STRES TEHOTNE ZENY V SOUVISLOSTI S PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKOU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LEKARSKA FAKULTA V HRADCI KRALOVE P

v

,

,.

,

ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ ODDĚLENÍOŠETŘOVATELASTVÍ

v

,

v

STRES TEHOTNE ZENY V SOUVISLOSTI S PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKOU Bakalářská práce

Autor práce: Jana Žitná Vedoucí práce: MUDr. Lenka Hodačová, Pb. D.

2008

CHARLES UNIVERSITY IN FACULTY OF MEDICINE IN HRADEC KRÁLOVÉ

DEPARTMENT OF SOCIAL MEDICINE DIVl SlON OF NURSING

PREGNANT WOMEN '8 STRESS IN CONNECTION WITH PRENATAL DIAGNOSTICS Bachelor' s thesis

Author: Jana Žitná Supervisor: MUDr. Lenka Hodačová, Ph. D.

2008

Prohlašuji, že samostatně. řádně

předložená

práce je mým

původním

autorským dílem, které jsem vypracovala

Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem

při

zpracování

čerpala,

cituji ajsou uvedeny v seznamu použité literatury.

.

,

,

J(1. // :(1{t/

V HradCI Kralove ............ : .................... .

; ifM'V -.JI ~ h / ' -

)

. ..... . 1........................... .. . J

(podpis)

v práci

PODĚKOV ÁNÍ:

Ráda bych

vyjádřila poděkování

práce a Mgr.

Evě

MUDr. Lence

Vachkové za poskytnutí konzultací.

gynekologické klinice a ženám, které se rodině

Hodačové,

za pomoc a podporu při studiu.

zúčastnily

Ph.D. za odborné vedení této

Poděkování patří

dotazníkového

i porodnicko-

šetření. Děkuji

také své

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................................... 5 1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 7 1.1 Stres ............................................................................................................................ 7 1.1.1 Vymezení základních pojmů .............................................................................. 7 Tvůrci teorie stresu ............................................................................................. 8 1.1.2 1.1.3 Reakce organismu na stres ................................................................................. 9 Příznaky stresu .................................................................................................... 9 1.1.4 Způsoby zvládání stresu ................................................................................... 10 1.1.5 1.1.5.1 Nebezpečné a poškozující copingové strategie ............................................ 11 1.1.5.2 Obranné mechanismy ega ............................................................................. 11 1.1. 5.3 Jak se bránit proti stresu ............................................................................... 12 1.2 Těhotenství ............................................................................................................... 13 1.2.1 Vznik a vývoj těhotenství ................................................................................. 13 1.2.1.1 Oplodnění a vývoj oplodněného vajíčka ...................................................... 13 1.2.1.2 vývoj embrya a plodu .................................................................................. 13 1.2.2 Trvání těhotenství ............................................................................................. 16 1.2.3 Diagnostika těhotenství .................................................................................... 16 1.2.4 Změny mateřského organismu v těhotenstvL .................................................. 17 1.2.5 Riziková a patologická gravidita ...................................................................... 20 1.2.6 Psychická adaptace na těhotenství.. .................................................................. 20 1.3 Prenatální péče .......................................................................................................... 22 1.3.1 Charakteristika prenatální péče ........................................................................ 22 Průběh návštěvy v prenatální poradně .............................................................. 23 1.3.2 1.3.3 Biochemický screening v průběhu těhotenství: ................................................ 25 1.3.4 Ultrazvukový screening v průběhu těhotenství ................................................ 26 1.3.5 Invazivní metody prenatální diagnostiky ......................................................... 27 1.3.6 Role porodní asistentky .................................................................................... 30 2 EMPIRICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 31 2.1 Cíle výzkumu ............................................................................................................ 31 2.2 Metoda výzkumu '" ................................................................................................... 31 2.3 Charakteristika zkoumaného vzorku ........................................................................ 32 2.4 Výsledky výzkumu ................................................................................................... 33 DISKUZE ................................................................................................................................. 48 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 53 POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY .............................................................................. 55 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 57 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 57 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 57 PŘÍLOHy ................................................................................................................................. 58

-4-

ÚVOD Jako téma pro svou

bakalářskou

práci jsem si zvolila stres chtěla

s prenatální diagnostikou. Ve své práci bych prožívají

nějaké

negativní pocity jako

téma bohužel zatím nebylo způsob,

námětem

důsledek

zjistit, zda ženy

čerpat, přečetla

ženy v souvislosti během těhotenství

podstupování jednotlivých

vyšetření.

Toto

pro práci tohoto druhu, proto jsem si sama musela zvolit

jak se zhostím této problematiky. Když jsem začala

bylo možné

těhotné

článek

jsem si

v časopise

zjišťovat

určeném

prameny, ze kterých by

pro porodní asistentky, ve

kterém byla uvedena otázka, zda ženy mají právo rodit jen dokonalé děti. Autorka narážela na problematiku dispenzarizace stresuje a

těhotenství

těhotných

žen a uvedla, že prenatální

je bráno spíše jako nemoc, která by se

péče

měla léčit,

je

a ne jako

stav. Nerada bych ve své práci zastávala takto jednostranný názor. Každá právo na

výběr lékaře,

který ji

během těhotenství

přemrštěná,

ženy

přirozený

těhotná

žena má

bude mít na starost, a sama si

může

rozhodnout, která vyšetření podstoupí a která případně odmítne. Nepřísluší mi hodnotit, zda je péče

u nás prenatální

organizovaná

správně, či

není, nemám k tomu ještě dostatek praxe ani

osobní zkušenost s těhotenstvím. Hodnoty perinatální úmrtnosti a mrtvorozenosti v České republice jsou ve srovnání s ostatními organizaci

péče

o těhotné ženy. Spíše

zeměmi

mě

na nízké úrovni, což

mě přesvědčuje

o dobré

jako porodní asistentku mrzí, že se o fyziologická

těhotenství v České republice starají výlučně lékaři a naše způsobilost není v této oblasti

zatím využívána. V teoretické jak

můžeme

části

bych chtěla

stručně vysvětlit,

stres zvládat. Dále popsat vznik

co je stres, jak působí na organismus a

těhotenství,

jeho vývoj,

změny mateřského

organismu v těhotenství a fyziologickou, rizikovou a patologickou graviditu. V další kapitole je charakterizována prenatální péče, její organizace v České republice. Jsou zde zmíněny metody prenatální diagnostiky, které zahrnují biochemické a ultrazvukové screeningy a v neposlední řadě i invazivní metody prenatální diagnostiky. V empirické části bych chtěla vyhodnotit jednotlivé otázky z dotazníku. Ve své práci j sem si stanovila tyto konkrétní cíle: 1. Teoreticky shrnout problematiku stresu, těhotenství a prenatální péče v České

republice. 2. Zjistit pocity, které v ženách vyvolalo

zjištění těhotenství.

3. Posoudit, jaké pocity se objevily u žen v průběhu těhotenství.

-5-

4. Zjistit, zda vyšetření

nějaká vyšetření

vyvolávala u těhotných žen negativní emoce a která

to byla.

5. Posoudit na vybrané otázce, zda ženy, jejichž těhotenství probíhalo fyziologicky, během

těhotenství

rozdílné emoce než ženy, jejichž

těhotenství

měly

bylo rizikové

(patologické). 6. Porovnat na dvojici vybraných otázek, zda byly rozdílné pocity při

zjištění těhotenství

u žen, které ho neplánovaly, a u žen, které těhotenství plánovaly. 7. Zhodnotit, kdo ženy

během těhotenství

informovalo nutnosti podstoupení a

provedení jednotlivých vyšetření.

-6-

způsobu

,

""

1 TEORETICKA CAST 1.1 Stres 1.1.1

Vymezení základních pojmů Přestože

představit,

si mnoho lidí dokáže

často

co se pod

částečně

používaným a

vědci

abstraktním termínem stres skrývá, neexistuje jednotná definice, na které by se desítky let výzkumu shodli. Existuje celá řada definic,

zmiňuji

za

ty nejzásadnější:

"Stres je stav: projevuje se specifických syndromem, který sestává ze všech nespecificky navozených

změn uvnitř

biologického systému (Hans Selye v roce 1978). Stres

ohrožení pohody a zahrnuje definice

říká,

nepřijatelné

přináší

Novější

emoce (Richard S. Lazarus v roce 1975).

že stres je reakce na nerovnováhu mezi vnímaným požadavkem a vnímanou

schopností tomuto požadavku

vyhovět

(Sutherlan v roce 1997)."

(Baštecká, Goldmann,

2001, s. 240) Stres je vnímán jako soubor vnitřní

regulačních mechanismů

nastupujících

při

ohrožení

homeostázy. Reakce organismu na stresor je na neurohormonální úrovni a je spojena

s aktivací

hormonů

osy hypofýza - nadledvinky spolu s reakcí centrálního nervového

systému. (Vašina, Strnadová, 1998) Pojem stres je

často nesprávně zaměňován

vnímána jako takový požadavek

vnějšího

se vyrovnat, zatímco termín stres požadavků,

se kterou se již

i

vnitřního prostředí,

vyjadřuje

člověk

zátěž. Zátěž

se slovem

se kterým je

by

měla

člověk

takovou kvalitativní i kvantitativní

není schopen

(alespoň

momentálně)

být

schopen úroveň

vyrovnat.

(Renaudová, 1993) Podle kvality prožitku jsou rozlišovány

dvě

formy stresu - eustres (dobrý) a distres

(špatný stres). Eustres vyvolávají vjemy, které považujeme za

příjemné,

a naopak di stresem

rozumíme záporný a s nelibostí prožívaný stres. (Mayerová, 1997) Podněty,

které vyvolávají stres a

jsou nazývány stresory. Ty Zátěžové

také vlivy, které

těžká

mohou

negativně působí

na

člověka,

můžeme obecně rozdělit:

životní události (tzv. live events) - stresory

nejvýznamnější

jeho

současně

prokazatelně

nemoc, rozvod, ztráta

událostí je možné zjistit pomocí

poškodit zdraví zaměstnání

několika

-7-

různé

povahy a intenzity, z nichž

člověka

(úmrtí životního partnera,

atd.). Celkové skóre

těchto

životních

metod. Jednou z nich je i tzv. škálování

žebříčku stresorů

stresogenních situací. Autory

(viz

příloha č.

2) jsou T. Holmes a H.

Rahe. (Vašina, Strnadová, 1998) dlouhodobě působící

Chronické stresory spokojenost

člověka

dlouhodobé

dojíždění

Drobné denní

(např.

nepříjemnosti

každodenní drobné, ale

či

nelibě

dlouhodobá péče o nemocné

mrzutosti (daily hassles) prožívané události

členy

rodiny apod.).

zdánlivě

(např. tlačenice

život a

eventuelně

podmínky bydlení, pracovní spokojenost,

zaměstnání,

do

ovlivňují

potíže a problémy, které

nevýznamné

v MHD, drobné

výchovné problémy s dětmi atd.). (Kebza, 1997, s. 5) Podněty

období,

vyvolávající stres přírodní

můžeme dělit například

i na fYzikální (hluk,

změna ročního

katastrofY), emocionální (obavy a strach, zloba a nenávist), mikrostresory a

makrostresory. (Kas sin, 2007) 1.1.2

Tvůrci

teorie stresu

Za nejvýznamnější tvůrce teorie stresu jsou považovány tři osobnosti:

Walter Bradford Cannon (americký fyziolog) objevil význam sympatoadrenálního systému pro vznik pocitu úzkosti a strachu. Ten vede k obraně proti hrozícímu nebezpečí. Základní typ obrany se dá

vyjádřit

jako fight or flight (útok nebo

útěk)

a je prototypem reakce organismu

na stres. Je rovněž autorem koncepce homeostázy (stálost vnitřního prostředí organismu).

Hans Selye, který se

věnoval

endokrinologii, v roce 1936 popsal obecný

adaptační

syndrom (general adaption syndrome GAS), kterým popisoval biologickou reakci organismu na utrpěný a neochabující fyzikální

(tělesný

nebo hmotný) tlak (stres). GAS má tři fáze: První

fází je poplachová reakce, kdy je aktivován autonomní nervový systém. Problematice reakce organismu na stres se blíže věnuje následující kapitola. Následuje fáze rezistence organismu a závěrečnou

fází je

vyčerpání,

které nastává v případě, že v předchozí fázi se organismus se

stresorem nevyrovnal. Richard Stanley Lazarus se zabýval se obecnou teorií stresu,

nemůže

osobností v oblasti klinické psychologie. Stres podle Lazaruse vymezen. To, co rozhoduje o

přítomnosti

stresu, je

způsob,

přizpůsobením

být

a

objektivně

jakým vnímáme, neboli

ohodnotíme situaci. "Stres prožíváme v okamžiku, kdy situaci vnímáme jako přesahující naše osobní

adaptační

zdroje." (Baštecká, Goldmann, 2001, s. 242) Je považován za zástupce

psychologického modelu stresu. Udává dva hodnotíme hrozbu (cognitive appraisal) a

ústřední

sekundárně

(Baštecká, Goldmann, 2001)

-8-

procesy:

Primárně

myšlenkově

nastává zvládání stresu neboli coping.

1.1.3

Reakce organismu na stres Stresovou reakcí je aktivován hypotalamus, který má vliv na

řízení

sympatického a

adrenokoliikálního systému. Sympatický systém odpovídá na impulzy z hypotalamu aktivací různých orgánů uvolnění

po

a hladkého svalstva. Výsledkem je

např.

srdeční

zvýšení

frekvence

či

adrenalinu a noradrenalinu z dřeně nadledvinek. Adrenokortikální systém se aktivuje

vyloučení

kortikotropinu

z hypotalamu.

způsobí

To

uvolňování

ACTH

(adrenokortikotropní hormon) z hypofýzy, což stimuluje v nadledvinkách a dalších endokrinních žlázách uvolnění celé řady dalších hormonů. Pro svou funkci je hypotalamus nazýván mozkovým centrem stresu. Kombinovaný účinek různých

boj nebo

stresových

útěk.

nezbytná pro

činnost

a

rychlý

činnost svalů.

přísun

energie, a tak je z jater

předem

uvolňována

nejsou pro organismus nezbytné,

celkově

například

zvyšuje. Dochází ke snižování

krvinek, aby byl po

(Křivohlavý,

infekci.

uváděn

lépe

rozváděn

činností,

které

případné

krvácení.

vylučuje

více

kyslík a bílých krvinek jako obranu proti

200 l)

Po stresové události znovu

těle

přeměnu tuků

a dechová

Vysychá hlen a sliny, aby mohlo plícemi proudit více vzduchu. Slezina červených

stanoveného

srdeční

trávení. Naopak se zvyšuje

frekvence a svalový tonus. Dochází k vazokonstrikci, aby se snížilo

reakci

glukóza, která je

Do krve jsou uvolňovány hormony, které stimulují

a bílkovin na cukr - metabolismus se

tvoří

autonomního nervového systému

Bez ohledu na druh stresoru reaguje organismus dle

potřeba

schématu. Je

hormonů

převezme řízení

parasympatický nervový systém a organismus je

do klidového stavu. Zpomalí se

srdeční

frekvence, dýchání, poklesne krevní

tlak, obnoví se produkce slin a činnost trávicího systému. (Kassin, 2007) 1.1.4

Příznaky

stresu

Jak jsem již zmínila v předchozích kapitolách, způsoby.

Zde je uveden

přehled příznaků

tělo

na stres

může

stresu, které zmínila

reagovat

Světová

různými

zdravotnická

orgamzace. 1.

Fyziologické

příznaky

stresu: Bušení srdce; bolest a

nechutenství a plynatost v břišní oblast; močení;

bodavé,

křečovité

a svírající bolesti

sexuální impotence a nedostatek sexuální touhy;, řezavé

páteře, často

nepříjemné

a

palčivé

pocity v rukou a nohou; svalové

spojené s bolestmi v těchto

sevření

částech těla;

změny

napětí

za hrudní kostí;

břicha; časté

nucení na

v menstruačním cyklu;

v oblasti

krční

a dolní

úporné bolesti hlavy; migréna; exantém;

pocity v krku; dvojité vidění a obtížné soustředění pohledu očí na jeden bod.

-9-

části

2.

příznaky

Emocionální

stresu: Prudké a

trápení se s věcmi, které zdaleka nejsou tak náklonnosti, sympatizování s druhými lidmi; fyzický vzhled;

nadměrné snění

nadměrné

lidmi;

výrazně

rychlé

změny

nálady;

nadměrné

důležité;

neschopnost projevit emocionální

nadměrné

starosti o vlastní zdravotní stav a

a stažení se ze sociálního styku, omezení kontaktu s druhými

pocity únavy a obtíže

při soustředění

pozornosti; zvýšená

podrážděnost,

popudlivost a úzkostnost.

3.

příznaky

Behaviorální

stresu: Nerozhodnost a do

značné

míry i nerozumné

nářky;

zvýšená absence, nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci, nehodách a úrazech; sklon ke řízení

zvýšené nehodovosti a nepozornému úkolům,

výmluvy, vyhýbání se

vykouřených

odpovědnosti

přejídání; změněný

práce.

(Křivohlavý,

1.1.5

Způsoby

uklidnění

a

léků

zvýšené množství

nápojů, větší

závislost na

na spaní; ztráta chuti k jídlu nebo

životní rytmus; snížené množství vykonané práce a nekvalitnost

1994)

zvládání stresu zátěže

Pro zvládání slovo v

častější podvádění;

a

cigaret za den; zvýšená konzumace alkoholických

drogách, zvýšené množství tablet na naopak

auta; zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se

angličtině

neboli zvládání stresové situace používáme termín coping. Toto

znamená umět si poradit a vypořádat se s téměř nezvládnutelnou situací. Je

však nutné odlišovat od sebe termíny adaptace a cop ing, oba dva jsou spjaty s aktivitou člověka

v těžké situaci. Adaptací rozumíme vyrovnávání se se

normy. Coping

označuje střetnutí člověka

s nadlimitní

zátěží,

zátěží,

která je v mezích

která navíc trvá

mimořádně

dlouho. Jak uvádí Lazarus, rozlišujeme primární a sekundární hodnocení stresové situace, které není jednorázovou záležitostí, ale je

třeba

ho

provádět opakovaně, neboť

se situace

může měnit.

Význam slova strategie chápeme jako řečtiny

stratos = armáda a agein = vésti).

kterým dosáhneme

určitého

myšlenkový proces.

Při

umění

Obecně

vésti armádu v boji s nepřítelem. (z

tím tedy rozumíme vypracování plánu,

cíle. Volba strategie zvládání

volbě

těžkých

strategie jsou brány v úvahu

životních situací složitý tři

oblasti: kognitivní

(myšlenkovou), emocionální (citovou) a volní, projevující se chováním toho, kdo se pro danou strategii rozhodl. V kognitivní

sféře

jde o myšlenkové

řešení

vyrovnání se s náročnou

situací. Jedinec v myšlenkách prochází situace, které by nastaly, kdyby jednal tím - 10-

či

oním

způsobem.

V emocionální

zúčastněných

sféře

při volbě

bereme

strategie v úvahu vše, co se týká

citů

osob. Ve volní oblasti je zahrnuto chování toho, kdo se stresem bojuje. (Vašina,

Strnadová, 1998) Nebezpečné

1.1.5.1

a poškozující copingové strategie

Člověk, který se ocitá v negativním stresu, se snaží tento stav změnit, zbavit se napětí

a

nějakým způsobem

což mu

přinese

si ulevit.

chvilkovou úlevu a

"Drogy, alkohol, káva, Euforií a

Někomu

přejídání

uměle vytvořeným

k tomu

může

zapomnění

posloužit cigareta, drogy nebo alkohol,

na to, co ho trápí a tíží. Hans Selye uvádí:

zastírají příznaky stresu.

pocitem je mi

dobře,

Přehluší

zastírají pravou

je však jen na chvíli. skutečnost.

Tyto formy

úniku ze stresových situací se snadno samy stávají stresory, a tak značně zhoršují stresovou situaci v našem životě." (Vašina, Strnadová, 1998, s. 246) 1.1.5.2 Obranné mechanismy ega Funkcí obranných

mechanismů

je zkreslovat

skutečnost

nedokáže zvládnout konflikt. Jedná se o automaticky nastupující mechanismů

obranných k našemu

je považováno za

nevědomé

procesy. Objevení

poměrně nejoriginálnější příspěvek

porozumění nepřiměřeným způsobům

devět druhů

v situacích, kdy jedinec

S. Freuda

chování lidí. S. Freud sám popsal celkem

obranných mechanismů:

vytěsnění

obtížných situací a nepříjemných zážitků z vědomí - tzv. represe

sestup do vývojově mladšího stadia - tzv. regrese sebeobviňující

chování

chování, které je v protikladné tomu, co by daná osoba ve udělala -

tzv. reaction formation

odčinění

chyby opravou původního jednání

skutečnosti

sama

nejraději

promítání vlastních záměrů do volní sféry druhých lidí - tzv. projekce opak projekce, tzv. introjekce, promítnutí údajů zvenčí do vlastního nitra vyhýbání se styku a jednání s druhými lidmi - tzv. sociální izolace formování

opačných postojů,

než daná osoba ve

K základnímu souboru devíti obranných

skutečnosti

mechanismů

zaujímá - tzv. reversal

přidala

Anna Freudová další:

"Identifikaci s agresorem, altruistické sebepodání, popírání a intelektualizaci. V minulých letech byly k tomuto souboru přibližně čtyřicet různých druhů Obecně můžeme říci,

připojeny

další. Dnes v psychologické

obranných

mechanismů."

najdeme

(Vašina, Strnadová, 1998, s. 247)

že obranné mechanismy stresovou situaci

- 11 -

literatuře

nemění,

ale

mění způsob,

jak

ji

člověk

vnímá. Pokud se obranné mechanismy stanou

problémy,

řadíme

převládajícím způsobem

reakce na

je do maladaptace.

1.1.5.3 Jak se bránit proti stresu Pokud

člověk

bránit. Jedním ze odborníků, kteří

vnější podněty

sebe sama stresu.

bude dál

způsobů

může

vyvádějí

se stresu

účinně

řada

je tedy sebepoznání. Pokud to nezvládne jedinec sám, je

z míry a jakým

způsobem

být tedy jedním z dalších

je každému jednotlivci

řada

pozitivně či negativně ovlivňovat.

dále rozvíjet a naopak rizikové zmírňovat či Umění

vůči zátěži, nemůže

mu s tím mohou pomoci. Sám pro sebe by

ho

Přestože

nezná své schopnosti a odolnost

relaxovat, zbavit se

měl

každý zjistit, které

věci

a

se s nimi dokáže vyrovnat. Pozorování

způsobů

vedoucích k úspěšnější

vlastností dána, je na

něm,

jakým

obraně

proti

způsobem

Ochranné dispozice a osobní vlastnosti by

je

měl

odstraňovat.

napětí,

odpočinout

z nejdůležitějších obranou proti vlivu stresorů. (Kebza, 1997)

- 12 -

Sl

a nabrat síly Je jedna

1.2

Těhotenství

1.2.1

Vznik a vývoj Oplodnění

1.2.1.1

Pohlavní

těhotenství

a vývoj

buňky,

oplodněného vajíčka

poloviční počet chromozomů, počet chromozomů

obnovuje

vajíčka

spermie a

tedy 23.

buněk

se liší od somatických

Při oplodnění,

tím, že obsahují

vajíčko

kdy se spojí

a spermie, se

na 46, tudíž je obsažena genetická informace jak matky, tak

otce. K oplodnění dochází v ampule vejcovodu, kde oocyt obklopí spermie a adherují kjeho povrchu, to vyvolává akromozovou reakci, při které spermie překonává barieru tvořenou zona pelicuda. Fagocytozou pouze jedna spermie proniká do nepřístupným průniku

do

přichytává

deciduální

dělohy,

vytváří

morulu.

Během dělení

se posouvá vajíčko vejcovodem

kam za 6 dní po ovulaci doputuje ve stádiu blastocysty. Blastocysta se

embryonálním pólem k deciduální sliznici buňky

Oocyt se tak stává

dalších spermií. Spojením jádra vajíčka a jádra spermie vzniká zygota,

která se začíná dělit a postupně směrem

vajíčka.

a blastocysta niduje a implantuje se do

dělohy, děložní

kde rozruší trofoblastem sliznice a tím se dostává do

kontaktu s mateřskou krví. V další fázi, ve které je velmi intenzivní

buněčné dělení,

vzniká

embryo. (Trojan, 2003) 1.2.1.2 vývoj embrya a plodu V pátém týdnu

těhotenství

se

a objevují se již náznaky krevního

vytváří gestační váček řečiště.

jako základ pro budoucí placentu

Založeny jsou již všechny

tři zárodečné

tkáně.

(ektoderm, entoderm a mezoderm), ze kterých vznikají specializované vyvinou další kůži

buňky

a smyslové

žlučník společně

jako základy

buňky

se

uší a

žlučovými

orgánů

očí,

entoderm je základem pro orgány trávicí trubice, játra,

cestami, pro slinivku

část gestačního váčku začíná postupně přebírat

žlutého

tělíska

břišní,

tělísko,

štítnou žlázu a plíce a mezoderm

částečně

pohlavní orgány. Placentární

výživu zárodku a hormonální aktivitu.

které doposud

tvořilo řadu hormonů.

Po

převzetí

funkce

placentou tělísko zaniká a mění se ve vazivovou jizvu.

V šestém týdnu

těhotenství

embryonální organogeneze, kdy ze Zárodek

Z nich se

a tkání: ektoderm je základem pro nervový systém,

je základem pro kosti, svaly, vazivo, cévy, ledviny a

Nahrazuje v této funkci žluté

listy

začíná měnit

se zárodek

začíná výrazně

zárodečných listů začínají

tvar a vznáší se v děložní

- 13 -

dutině

měnit.

Nastává období

vznikat jednotlivé orgány.

v plodové

vodě

a s povrchem

gestačního váčku

a

síně

je spojen pupeční

srdeční činnost

a

šňůrou.

V srdci zárodku se

začínají tvořit srdeční

buněk

sluchový aparát. Z pruhovitého shluku vylučovací

vytvořeny

je znatelná zhruba od 23. dne po koncepci. Také jsou

základní struktury centrální nervové soustavy - mozku a míchy. Jsou tělní

uloženého za

utvořeny

komory

základy pro

dutinou vzniká jak

systém, tak velká část pohlavních orgánů. U muže i ženy se tyto orgány vyvíjejí ze

stejných základů. V sedmém týdnu

těhotenství

se v srdci embrya

začínají tvořit chlopně.

rozděluje

na jednotlivé okrsky. Vznikají základy pohlavních

krvetvorné

tkáně.

Na hlavě embrya se objevují výstupky pro

oči

orgánů,

Mozek se

svalů,

nervů

a

a nepárový základ pro nos a

ústa. V osmém týdnu těhotenství se oproti trupu zvětšuje hlava zárodku a ohýbá se dopředu. Na

končetinách

týdnu se

se

začíná

vychlipuje do

náznaky jednotlivých

částí

očního

pohárku, ten

tvoří

V základu ledvin se močového měchýře

utvořeny

základy pro

rozvětvuje močovod

je

společné

pro

do vznikající

prstů.

oční

V tomto

jamky se

základ sítnice. Zakládají se plíce, jícen a základ

trubice se začíná dělit na tenké a tlusté

jaterní laloky. Dále jsou

a objevují se známky

oční čočka,

zárodek již pohybovat. Zakládá se

Střevní

žaludku.

vytvářejí

a

a

V játrech se diferencují cévy a

žlučník, žlučové

rozšiřuje

močový

střevo.

se ledvinná

střevní

cesty a slinivku

pánvička. Vyústění

břišní.

základu

systém. Pohlavní systém je zatím shluk

buněk.

V devátém týdnu se štěrbiny.

V mozku

proměňují končetiny

zárodku, jsou již znatelné meziprstní

pokračuje dělení buněčných okrsků

zásobovat krví. Z krční

části

míchy

jsou základem pro míšní obaly.

začínají vyrůstat

Zřetelně

a je

utvořena síť

cév, která ho bude

nervy, mícha je obalena

vidíme pigmentaci

voční

buňkami,

sítnici. V oku

tvorba slzného kanálku. Základy sluchových orgány jsou již diferencovány na tři střední

považujeme

V

začíná

zevní,

a vnitřní ucho. Jsou vytvořeny základy pro mléčné zuby aje utvořen dolní ret. V desátém týdnu

3-5

části:

které

gramů.

srůst okrajů očních víček.

Hlava je stále

srdeční svalovině

vznik elektrických obličeje

těhotenství

se plod

se

ukončuje

embryonální vývoj, za jeho konec

Nyní již mluvíme o plodu, který je 3-4 cm velký a váží

výrazně větší

proti

tělu,

ale plod má

vznikají krevní cévy. Mozek se dále impulzů.

začne

V míše se

začínají

rozšiřuje

zřetelně

lidskou podobu.

a zaznamenáváme v něm

projevovat první

reflexy:při podráždění

hýbat a otevírá ústa. Pozorujeme pohyby i v tlustém

střevě,

kde vzniká

základ konečníku. V tomto období jsou již založeny základy všech orgánů. Ve utvořeny

třetím měsíci

je plod zhruba 9 cm velký a váží přibližně 20 g. Na končetinách jsou

prsty a ruce se prodlužují. Kostru prozatím - 14 -

tvoří chrupavčitý

základ. Ze

společného

vytvářejí

základu se vyšetření.

pohlavní orgány, avšak není je možné zatím rozlišit

V srdci jsou vyvinuty chlopně mezi

mozková kůra.

Obličej začíná

zřetelné

mít

síněmi

rysy:

oči

při

ultrazvukovém

a komorami. V mozku se začíná utvářet

jsou přesunuty

dopředu

hlavy, jsou kryty

víčky, jsou již vyrýsovány rty. V trávicí soustavě jsou vyvinuta játra. Žaludek tvoří svalovina

a

utváří

žaludečních šťáv.

se také systém

žlázky. Ledviny jsou

dokončeny

střevě

V tenkém i tlustém

a do plodové vody se

utvářeno

je

vylučuje moč.

svalstvo a

vývoj placenty je již

dokončen. čtvrtém měsíci těhotenství

Ve

pokrývá jemná,

červená

je plod velký asi 16 cm a váží

svraštělá kůže,

a

pokrývá lanugo. Dále se vyvíjí mozková vytvářejí

vytvořen.

podkožní tuk není zatím kůra

a hmat.

Začínají

přibližně

fungovat

120 g.

Tělo

Celý povrch těla

chuťové

pohárky a

se základy trvalých zubů. V kostře stále probíhá tvorba kostní tkáně.

V pátém růst vlasů

a

dokončeno,

měsíci těhotenství

nehtů.

Začíná

je plod dlouhý 25 cm a má hmotnost okolo 250 g.

Podkožní tuk je jen v tenké

vrstvě. Dělení

nervových

hmotnost mozku se přesto zvyšuje asi o 90 g měsíčně,

vytváří

další hmota, bez které by mozek nebyl schopen pracovat. Srostlá

víčka

buněk

téměř

je

se zde okolo buněk se od sebe

začínají

oddělovat. Žaludeční žláza a slinivka břišní začínají produkovat šťávy. Průdušky jsou rozvětvené

a

vytváří

se v nich plicní výstelka. V plicích jsou vyvinuty jak hlavní cévy, tak i

tepny a žíly. Ledviny mají

vytvořenou

vaječníků,

se

struktura

v těle

dělohy

základní

vnitřní

začíná utvářet

strukturu. U

děvčat

hladké svalstvo a ve

je

tvořena

vyústění

pochvy

základy panenské blány. U chlapců j sou ve varlatech přítomny semenné kanálky. V šestém měsíci těhotenství má plod délku asi 30 cm a váhu okolo 600 g. V dýchacích cestách probíhá tvorba sliznice a v jejich okolí se mít do budoucna vliv na imunitu Obličej

zvuky. zvětšují

má stále

dítěte.

výraznější

začínají tvořit

Plod má fáze

rysy: je viditelné

bdění obočí,

shluky

buněk,

které budou

a spánku a reaguje na nos je

výrazněji

vnější

vyrýsovaný,

se uši a vytváří se krk. Objevuje se sací reflex, plod si cucá paleček nebo

občas

mívá

škytavku. V sedmém

měsíci těhotenství

je plod 35 cm dlouhý a jeho váha je zhruba 1200 g.

Prostor v děloze se zmenšuje, proto se plod pohybuje pravá a levá síň díky vývoj plic je již umožňuje

otevřené

dokončen

arteriální

dučeji.

Oči

V osmém

měsíci těhotenství měří

zaujímá polohu, která ve

začíná vytvářet

plodu jsou již zcela

vyvinuto a plod vnímá zvuky a reaguje na ně,

V srdci spolu stále komunikují

Na povrchu mozku se

a v jejich tkáni se

správné rozvinutí plic.

méně.

například

začínají vytvářet

závity.

surfaktant, který po porodu

otevřené.

Sluchové ústrojí je

plně

trhnutím na bouchnutí dveří.

plod okolo 40 cm a váží 1800 g. V tomto období

většině případů zůstává

- 15 -

až do porodu.

Kůže

je napínána vrstvou

· podkožního tuku a lanugo je buněk

nahrazováno mázkem. Stále se

tvoří

obaly nervových

mozku, míchy a ostatních nervů. Kosti plodu sílí a prodlužují se. měsíci těhotenství

V devátém

polštář

Podkožní tukový kůže

postupně

je již

je plod 45 cm dlouhý a jeho váha je zhruba 2700 g.

plně utvořen, kůže

je napjatá, vrásky mizí. Ochranná vrstva

zůstávají dvě neuzavřené

se odlupuje. Na lebce

vaječnících děvčat jsou vytvořeny

vazivové plošky - fontanely. Ve

folikuly s vajíčky.

V termínu porodu má plod všechny známky zralosti, Kůže

než 2700 g.

je napjatá, je pokrytá mázkem a lanugo

nosní i ušní chrupavky, nehtíky plodu jsou na úrovni sestouplá do šourku. U dokončena

děvčat

buněk

48 - 50 cm a váha je vyšší

téměř

vymizelé. Jsou

špiček prstů.

jsou malé stydké pysky

výstavba cév. Vlákna nervových

měří

překryty

U

chlapců

vytvořeny

jsou varlata

velkými. V mozku je

mají definitivní délku a větvení.

(Pařízek,

2006) Trvání těhotenství

1.2.2

Těhotenství

způsobena

trvá

průměrně

dnů

280

s variací od 266 do 280

dnů,

tato odchylka je

individuálními rozdíly v délce cyklu a nepravidelnostmi ovulace. Porod v termínu

je narození

dítěte

předčasným

a po

ve 38. až 42. týdnu.

skončení

Před

37.

dokončeným

týdnem nazýváme porodem

42. týdne porod opožděným.

Termín porodu stanovujeme: podle Naegeleho: od prvního dne poslední menstruace

odečteme

3 měsíce a

připočteme

7

dnů

k datu termínu oplozující soulože přičteme 266 k datu prvních

pociťovaných pohybů

konci 20. týdne gravidity, dní 1.2.3

dříve,

přičteme

140

dnů,

tj. 38 týdnů

plodu u nulipary, která cítí pohyby dnů

(20

týdnů),

nejčastěji

ke

u multipar, které cítí pohyby o 14

v 18. týdnu přičteme 154 dnů (22 týdnů). (Zwinger et al., 2004)

Diagnostika těhotenství Podle specifity dělíme znaky těhotenství na nejisté, pravděpodobné a jisté. Mezi nejisté

příznaky patří

ty, které

přivádějí

ženu k

vyšetření.

Multigravidy je již

znají a často si pak utvoří diagnózu samy. Řadíme sem změny chuti, změny nálad, ranní zvracení, nevolnosti, ptyalismus,

častější močení.

Zvýšenou pigmentaci linea fusca a

bradavek. Do pravděpodobných příznaků těhotenství patří:

- 16 -

při podezření

Amenorhea - vždy

na

těhotenství zjišťujeme

měsíci

pravidelnost cyklu v minulosti, pohlavní styk v posledním může

probíhat i s krvácením v

objasnění Při něm

žena

amenorhey

se

začít

při

jednorázově

době

nejasném

většinou

menstruace,

palpačním

nálezu

menstruovat. Pokud ne, je

příčinou

a kontracepci.

Těhotenství

je ale krvácení menšího rozsahu. K

můžeme

podává 60 mg progesteronu

datum poslední menstruace,

využít progesterinového testu.

intramuskulámě právě

amenorhey

a do 10

gravidita nebo

dnů

by

měla

nedostatečná

tvorba estrogenů k proliferaci endometria. příznaky

Dalšími

napětí prsů,

jsou pocity

žlázek, sekrece kolostra a rozvoj pigmentace a změny

Mezi

na sliznici pochvy a na děloze.

palpační

znaky

těhotenství řadíme:

děložní stěna měkčí. Piskáčkovo

měkčí

Hegarovy znaky oddělit

a na přední

děložní

hrdlo je

na

zjištění

Děloha

straně dělohy

zvýšeně

změn

dělohy

dojem, že

současného

pohybu

velmi

v

místě

děložní

lze při bimanuálním vyšetření

nidace

vajíčka,

tělo

dále

je možné

vytvořit řasu. Gaussův

děložního těla. Pawlikův

měsíce

pravděpodobným,

nidace plodu je

hrdlo a

vnitřní vyšetřující

hrdlu lze vyvolat posun naléhající hlavičky ke konci 4. příznakem

místě

Dickinsonovo znamení - v

ballottementu plodu - prudším pohybem

Pohyby plodu jsou

znakem jsou

se zvětšuje a je prosáklá.

dělohy vytváří

pohyblivé bez

Montgomneryho

kůži. Nejvýraznějším

na

znamení - vyklenutí

istmus

prsů, zvětšení

plnosti

znak -

manévr

děložnímu

ruky proti

gravidity.

mohou být však

zaměňovány

s

peristaltikou. (Zwingwer et al, 2004) Jisté znaky

těhotenství

zahrnují:

Průkaz

Těhotenské

produkovaný syncyciotrofoblastem placenty. v krvi nebo v

moči. Průkaz

lidského choriogonadotropinu, který je testy jsou založeny na jeho

plodového vejce ultrazvukem detekuje

gestační váček

průkazu

od 4. - 5.

týdne gravidity. Od 6. týdne zobrazuje i srdeční akci plodu. 1.2.4

Změny mateřského

organismu v těhotenství

Rozlišujeme 4 zásadní procesy, kterými se

mateřský

organismus

přizpůsobuje

těhotenství:

růst

tkání,

např.

hypertrofie rodidel a

prsů, někdy

zvýšené ochlupení (hypertrichosis

gravidarum) a hyperplazie periostu s určitými rysy akromegalie, retence tekutin ve tkáni

způsobená

hormonálními vlivy,

např.

prosáknutí vulvy a

vaginy, relaxace hladkého svalstva pod vlivem progesteronu, v první řadě uvolnění i dilatace a snížená peristaltika střev,

močových

- 17 -

a žlučových cest,

dělohy,

ale

funkční přizpůsobení

všeobecné

zvýšeným

cirkulujícího objemu krve, zvýšení

nárokům během těhotenství, např. zvětšení

srdeční činnosti

a prokrvení ledvin i celkové

zvýšení metabolické a endokrinní aktivity." (Čech a kol., 1999) Děloha

děložní

kapacita

během těhotenství zvětší

se

dutiny se až 500krát zvýší - až na 5

děložní stěna zvětšuje

Děloha těhotné

plodového vejce.

životaschopný mimo umožňuje měkká,

tělo

častěji

polovině těhotenství

V druhé

zůstává měkká

estrogeny, progesterony a

se

a relaxovaná díky vlivu

přímé působení

rostoucího

ženy je v klidu až do okamžiku, kdy je plod zralý a

dělohy

z malé pánve. Poševní sliznice je v těhotenství

palpačně měkká, organismům,

proti patogenním

se, ale

litrů.

matky. Také vagina v těhotenství hypertrofuje a prodlužuje se, to

vzestup rostoucí

prosáklá a

setkáváme

ztenčuje

rozepínáním,

Růst dělohy ovlivňují

progesteronu.

z 50 g před graviditou na 1000g v termínu porodu,

s vaginitidami

pH vaginálního sekretu klesá na 4,0, což růst

ale naopak podporuje způsobenými

ztluštělá,

tvoří

ochranu

plísní. Proto se v těhotenství

Candidou Albicans. Na prosáklé a

překrvené

vulvě můžeme

pozorovat dilatované, až varikózní podkožní žíly. Zvyšuje se pigmentace kůže,

což na genitálu

způsobuje

Další dostatečné

změny

tmavé zbarvení stydkých pysků.

nastávají v objemu krve a plazmy, ten se zvyšuje, aby bylo

prokrvení placenty a

dělohy

a aby byly uspokojeny nároky na zvýšený transport

kyslíku. Dochází k poklesu koncentrace hemoglobinu, protože je větší

než

zvětšení

objemu krvinek.

klesá. Sedimentace

erytrocytů

zajištěno

Počet trombocytů

zvětšení

v těhotenství se

objemu plazmy

nemění, případně

lehce

má omezenou diagnostickou hodnotu, protože je v těhotenství

zvýšená. Těhotenstvím je ovlivněn také koagulační systém, zvyšuje se srážlivost krve. (Čech a kol., 1999)

změny,

Dalším systémem, kde nastávají velké zvyšuje minutový

srdeční

je krevní

objem, závisí to na zvýšení

systolickém objemu. Systolický tlak krve bývá

nezměněn,

bývá kolem 20-24 týdnu gravidity. Srdce matky bývá změněna vytlačením

k

určité

bránice

dělohou.

žilní stáze a otoku dolních

periferní rezistence

oběhu

Koncem

končetin.

oběh.

srdeční

Zhruba o 40 % se

frekvence a na vyšším

ale diastolický tlak klesá, nejnižší zvětšené

těhotenství

a jeho poloha

poněkud

dochází tlakem velké

dělohy

V těhotenství nastává periferní dilatace a

klesá až o 50 %. Prokrvení ledvin a

kůže

je

silně

zvýšeno a

průtok

krve dělohou se mnohonásobně zvětší. (Čech a kol., 1999)

V dýchacím systému je pohyblivost, dýchání

změněné

těhotných

je proto

postavení bránice. Je postavena výš a je omezena její brániční

a prohloubené.

- 18 -

Zvětšuje

se

respirační

objem

zůstává

a minutová ventilace, frekvence dýchání

spotřeba

stejná. Stoupá

kyslíku o 20 % a

minutová ventilace o 50%, tím vzniká hyperventilace a pokles alveolárního i arteriálního parciálního tlaku oxidu uhličitého.

Změny

těhotenskou

v gastrointestinálním systému někdy

nauzeu a

pravděpodobně způsobené těhotných

jícnu. U

zhoršenému

se

mění

většiny

žen mezi 6. a 14. týdnem

relaxací sfinkteru kardie a regurgitací

vyprazdňování. přispívá

žaludečních šťáva

žaludečního

střev,

což vede k střevě.

zvýšená reabsorpce sodíku a vody v tlustém

pozorovat nezadržitelnou

chuť

chuť

obsahu do

motilita žaludku, což vede k jeho

Progesteron snižuje také motilitu

dietní zvyklosti a zvětšuje se

můžeme

u

až zvracení. Obvyklým problémem je také pálení žáhy, které je

je snížená tvorba

jejímu výskytu také

způsobují

zácpě,

k

těhotných

U

k jídlu a pocit žízně. (Page, 2000) U některých žen

na neobvyklé látky, jako je mýdlo, uhlí, omítka a

podobně, nazýváme to pica syndrom. (Čech, 1999)

Charakteristickými vývodného systému. pánvičky

změnami

před

vylučovacím

systému je

netěhotných

močového

ledvin a dilatace

se dilatují ledvinné

žen je obsah 10 ml). Uretery jsou dilatovány

vstupem do malé pánve. Zvyšuje se stáza

výskytu infekcí vývodného

zvětšení

současně

Ledviny se prodlužují o 1 - 1,5 cm,

do obsahu až 60 ml (u

více vpravo

ve

moči,

což vede ke zvýšenému

systému, jako jsou asymptomatické bakteriurie,

pyelonefritidy apod.

Těhotenstvím ovlivňují

nejvíce

jsou také

ovlivňovány

všechny endokrinní orgány. Hormonální situaci

pohlavní hormony produkovány placentou. V hypofýze klesá produkce

gonadotropinu, ale zvyšuje se sekrece prolaktinu, ACTH, TSH a MSH. Zadní lalok hypofýzy produkuje oxytocin kortikoidů,

začátkem

porodu a

jejich zvýšená koncentrace

během

laktace. V nadledvinách stoupá tvorba

pravděpodobně

vede ke

tvoření

atrií, glykosurii a

hypertenzi v těhotenství. Štítná žláza u těhotných zvyšuje až dvojnásobně svou velikost, což je následkem zvýšené

exkreční

schopnosti ledvin - snižuje se plazmatická koncentrace jodu a

koloidní látky se zvýšeně ukládají ve štítné žláze.

Během těhotenství

hypertyreoidismu, ale krevní

oběh

Nejvyšší

a dýchání.

přírůstek

stoupá bazální metabolismus o 15 - 20 %, což se

příčinou

je zvýšená

spotřeba

Tělesná

hmotnost se

během těhotenství

je v druhé

polovině těhotenství

- 19 -

dříve přičítalo

kyslíku organismu a zvýšená

a je

zvyšuje v

způsoben

průměru

zátěž

na

o 12,5 kg.

zadržováním tekutin ve

tkáních. Po porodu dochází k relativně rychlému úbytku matka na konci 1.2.5

šestinedělí

hmotnosti. V průměru váží

o 3 kg více než před těhotenstvím. (Zwingar et al., 2004)

Riziková a patologická gravidita Přestože většina těhotenství

probíhá fYziologicky, u jedné

vyskytnou rizikové faktory a pokud by mohla by vzniknout v

tělesné

těhotenská

začátku těhotenství během

rodičky součástí

rodinné a osobní

těhotné

nebyla provedena

patologie. Je proto

prvních

návštěv

důležité určit

v prenatální

třetiny těhotenství

určitá

preventivní

se

ošetření,

možné rizikové faktory již

poradně.

Všeobecný screening je u

zjištěné

z demografické, sociální,

anamnézy, plynou z ní rizikové faktory části.

Z demografických

faktorů

jsou rizikové:

věk

nižší než 17 let, manželský stav

(rozvedená, vdova), socioekonomický stav (špatné bytové podmínky, hrubost partnera, alkohol), výživa (vegetariánka, anorexie, avitaminóza), průmysl,

zaměstnání

(zdravotnictví, chemický

horké provozy). V porodnické anamnéze je riziková: parita vyšší než 3 (riziková

multipara), ektopická gravidita v anamnéze, opakované spontánní potraty, komplikace v předchozí

graviditě

(krvácení, diseminovaná intravaskulární koagulopatie). kouření

Rizikovými faktory vosobní anamnéze je: alkoholismus, tvrdé drogy, vážná interní problémy

při

onemocnění,

abúzus

více jak 10 cigaret léků, břišní

denně,

operace, transfuze,

narkóze (resuscitace). Z gynekologické anamnézy: infertilita, antikoncepce,

nepravidelnosti cyklu, infekce (HIV, syfilis, herpes). V rodinné anamnéze je riziko ve onemocnění

výskytu: vrozených vývojových vad, diabetu mellitu, hypertenze,

ledvin,

trombofilie, hepatitida B, C. Rizikové faktory, které se objevují v průběhu gravidity jsou: krvácení,

změny

frekvence

Rizikové faktory

pohybů,

zjištěné

(cukr, aceton, krev , bílkovina), sérologická

vyšetření:

vyšetření, změněný

malpozice plodu,

na

podkladě

přítomnost

změny

základních

vícečetné těhotenství,

množství plodové vody.

vyšetřeních

jsou:

vyšetření moče

nepravidelných protilátek v krvi matky, pozitivní

HIV, BWR, triple test,

změny

cytologický nález, hypertenze

plodu

zjištěná

na

při

rutinním ultrazvukovém

podkladě

pravidelných kontrol

tlaku krve." (Hájek a kol., 2004) 1.2.6

Psychická adaptace na těhotenství

Adaptovat se znamená somatické, ale i psychické

přizpůsobit

změny,

se

změnám

které se projevují

- 20 -

stavu.

Těhotenství

provázejí nejen

především vemocionalitě

a citové

reaktivitě.

osobnosti

Intenzita a vnímání těhotné

a z velké

těchto změn těhotnou

části

i na vlivu a

ženou závisí

přístupu

především

na

přístupu

jejího okolí. Faktory, které

a

ovlivňují

kvalitu adaptace na těhotenství: chtěná či

-

Je gravidita neplánovaná,

vytoužená?

-

Je to první těhotenství ženy?

-

Jaké bylo

-

Žije těhotná v harmonických partnerských a rodinných vztazích?

-

Má nebo nemá žena zdravotní potíže?

předchozí těhotenství?

Má nebo nemá žena dobré sociální zázemí? Během těhotenství zaměřena převážně

vlastní

tělo

se prolínají

na sebe,

a snaží se

emocionální období. V prvním období je

těhotenství

teprve

zjišťuje, uvědomuje

těhotenství přijmout. Emočně

nejistota a náladovost, což má také si žena

tři

začíná uvědomovat

svůj

kdy se žena

připravuje

existenci plodu, cítí za

na porod a

příchod

změnu

změnách.

něj odpovědnost

a

rozladěnost,

V druhém období přijímá

plod jako

průběh těhotenství. Třetí

období je fází,

svět. Zároveň

chce mít tento

nového jedince na

okamžik za sebou co nejdříve, ale zároveň se ho obává. (Čech, 1999; Pařízek 2006)

- 21 -

žena

stavu. Sleduje

je pro toto období typická

podklad v hormonálních

samostatného jedince. Snaží se podporovat zdárný

si

těhotná

1.3 Prenatální péče 1.3.1

Charakteristika prenatální péče Smyslem prenatální

péče

stavů

prevence všech chorobných těhotenství,

se

zajištěním

je všestranné a

zabezpečení těhotné

včasný

ženy,

především důsledná

záchyt odchylek od normálního

průběhu

všech diagnostických a terapeutických opatření.

Pro vlastní potřebu diferencujeme těhotenství takto: 1. Fyziologická -

těhotenství

těhotenství

2. Riziková -

s normálním průběhem, bez předběžné zátěže

zatím probíhá normálně, ale zahrnuje ženy s primární zátěží,

anamnestickou nebo vzniklou v průběhu gravidity,

čímž

se zvyšuje

ať

pravděpodobnost

rozvoje patologického stavu 3. Patologická -

těhotenství

s prokázaným chorobným

průběhem

gestace, které

může

vyústit až ve vitální ohrožení matky nebo poškození matky či plodu. Příslušná péče

v těhotenství musí

přiměřeně

odpovídat danému stavu a probíhá

diferencovaně podle potřeby na různých stupních jednotlivých porodnických zařízení." (Čech

a kol., 1999) V České republice je prenatální péče zajišťována atestovaným specialistou v oboru gynekologie a porodnictví a je organizována sítí poraden, které se 1. Poradny základní

péče

dělí:

- zde je koncentrována většina žen, jejichž těhotenství probíhá

bez zdravotních problémů 2. Poradny s intermediární těhotenství,

je zde

péčí

-

běžně

zajišťována péče

jsou nazývány jako poradny pro rizikové

pro ohrožená a patologická těhotenství

3. Poradny v perinatologickém centru - koncentrují se zde riziky, je zde široká nabídka diagnostických a spolupráci

lékařů

specialistů

-

mikrobiologové apod.) Prenatální

péče

by

měla

zbytečně zatěžovat. Správně včasnému

(Pařízek,

z

léčebných

různých

oborů

metod,

s nejzávažnějšími

péče

(genetici,

je založena na neonatologové,

2006)

být efektivní a akceptovatelná

vedená

těhotenství

péče

těhotnou

ženou a

neměla

by ji

vede ke snížení perinatální úmrtnosti a morbidity,

odhalování vrozených vývojových vad. Na celém našem území je tato

péče dobře

dostupná na všech svých úrovních. Žena má právo si zvolit prenatální poradnu, kterou chce navštěvovat,

pokud si nezvolí sama,

péči

jí musí zajistit poradna, která je nejbližší jejímu

- 22-

bydlišti. Naopak zvolený

lékař

má možnost poskytnout

péči

pouze tehdy, vyhovují-li tomu

jeho vlastní možnosti, jeho kvalifikace a hlavně stav těhotné ženy. (Hájek a kol., 2004) V České republice je vypracováno následující schéma návštěv prenatální poradny, které by měla těhotná povinně absolvovat: -

do 23. týdne každé 4 týdny

-

24. - 32. týden každé 3 týdny

-

33. - 36. týden každé 2 týdny

-

37. - 40. týden každý týden

Lékař může

návštěv

frekvenci

podle zdravotního stavu

těhotné

ženy

individuálně

zvýšit.

(Čech a kol., 1999)

1.3.2

Průběh návštěvy Většina

v prenatální poradně tři

žen navštíví svého gynekologa dva až

týdny po vynechání menstruace.

Pokud se její těhotenství potvrdí, je sledována v poradně pro těhotné. Důležitou součástí

ke

zjišťování

první

anamnestických

cílených otázek, které by

návštěvy

údajů.

měly

je rozhovor mezi těhotnou ženou a lékařem vedoucí

Anamnéza by

měla

být

zjišťována aktivně,

kladením

obsáhnout všechny souvislosti s textací. V rodinné anamnéze

se pátrá po chorobách, které mají sklon k dědičnému výskytu, jako je diabetes mellitus, hypertenzí nemoc, onkologická onemocnění, vrozené

srdeční

kladen na genetické choroby, kde je v závažných

vady a podobně. Velký důraz je

případech

požadována mimo ústní

informace také písemnou dokumentaci. Vosobní anamnéze jsou systematicky od

dětských

chorob až do

období menarché, délku a pravidelnost

dospělosti.

Gynekologická anamnéza

menstruačního

případnou

průběh předešlých těhotenství,

porodu, délku gestace. Je pátráno po prodělaných potratech či vše se píše v časovém sledu. Dále jsou těhotenství zmiňuje

plánované,

chtěné,

je

zjišťovány

zmiňován

délku a

- 23 -

upřesňuje záněty,

způsob léčby

jejich komplikace,

způsob

umělých přerušení těhotenství

informace o

nynější graviditě,

i socioekonomický stav pacientky.

abúzus drog a alkoholu.

informace

cyklu, dále gynekologické

nádory, vrozené anomálie a gynekologické endokrinopatie, sterility a prsních žláz. Je popsán

zjišťovány

a

zda šlo o

Případně

se

Následuje

vyšetření prsů:

obou prsů. Tvar je závislý na

Aspekcí se

počtu porodů

zjišťuje

tvar a velikost prsů, porovnáme symetrii

a naopak multipary mají prsy válcovité a ochablejší. bradavek nebo čtyřech

nadpočetnost

či

polokulovitý tvar prsu,

se

přítomnost přídatných

- nulipary mají konický

prsní žlázy. Následuje

Zjišťuje

vyšetření

palpací. Prs se prohmatává ve

kvadrantech od periferie k centru. Pokud je nahmatána rezistence,

její tvar, velikost, konzistenci, bolestivost. lymfatických uzlin v subaxilární a

Vyšetření

podklíčkové

je

přesně

doplněno ještě

je popsán

prohmatáním

oblasti. Nesmí být opomenuto také

kolposkopické a cytologické vyšetření děložního hrdla. (Čech a kol., 1999) Vstupní vyšetření zahrnuje

zjištění

krevní skupiny a Rh faktoru, sérologické

HbsAg, HIV a BWR, rubeolu, pokud žena nedoloží podstoupení skupin je testována toxoplasmóza a gonorrhea.

Při

očkování.

vyšetření

U rizikových

suspektním nebo patologickém nálezu

cytologického vyšetření je prováděna expertní kolposkopie a eventuelně biopsie. vyšetření,

Mezi základní tlaku,

tělesné

vaginální

hmotnosti a chemická kontrola vyšetření, určení

ultrazvukové prováděná

porodnická

vyšetření, při

těhotenství

která se opakují

při

každé

návštěvě, patří měření

moči indikačním

papírkem. Je

hladiny beta-hCG, PAPP-A a

vyšetření

se

řadí měření

kterém se

zjišťuje

zjištění

krevního

doporučováno

pH pochvy. Mezi

vzdálenosti fundus - spona, pelvimetrie,

cervix skóre a naléhající

část

plodu. Od 14. týdne

kontrola srdeční akce plodu (Dopton).

V 16. týdnu

těhotenství

se provádí Tripple-test (hCG, AFP, E3). Ve 20. je

prováděn

ultrazvukový screening. Odebírá se krev na zjištění krevního obrazu včetně počtu trombocytů. U Rh negativních žen je

zjišťována

hladina protilátek v krvi. Ve 24. týdnu

těhotenství

je

odebírána kultivace z pochvy a endocervixu (aerobní a anaerobní) a u rizikových skupin také kultivace

moče.

diagnostikuje vyšetření

U rizikových skupin je indikován orální glukózový

gestační

test, který

diabetes mellitus. Ve 28. týdnu se u Rh negativních žen opakuje

protilátek v krvi. V 28. - 32. týdnu je prováděn druhý ultrazvukový screening. Mezi

vyšetření prováděná

trombocytů,

ženy

toleranční

ve 36. týdnu

kultivace z pochvy

patří odběr

zaměřená

krve na

U rizikových

kardiotokogram. U rizikových skupin je opakováno

prováděna

speciální

těhotenství

vyšetření

označujeme těhotenství

krevního obrazu

včetně počtu

na streptokokovou infekci (GBS). Rh negativní

podstupují kontrolu protilátek v krvi.

Mezi 38. - 40. týdnem

určení

vyšetření

těhotenství

je

natáčen

na HIV, BWR a gonorrheu.

se opakuje kardiotokogram, u rizikových skupin jsou

(interní, neurologické, ortopedické apod.). Po 40. týdnu

jako prodloužené a je

natáčena

kardiotokografická

křivka

každé 2

dny, vaginální vyšetření je prováděno dvakrát týdně. Ultrazvukovým vyšetřením se kontroluje stav plodu v děloze. Desátý den po termínu porodu se indikuje oxytocinový zátěžový test. - 24-

těhotenství

Když je

getačního

stáří

ukončeného

41+5 - 42.

týdne gravidity, žena Je

hospitalizována a porod se indukuje. (Hájek, 2004, online) Biochemický screening v průběhu těhotenství:

1.3.3

Vyšetření

prověřených

prenatálního vývoje je významnou spolu s ultrazvukovým těchto vyšetření

vyšetřením

séra

součástí

prevence

určitých

zvýšeného

rizika

poruchy

vrozených vývojových vad a

zvyšuje diagnostickou efektivitu. Patologické nálezy obou

jsou nejen indikací k invazivním metodám prenatální diagnostiky, ale vedou

také ke zvýšené klinické vyšetření

ukazatelů

biochemických

těhotných

péči

o rizikové gravidity. Biochemický screening se opírá o

žen. Volba zkoumaných biochemických

markerů

se liší podle toho,

v jakém trimestru vyšetření provádíme. K markerům, které mohou signalizovat zvýšené riziko poškození embrya

či

plodu

chromozomálně podmíněnými

nebo jinými závažnými poruchami,

patří

vrozenými vývojovými vadami

alfa-fetoprotein (AFP),

některé

placentární proteiny

a neko~ugovaný estriol. Alfa-fetoprotein je glykoprotein, jehož syntézu početí. Tvoří

týdne

se ve žloutkovém

těhotenství

váčku

a pokles hodnot je

před

nejstrmější

imunitní reakcí

prokázat od 29. týdne po

a v játrech. Jeho syntéza prudce

vzrůstá

do 10. - 13.

po 16. a 32. - 34. týdnu gravidity. Funkce

AFP není v těhotenství zcela známá, nejspíše má chrání plod

můžeme

mateřského

imunoregulační

úlohu, což znamená, že

organismu. Diagnostické využití AFP

v prenatální diagnostice je založeno na patologicky zvýšené propustnosti fetoplacentární bariéry, to

může

být

důsledkem

poruch

uzávěru

snížením biosyntézy AFP v játrech plodu u těžkých, vývojových vad -

například

nervové trubice nebo je to

způsobeno

chromozomálně podmíněných

vrozených

u Downova syndromu. (Hájek a kol., 2000)

Lidský choriový gonadotopin (human chorionic gonadotrophin - hCG) je syntetizován v buňkách syncytiotrofoblastu. Je to glykoprotein, který je složen z dvou podjednotek alfa a beta. Jeho hladina výrazně stoupá do 11. týdne a pak klesá zhruba o 80 % a na takové zůstává

hladině

až do porodu. Hlavní funkcí hCG je udržovat tvorbu progesteronu ve žlutém tělísku a

pravděpodobně

má také vliv na tvorbu testosteronu varlat plodu.

k nejdůležitějším

vyšetřením

nejen

při

Určování

hladin hCG

patří

screeningu chromozomálních vad, ale i jiných poruch

vývoje v těhotenství - mole hydatidose a choriokarcinomu. lnhibin je gonadální protein, který je v těhotenství syntetizován v syncytiotrofoblastu, ale jeho funkce v těhotenství je zatím neznámá. Slouží jako marker u morbus Down, kdy jeho zvýšenou hladinu zjišťujeme již v prvním trimestru.

- 25 -

Specifický

těhotenský

protein SPI (Schwangerschafts Protein) je taktéž syntetizován

v syncytiotrofoblastu. Jeho snížená hladina v I. trimestru upozorňuje na riziko potratu a vývoj embrya s morbus Down. V dalších fázích vývoje gravidity je snížení jeho hladin růstovou

na možnou intrauterinní

upozorněním

retardaci plodu a na zvýšené riziko vývoje plodu

s Edwardsovým syndromem (trizomie 18. chromozomu). Vyšetření

metodou

PAPP-A (Pregnancy Associated Plasma Protein A) se vyšetření

screeningových

s chromozomálními aberacemi

během

rizikových

gravidit

nově

s možností

stává

důležitou

vývoje

plodu

prvního a druhého trimestru. Snížení syntézy PAPP-A

je zjišťováno u gravidit s vývojem plodu s morbus Down. Nekonjugovaný estriol (uE3) je markerem abnormálního vývoje plodu, který metabolickou aktivitu plodu fetoplacentární jednotky.

Většina

značí

estriolu se konjuguje v játrech

matky, proto je diagnosticky významná nekonjugovaná frakce, která u normálního vývoje plodu

představuje

jen 10% podíl z celkového estriolu. Snížená hladina nekonjugovaného

estriolu je charakteristická pro gravidity s vývojem plodu postiženého Downovým syndromem, hypofunkcí nadledvin a anencefalií

značících těžké

poruchy vývoje centrální

nervové soustavy. (Hájek a kol., 2000) 1.3.4

Ultrazvukový screening v průběhu těhotenství Ultrazvuková diagnostika se stala od

v porodnictví nedílnou vyšetřeními

vyšetřování

používání ultrazvukových

vývoje plodu.

přístrojů

S ostatními prenatálními

je důležitou složkou komplexu diagnostických metod.

Základní (první) vyšetřením

součástí

začátku

stupeň

ultrazvukové diagnostiky je v prvním trimestru

výběrovým

a je prováděno v těchto indikacích:

diagnostika těhotenství před jeho předčasným ukončením provádění při nejasnostech o délce těhotenství rozpor mezi palpačním nálezem a délkou nepřítomnosti menstruace z genetické indikace vyšetření při

neplodnosti

při podezření

na poškození či odúmrtí plodového vejce,

při podezření

na přítomnost mola hydatidosa

při

krvácení

jako diagnostika ektopického těhotenství měření

nuchální translucence (šíjového prosvětlení -

První ultrazvukový screening je především

na

počet plodů

prováděn

v 18. - 20. týdnu

v děloze Qeden plod nebo - 26-

ztluštění) těhotenství,

je

zaměřen

vícečetné těhotenství), zjištění

vitality

plodu a srdeční akce (pravidelná, nepravidelná), biometrie plodu a stanovení délky těhotenství a proporcionality plodu. Hodnotí se plodu, neproporcionalita aktivita plodu,

změněné

růstu

plodu,

nepřímé

známky malformace plodu (retardace

změněné

množství plodové vody, Zjišťuje

biochemické markery)

vad. Hodnotí se placenta (lokalizace,

změny

se

přítomnost

změněná

struktury).

na uložení plodu (plodů), biometrii plodu.

plodu s pozdním vznikem, nebo vady gastrointestinálního

či

později

pohybová

vrozených vývojových

těhotenství

Druhý ultrazvukový screening, který se provádí ve 30. - 32. týdnu zaměřen

růstu

Cíleně

se vyšetřují vrozené vývojové vady

anatomicky rozlišitelné (hydrocefalus, některé srdeční

uropoetického traktu,

je

obstrukční

vady aj.), kontroluje se

lokalizace placenty a množství plodové vody." (Hájek a kol., 2000) Ke druhému stupni ultrazvukové diagnostiky, kterým je konziliární

vyšetření

by

měly

být odesílány ženy s nejasným, i ultrazvukovými a genetickými nálezy, a ženy, které jsou indikovány k invazivním diagnostickým vyšetřením. Třetím stupněm, tzv. konziliárním, se zabývá jen několik center na území České

republiky a řeší se zde nejsložitější forenzní případy. 1.3.5

Invazivní metody prenatální diagnostiky V posledních letech se vyvinuly nové laboratorní a diagnostické metody a tím se

zvýšil

počet

indikací k provádění invazivních metod. Tato

v raných stádiích

těhotenství

a indikace by

měla

být

metody patří například amniocentéza, kordocentéza či

vyšetření

přísně

odběr

Amniocentéza - získání plodové vody z arnniální dutiny,

by se

měla provádět

individuální. Mezi invazivní

choriových klků.

patří

mezi základní a nejjednodušší

metody, v českých zemích ji poprvé použil doktor Břešťák v sedmdesátých letech. Používá se k vyloučení chromozomálních a metabolických vad plodu. se

vyšetřují

cytogeneticky (stanovení karyotypu),

V biochemickém

vyšetření

plodové

acetylcholinesterázy. Plodová voda Nevýhodou je délka trvání

vyšetření,

vody může

se být

Buňky

obsažené v plodové

imunoflorescenčně zjišťuje

hladina

vyšetřována

vodě

a DNA analýzou. alfa-fetoproteinu

kultivačně

a

a cytologicky.

protože arnniocyt se musí kultivovat lOdní.

i nekultivované amniocyty metodami molekulární analýzy DNA, ale toto

Vyšetřit

lze

vyšetření

je

finančně náročné.

Indikace k odběru plodové vody jsou z genetického genetické indikace k amniocentéze

řadíme věk

či

porodnického hlediska. Mezi

matky vyšší než 35 let a otce vyšší než 45 let.

Dále do genetických informací patří pozitivní biochemický screening, - 27 -

nosičství

reciprokých a

pericentrických translokací chromozomu X, otec

rodičů

Klinefelterův

(matka

m. Down nebo

syndrom nebo

přítomnost nadpočetného

přítomnost nadpočetného

chromozomu Y,

matka - nositelka fragilního chromozomu X). Amniocentézaje indikována i v případě, kdy je nutnost

určit

pohlaví u

gonomozálně

recesivní

dědičnosti

vázané na chromozom X nebo u

vrozené poruchy metabolismu a také po předchozím porodu plodu s m. Down. Mezi porodnické indikace k amniocentéze ve II. a III. trimestru vyšetření

vyšetření

bilirubinu u Rh-izoimunizace, určení

zralosti plic plodu, bakteriologické

vyšetření

při

se

řadí

indexu lecitinu a sfyngomyelinu k určení při

zbarvení plodové vody

plodové vody

těhotenství

suspektní chronické hypoxii plodu,

suspektní intraovulámí infekci." (Hájek a kol.,

2000) Metoda provedení

odběru

vody pod kontrolou ultrazvukového 0,9 mm a délky 9 nebo 12 cm,

spočívá

plodové vody

přístroje. Odběr

bezpečná

je aspirace

se ale odebírá takové množství, jaký je

v transabdominální punkci plodové

se provádí jehlou na jedno použití o síle

maximálně

gestační

20 ml plodové vody,

většinou

týden gravidity. Rozlišují se dva druhy

amniocentézy, a to časná a klasická. Časný odběr plodové vody se provádí mezi ll. - 14. týdnem

těhotenství,

ale na mnoha pracovištích se pro zvýšená rizika pro plod již neprovádí.

Klasická amniocentéza se provádí mezi 15. - 17. týdnem gravidity. mezi

časnou

Přesná

definice hranice

a klasickou amniocentézou není dodnes stanovena.

Komplikace

odběru

plodové vody u matky:

infekce - riziko amnionitidy je menší než 0,1 % bezprostřední může

komplikace - krvácení, bolest

břicha, částečné

odtékání plodové vody

nastat do 4 týdnů po výkonu

Rh izoimunizace - vzhledem k možnosti imunizace Rh negativní matky Světová

doporučuje

zdravotnická organizace podávat Rh negativním matkám podávat po výkonu

anti-RhO(D) imunoglobulin strach a úzkost matky je

převážně způsobena očekáváním

výsledku amniocentézy, než

vlastním výkonem. Komplikace

odběru

plodové vody pro plod:

potrat plodu -

na základu studie

nepřekračuje

počet

potratů

v souvislosti

s amniocentézou 0,5 - 1 %. Zvýšené riziko spontánního potratu je u pacientek se zatíženou anamnézou." (Hájek a kol., 2004) "Riziko vzniku komplikací z

odhadováno na 1 ze 100-15 Opřípadů provedených před 15. týdnem je matce 35 let, riziko narození

dítěte

vyšetření je

těhotenství.

Když

s Downovým syndromem je 1 z 370 a riziko

- 28 -

narození životaschopného plodu s případů."

nějakou

(Wheeler, 2002, s. 161)

Nevýhodou amniocentézy je, že od

odběru

2-3 týdny, což je pro mnohé ženy dlouhé a vody neprovádí

chromozomálni vadou je přibližně 1 z 200

před

vzorku do výsledku

vyčerpávající čekání.

vyšetření uběhne

To, že se

odběr

14. -16. týdnem těhotenství je považováno za nevýhodné z toho

že pokud vyšetření vede k indikaci

ukončení těhotenství,

doba

plodové důvodu,

je to provedeno v relativně pozdním

stadiu. (Enkin et al., 1998)

Biopsie choda Tato metoda ukončeného

umožňuje

buněk

získání

plodu v časných fázích

těhotenství

9. týdne. Indikace jsou obdobné jako u amniocentézy. Podle

stáří těhotenství

dělíme

biopsii choria na časnou (9. - 12. týden) a pozdní (po 12. týdnu gravidity).

odběr

plodové vody se provádí

transabdominálně

již od

Stejně

jako

za kontinuální kontroly ultrazvuku.

Výhodou této metody je možnost včasného provedení a rychlá dostupnost výsledku. dvě

Existují

metody možnosti získání

transcervikální. Jehlou se aspiruje odběr nemůže

přibližně

buněk

10 - 20 mg

provést, pokud hrozí potrat,

tkáně.

biopsie choria se nesmí extrémně

obézní,

provádět,

pokud jsou

při přítomnosti myomů

Transcervikálním přístupem se

při infekčním onemocnění děložního

pochvy. Relativní kontraindikace u transcervikálního v děložním fundu, fixovaná retroverzeflexe

plodu, a to transabnominální a

dělohy

přístupu

jsou uložení chorion

a Rh-izoimunizace. Transabdominální

střevní kličky před děložní stěnou,

na přední

hrdla a

stěně dělohy

pacientka je

a Rh-izoimunizaci. (Hájek a

kol.,2000)

Kordocentéza Tato metoda bývá toto

vyšetření

spočívá

v punkci vena umbilicalis za kontroly ultrazvukem. Proveditelné

až kolem 20. týdne

Jehlou se z transabdominálního

těhotenství.

přístupu

Stanovuje se karyotyp plodu z lymfocytů.

punktuje 1 -2 ml fetální krve,

nejbezpečnější odběr je

z místa úponu pupečníku na placentu. Kordocentéza se provádí s cílem získat karyotyp plodu, stanovit

infekční

agens

(při

diagnostice toxoplazmózy,

zarděnek,

cytomegalovirové infekce

aj.) a v neposlední řadě je cílem stanovit hematologické parametry plodu. (Buckley, 2006)

- 29 -

1.3.6

Role porodní asistentky Porodní asistentka je odborníkem na

těhotenství,

péči

o

těhotnou

ženu v průběhu fyziologického

porodu a šestinedělí. Jak udává zákon č. 96/2004 Sb. O způsobilosti

profesí k výkonu povolání, mohou porodní asistentky pracovat dohledu). To by mělo znamenat, že v případě fyziologického

samostatně

těhotenství,

nelékařských

(bez odborného

porodu a

šestinedělí

mohou konat bez indikace lékaře. Porodní asistentky získávají způsobilost k povolání studiem v akreditovaných bakalářských studijních programech na vysokých školách. Vybrané body z prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví Č. 424/2004 Sb.: Porodní asistentka poskytuje přípravě

na porod,

ošetření

o

životosprávě

případně

těhotenství,

nebo provádí

péče

lékaře

vyšetření

sleduje ženy s fyziologickým

poskytuje jim informace o prevenci komplikací, v případě ženu do

při

kojení,

takovou pomoc zprostředkuje.

těhotenství, předepisuje, doporučuje

sledování fyziologického

v těhotenství a

novorozence a o antikoncepci, poskytuje rady a pomoc

v otázkách sociálně-právních, Diagnostikuje

poučení

se specializovanou

způsobilostí

~ištěného

nutná ke

těhotenstvím,

rizika

předává

v oboru gynekologie a

porodnictví. Sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence lékaře. Lékaři

pomáhá v případě zásahu,

příznaky

patologií, které vyžadují zásah

při nepřítomnosti lékaře

opatření. (MZ ČR, 2004)

- 30 -

prostředky,

provádí neodkladná

2 EMPIRICKÁ ČÁST

2.1 Cíle výzkumu šetření

Hlavním cílem výzkumného

bylo zjistit stres

těhotné

ženy v souvislosti s prenatální

diagnostikou. Otázky v dotazníku byly sestaveny tak, aby vedly k

objasnění

následujících

konkrétních cílů: 1. Zjistit pocity, které v ženách vyvolalo

zjištění těhotenství.

2. Posoudit, jaké pocity se objevily u žen v průběhu těhotenství. 3. Zjistit, zda vyšetření

nějaká vyšetření

vyvolávala u těhotných žen negativní emoce a která

to byla.

4. Posoudit na vybrané otázce, zda ženy, jejichž těhotenství probíhalo fyziologicky, během těhotenství

rozdílné emoce než ženy, jejichž

těhotenství

měly

bylo rizikové

(patologické). 5. Porovnat na dvojici vybraných otázek, zda byly rozdílné pocity při

zjištění těhotenství

u žen, které ho neplánovaly, a u žen, které těhotenství plánovaly. 6. Zhodnotit, kdo ženy

během těhotenství

informovalo nutnosti podstoupení a

způsobu

těhotné

ženy byl

provedení jednotlivých vyšetření.

2.2 Metoda výzkumu Pro svou zjišťován

na

bakalářskou

základě

dotazníkového

otázek a v jeho úvodu bylo Odpovědi

práci jsem zvolila kvantitativní výzkum. Stres šetření.

vysvětleno,

jakým

Mnou sestavený dotazník obsahoval dvacet způsobem

má být

vyplněn

(viz

příloha č.

1).

byly získávány formou:

ne strukturovaných odpověď

(otevřených)

otázek, ve kterých respondentka

vyjadřuje

vlastní

do vymezeného prostoru

strukturovaných formulovanou

(uzavřených)

otázek, kde

odpověď

otázek, kde je možné

označit

více

odpovědí

- 31 -

Sl

respondent vybírá již

předem

Dotazník obsahoval otázky, které (vzdělání,

věk,

šetření

objevily v průběhu vyšetřeními

zjišťovalo měly

těhotenství,

plánovanost

v dotazníkovém

měly

za úkol charakterizovat zkoumaný soubor

průběh

emoce a

podstoupenými v těhotenství.

a parita).

při zjištění těhotenství;

rozkrývány pocity žen

těhotenství;

těhotenství

tělesné Několik

Dále byly

pocity, které se

reakce, které byly vyvolány konkrétními zaměřeno

otázek bylo

na prenatální

a

pravidelnost návštěva podstoupená vyšetření. Další otázka odhalovala, z čeho ženy

obavy a co jim tyto negativní pocity pomáhalo zvládnout. V dotazníku byla zjišťující,

otázka

péči

zda ženy uvažovaly o odmítnutí

či

nějaké vyšetření.

odmítly

zařazena

i

Posuzována

byla informovanost žen o nutnosti podstoupení a způsobu provedení jednotlivých vyšetření. Tištěné

přednosty

dotazníky byly, po získání souhlasu od

gynekologicko - porodnické kliniky, rozdávány na

oddělení

a vrchní sestry

pro matku a novorozence

hospitalizovaným ženám 2 - 3 dny po porodu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Bylo rozdáno 130

dotazníků,

celkem bylo získáno sto

Anonymita

vyplněných dotazníků

inspekčním

pokoji sester.

studii.

Osobně

Před

zajištěna sběrem

do

uzavřené

zahájením vlastního výzkumného

(tj. návratnost 77%).

schránky

šetření

umístěné

na

jsem provedla pilotní

jsem s pěti respondentkami prošla a vyplnila jednotlivé otázky, k nimž nebyly

výhrady a dotazované je

označily

k uvedeným prenatálním těhotenství.

byla

vyplněných dotazníků

za srozumitelné. Jediná výhrada byla k otázce, kde se

vyšetřením

dopsat

počet,

kolikrát bylo podstoupeno

měl

během

Uznala jsem, že si to ženy nemohou přesně pamatovat a tento výsledek by nebyl

validní, proto jsem uvedené údaje nevyhodnocovala. Výsledky pilotní studie byly použity do celkového zhodnocení výsledků.

2.3 Charakteristika zkoumaného vzorku Vzorek pro výzkumné

šetření

Dotazníky byly rozdávány všem a jejich

vyplnění

se skládal z hospitalizovaných žen 2 - 3 dny po porodu.

rodičkám

po

příchodu

oddělení

na

bylo zcela dobrovolné. Pro výzkumné

šetření

pro matku a novorozence

jsem použila sto

vyplněných

dotazníků. Věkové rozpětí

přehlednost

souboru bylo od 19 do 39 let,

byla skupina

rozdělena

do

věkový průměr

několika věkových

kategorií.

byl 29,3 let. Pro

Nejpočetnější

kategorie

byla od 26 do 30 let (54%) a od 31 do 35 let (33%). Téměř

polovina dotazovaných

měla

středoškolské

vzdělání

Vysokoškolské vzdělaní bylo v souboru zastoupené v 18% a vzdělání

- 32 -

s maturitou (43%).

vyučena

v 24%.

Na

téměř

polovinu byl vzorek

podruhé a více (51 %).

rozdělen

Většina těhotenství

na

prvorodičky

(49%) a ženy, které rodily

byla plánovaných (79%) a probíhala fyziologicky,

bez zdravotních potíží (73%).

2.4 Výsledky výzkumu Pět

otázek dotazníku se týkalo charakteristiky sledovaného souboru (viz výše).

Dalších patnáct otázek je v kapitole výsledky hodnoceno jednotlivě. Výsledky jsou udávány absolutně

(počty odpovědí)

i

relativně

(v procentech). Výsledky jsou také zobrazeny

v tabulkách nebo grafech.

Otázka Č. 5 - Jaké pocity se objevily v souvislosti se zjištěním těhotenstvím?

U

většiny

Ambivalentní -

(71%) žen bylo

protichůdné

zjištění

těhotenství

spojeno s pozitivními pocity.

pocity uvádí 29% žen. Negativní pocity

při zjištění těhotenství

neuvedla ani jedna z dotázaných.

Tabulka 1: Pocity, které se objevily v souvislosti se zjištěním

Pozitivní

71

Negativní Ambivalentní

Otázka Č. 6 - Objevily se v průběhu těhotenství

U otázky počty

číslo

jednotlivých

6

měly

těhotenství:

71,0%

o

0,0%

29

29,0%

nějaké

negativní pocity?

respondentky možnost uvést i více

odpovědí absolutně

odpovědí.

Byly sledovány

a procento respondentek, které jednotlivé

- 33 -

odpovědi

uvedly,

Téměř

emoce, Mezi vnitíní

napětí

u poloviny (47%) žen se v Plůběhu

nejčastější

negativní pocity

patřila

těhotenství

neobjevily žádné negativní

úzkost a strach (24%),

(19%) a pocit, že situaci nelze zvládnout (16%),

podrážděnost

Nejméně častým

pocitem byla

zhoršená koncentrace (5%),

'I v proo běh u Tabulka 2: J a ké pocity 't se ob''.JevIIy

těh ot eos tv'I:

l'10, ;,," .~.;;

Jednotlivé odpovědi: ri

' S;::, PfL\ce .ú"'·!!.

Četnost

}~

~:.,~

i!

~UP~~ ~:

Žádné negativní emoce se neobjevily

47

47,0%

Úzkost a strach

24

24,0%

Vnitřní napětí

19

19,0%

Pocit, že to nezvládnu

16

16,0%

Zhoršená koncentrace

5

5,0%

21

21,0%

Podrážděnost

Jiné

O

Graf 1: Jaké pocity se objevily v průběhu

0,0%

těhotenství:

Objevily se v průběhu těhotenství negativní pocity?

nějaké

o Žádné negativní emoce se neobjevily 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0%

O Úzkost a strach O Vnitřní napětí O Pocit, že to nezvládnu

25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

Zhoršená koncentrace O

Podrážděnost

Jiné

- 34 -

(21%),

Otázka č. 8 -

Navštěvovala jste pravidelně

Většina

žen (96%)

navštěvovalo

od začátku těhotenství svého gynekologa?

svého gynekologa

jen malá část souboru (4%) v těhotenství svého

Tabulka 3:

Navštěvovala

u ......,..UI~ ..

jste

Ne

Uveďte

Průměrná návštěv

začátku těhotenství,

96

96,0%

4

4,0%

?

prosím celkový počet návštěv v prenatální poradně:

hodnota

v poradně

od

lékaře nenavštěvovala pravidelně.

Ano

Otázka č. 9 -

pravidelně

návštěv

rozdělen

návštěv, odpověď označilo

do

v prenatální

několika

poradně

kategorií.

Nejpočetnější

60 respondentek (tj. 60%).

22 dotazovaných (tj. 22%), z toho nejnižší navštívily poradnu 4 ženy (tj. 4%), nejvyšší

byla 9,7. Pro

Méně

otázku neodpovědělo 14 respondentek (tj. 14%).

- 35 -

byl

počet

byla kategorie od 10 do 15

než desetkrát navštívilo poradnu

počet návštěv

počet návštěv

přehlednost

je šest. Více než patnáctkrát

byl dvacet za

těhotenství.

Na tuto

Graf 2: Celkový počet návštěv v prenatální poradně

Celkový

počet návštěv

v prenatální poradně

14°_Yo- - - - - r - -__ 22%

o

Méně

než 10

010 - 15 návštěv

o Více než 15 o

Neodpovědělo

60%

Č.

Otázka

10 -

Zaškrtněte

prosím, jaké

vyšetření

jste v těhotenství podstoupila, a napište

kolikrát:

Téměř

JSou

odběr

vyšetření

všechny respondentky podstoupily povinná

krve, vaginální

vyšetření, vyšetření moče,

z pochvy. Navíc i více než

glukózový

toleranční

dvě třetiny,

vyšetření

ultrazvukové

77 žen v

těhotenství

test a 29 ženám (tj. 29%) byl proveden

výsledky jsou graficky

znázorněny

v následujícím grafu.

- 36 -

prenatální

odběr

péče,

vyšetření

a

kterými

kultivační

(tj . 77%) podstoupilo plodové vody.

Přesné

Graf 3: Jaké vyšetření jste v těhotenství podstoupila?

Jaké

vyšetření jste

v

těhotenství

podstoupila?

o Odběr krve 100,0% 90,0% 80,0% 70, 0% 60 ,0% 50 ,0% 40 ,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

O Vag iná lní vyšetření O Vyšetření moče O Glukózový to lerančn í

test Ultrazvukové vyšetřen í O Ku ltivačn í vyšetřen í

pochvy Odběr

Otázka Č . 11 - Objevily se v souvislosti s nějakým

V souvislosti s vyšetřením se u více než negativní emoce. Mezi napětí

nejčastější

(25%). V podobném

podrážděnost

(3%).

Dvě

vyšetřením

třetiny

negativní pocity

počtu

dotazované

plodové vody

negativní pocity?

(37%) respondentek neobjevily žádné

patři ly

úzkost a strach (36%) a

vnitřní

se obj evil pocit, že situaci nelze zvládnout (2%) a označi ly

možnost j iné a dopsaly strach z bolesti. Pocit

zhoršení koncentrace se neobjevil u žádné ženy ze souboru. U této otázky byla také možnost označení

více

odpovědí,

data byla zpracována stejně jako u otázky

- 37 -

Č.

6.

Tabulka 4: Objevily se v souvislosti s nějakým vyšetřením negativní pocity?

Žádné negativní emoce se neobjevily

37

37,0%

Úzkost a strach

36

36,0%

V nitřní napětí

25

25,0%

Pocit, že to nezvládnu

2

2,0%

Zhoršená koncentrace

O

0,0%

Podrážděnost

3

3,0%

Jiné: strach z bolesti

2

2,0%

Otázka Č. 12 - Pokud se v souvislosti s nějakým prosím, u kterého

Některé

vyšetřením

objevily negativní pocity,

uveďte

vyšetření:

z negativní pocitů v souvislosti s vyšetřením uvedlo 63 respondentek (tj. 63%)

z celého souboru, relativní

četnosti

JSou tedy

počítány

formou, jaká

část

respondentek, které uvedly negativní pocit, prožila tento pocit u jednotlivých Následující tabulka analyzuje s udáním negativních

pocitů

četnost

s daným

podstoupení jednotlivých

vyšetřením. Nejčastěji

v souvislosti s amniocentézou (66%), Tripple-test vyšetření

v 14%. Orální glukózový

vyšetření

v 5%.

toleranční

vyšetřeních

souboru vyšetření.

vzhledem

se negativní emoce objevily

byl udáván

v 13% a ultrazvukové

test vyvolal negativní emoce v 16% a vaginální

- 38 -

Ultrazvukové vyšetření

Amniocentéza Tripple-test Orální glukózový test

toleranční

Vaginální vyšetření

Otázka Č. 13 -

Pociťovala jste

97

97,0%

14

14,4%

29

29,0%

19

65,5%

100

100,0%

13

13,0%

77

77,0%

12

15,6%

97

97,0%

5

5,2%

v souvislosti s prodělanými

vyšetřeními některé

V této otázce respondentky vybíraly z uvedených možností a

z těchto potíží?

měly označit,

zda se

v souvislosti s nějakým vyšetřením objevily zmíněné potíže. Žádné z uvedených potíží nepocítila více než polovina (56%) dotazovaných. potíží možnost "Nemohla jsem usnout,

často

Nejčastěji

byla

jsem se budila

označována během

z uvedených

spánku (28%) a

"Pociťovala jsem tlak v žaludku (10%). V podobném počtu byla označena možnost "Často mi

bušilo srdce" (6%), "Trpěla jsem zažívacími obtížemi" (5%) a "Častěji mě bolela hlava" (4%). V této otázce bylo také přehlednost

označováno několik

možností najednou, proto byl pro

zvolen stejný způsob vyhodnocení jako u otázek Č. 6 a 11.

- 39 -

Nemohla jsem usnout, během spánku.

často

jsem se budila

28

28,0%

Často mi bušilo srdce.

6

6,0%

Trpěla jsem

5

5,0%

10

10,0%

Častěji mě bolela hlava.

4

4,0%

Jiné:

O

0,0%

56

56,0%

zažívacími obtížemi.

Pociťovala jsem

tlak v žaludku.

Žádné z uvedených potíží jsem nepocit'ovala.

Č.

Otázka

14 - Pokud se v souvislosti s nějakým

v předešlé otázce,

uveďte

prosím, u kterého

Stejně

podstoupení jednotlivých s daným

jako u otázky vyšetření

vyšetřením. Nejčastěji

(51%) a s ultrazvukovým

se

zmíněné

zmíněné

polovina respondentek (tj. 44%

12 analyzuje následující tabulka zmíněných pocitů

četnost

v předešlé otázce

potíže objevily v souvislosti s amniocentézou

(14%). Orální glukózový

v 9%, Tripple-test byl zastoupen 5% a vyšetřením

číslo

téměř

vzhledem k udání

vyšetřením

objevily potíže

vyšetření:

Potíže v souvislosti s vyšetřením pocítila z celého souboru).

vyšetřením

nejméně

(3%).

- 40-

toleranční

test byl

označen

obtíží se objevilo v souvislosti s vaginálním

Ultrazvukové

97

97,0%

14

14,4%

29

29,0%

15

51,7%

100

100,0%

5

5,0%

77

77,0%

7

9,1%

97

97,0%

3

3,1%

vyšetření

Amniocentéza Tripple-test Orální glukózový toleranční test Vaginální vyšetření

Otázka Č. 15 - Pokud jste při

některém vyšetření pociťovala

strach či úzkost,

čeho

jste se bála

nejvíce?

Tato otázka v otázce

číslo

tuto otázku předešlého

zjišťovala, čeho

11, kde byla jedna z možností strach a úzkost, kterou odpovědělo

při vyšetření. Přestože

označilo

32 žen, tak na

mnohem více dotazovaných (tj. 86% z celého souboru) bez

zaškrtnutí této možnosti. Bez odpovědi na tuto otázku bylo pouze 14

14% souboru). Sedmdesát provedení

se respondentky nejvíce obávaly

vyšetření

čtyři

žen (tj. 74%) se obávalo výsledku

dotazníků

vyšetření.

(tj

Samotného

se obávalo 18 respondentek (tj. 18%). Rizika, které s vyšetřením souvisí,

se obávalo 11 dotazovaných (tj. 11%).

V této otázce bylo

rovněž označováno několik

možností najednou, proto je zpracována jako předchozí otázky tohoto typu.

- 41 -

Graf 4: Pokud jste pociťovala strach či úzkost, čeho jste se bála nejvíce?

Pokud jste při některém vyšetření pociťovala strach či úzkost, čeho jste se bála nejvíce?

o Samotného provedení

80,0%

vyšetření

70,0%

O Rizik, která s vyšetřen ím souvisejí

60,0% 50,0%

O Výsledku

vyšetření

40,0% 30,0%

O Jiné

20,0% Neodpovědělo

10,0% O,O% JL_'==========~~~~

Otázka

Č.

16 - V případě , že se objevily

nějaké

negativní pocity, co vám je pomáhalo

zvládnout?

Na tuto otázku,

podobně

jako na

předchozí, odpověděly

i respondentky, které zaškrtly

v předchozích otázkách možnost, že žádné negativní pocity nepocítily. Na tuto otázku neodpovědělo

po

dítěti

(9%).

12 žen (tj 12%).

(46%).

Podobně často zmíněná

Nejméně často

předchozí

Nejčastěji

ženy

uváděly

otázky, kde byla možnost více

ženám pomáhala opora blízkých (67%), dále touha možnost byla víra (10%) a

relaxaci (4%).

naděje

v budoucnost

Otázka je zpracována

stejně

odpovědí.

Tabulka 8: Co Vám pomáhalo zvládnout negativní emoce?

Četnost

Pomáhala mi Relaxace

Pieeen1

i~~~ť 4

4,0%

Opora blízkých

67

67,0%

Víra

10

10,0%

9

9,0%

46

46,0%

12

12,0%

Naděje

v budoucnost

Touha po

dítěti

Neodpovědělo

- 42 -

jako

Otázka Č. 17 - Uvažovala jste, že odmítnete nebo odmítla jste nějaké vyšetření?

Tato otázka nějaké vyšetření,

většina

zjišťovala,

tyto

dvě

zda

některá

z respondentek uvažovala o odmítnutí

či

odmítla

možnosti již dále nebyly rozlišovány. O odmítnutí neuvažovala nějaké

(89%) dotazovaných, naopak II % uvažovalo, že odmítne nebo odmítlo

vyšetření.

Otázka Č. 18 - Pokud jste uvažovala, že odmítnete nebo jste odmítla nějaké vyšetření, které to bylo?

V této otázce konkretizovaly respondentky, o kterých odmítnou či je odmítly. Deset žen (z ll) a jedna žena uvedla stěny

Hamiltonův

odpovědělo,

hmat (digitální

vyšetření

uvažovaly, že

že uvažovalo o odmítnutí amniocentézy

odloučení

dolního pólu vaku blan od

děložní

aje to jedna z metod indukce porodu).

Otázka Č. 19 - Kdo vás informovalo nutnosti podstoupení jednotlivých vyšetření?

Respondentky v 95% informovalo nutnosti podstoupení jednotlivých vyšetření v 10% to byla porodní asistentka. Z toho vyplývá, že v pěti případech byla současně porodní asistentka a lékař.

Lékař

95

95,0%

Porodní asistentka

10

10,0%

o

0,0%

Jiné

- 43 -

lékař,

označena

Otázka Č . 20 - Kdo Vás informoval o způsobu provedení jednotlivých vyšetření?

Tato otázka

zjišťuje ,

kdo respondentky informovalo

vyšetření. Většina označila lékaře

provedení jednotlivých

(96%). Porodní asistentka informovala 10%

Pouze 2% žen uvedla, že je

ústně

třetina

Doplňkovým

(30%) dotazovaných.

způsobu

nikdo neinformoval. Informace jiným zdrojem informací byl ve

těhotných.

způsobem

většině

internet (73%), z

informačního

letáku a v 7% z médií. Také v této otázce byla každá možnost (i kombinovaná)

započítávána

pro dalších 50% byla zdrojem literatura. V 17% byly respondentky

zvlášť.

Graficky

znázorněna je

poučeny

získala

otázka v následujících dvou grafech.

Graf 5: Kdo Vás informovalo způsobu provedení jednotlivých vyšetření? Kdo Vás informovalo způsobu provedení jednotlivých vyšetření?

100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%

,/

o Lékař

,,,, "n, /""V y.

V V V V

1/ . .

o Porodní asistentka o Nikdo mě ústně neinformoval "" ' v , "n v

/ t---

.., Q.9;.

"n,

O Informace jsem získa la jiným způsobem

i/

~

Tabulka 10: Kdo Vás inro rmoval o způsobu provedení jednotlivých vyšetření?

Informoval mě

Procentuální

Četnost

zastoupení

Lékař

95

95,0%

Porodní asistentka

10

10,0%

O

0,0%

Jiné

- 44-

Graf 6: Jakým

způsobem

jste získala informace?

Jakým způsobem jsem získala další informace:

80,0% 70,0% 60,0%

o Internet

50,0%

O Literatura

40,0%

o Média

30,0%

o

Inform ační

leták

20,0% 10,0% O, 0% -'------~--'-'-'-""--'-'----------"

Kde jsem získala informace: Intemet

22

73,3%

Literatura

15

50,0%

2

6,7%

Média Informační

leták

5

- 45 -

16,7%

Následující tabulka analyzuje vliv plánovanosti nebo neplánovanosti vzniklé

při zjištění těhotenství.

Z celkového

a 21 bylo neplánovaných. U plánovaného

počtu

těhotenství

100 žen bylo 79

těhotenství

těhotenství

na pocity

plánovaných

pozitivní pocity uvedlo 65 žen (tj. 82%)

a ambivalentní pocity 14 žen (tj. 18%). U neplánovaného

těhotenství

pozitivní pocity uvedlo

6 žen (tj. 29%) a ambivalentní pocity 15 žen (tj. 71 %).

Pozitivní Negativní Ambivalentní

Srovnání

pocitů

u

82%

6

28,6%

o

0%

o

0,0%

14

18%

15

71,4%

65

těhotných

žen s fyziologickým a patologickým

těhotenstvím

podrobně

znázorňuje následující tabulka. Ženy, u kterých těhotenství probíhalo bez obtíží, nepocítily

žádné negativní emoce ve 39

případech

strach, u deseti žen (tj. 11 %) se objevilo

(tj. 41%). Sedmnáct žen (tj. 18%) pocítilo úzkost a

vnitřní napětí,

dvanáct žen (tj. 13%) mělo pocit, že to

nezvládnou, zhoršenou koncentraci uvedlo 5 žen (tj. 5%) a

podrážděnost

12 dotazovaných

(tj. 13%). U žen, u kterých pocity neobjevily v 8 napětí

těhotenství

případech

9 dotazovaných (tj. 24%),

probíhalo s nějakými zdravotními problémy, se negativní

(tj. 22%), úzkost a strach pocítilo 7 žen (tj. 19%), čtyři

koncentrace nebyla zmíněna vůbec,

vnitřní

ženy udaly pocit, že to nezvládnou (tj. 11%), zhoršená

podrážděnost

- 46-

pocítilo 9 respondentek (tj. 24%).

Tabulka 13: : Porovnání pocitů, které se objevily během

těhotenství vzhledem

ke zdravotnímu

průběhu

těhotenství

39

41%

8

21,6%

Úzkost a strach

17

18%

7

18,9%

Vnitřní napětí

10

11%

9

24,3%

Pocit, že to nezvládnu Zhoršená koncentrace

10,8%

13% 12

4

0,0%

5% O

5

Podrážděnost

24,3%

13% 12

9

- 47-

DISKUZE šetření

Pro výzkumné se

zúčastnily

byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Dotazníkového

ženy 2.- 3. den po porodu, hospitalizované na

oddělení

šetření

pro matku a

novorozence ve Fakultní nemocnici Hradec Králové na gynekologicko - porodnické klinice. vyplněných

Bylo rozdáno 130 dotazníku, z nichž se vědoma,

že výsledky tohoto výzkumného

šetření

žen, protože jsou přítomny jisté nedostatky: konání a načasování výzkumného Jak vyplývá z vyhodnocení

vrátilo sto (tj. návratnost 77%). Jsem si

nelze zcela zobecnit na populaci

především nedostatečná

těhotných

velikost souboru a místo

šetření.

výsledků

dotazníkového

šetření,

u

většiny

žen (71 %) byly pocity

spjaté se zjištěním těhotenství pozitivní. Ambivalentní - rozporuplné pocity uvedlo 29% žen a negativní pocity nepopsala ani jedna žena ze zkoumaného souboru. Ambivalentní pocity by mohly být

způsobeny

hOlmonální disbalancí, která je pro období

Z celkového počtu 100 žen 79 žen těhotenství plánovalo a 21 U plánovaného

těhotenství

těhotenství

těhotenství

charakteristická.

bylo neplánovaných.

pozitivní pocity uvedlo 65 žen (tj. 82%) a ambivalentní pocity 14 těhotenství

žen (tj. 18%). U neplánovaného

pozitivní pocity uvedlo 6 žen (tj. 29%) a

ambivalentní pocity 15 žen (tj. 71 %). Tyto výsledky byly plánované

očekávatelné,

rodičovství

v psychologické

v obou skupinách měl jistě vliv strach o průběh těhotenství,

však v tomto

rovině protektivněji.

zemí, kde plánované

rodičovství

případě

zcela

jistě

působí

na budoucí

rodičku

Zajímavé by bylo jistě srovnání s těhotnými ženami ze

není

společností umožněno.

Tam lze

očekávat úroveň

ambivalentních až negativních emocí v souvislosti s neplánovanou graviditou nižší s ohledem na jistý fatalismus, který je Lze se domnívat, že

těchto

odpověď

zemích rozhodující.

na tuto otázku je

značně

zkreslena tím, že dotazník vyplňovaly

ženy až po porodu. Obavy z porodu jsou jedním z faktorů, které mají na emoce ženy vliv. Respondentky se této události již obávat nemusely. Jak vyplývá z teoretické

části,

psychická adaptace na

Lze soudit, že i žena, pro kterou devíti

měsíců

s

zjištění,

těhotenstvím smíří

dlouhá doba a jak je známo,

člověk

těhotenství

probíhá v několika fázích.

že je těhotná, bylo do jisté míry negativní, se

a na svého potomka se rád na

nepříjemné

začne těšit. Devět měsíců

během

je dosti

pocity zapomíná a uchovává si v

sobě

jen ty dobré. Navíc, vzhledem k tomu, že v České republice je legální a běžně dostupná možnost ústavního

ukončení těhotenství,

ženy, které si

interrupci, nebyly tím pádem do zkoumaného souboru

- 48 -

těhotenství nepřály zařazeny.

a rozhodly se pro

Objektivnějších výsledků

u této problematiky by zajisté bylo možné dosáhnout provedením rozsáhlejší studie v ambulancích obvodních vlastně

gynekologů, kteří téměř

všechna

těhotenství

diagnostikují a kde se

ženy s touto informací setkávají.

Relativně

vysoké procento žen (47%) nezaznamenalo v průběhu

emoce. Lze se domnívat, že je to rodičovství.

způsobeno

během těhotenství

Negativní emoce se

obavy o

zmiňovány

přijetí

vysokým procentem pacientek plánujících

vnitřní napětí

materiálně

těhotenství

a sociálně zajištěny.

důvodů

času

zajisté také strach o

Mezi další emoce zmiňované v dotazníku patřila podrážděnost (21 %),

(19%) a pocit, že situaci nelze zvládnout (16%).

změny,

Nejčastěji

to jistě zahrnuje počáteční

partnerem, dále pak postupem

Nejméně častým

zhoršená koncentrace (5%). Zajisté velký podíl na projevení se hormonální

rodičovství

objevily zhruba u poloviny žen (53%).

úzkost a strach. Z pochopitelných

zprávy o

těhotenství.

další vývoj

žádné negativní

Významný vliv jistě hrají socio-ekonomické faktory, které nutí ženy

plánovat, a proto otěhotní, až když jsou náležitě

(24%) byly

těhotenství

které v těhotenství

emocionální skok, který mnohé zažívá i vysoké procento

mění

rodičky

těhotných,

těchto

pocitem byla

emocí hrají obrovské

celý ženský organismus. Známý je obrovský

zažívají v šestinedělí. Obdobný emocionální posun

do jisté míry si to mnohé z nich však

neuvědomují

a

informace o tomto jevu získáváme spíše od partnerů a rodiny těhotné než od ní samotné.

V souvislosti s vyšetřením se negativní emoce objevily u 63 % respondentek. Nejčastěji

příčinou č.15,

byl

obav

opět zmiňován

převážně

která rozkrývala

dvě třetiny

strach a úzkost (36%). Lze se domnívat, že v tomto

výsledek.

příčiny

Konkrétněji

byla na tuto problematiku

onoho strachu. Jak vyplývá z vyhodnocení

případě

zaměřena

výsledků,

byl

otázka

více jak

žen (tj. 74% celého souboru) se obávaly výsledku vyšetření. Obavy vyvolávala ale

také samotná provedení

vyšetření či

rizika, která jsou s vyšetřením spjata. Možnost zahrnující

rizika byla zařazena především kvůli invazivním vyšetřovacím metodám. Všechny ženy, které označily

obavu z rizika komplikací, podstoupily odběr plodové vody. Tato

snadno pochopitelná,

neboť

pacientky jsou v dnešní

době

již vcelku

odpověď je

dobře

informovány o

možných rizicích tohoto zákroku a vzhledem k tomu, že všechny respondentky těhotenství jako

Dalším

těhotenství

že tento pocit

negativním pocitem bylo může

být

vnitřní napětí

své

(25%). Je možno

rovněž způsobován očekáváním,

takový, jaký má být. Dalším faktorem, který

nedostatečná

označily

žádoucí, jsou takové obavy pochopitelně na místě.

často označovaným

předpokládat,

vcelku

zda je

průběh

způsobuje vnitřní napětí, může

být

informovanost o daném výkonu. Dá se odhadnout, že by tato tenze mohla být - 49-

spjata

například

s orálním glukózovým testem, kdy

ale nedokáže si ji představit. podrážděnost(3%)

Minimálně

vyšetřením

ví, že ji

čeká nepříjemná

byly označeny možnosti: pocit, že to nezvládnu (2%),

nově

nějaké

negativní pocity v souvislosti s vyšetřením, byla

vzniklou skupinu, u které se dále

zjišťovalo,

Některé

tyto pocity vznikly a jejich výskyt.

pocitů

v souvislosti

Nejčastěji

se negativní

emoce objevily v souvislosti s amniocentézou (66%), Tripple-test vyšetření

v 14%. Orální glukózový

v souvislosti s jakým

z negativní

s vyšetřením uvedlo 63 respondentek (tj. 63% z celého souboru).

ultrazvukové

situace,

a strach z bolesti (2%).

Skupina respondentek, která uvedla považována za

těhotná

toleranční

byl udáván

v 13% a

test vyvolal negativní emoce

v 16% a vaginální vyšetření v 5%. Domnívám se, že trendem do budoucnosti by s vysokou specifitou a senzitivitou. hladin specifického způsobem

Důraz

by

těhotenského

využívání Tripple-testu

současně

s určováním

nesprávné indikaci k invazivní diagnostické

být kladen na individuální přístup k těhotenství a racionální

vyšetření. Těhotenství

vyšetření

být zejména používání

proteinu, PAPP-A a nekonjugovaného estriolu. Tímto

vhodně předejít

by se dalo

měl

Například

mělo

by podle mého názoru

měla patřit

metodě.

výběr jednotlivých

k nejkrásnějším a

nejšťastnějším

obdobím života a mělo by k tomu být tak přistupováno. Ženy, u kterých těhotenství probíhalo bez obtíží, nepocítily žádné negativní emoce ve 39

případech

se objevilo

(tj. 41%). Sedmnáct žen (tj. 18%) pocítilo úzkost a strach, u deseti žen (tj. 11%)

vnitřní napětí,

dvanáct žen (tj. 13%)

mělo

pocit, že to nezvládnou, zhoršenou

koncentraci uvedlo 5 žen (tj. 5%) a podrážděnost 12 dotazovaných (tj. 13%). těhotenství

U žen, u kterých pocity neobjevily v 8 napětí

případech

9 dotazovaných (tj. 24%),

(tj. 22%), úzkost a strach pocítilo 7 žen (tj. 19%), čtyři

koncentrace nebyla zmíněna vůbec,

V drtivé

většině

případů

pravděpodobně působí

vliv

Nadřazený přístup

naštěstí

byl

podrážděnost

pocítilo 9 respondentek (tj. 24%).

(95%) byly pacientky informovány

již u

vnitřní

ženy udaly pocit, že to nezvládnou (tj. 11%), zhoršená

společnosti

ochotou pacientky informovat o jednak

probíhalo s nějakými zdravotními problémy, se negativní

na odlišné chování

lékařů

lékařem.

Zde

ke svým pacientkám.

většiny gynekologů (obecně lékařů) vystřídán větší

léčebných

konkurenční prostředí umožňující

a diagnostických postupech.

svobodnou volbu

lékaře,

Působí

dále tlak

na to

jistě

veřejnosti

na

kvalitu péče a v neposlední řadě také mnohem větší informovanost pacientek, které mají dnes k dispozici internet s jeho

nevyčerpatelnými

zdroji více

- 50 -

či méně přesných

rad pro

těhotné

a

budoucí maminl
dostatečné vzdělání

domnívat, že tím získávají informace. Je možné částečně

roli

předvídat,

lékaře. Třetina

použit ve více než dvou

studovat na vysokých školách. Lze se

na to, aby mohly poskytovat fundované

že do budoucnosti v této oblasti zastane porodní asistentka

žen se navíc informovala z doplňkových

třetinách

těhotných

použita polovinou

době umožněno

žen.

doplňující

skupiny získávající

Poučení

zdrojů.

Internet byl

informace. Literatura byla

získaly ženy také z informačního letáku, který jim

poskytlo zdravotnické zařízení.

Většina

žen

návštěv

byl 9,7. Je možné, že u žen, které uvedly nepravidelné prohlídky během

z důvodu

během těhotenství navštěvovala pravidelně

nevčasného zjištění těhotenství.

informovanost žen o nutnosti a

žena nepodstoupila předpokládat,

odpovědi.

vyšetření

vaginální

že je to

Nejnižší uvedený podstoupily.

těhotným,

se objevily

stačily

počet návštěv

Kultivační vyšetření

nejčastěji

dítěti

je

péče.

může svěřit

dostatečně

opět

vysoká

Je

překvapující,

že ve

a ultrazvukové

téměř jistě během

mělo

z pochvy, které by také může

způsobeno

být

vyšetření

vyšetření.

zjišťovala,

Lze

označením

nich ženy tato

být prováděno všem

tím, že ženy, které ho

podstoupily.

co pomáhalo zvládat ženám negativní potřebuje určitého svědka

a který s ním prožívá veškeré události

Není nutné již rozlišovat, zda tím blízkým je partner,

rovněž

to bylo

kdy bylo v dotazníku uvedeno, že

to byla opora blízkých (67%). Každý jedinec

svého života, kterému se těhotenství.

případy,

byl šest a

porodit dříve, než dané

Jak prokázalo vyhodnocení otázky, která emoce,

péče,

spíše nepozorností dotazovaných a špatným

bylo provedeno jen 95%. To

nepodstoupily,

prenatální

vyšetření, vyšetření moče

způsobeno

průměrný počet

Jistý vliv na tento výsledek má

přenosnosti

vyšetření

vyhodnocení podstoupených

svého gynekologa a

motivujícím faktorem, byla

rodiče či přátelé.

označena

téměř

včetně

Touha po polovinou

respondentek. Dalším

zjištěním

případech

bylo, že 11 žen uvažovalo o odmítnutí

to byla

právě

či

odmítlo

nějaké vyšetření

a v deseti

invazivní diagnostická metoda - amniocentéza, která je spjata

s relativně vysokým výskytem rizik pro plod i pro matku. Jak vyplývá z teoretické riziko porodu plodu s chromozomální vadou je komplikace

při časném odběru

téměř podobně

části,

vysoké jako riziko vzniku

plodové vody. Lze spekulovat o tom, do jaké míry jsou ženy

se statistickými výsledky tohoto typu seznámeny,

přestože

by být měly. Jak již bylo uvedeno,

každá žena má možnost sama se rozhodnout pro podstoupení

- 51 -

či

odmítnutí tohoto

vyšetření.

nepřísluší

Zdravotnickému personálu především dostatečně poučit

hodnotit ani odsuzovat tato rozhodnutí,

měl

o negativech a pozitivech a ponechat to jejímu uváženÍ.

- 52 -

by ženu

ZÁVĚR

Cílem teoretické prenatální

části

péči včetně

jaké míry jsou pro

bylo shrnout problematiku stresu a

šetření mělo

prenatální diagnostiky. Dotazníkové

těhotné

podrobně

popsat

těhotenství

a

za úkol posoudit, do

ženy jednotlivá vyšetření podstoupená v průběhu prenatální

péče

stresující. U

většiny

své

žen výzkumného souboru byly pocity se

těhotenství

navštěvovaly

přibližně

těhotné

všechny

prenatální poradnu. Negativní emoce se

poloviny žen, z větší zmiňován

Téměř

plánovala.

zjištěním těhotenství

části

u

těch,

které

měly

v

třetin

zkoumaného souboru a

objevily zhruba u

zdravotní potíže.

vyšetřením

převážně

většina

během těhotenství pravidelně

během těhotenství

těhotenství

strach a úzkost. V souvislosti s nějakým u dvou

ženy

pozitivní a

Nejčastěji

byl

se negativní pocity objevily

byly spjaty s obavami z výsledku

vyšetření.

Negativní pocity a poloviny dotazovaných podstoupení a

způsobu

nepříjemné

odběrem

plodové vody.

provedení

nejlépe zvládaly především díky

fyziologické projevy stresu byly vyvolány u více než

vyšetření

opoře

Vzhledem k oboru, který studuji,

Téměř

všechny pacientky byly o nutnosti

informovány

lékařem.

Negativní pocity ženy

svých blízkých.

bych si

přála,

aby se do budoucna zlepšilo

působení

porodních asistentek v prenatální péči. Částečně odlišný přístup porodní asistentky k těhotenství by mohl přinést další rozměr péče o těhotnou ženu.

Závěrem

"Přestože

bych ráda použila vzkaz, který jedna z respondentek doplnila do dotazníku:

jsem si v

těhotenství

já i celá naše rodina prožily krušné chvilky, musím Vám

že to stálo opravdu za to. Mám

teď

říct,

vedle sebe krásnou princeznu, pro kterou bych to celé

podstoupila klidně stokrát znova. Tento pocit bych přála opravdu každému!"

- 53 -

ANOTACE

Autor:

Jana Žitná

Instituce:

Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství

Název práce:

Stres těhotné ženy v souvislosti s prenatální diagnostikou

Vedoucí práce:

MUDr. Lenka Hodačová

Počet

62

stran:

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2008

Klíčová

slova:

Bakalářská

stres,

práce

těhotenství,

zjišťuje,

prenatální péče, prenatální diagnostika

do jaké míry je pro těhotnou ženu stresující prenatální

diagnostika. Zabývá se teoretickým shrnutím těhotenství, prenatální péče a stresu.

Těžiště

práce tvoří kvantitativní výzkum, kde jsou rozkrývány pocity žen vzhledem ke zjištění těhotenství,

plánovanost těhotenství, míra informovanosti v souvislosti s jednotlivými výkony

v rámci prenatální péče a v neposlední řadě pocity a tělesné reakce vyvolané jednotlivými vyšetřeními.

This bachelor work investigates pregnant woman' s state of stress connected with prenatal diagnostics. It comprises a theoretical summary of pregnancy, prenatal care and stress. The focus of work is composed of a quantitative research. It reveals inner feelings of women, when realizing their pregnancies. It also investigates the ratio of planned pregnancies, the level of informedness of particular diagnostic procedures in prenatal care and following feelings and body responses evocated by these.

- 54 -

POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY 1) BAŠTECKÁ B., GOLDMANN P. Základy klinické psychologie. 1. vyd. Praha: POliál, 2001. 440 s. ISBN 80-7178-550-4 2) BUCKLEY J. S. Prenatální diagnostika. Porodní asistence, Praha: Porodní asistence. ISSN 1801-5808.2006.

roč.2, č.

3, s. 30

3) ČECH E., HÁJEK Z., MARŠÁL K., SRP B. a kolektiv. Porodnictví. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. 0.,1999. 434s. ISBN 80-7169-355-3 4) ENKIN M., KElRSE M. J. N.

c.,

RENFREW M., NEILSON J. Efektivní péče v

perinatologii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 1998. 386 s. ISBN 807169-417-7 5) HÁJEK Z. a kolektiv. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 444 s. ISBN 80-247-0418-8 6) HÁJEK Z. Prenatální péče o fyziologické těhotenství. Moderní babictví [online]. 2004,

roč.

2,

4.

3

[cit.

2008-03-30].

Dostupný

z

WWW:

7) HÁJEK Z., KULOV ANÝ E., MACEK M. Základy prenatální diagnostiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 2000. 424 s. ISBN 80-7169-391-X 8) JO SHl V. Stres a zdraví. 1. vyd. Praha: Portál, s.

ľ.

o., 2007. 156 s. ISBN 978-80-

7367-211-9 9) KASSIN S. Psychologie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 771 s. ISBN 97880-251-1716-3 10) KEBZA V. a kolektiv. Zvládání stresu. 1, vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1997.30 s. ISBN 80-7071-042-X

11) KŘIVOHLAVÝ J. Jak zvládat stres. 1. vyd. Praha: Grada Aviceum, 1994. 192 s. ISBN 80-7169-121-6 12) KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 280 s. ISBN 807178-551-2 13) MAYEROVÁ M. Stres, motivace a výkonnost. 1. vyd. Praha:Grada Publishing, spol. s. r. o, 1997. 136 s. ISBN 80-7169-425-8

14) Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online] 4. 2. 2004. 2008 [2008-04-05]. Dostupný

z

WWW:


sb.html>.

- 55 -

15) NAKONEčNÝ M. Lidské emoce. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 334 s. ISBN 80200-0763-6 16) PAGE L. A. The New Midwifery. 1. vyd. London: Churchill Livingstone, 2000. 418 s. ISBN 0-443-05572-6 17) PAŘÍZEK A. Kniha o těhotenství @porodu. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. 414 s. ISBN 80-7262-411-3 18) RENAUDOV Á J., Co je stres ajak se mu vyhnout. 1. vyd. Praha: Práce, s. r.

O.,

1993.

144s. ISBN 80-208-0297-5 19) TROJAN, S.

Lékařská

fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-

0512-5 20) VAŠINA L., STRNADOVÁ V. Psychologie osobnosti 1 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.299 s. ISBN 80-7041-974-1 21) WHEELER L. Nurse-Midwifery Handbook. 2. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2002. 443 s. ISBN 0-7817-2929-7

22) ZWINGER A. et al. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, Karolinum, 2004. 532 s. ISBN 80-7262-257-9, ISBN 80-246-0822-7

- 56 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Pocity, které se objevily v souvislosti se zjištěním těhotenství: ............................ 33 Tabulka 2: Jaké pocity se objevily v průběhu těhotenství: ....................................................... 34 Tabulka 3: Navštěvovala jste pravidelně od začátku těhotenství svého gynekologa? ............. 35 Tabulka 4: Objevily se v souvislosti s nějakým vyšetřením negativní pocity? ........................ 38 Tabulka 5: V souvislosti s jakým vyšetřením se objevily negativní pocity? .......................... 39 Tabulka 6: Pociťovala jste v souvislosti s prodělanými vyšetřeními některé z těchto potíŽí?.40 Tabulka 7: V souvislosti s jakým vyšetřením se objevily zmíněné potíže? ............................ .41 Tabulka 8: Co Vám pomáhalo zvládnout negativní emoce? .................................................... 42 Tabulka 9: Kdo Vás informovalo nutnosti podstoupení jednotlivých vyšetření? .................. .43 Tabulka 11: Kdo Vás informovalo způsobu provedení jednotlivých vyšetření? .................... 44 Tabulka 12: Jakým způsobem jste získala informace? ............................................................ .45 Tabulka 13: Analýza vlivu plánovanosti a neplánovanosti těhotenství na pocity vzniklé při jeho zjištění ............................................................................................................................... 46 Tabulka 14: : Porovnání pocitů, které se objevily během těhotenství vzhledem ke zdravotnímu průběhu těhotenství .................................................................................................................. 47

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Graf 2: Graf 3: Graf 4: Graf 5: Graf 6:

Jaké pocity se objevily v průběhu těhotenství: ............................................................ 34 Celkový počet návštěv v prenatální poradně ............................................................... 36 Jaké vyšetření jste v těhotenství podstoupila? ............................................................. 37 Pokud jste pociťovala strach či úzkost, čeho jste se bála nejvíce? ............................. .42 Kdo Vás informovalo způsobu provedení jednotlivých vyšetření? ............................ 44 Jakým způsobem jste získala informace? ................................................................... .45

SEZNAM PŘÍLOH Příloha Příloha

1: Dotazník ................................................................................................................... 58 2: Posuzovací škála sociálního přizpůsobení dle Holmese a Rahea (Strnadová, 1998) .................................................................................................................................................. 61

- 57 -

PŘÍLOHY

Příloha

1: Dotazník

Vážená paní, vážená slečno, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, jehož cílem je zhodnotit pocity těhotných žen v souvislosti s prenatální diagnostikou. Dotazníky jsou anonymní a budou sloužit pouze pro vypracování mé bakalářské práce. Odpovědi prosím pravdivě zakroužkujte nebo vepište na vyznačené místo. Pokud je více možných odpovědí, uveďte všechny. Děkuji Vám za spolupráci! Jana Žitná Studentka 3. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství - obor porodní asistentka Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

1) Kolikje Vám let? .......................... ..

2) Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání a) základní b) vyučena c) vyučena s maturitou d) středoškolské s maturitou e) vyšší odborné t) vysokoškolské 3) Pokolikáté jste rodila? a) poprvé b) podruhé a více 4) Jednalo se o těhotenství: a) plánované b) neplánované 5) Jaké pocity se objevily v souvislosti se zjištěním těhotenství? a) pozitivní (štěstí, radost, spokojenost,vzrušení) b) negativní (hněv, strach, starost, smutek) c) ambivalentní (zároveň štěstí,radost se strachem a úzkostí) 6) Objevily se v průběhu těhotenství nějaké negativní pocity? Zakroužkujte které: a) žádné negativní emoce se neobjevily b) úzkost a strach c) vnitřní napětí d) pocit, že to nezvládnu e) zhoršená koncentrace t)

podrážděnost

g) jiné .......................... .

- 58 -

7) Vaše těhotenství probíhalo: a) bez potíží b) měla j sem zdravotní potíže,

8)

Navštěvovala jste pravidelně

od

navštěvovala j sem

specializované pracoviště

začátku těhotenství

svého gynekologa?

a) ano b) ne 9) Udejte prosím celkový počet návštěv v prenatální poradně: .................................... . 10) Zaškrtněte prosím, jaké vyšetření jste v těhotenství podstoupila a napište kolikrát: D odběr krve........ ............... D ultrazvukové vyšetření. .......... . D vaginální vyšetření. . . . . . . . .. D kultivační vyšetření z pochvy ... . D vyšetření moče................ D odběr plodové vody ............... . D glukózový toleranční test .... 11) Objevily se v souvislosti s nějakým vyšetřením negativní pocity? Zakroužkujte, které: a) žádné negativní emoce se neobjevily b) úzkost a strach c) vnitřní napětí d) pocit, že to nezvládnu e) zhoršená koncentrace f) podrážděnost g) jiné ............................. . 12) Pokud ano, uveďte prosím, u kterého vyšetření: ........................................................... .

13 ) Pociťovala jste v souvislosti s prodělanými vyšetřeními některé z těchto potíží? Zakroužkujte všechny, které se objevily: a) Nemohla jsem usnout, často jsem se budila během spánku. b) Často mi bušilo srdce. c) Trpěla jsem častěji zažívaCÍmi obtížemi (průjmem, zácpou) d) Pociťovala jsem tlak v žaludku. e) Častěji mě bolela hlava. f) jiné ........................................... . g) žádné z těchto potíží jsem nepociťovala 14) Pokud se některé tyto potíže objevily,

uveďte

prosím v souvislosti s jakým vyšetřením:

15) Pokud jste při některém z vyšetření pociťovala strach či úzkost, a) samotného provedení vyšetření b) rizik, které s vyšetřením souvisejí c) výsledku vyšetření d) jiné ................................................. .

- 59 -

čeho jste

se bála nejvíce?

16) V případě, že se objevily a) relaxace b) opora blízkých c) víra d) naděje v budoucnost e) touha po dítěti

nějaké

negativní pocity, co Vám pomáhalo je zvládnout?

17) Uvažovala jste, že odmítnete nebo odmítla jste nějaké vyšetření? a) ano b) ne 18) Pokud ano,

uveďte

prosím které: ....................................................... .

19) Kdo Vás informovalo nutnosti podstoupení jednotlivých vyšetření? a) lékař b) porodní asistentka c) jiné ................................................... . 20) Kdo Vás informovalo způsobu provedení jednotlivých vyšetření? a) lékař b) porodní asistentka c) nikdo mě ústně neinformoval d) informace jsem získala jiným způsobem - podtrhněte jakým: ( INTERNET, LITERA TURA, MÉDIA, INFORMAČNÍ LETÁK)

- 60-

Příloha

2: Posuzovací škála sociálního přizpůsobení dle Holmese a Rahea (Strnadová, 1998)

100

Smrt partnera Rozvod Rozchod manželů Výkon trestu Smrt blízkého příbuzného Vlastní zranění nebo nemoc

73 65 63 63 53 50 47 45 45 44 40 39 39 39 38 37 36 30 29 29 29 28 26 26 25 24 23 20 20 19 19 18 16 15 13 12 11

Sňatek Výpověď

z práce

Smíření manželů

Odchod do penze Onemocnění rodinného příslušníka Těhotenství

Sexuální potíže Přírůstek nového

člena

do rodiny

Změna zaměstnání

Změna finanční

situace

Smrt blízkého přítele Změna pracovního zaměření Zabavení zastaveného majetku Změna zodpovědnosti v zaměstnání Odchod syna nebo dcery z domu Problémy s příbuznými ze strany partnera Vnikající osobní úspěch Manželka začala nebo přestala pracovat Zahájení nebo ukončení studia Změna životních podmínek Změna osobních zvyků Problémy s nadřízeným Změna bydliště Změna

školy Změna rekreace Změna náboženských aktivit Změna společenských aktivit Změna spánkových návyků Změna stravovacích návyků Dovolená Vánoce Drobné porušení zákona

- 61 -