Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MAS SLEZSKÁ BRÁNA V OBDOBÍ

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MAS SLEZSKÁ BRÁNA V OBDOBÍ 2014 +

Verze k 21.7. 2015 1


Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Slezská brána, z.s. byla projednána a schválena Valnou hronadou MAS Slezská brána, z.s. dne 21. července 2015.

2


OBSAH 1

ÚVOD.................................................................................................................................................... 6 1.1 1.2

2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAS SLEZSKÁ BRÁNA ................................................................ 7 2.1 2.2

3

Strategie rozvoje MAS Slezská brána.............................................................................................. 6 Způsob budoucích Aktualizací strategického plánu ........................................................................ 6 stručná historie spolupráce na území MAS Slezská brána .............................................................. 7 MAS Slezská brána - současnost ..................................................................................................... 9

ANALYTICKÁ ČÁST (SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA) .................................................... 17 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

3.8

Obyvatelstvo – vývoj osídlení, věková struktura, vzdělanostní struktura ..................................... 17 3.1.1 Historický vývoj počtu obyvatel .......................................................................................... 17 3.1.2 Věková struktura .................................................................................................................. 19 3.1.3 Vzdělanost obyvatel ............................................................................................................. 20 3.1.4 Návrh potenciálních opatření ............................................................................................... 21 Dopravní a technická infrastruktura............................................................................................... 22 3.2.1 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 22 3.2.2 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 23 3.2.3 Návrh potenciálních opatření ............................................................................................... 27 Vybavenost obcí a služby .............................................................................................................. 28 3.3.1 Základní služby v obcích ..................................................................................................... 28 3.3.2 Sociální péče ........................................................................................................................ 29 3.3.3 Sport a volný čas .................................................................................................................. 30 3.3.4 Návrh potenciálních opatření ............................................................................................... 32 Život v obcích ................................................................................................................................ 33 3.4.1 Kulturní zařízení v obcích .................................................................................................... 33 3.4.2 Spolková činnost a vybrané akce ......................................................................................... 33 3.4.3 Turistický ruch, rekreace...................................................................................................... 35 3.4.4 Bydlení ................................................................................................................................. 39 3.4.5 Návrh potenciálních opatření ............................................................................................... 40 Životní prostředí ............................................................................................................................ 41 3.5.1 Těžba nerostných surovin, sesuvná a poddolovaná území ................................................... 41 3.5.2 Vodní hospodářství .............................................................................................................. 41 3.5.3 Kvalita ovzduší a vytápění ................................................................................................... 42 3.5.4 Odpadové hospodářství, staré ekologické zátěže a nevyužívané plochy ............................. 43 3.5.5 Ochrana přírody a zeleň ....................................................................................................... 44 3.5.6 Zemědělství a lesní hospodářství ......................................................................................... 45 3.5.7 Návrh potenciálních opatření ............................................................................................... 46 Podnikání, výroba, zaměstnanost ................................................................................................... 47 3.6.1 Nejvýznamnější zaměstnavatelé .......................................................................................... 48 3.6.2 Základní aktuální informace o širším území jako celku ...................................................... 50 3.6.3. Aktuality v oblasti podnikání na území MAS Slezská brána ............................................... 51 3.6.3.3 Krátké potravinové řetězce .................................................................................................. 53 3.6.4 Návrh potenciálních opatření ............................................................................................... 62 Další výsledky vyplývající z dotazníkového šetření ...................................................................... 63 3.7.1 Hodnocení priorit obcí ......................................................................................................... 63 3.7.2 Hlavní realizovaná opatření v předchozích letech ............................................................... 64 3.7.3 Opatření plánovaná v příštích letech, záměry, vize ............................................................. 65 Rozvojový potenciál ...................................................................................................................... 69 3.8.1 Územní plánování ................................................................................................................ 69 3.8.2 Územní rozvoj a strategické plánování ................................................................................ 69 3.8.3 Potenciál v oblasti lidských zdrojů ...................................................................................... 70 3


3.8.4 Potenciál v oblasti služeb, dopravy, občanské vybavenosti a dalších ekonomických činnostech.......................................................................................................................................... 70 3.8.5 Vlastní prostředky k zajištění vícezdrojového financování rozvoje území .......................... 71 3.8.6 Hasičské jednotky v území MAS Slezská brána .................................................................. 72 3.9. PROBLÉMY A POTŘEBY........................................................................................................... 74 3.9.1. Podpora spolkových a volnočasových aktivit ...................................................................... 74 3.9.2. Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení.................................................................................. 74 3.9.3. Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury ............................................................ 75 3.9.4. Zkvalitnění dopravní infrastruktury ..................................................................................... 76 3.10 SWOT ANALÝZA ........................................................................................................................ 77 4

STRATEGICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 80 4.1 4.2 4.3 4.4

4.5 4.6

4.7 4.8 5

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ......................................................................................................... 107 5.1 5.2

6

Úvod .............................................................................................................................................. 80 Mise ............................................................................................................................................... 81 Vize rozvoje území ........................................................................................................................ 82 Strategické cíle a cílové skupiny.................................................................................................... 82 4.4.1 Strategické cíle ve vazbě na prioritní oblasti: ...................................................................... 83 4.4.2 Strategické cíle dle míry preference:.................................................................................... 83 4.4.3 Průřezové cíle....................................................................................................................... 83 4.4.4 Cílové skupiny ..................................................................................................................... 84 4.4.5 Přehled cílových skupin ....................................................................................................... 84 Prioritní oblasti .............................................................................................................................. 85 Specifické cíle a opatření ............................................................................................................... 86 4.6.1 Prioritní oblast 1 – Vzdělávání............................................................................................. 86 4.6.2 Prioritní oblast 2 – Občanská vybavenost ............................................................................ 88 4.6.3 Prioritní oblast 3 – Kultura, sport a volný čas ...................................................................... 90 4.6.4 Prioritní oblast 4 – Kvalitní životní prostředí....................................................................... 92 4.6.5 Prioritní oblast 5 – Atraktivita regionu ................................................................................ 94 4.6.6 Prioritní oblast 6 – Technická a dopravní infrastruktura...................................................... 96 4.6.7 Prioritní oblast 7 – Sociální služby ...................................................................................... 98 4.6.8 Prioritní oblast 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání.......................................................... 100 4.6.9 Souhrn specifických cílů a opatření realizovaných v CLLD ............................................. 102 Inovativní prvky strategie ............................................................................................................ 104 Integrační Rysy strategie.............................................................................................................. 104 Rovné příležitosti ......................................................................................................................... 107 Udržitelný rozvoj ......................................................................................................................... 108

VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY ............................................................................. 110 Strategické dokumenty v území ................................................................................................... 110 6.1.1 Hlavní strategické a rozvojové dokumenty ........................................................................ 110 6.2 Popis hlavních vazeb na nadřazené dokumenty ........................................................................... 111 6.2.1 Česká republika .................................................................................................................. 111 6.2.2 Moravskoslezský kraj ........................................................................................................ 112 6.2.3 Obce a mikroregiony .......................................................................................................... 113 6.1

7

MONITORING A EVALUACE ..................................................................................................... 114 7.1 7.2

Monitoring ................................................................................................................................... 114 Evaluace strategie ........................................................................................................................ 114

8

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ............................................................................... 116

9

IMPLEMENTAČNÍ ČÁST ......................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 9.1

Popis implementačního procesu na úrovni MAS...................... Chyba! Záložka není definována. 9.1.2 Organizační struktura a kompetence ............................... Chyba! Záložka není definována. 4


9.2

9.3

9.4 9.5

9.6

9.1.3 Systém implementace SCLLD a procedura vyhlašování výzev .......... Chyba! Záložka není definována. 9.1.4 Systém včasného varování, řízení změn a neutralizace rizik ............... Chyba! Záložka není definována. Administrativní postupy ........................................................... Chyba! Záložka není definována. 9.2.1 Hodnocení a výběr projektů ............................................ Chyba! Záložka není definována. 9.2.2 Komunikační plán ........................................................... Chyba! Záložka není definována. Spolupráce MAS na národní a mezinárodní úrovni .................. Chyba! Záložka není definována. 9.3.1 Spolupráce na národní úrovni ......................................... Chyba! Záložka není definována. 9.3.2 Mezinárodní spolupráce .................................................. Chyba! Záložka není definována. Evaluační plán........................................................................... Chyba! Záložka není definována. 9.4.1 Monitorovací tým ............................................................ Chyba! Záložka není definována. PROGRAMOVÉ RÁMCE ....................................................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.1 Programový rámec IROP (PR IROP) ............................. Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.1 Fiche I - Zlepšení dopravních podmínek ........................ Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.2 Fiche II - Sociální služby a sociální bydlení ................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.3 Fiche III - Sociální podnikání ......................................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.4 Fiche IV - Vzdělávání ..................................................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.5 Fiche V - Péče o památky ............................................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.6 Fiche VI - Institucionální rozvoj území .......................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.1.7 Fiche VII - Podpora CLLD ............................................. Chyba! Záložka není definována. 9.5.2 Programový rámec PRV (PR PRV) ................................ Chyba! Záložka není definována. 9.5.2.1 Fiche I - Hmotné investice .............................................. Chyba! Záložka není definována. 9.5.2.2 Fiche II - Diverzifikace zemědělství a podnikání ........... Chyba! Záložka není definována. 9.5.2.3 Fiche III - Lesnictví a resilience území ........................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.2.4 Fiche IV - Ekologické zemědělství ................................. Chyba! Záložka není definována. 9.5.2.5 Fiche V - Komunitní spolupráce ..................................... Chyba! Záložka není definována. 9.5.2.6 Fiche VI - Podpora CLLD............................................... Chyba! Záložka není definována. Indikátorový plán ...................................................................... Chyba! Záložka není definována. 9.6.1 Přehled indikátorů výstupu pro opatření realizovaná v CLLD ............ Chyba! Záložka není definována. 9.6.2 Přehled indikátorů výsledku pro opatření realizovaná v CLLD........... Chyba! Záložka není definována.

PŘÍLOHA Č. 1: MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTECH MIMO CLLD ............................................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. PŘÍLOHA Č. 2: ANALÝZA RIZIK ................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. PŘÍLOHA Č. 3: DALŠÍ STATISTICKÉ ÚDAJE NEPOUŽITÉ PŘÍMO V TEXTU ............ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

5


1

ÚVOD

1.1 STRATEGIE ROZVOJE MAS SLEZSKÁ BRÁNA Vypracovaná Integrovaná strategie rozvoje území MAS Slezská brána je střednědobou strategií pro období 2014 – 2020. Strategie propojuje subjekty, záměry a zdroje území MAS Slezská brána. Strategie je navržena na základě podrobně zpracované analytické části (viz dále), jejíž součástí bylo také dotazníkové šetření mezi jednotlivými obcemi a dále s využitím komunikace a spolupráce čtyř pracovních skupin, jejíž zástupci zastupovali neziskové organizace, spolky, sdružení, podniky, podnikatele a obce regionu Slezská brána. Návrh strategie je tvořen na základě reálných potřeb území bez ohledu na zdroje financování. Jasně definuje jednotlivé potřeby území s vyčíslením jejich priorit. Svým obsahem však také respektuje a navazuje na priority stanovené Evropskou unií a je rovněž výchozím dokumentem pro účast v jednotlivých programech vyhlašovaných Evropskou unií za účelem získání podpory. Strategický plán je navrhnut se záměrem sjednocení a ucelení rozvoje regionu MAS Slezská brána. Strategický plán navrhuje vizi budoucích let regionu, jeho charakter a význam, kterým se bude ubírat. Pomůže současným i budoucím generacím definovanou střednědobou vizi regionu přetvořit v realitu a zároveň nedá prostor k převládnutí různorodých a krátkodobých strategií, které by mohly jít leckdy chaoticky proti sobě a vytvářet tak pocit nejednotnosti a roztříštěnosti regionu MAS Slezská brána.

1.2 ZPŮSOB BUDOUCÍCH AKTUALIZACÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU Veškeré změny v návrhu strategického plánu MAS Slezská brána budou prováděny formou schválení kompetentními orgány MAS Slezská brána a stvrzeny podpisem na změnovém listu.

6


2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAS SLEZSKÁ BRÁNA

Místní akční skupina Slezská brána, z.s. Mírová 178 739 31 Řepiště Zastoupena Rostislavem Kožušníkem, předsedou programového výboru IČ: 01141422 Bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., č.ú.: 3210258329/0800 Datová schránka: v35vcut Email: [email protected] Web: www.masslezskabrana.cz

2.1 STRUČNÁ HISTORIE SPOLUPRÁCE NA ÚZEMÍ MAS SLEZSKÁ BRÁNA Slezská brána je novodobé pojmenování vesnického prostoru, který se nachází v tzv. ostravské průmyslové aglomeraci mezi Ostravou, Havířovem a Frýdkem-Místkem. Název je spojen se založením zájmového sdružení právnických osob na tomto území v roce 1999, který se s výjimkou moravského Paskova nacházel celý na historickém území Slezska. Založení zájmového sdružení právnických osob na tomto území, v podstatě regionálního charakteru, spadá do obecného trendu konce devadesátých let 20. století, kdy vznikala potřeba vytvoření alternativy ke končící reálné spolupráci obcí na okresní úrovni. Jde o stav změny státoprávního uspořádání na přelomu 20. a 21. století, kdy jsou rušeny okresní úřady a jejich kompetence se převádějí jednak na nově vzniklé krajské úřady a jednak na úřady tzv. obcí s rozšířenou působností. Později při svém vzniku v r. 2012 přezvala toto regionální pojmenování – tj. „Slezská brána“ do svého názvu i nově založená místní akční skupina. Řada obecných charakteristik, kromě historického vývoje, členské základny a poslání, je u obou zmíněných regionálních subjektů – tj. Regionu Slezská brána a MAS Slezská brána – obdobná. Spolupráci na území MAS Slezská brána lze rozdělit do dvou části na spolupráci, kterou po právní stránce po svém vznku v r. 2012 „zastřešila“ samotná MAS a spolupráci, která odpovídá aktivitám dobrovolného svazku obcí Region Slezská brána (tj. aktivitám, které zde probíhají již od r. 1999). A) Projekty MAS Slezká brána 1. V rámci Opatření III. 4. 1 Získávání dovedností, animace a provádění (tzv. „Osvojování“) realizovala v letech 2013 až 2014 projekt „Strategie MAS Slezské brány“. V rámci něj uskutečnila řadu setkání s veřejnosti – neziskovými organizacemi, podnikateli, školskými zařízeními atd. a shromáždila od nich informace o rozvojových záměrech v horizontu do cca roku 2020. Rovněž byly zřízeny webové stránky – 7


www.maslsezskabrana.cz a dále byla zpracována první verze analytické a strategické části střednědobého strategického plánu území. Nemalým přínosem pro získání zkušenosti byla realizace tzv. zkušební výzvy, do které spadalo jak její vypsání, tak i reálný příjem žádosti, jejich vyhodnocení a nakonec i realizace vybraných akcí a jejich vyúčtování. Posledním výstupem projektu bylo vydání propagačního materiálu o činnosti MAS. 2. V rámci 22. kola příjmu žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 se MAS Slezská brána zapojila v r. 2015 jako jedna z desíti MAS Moravskoslezského kraje do projektu typu „Spolupráce“. Konkrétně šlo o projekt „Vzpomínky na budoucnost evaluace a monitoring strategického plánování MAS Moravskoslezského kraje“. Takto získala jednak zkušenosti v rámci způsobu realizace tohoto typu projektu a zároveň i hlubší poznatky ze samotného věcného zaměření – tj. poznatky z oblasti evaluace. B) Projekty DSO Region Slezská brána 1. Nejvýznamnějším společným projektem v tomto regionu, zorganizovaným dobrovolným svazkem obcí je vybudování zcela nové cyklostezky mezi Vratimovem a Frýdkem – Místkem (dokončena v r. 2012). 2. Na projekt cyklostezky navazuje soubor menších projektů podporujících cestovní ruch, na kterém se počtem jednoho až dvou projektů podílela každá z obcí. V tomto smyslu byly například zrekonstruovány 3 dřevěné mlýnky, postaveno dětské hřiště, zřízená odpočinková zóna, opravena část již dříve existující cyklostezky, vybudovány odpočívky pro turisty nebo zřízen informační okruh. Uvedené projekty jednotlivých obcí byly doplněny projekty dvou informačních systémů, tj. Turistickým informačním systémem Regionu Slezská brána a Informačním systémem cyklostezky, které se týkají celého území a přispívají k jeho sjednocení. 3. Každoročně probíhají v regionu akce pro děti. Jde o několik sportovních soutěží, které jsou doplněny také o soutěž vědomostní. Od r. 2013 probíhá vědomostní soutěž také pro seniory. 4. Dobrovolný svazek obcí Region Slezská brána se také věnuje poměrně významnou pozornost mapování svých kulturních a přírodních hodnot. Výsledkem je v současné době ediční řada šesti publikací, které se mimo standardního poslání stávají s řadou dalších propagačních materiálů podkladem pro již zmíněné vědomostní soutěže, popř. pro výuku regionální vlastivědy v místních základních školách. Na tuto činnost inovativním způsobem navazal v letech 2014 -2015 „Příroda regionu Slezská brána“, na kterém spolupracoval region jak se zaměstnanci Ostravské univerzity, tak i se zástupci místních základních škol. V r. 2015 vyšla v rámci tohoto projektu publikace, která se stala dalším z podkladů výuky místní vlastivědy, tentokrát však s doplněním o odborné metodické materiály. Přestože jde o tzv. „měkký“ projekt, má potenciál dlouhodobého dopadu a je příkladem schopnosti spolupráce místních základních škol s vysokoškolskými pedagogy. Doplníme-li skutečnost, že byl finančně podpořen i sponzorstvím soukromé firmy, je příkladem spolupráce tří typů organizací – soukromých (sponzor), obecních (organizátor) a obcemi řízených (místní základní školy) organizací,

8


včetně komunikace se subjekty mimo území regionu Slezská brána (Ostravská univerzita). 5. Spolupráce DSO Region Slezská brána se v létech 2014 -2015 rozšířila i na podporu projektů škola zaměřených na kulturní oblast. Konkrétně jde o soutěží přehlídky ve zpěvu, divadelních vystoupeních nebo výtvarné činnosti. Z výsledků je zřejmé, že tato oblast představuje doposud nezmapovaný a zároveň nevyužitý potenciál dětí, který je možno označit za objevení silné stránky vesnické identity území.

2.2 MAS SLEZSKÁ BRÁNA - SOUČASNOST Území MAS Slezská brána se rozkládá na území obcí Vratimov, Šenov, Kaňovice, Paskov, Řepiště, Sedliště, Sviadnov, Václavovice a Žabeň, v Moravskoslezském kraji mezi třemi velkými statutárními městy Ostravou, Havířovem a Frýdkem-Místkem. Zasahuje do území správních obvodů obcí s rozšířenou půosbností (ORP) Ostrava a Frýdek-Místek. Celková rozloha území je 76,86 km2 a celkový počet obyvatel 25 581 (dle evidencí jednotlivých obcí k 1. 1. 2015). Jedná se tedy o hustě osídlené území, neboť celková hustota dosahuje 328 obyvatel/km2.

Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň MAS Slezská brána

Počet obyvatel k 1. 1. 2015 310 3 973 1 812 1 521 1 799 6 273 1 947 7 171 775 25 581

Rozloha (km2) 2,59 11,79 8,01 9,91 4,75 16,63 5,67 14,14 3,35 76,84

Hustota osídlení (počet byvatel/km2) 119 334 223 151 364 372 341 501 230 328

Tabulka 1: Základní údaje řešeného území, zdroj: ČSÚ

Devět obcí v MAS Slezská brána se skládá z těchto dílčích katastrálních území:         

Vratimov - Vratimov a Horní Datyně Paskov – Paskov a Oprechtice Šenov Šenov Kaňovice - Kaňovice Řepiště - Řepiště Sedliště – Sedliště ve Slezsku Sviadnov – Sviadnov Václavovice – Václavovice u Frýdku-Místku Žabeň - Žabeň

9


Obrázek 1: Vymezení území MAS Slezská brána

Charakter území je částečně industriální (především Vratimov, Paskov, Sviadnov, Žabeň), částečně ovlivněn těžbou nerostných surovin, která zde a v blízkém okolí doposud místy probíhá. Významným problémem je znečištění ovzduší, kdy situace patří mezi nejhorší v Evropě. Je to dáno především přítomností velkých zdrojů znečištění ze sousední Ostravy, ale neméně důležitým zdrojem jsou také domácnosti, doprava a zdroje ze sousedního Polska. Postupně se daří zlepšovat způsob odvádění a čištění odpadních vod, na čistírnu odpadních vod jsou postupně napojovány další místní části obcí. Přesto ani v tomto ohledu nelze situaci nazývat ještě jako zcela ideální. Příznivěji je možno hodnotit výbornou dopravní dostupnost regionu, jak z hlediska dopravy silniční (R48, R56, I/11)), tak i železniční, neboť územím prochází železniční trať ve směru Ostrava – Frýdek-Místek a Ostrava – Žilina. Toto umožňuje vyšší flexibilitu při dojížďce do zaměstnání i v rámci zásobování průmyslové výroby. Relativně solidní je také vybavenost technickou infrastrukturou a občanská vybavenost území. Moderním a k životnímu prostředí šetrným způsobem byla doplněna v r. 2012 dopravní obslužnost také dokončením nové 10


cyklostezky podel řeky Ostravice mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou, která je vedle rekreačních a sportovních účelů využívána masově v jarních až podzimních měsících také pro dopravu do zaměstnání. Poloha regionu přináší i solidní podmínky z hlediska pracovních příležitostí. Přímo v zájmovém území se nachází několik větších zaměstnavatelů, velká část lidí dojíždí za prací do Ostravy nebo do Frýdku-Místku, které jsou velice dobře dopravně dostupné Zajímavosti regionu je skutečnost, že se na rozdíl od jiných MAS okresu Frýdek-Místek nachází na historický nesourodém území. Jde v podstatě o „jakési zbytkové území“. Tedy území, které zústalo nepokryté dobrovolným svazkem obcí, i když v jeho okolí již takovéto územní celky již vznikly, a to obvykle na základě vnímání mikroregionální přírodopisné sounáležitosti. Území regionu Slezská brána tedy nemá integrující prvek, jako tomu je např. u Okolí Žermanické a Těrlické přehrady, Povodí Morávky, Povodí Ondřejnice nebo Beskydy-Frýdlantsko, kde je zřejmé již z názvu, že se obce spojily na základě určitého sjednocujícího zeměpisného fenoménu. Symbolicky lze v tomto smyslu uvést, že v dnešní podobě se nachází nejen na území dvou historických zemí (Slezska a Moravy), ale dokonce na území čtyř feudálních panství – Hukvaldském, Paskovském, Frýdeckém a Šenovském. Uvedena skutečnost se do určité míry projevuje do současnosti nepropojenosti celého regionu společnými dopravními linkami veřejných spojů. Na druhé straně se tento „objektivní handicap“ snaží obce svými společnými aktivitami v oblasti propagace regionu přeměnit v pozitivum – tj. uplatňovat při něm jako prioritní postavení konkrétní obce a její příslušnosti k historickým kořenům – především k historickému území. V současnosti má MAS Slezská brána devět obcí. Tři největší s z nich – Vratimov, Šenov a Paskov mají statut města. Území MAS Slezská brána je zcela totožné s územím DSO Region Slezská brána. Zároveň jsou přes tento DSO zapojeny obce i jiné subjekty do aktivit Regionu Beskydy. Region Beskydy je zapojen do třístranné přeshraniční spolupráce Euroregionu Beskydy, v rámci kterého jsou dlouohodobě úspěšně realizovány společné projekty mezi jeho českými, polskými a slovenskými členy. Zájmem MAS Slezská brána je v rámci programového období 2014 – 2020 tuto přeshraniční spolupráci využí také pro rozvoj svého území (pro vlastní projekty i pro podporu přeshraničních partnerských projektu jiných subjektů svého území). Pro tento účel navázala MAS Slezská brána kontakt s polskou MAS - Lokalna Grupa Działania Ziemia Bielska, se kterou uzavřela také rámcovou smlouvu o spolupráci. Největším sídlem je město Vratimov s cca sedmi tisíci obyvateli, nejmenší je vesnice Kaňovice s přibližně třemi sty obyvateli. Z hlediska zemské příslušnosti jde o šest obcí na území historického Slezska (Vratimov, Šenov, Václavovice, Řepiště, Sedliště a Kaňovice) a tři obce na území historické Moravy (Paskov, Sviadnov a Žabeň). Po určité reorganizaci okresních hranic, které dříve zahrnovaly všechny členy do okresu FrýdekMístek, se nyní v hranicích tohoto okresu nachází pouze šest obcí. Zbylé tři se nachází na území 11


okresu Ostrava-město. Do okresu Ostrava-město a stejně tak do územní působnosti Statutárního města Ostrava jako obce s rozšířenou působnosti patří Vratimov, Šenov a Václavovice, do okresu Frýdek-Místek a zároveň do územní působnosti Statutárního města Frýdku-Místku pak lze uvést zbylé obce – tj. Paskov, Žabeň, Sviadnov, Řepiště, Sedliště a Kaňovice. Pro území MAS Slezská brána je typický dlouhodobý nárůst obyvatelstva. Ten v rámci srovnání stavu mezi rokem 2001 a 2015 představuje nárůst až několik desítek procent. Průměrně – tj. za celé území - jde o nárůst o cca 26 % obyvatel, Nejvýraznější je u obce Kaňovice, kde jde dokonce o + 63 %. Další významný nárůst počtu obyvatele – tj. přes 30 % - zaznamenaly obce Sviadnov a Žabeň a přes 20 % obce Václavovice a Sedliště. Zájem o přestěhování obyvatel do klidnějšího prostředí na jedné straně potvrzuje atraktivitu těchto obcí, která je dána rovněž dobrou dostupnosti veřejnými spoji nebo obvykle dobrou občanskou vybaveností. Na druhé straně s sebou přináší nikoli vždy dobře zvládanou adaptaci nových obyvatel na vesnický styl života, který obvykle vykazuje větší inklinaci ke komunitnímu přístupu komunikace mezi lidmi, než na jaký jsou svyklí z městského prostředí. Historická odlišnost vývoje daná zemskou příslušností se do určité míry projevuje i v charakteru zástavby. Moravská část představuje zástavbu většinou orientovanou v okolí centra obce, slezská je typickou rozptýlenou zástavbou. Z hlediska dochovaných památek jsou nejbohatší bývalá šlechtická sídla – tj. Paskov a Šenov, kde se nacházejí jednak poměrně cenné barokní kostely, jednak zbytky zámeckých parků. V Paskově je zachován, celý zámecký areál a malé historické náměstí. Pravděpodobně k největším originálním atraktivitám patří dva dobře udržované a zcela funkční dřevěné kostelíky v Sedlištích a Řepištích. Kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích je stavba z druhé poloviny 15. století (z roku 1485) a kostel Všech svatých v Sedlištích, který byl vystavěn v první polovině 17. století (snad 1624) je zase nejdochovanější stavbou svého druhu v ČR. Obě tyto sakrální památky se nacházejí v Indikativním seznamu kulturních památek ČR.1 Kulturní památky v územní působnosti MAS Slezská brána zapsaných na Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1.1. 2014 číslo rejstříku

uz

Název Sídelní okresu útvar

Část obce

čp.

Frýdek Řepiště Řepiště Místek Frýdek 21823 / 8-704 R Sedliště Sedliště Místek 37248 / 8-703

S

Památka

Ulice, nám. č.or. HZ IdReg /umístění

kostel sv. Michaela

S

149156

kostel Všech svatých

S

132742

Tabulka 2: Kulturní památky na území MAS v ISNKP

O obou kostelících byly sepsány ve spolupráci s Regionem Slezská brána historické publikace. Více informací viz např. PINDUR, D.: Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích. Sedliště 2013; PINDUR,D.: Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích. Řepiště 2013. 1

12


Obrázek 2: Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích.

Obrázek 3: Dřevěný kostel Svatého Michaela archanděla v Řepištích.

Z přírodních zajímavostí lze jmenovat četný výskyt rybníků (na území je jich několik desítek). Další dvě lokality řeka Ostravice a zámecký park v Paskově mají statut území Natura 2000. Cenné jsou rovněž panoramatické výhledy na pohoří Moravskoslezských Beskyd, Slezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. Proti tomu však stojí také krajinné „novotvary“ vzniklé lidskou činností – např. odval Dolu Paskov nebo řízená skládka odpadu v Řepištích. Ze zájmů o rozvoj života spolků, budování infrastruktury (např. dětská hřiště, tělocvičny, veřejná prostranství, školní budovy a zařízení, zřizování naučných stezek a informačních systémů, obnova technických památek – např. dřevěných mlýnků atd.) o propagaci regionu, o práci s dětmi nebo o zapojování se do aktivit vyšších regionů (např. soutěže Vesnice roku) je zřejmé, že nejde jen o pouhou proklamaci rozvoje území, ale o reálnou každodenní práci starostů a jejich spolupracovníků. Podrobnější charakteristiky území dle jednotlivých tematických oblastí jsou uvedeny v dalších kapitolách.

13


2.2.1. Místní aktéři a jejich zapojování do přípravy strategického plánu Na území, které spadá do působnosti MAS Slezská brána, se nachází množství skupin a jednotlivců, kteří mají eminentní zájem o rozvoj této oblasti z hlediska mnohých, často protichůdných, motivací. Jejich možnosti zapojení se do procesů ovlivňujících podobu a funkci tohoto území, ať již osobně či zprostředkovaně, úzce souvisí s limity institucí, jejichž prostřednictvím mohou na rozvoji participovat. Rovněž míra jejich angažovanosti a rozhodovacích kompetencí je limitována nesčetnými faktory počínajícími disponibilními finančními zdroji, legislativou, nebo politickou koncepcí, apod. Je tedy zřejmé, že zdaleka ne všichni obyvatelé mohou mít v rámci tvorby a naplňování společné strategie rozvoje území stejné kompetence. Ve shodě s metodickým postupem LEADER je nicméně žádoucí zapojit do tvorby strategie co nejširší okruh aktérů a zvolit takové přístupy, aby se na budoucnosti svého okolí mohl podílet každý zodpovědný občan, který zde žije a je tudíž v jeho zájmu být osobně účasten tvorby takovýchto rozvojových koncepcí. Pro potřeby této strategie uveďme základní aktéry, jejich kompetence a formy zapojování do strategického plánování. Municipality Základními aktéry v procesu strategické koncepce jsou místní obce. Ty jsou primárním nositelem zodpovědnosti za rozvoj území, který spadá do jejich působnosti. Na území MAS Slezská brána se nalézá devět obcí disponujících stabilní politickou reprezentací pečující o všestranný rozvoj a potřeby občanů. K zapojení občanů pak využívají osvědčené a běžně používané prostředky počínaje anketami, referendy nebo veřejnými diskuzemi a projednáváními, a konče sledováním veřejného mínění prostřednictvím internetových portálů apod. Míra osobní zaujatosti běžných občanů na společném rozhodování je individuální, s dopadem spíše na chod obce a teprve až prostřednictvím volených zastupitelů na rozvoj přesahujících hranice obce. Avšak příprava a realizace rozsáhlejších a nákladnějších projektů přesahuje možnosti samostatné obce a bez členství ve společných organizacích typu místní akční skupiny nebo mikroregionu by byly tyto rozsáhlejší aktivity těžko realizovatelné. Navíc se velikost obcí sdružených v MAS Slezská brána výrazně liší. Spolu s tím se vzájemně liší jejich rozpočty a závislost na systému dotačního přerozdělování prostředků na jejich rozvoj, s čímž pak úzce souvisí nestabilní chování institucí, v jejichž pravomoci je tato dotační politika naplňována. Tato skutečnost má pak dopad na společné projekty. Mikroregiony Spolupráce obcí v mikroregionálních sdruženích pomáhá prohlubovat jejich vzájemnou spolupráci, která se odvíjí od vlastních strategických plánů a realizace vlastních projektů. Ty se koncentrují ponejvíce v oblasti kulturních, vzdělávacích a sportovních projektů, nebo v oblasti společné propagace a kooperace. Společné aktivity jsou nicméně dobře marketingově podchyceny a mají u veřejnosti dobrý ohlas. Ve srovnání s rozpočtovými podmínkami obcí, jsou ale finanční možnosti těchto organizací minimální a pokrývají prakticky pouze jejich běžnou činnost. Mikroregiony se významně podílejí na informovanosti veřejnosti nejen prostřednictvím 14


vydávaných publikací, letáků a brožur, ale také četnými informačními panely a internetovými stránkami, které jsou nezbytným a zcela samozřejmým prostředkem propagace u všech místních aktérů. Ostatní místní a regionální aktéři Dalším významným aktérem majícím vliv na současné podobě území Slezské brány jsou podnikatelské a neziskové subjekty, případně jednotlivé domácnosti a agilní občané. Stimulace jejich individuálních potřeb, aktivit, produkčních a spotřebitelských možností je jednou z hlavních oblastí, které se snaží strategie MAS Slezská brána vyjít vstříc. Podpora těchto aktérů se zaměřuje především na aktivity vycházející z jejich vlastních podnětů a snaží se je zaštítit společnými strategickými cíli. Ačkoliv samotná implementace těchto potřeb není přímo v kompetenci těchto aktérů, je brán výrazný zřetel na jejich připomínky a návrhy. Za tímto účelem MAS Slezská brána aktivně zapojuje tyto účastníky do procesu komunitního plánování, aby poskytla co nejširší prostor k vyjádření se nad projekty, jimiž jsou tito aktéři osobně zainteresování. Komunitní plánování je sice pružná a vysoce efektivní metoda, je však časově a finančně náročná, proto je participace těchto aktérů strukturována do několika pracovních skupin, které se zabývají tematicky odlišnými sférami zájmu podle toho, které zaměření pokládají za prioritní pro svou činnost. Princip místního partnerství a význam MAS MAS Slezská brána má za úkol ve shodě s ideály metody LEADER propojovat aktivity jednotlivých aktérů a v systémové komunikaci plynule podpořit synergii jednotlivých aktivit na jejím území. Množství zdejších partnerství může vzhledem k různému zaměření a kapacitám vést ke konfliktům, které partnerské strategické plánování dovede nejen obejít, ale také jim předcházet. MAS Slezská brána představuje efektivní nástroj spolupráce všech zainteresovaných sektorů společnosti. Důraz na plánování a realizaci projektových aktivit prostřednictvím MAS přesahuje úroveň lokální politiky a zapojuje potřeby místních aktérů do regionální politiky rozvoje vyšších územních celků. MAS Slezská brána hodlá prohlubovat komunitní spolupráci hledáním nových prostředků zapojování místních aktérů, zavádět moderní přístupy diskuzí s veřejností prostřednictvím workshopů, konferencí, seminářů a kulatých stolů, informačních a poradenských center atd. Dokumentace k zapojení komunity do vypracování strategie je přístupná na stránkách MAS Slezská brána v sekci Zapojení komunity strategie MS2014+.2

2

http://www.masslezskabrana.cz/strategie/zapojeni-komunity-strategie-ms-2014/.

15


ANALYTICKÁ ČÁST

16


3

ANALYTICKÁ ČÁST (SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA)

3.1 OBYVATELSTVO – VÝVOJ OSÍDLENÍ, VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA 3.1.1

VĚKOVÁ

STRUKTURA,

Historický vývoj počtu obyvatel

Dle historických dat o počtu obyvatel je patrné, že u většiny obcí počet obyvatel postupně narůstá, přičemž k částečnému propadu došlo v období během a po druhé světové válce. V osmdesátých a devadesátých letech došlo k mírnému poklesu, trend se však obrátil a u téměř všech obcí došlo k výraznému nárůstu v posledních patnácti letech. Je to dáno trendem stěhování obyvatel z měst na venkov. Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň

1910 240 2 425 1 123 1 284 1 589 3 441 1 250 3 318 518

1921 235 2 359 1 192 1 178 1 421 3 489 1 253 3 227 453

1930 200 2 663 1 463 1 203 1 449 4 264 1 353 3 785 523

1950 215 2 509 1 189 1 098 1 285 4 908 1 297 3 478 519

1961 226 2 846 1 388 1 155 1 120 4 772 1 429 7 338 653

1970 206 3 083 1 510 1 116 1 101 5 083 1 399 7 721 667

1980 199 3 150 1 619 1 111 1 075 5 465 1 422 7 706 681

1991 175 3 400 1 528 1 087 1 221 5 330 1 475 6 791 603

2001 192 3 718 1 502 1 190 1 279 5 406 1 492 6 456 607

2011 295 3 925 1 754 1 454 1 605 6 029 1 834 6 935 736

Tabulka 3: Historický vývoj počtu obyvatel v obcích v letech 1910 - 2011, zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel sledovaný v detailu jednotlivých let je podle zdrojů dat rozdělen do dvou tabulek. Tabulka 3 (roky 2001 až 2009) čerpá informace z dat zveřejňených na internetových stránkách Českého statistického úřadu, pro tabulku 4 (roky 2010 až 2015) bylo využito dostupných interních dat městských a obecních úřadu Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň MAS Slezská brána

2001 190 3 711 1 517 1 207 1 297 5 437 1 506 6 431 598

2002 185 3 736 1 547 1 239 1 327 5 421 1 538 6 398 595

2003 191 3 754 1 581 1 263 1 352 5 462 1 544 6 378 598

2004 202 3 781 1 628 1 282 1 385 5 478 1 541 6 464 604

2005 213 3 807 1 623 1 311 1 413 5 522 1 568 6 595 615

2006 238 3 828 1 633 1 308 1 426 5 583 1 620 6 712 621

2007 253 3 850 1 659 1 351 1 466 5 658 1 653 6 712 636

2008 267 3 898 1 658 1 390 1 506 5 747 1 735 6 807 653

2009 276 3 946 1 713 1 411 1 551 5 840 1 783 6 850 670

21894 21986

22123

22365

22667

22969

23238

23661

24040

Tabulka 4: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích MAS Slezská brána mezi lety 2001 - 2009, zdroj: ČSÚ

17


Na vývoj počtu obyvatel v obcích má v posledních letech vliv především migrace, často mladých rodin. Obyvatele získávají především obce ve výhodných dopravních polohách a s dobrou základní vybaveností. Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň MAS Slezská brána

2010 281 3 966 1 705 1 409 1 618 5 889 1 776 7 043 668

2011 293 3 960 1 709 1 423 1605 5 974 1 804 6 962 692

2012 298 4 011 1 764 1 471 1 665 6 022 1 835 7 106 741

2013 295 4 005 1 775 1 494 1 670 612 1 905 6 945 749

2014 307 3 943 1 789 1 498 1 729 6 188 1 931 7 079 770

2015 310 3 973 1 812 1 521 1 799 6 273 1 947 7 171 775

24 355

24 422

24 913

24 950

25 234

25 581

Tabulka 5: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích MAS Slezská brána mezi lety 2010 - 2015, zdroj: evidence městských a obecních úřadů, stav k 1.1. daného roku

K 1. 1. 2015 žilo v obcích na území MAS Slezská Brána 25 581 obyvatel. S výjimkou Paskova, kde počet obyvatel v poslední době více méně stagnuje, je zřejmý trend postupného a plynulého nárůstu počtu obyvatel všech ostatních obcí. Toto je dáno atraktivitou bydlení v zázemí větších dopravně dobře dostupných měst a současně trendem migrace obyvatel z těchto měst do jejich zázemí. Obyvatele získávají především obce ve výhodných dopravních polohách a s dobrou základní vybaveností.

Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel v MAS Slezská brána, zdroj: evidence městských a obecních úřadů, stav k 1.1. daného roku

Z tabulek a grafu je patrné, že počet obyvatel v regionu kontinuálně roste. Toto je dáno atraktivitou bydlení v zázemí větších dopravně dobře dostupných měst a současně trendem migrace obyvatel z těchto měst do jejich zázemí. Obyvatele získávají především obce ve výhodných dopravních polohách a dobrou základní vybaveností. 18


3.1.2

Věková struktura

Následující údaje se věnují věkové struktuře obyvatel. Ve většině obcí se projevuje nárůst počtu i celkového procentuálního podílů osob v postproduktivním věku – tj. věku nad 65 let. To odpovídá celospolečenskému trendu zvýšování věku, kterého se lidé dožívají. Obecně dochází u většiny obcí také k nárůstu počtu i celkového procentického podílu v kategorii předproduktivního věku – tj. ve věkové kategorii do 14 let. Logicky tak klesá procentuální podíl produkitvní věkové kategorie – tj. kategorie občanů ve věku 15 – 64 let. Věk 0 - 14 let

Obec

Věk 15 - 64 let

2011

2012

2013

48

55

54

55

55

208

212

208

219

215

31

28

Paskov

627

629

622

607

598

2 804

2 761

2 740

2 736

2 755

508

Řepiště

266

291

287

300

313

1 159

1 162

1 167

1 168

1 155

Sedliště

253

262

268

264

279

990

1 009

1 023

1 031

Sviadnov

257

248

261

282

300

1 092

1 069

1 104

1 138

Šenov

873

907

940

936

967

4 078

4 079

4 125

Václavovice

271

294

316

321

329

1 262

1 266

Vratimov

988

1 031

1 018

1 055

1 096

4 727

Žabeň

106

118

121

131

130

3 689

3 835

3 887

3 951

4 067

Rok Kaňovice

MAS Sl. brána

2014

2010

2011

2012

Věk 65 a více

2010

2013

2014

2010

2011

2012

2013

2014

28

30

35

535

558

570

596

294

301

311

323

343

1 036

181

183

186

197

206

1 183

269

288

300

305

314

4 151

4 179

1 026

1 043

1 074

1 302

1 310

1 302

281

274

289

4 725

4 755

4 784

4 803

1 187

1 179

1 193

475

503

507

518

517

114

115

117

16 795

167 86

16 931

17 055

17 145

3 891

3 946

4 056

1 101 1 121 299

1 223 1 252 121

Počet obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích je uveden v následující tabulce.

<= 14

Obec

65+

2012

2013

2014

2012

2013

2014

2012

2013

2014

Kaňovice

18,6

18,1

18,0

71,9

72,0

70,5

9,5

9,9

11,5

Paskov

16,0

15,5

15,1

70,4

69,9

69,8

13,6

14,6

15,1

Řepiště

16,6

16,8

17,3

66,2

65,2

63,8

17,2

18,0

18,9

Sedliště

18,0

17,7

18,3

69,4

69,1

68,1

12,6

13,2

13,5

Sviadnov

15,5

16,3

16,7

66,6

66,0

65,8

17,9

17,7

17,5

Šenov

15,0

15,1

15,4

67,7

67,1

66,7

17,3

17,8

17,9

Václavovice

16,0

16,6

16,9

69,1

67,9

66,9

14,9

15,5

16,2

Vratimov

14,9

15,3

68,1

67,2

17,0

17,3

17,5

Žabeň

16,0

17,0

16,8

68,4

67,3

66,7

15,6

15,7

16,5

MAS Slezská brána

15,6

15,7

15,9

68,1

67,7

67,2

16,3

16,6

16,9

14,9

67,7

Tabulka 7: Věková struktura obyvatel obcí MAS Slezská brána v letech 2012 až 2014, zdroj: ČSÚ 2012 až 2014

Věková struktura potvrzuje všeobecný celospolečenský trend stárnutí obyvatelstva – tj. postupný narůstající podíl kategorie postproduktivního věku, který bude vyvolávat stále větší potřebu 19

128

4 169 4 310

Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obcí MAS Slezská brána v období 2010 - 2014, zdroj: ČSÚ

Věková skupina (%) 15 - 64

315


poskytování specifických sociálních služeb pro seniory. Na druhé straně se zde projevuje také trend nárůstu podílů dětí, který je způsoben migrací mladých rodin z okolních měst. Tento trend vyvolává a bude dále vyvolávat potřebu rozšiřování kapacit předškolních a školních zařízení. Názorné doložení vývojových trendů ve změně struktury za celé území v letech 2012 až 2014 dokládá graf.

Obrázek 5: Graf věkové struktury

Další podrobnější demografické charakteristiky (rozdělení na muži a ženy, migrace, přirozený přírůstek apod.) jsou uvedeny v příloze č. 1 na konci strategické části. 3.1.3

Vzdělanost obyvatel

Dosažené vzdělání obyvatel je podrobně uvedeno v následující tabulce. Hodnoceno je pochopitelně pouze vzdělání obyvatel v kategorii nad 15 let věku. Poměr obyvatel bez vzdělání nebo se základním vzděláním kolísá od 13 % v Kaňovicích po 19 % v Sedlišti, podíl středoškoláků (i vyučení bez maturity) se pohybuje od 65 % ve Václavovicích po 73 % v Žabni, podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí je od 9 % v Žabni po 18 % ve Václavovicích. Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň Počet obyvatel 298 3 808 1 690 1 419 1 536 6 013 1 860 6 742 680 celkem bez vzdělání 3 6 2 8 2 4 3 13 3 základní vč. 30 508 194 207 185 881 231 1 025 86 Věk neukončeného 15 + střední vč. vyučení (bez 97 1 168 478 430 420 1 636 485 1 955 221 maturity)

20

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň úplné střední s 76 932 457 321 380 1 523 477 1 641 178 maturitou nástavbové 2 84 45 30 44 142 42 164 17 studium vyšší odborné 1 25 12 8 14 41 22 61 6 vzdělání vysokoškolské 32 353 201 136 226 760 282 748 55 - bakalářské 6 60 31 16 43 127 34 124 6 - magisterské 26 280 164 116 179 608 238 606 46 Tabulka 8: Dosažené vzdělání v MAS Slezská brána v roce 2011 (%), zdroj: SLDB 2011

Dosažené vzdělání má vliv i na úspěšnost při hledání zaměstnání. Důležitou roli mohou hrát také vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které však v tabulce zahrnuty nejsou. Z praktické spolupráce ze zakladními školami je zřejmá absence výuky regionálních témat. V současnosti je postupně zastupována vědomostními soutěžemi, a to jak pro žáky základních škol, tak pro seniory. Cílovým stavem však je dosáhnout komplexního řešení formou zpracování materiálů charakteru regionální vlastivědy. Pro tento účel se lze jako o pilotní oborový projektu opřít o materiály připravené pro výuku regionálního přírodopisu, které mají jako základ odborně zpracovanou učebnici, ke které byly místními učiteli zpracovány i pracovní listy. Zavedení výuky regionální vlastivědy zároveň pomůže lépe adaptovat rodiny, které se do regionu přestěhovávají z okolních měst. 3.1.4   

Návrh potenciálních opatření Zachování a zajištění občanské vybavenosti především v oblastech školství, zdravotních a sociálních služeb, a to především pro seniory a kapacit v mateřských školách, Podpora výuky technických oborů tradičně uplatnitelných na trhů práce v průmyslové oblasti Ostravska Podpora dlouhodobého vzdělávání obyvatel v různých oblastech, především s ohledem na uplatnění na trhu práce. – tj. spolupráce s UP, velkými firmami, rekvalifikační programy apod.

21


3.2 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.2.1

Technická infrastruktura

Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace a plynofikace. Obec Kaňovice

ČOV 2 menší lokální ČOV Je, zájem napojit sídliště u Dolu Paskov V projektu Pouze veřejné budovy v centru, v plánu decentralizované čištění Většina obce napojena

Vodovod Ano

Plyn Většina obce

Kanalizace Není

Paskov

Ano

Většina obce

70 % obce

Řepiště

Ano

Většina obce

Menší část obce, zastaralá

Sedliště

Ano

Většina obce (cca 70 %)

V centru obce pro veřejné budovy (KD, ZŠ, OÚ…)

Sviadnov

Ano

Většina obce

Šenov

Ano

Většina obce

Václavovice

Ano

Většina obce

Vratimov

Ano

Většina obce, chybí v okrajových částech a nových lokalitách

Vratimov kompletní, plán v Horní Datyni

Vratimov napojen na ČOV Ostrava, plán nové ČOV v Horní Datyni

Žabeň

Ano

Většina obce

Většina obce (s výjimkou 1 lokality - cca 10 domů)

Většina obce napojena

Většina obce Z významné části je, probíhá výstavba (bude 85 %) Většina obce (70 %), připraven projekt na další část

Svedena na ČOV Havířov Většina obce napojena

Tabulka 9: Stav technické infrastruktury v obcích, zdroj: dotazníkové šetření

Napojení na rozvody elektrického proudu funguje v zájmovém území bezproblémově. Stejně tak je zajištěno zásobování pitnou vodou, kdy na veřejný vodovod je napojena převážná část obyvatelstva. Výjimky tvoří pouze dílčí okrajové zástavby. U vodovodů byla v rámci dotazníkového šetření zmiňována potřeba průběžné rekonstrukce a zastaralost (Kaňovice, Paskov, Řepiště...). V Sedlištích je v plánu napojit na vodovod místní část Amerika. Co se týče plynofikace a zásobování teplem, tak všechny obce jsou z převážné části plynofikovány s výjimkou okrajových částí, kde se plynofikace ekonomicky nevyplatí. Plyn je jedním z hlavních zdrojů vytápění, vzhledem k vzrůstajícím cenám jej však zčásti doplňují také uhlí a dřevo. Ve Vratimově je část města napojena na dálkové vytápění. Využití obnovitelných zdrojů energie k vytápění je s výjimkou dřeva nízké (např. solární kolektory, tepelná čerpadla...). Tento stav má také negativní dopad na kvalitu ovzduší, kdy lokální topeniště přispívají ke znečištění. Malá vodní elektrárna se nachází v Paskově a Sviadnově, fotovoltaické elektrárny jsou instalovány na střechách soukromých domů, odhadované pokrytí lze odhadnout na cca 5 % střech.

22


V oblasti čištění odpadních vod chybí kanalizace v Kaňovicích, kde je problémem nedostatek financí a malá velikost obce. Ve větších sídlech - Paskově, Sviadnově, Šenově, Vratimově a také Žabni je kanalizace vybudována na větší části obce a čistírna odpadních vod je buď přímo v obci, nebo je voda odváděna na ČOV v okolních sídlech (Šenov – Havířov, Vratimov – Ostrava). V plánu je dobudování kanalizace ve Vratimově (Horní Datyně), části Paskova a jedné menší lokality v Žabni. V Sedlišti jsou odpadní vody čištěny pouze v centrální části obce u veřejných budov, v okrajových částech je vybudování kanalizace ekonomicky velmi náročné – řešením může být decentralizované čištění odpadních vod. V Řepištích je kanalizace pouze v menší části obce. V projektu je čistírna odpadních vod. Řada rodinných domů řeší čištění odpadních vod na domácí ČOV. Ve Václavovicích je zhruba 70 % obce pokryto funkční splaškovou kanalizací, která je napojena na ČOV přímo v obci. Pro dalších zhruba 10 % území je zpracován projekt s platným stavebním povolením. Tyto části budou postupně dostavovány v závislosti na finančních prostředcích. V centrální části obce funguje i kanalizace dešťová, kterou provozuje Obec Václavovice Většina obcí uvádí, že plánuje zateplit různé objekty ve svém majetku. Jedná se především o budovy škol a školek (v rámci rekonstrukcí), budovy obecních úřadů, hasičárny a další. Konkrétně byly zmíněny tyto objekty (nejedná se o kompletní výčet): -

Vratimov: dům s pečovatelskou službou 2x, MŠ Vratimov, MŠ Horní Datyně, 2 bytové domy, ZŠ Šenov: dům s pečovatelskou službou, hasičárna, MŠ - zateplení budov, výměna oken Kaňovice: zateplení obecního úřadu Paskov: hasičárna – 2x, 1 kulturní dům Řepiště: hasičárna a osvětový dům Sviadnov: budova pošty s byty, včetně celkové rekonstrukce Václavovice: ZŠ, obecní úřad Žabeň: v dlouhodobějším horizontu kulturní dům

Naopak využití obnovitelných zdrojů energie není příliš předpokládáno. Předpokládá se i průběžný zájem soukromých subjektů o zateplování svých nemovitostí. 3.2.2

Dopravní infrastruktura

Poloha zájmového území je z hlediska dopravní dostupnosti velmi dobrá, neboť územím prochází významné dopravní silniční i železniční tahy. Velice dobrá dopravní dostupnost je ve směru na Ostravu a Frýdek-Místek, kam také velká část lidí dojíždí za prací, kulturou a vzděláním. Přímo zájmovým území prochází rychlostní silnice R56 ve směru Ostrava – Frýdek– Místek, Šenovem prochází silnice I/11 a v sousedním Frýdku je rychlostní silnice R48. Stejně tak dálnice D1 je velmi dobře dopravně dostupná. Tyto silnice jsou doplněny hustou sítí dalších krajských komunikací (II/473, II/477, II/478, II/479) a sítí místních komunikací, které jsou ve správě obcí. Územím prochází také železniční trať z Ostravy do Frýdku–Místku a Šenovem také z Ostravy do Havířova. 23


Obrázek 6: Schéma hlavních komunikací v území MAS Slezská brána

Pro potřeby mapování intenzity dopravy a s tím spojeným lokalizováním přetěžovaných silnic proběhlo v roce 2010 celostátní sčítání dopravy. Výsledky vyhodnocené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR byly pro oblast MAS Slezské brány vyextrahovány do následující tabulky:

24


Intenzita dopravy číslo komunikace

R 56

11

473

477

478 479 4705 4794 4841 47811 48411

úsek

7-1757 7-1758 7-1766 7-1773 7-1779 7-3154 7-3826 7-2616 7-2618 7-2628 7-2721 7-2728 7-2555 7-2561 7-2562 7-2571 7-5851 7-5858 7-5859 7-3198 7-4570 7-4590 7-4600 7-3796 7-1760 7-1767

osobní a všechna těžká jednostopá dodávková motorová motorová motorová vozidla bez vozidla vozidla vozidla i s přívěsy celkem 4107 4366 3326 3308 3310 2305 2226 731 553 731 491 491 2185 1452 628 698 632 613 613 518 861 330 378 353 1384 771

24154 21002 23783 19536 19350 14225 17055 3794 3329 3794 3070 3070 5778 8243 3512 5100 4049 2431 2431 4029 4657 2090 1914 2831 8690 4921

75 63 93 42 71 74 68 65 79 65 49 49 49 74 39 34 69 31 31 44 64 28 49 24 89 59

28336 25431 27202 22886 22731 16604 19349 4590 3961 4590 3610 3610 8012 9769 4179 5832 4750 3075 3075 4591 5582 2448 2341 3208 10163 5751

Tabulka 10: Data o intenzitě dopravy na vybraných dopravních komunikacích. Zdroj: celostátní sčítání dopravy ŘSD 2010.

Z této tabulky je patrná zvýšená potřeba řešit vysokou intenzitu dopravy v obcích. S problémem vysoké intenzity dopravy pak souvisí problém hluku, kterým se blíže zabývá kapitola 3.5.5.2. Hlukové zatížení. Z dotazníkového šetření prováděného mezi vedením obcí vyplývá, že v obcích je dlouhodobým problémem údržba stávajících místních komunikací, která je pro obce značně finančně nákladná. Řada komunikací potřebuje rekonstrukci. Toto je zmiňováno u většiny obcí v území. Mezi další zmiňované potřeby obcí patří vybudování chodníku podél silničních komunikací a oddělení pěší dopravy od cyklistické. Místy je zmiňována potřeba rozšíření komunikací, řešení závad na dopravních komunikacích, případně doplnění a obnova veřejného osvětlení. 25


Územím prochází část cyklostezky Ostrava – Beskydy, která je určena pouze pro cyklisty, je ale využívaná také in-linisty. Na ní navazují vyznačené cyklistické regionální trasy, které jsou v podstatě v každé obci. Jak cyklostezka, tak cyklotrasy slouží jednak k denní dojížďce do zaměstnání, jednak ke každodenní příměstské rekreaci. Na cyklistické trasy je navázána další infrastruktura – posezení, občerstvení, informační tabule, dětská hřiště apod. Dle vyjádření obcí je cyklistická infrastruktura z větší části dobudována a plánují se zde spíše menší projekty (mobiliář, informační tabule, služby pro cyklisty, dílčí úsek cyklotras...). Výjimkou je vybudování nové cyklostezky mezi Ostravou a Havířovem, která by sloužila především pro dopravu do zaměstnání. Ta by procházela územím města Šenov. Doprava přináší také dílčí problémy. Problém hlukového znečištění z dopravy je uváděn ve Vratimově (II/478 a II/477), Šenově (II/479, I/11), Žabni (silnice přes obec, kde jezdí kamióny kvůli zpoplatnění na R56), silnice II/473 v obcích Václavovice, Kaňovice, Sedliště. Její šíře a kvalita provedení zcela nevyhovuje hustotě provozu a zvláště pak provozu velké kamionové dopravy. Tato silnice je i zdrojem nadměrného hluku neustále obtěžujícího občany. Částečnou úlevu by přineslo zamezení průjezdu velkých kamionů. Problém je zmiňován dále také v Paskově podél I/56, kde jsou v plánu protihlukové stěny (investor ŘSD). Mezi dopravní závady byly uváděny chybějící chodníky v některých úsecích obcí (Šenov, Sviadnov, Václavovice, Vratimov – Horní Datyně), nutnost rekonstrukcí místních komunikací v obcích, nekvalitní veřejné osvětlení (Šenov), železniční přejezd (Vratimov) a další (nevyhovující křižovatky, chybějící přechod, rychle jezdící vozidla – zpomalovací semafory, prahy, radary apod.). Specifickým problémem je neexistence vzájemného propojení veřejnými dopravními prostředky mezi některými částmi regionu. Bez složitého přestupování nelze dojet např. ze Sviadnova, Žabně nebo Paskova do Šenova, Sedlišt nebo Kaňovic. To limituje především konání společných akcí pro seniory. Řešením by bylo zavedení služby „senior-taxi“.

Obrázek 7: Schéma hlavních cyklistických tras v území MAS Slezská brána

26


3.2.3  

  

     

Návrh potenciálních opatření Zlepšení napojení mezi vlakovou a autobusovou dopravou a zachování dopravního napojení okrajových částí. Vymístění cyklistické a pěší dopravy mimo silnice s vysokou frekvenci automobilové dopravy – např. vybudování nové cyklostezky na území města Šenov spojující Havířov a Ostravu (četně doprovodného inventáře) Rekonstrukce místních komunikací Opatření pro zlepšení bezpečnosti dopravy v obcích – zpomalovací semafory, prahy, radary apod. Modernizace a rozšíření sítě kanalizací se zakončením na čistírnách odpadních vod – Horní Datyně, Sedliště, Řepiště, Kaňovice, okrajové části obcí (Paskov, Žabeň, Václavovice). Modernizace a výměna kotlů v domácnostech. Realizace energetických úspor na soukromých i veřejných objektech a využití vhodných obnovitelných zdrojů elektrické energie. Vybudování nových odpočinkových a informačních prvků pro turisty, především pro cykloturisty Rekonstrukce veřejných objektů Rekonstrukce veřejných osvětlení Zavedení služby senior-taxi

27


VYBAVENOST OBCÍ A SLUŽBY

3.3 3.3.1

Základní služby v obcích

Václavovice

1

1

1

1

1 5 5

2 5 5

1 4 5

1 5 5

2 4 5

2 1 5

4 1 2 2 3 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1

4 2 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

5 4 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 3 1 3 1 4

5 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4

5 1 3 1 3 1 2 2

1

1

2

1 4 4

1 4 4

1 5 5

Legenda: 1 - funguje dobře 2 - funguje s dílčími problémy

3- je dostupné jinde

Žabeň

Sviadnov

1

Řepiště

1

Paskov

5 2 5 1 3 1 1 1 1 1 3 3 3 1 1 1 5

5 1 3 1 3 3 2

2 3 3 3 1 2 1 4

5 3 1 1 1 1 1 3 3 3 1 1 1 1

3 1 5 1 3 1 1 1 1 1 3 3 3 1 1 1 1

Kaňovice

5 2

Šenov

jesle mateřská škola základní škola 1.-9. třída základní škola 1.-5. třída střední škola pošta hostinec se stravováním hostinec bez stravování obchod praktický lékař dětský lékař zubní lékař gynekolog kostel hřbitov knihovna sběrný dvůr místo veřejného přístupu k internetu internetové připojení obecní rozhlas kabelová televize

Vratimov

Typ občanské vybavenosti

Sedliště

Služby jsou oblast, která se významně podílí na kvalitě života v obcích a ovlivňuje její atraktivitu pro bydlení. S rostoucí velikostí sídla platí i úměrné zvětšování nabídky služeb. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno i na oblast služeb. Hlavní závěry jsou uvedeny v následující tabulce:

3 3 3 3 2 3 1 5

4 - obec postrádá 5 - obec nepostrádá

Tabulka 11: Hodnocení základních služeb v jednotlivých obcích

Z hlediska školských zařízení je situace relativně dobrá, neboť s výjimkou Kaňovic je alespoň pětiletá základní škola dostupná v každé obci. V Šenově a Vratimově je také základní umělecká škola, která má pobočku i v Paskově. Pouze Kaňovice postrádají mateřskou školu. Většina obcí 28


nepostrádá ani jesle, i když případné zřízení by uvítali (Vratimov, Šenov). Střední školy jsou dobře dostupné v blízkém okolí. Ve Vratimově sídlí Dům dětí a mládeže Vratimov, který má pobočky v řadě obcí regionu Slezská brána. Mezi zmiňované problémy a potřeby v oblasti školství patří:  rozšíření kapacity mateřských školek (Vratimov, Sedliště, Václavovice, Kaňovice by uvítali novou MŠ)  rekonstrukce, dostavby a zateplení školských budov (Sviadnov, Šenov, Václavovice)  rekonstrukce kaple (Žabeň) Vzhledem k větší velikosti sídel je v obcích dobře dostupná i řada dalších služeb, od obchodu, pošty, hostince, knihovny a lékařů. V menších obcích je nutno k lékaři dojíždět. Naopak v nejmenší obci Kaňovice řada služeb chybí a je nutno za nimi dojíždět do dalších obcí. Nízký zájem je o obecní kabelovou televizi, některé obce by uvítaly obecní rozhlas. Dobře fungující rozhlas je v obci Žabeň. Uváděna byla také potřeba zřízení nebo úprav sběrných dvorů (Šenov, Řepiště). Možností je rozšíření svozu odpadu (např. o sběr šatstva apod.) Ve Vratimově a Šenově byl zmíněn zájem na zřízení místní kabelové televize. 3.3.2

Sociální péče

Legenda 1 - funguje dobře 2 - funguje s dílčími problémy

Kaňovice

Paskov

Řepiště

Sedliště

Sviadnov

Václavovice

Žabeň

domov důchodců denní stacionář terénní pečovatelská služba do domu dům s pečovatelskou službou sociální bydlení azylový dům zařízení pro osoby se zdravotním postižením sociální poradna

Šenov


Vratimov

Na většině území České republiky postupně dochází ke stárnutí obyvatelstva a zvyšování jejich průměrného věku. Dá se proto očekávat i zvyšující se potřeba pro zajištění souvisejících služeb pro seniory. Tomuto tématu se věnovalo také dotazníkové šetření. Z analýzy vyplývá, že ze sociálních služeb je nejvíce zavedena terénní pečovatelská služba, která je většinou zajišťována soukromými subjekty (sociální neziskové organizace) ve spolupráci s obcemi. Ta doposud není zavedena v Kaňovicích a Řepištích, jinde funguje. Co se týče finančně náročnějších služeb (domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou apod.), tak ty jsou většinou zajišťovány ve větších městech (Frýdek–Místek, Ostrava), domov s pečovatelskou službou funguje ve Vratimově, Sviadnovu a Šenově. Menší zájem je o azylové domy (dostupné ve větších městech) a sociální bydlení, naopak panují celkem výrazné obavy z „ubytoven“, kam by se stěhovali sociálně slabší občané (obavy z kriminality).

4 5 1 1 1 3 5 1

5 5 1 1 5 5 5 1

4 3 3 4 5 5 5 3

5 4 2 4 5 5 5 5

5 4 4 5 4 5 5 5

3 5 1 5 5 5 3 3

3 3 1 1 1 3 3 3

5 5 1 5 5 5 5 5

4 5 1 5 5 5 5 5


Tabulka 12: Přehled sociálních služeb

29

4 - obec postrádá 5 - obec nepostrádá


Z hlediska plánovaných opatření zvažuje Vratimov zřízení azylového domu nebo domova pro seniory, ale pouze jako společný záměr více obcí s rozděleným kofinancováním. Paskov také plánuje denní stacionář a dům pro seniory s pečovatelskou službou. Řepiště chce zavést terénní pečovatelskou službu, Sviadnov zvažuje spolupráci s Paskovem při zřízení domova pro seniory. Mezi dalšími zmiňovanými záměry jsou výstavby malometrážních sociálních bytů především pro seniory, ale také startovacích bytů pro mladé rodiny. Sociálně vyloučená lokalita se přímo na území obcí MAS Slezská brána nenachází, je však v bezprostřední blízkosti na území Frýdku-Místku, a to na ul. Míru, která se nachází podél železniční trati na pravém břehu Ostravice a sousedí s průmyslovou zónou (cca 300 m od Sviadnova). Jedná se o pět dvoupodlažních domů po 8 bytových jednotkách 3. kategorie a dále několik dalších jednotlivých vícepatrových domů. Domy chátrají. Dříve tyto byty sloužily jako ubytování pro zaměstnance okolních průmyslových podniků. Někteří z Romů jsou „starousedlíky“, kteří dříve pracovali v okolních podnicích. Po revoluci sem byly postupně sestěhovány převážně romské rodiny z okolí. Aktuální odhad jejich počtu je 350-400 lidí, převažující vzdělání je základní, míra nezaměstnanosti je vysoká. Významně je zde zastoupena lichva a krádeže. Ačkoliv se lokalita nachází mimo území MAS, vzhledem ke své blízkosti však mohou některé negativní jevy ovlivňovat i život na území sousedních obcí, které náleží k MAS (především Sviadnov, popř. Žabeň). Významné je zde zajištění vzdělávání, odpovídající kvality bydlení, podpora zaměstnanosti, řešení bezpečnosti a efektivní řešení sociálních služeb. 3.3.3

Sport a volný čas

Kvalita vybavenosti obcí sportovišti, kulturním a dalším zařízením je velmi důležitá jak z hlediska možnosti trávení volného času v obcích, tak také z hlediska sociálního a společenského (volný čas mládeže, možnosti pro celoroční činnost zájmových sdružení, prevence kriminality apod.). Většinou ve vazbě na školní zařízení se v některých obcích nacházejí tělocvičny a sportovní hřiště. Ta je možno využít nejen pro pořádání akcí sportovních, ale také jiných společenských. Současně v některých obcích určitá sportoviště postrádají a do budoucna plánují jejich realizaci. Z hlediska kultury a pořádání společenských akcí bývá důležitý u menších obcí kulturní dům. Ten aktuálně chybí v Kaňovicích a ve Václavovicích, v ostatních obcích je. Z hlediska volného času hraje významnou roli i Dům dětí a mládeže ve Vratimově.

30

Legenda: 1 - funguje dobře

2 - funguje s dílčími problémy

Sviadnov

5 2 3 3 5 1 4 2 5 3 3 1 1 1 5 1

5 1 3 3 5 1 1 1 3 3 3 1 1 4 1 5

5 1 1 1 1 1 5 1 5 5 1 1 1 1 1 5


4 - obec postrádá

5 1 2 3 5 1 1 2 1 3 5 1 2 2 5

5 1 5 5 5 4 5 1 5 4 4 1 1 5 5 5

1 1 1 1 5 1 1 1 3 1 1 1 1 1 3 3

Žabeň

Sedliště

1 4 1 5 5 1 4 1 5 5 4 1 1 1 5 5 4

Šenov

Řepiště

3 2 5 5 5 4 3 4 3 5 3 4 4 5 5 5

kino klubovny spolků penzion, hotel ubytovna tábořiště, kemp kulturní dům/sál muzeum/galerie dětské hřiště/dětský koutek sauna venkovní bazén přírodní místo ke koupání tělocvična hřiště tenisový kurt jezdecký areál bowling jiné - fotbalové hřiště

Paskov

Kaňovice


Václavovic e Vratimov


3 1 1 1 5 1 4 1 5 5 2 4 2 1 5 5

5 - obec nepostrádá

Tabulka 13: Vybavenost obcí sportovním a kulturním zázemím

Z hlediska záměrů obcí pro rozvoj této oblasti patří:      

rekonstrukce a zlepšení stavu stávajících sportovních zařízení a areálů (hřiště, tělocvičny...) – Vratimov, Šenov, Kaňovice, Sedliště, Sviadnov, Václavovice, Žabeň budování nových dětských hřišť a koutků – Vratimov, Kaňovice, Řepiště, Václavovice ... přírodní koupání – Paskov (bývalé důlní nádrže), Václavovice-přírodní koupaliště v místě dnes nevyužívaného koupaliště zázemí pro kulturní zařízení – Kaňovice, Paskov (areál zámku), Václavovice, Šenov – rekonstrukce muzea podpora rekreace – odpočívadla (Řepiště, Paskov, Žabeň, Kaňovice, Vratimov, Šenov), rozhledna (Sedliště) apod. zřízení menšího muzea – Žabeň (úvaha), Paskov, Řepiště, Václavovice (úvaha – lidové dřevěnice)

31


Trend v této oblasti směřuje k multifunkčnosti zařízení, která jsou požadována tak, aby splňovala více funkcí najednou – různé typy sportů, multifunkční sály (pro pořádání různých kulturních akcí) s prostory pro setkávání spolků a další. Tento směr pomáhá zvýšit využitelnost daného zařízení, snížit provozní náklady a nabídnout občanům více možností trávení volného času. 3.3.4      



Návrh potenciálních opatření Budování sítě sociálních a zdravotnických služeb především s ohledem na očekávané stárnutí populace. V oblasti mateřského a základního školství reagovat na předpokládaný nárůst počtu mladých obyvatel – zajistit dostatečné kapacity. Vybudování nových sportovišť a veřejných prostranství – multifunkčních sportovních hal a zařízení, budování dětských hřišť a dětských koutků. Rekonstrukce a zlepšení stavu stávajících sportovních zařízení a areálů (hřiště, tělocvičny...) Vytvoření a zlepšení zázemí pro kulturní akce Spolupráce komunální sféry s neziskovými organizacemi a komerční sférou (možné sponzorství) při spoluorganizaci sportovních soutěží, kulturních akcí a realizaci drobných investičních záměrů Obnova místního kulturního a historického dědictví - drobné sakrální stavby, historicky zajímavé objekty apod.

32


3.4 ŽIVOT V OBCÍCH 3.4.1

Kulturní zařízení v obcích

Obce se za účelem zajištění dobrých podmínek pro život svých obyvatel snaží vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolují realizaci všech projektů a aktivit, o které by byl v obcích zájem. Realizace vzdělávacích, sociálních i kulturních projektů může přispět ke zlepšení poskytování služeb, jak pro běžné obyvatele, tak pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva (starší občané, s omezenou mobilitou, nezaměstnaní...), ke zvýšení kvality vzdělávání a vůbec ke zvýšení kvality života v území. Z hlediska kulturního vybavení obcí jsou ve všech obcích zajištěny pouze ty nejzákladnější kulturní možnosti – tj. veřejná knihovna, kulturní zařízení v různých podobách a hřbitov (mimo Kaňovice a Žabeň). Ostatní kulturní zařízení se nacházejí pouze v některých větších obcích – kino v Paskově a Vratimově, divadla a multikina jsou již mimo region, ale pořád dobře dostupná (zejména Ostrava). Některé obce mají menší obecní muzea (Sedliště, Šenov), v Šenově, Vratimově a Žabni jsou střediska volného času. Zmínit je třeba i drobné kulturní a sakrální památky, kaple a kostely, z nichž některé také plní kulturní a společenskou funkci. Příkladem jsou především kostely v Řepištích (noc kostelů, průvodcovská služba), Václavovicích (koncerty), Paskově (koncerty), Sedlištích (průvodcovská služba, koncerty) a Šenově (průvodcovská služba). Výjimečně mohou tuto funkci plnit i některé kaple – Žabeň - kaple sv. Fabiábna a Šebsetiána (živý Betlém), Řepiště – kaple sv. Floriána (stálá expozice prací dětí z jejich školní keramické dílny). 3.4.2

Spolková činnost a vybrané akce

Spolková činnost je pro obce velmi důležitá, neboť přispívají k lepší sociální soudržnosti v obcích. Spolky – dobrovolní hasiči, sportovní kluby, myslivecká sdružení a jiná občanská sdružení - bývají často motorem kulturního života, kromě své samotné činnosti také pořádají řadu akcí společenských. Proto je v zájmu obcí jejich podpora, ať už formou finanční, organizační nebo zajištěním vhodných prostor. Spolky (tj. i sportovní kluby aj.) a jejich činnost hrají důležitou roli i v zájmovém území. Mezi základní takřka celoplošně působící organizace patří myslivci, svazy zahrádkářů, sdružení dobrovolných hasičů a sportovní organizace. Důležitou komunitou jsou také společnosti církevní orientace – tj. např. scholy, sbory, křesťanská společenství při farách apod.

33


Hlavní společenské organizace v obcích      







Kaňovice – Sbor dobrovolných hasišů (dále SDH) a klub důchodců Paskov – SDH Paskov, SDH Oprechtice, sportovní kluby, kluby seniorů apod. Řepiště - SDH, Tělovýchovná jednota, myslivecká sdružení Hubert a Lesanka, klub seniorů, Moravskoslezská symfonieta Sedliště – Tělovýchovná jednota, SDH, Hornický spolek Rozkvět, klub důchodců, Český svaz včelařů, Myslivecké sdružení, Český svaz chovatelů Sviadnov – Tělovýchovná jednota, jezdecký klub, klub seniorů, skauti Šenov - Pionýrská skupina Šenov, Junák, Asociace TOM ČR, Rodičovské centrum Šenovské sluníčko, Sportovní klub Šenov, ČOS – TJ SOKOL Šenov, Sportovní klub Lapačka, Sportovní klub Relax, Šachový klub Šenov, Šipkový klub PC KAFE Šenov, HC Šenov, Orel jednota Šenov, Woley Club Šenov o. s., Asociace víceúčelových ZO technických sportů a činností, Taneční škola Palas, Český zahrádkářský svaz, Český kynologický svaz, SDH, Český rybářský svaz, Český svaz včelařů, Myslivecké sdružení Šenov, Český červený kříž, Svaz těl. postižených v ČR. MO Šenov, Senior klub Šenov, Historicko-letopisecký aktiv, Lukostřelecký klub, Modelářský klub, Šenovský rybář, SK Relax Šenov Václavovice – TJ Sokol – oddíl kopané, SDH, Myslivecké sdružení, Klub žen, badmintonový klub, spolek důchodců, spolek invalidů, zahrádkáři, divadelní soubor Propadlo, turistický oddíl Práčata, Sdružení římskokatolických věřících ve Václavovicích, Sdružení rodičů při MŠ a ZŠ Vratimov – SDH – Vratimov, SDH - Horní Datyně, TJ SOKOL Vratimov, TJ Horní Datyně, FC BIOCEL Vratimov, SKI klub Vratimov, SK TIME OUT Vratimov, Volejbalový klub Vratimov, Minigolf team PLUPO Vratimov, SK tenisu BIOCEL Vratimov, o. s., TTC MG ODRA GAS Vratimov, Občanské sdružení ZIK ZAK, Horolezecký oddíl HORSKÉ SPORTY, Klub českých turistů Horní Datyně, Sdružení vratimovských motorkářů – SVM, Občanské sdružení Pakynostra, POSPOLU, Pionýrská skupina Mír Vratimov, Myslivecké sdružení Hubert, Český rybářský svaz - MS Vratimov, Český svaz zahrádkářů, Český zahrádkářský svaz Horní Datyně, Český svaz bojovníků za svobodu, Český svaz včelařů, o.s., zákl. organ. HD, Svaz tělesně postižených Vratimov, Klub důchodců, Klub vojenské historia Ostrava (provozovatel vojenského muzea ARMY-LAND OSTRAVA) Žabeň – SDH, klub důchodců, TJ Sokol

V rámci dotazníkového šetření byly zmíněny také překážky, které částečně omezují pořádání společenských akcí v obci. Byly uvedeny tyto:     

Šenov - nevyhovující prostory pro pořádání venkovních akcí (nezpevněné povrchy, bez možnosti ukrytí vystupujících a diváků, chybí sociální zařízení) Kaňovice - chybí sál, tělocvična a venkovní prostory Paskov - bezbariérovost kina Řepiště - chybí dostavět zázemí pro společenské akce (společenské centrum) Sedliště - finance a zájem veřejnosti o akce (platí obecně pro více obcí) 34


 

Václavovice – chybí menší kulturní dům pro pořádání akcí Žabeň – venkovní zázemí pro společenské akce

Spolky ve spolupráci s obcemi pořádají řadu kulturních, sportovních a dalších společenských akcí. Mezi nejzákladnější patří plesy (obecní, plesy zájmových sdružení), sportovní turnaje, poutě (jarmarky), výstavy, dny dětí, poznávací zájezdy, výlety, exkurze a další. Z těch výjimečných zmiňme např. Lašské kulturní léto a Lašské slavnosti (Sedliště) nebo Bezručův pohár (Sviadnov – jezdecký klub).Své místo si zde našly i akce pořádané nebo spolupořádané (společně s obcemi) dobrovolného svazku obcí Region Slezská brána – tradice sportovních soutěží žáků základních škol (tzv. sportovních olympiád – od r. 2009) pro děti základních škol, tradice vědomostních soutěží žáků základních škol (od r. 2010), a nově od roku 2012 i vědomostní soutěže pro seniory. Novým potenciálem (od r. 2014) se jeví konání meziškolních soutěží s kulturním obsahem (zpěv, kresby, divadlo), které nejen zajímavým způsobem zpestřuje život žáků na základních školách, ale vytváří předpoklad k objevování talentů v různých kulturních a výtvarných oblastech, popř. k trvalému, byť amatérskému aktivnímu angažování mladých lidí. Pro obce je spolková činnost velmi důležitá a je cílem zachování a zajištění podpory ze strany obcí při pořádání těchto společenských akcí. Specifický význam má i pro celý region, který je spojením území z různým historickým vývojem a tím pádem územím do určité míry také z hlediska přirozené pospolitosti nesourodým. Společenské akce tak pomáhají k lepšímu poznání a k tvorbě sounáležitosti obyvatel i k jiným obcím a k celému území (tj. v tomto smyslu regionu Slezská brána). 3.4.3

Turistický ruch, rekreace

Území regionu Slezská brána není klasickou destinací pro cestovní ruch. Naopak vzhledem ke své poloze v zázemí velkých měst, jako je Ostrava, Frýdek–Místek a Havířov. Jsou zde dobré podmínky pro rozvoj každodenní rekreace. Může se jednat především o cykloturistiku, neboť územím prochází několik cyklistických tras a stezek, z nichž z nejvýznamnějších je nově vybudováná páteřní cyklostezka podél Ostravice z Ostravy do Frýdku–Místku a dále na Beskydy, která je návštěvníky území hojně využívaná a na kterou navazuje několik regionálních cyklistických tras. Je zde potenciál i pro další rozvoj cyklodopravy, a to spíše v propojení dílčích úseků cyklistických tras, dobudování odpočívadel, rozšíření nabídky občerstvení a zvýraznění dalších místních drobných atraktivit. Toto rozšíření cyklodopravy, především ve smyslu dopravy do zaměstnání by bylo žádoucí především vybudováním cyklostezky mezi Havířovem a Ostravou, která by zasáhla region Slezská brána především na území města Šenov. V území naopak nejsou příliš vhodné podmínky ke koupání a vodním sportům. Koupaliště se nachází ve Vratimově a je otevřeno od června do srpna. Příležitosti k venkovnímu koupání jsou místy u Ostravice a drobných vodních ploch.

35


Hlavní příležitostí je tedy rozvoj příměstské rekreace, budování a údržba stávajících sportovišť a prvků pro odpočinek a relaxaci – včetně dětských hřišť (kolektivní sporty, tenis, bowling aj.), zlepšování jejich vybavenosti a zvýraznění místních zajímavostí (menší muzea, vyhlídky, naučné informační cedule, dětská hřiště, odpočivky pro cyklisty a další). Specifickou novodobou záležitosti, která přivádí do regionu velké množství návštěvníků je rozvoj tzv. in-line bruslařů. Je to dáno optimálními podmínkami, které pro tento sport vytváří cyklostezka okolo Ostravice a zároveň popularita tohoto druhu sportu, podporována jeho rozvojem i na nedaleké cyklostezce a zároveň in-line okruhu kolem přehrady Olešná. V rámci dotazníkového šetření byly zjišťovány nejzajímavější atraktivity z hlediska rekreace: 



 

 

  

Vratimov - cyklostezka podél Ostravice, koupání v Ostravici a koupališti, kondiční běžecké trasy s relaxačními prvky v lese Důlňák, muzeum vojenské techniky Army Land, naučná stezka Vratimovská štreka Šenov - barokní stavba kostela Prozřetelnosti Boží (je nazývaná také jako „Perla Slezska“) s průvodcovskou službou, barokní sochy, zámecký park, naučná stezka s přírodními a živočišnými unikáty, větrné mlýnky, vlastivědné muzeum, sportoviště pro míčové a plážové sporty, lukostřelecký areál Kaňovice - rybník Kamenec, výletiště s dětským hřištěm u obecního úřadu Paskov - areál Paskovského zámku, včetně zámeckého parku, informační okruh „Zajímavosti z historie Paskova“, odpočívka s relaxačními prvky u cyklostezky „U sv. Kryštofa“, do budoucna (tj. z pohledu r. 2015) to mohou být zpřistpněné a zprovozněné technické památky – pivovar, malá vodní elektrárna Řepiště – kostel, drobné sakrální památky, cyklostezka Ostrava – Beskydy Sedliště - kostel Všech Svatých s průvodcovskou službou, včetně okolního hřibitova, který je možno označit dle jeho charakteru „skanzenem litinových křížů“, výletiště a výhledové místo „Bezručova vyhlídka“ s památníkem Ovobozené půdy, kde se navíc předpkládá (z pohledu r. 2015) v budoucnu vybudování rozhledny, stalová restaurace Lašská Jizba s prodejem suvenýrů, vlastivědné muzeum Sviadnov – cyklostezka, stylová restaurace Ondráš Václavovice – cyklostrasy, pramen a výletiště Ryninka, dřevěnky, dřevěné mlýnky, kaplička a další drobné sakrální památky, kostel Žabeň – cyklostezka podél Ostravice, stylová restaurace U Čápů

Vzhledem k malému počtu návštěvníků se zde nachází pouze menší penziony, které často současně slouží jako ubytovny pro dělníky a další návštěvníky území, kteří zde jezdí i z jiných důvodů než rekreačních. Menší penziony se však nachází téměř ve všech obcích (kromě Kaňovic a Václavovic) - tj. v Paskově, Šenově, Řepištích, Sedlištích, Sviadnovu, Žabni a Vratimově. Jejich kapacita je obvykle do 20 lůžek. Ve Vratimově se také nachází hotel Vratimov. Počet přenocování není na obcích evidován. Je nutné také zmínit zahrádkáře a zahrádkové osady, které se nacházejí ve Vratimově, Paskově, Šenově, Žabni, Sedlištích a Řepišti, a které jsou také využívány k rekreaci. Nelze je však považovat za potenciál rozvoje cestovního ruchu. 36


S touto oblastí souvisí také vzhled obce. Obecní prostranství jsou postupně obnovována, je obnovována veřejná zeleň, parčíky i liniová zeleň v krajině (aleje podél cest). Tato opatření jsou realizována průběžně podle aktuálních potřeb, dostatku financí a aktuálních dotačních výzev. Turistický ruch není rozhodující oblasti hospodářství a zaměstnanosti v regionu. Jeho služby a jejich rozvoj jsou však přirozeným obohacením také služeb pro místní obyvatele. To platí i v obraceném konstatování. Může přitom přinášet občasné pracovní příležitosti a jeho rozvoj je „příležitosti“ celého regionu. Současně je však možno doplnit, že území je okrajovou součástí Karpat, konkrétně západobeskydského podhůří, což může být z hlediska cestovního ruchu také dílčí potenciální příležitostí. Dílčím zachovalým a velmi zajímavým znakem karpatské krajiny jsou zde např. dřevěné kostelíky (Řepiště, Sedliště) a větrné mlýnky (Šenov, Václavovice. Repiště). Větrné mlýnky, lidově zvané „větřoky“, pocházejí z období od přelomu 19. a 20. století do 30. let 20. století. Jsou vzácnou technickou památkou, která byla specifickou pro oblast mezi Ostravou a Beskydami. Byly stavěny především pro potřeby majitelů zemědělských usedlostí, kteří byli často rovněž zaměstnání v průmyslových podnicích – tzv. komozemědělců. Vazbu na karpatský region lze spatřovat i v charakteru dřevěnic, které se dochovaly ve své typické podobě především ve Václavovicích. Uvedena vazba vychází jednak z potřeby spolupráce území MAS s širším okolím v rámci karpatského území České republiky, jednak se zájmu o zapojení do mezinárodní spolupráce, která nachází z hlediska Karpat svou oporu i v Karpatské úmluvě deklarující zájem sedmi zemí, ve kterých se pohoří Karpat nachází, k vzájemné spolupráci. Jde vedle České republiky také o Polsko. Slovensko, Maďarsko, Ukrajinu, Rumunsko a Srbsko, které v r. 2014 zpracovaly společný rozvojový dokument Strategie udržitelného rozvoje v Karpatech. Vazba na Beskydy (a Karpaty obecně) je příležitostí k rozvoji cestovnímu ruchu a současně ke spolupráci s dalšími obcemi do této oblasti náležejícími, ať už v ČR, na Slovensku nebo Polsku. V území se zachovalo několik větrných mlýnků, 3 z nich byly včetně technologie rekonstruovány do plně funkční podoby Turistický ruch není rozhodující oblasti hospodářství a zaměstnanosti v regionu. Jeho služby a jejich rozvoj jsou však přirozeným obohacením také služeb pro místní obyvatele. To platí i v obraceném konstatování. Může přitom přinášet občasné pracovní příležitosti a jeho rozvoj je „příležitosti“ celého regionu. Blíže – viz. část 3. 6. 5. Rozvoj služeb a infrastruktury cestovního ruchu

37


Obrázek 8: Nově rekonstruovaný dřevěný mlýnek ve Václavovicích (z roku 2013)

Obrázek 9: Nově rekonstruovaný dřevěný mlýnek v Řepištích.

Obrázek 10: Nově rekonstruovaný dřevěný mlýnek v Šenově.

38


3.4.4

Bydlení

Údaje o bytovém fondu jsou obsaženy ve výsledcích ze Sčítání lidí, domů a bytů, které proběhlo v roce 2011. Z tabulky je zřejmé, že ve všech obcích regionu převažují byty v rodinných domech a s výjimkou Paskova a Vratimova, kde se nachází i větší množství bytových domů, je tato převaha výrazná. Podíl neobydlených bytů je velmi nízký v poměru k velikosti obce a tvoří celkově pouze 3,8 % ze všech bytů. Částečným důvodem je rekreační využití objektů (v malé míře), částečně přestavba a nevyhovující stav bytů. Jednoznačně tedy převažují trvale obydlené byty. Celkově převažují byty v osobním vlastnictví, které tvoří přes 70 % z množství všech bytů. Zbývající část je bydlení nájemní a družstevní, které je ovšem částečně možno brát jako osobní vlastnictví. Tyto informace svědčí o stabilizovaném osídlení, především v obcích venkovského charakteru a současně vlastní bydlení je předpokladem i pro stabilizovanou sociální situaci. Nájemní bydlení je rozšířenější v Paskově (15% bytů), Sviadnově (16 %) a Vratimově (12 %).

Václavovic e

Vratimov

129 128 -

1 577 1 057 512

719 697 16

531 523 6

639 520 80

2 397 2 194 181

730 719 10

3 051 1 830 1 209

1

19

5

1

3

6

3

22

276 5 -

1 2 1 83 11 5 3 74 99 89 97 1 6 119

14 17 15 745 159 72 239 93 27 902 1 335 858 543 1 311 21 54 91

13 6 10 495 77 25 9 462 601 113 487 606 3 16 103

1 4 4 363 44 16 4 6 285 423 5 431 424 8 17 115

8 5 2 385 9 34 104 10 370 539 467 96 502 14 39 101

17 18 21 1 573 7 215 145 22 43 1 396 1 985 748 1 306 2 006 21 62 105

15 3 4 529 9 61 8 6 490 606 287 340 608 6 23 110

23 46 44 1 306 595 182 371 90 57 1 940 2 586 1 661 1 045 2 149 303 177 88

3 1 17 195 17 6 6 126 222 192 45 214 5 14 107

Tabulka 14: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích MAS Slezská brána, zdroj: SLDB 2011

39

Žabeň

Šenov

slouží k rekreaci přestavba nezpůsobilé k bydlení obydlené ve vlastním domě byty - právní v osobním vlastnictví důvod jiné bezplatné užívání bytu užívání nájemní družstevní jiný důvod užívání bytu obydlené plyn zaveden do bytu byty vodovod v bytě technické přípoj na kanalizační síť vybavení žumpa, jímka obydlené ústřední byty - způsob etážové vytápění kamna Průměrná plocha bytů (m2)

Sviadnov

rodinné domy bytové domy změna uživatele

Sedliště

byty celkem druh domu neobydlené byty - důvod neobydlenosti

Řepiště

Byty celkem

Paskov

Byty

Kaňovice

Z hlediska vytápění převažuje ústřední vytápění (zejména centrální kotel), etážové vytápění nebo kamna tvoří pouze nízký podíl.

282


S postupným růstem počtu obyvatel je potřeba uspokojovat poptávku po stavebních pozemcích, kterou se doposud daří naplňovat. Vzhledem k rozvolněnému charakteru zástavby je množství volných pozemků relativně dostačující, je však především nutné zodpovědně zpracovávat územní plány a vymezování nových stavebních parcel vhodně usměrňovat tak, aby nedocházelo k přílišným nežádoucím zásahům do volné krajiny a zvyšování náročnosti údržby technických sítí a cest. Z hlediska bydlení je nutno zmínit také postupnou průběžnou modernizaci domovního fondu. Velkým tématem je snižování energetické náročnosti objektů a zvyšování účinnosti vytápění. Jedná se o ekonomicky náročnější opatření, která však mají několik přínosů – snižují spotřebu energii a závislost na dodávce paliv, snižují provozní náklady objektů, podporují zlepšení kvality ovzduší a celkově zvyšují kvalitu bydlení a hodnotu nemovitostí. Dalším tématem jsou v tomto ohledu hromadné elektronické aukce na dodávky energií. 3.4.5        

      

Návrh potenciálních opatření Podpora kulturních, sportovních a dalších společenských akcí ze strany obcí, popř. mikroregionu Slezská brána Spolupráce mezi obcemi v rámci regionu a rozvoj přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými partnery Údržba a obnova kulturních a sportovních zařízení v obcích a jejich multifunkční využití Zlepšení podmínek a rozšíření nabídky pro cyklisty – občerstvení, přístřešky, opravny kol Budování a údržba naučných stezek Realizace energetických úspor, která sníží provozní náklady a zvýší kvalitu ovzduší a bydlení. Obnova a budování sportovišť – optimálně vícefunkčních Zapojování návštěvy území nabídkou jednodenních výletů v rámci celokrajské dlouhodobější nabídky (spolupráce s Moravskoslezským krajem a cestovním kancelářemi zaměřenými na příjezdovou turistiku – tj. tzv. incoming, popř. s Dolní oblasti Vítkovic, které mohou nabídku regionu Slezská brána zařadit jako doplněk vlastní nabídky). Využití zámeckého parku v Paskově pro rozvoj cestovního ruchu (informační centrum, galerie, muzeum atd.) a tím vytvoření atraktivity s nadregionálním významem. Vybudování rozhledny na Bezručově vyhlídce v Sedlištích. Větší propagace dřevěných kostelů v regionu, které patří k výjimečným památkám celé Severní Moravy a Slezska. Zavedení moderních forem propagace a rozšíření volného přístupu k internetovým připojením (elektroničtí průvodci využívající QR kódy atd.). Využití potenciálu místních výrobku k propagaci regionu i k podpoře jejich výrobců (např. ruční výroba mýdla ve Vratimově, výroba svíček v Sedlištích atd.) Zlepšení regionálního marketingu – upgrade webových stránek, navigační tabule u silnic k významným atraktivitám a službám Rozvoj agroturistiky (např. hipoturistiky provozované Jezdeckým areálem ve Sviadnově) 40


3.5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.5.1

Těžba nerostných surovin, sesuvná a poddolovaná území

V zájmovém území se nachází ložiska nerostných surovin, a to zejména černého uhlí a zemního plynu, méně také cihlářské suroviny. Velká část ložisek sem zasahuje z Ostravska a svou velikostí zasahují na území více obcí. V současnosti se těží pouze zemní plyn a černé uhlí, v některých ložiscích nebyla těžba vůbec zahájena. Ložiska jsou chráněna vymezenými chráněnými ložiskovými územími. Zasahují sem ložiska Důl Odra (černé uhlí), Důl Paskov (zemní plyn), Václavovická elevace (černé uhlí), Řepiště, Řepiště-sever a Šenov u Ostravy (cihlářská surovina), Paskovzápad (černé uhlí, zemní plyn) a Oprechtice (černé uhlí), Vratimov (Černé uhlí, zemní plyn) a Šenov (Černé uhlí, zemní plyn). Na území města Šenova zasahují ložiska nerostných surovin Havířov-západ, Důl Odra, J. Fučík, Václavovské elevace (i Václavovice a Vratimov). Na území města Vratimova zasahuje Důl Paskov, Důl Odra, stř. Paskov a Hrabová-Bártovice. Těžba probíhá pouze na Dole Paskov. V současné době mají však těžební společnosti velké problémy, které souvisí s velmi nízkou cenou uhlí a zemního plynu na trzích. V území se nachází také několik sesuvných území, především v údolí řek. Zasahují např. na území obcí Řepiště, Paskov, Žabeň - podél řeky Ostravice, místy se nacházejí přímo v zástavbě nebo její blízkosti. Mohou být rizikem pro stávající stavby a omezením pro rozvoj obcí při budování nových staveb. V území se také nacházejí plošně rozsáhlá poddolovaná území. Jedná se o haldy a další plochy ovlivněné důlní činností. 3.5.2

Vodní hospodářství

Nejvýznamnějším a páteřním tokem zájmového území je řeka Ostravice, která jím protéká z jihu na sever. Významným tokem je také řeka Lučina, která prochází Šenovem a kolem ní se nachází několik vodních ploch (Volenský rybník, Košťálovický rybník). Vodní nádrže vzniklé díky důlní činnosti se nacházejí v Paskově. U některých toků je vymezené záplavové území pro stoletou vodu. Jedná se o řeku Ostravici, kdy její záplavové území zasahuje do katastrů obcí Paskov, Řepiště, Sviadnov, Žabeň a o řeku Lučinu, jejiž záplavové území se nachází na katastru města Šenov. V Paskově je také vymezené záplavové území potoku Ščuči. Zde část stoleté vody může ohrožovat i zástavbu v obci. V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno ohrožení povodněmi. Problémy byly uváděny v Paskově, kde se dobudovává protipovodňová ochrana, Sedlištích a Vratimově. Celkově však rizika povodní nejsou nikterak významná a nová protipovodňová opatření jsou potřebná pouze 41


místy a realizují je správci toků. Jako drobnější problém byly uváděny také občasné přívalové srážky, které jednak mohou zatopit menší části území a jednak způsobují odnos zeminy ze zemědělských pozemků. Poměrně zajímavou problematikou tohoto území jsou také rybníky. Jsou v podstatě ve většině obcí. Tj. v Sedlištích, Řepištích, Šenově, Žabni, Vratimově, Paskově, Kaňovicích a Václavovicích. Mohou mít význam jak v cestovním ruchu a relaxaci, tak i pro zájmové rybaření a nakonec při systémovém rozvoj chovu ryb i význnam pro místní hospodářství. 3.5.3

Kvalita ovzduší a vytápění

Území MAS Slezská brána patří mezi nejvíce znečištěné v republice a na celém území jsou překračovány imisní limity – především pro polétavý prach a polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdrojem znečištění jsou jak velké zdroje z Ostravska, tak i místní průmyslové podniky, domácnosti při spalování nevhodných druhů paliv a také doprava. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší v okolí patří např. Biocel Paskov a.s., Značné množství emisí však produkují nepříliš vzdálené zdroje jako ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice, Arcelor Mittal Ostrava a.s., Elektrárna Třebovice, ČEZ, a.s. - Energetika Vítkovice a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a.s., OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., ENERGETIKA TŘINEC, a.s. a další. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem znečišťujících látek. Významný je také transfer znečištění ze sousedních polských oblastí. K vytápění domácností je používán především zemní plyn, méně uhlí, částečně také dřevo a další paliva. Řada veřejných budov byla v předchozích letech zateplena, čímž se snížila i spotřeba paliv, což má vliv na kvalitu ovzduší. Zateplovány jsou také soukromé budovy – např. panelové domy, kde je efektivita úspor vyšší – rodinné domy jsou zateplovány pomaleji (vyšší vstupní náklady vs. přínos). Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je znázorněno na následujícím obrázku.

42


Obrázek 11: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2010

3.5.4

Odpadové hospodářství, staré ekologické zátěže a nevyužívané plochy

V zájmovém území se nachází řada zařízení pro nakládání s odpadem. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí odborné firmy, obvykle zajišťují pro obce komplexní nakládání s odpady. Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních i jiných odpadů, což bude nutné také vyřešit. V obcích je obvykle tato problematika řešena domácím kompostováním a svozem prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. V Sedlištích občané využívají služeb sběrného dvora a kompostárny svozové společnosti. Systém nakládání s odpady je veskrze funkční, funguje systém separovaného sběru. V Šenově plánují úpravy sběrného místa (vyasfaltování, rozšíření, třídící linka, nové kontejnery), v Řepištich vybudování sběrného dvora. V rámci územně analytických podkladů a také v rámci dotazníkového šetření byly zjišťovány staré ekologické zátěže a nevyužívané areály (brownfields). Byly uvedeny tyto:  

   

Paskov – bývalé stavebniny, plochy v rámci Dolu Paskov, Řepiště – skládka nebezpečného odpadu, areál bývalého zemědělského družstva (v soukromých rukou), hliniště cihelny, potenciálně odval dolu Paskov (po ukončení těžby v Dole Paskov) Sedliště – bývalé kryté silážní žlaby Šenov – areál bývalého zemědělského družstva Václavovice – bývalé zemědělské družstvo, bývalé koupaliště Vratimov - papírny 43


Staré ekologické zátěže mohou představovat riziko pro životní prostředí a vhodné je zde efektivnější využití území. Je v zájmu obcí zajistit jejich asanaci a nové využití. 3.5.5

Ochrana přírody a zeleň

V zájmovém území MAS Slezská brána najdeme několik zajímavých chráněných území a dalších lokalit. Především se jedná o evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Jde o: Chráněné území

Předmět ochrany

Obec

Evropsky významná lokalita (EVL) Řeka Ostravice EVL Paskov

lokalita vranky obecné lokalita páchníka hnědého

Paskov, Řepiště, Staré město, Sviadnov, Žabeň Paskov

EVL Mokřad u Rondelu

lokalita čolka velkého

Šenov (na hranici s Havířovem)

EVL Václavovice - pískovna

lokalita čolka velkého

Václavovice, Šenov

Tabulka 15: Chráněná území

Tyto lokality je jednak nutné chránit před poškozením, zároveň je možné jejich využití pro potřeby rekreace a cestovního ruchu – možnost umístění informačních cedulí a naučné stezky. Dále se zde nachází celá řada méně významných, avšak z přírodního a rekreačního hlediska zajímavých lokalit, jako jsou vodní toky a jejich okolí, drobné vodní plochy, lesní celky a další. Jejich bližší identifikaci i odborné vyhodnocení lze naléznout v publikaci autorského kolektivu Ostravské univerzity „Příroda regionu Slezská brána“, vydanou DSO Region Selzská brána v r. 2015. Krajinný ráz je významně narušen především industriálními plochami a plochami po těžbě nerostných surovin. Nachází se zde velké množství antropogenních ploch pro průmyslové využívání, štěrkovny, skládky, haly a hustá cestní síť a vedení technické infrastruktury. Pro zajištění ochrany a zlepšení krajinného rázu je možno přispět ochranou přírodě blízkých částí území, ochranou vegetace podél komunikací, vodních toků a vodních ploch, omezením umísťování výškových staveb na horizonty a zachování historických částí obcí a jejich charakteru. 3.5.5.1 Invazní druhy rostlin Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě, jako on. U invazí na větších plochách může dojít k situaci, že daný druh změní charakter vegetace v dané lokalitě. Odstraňování těchto výskytů je v řadě případů problematické (např. likvidace křídlatky) a taky finančně náročné, neboť musí být řešeno za pomoci chemických látek a opakovaně. Invazní druhy často obsazují plochy narušené, jako jsou břehy řek, antropogeně ovlivněné plochy (opuštěné stavby, ruiny, náspy apod.). Na území MAS Slezská brána k šíření invazních druhů také dochází, byť dosud nebylo provedeno kompletní zmapování. Jedná se zejména o netýkavky malokvětou a žláznatou, křídlatku japonskou, trnovník akát, třapatku 44


dřípatou apod. Výskyt byl zaznamenán v řadě lokalit, např. podél toku Ostravice, Olešné, Datyňky, Lučiny (Mokřad u Rondelu), Žabeňské rybníky, bývalý hrádek Štandl, les Důlňák u Vratimova, odval v Řepištích, odkaliště Šenově (Pežgovský les) v Paskově apod. (viz také publikace Příroda regionu Slezská brána. Pro efektivní řešení této problematiky by mělo být prvním krokem důkladné zmapování výskytu těchto invazních druhů a následně jejich odstranění. 3.5.5.2 Hlukové zatížení Většina zdrojů hluku je vázána na silniční dopravu. Hlavní dopravní tepnou v území jsou silnice R56 a I/11, které jsou však z větší části vedeny mimo obytnou zástavbu. Dále se jedná o silnice druhé třídy, které již obcemi procházejí více. V rámci dotazníkového šetření byly uváděny stížnosti na hluk z dopravy u obcí:      

Paskov – ze silnice I/56 Sedliště – ze silnice II/473 Šenov – ze silnice I/11, II/473 a II/479 Václavovice – II/473 Vratimov – silnice II/477 a II/478 Žabeň – ze silnice vedoucí přes obec

Problémy s hlukem jsou obtížně řešitelné. Místy mohou napomoci protihlukové stěny, místy může pomoci výměna oken v domech, místy je možnost výsadeb pásů zeleně a stálezelených plotihlukových stěn (užívaných hojně v zahradničí) podél komunikací. Hlučnost je dána občas i rychlostí dopravy. Toto je částečně ovlivnitelné umístěním měřičů rychlosti a případně i zpomalovacích prahů nebo dopravním značením. 3.5.6

Zemědělství a lesní hospodářství

Region je poměrně intenzívně zemědělsky využíván. Stupeň zornění je poměrně vysoký. Orná půda zaujímá cca 1/3 celkové výměry pozemků v obci. Pěstují se zde nejvíce obiloviny, krmné plodiny, luskoviny a řepka olejná. Je zde také velké množství zahrad. Trvalé travní porosty zaujímají menší plochu – cca 10 %. Výměry zemědělské půdy jsou zobrazeny v následující tabulce. Největší podíl orné půdy je v Paskově, Sedlištích a Žabni – všude nad 40 % - naopak nejnižší podíl orné půdy z celkové výměry obce je v Šenově (28 %). Lesy pokrývají celkově ¼ plochy území. Největší podíl lesa je v obcích Kaňovice, Řepiště a Václavovice – všude přes 30 % - jednoznačně nejmenší podíl lesa je v Žabni (5%) a Sviadnově (11 %), které se nacházejí v nejvíce osídlené a člověkem využívané části regionu.

45

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ Druhy pozemků Celková výměra pozemku Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň Celkem 259

1 179

801

991

475

1 663

567

1 414

335

7 684

117

316

280

422

162

472

203

509

161

2 642

12

86

71

51

32

130

42

157

26

607

0

0

1

0

0

1

0

1

1

4

25

69

34

186

64

252

60

118

17

825

87

229

263

249

56

436

205

362

17

1 904

2

63

19

7

23

76

4

30

18

242

5

58

19

20

29

85

20

67

17

320

12

357

112

56

109

212

35

170

79

1 142

Tabulka 16: Výměra pozemků v jednotlivých obcích, zdroj: ČSÚ

3.5.7   



        

Návrh potenciálních opatření Vhodné využití ploch vzniklých po těžbě nerostných surovin – rekreace, zeleň, přírodní plochy, sport Zlepšit účinnost čištění odpadních vod – dobudování kanalizace, decentralizované a domácí ČOV Zajistit ochranu před hlukem – výstavby obchvatů, instalaci protihlukových stěn na vhodných lokalitách, také pomocí zalesnění nebo osázení rostlin, které hlučnost sníží v blízkosti silnic napomoci zajistit výměnu oken. Zajistit vyšší míru separace a využití odpadů – dobudování sběrných dvorů, regionální kompostárna, nebo kompostárna vytvořená v jednotlivých obcích pro kompostování rostlinného odpadu a po zpracování a rozložení s následnýcm vrácením do přírody/ štěpkování dřevin, posečená tráva... /, možno zapojit do tohoto systému všechny občany, způsoby využití bioodpadu. Zvýšení eenrgetické nenáročnosti: modernizace kotlů, zateplení budov apod. Obnova veřejných prostranství a obnovy a výsadby zeleně v obci a krajině Revitalizace brownfields s využitím dotací Zmonitorování a likvidace invazních druhů rostlin Údržba již vysazených prostranství Pomoci soukromým osobám při odstraňování přerostlých dřevin z jejich pozemků, které zasahují do veřejného prostranství s následným zkompostováním Výstavba skleníků, fóliáků pro pěstování čerstvé zeleniny V zimních měsících údržba chodníků a úklid sněhu Propagace a výstavba tzv. zelených střech, zejména na rozlehlých stavbách a na stavbách komerčního charakteru 46


3.6 PODNIKÁNÍ, VÝROBA, ZAMĚSTNANOST 3.6.1.1 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti (stav k 12. měsíci daného roku) pro jednotlivé obce je stanovena v následující tabulce. Nejlepší je situace dlouhodobě v Paskově, Sviadnovu, Vratimově a Žabni. Z pohledu nezaměstnanosti byla nejlepší situace v roce 2008, kdy se ve všech obcích nezaměstnanost pohybovala pod 10 %, propad nastal v následujícím roce, od té doby se situace částečně stabilizovala. Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň

12/2007 3,7 6,2 8,3 14,0 8,1 7,1 7,1 6,5 7,6

12/2008 5,4 7,3 5,5 9,0 5,4 5,4 6,4 4,3 6,4

12/2009 9,5 7,5 10,0 17,0 9,3 12,7 9,6 10,1 9,0

12/2010 10,5 7,6 10,6 17,0 8,9 13,2 9,6 9,8 8,0

12/2011 12,0 8,7 8,6 11,3 9,1 8,4 9,6 7,3 9,5

2012-2015 *)

viz poznámka

Tabulka 17: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v období 2007 - 2011, zdroj: ČSÚ *) Dle sdělení kontaktních pracovišť úřadů práce je k výše uvedené tabulce nutno dodat dvě poznámky: v letech 2012-2013 nebyly statistiky obcí sledovány z důvodu přechodu na nový informační systém. od ledna 2013 se nevykazuje míra registrované nezaměstnanosti, ale nahradil ji nový ukazatel – podíl nezaměstnaných osob. Ten vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let k obyvatelstvu v témže věku není vhodné jej srovnávat s původním ukazatelem platným do této doby

Aktuálnější míra nezaměstnanosti za jednotlivé obce je uvedena níže v tabulce. Z ní je patrné, že situace na trhu práce je poměrně příznivá – od 3,65 % v Kaňovicích do 7,98 % ve Vratimově. Toto je dáno jednak dobrou nabídkou míst přímo v zájmovém území a jednak dobrou dostupností velkých měst v okolí (Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov).

Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Žabeň Šenov Václavovice Vratimov

KP Uřadu práce F-M F-M F-M F-M F-M F-M O-va O-va O-va

Sumární informace o uchazečích o zěmstnání (UoZ) Celkový počet Počet obyvatel % nezaměstnanosti UoZ 15-64 8 219 3,65 188 2 736 6,87 54 1 168 4,62 77 1 031 7,47 86 1 138 7,56 29 518 5,60 275 4 151 6,62 60 1 310 4,58 382 4 784 7,98

Tabulka 18: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích - září/2014, zdroj: kontaktní pracoviště Úřadu práce ve Frýdku-Místku a v Ostravě

47


Navazující informace týkající se podrobnější struktury nezaměstnanosti u handicapvaných osob jsou uvedeny dále. Z hlediska znevýhodněných uchazečů na trhu práce je aktuální situace patrná z následující tabulky.

1 31 13 5 7 5 45 12 61

1 16 2 6 6 2 17 5 30

UoZ nad 12 měs. Evidence

0 21 9 11 9 2 34 5 43

Absolventi škol

0 8 0 4 2 1 11 3 12

UoZ - zvláštní péče

UoZ nad 60 let

3,65 6,87 4,62 7,47 7,56 5,60 6,62 4,58 7,98

Jiné

UoZ - zdr. postiženi

UoZ nad 55 let

219 2 736 1 168 1 031 1 138 518 4 151 1 310 4 784

1 4 0 2 35 80 18 27 6 24 3 5 6 39 7 11 10 32 5 11 6 9 2 4 41 108 16 32 12 22 8 9 65 172 41 43

0 1 0 1 0 0 1 0 3

0 15 4 4 5 2 22 6 24

3 80 29 30 31 12 130 38 161

Vyučení

UoZ 20-24 let

8 188 54 77 86 29 275 60 382

Základní vzdělání

Uo Z do 19 let

F-M F-M F-M F-M F-M F-M O-va O-va O-va

% nezaměstnanosti

Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Žabeň Šenov Václavovice Vratimov

Počet obyvatel 15-64

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Obec

Celkový počet UoZ

Č.

KP Úřadu práce

Osoby pečující o děto do 15 let

Skupiny znevýdněných UoZ Věkové Sociální Vzdělání skupiny postavení

Sumární informace o UoZ

Tabulka 19: Přehled nezaměstnaných z hlediska znevýhodnění na trhu práce (září/2014), zdroj: kontaktní pracoviště Úřadu práce ve Frýdku-Místku a v Ostravě

Je patrné, že z hlediska věku jsou ohroženi zejména lidé nad 55 let. .Problematičtější je také uplatnitelnost uchazečů s nízkým vzděláním, tj. základním vzdělání nebo těch kteří disponují vyučním listem. Významný podíl tvoří také lidé se zdravotním hendikepem. Z tabulky dále vyplývá, že z celkového počtu uchazečů o práci je na úřadu práce evidováno dlouhodobě (tj. po dobu delší než 12 měsíců) cca 44 % obyvatel. Ačkoliv je nezaměstnanost v regionu poměrně příznivá, je potřeba se jí zabývat, a to i s ohledem na znevýhodněné uchazeče o zaměstnání. Současně je nutné (a poměrně akutní) zabývat se situací související se společností OKD a plánovaným uzavřením Dolu Paskov. 3.6.1

Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Území regionu Slezská brána má velmi dobrou polohu z hlediska zaměstnanosti. V samotném území se nachází několik významných zaměstnavatelů regionálního charakteru, velmi dobrá dopravní dostupnost umožňuje pohodlnou dojížďku do zaměstnání i mimo region – především do Ostravy, Frýdku–Místku, ale i do Havířova a dalších blízkých měst. Z hlediska vlastního území byli zjišťováni významnější zaměstnavatelé v jednotlivých obcích. V menších obcích má velký význam samospráva, kdy obec a na ni navázané organizace (především mateřské a základní školy) patří k největším zaměstnavatelům v obci. S velikostí 48


obce se míra vlivu obce jako zaměstnavatele snižuje. V následující tabulce jsou uvedeni hlavní zaměstnavatelé v jednotlivých obcích, tak jak to bylo uváděno v dotazníkovém šetření: Obec

Zaměstnavatel

Typ podnikání

Kaňovice

Restaurace Magera Obec Kaňovice Biocel Paskov a.s. Green Gas DPB, a.s.

pohostinství obecní úřad

Paskov

Řepiště

Sedliště

Sviadnov

Město Paskov A.S.A. s.r.o. - skládka Elspol. s.r.o. Lašská pekárna s.r.o. Obec Řepiště ZŚ a MŠ VALIGURA - OKS s.r.o. DM Gastro F.M.T. group s.r.o. Jaroslav Miketa Restaurace Lašská jizba Obec Sedliště HK konstrukce Dalkia Hutní montáže, a.s ARC Impex SMVaK Vega Provita s.r.o. ČSAD Frýdek-Místek a.s. Huisman Konstrukce s.r.o. MěPOS

Tiskárna Harok Pneuservis K+K Šenov Šenovská dopravní společnost s.r.o. Město Šenov Metrans, a.s. Obec (13 zaměstnanců) ZŠ a MŠ (18 zaměstnanců) Václavovice Pavel Tvardek Vratimov

MG Odra Gas, spol. s r.o. KES - kabelové a elektrické

výroba buničiny důlní činnost, plynárenství, vrtné práce ... skládkování kanalizace, stavební práce výroba pečiva obecní úřad, škola... školské zařízení provádění staveb nerezová výroba strojírenství výroba ponožek pohostinství Obecní úřad, MŠ, ZŠ strojírenství energetika strojírenství hutní a svařovací materiál provoz ČOV velkoobchod zdr. výživa autobusová doprava jeřáby, vrtné soupravy technické služby, zeleň, údržba města... tiskařské služby pneumatiky, autosoučástky zemní, strojní a stavební práce, autodoprava kontejnerový terminál obecní úřad školství stavebnictví výroba technických plynů kabelové a elektrické systémy 49

Odhad počtu zaměstnanců 3 3 395

5 51 7 14 20 10 4 5 5 600 100 30 100 30

40

13 18 8


Obec

Zaměstnavatel

Typ podnikání

systémy s.r.o.

obecní úřad, školská zařízení, další služby

Odhad počtu zaměstnanců

Město Vratimov a řada dalších ... Biocel Paskov a.s. ABEX substráty a.s. LUDMA TRADING s.r.o. Žabeň ROLIZO, spol. s r.o. GOSAN s.r.o.

výroba buničiny substráty inž. práce, strojírenská činnost , ubytování tep. čerpadla, kryty na bazény, skleníky stavebnictví, strojírenství

395 60 5-10 5-10 5-10

Tabulka 20: Přehled významnějších zaměstnavatelů Pozn.: Údaje o počtu zaměstnanců vychází z informací sdělených starosty obcí (většinou odhady) a z webových stránek jednotlivých firem. Tyto informace se podařilo zjistit jen k některým společnostem.

3.6.2

Základní aktuální informace o širším území jako celku

K 31. 5. 2013 podíl nezaměstnaných osob, který od ledna 2013 vystřídal dosud zveřejňovanou míru nezaměstnanosti, dosáhl v okrese Frýdek-Místek hodnoty 6,8% a v porovnání s předcházejícím měsícem se snížil o 0,3 %-ního bodu. Úřad práce evidoval 4989 žen, což je 48,5 % z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. V průběhu května požádalo o zprostředkování zaměstnání 803 nových uchazečů. V květnu ukončilo evidenci a vyřazeno bylo 1182 lidí – z tohoto počtu bylo pro 704 lidí (tj. 60 %) důvodem ukončení evidence nástup do zaměstnání. Z hlediska pracovních příležitostí evidoval úřad práce k 31. 5. 2013 celkem 584 volných míst s místem výkonu práce v okrese Frýdek-Místek. Na 1 volné pracovní místo připadalo cca 18 uchazečů - pro srovnání ke stejnému datu minulého roku na 1 volné pracovní místo připadalo cca 12 uchazečů. Pro osoby se zdravotním postižením bylo v nabídce úřadu práce 44 vhodných volných míst, pro absolventy a mladistvé 49 vhodných volných míst. K 31. 5. 2013 bylo v nabídce úřadu práce nejvíce volných pracovních míst v profesích:         

Operátoři ve výrobě Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Výrobci mléčných produktů Číšníci a servírky Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Svářeči, řezači plamenem a páječi Obchodní zástupci Nástrojaři a příbuzní pracovníci 50


        

Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Strojírenští technici Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Technici v ostatních průmyslových oborech Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech Všeobecní administrativní pracovníci Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb

3.6.3. Aktuality v oblasti podnikání na území MAS Slezská brána 3.6.3.1. Problematika OKD a Dolu Paskov Důl Paskov je důlní komplex společnosti OKD. Jako organizační jednotka společnosti OKD je označen názvem Závod Důl Paskov a skládá se ze tří lokalit - Důl Staříč, Důl Chlebovice a Důl Frenštát (důlní lokalita uvedená v roce 1991 do konzervačního provozu). Produkce dolu Paskov činila v roce 2012 celkem 0,95 milionů tun černého koksovatelného uhlí. Důlní pole se rozléhá na ploše 40 km² - těžba probíhá v Podbeskydské uhelné pánvi a jedná se o jediný činný důl této pánve. V roce 2013 oznamílo vedení společnosti New World Resources, že plánuje uzavřít důl Paskov, jehož provoz je prodělečný. Toto ohrožuje zaměstnání až 3000 lidí. Na počátku roku 2014 podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala a ředitel společnosti OKD Dale Ekmark tzv. Memorandum o porozumění. To by mělo určit, za jakých podmínek bude těžba probíhat a zda se na ní bude podílet také stát. V červnu 2014 byla podepsána dohoda mezi zástupci vlády a společností New World Resources o prodloužení těžby do roku 2017. Dlouhodobější budoucnost dolu je však nejistá. Hospodářské výsledky dolu se odvíjejí od celosvětových cen černého uhlí, které výrazně poklesly díky levnější nadprodukci v Austrálii a nízkým cenám zemního plynu. Hlavním problémem je tedy významné riziko propouštění a zvýšení nezaměstnanosti, současně však také může dojit k významnému dopadu na krajinu, která je těžbou nerostných surovin ovlivněna. 3.6.3.2

Hospodářská činnost v obcích

V následující tabulce jsou zobrazeny údaje o počtu podnikatelských subjektů dle jednotlivých převažujících činností. Výrazně převažující skupinou podnikatelských subjektů v území jsou živnostníci. Dle převažující činnosti jsou významnějšími oblastmi průmysl, stavebnictví a velkoobchodní a maloobchodní činnosti. Význam mají také informační činnosti (více nespecifikované), dopravní služby, oblast podnikání v realitách, kultuře a rekreaci. 51


podle právní formy

podle převažující činnosti

Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezjištěno Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání

Žabeň

Vratimov

Václavovice

Šenov

Sviadnov

Sedliště

Řepiště

Paskov

Počet podnikatelských subjektů

Kaňovice

Nejvíce podnikatelských subjektů se vzhledem k velikosti nachází v Šenově, Vratimově a Paskově.

3

22

11

25

6

39

10

22

4

12 8 14

170 81 215

55 33 87

55 27 83

68 35 119

181 145 353

56 34 75

157 124 322

24 13 29

5 3

29 36

12 10

14 12

15 21

36 48

12 12

31 58

9 11

-

9

6

3

7

16

5

10

2

1 8

11 23 85

6 52

5 3 33

6 10 48

26 28 146

5 8 54

31 69 164

5 1 17

-

13

8

4

10

22

6

23

3

2

3

2

2

2

3

3

3

2

3 -

10 10 15

6 3 4

1 1 6

10 3 23

22 13 28

8 1 7

17 21 23

2 1

3 6 3 62 -

58 37 2 8 93 1 620 26

20 16 1 25 274 10

20 12 1 1 22 246 7

23 24 1 74 328 10

85 46 5 10 146 2 961 43

22 24 1 23 284 10

121 53 7 12 118 4 959 39

7 5 1 1 11 113 4

52

Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

1 2

1 76

4 17

11 18

2 15

8 62

2 22

7 103

Žabeň

Vratimov

Václavovice

Šenov

Sviadnov

Sedliště

Řepiště

Paskov

Počet podnikatelských subjektů

Kaňovice


1 4

Tabulka 21: Počty podnikatelských subjektů dle jednotlivých odvětví, zdroj: ČSÚ

Pozn.: Jedná se o data převzatá z ČSÚ. Tabulka vyjadřuje současný stav pouze zčásti. Řada subjektů má v obci registrovanou adresu a nemusí zde působit, některé firmy jž podnikají v jiné oblasti apod. Data jsou zde uvedena mimo jiné i z důvodů požadavků metodiky MMR. 3.6.3.3 Krátké potravinové řetězce Jednou z možností, jak podpořit lokální podnikání, je spolupráce v oblasti krátkých dodavatelských řetězců. Tj. spolupráce mezi zemědělci, místními výrobci potravin, neziskovými organizacemi a veřejnými organizacemi, jako jsou obce nebo školy. Podskupinou krátkých dodavatelských řetězců jsou „krátké potravinové řetězce“. Hlavním cílem této spolupráce je podpora místních producentů a prohloubení vztahu mezi výrobci a zákazníky. Krátkým potravinovým řetězcem se rozumí způsob dodání výrobku od zemědělce ke spotřebiteli, při kterém se kromě zemědělce a spotřebitele na dodání podílí maximálně jeden subjekt (zpracovatel, dopravce apod.). Účelem této podpory je začlenění prvovýrobců do dodavatelských řetězců a posílení jejich konkurenceschopnosti. Krátké potravinové řetězce mohou uspokojit stoupající poptávku spotřebitelů po čerstvých, zdravých, kvalitních potravinách známého původu a dobré chuti. Mohou nabídnout čerstvé potraviny městským spotřebitelům, včetně obyvatel s velice nízkým příjmem a obyvatel pracujících v institucích jako jsou např. školy a nemocnice. Mohou také ušetřit takzvané potravinové míle, energii a využití fosilních paliv a přispět tak k boji se změnou klimatu. Zemědělcům mohou umožnit získat vyšší podíl na konečné ceně potravin, přidat hodnotu jejich vlastním produktům a diverzifikovat jejich podniky. Mohou vytvářet místní pracovní příležitosti v oblasti zpracování, maloobchodu a cestovním ruchu. Formou takovéto spolupráce může být například společný prodej v místní prodejně, společný prodej ze dvora, společná organizace přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej) nebo společná organizace prodeje velkoodběratelům (nemocnice, jídelny apod.). Dalšími možnostmi spolupráce jsou např. zřízení farmářského obchůdku, zapojení restaurací do využívání místních potravin, zapojení místních produktů do místních školských zařízení apod. Tato problematika nebyla doposud na úrovni MAS Slezská brána podrobněji zkoumána, ale jedná se o příležitost pro podporu místního podnikání, zaměstnanosti a současně prezentace regionu. Proto je vhodné jednak zmapovat podrobněji místní producenty a v návaznosti na to najít způsob jejich propojení s místními zákazníky. Základní možností může být účast těchto lokálních producentů na pravidelných akcích v obcích, akcích pořádaných MAS Slezská brána apodpora propagace místních výrobců.

53


3.6.3.4 Rozvoj služeb a infrastruktury cestovního ruchu Oblast rozvoje cestovního ruchu v území MAS Slezská brána je v porovnání se standardními destinacemi cestovního ruchu specifická. Díky historickému vývoji danému převážně rozvojem těžebního, hutního nebo strojírenského průmyslu byla existence většiny obyvatel spojována se zaměstnaneckým poměrem, který nevyžadoval podnikatelského myšlení. To platí i pro cestovní ruch, který se zde v podstatě nikdy jako nosné odvětví nevyvíjel. V době počátku jeho rozvoje – tj. cca na konci 19. a počátku 20. století v tomto regionu již dominoval uvedený těžký průmysl. Pro nabídku služeb návštěvníkům zde proto neexistuje dostatečné povědomí. Lze v podstatě říci, že to je určitý psychologický blok, z pohledu SWOT analýzy slabá stránka tohoto území. Z rozboru potenciálu zpracovaného pro marketingovu potřebu „zviditelnit“ vesnické území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Havířovem, které provedl dobrovolných svazek obcí Region Slezská brána v r. 2013, však vyplynul zajímavý seznam služeb a infrastruktury. Ten byl budován a je doposud využíván především se zacílením na místní obyvatele. Změnou myšlení, tj. zvýšením podnikavosti a zároveň povědomí regionální identity i určité míry regionálního patriotismu však lze doplnit toto zacílení také na návštěvníky – tj. nabízet tyto služby a atraktivity také potenciálním klientům mimo území regionu, a to včetně přeshraniční nabídky (Polsko Slovensko). V tomto smyslu můžeme hovořit z pohledu SWOT analýzy o příležitosti. K tomu lze doplnit v logice již uvedené SWOT analýzy také určitou silnou stránku již několikaletých aktivit v regionu, kterou je spojování identifikace vlastivědných a jiných konzervativních hodnot (příroda, historie, památky, osobnosti atd.) s jejích začleňováním do vědomostních soutěží a do výuky na základních školách a zároveň také jejich využívání pro propagaci regionu. Toto „mezioborové“ využívání informaci (vzdělávání, tvorba regionální identity ve vědomí obyvatel a marketing), probíhá v podstatě systémově již od r. 2008 a je nově doplňováno navíc o marketing zaměřený na podnikatelské aktivity a služby v cestovním ruchu. V tomto smyslu je třeba doplnit, že silnou stránkou je rovněž potenciál téměř půl milionu obyvatel průmyslové aglomerace, uprostřed které se vesnická oáza „regionu Slezská brána“ nachází a která může nabízet takto především zázemí pro jednodenní rekreaci. Jde hlavně o obyvatele Ostravy, Frýdku-Místku a Havířova. Za výsledek uvedených procesu lze považovat i skupinu rozvojových záměrů, které uvádí v oblasti budování infrastruktury a rozvoje služeb jednotlivé obce i dobrovolný svazek obci Region Slezská brána. – viz. tabulka uvedena v části 3.7.3. Opatření plánovaná v příštích letech, záměry, vize Jednotlivé rysy, které jsou zde spojovány s terminologii SWOT analýzy (tj. „silné stránky“, „slabé stránky“ a „příležitosti“) jsou ve SWOT analýze – tj. části 3. 10. uvedeny. Všechny uvedené stránky nakonec souvisí také s poledním kvadrantem SWOT – tj. s „hrozbami“. V této souvislosti však v pozitivním slova smyslu. Rozvoj cestovního ruchu, tak jak se o něm hovoří v území regionu Slezská brána, je typickým místním hospodářstvím, které může být o to více chápáno a propagováno lokálními aktivitami (např. MAS nebo zdejšími dobrovolnými svazky obcí) a především je potenciálem toho jak čelit uvedeným hrozbám. Jako příklad takovéto hrozby lze uvést zvýšení nezaměstnanosti útlumem aktivit velkých zaměstnavatelů vázaných na 54


zahraniční kapitál (např. ArcelorMittal, OKD), tedy na logicky protipól lokálního potenciálu – kapitál globálního charakteru. Zmíněný rozbor z r. 2013, který byl v květnu 2015 ověřen jako stále aktuální, je dále uveden v tabulce

55

1 4 4 2

3 3 1

1 2

2

1 1 1

2

2

2 1 3 1 2 1

2

1 1 1

1

1 2

3 3 1

2 5

2

1

1

1

1

1 1 3

2 2 1 3 1 2 49 31 28

1

1

1 1 5

1

1 1

2

4

1

1 1

1

1 1

1

1

1 3

1 8

2

8 3 31 30 3 1 10 1 2 1 8 10 20 2 3 5 14 5 5 1 2

1 1

1

Celkem

1

Kaňovice

1

Žabeň

Václavovice 1 2

Sedliště

1 1 5 3 1

Sviadnov

2 2 1 8 10 13 1 1 1 2 1 1

Řepiště

Ubytování - penzion Ubytování - turistická ubytovna Stravování a občerstvení Stravování a Občerstvení bez stravování občerstvení Cukrárny Koupaliště Specializované Tenisové kurty sportovní Lukostřelba areály a Jízdárny zařízení Kondiční běžecké stezky Sportovní haly a tělocvičny Venkovní hřiště Dětská hřiště a odpočívky Sportovní Zámecké parky zařízení Pěší značené trasy všeobecná Cyklostezky Cyklotrasa (zároveň in-line stezka) Naučné stezky - pěší Naučné stezky - cyklostezky Technická muzea Edukativní a Vlastivědná muzea informační Průvodcovské služby pro zařízení a kulturní nebo technické inventáře zajímavosti Kulturní zařízení a kina Informační tabule k obcím Celkem Ubytování

Paskov

Druh služby nebo zařízení

Šenov

Kategorie služeb a zařízení

Vratimov

Obec

1

2 2 1 19 22 21

2 8

1 3

6 3 15 189


3.6.3.5 Nevyužívané objekty v obcích Z hlediska potencionálu pro oblast podnikání byly na základě dotazníkového šetření provedeného v obcích Řepiště, Sviadnov, Paskov, Václavovice, Kaňovice, Sedliště, Šenov, Vratimov a Žabeň zmapovány nevyužívané objekty ve vlastnictví obcí na území MAS Slezská brána. Počet budov je nízký. Převažují budovy zemědělského a průmyslového typu. Byla zaznamenána jediná nevyužívaná budova administrativního typu. Jedná se o správní budovu bývalého VOKD v Šenově. Budova má šest pater, rozlohu 670 m2 a je značně zchátrala. Již 20 let se nevyužívá a není v majetku města. Blíže viz následující tabulka a graf: obec/město

typ

Žabeň

Kaňovice

Sviadnov

Václavovice

Paskov

přibližná přibližná přibližná přibližná přibližná plocha plocha plocha plocha plocha počet včetně počet včetně počet včetně počet včetně počet včetně pozemku pozemku pozemku pozemku pozemku (v m2) (v m2) (v m2) (v m2) (v m2)

zemědělské

1

2000

0

0

0

0

2

3500

1

300

průmyslové správní kombinované

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

1 0 0

2000 0 0

0 0 3

0 0 2000

celkem obec/město

1

2000

0

0

0

0

3

5500

4

2300

typ

Řepiště

Šenov

Vratimov

Sedliště

přibližná přibližná přibližná přibližná plocha plocha plocha plocha počet včetně počet včetně počet včetně počet včetně pozemku pozemku pozemku pozemku (v m2) (v m2) (v m2) (v m2)

zemědělské průmyslové správní kombinované

2 2 0 0

celkem

4

3800 1950 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

1 0 1 0

26000 0 2000 0

1 1 0 0

10000 3000 0 0

5750

0

0

2

28000

2

13000

Tabulka 22: Nevyužívané budovy v obcích, zdroj: dotazníkové šetření - červen 2015

56

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Žabeň

Sviadnov

Kaňovice Václavovice

zemědělské

průmyslové

Paskov správní

Řepiště

Vratimov

kombinované

Šenov

Sedliště

celkem

Obrázek 12: Grafické vyjádření poměru množství nevyužívané plochy v obcích podle typu.

Poměr nevyužívané plochy vzhledem k celkové rozloze obcí

Žabeň

Sviadnov

Kaňovice

Václavovice

Paskov

Řepiště

Vratimov

Šenov

Sedliště

Obrázek 13: Poměr nevyužívané plochy vzhledem k celkové rozloze obcí.

Z šetření vyplývá, že možnosti uplatnit dotační prostředky v rámci využití ploch a budov, které v současnosti obce nevyužívají, pro potřeby podnikání v oblasti zemědělství či průmyslu, nejsou v rozporu s aktuální potřebou a potenciálem. 3.6.3.6 Možnosti pronájmů obecních pozemků Se zmapováním rozsahu nevyužívaných prostor pro podnikání souvisí úzce rovněž otázka stavu pronájmu zemědělské a lesní plochy jednotlivých obcí. Z šetření vyplývá, že na území obcí jsou možnosti pronájmu takovýchto ploch otevřeným prostorem k využití v oblasti podnikání.

57


Žabeň

obec

typ

zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem

celkem v ha

z toho obec/město pronajímá subjektům

3 0 3

2 0 2

celkem v ha


40 38 78

z toho hospodaří obec/město 0 0 0 Sviadnov z toho hospodaří obec/město

35

5 38 43 Kaňovice

35

z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace 0 0 0 z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace 0 0 0 z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace

celkem v ha


0,56 0 0,56

0,56 0 0,56

celkem v ha


6 0,4685 6,4685

0 0 0

celkem v ha


z toho hospodaří obec/město

z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace

3,4 9 12,4

3,4 0 3,4

0 9 9

0 9 9

z toho hospodaří obec/město 0 0 0 Václavovice z toho hospodaří obec/město 6 0,4685 6,4685 Paskov

58

0 0 0 z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace 0 0 0


Řepiště

obec typ zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem obec typ zemědělské lesní celkem


celkem v ha


3,7 0,1 3,8

0,08 0 0,08

celkem v ha


0

0

celkem v ha


2 3 5

2 0 2

celkem v ha


z toho hospodaří obec/město


6,9 1,67 8,57

2 0 2

4,9 1,67 6,57

0 0 0

z toho hospodaří obec/město 3,62 0,1 3,72 Vratimov z toho hospodaří obec/město

0 Šenov z toho hospodaří obec/město 0 3 3 Sedliště

Tabulka 23: Rozsah pronájmů obecních pozemků.

59

0 0 0 z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace

0 z toho hospodaří obec/město prostřednictvím zřízené organizace 0 0 0


Obrázek 14: Grafické znázornění poměru pronajímaných zemědělských a lesních pozemků v obcích

V oblasti hospodaření obcí s vlastním majetkem byl v rámci dotazníkového šetření dále mapován stav budov ve vlastnictví obcí, zejména jejich zajištění energetické nenáročnosti. Vzhledem k tomu, že prostředky na tuto problematiku bývají velice žádané, je třeba zdůraznit, že na území MAS Slezská brána dosud nebyl tento problém definitivně vyřešen a obce stále disponují objekty, které je třeba v tomto ohledu zajistit pro zvýšení kvality života občanů. Obec

Žabeň Sviadnov Kaňovice Václavovice Paskov Řepiště Vratimov Šenov Sedliště

Počet budov ve vlastnictví obce splňujících nízkoenergetická kritéria (tj. výměna oken, zateplení, výměna tepelného zdroje):

1

4

0

2

9

7

9

2

6

Počet budov ve vlastnictví obce vhodných pro realizaci opatření vedoucích ke snížení energetické zátěže:

3

2

1

4

5

4

5

11

1

Tabulka 24: Objekty (ne)splňující energetická kritéria.

60

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ 12 10 8 6 4 2 0 Žabeň

Sviadnov

Kaňovice Václavovice

Paskov

Řepiště

Vratimov

Šenov

Sedliště

Počet budov ve vlastnictví obce splňujících nízkoenergetická kritéria (tj. výměna oken, zateplení, výměna tepelného zdroje): Počet budov ve vlastnictví obce vhodných pro realizaci opatření vedoucích ke snížení energetické zátěže: Obrázek 15: Graf energeticky zajištěných a nezajištěných objektů ve vlastnictví obcí

3.6.3.7 Možnosti propagace místních podnikatelů v obcích Marketinogová podpora podnikatelských aktivit disponuje v jednotlivých obcích různými prostředky. Optimálním cílem spojeným s naplněním aktivit v SCLLD je vyváženost a stejné možnosti dostupnosti jednotlivých typů propagačních platforem na úrovni obcí, které by mohly podnikatelské subjekty využívat. Současný stav odhalil množství dosud nevyužitého prostoru v oblasti marketingu: Možnosti propagace Žabeň

Sviadnov

Kaňovice

ANO NE ANO NE ANO NE Možnost umístění reklamy na veřejném prostranství

X

Dostatek reklamního prostoru v místním periodiku Dostatek reklamního prostoru na webu obce Jiný typ mediální podpory pro podnikání Přítomnost místních či regionálních výrobců potravin

Přítomnost místních či regionálních výrobců ručních výrobků jejich počet

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

1

X 4

X

X

X

0

X

Sedliště

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

6

X

0

X

2 0 2 2 2 Tabulka 25: Pokrytí propagačních platforem v obcích.

61

Šenov

X

1

X

X

X

X

Vratimov

NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE

X

X

X

Řepiště

X

1

jejich počet

ANO

Paskov

X

X

X

Václavovice

0

0

X

2

X

1

0

X

1


V souvislosti s podnikatelskými aktivitami je třeba zmínit rovněž ty, které se zabývají, či mají přímý dopad na oblast sociální. Z průzkumu vyplývá, že na území MAS Slezská brána je dosud nevyužitý potenciál v oblasti zaměstnávání hendikepovaných občanů a charitativních organizací. Současný stav přibližuje tato tabulka: Obec Nachází se na území obce následující položka?

Žabeň

Sviadnov

Kaňovice

ANO NE ANO NE ANO NE

Charitativní organizace

X

Chráněná dílna

X

2 X

Václavovice ANO

Paskov

Řepiště

Vratimov

Šenov

Sedliště

NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE

X

X

X

X

X

X

1

X

X

X

X

X

X

Podnikatelský subjekt zaměřený na oblast X X X X X X X zaměstnávání hendikepovaných občanů Tabulka 26: Podnikatelské aktivity zaměřené na oblast podpory hendikepovaných obyvatel na území MAS Slezská brána.

X

3.6.3.8 Moderní trendy v oblasti služeb Rovněž v oblasti moderních trendů v oboru služeb pro veřejnost je cítit značná disproporce a nevyváženost jako v případě zázemí pro propagaci. V Paskově, Žabni a v Sedlištích je k dispozici wi-fi připojení na veřejných prostranstvích. O tuto službu je zájem i v ostatních obcích na území MAS Slezská brána. Také služba senior-taxi, která již funguje ve Vratimově a Sedlištích by byla vítaným rozšířením palety služeb v obcích podobně jako zřízení úschoven kol (související s cyklodopravou na cyklostezkách) či biblioboxů v místních knihovnách. Ideálním cílem je pak nejen zajištění těchto služeb na celém území, ale rovněž rozšíření o nové moderní služby snadno dostupné a bezplatné. 3.6.4    

    

Návrh potenciálních opatření Podpora rozvoje drobného podnikání, modernizace výrob a vybavení Podpora krátkých potravinových řetězců Příprava nových vhodných ploch pro výrobu s ohledem na životní prostředí Zajištění vhodných rekvalifikací a jiných aktivizačních programů pro lidi bez zaměstnání a dalších sociálně ohrožených skupin, a zajištění vhodného průběžného vzdělávání obyvatel, a to na základě spolupráce s úřady práce, popř. s využitím dotačních programů pro tuto oblast Podpora sociálního podnikání Efektivnější dlouhodobá spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Podpora zaměstnání na částečný úvazek (např. alternativa pro matky s dětmi, studenty apod.) Využití dnes nevyužívaných ploch (brownfields) pro podnikání Rozvoj infrastruktury a služeb v oblasti cestovního ruchu (konkrétně viz záměry jednotlivých obcí dobrovolného svazku obcí Region Slezská brána)

62


3.7 DALŠÍ VÝSLEDKY VYPLÝVAJÍCÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V rámci dotazníkového šetření byly zjišťovány i další informace využitelné pro potřeby zpracování strategického plánu. Byly zjišťovány priority obcí tak, jak je vnímají starostové, informace o již probíhajících projektech a především o plánovaných projektech. Tyto informace nyní shrnujeme. Je nutno na ně pohlížet jako na subjektivní názor vedení obcí, přičemž odhady částek a termín realizace byl většinou také odhadován (tedy nejedná se o exaktní údaje). 3.7.1

Hodnocení priorit obcí

V rámci dotazníkového šetření bylo starosty z předloženého výběru priorit určováno 3-5 priorit, které vnímají jako nejdůležitější pro obec. Z toho zcela jednoznačně vyplynula podpora:

1 1 1

1

1 1

1 1 1 1

1 1

1 1 1

1

1 1

1 1 1

1

3 2 2 1 1 0 0 0 0 0 0

1 1

1 1

120 20

69,4 3,9

2,5 0,5

50 5

Tabulka 27: Hodnocení priorit jednotlivých obcí

63

24 11

13 1,5-4

20 10

8 5 5 4 4

1

1

Celkem

1

Žabeň

1

Václavovice

1

Sviadnov

1 1

Sedliště

1 1

Řepiště

podpora spolkových a volnočasových aktivit zkvalitnění dopravní dostupnosti obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury zvýšení dostupnosti a kvality bydlení obnova a rozvoj energetické a vodohospodářské infrastruktury ochrana a tvorba kulturní krajiny zvýšení standardů sociální péče omezování neg. vl. lidské činnosti na ŽP podpora podnikání, tvorba nových prac.míst zlepšení syst. likvidace komunálního odpadu zvýšení nabídky vzdělání zvýšení standardů zdravotní péče podpora zemědělské výroby zlepšení dopravní obslužnosti rozvoj cestovního ruchu jiné rozpočet obce (mil. Kč) volné prostředky obce (mil. Kč)

Paskov

Priorita

Kaňovice

 

Šenov



podpora spolkových a volnočasových aktivit – činnost spolků, společenské a kulturní dění v obcích, vybavenost obcí pro tyto účely zvýšení dostupnosti a kvality bydlení – v souvislosti se stěhováním nových obyvatel do obcí je žádoucí nabídnout kvalitní infrastrukturu na nových plochách, dopravní napojení a související vybavenost obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury – celková vybavenost obcí zkvalitnění dopravní dostupnosti – myšleno především jako opravy a údržba stávajících komunikací, které jsou často v nevyhovujícím stavu

Vratimov



12 4

16 8


3.7.2

Hlavní realizovaná opatření v předchozích letech

V minulosti byla v obcích realizována řada větších nebo menších projektů. Níže uvádíme přehled těch, které vedení obcí považuje za nejvýznamnější – nejedná se tedy o kompletní výčet.

Obec Kaňovice Paskov

Řepiště

Sedliště

Sviadnov

Šenov

Václavovice

Vratimov

Významnější realizované projekty v předchozích letech  oprava komunikace  výměna oken obecního úřadu v roce 2011  zateplení ZŠ, MŠ a OÚ v letech 2010-11 za 25 mil. Kč  komunitní centrum – bývalá sokolovna v roce 2010 za 18 mil. Kč  cyklostezka podel Ostravice  kompletní rekonstrukce MŠ v roce 2008 za 16 mil. Kč  výstavba tělocvičny v roce 2010 za 35 mil. Kč  modernizace ZŠ v roce 2010 za 9 mil. Kč  cyklostezka Ostrava – Beskydy v letech 2011-13 za 7 mil. Kč společně s dalšími obcemi  snížení energetické náročnosti ZŠ v roce 2010 za 12 mil. Kč  chodníky v roce 2011 za 5 mil. Kč  cyklostezka v letech 2012-13 za 6 mil. Kč  snížení energ. náročnosti OÚ a kult. domu (2013) za 11 mil. Kč  rekonstrukce kostela Všech svatých v letech 2011-12 za 6 mil. Kč  zateplení OÚ a KD (2014)  zateplení knihovny a muzea (2015)  zateplení a rekonstrukce MŠ v roce 2011 za 10 mil. Kč  rekonstrukce tělocvičny v roce 2009 za 10 mil. Kč  místní komunikace a osvětlení v nových lokalitách v letech 200813 za 5 mil. Kč  cyklostezka podel Ostravice  rekonstrukce chodníků v letech 2009-12 za 13,9 mil. Kč  bezbariérový přístup do budov města v roce 2009 za 9,5 mil. Kč  výměna oken v ZŠ v roce 2008 za 6,8 mil. Kč  modernizace infrastruktury v ZŠ v roce 2009 za 13,6 mil. Kč  výstavba kanalizace od roku 2012 doposud za 237 mil. Kč  kanalizace v letech 2011-12 za 27 mil. Kč  chodník podél Frýdecké v roce 2012 za 15 mil. Kč  areál hřiště s družinou v roce 2006 za 6,5 mil. Kč  chodník 1,1 km v roce 2012 za 6 mil. Kč  kanalizace a komunikace v roce 2012 za 16 mil. Kč  zateplení bytových domů a střech v roce 2012 za 5 mil. Kč  výdejna obědů v ZŠ v roce 2012 za 2 mil. Kč  nová ZUŠ v roce 2011 za 4,5 mil. Kč  cyklostezka podel Ostravice 64


Obec Žabeň

  

Významnější realizované projekty v předchozích letech cyklostezka podél Ostravice – 2012 (společný projekt obcí) rekonstrukce a zateplení ZŠ a MŠ (1 objekt) v roce 2012 za 9 mil. Kč výstavba kulturního domu a knihovny v r. 2009 za 8 mil. Kč

Tabulka 28: Přehled vybraných významných opatření realizovaných v předchozích letech

3.7.3

Opatření plánovaná v příštích letech, záměry, vize

Dále uvádíme přehled projektů, záměrů a vizí, které byly v rámci dotazníkového průzkumu zmíněny. Zde je nutno upozornit, že se také nejedná o kompletní výčet. Některé z těchto projektů jsou již ve fázi velké připravenosti (projektová dokumentace, územní souhlas apod.), jiné jsou připravovány, další jsou vnímané jako potřeba do budoucna. Uvedené částky a termíny realizace je nutno brát jako odhad. Obec 

Kaňovice

Paskov

          

  

Řepiště

      

Plánované projekty víceúčelové zařízení pro kulturní, společenské a sportovní aktivity (20 mil. Kč) zateplení a nová střecha OÚ do roku 2015 (1 mil. Kč) mateřská škola – vybudování nové (v obci chybí) víceúčelová budova s tělocvičnou oprava kaple dětský koutek dílčí kanalizace a 2 ČOV v dlouhodobém horizontu za 30 mil. Kč dostavba společenského centra v letech 2014-16 za 30 mil. Kč splašková kanalizace a ČOV (I. etapa) v letech 2015-17 za 60 mil. Kč rekonstrukce osvětového domu v roce 2015 za 12 mil. Kč rekonstrukce dopravních komunikací v letech 2014-16 za 10 mil. Kč rekonstrukce zámku v letech 2014-20 celkem za 120 mil (3–4 dílčí projekty: bydlení pro seniory, denní stacionář a dům s pečovatelskou službou, kulturně společenské centrum, rekonstrukce parku, galerie, možná informační centrum) přírodní koupání (bývalé důlní nádrže) zateplení obecních objektů (2x hasičárna, 1 kulturní dům) dostavba společenského centra (2014-2016 – 30 mil. Kč), včetně rekonstrukce nově zakoupeného objektu bývalé restaurace splašková kanalizace a ČOV – 1. etapa (2015-2017 – 60 mil. Kč) rekonstrukce osvětového domu (2015 – 12 mil. Kč). dopravní komunikace (2015-2016 – 10 mil. Kč) sběrný dvůr ve spolupráci s jinými obcemi se plánuje terénní pečovatelská služba dětské hřiště (hraní, fotbal, herní prvky) Výstavba nového sportovního areálu - venkovní hřiště pro míčové hry 65


Obec         Sedliště        Sviadnov

         

Šenov    Václavovice

 

Plánované projekty odpočívadlo na cyklostezce rekonstrukce dřevěného kostela sv. archanděla Michaela a veřejné plochy před ním rekonstrukce hasičské zbrojnice sportovní víceúčelový areál v letech 2014-15 za 12 mil. Kč chodník u III/4731 v roce 2014 za 6 mil. Kč cyklostezka II. etapa v letech 2015-16 za 6 mil. Kč stavba nové MŠ v roce 2015 za 25 mil. Kč revitalizace centra obce a páteřních komunikací v letech 2016-17 za 10 mil. Kč v ÚP je vyhrazen prostor pro stavbu sociálního charakteru, ale zatím není konkrétní záměr obce, soukromý záměr nabídka prostoru pro příměstskou rekreaci (kolo, sport, rozhledna) vybudování rozhledny na vyhlídkovém místě a zároveň výletišti Bezručova vyhlídka a rozvoj tohoto areálu rekonstrukce centra obce v letech 2015-17 za 30-50 mil. Kč rekonstrukce a přístavba ZŠ v letech 2013-14 za 11 mil. Kč cesty a osvětlení v nových lokalitách průběžně společně s Frýdkem-Místkem obnova hradu na Štandlu (v dlouhodobém horizontu za 100 mil. Kč) možná spolupráce s Paskovem při zřízení domova důchodců rekonstrukce hřiště (multifunkční – bruslení, kurty...) hřiště s umělým trávníkem rozvoj areálu jízdárny a centra pro poskytování služeb hiporehabilitace Jezdeckého klubu Sviadnov rekonstrukce budovy pošty s byty rozšíření kanalizace do roku 2014 za 74 mil. Kč rekonstrukce sportovišť v letech 2014-16 za 25 mil. Kč zateplení budov města v letech 2014-18 za 15 mil. Kč modernizace dopravní infrastruktury (místní komunikace) v letech 201315 za 30 mil. Kč úpravy sběrného místa (vyasfaltování, rozšíření, třídící linka, nové kontejnery) rekonstrukce stávajících sportovišť (hřiště pro míčové sporty, tréninkové hřiště pro fotbal, atletická dráha, malé streetbalové plácky) vybudování cyklostezky (ve spolupráci se statutárními městy Ostrava a Havířov nabízející především alternativní formu dopravy do zaměstnání dům s pečovatelskou službou, hasičárna, MŠ - zateplení budov, výměna oken doplnění kanalizace za 20 mil. Kč rekonstrukce, zateplení a přístavba MŠ v letech 2013-14 za 20 mil. Kč 66


Obec       

      

Vratimov

          

Žabeň

Dobrovolný svazek obcí Region Slezská brána

     

Plánované projekty rekonstrukce a zateplení ZŠ a její tělocvičny za 15 mil. Kč menší kulturní dům v rámci přestavby MŠ oprava menšího hřiště chodníky Václavovická průběžně rekonstrukce hřbitovní kaple rekonstrukce a zateplení budovy obecního úřadu vybudování stylového muzea (formou rekonstrukce zakoupené existující dřevěnice nebo vybudováním dřevěnice nové) s expozicí historie a původního stylu života v obci koupaliště přestavba a zateplení ZŠ Vratimov za cca 30 mil. Kč zateplení a rekonstrukce dvou hasičských zbrojnic zateplení budovy sídla Vratimovských služeb s.r.o. zateplení , rekonstrukce a oprava budovy na městském koupališti rozšíření kanalizační sítě za cca 180 mil. Kč do roku 2020 oprava a stavba nových chodníků včetně přechodů pro chodce v Horních Datyních a v okrajových částech Vratimov postupná oprava většiny místních komunikací rekonstrukce Radničního náměstí budování nových parkovacích ploch pro motorová vozidla rozšíření knihovny možnost vybudování obecního rozhlasu rozšíření hřbitova vybudování domova důchodců nebo azylového domu – jedině ve spolupráci s dalšími obcemi nové dětské hřiště a koutek výstavba nové multifunkční tělocvičny a opravy stávajích tělocvičen skateboardové a workoutové hřiště vybudování mini-skanzenu připomínajícího bývalou manufakturu na výrobu větrných mlýnků v místní části Horní Datyně obnova a rozšiřování zeleně úprava Slezského náhonu multifunkční tělocvična za cca 30 mil. Kč (do 2016) oprava obecní kaple za 0,5 mil. Kč do r. 2014 dokončení oprav cest – realizováno průběžně ochranná zeleň okolo Biocelu Paskov a dalších lokalitách  vybudování regionálního informačního centra  propagační aktivity s celo regionálním dopadem, včetně jazykových mutací (polština, angličtina), s předpokladem jejich dalšího využití pro regionální výuku na základních školách  doplnění navigace k turistickým cílům (např. k dřevěným kostelům, 67


Obec









Plánované projekty k paskovskému zámku, šenovskému kostelu, vlastivědným muzeím, technickému vojenskému muzeu atd.) formou standardních informačních značek u silničních komunikací organizování tzv. měkkých projektů – tj. vzdělávacích a sportovních soutěží pro děti a seniory, přednášek, pracovních jednání, tvorby koncepčních materiálů (např. v oblasti plánu sociálních služeb) zapojení potenciálu cestovního ruchu do propagace a spolupráce v širším území (krajském, celostátním, přeshraničním) – např. propagace dřevěných kostelů, propagace vesnických vlastivědných muzeí, propagace menších šlechtických vesnických sídel (zámků) atd. podpora spolupráce výrobců „místních originálních“ zemědělských popř. řemeslných produktů a jejich zapojení do spolupráce s místním výrobci v rámci širšího území, popř. přeshraničně, a to včetně výrobků uměleckého charakteru (např. řezbářství) zavedení a provozování lokálního televizního vysílání Tabulka 29: Přehled vybraných plánovaných opatření a záměrů

68


3.8 ROZVOJOVÝ POTENCIÁL 3.8.1

Územní plánování

Územní plán tvoří předpoklad pro budoucí rozvoj území, a pokud obce mají nějaké větší budoucí záměry s nároky na plochu, měly by být promítnuty do územního plánu. Z tohoto důvodu je dále uveden přehled stavu zpracování územně plánovací dokumentace u jednotlivých obcí. Obec Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň

Územní plán

Změny územního plánu

Platný od 1.9.2011 x Platný od 11.6.1996 Změna č. 4 - vydána 6.4.2009 Platný od 1.6.2010 x Platný od 18.8.2008 x Platný od Změna č. 1 - 2012 27.10.2009 Aktuálně Změna č. Změna č. 14 - běží od 14 2012 Aktuálně (6/2013) x před vydáním Platný od 9.5.2012 x Aktuálně Změna č. 2 Změna č. 2 - 1.1.2010

Stav zpracování nového ÚP X Probíhá schvalování nového, Zadání v r. 2012 X X X X Aktuálně (6/2013) před vydáním X X

Tabulka 30: Přehled stavu zpracování územních plánů k dubnu 2013

3.8.2

Územní rozvoj a strategické plánování

Územní a strategické plánování musí být propojeno, respektive musí být ve vzájemném souladu. Soulad by měl být zajištěn také ve vertikální rovině – tj. úroveň obcí – úroveň MAS – úroveň ORP – úroveň krajská. Přehled stavu zpracování strategických dokumentů je v následující tabulce. Region Slezská Brána má zpracován dokument „Strategický plán rozvoje měst a obcí Regionu Slezská brána na léta 2007 – 2015“. Jedná se o souhrnný dokument svazku obcí a měst Regionu Slezská brána (dále jen Region) pro rozvoj venkova, malých měst a zemědělství v oblasti regionu. Svým obsahem respektuje a navazuje na priority stanovené Evropskou unií na dané období a je rovněž výchozím dokumentem pro účast v jednotlivých programech vyhlašovaných Evropskou unií za účelem získání podpory. Zároveň respektuje priority ostatních programů, které podporují rozvoj venkova v ČR. Dokument je platný do roku 2015. Na základě tohoto strategického dokumentu regionu jsou zpracovány také strategické plány všech obcí s výjimkou Sviadnova, který se stal členem regionu později.

69


3.8.3

Potenciál v oblasti lidských zdrojů

Dá se předpokládat, že většina nároků v oblasti lidských zdrojů pro řešení potřeb strategie bude využívat stávající kapacity obcí, tj. vedení obcí a zaměstnanců městských a obecních úřadů, případně příspěvkových organizací. Část zdrojů je možno zajistit externě prostřednictvím služeb. Existence MAS bude vyžadovat vznik organizační struktury s nároky několik nových pracovních míst. Další velký potenciál je v organizacích (spolky, sdružení, jednoty, kluby...), které působí v jednotlivých obcích. Jejich přehled je uveden v předchozích kapitolách. Tyto organizace mají jednak kapacity lidské pro pořádání akcí, mohou být také nositeli nebo spoluřešiteli různých projektů, především v oblasti kultury, společenského života a sportu a dalších oblastech, ve kterých působí. Žádoucí je zde vzájemná spolupráce mezi jednotlivými spolky a mezi spolky a obcemi. Určitý potenciál je i v přeshraniční spolupráci. 3.8.4

Potenciál v oblasti služeb, dopravy, občanské vybavenosti a dalších ekonomických činnostech

Aktuální stav v oblasti služeb, dopravy, občanské vybavenosti a dalších ekonomických činnostech je popsán v předcházejících kapitolách. Z těchto analýz vyplývá, že v území je potenciál pro zlepšení aktuálního stavu v těchto dílčích oblastech. Pozornost v nadcházejícím období je možno věnovat těmto oblastem: 



technická infrastruktura o realizace a dokončení kanalizačních sítí se zakončením na čistírně odpadních vod, tam kde to je ekonomicky a technicky proveditelné o modernizace spalovacích zařízení (kotlů na vytápění) ve veřejných objektech a domácnostech a realizace opatření na snížení spotřeby energie dopravní infrastruktura o rekonstrukce silničních komunikací, chodníků a jejich údržba. o výstavba nových úseků chodníků a cyklostezek o doplnění drobné cyklistické vybavenosti – posezení, infotabule, opravny kol, občerstvení, oddělení cyklistické dopravy od silniční a zajištění podmínek pro každodenní dojížďku do zaměstnání a příměstskou rekreaci. o modernizace a zefektivňování veřejné dopravy, zajištění návaznosti spojů vlakové a autobusové dopravy o Opatření pro zlepšení bezpečnosti dopravy v obcích – realizace zklidnění dopravy na silnicích a místních komunikacích formou stavebně technických opatření (rekonstrukce křižovatek, realizace středových ostrůvků u vjezdů do obcí a u přechodů pro chodce, nasvětlení přechodů pro chodce, radary, zpomalovací prahy…

70








3.8.5

zlepšení kvality života v obcích o výstavba, rekonstrukce a modernizace stávající občanské vybavenosti, kulturních a sportovních zařízení a jejich multifunkční využití o zachování a případné rozšíření kapacity školských zařízení v mateřských a základních školách, včetně modernizace vybavení škol pro výuku technických předmětů o zajištění kapacit pro péči o seniory o zajištění terénních sociálních služeb – stravování, péče o starší, nemocné a jinak hendikepované, úklid apod. o podpora kulturních, sportovních a dalších společenských akcí ochrana životního prostředí o zlepšení kvality ovzduší – snížení spotřeby energie, modernizace kotlů o evidence sesuvných území a jejich zabezpečení o najít vhodné využití pro plochy starých ekologických zátěží a brownfields o zvýšení účinnosti čištění odpadních vod o obnova veřejných prostranství a obnovy a výsadby zeleně v obci a krajině o zajistit vyšší míru separace a využití odpadů – dobudování sběrných dvorů, regionální kompostárna, způsoby využití bioodpadu. podnikání a ekonomický rozvoj o podpora rozvoje drobného podnikání, modernizace výrob a vybavení a krátkých potavinových řetězců o příprava nových vhodných ploch pro výrobu s ohledem na životní prostředí o zajištění vhodných rekvalifikací pro lidi bez zaměstnání a zajištění vhodného průběžného vzdělávání obyvatel o efektivnější dlouhodobá spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. o podpora zaměstnání na částečný úvazek (např. alternativa pro matky s dětmi, studenty apod.) o využití dnes nevyužívaných ploch (brownfields) pro podnikání Vlastní prostředky k zajištění vícezdrojového financování rozvoje území

U převážné většiny veřejných projektů podporovaných z prostředků Evropské unie je nutnost kofinancování ze strany žadatele. Výše kofinancování se bude lišit dle typu dotačního programu a předkládaného záměru. Je tedy nutné vyčlenit dostatečné prostředky i v rámci rozpočtů jednotlivých obcí. Vedení obcí bylo dotazováno, jak velký je rozpočet obce a přibližně (pouze orientačně) s jak velkými prostředky město může využívat na investice. Tyto základní informace jsou uvedeny v tabulce. Obec Rozpočet obce (mil. Kč) Volné prostředky obce (mil. *Kč)

Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Václavovice Vratimov Šenov 2,5 50 24 13 20 12 120 69,4 0,5

5

11

1,5-4

10

4

Tabulka 31: Rozpočty obcí a velikost volných prostředků použitelných na investice (v mil. Kč)

71

20

3,9


3.8.6

Hasičské jednotky v území MAS Slezská brána

Druhy a kategorie jednotek Jednotkou se v organizačním řízení rozumí organizovaný útvar zřízený v souladu se zákonem , s vnitřní hierarchií a dělbou práce tvořený hasiči, vybavený požární technikou (automobily) a věcnými prostředky (výstroj hasičů, nástroje, agregáty, apod.) pod vedením velitele jednotky. Druh jednotky – se odvozuje od zřizovatele jednotky a od pracovně právních vztahů hasičů při výkonu služby v jednotce ke zřizovateli v souladu s právním předpisem . Jednotka SDH obce – jednotka zřízená za podmínek uvedených v právním předpisu zpravidla jako organizační složka obce, kde výkon služby vykonávají dobrovolně členové jednotky SDH obce , kteří mají s obcí uzavřen pracovně právní vztah nebo jinou smlouvu o členství v jednotce. Jednotka je charakterizována velikostí, která je vyjádřena počtem hasičů v ní a kategorií, která v návaznosti na druh jednotky vyjadřuje operační působnost pro použití k zásahům, a to zejména pro svého zřizovatele (obec), tzn. místní působnost nebo pro použití na větším území než na území svého zřizovatele, další charakteristikou jednotky je taktická hodnota, která je souborem schopností provádět určitý rozsah činností odpovídající velikosti jednotky a jejímu vybavení požární technikou a věcnými prostředky, např. počtem nasazených proudů k hašení. Jednotky a jejich kategorie na území MAS Slezská brána Poř.č. Město/Obec 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Vratimov Vratimov Šenov Paskov Paskov Řepiště Sedliště Václavovice Kaňovice Žabeň Žabeň

12.

Sviadnov

Název jednotky

Kategorie jednotky SDH Vtatimov JPO II SDH Horní Datyně JPO V SDH Šenov JPO III SDH Paskov JPO II SDH Oprechtice JPO II SDH Řepiště JPO V SDH Sedliště JPO III SDH Václavovice JPO V SDH Kaňovice JPO V SDH Žabeň JPO V HZSP Biocel Paskov, JPO IV a.s. SDH Frýdek-Místek JPO III

Zřizovatel jednotky Město Vratimov Město Vratimov Město Šenov Město Paskov Město Paskov Obec Řepiště Obec Sedliště Obec Václavovice Obec Kaňovice Obec Žabeň Biocel Paskov, a.s. Statutární Město FrýdekMístek

Tabulka 32: Jednotky záchranných složek na území MAS Slezská brána

JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru kraje, s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace a s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 2 minut. JPO II - jednotka SDH obce, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, která zabezpečuje jeden (JPO II/1) nebo dva (JPO II/2) výjezdy družstva minimálně o zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel zpravidla nad 1000 a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 5 minut, s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele. JPO III - jednotka SDH obce s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, která zabezpečuje jeden (JPO III/1) nebo dva (JPO III/2) výjezdy družstva minimálně o zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel zpravidla nad 1000 72


a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 10 minut, s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele. JPO IV - jednotka HZS podniku, s místní působností zasahující zejména na území svého zřizovatele, pokud není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam. JPO V - jednotka SDH obce s působností zpravidla pro území obce, která ji zřizuje, s místní působností zasahující zejména na území svého zřizovatele, pokud není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam. JPO VI - jednotka SDH podniku, s místní působností zasahující zejména na území svého zřizovatele, pokud není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam. JPO N - jednotka SDH obce nebo podniku, která není zařazena do plošného pokrytí území kraje jednotkami. Požadavky na tuto jednotku jsou stejné jako u jednotky kategorie JPO V.

Obrázek 16Rozmístění jednotek HZS.Zdroj: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

73


3.9. PROBLÉMY A POTŘEBY Co se jeví místním aktérům jako prioritní oblast problémů a potřeb, to vyplynulo z dotazníkového šetření, jehož výsledky shrnuje kapitola 3.7.1. Hodnocení priorit obcí. Následující kapitola zohledňuje toto šetření, a proto je rozdělena do čtyř podkapitol vyplývajících z definování oblastí zájmů, které si zaslouží podle účastníků této ankety podporu v rámci neutralizace potíží, které mohou z případných hrozeb, vyvozených ze socioekonomické analýzy, vyplynout. Konkrétní problémy a konkrétní návrhy opatření k jejich řešení by neměly být izolovány od popisu stavu, vývoje a trendů dotčené oblasti a proto jsou uvedeny přímo v kapitolách 3.1. až 3.8. 3.9.1. Podpora spolkových a volnočasových aktivit Potřeby vyplývající z nutnosti udržení a rozvoje činností spolků, společenského a kulturní dění v obcích, zajištění vybavenosti obcí pro tyto účely: 

    



Údržba a obnova kulturních a sportovních zařízení v obcích a jejich multifunkční využití, včetně jejich využívání coby zázemí pro rozličné kulturní a společenské akce: Kaňovice, Paskov (areál zámku), vybudování multifunkčních sportovních hal a zařízení Rekonstrukce (Václavovice a Šenov), případně i zřízení menšího muzea (Žabeň, Paskov, Řepiště, Václavovice (úvaha – lidové dřevěnice) Rekonstrukce a zlepšení stavu stávajících sportovních zařízení a areálů (hřiště, tělocvičny...) Přírodní koupání – Paskov (bývalé důlní nádrže), Václavovice - přírodní koupaliště v místě dnes nevyužívaného koupaliště Podpora rekreace – odpočívadla (Řepiště, Paskov, Žabeň, Kaňovice, Vratimov, Šenov), rozhledna (Sedliště) apod. Spolupráce komunální sféry s neziskovými organizacemi a komerční sférou (možné sponzorství) při spoluorganizaci sportovních soutěží, kulturních akcí a realizaci drobných investičních záměrů Obnova místního kulturního a historického dědictví - drobné sakrální stavby, historicky zajímavé objekty apod.

3.9.2. Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení V souvislosti se stěhováním nových obyvatel do obcí je žádoucí nabídnout kvalitní infrastrukturu na nových plochách, dopravní napojení a související vybavenost. Na území MAS Slezská brána byly identifikovány v tomto ohledu následující potřeby:  

Modernizace a výměna kotlů v domácnostech Modernizace a rozšíření sítě kanalizací se zakončením na čistírnách odpadních vod – Horní Datyně, Sedliště, Řepiště, Kaňovice, okrajové části obcí (Paskov, Žabeň, Václavovice) 74


      

Realizace energetických úspor, která sníží provozní náklady a zvýší kvalitu ovzduší a bydlení Zajistit vyšší míru separace a využití odpadů – dobudování sběrných dvorů, regionální kompostárna, způsoby využití bioodpadu Obnova veřejných prostranství a obnovy a výsadby zeleně v obci a krajině budování nových dětských hřišť a koutků Rekonstrukce veřejných osvětlení Podpora zaměstnání na částečný úvazek (např. alternativa pro matky s dětmi, studenty apod.) Podpora krátkých potravinových řetězců

3.9.3. Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury V rámci zajištění celkové vybavenosti obcí je třeba zajistit nedostatky týkající se základních i rozšířených potřeb nezbytných pro kvalitní fungování obcí a spokojený život obyvatel.  





        

Rekonstrukce, dostavby a zateplení školských budov (Sviadnov, Šenov, Václavovice) Pro zajištění základní občanské vybavenosti je nezbytné budování sítě sociálních a zdravotnických služeb především s ohledem na očekávané stárnutí populace (včetně doplňkových aktivit jako např. zavedení služby senior-taxi apod.) V oblasti mateřského a základního školství je třeba reagovat na předpokládaný nárůst počtu mladých obyvatel – zajistit dostatečné kapacity (Vratimov, Václavovice, Sedliště, Kaňovice) Podpora dlouhodobého vzdělávání obyvatel v různých oblastech, především s ohledem na uplatnění na trhu práce – tj. zajištění vhodných rekvalifikací a jiných aktivizačních programů pro lidi bez zaměstnání a dalších sociálně ohrožených skupin, a zajištění vhodného průběžného vzdělávání obyvatel, a to na základě spolupráce s úřady práce, velkými firmami, popř. s využitím dotačních programů pro tuto oblast Podpora výuky technických oborů tradičně uplatnitelných na trhů práce v průmyslové oblasti Ostravska Efektivnější dlouhodobá spolupráce mezi školami a zaměstnavateli Realizace energetických úspor na soukromých i veřejných objektech a využití vhodných obnovitelných zdrojů elektrické energie Rekonstrukce veřejných objektů (např. kaple v Žabni) Podpora sociálního podnikání Příprava nových vhodných ploch pro výrobu s ohledem na životní prostředí (využití dnes nevyužívaných ploch - brownfields) Zavedení moderních forem propagace a rozšíření volného přístupu k internetovým připojením (elektroničtí průvodci využívající QR kódy atd.). Využití potenciálu místních výrobků k propagaci regionu i k podpoře jejich výrobců (např. ruční výroba mýdla ve Vratimově, výroba svíček v Sedlištích atd.) Zlepšení regionálního marketingu – upgrade webových stránek, navigační tabule u silnic k významným atraktivitám a službám 75


   

Rozvoj agroturistiky (např. hipoturistiky v rámci provozu Jezdeckého areálu ve Sviadnově) Spolupráce mezi obcemi v rámci regionu a rozvoj přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými partnery Zmonitorování a likvidace invazních druhů rostlin Podpora rozvoje drobného podnikání, modernizace výrob a vybavení

3.9.4. Zkvalitnění dopravní infrastruktury Zkvalitnění dopravní infrastruktury, popřípadě dostupnosti, je myšleno především jako opravy a údržba stávajících komunikací, které jsou často v nevyhovujícím stavu a neutralizace problémů spojených s dopravou (přetížení dopravy, bezpečnost, ochrana před hlukem, odstavné plochy, atd.)   

   

Zajistit ochranu před hlukem – výstavby obchvatů, instalace protihlukových stěn ve vhodných lokalitách, v blízkosti silnic napomoci zajistit výměnu oken Zlepšení napojení mezi vlakovou a autobusovou dopravou a zachování dopravního napojení okrajových částí Vymístění cyklistické a pěší dopravy mimo silnice s vysokou frekvenci automobilové dopravy – např. vybudování nové cyklostezky na území města Šenov spojující Havířov a Ostravu (četně doprovodného inventáře) Rekonstrukce místních komunikací Opatření pro zlepšení bezpečnosti dopravy v obcích – zpomalovací semafory, prahy, radary apod. Vybudování nových odpočinkových a informačních prvků pro turisty, především pro cykloturisty – občerstvení, přístřešky, opravny kol Budování a údržba naučných stezek

76


3.10 SWOT ANALÝZA SWOT analýza byla vytvořena na základě hodnocení dílčích témat, která jsou popsána v předchozích částech analýzy. Do ní byly vybrány výroky, které lze považovat za nejvýznamnější z pohledu daného území. Tato analýza byla následně projednána v rámci dílčích pracovních skupin a následně agregována do jedné souhrnné SWOT analýzy. Silné stránky  Významní zaměstnavatelé v regionu  Dobré podnikatelské prostředí  Vybudovaná cyklostezka Ostrava - Beskydy, protínající území regionu  Výhodná poloha regionu - příměstská oblast v blízkosti velkým měst MSK  Kultura, historické památky, muzea  Existující síť škol a školských zařízení  Spolková a zájmová činnost, volnočasové aktivity, sportovní vyžití  Nabídka a zájem o plochy k výstavbě rodinných domů  Vybudovaná síť sociálních a terénních služeb  Vybudovaná síť zdravotní ambulantní péče  Územní totožnost Regionu Slezská brána a MAS Slezská brána  Zájem o spolupráci jednotlivých obcí v rámci regionu  Řada sportovních, kulturních a společenských zařízení a aktivit pro trávení volného času, včetně dětských hřišť využitelných také pro nabídku služeb návštěvníkům z okolních měst  Dobrá vybavenost zařízeními nabízejícím služby stravování a občerstvení, využitelnými pro rozvoj cestovního ruchu  Dobrá vybavenost obcí technickou infrastrukturou.  Zkušenosti v oblasti spolupráce obcí a dobrovolnýách svazků obcí se školskými zařízeními, včetně využívání regionálních tiskovin pro vědomostní soutěže a výuku regionálních témat a schopnost objevování talentů mezi mladými lidmi Příležitosti  Možnosti využití dotací EU (obce, spolky, firmy, živnostníci,…)  Vyloučení nákladní dopravy (nad 12 tun) ze silnic II. a III: třídy  Výstavba chodníků, cyklostezek a cyklotras, včetně doprovodné infrastruktury  Vysoká hustota osídlení okolních měst rozšíření nabídky příměstské rekreační a volnočasové turistiku, a to aktivizací nabídky (marketingem) těchto služeb pro návštěvníky

Slabé stránky  Nedostatečné vlastní finanční prostředky  Vysoká míra znečišťovatelů ŽP, průmyslová zátěž, celoplošně zhoršená kvalita ovzduší, a to včetně nedostatečného povědomí obyvatelstva o podstatě těchto problémů  Místy špatný technický stav dopravní a technické infrastruktury  Přetíženost silnic v regionu  Odchod mladých budoucích obyvatel do velkých měst  Stagnující zemědělství  Finanční problémy společnosti OKD  Územní nejednotnost obcí, chybějící spojovací prvek, roztříštěnost území pověřeností obcí s rozšířenou působností  Výskyt invazních druhů rostlin  Potřeba rekonstrukce obecního majetku  Nevyužívané a nevzhledné zemědělské a průmyslové areály v obcích.  Nedostatečná znalost přirozeného potenciálu regionu a možnost jeho využití pro rozvoj cestovního ruchu  Malá podpora podnikatelů ze strany měst a obcí - podnikatelé a města, obce by si měly vzájemně pomáhat  Nezapojení některého potenciálu do spolupráce v rámci většího území (tj. síťování) – např. některých atraktivit do propagace na celokrajské nebo přeshraniční úrovní  Dlouho trvající rozhodování o problémech měst a obcí

Hrozby    

77

   

Stárnoucí obyvatelstvo (nad 65 let) Změny v legislativě Chátrající veřejná prostranství Finanční náročnost - financování, potřeba či nutnost získání dotací Ohrožení bezpečnosti provozu na komunikacích, díky dopravní přetíženosti Vandalismus a kriminalita Udržitelnost vybudovaných zařízení Omezení výroby významných zaměstnavatelů v

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ z okolních měst  Využití nevyužitých zemědělských ploch, brownfielda a ploch po těžbě nerostných surovin k podnikatelské činnosti nebo jinému vhodnému využití  Zdokonalení využívání výrobních faktorů  Podpora řemesel a dělnických profesí, regionální podnikání a to včetně vedení k podnikatelskému myšlení již na základních školách  Využití navázané spolupráce s Ostravskou univerzitou, popř. jinými odbornými institucemi pro přípravu regionálních výukových materiálů  Modernizace a rozšíření kapacit školních a předškolních zařízení, práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami  Podpora mladých lidí a rodin v regionu a jejich zapojení do komunit  Rozšiřování aktivit komunitních spolků a zájmových sdružení a jejich vzájemná spolupráce  Využití Paskovského zámku pro potřeby regionu, včetně rozvoje cestovního ruchu a zabezpečení některých druhů sociálních služeb  Udržitelný rozvoj regionu  Optimalizace využití územního plánování v rámci regionu  Doprava a dopravní propojenost regionu  Vybudování komunikačního kanálu mezi firmami v regionu a obcemi  Budování a dostavba infrastruktury  Přeshraniční spolupráce zaměřená především na kulturu, sport a rozvoj cestovního ruchu

78

      



regionu - zvýšení nezaměstnanosti a snížení pracovních příležitostí pro subdodavatele (např. Důl Paskov) Prohloubení ekonomické recese Vznik nových ekologických rizik Čistota ovzduší - lokální topení a velké podniky, doprava Nepřizpůsobiví občané a jejich migrace do regionu Zadlužování obcí Nejasná koncepce regionu Změna sociálního (venkovského) klimatu spojena se stěhováním městského obyvatelstva do regionu Omezování a změna struktur krajských rozpočtů


STRATEGICKÁ ČÁST

79


4

STRATEGICKÁ ČÁST ÚVOD

4.1

Strategická část vychází z předchozí Analytické části, v rámci které byly identifikovány problémy a potřeby, prováděno dotazníkové šetření v rámci obcí a zpracována SWOT analýza. V rámci jednání čtyř tematicky zaměřených pracovních skupin bylo identifikováno 8 prioritních oblastí rozvoje. V rámci strategické části je použita následující struktura: 

Vize a strategické cíle - popisující cílový stav, kterého chceme v území i prostřednitvím strategie, dosáhnout



Prioritní oblasti a specifické cíle – tj. hlavní problémové oblasti, které by měly být v rámci strategie řešeny



Opatření – zajištující zlepšení současného stavu v jednotlivých prioritních oblastech a naplňující specifické cíle. V rámci opatření jsou uváděny také potenciální podporované aktivity, kdy je třeba upozornit, že se nejedná o konečný výčet

Jednotlivé složky strategické části - vize, strategické cíle, prioritní oblasti, specifické cíle a opatření a na ně navazující projekty - jsou uspořádány v hierarchické struktuře. Předpokládané navazující individuální projekty budoucích žadatelů budou naplňovat nejnižší úroveň podrobnosti strategie – tzv. opatření. Priority strategie pak vedou k naplňování vize prostřednictvím cílů. Celková struktura je popsána v grafu níže. Cíle strategie jsou definovány ve dvou úrovních, tzv. strategické cíle a také specifické cíle na úrovni každé z prioritních oblastí. Při stanovování cílů byla snaha o uplatnění pravidla SMART, resp. SMARTER, což je anglická zkratka pro jednotlivé vlastnosti, které by cíle měly mít. Cíle jsou tedy:       

KONKRÉTNÍ MĚŘITELNÉ ODSOUHLASENÉ REALISTICKÉ DEFINOVANÉ V ČASE VYHODNOCENÉ, POPŘ. ZAJÍMAVÉ ODMĚNĚNÉ, POPŘ. ZHODNOCENÉ

80

- SPECIFIC, - MEASURABLE, - AGREED, - REALISTIC, - TIMELY, - EVALUATED, EXCITING, - REWARDED, REVIEWED.


Obrázek 17: Struktura strategie MAS Slezská brána

4.2 MISE Jedním z hlavních cílů zpracování rozvojové strategie je podpořit místní partnerství veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru v MAS Slezská brána a podpořit rozvoj regionu, který bude strategie usměrňovat. Strategie území MAS Slezská brána je zpracována, aby pomáhala naplňovat stanovenou vizi rozvoje území. Úlohou MAS Slezská brána je dále vhodně propojovat a integrovat připravované projekty v území, zavádět nová inovativní řešení a zajišťovat udržitelnost. Definování MISE vyjadřuje principy, kterými se aktéři v území budou řídit při rozvoji území, a které byly použity při tvorbě návrhové části, tj. při návrhu cílů a opatření. Mezi tyto hlavní principy patří: • • • • •

Trvale udržitelný rozvoj ve všech svých třech aspektech – ekonomickém, sociálním a environmentálním. Dlouhodobá spolupráce a partnerství mezi aktéry v území. Inovativnost při řešení potřeb a rozvíjení potenciálu území. Zachování a respekt ke kulturnímu a přírodnímu bohatství v území Transparentnost procesů při naplňování strategie

81


4.3 VIZE ROZVOJE ÚZEMÍ Rozvojová vize definuje stav, ve kterém by se region měl ve střednědobém až dlouhodobém časovém období nacházet a k němuž by měl směřovat. Vize je dlouhodobější než časové působení strategického plánu a pomáhá zajistit směry rozvoje území i pro nadcházející období. Jedná se tedy o první zaštiťující článek Strategického plánu rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014 - 2020. Strategický plán navrhuje vizi budoucích let regionu, jeho charakter a význam, kterým se bude region ubírat. Pomůže definovanou střednědobou vizi regionu přetvořit v realitu a zároveň zajistí soulad mezi dílčími strategiemi.

Území MAS Slezská brána je bezpečným, klidným a atraktivním místem, kde jsou zabezpečeny důstojné podmínky pro život a osobní rozvoj obyvatel. Naplnění této vize vyžaduje spolupráci a řízení klíčových aktérů, kterými jsou místní samosprávy, jejich svazky a Místní akční skupina. Tito aktéři jsou povinni vytvářet vhodné podmínky pro aktivity obyvatelstva, podnikatelské veřejnosti, neziskových organizací či spolků a tyto podmínky příkladně koordinovat a motivovat vzájemnou spolupráci. Za účelem dalšího rozvoje svých obyvatel je zájmem aktérů vyhledávat další možnosti spolupráce s veřejností a zdokonalovat se ve své stávající praxi.

4.4 STRATEGICKÉ CÍLE A CÍLOVÉ SKUPINY V rámci pracovního setkání dne 19. 11. 2013 byly pracovními skupinami navrženy Strategické cíle rozvoje pro území MAS Slezská brána. Cíle jsou dle jejich charakteru rozděleny do dvou dílčích skupin, a to „Strategické cíle“ a „Průřezové cíle“. „Strategické cíle“ jsou směřovány do oblasti rozvoje regionu, „Průřezové cíle“ jsou průřezové a platné pro všechny prioritní oblasti rozvoje. Tyto cíle můžeme zároveň považovat za integrující „linky“ celé strategie úzce navazující na naplnění vize celého území. Hlavní strategické cíle je nutno brát jako „skupinu cílů“, nikoliv jako jednotlivé na sobě nezávislé cíle. To znamená, že jednotlivé strategické cíle jsou řešeny především v rámci jednotlivých prioritních oblastí, ale mohou být částečně naplňovány v rámci více prioritních oblastí. Přehled Strategických cílů a Průřezových cílů je uveden níže. Promítnutí cílů do jednotlivých prioritních oblastí, kterými jsou převážně naplňovány, je uvedeno následně.

82


4.4.1

Strategické cíle ve vazbě na prioritní oblasti: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

4.4.2

Zlepšení podmínek pro vzdělávání Zajištění podmínek pro bezpečný a zdravý život obyvatel Podpora kulturního, sportovního a veřejného života Ochrana životního prostředí Zlepšení vzájemné spolupráce obcí a posílení image regionu Zvýšení standardu stávající dopravní a technické infrastruktury Zajištění kvalitního sociálního zázemí v regionu Udržení pracovních míst v regionu a podpora podnikání

Strategické cíle dle míry preference:

Stanovit pořadí významnnosti jednotlivých strategických cílů, které se navzájem často prolínají je obtížné. V podstatě všechny mají pro život regionu obdobný význam a v různých obdobích, v různých obcích i jejich částech nebo i pro různé cílové skupiny by byly seřazeny různě. Následující pořadí je proto jen orientační. Je odvozeno od průzkumu, který proběhl při závěrečném společném jednání vedoucích pracovních skupin v období komunitního projednávání strategického plánu a reagoval na názory zástupců veřejnosti. Pořadí (v tomto smyslu priorty) jednotlivých strategických cílů je následující: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 4.4.3

Zajištění podmínek pro bezpečný a zdravý život obyvatel Zajištění kvalitního sociálního zázemí v regionu Udržení pracovních míst v regionu a podpora podnikání Ochrana životního prostředí Zlepšení podmínek pro vzdělávání Zlepšení vzájemné spolupráce obcí a posílení image regionu Zvýšení standardu stávající dopravní a technické infrastruktury Ochrana životního prostředí

Průřezové cíle

Průřezové cíle, které se ve větší, či menší míře promítají do všech strategických cílů, jsou následující:  Snížení nákladů rozpočtů obcí, spolků a neziskových organizací  Udržení finančních zdrojů uvnitř regionu MAS Slezská brána  Získávání a efektivní realizace finančních prostředků  Upevnění pozice MAS Slezská brána v rámci ORP F-M a Ostrava a v Moravskoslezském kraji  Zlepšení komunikace a vzájemné spolupráce obcí v regionu i mimo region  Zachování venkovské identity krajiny a společenského a rodinného života v regionu

83


4.4.4

Cílové skupiny

Při definování cílových skupin bylo přihlédnuto k potřebě detailní identifikace hlavních cílových skupin, na které budou zaměřeny jednotlivé specifické cíle. Samostatnou část představuje struktura osob ohrožených sociálním vyloučením, kterým strategie věnuje v některých prioritních oblastech zvláštní pozornost. Velká část specifických cílů bude mít větší či menší dopad na všechny nebo téměř všechny cílové skupiny. Dominance zacílení na osoby, které budou mít z realizace jednotlivých specifických cílů rozhodující prospěch se bude lišit s ohledem na konkrétní projekty. Přesto lze předpokládat, že určité cílové skupiny budou v rámci dále uvedených specifických cílů obvykle hlavní a jiné budou mít v rámci realizace projektu menší, resp. pouze zprostředkovaný užitek. Proto jsou cílové skupiny u jednotlivých specifických cílů rozděleny na hlavní a vedlejší. Vedlejší jsou přitom v určité skupině všechny ostatní cílové skupiny (kromě hlavních) a takto jsou také uvedeny nebo jde pouze o část zbylých cílových skupin, ty pak jsou buď vyjmenovány nebo jsou uvedeny jen ty, které užitek z realizace mít nebudou a nebo bude jen minimální a tím pádem se jich specifický cíl netýká. 4.4.5

Přehled cílových skupin

Sociálně ohrožené skupiny

Obecně

Cílové skupiny Žáci MŠ Žáci ZŠ Mládež Rodiny s dětmi (Drobní) podnikatelé a jejich zaměstnanci Zemědělci Vlastníci lesů Návštěvníci regionu Členové zájmových spolků regionu Církve a církevní organizace a spolky Zaměstnanci veřejných institucí a škol Regionální umělci Občanská veřejnost Senioři Lidé bez domova Lidé v sociálně vyloučených lokalitách Lidé v nepříznivé sociální situaci Dlouhodobě nezaměstnaní Osoby se zdravotním postižením Nízkopříjmové skupiny obyvatel Etnické menšiny (romové) Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách Imigranti Osoby opuštějící zařízení výkonu trestu Tabulka 33: Cílové skupiny

84


4.5 PRIORITNÍ OBLASTI Na základě provedených analýz a v souladu s rozvojovou vizí území byly na základě jednání pracovních skupin stanoveny tyto dílčí prioritní oblasti zaměření strategie, které navazují na stanovené strategické cíle:

 Prioritní oblast 1 – Vzdělávání  Prioritní oblast 2 – Občanská vybavenost  Prioritní oblast 3 – Kultura, sport a volný čas  Prioritní oblast 4 – Kvalitní životní prostředí  Prioritní oblast 5 – Atraktivita regionu  Prioritní oblast 6 – Technická a dopravní infrastruktura  Prioritní oblast 7 – Sociální služby  Prioritní oblast 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání

85


4.6 SPECIFICKÉ CÍLE A OPATŘENÍ 4.6.1

Prioritní oblast 1 – Vzdělávání

Prioritní oblast 1 je zaměřena na oblast školství a vzdělávání, a to zejména na provoz a vybavenost škol a školských zařízení, zajištění mimoškolských forem vzdělávání a spolupráci mezi školami a dalšími vzdělávacími institucemi, obcemi a potenciálními zaměstnavateli. Cíle v této oblasti byly stanoveny v souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 s přihlédnutím k potřebám MAS. 4.6.1.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 1.1: Rekonstrukce a modernizace prostor a zajištění vybavenosti zařízení pro vzdělávání Hlavní cílové skupiny: rodiny s dětmi, mládež, učitelé Vedlejší cílové skupiny: občanská veřejnost, zaměstnancí veřejných institucí a škol, členové zájmových spolků regionu, sociálně ohrožené skupiny    

1.1.1 Rozvoj infrastruktury pro předškolní vzdělávání 1.1.2 Rozvoj infrastruktury pro základní vzdělávání 1.1.3 Rozvoj infrastruktury pro celoživotního vzdělávání 1.1.4 Rozvoj infrastruktury pro zájmové a neformální vdělávání mládeže

Příklady podporovaných aktivit    

 

Rekonstrukce objektů základních škol, Rekonstrukce základních uměleckých škol a domů děti a mládeže Rekonstrukce a výstavba nových objektů pro předškolní vzdělávání (děti do 3 let, mateřské školy, dětské skupiny) Rozšiřování prostorových kapacit ve stávajících objektech všech typů vzdělávacích zařízení s preferencí klíčových kometencí v oblastech cizích jazyků, digitálních technologii, přírodních věd a řemeslných oborů Rozvoj a modernizace technického vybavení škol všech typů vzdělávacích zařízení (pracovní dílny apod.) Úpravy školních zahrad

Specifický cíl 1.2: Zlepšení podmínek a spolupráce v oblasti vzdělávání Hlavní cílové skupiny: Rodiny s dětmi, mládež, členové zájmových spolků, učitelé Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní vyjma zemědělce a vlastníky lesů  

1.2.1 Podpora spolupráce mezi školami, rodinami, zaměstnavateli a dalšími organizacemi 1.2.2 Podpora technického vzdělávání 86


   

1.2.3 Podpora mimoškolních aktivit a zájmového vzdělávání 1.2.4 Podpora celoživotního vzdělávání 1.2.5 Podpora propagace školních zařízení 1.2.6 Podpora vzdělávání v oblasti bezpečnostních rizik

Příklady podporovaných aktivit                 

 

  

Podpora technického vzdělávání, klíčových kompetencí a praktických dovedností potřebných pro propojení s praxí Vzdělávací exkurze, praxe, semináře, kurzy a workshopy Pořádání přednášek a vědomostních soutěží zacílených na žáky, ale také na skupinu seniorů Organizace akcí ve spolupráci škol a dalších organizací v regionu Spolupráce škol, obcí, neziskových organizací a rovněž spolupráce se středními a vysokými školami mimo území MAS Zlepšování kvality výuky na školách, moderní metody a pomůcky ve výuce Rozvoj inkluzivního vzdělávání Vzdělávání pedagogů, zlepšení poradenství, intervence v rodinách, řešení záškoláctví, šikany, fungování asistentů pro žáky Podpora vzdělávání dětí v mateřských školách, logopedická péče a jiná speciální pedagogika Zpřístupnění školních pozemků a prostor i mimo školní výuku Zajištění alternativních forem vzdělávání Podpora rozvoje zájmového a neformálního vzdělávání mládeže Organizační spolupráce MŠ a ZŠ Podpora tvorby a vývoje webových stránek školních zařízení, školních časopisů Podpora vzdělávání zaměstnanců obecních úřadů a MAS Civilní obrana, branná a dopravní výchova, příprava na bezpečnostní rizika a krizové stavy (přírodní katastrofy) Podpora spolupráce škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání a dalších mimoškolních organizací při výuce a rozvoji nadání včetně nabídky vzdělávacích služeb školám, programů, soutěží a stimulujících mimoškolních aktivit. Zvyšování přístupnosti zájmového a neformálního vzdělávání žákům s potřebou podpůrných opatření. Podpora efektivních a cílených primárně preventivních aktivit určených žákům i pedagogům s cílem minimalizace či oddálení rizika spojeného s výskytem rizikového chování. Rozvoj a účinné zapojování aktivit vedoucích ke zdravému životnímu stylu do vzdělávacího procesu ve školách a školských zařízeních. Podpora zájmového vzdělávání a jeho vazeb na formální vzdělávání dětí a žáků v souladu s Koncepcí podpory mládeže na období 2014-2020. Vyrovnávání podmínek v přístupu k mimoškolním vzdělávacím příležitostem, zdrojům a službám. 87


4.6.2

Prioritní oblast 2 – Občanská vybavenost

Prioritní oblast 2 je zaměřena na zajištění a zlepšení občanské vybavenosti, a to zejména v oblasti veřejné správy a veřejnýc budov, zlepšení současnéh stavu veřejných prostranství a dále podmínek pro zlepšení bezpečnosti, zdraví obyvatel a celkové resilience (odolnosti) regionu. 4.6.2.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 2.1: Zlepšení stavu veřejných budov a veřejných prostranství Hlavní cílové skupiny: občanská veřejnost, návštěvníci regionu Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní  

2.1.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace veřejných budov 2.1.2 Regenerace, revitalizace a budování veřejných prostranství včetně městské zeleně

Příklady podporovaných aktivit       

Výstavba, rekonstrukce a modernizace veřejných budov, budov a objektů IZS, hřbitovů apod., rozšíření prostorových kapacit Zajištění technické vybavenosti veřejných budov a IT podpora Regenerace, revitalizace a budování veřejných prostranství Revitalizace parků a městské zeleně Budování přírodních koupališť Rekonstrukce a modernizace náměstí, pěších zón, zpevněných ploch včetně mobilní zeleně Výstavba, rekonstrukce a modernizace mobiliáře na ulicích a veřejných prostranstvích, lavičky, altány, přístřešky, autobusové a železniční zastávky, orientační systémy, veřejná WC, odpadkové koše, kolárny pro úschovu kol, stojánky na kola a pouliční umění – sochy, kašny, grafika

Specifický cíl 2.2: Zlepšení podmínek pro bezpečnost, zdraví obyvatel a resilience území Hlavní cílové skupiny: občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní  

2.2.1 Zajištění podmínek pro bezpečnost a zdraví obyvatel 2.2.2 Vzájemná spolupráce v oblasti bezpečnosti, zdraví a prevence kriminality

Příklady podporovaných aktivit   

Budování bezpečnějších přechodů pro chodce včetně osvětlení Rekonstrukce a výstavba nových chodníků Instalace kamerových systémů 88


    

  



Zřízení dětského rehabilitačního centra s celoročním využitím Podpora ozdravných pobytů pro děti Zajištění bezbariérových přístupů do veřejných budov Informační a vzdělávací akce pro prevenci a ochranu před katastrofami Vzájemná spolupráce sborů dobrovolných hasičů a zajištění adekvátní odolnosti základních složek IZS (integrovaný záchranný systém) v podmínkách mimořádné události – zajištění energetické soběstačnosti Posílení základních složek IZS technikou a vybavením Zapojení kapacit privátních subjektů do plnění úkolů IZS Podpora příklonu k modernímu zdravému životnímu stylu, omezování zdravotních rizik, organizace propagačních akcí, osvěta, poradenství, zvyšování nabídky zdravých a bezpečných potravin. Programy zdravotní prevence v oblasti civilizačních chorob a úrazů

Specifický cíl 2.3: Institucionální rozvoj území Hlavní cílové skupiny: občanská veřejnost, sociálně ohrožené skupiny, zaměstnanci veřejných institucí Vedlejší cílové skupiny: senioři, církve a církevní organizace a spolky  

2.3.1 Posílení kapacit CLLD, LEADER a meziobecní spolupráce 2.3.2 Podpora charitativní činnosti, dobrovolnictví a církevních organizací


Podpora veřejných sbírek, aktivity směřující k podpoře sociálně vyloučeným osobám Přípravné a podpůrné činnosti, provozní a animační činnosti MAS, propagace a spolupráce MAS Spolupráce MAS a dobrovolných svazků obcí v území MAS a vzájemná koordinace aktivit mezi nimi Realizace různých forem animací v území

89


4.6.3 Prioritní oblast 3 – Kultura, sport a volný čas Prioritní oblast 3 je zaměřena na rozvoj a zvýšení kvality podmínek pro sport, kulturu a volný čas. 4.6.3.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 3.1: Zajištění kvalitního zázemí pro sport, kulturu a volnočasové aktivity Hlavní cílové skupiny: mládež, občanská veřejnost, rodiny s dětmi Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní  

3.1.1 Zajištění infrastruktury pro kulturu, sport a volnočasové aktivity 3.1.2 Rekonstrukce, modernizace a budování kulturních, sportovních a jiných volnočasových zařízení


Výstavba dětských hřišť a sportovišť Využití školních hřišť i mimo školní výuku Budování, rekonstrukce a modernizace kulturních, sportovních a jiných volnočasových zařízení

Specifický cíl 3.2: Podpora kulturního a společenského života Hlavní cílové skupiny: regionální umělci, občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: členové zájmových spolků, rodiny s dětmi, mládež, senioři, návštěvníci regionu      

3.2.1 Zajištění technického vybavení pro pořádání kulturních a společenských akcí 3.2.2 Rozvoj služeb knihoven 3.2.3 Širší využití kostelů pro společenské aktivity 3.2.4 Podpora spolkového života a spolková osvěta 3.2.5 Podpora pořádání kulturních a společenských akcí 3.2.6 Podpora místních talentů

Příklady podporovaných aktivit  Zajištění technického vybavení pro pořádání společenských akcí  Rekonstrukce a modernizace služeb knihoven, jejich vybavení, zajištění prostorových kapacit a doplnění o biblioboxy  Zajištění prostor a zázemí pro činnost spolků  Pořádání kulturních a společenských akcí  Společná propagace aktivit v území 90




 

Podpora tradičních i nových kulturně společenských akcí, podpora obecní a regionální pospolitosti a tradic, folklor, hudba, ochotnické divadlo, sportovní utkání, ligy, festivaly, výstavy, kroužky, poutě, spolky, zájmové činnosti spolků, mezinárodní a regionální akce Podpora školních projektů zaměřených na kulturní přehlídky (zpěv, kresba, divadlo) a mapování uměleckých talentů v regionu Podpora školních projektů zaměřených na výuku dětí při poznávání přírody, skloubení výuky s praxí

91


4.6.4

Prioritní oblast 4 – Kvalitní životní prostředí

Prioritní oblast 4 je zaměřena především na oblast životního prostředí. Jednak je zde řešena problematika zajištění odpovídající infrastruktury a také oblast ochrany přírody a krajiny, vodního režimu v krajině a prevenci před riziky. 4.6.4.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 4.1: Zajištění infrastruktury pro ochranu životního prostředí Hlavní cílové skupiny: zemědělci, občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: rodiny s dětmi, (drobní) podnikatelé      

4.1.1 Zlepšení systému nakládání s odpady 4.1.2 Zlepšení kvality ovzduší a ochrana před hlukem 4.1.3 Hospodaření a inovace v zemědělství a lesnictví 4.1.4 Rekonstrukce veřejného osvětlení pro snížení energetické zátěže 4.1.5 Podpora environmentální výchovy a osvěty 4.1.6. Podpora obnovitelných zdrojů energii

Příklady podporovaných aktivit             



Budování sběrných dvorů, rozvoj systémů třídění a nakládání s odpady Zajištění sběru a využití bioodpadů Ochrana půdy, snižování eroze Ochrana čistoty vod proti znečišťování Obnova lesních porostů, odstraňování a prevence škod na lesních porostech včetně obnovy lesních cest Vydávání osvětových materiálů Pásy ochranné zeleně podél komunikací Modernizace systémů vytápění a projekty ke snížení spotřeby energie Obnova a budování informačních panelů a odpočinkového inventáře v přírodě Zřízení ekologického informačního centra Motivační projekty směřované k vlastníkům nemovitostí a k posilování jejich vědomí odpovědnosti za celkový vzhled obcí Snížení emisí z lokálního vytápění domácností, náhrada a rekonstrukce stávajících zdrojů znečišťování ovzduší Systém sledování, hodnocení vývoje kvality ovzduší, systémy pro identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší a pořizování systémů pro zveřejňování výsledků sledování vývoje kvality ovzduší včetně nástrojů pro zvyšování informovanosti Budování zařízení využívajících přírodní zdroje pro výrobu el. energie (vodní elektrárny, fotofoltaické elektrárny)

92


Specifický cíl 4.2: Obnova krajiny a vodního režimu v krajině Hlavní cílové skupiny: rodiny s dětmi, občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: návštěvníci regionu     

4.2.1 Zakládání a obnova krajinné zeleně 4.2.2 Revitalizace vodních toků a ploch, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zajištění protipovodňové ochrany 4.2.3 Zajištění ochrany půdy před erozí 4.2.4 Zmapování a řešení problematiky invazních druhů rostlin 4.2.5 Podpora komplexních pozemkových úprav


Realizace územního systému ekologické stability Revitalizace vodních toků, opatření k zadržení vody, protierozní opatření v krajině a obnova umělých náhonů a vodních elektráren Zpracování odborných studií, projektů zaměřených na uchování památných stromů, přírodních oblastí, vodních ploch a budování parků

Specifický cíl 4.3: Zajištění ochrany před environmentálními riziky Hlavní cílové skupiny: občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: zaměstnanci veřejných institucí a škol, rodiny s dětmi   

4.3.1 Revitalizace území po těžbě nerostných surovin a zajištění sesuvných území 4.3.2 Sanace starých ekologických zátěží a využití brownfields 4.3.3 Organizační opatření pro snížení energetické náročnosti

Příklady podporovaných aktivit     

Zpracování odborných studií Sanace starých ekologických zátěží Revitalizace nevyužívaných areálů Snižování energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí budov

93


4.6.5

Prioritní oblast 5 – Atraktivita regionu

Prioritní oblast 5 je zaměřena na rozvoj rekreace a cestovního ruchu a zvýšení atraktivity regionu. Současně směřuje ke zlepšení propagace regionu a hodnot/atraktivit v něm se nacházejících. 4.6.5.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 5.1: Zlepšení propagace regionu a rozvoj spolupráce v oblasti rekreace a cestovního ruchu Hlavní cílové skupiny: návštěvníci regionu, občanská veřejnost, (drobní) podnikatelé Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní     

5.1.1 Propagace místního dědictví a hodnot 5.1.2 Meziobecní spolupráce v marketingu a PR regionu 5.1.3 Zapojení do krajských a celostátních projektů cestovního ruchu 5.1.4 Rozvoj přeshraniční spolupráce 5.1.5 Podpora regionálních a tradičních výrobců

Příklady podporovaných aktivit         

Instalace informačních cedulí a naučných stezek Propagace osobností regionu Zavádění regionálního televizního vysílání Pořádání vzdělávacích exkurzí Podpora rozvoje regionálních a technických muzeí Vydávání informačních a propagačních materiálů Meziobecní spolupráce při tvorbě publikací a propagačních mateiálů Přeshraniční spolupráce a výměna zkušeností Propojování podpory regionálních výrobců s dalšími aktivitami v území, především v oblasti cestovního ruchu, podpory podnikání a vzdělání, podpora regionální značky, prvovýrobců potravin a farmářských trhů

Specifický cíl 5.2: Zajištění podmínek pro cestovní ruch a rekreaci Hlavní cílové skupiny: návštěvníci regionu, rodiny s dětmi, občanská veřejnost, (drobní) podnikatelé Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní  

5.2.1 Ochrana a obnova místních památek a technických zajímavostí včetně jejich propagace 5.2.2 Rozvoj ubytovacích, stravovacích a rekreačních možností 94



Obnova kulturních, památkových a historických objektů Budování a obnova turistických cílů, např. rozhleden, památných míst a pramenů Budování nových prvků zázemí pro cykloturistiku (odpočívky, informační panely) Podpora průvodcovských služeb k turistickým cílům, památkovým a historickým objektům Podpora spolupráce zařízení cestovního ruchu (siťování zařízení provozujících venkovskou turistiku)

95


4.6.6

Prioritní oblast 6 – Technická a dopravní infrastruktura

Prioritní oblast č. 6 je zaměřena na zlepšení současného stavu a rozvoj sítí dopravní a technické infrastruktury v regionu. Podporovány budou aktivity k zajištění podmínek jak pro silniční dopravu, tak i ostatní druhy dopravy. V oblasti technické infrastruktury se bude jednat zejména o rekonstrukce a lokální dobudování sítí. 4.6.6.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 6.1: Zlepšení dopravních podmínek Hlavní cílové skupiny: návštěvníci regionu, občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: všechny ostatní    

6.1.1 Rekonstrukce a dobudování nových silničních komunikací a chodníků 6.1.2 Zlepšení bezpečnosti provozu a podmínek pro parkování 6.1.3 Podpora a rozvoj cyklistické dopravy a elektromobility 6.1.4 Zlepšení informačního a navigačního systému pro řidiče, chodce a cyklisty

Příklady podporovaných aktivit         

  

Rekonstrukce místních komunikací Budování parkovacích ploch v návaznosti na veřejnou dopravu Vytváření odstavných ploch pro řidiče nákladních aut a autobusů Rekonstrukce a výstavba nových chodníků Informační a navigační značení, podpora dopravních infosystémů a napojení na autobusovou a železniční dopravu Vybudování nové cyklostezky Havířov – Ostrava – Beskydy Zajištění zázemí pro cyklisty - odpočívadla, lavičky, mobiliář Doplnění sítě cyklistických stezek a tras Stavební úpravy s cílem zvyšování bezpečnosti provozu na silničních komunikacích, vybavení přechodů pro chodce, retardéry, zpomalovací pruhy, semafory, radary, zábradlí, svodidla, výstavba parkovišť k řešení zklidnění dopravy, odstraňování bariér ve veřejné dopravě– především s ohledem na osoby s omezenou pohyblivosti nebo oreintaci Modernizace vybavení zastávek hromadné dopravy včetně navazujících parkovišť či úschoven kol Omezení průjezdu tranzitní dopravy a dopravy nesplňující emisní limity z vybraných komunikací Estetizace a ekologizace staveb technické infrastruktury (výsadba zeleně v okolí nově budovaných a restaurovaných budov a liniových staveb)

96


Specifický cíl 6.2: Dobudování a zlepšení stavu technické infrastruktury Hlavní cílové skupiny: občanská veřejnost Vedlejší cílové skupiny: návštěvníci regionu   

6.2.1 Rekonstrukce a rozšířování systému odvádění a čištění odpadních vod 6.2.2 Rekonstrukce vodovodních sítí 6.2.3 Obnova dalších sítí technické infrastruktury (optické kabely apod.)


Výstavba čistíren odpadních vod Dobudování nebo rekonstrukce kanalizačních a vodovodních sítí Decentralizované čištění odpadních vod Rozšiřování komunikačních sítí, obecní rozhlas, vysokorychlostní internetové pokrytí, budování či rozšiřování volně dostupných míst s bezplatným připojení k internetu

97


4.6.7

Prioritní oblast 7 – Sociální služby

Prioritní oblast 7 je zaměřena na zajištění a rozvoj sociálních služeb, a to zejména pro seniory a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. 4.6.7.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 7.1: Podpora zajištění sociálních služeb a sociálního bydlení Hlavní cílové skupiny: sociálně ohrožené skupiny Vedlejší cílové skupiny: občanská veřejnost, rodiny s dětmi    

7.1.1 Doplnění stávající sítě sociálních služeb 7.1.2 Podpora zajištění služeb 7.1.3 Podpora zajištění sociálního bydlení 7.1.4 Podpora služeb pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel a seniory

Příklady podporovaných aktivit        

Poradenské služby a spolupráce se sociálními odbory na obecní, městské a krajské úrovni Terénní, ambulantní a pobytové sociální služby, pomoc v obstarávání životních potřeb, informovanost a vzdělávání, služby asistentů, dopravy, komunitní formy péče o seniory Vytvoření zázemí pro poskytování sociálních služeb Vzdělávací kurzy pro seniory Bezbariérová centra Malometrážní byty pro seniory Využití Paskovského zámku pro zázemí a potřeby seniorů Podpora řešení negativních jevů v sousední sociálně vyloučené lokalitě na území FrýdkuMístku

Specifický cíl 7.2: Prorodinná opatření Hlavní cílové skupiny: rodiny s dětmi Vedlejší cílové skupiny: sociálně ohrožené skupiny, církve a církevní organizace a spolky  

7.2.1 Podpora rodiny 7.2.2 Sociální začlěňování a boj s chudobou

Příklady podporovaných aktivit 



Pomoc mladým rodinám s dětmi, služby pro rodiny s dětmi, pomoc při sladění rodinného a profesního života, služby pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené, asistence pečovatelky Poradny, mateřská a dětská centra, pomoc v pěstounství a v osvojování opuštěných dětí 98


   

Zdravotní péče a poradenství, informovanost a spolupráce zdravotních institucí s veřejnou správou a občanským sektorem, pomoc tělesně a duševně postiženým v rodinách Mapování projevů chudoby, motivace k získávání práce, motivace k vytváření sociálních pracovních míst a sociálních podniků Nové metody a formy sociální práce především v sociálním podnikání Pracovní poradenství, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, spolupráce s úřady práce, agenturou pro sociální začleňování a jinými personálně orientovanými organizacemi

99


4.6.8 Prioritní oblast 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání Prioritní oblast 8 je zaměřena na podporu podnikání a zaměstnanosti. 4.6.8.1 Specifické cíle a opatření pro naplnění globálních cílů Specifický cíl 8.1: Zlepšení podmínek pro podnikání Hlavní cílové skupiny: (drobní) podnikatelé a jejich zaměstnanci, zemědělci Vedlejší cílové skupiny: občanská veřejnost, církve a církevní organizace a spolky     

8.1.1 Podpora efektivnějšího využití málo využívaných areálů a objektů pro podnikání 8.1.2 Zajištění infrastruktury pro podnikání 8.1.3 Spolupráce mezi obcemi a podnikateli 8.1.4 Podpora malého a středního podnikání 8.1.5 Rozvoj vzdělávání a dovedností zaměstnanců a podnikatelů

Příklady podporovaných aktivit       



Dobudování a rekonstrukce dopravní a technické infrastruktury Rekonstrukce nevyužívaných budov Pronájem vhodných obecních pozemků Propagace a poradenství pro místní podnikatele Podpora a výtváření krátkých potravinových řetězců Rozvoj zámku a zámeckého areálu v Paskově Rozvoj, zajištění a organizace odborného vzdělávání pro aktivity související s rozvojem lidských zdrojů v podnicích včetně dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů a vybavení školicích prostor, vzdělávacích programů a lektorů Podpora MSP a jejich spolupráce s neziskovým, školním, zdravotnickým aj. sektorem

Specifický cíl 8.2: Rozvoj stávajících podnikatelských aktivit Hlavní cílové skupiny: zemědělci, vlastníci lesů, (drobní) podnikatelé Vedlejší cílové skupiny: členové zájmových spolků regionu, občanská veřejnost   

8.2.1 Podpora rozvoje zemědělského, lesnického podnikání a agroturistika 8.2.2 Modernizace technologií a snižování energetické náročnosti provozu 8.2.3 Rozvoj specifických veřejných služeb netržního charakteru

Příklady podporovaných aktivit 

Modernizace stávajících technologií včetně zkvalitnění životních podmínek chovaných zvířat 100


    

Opatření ke snížení spotřeby energie Veřejné podniky provozující dopravní služby – obecní taxi, seniortaxi, cyklobusy, cyklotaxi, půjčovny kol, provozování půjčoven kol Veřejné podniky působící v oblasti péče o lesy, parky, veřejná prostranství Rozvoj a podpora včelařství a agroturistiky Rozšiřování zemědělské a lesnické výroby o další služby

Specifický cíl 8.3: Podpora zaměstnanosti Hlavní cílové skupiny: sociálně ohrožené skupiny, mládež, (drobní) podnikatelé a jejich zaměstnanci Vedlejší cílové skupiny: občanská veřejnost   

8.3.1 Podpora vzdělávání a rekvalifikací na trhu práce včetně spolupráce se školami 8.3.2 Podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce 8.3.3 Aktivní začleňování sociálně vyloučených osob prostřednictvím sociálního podnikání


Vzdělávací a rekvalifikační kurzy s cílem lepšího uplatnění na trhu práce včetně poradenství souvisejícího se vznikem a marketingem sociálních podniků Odborné stáže studentů a odborná praxe sociálně vyloučených osob v místních firmách Tvorba a realizace vzdělávacích, poradenských a informačních programů pro sociálně vyloučené osoby a podpora poradenství v rozvoji lidských zdrojů v podnicích Podpora zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce Vznik a rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému podpory, startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků včetně zapojení veřejného i soukromého sektoru

101


4.6.9

Souhrn specifických cílů a opatření realizovaných v CLLD Přehled specifických cílů a opatření financovatelných z ESI fondů EU formou CLLD

PO 6 Technická a dopravní infrastruktura

PO 5 Atraktivita regionu

PO 4 Kvalitní životní prostředí

PO 2 Občanská vybavenost

PO 1 Vzdělávání

Prioritní oblast

Specifický cíl

Opatření

1.1.1 Rozvoj infrastruktury pro předškolní vzdělávání 1.1.2 Rozvoj infrastruktury pro základní vzdělávání 1.1: Rekonstrukce a modernizace prostor a zajištění 1.1.3. Rozvoj infrastruktury pro celoživotní vybavenosti zařízení pro vzdělávání vzdělávání 1.1.4. Rozvoj infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže 1.2.2 Podpora technického vzdělávání 1.2.3 Podpora mimoškolních aktivit a zájmového 1.2: Zlepšení podmínek a spolupráce v oblasti vzdělávání vzdělávání 1.2.4 Podpora celoživotního vzdělávání 2.2: Zlepšení podmínek pro bezpečnost, zdraví obyvatel a resilience území 2.3: Institucionální rozvoj území

4.1: Zajištění infrastruktury pro ochranu životního prostředí

1.2.5 Podpora propagace školních zařízení 2.2.1 Zajištění podmínek pro bezpečnost a zdraví obyvatel 2.3.1 Posílení kapacit CLLD, LEADER a meziobecní spolupráce 2.3.2 Podpora charitativní činnosti, dobrovolnictví a církevních organizací 4.1.3 Hospodaření a inovace v zemědělství a lesnictví 4.1.6 Podpora obnovitelných zdrojů energií 4.2.1 Zakládání a obnova krajinné zeleně

4.2: Obnova krajiny a vodního režimu v krajině

4.3: Zajištění ochrany před environmentálními riziky

5.1: Zlepšení propagace regionu a rozvoj spolupráce v oblasti rekreace a cestovního ruchu

4.2.2 Revitalizace vodních toků a ploch, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zajištění protipovodňové ochrany 4.2.3 Zajištění ochrany půdy před erozí 4.3.1 Revitalizace území po těžbě nerostných surovin a zajištění sesuvných území 4.3.2 Sanace starých ekologických zátěží a využití brownfields 4.3.3 Organizační opatření pro snížení energetické náročnosti 5.1.1 Propagace místního dědictví a hodnot 5.1.2 Meziobecní spolupráce v marketingu a PR regionu 5.1.4 Rozvoj přeshraniční spolupráce 5.1.5 Podpora regionálních a tradičních výrobců

5.2.1 Ochrana a obnova místních památek a technických zajímavostí včetně jejich propagace 5.2: Zajištění podmínek pro cestovní ruch a rekreaci 5.2.2 Rozvoj ubytovacích, stravovacích a rekreačních možností 6.1.2 Zlepšení bezpečnosti provozu a podmínek pro parkování 6.1.3 Podpora a rozvoj cyklistické dopravy a elektromobility 6.1: Zlepšení dopravních podmínek 6.1.4 Zlepšení informačního a navigačního systému pro řidiče, chodce a cyklisty

102

PO 8 Ekonomický rozvoj a podnikání

PO 7 Sociální služby

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ 7.1.1 Doplnění stávající sítě sociálních služeb 7.1.2 Podpora zajištění služeb pro seniory 7.1: Podpora zajištění sociálních služeb a sociálního 7.1.3 Podpora zajištění sociálního bydlení bydlení 7.1.4 Podpora služeb pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel a seniory 7.2: Prorodinná opatření

7.2.2 Sociální začleňování a boj s chudobou

8.1: Zlepšení podmínek pro podnikání

8.2: Rozvoj stávajících podnikatelských aktivit

8.3: Podpora zaměstnanosti

8.1.4 Podpora malého a středního podnikání 8.1.5 Rozvoj vzdělávání a dovedností zaměstnanců a podnikatelů 8.2.1 Podpora rozvoje zemědělského a lesnického podnikání a agroturistika 8.2.2 Modernizace technologií a snižování energetické náročnosti provozu 8.2.3 Rozvoj specifických veřejných služeb netržního charakteru 8.3.1 Podpora vzdělávání a rekvalifikací na trhu práce včetně spolupráce se školami 8.3.2 Podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce 8.3.3 Aktivní začleňování sociálně vyloučených osob prostřednictvím sociálního podnikání

Tabulka 34: Souhrn specifických cílů a opatření realizovaných v CLLD

103


4.7 INOVATIVNÍ PRVKY STRATEGIE Pro MAS Slezská brána je období 2014 až 2020 díky přístupu k řešení rozvojových záměrů formou metody LEADER obdobím, kdy je inovativní již tato forma a díky ní v podstatě každé zde plánované opatření. Až na výjimečné projekty, kdy MAS Slezská brána v letech 2013-2014 jako nová MAS (vznikla v září 2012) – realizovala projekt Získávání dovedností, animace a provádění a poté přípravu strategie na období 2014 až 2020 v jiných případech metodou LEADER nepracovala. Inovativnost MAS Slezská brána chápe jako pozitivní změnu, která má dvě úrovně: - kvantitativní (přírůstkovou), která nemění podstatu procesu nebo výstupů, ale pozitivně je obměňuje nebo je doplňuje a rozšiřuje. Jde o převážnou část opatření - kvalitativní, kdy se mění výstup nebo postup zásadně (radikálně) Mezi oběma úrovněmi není jednoznačná hranice. Přesto lze konstatovat, že téměř ve všech prioritních oblastech se nachází opatření, která jsou zcela kvalitativními inovacemi nebo mají alespoň částečně jejich charakter. Dosažení kvalitativní inovativnosti je dáno buď tím, že jde v rámci území o zcela nový výstup nebo proces, nebo že jde o proces, který sice zde již existoval, ale docházi u něj k radikální změně. Pro tento účel byla analyzována celá struktura opatření a identifikována ta z nich, která předpokládají aktivity, resp. projekty kvalitativně inovativního charakteru.

4.8 INTEGRAČNÍ RYSY STRATEGIE Integraci chápe strategie MAS Slezská brána jako schopnost společného naplňování jednotlivých cílů, ke kterému dojde v rámci realizace konkrétních projektů, nebo které budou mít dopad na celou nebo alespoň významnou část území (tj. nejméně území dvou obcí). V tomto smyslu můžeme hovořit o integraci věcné a integraci prostorové. Prostorovou integraci pak lze doplnit o potenciál integrování celého území MAS Slezské brány ke svému okolí. Prostorová integrace tak má svůj vniřní (interní) a vnější (externí) rozměr. Integrace věcná (dle prioritních oblastí) Pro věcnou integraci platí, že v podstatě „vše souvisí se vším“. Podstatné je si tyto souvislosti uvědomovat a v rámci reálného uplatňování strategického plánu je průběžně také hledat. Míra těchto souvislosti mezi jednotlivými oblastmi, cíly a opatřeními je k určitému okamžiku různá. K datu sestavování plánu byl „integrační potenciál“ analyzován“ na úrovní osmi prioritních oblastí, a to jako matice jejich vzájemných prolnutí – viz tabulka č. 34. Míra integračního potenciálu je v ní rozdělena do tří úrovní: 104


– malá (resp. nevýznamná – obvykle se nevyskytující, nebo se vyskytující výjimečně), - střední (existující v konkrétních vybraných cílech a opatřeních, nikoli však pravidelně) - velká (existující jako průnik většiny cílů a opatření). Z přílohy vyplývá, že nejčastější je indentifikován středně velký integrační potenciál jednotlivých prioritních oblastí. Integrace prostorová vnitřní (dle specifických cílů) Vyhodnocení potenciálu prostorové, resp. územní integrace, je v detailu doloženo přílohou č. 4. V tomto případě je vyhodnocení provedeno pro každý specifický cíl a to tak, že je mu přidělena jedna ze tři úrovní – stejně jako u integračního potenciálu sledujícího věcné prolnutí prioritních oblastí – tj. malá, střední nebo velká úroveň. Podobně jako u věcné integrace i u prostorové integrace v rámci území lze konstatovat především středně velký potenciál. Ve většině případů mohou v rámci plnění specifických cílů obce spolupracovat. Jen ve výjimečných případech, kdy jde o budování specializovaných technických staveb nebo řešení typických lokálních problémů, lze předpokládat angažovanost pouze jedné konkrétní obce. Na druhé straně specifické cíle v oblasti vzdělávání, propagace a budování institucionálního zázemí celého území jsou cíle, které vybízejí ke společným akcím celého území – mají tím pádem velký integrační potenciál. Integrace prostorová vnější (dle specifických cílů) Vyhodnocení je provedeno opět v příloze č. 3 – spolu s vnitřním prostorovým integračním potenciálem a zároveň i na stejném principu. V podstatě platí, že předpoklad integrace k okolí je o něco menší než dovnitř a to s tím, že je v porovnání s vnitřní integrací podle jednotlivých specifických cílů buď stejný nebo menší. Specifické je pro tento druh integrace propagování celého území a rozvoj cestovního ruchu, které jsou zaměřeny svou podstatou především na okolí regionu, a proto je zde předpoklad největšího integračního potenciálu.

105


Vzdělávání

2.

Občanská vybavenost

3.

Kultura, sport a volný čas

4.

Kvalitní životní prostředí

5.

Atraktivita regionu

6.

Tech. a dopr. infrastruktura

7.

Sociální služby

8.

Ek. rozvoj a podnikání

8.

7.

Ek. rozvoj a podnikání

6.

Sociální služby

5.

Tech. a dopr. infrastruktura

4.

Atraktivita regionu

3.

Kvalitní životní prostředí

Občanská vybavenost

Vzdělávání

Prioritní oblast

1.

2.

Kultura, sport a volný čas

1.

X X X X X X X X Tabulka 35: Průniky prioritních oblastí

Legenda: x - vlastní průnik malá souvislost střední souvislost velká souvislost

106


5

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

5.1 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI Princip rovného zacházení a zákazu diskriminace je jedním ze základních principů českého práva, který je obsažen v ústavním pořádku a v mezinárodních úmluvách. Rovné zacházení a zákaz diskriminace upravuje v souladu s právem EU antidiskriminační zákon (tj. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů - Předpis č. 198/2009 Sb.). Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují, sociálního zabezpečení, přiznání a poskytování sociálních výhod, přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

Dle tohoto zákona má fyzická osoba právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny, jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, tj. souhrnně skupiny ohrožené sociální exkluzí. Nejvíce ohrožené diskriminací jsou v praxi osoby ohrožené sociálním vyloučením či jinak znevýhodněné nebo zranitelné, které se diskriminaci nedovedou účinně bránit. Jsou to např. osoby se zdravotním postižením, senioři, ženy, matky s dětmi, příslušníci etnických menšin, osoby s nízkou kvalifikací, propuštění vězni či osoby drogově závislé. Tyto osoby mají ztížený přístup na trh práce, k bydlení, ke vzdělání, ke zdravotním a sociálním službám, dopravě a dalším službám a informacím o svých právech. V důsledku jejich znevýhodnění je oslabeno zastoupení a prosazování zájmů těchto osob ve veřejném životě. 107


Při přípravě a realizaci této strategie budou prosazovány a zohledňovány zájmy těchto skupin. Příspěvek k řešení této problematiky má především Prioritní oblast 7 – Sociální služby, která osoby sociálně a zdravotně znevýhodněné přímo podporuje zajištěním jejich potřeb v oblasti bydlení a služeb. Integrovaná strategie tak vytváří příznivé podmínky pro začleňování ohrožených skupin obyvatelstva zpět do společnosti a pro kvalitní spolupráci obyvatelstva s veřejnou správou v území. Naopak jednotlivá opatření nevytvářejí žádné omezení rovných příležitostí a nepřispívají jakkoliv diskriminace obyvatel. Žádná složka obyvatelstva nebude a nesmí být naplněním integrované strategie negativně ovlivněna. UDRŽITELNÝ ROZVOJ

5.2

V roce 2010 schválila vláda ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti – ekonomickou (udržení stabilního ekonomického růstu a zaměstnanosti), sociální (sociální rozvoj respektující potřeby všech) a environmentální (účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů). Dokument je strukturován do 5 prioritních os, a to:     

Společnost, člověk a zdraví; Ekonomika a inovace; Rozvoj území; Krajina, ekosystémy a biodiverzita; Stabilní a bezpečná společnost.

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR také stanoví základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Dodržování níže uvedených principů je pro dosažení udržitelného rozvoje České republiky klíčové. Jedná se o: • • • • • • • •

Princip rovnováhy tří pilířů udržitelného rozvoje Princip soudržnosti a integrace politik a řízení Princip předběžné opatrnosti Princip generační a mezigenerační odpovědnosti Princip rovných příležitostí Princip partnerství Princip mezinárodní odpovědnosti Princip rozmanitosti

Zásadou trvale udržitelného rozvoje přitom je, že úzká preference hospodářského růstu při nevnímání sociální a environmentální základny či dokonce jejím vyhrocení (sociální neklid, nadměrná ekologická zátěž) může následně vyvolat náklady ohrožující zdraví hospodářského růstu a současně i negativní následky fatálního charakteru, mající neekonomický přesah. Snahou 108


naplňování udržitelného rozvoje by mělo být udržení rovnovážných a vyvážených vztahů mezi nimi na úrovni všech jejích pilířů. Udržitelný rozvoj je jedním z principů předkládané strategie. Navržená opatření a projekty z nich vycházející by měly vést k pozitivnímu a vyváženému rozvoji ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Respektive žádný z projektů realizovaných v rámci strategie by naopak neměl mít negativní dopad na udržitelný rozvoj. V následné tabulce je zobrazeno, jak jednotlivé prioritní oblasti naplňují požadavky jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje.

Oblast strategie

Ekonomický pilíř

Sociální pilíř

Environmentální pilíř

Prioritní oblast 1 – Vzdělávání Prioritní oblast 2 – Občanská vybavenost Prioritní oblast 3 – Kultura, sport a volný čas Prioritní oblast 4 – Kvalitní životní prostředí Prioritní oblast 5 – Atraktivita regionu Prioritní oblast 6 – Technická a dopravní infrastruktura Prioritní oblast 7 – Sociální služby Prioritní oblast 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání

+

+

0

+

+

+

0

+

0

0

0

+

+

+

0

+

+

+

0

+

0

+

0

0

Tabulka 36: Působení jednotlivých prioritních oblastí na pilíře udržitelného rozvoje

109


6

VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY

6.1 STRATEGICKÉ DOKUMENTY V ÚZEMÍ Obce v zájmovém území mají upracovány základní dokumenty, ze kterých vycházejí. Především se jedná o územní plány a samozřejmě také rozpočty obcí a rozpočtové výhledy. Projekty, které budou strategii naplňovat, musí být s nimi v souladu. Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014 – 2020 by měl být v souladu především s nadřazeným krajským dokumentem, kterým je Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020, jež byla aktualizována v roce 2013 a dále s hlavními dokumenty na úrovni ČR a kraje, v oblasti územního plánování zejména Zásady územního rozvoje MSK. Přehled hlavních aktuálních rozvojových dokumentů/strategií je uveden níže. Nejedná se o vyčerpávající přehled, pouze o ty nejzásadnější. 6.1.1

Hlavní strategické a rozvojové dokumenty

Rozvojové strategie Moravskoslezský kraj    

Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2009 – 2020, Moravskoslezský kraj, aktualizace 2013 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020 Strategie absorpce venkovských oblastí 2014-2016 Další dílčí koncepční dokumenty, např. Koncepce ŽP Moravskoslezského kraje, Koncepce ochrany přírody Moravskoslezského kraje a Návrh řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje

Česká republika             

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, 2010 Národní strategický plán LEADER 2014+ Strategie podpory využití potenciálu kult. dědictví v kontextu politiky soudržnosti 2014+ Dohoda o partnerství pro programové období 2014 – 2020 Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství 2011 až 2015 Státní politika životního prostředí ČR pro období 2012 – 2020 Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR v období 2008 – 2015 Střednědobý plán rozvoje soc. služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 až 2014 Dopravní politika České republiky pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR v pro léta 2013 – 2020 Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020 Koncepce památkové péče v ČR na léta 2011 – 2016 110


Nadřazená územně plánovací dokumentace 

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, Moravskoslezský kraj

6.2 POPIS HLAVNÍCH VAZEB NA NADŘAZENÉ DOKUMENTY 6.2.1

Česká republika

Priority Evropské unie byly zohledněny při přípravě Dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020, která je zásadním koncepčním dokumentem pro čerpání finančních prostředků EU v období 2014 – 2020. Vazba stanovených prioritních oblastí na priority Dohody o partnerství je zobrazena v následující tabulce. Problémové oblasti Dohody o partnerství Oblast strategie

PO 1 – Vzdělávání PO 2 – Občanská vybavenost

Konkurenceschopnost ekonomiky

Infrastruktura

Veřejná správa

x

x x

X

PO 3 – Kultura, sport a volný čas

x

PO 4 – Kvalitní životní prostředí

x

PO 5 – Atraktivita regionu PO 6 – Technická a dopravní infrastruktura PO 7 – Sociální služby PO 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání

X X

x

X

x

Sociální začleňování a boj s chudobou, systém péče o zdraví

Životní prostředí

x

x x x x x

Tabulka 37: Vazby prioritních oblastí strategického plánu na problémové oblasti Dohody o partnerství

Základním koncepčním dokumentem ČR v oblasti regionální politiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014‐2020 (SRR ČR), která byla schválena usnesením vlády ČR č. 344 ze dne 15. 5. 2013. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Strategie má propojovat odvětvová hlediska a přístupy s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti, obsahuje formulace problémových okruhů, priorit a souhrnných cílů, které bude třeba v příštím období sledovat. Popis vazeb prioritních oblastí Strategického plánu rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014 – 2020 na prioritní oblasti Strategie regionálního rozvoje ČR je uveden v následující tabulce.

111

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014+ Oblast strategie

Prioritní oblast 1 – Vzdělávání

Prioritní oblasti Strategie regionálního rozvoje ČR Regionální Územní Environmentální Veřejná správa a konkurenceschopnost soudržnost udržitelnost spolupráce x x x

Prioritní oblast 2 – Občanská vybavenost Prioritní oblast 3 – Kultura, sport a volný čas Prioritní oblast 4 – Kvalitní životní prostředí Prioritní oblast 5 – Atraktivita regionu Prioritní oblast 6 – Technická a dopravní infrastruktura Prioritní oblast 7 – Sociální služby Prioritní oblast 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

Tabulka 38: Vazby prioritních oblastí strategického plánu na prioritní oblasti Strategie regionálního rozvoje ČR

6.2.2

Moravskoslezský kraj

Základním dokumentem na úrovni Moravskoslezského kraje, se kterým by měl být v souladu Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období 2014 – 2020, je Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020. Níže je ukázána vzájemná vazba úrovni prioritních oblastí a globálních cílů. Vzájemnou vazbu zachycuje následující tabulka.

Oblast strategie

PO 1 – Vzdělávání

Prioritní oblasti Strategie rozvoje MSK Globální cíl 3 - Globální cíl 4 Globální cíl 2 Soudržná - Kvalitní a Globální – Dobré společnost – kulturní Globální cíl 1 cíl 5 vzdělání a kvalitní prostředí, Konkurenceschopná, Efektivní vysoká zdravotnictví, služby a inovačně založená správa zaměstnanost cílené sociální infrastruktura ekonomika věcí – příležitost služby a úspěšný pro život, veřejných pro všechny boj proti práci a chudobě návštěvu x x

PO 2 – Občanská vybavenost PO 3 – Kultura, sport a volný čas PO 4 – Kvalitní životní prostředí PO 5 – Atraktivita regionu PO 6 – Technická a dopravní infrastruktura PO 7 – Sociální služby PO 8 – Ekonomický rozvoj a podnikání

x x x x

x

x x x

x

Tabulka 39: Vazby prioritních oblastí strategického plánu na prioritní oblasti Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020

112


6.2.3

Obce a mikroregiony

Dílčí strategické dokumenty jednotlivých obcí a mikroregionů byly zohledněny a zapracovány v průběhu prací na analytické a strategické části SCLLD (činnost pracovních skupin). Dokumenty této provenience jsou aktuální a respektují současné podoby územních plánů dotčených obcí. Jednotlivé prioritní oblasti, specifické cíle a jejich opatření byly koncipovány tak, aby nebyly s těmito dokumenty v rozporu.

113


7

MONITORING A EVALUACE

7.1 MONITORING Monitoring, čili pravidelné sledování indikátorů, má ve své kompetenci kontrolní komise, která pro tyto účely navrhuje indikátorový plán. Indikátorový plán určuje seznam sledovaných indikátorů, způsob jejich zjišťování, vstupní a cílové hodnoty a odpovědné osoby za jejich sledování. Kontrolní komise také každoročně v rámci své kontrolní činnosti kontroluje sledování indikátorů a využívá zjištěné údaje pro sestavení monitorovací a evaluační zprávy o realizaci strategie. Tato zpráva bude zveřejňována na webových stránkách MAS Slezská brána v sekci STRATEGICKÝ PLÁN / EVALUACE (odkaz: www.masslezskabrana.cz/strategie/evaluacnivystupy/). Současně bude průběžně a pravidelně zveřejňováno naplňování vybraných indikátorů. MAS Slezská brána má v souladu se stanovami zpracován evaluační plán SCLLD, který na základě projednáýní a předložení kontrolní komisí schvaluje programový výbor MAS a tento evaluační plán je k dispozici na webových stránkách MAS Slezská brána v sekci STRATEGICKÝ PLÁN / EVALUACE / EVALUAČNÍ PLÁN (odkaz: www.masslezskabrana.cz/strategie/evaluacni-plan/)

7.2 EVALUACE STRATEGIE Hodnocení strategie bude probíhat ve stanoveném časovém období v určené podrobnosti. Výstupem budou zprávy, které budou předkládány valné hromadě a zveřejňovány. Pravidelně opakované hodnocení (evaluace ongoing) Kontrolní komise MAS Slezská brána každoročně v rámci své zprávy o hodnocení hospodaření a činnosti MAS, bude podávat monitorovací a evaluační zprávu o realizaci strategie (případně i dílčích programových rámců), ve které bude uveden postup naplňování stanovených cílů strategie a zhodnocení celého procesu implementace. Dále zpráva může doporučovat opatření směřující ke zkvalitnění procesu implementace, jeho zefektivnění a aktualizacím. Jedná se o pravidelně opakovanou evaluaci, jejíž hlavním účelem je zlepšení systému implementace. Hodnocení pracuje s monitorovanými indikátory cílů strategie a údaji o průběhu procesu implementace. Střednědobé hodnocení (evaluace mid-term) Uprostřed implementačního období bude vypracováno střednědobé hodnocení ve formě zprávy, kterou bude kontrolní komise předkládat valné hromadě. Toto hodnocení se bude zaměřovat na naplňování cílů a využití finančních prostředků, průběh monitorování a systém implementace prostřednictvím MAS. Také bude hodnotit dopady dosavadní implementace a revizi potřeb a problémů území. Hodnocení pracuje s monitorovanými indikátory cílů strategie, údaji o průběhu procesu implementace na úrovni MAS a dále socioekonomickými údaji. Součástí zprávy o střednědobém hodnocení může být doporučení pro aktualizaci strategie. 114


Závěrečné hodnocení (evaluace ex-post) Po ukončení implementace strategie bude vypracováno závěrečné hodnocení. Toto hodnocení bude předkládáno valné hromadě kontrolní komisí ve formě závěrečné zprávy. Bude se zaměřovat na naplnění cílů a využití finančních prostředků místní akční skupinou. Budou zde hodnoceny dopady, účelnost a účinnost intervencí a udržitelnost výsledků. Hodnocení pracuje s monitorovanými indikátory cílů strategie, údaji o průběhu procesu implementace na úrovni MAS a dále socioekonomickými údaji a informacemi o dopadech a efektech intervence. Hodnocení může obsahovat závěry a doporučení pro budoucí rozvoj území i pro budoucí fungování MAS.

115


8

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE   

  

Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností FrýdekMístek, 2012 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Ostrava, 2012 Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014–2020 – Metodika tvorby obsahu, verze k 6.5.2013, Ministerstvo pro místní rozvoj 2013 Strategický plán rozvoje měst a obcí Regionu Slezská brána na léta 2007 – 2015 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2009 – 2020 Příroda regionu Slezská brána

Elektronické zdroje informací                

Český statistický úřad – www.czso.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz Český hydrometeorologický ústav – www.chmi.cz Data AOPK ČR – www.nature.cz Krajský úřad Moravskoslezského kraje – www.kr-moravskoslezsky.cz Mapový portál Mapy.cz – www.mapy.cz Ředitelství silnic a dálnic České republiky – www.rsd.cz Webové stránky obce Kaňovice - http://www.obec-kanovice.cz/ Webové stránky obce Paskov - http://www.mesto-paskov.cz/ Webové stránky obce Řepiště – www.repiste.eu Webové stránky obce Sedliště – www.sedliste.cz Webové stránky obce Sviadnov - http://www.sviadnov.cz/ Webové stránky obce Šenov - http://www.mesto-senov.cz/ Webové stránky obce Václavovice - http://www.obecvaclavovice.cz Webové stránky obce Vratimov - http://www.vratimov.cz/ Webové stránky obce Žabeň - http://www.zaben.cz/

Dotazníkové šetření probíhající v období květen – červen 2013 Dotazníkové šetření pro účely zmapování oblasti podnikatelského zázemí v obcích (červen 2015)

116

Strategický plán rozvoje území MAS Slezská brána v období STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MAS SLEZSKÁ BRÁNA V OBDOBÍ

Recommend Documents