Strategie rozvoje Knihovny města Plzně, příspěvkové organizace v letech Obsah

Strategie rozvoje Knihovny města Plzně, příspěvkové organizace v letech 2012 – 2016


Obsah 1. 1.1 1.2 2. 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.2 2.3 2.4 3. 3.1 4. 5. 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Úvod…………………………….....….................................................................. Charakteristika organizace…………………………..…...................................... Charakteristika dosavadní strategie KMP….……........……….......………..…… Analýza faktorů obecného okolí organizace…….......…………......………..….. Socioekonomický sektor ...........………………...………………………….……..

3 3 4 5 6

Sociální faktory ..........………………………..………….………………….……… Legislativní faktory ..........……………………..…………………………….……… Ekonomické faktory ..........………………………..……………………….………. Politické faktory ..........……………………………………….……………….…….. Ekologické a klimatické faktory ..........……………………………………………. Technologický sektor ...........………………………………………….……..…….. Vládní sektor ...........………………………………………………………….…….. Shrnutí MAP ...........……………………..………………………………………….. Analýza faktorů oborového okolí organizace……………….......……..……..….. Aplikace Porterova pětifaktorového modelu………........…………......…..…….. Shrnutí analýzy vnějšího prostředí ………..……………………………………… Analýza interních faktorů organizace ............................................................... Faktory vědecko-technického rozvoje .............................................................. Marketingové a distribuční faktory .................................................................... Faktory produkce služeb a jejího řízení ............................................................ Faktory podnikových a pracovních zdrojů......................................................... Faktory finanční a rozpočtové...........................................................................

6 9 9 10 11 11 11 12 13 13 16 17 17 17 18 19 19

SWOT analýza ................................................................................................. Doporučení na další vývoj a postup organizace ............................................... Strategie rozvoje KMP ve vztahu ke Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 až 2014 ........................................................................ Strategie rozvoje KMP ve vztahu k Standardu veřejných knihovnických služeb ………………………………………………………………………………… Strategie rozvoje KMP ve vztahu k programu rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019 ………………………………………………………………… Strategie rozvoje KMP ve vztahu k přihlášce města Plzně na titul EHMK 2015 „Otevřete si Plzeň!“ ………………………………………………………….. Strategie komunikace KMP ………………………………………………………... Strategie komunikace KMP s vybranými cílovými skupinami …………………. Formulace návrhu další strategie KMP v letech 2012 – 2016 ……………….... Závěr ……………………. .................................................................................. Literatura a prameny ………………………………………………………………..

20 22 23 27 28 31 32 37 44 46 47

2


1. Úvod Dokument Strategie rozvoje Knihovny města Plzně, příspěvkové organizace v letech 2012 – 2016 byl zpracován v rámci plnění Programu rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019.

1.1 Charakteristika organizace Knihovna města Plzně, příspěvková organizace je veřejnou univerzální knihovnou, která veškerou svou činností napomáhá všem občanům v přístupu ke kulturním hodnotám a informacím obsaženým v knihovních fondech a dalších zdrojích a svými službami přispívá ke zvyšování jejich kulturní a vzdělanostní úrovně. Zřizovatelem KMP je Plzeň, statutární město. KMP byla zřízena na dobu neurčitou, platným právním dokumentem je zřizovací listina, která byla vydána na základě usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 296 ze dne 15. 5. 2003 podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (v platném znění), podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (v platném znění). Jako hlavní činnost má KMP zřizovatelem stanovené provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, tj.: 

vytváření fondů odborné i krásné literatury a informačních databází se zřetelem k potřebám plzeňských občanů i institucí a ve spolupráci s ostatními knihovnami působícími na území města, ČR a v zahraničí



zpřístupňování a správa knihovních fondů



poskytování služeb speciálních oddělení čítáren a studoven, případně meziknihovních služeb



poskytování informačních služeb



poskytování kulturních, kulturně společenských a vzdělávacích služeb



vydávání periodických a neperiodických publikací k tématům předmětu knihovny.

KMP je stabilní organizací, po Divadle J. K. Tyla druhou nejstarší kulturní institucí ve městě. Činnost zahájila koncem roku 1876 jako Obecná knihovna města Plzně, v roce 2011 tedy oslavila 135. výročí svého trvání. Za dobu její existence se město rozrostlo z tehdejších 30 tisíc na dnešních 168.808 obyvatel (k 31. 12. 2010). Zatímco na počátku se její knihy vešly do jediné skříně v budově reálného gymnázia ve Veleslavínově ulici, nyní má své provozy umístěné ve 22 budovách po celém městě. V průběhu let knihovna několikrát změnila název, adresu, zřizovatele i rozsah působnosti. Na rozvoj KMP měly v minulosti výrazný vliv osobnosti jejích ředitelů. Byla mezi nimi řada spisovatelů, z nichž nejvýznamnější byl Bohumil Polan (1887 – 1971), knihovník, básník, esejista, divadelní a literární kritik, který stál v čele v letech 1927 – 1947 a svými literárními aktivitami se zasloužil o hluboký přesah knihovny za hranice regionu.

3


V současné době KMP poskytuje své služby v 25 provozech na území celého města Plzně. Je členěna na ústřední knihovny – Ústřední knihovnu pro dospělé, Ústřední knihovnu pro děti a mládež, obvodní knihovny, ostatní knihovny, pobočky, speciální oddělení a úseky. Ředitelství knihovny tvoří úsek pro styk s veřejností a sekretariát ředitele. Náměstek pro hlavní činnost řídí kromě Oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a Oddělení informačních služeb a studovny, síť knihoven, kterou tvoří knihovny v ústřední budově KMP v centru města, 9 knihoven s celotýdenním provozem, 12 malých knihoven ve všech městských obvodech a Bibliobus s deseti zastávkami. K útvarům, které řídí náměstek pro ostatní činnost, patří ekonomický úsek a správní úsek. Výkony KMP ve všech hlavních ukazatelích průběžně vzrůstají. V roce 2010 dosáhla nejlepších číselných výkonů ve své historii. Zaznamenala 28.192 registrovaných čtenářů (oproti roku 2009 nárůst o 844), z toho 4.706 dětí do 15 let (nárůst o 107), 362.761 návštěvníků (nárůst o 26.889), 1.246.784 výpůjček (nárůst o 32.679) a 1.763 kulturně-vzdělávacích akcí/ 40.654 účastníků (nárůst o 176 akcí/ 5.253 úč.). Klienty KMP jsou v souladu s výše uvedenými dokumenty a předpisy všichni občané České republiky nebo cizí státní příslušníci, kteří zde mají povolení k pobytu, tzn. lidé všech věkových, profesních a zájmových kategorií vč. specifických skupin (národnostní menšiny, lidé s handicapem aj.). KMP je knihovna pověřená tzv. regionální funkcí (podle zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb poskytuje základním knihovnám okresu Plzeň-město poradenské, vzdělávací a koordinační služby, buduje výměnné fondy, zapůjčuje výměnné soubory knihovních dokumentů a vykonává další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb). Kromě poskytování běžných knihovních a informačních služeb se KMP významnou měrou podílí na rozvoji plzeňského literárního života, a to podporou literárních sdružení, kterým poskytuje zázemí (Pro libris, Kruh přátel knižní kultury, Ason-klub), vlastní publikační činností, nabídkou kulturně vzdělávacích aktivit a pořadů pro školy a veřejnost (literární večery, odborné přednášky, programy pro doplnění školní výuky apod.).

1.2 Charakteristika dosavadní strategie KMP Strategie KMP jsou podmíněny českými i evropskými zákony a směrnicemi, jako je např. dokument Služby veřejných knihoven, směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj, Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (Knihovní zákon), který KMP jako veřejnou knihovnu řadí do kategorii tzv. základních knihoven, anebo Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Knihovně je víceméně pevně vymezen rozsah územní působnosti i odborné funkce, je zavázána poskytovat předepsané služby v předepsané kvalitě a dostát vysokým (dnes již evropským) standardům. Metodický pokyn k vymezení standardu

4


služeb závazně stanovuje pro knihovny v obcích nad 40.000 obyvatel např. otevírací dobu 50 a více hodin týdně, 120 a více studijních míst, 20 a více stanic internetu pro veřejnost, částku 30 – 45,- Kč na nákup knihovního fondu na jednoho obyvatele města za rok apod. Od r. 2008 je KMP navíc zapojena do projektu Benchmarking ve veřejných knihovnách, který umožňuje dobře porovnat její výkony s ostatními knihovnami v ČR. Vnitřní procesy KMP byly v uplynulých letech podrobeny přezkoumání prostřednictvím dvou auditů. V roce 2004 provedla na zadání KMP plzeňská agentura Via Optima v.o.s. personálně organizační audit formou řízených rozhovorů s 18 vybranými pracovníky. Cílem bylo kromě ověření aktuální situace a stavu organizace posoudit potenciál týmů s ohledem na rozdělení kompetencí, identifikovat procesy a slabá místa, navrhnout oblasti zlepšení, nastínit techniky a postupy k provedení změn. Hlavním cílem pak bylo posoudit, jaká je vůle a potenciál týmu pro provedení změn a nakolik poslání a organizace procesů KMP odpovídá potřebám zřizovatele a především zákazníků – čtenářů. (Vorel, 2005) Šetření prokázalo vysokou profesionalitu ve fungování organizace. Potvrdilo nadprůměrnou sounáležitost lidí s organizací, prokázalo, že zaměstnanci pociťují svou práci spíše jako povolání, jsou ochotni pracovat nad rámec svých povinností a jsou převážně pozitivně nakloněni identifikaci oblastí, ve kterých se mohou podílet na inovaci a zvyšování efektivity práce. Oblasti navržené k řešení byly pojmenovány nikoli jako problémové, ale jako „úzká místa“. Podle zpracovatelů měla tehdy KMP v horizontu 9 – 11 měsíců potenciál zrealizovat optimální variantu zkvalitnění péče o zákazníky-čtenáře, zejména v oblasti řízení a motivování cílů. Následovaly strategické kroky k odstranění úzkých míst a ke zkvalitnění činnosti organizace. Kromě personálních změn na úrovni vyššího managamentu (výměna náměstkyně pro hlavní činnost) byly ustaveny malé pracovní skupiny napříč provozy - Tým pro přípravu rozvoje KMP, Tým pro marketing a Tým pro PR – které provedly analýzu daných oblastí, avšak v návrhové části po roce narazily na strop reálných možností knihovny (finanční, personální, prostorový). V roce 2008 provedla pražská společnost Deloitte Audit s.r.o. na zadání Magistrátu města Plzně jako součást celoměstského auditu přezkoumání snímků pracovních pozic a časové náročnosti hlavních aktivit u 43 vybraných zaměstnanců KMP, kteří na základě skutečnosti roku 2007 sami vyplnili elektronické dotazníky. Audit pro město pravděpodobně nepřinesl očekávané výsledky a pro KMP nebyl de facto nikdy vyhodnocen. Postupy KMP v posledních letech lze označit za strategii expanze – živelný nárůst výkonů a aktivit ve všech směrech až na hranici únosnosti systému.

2. Analýza faktorů obecného okolí organizace Pro stanovení další strategie rozvoje je třeba provést důkladnou analýzu vnitřního i vnějšího prostředí organizace. Pro dosažení objektivního obrazu byly použity postupy běžně aplikované v komerční sféře (Keřkovský – Vykypěl, 2006). Pro zmapování obecného okolí KMP byla použita SLEPT analýza zpracovaná metodou MAP, pro analýzu oborového okolí aplikace Porterova modelu konkurenčního prostředí, pro interní rozbor organizace SWOT analýza.

5


2. 1 Socioekonomický sektor Veřejná knihovna je nástrojem, jehož prostřednictvím stát (potažmo kraj, obec) poskytuje svým občanům knihovní a kulturně-vzdělávací služby a naplňuje jejich právo na svobodný přístup k informacím. Jinak řečeno: veřejná knihovna je základní kulturní službou, kterou si občané zaplatili u státu prostřednictvím odvedených daní. Rozsah a kvalita této služby závisí na prioritách společnosti, jsou výsledkem státní kulturní politiky a celkové ekonomické situace státu. Dlouhodobě nepříznivý stav ekonomiky se v úhrnu nakonec promítne do omezení státem garantovaných kulturních služeb v podobě rozpočtových škrtů. Knihovny samy jej však nemohou přímo ovlivnit. Mohou přesvědčovat veřejnost, politiky a orgány státní správy o kvalitě své práce, o významu a nezbytnosti své role. Na případné snižování rozpočtů pak mohou pouze reagovat – optimalizací, zeštíhlením, omezením služeb, zmrazením obnovy a rozvoje. O to větší pozornost musí být věnována sociálním faktorům, zejména struktuře populace, hodnotovým žebříčkům a životnímu stylu.

2.1.1. Sociální faktory Společensko-politický systém a klima ve společnosti Společensko-politický systém v ČR je svou strukturou svobodnou zastupitelskou demokracií, avšak v důsledku četných politických a korupčních skandálů, stagnace ekonomiky a dopadu světové ekonomické krize se celkové klima v současné době zhoršuje. Zvyšují se obavy občanů o budoucnost, sílí pocity nejistoty, vzrůstá napětí. Narůstá počet sociálně slabých rodin, a tím i počet sociálně slabých návštěvníků knihovny. Do činnosti knihovny se napětí promítá ve formě četnějších stížností a drobných konfliktů s uživateli. Jelikož se lidé u státu nedokáží dovolat svých občanských práv, alespoň (často nevybíravě) trvají na svých právech čtenáře. Závěr: Společensko-politický systém a celkové společenské klima je pro KMP významné, má vliv na strukturu uživatelů i na pracovní klima v organizaci.

Hodnotové stupnice a postoje lidí Zájem o knižní kulturu je v ČR dán dlouhou tradicí, historicky spojenou s národním uvědoměním a obrozením. Kniha je stále neodmyslitelnou součástí života českého člověka. Z čtenářských průzkumů (Trávníček, 2011) vyplývá, že v naší dospělé populaci 79 % lidí čte, 46 % si knihy kupuje, 38 % navštěvuje knihovny. Průzkumy bohužel přinesly také zjištění, že více než pětinu populace tvoří nečtenáři a jen za poslední tři roky počet lidí, kteří čtou, v ČR poklesl o 4 %. Většinou lidí (zejména střední a starší generace) není kniha vnímána jako zboží, nýbrž jako kulturní statek, umělecký předmět. U různých věkových skupin obyvatel zájem o četbu odpovídá ontogenezi. Pro mnohé je četba přirozenou náplní volného času, pro muže však podstatně méně než pro ženy. Práce s literaturou je podmínkou k dosažení životních hodnot jako je vzdělání, prestižní povolání, profesní kariéra apod. Závěr: Hodnotové stupnice a postoje lidí jsou pro KMP významné, mají vliv na obrat fondu a služeb, v konečném důsledku na samu existenci knihoven.

6


Životní styl Pro současnou dobu jsou charakteristické časté a relativně prudké změny, spěch, netrpělivost a povrchnost. Životní styl má pro jednotlivce osobní význam, je výsledkem jeho vlastní volby z daných možností. Různé sociální a věkové vrstvy obyvatel mohou mít a také mají odlišný styl myšlení a života. Přirozenou součástí životního stylu mladé generace je vizuální kultura, moderní technologie a technika. U střední a starší generace v Plzni výrazně převládá měšťanský životní styl, sklon k pohodlnosti, konzumace kulturních produktů nad jejich vytvářením, zájem o tradiční kulturní formy (kamenné divadlo, plesy) před netradičními (happening). Obě skupiny v každodenních životech směřují více do šířky než do hloubky, kvantita převažuje nad kvalitou. Plzeň je značně konzervativní, dříve převážně průmyslové město, dnes Evropské hlavní město kultury 2015 – charakteristické je, že mnozí úsilí města v tomto směru neporozuměli, o titulu a možnosti jeho dosažení pochybují. Závěr: Životní styl populace je pro KMP velmi významný. S životním stylem různých generací musí knihovna pracovat různě, má šanci oslovit všechny skupiny - každou odlišným způsobem. U mladých má šanci využít sociálních sítí (web, facebook), komunikovat elektronicky, zaujmout nabídkou e-knih a e-čteček. Usedlý styl nahrává pořadatelům literárních večerů, budování „zlatých“ knihovních fondům s trvalou hodnotou. Knihovny nesmějí zapomínat na to, že uživatelé přistupují k jejich službám dobrovolně, musí jim přiznat i „právo nečíst“. Jestliže prvním zákonem moderní doby je změna, knihovna musí být pružná a dynamická, proměňovat se a průběžně nabídku inovovat.

Životní úroveň populace Pro ČR v posledních letech platilo, že životní úroveň obyvatel stoupá. V roce 2010 dosáhla průměrná mzda v ČR částky 23.951,- Kč, průměrný plat v Plzeňském kraji přitom dosáhl 22.686,- Kč. Životní úroveň zpravidla souvisí se vzděláním a kvalifikací. Lidé s vyššími příjmy mohou lépe dosáhnout na tzv. „vyšší kulturu“ a mají větší možnost volby. V roce 2010 byla více než polovina domácností v ČR vybavena počítačem a měla přístup k internetu. Četba jako taková však není závislá na materiální úrovni člověka, ale na jeho úrovni kulturní a vzdělanostní. Totéž platí pro práci s informacemi. Knihovna životní úroveň nezohledňuje, je stejně dostupná pro všechny sociální vrstvy bez rozdílu. Za zhoršujících se ekonomických podmínek přibývá sociálně slabých klientů. Závěr: Životní úroveň populace je pro KMP významná v obou protichůdných směrech, může znamenat odliv i příliv uživatelů, má vliv na jejich sociální složení. Záleží na knihovně, zda dokáže diferencovat a využít tento faktor ve svůj prospěch.

Kvalifikační struktura populace Čtení knih souvisí s profesním zaměřením, se stupněm dosaženého vzdělání a povahou práce (fyzická x duševní). Více čtou humanitně vzdělaní lidé (pedagogové, kulturní a sociální pracovníci, úředníci apod.) než pracovníci technických aj. oborů. Profese se může promítat

7


do výběru četby odborné literatury i beletrie. Lidé s náročným povoláním (lékaři, soudci) mnohdy volí k relaxaci jednoduchou oddechovou četbu. Závěr: Kvalifikační struktura populace je pro KMP důležitá. Podmiňuje, jaká literatura bude mít jaký obrat, má tedy přímý vliv na akvizici. Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů však paradoxně knihovna nesmí údaje o profesi svých uživatelů zjišťovat a evidovat.

Struktura a zdravotní stav populace Plzeňský kraj (PK) je sice svou rozlohou 7.561 km2 třetím největším regionem v ČR, počet obyvatel 572.045 (k 31. 12. 2010) ho však řadí až na deváté místo – z celkového počtu obyvatel ČR zde žije 5,4 % lidí. Zároveň je PK po Jihočeském kraji druhým nejřídčeji obydleným územím. Hustota osídlení je 75,6 osob/km2. Rozložení je navíc nevyvážené – 68 % obyvatel žije ve městech, 29,5 % obyvatel kraje žije přímo v Plzni. Téměř zde chybí města střední velikosti – druhým největším městem daného územního celku jsou Klatovy s 22.748 obyvateli, vzdálené od Plzně cca 46 km (48 min. jízdy autem či autobusem, 61 min. vlakem). Pro KMP jako poskytovatele tzv. regionálních funkcí je relevantní okres Plzeň-město s rozlohou 261 km2, který je ovšem rovněž netypický. Zahrnuje celkem 15 obcí, z toho pouze dvě (Plzeň a Starý Plzenec) mají status města, 92 % obyvatel okresu žije přímo v Plzni, ze zbylých 8 % velká část do metropole dojíždí za prací, vzděláváním, kulturou, zdravotní péčí, na úřady apod. Krajské město Plzeň má v současné době 168.808 obyvatel a toto číslo ho mezi pěti největšími městy ČR (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc) řadí na čtvrté místo. Plzeň je obtížně srovnatelná, neboť v ČR neexistuje město shodných parametrů. V Plzni žije 21.746 dětí do 14 let (12,9 %), 116.966 lidí v produktivním věku 15 – 64 let (69,2 %) a 30.096 seniorů (17,8 %). Poměr mužů (81.947) a žen (86.861) je téměř vyrovnán (48,5 % : 51,5 %). Město plíživě stárne, v roce 2000 byl průměrný věk obyvatel 40,3 let, na konci roku 2010 už dosáhl 42,2 let. K 31. 12. 2010 žilo v okresu Plzeň-město 12.108 cizinců (v r. 2009 jich bylo 13.801), z toho bylo 5.187 občanů zemí EU. Nejvíce byli zastoupeni Ukrajinci (4.296), Slováci (2.354), občané národnosti vietnamské (2.353), polské (358) a zemí Ruské federace (165). Počet cizinců v Plzeňském kraji má v dlouhodobém horizontu mírně stoupající tendenci, téměř polovina cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem v PK žije přímo v Plzni (48 %), mírně mezi nimi převládají muži (58,3 %). Pro region je oproti jiným krajům ČR charakteristický relativně vysoký podíl usazených Vietnamců, vyšší počet ekonomicky aktivních žen-cizinek a vyšší počet dětí cizí národnosti. Zdravotní stav obyvatel Plzeňska může být dalším z ovlivňujících faktorů. Je srovnatelný s jinými regiony. Statistiky zdejším lidem dávají naději na dožití 80,9 let, což v rámci ČR představuje jednu z nejvyšších hodnot. Nejčastější příčinou předčasných úmrtí jsou tu nemoci oběhové soustavy, zejména choroby srdeční, a nádorová onemocnění. Průměrná pracovní neschopnost v r. 2010 činila 3,7 %. Ve městě žije řada lidí s postižením a jsou v něm soustředěny příslušné organizace Speciálně pedagogická centra pro vady řeči, sluchu a zraku, dále Porozumění – Sdružení

8


nevidomých a slabozrakých ČR, Tyfloservis, o.p.s., a také Český klub nedoslýchavých „HELP“ a Český svaz neslyšících sportovců (ASNEP). Děti se mohou vzdělávat v internátní ZŠ a MŠ pro zrakově postižené a pro sluchově postižené. Závěr: Pro dlouhodobou prosperitu KMP má struktura populace zásadní význam, přímo ovlivňuje obsah a rozsah poskytovaných služeb – počet knihoven, velikost a složení knihovního fondu, formu služby (volný výběr x donášková služba), frekvenci a druh přístupu (fyzický x virtuální), množství a zaměření kulturně vzdělávacích akcí apod. Rovněž zdravotní stav klientů se může promítat negativně i pozitivně. - Neschopenka nebrání virtuálnímu přístupu. Zatímco kolektivní akce budou kvůli nemocem neúspěšné, počet výpůjček může narůstat, neboť ve dnech pracovní neschopnosti paradoxně narůstá volná časová kapacita pro čtení. Vysoký počet lidí s postižením se projeví ve specifických požadavcích na dostupnost služeb, jako např. bezbariérovost, vhodnost a přiměřenost orientačních systémů (velikost fontu, bodové písmo), požadavek instalace zvukové smyčky, speciální pedagogický přístup při besedách a knihovnických lekcích apod.

2.1.2 Legislativní faktory Knihovny v ČR jsou zavázány řídit se ve své činnosti platnými zákony, jimiž jsou zejména: 

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (Knihovní zákon)



Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím



Zákon č. 216/2006 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským



Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Na tvorbě těchto zákonů knihovny participovaly prostřednictvím svých zástupců – Národní knihovny ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků a v přípravné fázi měly možnost je připomínkovat. Závěr: Legislativní faktory jsou pro knihovnu významné, závazné a limitující.

2.1.3 Ekonomické faktory Z ekonomických faktorů je pro knihovny relevantní míra inflace, výše úrokové sazby na bankovním účtu, perspektiva eurozóny ve vztahu k zavedení Eura v ČR, vyrovnanost rozpočtu státu, kraje a obce, ve které knihovna působí. Pro rok 2012 došlo s ohledem na očekávané významné snížení příjmů města Plzně k razantnímu snížení finančního příspěvku jednotlivým odborům Magistrátu msta Plzně a jeho příspěvkovým organizacím, tedy i KMP.

9


Inflace Inflace v ČR je v současné době relativně nízká, průměrná míra inflace v roce 2010 činila 1,5 %, v průběhu roku 2011 vzrostla z 1,6 % (v lednu) na 1,9 % (v prosinci). Závěr: Inflace je pro KMP důležitá, neboť má vliv na zvyšování ceny zboží a služeb. Knihovna potřebuje tuto informaci pro odhad svých budoucích výdajů.

Zavedení Eura v ČR Zavedení Eura v ČR bylo odloženo, perspektiva eurozóny je nejistá, prognózy vyznívají spíše pesimisticky. Závěr: Rozpočty knihoven nejsou přímo ovlivněny případnými výkyvy kurzů. Českých knihoven se však tato realita přece dotýká v oblasti financování - nestabilita v politické a ekonomické sféře eurozóny se promítne do ekonomické situace státu a může ovlivnit výši finančního příspěvku.

2.1.4 Politické faktory Třebaže v souvislosti s politikou ČR mnozí hovoří o napjaté situaci či přímo o politické krizi, z hlediska rozvoje české kultury ji lze hodnotit jako dlouhodobě stabilní. Politické faktory jsou více pojednány níže - viz Vládní sektor. O politickou moc v Plzni se dlouhodobě dělí dvě největší strany – ODS a ČSSD, v aktuálním funkčním období s těsným volebním výsledkem 24,8 % : 23,8 %. V jejich volebních programech z komunálních voleb 2010 je podpora kultury a volnočasových aktivit proklamována, avšak knihovna není jmenována v žádném z nich. V souvislosti s přípravou kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 je závazným strategickým dokumentem Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019, který byl schválen Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 597 z 15. 10. 2009. Závěr: Politická situace, zejména kulturní politika a její financování má přímý vliv na služby knihoven. S KMP se v Plzni počítá, politickou garniturou je vnímána jako historicky a kulturně opodstatněná, tedy samozřejmá a bezproblémová instituce.

Monetární a fiskální politika Stát podporu knižní kultury proklamuje, avšak konkrétními kroky v oblasti monetární a fiskální politiky jí nepřispívá. Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o dani z přidané hodnoty, který zvyšuje dosud sníženou sazbu DPH a tedy i sazbu pro knihy od roku 2012 ze současných 10 % (2010) na 14 % a od roku 2013 na 17,5 %. Závěr: Daňová politika má pro hospodaření KMP velký význam – přímo ovlivní situaci na knižním trhu a objem nákupu knihovního fondu.

10


2.1.5 Ekologické a klimatické faktory Produkty a služby knihoven jsou až na výjimky poskytovány v interiérech a nejsou závislé na počasí. Za nepříznivého počasí se jejich uživatelé paradoxně mohou chovat oběma protichůdnými způsoby – z domu raději nevycházet, nebo naopak zvolit návštěvu knihovny. Závěr: Klimatické faktory nemají na činnost KMP podstatný vliv.

2.2 Technologický sektor Z technologického sektoru je pro knihovnu relevantní oblast výpočetní techniky (hardware, software) a oblast dopravní infrastruktury. Odvětví IT techniky a služeb se rychle vyvíjí, vyžaduje inovace stávajících systémů, zvyšuje se jeho využití v ekonomice. Rozvoj dopravní infrastruktury má dopad ekonomický i sociální. Závěr: Technologický sektor se KMP zásadně dotýká. Moderní knihovní a informační služby jsou dnes již plně závislé na výpočetní technice. Pro využitelnost služeb KMP je podstatná jejich dostupnost, tedy obslužnost města prostřednictvím MHD.

2.3 Vládní sektor Postoj státu ke kultuře jako významnému sektoru hospodářského života byl vládou formulován v dokument Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014, který byl schválen 19. listopadu 2008. „Navrhuje soubor takových opatřeni, jejichž realizace pomůže překonat letité nahlížení na kulturu jakožto v lepším případě ,způsob vyžití pro volný čas´, v horším případě (post)komunistického pojetí jako „nadstavbu“ tj. cosi, co spotřebovává zdroje vytvořené v produktivnějších sektorech.“ Součástí cílů je rovněž „podpora akviziční činnosti muzeí, galerií, knihoven“ aj., „podpora lepšího materiálního, prostorového a technického zázemí muzeí, galerií a knihoven“, „program podpory modernizace kulturní infrastruktury pro účely poskytování moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou“, „digitalizace kulturního obsahu“ apod. Postoj státu ke knihovnám je pak přímo podrobně deklarován v Zákoně č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (Knihovní zákon), ze dne 29. června 2001. Prostřednictvím Ministerstva kultury ČR je oblast knihoven dále podporována grantovou politikou, viz např. program Veřejné informační služby knihoven (VISK 1 – 9) či Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. Prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR je financován Program internetizace knihoven (PIK) apod. V důsledku dopadu hospodářské

11


krize se bohužel objem grantových finančních prostředků na kulturu, a tím i na české knihovny pro rok 2012 snižuje až o 23 %, což jen v program VISK představuje snížení o 14 mil. Kč. Prostřednictvím Zákona č. 216/2006 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), je rovněž upraven vztah knihoven s DILIA coby kolektivním správcem práv autorů slovesných děl. Tato práva jsou knihovnami vypořádávána přes Národní knihovnu ČR v oblasti půjčování vydaných knih (stát za knihovny paušálně platí autorské poplatky z výpůjčky), v oblasti veřejných čtení a v oblasti elektronického dodávání dokumentů. Vymezena jsou rovněž pravidla poskytování a úhrady reprografických služeb, což v praxi představuje asistované kopírování, samoobslužný tisk z počítače a samoobslužné skenování. Závěr: Knihovny jsou významně závislé ve své činnosti na vládní kulturní politice.

2. 4 Shrnutí MAP

Tabulka č. 1

Socioekonomický sektor Ovlivňující faktory Společenskopolitický systém, klima Hodnotové stupnice lidí

Legislativní faktory

Sociální faktory

Životní styl

Životní úroveň

Životní úroveň až dosud vzrůstala

Kvalifikační struktura

Kvalifikační struktura a vzdělání rozdělují obyvatele do skupin s různými požadavky na zaměření a kvalitu četby a informací Narůstá počet obyvatel ve městě, počet domestikovaných cizinců, populace plíživě stárne Knihovny se řídí platnými zákony, které však mohly v přípravné fázi ovlivnit připomínkováním

Struktura a zdravotní stav populace (relevantní zákony)

Inflace Ekonomické faktory

Analýza dosavadního vývoje Vzrůstá nespokojenost, obavy a napětí, agresivita ze strany uživatelů Knihy a četba jsou v ČR významnou kulturní hodnotou, avšak počet čtoucích přesto klesá Životní styl je uspěchaný, u různých věkových a sociálních skupin různý

Inflace je v současné době nízká

Zavedení Eura Zavedení Eura v ČR bylo odloženo v ČR

Předpoklad vývoje Tento trend bude v důsledku krize pravděpodobně pokračovat Počet vydaných papírových knih i počet čtenářů v ČR se bude plíživě snižovat Skupiny obyvatel se svým životním stylem budou stále více odlišovat a vzdalovat, začne převládat vizuální kultura, papírová kniha je v ohrožení V dalších letech bude životní úroveň pravděpodobně stagnovat či klesat – pro knihovnu může být příležitostí V budoucnu pravděpodobně zůstane beze změny Pravděpodobně setrvávající trend, knihovna bude muset reagovat, přistupovat diferencovaně Předpokladem je setrvalý stav. Pro knihovny významné, závazné a limitující. V blízké budoucnosti se bude průměrná míra inflace zvyšovat – ovlivní ceny zboží a služeb V důsledku krize eurozóny pravděpodobně zavedeno nebude – v dlouhodobém horizontu může mít nepřímý vliv na rozpočet knihovny

12

Monetární a Schválen zákon o zvýšení DPH fiskální politika pro knihy na 14 %

Ekologické a klimatické faktory

Politické faktory


Od roku 2013 bude DPH pro knihy zvýšeno na 17,5 % - přímo ovlivní knižní trh a akvizici knihoven

V ČR je mírné klima, nemá přímý vliv Klimatické poměry ČR se na činnost knihoven v budoucnu nezmění, nebo se budou proměňovat jen zvolna. Ekologický pohled není pro činnost knihovny podstatný

Technologický sektor Ovlivňující faktory Oblast výpočetní techniky

Analýza dosavadního vývoje Prudký rozvoj odvětví IT

Oblast dopravní infrastruktury

Postupný rozvoj dopravní infrastruktury a vozového parku hromadné dopravy

1.1.1 Předpoklad vývoje Tento trend bude pokračovat, vyžadovat inovace systémů, kvalifikaci pracovníků Tento trend bude pokračovat, může být krizí zabrzděn – pro knihovnu má význam MHD a dopravní obslužnost v místě působení

Vládní sektor Ovlivňující faktory Státní kulturní politika

Analýza dosavadního vývoje Stát dosud ve svých programem proklamovat podporu kultury jako významného činitele ekonomiky

Předpoklad vývoje V důsledku ekonomické stagnace a finanční krize dojde pravděpodobně k finančním, a tím pádem programovým škrtům

3. Analýza faktorů oborového okolí organizace V oblasti knihoven hrají zásadní roli moderní světové, evropské i české trendy rozvoje knihovních a informačních služeb. Knihovny se globálně vyrovnávají s novou situací, pro níž je charakteristický pozvolný úbytek počtu lidí, kteří čtou, pokles čtenářské gramotnosti ve smyslu porozumění čtenému textu, výrazná konkurence Internetu, sociálních sítí a rozšiřování e-knih. Hrozbou a hlavními konkurenty jsou tedy moderní technologie, jiné formy trávení volného času a nový životní styl zejména u mladé generace. Ředitel Městské knihovny Praha RNDr. Tomáš Řehák s oblibou přirovnává české knihovny k žábě, která se ocitla v nádobě s vodou a neuvědomuje si, že teplota stoupá a voda se postupně začíná vařit. Podle jeho nejčernějších vizí během několika málo let poklesne počet vydávaných titulů papírových knih z dnešních 17.054 (2010) na předpokládané 3.000 ročně a čtenáři budou nakupovat elektronické knihy do vlastních e-čteček přímo od nakladatelů.

3.1 Aplikace Porterova pětifaktorového modelu konkurenčního prostředí Vyjednávací síla zákazníků Klienty KMP jsou všichni občané bez rozdílu, tedy lidé všech věkových, profesních a zájmových kategorií – děti, mládež a studenti, dospělí, senioři, rodiny s dětmi, handicapovaní, cizinci, lidé

13


s literárními zájmy (učitelé, spisovatelé, začínající autoři) apod. Jejich zájem může být ovlivněn výše uvedenými faktory, tzn. životním stylem (odklon k vizuální kultuře, pracovní vytížení – nedostatek volného času), rozvojem a dostupností moderních technologií (internet, mobil, čtečky e-knih). Sektor zákazníků ovlivňují též demografické a geografické faktory, o nichž je pojednáno výše. Zákazníky KMP jsou rovněž jiné kulturní instituce, pro něž KMP zpracovává servis kultury, bibliografie a rešerše. Uživatel má (prostřednictvím tištěných materiálů a webových stránek) k dispozici všechny informace o knihovnách (údaje o poplatcích, službách i podmínkách jejich využívání). Klienti (s výjimkou dětí do 15 let) mohou svobodně volit mezi knihovnami, s malými náklady případného přestupu. Volit mezi tím, zda si knihu koupí, anebo půjčí (s většími náklady), zda poputují v moři informací sami na vlastní pěst, nebo se svěří do rukou zkušených informačních pracovníků, volit mezi tištěným, nebo elektronickým dokumentem, mezi vizuální kulturou (TV, film), anebo psaným slovem. Závěr: Vyjednávací síla zákazníků je vysoká a bude stoupat. Zvyšování cen za služby, stagnace nebo snižování kvality služeb by pravděpodobně nevedly k odchodu zákazníka ke konkurenční knihovně, ale mnohem spíš k odklonu zákazníka od knihovny a čtení vůbec k jiným formám trávení volného času.

Vyjednávací síla dodavatelů Hlavními produkty, které KMP nakupuje, jsou knihy a časopisy. Hlavními dodavateli jsou tedy vydavatelé, nakladatelé a distribuční společnosti. Knihovna vybírá do svého fondu jednotlivé konkrétní tituly a nakupuje od toho, který nabízí za těch nejlepších podmínek (požadovaný počet multiplikátů, rychlost dodání) nejvyšší rabat. Prostřednictvím webu i tištěných nabídek jsou k dispozici tržní informace, jež umožňují cenové porovnání. V roce 2010 působilo na území ČR 1.925 vydavatelů. Od roku 2012 do hry vstupuje zvýšená DPH pro knihy a v důsledku všeobecného zvyšování cen za současného zmrazení mezd navíc snížení kupní síly obyvatelstva. Závěr: Vyjednávací síla dodavatelů je v současné době nízká, avšak v budoucnu může stoupat. Naopak vyjednávací síla KMP jako velkého odběratele je vysoká. Dodavatelé si ji přecházejí, neboť představuje spolehlivě platícího zákazníka s velkým obratem. KMP od dodavatelů rovněž odebírá energie, kancelářské a drogistické potřeby, právní, pojišťovací, úklidové aj. služby, které slouží k zajištění každodenního chodu organizace. Tyto dodávky ve většině podléhají pravidlům centrálního nákupu – dodavatel byl vybrán zřizovatelem, kritériem je nejnižší cena. - KMP může být zároveň odběratelem i dodavatelem v oblasti katalogizace (v případě potřeby si knihovny zdarma vzájemně poskytují vytvořené katalogizační záznamy) a bibliografických služeb.

Hrozba vstupu nových konkurentů V oblasti českých knihoven existuje struktura přirozených monopolů – síť veřejných a odborných knihoven, které mají státem garantované nákladové výhody – jsou financovány z veřejných rozpočtů. Počet knihoven v ČR i v Plzni je stabilizován, síť knihoven je velmi hustá a dostačující (již Zákon č.106/1919 Sb., přikazoval, že knihovna musí být zřízena v každé obci).

14


Závěr: Bariéry vstupu do oboru jsou nepropustné a konstantní. Vznik soukromých knihoven na komerční bázi je vyloučen – fixní náklady vstupu a klientské poplatky by musely být tak vysoké, že by taková knihovna nemohla existovat s vyrovnaným rozpočtem. Z ekonomických důvodů by v budoucnu reálně mohlo dojít k zeštíhlení sítě knihoven zrušením málo využívaných knihoven v malých obcích, zrušením malých poboček či bibliobusu velké knihovny apod., avšak úplný zánik knihovnám z vůle zřizovatelů nehrozí.

Hrozba substitutů Proti tradičním knihovním a informačním službám stojí a velmi prudce se rozvíjejí moderní technika a technologie - Internet, sociální sítě, e-knihy apod. Pro knihovny a četbu je substitutem i vizuální kultura (literatura v televizní a ve filmové podobě) a způsob trávení volného času. Závěr: Hrozba substitutů je vysoká, otázkou je, na jak vzdáleném horizontu se projeví. Knihovny nemohou tento rozvoj nikterak zpomalit, mohou na něj pouze reagovat – přizpůsobit se, implementovat ho a využít ho ve svůj prospěch.

Rivalita organizací působících na daném trhu Obecně lze říci, že knihovny v ČR i v zahraničí mají společné cíle, nekonkurují si, ale vzájemně spolupracují. Společně přistupují k řešení odborných i legislativních problémů. Služby jednotlivých knihoven jsou jen málo diferencované. Knihovny mají pevně vymezené místo působnosti a rozsah funkcí. O konkurenci knihoven lze případně hovořit pouze v krajských městech, kde se o jediný trh dělí knihovna veřejná, vědecká a univerzitní. KMP působí na území města Plzně a na území okresu Plzeň-město a jako veřejná knihovna slouží všem občanům. Konkurence knihoven okolích měst a obcí je zanedbatelná. Jedná se o menší místa s menšími knihovnami, tudíž s omezeným fondem a příležitostmi. Totéž platí pro školní knihovny na území města Plzně. Možnými konkurenty KMP jsou Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Knihovna Západočeské univerzity v Plzni a Knihovna Západočeského muzea. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (dále jen SVK) je od hlavní budovy KMP vzdálena pouze přes ulici. Obě knihovny jsou umístěny v samém srdci města, obě mají srovnatelný počet pracovníků a srovnatelnou výši poplatků za služby. Knihovny mají zčásti stanovené různé funkce, řadu funkcí však mají styčnou, podobnou mají část fondu a shodnou rovněž jistou množinu klientů. K výhodám SVK patří zajímavá a prostorná, čerstvě rekonstruovaná historická budova s objednávkovým systémem i volným výběrem (zatímco nedostatečné prostory KMP dnes již nevyhovují moderním parametrům), státem garantovaná krajská funkce (zatímco KMP je lokálně omezena), právo povinného výtisku (KMP nemá), právo nakupovat knihy a časopisy v zahraniční (KMP není dovoleno) a archivní funkce, díky které má SVK třikrát větší fond než KMP. SVK navíc nabízí možnost občerstvení a bezpracně těží ze svého názvu, kdy část snobsky zaměřené populace nepátrá po kvalitě nabízených služeb, objektivně nesrovnává, ale před „veřejným“ upřednostňuje „vědecké“ - zdánlivě více vznešené a odborné. KMP má naproti tomu výhodu široké sítě knihoven po celém městě, jejími klienty jsou všechny věkové skupiny obyvatel vč. dětí, její fond nabízí knižní tituly ve více multiplikátech, kontakt s klienty je mnohem více osobní, jejímu postavení přispívá také velké množství veřejných kulturních akcí. Knihovna Západočeské univerzity v Plzni je situována na periferii města. Ekonomicky je vázána na rozpočty jednotlivých fakult a kateder a vzhledem k nepříznivé finanční situaci nakupuje především skripta a studijní literaturu v malém počtu multiplikátů. Ačkoliv to její

15


knihovní řád umožňuje, veřejností je využívána v omezeném rozsahu, těžiště spočívá v práci se studenty a pedagogy ZČU. Hlavním úkolem Knihovny Západočeského muzea je správa sbírkového a vzácného fondu. Je úzce odborně a badatelsky zaměřena a poskytuje pouze prezenční služby. Kulturně-vzdělávacím a společenským akcím KMP dále mohou konkurovat ostatní kulturní a vzdělávací instituce a firmy ve městě, zejména ty, jež nabízejí literární pořady (besedy se spisovateli, autogramiády, křty knih, veřejná čtení) – Galerie města Plzně a Západočeská galerie v Plzni, Kulturní kavárna Jabloň, knihkupci aj., dále Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Divadlo Alfa, Středisko volného času dětí a mládeže, ZUŠ, Středisko západočeských spisovatelů atd. Některé z nich nemají vlastní prostory. Do konkurence lze zahrnout i TV (seriály) a kina. Pro KMP je řešením kvalitní programová nabídka, dobře načasovaná (datum v měsíci, den v týdnu, hodina), s dobrou propagací a přidanou hodnotou (osobní setkání, lidský rozměr). V oblasti informačních služeb KMP naráží na konkurenci jiných informačních zdrojů (zejména domácího Internetu). Závěr: Na daném trhu může být konkurentem Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Se zhoršujícími se ekonomickými podmínkami se mohou vzájemné vztahy rovněž zhoršovat a mohou vést k přetahování uživatelů.

4. Shrnutí analýzy vnějšího prostředí Tabulka č. 2 Sektor okolí Socioekonomický

+/-

Vliv

+

Kniha je významnou kulturní hodnotou

-

Životní styl se mění, je uspěchaný

+

Životní úroveň vzrůstá

-

Více než polovina domácností v ČR má doma internet

+/-

Kvalifikační struktura obyvatel má vliv na kvalitu a rozsah četby, návštěvu knihoven

-

Populace plíživě stárne

+

Inflace je nízká

+

Zavedení Eura v ČR bylo odloženo

-

Schválen zákon o zvýšení DPH pro knihy

+

Prudký rozvoj odvětví výpočetní techniky

+

Rozvoj infrastruktury, zlepšování dopravní obslužnosti

Vládní

+

Podpora kultury a knihoven státem a vládními dokumenty

Zákazníci

-

Vysoká vyjednávací síla uživatelů

Technologický

+/-

Dodavatelé Konkurenti

Uživatel má možnost volby

-

V ČR klesá počet lidí, kteří čtou

-

Existují substituty (e-knihy, filmy)

+

Nízká vyjednávací síla knihkupců a distributorů

+

Existuje velké množství dodavatelů

+

Existuje velmi malý počet konkurentů

+

Bariéra pro vstup do oboru je nepropustná

+

Rozdělená působnost na trhu

16


5. Analýza interních faktorů organizace 5.1 Faktory vědecko-technického rozvoje KMP usiluje o standard moderních informačních služeb, pozorně sleduje nové technologie a postupně je implementuje. Už v roce 2001 zahájila přechod z lístkového systému na automatický výpůjční systém Lanius, v letech 2005 – 2010 postupně přešla na vyšší systém Clavius. V roce 2010 byla připojením Bibliobusu dokončena úplná internetizace knihoven a došlo k úplnému propojení městské knihovní sítě. Software umožňuje uživatelům virtuální přístup, prodlužování a rezervování knih na dálku, přístup do elektronického katalogu, zasílání tzv. předupomínek v podobě e-mailů či SMS. Pro potřeby pracovníků i veřejnosti je KMP vybavena hustou sítí počítačů, multifunkčních zařízení, skenerů, tiskáren a kopírek, má k dispozici bezpečností zařízení a zařízení na ochranu proti odcizení knihovního fondu, dotykovou obrazovku ve výloze hlavní budovy aj. KMP zpravidla nebývá v rámci ČR v zavádění technických novinek mezi prvními. K tomu ji vedou racionální důvody – nové výrobky a technologie (software, katalog webového typu, dotyková obrazovka, samoobslužný herbie box na vracení knih, e-čtečky aj.) mívají po uvedení na trh zpravidla řadu nedostatků, které jsou postupně odstraňovány teprve po uvedení do praxe. V řadě případů navíc narážejí na nejednoznačný výklad autorského aj. práva. Je tedy hospodárné vyčkat do okamžiku, kdy jsou otázky již zodpovězeny a sporné body zkonzultovány s právníky prostřednictvím Národní knihovny a SKIP. Třebaže úkolem veřejné knihovny není v této oblasti vývoj a výzkum, KMP úzce spolupracuje s tvůrci knihovnických systémů a výrazně v praxi napomohla vývoji KS Lanius a Clavius. Správcem počítačové sítě KMP je jiná příspěvková organizace MMP – Správa informačních technologií (SIT). Všichni pracovníci se průběžně vzdělávají v práci s počítačovými programy a novou technologií. Případné zavedení nového systému ve velké knihovně je při stávajícím počtu pracovníků dlouhodobou záležitostí. Např. přechod z čárového systému na elektromagnetický je podmíněn ručním olepením knihovního fondu (460 tis. svazků) novými kódy. KMP by ráda dosáhla na řadu dalších moderních přístrojů (bezdrátové skenery pro revize a vyhledávání knih na regále apod.), avšak tato zařízení jsou finančně náročná a jejich pořízení závisí na postoji zřizovatele. KMP rovněž musí být technologicky kompatibilní s ostatními knihovnami v ČR. Myšlenka modernizace zprvu vždy naráží na konzervatizmus starších pracovníků, ale i starších čtenářů. Závěr: Vědecko-technický rozvoj je podmínkou moderních informačních služeb. KMP je dobře připravená, má přehled a otevřený postoj. O nutnosti zavedení nových technologií bude třeba přesvědčit zřizovatele a v případě úspěchu přijmout na přechodné období brigádníky.

5.2 Marketingové a distribuční faktory KMP nabízí svým klientům za symbolické poplatky širokou paletu knih, periodik, informačních a kulturně-vzdělávacích služeb. Základem je bohatý a proporcionálně vyvážený knihovní fond, který mohl být (díky dostatečným finančním prostředkům v posledních letech) kvalitně budován. Přitažlivosti nabídky nahrává pořádek a řád.

17


Alfou a omegou činnosti je spokojenost zákazníka. V roce 2009 KMP provedla rozsáhlý průzkum čtenářské spokojenosti, jehož se zúčastnilo 1.047 respondentů a který potvrdil, že veřejnost vnímá knihovnu pozitivně a její služby hodnotí celkovou průměrnou známkou 1,6. KMP bere v úvahu pochvaly, stížnosti a podněty čtenářů pro zlepšení sortimentu a služeb. O marketingu knihovny nelze hovořit odděleně od public relations. V posledním roce KMP výrazně zlepšila svůj mediální obraz, provádí systematickou PR formou pravidelných tiskových zpráv. Kromě pracovnice pro PR a vedení organizace se reálně podílejí všichni pracovníci. K propagaci KMP používá webové stránky, facebook, Wikipedii, plakáty, letáčky, prezentaci v regionálních médiích, nabídkový katalog pořadů pro školy aj. KMP dobře zúročila své úspěchy v profesních soutěžích. V posledním roce se umístila na čtvrtém místě v celostátní soutěži o nejlepší dětské oddělení Kamarádka knihovna a probojovala se rovněž do první šestice finalistů celostátní soutěže Městská knihovna roku. Přesto má KMP v oblasti marketingu ještě rezervy. Měla by zlepšit přímou práci se čtenářem, více adresně se obracet k jednotlivým cílovým skupinám, zejména k mužům a mladým lidem ve věku 15 – 20 let. Častěji ověřovat spokojenost se službami pomocí anket a dotazníků. Pořádat raději méně akcí, avšak s jasnější celkovou koncepcí. Odstranit bariéry. Důsledně dbát na jednotnou image všech provozů. Závěr: KMP dosahuje v posledních letech dobrých výsledků, avšak v oblasti marketingu a PR má ještě velké rezervy. Na tuto činnost bohužel nemá vyčleněné pracovníky a kvůli rozpočtovým škrtům ani mít nebude. Je třeba vypracovat marketingový a PR plán s návrhem témat pro pravidelné tiskové zprávy. Více zapojit veřejnost (tipy na knihy). Provádět jednotnou kulturní politiku.

5.3 Faktory produkce služeb a jejího řízení Produktem KMP jsou především výpůjční služby, „výroba“ vlastních kulturně-vzdělávacích akcí (lekcí informační výchovy, tematických besed, komponovaných pořadů a specifických akcí, jako je např. pasování dětí na čtenáře, knihovnický halloween, vernisáže výstav, literární výlety apod.), dále publikační činnost (literární měsíčník Plž, nekomerční tituly regionální tvorby) a informační a bibliografická činnost (rešerše, databáze), k jejichž přípravě je použita duševní práce v pracovní době a v rámci běžné mzdy. K relevantním faktorům patří způsob, jakým knihovna funguje pro veřejnost - otevírací hodiny, dostatek pracovníků ve službách, rychlost zpracování novinek, zodpovídání dotazů, náklady na jednu výpůjčku (v různých provozech různé), knihovnické standardy apod. Celá oblast je stabilní, organizovaná, funguje spolehlivě, efektivně, přehledně a podléhá pravidelné kontrole. KMP centrálně řeší zásobování drobným materiálem, zpracování a rozvoz knih. Vše směřuje k uspokojování potřeb zákazníka. Závěr: KMP nabízí veřejnosti vcelku kvalitní služby. Do budoucna je třeba personálně posílit provozy v centrální budově a zvyšovat psychickou odolnost pracovníků u pultů.

18


5.4 Faktory podnikových a pracovních zdrojů V roce 2010 měla KMP celkem 95 zaměstnanců - fyzických osob, jejich průměrný přepočtený stav činil 79,44 pracovníků. Z toho 77 fyzických pracovníků (62,16 přepočetných) působilo přímo v knihovnických službách. Vzhledem ke složení zaměstnanců (93 % žen) a poměrně vysokému průměrnému věku (50 % zaměstnanců ve věku 41 – 60 let) se organizace tradičně potýká s relativně vysokou nemocností (v r. 2010 to bylo 928 kalendářních dnů). Bez významu není ani dosažená kvalifikace – nejsilnější skupinou jsou pracovníci s úplným středním a vyšším odborným vzděláním (62 %), z toho 80 % má vzdělání odborné, 30 % pracovníků má vzdělání vysokoškolské. KMP nemá vyčleněného personalistu, tato funkce je rozdělena mezi tři pracovníky. O spokojenosti zaměstnanců vypovídá v posledních letech téměř nulová fluktuace (někteří zde pracují bez přerušení více než 45 let). V KMP je dobré pracovní klima. Od roku 1990 zde neexistují odbory. Náklady na pracovní síly jsou dány platovými tabulkami, pracovní pozice musí odpovídat aktuálními katalogu prací a knihovnickým standardům. KMP má jen omezenou možnost stimulovat k vyššímu pracovnímu výkonu peněžní odměnou, pracovníci jsou hodnoceni čtvrtletně. Nad rámec běžného plánu si každý sám stanovuje 2 osobní úkoly, které chce v daném roce splnit. V knihovně je rovněž málo příležitostí ke kariérnímu postupu (pracovník vedoucí oddělení – náměstek - ředitel). Pracovní doba je v rámci týdne nepravidelná, matkám s malými dětmi KMP vychází vstříc např. zkrácenou pracovní dobou. Organizace je strukturována do velkého množství malých oddělených pracovišť, organizační struktura je léty prověřená a optimální. Práce ve službách neumožňuje v rámci pracovní doby setkání všech pracovníků najednou, avšak knihovna má velmi kvalitní vnitřní informační systém (intranet). K hlavním osobnostním vlastnostem personálu patří obětavost, odpovědnost, pečlivost, vzájemná zastupitelnost, skromnost a poctivost. Závěr: Řízení lidských zdrojů v KMP nemá vážnější slabiny. Do budoucna se knihovna musí zaměřit na vyhledávání kvalitních mladých kádrů, neboť v horizontu nejbližších let řada vedoucích pracovníků odejde do důchodu.

5.5 Faktory finanční a rozpočtové KMP jako příspěvková organizace je financována z rozpočtu města Plzně, prostředky jsou jí během roku uvolňovány postupně. V roce 2010 byl celkový obrat 43.410 tis. Kč. Z toho činil 92 % příspěvek od MMP, 3,9 % tvořily příspěvky čtenářů, 2,4 % příjmy za pronájmy, prodej vyřazených knih a služby, 1,4 % příjmy z grantů a dotací apod. Největší část výdajů (44 %) představovaly mzdy. Zřizovací listina KMP nepovoluje jinou než hlavní činnost. KMP hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, nemá žádné dluhy, v současné době ani pohledávky, kromě drobného spotřebního materiálu (kancelářské potřeby, papír aj.) ani žádné skladové zásoby. Případný zisk je převeden do rezervního fondu a v následujícím roce použit ke krytí mimořádných nákladů (opravy, havárie, obnova aj.). Závěr: KMP usiluje hospodárně zacházet se svěřenými finančními prostředky a uspořené investovat do zlepšování a rozvoje služeb pro čtenáře – vylepšení interiéru, nákup knih a informačních zdrojů apod. V souvislosti s rozpočtovými škrty nebude mít KMP prostředky na další rozvoj.

19


6. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY 

dlouhá tradice KMP s dobrou pověstí poskytovaných knihovnických a informačních služeb, profesionální a kultivovaná



vybudovaná široká organizovaná síť provozů a služeb



umístění hlavní budovy v samém srdci města, tzn. dobře dostupná



úplné propojení jednotlivých knihoven KMP v síti, které umožňuje svobodné využívání služeb, volný pohyb zákazníků v rámci výpůjčního systému Clavius i ON-LINE katalogu



kvalitní, bohaté a přehledné webové stránky veřejné (Internet) i vnitřní (Intranet)



stabilní, resp. mírně stoupající zájem o služby KMP



minimální čtenářské poplatky



bohatý univerzální knihovní fond, dlouhodobě budovaný s důrazem na kvalitu a pestrost titulů



většina fondů přístupná na volném výběru



široká a v osobních kompetencích různorodá personální základna, stabilní, obětavá a spolehlivá



desítky zavedených kulturně-vzdělávacích aktivit s dobrým ohlasem



pochopení a podpora zřizovatele, dobré vztahy jednotlivých knihoven s příslušnými obvodními úřady



vybudovaná široká síť spolupracujících organizací (školy, občanská sdružení se zaměřením na literaturu aj.)



bezbariérový přístup

SLABÉ STRÁNKY 

hlavní budova KMP prostorově nevyhovující moderním evropským trendům – nedostatečný prostor pro uživatele i pro další rozvoj služeb



malá viditelnost KMP, málo efektivní public relations a marketing, nevyhraněná, nejednotná image



konzervativní, zprvu zpravidla odmítavý přístup zaměstnanců (zejména starší generace) k novým pracovním postupům a technologiím, k moderní filozofii knihovnické práce



slabé vědomí KMP jako celku, pocit izolovanosti jednotlivých úseků, resp. jednotlivých pracovníků, nízký vzájemný respekt



slabá vzájemná kooperace úseků KMP v oblasti PR a kulturně-vzdělávacích aktivit



vysoký počet pracovních úvazků manuálně vázaných ve výpůjčním procesu na úkor odborných informačních a kulturních služeb



nízké profesní sebevědomí pracovníků ve vztahu ke knihovnám s vyšší funkcí a k jiným společenským oborům



téměř úplná feminizace a z toho plynoucí typické problémy

20




vyšší nemocnost zaměstnanců



opakované poruchy a výpadky IT



bohatá kulturní a publikační činnost je v mnoha případech nesystémová, nucená stát na dobrovolné aktivitě jednotlivců nad rámec pracovní doby, a tedy snadno zranitelná

PŘÍLEŽITOSTI 

nezastupitelná role KMP mezi kulturními, informačními a vzdělávacími zařízeními v Plzni v oblasti práce s dětským čtenářem a dospívající mládeží (pomoc s úkoly, doplňková školní činnost)



spolupráce se školami, příprava státních maturit (povinný Kánon titulů české a světové literatury)



nezastupitelná role KMP v oblasti regionálního literárního života (PLŽ, spolupráce s autory)



význam KMP v oblasti samostatného vzdělávání občanů a v oblasti hledání zaměstnání



ekonomická krize a stoupající cena knih a periodik povede ke zvýšení zájmu o služby knihovny



rozvoj odborného knihovnického vzdělávání v Plzni (SŠ, VŠ) přináší další rozměr spolupráce se školskou soustavou, zároveň umožňuje vychovat, vytipovat a získat nejlepší kvalifikované pracovníky, kteří si v době stoupající nezaměstnanosti navíc budou práce v KMP vážit (postupné omlazování pracovního kolektivu lidmi s elánem a kreativními nápady)



možnost využití dobrovolníků v KMP



existence dotačních programů na podporu rozvoje VKIS



připravovaná novela autorského zákona, která umožní využívání osiřelých děl a děl s digitálním obsahem



možnost využívání mobilní komunikace (e-čtečky, mobily, smartphones)



rozvoj informačních technologií a jejich využití ve VKIS



digitalizace regionálních fondů



spolupráce s nakladateli a distributory



rozšíření funkcí KMP (knihovna jako komunitní centrum)



vznik nových informačních potřeb uživatelů KMP



vzájemná spolupráce knihoven v ČR a EU



zapojení KMP do projektu EHMK 2015

HROZBY 

možný pokles zájmu o tradiční služby KMP v důsledku celospolečenských proměn, odklon zájmu od čtení k jiným (vizuálním) volnočasovým aktivitám



možný pokles zájmu o služby v důsledku volného přístupu k informacím na Internetu, nebezpečí zneužívání k pirátským kopiím

21




konkurence komerčních poskytovatelů elektronických služeb



tlak ze strany zřizovatelů a státu na zvyšování poplatků v knihovnách



možný pokles zájmu o služby v důsledku nepříznivého demografického vývoje na Plzeňsku (stárnutí populace, slabé populační ročníky aj.)



v důsledku ekonomické krize a zvyšování cen možný nedostatek finančních prostředků na nákup fondu a rozvoj služeb, v krajním případě nutnost uzavírání některých poboček



možné ohrožení kvality služeb nedostatkem vhodných prostor v hlavní budově KMP (místo pro čtenáře, místo pro uložení fondu, důstojné pracovní prostředí pro zaměstnance, které by umožňovalo logické uspořádání pracovních procesů)



konkurence SVK PK v centru města



nedostatečný důraz na informační výchovu ve školách a vyloučení knihoven z tohoto procesu



nedostatečné mzdové ohodnocení knihovníků v ČR může zapříčinit odchod nejlepších kvalifikovaných lidí z oboru



neschopnost KMP a jejích pracovníků pružně reagovat a přizpůsobit se novým rolím

7. Doporučení na další vývoj a postup organizace Jak vyplynulo z analýzy vnějšího a vnitřního prostředí, oblastí působení KMP jsou státem stanovené knihovní, informační a kulturně-vzdělávací služby. Ty je povinna na předepsaném území a v předepsaném rozsahu zajišťovat i do budoucna, v nadcházejícím období navíc za výrazně zhoršených ekonomických podmínek. V úvahu přicházejí následující strategie:

Strategie expanze KMP nemůže dobývat nové trhy, může však nabídnout nové produkty a služby – např. budovat nové informační databáze, budovat nové fondy (fond elektronických knih, fond záznamů divadelních her předních českých divadel na CD), přistoupit k digitalizaci zajímavých titulů starší regionální literatury, rozšířit otevírací dobu pro veřejnost, zahájit nové kulturní aktivity, vzdělávací aktivity pro dospělou veřejnost, po všech stránkách zkvalitňovat služby a jejich propagaci apod. Tato strategie je podmíněna zvýšenými náklady a lze předpokládat, že zřizovatelem nebude podporována.

Strategie omezení Současné kroky Magistrátu města Plzně směrují KMP ke strategii omezování. Při dalších rozpočtových škrtech by bylo možným řešením zrušení malých poboček, případně služeb Bibliobusu. Bibliobus je relativně nový, jako vysoce specializovaný vůz v rámci ČR neprodejný a náklady na jeho likvidaci by byly neúměrně vysoké. Pro dosažení významnější úspory by muselo být uzavřeno všech 12 poboček zároveň. KMP by tím přišla o dotaci na poskytování

22


regionálních funkcí a de facto nic nezískala, uživatelé-senioři by v okrajových částech města přišli o poslední kulturní službu v místě. Málo efektivním řešením by bylo také omezení některých činností ve velkých provozech a soustředění těchto služeb na ústřední pracoviště.

Strategie stability KMP je dobře zavedená organizace s kvalitními výsledky, u níž se nepředpokládají zásadní změny v rutině. Působí v relativně stabilním prostředí, které v rámci oboru nabízí málo skutečných hrozeb i málo příležitostí. KMP navíc nemůže jít do finančního rizika. Pro překonání problematického období se jako optimální jeví strategie stability.

Kombinovaná strategie Další vývoj KMP bude pravděpodobně kombinací všech výše uvedených strategií. Knihovna bude udržovat udržitelné, omezí zbytné a simultánně i postupně bude zlepšovat produkty a služby v jednotlivých provozech, jejichž personální a prostorový potenciál a dosažená úroveň služeb jsou nestejné. Pro KMP nejsou vhodné generické strategie – nemá nástroj ke snižování nákladů, nemůže se zaměřit pouze na úzkou skupinu uživatelů, strategii odlišnosti ve větší míře nemůže uplatnit, může jen přidat výjimečný produkt nebo službu.

8. Strategie rozvoje KMP ve vztahu ke Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 až 2014 Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011 až 2014 včetně zajištění internetizace knihoven (vládou schválená na jednání 11. 1. 2012) navazuje na předchozí dokument Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2004 – 2010. K jeho základním východiskům patří strategie Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014, přijatá usnesením vlády ČR č. 1452 ze dne 19. 11. 2008, v širším kontextu pak hlavní hospodářská reformní agenda Evropské unie EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Ve vztahu k těmto strategiím je KMP součástí systému 5.415 knihoven v republice, které plní řadu významných funkcí – garantují rovný přístup k informacím všem bez rozdílu, jsou přirozenou infrastrukturou vzdělávacího systému v nejširším slova smyslu, podílejí se na podpoře a rozvoji čtenářské, informační a funkční gramotnosti, plní úlohu paměťové instituce, poskytují prostor pro volnočasové a komunitní aktivity apod. Tyto funkce jsou plně v souladu s úkoly stanovenými ve zřizovací listině KMP. Základem koncepce je vize klienta, který říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu.“ Jedná se o stručné vyjádření budoucích knihovních priorit, jimiž jsou orientace na kvalitní, pohotové, kdykoliv a odkudkoliv dostupné služby, všem bez rozdílu a bez bariér, digitalizace

23


dokumentů a přístup veřejnosti k informačním zdrojům a kulturnímu obsahu on-line, vytváření příjemného moderního prostředí pro studium, trávení volného času i setkávání. Stranou koncepce nezůstávají ani pracovníci, kteří by měli být vzdělaní, motivovaní a adekvátně ohodnocení. Vzhledem k tomu, že již od roku 2009 české knihovny pociťují důsledky ekonomické krize (v oblasti akvizice a rozsahu nabídky služeb), je třeba věnovat zvýšenou pozornost měření výkonů, produktivity a efektivity, tzn. ekonomických a společenských přínosů. Koncepce obsahuje podrobnou SWOT analýzu českého knihovnického prostředí, je členěna do 6 oblastí a 21 bodů. Dílčí cíle a kroky k jejich realizaci jsou podrobně zdůvodněny vč. stanovení odpovědnosti a termínů. Řadu úkolů garantuje Ministerstvo kultury ČR a další ministerstva, Národní knihovna ČR, případně krajské knihovny (v Plzni Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje), nespadají tedy do kompetence KMP jako veřejné knihovny. Řada kroků se stane pro KMP závaznou v okamžiku, kdy bude legislativně a organizačně vyřešena na státní úrovni. Úkolem KMP není přímo se podílet na tvorbě těchto pravidel, avšak může spolu s ostatními navržené dokumenty připomínkovat.

Adekvátní výběr z pojednávaných oblastí: A. Digitalizace knihovních sbírek, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví K bodu 1: Digitalizovat textové dokumenty a shromažďovat digitální dokumenty jako součást kulturního a vědeckého dědictví Po digitalizaci historických fondů je novým trendem masová digitalizace a on-line zpřístupnění publikací z 20. a 21. století. Půjde zejména o specializované sbírky a regionální literaturu. Úkolem KMP bude zajistit čtenářům přístup k digitalizovaným dokumentům obecně. Nabídnout vlastní vydané publikace (v souladu s autorským právem) kromě v tištěné také v digitální podobě. Přistoupit k případné digitalizaci vybraných regionálních dokumentů z vlastního fondu.

B. Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven K bodu 6: Vytvořit jednotné rozhraní systému knihoven s cílem zprostředkování všech nabízených služeb z každé knihovny Úkolem KMP bude připravit se tak, aby jako každá jiná knihovna KMP působila jako rozhraní pro vstup do celého systému knihoven a každý její knihovník jako frontman schopný poskytnout komplexní službu. K bodu 8: Zabezpečit efektivní dostupnost elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro širokou veřejnost Úkolem KMP v následujícím období bude získávat licence pro přístup k EIZ (např. databáze Naxos Music Library) a umožnit uživatelům jejich využití pro potřeby vzdělávání, osobního rozvoje i trávení volného času. Registrovaným čtenářům KMP umožnit k licencovaným databázím vzdálený přístup. Provést analýzu nabídky a poptávky v místě působnosti.

24


C. Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti K bodu 9: Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity Úkolem KMP je rozšiřovat činnost s ohledem na potřeby místní komunity, působit jako přirozené informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centrum. Aktivně zapojovat občany. Spolupracovat přitom s dalšími institucemi. Využít své regionální funkce. K bodu 10: Zakotvit podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci celoživotního učení Úkolem KMP je nabízet široké spektrum informačních služeb a efektivně je využívat v procesu vzdělávání lidí všech věkových kategorií i při zvládání různých životních situací. Zvyšovat počet lidí, kteří jsou dobře informováni o nabídce služeb knihovny a jsou schopni využívat nabízené služby a informační zdroje. Podporovat dostupnost e-learningu. K bodu 11: Propagovat četbu zejména u dětí a mládeže a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost realizací aktivit zaměřených na práci s knihou Úkolem KMP je působit proti poklesu čtenářské gramotnosti a proti vzniku tzv. druhotné negramotnosti, zvyšovat počet dětských registrovaných čtenářů, zvyšovat společenskou prestiž četby. Nabízet přitažlivé kampaně a projekty. Spolupracovat se školami. K bodu 12: Podporovat vytváření knihovních fondů. Zvýšit objem financování nákupu knihovních fondů v knihovnách ČR a vytvořit tak základní předpoklad pro zlepšení obsahu a kvality veřejných knihovnických a informačních služeb Úkolem KMP bude i ve ztížených ekonomických podmínkách udržet objem nákupu knihovních fondů. Rozšiřovat fond odborné literatury, cizojazyčné beletrie, nabídku literatury pro národnostní a etnické menšiny a znevýhodněné skupiny obyvatel trvale žijící na území okresu Plzeň-město.

D. Rovný přístup ke službám knihoven K bodu 13: Zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb, prosadit kritérium bezbariérovosti služeb knihoven jako kritérium hodnocení kvality služeb Úkolem KMP je zajistit bezbariérový přístup ke všem službám, vyřešit tento přístup v knihovnách dosud nedostupných (OK Bory, OK Doubravka, malé pobočky). Provést analýzu bariér dostupnosti. Rozšířit služby pro handicapované, nezaměstnané, sociálně znevýhodněné občany a národnostní menšiny. Udržet nízké poplatky za nadstandardní služby (rezervace, upomínky, tisk, vstupné aj. slevy pro nevýdělečné skupiny obyvatel). K bodu 14: Podporovat knihovny jako garanta rovného přístupu k informačním zdrojům a síti internet Úkolem KMP je podporovat počítačovou gramotnost zejména u seniorů a sociálně či ekonomicky slabých skupin obyvatel. Nabízet bezplatný přístup k internetu a asistenci při jeho využívání. Dbát na moderní technickou vybavenost svých knihoven. Umožňovat přístup občanů k elektronickým dokumentům a informacím veřejné správy.

25


K bodu 15: Rozvíjet regionální funkce knihoven a formovat krajské systémy knihoven na

principu

spolupráce

knihoven

regionu

s

cílem

dosáhnout

poskytování

standardizované úrovně VKIS bez ohledu na velikost obce a lokalitu, v níž knihovna působí Úkolem KMP je v rámci regionálních funkcí poskytovat podpůrné služby knihovnám v okrajových částech města Plzně a dále knihovnám v Letkově a Starém Plzenci. Řádně budovat, doplňovat a spravovat výměnný fond v souladu s platnými pravidly. Zajišťovat odborné vzdělávání knihovníků z obsluhovaných knihoven.

E. Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven K bodu 16: Aktualizovat a zavést do praxe standardy kvality veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) Úkolem KMP je usilovat o dosažení stanovených standardů, postupovat v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území ČR tak, aby ke službám měl přístup každý obyvatel ČR bez ohledu na místo bydliště, sociální či ekonomické postavení. Nabídnout nové typy knihovních služeb na míru. K bodu 17: Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů návratnosti investic v knihovnách Úkolem KMP je efektivně využívat svěřené prostředky, provádět analýzu své činnosti, měřit produktivitu

a

efektivitu

poskytovaných

služeb

ve

vztahu

k vynaloženým

nákladům.

Vyhodnocovat přínos VKIS pro kvalitu života uživatelů. Zapojovat se do měření výkonů knihoven pomocí metody benchmarkingu. K bodu 18: Podporovat šetření informačních potřeb obyvatel na národní a lokální úrovni a využívat je pro optimalizaci VKIS Úkolem KMP je sledovat potřeby uživatelů a celé populace, sledovat vývoj potřeb a požadavků a pružně na něj reagovat nabídkou tradičních i zcela nových služeb. Provádět průzkumy čtenářské spokojenosti se službami knihovny pomocí standardizovaných dotazníků. K bodu 19: Podporovat marketingové aktivity centrálních i lokálních služeb systému knihoven Úkolem KMP je zvyšovat povědomí široké veřejnosti o činnosti knihoven a VKIS. Zvýšit důraz na koncové služby uživatelům. Provádět systematické a marketingové aktivity a public relations, účinně prezentovat a propagovat své služby.

26


F. Rozvoj lidských zdrojů K bodu 20: Zvyšovat kvalifikační úroveň pracovníků knihoven s cílem adaptovat je na rychle se měnící odborné nároky jejich profese Úkolem KMP je vychovávat si aktivní, odborně vzdělané a motivované pracovníky s vysokou úrovní počítačové a informační gramotnosti. Podporovat pracovníky ve zvyšování kvalifikace prostřednictvím studijních programů, kurzů a školení. K bodu 21: Intenzivněji využívat dobrovolníky v činnosti knihoven a systém veřejně prospěšných prací Úkolem KMP je více využívat práce dobrovolníků v knihovnách. Umožnit tímto občanům, aby se mohli přímo podílet na skladně knihovního fondu, činnosti a směřování své knihovny.

9. Strategie rozvoje KMP ve vztahu k Standardu veřejných knihovnických služeb Standard veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky stanovuje základní kategorie a podmínky, za nichž mají být uživatelům v knihovnách služby poskytovány. Až dosud bylo sledováno 6 indikátorů. Novela, která vstoupila v platnost koncem roku 2011, trendy s výjimkou přírůstku knihovního fondu zvyšuje. Standard byl navíc rozšířen o 5 dalších sledovaných indikátorů. Níže uvedené hodnoty jsou platné pro města nad 40 tisíc obyvatel (v ČR existuje 36 takových měst). Indikátory: 

Provozní doba knihovny (50 a více otevíracích hodin týdně)



Dostupnost knihovny (v dosahu 15 min. pěšky nebo MHD)



Knihovní fond – financování (výdaj na doplňování KF 30 - 45,- Kč na 1 obyvatele města /rok)



Knihovní fond – přírůstek (min. 75 % KF ve volném výběru, 10 % roční obnovy KF ve volném výběru novými přírůstky)



Počet studijních míst (120 a více)



Počet veřejně přístupných stanic internetu (20 a více)



Plocha knihovny (min. 60 m2 na 1.000 obyvatel)



Webová stránka (dostupnost informací o knihovně a službách na internetu)



On-line katalog (OPAC 0.2 Carmen)



Vzdělávání pracovníků (min. 48 pracovních hodin na 1 pracovníka/rok)



Spokojenost uživatelů (průzkum 1x za 5 let s indikátorem: více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré, více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny stupněm dobrý)

27


Ostat. služby

Inf. služby

Knihovnické služby

Tabulka č. 3

Počet provozních hodin pro veřejnost týdně Rovnoměrnost a dostupnost míst VKIS (počet knihoven) Plocha knihovny pro uživatele Výdaj na doplňování KF a inf. zdrojů(Kč na nákup KJ na 1 obyv./rok) Počet veřejně přístupných stanic internetu Webová prezentace Katalog OPAC 0.2 Počet studijních míst Průměrná návštěvnost na 1 akci Dostupnost vydaných publikací Vzdělávání pracovníků

Spec. služby

Ost. sl.

Informační služby

Knihovnické služby

Měření spokojenosti uživatelů Počet knihovních jednotek na 1 obyvatele Počet registrovaných uživatelů k počtu obyvatel Počet návštěvníků k počtu obyvatel Počet výpůjček na 1 obyvatele Počet výpůjček na 1 registrovaného uživatele Počet zodpovězených dotazů celkem Počet zodpovězených dotazů - studovna Počet rešerší Počet přístupů k internetu na 1 veřejně přístupnou stanici Počet akcí Počet návštěvníků akcí Počet vydaných publikací Výkon regionálních funkcí evidence Vlastní informační databáze – přírůstek nově vložených dat

Doporuč. standard ČR 2011

Schválený standard KMP 2005

Skutečnost KMP 2008




Předpoklad KMP 2012 -2016

50 +

45

48

48

48

48

52

32

32

32

32

32

32

v dosahu 15 min. 60 m2 na 1.000 obyv.

nedefinováno

-

-

-

-

23,7 m2 na 1.000 obyv.

30 - 45 Kč

27 Kč

34,76 Kč

38 Kč

38 Kč

34 Kč

45 Kč

20 +

27

52

51

51

51

51

ano ano 120 +

nedefinováno nedefinováno 262

ano ne 271

ano ne 303

ano ne 300

ano ano 300

ano ano 300

31

22

22

23

22

30

všude

všude

všude

všude

všude

všude

48 na 1 za rok 1 x za 5 let

53

ano

nedefinováno

-

-

-

-

48 na 1 za rok

nedefinováno

ne

ano

ne

ne

ano

3

2,5

2,6

2,7

2,7

3

14,2 %

14,6 %

15,7 %

16,5 %

17,7 %

18 %

208 %

213 %

221 %

281 %

232 %

300 %

7,5

6,63

6,89

7,29

7,13

7,5

53

46

44

44

40

53

8.500

5.128

5.602

5.901

4.571

6.000

1.000

1.239

1.244

1.256

1.237

1.300

10 - 15

26

39

35

38

40

650

1.160

1.092

1.120

1.108

1.000

1.100 31.000 32

1.591 35.227 30

1.587 35.401 24

1.763 40.654 25

1.836 40.866 20

1.700 51.000 30

ano

ano

ano

ano

ano

ano

4.500

4.225

3.945

4.294

4.402

4.500

V roce 2005 byl zpracován a schválen Standard veřejných služeb poskytovaných Knihovnou města Plzně, p. o., který stanovuje indikátory s ohledem na místní podmínky. Dokument je dosud platný, nicméně vzhledem k legislativním a metodickým změnám bude nezbytná jeho aktualizace - optimálně v roce 2013.

10. Strategie rozvoje KMP ve vztahu k Programu rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019 Dokument Program rozvoje kultury v Plzni na léta 2009 – 2019 byl schválen jako závazný politický dokument. Vychází z preambule, že kultura je pro město Plzeň a jeho občany významnou oblastí, a prohlašuje kulturu za oblast veřejného zájmu. Východiskem programu je vize, že „Plzeň je otevřená a komunikující metropole s kvalitní kulturní a uměleckou scénou, vlídné město pečující o svůj vzhled, o své kulturní dědictví, o své

28


obyvatele i návštěvníky. Je provokující, inspirující a lákající, město příjemné pro život, město, které musíte vidět, město, kde budete chtít žít.“ Nástrojem k naplnění této vize se stala zejména kandidatura Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Dokument je koncipován v sedmi kapitolách. Ke KMP se vztahuje kapitola 3 Plzeň živá se značkou kvality v oblasti kultury a umění, konkrétně podkapitola 3.1.5 Městem zřizované a založené organizace. Město si klade za cíl „Kulturní instituce s přímou návazností na městský rozpočet zachovat jen u činností probíhajících kontinuálně, každodenně a nezastupitelně. U těchto institucí vytvořit strategie jejich rozvoje s výhledem na pět až deset let jako veřejné strategické dokumenty.“ Úkolem KMP je do konce roku 2011 zpracovat a odevzdat Odboru kultury MMP strategii svého rozvoje s programovým zaměřením zejména na cílové skupiny, s uvedením kroků směřujících k rozvoji organizace z hlediska institucionálního, materiálního, personálního a uměleckého. Součástí mají být cíle z hlediska národních ocenění a účasti na mezinárodních festivalech a mezinárodních výměnách a dále cíle v oblasti financování – získávání externích a sponzorských prostředků. Dokument rovněž zavazuje k tomu, že „do konce roku 2011 každá organizace naplňuje stanovené cíle z hlediska vlastního, externího a sponzorského financování, provozní příspěvek města činí max. 80 % obratu instituce.“ Podobě jako ostatní organizace by KMP měla mít stanoveny výkonové indikátory pro využívání mimorozpočtových zdrojů ve výši min. 15 % v roce 2017 (viz podkapitola 3.4.3 Využívání mimorozpočtových zdrojů). – Avšak k naplnění těchto bodů KMP zcela chybí nástroje. Knihovna jako příspěvková organizace funguje za specifických podmínek. Je téměř plně závislá na příspěvku z veřejného (tj. městského) rozpočtu. Je limitována zákony, které jí de facto neumožňují generovat vlastní příjmy. Na základě Zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (Knihovní zákon) je povinna své služby poskytovat bezplatně a rovněž za administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů je oprávněna požadovat úhradu pouze skutečně vynaložených nákladů. Zřizovací listina jí pak nepovoluje hospodářskou činnost. Podle subkapitoly 3.4.2 Systém slev je KMP povinna „dbát na dostupnost svých služeb všem vrstvám obyvatelstva a uplatňovat systém slev pro vybrané služby a skupiny obyvatelstva.“ V roce 2011 tak činily vlastní tržby necelých 6 % celkového obratu. V podkapitole 3.2.3 Knihovna města Plzně je výhledově zmíněna možnost výstavby nové hlavní budovy KMP – multimediálního centra pro informace a vzdělávání s prostorem pro „min. 330.000 knih, pro 800 návštěvníků denně, se 100 místy v konferenčním sále, s 30 místy v literární kavárně či se 100 místy v čítárně s přístupem na internet.“ O území pro výstavbu by mělo být rozhodnuto do konce roku 2013. – Již v polovině roku 2011 KMP podala písemný podnět MMP - Odboru stavebně správnímu k zařazení nové budovy do Územního plánu města Plzně. KMP se rovněž dotýká řada dalších požadavků, jejichž naplňování je v současné době již samozřejmostí. Např. poskytuje prostory pro živou kulturu a spolkovou činnost na území MO 1 a MO 3 (L-klub, M-klub, Polanova síň), vytváří podmínky pro vznik a rozvoj tvůrčích aktivit (Ason-klub), zúčastňuje se veřejných akcí, spolupracuje s dalšími institucemi apod.

29


K zásadním bodům patří podkapitola 7.1.3 Hodnocení kvality městem zřizovaných a zakládaných kulturních organizací, která uvádí: „U organizací poskytujících veřejnou službu v oblasti kultury, které jsou zřízeny městem, je nutné posílit způsob hodnocení kvality poskytované služby s ohledem na stanovené a schválené cíle v jejich vlastních koncepčních dokumentech nebo v rámci Programu rozvoje kultury. Každá organizace má stanoven svůj účel v rámci vytváření pestré a vícežánrové kulturní nabídky, která zasahuje všechny cílové skupiny a sociální kategorie. Každá z institucí má zpracovanou koncepci svého rozvoje. V rámci opatření bude zaveden mechanismus expertního hodnocení kvality podle předem stanovených kritérií a v dialogu s hodnocenými institucemi.“ Objektivně ověřitelné indikátory: Počínaje rokem 2011 jsou všechny organizace zřizované nebo založené městem hodnoceny za využití následujících kritérií: 

Míra vzájemné spolupráce s dalšími organizacemi uvnitř města. (KMP každoročně spolupracuje s desítkami zejména kulturních a vzdělávacích organizací nejen v Plzni. Jejich přehled je každoročně zveřejněn ve výroční zprávě.)



Mezinárodní a přeshraniční projekty. (Vzhledem k funkci veřejné knihovny a její orientaci na občany-jednotlivce a malé sociální skupiny se v praxi bude jednat o víceméně uměle vytvářené aktivity, po nichž není poptávka ze strany klientů ani ze strany potenciálních zahraničních partnerů. KMP od roku 2008 realizuje projekt Z Plzně do čtyř světových stran, obsahově orientovaný na země EU.)



Účast na mezinárodních festivalech, výstavách apod. (V oboru de facto neexistují mezinárodní festivaly a výstavy, jichž by se KMP mohla účastnit.)



Počet ocenění na národní úrovni. (V oboru existuje soutěž Městská knihovna roku, soutěž o nejlepší dětské oddělení knihovny Kamarádka knihovna, soutěž o nejlepší webové stránky Biblioweb, Medaile Z. V. Tobolky za celoživotní přínos oboru knihovnictví, cena Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a cena MARK za mimořádný počin knihovníka do 35 let. Každá knihovna nominuje sama sebe. KMP se aktivně účastní, v roce 2006 získala 1. místo v soutěži Biblioweb, v roce 2011 se probojovala do finále v soutěžích Městská knihovna roku a Kamarádka knihovna. Avšak dosáhnout na nejvyšší příčky je pro KMP nereálné, neboť významnou součástí hodnocení jsou nové moderní budovy a velkorysé prostory pro veřejnost, zatímco KMP v tomto ohledu nedosahuje standardu a ani jediná z jejích knihoven nesídlí v prostorách, které by byly pro knihovnu původně projektované.)



Počet recenzí v celostátních médiích a trend oproti minulému roku. (V knihovnickém oboru neexistují recenze ani recenzenti, články do celostátních médií si musí KMP o sobě napsat sama. V úvahu přicházejí spíše odborná periodika - Čtenář, Bulletin SKIP, Ikaros aj. - v celostátních médiích by se KMP mohla objevit, pokud by např. jako první v republice zavedla zcela novou službu, což je málo pravděpodobné.)

30






 

Míra sponzorského a mimorozpočtového financování. (V případě KMP bude tato míra vždy relativně malá. Zákonné předpisy de facto neumožňují KMP generovat vlastní příjmy - viz výše. KMP z podstaty své činnosti není pro velké sponzory atraktivní, její uživatelé nejsou potenciálními klienty velkých firem. KMP může žádat o dotace v rámci grantových programů u Ministerstva kultury ČR, Plzeňského kraje, různých nadací aj., podmínkou je však zpravidla finanční spoluúčast ve výši 30 - 50 %.) Proporcionalita produkce z hlediska různých cílových skupin (mladí, cizinci a minority, senioři apod.) vzhledem ke stanoveným cílům organizace. (Dle zákona jsou cílovými skupinami KMP všichni občané bez rozdílu. Skladba čtenářů je vyvážená. KMP se ve svých aktivitách nejvíce orientuje na podporu čtenářství u dětí do 15 let.) Vývoj návštěvnosti. (V posledních letech návštěvnost KMP stoupá.) Kvalita získávání zpětné vazby a uplatňování konceptu uživatelsky přívětivé organizace. (KMP provádí průzkum čtenářské spokojenosti 1 x za 5 let, naposledy v roce 2009.)

V neposlední řadě je program podmíněn zvyšováním profesionality a rozvojem kompetence pracovníků v kultuře (7.2 Vzdělávání – cesta k prosperitě). V subkapitole 7.4 Kultura jako základní součást života občanů, rozšiřování relevantního trhu je pak formulován cíl „Zajistit dostupnost kultury a umění pro všechny vrstvy obyvatelstva. Významnou pozornost věnovat mladé generaci, znevýhodněným a společensky izolovaným skupinám obyvatel (rodiče s dětmi, senioři, menšiny). Využívat kulturu a umění (posilovat roli kultury a umění) pro osobnostní rozvoj, mezigenerační komunikaci, rozvoj tvořivosti, kritického myšlení, občanské angažovanosti, vědomí kořenů i jako prevenci sociálně patologických jevů. Rozšiřovat kvalitní a dostupnou nabídku příležitostí k aktivní seberealizaci a účasti na kultuře a umění. Vytvářet podmínky pro rozvoj nezávislých komunitně orientovaných občanských iniciativ jako základny pro zdravé a udržitelné kulturní podhoubí,“ který KMP ukládá zohlednit ve své strategii „rozšíření záběru vlastní činnosti ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám na základě analýzy jejich potřeb v komunikaci s nimi.“ Od roku 2012 je KMP povinna postupovat podle programu komunikace s vybranými cílovými skupinami a od roku 2013 je povinna úspěšnost této komunikace vyhodnocovat ve svých výročních zprávách.

11. Strategie rozvoje KMP ve vztahu k přihlášce města Plzně na titul EHMK 2015 „Otevřete si Plzeň!“ Ačkoliv při přípravě kandidatury se KMP ucházela o zařazení do přihlášky města na titul EHMK 2015 s projektem Z Plzně do čtyř světových stran, nebyla tato aktivita výsledně zařazena. KMP je jmenována mezi klíčovými kulturními institucemi města, zapojenými do příprav kandidatury (s. 64), v přihlášce jí byla přislíbena „výstavba nové budovy Knihovny města Plzně (v sousedství nového divadla)“ (s. 76), knihovna je pak zmíněna ještě několikrát jako spolupracovník jiných organizací či jako místo poskytování informací. Závěr: KMP bude dále pokračovat v projektu Z Plzně do čtyř světových stran, který bude v roce 2012 zaměřený na Německo.

31


12. Strategie komunikace KMP Na rozdíl od jiných kulturních institucí si veřejná knihovna jako taková sama nevybírá cílové skupiny klientů, neboť jejími cílovými klienty jsou dle zákona všichni občané bez rozdílu. Komunikace v prostředí knihovny je typem sociální interakce, při němž se knihovna a její klienti vzájemně dorozumívají a vyměňují si informace o službách, potřebách a žádostech, o kvalitě vzájemného vztahu, o pravidlech vzájemného styku, o svých postojích, sebepojetích apod. V prostředí veřejné knihovny není možné nekomunikovat a v procesu komunikace je obtížné oddělit od sebe public relations, marketing a poskytované služby. Předmětem tohoto dokumentu je vnější komunikace s klienty, nikoliv interní komunikace či komunikace s dodavateli.

Komunikátor V roli komunikátora vystupuje jak KMP jako celek, tak její dílčí složky, tj. zejména: 

vedení KMP (ředitelka, náměstci)



pracovnice pro PR (KMP nemá samostatného tiskového mluvčího a ani pracovnice pro PR nemá v pracovní náplni pouze tuto činnost)



vedoucí pracovníci knihoven s celotýdenním provozem



všichni pracovníci ve službách vč. Bibliobusu a malých poboček.

Komuniké Veřejná knihovna je základní kulturní službou, na níž mají právo všichni občané bez rozdílu. KMP je přátelská instituce, která je zde pro své stávající i potenciální klienty. Nabízí kvalitní knihovní, informační, kulturní a vzdělávací služby. Čtení je prestižní záležitostí, klíčovou dovedností člověka, která podmiňuje veškeré vzdělávání, tedy i životní úspěch a kvalitu života.

Komunikací vyvolaný účinek Široká veřejnost vnímá KMP jako uživatelsky přívětivou organizaci, jako „obývací pokoj města“, jako místo vhodné ke čtení a vzdělávání, k setkávání, k odpočinku, trávení volného času k tvoření apod. V maximální míře a pravidelně využívá knihovních, informačních, kulturních a vzdělávacích služeb KMP a je si vědoma jejich přínosu.

Komunikant V roli komunikanta (toho, kdo sdělení a služby KMP přijímá a dešifruje) stojí stávající i potenciální uživatelé a spolupracovníci, tj. registrovaní čtenáři, návštěvníci služeb a akcí apod.

32


Cílové skupiny KMP: 

veřejnost v obecném smyslu



občané a obyvatelé města Plzně a okresu Plzeň-město



muži



ženy



děti do 15 let



mládež a studenti do 26 let



dospělí



senioři



rodiny s dětmi



handicapovaní



národnostní menšiny s trvalým pobytem (Poláci, Romové, Slováci, Vietnamci…)



cizinci s dočasným pobytem



školy (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ)



stávající registrovaní čtenáři a uživatelé – je třeba udržet jejich zájem



potenciální čtenáři a uživatelé – je třeba vyvolat jejich zájem



zájmové skupiny (spisovatelé, začínající autoři, zájemci o literaturu)



občanská sdružení při KMP (Ason-klub, KPKK, Pro libris) i mimo ni



partneři, spolupracovníci a dobrovolníci



jiné knihovny v Plzni, Plzeňském kraji, v ČR, případně v zahraničí



jiné kulturní a vzdělávací instituce v Plzni, Plzeňském kraji, v ČR, případně v zahraničí



ostatní instituce v Plzni, Plzeňském kraji, případně v ČR (úřady,



vybrané firmy komerční sféry

Základní typy vnější komunikace KMP podle počtu příjemců 

Meziosobní – každodenní osobní styk „face to face” mezi knihovníky a uživateli knihovních a informačních služeb v knihovnách KMP



Skupinová – kulturní a vzdělávací akce KMP pro veřejnost, pořady pro školy, literární a tematické besedy, informační lekce, autorská čtení, křty knih apod.



Masová - prezentace KMP prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, Internetu a jiných masmédií, která je určena co největšímu počtu lidí, pro KMP různorodým anonymním příjemcům, s méně intenzivní zpětnou vazbou

Komunikační prostředky a kanály KMP Přímé 

Osobní komunikace „face to face“ – v KMP nejčastější a nejefektivnější, umožňuje bezprostřední interakci a výměnu informací, pocitů a emocí s klientem a okamžitou zpětnou vazbu, je umocněna neverbální komunikací



Telefon, mobil – zodpovídání dotazů, prodlužování výpůjček



SMS – posílání předupomínek a upomínek, oznámení o rezervaci

33




E-mail - posílání předupomínek a upomínek, oznámení o rezervaci



Direct mail – posílání adresných pozvánek na literární besedy a křty knih



Písemná komunikace – posílání upomínek, oznámení o rezervaci, nabídek, pozvánek, dopisů, zodpovídání dotazů



Kulturní akce pro veřejnost – realizují Polanova síň, L-klub, M-klub, jednotlivé knihovny s celotýdenním provozem, případně malé pobočky a bibliobus



Vzdělávací akce pro veřejnost - dtto



Vzdělávací a kulturní akce pro školy – dtto



Vzdělávací aj. akce pro odbornou veřejnost – semináře, konference, přednášky, schůzky regionálního výboru SKIP ČR – 04 Plzeňského kraje v prostorách KMP, schůzky a akce Klubu dětských knihoven SKIP ČR – regionálního klubka Plzeňska v prostorách KMP a pod jejím vedením



Výstavy – menší výstavy v knihovnách dle prostorových možností příležitostně, velká reprezentativní výstava KMP vždy u příležitosti pětiletého výročí



Průzkum spokojenosti uživatelů – rozsáhlý dotazníkový průzkum KMP vždy 1 x za 5 let, menší ankety a průzkumy v knihovnách příležitostně

Nepřímé 

Webové stránky KMP: Oficiální web KMP: http://www.knihovna.plzen.eu. OK Skvrňany a M-klub: http://www.skvrnany.wz.cz, OK Slovany: http://www.kmpslovany.wz.cz. OK Doubravka: http://www.knihomol.wz.cz, http://knihovnicka.nazory.cz OK Lochotín: http://www.kmplochotin.wz.cz.



Sociální sítě (Facebook…) Oficiální facebook KMP: http://www.facebook.com/knihovna.plzen#!/knihovna.plzen?sk=wall OK Doubravka: www.facebook.com/knihovnadoubravka. OK Skvrňany a M-klub: http://www.facebook.com/pages/Plzen-CzechRepublic/Obvodni-knihovna-Skvrnany-M-Klub/293142638526?ref=mf. OK Slovany: http://www.facebook.com/pages/OK-Slovany-Knihovna-m%C4%9BstaPlzn%C4%9B/224773500872735?sk=wall&filter=2 Hudební a internetová knihovna: http://www.facebook.com/pages/Hudebn%C3%ADa-internetov%C3%A1-knihovna-Knihovna-m%C4%9BstaPlzn%C4%9B/199424680093002 Z Plzně do čtyř světových stran: http://www.facebook.com/pages/Z-Plzne-do-ctyrsvetovych-stran-2010-Belgie/108960215792972.



Literární měsíčník Plž – od roku 2012 je KMP vedle sdružení Pro libris hlavním vydavatelem časopisu



Vydané publikace - příležitostný tisk, distribuce a případný prodej dle schváleného rozdělovníku

34




Nabídkový katalog akcí pro školy – distribuce a objednávky 1 x ročně na počátku školního roku



Masmédia – tisk – regionální deníky (Plzeňský deník, Mladá fronta Dnes, Právo), Žurnál, odborná celostátní periodika (Čtenář, Bulletin SKIP ČR) aj.



Masmédia - rozhlas – regionální vysílání (ČRo Plzeň, Radio Blaník)



Masmédia - TV – regionální vysílání (TV ZAK, TV Prima)



Masmédia - Internet aj. – aktuální informace o KMP a od KMP na síti (např. na http://www.plzen.eu, http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_m%C4%9Bsta_Plzn%C4%9B, http://naseknihovna.rajce.net, http://kmp.rajce.idnes.cz, http://knihovnadoubravka.rajce.idnes.cz aj.)



Plakáty – jednotné plakáty formátu A1 s měsíčním celoknihovním programem pro veřejnost (zejména Polanovy síně, L-klubu, M-klubu, případně knihoven), výlep firmou Rengl na 18 vybraných plakátovacích plochách ve městě



Letáčky – zmenšená verze plakátů k další propagaci v knihovnách



Informační nástěnky – v jednotlivých knihovnách



Informační a propagační tiskové materiály a předměty – informační leporelo KMP pro nové čtenáře, informační leporelo pro dětské čtenáře, novoročenky, záložky, pohlednice aj.



Manuály – návody u počítačů s veřejným internetem, tematické přehledy literatury (Skutečné příběhy, Pohádky o čertech) aj.



Výlohy – v hlavní budově KMP, v OK Slovany, v knihovně Vinice



Dotyková obrazovka – ve výloze hlavní budovy KMP, umožňuje kolemjdoucím přístup na web KMP z ulice



Billboardy – na základě nabídky odboru prezentace a marketingu MMP 2 x ročně využije KMP venkovního reklamního nosiče – čtyřstranné hyperkostky před Hlavní poštou v Solní ul.



Výroční zprávy – v elektronické podobě na http://www.knihovna.plzen.eu/oknihovne.php#zpravy

Směry komunikace V kontaktu s klienty KMP využívá všech známých směrů komunikace – vertikální, horizontální, diagonální. U klientů, kteří dodržují pravidla, usiluje o co největší posun od vertikálního směru (z nadřízené pozice) ke směru horizontálnímu (k rovnocennému vztahu).

Formy komunikace V kontaktu s klienty KMP využívá všech známých forem komunikace – podle situace osobní i neosobní, verbální i neverbální, formální i neformální.

Druhy komunikace KMP podle komunikační sítě – způsobu předávání informací dál V prostředí KMP je nejúčinnější řetězová komunikace - předávání pozitivní informace o KMP a jejích službách od člověka k člověku („tichá pošta“). Uplatněna je rovněž komunikace ohnisková (přednášky, besedy, exkurze), monologická i dialogická.

35


Možné komunikační bariéry, potenciální rizika Komunikaci KMP by mohly ohrozit nedostatečné komunikační schopnosti pracovníků, nejasné nekonkrétní cíle, přesycenost informacemi, nefungující komunikační směry, nevhodně zvolené komunikační prostředky a kanály bez zpětné vazby.

Frekvence používání komunikačních kanálů KMP usiluje o optimální četnost komunikace, tzn. o takovou, která nepřehlcuje akcemi a zbytečnými informacemi.

Preference komunikačních kanálů KMP respektuje, že každý klient preferuje jiný komunikační kanál (SMS, e-mail, dopis aj.) a právě tak na jednotlivé kanály různě reaguje. KMP komunikuje cíleně, s různými skupinami uživatelů různě, zohledňuje přitom věk, vzdělání, povolání, pohlaví, národnost, místo bydliště, zájmy, intenzitu využívání služeb apod. S konkrétní nabídkou oslovuje přednostně ty, u nichž je předpoklad, že mají o produkt zájem. Podmínkou je souhlas klientů se zasíláním informací, pozvánek, předupomínek aj. formou SMS, e-mailu apod. – zakotveno v knihovním řádu.

Cena komunikačních kanálů KMP volí optimální komunikační kanály nejen s ohledem na příjemce, ale rovněž ve vztahu k nákladům, provádí pravidelnou analýzu nákladů na akci a kontakt.

Vyhodnocení KMP (Studovna) pravidelně monitoruje rozsah a kvalitu publicity. Získané informace, zpětnou vazbu a úspěšnost oslovení měsíčně analyzuje a vyhodnocuje na poradách vedoucí služeb, v pololetní a výroční zprávě.

Pravidla komunikace Kdo co je v KMP oprávněn komunikovat, poskytovat informace, zveřejňovat:  Vedení KMP (ředitelka, náměstci) - oficiální informace o KMP, souhrnné informace o KMP jako celku, plány a vize, tiskové a zvukové zprávy masmédiím, informace do Radničních listů, na oficiální server města Plzně www.plzen.eu  Pracovnice PR – dtto, změny otevíracích hodin, měsíční přehled kulturních pořadů pro veřejnost za celou KMP do masmédií, plakáty A1 s celoknihovním programem, celoknihovní akce, výstavy  Pracovníci zodpovědní za provoz Polanovy síně, L-klubu a M-klubu – v rámci obvodu působnosti, měsíční přehled kulturních pořadů pro veřejnost (plakáty, letáčky, pozvánky, prezentace v masmédiích)  Vedoucí knihoven s celotýdenním provozem – dtto, v rámci obvodu působnosti, prezentace v obvodních zpravodajích a na webových stránkách jednotlivých ÚMO  Pracovníci ve službách – dtto, v rámci obvodu působnosti, s vědomím přímého nadřízeného Poskytnuté informace musí být pravdivé, smysluplné, srozumitelné a nesmí poškozovat zájmy KMP, cílem je systematicky budovat pozitivní obraz KMP.

36


13. Program komunikace KMP s vybranými cílovými skupinami KMP se ve svém kulturně-vzdělávacím programu zaměřuje zejména na vybrané skupiny obyvatel, jimiž jsou děti a mládež, plzeňské školy, rodiny s dětmi, lidé s handicapem, senioři, národnostní menšiny a cizinci ve městě. Zvláštní kategorií jsou pak zájmové skupiny orientované na krásnou literaturu a její tvorbu – zejména spisovatelé a začínající autoři. V praxi se jedná o práci s jednotlivci a práci s malými sociálními skupinami.

KMP pro děti do 15 let Stav: Děti do 15 let tvoří v současné době téměř 19 % struktury čtenářů KMP. Knihovnu navštěvuje každé čtvrté dítě ve městě. Pro knihovnu jsou děti prioritní skupinou. Čtenářské dovednosti a návyky se formují od útlého věku, čtenářská gramotnost a funkční gramotnost (def. jako schopnost aktivně participovat na světě informací) jsou podmínkou celoživotního vzdělávání, mají přímou souvislost s pozdější úspěšností na trhu práce a s kvalitou života. KMP má v tomto směru monopolní postavení – konkurenční knihovny ve městě nejsou orientovány na dětského čtenáře. KMP je zároveň největší veřejnou knihovnou v kraji s největším fondem a nejlepšími podmínkami. Ředitelka KMP Mgr. Helena Šlesingerová stojí v čele odborné sekce Klub dětských knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky a rovněž v čele regionální organizace Klub dětských knihoven Plzeňska, které se prací s dětským čtenářem metodicky zabývají. Pro děti všech věkových kategorií knihovny KMP připravují v průběhu roku na 1.500 akcí – čtenářské, literární a výtvarné soutěže, veřejná čtení, besedy se spisovateli, tvůrčí dílny aj. Zapojují se s dětmi do celostátních aktivit jako anketa SUK o nejhezčí dětskou knihu předchozího roku, Březen – měsíc čtenářů, Noc s Andersenem, projekt Kde končí svět, Mezinárodní týden čtení, Týden knihoven, Halloween, Den pro dětskou knihu aj. V soutěži o nejlepší dětskou veřejnou knihovnu ČR se KMP opakovaně uchází o titul Kamarádka knihovna a v roce 2011 obsadila 4. místo. KMP nabízí dětem knihy, časopisy, zvukové knihy na MC, CD, MP3, stolní hry (Herní klub OK Skvrňany), přístup k veřejnému internetu, možnost trávení volného času, pomoc při přípravě školních úloh a referátů (nabídka doporučené školní četby, vyhledávání informací a podkladů). Cíl: Postupně zvyšovat počet registrovaných dětských čtenářů a zvyšovat % dětských čtenářů z obyvatel města Plzně do 15 let. Rozvíjet Individuální práci s dětským čtenářem. Pokračovat v kulturně-vzdělávacích aktivitách ve stávajícím rozsahu a neustále zvyšovat jejich kvalitu. Postupně modernizovat a zlepšovat prostředí dětských oddělení knihoven. Budovat knihovní fond pro děti s ohledem na kvalitu a pestrost žánrů.

KMP pro mládež, studenty středních a vysokých škol Stav: Mladí lidé od 15 do 26 let tvoří 23 % struktury čtenářů KMP, z toho je zhruba polovina ve věku středoškoláků. Knihovna nabízí vybranou literaturu ke studiu zejména humanitních předmětů, buduje fond klasické literatury, která je součástí doporučené školní četby a rovněž

37


povinného Kánonu titulů z české a světové literatury k ústní maturitní zkoušce. Vybraným studentům oboru umožňuje vykonat v provozech KMP průběžnou či souvislou povinnou praxi, poskytuje podklady k napsání bakalářské či diplomové práce. KMP zavádí moderní technologie, které jsou dnes již běžnou součástí životního stylu mladé generace (Wi-fi připojení, e-knihy, on-line přístup k informacím, facebook, apod.). V Hudební a internetové knihovně je k dispozici bohatá nabídka hudebních nosičů všech žánrů. OK Skvrňany buduje databázi zfilmované literatury a počítačových her na motivy knižní předlohy. Mladým lidem s uměleckými sklony v oblasti literární, hudební a výtvarné umožňuje prezentaci v Polanově síni, L-klubu a M-klubu. Od roku 1991 při KMP působí Ason-klub, literární klub mladých a nezavedených autorů, který poskytuje informace z oblasti tvůrčího psaní, propozice literárních soutěží, kritické posouzení textů, zprostředkovává kontakty, pořádá společná posezení, literární pořady, křty publikací, na kopírce vydává první malé knížky a sborníky. Cíl: Pokračovat v nastaveném trendu. Udržovat a rozvíjet zájem mladých lidí o četbu. Zajistit dostatečnou nabídku literatury ke studiu. Vytvořit mladým lidem prostor pro seberealizaci (malé výstavy, koncerty, autorská čtení) apod.

KMP pro školy Stav: KMP dlouhodobě spolupracuje se školami (MŠ, ZŠ, SŠ) na území města Plzně a v jeho okolí. V oblasti informačního vzdělávání se jedná o nabídku tzv. lekcí informační výchovy (orientace v knihovně, práce s knihou, práce s informačními zdroji, s katalogy, databázemi apod.). Lekce připravují knihovnice zdarma, v roce 2010 jich bylo realizováno celkem 226. KMP v jednotlivých knihovnách rovněž zdarma nabízí literární a tematické besedy. Knihovnice KMP úspěšně reprezentovaly město na soutěžní přehlídce zajímavých besed a pořadů pro školy OKNA (O KNihovnických Aktivitách) v roce 2011 v Jičíně. Hudební a internetová knihovna pro všechny jednotlivé ročníky ZŠ rozpracovala přednášky na téma (Ne)bezpečný internet a Kyberšikana, které poutavou formou seznamují s nástrahami internetu a dávají návod, jak se jich vyvarovat. Pro zájemce z řad učitelů knihovny sestavují seznamy vhodné doplňkové četby. V Polanově síni, L-klubu a M-klubu mohou k doplnění výuky třídy navštěvovat kulturněvzdělávací programy v podání profesionálních umělců. Vždy na počátku školního roku KMP školy obesílá nabídkovým katalogem, který je k dispozici rovněž na webu. V nabídce je na 120 různých pořadů, sociálně únosné vstupné se pohybuje od 20,- do 35,- Kč na dítě, pokryje cca 60 % nákladů, 40 % KMP dotuje. Ročně se uskuteční okolo 200 pořadů. KMP je už čtvrtým rokem zapojena do celostátního projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Cílem projektu je rozvoj četby hned od prvních měsíců školní docházky, vytvoření základů návyku pravidelného čtení a potřeby využívat pro získávání vědomostí knihovny i ostatní kulturní instituce v místě bydliště. Do projektu přihlašují žáky prvních ročníků ZŠ veřejné knihovny ve spolupráci se školami. Podmínkou je uspořádání nejméně jedné návštěvy knihovny a další akcie, např. společného čtení, besedy se spisovatelem nebo ilustrátorem, výstavky knih

38


apod. Odměnou je pak dětem Knížka pro prvňáčka, původní česká novinka, vytvořená a vydaná výhradně pro účastníky projektu (tzn. že nejméně po dobu tří let ji nelze koupit v běžné knihkupecké síti). Projekt probíhá v OK Doubravka, Knihovně Lobzy a Ústřední knihovně pro děti a mládež. OK Skvrňany a Knihovna Lobzy realizují celostátní projekt Čtenářské pasy – Cesty za knihou. Je určen žákům 1. stupně ZŠ, jeho cílem je podpora dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti i u dětí, které do knihovny dosud nechodí, a dále navázání a prohloubení spolupráce knihovny a školy. (Děti si pravidelně potichu čtou, každé ve své knize a každé svým tempem. Po přečtení knihy si zapíší její základní údaje do čtenářského pasu, který na začátku projektu dostaly v knihovně. Kromě toho zodpoví několik otázek, aby bylo jasné, jak pozorně knihu četly, a přidělí knize body. Za to dostanou od knihovnice do pasu razítko, které je opravňuje k cestě za další knihou. Čtení doprovází řada dalších akcí, besedy, soutěže, vyhodnocení nejpilnějších čtenářů a nejoblíbenějších knih apod.). V Plzni je zapojeno 235 dětí. Úspěšná je spolupráce se SOŠ prof. Švejcara, jejíž studenti oboru Informační služby – knihovnictví vykonávají v knihovně od školního roku 2002/2003 průběžnou i souvislou praxi a z jejíchž absolventů se pak mohou stát budoucí zaměstnanci KMP. Cíl: Dosáhnout toho, aby KMP byla veřejností vnímána rovněž jako vzdělávací instituce. Dosáhnout přirozeného začlenění KMP do informačního vzdělávání školního vzdělávacího programu ZŠ a SŠ v Plzni. Zvýšit podíl lekcí informační výchovy pro žáky 2. stupně ZŠ, studenty SŠ a žáky nematuritních oborů. Zajistit v této oblasti vzdělávání a odbornou přípravu knihovníků, vhodné metodické materiály a propagaci. V práci se žáky používat kombinované metody, nejen přednášky, ale interaktivní formy, klást větší důraz na samostatnou práci za použití metod kritického myšlení.

KMP pro rodiny s dětmi Stav: V průzkumu čtení a čtenářů (Trávníček, 2008) obyvatelé ČR uvedli, že největší vliv na jejich četbu mělo domácí prostředí, tzn. že se doma četlo a že doma bylo mnoho knih. K podchycení malých čtenářů je proto důležité zaměřovat se na celou rodinu. KMP pořádá řadu rodinných aktivit, Ústřední knihovna pro děti a mládež např. pravidelné Čtení pro nejmenší, které je určeno dětem a maminkám na mateřské dovolené, dále veřejné vernisáže dětských prací ve spolupráci se ZUŠ (Jagellonská 14), veřejné pasování dětí na čtenáře, Knihofon – čtení s dětmi do mikrofonu apod. OK Doubravka zahájila novou tradici podzimních rodinných výletů Vezmi knihu na procházku. Dětem a jejich rodičům je určena celostátní akce Den pro dětskou knihu (každoročně sobota před první adventní nedělí), k níž se v Plzni připojuje OK Doubravka a Ústřední knihovna pro děti a mládež, dále kampaň Celé česko čte dětem, čtenářské deníčky pro děti a rodiče Škola naruby. OK Lochotín počítá každoročně s účastí rodičů na netradičně pojaté Noci s Andersnem apod. Cíl: Pokračovat v nastaveném trendu a zvýšit podíl rodinných akcí v KMP. Zvýšit informovanost rodičů o službách KMP pro děti.

39


KMP pro lidi s handicapem Stav: Lidem s tělesným postižením (s pohybovými problémy, o holi, o berlích, vozíčkářům) KMP nabízí bezbariérový přístup, nicméně v řadě případů je limitována dispozicemi objektu, možnostmi a přístupem majitele. KMP poskytuje své služby v 22 budovách na celém území města a také v Bibliobusu. Z toho jsou pouze 3 budovy vlastním majetkem KMP (ústřední budova v ul. B. Smetany 13, OK Lochotín, OK Skvrňany), v ostatních je knihovna v nájmu. Bezbariérový přístup nabízí 10 knihoven a Bibliobus. Tyto knihovny jsou umístěny v přízemí, nebo jsou vybaveny bezbariérovým výtahem, nájezdovou zdvižnou plošinou či nájezdovou rampou. Bezbariérový přístup nemají malé pobočky s výjimkou knihoven Černice a Křimice. Nacházejí se v budovách ÚMO, hasičských zbrojnic, škol a tělovýchovných jednot. Z velkých knihoven se bohužel jedná o Obvodní knihovnu Bory (Klatovská 109), která je umístěna v budově SPŠS s bariérou cca 5 schodů, a o Obvodní knihovnu Doubravka (Masarykova 75), která je umístěna v patře soukromého objektu Západočeského konzumního družstva Plzeň (Centrum). Imobilní uživatel si však v Plzni od 24. května 2010 může vybrat knihovnu, která vyhovuje jeho potřebám - celá knihovní sít KMP je propojena a registrovaní čtenáři mohou na jedinou legitimaci (případně Plzeňskou kartu) využívat služeb všech provozů. Úplně propojené jsou rovněž všechny katalogy a databáze, mnozí využívají možnosti virtuálního přístupu. Starým a invalidním občanům nabízí KMP rovněž donáškovou službu. Poskytuje ji 13 knihoven, z toho 3 pravidelně navštěvují domovy seniorů – knihovna Bolevec MěÚSS, penzion pro důchodce (U Jam 23) a Bezbariérový dům (Kaznějovská 43), knihovna Vinice Domov pro seniory „Sedmikráska“ (Kotíkovská 15) a knihovna Lhota Dům s pečovatelskou službou v Dobřanech (Loudů 1022). Čtyři knihovny jsou vybaveny bezbariérovým WC s Euroklíčem (OK Lochotín, OK Skvrňany, OK Slovany, Hudební a internetová knihovna). Projekt Euroklíč je mezinárodní projekt, který zde realizuje Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky, o. s. a který byl v ČR ve své kategorii oceněn titulem „Nejvýznamnější počin roku 2007“. KMP se zavázala zajistit udržitelnost do 31. 12. 2016. M-klub poskytuje své prostory pro schůze Svazu tělesně postižených civilizačními chorobami aj. Lidem se sluchovým postižením nabízí KMP v Hudební a internetové knihovně soubor filmů na DVD (na 500 titulů), z nichž většina je vybavena titulky v původním a českém jazyce. KMP dlouhodobě spolupracuje se ZŠ a MŠ pro sluchově postižené (Mohylová 90). Obvodní knihovna Doubravka, knihovna Lobzy a Ústřední knihovna pro děti a mládež realizují pro její žáky lekce informační výchovy, tematické besedy a akce s tlumočníkem do znakové řeči (Kniha a papír, Staré pověsti české, Kočka mezi lidmi, beseda se spisovatelkou Sandrou Vebrovou, Pasování na rytíře řádu čtenářského, Knihofon aj.). V rámci informačního vzdělávání zdravé populace KMP seznamuje studenty ZČU s problematikou četby sluchově postižených vč. ukázky upravených textů. Lidem se zrakovým postižením je ve Studovně, v OK Doubravka a OK Lochotín k dispozici zvětšovací program ZoomText. Knihovny s celotýdenním provozem jsou (od října 2010) vybaveny sadou dioptrických brýlí na čtení pro návštěvníky, kteří je doma zapomněli. Obvodní

40


knihovna Doubravka a knihovna Lobzy spolupracuje se ZŠ a MŠ pro zrakově postižené (Lazaretní 25) – pro její žáky realizuje lekce informační výchovy, tematické besedy a dílny (Halloween, Střih mluveného slova). V nabídce KMP je soubor zvukových knih na CD, MP3, MC, LP, SP a DVD. Celkem se jedná o téměř 8.500 nosičů mluveného slova, z toho je polovina pro děti, většina v českém jazyce, 15 titulů slovensky a 125 v dalších jazycích (angl., franc.), 94 s údaji Braillovým písmem. V rámci informačního vzdělávání zdravé populace KMP seznamuje žáky a studenty s problematikou četby zrakově postižených vč. ukázky textů v Braillovu písmu. Rovněž organizuje společné akce (Knihovna Bolevec: Jak žijí ti druzí – Putování s nevidomým kamarádem). OK Skvrňany od roku 2007 spolupracuje s Tyfloservisem, o.p.s. a s TyfloCentrem Plzeň, o.p.s. V prostorách M-klubu pro školy a veřejnost každoročně pořádá Den s Tyfloservisem. Návštěvníkům přibližuje problematiku nevidomých a slabozrakých, předvádí řadu kompenzačních pomůcek, které zrakově postiženým pomáhají v každodenním životě, umožňuje vyzkoušet si pomůcky či chůzi s bílou holí, vyzkoušet si simulovanou zvukovou střelbu – oblíbenou sportovní disciplínu zrakově postižených, vysvětluje princip Braillova bodového písma apod. Pořádá výstavy textů a fotografií, které přibližují činnost obou organizací. Rovněž spolupracuje při propagaci sbírky pro nevidomé občany Bílá pastelka. M-klub věnuje pozornost také přímo klientům TyfloCentra. Např. na všechny akce mají zrakově postižení vstup zdarma. Zrakově postižení se v M-klubu rovněž uplatní jako účinkující (přednášeli a hráli zde např. nevidomá malířka Pavla Francová, nevidomá cestovatelka Kateřina Matysková, nevidomý horolezec Jan Říha, společnost Divadlo Verva, jejíž většina herců je zrakově postižena apod.) Lidem s mentálním postižením a specifickými potřebami je v KMP věnována individuální pozornost. Knihovny připravují lekce informační výchovy, tematické besedy, exkurze, tvůrčí a dramatické dílny pro speciální ZŠ, MŠ pro děti s vadami řeči, pro dyslektiky, Ponton, o. s. – MŠ Klubíčko pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí aj. (např. OK Doubravka pořady Kočka mezi lidmi, Vánoce, Svátky jara, Loupežníci, Sci-fi a fantasy literatura; Knihovna Bolevec programy Den dětí, Hodina čtení, vánoční divadelní představení dětí s vadami řeči aj.). OK Skvrňany poskytuje prostory M-klubu pro setkávání mentálně postižených občanů (Country bál pro základní školu praktickou, výstava organizace Krystal, o.s. - organizace pro občany s psychickým postižením). Knihovna Lobzy věnuje individuální péče čtenáři s Downovým syndromem. Pobočka Bílá Hora pomáhá postiženému chlapci. Ústřední knihovna pro děti a mládež buduje vlastní databázi krásné literatury s tematikou handicapovaných. Součástí nabídky KMP je také soubor knih vhodných pro dyslektiky. Cíl: Pokračovat v nastaveném trendu. Stát se knihovnou bez bariér. Zajistit bezbariérový přístup v OK Bory a OK Doubravka. Ve spolupráci s příslušnými organizacemi provést analýzu uživatelských potřeb lidí s postižením. Vybavit Polanovu síň, L-klub a M-klub indukční smyčkou. Prohloubit komunikační dovednosti pracovníků KMP (vhodný přístup, základy znakové řeči).

KMP pro seniory Stav: Občané nad 60 let tvoří v současné době 21 % struktury čtenářů KMP. Knihovna seniorům pomáhá s výběrem knih, lidem s pohybovými problémy zajišťuje donáškovou službu,

41


slabozrakým nabízí možnost prezenčního zapůjčení brýlí na čtení (viz výše). Individuální zájemce zaškoluje v práci s počítačem. Senioři MO Plzeň 3 využívají ke svým setkáním klubovnu M-klubu. OK Lochotín ve spolupráci s MO Plzeň 1 poskytuje v L-klubu prostor k přednáškám a setkáváním seniorů prvního obvodu. V roce 2011 KMP zorganizovala kurz tréninku paměti pro seniory pod vedením Doc. Ing. Ilony Borusíkové, CSc. Senioři rovněž tvoří většinu členské základny Kruhu přátel knižní kultury, který při KMP působí a pořádá v Polanově síni pravidelné středeční literární večery. Knihovna Bolevec připravuje pro seniory komentované čtení z klasiky s dobrovolníkem. Dobrovolníci z řad seniorů nacházejí uplatnění též jako pomocníci při akcích v Polanově síni, při akcích pobočky Křimice (čtení pro školní družinu) nebo při přípravě literárního měsíčníku PLŽ (výběr textů, korektury). Cíl: Pokračovat v nastaveném trendu. Zvýšit podíl aktivit pro seniory (průměrný věk obyvatel Plzně se zvyšuje). Důsledně uplatňovat individuální přístup, asistenci při obsluze internetu, donáškovou službu apod.

KMP pro národnostní menšiny a cizince ve městě Stav: Podle statistických údajů k 1. 1. 2012 žilo v Plzni 12.417 cizinců. Řada těchto lidí je rovněž klienty KMP, avšak knihovna není oprávněna jejich národnost evidovat. Cizincům s povolením k trvalému či dlouhodobému pobytu KMP poskytuje služby neomezeně, využívají zejména přístup k veřejnému internetu. Osoby s krátkodobým pobytem mohou volně využívat prezenční služby, v případě zájmu o absenční výpůjčky skládají navíc vratnou kauci ve výši 1.000,- Kč. Jednotlivé knihovny organizují kulturně-vzdělávací akce na podporu vzájemného soužití a poznání – např. Knihovna Lobzy dvojjazyčné besedy pro děti O Polsku polsky s Polkou, čtení z knihy polské autorky Doroty Kellner Pralinky pro sousedku, Rusko rusky, v Polanově síni besedu ve spolupráci s Regionálnou obcou Slovákov Za najstrašími koreňmi slovanských dejín aj. OK Skvrňany pořádá v M-klubu cestopisné přednášky pro dospělou veřejnost. Nejen Ústřední knihovnu pro děti a mládež hojně navštěvují čtenáři romské národnosti, využívají veřejný internet a účastní se i čtenářských soutěží a akcí. Na pravidelném Knihofonu (veřejném čtení do mikrofonu) přirozeně vystupují též děti z Vietnamu, Slovenska či Ukrajiny. OK Lochotín hostila v listopadu 2011 v L-klubu Mezinárodní multikulturní odpoledne u příležitosti oslavy 20. výročí založení Organizace pro pomoc uprchlíkům v ČR. V souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu už v roce 2008 KMP odstartovala celoknihovní projekt Z Plzně do čtyř světových stran, který postupně představil literaturu a kulturu Slovenska, Polska, Itálie a Francie (2008), Irska (2009) a Belgie (2010), nyní se zaměřuje na Německo (2011 – 2012). KMP má ve svém fondu na 10 tisíc cizojazyčných svazků, z toho největší soubory ve slovenštině (3.321), angličtině (3.015), němčině (1.594) a ruštině (1.026), zastoupena je také španělština, italština, polština aj., nechybí jazykové slovníky ani učebnice Čeština pro cizince. 14 pracovníků KMP dlouhodobě navštěvuje kurzy anglického jazyka. Leporelo s informacemi o KMP je k dispozici také v angličtině. Cíl: Pokračovat v nastaveném trendu. Rozšířit knihovní fond o vyšší počet svazků cizojazyčné beletrie. Zvýšit podíl akcí zaměřených na cizí kultury a národnostní menšiny. Prohlubovat jazykové kompetence pracovníků.

42


KMP na podporu regionálního literárního života Stav: KMP se významnou měrou podílí na rozvoji plzeňského literárního života, a to podporou literárních sdružení (Pro libris, Kruh přátel knižní kultury, Ason-klub), vlastní publikační činností a nabídkou kulturně vzdělávacích aktivit a pořadů pro veřejnost (literární večery, literární výlety, odborné přednášky, programy apod.). Od roku 2012 je KMP vedle sdružení Pro libris hlavním vydavatelem literárního měsíčníku PLŽ (Plzeňský literární život), který plní řadu důležitých funkcí. Vytváří publikační prostor pro spisovatele západních Čech, zejména Plzně, případně Plzeňského kraje či Karlovarského kraje. Spojuje autorské generace, vyhledává nové talenty a aktivně je oslovuje, autory motivuje, přináší pozvánky a informace z oblasti literatury a tvůrčího psaní, reflektuje a hodnotí plzeňskou knižní produkci, poskytuje prostor pro názory čtenářů, sleduje regionální literární výročí, propaguje plzeňskou literaturu za hranicemi regionu, reprezentuje město apod. Cíl: Pokračovat v nastaveném trendu. Prohloubit spolupráci se Střediskem západočeských spisovatelů v Plzni. Budovat regionální fond krásné literatury také v digitální podobě. Systematicky pracovat s regionální literaturou, propagovat ji a nabízet veřejnosti. Příležitostně vydávat nekomerční tituly zajímavé plzeňské literatury. Udržet vydávání literárního měsíčníku PLŽ a zajistit jeho financování z více zdrojů.

KMP na podporu mužů-čtenářů Stav: Z průzkumů (Trávníček, 2011) vyplynulo, že za poslední tři roky se počet mužů, kteří v ČR navštívili knihovny, snížil z 34 % (2007) na 28 % (2010). Právě tak o 4 % poklesl počet knih, které muži přečetli, a o 23 % poklesl počet knih, které si muži v tomto období zakoupili. Naproti tomu počet žen, které navštívily knihovny, ve stejném období o 1 % stoupl. KMP dlouhodobě vykazuje poměr registrovaných čtenářů a čtenářek 27 % : 73 %. K 1. 1. 2012 žilo v Plzni 76.144 mužů, z toho jen 5.472 využívalo služeb KMP. Cíl: Zvýšit podíl registrovaných čtenářů-mužů všech věkových kategorií. Zvyšovat jejich zájem vhodnou skladbou knihovního fondu a nabídkou přitažlivých kulturně-vzdělávacích programů (zajímavá témata, cestopisné přednášky apod.). Podchytit muže prostřednictvím rodiny.

43


14. Formulace návrhu další strategie KMP v letech 2012 – 2016 K formulaci návrhů další strategie KMP byla použita metoda „7P“ (Keřkovský – Vykypěl, 2006). Tabulka č. 4 Strategický cíl

Product (soubor knih a služeb)

         

 Price (cenová politika)

    

Place (vymezení trhu)

  

Udržet standard poskytovaných služeb a postupně ho zvyšovat. Rozšířit nabídku KMP o nové fondy – e-knihy, divadelní hry na CD. Rozšířit nabídku KMP o nové služby – přístup on-line k licencovaným informačním zdrojům (Naxos Music Library aj.). Kreativně a proporcionálně budovat knihovní fond s důrazem na trvalou hodnotu titulů (více knih, méně periodik). Doplnit knihovní fond kvalitní beletrií v angličtině, němčině, ruštině a slovenštině. Rozšířit otevírací dobu v hlavní budově KMP z dosavadních 48 na 52 hodin týdně. Odstranit bariéry, zlepšit dostupnost knihoven a služeb pro lidi s handicapem, stát se knihovnou se značkou Handicap Friendly. Nabídnout čtenářům možnost samoobslužného vracení knih prostřednictvím Herbie boxu. Zvýšit podíl kulturně-vzdělávacích akcí pro vybrané sociální skupiny - rodiny s dětmi, muže-čtenáře, studenty SŠ vč. nematuritních oborů aj. Zkvalitnit nabídku informačního vzdělávání pro všechny stupně škol v návaznosti na informační vzdělávání školních vzdělávacích programů. V plném rozsahu naplňovat komunitní úlohu knihoven. Udržet čtenářské poplatky a poplatky za služby ve stávající výši. Udržet sociálně únosné vstupné na kulturně-vzdělávací pořady pro školy. Navzdory ekonomické krizi a zvýšení DPH na knihy zajistit doplňování knihovního fondu v dosavadní kvalitě a rozsahu. Zajistit vícezdrojové financování v oblasti kulturně-vzdělávacích projektů (sponzorské dary, granty, dotace). Usilovat o členství v knihovnických konsorciích, a dosáhnout tak na cenově zvýhodněný přístup k licencovaným databázím a zdrojům. V nabídce služeb spolupracovat s ostatními knihovnami a kulturními institucemi ve městě. Ve vztahu ke konkurenční SVK PK upevnit postavení KMP na trhu v rámci města Plzně a okresu Plzeň-město. Kvalitně plnit regionální funkce směrem k malým knihovnám v okrajových částech města Plzně a v okresu Plzeň-město.

44


Promotion (distribuční kanály)



  

People (lidské zdroje, pracovníci)

 

  

  Process (vývojové, zásobovací, výrobní, distribuční, informační aj. procesy nezbytné pro uspokojení potřeb zákazníka KMP)

Planning (plánování, řízení organizace, firemní kultura)

 

 

    

Udržet počet knihoven sítě KMP ve stávajícím rozsahu (tj. ústřední knihovny, obvodní knihovny, další knihovny s celotýdenním provozem, malé pobočky, Bibliobus). Hledat možnosti rozšíření Knihovny Vinice či jejího přemístění do nových, větších prostor. Hledat možnosti rozšíření městské knihovní sítě o stálou pobočku v oblasti Tomanovy ulice na Borech. Nadále usilovat o výstavbu nové hlavní budovy KMP, která by lépe prostorově vyhověla moderním evropským trendům, nabídla lepší prostor pro uživatele i pro další rozvoj služeb. Výrazně zkvalitnit oblast řízení lidských zdrojů v KMP. Neustále zvyšovat kvalifikaci pracovníků, dostát standardu odborného vzdělávání min. 48 pracovních hodin na 1 pracovníka za rok. Budovat mladé kádrové rezervy (v nejbližších letech řada vedoucích pracovníků odejde do důchodu). Zvýšit podíl knihovníků-mužů (nyní v KMP 93 % feminizace). Rozšířit počet zaměstnanců KMP o 3 knihovníky (1 pracovníka pro oblast PR, marketingu, celoknihovních a vzdělávacích akcí pro veřejnost; 1 pracovníka – odborníka na poruchy čtení do Ústřední knihovny pro děti a mládež; 1 pracovníka k posílení Knihovny Vinice). U pracovníků posílit vědomí KMP jako celku. Intenzivněji využívat práce dobrovolníků v KMP. Usilovat o co nejrychlejší zpracování a expedici nových knih ke koncovým uživatelům. Nadále spolupracovat s firmou LANius, s.r.o., dávat podněty na úpravy a změny knihovního systému Clavius, aplikovat aktualizace systému v praxi. Provést rozsáhlý průzkum spokojenosti uživatelů KMP (2014). Realizovat rekonstrukci půdy v hlavní budově KMP. Do nově vzniklého prostoru přesunout hospodářské oddělení a správce budov (s možností lepší ochrany peněz a klidu na práci), ve zbylé části zachovat archiv KMP a vybudovat zasedací síň. Zachovat současnou organizační strukturu KMP (v dlouhodobém horizontu se osvědčila jako optimální). Zpracovat novou koncepci Hudební a internetové knihovny s cílem zabránit poklesu zájmu o výpůjčky hudebních nosičů. Zpracovat novelu Standardu veřejných služeb poskytovaných Knihovnou města Plzně, p. o. (2013). Výrazně zlepšit oblast public relations v KMP. Upevnit firemní kulturu KMP a jednotnou image.

45


15. Závěr Knihovna města Plzně poskytuje své služby plzeňským občanům dlouhodobě a nezastupitelně. Na rozdíl od jiných kulturních zařízení je úspěch knihovny postavený na stovkách drobných každodenních úkonů, činností a akcí. Proto také do značné míry prolínají výsledky analytické a návrhové části. V následujícím období bude KMP pokračovat v dosavadní činnosti v souladu se zákonnými a metodickými předpisy, rozšiřovat své služby s ohledem na potřeby místní komunity, neustále zvyšovat standard služeb a implementovat všechny nové technologie a novinky knihovnického oboru, které v jejích podmínkách lze realizovat. „Tempora mutantur et nos mutamur in illis. – Časy se mění a my se měníme s nimi.“ (Cicero) V Plzni dne 30. 1. 2012

Mgr. Helena Šlesingerová ředitelka KMP, p.o.

46


16. Literatura a prameny 1. KEŘKOVSKÝ, Miloslav – VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení : teorie pro praxi. 2. vydání. C. H. Beck, 2006. 172. s. ISBN 80-7179-578–X. 2. Knihovní řád Knihovny města Plzně, p. o. Plzeň: Knihovna města Plzně, 2011. 17 s., příl. Dostupné také z: http://www.knihovna.plzen.eu/dokumenty/knihrad.php 3. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2014 včetně internetizace knihoven: návrh určený pro mezirezortní připomínkové řízení. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, ©2006 [cit. 2011-11-30]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce201114/Navrh_Koncepce_2011_2014.pdf?PHPSESSID=191cfb1ae3214f0fd5cef33879cb86ed. 4. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. In: Ministerstvo kultury [online]. Praha: Ministerstvo kultury, ©2007-2010 [cit. 2011-11-30]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-aknihovny/Metodicky_pokyn_MK_k_vymezeni_standardu_VKIS_poskytovanych_knihovnami_1.doc. 5. Organizační řád Knihovny města Plzně, příspěvkové organizace. Plzeň: Knihovna města Plzně, 2009. 9 s., příl. 6. Otevřete si Plzeň!: přihláška města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Plzeň: Statutární město Plzeň, Magistrát města Plzně, 2010. 246 s. ISBN 978-80-254-757-1. Dostupné také z: http://www.plzen2015.net/wp-content/uploads/2009/10/Plzen_Prihlaska_CZ.pdf 7. Program rozvoje kultury ve městě Plzni: 2009-2019. Plzeň: Statutární město Plzeň, ©2010. 65 s. Dostupné také z: http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/verejnedokumenty/koncepcni-dokumenty/clanky-8/program-rozvoje-kultury-ve-meste-plzni-naleta-2009-2019.aspx 8. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. Aktuality SKIP, sv. 20. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné také z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf. 9. Standard veřejných služeb poskytovaných Knihovnou města Plzně, p. o. Plzeň: 2005. 15 s. 10. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014 = National cultural policy Czech Republic 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2009. 105, 108 s. ISBN 978-80-8631083-1. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politikafresh.pdf.

47


11. ŠLESINGEROVÁ, Helena. Strategie rozvoje Knihovny města Plzně, příspěvkové organizace v letech 2012 – 2015. Plzeň, 2011. BIBS – vysoká škola. 36 s. 12. ŠLESINGEROVÁ, Helena. Postavení a úloha managementu v Knihovně města Plzně, příspěvkové organizaci. Plzeň, 2012. BIBS – vysoká škola. 41 s. 13. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a čtení v České republice. Praha : Národní knihovna České republiky, 2007. 39 s. 14. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti : obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). 1. vydání. Brno: Host, 2011. 191 s. ISBN 978-80-7294-515-3. 15. VOREL, Václav. Personálně organizační audit Knihovny města Plzně, p. o. Plzeň: Via Optima, v.o.s., 2005. Nestr. 16. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2010. Plzeň: Knihovna města Plzně, 2011. 53 s. Dostupné také z: http://www.knihovna.plzen.eu/oknihovne.php#zpravy 17. Zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím. In: Sbírka zákonů ČR. 1999, částka 39. ISSN 1211-1244. 18. Zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů ČR. 2000, částka 32. ISSN 1211-1244. 19. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001, o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2001, částka 98. ISSN 1211-1244. 20. Zákon č. 216/2006 Sb. ze dne 25. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů ČR. 2006, částka 72. ISSN 1211-1244 21. Zřizovací listina: [Knihovna města Plzně, příspěvková organizace]. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2003. 4 s., příl. 

Prezentace: Richter, V. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2014. Knihovnická dílna 2011, Praha 28.–29. 4. 2011. [cit. 30.11.2011]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/akce-sekce-verejnychknihoven/knihovnicka-dilna-2011.

48




Prezentace: Richter, V. Novela Standardu VKIS. Celostátní seminář Regionální funkce 2011, Plzeň 12.–13. 10. 2011. [cit. 30.11.2011]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/2011/2011_Richter_Standardy.pdf.



Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, © 2011 [cit. 30.11.2011]. Dostupné z:http://www.czso.cz.



Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, © 2010 [cit. 26. 1.2012]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz.



Knihovna města Plzně [online]. Plzeň: Knihovna města Plzně, příspěvková organizace, © 2011 [cit. 31.12.2011]. Dostupné z: http://www.knihovna.plzen.eu.

49

Strategie rozvoje Knihovny města Plzně, příspěvkové organizace v letech Obsah

Recommend Documents