STROMY V ČELÁKOVICÍCH průvodce po zajímavých a památných stromech. Petr Petřík & Petr Jiras

Vzrostlý strom nám poskytuje řadu služeb zcela zdarma. V parných dnech díky vypařování vody z povrchu listů funguje jako slušná chladnička a osvěžovač vzduchu; členitá koruna zachycuje částečky prachu a zmírňuje poryvy větru a kořeny zase zpevňují břehy. Kromě všeobecně známé vlastnosti stromů vyrábět kyslík a biomasu, je zatím přehlížený jejich protihlukový význam. Během svého života ale i po něm se strom stává domovem např. pro užitečné bezobratlé a ptáky. Strom za to vše chce z počátku jen trochu zálivky, později pravidelnou údržbu koruny a volný povrch půdy kolem kořenů ke vstřebávání vláhy. Čelákovice bývaly a převážně ještě jsou městem zeleně. Jak dokazují vzpomínky pamětníků a letecké mapy z počátku padesátých let, stromy zmizely z mnoha ulic, zahrad a remízků. Na druhou stranu podle dobových fotografií byly zdejší labské břehy dosti pusté. Ve znaku našeho města máme strom a také tehdejší okrašlovací spolek měl v péči městské stromy a aleje, což svědčí o dobrém vztahu našich předků ke stromům. Pojďte se s námi něco dozvědět o tom, kde významné nebo památné stromy v našem městě rostou a čím jsou pro nás užitečné, a mnoho dalších zajímavostí…

STROMY V ČELÁKOVICÍCH průvodce po zajímavých a památných stromech

Petr Petřík & Petr Jiras Roku 2014 vydal Okrašlovací spolek čelákovický jako svou první publikaci

Průvodce po stromech v Čelákovicích

v mediteránu, kde se i hojně pěstuje pro svá jedlá semena. Plodný kaštanovník setý pak můžeme vystopovat na okraji Sadů 17. listopadu a v ul. P. Holého. Bohatě kvetoucí třešně pilovité čili sakury se sázejí do nových čtvrtí – krásné stromy obdivujeme každé jaro např. u statku. Stejně oblíbené byly dříve i šácholany Soulangeovy třešeň sakura (magnolie), jejichž pěkné exempláře najdeme mezi vilami, ale dnes se vysazují spíše méně vzrostlé druhy s květy bělostnými nebo velkými růžovými (kolem bazénu a pošty). Dnes se vysazují šácholan Soulangeův roubovance jinak zakrslé třešně křovité, které mají drobné lístky, zato jsou na jaře obsypány bílými květy (viz křížek u nádraží). Díky malé koruně se hodí i do stísněných městských prostor.

Procházeli jste si už parky a aleje v našem městě, a všimli si, co tam roste krásných stromů? Vůbec nejčastěji vysazovanou dřevinou v minulosti byla u nás lípa srdčitá, jejíž krásné stromořadí se odrazilo i v názvu jedné ulice – Lipová. Je to taková výjimka, jinak v ulicích Jilmové, Šípkové, Trnkové a Lískové žádné jilmy, šípky, trnky ani lísky nehledejte. Dobrá adresa pro dendrologa (odborníka přes stromy) je jistě Alej Jiřího Wolkera, Sady 17. listopadu, U Hájku, Vořechovka, K Borku nebo Ve Vrbí. Napočítali jsme na pozemcích města přes tři desítky druhů vzrostlých dřevin nepočítaje v to různé keře, polokeře a kultivary. Že nevěříte? Tak čtěte dál.

Nejhojnější druhy dřevin ve městě Nejhojnější druhem v Čelákovicích je lípa srdčitá. Vysazují se i její kříženci, lípa plstnatá a raritou je velkolistá odrůda lípy americké na radničním náměstí (významný strom č. 12, viz str. 14). Dnes se v alejích uplatňují spíše různé kultivary javorů (globózní mléče s kulatou korunou nebo purpurovými listy u náměstí, kleny s žíhanými žlutozelenými listy u farního kostela, javory jasanolisté s bíle, žlutě a zeleně pestrými listy na hřišti ZŠ Komenského a občas i javory stříbrné na sídlišti v Rumunské ul.). V Čelákovicích najdete hodně jírovců maďalů, které občas střídají příbuzné pávie s červenými květy a jejich kříženci. Na jejich údržbu město jírovec maďal vynakládá ročně nemalé prostředky kvůli aplikaci chemického postřiku. Ptáte se, proč zrovna stříkají ty všudypřítomné „kaštany“? Důvodem je klíněnka jírovcová. Tento motýlek napadá v létě jírovcové listy, jeho larvy v nich minují (vyžírají parenchymatické pletivo mezi svrchní a spodní stranou listu, což připomíná minová políčka). Pozor, nezaměňovat tuto původem balkánskou dřevinu s kaštanovníkem setým, který přirokaštanovník setý zeně roste

Domácí druhy dřevin Do městského prostředí se domácí druhy většinou nehodí, protože jsou citlivé na prach, zimní solení vozovek atd. Z původních jehličnanů najdeme velké borovice lesní na písčitých pahorcích kolem města, ale ve městě jsou statnější jedinci vzácností, např. v parku v Jiřině. O lípách a javorech už byla řeč jinde, začněme tedy duby. Z domácích dřevin se občas vysazují duby letní, a to spíše do parků, a u fary narazíme na kultivary s pokroucenými větvemi a vyčáhlou korunou známými jako kultivar ʹFastigiataʹ. V parku v Jiřině se pyšníme dubem letním s obvodem kmene 298 cm v prsní výšce (významný strom č. 23), ale nově vyhlášený památný strom (významný strom č. 43) ho trumfnul o 5 cm, a už dnes víme o třech dalších velikánech v Císařské Kuchyni a v Sedlčánkách. Prvenství v mohutnosti kmene ale drží jeden ze tří velkých dubů přímo fastigiátní v centru města, v Sadech 17. dub listopadu. Jeho obvod je krás-

2


ných 461 cm (významný strom č. 51) a starý může být i přes 200 let. Vzhledem k tomu, že na duby je vázáno mnoho dalších organismů, patří v tomto parku duby díky svému stáří k ochranářsky nejhodnotnějším stromům v Čelákovicích (a s nimi i zbytek potoční nivy, ve které se nacházejí). Topoly černé se dnes už moc nevysazují, i když byly vděčnými větrolamy tak, jak je známe např. ze Sedlčánek (kultivar ʹItalicaʹ). Původní topoly alej topolů v Sedlčánkách černé nalezneme na břehu Labe nebo také při potoku Výmola. (U Stadionu míru se nachází významný strom č. 6 s největším obvodem kmene ve městě 441 cm, u Výmoly pak roste ještě statnější významný strom č. 41 s obvodem asi 500 cm.) Najdeme zde i topoly bílé (lindy) jako u výpusti z mlýna s úctyhodným obvodem 389,5 cm. Topoly přirůstají rychle, a proto se sázejí do větrolamů. Chtějí dostatek vláhy a světla, a tak se používají na zpevňování břehů vodotečí. Topol černý je dřevina silně ohrožená. Černé topoly byly přirozenou součástí polabských luhů, dokud je člověk nezačal likvidovat. Děje se to bohužel i v současnosti, kdy v zájmu tzv. vodohospodářských opatření přistupuje ke kácení bez rozmyslu i státní správa (poslední případ vidíte na protějším káranském břehu Labe, ale i podél potoku Výmola). Oblíbené byly i vrby, které se zde vyskytují i přirozeně v měkkých luzích. Jeden z rodina košíkáře Krejčíka (archiv muzea) nejstatnějších exemplářů jsme mohli ještě do roku 2013 obdivovat jako významný strom č. 60 u mostku v Sadech 17. listopadu (obvod kmene 453 cm) a významný strom č. 10 u mlýnského náhonu pod kostelem (obvod dokonce výjimečných 556,5 cm). V prutníkách se pěstovaly vrby pro vyhlá-

šenou košíkářskou výrobu. Bylo jich dost ve městě i v okolí (například za Labem u Lipovky), ale do dnešní doby se již téměř nezachovaly. Primát v obvodu kmene mezi olšemi lepkavými dosahuje strom rostoucí v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně na druhé straně Labe. Obvodem 321 cm je největší jedolše u Hrbáčkových tůní nokmennou olší v Čelákovicích i v okolí (významný strom č. 37). Větší dvoukmenné olše nalezneme také ve zmiňované rezervaci, ale nerostou již na katastrálním území našeho města. Jasany ztepilé jsou rovněž oblíbené, ale starší stromy často prosychají. Přesto jasan na hřišti u bazénu s obvodem 250 cm patří k nejstatnějším stromům ve městě, a jasan u gymnázia proto byl zařazen mezi významné stromy a má č. 13. Má zajímavě tvarované, nad zem trčící kořeny. Habr obecný se sází spíše do živých plotů, ale roste také v Sadech 17. listopadu a krásné kuželovité formy byly vysazeny v Husově ulici. Buk lesní není častý strom, ale můžeme na něj narazit například na hřbitově, kde dosahuje obvodu 231 cm (významný strom č. 24). Z krátkověkých dřevin se docela často sázely jeřáby ptačí i břízy bělokoré. Svým vzrůstem ojedinělé jsou břízy v Přístavní ulici.

Cizokrajné druhy dřevin

svitel

3

Hezké stromy jsou svitely latnaté s nápadnými vroubkovanými zpeřenými listy a nafouklými plody – rostou hlavně kolem sídliště v ulici Na Stráni. Do volné přírody se sázejí topoly kanadské. Poměrně často jsou na sídlištích vysazovány jerlíny japonské.


nezralý plod maklury

jeřáb prostřední s obvodem kmene 146 cm, a třešeň mahalebku s obvodem 171 cm rostoucí u sběrných surovin.

Z nepůvodních jehličnanů ve městě najdeme nejčastěji douglasku tisolistou, borovici vejmutovku nebo borovici černou. Oblíbené jsou smrky pichlavé (pěkný máme před školou v Sedlčánkách), jedle ojíněné (největší ve městě má obvod 207 cm), různé zeravy, cypřišky (c. hrachonosný na sídlišti V Prokopě má také slušný obvod 112 cm) a samozřejmě i tisy, jehož dva krásné exempláře můžeme obdivovat za městjedle ojíněná skou knihovnou (samčí jedinec má kmen s obvodem 248 cm!). O tisech je totiž známo, že se dožívají až 2000 let, ale tento sem zřejmě zasadila bývalá mlynářka, jíž pozemek patřil, takže asi nebude starší než 150 let. Tisy jsou stromy s velmi tvrdým dřevem (vyráběly se z něj luky lučištníků), velmi dobře snášející zastínění. Celá rostlina je jedovatá s výjimkou epimatia (červený dužnatý nepravý míšek kolem semene). Smrtelná dávka pro člověka se uvádí 200 g jehličí (asi dvě hrsti). V Čelákovicích roste i tisovec dvouřadý, narazíme i na modříny, a tu a tam se objeví i obyčejný smrk ztepilý a dokonce cedry. Rostou zde i dva velké jinany dvoulaločné – v areálu Kamenky a u knihovny – příbuzensky jsou to jehličnany, i když mají zkrácené větvičky jinanu s plodem ploché listy. Jeden z nich je dokonce památným stromem. Dřevina je dvoudomá, a protože je to nahose-

květenství katalpy

Oblíbené jsou různé katalpy trubačovité s krásnými svícny velkých bílých květů (roste např. v parku u knihovny). Vzácně je vysazovaná i podobná, ale fialově kvetoucí pavlovnie plstnatá (u kruhového objezdu na Sokolské ulici nebo liliovník tulipánokvětý (soukromá zahrada na rohu Rooseveltovy a Družstevní ulice). Jsou zde k vidění dřezovce trojtrnné s trny, které rostou i rovnou z kmene, a s velkými lusky na podzim krásně chrastícími. Podobně trnité trny na kmeni dřezovce jsou i trnovníky akáty, jejichž největší exempláře ve městě nalezneme u hřbitovní zdi (jeden z nich má obvod kmene až 357 cm!). Severoamerický dub červený roste např. na náměstíčku v Jiřině. Lísky turecké poznáme podle velkých lepkavých plodů, např. když procházíte ulicí J. Zeyera a Majakovského. Bohužel největší turecká líska ve městě s obvodem kmene 261 cm na zahradě Městského domu dětí a mládeže uschla v roce 2013. Nově se vysazují kříženci platanů, ale donedávna jsme se mohli chlubit i velkým platanem u Kamenky, který bohužel smetla bouře v roce 2011. Z podobných stromů nám časem klidně můžou vyrůst ty největší ve městě. Zajímavostí je i zmarličník japonský u kulturního domu anebo křídlatec trojlistý, který je z čeledi routovitých, takže je prostoupen vonnými silicemi. Každého zaujme maklura oranžová, jejíž plod vypadá v době zralosti jak pomeranč, ale u nás plně nedozrává. Roste v jedné zahradě v Jiřině, ale kdoví, jak se do Čelákovic dostala. U Policie ČR najdete poměrně statný

4


menná rostlina bez obalu semene, nevytváří se pravý plod, ale kolem semene vzniká tzv. sclerotesta (pevná dřevitá schránka) a tzv. sarcotesta (měkká a na podzim strašlivě zapáchající dužnina). Jinan je živoucí fosilie, jejíž nejbližší předci jsou známy už z permu (před 270 miliony lety). Pro obsah terpenoidů a flavonoidních glykosidů je využíván ve farmacii.

Přirozená stanoviště našich dřevin V původních člověkem nezměněných podmínkách by zde rostly kolem vody měkké luhy (vrbiny), na místech dál od vody tvrdý luh s duby, topoly a olšemi a dále pak dubohabřiny s lípami, javory a habry a na pískách bory. Všechna tato stanoviště můžeme obdivovat v nedalekém chráněném území, o kterém si povíme více.

Užitkové dřeviny

Přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně Území o rozloze 380 ha tvoří lužní komplex na obou stranách Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem. Jeho součástí jsou Přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně a Přírodní rezervace Lipovka. Jedná se o staré labské meandry odříznuté při splavnění Labe, které se postupně zazemňují, a dubohabřina v PR Lipovka proto je zde vyvinuta celá hydrosérie od plovoucích vodních rostlin přes pobřežní rostliny a rostliny občas zaplavovaných nivních luk říčních údolí, zásaditá slatiniště, extenzivní sečené louky až po rákosiny, vrbiny a olšiny. Součástí území je také rozsáhlý lesní komplex zahrnující smíšené jasanovoolšové a dubové lužní lesy, habrové doubravy s dubem letním, jilmem vazem a habrolistým, jasanem ztepilým a také bory na štěrkopískových náplavech Labe a Jizery. Komise pro životní prostředí města Čelákovice navrhla v roce 2013 rozšíření o mnohé tůně na čelákovickém katastru.

Podél cest se sázely švestky, jabloně, a méně višně a třešně jako v Třešňovce mezi Mochovem a Čelákovicemi. Z ovocných dřevin stojí za povšimnutí mišpule německá v Jiřině, z jejichž plodů se dělaly marmelády. Mohutnou roubovanou hrušeň měli na farním pozemku ještě donedávna, než ji rozlomil blesk; teď je menší a na roubu plodící mišpule jsme jí naměřili obvod 306 cm. Pěkná hlošina úzkolistá roste u sídliště v Rumunské a do daleka září svými stříbrnými listy. Krásnou alej ořešáků máme mezi Zelenčí a Čelákovicemi.

Keře a popínavky Z ozdobných keřů je krásná ruj vlasatá pod kostelem, staré pustoryly v Sadech 17. listopadu, různé tamaryšky na zahradách, tsugy, zlatice, květy kdoulovce bobkovišně, tavolníky, skalníky, ptačí zoby, šeříky, hlohy, jalovce, zimostrázy, růže a z lián trubače, vistérie, přísavníky čili loubince, kdoulovce a břečťany. Z popínavek Čelákovice proslavil zimokeř popínavý, který zde byl poprvé v ČR objeven zplaňující.

tůně v PR Káraný‐Hrbáčkovy tůně

5


Oba javory rostou před ČSOB, jeden blíže u domku bývalého městského zahradníka. Výška stromů je asi 17 m, jejich obvody jsou 264 a 253 cm, stáří 100–130 let. Druhý javor je ve skupince s lípou.

Památné stromy Máme jich tu celkem sedm, přičemž dalších sedm jsme navrhli zařadit mezi státem chráněné. Památné stromy jsou totiž chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o stromy významné zejména vzrůstem, věkem, umístěním v krajině, druhem, anebo historicky

Lípa srdčitá v Ráji Roste před ČSOB. Výška stromu je asi 23 m, obvod 302 cm a stáří kolem 150 let. Stromy jsou pojmenovány podle dvora Ráj, ve kterém dříve rostly.

Čelakovický dub letní Roste za Sedlčánkami v polích u tůní. Výška stromu je asi 16 m, obvod kmene je 303 cm, stáří se odhaduje na cca 100 let. Nachází se v prostoru meandru středověkého koryta Labe, zakresleném v mapě stabilního katastru z r. 1841, v místní lokalitě Hrad.

Jinan dvoulaločný Roste na pozemku 2. ZŠ v Kostelní ulici (Kamenka). Strom je vysoký 15 m a má tři kmeny (210, 107 a 103 cm v obvodu) a je starý 71 let.

Javory mléče v Ráji

6


Tis čekatel… Tento tis u knihovny jsme již dvakrát navrhovali za památný, ale marně. Je to zkrátka tis čekatel…

Lípa srdčitá u kostela Roste u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Výška stromu je cca 16 m, obvod 264 cm, stáří asi 150 let.

Významné stromy

Lípa srdčitá v Záluží Roste v Záluží u zvoničky na návsi. Výška stromu je cca 15 m, obvod 256 cm, stáří se odhaduje mezi 120–170 lety.

Čelákovické památné stromy jsou stromy významné zejména z hlediska historického. Máme tu ale i stromy, které by mohly být vyhlášeny za památné i z hlediska jejich vzrůstu. Jedná se topol linda u Stadionu míru ně‐ zejména o tři mohutné duby v Sadech 17. listopadu, krásné a veliké tisy u knihovny (které již spolu s duby byly navrženy k ochraně), topol bílý u Stadionu míru a mohutný trnovník akát vně hřbitovní zdi. Podle výše uvedeného jsou všechny stromy něčím významné, některé jsou však pro nás významnější, jako například ovocné stromy

7


mohli strom „adoptovat“, aby se o něj mohli starat i do budoucna. V rámci výstavy Stromy kolem nás se vystavily desítky fotografií a vznikl předchůdce tohoto průvodce po stromech. V rámci Řemesel Polabí pořádaných MDDM si zase děti vyráběly lístečky na stromky pro výstavu. Ty pak dražily při dětské aukci na Mezinárodní den dětí, aby se za ně a za výtěžek z výstavy získaly peníze na zakoupení a zasazení Stromu Přátel stromů. V roce 2011 se Čelákovice zúčastnily i rekordu v sázení stromů a Dne stromů v Čelákovicích výsadbou 63 stromů, mezi nimiž stojí za pozornost výsadby provedené rybáři ve Výmole a výsadby hrušní sponzorované městem. Na jaře roku 2014 jsme ve spolupráci se ZŠ Kamenka uspořádali soutěž o památných stromech. Ve spolupráci se spolkem Přátel Vyšehořovické tvrze se kmeny čelákovických suchých stromů nedávno využily pro řezbářské sympozium ve Vyšehořovicích. Dvě sochy byly pak darovány Městu Čelákovice, přičemž jednu z nich naleznete „Kamenný mužíček“ od řezbáře J. Šporgyho na zahradě MDDM.

s dobrými plody. Jsou zde ale i stromy výjimečné historickou událostí, krásou, druhem, velikostí anebo stářím. Před dvěma roky jsme takových vytipovali 61 (stromů, keřů, anebo jejich skupin) a zanesli je do Mapy památných a zajímavých stromů Čelákovic, která je k dispozici v aplikaci Google Maps. Některé z významných stromů již bohužel nestojí. Jedná se o lísku turecdnes již nežijící bříza kou na zahradě v Přístavní ulici MDDM, vrbu bílou smuteční u Sadů 17. listopadu a o břízu bělokorou v Přístavní ulici na zahradě domu s čp. 14. Pomozte nám v hledání dalších zajímavých stromů a chránit je!

Akce ke stromům v našem městě Od roku 2011 proběhlo v našem městě několik zajímavých akcí, které upozornily na význam stromů v našem městě, a zlepšili vztah dětí k nim. Připomeňme si Čelákovice – Město stromů, kde nešlo jen o stromy samotné, jasan u gymnázia ale o širší pojetí lidí ve vztahu k životnímu prostředí ve městech, do kterého se přihlásily školy, skautské středisko, výtvarná dílna Labyrint, místní organizace Českého rybářského svazu, Městský dům dětí a mládeže a Městská knihovna. Např. cílem skautského projektu Můj kamarád strom bylo, aby děti navázaly vztah ke „svému“ stromu, poznávaly ho všemi smysly (prohlédnou a např. ohmatají při frotáži kůry) a přitom si procvičily dovednosti pro praktický život (vyhledávání informací a práce s výtvarnými materiály). Soutěž Adoptuj si svůj strom proběhla zatím dvakrát a byla zahájena slavnostním pokřtěním vyhlášeného památného dubu letního v Sedlčánkách. Soutěžící si

V červnu 2012 proběhlo ošetření památné lípy u kostela Nanebevzetí Panny Marie, na kterou město získalo podporu z projektu Zdravé stromy pro zítřek Nadace Partnerství. Zásah prováděl arborista a spočíval v odlehčení koruny od asymetrických kosterních větví a arborista před zásahem ve zdravotní prořezávce suchých větví.

8


svévolně, jindy z neomluvitelné sobecké chamtivosti. Pro několik desítek korun ochudí krajinu, zahradu, náves a podobně nádherný mohutný strom-jedinec, jenž je všeobecně obdivován. Jenom úsilovnou výchovou mravní, již školou počínaje, bude opětně vzbuzena úcta a láska ke stromoví a přírodě a jenom tlakem veřejného mínění občanstva bude zamezeno i smutné skutečnosti, že obce nedovolí si ničiti a káceti památné stromy.“

Něco z historie ochrany čelákovických stromů Ochrana stromů v Čelákovicích, anebo spíše v čelákovickém regionu, má hodně hluboké kořeny. Je asi jedna z nejstarších v naší republice. Začala v 20. letech minulého století, kdy ještě žádný zákon na ochranu přírody neexistoval (první vyšel až v roce 1956). Tehdy byl Okresním hejtmanstvím v Brandýse vydán úřední list s prvním seznamem památných stromů na jeho území a oběžník, který zakazoval kácet stromy na obecních a jiných místech bez povolení Okresní politické správy. Podrobnější a dnes cenná dokumentace památných a významných stromů na Čelákovicku vznikla až v roce 1942 od pánů Čermáka-Irmy a Jiráska. Tento soupis rozšířil stávající počet chráněných stromů o více než 100 položek. Stromy v něm uvedené byly poté oběžníkem vyhlášeny za úředně chráněné. Z této práce je patrné, že v té době se na části čelákovického správního obvodu chránilo 31 položek památných stromů. Za chráněné byly vyhlašovány i skupiny stromů charakteristické pro Polabí (často topoly a olše) a stromy prostě krásné (i když například poměrně malých rozměrů). Myslíme si, že i dnes si takovéto stromy zaslouží naši pozornost. Úřední list číslo 4 z roku 1924 obsahoval soupis památných stromů a význačného stromoví na okrese vůbec, …„které svým stářím jsou úcty hodny nebo svým vzhledem krášlí náš kraj a přispívají k jeho rázové charakteristice“. Zajímavostí je, že do něj patřil i vrba babylonská zvaná „Vrba blahoslaveného Podivena“, která rostla při silnici u Svémyslic. Rádi bychom upozornili na lásku k přírodě a stromům, jakou je v textech uvedených autorů znát a která by nám nemusela chybět ani v textech z dnešní doby. Pro názornost uvádíme doslovně část úvodního textu z publikace pana Čermáka-Irmy (1942):

dobová ukázka úředního dokumentu k ochraně stromů (archiv městského muzea)

„‘Stromoví spanilého a sličného…,‘ tak vyjadřoval Danyel Rabštejnský z Gutenthalu při psaní ‚Urbáře panství brandýského‘ v roce 1651 svoji velkou lásku k přírodě, zvláště ke stromoví. Tehdejší člověk žil přirozeněji, ve stálém styku s přírodou a proto ji více miloval a šetřil. Proto při každé příležitosti zasadil lípu nebo jiný strom, které my dnes obdivujeme a litujeme proč dnešní člověk ty překrásné památky ničí, někdy

9


Přehled navrhovaných a později státem chráněných památných stromů uvádíme níže i s komentářem. Václav Jirásek – Botanické památky k ochraně navrhované: Stromy a skupiny stromů (1942) Tis červený na starém hřbitově uprostřed u kříže Čelákovice Lípa srdčitá na zahradě p. Miloslava Tesaře, čp. 414

Lípa srdčitá a javor mléčný v bývalém dvoře Ráj, dnes na zahradě p. V. Filipa, čp. 119 Lípa srdčitá před vchodem do děkanského kostela u křížku Čtyři lípy srdčitá a dva duby letní pyramidální v parčíku „V zátiší“ u čp. 692. Záluží (dnes část Čelákovic)

Současný stav stromů (2012) Již neexistuje. Jedná se o současný park u Sedláčkovy ul. Poloha stromu není přesně známa. Pravděpodobně již neexistuje. Současné památné stromy Současný památný strom

Lípa srdčitá před čp. 17, blíže křižovatky před hostincem

Jedná se o parčík u ulice V Zátiší a J. A. Komenského. Popisované duby zde již nerostou a asi ani lípy. Strom již pravděpodobně nežije.

Lípa srdčitá na návsi u zvoničky z r. 1880

Současný památný strom

Josef Čermák-Irma: doplněk k práci dr. V. Jiráska Vrba babylonská, skupina u mlýna pod kostelem; mohutČelákovice né, překrásné stromy o objemu až 260 cm. Jabloň – blenheimský druh – v Havlíčkově ulici čp. 230 (zahrada p. J. Srby). Objem 188 cm, překrásný čtverák. Jediný zástupce ovocných stromů v soupisu okresu brandýského. Majitel strom chrání, s veřejnou ochranou souhlasí. Topol černý a olše, malebná skupina, výrazná ozdoba města a kraje na ostrově pod mlýnem. Olše u hřiště měří 270 cm v objemu.

Současný stav stromů (2012) Jedná se pravděpodobně o dvě vrby, z nichž jedna je Čelákovickým významným stromem. Jabloň zřejmě již smýcena. V současné době ale máme dalšího zástupce ovocných stromů mezi významnými – hrušeň v chovatelském areálu na děkanství (významný strom č. 11). Poloha stromů není přesně známa. Buď se jedná o současné velké topoly anebo stromy již asi nežijí.

Topol černý, skupina osmi stromů na špičce mezi řečištěm a odpadní strouhou mlýnskou, před potažním můstkem.

Poloha stromů není přesně známa a alespoň některé z nich již určitě nežijí. Je možné, že některé z popisovaných stromů jsou současné topoly u Stadionu míru – významné stromy.

Topol pyramidální. Dvojité stromořadí 62 stromů kolem silnice blíže cihelny a přejezdu silnice přes dráhu Čelákovice-Brandýs n. L. Překrásná, výrazná skupina kraje. Objem až 80 cm, výška 25–26 m, stáří 30 let.

Jedná se o bývalou dvouřadou alej topolů mezi Čelákovicemi a Zálužím. Dnes z ní zůstalo pouze několik stromů.

10


letokruhů. Mikuláš chtěl ale zjistit zdravotní stav stromů před jejich splavením do Labe, hlavně míru napadení larvami hmyzu, a kmeny štípal podél letorostů. Překvapivě se mu tak naskytl pohled na hvězdicovitý vryp, který byl nepochybně dílem člověka. Samotný vryp byl ve dřevě, které zpráchnivělo a rozpadalo se; naštěstí ho jeho tvůrce vyryl do části kmene, ze které předtím odstranil kůru. Jizva na kůře časem zarostla a mladé dřevo zachovalo hvězdici jako jakýsi přirozený odlitek. Radiokarbonové datování odhalilo nečekané stáří stromu. Vryp musel být proveden již na začátku raného středověku a ruka, která držela nůž, byla pravděpodobně slovanská. A tady se otevřel prostor pro mezioborovou spolupráci, které se ujala archeoložka Dagmar Dreslerová z Archeologického ústavu AVČR v Praze. Jednoznačný výklad funkce či účelu, pro který čelákovická rytina vznikla, je tedy nemožný. Unikátnost nálezu spočívá v tom, že hmotné pozůstatky rytin na stromech vytvořené v dávných dobách dosud zcela chyběly. Všichni vědci, kteří měli s nálezem co do činění, jsou toho názoru, že se může jednat o nejstarší dochovaný nález svého druhu na světě. O skutečném počtu takovýchto svědků minulosti ale mnoho nevíme – nikdo je soustavně nehledá; i geolog Mikuláš hledal ve dřevě vlastně něco úplně jiného.

Čelákovické stromy v tisku Čelákovický okrašlovací spolek vydal v roce 1938 pět čísel časopisu Pro krásu domova, jehož vydávání ale udusila válka. Najdeme v nich články o ovocnictví, péči o stromy, květiny, pozvánky na různé kulturní akce, ale lze se v nich dočíst i o tom, jak významné jsou stromy pro obranu vlasti. Nevěříte? Přečtěte si článeček otištěný ve 4. čísle.

A jak o stromech v Čelákovicích může psát současný odborný tisk? Například tehdy, když se podaří najít nejstarší značku vyrytou do kmene stromu. Tou je asi 10 cm velká hvězdice na kmeni dubu, který stával poblíž toku středního Labe mezi lety 600–800 našeho letopočtu. Jak k nálezu došlo? Geolog a paleobiolog Radek Mikuláš z Geologického ústavu AVČR se rozhodl prozkoumat po svém prastaré dubové kmeny vyzvednuté při těžbě písků a štěrků u Čelákovic. Vzorky z kmenů se odebírají především za účelem datování sedimentů, ve kterých se nacházejí, a to pomocí radiokarbonové nebo dendrochronologické metody. V tom případě jsou z kmenů řezány příčné kotouče pro počítání a měření

Převzato a zkráceno ze stránek Geologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., www.gli.cas.cz.

11

hvězdicová struktura vyrytá do dubového kmenu z období rané‐ ho středověku nalezeného v čelákovické pískovně


s dubem s pěti kořeny a se zelenými ratolestmi, které nesou listí a žaludy.

Proměny města se stromy Zajímalo nás, jak se proměnily Čelákovice a jejich stromy. Zašli jsme proto do archivu městského muzea a tam za laskavé asistence p. J. Špačka vybrali několik fotografií ze známých míst. K některým jsme pořídili opakovaný záběr. Čelákovice byly zvěčněny také v knize slavného dendrologa Alberta Piláta. Nepodařilo se nám ale dohledat místo pořízení fotografie. Pomůžete nám?

Z pozdější doby najdeme zmínku o dubech (pravděpodobně těch mohutnějších a solitérních) v Řivnáčově průvodci po království českém z roku 1882: „U vsi Jiřina překročí dráha Labe; šťavnaté louky, jednotlivé duby a lesíky činí krajinu přívětivější; lesem borovým (Císařským zvaným) dojedeme do (34 km) stanice Lysé.“ Ves Jiřina byla předchůdcem dnešní stejnojmenné městské části. Z dalších historických významných stromů se zmiňoval zejména strom „Vaz“, který rostl u přívozu v Sedlčánkách. Používal se mimo jiné k přivazování lodí (J. Drahokoupilová – ústní sdělení).

foto z knihy A. Piláta o listnatých stromech je údajně z Čelákovic; odkud ale?

Stromy se sázely a kácely, a tak to jde i nadále. Z nedávno vykácených krásných stromů můžeme zmínit alej topolů u Labe v Jiřině (u tenisových kurtů), anebo borovici lesní na zahradě domu u křižovatky ulic Družstevní a Majakovského. O existenci významných stromů v Čelákovicích v dávných dobách, stejně jako i v ne tak vzdálených, toho moc nevíme. Tehdy většinu plochy kolem Labe pokrývaly lužní lesy. O tom, že je tvořily i statné stromy (zejména duby letní) vypovídají například nálezy mohutných kmenů při těžbě písku ze dna Labe. O dubových lesích v okolí Čelákovic ale nejlépe vypovídá znak města (pochází z 16. století)

náhon pod kostelem kolem r. 1947 a v r. 2014

12


Pilát A. (1953): Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – SZN, Praha. Řivnáč F. [ed.] (1882): Řivnáčův průvodce po království českém. – I. část popisná – vlastním nákladem, Praha, 645 s. Špaček J. (2000): Mlynářka. – Zpravodaj města Čelákovic 7: 6. Vaňousek I. (2012): Jaké pamatuji Čelákovice a jak se měnily. II. díl. – Zpravodaj města Čelákovic 8: 15. Vaňousek I. (2014): Nejstarší čelákovické stromy a jak řádili smolaři v lese za Labem. – Zpravodaj města Čelákovic 12: 18.

Věděli jste, že… Nejstaršími stromy ve městě jsou nejspíš duby v Sadech 17. Listopadu? Dva z nich mohou mít věk až 200 let. Jejich ochrana se připravuje. Nejtlustším stromem na katastru Čelákovic je vrba u náhonu? V obvodu měří 556,5 cm. Lípa u kostela Nanebevzetí Panny Marie byla spolu s další, dnes již nežijící lípou, vysazena v roce 1854 na památku sňatku císaře Františka Josefa s bavorskou princeznou Alžbětou. Vzrůstem nejvýznamnějším stromem v Čelákovicích byla ještě nedávno bříza bělokorá v Přístavní ulici, která patřila mezi největší břízy v České republice. V obvodu měřila 277 cm. Tisy u knihovny jsou vysazené nejspíš při výstavbě dnešní knihovny (dřívější romantické moderní vily paní mlynářky Kristýny Říhové a jejího manžela Rudolfa Krause), která smysl svého života našla v pomoci strádajícím a nemocným. Kromě toho se sama zapojila do výzkumu zhoubných nádorů a podporovala místní sport a kulturu. Pryskyřice z borovic v okolí Čelákovic se jímala do nádob připnutých přímo na kmeni pro průmyslovou potřebu za 2. světové války i v období komunismu.

Legenda k mapě památných a významných stromů Čelákovic (viz strany 14–15) 1. Vrby u bývalého labského ramene, 2. Cypřišek v Prokopě, 3. Jeřáb u Policie ČR, 4. Topoly u Stadionu míru – třetí strom, 5. Topol linda u Stadionu míru, 6. Topoly černé u Stadionu míru, 7. Jinan u knihovny, 8. Tisy u knihovny, 9. Akát v chovatelském areálu na děkanství, 10. Vrba u náhonu, 11. Hrušeň v chovatelském areálu na děkanství, 12. Lípa u Bohuslavů, 13. Jasan na hřišti, 14. Dub u lavičky, 15. Křídlatec v Sadech 17. listopadu, 16. Jedle na zahradě MDDM, 17. Vrby u Výmoly, 18. Mišpule v Přístavní, 19. Maklura v Přístavní, 20. Bříza v Přístavní, 21. Javor klen v aleji Jiřího Wolkera, 22. Topol v hájku u TJ Union, 23. Dub v Hájku u TJ Union, 24. Buk na hřbitově, 25. Akát u hřbitova, 26. Dub v Sedlčánkách, 27. Jilm u přívozu, 28. Šikmý dub u chatek, 29. Menší vrba v parku u Sedlčánek, 30. Vrba v Sedlčánkách, 31. Hlošina v Rumunské, 32. Javor na dopravním hřišti, 33. Líska v parku, 34. Vrba u Kovohutí, 35. Mahalebka u Kovohutí, 36. Metasekvoje u Žižkovy ulice, 37. Olše u Hrbáčkových tůní, 38. Babyka u Hrbáčkových tůní, 39. Topoly u pole, 40. Dub v Císařské kuchyni, 41. Topol u Výmoly, 42. Borovice v lesíku u pískovny. Památné stromy: 43. Dub u tůně Hrad, 44. Lípa v Záluží, 45. Javor v bývalém dvoru Ráj, 46. Lípa v bývalém dvoru Ráj, 47. Javor u památné lípy, 48. Lípa u kostela Nanebevzetí Panny Marie, 49. Jinan u Kamenky. 50. Dvoukmenný dub v Sadech 17. listopadu, 51. Tříkmenný dub v Sadech 17. listopadu, 52. Pustoryly v Sadech 17. listopadu. 53. Křídlatec v Sadech 17. Listopadu, 54. Jasan u bazénu, 55. Vrby u Zálužského potoka, 56. Cedry na zahradě p. Knapa, 57. Šikmá lípa u Labe u Sedlčánek, 58. Jírovec v Sedlčánkách, 59. Topol v hájku u Labe. Již neexistující stromy: 60. Vrba u parku. 61. Líska v zahradě MDDM.

Foto: I. Vaňousek

Poděkování Děkujeme p. Jaroslavu Špačkovi za přípravu podkladů, Městu Čelákovice za poskytnutí finančních prostředků a Ing. arch. Ivanu Vaňouskovi za poskytnutí vlastního fotografického materiálu, RNDr. Jiřímu Sádlovi, CSc. a Ing. Zdeňku Červinkovi za odborné konzultace a dalším, kteří nám pomohli při vzniku této brožury. V neposlední řadě děkujeme p. Miroslavu L. Iglovi za podporu a rozvoj myšlenky města stromů.

Použité zdroje Čermák-Irma J. (1942): Brandýské Polabí. Ročenka řada II., 1(16): 1-8. Jirásek V. (1942): Ochrana rostlinné přírody na území okresu Brandýs nad Labem. Ročenka řada II. – Brandýské Polabí 1(16): 121–138.

13


Mapa památných a významných stromů Čelákovic, Záluží, Sedlčánek a Císařské Kuchyně. Zeleně jsou vyznačeny památné stromy a šedě již neexistující. Šrafované je území PR Káraný‐Hrbáčkovy tůně. Legenda na str. 13.

14


Mapa památných a významných stromů Čelákovic, Záluží, Sedlčánek a Císařské Kuchyně. Zeleně jsou vyznačeny památné stromy a šedě již neexistující. Šrafované je území PR Káraný‐Hrbáčkovy tůně. Legenda na str. 13.

15


Text a fotografie: © RNDr. Petr Petřík, Ph.D. & Ing. Petr Jiras [email protected], [email protected] Foto na titulní stránce: H. Zvolská Vydal Okrašlovací spolek čelákovický s podporou Města Čelákovice v roce 2014 nákladem 65 ks www.celakovice.org Neprodejné

16

STROMY V ČELÁKOVICÍCH průvodce po zajímavých a památných stromech. Petr Petřík & Petr Jiras

Recommend Documents