STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015

OBSAH OBSAH________________________________________________________________________________ 1 ÚVODNÍ INFORMACE ____________________________________________________________________ 2 PODĚKOVÁNÍ___________________________________________________________________________ 3 1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ_____________________________________________________________ 5 1.1 O strategickém plánování _________________________________________________________ 5 1.2 Základní pojmy _________________________________________________________________ 6 2 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU V JABLONCI NAD NISOU _________________________ 7 2.1 2.2 2.3 3

Průběh zpracování_______________________________________________________________ 7 Organizační struktura ___________________________________________________________ 10 Struktura strategického plánu _____________________________________________________ 18

ANALÝZA VAZEB ___________________________________________________________________ 20 3.1 Vazby na Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013 _____________________________ 20 3.2 Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2007- 2020 ________________________________ 20

3.3 Vazby na Strategický plán města Jablonce nad Nisou schválený v roce 2003 _________________ 20 4 PROFIL MĚSTA – ANALÝZA SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ SITUACE MĚSTA__________________________ 26 4.1 Obyvatelstvo __________________________________________________________________ 26

5 6

4.2 4.3

Ekonomika____________________________________________________________________ 35 Technická infrastruktura _________________________________________________________ 43

4.4 4.5 4.6

Životní prostředí _______________________________________________________________ 47 Občanská vybavenost ___________________________________________________________ 49 Cestovní ruch _________________________________________________________________ 61

VIZE MĚSTA JABLONEC NAD NISOU_____________________________________________________ 64 GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA ___________________________________________________________ 65 6.1 Silné stránky __________________________________________________________________ 65 6.2 6.3 6.4

7

Slabé stránky__________________________________________________________________ 65 Příležitosti ____________________________________________________________________ 66 Hrozby_______________________________________________________________________ 66

VYMEZENÍ TEMATICKÝCH OBLASTÍ _____________________________________________________ 67 7.1 Doprava______________________________________________________________________ 69 7.2 7.3 7.4

Podnikání a ekonomika __________________________________________________________ 76 Školství a vzdělávání ____________________________________________________________ 80 Sociální věci, zdravotnictví, zaměstnanost____________________________________________ 87

7.5 7.6 7.7

Urbanismus a bydlení ___________________________________________________________ 92 Kultura, sport a cestovní ruch _____________________________________________________ 97 Infrastruktura a životní prostředí__________________________________________________ 103

7.8 Občanská společnost, veřejná správa, udržitelný rozvoj, bezpečnost a veřejný pořádek _______ 109 8 UKAZATELE A ZPŮSOBY OVĚŘENÍ _____________________________________________________ 117 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ___________________________________________________________ 118 ZDROJE _____________________________________________________________________________ 119

1


ÚVODNÍ INFORMACE Zadavatel: Název Ulice Obec PSČ IČ Internetová adresa Kontaktní osoba Telefon E-mail

Město Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 Jablonec nad Nisou 467 51 00262340 http://www.mestojablonec.cz Mgr. Petr Tulpa +420 483 357 321 [email protected]

Název Ulice Obec PSČ IČ Internetová adresa Kontaktní osoba Telefon E-mail

První regionální rozvojová a.s. Pernštýnská 14 Pardubice 530 02 26002531 http://www.prr.cz Ing. Jiří Krátký +420 464 629 100 [email protected]

Zpracovatel:

Datum zpracování: srpen – září 2007

2

2


PODĚKOVÁNÍ Aktualizace strategického plánu a zpracování návazných dokumentů, akčního plánu a konceptu Integrovaného plánu rozvoje, probíhalo v relativně krátkém časovém intervalu v letním období. Chtěl bych tímto poděkovat všem účastníkům pracovních skupin, zástupcům různých subjektů a v neposlední řadě i občanům města za aktivní a konstruktivní přístup i v těchto nepříznivých podmínkách. Společně se nám v průběhu jednotlivých jednání i mimo ně dařilo diskutovat aktuální problémy a navrhovat jejich řešení, shromáždit přes dvě stě námětů prostřednictvím webového formuláře a komplexně se zamyslet nad budoucím směřováním města. Zvýšeným úsilím všech zúčastněných jsme vytvořili dobré předpoklady pro vysokou úspěšnost při čerpání dotací z fondů EU. Přeji Jablonci nad Nisou naplnění všech vytyčených cílů, které povedou k rozvoji města a větší spokojenosti všech obyvatel i návštěvníků. Pokud se bude i nadále pokračovat v nastaveném kurzu, čemuž pevně věřím, jistě se to podaří.

Mgr. Petr Tulpa starosta města

3


AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU PRO OBDOBÍ 2003 - 2015

ČÁST I. ÚVOD

4

4


1

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

1.1

O strategickém plánování

Strategický plán představuje ucelený plán rozvoje města, je nástrojem dlouhodobého plánování a podkladem pro koordinaci činností veřejného, komerčního i neziskového sektoru na území města. Navazuje na národní a krajské strategické dokumenty, je tvořen v širokých souvislostech a problematiku rozvoje města řeší koncepčně. Je dokumentem, který určuje priority rozvoje města na základě důkladného rozboru aktuální místní situace, historických souvislostí a prognóz vývoje. Strategický plán bývá tvořen na 10 – 15leté období a je výchozím materiálem pro zpracování dalších významných dokumentů města. Vytyčuje hlavní vizi města, kterou je vhodné dále rozdělit na dílčí části – tematické oblasti – pro které se stanoví globální cíl. Tematické oblasti dále dělíme na tzv. opatření v rámci nichž jsou konkretizovány specifické cíle a následně jednotlivé projekty. Ze strategického plánu vychází tzv. akční plán, který obsahuje konkrétní projekty, jež budou realizovány v průběhu 3 let. Akční plán je implementačním dokumentem strategického plánu, který zpřesňuje a jasně určuje, jak bude dosaženo stanovených cílů. Během doby platnosti strategického plánu jsou vždy vytvořeny cca 3 - 4 akční plány, které tak pokryjí celé období jeho platnosti. Je důležité každý strategický dokument zpracovat včetně jednoznačných ukazatelů, které umožňují platnosti strategického plánu je doporučeno jej aktualizovat v pravidelných intervalech nebo v případě potřeby, např. s ohledem na významné změny vnějších faktorů. Tímto je zaručeno udržení dokumentu jako živého materiálu, který reflektuje soudobé problémy. Za vhodnou dobu k aktualizacím jsou považovány 2 – 3 roky. Od roku 2007 může na strategický plán poprvé navazovat i tzv. Integrovaný plán rozvoje města, který je souborem vzájemně provázaných projektů podpořitelných z fondů EU a které řeší hlavní problémové oblasti města. Projekty obsažené v Integrovaném plánu rozvoje města musí naplňovat cíle stanovené ve strategickém plánu jsou rozpracovány detailněji než v akčním plánu. Protože strategický plán na rozdíl od územního plánu není jasně definován v zákoně, je proces projednávání a schvalování nezávazný a jeho organizace je pouze na zpracovateli a těch, kteří strategický plán pořizují (Perlín, Bičík 2006). Konkrétní přístup ke strategickému plánování proto vždy záleží na specificích daného města a postoji zadavatelů i zpracovatelů k jeho zpracování. Není předepsán nutný postup ani obsah, a proto může být míra detailu, šíře zpracovávaných témat a množství zapojených osob v různých městech odlišné. Žádná strategie není uzavřeným dokumentem, jehož jednotlivé části se musí beze změny splnit. Zvolené tematické oblasti, navržené dílčí cíle, postupy jejich plnění i měření mohou představovat pouze soubor doporučení a možností, které je vhodné, nikoliv však nutné, bezezbytku použít. Pokud se v průběhu naplňování strategie objevují nové způsoby realizace, nové možnosti nebo nové směry rozvoje, není problémem některé dříve ve strategii uváděné nástroje nepoužít a orientovat se na nové možnosti. Strategie by měla zůstat živým dokumentem, který reflektuje aktuální situaci a s odpovídajícím nadhledem koncepčně reaguje na změny ve společnosti.

5


1.2

Základní pojmy

Pojem Akční plán

Garant pracovní skupiny

Globální cíl Integrovaný plán rozvoje města Koordinační skupina

Opatření Pracovní skupina

Specifický cíl Strategický plán SWOT analýza

Tematická oblast Ukazatel Územní plán Vize

Způsob ověření

6

Definice Soubor projektových záměrů, jejichž realizací dojde k naplnění cílů určených strategickým plánem. Akční plán stanovuje konkrétní úkoly nutné pro realizaci cílů, včetně termínů, finanční náročnosti, odpovědností a podmínek nutných pro jejich splnění. Odborník delegovaný koordinační skupinou, který jmenuje ostatní členy pracovní skupiny, komunikuje za celou pracovní skupinu s manažerem projektu a s dalšími zpracovateli. Hlavní rozvojový cíl, který charakterizuje dlouhodobé tendence vývoje města v jednotlivých tematických oblastech. Soubor projektových záměrů, které jsou podpořitelné z fondů Evropské unie a které naplňují hlavní rozvojové cíle města. Skupina představitelů veřejného, soukromého i neziskového sektoru, která definuje strategické směry rozvoje, vytváří rámec a zadání pro činnost pracovních skupin, sestavuje pracovní skupiny a schvaluje výstupy projektu. Podoblasti, které specifikují hlavní problémy pro každý globální cíl. Dále jsou rozpracovány do specifických cílů. Skupina odborníků pro danou tematickou oblast, která určuje priority rozvoje své oblasti, specifikuje cíle a následně připravuje a zpracovává projektové záměry, které zařazuje do akčního plánu. V rámci opatření konkretizuje jednotlivé strategické cíle a stanovuje rámec pro projektové záměry. Koncepční dokument dlouhodobého sociálněekonomického rozvoje. Obsahuje strategické cíle a plán způsobu jejich dosažení. Iniciuje využití vnitřních zdrojů. Metoda kvalifikovaného utřídění stávajících znalostí o řešené problematice. Stanovuje vnitřní (silné a slabé stránky) a vnější (příležitosti a hrozby) faktory podstatné pro určení výchozí situace pro rozvoj města. Představuje jednu z hlavních oblastí, na které je strategické plánování města rozděleno. Objektivní hodnotící kritérium, podle kterého se bude určovat, zda bylo dosaženo stanoveného cíle. Dokument definující funkční využití ploch města. Popisuje žádoucí cílový stav rozvoje města v dlouhodobém horizontu. Formuluje představu o směru rozvoje města, je obecným rámcem pro globální cíl a základní cesty rozvoje, které spolu se strategií pomohou cíle dosáhnout. Prostředek, kterým bude ověřeno, zda bylo dosaženo stanoveného cíle.

6


2

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU V JABLONCI NAD NISOU

V Jablonci nad Nisou bylo zpracování strategického plánu zadáno externí firmě (dále jen zpracovatel), která vzešla z veřejné soutěže. Zpracovatel se zavázel dodržet apolitický a nestranný přístup a postup zpracování vycházející z moderních zásad strategického plánování, respektující princip udržitelného rozvoje a takový, který do zpracování zapojí občany, podnikatele, neziskové organizace a široké spektrum dalších odborníků.

2.1

Průběh zpracování

2.1.1

Východiska

Zpracování dokumentu vychází z cílů definovaných Národním strategickým referenčním rámcem České republiky 2007 - 2013 i Strategií rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. Nové programovací období EU s sebou přináší jedinečnou možnost čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů. Nutností pro úspěšné čerpání je však důkladná příprava žadatelů, která v případě města znamená i kvalitní zpracování koncepčních a strategických dokumentů. Z tohoto důvodu město přistoupilo k aktualizaci stávajícího strategického plánu města se záměrem využít jej jako podklad pro zpracování dalších koncepčních dokumentů – zejména Integrovaného plánu rozvoje města i pro zpracování individuálních rozvojových projektů. Zásady EU vyžadují, aby byly veškeré předkládané projekty součástí ucelené koncepce žadatele.

2.1.2

Popis průběhu zpracování

V iniciační fázi projektu bylo představiteli města ustanoveno obsazení Koordinační skupiny, která bude dohlížet na celé zpracování, řešit zásadní otázky, připomínkovat výstupy a určovat postup prací. Koordinační skupina na svém prvním zasedání vytvořila 7 pracovních skupin rozdělených dle tematických oblastí a pro každou jmenovala garanta. Na základě připomínek během zpracování aktualizace byla vytvořena osmá pracovní skupina Garanti si následně nominovali do svých pracovních skupin konkrétní osoby, které již budou řešit problematiku jednotlivých tematických oblastí. Složení pracovních skupin záleželo zejména na garantovi a zpracovatel doporučil, aby byli kromě zástupců města zapojeni i zástupci podnikatelského prostředí, neziskového sektoru a zájemci ze strany veřejnosti. Seznam pracovních skupin a jejich garantů je uveden v kapitole 2.2.2 Pracovní skupiny. Jednání členů jak Koordinační skupiny, tak skupin pracovních probíhalo formou workshopů, které byly facilitovány zpracovatelem aktualizace. Podklady pro práci pracovních skupin byly připravovány zpracovatelem a schvalovány koordinační skupinou, stejně tak byly schvalovány výstupy z jednání pracovních skupin. Zásadním úkolem prvních jednání Koordinační skupiny bylo definování vize rozvoje a SWOT analýzy města, které určily základní směr budoucího rozvoje Jablonce nad Nisou. Z tohoto podkladu pak vycházely pracovní skupiny, které si v rámci tematické oblasti vytvořily svou SWOT analýzu, na jejímž základě formulovaly globální cíl, opatření a specifické cíle. Podkladem pro jejich jednání byl původní strategický plán a nově zpracovaný Profil města.

7

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Pro posouzení dosažení cílů, které byly stanoveny pracovními skupinami a následně zahrnuty do strategického plánu, byly určeny ukazatele a způsoby ověření. S cílem zjištění současné hodnoty těchto indikátorů a možností využití navržených způsobů ověření proběhlo pilotní šetření a následně zpracován dokument, který umožní přehledné sledování plnění jednotlivých ukazatelů. Výstupy z prvního kola jednání pracovních skupin byly projednány a schváleny Koordinační skupinou a staly se podkladem pro další jednání. Na druhých jednáních pracovních skupin byly odsouhlaseny doposud vytvořené materiály a sbírány podklady pro zpracování akčního plánu a Integrovaného plánu rozvoje města. Byl kladen důraz především na naplnění specifických cílů jednotlivými projektovými záměry a seřazení záměrů podle priorit. Z utříděných záměrů byl sestaven akční plán a následně dopracován Integrovaný plán rozvoje města. Projektové záměry byly shromažďovány od všech subjektů působících ve městě bez jakéhokoli omezení. Jedinou podmínkou byl soulad se strategickými cíli města. Zápisy z jednání Koordinační skupiny i pracovních skupin a stejně tak vytvořené materiály byly průběžně zveřejňovány na internetových stránkách města. Dokumenty byly otevřené úpravám a připomínkování ze strany členů pracovních skupin, zástupců města i veřejnosti po celou dobu zpracování. Pravidelně byly zveřejňovány aktuality a tiskové zprávy o průběhu zpracování. Všechny zpracované materiály byly předány k projednání Radě a Zastupitelstvu města. Projekt byl ukončen schválením dokumentů na zasedání Zastupitelstva města Jablonce nad Nisou v říjnu 2007. Konkrétní pojmy jsou vysvětleny v kapitole 1.2 Základní pojmy.

2.1.3

Fáze zpracování

Aktualizace byla rozvržena a vedena tak, aby byly naplněny obecně platné základní atributy dobrého strategického plánování (Perlín, Bičík 2006) 1. Dobře znát dosavadní vývoj a současný stav území a jeho strukturu. způsob naplnění atributu: o o

Zpracován nový Profil města Vedena jednání s vedoucími jednotlivých odborů Městského úřadu Jablonec nad Nisou a s dalšími odborníky

2. Dobře definovat budoucí očekávaný stav území, tedy dobře formulovat, k jakému stavu a struktuře složek se chceme v procesu plánování dostat. způsob naplnění atributu: o

Jednání koordinační skupiny a pracovních skupin

3. Velmi podrobně naplánovat kroky, které přispějí k postupu ze současné situace směrem k cílovému naplánovanému stavu. způsob naplnění atributu: o o

8

Definice specifických cílů včetně ukazatelů jejich dosažení Zpracování akčního plánu

8

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Hlavní fáze zpracování aktualizace strategického plánu města Jablonce nad Nisou lze identifikovat takto: 1. Tvorba vstupních socioekonomických analytických podkladů (červen 2007) · · · ·

získání a zhodnocení koncepčních a strategických dokumentů města vyhodnocení původního strategického plánu z hlediska aktuálnosti jeho obsahu vyhodnocení aktuálních statistických dat a informací získaných z veřejného, soukromého i neziskového sektoru zpracování socioekonomické analýzy města

2. Tvorba komunikační strategie (červen 2007) · · ·

stanovení způsobů komunikace mezi jednotlivými členy týmu, pracovními skupinami, veřejností a médii návrh medializace postupu zpracování konzultace návrhu medializace se zástupci města

3. Informační kampaň (červen – říjen 2007) · · · · · ·

vytvoření webového informačního portálu na stránkách města osobní setkání se subjekty působícími ve městě příprava podkladů pro tiskové zprávy tvorba jednotlivých aktualit a tiskových zpráv publikace aktualit na internetových stránkách města publikace tiskových zpráv ve vybraných periodicích

4. Zpracování návrhu aktualizace strategického plánu (srpen 2007) · · · ·

zapracování výstupů z podkladových materiálů realizace šetření pro určení výchozích hodnot ukazatelů zpracování podkladů z jednání pracovních skupin zapracování připomínek členů koordinační skupiny

5. Zpracování aktualizace strategického plánu (září 2007) · · ·

zapracování připomínek vytvoření finálního dokumentu předložení dokumentu ke schválení Zastupitelstvem města

9


2.2

Organizační struktura

Do tvorby strategického plánu bylo zapojeno několik vzájemně provázaných skupin aktérů. Skupiny a vazby mezi nimi jsou znázorněny v následujícím schématu:

Pozn.: čárkovaně je znázorněna hranice přímé působnosti při zpracovávání strategického plánu.

Popis rolí jednotlivých aktérů: 1. Koordinační skupina · · · · · ·

definuje vizi a strategický směr rozvoje města; určuje hlavní tematické oblasti; jmenuje garanty pracovních skupin; vytváří rámec a zadání pro činnost pracovních skupin; projednává a schvaluje výstupy pracovních skupin; projednává a schvaluje konečnou verzi dokumentu.

2. Pracovní skupiny · · · ·

formulují globální cíl, opatření a specifické cíle pro danou tematickou oblast; přidělují priority projektovým záměrům; připomínkují dokumenty vytvořené zpracovatelem; zadávají projektové záměry.

3. Zpracovatel (První regionální rozvojová a.s.) · · · · · ·

10

připravuje podklady pro jednání koordinační skupiny a pracovních skupin; zpracovává komunikační strategii; zajišťuje informační kampaň o aktualizaci strategického plánu; facilituje jednání koordinační skupiny a pracovních skupin; zpracovává analýzy; zpracovává výstupy z jednání koordinační skupiny a pracovních skupin;

10

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 ·

zpracovává návrh aktualizace strategického plánu, aktualizaci strategického plánu a akční plán.

4. Zastupitelstvo ·

schvaluje konečnou, aktualizovanou podobu strategického plánu.

5. Veřejnost · · ·

2.2.1

zapojuje se do jednání pracovních skupin; vyjadřuje připomínky k výstupům a závěrečnému dokumentu; zadává projektové záměry.

Koordinační skupina

Členové Koordinační skupiny: Ing. Tomáš Balcar David Bartel Ing. Petr Beitl Jindřich Berounský Božena Caklová Anna Cínová Ing. Václav Čížek JUDr. Bohumír Doležal Ak. soch. Jiří Dostál Dr. Ing. Jaromír Drábek PhDr. Jaroslava Fojtíková Bc. Ondřej Frič Ing. Roman Gaal MUDr. Štěpán Gall Mgr. Iveta Habadová Bc. Jana Hamplová Ing. Libor Jakoubek Petr Janďura Ing. Zdeněk Janeček Ing. Taťana Jersáková Ing. Miroslav Kroutil Ing. Otakar Kypta Ing. arch. Ivan Lejčar Ing. Milan Matura Ing. František Mojžíš MUDr. Vít Němeček JUDr. Jiří Nesvadba Mgr. Soňa Paukrtová JUDr. Ing. Lukáš Pleticha RNDr. Vít Příkaský Martin Romaňák

Jablonecká teplárenská a realitní a.s. člen Výboru fondu za zlepšení úrovně bydlení člen zastupitelstva města; ODS člen zastupitelstva města; Strana pro otevřenou společnost členka Komise pro východu a vzdělávání; ODS MěÚ Jablonec nad Nisou - romská poradkyně člen zastupitelstva města; KSČM Městská policie Jablonec nad Nisou Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Hospodářská komora ČR Úřad práce Jablonec nad Nisou, členka zastupitelstva města; Domov nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor financí a majetku BTV Plast s.r.o. člen zastupitelstva města; ODS MěÚ Jablonec nad Nisou – euromanažer Nisanka, členka kulturní komise, členka zastupitelstva města; Domov nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor rozvoje člen Komise pro ochranu zvířat a životního prostředí Okresní hospodářská komora Liberec Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou odborná veřejnost – zpracovatel Strategického plánu 2003 MěÚ Jablonec nad Nisou – místostarosta; člen zastupitelstva města; ČSSD ALEJ arch. ateliér Domov nad Nisou Strana pro otevřenou společnost Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. MěÚ Jablonec nad Nisou – tajemník členka zastupitelstva města a senátorka; Domov nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – místostarosta; člen zastupitelstva města; Strana pro otevřenou společnost Krajský úřad Libereckého kraje - Odbor hospodářského a regionálního rozvoje člen Výboru kontrolního

11

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Mgr. Miroslava Rýžaková Ing. Tomáš Suda Jitka Šorfová Pavel Šourek Mgr. Petr Tulpa Ing. Jan Verl Pavel Vích Petr Vobořil Václav Vostřák Miroslav Vybíral Ing. Vladimír Zemín Ing. Roman Žďárský

2.2.2

Pracovní skupiny

2.2.2.1

Pracovní skupina Doprava

MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor humanitní člen Komise pro sport a tělovýchovu MěÚ Jablonec nad Nisou – zdravotní referent COLLEGIUM Trade s.r.o. MěÚ Jablonec nad Nisou – starosta; člen zastupitelstva města; Domov nad Nisou Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – místostarosta; člen zastupitelstva města, Domov nad Nisou člen zastupitelstva města; ODS REPOS plus, a.s.; Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor správy majetku Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Garant pracovní skupiny JUDr. Ing. Lukáš Pleticha Členové pracovní skupiny: Jindřich Berounský

člen zastupitelstva města; Strana pro otevřenou společnost

JUDr. Bohumír Doležal Jan Douděra Zdeněk Hlavatý Josef Jeníček Miloslav Lang Ludvík Lavička Ing. arch. Ivan Lejčar Ing. Viktor Liška Ing. Miloš Matoušek Ing. Milan Matura Milan Nožička Petr Prokeš Jan Vojíř Luboš Wejnar

Městská policie Jablonec nad Nisou Krajská správa silnic Libereckého kraje autoškola Hlavatý Ředitelství silnic a dálnic Dopravní inspektorát Policie ČR Dopravní podnik města Liberce a.s. ALEJ arch. ateliér Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor dopravy Ateliér A4 Domov nad Nisou TSJ s.r.o. Korid LK s.r.o. MěÚ Jablonec nad Nisou – Dopravní a silniční úřad ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.

2.2.2.2

Pracovní skupina Podnikání a ekonomika

Garant pracovní skupiny: Bc. Ondřej Frič Členové pracovní skupiny: Ing. Petr Beitl Mirek Bien Ing. Václav Čížek Dr. Ing. Jaromír Drábek

12

člen zastupitelstva města; ODS Unitherm s.r.o. člen zastupitelstva města; KSČM Hospodářská komora ČR

12

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Ing. Roman Gaal Mgr. Iveta Habadová Ing. Zdeněk Janeček František Jelínek Josef Kakrda Ing. Ivan Kracík Ing. František Pešek Boris Pospíšil Pavel Šourek Ing. Jan Verl Ing. Vladimír Veselý Pavel Vích Ing. Renata Vítová Karel Zelníček Ing. Roman Žďárský 2.2.2.3

BTV Plast s.r.o. MěÚ Jablonec nad Nisou – euromanažer Okresní hospodářská komora Liberec; Komerční banka Hotel Fortuna Tuareg Racing s.r.o. Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou člen zastupitelstva města, KSČM VEDAPO CZ s.r.o.; ODS člen zastupitelstva města; SNK ED Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou LUCAS AUTOBRZDY, s.r.o. Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení rozpočtu a poplatků ČSOB a.s. Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Pracovní skupina Školství a vzdělávání

Garant pracovní skupiny: Mgr. Petr Tulpa Členové pracovní skupiny: JUDr. Jaromír Adam Mgr. Jana Brethová Jaromír Brunclík Božena Caklová RNDr. Jiří Čeřovský Miroslav Hozák Mgr. Martina Hřebejková Mgr. Jiří Kabelka Miroslava Karelová Václav Kotek Mgr. Miroslav Krajina Mgr. Zdeňka Květová sportu Mgr. František Lufinka Helena Neklasová Ing. Oskar Mužíček PaedDr. Helena Pletichová Mgr. Vít Rakušan Mgr. Vít Saal Mgr. Tomáš Valášek Mgr. Jan Weiss Mgr. Jan Žitná

Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou Mateřská škola speciální Jablonec nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – základní školy členka Komise pro východu a vzdělávání; ODS člen zastupitelstva města; ODS MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení hospodářské správy V.I.A. Praha a.s. Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie vedoucí školní jídelny ZŠ Kokonín MěÚ Jablonec nad Nisou – mateřské školy MěÚ Jablonec nad Nisou – základní školy MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení školství, kultury a Střední škola řemesel a služeb Mateřská škola Jablonec nad Nisou Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou členka Komise pro východu a vzdělávání Základní umělecká škola Jablonec nad Nisou ZŠ Jablonec nad Nisou – Mšeno, Arbesova ZŠ Jablonec nad Nisou,Pivovarská odborník (dříve Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje) ZŠ Jablonec nad Nisou, Na Šumavě

13

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 2.2.2.4

Pracovní skupina Sociální věci, zdravotnictví a zaměstnanost

Garant pracovní skupiny: PhDr. Jaroslava Fojtíková Členové pracovní skupiny: Michaela Albrechtová Jiří Bezouška Anna Cínová Bc. Jaroslav Cvrček Antónia Dechťarová Iva Dittrichová Zuzana Egrtová Miroslav Gorčík RNDr. Irena Grohová Ing. Taťana Jersáková Mgr. Hana Krámská Miloslava Loudová MUDr. Vít Němeček Jana Patková Mgr. Miroslava Rýžaková PhDr. Miroslav Schovanec Jitka Šorfová Tomáš Šretr Helena Ungermannová Bohuslava Zikmundová

2.2.2.5

Diakonie ČCE středisko v Jablonci n. N. ředitel p.o. Ústav sociální péče Domov a Centrum denních služeb Jablonec nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – romská poradkyně oddělení sociálních služeb a zdravotnictví RYTMUS agentura podporovaného zaměstnávání krajská koordinátorka komunitního plánování Úřad práce Jablonec nad Nisou - zprostředkování zaměstnání osobám se zdravotním znevýhodněním Rychlá záchranná služba Jablonec n. N. Sociální služby Jablonec n. N. Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení sociálně právní ochrany dětí MěÚ Jablonec nad Nisou – domy pro seniory a s pečovatelskou službou, kluby důchodců Nemocnice Jablonec nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – domy pro seniory a s pečovatelskou službou, kluby důchodců MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor humanitní Spolkový dům Jablonec n. N. MěÚ Jablonec nad Nisou – zdravotní referent Naděje, pobočka Jablonec nad Nisou Český červený kříž Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR Klub Jablonec n. N.

Pracovní skupina Urbanismus a bydlení

Garant pracovní skupiny: Ing. Otakar Kypta Členové pracovní skupiny: Ing. arch. Josef Faltejsek Bc. Ondřej Frič Ing. arch. Vladislav Hron Ing. arch. Ivan Jirkal MUDr. Ivo Jörg Ing. arch. Petr Klápště Ing. arch. Petr Kopal Ing. arch. Ivan Lejčar Ing. František Mojžíš Mgr. Soňa Paukrtová RNDr. Vít Příkaský Zuzana Radušovská

14

Česká komora architektů MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor financí a majetku Česká komora architektů; SAUL, s.r.o. Česká komora architektů člen zastupitelstva města; Domov nad Nisou Česká komora architektů; ProstorPlus.EU s.r.o. Česká komora architektů Česká komora architektů; ALEJ arch. ateliér Strana pro otevřenou společnost členka zastupitelstva města a senátorka; Domov nad Nisou Krajský úřad Libereckého kraje - Odbor hospodářského a regionálního rozvoje MěÚ Jablonec nad Nisou – sekretariát místostarosty

14

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Ing. arch. Tomáš Rudolf Ing. Michaela Smrčková Ing. Zdeněk Sobotka Ing. arch. Luděk Suchomel Ing. akad. arch. Rostislav Šábrt Ing. arch. Pavel Tauš Ing. arch.Karel Vlček Václav Vostřák 2.2.2.6

Česká komora architektů MěÚ Jablonec nad Nisou – Úřad územního plánování Česká komora architektů; Ateliér A4 Česká komora architektů Česká komora architektů Česká komora architektů Česká komora architektů člen zastupitelstva města; ODS

Pracovní skupina Kultura, sport a cestovní ruch

Garant pracovní skupiny: Petr Vobořil Členové pracovní skupiny: Mgr. Martin Bauer Ing. Milena Bauerová Ing. Pavel Bažant JUDr. Jaroslav Belda Ladislav Čičmanec Ak. soch. Jiří Dostál Ing. Martin Dušek Mgr. Iveta Habadová Daniel Habětínek Bc. Jana Hamplová Mgr. Kateřina Hronová Akad. soch. Vladimír Komňacký Vladimír Kopal Jiří Kubsch Ing. Milan Matura Mgr. Soňa Paukrtová Jiří Pospíšil Ing. Marta Procházková Roman Rákosník Ing. Petr Roubíček Mgr. Miroslava Rýžaková Ing. Jaroslava Slabá Mgr. Jan Strnad Ing. Tomáš Suda Mgr. František Špoták Mgr. Dana Tkáčová RNDr. Jiřina Vargová Ing. Jan Verl Václav Vostřák Mgr. Pavel Žur

Sundisk, člen komise pro sport a tělovýchovu OS Jabko TJ Bižuterie, člen komise pro sport a tělovýchovu TJ HC Jablonec n. N. FK Břízky Jablonec nad Nisou Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. MěÚ Jablonec nad Nisou – euromanažer SPORT Jablonec nad Nisou, s.r.o. Nisanka, členka kulturní komise, členka zastupitelstva města; Domov nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – kultura Asociace výtvarníků oboru kov-šperk SK Břízky, člen komise pro sport a tělovýchovu MěÚ Jablonec nad Nisou – sport, finanční příspěvky Domov nad Nisou členka zastupitelstva města a senátorka; Domov nad Nisou Klub českých turistů Eurocentrum Jablonec nad Nisou, s.r.o. Autocamp Sedmihorky, Turnov Baseball club BLESK, člen komise pro sport a tělovýchovu MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor humanitní Muzeum skla a bižuterie Galerie MY člen Komise pro sport a tělovýchovu člen Komise pro sport a tělovýchovu MěÚ Jablonec nad Nisou – vedoucí informačního centra Krajský úřad Libereckého kraje – odbor hospodářského a regionálního rozvoje Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou člen zastupitelstva města; ODS Městské divadlo Jablonec nad Nisou, o.p.s.

15


Pracovní skupina Infrastruktura a životní prostředí

Garant pracovní skupiny: Ing. Libor Jakoubek Členové pracovní skupiny: Ing.Tomáš Balcar Ing. Petr Bartoň Zuzana Bencová Zdeněk Fajstaver Ing. Jaroslav Jaroušek Simona Jašová Petr Karmazín Irena Kopalová Martina Linhartová Ing. Jiří Lufinka Milan Nožička Mgr. Soňa Paukrtová Jitka Prousková Ing. Zdeněk Sobotka Ing. Martin Sochor Marcela Strouhalová Rudolf Sucharda František Urban Josef Vlasák Miroslav Vybíral Ing. Vladimír Zemín 2.2.2.8

Jablonecká teplárenská a realitní a.s. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje Územní odbor Jablonec nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení přípravy projektů Severočeské komunální služby, s.r.o. Povodí Labe, státní podnik (provozovna Jablonec n. N.) Středisko ekologické výchovy Český ráj odborná veřejnost – projektování staveb MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor rozvoje MěÚ Jablonec nad Nisou – pořizování územně analytických podkladů Jablonecká teplárenská a realitní a.s. Technické služby Jablonec n. N., s.r.o. členka zastupitelstva města a senátorka; Domov nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení životního prostředí Česká komora architektů; Ateliér A4 ČEZ distribuce, a.s. MěÚ Jablonec nad Nisou – státní správa - odpady MěÚ Jablonec nad Nisou – energetik Severočeské vodovody a kanalizace a.s. ČEZ distribuce, a.s. REPOS plus, a.s.; Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor správy majetku

Pracovní skupina Občanská společnost, veřejná správa, udržitelný rozvoj, bezpečnost a veřejný pořádek

Garant pracovní skupiny: JUDr. Jiří Nesvadba Členové pracovní skupiny: Mgr. Marek Antonín JUDr. Bohumír Doležal PhDr. Jaroslava Fojtíková Jana Fričová Ing. Roman Gaal JUDr. Petr Karlovský Ludvík Loprais MUDr. Vít Němeček Martin Oklamčák pplk. Lubomír Posledník PhDr. František Schier Ing. arch. Pavel Tauš

16

veřejnost Městská policie Jablonec nad Nisou Úřad práce Jablonec nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení pro komunikaci s veřejností BTV Plast s.r.o. MěÚ Jablonec nad Nisou – Odbor správní Městská policie Jablonec nad Nisou Nemocnice Jablonec nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení interního auditu, stížnosti a kvality Policie ČR - okresní ředitelství Jablonec nad Nisou Úřad práce Jablonec nad Nisou Česká komora architektů

16

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Mgr. Dana Tkáčová Bc. Lenka Tomková Nina Vacková Ing. Jiří Vaníček RNDr. Jiřina Vargová Ing. Jan Verl Petr Vobořil Václav Vostřák

2.2.3

MěÚ Jablonec nad Nisou – vedoucí informačního centra MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení přestupků MěÚ Jablonec nad Nisou – vymáhání pohledávek MěÚ Jablonec nad Nisou – oddělení krizového řízení Krajský úřad Libereckého kraje – oddělení rozvojových koncepcí Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou MěÚ Jablonec nad Nisou – místostarosta; člen zastupitelstva města, Domov nad Nisou člen zastupitelstva města; ODS

Konzultanti

Manažer projektu: Ing. Jan Doležal Mgr. Marek Antonín Ing. Karel Borovička Barbora Čermáková Ing. Michal Holý PhDr. Ondřej Hubáček PhDr. Pavel Klůs Ing. Jiří Krátký Ing. Miroslav Kroutil Ing. Stanislava Nechvílová Mgr. Petra Vondráčková

17


2.3

Struktura strategického plánu

Struktura strategického plánu vychází z obecně platných doporučení a respektuje běžné standardy tvorby strategického plánu. Vize Je definována koordinační skupinou pro město jako celek. Určuje základní směřování veškerých rozvojových aktivit města. Celková SWOT analýza Celková SWOT analýza města, pomáhá poznat současnou situaci a určit hlavní problémy. Tematické oblasti Slučují problematiku s jedním tématem. I přes rozdělení se jednotlivá témata úzce prolínají a jsou zvažována v širokých souvislostech. Dílčí SWOT analýza Analýza jednotlivých tematických oblastí. Je základním odrazovým můstkem pro strategické plánování. Globální cíl Hlavní směr rozvoje tematické oblasti. Opatření Dále rozčleňuje tematickou oblast na dílčí podoblasti. Specifické cíle Cíle pro jednotlivé podoblasti. Jsou rámcem pro vkládání projektových záměrů. Pořadí cílů ve strategickém plánu neurčuje jejich prioritu.

Struktura strategického plánu je graficky znázorněna na níže uvedeném obrázku.

18

18

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Obr. 1: Struktura strategického plánu

19


3

ANALÝZA VAZEB

3.1

Vazby na Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013

Při zpracování aktualizace strategického plánu bylo přihlédnuto k udržitelnému rozvoji ve všech jeho dimenzích (tj. ekonomické, sociální a environmentální) jako k základnímu hodnotovému hledisku. Především byly zohledněny tyto oblasti: ·

· · · ·

·

3.2

konkurenceschopnost spojená s modernizačním úsilím EU (Lisabonská strategie) chápaná jako nástroj ekonomické a sociální přeměny (znalostní ekonomika a znalostní společnost). Strategie NSRR navazuje na NPR, který implementuje ve vybraných oblastech; ekonomická soudržnost, tj. snižování výrazných nerovností v ekonomické výkonnosti mezi členskými státy i mezi regiony jako dlouhodobý strategický cíl politiky soudržnosti; sociální soudržnost jako další dlouhodobý strategický cíl politiky soudržnosti zaměřený na kvalitu života obyvatel; územní soudržnost usilující o komplexní přístup k rozvoji území; rovnost příležitostí pro všechny - s důrazem na rovnost příležitostí mužů a žen. Téma rovných příležitostí se promítá do všech oblastí, ve kterých je potenciálně přítomno riziko diskriminace z hlediska pohlaví, věku, rasy, zdravotního stavu, sexuální orientace či náboženství. Klíčovou roli má toto téma v souvislosti se zaměstnaností, s řešením problémů nezaměstnanosti a při zajišťování rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce; zlepšování stavu životního prostředí jako základního předpokladu pro udržitelný hospodářský růst a kvalitu života obyvatel.

Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2007- 2020

Konkrétní vazby jsou uvedeny u jednotlivých opatření, která jsou navázána na konkrétní aktivity Strategie rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2020.

3.3

Vazby na Strategický plán města Jablonce nad Nisou schválený v roce 2003

Již od prvních jednání koordinační skupiny byla stanovena jiná struktura tematických oblastí než v doposud platném strategickém plánu. Dle aktuálních rozvojových potřeb města byla ve spolupráci s členy Koordinační skupiny vybrána tato nosná témata: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

20

Doprava Podnikání a ekonomika Školství a vzdělávání Sociální věci, zdravotnictví a zaměstnanost Urbanismus a bydlení Kultura, sport a cestovní ruch Infrastruktura a životní prostředí

20

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 V průběhu zpracování bylo doplněno téma č. 8 Občanská společnost, veřejná správa, bezpečnost a veřejný pořádek. Oproti strategickému plánu z roku 2003 je vyzdvižena zejména doprava, která je v aktualizovaném strategickém plánu řešena v samostatné tematické oblasti, podrobněji rozpracovány lidské zdroje ve více opatřeních a je kladen větší důraz na školství, vzdělávání a na udržitelný rozvoj. V aktualizovaném strategickém plánu byl kladen důraz na stejnou míru detailu a stejnou strukturu každé z rozpracovávaných tematických oblastí. U všech částí dokumentu je podstatná jejich provázanost s nadřazenými strategickými dokumenty i s aktuální socioekonomickou situací ve městě. Dále bylo přihlédnuto k nutnosti měřit stanovené cíle a proto byly stanoveny ukazatele dosažení cílů a zpracován dokument se vstupními údaji, ve kterém lze naplněnost jednotlivých cílů přehledně sledovat (dokument je na přiloženém CD). Pro srovnání strategických plánů uvádíme globální cíle jednotlivých tematických oblastí a stromy cílů.

3.3.1 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Globální cíle jednotlivých tematických oblastí strategického plánu schváleného v roce 2003

Ekonomika: Zvýšení ekonomické síly města. Řízení města: Zajištění kvalitního řízení města. Životní prostředí: Zvýšení kvality životního prostředí. Vnější vztahy: Vnější vztahy městem využívány. Lidské zdroje: Kvalitní rozvoj lidských zdrojů zajištěn. Stavební rozvoj: Stavební rozvoj ve městě podpořen. Cestovní ruch: Cestovní ruch ve městě oživen.

21


3.3.2

Strom cílů strategického plánu schváleného v roce 2003

Obr. 2: Strom cílů strategického plánu schváleného v roce 2003

22

22


3.3.3

Globální cíle jednotlivých tematický oblastí aktualizovaného strategického plánu

1. Doprava: Provázat a vyvážit jednotlivé druhy dopravy tak, aby byla bezpečná, plynulá, spolehlivá, rozšiřitelná a podporující rozvoj města. 2. Podnikání a ekonomika: Stát se ekonomicky stabilním městem podporujícím rozvoj tradičních odvětví, cestovního ruchu a podnikatelského prostředí, které zahrnuje kvalitní infrastrukturu, vzdělávání, bydlení, kvalifikovanou pracovní sílu a efektivní komunikaci mezi městem a podnikateli a prezentaci města navenek. 3. Školství a vzdělávání: Udržovat potřebnou kapacitu a kvalitu škol, školských a vzdělávacích zařízení, zlepšovat jejich technický a provozní stav, využívat kvalitních lidských zdrojů a spolupracovat s Libereckým krajem a dalšími partnery tak, aby struktura absolventů směřovala k potřebné a žádané profesní orientaci. 4. Sociální věci, zdravotnictví, zaměstnanost: Zajistit, zachovat a rozvíjet dostupnost sítě efektivních a kvalitních sociálních a zdravotních služeb, které vycházejí z potřeb obyvatel. 5. Urbanismus a bydlení: Atraktivní město s kvalitním prostředím a architekturou přitahující život do centra, poskytující možnosti vyžití, nástupní centrum do Jizerských hor (cestovního ruchu), dobrá adresa pro bydlení. 6. Kultura, sport a cestovní ruch: Vybudovat sportovně kulturní a turistické centrum s kvalitními podmínkami pro život, které bude sloužit jako nástupní místo do Jizerských hor s typickým identifikačním znakem tradice sklářské a bižuterní výroby. 7. Infrastruktura a životní prostředí: Vytvořit spolehlivě fungující město umožňující udržitelný rozvoj území. 8. Občanská společnost, veřejná správa, udržitelný rozvoj, bezpečnost a veřejný pořádek: Zajistit udržitelný rozvoj města založený na partnerství, spolupráci a rozvoji občanské společnosti, poskytovat kvalitní služby ke spokojenosti a informovanosti občanů s ohledem k tradicím i moderním trendům, zajistit bezpečnější Jablonec v oblasti dopravy, veřejného pořádku a při krizových situacích a mimořádných událostech.

23


3.3.4

Strom cílů aktualizovaného strategického plánu

Obr. 3: Strom cílů aktualizovaného strategického plánu

24

24



ČÁST II.

ANALYTICKÁ ČÁST

25


4

PROFIL MĚSTA – ANALÝZA SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ SITUACE MĚSTA

4.1

Obyvatelstvo

Tato kapitola se bude věnovat kromě historického a současného vývoje počtu obyvatel také jejich přirozené měně a věkové struktuře. Hodnoty města Jablonce nad Nisou budou srovnávány s úrovní ukazatelů Libereckého kraje a s Libercem. Toto porovnání pomůže identifikovat rozdílnost vývoje Jablonce nad Nisou vůči vyšší územně správní jednotce, jejíž je součástí, a také vůči krajskému městu, jež má v kraji dominantní postavení a s nímž tvoří Jablonec n. N. významnou aglomeraci. Sledované ukazatele byly získány z aktuálních dat Českého statistického úřadu, tj. nejnovější data jsou z let 2005 – 2006. Údaje za jednotlivé části obce pochází ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, neboť za takto detailní území jsou údaje zjišťovány právě pouze v cenzu probíhajícím v desetiletých intervalech.

4.1.1

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel Jablonce nad Nisou byl sledován od roku 1921 na základě dat ze sčítání obyvatel. Jako poslední údaj časové řady byl vybrán stav počtu obyvatel ke konci roku 2006. Jak je patrné z Grafu 1, ve vývoji počtu obyvatel Jablonce n. N. lze pozorovat několik odlišných období. Tím prvním je významný populační nárůst ve 20. letech minulého století, který byl dán silným rozvojem zejména sklářského průmyslu ve městě, jež podnítil velké množství obyvatel právě k přestěhování za těmito pracovními příležitostmi. Vyšší intenzita tohoto procesu v Jablonci n. N. v porovnání s Libercem (viz index změny za toto období v Tab. 1) byla způsobena pozdějším nástupem rozvoje průmyslu v tomto městě, a tedy i opožděnějším nárůstem počtu obyvatel. Dvacátá léta představovala pro Jablonec n. N. éru největšího rozkvětu, který se promítl i do populační velikosti města, jež na konci tohoto období dosáhla více než 50 tis. obyvatel, tedy stavu, který obyvatelstvo Jablonce n. N. v dalším vývoji již nepřekročilo. Dramatický vývoj populační velikosti zaznamenal Jablonec n. N. zejména v období 30. – 50. let 20. století, kdy se v důsledku odsunu sudetských Němců, kteří tvořili nezanedbatelný podíl populace města, snížil počet obyvatel Jablonce n. N. o necelých 18 tis. obyvatel (tj. pokles o necelých 30 % mezi cenzy 1930 a 1950 – podrobněji viz Tab. 1). Do tohoto údaje jsou však již zahrnuti obyvatelé, kteří se do Jablonce n. N. v poválečném období přistěhovali. Tento vývoj měl dalekosáhlý dopad nejen na strukturu místní populace, ale i na strukturu podnikatelskou, a stejně tak i na domovní fond města. I v období 50. a 60. let směřoval do vysídlených obcí v pohraničí významný proud Čechů z vnitrozemí. Ze srovnání Liberce a Jablonce n. N. je však patrné, že míra dosídlování nebyla tak vysoká jako v případě Liberce, který již v polovině 70. let dosáhl stejného počtu obyvatel jako před 2. světovou válkou. Populační vývoj Jablonce n. N. nebyl tedy v tomto období v porovnání s Libercem příliš příznivý, což bylo způsobeno krom vyšší atraktivity blízkého Liberce také menším nárůstem počtu pracovních příležitostí v Jablonci nad Nisou. V 50. letech činil populační nárůst Jablonce n. N. jen zhruba 10 % (Liberec 17 %), velkou měrou se na něm podílelo založení Libereckých automobilových závodů, které s sebou přineslo i relativně vysoký počet nově vzniklých pracovních příležitostí. Po stagnaci populační velikosti Jablonce nad Nisou v 60. letech se další nárůst počtu obyvatel projevil v průběhu 70. a 80. let minulého století, což bylo kromě zvýšení hrubé míry porodnosti dáno i státní podporou průmyslu a bytové výstavby v menších, zejména okresních městech.

26

26

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v letech 1921 - 2006 120000

Počet obyvatel

100000 80000 60000 40000 20000 0 1921

1930

1950

1961

1971

1981

1991

2001

2006

Roky Jablonec n. N.

Liberec

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005; www.czso.cz

Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v letech 1921 - 2006 rok

1921 1930 1950 1961 1971 1981 1991 2001 2006

počet obyvatel Liberecký Jablonec kraj n. N. 508 537 39 147 556 407 50 084 393 547 32 749 381 742 36 116 381 626 36 679 411 209 42 179 425 120 45 937 428 184 45 266 430 774 44 822

Liberec 78 860 89 018 64 904 73 406 84 046 95 924 101 162 99 102 98 781

index změny Liberecký kraj 109,4 70,7 97,0 100,0 107,8 103,4 100,7 100,6

Jablonec n. N. 127,9 65,4 110,3 101,6 115,0 108,9 98,5 99,0

Liberec 112,9 72,9 113,1 114,5 114,1 105,5 98,0 99,7

relativní index růstu Jablonec Liberec n. N. 1,17 1,03 0,92 1,03 1,14 1,17 1,02 1,15 1,07 1,06 1,05 1,02 0,98 0,97 0,98 0,99

Pozn.: index změny - podíl počtu obyvatel daného roku ku počtu obyvatel předcházejícího sčítání; index relativního růstu –koncentrace obyvatel Libereckého kraje do Jablonce n. N., resp. do Liberce a její vývoj vzhledem k předešlému sčítání. Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005; www.czso.cz

Shodný vývoj obou měst nastal v průběhu 90. let 20. století a na začátku 21. století, které bylo ve znamení stagnace, resp. mírného úbytku počtu obyvatel. Tento vývoj byl ovlivněn transformačními procesy, zejména uvolněním situace na trhu s byty, a tedy opětovným nastartováním přirozených migračních proudů, které byly v období komunismu zcela potlačeny. Jedním z těchto procesů je i suburbanizace (tj. vystěhovávání obyvatel z měst do jejich zázemí). Právě tento trend byl hlavní příčinou mírného populačního úbytku v posledním sledovaném období. To je dobře patrné při pohledu na Tab. 1, kdy zatímco populace jak Jablonce n. N., tak i krajského města mírně klesá, počet obyvatel kraje stagnuje, resp. dochází dokonce k mírnému nárůstu jeho populace. O tomto trendu vypovídá také relativní index růstu, který nedosahuje hodnoty jedna ani v krajském městě ani v Jablonci n. N., což značí zvyšující se podíl obyvatel žijících na venkově.

27


4.1.2

Počet obyvatel a domovní fond v částech obce Jablonce nad Nisou

V této kapitole bude pozornost věnována počtu obyvatel, složení populace dle pohlaví a v neposlední řadě také domovnímu fondu, který do jisté míry ovlivňuje složení obyvatel především z hlediska věkové, ale také vzdělanostní struktury. Tyto údaje byly zjišťovány za 8 částí obce Jablonec n. N. a vztahují se k roku 2001, v němž proběhlo SLDB. Celkový počet obyvatel Jablonce nad Nisou činil v roce 2001 více než 45 tisíc obyvatel (v roce 2006 pak 44 822 obyvatel), přičemž 80 % populace bylo koncentrováno do dvou obecních částí, a to samotného Jablonce n. N. a Mšena nad Nisou. Z hlediska složení obyvatelstva dle pohlaví nebyla nalezena žádná rozdílnost oproti obecně platným trendům, tj. index maskulinity, neboli počet mužů na 100 žen, se pohybuje s výjimkou Rýnovic nad hranicí 90 mužů. Tab. 2: Počet obyvatel v jednotlivých částech obce v roce 2001 části obce Jablonecké Paseky Vrkoslavice Lukášov Proseč nad Nisou Jablonec nad Nisou Mšeno nad Nisou Rýnovice Kokonín Jablonec n. N. celkem

celkem 2 774 1 372 149 814 26 390 9 833 2 195 1 739 45 266

muži 1 324 674 74 401 12 501 4 699 1 009 849 21 531

ženy 1 450 698 75 413 13 889 5 134 1 186 890 23 735

podíl mužů (%) 47,7 49,1 49,7 49,3 47,4 47,8 46,0 48,8 48,2

podíl žen (%) 52,3 50,9 50,3 50,7 52,6 52,2 54,0 51,2 51,8

index maskulinity 91,3 96,6 98,7 97,1 90,0 91,5 85,1 95,4 93,2

Zdroj: SLDB 2001

Struktura domovního fondu dle typu zástavby, ale i období její výstavby hraje podstatnou roli v rozmístění obyvatelstva. Jablonci n. N. stejně jako každému jinému městu v Česku se nevyhnula výstavba panelových sídlišť zejména v 60. – 80. letech minulého století. Nejvýznamněji jsou tyto bytové domy zastoupeny v Mšeně a Jabloneckých Pasekách, kde tyto domy tvoří pětinu, resp. více než čtvrtinu celého místního domovního fondu. V porovnání s ostatními městy obdobné populační velikosti není podíl obyvatel žijících v bytových, především pak v panelových domech, nijak nadprůměrný, ale spíše naopak. To představuje pozitivní faktor z hlediska v současnosti nutné rekonstrukce panelových sídlišť. Na druhou stranu je negativem lokalizace velkého panelového sídliště ve Mšeně nad Nisou v těsné blízkosti Jablonecké přehrady, kdy tato panelová hradba nepůsobí příjemným dojmem na turisty, kteří se do Jablonce n. N. přijedou rekreovat.

28

28

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 3: Počet domů a jejich struktura v jednotlivých částech obce v roce 2001 domy celkem Jablonecké Paseky Vrkoslavice Lukášov Proseč nad Nisou Jablonec nad Nisou Mšeno nad Nisou Rýnovice Kokonín Jablonec n. N. celkem

244 369 70 235 2 699 637 287 465 5 006

bytové domy 50 20 2 19 872 180 27 28 1 198

rodinné domy 182 344 68 208 1 677 447 249 425 3 600

podíl bytových domů (%) 20,5 5,4 2,9 8,1 32,3 28,3 9,4 6,0 14,1

podíl osob v bytových domech (%) 78,2 13,0 3,4 30,0 76,6 85,4 62,3 17,8 45,8

Zdroj: SLDB 2001

Vysokým podílem bytových domů disponuje i samotné centrum města, v tomto případě se však v převážné většině nejedná o domy panelové, ale činžovní, jež byly postaveny v předválečném období. O tom svědčí i Tab. 4 znázorňující podíl domů dle roku jejich výstavby, z níž je patrné více než 60% zastoupení domů postavených před 2. světovou válkou, resp. v období První republiky. Takto vysoký podíl je dán již zmiňovaným rozvojem města v tomto období, který byl spojen s výstavbou domů německých továrníků, ale také domů dělnických. Velká část této zástavby (zejména v centru města) patří do městské památkové zóny a představuje ojedinělou koncentraci secesních staveb nejen na území města, ale i v rámci celé České republiky, a je tak jednou významných atraktivit cestovního ruchu Jablonce nad Nisou. Okrajové části města představují venkovská sídla (zejména Kokonín, Proseč, Vrkoslavice) v minulosti přičleněná k Jablonci n. N., čemuž odpovídá i charakter jejich zástavby. V důsledku již zmiňované suburbanizace dochází ke stěhování obyvatel do zázemí měst, což způsobuje úbytek městské populace. Tento negativní vývoj však může Jablonec n. N. do určité míry odvrátit vymezením rozvojových ploch pro bydlení v okrajových částech města, které jsou z hlediska individuálního bydlení velice atraktivní. V současnosti probíhá rozvoj individuálního bydlení zejména v Proseči nad Nisou, která je díky svému oddělení od zástavby samotného Jablonce n. N., ale také díky výborné dostupnosti do Liberce vhodnou lokalitou právě pro výstavbu rodinných domů. Dalšímu rozvoji residenční funkce na tomto území však brání zatím nedostatečně rozvinutá infrastruktura v lokalitách, které jsou pro výstavbu určené. I přes výstavbu, která v posledních letech v Jablonci n. N. probíhá, je většina bytového fondu zastaralá. Stará zástavba sice udává specifický charakter města, ale je v mnoha případech ve špatném stavu a její údržba je značně náročná i v důsledku klimatických podmínek, které v podhorském Jablonci n. N. panují. Problémem je i nedostatečný počet sociálních a startovacích bytů.

29

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 4: Podíl domů v jednotlivých částech obce dle roku výstavby v roce 2001 Jablonecké Paseky Vrkoslavice Lukášov Proseč nad Nisou Jablonec nad Nisou Mšeno nad Nisou Rýnovice Kokonín Jablonec n. N. celkem

do 1919 20,9 24,7 30,0 26,4 33,9 9,4 18,5 31,0 27,9

1920-1945

1946-1980 29,9 23,8 14,3 19,6 27,4 18,5 36,2 22,2 25,6

1981-1990 24,6 19,0 10,0 14,9 18,3 26,5 16,0 14,4 18,9

1991-2000 5,7 11,1 5,7 6,4 7,5 26,4 9,8 12,3 10,6

9,4 13,8 7,1 6,8 6,9 11,8 10,1 10,1 8,6

Zdroj: SLDB 2001

4.1.3

Pohyb obyvatel

Přirozená měna obyvatel Jablonce nad Nisou, jejíž hodnoty byly zjištěny pro posledních 11 let, do značné míry odpovídá celorepublikovým trendům, tj. je ve znamení úbytku obyvatel přirozenou měnou zhruba do roku 2001. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem však úbytek populace není v tomto období tak významný. V důsledku mladší věkové struktury způsobené odsunem po 2. světové válce a následným dosídlením českým obyvatelstvem je ve městě větší podíl mladšího obyvatelstva, který se projevuje jak ve vyšší míře porodnosti, tak i v nižší míře úmrtnosti a způsobuje tak menší přirozený úbytek než v oblastech, jichž se změna struktury obyvatelstva nedotkla. Od roku 2001 je také patrný nárůst hrubé míry porodnosti (počet živě narozených na 1 000 obyvatel), který byl podnícen vstupem populačně silných ročníků narozených v 70. letech do hlavního reprodukčního období. Zvýšenou míru porodnosti lze očekávat zhruba do roku 2010, poté by měly její hodnoty opět začít klesat. Hrubá míra úmrtnosti obyvatel Jablonce n. N. se pohybuje na úrovni celorepublikového průměru, výjimku tvořil pouze rok 2004, v němž byly zaznamenány vyšší hodnoty tohoto ukazatele. Z pohledu přirozeného přírůstku a jeho porovnání s Libercem či průměrem ČR je populační úbytek Jablonce n. N. v letech 2001 – 2004 nižší, a ačkoliv byl zaznamenán přírůstek pouze v roce 2005, lze, jak již bylo řečeno, očekávat mírný přírůstek obyvatelstva i v příštích několika letech. Druhou složkou pohybu obyvatelstva je migrace (stěhování). I v rámci tohoto pohybu obyvatelstva byl Jablonec n. N. - s výjimkou posledních dvou sledovaných let - ztrátový. Migrační úbytek byl ovlivněn nejen suburbanizací, ale i uvolněním trhu s byty a změnou atraktivity obcí v rámci Česka. Tyto faktory se projevily také ve zvýšení migračního obratu, který po roce 2000 stoupl o dvojnásobek, tj. na více než 1900 migrujících. Do kladného migračního salda v letech 2005 a 2006 se významně promítla bytová výstavba ve městě. V tuto dobu již byly dokončeny některé projekty individuální bytové výstavby na Proseči, což se projevilo právě zvýšeným počtem přistěhovalých.

30

30

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Graf 2: Přirozená měna obyvatel v letech 1995 – 2006 12,0 10,0 8,0

‰

6,0 4,0 2,0 0,0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-2,0 -4,0 Roky HMP Jablonec n.N.

HMU Jablonec n. N.

HMPP Jablonec n. N.

HMP Liberec

HMU Liberec

HMPP Liberec

Pozn.:HMP – hrubá míra porodnosti; HMÚ – hrubá míra úmrtnosti; HMPP – hrubá míra přirozeného přírůstku Zdroj: www.czso.cz, Strategický plán rozvoje města Jablonce nad Nisou (2003)

Omezením, které by se mohlo projevit v souvislosti se stěhováním obyvatelstva, může být růst cen nemovitostí ve městě, který by demotivoval občany od bytové výstavby či koupi bytu v této lokalitě. Negativně by se na počtu obyvatel Jablonce n. N. mohl projevit také nedostatek pracovních příležitostí ve městě, případně v Liberci. Pokud však nedojde k úpadku místní ekonomiky, lze předpokládat, že počet obyvatel Jablonce nad Nisou bude stagnovat na současné úrovni, neboť se jedná o město atraktivní nejen svou lokalizací v Jizerských horách, ale také svou polohou vůči krajskému městu. Výhodná je také dopravní dostupnost do Prahy, Německa a Polska. Jablonec n. N. má tedy předpoklady k tomu, aby plnil nejen funkci ekonomickou, ale i residenční a rekreační. Celkový přírůstek počtu obyvatel Jablonce n. N. je ovlivněn, jak je vidět z Grafu 4, především migračními toky. Přirozená měna obyvatelstva nemá na konečný stav populace města velký vliv, proto v případě snahy města udržet si svou současnou populační velikost nebo docílit jejího nárůstu je potřeba věnovat pozornost právě migračním proudům, předpokladům pro bytovou výstavbu (nabídka rozvojových ploch pro bydlení včetně dostatečně rozvinuté infrastruktury), nahlášení trvalého pobytu v Jablonci n. N. osobami, které zde dlouhodobě bydlí, a v neposlední řadě také dostatku zajímavých pracovních míst.

31

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Graf 3: Migrace obyvatel v letech 1995 - 2006 1000 800 600

Počet osob

400 200 0 -200

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-400 -600 -800 -1000 Roky migrační saldo Jablonec n. N.

migrační saldo Liberec

Zdroj: www.czso.cz, Strategický plán rozvoje města Jablonce nad Nisou (2003)

Graf 4: Celkový přírůstek obyvatel v letech 1995 - 2006 300 200

Počet osob

100 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-100 -200 -300 -400 Roky přirozený přírůstek

přírůstek migrací

celkový přírůstek

Zdroj: www.czso.cz, Strategický plán rozvoje města Jablonce nad Nisou (2003)

4.1.4

Věková struktura

Ačkoliv se z údajů o průměrném věku zobrazených v Tab. 5 může jevit věková struktura Jablonce n. N. jako nepříliš pozitivní, jedná se ve srovnání s celorepublikovými údaji o mladou a příznivou věkovou strukturu. Příčinou je již zmiňovaná poválečná změna ve struktuře populace. Pro dosídlené oblasti je typický vyšší podíl obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let), méně

32

32

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 obyvatel důchodového věku a oproti nim vyšší podíl dětí. V rámci Libereckého kraje jsou vyšší hodnoty průměrného věku a indexu stáří Jablonce n. N. způsobeny mladší věkovou strukturou na venkově, jež je částečně ovlivněna suburbanizací, které se účastní převážně mladé rodiny, a částečně také odlišným vzorcem demografického chování. Velikost dětské a seniorské složky se promítá do hodnot indexu stáří, z něhož je patrné, že s výjimkou dvou obecních částí (Jablonecké Paseky, Lukášov) zaujímají větší podíl v populaci děti. Nejvýznamnějších rozdílů dosahují Rýnovice, jejichž podíl dětské populace je oproti populaci seniorů téměř trojnásobný. To je do jisté míry způsobeno atraktivitou této oblasti pro mladé obyvatelstvo a s ní spojenou bytovou výstavbou. Obdobná situace, i když ne tak extrémní, panuje i v obecní části Proseč n. N., v níž index stáří dosahuje pouze hodnoty 55,5. Příznivých hodnot dosahuje Jablonec n. N. i v indexu ekonomického zatížení, který určuje procentuelní podíl ekonomicky závislých obyvatel (dětí a důchodců) na produktivní složce populace. Tab. 5: Věková struktura dle územních jednotek v roce 2005 území Jablonec n. N. Liberec okres Jablonec n. N. Liberecký kraj

0-14 let (%) 14,8 14,2 14,9 15,3

15-64 let (%) 71,9 71,7 71,7 71,6

65+ let (%) 13,4 14,0 13,5 13,1

Jablonecké Paseky* Vrkoslavice* Lukášov* Proseč n. N.* Jablonec n. N.* Mšeno n. N.* Rýnovice* Kokonín*

12,9 16,3 14,1 19,0 16,3 14,0 23,4 16,2

71,0 72,4 65,1 70,4 69,8 76,0 67,7 71,3

16,1 11,4 20,8 10,6 13,9 10,0 8,9 12,5

index stáří

index ekonomického zatížení (%)

90,4 98,7 90,6 85,8

39,2 39,4 39,5 39,8

průměrný věk 40 41 40 39

124,9 70,0 147,6 55,5 85,3 71,8 38,0 77,6

40,9 38,2 53,6 42,1 43,2 31,6 47,6 40,2

42 39 43 37 39 37 34 39

Pozn.: * - data za rok 2001; index stáří – podíl počtu dětí do 14 let ku počtu osob starších 65 let; index ekonomického zatížení –procentuelní podíl součtu dětí do 14 let a osob starších 65 let ku obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let Zdroj: www.czso.cz, SLDB 2001

Z hlediska věkové struktury lze tedy konstatovat, že Jablonec n. N. má v rámci Česka, ale i v rámci Libereckého kraje poměrně výhodnou pozici, kterou může využít společně s kvalifikovaností lidských zdrojů např. při lákání strategických investorů. Pozitivně je možné tuto situaci hodnotit také z hlediska potřebnosti sociálních služeb zejména pro seniory. Obyvatel důchodového věku by totiž právě díky věkové skladbě populace nemělo přibývat tak rychle jako v regionech, které nebyly po 2. světové válce dosídleny. Výrazně rychlé navýšení počtu seniorů však lze předpokládat zhruba v horizontu 10 let, kdy do důchodu budou směřovat právě obyvatelé, kteří se narodili přistěhovalým obyvatelům v 50. letech. Tomuto nárůstu by měl předcházet rozvoj sociálních služeb pro seniory, které v současnosti nepokrývají poptávku po všech službách tohoto zaměření (chybí např. sociálně-zdravotnické služby – podrobněji viz kapitola 4.5.2).

4.1.5

Vzdělanost

Vzdělanost obyvatel Jablonce nad Nisou je vůči městům obdobné velikosti na průměrné úrovni, ačkoliv je do značné míry podmíněna silnou vazbou obyvatel na tradiční sklářský a automobilový průmysl. Právě toto zaměření místní ekonomiky se promítlo do vzdělanostní struktury vyšším podílem obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak poddimenzovaností

33

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 úplného středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Podíl vysokoškoláků se však začíná výrazněji zvyšovat v posledních letech, což je kromě strategie univerzitního vzdělávání, díky níž vznikly v Jablonci n. N. dvě pracoviště vysokých škol (viz kapitola 4.5.1), ovlivněno i dobrou dostupností Technické univerzity v Liberci. Tab. 6: Vzdělanostní struktura dle územních jednotek v roce 2001 území

Jablonec n. N. Liberec okres Jablonec n. N. Liberecký kraj Jablonecké Paseky Vrkoslavice Lukášov Proseč n. N. Jablonec n. N. Mšeno n. N. Rýnovice Kokonín

celkem ZŠ SOU (%) (%) 22,2 36,7 20,0 36,3 23,0 41,3 24,3 40,0 20,3 20,6 27,3 25,0 22,4 22,1 21,8 23,0

38,0 34,6 43,8 46,1 36,6 34,8 39,5 41,3

SŠ (%) 27,3 28,3 23,7 23,8

VŠ (%) 12,4 15,4 10,9 10,2

28,3 29,4 15,6 20,3 27,1 29,0 25,3 23,7

12,2 13,8 11,7 7,6 12,3 13,1 11,7 10,9

1,78 1,85 1,72 1,70

ženy ZŠ (%) 27,7 24,1 30,0 30,2

SOU (%) 30,9 32,0 32,5 33,1

SŠ (%) 30,3 30,2 26,8 25,8

VŠ (%) 11,1 13,7 9,2 9,5

1,79 1,83 1,68 1,63 1,77 1,80 1,76 1,72

28,3 26,1 32,8 31,6 27,3 26,6 27,3 30,5

30,9 28,3 39,1 36,6 30,9 28,4 31,9 32,3

29,2 31,2 20,3 23,3 29,4 32,3 28,5 27,3

10,9 12,8 7,8 7,7 10,7 12,0 10,8 9,3

IVz

IVz 1,73 1,81 1,67 1,67 1,72 1,79 1,59 1,61 1,73 1,77 1,73 1,67

Pozn.: ZŠ – základní vzdělání včetně neukončeného, SOU – střední odborné vzdělání bez maturity; SŠ – úplné středoškolské s maturitou; VŠ – vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání; IVz – index vzdělanosti - vážený průměr nejvyšší dosažené úrovně vzdělanosti obyvatelstva Zdroj: SLDB 2001

Celková úroveň vzdělanosti obyvatel Jablonce n. N. měřená dle indexu vzdělanosti (viz Tab. 6) je pouze nepatrně vyšší než průměr Česka (1,76). Vzhledem k tomu, že sledovanou oblastí je samotné město Jablonec nad Nisou, tj. nejsou brány v úvahu žádná venkovská sídla, lze konstatovat, že tato hodnota není příliš uspokojivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Jablonce n. N. je v porovnání s Libercem zhruba nižší o 3 procentní body, výrazné rozdíly jsou patrné také v úrovni vzdělanosti mužů a žen v rámci samotného Jablonce nad Nisou. Významným problémem je také stárnutí kvalifikované pracovní síly, která postupně začíná odcházet do důchodu a mezi mladším obyvatelstvem není dostatečný počet takto kvalifikovaných pracovníků, což negativně ovlivňuje rozvoj automobilového průmyslu, v němž je poptávka po lidských zdrojích vzhledem k současné expanzi odvětví poměrně významná. Právě nižší vzdělanost a snižování počtu technicky kvalifikované pracovní síly by mohly v budoucnu ovlivnit ekonomický vývoj města a způsobit upřednostňování Liberce před Jabloncem n. N., zejména v otázce příchodu nových investorů. To by pak následně mohlo vést k potlačení ekonomické funkce Jablonce n. N. a naopak její nárůst v krajském městě. Jablonec n. N. by tedy plnil zejména funkci residenční a rekreační a značná část obyvatel by dojížděla za prací do krajského města. Na druhou stranu přiblížení stupně vzdělanosti a kvalifikace místních obyvatel úrovni Liberce by vedly k vytvoření rovnocenných partnerských měst, která by byla vzájemně silně spjata.

34

34


4.2

Ekonomika

4.2.1

Ekonomická aktivita

Struktura ekonomické aktivity rozdělená na základě 3 hlavních ekonomických sektorů (primér – zemědělství a těžba, sekundér – průmysl a stavebnictví, terciér – služby) je do značné míry závislá na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, neboť požadavky na vzdělání rostou s progresivitou ekonomického sektoru. Z Tab. 7 je vidět, že zaměstnanost obyvatel Jablonce n. N. dle ekonomické struktury je méně progresivní, resp. má nižší podíl zaměstnaných ve službách, a to jak v porovnání s Libercem, tak i s Českou republikou (podíl zaměstnaných v terciéru – 50,3 %). To je dáno tradicí průmyslové výroby ve městě a jí odpovídající kvalifikací místního obyvatelstva. V tom lze spatřovat poměrně velké riziko. Jednostranně zaměřená ekonomika města stejně tak jako nediferencovaná kvalifikace ekonomicky aktivních obyvatel může vést v případě úpadku jednoho z hlavních průmyslových odvětví (automobilový, sklářský, bižuterní průmysl) k výraznému zvýšení nezaměstnanosti spojeného s problematickou rekvalifikací nezaměstnaných. Z pohledu podnikatelů je však problémem již zmiňovaný odchod kvalifikovaných pracovníků do důchodu a nedostatek mladé kvalifikované síly. Proto by firmy uvítaly více technicky vzdělaných absolventů, kteří by současnou pracovní sílu nahradili. Z hlediska podílu ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel je situace v Jablonci n. N. srovnatelná s ostatními městy či regiony v ČR. Rozdíly mezi jednotlivými obecními částmi jsou způsobeny zejména věkovou a vzdělanostní strukturou. Obecní částí s nejnižší kvalitou lidských zdrojů je Proseč n. N. Lze však předpokládat, že v důsledku bytové výstavby, která je dostupná majetnějším, a tudíž i progresivněji zaměstnaným občanům, dojde v této části Jablonce n. N. ke změně a vlivem migrace se zde bude zvyšovat vzdělanost i progresivita zaměstnanosti obyvatelstva. Tab. 7: Ekonomická aktivita dle územních jednotek v roce 2001 území

EAO

podíl EAO (%)

Jablonec n. N. Liberec okres Jablonec n. N. Liberecký kraj

23 721 53 550 45 650 225 154

52,4 54,0 51,8 52,6

primér (%) 0,7 0,8 1,3 2,8

Jablonecké Paseky Vrkoslavice Lukášov Proseč n. N. Jablonec n. N. Mšeno n. N. Rýnovice Kokonín

1 456 728 67 420 13 551 5 443 1 113 943

52,5 53,1 45,0 51,6 51,4 55,4 50,7 54,2

0,6 0,8 1,5 0,2 0,6 0,8 0,6 2,6

sekundér (%) 45,8 37,8 50,4 46,2

terciér (%) 47,0 52,8 40,9 43,5

49,6 52,6 44,8 56,0 44,6 44,5 48,9 50,5

43,8 41,4 46,3 38,8 47,2 49,8 44,9 42,7

IEA 2,75 2,86 2,65 2,68

NeEAO (%) 46,4 46,0 47,0 46,3

2,69 2,65 2,73 2,61 2,76 2,78 2,71 2,64

46,7 45,6 53,7 48,0 47,3 43,8 48,0 44,9

Pozn.: EAO – počet ekonomicky aktivních obyvatel; IEA – index ekonomické aktivity - vážený průměr zaměstnanosti obyvatel dle ekonomické struktury; NeEAO – podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva Zdroj: SLDB 2001

35


4.2.2

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti je ukazatelem reagujícím na kvalitu pracovní síly a také na strukturu a počet pracovních příležitostí ve městě a jeho okolí. Pro účely této studie byl zjišťován dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti v období 1/2002 – 6/2007. Jak je vidět z Grafu 5 znázorňujícího vývoj míry nezaměstnanosti v tomto časovém období, je trend vývoje hodnot Jablonce n. N. i Liberce srovnatelný s celorepublikovým. Hodnoty míry nezaměstnanosti jsou stále pod hranicí celorepublikového průměru, a to zhruba o 2 procentní body, což je do určité míry ovlivněno strukturálně postiženými a hospodářsky slabými regiony, které jsou v celorepublikovém průměru započítány a jeho hodnotu významně zvyšují. Porovnáme-li míru nezaměstnanosti Jablonce n. N. s Libercem, lze z Grafu 5 vyčíst dvě fáze vývoje. První do konce roku 2004, kdy byl vývoj v obou městech totožný. Ve druhém období (od ledna 2005) klesala nezaměstnanost v Jablonci n. N. rychleji než v krajském městě a na konci sledovaného období činil rozdíl již více než 1,2 %. Hlavním faktorem, který zapříčiňuje poměrně výrazný rozdíl nezaměstnaností mezi Jabloncem n. N. a Libercem, je velké zaměření jabloneckých firem na automobilový průmysl, který obzvláště v posledních letech expanduje, což se projevuje růstem počtu zaměstnanců těchto podniků. Dalším důvodem je pak vhodná struktura volných pracovních míst odpovídající struktuře uchazečů o zaměstnání. Z těchto důvodů je nezaměstnanost na hranici 4,4 %, což přibližně představuje hodnotu odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti, která je dána neochotou obyvatel zapojit se do pracovního procesu a částečně také nezaměstnaností dlouhodobou, jež často v přirozenou nezaměstnanost přerůstá. Z vývoje jsou také dobře pozorovatelné relativně nízké výkyvy nezaměstnanosti v průběhu jednotlivých roků, což svědčí jednak o nízkém podílu sezónních dělníků a jednak o relativně rychlém zapojení absolventů škol do pracovního procesu. Na druhou stranu je nízká míra nezaměstnanosti omezující zejména pro firmy automobilového průmyslu, které mají zájem rozšiřovat počet svých zaměstnanců, ale v okolí Jablonce n. N. nenacházejí při takovéto nízké míře nezaměstnanosti dostatečný počet kvalifikované pracovní síly.

Míra nezaměstnanosti (%)

Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2002 - 2007 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 I.02

V.02 IX.02

I.03

V.03 IX.03

I.04

V.04 IX.04

I.05

V.05 IX.05

I.06

V.06 IX.06

I.07

V.07

Roky Jablonec n. N.

Liberec

ČR

Zdroj: portal.mpsv.cz

Struktura nezaměstnanosti byla sledována pro rok 2006 a první pololetí roku 2007 dle skupin obyvatelstva, které mívají se zaměstnatelností problémy, tj. ženy, ekonomicky aktivní do 25 let věku a nad 45 let věku (vývoj ve sledovaném období je zobrazen v Grafu 6). Patrný je nárůst

36

36

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 podílu žen mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání, a to především ve druhém kvartálu roku 2007, kdy se tento podíl zvýšil až na 57,3 %. Tento trend poukazuje na zhoršující se podmínky pro zaměstnávání žen, příčinou je na jedné straně pokles pracovních míst v bižuterním průmyslu a naopak na straně druhé velký rozvoj průmyslu automobilového, v němž nenalézají ženy tolik uplatnění. To do určité míry souvisí i se zvyšováním podílu obyvatel nad 45 let věku (zhruba třetina evidovaných uchazečů), kteří si zaměstnání hledají poměrně obtížně. Naopak příznivý trend byl zaznamenán ve vývoji počtu uchazečů o zaměstnání do 25 let věku, která zahrnuje ve velké míře především absolventy. Současný podíl této skupiny na celkové míře nezaměstnanosti dosahuje 19,1 % oproti loňskému podílu 22,8 %, což představuje poměrně výrazné zlepšení, uvážíme-li, že se počet evidovaných uchazečů také výrazně snížil.

70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

06 III .0 6 IV .0 6 V .0 6 VI .0 6 VI I.0 6 V III .0 6 IX .0 6 X. 06 XI .0 6 XI I.0 6 I.0 7 II. 07 III .0 7 IV .0 7 V. 07 V I.0 7

I.0

6

0,0

II.

podíl na celkové nezaměstnanosti (%)

Graf 6: Struktura uchazečů o zaměstnání dle vybraných kategorií v roce 2006-2007

roky ženy

do 25 let

45 let a více

Zdroj: Úřad práce Jablonec nad Nisou

Na relativně dobrý vývoj nezaměstnanosti poukazuje i Graf 7 znázorňující počet nezaměstnaných ucházejících se o 1 volné pracovní místo. Trend zachycený na Grafu 7 má klesající tendenci s výjimkou ledna a června letošního roku, kdy se počet evidovaných uchazečů na 1 pracovní místo zvýšil zhruba o jednoho zájemce. Tento výkyv se v míře nezaměstnanosti negativně neprojevil (v červnu nezaměstnanost dokonce poklesla), z čehož lze usuzovat, že je způsoben zvýšením počtu volných pracovních míst a nikoliv nárůstem absolutního počtu nezaměstnaných.

37


5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5

7

7

7

VI .0

V. 0

07

IV .0

III .

07 II.

I.0 7

6

06 XI I.

6

6

XI .0

X. 0

IX .0

6 VI I. 0 6 VI II . 06

6

6

VI .0

V. 0

06

IV .0

III .

II.

06

0,0 I.0 6

Počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

Graf 7: Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 pracovní místo v letech 2006 – 2007

Roky

Zdroj: portal.mpsv.cz

4.2.3

Pracovní vyjížďka

Vyjížďka za prací pravidelně zjišťovaná v SLDB je ukazatelem, který vyjadřuje atraktivitu obce, dostatečné množství a vhodnou strukturu pracovních příležitostí a také velikost spádového území, které je každodenně propojeno s centrem, do něhož obyvatelé dojíždějí. Pozice Jablonce n. N. je v tomto ohledu poměrně nevýhodná, neboť významným konkurentem v získávání ekonomicky aktivních obyvatel z okolních obcí je Liberec, který je jakožto krajské město hlavním pracovnědojížďkovým centrem regionu. Jablonec n. N. má tedy spádový region jen velice omezený a složený z obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) a 9 dalšími, které spadají do regionů ORP Tanvaldu a Železného Brodu.

38

38

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Obr. 4: Podíl osob dojíždějících hlavním směrem do Jablonce n. Nisou v roce 2001 (%)

Zdroj: SLDB 2001

Podíl vyjíždějících hlavním směrem (tj. do Jablonce n. N.) z celkového počtu vyjíždějících znázorňuje Obr. 4. Z takto vymezeného regionu přijíždí do Jablonce n. N. za prací 3380 osob, přičemž z Liberce pak dalších 1315. Právě ve směru dojížďky z krajského města do Jablonce n. N. a naopak je vzájemná provázanost obou měst dobře patrná, neboť do Liberce dojíždí obdobné množství obyvatel (1357 osob) jako v opačném směru. Tato poměrně silná intenzita vztahu mezi oběma městy je umožněna relativně dobrou dopravní dostupností a především frekvencí spojů, která dosahuje celkem 128 spojů v rámci pracovního dne (v jednom směru) při zahrnutí veškeré veřejné dopravy. Druhým nejvýznamnějším směrem pracovní vyjížďky z Jablonce n. N. je Praha, do níž vyjíždí 396 obyvatel, tj. více než 10 % celkového počtu vyjíždějících z Jablonce nad Nisou. Jablonec n. N. je vázán na krajské město nejen z hlediska intenzity pracovní vyjížďky, ale i z pohledu dojížďky za vyššími službami, kterými sám disponuje jen v omezené míře (univerzita, obchodní centra, bankovnictví apod.). Na druhé straně je Jablonec n. N. využíván kromě střediska pracovní dojížďky také jako možné místo rekreace, i když mu v tomto konkurují okolní obce položené hlouběji v Jizerských horách. Snahou Jablonce n. N., ale i Liberce by do budoucna měla být ještě hlubší provázanost obou měst, a to jak z hlediska funkce ekonomické, tak i obslužné a rekreační tak, aby aglomerace získala oproti ostatním městům komparativní výhodu, aby její služby byly využívány obyvateli ze širšího okolí a aby byla atraktivní také pro podnikatele.

4.2.4

Pracovní příležitosti, průměrná hrubá měsíční mzda

Počet pracovních příležitostí (součet ekonomicky aktivních obyvatel a salda pracovní vyjížďky minus počet nezaměstnaných), má dobrou vypovídací schopnost o ekonomické síle města, stejně tak jako o jeho atraktivitě pro ekonomicky aktivní obyvatele z okolních obcí. Na základě jejich

39

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 počtu je tedy možné určit, zda je město významným ekonomickým centrem nebo plní jen funkci residenční. Tab. 8: Počet pracovních příležitostí v roce 2001 EAO

PP

Jablonec n. N. Liberec

EAO/PP

23 721 53 550

25 124 54 730

PP-EAO 0,94 0,98

1 403 1 180

Pozn.: EAO – počet ekonomicky aktivních obyvatel; PP – počet pracovních příležitostí; EAO/PP – počet ekonomicky aktivních na 1 pracovní příležitost; PP-EAO – rozdíl pracovních příležitostí a ekonomicky aktivních obyvatel Zdroj: SLDB 2001

Jak ukazuje Tab. 8, počet pracovních příležitostí je v Jablonci n. N., tak i v Liberci vyšší než počet ekonomicky aktivních žijících v těchto městech, což vypovídá o nutnosti pracovní dojížďky z jejich zázemí. Ačkoliv má Liberec dvojnásobnou velikost oproti Jablonci n. N., je počet pracovních příležitostí přesahující počet ekonomicky aktivních obyvatel nižší než v případě menšího Jablonce nad Nisou. Ten je tedy v relativních hodnotách významnějším centrem dojížďky. O velký počet pracovních příležitostí se zasluhují především velké firmy jako Jablonex Group a.s., TRW Automotive Lucas Varity s.r.o., BTV Plast, s.r.o. či Preciosa a.s. Obdobnou vypovídací hodnotu jako rozdíl počtu pracovních příležitostí a ekonomicky aktivních obyvatel má také počet ekonomicky aktivních obyvatel přepočtený na 1 pracovní příležitost. Z hodnoty nedosahující 1 (Tab. 8) vyplývá, že v obou městech je „nedostatek“ ekonomicky aktivních, kteří by mohli vykonávat práci na všech pozicích, které se ve městě nacházejí. Tato diference musí být tedy kompenzována pracovní dojížďkou. Ačkoliv se může závislost ekonomiky na dojížďce jevit jako nesoběstačnost města, značí tato skutečnost spíše provázanost jednotlivých obcí a jejich konkurenceschopnost. Dalším indikátorem, na jehož základě je možné hodnotit vyspělost, resp. atraktivitu regionu, je průměrná hrubá měsíční mzda, jejíž hodnoty jsou však k dispozici pouze na úrovni okresů. I z tohoto nepříliš podrobného měřítka je možné usuzovat na úroveň vyspělosti Jablonce n. N. jako takového, neboť velké firmy, dle nichž je průměrná mzda vypočítávána, sídlí většinou právě v okresním městě. Tab. 9: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2001 - 2005

okr. Jablonec n. N. okr. Liberec okr. Č. Lípa okr. Semily Liberecký kraj ČR

2001

2002

2003

2004

2005

12 943 13 398 13 653 12 339 13 463 14 793

13 549 14 373 14 875 13 104 14 089 15 866

14 303 15 705 15 736 14 086 15 117 16 917

15 278 16 863 16 783 15 361 16 231 18 041

16 292 17 663 17 605 15 647 17 016 19 024

IZ 2002/ 2001 104,7 107,3 109,0 106,2 104,6 107,3

IZ 2003/ 2002 105,6 109,3 105,8 107,5 107,3 106,6

IZ 2004/ 2003 106,8 107,4 106,7 109,1 107,4 106,6

IZ 2005/ 2004 106,6 104,7 104,9 101,9 104,8 105,4

Pozn.: IZ – index změny Zdroj: www.czso.cz

Hrubá měsíční mzda v okrese Jablonec n. N. byla v období let 2001 – 2005 vzhledem k Libereckému kraji jako vcelku podprůměrná a nižší hodnoty zaznamenal již jen okres Semily. Mzda nižší zhruba o 1200 Kč oproti Liberci může znamenat na jedné straně snahu obyvatel Jablonce n. N. získat lépe finančně ohodnocenou práci v Liberci, na straně druhé může být nižší

40

40

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 mzda atraktivní při rozhodování investora o lokalizaci svého podniku. Jak je vidět z druhé části Tab. 9, je v posledních letech patrné snižování rozdílu ve výši mezd v krajském městě a Jablonci nad Nisou. V případě pokračování tohoto trendu by v budoucnu nemělo dojít k problémům spojeným s lokalizací investorů rozhodujících se na základě výše platu. Významnějším faktorem, který ovlivňuje rozhodování investorů, je v případě Jablonce n. N. specifické know-how a kvalifikace místní pracovní síly. V důsledku podprůměrných mezd v rámci České republiky, relativně nízkého zastoupení vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a na druhé straně zmíněného know-how a kvalifikované pracovní síly ve sklářském a automobilovém průmyslu lze očekávat, že případní zájemci o podnikání v Jablonci n. N. se budou rekrutovat z řad průmyslových firem zaměřených právě na tato odvětví. Zájem případných investorů by byl zejména o lokalizaci výrobního závodu. To by samozřejmě vedlo k dalšímu posilování těchto dvou hlavních ekonomických odvětví ve městě a k problémům v případě stagnace či úpadku těchto oborů. Případnému příchodu investorů do Jablonce n. N. však brání nedostatek připravených průmyslových zón, ale i rozvojových ploch obecně, který je ovlivněn z velké části kopcovitým terénem, v němž je Jablonec n. N. lokalizován.

4.2.5

Podnikatelské prostředí

Podnikatelské prostředí Jablonce n. N. se vyznačuje několika specifickými rysy. Při pohledu na hodnoty podnikatelské aktivity, které představují počet ekonomických subjektů přepočtený na 100 ekonomicky aktivních obyvatel, zobrazené v Tab. 10 je vidět, že tento ukazatel dosahuje sice nadprůměrných hodnot z hlediska celorepublikových údajů, ale na druhé straně nedosahuje úrovně Liberce. Hodnoty podnikatelské aktivity ovlivňuje především počet fyzických osob, které v Jablonci n. N. tvoří zhruba 80 % všech podnikatelských subjektů. Počet ekonomických subjektů, ale i samotných fyzických osob lze považovat vzhledem k populační velikosti Jablonce n. N. za poměrně vysoký. Vysoký počet ekonomických subjektů se však neprojevuje ve zvýšené komunikaci firem s městem, která tak obdobně jako ve většině obcí zůstává na poměrně nízké úrovni vzájemné spolupráce. Tab. 10: Podnikatelská aktivita v roce 2006 území Jablonec n. N. Liberec Liberecký kraj ČR

podnikatelská aktivita 50,8 59,8 48,1 45,5

Zdroj: SLDB 2001, ARES

Z hlediska odvětvové struktury ekonomických subjektů sídlících na území města je obdobně jako v odvětvové zaměstnanosti obyvatel zvýšený podíl průmyslově zaměřených subjektů, jejichž podíl je v porovnání s Libercem vyšší o necelých 5 % (viz Tab. 11). Naopak menší podíl ekonomických subjektů se nachází v kategorii obchodních služeb a dopravy, což je dáno tím, že v Liberci, jakožto v krajském městě, je vyšší koncentrace progresivnějších služeb, jichž využívají obyvatelé širšího zázemí Liberce, případně celého kraje. Jedinou složkou služeb, která není poddimenzovaná a dosahuje vyššího podílu než krajské město, jsou veřejné a sociální služby zahrnující například rekreační, kulturní a sportovní činnosti, činnosti odborových či profesních organizací a také subjekty věnující se nakládání s odpady. Vývoj ekonomických subjektů v Jablonci n. N. je shodný s vývojem celorepublikovým - jejich počet se každoročně zvyšuje o 1 – 2 %. Dle velikostní struktury dominují ekonomické subjekty bez zaměstnanců, tj. osoby samostatně výdělečně činné. Velkých ekonomických subjektů, tj. subjekty

41

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 s cca 500 a více zaměstnanci, se v Jablonci n. N. nachází pět. Konkrétně se jedná o tyto společnosti: Jablonex Group a.s. – sklářský a bižuterní průmysl (2660 zaměstnanců); TRW Automotive Lucas Varity s.r.o. (834 zaměstnanců), ABB s.r.o. (498 zaměstnanců), AKT plast. technologie Čechy (475 zaměstnanců) – dodavatelé pro automobilový průmysl; Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. (678 zaměstnanců). Počet zaměstnanců se vztahuje k 30. 6. 2007. Tab. 11: Odvětvová struktura ekonomických subjektů v roce 2004 odvětví podnikatelských subjektů celkem zemědělství, lesnictví, rybolov (%) průmysl (%) stavebnictví (%) doprava a spoje (%) obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství (%) ostatní obchodní služby (%) veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění (%) školství a zdravotnictví (%) ostatní veřejné, sociální a osobní služby (%)

Jablonec n. N. 11 694 1,4 18,3 12,9 2,9

Liberec 31 593 1,7 13,9 15,0 3,6

Liberecký kraj 108 207 5,5 16,6 13,6 3,1

31,3 21,7 0,0 3,0 8,4

32,7 23,2 0,0 3,0 6,8

26,3 24,6 0,3 2,7 7,5

Zdroj: ARES

Tab. 12: Vývoj počtu ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců v letech 2004 - 2006 počet zaměstnanců neuvedeno bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499 500 - 999 1 000 - 1 499 1 500 - 1 999 2 000 - 2 499 2 500 - 2 999 3 000 - 3 999 4 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 a více celkem

2004

2005 3 524 5 935 1 756 160 148 36 66 37 17 10 4 1 11 694

2006 6 731 3 808 848 136 122 32 58 40 15 3 8 2 1 2 11 806

6 925 3 793 919 141 128 20 58 46 15 3 8 3 1 2 12 062

Zdroj: ARES

Podnikatelské prostředí v Jablonci n. N. lze tedy hodnotit poměrně pozitivně z hlediska počtu ekonomických subjektů. Ačkoliv podíl fyzických osob na celkovém počtu subjektů je velice významný, problematickým může být v budoucnu fakt, že pětina pracovních příležitostí je

42

42

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 koncentrována v pěti největších jabloneckých firmách. V případě úpadku odvětví, v nichž tyto firmy podnikají, by měl jejich zánik dalekosáhlé důsledky nejen na nezaměstnanost Jablonce n. N. a jeho okolí, ale na celou ekonomiku regionu. Z tohoto důvodu by bylo vhodné, aby byla na jedné straně podporována diverzifikace místní ekonomiky a malých a středních podniků (např. podpora vzniku podnikatelského inkubátoru), na straně druhé by pak měla být snaha o udržení současné zaměstnanosti ve velkých firmách, resp. o připravenost na případné propouštění zejména v oblasti sklářského a bižuterního průmyslu. V současné době je v Jablonci n. N. lokalizována průmyslová zóna v areálu bývalého závodu LIAZ. Tato průmyslová zóna je soukromým majetkem a část jejích prostor ještě není využívána. Postupně dochází k rekonstrukci infrastruktury v rámci celého areálu, která by měla podpořit podnikání v této zóně. Omezujícím faktorem pro přípravu dalších rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity je již zmíněný charakter terénu. Nejen z tohoto důvodu je nutné zvážit, jakým směrem by se mělo podnikatelské prostředí v Jablonci n. N. vyvíjet, tj. zda se zaměří na extenzivní rozvoj (přilákání strategických investorů) či na rozvoj intenzivní (podpora rozvoje místních podnikatelů a malých a středních firem).

4.3

Technická infrastruktura

4.3.1

Doprava

4.3.1.1

Silniční doprava

Dopravní poloha Jablonce n. N. je určena průsečíkem silnic první třídy č. 65 a č. 14, které se protínají v centrální části města. I/14 prochází západovýchodním směrem a spojuje Liberec se Smržovkou a Tanvaldem. Silnice I/65 přivádí do Jablonce n. N. dopravu z rychlostní komunikace R35 a na ní navazující R10, jež spojuje Liberecko-jabloneckou aglomeraci s Prahou. V důsledku umístění Jablonce n. N. na hranici CHKO Jizerské hory a v blízkosti Krkonoš jsou obě komunikace velmi intenzivně využívány turisty směřujícími do těchto lokalit. To se projevuje v intenzitě dopravy, která dosahuje vysokých hodnot nejen v pracovních dnech, ale i ve dnech pracovního klidu, příp. o prázdninách, což se vlivem absence obchvatu projevuje negativně na životním prostředí ve městě. Ve všední dny je vysoká intenzita dopravy vyvolána cílovou místní a místní tranzitní automobilovou dopravou, která těží ze snadné dostupnosti centra ze silniční sítě. Nejzatíženějším úsekem je část silnice I/65 od křížení se silnicí II/287 až ke křížení ulic Mostecká a Podhorská, kde se intenzita dopravy pohybuje od 10 tis. do 25. tis. automobilů za 24 hodin. Nejkritičtějším místem je úsek I/65 mezi vyústěním II/287 a jejím zaústěním do I/14, kde bylo při sčítání dopravy v roce 2005 naměřeno téměř 23 tisíc automobilů/24 hodin (viz Obr. 5), tj. více než dvojnásobek v porovnání s rokem 1990. Na zbývajícím úseku I/14 vedoucím na jabloneckém území čítá počet automobilů již „jen“ 10 tisíc za den. Stejně intenzivně jsou využívány také ulice U Přehrady, Palackého, Želivského, Tovární a Liberecká (Sčítání dopravy 2005).

43

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Obr. 5: Výsledky sčítání dopravy v roce 2005

Zdroj: www.rsd.cz

Takto vysoká intenzita dopravy je ve městě velikosti Jablonce n. N. poměrně velkým problémem a nepříjemností pro místní obyvatele. Z tohoto důvodu by měl být zpracován dopravní průzkum a pořízen dopravní model města (i pro dopravu veřejnou), který by pomohl řešit jak priority silniční sítě, tak upřesnit dopravní politiku udržitelné dopravy města zejména ve vztahu individuální automobilové dopravy a dopravy veřejné. Jako jedno z možných řešení se jeví jižní obchvat města, který by vyvezl mimo město zejména dopravu směřující z Prahy (případně Liberce) na Tanvald a dále do Krkonoš. V Územním plánu města Jablonce nad Nisou (1998) jsou plánovány následující stavby: tzv. jižní obchvat města tunely pod Dobrou Vodou a pivovarem (silnice I/65) pro tranzitní dopravu a tzv. západní tangenta pro cílovou a místní tranzitní automobilovou dopravu, které by měly nahradit současné přetížené trasy vedoucí centrem města. Významným zlepšením dopravního spojení do Liberce by mělo být již chystané silniční propojení, které by mělo být zprovozněno v průběhu roku 2011 a díky němuž by mělo dojít k významnému snížení intenzity dopravy na stávající I/14 přes Proseč n. N., která bude přeložena právě do současné trasy silnice III/29024 a mohla by dále pokračovat jako tzv. severní tangenta. O tom, jaký obchvat města bude zvolen, tj. zda bude prosazena tzv. jižní či severní tangenta, se vedou diskuse jak mezi odborníky, tak i zástupci města. Tuto situaci by měl vyřešit již zmiňovaný dopravní model města.

44

44

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Se silniční dopravou souvisí také problematika humanizace sběrných komunikací na území města a velký problém pro individuální automobilovou dopravu, a to doprava v klidu. Ta je pro Jablonec n. N. významným problémem, který se zatím nepodařilo vyřešit. V centru se nachází poměrně velký počet postupně zpoplatňovaných parkovacích míst, která bohužel zabírají cenné plochy veřejných prostor na povrchu (Podhorská, Horní a Dolní náměstí), což nepředstavuje vzhledem k atraktivitě těchto oblastí a celé městské památkové zóny ideální využití těchto prostor. Výrazně chybí několik parkovacích domů na kordonu centra. 4.3.1.2

Veřejná doprava

Veřejná doprava zajišťující dopravu jak v rámci Jablonce n. N., tak i spojení s okolím města a zejména městem krajským je na poměrně dobré úrovni. K zajištění vnitřní obslužnosti města je k dispozici 17 autobusových linek (rozšířených z původních 14 v roce 2003), které jsou na regionální úrovni doplňovány tramvajovými a vlakovými spoji, jež jsou využívány zejména pro cesty z a do Liberce a z Tanvaldska. Problematický je krátký úsek vedení tramvajové trati po silnici I/14 v Brandlu, kde dochází k dopravním nehodám. Ačkoliv je obslužnost hromadnou dopravou dostačující, jeví se jako jeden z hlavních problémů neprovázanost a nepropojenost jednotlivých druhů veřejné hromadné dopravy. Konečná stanice tramvaje, železniční nádraží a i nádraží autobusové, jehož lokalizace je nejblíže centru města, jsou od sebe relativně vzdáleny a znesnadňují přestup mezi dopravními spoji. Právě vzájemná provázanost systémů a trasování veřejné dopravy v centru jsou klíčové pro její konkurenceschopnost vůči individuální automobilové dopravě. Úkolem veřejné kolejové i nekolejové dopravy je zajišťování přepravy obyvatel z regionu a okraje města do jeho centra bez přestupu, přičemž kolejová doprava (řešená projektem Regiotram Nisa) by se měla zaměřit na přímé spojení center Jablonce n. N. a Liberce a spojení Tanvaldska s centrem Jablonce nad Nisou. Hlavní přestupní místo mezi systémy veřejné dopravy by mělo být lokalizováno v blízkosti centra, uvnitř městského silničního okruhu. Pro zlepšení fungování železniční veřejné dopravy je prioritou výstavba nové zastávky Jablonec n. N. – centrum v Raisově ulici. Projekt Regiotram Nisa by měl přispět ke zlepšení veřejné meziměstské (Liberec – Jablonec n. N.), regionální i mezinárodní dopravy jak na zmodernizované tramvajové trati, tak na železniční trati Liberec – Tanvald s mezinárodním přesahem Zittau – Jelenia Góra.

4.3.2

Rozvodné sítě

Kapacita i hustota vodárenské rozvodné sítě v Jablonci n. N. je dostatečná a dle nových oblastí výstavby ve městě je dále rozšiřována. Hlavním vodárenským zdrojem liberecko-jablonecké aglomerace je úpravna vody Souš, jejíž výkon se dle ročního období a kvality vody pohybuje mezi 230 – 300 l/s. Doplňkovými zdroji pitné vody jsou Mšeno-Jindřichov a Rýnovice. Voda je dále rozváděna do jedenácti vodojemů, jejichž celková kapacita činí více než 13 tisíc m3. Jablonec n. N. disponuje jednotnou kanalizační soustavou se třemi hlavními kanalizačními stokami, které se na jihozápadě města propojují a následně vedou do čistírny odpadních vod Liberci, neboť Jablonec n. N. vlastní ČOV nemá. Hustota kanalizační sítě i její kapacita je na většině města dostatečná (kanalizace zatím chybí na východě a jihu města, odkud by měla být v budoucnu odváděna odpadní voda do ČOV Rychnov u Jablonce n. N.). Jisté komplikace jsou spojené s odkanalizováním Proseče n. N., kde je hlavní sběrač veden v hluboko ražené štole. Problém spočívá také v zastaralosti některých potrubí na území města, která jsou v důsledku svého přesluhování poruchová a nesplňují některé technické parametry. Severočeská vodárenská společnost a.s., která tuto rozvodnou síť vlastní, realizuje od loňského roku projekt, v rámci něhož by mělo být opraveno několik kilometrů kanalizace a zrekonstruována ČOV Liberec a úpravna

45

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 vody Souš. V současnosti probíhá oprava kanalizace ve Mšeně. Průmyslové areály na území města jsou odkanalizovány, některé disponují vlastní čističkou odpadních vod. Zásobování elektrickou energií zajišťují dva primární rozvodné systémy s napájecími body v Lukášově a Jablonci n. Nisou – sever. Problémem je chybějící záložní kapacita, která by zajistila dodávku elektrické energie do Jablonce n. N. v případě havárie. Z tohoto důvodu by měla být v budoucnu realizována výstavba transformovny Jablonec nad Nisou – jih. Jablonec n. N. je napojen na vysokotlaký plynovod Babylon – Česká Lípa – Dubnice – Dlouhý Most – Jablonec nad Nisou – Smržovka – Rokytnice nad Jizerou – Lomnice nad Popelkou, jehož část (Jablonec nad Nisou – Kořenov) byla v letech 2004 – 2005 revitalizována (Výroční zprávy SČP 2004 a 2005). Zásobování Jablonce n. N. zemním plynem je v současné době dostatečné a odpovídá potřebám místních odběratelů. Další rozvoj sítě lze očekávat při rozšiřování bytové výstavby v okrajových částech Jablonce n. N. (např. Horní Proseč, Jablonecké Paseky). Dodávky tepla zajišťuje Jablonecká teplárenská a realitní a.s., která v Jablonci n. N. provozuje 2 soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT), které zásobují 35 primárních (parních odběratelů) a 30 centrálních výměníků sekundárního, tj. teplovodního systému. Pro výrobu tepla může být využíván jak topný olej, tak i zemní plyn, díky čemuž je v případě růstu ceny zemního plynu CZT levnějším zdrojem vytápění oproti lokálním plynovým zdrojům. V minulých letech byla dokončena rozvodná síť na část Proseče n. N., napojení Centra obchodní spolupráce Euroregionu Nisa z výměníkové stanice v budově městské radnice a proběhla celková rekonstrukce rozvodů tepla v ulicích Nová Pasířská a Sadová.

46

46


4.4

Životní prostředí

Jablonec nad Nisou leží na jižní hranici CHKO Jizerské hory a v jeho těsné blízkosti se nacházejí dvě přírodní památky – Jindřichovský mokřad a Rádlo nad koupalištěm (viz Obr. 6). Z hlediska územního systému ekologické stability (tj. systému zahrnujícím biocentra a biokoridory různé řádovostní úrovně, která umožňují trvalou existenci přirozeného ekosystému a umožňují migraci zvěře) vede západně od města v severojižním směru nadregionální biokoridor, který propojuje regionální biocentra Hradešín a Prosečský hřeben. Biocentry lokálního významu jsou následující lokality: U Žižkova vrchu a Zelené údolí přiléhající jižně k silnici I/14, Za skládkou a Horní Proseč nacházející se východně od stejnojmenného sídla, U Hradešína, Pod vodárnou, Ve skaličkách a Pod kostelem v oblasti Kokonína a U Vrkoslavic, Sáňková cesta a U Nové Vsi na jihovýchodní a východní hranici města.

Přírodní památka

Koridor nadregionální

Chráněná krajinná oblast

Koridor regionální

Koridor lokální vymezený

Biocentrum regionální

Koridor lokální navržený k vymezení

Biocentrum lokální

Obr. 6: Územní systém ekologické stability v Jablonci nad Nisou a jeho okolí Zdroj: https://maps.krajlbc.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=zchu&layers=zabaged%20chko%20zchu%20zchu_bod

Kvalita životního prostředí doznala od počátku 90. let výrazného zlepšení. Jablonec nad Nisou se řadí mezi lokality pouze s mírně znečištěným ovzduším, neboť v průběhu 90. let docházelo ke snižování emisí zejména v důsledku plynofikace obcí. Příznivý stav kvality ovzduší je patrný i z Obr. 7, který znázorňuje území v Libereckém kraji, na němž došlo v roce 2005 k překročení imisních limitů. Jedinou lokalitou v Jablonci n. N., v níž byly limity překročeny, je okolí křížení silnic I/14 a I/65, kde je velice vysoká intenzita dopravy (viz kapitola 4.3.1), která způsobuje vyšší hodnoty tuhých znečišťujících látek (PM10). Po zániku podniku LIAZ patří mezi nejvýznamnější stacionární zdroje znečišťování ovzduší především teplárna a výrobny bižuterie (galvanické lázně), které do ovzduší produkují především uhlovodíky, aceton a nitrosloučeniny.

47

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Obr. 7: Překročení imisních limitů pro alespoň jednu znečišťující látku na území Libereckého kraje v roce 2005

Pozn.: LV – imisní limit; LV+MT – imisní limit navýšený o mez tolerance Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005 – Liberecký kraj

Zlepšení bylo zaznamenáno i v kvalitě povrchové vody řek a nádrží. Ty jsou v současnosti ještě mírně znečištěné (stupeň II dusík ve formě dusičnanů) z důvodu chybějící kanalizace např. v Janově n. N. či Bedřichově, což negativně působí na kvalitu vody v Jablonecké přehradě. Vliv průmyslových podniků na znečišťování povrchových vod se každoročně snižuje. Významnými producenty odpadních průmyslových vod v roce 2005 byly např. Preciosa a.s. a TRW Lucas Varity s.r.o. a areál bývalého Liazu (Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005 – Liberecký kraj, str. 10). Překladiště odpadu je v Jablonci n. N. lokalizováno na Horní Proseči a kromě směsného komunálního odpadu přijímá i velkoobjemový, nebezpečný a tříděný odpad a odpad přírodního původu (tj. odpad ze zeleně, výkopová zemina).V důsledku individuální bytové výstavby, a tudíž nárůstu počtu obyvatel na Proseči, je do budoucna plánován přesun překladiště do jiné, méně osídlené lokality. Nebezpečný odpad směřuje do spalovny SPL, Jablonec nad Nisou, která až do roku 2001 významně překračovala limity (až 200x) v množství vypouštěných dioxinů, po zavedení nových technologií však již tyto limity bez problémů splňuje. Ostatní odpady jsou odstraňovány mimo území města, konkrétní subjekty, které se odstraňováním a následným využití odpadu nejen z Jablonce nad Nisou zabývají, jsou uvedeny v následující tabulce:

48

48

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 13: Zpracovatelé komunálního odpadu odpad papír PET lahve sklo nápojové kartony směsné plasty kovové obaly nebezpečné složky komun. odpadu odpad z popelnic

zpracovatel odpadu Emba s.r.o. Paseky n.J., papírny Štětí (Frantschach Pulp & Paper Czech a.s.) Silon a.s. Planá n.Lužnicí AMT s.r.o. Příbram papírny Bělá a.s., papírny Žimrovice (Smurfit Kappa Czech s.r.o., závod Morava Paper) NAPOS s.r.o. Předměřice n.L. TSR Czech Republic, s.r.o. Hradec Králové ZZO Lomnice nad Popelkou, SPL Jablonec n. N. spalovna Termizzo a.s. Liberec, Marius Pedersen a.s., skládka Košťálov

Zdroj: oddělení životního prostředí, MěÚ Jablonec nad Nisou

Jablonec n. N. má díky svému kopcovitému charakteru reliéfu a návaznosti na CHKO Jizerské hory poměrně velké množství veřejné zeleně, která je mimo jiné odkazem i místních průmyslníků ze začátku 20. století, kteří zakládali soukromé parky a rozsáhlé zahrady v okolí svých vil stejně jako v blízkosti sklářských a bižuterních továren. Od roku 2000 dochází postupně k opravám a revitalizaci veřejných prostor, zejména pak parků. Příkladem může být např. park Generála Mrázka, Máchův park či Tyršův park. Stále však existuje velké množství prostranství, která revitalizována dosud nebyla. Rozloha veřejných prostor s charakterem parku, v nichž jsou plánovány úpravy v podobě nové výsadby, popř. úpravy stávajících dřevin, opravy cest či doplnění mobiliáře, čítá více než 14 ha, celkové množství veřejných prostor v péči města (tzv. smluvní plochy) je zhruba 70 ha, přičemž louky tvoří cca 50 ha.

4.5

Občanská vybavenost

4.5.1

Školství

Poslední etapa naplňování Koncepce sítě škol z roku 2003 a na ni navazující přechod škol do právní subjektivity přinesl do jabloneckého školství několik zásadních změn. V oblasti předškolního vzdělávání nyní funguje v Jablonci nad Nisou mateřská škola se 17 odloučenými pracovišti, přičemž odloučené pracoviště Zámecká nabízí alternativní vzdělávací program Montessori. Provozována je také jedna speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči a tělesným a mentálním postižením. V současnosti je kapacita mateřských škol téměř naplněna. Zapsáno je 1 262 dětí, rezervy v počtu volných míst jsou minimální. Tento stav je důsledkem optimalizace sítě mateřských škol, v rámci které bylo v minulých letech z důvodu snižujícího se počtu narozených dětí uzavřeno celkem šest mateřských škol. Vzhledem k současné situaci míry porodnosti v České republice, ale i k jejímu vývoji v rámci Libereckého kraje lze očekávat nárůst počtu dětí v mateřských školách i v samotném Jablonci nad Nisou. Ten může být ovlivněn kromě zvýšení porodnosti také stěhováním do města v důsledku individuální bytové výstavby v jeho okrajových částech města a také suburbanizací do zázemí Jablonce n. N., neboť i obyvatelé okolních obcí mohou využívat služeb mateřských škol přímo v Jablonci nad Nisou. Velký vliv na obsazenost míst v mateřských školách mají v posledních letech také změny v sociálních zákonech, zejména v oblasti rodičovského příspěvku. Pokud sociální oblast přinese další změny a počet narozených dětí bude nadále stoupat, lze předpokládat, že by současná rezerva počtu míst v mateřských školách byla nedostatečná. Město Jablonec nad Nisou by muselo hledat možnosti, jak stávající kapacitu mateřských škol přechodně navýšit. Současné naplnění mateřských škol je uvedeno v následující tabulce.

49

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 14: Počet žáků v mateřských školách v Jablonci n. N. roce 2007 Mateřská škola Odloučené pracoviště MŠ Jablonec n. N., Uhelná 5 28. října Lovecká Havlíčkova Jugoslávská České armády – Rýnovice Zámecká – Vrkoslavice Švédská Hřbitovní Mechová – Mšeno Dolní – Kokonín Pasířská J. Hory – Mšeno Husova (MŠ se spec. třídami) Arbesova Tichá – Jablonecké Paseky Střelecká Slunečná MŠ speciální Jablonec n.N., Palackého 37 Celkem

Počet tříd

Počet dětí

Kapacita

3 4 3 3 3 3 4 3 4 2 4 4 2 2 4 3 3 6

72 74 72 66 63 60 86 70 93 49 96 95 40 41 94 70 68 53

82 74 72 66 67 60 95 115 120 50 110 95 40 60 100 70 70 53

60

1 262

1 399

Zdroj: Oddělení školství, kultury a sportu, MěÚ Jablonec nad Nisou

Základní školní docházku zajišťuje na území Jablonce nad Nisou 9 základních škol zřizovaných městem, dále dvě soukromé základní školy a dvě speciální základní školy zřizované Libereckým krajem. V Jablonci n. N. funguje i alternativní školství v podobě výchovně vzdělávacího programu Montessori při ZŠ 5. května, která je jednou z 10 škol vyučujících dle této metody v České republice. Všechny základní školy slouží nejen pro děti z Jablonce nad Nisou, ale i pro školáky z blízkých obcí, kde se základní školy nenachází. Vzhledem k zákonné povinnosti města zřizovat základní školy, byly optimalizační kroky realizovány pouze v takovém rozsahu, aby v základních školách zůstaly dostatečně velké rezervy v počtu volných míst. Tato místa chce město v budoucnu využít nejen pro větší počet narozených dětí, ale i pro děti občanů EU či třetích zemí.

50

50

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 15: Počet žáků na základních školách v Jablonci n. N. roce 2007 Základní škola ZŠ Jablonec nad Nisou, Liberecká 26 ZŠ Jablonec nad Nisou, tř.5května ZŠ Jablonec nad Nisou, Na Šumavě 43 ZŠ Jablonec nad Nisou, Pasířská 72 ZŠ Jablonec nad Nisou, Mozartova 24 ZŠ Jablonec nad Nisou, Pivovarská 15 ZŠ Jablonec nad Nisou, Rychnovská 216 odloučené pracoviště Janáčkova 42 ZŠ Jablonec nad Nisou, Arbesova 30 ZŠ Jablonec nad Nisou, Pod Vodárnou 10 Celkem

Počet tříd

Počet žáků

27 17 20 19 23 11 9 5 17 9 157

657 315 474 442 484 250 171 107 426 208 3 534

Průměr žáků na třídu 24,3 18,5 23,7 23,3 21,0 22,7 19,0 21,4 25,1 23,1 -

Kapacita škol 700 500 700 720 900 280 300 120 560 270 5 050


Tab. 16: Počet žáků na základních školách v Jablonci n. N. roce 2007 Základní škola Katolická základní škola majora Rudolfa Háska, Jablonec n. Nis., Saskova 34 Svobodná ZŠ, Jablonec n. Nis., Rybářská 34

Počet žáků

Počet tříd

Průměr žáků na třídu

Kapacita školy

156

9

17,3

170

74

5

14,8

90


Síť středních škol je vzhledem k populační velikosti Jablonce n. N. a k blízkosti krajského města na dobré úrovni. Ve městě se nacházejí dvě gymnázia, čtyři střední školy odborné – střední průmyslová škola strojírenská, obchodní akademie a střední umělecko-průmyslová škola, přičemž při posledních dvou jmenovaných jsou zřízeny vyšší odborné školy – mezinárodního obchodu a uměleckoprůmyslová. Čtvrtou střední odbornou školou je Soukromá obchodní a právní akademie SOAPA. V síti středních škol jsou významná i střední odborná učiliště, která kromě tradičních oborů nabízejí programy svým zaměřením specifické právě pro Jablonec n. N. a Liberecký kraj jako takový, tj. např. tvorba a vzorování bižuterie, výroba skleněné a kovové bižuterie, broušení skla apod. Do této specifičnosti zapadá i atraktivní obor VOŠ vyučující výrobu ražených mincí. Právě výuka specificky zaměřených oborů by mohla být jedním z faktorů, který vnese Jablonec nad Nisou do povědomí lidí nejen v Česku, ale i v rámci Evropy a pomůže mu vytvořit nezaměnitelnou image spojenou s tradiční výrobou bižuterie a mincí. Pozornost by však měla být věnována i potřebám automobilového průmyslu, který má v ekonomice města výrazné zastoupení. V důsledku expanze tohoto odvětví a také z důvodu odchodu technicky zaměřených pracovníků do důchodu je značná poptávka po absolventech technických oborů, kteří by tyto pozice zastali.

51

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 17: Počet žáků na středních školách v Jablonci n. N. roce 2007 Střední škola Gymnázium, Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16 Gymnázium, Jablonec nad Nisou, Dr. Randy 4096/13

Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie, Jablonec nad Nisou, Horní nám. 15 Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou, Horní nám. 1 Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852 Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou, Smetanova 66 Střední škola gastronomie a služeb Liberec, Dvorská 447/29, odloučené pracoviště Jablonec nad Nisou, Poštovní 10 Soukromá obchodní akademie SOAPA, s.r.o., Jablonec nad Nisou, Opletalova 4

Obor Všeobecné 8 leté Všeobecné 4 leté Celkem Všeobecné 8 leté Všeobecné 4 leté sportovní zaměření 4 leté Celkem 4 leté OA Celkem

Počet žáků

Počet tříd 238 120 358 236 153 100 489 359 359

8 4 12 8 5 4 17 12 12

Tvorba a vzorování bižuterie Celkem

116

4

116

4

Studijní 4 leté obory Učební 3 leté obory Celkem Studijní 4 leté obory Učební 3 leté obory Celkem Studijní 4 leté obory Učební 3 leté obory Celkem Obchodní akademie Obchodní akademie DS Celkem

303 354 657 101 407 508 120 468 588 108 36 144

11 15 26 4 17 21 4 20 24 5 1 6


Na jabloneckých středních školách studuje v denním studiu celkem 3 499 studentů ve 135 třídách. Dálkové studium je na úrovni středoškolského studia zabezpečováno v Jablonci nad Nisou pouze Soukromou obchodní a právní akademií a SOŠ a SOU obchodním. Nástavbové denní studium je určeno pro absolventy učebních oborů, kteří si dvouletým studiem doplňují vzdělání s maturitou. V posledních letech se v Jablonci n. N. rozvinulo i vysoké školství. Odloučené pracoviště zde zřídila Hospodářská fakulta Technické univerzity Liberec, která nabízí bakalářské studium v prostorách Vyšší odborné školy mezinárodního obchodu a obchodní akademie na Horním náměstí. V současnosti má 50 studentů (viz Tab. 18). Své středisko zde otevřel i Bankovní institut vysoká škola a.s. z Prahy, který zde začal působit v loňském školním roce.

52

52

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 18: Počet žáků na vyšších odborných školách v Jablonci n. N. roce 2007 Vyšší odborná škola Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie, Jablonec nad Nisou, Horní nám. 15 Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou, Horní nám. 1

Obor Mezinárodní obchodní styk Pojišťovnictví Bakalářské studium TU Liberec Celkem Ražená medaile a mince Celkem

Počet žáků 247 54 50 351 15 15

Počet tříd 10 2 12 2 2


Tab. 19: Celkový počet žáků na středních a vyšších odborných školách v Jablonci n. N. roce 2007 Denní studium Celkem učební obory Celkem studijní obory Celkem vyšší odborná škola Celkem střední a vyšší odborné vzdělání

Počet žáků 1 229 1 954 316 3 499

Počet tříd 52 69 14 135


Jedním z nejzávažnějších problémů, se kterými se školy a školská zařízení v Jablonci n. N. potýkají (především se jedná o objekty mateřských a základních škol v majetku města), je nevyhovující technický stav některých, zejména panelových objektů. Na nevyhovující úrovni je také stav některých sportovišť v areálech škol. Rovněž některé školní kuchyně je třeba výrazným způsobem modernizovat. Na rekonstrukce objektů škol a školských zařízení a jejich areálů by bylo potřeba dle projektové dokumentace zhruba 500 mil. Kč.

4.5.2

Zdravotní a sociální péče

Nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby a sídlící v Jablonci n. N. poměrně aktivně a intenzivně spolupracují s městem. O vzájemné kooperaci svědčí i nové využití bývalé ZŠ E. Floriánové, z níž se v loňském roce stal Spolkový dům, v němž našlo sídlo několik neziskových organizací. Chybějícím prvkem ve spolupráci města s neziskovým sektorem je však komunitní plán sociálních služeb, který se v současné době připravuje. Tento dokument by měl koncepčně řešit problematiku poskytování sociálních služeb na území města (dostupnost, kvalitu a šíři poskytovaných služeb). Na základě komunitního plánu by pak měly být stanoveny potřeby jednotlivých cílových skupin a dle nich určen rozsah, kvalita, dostupnost poskytované péče a také její návaznost na další služby (např. zdravotnické). V současnosti v Jablonci n. N. některé sociální služby zcela chybí, u některých je jejich kapacita značně omezená a není tak uspokojována poptávka uživatelů těchto služeb. Některé z vysoce specializovaných zdravotních a sociálních služeb s nadregionální (celokrajskou) působností využívají občané města v sousedním Liberci, ale i na dalších místech. Problematiku dostupnosti sociálních služeb v Jablonci n. N. bude v budoucnu řešit komunitní plánování sociálních služeb. Namátkou lze jako nedostatečně rozvinuté sociální služby ve městě jmenovat např. sociálnězdravotnické služby, tzv. služby na pomezí. Ty by byly poskytovány především seniorům a slučovaly by služby sociálních pracovníků, mobilního hospice, sociálních lůžek, domácí péče apod. V případě realizace tohoto projektu je počítáno i se zapojením jablonecké nemocnice, jakožto hlavního poskytovatele zdravotnických služeb na území města. Mezi další nerozvinuté

53

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 sociální služby patří např. dům na půli cesty (poskytující služby pro občany po výkonu trestu, po drogové závislosti, duševně nemocné či občany jinak vyčleněné mimo společnost). Problematická je také dostupnost sociálních a zdravotních služeb pro občany s omezenou schopností pohybu. Ta spočívá především v nedostatečném vybudování bezbariérových přístupů do zdravotnických zařízení a v omezené bezbariérovosti veřejných dopravních prostředků (např. chybí nízkopodlažní tramvaj, vlak). Pro řešení této problematiky byl v roce 2004 zastupitelstvem města schválen koncepční materiál „Jablonec nad Nisou – město bez bariér“. Tab. 20: Počet zařízení zdravotní péče v roce 2005 druh zařízení zdravotní péče sdružená ambulantní zařízení ambulantní zařízení nemocnice léčebna pro dlouhodobě nemocné ostatní lůžková zařízení samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa samostatná ordinace lékaře specialisty ostatní samostatná zařízení zařízení lékárenské péče další dětská zařízení středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc okresní zdravotní ústav

počet zařízení 2 1 1 1 1 22 13 25 7 33 26 14 1 1 1

detašovaná pracoviště 1 1 1 3 -

Zdroj: www.czso.cz

Z hlediska zdravotní péče je úroveň služeb dostatečná, ačkoliv je např. počet pacientů připadajících na jednoho lékaře (vypovídající o dostupnosti zdravotní péče) v jabloneckém okrese vyšší než v okrese libereckém, a dokonce i semilském. I přesto je kvalita a dostupnost zdravotní péče na velmi dobré úrovni. Problémem je však již výše zmiňovaná absence bezbariérových přístupů do většiny zdravotnických zařízení, odchod lékařů do důchodu či do zahraničí (z důvodu finančních podmínek), což by mohlo mít velmi negativní důsledky právě na dostupnost lékařské péče. Hlavním zdravotnickým zařízením je jablonecká nemocnice, která po nedávné přestavbě splňuje parametry moderní nemocnice a nabízí kvalitní péči nejen pro obyvatele Jablonce n. N. a okolí, ale některá oddělení mají dokonce celokrajskou působnost. V rámci nemocnice se nachází 17 oddělení disponujících 377 lůžky, což představuje dostatečnou kapacitu pro oblast působnosti nemocnice.

4.5.3

Bezpečnost a veřejný pořádek

Problematiku bezpečnosti a veřejného pořádku lze rozdělit dle řešených oblastí na 3 tematické okruhy: řešení krizových situací a mimořádných událostí, veřejný pořádek (z něhož je možné vydělit pořádek v dopravě) a prevenci (chápanou v širokém slova smyslu, tj. ne jen jako prevenci kriminality).

54

54

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 V Jablonci nad Nisou působí Integrovaný záchranný systém (IZS), jehož složkami je Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje Územní odbor Jablonec nad Nisou, jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje a Policie ČR.; z ostatních složek městská policie, záchranné služby aj. Součinnost těchto složek (tj. základních i ostatních), je na dobré úrovni, o čemž svědčí průběh a výsledky taktického cvičení složek IZS Libereckého kraje v r. 2007 i konání II. ročníku Dne IZS. Policie ČR a městská policie jsou začleněny v systému varování a vyrozumění obyvatelstva a aktivace orgánů krizového řízení. Bezpečnost obyvatel a jejich činnost ohrožují následky mimořádných událostí a krizových situací způsobených přírodními vlivy, jako jsou povodně, sněhová kalamita, vichřice a polomy nebo způsobené činností člověka – rozsáhlé požáry, technologické havárie a havárie s únikem nebezpečných látek. Sněhové kalamity jsou v Jablonci n. N. poměrně časté a způsobují problémy zejména v dopravě (řada ulic je přes zimu jednosměrných, odklizený sníh z vozovek omezuje pohyb chodců po chodnících apod.). Povodně jsou způsobené náhlým táním sněhu nebo přívalovými dešti, na horních tocích řek mají hladiny rychlý vzestup, a proto k povodňové situaci může dojít v relativně krátkém čase. Ohroženo je především centrum města, hlavní silniční tahy, areály firem a zásobování města. Aby byly důsledky povodní na Lužické Nise minimalizovány, je do budoucna počítáno s výstavbou protipovodňové štoly, která by měla odvádět nadměrné průtoky z centra Jablonce n. N. přes vodní nádrž Mšeno. Při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v Jablonci nad Nisou spolupůsobí a dohlíží Policie ČR a Městská policie Jablonce nad Nisou Počet a struktura páchaných trestných činů je znázorněna v Tab. 21, objasněnost trestných činů pak v Tab. 22. Počet a závažnost trestných činů i míra jejich objasněnosti nevybočuje z normálu a je srovnatelná s ostatními městy podobné populační velikosti. Během roku 2006 bylo na území Jablonce n. N. spácháno 1307 trestných činů (tj. 43,4 celkové trestné činnosti v okrese Jablonec n. N.). Ve srovnání s předchozím rokem došlo nejen ke snížení absolutního počtu trestných činů (86,7 % hodnoty roku 2004), ale i k jejich relativnímu podílu v okrese (viz Tab. 21). Naopak mírně negativní trend se projevil v množství objasněné trestné činnosti, jejíž úroveň klesla z hodnoty 49,4 % v roce 2004 na hodnotu 37,7 % v roce 2006. To do určité míry souvisí s rozšířením agendy policistů. Tab. 21: Struktura trestné činnosti ve městě Jablonec n. N. v roce 2005 a 2006

násilné trestné činy celkem loupeže úmyslné ublížení na zdraví krádeže vloupáním celkem krádeže vloup. do obchodů krádeže vloup. do výkl. skříní krádeže vloup. do kiosků krádeže prosté celkem krádeže motorových vozidel krádeže z automobilů krádeže kapesní poškozování cizí věci výtržnictví sprejerství celková kriminalita

nápady 165 18 53 232 33 3 12 733 140 301 40 131 61 1 1 528

2005 podíl na okr. (%) 49,0 60,0 46,9 43,9 67,3 75,0 75,0 60,7 41,9 75,6 90,9 57,2 56,5 16,7 51,6

nápady 122 18 47 214 21 2 16 682 137 256 45 135 51 2 1 307

2006 podíl na okr. (%) 40,8 66,7 52,2 43,9 45,7 50,0 59,3 57,3 41,6 62,6 86,5 44,7 57,3 28,6 43,4

IZ nápadů 2006/2005 73,9 100,0 88,7 92,2 63,6 66,7 133,3 93,0 97,9 85,0 112,5 103,1 83,6 200,0 85,5

Zdroj: Vyhodnocení plnění Koncepce bezpečnosti města Jablonce nad Nisou za rok 2006

55

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 22: Objasněnost trestné činnosti ve městě Jablonec n. N. v roce 2004 – 2006 2004 násilné trestné činy objasněno objasněno (%)

2005

2006

157 123 78,3

165 133 80,6

122 108 88,5

majetkové trestné činy objasněno objasněno (%)

1 082 310 28,7

1 123 396 35,3

1 025 268 26,1

celková kriminalita objasněno objasněno (%)

1 507 745 49,4

1 528 719 47,1

1 307 493 37,7

Zdroj: Vyhodnocení plnění Koncepce bezpečnosti města Jablonce nad Nisou za rok 2006

Nejvyššího podílu na celkové kriminalitě dosahuje majetková trestná činnost (68,6 % v roce 2006), z níž většina představuje krádeže prosté či krádeže vloupáním. Pachatelé této trestné činnosti se rekrutují především ze sociálně slabších skupin obyvatelstva. Počet páchaných násilných trestných činů je v Jablonci n. N. v posledních letech stabilní, v případě úmyslného ublížení na zdraví se projevil mezi lety 2005 a 2006 mírný pokles. Podíl objasněných případů této trestné činnosti dosahuje více než 89 %, což představuje velmi dobrý výsledek v porovnání s celorepublikovým průměrem. U Městské policie Jablonec n. N. pracuje 41 strážníků. Množství provedených úkonů strážníky městské policie je znázorněno v Tab. 23. Z ní je patrný relativně stabilní počet aktivit městské policie. K výraznějšímu snížení došlo např. v použití tzv. botičky v důsledku špatného parkování řidiče. V porovnání let 2002 a 2004 se počet těchto zásahů snížil o více než 30 %. Naopak se zvýšil počet telefonátů občanů, a to jak na tísňovou linku, tak i na telefonní ústřednu městské policie, vzrostl také počet výjezdů na žádost Policie ČR a v neposlední řadě i počet zjištěných přestupků. Pozitivní trend byl zaznamenán také v případě kamerového systému zavedeného v roce 2000. Každým rokem se zvyšuje počet přestupků zjištěných právě touto metodou. Městská policie má v současné době k dispozici 8 kamer a záznamové zařízení, které je však již zastaralé. Tab. 23: Vybrané úkony Městské policie Jablonec n. N. v letech 2002 - 2004 Vybrané úkony Městské policie Použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla Přestupky zjištěné strážníkem při pracovní činnosti Řešení událostí a přestupků na základě telefonického oznámení občana Asistence na žádost orgánů města nebo jiných státních orgánů v souladu s legislativou Řešení událostí a přestupků na základě anonymního oznámení občana. Výjezd na žádost Policie ČR Řešení událostí na základě osobního oznámení na služebně Řešení událostí a přestupků na základě tísňového volání Zákrok při odchytu zvířat Zjištěný vrak vozidla Zjištěno kamerovým systémem Celkem

2002 3 493 4 010 1 793

2003 2 894 3 718 2 361

2004 2 384 4 456 2 407

IZ 2004/2002 68,3 111,1 134,2

796

687

789

99,1

157

196

264

168,2

317 171 24 123 192 11 076

279 153 33 138 195 74 10 728

310 142 90 108 114 106 11 170

97,8 83,0 375,0 87,8 59,4 100,8

Zdroj: www.mpjn.cz

56

56

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Nápad přestupkové činnosti správního obvodu Jablonec nad Nisou v roce 2005 v porovnání s rokem předchozím stoupal, v následujícím roce byl již sice zaznamenán pokles, ten však nedosáhl nízké úrovně roku 2004 (viz Tab. 24). Největší podíl ve struktuře přestupkové činnosti zaujímají přestupky majetkové povahy (13 %) a přestupky proti občanskému soužití (20 %). Počet těchto přestupků se v průběhu sledovaného období snižoval, pokles činil 18, resp. 12 % oproti úrovni v roce 2004. Tab. 25 znázorňuje počet přestupkové činnosti páchané dětmi a mladistvými. Zatímco počet přestupků páchaných mladistvými se v průběhu let 2004 – 2006 snižoval, v případě dětí do 15 let věku byl naopak zaznamenán nárůst, a to v případě přestupkové činnosti proti občanskému soužití (více než čtyřnásobný nárůst oproti roku 2004). Hlavní příčinou páchání přestupků je příležitost – opuštěná vozidla na neosvětlených prostranství, tmavá zákoutí, důvěra starší občanů apod. Jedním z účelných řešení jak předcházet páchání přestupkové, ale i trestné činnosti je vhodně zaměřená prevence, jíž Jablonec n. N. v posledních věnuje svou pozornost (viz dále). Ke snížení trestné a přestupkové činnosti by pomohla obnova a rozšíření již zmiňovaného kamerového systému či odhalení a osvětlení nebezpečných a pro páchání přestupkové a trestné činnosti dostupných míst. Tab. 24: Celkový nápad a počet projednaných přestupků včetně jejich struktury v letech 2004 – 2006 2004 přestupky celkem nápad projednané proti majetku nápad projednané občanské soužití a veřejný pořádek nápad projednané ostatní nápad projednané

2005

2006

IZ 2006/2004

1 893 1 136

1 972 1 357

1 925 1 263

101,7 111,2

312 141

294 134

255 126

81,7 89,4

451 147

440 150

400 131

88,7 89,1

1 130 848

1 238 1 073

1 270 1 006

112,4 118,6

Zdroj: oddělení krizového řízení, MěÚ Jablonec. n. N.

Tab. 25: Struktura s vývoj přestupkové činnosti dětí a mladistvých v letech 2002 – 2006 2004 přestupková činnost celkem děti do 15 let mladiství

2005

2006

IZ 2006/2004

1 893 30 49

1 972 54 39

1 925 36 40

101,7 120,0 81,6

proti majetku děti do 15 let mladiství

312 27 26

294 43 17

255 22 24

81,7 81,5 92,3

proti občanskému soužití děti do 15 let mladiství

451 3 10

440 10 7

400 13 5

88,7 433,3 50,0

Zdroj: oddělení krizového řízení, MěÚ Jablonec. n. N.

Prevence kriminality v Jablonci n. N. začala být koncepčně řešena v roce 1999. Rada města zřídila ve smyslu ustanovení zák. č. 128/2000 Sb. Komisi prevence kriminality jako svůj iniciativní a

57

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 poradní orgán. Jejími členy jsou zástupci PČR, městské policie, neziskových organizací a dalších institucí, které se podílejí na prevenci kriminality. Městská policie organizuje několik preventivních akcí, a to zejména pro žáky mateřských a základních škol. Již tradičně je to projekt Mosty, Medvídek Bobo, ale i Den bez aut. V neposlední řadě jsou pořádány také nejrůznější semináře v součinnosti s neziskovými organizacemi působící v sociálních službách a se školami.

4.5.4

Veřejná správa

Jablonec nad Nisou je pověřen nejen výkonem státní správy pro město jako takové, ale plní i funkci obce s rozšířenou působností, pod jejíž správu spadá 10 obcí: Bedřichov, Dalešice, Janov nad Nisou, Josefův Důl, Lučany nad Nisou, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pulečný, Rádlo a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Městský úřad působí v současné době v budově radnice na Mírovém náměstí a v ul. Komenského. Zatímco budova MěÚ v ulici Komenského je nově zrekonstruována, samotná budova radnice na svou celkovou rekonstrukci čeká. Potřeba je nejen oprava exteriérů budovy, ale především jejích interiérů (zlepšení dostupnosti jednotlivých pater budovy, zlepšení informačního sytému včetně zavedení recepce, zvýšení kvality reprezentačních místností a jejich kapacity). Rekonstrukce budovy radnice však bude ztížena statutem kulturní památky, který bude specifikovat způsob a míru její rekonstrukce tak, aby nebyla narušena architektonická hodnota stavby. Služby poskytované Městským úřadem v Jablonci nad Nisou jsou na dobré úrovni, což se projevuje i v pravidelně pořádaných průzkumech spokojenosti občanů (např. v roce 2005 bylo se službami spokojeno 89 % občanů). Příčinou takovéhoto pozitivního výsledku je zejména zkvalitňování poskytování služeb občanům, které zahrnuje využívání služeb elektronické komunikace např. možnost občanů domluvit si schůzku na úřadě pomocí zaslání sms-zprávy či emailu. Pozitivně jsou hodnoceny webové stránky města, které získaly v letošním roce 1. místo v celostátním kole soutěže Zlatý erb 2007. Snaha zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb se projevuje od roku 2004 v účasti městského úřadu na projektu zvyšování kvality služeb CAF a od roku 2005 v benchmarkingu městských a obecních úřadů (porovnávání postupů a metod s jinými úřady v naší republice a přejímání dobré praxe od těch nejlepších). Výsledky hospodaření města Jablonec n. N. znázorňuje Tab. 26. Z ní je patrný každoroční přebytek hospodaření města a tedy možnost převedení ušetřených financí do dalšího roku. Během sledovaného období se negativně vyvíjel ukazatel dluhové služby města, určující procento zadlužení města k velikosti vlastních příjmů. Ty činí 500 mil. Kč. Nárůst dluhové služby během sledovaného období byl ovlivněn velkou měrou významnými investicemi města, a to na jedné straně investicemi vlastními na straně druhé investicemi spolufinancovanými z ostatních zdrojů (fondy EU, státní rozpočet apod.). Dle odhadů měla dluhová služba kulminovat v roce 2006, v důsledku velkých investic města v roce 2005 (viz Graf 8 – např. kategorie rozvoj města) a postupně by měla klesat až na úroveň 3,74 % v roce 2010. Tento odhad byl proveden v roce 2005 a již odhad dluhové služby na rok 2006 byl nadhodnocen (odhadovaná úroveň byla stanovena na 5,93 %), je tedy možné očekávat, že výše ukazatele v roce 2010 bude na nižší úrovni.

58

58

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 26: Hospodaření města v letech 2003 – 2007 (v tis. Kč) schválený rozpočet 2003 2004 2005 2006 2007

983 006 1 142 278 1 289 770 1 287 838 1 157 857

investiční výdaje 224 734 272 711 273 364 492 463

neinvestiční výdaje 874 076 836 633 658 159 683 017

dotace 347 626 399 201 231 665 284 365

přebytek hospodaření 29 000 37 500 250 300 98 460

dluhová služba (%) 1,0 4,7 4,8 5,3

Zdroj: Ročenky Jablonec n. N. 2003 – 2006

Graf 8 znázorňuje výdaje města dle jednotlivých resortů v průběhu let 2003 – 2005. Z něj jsou

patrné rostoucí výdaje na sport a rozvoj města, zatímco klesající tendence se objevila v investování do bydlení či správy a samosprávy. Relativně malé výdaje města směřovaly do zdravotnictví, cestovního ruchu a také na granty a příspěvky jednotlivým organizacím města a ostatním příspěvkovým organizacím. Graf 8: Rozpočtové výdaje města Jablonec n. N. v letech 2003 – 2007 (tis. Kč)

Zdroj: www.mestojablonec.cz

Pozitivně lze hodnotit snahu města získat na svůj rozvoj dotace z fondů Evropské unie. Jablonec n. N. se zapojil do čerpání financí z těchto zdrojů v roce 1998, přičemž do konce minulého roku získal 159 mil. Kč z evropských fondů a dalších 17 mil. Kč ze státního rozpočtu, které byly na evropské dotace vázány. Seznam projektů financovaných z předstupních a rozvojových fondů uvádí Tab. 27. Nejčastějšími projekty byly projekty investiční (zejména rekonstrukce veřejných prostor), z neinvestičních projektů převládaly především projekty zaměřené na propagaci cestovního ruchu, preventivní programy, sportovní a kulturní akce.

59

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Tab. 27: Seznam projektů města Jablonec n. N. spolufinancovaných z EU v letech 1998 - 2006 Projekty Bulletin přeshraniční spolupráce Euroregion Nisa – Centrum obchodní spolupráce Historická mapa Jizerských hor Informační systém ERN Jablonec n. N. – Severní tangenta Jablonecké podzimní slavnosti - 1998 Jablonecké podzimní slavnosti 2006

Jablonecké putování a účast na veletrzích cestovního ruchu Mezinárodní ekoseminář 1998 Místo pro život – Spolkový dům Mosty 2003 Mosty 2005 Multimediální CD Euroregionu Nisa a Jablonce nad Nisou Prospekt Jizerské hory Příprava a tisk barevné kreslené mapy významných turistických atraktivit Euroregionu Nisa-Neisse-Nysa Regenerace historického centra města Jablonec nad Nisou Rekonstrukce Jabloneckého vyhlídkového okruhu Rekonstrukce pavilonu A a amfiteátru Rekonstrukce přístupových komunikací k podnikatelským subjektům v lokalitě ulice Smetanova Rekonstrukce turistické stezky Drábovna Rekonstrukce ulice U Muzea a Farského náměstí v Jablonci n.N. Rekonstrukce ulice U Muzea a Parking v Jablonci nad Nisou Sklářská a kamenářská stezka Společná akce cyklistů Jablonce nad Nisou, Bautzenu a Jelení Góry 2005 Společná prezentace subjektů cestovního ruchu v Euroregionu Nisa – mezinárodní veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour 2003

Dotační titul CBC Phare Phare CBC 2002, Česká republika - Polsko CBC Phare CBC Phare EIB CBC Phare Program Evropské komise na podporu činností partnerských měst a setkávání občanů 2006 SROP CBC Phare SROP CBC Phare SFMP (Společný fond malých projektů) Phare 2002, česko-německá spolupráce CBC Phare CBC Phare CBC Phare SROP CBC Phare EIB Národní program Phare 2003, část II CBC Phare Národní program Phare 2003, část II. SFMP (Společný fond malých projektů) Phare 2003, česko-německá spolupráce SFMP (Společný fond malých projektů) Phare 2002, česko-německá spolupráce CBC Phare

Společná prezentace subjektů cestovního ruchu v Euroregionu Nisa mezinárodní veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour 2004

CBC Phare

Společná propagace a prezentace atraktivit Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na veletrzích cestovního ruchu Euroregion Tour 2005 a Tourtec 2005

SFMP (Společný fond malých projektů) Phare 2002, česko-polská spolupráce

Sportovní hry mládeže partnerských měst 2000 Sportovní hry mládeže partnerských měst 2004 Školské objekty Týden seniorů 2005

CBC Phare CBC Phare EIB SFMP (Společný fond malých projektů) Phare 2003, česko-německá spolupráce Interreg IIIA, ČR - Polsko EIB CBC Phare EIB

Vnitřní turistický okruh v Jablonci nad Nisou Vozovky a chodníky Výstava cestovního ruchu – Euroregion Tour 2001 Výstavba kanalizace a vodovodů

Zdroj:euromanažer MěÚ Jablonec n. N.

60

60


4.6

Cestovní ruch

Cestovní ruch je jednou z oblastí, která by měla přinést do Jablonce n. N. více příjmů a tedy i pomoci dalšímu rozvoji města. Díky lokalizaci Jablonce v těsné blízkosti atraktivního přírodního prostředí CHKO Jizerské hory, ale také díky výborné dopravní dostupnosti jak z Liberce, tak i z Prahy má Jablonec n. N. dobré předpoklady pro využití zejména svého přírodního potenciálu pro cestovní ruch. Sportu je v Jablonci n. N. věnována velká pozornost, o čemž svědčí i množství nově zrekonstruovaných sportovních areálů (či jejich částí) např. lehkoatletická hala a stadion na Střelnici, plavecký bazén, městská hala. Nejvýznamnějším rekreačním areálem je Jablonecká přehrada, která slouží jako výchozí bod cest do Jizerských hor a v jejíž blízkosti se koncentruje velké množství sportovních areálů (tenisové kurty, fotbalové hřiště, minigolf apod.) s návazností na turistické, běžecké a cyklistické stezky směřující do Jizerských hor. V současné době probíhá rekultivace okolí přehrady zahrnující úpravu břehů přehrady, výstavbu dětských hřišť, modernizaci sportovišť, zkvalitnění cyklostezek apod. Kromě okolí přehrady je další významnou lokalitou s velkou koncentrací sportovních areálů jih města (Střelnice, příp. Srnčí důl), kde se nachází fotbalový a atletický stadion. Většina areálů ve městě je určena pro využívání místními zájmovými organizacemi, zatímco pro neorganizovanou veřejnost nejsou tyto areály vůbec k dispozici nebo jen ve velice omezeném rozsahu. V zájmu je rekonstruovat, příp. vystavět další sportovní areály a stát se tak městem s dominantním postavením sportu. Pozornost by však kromě počtu sportovních areálů a šíře nabídky sportovních aktivit měla být věnována i jejich využitelnosti. Ta by se zvýšila jednak možností využívat areály neorganizovanou veřejností a jednak také turisty a návštěvníky, kteří do Jablonce n. N. a jeho okolí přijíždějí. Z hlediska kulturního cestovního ruchu je potenciál Jablonce n. N. také poměrně vysoký, ačkoliv většina kulturních akcí je využívána především místními obyvateli. Ve studii Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR z roku 2001, v níž byly hodnoceny jak kulturně-historické památky, tak i lokalizace a atraktivita muzeí, galerií, pořádání kulturních či společenských akcí, podmínky pro kongresový cestovní ruch apod. byl kulturní potenciál Jablonce n. N. označen jako velmi vysoký. Dosáhl jen o bod nižšího ohodnocení než např. Český Krumlov (tj. 156 bodů). Význam Jablonce n. N. jakožto historicko-kulturně atraktivního města je dán především několika faktory. Kromě specifické průmyslové výroby (sklo, bižuterie), na kterou navazuje např. jedinečné Muzeum skla a bižuterie, je významná i architektura městské památkové zóny, která je tvořena mimo jiné zachovalými secesními domy, které tu postavili němečtí továrníci na počátku 20. století, když Jablonec n. N. zažíval svůj největší rozmach. Na území města Jablonec n. N. se nachází 245 kulturních památek, z čehož 164 se nachází v městské památkové zóně. Mezi nejvýznamnější secesní stavby města patří Starokatolický kostel (je nejcennější sakrální secesní stavbou v Evropě), Městské divadlo, Muzeum skla a bižuterie a Městské lázně. Obě zmíněné atraktivity (tj. specifická průmyslová výroba a architektura městské památkové zóny) však nejsou zatím dostatečně turisticky využívány. Kulturní potenciál zahrnuje i pořádání kulturních a společenských akcí, mezi nejvýznamnější patří městské slavnosti (Velikonoční trhy, Jablonecké podzimní slavnosti a Vánoční trhy), Jablonecké kulturní léto v novém areálu Eurocentra či pořádání koncertů v nedávno zrekonstruovaném kostele Sv. Anny. Připravováno je Mezinárodní trienále JABLONEC 2008 a 2011, které volně naváže na pořádání výstav skla a bižuterie v 60. – 80. letech 20. století. Právě tato akce by měla být atraktivní nejen pro místní občany, ale i pro turisty a měla by tak vnést Jablonec n. N. do podvědomí nejen jako sportovní centrum, ale i jako centrum kultury a cestovního ruchu.

61

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Jak je patrné z výše uvedeného výčtu, Jablonec n. N. má v oblasti cestovního ruchu co nabídnout, doposud však tento potenciál není dostatečně využíván. Ve městě zatím chybí infrastruktura cestovního ruchu - např. dostatek parkovacích míst či široká škála kvalitních ubytovacích a stravovacích služeb. Ačkoliv Jablonec n. N. disponuje velkým počtem ubytovacích zařízení s kapacitou téměř 900 lůžek, kvalita ubytování a profesionalita služeb není příliš vysoká a je vhodná především pro méně náročnou klientelu. Průměrná obsazenost ubytovacích zařízení se v případě hotelů a penzionů pohybuje zhruba na úrovni 15 %, vyšší obsazenosti pak dosahují turistické ubytovny (až 25 %), ty však kromě turistů využívají např. i zahraniční dělníci. Problémem je také nedostatečný informační a navigační systém ve městě, který turistům příliš neusnadňuje orientaci a nalezení příslušné turistické atraktivity, parkoviště či samotného informačního centra. Pro zvýšení atraktivity Jablonce nad Nisou je nutná také příprava programů pro turisty, které budou propojovat využívání jednotlivých atraktivit města. Využíván by měl být především potenciál pramenící ze specifické průmyslové výroby a také koncentrace secesních staveb ve městě. V neposlední řadě je také důležitá propagační kampaň, jež by měla v důsledku silných vazeb regionu na německé obyvatelstvo směřovat právě i do Německa, kde je ukryt poměrně velký potenciál turistů. Využít je možné také potenciálu turistů, kteří Jabloncem n. N. pouze projíždějí např. při cestě do Krkonoš. V tomto případě by měla být pozornost věnována zkvalitnění navigačního systému ve městě (na jednotlivé atraktivity), ale i informačního a propagačního systému u příjezdových komunikací, které turisty upozorní na zajímavosti, jež se v Jablonci n. N. nacházejí.

62

62



ČÁST III.

NÁVRHOVÁ ČÁST

63


5

VIZE MĚSTA JABLONEC NAD NISOU

Na základě podnětů z jednání Koordinační skupiny byla definována vize rozvoje města Jablonec nad Nisou: Vizí Jablonce nad Nisou je být městem, které je efektivně vedeno k udržitelnému rozvoji a prosperitě ve spolupráci s občany, místními subjekty, okolními městy i se zahraničím. Být městem, které dbá na tradice a zároveň aktivně hledá nové směry rozvoje tak, aby bylo vyhledávaným místem s dostatečnou nabídkou zajímavých pracovních příležitostí, atraktivit cestovního ruchu, lákavých možností trávení volného času a zajištěných podmínek kvalitního života.

64

64


6

GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA

Na základě jednání pracovních skupin a dle připomínek členů Koordinační skupiny byla sestavena celková SWOT analýza Jablonce nad Nisou:

6.1

Silné stránky · · · · · · · · · · · · ·

6.2

doprava – tradice MHD a její využití obyvateli, dopravní spojení s Libercem, lokalizace autobusového nádraží v centru města ekonomika – nízká míra nezaměstnanosti průmysl – tradice, rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla subjektů sídlících ve městě školství – Střední uměleckoprůmyslová škola, rovnoměrná síť MŠ, ZŠ, SŠ a zvyšující se počet VŠ, široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání sociální služby – kvalitní sociální služby a jejich aktivní provozovatelé, dobrá spolupráce města s neziskovými organizacemi a podpora jejich dalšího rozvoje zdravotnictví – dobrá spolupráce města s nemocnicí kultura – široká nabídka kulturního vyžití sport – dobré technické a přírodní podmínky pro sportovní vyžití životní prostředí – příroda prostoupená do města, množství parků a veřejné zeleně bezpečnost – dobrá součinnost všech složek IZS, orgánů krizového řízení města i organizací působících mimo Jablonec n. N. Jablonecká přehrada – z hlediska protipovodňových opatření a kvality života ve městě veřejná správa – zapojení Městského úřadu Jablonce n. N. do projektu CAF a benchmarkingu, vnější prezentace Městského úřadu Jablonce n. N., jeho spolupráce s partnerskými městy udržitelný rozvoj - zvyšující se zájem o problematiku a principy udržitelného rozvoje na lokální úrovni

Slabé stránky · · ·

· · · · ·

doprava – vysoká intenzita dopravy v centru města, doprava v klidu, neprovázanost MHD a chybějící koncepce jejího rozvoje, chybí přestupní terminál, komplikovanost cyklistické dopravy ve městě ekonomika – neexistence hospodářské koncepce města průmysl – nízká ekonomická diverzifikace – závislost na 2 průmyslových odvětvích, nerozvinuté podnikatelské zóny a nedostatek rozvojových ploch, neprovázanost středního školství se strukturou průmyslu a ekonomiky ve městě a z toho vyplývající nedostatek kvalifikovaných mladých pracovních sil, nedostatečná komunikace města s podnikateli vzdělávání – nedostatečná síť celoživotního vzdělávání, úroveň technického stavu a zázemí škol a školských zařízení sociální věci a zdravotnictví – chybí komunitní plán sociálních služeb a služby pro specifické skupiny obyvatel bydlení – nedostatek volných bytů a rozvojových ploch pro bydlení, nevhodná a zastaralá struktura bytového fondu – zejm. nedostatek startovacích a sociálních bytů, chybí rozvojové plochy pro bydlení sport – nedostatek sportovišť pro neorganizovanou veřejnost a pro individuální sporty cestovní ruch – nekoncepčního řešení cestovního ruchu – chybějící management a produkty cestovního ruchu, nízká úroveň profesionality služeb, nedostatečné využívání

65


· · ·

6.3

Příležitosti · · · · · · · ·

6.4

geografická poloha - blízkost zahraničí dobrá dopravní dostupnost Liberce a Prahy (spolupráce) průmysl – tradice sklářské a bižuterní výroby, rozvoj automobilového průmyslu, zájem podnikatelů o odborně vzdělané pracovníky sport – konání významných sportovních událostí cestovní ruch – městská památková zóna, kulturní památky historizující a secesní architektury, lokalizace města v blízkosti tradiční turistické destinace Jizerské hory životní prostředí - atraktivní přírodní prostředí, využití alternativních zdrojů energie veřejná správa – realizace partnerských projektů veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP) využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU

Hrozby · · · · · · · ·

66

atraktivních lokalit, nedostatečná spolupráce subjektů s cílem tvorby produktů, špatný navigační systém města, špatný technický stav kulturních památek ve městě Jablonecká přehrada – nedostatečné sportovní zázemí v jejím okolí, zhoršená kvalita vody přehrady, nestanovena bezpečnostní opatření při jejím využívání infrastruktura – chybějící záložní výkon elektrické sítě, chybějící či zastaralá infrastruktura (zejm. kanalizace, CZT) ve vybraných lokalitách veřejná správa – špatný technický stav budovy radnice, informační systém a úroveň interiéru radnice

fyzicko-geografické podmínky – klimatické podmínky, reliéf doprava – omezení tramvajového spojení s Libercem, nárůst nákladní tranzitní dopravy projíždějící městem průmysl – úzké zaměření průmyslu – závislost na 2 odvětvích, úpadek tradičního průmyslu školství – odchod obyvatel s vyšším vzděláním do Liberce sociální služby – nárůst uživatelů sociálních služeb obyvatelstvo – výkyvy v porodnosti a migraci obyvatel, stárnutí populace (tj. i kvalifikované pracovní síly) bezpečnost – přírodní vlivy a technologické havárie veřejná správa – úpravy právních norem týkajících se energetiky a životního prostředí, sociálních věcí a zdravotnictví, nedostatečné zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů

66


7

VYMEZENÍ TEMATICKÝCH OBLASTÍ

Tematické oblasti byly vymezeny na jednání koordinační skupiny dne 13. 6. 2007. V průběhu příprav zpracování došlo k dílčím úpravám obsahu jednotlivých pracovních skupin a jejich přesnějšímu vymezení. Dodatečně byla vytvořena 8. pracovní skupina. Konečné rozčlenění tematických oblastí, včetně jejich bližší specifikace, je následující: 1. Doprava · · ·

doprava silniční, kolejová, nemotorová veřejná hromadná doprava doprava v klidu

2. Podnikání a ekonomika · · · · ·

pracovní síla průmyslové zóny podnikatelská struktura vnitřní a vnější komunikace odbourávání bariér

3. Školství a vzdělávání · · · · · · ·

modernizace škol rozvoj SŠ, VOŠ a VŠ kvalita výuky hodnocení škol odstraňování bariér rozvoj komunikace a spolupráce celoživotní vzdělávání

4. Sociální věci, zdravotnictví, zaměstnanost · · · · · ·

struktura a kvalita sociálních služeb služby na pomezí mezi sociálními službami a zdravotnickými službami rozvoj nemocnice odbourávání bariér komunitní plánování pracovní místa pro znevýhodněné spoluobčany, zkrácené pracovní úvazky, veřejně prospěšné práce

5. Urbanismus a bydlení · · · · ·

veřejné prostory veřejná zeleň rozvojové plochy pro bydlení a průmysl struktura bytového fondu historicky a kulturně významné stavby

6. Kultura, sport a cestovní ruch · · ·

sportovní a kulturní zařízení nabídka vyžití pro volný čas rozvoj cestovního ruchu

67

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 · ·

infrastruktura pro cestovní ruch tradice sklářské a bižuterní výroby

7. Infrastruktura a životní prostředí · · · ·

kanalizace plynofikace čistota ovzduší a vod dostupnost energií

8. Občanská společnost, veřejná správa, udržitelný rozvoj, bezpečnost a veřejný pořádek · · · · · · ·

68

bezpečnost v dopravě bezpečnost a veřejný pořádek krizové a mimořádné situace udržitelný rozvoj spolupráce soukromého a veřejného sektoru rozvoj občanské společnosti modernizace veřejné správy

68


7.1

Doprava

7.1.1

SWOT analýza

Silné stránky Tradice MHD a její velké využití obyvateli Napojení na železniční a tramvajovou dopravu Lokalizace autobusového nádraží v centru města

Příležitosti Posílení spojení mezi centry Jablonce n. N. a Liberce Dopravní dostupnost Prahy Nezatíženost města tranzitní dopravou Poloha u železnice a rychlostních silnic Liberec jako silný partner pro spolupráci při rozvoji MHD Nové vedení silnice I/14 do Liberce Využití terénu města pro snížení dopravních bariér

7.1.2

Slabé stránky Neprovázanost všech systémů veřejné dopravy (včetně jednotlivých složek MHD) Neexistence koncepce rozvoje hromadné dopravy Zastaralá dopravní infrastruktura Nerozvinutá síť stezek pro nemotorovou dopravu Bezpečnost dopravy Neaktualizované podklady o dopravních proudech a výkonech dopravy Doprava v klidu Hrozby Nárůst nákladní tranzitní dopravy projíždějící městem v důsledku zpoplatnění I/10 Fyzicko-geografické podmínky znesnadňující údržbu komunikací, omezující tramvajovou dopravu

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Provázat a vyvážit jednotlivé druhy dopravy tak, aby byla bezpečná, plynulá, spolehlivá, rozšířitelná a podporující rozvoj města.

Pokles relativní nehodovosti (vztažený na celkový objem dopravy) Plynulost dopravy (snížení cestovní doby potřebné na průjezd městským dopravním okruhem)

Policie ČR, dopravní inspektorát

Množství stížností obyvatel na služby MHD Počet případů překročení mezních hodnot jednotlivých látek znečišťujících ovzduší za rok Modal split (podíl přepravní práce veřejné hromadné a individuální dopravy)

7.1.3 1.1 1.2 1.3 1.4

Vlastní měření (měření cestovní doby potřebné na průjezd městským dopravním okruhem) Průzkum kvality služeb MHD MěÚ oddělení životního prostředí, Státní zdravotní ústav, ČHMÚ ČSAD – MHD, Krajská správa silnic Libereckého kraje

Opatření

Silniční doprava Kolejová doprava Veřejná doprava Nemotorová doprava

69


7.1.4

Specifické cíle

7.1.4.1 Opatření 1.1 Silniční doprava Výchozí situace Dopravní poloha města je výhodná díky dobré dopravní dostupnosti Prahy, krajského města Liberce, rekreačních oblastí (Jizerské hory, Krkonoše) a hranic s Německem a Polskem. Doprava uvnitř města samotného je významně komplikována absencí silničního obchvatu, který by snížil intenzitu dopravy ve městě a zlepšil kvalitu místního životního prostředí (emise, zklidnění okolí hlavních dopravních tahů, snížení počtu dopravních nehod). Nevhodně je řešena také doprava v klidu. Počet parkovacích míst ve městě je nedostatečný a parkovací plochy zejména ve středu města jsou situovány na nevhodných místech, čímž brání intenzivnějšímu využívání těchto prostor. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 1.1 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Průběžná optimalizace, rekonstrukce, modernizace a údržba všech typů silniční a železniční sítě se zaměřením na dostačující přeshraniční spojení, na komunikace s největší intenzitou dopravy a s důrazem na bezpečnost · Průběžné zkvalitňování obecních komunikací a silnic I., II. a III. třídy, včetně přihlédnutí k ochraně složek životního prostředí a veřejného zdraví · Podpora budování obchvatů obcí · Zklidnění a zlidštění dopravního prostoru · Vytváření dopravně bezpečných zón · Řešení dopravy v klidu formou podpory nejen pěších zón a zón s omezenou dopravou, ale i kvalitně vybavených parkovacích kapacit (mimo i v historických centrech měst, ve střediscích cestovního ruchu atd.)

70

70


Číslo SC 1.1.1

Charakteristika SC Dobudovat městský dopravní okruh do roku 2015

Ukazatel Plynulost dopravy

Vybudovaný městský dopravní okruh

1.1.2

Zprovoznit kapacitní spojení s Libercem

Vybudovaná přeložka Kunratice – Jablonec; kruhová křižovatka Belgická – České armády

1.1.3

Stabilizovat jižní část obchvatu města (I/10) v Územním plánu města Jablonce n.N.

Územně plánovací dokumentace Jablonce n. N. a Libereckého kraje

1.1.4

Plošně zklidnit residenční oblasti

Počet zklidněných residenčních oblastí

1.1.5

Zvýšit počet parkovacích míst

Vytvořená koncepce rekonstrukce a výstavby místních komunikací a chodníků Počet parkovacích míst

Zpracovaná nová studie dopravy v klidu – systém parkování ve městě

1.1.6

Vyřešit zásobování vnitřního města

Spokojenost podnikatelů a obyvatel

Způsob ověření Vlastní měření (měření cestovní doby potřebné na projetí městského dopravního okruhu) MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje, kolaudace MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje, Krajský úřad Libereckého kraje, kolaudace Územně plánovací dokumentace Jablonce n. N. a Libereckého kraje Šetření MěÚ odbor rozvoje/odbor správy majetku, Dopravní a silniční úřad MěÚ odbor rozvoje

Šetření MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje, dopravní a silniční úřad MěÚ odbor správy majetku Dopravní a silniční úřad Anketa mezi obyvateli

71

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.1.4.2 Opatření 1.2 Kolejová doprava Výchozí situace Kolejová doprava představuje páteřní dopravní síť zejména ve spojení s Libercem. Jejímu většímu využití však do jisté míry brání stávající úroveň infrastruktury, vzdálenost železničního nádraží a tramvajových zastávek od centra Jablonce n. N. a ztížená možnost přestupu na městské či regionální autobusové spoje. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 1.2 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace. V rámci rozvojového opatření souvisí s aktivitou: · Průběžná optimalizace, rekonstrukce, modernizace a údržba všech typů silniční a železniční sítě se zaměřením na dostačující přeshraniční spojení, na komunikace s největší intenzitou dopravy a s důrazem na bezpečnost Číslo SC 1.2.1

Charakteristika SC Podporovat rozvoj kolejové dopravy

Ukazatel Vytvořená koncepce kolejové dopravy ve spolupráci s Libercem

Úroveň infrastruktury (délka vybudovaných kolejí, počet opravených a nových zastávek a stanic) Počet dopravních nehod souvisejících s kolejovou dopravou vztažený na celkový objem dopravy

72

Způsob ověření Schválená koncepce – Krajský úřad Libereckého kraje Kolaudace - Krajský úřad Libereckého kraje Policie ČR

72

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.1.4.3 Opatření 1.3 Veřejná doprava Výchozí situace Veřejná hromadná doprava má na území města dlouhou tradici a je poměrně intenzivně využívána místními obyvateli. Nevýhodou je však neprovázanost autobusové dopravy (městské, meziměstské i regionální) s ostatními druhy veřejné hromadné dopravy (tramvajovou, železniční). I přes fyzickogeografické členění Jablonce a klimatické podmínky, které obslužnost MHD komplikují, je ve městě snaha zlepšovat kvalitu služeb MHD a zvyšovat počet přepravených osob. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 1.3 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora veřejné hromadné dopravy · Zavádění integrovaných systémů dopravy v městských aglomeracích a jejich okolí · Modernizace vozového parku dopravců · Zlepšení dostupnosti veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace a zajištění optimální nabídky dopravní obslužnosti. Číslo SC 1.3.1

Charakteristika SC Začlenit veřejnou dopravu do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje

Ukazatel Elektronická jízdenka pro více druhů dopravy (společný tarif) s využitelností v kulturních a sportovních zařízeních Cestovní doba mezi centry měst Libereckého kraje

1.3.2

Optimalizovat přestupní místa v Jablonci n. N.

1.3.3

Ekologizovat a zpřístupnit veřejnou dopravu zkvalitněním vozového parku

1.3.4

Zlepšit dostupnost (a výkon) veřejné dopravy

Nabídka přestupních vazeb MHD Počet opravených zastávek Podíl garantovaných spojů na celkovém počtu spojů Podíl autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn na celkovém počtu autobusů Počet přepravených osob Časová dostupnost centra Jablonce a její změna (izochrony) Zpracovaná koncepce veřejné dopravy ve městě (komplexní řešení)

Způsob ověření Dokumentace provozovatele integrovaného dopravního systému LK Jízdní řády dopravců Dopravce MHD Dopravce MHD Dopravce MHD Dopravce MHD

statistika dopravce MHD ČSAD - MHD ČSAD - MHD

73

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.1.4.4 Opatření 1.4 Nemotorová doprava Výchozí situace Velká členitost reliéfu Jablonce n. N. a jeho okolí snižuje možnost využívání nemotorových druhů dopravy např. k dojížďce do zaměstnání. Tento způsob dopravy lze však rozvinout v souvislosti s cestovním ruchem a návazností na cyklistické a běžecké trasy, příp. hipologické stezky v okolí Jablonce nad Nisou. Systém stezek v současnosti není dostatečně rozvinut a na území města se nachází jen několik kilometrů této dopravní infrastruktury, která většinou nenavazuje na stezky regionálního charakteru. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 1.4 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora rozvoje a zavádění alternativních druhů dopravy (například cyklistické) tak, aby respektovaly udržení příznivých podmínek přírodního prostředí a veřejného zdraví · Rozvoj kombinované dopravy a veřejné logistiky Opatření 4 je zároveň navázáno na rozvojové opatření C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace, kde souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora budování dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu a zajištění její segregace od ostatní dopravy, zejména při styku s infrastrukturou automobilové dopravy · Podpora realizace bezpečné bezmotorové dopravy včetně řešení jejího navigačního systému Číslo SC 1.4.1

1.4.2

1.4.3

Charakteristika SC Zvýšit bezpečnost a komfort cyklistické dopravy a její podpora

Ukazatel Délka celistvé sítě cyklostezek

Zvýšit bezpečnost a komfort pěší dopravy a její podpora

Počet cyklistických stezek napojujících Jablonec n. N. na cyklistické trasy v okolí Podíl dopravních nehod s účastí cyklistů na celkovém počtu dopravních nehod ve městě Délka opravených (nově vybudovaných) chodníků

Stanovit a provázat hipostezky

Podíl dopravních nehod s účastí chodců na celkovém počtu dopravních nehod Délka celistvé sítě hipostezek Počet hipostezek napojujících Jablonec na hipostezky v okolí

1.4.4

74

Podpořit rozvoj infrastruktury ostatních nemotorových druhů dopravy

Počet vybudovaných areálů pro nemotorovou dopravu Zjištěné možnosti rozvoje ostatních nemotorových druhů dopravy

Způsob ověření Generel cyklostezek na území města Jablonec nad Nisou - MěÚ odbor rozvoje Generel cyklostezek na území města Jablonec nad Nisou - MěÚ odbor rozvoje Policie ČR

MěÚ odbor rozvoje Policie ČR

Generel hipostezek na území města Jablonec nad Nisou Generel hipostezek na území města Jablonec nad Nisou MěÚ odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje

74

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Opatření 1.5 Dopravní koncepce Výchozí situace: Systematický rozvoj dopravy silniční i veřejné je v Jablonci nad Nisou omezen absencí koncepčních materiálů, které by na základě analýzy současné situace a vytvořených modelů pro různé dopravní situace určovaly priority výstavby dopravní infrastruktury ve městě (v návaznosti na dokumenty Liberce a Libereckého kraje), vzájemnou provázanost a doplňkovost jednotlivých složek dopravy. Dopravní průzkum doposud realizován nebyl, nejnovější dopravní model města byl vytvořen v roce 1994 a je tedy nezbytná jeho aktualizace. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 1.5 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti. V rámci rozvojového opatření souvisí realizace stanovených cílů se všemi uvedenými aktivitami. Číslo SC 1.5.1

Charakteristika SC Vytvořit dopravní koncepci

Ukazatel Zpracovaný dopravní průzkum města Zpracovaný dopravní model města Vytvořená dopravní koncepce

Způsob ověření MěÚ odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje

75


7.2

Podnikání a ekonomika

7.2.1

SWOT analýza

Silné stránky Tradice a rozvinutost průmyslu Nízká míra nezaměstnanosti Vysoká technologická úroveň průmyslové výroby Ekonomická síla subjektů sídlících ve městě Množství možností kulturního a sportovního vyžití

Příležitosti Silná aglomerace Jablonec nad Nisou + Liberec Poloha vůči Německu a Polsku Lokalizace v Euroregionu Nisa Dopravní dostupnost Prahy Lokalizace města v těsné blízkosti turisticky atraktivních Jizerských hor

7.2.2

Slabé stránky Nerozvinuté podnikatelské zóny Nedostatek bytů pro cílenou pracovní migraci Dopravní obslužnost města jako celku, dopravní obslužnost průmyslové zóny Nedostatečná kapacita osobního i nákladního dopravního spojení Neprovázanost učňovského školství s průmyslem a z toho plynoucí nedostatek mladých kvalifikovaných pracovních sil Komunikace města s podnikateli Prezentace města navenek Neexistence hospodářské strategie města Nedostatečná komunikace a spolupráce Jablonce nad Nisou s Libercem Hrozby Stárnutí kvalifikované pracovní síly Zhoršení dopravního spojení s Libercem Fyzicko-geografické podmínky (reliéf) bránící dalšímu rozvoji průmyslu Nevyřešení dopravní situace na území města v blízkém okolí

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Stát se ekonomicky stabilním městem podporujícím rozvoj tradičních odvětví, cestovního ruchu a podnikatelského prostředí, které zahrnuje kvalitní infrastrukturu, vzdělávání, bydlení, kvalifikovanou pracovní sílu a efektivní komunikaci mezi městem a podnikateli a prezentaci města navenek.

Počet obyvatel nad 50 tis.

MěÚ odbor správních agend

Počet absolventů technických oborů

SOU, SŠ, VOŠ, VŠ

Počet absolventů ekonomických oborů

SŠ, VOŠ, VŠ

Průměrná hrubá měsíční mzda

ČSÚ

Plocha odňatá ze zemědělské půdy pro bytovou výstavbu Poplatek z ubytovací kapacity

MěÚ oddělení životního prostředí

Počet aktivních podnikatelských subjektů působících na území města

7.2.3

Statistika ubytovacích zařízení, MěÚ odbor financí a majetku – poplatky poskytovatelů ubytovacích služeb ČSÚ, Registr ekonomických subjektů

Opatření

2.1 Pracovní síla 2.2 Vnitřní a vnější komunikace 2.3 Průmyslové zóny 2.4 Podpora podnikání a odbourávání bariér

76

76


7.2.4

Specifické cíle

7.2.4.1 Opatření 2.1 Pracovní síla Výchozí situace Pracovní síla v Jablonci n. N. je kvalifikovaná především v technických oborech, což vychází z orientace místních podniků, které se specializují na sklářský, bižuterní a automobilový průmysl. Kvůli nízké nezaměstnanosti, jež nyní v Jablonci nad Nisou a jeho okolí panuje, je však poměrně nízký počet nezaměstnaných s touto kvalifikací a zejména automobilový průmysl nemá dostatek pracovních sil. Jako hrozba se v tomto ohledu jeví zánik nebo výrazné propouštění významných podniků (sklářský, bižuterní průmysl). S vysokou mírou nezaměstnanosti by se otevřela i problematika rekvalifikace volné pracovní síly. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 2.1 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Realizace průzkumů kvalifikačních potřeb zaměstnavatelů · Vytvoření a aktualizace informačního systému o potřebě jednotlivých profesí na území Libereckého kraje · Posilování spolupráce subjektů na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti Číslo SC 2.1.1

Charakteristika SC Vytvořit podmínky pro příchod potřebné pracovní síly z Česka i ze zahraničí

Ukazatel Počet nových pracovních míst Počet obsazených pracovních míst Ubytovací kapacity

2.1.2

Podporovat rekvalifikaci pracovní síly, další vzdělávání, zvyšování kvalifikace a tvorbu kvalitních rekvalifikačních kurzů

Počet jednání s podnikateli o možnostech zavádění nových forem pracovních úvazků Úspěšnost umístění uchazečů do pracovního poměru

Počet realizovaných rekvalifikačních kurzů 2.1.3

Zajistit dostatečnou vzájemnou informovanost podnikatelů a ostatních institucí o pracovní síle

Počet schůzek a struktura poskytovaných informací (vzdělanost, kvalifikace, věk apod.)

Způsob ověření Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou ČSÚ, MěÚ odbor financí a majetku - poplatky poskytovatelů ubytovacích služeb Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou, Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Úřad práce v Jablonci nad Nisou, Spolkový dům, CVLK Úřad práce v Jablonci nad Nisou

77

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.2.4.2 Opatření 2.2 Vnitřní a vnější komunikace Výchozí situace Komunikace mezi podnikatelskou sférou a městem, příp. státní správou není v Jablonci n. N. na dobré úrovni, fungování jednotlivých institucí je neprovázané a izolované. Podnikatelé pokládají za nedostatečnou informovanost o struktuře volné pracovní síly, stejně tak jako o záměrech města či o organizacích, jejichž zřizovatelem je město. Příležitostí je vznik nového informačního portálu, hrozbou pak nevyužívání volně dostupných služeb a informací. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 2.2 je provázáno se strategickým cílem A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika a je dále navázáno na rozvojové opatření A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Diverzifikace podnikatelských subjektů · Vytváření a rozvoj klastrů · Spolupráce podnikatelů napříč odvětvím · Posílení komunikace veřejného a soukromého sektoru. Číslo SC 2.2.1

2.2.2

Charakteristika SC Nastavit a prohlubovat spolupráci mezi městem, podnikateli a dalšími subjekty

Zlepšit informovanost o službách zajišťovaných subjekty, které jsou zřizovány městem

Ukazatel Počet společných jednání Zastoupení podnikatelů na strategických jednáních města Benchmarking veřejných služeb Počet informačních materiálů jednotlivých subjektů Počet partnerských projektů

Způsob ověření Zápisy z jednání, prezence MěÚ oddělení pro komunikaci s veřejností zápisy z jednání MěÚ – jednotlivá oddělení Fyzická kontrola informačních materiálů v IC, na MěÚ MěÚ odbor humanitní, odbor financí a majetku oddělení řízení organizací, provozovatelé zařízení, oddělení pro komunikaci s veřejností

7.2.4.3 Opatření 2.3 Průmyslové zóny Výchozí situace V současné době se v Jablonci nachází průmyslová zóna v areálu bývalého závodu LIAZ. Pro rozvoj nových průmyslových zón nejsou v Jablonci připravené vhodné plochy, u průmyslových zón a areálů brání rozvoji nekvalitní, příp. nedostatečně kapacitní infrastruktura. V Jablonci n. N. není také lokalizováno žádné technologické centrum, i když by zde mělo jistý potenciál v podobě zaměření na zdejší výrobu skla a bižuterie, příp. na automobilový průmysl, který se zde v posledních letech výrazně rozvíjí. Hrozbou je zánik významných podniků či odchod kvalifikované pracovní síly do důchodu.

78

78

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 2.3 je provázáno se strategickým cílem A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika a je dále navázáno na rozvojové opatření A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora diverzifikace průmyslové výroby · Příprava ploch a řízení procesů lokalizace průmyslových podniků · Podpora příchodu investorů a stabilizace stávajících investorů · Spolupráce průmyslových podniků ve výzkumu a vývoji Číslo SC 2.3.1 2.3.2

Charakteristika SC Podporovat rozvoj a kvalitu průmyslových zón pro podnikatelské aktivity Vytvořit podmínky pro vznik a podporovat rozvoj technologického a vývojového centra

Ukazatel Analýza stavu a potenciálu růstu průmyslových zón Analýza možností vybudování technologického centra Vybudované technologické centrum

Způsob ověření Odbor rozvoje MěÚ MěÚ odbor rozvoje - zápisy z jednání MěÚ odbor rozvoje, kolaudace

7.2.4.4 Opatření 2.4 Podpora podnikání Výchozí situace V Jablonci n. N. se nachází velké množství ekonomických subjektů. Jedná se zejména o osoby samostatně výdělečně činné, které tvoří zhruba 80 % veškerých subjektů. Potenciálním problémem je malá diverzifikace ekonomiky, která je zaměřena na dvě ekonomická odvětví (sklářství a automobilový průmysl), zatímco ostatní odvětví jsou potlačena, a to jak na úrovni velkých, tak i středních a malých firem. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 2.4 je provázáno se strategickým cílem A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika a je dále navázáno na rozvojové opatření A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Vytváření a rozvoj klastrů · Vytváření podmínek pro podnikání v tradičních oborech a místních řemeslech · Podpora malých a středních podniků · Podpora začínajícím podnikatelům · Podpora lokálních ekonomik a vytváření a zlepšování služeb pro podnikání Číslo SC 2.4.1

Charakteristika SC Vytvářet optimální legislativní prostředí pro podnikání

Ukazatel Počet nových vyhlášek vydaných městem majících vliv na podnikání

2.4.2

Podporovat vytváření podmínek pro malé a střední stávající a nově vznikající podniky

Fungující podnikatelský inkubátor

Počet aktivních malých a středních podniků na území města Počet podnikatelských subjektů s datem vzniku ve sledovaném roce a se sídlem v Jablonci nad Nisou

Způsob ověření Usnesení ze zasedání zastupitelstva města MěÚ odbor rozvoje - zápisy z jednání ČSÚ, Registr ekonomických subjektů ČSÚ, Registr ekonomických subjektů

79


7.3

Školství a vzdělávání

7.3.1

SWOT analýza

Silné stránky Rovnoměrná síť MŠ, ZŠ, SŠ Zvyšující se počet VŠ Specializované ZŠ a MŠ – profilace na sport, hudbu a cizí jazyky Rozvoj alternativního školství Kvalifikovanost pedagogického sboru Široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání

Slabé stránky Nedostatečná síť celoživotního vzdělávání Nevyhovující struktura absolventů vzhledem ke struktuře průmyslu ve městě Technický stav škol – chybí zázemí, sportovní areály, bariéry

Příležitosti Stálý zájem podnikatelů o odborně vzdělané pracovníky Blízkost zahraničních regionů Blízkost Liberce – možnost využití tamního školství Využití Strukturálních fondů EU

Hrozby Úzká specializace průmyslu Narůstající potřeba sociální ochrany dětí Odchod obyvatel s vyšším vzděláním do ekonomicky silnějších měst (např. Liberec, Praha, Mladá Boleslav) Výkyvy v porodnosti a migraci obyvatel Změny právních předpisů – zejména zákonů týkajících se sociálních věcí Vnější zásahy do sítě SŠ a VŠ Nedostatečná obnova pedagogického sboru (není motivace pro příchod nových mladých pedagogů) Nedostatečné zdroje pro další vzdělávání pedagogů Nedostatek kvalitních a vhodně strukturovaných pracovních sil

7.3.2

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Udržovat potřebnou kapacitu a kvalitu škol, školských a vzdělávacích zařízení, zlepšovat jejich technický a provozní stav, využívat kvalitních lidských zdrojů a spolupracovat s Libereckým krajem a dalšími partnery tak, aby struktura absolventů směřovala k potřebné a žádané profesní orientaci.

Kompletní pasportizace technického a provozní stavu škol a školských zařízení % naplnění škol

Vyplněné pasportizační listy z jednotlivých škol Statistika škol – poměr zájemců o studium s kapacitou škol a přijatými žáky a studenty Souhrnné hodnotící zprávy MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu

7.3.3

Systém výstupních a srovnávacích kriterií pro žáky základních i středních škol

Opatření

3.1 Rozvoj předškolního a základního vzdělávání 3.2 Střední a vyšší odborné vzdělávání 3.3 Vysoké školství 3.4 Mimoškolní vzdělávání 3.5 Celoživotní vzdělávání

80

80


7.3.4

Specifické cíle

7.3.4.1 Opatření 3.1 Rozvoj předškolního a základního vzdělávání Výchozí situace Síť mateřských a základních škol prošla v posledních letech optimalizací tak, aby kapacita školských zařízení více odpovídala počtu dětí, které tato zařízení využívají. Kvalita zařízení předškolního a základního vzdělávání je na vysoké úrovni, fungují zde speciální MŠ i ZŠ, stejně tak jako školy s alternativní výukou. Slabinou je však špatný technický stav škol a školských zařízení. Nedostatečný je také počet kvalitních pedagogů, kterých ubývá v důsledku jejich odchodu do důchodu. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 3.1 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posílení integrace zdravotně postižených žáků a studentů do běžných škol · Vytvoření podmínek pro změnu systému vzdělávání · Podpora dokončení optimalizace sítě škol při udržení jejich dostupnosti ze všech částí kraje, zlepšení jejich stavebnětechnického stavu a vybavenosti · Rozvoj dalšího vzdělávání – celoživotní učení, rekvalifikace, kurzy, zvyšování kvalifikace pedagogů atd. Opatření dále souvisí se strategickým cílem D. Zdravé životní prostředí bez zátěží, rozvojovým opatřením D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel, aktivitou Upřednostňování environmentálně šetrných technologií.

81


Číslo SC 3.1.1

Charakteristika SC Zlepšit technický stav a vybavenost škol

Ukazatel Naplnění bezpečnostních a hygienických norem

Počet zrekonstruovaných škol

3.1.2

Zajistit environmentálně šetrný a ekonomický provoz škol

Energetický audit

3.1.3

Vytvořit motivační a stabilizační program pro pedagogické pracovníky

Počet nově získaných pracovníků

3.1.4

Rozvíjet lidské zdroje

3.1.5

Integrovat děti ohrožené sociální exkluzí

3.1.6

Rozvinout kvalitu výuky

82

Využití bonusových bodů při přidělování bytů pedagogům Počet absolventů vzdělávacích akcí Počet aktivit napomáhajících sociálnímu začlenění dětí ohrožených sociální ekluzí Počet realizovaných rozvojových projektů

Způsob ověření Zpráva krajské hygienické stanice Zpráva zřizovatele o stavu – MěÚ odbor správy majetku, oddělení hospodářské správy, odbor rozvoje Zpráva zřizovatele o stavu – MěÚ odbor správy majetku, oddělení hospodářské správy, odbor rozvoje MěÚ odbor správy majetku, oddělení technické obsluhy a bytů - Zpráva o energetickém hospodaření škol MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu Zpráva o počtu zaměstnanců MěÚ – humanitní odbor Evidence jednotlivých škol Evidence jednotlivých škol Mateřské a základní školy

82

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.3.4.2 Opatření 3.2 Střední a vyšší odborné vzdělávání Výchozí situace Střední a vyšší odborné vzdělání poskytují v Jablonci n. N. státní i soukromé školy, přičemž některé z nich jsou specializované na obory specifické právě pro Jablonec n. N. (výroba bižuterie, broušení skla, ražba mincí). Slabinou je komunikace škol s podnikateli a městem, a tudíž i slabá provázanost absolventů s podnikatelskou sféru. Hrozbou je další odliv studentů od studia technických oborů a následný nedostatek této pracovní síly v regionu. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 3.2 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posilování spolupráce mezi sférou vzdělání a trhem práce, vedoucí ke zlepšení možností využívání pracovní síly v Libereckém kraji · Přizpůsobování struktury studijních a učebních oborů potřebám trhu práce · Podpora odborného profesního terciálního vzdělávání s důrazem na spolupráci s vysokými školami · Vytvoření podmínek pro změnu systému vzdělávání (rozvoj klíčových schopností), atd. Číslo SC 3.2.1

Charakteristika SC Vytvořit podmínky a podpořit vzájemnou komunikaci a spolupráci středních škol, Libereckého kraje a ostatních organizací a subjektů ve městě

3.2.2

Podpořit vytváření kvalifikované (technické a ekonomické) pracovní síly v souladu s potřebami regionálního pracovního trhu (vytvoření SŠ s obory, které budou odpovídat poptávce zaměstnavatelů v regionu)

3.2.3

Zlepšit image technických oborů

Ukazatel Počet jednání · ředitelů škol · zřizovatelů škol · zástupců škol a města · zástupců škol, podnikatelů, města a kraje Počet absolventů technického zaměření Počet absolventů ekonomického zaměření Vzdělanostní a oborová struktura nezaměstnaných Udržení absolventů v oboru

Způsob ověření MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, SOU, SŠ, VOŠ - zápisy z jednání

SOU, SŠ, VOŠ SŠ, VOŠ Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou, střední školy

83

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.3.4.3 Opatření 3.3 Vysoké školství Výchozí situace Vysoké školství se v Jablonci n. N. rozvíjí v posledních několika letech, kdy zde vznikla dvě odloučená pracoviště vysokých škol. Komunikace těchto škol s představiteli města i místními podnikateli je však omezená. Snahou je zvýšit počet studentů vysokých škol a poskytnout jim takové zázemí, aby zůstali po absolvování školy v Jablonci nad Nisou. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 3.3 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posilování spolupráce mezi sférou vzdělání a trhem práce vedoucí ke zlepšení možností využívání pracovní síly v Libereckém kraji · Přizpůsobování struktury studijních a učebních oborů potřebám trhu práce · Podpora odborného profesního terciálního vzdělávání s důrazem na spolupráci s vysokými školami · Vytvoření podmínek pro změnu systému vzdělávání (rozvoj klíčových schopností), atd. Číslo SC 3.3.1

Charakteristika SC Vytvořit podmínky a podpořit vzájemnou komunikaci a spolupráci vysokých škol, Libereckého kraje a ostatních organizací a subjektů ve městě

Ukazatel Počet jednání · ředitelů škol · zástupců Technické univerzity Liberec a města Jablonec n. N. · zástupců škol, podnikatelů, města a kraje Počet společných projektů

3.3.2

Zlepšit image technických oborů

Udržení absolventů v oboru

3.3.3

Vytvořit ubytovací kapacity pro vzdělávání

Počet lůžek v ubytovacích zařízeních pro VŠ

84

Způsob ověření MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, Krajský úřad Libereckého kraje, SOU, SŠ, VOŠ, VŠ - zápisy z jednání SOU, SŠ, VOŠ, VŠ Projektová dokumentace Úřad práce v Jablonci nad Nisou, VŠ Krajský úřad, ubytovací zařízení

84

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.3.4.4 Opatření 3.4 Mimoškolní vzdělávání Výchozí situace Síť organizací zajišťujících mimoškolní vzdělávání dětí a mládeže je na dobré úrovni. Zlepšení vyžaduje spolupráce subjektů poskytujících mimoškolní vzdělávání s městem a školami. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 3.4 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Rozvoj dalšího vzdělávání – celoživotní učení, rekvalifikace, kurzy, zvyšování kvalifikace pedagogů atd. · Aplikace moderních forem vzdělávání (např. e-learning) · Podpora vzdělávání a osvěty v oblasti informačních a komunikačních technologií, podpora počítačové gramotnosti všech obyvatel · Podpora vzdělávání a osvěty v oblasti udržitelného rozvoje, bezpečnosti, zdravotní a sociální prevence a zdravého životního stylu Číslo SC 3.4.1

Charakteristika SC Vytvořit podmínky a podpořit komunikaci a spolupráci škol a města se subjekty zajišťujícími mimoškolní vzdělávání a volnočasové aktivity

Ukazatel Počet společných akcí, kde bude partnerem město

Způsob ověření MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu

85

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.3.4.5 Opatření 3.5 Celoživotní vzdělávání Výchozí situace Celoživotní vzdělávání není v Jablonci n. N. dostatečně rozvinuto. Poskytováno je pouze formou nástavbového studia. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 3.5 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Rozvoj dalšího vzdělávání – celoživotní učení, rekvalifikace, kurzy, zvyšování kvalifikace pedagogů atd. · Aplikace moderních forem vzdělávání (např. e-learning) · Podpora vzdělávání a osvěty v oblasti informačních a komunikačních technologií, podpora počítačové gramotnosti všech obyvatel · Podpora vzdělávání a osvěty v oblasti udržitelného rozvoje, bezpečnosti, zdravotní a sociální prevence a zdravého životního stylu · Posilování systému celoživotního učení · Podpora aktivit jednotlivých subjektů zapojených do celoživotního učení a posílení motivace potenciálních frekventantů Číslo SC 3.5.1

Charakteristika SC Vstoupit do procesu celoživotního vzdělávání, aktivně zahájit jeho ovlivňování a rozvoj

Ukazatel Jednání města se zástupci CVLK

Počet společných projektů města s CVLK

Jednání se zástupci ostatních vzdělávacích organizací 3.5.2

86

Vytvořit nové vzdělávací kurzy využitím stávající infrastruktury

Počet nových vzdělávacích kurzů

Způsob ověření MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu - zápis z jednání CVLK, MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu - zápis z jednání MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu , nabídka na Úřadu práce v Jablonci nad Nisou

86


7.4

Sociální věci, zdravotnictví, zaměstnanost

7.4.1

SWOT analýza

Silné stránky Kvalitní sociální služby Dobrá spolupráce s jabloneckou nemocnicí Dobrá spolupráce města s NNO Zájem města řešit problematiku sociálních věcí a zdravotnictví

Slabé stránky Chybí komunitní plán sociálních služeb Chybějící služby pro specifické skupiny obyvatel Chybí vhodné formy bydlení pro občany ohrožené sociální exkluzí

Příležitosti Rozvíjející se automobilový průmysl jako možný zaměstnavatel Přislíbená podpora Libereckého kraje při tvorbě a realizaci komunitního plánování sociálních služeb

Hrozby Fyzicko-geografické podmínky (klima, reliéf) – problematické pro hendikepované spoluobčany Nedostatečná podpora neziskového sektoru MPSV a Libereckým krajem Nárůst uživatelů sociálních služeb

7.4.2

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Zajistit, zachovat a rozvíjet dostupnost sítě efektivních a kvalitních sociálních a zdravotních služeb, které vycházejí z potřeb obyvatel.

Spokojenost obyvatel

Anketa mezi obyvateli

Počet registrovaných pacientů na jednoho praktického lékaře Počet obyvatel na 1 zubního lékaře

UZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) UZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Dotazování uživatelů jednotlivými poskytovateli služeb OSZ, MěÚ humanitní odbor, oddělení sociálních služeb a zdravotnictví, poskytovatelé sociálních služeb

Spokojenost uživatelů služeb

Počet neuspokojených požadavků po sociálních a zdravotních službách na OSZ

7.4.3

Opatření

4.1 Sociální věci 4.2 Zdravotnictví 4.3 Zaměstnanost 4.4 Služby na pomezí sociálně-zdravotnické péče

87


7.4.4

Specifické cíle

7.4.4.1 Opatření 4.1 Sociální věci Výchozí situace Sociální služby v Jablonci nad Nisou se za několik posledních let rozvinuly, stále však některé sociální služby zcela chybí nebo jsou poskytovány jen v omezené míře a nepokrývají poptávku. Na dobré úrovni je komunikace poskytovatelů sociálních služeb s městem, které jim pro jejich fungování vytváří příznivé podmínky. V současnosti je připravován komunitní plán sociálních služeb. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 4.1 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Rozšiřování systému řízení kvality a certifikace v zařízeních sociální péče · Nastavení optimální sociální sítě · Podpora procesu zpracovávání střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji v rámci komunitního plánování obcí · Transformace zařízení sociálních služeb · Podpora vzdělávání poskytovatelů sociální péče · Podpora standardizace sociálních služeb · Vytváření rovných příležitostí pro všechny poskytovatele sociálních služeb · Podpora a práce v sociálně vyloučených romských lokalitách · Podpora deinstitucionalizace sociální péče, motivace poskytovatelů k rozšiřování sociální péče poskytované v přirozeném prostředí · Podpora masivnějšího zapojení nestátních neziskových organizací do aktivit v oblasti zdravotnictví a v sociální oblasti Číslo SC 4.1.1

Charakteristika SC Zahájit komunitní plánování sociálních služeb

Ukazatel Práce koordinátora komunitního plánování Fungující triáda (komunikace města, uživatelů služeb a poskytovatelů služeb)

4.1.2

Rozšířit stávající sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. a doplňkové služby, jejichž potřeba vzejde z komunitního plánu

4.1.3

Zkvalitnit stávající sociální služby

88

Fungující komunitní plánování na základě vytvořeného komunitního plánu soc.služeb Všechny potřebné služby vyplývající ze zákona č. 108 jsou dosažitelné pro obyvatele města Spokojenosti uživatelů služeb s jejich dostupností a kvalitou Spokojenost poskytovatelů služeb (s kvalitou služeb, které poskytují, s podmínkami pro činnost) Inspekce sociálních služeb

Způsob ověření Komunitní plán MěÚ humanitní odbor, oddělení sociálních služeb a zdravotnictví Zápisy ze společných jednání MěÚ humanitní odbor, oddělení sociálních služeb a zdravotnictví Komunitní plán, MěÚ humanitní odbor, oddělení sociálních služeb a zdravotnictví Inspekce sociálních služeb Kontroly prováděné dle zák. č. 108/2006 Sb.

Anketa mezi obyvateli (Průzkum spokojenosti) Anketa mezi obyvateli (Průzkum spokojenosti provedený poskytovateli) Závěrečná zpráva Inspekce sociálních služeb (KÚ LK, MPSV)

88

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.4.4.2 Opatření 4.2 Zdravotnictví Výchozí situace Úroveň zdravotních služeb je v Jablonci nad Nisou na dobré úrovni. Hlavním subjektem poskytujícím tyto služby je Nemocnice Jablonec nad Nisou, která byla v nedávné době nově zrekonstruována a zmodernizována. Slabinou je relativně malý počet ordinací s bezbariérovým přístupem, hrozbou může být odchod lékařů do zahraničí a tedy zhoršování dostupnosti lékařské péče. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 4.2 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Průběžná optimalizace sítě zdravotnických zařízení · Rozšiřování systému řízení kvality a certifikace v zařízeních zdravotní péče · Podpora investičních aktivit směřujících k zajištění finančně náročné zdravotnické přístrojové techniky, vybavení zdravotnických zařízení a nezbytných rekonstrukcí včetně jejich efektivního využití · Podpora rozvoje efektivního systému neodkladné přednemocniční péče a návazné urgentní péče · Zavedení a využívání efektivního zdravotnického informačního systému rovněž pro nákladové analýzy, srovnávání zdravotnických zařízení (výkonů) apod. Číslo SC 4.2.1

4.2.2

Charakteristika SC Realizovat rozvojový plán Nemocnice Jablonec nad Nisou schválený zastupitelstvem města

Ukazatel Schválení rozvojového plánu zastupitelstvem města Naplněný fond reprodukce

Zvýšit kvalitu poskytované péče v Nemocnici Jablonec nad Nisou

Certifikát ISO Akreditace Spojené akreditační komise Průzkumy spokojenosti pacientů

4.2.3

Zlepšit dostupnost a strukturu ambulantních lékařských služeb

Počet bezbariérových ordinací

Způsob ověření Usnesení z jednání zastupitelstva Rozpočet Nemocnice Jablonec nad Nisou www.iso.cz – Přehled certifikovaných společností www.sakcr.cz – přehled akreditovaných nemocnic Dotazníkového šetření realizované nemocnicí Kolaudace Evidence – MěÚ odbor rozvoje, stavební úřad, Krajský úřad Libereckého kraje

89

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.4.4.3 Opatření 4.3 Zaměstnanost Výchozí situace Zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva v Jablonci n. N. je vysoká, nezaměstnanost dosahuje 4,4 %. Takto malá míra nezaměstnanosti však do jisté míry brání rozvoji automobilového průmyslu, jenž vyžaduje velké množství technicky kvalifikované pracovní síly. Na druhé straně je neuspokojena poptávka po práci na částečný úvazek, nedostatečně rozšířené jsou také veřejně prospěšné práce a pracovní pozice, na něž by byly přijímány osoby sociálně znevýhodněné. Významnou hrozbou, která by výrazně zvýšila nezaměstnanost, je propouštění či zánik firem sklářského a bižuterního průmyslu. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 4.3 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posilování spolupráce subjektů na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti · Podpora tvorby a realizace programů prevence před dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností rizikových skupin obyvatelstva (posílení podmínek pro zaměstnávání žen, starší populace, osob se zdravotním postižením, snižování neopodstatněných regionálních rozdílů v podmínkách pro zaměstnanost) · Podpora projektů zavádějících nové formy pracovních úvazků (flexibilní pracovní úvazky, sdílení pracovního místa, práce doma, zkrácené pracovní úvazky apod.) Číslo SC 4.3.1

Charakteristika SC Vytvořit další pracovní místa ve formě veřejně prospěšných prací (VPP)

Ukazatel Počet míst VPP

4.3.2

Podpořit zaměstnavatele nabízející práci na částečný úvazek a další moderní formy zaměstnávání

Počet nabídek pracovních míst na částečný úvazek

4.3.3

Podpořit vytváření pracovních míst pro znevýhodněné spoluobčany

Jednání se zaměstnavateli ohledně možností nabízení práce na částečný úvazek Počet a struktura nabízených míst

Jednání se zaměstnavateli a ostatními subjekty, které mohou nabízet pracovní místa pro znevýhodněné spoluobčany

Počet znevýhodněných spoluobčanů mezi absolventy vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů

90

Způsob ověření Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou Úřad práce v Jablonci nad Nisou, MěÚ odbor humanitní, oddělení sociálních služeb a zdravotnictví Úřad práce v Jablonci nad Nisou

90

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.4.4.4 Opatření 4.4 Služby na pomezí sociálně-zdravotní péče Výchozí situace Služby na pomezí sociálně-zdravotní péče (např. balíček služeb zahrnující služby sociálních pracovníků, mobilního hospice, sociálních lůžek, domácí péče apod.) jsou v Jablonci nad Nisou zatím nedostatečně rozvinuty, ačkoliv poptávka po těchto službách je vysoká. Hrozbou je narůstající počet seniorů v důsledku stárnutí populace a zvyšování průměrného věku dožití. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 4.4 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Propojení systému zdravotní a sociální péče · Podpora masivnějšího zapojení nestátních neziskových organizací do aktivit v oblasti zdravotnictví a v sociální oblasti · Redukce výstavby nových kapacit pobytových zařízení, podpora vzniku komunitních služeb Číslo SC 4.4.1

Charakteristika SC Vytvořit balíčky služeb na hranici sociální a zdravotní péče, případně i dalších oblastí

Ukazatel Počet poskytovaných balíčků služeb

Způsob ověření Dokumentace zapojených subjektů Nemocnice Jablonec nad Nisou

91


7.5

Urbanismus a bydlení

7.5.1

SWOT analýza

Silné stránky Dostatek zeleně na území města Tradice MHD a její velké využití obyvateli Dopravní spojení s Libercem Sportovní příležitosti Dostatek cyklostezek v okolí města

Slabé stránky Propustnost dopravy – chybí obchvat města Nedostatek rozvojových ploch pro průmysl a bydlení Doprava v klidu Zastaralý bytový fond a jeho nevhodná struktura Chybí multifunkční centrum Nedostatečně využité přírodní atraktivity Chybí přestupní terminál pro veřejnou hromadnou dopravu Komplikovanost cyklistické dopravy ve městě Chybějící infrastruktura ve vybraných lokalitách znesnadňující rozvoj bydlení Špatná provázanost MHD

Příležitosti Citlivé začlenění města do přírody Lokalizace města v těsné blízkosti turisticky atraktivních Jizerských hor Zajímavá architektura z počátku 20. stol. Městská památková zóna (secesní domy) Blízkost Liberce Potenciál rozvoje bydlení v okrajových částech Blízkost státních hranic Dopravní dostupnost Prahy

Hrozby Blízkost Liberce – možnost ohrožení a omezení rozvoje Jablonce nad Nisou Úpadek tradičního průmyslu Specifika podhorského města – vyšší náklady na výstavbu domů v důsledku klimatických podmínek, právní normy neodpovídající specifikům podhorských měst Zvyšování podílu obyvatel důchodového věku

7.5.2

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Atraktivní město s kvalitním prostředím a architekturou přitahující život do centra, poskytující možnosti vyžití, nástupní centrum do Jizerských hor (cestovního ruchu), dobrá adresa pro bydlení.

Počet nových bytů/rozvojových ploch/domů Dostupnost nové výstavby od zastávek MHD

MěÚ - stavební úřad

Podíl veřejné a individuální dopravy (modal split) 50:50

7.5.3

MěÚ odbor rozvoje, šetření dopravce MHD Studie linek MHD ČSAD – MHD, Krajská správa silnic Libereckého kraje

Opatření

5.1 Regenerace panelových sídlišť 5.2 Veřejný prostor 5.3 Revitalizace centra a obnova kulturních památek 5.4 Bytová výstavba 5.5 Územní plán

92

92


7.5.4

Specifické cíle

7.5.4.1 Opatření 5.1 Regenerace panelových sídlišť Výchozí situace Část bytového fondu Jablonce nad Nisou je v podobě panelových sídlišť nacházejících se hlavně ve Mšeně a Jabloneckých Pasekách. Tato sídliště jsou již poměrně zastaralá a vyžadují nejen revitalizaci domů jako takových, ale i veřejných prostor na sídlištích, tj. parkovacích ploch a pozemních komunikací, veřejné zeleně, dětských hřišť apod. Jako hrozbu lze vidět další chátrání těchto residenčních oblastí a odstěhovávání obyvatel z těchto částí města. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 5.1 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora obnovy a modernizace bytového fondu, včetně regenerace panelové výstavby · Podpora zkvalitňování a revitalizace veřejného prostředí (prostranství, budov atd.) Číslo SC 5.1.1

Charakteristika SC Komplexně revitalizovat prostor panelových sídlišť

Ukazatel Délka opravených ulic, počet opravených (nových) dětských hřišť, zvýšení podílu veřejné zeleně

Počet opravených panelových domů v majetku města Počet automobilů parkujících mimo vyhraněné parkovací plochy Počet dětských a veřejných sportovních hřišť

Počet občanů, kteří se vyjádří k budoucnosti revitalizovaného sídliště

Způsob ověření

MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje, oddělení životního prostředí, kolaudace MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje, kolaudace Policie ČR MěÚ odbor správy majetku, oddělení technické obsluhy a bytů, humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, odbor rozvoje, oddělení životního prostředí Anketa mezi obyvateli

93


Opatření 5.2 Veřejný prostor

Výchozí situace Veřejné prostory utváří image města a jsou jedním z hlavních prvků, které ovlivňují jeho atraktivitu. Jablonec nad Nisou disponuje jedinečným systémem tří náměstí, jejichž prostor není dostatečně využíván (např. Horní náměstí je využito pro parkování). Veřejným prostorům obecně chybí jednotná koncepce rozvoje, většina z nich není v současnosti revitalizována. Výjimkou jsou některé parky, které prošly revitalizací v minulých letech. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 5.2 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí. V rámci rozvojového opatření souvisí s aktivitou: · Podpora zkvalitňování a revitalizace veřejného prostředí (prostranství, budov atd.) Číslo SC 5.2.1

Charakteristika SC Vytvořit systém rozvoje veřejných prostor Zvýšit úroveň veřejných prostor

Ukazatel Vytvořená koncepce

Způsob ověření MěÚ odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje

5.2.3 5.2.4

Obnovit a rozšiřovat veřejné budovy Vytvořit podmínky pro pořádání kulturních akcí

Počet revitalizovaných veřejných prostor Počet realizovaných projektů Počet uspořádaných kulturních akcí ve veřejných prostorách

5.2.5

Podpořit rozvoj multifunkčních obchodních center Rozvinout plochy pro bydlení, podnikání, průmysl a cestovní ruch

Fungující multifunkční obchodní centrum Navržená a využitá plocha pro bydlení, průmysl a cestovní ruch

5.2.2

5.2.6

94

MěÚ odbor rozvoje MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, odbor správy majetku, dopravní a silniční úřad, odbor rozvoje, oddělení životního prostředí Provozovatelé zařízení, pořadatelé MěÚ odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje, úřad územního plánování

94

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.5.4.3 Opatření 5.3 Revitalizace centra a obnova kulturních památek Výchozí situace Část historických budov v městské památkové zóně není zrekonstruována, což snižuje atraktivitu centra města. Ve večerních hodinách není v centru dostatek aktivit, které by do této části města nalákaly místní obyvatele a turisty. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 5.3 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.5 Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora péče o kulturní a kulturně-historické dědictví kraje · Podpora obnovy historických památek a jejich využívání · Podpora činnosti organizací a spolků zabývajících se regionálními a lokálními specifiky a tradicemi · Rozvoj kulturních akcí a lokálních/regionálních tradic · Propagace kulturních památek Číslo SC 5.3.1

Charakteristika SC Obnovit historicky a kulturně významné stavby ve městě

Ukazatel Počet obnovených objektů

5.3.2

Oživit centrum

Množství aktivit ve veřejném prostoru

5.3.3

Zajistit ochranu architektonicky hodnotných budov

Počet rekonstruovaných budov v městské památkové zóně (NKP, KP)

Způsob ověření MěÚ odbor rozvoje Vlastníci MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, odbor správy majetku, dopravní a silniční úřad, provozovatelé zařízení, pořadatelé, Vlastní šetření MěÚ odbor rozvoje

95


Opatření 5.4 Bytová výstavba

Výchozí situace Bytový fond Jablonce nad Nisou je zchátralý a má nevhodnou strukturu (nedostatek startovacích a sociálních bytů). Bytová výstavba probíhá zejména na Horní Proseči, kde je realizována individuální bytová výstavba. Další rozvojové plochy pro bydlení jsou připravovány ve většině okrajových částí Jablonce n. N., omezením pro budování je nepřipravená infrastruktura. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 5.4 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Vytvoření fungujícího trhu s byty · Podpora nové bytové výstavby, včetně sociálního bydlení · Podpora obnovy a modernizace bytového fondu, včetně regenerace panelové výstavby · Zvýšení dostupnosti bydlení, zejména pro mladé rodiny, neúplné rodiny, sociálně slabé skupiny obyvatel Číslo SC 5.4.1 5.4.2

Charakteristika SC Podpořit novou bytovou výstavbu ve vybraných lokalitách Podpořit bytovou výstavbu pro vybrané sociální skupiny

Ukazatel Počet udělených stavebních povolení

Způsob ověření MěÚ stavební úřad

Počet nově vytvořených sociálních bytů Počet nově vytvořených startovacích bytů

MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje

7.5.4.5 Opatření 5.5 Územní plán Výchozí situace Územní plán je základním dokumentem, jehož vypracování vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. V Jablonci n. N. se poslední verze územního plánu vztahuje k roku 1998, od té doby však byla do plánu zakomponována řada změn. Aktuální verze územního plánu včetně všech provedených změn však není v současnosti dostupná. V návaznosti na strategická rozhodování, která musí představitelé města učinit (např. lokalizace terminálu veřejné dopravy, obchvat města, podnikatelské a obytné rozvojové plochy), je nutné zpracovat novou verzi územního plánu. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 5.5 je provázáno se strategickým cílem E. Kvalitní Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti a je dále navázáno na rozvojové opatření E.4 Koncepční řízení rozvoje. V rámci rozvojového opatření souvisí s aktivitami: · Pořízení územně plánovacích dokumentů kraje a obcí dle zákona č. 183/2006 Sb. · Digitalizace územních plánů dle standardů Libereckého kraje · Zlepšování vzájemné provázanosti strategických a územně plánovacích dokumentů Číslo SC 5.5.1

96

Charakteristika SC Zpracovat územní plán

Ukazatel Vytvořený územní plán

Způsob ověření MěÚ stavební úřad

96


7.6

Kultura, sport a cestovní ruch

7.6.1

SWOT analýza

Silné stránky Provázanost přírodního a městského prostředí Dlouholetá tradice sportu a struktura sportovních zařízení ve městě (např. lehkoatletická hala a fotbalový stadion Střelnice, městská hala - víceúčelové sportovní zařízení, plavecký bazén) Činnost Eurocentra Funkční turistické informační centrum Jablonec n. N. jako vstupní brána do Jizerských hor Umělecky zaměřený obor na VŠ v Jablonci n. N. (odloučené pracoviště Technické univerzity Liberec) Střední uměleckoprůmyslová škola Významné zvýšení nabídky kulturního a sportovního vyžití v posledních letech Činnost kulturních zařízení – Městské divadlo, klub Na Rampě

Příležitosti Dopravní dostupnost Prahy a Liberce Tradice sklářské a bižuterní výroby Geografická poloha Vazba na Polsko a Německo (kulturní a místopisné vazby, historická sounáležitost) Spolupráce se zahraničními subjekty Přírodní a kulturní atraktivity Potenciál pro rozšíření geoparku Český ráj Souvislá secesní zástavba Spolupráce s Libercem Mincovna – potenciál pro vznik atraktivity cestovního ruchu Využití finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU MS v klasickém lyžování Městská památková zóna a památky historizující, secesní a modernistické architektury

Slabé stránky Špatný stav a nedostatečné zázemí některých přírodních atraktivit (přehrada, novoveské koupaliště, Nisa), kulturních památek (radnice, městské lázně, knihovna) a letního kina Chybějící systém ochrany historických budov mimo městskou památkovou zónu Nedostatečné sportovní vyžití v blízkosti přehrady Mšeno Nedostatek sportovišť pro neorganizovanou veřejnost a pro individuální sporty Úroveň profesionality poskytovaných služeb Sociální zázemí pro obyvatele Jablonce n. N. (veřejná WC) Doprava v klidu Absence významné kulturní atraktivity, městského muzea a stálé galerie Omezené množství produktů cestovního ruchu Bezpečnost a veřejný pořádek Nedostatečné zázemí pro neprofesionální kulturní subjekty Nízká úroveň partnerství a spolupráce subjektů působících v kultuře, sportu a cestovním ruchu Velká intenzita osobní dopravy Chybějící alternativy aktivit pro rodiny s dětmi za špatného počasí Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit při špatném počasí Hrozby Dopraví situace ve městě a regionu Chybějící kanalizační systém v Janově – znečišťování přehrady Úpadek sklářského a bižuterního průmyslu Zachování Mincovny jako soukromého podniku Fyzicko-geografické podmínky (klima) – závislost na počasí Malá schopnost ČR čerpat finance ze Strukturálních fondů EU

97


7.6.2

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Vybudovat sportovně kulturní a turistické centrum s kvalitními podmínkami pro život, které bude sloužit jako nástupní místo do Jizerských hor s typickým identifikačním znakem tradice sklářské a bižuterní výroby.

Návštěvnost kulturních a sportovních akcí

Statistiky jednotlivých akcí/ MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu Provozovatelé zařízení, pořadatelé MěÚ humanitní odbor, Informační centrum, oddělení školství, kultury a sportu MěÚ humanitní odbor, Informační centrum, oddělení školství, kultury a sportu Statistika ubytovacích zařízení, MěÚ odbor financí a majetku – poplatky poskytovatelů ubytovacích služeb MěÚ odbor rozvoje

Počet kulturních a sportovních akcí

Počet produktů cestovního ruchu a jejich využívanost Obsazenost ubytovacích zařízení

Objem investic do infrastruktury cestovního ruchu Kvalita vody v Jablonecké přehradě

7.6.3

Měření OHS, Povodí Labe

Opatření

6.1 Rozvoj kultury 6.2 Podpora sportu a volnočasových aktivit 6.3 Oživení cestovního ruchu ve městě

98

98


7.6.4

Specifické cíle

7.6.4.1 Opatření 6.1 Rozvoj kultury Výchozí situace Ve městě se pořádá několik pravidelných kulturních akcí, většina z nich je ale orientována na místní obyvatele a není příliš využívána turisty. Negativním faktorem jsou špatné podmínky pro pořádání kulturních akcí, nedostatečné sociální zázemí pro účinkující i návštěvníky. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 6.1 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora kulturních a sportovních aktivit · Podpora spolkové činnosti · Výstavba, údržba a modernizace zařízení pro zájmovou činnost obyvatel (zejména kultura, sport) · Vytváření podmínek pro aktivní život seniorů · Podpora profesionálních i neprofesionálních organizací a institucí působících v oblasti kultury, sportu, volnočasových aktivit, zájmového vzdělávání · Dostupnost kulturních zařízení a zájmových aktivit Číslo SC

6.1.1

Charakteristika SC Podporovat růst kvality kulturních služeb

Ukazatel

Způsob ověření

Počet pořádaných kulturních akcí

MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu Provozovatelé zařízení, pořadatelé

Struktura pořádaných kulturních akcí (pro různé cílové skupiny)

MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu Provozovatelé zařízení, pořadatelé MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, MěÚ odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje, humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, kolaudace Statistika informačního centra a jednotlivých atraktivit CR MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu Provozovatelé zařízení, pořadatelé Pořadatelé akcí, provozovatelé zařízení

Počet nově vybudovaných kulturních zařízení Podporovat rozvoj infrastruktury kulturních služeb

Počet zrekonstruovaných kulturních objektů

6.1.3

Vytvořit podmínky pro pořádání kulturních akcí

Podíl zahraničních návštěvníků a návštěvníků z jiných obcí na celkovém počtu návštěvníků Počet uspořádaných kulturních akcí ve veřejných prostorách

6.1.4

Zajistit dostatečnou propagaci kulturních zařízení a akcí

Počet inzercí a reklam na jednotlivé akce v médiích

6.1.2

99

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.6.4.2 Opatření 6.2 Podpora sportu a volnočasových aktivit Výchozí situace Sport má v Jablonci n. N. dlouholetou tradici a významné postavení, což je patrné i z množství sportovišť, která se ve městě nacházejí. Některá sportoviště ještě nebyla zrekonstruována (např. plavecký bazén). Omezený je také přístup neorganizované veřejnosti na sportoviště. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 6.2 je provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora kulturních a sportovních aktivit · Podpora spolkové činnosti · Výstavba, údržba a modernizace zařízení pro zájmovou činnost obyvatel (zejména kultura, sport) · Vytváření podmínek pro aktivní život seniorů · Podpora profesionálních i neprofesionálních organizací a institucí působících v oblasti kultury, sportu, volnočasových aktivit, zájmového vzdělávání · Dostupnost kulturních zařízení a zájmových aktivit Číslo SC 6.2.1

Charakteristika SC Zvýšit kvalitu infrastruktury sportovních areálů s důrazem na ekonomicko-ekologický provoz

Ukazatel Počet zrekonstruovaných sportovních objektů Struktura zaměření sportovních areálů Počet obyvatel využívajících sportovní zařízení

6.2.2

Zajistit dostatek možností pro trávení volného času

Počet a struktura zařízení pro neorganizovanou veřejnost

Počet veřejných prostor využívaných pro sport a rekreaci

6.2.3

100

Zajistit dostatečnou propagaci sportovních zařízení a akcí

Způsob ověření MěÚ odbor rozvoje, humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu - kolaudace MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu Provozovatelé zařízení MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, databáze jednotlivých zařízení MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, odbor správy majetku, oddělení hospodářské správy, odbor rozvoje oddělení životního prostředí Územní plán města Jablonce n. N., MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, odbor správy majetku, oddělení technické obsluhy a bytů, odbor rozvoje oddělení životního prostředí

Počet a struktura sportovních zařízení pro individuální sporty

MěÚ humanitní odbor, oddělení školství, kultury a sportu, odbor správy majetku, oddělení technické obsluhy a bytů, odbor rozvoje

Počet inzercí, reklam na jednotlivé akce v médiích

Pořadatelé akcí, provozovatelé zařízení

100

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.6.4.3 Opatření 6.3 Oživení cestovního ruchu ve městě Výchozí situace Jablonec n. N. disponuje velkou kapacitou ubytovacích zařízení, která však nejsou dostatečně využita. Kvalita ubytování není příliš vysoká, většina kapacit se nachází v penzionech a ubytovnách, které bývají využívány i zahraničními dělníky pracujícími v Jablonci nad Nisou. Nefunkční je navigační systém města, který neupozorňuje na místní atraktivity. Nevyužívána je image Jablonce n. N. jako města sklářství a bižuterie, na níž lze navázat řadu produktů cestovního ruchu. Chybí koncepce rozvoje cestovního ruchu, která by určila směr rozvoje cestovního ruchu ve městě. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 6.3 je provázáno se strategickým cílem A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika a je dále navázáno na rozvojové opatření A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora a rozvoj turistických služeb a základní a doprovodné infrastruktury (včetně certifikací) v oblastech k tomu vhodných · Podpora alternativních a specifických forem cestovního ruchu – ekoturistika, agroturistika, venkovská turistika, lázeňství, cykloturistika, hipoturistika · Podpora přípravy a tvorby turistických programů a produktů a jejich přizpůsobování současným trendům cestovního ruchu · Vytváření komplexní turistické organizační struktury cestovního ruchu kraje na všech jeho základních úrovních (turistické regiony a oblasti) · Marketingová podpora cestovního ruchu na krajské a regionální úrovni včetně podpory propagace a prodeje produktů cestovního ruchu · Podpora informačních center · Podpora vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu

101


Číslo SC 6.3.1

Charakteristika SC Zvýšit kvalitu infrastruktury cestovního ruchu

Ukazatel Vytvořený přehledný navigační systém Vybudované veřejné sociální zázemí Počet parkovacích míst v blízkosti turistických atraktivit, kulturních a sportovních zařízení

6.3.2

Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu

Certifikační systém služeb cestovního ruchu Regionální informační centrum

6.3.3

Vytvořit produkty cestovního ruchu založené na místních specifikách

6.3.4

Vytvořit propagační strategii cestovního ruchu ve městě

Počet vytvořených produktů cestovního ruchu Počet turistů využívajících produkty cestovního ruchu Propagační strategie

Počet turistů navštěvujících turistické atraktivity města Obsazenost ubytovacích zařízení

6.3.5

Vytvořit nové turistické atraktivity

Počet nově zřízených atraktivit cestovního ruchu Počet turistů navštěvujících turistické atraktivity města

102

Způsob ověření MěÚ odbor správy majetku, humanitní odbor, Informační centrum MěÚ odbor rozvoje, kolaudace MěÚ odbor správy majetku, odbor rozvoje, kolaudace, Územní plán města Jablonce n. N. MěÚ humanitní odbor, Informační centrum, Asociace turistických informačních center Asociace turistických informačních center MěÚ humanitní odbor, Informační centrum MěÚ humanitní odbor, Informační centrum MěÚ humanitní odbor, Informační centrum, oddělení školství, kultury a sportu, MěÚ oddělení pro komunikaci s veřejností Databáze jednotlivých provozovatelů turistických atraktivit Výkazy ubytovacích zařízení, MěÚ odbor financí a majetku – poplatky poskytovatelů ubytovacích služeb MěÚ humanitní odbor, Informační centrum, oddělení školství, kultury a sportu Databáze jednotlivých objektů

102


7.7

Infrastruktura a životní prostředí

7.7.1

SWOT analýza

Silné stránky Technické podmínky pro sportovní vyžití Příroda prostoupená do města Existence centralizovaného zásobování teplem (CZT) ve vztahu k životnímu prostředí Funkční systém likvidace komunálního odpadu Kanalizační sběrač vedoucí do Liberce Hustota vodárenské sítě Přehrada Mšeno – z hlediska protipovodňových opatření a kvality života ve městě Plynofikace Jablonce n. N. Příprava protipovodňové štoly

Příležitosti Dopravní dostupnost Prahy Geografická poloha využitelná pro rozvoj města Atraktivní přírodní prostředí v Jablonci n. N. a jeho okolí Využití alternativních zdrojů energie (zejména biomasy) Klimatické podmínky vhodné pro sportovní a další venkovní aktivity

7.7.2

Slabé stránky Chybějící transformovna Jablonec n. N.-jih Střet zájmů na Proseči – bydlení vs. překladiště odpadu Likvidace bioodpadu Dopravní situace ve městě Zhoršená kvalita ovzduší Závislost kvality životního prostředí Jablonce n. N. na odkanalizování ostatních obcí Chybějící kanalizace v jižní části Jablonce n. N. Nedostatečná kapacita přenosových vlastností sítě CZT Snižování počtu lučních společenství v důsledku bytové výstavby Nekapacitní koryta řek Nedostatečné využití atraktivních lokalit Nízká vymahatelnost územního generelu (CZT) Povrchové parovody Hrozby Fyzicko-geografické podmínky – klimatické podmínky bránící rozvoji města Nárůst počtu lokálních topenišť Energetická cenová politika státu Právní normy týkající se energetiky a životního prostředí Znečištění přehrady Nespolehlivost elektrické sítě Závislost ekonomiky Jablonce n. N. na 2 průmyslových odvětvích Nebezpečí zhoršení dodávky pitné vody, jak z hlediska kvantity, tak z hlediska její kvality

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Vytvořit spolehlivě fungující město umožňující udržitelný rozvoj území.

Čistota vod

Měření OHS, Povodí Labe

Snížení nákladů na opravy rozvodných sítí

Dodavatelé energií

Čistota ovzduší (prašnost, emise)

Měření ČHMÚ

Spokojenost obyvatel s kvalitou životního prostředí ve městě

Anketa mezi obyvateli

7.7.3

Opatření

7.1 Životní prostředí 7.2 Zásobování energiemi 7.3 Kvalita ovzduší 7.4 Vodohospodářství

103


7.7.4

Specifické cíle

7.7.4.1 Opatření 7.1 Životní prostředí Výchozí situace Napojení na kanalizační síť má většina Jablonce n. N., výjimkou je východ a jih města, který dosud odkanalizován není. ČOV je lokalizována v Liberci. Nutné je přemístění skládky z Proseče do jiné lokality, kde nebude v konfliktu s residenční funkcí území. Nebezpečný odpad spaluje jablonecká spalovna. Na území města se nachází množství parků a veřejné zeleně, z nichž některé prošly v minulých letech revitalizací, ale větší část na ni ještě čeká. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 7.1 je provázáno se strategickým cílem E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti a je dále navázáno na rozvojové opatření E.2 Rozvoj městských oblastí. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Rozvoj občanské vybavenosti městského prostředí · Snižování dopravní zátěže měst · Vytváření podmínek pro kvalitní život ve městě · Podpora vytváření prostor pro sport, oddech a rekreaci Dále je opatření 7.1 provázáno se strategickým cílem D. Zdravé životní prostředí bez zátěží a je navázáno na rozvojové opatření D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora snižování množství vypouštěných odpadních vod · Podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do vod · Podpora stálého snižování celkové produkce všech typů odpadu, podílu jeho skládkování a odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady · Podpora separace odpadů a jejich druhotného využívání, nejen výstavbou sběrných dvorů a zpracovatelských technologií využívajících odpady, ale i podporou zavádění alternativních možností odstranění odpadů V rámci strategického cíle D je opatření 7.1 dále provázáno s rozvojovým opatřením D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posilování ekologické stability krajiny (ZCHÚ, ÚSES, EECONET, Natura 2000) · Obnova zeleně ve volné krajině · Realizace opatření vedoucích k revitalizaci krajiny a posílení její retenční schopnosti (posílení přirozených funkcí ekosystémů, zvětšení množství vodních ploch, přirozených koryt toků, mokřadů a dalších ekosystémů) · Revitalizace povodí za účelem zvýšení záchytu vody v území, zavádění protierozních opatření · Revitalizace vodních toků a rozvoj jejich polyfunkčního využívání, podpora zvyšování jakosti vod · Rozvoj polyfunkčního využívání krajiny

104

104


Číslo SC 7.1.1

7.1.2

Charakteristika SC Vytvářet podmínky pro rozvoj a rozvíjet bytovou výstavbu s ohledem na životní prostředí

Zkvalitnit zeleň, parky a přírodní atraktivity

Ukazatel Vybudovaná kanalizační síť/počet kanalizačních přípojek Podíl rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním ke konci sledovaného roku v % Podíl nově vznikající zástavby na plochách s trvalými travními porosty Počet opraveného a nového mobiliáře v parcích a v prostorách veřejné zeleně Rozloha ploch převedených na parky nebo veřejnou zeleň Skladba dřevin na veřejných plochách

7.1.3

Zkvalitnit odpadové hospodářství

Přesun překladiště do nové lokality

Zajištěné komplexní nakládání s odpady

7.1.4

Zkvalitnit infrastrukturu v okolí přehrady

Benchmarking množství vytříděného odpadu (a nákladů na jeho třídění) se srovnatelnými městy Odkanalizování objektů v okolí přehrady Kvalita vody v přehradě Kvalita vody v přítocích Sociální zázemí pro rekreaci (WC, šatny)

Způsob ověření VaK, kolaudace MěÚ odbor rozvoje

Územní plán města MěÚ odbor rozvoje oddělení životního prostředí MěÚ odbor rozvoje oddělení životního prostředí, územní plán MěÚ odbor rozvoje oddělení životního prostředí MěÚ odbor rozvoje oddělení životního prostředí MěÚ odbor rozvoje oddělení životního prostředí MěÚ odbor rozvoje oddělení životního prostředí MěÚ odbor rozvoje Měření ČHMÚ Měření Povodí Labe MěÚ odbor rozvoje

105

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.7.4.2 Opatření 7.2 Zásobování energiemi Výchozí situace Kapacita rozvodných sítí v Jablonci n. N. je dostatečná, problémem je chybějící záložní kapacita elektrické energie. Úseky vodárenské sítě jsou zastaralé a potřebují rekonstruovat. Zásobování plynem je na dobré úrovni a dostačující pro současné odběratele. Další rozvoj rozvodných sítí je plánován v místech bytové výstavby. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 7.2 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Průběžné rozšiřování plynofikace v obcích kraje · Podpora realizace úsporných surovinových a energetických opatření u nemovitostí i technologií · Cílená podpora zavádění a realizace zařízení zpracovávajících a využívajících obnovitelné zdroje energie · Realizace aktivit vedoucích ke zvyšování energetické soběstačnosti kraje, včetně náhradních energetických zdrojů a energetických rozvodných sítí Číslo SC 7.2.1

7.2.2

Charakteristika SC Zajistit možnost rozvoje energetických rozvodů včetně jejich společné průchodnosti městem a zvýšení jejich spolehlivosti

Modernizovat a rozvíjet soustavy CZT

Ukazatel Nová transformovna (včetně přívodného vedení) 110/22 kV Struktura výpadků (jejich počet a závažnost) Objem investičních nákladů Řešení společné průchodnosti rozvodů v územním plánu města Poměr uživatelů CZT k celkovému počtu obyvatel (podniků) Odstranění nadzemních parovodů

7.2.3

Snížení energetických ztrát a diverzifikace zdrojů

Ztráty v % % energie vyráběné z alternativních zdrojů

106

Způsob ověření Kolaudace, SČE Databáze jednotlivých dodavatelů energií Databáze jednotlivých dodavatelů energií MěÚ odbor rozvoje, Územní plán Statistika Jablonecké teplárenské a realitní a.s. Dokumentace Jablonecké teplárenské a realitní a.s. Databáze jednotlivých dodavatelů energií MěÚ odbor rozvoje

106

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.7.4.3 Opatření 7.3 Kvalita ovzduší Výchozí situace Kvalita ovzduší je na poměrně dobré úrovni, imisní limity jsou překračovány jen v místech intenzivní automobilové dopravy (tj. u silnic I/14 a I/65). Jedná se převážně o tuhé znečišťují látky. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 7.3 je provázáno se strategickým cílem D. Zdravé životní prostředí bez zátěží a je dále navázáno na rozvojové opatření D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. V rámci rozvojového opatření souvisí s aktivitou: · Podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do ovzduší (zejména CO2, NOX a těkavé organické látky dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji) Číslo SC 7.3.1

Charakteristika SC Zlepšit kvalitu ovzduší

Ukazatel Počet překročených limitů znečištění ovzduší (NOX, SO2, ozón, tuhé znečišťující látky, prach)

Způsob ověření Imisní mapa Měření imisí ČHMÚ

7.7.4.4 Opatření 7.4 Vodohospodářství Výchozí situace Problémem je nenapojení obcí na horním toku Nisy (tj. nad Jabloneckou přehradou) na kanalizaci a z toho vyplývající znečištění řeky, jejích přítoků i přehrady. Chybí odkanalizování některých průmyslových objektů ve městě. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 7.4 je provázáno se strategickým cílem D. Zdravé životní prostředí bez zátěží a je dále navázáno na rozvojové opatření D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora snižování množství vypouštěných odpadních vod · Podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do vod Opatření 7.4 je v rámci strategického cíle D dále navázáno na rozvojové opatření D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví, kde souvisí s aktivitou Sanace lokalit postižených vodní erozí a na rozvojové opatření D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu, kde souvisí s aktivitami: · Realizace opatření vedoucích k revitalizaci krajiny a posílení její retenční schopnosti (posílení přirozených funkcí ekosystémů, zvětšení množství vodních ploch, přirozených koryt toků, mokřadů a dalších ekosystémů) · Revitalizace povodí za účelem zvýšení záchytu vody v území, zavádění protierozních opatření · Realizace protipovodňových opatření, omezení aktivit v záplavovém území · Revitalizace vodních toků a rozvoj jejich polyfunkčního využívání, podpora zvyšování jakosti vod

107


Číslo SC 7.4.1

Charakteristika SC Odkanalizovat území na přítocích přehrady

7.4.2

Odkanalizovat potřebné nemovitosti

7.4.3

Revitalizovat vodní toky a jejich břehy, zvýšit kvalitu povrchových vod

108

Ukazatel Množství fosforu v přítocích Množství dusičnanů v přítocích Množství uhynulých ryb (v kg) Počet užívaných přípojek na počet nemovitostí ČOV na Mohelce Počet realizovaných úprav

Způsob ověření Měření Povodí Labe Měření Povodí Labe Evidence HZS Evidence dodavatelů energií MěÚ odbor rozvoje, kolaudace MěÚ odbor rozvoje, kolaudace

108


7.8

Občanská společnost, veřejná správa, udržitelný rozvoj, bezpečnost a veřejný pořádek

7.8.1

SWOT analýza

Silné stránky Dobrá součinnost všech složek IZS, orgánů krizového řízení města i organizací působících mimo Jablonec n. N. Dobře fungující Městský úřad Jablonec nad Nisou Zapojení do projektu CAF Členství v Benchmarkingové iniciativě Vnější prezentace Městského úřadu Jablonec nad Nisou (internetové stránky, Jablonecký měsíčník) Kvalita a včasnost rozhodování Městského úřadu Jablonec nad Nisou Spolupráce Jablonce n. N. s partnerskými městy Zahájena komunikace města se zástupci podnikatelských, profesních i neziskových organizací Diskusní fórum na webových stránkách města Zvyšující se zájem o problematiku a principy udržitelného rozvoje na lokální úrovni (Místní Agenda 21) Vzrůstající počet aktivních neziskových organizací Pravidelná aktualizace strategických rozvojových dokumentů

Příležitosti Získání nových budov od státu Dosažitelnost hranice populační velikosti města 50tis. obyvatel Geografická poloha Zavedení nových modelů kvality Realizace partnerských projektů veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP) Vytvoření Integrovaného plánu rozvoje města Jablonce n. N. Dostatečná kapacita a odbornost, včetně finanční spoluúčasti, u organizací na území města z hlediska získávání dotací z finančních zdrojů EU, rozpočtů ČR či Libereckého kraje Posílení všech typů spolupráce (resortní, meziresortní, územní, přeshraniční) při sledování cílů udržitelného rozvoje Budování otevřené občanské společnosti a větší míry aktivního zapojení veřejnosti do veřejného života a do rozhodovacích procesů Podpora a rozvoj „místní Agendy 21“ Zřízení Rady udržitelného rozvoje v oblasti působnosti obce s rozšířenou působností Jablonec n.N.

Slabé stránky Zastaralé záznamové zařízení kamerového systému Fyzická ochrana před povodněmi Nejsou stanovena bezpečnostní opatření při využívání Jablonecké přehrady Nevyhovující a nevhodně umístěná stanoviště bezpečnostních složek Nízký počet osvětlených přechodů pro chodce Informační systém v budově radnice Špatná dopravní dostupnost Městského úřadu Nízká úroveň interiéru radnice Nízká úroveň reprezentačních místností na radnici a jejich malá kapacita Špatný technický stav budovy radnice Nedostatečný a nekoordinovaný sběr dat monitorujících indikátory udržitelného rozvoje města a oblasti působnosti obce s rozšířenou působností Absence zpracovávání monitorovaných dat za účelem komplexního hodnocení rozvoje města a oblasti působnosti obce s rozšířenou působností Nedostatečná provázanost strategických a územně plánovacích dokumentů nejen na úrovni města, ale i na úrovni oblasti působnosti obce s rozšířenou působností Neexistence managementu udržitelného rozvoje na úrovni města i oblasti působnosti obce s rozšířenou působností Absence řízení rozvoje města a oblasti působnosti obce s rozšířenou působností v souladu s principy udržitelného rozvoje Hrozby Roztříštěnost umístění stanovišť Policie ČR Přírodní vlivy Technologické havárie Úpravy právních norem ČR Volby jako destabilizující prvek Nedostatečně aktivní zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Nevyužití potenciálu přeshraniční spolupráce a spolupráce v rámci působnosti obce s rozšířenou působností Korupce a neprofesionální přístup politiků a úředníků při řešení konkrétních problémů Vysoká míra závislosti místní samosprávy na státu a kraji Nenaplňování cílů strategických rozvojových dokumentů Nedostatečná komunikace Nerespektování principů udržitelného rozvoje při schvalování rozvojových aktivit

109


7.8.2

Globální cíl

Globální cíl

Ukazatelé

Způsoby ověření

Zajistit udržitelný rozvoj města založený na partnerství, spolupráci a rozvoji občanské společnosti, poskytovat kvalitní služby ke spokojenosti a informovanosti občanů s ohledem k tradicím i moderním trendům, zajistit bezpečnější Jablonec v oblasti dopravy, veřejného pořádku a při krizových situacích a mimořádných událostech.

Rada udržitelného rozvoje (dle § 9 zák. č. 183/2006 Sb.) Funkční informační server o udržitelném rozvoji města a oblasti působnosti obce s rozšířenou působností (včetně informací o stavu životního prostředí) Pocit bezpečí

Starosta města Jablonec nad Nisou MěÚ odbor rozvoje, oddělení Životního prostředí

Pokles evidovaných přestupků a trestných činů Počet osvětlených přechodů pro chodce

Policie ČR, MěÚ oddělení přestupků MěÚ Dopravní a silniční úřad

Počet dopravních nehod

Policie ČR

Průzkum spokojenosti klientů a zaměstnanců MěÚ Spokojenost obyvatel s kvalitou života ve městě Plnění kritérií místní Agendy 21

MěÚ oddělení interního auditu, stížností a kvality Anketa mezi obyvateli

7.8.3

Anketa MVČR

Starosta Města Jablonec nad Nisou a tajemník MěÚ Jablonec nad Nisou

Opatření

8.1 Udržitelný rozvoj 8.2 Spolupráce 8.3 Bezpečnost a prevence 8.4 Kvalita a efektivita vedení města

110

110


7.8.4

Specifické cíle

7.8.4.1 Opatření 8.1 Udržitelný rozvoj Výchozí situace Udržitelný rozvoj je v Česku relativně novým pojmem, jehož 10 základních principů se v praxi zatím příliš neuplatňuje. Na lokální úrovni je základním nástrojem uplatňujícím principy udržitelného rozvoje Místní agenda 21. Jablonec n. N. se doposud v této oblasti neangažoval. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 8.1 je provázáno se strategickým cílem E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti a je dále navázáno na rozvojové opatření E.6 Zkvalitnění veřejné správy. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Vytvoření managementu udržitelného rozvoje, včetně Rad pro udržitelný rozvoj (v souladu s požadavkem nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), z představitelů zájmových skupin („stakeholderů“) dle členění území Libereckého kraje podle obcí s rozšířenou působností a na úrovni kraje · Provádět osvětu a medializaci udržitelného rozvoje Libereckého kraje Číslo SC 8.1.1

Charakteristika SC Vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj města

Ukazatel Rada udržitelného rozvoje v oblasti působnosti obce s rozšířenou působností (dle § 9 zák. č. 183/2006 Sb.) Zapojení zástupců veřejné správy, podnikatelů a neziskových organizací do Rady udržitelného rozvoje Počet akcí a kampaní přispívajících k osvětě principů udržitelného rozvoje Počet jednání Rady udržitelného rozvoje Vytvořená strategie udržitelného rozvoje Pravidelná finanční podpora Města Jablonec n.N. při naplňování kriterií „místní Agendy 21“ Vytvořen funkční monitorovací a vyhodnocovací systém udržitelného rozvoje pro obvod města i působnosti obce s rozšířenou působností

Způsob ověření Starosta města Jablonec nad Nisou

Starosta Města Jablonec nad Nisou složení rady Přehled zrealizovaných aktivit dle odborů MěÚ Starosta města Jablonec nad Nisou, zápisy z jednání rady MěÚ odbor rozvoje Schválený rozpočet Města Jablonce nad Nisou Starosta Města Jablonec nad Nisou, tajemník MěÚ Jablonec nad Nisou, MěÚ odbor rozvoje

111

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.8.4.2 Opatření 8.2 Spolupráce Výchozí situace Spolupráce města s ostatními institucemi působícími na území města, ale i mimo něj není příliš rozvinutá. Na nízké úrovni je počet jednání mezi jednotlivými subjekty, zapojení neziskových organizací či podnikatelů do jednání města, vzájemná informovanost či počet realizovaných partnerských projektů. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 8.2 je provázáno se strategickým cílem E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti a je dále navázáno na rozvojové opatření E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posilování meziresortní spolupráce · Posilování mezinárodní a přeshraniční spolupráce, tvorba přeshraničních a mezinárodních projektů a mezinárodních sítí partnerských měst · Podpora spolupráce v rámci kraje mezi obcemi a institucemi státní správy · Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru („public-private partnership“) · Podpora přípravy a realizace společných rozvojových projektů Opatření 8.2 je v rámci strategického cíle E dále navázáno na rozvojové opatření E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora místních veřejně prospěšných aktivit z řad podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací i veřejné správy · Vytváření podmínek pro zapojování občanů do rozhodovacích procesů · Iniciace a podpora pořádání „diskusních kulatých stolů“ o rozvojových záměrech v území · Metodická, odborná podpora občanské společnosti a jejího rozvoje pomocí zavádění místní Agendy 21 · Podpora aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti · Zapojování občanů a nestátních neziskových organizací do rozvoje území kraje · Podpora přípravy a realizace společných rozvojových projektů PPP (public-private partnership) · Podpora činnosti nestátních neziskových organizací Číslo SC 8.2.1

8.2.2

112

Charakteristika SC Rozvíjet všestrannou spolupráci včetně spolupráce soukromého a veřejného sektoru a realizovat partnerské projekty

Rozvíjet občanskou společnost

Ukazatel Počet jednání se zahraničními partnery Počet společných projektů soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP projekty) Počet připomínek veřejnosti a neziskových organizací k veřejně diskutovaným dokumentům Spokojenost obyvatel s možností zapojit se do rozhodování Podíl státních i soukromých organizací, které přijaly a využívají environmentální a sociální způsoby řízení

Způsob ověření MěÚ euromanažer, MěÚ oddělení přípravy projektů MěÚ euromanažer, MěÚ oddělení přípravy projektů MěÚoddělení pro komunikaci s veřejností Anketa mezi obyvateli Rada udržitelného rozvoje - Výroční zprávy jednotlivých organizací

112

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.8.4.3 Opatření 8.3 Bezpečnost a prevence Výchozí situace V důsledku poměrně velké intenzity dopravy na hlavních tazích v Jablonci n. N. (silnice I/14, I/65) dochází dopravním nehodám, a to zejména jednak kvůli souběhu silnice I/14 a tramvajové trati, ale také např. v důsledku neosvětlených přechodů pro chodce či jejich nevhodného umístění. Nedostatečný je taktéž počet kontrolních stanovišť Městské policie a Policie ČR. Kriminalita ve městě se v posledních letech snižuje v důsledku rozšíření preventivních akcí a instalace kamerového systému v centru Jablonce n. Nisou. Do budoucna je počítáno s koncepčním řešením hlídkové a obchůzkové činnosti. Od roku 2000 se v Jablonci n. N. konají nejrůznější preventivní akce, na jejichž organizaci se podílejí Městská policie, neziskové organizace a školy. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 8.3 je provázáno se strategickým cílem C. Komplexní a kvalitní infrastruktura a je dále navázáno na rozvojové opatření C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti. V rámci rozvojového opatření souvisí s následující aktivitou: 7.8.4.4

Zlepšování bezpečnosti všech dopravních systémů a jejich provozu, podpora činností, programů a akcí zaměřených na prevenci dopravních nehod a úrazů Opatření 8.3 je dále provázáno se strategickým cílem B Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora odstraňování škod způsobených přírodními živly a teroristickými útoky · Podpora všech složek integrovaného záchranného systému · Podpora masivnějšího zapojení nestátních neziskových organizací do aktivit v oblasti prevence kriminality · Zefektivňování práce policie a soudů na území kraje · Realizace programů prevence kriminality s důrazem na mládež a na problematické skupiny obyvatel

113


Číslo SC 8.3.1

Charakteristika SC Přehodnotit počet a umístění přechodů pro chodce

Ukazatel Počet osvětlených přechodů pro chodce Pasportizace dopravních značek

8.3.2

Vybudovat kontrolní stanoviště se zaměřením na nehodové úseky

8.3.3

Zvýšit hlídkovou a obchůzkovou činnost

8.3.4

Doplnit a stabilizovat personální stavy Městské Policie a Policie ČR

Počet nových kontrolních stanovišť Počet zjištěných přestupků z jednotlivých stanovišť Počet okrsků Počet hodin hlídkové a pochůzkové činnosti a její struktur. zaměření Počet osob Profesionální úroveň a kvalita osob

8.3.5

Zkvalitnit součinnost v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti

8.3.6

Organizovat a podporovat preventivní akce

Celkový počet subjektů zapojených do zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti Počet uspořádaných preventivních akcí

Počet účastníků preventivních akcí

8.3.7

114

Řešit bezpečnost a ochranu obyvatel na územích ohrožených mimořádnou událostí

Hodnocení akce účastníky Počet mladistvích a dětí páchajících trestnou činnost Počet událostí, kde byl nutný zásah členů IZS Závažnost následků v lokalitách postižených mimořádnou událostí Úroveň a aktuálnost zpracované dokumentace Úroveň odborné připravenosti a součinnosti orgánů krizového řízení

Způsob ověření MěÚ dopravní a silniční úřad, Policie ČR Správci komunikací, MěÚ dopravní a silniční úřad Policie ČR Policie ČR Městská policie Městská policie Městská policie, Policie ČR Městská policie, Policie ČR Evidence IZS

Policie ČR, Městská policie – manažer prevence kriminality, MěÚ Policie ČR, Městská policie – manažer prevence kriminality, MěÚ Anketa mezi obyvateli MěÚ oddělení sociálně právní ochrany dětí IZS IZS KÚ LK, taktická a prověřovací cvičení KÚ LK, taktická a prověřovací cvičení

114

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 7.8.4.5 Opatření 8.4 Kvalita a efektivita vedení města Výchozí situace Kvalita poskytovaných služeb Městského úřadu Jablonec. N. se odvíjí od projektu zvyšování kvality služeb CAF a benchmarkingu, jichž se účastní již několik let. Standardem by mělo být včasné a kvalitní rozhodování kvalifikovaných úředníků vedoucí ke spokojenosti občanů. Úředníci Městského úřadu v Jablonci n. N. se pravidelně účastní vzdělávacích kurzů, jejich zájem o tyto kurzy však není příliš velký. Komunikace s občany se během několika posledních let výrazně zlepšila zejména díky zavedení elektronické komunikace s občany, kvalitním webovým stránkám a Jabloneckému měsíčníku. Úroveň služeb poskytovaných Městským úřadem je vázána i na prostředí, v němž probíhá, tj. především na budovu radnice. Ta však vyžaduje celkovou rekonstrukci interiérů i exteriérů. Nutné je zlepšení dostupnosti v rámci budovy, zkvalitnění a zkapacitnění reprezentačních prostor a zlepšení informačního a navigačního systému v budově. Vazby na Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Opatření 8.4 je provázáno se strategickým cílem E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti a je dále navázáno na rozvojové opatření E.6 Zkvalitnění veřejné správy. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Podpora e-governmentu · Marketingové řízení obcí, měst, mikroregionů a kraje · Zavádění moderních nástrojů řízení CAF, benchmarking, ISO řad 9000 či 14 000, EMAS, MA21, ekologických a sociálně orientovaných systémů řízení veřejné správy a jejich organizací · Kontrola využití veřejných prostředků a zavádění nástrojů ke zvýšení efektivity hospodaření s veřejnými prostředky Opatření 8.4 je dále provázáno se strategickým cílem B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje a je dále navázáno na rozvojové opatření B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života. V rámci rozvojového opatření souvisí s následujícími aktivitami: · Posilování systému celoživotního učení · Podpora aktivit jednotlivých subjektů zapojených do celoživotního učení a posílení motivace potenciálních frekventantů · Rozvoj dalšího vzdělávání – celoživotní učení, rekvalifikace, kurzy, zvyšování kvalifikace pedagogů atd.

115


Číslo SC 8.4.1

8.4.2 8.4.3

8.4.4

Charakteristika SC Rozšířit a zkvalitnit možnosti komunikace a poskytování informací

Ukazatel Komunikační strategie města (včetně zpracování způsobu komunikace s veřejností - Public relations) Počet objednaných jednání na MěÚ pomocí SMS, e-mailů Počet pracovišť podporujících moderní formy sjednávání schůzek s občany Počet nových komunikačních kanálů

Rozvíjet a modernizovat webové stránky města Posilovat odbornou vybavenost a rozvíjet měkké dovednosti pracovníků MěÚ

Počet nových služeb (czech-point)

Zlepšit kvalitu poskytovaných služeb

Počet oprávněných stížností

Počet absolventů jazykových kurzů Počet ostatních kurzů

Průzkum spokojenosti klientů a zaměstnanců 8.4.5

Reprezentativně upravit a optimálně využít prostory radnice

Průzkum spokojenosti klientů (občanů) a zaměstnanců Počet provedených úprav radnice

116

Způsob ověření MěÚ oddělení pro komunikaci s veřejností MěÚ správní odbor MěÚ tajemník

MěÚ oddělení pro komunikaci s veřejností MěÚ webmaster, vedoucí zaměstnanec MěÚ lidské zdroje, personalistika MěÚ lidské zdroje, personalistika MěÚ oddělení interního auditu, stížností a kvality MěÚ oddělení interního auditu, stížností a kvality, kancelář tajemníka MěÚ oddělení interního auditu, stížností a kvality, kancelář tajemníka MěÚ oddělení hospodářské správy

116


8

UKAZATELE A ZPŮSOBY OVĚŘENÍ

Samostatnou přílohou aktualizovaného strategického plánu je dokument Sledování ukazatelů, který navazuje na ukazatele definované ve strategickém plánu a obsahuje připravené tabulky pro zaznamenávání plnění stanovených cílů. Pro plnění stanovených cílů a stejně tak pro zjišťování některých výchozích a cílových stavů je velmi podstatná součinnost nejen v rámci MěÚ Jablonec nad Nisou, ale i s Krajským úřadem Libereckého kraje a ostatními subjekty z Jablonce nad Nisou. Zpracovatel doporučuje pro důkladnější poznání názorů občanů, zjištění jejich zájmu o rozvoj města a významných faktorů ovlivňujících jejich každodenní život v Jablonci provést anketu. Anketa mezi občany umožní získat jedinečné informace o dalších možných směrech rozvoje může potvrdit stávající prioritní zájmy města a přinést zajímavé myšlenky vedoucí ke spokojenosti jak místních obyvatel tak turistů. Tímto způsobem je umožněno zapojit veřejnost do rozhodování o městě a přimět k aktivní pomoci při realizaci strategických cílů.

117


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Použitá zkratka ĆHMÚ ĆOV CVLK CZT EAO

Význam zkratky Český hydrometeorologický úřad Čistírna odpadních vod Centrum vzdělanosti Libereckého kraje Centrální zásobování teplem Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

ES

Ekonomické subjekty

HMP HMPP

Hrubá míra porodnosti Hrubá míra přirozeného přírůstku

HMÚ

Hrubá míra úmrtnosti

HZS CHKO IPRM IVz

Hasičský záchranný sbor Chráněná krajinná oblast Integrovaný plán rozvoje města Index vzdělanosti

IZ IZS KHK KSS LK KÚ LK MěÚ MŠ MVČR NeEAO OHK OHS PP PRR PS SC SLDB

Index změny Integrovaný záchranný systém Krajská hygienická stanice Krajská správa silnic Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Městský úřad Mateřská škola Ministerstvo vnitra České republiky Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Okresní hospodářská komora Okresní hygienická stanice Počet pracovních příležitostí První regionální rozvojová a.s. Pardubice Pracovní skupina Specifický cíl Sčítání lidu, domů a bytů

SRLK

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020

SOU SŠ ÚP ÚSES

Střední odborné vzdělání Střední škola Úřad práce Územní systém ekologické stability

VOŠ VŠ ZŠ

Vyšší odborná škola Vysoká škola Základní škola

118

118


ZDROJE · · · · · · · · · · · · · · · ·

· · · · · · · · · · · · · · · · ·

Administrativní registr ekonomických subjektů – ARES. http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html Bankovní institut vysoká škola. www.bivs.cz Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Díl 1. ČSÚ, Praha 2006, 759 s. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, MMR a MŽP, Brno, 2001, 23 s.+ 19 mapových příloh. Hospodářská fakulta Technické univerzity Liberec. www.hf.tul.cz Interní materiály MěÚ oddělení krizového řízení poskytnuté vedoucím oddělení Ing. Jiřím Vaníčkem, 18. 9. 2007 Interní materiály Úřadu práce Jablonec nad Nisou poskytnuté analytikem Mgr. Michalem Holým, 5. 9. 2007. Jablonec nad Nisou – oficiální stránky města. www.mestojablonec.cz Kapacita školských zařízení v roce 2007. Oddělení školství, kultury a sportu MěÚ Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 2007. Koncepce sítě škol a školských zařízení v Jablonci nad Nisou. Oddělení školství, kultury a sportu MěÚ Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 2003, 68 s. Koncepce sportu v Jablonci nad Nisou. Oddělení školství, kultury a sportu MěÚ Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 2000, 6 s. Metodika zpracování a hodnocení Integrovaného plánu rozvoje města, MEPCO, březen 2007 Městská a obecní statistika 2005. http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/index Městská policie Jablonce nad Nisou. http://www.mpjn.cz MVV Energie CZ – Jablonecká teplárenská a realitní a.s. www..mvv.cz PERLÍN, R; BIČÍK, I. (2006): Strategický plán mikroregionu - metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. (výstup z vědeckovýzkumného projektu podpořeného MMR ČR WB 12-04 Rozvoj venkovských oblastí). KSGRR, PřF UK v Praze, Praha, 76 s. Policie ČR. http://www.policie.cz Portál krizového řízení České republiky – Liberecký kraj – možný rizikový prostor. www.emergency.cz Ročenka Jablonec nad Nisou 2003, MěÚ Jablonec n. Nisou, Jablonec n. N., 2004, 113 s. Ročenka Jablonec nad Nisou 2004, MěÚ Jablonec n. Nisou, Jablonec n. N., 2005, 129 s. Ročenka Jablonec nad Nisou 2005, MěÚ Jablonec n. Nisou, Jablonec n. N., 2006, 131 s. Ročenka Jablonec nad Nisou 2006, MěÚ Jablonec n. Nisou, Jablonec n. N., 2007, 146 s. Ředitelství silnic a dálnic – Sčítání dopravy 2005 www.rsd.cz Řízený rozhovor s Mgr. Miroslavou Rýžakovou (ředitelka odboru humanitního), 8. 6. 2007 Řízený rozhovor s Bc. Ondřejem Fričem (ředitel odboru financí a majetku) , 8. 6. 2007 Řízený rozhovor s Ing. Liborem Jakoubkem (ředitel odboru rozvoje), 8. 6. 2007 Řízený rozhovor s Ing. Vladimírem Zemínem (ředitel odboru správy majetku), 8. 6. 2007 Řízený rozhovor s JUDr. Petrem Karlovským (ředitel odboru správního), 8. 6. 2007 Řízený rozhovor s PhDr. Jaroslavou Fojtíkovou (zastupitelka města Jablonec n. Nisou), 23. 7. 2007 Sčítání lidu, domů a bytů 2001. www.czso.cz Sdružení Arnika. www.arnika.org Severočeská plynárenská a.s. www.rwe-scp.cz SLDB 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Jablonec nad Nisou. ČSÚ, Praha, 2003, 54 s.

119

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU 2003 - 2015 · · · · · · · · · · · · · · · ·

Statistika nezaměstnanosti. http://portal.mpsv.cz Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005 – Liberecký kraj (2006), MŽP, 31 s. Strategický plán rozvoje města Jablonce nad Nisou. K-Develop, ARR Nisa s.r.o. 2003, 103 s. Strategie rozvoje cestovního ruchu I. Informační oddělení Jablonce nad Nisou, Jablonec nad Nisou, 2000, 15 s. Strategie rozvoje cestovního ruchu I. Informační oddělení Jablonce nad Nisou, Jablonec nad Nisou, 2000, 12 s. mapový server Libereckého kraje – Ochrana přírody v Libereckém kraji https://maps.kraj-lbc.cz/ Územní plán města Jablonce nad Nisou, 1998 Veřejná databáze Českého statistického úřadu. www.vd.czso.cz Vyhodnocení plnění Koncepce bezpečnosti města Jablonce nad Nisou za rok 2006, Městská policie Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou, 2007, 29 s. Zápis z jednání pracovní skupiny Bezpečnost a veřejný pořádek, 5. 9. 2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Doprava, 18. 7. 2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Infrastruktura a životní prostředí, 1. 8. 2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Kultura, sport a cestovní ruch, 27. 7. 2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Podnikání a ekonomika, 20. 7. 2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Sociální věci, zdravotnictví a zaměstnanost, 19. 7. 2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Školství, vzdělávání a veřejná správa, 23. 7. 2007

Zápis z jednání pracovní skupiny Urbanismus a bydlení, 23. 7. 2007

·

120

Zápis z jednání pracovní podskupiny Veřejná správa, 10. 9. 2007

120

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA JABLONCE NAD NISOU

Recommend Documents