Strategický plán rozvoje města Buštěhradu do roku 2018

Strategický plán rozvoje města Buštěhradu do roku 2018

Verze schválená v listopadu 2009

1

OBSAH 1. Úvod ..............................................................................................................................................................................3  1.1 

Slovo starosty města Buštěhrad

3 

1.2 

O strategickém plánování

4 

1.3 

Metodika tvorby strategického plánu

5 

1.4 

Realizace strategického plánu

10 

2. Postup prací na přípravě Strategického plánu rozvoje Města Buštěhrad ............................................................13  2.1 

Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Buštěhrad

13 

2.2 

Organizační struktura

15 

3. Analytická část ...........................................................................................................................................................17  3.1 

Celková charakteristika města

17 

4. Návrhová část .............................................................................................................................................................41  4.1 

Záměry a cíle města Buštěhradu

41 

4.2 

Klíčové oblasti

46 

5. Realizační část ............................................................................................................................................................61  5.1 

Opatření k naplnění strategických cílů

61 

5.2 

Relevantní možnosti čerpání finančních zdrojů EU

61 

5.3 

Další finanční zdroje v rámci Evropského hospodářského prostoru

84 

5.4 Finanční pomoc v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce

85 

5.5 Národní zdroje

85 

5.5 

86 

Indikativní seznam projektových záměrů

6. Monitorovací část.....................................................................................................................................................100  7. Implementace ...........................................................................................................................................................101  7.1 

Institucionální zabezpečení

101 

7.2 

Financování rozvoje

102 

7.3 

Postup realizace (cyklus implementace)

103 

7.4 

Monitoring implementace a komunikace s okolím

105 

PŘÍLOHA Č. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Buštěhrad PŘÍLOHA Č. 2 Formulář „Projektový list“ PŘÍLOHA Č. 3 Akční plán pro postup do kategorie „D“ MA21 PŘÍLOHA Č. 4 Abstrakt z přehledu o národních dotačních programech pro rok 2009 PŘÍLOHA Č. 5 Přehled časové osy a financování opatření strategických cílů 2

1. ÚVOD

1.1

Slovo starosty města Buštěhrad

Vážení spoluobčané, důvodem pro vznik Strategického plánu rozvoje města Buštěhradu pro období 2008 - 2018 (dále jen SPRM) je snaha současného zastupitelstva přistupovat k rozvoji města Buštěhrad koncepčně a plánovitě. Jeho přínosem v ideální situaci bude stav, kdy se Buštěhrad stane městem, jehož rozvoj není limitován délkou volebního období. Věřím, že existence SPRM výrazně pomůže zkvalitnit život nás všech, obyvatel našeho města. Na zpracování tohoto dokumentu se podílela řada odborníků z různých oblastí, politických představitelů města, ale i zástupci nejširší laické veřejnosti rekrutující se z aktivních obyvatel města. Veškeré podněty a připomínky byly zodpovědně posouzeny a ve většině případů i zohledněny. Tento přístup ke zpracování SPRM přispěl k tomu, že byla zpracována strategie podchycující většinu problémů a potřeb obyvatelstva, podnikatelů a organizací, které ve městě působí. K naplňování SPRM chceme dojít pravidelným zpracováním tzv. Akčních plánů, v rámci kterých budou ze SPRM vybrány úkoly určené v daném roce k realizaci. Zároveň bude zaveden princip monitorování, který bude sledovat, zda se SPRM daří naplňovat v souladu s aktuálním vývojem v našem městě a jeho okolí. Zcela zásadní pro úspěšnou realizaci SPRM je určení a přijmutí přímých institucionálních, ale i personálních odpovědností za dílčí plnění navržených úkolů. Očekáváme, že současní i budoucí političtí představitelé města v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, přijmou svou zákonnou povinnost pečovat o všestranný rozvoj svěřeného území a o potřeby jeho občanů a budou aktivně dohlížet na úspěšnou realizaci a plnění navržených strategických cílů. Současné zastupitelstvo si je vědomo obrovského potenciálu, který v sobě naše město skrývá, a proto chceme udělat vše proto, aby jeho rozvoj byl v souladu s potřebami občanů i ve prospěch návštěvníků našeho města. Věříme, že strategický rozvojový dokument napomůže plánovitému a cílenému rozvoji našeho města, ve kterém se nám všem bude dobře žít. Ing. Václav Nový starosta města Buštěhrad

3

1.2

O strategickém plánování

Vstup České republiky do Evropské unie sebou přinesl i nové principy řízení samostatných správních celků. Mezi nimi i široce přijímaný a uznávaný princip tzv.udržitelného rozvoje, tedy rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jde o vyvážený rozvoj v ekonomické, sociální a environmentální oblasti, využívající strategické plánování a zohledňující názory a potřeby veřejnosti. Moderní veřejná správa musí přijímat také moderní metody řízení, které směřují k rozvoji daného územního celku. Jednou z metod efektivního řízení je existence strategického plánu a uplatňování principů Místní Agendy 21. Co je strategický plán rozvoje města? Strategický plán rozvoje města je v podstatě ucelený koncepční plán rozvoje města v podobě písemného dokumentu, který je základem pro další směry rozvoje města s návazností na rozvoj regionu či větších územních celků. Hlavním smyslem je organizace rozvoje města na bázi souladu jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Strategický plán rozvoje města (SPRM) je pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Úkolem strategického plánu rozvoje města je: • • • • • •

definovat společné zájmy města, jeho obyvatel, zájmových organizací a podnikatelských subjektů definovat předpoklady realizace těchto zájmů včetně zajištění zdrojů pro jejich financování optimalizovat podmínky pro život a podnikání ve městě koordinovat vynakládání veřejných investic definovat dlouhodobé záměry politiky města posilovat sounáležitost a odpovědnost za rozvoj města u obyvatel, veřejných institucí, NNO a podnikatelů.

SPRM rozvoje města bude sloužit jako podklad pro: • • • • •

zpracování projektových a investičních záměrů realizovaných ve městě sestavování městského rozpočtu práce na novelizacích územního plánu, přípravě dalších rozvojových dokumentů, při zpracování projektů pro čerpání dotací apod. rozpracování programových dokumentů jednotlivých oblastí života města sestavování finančních projektů k žádostem o finanční zdroje z EU, EHP, českých národní zdrojů apod.

4

Součástí strategického plánu je analýza vnějších a vnitřních podmínek dosavadního vývoje, definice rozvojových příležitostí města a jeho slabých a silných stránek. Na základě tohoto hodnocení jsou definovány strategické směry a cíle rozvoje města a návrh opatření k jejich dosažení, stejně jako způsoby, jakými je následně vyhodnocováno plnění vytyčených cílů. Strategický plán je zpracován na dobu platnosti několika let a nemůže a ani nemá být rigidním materiálem, ale živým dokumentem, který je aktualizován podle měnících se vnitřních a vnějších podmínek života města. K tomu je nezbytné využití principu partnerské spolupráce a zapojení veřejnosti do všech fází strategického plánování, v případě Buštěhradu spojené s aktivním zapojením do Místní agendy 21. Při přípravě plánu, realizaci úkolů z něj vyplývajících i při kontrole jeho naplňování je vhodné pracovat ve smyslu tzv. Místní agendy 21. Místní agenda 21 (MA 21) Agenda 21 je dokument OSN, který byl přijat v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (tzv. „Summit Země“). Rozpracovává principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku do jednotlivých problémových oblastí. V dokumentu je konstatováno, že problémy, se kterými se lidstvo potýká jsou takového rozsahu, že je nezbytná mezinárodní spolupráce. Místní správy jsou v Agendě 21 vyzdviženy jako ty orgány, které vlivem na vývoj v místních podmínkách ovlivňují udržitelný rozvoj v globálním měřítku. Místní správy byly vyzvány k přijetí tzv. Místních agend 21 tj. strategickým plánům vypracovaným ve spolupráci s veřejným a občanským sektorem na principech udržitelného rozvoje. (Podrobné informace o zapojení města Buštěhrad do MA21 - viz. kapitola 7).

1.3

Metodika tvorby strategického plánu

Vzhledem k tomu, že neexistuje jediná všeobecně přijímaná metoda provádění strategického plánování obcí a měst, zpracovatel strategického plánu zvolil metodiku, která je definována v tomto dokumentu a popisuje jednotlivé kroky zpracování zvolené na základě současných postupů a zkušeností zpracovatele plánu. Rozvojový dokument je zpracován metodou analýz, průzkumů a strukturovaných diskusí, ze kterých jsou následně formulovány závěry pro jednotlivé postupné kroky. Pracovní skupiny posuzují a projednávají jednotlivé postupové kroky např. formou komunitního plánování a veřejné diskuse a stanovují závěry na základě konsenzu (východiska pro další postup). Uvedený postup je v různých obměnách dlouhodobě zaveden pro programování regionálního rozvoje v zemích EU a od roku 1998 v ČR a doporučován MMR ČR. Část Analytická

• •

Činnost Organizačně technická příprava, vytvoření řídící a pracovní skupiny Analýza prostředí - vyhodnocení současného stavu jako východiska pro další postup

5

Část • Část • •

Syntetická

• • • • •

Činnost Veřejná projednávání, zapojení veřejnosti a místních organizací při hodnocení současného stavu (kapacita, kvalita, šíře nabídky) Činnost Návrh rozvojové vize, globálních cílů a klíčových (prioritních) oblastí SWOT analýza, tj.stanovení silných a slabých stránek města, vnějších hrozeb a příležitostí Návrh strategických cílů klíčových oblastí Návrh způsobu realizace cílů, opatření a rozvojových aktivit, sestavení zásobníku projektů Veřejné projednání, zapojení veřejnosti a místních organizací do definice rozvojových priorit Dojednání finální podoby obecně akceptovatelného strategického plánu Dokončení dokumentu

Základní členění vlastního dokumentu Každý SPRM by měl obsahovat následující částí: • Příprava a organizační zajištění • Analytická část • Návrhová část • Realizační část • Monitorovací část 1.3.1 Příprava a organizační zajištění Pro kvalitní a profesionální přípravu celého dokumentu je nezbytně nutné na začátku práce stanovit co možná nejpodrobněji veškeré organizační detaily, koncepci a harmonogram přípravy dokumentu. Stejně tak je důležité pečlivě zvážit zástupce a reprezentanty jednotlivých oblastí, zájmových skupin a organizací města. 1.3.2 Analytická část Analytická část dokumentu v sobě zahrnuje situační analýzu, z níž vychází podrobný popis profilu města, který je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování SPRM. Fakta a poznatky získané při zpracování profilu města jsou podklady a vstupy pro vypracování SWOT analýzy, pro definování vize rozvoje města, globálních cílů rozvoje a klíčových oblastí. Z vypracovaného profilu rovněž vychází stanovení strategických cílů a opatření. Z výše uvedeného vyplývá, že část dokumentu, která je věnována zpracování profilu města je důležitým vstupem a nedílnou součástí zpracování strategie a výrazně ovlivňuje i zaměření a výsledné návrhy řešení. Profil tvoří informační databázi důležitou pro celý proces zpracování dokumentu i pro všechny zapojené osoby. 6

Obsahové zaměření analýzy města Situační analýza je souhrn dílčích činností, které předcházejí zpracování profilu města. V průběhu zpracování situační analýzy dochází ke zkoumání prostředí z různých hledisek, shromáždění objektivních informací o místní situaci a postavení města ve větším celku tzn. mikroregionu, kraji nebo státě. Získané informace jsou podkladem pro zpracování SWOT analýzy, pro identifikaci kritických bodů, pro návrhy řešení a aktivit a naplňování strategických cílů. Součástí analýzy města je shromáždění informací o sociálně ekonomické situaci, zaměřené na předchozí vývoj i současnou situaci. Analýza je prováděna jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvalitativního. 1.3.3 Návrhová část Návrhová část strategického plánu obsahuje kapitoly, které v sobě zahrnují následující aktivity: • Rozvojová vize města a dlouhodobé cíle • SWOT analýza města • Definice rozvojové vize • Stanovení klíčových oblastí • SWOT analýzy klíčových oblastí • Stanovení strategických cílů klíčových oblastí V tvorbě strategie je nutné postupovat od globálního vnímání města, po stanovení klíčových oblastí, dále definování konkrétních úkolů, postupů a opatření, které by měly vést k naplnění rozvojové vize a strategických cílů. Rozvojová vize města Jedním z důležitých momentů v přípravě strategického plánu je formulace rozvojové vize města a k ní stanovené cíle. Tato zásadní formulace ovlivní další postup prácí na tvorbě strategie a ovlivňuje další směrování dokumentu a jeho jednotlivých částí. Jde o pohled na město jako celek. Měla by obsahovat jak stávající stav města tak jasně definovaný výhled ve stanoveném horizontu. Vize města by měla obsahovat filozofii a principy, na kterých bude strategie rozvoje založena. Vzhledem k tomu, že její definování nastává po zpracování analytického dokumentu je potřebné, aby již v tuto chvíli byly určeny oblasti, na které se další vývoj bude soustředit. Zde pomáhá stanovení globálních cílů, které na formulovanou vizi navazují a ukazují jasné směry rozvoje města. SWOT analýza města Po definování rozvojové vize a stanovení globálních cílů je jasně předurčen pohled na město pro zpracování SWOT analýzy města a dalších fází přípravy strategického dokumentu. „Vize“ zpravidla výrazně omezí množství informací, které musí být pro analýzu brány v úvahu. 7

SWOT analýza je standardní metoda používaná k definování analytických poznatků o sledovaném jevu. V metodickém pojetí představuje silný nástroj pro celkovou analýzu vnitřních a vnějších činitelů a obsahuje základní techniky zpracování strategické analýzy. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin, na faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky posuzované oblasti a faktory vyjadřující příležitosti a hrozby jako vlastnosti vnějšího prostředí). Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy vychází z předpokladu, že organizace samotné realizace akce dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. Stanovení klíčových oblastí Výběr klíčových oblastí, na které navazuje formulace strategických cílů je rozhodujícím momentem přípravy celého dokumentu. Pro jednotlivé oblasti jsou samostatně zpracované SWOT analýzy. Výběr klíčových oblastí bude proveden na základě zpracované analýzy, profilu města, definované rozvojové vize a stanovení globálních cílů. Základnou pro část dokumentu zaměřeného na jednotlivé klíčové oblasti je práce řídící a pracovní skupiny. Je nutné, aby klíčové oblasti byly určeny uvážlivě, aby pokrývaly skutečně zásadní oblasti života města a město bylo schopno ve stanoveném horizontu dosáhnout zlepšení prostřednictvím reálných lidských a finančních zdrojů. SWOT analýzy klíčových oblastí SWOT analýza je v této fázi procesu strategického plánování zcela zaměřena na určené klíčové oblasti. Z detailně zpracované SWOT analýzy vyplynou jasně formulované strategické cíle. Využití SWOT analýzy: • pro identifikaci klíčových oblastí, resp. zpřesnění definovaných klíčových oblastí • jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie města • jako základ pro formulaci strategických cílů a následně opatření a rozvojových aktivit • jako základ pro stanovení pozice města ve srovnání s jinými městy Stanovení strategických cílů klíčových oblastí Strategický cíl určuje definovaný směr pro rozvoj města a informaci o stavu, kterého by mělo být dosaženo realizací navržených rozvojových aktivit. Strategické cíle se odvozují od vize města o jeho budoucím vývoji, globálních cílů a výsledků SWOT analýzy.

8

Stanovení strategických cílů navazuje na výběr klíčových oblastí, zaměřuje se na tyto klíčové oblasti a tvoří základní rámec pro přijímání rozhodnutí o opatřeních a rozvojových aktivitách. Strategické cíle by měly být formulovány s vědomím reálnosti, musí být jasné a stručné, musí ukazovat směr a formulovat očekávaný výsledek. Stanovení cílů, stejně jako předtím stanovení klíčových oblastí by mělo být konsensem všech osob zainteresovaných na přípravě a realizaci strategického plánu. Vazba mezi cíli a SWOT analýzou Formulace strategických cílů musí být v souladu s definicemi faktorů ve SWOT analýze. • Cíle by měly využívat identifikované silné stránky města. • Cíle by měly eliminovat identifikované slabé stránky města. • Cíle by měly využívat identifikované příležitosti rozvoje města. • Cíle by měly reagovat na identifikovaná ohrožení rozvoje města. 1.3.4 Realizační část Stanovení opatření a rozvojových aktivit Jde o formulaci, jakým způsobem dosáhnout naplnění formulovaných strategických cílů. Opatření můžeme vnímat jako specifickou cestu (program, projekt), jejíž prostřednictvím je dosahováno strategických cílů. Ke každému strategickému cíli existuje zpravidla více než jedno opatření. Časový horizont jejich trvání může být různý, ale vždy v rámci časového úseku, pro který se strategie rozvoje města připravuje. Opatření musí být realistické a dosažitelné. Lidské, finanční a institucionální zdroje potřebné k dosažení, musí být k dispozici, nebo alespoň identifikovatelné. Některé zdroje lze nalézt v rámci města nebo regionu. Jiné lze získat od institucí na národní úrovni nebo soukromého sektoru, případně na úrovni EU (strukturální fondy), nebo pravděpodobněji kombinací všech výše uvedených možností. U každého opatření by měly být zvažovány tyto faktory: • Popis opatření • Instituce odpovědné za realizaci • Časový rámec • Zdroje financování Ke každému opatření bývá zpravidla přiřazena řada rozvojových aktivit. Musí proto následovat výběr těch nejdůležitějších. Bývá obvyklé, že pro implementaci SPRM vedení města definuje akční plán, který specifikuje akce a projekty a přesný časový harmonogram jejich realizace. Akční plán by měl být aktualizován pravidelně nejlépe jednou ročně v návaznosti na sestavování městského rozpočtu.

9

1.3.5 Monitorovací část Postupnou realizací akčního plánu dochází k naplňování rozvojových aktivit a strategických cílů. Tato část dokumentu umožňuje průběžný a jasný monitoring naplňování cílů plánu. V rámci monitoringu plánu budou každoročně sestavován akční plán, ve kterém budou definovány aktuální opatření resp. projektové záměry, jejich finanční náročnost, termín realizace a možnosti získání zdrojů na pokrytí jejich nákladů. Je tedy nezbytné, aby ve stanovených obdobích (1x ročně) probíhalo vyhodnocení postupu realizace strategického plánu a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na základě těchto hodnocení s přihlédnutím k aktuální situaci města a k dalším vnějším i vnitřním faktorům by měl každý rok vznikat akční plán, který bude po uplynutí jednoho roku vyhodnocen a připraven nový na další rok.

1.4

Realizace strategického plánu

Proces postupného uskutečňování návrhů strategického plánu se nazývá „implementace“. Implementace je složitým procesem, jehož funkčnost je závislá na: • politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám města • vyvážené koncepci, systému přípravy a realizace projektů • organizační struktuře a způsobu práce na naplňování plánu • spolupráci zainteresovaných subjektů (města, veřejnosti, neziskových organizací, mikroregionu, podnikatelů, partnerů apod.) • komunikaci, publicitě a osvětě • kontrole • zpětné vazbě Implementace strategického plánu nemůže vytvářet nové organizační struktury, instituce a organizace, ale měla by vhodným způsobem využívat existující organizační strukturu a institucionální rámec. Pro řízení implementace je ale nezbytné ustanovit implementační (řídící a pracovní) skupinu, kterou většinou tvoří dosavadní členové řídící a pracovní skupiny pro zpracování SPRM. Výkonnou složkou implementační skupiny je „manažer rozvoje města“. Tuto funkci by měl převzít zaměstnanec městského úřadu. Předpokladem pro fungování managementu strategického plánu je přesné stanovení kompetencí implementační skupiny k výkonné jednotce – manažerovi rozvoje města. Cyklus implementace strategického plánu má tři základní fáze, které vyžadují provádění nutných a opakovaných činností:

A. Přípravná fáze

-

hodnocení projektů dle stanovených kritérií rozhodnutí o zařazení projektu do potenciálu průběžná aktualizace potenciálu projektů 10

B. Návrh akčního plánu C. Realizace akčního plánu

1.4.1

-

návrh způsobu podpory projektů výběr projektů do akčního plánu pro realizaci v daném období schválení vybraných projektů realizace projektů kontrola, monitoring a zajištění udržitelnosti projektů

Přípravná fáze

Identifikace projektů (základní výběr projektů do potenciálu) Základním úkolem implementační skupiny je vytvářet nové projektové záměry vycházející ze strategického plánu, trvale podněcovat zainteresované subjekty k jejich vzniku a vést o nich systematický přehled. Díky této činnosti je vytvořena řada záměrů, které tvoří základnu pro realizace opatření vedoucích k jejímu naplnění a seznamu potenciálních předkladatelů projektových záměrů. Důležitou platformou pro získávání nových námětů je komunikace s veřejností, podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi, spolky a dalšími organizacemi působícími na území města. Hodnocení projektů dle stanovených kritérií Dle předem daného postupu jednotliví předkladatelé projektů připravují a předkládají své záměry k posouzení implementační skupině. Implementační skupina zhodnotí podle specifických ukazatelů kvalitu projektu, jeho soulad se strategickými cíli a opatřeními relevantní klíčové oblasti a rozhodne o zařazení projektu do potenciálu. 1.4.2

Realizační fáze

Ze zpracovaného potenciálu jsou na základě dohody všech zúčastněných a zainteresovaných subjektů stanoveny prioritní projekty. Kritéria, která musí být při výběru prioritních projektů zohledněna: • soulad s ostatními cíli strategického plánování • reálnost záměru a schopnost jeho realizace • finanční náročnost projektu • způsob financování projektu • harmonogram přípravy a realizace projektu • vliv na ŽP, sociální dopady Potenciál projektů musí být pravidelně aktualizován a upravován dle současné situace v rozvoji města. Z potenciálu projektů je následně sestavován akční plán na určité období (zpravidla 1 rok). Podmínky úspěšného akčního plánu: • reálnost – provedení záměru a finanční zdroje • vhodné časové období – 1-2 roky 11

• • • • •

soulad a podpora – dohoda všech zainteresovaných stran přesná definice projektových záměrů způsob jejich podpory harmonogram projektu personální zabezpečení realizace projektu

Rozhodování zastupitelstva města o podpoře vybraných projektů, resp. o schválení akčního plánu, musí probíhat v souladu s nastavenými rozhodovacími mechanismy městské samosprávy. Základní podmínky realizace projektů: • kvalitní a bezpečný legislativní rámec realizace projektu mezi žadatelem a městem • definování závazků města a žadatele – příjemce podpory, a to po celou dobu přípravy, realizace, monitoringu a udržitelnosti projektu • volba vhodného způsobu financování – kofinancování, vhodný dotační titul, bankovní úvěr apod. 1.4.3

Kontrola, monitoring a udržitelnost projektů

Kontrola a monitoring znamenají pečlivé a soustavné vyhodnocování aktuálního stavu projektu, naplňování jeho cílů, stanovených kritérií, dodržování závazků a efektivního způsobu financování, a to nejen ve fázi přípravy a realizace, ale také ve fázi tzv. udržitelnosti projektu (tj. minimální doba, po kterou musí projekt být provozován v plném rozsahu). I v této fázi je podmínkou kvalitní a otevřená komunikace všech zainteresovaných subjektů. Z výše uvedeného vyplývá, že celý proces přípravy a realizace strategického plánu nutně musí provázet princip partnerství. Partnerství je jedním z principů, na kterém je založeno fungování základních evropských mechanismů, včetně MA21. Pro vyvážený přístup k rozvoji města je důležité partnerství mezi veřejným, neziskovým a soukromým sektorem. Jde o aktivní účast na přípravě, realizaci i udržitelnosti projektu. Partnery mohou být místní, nadregionální i zahraniční subjekty, které mají trvalý zájem na kvalitním uskutečnění a fungování projektu. Poskytují odbornou a morální podporu projektu, přirozeným způsobem provádějí kontrolu ve všech fázích projektového cyklu, pomáhají při řešení krizových situací a naplňují řadu dalších neopominutelných zásad nutných pro úspěšnou realizaci projektových záměrů.

12

2. POSTUP PRACÍ NA PŘÍPRAVĚ STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA BUŠTĚHRAD

2.1

Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Buštěhrad

O zadání zpracování Strategického plánu rozvoje města Buštěhrad rozhodlo Zastupitelstvo města Buštěhrad. Doba vzniku a účinnosti dokumentu je spjata s dalším rozvojovým obdobím města, ale také s tzv. druhým programovacím obdobím podpory Evropské unie (tj. období 2007 – 2013). SPRM vedle své funkce rozvojového dokumentu města plní i funkci podpůrného dokumentu pro možnost čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie a EHP. 2.1.1 Harmonogram přípravy SPRM:

Krok 1.

Aktivita

7. 8.

Organizační příprava Struktura dokumentu, metodika dokumentu, management dokumentu Analytická část Dotazníkové šetření, průzkum názorů veřejnosti Veřejné projednávání s občany Schůzky se zástupci spolků Profil města Analýza vnitřních a vnějších vztahů města Návrhová část SWOT analýza města Vize a cíle Určení klíčových oblastí Stanovení strategických cílů Veřejné projednání Veřejné debaty s obyvateli Buštěhradu Schůzky se zástupci spolků Projednávání SPRM na jednáních zastupitelstva Vypracování 1. verze SPRM Realizační část Stanovení opatření a rozvojových aktivit Kompletní sestavení dokumentu Veřejné projednání

9.

Zveřejnění a schválení strategického plánu

2.

3.

4.

5. 6.

13

Termín 03/2008 - 12/2008

04-08/2008 04-06/2008 04-06/2008 01-02/2009 09-12/2008 02-05/2009 09-10/2008 09-10/2008 05-06/2009 02-03/2009 03-05/2009 05-09/2009 09-10/2008 06/2009 10/2009

2.1.2 Vypracování analytické části Situační analýza města byla prováděna jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvalitativního. Kvantitativní analýza je však nutně omezena na současnou úroveň klíčových ekonomických a demografických ukazatelů a trendů. Informace pro vypracování situační analýzy byly získávány z následujících zdrojů: •

Český statistický úřad (ČSÚ): ČSÚ vytváří a spravuje různé databáze, které jsou různě obsáhlé a různě aktualizované. Pro zpracování strategického plánu jsou použity databáze a údaje v členění podle krajů a podle okresů. Nejpodrobnější data lze získat ze „Sčítání lidu, domů a bytů“, které se naposledy konalo k 1.1.2001. Vzhledem k poměrně dlouhé době, která uplynula od posledního sčítání lidu jsou některá data pro zpracování analýzy nepoužitelná. • Statistiky a dokumenty městského úřadu Městský úřad disponuje některými údaji a koncepčními dokumenty zpracovanými pro město, které poskytují informace podrobnější a aktuálnější než ČSÚ. • Místní organizace, podniky, správci a majitelé technické infrastruktury apod.– (individuální data) • Místní šetření (průzkum názorů veřejnosti) - anketa Průzkum názorů veřejnosti V rámci zpracování profilu města probíhal průzkum názorů obyvatel města Buštěhrad, jehož cílem bylo zjistit názory občanů na aktuální situaci, problémy a potřeby města, včetně představ o jeho dalším rozvoji. Již v roce 2007 byla na webových stránkách města uveřejněna anketa „Jaká oblast je pro vás prioritou v rozvoji našeho města?“, které se zúčastnilo 136 občanů. Z ankety vyplynuly tyto priority: Oblast Školství Kultura Sport Ekologie Výstavba (např. komunikace, zámek, …)

Počet respondentů v% 9 9 15 17 32

Podrobný průzkum probíhal formou anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli města a dále šetření pomocí řízených telefonních rozhovorů. Průzkum byl realizován v květnu až červenci 2009. Celkem bylo sesbíráno a vyhodnoceno 142 dotazníků a bylo uskutečněno 22 řízených rozhovorů. Byla uskutečněna také setkání s občany formou kulatých stolů (červen a září 2009), při nichž byli účastníci seznámeni s postupem přípravy plánu a mohli vyjádřit své připomínky.

14

Výsledky šetření byly zohledněny při zpracování SPRM. Vyhodnocení dotazníkového šetření je uvedeno v příloze č. 1. (Vzhledem k tomu, že ne všichni dotázaní se vyjádřili ke všem uvedeným otázkám, byl u každé otázky stanoven skutečný počet odpovědí a z tohoto počtu pak vychází procentuální vyhodnocení.) Po dokončení plánu bylo jeho definitivní znění odsouhlaseno zastupitelstvem města za účasti občanů. Struktura analytické části SPRM Buštěhrad Situační analýza vyprofilovala podrobný popis města, který je utříděn do následujících kapitol: • • • • • • • •

2.2

Obyvatelstvo Infrastruktura Komunikující město Památky a CR Sport, kultura a využití volného času Vzdělání Životní prostředí Sociální služby, zdravotnictví

Organizační struktura

Proces strategického plánování budoucího rozvoje města je hledáním a formulací konsensu mezi představiteli řady různých institucí ve městě.

• •

• • • • • • •

Zastupitelstvo města schvaluje návrh na zpracování Strategického plánu, jeho obsahovou část a výsledný dokument schvaluje a projednává Strategický plán – návrh obsahové části, dílčí dokumenty, výsledný dokument Řídící a pracovní skupina připravuje proces tvorby Strategického plánu a podílí se na jeho realizaci projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky při vytváření SPRM zajišťuje dodržování zvolené koncepce, koordinaci a realizaci dílčích kroků tvorby SPRM a dohlíží nad postupem prací při jeho aktualizaci stanovuje základní východiska (vize, vymezení klíčových oblastí) na základě výstupů jednotlivých kroků zpracovává návrhy strategie pro jednotlivé klíčové oblasti, projednává návrhy dokumentů, stanovuje priority zajišťuje vnitřní a vnější komunikaci koordinuje spolupracující organizace 15

• •

• • •

předkládá Strategický plán k projednání radě města zajišťuje implementaci plánu Spolupracující organizace (partneři) účastní se práce ve skupinách zprostředkovávají informace o postupu práce na Strategickém plánu v rámci svých kontaktů připomínkují pracovní verze dokumentu Veřejnost

• • •

• • • • • •

formuluje náměty vyjadřuje připomínky k návrhům dílčích výstupů a výsledného dokumentu podílí se na práci pracovních nebo expertních pracovních skupin Poradenská společnost zajišťuje metodiku aktualizace strategického plánu, sleduje postup tak, aby byly dodrženy zvolené principy realizuje průzkumy, zapojení veřejnosti, doprovodné akce zpracovává komunikační strategii zajišťuje zohlednění principů udržitelného rozvoje připravuje a moderuje pracovní jednání zpracovává výstupy jednání do konečné podoby dokumentu

16

3. ANALYTICKÁ ČÁST

3.1

Celková charakteristika města

Kraj: Středočeský Okres: Kladno Nadmořská výška: 320 - 370 m n.m. Katastrální území: 761 ha Počet obyvatel: 2 656 Průměrný věk: 40,7 let Buštěhrad je město ve Středočeském kraji nacházející se 5 km východně od Kladna. Spadá do bývalého okresu Kladno a je součástí mikroregionu Údolí Lidického potoka. Na východě sousedí s katastrálním územím Číčovice a na jihu s katastrální územím Lidice a Hřebeč. Geologické a půdní poměry Buštěhrad stejně jako jiné obce tohoto mikroregionu patří do oblasti Kladenské tabule VA – 2B, která je tvořena převážně sprašemi a téměř nepropustným podložím skládajícím se z pleistocenních spraší a sprašové hlíny (kvartér). Charakteristické půdní typy této oblasti jsou hlavně černozemě, černozemě karbonátové, rendziny a rendziny hnědé, nacházejí se zde kvalitní bonity zemědělské půdy 1. a 2. třídy ochrany. Na katastrálním území Buštěhradu se nenacházejí žádná ložiska nerostných surovin. Hydrologické poměry Městem protéká Buštěhradský potok s plochou povodí 8,165 km2 a průměrným dlouhodobým ročním průtokem 28 l.s-1. Je součástí povodí Vltavy, kam je odváděn Zákolanským potokem. V centru města vytváří dvě vodní plochy Starý a Nový rybník. Potok je na většině míst doplňován břehovými porosty, není však ani v nově schváleném územním plánu navržen jako biokoridor. Základní klimatické údaje Oblast města spadá do první mírně teplé a mírně suché klimatické oblasti (T2). Ta se vyznačuje dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 7,5 – 8,5 ˚C a roční srážkový úhrn je 490 – 555 mm. Rovněž spadá do první sněhové oblasti (sněhové zatížení 0,7 kN/m2). Sněhová pokrývka se

17

zde udrží kolem 50 dnů s maximální průměrnou výškou sněhu 20 cm. Tento fakt silně ovlivňuje i vegetaci. Díky tomu, že se Buštěhrad rozkládá na náhorní plošině, která je téměř bez lesního porostu v oblasti poměrně suchého klimatu, je vystavován ohrožení větrnou a vodní erozí. Rajonizace Území Buštěhradu patří do výrobní oblasti řepařské, subtypu řepařsko – ječného, který je charakteristický habrovou dubinou (Querceto - Carpinetum), kde má větší podíl habr než bříza, je zde přimíšen jasan s bylinným patrem bohatším o vlhkomilné druhy. Listnaté domácí dřeviny: javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), střemcha obecná (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), dřín obecný (Cornus mas), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europea), kalina tušalaj (Viburnum lantana), kalina obecná (Viburnum opulus), zimolez obecný (Lonicera xylosteum) Jehličnaté domácí dřeviny: jalovec obecný (Juniperus communis), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris), tis červený (Taxus baccata) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Na katastrálním území Buštěhradu není v současné době vytvořen ÚSES. V platném územním plánu je ale navržen. Jedná se o lokální ÚSES se dvěma lokálními biocentry a pěti lokálními biokoridory. Regionální ani nadregionální ÚSES není na katastrálním území zastoupen. Biogeografické členění, geobotanická mapa, mapa potencionální přirozené vegetace Katastrální území Buštěhradu leží ve dvou bioregionech: 1.2 Řipský, 1.5 Českobrodský a dvou biochorách: -2BE a -2BD. Dle mapy „Potencionální přirozené vegetace“ patří toto území do Černýšové dubohabřiny a dle Geobotanického členění spadá pod dubo - habrové háje. Ochrana přírody Na území města Buštěhrad se nenachází žádný přírodní park, památka či strom nebo jiný prvek ochrany přírody. Celý okres Kladno patří k oblastem s nejvíce postiženým životním prostředím v České republice, ale v současné době se poměrně výrazně zlepšuje stav ovzduší.

18

3.1.1 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem 0- 4 5-15 15-19 20-29 v tom ve 30-39 věku 40-49 50-59 60-64 65-

2 656 95 325 140 383 352 342 370 265 384

Zdroj: MěÚ Buštěhrad

Obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Základní a Bez neukončevzdělání né základní Okres Kladno Buštěhrad

0,65 0,26

Vyučení Vyšší a střední Úplné odborné a Vysokoodborné střední s Nezjištěné nástavškolské bez maturitou bové maturity

24,29 22,97

38,73 38,02

24,61 26,95

3,47 2,95

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Počet obyvatel 2 274 2 288 2 288 2 293 2 266 2 289 2 307 2 299 2 383 2 530 2 656

Zdroj: MěÚ Buštěhrad

19

6,94 7,66

1,29 1,19

Graf číslo 1 – Demografický vývoj obyvatelstva

2800

2700

počet obyvatel

2600

2500

2400

2300

2200

2100 1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

roky

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobý vývoj počtu domů V roce 1998 bylo v Buštěhradě 683 domů, resp. čísel popisných, k 1.1. 2009 bylo v Buštěhradě 876 domů, resp. čísel popisných. Rozvojová zóna Největší rozvojovou zónou v rámci města je zóna Ořešín, kde se předpokládá výstavba řadových domů se 130 bytovými jednotkami. Další pozemky jsou soukromé a jsou na různých místech města. Předpokládaný počet bytových jednotek, které zde mají vzniknout je 250. 3.1.2 Infrastruktura Město má od roku 2005 vypracovaný územní plán. V prosinci 2008 proběhla změna č. 1 územního plánu, která nabyla právní moci a v současné době je probíhá změna č. 2 a připravuje se změna č. 3. V bezprostředním okolí města se nachází významné silniční komunikace regionálního i nadregionálního významu a průmyslová zóna Kladno – východ (část bývalého areálu SONP Kladno). Tyto komunikace a jejich příští rozvoj s sebou nesou pro město příležitosti a zároveň představují i ohrožení kvality života v Buštěhradu. Silnice a chodníky ve městě se nacházejí ve velmi špatném stavu (mj. následky plynofikace obce v 90. letech minulého století a budování kanalizace v letech 2006-2008). Ve významné části nových lokalit, které vznikly v posledních cca 10-15 letech nejsou komunikace prakticky řešeny. Nově vybudované lokality nejsou připojeny na kanalizaci. Spolu s růstem města souvisí i nárůst dopravy uvnitř města spojený se všemi negativy, které jsou s tímto jevem spojeny (bezpečnost, prašnost apod.). Ve velmi špatné stavu je většina městských schodišť.

20

Infrastruktura města Potřebná infrastruktura města je vyřešena. Nedořešená místa jsou v rozvojových lokalitách nebo v obtížně přístupných částech města. Infrastruktura Popis stávajícího stavu Elektrická energie Nadzemní vedení 22kV a 110 kV z TR 110/22kV z Dříně. Podél severního okraje města je VTL DN 300 pro Poldi. Z něho DN 80 Vodovod ukončená v RS Buštěhrad. Postupně se buduje STL distribuční síť. Prameniště Buštěhrad je mimo provoz.Vodovodní síť obce je napojena Voda do čerpací stanice v Buštěhradě, která je v majetku VKN,a.s., kam je ale dodávána voda z jiných pramenišť (Vrutice, Klíčava). Splašková kanalizace a ČOV je vybudována. Kanalizace není dořešena Kanalizace v nových lokalitách – Za hřbitovem a Na Chmelnici. Stávající (nová, digitální) ATÚ Buštěhrad vybudována a dostatečnou Telefon kapacitou. Doprava Buštěhrad leží poblíž rychlostní komunikace R I/7 (Praha – Slaný – Louny – Chomutov), která vznikla v 70. letech 20. století a stále splňuje všechny podmínky na ni kladené. Rychlostní komunikace R I/7 byla vybudována v 70. letech 20.století a splňuje podmínky kladené i v současnosti na komunikaci tohoto typu. Severní obchvat Buštěhradu II/101 (v úseku Buštěhrad – Kralupy nad Vltavou) je součástí Územního plánu velkého územního celku Pražského regionu, který byl projednán a schválen. V současné době je projednávána realizace obchvatu a přeložky komunikace I/61. Realizace v průběhu 4 – 6 let. Problémem je dopravní obslužnost průmyslové zóny. Městem projíždí velký počet kamionů, (a to i v noci), které nerespektují dopravní značení a zkracují si cestu přes Buštěhrad. Velmi zatížená je především Tyršova ulice, ve které je i škola. Situaci by vyřešilo vybudování severního obchvatu pod Buštěhradskou haldou, ale realizace záměru se dá očekávat nejdříve za 4 – 6 let. V průmyslové zóně se čeká nárůst počtu průmyslových podniků, takže město má enormní zájem na vybudování této komunikace. Velký provoz je také v Kladenské ulici, kterou projíždějí autobusy Praha – Kladno. Průjezdnost města je i ve špičkách většinou dobrá. Kvalita komunikací je dobrá. Na místních komunikacích se v důsledku výstavby kanalizace a postupného sesedání podloží objevují výmoly, které se však město snaží průběžně opravovat. Parkovacích míst je v Buštěhradě dostatek. Dříve bývaly problémy s parkováním v době pořádání Burzy. Nyní je situace lepší, protože pro návštěvníky Burzy je v její blízkosti zřízeno parkování na poli. Dopravní značení je v dostatečném rozsahu a kvalitě a odpovídá potřebám města. 21

V západní části intravilánu Buštěhradu, konkrétně na křižovatce u vodojemu, je navrhován kruhový objezd z důvodu zpomalení dopravy a zlepšení průchodnosti této rušné části. Hromadná doprava Hromadná doprava je realizována autobusy, spojuje Buštěhrad s Prahou, Kladnem a okolními obcemi. Ve městě jsou dvě autobusové zastávky. Buštěhrad nemá vlakové spojení. Cyklistická doprava V územně plánovací dokumentaci je navržen samostatný cyklistický okruh do Kladna, ke kterému je však nutné dobudování dodatkových zařízení. Snahou je, aby cyklostezka měla výstup na západě do kladenské kotliny a východě do pražské kotliny. Cyklistická doprava ve městě a jeho okolí bude řešena za účasti mikroregionu Údolí Lidického potoka – viz kapitola 3.1.3 – Komunikující město. Trasa existující cyklistické stezky spojující obce mikroregionu Údolí Lidického potoka byla pozměněna. Vede i částí historického jádra města (podél zámku a kostela) a dále pokračuje k východnímu nově navrženému rybníku a zpět se vrací podél plánované nově vzniklé výstavby na původní trasu (u hřbitova), kde je navržen lesopark s dřevěnými odpočívadly a přístřeškem. Cílem je vytvoření klidnější trasy cyklostezky (podél Buštěhradského potoka) a její prodloužení i do intravilánu Buštěhradu. Trasa cyklostezky byla pozměněna i v obci Makotřasy a tím vznikla možnost dvou příjezdů do Buštěhradu (přímo podél zemědělského podniku, autobazaru a kolem východní strany hřbitova a druhá od obce Číčovice). V části podél komunikace 1. třídy bude pro cyklisty vytvořen samostatný pruh z důvodu rušné dopravy. Dodržena budou ochranná pásma a specifická pravidla dle zákona č. 13 / 1993 Sb. O pozemních komunikacích v aktuálním znění a jeho prováděcích předpisů a dle příslušných ČSN. V rámci mikroregionu Údolí Lidického potoka je navržen cyklistický okruh, který je nutné dostavět. V současnosti je značená cyklotrasa Hřebeč – Lidice – Číčovice – Buštěhrad. (Strategie rozvoje dobrovolného svazku obcí mikroregion Údolí Lidockého potoka, 2002) Bezpečnost V Buštěhradě není služebna policie ČR ani zde není zřízena městská policie. Existuje veřejnoprávní smlouva mezi městem a obcí Stehelčeves, která obecní policii má a nabízí okolním obcím pomoc jejich strážníků. Ti se v Buštěhradě zaměřují na dopravu a pořádek. Jejich přítomnost představuje i důležitý prvek prevence trestné činnosti. Strážníci slouží v Buštěhradě 2 hodiny denně, v případě potřeby je možné je zavolat kdykoliv. Druhá veřejnoprávní smlouva je uzavřena mezi městem Buštěhrad a městem Kladno na působení městské policie, zaměřená na dopravu a dodržování veřejného pořádku na buštěhradských trzích. Buštěhrad spadá pod okrsek Státní policie ČR – Kladno - venkov. Péče o svěřené území je z jejich strany nedostatečná. Důvodem jsou nízké početní stavy policistů.

22

3.1.3 Komunikující město Důvod, způsob založení a působnost: Městský úřad vznikl na základě zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) jakožto územně samosprávná jednotka s právní subjektivitou. Tento zákon byl nahrazen zákonem č.128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) - účinnost od 1. 1. 2003. Samostatná působnost podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Úseky MěÚ: • • • •

Matrika Evidence obyvatel Vnitřní správa Účtárna

Výbory MěÚ: • • • • • • •

Výbor pro výstavbu Finanční výbor Kontrolní výbor Sociální a zdravotní výbor Kulturní a sportovní výbor Grantový a dotační výbor Výbor pro životní prostředí

Technické služby Technické služby jsou podle organizačního řádu součástí MěÚ a zajišťující například: • údržbu chodníků, zastávek • úklid košů a okolí kontejnerů • údržbu a prořezávání zeleně, pálení větví v areálu zámeckého dvora • údržbu a revize techniky • údržbu veřejného rozhlasu • údržbu veřejného osvětlení • opravy a instalace dopravních značek na komunikacích města • rozvoz popelnic • svoz vánočních stromků • přípravu prostor v kulturním středisku na zasedání zastupitelstva města a vítání občánků • opravy, likvidaci následků vandalských činů Městský úřad je dobře fungující institucí. 23

Městský úřad Buštěhrad se od února 2008 zapojil do projektu CZECH POINT, díky kterému mají obyvatelé města jednodušší přístup k výpisům z některých databází, např. zde mohou získat výpis z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku, z živnostenského rejstříku, z rejstříku trestů, z bodového hodnocení osoby apod. Aktuální informace o rozpočtu města jsou uvedeny na webových stránkách http://www.mestobustehrad.cz/meu/hospodareni/. Veřejně přístupný internet je v městské knihovně, od ledna 2006 jej také místním seniorům nabízí DPS Buštěhrad. Město Buštěhrad provozuje kvalitní webové stránky – www. mestobustehrad.cz (oceněné v soutěži Zlatý erb) a vydává časopis Buštěhradský zpravodaj. I přesto tuto nabídku je mezi občany rozšířeno povědomí o tom, že město málo komunikuje a vůči svému okolí aktivně nekomunikuje téměř vůbec. Chce-li být svými obyvateli i svým okolím město vnímáno jako kvalitní partner pro spolupráci, je nezbytně nutné posílit komunikaci města jak směrem dovnitř tak i ke svému okolí. Buštěhrad jako součást Mikroregionu Údolí Lidického potoka (ÚLP) Členské obce mikroregionu: • Buštěhrad • Číčovice • Dolany • Hřebeč • Lidice • Makotřasy • Malé Přítočno • Pletený Újezd • Velké Přítočno • Stehelčeves Mikroregion má zpracované dokumenty „Plán práce DSO mikroregionu ULP na rok 2008“ a „Strategie rozvoje DSO Mikroregion Údolí Lidického potoka na léta 2008 – 2017“. Strategie je dokument, reprezentující dobrovolný svazek obcí Mikroregion údolí Lidického potoka a předpoklad rozvoje území. Mikroregion Údolí Lidického potoka si pro svoji činnost definoval 3 zásadní náměty, na kterých chce systematicky pracovat: • Rekultivace a ozelenění údolí Lidického potoka – studii zpracovala Katedra krajinné architektury České zemědělské univerzity Praha a zahrnuje celý mikroregion. Pro každou obec byly vytvořeny 2 alternativy ozelenění a rekultivace. Dne 6. 3. 2009 proběhla slavnostní prezentace těchto studií, kde jednotliví autoři prezentovali své

24

práce. V současné době by měla nastat další etapa tzn. na základě zadání obcí, která studie byla vybraná, dokončí katedra dokument na úroveň realizačního projektu. Po dopracování všech studií dostanou jednotlivé obce i mikroregion realizační projekt – Rekultivace a ozelenění údolí Lidického potoka. Tento dokument bude základním podkladovým materiálem pro přípravu žádostí o finanční podporu ze zdrojů Evropské unie. • Cyklostezka – definice tohoto úkolu obsahuje náměty jednotlivých obcí regionu pro vybudování cyklotras a cyklostezek. Existuje mapa 1:25000, která obsahuje výhled, jak by cyklostezky a cyklotrasy měly vypadat. Potřeby mikroregionu se podařilo zakomponovat do generálního územního plánu Středočeského krajského úřadu. Hlavním úkolem je vybudování cyklostezky, která by propojila obce – od Pleteného Újezda po Číčovice. Bude měřit 45 km. Celkový finanční rozsah této stavby je cca 60 mil. Kč. Bude muset být budována po etapách, tzn. definovat jednotlivé úseky, které by mohly být postupně budovány. V současné době jsou k dispozici finanční zdroje na první etapu - 8 km trasy. Mikroregion musí určit, která část bude ta první. Nabízejí se následující varianty: optimální varianta, propojit střed mikroregionu – Hřebeč, Lidice, Makotřasy, ale obce nemají cyklostezky zahrnuty v územním plánu. Druhá možnost je směrem na západ propojit Pletený Újezd s Koženou Horou a další úsek kolem Pleteného Újezdu. Vedení mikroregionu bude muset v budování postupovat dle skutečnosti, která je zanesena v územním plánu nebo získané finanční zdroje investovat do zlepšení stavu některých polních cest, které jsou cyklisty již využívány. Vše bude probíhat za účasti a finanční pomoci Středočeského kraje. Projekt má podporu kraje a potenciál získat finanční zdroje z rozpočtu kraje i EU. • Výstavba v průmyslové zóně Kladno – východ - tento záměr je velmi závažný. Výstavba v průmyslové zóně Kladno východ, za Třineckými železárnami (obrovská plocha 600 ha), na které chtějí investoři uskutečňovat podnikatelské záměry a budovat různé investiční objekty. Toto řešení představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí území, především Buštěhradu, ale také celého regionu. V současné době není vyřešena obslužnost této zóny a existuje představa, že veškerý stavební materiál bude do zóny navážen komunikací v těsné blízkosti Buštěhradu. Znamenalo by to navíc 1000 nákladních vozů denně. Mikroregion se rozhodl velice ostře a důsledně celou záležitost monitorovat a sledovat. Nyní má mikroregin asi 7 600 obyvatel, a je proto nezbytné, aby do dalšího vývoje tohoto území zasahoval. Jde o strategickou záležitost a cílem je, aby byla vyřešena obslužnost průmyslové zóny dříve než se začnou uskutečňovat jednotlivé podnikatelské záměry. Bude vybudován aglomerační oblouk sever, ze zóny kolem Buštěhradské haldy, dále by se komunikace napojila na komunikaci R7 – Slaný – Praha. Tlak musí být především na dodržení návaznosti jednotlivých činností. Nejdříve musí být vybudována obslužná komunikace, což je však stavba finančně i časově velmi náročná (předpokládá se dobu 5 – 6 let) a teprve následně je možné začít uskutečňovat jednotlivé investiční záměry, které mohou být hotové v období 1 roku. Je třeba dodržet podmínku, že dříve než bude zajištěna obslužnost zóny nebudou prováděny žádné investice. Jde o zcela zásadní zásah do rozvoje regionu a celé oblasti a dotýká se všech obcí. K dalším aktuálním úkolům patří uskutečnění plánovaného setkání mikroregionů Středočeského kraje s přesahem vybraných mikroregionů mimo Středočeský kraj. Setkání se uskuteční na téma – podíl mikroregionů na krajinné tvorbě, územní politice, životním prostředí, čerpání finančních zdrojů EU apod. Setkání by se mělo uskutečnit na podzim roku 2009.

25

Práce mikroregionu je aktivní a přesně cílená a podařilo se pro ni získat starosty všech obcí (valné hromady mikroregionu mají 100% účast), a proto je možné řešit záležitosti, jak aktuální tak ty, které jsou nadčasové a mohou zajistit regulovaný a trvale udržitelný rozvoj regionu. Pro shrnutí uvádíme soupis řešených oblastí Mikroregionu Údolí Lidického potoka: • Ozelenění a rekultivace Údolí Lidického potoka, s možností likvidace černých skládek v předmětném území • Řešení zásadních dopravních problémů, zejména v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny Kladno - východ • Výstavba cyklostezek. • Rozvoj cestovního ruchu mikroregionu • Rekonstrukce a výstavba chodníků v jednotlivých obcích • Tématický zájezd mikroregionu na Moravu • Konference členů mikroregionu DSO ÚLP a mikroregionů Středočeského kraje a vybraných mikroregionů z České republiky Mikroregion nemá vlastní samostatné webové stránky, prezentaci svých aktivit provádí prostřednictvím webových stránek jednotlivých obcí a regionálních médií. Více na http://www.obec-lidice.cz/dso-mikroregion-udoli-lidickeho-potoka/?more=14#msg14. Zapojení Buštěhradu do Mikroregionu Údolí Lidického potoka vytváří platformu pro řešení regionálních a nadregionálních aspektů, a proto musí být zohledněno i v tvorbě SPRM, který je vytvořen mj. jako pomůcka, která podporuje možnost čerpat finančních prostředků EU, a to nejen prostřednictvím města, ale i mikroregionu. Město si samo musí definovat vlastní postavení v rámci mikroregionu, a proto je nanejvýš nutné, aby bylo přesně definováno jeho zapojení do mikroregionu. 3.1.4 Památky a CR Z historie města Osídlení Buštěhradu a jeho okolí je díky nálezům neolitických sídlišť doloženo již v období druhé poloviny 6.tisíciletí před Kristem. V roce 1497 dekretem krále Vladislava II. Jagellonského byl Buštěhrad povýšen na město. Historicky cenné jsou zbytky původního hradu, tj. kamenná brána a kruhová bašta, které jsou patrné v městské zástavbě zvané Starý hrad. Touto částí města vede i Stezka historií Buštěhradu, která označuje historicky zajímavé budovy, např. kostel Povýšení sv. kříže, morový sloup a bývalý pivovar. Hrad byl během třicetileté války vypálen. Areál bývalého hradu leží v centru zámku a zámeckého parku, které jsou od července roku 2003 ve vlastnictví města. Jde o dosti rozsáhlý barokní zámek, na jehož úpravách se podíleli i významní barokní architekti. Přes jeho neblahý stav ho lze klasifikovat jako poměrně autenticky zachovalý a rozhodně pro svůj region neobyčejně významný. Zámek je spojený s řadou význačných jmen naší i světové historie – pobývali zde francouzský král Karel X. i korunní princové Rudolf a Karel, geolog Joachim Barrande, spisovatel Francois René Vicomt de Chateaubriand a další. Zámek byl zachráněn na poslední chvíli před úplnou devastací. Nyní probíhá jeho postupná rekonstrukce. Buštěhrad se dosud neprofiluje jako turisticky přitažlivé místo. Ačkoli leží v blízkosti Lidic 26

a je v povědomí veřejnosti i díky pobytu významného českého novináře a spisovatele Oty Pavla, tyto přednosti Buštěhrad do současné doby výrazně neprezentoval. Prostřednictvím péče o památky a jejich využívání pro potřeby obyvatel chce Buštěhrad zvýšit atraktivitu města pro občany i návštěvníky. Turistické atraktivity ve městě a jeho okolí: • • • • • • • • • •

Buštěhradský zámek - barokní zámek, přestavěn rokokově a klasicistně, v současné době je veřejnosti nepřístupný, město provádí postoupnou revitalizaci Muzeum Oty Pavla U Rotta – expozice věnované spisovateli Otu Pavlovi a historii Buštěhradu. Muzeum bylo otevřeno na jaře roku 2002, provozuje ho občanské sdružení "Buštěhrad sobě" Stezka historií Buštěhradu je naučná turistická stezka po historicky zajímavých místech Buštěhradu zřízená občanským sdružením "Buštěhrad sobě", otevřena byla v červnu roku 2002 Kostelík sv. Jana Památník Lidice - celosvětový symbol obětí válečných zločinů Budeč - významné centrum v raném středověku, rotunda Sv. Petra, kterou zde nechal postavit kníže Spytihněv I., je nejstarší dosud stojící stavbou u nás Kostel sv. Vavřince v Černovičkách - jeden z našich nejstarších kostelů Hrad Okoř - zřícenina hradu z poloviny 14. století Vodní park Čabárna - park s naučnou stezkou Skanzen dolu Mayrau - technické památky, informace o hornické činnosti na Kladensku a Slánsku Registrované nemovité kulturní památky a archeologické nálezy Zbytky hradu Areál zámku Zámek Kaple sv.Trojice Park Ohradní zeď Výklenková kaplička sv.Anny Sloup s reliéfem Madony Zbytek pranýře Areál kaple sv.Maří Magdaleny Kaple sv.Maří Magdaleny Sloup se sochou Panny Marie

Evidenční čísla 466 467 467/1 467/2 467/3 467/4 468 469 471 4003 4003/1 4003/2

Po stopách minulosti provází tzv. Stezka historie Buštěhradu, která začíná v areálu bývalého hradu a postupně představuje kulturní bohatství města. Stezka končí u bývalého pivovaru.

3.1.5 Sport, kultura a využití volného času

27

Buštěhrad je městem, které trpí nedostatkem zeleně uvnitř i v bezprostředním okolí. Klidové a rekreační plochy ve městě v podstatě neexistují. Ve městě neexistují s výjimkou dětských hřišť žádné atraktivně upravené veřejné prostory ani atraktivní veřejná zeleň. V Buštěhradě jsou v současné době dvě dětská hřiště: • hřiště "Buštěhrádek“ - herní prvky byly vybrány především podle atraktivnosti a přiměřenosti věku větších dětí • hřiště "Pelíšek" - pro děti předškolního věku Na katastru Buštěhradu se nacházejí 2 rybníky (Starý a Nový), které slouží pro chov ryb. V zimě se na nich bruslí. Možnost plavání ve městě není, obyvatelé se chodí koupat na koupaliště ve Hřebeči nebo využívají požární nádrž v Lidicích (nádrž není oficiálním místem, koupání je zde na vlastní nebezpečí). Město se v posledních letech velmi rozrůstá. Nárůstu obyvatel neodpovídá ani nárůst sportovních zařízení ve městě, která jsou většinou technicky (i morálně) zastaralá a tudíž nevyhovují potřebám obyvatel města. Mezi problémy, se kterými se město v této oblasti potýká patří: • špatný technický stav sokolovny • nevyřešené majetkoprávní vztahy - kabiny fotbalového oddílu SK Buštěhrad; nedostatečná technická infrastruktura pro údržbu hrací plochy, špatné oplocení areálu fotbalového hřiště, špatný stav povrchu fotbalového hřiště a nedostatečný zdroj vody pro kropení Velkým problémem je neexistence zařízení sloužících pro využití volného času mládeže a volně přístupných sportovišť pro neorganizované sportovce. Chybí vhodné prostory pro fungování Junáka. Vzhledem k přítomnosti 2 hokejbalových týmů je pro jejich rozvoj limitující neexistence hřiště. V současné době mohou oba týmy trénovat pouze v tělocvičně. Tenisový oddíl Buštěhrad Tenisový oddíl v Buštěhradě má dva antukové kurty. Pokud se podaří získat finanční prostředky, rozšíří se areál o třetí kurt. Na stávající kurty bude v horizontu dvou let instalováno osvětlení. Tenisové zázemí je velmi dobré. Zděný tenisový areál byl postavený před 4 roky (klubovna, sociální zázemí pro ženy a muže (sprchy, teplá voda), technické místnosti pro ukládání nářadí). V současné době má tenisový klub 63 členů. Na jaře 2010 se připravuje otevření tenisové školičky pro malé děti. Podmínkou je nalezení vhodného trenéra. Tenisový oddíl patří mezi aktivní sportovní oddíly v Buštěhradě. Velmi špatné podmínky jsou pro cyklisty. Do Buštěhradu nevedou speciální stezky pro cyklisty, síť cyklostezek je nedostatečná, stávající cyklostezky vedou po nevhodných komunikacích. Chybí spojení do Kladna, které by mohli využít občané i k dojížďce do škol a do zaměstnání. Jde o úsek v rozsahu 2 km pro napojení na Kladno. Buštěhradem prochází cyklostezka – Kladno – Lidice – Okoř. V blízkosti města vede další cyklostezka – Okruh kolem Kladna. V budoucnosti vzniklé cyklostezky se mohou na stávající napojovat. Městem je provozován Smíšený pěvecký sbor Buštěhrad. Sbor uskutečňuje průměrně deset vystoupení za rok - od samostatných celovečerních koncertů až po vystoupení k různým příležitostem v Buštěhradě a okolí a též na zájezdech v České republice. 28

Městská knihovna má otevřeno od pondělí do čtvrtka. Knižní fond je nedostatečný a bylo by potřebné ho rozšířit. Kromě klasických knihovních služeb nabízí kopírování, skenování a uložení souboru na disketu nebo CD-R. Díky zapojení do projektu „Veřejný internet“ nabízí pro veřejnost přístup na internet zdarma. Pro veřejnost jsou k dispozici 2 pracovní stanice. Knihovna je umístěna ve zrekonstruovaném kulturním domě, kde jsou i prostory vhodné pro pořádání kulturních a společenských akcí. Konají se zde veřejná zasedání městského zastupitelstva, výstavy, svou hernu zde má Mateřské centrum Buštěhradský pelíšek. Přesto město stále trpí nedostatkem vhodného zázemí pro pořádání společenských a kulturních akcí a pro činnost zájmových sdružení a neziskových organizací, a to nejen místních, ale i z okolních obcí. Situaci by pomohla vyřešit rekonstrukce zámku. Přínosem pro činnost zájmových organizací by bylo, kdyby se podařilo nastavit jasná pravidla jejich financování a dodržování splátkových kalendářů ze strany města. Ve městě jsou každých 14 dní pořádány tradiční Sběratelské trhy „Burza“, hodnocené časopisem Sammler jako třetí největší sběratelské trhy v Evropě. Účastní se jich v hojném počtu nejen domácí, ale i zahraniční návštěvníci. Burza představuje pro město i značnou zátěž, přestože se situace v poslední době zlepšila, problémy jsou s parkováním, bezpečností, hygienickým zázemím a udržováním pořádku. 3.1.6 Vzdělání Základní škola a Mateřská škola Oty Pavla Buštěhrad, okres Kladno Základní škola a Mateřská škola Oty Pavla Buštěhrad, okres Kladno je příspěvkovou organizací zřízenou městem Buštěhrad. Zajišťuje činnost základní školy, mateřské školy, školní jídelny a školní družiny: •

ZŠ - kapacita 370 žáků, 9 ročníků s 11 třídami, navštěvuje ji cca 250 žáků z Buštěhradu a okolních obcí, vzdělávací programy 12 035/97-20 Obecná škola a (v 1. a 6. ročníku) vlastní vzdělávací program Vzdělání pro budoucnost, škola realizuje projekt "Zdravá škola", nabízí zájmové kroužky, výchovné poradenství, program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže • ŠD – kapacita 100 žáků, nyní je zapsáno 90 dětí ve 3 odděleních, pracuje podle celoročního plánu, ve kterém se prolínají činnosti související s proměnami přírody a společenským děním (svátky, tradice, výročí …) • MŠ –škola má ve 3 třídách 84 dětí, výchovný program školy je zaměřen na všestranný rozvoj osobnosti dítěte, podporu jeho individuality i posílení sociálních vztahů a budování kladných mravních zásad, důraz na rozvíjení estetického cítění a zdravého životního stylu. • ŠJ – kapacita 280 jídel, výběr ze dvou jídel, výdej i pro cizí strávníky Dle inspekční zprávy ze září 2007 byla škola hodnocena jako průměrná. Rizikem byla nízká odborná kvalifikace a značná fluktuace pedagogického sboru. Ze zprávy však vyplývá, že se změnou ve vedení školy se začíná projevovat kvalitativní posun k lepšímu. 29

V současné době je tento posun již významný. Všichni vyučující na 2. stupni splňují zákonem dané podmínky pedagogické práce. Na 1. stupni pouze dvě učitelky nemají předepsanou kvalifikaci a nezačaly ani studovat, ale vzhledem k délce praxe budou zřejmě splňovat podmínky dané novelou zákona o pedagogických pracovnících. Ve školním roce 2008/2009 získala škola dva granty – na podporu EVVO a na podporu výuky cizích jazyků. Opakovaně bude škola podávat grant na získání prostředků z EU v programu škola pro konkurenceschopnost. Cílem projektu je modernizace a zkvalitnění výuky ve škole a aplikace inovovaného školního vzdělávacího programu (ŠVP), jež bude jedním z hlavních výstupů projektu. Škola pokračuje v projektu „Rozumíme penězům“. V rámci tohoto projektu budou proškoleni všichni pedagogové školy a škola se současně stane pilotní školou pro ČR. Další celoškolní projekty se připravují. Škola bude od 1. třídy pracovat podle programu „Začít spolu“, se kterým jsou dlouhodobé dobré zkušenosti z jiných míst. Péče o žáky v době mimo vyučování Škola věnuje mimořádnou pozornost mimoškolní činnosti. Učitelé-muži zajišťují denně bezplatné sportovní kroužky florbalu, basketbalu, šachů, divadelní kroužek a v neposlední řadě i kroužek hry na kytaru. Škola tak žije rušným životem od 7.00 ráno až do odpoledních hodin. Některé akce jsou organizovány i o víkendech a vedlejších prázdninách. Žáci jeví o tyto akce nebývalý zájem. Stávající problémy školy • Jako největší problém se ukazuje drahé a nedostatečné vytápění • Školní hřiště (řeší se podáním grantu), stavba bude nejspíš prováděna etapově, neboť část prostředků získal MěÚ jako sponzorský dar) • Obnova školních tabulí a nábytku • Obnova počítačů a dalšího technického vybavení (dataprojektory, interaktivní tabule..) Základní umělecká škola Buštěhrad Škola nabízí možnost vzdělávání v oboru hudebním, výtvarném a tanečním. Kapacita školy: 256 žáků; ke 30. září 2008 navštěvovalo 186 žáků hudební obor, 43 výtvarný a 24 žáků taneční obor. Škola má velmi dobré renomé. 3.1.7 Životní prostředí Buštěhrad leží v teplé a suché oblasti s průměrnou roční teplotou 7°C a průměrným ročním úhrnem srážek 500 mm. Celé okolí Kladna patří k územím s nejvíce postiženým životním prostředím v ČR. V souborném hodnocení na základě ukazatelů hygienické úrovně prostředí, sociálního prostředí a úmrtnosti je Kladensko v souboru 8 okresů s extrémně narušeným životním prostředím, s velmi špatnými ukazateli sociálního prostředí a se statisticky průkazně zvýšenou úmrtností. Část okresu byla v roce 1988 vyhlášena tzv. postiženou oblastí (aktualizovanou usnesením vlády ČR č. 228 v roce 1990).

30

Okres Kladno je Vyhláškou č. 41/1992 Sb. a její novelou ve Vyhlášce č. 279/1993 Sb. vyhlášen oblastí vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Životní prostředí Buštěhradu je negativně ovlivňováno blízkostí průmyslové zóny Kladno, intenzivní silniční dopravou a leteckým provozem z letiště Praha-Ruzyně. Na katastrálním území Buštěhrad se nachází stará ekologická zátěž - rozsáhlá skládka Buštěhradská halda, která se v současné době rozšiřuje na katastr Kladno. Pozitivem je, že v minulých letech došlo díky plynofikaci a odstraňování vytápění tuhými palivy k podstatnému zlepšení ovzduší. Při dalším rozvoji města a podnikatelských aktivit uvnitř, nebo vně jeho katastru je nutné prosazovat minimalizaci negativních dopadů na kvalitu života ve městě. V 70. letech bylo při výstavbě elektrických pecí Nová Dříň vykáceno 6 ha lesa a z města, dříve obklopeného lesy, se postupně stalo město bez zeleně, zasažené okolní průmyslovou výrobou a živelně se rozvíjející bytovou zástavbou. Ve městě chybějí parky, zelené plochy, přírodní i dětská hřiště ap. Stávající zeleň vyžaduje radikální zásahy, ale hlavně je jí velký nedostatek. Zátěží pro životní prostředí, která přesahuje kompetence města, je konání „Burzy“. Pro tak velké množství účastníků zde není dostatečné hygienické zázemím a potřebný počet parkovacích míst. Buštěhrad je situovaný v mírném údolí u Buštěhradského potoka, který jím prochází po celé délce. V centru intravilánu se pak nacházejí dva důležité vodní prvky, a to Dolní a Horní rybník doplněný typickou vlhkomilnou vegetací (vrby – Salix sp., topoly – Populus sp.). Převážnou většinu území zaujímá zemědělský půdní fond přibližně 503 ha, z toho orná půda cca 456 ha. Na lesní půdu připadá pouze 40 ha, louky kolem 8 ha. Rozptýlené zeleně je v extravilánu pouze zlomek, a to převážně v podobě alejí lemujících komunikace. Mezi alejemi převládají ovocné stromy, hlavně ořešáky (Juglans sp.) a jabloně (Malus sp.). Neovocné aleje jsou zastoupeny druhy topolů (Populus sp.), jeřábů (Sorbus sp.), bříz (Betula sp.) a akátů (Robinia sp.). V severní části katastru se nachází větrolam. Jeho dominantním zástupcem je lípa srdčitá (Tilia cordata), doplňuje javor klen (Acer pseudoplatanus), z keřů pámelník (Symphoricarpos sp.) a zimolez (Lonicera sp.). Větrolam chrání město před převládajícími větry ze severu. V této stejné části, až na samém vrcholku katastrálního území vystupuje do krajiny Buštěhradská halda. Již v minulosti byla mnohokrát diskutována kvůli jedovatým látkám, které do ní byly vyváženy. Dnes patří soukromému majiteli a slouží ke skládkování. Do budoucna by bylo vhodné tuto haldu, po její předchozí analýze, postupně rekultivovat a eliminovat tak její negativní dopad na krajinu. Lesní porosty Lesy se v katastrálním území nacházejí pouze v západní části u průmyslové zóny bývalé „Poldi Ocel“ a lemují ji ze severozápadu a jihovýchodu. Zaujímají přibližně 40 hektarů z celkové výměry katastru a jde o lesy smíšené hospodářské a lesy zvláštního určení. Severozápadní část lesa vlastní Lesy České republiky, kdežto jihovýchodní je ve vlastnictví soukromých osob a slouží jako les zvláštního určení. V budoucnu by bylo vhodné zvýšit celkovou plochu lesa a vhodně tak doplnit krajinu o další zeleň.

31

Zemědělská půda Zemědělská půda tvoří v katastrálním území přibližně 60 % z celkové výměry. Město obklopuje takřka ze všech stran. Obrovské plochy orné půdy rozdělují pouze komunikace a místy rozptýlená zeleň. Orná půda nemá žádnou obytnou ani rekreační hodnotu, a proto by bylo vhodné její plochu eliminovat a doplnit např. remízky. Lepší situace je pak v blízkosti vodoteče – Buštěhradského potoka, kde se nachází doprovodná zeleň, zastoupená vrbami (Salix sp.), javory (Acer sp.), jasany (Fraxinus sp.) a dalšími druhy dřevin. Místo však není vhodně upravené tak, aby bylo obyvatelům umožněno podnikat procházky do okolí. Proto by bylo v budoucnu vhodné navrhnout vycházkové trasy a zpřístupnit tak místním obyvatelům tuto pozitivní část v krajině. Lokální biokoridor Biokoridor je navržen podél stávajícího Buštěhradského potoka a propojuje tři biocentra. Západní a východní biocentrum představují nově navržené vodní plochy s ekologickou a rekreační funkcí. Biocentrem ve středu města se stane stávající buštěhradský rybník a jeho vegetace. Liniová zeleň kolem hlavních komunikací vedoucích do města Stávající liniová zeleň kolem hlavních komunikací vedoucích do města symbolicky propojuje intravilán s extravilánem. Jde převážně o stávající aleje, které je nutné v přerušených místech doplnit, nebo zcela obnovit novou výsadbou. Zelený prstenec kolem města Prstenec kolem města představuje okolní stávající ornou půdu doplněnou o navrženou rozptýlenou zeleň, která ji patřičně rozdělí na menší celky a propojí s ostatními katastrálními územími. ÚSES – Územní systém ekologické stability Na katastrálním území města Buštěhradu není v současné době vytvořen ÚSES ani regionální, ani nadregionální. V úředně schváleném platném územním plánu je již navržen lokální ÚSES. Jde o dvě lokální biocentra zastoupená stávající lesní vegetací na západní straně řešeného území oddělující průmyslovou zónu od okolí a nově navrženou vodní plochou na východní straně v oblasti Bouchalka. Obě biocentra by měla být propojena stávající nebo nově doplněnou vegetací, která v podstatě kopíruje hranici zastavěného území od východu k severu až na západ. Připravovaná studie přichází s novými podněty. Počítá se vznikem nového biokoridoru navazujícího na původně navržený. Ten bude procházet centrem města, čímž vnese do intravilánu větší množství veřejné zeleně. Vzniknou tedy tři nová biocentra, v centru města stávající buštěhradský rybník s okolní vegetací, na západě nově vzniklá vodní plocha a na východě města již zmíněná vodní plocha v oblasti Bouchalka. Tato biocentra propojuje

32

navrhovaný biokoridor vzniklý podél Buštěhradského potoka, který na většině míst kopíruje vzrostlá vegetace. Přírodní hodnoty krajinného rázu •

Pozitivní o Buštěhradský potok a břehová vegetace u vodoteče – se zastoupením vlhkomilných dřevin vrby bílé (Salix alba), vrby jívy (Salix caprea), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), topolu černého (Populus x canadensis), dále pak javor klen (Acer pseudoplatanus) a v malém množství ovocné dřeviny (Malus sp.). o Rybníky v intravilánu sídla v historické zástavbě města doprovázené mnohaletými exempláři vrb (Salix sp.) a dalšími vlhkomilnými dřevinami (např. vrba jíva – Salix caprea, topol osika – Populus tremula) . o Aleje lemují komunikace a vytvářejí tak plynulý přechod z města do krajiny o Větrolam v severní části katastrálního území chrání město před převažujícími větry. o Větrolam ze severu a zároveň částečně pohledově odděluje od Buštěhradské haldy.

•

Negativní o Alej ovocných dřevin u komunikace vedoucí do Bouchalky, (zastoupená z převážné většiny jabloněmi (Malus sp.) a ořechy (Juglans sp.) - stromy v aleji jsou dožívající, neudržované a celkově působí v krajině negativně o Velmi diskutovaná Buštěhradská halda, která slouží v dnešní době ke skládkování, její strany jsou již částečně zarostlé. V roce 2006 proběhlo jednání ohledně této haldy. Společnost, která na části haldy podniká s kontaminovaným odpadem, uvažovala o její sanaci. S tím však nesouhlasili jak zastupitelé města Buštěhrad tak i Česká inspekce životního prostředí, a to z důvodu, že není zcela jasné, jaké nebezpečné látky v sobě halda ukrývá. o Průmyslová zóna, bývalá „Poldi Ocel“, která zabírá v katastrálním území značnou část. Rozsáhlé průmyslové haly ční do krajiny a negativně tím ovlivňují krajinný ráz jak z hlediska estetického, tak i z hlediska hygienického. o Zemědělský podnik situovaný v jižní části území u důležité komunikace vedoucí z Kladna na rychlostní silnici do Prahy. Vysoká zemědělská sila a haly ční nepřirozeně do krajiny a působí tak velmi neesteticky. o Autobazar zřízený na okraji města u příjezdové komunikace z Prahy. Nepůsobí jako vhodný uvítací prvek pro návštěvníky Buštěhradu. o Satelitní zástavba vedle hřbitova a zemědělského objektu - jde o nevhodný způsob zástavby (příliš malé pozemky umístěné velmi těsně vedle sebe, postrádající jakoukoliv intimitu pro obyvatele) i nevhodný způsob umístění celého satelitu (přímo u hřbitovních zdí). o Vilové domy na okraji města působí nejednotně, neuspořádaně a roztroušeně – tento stav je způsoben nejednotností domů (různé tvary a barvy) a tím, že zástavba je bez vegetace, což také podporuje neestetičnost celého prostoru. o Bytové domy před zámkem v intravilánu sídla jsou naprosto nevhodně situované a neudržované. Působí neutěšeně a snižují význam a estetickou hodnotu zámku.

33

o Zástavba lemující ulici Kladenská je příliš vysoká, působí jako pohledová bariéra do okolí (České Středohoří) a na město. Odpadové hospodářství Svoz domovního a tříděného odpadu provádí Městský podnik služeb Kladno,spol. s r.o. Ve městě jsou speciální kontejnery pro sběr skla, papíru a směsných plastů. Umístění kontejnerů: • Bouchalka • Kladenská ulice (u autobusové zastávky "U Macíků" a u kulturního střediska) • Palackého ulice (u Hotelu Buštěhrad) • Pražská ulice (u panelového domu) • Riegerova ulice (pod autobusovou zastávkou "U Kahance") • Tyršova ulice (u prodejny potravin) • Vodárenská ulice (u pošty) Pro recyklaci drobných elektrospotřebičů byl v budově Městského úřadu Buštěhrad umístěn E-BOX. V katastru Buštěhradu existuje městská skládka. Pokud občané nemají možnost odpad na skládku sami přivézt, mohou využít odvoz materiálu vozidly Technických služeb MěÚ Buštěhrad. 3.1.8 Sociální služby, zdravotnictví Zdravotní péče v Buštěhradě • • • • •

Lékárna Ordinace gynekologa Ordinace pediatra Ordinace praktického lékaře Ordinace zubního lékaře

Sociální služby V Buštěhradě se nachází domov s pečovatelskou službou. Zde je seniorům k dispozici celkem 17 bytů. Osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rodinám s dětmi jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby jsou poskytovány pečovatelské služby, a to terénní a ambulantní. Terénní je poskytována v bytech žadatelů na území města Buštěhrad i v okolních obcích. Ambulantně je nabízena pedikúra, masáže a využití střediska osobní hygieny. 3.1.9 Podnikání, zaměstnanost

34

Průmysl a podnikání Největšími podniky a zároveň zaměstnavateli ve městě jsou: •

• •

Sochorová válcovna TŽ, a.s. je jako samostatná společnost součástí skupiny Moravia Steel, a.s. - Třinecké železárny, a.s. Výrobní závod je umístěn v průmyslovém areálu Dříň mezi městy Kladno a Buštěhrad. Svým výrobním programem a používanými technologiemi navazuje na bohatou tradici třineckého a kladenského hutnictví. Hlavním výrobním sortimentem jsou kruhové tyče, sochory a bloky. Jakostní sortiment zahrnuje širokou škálu ocelí od nelegovaných konstrukčních ocelí až po středně legované nástrojové oceli a nerezavějící oceli. Současná výrobní kapacita činí cca 275 kt ročně s předpokládaným navýšením až na 300kt. Přibližně 70% výroby je určeno na export. Tiskárna Martin Peroutka patří mezi deset největších výrobců v oblasti papírenské, obalové a polygrafické produkce v České republice. O produkci firmy je zájem nejenom na tuzemském trhu, ale své výrobky vyváží i do zahraničí. Firma Štěpánek Auto se zabývá prodejem ojetých motorových vozidel.

Zemědělství v mikroregionu Vzhledem k přírodním podmínkám – půdním i klimatickým – se nacházíme v oblasti s intenzivní zemědělskou výrobou. Půdy jsou zde černozemě na spraších a hnědozemě. V rámci rajonizace zemědělství České republiky je toto území vhodné pro pěstování sladovnického ječmene, pšenice ozimé, krmné kukuřice, brambor, zeleniny a vojtěšky. Z celkové výměry pozemků katastrálního území zabírá největší část zemědělský půdní fond, tzn. asi 503,45 ha, přičemž celých 456 ha tvoří orná půda, louky 8 ha, ovocné sady 7 ha, zahrady 22 ha. Zbytek katastrálního území tvoří lesní půda 40 ha (les na severozápadě katastrálního území a les zvláštního významu před průmyslovou zónou na západě), vodní plochy 3 ha, zastavěné plochy 49 ha a ostatní plochy 174 ha. Území města vzhledem k rajonizaci, klimatickým a půdním podmínkám spadá do oblasti s intenzivní zemědělskou výrobou. Pěstují se zde hlavně náročnější obiloviny jako je sladovnický ječmen a pšenice. Živočišnou výrobu zastupuje hlavně chov skotu a ovcí. Zaměstnanost Míra nezaměstnanosti se za poslední roky výrazně snížila a odpovídá průměrným hodnotám v kraji. Rok 2005 2006 2007 2008

Míra nezaměstnanosti v Buštěhradě* 8,2% 7,1% 4,6% 4,6%

35

Volná místa* 3 9 34 6

Území

Míra nezaměstnanosti v roce 2008* 2,1% 4,5% 5,6%

Hlavní město Praha Středočeský kraj Kladno * Pozn. Uvedené údaje jsou vždy ke konci roku

36

3.1.10 Historický vývoj území Paleolit a mezolit (600 – 8 tis. př. n. l.) Na území Buštěhradu se jednoznačné artefakty vytvořené člověkem nalezly až v mladším paleolitu. V této době došlo k výrazné revoluční změně – k přechodu od kořistnického způsobu života k výrobnímu hospodářství. Neolit (8 – 5 tis. př. n. l.) Ve druhé polovině 6. tisíciletí př. n. l. s příchodem nové skupiny obyvatel nastávají změny. Lidé se stávají zemědělci a začínají přeměňovat okolní krajinu. Vznikají pastviny, staví se vesnice, zakládají se hřbitovy a postupným žďářením mizí lesy. V tomto období vzniklo známé neolitické sídliště na území Buštěhradu. Eneolit (4 – 2 tis. př. n. l.) Eneolit přinesl změnu způsobu hospodaření a výrazné změny způsobu života tehdejší společnosti. Byla to především orba, intenzivní chov domestikovaného dobytka, nárůst významu opevněných center a využití kovu. Jedno z nejdůležitějších sídlišť vyrostlo doslova za humny dnešního Buštěhradu na katastru obce Makotřasy. Doba bronzová (2000 – 750 př. n.l.) Počátek této periody je v našich krajích spojen s kulturou únětickou, nazvanou v minulém století podle pohřebiště objeveného v nedaleké vsi Únětice. Základem věku nového kovu bylo především rozšíření obchodu s bronzovými surovinami doslova v celoevropském měřítku. Na Buštěhradě si únětičtí osadníci vybrali kupodivu do této doby nevyužívanou plošinu nad strmějším jižním svahem údolí. Zde byly odkryty pozůstatky sídliště i s nedalekým pohřebištěm. Na protějším jižním svahu, osídleném prakticky od počátku neolitu, přitom starobronzové osídlení zcela chybí. Také zřejmě vznikla další osada v oblasti Bouchalka. Doba železná (700 př.n.l. – 50 n.l.) Doba železná přinesla vedle využívání nového kovu hlavně budování tvrzí, které sloužily jednak jako sídlo místních panovníků, ale i jako důležitá centra hospodářského života. Vznikaly nové železné nástroje, například sekery, pily, kosy a nové vynálezy jako hrnčířský kruh.

37

Většina obyvatel se živila zemědělstvím a chovem dobytka. Pěstovala se převážně pšenice, méně pak ječmen, žito, oves, proso, hrách čočka, vikev a chovaly se kozy, prasata, ovce a tur domácí. Přímo na Buštěhradě vyrostla keltská vesnice a druhá, o něco starší, v místě dnešního dálničního náspu u „Bouchalky“. Na soutoku Dolanského a Lidického potoka bylo objeveno dlouhodobě využívané keltské pohřebiště. Větší množství železářské strusky z Buštěhradu, odhalené výzkumem, dokládá ve vesnici existenci kovářské profese. Doba římská (50 -380 n.l.) Toto období ve srovnání s dobou železnou znamenalo jistý krok zpět. Vývoj však pokračoval například v oblasti železářství. Například na území Buštěhradu se železářství dobře rozvíjelo. Rozvoj nejspíše souvisel s hojným výskytem železné rudy v nejbližším okolí. Slované (6. – 13. století) Během stěhování národů se na našem území vystřídalo více kmenů, až se zde usadili Slované. Nejvýznamnějším hradištěm a sídlem prvních Přemyslovců v tomto regionu je Budeč u Zákolan. Hradiště bylo založeno na ostrožně nad Zákolanským a Týneckým potokem a jeho celková plocha v době největšího rozmachu dosáhla až 20 ha. 13. – 17. století První písemná zmínka o názvu vesnice existuje již z roku 1209 v listině pražského biskupa Daniela. Původní název je Busczewes (Buščěves), což je podle jazykového rozboru složenina odvozená z osobního jména Bušek nebo Bucek a ze slova ves, což znamená "Buškova ves". Bušek byl zřejmě jejím majitelem, ale čím se vyznamenal, že po něm byla pojmenována, není známo. Při povýšení obce na městečko roku 1497, bylo jméno změněno na Buckow a hrad s poplužním dvorem se uvádí jako Busstiehrad (Buštěhrad). Teprve v 19. století se jméno hradu přeneslo i na městečko. Od druhé poloviny 14. století patřila Buštěves rodu z Braškova a později se o ni dělili s měšťanským rodem Rokycanských. Po vystřídání několika majitelů se obec dostala na dalších dvě stě let do rukou významného šlechtického rodu pánu z Kolovrat. Koncem 15. století se obec začala pyšnit novým titulem město a získala i některá privilegia měst jako právo hrdelní, várečné a trhové. Městu byl přiznán erb a dosavadní název se změnil na Buckov. Posledním Kolovratem vlastnícím buštěhradské panství byl pan Zbyněk Novohradský, za jehož vlády bylo při třicetileté válce město vypáleno a vypleněno. Hrad už se z této katastrofy nikdy nevzpamatoval. Po letech války přišla na řadu v roce 1680 rozsáhlá morová epidemie, při které vymřelo většina obyvatelstva.

38

18. století Další majitelkou města se stala Anna Marie Františka, která začala v roce 1699 s výstavbou buštěhradského zámku. Úplného dokončení se však již nedočkala. Po její smrti převzal vládu bavorský kurfiřt Maxmilián Josef, za jehož panování se na zdejších panských pozemcích poprvé objevilo uhlí. Ten dal tehdy prozíravě povolat zkušeného hofmistra H. Steina z Bavor, který zde založil dvě štoly pojmenované Josef a Gottfried. Roku 1781 v nich byla zahájena těžba. 19. století V roce 1847 přešlo panství do rukou Ferdinanda Habsburského a stalo se tak součástí rozsáhlého komplexu císařských velkostatků a ve vlastnictví zůstal až do roku 1918, kdy přešel do majetku Československé republiky jako státní velkostatek. Zdejší sídlo hostilo během své existence i četné význačné osobnosti našich i světových dějin (Karel V., Joachym Barrande). 20. století Na začátku 20. století nastal čilý stavební ruch v severní části města, kde v okolí nově postavené sokolovny vznikala celá nová čtvrť. K dalším významným stavbám tohoto období patřila škola. V srpnu 1919 bylo ustaveno Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo v Buštěhradě. To v roce 1920 zakoupilo 3 ha půdy za Ovčínem a postavilo tu celou čtvrť rodinných domků. V roce 1949 započala výstavba devíti bytových jednotek u Kahance. O dva roky později bylo postaveno sídliště SONP. V roce 1973 bylo zprovozněno 56 bytů v panelových domech v Zadním konci. Následovala výstavba panelových domů v prostoru u kostela. V letech 1974 - 1977 byla postavena mateřská škola pro 135 dětí a byla také zrekonstruována bývalá fara. Budovaly se i komunikace, nové vodoteče a svody povrchových vod spojené s výstavbou a rekonstrukcí tarasů. Proběhla i rekonstrukce a rozšíření sítě veřejného osvětlení. Významným počinem na konci 20. století se stala plynofikace obce zahájená v roce 1995, která velmi přispěla k ozdravění životního prostředí v obci. 21. století Začátek třetího tisíciletí je v Buštěhradě ve znamení nové výstavby rodinných domů. Staví se v jižní části města mezi Hřebečskou ulicí a silnicí na Kladno, v lokalitě u hřbitova, i na severozápadní straně Buštěhradu. Také probíhá rekonstrukce zámku, řeší se otázka rekonstrukce bývalého pivovaru a město se stalo součástí mikroregionu Údolí Lidického potoka. (Zdroj:Almanach 500 let města Buštěhradu, 1997)

39

Historický vývoj krajiny Od dob I. vojenského mapování docházelo k postupnému úbytku zeleně. Úplně zanikla v jižní části území a to u zámku a pod ulicí Kladenská. K částečnému vymizení zeleně došlo ve východní části extravilánu, kde byl přerušen souvislý pruh doprovodné zeleně Buštěhradského potoka; rozdělení je patrné již na mapě II. vojenského mapování. Doprovodná zeleň Buštěhradského potoka ve východní části extravilánu byla pozvolně roztříštěná. Částečně ubývala zeleň zvláště v severovýchodní a dále v severní části především z důvodu rozrůstání výstavby. Stavby byly původně umisťovány především v oblasti mezi zámkem a rybníky a kolem nich. Postupně se výstavba probíhala severovýchodně od rybníků a dále především západním směrem podle ulice Kladenská. Hlavní příjezdové komunikace do Buštěhradu mají svůj základ již na mapě I. vojenského mapování. Některé trasy, patrné na této mapě, zanikly, např. v severní části (severně od školy), kde je v současné době pole. Výraznou změnou v komunikacích je trasování dnešní rychlostní silnice I. třídy. Krajinný ráz výrazně ovlivnil především vznik průmyslové zóny (severozápad), dále buštěhradská halda (severovýchod) a stavby zemědělských podniků (jihovýchod, severovýchod).

40

4. NÁVRHOVÁ ČÁST

4.1

Záměry a cíle města Buštěhradu

4.1.1 Návaznost na vyšší rozvojové priority – soulad s Programem rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Souhrnná strategická vize rozvoje kraje Středočeský kraj bude dynamicky se rozvíjejícím, ekonomicky výkonným a konkurenceschopným regionem se silnými a vzájemně výhodnými vztahy a vazbami na hlavní město Prahu a na sousední regiony, při respektování různorodosti přírodních, historických, sociálních, kulturních a ekonomických podmínek jednotlivých částí kraje a při vyváženém rozvoji městských, příměstských i venkovských oblastí. Středočeský kraj bude regionem s rozvíjející se ekonomikou a rostoucí životní úrovní svých obyvatel. V rámci rozvoje kraje bude aktivně, efektivně a v souladu s principy udržitelného rozvoje využíván a rozvíjen potenciál a zdroje kraje. Středočeský kraj má potenciál atraktivního místa pro život, bydlení, zaměstnání, podnikání, rekreaci a cestovní ruch, zejména díky kvalitnímu životnímu prostředí, dobré dopravní obslužnosti, kvalitní infrastruktuře, službám a pracovním příležitostem. Formulace hlavního cíle a dílčích cílů v horizontu programu Hlavním cílem rozvoje Středočeského kraje je dosáhnout vyváženého hospodářského, kulturního a vzdělanostního růstu se silnými a vzájemně výhodnými vazbami na hlavní město Prahu, ale také na další regiony, při respektování podmínek ochrany životního prostředí tak, aby region obstál v porovnání s ostatními regiony v ČR i v zahraničí. Dílčí cíle • Využití blízkosti hl. m. Prahy a potenciálu Středočeského kraje k hospodářskému růstu regionu • Podpora rozvoje lidských zdrojů a zlepšování sociálních podmínek v regionu jako doplněk hospodářského růstu, zvyšování přitažlivosti území Středočeského kraje pro život obyvatel • Budování a rozvoj technické infrastruktury tak, aby vyhovovala rostoucím potřebám ekonomického rozvoje při respektování ochrany životního prostředí a aby splňovala požadavky obyvatelstva Středočeského kraje na trvalé zvyšování kvality života • Zlepšování podmínek života obyvatel se zvláštním důrazem na venkovský prostor, zvyšování přitažlivosti regionu důslednou ochranou a trvale udržitelným využitím přírodního a kulturního dědictví regionu a nabídkou rekreačních a sportovních aktivit

41

4.1.2 Zapojení obyvatel Výše naznačené kroky je třeba realizovat se snahou o maximální zapojení veřejnosti do prací spojených se vznikem, aktualizací, vyhodnocováním SPRM. I proto bylo Grantovým a dotačním výborem městského úřadu v Buštěhradě (GDV) zrealizováno v letech 2007 a 2008 několik aktivit, které napomohly plánovacímu procesu. V roce 2007 se jednalo o internetovou anketu umístěnou na webových stránkách města, inzerovanou v Buštěhradském zpravodaji – s možností účasti pro obyvatele, kteří nepoužívají internet. Na jaře roku 2008 pak GDV zrealizoval veřejné debaty nad rozvojem města a setkání s představiteli neziskových organizací (spolků) působících v našem městě. Smyslem těchto setkání bylo získat podněty k dalšímu rozvoji města. V setkáních - debatách, které jdou nad rámec veřejných zasedání městského zastupitelstva, s občany resp. zástupci tzv. spolků, bude město pokračovat i v následujících letech. Právě proto, že proces strategického plánování vnímá jako kontinuální a je si vědomo toho, že tento SPRM je dokumentem, který se bude v čase vyvíjet podle reálných, nově se objevujících potřeb obyvatel města. Výstupy strategického plánu byly projednány na veřejných setkáních s občany, a to v druhé polovině roku 2008 a v první polovině roku 2009. 4.1.3 SWOT analýza města SWOT analýza definuje slabé a silné stránky stavu města, rozvojové příležitosti a ohrožení města Buštěhrad. Obsahuje souhrnné analytické poznatky, identifikuje vazby a tím navazuje na situační analýzu, která byla, vedle dalších dokumentů, jejím hlavním podkladem. Cílem SWOT analýzy je uspořádat a zhodnotit získané poznatky pro formulaci strategické rozvojové vize města a hlavních strategických cílů podle stanovených klíčových oblastí. Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohrožení

Současná charakteristika města, konkurenční výhody města Současná charakteristika města, faktory, které město limitují nebo ohrožují vnější vlivy, které na město působí kladně vnější vlivy, které by mohly v budoucnu nastat, působící na město záporně

Návrhy formulací byly projednány na jednáních řídící a pracovní skupiny, vedení města a zpracovatele strategického plánu tzn. všech zainteresovaných, které se podílejí na tvorbě Strategického plánu města Buštěhrad.

42

SWOT analýza města Buštěhrad Silné stránky • • • • • • • • • • • • • • • •

Výhodná poloha v blízkosti hlavního města a v blízkosti jednoho z hlavních center Středočeského kraje – města Kladno Neustálé zlepšování kvality života obyvatel v posledních letech Zdravý patriotismus, zájem obyvatel bydlet v Buštěhradě Dobrá rozpočtová a majetková kapacita města Místní centrum veřejné správy, kultury, sportu, společenského a duchovního života Dopravní dostupnost Dostatečná kapacita zdrojů energií a vody, kanalizace a kapacitní čistírny odpadních vod Vysoká intenzita bytové výstavby, nové rozvojové lokality Kvalitní bydlení - vysoký podíl rodinných domů na domovním fondu Nízká nezaměstnanost Historie (zachovaná řada památek) Atraktivní cíle pro cestovní ruch Předpoklady pro růst cestovního ruchu Dobrá spolupráce se školskými zařízeními a provozovateli sociálních služeb Zkušenosti s čerpáním finanční podpory z různých dotačních titulů Vysoká úroveň sociálních služeb pro seniory

Slabé stránky • • • • • • • • • • •

Vysoká dopravní zátěž území Přetížení lokality městského centra automobilovou dopravou Vysoké zatížení prostředí města emisemi a hlukem z dopravy Nedostatečná kapacita parkovacích míst, problémem je hlavně parkování návštěvníků „Burzy“ Špatná úroveň některých místních komunikací Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu Neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě (např.marketingová studie) Sortiment obchodů nezajímavý pro turisty Nedostatečná kapacita bydlení se sníženým standardem Nedostatečně uspokojená poptávka po volnočasových aktivitách Závažný nedostatek zelených ploch

Příležitosti • • • •

Buštěhrad – přirozené centrum regionu – komunikační bod pro okolní obce Statut a postavení regionálního centra jako předpoklad pro možnost investic v oblasti bydlení, výroby a služeb Využití potenciálu místních odborníků při řešení problematiky rozvoje města Regenerace a rozvoj ploch zeleně ve městě a jeho okolí 43

• • • • • • • • • • • • •

Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému, protihlukovými clonami apod. Orientace na rozvoj cestovního ruchu a rozvoj nových druhů turistiky (cykloturistika, hippoturistika, apod.) Vznik informačního centra Zřízení služebny Policie ČR Podpora mladé generace komunikující s městem, rozvoj zdravého patriotismu Nárůst počtu obyvatel Naplňování koncepcí a programů rozvoje města a aktivní využívání rozpočtových výhledů pro rozhodování města Čerpání finanční podpory z různých dotačních titulů Rozvoj partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru Podpora moderních technologií a inovací Udržení kvalifikovaných pracovních sil Zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu Zvýšení prestiže území v rámci turisticky zajímavých regionů Středočeského kraje, podpora kvalitní propagace lokality

Hrozby • • • • • • • • • • • •

Nárůst automobilové dopravy, průjezd městem Dlouhodobé neřešení vážné ekologické hrozby – Buštěhradská halda Neúměrný nárůst rodinných domů ve městě a okolí Pasivita občanů při účasti na správě města Odliv vzdělaných lidí Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti Zhoršování bezpečnostní situace ve městě Neřešení nedostatku zeleně ve městě Zhoršování technického stavu zařízení pro kulturu, školství, sport a volný čas Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury Orientace na obory s nízkou úrovní přidané hodnoty s hrozbou odlivu kapitálu Konkurence měst Středočeského kraje jako center turistického ruchu s jasně definovanou marketingovou strategií

4.1.5 Definice rozvojové vize Předěl mezi analytickou částí a částí návrhovou je formulace rozvojové vize. Na základě podrobné analýzy můžeme určit zásadní rozvojové směry města. Vize formuluje a předurčuje stav, kterého by mělo být v budoucnu dosaženo. Aby se vize co nejvíce setkala se skutečností, je třeba dopracovat podrobně návrhovou část strategického plánu tzn. strategické cíle, opatření, které určí možnosti a prostředky k naplnění a dosažení vize. Strategický plán má stanovený horizont na období 2008 – 2018. Jde o střednědobý plán a rozvojovou vizi s horizontem cca 10 let. Na tuto dobu jsou definovány a navrženy strategické cíle a opatření strategického plánu. Rozvojová vize celého města byla definována v jedné větě, ale pro ujasnění a s ohledem na udržitelný rozvoj města Buštěhrad byla vize rozpracována do jednotlivých klíčových oblastí a globálních cílů, které jsou pro rozvoj města stanoveny jako prioritní. 44

Rozvojová vize města Buštěhrad Buštěhrad čisté a zelené město vhodné pro život obyvatel všech věkových i sociálních úrovní nabízející prostor pro plnohodnotné bydlení, pracovní uplatnění, vzdělávání a kvalitní trávení volného času. Město vytvářející podmínky pro všechny aspekty udržitelného rozvoje a svými aktivitami efektivně podporující rozvoj mikroregionu i celého Středočeského kraje, v návaznosti na rozvoj hlavního města.

Buštěhrad bude za 10 let městem, ve kterém jsou vyřešeny ekologické zátěže z minulosti (např. brownfields - pivovar, státní statek; halda), ale také nezatěžující životní prostředí současným životem (kvalitní odpadové hospodářství, využití obnovitelných zdrojů energie, efektivní hospodaření s energiemi, nové plochy zeleně vč. výsadeb). Město nebude zatíženo rozvojem průmyslu (lehký, těžký, doprava a s ní spojená výstavba rychlostních silnic). Případný rozvoj průmyslu bude regulován tak, aby nesnižoval kvalitu života ve městě a jeho okolí. Město bude cíleně vytvářet kvalitní zázemí pro život (regulovaná výstavba, omezování dopravy, protihlukové bariéry, posilování funkce historického a městského centra a zelených ploch) a inspiraci pro plnohodnotný rozvoj (podpora neziskových organizací, rekreační plochy, sportovní vyžití, cyklostezky, volnočasové aktivity). Buštěhrad bude mít vybudovanou potřebnou technickou i sociální infrastrukturu a občanskou vybavenost, a to v souladu s intenzitou rozvoje v dostatečné kapacitě a v návaznosti na příslušné normy. Buštěhrad bude obcí, ve které je možné soužití majoritní i minoritní populace. Buštěhrad bude městem vstříčně komunikujícím na všech úrovních (občané, mikroregion, kraj, hlavní město). Buštěhrad bude městem, které zachovává svou autentičnost, zároveň těží z výhod spojených s těsnou blízkostí Prahy a Kladna. Bude rozvíjen v souladu s úzkým i širším regionem. Buštěhrad bude cílem zájemců o cestovní ruch, který využívá své historické hodnoty (zámek, osobnost Oty Pavla, starý hrad, blízkost Lidic) a nabízí všestranné aktivní využití volného času (rekreační zelené plochy, sportovní areály, cyklostezky, stezky regionálního významu).

45

4.2

Klíčové oblasti

4.2.1 Stanovení klíčových oblastí Od počátku vzniku strategického plánu se řídící a pracovní skupina zabývala definováním a určením tzv. klíčových oblastí. Na základě zpracování analytické části plánu prošly původní návrhy několika změnami a konečná definice klíčových oblastí byla potvrzena a schválena na pracovním jednání zastupitelstva města spolu se členy řídící a pracovní skupiny pro přípravu strategického plánu. Klíčových oblastí bylo navrženo 6, protože se ukázalo jako nutné a potřebné, aby některé oblasti byly zpracovány samostatně, i když se prolínají některými dalšími oblastmi (např. urbanismus, kulturní památky, životní prostředí apod.). 4.2.2 Vymezení klíčových oblastí Na základě stanovených potřeb a zájmů města a jeho obyvatel byly určeny pro další zpracování tyto klíčové oblasti, kterými se plán zabývá: Klíčová oblast č. 1 - Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj Klíčová oblast č. 2 - Školství, vzdělávání, mládež Klíčová oblast č. 3 - Kulturní památky, cestovní ruch Klíčová oblast č. 4 - Komunikující město, veřejná správa Klíčová oblast č. 5 – Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) Klíčová oblast č. 6 – Životní prostředí Pro snazší orientaci v dokumentu, byla každé klíčové skupině přiřazena zvláštní barva, kterou jsou v dalším textu jednotlivé oblasti rozlišeny. Intenzita barvy klesá v hierarchii Klíčová oblast → Strategický cíl → Opatření (v textu od kapitoly 4.2.4 a dále).

Klíčová oblast č. 1 - Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj Územní a prostorový rozvoj města, rozvoj a vyváženost jednotlivých funkcí, revitalizace města, regenerace veřejných prostranství Bydlení (stávající bytový fond, nová bytová výstavba, energetická kritéria pro výstavbu, vliv budov na životní prostředí a kvalita bydlení) Elektřina, plyn, teplo, vodovody a kanalizace (zdroje, distribuce, spotřeba) Informační sítě - telefon, přenos dat, elektronická sdělovací média (zdroje) Vnější dopravní vztahy (tranzitní a radiální silniční doprava) Vnitřní doprava, dopravní obslužnost území města včetně budoucích rozvojových ploch Dopravní systém včetně parkovacích ploch Pěší a cyklistická doprava městská a rekreační Bezpečnostní systém města, bezbariérovost, dopravní značení

46

Klíčová oblast č. 2 - Školství, vzdělávání, mládež Funkce škol, školských zařízení, další vzdělávání, mimoškolní výchova a volný čas dětí a mládeže Právně administrativní a organizační rámec vzdělávání, financování vzdělání Infrastruktura pro vzdělávání Škola ve městě a město ve škole Klíčová oblast č. 3 - Kulturní památky, cestovní ruch Obnova a péče o památky, historické dědictví Revitalizace a rekonstrukce historicky cenných památek města Infrastruktura a služby v oblasti cestovního ruchu Podpora podnikání v oblasti cestovního ruchu Atraktivity lákavé pro návštěvníky města

Klíčová oblast č. 4 - Komunikující město, veřejná správa, vnější vztahy, informatika Vztahy města vůči kraji, státu, veřejným institucím Komunikace s veřejností Digitalizace úřadu Informovanost (technické zázemí, fungování komunikačních sítí a jejich rozhraní a komunikační strategie, zacházení s komunikačními prostředky - Czechpoint) Finanční zdroje, podpora projektů Klíčová oblast č. 5 – Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) Infrastruktura pro kulturu, volný čas a sport (ochrana, podpora a rozvoj budov, zařízení, institucí a služeb pro volný čas) Kulturní, sportovní a ostatní volnočasové aktivity (podpora a rozvoj sportovních a volnočasových aktivit - organizovaných i neorganizovaných, institucionalizovaných i neinstitucionalizovaných) pro všechny generace Klíčová oblast č. 6 - Životní prostředí Zdravé město (čistota, zdravý životní styl, volná prostranství, mikroklima, hluk, vztah životního prostředí a urbanismu) Ochrana přírody a krajiny (ochrana živočichů a rostlin, parky, městská zeleň a okolní příroda, vodní toky a plochy, ovzduší) a systémy řízení péče o životní prostředí (soulad s platnou legislativou, prevence havárií, krizové řízení, předběžná opatrnost), informace, vzdělávání, osvěta, komunikace, monitoring Vodní hospodářství, spodní vody, režim vody v krajině, pitná voda) Odpadové hospodářství (staré ekologické zátěže, skládky) Využití přírodně cenných území pro rekreaci (při respektování všech potřeb ochrany těchto lokalit)

47

4.2.3 Management strategického plánu Řídící a pracovní skupina: Ing. Václav Nový Doc. Ing. Karel Trnobranský RNDr. Miroslav Oplt Ing. Martin Ježek – hlavní koordinátor, Finanční poradenství, s.r.o.

starosta města zastupitel města zastupitel města zastupitel města zpracovatel strategického plánu

4.2.4 SWOT analýzy klíčových oblastí

SWOT Klíčové oblasti č. 1 - Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj

Silné stránky • • • • • • •

Geografické umístění Smysluplné a historické založení města Zajímavé přírodní lokality v blízkosti města Existence koncepce bytové politiky města, jsou připraveny nové lokality pro bydlení Poptávka po bydlení Nová splašková kanalizace a ČOV ve staré zástavbě města Důležité dopravní trasy vedou poblíž města aniž jím procházejí

Slabé stránky • • • • • • • • • •

Nevybudovaná nebo nenapojená kanalizace v nových lokalitách, poškozená dešťová kanalizace Neexistence přirozeného a zároveň živoucího centra města Tranzitní nákladní doprava přes obec Nedostatek nových rozvojových ploch v majetku města Vysoké průměrné stáří bytového fondu Neexistence bydlení se sníženým standardem Nedostatečná vybavenost městským mobiliářem (lavičky, stojany na kola, odpadkové koše) Špatná kvalita komunikací a chodníků, veřejná venkovní schodiště ve městě v havarijním stavu Špatný stav některých budov v majetku města (škola, zámek) Zastaralý územní plán

48

• • • • • •

Nízká bezpečnost provozu na Kladenské ulici Veřejná hromadná doprava občanů do Prahy – ve špičkách přeplněné autobusy Chybějící služebna Policie ČR, nedostatečná prevence kriminality ve městě Neexistence zvukových bariér na odhlučnění frekventovaných komunikací Neobnovované přechody pro chodce Neesteticky vypadající příjezd do města směrem od Prahy (Burza, pila...)

Příležitosti • • • • • • • • • • • •

Potenciál doposud nevyužívaných ploch a území Aktualizace nového územního plánu Rozvoj rekreačních a sportovních ploch Podpora nové bytové výstavby Prohloubení spolupráce se sousedními městy, obcemi a regiony – možnost využití dotačních zdrojů, organizování společných aktivit Rozvoj využívání zelených ploch ve městě Možnost využití financí (dotací) z rozvojových programů, strukturálních fondů pro investice do rozvoje technické infrastruktury Plánovaná rychlostní komunikace Praha-Kladno Obnovení činnosti v průmyslové zóně Kladno východ, jejíž část se nachází na katastru města Aktivní práce města s majiteli nemovitostí – vyhlašování grantů na zvelebování domů Instalace nové zeleně do města, využití zeleně jako přirozených retarderů – snížení hluku, prašnosti Vybudování cyklostezky do Kladna – doprava do práce

Hrozby • • • • • • • •

Nedostatek financí/kapitálu (i na dofinancování projektů) Soukromé vlastnictví pozemků v rozvojových plochách Snižování kvality bydlení z důvodu stáří bytového fondu Neúměrný nárůst výstavby rodinných domů ve městě a jeho okolí V souvislosti se zvyšováním cen elektřiny a zemního plynu přechod vytápění zpět na tuhá paliva, případně odmítání přípojek zemního plynu v nově budovaných lokalitách Nedostatečná péče provozovatelů technické infrastruktury o její stav Zvýšení dopravní a hlukové zátěže Vznik rychlodráhy Kladno – Praha a následné zhoršení dostupnosti obou měst vlivem snížení počtu spojů

49

SWOT Klíčové oblasti č. 2 – Školství, vzdělávání, mládež

Silné stránky • • • • • • • •

Kvalitní hodnocení činnosti škol nezávislým testováním Volnočasové aktivity nabízené školami a dalšími organizacemi Dobře propracovaný školní vzdělávací program Zvyšující se kvalifikovanost pedagogického sboru Existence bytů pro učitele v budově 1. stupně ZŠ Dobrá dopravní obslužnost pro žáky základní školy z okolních obcí Tradice školních akcí pro veřejnost nad rámec výuky Kapacita základní školy zabezpečuje plánovaný nárůst počtu žáků v souvislosti s rozvojem Buštěhradu

Slabé stránky • • • • • • •

Nevyhovující technické vybavení základní školy zejména v oblasti výpočetní a audiovizuální techniky Vybavení a prostorové parametry jídelny v základní škole neodpovídají současným požadavkům Základní ani mateřská škola nemají odpovídající školní hřiště – špatná podlaha v tělocvičně neexistence nářaďovny, dílny Špatný technický stav budov i inventáře základní školy Kapacita mateřské školy již v současnosti nepostačuje a nezabezpečuje další nárůst počtu obyvatel Nedostatek veřejných hřišť pro starší děti a mládež Dopravní bezpečnost v blízkosti škol

Příležitosti • •

• • • • • •

Vytvoření volitelných předmětů reagujících na současné potřeby a trendy společnosti a zájmy žáků, na jejichž základě se škola stává konkurenceschopnou se školami ve velkých okolních městech. Propojení sociální a vzdělávací soustavy se systémem tělovýchovných a sportovních aktivit ve městě (školní tělovýchova, tělovýchovná a sportovní občanská sdružení, příprava sportovních a uměleckých talentů a reprezentace města, možnosti neorganizovaných aktivit na otevřených sportovištích i v přírodním prostředí) Rozšíření kapacity školských zařízení vč. školní jídelny Spolupráce školských zařízení ve městě Zajištění dalších bytů pro pedagogy Podpora kulturních, společenských a volnočasových akcí, založení nových tradic Rozšíření spolupráce s NNO Rozvoj specifických sportovišť pro mládež např. typu adventure playgrounds 50

• • • •

Podpora celoživotního vzdělávání, neformálního vzdělávání Napojení na podnikatelskou sféru Sponzorství Nová koncepce školního stravování

Hrozby • • • •

Nedostatek financí na školství Zastarávání informačních a komunikačních technologií Nedostatečné finanční zdroje pro mimoškolní aktivity Odliv vzdělaných lidí do Prahy a dalších větších měst

SWOT Klíčové oblasti č. 3 - Kulturní památky, cestovní ruch

Silné stránky • • • • • • • • • • • • •

Historické jádro v okolí Starého Hradu a Buštěhradského zámku Příznivá majetková struktura vlastníků památkových objektů Pozitivní přístup vedení města k péči a obnově historických objektů Poloha města v blízkosti hlavního města Poloha města na trase Praha – Slaný – Louny – Chomutov, dobré dopravní spojení Blízkost významných přírodních lokalit a dalších turisticky zajímavých cílů Dobrá dopravní dostupnost města Významné kulturní a společenské akce Spolupráce s nadregionálními institucemi - svazek obcí Údolí Lidického potoka Existence sportovního areálu a nových dětských hřišť Existence městské knihovny Existence naučné stezky Existence atraktivních témat pro potenciální návštěvníky města, významné osobnosti spojené s Buštěhradem

Slabé stránky • • • • • • •

Neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu, málo produktů cestovního ruchu, absence marketingové agentury v oblasti cestovního ruchu Neexistence informačního centra Omezená nabídka infrastruktury a služeb v cestovním ruchu Krátká doba pobytu návštěvníků města Chybějící doprovodné služby v cestovním ruchu Nedostatečná infrastruktura pro návštěvníky (např. WC apod.) Nedostatečná bezbariérovost města

51

• • • •

Nedostatečný počet parkovacích ploch v širším centru města Soustředění zájmu návštěvníků prakticky pouze na historické jádro města a Muzeum O. Pavla Špatné podmínky pro cykloturistiku, neexistence speciálních stezek pro cyklisty, mobiliáře apod. Neexistence sálu vhodného pro pořádání společenských a kulturních akcí

Příležitosti • • • • • • • • • • • • • • •

Dlouhodobý plán obnovy a péče o kulturní památky Dokončení rekonstrukce budovy zámku Nové akce, které využijí historické objekty Popularizace historie města, využití potenciálu Využití polohy Buštěhradu v blízkosti hlavního města Využití blízkosti Lidic - možnosti partnerské spolupráce s Památníkem Lidice Využití regionálních, národních a evropských finančních zdrojů k obnově historických objektů ve městě a rozvoji CR Vznik nových rekreačních ploch v souvislosti s realizací revitalizace zeleně a vodních ploch Prohloubení spolupráce s ostatními městy a regiony při organizování společenských a kulturních aktivit, využití potenciálu Mikroregionu Údolí Lidického potoka Vypracování balíčků služeb pro cestovní ruch využívajících blízkosti významných turistických cílů a jejich prosazení do katalogů cestovních kanceláří Využití moderních komunikačních médií k propagaci města Rozvoj netradičních forem turistiky Využití prostor zámku a okolí a jeho revitalizace na multifunkční objekt (sídlo MěÚ, ZUŠ, mateřské centrum, informační středisko, multimediální sál, ateliéry, klubové a výstavní prostory atd. Podpora neziskových organizací Vznik muzea buštěhradské historie

Hrozby • • • • • • • • •

Nedostatek finančních zdrojů na obnovu a údržbu historických památek Nedostatek veřejných zdrojů na dofinancovávání možných podpor/dotací z programů/fondů Velká konkurence při žádostech o dotace na projekty rozvoje cestovního ruchu Nerealizace rekonstrukce zámku a přilehlého okolí Problematická spolupráce s podnikatelskou sférou Vandalismus Technologické možnosti vytlačující osobní konzumaci kultury a sportu (vliv životního stylu) Ukončení provozu muzea O. Pavla U Rotta a nekomerčních aktivit jako neúnosné finanční zátěže města „Bytovky“ před zámkem a areál pily - výrazné snížení možnosti využití zámku pro podporu cestovního ruchu

52

SWOT Klíčové oblasti č. 4 - Komunikující město, veřejná správa

Silné stránky • • • • • • • •

Kvalitní internetové stránky města včetně diskusního fóra, návštěvní knihy a anket Zřízení elektronické podatelny, Czech POINTu Veřejný internet v knihovně Místní časopis Buštěhradský zpravodaj distribuovaný zdarma do všech domácností Aktivní činnost výborů zřízených zastupitelstvem Zasílání aktuálních zpráv z MěÚ Buštěhrad e-mailem všem zájemcům Knihovna je řešena bezbariérově Zapojení do mikroregionu Údolí Lidického potoka

Slabé stránky • • • • • • •

Nedostatečná komunikace mezi obcemi v regionu Neexistence informačního střediska Špatná komunikace ze strany města k občanům Špatný informační systém – málo nástěnek, pouze jedna úřední deska, městský rozhlas nepokrývá všechny lokality Malá periodicita vycházení Buštěhradského zpravodaje Nevhodně zvolená doba pro zasedání veřejného zastupitelstva Malý zájem občanů o věci veřejné

Příležitosti • • • • • • • • • • • • • •

Zavedení intranetu na MěÚ Optimalizace správy veřejných věcí Zavádění systémů kvality na úřadě města Další vzdělávání pracovníků MÚ (růst kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti služeb MÚ, implementace e-culture) Aktivizace spolupráce s okolními obcemi a s obcemi sdruženými v DSO Mikroregion údolí Lidického potoka, zlepšení koordinace rozvojových záměrů s okolními obcemi Postup v kategoriích v rámci MA21 Vstup do Národní sítě zdravých měst Zapojení veřejnosti do rozhodování o veřejných otázkách Vytvoření funkčního systému komunikace veřejného a soukromého sektoru Vznik informačního centra Rozšíření propagace města na internetu (www.mestobustehrad.cz) Lepší komunikace mezi obyvateli a městem např. kulaté stoly, diskusní fóra s účastí starosty/zastupitelů Využívání internetu pro úřední komunikaci s občany (v návaznosti na rozvoj legislativy) Supervize správních a samosprávních činností, seznamování veřejnosti s jejími výsledky

53

• • • • • • •

Vytváření a prohlubování sounáležitosti s místem bydliště Oceňování a uznávání obecně prospěšné práce Rozšiřování partnerství Zajištění finančních zdrojů pro realizaci strategických záměrů města z evropských fondů a dalších dotačních titulů Spolupráce s místními a regionálními médii Rozšíření úředních hodin MěÚ, větší otevřenost a vstřícnost vůči obyvatelům Zastupitelnost pracovníků úřadu

Hrozby • • • •

Neúspěch snah o reformy veřejné správy Zastarávání informačních technologií Nedostatek finančních zdrojů Nezájem občanů o dění ve městě

SWOT Klíčové oblasti č. 5 – Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura)

Silné stránky • • • • • • • • •

Bohatá tradice společenského života ve městě Aktivní spolková činnost (12 funkčních spolků, z nichž se 10 aktivně zapojilo do tvorby SPRM), spolky spolupracují s městem i mimo rámec své hlavní činnosti (pomoc na brigádách a jiných akcí pořádaných městem) Dostatečná podpora volnočasových aktivit ze strany města, škol, NNO Umělecké soubory Existence ZUŠ ve městě Existence městské knihovny Informovanost obyvatel i návštěvníků města o volnočasových aktivitách prostřednictvím webových stránek města, knihovny a místního zpravodaje Sponzoring volnočasových aktivit podnikatelskými subjekty Existence sportovního areálu a nových dětských hřišť

Slabé stránky • • •

Nedostatek rekreačních ploch – odpočinkových zón Ve městě neexistují s výjimkou dětských hřišť žádné atraktivně upravené veřejné prostory ani atraktivní veřejná zeleň Špatné podmínky pro cykloturistiku, nedostatečná síť cyklostezek, stávající cyklostezky vedou po nevhodných komunikacích, chybí napojení na cyklostezky v okolí

54

• • • • • • •

Ve městě chybí zařízení pro využití volného času mládeže, pro společenské a kulturní akce Neexistence vhodných prostor, nedostatečná infrastruktura a materiální vybavení pro činnost některých organizací Špatný technický stav sokolovny Nedostatek a špatná kvalita hřišť Neexistence volně přístupných sportovišť pro neorganizované sportovní vyžití Nejasná pravidla financování spolků Nedostatečný knižní fond v místní knihovně

Příležitosti • • • • • • • • • • • • • •

Možnost ze zámku vytvořit multifunkční objekt – sídlo MěÚ, ZUŠ, mateřské centrum, informační středisko, koncertní sál atd. Vznik a rozvoj rekreačních ploch - rybník, zoo, pásy zeleně Trvalá a systémová podpora neziskových organizací Vybudování cyklostezek v rámci Mikroregionu Údolí Lidického potoka Obnova letního kina, využití „amfiteátru“ Využití zámecké zahrady Systematizace podpory neziskových organizací a spolků, pomoc v profesionalizaci (např. žádosti o granty...) Vytvoření možností pro využití volného času teenagerů (lezecká stěna, street work kluby apod.) zejména v souvislosti s plány na vznik nového parku Vznik koupaliště – rybníku s možností koupání Podpora ze strany města při vzniku sportovně relaxačních zařízení (sauna, lázně...) Zlepšení využití parčíku u zastávky „U Macíků“ Zakládání nových tradic Podpora aktivity místních obyvatel Podpora volnočasových aktivit ze strany soukromého sektoru včetně sponzoringu

Hrozby • • • • • • •

Nedostatek financí na údržbu a další rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity Vliv životního stylu - pasivní trávení volného času Nedostatek sponzorů Nedostatečně pružná reakce na nové oblasti zájmu v rámci volnočasových aktivit Změna kulturního klimatu ve městě (odklon od kvality, rozvoj komerčně orientované kultury) Vandalismus Nesystémová podpora neziskových organizací působících ve městě, problémy vyplývající z nedodržování splátkového kalendáře ze strany města

55

SWOT Klíčové oblasti č. 6 - Životní prostředí

Silné stránky • • • • •

Dlouhodobé úsilí vedení města o zlepšení životního prostředí a stavu zeleně Zlepšené životní prostředí v důsledku plynofikace Fungující systém likvidace odpadů včetně místní skládky a separovaného sběru Realizace záměrů šetrných k životnímu prostředí (zateplování městských objektů apod.) Koncepční přístup k vytváření nových zelených ploch v rámci města

Slabé stránky • • • • • • • • • • •

Málo zeleně uvnitř města a v jeho bezprostředním okolí Malá možnost ovlivnit zdroje znečištění Neexistence vhodné klidové zóny se zelení Malá úroveň využívání obnovitelných zdrojů energie Nízká úroveň environmentálního vzdělávání Nedostatečná spolupráce a partnerství na ekologických aktivitách Řada objektů soukromých vlastníků hyzdí vzhled města Nedostatečné kapacity pro sběr tříděného odpadu Neexistence košů na psí exkrementy Burza – problém s parkováním aut a hygienickým zázemím Zpoplatnění ukládání odpadů na městskou skládku pro občany, nevhodná provozní doba,

Příležitosti • • • • • • • • • • • • • • •

Zlepšení celkového vzhledu města a okolí Zpracování plánu regenerace městské zeleně Zapojení obyvatel do výsadby a péče o plochy zeleně Vysazování nové zeleně, vznik malých lesoparků Lepší využití vodních ploch Obnova stromořadí, ozeleňování znehodnocených ploch Další zkvalitňování třídění odpadu, širší možnosti třídění odpadů (bio odpad, barevné sklo) Zlepšení využívání obnovitelných zdrojů energie Snižování spotřeby energie při provozu městských objektů Podpora ekologicky šetrných způsobů dopravy (např. pěší, cyklistika) Zlepšení úrovně environmentálního vzdělávání úředníků, obyvatel, dětí a mládeže Zapojení do projektů Národní sítě zdravých měst, postup v MA21 Ochrana tradičních funkcí krajiny a posílení ekostabilizující funkce Možnost čerpání finančních prostředků z evropských a národních zdrojů Participace města v projektu regenerace Buštěhradské haldy 56

•

Změny v územním plánu

Hrozby • • • • • • •

Vznik divokých skládek v okolí města Nevhodně řešená problematika Buštěhradské haldy Nedostatečný vliv na údržbu nezastavěných a neobdělávaných pozemků majiteli Neřešení situací vyvolávajících negativní vlivy na životní prostředí Obnovení činnosti v průmyslové zóně Kladno –Východ navazující na průmyslovou zónu na k. ú. Buštěhrad Nedostatečná informovanost a angažovanost obyvatel v oblasti životního prostředí Nekvalitní legislativa v oblasti životního prostředí

4.2.5 Globální a strategické cíle klíčových oblastí Každá klíčová oblast má jeden globální cíl, který určuje hlavní směr, kterým se má daná klíčová oblast vyvíjet - zásadní kvalitativní nebo kvantitativní posun, kterého má být dosaženo. Strategické cíle jsou v tomto dokumentu chápány jako prioritní cíle. Vyjadřují, čeho chce město, ve spolupráci s dalšími subjekty a institucemi působícími ve městě, ve vztahu k dané klíčové oblasti dosáhnout. Pro potřeby plánu byl v každé klíčové oblasti definován různý počet strategických cílů, které jsou považovány za rovnocenné co do důležitosti (tzn. jejich číslování neukazuje pořadí důležitosti). Pro účely strategického plánu bylo v 6 klíčových oblastech navrženo celkem 20 strategických cílů, které navazují na poznatky analytické části. Jejich smyslem je buď využít silných stránek a příležitostí města a regionu, nebo eliminovat hlavní problémy a minimalizovat důsledky potenciálních hrozeb formulovaných v příslušných SWOT analýzách. Globální a strategické cíle stanovené v rámci prioritních oblastí:

Klíčová oblast č. 1

Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj

Globální cíl:

Zajistit potřebnou infrastrukturu pro kvalitní život obyvatel Buštěhradu

Strategický cíl: 1.1

Zlepšit dopravní podmínky, zvýšit bezpečnost a plynulost provozu

57

Strategický cíl: 1.2

Zlepšovat stav místních komunikací a chodníků

Strategický cíl: 1.3

Rozšiřovat technickou infrastrukturu v nových lokalitách města

Strategický cíl: 1.4

Zkvalitnit prostředí pro život ve městě – vytvořit atraktivní veřejné prostory

Strategický cíl: 1.5

Zlepšit podmínky pro dopravu obyvatel města do zaměstnání

Strategický cíl: 1.6

Vytvoření nového územního plánu zohledňujícího záměry města definované touto strategií

Klíčová oblast č. 2

Školství, vzdělávání, mládež

Globální cíl:

Vytvořit pro školy podmínky, které jim umožní dlouhodobě dosahovat kvalitu požadovanou veřejností, zřizovatelem a příslušnými státními orgány

Strategický cíl: 2.1

Zlepšit technický stav škol a školských zařízení, zajistit jejich dostatečnou kapacitu a kvalitu vybavení

Strategický cíl: 2.2

Zvýšit kvalitu výuky ve školách

Klíčová oblast č. 3

Kulturní památky, cestovní ruch

Globální cíl:

Prostřednictvím péče o památky na území města a jejich využíváním vytvořit podmínky podporující cestovní ruch a společenský a kulturní život města

58

Strategický cíl: 3.1

Zlepšit stav památkově chráněných objektů ve městě

Strategický cíl: 3.2

Zlepšit image města pro rozvoj cestovního ruchu

Klíčová oblast č. 4

Komunikující město, veřejná správa

Globální cíl:

Zajistit dobrou komunikaci města se svými občany i ostatními subjekty v regionu Vybudovat efektivně fungující městský úřad, s jehož službami jsou občané prokazatelně spokojeni.

Strategický cíl: 4.1

Zajistit dobrou komunikaci města s občany i ostatními subjekty v regionu

Strategický cíl: 4.2

Zkvalitnit výkon činností státní správy a místní samosprávy

Strategický cíl: 4.3

Vytvořit a praktikovat městský marketing

Klíčová oblast č. 5

Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura)

Globální cíl:

Vytvořit pro obyvatel dostatečné kapacity pro kvalitní trávení volného času a sportovní vyžití

59

Strategický cíl: 5.1

Podporovat rozvoj neziskových organizací v Buštěhradě

Strategický cíl: 5.2

Rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro volnočasové aktivity

Strategický cíl: 5.3

Zlepšit podmínky pro cykloturistiku

Strategický cíl: 5.4

Vznik a rozvoj rekreačních ploch

Klíčová oblast č. 6

Životní prostředí

Globální cíl:

Zachovat a dále zkvalitňovat životní prostředí obyvatel města

Strategický cíl: 6.1

Zlepšovat veřejnou zeleň a další rekreační plochy

Strategický cíl: 6.2

Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku města, zvýšení podílu OZE na energetické potřebě města

Strategický cíl: 6.3

Snížení emisí a imisí ve městě

60

5. REALIZAČNÍ ČÁST

5.1

Opatření k naplnění strategických cílů

V předchozí části strategického plánu tzv. návrhové části byla definována rozvojová vize a stanoveny klíčové oblasti pro budoucí rozvoj města Buštěhrad. Na základě SWOT analýz jednotlivých klíčových oblastí byly definovány strategické cíle, které určují směry a cesty, tzv. opatření, jak dospět k naplnění těchto cílů. Opatření formulují konkrétní záměry. Strategický dokument by si měl svým charakterem zpracování zajistit vstřícnost, přehlednost a snadnou orientaci. Posloupnost jednotlivých opatření je uspořádána dle klíčových oblastí, jejich strategických cílů, neurčuje jeho prioritu v rámci rozvojového plánu města. Jednotlivá opatření mají buď zcela konkrétní povahu, tzn. že opatření je definováno jako zcela konkrétní projekt, nebo má povahu obecnou, tzn. charakterizuje typy projektů nebo úkolů, jejichž realizace bude v rámci implementačního cyklu podporována.

5.2

Relevantní možnosti čerpání finančních zdrojů EU

Evropské fondy jako příležitost pro období 2008-2013(15) V této kapitole je vhodné potvrdit, že rozvoj města závisí na jeho schopnosti čerpat prostředky z fondů EU a k těmto prostředkům přidat vlastní zdroje. Vedení města si uvědomuje, že zejména v prvních pěti letech platnosti tohoto plánu bude pro jeho naplnění klíčové, aby umělo využívat finanční prostředky tzv. evropských fondů, ale i dalších dotačních titulů. Naším záměrem je získat pro rozvoj Buštěhradu dostatečné množství těchto prostředků. Město si je však také vědomo nutnosti spoluúčasti městského rozpočtu na financování aktivit podpořených z prostředků EU, i proto bude nezbytné v následujících letech důkladně zvažovat každou investici, která ovlivní městský rozpočet v následujících letech, a to právě v kontextu se záměry definovanými touto strategií.

Přehled operačních programů, ve kterých může město předložit žádost o finanční podporu pro projekty V rámci programů připravovaných pro období 2007–2013 je značná část pomoci určena místním samosprávám. Následující soupis uvádí přehled konkrétních oblastí podpory jednotlivých operačních programů, kde mohou být oprávněným žadatelem kraje, obce, města, svazky obcí nebo organizace zřízené obcemi.

61

5.2.1 Integrovaný operační program

Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě – Cíl Konvergence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě a) Sdílení dat s centrálními registry ve veřejné správě a vytváření dalších relevantních registrů pro potřeby územní veřejné správy : - zapojování orgánů územní veřejné správy k systému sdílení dat (zejména pořízení technického a technologického vybavení umožňující připojení k základním registrům veřejné správy a dalším relevantním registrům veřejné správy včetně zajištění jejich kompatibility s regionálními registry a systémy), - vytváření dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy dle společenské potřeby v návaznosti na funkcionality základních registrů veřejné správy, - projekty podporující komunikaci dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy s relevantními informačními systémy veřejné správy. b) Budování komunikační infrastruktury územní veřejné správy: - výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a veřejných služeb, - projekty řešící vybudování komplexních standardizovaných informačních a komunikačních systémů, sítí a infrastruktur ve veřejné správě s důrazem na plnou interoperabilitu a vzájemné propojení s již existujícími systémy orgánů veřejné správy, - projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT (pořízení a podpora implementace bezpečnostních prvků /HW i SW/ do informačních systémů územní veřejné správy). c) Vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačními systémy veřejné správy: - zřizování a rozvoj tzv. kontaktních míst veřejné správy – zapojování regionálních a místních pracovišť k tzv. Czech Point, (zejména zajištění technického a technologického vybavení), - zajištění oboustranného propojení centrálního místa pro zpřístupnění všech - zveřejňovaných a veřejně přístupných informací ve veřejné správě prostřednictvím Portálu veřejné správy s portály subjektů územní veřejné správy, - zabezpečování komunikačního rozhraní pro práci s elektronickými systémy veřejné správy. d) Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy: - elektronizace výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, realizace transakcí (např. formulářů, výkazů …) elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňující zvýšení využívání eGovernmentu v podmínkách územní veřejné správy, - zavádění elektronické a spisové služby (document management), - služby elektronické veřejné správy (eGovernment) poskytované prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) na úrovni územní veřejné správy s provázaností na úroveň národní a mezinárodní, - digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování (vč. ochrany a zpřístupnění publikovaných digitálních dokumentů), dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť,

62

- aktivity související s podporou informačního managementu, znalostních systémů veřejné správy a budování kompetenčních a znalostních center, - nástroje na zpřístupňování archiválií v rámci projektu „Otevřená minulost“ spojené s vytvořením pravidel upravující technickou stránku poskytování těchto archiválií veřejnosti pomocí prostředků ICT, - propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy.

Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb – Cíl Konvergence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace a) Investiční podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci pobytových zařízení sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb - podpora bude směřována do pilotního zahájení procesu transformace ve vybraných nejvíce rizikových zařízení ve všech krajích (mimo hl.m. Prahu), - především jde o projekty v oblasti tvorby transformačních plánů, v oblasti vzdělávání pracovníků, v oblasti evaluace a efektivnosti procesů transformace a v podobě podpory financování nově vzniklých alternativních terénních a ambulantních služeb, - v rámci této aktivity ani v dalších aktivitách oblasti intervence 3.1 nejsou podporovány „domy pro seniory“ (podpora je možná v rámci ROP v případě, že se jedná o zařízení vlastněné veřejnými orgány či neziskovými organizacemi a podpora je zacílena na seniory s nízkými příjmy). b) Investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti - tato podpora navazuje na prioritu vlády spočívající v realizaci pilotního individuálního projektu, tzv. „agentury“, která bude zajišťovat komplexní služby při předcházení sociálnímu vyloučení a jeho odstraňování v sociálně vyloučených romských lokalitách, - podpora této aktivity je provázaná s oblastí podpory 3.2 OP LZZ, kde jde o projekty neinvestičního charakteru zaměřené na poskytování vybraných sociálních služeb a na podporu dalších aktivit ve prospěch příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit/komunit. c) Investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky - projekty vznikají za účelem řešení sociálního problému, nezbytným předpokladem je i inovační zaměření projektů, - projekty sociální ekonomiky budou „zrcadlově“ podporovány i v rámci OP LZZ. Podpora nově vznikajícím sociálním podnikům je smysluplná pouze v případě, kdy existuje možnost tyto podniky podpořit jak po neinvestiční, tak po investiční stránce.

Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje – Cíl Konvergence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví a ) Vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti

63

kulturního dědictví b) Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR: - b1) projekty obnovy a využití památkových objektů či souborů zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a Seznamu kandidátů na zápis do tohoto seznamu nebo zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka, - b2) projekty obnovy a využití ucelených tematických souborů kulturních památek ležících na území většiny regionů NUTS 2, které je nutné kvůli koordinaci a zajištění synergického efektu realizovat centrálně. c) Zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou - c1) vybudování či modernizace celostátně působících center, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a pomoc při zajišťování distribuce a propagace produktů a služeb v oblastech knihovních fondů a knižní produkce a distribuce, filmu, hudby, soudobého výtvarného umění, soudobých uměleckých řemesel, divadla, tance a multimediální tvorby. - c2) vytváření celostátních sítí moderně vybavených multifunkčních center poskytujících kulturní služby v oblastech současného umění a knihovnictví, zajišťované celostátně působícími neziskovými organizacemi. 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích a) Revitalizace veřejných prostranství - projekty realizované v rámci IPRM vybraných problémových zón zahrnou zejména následující položky: - úpravy sídlištního prostoru – např. úprava, obnova či výsadba veřejné zeleně, zvýšení podílu nezpevněných travnatých ploch, - parkové úpravy včetně pořízení a obnovy městského mobiliáře (lavičky apod.), - výstavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury, např. spojek místních komunikací, parkovacích ploch, pěších komunikací, chodníků, cyklistických stezek, veřejných prostranství, vybudování protihlukových stěn, - výstavba, rekonstrukce a sanace technické infrastruktury, např. zařízení na zpomalení odtoku přívalových vod, opatření na odstranění vrchního vedení napětí a jeho nahrazení kabelovým vedením, sanace a doplnění veřejného osvětlení, - budování či modernizace nekomerčních volně přístupných rekreačních ploch, včetně úprav a zřizování dětských hřišť, vodních ploch a dalších ploch pro veřejné rekreační a sportovní využití, - další zlepšení veřejné infrastruktury v rámci sídlištních celků. Podpora v rámci této aktivity bude poskytována pouze na ta volnočasová zařízení (sportovní a další), která budou sloužit veřejnosti a která budou součástí vybrané zóny (v rámci IPRM). b) Regenerace bytových domů V problémových lokalitách budou financovány opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů, které mohou zahrnout zejména: - zateplení obvodového pláště domu, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí,

64

- práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, - sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby, - opravy, rekonstrukce technického vybavení domů (např. modernizace otopné soustavy, výměna rozvodů tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, výtahů, - výměny či modernizace lodžií, balkonů včetně zábradlí, - zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících budov. Tyto projekty mohou být podpořeny i v případě, že jsou součástí IPRM předkládaných v rámci regionálních operačních programů. c) Pilotní projekty (v počtu cca 7 až 10 projektů) zaměřené na řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením Projekty budou vycházet z výběru lokalit, který provede MPSV ve spolupráci s Radou vlády pro záležitosti romské komunity na základě výsledků výzkumu „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit“ z jara 2006. Projekty propojí aktivity regenerace domů s aktivitami sociálního začleňování (oblast intervence 3.1b Služby v oblasti sociální integrace v rámci IOP) nebo s aktivitami řešenými v rámci OP LZZ (oblast intervence 3.2, zaměřená na neinvestiční podporu romských lokalit). Vybrané lokality nebudou muset splňovat podmínku týkající se minimálně 500 bytů. Uznatelné budou, podle nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 článku 47, odst. 2 a), b), pouze následující intervence v budovách nacházejících se na území problémového sídliště: - renovace společných prostor bytových domů: rekonstrukce hlavních konstrukčních částí budovy (střechy, fasády, oken a dveří ve fasádě, schodišť, vnitřních a vnějších chodeb, vstupních prostorů a jejich vnějších částí, výtahu) a technických zařízení budovy; opatření ke zvýšení energetické účinnosti - poskytování kvalitního moderního sociálního bydlení prostřednictvím renovací nebo změny užívání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví obce nebo neziskových subjektů.

5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí (v úrovni obcí s rozšířenou působností) a krajů: Podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů zahrnuje zpracování územně analytických podkladů vytvoření databáze informací o území, analýzy a rozpracování poskytnutých dat, vypracování rozboru udržitelného rozvoje území a obsahuje zjištění nerovnovážných stavů z hlediska udržitelného rozvoje území a vydefinování problém k řešení v územně plánovací dokumentaci, zpracování grafické části ÚAP a přípravu podkladů pro projednání v Radě obcí pro udržitelný rozvoj území (pro ÚAP ORP), je-li ustavena, nebo zastupitelstvu kraje (pro ÚAP kraje). b) Podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území:

65

Podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů zahrnuje: zpracování konceptu územního plánu projektantem; vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) včetně zpracování hodnocení důsledků na soustavu NATURA 2000; zpracování návrhu územního plánu.

5.2.2 Operační program Podnikání a inovace

Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace 5.3 Infrastruktura pro podnikání Cílem je zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro podnikání v oblasti rozvoje podnikatelských nemovitostí a regenerace brownfields. Programu Nemovitosti: - projekty přípravy zóny - projekt, jehož realizací vzniknou investičně připravené plochy v rámci výstavby nové podnikatelské zóny nebo jehož realizací dojde ke zvýšení kvality nebo využitelnosti ploch stávající podnikatelské zóny, - projekty výstavby nájemního objektu - projekt, jehož realizací vznikne nový podnikatelský objekt určený k pronájmu, - projekty rekonstrukce objektu - projekt, jehož realizací dojde k rekonstrukci objektu na podnikatelský objekt, - projekty vyhotovení projektové dokumentace - projekt, jehož realizací dojde k vytvoření dokumentace projektové přípravy a projektové dokumentace pro projekty ve výše uvedených bodech.

5.2.3 OP Životní prostředí

Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 1.1 Snížení znečištění vod - zvýšení počtu ekvivalentních obyvatel napojených na kanalizaci a vyhovující čistírnu odpadních vod, - zlepšení čistoty vodních toků, - zlepšení úrovně kalového hospodářství, - omezení obsahu zvlášť nebezpečných látek ve vodách, - snížení eutrofizace povrchových vod, - zajištění komplexního monitoringu vod.

66

1.2 Zlepšení jakosti pitné vody - výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2000 obyvatel, - výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v obcích nad 2000 obyvatel, - výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven a zdrojů pitné vody a výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v aglomeracích pod 2000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP, CHKO, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma NP) a v povodí vodního díla Nové Mlýny. 1.3 Omezení rizika povodní - budování, rekonstrukce a modernizace vybavení informačního systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni, - investiční podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni, - realizace opatření pro snížení rychlosti odtoku vody z povodí a eliminaci povodňových průtoků formou podpory přirozených rozlivů, poldrů, úprav koryt v současně zastavěných územích obcí a dalších opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny s významným protipovodňovým efektem, prováděných přírodě blízkým způsobem.

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1 Zlepšování kvality ovzduší Projekty jsou přijatelné pouze tehdy, pokud jsou obsaženy v příslušném programu ke zlepšení kvality ovzduší, který je zpracován a přijat v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. a) Snížení emisí a energetické úspory u budov, vyjma budov určených k bydlení: - pořízení nízkoemisního zdroje, - pořízení nízkoemisního zdroje a současná realizace energetických úspor. b) Snížení emisí prostřednictvím nových energetických systémů: - nově budované rozvody tepla včetně centrálního zdroje v nových lokalitách a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků; Za výstavbu nových rozvodů jsou považovány i projekty, kdy dochází k celkové rekonstrukci zdroje včetně rozvodů, například z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém, - rozšíření stávající středotlaké plynovodní sítě. c) Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů: - výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci.

67

2.2 Omezování emisí - rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx a prachových částic nad rámec platných standardů Evropských společenství s výjimkou zdrojů spalujících biomasu, - rekonstrukce zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u nespalovacích zdrojů, - technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek), - opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší. Velké projekty v oblasti prioritní osy 2 budou zaměřeny na snížení emisí NOx a PM10 ze zvláště velkých spalovacích zdrojů s cílem přispět ke splnění národního emisního stropu pro NOx a imisního limitu pro PM10.

Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Mezi vhodné a podporované aktivity náleží výstavba a rekonstrukce výtopen, elektráren a tepláren (kogenerace) s využitím OZE, zejména: - instalace fototermických systémů pro přípravu teplé vody a dodávku tepla, resp. pro možnost přitápění, - instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny, - instalace tepelných čerpadel pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody, - instalace kotlů na biomasu a systémů využívajících biomasu pro výrobu elektřiny, pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody, event. v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologické linky, - instalace kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie z biomasy, skládkového plynu, bioplynu apod., - instalace systémů pro dodávku tepla včetně přípravy teplé vody, pro dodávku elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím geotermálních systémů, - instalace větrných elektráren, - instalace malých vodních elektráren. 3.2 Realizace úspor a využití odpadního tepla -

zateplovací systémy budov, zrušení tepelných mostů, měření a regulace, instalace zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné či elektrické energie.

68

Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady -

budování integrovaných systémů nakládání s odpady, budování systémů odděleného sběru odpadů, budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů, budování sběrných dvorů a skladů, budování zařízení na nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování), budování systémů odděleného sběru nebezpečných odpadů, včetně nebezpečných komunálních odpadů a nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, - rekultivace starých skládek, včetně komunálního a ostatního odpadu, - odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech, - podpora výstavby kompostáren a biofermentačních stanic. 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží - inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech, - zpracování Analýz rizik a Aktualizovaných analýz rizik u lokalit vybraných z materiálu „Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – aktualizace 2002, MŽP, říjen 2002“ a jeho aktualizací z let 2004-2007, - sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, brownfields s výskytem staré ekologické zátěže) ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje (stará ekologická zátěž), nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou, - sanace SEZ, kde je prokázána vážná kontaminace ohrožující složky životního prostředí a zdraví člověka, na územích postižených těžbou vyhrazených nerostů včetně sanace a rekultivace areálů bývalých dolů a lomů, odvalů, výsypek a odkališť a souvisejících trvalých provozních nákladů, v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje; nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou.

Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 5.1 Omezování průmyslového znečištění -

budování infrastruktury pro institucionální zázemí výzkumu BAT, podpora propojování informačních systémů, zpřístupňování informací o životním prostředí uživatelům Internetu, vytváření uživatelsky přátelských aplikací k plnění povinností vyplývajících z legislativy, infrastruktura pro program REACH.

69

Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 - – opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně monitoringu zvláště chráněných území, vybraných území soustavy Natura 2000 a stavu populací rostlinných a živočišných druhů. 6.2 Podpora biodiverzity - opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná především prostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci, - zajišťování péče o chráněná území a vyhodnocování výsledků péče s využitím zásad ekosystémového přístupu při ochraně biodiverzity in situ, - opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích, ve vodohospodářských objektech, na zemědělských a lesních kulturách, v chovech hospodářských zvířat, ryb a včel, - investiční opatření směřující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémů a druhů na rostoucí fragmentaci krajiny, další antropogenní vlivy a na zátěžové faktory životního prostředí včetně opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy, - předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů, - realizace trvalých opatření na ochranu jeskyní a krasových jevů, - investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnických středisek). 6.3 Obnova krajinných struktur - realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, - příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability, - zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy, - opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů odpovídající místním přírodním podmínkám, - realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000. 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny - realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke

70

zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní, - opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny - individuální projekty pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podpora je zaměřena na individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů, - zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci, - výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10 ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu, - odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000. 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod - stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel, a monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření, - přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívaných i nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobování obyvatelstva, - provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektů za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou, - vyhledávání průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami(umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží, - realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelných přírodních zdrojů, - zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí v návaznosti na „směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES“ ze dne 15. 3. 2006, o nakládání s odpady z těžebního průmyslu, a o změně směrnice Rady 2004/35/ES, - provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlech postižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedení následných sanačních prací.

71

Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací -

rekonstrukce stávajících objektů center a poraden, nákup, rekonstrukce a výstavba objektů za účelem vzniku nových center a poraden, materiální a technické vybavení investičního charakteru objektů center a poraden, tvorba a vydávání odborných materiálů a pomůcek investičního charakteru, například filmů a videopořadů, - bezplatné poskytování služeb z oblasti environmentálního poradenství pro veřejnost, malé a střední podniky a další cílové skupiny. V rámci křížového financování bude možno v projektech financovat tyto druhy aktivit: - realizace environmentálních vzdělávacích programů v oblasti dalšího vzdělávání pro různé cílové skupiny (zejména pro veřejnost, veřejnou správu, malé a střední podniky aj.).

5.2.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Prioritní osa 1 – Počáteční vzdělávání 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání - vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů ve školách a školských zařízení, podpora aktivit metodických týmů, podpora pracovníků škol a školských zařízení zapojených do inovace ŠVP, - implementace nových kurikulárních dokumentů do praxe jednotlivých škol a osvětová a informační podpora kurikulární reformy zaměřená na širší pedagogickou i rodičovskou veřejnost na regionální úrovni, - zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, - zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků (včetně e-learningu), - podpora výuky v cizích jazycích na středních školách, - zlepšování podmínek pro výuku technických oborů, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech, - vytváření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných učitelů cizích jazyků, - zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování, - využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech, - rozvoj partnerství a síťování – partnerství, spolupráce a výměna zkušeností mezi školami a školskými zařízeními navzájem a mezi školami, školskými zařízeními, nestátními neziskovými organizacemi a dalšími aktéry v oblasti vzdělávání, - spolupráce institucí počátečního vzdělávání na regionální úrovni s aktéry na trhu práce

72

-

-

(včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např. stáže žáků/učitelů u zaměstnavatelů), spolupráce institucí počátečního vzdělávání s místní a regionální státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např. zapojení škol do komunitního rozvoje). rozvoj kariérového poradenství ve školách, včetně vyhledávání žáků ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání a osvětové a informační činnosti směřující k žákům a rodičům zaměřené na racionalizaci volby další vzdělávací cesty, podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů a ověřování klíčových kompetencí žáků za účelem zvyšování kvality vzdělávání, podpora informačních center ve školách, včetně marketingové podpory, rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání (ZŠ, SŠ), rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj s důrazem na environmentální oblast včetně realizace praktických (environmentálních) programů.

1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací, - zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání, - rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, - vybudování „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit, - včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním. - prevence rasismu a xenofobie prostřednictvím podpory multikulturní výchovy a vzdělávání, - vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR, - podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání.

1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení - další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení včetně realizace odborných praxí a zahraničních stáží pedagogických pracovníků s důrazem na realizaci kurikulární reformy, na jazykové vzdělávání, využívání ICT ve výuce a environmentální vzdělávání, včetně osvojení si dalších moderních pedagogických metod, souvisejících se systematickým zvyšováním kvality a efektivity vzdělávání, - metodická podpora výuky cizích jazyků, včetně konzultační a poradenské činnosti a tvorby metodických nástrojů a dokumentů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických

73

pracovníků škol a školských zařízení, - zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, - zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro pracovníky škol.

Prioritní osa 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj 2.4 Partnerství a sítě - příprava lidských zdrojů pro vznik a fungování technologických platforem, technologicky orientovaných klastrů apod., - pracovní a studijní pobyty a odborné praxe studentů, pedagogů, akademických pracovníků a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, - podpora spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem včetně vytváření komunikačních a interaktivních platforem, - podpora vzdělávacích a školících aktivit vedoucích ke zvýšení vzájemné spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem, - vznik a podpora kontaktních míst institucí terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových institucí určených pro veřejnost a podnikatelský sektor, - vznik a podpora kontaktních míst popularizace výzkumu a vývoje.

5.2.5 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování - vzdělávání v oblasti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb nebo při tvorbě dalších místních a regionálních partnerství, - vzdělávání v oblasti zavádění a kontroly standardů kvality sociálních služeb, - vzdělávání v oblasti managementu a řízení, - profesní vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb, - vzdělávání v dalších oblastech, které umožní poskytování služeb zaměřených na návrat uživatele na trh práce a do společnosti, - vzdělávání uživatelů a osob pečujících o osobu blízkou s cílem posílení jejich schopností a dovedností k návratu do společnosti a na trh práce. II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin Podpora poskytování sociálních služeb pro cílové skupiny, podle zákona o sociálních službách, se zaměřením na návrat těchto osob zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení

74

se na trhu práce či k přístupu ke službám umožňujícím návrat na trh práce především v rámci následujících druhů sociálních služeb: - azylové domy, - domy na půl cesty, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová denní centra pro děti a mládež (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let), - intervenční centra, - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, - terénní programy, - sociální rehabilitace, - sociálně terapeutické dílny, - podpora samostatného bydlení, - sociální poradenství, - sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením. Podpora dalších činností a aktivit umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc cílovým skupinám s důrazem především na: - programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality, - programy získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností, - programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení, - programy pro osoby opouštějících zařízení výkonu trestu, - programy pro osoby ve výkonu trestu s cílem přípravy jejich návratu do společnosti a na trh práce, - programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace, - programy pro osoby závislé na drogách, - programy pro osoby pečující o osobu blízkou. Podpora inovativních nástrojů pro začlenění cílových skupin na trh práce s důrazem především na: - podporu a informovanost o nástrojích sociální ekonomiky v oblasti sociální integrace, - vzdělávání zaměstnavatelů, poskytovatelů služeb nebo cílových skupin při vstupu do podnikatelského prostředí, - podporu tvorby a realizace podnikatelských záměrů za podmínek integrace cílových skupin do trhu práce a do společnosti, především prostřednictvím zajišťování veřejných služeb, - podporu v oblasti sociální ekonomiky. III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni - podpora zavádění procesů plánování dostupnosti sociálních služeb na místní úrovni a plánu rozvoje sociálních služeb, - podpora zavádění procesů plánování dostupnosti sociálních služeb na regionální úrovni a plánu rozvoje sociálních služeb, - podpora zavádění dalších forem partnerství subjektů, které se podílejí na procesu sociální integrace specifických cílových skupin, - podpora transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny, - zavádění procesu kvality a kontroly poskytování sociálních služeb.

75

Fond malých projektů (FMP) Smyslem FMP je umožnit snazší přístup k prostředkům OP LZZ takovým subjektům či organizacím, které nemají dostatečné kapacity, aby se mohly ucházet o prostředky z ESF a administrovat grantové projekty, a zároveň zvýšit místní dostupnost poskytování sociálních služeb či dalších aktivit v oblasti sociální integrace. Podpora se zaměří na osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, na jejich sociální začleňování a zvýšení jejich zaměstnatelnosti. - zvýšení dostupnosti sociálních služeb pro cílové skupiny a dalších činností a aktivit (včetně rozvoje schopností a dovedností) umožňujících prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc cílovým skupinám a jejich návrat (vstup) na trh práce nebo udržení se na trhu práce, - rozvoj poskytování sociálního poradenství s dopadem na sociální začleňování a návrat (vstup) na trh práce nebo udržení se na trhu práce, - zvýšení informovanosti o možnostech podpory aktivit v oblasti sociální integrace z ESF, - zvýšení možností pro vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče v obcích v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi a zajišťování potřeb poskytování sociálních služeb či jiných aktivit v oblasti sociální integrace s místním významem, tj. zlepšení dostupnosti služeb, - rozvoj a zkvalitňování služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizaci na místní úrovni, - podpora a rozvoj spolupráce na místní úrovni mezi samosprávou (obcemi a kraji), nestátními neziskovými organizacemi a zaměstnavateli. 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování příslušníků romských komunit - vzdělávání v oblasti zavádění a kontroly standardů kvality sociálních služeb, - vzdělávání v oblasti řízení, spolupráce, tvorby a vedení projektové dokumentace, - vzdělávání v dalších oblastech, které umožní poskytování služeb zaměřených na návrat uživatelů na trh práce a do společnosti, - vzdělávání s cílem posílení schopností a dovedností potřebných k návratu do společnosti a na trh práce, - profesní vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit Podpora poskytování sociálních služeb dle zákona o sociálních službách se zaměřením na návrat zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce či k přístupu ke službám umožňujícím návrat na trh práce, a to především v rámci těchto služeb: - azylové domy, - domy na půl cesty, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová denní centra pro děti a mládež (s důrazem na osoby ve věku 15- 26 let),

76

-

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, podpora samostatného bydlení, sociální poradenství.

Podpora aktivit v rámci této části oblasti podpory musí vždy splňovat alespoň jednu z následujících podmínek: a) aktivity umožní návrat podpořené osoby na trh práce; b) aktivity umožní podpořené osobě přístup ke službám, které umožňují návrat na trh práce; c) aktivity umožní prostřednictvím poskytnuté služby návrat na trh práce dalším cílovým skupinám. Podpora dalších činností a aktivit umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc příslušníkům sociálně vyloučených romských komunit s důrazem především na: - programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality, včetně podpory osvěty v této oblasti, - získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností, - motivaci, pracovní a sociální rehabilitaci, - programy pro osoby závislé na drogách, - programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců, - programy pomoci při realizaci investičních akcí (investiční akce financované z ERDF především IOP). III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně rozvoje partnerství na místní a regionální úrovni - podpora zavádění různých forem partnerství subjektů, které se podílejí na procesu sociální integrace cílové skupiny, včetně návaznosti na tvorbu plánu dostupnosti soc. služeb, - podpora managementu a řízení subjektů poskytujících služby v sociálně vyloučených romských komunitách, - podpora tvorby a vedení projektové dokumentace a projektového řízení, - zavádění procesu kvality a kontroly poskytování sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách. 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce - podpora nástrojů a činností vedoucích k motivaci a aktivizaci cílové skupiny k zaměstnání a jeho udržení a k dalšímu profesnímu vzdělávání, - podpůrné služby (zejména poradenské služby, včetně bilanční diagnostiky) k usnadnění přístupu k zaměstnání a k jeho udržení a přispění k průběhu a úspěšného dokončení dalšího profesního vzdělávání, - podpora tvorby a realizace komplexních programů zaměstnanosti za spolupráce místních iniciativ, sociálních partnerů a dalších spolupracujících organizací s využitím nových a netradičních metod podporujících zaměstnanost a zapojením doprovodných opatření, - tvorba pracovních míst pro příslušníky cílových skupin, včetně pracovních míst na

77

zkoušku, pro získání pracovních zkušeností (zejména pracovních dovedností a návyků), - podpora udržitelnosti pracovních míst pro příslušníky cílové skupiny. 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života - vytváření a zpřístupnění nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů, včetně distančních forem vzdělávání, usnadňujících nalezení vhodného pracovního uplatnění či výkonu samostatné výdělečné činnosti, - podpora přístupu žen k informačním technologiím a k zaměstnáním, kde se informační a komunikační technologie využívají, zejména zvýšení účasti žen na relevantním vzdělávání a výcviku, - zavádění flexibilních forem organizace práce a jejich ověřování v praxi, - opatření a činnosti směřující ke snížení segregace pracovního trhu podle pohlaví, včetně rekvalifikací a programů pro získání pracovních dovedností v oborech, které jsou z hlediska pohlaví považovány za netypické, - tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví, vyhledávání nejzávažnějších projevů diskriminace na trhu práce, aktivní vyvíjení nových možností samostatných aktivit se zaměřením na odstranění diskriminace, - doprovodná opatření vedoucí k podpoře rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce (např. příspěvek na dopravu od zaměstnavatele, zajištění hlídání dětí apod.), - rozvoj vzdělávání a motivace zaměstnavatelů v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a slaďování pracovního a rodinného života, zvyšování povědomí o významu opatření ke sladění pracovního a rodinného života a o významu flexibilních forem organizace práce, - vzdělávání rodičů v oblasti zaměstnaneckých práv týkajících se slučitelnosti zaměstnání a rodiny a v oblasti rodičovských (zejména otcovských) kompetencí, - vzdělávání rodičů na mateřské a rodičovské dovolené zaměřené na návrat do zaměstnání nebo udržení kontaktu se zaměstnáním, podpora resocializace rodičů na mateřské a rodičovské dovolené a osob v domácnosti, - podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem sladění pracovního a rodinného života jejich rodičů. Dále budou podporovány služby péče o děti provozované na základě současné legislativy (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základném, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) - rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života, - podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života.

78

Prioritní osy 4a a 4b Veřejná správa a veřejné služby 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy - zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, - rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání (vč. e-learningu), - aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení, - provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost, - realizace procesních auditů směřujících k identifikaci rozvojových příležitostí a slabých míst v rámci resortu justice, - podpora komunikace a koordinace subjektů v rámci resortu justice, - podpora výzkumných aktivit v oblasti veřejné správy včetně podpory aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, - vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci politik24, - podpora koordinace mezi jednotlivými resorty, směrem k územním samosprávným celkům a dialogu mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty, - zkvalitnění systému metodické pomoci v rámci celé veřejné správy, zejména však ve vazbě na územní veřejnou správu a její specifické potřeby, - vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a veřejném životě, - rozvoj hodnocení dopadu regulace a zavádění dalších nástrojů zvyšování kvality regulace (alternativní formy řešení, zjednodušování právních předpisů, konzultace), - posilování etických standardů ve veřejné správě, - spolupráce s partnery z ČR a z členských zemí EU v oblasti veřejné správy, - rozšiřování moderních ICT a aplikací eGovernmentu ve veřejné správě, - důsledné využívání systému zpětné vazby s uživateli veřejných služeb a služeb veřejné správy, např. analýzy, průzkumy, trendy, jejich dostupnost,kvalita apod., - vytvoření a zprovoznění informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba na stávajících informačních systémech veřejné správy, - proškolení zaměstnanců veřejné správy související se zprovozněním informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba stávajících informačních systémů veřejné správy.

Prioritní osy 5a a 5b Mezinárodní spolupráce 5.1 Mezinárodní spolupráce - výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF (aktivní politika zaměstnanosti, řešení problémů sociálního začleňování specifických skupin obyvatel, další profesní vzdělávání, modernizace

79

-

veřejné správy apod.) a implementace ESF, podpora vzniku a rozvoj lokálních partnerství, výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi lokálními partnerstvími v otázkách týkajících se budování a managementu partnerství, specifických aktivit lokálních partnerství apod., spolupráce mezi projekty v různých členských státech s cílem zlepšit výsledky vlastních projektů, či dosáhnout společných výsledků, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému.

5.2.6 Regionální operační program NUTS 2 Střední Čechy

Prioritní osa 1 – Doprava 1.1 – Regionální dopravní infrastruktura - výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací (včetně výstavby chodníků a infrastruktury, která je nutná k realizaci komunikace a jejíž pozdější výstavba by komunikaci narušila) ve vlastnictví obcí v obcích nad 500 obyvatel za účelem zlepšení napojení stávajících rozvojových průmyslových areálů na regionální silniční síť. Podporovány budou projekty obci či organizací zřízených či i založených obcemi. Nebudou podporovány komunikace vedoucí pouze k drobným provozovnám.

1.2 – Udržitelné formy ve ejné dopravy - rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy v majetku obcí včetně bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení, - rekonstrukce, modernizace a budování nových přestupních terminálů integrované veřejné dopravy včetně parkovacích míst, která jsou pro terminál nezbytná a která jsou součástí projektové dokumentace pro stavební řízení, - zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Bike and Ride" u železničních zastávek a významných autobusových terminálů, - zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Park and Ride" u železničních zastávek významných autobusových terminálů, - zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě (např. telematika); přičemž výstupem projektu nesmí být stejná nebo obdobná služba, která je již provozována na komerční bázi, - nákup vozového parku silniční veřejné dopravy se zřetelem na ekologický provoz a využívání alternativních paliv a osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, nákup nízkopodlažních autobusů, které budou splňovat normu EURO4 a vyšší a budou plně uzpůsobeny pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace; podporovány budou i projekty dopravců, kteří provozují veřejnou linkovou autobusovou osobní dopravu na území Středočeského kraje a jsou zařazeni do závazku veřejné služby, - podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob, podporovány budou projekty provozovatelů drážní dopravy na nákup nových vlakových souprav, které budou provozovány na předem určených tratích, 80

- zavádění systému Středočeské integrované dopravy (SID) na území Středočeského kraje, koncepční materiály a analýzy, které budou sloužit pro vypracování SID, - výstavba infrastruktury pro ekologickou dopravu (např. výstavba plniček CNG a LPG) pro využití ve veřejné dopravě, - výstavba cyklistických stezek a cyklistických pruhů ve všech oblastech s potenciálem rozvoje pravidelné cyklistické dopravy, - realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy, - realizace opatření pro preferenci cyklistické dopravy na silničních komunikacích. U projektů zaměřených na cyklistickou dopravu budou podporovány projekty s primárním využitím pro každodenní cyklistickou dopravu. Nebudou podporovány projekty primárně zamě ené na rozvoj cestovního ruchu.

Prioritní osa 2 – Cestovní ruch 2.2 – Ve ejná infrastruktura a služby cestovního ruchu - budování turistických stezek, - budování cyklostezek a cyklistických tras s využitím pro cestovní rozvoj a obnova infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, vč. budování přístavišť pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, budování tábořišť, - rekonstrukce a revitalizace kulturních památek alespoň regionálního významu se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury (např. muzea, informační centra, ubytování), - výstavba, rekonstrukce a obnova objektů pro potřeby poznávacího CR (např. skanzeny, muzea, návštěvnická centra, galerie a obdobná zařízení), - zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému v turistické destinaci, - výstavba a vybavení ubytovacích zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodáckou turistiku, cykloturistiku nebo ekoturistiku), vč. zázemí pro poskytování stravovacích služeb. - rekonstrukce, modernizace a vybavení stávajících ubytovacích zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodáckou turistiku, cykloturistiku, ekoturistiku nebo lázeňský cestovní ruch), - výstavba a rekonstrukce přístupových komunikací a cest navazujících na atraktivitu či infrastrukturu CR řešenou v projektu (pouze jako doplňková aktivita), - výstavba a rekonstrukce parkovacích ploch navazujících na atraktivitu či infrastrukturu CR řešenou v projektu (pouze jako doplňková aktivita), - terénní úpravy (vč. osázení zelení, houpačkami, pískovišti (pouze jako doplňková aktivita).

2.3 – Propagace a ízení turistických destinací St edo eského kraje - podpora iniciace a vytváření řídících a koordinačních struktur v turistických destinacích, vč. zřízení a vybavení kanceláří destinačních managementů, podpory lidských zdrojů (např. mzdy, vzdělávání pracovníků destinačních managementů), - tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů turistických destinací, 81

- prezentace turistických destinací (např. na veletrzích CR), vč. cestovného, ubytování, stravování, pronájmu ploch, účastnických poplatků, - organizace konferencí a seminářů o cestovním ruchu. Podporovány budou pouze projekty zaměřené na akce informačního charakteru (např. výměna zkušeností, diskuse, kulaté stoly), - zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního charakteru s významným dopadem na rozvoj CR, vč. organizačního zajištění, personální kapacity, organizace, ubytování a stravování, pronájmu ploch, tvorbu a distribuci podkladových materiálů a výstupů akce.

Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území 3.2 – Rozvoj měst Fyzická revitalizace území a transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití - úprava a vybavení veřejných prostranství, - renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů v rámci revitalizace území, - přeložky a výstavba technické infrastruktury pouze v nezbytné míře, - odstranění nevyužitelných staveb z důvodu přípravy území pro další stavební činnost, - odstranění starých ekologických zátěží malého rozsahu a transformace brownfields s budoucím nekomerčním využitím, - hrubé terénní úpravy, - místní a účelové obslužné komunikace bezprostředně souvisící s revitalizací území, - veřejný rozhlas (systémy ozvučení a místního rozhlasu); Rozvoj infrastruktury ve ejných služeb: Oblast vzdělávání: - mateřské školy, - základní školy, - střední školy, - vyšší odborné školy, - základní umělecké školy, - jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, - zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, - pedagogicko-psychologické poradny, - speciálně pedagogická centra, - prostory pro praktickou výuku (střední školy, střední odborná učiliště), - střediska volného času (včetně klubů pro neregistrované); Oblast zdravotní péče: - nemocniční zařízení a polikliniky, - odborné léčebné ústavy, - jiná zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy, jesle, dětské domovy pro děti do 3 let; Oblast sociální integrace: a) Služby sociální prevence - azylové domy,

82

- domy na půl cesty, - kontaktní centra, - krizová pomoc, - intervenční centra, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, - noclehárny, - sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením, - sociálně terapeutické dílny, - terapeutické komunity, - sociální rehabilitace, - služby následné péče; b) Služby sociální péče - odlehčovací služby, - centra denních služeb, - denní stacionáře, - týdenní stacionáře, - domovy pro osoby se zdravotním postižením, - domovy se zvláštním režimem, - chráněné bydlení; Zajištění zázemí za ízení a materiálního vybavení pro poskytování služeb sociální pé e a prevence: - tlumočnické služby, - raná péče, - terénní programy, - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, - osobní asistence, - pečovatelská služba, - tísňová péče, - průvodcovské a předčitatelské služby, - podpora samostatného bydlení, - odborné sociální poradenství;

5.2.7 Operační program Nadnárodní spolupráce

Priorita 1 - Usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě Podpora nadnárodních klastrů v klíčových kompetenčních oblastech, společný vývoj a implementace inovačních strategií v nadnárodních oblastech, spolupráce inkubátorů v regionech, kde upadá průmysl, budování nadnárodních sítí mezi institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnými institucemi, podpora nadnárodní spolupráce mezi školicími zařízeními a organizacemi působícími na trhu pracovních sil, budování a zdokonalování nadnárodních vzdělávacích a školicích sítí ve vyšším či celoživotním vzdělávání 1.1 Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci 1.2 Budovaní kapacit pro šíření a aplikaci inovace 1.3 Podpora rozvoje znalostí 83

Priorita 2 - Zlepšování dostupnosti Střední Evropy a v rámci ní Vybudování nadnárodního znalostního centra v železniční dopravě a vypracování nadnárodního akčního plánu technické harmonizace a interoperability železniční sítě během následujících 15 let, podpora využití různých způsobů dopravy a schopnosti užívat části nebo zařízení jiného dopravního systému (silniční, železniční, říční/námořní, letecká doprava), společný vývoj nadnárodních ICT logistických nástrojů, zvyšování kvality a atraktivity městské hromadné dopravy, podpora vývoje moderních technologických řešení pro řízení dopravy,využívání ICT pro omezování nutnosti mezinárodního cestování (videokonference, řízení dodavatelského řetězce) apod. 2.1 Zlepšování vzájemné propojenosti Střední Evropy 2.2 Rozvíjení multimodální logistické spolupráce 2.3 Podpora trvale udržitelné a bezpečné mobility 2.4 Informační a komunikační technologie (ICT) a alternativní řešení pro zlepšování přístupu

Priorita 3 - Odpovědné užívání životního prostředí Odpovědné využívání a ochrana ekologického potenciálu Střední Evropy na základě podpory inovačních a trvale udržitelných řešení v oblasti řízení přírodních zdrojů, snižování rizik a zkvalitňování přirozeného životního prostředí 3.1 Budování vysoce kvalitního životního prostředí na základě řízení přírodních zdrojů a přírodního dědictví 3.2 Snižování rizik a dopadů přírodních a člověkem způsobených katastrof 3.3 Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti 3.4 Podpora technologií a činností, které jsou šetrné k životnímu prostředí

Priorita 4 - Odpovědné užívání životního prostředí Posilování polycentrického sídelního uspořádání, zvyšování kvality života a prosazování trvale udržitelného rozvoje měst a regionů. 4.1 Budování polycentrických sídelních struktur a územní spolupráce 4.2 Řešení územních dopadů demografických a sociálních změn na rozvoj měst a regionů 4.3 Využívání kulturních zdrojů ke zvyšování atraktivity měst a regionů (Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz)

5.3

Další finanční zdroje v rámci Evropského hospodářského prostoru

Finanční mechanismus EHP/Norska Finanční mechanismus EHP/Norska – první období finanční podpory ze zdrojů EHP/Norska je uzavřeno. Udělené granty pro Českou republiku vyčerpaly 100 % alokace, která byla 84

v rámci těchto Finančních mechanismů pro ČR určena, to je cca 2,8 mld. CZK (104,580 mil. €). V současné době probíhají jednání mezi donory a Evropskou komisí ke sjednání Finančních mechanismů EHP/Norska pro období 2009-2013. Po uzavření Dohody mezi EU a EFTA státy bude zahájena příprava bilaterálních smluv mezi Českou republikou a zeměmi EFTA. Zahájení FM EHP/Norska 2009-2013 bude možné po jejich uzavření, a to v roce 2010.

5.4 Finanční pomoc v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Programu švýcarsko - české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie“ byla podepsána 20.12.2007. V současné době se dokončuje „Manuál pro vyhlašování výzev, předkládání a hodnocení projektů a udělování grantu“. V pokročilé fázi je příprava Fondu partnerství, zaměřeného na podporu vzájemné spolupráce stávajících a nových partnerství mezi švýcarskými a českými institucemi s cílem přenosu informací a know-how a tím posílení odborné kapacity českých institucí a pomoc v řešení jejich specifických problémů. Oficiální vyhlášení Programu švýcarsko-české spolupráce proběhne v 2. pololetí 2009, termín bude upřesněn.

5.5 Národní zdroje Přehled o programech (dotačních titulech) finančně zabezpečených pouze z národních zdrojů byl sumarizován z dat dodaných jednotlivými rozpočtovými kapitolami státního rozpočtu a je uveden v příloze č. 4. (Přehled zpracovalo na základě usnesení vlády č. 1580 Ministerstvo financí ke dni 17.06.2009. Přehled se týká zejména dotací poskytovaných na základě zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/). Jde o informativní přehled. Pro nadcházející období je potřeba vždy aktuálně sledovat vyhlašované programy.

85

5.5

Indikativní seznam projektových záměrů

Klíčová oblast č. 1

Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj

Strategický cíl: 1.1

Zlepšit dopravní podmínky, zvýšit bezpečnost a plynulost provozu

Opatření 1.1.1: Popis opatření:

Zlepšení bezpečnosti chodců a zklidnění dopravy ve městě

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Využitím příkladů dobré praxe hledat a realizovat vhodná opatření pro zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu. Při návrzích řešení vzít v úvahu doma a ve světě osvědčené i nově zaváděné metody zvyšování bezpečnosti – např. instalace vodících prvků pro nevidomé, výstavba zpomalovacích zařízení, uzavírka vytipovaných míst pro automobilovou dopravu, snížení počtu dopravních značek, uvážlivé umísťování světelné signalizace, zřízení policejní služebny apod. Město Buštěhrad 2009 – 2013 2 mil. Kč Městský rozpočet

Strategický cíl: 1.2

Zlepšovat stav místních komunikací a chodníků

Opatření 1.2.1: Popis opatření:

Zpracování studie úprav veřejných prostor Zpracovat studii úprav veřejných prostor jako podklad pro přípravu projektů, pořídit rozpočty nebo cenové odhady pro jednotlivé investiční akce na opravu veřejných prostor jako podklad pro stanovení prioritních akcí a možnost hospodárného využití omezených investičních zdrojů města Město Buštěhrad 2009 – 2018 500 000 Kč Městský rozpočet, Revolvingový fond MŽP

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

86

Opatření 1.2.2: Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 1.2.3: Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 1.2.4: Popis opatření:

Oprava ulic, které jsou v neuspokojivém stavu Jde o tyto ulice: - silnice směrem na Bouchalku (ulice Pražská) - Husova ulice - Sokolská ulice - V uličce - Průchodní - Spojka mezi Pražskou a Lidickou - Zámecké schody - Schodiště z ulice Oty Pavla k rybníku - Schodiště za starou lékárnou Město Buštěhrad 2009 – 2018 15 mil. Kč Městský rozpočet Oprava chodníků a míst ohrožující bezpečnost chodců Jde o tyto činnosti a místa: - oprava schodů vedle č.p. 65 do ulice „V uličce“ - značení přechodů pro chodce Město Buštěhrad 2009 – 2013 2 mil. Kč Městský rozpočet

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Vybudování dešťových vodotečí Jde o vybudování dešťových vodotečí v ulicích V Palandě, Brendlova, Riegrova, Havlíčkova, Lidická ulice Město Buštěhrad 2009 – 2013 2 mil. Kč Městský rozpočet

Strategický cíl: 1.3

Rozšiřovat technickou infrastrukturu v nových lokalitách města

Opatření 1.3.1: Popis opatření:

Napojení nových lokalit města na splaškovou kanalizaci a ČOV Jde o tato místa: - lokalita Za hřbitovem - lokalita Na Chmelnici - lokalita Ořešín Město Buštěhrad, soukromí investoři 2009 – 2012 60 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

87

Strategický cíl: 1.4

Zkvalitnit prostředí pro život ve městě – vytvořit atraktivní veřejné prostory

Opatření 1.4.1: Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Revitalizace plochy „náměstí“ plochy poblíž zastávky „U Macíků“ Ozelenění a celková rekultivace plochy Město Buštěhrad 2010 500 000 Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Opatření 1.4.2: Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Vybavení města městským mobiliářem Ze studie úprav veřejných prostor vyplynou mj. i požadavky na vybavení města městským mobiliářem, např. lavičky, stojany na kola, venkovní stoly, žardiniéry, zábrany apod.) Město Buštěhrad 2010 – 2013 1 mil. Kč Městský rozpočet, Revolvingový fond MŽP

Strategický cíl: 1.5

Zlepšit podmínky pro dopravu obyvatel města do zaměstnání

Opatření 1.5.1:

Vybudování cyklostezky do Kladna využitelné pro dopravu obyvatel do zaměstnání i relaxaci Vybudovat napojení v rozsahu 2 km na cyklostezku do Kladna a dále sloužit pro relaxační účely, ale také k dopravě do zaměstnání. Město Buštěhrad 2009 – 2010 1 mil. Kč. Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Strategický cíl: 1.6

Vytvoření nového územního plánu zohledňujícího záměry města definované touto strategií

88

Opatření 1.6.1 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Tvorba nového územního plánu Vytvoření nového územního plánu Město Buštěhrad 2012 -2013 1 - 2 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Klíčová oblast č. 2

Školství, vzdělávání, mládež

Strategický cíl: 2.1

Zlepšení technického stav škol a školských zařízení, zabezpečení jejich dostatečné kapacity a kvality vybavení

Opatření 2.1.1

Postupná rekonstrukce budovy základní školy a zkvalitnění technického vybavení potřebného k výuce Zateplení půdních prostor Zateplení budovy ZŠ sama předloží grant z prostředků EU na zkvalitnění výuky, a tím i částečného zlepšení vybavenosti moderní audio technikou Vybudování nové laboratoře a dílen pro přípravu žáků na školy technického zaměření Město Buštěhrad 2009 – 2011 25 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 2.1.2 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Vybudování a údržba školního hřiště Výstavba červenec – srpen 2009 z prostředků získaných MěÚ od Letiště Praha - Ruzyň Škola podala grant do nadace ČEZ na dokončení hřiště – požadavek je na 1 500 000,- Kč nemají vyrozumění Město Buštěhrad 2009-2010 2,5 mil. Kč Městský rozpočet, národní zdroje, sponzoring

89

Opatření 2.1.3 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 2.1.4 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 2.1.5

Rozšíření školní jídelny základní školy MěÚ stanoví celkovou koncepci zajištění stravování pro všechna školská zařízení případně sociální program atd. Školní jídelna se rozšíří přístavbou a je třeba nové gastro vybavení (např. konvektomat), dále podlaha včetně protiskluzového povrchu. Město Buštěhrad 2010-2011 5 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU Zajištění potřebné kapacity mateřské školy V mateřské škole chybí prostory, které v současné době obývá městský úřad. Problémy s nižším počtem žáků v ZŠ, úsporami v topení i snížení prostředků na platy uklízeček, vedou školu k naplněnosti nové budovy a tím uvolnění cca 4 – 5 tříd ve staré budově. Tyto třídy by bylo možné využít k jinému účelu, nejlépe opět školskému, který by si nevyžádal mimořádné finanční prostředky na úpravy a třídy by byly k dispozici při zvýšeném počtu žáků v budoucnu opět jako učebny. Část mateřské školky přesunout do školy. Město Buštěhrad 2010-2011 1 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Zajištění potřebného materiálně-technického zabezpečení pro fungování základní umělecké školy Škola potřebuje novou fasádu, počítá se s tím na léto 2009- září říjen, není třeba zateplení Po rekonstrukci zámku vzniknou nové prostory, které bude moci využívat základní umělecká škola. Město Buštěhrad 2009 700 000,- Kč - fasáda Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Strategický cíl: 2.2

Zvýšit kvalitu výuky ve školách

Popis opatření:

90

Opatření 2.2.1

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Podpora základní a mateřské školy při implementaci moderních výukových metod a zajišťování kvality všech činností souvisejících s výchovou dětí a mládeže ZŠ využívá k moderním metodám práce potenciálu pedagogů, prostředky na zlepšení vybavenosti získává z malých grantů MŠMT. Do inovací ZŠ je postupně zapojována i MŠ. Potřeba zlepšení pracovní prostředí v MŠ. Město Buštěhrad 2009 – 2010 cca 300 000,-Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Klíčová oblast č. 3

Kulturní památky, cestovní ruch

Strategický cíl: 3.1

Zlepšit stav památkově chráněných objektů ve městě

Opatření 3.1.1 Popis opatření:

Revitalizace buštěhradského zámku Zrevitalizovat buštěhradský zámek na multifunkční objekt – sídlo MěÚ, ZUŠ, mateřské centrum, informační středisko, koncertní sál, taneční sál, výstavní místnost, zkušebna pro amatérská divadla či hudební skupiny, přednášková místnost vybavená promítací technikou, klubovny apod. Město Buštěhrad 2008 – 2015 120 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU, zdroje MK ČR

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 3.1.2 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Zabezpečení provozovatele zámku Vyhledání vhodného partnera pro provozování zámku jako kulturního a společenského centra pro město a celý mikroregion. Město Buštěhrad 2010 0 Městský rozpočet

91

Opatření 3.1.3 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Obnovení historické naučné stezky Obnova historické naučné stezky – obnova a její rozšíření o území, kde jsou nové archeologické objevy (nálezy z budování kanalizace). Město Buštěhrad 2010 – 2012 100 000 Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU, Revolvingový fond MŽP

Strategický cíl: 3.2

Zlepšit image města pro rozvoj cestovního ruchu

Opatření 3.2.1 Popis opatření:

Vytvoření a aplikace koncepce městského marketingu Buštěhrad je město, které má dochované památkově chráněné a historicky cenné objekty, má rozvinutou infrastrukturu v oblasti sportu a potenciál rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu, které jsou doposud jen velmi málo využívány nebo nejsou využívány vůbec. Pro jeho další rozvoj a budoucí prosperitu je třeba zajistit zpracování marketingové strategie cestovního ruchu. Důležité je dopracovat řadu doprovodných aktivit, které napomohou k vytvoření lepších podmínek pro pobyt návštěvníků ve městě. Cílem opatření je podrobná analýza stávající situace v oblasti cestovního ruchu, na jejímž základě bude zpracována marketingová koncepce, která v sobě zahrne základní atributy rozvoje tohoto odvětví ve městě. Pro snazší orientaci ve městě je třeba dotvořit turistický informační systém, tzn. nasměrování k zajímavým turistickým cílům. Je potřebné také vytvořit kvalitní informační materiály (české i cizojazyčné). Město Buštěhrad 2010 – 2013 500 000 Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 3.2.2 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Rozšíření spolupráce s okolními obcemi Navázat město, jeho aktivity a aktivity místních organizací na aktivity vyvíjené v blízkém regionu, resp. Mikroregionu Údolí Lidického potoka Město Buštěhrad 2009 – 2018 1,5 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU, národní a krajské zdroje

92

Opatření 3.2.3 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Vybudování cyklostezek atraktivních pro cestovní ruch Vybudování cyklostezek propojujících jednotlivé obce a historické památky v rámci Mikroregionu Údolí Lidického potoka. Celkový rozsah cyklostezek je 45 km. Podařilo se projekt zakomponovat do plánu řešení cyklistické dopravy v rámci Středočeského kraje. Město Buštěhrad, Mikroregion Údolí Lidického potoka, 2009 – 2013 60 mil. Kč. Městský rozpočet, finanční zdroje mikroregionu ÚLP, Strukturální fondy EU, národní a krajské zdroje

Klíčová oblast č. 4

Komunikující město, veřejná správa

Strategický cíl: 4.1

Zajistit dobrou komunikaci města s občany i ostatními subjekty v regionu

Opatření 4.1.1 Popis opatření:

Vydávání místního zpravodaje Město bude i nadále vydávat časopis Buštěhradský zpravodaj obsahující základní informace o dění ve městě, a to zdarma do každé domácnost Město Buštěhrad 2009 – 2018 Ročně 100 000 Kč Městský rozpočet

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 4.1.2 Popis opatření:

Pravidelná aktualizace informací na internetovém portálu Město bude nadále rozvíjet internetový portál www.mestobustehrad.cz a podporovat další formy moderní komunikace s občany

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Město Buštěhrad 2009 – 2018 30 000 Kč ročně Městský rozpočet

93

Strategický cíl: 4.2

Zkvalitnit výkon činností státní správy a místní samosprávy

Opatření 4.2.1

Vytvoření strategie komunikujícího úřadu města, který bude občany vnímán jako více otevřený, vstřícnější a lépe komunikující. Vybudování informačního centra, zavedení systému kvality, větší využití moderních technik pro činnost úřadu, postup v kategoriích MA21, zapojení do NSZM Město Buštěhrad 2009 – 2015 1,5 mil. Kč Městský rozpočet

Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 4.2.2 Popis opatření:

Zlepšení kvalitního výkonu činností státní správy a místní samosprávy prostřednictvím personálu vybaveného potřebnými kompetencemi Vzdělávání pracovníků městského úřadu – nové legislativní normy, komunikace s občany, zavádění systémů kvality apod.

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Město Buštěhrad 2009 – 2018 750 000 Kč Městský rozpočet

Opatření 4.2.3

Zlepšení podmínek pro výkon státní správy a samosprávy, zajistit dostatečné materiálně-technické zabezpečení (prostory, vybavenost, dostupnost) Vytvořit pro činnost úřadu vhodné prostory (rekonstrukce zámku) s dobrou dostupností vč. handicapovaných občanů s dobrou materiální a technickou vybaveností. Postupnou revitalizací zámku vytvořit zázemí pro činnost úřadu s odpovídajícími prostory. Město Buštěhrad 2009 – 2018 30 mil. Kč – rozpočet na městský úřad Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 4.2.4 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aplikace a zavedení vhodné metody kvality uplatňované ve veřejné správě Usilovat o zlepšení činnosti a organizace úřadu zavedením vhodné a uznávané metody kvality ve veřejné správě (benchmarking, CAF apod.) včetně důsledného uplatňování principů MA21 v práci s veřejností s cílem postupu do kategorie D v rámci MA21. Město Buštěhrad 2009-2010 1 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU, Revolvingový fond MŽP 94

Strategický cíl: 4.3

Vytvořit a praktikovat městský marketing (identický cíl s cílem Opatření 3.2.1)

Opatření 4.3.1

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Vytvoření a aplikace koncepce městského marketingu – viz Opatření 3.2.1 Vytvoření marketingové strategie cestovního ruchu s definováním jednotlivých kroků a opatření pro zviditelnění města v oblasti cestovního ruchu v rámci Středočeského kraje i České republiky (informační systém, propagační materiály, webové stránky, zařazení do databází cestovního ruchu a volného času apod.). Město Buštěhrad 2009 – 2011 500 000 Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Klíčová oblast č. 5

Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura)

Strategický cíl: 5.1

Podporovat rozvoj neziskových organizací v Buštěhradě

Opatření 5.1.1

Systematizace spolupráce a podpora rozvoje neziskových organizací ve městě Usilovat o otevřenou a zodpovědnou komunikaci mezi městem a neziskovými organizacemi, uplatňovat principy komunitního přístupu k plánování a konkrétním akcím a aktivitám. Zavést transparentní grantový systém v rámci města pro podporu NNO. Město Buštěhrad ve spolupráci s NNO 2009 – 2013 Ročně dává město příspěvek na činnost neziskových organizací vč. sportovních organizací ve výši 500 000 Kč Městský rozpočet

Popis opatření:

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

95

Strategický cíl: 5.2

Rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro volnočasové aktivity

Opatření 5.2.1 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Revitalizace fotbalového hřiště Obnova povrchu stávajícího hřiště, dokončení kabin tak, aby mohly být zkolaudovány, napojení na veřejnou kanalizaci, instalovat zavlažovací systém Město Buštěhrad 2010-2011 10 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU

Strategický cíl: 5.3

Zlepšit podmínky pro cykloturistiku

Opatření 5.3.1

Vybudování cyklostezky v rámci Mikroregionu Údolí Lidického potoka (návaznost na opatření 3.2.3) Vybudování cyklostezek propojujících jednotlivé obce a historické památky v rámci Mikroregionu Údolí Lidického potoka. Celkový rozsah cyklostezek je 45 km. Podařilo se projekt zakomponovat do plánu řešení cyklistické dopravy v rámci Středočeského kraje. Město Buštěhrad, Mikroregion Údolí Lidického potoka 2009 – 2013 60 mil. Kč. Městský rozpočet, finanční zdroje mikroregionu ÚLP, Strukturální fondy EU, krajské zdroje

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Opatření 5.3.2 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Instalace města mobiliářem vč. mobiliáře pro cyklisty (identický cíl s cílem - Opatření 1.4.2, 3.2.3) Ze studie úprav veřejných prostor vyplynou mj. i požadavky na vybavení města městským mobiliářem, např. lavičky, stojany na kola, venkovní stoly, žardiniéry, zábrany, apod.) Město Buštěhrad 2009 – 2013 1 mil.Kč. Městský rozpočet

96

Strategický cíl: 5.4

Vznik a rozvoj rekreačních ploch

Opatření 5.4.1 Popis opatření:

Vytvoření studie revitalizace zeleně Zpracování studie regenerace systému veřejné zeleně města v písemné i digitální verzi: • soupis stávajících ploch a prvků veřejné zeleně v intravilánu obce („atlas“ intravilánu obce ve formátu A3 se zákresem aktuálního stavu zpracovaných v měřítku 1:500), vyhodnocení výměr ploch a počtů dřevin ve správě města, příprava podkladů pro následnou inventarizaci stávajících dřevin v území • inventarizace dřevin v intravilánu obce – vyhodnocení stávajícího stavu (stáří, sadovnická hodnota, zdravotní stav ap.), vyjma areálu zámeckého parku, který bude řešen následně samostatnou studií, která bude zadána na jaře 2009 • historická rešerše – soupis dostupných historických materiálů • fotodokumentace stávajícího stavu prvků veřejné zeleně v zájmovém území • dobové fotografie získané od veřejnosti Město Buštěhrad 2009 – 2010 500 000 Kč Městský rozpočet, Revolvingový fond MŽP

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 5.4.2 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Revitalizace a rozšíření ploch pro rekreaci Rekreační plochy – vznik a rozvoj rekreačních ploch - rybník, pásy zeleně, možnost výstavby zoo, navrhnout projekt realizace malého lesoparku ve vhodné lokalitě města, který by poskytoval možnost posezení a odpočinku uprostřed zeleně Město Buštěhrad 2009 – 2015 20 mil. Kč Městský rozpočet, Revolvingový fond MŽP, Strukturální fondy EU

97

Klíčová oblast č. 6

Životní prostředí

Strategický cíl: 6.1

Zlepšovat veřejnou zeleň a další rekreační plochy

Opatření 6.1.1

Tvorba studie revitalizace zeleně (identický cíl s cílem - Opatření 5.4.1) Zpracování studie regenerace systému veřejné zeleně města v písemné i digitální verze - 1 studie – obsah je podrobně popsán v kap. 3.2, rozsah cca 50 stran formátu A3, a 65 stran A4, soupis ploch (A3, 1:500), dřevin, situace stávajícího stavu,fotodokumentace, návrhy úprav (1:5000), pěstebních opatření, písemná i digitální verze Město Buštěhrad 2009 – 2010 500 000 Kč Městský rozpočet, Revolvingový fond MŽP

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 6.1.2 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 6.1.3 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Vznik Parku Ořešín, event. další plochy zeleně Realizací projektu vznikne nová zelená plocha, která se svým přírodě blízkým charakterem bude v maximální možné míře přibližovat původnímu využití území – rozlehlé ovocné sady, louky a pole. Projekt revitalizuje stávající, převážně náletovou zeleň a připojuje nové plochy, aby mohlo vzniknout rozsáhlé zelené centrum obytné zástavby. Pro obyvatele města vznikne rozsáhlé a příjemné území nabízející širokou škálu možností pro rekreační vyžití a volnočasové aktivity. V rámci projektu bude na přírodní park přeměněno území o rozsahu 16 532 m2, bude zde vysázeno 44 nových stromů a 129 keřů. Město Buštěhrad 2009 – 2011 10 mil. Městský rozpočet, Strukturální fondy EU - OPŽP Regenerace zeleně dle studie revitalizace zeleně Výsadby, revitalizace, ošetření dřevin, zakládání nových zelených ploch dle návrhů určených studií revitalizace zeleně Město Buštěhrad 2009 – 2013 7 mil. Kč Městský rozpočet, Revolvingový fond MŽP, Strukturální fondy EU – OPŽP

98

Strategický cíl: 6.2

Opatření 6.2.1 Popis opatření:

Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku města, zvýšení podílu OZE na energetické potřebě města

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Zateplení budov v majetku města Realizovat potřebné prvky pro snížení energetické náročnosti budov v majetku města – Mateřská škola, Základní škola, Dům s pečovatelskou službou Město Buštěhrad 2009 – 2013 30 mil. Kč Městský rozpočet, Strukturální fondy EU – OPŽP

Strategický cíl: 6.3

Snížení emisí a imisí ve městě

Opatření 6.3.1 Popis opatření:

Snížení imisí – výsadba izolační zeleně Realizovat výsadby izolační zeleně na inkriminovaných místech, která odcloní obytnou zástavbu od komunikací a průmyslových areálů Město Buštěhrad 2009 – 2013 5 mil. Kč Městský rozpočet, krajské zdroje, Strukturální fondy EU

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Opatření 6.3.2 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Ochranná opatření v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny Kladno – východ V úzké spolupráci s mikroregionem Údolí Lidického potoka zajistit nutný postup při budování nové průmyslové zóny. Nejprve zajistit vybudování obslužných komunikací a teprve následně realizaci jednotlivých podnikatelských záměrů a zabezpečit tak udržitelný rozvoj města a regionu. Město je účastníkem řízení. Město Buštěhrad, Mikroregion Údolí Lidického potoka 2009 – 2015 - iniciace a dohled nad postupem výstavby Městský rozpočet

Pozn.: V příloze č. 5 jsou uvedeny přehledy potřebných finančních prostředků dle jednotlivých klíčových oblastí a pro jednotlivé roky. (Náklady v jednotlivých letech jsou pouze teoretické, protože pro projekty zahrnující víceleté období nelze stanovit přesné částky příslušející k určitému roku realizace. V přehledech jsou proto náklady u víceletých projektů rozpočítány pro jednotlivé roky rovnoměrně.)

99

6. MONITOROVACÍ ČÁST

Neopominutelnou součástí uskutečňování SPRM je monitoring jeho výsledků a výstupů, který se uskutečňuje prostřednictvím tzv. akčních plánů. Součástí zpracovaných akčních plánů musí být stanovení reálně měřitelných monitorovacích ukazatelů, které pomohou zhodnotit úspěšnost (rozsah a kvalitativní posun) jednotlivých projektů i plánu jako celku. Hodnocení musí probíhat v pravidelných časových intervalech, např. ke konci každého kalendářního roku. Vhodnými monitorovacími ukazateli jsou například rozloha revitalizovaných ploch, kvantifikace úspor energií, nárůst počtu nových služeb a počtu obyvatel, kteří je využívají, zvýšení vzdělanosti, vznik různých studií apod. Na základě výsledků monitoringu a s přihlédnutím k aktuální situaci města a relevantním vnějším faktorům by měl být strategický plán aktualizován.

100

7. IMPLEMENTACE

Jedním z důležitých podnětů pro vytvoření strategického dokumentu bylo naplnění principu evropské regionální politiky, kterým je dlouhodobé plánování rozvoje územně správních celků. Existence rozvojového dokumentu a jeho postupné naplňování je jedním z podpůrných faktorů při předkládání žádostí o finanční podporu ze zdrojů Evropské unie, ostatních finančních mechanismů, ale také krajských i národních dotačních možností. Proces postupného uskutečňování návrhů strategického plánu se nazývá „implementace“. Implementace je složitým procesem, jehož funkčnost je závislá na: • politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám města • vyvážené koncepci, systému přípravy a realizace projektů • organizační struktuře a způsobu práce na naplňování plánu • spolupráci zainteresovaných subjektů (měst a obcí, neziskových organizací, podnikatelů, partnerů apod.) • komunikaci, publicitě a osvětě • kontrole • zpětné vazbě.

7.1

Institucionální zabezpečení

Řídící a pracovní skupina po zpracování strategického plánu bude plnit funkci tzv. implementační skupiny a nadále zastávat řídící funkci s plným vědomím a zodpovědností vůči těmto úkolům: • • • •

•

Řídit svoji činnost podle zpracovaného strategického plánu Zpracovat aktualizace plánu, které budou sledovat a upřesňovat realizaci strategického plánu dle klíčových oblastí, strategických cílů a opatření (tzv. akční plán) Zajistit odbornost v systematickém rozvoji města Zpracovat jasné postupy pro práci na jednotlivých projektech: o příprava a sběr o zařazení do klíčových oblastí, strategických cílů a opatření o příprava a realizace veřejných zakázek o zabezpečení smluvních vztahů o zpracování projektové dokumentace o zpracování projektové žádosti o finanční podporu ze zvolených dotačních mechanismů o realizace projektu o monitoring a kontrola o udržitelnost a životnost projektů atd. Komunikovat se zainteresovanými subjekty a rozhodujícími partnery ve městě a okolí 101

•

Koordinovat a ustanovit pravidla pro celý rozvojový proces města Buštěhrad.

Výkonnou složkou implementační skupiny bude „manažer rozvoje města“ – pověřený zastupitel města - s přesně stanovenými kompetencemi ve vztahu k implementační skupině.

7.2

Financování rozvoje

Zabezpečení financování projektových záměrů je zcela jednoznačně považováno za klíčový moment v celém rozvojovém procesu. Nelze však díky němu opomenout další důležité faktory, bez kterých nelze projektový záměr uskutečnit, a to: • určení priorit • správné nastavení celého projektového cyklu • personální obsazení • transparentnost všech rozhodovacích procesů • efektivita a účelnost použití finančních prostředků • způsob řešení krizových situací a určení odpovědnosti • zapojení a působnost nadregionálních orgánů a institucí Všechny tyto faktory významně ovlivňují proces zpracování projektů a předkládání jako žádostí o finanční podporu. Je nutné, aby spolu dobře fungovaly a navzájem se prolínaly a doplňovaly. V opačném případě může dojít k chaotickému přístupu, špatné koordinaci a vážnému odklonu od realizace strategického plánu, v krajním případě i k nutnosti vrátit poskytovateli dotací získané finanční prostředky. Financování vybraných projektů bude probíhat formou dofinancování z různých finančních zdrojů. Město musí zcela odpovědně počítat s vlastním podílem, a to jak v případě, že bude projekt hrazen plně z rozpočtu města tak i v případě, že bude projekt hrazen z více zdrojů. Město má pro tyto účely vytvořený tzv. fond na přípravu projektů a rezervní fond (Fond rozvoje města Buštěhrad), ze kterého se předpokládá financování projektových záměrů, ale především jejich projektová příprava. Významnými zdroji financování jednotlivých záměrů bude kraj, státní rozpočet, strukturální fondy EU, ostatní finanční mechanismy. Tyto zdroje mohou hrát ve financování projektů zásadní roli, ale musí být na ně pohlíženo jako na zdroje doplňkové ne zcela nahrazující vlastní finanční prostředky města na jeho rozvoj. Pro možnost čerpání těchto finančních zdrojů je nutná kvalitní a včasná příprava projektových záměrů. Po definování jednotlivých opatření a z nich vyplývajících projektových záměrů je nutné, aby byly tyto záměry posouzeny pohledem oproštěným od specifických problémů jednotlivých klíčových oblastí. Tak mohou být vygenerovány ucelené a komplexní projekty, které v sobě zahrnují provázanost klíčových oblastí a mají na realizaci z jiných finančních zdrojů než zdrojů města větší šanci než velké množství roztříštěných malých a neucelených projektů. Tato oblast svojí závažností a rozhodujícím efektem pro naplnění záměrů a cílů strategického plánu vyžaduje jasný konsensus, spolupráci, podporu a kvalitní koordinaci všech zainteresovaných subjektů

102

7.3

Postup realizace (cyklus implementace)

Cyklus implementace strategického plánu má tři základní fáze, které vyžadují provádění nutných a opakovaných činností: A. Přípravná fáze B. Návrh akčního plánu C. Realizace akčního plánu

-

hodnocení projektů dle stanovených kritérií rozhodnutí o zařazení projektu do potenciálu průběžná aktualizace potenciálu projektů návrh způsobu podpory projektů výběr projektů do akčního plánu pro realizaci v daném období schválení vybraných projektů realizace projektů kontrola, monitoring a zajištění udržitelnosti projektů

V následujícím textu jsou blíže popsány jednotlivé fáze implementačního cyklu a činností jednotlivých orgánů města, které se na implementaci strategického plánu podílejí. 7.3.1

Přípravná fáze

Identifikace projektů (základní výběr projektů do potenciálu) Základním úkolem implementační skupiny je vytvářet nové projektové záměry vycházející ze strategického plánu, trvale podněcovat zainteresované subjekty k jejich vzniku a vést o nich systematický přehled. Díky této činnosti je vytvořena řada záměrů, které tvoří základnu pro realizace opatření vedoucích k jejímu naplnění a seznamu potenciálních předkladatelů projektových záměrů. Důležitou platformou pro získávání nových námětů je komunikace s veřejností, podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi, spolky a dalšími subjekty působícími na území města. Pro snadný přehled o všech projektech a jednotnost postupu při definování záměru bude vytvořen jednotný formulář (Projektový list – viz Příloha č. 2), který umožní získat přehledné a uspořádané informace o projektu. Hodnocení projektů dle stanovených kritérií Jednotliví předkladatelé projektových záměrů připraví své žádosti dle stanoveného postupu, záměry budou posuzovány implementační skupinou, zda svým obsahem a koncepcí jsou v souladu se SPRM a budou posuzovány dle specifických ukazatelů. Implementační skupina zhodnotí kvalitu projektu, jeho soulad se strategickými cíli a opatřeními relevantní klíčové oblasti a rozhodne o zařazení projektu do potenciálu. Rozhodnutí o zařazení projektu do potenciálu Ze zpracovaného potenciálu budou na základě dohody všech zúčastněných a zainteresovaných subjektů stanoveny prioritní projekty, o jejich uskutečnění budou všichni usilovat ve stanoveném čase. 103

Další kritéria, která musí být při výběru prioritních projektů zohledněna: • soulad s ostatními cíli strategického plánování • reálnost záměru a schopnost jeho realizace • finanční náročnost projektu • způsob financování projektu • harmonogram přípravy a realizace projektu Průběžná aktualizace potenciálu projektů Potenciál projektů bude pravidelně aktualizován a upravován dle současné situace v rozvoji města. 7.3.2 Návrh akčního plánu Návrh způsobu podpory projektu Město bude schopné poskytovat různé typy podpory projektových záměrů: 1.Realizace projektů z rozpočtu města Předkladatel – město nebo jeho příspěvková organizace Financování – plně z rozpočtu města 2. Přímá podpora projektů prostřednictvím fondu rozvoje města zřízeného Městem Buštěhrad Předkladatel – veřejnoprávní subjekty, podnikatelské subjekty Financování – dofinancování z rozpočtu města, finanční spoluúčast předkladatele 3. Nepřímá podpora projektů Předkladatel – subjekty zainteresované na rozvoji města Financování – předkladatel, jiné zdroje, město se finančně nepodílí Výběr projektů do akčního plánu pro realizaci v daném období Činností navazující na rozhodnutí o způsobu podpory projektu je rozhodnutí o zařazení projektů do akčního plánu. Podmínky úspěšného akčního plánu: • • • •

reálnost – provedení záměru a finanční zdroje vhodné časové období – 1-2 roky soulad a podpora – dohoda všech zainteresovaných stran přesná definice projektového záměru

104

• • •

způsob jejich podpory harmonogram projektu personální zabezpečení realizace projektu

7.3.3 Realizace akčního plánu Schválení vybraných projektů Rozhodování zastupitelstva o podpoře vybraných projektů, resp. o schválení akčního plánu, probíhá v souladu s nastavenými rozhodovacími mechanismy městské samosprávy. Realizace projektů Základní podmínky realizace projektů: • kvalitní a bezpečný legislativní rámec realizace projektu mezi žadatelem a městem • definování závazků města a žadatele – příjemce podpory, a to po celou dobu přípravy, realizace, monitoringu a udržitelnosti projektu • volba vhodného způsobu financování – kofinancování, vhodný dotační titul, bankovní úvěr apod. Kontrola, monitoring a udržitelnost projektů Kontrola a monitoring projektů se odvíjejí od způsobu finanční podpory projektu městem. Jde o pečlivé a soustavné vyhodnocování aktuálního stavu projektu, naplňování jeho cílů, stanovených kritérií, dodržování závazků a efektivního způsobu financování, a to nejen ve fázi přípravy a realizace, ale také ve fázi tzv. udržitelnosti projektu (tj. minimální doba, po kterou musí projekt provozován v plném rozsahu).

7.4

Monitoring implementace a komunikace s okolím

7.4.1 Místní agenda 21 Co je MA21? Místní agenda 21 (MA21) MA 21 je progresivní metoda, která zastřešuje zvyšování kvality veřejné správy a vede k praktickému uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Správné uplatnění MA21 by mělo přinést kromě kvalitnější a efektnější práce veřejné správy i řadu přidaných hodnot – spokojenost obyvatel, jejich zapojování do veřejného života i do spolurozhodování o věcech veřejných a o strategii rozvoje obce. MA21 byla zařazena mezi systémy kvality zaváděné ve veřejné správě. Jedním ze způsobů zavádění této metody je tzv. komunitní plánování.

105

Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený: na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká na dialog a vyjednávání na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.

• • •

Komunitní plán (KP) Komunitní plán nebo také „Plán zdraví a života“ je dohoda, která formuluje problémy z pohledu veřejnosti, přičemž jsou sledovány všechny oblasti s vlivem na kvalitu života a zdraví obce, města či regionu. KP vzniká tzv. procesem „plánování odspodu“ za účasti a zapojení veřejné správy, odborníků a zástupců široké veřejnosti a je důležitým podkladem pro tvorbu strategického plánu konkrétní municipality. Udržitelný rozvoj Velmi často se můžeme setkat s konstatováním, že udržitelný rozvoj je odpovědí na stále se prohlubující negativní důsledky působení člověka na tuto planetu a její jednotlivé složky. Podstatou udržitelného rozvoje je sladění sociálního, environmentálního a ekonomického pilíře lidské společnosti tak, aby současná generace neohrožovala uspokojováním svých potřeb možnosti a schopnosti příštích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Způsoby zavedení MA21 MA21 lze zavést těmito způsoby: • • • • • • • • •

výkon a provoz místní správy směřující k udržitelnosti začleňování principů udržitelného rozvoje mezi priority samospráv a do dokumentů zvyšování povědomí o trvale udržitelném rozvoji, vzdělávání a výchova poradenství, konzultační a informační činnost zapojování veřejnosti do rozhodování spolupráce, partnerství vytvoření místní strategie udržitelného rozvoje a akčního plánu měření účinnosti procesu MA21, informování a rozbor dosaženého pokroku sledování dalších stanovených ukazatelů (např. sada indikátorů ECI).

106

Vysvětlení pojmů:

Agenda 21

Místní Agenda 21 (MA21)

Místní Agenda 21

Udržitelný rozvoj

Dokument OSN, který byl přijat na konferenci o životním prostředí v Rio de Janiero roku 1992 (na tzv. "Summitu Země"). Je programem pro 21. století, ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi. Je prováděna v konkrétním čase a místě a v obci nebo regionu. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Odkazuje na Vaše vlastní místo působení, bydliště, obec, případně region. Slovo latinského původu a znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle. Vztahuje se k tomu, co musíme udělat v 21. století, vyzývá k uvažování v delším časovém horizontu. Nebo také trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby (G. H. Brundlandová, Naše společná budoucnost, 1987). Je to způsob života, který je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím. Spočívá také na rovnováze mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (§ 6 zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí).

7.4.2 Plán postupu v Místní agendě 21 Město Buštěhrad na jaře 2008 zažádalo o zařazení do MA21. Registrace proběhla v pořádku, účet je funkční. Proběhla volba politika a koordinátora MA21. V souladu s požadavky MA21 byl zpracován ÚP vč. 2 změn a dokončuje se SPRM. Byly uspořádány akce pro veřejnost. Pro postup do kategorie D má město zpracovaný následující plán postupu, který v sobě obsahuje také zapojení obyvatelstva do rozvoje města: Příloha č. 3 - Akční plán pro postup do kategorie „D“ MA21

107

7.4.3 Monitoring, kontrola a aktualizace strategického plánu Monitoring tohoto dokumentu v sobě obsahuje průběžné hodnocení plnění SPRM dle definovaných pravidel, což zabezpečuje aktuální přehled o stavu implementace plánu. Získané přehledy jsou předkládány ke schválení zastupitelstvu města, které navrhuje také vhodné změny, úpravy v jednotlivých projektových záměrech. Pro vyhodnocování plánu byly stanoveny jednotlivé monitorovací ukazatele, které ukazují, jakým způsobem jsou naplňovány stanovené strategické cíle a jaké je třeba provést změny a úpravy pro naplnění rozvojových záměrů města. I v této fázi je podmínkou kvalitní a otevřená komunikace všech zúčastněných subjektů, dále účast odborníků, jednostranná podpora ze strany vedení města, zainteresovanost organizačních složek státní správy, podnikatelských i nepodnikatelských subjektů působících ve městě, informovanost a zapojení veřejnosti. Nemůže se jednat o uzavřený proces ve městě samotném, ale je nutná účast kraje, nadregionálních a státních institucí, eventuálně zahraničních partnerů. Z výše uvedeného vyplývá, že celý proces přípravy a realizace strategického plánu nutně musí provázet princip partnerství. Partnerství je jedním z principů, na kterém je založeno fungování základních evropských mechanismů. Jde o aktivní účast na přípravě, realizaci i udržitelnosti projektu. Partnery mohou být místní, nadregionální i zahraniční subjekty, které mají trvalý zájem na kvalitním uskutečnění a fungování projektu. Poskytují odbornou a morální podporu projektu, přirozeným způsobem provádějí kontrolu ve všech fázích projektového cyklu, pomáhají při řešení krizových situací a naplňují řadu dalších neopominutelných zásad nutných pro úspěšné naplnění projektových záměrů. Pro vyvážený přístup k rozvoji města je důležité partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

108

Seznam zkratek

ATÚ – Automatizovaná telefonní ústředna CR – Cestovní ruch ČOV – Čistírna odpadních vod ČNR – Česká národní rada ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DDM – Dům dětí a mládeže DSO – Dobrovolný svazek obcí ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie EVVO – Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta EHP – Evropský hospodářský prostor GDV – Grantový a dotační výbor ICT – Informační a komunikační technologie IPRM – Integrovaný plán rozvoje města MěÚ – Městský úřad MK ČR – Ministerstvo kultury České republiky MMR ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MŠ – Mateřská škola MŠMT ČR – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MZE ČR – Ministerstvo zemědělství České republiky MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky NNO – Nevládní neziskové organizace NP – Národní park NSZM ČR – Národní síť Zdravých měst České republiky OPLLZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPŽP – Operační program Životní prostředí OSN – Organizace spojených národů OZE – Obnovitelné zdroje energie RF MŽP – Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR

109

ROP – Regionální operační program SID – Středočeská integrovaná doprava SPRM – Strategický plán rozvoje města SWOT analýza –Standardní metoda používaná k definování analytických poznatků o sledovaném jevu. V metodickém pojetí představuje silný nástroj pro celkovou analýzu vnitřních a vnějších činitelů. Zaznamenává silné a slabé stránky posuzované oblasti a faktory vyjadřující příležitosti rozvoje a vnější hrozby ŠD – Školní družina ŠJ – Školní jídelna ŠVP – Školní vzdělávací program TŽ – Třinecké železárny ÚAP – Územně analytické podklady ÚLP – Údolí Lidického potoka ÚSES - Územní systém ekologické stability ZŠ – Základní škola ZUŠ – Základní umělecká škola

110

PŘÍLOHA 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Buštěhradu

Obsah: Příloha 1

Strana přílohy 1

Příloha 1.1

Dotazník

2

Příloha 1.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli

6

města Buštěhradu Příloha 1.2.1

Celkový dojem ze života v Buštěhradě

6

Příloha 1.2.2

Dostupnost služeb pro občany

7

Příloha 1.2.3

Volný čas, kultura, sport, spolkový život

8

Příloha 1.2.4

Hřiště, mobiliář

9

Příloha 1.2.5

Život seniorů a osob s postižením

10

Příloha 1.2.6

Životní prostředí

11

Příloha 1.2.7

Zelené a vodní plochy

12

Příloha 1.2.8

Úklid, odpady

13

Příloha 1.2.9

Doprava

14

Příloha 1.2.10

Pěší a cyklisté

15

Příloha 1.2.11

Bezpečnost

16

Příloha 1.2.12

Komunikace MČ s občany

17

Příloha 1.2.13

Jaké zdroje pro získávání informací o dění v MČ

18

preferujete? Příloha 1.2.14

Které oblasti považujete za klíčové pro rozvoj MČ?

1

19

Příloha 1.1 Dotazník

Jak zlepšit život v Buštěhradě?

Vážená paní, vážený pane, dostává se Vám do rukou dotazník, který nám všem má pomoci stanovit priority dalšího rozvoje našeho města. Touto formou se snažíme oslovit co nejširší okruh občanů a budeme velmi rádi, pokud i Vy přispějete svými názory a podněty. Vaše odpovědi významně napomohou našemu úsilí o zlepšení stávající situace. Zdvořile Vás žádáme o vyplnění tohoto dotazníku. V případě Vašeho zájmu i o přímou účast na rozvojových aktivitách města Vaši pomoc rádi uvítáme. Věřím, že se nám společným úsilím podaří docílit toho, abychom se v našem městě vždy cítili dobře a byli na něj právem hrdí. Děkuji Vám předem za Vaši pomoc a podporu Ing. Václav Nový starosta města

Dotazník je anonymní. Jeho vyplnění je dobrovolné, a pokud se Vám některé otázky zdají být příliš osobní, nemusíte na ně odpovídat. U jednotlivých otázek doplňujte, prosím, do rámečků na pravé straně čísla dle uvedené hodnotící škály: 1 – ano) 2 – spíše ano 3 – spíše ne 4 – ne 5 – nevím, nezajímám se o tuto problematiku Vyplněný dotazník můžete odevzdat v podatelně MěÚ Hřebečská 660, 273 43 Buštěhrad nebo v budově Základní školy Buštěhrad. Celkový dojem ze života v Buštěhradě a. Jste spokojeni s místem Vašeho bydliště? b. Jste spokojeni se vzhledem a péčí o památky ve městě? c. Jste spokojeni s čistotou města, úklidem veřejných ploch? d. Jste spokojeni s občanskou vybaveností v okolí Vašeho bydliště (zdravotnická zařízení, školka, škola, obchody, pošta, banka, bankomat)?

2

F F F F

e. Pokud by Vám bylo nabídnuto srovnatelné bydlení a práce v jiném městě, přestěhovali byste se? Dostupnost služeb pro občany a. Jste spokojeni s dostupností mateřských škol a základních škol? b. Jste spokojeni s dostupností základní zdravotní péče (praktický lékař, zubař apod.)? c. Jste spokojeni s dostupností sociálních služeb? Volný čas, kultura, sport a spolkový život a. Jste spokojeni s nabídkou kulturních akcí (kino, divadlo, koncerty apod.)? b. Jste spokojeni s nabídkou aktivního sportovního vyžití pro členy sportovních organizací? c. Jste spokojeni s nabídkou aktivního sportovního vyžití pro neregistrované sportovce? d. Jste spokojeni s nabídkou ostatních možností trávení volného času (zájmové organizace, kurzy, veřejný internet apod.)? Hřiště, mobiliář a. Je dostatek hřišť pro předškolní děti? b. Je dostatek hřišť školní děti? c. Je dostatek hřišť pro starší mládež a dospělé? d. Jsou hřiště dobře udržována? e. Je ve městě dostatek mobiliáře (míst k posezení, odpad. košů, stojanů na kola)? Život seniorů a osob s postižením a. Je město vstřícné i pro osoby hůře pohyblivé (bezbariérové přechody, vstupy do veřejných budov, apod.)? b. Je ve městě dostatek služeb pro seniory a handicapované? c. Je ve městě dostatek volnočasových aktivit pro seniory? Životní prostředí a. Jste spokojeni s kvalitou ovzduší ve městě? b. Jste spokojeni s hladinou hluku ve městě? c. Jste spokojeni se stavem a rozsahem veřejných prostranství a zeleně? d. Jste spokojeni s údržbou veřejných prostranství (sekání trávy, čištění ulic, úklid sněhu apod.)? Zelené a vodní plochy a. Je ve městě dostatečná rozloha zelených ploch? b. Je většina zelených ploch kultivovaná, je zde málo neupravených míst? c. Zvýšila se kvalita péče o zeleň v posledních letech? d. Je ve městě dostatek ploch zeleně, které je možné využít pro relaxaci a sport (pikniky, míčové hry, sáňkování apod.)? e. Je ve městě dostatek vodních ploch s estetickou a krajinotvornou funkcí? f. Je ve městě dostatek vodních ploch sloužících k rekreaci (koupání, bruslení)? Úklid, odpady a. Třídíte odpady?

F F F F F F F F F F F F F

F F F F F F

F F F F F F F

3

b. Třídíte všechny druhy odpadů, pro které jsou ve městě instalovány sběrné nádoby? c. Je ve městě dostatek kontejnerů a jsou vyváženy dostatečně často? d. Je docházková vzdálenost ke kontejnerovým stáním pro vás přijatelná? e. Uvítali byste možnost třídění bio odpadu? f. Uvítali byste, kdybyste měli možnost jednou až dvakrát ročně odevzdat obnošené šatstvo pro účely charity? Silniční doprava a. Jste spokojeni s průjezdností v dopravní špičce (ráno, odpoledne)? b. Jste spokojeni s množstvím parkovacích ploch ve městě? c. Jste spokojeni s kvalitou komunikací (silnice, chodníky, křižovatky)? d. Jste spokojeni s dopravním značením? Pěší a cyklisté a. Jste spokojeni s podmínkami pro chodce? b. Jste spokojeni s podmínkami pro cyklisty? c. Pokud by se podmínky pro cyklisty ve městě zlepšily, dávali byste v případě možnosti kolu přednost před autem? d. Je v okolí města dostatek cyklostezek? e. Jsou cyklostezky dobře značeny? Bezpečnost a. Jak jste spokojeni s prací policie? b. Jak jste pokojeni s celkovou bezpečností města (opatření k zamezení kriminality, výtržnictví, vandalismu)? c. Jste spokojeni s bezpečnostními opatřeními pro cestu dětí do školy? d. Jste spokojeni s bezpečnostními opatřeními v okolí škol, hřišť apod. (dopravní značení, přehlednost situace, oplocení hřišť apod.) Podnikání a. Jak jste spokojeni s podmínkami pro rozvoj podnikání ve městě (poradenství pro začínající podnikatele, bankovní služby, podnikatelské inkubátory, činnost živnostenského odboru apod.)? b. Jak jste spokojeni s nabídkou prostor pro podnikání ve městě c. Jak jste spokojeni s možnostmi a kvalitou dalšího vzdělávání (rekvalifikační kurzy, jazykové kurzy apod.) Komunikace města s občany a. Myslíte si, že je zapojení občanů do rozvoje města důležité? b. Vytváří město dostatečné zázemí pro rozvoj zájmových skupin a neziskových organizací? c. Jste zapojen/a v některé takové skupině? d. Poskytuje město dostatek informací o dění ve městě? e. Jste spokojeni s úrovní webových stránek města? f. Město se zapojilo do celoevropského hnutí MA21, které usiluje o zlepšení podmínek ve městech a větší zapojení veřejnosti do dění ve městě. Zajímalo by Vás více informací o cílech tohoto hnutí? g. Myslíte si, že město dostatečně komunikuje s okolními obcemi a městy?

4

F F F F F F F F F F F F F F F F F F

F F F F F F F F F F

Jaké zdroje pro získání informací o dění ve městě preferujete? Vyznačte křížkem (max. 3 možnosti – dle Vašich osobních priorit) a. Oficiální webové stránky Buštěhradu b. Buštěhradský zpravodaj c. Zasílání informací mailem d. Městské vývěsky e. Veřejná projednávání – setkání představitelů města s občany

F F F F F

Které oblasti považujete pro další rozvoj města za klíčové? Vyznačte křížkem (max. 3 možnosti – dle Vašich osobních priorit) a. Tvorba podmínek pro bydlení b. Zlepšení podmínek v sociální oblasti c. Rozšiřování a zkvalitňování podmínek pro volnočasové aktivity d. Řešení dopravy e. Ochrana životního prostředí, péče o městskou zeleň f. Péče o historické dědictví města g. Vytváření nových pracovních míst h. Rozvoj cestovního ruchu i. Rozvoj školství j. Rozvoj a rozšiřování zdravotních služeb k. Řešení otázek bezpečnosti, snižování kriminality ve městě

F F F F F F F F F F F

Jiné? Uveďte, prosím…………….………………………………………….

Pokud máte zájem se aktivně zúčastnit akcí pořádaných městem (příprava rozvojových dokumentů, organizace volnočasových aktivit, dobrovolnická práce apod.), uveďte zde prosím kontakt na Vás. (Vyplněný dotazník bude zpracován anonymně. Po vyplnění můžete ústřižek s kontaktními údaji oddělit a odevzdat zvlášť.) Kontaktní údaje Jméno a příjmení:…………….…………………………………………………….. Adresa:……………………………………………………………………………... Tel.:………………………….. E-mail:……………………………………………

5

Příloha 1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Buštěhradu Příloha 1.2.1 Celkový dojem ze života v Buštěhradě Celkem odpovědí 136 129 131 134 124

Otázka místo bydliště vzhled a péče o památky čistota a úklid veř. ploch občanská vybavenost v místě ochota se stěhovat

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 50 21 24 17 29

spíše ano 47 44 58 20 17

spíše ne 25 32 28 51 17

ne 14 22 20 46 60

nevím 0 10 1 0 1

ne 10.29 17.05 15.27 34.33 48.39

nevím 0.00 7.75 0.76 0.00 0.81

Míra spokojenosti v % ano 36.76 16.28 18.32 12.69 23.39

spíše ano 34.56 34.11 44.27 14.93 13.71

spíše ne 18.38 24.81 21.37 38.06 13.71

60.00 50.00 40.00 30.00 20.00 10.00 0.00 místo bydliště

vzhled a péče o památky ano

čistota a úklid veř. občanská ochota se stěhovat ploch vybavenost v místě

spíše ano

spíše ne

6

ne

nevím

Příloha 1.2.2 Dostupnost služeb pro občany Celkem odpovědí 128 127 126

Otázka ZŠ,MŠ zdravotní péče sociální služby

Míra spokojenosti s dostupností služeb v absolutních číslech ano 28 29 28

spíše ano 23 29 35

spíše ne 32 36 27

ne 24 30 10

nevím 21 3 26

Míra spokojenosti s dostupností služeb v % ano 21.88 22.83 22.22

spíše ano 17.97 22.83 27.78

spíše ne 25.00 28.35 21.43

ne 18.75 23.62 7.94

nevím 16.41 2.36 20.63

30 25 20 15 10 5 0 ZŠ,MŠ

zdravotní péče ano

spíše ano

spíše ne

7

sociální služby ne

nevím

Příloha 1.2.3 Volný čas, kultura, sport, spolkový život

Otázka nabídka kulturních akcí nabídka pro organizované sportovce nabídka pro neorganizované sportovce ostatní možnosti trávení volného času

Celkem odpovědí 125 116 130 101

Míra spokojenosti s nabídkou v absolutních číslech ano 37 20 17 16

spíše ano 33 45 54 14

spíše ne 40 32 36 39

ne 15 8 17 12

nevím 0 11 6 20

Míra spokojenosti s nabídkou v % ano 29.60 17.24 13.08 15.84

spíše ano 26.40 38.79 41.54 13.86

spíše ne 32.00 27.59 27.69 38.61

ne 12.00 6.90 13.08 11.88

nevím 0.00 9.48 4.62 19.80

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 nabídka kulturních akcí

ano

nabídka pro organizované sportovce spíše ano

nabídka pro neorganizované sportovce spíše ne

8

ne

ostatní možnosti trávení volného času 

nevím

Příloha 1.2.4 Hřiště, mobiliář Celkem odpovědí 108 120 118 109 119

Otázka hřiště pro předškolní děti hřiště pro školní děti hřiště pro mládež a dospělé údržba hřišť mobiliář

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 41 19 24 22 14

spíše ano 29 37 36 35 37

spíše ne 19 29 32 20 11

ne 9 22 14 7 39

nevím 10 13 12 25 18

ne 8.33 18.33 11.86 6.42 32.77

nevím 9.26 10.83 10.17 22.94 15.13

Míra spokojenosti v % ano 37.96 15.83 20.34 20.18 11.76

spíše ano 26.85 30.83 30.51 32.11 31.09

spíše ne 17.59 24.17 27.12 18.35 9.24

40 35 30 25 20 15 10 5 0 hřiště pro předškolní děti

hřiště pro školní děti

ano

hřiště pro mládež a dospělé

spíše ano

spíše ne

9

údržba hřišť

ne

nevím

mobiliář

Příloha 1.2.5 Život seniorů a osob s postižením Celkem odpovědí 99 122 91

Otázka bezbariérovost MČ služby pro seniory a handicap. aktivity pro seniory a handicap.

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 10 26 14

spíše ano 34 32 17

spíše ne 39 9 10

ne 12 12 5

nevím 4 43 45

ne 12.12 9.84 5.49

nevím 4.04 35.25 49.45

Míra spokojenosti v % ano 10.10 21.31 15.38

spíše ano 34.34 26.23 18.68

spíše ne 39.39 7.38 10.99

60

50

40

30

20

10

0 bezbariérovost MČ

služby pro seniory a handicap. ano

spíše ano

spíše ne

10

ne

aktivity pro seniory a handicap. nevím

Příloha 1.2.6 Životní prostředí Celkem odpovědí 123 124 132 135

Otázka kvalita ovzduší hladina hluku veřejné plochy a zeleň údržba veř. ploch a zeleně

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 8 29 21 34

spíše ano 29 27 32 35

spíše ne 27 16 22 27

ne 59 47 56 20

nevím 0 5 1 19

ne 47.97 37.90 42.42 14.81

nevím 0.00 4.03 0.76 14.07

Míra spokojenosti v % ano 6.50 23.39 15.91 25.19

spíše ano 23.58 21.77 24.24 25.93

spíše ne 21.95 12.90 16.67 20.00

60 50 40 30 20 10 0 kvalita ovzduší

hladina hluku ano

spíše ano

veřejné plochy a zeleň spíše ne

11

ne

nevím

údržba veř. ploch a zeleně

Příloha 1.2.7 Zelené a vodní plochy Celkem odpovědí 134 136 92 123 111 131

Otázka rozloha zelených ploch úprava zelených ploch zlepšení péče o zeleň dostatek rekreač. zel. ploch dostatek vodních ploch dostatek rekreač. vod. ploch

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 7 33 32 11 23 38

spíše ano 22 45 31 7 42 31

spíše ne 46 37 12 43 3 17

ne 54 19 10 60 12 12

nevím 5 2 7 2 31 33

ne 40.30 13.97 10.87 48.78 10.81 9.16

nevím 3.73 1.47 7.61 1.63 27.93 25.19

Míra spokojenosti v % ano 5.22 24.26 34.78 8.94 20.72 29.01

spíše ano 16.42 33.09 33.70 5.69 37.84 23.66

spíše ne 34.33 27.21 13.04 34.96 2.70 12.98

60 50 40 30 20 10 0 rozloha zelených ploch

úprava zelených ploch ano

zlepšení péče o zeleň spíše ano

dostatek rekreač. dostatek vodních dostatek rekreač. zel. ploch ploch vod. ploch

spíše ne

12

ne

nevím

Příloha 1.2.8 Úklid, odpady

Otázka Třídíte odpady? Třídíte všechny odpady? Je dost kontejnerů; včas vyvezených? Vyhovuje vzdálenost ke kontejnerům? Chcete třídit bio-odpad? Dávali byste oblečení na charitu?

Celkem odpovědí 113 116 147 136 106 134

Počet odpovědí v absolutních číslech ano 79 43 33 69 37 68

spíše ano 15 23 52 32 17 29

spíše ne 7 8 23 21 24 22

ne 12 40 17 4 13 8

nevím 0 2 22 10 15 7

ne 10.62 34.48 11.56 2.94 12.26 5.97

nevím 0.00 1.72 14.97 7.35 14.15 5.22

Počet odpovědí v % ano 69.91 37.07 22.45 50.74 34.91 50.75

spíše ano 13.27 19.83 35.37 23.53 16.04 21.64

spíše ne 6.19 6.90 15.65 15.44 22.64 16.42

80 70 60 50 40 30 20 10 0 Třídíte odpady?

Třídíte všechny odpady? ano

Je dost kontejnerů; Vyhovuje vzdálenost včas vyvezených? ke kontejnerům? spíše ano

spíše ne

13

ne

nevím

Chcete třídit bio‐ odpad?

Dávali byste oblečení na charitu?

Příloha 1.2.9 Doprava Celkem odpovědí 126 126 106 134

Otázka průjezdnost ve špičce možnost parkování kvalita komunikací dopravní značení

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 25 52 21 56

spíše ano 43 6 49 44

spíše ne 31 15 18 10

ne 10 32 18 19

nevím 17 21 0 5

ne 7.94 25.40 16.98 14.18

nevím 13.49 16.67 0.00 3.73

Míra spokojenosti v % ano 19.84 41.27 19.81 41.79

spíše ano 34.13 4.76 46.23 32.84

spíše ne 24.60 11.90 16.98 7.46

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 průjezdnost ve špičce

možnost parkování ano

spíše ano

kvalita komunikací spíše ne

14

ne

nevím

dopravní značení

Příloha 1.2.10 Pěší a cyklisté Celkem odpovědí 133 111 124 96 87

Otázka podmínky pro chodce podmínky pro cyklisty ochota užívat kolo počet cyklostezek značení cyklostezek

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 54 7 48 12 10

spíše ano 33 27 8 17 15

spíše ne 12 20 16 25 18

ne 27 41 33 23 23

nevím 7 16 19 19 21

ne 20.30 36.94 26.61 23.96 26.44

nevím 5.26 14.41 15.32 19.79 24.14

Míra spokojenosti v % ano 40.60 6.31 38.71 12.50 11.49

spíše ano 24.81 24.32 6.45 17.71 17.24

spíše ne 9.02 18.02 12.90 26.04 20.69

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 podmínky pro chodce podmínky pro cyklisty ano

ochota užívat kolo

spíše ano

spíše ne

15

počet cyklostezek ne

nevím

značení cyklostezek

Příloha 1.2.11 Bezpečnost Celkem odpovědí 116 111 132 132

Otázka práce policie celková bezpečnost bezpeč. dětí při cestě do školy bezpečnost v okolí škol, hřišť

Míra spokojenosti v absolutních číslech ano 17 14 36 51

spíše ano 25 21 41 36

spíše ne 31 45 12 18

ne 28 31 16 5

nevím 15 0 27 22

ne 24.14 27.93 12.12 3.79

nevím 12.93 0.00 20.45 16.67

Míra spokojenosti v % ano 14.66 12.61 27.27 38.64

spíše ano 21.55 18.92 31.06 27.27

spíše ne 26.72 40.54 9.09 13.64

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 práce policie

celková bezpečnost

ano

spíše ano

bezpeč. dětí při cestě do školy spíše ne

16

ne

nevím

bezpečnost v okolí  škol, hřišť

Příloha 1.2.12 Komunikace MČ s občany Celkem odpovědí 129 120 112 124 103

Otázka význam občan. angažovanosti zázemí pro rozvoj zájm. čin. a NNO osobní angažovanost respondenta informovanost o dění v MČ míra komunikace MČ s okol. obcemi

Počet odpovědí v absolutních číslech ano 97 23 28 39 9

spíše ano 15 17 13 43 26

spíše ne 8 24 27 19 1

ne 5 19 44 18 17

nevím 4 37 0 5 50

ne 3.88 15.83 39.29 14.52 16.50

nevím 3.10 30.83 0.00 4.03 48.54

Počet odpovědí v % ano 75.19 19.17 25.00 31.45 8.74

spíše ano 11.63 14.17 11.61 34.68 25.24

spíše ne 6.20 20.00 24.11 15.32 0.97

80 70 60 50 40 30 20 10 0 význam občan. angažovanosti

zázemí pro rozvoj zájm. osobní angažovanost informovanost o dění v míra komunikace MČ s čin. a NNO respondenta MČ okol. obcemi ano

spíše ano

spíše ne

17

ne

nevím

Příloha 1.2.13 Jaké zdroje pro získávání informací o dění v MČ preferujete?

Otázka webové stránky MČ zpravodaj MČ zasílání informací mailem městské vývěsky veřejná projednávání počet odpovědí celkem

45

Celkem odpovědí 65 121 38 40 37 301

Celkem odpovědí v % 21.59 40.20 12.62 13.29 12.29 100.00

40.20

40

Odpovědi v %

35 30 25

21.59

20 12.62

15

13.29

12.29

10 5 0 webové stránky MČ

zpravodaj MČ

zasílání informací městské vývěsky mailem

18

veřejná projednávání

Příloha 1.2.14 Které oblasti považujete za klíčové pro rozvoj MČ?

Oblast bydlení sociální služby volnočasové aktivity doprava životní prostředí péče o historické dědictví nová pracovní místa cestovní ruch školství zdravotnictví bezpečnost počet odpovědí celkem

20

Celkem odpovědí v % 3.70 4.50 17.46 11.90 16.14 14.81 5.03 1.32 9.79 5.29 10.05 100.00

17.46

18 16

16.14 14.81

14 12

11.90 10.05

9.79

10 8 6 4

3.70

5.29

5.03

4.50

av o

šk o

ch í r u vn

lst ví zd r

ra co vá  p no

ce sto

vn í m

íst a

pr av a

ní  s l už by

dl

en í

so ciá l

do

19

tn ict ví

1.32

2 0 by

Odpovědi v %

Celkem odpovědí 14 17 66 45 61 56 19 5 37 20 38 378

PŘÍLOHA 2 Formulář „Projektový list“

Strategický plán rozvoje města Buštěhrad

Projektový list Evidenční číslo 1. Název projektu 2. Lokalizace (uveďte adresu místa realizace projektu nebo v jaké části města by měl být váš námět zrealizován; jakého území se přímo dotýká):

3. Cíl (uveďte hlavní cíl, kterého by mělo být uskutečněním vašeho projektu dosaženo):

4. Popis (stručně popište podstatu vašeho projektu - jaké konkrétní kroky je potřeba uskutečnit, aby bylo dosaženo cíle projektu):

5. Výchozí stav (stručně popište současnou situaci, kterou chcete realizací vašeho projektu řešit, změnit):

6. Dopady (kvantifikujte přínosy projektu, jaké změny a jaká pozitiva projekt přinese):

7. Finanční náklady projektu (hrubý odhad):

8. Období realizace (uveďte období, kdy by se měl projekt realizovat):

9. Instituce odpovědná za přípravu a realizaci projektu (kdo ponese hlavní odpovědnost):

10. Instituce odpovědná za udržitelnost projektu (kdo ponese hlavní odpovědnost za projekt po jeho realizaci):

11. Kontaktní údaje (uveďte jméno a příjmení hlavní kontaktní osoby, telefon a e-mail): V Buštěhradě dne………………...……

Předkládá………………………. Podpis…………………………..

PŘÍLOHA 3 Akční plán pro postup do kategorie „D“ MA21

Město Buštěhrad se zavazuje, že v rámci projektu „Aktivní vstup do Místní agendy 21 – regenerace veřejné zeleně Města Buštěhradu“ předkládaného jako žádost o finanční podporu z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR naplní Kritéria MA21 kategorie „D“, a to minimálně následujícím způsobem: Č.

1.

2.

Kritérium

Organizační struktura MA21

Aktivní zapojování veřejnosti do oblasti plánování a rozhodování

Ukazatel 1.1 Ustanovení zodpovědného politika pro MA21 1.2 Ustanovení koordinátora MA21 1.3 Existence neformální skupiny pro MA21

2.1 Plánování s veřejností

Způsob naplnění

Splněno*

Ustanovení zodpovědného politika MA21 na jednání ZM

ANO

Ustanovení koordinátora MA21 na jednání ZM

ANO

Ustanovení skupiny pro MA21

ANO

Anketa zájmu a potřeb (ke zpracování Studie regenerace veřejné zeleně Buštěhradu) Tématický projekt „Historie mojí ulice“ Tématický projekt „Jaké bude moje město“ Tématický projekt „Kudy chci chodit“ Kulatý stůl č.1 (seznámení účastníků se záměrem) Kulatý stůl č.2 (seznámení účastníků s výsledky analýzy potřeb a na její dopracování) Vyhotovení Studie regenerace veřejné zeleně Buštěhradu

NE NE NE NE NE NE NE

Č. Kritérium

3.

4.

Prezentace činností a výstupů MA21

Spolupráce/partnerství sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru

* (k datu podání žádosti o grant)

Ukazatel 3.1 Aktualizace webové stránky s informacemi MA21 3.2 Uveřejňování zpráv o MA21 v regionálních/celos tátních mediích Společné zapojení zástupců občanského sektoru a podnikatelského sektoru do aktivit v rámci MA21

Způsob naplnění

Splněno*

1x měsíčně budou aktualizované webové stránky města www.mestobustehrad.cz, odkaz MA21

NE

6x ročně v Buštěhradském zpravodaji 4 články v Kladenském deníku

NE NE

2 výstavy nejlepších tématických projektů

NE

Patronát nad územím (NNO bude pečovat o vybrané území vč. výsadby) Sponzoring výsadby zeleně společností Třinecké železárny,a.s. Tématické projekty Výstavy nejlepších tématických projektů

NE NE NE NE

Vznik naučné stezky

NE

PŘÍLOHA 4 Abstrakt z přehledu o národních dotačních programech pro rok 2009

Přehled byl vypracován Ministerstvem financí České republiky odborem 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování. Při jeho přípravě ministerstvo vycházelo z údajů předložených jednotlivými rozpočtovými kapitolami státního rozpočtu. Původní kompletní dokument je ke stažení ve formátu .xls na webových stránkách http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_prehled_o_programech_dt.html

Název kapitoly

Název programu / dotačního titulu

Úřad vlády České republiky Evropská charta regionálních či menšinových jazyků

Kampaň proti rasismu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

dvojjazyčné tabule označující oficiální instituce, označení obcí a jejich částí

obce, kraje

Podpora projektu integrace příslušníků romské komunity

neziskové organizace

Koncepce informování o evropských Projekty informující českou veřejnost o evropských Fyzické a právnické osoby vyjma záleţitostech tematech specifikovaných v Koncepci informování příspěvkových organizací dle zákona č. o evropských záleţitostech na daný rok 218/2000 Sb. Program protidrogové politiky / Protidrogová politika

Spolufinancování realizace projektů protidrogové politiky v rámci primární prevence a léčby osob ohroţených psychotropními a jinými návykovými látkami

Realizátoři sluţeb poskytovaných osobám ohoroţeným psychotrop. a jinými návykovými látkami:Obce,Kraje,PS nefin. – právnické osoby,OPS,Sdruţení,Organizace církví, náboţen., charitat.org.

Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků podprogram B. Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce

Podpora a pomoc příslušníkům romských komunit občanská sdruţení, obecně prospěšná a obyvatelům vyloučených romských lokalit s cílem spol., právnická osoba zaloţená předcházet sociálnímu vyloučení a odstraňovat registrovanou církví jeho důsledky a to zejména v oblastech: 1. prevence sociálního vylouční a 2. kounitní práce ve vyloučených romských komunitách/lokalitách

Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků podprogram A. Podpora terénní práce

Dotace je určena na výdaje spojené se zajištěním a obce realizací terénní práce a s tím spojených sociálních sluţeb poskytovaných obcí v sociálně vyloučených romských komunitách / lokalitách.

Podpora koordinátorů romských poradců

Dotace se poskytuje na jednu pracovní pozici koordinátora včetně zabezpečení jeho pracovních potřeb

kraje

Název kapitoly

Název programu / dotačního titulu

Úřad vlády České republiky Podpora veřejně účelných aktivit občanských sdruţení zdravotně postiţených

Transformační spolupráce

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

A)Mezinárodní spolupráce v oblasti vyrovnávání příleţitostí pro občany se zdravotním postiţením a1) činnost v mezinárodních organizacích a2) členství v mezinárodních organizacích B) Účast na tvorbě, realizaci a monitorování ucelených plánů vyrovnávání příleţitostí pro občany se zdravotním postiţením C)Edukační a informační činnost v oblasti vyrovnávání příleţitostí pro občany se zdravotním postiţením D)Organizačně administrativní servis v rámci svépomocných aktivit občanských sdruţení zdravotně postiţených

Občanská sdruţení zdravotně postiţených - tj. právnické osoby registrované dle zákona č. 83/1990 Sb., přičemţ v ních samých nebo ve všech jejich členských organizacích tvoří nejméně 50% členské základny občané se zdravotním postiţením. Občanská zdruţení musí mít celostátní působnost

Transformaqční spolupráce

o.s.,o.p.s.,v.š.,nadace,kraje

Podpora projektů tuzemských NNO Podpora projektů tuzemských NNO zaměř. na zaměř. na spolupráci se zahraničím spolupráci se zahraničím

o.s.,o.p.s.

Asistenční pomoc českým krajanským komunitám v zahraničí

Asistenční pomoc českým krajanským komunitám v zahraničí

o.s.,o.p.s.

Podpora uchování české jaz. svébytnosti krajanských komunit v zahr.

Podpora uchování české jaz. svébytnosti krajanských komunit v zahr.

o.s.,o.p.s.

Posilování kapacit a partnerství NNO

Posilování kapacit a partnerství NNO

o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Posilování kapacit platforem NNO

Posilování kapacit platforem NNO

o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Rozvojové vzdělávání a osvěta

Rozvojové vzdělávání a osvěta

o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Podpora trojstranných projektů českým subjektů

Podpora trojstranných projektů českým subjektů

o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Rekonstrukční a rozvojová pomoc pro Gruzii Podpora dvoustranných projektů ZSR ČR v zahraničí

Rekonstrukční a rozvojová pomoc pro Gruzii

o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Podpora dvoustranných projektů ZSR ČR v zahraničí

o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Název kapitoly Ministerstvo obrany

Ministerstvo vnitra

Název programu / dotačního titulu Program pro podporu rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích Zajištění veřejné informovanosti o NATO a bezpečnostní politice Neinvestiční transfery na provoz škol Podpora rozvoje vojenských tradic

Předmět programu / dotačního titulu Program pro podporu rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích

Cílová skupina příjemců dotací o.s., o.p.s.,v.š., nadace, kraje

Zajištění veřejné informovanosti o NATO a bezpečnostní politice Dotace na úhradu neinvestičních nákladů škol ve vojenských újezdech Rozvoj vojenských tradic v ozbrojených silách a její prezentace Rozvoj a obnova materiálně Podpora zkvalitňování poskytování sociálních technické základny sociálních sluţeb sluţeb zejména formou výstavby a rekonstrukce zařízení sociálních sluţeb.

o.s., v.š.

Rozvoj tělovýchovy a sportu zaměřený na péči o zlepšení zdraví a zvýšení fyzické zdatnosti populace, sportovní reprezentace, včetně přípravy sportovních talentů; zvýšení fyzické zdatnosti, speciálních dovedností a návyků určitých profesních skupin.

Podpora a vytváření podmínek pro tělesnou a střeleckou přípravu příslušníků Policie České republiky a jejich dalších sportovních aktivit včetně rekreačně–pohybových aktivit občanských zaměstnanců resortu.

Občanská sdruţení, která zajišťují podmínky a realizují tělovýchovně sportovní programy pro policisty, zaměstnance policie a zaměstnance ministerstva vnitra (jedná se. UNITOP ČR jako střešní dobrovolné sdruţení všech sportovních klubů policie, který zas

Státní integrační program v oblasti bydlení

Zajištění bydlení pro azylanty.

Obce, majitelé bytů

kraje obecně prospěšné společnosti Poskytovatelé sociálních sluţeb

Státní integrační program - projekty Zajištění bydlení a zaměstnání pro azylanty. NNO

NNO

Neinvestiční dotace nestátním neziskovým organizacím

občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví

Výchovná a vzdělávací činnost na úseku práce s dětmi a mládeţí, preventivně výchovná činnost obyvatelstva, právnických a podnikajících fyzických osob k předcházení poţárům, propagace a historie v oblasti poţární ochrany, ochrany obyvatelstva a přípravy ob

Název kapitoly Ministerstvo vnitra

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Program prevence kriminality na krajské úrovni

Projekty situační (na technické zařízení, spojovací techniku, PCO). Projekty socialní -(krizové, poradenská a nízkoprahová zařízení, zájmové aktivity, klubové a pobytové, osvětová činnost a prevence závislosti, sportovní aktivity, hřiště, plácky, vybavení

Program prevence kriminality na městské úrovni

Projekty situační (na technické zařízení, spojovací Města s 25 tis. obyv. techniku, PCO). Projekty socialní -(krizové, poradenská a nízkoprahová zařízení, zájmové aktivity, klubové a pobytové, osvětová činnost a prevence závislosti, sportovní aktivity, hřiště, plácky, vybaven

Program prevence kriminality

Projekty "Prevence obchodování s lidmi a pomoc NNO z toho: OPS, OS a církevní obětem obchodování s lidmi". "Prevence domácího organizace násilí s důrazem na práci s násilnými osobami" Projekty zaměřené na práci s dětmi jako svědky domácího násilí.

Program dobrovolnictví

Projekty zaměřené na pomoc nezaměstnaným, NNO z toho: OPS, OS a církevní osobám sociálně slabým se zdravotním postiţením, organizace seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám ve výkonu trestu a po výkonu trestuodnětí svobody, drogově závislím

Reprodukce majetku jednotek poţární ochrany a ochrany obyvatelstva

účelové dotace obcím na reprodukci poţární techniky pro jednotky poţární ochrany

kraje - obce

vybrané obce

Název kapitoly Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo pro místní rozvoj

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Program péče o krajinu

Podprogram: - pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky význymných lokalit -pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve volné krajině - pro zabezpečení sítě stanic pro ohroţené a handicapované ţivočichy (finanční prostředky se poskytují akreditovaným záchranným stanicím na území celé ČR)

AOPK, Správy národních parků, fyzická osoba, právnická osoba, obecně peospěšná organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), občanská sdruţení, svazky obcí, příspěvkové organizace, organizační sloţky státu, státní organizace, státní podniky( dále jen "ţadatel"), provozovatel akreditované záchranné stanice

Výběrové dotační řízení MŢP pro NNO pro rok 2009 - koordinační projekty v ochraně přírody

Koordinace programůna podporu biodiverzity Občanská sdruţení, obecně prospěšné významných lokalit, sítě stanic pro ohroţené a společnosti a církevní právnické osoby handicapované ţivočichy, programů pozemkových spolků a koordinace ÚSES.

Příspěvek na hospodaření v lesích NP

Podpora hospodaření v lesích na území NP dle pravidel uvedených v zákoně o státním rozpočtu.

Vlastníci lesů na území NP - obce, fyzické osoby, právnické osoby

Revolvingový fond MŢP

Podpora MA 21

Obce, NNO, kraje

Rozvoj a obnova mat.tech.základny viz níţe systému řízení Ministerstva pro místní rozvoj-od r.2007

viz níţe

Podpora regenerace panelových sídlišt

na regeneraci stávajících panelových sídlišť.

obce

Podpora výstavby technické infrastruktury

na výstavbu technické infrastruktury – kanalizace, vodovodu a komunikace

obce

Podpora výstavby podporovaných bytů

výstavba obecních nájemních bytů se sociálním určením

obce

Podpora oprav domovních olověných rozvodů

výměna olověných domovních rozvodů v bytových obec, pravnická a fyzická osoba nebo a rodinných domech jiný vlastník domu

Název kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj

Název programu / dotačního titulu Odstraňování bariér v budovách domů s pečovatelskou sluţbou a budovách městských a obecních úřadů Podpora regionálního rozvoje

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Navazuje na Národní rozvojový program mobility pro všechny vyhlášený Úřadem vlády

Obce

viz níţe

viz níţe

Podpora rozvoje severozápadních Program je relizován pouze v dotačním titulu č. 3 - Obce Čech a Moravskoslezského regionu Podpora rozvoje města Terezín, ostatní dotační tituly jsou pozastaveny v důsledku krácení prostředků kapitoly. Podpora obnovy venkova

Program je určen na podporu malých obcí a podpora je poskytována v 5 dotačních titulech.

Obce a svazky obcí

Obnova obecního a krajského majetku postiţeného ţivelní nebo jinou pohromou

Program realizuje státní pomoc při obnově poškozeného majetku

Obce a kraje

Výzkum pro řešení regionálních disparit

Resortní program výzkumu a vývoje MMR

Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, právnické osoby, neziskové organizace, občanské sdruţení

Zapojení do zahraničních projektů

Podpora aktivního začlenění českých měst a obcí do Svaz měst a obcí struktury EU

bez

Podpora aktivního začlenění českých měst a obcí do Národní síť Zdravých měst struktury EU

bez

Podpora aktivního začlenění českých měst a obcí do Sdruţení tajemníků městských a struktury EU obecních úřadů

bez

Zajištění administrace a prací spojených s Spolek pro obnovu venkova koordinací soutěţe Vesnice roku a progační činnost

bez

Zprostředkovávání informací z oblasti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů

Český svaz včelařů

Název kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Výběrové dotační řízení v oblasti 1. Poskytování spotřebitelských poradenských a ochrany spotřebitele (usnesení vlády informačních sluţeb,podpora a účast při č. 692 ze dne 9.června 2008) mimosoudním urovnávání sporů, prezentace zkušeností a dosaţených výsledků v oblasti poradenství široké spotřebitelské veřejnosti. 2. Výchovně – vzdělávací akce v oblast

Nestátní neziskové organizace

EFEKT - podpora úspor energie

Obce, kraje, Vysoké školy, Střední školy, Základní školy + mateřské školy + základní umělecké školy, Podnikatelské subjekty, Jiné (výzkumné organizace, sociální a zdravotnická zařízení, zájmová sdruţení)

Podpora úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie

Dotace obcím na zřízení jednotných Poskytnutí dotace na zřízení JKM*dle zákona o Vybraných 14 CRM* kontaktních míst volném pohybu sluţeb (zákon předloţen Senátu ke schválení)

Ministerstvo dopravy

Rozvoj a obnova materiálně technické základny systému řízení MD-PO

Zajištění obnovy dlouhodobého majetku příspěvkových organizací Ministerstva dopravy

příspěvkové organizace

Rozvoj inteligentních dopravních systémů a bezpečnosti v silniční dopravě

Bezpečnost v silniční dopravě

příspěvková organizace

Podpora obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy

Podpora obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy

Autobusoví dopravci provozující linkovou nebo městskou hromadnou dopravu

Pořízení a modernizace ţelezničních Obnova parku ţelezničních kolejových vozidel. kolejových vozidel

Ţelezniční dopravci provozující veřejnou osobní dopravu

Název kapitoly Ministerstvo zemědělství

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Ochrana mladých lesních porostů zalesnění pozemků podle usnesení vlády

Cílová skupina příjemců dotací PS, obce

příspěvky, náhrady,služby

příspěvky na vypracování lesních hospodářských vlastníci (nájemci) lesů, uţivatelé plánů (LHP) v digitální podobě, na vybrané činnosti honiteb, majitelé loveckých psů a mysliveckého hospodaření, na genové zdroje loveckých dravců lesních dřevin, na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,úhrada nároků podle lesního zá

RP "Zvýšení nenárok. sl.pedag."

zvýšení úr. odměń. ped.

školy a škol. zařízení

RP "Posílení úr.odměň.neped.."

zvýšení úr. odměń. neped.

školy a škol. zařízení

RP "Školní potřeby pro 1. třídu"

příspěvek na šk.pomůcky

školy

RP "Hustota a Specifika"

posílení rozpočtu

školy a škol. zařízení

RP "Zákl.vzděl.dětí EU+azylanti"

bezpl příprava - zákl. vzděl.

školy a škol. zařízení

RP "EVVO ve školách"

vzdělávání

školy

Program na podporu činnosti občanských sdruţení působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání v roce 2009

Předmětem podpory jsou tyto moduly: Uplatnění inovativních a efektivních forem výuky; Implementace Rámcových vzdělávacích programů do školních vzdělávacích programů a jejich inovace; Vzdělávací a informační aktivity úzce oborově (předmětově) zaměřené.

občanská sdruţení

Program na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v roce 2009

Předmětem programu je podpora projektů NNO působících v EVVO, přičemţ hlavní zaměření programu pro rok 2009 je specifikováno ve třech modulech. Jedná se o uplatnění inovativních aintegrujících forem EVVO ve školách, implementace EVVO dle Rámcovýchvzdělláv

Občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví, pokud vykonávajíčinnost v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Náhradní stravování dětí,ţáků a studentů škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným sbvazkem obcí

Poskytování finančních prostředků na náhradní stravování

Právnická dotace vykonávající činnost školy nebo školského zařízení (zej. MŠ,ZŠ,SŠ, VOŠ, DD)

Název kapitoly Ministerstvo zemědělství

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Kontakt

na podporu účasti v mnohostranných a dvoustranných spoluprácích výzkumu a vývoje

dtto

Cost

na podporu evropské spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu

dtto

Sociálně-ekonomický rozvoj české společnosti (Národní program výzkumu)

Prosadit české národní zájmy a vytvářet českou právnické osoby bez ohledu na jejich identitu v podmínkách evropského sjednocování a právní formu, fyzické osoby a OSS ekonomické globalizace. Redukovat potenciálně negativní následky sociálně stratifikačních procesů v kontextu sváru mezi ekonomickým tlakem na růst meritokratick

Specifický výzkum na vysokých školách

Cílem této institucionální podpory je podpora výzkumné činnosti, která je bezprostředně spojena se vzděláváním a na níţ se podílejí studenti.

vysoké školy

pozn. - ţádosti jiţ byly předloţeny v minulých letech, je poskytována jen pokračující podpora Sportovní reprezentace ČR

činnost sportovní reprezentace

sportovní svazy - občanská sdruţení

Sportovní centra mládeţe

činnost sportovních center mládeţe

sportovní svazy - občanská sdruţení

Sportovní talent

činnost sportovně talentované mládeţe

sportovní svazy - občanská sdruţení

Sportovní střediska

činnost sportovně talentované mládeţe

sportovní svazy - občanská sdruţení

Národní program rozvoje Sportu pro sportovní a tělovýchovná činnost občanů ČR všechny

občanská sdruţení ve sportu

Název kapitoly Ministerstvo kultury

Název programu / dotačního titulu Program podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin

Předmět programu / dotačního titulu 1. Periodický tisk vydávaný v jazycích národnostních menšin či v převáţné míře v jazycích národnostních menšin, který není vydáván za účelem dosaţení zisku a je veřejně šířen na území ČR. Dotace můţe být poskytnuta pouze na prokazatelné náklady spojené s

Kulturní aktivity - Neinvestiční akce Projekty občanských sdruţení a organizací s občanským sdruţením mezinárodním prvkem podporující kulturní aktivity v oblasti movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií

Cílová skupina příjemců dotací Obce Kraje OPS (Obecně prospěšná společnost) VŠ - vysoké školy SŠ - střední školy ZŠ, MŠ, ZUŠ PS (podnikatelské subjekty a.s.,s.r.o., fyzické osoby apod.) Sdruţení Jiné Sdruţení

Kulturní aktivity - Neinvestiční dotace občanským sdruţením

Projekty občanských sdruţení a organizací s Sdruţení mezinárodním prvkem podporující kulturní aktivity v oblasti movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií

Havárie střech památek

Obnova kulturních památek - Záchrana nemovitých Vlastník kulturní památky (Obce, kraje, kulturních památek v havarijním technickém stavu, NNO, fyzické osoby, jiné právnické zejména na jejich statické a celkové stavební osoby) zajištění a na opravy krovů a střech.

Program regenerace městských Směřuje k celkové obnovu a revitalizaci památkově Vlastník kulturní památky (Obce, kraje, památkových rezervací a městských nejcennějších částí - zpravidla historických jader NNO, fyzické osoby, jiné právnické památkových zón našich měst, se zapojením aktivity, zodpovědnosti a osoby) finanční spoluúčasti obcí a jednotlivých občanů. Konkrétně se jedná o poskytování příspěvků na obnovu

Název kapitoly Ministerstvo kultury

Název programu / dotačního titulu Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie § 9 písm. a) § 9 b) § 9 c) § 9 d) § 9 e)

Předmět programu / dotačního titulu

tvorba českého kinematografického díla výroba českého kinematografického díla distribuce hodnotného kinematografického díla propagace české kinematografie technický rozvoj a modernizace české kinematografie výroba, distribuce a propagace kinematografick

Cílová skupina příjemců dotací právnická osoba a fyzická osoba se sídlem resp. trvalým pobytem na území ČR

§ 9 f)

Kulturní aktivity - Podpora vydávání Dotace vydavatelům jako státní podpora na neperiodických publikací vydávání umělecky a odborně kvalitních, avšak komerčně problematických titulů neperiodik

obce, kraje, OPS , VŠ, PS Sdruţení Nadace, nadační fondy

Kulturní aktivity - Podpora vydávání Dotace vydavatelům literárních periodik a sborníků, občanská sdruţení, o.p.s., nadace, literárních periodik a sborníků, dotace realizátorům literárních akcí (festivaly, nadační fondy, podpora dalších literárních aktivit soutěţe, výstavy, semináře, autorská čtení apod.) fyz. osoby s ŢO, obce, kraje, přísp.organizace Kulturní aktivity - Podpora překladů Dotace zahraničním vydavatelům neperiodických zahraniční nakladatelství české literatury v zahraničí publikací

Veřejné informační sluţby knihoven Dotace na vzdělávání knihovníků v oblasti (VISK) informačních a komunikačních technologií, šíření a poskytování informací občanům prostřednictvím knihoven s vyuţitím ICT (zejm. prostřednictvím internetu), vytváření elektronických katalogů, zavádění automatizace

provozovatelé knihoven evidovaných dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních sluţeb (knihovní zákon,) v platném znění, a občanská sdruţení dle zákona č. 83/1990 Sb., v platném znění, a zájmová

Název kapitoly Ministerstvo kultury

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Kulturní aktivity - Knihovna 21. století

Dotace na podporu práce s národnostními menšinami a integrace cizinců, nadstandardní knihovnickou, informační a kulturně vzdělávací činnost zejména obecních knihoven v ČR, na podporu dostupnosti informací pro občany se zdravotním postiţením a ochranu knih

provozovatelé knihoven evidovaných dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních sluţeb (knihovní zákon,) v platném znění, a občanská sdruţení dle zákona č. 83/1990 Sb., v platném znění, a zájmová

Kulturní aktivity

Kulturní sluţby - např. festivaly, přehlídky, výstavy, tvůrčí dílny, odborné kurzy, konference, semináře, odborná periodické či neperiodická publikace; poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti profesionálního výtvarného umění, hudby,

Fyzické a právnické osoby působící v oblasti kultury (s výjimkou příspěvkových organizací Ministerstva kultury)

Program státní podpory stálých profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů

Celoroční vlastní umělecká činnost

právnické a fyzické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací zřizovaných státem a hl. m. Prahou

Výzkum a vědecké zhodnocení Účelová podpora, kterou je poskytnutí účel. kulturně-historických hodnot prostředků na projekt výzkumu a vývoje na základě prostředí, způsoby a nástroje jejich zák. č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje zachování a výzkum jevů tradiční lidové kultury jako nedílné součásti nehmotného kulturního dědictví

Prevence HIV/AIDS

Prevence na úseku boje proti HIV/AIDS

VŠ, PS (podnikatelské subjekty a.s., s.r.o., fyzické osoby apod.), sdruţení, ,jiné (příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce)

OS, OPS, kraje, SŠ, VŠ, PS, PO,církve

Název kapitoly Ministerstvo kultury

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Vědecko-dokumentární zhodnocení Účelová podpora, kterou je poskytnutí účel. vývoje hudebního, divadelního a prostředků na projekt výzkumu a vývoje na základě výtvarného umění, literární historie, zák. č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje teorie a kritiky, analytickosociologické studie současného stavu kultury na území ČR a výzkum a vědecké zhodnocení masmédií a audiovize Program grantové podpory

Cílová skupina příjemců dotací VŠ, PS (podnikatelské subjekty a.s., s.r.o., fyzické osoby apod.), sdruţení, ,jiné (příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce)

Tímto programem MZ podporuje projekty OS, OPS, církevní organizace zaměřené na zvýšení účasti zdravotně postiţených a chronicky nemocných občanů na vlastním zdravotním stavu.Program vychází z usnesení vlády č. 692 ze dne 6. června 2008 O hlavních oblastech státní dotační politiky vůč

Program vyrovnávání příleţitostí pro Poskytování dotací na vybrané projekty je občany se zdravotním postiţením nezbytným doplňkem řešení problémů v oblasti péče o zdravotně postiţené občany, které reagují na aktuální potřeby místní, regionální i celostátní úrovni. Poskytování dotací významně pomáhá realizovat úkoly MZ ČR v

OS, církevní organizace, OPS, organizace v přímé působnosti MZ, organizace v přímé působnosti jiných rezortů, organizace v působnosti krajů, orgány samosprávy a organizace v působnosti měst a obcí, PS (a.s., s.r.o., fyzické osoby), vysoké školy.

Zdravotnické vzdělávací programy

Akreditovaná zařízení s akreditací pro vzdělávání ve zdravotnictví, ZZ: OS, OPS, účelová zařízení církví, PO v rámci kapitoly MZ, OSS v rámci

Dlouhodobé vytváření podmínek pro vzdělávání zdravotnických pracovníků, podpora oblastí, jejichţ předmětem je rozšíření dostupnosti informací o vzdělávání a pro vzdělávání zdravotnických pracovníků ve zdravotnictví; podpora rozvoje vzdělávání zdravotnický

Resortní program výzkumu a vývoje účelová podpora projektů aplikovaného MZ zdravotnického výzkumu a vývoje

organ. sloţka státu, práv. os., fyz. os., VVI, VS, OPS, kraje, obce

Název kapitoly Ministerstvo kultury

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Cílová skupina příjemců dotací

Resortní program výzkumu a vývoje Účelová podpora projektů aplikovaného MZ II. zdravotnického výzkumu a vývoje

organ. sloţka státu, práv. os., fyz. os., VVI, VS, OPS, kraje, obce

Národní program výzkumu

účelová podpora projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu a vývoje

organ. sloţka státu, práv. os., fyz. os., VVI, VS, OPS, kraje, obce

Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního zdravotnictví

reprodukce majetku

regionální zdravotnická zařízení

Program podpory a ochrany veřejného zdraví

reprodukce majetku

organizační sloţky státu, přímořízené organizace zřízené ústředním orgánem, zdravotnická zařízení jejichţ zřizovatelem je kraj nebo město popř. obec, občanská sdruţení, právnické osoby poskytující zdravotní péči.

Projekty rozvoje sluţeb pro uţivatele drog ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu vazby zaměřené zejména na pomoc vězněným osobám uţivatelům drog při přípravě na propuštění a vytváření příznivých podmínek pro vedení řádného způsobu ţivota po propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody s perspektivou na zajištění postpenitenciární péče.

občanská sdruţení, OPS, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, ostatní nestátní neziskové subjekty

Ministesrtvo spravedlnosti Program protidrogové politiky ve věznicích u Ministerstva spravedlnosti ČR pro rok 2009

Podpora financování probačních programů a rozvoje mediace v justici

Programy ,které svým obsahem reagují na konkrétní občanská sdruţení , obecně prospěšné potřeby mladistvích v daném regionu zaměřené společnosti, církevní právnické osoby , především na sníţení rizika opakování trestné PS činnosti

Radonový program ČR (Vládní usnesení č.970 ze dne 7.10.2002)

Vyhledávání budov se zvýšeným výskytem radonu - Kraje + obce (magistrát hl.m.Prahy) distribuce detektorů

Radonový program ČR (Vládní usnesení č.970 ze dne 7.10.2002)

Technická podpora programu ( výroba a vyhodnocení detektorů)

Radonový program ČR 2010-2019 - Distribuce stopovýchdetektorů v roce 2010 + Akční plán - návrh usnesení vlády organizační zabezpečení informačních akcí pro se připravuje

jiné-SÚJCHBO-veřejná výzkumná instituce Kraje + obce (magistrát hl.m.Prahy)

Název kapitoly

Název programu / dotačního titulu

Předmět programu / dotačního titulu

Všeobecná pokladní správa Podpora rozvote a obnovy mat.tech dotace na obnovu základních škol

Cílová skupina příjemců dotací obce

.základny regionílního školství

Akce financováné z rozhodnutí Poslanecké Sněmovny a vlády ČR Technická opatření v pásmech ochrany vod

dotace na obnovu základních škol,

obce, města a neziskové organizace

akce pro ochranu vod

obce, města

PŘÍLOHA 5 Přehled časové osy a financování opatření strategických cílů

Tab. 1. a Graf. 1. znázorňují, jaký podíl z celkových odhadovaných nákladů, které jsou ve strategickém plánu rozvoje města Buštěhradu zahrnuty (483 650 000 Kč), připadá na jednotlivé klíčové oblasti. Ani graf, ani tabulka neberou v potaz časovou osu rozvržení jednotlivých opatření. celkové odhadované náklady 85,500,000 34,500,000 182,100,000 35,050,000 94,000,000 52,500,000

klíčová oblast 1 2 3 4 5 6

Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj Školství, vzdělávání, mládež Kulturní památky, cestovní ruch Komunikující město, veřejná správa Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) Životní prostředí

Tab. 1.: Celkové odhadované náklady na klíčové oblasti v rámci celého strategického plánu rozvoje města. (náklady v Kč)

celkové odhadované náklady na klíčové oblasti 11%

18%

19%

7%

7%

Graf. 1.: Podíl celkových odhadovaných nákladů na klíčové oblasti v rámci celého strategického plánu rozvoje města.

38% Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj Školství, vzdělávání, mládež Kulturní památky, cestovní ruch Komunikující město, veřejná správa Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) Životní prostředí

Tab. 2. zobrazuje časovou osu realizace opatření. Odhadované náklady na opatření jsou teoreticky rozpočítané do jednotlivých let doby realizace.

časová osa opatření

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Klíčová oblast č. 1 - Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj 400,000 400,000 400,000 400,000 400,000 1.1.1 50,000 50,000 50,000 50,000 50,000 50,000 50,000 1.2.1 1,500,000 1,500,000 1,500,000 1,500,000 1,500,000 1,500,000 1,500,000 1.2.2 1.2.3 400,000 400,000 400,000 400,000 400,000 1.2.4 400,000 400,000 400,000 400,000 400,000 15,000,000 15,000,000 15,000,000 15,000,000 1.3.1 500,000 1.4.1 250,000 250,000 250,000 250,000 1.4.2 500,000 500,000 1.5.1 750,000 750,000 1.6.1 Klíčová oblast č. 2 - Školství, vzdělávání, mládež 8,333,333 8,333,333 8,333,333 2.1.1 1,250,000 1,250,000 2.1.2 2,500,000 2,500,000 2.1.3 2.1.4 500,000 500,000 700,000 2.1.5 150,000 150,000 2.2.1 Klíčová oblast č. 3 - Kulturní památky, cestovní ruch 13,333,333 13,333,333 13,333,333 13,333,333 13,333,333 13,333,333 13,333,333 13,333,333 3.1.1 3.1.2 0 33,333 33,333 33,333 3.1.3 125,000 125,000 125,000 125,000 3.2.1 150,000 150,000 150,000 150,000 150,000 150,000 150,000 3.2.2 3.2.3 12,000,000 12,000,000 12,000,000 12,000,000 12,000,000 Klíčová oblast č. 4 - Komunikující město, veřejná správa 4.1.1 100,000 100,000 100,000 100,000 100,000 100,000 100,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 4.1.2 214,286 214,286 214,286 214,286 214,286 214,286 214,286 4.2.1 75,000 75,000 75,000 75,000 75,000 75,000 75,000 4.2.2 4.2.3 3,000,000 3,000,000 3,000,000 3,000,000 3,000,000 3,000,000 3,000,000 4.2.4 500,000 500,000 166,667 166,667 166,667 4.3.1

2016

50,000 1,500,000

2017

50,000 1,500,000

2018

50,000 1,500,000

150,000

150,000

150,000

100,000 30,000

100,000 30,000

100,000 30,000

75,000 3,000,000

75,000 3,000,000

75,000 3,000,000

celkové odhadované náklady na opatření

celkové odhadované náklady na klíčovou oblast

2,000,000 500,000 15,000,000 2,000,000 2,000,000 60,000,000 500,000 1,000,000 1,000,000 1,500,000

85,500,000

25,000,000 2,500,000 5,000,000 1,000,000 700,000 300,000

34,500,000

120,000,000 0 100,000 500,000 1,500,000 60,000,000

182,100,000

1,000,000 300,000 1,500,000 750,000 30,000,000 1,000,000 500,000

35,050,000

Tab. 2.: Začátek (klíčové oblasti 1 – 4). Časová osa financování opatření strategických cílů. Celkové odhadované náklady na opatření jsou teoreticky rozpočítané s ohledem na dobu realizace projektu. (náklady v Kč)

časová osa opatření

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Klíčová oblast č. 5 - Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) 500,000 500,000 500,000 500,000 500,000 5.1.1 5,000,000 5,000,000 5.2.1 12,000,000 12,000,000 12,000,000 12,000,000 12,000,000 5.3.1 200,000 200,000 200,000 200,000 200,000 5.3.2 250,000 250,000 5.4.1 2,857,143 2,857,143 2,857,143 2,857,143 2,857,143 5.4.2 Klíčová oblast č. 6 - Životní prostředí 250,000 6.1.1 3,333,333 3,333,333 3,333,333 6.1.2 1,400,000 1,400,000 1,400,000 1,400,000 1,400,000 6.1.3 6,000,000 6,000,000 6,000,000 6,000,000 6,000,000 6.2.1 1,000,000 1,000,000 1,000,000 1,000,000 1,000,000 6.3.1 0 0 0 0 0 6.3.2

2014

2015

2,857,143

0

2016

2017

2018

celkové odhadované náklady na opatření

celkové odhadované náklady na klíčovou oblast

94,000,000

2,857,143

2,500,000 10,000,000 60,000,000 1,000,000 500,000 20,000,000

52,500,000

0

500,000 10,000,000 7,000,000 30,000,000 5,000,000 0

Tab. 2.: Pokračování (klíčové oblasti 5 – 6). Časová osa financování opatření strategických cílů. Celkové odhadované náklady na opatření jsou teoreticky rozpočítané s ohledem na dobu realizace projektu. (náklady v Kč)

Tab. 3. shrnuje celkové odhadované náklady v jednotlivých letech. Graf. 2. teoreticky ukazuje, jaký podíl financí by byl v jednotlivých letech určen pro různé klíčové oblasti, pokud by opatření byla financována postupně ve všech letech realizace. klíčové oblasti 1 2 3 4 5 6 celkem odhadované náklady za 1 rok

2008 0 0 13,333,333 0 0 0

2009 18,250,000 10,433,333 25,483,333 4,085,952 15,807,143 11,983,333

2010 19,000,000 12,733,333 25,641,667 4,085,952 20,807,143 11,733,333

odhadované celkové roční náklady na klíčové oblasti 2011 2012 2013 2014 2015 18,000,000 18,750,000 3,750,000 1,550,000 1,550,000 11,333,333 0 0 0 0 25,641,667 25,641,667 25,608,333 13,483,333 13,483,333 3,585,952 3,419,286 3,419,286 3,419,286 3,419,286 20,557,143 15,557,143 15,557,143 2,857,143 2,857,143 11,733,333 8,400,000 8,400,000 0 0

2016 1,550,000 0 150,000 3,205,000 0 0

2017 1,550,000 0 150,000 3,205,000 0 0

2018 1,550,000 0 150,000 3,205,000 0 0

13,333,333

86,043,095

94,001,429

90,851,429

4,905,000

4,905,000

4,905,000

71,768,095

56,734,762

Tab. 3. Celkové odhadované finanční náklady na jednotlivé roky realizací opatření. (náklady v Kč)

21,309,762

21,309,762

2010

2009

2008

0%

2011

12%

14%

20%

21%

22%

18%

14%

12% 5%

2012

2013

26%

28% 2015

2014 7%

15%

13%

0%

0%

7%

27%

0%

7% 0%

16%

45%

5% 35%

13%

0%

16%

22% 0%

12%

4%

28%

30%

20%

23%

4%

100%

12%

13%

6%

64%

Graf. 2.: Začátek. Grafy zobrazují, jaké procento financí připadá v jednotlivých letech na dané klíčové oblasti. Grafy vycházejí z podrobné Tab. 2., resp. Tab. 3.

64%

2016

2018

2017

0%

0%

0%

0%

0%

Školství, vzdělávání, mládež

0% 32%

32%

Urbanismus, bydlení, infrastruktura, územní rozvoj

32%

Kulturní památky, cestovní ruch Komunikující město, veřejná správa

65%

0% 3%

65%

0% 3%

65%

0% 3%

Volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) Životní prostředí

Graf. 2.: Pokračování. Grafy zobrazují, jaké procento financí připadá v jednotlivých letech na dané klíčové oblasti. Grafy vychází z podrobné Tab. 2., resp. Tab. 3.