Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání Fond dalšího vzdělávání Finální verze Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Strategické vyhodnocení pro oblast dalšího vzdělávání" financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008-2015" (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016) a slouží jako návrhový podklad pro strategii MPSV
PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz
Obsah SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................................................... 3 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ........................................................................................................................... 5 1.
Úvod ................................................................................................................................................ 7
2.
Systém DPV a klíčové zóny .............................................................................................................. 9
3.
2.1.
Zóna hledání uplatnění – cílové skupiny a hlavní problémové oblasti.................................. 14
2.2.
Zóna zaměstnanosti – cílové skupiny a hlavní problémové oblasti ...................................... 15
2.3.
Zóna nezaměstnanosti – cílové skupiny a hlavní problémové oblasti .................................. 16
2.4.
Veřejně-politické nástroje DPV ............................................................................................. 17
2.5.
Subjekty DPV ......................................................................................................................... 21
Strategické cíle MPSV v oblasti DPV, hodnotící kritéria a vybrané nástroje řešení ...................... 23 3.1.
Specifický cíl 1 – Provázat PV a DPV vzhledem k TP ............................................................. 25
3.2.
Specifický cíl 2 – Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV ........................................ 36
3.3.
Specifický cíl 3 – Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP ............................................................... 45
3.4. Specifický cíl 4 – Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV ......................................................................................................................... 61 4.
5.
Implementace strategie ................................................................................................................ 74 4.1.
Logický rámec implementace strategie................................................................................. 74
4.2.
Harmonogram implementace strategie ................................................................................ 81
Monitoring a evaluace implementované strategie ....................................................................... 83 5.1 Schválení Strategie ...................................................................................................................... 83 5.2 Systém evaluace .......................................................................................................................... 83 5.3 Systém monitorovacích indikátorů ............................................................................................. 86
2
SEZNAM ZKRATEK AIVD
Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR
AK ČR
Akademie věd ČR
APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
CS
Cílová skupina
CŽU
Celoživotní učení
ČR
Česká republika
ČMKOS
Českomoravská konfederace odborových svazů
ČMZRB
Českomoravská záruční a rozvojová banka
DPH
Daň z přidané hodnoty
DPV
Další profesní vzdělávání
DV
Další vzdělávání
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
FDV
Fond dalšího vzdělávání
IPS
Informační a poradenské centrum
HK
Hospodářská komora
MBC
Management by Competencies – řízení podle kompetencí
MD
Ministerstvo dopravy
MF
Ministerstvo financí
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSp
Ministerstvo spravedlnosti
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV
Ministerstvo vnitra
MzD
Ministerstvo zdravotnictví
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NSK
Národní soustava kvalifikací
NSP
Národní soustava povolání
NPF
Národní poradenské fórum
NUV
Národní ústav pro vzdělávání
NVF
Národní vzdělávací fond
OHK
Okresní hospodářská komora 3
OP
Operační program
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OPVK
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OR DPV
Odborná rada dalšího profesního vzdělávání
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
PC
Osobní počítač
PS
Pracovní skupina
PV
Počáteční vzdělávání
RVKIS
Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost
RT
Rejstřík trestů
ŘVIS
Řídící výbor pro informační společnost
ŘVK
Řídící výbor pro konkurenceschopnost
SF
Strukturální fondy
SMK
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti
SP
Svaz průmyslu
SR
Sektorové rady
SŠ
Střední škola
ŠVP
Školní vzdělávací program
TP
Trh práce
ÚP
Úřad práce ČR
VÚPSV
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
VŠ
Vysoká škola
ž/m
Ženy/muži
4
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Další profesní vzdělávání je oblast úzce spjatá s trhem práce a politikou zaměstnanosti. MPSV by si mělo být velmi dobře vědomo, že kvalita znalostí, dovedností a schopností pracovní síly hraje (vedle celkové ekonomické situace) rozhodující roli ve vývoji základních ukazatelů trhu práce a celé ekonomiky. A jelikož ČR dosud nemá kromě obecných strategických dokumentů (např. Národního programu reforem, Programového prohlášení vlády a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti) k dispozici žádný ucelený strategický dokument, který by pomohl usměrňovat rozvoj kompetencí pracovní síly v ČR žádoucím směrem, je cílem třetí části zakázky s názvem „Strategické vyhodnocení pro oblast dalšího vzdělávání“ vypracovat pro MPSV podkladovou strategii pro oblast dalšího profesního vzdělávání s důrazem na budoucí programové období strukturálních fondů EU 2014-2020. Tato oblast je v současném programovém období, dle rámcového vymezení působnosti v Národním strategickém referenčním rámci, podporována dvěma operačními programy ESF – OP LZZ a OPVK. Jednak formou projektů pro rozvoj systému dalšího profesního vzdělávání, jednak projektů přímo realizujících další profesní vzdělávání pro cílové skupiny podniků a zaměstnanců. Další profesní vzdělávání bude jednou z podporovaných oblastí i v nadcházejícím programovém období strukturálních fondů 2014-2020. Na základě analýzy stavu systému dalšího profesního vzdělávání v ČR a dosavadního průběhu realizace projektových aktivit z programů ESF je nutné nově vymezit i rozdělení resortní působnosti v této oblasti s ohledem na zásadní význam dalšího profesního vzdělávání pro trh práce. Podkladová strategie umožní specifikovat a věcně vymezit tuto oblast v připravované koncepci zaměstnanosti MPSV, ve strategickém dokumentu ČR na nové programové období – Smlouvě o partnerství pro rozvoj a investice a pochopitelně i v budoucím operačním programu ESF v gesci MPSV (OP Zaměstnanost), který v sobě bude oblast dalšího profesního vzdělávání zahrnovat. Podkladová strategie pro další profesní vzdělávání obsahuje jasně formulované strategické cíle obecného charakteru a dekomponované dílčí cíle včetně zvoleného postupu (varianty) pro jejich naplňování. Cíle strategie jsou stanoveny dle „SMART“ principu, tj. jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené. Obsah podkladového materiálu odpovídá požadavkům spojeným s tvorbou strategických veřejněpolitických dokumentů a tvoří jej 5 samostatných kapitol. Z věcného hlediska jsou zásadní zejména 2. a 3. kapitola. Kapitola 2 stručně charakterizuje oblast dalšího profesního vzdělávání v ČR a představuje hlavní zóny DPV z hlediska postavení různých cílových skupin na trhu práce. Současně identifikuje hlavní problém ČR v této oblasti - DPV dostatečně nereflektuje kvalifikační potřeby trhu práce, nepodporuje zaměstnanost a konkurenceschopnost jedinců a české ekonomiky. Kapitola 3 pak v první části tento problém převádí do podoby hlavního strategického cíle, kterým je kvalifikační a kompetenční vybavenost pracovníků v ČR odpovídající potřebám TP a podporující zaměstnanost a zaměstnatelnost. V druhé části je obecný cíl strukturován do 4 specifických cílů: 1. Provázání PV a DPV vzhledem k TP, 2. Vytvoření motivujícího prostředí pro účastníky DPV, 3. Zvyšování kvality DPV vzhledem k TP, 4. Snižování nezaměstnanosti, podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti prostřednictvím DPV. Pro naplnění hodnot zvolených indikátorů výstupu těchto specifických cílů jsou na základě zhodnocení aplikovaných kritérií (relevance, udržitelnosti, ekonomické efektivnosti a přijatelnosti pro aktéry) navržena konkrétní opatření obsahující stručnou charakteristiku 5
a zdůvodnění relevance, udržitelnosti a přijatelnosti, popis jednotlivých na sebe navazujících kroků, popis cílových skupin a zapojených subjektů včetně rozdělení kompetencí a zodpovědnosti, harmonogram realizace, zhodnocení ekonomické efektivnosti, hlavní výstupy a indikátory výstupu.
6
1. Úvod Systém dalšího vzdělávání ČR doznal v posledních letech významných změn, které přispěly k jeho výraznému rozvoji (zejména díky přijetí zákona č. 179/2007 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání, NSK, NSP, aj.). Přes tyto úspěchy zůstává nadále ve své stávající podobě poměrně roztříštěný z hlediska koordinačního, institucionálního i procesního. V této oblasti pracuje vedle sebe a často i proti sobě celá řada subjektů vzdělávacího, poradenského, koncepčního i výzkumného charakteru. Dohledem nad jejich činností a garantem rozvoje celého systému je dle zákona č. 179/2007 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). Z věcného hlediska se jedná o velice rozsáhlou vzdělávací sféru, z níž zejména oblast dalšího profesního vzdělávání (dále jen DPV) je úzce spjata s trhem práce a politikou zaměstnanosti – doménami MPSV1. MPSV by si mělo být vědomo, že kvalita znalostí, dovedností a schopností pracovní síly hraje (vedle celkové ekonomické situace) rozhodující roli ve vývoji základních ukazatelů trhu práce ČR. Proto požádalo Fond dalšího vzdělávání (svou příspěvkovou organizaci), aby zpracoval podkladový strategický dokument pro oblast DPV, který by v horizontu 10 let umožnil sjednotit a rozvíjet systém DPV žádoucím směrem. Navržená podkladová strategie je třetím krokem strategické práce FDV v oblasti DPV. Jejímu vzniku předcházela podrobná analytická a evaluační činnost, jejímiž výstupy jsou jednak analytická zpráva o současném stavu DV v ČR s důrazem na oblast DPV a jednak evaluační zpráva vyhodnocující procesní i věcné souvislosti dosud realizovaných projektů OP LZZ v oblasti DPV v gesci MPSV. Všechny kroky podkladového materiálu jsou pochopitelně navrženy tak, aby odpovídaly základním cílům stěžejních národních strategických dokumentů2 i evropské Strategii Evropa 2020 (viz I. část zakázky). Obecným rámcovým cílem podkladové strategie FDV v oblasti DPV je snížení strukturálního kvalifikačního nesouladu na trhu práce a podpora celoživotního rozvoje znalostí, dovedností a schopností pracovní síly v ČR. Implementace navrhovaných strategických opatření povede k potřebnému zvýšení produktivity podniků a tím přispěje k růstu konkurenceschopnosti ekonomiky ČR. Opatření budou mít pro občany – účastníky DPV – také výrazný preventivní efekt z hlediska nezaměstnanosti, zejména její strukturální a dlouhodobé formy, které jsou přetrvávajícím a zatím nepříliš úspěšně řešeným problémem trhu práce v ČR. Všechny realizované kroky by tak měly působit jako prevence sociálního vyloučení a klíčový prvek podpory sociální koheze v ČR. Tyto cíle jsou v souladu s hlavním smyslem podpory Evropského sociálního fondu, respektive jeho operačních programů v jednotlivých zemích EU.
1
Samozřejmě, že MPSV se z povahy své funkce zabývá také dalšími složkami systému dalšího vzdělávání – např. občanskému nebo zájmovému vzdělávání rodin, seniorů nebo skupin sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených. Tyto složky, stejně jako celá problematika, však nejsou předmětem této strategie. 2 Zejména Strategie celoživotního učení ČR, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a Národního programu reforem ČR.
7
Předpokladem úspěšné realizace podkladové strategie je dokončení úprav systému dalšího vzdělávání do roku 2014 dle kritérií uvedených pro splnění tzv. předběžných podmínek3 (návrh obecného nařízení ke strukturálním fondům pro období 2014 – 2020, předběžně schválené Radou EU), přičemž nejde jen o zajištění samotného budoucího financování dalšího profesního vzdělávání; splnění předběžných podmínek prospěje jednoznačně i národním systémům v oblasti trhu práce a celoživotního učení. Obsah podkladového materiálu odpovídá požadavkům spojeným s tvorbou strategických veřejněpolitických dokumentů a tvoří jej 5 samostatných kapitol. První kapitola je věnována úvodnímu představení problematiky a formulaci cíle spojeného s tvorbou této strategie. Druhá kapitola stručně charakterizuje oblast DPV a v jeho rámci představuje jednotlivé zóny DPV, ve kterých se mohou cílové skupiny trhu práce v průběhu dospělého života vyskytovat. Současně identifikuje hlavní problém ČR v oblasti DPV a následně také problémy, jejich příčiny a důsledky v jednotlivých zónách DPV. Představuje také základní nástroje a relevantní subjekty DPV. Třetí kapitola ve své první části převádí identifikované problémy do podoby stromu cílů DPV v ČR. Představuje hodnotící kritéria, ze kterých FDV vychází při návrhu konkrétních opatření. Následují velmi podrobně rozpracovaná navržená opatření naplňující jednotlivé specifické cíle strategie. Čtvrtá kapitola se věnuje praktické implementaci strategie. Obsahuje konkrétní postup realizace strategie přehledně prezentovaný prostřednictvím logického rámce implementace a také rámcový harmonogram provádění jednotlivých kroků. A konečně poslední pátá kapitola představuje navržený systém a nástroje monitoringu a evaluace implementované strategie.
3
Jedná se o předběžné podmínky č. 8.1 - 8.3 a 9.3, jejichž obsahem je zavést např. individualizované služby zaměstnanosti a efektivní systém pro předvídání dění na trhu práce a funkční systém CŽU.
8
2. Systém DPV a klíčové zóny Další profesní vzdělávání je významná složka systému DV, která má přímý vztah k trhu práce a obsahově koresponduje s vytvořenými nástroji Národní soustavou kvalifikací (dále jen NSK) a Národní soustavou povolání (dále jen NSP). Jedná se o oblast velmi širokou, zatím nepříliš dobře koordinovanou a koncepčně uchopenou, tudíž také často neefektivní z hlediska vynaložených finančních zdrojů i neúčinnou vzhledem k vzdělávacím potřebám trhu práce. Hlavním problémem ČR je v této souvislosti skutečnost, že DPV dostatečně neodpovídá potřebám trhu práce, nesnižuje dostatečně nezaměstnanost a nepodporuje zaměstnanost a zaměstnatelnost v ČR. Jedním, nikoliv však jediným důsledkem tohoto stavu může být i přetrvávající relativně nízká míra účasti občanů na dalším profesním vzdělávání, která v roce 2010 dosáhla hranice 7,5 %, nicméně benchmark, stanovený na rok 2020 cílí na hodnotu 15% účasti. V roce 2011 sice došlo k výraznému skokovému nárůstu tohoto podílu na 11,4 %, tj. o 3,9 p. b., přičemž průměr EU-27 naopak poklesl o 0,2 p. b., nicméně z výroční zprávy OP LZZ za rok 2011 vyplývá, že prudký nárůst osob účastnících se dalšího vzdělávání v ČR v roce 2011 nepředstavuje trvalé, systémové zvýšení účasti na dalším vzdělávání v ČR, ale dočasný výkyv způsobený realizací projektů v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-13 v prioritní ose 1 Adaptabilita zaměřené na vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Dosavadní snahy relevantních subjektů o její systémové zvládnutí a koordinaci se tedy příliš nezdařily, což bylo potvrzeno i v druhé evaluační části zakázky (Evaluace opatření a nástrojů podpory DV). Pro klíčové aktéry DPV, tj. úřady práce, zaměstnané i nezaměstnané osoby, osoby hledající uplatnění, zaměstnavatele a jejich sdružující organizace a vzdělávací a neziskové subjekty, je stále obtížné se v oblasti zorientovat a zvolit vhodnou vzdělávací strategii. Za současných podmínek také tito aktéři nemají reálnou možnost ovlivňovat podobu financování, procesů i obsahu DPV tak, aby účinně a přitom efektivně přispívala k rozvoji lidských zdrojů v souladu se vzdělávacími potřebami trhu práce v jednotlivých sektorech, odvětvích, oborech a profesích ekonomiky. Na obrázcích 1 a 2 je přehledným způsobem znázorněn strom problémů (příčin a důsledků) souvisejících s výše zmiňovaným hlavním problémem DPV v ČR.
9
Obrázek 1 – Strom problémů DPV v ČR - Příčiny
DPV dostatečně neodpovídá potřebám TP, nesnižuje dostatečně nezaměstnanost a nepodporuje zaměstnanost a zaměstnatelnost v ČR
Selhání designu a implementace systému DPV
Selhání veřejných politik utvářejících kontext DPV
Absence kvalitní hospodářské strategie pro ČR
Dlouhodobé politické podceňování významu vzdělávání pro rozvoj společnosti a ekonomiky
Nezájem o systém DPV
Absence strategického a koordinačního rámce DPV
Absence uceleného legislativního rámce DPV
Nesledování kvality a efektivity státem financovaného DPV
Absence informačního a monitorovacího nástroje DPV
Špatná udržitelnost systémových projektů ESF
Neprovázanost počátečního vzdělávání s DPV
Absence systematického sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP
Neucelený systém certifikace a akreditace
Absence funkční regionální spolupráce aktérů DPV a TP na rozvoji HR a řešení nezaměstnanosti
Nejasné rozdělení kompetencí v systému DPV
Nedůvěra zaměstnavatelů v současný systém DPV
Existence finančních, časových a informačních bariér účasti v DPV
Nízká motivace rizikových skupin TP k účasti v DPV
Nedostatek podpůrných nástrojů zajišťování kvality DPV
Zdroj: FDV, 2012
Na obrázku č. 1 je znázorněn strom problémů, kdy na vrcholu je hlavní problém oblasti DPV. Zeleně jsou vyznačeny nejzásadnější kategorie příčin problémů a modře jsou vyznačeny specifikované konkrétní příčiny problémů.
10
Obrázek 2 – Strom problémů v ČR - Důsledky
DPV dostatečně neodpovídá potřebám TP, nesnižuje dostatečně nezaměstnanost a nepodporuje zaměstnanost a zaměstnatelnost v ČR
Malé/špatně cílené investice zaměstnavatelů do DPV zaměstnanců
Malé investice dospělých jednotlivců do DPV
Přetrvávající kvalifikační a oborový nesoulad na TP
Nedostatečně resp. špatně cílené DPV zaměstnanců
Nízká míra zaměstnanosti specifických skupin TP
Špatná uplatnitelnost specifických skupin TP (např. absolventů)
Vysoká strukturální a oborová nezaměstnanost v určitých regionech ČR
Nedostatečná konkurenceschopnost firem
Absence preventivního a podpůrného charakteru DPV pro jednotlivce na TP
Nižší vertikální i horizontální mobilita na TP
Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost zvláště v určitých regionech
Zvyšování sociálního napětí v postižených regionech
Brždění ekonomického rozvoje postižených regionů
Zdroj: FDV, 2012
Na obrázku č. 2 je znázorněn strom problémů, kdy na vrcholu je hlavní problém oblasti DPV. Zeleně jsou vyznačeny nejzásadnější kategorie důsledků problémů a modře jsou vyznačeny specifikované konkrétní důsledky problémů. Do značné míry je za tuto situaci zodpovědný dosavadní strategický a legislativní rámec celého systému dalšího vzdělávání. Kompetence MŠMT a MPSV jsou v tomto systému stanoveny zákonem č. 179/2007 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání a je pochopitelné, že hlavní roli 11
v koncepčním a systémovém rozvoji celého DV hraje MŠMT. Na druhou stranu, kompetence obou resortů v oblasti DPV, které má přímou vazbu na trh práce, jsou z hlediska systémového rozvoje DPV rozděleny poměrně neefektivně. MPSV v této souvislosti dlouhodobě cítí potřebu získat rozhodovací pravomoci nejen v oblasti rozvoje určitých aspektů DPV (např. rekvalifikací), ale do jisté míry a za spolupráce s MŠMT věcně i procesně koordinovat rozvoj celého systému DPV. Proto také FDV při plnění zakázky uchopil problematiku DPV skutečně komplexně a navrhuje pomocí obsažených opatření postupně, efektivně, účinně a se zapojením klíčových aktérů DPV tuto oblast v příštích 10 letech rozvíjet. Systém DPV by měl být schopen řešit nejen kvalifikační potřeby osob v nezaměstnanosti či zaměstnanců podniků procházejících strukturálními problémy, ale měl by také (a především) působit preventivně. Měl by pomáhat rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, podporovat růst zaměstnanosti a předcházet nezaměstnanosti, zejména strukturálního charakteru napříč všemi regiony ČR. Z toho důvodu je tato strategie zaměřena celkem na 3 základní věcně i procesně odlišné zóny DPV vzhledem k trhu práce: 1) Zónu hledání pracovního uplatnění 2) Zónu zaměstnanosti 3) Zónu nezaměstnanosti V následující části jsou jednotlivé zóny, jejich cílové skupiny a hlavní problémy, kterým čelí v rámci DPV, podrobněji vymezeny. Předtím je však třeba zdůraznit klíčovou roli počátečního vzdělávání (dále jen PV) z hlediska vývoje základních ukazatelů trhu práce a ekonomiky. Fungující koordinace a spolupráce mezi systémem DPV a systémem PV je zcela zásadním předpokladem úspěchu v této oblasti. Z toho důvodu, a přestože PV je odlišnou politickou arénou s vlastními aktéry, je podstatou podkladové strategie v následujících letech nejen rozvíjet systém DPV, ale také identifikované vzdělávací potřeby, trendy, klíčové výstupy a informace konzultovat s příslušnými aktéry PV na národní i regionální úrovni a spoluvytvářet tak vzdělávací systém schopný reagovat svou nabídkou vzdělávání na změny trhu práce respektive celé ekonomické oblasti. Situaci DPV v gesci MPSV modeluje obrázek 3, který ukazuje na vazbu mezi PV a dalším profesním vzděláváním a znázorňuje jednotlivé zóny DPV a jejich cílové skupiny.
12
Obrázek 3 – Zóny a kdo se v nich vyskytuje
Počáteční vzdělávání (účastník PV)
zóna hledání uplatnění
zóna zaměstnanosti
•absolvent •osoba vracející se na trh práce - z výkonu trestu, ze zahraničí, atd. •rodič pečující o dítě •končící OSVČ •ekonomicky neaktivní osoby •zájemce o zaměstnání dle zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
•zaměstnanec ve veř.sektoru •zaměstnanec v soukr. sektoru •OSVČ •zaměstnanec mající zájem stát se OSVČ
zóna nezaměstnanosti •uchazeč o zaměstnání dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti •nezaměstnaný - dobrovolně a bez evidence na ÚP •nezaměstnaný - bez možnosti vstupu na trh práce (např. ve výkonu trestu)
Další profesní vzdělávání Zdroj: FDV, 2012
Z obrázku č. 3 je dobře vidět věcná provázanost a prostupnost tří základních zón DPV. Do těchto zón vstupuje každý občan po nebo ještě v průběhu PV. V jaké z nich se nachází, je dáno zejména dvěma faktory – osobním přístupem tvořeným úrovní motivace, aktivity, zájmu, apod. a celkovým potenciálem, který souvisí s přítomností nebo absencí handicapů vzhledem k trhu práce. Osobní přístup je proměnná, která nabývá mnoha hodnot v intervalu od velmi aktivní až po velmi pasivní. Míru celkového potenciálu lze změřit na základě zařazení člověka na škálách následujících proměnných: úroveň vzdělání, znalostí, dovedností a schopností, míra pracovních zkušeností, obor vzdělání, zdravotní stav, věk, geografická příslušnost, pohlaví, rodinný stav, národnost a sociální a ekonomické postavení. Hodnoty těchto dvou proměnných nemají vliv jen na pozici dospělého člověka na trhu práce, ale významnou měrou ovlivňují i jeho vnímání potřeby dalšího vzdělávání. Příkladem může být na jedné straně nezaměstnaný člověk s aktivním osobním přístupem, ale nižším celkovým potenciálem, který vnímá pozitivně možnosti dalšího vzdělávání a má tak vyšší šanci přejít v relativně krátkém čase do zóny zaměstnanosti. Na druhé straně pak stojí nezaměstnaná osoba s relativně
13
vysokým potenciálem, ale velmi pasivním osobním přístupem, která vnímá potřebu dalšího vzdělávání negativně a může tak setrvávat v zóně nezaměstnanosti zbytečně dlouhou dobu. Osobní přístup a celkový potenciál jsou vedle identifikovaných zón klíčové proměnné z hlediska budoucího rozvoje systému DPV a z hlediska volby a způsobu použití nástrojů DPV včetně poradenských a informačních služeb. Z toho důvodu FDV při své analýze současné situace a identifikaci hlavních problémových oblastí sledovalo systém a jeho cílové skupiny jejich zorným úhlem.
2.1.
Zóna hledání uplatnění – cílové skupiny a hlavní problémové oblasti
V zóně hledání uplatnění se vyskytují za prvé, absolventi školských zařízení PV, kteří poprvé vstupují na trh práce bez jakékoliv předchozí pracovní zkušenosti. Za druhé, jsou to skupiny osob ekonomicky neaktivních, které se chtějí vrátit na trh práce (z mateřské či rodičovské dovolené nebo péče o členy rodiny, výkonu trestu nebo pobytu v zahraničí). Za třetí, jsou to osoby hledající jiné než dosavadní uplatnění na trhu práce (např. končící OSVČ). A konečně za čtvrté, sem patří také skupina zájemců o práci registrovaných na ÚP dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Všechny tyto cílové skupiny se v procesu hledání pracovního uplatnění potřebují v první řadě zorientovat na trhu práce a potřebují znát a mít dostupné nástroje, které jim tuto orientaci, výběr a absolvování vzdělávacího programu usnadní. Právě v absenci těchto nástrojů spočívá hlavní problém DPV v zóně hledání pracovního uplatnění: DPV nepodporuje rozvoj/změnu kompetencí ekonomicky neaktivních osob a osob hledajících nové pracovní uplatnění. Příčiny na úrovni systému lze hledat v absenci jakékoliv státní podpory (tj. různých podpůrných a motivačních nástrojů) pro kategorii osob, které hledají pracovní uplatnění. Stát tuto skupinu začíná vnímat a podporovat až ve chvíli, kdy přejde do kategorie "nezaměstnaní". Stát pak poměrně nákladně řeší problém nezaměstnanosti na místo toho, aby mu mnohem levněji předcházel. Druhou příčinou, do jisté míry spojenou s tou první, je absence informačního a poradenského systému, který by respektoval individuální vzdělávací potřeby občanů a propojoval je se vzdělávacími potřebami/potenciálem TP v zájmu dlouhodobé pracovní uplatnitelnosti občanů. Hlavní strategická příčina uvedených skutečností tkví v dlouhodobé neschopnosti vlády ČR vytvořit a realizovat takovou hospodářskou strategii, která by v oblasti DPV skutečně přispívala k ekonomickému a sociálnímu růstu v zemi a konkurenceschopnosti v Evropě i ve světě. Hlavním důsledkem demotivujícího prostředí na úrovni systému a občanů je přetrvávající relativně nízká míra účasti občanů na dalším profesním vzdělávání, která v roce 2010 dosáhla hranice 7,5 %, nicméně benchmark, stanovený na rok 2020 cílí na hodnotu 15% účasti. V roce 2011 sice došlo k výraznému skokovému nárůstu tohoto podílu na 11,4 %, tj. o 3,9 p. b., přičemž průměr EU-27 naopak poklesl o 0,2 p. b., nicméně z výroční zprávy OP LZZ za rok 2011 vyplývá, že prudký nárůst osob účastnících se dalšího vzdělávání v ČR v roce 2011 nepředstavuje trvalé, systémové zvýšení účasti na dalším vzdělávání v ČR, ale dočasný výkyv způsobený realizací projektů v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-13 v prioritní ose 1 Adaptabilita zaměřené na vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Protože systém nepůsobí preventivně, dostává se 14
do nezaměstnanosti mnoho osob, které nebyly kvalifikačně a kompetenčně připraveny na potřeby/změny TP. Finanční zdroje a další podpůrné nástroje jsou směřovány na aktivizaci nezaměstnaných místo podpory dostupnosti lidských zdrojů v oblastech, kde je jich z důvodu strukturálního nesouladu nedostatek a v dalších oblastech, které jsou identifikovány v rámci komunikace se zaměstnavateli. Důsledkem selhání státu v této oblasti je rovněž ztráta možnosti usměrňovat rozvoj lidských zdrojů dle potřeb a potenciálu české ekonomiky. Lidské zdroje nejsou v ČR optimálně využívány a rozvíjeny. Na trhu práce tak přetrvává dlouhodobý strukturální a oborový nesoulad a zbytečně vysoká míra nezaměstnanosti. Dochází k brzdění celkového ekonomického rozvoje a snižování konkurenceschopnosti ČR.
2.2.
Zóna zaměstnanosti – cílové skupiny a hlavní problémové oblasti
Do druhé zóny – zóny zaměstnanosti – patří za prvé, kategorie zaměstnanců, kteří do DPV vstupují na přání svého zaměstnavatele. Jedná se o jeho RLZ v rámci podnikového vzdělávání. Druhou cílovou skupinu tvoří zaměstnanci, kteří se s vědomím či nevědomím zaměstnavatele účastní DPV na základě svého rozhodnutí a na své finanční náklady. Vzdělávání má v takovém případě přispět k rozvoji lidského potenciálu jedince na trhu práce. Vedle kategorie zaměstnanců rozšiřuje tuto zónu také početná kategorie osob samostatně výdělečně činných. Hlavním problémem DPV v zóně zaměstnanosti a příčinou nízké míry účasti na DPV je fakt, že: Zaměstnanci a OSVČ nejsou v ČR optimálně motivováni k DPV. Hlavní systémovou příčinou tohoto problému je, že se dosavadní státní finanční a daňová podpora DPV vztahuje pouze na kategorii zaměstnavatelů (podniků). Stát jejich prostřednictvím podporuje DPV zaměstnanců pouze z hlediska aktuálních potřeb zaměstnavatelů, nereflektuje již strategické zájmy státu z hlediska priorit hospodářské politiky. Ani takto omezená podpora však není státem sledována a není vyhodnocována její efektivita a ekonomické dopady. Zaměstnanci ani OSVČ nemají při rozhodování o účasti v DPV k dispozici ani žádné informační a poradenské nástroje, které by jim pomohly se zorientovat na trhu práce a zvolit vhodný a perspektivní vzdělávací program. Mimo jiné je příčinou také absence funkčního systému monitorování a predikce potřeb DPV pro zaměstnance i zaměstnavatele. Hlavní strategickou příčinou tohoto stavu je fakt, že hospodářská strategie ČR v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti má pouze formální charakter. Vláda zatím nebyla schopna vytvořit a realizovat takovou hospodářskou strategii, která by v oblasti DPV skutečně přispívala k ekonomickému a sociálnímu růstu v zemi a posilovala naší konkurenceschopnost v Evropě i ve světě. Důsledkem je, že cílové skupiny v zóně zaměstnanosti jsou v nerovném postavení z hlediska existující státní podpory DPV. Stát totiž v současné době podporuje pouze podnikové (firemní) vzdělávání, které je orientováno v první řadě na potřeby zaměstnavatele a velice omezeně na samotný rozvoj zaměstnanců. Kategorie OSVČ a zaměstnanců, kteří mají osobní zájem se dále profesně vzdělávat, se pohybují v poměrně demotivujícím prostředí. Za prvé, o oblasti DPV neexistují žádná data, tato sféra vzdělávání není nikým monitorována, případně koordinována. Jedná se o velmi širokou 15
a matoucí oblast. Za druhé, stát dosud žádným způsobem nepodporuje tyto kategorie k účasti v DPV, přestože dlouhodobě deklaruje nutnost zvýšit podíl účastníků DPV v ČR. Zájemci tudíž nemají k dispozici žádné daňové, časové, informační či poradenské nástroje, které by jim usnadnily přístup do systému DPV. A jejich účast na vzdělávání tohoto druhu je trvale nízká.
2.3.
Zóna nezaměstnanosti – cílové skupiny a hlavní problémové oblasti
Cílovou skupinu v zóně nezaměstnanosti přirozeně tvoří nezaměstnané osoby, registrované na ÚP jako uchazeči o zaměstnání. Oblast neregistrované nezaměstnanosti je z hlediska nástrojů, které má MPSV k dispozici, zatím nedostupná. Podle způsobu a rychlosti řešení nezaměstnanosti rozlišujeme několik kategorií nezaměstnaných osob. První skupinu tvoří krátkodobě nezaměstnaní s vyšším celkovým potenciálem a aktivním osobním přístupem vzhledem k trhu práce. V druhé skupině se nachází nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci maximálně půl roku, jejich celkový potenciál vzhledem k trhu práce je spíše vyšší, ale vyznačují se spíše pasivnějším osobním přístupem při řešení své ekonomické situace. Třetí skupinu pak tvoří z hlediska intervence nejsložitější skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob. Tato skupina je ale poměrně heterogenní z hlediska proměnných osobní přístup a celkový potenciál. Vyskytují se v ní nezaměstnaní s nízkým celkovým potenciálem, ale např. s aktivním osobním přístupem při řešení své nezaměstnanosti. Dále zde najdeme nezaměstnané s nízkým potenciálem a zároveň pasivnějším osobním přístupem. A konečně vždy existuje také skupina nezaměstnaných s relativně vyšším celkovým potenciálem, ale s naprosto pasivním osobním přístupem spojeným s hledáním pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce. Realita je pochopitelně složitější, ale tato kategorizace slouží zejména pro identifikaci problémů DPV nezaměstnaných včetně jejich příčin a důsledků. Tato kategorie občanů dlouhodobě čelí v zásadě jednomu, zato zásadnímu problému: DPV není v ČR provázáno s potřebami nezaměstnaných občanů a TP. Příčiny problému na úrovni systému tkví zejména v celkové koncepci služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti v ČR. V minulých letech byla realizována poměrně rozsáhlá reforma těchto oblastí, která měla z velké části destruktivní dopady na celý systém ÚP a nezaměstnané občany. V rámci reformy např. došlo k dalšímu poklesu již tak nízkého personálního obsazení úřadů práce. Nedostatečné odborné zázemí ÚP je problémem ještě dlouhodobějším. Fakticky se také změnila hlavní funkce úřadů práce – poskytovat služby zaměstnanosti a realizovat (aktivní) politiku zaměstnanosti – na funkci poskytovatele sociálních dávek. Realizace činností služeb zaměstnanosti byla delegována na tržní subjekty, což samo o sobě nemusí být špatný krok, ale nejsou-li státem nastaveny funkční kontrolní a monitorovací mechanismy, nelze zjistit jak účinně a efektivně jsou veřejné zdroje ve prospěch nezaměstnaných využívány. Objem veřejných zdrojů na realizaci APZ, který byl dlouhodobě ve srovnání s většinou zemí EU nízký, se ještě dále snížil. Velkým problémem je také skutečnost, že úřady práce a regionální zaměstnavatelé spolu při řešení nezaměstnanosti a podpoře zaměstnanosti systémově nespolupracují (spolupráce existuje pouze na formální bázi). Nespolupracují ani s dalšími důležitými subjekty z oblasti veřejné správy a sociálních služeb při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin trhu práce. ÚP chybí také funkční softwarové informační nástroje k profesionálnímu výkonu služeb zaměstnanosti. A k dispozici nemají 16
ani systém monitorování a predikce potřeb regionálních trhů práce, což ve výsledku znamená, že DPV nezaměstnaných osob nesleduje vývoj vzdělávacích potřeb TP jak z hlediska svého obsahu, tak i zaměření a forem. Hlavní příčinou tohoto stavu je z pohledu veřejné politiky nekvalitní hospodářská strategie ČR v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Koncepce politiky zaměstnanosti se nezakládá na analýze a identifikaci skutečných problémů a vzdělávacích potřeb nezaměstnaných ve vztahu k trhu práce a zcela postrádá oblast prevence a podpory zaměstnanosti. Důsledky identifikovaných problémů se speciálně v oblasti rekvalifikací pro nezaměstnané projevují zejména jejich neprovázaností s potřebami regionálních či lokálních trhů práce. Z toho plyne i všeobecná skepse zaměstnavatelů v regionech ohledně kvality znalostí, dovedností a schopností uchazečů o pracovní místo z registru ÚP a rezignace na spolupráci při řešení nezaměstnanosti v regionu. Pro nezaměstnané občany jsou v současné době podmínky registrace na ÚP demotivující až ponižující, navíc se jednotlivým výše specifikovaným kategoriím nezaměstnaných nedostává komplexní a individuálně sestavená vzdělávací, motivační a poradenská podpora. Některé specifické a nejobtížněji integrovatelné skupiny dlouhodobě nezaměstnaných nejsou fakticky podporovány vůbec a přitom jejich počet významně narůstá (např. duševně nemocné osoby). V rovině makroekonomické a sociální jsou důsledky patrné v přetrvávajícím strukturálním a oborovém kvalifikačním nesouladu na TP, který se mimo jiné projevuje relativně vysokou mírou strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti. Dochází k brzdění ekonomického rozvoje regionů v ČR, ve kterých se postupně zvyšuje sociální napětí, které ohrožuje sociální soudržnost v ČR.
2.4.
Veřejně-politické nástroje DPV
Pro tvůrce strategických opatření, jejich realizátory i konečné uživatele DPV mají rozhodující úlohu systémové nástroje informačního, poradenského, podpůrného, vzdělávacího a koordinačního rázu, o které se mohou opírat. Neméně důležitou roli hrají nástroje legislativní, daňové a finanční, které umožňují realizovat tato opatření. V tabulce 1 jsou proto přehledovou formou uvedeny všechny typy nástrojů DPV, které mohou zapojené subjekty i koneční uživatelé zařazení v příslušných zónách využívat. První sloupec je z výše vysvětlených systémových důvodů věnován také nástrojům PV.
17
Tabulka 1 – Zóny DPV a příslušné nástroje DPV Zóna
Počáteční vzdělávání 1. Zóna hledání uplatnění Strategický a legislativní rámec DPV
2. Zóna zaměstnanosti
3. Zóna nezaměstnanosti
Koordinační platforma pro rozvoj DPV a komunikaci s klíčovými subjekty DPV a PV Nástroje financování: státní rozpočet, operační programy ESF, finanční zdroje subjektů a konečných uživatelů DPV Monitorovací a prediktivní systém vzdělávacích potřeb trhu práce Poradenství v PV
Vzdělávací nástroje pro účastníky PV Stáže pro mladé
Projekty zaměřené na spolupráci škol a podniků - např. s využitím určitých prvků duálního 4 vzdělávání
Otevřený systém kariérového poradenství Poradenství o Poradenství pro budoucí uplatnitelnosti OSVČ jako podnikatele zaměstnance na trhu práce a vhodném vzdělávání Vzdělávací nástroje pro účastníky jednotlivých zón
Poradenství - diagnostika a doporučení vhodné rekvalifikace, popř. stáže, Poradenství k zaměstnání
Stáže (adaptace, inovace kvalifikace, získání praxe, obnovení znalostí, atd.
Stáže (rozšíření, obohacení, prohloubení, specializace, inovace kvalifikace, atd.) obnovovací (re)kvalifikace
Stáže (aktivizace, inovace kvalifikace, doplnění rekvalifikace, atd.)
prohlubovací (re)kvalifikace Doplňková (re)kvalifikace zvyšování kvalifikace
prohlubovací rekvalifikace
předrekvalifikační 5 (motivační)kurzy
Obnovovací rekvalifikace prohlubovací rekvalifikace Doplňková rekvalifikace
obnovovací rekvalifikace
doplňková rekvalifikace
inovace kvalifikace specializace kvalifikace
Nástroje DPV
rozšiřování kvalifikace zaškolení a zaučení kvalifikace (adaptace) Vzdělávání v systému 6 MBC - řízení (lidských zdrojů)podle kompetencí
Zdroj: FDV, 2012
4
Duální model vzdělávání se vyznačuje především úzkým propojením teoretické výuky a praktické profesní přípravy v konkrétním firemním prostředí. Výuka ve škole se pravidelně střídá s několikatýdenními bloky praktické výuky ve výrobním nebo obchodním podniku či v bance. Tím je zaručeno, že toto vzdělávání plně odpovídá požadavkům praxe. Zdroj: http://tschechien.ahk.de/cz/sluzby/hr-management/dualni-vzdelavani/ 5
Jako předrekvalifikační kurzy jsou brány kurzy motivační, které jsou směřovány především k problematickým, obtížně zaměstnatelným a dlouhodobě evidovaným uchazečům o zaměstnání, s nutností na ně navazujících dalších programů Sirovátka, Tomáš, Kulhavý, Václav: Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, 2006, VUPSV, http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_187.pdf 6 MBC je koncept, který řeší problémy na úrovni kompetencí konkrétních lidí. Jedním ze stěžejních konceptů je tzv. kompetenční pravidlo, podle kterého lze všechny problémy převést na konkrétní chybějící či nedostatečné kompetence. MBC není přímo vzdělávacím nástrojem, ale je konceptem, který nám umožní využití NSP jako vzdělávacího nástroje, neboť povolání v NSP jsou popsána formou kompetenčního modelu.
18
Z tabulky 1 vyplývá, že monitoring a predikce vzdělávacích potřeb trhu práce je klíčovým informačním a koordinačním nástrojem, který působí mezi počátečním a dalším vzděláváním a pomáhá utvářet jejich obsahovou stránku a celkovou orientaci. Měl by umožnit institucím PV pružně reagovat na situaci na trhu a na poptávku po znalostech, schopnostech a dovednostech budoucích absolventů škol. V oblasti DPV by pak měl být nástrojem tvorby vhodných informačních, poradenských a vzdělávacích opatření odstraňujících existující disparity a podporujících zdravý a soudržný trh práce. V současné době bohužel v ČR takový komplexně pojatý a pravidelně aktualizovaný nástroj neexistuje. Nezbytné kroky k jeho fungování jsou součástí této strategie (viz kapitola 3.1.1.). Výstupy monitoringu a predikce vzdělávacích potřeb na trhu práce musí být vhodným způsobem zpracovávány, interpretovány a předávány všem relevantním subjektům DPV na národní i regionální úrovni. Fungující koordinace rozvoje DPV, podobně jako pravidelná komunikace s klíčovými subjekty DPV a PV, je zárukou, že se vývoj systému DPV ubírá vzhledem k potřebám trhu práce žádoucím směrem. Až do roku 2011 taková funkční koordinační jednotka/organizace, který by tyto funkce naplňovala, v ČR nepůsobila. Změna nastala v roce 2011, kdy MPSV zřídilo Fond dalšího vzdělávání (dále jen FDV), svou novou příspěvkovou organizaci. Jedním z jejích poslání je právě analyticko-koncepční a metodickou činností koordinovat a rozvíjet systém DPV v ČR. Další kroky spojené s koordinační, komunikační a metodickou činností FDV jsou součástí této strategie (viz kapitola 3.3.2.). Vhodný výběr legislativních, finančních a daňových nástrojů pro podporu a financování systému DPV je také nezbytnou podmínkou dobrého fungování DPV. V ČR je tato vzdělávací oblast v současné době financována především z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu a vlastních rozpočtů zapojených subjektů a konečných uživatelů DPV. Co se týče motivačních prvků, existuje největší podpora ze strany státu v zóně nezaměstnanosti, ostatní dvě zóny jsou prostřednictvím státní finanční i nefinanční podpory motivovány k účasti v DPV minimálně (prakticky pouze zaměstnavatelé při firemním vzdělávání). Návrh zavádění vícezdrojového financování DPV a návrh podoby a implementace motivačních opatření pro konečné uživatele je součástí této strategie (viz kapitola 3.2.). Významným systémovým nástrojem DPV, který by měl ve vzdělávacím systému navazovat na poradenství v PV, je otevřený systém kariérového poradenství. Jeho funkce je rovněž ze strategického hlediska klíčová a úspěšně funguje v řadě zemí EU, bohužel v ČR zatím ne. Kroky k jeho vytvoření jsou proto součástí této strategie (viz kapitola 3.3.1.). Dalším nástrojem, který se objevuje ve všech zónách, jsou stáže. V případě zóny PV mají charakter spíše informační a orientační a účastníkům zde dávají možnost propojit si teoretické znalosti s praktickými dovednostmi a slouží k získání prvních pracovních zkušeností. V zónách DPV však plní více funkcí. V případě osob vstupujících a vracejících se na trh práce je to především adaptační funkce. Dále pak obnovení a rozšíření kvalifikace, seznámení se s novými technologiemi, postupy, obnova pracovních návyků, atd. U osob v zóně zaměstnanosti může být stáž příležitostí k získání nových zkušeností a dovedností pro inovování své kvalifikace, popř. ke specializaci či rozšíření. Pro osoby ze zóny nezaměstnanosti jsou stáže především nástrojem pro aktivizaci, pro obnovení
19
a udržení pracovních návyků, nástroj motivační a seberealizační, nástroj pro obnovu nebo udržení kvalifikace, atd. Návrh strategických opatření v této oblasti je součástí strategie (viz kapitola 3.4.2). Posledním systémovým nástrojem, který je využitelný ve všech zónách DPV, jsou rekvalifikace. Ty jsou dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definovány jako získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Rekvalifikace by proto neměly být chápány dosavadním způsobem – jako nástroj úřadů práce při řešení situace nezaměstnaných. Naopak, měly by se stát široce dostupným vzdělávacím nástrojem všech konečných uživatelů DPV. V zóně hledání uplatnění mají rekvalifikace především význam v tom, že pomáhají s lepším uplatněním na trhu práce, dávají jednotlivci více možností a zvyšují jeho kvalifikovanost. Do této zóny spadají i absolventi, což však neznamená, že by měli hned po ukončení studia měnit svou kvalifikaci. Na druhou stranu by jim mělo být umožněno tento nástroj využít, pokud u nich bude identifikována potřeba svou kvalifikaci rozšířit či doplnit, např. na základě nesouladu mezi znalostmi z PV a požadavky praxe. Stejně tak by rekvalifikace jako nástroj dalšího vzdělávání měly být přístupné cílovým skupinám ze zóny zaměstnanosti. To, že je někdo v jistém okamžiku zaměstnancem či OSVČ, by ho nemělo limitovat v dalším rozvoji, protože o změně kvalifikace může uvažovat ve vlastním zájmu, kdy chce změnit své povolání, nebo je k tomu nucen vývojem situace (např. v rámci outplacementu). Návrh strategických kroků, které jsou v souladu se skutečnou podstatou rekvalifikací, je také součástí této strategie (viz kapitola 3.4.1. a 3.4.2.). Aby bylo možné všechny výše uvedené nástroje efektivně i účinně využívat, je třeba mít k dispozici aktuální informace, koordinační mechanismy a poradenské a vzdělávací nástroje vzájemně propojit. Systematický monitoring vzdělávacích potřeb trhu práce by se mělo stát společným nástrojem vzdělávacího systému, který plně zohledňuje potřebu celoživotního vzdělávání a jeho úzký vztah k trhu práce. S informacemi získanými prostřednictvím monitoringu by se mělo pracovat jak v systému PV tak i v systému DPV, které by měly být vzájemně koordinovány. Zároveň by tento nástroj měl být indikátorem kvality PV a měl by pomoci identifikovat vzdělávací potřeby v oblasti DPV. Dobře zmapovat trh práce včetně jeho vzdělávacích potřeb lze na základě dat z oblasti trhu práce (od zaměstnavatelů, odborových organizací zaměstnanců a úřadů práce), kterými disponuje MPSV. Z tohoto důvodu je také MPSV ideální tvůrce a správce monitorovacího nástroje, stejně jako hlavní koordinátor a komunikační partner subjektů zapojených v DPV a PV. Návrh na konkrétní způsob monitorování DPV je obsažen v kapitole 3.3.1. Kterýkoliv z nástrojů uvedených výše, ať už je to rekvalifikace, stáž či poradenství, můžeme považovat zároveň za nástroj řešení problémů, ale také i za nástroj preventivní. Záleží na tom, v jaké situaci a ve které zóně jej využijeme. Stáž tak může být nástrojem řešení problému v případě dlouhodobě nezaměstnaného a preventivním nástrojem pro zaměstnance, který si tím zvyšuje svou kvalifikaci a tím pádem i zvyšuje šance na trhu práce. Existuje případ, kdy tyto nástroje mohou v jednom okamžiku plnit funkci nástroje preventivního i řešícího problém – outplacement. Díky vhodnému a včasnému použití nástrojů snížíme riziko velkého množství nezaměstnaných a zvýšíme možnosti propuštěných na další a rychlejší uplatnění na trhu práce. Můžeme se tím zcela vyhnout frikční nezaměstnanosti (kvalifikovaní pracovníci najdou uplatnění dřív, než skončí jejich pracovní poměr) a můžeme tím výrazně zkrátit i nezaměstnanost strukturální (díky relevantním informacím včas a žádoucím způsobem změníme kvalifikaci budoucích uchazečů o zaměstnání). 20
Poskytování zpětné vazby z oblasti DV do PV je pak velice důležité a nezbytné pro nastolování rovnováhy na trhu práce. Pokud ŠVP nebudou respektovat potřeby trhu práce, budou se nám zvyšovat náklady na opatření, která bude nutné realizovat, aby absolventi na trhu práce uspěli. Další důležitou funkcí zpětné vazby je informace o potřebné struktuře absolventů různých oborů, protože je zbytečné vpouštět na trh práce absolventy oborů, kde je téměř nulová absorpční schopnost a tím nám opět navyšují náklady na opatření na jejich uplatnění. Ideální by bylo, pokud by tato zpětná vazba stejně jako monitoring situace na trhu práce, byla součástí systému celoživotního kariérového poradenství.
2.5.
Subjekty DPV
Vedle samotných nástrojů a způsobu jejich využití ovlivňují v podstatné míře kvalitu systému DPV v této oblasti působící subjekty (aktéři).
1. Subjekty ústřední státní správy Na ústřední úrovni státní správy spadá oblast DPV pod Ministerstvo práce a sociálních věcí a pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Každý z resortů koordinuje a spravuje určitou oblast DPV dle svého věcného zaměření. Obě ministerstva mají přímý vliv na tvorbu legislativy a úpravy systému financování DPV a jsou hlavními tvůrci a realizátory klíčových systémových opatření v této oblasti. Samozřejmě část svých kompetencí delegují na své instituce (např. Úřad práce ČR zřízený MPSV) a příspěvkové organizace k tomuto účelu zřízené (např. Fond dalšího vzdělávání zřízený MPSV). Při naplňování své funkce v oblasti DPV by měly oba resorty spolupracovat. Bohužel však na ústřední státní úrovni dosud chybí jeden ústřední koordinační orgán (resort, organizace), který by oblast DPV systematicky koordinoval, rozvíjel a komunikoval s dalšími subjekty v systému zapojenými. A jelikož oblast DPV je velice úzce spjatá s trhem práce a jeho aktéry, nabízí se tato role právě pro MPSV. Jelikož potřeba koordinace systému DPV je ze strategického hlediska pro jeho rozvoj nezbytná, je návrh koordinačního mechanismu součástí této strategie (viz kapitola 3.3.2).
2. Zaměstnavatelé a jejich sdružení (svazy, asociace) Z hlediska rozvoje DPV jako systému, který umí relativně rychle reagovat na změny vzdělávacích potřeb trhu práce, hraje klíčovou roli aktivní spolupráce reprezentantů zaměstnavatelů s koordinátorem DPV. Jejich zapojení je nutné zejména při procesu tvorby a aplikace systémových nástrojů propojujících potřeby trhu práce s počátečním vzděláváním (např. při identifikaci vzdělávacích potřeb trhu práce, při realizaci stáží, apod.) a při tvorbě metodik rozvíjejících podnikové vzdělávání v ČR. Jejich vzdělávací potřeby jsou v systému DPV reflektovány také prostřednictvím sektorových rad.
3. Sektorové rady Sektorové rady (dále jen SR) působí jako sdružení reprezentantů zaměstnavatelů, profesních organizací, vzdělavatelů a dalších odborníků v oblasti lidských zdrojů v daném sektoru či odvětví. SR na základě informací o trhu práce, které mají k dispozici jak z vnitřních zdrojů (zaměstnavatelé, asociace a svazy zaměstnavatelů apod.) tak z vnějších zdrojů (ÚP, ČSÚ, MPO, Kraje, apod.) identifikují potřeby a vývojové trendy, deklarují potřeby sektoru zejména ve sféře rozvoje lidských zdrojů, 21
aktivně podporují vzdělávání a rozvoj odborných dovedností v sektoru, komunikují se státními a vzdělávacími institucemi v zájmu prosazování potřeb sektoru, pracují na systémech Národní soustavy povolání (dále jen NSP) a Národní soustavy kvalifikací (dále jen NSK) a na tvorbě a realizaci sektorových dohod.
4. Odborové svazy zaměstnanců Role zástupců zaměstnanců v systému DPV je obdobná jako role zástupců zaměstnavatelů. Odbory stejně jako zaměstnavatelé mají k dispozici informace, které mohou koordinátorovi DPV podávat zpětnou vazbu na současnou podobu systému DPV a umožnit systému rychleji reagovat na změny vzdělávacích potřeb.
5. Územní samosprávné celky a regionální sdružení aktérů trhu práce (poradní sbory při ÚP, kraje, krajské tripartity apod.) Z hlediska DPV mají na regionální úrovni význam především Rady pro rozvoj lidských zdrojů zřizované krajskými samosprávami. Smyslem jejich činnosti je strategicky ovlivňovat vývoj na trhu práce v regionu. Kraje jako gestoři (zřizovatelé) určitých typů školských zařízení mohou ovlivňovat zejména kvalitu absolventů, tedy budoucí pracovní síly v regionu. Měly by se proto stát jedním z klíčových subjektů při nastavování systému sledování a předvídání vzdělávacích potřeb na trhu práce a důležitým komunikačním partnerem monitorovacího procesu, neboť informace z regionů umožňují získat mnohem detailnější přehled o ekonomickém vývoji regionu a jeho dopadech na trhu práce. Získané informace umožní rychlejší reakci při úpravách vzdělávacího systému dle potřeb regionálního trhu práce, stejně jako efektivní tok a sdílení důležitých dat. Zapojení krajů jako zřizovatelů SŠ je nutnou podmínkou účinnosti monitorovacího systému, který usiluje o propojení vzdělávacích potřeb trhu práce se systémem PV. Svou roli ve funkčním propojení systému PV a DPV v regionech by měly sehrávat také zřízené poradní sbory ÚP a krajské tripartitní orgány.
6. Poskytovatelé dalšího profesního vzdělávání Zkušenosti poskytovatelů DPV jsou cenné při tvorbě koncepcí a metodik jednotlivých forem poradenství, bilanční a pracovní diagnostiky a samozřejmě samotných vzdělávacích programů. V případě poskytovatelů rekvalifikačních kurzů pak jejich zkušenosti mohou sloužit jako cenná zpětná vazba pro tvůrce a realizátory politiky zaměstnanosti a pro sledování kontextu vývoje na trhu se vzděláváním (trendy, ceny, kvalita apod.).
22
3. Strategické cíle MPSV v oblasti DPV, hodnotící kritéria a vybrané nástroje řešení Na základě detailní analýzy problematiky FDV identifikovalo hlavní cíle strategie v oblasti DPV. Obrázek 4 přehledně znázorňuje strukturu těchto cílů. Obrázek 4 – Strom strategických cílů DPV v ČR
OBECNÝ STRATEGICKÝ CÍL
Kvalifikační a kompetenční vybavenost pracovníků v ČR odpovídající potřebám TP a podporující zaměstnanost a zaměstnatelnost
SPECIFICKÝ CÍL 4 SPECIFICKÝ CÍL 1 Provázat PV a DPV vzhledem k TP
SPECIFICKÝ CÍL 2 Vytvořit motivujícího prostředí pro účastníky DPV
SPECIFICKÝ CÍL 3 Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP
Snížit nezaměstnanost, podporovat zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV
Zdroj: FDV, 2012
Jelikož obecný problém DPV v ČR je značně komplexní povahy, platí to samé i o formulovaném obecném hlavním cíli strategie DPV. Cíle takto složitého charakteru nelze naplnit jednoduchým výběrem jedné z variant řešení. Existující varianty řešení (viz obrázek 4) nejsou v takovém případě vůči sobě disjunktní, ale je třeba je realizovat společně, považovat je za specifické cíle a varianty konkrétního řešení hledat až na úrovni aplikace navržených opatření pro naplňování těchto specifických cílů. Indikátory pro měření specifických cílů a způsob jejich měření jsou uvedeny v kapitole 5. Současně s formulací specifických cílů je třeba stanovit hodnotící kritéria pro posuzování výběru jednotlivých opatření včetně konkrétního způsobu jejich aplikace. Po zvážení možných kritérií zohledňuje strategie tato kritéria: A. v rovině technické proveditelnosti – kritérium relevance (tj., nakolik dané opatření řeší problém/naplňuje specifický cíl) B. v rovině ekonomické – kritérium ekonomické efektivnosti (tj. posouzení, zda jsou výstupy a očekávané dopady úměrné použitým zdrojům) C. v rovině politické životnosti – kritérium přijatelnosti pro aktéry (tj., nakolik je realizace opatření přijatelná pro zúčastněné aktéry) D. v rovině administrativní proveditelnosti - kritérium udržitelnosti (tj., nakolik je zvolené opatření v souladu s právním řádem, pravomocemi a schopnostmi zodpovědných subjektů) 23
Veřejně-politické nástroje/opatření pro naplňování specifických cílů zvolené podle výše uvedených kritérií a výběr optimálního způsobu jejich aplikace je podrobně specifikován v následujících částech této kapitoly. Navrhovaná opatření obsahují stručnou charakteristiku a zdůvodnění relevance, udržitelnosti a přijatelnosti, popis jednotlivých na sebe navazujících kroků, popis cílových skupin a zapojených subjektů včetně rozdělení kompetencí a zodpovědnosti, harmonogram realizace, zhodnocení ekonomické efektivnosti, hlavní výstup(y) a indikátor(y) výstupu.
24
3.1.
Specifický cíl 1 – Provázat PV a DPV vzhledem k TP
První z klíčových specifických cílů by mělo MPSV spolu s relevantními subjekty DPV realizovat pomocí naplňování následujících primárních cílů a k nim navrhovaným opatřením (viz obrázek 5). Na obrázku je v nejvyšší linii znázorněn specifický cíl, ke kterému byly stanoveny v druhé linii dva primární cíle a ke každému primárnímu cíli jsou dále přiřazena konkrétní opatření. Jednotlivá opatření jsou detailně rozpracována níže. Obrázek 5 – Specifický cíl 1 a jeho primární cíle a navrhovaná opatření
Cíl 1: Provázat počáteční a další profesní vzdělávání vzhledem k trhu práce
Prakticky využívat systém sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na počáteční vzdělávání
Propojit kariérové poradenství na školách s poradenstvím v DPV
Vytvořit metodiku pro sdílení výstupů systému aktéry TP, PV a DPV
Upravit existující modely pro sledování a predikci kv. potřeb na centrální i regionální úrovni
Vytvořit stálé pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP
Zajistit metodickou a informační podporu kariérovému poradenství na školách
Zdroj: FDV, 2012
V rámci primárního cíle „Propojit kariérové poradenství na školách s poradenstvím v DPV“ je v zóně zaměstnanosti chápáno poradenství v podnicích, v zóně hledání uplatnění poradenství na Úřadech práce, v agenturách práce a v NNO a v zóně nezaměstnanosti poradenství zejména na ÚP.
25
3.1.1. Prakticky využívat systém sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na počáteční vzdělávání Navrhovaná opatření: I. Upravit existující modely pro sledování a predikci kvalifikačních potřeb na centrální i regionální úrovni 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Stávající stav Kontinuální a dlouhodobé prognózování kvalifikačních potřeb je nezbytným předpokladem pro snižování nerovnováhy mezi kvalifikačními potřebami trhu práce a lidským kapitálem pracovní síly. Predikce kvalifikačních potřeb probíhá v rozličných podobách v České republice již od konce 90. let minulého století. Předvídání kvalifikačních potřeb bylo realizováno několika výzkumnými a odbornými institucemi (např. NVF-NOZV, VÚPSV, CERGE-EI) na projektové bázi či formou veřejných zakázek. K určité formě předvídání kvalifikačních potřeb dochází i v rámci sektorových dohod uzavíraných v sektorových radách v rámci projektů NSK a NSP. Ač některé aktivity na sebe v rámci různých projektů navazovaly, predikce obvykle neměly dlouhodobý charakter a s ukončením projektu a jeho financování v nich zpravidla nebylo dále pokračováno. Nebo šlo o predikce dlouhodobé, ovšem realizované pouze v dílčí oblasti (např. uplatnění absolventů na trhu práce realizovaném v NÚV). V rámci projektů bylo vyvinuto několik metodologických přístupů a metodik. Kvantitativní predikce byly realizovány pomocí modelu ROA-Cerge, další prognózy pro částečně odlišné jevy, odvětví či regiony staví i na kvalitativních metodách. Vyvinuté metodologie se liší co do podrobnosti a komplexnosti zpracování. Co je ale spojuje, je skutečnost, že téměř všechny byly ukončeny ve fázi vývoje a pilotování a nikdy nebyly využity systematicky a kontinuálně. Velká míra nahodilosti realizace předvídání tak vedla k tomu, že výsledky byly použity pouze jednorázově omezeným okruhem aktérů a téměř nebyly přetvořeny v informační produkty pro různé cílové skupiny. Samotné výsledky předvídání tak jen velmi málo přispěly k formování strategických rozhodnutí v rámci politiky zaměstnanosti či vzdělávací politiky. Pokud MPSV v určité fázi identifikovalo potřebu předvídání a podpořilo tuto oblast (právě např. ve formě několika projektů), pak už ovšem dále s výstupy nepracovalo a v podstatě tak nepodpořilo udržitelnost ani jednoho z projektů, které samo podpořilo. Protože jde o projekty, které řeší systémovou oblast trhu práce, mělo by být nyní prioritou MPSV zaměřit se právě na interní nastavení systému v rezortu, které bude kontinuálně podporovat jak sběr dat pro předvídání potřeb trhu práce, tak jejich udržitelné vyhodnocování, a to bez ohledu na politické priority v rezortu. Cíle Cílem tohoto opatření je úprava existujících modelů pro sledování a predikci kvalifikačních potřeb na centrální i regionální úrovni tak, aby mohly být převzaty stálým odborným pracovištěm MPSV (viz opatření II kapitoly 3.1.1.), samotné provádění predikcí mohlo být realizováno třetím subjektem 26
a eventuálně tak soutěžitelné a metodologický nástroj mohl být kontinuálně a dlouhodobě bez významnějších úprav využit k predikci kvalifikačních potřeb. MPSV musí být vlastníkem metodiky, z dlouhodobého hlediska není možné, aby organizace mimo MPSV byla monopolním vlastníkem know-how, což by vedlo k závislosti MPSV na samotné organizaci a bránilo by to případné změně dodavatele. Doporučujeme MPSV, aby zrealizovalo zmapování informačních potřeb různých skupin aktérů (resortů, krajů, úřadů práce, škol, školských a vzdělávacích institucí, profesních organizací a zástupců zaměstnavatelů), sektorových rad, jednotlivců z řad studentů a absolventů, zájemců a uchazečů o zaměstnání aj.) a provedlo analýzu s cílem nalézt odpověď na otázky, jaké proměnné předvídání, v jakém detailu, v jaké podobě a s jakou periodicitou by bylo pro jejich činnost přínosné a aktivně by je při svém rozhodování využívali. V případě zaměstnavatelů a majitelů portálů o pracovních nabídkách je také důležité zjistit, do jaké míry jsou ochotni poskytovat informace o kvalifikačních potřebách pracovní síly a na předvídání trvale spolupracovat. Následně by bylo vhodné vytvořit expertní skupinu řízenou a koordinovanou MPSV se složením z výzkumných pracovníků a expertů, včetně těch, kteří se v minulosti podíleli na vývoji jednotlivých modelů, spolu se zástupci institucí sbírající primární data, které tyto modely využívají. Cílem setkání je přijmout rozhodnutí o možnostech použití, funkčnosti a udržitelnosti různých způsobů modelování v návaznosti na dostupnost primárních dat. Při rozhodování o výběru modelu a jeho úpravě je vhodné brát v potaz informační potřeby různých skupin aktérů, ochota poskytovatelů primárních dat na úkolu dlouhodobě spolupracovat, stejně jako celková finanční a personální náročnost prognózování a také udržitelnost vyhodnocování a interpretace dat. Na základě tohoto rozhodnutí bude provedena úprava vybraného (vybraných) modelu(ů) a finální metodologie se stane vlastnictvím MPSV k dalšímu využití. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení – kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení – např. AIVD. 3. Cílové skupiny Studenti a absolventi, zaměstnanci, OSVČ, zaměstnavatelé, uchazeči a zájemci o práci. 4. Zodpovědné subjekty Toto opatření je vhodné vzhledem k úzké vazbě na trh práce realizovat v rámci resortu MPSV. 5. Postup realizace A. Realizace výzkumného projektu formou veřejné zakázky s cílem zmapovat informační potřeby různých skupin aktérů. B. Vznik pracovní skupiny výzkumných pracovníků, expertů a zástupců institucí sbírající primární data. 27
C. Rozhodnutí o volbě a úpravě již existujícího modelu pro sledování a predikci kvalifikačních potřeb spolu s dohodou MPSV s dalšími institucemi pravidelném o poskytování primárních dat. D. Realizace veřejné zakázky na úpravu existujícího modelu(ů) a předání metodologie MPSV k dalšími využití. 6. Období realizace 01/2014 – 06/2015 7. Posouzení nákladů Náklady na realizaci tohoto opatření představuje zejména realizace dvou veřejných zakázek. Zatímco u první z nich lze odhadovat, že výzkumnou aktivitu lze zrealizovat rámcově do 2-3 mil Kč, náklady na druhou jsou závislé od technické náročnosti úprav existujícího modelu a lze je stanovit na základě diskuse s experty. Další náklady představují personální zdroje na realizace celého opatření, které by neslo MPSV. V případě intenzivnější a dlouhodobého zapojení odborníků do expertní skupiny, je třeba uvažovat ještě o nákladech na tyto konzultační aktivity.
8. Hlavní výstup(y) Zmapování informačních potřeb různých aktérů a jejich ochoty na předvídání spolupracovat Finální metodologický postup/ model předvídání vzdělanostních potřeb trhu práce, který by veřejný sektor mohl převzít a nadále dlouhodobě využívat k pravidelnému a kontinuálnímu prognózování. 9. Indikátor(y) výstupu Vznik akceptovaného a udržitelného funkčního modelu předvídání vzdělanostních potřeb trhu práce ve vlastnictví veřejného sektoru, resp. MPSV.
II.
Vytvořit stálé pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Předvídání kvalifikačních potřeb a existence aktuálních a kvalitních informací o potřebách trhu práce je nezbytným předpokladem pro snižování nerovnováhy mezi lidským potenciálem pracovní síly a potřebami zaměstnavatelů. Podmínkou systematického předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce a udržení kontinuity této aktivity je, aby na tuto činnost dohlížel a trvale ji zajišťoval jeden útvar v rezortu práce. Protože je samotná predikce náročná nejen na odborné zpracování prognóz, ale i intepretaci výsledků a šíření informací, je z hlediska kvality předpovídání nezbytné, aby se toto pracoviště primárně zabývalo touto aktivitou. Vzhledem k tomu, že tato analytická aktivita představuje pro politiku zaměstnanosti strategický zdroj informací, bylo by vhodné, aby předvídání zajišťovalo samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí – jeho odbor či oddělení, popř. jeho zřízená organizace či jiný ústřední orgán státní správy či jeho zřízené organizace. Organizace s jinou právní formou nemůže být dlouhodobě 28
financována ze státního rozpočtu a dlouhodobou realizaci této aktivity na projektové bázi nebo formou výběrových řízení nelze považovat za stabilní. Tuto variantu tak proto nedoporučujeme. Dlouhodobé budování odborného zázemí umožní, aby tato činnost byla realizována na dobré odborné úrovni, ale současně také umožní pružně reagovat na potřeby prognózování v určitém sektoru národního hospodářství či regionu, kde právě vzniká disparita mezi kvalifikačními potřebami zaměstnavatelů a pracovní síly. Navrhujeme, aby věcným gestorem předvídání kvalifikačních potřeb bylo MPSV, sekce 4 – Trh práce. Role MPSV by byla zejména v koordinaci spolupráce a výměny informací mezi jednotlivými aktéry. Klíčovými partery v této oblasti jsou další resorty, kraje, sektorové rady, úřady práce, profesní sdružení zaměstnavatelů a vzdělavatelů včetně škol a zejména odborníci a poskytovatelé primárních dat pro prognózování. Věcný gestor by také měl spolupracovat s dalšími resorty (zejména MŠMT a MPO), Vládou ČR a kraji a poskytovat data a informace při tvorbě strategických a koncepčních dokumentů (např. koncepce zaměstnanosti, dlouhodobých záměrů vzdělávání či strategie konkurenceschopnosti), a tvorbě politik, pro které jsou tyto informace relevantní. I když by pro MPSV většinu aktivit spojená s předvídáním mohly realizovat další subjekty (viz níže), z hlediska udržitelnosti je naprosto nezbytné, aby věcný gestor měl odborné kapacity na koordinaci této činnosti a nebyl plně závislý na odborné expertíze dalších subjektů. Dále je nutné, aby sběr primárních dat nebyl v budoucnu omezován na základě politických rozhodnutí vedením rezortu. Bez kontinuálního sběru kvalitních primárních dat a jejich analýzy nemá investování do dalších projektů na předvídání kvalifikačních potřeb smysl. Stále pracoviště by tak mělo být zřízené buď přímo v rámci MPSV či v rámci jiného ústředního orgánu státní správy či jejich zřízených organizací. Je nutné se vyvarovat toho, aby se MPSV stalo závislé na externích dodavatelích mimo veřejný sektor, kteří by byli vlastníky všech potřebných nástrojů a know-how. Stálé pracoviště zajistí technickou realizaci prognózování a interpretaci výsledků pro potřeby pracovníků rezortu. Za tímto účelem bude intenzivně spolupracovat s institucemi sbírajícími primární data a s institucemi, které mají dlouholetou zkušenost s tvorbou projekcí, zejména NVF-NOZV či VÚPSV. Stálé pracoviště vybuduje odborné zázemí, které bude schopno shromažďovat a zpracovávat primární data od národních a nadnárodních institucí, tvořit predikce dle zvoleného modelu (viz opatření I kapitoly 3.1.1) a data interpretovat, respektive některé dílčí aktivity zajišťovat soutěžením třetích subjektů v konkurenčním a otevřeném prostředí. Na základě výměny informací s věcným gestorem a mapování potřeb cílových příjemců informací (viz dále) bude dále disponovat finančními prostředky a spolu s věcným gestorem spolurozhodovat o realizaci ad hoc analýz (např. sektorových či regionálních predikcí, kde začíná vznikat problémová nerovnováha). V neposlední řadě se bude stálé pracoviště podílet na tvorbě informačních produktů pro cílové skupiny předvídání (viz opatření III kapitoly 3.1.1). Ty budou součástí integrovaného portálu o dalším profesním vzdělávání (viz opatření I kapitoly 3.3.1). Stálé pracoviště bude sekce webu o předvídání potřeb trhu práce pravidelně aktualizovat a prezentovat je vhodnou formou (tj. uživatelsky přívětivou, respektující informační potřeby a přiměřenou míru detailu informací) různým skupinám příjemců a doplňovat je nejnovějšími poznatky z ad hoc prognóz. Informační produkty budou tvořeny pro následující okruhy subjektů: 1. Úřady práce a kariéroví poradci, 2. Zaměstnavatelé a profesní sdružení, 3. Vzdělávací instituce (školy a poskytovatelé dalšího profesního vzdělávání), 4. Jednotlivci – zde se jedná zejména o dvě kategorie: studenty a uchazeče a zájemce o práci a v neposlední řadě 29
5. Instituce státní správy, samosprávy a odborná veřejnost. Úlohou stálého pracoviště bude také zvyšování povědomí cílových skupin o tomto zdroji a obsahu informací, tedy jistý způsob „PR předvídání“. V případě tohoto úkolu bude stálé pracoviště implementovat metodiku pro sdílení výstupů předvídání, viz opatření III kapitoly 3.1.1. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení - kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD. 3. Cílové skupiny Studenti a absolventi, zaměstnanci, OSVČ, zaměstnavatelé, uchazeči a zájemci o práci. 4. Zodpovědné subjekty Toto opatření by mělo vzhledem k úzké vazbě na trh práce realizovat MPSV za úzké a aktivní součinnosti stakeholderů.
A. B.
C. D. E. F.
5. Postup realizace Rozhodnutí o věcném gestorovi předvídání v rámci sekce 4 trhu práce MPSV Rozhodnutí o vzniku stálého pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce v rámci MPSV či v rámci jiného ústředního orgánu státní správy či jejich zřízených organizací Rozhodnutí o způsobu financování stálého pracoviště, schválení rozpočtu Definice činnosti, oprávnění a povinností stálého pracoviště Personální zajištění stálého pracoviště Zahájení fungování stálého pracoviště 6. Období realizace
06/2013 – 06/2015 7. Posouzení nákladů Zřízení stálého pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce představuje pro rozpočet MPSV, respektive státní rozpočet, nemalé finanční, personální i administrativní zdroje. Objem těchto nákladů je odvislý zejména od toho, do jaké hloubky a detailů bude předvídání realizováno a jak moc specifické budou informační produkty pro cílové skupiny. Tvorba webového portálu pro sdílení výsledků a tvorbu informačních produktů pro cílové skupiny by mohla být jako jednorázový systémový produkt uhrazena z evropských zdrojů v rámci ESF. Základní objem činností bude vycházet z právního ukotvení předvídání kvalifikačních potřeb v zákonu, č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (viz opatření III kapitoly 3.3.1).
30
8. Hlavní výstup(y) Institucionalizace stálého pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce jako odboru či oddělení MPSV či jako stálého útvaru některé z organizací zřizované MPSV Definice náplně činnosti a povinností daného pracoviště Finanční a personální zajištění stálého pracoviště 9. Indikátor(y) výstupu
Vznik stálého pracoviště
III.
Vytvořit metodiku pro sdílení výstupů systému aktéry TP, PV a DPV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce je aktivita, která si žádá vysokou míru spolupráce aktérů jak ve fázi sběru dat a definice požadavků a potřeb na výstupy, tak ve fázi interpretace výstupů a jejich sdílení aktéry. V rámci již realizovaných projektů, které se věnovaly predikcím vzdělanostních potřeb či s předvídáním jinak pracovaly, byly vytvořeny informační produkty (např. webové portály www.infoabsolvent.cz či www.budoucnostprofesi.cz nebo sektorové studie realizované NVF-NOZV) či metodiky informačních produktů (např. projekt Koncept). Již realizované výstupy jsou nicméně pouze dílčí (pro určitou cílovou skupinu či odvětví), používající jinou metodiku prognózování, jednorázové či krátkodobé, nekontinuální a celkově nekomplementární. Již vypracované metodiky informačních produktů pro určité cílové skupiny podávají informace o typu produktů a informacích v nich obsažených, nicméně metodiky nebyly systematicky použity. Cílem je vytvoření metodiky pro sdílení výstupů předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce aktéry trhu práce, počátečního vzdělávání a dalšího profesního vzdělávání. Metodika by měla vycházet z výstupů opatření I kapitoly 3.1.1, tedy technických možností vybraného a upraveného modelu (či modelů) prognózování a zjištěných informačních potřeb různých příjemců. Jejím výsledkem by měl být metodický návrh pro část komplexního informačního nástroje (webového portálu) o dalším profesním vzdělávání (opatření I kapitoly 3.3.1) distribuující cílovým skupinám informace o budoucích kvalifikačních potřebách trhu nezbytných pro uplatnitelnost na trhu práce. Dále by měla být vypracována metodika sdílení výstupů predikcí pro následující okruhy aktérů, kteří mají obdobné informační potřeby a využívají výsledky predikcí k podobným účelům:
Úřady práce a kariéroví poradci, cíl: systematické využívání výsledků predikcí při poradenství klientům tak, aby vybrané počáteční či další profesní vzdělání bylo v souladu s kvalifikačními nároky a potřebami zaměstnavatelů a tak podpořilo profesní uplatnitelnost osob. Zaměstnavatelé a jejich profesní sdružení, odborové organizace a jejich platformy pro sociální dialog, cíl: poskytování informací o současném stavu kvalifikace pracovní síly, budoucích
31
kvalifikačních potřebách a disparitách, které by mohly být využity při tvorbě podnikových vzdělávacích programů. Vzdělávací instituce (školy a poskytovatelé dalšího profesního vzdělávání), cíl: včasné přizpůsobování nabídky počátečního a dalšího profesního vzdělávání dle kvalifikačních potřeb trhu práce. Jednotlivci – studenti a uchazeči a zájemci o práci, cíl: poskytování informace osobám, které se nachází ve fázi výběru svého počátečního i dalšího profesního vzdělávání s ohledem na to, aby rozhodnutí o volbě vzdělání přispělo k zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Tato část bude zohledňovat také práci kariérových poradců. Státní správa, samospráva a odborná veřejnost, cíl: poskytování podrobných a obsahově odborných výstupů predikcí, aby mohly být dlouhodobě využívány jako podklady pro strategická rozhodnutí o nástrojích a opatřeních politiky zaměstnanosti, vzdělávací politiky a hospodářské politiky a aby mohly být používány akademickou sférou a vědeckými institucemi jako odborný zdroj dat a informací. 2. Stakeholdeři
MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, zřizovatelé škol a školských zařízení – kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV , poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení, např. AIVD. 3. Cílové skupiny Studenti a absolventi, zaměstnanci, uchazeči a zájemci o práci. 4. Zodpovědné subjekty MPSV 5. Postup realizace A. Seznámení se s výstupy opatření I kapitoly 3.1.1 – tedy zjištěnými informačními potřebami různých aktérů a technickými aspekty vybraného modelu B. V rámci realizace opatření I kapitoly 3.3.1 zakotvení informací o výsledcích předvídání do komplexního informačního portálu. C. Tvorba metodik pro sdílení výstupu předvídání pro různé aktéry. D. V rámci tvorby webu neprogramování metodik, pilotáž a jejich příprava k vkládání dat ze samotného prognózování. 6. Období realizace 10/2014 – 06/2015
32
7. Posouzení nákladů Náklady na toto opatření zahrnují personální výdaje spojené s tvorbou metodik. Jednalo by se o náklady na několikačlenný odborný tým. Vzhledem k charakteru činnosti by se daly náklady uhradit z projektu ESF. 8. Hlavní výstup(y) Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro úřady práce a kariérové poradce. Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro zaměstnavatele a jejich profesní sdružení, odborové organizace a jejich platformy pro sociální dialog. Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro vzdělávací instituce (školy a poskytovatele dalšího profesního vzdělávání). Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro jednotlivce – studenty a uchazeče a zájemce o práci. Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro státní správu, samosprávu a odbornou veřejnost. 9. Indikátor(y) výstupu Vznik metodických postupů (5) pro sdílení dat jednotlivými cílovými skupinami
3.1.2. Propojit kariérové poradenství na školách s poradenstvím v DPV Navrhované opatření: I. Zajistit metodickou a informační podporu kariérového poradenství na školách 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Cílem opatření není zajištění kariérového poradenství v rezortu školství (např. nahrazení práce kariérových resp. výchovných poradců v počátečním vzdělávání). Primárním cílem je podpora rozvoje vazeb mezi rezortem práce a rezortem školství skrze stávající aktivity sítě IPS (Informační a poradenská střediska ÚP, součást referátu zprostředkování a poradenství), a to v oblasti spolupráce a komunikace kariérových poradců IPS s kariérovými poradci na školách (zejména pak na základních a středních) a navázání této spolupráce také na oblast DPV (komunikace se vzdělávacími institucemi v daném regionu). Komunikace a spolupráce mezi jednotlivými kariérovými poradci IPS a jednotlivými kariérovými poradci na školách je v současné době v jednotlivých regionech velmi rozdílná. Většinou je postavena na osobních vazbách a ochotě kariérových poradců v obou rezortech pracovat nad rámec jejich povinností resp. nad rámec toho, za co jsou finančně ohodnoceni. Přímá komunikace mezi IPS a vzdělavateli v daném regionu je spíše okrajová a týká se zejm. dodávek kurzů DV či rekvalifikací dle poptávky ÚP. Přitom komunikace mezi těmito typy aktérů (mezi IPS, školami a poskytovateli DPV v regionu) je klíčová pro předávání si informací o nabídce a poptávce na trhu práce a o zaměření a profesních a dalších vzdělávacích představách absolventů na regionální úrovni. Nejde pouze 33
o uplatnitelnost absolventů na trhu práce - jde o jejich volbu profesní a vzdělávací dráhy, kterou budou řešit v klíčových okamžicích během celého života. Stávající institucionální pokrytí ve všech regionech za rezort práce (síť IPS) i za rezort školství (zejm. síť ZŠ, SŠ) garantuje vysokou míru udržitelnosti aktivit, které se budou systematicky rozvíjet. Zároveň je při tvorbě návrhů konkrétních opatření možné opřít se o příklady dobré praxe této mezirezortní spolupráce, které již fungují na základě již výše zmíněných individuálních vazeb. Spolupráce IPS by se ovšem měla rozšířit také na spolupráci s institucemi DPV v daném regionu. IPS by měla podpořit svými aktivitami a fungování nejen propojení kariérového poradenství mezi rezortem práce a školství, ale také z pohledu konceptu celoživotního učení a celoživotního kariérového poradenství. Intenzivnější komunikaci mezi rezorty v této oblasti podporuje zároveň další navrhované opatření (viz opatření I kapitola 3.3.2.). Podmínkou je nicméně opětovné personální posílení v referátu Zprostředkování a poradenství, vyčlenění speciální metodiky práce poradců (protože v současné době se na každého poradce, jak na každého referenta, vztahuje pouze jednotná metodika činností, která ne zcela ideálně reflektuje specifika kariérového poradenství jako nástroje APZ), investice do jejich vzdělávání a zajištění časového fondu a materiálního zázemí jako základu, na kterém mohou realizovat konkrétní aktivity. Tuto problematiku řeší opatření II kapitoly 3.4.2. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, ÚP, kraje, NPF, školy, poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení – AIVD 3. Cílové skupiny Cílovou skupinou jsou v rezortu práce zaměstnanci Úřadu práce (resp. referenti zaměstnanosti), kteří se v praxi zaměřují na poskytování kariérového poradenství v IPS. 4. Zodpovědné subjekty MPSV v úzké součinnosti se stakeholdery.
A. B. C. D. E. F. G.
5. Postup realizace Definování potřeb kariérových poradců na školách z pohledu spolupráce s IPS Definování potřeb kariérových poradců na IPS z pohledu spolupráce se školami Zpracování SWOT analýzy stávajícího stavu Kompletace příkladů dobré praxe spolupráce z regionů Zpracování metodiky pro propojení poradenských pracovišť ÚP s pracovišti/poradci v rámci počátečního vzdělávání Projednání metodiky s resortem MŠMT, popř. zástupci krajů Zajištění implementace metodiky do fungování IPS 6. Období realizace
1/2014 – 12/2015
34
7. Posouzení nákladů Příprava zahrnuje personální náklady na definování potřeb kariérových poradců ve všech regionech (např. formou focus groups), zpracování analýzy situace (vč. SWOT), kompletaci příkladů dobré praxe z regionů a zpracování návrhu opatření. Realizace zahrnuje náklady na zajištění implementace, zajištění časové dotace kariérových poradců IPS pro tyto aktivity, případně rozšíření pracovních týmů IPS na osobu, která má primárně na starost komunikaci se školami. 8. Hlavní výstup(y)
návrh metodiky podpory pro IPS resp. pro kariérové poradce IPS definované náplně práce pro kariérové poradce na IPS - případně definování pozice osoby, která bude mít komunikaci v oblasti vzdělávání na starost (nejen směrem ke školám v oblasti počátečního vzdělávání, ale také se vzdělávacími institucemi v oblasti DPV) v návaznosti na NSK a výstupy z NPF 9. Indikátor(y) výstupu
Počet konkrétních doložitelných informačních a metodických aktivit IPS, jak směrem ke školám v regionu (ZŠ, SŠ, případně také k VOŠ a VŠ), tak směrem k institucím DPV
35
3.2.
Specifický cíl 2 – Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV
Tento druhý klíčový specifický cíl v sobě zahrnuje následující primární cíle a opatření vedoucí k jejich naplňování (viz obrázek 6). Na obrázku je v nejvyšší linii znázorněn specifický cíl, ke kterému byly stanoveny v druhé linii dva primární cíle a ke každému primárnímu cíli jsou dále přiřazena konkrétní opatření. Jednotlivá navrhovaná opatření jsou opět podrobně specifikována pod obrázkem. Obrázek 6 – Specifický cíl 2, jeho primární cíle a navrhovaná opatření
Cíl 2: Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV
Odstraňovat časové a geografické bariéry účasti v DPV
Zavést vícezdrojový systém financování a státní podpory DPV
Podporovat tvorbu, zpřístupnění a šíření elearningových a mlearningových vzdělávacích programů DPV
Poskytovat státní podporu DPV formou grantů a půjček na DPV Prosazovat legislativní úpravy v oblasti daňového zvýhodnění DPV pro pracovníky i zaměstnavatele
Prosazovat legislativní úpravy v oblasti pracovního práva týkající se časových kont na další profesní vzdělávání
Zdroj: FDV, 2012
3.2.1. Zavést vícezdrojový systém financování a státní podpory DPV Navrhovaná opatření: I. Prosazovat legislativní úpravy v oblasti daňového zvýhodnění DPV pro pracovníky i zaměstnavatele 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Koncept celoživotního učení, resp. dalšího profesního vzdělávání, je považován za jeden z prostředků pro zvýšení adaptability a flexibility zaměstnanců na trhu práce. V době krize a zvyšující se nezaměstnanosti je další vzdělávání nástrojem zvyšování konkurenceschopnosti, udržení sociální koheze a snižování sociální exkluze a marginalizace některých ohrožených skupin. Považujeme-li pracovní sílu za jeden z výrobních zdrojů (lidské zdroje), je třeba přijmout také fakt, že je třeba do tohoto zdroje investovat, stejně jako do ostatních zdrojů. Účast dospělé populace na dalším vzdělávání je v ČR dle šetření Labour force survey z roku 2011 na úrovni 11,4 %, přičemž průměr 36
EU-27 je ve výši 8,9 %. V rámci ET2020 je stanoven benchmark účasti dospělých na vzdělávání v roce 2020 na 15 % a ČR prozatím tohoto procenta nedosahuje. Přetrvávající relativně nízká míra účasti občanů na dalším profesním vzdělávání, která v roce 2010 dosáhla hranice 7,5 %, nicméně benchmark, stanovený na rok 2020 cílí na hodnotu 15% účasti. V roce 2011 sice došlo k výraznému skokovému procentnímu nárůstu účasti dospělých na vzdělávání, nicméně z výroční zprávy OP LZZ za rok 2011 vyplývá, že prudký nárůst osob účastnících se dalšího vzdělávání v ČR v roce 2011 nepředstavuje trvalé, systémové zvýšení účasti na dalším vzdělávání v ČR, ale dočasný výkyv způsobený realizací projektů v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-13 v prioritní ose 1 Adaptabilita zaměřené na vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Státy s rozvinutým konceptem celoživotního učení ovšem vykazují účast nad 25% populace dané věkové skupiny (Finsko, Švédsko, Dánsko). Jedním z hlavních důvodů pro neúčast na dalším vzdělávání je uváděna finanční náročnost dalšího vzdělávání. Cílem opatření je využít veškeré možné nástroje k podpoře motivace dospělých k účasti na dalším profesním vzdělávání, tak aby byli schopni pružně reagovat na dynamické změny trhu práce. Je třeba také upravit nerovné postavení zaměstnance, který hradí vzdělávání jako samoplátce oproti OSVČ nebo zaměstnavateli, který objednává vzdělávání pro své zaměstnance. Zaměstnanec nemůže uplatnit žádnou slevu na dani (kromě odpočtu na zkoušku profesní kvalifikace) z realizovaného kurzu, toto považujeme za diskriminační. Dále je třeba zvážit další možné finanční, resp. daňové úlevy na realizaci dalšího profesního vzdělávání. 2. Stakeholdeři MŠMT, MPSV, MF, Národní rada pro kvalifikace 3. Cílové skupiny Zaměstnanci a OSVČ, zaměstnavatelé 4. Zodpovědné subjekty MŠMT v úzké součinnosti s MF, MPSV a dalšími stakeholdery. 5. Postup realizace A. V současné době již realizaci tohoto opatření projednává MŠMT s MF. 6. Období realizace 2013 - ? 7. Posouzení nákladů Příprava opatření představuje personální náklady pracovníků MŠMT a MF realizace náklady na straně státu v podobě nižšího výběru daní. Na základě úpravy se nicméně očekává pozitivní efekt ve zvýšení účasti na dalším profesním vzdělávání, což bude mít pozitivní dopad na konkurenceschopnost zaměstnanců i podniků. 37
8. Hlavní výstup(y)
Novela příslušného zákona/zákonů, která umožní daňové zvýhodnění dalšího profesního vzdělávání. 9. Indikátor(y) výstupu
Přijetí novely příslušného zákona/zákonů, která umožní daňové zvýhodnění DPV
II.
Poskytovat státní podporu DPV formou grantů a půjček na DPV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je realizovat další nástroje vedle výše uvedeného daňového zvýhodnění vedoucí k větší účasti pracovních sil na dalším profesním vzdělávání prostřednictvím větší diverzity finančních zdrojů plynoucích na další profesní vzdělávání, a tím zvýšit adaptabilitu, konkurenceschopnost a mobilitu pracovníků. Navržená jsou dvě podopatření:
poskytování nevratné dotace fyzickým osobám na trhu práce na zvolené vzdělávání v rozsahu do 50 000 Kč/kurz, poskytování zvýhodněných půjček pro fyzické osoby na zvolený kurz či typ vzdělávání. Poskytovatel hradí úrok z půjčky, přičemž její výše je stanovena v rozmezí 25 000 – 100 000 po dobu nejdéle 7 let (doba splácení se bude odvíjet od výše půjčky).
V prvním případě je podmínkou získání dotace výběr kurzu, který lze zakončit zkouškou z profesní kvalifikace dle NSK. Součástí nevratné dotace je i úhrada za tuto zkoušku. V případě bezúročné půjčky se vzhledem k typu zájemce o tento typ financování vzdělávání a povinnosti splatit jistinu, nestanovuje povinnost složit zkoušku dle NSK, ale předložit odpovídající certifikát o absolvování kurzu. V rámci poskytování půjčky na financování kurzu bude posuzována vhodnost kurzu
ve vztahu k uchazeči, jeho možnostem, schopnostem, potřebám, dosavadní kvalifikaci apod. Právní prostředí je pro poskytování dotací fyzickým osobám připraveno (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů), stejně jako je zde již zákonná úprava pro přezkušování dle soustavy NSK včetně uznávání takové zkoušky (zákon č. 179/ 2006 Sb., o uznávání výsledků profesních kvalifikací, v znění pozdějších předpisů). V případě FDV nelze bez jeho transformace ze státní příspěvkové organizace na např. řízenou OSS nebo státní fond nebo jeho zakotvení do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti poskytovat dotace dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, nicméně zde je již v praxi vyzkoušeno poskytování prostředků dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (nepojmenovaná smlouva). Dotace na úrok je rovněž z pohledu
38
legislativy ČR proveditelná, např. formou zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (vybere se poskytovatel půjček respektive správce fondu), kterému stát hradí poplatek za správu úvěrů a úroky7. Vzhledem k tomu, že se jedná o doplňková opatření ke standardním nástrojům služeb zaměstnanosti, řešícím nejen samotnou nezaměstnanost občanů, ale i prevenci této situace, a dále vzhledem k ukotvení navrhovaných prvků do již budovaného systému dalšího vzdělávání lze předpokládat pozitivní přínos těchto opatření na trhu práce za předpokladu správně nastavených podmínek obou opatření (jako je např. zajištění dostatečné osvěty mezi cílovými skupinami, co nejjednodušší nastavení podmínek půjčky včetně jejího rozsahu). 2. Stakeholdeři MPSV, FDV, ÚP, zástupci zaměstnavatelů.
3. Cílové skupiny Osoby vracející se na trh práce (především rodiče pečující o dítě), zaměstnanci, OSVČ nebo osoby plánující stát se OSVČ či podnikateli. 4. Zodpovědné subjekty Poskytování nevratných dotací fyzickým osobám bude pověřena státní organizace (MPSV či zřízená/řízená organizace) ve spolupráci s ÚP vzhledem k nutnosti sdílet údaje (např. ÚP bude informovat klienty o tomto typu podpory). Uvažovat lze i o informování cílových skupin prostřednictvím agentur zprostředkujících zaměstnání, svazů a dalších zástupců zaměstnavatelů (jejich regionálních zástupců, jako jsou např. OHK). Opatření na poskytování bezúročných půjček bude zajištěno formou vysoutěžení banky/bank, které tyto půjčky budou administrovat. 5. Postup realizace Nevratné dotace (předpoklad pilotáže): A. Řešení proveditelnosti, eliminace rizik spojených s financování z ESF B. Příprava na administraci, tj. příprava smluvních a dalších dokumentů nutných pro poskytování tohoto typu grantů prostřednictvím FDV C. Nastavení spolupráce s Úřady práce (pro část cílové skupiny, která je evidovaná na ÚP), tj. poskytování informací klientům ÚP o této možnosti řešení jejich situace na trhu práce, nastavení spolupráce s dalšími subjekty (např. OHK, agentury zprostředkovávající zaměstnání) D. Příprava a realizace informační kampaně vůči všem cílovým skupinám E. Zajištění administrativních kapacit nutných pro poskytování (v případě FDV lze využít zaměstnance se zkušeností z realizace stávajících projektů, v případě přesunu z ukončovaných projektů by byla zajištěna kapacita zkušených konzultantů a administrátorů obratem). 7
Systém zvýhodněných půjček byl např. provozován v ČMZRB v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace
39
Bezúročné půjčky (předpoklad pilotáže): A. Řešení proveditelnosti, eliminace rizik spojených s financování z ESF B. Příprava administrace, tj. zadávací dokumentace a související právní analýzy, včetně stanovení podrobnějších podmínek pro poskytování půjček, nastavení smluvních (obchodních) podmínek, kontroly, C. Realizace soutěže. 6. Období realizace 2015 – 2020 7. Posouzení nákladů Nevratné dotace – náklady zahrnují přípravu podkladů (smluvního zajištění), náklady na administrativní pracovníky včetně kontrolorů. Nákladovost se odvíjí od výše finančních zdrojů k dispozici (počty pracovníků narostou). Podmínka nevratnosti půjčky i úhrady za zkoušku pravděpodobně bude vést k vyššímu zájmu o tento typ vzdělávání. Slabým místem je konečné zajištění skutečné motivace respektive úspěchu uchazeče, tj. aby vzdělávání vedlo k získání zaměstnání v oboru dle zkoušky. Předpokladem zvýšení naděje na úspěch je poskytnutí kvalifikovaného poradenství subjektem, který se orientuje na lokálním trhu práce a má k dispozici potřebná data (včetně předvídání potřeb), tj. do nákladů se promítají i výdaje na analýzu místního trhu práce. Podmínkou poskytování těchto podpor je vznik regionální sítě FDV, funkční poradenské služby na ÚP nebo v síti FDV a data získaná v rámci předvídání potřeb trhu práce a mapování stavu sektorů a krajských TP. Bezúročné půjčky – do nákladů spadají výdaje na právní analýzu ve vazbě na všechny související předpisy (ČR, popř. EU, ESF), a následná cena, za kterou bude vítěz soutěže schopen půjčky administrovat. Dále personální výdaje na straně zadavatele (kontrola plnění smlouvy, případné korekce, vymáhání sankcí, kontroly u banky, kontroly u dlužníků bude-li systém kontrol nastaven sdíleně). Nespornou výhodou je, že povinnost podílet se na nákladech vzdělávání ze strany žadatele je povede k výběru kurzu, u nějž budou mít jistotu nebo realistický předpoklad, že po jeho dokončení se jim vložená investice vrátí v podobě lepšího uplatnění. Současně vzhledem k této podmínce je jasné, že se bude jednat spíše o doplňkový nástroj na trhu práce pro poměrně úzkou skupinu zaměstnanců a dalších účastníků. 8. Hlavní výstup(y)
Návrh funkčního systému grantů a půjček na DPV 9. Indikátor(y) výstupu
Počet poskytnutých nevratných grantů na DPV Počet poskytnutých bezúročných půjček na DPV 40
3.2.2. Odstraňovat časové a geografické bariéry účasti v DPV Navrhovaná opatření: I. Prosazovat legislativní úpravy v oblasti pracovního práva týkající se časových kont na další profesní vzdělávání 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Jedním z hlavních důvodů pro neúčast na dalším vzdělávání je uváděna časová náročnost dalšího vzdělávání. V jednotlivých zemích EU je aplikován různý přístup k časové podpoře dospělých na DPV. Jednou z možností, se kterou pracuje tato strategie, je zavedení tzv. časových kont na DPV, kdy je v rámci fondu pracovní doby vyčleněn výlučný časový prostor pro DPV. Jedná se např. o několik pracovních dnů, v rámci kterých má zaměstnanec možnost účastnit se tohoto typu vzdělávání dle svého výběru. 2. Stakeholdeři MPSV, FDV a OR DPV, MŠMT, NRK, zaměstnavatelé, zástupci zaměstnanců 3. Cílové skupiny Zaměstnanci 4. Zodpovědné subjekty MPSV, jako gestor předpisů pracovního práva. 5. Postup realizace A. Projednání záměru s MŠMT a na Národní radě pro kvalifikace a v Odborné radě pro další profesní vzdělávání B. Zpracování materiálu pro novelizaci příslušného zákona/zákonů C. Předložení materiálu/novely do legislativního procesu 6. Období realizace 2014 – 2016. 7. Posouzení nákladů Příprava legislativní změny a související analýzy zahrnuje personální náklady na zaměstnance FDV a MPSV. Na základě úpravy se očekávají zvýšené finanční nároky na DPV a v důsledku pak pozitivní efekt ve zvýšení účasti na dalším profesním vzdělávání v ČR. 8. Hlavní výstup(y)
Návrh novely příslušného zákona/zákonů, která zvýší časovou dostupnost DPV v ČR
41
9. Indikátor(y) výstupu
Přijatá novela příslušného zákona/zákonů, která zvýší časovou dostupnost DPV v ČR
II.
Podporovat tvorbu, zpřístupnění a šíření e-learningových a m-learningových vzdělávacích programů DPV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti E-learningové a m-learningové (využívající mobilní telefon) vzdělávací programy patří mezi moderní formy dalšího vzdělávání. Jejich výhodou je distanční charakter, který překonává geografické a časové bariéry účasti na vzdělávání, oproti prezenčnímu vzdělávání je pak tento typ DPV levnější. Nehodí se ale samozřejmě pro všechna témata vzdělávání (zvláště ne ta praktická či příliš komplexní), ani tam, kde má vzdělávání plnit i aktivizační funkci (např. u skupiny nezaměstnaných). Účast na tomto typu vzdělávání je dále podmíněna existencí e-skills vzdělávané osoby a jejím zájmem a disciplinovaností individuálně se vzdělávat. E-learningové vzdělávání představuje zejména pro firmy atraktivní nástroj DPV, který je možné využívat opakovaně a dlouhodobě s velmi nízkými náklady. V rámci projektů ESF zaměřených na DPV vzniklo v minulých letech mnoho e-learningových vzdělávacích programů. Ač příjemci podpory mají povinnost zveřejňovat výstupy projektů, aby inspirovaly a byly využívány dalšími subjekty a tím byla podpořena udržitelnost projektů a rozšíření know-how vytvořeného za podpory ESF, tento typ výstupů se často ve virtuálním prostoru nevyskytuje. Otázka využívání e-learningů mimo organizaci příjemce je tak sporná, současně také pravděpodobně dochází k duplicitní tvorbě vzdělávacích programů, protože žadatelé o projekt nemají možnost jednoduchým způsobem zjistit, jaké e-learningy už byly vytvořeny. Cílem opatření je tak zvýšit využívání e-learningových a m-learningových vzdělávacích programů vytvořených za podpory veřejných prostředků, zejména (ale nejenom) v rámci projektů ESF. Vytvořeno by mělo být centrální úložiště e-learningových programů, čímž by došlo k jejich zpřístupnění široké veřejnosti. Díky centrálnímu uložení by také bylo možné snadněji monitorovat kvalitu programů, které jsou za podpory veřejných prostředků vytvářeny. Zpřístupněny by měly být všechny e-learningové vzdělávací programy obecného i specifického vzdělávání s výjimkou těch částí obsahujících obchodní tajemství organizace, která ho vytvořila. Naplnění tohoto opatření povede k využití již vytvořených vzdělávacích produktů, zpřístupnění vzdělávání organizacím i jednotlivcům a tím podpoře jejich účasti na DPV. Variantní možností je povinovat realizátory projektů, aby e-learningové programy zveřejňovaly na svých webových stránkách, a centrálně (ať už na webu MPSV, ESF či jiného subjektu) evidovat odkazy na tyto vzdělávací produkty. Tato varianta by kladla na realizátora opatření nižší nároky, zejména co se technické realizace opatření týče. Rizikem je ale závislost na budoucí existenci třetích subjektů a funkčnosti jejich webů, které by bezprostředně ovlivňovaly dostupnost daných vzdělávacích programů.
42
MPSV bude iniciovat diskusi o realizaci tohoto opatření, protože je resortem, který má na rozvoji DPV primární zájem s ohledem na jeho přínos pro trh práce. Diskusi je nutno vést zejména o právních možnostech zpřístupňování e-learningových produktů, které, ač byly vytvořeny za veřejné podpory, jsou majetkem jejich tvůrců, a dále o technických parametrech implementace tohoto opatření. Po vytvoření takového úložiště je třeba věnovat pozornost i dostatečnému PR, aby cílové skupiny získaly povědomí o dostupnosti tohoto typu vzdělávání. Obecně lze uvést, že pro určité skupiny trhu práce a určité oblasti vzdělávání představuje e-learning a m-learning efektivní způsob DPV, jehož rozvoj by měl být i nadále podporován z veřejných zdrojů. Stejně tak je třeba podporovat zvyšování e-skills jednotlivců, které jsou základním předpokladem pro využívání této formy vzdělávání. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zástupci samosprávy - kraje, obce. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD. Zástupci webových portálů o DV a IT experti - www.eu-dat.cz, http://www.edumenu.cz/, http://www.skoleni-kurzy-educity.cz/, Trexima aj. 3. Cílové skupiny Zaměstnanci, OSVČ, zaměstnavatelé, zájemci o práci, absolventi, ekonomicky neaktivní osoby vracející se na trh práce. 4. Zodpovědné subjekty MPSV v součinnosti se stakeholdery. 5. Postup realizace A. Diskuse o právních a technických možnostech zpřístupňování e-learningových a m-learningových vzdělávacích programů vytvořených za podpory veřejných prostředků mezi MPSV a dalšími stakeholdery. B. Rozhodnutí o metodickém a technickém způsobu realizace opatření, který je v souladu s platnou legislativou. C. Vytvoření centrálního úložiště e-learningových a m-learningových vzdělávacích produktů (či jiné varianty implementace opatření). D. Propagační aktivity s cílem rozšířit povědomí a následně využívání daných vzdělávacích programů cílovými skupinami. 6. Období realizace 6/2014 – 2020
43
7. Posouzení nákladů Personální zdroje na přípravu metodiky pro zpřístupňování e-learningových a m-learningových vzdělávacích programů (např. metodické úpravy pravidel ESF), zdroje na technické provedení opatření a propagaci úložiště navrhujeme hradit z rozpočtu MPSV. Správa a aktualizace úložiště představuje dlouhodobý náklad, uvažovat lze o jeho smluvním zajištění třetím subjektem (analogicky jako např. u databáze www.eu-dat.cz, jejíž provoz pro MPSV nepředstavuje výrazný náklad). 8. Hlavní výstup(y)
Metodika pro zpřístupňování e-learningových a m-learningových vzdělávacích programů vytvořených za finanční podpory veřejných institucí Technické zajištění zpřístupňování e-learningových a m-learningových vzdělávacích programů na jednom portálu 9. Indikátor(y) výstupu
Počet úspěšných absolventů kurzů
44
3.3.
Specifický cíl 3 – Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP
Třetí specifický cíl v oblasti DPV by byl realizován MPSV společně se zapojenými subjekty pomocí primárních cílů a opatření znázorněných v obrázku 7. Na obrázku je v nejvyšší linii znázorněn specifický cíl, ke kterému byly stanoveny v druhé linii dva primární cíle a ke každému primárnímu cíli jsou dále přiřazena konkrétní opatření. Opatření jsou podrobně rozepsána v další části kapitoly.
Obrázek 7 – Specifický cíl 3, jeho primární cíle a navrhovaná opatření Cíl 3: Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP Zajistit funkční spolupráci ústředních a regionálních orgánů veřejné správy a aktérů TP a DPV
Rozvíjet a zavádět systémové prvky na podporu kvality DPV
Vytvořit informační nástroje mapující oblast DPV včetně databáze best practises projektů ESF
Rozvíjet otevřený systém kariérového poradenství pro účastníky TP
Rozvíjet a upravit specifické systémy DPV v gesci MPSV
Zajistit urdržitelnost zásadních systémových projektů (NSP, Stáže)
Vytvořit národní koordinační platformu pro rozvoj DPV
Ustanovit funkční regionální platformu pro rozvoj ekonomiky a řešení strukturálních problémů TP
Institucionalizovat pravidelné sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na PV
Zdroj: FDV, 2012
3.3.1. Rozvíjet a zavádět systémové prvky na podporu kvality DPV Navrhovaná opatření: I. Vytvořit informační nástroj mapující oblast DPV včetně databáze best practises projektů ESF 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Cílem opatření je navrhnout, zprovoznit a využívat informační nástroj (webový portál) jako etablované centrum sdílených informací o systému a nabídce DPV v ČR včetně databáze best practice projektů ESF, členěných dle oblasti zaměření. Projekty best practice budou zařazeny na portál proto, aby mohla vzniknout databáze vzdělávacích kurzů, která by sloužila pro další žadatele/příjemce jako příklad dobře zrealizovaných vzdělávacích projektů/aktivit. Portál bude dále získávat data jak z primárního sběru informací – tedy z nových analýz, strategií, koncepcí, statistik a studií. Bude také 45
interpretovat sekundární data, která jsou roztříštěnou formou k dispozici na různých místech. Sekundární data budou buďto přejímána v celém rozsahu, v případě specializovaných portálů bude vložen prolink (odkaz, např. http://www.narodni-kvalifikace.cz/, http://www.nsp.cz/, http://budoucnostprofesi.cz/, http://www.infoabsolvent.cz/ apod.). Webový portál bude neustále aktualizován a v případě vzniku nových nástrojů v oblasti DPV na něm budou zveřejněny veškeré informace a odkazy. Portál bude také poskytovat informace o využitelnosti dat a jejich vzájemném propojení. Jako nástroj pro šíření a prosazení inovativních produktů slouží nyní databáze produktů ESF (http://esfdb.esfcr.cz/o-databazi), která ovšem v rámci hodnocení dosáhla pouze průměrných výsledků, kdy uživatelské rozhraní působí zastarale a trpí dílčími pochybeními v oblasti plynulé a přehledné navigace. I po obsahové stránce je stav databáze hodnocen jako neuspokojivý. Databáze ovšem neobsahuje konkrétní projekty ESF (best practise), a proto by bylo vhodné jejich zakomponování do informačního nástroje mapujícího oblast DPV. Tím, že se databáze produktů zaměřuje pouze na inovativní produkty, zůstávají v pozadí ty produkty, které mohou sloužit jako příklady dobré praxe, nicméně z projektového hlediska nejsou považovány za inovativní. Vytvoření jednotného informačního zdroje (informační nadstavby) je důležité z hlediska přehlednosti o datové základně dalšího profesního vzdělávání a informace budou sloužit i pro zamezení dublování výstupů (projektů, analýz, evaluací atd.). Využívat by jej mohli všichni aktéři na trhu práce bez omezení. Pro snadnější orientaci budou vytvořeny jednotlivé sekce dle cílových skupin uživatelů portálu (tj., zaměstnavatelů, ÚP, školy a vzdělávací instituce, jednotlivci – občané na trhu práce i mimo něj, státní správa a samospráva a odborná veřejnost). 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, MMR, ÚP, NUV, NVF, VÚPSV, zřizovatelé škol a školských zařízení – kraje, obce; krajské tripartity, sektorové rady, Poradní sbory ÚP, zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů, poskytovatelé DPV 3. Cílové skupiny Studenti, absolventi, uchazeči a zájemci o práci, zaměstnanci, OSVČ, ekonomicky neaktivní občané 4. Zodpovědné subjekty MPSV v úzké spolupráci se stakeholdery. 5. Postup realizace A. Analýza existujících produktů a jejich právního zakotvení (autorská práva, možnost sdílení dat apod.) B. Vytvoření IT portálu C. Projednání s aktéry D. Vytvoření metodiky práce s portálem E. Sběr sekundárních dat a jejich vkládání na portál 46
F. Sběr primárních dat a jejich vkládání na portál (průběžná aktivita) G. Publicita a PR aktivity H. Řešení udržitelnosti 6. Období realizace 3/2013 – 12/2013 7. Posouzení nákladů Předpokládají se náklady na vytvoření portálu, jeho správu (personální výdaje) a propagaci. Vytvoření a pilotní provoz by mohl být hrazen z ESF, další využívání by poté předpokládalo hrazení ze státního rozpočtu (či přímo z rozpočtu pro MPSV). Vstupní analýza a náklady na přípravu projektu budou financovány z rozpočtu řešitele. 8. Hlavní výstup(y)
Funkční portál mapující oblast DPV včetně databáze best practice projektů ESF 9. Indikátor(y) výstupu
Počet a rozsah získaných/poskytovaných/aktualizovaných souborů dat od subjektů vlastnících práva či rozhodujících o jejich šíření Počet a struktura návštěvníků/cílových skupin portálu
II.
Zajistit udržitelnost zásadních systémových projektů ESF (NSP, stáže)
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je zajistit věcné, legislativní, institucionální a finanční ukotvení systémových nástrojů DPV realizovaných z prostředků ESF pro využívání v následujících obdobích, zvláště po ukončení financování z ESF. Vzhledem k tomu, že oba hlavní nástroje jsou provázány věcně (prostřednictvím metodik) a personálně (prostřednictvím Sektorových rad), je nezbytné zvažovat při všech návrzích ukotvení a věcného řešení součinnost všech systémových projektů. Naprosto nezbytnou podmínkou je společenská dohoda zainteresovaných subjektů, protože navržená řešení budou počítat s jistou mírou spoluúčasti všech zainteresovaných, ať už přímou podporou či personální kapacitou. Vhodným nástrojem je předložení udržitelnosti zásadních systémových projektů jako zásadní téma na plánovanou Odbornou radu pro další profesní vzdělávání (viz opatření I kapitoly 3.3.2). V současné době každý z odpovědných subjektů řeší udržitelnost svých systémových projektů separátně bez širší komunikace a bez koordinace zainteresovaných subjektů. Mají-li systémové nástroje vytvořené jako výstupy systémových projektů být přístupné a funkční i po skončení 47
financování z ESF např. prostřednictvím rozpočtu ČR, je nezbytné nalézt širou míru podpory pro poskytnutí finančních prostředků. MPSV řeší část dané problematiky v oblasti Národní soustavy povolání prostřednictvím FDV – své příspěvkové organizace8. Stejně tak FDV může využít Odbornou radu pro další profesní vzdělávání pro koordinaci řešení udržitelnosti s ostatními odpovědnými subjekty. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, zástupci zaměstnanců – ČMKOS, sektorové rady 3. Cílové skupiny Absolventi, uchazeči a zájemci o zaměstnání, zaměstnanci, osoby vracející se na trh práce, OZP. 4. Zodpovědné subjekty MPSV ve spolupráci s FDV a za úzké součinnosti stakeholderů. 5. Postup realizace A. Výběr systémových projektů nezbytných pro koordinované činnosti v udržitelnosti projektů B. Variantní řešení udržitelnosti systémových projektů ESF C. Projednání se zainteresovanými subjekty a nalezení výsledného přijatelného řešení 6. Období realizace 1/2013 – 6/2015 7. Posouzení nákladů Nároky na finanční zdroje MPSV nejsou. Prostředky na realizaci tohoto opatření a personální zdroje budou zajištěny pracovníky FDV v rámci plánovaných projektů. 8. Hlavní výstup(y)
Návrhy na udržitelnost systémových projektů ESF Výběr řešení odsouhlasený se zainteresovanými stranami 9. Indikátor(y) výstupu
Počet návrhů na udržitelnost systémových projektů ESF
8
Nejedná se o financování provozu NSP, ale o vytvoření takového prostředí, které povede k dlouhodobé udržitelnosti soustavy v horizontu po skončení období 2007 -2013.
48
III.
Institucionalizovat pravidelné sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na PV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Předvídání kvalifikačních potřeb je analytická činnost, která představuje v době rychle se vyvíjejících technologií a vědění a měnících se podob práce nezbytný zdroj informací pro strategické, koncepční a odpovědné rozhodování v politice zaměstnanosti, vzdělávací politice a hospodářské politice. Kvalitní predikce podporují rozhodování vedoucí k zvyšování zaměstnanosti a produktivity pracovní síly a udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky na mezinárodních trzích. Informace o budoucím vývoji a trendech jsou důležité jak pro veřejné instituce, tak organizace soukromého sektoru a jednotlivce. Ač je předvídání kvalifikačních potřeb ukotveno v některých koncepčních a strategických dokumentech České republiky (Strategie rozvoje lidských zdrojů (2003) či Strategie celoživotního učení (2007)), nikdy nedošlo k institucionalizaci pravidelného sledování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce. S tím souvisí i chybějící vydefinování cílů, které by tato analytická aktivita měla dlouhodobě sledovat, a způsobů jejího využití. Výsledky predikcí tak nebyly systematicky převáděny do informačních produktů pro různé cílové skupiny, které by je mohly dlouhodobě využívat. Predikce, které byly provedeny v posledních 15 letech, byly tvořeny pro různé klienty (MPSV, kraje, mezinárodní organizace aj.) a financovány z různých zdrojů – veřejných rozpočtů na různých správních úrovních, evropských rozpočtů v rámci projektů financovaných z Evropského sociálního fondu a výzkumných grantů pocházejících zejména ze zahraničí. Toto financování je z dlouhodobého hlediska nestabilní a neudržitelné. Předvídání by také nemělo být závislé na nahodilém zájmu jednoho subjektu, který může být ve větší či menší míře formován zájmy momentálního personálního obsazení organizace, tuto aktivitu financovat a realizovat. Predikce kvalifikačních potřeb musí být:
dlouhodobá – realizovaná trvale; pravidelná – na národní úrovni poskytující výstupy jednoročně, na úrovni regionů, kde je prostředí trhu práce a potřeba aktuálních dat dynamičtější, případně dle potřeby častěji; kontinuální – vycházející z jednoho metodologického přístupu a používající stálé zdroje primárních dat, díky čemuž by bylo možné sledovat vývoj a trendy; systematická – v odpovědnosti jedné veřejné instituce, která bude povinna prognózování realizovat a následně také garantovat jejich využívání; profesionální – realizovaná odborníky na danou problematiku jak po stránce technické realizace, tak jejího následného převádění na informační produkty pro různé cílové skupiny respektující potřeby daných cílových skupin; pružná – schopna rychle reagovat na změny na trhu práce a přinést aktuální informace; přínosná a využitelná – sloužící potřebám jednotlivých skupin příjemců tohoto zdroje informací a jak po stránce finanční, tak personální udržitelná.
49
Navrhujeme proto institucionalizaci předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce prostřednictvím legislativního ukotvení této aktivity do zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Tento zákon volíme s ohledem na skutečnost, že tato aktivita byla výše jmenovanými strategickými dokumenty určena do gesce MPSV a většina realizovaných predikcí poskytovala výstupy zejména s ohledem na věcné zaměření tohoto resortu, tj. pro potřeby trhu práce a profesní uplatnitelnosti jednotlivců. Právní úprava by měla obsahovat:
ukotvení povinnosti pravidelně a kontinuálně předvídat kvalifikační potřeby trhu práce; ukotvení minima informací a proměnných, které je nutné zpracovávat a predikovat; pověření Ministerstva práce a sociálních věcí zajištěním a koordinací této aktivity; ustanovení výčtu subjektů, které jsou povinny či oprávněny na předvídání participovat – jde zejména o další resorty a správní složky státu (zejména MŠMT, MPO, úřady práce, kraje, příspěvkové organizace MPSV a MŠMT zabývající se vzděláváním aj.), poskytovatele primárních dat (např. ČSÚ), sektorové rady, profesní sdružení zaměstnavatelů a poskytovatelů vzdělání, odborové organizace aj.; ustanovení okruhu subjektů, kterým je povinno MPSV poskytovat výsledky predikcí, a okruhu aktivit veřejné správy, při kterých musí být zváženy výsledky předvídání (např. tvorba strategií a koncepcí v resortech MPSV, MŠMT a MPO); ustanovení, že předvídání kvalifikačních potřeb bude financováno z prostředků státního rozpočtu.
Variantou je také možnost legislativního ukotvení této aktivity do zákona o dalším vzdělávání, jehož zpracování je již několik let předmětem diskusí. Z hlediska věcného by tam předvídání vzdělanostních potřeb zapadalo lépe. Nicméně vzhledem k tomu, že vznik tohoto zákona je obklopen polemikami a nejasným výhledem, domníváme se, že by volba této varianty významně ohrozila naplnění samotné podstaty opatření, kterou je začít v dohledné době predikce realizovat a využívat. Další možností je předvídání kvalifikačních potřeb lépe ukotvit a rozpracovat ve strategických dokumentech. Proti této variantě však stojí dosavadní ne příliš dobrá zkušenost s realizací předvídání vytyčeného ve dvou výše zmíněných strategických dokumentech. Přikláníme se tak k variantě legislativního ukotvení, která v sobě nese vyšší závaznost pro instituce veřejné správy tuto aktivitu implementovat a větší záruku stabilní a dlouhodobé realizace předvídání. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení – kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD, VŠ, SOŠ. 3. Cílové skupiny Studenti a absolventi, zaměstnanci, uchazeči a zájemci o práci.
50
4. Zodpovědné subjekty Vypracování legislativního návrhu by bylo v gesci MPSV. Doporučujeme pracovní projednávání návrhu při jeho vzniku se stakeholdery a následně i v rámci oficiálního meziresortního připomínkového řízení. 5. Postup realizace A. Konzultace s odborníky, zástupci výzkumných organizací a zástupci organizací sbírající primární statistická data ohledně technických aspektů předvídání a jeho finanční a personální náročnosti; B. Konzultace s různými aktéry (zástupci orgánů veřejné správy a samosprávy, odborníky a s některými z potenciálních příjemců informací) ohledně jejich zájmu na prognózování a následném vytváření informačních produktů participovat a informace z něj využívat; C. Napsání věcného záměru legislativní úpravy; D. Provedení studie hodnocení dopadů regulace RIA; E. Vypracování návrhu paragrafového znění legislativní úpravy; F. Vnitřní a vnější připomínková řízení a úprava návrhu; G. Předložení legislativního návrhu Vládě ČR. 6. Období realizace 01/2014 – 06/2015 7. Posouzení nákladů Personální zdroje na přípravu legislativního návrhu navrhujeme hradit z rozpočtu MPSV. Ekonomické posouzení efektivnosti opatření z hlediska jeho finančních, personálních a administrativních zdrojů a výstupů a předpokládaných efektů bude provedeno v rámci studie RIA (hrazena ze státního rozpočtu). Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce je finančně nákladná aktivita, množství vstupních dat a množství výstupních dat jsou rozhodujícími faktory pro finanční náročnost této aktivity. Při posuzování ekonomické efektivnosti opatření a předpokládaných efektech opatření je třeba uvažovat optikou variantního přístupu. Současně je třeba počítat s tím, že fungující předvídání potřeb se jako základní systém promítne do dalších navazujících aktivit DPV a APZ a v důsledku povede k zefektivnění financování těchto aktivit. 8. Hlavní výstup(y)
Návrh legislativní úpravy pravidelného, systematického a dlouhodobého předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce v zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 9. Indikátor výstupu
Schválená legislativní úprava Parlamentem ČR
51
IV.
Rozvíjet otevřený systém kariérového poradenství pro účastníky TP
1. Popis opatření, jeho cíle zdůvodnění potřebnosti Cílem opatření je návrh a implementace takových systémových prvků, které povedou k rozvoji systému kariérového poradenství v rezortu práce, který bude otevřený a dostupný všem účastníkům na trhu práce. Návrh opatření vychází primárně z již fungující struktury IPS (Informační a poradenská střediska ÚP, v rámci referátu Zprostředkování a poradenství). IPS jsou v současné době otevřena jak klientům ÚP, tak komukoliv z řad zájemců veřejnosti vč. nabídky poskytovat konzultace a skupinové poradenství žákům základních a středních škol a jejich rodičům. Nicméně reálně nejsou tyto aktivity IPS v současné době nijak systémově institucionálně, personálně ani finančně rozvíjeny. Pozice kariérového poradce specializovaného na poskytování služeb veřejnosti jako preventivní činnost v rámci APZ byla redukována jednotnou metodikou činností na úroveň poskytování služeb jakýmkoliv referentem na ÚP. Fakticky činnost IPS pokračuje, byť velmi často v omezené míře (finanční a personální)., z pohledu metodik činností pak dále není vyčleněna. Toto institucionální vytržení kariérového poradenství z činností, které ÚP realizovaly jako součást APZ, je jednou z bariér pro jeho další rozvoj v rezortu práce. Je ovšem důležité mít na paměti, že kariérové poradenství neposkytují pouze poradci na IPS, ale také další poradenští pracovníci. IPS by měla být vnímána jako otevřené pracoviště pro všechny účastníky na trhu práce, kteří chtějí aktivně řešit a konzultovat vlastní profesní a vzdělávací volbu. Vnímání kariérového poradenství poskytovaného v rámci ÚP v IPS by se mělo posunout do pozitivní roviny (od instituce pouze pro nezaměstnané po konzultační bod pro každého aktivního občana se zájmem o vlastní career management). IPS by se měla stát otevřenou institucí veřejnosti s důrazem na intenzivnější péči pro osoby znevýhodněné na trhu práce. Podpora by měla směřovat do institucionalizace pozice poradců v rámci ÚP (odlišení v organizační struktuře, do jejich vzdělávání a zajištění časového fondu a materiálního zázemí jako základu, na kterém mohou realizovat konkrétní aktivity. 2. Stakeholdeři MPSV, FDV, ÚP, MŠMT, NPF. 3. Cílové skupiny Cílovou skupinou jsou zaměstnanci Úřadu práce ČR (resp. referenti zaměstnanosti), kteří se v praxi zaměřují na poskytování kariérového poradenství v IPS. 4. Zodpovědné subjekty Vzhledem k úzké vazbě na trh práce je zpracování návrhu v gesci MPSV a ÚP ve spolupráci s FDV a všemi stakeholdery opatření.
52
5. Postup realizace A. B. C. D. E.
komparace metodik pro poradce IPS před a po 2011 rozhovory s řediteli krajských poboček ÚP - se zaměřením na možnosti rozvoje služeb IPS rozhovory vybranými s kariérovými poradci - se zaměřením na možnosti rozvoje služeb IPS návrhy revizí metodik kariérových poradců návrhy rozšířených kariérových aktivit IPS pro veřejnost podle potřeb jednotlivých cílových skupin (s důrazem na poradenské potřeby osob ohrožených na trhu práce) F. realizace konkrétních poradenských akcí a aktivit pro veřejnost (s důrazem na poradenské potřeby osob ohrožených na trhu práce) vč. posílení personální kapacity G. medializace poradenských aktivit IPS 6. Období realizace 01/2014 – 01/2016 7. Posouzení nákladů Příprava opatření zahrnuje náklady na komparaci metodik pro poradce IPS před a po 2011, rozhovory s řediteli krajských poboček ÚP a rozhovory vybranými s kariérovými poradci. Realizace opatření zahrnuje náklady na návrhy revizí metodik kariérových poradců, návrhy rozšířených kariérových aktivit IPS pro veřejnost včetně posílení personální kapacity, realizaci konkrétních poradenských akcí a aktivit pro veřejnost, medializaci poradenských aktivit IPS. 8. Hlavní výstup(y)
Popis profesní kvalifikace kariérový poradce na ÚP v rámci IPS zakotvený v oficiální struktuře ÚP, vázaný na NSK a výstupy NPF Metodika pracovních činností tohoto poradce, která bude zahrnovat jednotlivé úrovně služeb poskytovaných veřejnosti Institucionálně i personálně posílené IPS ve všech regionech Konkrétní poradenské aktivity pro veřejnost ve všech 14 regionech Mediální propagace poradenských aktivit a činnosti IPS 9. Indikátor(y) výstupu
Metodika práce poradců ÚP Počet konkrétních doložitelných akcí a aktivit realizovaných ze strany IPS
53
V.
Rozvíjet a upravit specifické systémy DPV v gesci MPSV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem a smyslem opatření je zpřehlednit a modernizovat specifické systémy DPV pracovníků v gesci MPSV v souladu s novými systémovými prvky DPV v ČR a Usnesením vlády ČR na podporu využívání Zákona 179/2006 ze dne 27. 2. 2013, o ověřování a uznávání výsledků DV. Jedná se o oblast spadající do gesce MPSV z oblasti BOZP, technické bezpečnosti apod., kde je legislativou vyžadovaná kvalifikace, která zakládá způsobilost pro výkon specifických činností. Celá sféra dnešních specifických systémů DPV je nepřehledná a velmi specializovaná problematika. Kvalifikační způsobilosti pro výkon povolání jsou často dány legislativními úpravami vytvořenými před rokem 1989. Tyto předpisy jsou proto často zastaralé a není zřejmé, ke kterému správnímu orgánu kompetenčně přísluší. Díky vzniku nových nástrojů spojených se získáváním kvalifikací (Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků DV, se související Národní soustavou kvalifikací) a existujícími definicemi kvalifikační způsobilosti, které jsou uvedeny v Národní soustavě povolání, se projevuje potřeba novelizace definic kvalifikační způsobilosti a s tím souvisejícího DPV. Příkladem může být Vyhláška č. 77/1965, o výcviku, způsobilosti a registrací obsluh stavebních strojů. Tato norma pochází z roku 1965 a po věcné stránce je nevyhovující. Navíc ji vytvořilo Ministerstvo stavebnictví, které bylo v 70. letech minulé století zrušeno a váže se na zrušený zákon 65/1961 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a později na zákon 56/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, ale i ten byl před řadou let zrušen. Dnes patří do kapitoly technické bezpečnosti a spadá tedy do kompetencí MPSV. Nabízí se možnost inovace na nabývání kvalifikace dle systémových nástrojů DPV – Národní soustavy kvalifikací. V příštích letech je proto třeba implementovat nástroje DPV do specifických systémů nabývání kvalifikační způsobilosti pro výkon některých povolání, včetně projednání problematiky s příslušnými odpovědnými subjekty. Hlavním výstupem pak budou návrhy řešení konkrétní způsobilosti s definicí příslušného povolání a kvalifikace. Do procesů tvorby návrhů je nezbytné zapojit řadu odborníků a odborných uskupení. MPSV může danou problematiku řešit prostřednictvím FDV – své příspěvkové organizace z titulu tvorby a údržby Národní soustavy povolání, komunikace se Sektorovými radami a koncepční činnosti v oblasti DPV. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, MMR, FDV, zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora; zástupci zaměstnanců - ČMKOS; AIVD, VŠ, SOŠ, apod. 3. Cílové skupiny Zaměstnanci, zaměstnavatelé. 4. Zodpovědné subjekty MPSV ve spolupráci s FDV. Klíčové pro úspěch realizace je zapojení hlavních aktérů, především na resortní úrovni, a jejich ochota a aktivita případné změny legislativy spadající do jejich působnosti, řešit. 54
A. B. C. D.
5. Postup realizace Výběr oblastí DPV a kvalifikační způsobilosti, které budou předmětem realizace Návrhy řešení s harmonogramem realizace včetně tvorby jednotek práce v Národní soustavě povolání a iniciace profesní kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací Projednání návrhů s příslušnými státními orgány Realizace navržených a odsouhlasených řešení 6. Období realizace
6/2013 – 6/2015 7. Posouzení nákladů Nároky na finanční zdroje MPSV nejsou. Prostředky na realizaci tohoto opatření a personální zdroje budou zajištěny pracovníky FDV v rámci plánovaných projektů. 8. Hlavní výstup(y)
Analýza DPV ve specifických oblastech s návrhem výběru specifických systémů DPV Návrhy řešení jednotlivých úprav specifických systémů DPV včetně návrhu povolání a iniciace tvorby příslušné profesní kvalifikace Komunikační plán projednávání návrhu s jednotlivými státními orgány odpovědnými za dané oblasti 9. Indikátor(y) výstupu
Počet předložených komplexních návrhů řešení včetně příslušné jednotky práce v Národní soustavě povolání a souhlasné stanovisko odpovědných státních orgánů pro dané oblasti DPV Počet přijatých komplexních návrhů řešení včetně příslušné jednotky práce v Národní soustavě povolání a souhlasné stanovisko odpovědných státních orgánů pro dané oblasti DPV
55
3.3.2. Zajistit funkční spolupráci ústředních a regionálních orgánů veřejné správy a aktérů TP a DPV Navrhovaná opatření: I. Vytvořit národní koordinační platformu pro rozvoj DPV 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je zaplnit mezeru v podobě dlouhodobé absence národního odborného koordinačního orgánu v oblasti rozvoje DPV v ČR, na jehož potřebnosti se shoduje většina klíčových subjektů DPV. MPSV, prostřednictvím FDV – své příspěvkové organizace, v rámci analytické, evaluační a koncepční činnosti v oblasti DPV aktivně komunikuje a spolupracuje se všemi klíčovými subjekty v ČR (viz kapitola 2.5.). Jelikož MPSV a FDV považuje identifikované subjekty za své hlavní strategické partnery a zároveň postrádá existenci odborného koordinačního tělesa v oblasti DPV, byl v roce 2012 iniciován vznik takového orgánu pod záštitou FDV. Vznikající Odbornou radu pro další profesní vzdělávání (dále jen OR DPV) mají tvořit vrcholoví zástupci MPSV, ÚP, sociálních partnerů, spolupracujících institucí (mezi které spadají mimo jiné také zástupci významných institucí, které ovlivňují systém, nabídku a poptávku DPV v ČR) a poskytovatelů DPV. Rada se po jejím oficiálním ustanovení bude řídit statutem a jednacím řádem a členství v ní bude bezplatné. V příštích letech by se OR DPV mohla stát hlavní komunikační platformou a nástrojem tvorby a implementace konkrétních opatření vedoucích k naplnění obecného strategického cíle, respektive specifických cílů této strategie. Současně má zajišťovat návaznost na implementaci Strategie celoživotního učení a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti nebo na průřezová témata identifikovaná sektorovými radami NSP a přinášet podněty získané na základě spolupráce se subjekty DPV. Měla by působit jako expertní poradní skupina v oblasti DPV a projednávat témata z těchto klíčových oblastí:
Sledování a vyhodnocování současných a budoucích kvalifikačních potřeb na trhu práce, soustavný dialog se sociálními partnery Stanovení požadavků na další vzdělávání ve shodě s potřebami trhu práce k dosažení maximálního možného souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil Rekvalifikace v souladu s potřebami trhu práce a vzdělávání uchazečů a zájemců o zaměstnání s cílem zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce Podpora vzdělávání dospělých, kteří mají ztížený přístup na trh práce Podpora rozvoje lidských zdrojů na trhu práce, podpora vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů, zavádění systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích se zvláštním zřetelem na podporu malých a středních podniků Systémové zajištění kariérového poradenství pro uchazeče i zájemce o zaměstnání a osoby vstupující na trh práce Průřezové oblasti.
56
V rámci ustanovovacího procesu se již v první polovině roku 2012 konalo první jednání OR DPV, kam byli přizváni zástupci všech klíčových subjektů DPV v ČR. Ze strany těchto klíčových aktérů byl projeven zájem o členství v této radě a následně byly diskutovány cíle a vize do budoucna. Klíčovým výsledkem jednání byl společný konsensus nad potřebou existence nadresortního koordinačního tělesa v oblasti DPV a aktivní expertní a poradní činnosti ve stanovených tematických oblastech. Protože však oblast DPV je součástí širšího systému dalšího vzdělávání, je zcela zásadní nalézt vhodnou formu projednávání a meziresortní koordinace mezi výstupy OR DPV, MPSV, MPO a MŠMT – hlavním partnerem v systému DPV a gestorem celého systému DV. S ohledem na omezené finanční, personální a administrativní zdroje se jako praktické řešení této potřeby jeví využití již existující struktury Výboru pro vzdělávání a zaměstnanost. Tento výbor vznikl v rámci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti9 a je součástí Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS). S vazbou na orgány RVKIS rovněž počítá tato strategie ve svém návrhu způsobu komunikace a spolupráce s klíčovými subjekty DPV. Je třeba tento koordinační a komunikační mechanismus v rámci realizace opatření podrobně projednat s příslušnými aktéry, aby byl ve svém výsledku funkční a udržitelný dlouhodobě a přispíval k rozvoji DPV v ČR. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS). Zástupci zaměstnavatelů - Sektorové rady, HK ČR, SPD ČR, Agrární komora; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD, VŠ, SOŠ, apod. 3. Zodpovědné subjekty Primárně by bylo zodpovědné MPSV ve spolupráci s FDV a ÚP. Systém nelze zavést a zprovoznit bez úzké součinnosti a spolupráce zainteresovaných subjektů. 4. Postup realizace A. Ustavení nadresortního koordinačního tělesa – Odborné rady pro další profesní vzdělávání – projednání jeho funkce, cílů, okruhu činností a témat, podmínkách členství, statutu a jednacího řádu a návrhů na další členy se zúčastněnými zástupci MPSV, FDV, ÚP, zaměstnavatelů, poskytovatelů DPV a profesních sdružení B. Rozvíjení členské základny OR DPV C. Návrh komunikační strategie OR DPV vzhledem k rezortům MPSV, MŠMT a MPO D. Projednávání a prosazování navržené komunikační strategie OR DPV E. Koordinace regionálních platforem s národními 5. Období realizace 6/2012 – 6/2014
9
Usnesení vlády č. 713/2011 o schválení Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Usnesení vlády č. 183/2012 o schválení Mechanismu implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti
57
6. Popis nákladů MPSV nepočítá s žádnými finančními prostředky na realizaci tohoto opatření. Personální zdroje budou zajištěny pověřenými pracovníky FDV v rámci jejich normálního úvazku a administrativní náklady by měly být hrazeny z rozpočtu FDV. 7. Hlavní výstupy
Status a jednací řád OR DPV Seznam členů OR DPV Komunikační strategie OR DPV Společná dohoda OR DPV, MPSV, MŠMT a MPO o koordinované spolupráci na rozvoji DPV v ČR 8. Indikátory výstupů
Vytvořená koordinační platforma
II.
Ustanovit funkční regionální platformu pro rozvoj ekonomiky a prevenci a řešení strukturálních problémů TP
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je vytvoření regionální platformy, která bude schopna zajišťovat trvalou komunikaci subjektů, se zásadním vlivem na trh práce a rozvoj lidských zdrojů nezbytných pro rozvoj ekonomiky a řešení strukturálních problémů TP. Vzájemná komunikace řady zainteresovaných subjektů je nezbytná pro řešení strukturálních problémů. Řešení strukturálních problémů či předcházení jejich vzniku je vázáno kompetenčně zpravidla k několika subjektům státní nebo veřejné správy i k postojům subjektů, kteří se na trhu práce pohybují. V současné době je několik aktivit, které mají ambici funkční regionální platformou být. Jedná se zvláště o:
Regionální rady rozvoje lidských zdrojů Pakty zaměstnanosti Regionální Rady hospodářské a sociální dohody (Regionální tripartity) Poradní sbory regionálních pracovišť Úřadu práce
Jednotlivé aktivity mají různé hegemony (krajské úřady, Hospodářské komory, regionální neziskové organizace apod.). Tato různorodost hegemonů spolu s absencí centralizovaného modelu těchto aktivit (s výjimkou Regionálních tripartit) vede k rozdílnosti v zapojených subjektech, rozdílnosti témat předkládaných k řešení (priorit), rozdílnosti v periodicitě jednání apod. což v důsledku vede k velmi rozdílnému vlivu na řešení problémů TP. Všechny tyto dopady se navíc často periodicky mění podle personálního obsazení a dopadů voleb na priority v regionu. Situace v jednotlivých regionech je velmi individuální.
58
Možnost ovlivnění těchto aktivit je z pozice centrálních orgánů velmi omezená. Dokonce není ani odpovědný orgán na centrální úrovni, který by tyto komunikační platformy monitoroval z pohledu řešených témat, sumarizoval výstupy, přispíval k jejich řešení např. podporou nebo přímo tvorbou nástrojů na centrální úrovni. Žádný takový centrální orgán zpravidla není členem těchto platforem s výjimkou Úřadu práce. Postavení Úřadu práce je velmi silné i vzhledem k tomu, že má k řešení TP nejsilnější nástroje a finanční prostředky v politice zaměstnanosti. Klíčovou v těchto aktivitách je platforma Poradních sborů ÚP, které jsou jedinou legislativou podpořenou aktivitou (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Vzhledem ke kompetencím MPSV a ÚP v této oblasti se v příštích letech nabízí možnost prostřednictvím FDV – své příspěvkové organizace podpořit tyto regionální aktivity a podpořit ÚP organizací Poradních sborů ÚP se servisem některých činností pro ÚP. Podporu regionálních komunikačních platforem je vhodné realizovat v těchto oblastech:
Administrativní a organizační servis s aktivitami Nabídka dobrých příkladů z ostatních regionů (např. Sektorových dohod) Impulsy k tvorbě nových nástrojů na centrální úrovni s realizací v konkrétních regionech (např. stáží a praxí) Monitoring témat na řešení a informační servis pro MPSV a GŘ ÚP Propojení současných aktivit na centrální úrovni (např. Sektorových rad, Národního poradenského fóra, Národní rady pro kvalifikace), později i s plánovanou koordinační platformou pro rozvoj DPV a s aktivitami realizovanými v regionech Implementace nových nástrojů DPV v regionech (Národní soustavy kvalifikací, Národní soustavy povolání, stáží apod.)
Vytvoření funkčních komunikačních platforem jako nástrojů podpory rozvoje lidských zdrojů v kontextu rozvíjející ekonomiky a řešení strukturálních problémů na TP je v kontextu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a je přímo podporována Strategií celoživotního učení ČR. 2. Stakeholdeři MPSV, MŠMT, MPO, MMR, FDV, NUV, ÚP, Poradní sbory při ÚP, regionální zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR. Zástupci zaměstnanců - Odborové svazy zaměstnanců působící v regionech; krajské tripartity (Regionální rady hospodářské a sociální dohody), krajské reprezentace a jejich asociace, poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení 3. Cílové skupiny Absolventi, uchazeči a zájemci o zaměstnání, zaměstnanci, zaměstnavatelé. 4. Zodpovědné subjekty MPSV/FDV. Klíčové je zapojení a aktivní spolupráce všech zainteresovaných subjektů.
59
5. Postup realizace A. B. C. D. E. F.
Monitoring stávajících regionálních platforem s analýzou priorit Sumarizace témat a výstupů jednotlivých aktivit a regionálních strategických dokumentů Nastavení komunikační strategie s regionálními komunikačními platformami Přímá podpora Poradních sborů ÚP a dalších regionálních platforem Koordinace regionálních aktivit s národními Návrhy opatření pro TP a rozvoj lidských zdrojů dle požadavků regionálních platforem 6. Období realizace
6/2013 – 6/2015 7. Posouzení nákladů Nároky na finanční zdroje MPSV nejsou. Prostředky na realizaci tohoto opatření a personální zdroje budou zajištěny pracovníky FDV v rámci plánovaných projektů. 8. Hlavní výstup(y)
Monitoring a sumarizace výstupů z jednotlivých regionálních platforem a regionálních strategických dokumentů včetně analýzy těchto materiálů Komunikační strategie s regionálními platformami Výstupy z činností přímé podpory regionálních platforem Návrhy opatření pro TP a rozvoj lidských zdrojů dle požadavků regionálních platforem 9. Indikátor(y) výstupu
Počet prosazených a realizovaných návrhů opatření pro TP a rozvoj lidských zdrojů dle požadavků regionálních platforem
60
3.4.
Specifický cíl 4 – Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV
Pro naplnění tohoto posledního specifického cíle v oblasti DPV byly stanoveny primární cíle a k nim příslušná opatření zobrazená na obrázku 8. Na obrázku je v nejvyšší linii znázorněn specifický cíl, ke kterému byly stanoveny v druhé linii dva primární cíle a ke každému primárnímu cíli jsou dále přiřazena konkrétní opatření. Jejich podrobnější struktura pak následuje hned za obrázkem. Obrázek 8 – Specifický cíl 4, jeho primární cíle a navrhovaná opatření
Cíl 4: Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV
Účinněji snižovat nezaměstnanost prostřednictvím nástrojů DPV a příkladů dobré praxe v DPV
Podporovat zaměstnanost a prevenci nezaměstnanosti prostřednictvím DPV Posílit statut stáží a roli zaměstnavatelů při řešení nezaměstnanosti
Rozšířit funkci rekvalifikací jako nástroje prevence nezaměstnaností Poskytovat informační, poradenskou a metodickou podporu zaměstnavatelů m v oblasti DPV zaměstnanců
Rozvíjet systém záruk pro mladé v oblasti DPV
Zvýšit personální a odbornou úroveň ÚP v oblasti DPV
Zkvalitnit proces zacílení a zavádět nové formy a obsah rekvalifikací
Zdroj: FDV, 2012
61
3.4.1. Podporovat zaměstnanost a prevenci nezaměstnanosti prostřednictvím DPV Navrhovaná opatření: I. Poskytovat informační, poradenskou a metodickou podporu zaměstnavatelům v oblasti DPV zaměstnanců 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je rozvoj nástroje a organizační zabezpečení pro informační a poradenskou podporu zaměstnavatelům v DPV pro jejich zaměstnance včetně souvisejících metodických materiálů. Součástí opatření je integrace již existujících systémových nástrojů DPV do podpory zaměstnavatelů. Nedílnou součástí opatření je dostatečně široká komunikační kampaň vůči zaměstnavatelům, která by možnosti podpory dostala do obecného povědomí a tím vedla k jejímu běžnému využívání. Součástí tohoto cíle je vytvoření internetového uživatelského prostředí pro všechny potenciální uživatele. V současné době je informační a poradenská podpora zaměstnavatelům v DPV pro své zaměstnance velmi roztříštěná a realizuje se na velmi rozdílné profesionální úrovni. Část je zajišťována komerčními subjekty. Druhá část je nabízena prostřednictvím dalších subjektů, které své služby realizují zpravidla prostřednictvím ESF nebo nástroji z ESF vybudovaných (např. neziskovými organizacemi, ÚP apod.). Struktura nabízené podpory zaměstnavatelům v DPV je nepřehledná a nelze ji jednoduše popsat. Situace je komplikovaná i z toho důvodu, že není v tuto chvíli legislativně jmenovaný či obecně uznávaný subjekt, který by tuto činnost koordinoval. Neexistuje ani dostatečně autoritativní platforma, kde by se činnosti koordinovaly. V příštích letech je nezbytné využít vytvořených systémových nástrojů (např. Národní soustavy povolání, systém hodnocení kvality poskytovatelů DV) s možnostmi nástavbových aplikací těchto nástrojů pro podporu v konkrétní životní situaci resp. situaci na trhu práce. Příkladem může být uživatelská nástavba v rámci Národní soustavy povolání, která umožní kompetenční diagnostiku nejrůznějších uživatelů z pohledu požadavků trhu práce s napojením na databáze nabídky vzdělávacích možností. Strategické dokumenty z oblasti lidských zdrojů, např. Strategie celoživotního učení ČR, implementaci vytvořených systémových nástrojů dalšího profesního vzdělávání jednoznačně podporují. Opatření je se strategickými dokumenty plně v souladu. 2. Stakeholdeři
ÚP, zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů, krajské reprezentace a jejich asociace v oblasti rozvoje lidských zdrojů 3. Cílové skupiny
Zaměstnanci, zaměstnavatelé.
62
4. Zodpovědné subjekty MPSV ve spolupráci s FDV. 5. Postup realizace A. Komunikace se stakeholdery B. Analýza současných nástrojů informační, poradenské a metodické podpory z pohledu systémového využívání C. Rozvoj internetového prostředí pro přístup k informačnímu a poradenskému nástroji D. Vytvoření metodik pro činnost zaměstnavatelů v oblasti DPV s využíváním systémových nástrojů E. Pilotní provoz informačního a poradenského nástroje F. Komunikační kampaň pro rozběh informačního a poradenského nástroje 6. Období realizace 6/2014 – 6/2016 7. Posouzení nákladů Nároky na finanční zdroje MPSV nejsou. Prostředky na realizaci tohoto opatření a personální zdroje budou zajištěny pracovníky FDV v rámci plánovaných projektů. 8. Hlavní výstup(y)
Analýza současných nástrojů informační, poradenské a metodické podpory z pohledu systémového využívání Jednotný internetový informační a poradenský nástroj pro podporu zaměstnavatelů v DPV Metodiky pro činnost zaměstnavatelů v oblasti DPV s využíváním systémových nástrojů DPV Komunikační kampaň na podporu informačního a poradenského nástroje 9. Indikátor(y) výstupu
Vznik internetového nástroje pro poradenství Vytvoření jedné metodiky pro zaměstnavatele a jedné metodiky pro zaměstnance Počet návštěvníků informačního a poradenského portálu Počet stažených metodik pro realizaci DPV zaměstnanců
63
II.
Rozšířit funkci rekvalifikací jako nástroje prevence nezaměstnanosti
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je prevence nezaměstnanosti a podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti v ČR. Sekundárním cílem je rozšíření potenciálu rekvalifikací také pro rizikové skupiny pracujících a ekonomicky neaktivních dospělých osob s nízkou, nevhodnou, neúplnou kvalifikací a nízkými příjmy. Právě tyto osoby se DPV účastní z různých důvodů (zejména nízké motivace a nízkého příjmu) nejméně, ale nejvíce jej potřebují. Rekvalifikace jsou jedním ze systémových nástrojů DPV v ČR. Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou definovány jako získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Z této definice vyplývá, že rekvalifikace nemají sloužit pouze jako nástroj ÚP při řešení již existující nezaměstnanosti, ale měly by rovnocenně sloužit také jako nástroj preventivní a stát se šířeji a snadněji dostupným vzdělávacím nástrojem pro nízkokvalifikované a nízkopříjmové skupiny pracovníků, případně momentálně ekonomicky neaktivní rizikové skupiny občanů jako jsou vězni apod. Jelikož v zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je stanoveno, že rekvalifikačních, informačních a poradenských služeb ÚP mohou využívat také tzv. zájemci o zaměstnání, není pravděpodobně třeba v souvislosti s tímto opatřením jakkoli měnit současnou právní úpravu (tento předpoklad je však nejprve nutné právně potvrdit). Spíše je třeba reálně využívat tohoto rámce a na ÚP skutečně preventivně pracovat s potenciálně rizikovými skupinami osob, které z různých důvodů potřebují změnit nebo zvýšit svou kvalifikaci, přestože zatím nejsou v pozici nezaměstnaných. Nezbytnou podmínkou fungování rekvalifikací jako preventivního nástroje na trhu práce je zajištění součinnosti ÚP a příslušných sociálních odborů obecních a krajských úřadů, za účelem vyhledávání, informování a poradenství spojených s osobami z cílových skupin. Jelikož se jedná o opatření směřované na nízkopříjmové skupiny trhu práce, jeví se jako finančně velmi náročné, aby stát poskytované rekvalifikace hradil v plné výši. 2. Stakeholdeři MPSV, FDV, ÚP, kraje. 3. Cílové skupiny Dospělé fyzické osoby s nízkou, nevhodnou či neúplnou kvalifikací a nízkými příjmy z řad zaměstnanců, OSVČ a ekonomicky neaktivních osob (např. absolventi škol, mladí lidé opouštějící výchovné zařízení, vězni před propuštěním, osoby na rodičovské dovolené, OZP, osoby pečující o rodinného příslušníka, imigranti, příslušníci socioekonomicky znevýhodněných menšin a vyloučených lokalit, aj.).
64
4. Zodpovědné subjekty Za realizaci opatření by měly dle svých kompetencí odpovídat MPSV, ÚP ČR a sociální odbory obecních a krajských úřadů. 5. Postup realizace A. Návrh finančního a personálního zajištění fungování opatření B. Vytvoření metodiky pro pracovní postupy ÚP a sociálních odborů krajů a obcí z hlediska využívání rekvalifikací jako nástroje prevence nezaměstnanosti cílových skupin C. Pilotáž navrhovaných postupů a její evaluace D. Implementace úprav a metodiky do běžné praxe ÚP a sociálních odborů E. Evaluace efektivity opatření a návrhy na další úpravy 6. Období realizace 1/2015 – 12/2020 7. Posouzení nákladů a efektů Náklady zejména personálního, administrativního a finančního charakteru spojené s tímto opatřením jsou poměrně značné, ale v tomto případě platí, že prevence nezaměstnanosti a podpora zaměstnatelnosti je vždy levnější než řešení nezaměstnanosti dlouhodobého a strukturálního charakteru, která v případě této cílové skupiny vždy hrozí a ekonomické a sociální dopady jsou několikanásobně vyšší. Dočasně je možné opatření financovat ze zdrojů ESF v ČR. Jedná se o náklady:
personálního rázu – odborní pracovníci ÚP, sociálních odborů, MPSV administrativního rázu – úpravy podmínek poskytování rekvalifikací, nastavení součinnosti ÚP a sociálních odborů finančního rázu – financování rekvalifikačních kurzů, odborných pracovníků MPSV, ÚP a sociálních odborů 8. Hlavní výstup(y)
Návrh úprav podmínek poskytování rekvalifikací Metodika pro pracovní postupy ÚP a sociálních odborů z hlediska využívání rekvalifikací jako nástroje prevence nezaměstnanosti cílových skupin 9. Indikátor(y)výstupu
Přijetí návrhu úprav poskytování rekvalifikací směrem k cílovým skupinám opatření Počet úspěšných absolventů rekvalifikačních kurzů
65
3.4.2. Účinněji snižovat nezaměstnanost prostřednictvím nástrojů DPV a příkladů dobré praxe v DPV Navrhovaná opatření: I. Posílit statut stáží a roli zaměstnavatelů při řešení nezaměstnanosti 1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Cílem opatření je posílit roli zaměstnavatelů jednotlivých regionů ČR při řešení strukturálních problémů trhu práce a zároveň podporovat dlouhodobou uplatnitelnost nezaměstnaných osob. Stáže jako integrační a vzdělávací nástroj byly v ČR (na rozdíl od dalších zemí EU) dlouhou dobu opomíjeny. Jejich předností je propojení teoretických znalostí a kompetencí s reálným praktickým výkonem práce v daném oboru. Jejich realizaci má klíčový význam jak pro nezkušené absolventy škol tak i pro dlouhodobě nezaměstnané či osoby, které v rámci rekvalifikace změnily svou kvalifikaci a nemají dosud žádné praktické zkušenosti. Při realizaci opatření budou jeho poskytovatelé postupovat v souladu s Národním katalogem stáží, který zahrnuje šablony stáží s popisem jejich obsahu, způsobu provedení u zaměstnavatele a ceny. Zaměstnavatelé jako poskytovatelé stáží budou mít povinnost zajistit účastníkům stáže mentora a průběh stáže udržet v souladu s danou šablonou. Nedílnou součástí opatření bude i průběžná inovace Národního katalogu stáží dle potřeb trhu práce (tj. například pokud vznikne požadavek na popis šablony v rámci rostoucích, inovativních nebo rozvíjejících se oborů, pro něž ještě podoba stáží není popsána). 2. Stakeholdeři MPSV, zástupci zaměstnavatelů a poskytovatelů DPV, další resorty. 3. Cílové skupiny Absolventi, osoby vracející se na trh práce, nezaměstnaní, uchazeči a zájemci o zaměstnání 4. Zodpovědné subjekty FDV je odpovědný za organizaci odborných skupin pro vznik šablon, párování uchazečů a poskytovatelů stáží, kontrolu kvality dle šablony a další související administraci. Zaměstnavatel je odpovědný za poskytnutí stáže a výkon v souladu s určenými podmínkami. 5. Postup realizace A. B. C. D. E.
Zveřejnění šablon pro existující obory na portálu www.stazevefirmach.cz Vytvoření podmínek pro párování uchazečů a zaměstnavatelů včetně navazující administrativy, konzultací a kontrol Realizace stáží ve firmách Vytváření nových popisů šablon ve spolupráci se zástupci ekonomických sektorů, krajů a ÚP, kde je to relevantní pro potřeby trhu práce Zhodnocení možnosti zavedení stáží jako nástroje APZ a projednávání se stakeholdery 66
6. Období realizace Realizace stáže je určena v souladu se šablonami v NKS. Vznik nových šablon se předpokládá průběžně, nejdéle do 3 měsíců od zjištění potřeby trhu práce. Realizace opatření (poskytování stáží a jejich případné doplňování) se předpokládá po celé období realizace strategie. Jedním z cílů projektu (a podpora udržitelnosti) je pokusit se, aby se stáže staly plnohodnotným nástrojem APZ. 7. Posouzení nákladů Jedná se o opatření poměrně nákladné na finanční, personální i administrativní zdroje. Na druhé straně určité nezbytné náklady spojené s jeho realizací budou ušetřeny. Jednak již v této době vzniká systém pro tvorbu Národního katalogu stáží a jednak v současnosti probíhá pilotáž opatření, která by měla skončit do konce roku 2014 a měla by ve svém výsledku umožnit nastavení podoby a obsahu stáží tak, aby měly pro účastníky reálný efekt v podobě získání teoretických i praktických znalostí, dovedností a kompetencí ve zvoleném oboru. Součástí nákladů na opatření jsou také mechanismy zajištění kontroly kvality stáží (zejména personální náklady), nicméně budou vyváženy kvalitou a efektivitou poskytovaných stáží. Pozitivním ekonomickým dopadem je předpokládaná úspora, která by se měla projevit v lepším pracovním uplatnění osob zařazených do stáží. Dle zkušeností by mělo například dojít ke zkrácení délky pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo ke zvýšení pracovní pozice zaměstnance, což v důsledku může přinést dodatečné daňové příjmy do veřejného rozpočtu. 8. Hlavní výstup(y)
Funkční katalog stáží 9. Indikátor(y) výstupu
Počet absolvovaných stáží II.
Zvýšit personální a odbornou úroveň ÚP v oblasti DPV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Cílem a hlavním smyslem opatření je posílení statusu služeb zaměstnanosti, zejména jejich vzdělávacích nástrojů jako účinného způsobu prevence a snižování nezaměstnanosti a podpory zaměstnanosti v ČR. Má umožnit poskytovatelům těchto služeb a nástrojů – ÚP – pracovat s klienty individuálním a komplexním způsobem (nejen) v oblasti DPV. Individuální a komplexní přístup podstatně zvyšuje šanci zejména rizikových skupin klientů na trvalejší uplatnění na trhu práce. Úřady práce v roli veřejných poradců a zprostředkovatelů DPV nezaměstnaných byly odborně, finančně i personálně poddimenzovány již před reformou systému. V její souvislosti však došlo ještě k dalšímu snižování pracovníků a v současné době, jak vyplývá z řady expertíz, nemohou dobře plnit své funkce dané zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a individuální a komplexní přístup ke klientovi je v této oblasti naprosto nemyslitelný. 67
Také na samotnou realizaci APZ vyhrazovala ČR ve srovnání s dalšími zeměmi EU dlouhodobě pouze malý zlomek státního rozpočtu, postupně spíše finančních zdrojů ESF. V posledních letech, v souvislosti s reformou systému a paradoxně také s růstem nezaměstnanosti, se situace ještě zhoršila a APZ svou roli při řešení nezaměstnanosti zcela nenaplňuje. Je jasné, že v době snah o snižování deficitu veřejných zdrojů, je prosazování určité rehabilitace ÚP, služeb zaměstnanosti a APZ obtížné. Je však dobré si uvědomit, že v případě nezaměstnanosti a strukturálních problémů trhu práce se krátkodobé úspory velmi rychle změní ve vleklé sociální a ekonomické problémy, jejichž řešení si vyžádá dlouhodobě podstatně více veřejných finančních zdrojů. Určitou úspornější variantou řešení může být odborné a personální posílení ÚP v oblasti DPV formou servisní služby poskytované odbornými pracovníky jiné, v oblasti DPV působící instituce. 2. Stakeholdeři MPSV, FDV, ÚP 3. Cílové skupiny Zaměstnanci služeb zaměstnanosti ČR, ÚP ČR (včetně krajských poboček a kontaktních pracovišť) 4. Zodpovědné subjekty MPSV, FDV, ÚP. 5. Postup realizace A. Zpracování Plánu dlouhodobého a systematického rozvoje odborných personálních kapacit ÚP v oblasti DPV B. Projednávání Plánu s relevantními aktéry C. Návrh způsobu financování s ohledem na udržitelnost opatření D. Implementace Plánu E. Evaluace efektivity a důvěryhodnosti ÚP v oblasti DPV 6. Období realizace 1/2015 – 12/2020 7. Posouzení nákladů Jedná se náročné opatření na finanční a personální zdroje. Je třeba zvážit způsoby financování. V první fázi možné využít strukturální fondy EU, v další zvážit financování opatření ze státního rozpočtu. Ve výsledku je pro stát ekonomičtější a výhodnější nákladnější podpora zaměstnanosti a prevence a schopnost rychlého a účinného řešení nezaměstnanosti než následné složité odstraňování sociálních a ekonomických dopadů dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti. 8. Hlavní výstup(y)
Plán MPSV pro rozvoj odborných personálních kapacit ÚP v oblasti DPV 68
9. Indikátor(y) výstupu
Počet proškolených osob služeb zaměstnanosti (odborné vzdělávání)
III.
Zkvalitnit proces zacílení a zavádět nové formy a obsah rekvalifikací
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Cílem opatření je zvýšit kvalitu a efektivitu rekvalifikací, jednoho z hlavních systémových nástrojů DPV v ČR. Opatření vychází z existujícího způsobu práce ÚP s rekvalifikacemi a rozvíjí jej ve třech rovinách – procesu zacílení, obsahové a formální. Potřeba úprav v oblasti zacílení a výběru vhodné formy a obsahu rekvalifikačních opatření je dlouhodobě potvrzována výstupy z odborných evaluačních studií (projekty brněnského pracoviště VÚPSV, v.v.i. pod vedením prof. T. Sirovátky). Za strany zaměstnavatelů zase dlouhodobě zaznívá kritika na kvalitu, obsah a věcné zaměření rekvalifikací v ČR. Efektivitu rekvalifikací také značně snižuje personální a odborná nevybavenost ÚP a tudíž nemožnost práce s klienty ÚP, zvláště těmi více znevýhodněnými, komplexním a individuálním způsobem. Proto vedle návrhů v oblasti procesní a věcné, je pro zvýšení efektivity rekvalifikací nutné posílit odborně a personálně také kapacity ÚP (viz kapitola 3.4.2.). V rovině procesu výběru vhodné rekvalifikace opatření směřuje k vytvoření a zavedení systému zahrnujícího včasnou identifikaci, prvotní základní třídění, nasměrování na pracovní a bilanční diagnostiku, popř. specializované kariérové poradce s cílem doporučit vhodný vzdělávací nástroj pro klienta ÚP dle jejich potřeb vzhledem k trhu práce. Při výběru se bude vycházet z výstupů systému monitorování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce v jednotlivých regionech ČR. Klienti ÚP budou mít např. v případě některých typů diagnostiky možnost online přístupu k tomuto systému. Budou mít zároveň k dispozici odborné pracovníky ÚP specializované na kariérové poradenství. Pracovníkům ÚP bude v této souvislosti poskytována metodická podpora s cílem optimálně využívat informačních zdrojů o potřebách trhu práce a vzdělávacích programech a používat při své práci s klientem účinných diagnostických, poradenských a motivačních nástrojů. Součástí systému bude i kontrolní mechanismus vyhodnocující účinnost intervence vzhledem k uplatnitelnosti na trhu práce a poskytující zpětnou vazbu o kvalitě a efektech rekvalifikačního opatření. V rovině obsahové a formální by se s cílem zvyšování kvality rekvalifikací měly úpravy připravovat ve spolupráci se vzdělávacími subjekty a zaměstnavateli (s cílem zpracovat metodiky a podklady pro činnost ÚP) a odzkoušet formou pilotáže. Součástí tohoto procesu je i zvážení možnosti využití potenciálu nespecifických rekvalifikací. Hlavním zdrojem inspirace pro tvůrce by měly být detailně popsané příklady dobré praxe z již realizovaných vzdělávacích projektů ESF v ČR a efektivních vzdělávacích programů v dalších zemích EU. Po zhodnocení pilotního projektu a úpravách původních metodik, je možné implementovat postupy do běžné praxe ÚP. Na obrázku 9 je uveden proces zacílení rekvalifikací a jsou zde znázorněny i zpětné vazby ve formě evaluace rekvalifikačního programu a vyhodnocení účinnosti rekvalifikace, které následně dávají vstupní informace pro potřeby trhu práce a pro tvorbu obsahu a forem rekvalifikačních programů.
69
Obrázek 9 – Proces zacílení a obsahového a formálního uchopení rekvalifikací
Poradenství pro uchazeče o rekvalifikaci
Třídění uchazečů
Diagnostika uchazeče
Realizace potřebných rekvalifikačních programů pro vybrané uchazeče/klienty ÚP
Uchazeči Indikátor účinnosti rekvalifikace – uplatnění absolventa na trhu práce v oboru rekvalifikace
Občané dlouhodobě uplatnitelní na pracovním trhu
Vzdělávací programy Informace o potřebách trhu práce
Vyhodnocení potřeb trhu práce z pohledu rekvalifikací
Vývoj obsahu a forem rekvalifikačních programů
Kontrola kvality vzdělávacích programů
Audit rekvalifikačního programu: Kontrola realizace rekvalifikací – inspekční činnost
Zdroj: FDV, 2012
2. Stakeholdeři MPSV, ÚP ČR, regionální zaměstnavatelé, poskytovatelé DPV 3. Cílové skupiny Uchazeči o rekvalifikace/klienti ÚP. 4. Zodpovědné subjekty MPSV, FDV, ÚP, MŠMT, sektorové rady, zástupci zaměstnavatelů a vzdělávacích subjektů 5. Postup realizace A. Vytvoření metodiky procesu zacílení rekvalifikačních opatření pro různé kategorie klientů ÚP B. Vytvoření podkladového manuálu pro poskytování nových forem a/nebo obsahu rekvalifikačních opatření C. Vytvoření metodiky pro evaluaci efektivity rekvalifikačních opatření na ÚP v ČR D. Pilotáž procesních, věcných i formálních úprav v praxi ÚP E. Evaluace efektivity pilotního projektu F. Úpravy původních metodik dle výsledků evaluace G. Implementace upravených ověřených metodik do běžné praxe ÚP v ČR
70
6. Období realizace 1/2015 – 12/2020 7. Posouzení nákladů Jedná se o poměrně nákladné opatření, zejména ve druhé fázi. V první fázi je třeba finančních nákladů na vytvoření metodik a podkladů v oblasti procesní, věcné i formální stránky rekvalifikací. A poté personálních, administrativních a finančních nákladů na realizaci pilotáže a její evaluace. Ve druhé, z hlediska dosažení cíle zásadní fázi se jedná o značné finanční, personální a administrativní náklady spojené s implementací opatření do běžné praxe ÚP. 8. Hlavní výstup(y)
Metodika procesní stránky výběru rekvalifikačních opatření pro různé skupiny klientů ÚP Metodika pro evaluaci efektivity rekvalifikačních opatření na ÚP v ČR Detailně zpracovaný a v praxi ÚP využitelný přehled nových forem rekvalifikačních opatření dle potřeb všech uchazečů o rekvalifikace a dobré praxe v DPV Detailně zpracovaný a v praxi ÚP využitelný přehled úprav rekvalifikačních opatření z hlediska jejich zaměření a obsahu dle potřeb regionálních trhů práce 9. Indikátor(y) výstupu
Počet úspěšných absolventů rekvalifikačních opatření Podíl absolventů rekvalifikací uplatněných na TP v oboru rekvalifikace do 6 měsíců od ukončení
IV.
Rozvíjet systém záruk pro mladé v oblasti DPV
1. Popis opatření, jeho cíle a zdůvodnění potřebnosti Hlavním cílem opatření je redukovat zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol a mladých osob do 25 let. Nezaměstnanost, zvláště její dlouhodobá forma, spojená s touto cílovou skupinou je pro společnost i ekonomiku velmi nebezpečná, neboť mladí lidé nemají ještě vytvořeny potřebné pracovní návyky a velmi rychle si osvojí řadu negativních socioekonomických vzorců chování, kterých se později hůře zbavují. Prakticky ve všech zemích EU došlo v průběhu ekonomické krize k růstu míry nezaměstnanosti mladých osob do 25 let. V ČR zatím situace není tak dramatická, ale i zde míra nezaměstnanosti stále mírně vzrůstá a ekonomický vývoj v Evropě a ČR nedává příliš nadějí na její ukončení, obnovu ekonomického růstu a tím i zlepšení situace mladých pracovníků na trhu práce. Absolventi a mladí pracovníci obecně čelí na trhu práce specifickým problémům. Oproti starším věkovým kategoriím trhu práce nemají žádné nebo jen minimální praktické zkušenosti a často nemají osvojeny důležité pracovní kompetence, které zaměstnavatelé vyžadují. Navíc v době převisu poptávky nad nabídkou práce si mohou vybírat z vysokého počtu uchazečů a často dají přednost těm zkušenějším. 71
Druhým problémem absolventů na trhu práce v ČR je skutečnost, že na něj vstupují s odlišnou kvalifikační vybaveností, než jaká je na trhu požadována. Za takové situace mají na výběr za prací více či méně dojíždět nebo se přestěhovat. Nebo využít možností vzdělávacího systému a v rámci DPV získat jinou nebo vyšší kvalifikaci na domácím trhu práce lépe uplatnitelnou. Rozvoj systému záruk pro mladé v oblasti DPV je v souladu s doporučením Rady o zřízení záruky pro mladé lidi (návrh Evropské komise ze dne 5. prosince 2012) orientován na posílení statusu stáží (adaptačních i kvalifikačních), kariérového poradenství a rekvalifikačních opatření na českém trhu práce. Smyslem opatření „Záruky pro mladé“ je v relativně rychlém čase, tj. po 4 měsících od registrace nabídnout absolventům a mladým osobám do 25 let potřebnou vzdělávací intervenci, která jim buď umožní, nebo zvýší šanci vstoupit na trh práce prostřednictvím rekvalifikace či návratem do vzdělávacího systému. Jednou z možností je získat dlouhodobější praxi. Také z toho důvodu bude konkrétní podoba vzdělávacích nástrojů projednávána s důležitými aktéry regionálního trhu práce v rámci činnosti Poradních sborů ÚP, což by následně jako sekundární efekt mělo pomoci snižovat strukturální nesoulad na trhu práce v jednotlivých regionech ČR. Konkrétní pojetí a způsob aplikace stáží pro absolventy a mladé osoby do 25 let je obsahem opatření I kapitoly 3.4.2. Nezbytnou podmínkou fungování opatření je personální, odborné a finanční posílení ÚP v oblasti DPV (viz opatření II kapitoly 3.4.2.). 2. Stakeholdeři ÚP, regionální zaměstnavatelé, Poradní sbory při ÚP, vzdělávací subjekty 3. Cílové skupiny Nezaměstnaní absolventi škol, nezaměstnané osoby do 25 let 4. Zodpovědné subjekty MPSV, ÚP, FDV, MŠMT, školy 5. Postup realizace A. Tvorba metodiky práce s různými nástroji DPV na ÚP (tj. stáží, kariérového poradenství a rekvalifikací) v rámci systému záruk pro mladé v ČR B. Navržení vzdělávacího projektu tzv. Druhé šance pro nezaměstnané absolventy a osoby do 25 let C. Pilotáž projektu/nástrojů v jednom z regionů ČR (založená na partnerství klíčových aktérů) D. Evaluace pilotních projektů E. Implementace projektu/nástrojů v jednotlivých regionech ČR 6. Období realizace 1/2015 – 12/2020
72
7. Posouzení nákladů Jedná se o nákladné opatření na finanční, personální, i administrativní zdroje. Dle rozhodnutí EK je však možné dočasně financovat jednotlivá opatření systému záruk pro mladé ze zdrojů ESF. 8. Hlavní výstup(y)
Metodika pro používání nástrojů DPV v rámci systému záruk pro mladé v ČR Návrh vzdělávacího projektu tzv. Druhé šance pro nezaměstnané absolventy a osoby do 25 let 9. Indikátor(y) výstupu
Počet absolventů kurzů, stáží a projektů Počet komplexně podpořených osob v rámci kariérového poradenství
73
4. Implementace strategie V této kapitole je představen konkrétní způsob realizace strategie DPV z hlediska naplňování všech cílů a rozdělení kompetencí a zodpovědnosti příslušných subjektů. Pro názornost je tento proces znázorněn pomocí logického rámce implementace strategie. Na něj pak navazuje rámcový harmonogram implementace jednotlivých opatření spojených s naplňováním těchto cílů. Opět je jeho součástí identifikace subjektů zodpovědných za jejich realizaci. Stanovené indikátory jsou návrhové a v případě implementace určených opatření se předpokládá jejich úprava na základě konzultací se stakeholdery a aktuální situace.
4.1.
Logický rámec implementace strategie
V tabulce 2 je uveden logický rámec implementace strategie pro specifický cíl 1 – Provázat PV a DPV vzhledem k trhu práce. Tabulka 2 – Logický rámec – specifický cíl 1
Specifický cíl 1
Primární cíl
1.1. Prakticky využívat systém sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na počáteční vzdělávání
Provázat počáteční a další profesní vzdělávání vzhledem k trhu práce
Indikátor (y) výsledku pro specifický cíl
Opatření
Délka realizace opatření
1.1.I. Upravit existující modely pro sledování a predikci kvalifikačních potřeb na centrální i regionální úrovni
1.1.II. Vytvořit stálé pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP
Popis opatření Bude provedeno zmapování informačních potřeb různých aktérů a jejich ochoty na předvídání spolupracovat a vznikne finální metodologický postup/ model předvídání vzdělanostních potřeb trhu práce, který by veřejný sektor mohl převzít a nadále dlouhodobě využívat k pravidelnému a kontinuálnímu prognózování. Dojde ke vzniku a zakotvení stálého pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce jako odboru či oddělení MPSV či jako stálého útvaru některé z organizací zřizované MPSV včetně definování náplně činnosti a povinností daného pracoviště a včetně zajištění finančního a
Průměrná doba strávená Výchozí hledáním hodnoty uplatnění indikátor (měsíc); ů pro Poměr specifick absolventů ý cíl zaměstnaných ve svém oboru (%) Indikátory výstupu
Odpovědná instituce
Vznik akceptovaného a udržitelného funkčního modelu předvídání vzdělanostních potřeb trhu práce ve vlastnictví veřejného sektoru, resp. MPSV.
MPSV
• Vznik stálého pracoviště
MPSV
1/2014 – 6/2015
6/2013 – 6/2015
6,72; 67
Cílové hodnoty indikátorů pro specifický cíl
5,82; 71
Spolupracující subjekty MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení – kraje, obce, školy a školská zařízení, zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení – např. AIVD. MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců -
74
personálního.
• Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro úřady práce a kariérové poradce. • Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro zaměstnavatele a jejich profesní sdružení, odborové organizace a jejich platformy pro 1.1.III. sociální dialog. Vytvořit • Metodika pro sdílení metodiku pro výstupu předvídání pro sdílení vzdělávací instituce výstupů (školy a poskytovatele systému dalšího profesního aktéry TP, PV vzdělávání). a DPV • Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro jednotlivce – studenty a uchazeče a zájemce o práci. • Metodika pro sdílení výstupu předvídání pro státní správu, samosprávu a odbornou veřejnost. Primárním cílem je podpora rozvoje vazeb mezi rezortem práce a rezortem školství skrze stávající aktivity sítě IPS (Informační a poradenská střediska 1.2.I. Zajistit ÚP, součást referátu metodickou zprostředkování a a informační poradenství), a to v podporu oblasti spolupráce a kariérového komunikace kariérových poradenství poradců IPS na školách s kariérovými poradci na 1.2. Propojit školách (zejména pak na kariérové základních a středních) a poradenství navázání této spolupráce na školách s také na oblast DPV poradenstvím (komunikace se v DPV vzdělávacími institucemi v daném regionu).
ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD.
• Vznik metodických postupů (5) pro sdílení dat jednotlivými cílovými skupinami
MPSV/FDV v úzké součinnosti se stakeholdery.
MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD.
10/2014 – 6/2015
• Počet konkrétních doložitelných informačních a metodických aktivit IPS, jak směrem ke školám v regionu (ZŠ, SŠ, případně také k VOŠ a VŠ), tak směrem k institucím DPV
MPSV v úzké součinnosti se stakeholdery.
MPSV, MŠMT, ÚP, kraje, NPF, školy, poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení – AIVD
1/2014 – 12/2015
Zdroj: FDV, 2012
V tabulce 3 je uveden logický rámec implementace strategie pro specifický cíl 2 – Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV.
75
Tabulka 3 – Logický rámec – Specifický cíl 2
Specifický cíl 2
Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV
Primární cíl
Opatření
2.1.I Prosazovat legislativní úpravy v oblasti daňového zvýhodnění DPV pro pracovníky i zaměstnavatele
2.1. Zavést vícezdrojový systém financování a státní podpory DPV
2.1.II. Poskytovat státní podporu DPV formou grantů a půjček na DPV
2.2.I. Prosazovat legislativní úpravy v oblasti pracovního práva týkající se časových kont na další vzdělávání 2.2. Odstraňovat časové a geografické bariéry účasti v DPV
2.2.II. Podporovat tvorbu, zpřístupnění a šíření elearningových a m-learningových vzdělávacích programů DPV
Popis opatření
Bude připravena novela příslušného zákona/zákonů, která umožní daňové zvýhodnění dalšího profesního vzdělávání.
Indikátor (y) výsledku pro specifický cíl
Podíl osob využívajících možností DPV (%)
Výchozí hodnoty indikátorů 14 pro specifický cíl
Délka realizace opatření
Indikátory výstupu
Odpovědná instituce
2013
• Přijetí novely příslušného zákona/zákonů, která umožní daňové zvýhodnění DPV
MŠMT v úzké součinnosti s MF, MPSV a dalšími stakeholdery.
státní organizace (MPSV či zřízená/řízená organizace)
2015 - 2020
• Počet poskytnutých nevratných grantů na DPV • Počet poskytnutých bezúročných půjček na DPV
Bude navržen a realizován funkční systém grantů a půjček na DPV Bude připravena novela příslušného zákona/zákonů, která zvýší časovou dostupnost DPV v ČR
1/2014 – 1/2016
Budou vytvořeny kurzy a zajištěna realizace kurzů včetně zpracování příslušných metodik pro tvorbu kurzů vycházejících z potřeb TP
• Přijatá novela příslušného zákona/zákonů, která zvýší časovou dostupnost DPV v ČR
Počet úspěšných absolventů kurzů
MPSV
MPSV
Cílové hodnoty indikátorů pro specifický cíl
20
Spolupracující subjekty
MŠMT, MPSV, MF, Národní rada pro kvalifikace
MPSV, FDV, ÚP, zástupci zaměstnavatelů
MPSV, FDV a OR DPV, MŠMT, NRK, zaměstnavatelé, zástupci zaměstnanců
MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zástupci samosprávy - kraje, obce. Zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců - ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD. Zástupci webových portálů o DV a IT experti - www.eudat.cz, http://www.edumenu.cz/, http://www.skoleni-kurzyeducity.cz/, Trexima aj.
6/2014 - 2020
Zdroj: FDV, 2012
76
V tabulce 4 je uveden logický rámec implementace strategie pro specifický cíl 3 – Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP. Tabulka 4 – Logický rámec – Specifický cíl 3
Specifický cíl 3
Primární cíl
Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP
Opatření
3.1.I. Vytvořit informační nástroj mapující oblast DPV včetně databáze best practises projektů ESF
3.1. Rozvíjet a zavádět systémov é prvky na podpory kvality DPV
3.1.II. Zajistit udržitelnost zásadních systémových projektů ESF (NSP, stáže)
Popis opatření
Indikátor (y) výsledku pro specifický cíl
Podíl systémových nástrojů DPV vzájemně propojených na jednotné komunikační platformě (%)
Výchozí hodnoty indikáto 20 rů pro specifick ý cíl
Délka realizace opatření
Indikátory výstupu
Odpovědná instituce
Bude vybudován funkční portál mapující oblast DPV včetně databáze best practice projektů 3/2013 – ESF 12/2013
Vzniknou návrhy na udržitelnost systémových projektů ESF a proveden výběr řešení odsouhlasený se zainteresovanými stranami
3.1.III.Institucionali zovat pravidelné sledování a předvídání kvalifikačních Bude navržena potřeb TP s funkční legislativní úprava vazbou na PV pravidelného, systematického a dlouhodobého předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce v zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3.1.IV. Rozvíjet Vznikne popis profesní otevřený systém kvalifikace kariérový kariérového poradce na ÚP v rámci
• Počet a rozsah získaných/poskytovaný ch/aktualizovaných souborů dat od subjektů vlastnících práva či rozhodujících o jejich šíření • Počet a struktura návštěvníků/cílových skupin portálu
• Počet návrhů na udržitelnost systémových projektů ESF 1/2013 – 6/2015
80
Spolupracující subjekty
MPSV, MŠMT, MPO, MMR, ÚP, NUV, NVF, VÚPSV, zřizovatelé škol a MPSV v školských zařízení – úzké kraje, obce, krajské spolupráci se tripartity, sektorové stakeholdery rady, Poradní sbory ÚP, zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů, poskytovatelé DPV MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, MPSV ve zástupci spolupráci s zaměstnavatelů - HK FDV a za ČR, SPD ČR, Agrární úzké komora, zástupci součinnosti stakeholder zaměstnanců – ČMKOS, sektorové ů rady
• Schválená legislativní úprava Parlamentem ČR
MPSV ve spolupráci s FDV a za úzké součinnosti stakeholder ů
• Metodika práce poradců ÚP • Počet konkrétních
MPSV a ÚP ve spolupráci s
1/2014 – 6/2015 1/2014 – 1/2016
Cílové hodnoty indikátorů pro specifický cíl
MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, zřizovatelé škol a školských zařízení – kraje, obce, školy a školská zařízení. Zástupci zaměstnavatelů HK ČR, SPD ČR, Agrární komora, sektorové rady; zástupci zaměstnanců ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD, VŠ, SOŠ. MPSV, FDV, ÚP, MŠMT, NPF.
77
poradenství pro účastníky TP
3.1.V. Rozvíjet a upravit specifické systémy DPV v gesci MPSV
3.2. Zajistit funkční spolupráci ústředníc ha regionální ch orgánů veřejné správy a aktérů TP a DPV
3.2.I. Vytvořit národní koordinační platformu pro rozvoj DPV
IPS zakotvený v oficiální struktuře ÚP, metodika pracovních činností tohoto poradce, která bude zahrnovat jednotlivé úrovně služeb poskytovaných veřejnosti, institucionálně i personálně posílené IPS ve všech regionech, budou realizovány poradenské aktivity pro veřejnost ve všech 14 regionech a bude provedena propagace poradenských aktivit a činnosti IPS
Vznikne analýza DPV ve specifických oblastech s návrhem výběru specifických systémů DPV, návrhy řešení jednotlivých úprav specifických systémů DPV včetně návrhu povolání a iniciace tvorby příslušné profesní kvalifikace a komunikační plán projednávání návrhu s jednotlivými státními orgány odpovědnými za dané oblasti
Bude vytvořen a přijat Status a jednací řád OR DPV, Komunikační strategie OR DPV a společná dohoda OR DPV, MPSV, MŠMT a MPO o koordinované spolupráci na rozvoji DPV v ČR
doložitelných akcí a aktivit realizovaných ze strany IPS
6/2013 6/2015
6/2012 6/2014
FDV a za úzké součinnosti stakeholder ů
• Počet předložených komplexních návrhů řešení včetně příslušné jednotky práce v Národní soustavě povolání a souhlasné stanovisko odpovědných státních orgánů pro dané oblasti DPV • Počet přijatých komplexních návrhů řešení včetně příslušné jednotky práce v Národní soustavě povolání a souhlasné stanovisko odpovědných státních orgánů pro dané oblasti DPV
MPSV ve spolupráci FDV a za úzké součinnosti stakeholder ů
• Vytvořená koordinační platforma
MPSV, MŠMT, MPO, FDV, NUV, ÚP, Rada vlády pro konkurenceschopno st a informační MPSV, ÚP, společnost (RVKIS). FDV, v úzké Zástupci spolupráci se zaměstnavatelů stakeholdery Sektorové rady, HK . ČR, SPD ČR, Agrární komora; zástupci zaměstnanců ČMKOS. Dále AK ČR, NVF, VÚPSV, AIVD, VŠ, SOŠ, apod.
MPSV, MŠMT, MPO, MMR, FDV, zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR, Agrární komora; zástupci zaměstnanců ČMKOS; AIVD, VŠ, SOŠ, apod.
78
3.2.II. Ustanovit funkční regionální platformu pro rozvoj lidských zdrojů a prevenci a řešení strukturálních problémů TP
Bude proveden monitoring a sumarizace výstupů z jednotlivých regionálních platforem a regionálních strategických dokumentů včetně analýzy těchto materiálů, komunikační strategie s regionálními platformami a na základě činnosti těchto subjektů budou zpracovány návrhy opatření pro TP a rozvoj lidských zdrojů dle požadavků regionálních 6/2013 – platforem 6/2015
MPSV, MŠMT, MPO, MMR, FDV, NUV, ÚP, Poradní sbory při ÚP, regionální zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů - HK ČR, SPD ČR. Zástupci zaměstnanců • Počet prosazených a MPSV, Odborové svazy realizovaných návrhů MMR, ÚP, zaměstnanců opatření pro TP a rozvoj FDV, v úzké působící lidských zdrojů dle spolupráci se požadavků regionálních stakeholdery v regionech; krajské tripartity (Regionální platforem . rady hospodářské a sociální dohody), krajské reprezentace a jejich asociace, poskytovatelé DPV a jejich profesní sdružení
Zdroj: FDV, 2012
V tabulce 5 je uveden logický rámec implementace strategie pro specifický cíl 4 – Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV. Tabulka 5 – Logický rámec – Specifický cíl 4
Specifický cíl 4
Primární cíl
4.1. Podporovat zaměstnanost a prevenci nezaměstnano sti prostřednictví m DPV
Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV
Opatření
4.1.I. Poskytovat informační, poradenskou a metodickou podporu zaměstnavatelům v oblasti DPV zaměstnanců
Popis opatření
Indikátor (y) výsledku pro specifický cíl
Průměrná doba neúspěšného hledání zaměstnání (měsíc); Poměr volných míst k počtu uchazečů zájemců při zachování (nezvýšení) míry nezaměstnanost (%)
Délka realizace opatření
Indikátory výstupu
Vznikne analýza současných nástrojů informační, poradenské a metodické podpory z pohledu systémového využívání, internetový informační a poradenský nástroj pro podporu zaměstnavatelů v DPV, metodiky pro činnost zaměstnavatelů v oblasti DPV s využíváním systémových 6/2014 – nástrojů DPV a 6/2016
• Analýza současných nástrojů informační, poradenské a metodické podpory z pohledu systémového využívání • Internetový informační a poradenský nástroj pro podporu zaměstnavatelů v DPV • Metodiky pro činnost zaměstnavatelů v oblasti DPV s využíváním systémových nástrojů DPV • Komunikační kampaň na podporu informačního a
Výchozí hodnoty indikáto rů pro specifick ý cíl
6; 8
Odpovědná instituce
MPSV a FDV
Cílové hodnoty indikáto rů pro specifick ý cíl
5,6; 6
Spolupracující subjekty
• ÚP, zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů , krajské reprezentace a jejich asociace v oblasti rozvoje lidských zdrojů
79
komunikační kampaň na podporu informačního a poradenského nástroje
4.2. Účinněji snižovat nezaměstnano st prostřednictví m nástrojů DPV a příkladů dobré praxe v DPV
Vznikne návrh úprav podmínek poskytování rekvalifikací a metodika pro pracovní postupy ÚP a sociálních odborů z 4.1.II. Rozšířit funkci hlediska využívání rekvalifikací jako rekvalifikací jako nástroje prevence nástroje prevence nezaměstnaností nezaměstnanosti cílových skupin včetně samotné realizace takto navržených rekvalifikací. 1/2015 – 2020 4.2.I. Posílit statut Bude aktualizován stáží a roli katalog stáží a zaměstnavatelů při prováděna realizace řešení 6/2014 stáží v souladu s ním. nezaměstnanosti 2020 Bude vytvořen plán MPSV pro rozvoj 4.2.II. Zvýšit odborných personální a personálních kapacit odbornou úroveň ÚP v oblasti DPV a ÚP v oblasti DPV realizována jeho 1/2015 – opatření v praxi. 12/2020 Bude vytvořena metodika procesní stránky výběru rekvalifikačních opatření pro různé skupiny klientů ÚP, metodika pro evaluaci efektivity rekvalifikačních opatření na ÚP v ČR, detailně zpracovaný a v praxi ÚP využitelný přehled 4.2.III. Zkvalitnit nových forem proces zacílení a rekvalifikačních zavádět nové formy opatření dle potřeb a obsah rekvalifikací všech uchazečů o rekvalifikace a dobré praxe v DPV a detailně zpracovaný a v praxi ÚP využitelný přehled úprav rekvalifikačních opatření z hlediska jejich zaměření a obsahu dle potřeb regionálních trhů 1/2015 práce 2020
poradenského nástroje
• Přijetí návrhu úprav poskytování rekvalifikací směrem k cílovým skupinám opatření • Počet úspěšných absolventů rekvalifikačních kurzů
MPSV, ÚP ČR a sociální odbory MPSV, FDV, ÚP, obecních a kraje. krajských úřadů.
• Počet absolvovaných stáží
FDV
MPSV, zástupci zaměstnavatelů a poskytovatelů DPV, další resorty.
• Počet proškolených osob služeb zaměstnanosti (odborné vzdělávání)
MPSV, FDV, ÚP MPSV, FDV, ÚP,
• Počet úspěšných absolventů rekvalifikačních opatření • Podíl absolventů rekvalifikací uplatněných na TP v oboru rekvalifikace do 6 měsíců od ukončení
MPSV, FDV, ÚP, MŠMT, sektorové rady, zástupci zaměstnavatel ůa vzdělávacích subjektů
MPSV, ÚP ČR, regionální zaměstnavatelé, poskytovatelé DPV
80
Bude vytvořena metodika pro používání nástrojů DPV v rámci systému 4.2.IV. Rozvíjet záruk pro mladé v ČR systém záruk pro a návrh vzdělávacího mladé v oblasti DPV projektu tzv. Druhé šance pro nezaměstnané absolventy a osoby 1/2015 do 25 let 2020
• Počet absolventů kurzů, stáží a projektů • Počet komplexně podpořených osob v rámci kariérového poradenství
MPSV, ÚP, FDV, MŠMT, školy
ÚP, regionální zaměstnavatelé, Poradní sbory při ÚP, vzdělávací subjekty
Zdroj: FDV, 2012
4.2.
Harmonogram implementace strategie
Indikativní harmonogram, uvedený v tabulce 6, uvádí souhrnnou dobu potřebnou na realizaci navržených opatření. Uvedené časové rozpětí zahrnuje všechny dílčí kroky potřebné pro realizaci jednotlivých opatření, jako je např. provedení sběru dat, analýzy či metodiky, projednání a její zavedení, nebo příprava, projednání a provedení legislativních úprav, apod.) a dobu samotného provádění (např. stáže, rekvalifikace apod. po dobu realizace strategie. Harmonogram je nastaven „ideálně“, tj. bez ohledu na vnější vlivy, které mohou realizaci opatření negativně ovlivnit (jako např. změna politické situace, vedoucí ke změně celkového směřování v oblasti rozvoje dalšího vzdělávání, např. jeho omezení či útlumu) nebo možné zpoždění při přípravě nového programového období vzhledem k možnosti, že část opatření by mohla být financována z tohoto zdroje. Tabulka 6 – Rámcový harmonogram implementace strategie DPV
Aktivita (Specifické cíle a opatření)
Harmonogram realizace
Cíl 1 – Provázat počáteční vzdělávání a další profesní vzdělávání vzhledem k trhu práce 1.1.I. Upravit existující modely pro sledování a predikci kvalifikačních potřeb na centrální i regionální úrovni 1.1.II. Vytvořit stálé pracoviště pro sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP 1.1.III. Vytvořit metodiku pro sdílení výstupů systému aktéry TP, PV a DPV 1.2.I. Zajistit metodickou a informační podporu kariérového poradenství na školách Cíl 2- Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV
1/2014 – 6/2015
6/2013 – 6/2015 10/2014 – 6/2015 1/2014 – 12/2015
2.1.I. Prosazovat legislativní úpravy v oblasti 2013 daňového zvýhodnění DPV pro občany i zaměstnavatele 2.1.II. Poskytovat státní podporu DPV formou 2015 - 2020 grantů a půjček na DPV 81
2.2.I. Prosazovat legislativní úpravy v oblasti 2014 – 2016 pracovního práva týkající se časových kont na další profesní vzdělávání 2.2.II. Podporovat tvorbu, zpřístupnění a šíření e- 6/2014 - 2020 learningových a m-learningových vzdělávacích programů DPV Cíl 3 – Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k trhu práce 3.1.I. Vytvořit informační nástroj mapující oblast DPV včetně databáze best practises projektů ESF 3.1.II. Zajistit udržitelnost zásadních systémových projektů ESF (NSP, stáže) 3.1.III.Institucionalizovat pravidelné sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na PV 3.1.IV. Rozvíjet otevřený systém kariérového poradenství pro účastníky TP 3.1.V. Rozvíjet a upravit specifické systémy DPV v gesci MPSV 3.2.I. Vytvořit národní koordinační platformu pro rozvoj DPV 3.2.II. Ustanovit funkční regionální platformu pro rozvoj lidských zdrojů a prevenci a řešení strukturálních problémů TP Cíl 4 Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV
3/2013 – 12/2013
4.1.I. Poskytovat informační, poradenskou a metodickou podporu zaměstnavatelům v oblasti DPV zaměstnanců 4.1.II. Rozšířit funkci rekvalifikací jako nástroje prevence nezaměstnaností 4.2.I. Posílit statut stáží a role zaměstnavatelů při řešení nezaměstnanosti 4.2.II. Zvýšit personální a odbornou úroveň ÚP v oblasti DPV 4.2.III. Zkvalitnit proces zacílení a zavádět nové formy a obsah rekvalifikací 4.2.IV. Rozvíjet systém záruk pro mladé v oblasti DPV
6/2014 – 6/2016
1/2013 – 6/2015 1/2014 – 6/2015
1/2014 – 1/2016 6/2013 -6/2015 6/2012 - 6/2014 6/2013 – 6/2015
1/2015 – 12/2020 6/2014 – 2020 (v souladu s NKS) 1/2015 – 12/2020 1/2015 - 2020 1/2015 – 12/2020
Zdroj: FDV, 2012
82
5. Monitoring a evaluace implementované strategie 5.1 Schválení Strategie V případě, že dojde ke schválení strategie vládou ČR, navrhujeme, aby její naplňování bylo předmětem zprávy předkládané jednou ročně pro informaci vládě ČR. Pokud bude strategie schválena na úrovni resortu pro jeho potřeby, navrhujeme předkládání zpráv o pokroku vedení resortu s frekvencí, která bude vedením určena. Zpráva bude obsahovat vyhodnocení pokroku pomocí všech dostupných dat, tj. především dat z monitorovacího systému pro strukturální fondy v letech 2014 – 2020, resortních statistik a výsledků kvalitativních evaluací, popř. dalších studií a závěrů z jednání Odborné rady pro další profesní vzdělávání. Sledování plnění indikátorů se předpokládá prostřednictvím monitorovacího systému pro strukturální fondy v příštím období SF a na základě dat poskytnutých ze systémů MSPV/ÚP/ČSSZ (např. vyhodnocování dopadu rekvalifikací a stáží). Za předpokladu, že navržená opatřená (nebo jejich část) se stanou součástí připravovaného operačního programu OP Zaměstnanost, bude se monitoring a evaluace řídit specifickými pravidly spjatými s realizací tohoto OP.
5.2 Systém evaluace 5.2.1 Instituce Odborná rada pro další profesní vzdělávání Vzhledem k tomu, že OR DPV je složena ze zástupců hlavních stakeholderů dalšího profesního vzdělávání na vrcholové úrovni, může v rámci své činnosti dávat podněty na úpravu opatření či směřování strategie, dojdou-li její členové na základě odborných poznatků k těmto závěrům. Zásadní závěry zpracuje FDV do informace pro vedení resortu, které následně rozhodne o jejich ne/akceptaci (a v případě schválení strategie vládou bude předložena tato změna ke schválení do vlády). Nezávislý subjekt Vhodným nástrojem pro vyhodnocování by mohlo být centrum s dostatečným odborným zázemím, které bude moci nabídnout zpracování analýz dopadů (včetně jejich projednání se všemi zainteresovanými stranami) a efektivity opatření. V rámci zajištění objektivity by tuto činnost vykonával nezávislý subjekt. Tento subjekt by mohl být například napojen na strukturu Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS), která je již zřízena a představuje platformu, na jejímž základě by mohlo být koordinováno provádění opatření strategie, která vyžadují součinnost více resortů. Tento návrh je zde uveden zatím jako možnost, neboť přes institucionální zakotvení Rady a jejích výborů je nyní praktická činnost tohoto tělesa utlumena.
83
RVKIS Jak bylo uvedeno výše, pro účely vyhodnocování a monitoringu realizace opatření je možné využití struktury ustavené pro realizaci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (Výbor pro vzdělávání a zaměstnanost v rámci RVKIS), neboť opatření navržená ve strategii rozvoje dalšího vzdělávání jsou provázána s opatřeními SMK, jejíž součástí je také sestava vlastních monitorovacích indikátorů. MPSV Vzhledem k náplni definované ve zřizovací listině a k administrativnímu zajišťování jednání OR FDV se na vyhodnocování pokroku může podílet i FDV, dále odborné útvary MPSV (Sekce pro zaměstnanost) a útvar odpovědný za řízení a administraci připravovaného OP Zaměstnanost v novém programovém období (Řídící orgán nebo zprostředkující subjekt, bude-li zřízen). Podíl na vstupech či objem realizovaných činností v oblasti evaluace bude dán především dostupnými finančními prostředky potřebnými na tuto činnost. 5.2.2 Metodický přístup Pro sledování vývoje implementace strategie jsme zvolili evaluační design, který umožní měřit hodnoty indikátorů a vyhodnocovat průběh realizace a dosahované výsledky průběžně tak, aby bylo možné včas přijímat opatření reagující na negativní nebo odlišný vývoj ve srovnání s původně vytčenými cíli. Z pohledu kompetencí lze rozdělit vyhodnocování strategií do dvou oblastí. Jednak se jedná o standardní sledování naplňování opatření ze strany subjektů zodpovědných za naplňování těchto opatření, a v jejichž kompetenci je řešena daná problematika. V tomto případě se tedy jedná o MPSV a FDV jako garanta dalšího profesního vzdělávání v rámci resortu. Za druhé, v zájmu zajištění objektivních a nezkreslených hodnocení, bude realizováno vyhodnocování cestou nezávislých odborných subjektů na jednotlivá témata. Jednotlivé výsledky hodnocení budou vzájemně porovnávány a budou sloužit pro další směrování implementace strategie. Hodnocení budou prováděna pomocí následujících postupů: Nezávislá šetření Kontrafaktuální evaluace Tento typ evaluace se zaměřuje na zjištění, nakolik lze výsledky přičíst realizované intervenci. Stala se změna na základě realizované politiky nebo by nastala i bez ní? Pro výpočet dopadu je třeba nalézt důvěryhodný odhad, co by nastalo, kdyby intervence nebyla realizována, a porovnat tento stav se skutečností. Rozdíl je výsledkem intervence na sledovanou oblast.10 V rámci evaluace strategie se bude provádět ad hoc pro zjištění výsledků především systémových nástrojů. Doporučený interval je 1 rok, nicméně je vždy třeba zvážit, zda za toto období mohlo dojít 10
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/ counterfactual_impact_evaluation/introduction_to_cie/index_en.htm
84
k měřitelnému pokroku v rámci tvorby systémových nástrojů. Očišťování indikátorů výsledku je realizováno prostřednictvím standardních kontrafaktuálních technik. Pro relevantní opatření bude sestavena srovnávací skupina subjektů s podobnými strukturálními charakteristikami, které nebudou čerpat podporu v rámci realizovaných opatření. U této srovnávací skupiny jsou rovněž vyčísleny hodnoty sledovaných indikátorů. Následně jsou data srovnána metodou „Diference-in-diference“ (DID), která sleduje rozdíl mezi hodnotami indikátorů u obou skupin subjektů na začátku realizace strategie/programového období a v okamžiku evaluace a na základě rozdílu v průběhu obou trendů jsou stanoveny „očištěné“ hodnoty daného indikátoru. Metoda tak umožňuje sledovat nikoliv absolutní vývoj daného indikátoru, ale reálný příspěvek opatření k jeho hodnotě. Experimentální a Kvaziexperimentální studie V rámci provádění této evaluace je srovnáván stav určité skupiny lidí nebo oblasti (např. míra nezaměstnanosti) před realizací sledované politiky a po uplynutí doby, kdy se mohly projevit její účinky. Rozdíl v měření „před“ a „po“ je považován za výsledek působení sledované politiky.11 Tento typ studie bude realizován opět ad hoc s doporučeným intervalem 1 rok pro vybrané druhy přímé podpory. Na základě výsledků těchto šetření a jejich srovnáním s výsledky kontrafaktuálních evaluací bude vyhodnocena úspěšnost prováděných intervencí a stanovována doporučení pro další směrování jednotlivých opatření. Longitudinální evaluace Tato evaluace bude probíhat po celou dobu realizace strategie v jednotlivých etapách. Pro zajištění objektivních výsledků je třeba po celou dobu průběhu evaluace, tedy po celou dobu realizace strategie používat jednotně nastavenou metodiku a parametry. Z tohoto důvodu uvádíme, že bude realizována jedna evaluace, rozdělená do jednotlivých kroků. Její realizace umožní dlouhodobé sledování trendu vývoje, eventuálně při zjištění významných odchylek od požadovaného trendu umožní včasné rozhodnutí a přijetí patřičných opatření. Aby bylo možné vyhodnotit požadovaný směr vývoje v čase, je nezbytně nutné sledovat určité jevy dlouhodobě a v kontextu, který zahrnuje i skupiny nezasažené zkoumanou podporou. V případě negativních zjištění je možné přijmout například úpravu alokací ve prospěch jiných oblastí negativně ovlivněných daným vývojem. Navržené etapy sledování jsou dvouleté. S ohledem na délku programového období se jeví sledování ve třech krocích jako nedostatečné. Při zjištění negativních trendů uprostřed programového období se výrazně zvyšuje riziko, že následná přijatá opatření pro změnu vývoje již nebudou mít z časového hlediska požadovaný dopad. První šetření longitudinální evaluace by se tedy mělo realizovat na začátku programového období, a následně opakovat po dvou letech po celou dobu období 2014 – 2020. Výsledková studie Na závěr programového období a po ukončení realizace opatření strategie se předpokládá celkové vyhodnocení výsledků, tedy konečná dosažená míra naplnění monitorovacích indikátorů a míra 11
Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik, přístupy, metody, praxe. Slon 2007, s. 372.
85
splnění stanovených strategických cílů. V této studii budou zhodnoceny výsledky výše uvedených evaluací a úspěšnost přijatých opatření. Na základě tohoto vyhodnocení a s ohledem na stav a vývoj sledovaných oblastí, možností a potřeb ekonomiky a dalších aspektů, budou navržena opatření pro další postup v oblasti DPV. Z pohledu věcného tedy bude strategie vyhodnocována na třech úrovních s různou časovou intenzitou: Obrázek 10 – Systém evaluace strategie
Celkové závěrečné vyhodnocení strategie na úrovni operačního programu
Dynamické sledování vývoje v čase - možná změna alokací na úrovni oblastí intervence
Vyhodnocení výsledků na úrovni jednotlivých opatření / výzev
Výsledková studie
1. krok longitudinální evaluace
Kontrafatuální evaluace pro konkrétní opatření
Experimentální studie pro konkrétní opatření
2. krok longitudinální evaluace
...
...
Kontrafaktuální evaluace...
Zdroj: FDV, 2012
5.3 Systém monitorovacích indikátorů Na úrovni strategie je bezesporu nutné sledovat, jakým způsobem se daří naplňovat vytčené cíle, popřípadě zda je nutné s ohledem na reálný vývoj v dotčených oblastech usměrňovat opatření a postupy k jejich naplnění. Výsledkem jednotlivých strategií by mělo být dosažení zlepšení situace ve sledovaných oblastech v porovnání se situací před zahájením implementace těchto strategií. Je tedy nutné stanovit sledované oblasti (co se bude sledovat a posuzovat) a výchozí a plánované cílové hodnoty těchto oblastí. V průběhu implementace tak bude možné posuzovat, zda dochází ke změně směrem k hodnotám cílovým, a v případě zjištěného odchýlení od vytyčeného směru včas uplatňovat nápravná opatření. Hodnoty sledovaných oblastí je možné kvantifikovat pomocí monitorovacích ukazatelů – indikátorů. Na úrovni specifických cílů se jedná o indikátory výsledku. V následujících tabulkách jsou navrženy monitorovací indikátory pro jednotlivé specifické cíle. Navržené hodnoty MI slouží jako podkladové a předpokládá se jejich úprava a diskuse nad jejich upřesněním v případě implementace opatření. Míra dosažení specifického cíle by měla být posouzena mírou naplnění indikátoru výsledku. Pro úplnost jsou v tabulkách uvedeny také jednotlivá opatření (nástroje), jejichž použitím bude dosaženo specifického cíle.
86
Specifický cíl č. 1 - Provázat PV a DPV vzhledem k TP Tabulka 7 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV Specifický cíl č. 1
Provázat PV a DPV vzhledem k TP
Primární cíle
1. Prakticky využívat systém sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na počáteční vzdělávání
2. Propojit kariérové poradenství na školách s poradenstvím v DPV
Indikátor výsledku na úrovni specifického cíle
Opatření Upravit existující modely pro sledování a predikci kvalifikačních potřeb na centrální i regionální úrovni
Indikátory výstupu /výsledku • Vznik akceptovaného a udržitelného funkčního modelu předvídání vzdělanostních potřeb trhu práce v rámci veřejného sektoru
jednotka výchozí plánovaná
počet
0
1
Vytvořit stálé pracoviště pro sledování a • Vznik stálého pracoviště předvídání kvalifikačních potřeb TP
počet
0
1
Vytvořit metodiku pro sdílení výstupů systému aktéry TP, PV a DPV
• Vznik metodických postupů (5) pro sdílení dat jednotlivými cílovými skupinami
počet
0
5
Zajistit metodickou a informační podporu kariérového poradenství na školách
• Počet konkrétních doložitelných informačních a metodických aktivit IPS, jak směrem ke školám v regionu (ZŠ, SŠ, případně také k VOŠ a VŠ), tak směrem k institucím DPV
počet
0
3 500
Průměrná doba strávená hledáním uplatnění
měsíc
6,72
5,82
%
67
71
Beneficientem tohoto strategického cíle jsou osoby, vstupující na trh práce z prostředí počátečního vzdělávání. Ukazatelem změny je průměrná doba od ukončení počátečního vzdělávání do nástupu do zaměstnání a míra uplatnění se ve svém oboru.
Poměr absolventů zaměstnaných ve svém oboru
Zdroj: FDV, 2012
Z dostupných analýz a statistik vyplývá, že hlavními problémy mladých, vstupujících na trh práce po ukončení počátečního vzdělávání je i) nedostatečná praxe a tudíž dlouhá doba pro nalezení prvního uplatnění, ii) obor počátečního vzdělávání není v souladu s potřebami trhu práce. Cílovou skupinu pro přímou podporu v této strategii budou tvořit studenti a absolventi SŠ, VOŠ a VŠ. Pro dosažení výsledku bylo kalkulováno s následujícími údaji:
87
Tabulka 8 – Počty škol dle typu
Typ školy ZŠ VOŠ SŠ VŠ CELKEM
Počet škol 4 164 187 1 557 82 5 990 -> 60% - > 3 594
Počet studentů v roce 2011 Počet absolventů v roce 2011 Počet absolventů evidovaných na ÚP Průměrná doba hledání uplatnění v měsících Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání
950 000 196 000 31 000 6,72 67%
Hodnota MI - Průměrná doba strávená hledáním uplatnění byla stanovena na základě zjištění, že v současné době 32% absolventů hledá uplatnění do 3 měsíců, 40% do 6 měsíců a 28% hledá uplatnění 12 a více měsíců. Ambicí strategie je zlepšit tuto situaci o 10 p. b. v každém intervalu. Váženým průměrem se tak dojde ke změně průměrných hodnot z 6,72 na 5, 82 měsíců. Hodnota MI - Poměr absolventů zaměstnaných ve svém oboru byla stanovena na základě sledovaného trendu v období 2001 – 2009. Pro zachování tohoto vývoje byla stanovena cílová hodnota výsledku 71%, tedy změna o 4 p. b. Tato hodnota je stanovena jako minimální s ohledem na nutnost úzké součinnosti ze strany subjektů v počátečním vzdělávání, což závisí mimo jiné na politické situaci v ČR.
88
Specifický cíl č. 2 – Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV Tabulka 9 – Zóny DPV a příslušné nástroje DPV Specifický cíl č. 2
Primární cíle
1. Zavést vícezdrojový systém financování a státní podpory DPV
Prosazovat legislativní úpravy v oblasti daňového zvýhodnění DPV pro občany i zaměstnavatele
Poskytovat státní podporu DPV formou grantů a půjček na DPV
Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV
Indikátory výstupu /výsledku
jednotka výchozí plánovaná
• Přijetí novely příslušného zákona/zákonů, která umožní daňové zvýhodnění DPV
počet
0
1
• Počet poskytnutých nevratných grantů na DPV
počet
0
60 000
0
30 000
• Počet poskytnutých bezúročných půjček na DPV
2. Odstraňovat časové a geografické bariéry účasti v DPV
Indikátor výsledku na úrovni specifického cíle
Opatření
Prosazovat legislativní úpravy v oblasti pracovního práva týkající se časových kont na další profesní vzdělávání Podpora tvorby, zpřístupnění a šíření e-learningových a mlearningových vzdělávacích programů DPV
• Přijatá novela příslušného zákona/zákonů, která zvýší časovou dostupnost DPV v ČR
počet
0
1
• Počet úspěšných absolventů kurzů
počet
0
58 353
%
14
15
Beneficientem tohoto specifického cíle jsou zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání - Osoby využívající Podíl osob využívajících DPV snižují riziko outplacementu a zvyšují svou možností DPV konkurenceschopnost.
Zdroj: FDV, 2012
Cílová hodnota MI - Podíl osob využívajících možností DPV se ztotožňuje se strategickým cílem Evropské komise, kdy uvedená cílová hodnota pro rok 2020 tohoto výsledku je též 15 %. Z pohledu České republiky je reálné této hodnoty dosáhnout vzhledem k očekávanému dosažení 14% na začátku období, tedy v roce 2014. Cílovou skupinu pro přímou podporu v této strategii tvoří skupiny osob na trhu práce – zaměstnanci a osoby jinak výdělečně činné, uchazeči o zaměstnání, osoby vracející se na trh práce. Pro dosažení výsledku bylo kalkulováno s následujícími údaji:
Počet práceschopných obyvatel Z toho nezaměstnaných (8,5%) Počet osob zapojených do DPV na začátku období 2014 - 2020 Počet podpořených osob v letech 2014 – 2020
5 835 294 496 000 816 941 58 353
Pro dosažení uvedených hodnot, především pak zapojení 15% obyvatel v roce 2020 do systému DPV je třeba podpořit o 58 353 osob více oproti očekávanému stavu v roce 2014 (cca 817 000 osob). Mezi podpořené osoby však budou patřit i uchazeči a zájemci o zaměstnání (nezaměstnaní). Postavení 89
nezaměstnaných je v mnoha aspektech komplikovanější, proto strategie počítá pouze s 60% úspěšností z celkového uvažovaného počtu 200 000 nezaměstnaných, tj. 120 000 osob. V rámci specifického cíle „Vytvoření motivujícího prostředí pro účastníky DPV“ je tedy potřeba podpořit 58 353 osob. Specifický cíl č. 3 – Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP Tabulka 10 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV Specifický cíl č. 3
Primární cíle
Opatření
Vytvořit informační nástroj mapující oblast DPV včetně databáze best practises projektů ESF
1. Rozvíjet a zavádět systémové prvky na podporu kvality DPV
Zajistit udržitelnost zásadních systémových projektů ESF (NSP, stáže)
Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP Institucionalizovat pravidelné sledování a předvídání kvalifikačních potřeb TP s funkční vazbou na PV
Indikátor výsledku na úrovni specifického cíle
jednotka výchozí plánovaná
• Počet a rozsah získaných/poskytovaných/aktualizovaných souborů dat od subjektů vlastnících práva či rozhodujících o jejich šíření
počet
0
1
• Počet návštěvníků/cílových skupin portálu
počet
0
350 000
• Počet návrhů na udržitelnost systémových projektů ESF
počet
0
3
• Počet předložených komplexních návrhů řešení včetně příslušné jednotky práce v Národní soustavě povolání a souhlasné stanovisko odpovědných státních orgánů pro dané oblasti DPV • Počet přijatých komplexních návrhů řešení včetně příslušné jednotky práce v Národní soustavě povolání a souhlasné stanovisko odpovědných státních orgánů pro dané oblasti DPV
počet
počet
• Schválená legislativní úprava Parlamentem ČR
počet
0
1
• Metodika práce poradců ÚP
počet
0
1
• Počet konkrétních doložitelných akcí a aktivit realizovaných ze strany IPS
počet
0
450 000
Ustanovit funkční regionální platformu pro rozvoj ekonomiky a řešení strukturálních problémů TP
• Počet prosazených a realizovaných návrhů opatření pro TP a rozvoj lidských zdrojů dle požadavků regionálních platforem
počet
0
14
Vytvořit národní koordinační platformu pro rozvoj DPV
• Vytvořená koordinační platforma
počet
0
1
%
20
80
Rozvíjet otevřený systém kariérového poradenství pro účastníky TP 2. Zajistit funkční spolupráci ústředních a regionálních orgánů veřejné správy a aktérů TP a DPV
Indikátory výstupu /výsledku
Specifický cíl má čistě systémový charakter. Pozitivní působení na cílovou skupinu Podíl systémových nástrojů DPV vzájemně účastníky TP - bude nepřímé, prostřednictvím propojených na jednotné komunikační zvýšení kvality, komfortu a dostupnosti služeb platformě systémových nástrojů na jednotné komunikační platformě.
Zdroj: FDV, 2012
90
Výstupem tohoto specifického cíle by měla být ve srovnání s dnešní situací sjednocená soustava existujících a nově vzniklých systémových nástrojů. Dále by v rámci tohoto cíle mělo dojít k dalšímu rozvoji a prohloubení možností a činností již dnes existujících nástrojů. Ústřední myšlenkou tohoto cíle je dát vzniknout jednotné komunikační, kvalitativní platformě DPV s celostátní působností, propojením i) existujících, ii) vznikajících a iii) uvažovaných nástrojů DPV. Z pohledu vyhodnocení se jeví prvoplánově jako přijatelné přiřadit monitorovacímu indikátoru výsledku logickou hodnotu 0 -1 (platforma vznikla – nevznikla). Tomuto přístupu však chybí dynamický rozměr, neboli není možné v průběhu implementace jednotlivých opatření sledovat postupný vývoj / naplňování indikátoru. Z těchto důvodů byl zvolen jako jednotka indikátoru poměr, vyjadřující rozsah zapojení jednotlivých nástrojů do jednotné platformy DPV. Specifický cíl č. 4 - Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV Tabulka 11 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV Specifický cíl č. 4
Primární cíle
1. Podporovat zaměstnanost a prevenci nezaměstnano sti prostřednictví m DPV Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV
Opatření
Poskytovat informační, poradenskou a metodickou podporu zaměstnavatelům v oblasti DPV zaměstnanců
Rozšířit funkci rekvalifikací jako nástroje prevence nezaměstnaností Posílit statut stáží a roli zaměstnavatelů při řešení nezaměstnanosti 2. Účinněji snižovat nezaměstnano st prostřednictví m nástrojů DPV a příkladů dobré praxe v DPV
Zvýšit personální a odbornou úroveň ÚP v oblasti DPV
Zkvalitnit proces zacílení a zavádět nové formy a obsah rekvalifikací
Indikátory výstupu /výsledku
jednotka
• Vznik internetového nástroje pro poradenství
počet
• Vytvoření metodik pro zaměstnavatele • Počet návštěvníků informačního a poradenského portálu • Počet stažených metodik pro realizaci DPV zaměstnanců • Přijetí návrhu úprav poskytování rekvalifikací směrem k cílovým skupinám opatření • Počet úspěšných absolventů rekvalifikačních kurzů • Počet absolvovaných stáží • Počet proškolených osob služeb zaměstnanosti (odborné vzdělávání) • Podíl absolventů rekvalifikací uplatněných na TP v oboru rekvalifikace do 6 měsíců od ukončení • Počet úspěšných absolventů rekvalifikačních opatření
výchozí plánovaná
0
počet počet
počet
počet
0
počet
0
10 000
počet
0
8 000
počet
0
1 600
%
?
75
počet
0
10 000
91
• Počet absolventů kurzů, stáží a projektů Rozvíjet systém záruk pro mladé v oblasti DPV
Beneficientem tohoto specifického cíle jsou uchazeči a zájemci o zaměstnání a osoby ohrožené ztrátou zaměstnání. Indikátor Výsledkem by mělo být jejich zlepšení výsledku na postavení na trhu práce - snížení míry úrovni nezaměstnanosti, zkrácení doby čekání na specifického cíle zaměstnání, snížení poměru volných pracovních míst a uchazečů - zájemců, prostřednictvím zkvalitnění systému a zaměření rekvalifikací. Zdroj: FDV, 2012
• Počet komplexně podpořených osob v rámci kariérového poradenství Průměrná doba neúspěšného hledání zaměstnání Poměr volných míst k počtu uchazečů zájemců při zachování (nezvýšení) míry nezaměstnanosti
počet
0
5 000
počet
0
5 000
měsíc
6
5,6
%
8
6
V rámci tohoto specifického cíle je ambicí zefektivnit systém rekvalifikací ve prospěch potřeb trhu práce, a v důsledku toho i uchazečů a zájemců o zaměstnání. Oproti dnešním praxím bude hlavní důraz na základě současných poznatků kladen na snížení disproporce mezi volnými pracovními místy a uchazeči. Cílová hodnota MI - Poměr volných míst k počtu uchazečů - zájemců při zachování (nezvýšení) míry nezaměstnanosti je navržena o 2 p. b. nižší ve srovnání se situací dnešní. Ke snížení o 2 % může dojít za předpokladu, že rekvalifikace budou poskytovány na základě skutečných potřeb trhu práce, a tedy úspěšní absolventi rekvalifikací ihned po ukončení rekvalifikace najdou uplatnění na trhu práce. Převedeno na absolutní hodnoty je navrženým cílem snížit popisovanou disproporci o 10 000 pracovních míst. Cílová hodnota MI - Průměrná doba neúspěšného hledání zaměstnání vychází z předpokladu úspěšného umístění 10 000 absolventů rekvalifikací. V takovém případě se průměrná doba hledání uplatnění sníží o 0,4 měsíce. Cílovou skupinu pro přímou podporu v této strategii tvoří především uchazeči a zájemci o zaměstnání. Pro dosažení výsledku bylo kalkulováno s následujícími údaji:
Počet nezaměstnaných ve 3.Q 2012 Průměrná doba neúspěšného hledání uplatnění ve 3.Q 2012 Počet volných pracovních míst ve 3.Q 2012 Počet podpořených osob v letech 2014 – 2020
496 000 6 měsíců 40 729 200 000
Počet podpořených osob byl stanoven na základě skutečnosti, že ačkoli dojde ke snížení disproporce o 10 000 pracovních míst, tedy „skutečně“ úspěšných absolventů rekvalifikací bude výrazně méně než skupina podpořených osob, se v tomto případě jedná o rekvalifikace zcela specifické, určené k získání odbornosti na konkrétní pracovní pozici v rámci definovaného oboru. Aby se nesnižoval potenciál frekventantů těchto rekvalifikací, je třeba v daleko širším měřítku udržovat v cílové skupině profesní dovednosti a znalosti vyžadované trhem práce v rámci širších skupin oborů, tedy nad rámec
92
specifických odborností. Pro tuto potřebu a ve vzájemné korelaci s MI - Podíl osob využívajících možností DPV, byl navržen počet podpořených osob na hodnotu 200 000. 5.4 Finanční náročnost Strategie Tato subkapitola uvádí návrh výpočtu odhadu finanční náročnosti dosažení specifických cílů a jejich kvantifikovaných hodnot – celkový přehled v Kč. Tabulka 12 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV
Počet podpořených osob
Finanční náročnost přímé podpory v Kč
Finanční náročnost systémových opatření v Kč
Celkem Kč
1 - Provázat PV a DPV vzhledem k TP
90 000
4 305 000 000,-
1 076 000 000,-
5 381 000 000,-
2 - Vytvořit motivující prostředí pro účastníky DPV
230 000
11 904 000 000,-
2 476 000 000,-
14 380 000 000,-
3 - Zvýšit kvalitu DPV vzhledem k TP
200 000
10 131 000 000,-
1 933 000 000,-
12 064 000 000,-
0
0
1 100 000 000,-
1 100 000 000,-
520 000
26 340 000 000,-
6 585 000 000,-
32 925 000 000,-
Specifický cíl
4 - Snížit nezaměstnanost, podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost prostřednictvím DPV Celkem Zdroj: FDV, 2012
93
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Strom problémů DPV v ČR - Příčiny ................................................................................... 10 Obrázek 2 – Strom problémů v ČR - Důsledky....................................................................................... 11 Obrázek 3 – Zóny a kdo se v nich vyskytuje .......................................................................................... 13 Obrázek 4 – Strom strategických cílů DPV v ČR..................................................................................... 23 Obrázek 5 – Specifický cíl 1 a jeho primární cíle a navrhovaná opatření .............................................. 25 Obrázek 6 – Specifický cíl 2, jeho primární cíle a navrhovaná opatření ................................................ 36 Obrázek 7 – Specifický cíl 3, jeho primární cíle a navrhovaná opatření ................................................ 45 Obrázek 8 – Specifický cíl 4, jeho primární cíle a navrhovaná opatření ................................................ 61 Obrázek 9 – Proces zacílení a obsahového a formálního uchopení rekvalifikací .................................. 70 Obrázek 10 – Systém evaluace strategie ............................................................................................... 86
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Zóny DPV a příslušné nástroje DPV .................................................................................... 18 Tabulka 2 – Logický rámec – specifický cíl 1 .......................................................................................... 74 Tabulka 3 – Logický rámec – Specifický cíl 2 ......................................................................................... 76 Tabulka 4 – Logický rámec – Specifický cíl 3 ......................................................................................... 77 Tabulka 5 – Logický rámec – Specifický cíl 4 ......................................................................................... 79 Tabulka 6 – Rámcový harmonogram implementace strategie DPV ...................................................... 81 Tabulka 7 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV .................................................................................... 87 Tabulka 8 – Počty škol dle typu ............................................................................................................. 88 Tabulka 9 – Zóny DPV a příslušné nástroje DPV .................................................................................... 89 Tabulka 10 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV .................................................................................. 90 Tabulka 11 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV .................................................................................. 91 Tabulka 12 - Zóny DPV a příslušné nástroje DPV .................................................................................. 93
94
