Stravenky = nepřítel státu? Ing. Aleš Rod Liberální institut Diskusní fórum LI 8. 9. 2010 Praha
Co je „stravenka“ z finančního hlediska? Stravenka je druh zaměstnaneckého benefitu,
který může být poskytován zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec peněžního plnění mzdy. Záleží
vždy na svobodném rozhodnutí zaměstnavatele, zda bude příspěvek na stravování poskytovat, a na svobodném rozhodnutí zaměstnance, zda na zaměstnavatelem nabízené podmínky přistoupí.
Srov.: V některých státech zákonem daná povinnost. 2
Jak funguje „stravenkový systém“ Zaměstnavatel: Může uplatnit jako daňově uznatelný
náklad hodnotu až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně daňově uznatelný příspěvek na stravování činí dle stávajících právních předpisů 51,10 Kč na jednoho zaměstnance za pracovní směnu.
(§24 odst. 2 písm. J) bod 4 a 5 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, §176 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006, zákoníku práce) Zaměstnanec: Poskytování zaměstnaneckých benefitů
je jakožto nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům osvobozeno od daně.
(§6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu)
3
Stravenky v ohrožení Chvályhodným záměrem MF ČR je: zjednodušovat tuzemský daňový systém
(zejm. odstraňováním daňových výjimek) optimalizovat stav veřejných financí
(tlakem na vyrovnání příjmů a výdajů SR) Problém nastává, pokud stojí tyto dvě aktivity
proti sobě, to jest: => Pokud je daňová výjimka výhodná nejen pro toho, kdo je jejím přímým příjemcem 4
Dopady systému v současné podobě: Přímé dopady: Nižší daňové a odvodové příjmy státního rozpočtu Nepřehledný systém daňových zákonů Efektivní systém stravování zaměstnanců
Nepřímé dopady („spillover efects“): Zvýšená poptávka v sektoru služeb, jež generuje
DPH, daně z mezd, daně ze zisků, sociální příspěvky Vyšší zaměstnanost v sektoru služeb představuje
menší nároky na mandatorní výdaje ze SR 5
Změna systému - průzkum GfK Czech Září 2009, 1000 respondentů (zaměstnanci) Stěžejní výstupy o spotřebním chování: 78 % držitelů by přestalo obědvat v oblíbené
restauraci, pokud by neakceptovala stravenky 70 % držitelů by omezilo stravování v restauracích 49 % držitelů by snížilo spotřební výdaje na obědy
Celkově by výdaje na obědy v pracovních dnech
poklesly o 59 %, tj. o 7,54 miliardy Kč.
6
Zdroj: Agentura GfK Czech, člen GfK CEE
Tržby 7,54 miliardy Kč… …znamenají roční mzdové náklady (superhrubá
mzda) pro 29 350 kuchařů …znamenají roční mzdové náklady (superhrubá mzda) pro 36 069 číšníků Pro lepší představu: Př.: Pokud by jen polovina těchto kuchařů ztratila
práci na 5 měsíců, stát by na jejich DPFO tratil 107 mil. Kč, na odvodech zaměstnavatelů 127 mil. Kč a těmto nezaměstnaným by na dávkách vyplatil přes 527 milionů Kč (suma -761 mil. Kč). 7
Stravenky – akční produkt státu? V soukromém sektoru bychom se na daňové
zvýhodnění stravovacích poukázek mohli dívat jako na investici (ztráta výnosů daně z příjmů), jejíž návratnost způsobují právě efekty přelévání (zvýšený výběr DPH, daní z mezd, daní ze zisků a odvodů SZP stravovacích zařízení). Ve srovnání se substituty stravování – obchody s
potravinami či vlastní produkcí potravin – je přínos současného systému mnohem příznivější.
8
Studie Institutu oceňování majetku VŠE A. 2008: Přínos systémů zaměstnaneckého stravování jako celku pro SR pozitivní, interval <99 mil. Kč; 1231 mil. Kč>, střední hodnota +584 milionů Kč B. 2008: Přínos stravenkových systémů pro SR pozitivní, interval <53 mil. Kč; 657 mil. Kč>, střední hodnota +312 mil. Kč *A. 2010: Zrušení systémů zaměstnaneckého stravování jako celku pro SR negativní, interval odhadovaného dopadu <-1312 mil. Kč; -82 mil. Kč>, střední hodnota -710 mil. Kč *B. 2010: Zrušení stravenkových systémů pro SR negativní, interval <-787 mil. Kč; -49 mil Kč>, střední hodnota -426 mil. Kč 9
Zdroj: Ing. Buus, T., Ph.D. – Ing. Žďárek, V.: Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systémů… (IOM VŠE, 2008)
Stravenky a distorze trhu? 5 x NE! Důležité: Na rozdíl od přímých daňových pobídek a aktivit typu Czech Invest zaměstnanecké benefity NEZPŮSOBUJÍ distorze trhu: a. b.
c.
d. e.
10
Systém nezvýhodňuje jednotlivé podniky nebo odvětví, legislativní rámec je pro všechny shodný. Vstup do systému je dobrovolný (tj. nevynutitelný), absence v systému není penalizována. To znamená, že subjekty svobodně rozhodují o alokaci svých disponibilních zdrojů. Zaměstnavatelé si současný systém osvojili a naučili se jej efektivně využívat. 92 % podniků hodnotí současnou daňovou úpravu problematiky jako velmi jednoduchou. Problém: Ze soukromých investic do stravovacích zařízení by stát jedním škrtem pera učinil „špatné investice“. Při zachování podpory subjektům ad d. (majitelům závodních stravovacích zařízení) by bylo zvýhodnění jedné skupiny zaměstnanců na úkor ostatních poplatníků ještě výraznější.
V aktuální napjaté rozpočtové situaci nemůžeme postavit zjednodušení daňového systému nad zlepšení stavu veřejných financí. Nelze ignorovat nepřímé efekty, které současný systém generuje. 11
Děkuji za pozornost.
