Strategie vzdělávání pro Dvůr Králové nad Labem do roku 2018 ----------------------------
Strategie vzdělávání 1 pro Dvůr Králové nad Labem do roku 2018
Strategické cíle: 1— Spolupráce a neustálý rozvoj kvality ve vzdělávání 2— Otevřenost, tolerance a rovný přístup ve vzdělávání 3— Zapojování dospělé populace do vzdělávání a veřejného života
1— Jak je vzdělávání pojímáno v této strategii je vysvětleno v příloze 1 na str. 7.
⁄2
Strategický cíl 1 Spolupráce a neustálý rozvoj kvality ve vzdělávání 1.1 S íťování subjektů poskytujících formální i neformální vzdělávání (pro všechny věkové skupiny) 1.2 S polečné projekty poskytovatelů vzdělávání včetně koordinace a vzájemného učení 1.3 R ozvoj organizací ve vzdělávání založený na inovativním a kreativním přístupu postaveném na současných trendech a potřebách vzdělávaných 1.4 K oordinace a plánování, včetně efektivního využívání existujících prostor
Strategický cíl 3 Zapojování dospělé populace do vzdělávání a veřejného života Strategický cíl 2 Otevřenost, tolerance a rovný přístup ve vzdělávání 2.1 O dstraňování předsudků vůči sociálně a kulturně znevýhodněným skupinám obyvatel 2.2 Ú silí o zapojování jakýmkoliv způsobem znevýhodněných skupin obyvatel do vzdělávacích a kulturních aktivit 2.3 P odpora působení neziskového sektoru v oblasti sociálního začleňování, ale i v oblasti podpory rozvoje individuálního nadání
3.1 Koordinovaná organizace akcí zaměřených na různorodé cílové skupiny ve veřejném prostoru 3.2 Zajištění informovanosti obyvatel o nabídce vzdělávacích příležitostí, včetně kulturních a sportovních 3.3 Podpora zapojování obyvatel všech věkových skupin do veřejného života, včetně podpory udržování místních tradic a oceňování aktivního přístupu obyvatel 3.4 Z ískávání zpětné vazby od veřejnosti o spokojenosti s nabídkou a kvalitou vzdělávacích příležitostí ve městě a uzpůsobování této nabídky podle poptávky obyvatel
2.4 D alší profesní rozvoj poskytovatelů vzdělávání v oblasti práce s dětmi na základě jejich individuálních potřeb a osvěta veřejnosti (i rodičovské) v této oblasti
⁄3
Příloha 1
Jak vznikala Strategie vzdělávání pro město Dvůr Králové nad Labem
---------------------------------------------------------------------
Strategii zpracovala obecně prospěšná společnost EDUin v rámci projektu Města vzdělávání, který byl finančně podpořen J&T Bankou a IBM. Strategická část byla připravena a zpracována participativním přístupem přímým zapojením samotných aktérů ve vzdělávání.
Proč je dobré mít strategii vzdělávání Za vzdělávání zodpovídají nejen školy, v jeho rámci se rozvíjí vzdělanost obyvatel různého věku od raného dětství po stáří. Na vzdělávání v takto široce pojatém slova smyslu se podílejí vedle škol také kulturní a sportovní organizace, subjekty poskytující volnočasové vzdělávání apod. Všechny tyto organizace, ať už jde o přímo řízené instituce nebo neziskové organizace, popřípadě soukromé subjekty, mohou, pokud naplňují předem vytvořenou strategii, společně významně přispívat k rozvoji města a zapojení jeho obyvatel do veřejného života. Město o velikosti Dvora Králové nad Labem zahrnuje takové množství výše uvedených organizací, že sladění jejich priorit tak, aby fungovala jejich činnost synergicky, je bez koncepce velice obtížné.
Následující obrázek ilustruje, jak vypadá „vesmír vzdělávání“ ve Dvoře Králové nad Labem:
Úřad práce
Soukromé subjekty Jazykové školy Autoškoly Vzdělávací agentury
Neziskové organizace např. Skaut Zvičina Mateřské centrum Žirafa Zájmová sdružení
MAS Královédvorsko
Sportovní oddíly Spolky rodičů
Školy MŠ ZŠ Gymnázium SŠIS Praktická ZŠ
Vesmír vzdělávání Dvůr Králové n./L.
Galerie
ZUŠ ZOO
DDM Jednička
Městské muzeum Městská knihovna Slavoj
Církve Kulturní zařízení Hankův dům
Nízkoprahové zařízení Střelka
⁄4
Proč je dobré mít strategii pro vzdělávání, můžeme shrnout do následujících bodů:
— s tanovuje — — — —
cíle, kterých chceme společně dosáh-
nout všichni vědí, kam směřují jejich aktivity z amezuje roztříštěnosti aktivit a umožňuje naopak jejich zacílení v zhledem k diverzitě tvůrců je možné dosahovat společných cílů na různé úrovni a ktivity navázané na strategii jsou pro obyvatele čitelnější
ní využito sociologické šetření mezi místními obyvateli. Vlastní sběr dat probíhal během měsíce ledna roku 2014 a měl podobu jak papírového, tak elektronického dotazníku. K analýze bylo získáno celkem 305 dotazníků. Demografické složení respondentů nekopírovalo plně strukturu obyvatel Dvora Králové nad Labem, tzn. že výzkum nemůžeme pokládat za zcela reprezentativní, nicméně získaný počet odpovědí byl pro potřeby zpracování strategie dostačující. Výsledky průzkumu jsme rovněž využili jako základ pro diskuzi v pracovní skupině.
Jednotlivé kroky projektu jsou uvedeny v následujících bodech. Jak strategie pro Dvůr Králové nad Labem vznikala:
— s ekundární analýza dat na internetu — p růzkum veřejného mínění — rozhovory s aktéry ve vzdělávání — d iskuze aktérů ve vzdělávání nad obsahem strate—
gie během 3 kulatých stolů z pracování vzdělávací strategie
Co bude následovat:
— v eřejná konzultace strategie — s chválení vedením města — n aplňování strategie prostřednictvím aktivit města a dalších aktérů
Výsledky průzkumu v oblasti vzdělávání ve Dvoře Králové nad Labem Aby strategie reflektovala potřeby obyvatel, logicky bylo k prvotní přípravě podkladů koncepce vzdělává-
Výsledky dotazníkového šetření: Školy Nejvíce jsou respondenti spokojeni s nabídkou základních škol, u nichž 43 % jedinců odpovědělo, že nabídku považují za naprosto dostatečnou, pokud ke spokojenosti přičteme ještě variantu „spíše dostatečnou“, kterou označilo dalších 44 % respondentů. Celkově je s nabídkou spokojeno 87 % dotázaných. Nabídku středních škol hodnotí jako naprosto dostatečnou 23 % respondentů, pokud opět přičteme druhou variantu, kterou označilo 46 % jedinců, je s nabídkou vyššího sekundárního vzdělávání spokojeno celkem 69 % dotázaných. Nejméně jsou respondenti spokojeni s nabídkou mateřských škol, za „naprosto dostatečnou“ ji považuje pouze 13 % a jako „spíše dostatečnou“ ji hodnotí 35,5 %. Naopak více než čtvrtina respondentů (27,5 %) ji považuje za „spíše nedostatečnou“ a dalších 12,5 % dokonce za „naprosto nedostatečnou“. Celkově jsou tedy názory na nabídku předškolního vzdělávání téměř vyvážené, spokojeno je s ní 48,5 % dotázaných a 40 % ji hodnotí jako nedostačující.
Graf 1 – Hodnocení nabídky škol ve Dvoře Králové nad Labem MŠ
%
ZŠ
SŠ
50 40 30 20 10 0
naprosto dobrou
spíše dobrou
spíše naprosto špatnou špatnou
nevím
bez odpovědi
Graf 2 – Hodnocení kvality škol ve Dvoře Králové nad Labem MŠ
%
ZŠ
SŠ
50 40 30 20 10 0 naprosto dobrou
spíše dobrou
spíše naprosto špatnou špatnou
nevím
bez odpovědi
Na tuto otázku odpovědělo celkem 158 dotázaných, přičemž nejčastěji (ve 32 % případů) by respondenti uvítali širší výběr středních škol a učebních oborů, především výběr řemesel. Dále 31,5 % respondentů poukazovalo na zvýšení právě již zmíněné nedostatečné nabídky mateřských škol, dva z respondentů v tomto případě dokonce zmínili prodlouženou provozní dobu mateřských škol či zavedení firemních školek. Ve 14 % případů respondentům ve městě chybí vzdělávací instituce s alternativními přístupy k formálnímu
⁄5
vzdělávání, a to zejména u mateřských škol. Dále by respondenti uvítali rozšířenou výuku jazyků (10 %) a nakonec se v dotaznících ve větší míře objevil zájem o jesle (6 %).
Volnočasové aktivity V oblasti volnočasových aktivit se respondenti měli vyjádřit k�������������������������������������������� ������������������������������������������� následující nabídce kurzů: odborné, jazykové, IT, umělecké, sportovní, rozvoj osobnosti a životní prostředí. Z výčtu kurzů jsou respondenti nejvíce spokojeni s nabídkou sportovních kurzů (jako dostatečnou ji hodnotí 78 %), naopak jako nedostatečnou respondenti ohodnotili nabídku u kurzů zabývajících se problematikou životního prostředí (52 %). Preferovaným zdrojem informací o volnočasových aktivitách je internet (na 1. místo jej zařadilo 64 %, tedy 143 res pondentů), nejméně dotazovaných stojí o informační tabule. Co se týče organizace volnočasových aktivit, respondenti jsou nejvíce spokojeni s DDM, knihovnou a sportovními oddíly. Graf 3 – Hodnocení organizací volnočasového a dalšího vzdělávání dle šíře a kvality nabídky %
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
KD KD knihovna knihovna ZUŠ ZUŠ DDM DDM divadlo divadlo muzeum muzeum sport. odd. sport. odd. RC skaut skaut církve církve
B
Informovanost obyvatel o nabídce vzdělávání ve městě
A
naprosto souhlasím spíše nesouhlasím
0 KD knihovna ZUŠ
Také v rámci neformálního vzdělávání byli respondenti dotázáni, jaký druh volnočasových aktivit v jejich městě chybí. Možnosti vyjádřit se k této problematice využilo 78 respondentů, kteří nejčastěji zmiňovali rozšíření sportovních a pohybových aktivit včetně lepšího sportovního zázemí (celkem 19 % případů). Dále by respondenti uvítali kurzy zabývající se odbornou tematikou (15 %), nejvíce by je zajímaly kurzy o zdravém životním stylu a gastronomii. Nakonec se ještě často objevoval zájem o jazykové kurzy (13 %). Dalších 12 % respondentů přímo zmínilo krytý plavecký bazén, který město již delší dobu postrádá. Dovednosti a znalosti získané ve volném čase jsou pro celých 81 % dotázaných stejně důležité jako dovednosti a znalosti nabyté ve škole. Necelá čtvrtina respondentů (23,5 %) uvedla, že se aktivně podílí na některé ze vzdělávacích aktivit ve Dvoře Králové nad Labem, svou činnost navíc specifikovalo 84,5 % z nich. V nejčastějším počtu případů se jednalo o lektorskou činnost (v 41 % případů) buď v rámci neformálního vzdělávání, u níž však respondenti nespecifikovali místo působení, nebo přímo v zájmových organizacích (např. v knihovně či domu dětí a mládeže). Druhým nejčastějším typem particiEpace na vzdělávání bylo učitelské povolání v oblasti formálního vzdělávání (36 %). Nakonec se ještě často D objevovala činnost spojená se sportem (např. trenér), C v níž působí 23 % dotázaných.
10
20
spíše souhlasím
naprosto nesouhlasím
30
40
50
60
70
bez odpovědi
80
Spokojenost respondentů s nabídkou kurzů volnočasového vzdělávání závisí na jejich informovanosti o daném typu vzdělávání. Čím více jsou s nabídkou kurzů spokojeni, tím lépe také hodnotí úroveň informování o jejich nabídce, přičemž nejméně je tomu
u kurzů sportovních a nejvíce u odborných kurzů. Respondenti hodnotí úroveň informovanosti o nabídce dalšího a volnočasového vzdělávání následovně: za velmi dobrou ji považuje 9 % dotázaných, 47 % ji hodnotí jako spíše dobrou, dalších 31,5 % jako spíše špatnou a 6 % jako velmi špatnou. Nejčastěji respondenti preferují vyhledávání informací o nabídce neformálního vzdělávání na internetu, méně už jsou využívány propagační tištěné materiály a místní tisk. Nejméně jedinci vyhledávají informace tohoto druhu prostřednictvím informačních tabulí.
Život ve městě Na otázku, zda jsou respondenti obecně spokojeni s životem v jejich městě, tj. v tomto případě ve Dvoře Králové nad Labem, odpovědělo 287 dotázaných. Více než dvě třetiny respondentů zatrhlo variantu „spíše spokojen/a“. Problémy, s nimiž se město podle respondentů potýká, se budou velmi pravděpodobně objevovat i v dalších městech, neboť nízké množství pracovních příležitostí a nedostatek financí jsou dnes velmi diskutovanými tématy v mnoha oblastech. Nemalý počet převážně mladších respondentů poukazoval na problematické soužití s romskou menšinou ve městě. Graf 4 – Spokojenost se životem ve Dvoře Králové nad Labem velmi spokojen/a 6 % spíše spokojen/a 65 % nevím 2,5 % spíše nespokojen/a 22,5 % velmi nespokojen/a 4 %
90 100 E D
⁄6
Od dotazníkového průzkumu ke koncepci města ve vzdělávání
— Z výšení atraktivity života ve městě pro mladé ro-
Pro zpracování tohoto koncepčního materiálu vycházíme ze stávající vize města a navrhujeme strategické cíle, které vyplynuly ze zpracovaných podkladů pracovní skupiny z kulatých stolů a z expertního doplnění na základě strukturovaných osobních rozhovorů s některými z klíčových aktérů ve vzdělávání.
—
Závěry rozhovorů s aktéry ve vzdělávání V rámci projektu proběhly v prosinci 2013 a v lednu 2014 polostandardizované rozhovory s celkem 20 představiteli subjektů působících ve vzdělávání ve Dvoře Králové nad Labem (ZŠ, SŠ, knihovny, DDM, Charity a neziskových organizací, městský úřad apod.). Bylo jim položeno přibližně 10 hlavních otázek a rozhovory trvaly cca 30 – 60 min. Informace z rozhovorů doplnila data získaná dotazníkovým způsobem a následné kulaté stoly v podstatě níže uvedené závěry jen potvrdily. Pozitivně bylo v rámci rozhovorů hodnoceno:
— E xistuje —
dobrá spolupráce mezi školami a přímo řízenými institucemi (knihovna, DDM, muzeum apod.). N ení zde sociálně vyloučená lokalita ani škola, kde by byly soustředěny děti ze sociálně vyloučeného prostředí.
Jako výzvy ke společnému řešení identifikovali dotazovaní zejména tyto oblasti:
— R ealizace společných aktivit vzdělávacích subjek— —
diny. P odpora participace obyvatel na dění ve městě.
Vize města (ze strategie města):
„Dvůr Králové nad Labem – město, kde se dobře žije“ Město Dvůr Králové nad Labem jako zajímavé a bezpečné místo pro život. Město, které poskytuje širokou nabídku služeb občanské vybavenosti a vysokou kvalitu veřejných služeb. Město s dostatečnou a vyhovující nabídkou možností bydlení stávajících i nově příchozích obyvatel. Město se širokou škálou možností trávení volného času pro všechny věkové kategorie a jednotlivé cílové skupiny. Město, kde každý občan žije rád a spokojeně. Dílčí specifické cíle ze strategie města související se vzděláváním:
Vysoká úroveň vzdělanosti a příznivá demografická struktura obyvatel (3.1) Rozšíření nabídky celoživotního učení a zvýšení kvality školství a provázání škol s trhem práce v regionu.
Široká nabídka volnočasových aktivit a kvalitní zázemí pro jejich realizaci (3.4)
Koncepce města zaměřená na oblast vzdělávání do roku 2018 Jak je vysvětleno výše a ilustrováno „vesmírem vzdělávání“, zacházíme v této koncepci s pojmem VZDĚLÁVÁNÍ v celoživotní perspektivě a v nejširším slova smyslu, který zahrnuje jak formální vzdělávání (ve školách), tak neformální vzdělávání (ve volném čase). Mezi vzdělavatele zahrnujeme jak instituce typu mateřská, základní či střední škola, tak neziskové organizace (zájmové spolky, sportovní oddíly apod. včetně podpůrných sociálních služeb), kulturní zařízení (divadla, muzea atd.), ale i soukromé firmy, jako jsou například soukromé jazykové školy. Jelikož má vzdělání obyvatel dopad na jejich zaměstnatelnost, počítáme mezi relevantní aktéry ve vzdělávání rovněž zaměstnavatele a úřad práce. Používáme‑li pojem vzdělávání, týká se tedy všech věkových skupin (pokud není specifikováno jinak) a řeč je jak o čistě vzdělávacích aktivitách, tak i o kulturních aktivitách či sportovních činnostech. Vzhledem k tomu, že Dvůr Králové nad Labem je spádovou obcí s rozšířenou působností, měl by ������������������������������������������������ tomu být uzpůsoben dosah realizovaných vzdělávacích aktivit (i když budou realizovány na území města, měly by být dostupné i pro obyvatele okolních obcí).
Široká nabídka sportovních, kulturních a rekreačních aktivit v dobrém zázemí, rozvoj spolkového života a rozvoj specializovaných volnočasových zařízení pro různé cílové skupiny.
tů, zaměření na spolupráci. P revence sociálně patologických jevů u mládeže (aktuálně pro ně chybí kulturní vyžití) R ozšíření nabídky vzdělávacích příležitostí pro dospělé.
⁄7
Implementace strategie vzdělávání Nově zpracovaná strategie je pouze prvním krokem k nastartování změn a nových aktivit. Nejdůležitější fází, která ověří práci všech odborníků zapojených do příprav strategie, je samotná implementace plánovaných dílčích cílů a konkrétních aktivit. V rámci závěrečného setkání zástupců všech čtyř pilotních měst vzdělávání, účastníci navrhli několik aktivit, které implementaci strategie napomohou. V první řadě je to vytvoření akčního plánu pro naplňování vzdělávací strategie, za který bude v každém městě odpovídat nově vytvořená pracovní skupina s jasnou strukturou, definovanými zodpovědnostmi a koordinující osobou. Skupina by rovněž měla mít svého „tiskového mluvčího“, který bude zodpovědný za propagaci, včetně úvodní tiskové konference. V některých městech byl akční plán částečně již připraven, nicméně plnění naplánovaných aktivit je třeba lokálně koordinovat a kontrolovat. Je nutné vyjít z aktivit, které již ve městech existují, a opakovaně je v souvislosti se strategií vyhodnocovat. Rovněž je potřeba sjednotit požadavky a zájmy všech zapojených vzdělávacích subjektů. Skupina se bude pravidelně setkávat a plnění stanovených cílů bude průběžně kontrolovat a vyhodnocovat. Bude využito také dotazníkového šetření za účelem získání zpětné vazby od místních obyvatel. Dalším důležitým momentem, který účastníci setkání uváděli, je potřeba nadchnout pro strategii a plánované aktivity zastupitelstvo a mít vždy mezi zastupiteli své podporovatele. Implementaci napomůže i pravidelná podpora médií, počínaje lokálními periodiky, rádiem, sociálními sítěmi i webovými stránkami města a jednotlivých organizací. Ideální je najít si svého mediálního partnera. Důležité je také napojení na
potenciální sponzory z řad lokálních firem. Ideálním prostředkem pro podporu spolupráce je také podání společného projektu, který bude zaměřen buď na dílčí část strategie či na komplexní plnění nových vzdělávacích priorit při široké spolupráci různých institucí. Práce skupiny a aktivity společného projektu by měly fungovat v návaznosti na další iniciativy jako Lepší místo, Síť zdravých měst atd. Do práce skupiny je vhodné nad rámec odborníků zapojit také aktivní rodiče dětí z MŠ a ZŠ a především také aktivní studenty SŠ, kteří touto spoluprací získají zajímavou zkušenost. Mohou být také zprostředkovateli informací o situaci a potřebách žáků na základních a středních školách v regionu. Za tímto účelem je přínosné také napojení na žákovské parlamenty. Všechny tyto konkrétní kroky k posílení dopadu vzdělávací strategie budou definovány při zpracování akčních plánů v jednotlivých městech.
⁄8
Příloha 2
Rozpracování dílčích cílů do příkladů ---------------------------------------------------------------------
Strategický cíl 1 Spolupráce a neustálý rozvoj kvality ve vzdělávání
café, která se již konají na mnoha místech v ČR, více na http://sciencecafe.cz/. Existovat by měla také aktivní spolupráce úřadu práce a zaměstnavatelů se SŠ a ZŠ s cílem zvýšení uplatnění absolventů.
1.1
1.2
Síťování subjektů poskytujících formální i neformální vzdělávání (pro všechny věkové skupiny) Příklad realizace: Pravidelná setkávání aktérů ve vzdělávání nad konkrétními tématy formou kulatých stolů s cílem diskuze a společné hledání řešení problémů, objasňování vzájemné prospěšnosti subjektů a hledání využití vzájemných vazeb. Jako příklad mohou sloužit setkání v rámci programu Města vzdělávání, popř. diskuze v rámci MAS Královédvorsko. Klíčem k úspěšnosti takových setkání je jejich pravidelnost a vytvoření určité tradice. Inspirací mohou být Kulaté stoly SKAV a EDUin, které se realizují na témata vzdělávací politiky každý měsíc kromě letních prázdnin již od roku 2003, více na www.skav.cz. Jiným příkladem setkání jsou science
Společné projekty poskytovatel����������� ů���������� vzdělává� ní včetně koordinace a vzájemného učení Příklad realizace: Všechny vzdělávací organizace zřizované městem by měly mít zpracovanou svou vizi, která je v souladu s koncepcí města v oblasti vzdělávání. Se zacílením na priority stanovené v koncepci města posléze mohou pořádat společné akce či projekty, realizovat společný fundraising či vyhledávat vzdělávací příležitosti či tematicky zaměřenou spolupráci – např. v rámci předmětových komisí. Není jednoduché dostat do města o velikosti Dvora Králové nad Labem významného experta na národní či nadnárodní úrovni, je to ale významně snazší, pokud ho společně pozve více subjektů, které mohou u takové příležitosti uspořádat akci. V takovém případě je možné zaměřit setkání
s expertem na místní situaci a problémy, které se řeší v daném regionu. Podobně tomu může být i u realizace společného projektu za účasti více vzdělávacích organizací. Mohou se tak ušetřit finance a zajistit větší dopad projektu (například v oblasti polytechnického vzdělávání). Grantový systém města může podporovat spolupráci místních organizací a jejich síťování např. zvýhodněním při přidělování grantů.
1.3 Rozvoj organizací ve vzdělávání založený na inovativním a kreativním přístupu postaveném na současných trendech a potřebách vzdělávaných Příklad realizace: Sdílení dobré praxe, reference na vzdělávací příležitosti, diskuze o nárocích na žáka při přechodu z jednotlivých stupňů škol, podpora rozvoje mezioborové i oborové spolupráce napříč oblastí vzdělávání ve městě, to vše lze zajistit prostřednictvím síťování organizací. Společným tématem může být například zapojování rodičů do života školy. Mnohé rady na toto téma lze
⁄9
najít na portálu www.rodicevitani.cz (např. rodičovské schůzky ve třech nebo rodičovské kavárny apod.). Školy mohou podporovat rodiče také v tom, aby u každé školy vzniklo nezávislé uskupení rodičů (spolek rodičů a přátel školy), které organizuje samostatně komunitní akce při škole. Školy mohou být otevřené alternativním a inovativním přístupům nebo zapojení těchto přístupů do výuky (zřizování škol či tříd alternativního charakteru, např. i v rámci veřejné školy lze zřídit jednu třídu s alternativním směrem, metoda kritického myšlení, matematika podle prof. Hejného, Montessori a waldorfská pedagogika, výuka jazyků v kombinaci s rodilými mluvčími atd.). Inspirace je všude k dispozici mnoho, není přesto jednoduché se v ní zorientovat a držet s vývojem ve vzdělávání krok. Pomoci by mohlo vytvoření oborových skupin napříč organizacemi ve městě a jejich pravidelná setkání (pro začátek by stačilo dvakrát ročně a později uzpůsobit podle potřeby).
1.4 Koordinace a plánování, včetně efektivního využívání existujících prostor Příklad realizace: Koordinaci aktivit by měly podpořit společné schůzky a plánování, sdílený kalendář akcí, dostupný přehled tradičních i nahodilých akcí. Předmětem plánování může být například využívání veřejného prostoru pro pořádání akcí a jeho oživení (například náměstí, nábřeží apod.). Významní aktéři ve vzdělávání by tedy měli být zapojeni do komunitního plánování rozvoje města v oblasti vzdělávání (včetně budování infrastruktury) a do průběžného „auditu“ efektivního využívání stávajícího veřejného prostoru. V tomto případě je nevyhnutelná koordinační role města.
Strategický cíl 2 Otevřenost, tolerance a rovný přístup ve vzdělávání 2.1 Odstraňování předsudků vůči sociálně a kulturně znevýhodněným skupinám obyvatel Příklad realizace: Příkladem dobré praxe je ve Dvoře Králové nad Labem jednoznačně fakt, že zde neexistuje sociálně vyloučená lokalita ani škola, kde se soustřeďují žáci se socioekonomickým znevýhodněním. Město by ale mělo ve spolupráci s místními sociálními službami usilovat například i o to, aby do předškolních zařízení docházely děti ze sociálně znevýhodněného prostřední, a to od nejranějšího věku. Podpůrně ve městě působí Nízkoprahové zařízení Střelka, které nabízí doučování pro děti z ekonomicky slabých rodin. Do programu akcí organizovaných městem by měla být zahrnuta prezentace subjektů pracujících se socioekonomicky znevýhodněnými skupinami obyvatel, totéž platí i pro Noviny královédvorské radnice či jiný tisk distribuovaný městem. Příkladem již realizované akce ve Dvoře Králové může být 1. Královédvorský masopust (4. 3. 2014), kde vystupovala také mládež z Nízkoprahového zařízení Střelka.
2.2 Úsilí o zapojování jakýmkoliv způsobem znevýhodněných skupin obyvatel do vzdělávacích a kulturních aktivit
Příklad realizace: Sociální rozmístění dětí ve všech školách je ve městě zajištěno, je zde ale prostor pro rozvoj v oblasti inkluzivního vzdělávání založeného na individualizované výuce. Jako příklad škol, kde o inkluzivní vzdělávání dlouhodobě usilují, lze považovat školy v síti Férová škola, viz www.ferovaskola.cz. Podporu v oblasti rovného přístupu ke vzdělávání umožňují vyrovnávací třídy, popř. přípravné třídy, nabídka specializovaných tříd a alternativního vzdělávání, ale i nabídka vzdělávání pro zdravotně znevýhodněné. Město si je vědomo hodnoty volnočasového vzdělávání jako prevence rizikovému chování, a proto by mělo maximálně podporovat organizace poskytující volnočasové vzdělávání ve městě, a to s ohledem na dopad jejich aktivit na konkrétní cílové skupiny. Cílem vzdělávacích aktivit, do nichž jsou zapojeny skupiny s různými specifickými potřebami, by měla být i příležitost pro setkání a společný pozitivní zážitek s lidmi z většinové společnosti. Jako příklad lze uvést aktivity místního občanského sdružení Arnika, které prostřednictvím dobrovolníků umožňuje účast na dvorských kulturních akcích klientům Domova svatého Josefa v Žirči. Je zde prostor pro zapojování místní mládeže do podobných dobrovolnických činností. Jako inspirace může posloužit program České rady dětí a mládeže 72 hodin – http:// www.72hodin.cz/2013/.
2.3 Podpora působení neziskového sektoru v oblasti sociálního začleňování, ale i v oblasti podpory rozvoje individuálního nadání Pro zviditelnění neziskového sektoru je možné využít již existující akci Den spolků. K tomu, aby se zapoji-
⁄ 10
lo více subjektů z neziskové oblasti, by mohlo pomoci vytvoření pravidelně aktualizovaného přehledu neziskových organizací na webu města. Variantou může být zaměření na vzdělávání jako prioritu města ve významu, s nímž pracuje tato koncepce a s cílem zapojení populace města do vzdělávacích aktivit (včetně kulturních a sportovních) jako prevence sociálně patologických jevů a podpora občanské participace. V tom případě by bylo vhodné prezentovat na webových stránkách města všechny subjekty, které jsou zapojené do vzdělávacích aktivit v širokém slova smyslu a Den spolků by se mohl stát například „Dnem vzdělávání“ a mohl by mít určitou formu vzdělávacího veletrhu s ochutnávkou různých aktivit a kulturním programem. Je rovněž možné využít již existující akce (například Juniorfilm), na něž lze navázat doprovodným programem a tím je ještě více podpořit.
2.4 Další profesní rozvoj poskytovatelů vzdělávání v oblasti práce s dětmi na základě jejich individuálních potřeb a osvěta veřejnosti (i rodičovské) v této oblasti Všem subjektům působícím ve vzdělávání by mělo jít o neustálý rozvoj a profesionalizaci jejich služeb, a to ve prospěch celého města, nejen jednotlivých subjektů. Spojujícími tématy mohou být například osvěta směrem k rodičovské veřejnosti nebo prevence xenofobie apod. Cílem by mělo být vytváření a sdílení metodik, které budou zaměřeny na řešení problémů identifikovaných na úrovni města a naplňování cílů pojmenovaných v koncepci vzdělávání. Příkladem takového profesního rozvoje může být například vysí-
lání specificky složených skupin z více organizací na akce národní či nadnárodní úrovně a následné šíření získaných poznatků směrem k relevantním subjektům ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že účast na vzdělávacích akcích s sebou nese finanční náklady, měly by být takové příležitosti koordinovány s cílem zabezpečit maximální dopad na terén.
Strategický cíl 3 Zapojování dospělé populace do vzdělávání a veřejného života 3.1 Koordinovaná organizace akcí zaměřených na různorodé cílové skupiny ve veřejném prostoru. Realizované příklady: Město vypisuje výzvy na oživení veřejného prostoru, aktéři usilují o to, aby veřejný prostor maximálně využívali (například náměstí). K tomu je nutná koordinace komunikace mezi městem a relevantními organizacemi. Město by mělo rovněž podporovat CSR aktivity firem, např. formou podpory navázání kontaktu mezi vzdělávacími organizacemi a lokálními firmami. Rozvíjet by se měla také spolupráce města, se vzdělávacími subjekty a úřadem práce s cílem zajištění podpory začínajícím podnikatelům a rozvoje inovací v soukromé sféře. Vzdělávací akce (včetně kulturních a sportovních) by měly být maximálně otevřené rodinám, včetně nabídky rodinného vstupného, veřejné akce by měly zároveň podporovat mezigenerační setkávání a učení.
3.2 Zajištění informovanosti obyvatel o nabídce vzdělávacích příležitostí, včetně kulturních a sportovních. Příklad realizace: Město by mělo mít definovány informační kanály, včetně průběžného vyhodnocování jejich efektivity. Web města by měl, jak je už uvedeno výše, nabízet přehled poskytovatelů vzdělávání a umožnit odběr aktualit (akcí). Obyvatelé by měli mít dále přehled o existenci nezávislých lokálních webových stránek nabízejících informace o vzdělávacích příležitostech (např. www.kralovedvorsko.cz), totéž platí i pro facebookové stránky (či jiné sociální sítě) města i přímo řízených organizací, které by měly přebírat zajímavosti z dalších zdrojů. Jako příklad dobré praxe ve městě lze uvést Noviny královédvorské radnice, které poskytují relevantní a aktuální informace o dění ve městě. Rozšířen by mohl být kulturní přehled KdeCo, který by měl vycházet v pravidelném intervalu. Město by také mělo usilovat o to, aby mohlo využívat vhodná místa pro výlep plakátů a umožnit totéž za výhodných podmínek subjektům, které pořádají vzdělávací akce pro obyvatele města. Škola může působit jako vhodný zprostředkovatel kontaktu města s rodiči. Město ve spolupráci se školou může oslovit přímo rodiče – o komunitních akcích města pro rodiny s dětmi mohou být informovány i děti ve škole. Vzhledem k tomu, že město Dvůr Králové nad Labem zajišťuje vzdělávací příležitosti i pro okolní obce, popřípadě města, je potřeba zajistit, aby byly informace šířeny koordinovaně i do okolí například prostřednictvím MAS Královédvorsko.
⁄ 11
3.3 Podpora zapojování obyvatel všech věkových skupin do veřejného života, včetně podpory udržování místních tradic a oceňování aktivního přístupu obyvatel Příklad realizace: Senioři by měli být zapojováni do akcí a aktivit škol, DDM, ZUŠ a neziskových organizací formou mezigeneračního vzdělávání (jako pamětníci, vzájemné učení, společná tvorba). Aktivní lidé by měli být síťováni a průběžné informováni, včetně cílených výzev ke spolupráci. Důležitá je podpora aktivit „zdola“ a rozvoje občanské společnosti ve městě, zapojování obyvatel do dobrovolnických aktivit – zejména seniorů, ale i mladých lidí, dále vysvětlování přínosu takového typu aktivit, průběžné zjišťování jejich potřeb a podpora mezigeneračních aktivit. Jako příklad mohou sloužit aktivity realizované v rámci programů, které zapojují mladé lidi do komunitního rozvoje, jejichž příklady nejlepší praxe jsou shromážděny v publikaci Chuťovky pro starostky a starosty (ke stažení ZDE).
vzdělávání, včetně jejích dílčích cílů. Evaluace vzdělávacích příležitostí je rovněž předmětem setkávání zainteresovaných aktérů viz výše. Na základě zpětné vazby od obyvatel města a aktérů ve vzdělávání je stimulována nabídka nových vzdělávacích možností například prostřednictvím grantových výzev. Město také může podporovat, popřípadě vytvářet nové příležitosti na základě vnější inspirace získané prostřednictvím vlastního síťování. Jako příklad může posloužit Národní síť zdravých měst: www.nszm.cz nebo síť místních akčních skupin apod.
3.4 Získávání zpětné vazby od veřejnosti o spokojenosti s nabídkou a kvalitou vzdělávacích příležitostí ve městě a uzpůsobování této nabídky podle poptávky obyvatel Město i samotní poskytovatelé vzdělávání pravidelně zjišťují spokojenost s nabídkou a kvalitou vzdělávacích příležitostí prostřednictvím dotazníkových šetření, případně online diskuzí. Ověřují, nakolik jejich vzdělávací aktivity naplňují vizi města a koncepci
Zpracoval: EDUin, o. p. s. – Vzdělávání je i naše věc Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4 Červenec 2014
⁄ 12
