strana 1
Strategický plán LEADER 2007 -2013
MAS Brdy-Vltava
1. Žadatel/předkladatel Strategického plánu Leader (dále jen SPL) 1.1. Identifikace žadatele/předkladatele: Přesný název Místní akční skupiny: Právní forma MAS: Sídlo MAS: IČ: DIČ: Tel: E-mail:
Místní akční skupina Brdy-Vltava (dále jen MAS) obecně prospěšná společnost Mírové nám.č.119, 263 01 Dobříš 257 86 481 CZ 25786481 318 593 361
[email protected]
strana 2
strana 3
2. Základní údaje o území MAS Region Brdy – Vltava tvoří region mezi severní částí Brdského hřebene a řekou Vltavou. Leží na jih od hlavního města Prahy na důležité spojnici (rychlostní komunikace R4 směr Písek a Strakonice). Institucionálně je region provázán místní akční skupinou Brdy – Vltava, jež vznikla na území již fungujícího svazku obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí Střední Povltaví. Region tvoří následujících 31 obcí : Borotice, Buš, Čím, Daleké Dušníky, Davle, Dobříš, Drevníky, Drhovy, Hradišťko, Hříměždice, Chotilsko, Korkyně, Malá Hraštice Měchenice, Mokrovraty, Nečín, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Obořiště, Ouběnice, Rosovice, Rybníky, Slapy, Stará Huť, Štěchovice, Svaté Pole, Velká Lečice, Velký Chlumec, Voznice a Županovice. Tabulka č. 1: Základní ukazatele obcí regionu Brdy – Vltava Katastrální výměra a počty obyvatel obcí k 1.1.2007
Obce Borotice Buš Čím Daleké Dušníky Davle Dobříš Drevníky Drhovy Hradištko Hřiměždice Chotilsko Korkyně Malá Hraštice Měchenice Mokrovraty Nečín Nová Ves pod Pleší Nové Dvory Nový Knín Obořiště Ouběnice Rosovice Rybníky Slapy Stará Huť Svaté Pole Štěchovice Velká Lečice Velký Chlumec Voznice Županovice Celkem
Počet obyvatel
Výměra km2
286 260 240 392 1273 7 956 311 228 1 480 383 398 109 800 644 612 713 808 191 1 784 596 170 734 271 712 1 167 328 1 540 159 334 491 78 25446
19,07 6,84 6,18 6,81 7,41 53,41 7,05 6,36 11,89 8,51 27,18 5,98 9,28 1,33 13,78 26,23 10,96 8,38 29,62 7,61 4,46 25,30 5,65 20,24 14,30 8,26 3,95 5,20 4,53 14,32 4,86 384,97
Zdroj ČSÚ-Středočeský kraj
strana 4
Tabulka č. 2 Region NUTS II Kraj Okres Rozloha (km2) Počet obyvatel - 1.1.2007 Počet obyv./km2 Míra nezaměstnanosti %
Střední Čechy Středočeský Příbram 384,97 25446 66,1 7,5 Zdroj ČSÚ-Středočeský kraj
3. Zpracování SPL MAS Tento dokument vychází z následujících zdrojů: 1. Pohovory s podnikateli a neziskovými organizacemi působícími v regionu, CpKP střední Čechy, srpen - prosinec 2006. 1. Výstupy ze setkání MAS Brdy – Vltava ve dnech 8. a 9. září 2006 Županovice, Štěchovice ve dnech 12.dubna a 24.dubna 2007. 1. Výstupy z pracovních skupin, které proběhly v říjnu 2006 a listopadu 2006. 1. Dotazníkové šetření. 1. Aktualizace údajů září 2007. Strategie regionu si klade za cíl zpracovat poznatky z dotazníkových šetření, osobních pohovorů a setkání zájmových skupin do materiálu, využitelného v rámci programu „LEADER“. Tento program je postaven na principu partnerství a proto bude nedílnou součástí procesu budování a posilování partnerství mezi různými sektory v rámci regionu. Cílem procesu posilování partnerství v regionu je rozvíjet a rozšiřovat partnerství mezi všemi sektory veřejného života (veřejná správa, podnikatelé a NNO). Region definujeme jako území, na kterém působí Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazek obcí Střední Povltaví. (dále jen region). Společný zájem a společnou práce směřující k určitému cíli považujeme za nejefektivnější nástroj k budování, rozvíjení a posilování partnerství nejen tomto regionu, ale i kdekoliv jinde. V případě tohoto regionu byla za tento společný cíl zvolena příprava na program LEADER v programovém období 2007 – 2013. Proto se přistoupilo k vypracování rozvojové strategie regionu se širokým zapojením veřejnosti. Cílem procesu by mělo být vtáhnout do strategického plánování rozvoje regionu nejen subjekty aktivní v připravované MAS, ale rozšířit partnerství co nejvíce a co nejšířeji, aby problémy a návrhy řešení zohledněné v rozvojové strategii regionu odpovídali potřebám „od zdola“ a nejen potřebám skupiny aktivních organizací a jednotlivců. Organizačně tento proces zajišťovaly svazky obcí a odborně (především facilitace a odborné zpracování výstupů) CpKP střední Čechy. Aby tento proces byl proveden kvalitně, účelně a smysluplně byly respektovány tyto zásady: 1. Rovnocenné postavení všech partnerů a uznání přínosu každého při zpracování
strategických dokumentů. Seriózní a odpovědný přístup k výstupům práce všech skupin. 1. Respekt k neziskovým organizacím, jako zdroji dodatečného intelektuálního a
strana 5
1. 1. 1. 1.
1. 1. 1.
odborného potenciálu, který je možné využít pro potřeby zpracování koncepčních a analytických dokumentů. Otevřenost procesu a empatie k potřebám a možnostem účastníků procesu. Včasný přístup k informacím. Proveditelný časový rámec procesu vzhledem k ostatním partnerům. Odpovědnost realizátora za aktivní šíření informací a konzultace s partnery ve všech fázích procesu. Předem daná pravidla pro zacházení a šíření dokumentů a postupně zpracovávaných jejich verzí. Předem daná pravidla pro vypořádání obdržených připomínek. Byl kladen důraz na konsensus a širokou akceptaci přijatých rozhodnutí během zpracovávání návrhu dokumentu, což doplňuje formální schvalovací proces.
Zapojení partnerů do procesu. Na níže uvedeném obrázku jsou graficky zpřehledněny možné stupně systému zapojení partnerů do procesu aktualizace rozvojové strategie regionu. 1. Informování 1. Konzultace 1. Aktivní zapojení veřejnosti
INFORMOVÁNÍ KONZULTACE
AKTIVNÍ ZAPOJENÍ
Informování je definováno pouze jako přístup k základním informacím. Konzultace představují první úroveň zapojení veřejnosti se zpětnou vazbou. Jedná se o sběr informací a názorů ze zainteresovaných skupin pro návrh řešení na základě jejich znalostí. Strategie byla prezentována partnerům i veřejnosti a občané ji mohli připomínkovat. Aktivní zapojení veřejnosti do přípravy a realizace plánů je vyšší úrovní participace. Zainteresované skupiny se aktivně zapojují do plánovacího procesu tím, že diskutují problémy a přispívají k jejich řešení. Zadavateli procesu byli Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazek obcí Střední Povltaví. Proces tvorby strategie i posilování partnerství iniciovaly. Všechny důležité kroky procesu byly jeho představiteli konzultovány a odsouhlaseny.
strana 6
Odborným konzultantem bylo CpKP střední Čechy, nezisková organizace, jenž se věnuje podpoře procesů zapojování veřejnosti do rozhodování. Úkolem CpKP bylo především navrhnout a metodicky řídit celý proces a zajišťovat určité odborné služby (především facilitaci a zpracování výstupů do formy strategického plánu). Jako hlavní nástroj pro sběr podkladů pro tvorbu strategie a posílení partnerství v regionu byla zvolena osobní setkání zaměřené na společnou přípravu na období 2007 – 2013. Tato setkání byla podle typu cílových skupin. Prvním typem setkání byl obecný intenzivní workshop pro aktivní partnery v regionu a druhou oborová setkání napříč celým regionem. Obě aktivity byly doplněny průzkumem mezi podnikateli a NNO regionu. Stručně můžeme celý proces znázornit v následujících krocích. V rámci procesu byly realizovány především tyto aktivity: 1. 1. 1. 1.
informační kampaň, osobní setkání partnerů (plánovací setkání), zpracování výstupů z plánovacích setkání, společné regionální setkání partnerů.
Výstupy byly zpracovány do zápisů z jednotlivých setkání a distribuovány účastníkům emailem. Byly také zveřejněny na webových stránkách obcí. Výsledkem procesu je nejen rozvojová strategie regionu, ale i neformální síť aktivních jedinců i organizací. Výhodou strategie je nejen to, že vychází z potřeb skupin, které ji budou naplňovat a využívat. Bude to dokument, se kterým budou partneři široce seznámeni a nebude jim cizí. Proto mu budou schopni porozumět, aktivně ho využívat a naplňovat. Bez těchto výsledků by rozvojová strategie zůstala dalším kusem papíru a její naplňování by bylo mnohem složitější a náročnější. Společné úsilí k pojmenování různých problémů a hledání jejich řešení povede k tomu, že jednotliví účastníci procesu se snažili sdružovat síly ke společnému řešení problémů. Definovali návrhy projektů a aktivit, které jsou jim blízké a které jsou schopni naplnit. V jednotlivých projektech se posléze stanou skutečnými partnery. Partnerství, které má mít svůj význam a sílu totiž musí vzniknout ze skutečné potřeby a ne na základě formálních výzev. Taková partnerství nemají dostatečnou trvanlivost. V neposlední řadě osobní kontakt představitelů různých skupin dopomohly k jejich vzájemnému poznání, překonání přirozené nedůvěry a k nastartování vztahů v osobní rovině. Tyto nezměřitelné faktory také podstatně ovlivňují vznik a trvání partnerství.
4. Analýza území MAS Rozvoj úspěšných regionů není náhodnou souhrou okolností, ale výsledkem systematické a koordinované činnosti lidí, kteří v něm žijí, pracují a podnikají. Region Brdy – Vltava navazuje na předešlé aktivity Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí Střední Povltaví. Za pomoci metody Leader chce rozvíjet region k prospěchu a spokojenosti jeho obyvatel i návštěvníků.
strana 7
V regionu vznikla v roce 2006 skupina aktivních podnikatelů a neziskových organizací, kteří spolu se svazky obcí vytvořili partnerství zastřešené (podle pravidel Metody LEADER) tzv. Místní akční skupinou (MAS). Místní akční skupina považuje systematický přístup k rozvoji regionu za velmi důležitý. Z toho důvodu se rozhodla zpracovat strategický záměr rozvoje regionu, jehož posláním je především: 1. 1. 1. 1. 1.
Určit společné cíle a směry rozvoje regionu. Definovat klíčové oblasti rozvoje. Pomoci rozvinout a koordinovat úsilí jednotlivých partnerů o rozvoj regionu. Informovat o rozvojových záměrech širší veřejnost. Prokázat systematický přístup a jasnou představu o rozvoji při shánění finančních prostředků pro region.
4.1. Hodnocení území Rozvoj úspěšných regionů není náhodnou souhrou okolností, ale výsledkem systematické a koordinované činnosti lidí, kteří v něm žijí, pracují a podnikají. Region Brdy – Vltava navazuje na předešlé aktivity Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí Střední Povltaví. Za pomoci metody LEADER chce rozvíjet region k prospěchu a spokojenosti jeho obyvatel i návštěvníků. Místní akční skupina považuje systematický přístup k rozvoji regionu za velmi důležitý. Z toho důvodu se rozhodla zpracovat strategický záměr rozvoje regionu, jehož posláním je především: 1. 1. 1. 1. 1.
Určit společné cíle a směry rozvoje regionu. Definovat klíčové oblasti rozvoje. Pomoci rozvinout a koordinovat úsilí jednotlivých partnerů o rozvoj regionu. Informovat o rozvojových záměrech širší veřejnost. Prokázat systematický přístup a jasnou představu o rozvoji při shánění finančních prostředků pro region. Přírodní charakter Region tvoří dva významné krajinotvorné prvky. Na jedné straně region vymezuje Brdský hřeben. Ráz centrální části Brd, tzv. Hřebenům, dávají ordovické křemence. Reliéf centrálních Brd má charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 400 – 600 m n.m. Je tvořen táhlými hřbety, oddělenými úvalovitými rozevřenými údolími většinou bez typické nivy, neboť dna jsou zahlcena balvanitými sutěmi. Tato část je pokryta lesy. Na druhé straně je region vymezen řekou Vltavou. Její okolí je tvořeno převážně žulovou pahorkatinou rozřezanou skalnatým údolím Vltavy a jejích přítoků. Kulturně historický charakter Region Brdy – Vltava je jedním z tradičních turistických cílů pro obyvatele Prahy. Vodní nádrž Slapy nabízí příležitosti pro koupání a vodní sporty, na druhé straně Hřebeny jsou tradiční oblastí pro pěší i cyklo turistiku. Okolí říčky Kocáby představuje jednu z oblíbených oblastí trampského hnutí v Čechách.
strana 8
Centrem území je město Dobříš, historicky leželo na frekventované silnici PasovskéZlaté stezce. Cestující chránil hrad Vargač vybudovaný Janem Lucemburským. Významnější památkou regionu je Dobříšský zámek a jeho zahrady ve francouzském a anglickém stylu. Rokokový zámek s výraznou fasádou pochází z let 1745-1765. Dalším místem zajímavým z historického hlediska je Památník Karla Čapka ve Strži. Za zmínku stojí i památky města Nový Knín, kde byla vyhlášena památková zóna.Toto bývalé královské zlatohorní město je významné právě těžbou zlata a rokem 1186, kdy zde byla podepsána mírová smlouva mezi přemyslovci tzv. „smír knínský“ a dohodnuto připojení Moravy k Čechám. Před soutokem Vltavy a Sázavy jsou na ostrově uprostřed Vltavy zbytky slavného ostrovského kláštera, který byl druhý nejstarší mužský klášter v Čechách. Region doplňuje řada drobnějších památek. Hospodářský charakter Region má dobrou tradici podnikání a příznivé podnikatelské klima. Zároveň leží na významné komunikaci a je velmi dobře dostupný z hlavního města. Proto může stále velká část obyvatel regionu dojíždět za prací do hlavního města. Jedná se především o profese s vyššími příjmy, které nenacházejí v regionu dostatečné uplatnění. V regionu je zastoupen lehký průmysl, služby a zemědělská výroba. Další významnou součástí regionu je Slapská kaskáda a s tím velké možnosti oblasti služeb pro rozvoj turistického ruchu. Obyvatelstvo V regionu Brdy - Vltava žije celkem 25 446 obyvatel. V letních měsících však do regionu přijíždí velké množství sezónních návštěvníků, kteří zde tráví i několik měsíců. Podíl stálých obyvatel nad 14 let je 87,85 %, podíl ekonomicky aktivních obyvatel v regionu je 49,50 %. V roce 2007 se průměrná nezaměstnanost pohybovala okolo 7,5%. Tato hodnota je průměrem všech obcí v regionu Brdy-Vltava. Míra nezaměstnanosti je velmi proměnlivá, neboť blízkostí Prahy některých obcí je míra nezaměstnanosti velmi nízká a čím větší vzdálenost od Prahy je i nezaměstnanost větší. 4.2 Zdroje území pro realizaci SPL Lidské zdroje V regionu je mnoho potenciálu v řadách aktivních lidí, zejména v samosprávách obcí, kteří jsou dobře informováni o problémech v jednotlivých obcí, a kteří zapojením do procesu vypracování SPL určitě přispějí svojí aktivitou při budoucím rozvoji regionu. V rámci spolupráce na SPL se našlo mnoho aktivních lidí z řad neziskových organizací a podnikatelů, kteří se nejen aktivně zúčastnili při tvorbě SPL a i v budoucnu je předpoklad další spolupráce. Tito aktéři se sdružili do MAS, zapojili se do jejích orgánů a pracovních skupin. Finanční zdroje Podnikatelé, obce i neziskové organizace jsou si vědomy o nezbytné projektové připravenosti, informovanosti a nezbytností vyčlenit ze svých zdrojů finanční prostředky na vlastní spoluúčast na realizaci projektů prostřednictvím dotací z evropských, národních nebo krajských dotačních programů. Mnozí již zkušenosti s realizací a
strana 9
administrací projektů mají a jsou připraveni je realizovat na základě zpracovaného SPL. Hospodářské zdroje Aktivní přístup podnikatelské sféry na realizaci Strategického plánu LEADER je očekáván, zejména z důvodů výjimečnosti nadcházejícího období, kdy je možné za přispění finančních zdrojů zlepšit úroveň podnikatelského prostředí a zvýšit konkurenceschopnost podnikatelské činnosti zejména ze strany drobných podnikatelů a zemědělských podnikatelů, kteří působí v obcích regionu a u kterých lze očekávat, že budou jedním z důležitých článků rozvoje regionu. Vcelku dobrý stav životního prostředí, které není zatížené velkou průmyslovou činností dává předpoklad hlavně pro rozvoj cestovního ruchu především v okolí řeky Vltavy a Brdského masivu. Velkou tradicí je trampské hnutí ve všech jeho formách.
5. SWOT analýza 5.1. Vymezení SWOT analýzy Silné stránky
Slabé stránky
Výhodná poloha mikroregionu na jedné z hlavních rozvojových os ČR
Dosud malá aktivita regionu na úseku strategického rozvoje a nízká míra spolupráce mezi obcemi
Výhodná poloha vzhledem k potenciálním cílovým trhům (zejména Praha) Přirozená integrita území (denní pohyby obyvatelstva jako je dojížďka za prací či nižšími službami jsou relativně uzavřené v hranicích mikroregionu) Existence stabilizovaného a rozvojového centra mikroregionu (Dobříš) s významnou kulturní památkou (zámek) Turistický potenciál Nového Knína a Středního
Velmi nízká vybavenost obcí technickou infrastrukturou (kanalizace, ČOV, plynovod, vodovod) Relativně nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva Nevyhovující struktura pracovních sil, nízká či nevhodná kvalifikace pracovních sil (neodpovídající potřebám zaměstnavatelů) Podprůměrná podnikatelská aktivita Nedostatek pozemků pro rozvoj podnikání Kvalita silničních komunikací II. a III. třídy
Povltaví
strana 10
Existence významného tradičního rekreačního centra Slapy Relativně nízká míra nezaměstnanosti (z hlediska podnikatelských subjektů může však být hodnoceno jako slabá stránka) Dostupná pracovní síla Tradice podnikání a příznivé podnikatelské klima
Diverzifikace ekonomické základny (mikroregion není závislý na rozvoji jednoho nebo dvou odvětví) Většina podniků na Dobříšsku sídlí v regionu Rozvoj průmyslové výroby s nižším stupněm ekologické zátěže Vysoký potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu, turisticky atraktivní region (příroda, kulturně-historické atraktivity, pořádané akce) Dopravní napojení mikroregionu (Rychlostní silnice R/4 PrahaStrakonice- Strážný) Dopravní obslužnost obcí autobusovou dopravou, zejména v pracovních dnech Kvalitní životní prostředí, vysoký podíl nepoškozených lesů
Nedostatečná dopravní obslužnost většiny obcí o víkendech Vybavenost území turistickou infrastrukturou neodpovídá vysokému potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu (např. nedostatečné ubytovací kapacity, pomalý rozvoj cyklostezek) Nedostatečná likvidace tuhých komunálních odpadů Absence marketingového produktu pro podnikání v mikroregionu
Dosud nevyvážené rozložení turistiky center Slapy a Dobříš vůči mikroregionu a nedostatečné rozložení potenciálu CR Dosud nedostatečná marketingová orientace a propagace CR mikroregionu Chybějící zázemí (turistická infrastruktura) na turistických trasách (občerstvení, sociální zařízení, mobiliář apod.) Nízká úroveň proorganizovanosti cestovního ruchu mezi přirozeným centrem Dobříší a mikroregionem a naopak mezi rekreační oblastí Slapy směrem k Dobříši
Omezená nabídka hotových produktů a „produktových balíčků“ CR Nedostatek alternativních programů (atrakcí) pro návštěvníky mikroregionu pro případ nepříznivých klimatických podmínek
Málo nadstandardních zařízení v pohostinství a ubytování
Nedostatek místních tradičních kvalitních suvenýrů a charakteristických regionálních produktů
Informační zajištění návštěvníků mikroregionu. Nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení s vyšším standardem (alespoň kvalitní *** hotel) Nízká návratnost finančních prostředků z CR do veřejných rozpočtů
Roztříštěnost kapacit v sektoru cestovního ruchu Dosud nízká podpora marketingového sloganu „Od Brd k Vltavě” Vysoká sezónnost cestovního ruchu
strana 11
Příležitosti 1.
Ohrožení
Intenzivnější spolupráce mezi obcemi svazku a regionu
Zájem mladých a vzdělaných lidí o bydlení v mikroregionu (pokud však bude vyhovující infrastruktura)
Dostatečná nabídka pracovních sil Aktivita zahraničních investorů a další příliv investic do mikroregionu
Rozvoj ekonomických aktivit v návaznosti na R/4 Praha – Strakonice
Investice do technické infrastruktury (včetně infrastruktury telekomunikační a informační, především pak ČOV, kanalizace a vodovod)
Růst poptávky v oblasti cestovního ruchu a zejména zájem zahraničních turistů o návštěvu regionu
Tvorba nových programů a produktů pro cestovní ruch s využitím stávajícího potenciálu (agroturistika, hypoturistika, cyklostezky, houbaření…)
Možnost aktivně využívat prostředky z fondů EU a národní dotační zdroje Vytvoření, zatraktivnění a komunikace podnikatelských příležitostí
Vytvoření motivačních programů pro subjekty v CR (např. vyhodnocování nejlepších služeb v různých kategoriích, největšího rozvoje za rok, hodnocení kulturních akcí apod.)
Vytvoření specifické, celostátně a mezinárodně významné atraktivity v mikroregionu (produktový balíček), vhodně zapadající do image mikroregionu a významně zvyšující atraktivitu místa (s využitím mj. zámku v Dobříši a památek Nového Knína) Investice do vzdělávání v CR Ideální podmínky pro rozvoj cykloturistiky
Vytvoření odpovídajícího organizačního zázemí pro koordinaci a řízení cestovní ruchu v mikroregionu
Možnost aktivního a koordinovaného využití národních a mezinárodních rozvojových programů (programy podpory rozvoje venkova, Kohezní fond, Strukturální fondy EU) pro celý svazek resp. jeho členy či jejich skupiny Analýza vodních ploch vhodných k rekreačnímu koupání, zajištění přístupu k nim a zajištění rozvoje infrastruktury (je však třeba postupovat v souladu s nutnou studií stavu pitné vody v mikroregionu svazu obcí!) Rozvoj práce MAS
Stav infrastruktury ve většině obcí.
N ed ostatek zdrojů kvalitní pitné vody .
Znečištění podzemních vod únikem splašků, absencí kanalizace nebo jejím havarijním stavem Mikroregion neobstojí v konkurenci s jinými mikroregiony v důsledku dosud nedostatečné spolupráce, solidarity a aktivity obcí Vylidňování venkovských obcí z důvodu nevyhovující kvality života (nabídky občanské vybavenosti, technické infrastruktury a dalších služeb obyvatelstvu) nebo z důvodu nemožnosti získat práci Selektivní emigrace obyvatelstva - odchod mladých vzdělaných lidí z mikroregionu Stárnutí obyvatelstva (mikroregion nebude připraven na zvyšování se počtu starších občanů, kteří budou potřebovat zvýšenou sociální a zdravotní péči) Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil Nedostatek pozemků s vybudovanou infrastrukturou a vhodných objektů pro podnikání Nevyužití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a tím ztráta možnosti významných příjmů privátního i veřejného sektoru Nevyužití dotačních titulů státu a EU (především z důvodu nemožnosti zajistit financování nebo spolufinancování podporovaných projektů – viz níže) Rostoucí konkurence v oblasti cestovního ruchu ze strany jiných mikroregionů (mj důsledek stárnutí infrastruktury oblasti Slapy)
Nedostatek veřejných zdrojů na dofinancovávání možných podpor/dotací z programů/fondů Nedostatečná podpora regionu ze strany státní a krajské administrativy Ekologické důsledky předpokládaného a potřebného managementu rozvoje cestovního ruchu v biosférách, pokud management poptávky nebude řádně koordinován a v některých oblastech regulován
strana 12
5.2. Metodika SWOT analýzy Pro region Brdy – Vltava byla v rámci vypracování SWOT analýzy použita standardní metoda formulující silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Tvorba SWOT analýzy probíhala ve třech fázích. 1. Jednak pohovory s účastníky – podnikateli, neziskovými organizacemi, zástupci obcí. 1. Další fází byla dotazníková šetření, která probíhala v několika vlnách. Bylo použito osobní navštívení, zaslání poštou, místní tisk a zpravodaje obcí, webové stránky. 1. Poslední fází byla pracovní setkání oborových skupin a to samospráva, podnikatelé, neziskové organizace. Výstupy z dotazníkových šetření a pracovních setkání určili důležitost jednotlivých bodů SWOT analýzy ve vztahu k regionu. V uvedené SWOT analýze jsou body, které byly touto metodou určeny za důležité. Tyto poznatky byly využity pro formulaci strategie, tj, vize,oblasti rozvoje a jednotlivá opatření.
6. Strategie 6.1. Priority a cíle Vize je vyjádřením dlouhodobého cíle, ke kterému směřuje rozvoj regionu. Vize není závislá na dílčích etapách plnění strategie a zůstává neměnná po celou dobu její realizace. Vize bývá také často nazývána jako globální cíl koncepce a vyjadřuje rámcovou představu o tom, kam chceme koncepci dlouhodobě směřovat a čeho chceme v dlouhodobém horizontu dosáhnout. Vize je východiskem pro určení dalších úrovní strategického dokumentu, tzn. prioritních oblastí, opatření a aktivit.
Region Brdy – Vltava je příjemným místem k životu, práci i rekreaci, kam se vrací jeho stálí návštěvníci, kteří ho vnímají jako svůj druhý domov.
Klíčové pojmy vize příjemné místo: Každý člověk rád pobývá na místě, které je upravené, bezpečné, uspokojuje jeho základní tělesné i duševní potřeby, zkrátka je mu příjemné. V neposlední řadě má rád místo s bohatým společenským a spolkovým životem, který je zajímavý především pro mladé lidi a seniory. Region Brdy – Vltava usiluje, aby se takovým místem stal. k životu, práci i rekreaci: Region Brdy – Vltava nabízí svým obyvatelům solidní zaměstnání ve službách, lehkém průmyslu a zemědělství. Diverzifikace struktury zaměstnanosti je jeho předností. Zajišťuje svým obyvatelům dostupnou sít základní občanské vybavenosti. Dává příležitost k aktivnímu využívání volného času jak
strana 13
v přírodě, tak v obcích. stálí návštěvníci: V regionu je vysoký podíl objektů individuální rekreace. Tito sezónní obyvatelé v regionu žijí i několik měsíců z roku. Nicméně nejsou stálými obyvateli regionu a přináší do něj jen velmi málo finanční prostředků. Na práci s těmito sezónními návštěvníky se chce MAS zaměřit. druhý domov: „Stálí návštěvníci“ si musí k regionu vytvářet osobní vazby, porozumět jeho problémům a mít ochotu podílet se na jeho rozvoji. Nesmí ho chápat jako místo, kam jezdí spotřebovávat, ale kam se vracejí plnohodnotně žít.
Téma strategie pro realizaci programu LEADER bylo vybráno:
Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Téma bylo určeno na základě definovaných potřeb celého regionu. Tento dokument popisuje způsoby, jak region Brdy – Vltava rozvíjet. Také přináší představu, jak má region vypadat v roce 2013. Takový stav je popsán ve vizi strategie. Region Brdy – Vltava je příjemným místem k životu, práci i rekreaci, kam se vrací jeho stálí návštěvníci, kteří ho vnímají jako svůj druhý domov. Příjemné místo k životu uspokojuje všechny potřeby svých obyvatel, jak po stránce ekonomické, estetické, tak sociální. Také sezónní návštěvníci regionu si vytvářejí k této oblasti pozitivní vztah a nejezdí sem pouze za rekreací. O dosažení takto vytyčeného budeme managament regionu usilovat ve čtyřech oblastech rozvoje.
Vize rozvoje Vize je vyjádřením dlouhodobého cíle, ke kterému směřuje rozvoj regionu. Vize není závislá na dílčích etapách plnění strategie a zůstává neměnná po celou dobu její realizace. Vize bývá také často nazývána jako globální cíl koncepce a vyjadřuje rámcovou představu o tom, kam chceme koncepci dlouhodobě směřovat a čeho chceme v dlouhodobém horizontu dosáhnout. Vize je východiskem pro určení dalších úrovní strategického dokumentu, tzn. prioritních oblastí, opatření a aktivit.
strana 14
Vize rozvoje regionu v roce 20013 Region Brdy – Vltava je příjemným místem k životu, práci i rekreaci, kam se vrací jeho stálí návštěvníci, kteří ho vnímají jako svůj druhý domov.
Klíčové pojmy vize příjemné místo: Každý člověk rád pobývá na místě, které je upravené, bezpečné, uspokojuje jeho základní tělesné i duševní potřeby, zkrátka je mu příjemné. V neposlední řadě má rád místo s bohatým společenským a spolkovým životem, který je zajímavý především pro mladé lidi a seniory. Region Brdy – Vltava usiluje, aby se takovým místem stal. k životu, práci i rekreaci: Region Brdy – Vltava nabízí svým obyvatelům solidní zaměstnání ve službách, lehkém průmyslu a zemědělství. Diverzifikace struktury zaměstnanosti je jeho předností. Zajišťuje svým obyvatelům dostupnou sít základní občanské vybavenosti. Dává příležitost k aktivnímu využívání volného času jak v přírodě, tak v obcích. stálí návštěvníci: V regionu je vysoký podíl objektů individuální rekreace. Tito sezónní obyvatelé v regionu žijí i několik měsíců z roku. Nicméně nejsou stálými obyvateli regionu a přináší do něj jen velmi málo finanční prostředků. Na práci s těmito sezónními návštěvníky se chce MAS zaměřit. druhý domov: „Stálí návštěvníci“ si musí k regionu vytvářet osobní vazby, porozumět jeho problémům a mít ochotu podílet se na jeho rozvoji. Nesmí ho chápat jako místo, kam jezdí spotřebovávat, ale kam se vracejí plnohodnotně žít.
Oblasti rozvoje Byly určeny čtyři hlavní oblasti rozvoje, ve kterých se bude MAS snažit region rozvíjet. To neznamená, že další oblasti nejsou potřebné nebo důležité. MAS se chce věnovat těmto 4 oblastem přednostně, neboť je vnímá jako oblasti velmi potřebné a zároveň soudí, že mohou podpořit rozvoj i v dalších směrech. V neposlední řadě, protože si myslí, že partnerství realizované v MAS může těmto oblastem prospět více než jiným. Při přípravě a hodnocení projektů bude brán zřetel na naplňování následujících obecných zásad: 1. udržitelnost projektů, 1. projekty přinášející trvalý užitek, 1. podpora začínajícím podnikatelům, 1. spolupráce mezi různými subjekty v regionu, 1. ohleduplnost k životnímu prostředí. Prioritní oblasti rozvoje regionu Brdy – Vltava jsou: 1. Region společensko kulturního rozvoje.
strana 15
2. Region opravených obcí a zdravé krajiny. 3. Region podporující drobné a střední podnikání. 4. Komunikující a spolupracující region.
Oblast rozvoje: Region společensko kulturního života Fungující region se vyznačuje bohatým společenským a kulturním životem. MAS se proto věnuje jedné ze strategických oblastí – podpora kulturních akcí a spolků. Zaměřuje se v ní však i na širší sociální vztahy. Usiluje o podporu rozvoje dalšího vzdělávání. Tato oblast je rozvíjena na základě dvou opatření. 1.1. Opatření: Podpora kulturního, sportovního a spolkového života. 1.2. Opatření: Osvětové a vzdělávací aktivity. Oblast rozvoje: Region opravených obcí a zdravé krajiny Další oblastí, které MAS přikládá důležitost, je péče o vzhled obcí a revitalizace krajiny. 2.1. Opatření: Péče o veřejná prostranství. 2.2. Opatření: Revitalizace krajiny. Oblast rozvoje: Region podporující drobné a střední podnikání Silná střední třída podnikatelů a živnostníků zajišťuje sociální stabilitu regionu. Zpravidla přináší zaměstnání bez nejrůznějších negativních důsledků, proto je i podpora drobného a středního podnikání v této strategii zohledněna. Věnovat se bude především následujícím opatřením: 3.1. Opatření: Podpora rozšiřování výroby a služeb v závislosti na zvyšování zaměstnanosti v regionu. 3.2. Opatření: Podpora podnikání v zemědělství. 3.3. Opatření: Podpora podnikání v cestovním ruchu. Oblast rozvoje: Komunikující a spolupracující region Komunikace v rámci regionu je alfou i omegou rozvoje založeného na partnerství. Proto se následující oblast rozvoje věnuje právě komunikaci a jejímu organizačnímu zajištění včetně různých forem rozvoje regionu. Chce ji rozvíjet ve třech opatřeních: 4.1. Opatření: Podpora vztahu obyvatel k regionu. 4.2. Opatření: Informovanost v rámci regionu. 4.3. Opatření: Institucionální podpora rozvoje regionu.
strana 16
1. Oblast rozvoje: Region společensko kulturního života Jestliže se region Brdy – Vltava má stát příjemným místem k životu, musí svým obyvatelům nabídnout zajímavý kulturní i společenský život. Nositeli těchto principů jsou často neziskové organizace a zájmové spolky, proto tato oblast podporuje hlavně jejich aktivity. Společensko kulturní život mnohdy přesahuje i do oblasti sociální. Tyto přesahy chce strategie podpořit. Proto tato oblast zastřešuje i záměry osvětové a vzdělávací. 1.1. Opatření: Podpora kulturního, sportovního a spolkového života Cíl: Spolky a NNO mají možnost využít podpory k obnově budov a prostor, kde vyvíjí svojí činnost. Jsou podporovány zajímavé projekty neziskového sektoru. Kulturní a společenské akce v regionu mohou využít možnosti společné propagace a dalších forem nepřímé podpory. 1.1.1 1.1.2
Aktivita: Aktivita:
1.1.3
Aktivita:
1.1.4
Aktivita:
1.1.5
Aktivita:
1.1.6
Aktivita:
Podpora vzniku a obnovy společenských a spolkových prostor Podpora projektů obnovujících a podporujících lidové tradice (např. řemeslné trhy, výstavy, dokumentace řemesel apod.). Setkání a výměny zkušeností v oblasti kultury, sportu a regionálního rozvoje v rámci i mimo region. Projekty mapující a připomínající kulturní a společenské dědictví regionu. Podpora nákupu a obnovy technického vybavení pro spolkovou činnost. Podpora výstavby a údržby sportovních zařízení
Cílová skupina: široká veřejnost, kulturní NNO, zájmové spolky Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.2. – Opatření ke zlepšení života ve venkovských oblastech. Potencionální finanční zdroje: EAFRD
1.2. Opatření: Osvětové a vzdělávací aktivity. Cíl: V regionu existuje vhodná a dostatečná nabídka vzdělávacích kurzů, které působí jako prevence sociálně patologicky jevů a sociální exkluze. Velkou roli v této oblasti hraje i neformální vzdělávání. 1.2.1. Aktivita: Podpora environmentální výchovy a osvěty. 1.2.2. Aktivita: Podpora neformálního vzdělávání (volnočasové aktivity, rozvoj osobnosti). 1.2.3. Aktivita: Podpora využívání škol, nevyužívaných škol a dalších stávajících prostorů pro další vzdělávání. 1.2.4. Aktivita: Primární protidrogová prevence.
strana 17
Cílová skupina: školy, NNO, mládež, nezaměstnaní, skupiny ohrožené sociální exkluzí Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.3. – týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III. Potencionální finanční zdroje: EAFRD
2. Oblast rozvoje: Region opravených obcí a zdravé krajiny Místo příjemné k životu musí být hezké, upravené a příjemné na pohled. Tohoto cíle bude dosaženo zvýšenou péčí o vzhled obcí a revitalizací krajiny. 2.1. Opatření: Péče o veřejná prostranství. Cíl: Dochází k systematické obnově veřejných prostranství, která je projektově i finančně podporována regionem. Jsou připravovány projekty obnovy veřejných prostranství. Do plánování obnovy jsou zapojováni místní obyvatelé. Kde je třeba, probíhají úpravy, přispívají ke zklidnění dopravy a podpoře cyklistiky. 2.1.1. Aktivita : 2.1.2. Aktivita : 2.1.3. Aktivita : 2.1.4. Aktivita :
Podpora budování a obnovy parků, hřišť a návsí, včetně projektové a architektonické přípravy. Podpora obnovy drobných historických staveb. (např.: pomníčky, boží muka apod.) Podpora budování a obnovy drobné infrastruktury v obcích. (např. informační systémy, lavičky, osvětlení, cyklistická infrastruktura) Obnova a pořízení drobného mobiliáře souvisejícího s dopravní obsluhou regionu. (zastávky, informační tabule, apod.)
Cílová skupina: obce, NNO, veřejnost Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.2. – Opatření ke zlepšení života ve venkovských oblastech. Potencionální finanční zdroje: EAFRD 2.2. Opatření: Revitalizace krajiny Cíl: Zdravá krajina propojena sítí přirozených cest a pěšin, kde se bez překážek pohybuje zvěř i člověk. Krajina zrcadlí to nejlepší z historického a kulturního dědictví regionu. Je zajímavou pro své návštěvníky. 2.2.1. Aktivita: 2.2.2 Aktivita: 2.2.3 Aktivita: 2.2.4 Aktivita:
Obnova a budování drobné architektury v krajině (boží muka, kapličky, rozhledny apod.). Obnovy významných krajinných prvků (např. aleje, stromořadí). Obnova zaniklých cest a budování cyklostezek propojujících region. Výstavba drobné infrastruktury pro rekreaci (např. mola, přírodní koupaliště, odpočívadla apod.).
strana 18
Cílová skupina: obce, NNO, podnikatelé v cestovním ruchu, zemědělci Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.2. – Opatření ke zlepšení života ve venkovských oblastech. Potencionální finanční zdroje: EAFRD
3. Oblast podnikání
rozvoje:
Region
podporující
drobné
a
střední
Nemůžeme usilovat o rozvoj regionu ve společensko kulturní rovině bez dobrého ekonomického zázemí. MAS chce podporovat místní drobné a střední podnikatele a živnostníky, kteří zaměstnávají obyvatele regionu, vytváří síť občanské vybavenosti a přispívají rozvoji regionu. 3.1. Opatření: Podpora rozšiřování výroby a služeb v závislosti na zvyšování zaměstnanosti v regionu. Cíl: Region umí podpořit místního podnikatele v jeho záměru rozšířit výrobu či nabídku služeb, které vytvoří další pracovní místa. 3.1.1. Aktivita: 3.1.2. Aktivita: 3.1.3. Aktivita:
Podpora modernizace strojů a strojních zařízení. Podpora opatření k udržení výroby a služeb v závislosti na zvyšující se administrativní požadavky (např.: certifikace, apod.). Podpora drobných začínajících podnikatelů.
Cílová skupina: podnikatelé Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.1. – Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova. Potencionální finanční zdroje: EAFRD
3.2. Opatření: Podpora podnikání v zemědělství. Cíl: Zemědělci v regionu spravují a udržují krajinu k prospěchu všech obyvatel. Jejich výroba je rozložena do různých oblastí a podpořena doplňkovými činnostmi. 3.2.1. Aktivita: 3.2.2. Aktivita: 3.2.3. Aktivita:
Podpora pěstování a využívání energetických plodin. Nákup a modernizace strojů určených k údržbě krajiny. Podpora likvidace odpadů (např. kompostárny, hnojení apod.).
Cílová skupina: podnikatelé v zemědělství Vztah k PRV: OSA I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, opatření I.1. – Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podpora
strana 19
inovací Potencionální finanční zdroje: EAFRD
3.3.
Opatření: Podpora podnikání v cestovním ruchu
Cíl: V cestovním ruchu se zvýšil podíl neindividuální rekreace v regionu. Rozšířila se nabídka rozličných možností rekreace. Zvýšila se ubytovací kapacita regionu. 3.3.1. Aktivita: 3.3.2. Aktivita: 3.3.3. Aktivita: 3.3.4. Aktivita: 3.3.5. Aktivita:
Podpora propagace regionu. Podpora cykloturistiky (cyklobus, cykloprůvodce, cyklistická infrastruktura). Rozšiřování nabídky možností rekreace (např. půjčovny sportovního vybavení, tematické výlety, zážitková turistika). Podpora agroturistiky. Budování a rozšiřování ubytovacích kapacit.
Cílová skupina: podnikatelé v cestovním ruchu, zemědělci, obce Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.1. – Opatření k diverzifikace hospodářství venkova Potencionální finanční zdroje: EAFRD
4. Oblast rozvoje: Komunikující a spolupracující region Komunikace v rámci regionu je alfou i omegou rozvoje založeného na partnerství.
4.1. Opatření: Podpora vztahu obyvatel k regionu Cíl: Region Brdy – Vltava je jasně profilován svým kulturním a přírodním dědictvím. Jeho obyvatelé cítí sounáležitost s tímto regionem. 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.1.4.
Aktivita: Aktivita: Aktivita: Aktivita:
Propagace zajímavých míst regionu. Podpora tradičních výrobků. Místní turistický průvodce. Osvětové kampaně, informování o aktuálních rozvojových záměrech i zapojování veřejnosti do rozvoje regionu.
Cílová skupina: podnikatelé v cestovním ruchu, obce, NNO Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.1. – Opatření k diverzifikace hospodářství venkova Potencionální finanční zdroje: EAFRD
4.2.
Opatření: Informovanost v rámci regionu
strana 20
Cíl: Funguje integrovaný informační systém regionu jak pro jeho návštěvníky, tak pro jeho obyvatele a místní podnikatele. 4.2.1. Aktivita: 4.2.2. Aktivita: 4.2.3. Aktivita:
Integrovaný informační systém jak pro obyvatele, tak návštěvníky regionu. Zřizování bezobslužných informačních bodů v regionu. Kulturní kalendář akcí.
Cílová skupina: management regionu, partneři MAS, podnikatelé, NNO, veřejnost, obce Cílová skupina: podnikatelé v cestovním ruchu, obce, NNO, management regionu. Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.1. – Opatření k diverzifikace hospodářství venkova, Potencionální finanční zdroje: EAFRD
4.3.Opatření: Institucionální podpora rozvoje regionu Cíl: Existuje profesionální a spolehlivá organizace, která pomáhá jednotlivým partnerům v rozvoji regionu. Pomáhá ve zpracování a vedení projektů, zajišťuje výměnu informací v regionu a plní strategické zadání MAS. 4.3.1. 4.3.2. 4.3.3. 4.3.4.
Aktivita: Aktivita: Aktivita: Aktivita:
Vytvoření nabídky služeb regionu pro partnery. Nastavení systému financování managementu regionu. Využití absolventských míst jako managerů projektů, či území. Zvyšování kvality managementu regionu.
Cílová skupina: obce, NNO, management regionu. Vztah k PRV: OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, opatření III.1. – Opatření k diverzifikace hospodářství venkova, Potencionální finanční zdroje: EAFRD 6.2. Způsob dosahování cílů Cílem Strategického plánu LEADER MAS Brdy-Vltava je naplňování potřeb a zájmů obyvatel regionu, včetně návštěvníků. Strategie vznikala v období 2006-2007 na základě poznatků a společného jednání partnerů. Hlavními aktéři byli: 1. zástupci místních samospráv 1. nestátní neziskové organizace 1. fyzické a právnické osoby podnikající v regionu
strana 21
1. CpKP střední Čechy jako odborný konzultant Cílem strategie bylo společně najít takové aktivity, které povedou k rozvoji zájmového území venkovské oblasti, posílí aktivity občanů, spolků a dalších ke zvyšování kvality života a zajistí prosperitu a ekonomickou stabilitu venkova a zachování venkovského rázu včetně ochrany životního prostředí. Zaměření cílů ve strategii je na základě výsledků jednání a pohovorů regionálních účastníku tvorby cílů a priorit v tomto materiálu. Cílovými skupinami jsou obyvatelé regionu, podnikatelé, nevládní neziskové organizace a veřejné subjekty. V procesu tvorby strategie byli osloveni všechny obce v regionu, včetně nestátních neziskových organizací, podnikatelé v různých oborech činnosti, aby popsali své potřeby prostřednictvím svých projektových záměrů. Tyto záměry budou rozpracovány do jednotlivých fiší. Hlavními cílovými skupinami jsou: 1. 1. 1. 1. 6.3.
místní obyvatelstvo drobní podnikatelé a zemědělci občané sdružení v různých spolcích nestátní neziskové organizace Zapojení inovačních prvků
Inovační prvky jsou spatřovány hlavně ve způsobu tvorby strategie rozvoje zájmového území formou vzájemného dialogu mezi aktéry jednání. 1. případné rozdělení dotačních prostředků bude na základě znalostí místních problémů a principem dohody, 1. bylo využito metod, které jsou na principu spolupráce mezi veřejným sektorem, soukromou sférou a zájmovými sdruženími. 1. zapojení aktivních jednotlivců do procesu rozvoje regionu, 1. použití principu dialogu a dohody, kdy každá myšlenka byla posuzována, 1. nový přístup k řešení problému regionu se zapojením široké veřejnosti, 1. informování o postupu prací na strategii.
6.4.
Finanční plán
V tabulce rozvržení finančních prostředků jsou uváděny pouze odhady hodnot vztažených k jednotlivým fiším. Tento návrh vychází z předpokladu financování počínaje rokem 2007. Rozvržení finančních prostředků rok 2007-13 mezi fiše 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2007-13
Fiche č.1
10
10
10
10
10
10
10
10%
Fiche č.2
50
50
50
50
50
50
50
45%
strana 22 Fiche č.3
30
30
30
30
30
30
30
40%
Fiche č.4
10
10
10
10
10
10
10
5%
Podíl
2
10
20
20
20
20
8
100%
7. Partnerství MAS 7.1. Historie MAS Vznik samostatné MAS Brdy – Vltava je vyústěním snahy obyvatel regionu řešit společné problémy a posílit rozvoj venkova mezi Brdy a Vltavou v oblasti Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí Střední Povltaví. Činnost MAS Brdy - Vltava navázala na členství Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska, Svazku obcí Střední Povltaví v MAS Srdce Čech. Počátkem roku 2006 vznikla neformální skupina, kterou tvořilo několik aktérů – zástupců Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska, místních podnikatelů a neziskových organizací. Začala připravovat založení Místní akční skupiny podle pravidel programu LEADER. Motorem byl management svazku obcí, který v programu LEADER viděl možnost rozvinutí svých aktivit na základě partnerství s neziskovým a podnikatelským sektorem. Cílem skupiny bylo vytvořit v regionu partnerství, které by pomáhalo zlepšovat životní podmínky ve venkovských oblastech mikroregionu. Neformální MAS se scházela na pravidelných jednáních a postupně se jí podařilo oslovit dostatečný počet partnerů a dne 28.6.2006 v Dobříši založila MAS Brdy – Vltava. Jako výkonný orgán MAS byla založena obecně prospěšná společnost Brdy – Vltava o.p.s, která bude naplňovat strategická zadání místní akční skupiny. Později byl do MAS zapojen region Svazku obcí Střední Povltaví se sídlem ve Štěchovicích. Hned na to se začala intenzivně připravovat na využití programů LEADER. Byl realizován kvalitativní průzkum mezi podnikateli a neziskovkami regionu. Brdy – Vltava o.p.s. připravila také analýzu regionu a ve spolupráci s CpKP střední Čechy začala připravovat strategii regionu. Do těchto aktivit byla zapojena veřejnost. Ačkoliv MAS vznikla podle pravidel programu LEADER, chápe tento program jako metodu k rozvoji regionu a chce usilovat i o další zdroje určené k rozvoji venkovských
strana 23
oblastí. Region Brdy – Vltava tvoří region mezi severní částí Brdského hřebene a řekou Vltavou. Leží na jih od hlavního města Prahy na důležité spojnici (rychlostní komunikace R4 směr Písek a Strakonic. Institucionálně je region provázán místní akční skupinou Brdy – Vltava, jež vznikla na území již fungujícího svazku obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí Střední Povltaví. 7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL Členové MAS se aktivně zapojili práce v jejích orgánech a na přípravě SPL. Vývoj další spolupráce bude do značné míry ovlivněn od úspěšnosti realizace strategického plánu. Zástupci samospráv shromáždili velké množství námětů, které vycházejí ze znalostí svých regionů. Za základě těchto zkušeností i vytipovali možné budoucí spolupracovníky z podnikatelské sféry i neziskových organizací a zájmových spolků. Podnikatelská sféra velmi přispěla svojí rozvážností při vytipování aktivit, neboť jejich vlastní zkušenosti ze svého podnikání umožnili stanovit takové aktivity, které jsou reálné. Nezisková sféra obohatila zkušenosti s dobrovolností a práce pro své okolí bez vidiny finančního profitu. Vzhledem k tomu, že partneři v regionu žijí a působí, mají společný zájem na harmonickém rozvoji regionu. Cílem MAS je stát se plnohodnotným partnerem ve svém regionu, který svou prací a činností přispěje k jeho rozvoji. Velkým příslibem je práce neziskových organizací, které jsou spíše zaměřeny na lidské hodnoty a utváření zájmové činnosti obyvatel. 7.3. Vztah k obyvatelstvu Místní akční skupina se snažila od prvopočátku zapojit do tvorby strategického plánu co nejširší veřejnost prostřednictvím informování a krocích, které při tvorbě strategie podnikala. Byli využity místní periodika, webové stránky a v neposlední řadě osobní setkání při dotazníkovém šetření. Každý z oslovených občanů měl možnost se vyjádřit k námětům, které místní akční skupina připravila. Mohl připomínkovat, mít své vlastní náměty nebo kritické hodnocení činnosti místní akční skupiny. Každé setkání bylo veřejné a o jeho konání byli občané informováni místními informačními kanály. 7.4. Otevřenost MAS Počet partnerů není do budoucna omezen, neboť se předpokládá, že počet se bude měnit buď do plusu nebo do mínusu. Žádná omezující kriteria nebyla nastavena, nebyly stanoveny kvóty jednotlivých činností. Každý, kdo bude mít v budoucnu zájem o spolupráci bude jejími členy srdečně vítán. Vlastní vstup do místní akční skupiny je jednoduchý bez zbytečných administrativních překážek. Jedinou administrací je vyplnění přihlášky. Orgány MAS přihlášku posoudí pouze z hlediska přínosu žadatele budoucí spolupráce a jeho úlohy v místní akční skupině. Rozhodnutí o přijetí je pouze částečně omezeno z důvodů poměrného zastoupení veřejného a soukromého sektoru ve smyslu Statutu MAS.
8. Zkušenosti a spolupráce 8.1. Zkušenosti Místní akční skupina má zkušenosti z předchozího členství v MAS Srdce Čech, kde byl realizován projekt Operativní počítačové propojení mikroregionů z Programu LEADER a realizace opatření c) osvojování schopností.
strana 24
9. Organizace a zdroje MAS 9.1. Organizační struktura a rozdělení kompetencí Orgány společnosti jsou: 1. Správní rada. 2. Dozorčí rada. 3. Ředitel společnosti. 4. Plénum regionu. 5. Programový výbor. 6. Monitorovací výbor. 7. Výběrová komise. 8. Úřad ředitele.
Plénum 1. Plénum tvoří statutární zástupci členů místní akční skupiny. 2. Plénum se schází dle potřeby, nejméně však jednou za kalendářní rok. Zasedání pléna svolává ředitel společnosti. V případě potřeby svolává plénum její člen pověřený alespoň jednou třetinou členů místní akční skupiny. 3. Plénum rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. 4. Plénum má tyto pravomoci: a) schvaluje strategii dalšího rozvoje regionu Brdy-Vltava. b) ukládá úkoly programovému výboru c) schvaluje záměr místní akční skupiny d) schvaluje rozhodnutí programového výboru při výběru projektů realizovaných v rámci činnosti MAS 5. Plénum projednává výroční zprávu o činnosti Společnosti a audit Společnosti. 6. Plénum předkládá správní radě návrh na obsazení a doplnění správní a dozorčí rady Společnosti.
strana 25
Správní rada 1. Správní rada je statutárním orgánem Místní akční skupiny. 2. Správní rada rozhoduje většinovým způsobem. Při rozhodování rady rozhoduje nadpoloviční většina členů přítomných na jednání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady. 3. a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)
Do působnosti správní rady náleží zejména: dbát na zachování účelu, pro který byla Společnost založena; schvalovat změny Smlouvy v případech a způsobem, uvedeným v Zákoně; schvalovat jednací řád, statut a další organizační pravidla Společnosti a jejich změny a interní předpisy; schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu Společnosti; schvalovat rozpočet Společnosti a jeho změny a jmenovitě náklady na vlastní činnost Společnosti; jmenovat a odvolávat ředitele Společnosti, dohlížet na jeho činnost a stanovit mu mzdu; jmenovat likvidátora při zrušení Společnosti a rozhodovat o určení obecně prospěšné společnosti, které bude nabídnut likvidační zůstatek; rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností Společnosti nad rámec vymezený ve Smlouvě; rozhodovat o zrušení, sloučení nebo rozdělení Společnosti a vyjadřovat souhlas s odstoupením zakladatele od Smlouvy; udělovat souhlas ke zcizení či zastavení nemovitého majetku obecně prospěšné Společnosti nebo s jeho pronájmem na dobu delší jednoho roku; zřizovat územní pracoviště nebo jiné orgány Společnosti podle potřeby; rozhodovat o dalších otázkách, které do působnosti správní rady svěřuje Smlouva, Statut nebo Zákon.
Dozorčí rada 1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem Společnosti. 2. První dozorčí rada společnosti byla jmenována zakladateli Společnosti. 3. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady. 4. Dozorčí rada se schází nejméně jednou za tři měsíce. Jednání dozorčí rady řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti určí členové dozorčí rady předsedajícího jednání. 5. Dozorčí rada rozhoduje většinovým způsobem. Při rozhodování rady rozhoduje nadpoloviční většina členů, přítomných na jednání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy dozorčí rady. 6. Dozorčí rada má nejméně tři členy. 7. Dozorčí rada: a) prozkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu Společnosti;
strana 26
b) nejméně jedenkrát ročně podává zprávu správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti; c) dohlíží na to, že Společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony, Smlouvou nebo Statutem; d) podává správní radě návrh na odvolání ředitele Společnosti; e) svolává mimořádné zasedání správní rady, jestliže to vyžadují zájmy Společnosti. 8. Dozorčí rada je povinna upozornit správní radu na porušení zákonů, ustanovení Smlouvy nebo Statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti bez zbytečného prodlení poté, co se o těchto skutečnostech dozví. V případě, že přes upozornění není sjednána náprava, informuje dozorčí rada zakladatele Společnosti a předloží jim návrh dalšího postupu. Ředitel 1. Ředitele Společnosti jmenuje a odvolává správní rada. Ředitel je v pracovním vztahu ke Společnosti. 2. Ředitel řídí běžnou činnost Společnosti a jedná jménem Společnosti v souladu se Smlouvou, se Statutem a v rozsahu pravomocí, které mu udělí správní rada. V nepřítomnosti ředitele jedná se správními orgány a třetími osobami předseda správní rady nebo společností pověřený zástupce.
Sekretariat 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úřad ředitele zřizuje ředitel. Činnost úřadu řídí Organizační manažer Úřad provádí zajišťuje veškerou administrativní činnost Společnosti O personálním složení Úřadu rozhoduje samostatně ředitel. Pracovníci jsou v pracovněprávním vztahu ke společnosti. Úřad ředitele dále vede komplexní evidenci projektů (průběh výběru, registraci, administrativní kontrolu apod.) a výsledky jejich schvalování. 7. Úřad ředitele vede ekonomickou agendu Společnosti. 8. Archivuje materiály o činnostech Společnosti a projektech. Dozorčí rada 1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem Společnosti. 2. První dozorčí rada společnosti byla jmenována zakladateli Společnosti. 3. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady. 4. Dozorčí rada se schází nejméně jednou za tři měsíce. Jednání dozorčí rady řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti určí členové dozorčí rady předsedajícího jednání. 5. Dozorčí rada rozhoduje většinovým způsobem. Při rozhodování rady rozhoduje nadpoloviční většina členů, přítomných na jednání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy dozorčí rady. 6. Dozorčí rada má nejméně tři členy.
strana 27
Programový výbor
a) b) c) d) e) f) g) h)
1. Programový výbor je odborným orgánem místní akční skupiny. 2. Programový výbor tvoří písemně jmenovaní zástupci členů místní akční skupiny. 3. Seznam členů programového výboru vede ředitel Společnosti. 4. Za činnost člena programového výboru nenáleží odměna z finančních prostředků Společnosti. 5. Programový výbor se schází nejméně čtyřikrát za kalendářní rok. Schůzi programového výboru svolává předseda výboru. V případě nečinnosti předsedy výboru nebo nečinnosti programového výboru delší než jeden rok svolává programový výbor ředitel Společnosti. 6. Programový výbor je usnášeníschopný, je-li přítomno alespoň 30 % jeho členů a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných. 7. Programový výbor: připravuje aktualizace strategie rozvoje regionu schvaluje znění jednotlivých opatření vedoucích k naplňování strategie rozvoje navrhuje plénu záměry místní akční skupiny schvaluje výběrová kritéria pro výběr projektů schvaluje výsledky výběrů jednotlivých realizačních projektů podle doporučení výběrové komise potvrzuje projekty určené k realizaci jmenuje členy výběrové komise místní akční skupiny jmenuje členy výkonného monitorovacího výboru místní akční skupiny 8. Předseda výboru je nominován výborem ze svých členů. Člen, který dosáhne nejvyššího počtu hlasů, je jmenován předsedou. 9. Předseda výboru je volen na jeden kalendářní rok.
Výběrová komise
a) b) c) d) e)
1. Výběrová komise místní akční skupiny je výkonným orgánem programového výboru. 2. Členy výběrové komise jmenuje programový výbor z fyzických osob majících trvalé bydliště nebo místo působnosti na území MAS BrdyVltava a jejichž odborná a charakterová kvalita zajistí nejlepší a nejprůhlednější výběr projektů. svazky obcí městy nebo obcemi podnikateli nevládními neziskovými organizacemi se zaměřením na ochranu přírody ostatními nevládními neziskovými organizacemi 3. Jednání výběrové komise se mohou zúčastnit odborníci s hlasem poradním. 4. Výběrová komise se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Jednání komise svolává organizační manažer Společnosti.
strana 28
5. Výběrová komise: a) provádí výběr projektů podle výběrových kritérií b) sestavuje seznam projektů v pořadí podle bodové hodnoty c) vyznačuje projekty navržené ke schválení v rámci limitu a projekty náhradní. 6. Za činnost člena výběrové komise náleží odměna dle interních předpisů. 7. Výběrová komise má minimálně 7 členů. 8. Funkční období člena komise je maximálně tříleté. 9. Členové komise volí pro každé ze svých jednání ze svého středu předsedu komise, který vede její jednání, píše zápis z jednání a prezentuje výsledky rozhodnutí komise před programovým výborem. Monitorovací výbor
a. b. c. d. e. f.
1. Výkonný monitorovací výbor je výkonným orgánem programového výboru. 2. Členy výkonného monitorovacího výboru jmenuje programový výbor z členů místní akční skupiny. 3. Za činnost člena výkonného monitorovacího výboru náleží odměna dle vnitřního předpisu. 4. Výkonný monitorovací výbor zejména: aktivně monitoruje realizované projekty kontroluje plnění podmínek prováděných projektů navrhuje a realizuje schválené změny v činnosti místní akční skupiny zpracovává podklady pro jednání programového výboru zpracovává znění záměru místní akční skupiny zpracovává znění opatření vedoucích k naplnění obecně prospěšných činnosti Společnosti 5. Činnost výkonného monitorovacího výboru řídí organizační manažer
Manažer SPL Manažer je v pracovním vztahu ke společnosti. Manažer vykonává tyto úkoly a činnosti: 1. zveřejnění výzvy k podávání projektů. 1. příjem a administrativní kontrola projektů. 1. činnost spojenou s administrací projektů. 1. vede přehled o stavu financování, zpracovávání dílčích i závěrečných zpráv 1. zajišťuje kontakt se SZIF, MZe
strana 29
Místní akční skupina 1. Místní akční skupinu tvoří právnické a fyzické osoby soukromého i veřejného sektoru, které se podílejí na základě Rámcové partnerské smlouvy uzavřené podle bodu 5 tohoto článku na činnosti Společnosti a na plnění účelů, pro které byla Společnost založena. 2. Poměr členů veřejného a soukromého sektoru v místní akční skupině musí být vždy maximálně 49 % členů z veřejného sektoru (obce, kraje, státní organizace a orgány a jimi zřízené příspěvkové a jiné organizace), alespoň 51 % členů ze soukromého sektoru (nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, fyzické osoby). 3. Místní akční skupinu jako své územní pracoviště zřizuje správní rada. 4. Seznam členů místní akční skupiny a jejich zástupců vede ředitel Společnosti. 5. Členové místní akční skupiny uzavírají se Společností o svém podílu na spolupráci se Společností Rámcovou partnerskou smlouvu. 6. Každý člen místní akční skupiny je povinen písemně jmenovat svého zástupce, který bude jeho jménem jednat v orgánech Společnosti. 7. Nejvyšším orgánem místní akční skupiny je Plénum. 8. Činnost místní akční skupiny řídí ředitel Společnosti. 9. Za činnost v místní akční skupině nenáleží členům ani jejich zástupcům odměna až na vyjímky uvedené ve Statutu. 9.2 Zdroje MAS pro činnosti s realizací SPL Lidské zdroje MAS má jmenovaného ředitele společnosti, který se podílel na tvorbě strategie. Zajišťuje zpracování účetnictví společnosti, připravuje návrhy rozpočtu, koordinuje činnost a aktivity směřující k prohlubování partnerství v regionu, zajišťuje spolupráci s veřejnou správou. Ředitel se účastňuje školení a seminářů hlavně zaměřených na PRV. Úspěšně absolvoval kurz projektového manažera OP a zúčastnil se vzdělávacího programu Profesní vzdělávání pro Středočeský venkov v Pečkách. Bude zajišťovat profesní vzdělávání budoucích dalších spolupracovníků. Manažerem SPL je jmenována ing.Dagmar Smrčinová, která se v současné době spolupracuje na Komunitní plánu sociálních služeb regionu ORP Dobříš. Je jazykově vybavena, je schopna komunikovat v německém a anglickém jazyce. Účetnictví společnosti zajišťuje na základě smlouvy Městský úřad v Novém Kníně.
Technické prostředky MAS má sídlo v budově Městského úřadu v Dobříši na základě nájemní smlouvy. Vybavení kancelářským nábytkem je součástí smlouvy. K disposici je běžná kancelářská
strana 30
a výpočetní technika, připojení na internet.
Finanční prostředky Financování MAS je v současné době zajišťována členskými příspěvky. Předpokládá se předfinancování projektů prostřednictvím úvěru od České spořitelny, a.s., která je partnerem. V budoucím období se očekává, že část režijních výdajů bude financována z Osy IV PRV a dotací Středočeského kraje, kde dotační prostředky pro MAS jsou v návrhu rozpočtu kraje.
10. Administrativní postupy 10.1. Registrace projektů Propagace SPL v území MAS bude zajišťována prostřednictvím zpravodajů obcí v regionu. Zveřejněním na web stránkách obcí a podnikatelské sféry, vydáním informačního letáku. E-mailovou cestou dle databáze NNO, podnikatelů. Pořádáním informačních seminářů, osobní konzultací. Semináře by měly být rozděleny do tematických okruhů: 1. seznámení se SPL 1. zpracovávání žádostí 1. požadované přílohy 1. realizace projektu, monitorování, kontroly, vyúčtování dotace Časový plán příjmu a hodnocení projektů.
Počet dnů 1.
Příjem žádostí od předkladatelů projektu
ve stan.termínu
2.
Administrativní kontrola
5
3.
Oznámení předkladatelům projektů
5
4.
Příjem opravených a doplněných žádostí
5
5.
Kontrola přijatelnosti a vypracování zprávy
5
6.
Oznámení o nepřijatelnosti projektů předkladatelům
5
7.
Programový výbor
5
strana 31
8.
Hodnocení projektů výběrovou komisí
5
9.
Příprava pléna, pozvánky
10
10.
Plénum-schválení výsledků výběrové komise
5
11.
Oznámení výsledků předkladatelům a SZIF
5 55
Termíny je možno upravovat a přesné data administrace budou upřesněny dle podmínek programu. 10.2. Způsob výběru projektů Žádosti budou přijímány na předem stanoveném místě, v požadovaném množství kopií, na předepsaných formulářích, včetně povinných příloh. Žádosti budou předány osobně nebo pověřeným zástupcem. Žádost musí být podepsána před zástupcem MAS. Pracovník překontroluje, zda žádost obsahuje všechny listy, včetně předepsaných příloh. Pokud žádost nebude kompletní nebo budou chybět přílohy, žádost nebude přijata. Do 10 kalendářních dní od uzavření příjmu žádostí manažer SPL oznámí předkladatelům posouzení přijatelnosti projektu podle fichí. U projektů, které byly shledány nepřijatelnými vyhotoví zprávu o nepřijatelnosti projektu a zašle zprávu žadateli prokazatelným způsobem. Programový výbor stanoví termín zasedání výběrové komise. Výběrová komise posoudí projekty podle předem stanovených bodovacích kriterií. Z těchto jednání bude provede zápis o dvou vyhotovení, z nichž jeden bude podepsán všemi členy výběrové komise a druhý bude sloužit ke zveřejnění a nebude obsahovat jména hodnotitelů ani podpisy. Výsledkem bude doporučení schválení projektů plénem MAS. V případě rovnosti hodnotících bodů bude připsán bod projektu, který se jeví jako největší přínos k naplnění cílů strategie. Na zasedání výběrové komise bude pozván pracovník SZIF. Plénum projedná do 10 kalendářních dnů po ukončení práce výběrové komise projekty a rozhodne, které projekty budou navrženy ke spolufinancování. Ze zasedání Pléna bude zpracována zpráva, které bude obsahovat: 1. hodnotící zpráva s počtem bodů pro jednotlivé projekty 1. seznam projektů doporučených ke spolufinancování 1. seznam projektů nedoporučených ke spolufinancování Rozhodování se musí řídit těmito zásadami: 1. musí se respektovat stanovené bodové ohodnocení a pořadí jednotlivých fiší,
strana 32
1. musí být dodržena alokace jednotlivých fiší, přičemž alokace nemusí být dočerpána z důvodů malého počtu projektů, které splnily kriteria přijatelnosti, 1. pokud bude v jedné fiší více žádostí než stanovená alokovaná částka bude vybráno jen tolik projektů, které je možné pokrýt finanční částkou, 1. projekty, které nedosáhly spolufinancování,
50%
hranice
bodů
nebudou
vybrány
ke
1. pokud dva nebo více projektů získají stejný počet bodů, přiřadí se bod tomu projektu, který naplní nejvíce cíle strategie, Pokud nebyl projekt vybrán z důvodů nedostatku finančních prostředků, sdělí tuto skutečnost žadateli formou doporučeného dopisu s doručenkou. V případě vybrání projektu ke spolufinancování bude žadatel vyzván k podpisu Podmínek pro spolufinancování. 10.3. Realizační část Po výběru a schválení Plénem bude vyzván úspěšný žadatel k podpisu Podmínek. Podmínky podepíše osobně před statutárním zástupcem Společnosti. Pokud žadatel odmítne Podmínky podepsat, sdělí tuto skutečnost písemně a k podpisu bude vybrán náhradník. Následná realizace projektu bude podléhat administrativním úkonům podle PRV. 10.4. Kontrola činnosti MAS MAS každoročně vypracuje výroční zprávu, jejíž součástí bude i zpráva o auditu. Ve výroční zprávě bude i hodnocení činnosti členů MAS - jeho zapojení na jednotlivých jednáních MAS nebo jejích orgánů, komisí na základě účasti dle prezenčních listin a na základě jeho iniciativních aktivit nebo námětů další činnosti MAS. 10.5. Archivace Veškeré doklady a dokumentace k programu budou archivovány v sídle společnosti v souladu s platnou legislativou a podmínkami PRV. Pro uložení archivních materiálu bude využit archiv města Dobříše, kde MAS sídlí. 10.6. Monitoring Pro monitoring a hodnocení projektů a celkových aktivit bude mít stěžejný úkol monitorovací výbor. Monitoring a administrace budou finančně zabezpečeny v rámci chodu sekretariatu MAS z prostředku opatření LAEDER, případně finančními příspěvky
strana 33
partnerů. Kontroly budou probíhat u všech žadatelů v několika stupních podle předem zpracovaných plánů kontrolní činnosti. 10.7. Evaluace SPL Cílem evaluace bude zajistit kontrolu plnění Strategického plánu LEADER. Kontroly budou průběžné a výsledky budou zpracovávány a předkládány Plénu. V rámci evaluace bude zjišťována hlavně efektivita vynaložených veřejných prostředků v souvislosti s realizací Strategického plánu LEADER. Na základě těchto výsledků bude SPL aktualizován. Zjistí-li se neefektivita vlažených prostředků bude na ně reagováno např. změna výběrových kriterií. 10.8. Propagace MAS Propagace MAS Brdy-Vltava a především zprávy o její činnosti budou probíhat průběžně po celou dobu realizace projektů. Budou využity dostupné informační prostředky v regionu. Vydávání informačních publikací a materiálů, zabezpečení internetových prezentací na webu MAS a u partnerů, kteří mají vlastní internetovou prezentaci. Na dokumentech MAS bude uveden zdroj financování, logo programu, logo MAS.
9. Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců. MAS Brdy – Vltava při tvorbě SPL intenzivně spolupracovala s ženami, ať při setkání nebo prací s zájmových skupinách. Jednalo se hlavně o ženy a mladé maminky z Mateřského centra Dobříše, Miloslava Vlková - starostka Štěchovice, Věra Rákosníková - starostka Voznice. Ženy z NNO Společná Pohoda Rosovice, p.Mgr. Eugenie Židová - Nadační fond pro záchranu čelinského areálu. Manažerem SPL je také žena – ing.Dagmar Smrčinová. Problematikou mladých lidí se ve SPL zabývá Oblast rozvoje Region společensko kulturního života, Opatření 1.1. podpora kulturního, sportovního a spolkového života. Opatření 1.2. osvětové a vzdělávací aktivity. O podpoře zemědělců svědčí oblast rozvoje: Region podporující drobné a střední podnikání, Opatření 3.2. Podpora podnikání v zemědělství.
strana 34
Tento Strategický plán byl schválen Plénem MAS Brdy-Vltava dne 20.12.2007.
