STROJÍRENSTVÍ...z dalšího obsahu

TECHNIKA EKONOMIKA MARKETING AKTUALITY

Čtvrtletník Okresní hospodářské komory Most, číslo 2, ročník 2/2007

HLAVNÍ TÉMA

foto: L. Šeiner

STROJÍRENSTVÍ .....z dalšího obsahu

• Quo vadis české strojírenství • Údržba a udržování • Rok jakosti a kvality • Blýská se na lepší časy • Do servisu pravidelně?

foto: L. Šeiner

Editorial Vážení ètenáøi, kolegynì a kolegové. K letošnímu vrtošivému jarnìletnímu poèasí pøidáváme další èíslo našeho èasopisu, jehož hlavním motivem je na rozdíl od poèasí stálice zvaná strojírenství. Tento obor lidského konání je jakýmsi "støedobodem", do kterého jsou integrovány takøka všechny ostatní technické obory a v nìm realizovány do užitných hodnot. Technická úroveò strojù vedla spoleènost k rozvoji a prosperitì, ale mimo jiné také prohrávala èi vyhrávala války. Strojírenská výroba vnesla do spoleènosti pojmy jako jsou úèinnost, výkonnost, technická bezpeènost, spolehlivost, technický design a radost z krásného stroje. V kontrastu také boj o suroviny, zneèištìní prostøedí, hluk, marnivost, pohodlnost, ale také jako prostøedek ke zvýšení fyzických schopností èlovìka pro "boj" s pøírodou. Není náhodou, že jako komora jsme tomuto oboru vìnovali celý jeden rok a zároveò toto èíslo. Pokusili jsme se s autory pøíspìvkù o pohled na minulost a tradice strojírenství, které jsou pro nás

velmi lichotivé. Také o pohledy na souèasnost a budoucnost, které jsou v realitì dneška hodny velké pozornosti a po pravdì øeèeno lichotivé již ménì. Logicky jsme se museli také dostat k problematice vzdìlanosti, což je v souèasnosti jeden z ohrožujících faktorù rozvoje tohoto oboru. Za pozornost stojí úvaha o nezbytnosti segmentu strojaøiny jako takové, kterou je udržování a údržba. Dále jakost a kvalita, které je vìnován náš letošní komorový rok, jsou nejhmatatelnìji vidìt právì ve strojírenství, kde jsou laicky i odbornì uživatelsky pøímo hodnoceny. Region, ve kterém pùsobíme, je a rozhodnì bude regionem prùmyslovým. Budou v nìm i nadále hrát dominantní roli stroje a strojní zaøízení. Strojírenství a hlavnì jeho produkty jsou rozhodujícím prostøedkem a nástrojem pro ekonomickou výkonnost a prosperitu, a už výsledný hmotný produkt je jakýkoliv. V kontrastu politické a mediální pozornosti k vizím jako je napøíklad cestovní ruch a produkty k nìmu související (kdy jde opravdu jen o iluzi a i v nejlepším pøípadì je pouhým zlomkem ekonomické

výkonnosti), je v n a š e m podvìdomí p r ù m y s l "popelkou" nìkde na okraji. Snažme se uchopit šanci, kterou jako prùmyslový region máme a cílevìdomì ji foto: L. Šeiner rozvíjejme. Strojaøina jako technický obor je nároèná a pracná. Je více než obory jiné o lidech øemesla i vìdy, kdy "duševní pohodlnost", bohužel podporovaná vzdìlávacím systémem, by mìla neblahé dùsledky. Toto vše k nápravì a rozvoji spadá i do politické odpovìdnosti a samozøejmì náleží také k roli komory. Pøeji pøíjemné inspirativní ètení a pìkné dny. Ing. Rudolf Jung pøedseda Okresní hospodáøské komory Most

Moto: Na stroji se nejlépe pozná, že není bezvýznamných souèástí - by by to tak vypadalo. Rudolf Jung

Výroba PP folií pro kanceláøské úèely

Renolit Czech s.r.o. Most – Èepirohy 435 61 Telefon: 476 206 811 3

V tomto čísle si přečtete. . . .

Editorial .......................................….str. 3 Obsah a OS strojírenská ..............… str. 4 Údržba a udržování .....................… str. 5 Hlavní téma Quo vadis èeské strojírenství? ..........................… str. 6 a 7 Elektronický rozhovor - Strojírenství a jeho role v moderní spoleènosti .............................… str. 7 a 8

DLK, 3 otázky pro ..........................… str. 9 KOMORA s.r.o. Rok jakosti a kvality ...........… str. 10 a 11 Úøad OHK Most .........................… str. 12 Oborné sekce OHK Most ...........… str. 13 Život bez byznysu .......................… str. 14 Zamyšlení, Burza práce ................… str. 15

Výzkum a vývoj ve strojírenství V minulosti byl výzkum a vývoj ve strojírenství realizován pøedevším na vysokých školách a dále existovaly velké státní a resortní výzkumné ústavy. Velké prùmyslové podniky mìly navíc vlastní výzkumné ústavy nebo odbory technického rozvoje firem. Spolupráci výzkumných pracoviš, odborné semináøe, zájezdy na veletrhy a výstavy podporovala velmi aktivní Èeskoslovenská vìdeckotechnická spoleènost. Financování vývoje a výzkumu bylo zajištìno zadáváním státních a resortních výzkumných úkolù a dále z penìz urèených na technický rozvoj velkých prùmyslových firem. Po roce 1989 se vìtšina výzkumných ústavù bìhem privatizace firem transformovala na akciové spoleènosti a zmìny ve financování výzkumu a vývoje obvykle pøinesly velké snižování stavu zamìstnancù a omezování èinnosti. Nìkteré výzkumné ústavy zcela zanikly. Mnoho bývalých výzkumných pracovníkù založilo soukromé firmy, kde využívali své odborné zkušenosti a kontakty v oboru. Zcela logicky tyto firmy snadno získávaly obchodní zastoupení významných zahranièních firem a výzkum a vývoj byl nahrazován dovozem špièkové techniky, která vìtšinì firem chybìla. Následnì tyto firmy zaèaly poskytovávat servisní služby menším firmám, které na nákup drahých mìøicích pøístrojù a techniky nemìly dostatek finanèních prostøedkù. Mnoho firem v

foto: J. Siblík

posledních letech zaèalo investovat zisky z dlouholeté obchodní a servisní èinnosti do vlastního výzkumu a vývoje, pøièemž zejména v posledních pìti letech využívají programy na podporu podnikání dotované jednotlivými ministerstvy, která èerpají dotace Evropské unie. Malé a støední firmy mohou dále získávat dotace na rozšiøování výroby a na marketing pøi prodeji svých výrobkù do zahranièí. Tato podpora jim pomáhá zvyšovat návratnost prostøedkù vložených do výzkumu a vývoje a nové výrobky a služby posilují jejich pozici na trhu v Èechách i v zahranièí. Úplný pøehled vybraných firem, které uspìly v roce 2006 a 2007 se svými žádostmi o podporu prùmyslového výzkumu a vývoje v rámci programù TRVALÁ PROSPERITA,

IMPULS a TANDEM je zveøejnìn na stránkách ministerstva prùmyslu a obchodu na webové adrese www.mpo.cz - podpora podnikání podpora výzkumu a vývoje veøejná soutìž 2006 a veøejná soutìž 2007 vybrané projekty. Celkem bylo podpoøeno více než 400 projektù, pøièemž témìø 100 projektù souvisí se strojírenstvím. Mezi úspìšnými žadateli jsou rovnomìrnì zastoupeny malé a støední firmy, velké prùmyslové podniky, výzkumné ústavy a vysoké školy. Z èlenù OHK Most se mezi úspìšné žadatele o podporu výzkumu a vývoje zaøadily také firmy KERAMOST, a.s. a VVV MOST spol. s r.o. RNDr. Jaroslav Jochman místopøedseda OHK Most

TEMA - Technika, Ekonomika, Marketing a Aktuality Vydává: Okresní hospodářská komora Most, Višňová 666, Most 434 01, tel. 476206517, email: [email protected], www.ohk-most.cz Šéfredaktorka: Jolana Siblíková (jol), Redakční rada: předseda Ing. Roman Viktora, členové: Ing. Martin Hauptvogl, Radek Kupica, Ing. Jiří Mann, Mgr. Iva Čerňanská, Ladislav Šeiner, Jolana Siblíková, Tisk: RAPRINT, s.r.o., Čtvrtletník, Náklad: 2.500 výtisků, Povolení MK ČR E 16676, distribuci zajišuje Mediaservis s.r.o., pøípadné reklamace uplatòujte na telefonním èísle 724 553 119.

4

Údržba a udržování

ZÁSADNÍ POZNÁMKY A POHLEDY PRAKTIKO -TEORETIKA NA ÚDRŽBU STROJÙ A ZAØÍZENÍ Plnì doufám, že následující øádky budou pøedevším èíst Ti, u kterých zùstává krédem názor zažitý pøed cca 20ti léty, že "údržba je nutným zlem a brzdou výroby", že "pro snížení nákladù na údržbu nelze nic udìlat, nebo údržba je žumpou na peníze", apod., ale i Ti, kteøí plnì chápou dnešní pojímání údržby jako "procesnì technické èinnosti". Údržba z dnešního pohledu se tak stává nedílnou a integrující souèástí každého toku výrobního procesu a prostøedkem zvýšení produktivity a efektivity firmy, jakosti výroby, optimalizace disponibilních provozních zdrojù, zajištìní provozuschopnosti a bezpeènosti provozu, maximalizace provozní spolehlivosti a mohl bych svým zpùsobem v daném výètu pokraèovat. Uvedené lze shrnout do úplnì jednoduché vìty "Neøeším-li udržování výrobních strojù, tak jsem na dobré cestì ke snížení nebo zastavení výroby". Údržbu jako systém je nutno postavit ve výrobním procesu na úroveò ortoprocesu (je jedním z hlavních procesù), který z pohledu svého obsahu má u provozovatele jednoznaèné tøi èásti: Ø autonomní údržba snižuje rychlost opotøebení a provádí ji obsluha, Ø opravy odstraòuje následky opotøebení a provádí je specializované útvary, Ø kontrolnì inspekèní a revizní èinnost zjišuje stav opotøebení formou odborných prohlídek. Z uvedeného je urèitì zøejmé, že v bìžnì používané terminologii mluvíme o tzv. udržování, pokud chápeme pojem údržba jako komplexní systém zajišování provozní spolehlivosti, tzn. vèetnì údržby outsourcované (externí vèetnì od výrobcù), teorie obnovy (nákup nového), renovace náhradních dílù, zásobování atd., takže je pak urèitì jednoznaènì zøejmé, že zanedbání udržování na stranì provozovatele je "vítaným krokem" pro firmy podílející se na údržbì jako systému, pøedevším opravách velkého rozsahu. Samostatnou kapitolou jsou opravy velkého rozsahu spojené s inovací a rekonstrukcí odpovídající souèasným poznatkùm v dané problematice. Pojímáme-li údržbu jako již zmínìnou procesnì technickou èinnost,

tak nesmíme opomenout její øízení, které se svojí složitostí blíží øízení výroby a má vždy svou dávku neurèitosti, nebo neexistuje stoprocentní provozní spolehlivost, která je zde ještì výraznì navyšována lidskou složkou. Chceme-li pak dosáhnout excelentnosti nejen v øízení výroby, ale také øízení údržby, tak je nutné v dané problematice se nejen vyznat, ale také vìdìt jak vnutit dìjùm logiku, které rozumíme. V praxi tzn. zajistit ètyøi vitální znaky - užiteènost, efektivita, stabilita a dynamika, abychom zajistili zdravé fungování údržby a tím i firmy. Vždy vše, jak se bìžnì øíká, bylo a je o penìzích, tzn. efektivitì, která z pohledu zmínìného vitálního znaku na cestì k excelenci znamená zajištìní 3E (economy hospodárnost, efficiency úèinnost, efectivity výsledek), což v aplikaci na údržbu znamená dodržení zásady 3P v PREVENTIVNOST provedení v pravý èas, v pøedstihu, v PROAKTIVNOST hledání pøíèinnosti poruch apod., v PRODUKTIVNOST údržba je nedílná souèást výroby a tím i øešením produktivity. Na zásadách by mìl být postaven každý správnì vyprojektovaný a implementovaný systém údržby. Jsem si stoprocentnì jistý, že excelentnost té èi oné výrobní spoleènosti, firmy je pak postavena na excelentnosti systému údržby, tzn. naplnìní základní nutné potøeby každého výrobního procesu "Maximalizace provozní spolehlivosti s pøijatelnou mírou rizika bezpeènosti provozu" Údržba musí být doslova šitá na míru danému výrobnímu procesu, nebo provozní podmínky a skuteènosti vedou k preferenci té èi oné priority, èi využívají tìch èi onìch nástrojù zajištìnosti údržby. Pak je urèitì zøejmé, proè se mluví o TPM, RCM, RBI, RCA, SAM, PDCA, LCC apod. Jen tak se naplní základní pøedstava ideální údržby "ménì neplánované údržby (havárií, poruch) jako výsledek funkèního systému údržby". Je všeobecnì známé pøísloví "kdo se bojí nesmí do lesa", takže je urèitì jasné, že "Každá moderní výrobní spoleènost

doc. Ing. František HELEBRANT, CSc.

musí umìt pøijmout a implementovat nové metody a principy vèetnì øešení provozní spolehlivosti výrobních strojù, které povedou k rùstu výkonnosti a produktivnosti, jinak nemají na dnešním trhu nadìji na pøežití, to znamená musí chápat údržbu jako zdroj zisku a konkurenceschopnosti firmy, resp. výrobní spoleènosti", což není nikdy možné bez hodnocení úèinnosti údržby formou kompaktního auditu (benchmarkingu, outsourcingu, locators study, jakost managementu údržby, analýza rizik provozu) a následného reengineeringu stávajícího systému údržby. Zmìna myšlení a postojù se tak stává základem dynamizace vývoje pokud se neøídíme výraznì zkresleným názorem "po mì potopa" a zajímá mì doslova pohled nejen na nejbližších 24 hodin. Je proto logické, že je nutno si také plnì uvìdomit, že každý stroj musí být nejen vymyšlen, musí být také správnì dimenzován, musí být také vyroben v nejvyšší možné kvalitì, musí být také správnì provozován a udržován a do všech uvedených oblastí jeho technického života vstupuje adekvátní systém øízení, èímž dostáváme odpovìï na velmi èastou otázku "Co vše je nutno chápat pod obsahem strojírenství, resp. kde všude nachází uplatnìní strojaø". doc. Ing. František HELEBRANT, CSc. Vysoká škola báòská Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní

Stejné pøíèiny nikdy nemají stejné následky. DECOIN DIDIER

5

Hlavní téma - Strojírenství Quo vadis èeské strojírenství? Èeské strojírenství je již více než sto let dominantním faktorem rozvoje "èeské kotliny". Pøedložený èlánek se pokouší o rozbor souèasného stavu strojírenské výroby v tržním hospodáøství. Souèasnì se autor zamýšlí také nad mírou rizik spojených s jednostranným zamìøením strojírenské výroby na automobilový prùmysl.

Orientace jen na automobilový prùmysl není vhodná

Prof. Ing. Petr Louda, CSc.

V poslední dobì mùžeme sledovat velmi dobré výkony èeské ekonomiky. Tento rùstový trend nedokáže zvrátit, pøes veškerou snahu politikù, ani politická labilita ve snìmovnì. O významu strojírenství svìdèí mimo jiné to, že 52% exportu ÈR je realizováno produkty strojírenské výroby, neménì významný je také její kladný dopad na zamìstnanost v zemi. Tradice èeského strojírenství má své koøeny v pomìrnì nepøíznivých klimatických podmínkách pro zemìdìlskou výrobu a tedy "vynucené orientaci" na øemeslnou výrobu. V soustátí Rakousko-uherské monarchie zemì Koruny èeské hrály dominantní roli právì v industriální základnì jinak agrárního státu. Nìkolikaletá generaèní technická a technologická zkušenost mùže být do budoucna právì tou èeskou pøedností pøed novì se rozvíjejícími a levnou pracovní silou oplývajícími zemìmi. Je až s podivem, jak se po pøechodu na tržní ekonomiku podaøilo transformovat prùmyslovou výrobu v Èeské republice. Bìhem posledních 15 let prakticky

zaniklo tak tradièní a silné odvìtví textilu a obuvi. Došlo k výrazné redukci zamìstnanosti v tìžkém a tìžaøském prùmyslu a dalších odvìtvích s malou pøidanou hodnotou. Vedle toho však pøišel nástup nových oborù a odvìtví, kde rozhodující není cena pracovní síly, ale její kvalita a spolehlivost. Z tohoto transformaèního procesu vyšlo strojírenství jednoznaènì jako vítìz. Pøedstavuje drtivou èást exportu ÈR, zamìstnává stále vìtší poèet pracovníkù a souèasnì táhne vzhùru celou èeskou ekonomiku. Na druhé stranì však

souèasný rùst výroby ve výši nad 10%, s pøednostní orientací na automobilový prùmysl mùže pøinášet jistá rizika. Nedostatek pohonných hmot mùže zapøíèinit ztrátu odbytu, nesmyslná rozhodnutí Evropské komise mohou znevýhodnit evropské výrobce oproti konkurenci. Vzhledem k tomu, že dnešní d o p r a vn í pr o s tø e de k je v ys o c e sofistikovaný mechatronický systém, mùže se stát, že humanisticky zamìøená Evropa nebude mít dostatek odborníkù pro tak nároènou výrobu a ta se pøesune do oblastí s lepší technickou pøípravou

Strojírenský veletrh nemá nouzi o návštìvníky ani vystavovatele

Nic, co by stálo za to, jsem neudìlal náhodou. Vždy za tím byla poctivá práce. THOMAS ALVA EDISON

6

Hlavní téma - Strojírenství pracovní síly. Trend posledních let ukazuje, že investoøi nehledají v ÈR již jen pouze "montážní dìlníky", ale stále v í c e t v ù r è í t e c h n i k y. B o h u ž e l celoevropský trend odklonu spoleènosti od techniky pøedevším k humanitním smìrùm vzdìlání toto riziko stále více zesiluje. Èeské technické univerzity se v souèasnosti potýkají s nezájmem mladé generace o nároèné a tìžké studium techniky a souèasnì se jim dostává výtek z prùmyslové sféry o nedostateèném poètu jejich absolventù. Je zvláštní, že mostecký region vùbec nezareagoval na nabídku vzdìlávání ve strojních oborech pøímo v Mostì a ke studiu se prakticky nikdo nepøihlásil. Nejspíš je technická vybavenost pracovní síly v regionu tak

velká, že již není nutno dále ji rozšiøovat. Je možno jednoznaènì øíci, že budoucnost v evropském prostoru má pouze vysoce sofistikovaná výroba se znaènou pøidanou hodnotou a vysokou inovativností. Levná pracovní síla se nachází na jiných kontinentech! Z tìchto dùvodù je tøeba zcela zmìnit inovaèní politiku ve prospìch výrazného propojení technických vysokých škol a prùmyslové praxe, zmìnit náhled na význam strojírenství jako na motor èeské ekonomiky. Podpoøit zájem mladé generace o techniku již na základních a støedních školách. Upøednostòovat investory v oblasti HiTech výroby, protože pouze ta nepùjde za levnìjší pracovní silou.

Jsem pøesvìdèen, že potenciál strojírenské výroby v ÈR stále ještì není vyèerpán. Vzhledem k pøíznivým vnìjším podmínkám politická stabilita evropského prostoru, dobré jméno technických produktù z našeho regionu, inovativnost a kreativita èeské pracovní síly a souèasná dobrá kondice prùmyslové výroby v ÈR - dávají dobrý pøedpoklad i do budoucna. P.S. Autor pøivítá pøípadnou následnou diskusi na dané téma na adrese: [email protected]. Prof. Ing. Petr Louda, CSc. Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní

Elektronický most "Strojírenství a jeho role v moderní spoleènosti" Vážení ètenáøi, v dnešním èísle, které je vìnováno strojírenství otevíráme opìt pomyslný elektronický most na dané téma "Strojírenství a jeho role v moderní spoleènosti". O výmìnu názorù jsme tentokrát požádali strojního inženýra Rudolfa Junga, pøedsedu OHK a Doc. Dr. Ing. Františka Holešovského, povìøeného dìkana pøevážnì strojní Fakulty výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkynì v Ústí nad Labem. Prosím pánové diskuse otevøena. Každý

Ing. Rudolf Jung

profesionál má svùj obor za nejdùležitìjší a nosný. Jak vy vidíte historickou roli strojírenství v rozvoji moderní spoleènosti? Jung: Víte, ono je ošidné pouštìt se do debat typu "co bylo døív - vejce nebo slepice". V našem pøípadì jsou ale jistá fakta a indicie, o které se zanícení strojaøi mohou opøít. Ohlédneme-li se pár století nazpìt, pak základem rozvoje moderní spoleènosti byl fenomén pøekonání fyzické bariéry schopností èlovìka. Nìkdy je tato meta nazývána Technickou revolucí, jejímž vrcholem byl po jednoduché páce, rumpálu, vodním a vìtrném kolu - parní stroj. Všechno to už stejnì byly stroje. Další rozvoj dejme tomu kapitalizmu byl podmínìn opìt pomyslnou metou také nìkdy zvanou Prùmyslová revoluce, jejíž charakteristikou je rozvod elektrické energie do místa optimální potøeby a mezníkem vznik dodnes prioritního a nenahraditelného elektromotoru. A opìt jsme u strojù, se kterými se setkáváme dodnes. Samozøejmì i ostatní obory zaznamenaly obrovský rozvoj, ale na kolenì jen silou paží se tìžko dìlalo a dìlá. Je dobré si to uvìdomit. Holešovský: Také si myslím, že historický vývoj nelze zastavit, ale mìli bychom se k nìmu postavit èelem. V øadì oborù, které se dlouho úspìšnì technice bránily, možná bych použil i slovo odolávaly, došlo k výraznému rozvoji

Doc. Dr. Ing. František Holešovský

teprve po vstupu techniky. Pøíkladem z historie mùže být napø. lékaøství, ale také tìžba nerostù. Naše budoucnost je také postavena, a postavila si to sama spoleènost, tj. my lidé, na témìø nekontrolovatelném rozvoji techniky. Pøedstavme si, že bychom se vrátili na technickou úroveò napø. 19. století. Dokázalo by se s tím lidstvo vypoøádat? Asi ne. Vìtšina z nás je zvyklá na vysoký komfort, pohodlí ve své specializaci (poèítaèe, záznamové pøístroje, diagnostika atd.) i ve svých domovech. Dokázali bychom se bez toho obejít? V souèasné dobì však stojí problém v jiné rovinì. Progresivní rozvoj techniky,

Zdá se mi, že v géniovi je cosi jako poèítací strojek: zatoèíme klièkou a výsledek je správný, ale strojek sám neví proè a jak. JOHANN WOLFGANG VON GOETHE

7

Hlavní téma - Strojírenství možná historicky další prùmyslová revoluce, musí být zvládnut tak, aby vyvolal minimální zmìny atmosféry i vlastní zmìny zemského tìlesa. Pokud se s tímto nedokáže lidstvo vyrovnat a techniku použít v této oblasti udržení kvality života, je pravdìpodobná devastace prostøedí a postupná destrukce lidské spoleènosti. Redakce: Pánové pojïme od historickofilosofických úvah k realitì dneška a ptejme se slovy klasiky "Quo vadis èeské strojírenství"? Jung: Zùstaneme-li u té èeskosti, pak to svìtélko je na konci velmi dlouhého tunelu. Èeské strojírenství v první polovinì minulého století znamenalo svìtovou špièku a jakýsi etalon úspìšnosti strojírenství svìtového. Výsledky a dùsledky 2. svìtové války dostaly èeské podniky do jakési izolace a jako obor bylo strojírenství ukolébáváno ve svém vývoji spoleèensky hodnocenými kvantitativními ukazateli na úkor inovace, produktivity a komerèního zázemí. Politické zmìny na konci osmdesátých let jasnì ukázaly skuteèný stav vìci. Naše podniky vnitønì hrdé na své znaèky a postavené na kvantitativních parametrech ekonomické úspìšnosti, se dostaly do tvrdé konfrontace se svìtovým strojírenstvím a fakticky prohrály. Nechci jitøit naše duše výètem znìlých èeských znaèek, které jsou již vzpomínkami, a nebo ve svých zbytcích naplnìny technologiemi "z venku". Naše strojírenství, jako naše celá spoleènost, nebude ve svìtì hrát významnou roli z hlediska kvantitativních ukazatelù. Naší šancí je kvalita, znalosti a øemeslná zdatnost. Pro strojírenství zvl᚝ pak vyplnìní zatím hluchých míst, které nejsou masovou produkcí z øady dùvodù optimálnì øešitelné. Šancí a cestou èeského strojírenství je univerzálnost ve vzdìlání a specializace právì do tìch hluchých míst. Pro strojírenství v Èechách je devizou tradice v øemeslné práci a flexibilita technikù pro zajištìní kvality produkce a její údržby. Po tìchto cestách kráèí strojírenství a dobré cesty to mohou být, když je budeme udržovat. Peèlivému ètenáøi jen pøipomínám rozdíl mezi èeským strojírenstvím a strojírenstvím v Èechách. Holešovský: Já jsem už jako malý kluk prožíval slávu èeského strojírenství. Bydlel jsem v Brnì, a tak byl pro mne

obrovským svátkem brnìnský veletrh. Nedávná doba vlivem divoké privatizace znamenala dosti velký odstup od tradice a hrdosti èeského strojírenství. Mùžeme si pøipomenout Poldi Kladno, Jawa Týnec, LIAZ atd. Pøesto si musíme uvìdomit, že tradici dovednosti, umu a tvoøivosti má èeský národ stále v sobì. Podívejme se na úspìšnost zahranièních firem a také øady èeských firem (TOS Varnsdorf, BMD Teplice, Buzuluk Komárov). Co dál? Udržení a rozvoj kvality tradièního èeského prùmyslu strojírenství závisí pøedevším na lidských zdrojích. Týká se to péèe o tyto zdroje a pøedevším výchovy nových generací, a pro samotnou výrobu, tak i pro její vývoj, inovace a výzkum. To je otázka investic do budoucnosti. Redakce: Z vašich názorù vystupuje priorita vzdìlanosti. Pøesto, že tématu vzdìlávání jsme nedávno vìnovali celé èíslo èasopisu TEMA, jak v kontextu vypadá v souèasné dobì èeské technické, lépe strojírenské školství? Holešovský: Ano, na èeské strojírenské školství narážím. Bohužel souèasné nedávné a souèasné trendy zmìnily systém školství s tím, že vìtšina populace musí projít alespoò bakaláøským studiem vysoké školy. Kde je potom pøíprava generace pro vlastní strojírenskou výrobu - nástrojaøi, soustružníci, montážníci atd., zruèní, šikovní a kreativní. Vzhledem k dlouhodobé nevlídnosti klimatu spoleènosti vùèi technice a výrobì, poklesl výraznì zájem mládeže o studium technických, pøípadnì pøírodních vìd. Samozøejmì, pùsobí i jiné vlivy, napøíklad obtížnost studia. Vždy k diplomu se maturant mùže dostat daleko snadnìji studiem jiného oboru. Otázku budoucího uplatnìní v té chvíli již neøeší ani on ani jeho blízcí. Technické fakulty vysokých škol pøijímají ke studiu èasto bez pøijímací zkoušky. Myslíme si, že je to dobré. Když se podíváme kolem sebe a zamyslíme se, technika je ve své podstatì velmi složitou oblastí a k jejímu vývoji, inovacím i zachování spoleènosti je nutno stále více znát a tak jsou kladeny i na studium stále vyšší nároky. V souèasné dobì se pøenášejí tyto nároky z inženýrského studia do postgraduální formy doktorského studia. Jung: Nìkteré neduhy vzdìlávacího systémù, kterým jsme se vìnovali v samostatném èísle TEMA, jsou pro

technické obory bohužel násobeny. Nechci se opakovat, ale nìkteré myšlenky k tématu snad lze opìtnì øíci. Pro technické obory a strojírenství zvl᚝ je nutné, aby všechny typy škol vìnovaly pozornost a péèi typu školy o stupeò níže a výše, do dnes velmi frekventovaného pojmu celoživotního vzdìlávání. Dále bych chtìl øíci, že pro úspìšnost je tøeba nalézt pøedpoklady a pro neúspìšnost pøíèiny. Mnohdy nejsou nutné pro odhalení pøíèin problému vìdecké práce, staèí zdravý selský rozum. Je pøeci jasné, že pøedpokladem úspìšnosti a problémem neúspìšnosti technických oborù je prazákladní disciplina, kterou je matematika. Její degradace a vytìsòování ze vzdìlávacího systému je sice vítána zpohodlnìlými a i k demonstracím ochotnými studenty, ale pro spoleènost je to znièující. Dovolte mi trochu ironizující poznámku. Možná by mnohé vysvìtlilo, kdyby ti co proti matematice brojí, pøedvedli své školní známky z tohoto pøedmìtu. Redakce: Jak vidím dotkli jsme se velmi obsáhlého tématu a bohužel více se nám na stránky nevejde, tak tedy co na závìr? Holešovský: Nebuïme však úplní pesimisté. Podívejme se na úspìchy v Ústeckém kraji, pøi UJEP v Ústí nad Labem vznikla výrobní fakulta pro pøípravu generací k øízení a zajišování výroby. Pøichází øada investorù výrobního zamìøení. Daøí se naplòovat spolupráci škol a prùmyslu. Pomalu roste vzdìlanost i v technických oborech. Pøi návštìvì øady podnikù v poslední dobì zaèínám být opìt hrdý na èeské strojírenství. Jen se podívejme na TOS Varnsdorf, v nedávné dobì šedivá továrna, dnes významný exportér. A najdeme øadu dalších. Na každém z nás je, abychom svojí kapièkou pøispìli k navrácení jména èeskému strojírenství. Jung: K tomu není již co dodat. Snad jen pøání, aby se pro slova, která øíkáme a píšeme, našly "oèi a uši" ochotné je vnímat a následnì konat. Dìkuji Vám za rozhovor Jolana Siblíková

Pozor na inženýry - zaènou šicím strojem a skonèí atomovou pumou! MARCEL PAGNOL

8

DKL a první zamìstnání Co jste oèekávali od své profese? Zeptali jsme se držitelù Dobrého listu komory, kteøí vystudovali nebo se vyuèili v oboru svázaném se strojírenskou výrobou, na jejich pøedstavu o svém budoucím povolání a jak se tyto pøedstavy, oèekávání naplnili. Dobrý list komory se dostává do ruky jen úzce vybrané skupince uèòù èi studentù, a snad díky tomu je jejich hlavním požadavkem a pøedstavou o budoucím povolání v dnešní dobì získat práci JAKOUKOLIV. Není tedy divu, že práci držitelé DLK mají, jsou v ní spokojeni, a to i pøesto že neskonèili ve svém oboru, ve kterém se vyuèili èi studovali. U uèòù navíc studium provází již i praxe v uèebním oboru, a tak když vstupují do plnohodnotného zamìstnaneckého pomìru, ví již co je èeká a nemine. Díky tomu jsou pøipraveni na svá zamìstnání a nebyli a nebývají pøekvapeni skuteèným stavem. Studenti a uèni strojírenských oborù èasto maturitou èi výuèním listem školy nekonèí, ale pokraèují dál. Plnì doufají, že rozšíøením a vylepšením svého vzdìlání získají širší možnost uplatnìní v budoucnosti. U oslovených se opakovala

foto: OHK Most

stále jedna vìta, a to mají-li práci "jsou v ní maximálnì spokojení". U držitelù DLK z letošního roku je ještì jeden požadavek, vedle získání jakékoliv práce (samozøejmì nejlépe ve svém oboru), je to ještì idealistická pøedstava o svém nástupním platu za rozumný považují 12.000,- Kè. Držitelé DLK jsou dùkazem, že se vyplatí uèit a studovat to, co opravdu

chcete studovat, a tím pádem svému uèení a studiu dát maximum. Dobøe vybraný obor je dalším pøedpokladem snadného uplatnìní v budoucnosti. Zdravý realismus se vyplatí, stejnì tak jako zájem o svùj obor. Jolana Siblíková

3 otázky pro … Ing. Martina Strakoše Strojírenství se stalo hlavním tématem tohoto èísla èasopisu TEMA, a tak jsme se za Vás ptali a snažili vybrat zajímavé odpovìdi a èlánky. Jedním ze zpovídajících se stal i Ing. Martin Strakoš, který pracuje jako manažer projektù ve Výzkumném ústavu hnìdého uhlí v Mostì. 1. Je na tom Mostecké strojírenství stejnì dobøe jako èeské strojírenství (rùst malých i velkých firem)? Èeské strojírenství bývalo v minulosti jedním z hlavních pilíøù èeské ekonomiky. Strojírenství Mostecké mìlo ještì vìtší váhu. Nejvìtší strojírenská firma Krušnohorské strojírny Komoøany patøila svým významem mezi cca 10 nejvìtších strojírenských firem v republice. Mìla svùj vývoj a se svými více než 3000 zamìstnanci byla v

Mosteckém regionu nejvýznamnìjší. Její souèástí bývalo v minulosti i odborné uèilištì, které vychovávalo dostatek kvalifikovaných øemeslníkù. Firma postupnì ztrácela své postavení (ostatnì jako vìtšina strojírenských firem republiky) a po zrušení Vývojového závodu, v roce 1994, již vše spìlo ke konkurzu firmy, který nastal v roce 2002. V souèasnosti má firma cca 450 zamìstnancù a díky zmìnì výrobního programu se pomalu opìt stává jednou z významnìjších firem Mostecka. 2. Co "táhne" mostecké strojírenství, co jej "táhlo" v minulosti? Mostecké strojírenství v minulosti úzce souviselo s tìžbou hnìdého uhlí v Severoèeské hnìdouhelné pánvi. V souèasnosti již dochází k diverzifikaci - automobilový prùmysl, pásová doprava, tøídièe, drtièe, dodávky pro vápenky, cementárny, zaøízení pro

výrobu pøedmìtù z plastù, komponenty pro textilní stroje. 3. Je také problémem mosteckého strojírenství nedostatek kvalitních pracovních sil? I když stále funguje odborné uèilištì ve Velebudicích kdysi ISŠTCOP Most, dnes Støední škola technická Most - Velebudice je v regionu pociován znaèný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Dìkuji za rozhovor Jolana Siblíková

Láska je zamìstnání pro povaleèe ÉTIENNE REY.

9

Semináø vìnovaný legislativním povinnostem výrobcù Spoleènost KOMORA s.r.o. uspoøádala ve spolupráci s akciovou spoleèností SELEX PROmotion GROUP a Èeskou obchodní inspekcí, inspektorátem v Ústí nad Labem, semináø vìnovaný plnìní legislativnì urèených povinností výrobcù. Semináø byl poøádán v rámci aktivity "ROK 2007 ROK KVALITY A JAKOSTI", jako dílèí plnìním priority è. 1 "Legislativní povinnosti podnikatelských subjektù", do níž dále patøí pøipravovaná školení v oblasti BOZP, PO, školení øidièù, školení obsluh zaøízení apod. Pøednášená problematika posuzování výrobkù je jedním ze základních prvkù zvládání bezpeènostních rizik výroby v podnikatelském prostøedí u subjektù, pùsobících na území Èeské republiky a Evropské unie. Je zøejmé, že souèasnou výrobu charakterizuje prudký rozvoj technologií a souèasné zaostávání zmìn v uspoøádání podnikatelských subjektù. Dùsledkem této skuteènosti je, že výrobci nedokáží dostateènì rychle a pružnì reagovat na vlastní výrobu a s ní spojené legislativní povinnosti vè. kategorizace a posuzování vlastních výrobku. Alarmující je skuteènost, že si mnoho firem neuvìdomuje, že jsou výrobcem a jejich produkty jsou výrobkem ve smyslu zákona. To s sebou pøináší znaèné podnikatelské riziko, vyplývající z neplnìní legislativních povinností a následné možnosti finanèního postihu až do výše 50 mil. Kè (viz. zákon è. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znìní) a souèasnì možnosti poškození zdraví èi života lidí, ohrožení životního prostøedí, zvýšení èi chybného definování rizik výrobkù apod. Podnikatelské subjekty se musí dokázat úspìšnì bránit negativním dopadùm bezpeènostních rizik vlastní výroby a výrobkù, což je v souèasné dobì vysoce aktuální. Bylo by chybou pojednávat o riziku výroby jen z negativního hlediska. Zvládání rizika má také kladný úèinek rozšiøuje trh a umožòuje vstupovat na nová místa. Zvládnutí rizik a nebezpeèí se tak stává dùležitým konkurenèním posláním a výrobci, kteøí se vyznají v riziku výrobkù a v nebezpeèí s nimi spojenými získávají konkurenèní výhodu. V rámci semináøe byla zmínìna i systémová a standardizaèní oblast

10

vztahujících se k tvorbì dokumentovaných postupù v procesech výroby. Hlavní dùraz však byl v obecné èásti kladen na hlavní legislativní normy

technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Úèastníci školení obdrželi osvìdèení o absolvování, dokladující základní

Foto: Komora s.r.o.

relevantní v oblastech výroby a to zejména zákon è. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù, ve znìní zákona è. 71/2000 Sb., zákona è. 102/2001 Sb., zákona è. 205/2002 Sb., zákona è. 226/2003 Sb., zákona è. 277/2003 Sb., zákona è. 186/2006 Sb. a zákona è.229/2006 Sb., zákon è. 348/2004 Sb., úplné znìní zákona è. 102/2001 Sb., o obecné bezpeènosti výrobkù a o zmìnì nìkterých zákonù (zákon o obecné bezpeènosti výrobkù), jak vyplývá ze zmìn provedených zákonem è. 146/2002 Sb., zákonem è. 277/2003 Sb. a zákonem è. 229/2006Sb., a zákon è. 59/1998 Sb., o odpovìdnosti za škodu zpùsobenou vadou výrobku, ve znìní zákona è. 209/2000 Sb. V èásti vìnované jednotlivým výrobkovým komoditám byl hlavní dùraz kladen na naøízení vlády è. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zaøízení, na naøízení vlády è. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zaøízení nízkého napìtí a dále na naøízení vlády è. 163/2002 Sb., kterým se stanoví

úroveò zpùsobilosti pro posuzování výrobkù ve smyslu shora uvedených zákonù. I pøes skuteènost, že èasový prostor neumožnil odpøednášet celou problematiku v pùvodnì proponovaném rozsahu, byl semináø hodnocen úèastníky jako velice úèelný a odbornì pøínosný. Obsazenost semináøe vypovìdìla o zásadní zmìnì v chování odpovìdných zástupcù podnikatelských subjektù resp. o uvìdomìní si dùležitosti plnìní zákonných požadavkù jako elementárního pilíøe správné výrobní praxe. Na základì následných požadavkù úèastníkù semináøe a dalších zájemcù bylo rozhodnuto o jeho pokraèování a to dne 19. 9. 2007 od 9:00 hod, v zasedací místnosti Finanèního úøadu v Mostì. Bližší informace jsou k dispozici na vyžádání u PhDr. Petry Chýlové na em a i l o v é a d r e s e [email protected].

Ing. Jiøí Mann

A se to líbí èlovìku nebo ne, je nástrojem pøírody. Není možno jít proti pøírodì. Je silnìjší než nejsilnìjší z lidí. PABLO PICASSO

Seznam absolventù základního kurzu pro posuzování shody a bezpeènosti výrobkù :

Jméno, pøíjmení, titul

Spoleènost

Èíslo osvìdèení

Juklíèek Zdenìk Unger Jan, Ing. Øíha Jaroslav Paøil Lubomír Jungman Petr, Ing. Marika Balínová Ryjáèek Luboš, Ing. Mirvald Jaroslav, Ing. Zelenka Petr, Ing. Hartman Pavel, Ing. Svoboda Pavel Ing. Šístek Lukáš Šístek Miroslav Macák Roman Jandásek Josef Štegr Ivo Souèek Dalibor Urbanová Irena, Ing. Kidora Jiøí, Ing. Ticháèek Jaroslav, Ing. Michálek Ladislav Mìstka Petr, Ing. Ondráèek Petr Sýkora Miroslav, Ing.

KERAMOST, a.s. KOVO Žiželice s.r.o. ALFA TERM MOST a.s. ALFA TERM MOST a.s. TEDO s.r.o. QWERT Rubber, spol. s r.o. KSK, a.s KSK, a.s VVV Most spol. s r.o. VVV Most spol. s r.o. ELSVO - Most, s.r.o. Humeco, a.s. Humeco, a.s. ELSEV, s.r.o. INELSEV, s.r.o. INELSEV, s.r.o. NAPAZ spol. s r.o. Wienerberger eurostroj, spol. s r.o. SD - 1. Strojírenská, a.s. SD - 1. Strojírenská, a.s. SD - 1. Strojírenská, a.s. RENOGUM - NILOS, a.s. RENOGUM - NILOS, a.s. FamSy

001/07/Z22 002/07/Z22 003/07/Z22 004/07/Z22 005/07/Z22 006/07/Z22 007/07/Z22 008/07/Z22 009/07/Z22 010/07/Z22 011/07/Z22 012/07/Z22 013/07/Z22 014/07/Z22 015/07/Z22 016/07/Z22 017/07/Z22 018/07/Z22 019/07/Z22 020/07/Z22 021/07/Z22 022/07/Z22 023/07/Z22 024/07/Z22

Pøipravované kurzy metodiky posuzování shody a bezpeènosti výrobkù : Datum

Typ kurzu

Charakteristika kurzu

19. 9. 2007, zasedací místnost FÚ v Mostì

Základní (Basic)

Úvod do posuzování výrobkù v oblastech bezpeènosti, kompletnosti, kategorizace výrobkù a zaèlenìní do výrobkových komodit, seznámení s legislativními pøedpisy, vzorové pøípady.

19. 9. 2007, zasedací místnost FÚ v Mostì

Støednì pokroèilý (Intermadiate )

02/2008

Pokroèilý (Advanced)

Metodika posuzování shody výrobkù, vzorová øešení z praxe úèastníkù, typy prohlášení. Pøípadové studie, proces posouzení, stanovování rizik a zbytkových rizik, vypracování prohlášení podle relevantních právních pøedpisù.

Nic není objeveno a zároveò hned dokonalé. MARCUS TULLIUS CICERO

11

Úøad Okresní hospodáøské komory Most Potvrzení partnerské souèinnosti s IHK Halle-Dessau Prùmyslová a obchodní komora HalleDessau prodloužila Partnerskou smlouvu s Okresní hospodáøskou komorou Most na další rok. První smlouva byla podepsána v roce 1993, kdy vyvrcholily kontakty trvající od roku 1991. "Kooperace zaèala již v roce 1991 setkáním pøednostù okresù Merseburg a Most, které zorganizovala IHK. Zájem o tìsnìjší souèinnost vyplynul z podobných hospodáøských struktur v obou regionech, charakteristických chemií, hornictvím a energetikou", poznamenal k zaèátkùm hospodáøských vztahù Ing. Rudolf Jung, pøedseda OHK. "Mezitím již existuje mnoho úspìšných projektù a kooperací a v Èeské republice pùsobí asi stovka podnikù z obvodu IHK", doplnil Albrecht Hatton, prezident IHK. Vzájemná souèinnost se pozitivnì odráží i na obchodních vztazích mezi Saskem-Anhaltskem a Èeskou republikou. Sasko-anhaltský vývoz do Èeska stoupl letech 2004 až 2006 o 72 %, t. j. na cca. 506 milionù €. V roce 2006 bylo z ÈR dovezeno zboží v hodnotì cca. 237 milionù €, tedy oproti roku 2004 to odpovídá nárùstu o 54 %. Priority Smlouvy o spolupráci v

letošním roce jsou "zajištìní kvality a management kvality", "role hnìdého uhlí jako dùležitého zdroje energie a surovin pro chemický prùmysl", "komorový èasopis" a "turismus a cestovní ruch jako regionální hospodáøský faktor". Dále je

kromì jiného plánována i výmìna zkušeností k turistickým cestám a stezkám. Jolana Siblíková

foto: OHK Most

XIX. Snìm Hospodáøské komory ÈR V kvìtnu se konal v areálu BVV v Brnì XIX. Snìm Hospodáøské komory ÈR jako nejvyššího orgánu komory. Zúèastnilo se jej na tøi sta delegátù ze sedmi desítek aktivních živnostenských spoleèenstev a sedmdesáti regionálních komor. Hosty dopoledního bloku byl ministr prùmysl a obchodu Martin Øíman, ministr financí Miroslav Kalousek a stínový ministr prùmysl a obchodu Milan Urban. V rámci odpoledního programu vystoupil premiér vlády Mirek Topolánek. Prezident komory Jaromír Drábek obeznámil snìm, že v roce 2009 se bude kongres Eurochambres konat v Praze. Dále zhodnotil vývoj komory a problematiku podnikatelského prostøedí vzhledem k pøemíøe regulace a byrokracie. "Došlo alespoò k dílèímu zjednodušení administrativy pro podnikatele díky úpravì živnostenského

zákona, na nìmž jsme se dohodli s minstrem prùmyslu Urbanem. Další zlepšení v oblasti živnostenského podnikání pøinese i aktuální novela živnostenského zákona, na nìmž jsme pracovali s ministrem Øímanem," konstatoval Jaromír Drábek. Bohužel komora neuspìla pøi projednávání zákoníku práce, kdy základním požadavkem bylo vyhotovit kodex moderní a pružný. Vedle toho jsou oblasti, kde došlo k postupnému snižování administrativy, zrušení registraèních pokladen, politické dohodì o zavedení stropù pro sociální a zdravotní pojištìní a zavedení editaèní povinnosti. Hosté se vìnovali pøedevším reformì veøejných financí a regulacím podnikatelského prostøedí, bariérám státu a zvažovaným èi pøipravovaným øešením jednotlivých problémùm.

Premiér Mirek Topolánek mimo jiné øekl, že pokládá za skandální, že Hospodáøská komora ÈR není èlenem tripartity: "Budu sociální partnery tlaèit k tomu, aby komora èlenem tripartity byla. Nechápu, proè by jednáním o sociálním smíru, kde stát funguje jako arbitr, nemìla být pøítomna podnikatelská reprezentace." Ministr Kalousek pøislíbil vypracování vìcného zámìru nového zákona o daní z pøíjmu ve spolupráci s Hospodáøskou komorou ÈR ještì v letošním roce. V roce 2008 bude zpracována jeho legislativní podoba, vypracována by mìla být také nová podoba daòového øádu, která nastaví nová pravidla, procesy a mechanismy. Viktorie Plívová, Jolana Siblíková

Mnohý ti dá radu, jak pøeplavat moøe, ale málokterý tì vytáhne z louže. KAREL POLÁÈEK

12

Život bez „byznysu” Zdraví - Do servisu pravidelnì! Motto: Krev a olej obraz stavu tìla i stroje, starejme se o oboje. Krev je pro kvalitu života a pro výsledky vaší práce to nejdùležitìjší. Její složení a zvláštì okyslièení urèuje vaši výkonnost. A nejen kyslík i jiné stopové prvky mají význam pro èinnost tìla a hlavnì srdce jako motoru. Maximální výkon, stejnì jako 100 oktanový benzín, umožní jen plnì okyslièená krev. S benzínem èi naftou je to jednoduché. Pøijede k èerpací stanici své oblíbené firmy a vyberete si jak chcete vašeho miláèka, a to pøedevším jeho motor, hýèkat. S krví to ale zatím nejde. Vy sami se musíte postarat o kvalitu tekutiny. O všechny trubièky, kterými krev kyslík pøivádí ke všem dùležitým orgánùm. Podle pøíležitostí je to jednou mozek, podruhé svaly, potøetí játra nebo ledviny èi srdce, a tak bychom mohli jmenovat všechny orgány v tìle. Se strojem automobilem se zcela jasnou samozøejmostí navštìvujete pravidelnì servisní prohlídky a pøísnì dodržujete i termíny výmìny a kontroly provozních kapalin. Dìláte to i se svým tìlem? Dovoluji si zapochybovat. Zvláštì dùležitá je údržba pøed letními aktivitami, které pøináší pro organismus nebývalou zátìž a tím i vìtší nároky na kvalitu provozních kapalin vašeho tìla a stav všech tìch nepøeberných trubièek èi hadièek ve vašem tìle.

A už plánujete na léto potápìní, vysokohorskou turistiku, létání, rafting èi jiné adrenalinové sporty, mìli byste si nechat zkontrolovat stav vašeho stroje, vašeho tìla. Samozøejmì ve znaèkovém servisu. Dnes existují pracovištì, kde vám na objednávku provedenou komplexní general check up za jeden nebo dva dny. Nìco to stojí, ale co je

zadarmo? Rozbor krve, moèe, komplexní ultrazvukové vyšetøení, EKG, zátìžový test ergometrii a další nutná vyšetøení umožní napsat lékaøskou zprávu o vašem celkovém stavu, kterou dostane do rukou. Dovíte se v ní i v kolika dalších kilometrech vaší pouti životem se máte stavit na pravidelné servisní kontrole. V neposlední øadì pøed létem nesmíme zapomenout na nejvìtší orgán lidského tìla - tím je kùže. Péèe o pokožku, pøedevším ochrana pøed škodlivými faktory a už je to slunce, prach èi jiné

chemické neèistoty v ovzduší, je také dùležitá. Kùže je orgán, který stárne od vašich 20 let a ukazuje se na nìm, co jste mu kdy vìnovali a na co jste zapomnìli. Skvrny, bradavice, potrhané žilky, vrásky a v neposlední øadì to nejhorší melanom. Enormní nárùst nádorù z melaninových bunìk. Dokonce u èernochù dochází v posledních letech ke zvýšenému výskytu nových onemocnìní maligním melanomem. A pøitom staèí tak málo. Dostateèná hydratace kùže a použití vysokých ochranných faktorù pøed UV záøením. Také kontrola a servis u vašeho lékaøe, který vám provede prohlídku všech podezøelých znamének. S prorezavìlou karoserií vašeho miláèka se jistì také nebudete chlubit. Tak proè se nestarat o vaši karoserii, která je pokryta kùží. Pøeji vám, abyste se nejenom pøed létem, ale hlavnì pravidelnì, starali o všechno dùležité o krev, olej, kùži, hadièky, trubièky, tìsnìní, srdce a cévy, brzdové destièky, øemeny, filtry, ledviny, svíèky, játra, baterie a já nevím co ještì. V každém seriozním servisu vám kvalitnì prohlédnou stroj i tìlo, zbývá vám jen si dobøe vybrat. MUDr. Milan Mašek jednatel a øeditel Kliniky CLT v Teplicích

Laso do èeštiny - Sestroj a stroj se Sestroj stroj a hned se stroj. První vìc, která mì napadla do dnešního koutka, byla tahle vìta. Není divu, jsem ženská. Strojírenství, mimochodem hlavní téma tohoto èísla èasopisu, je p r o m ì španìlskou vesnicí a pøedem podotýkám, ž e t í m n e c h c i znevážit obyvatele španìlské vesnice ani strojírenství .

Vìdci geniální i šílení se nejèastìji zabývají sestrojením perpetum mobile. Stroje, který když se jednou rozjede, tak už se nezastaví, nebo energie do nìj jednou vložená je nekoneèná. Naštìstí pro všechny lidi živící se výrobou a prodejem rùzných "pohánìcích" hmot, žádné perpetum mobile nebylo (a ještì asi dlouho nebude) zkonstruováno. Pro lidi (a to jsme my všichni) hledící na úèet za energie, je to sice zprávou špatnou, ale jak by øekli optimisté "Co není, mùže být". Strojírenství a stroje patøí k sobì jako…jako sluníèko a léto. Otázkou je zda i stroj se strojí. Praktici øeknou, že není tøeba, hlavní je funkènost. Ale co my ostatní. Mùže být krásný i stroj? Zakladaè pøi západu slunce v nìkom

vyvolává romantiku prvního stupnì, prostì nìkdo hledá i u stroje tzv. design. U budov už chceme, aby byly nejen funkèní, ale mìly i TO NÌCO. Vyvolávat vášnì mùže nejen ještì nepostavená národní knihovna v Praze, ale i stroj sestrojený s nìèím navíc. Jen si uvìdomte jak vybíráme domácí spotøebièe/stroje èi auta/stroje. Hledáme nejen funkènost, ale i pìkný design. Nìkdo má rád kudrlinky, nìkdo jednoduchost. Nìkdo má rád barvu zelenou a nìkdo nedá dopustit na barvu døeva. A tak sestroj ustrojený stroj strojaøi, a je na co koukat - obdivovat èi zatracovat, ale pozor a není strojený. Jolana Siblíková

Do dalšího èísla: Hlavní téma - Stavebnictví Jazyk je jediný nástroj, který se stálým užíváním ostøí. IRVING WASHINGTON

14

Zamyšlení Blýská se na lepší èasy? Pracuji ve funkci personalisty ve velké strojírenské firmì. Èas od èasu pøi rùzných jednáních s partnery z ostatních obchodních spoleèností strojírenského zamìøení døíve nebo pozdìji padne otázka: "Nutnì potøebujeme pro výrobu sváøeèe, soustružníky a zámeèníky víte o nìjakém èlovìku, který by mìl o tuto práci zájem?" Neznám podobnou spoleènost, které by se uvedený problém netýkal. Profesnì zdatní lidé, kteøí chtìjí pracovat v tìchto profesích, na trhu práce nejsou. Složitì vysvìtluji známým a kolegùm, jak v regionu s nejvyšší nezamìstnaností v republice nemohu jako personalista sehnat vhodného uchazeèe v požadovaných profesích. Kvalifikovaní øemeslníci stárnou a postupnì odchází do dùchodu a není, kdo by je nahradil. Právì proto mì poslední dobou potìšily nìkteré informace z oblasti uèòovského školství, které, pevnì vìøím, znamenají

obrat k lepšímu pøi øešení problému s náborem kvalifikovaných zamìstnancù. Jedná se o projekty realizované Støední školou technickou v Mostì-Velebudicích a Støedním odborným uèilištìm technickým v Chomutovì, kdy za finanèní pomoci státního rozpoètu ÈR a strukturálních fondù Evropské unie vzniká kvalitní a modernì vybavené zázemí pro výuku uèòù v "úzkoprofilových oborech". S tím samozøejmì korespondují i aktivity ve formì tzv. burz práce poøádaných vzdìlávacími zaøízeními, kdy se prùmyslové podniky prezentují studentùm jako potencionální zamìstnavatelé. Tito mladí lidé (a rovnìž jejich rodièe) pak vidí, že je o jejich práci zájem a bez problémù po absolvování studijních èi uèebních oborù naleznou uplatnìní. Rovnìž tak rekvalifikaèní kurzy se zamìøením na strojírenské

obory jsou jednoznaènì správným krokem k øešení nedostatku kvalifikovaných zamìstnancù. Zde je však velmi dùležitý kvalitní výbìr rekvalifikantù tak, aby se jich úèastnili zájemci motivovaní na zamìstnání v oboru, na který je rekvalifikace zamìøena. Z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy tomu tak je. Že by po výpadku v oblasti uèòovského školství v devadesátých letech minulého století se pøeci jenom blýskalo na lepší èasy a øady zamìstnancù prùmyslových podnikù by posílili tolik oèekávaní odborníci?

Úøad práce v Mostì ve spolupráci s Institutem trhu práce a realizaèním týmem projektu "Systém komunikace v rámci celoživotního vzdìlávání".

Aè se jednalo o první roèník, byl nad oèekávání všech zúèastnìných úspìšný, a to hlavnì co do poètu lidí zajímajících se o práci. Ještì pøed otevøením dveøí bylo možné pozorovat dav lidí èekající pøed hotelem. Odhadem pøišlo pøes tisíc lidí mající zájem o zamìstnání, pøevažovaly ženy. Salónek hotelu, kde na své možné budoucí zamìstnance èekalo 24 firem a podnikatelù zastoupených náboráøi, se v malý moment zaplnil k prasknutí. Cílem Burzy práce bylo usnadnit lidem hledání zamìstnání a zajistit pøímý kontakt s potenciálními zamìstnavateli soustøedìných na jednom místì. Pøíští roèník se díky zájmu uskuteèní ve vìtších prostorech.

Milan Boháèek personální øeditel, Krušnohorské strojírny Komoøany a.s.

Burza práce poprvé V Mostì se 13. èervna konal první roèník BURZY PRÁCE, a to v prostorách hotelu Cascade. Jeho poøadateli byly Okresní hospodáøská komora Most a

Jolana Siblíková

Foto OHK Most

Burza práce poprvé v Mostì pøilákala davy lidí.

Není dùležitá kvantita, ale kvalita vìdomostí. Je možné mít množství vìdomostí, ale neznat to nejdùležitìjší. LEV NIKOLAJEVIÈ TOLSTOJ

15

Spoleènost AQUATEST a.s. poskytuje konzultantské a inženýrské služby v oblastech ochrany životního prostøedí a vodního hospodáøství.

AQUATEST a.s. Geologická 4 152 00 Praha 5 tel.: 234 607 111 fax: 234 607 700 e-mail: [email protected] http://www.aquatest.cz Spoleènost má zavedený a certifikovaný systém managementu jakosti podle ÈSN EN ISO 9001:2000, 14001:2004 a OHSAS 18001:1999.

Poboèky spoleènosti:

www.pasmost.cz