Strategický plán hlavního města Prahy, aktualizace 2016

Strategický plán hlavního města Prahy, aktualizace 2016

Posouzení vlivu na ve ejné zdraví

Zadavatel: Adresa:

AF-CITYPLAN s.r.o. Magistrů 1275/13 140 00 Praha 4

Zpracovatel:

RNDr. Marcela Zambojová Držitelka osv dčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na ve ejné zdraví ud leného MZ ČR, číslo jednací: OVZ-300-18.5.06/23562, prodloužení č.j. MZDR 19955/2016 2/OVZ ze dne 18.3.2016. Po adové číslo osv dčení: 1/2006, prodloužení 2/2016

Adresa: Mobil: E-mail:

Datum zhotovení:

Hruškovská ŘŘŘ, 190 12 Praha 9 606 503 710 [email protected] srpen 2016

Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016

srpen 2016


strana 2 z 49

OBSAH 1

Úvod

3

2

Cílová populace

3

3 3.1 3.2 3.3 3.4

Determinanty zdraví a zhodnocení jejich vlivu na veřejné zdraví Socioekonomické determinanty zdraví Kvalita ovzduší Hluk Další determinanty

6 7 16 28 43

4

Závěr

44

5

Seznam zkratek

49

6

Podklady a literatura

49

1


srpen 2016


strana 3 z 49

Úvod

V rámci tohoto posouzení vlivu na ve ejné zdraví (Health Impact Assessment = HIA) bylo provedeno hodnocení Aktualizace Strategického plánu hlavního m sta Prahy. Jedná se tedy o součást strategického posuzování vlivů na životní prost edí Ědále také SEAě, které se ídí zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve zn ní pozd jších p edpisů a Sm rnicí 2001/42/ES. Cílem posuzování vlivů na ve ejné zdraví v rámci SEA je minimalizace negativních dopadů nových koncepcí Ěstrategií, politik, plánů, programůě na životní prost edí a zdraví a zavedení zdraví upevňujících a zdraví zlepšujících opat ení do praxe. P i p íprav HIA je doporučováno postupovat stejn jako u environmentálního hodnocení podle této osnovy:  identifikace možných vlivů a dopadů na zdraví a jeho determinanty včetn zajišt ní informací o t chto vlivech;  objasn ní strategických témat a zájmů stanovených v hodnocené koncepci;  stanovení časového prostoru nezbytného k vedení individuálních jednání, včetn p ípravy takových jednání a zvážení možnosti racionalizace či redukce t chto jednání;  posouzení možné integrace faktorů životního prost edí a determinant zdraví do sektorov specifického rozhodování, rozvaha a p íprava jasných, p ijatelných a v diskusi obhajitelných návrhů na zm ny a dopln ní posuzované koncepce  HIA je praktický p ístup použitý k ov ení pravd podobného zdravotního efektu u politiky, programu nebo projektu na zdraví populace, zejména v p ípad zranitelných nebo znevýhodn ných skupin. Doporučení je p edkládáno t m, kte í rozhodují a investorům s cílem maximalizace pozitivních efektů návrhu koncepce nebo projektu na zdraví a minimalizace efektu negativního. Pojem zdraví je možno vnímat různ . B žn vnímáme nemocného člov ka jako osobu, jejíž nemoci byla p i čena diagnóza. Podle WHO je však t eba chápat zdraví obecn ji, a to tak, že „zdraví člov ka je stav fyzické, psychické a sociální pohody, zdraví tedy není jen absence nemoci“. Ve ejné zdraví je definováno v českém zákon č. 25Ř/2000 Sb. v platném zn ní takto: Ve ejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem p írodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Environmentální zdraví je součást ve ejného zdraví související s podmínkami a riziky životního prost edí, které mohou mít nebo skutečn mají efekt na lidské zdraví, a to jak p ímo, tak nep ímo. Zahrnuje ochranu dobrého zdraví, rozvoj estetických, sociálních a ekonomických hodnot a pohody a prevenci nemocí a poran ní rozvojem pozitivních faktorů a redukcí potenciálního nebezpečí, a to fyzikálního, biologického i chemického a radiologického.

2

Cílová populace

Hlavní m sto Praha tvo í kraj s druhým nejvyšším počtem obyvatel Ě1 259 079 obyvatel 2 k 31.12.2014ě za krajem St edočeským, p ičemž svojí rozlohou 496 km je zároveň nejmenším krajem ČR. V relativních číslech se dá uvést, že na 0,63 % rozlohy republiky žije tém 12 % obyvatelstva České republiky. Podle statistické ročenky krajů ĚČSÚě žilo v Hlavním m st Praze k 31.12.2014: 1 259 079 obyvatel, z toho 648 703 žen (51,5 %) a 610 376 mužů (48,5 %). Proti p edcházejícímu roku došlo k nárůstu poštu obyvatel o 15Ř7Ř osob.


srpen 2016


strana 4 z 49

Detailn jší informace o obyvatelstvu zve ejn né v současné dob na stránkách Českého statistického ú adu se týkají údajů za rok 2013. V ková struktura obyvatel Hlavního m sta Prahy se m ní pouze nepatrn . V roce 2013 byl podíl d tí ve v ku 0–14 let 14,1 %, podíl obyvatel starších 65 let 1Ř,1 % a index stá í tj. počet osob starších 65 let na 100 d tí do 14 let, dosahoval hodnoty 12Ř,3. V porovnání s ČR je v Praze vyšší podíl staršího obyvatelstva a naopak nižší zastoupení d tí Ěindex stá í v ČR 115,7ě. Počet živ narozených d tí se v Hlavním m st Praze a v celé České republice proti roku 2012 mírn snížil. V roce 2013 se v Praze narodilo živ 13 Ř67 d tí a úhrnná plodnost dosáhla hodnoty 1,4 dít te. V roce 2013 dále, i když mén výrazn než v p edchozích letech, pokračoval trend posunu mate ství do pozd jšího v ku. Tomu odpovídá i skutečnost, že více než 70,2 % d tí se v roce 2013 narodilo matkám starším 30 let. V roce 2013 se v hlavním m st Praze narodilo 13 867 d tí Ěživ narozeníě a zem elo 12149 obyvatel (z toho 10100 osob starších 65 let a 2010 osob ve v ku 15 až 64 letě. V relativních číslech se jedná o 11,1 živ narozených na 1000 obyvatel a 9,8 zem elých na 1000 obyvatel. Tento údaj relativní úmrtnosti (9,8) je oproti údaji za Českou republiku, který činí 10,6 zem elých na 1000 obyvatel ve stejném roce 2013, p ízniv jší. V hl.m. Praze se narodilo o 1718 d tí více než lidí zem elo. V následujících grafech je srovnání úmrtnosti podle p íčin smrti v hlavním m st Praze a v celé ČR. Údaje použité v následujících grafech jsou p evzaty z Demografických ročenek krajů a České republiky Českého statistického ú adu.


srpen 2016


strana 5 z 49

V roce 2014 zem elo v hlavním m st Praze celkem 12 118 obyvatel. Nejčast jší p íčinou úmrtí v tomto kraji (45 %) jsou podobn jako v celorepublikovém prům ru (46 %) nemoci ob hové soustavy Ěinfarkt myokardu, ischemické choroby, cévní nemoci mozku aj.ě. Podíl zhoubných novotvarů v p íčinách úmrtí na úrovni 27,3 % byl v hl. m. Praze v roce 2014 mírn vyšší než celorepublikový prům r, který činí 26,1 %. Struktura p íčin smrti v krajích se dlouhodob významn ji nem ní. St ení délka života Ětj. nad je dožití p i narozeníě v hlavním m st Praze a její srovnání s celorepublikovým prům rem je p edm tem následující tabulky. Údaje jsou p evzaty ze Zdravotnické ročenky České republiky za rok 2013 Ěv dob zpracování této studie nebyla ročenka za rok 2014 ješt zve ejn naě. Tab. 1 St ední délka života p i narození v letech 2012 – 2013 ĚÚZIS, zdravotnická ročenka 2013) v jednotlivých krajích prům r za ČR hl. m. Praha

muži

ženy

73,04 až 77,32 75,23 77,32

79,00 až 82,08 81,13 82,08

St ední délka života mužů i žen Ěnad je na dožití p i narozeníě je v hlavním m st Praze nejen nad prům rem celé České republiky, ale jedná se o nevyšší prům r v rámci všech krajů ČR. Naopak nejnižší údaj st ední délky života mužů i žen vykazuje kraj Ústecký a druhý nejnižší kraj Moravskoslezský. Naopak druhý nejvyšší údaj vykazují v p ípad mužů shodn kraj Královéhradecký a Vysočina, v p ípad žen kraj Jihomoravský s prům rem Ř1,ŘŘ let.. Obecn t i kraje na posledních místech jsou v p ípad žen i mužů kraj Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský. Je však nutné si uv domit, že ukazatele zdravotního stavu celkov ukazují vliv genetické dispozice, životního stylu vázaného často k zam stnání, potencující vliv životního prost edí, historii profesní i osobní. Ukazují také dále na účinnost primární, sekundární či terciární prevence. To lze demonstrovat nap . na kraji Karlovarském, který tak s nep íznivými zdravotními ukazateli pat í ke krajům s relativn nejmén zatíženým ovzduším.

3


srpen 2016


strana 6 z 49

Determinanty zdraví a zhodnocení jejich vlivu na veřejné zdraví

Pojem „determinanta“, se kterým se v rámci strategického posuzování vlivů na ve ejné zdraví pracuje, označuje faktory ovlivňující zdraví (potažmo životní prost edí). Zdravotní determinanty p edstavují základní potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jsou to kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prost edí, které populaci obklopují. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnit komunit, které mohou zlepšovat, nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a p ístup ke zdravotním službám a obecné sociáln -ekonomické, kulturní a environmentální podmínky. Determinanty tedy mohou působit na zdraví p ímo i zprost edkovan . Zdraví jedince a populace je odrazem t lesné a duševní kondice jedince, na které se podílí vliv biologických faktorů - vnit ní genetické výbavy jedince a podmínek prost edí. Z hlediska podmínek prost edí se uplatňují p edevším:  životní a pracovní prost edí - stav a kvalita životního, pracovního a obytného prost edí,  postoje a chování lidí k vlastnímu zdraví - životní styl Ěpohybové aktivity, rekreace, stravovací návyky, zvládání stresu, rizikové chování: nepoužívání ochranných prost edků a ochranných pracovních pomůcek, kou ení, konzumace alkoholu, drog, nep im ené slun ní apod.ě,  sociální a ekonomické faktory Ěvýše p íjmu, zam stnanost/nezam stnanost, míra dosaženého vzd lání, kvalita bydlení...ě  systém péče o zdraví - zdravotnické služby Ěresp. jejich kvalita, dostupnost, organizaceě. Z hlediska životního a pracovního prost edí se uplatňují faktory chemické Ěchemické látky v různých médiích - vzduch, voda, půda, potraviny…ě, fyzikální Ěnap . hluk, vibrace, zá eníě a biologické Ěinfekční agens…ě. N které faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, které mohou být často vzájemn podmín ny. Podle odhadů odborníků Státního zdravotního ústavu ovlivňují zdravotní stav p edevším faktory způsobu života Ěz 50 - 60 %ě, zatímco životní a pracovní prost edí zodpovídá za zdravotní stav p ibližn z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také p ibližn z 20 %. Strategický plán, tak jak byl zadán a vytvo en, je východiskem pro všechny rozvojové a zm nové aktivity m sta. Plán stanovuje vizi a základní sm ry, kterými se má Praha vydat, a rozpracovává strukturu strategických cílů. Ze Strategického plánu budou vycházet budoucí projekty, které by m sto do roku 2030 m lo realizovat. Strategický plán hlavního m sta Prahy se v rámci celého svého procesu po ízení a implementace skládá ze t í základních celků, kterými jsou analytická část Strategického plánu, návrhová část Strategického plánu a implementační část Strategického plánu. Analytickou část zpracovalo šest expertních skupin, zabývajících se vytipovanými klíčovými tématy rozvoje m sta: 1. Sociální soudržností, 2. Kulturou a kreativitou, 3. Ekonomickým rozvojem, 4. Technickou a dopravní infrastrukturou, 5. Prost edím m sta a 6. Správou m sta. Na základ hlavních analytických zjišt ní bylo definováno p t priorit ĚProsperita, Občanská společnost, Autentické m sto, Sociální soudržnost a M sto a krajinaě, které utvá ejí koncepční východisko pro t i rozvojové sm ry – Soudržná a zdravá metropole, Prosperující a kreativní metropole a Dob e spravovaná metropole. P estože je návrhová část Strategického plánu koncipována jako strategický rámec, používáme v českém kontextu ustálený pojem Strategický plán. Návrhová část Strategického plánu se skládá z p ti knih a p ti samostatných grafických p íloh. Úvodní kniha je rozd lena do p ti bloků. První blok se zam uje na vizi, druhý blok na p t priorit


srpen 2016


strana 7 z 49

Strategického plánu, t etí blok se zabývá mezinárodním, národním a pražským kontextem, čtvrtý blok je v nován procesům strategického ízení, vzniku a implementaci a pátý blok popisuje strukturu a kompozici dokumentu. Celá první kniha je uspo ádána sm rem od nejobecn jšího ke konkrétnímu a p ibližuje Strategický plán jako celek. Po Úvodní knize následují t i jednotlivé knihy sm rů: Soudržná a zdravá metropole, Prosperující a kreativní metropole a Dob e spravovaná metropole. Tyto t i knihy sm rů jsou obsahovým jádrem návrhové části Strategického plánu a jsou hierarchicky strukturovány tak, aby splňovaly požadavky strategického ízení a mohla na n být navázána následná implementace. Soudržná a zdravá metropole se zam uje na lidi a prostor m sta, Prosperující a kreativní metropole zam ená na podnikání, inovace, vzd lání a kulturu a Dob e spravovaná metropole se zabývá správou m sta a bezpečností. Každý sm r se dále v tví na strategické cíle, oblasti a opat ení. Celá struktura je ukončena p íklady aktivit, které uvád jí možné naplňování jednotlivých opat ení, ale nejsou kompletním výčtem a zám rn ponechávají prostor pro to, aby s postupujícím časem mohly být za azovány aktivity nové, které budou lépe odpovídat na aktuální pot eby. V poslední knize Dodatky jsou uvedeny vznesené p ipomínky z procesu projednávání dokumentu včetn způsobu jejich vypo ádání. Toto posouzení vlivu na ve ejné zdraví je zam eno na zhodnocení vlivu aktualizovaného strategického plánu hlavního m sta Prahy na jednotlivé determinanty, tj. faktory ovlivňující zdraví, kterými jsou p edevším kvalita ovzduší a hluková situace, ale i determinanty sociální. Význam pro hodnocení tedy hrají p edevším jednotlivé elementy návrhové části Strategického plánu – sm ry, strategické cíle, opat ení a p íklady aktivit sloužící k napln ní vytyčené vize jakožto p edstavy Prahy v roce 2030 jakožto krásného m sta pro život i podnikání.

3.1

Socioekonomické determinanty zdraví

Každý osmý občan České republiky bydlí p ímo v Praze, každý šestý občan v aktivním v ku pracuje v Praze a každý pátý český občan žije v Pražské metropolitní oblasti.

V následující tabulce je uvedeno srovnání obecné míry nezam stnanosti Ěpodíl počtu nezam stnaných osob na celkové pracovní síle, tj. na počtu všech zam stnaných a nezam stnanýchě v hlavním m st Praze ve srovnání s daty celorepublikovými. Tab. 2 Obecná míra nezam stnanosti v letech 2008 –2012 ĚČSÚ, 2013) v jednotlivých krajích prům r za ČR hl. m. Praha

2010

2011

2012

2013

2014

3,8 – 11,2 7,3 3,8

3,6 – 9,8 6,7 3,6

3,1 – 10,8 7,0 3,1

3,1 – 10,2 7,0 3,1

2,5 – 9,0 6,1 2,5

Poté, co obecná míra nezam stnanosti v roce 200Ř klesla v rámci časové ady 2000–2014 na své minimum Ě1,9 %), v letech 2009 a 2010 se zvýšila a od roku 2011 vykazuje klesající tendenci. Z mezikrajského srovnání vyplývá, hl. m. Praha má nejnižší obecnou míru nezam stnanosti ze všech krajů, na druhém míst je kraj St edočeský a Plzeňský. Naopak nejvyšší obecnou míru nezam stnanosti vykazuje kraj Karlovarský následovaný krajem Moravskoslezským a Ústeckým. Charakteristickým rysem pražského trhu práce je podprům rná míra nezam stnanosti. Praha si dlouhodob drží nejnižší úroveň nezam stnanosti v rámci ČR. Z hlediska ekonomiky má hl. m. Praha zcela výsadní postavení v rámci ČR. Je hospodá ským centrem


srpen 2016


strana 8 z 49

státu i st ediskem pro zprost edkování vlivů nadnárodních hospodá ských vztahů na celém území státu. Ekonomický výkon hl. m. Prahy vytvá í stabiln kolem čtvrtiny celostátního hrubého domácího produktu ĚHDPě. Tento podíl byl v posledních n kolika letech vyšší než 25 %. V letech 2011 a 2012 však klesl pod 25 % Ěv r. 2012 byl 24,7 %ě. Ekonomika regionu vyjád ená v HDP v b žných cenách v roce 2012 poklesla. V roce 2012 byl zaznamenán meziroční pokles o 2,5 %. tj. o 24,2 miliard Kč. Hodnota ukazatele se tak dostala na úroveň roku 200ř. Obdobn se vyvíjel HDP v republikovém prům ru. HDP v p epočtu na 1 obyvatele v Praze trvale vysoko p ekračuje hodnotu v ČR Ěv roce 2012 to bylo 20Ř,5 % ve srovnání s celorepublikovou hodnotouě. Vyšší úroveň tvorby HDP je pro metropole typická. Je to ovlivn no celou adou faktorů. V Praze pracuje velká část mimopražských obyvatel, kte í zde vytvá í p idanou hodnotu, lokalizací a registrací sídel ekonomických subjektů ve m st , lokalizací zahraničních poboček nadnárodních firem, koncentrací centrálních orgánů ve ejného i privátního sektoru. Podle ukazatele čistého disponibilního důchodu domácností ĚČDDDě, tedy hodnoty, kterou má domácnost k dispozici pro úspory nebo spot ebu, však Praha p evyšuje republikový prům r mnohem mén Ě12ř,5 % prům ru ČDDD na obyvatele ČRě. Charakteristickým rysem vývoje pražské ekonomické základny po roce 1řŘř bylo posílení obslužné sféry a pokles podílu výrobních odv tví. Terciární odv tví Ěslužbyě p edstavují v Praze již od roku 2000 více než Ř0 % p idané hodnoty. V roce 2012 to bylo Ř4,0 %. Také míra zam stnanosti v této sfé e v Praze výrazn p ekračuje údaje ze všech regionů ČR. V roce 2001 pracovalo ve službách v Praze 77,7 % všech zam stnaných, v roce 2013 to bylo 7ř,7 %. Podíl výrobních odv tví na tvorb p idané hodnoty i zam stnanosti je v Praze výrazn nižší, než je celorepublikový prům r. Ve stavebnictví se projevil vliv krize. Praha je sice na vedoucí pozici co do objemu základní stavební výroby, která v roce 2013 p edstavovala 3Ř,5 % z celé ČR, meziročn však došlo ke snížení o 7,5 %. Op tovn v Praze došlo k poklesu počtu vydaných stavebních povolení, a to meziročn o 22,6 %. Počet dokončených bytů Ě3 Ř44 bytůě meziročn klesl o 4,5 % Významnou oblastí ekonomiky hlavního m sta je cestovní ruch. V roce 2013 se v hromadných ubytovacích za ízeních ubytovalo 5,ř milionů hostů, což je více než v roce 2012. Meziroční nárůst činil 3 %. Naprostou v tšinu návšt vníků Prahy, kte í se ubytovali v n kterém z hromadných ubytovacích za ízení, tvo í trvale turisté ze zahraničí, kte í zde p edstavují necelých ř0 % všech ubytovaných návšt vníků. Od roku 200ř se však podíl ubytovaných tuzemských hostů zvyšuje a v roce 2013 bylo domácích návšt vníků 14,4 % ze všech hostů pražských ubytovacích za ízení. Praha je také nejčast jším cílem tuzemských služebních cest.

Hodnoty hrubého domácího produktu v p epočtu na jednoho obyvatele v hlavním m st Praze a jeho srovnání s čísly za ostatní kraje jsou uvedeny následující tabulce. Tab. 3 Hrubý domácí produkt 2009 – 2013 v Kč/obyvatele ĚČeský statistický ú adě v jednotlivých krajích prům r za ČR Hl. m. Praha

2009

2010

2011

2012

2013

265 793(KV) až 763 959(Pha) 345 601 763 959

260 065(KV) až 771 773(Pha) 361 268 771 773

260 083(KV) až 768 173(Pha) 365 961 768 173

258 364(KV) až 762 956(Pha) 365 955 762 956

277 280 (KV) až 816 350(Pha) 388 771 816 350

Zdravotní stav obyvatelstva v zemích EU se stále zlepšuje. Zlepšení je však výrazn jší u skupin s vyšším sociáln -ekonomickým postavením a probíhá také rychlejším tempem. Rozdíly ve zdraví se tak stále prohlubují. Psychosociální determinanty zdraví zahrnují skupinu psychologických, sociálních, behaviorálních a kulturních prom nných ovlivňujících významn


srpen 2016


strana 9 z 49

vztahy mezi zdravím a nemocí. Pat í sem nap íklad otázky osobní pohody ve vztahu ke zdraví (well-beingě, psychické odolnosti Ěresilienceě, zvládání zát že a stresu, zranitelnosti Ěvulnerabilityě, dále otázky vlivu socioekonomického statusu ĚSESě na zdraví, kvality života, sociální opory Ěsocial supportě, nerovností ve zdraví Ěinequality in healthě a další. P estože, zdravotní rizika a zhoršený zdravotní stav se týká všech, nejen nejchudších skupin, existuje p ímý vztah mezi sociálněekonomickým statusem a zdravím. Nerovnosti ve zdraví a související sociální znevýhodn ní nejsou ve společnosti p irozené a nevyhnutelné. Různá míra morbidity a mortality v zemích EU je ovlivn ná i zdravotní a sociální úrovní jednotlivých zemí a politikou vlád. Ztráta zam stnání nebo pocit nejistoty a samotný strach ze ztráty zam stnání vede k psychickým problémům i k problémům fyzického zdraví. V současnosti rozlišujeme nezaměstnanost nedobrovolnou a dobrovolnou. Nedobrovolná nezam stnanost je spojena s velkou snahou práci najít a se strádáním p i nenacházení zam stnání. Dobrovolná nezam stnanost znamená neochotu osob k práci a snahu práci se vyhnout. Sociální problémy vycházejí z existenčních a finančních nedostatků, které jdou ruku v ruce s nedobrovolnou nezam stnaností. Dále důsledkem nezam stnanosti mohou být patologické jevy, a to alkoholismus, drogová závislost, gamblerství a také kriminalita. Ztrátou zam stnání jsou nejvíce ohroženy starší v kové skupiny se základním vzd láním a lidé p ed důchodem i osoby s onemocn ním, vedoucí k částečné invalidit . ada studií provedených v České republice potvrdila vztah mezi p íjmy, úrovní nezam stnanosti a pracovní neschopností, nemocností a úmrtností. Na úrovni krajů byl zjišt n na statisticky významné úrovni pozitivní vztah mezi nezam stnaností a mortalitou. Vzdělání je jednou ze základních determinant zdraví. U nás je prokázaný rozdíl 14 let v dožití mezi muži s nejnižším a nejvyšším dosaženým vzd láním. Ví se, že mezi vysokoškolačkami je o t etinu mén obézních než u žen se základním vzd láním. Ví se, že zran ní jsou čast jší u d tí, jejichž rodiče mají základní vzd lání, než u d tí s rodiči vysokoškoláky atp. Jeden z vn jších faktorů, které se uplatňují p i vzniku a prevenci nemocí, je výživa. Výživa lidí p ispívá k nerovnosti ve zdravotním stavu mezi sociálními t ídami, chudší lidé požívají potravu p evážn p edem zpracovanou, která je cenov dostupná, levn jší; lidé sociáln na vyšším míst žeb íčku preferují stravu čerstvou, avšak cenov dražší. P íčiny nezdravého způsobu stravování sociáln slabých skupin mohou vyplývat i z neznalosti zásad správné výživy a z nezájmu nejen z nemožnosti jejich dodržování pramenící z ekonomických důvodů. Ekonomické studie nap íklad prokázaly, že od roku 2000 do roku 2010, kdy díky ekonomické krizi klesl podíl výdajů domácností na potraviny a kdy domácnosti kupovaly levn jší a mén kvalitní potraviny, zároveň stoupl podíl občanů republiky s nadváhou a obezitou ze 45 % na 55 % , jak vyplývá z průzkumu VZP, který v záv ru roku 2010 v rámci kampan Žij zdrav provedla agentura STEM/MARK na vzorku 2065 lidí. U t chto lidí se dále významn čast ji vyskytuje diabetes a hypertenze a z nich vyplývající onemocn ní ob hové soustavy, které jsou v našich podmínkách nadále p evažující p íčinou smrti. P ejídání se uvádí také jako následek stresu, jenž je také součástí sociálních determinantů zdraví. Životní styl je další z determinant ovlivňující zdraví. Je prokázané, že bohatší a vzd lan jší část populace se zdrav ji stravuje, mén kou í, více se hýbe, je mén obézní a celkov má lepší


srpen 2016


strana 10 z 49

indikátory zdravotního stavu. V odborné literatu e se upozorňuje na chudobu, relativní deprivaci a sociální vyloučení, které mají hlavní vliv na zdraví a p edčasná úmrtí. Život v chudob dopadá velmi t žce na n které sociální skupiny nebo i jednotlivé osoby. T lesné postižení, nemoci, diskriminaci, rasismus, stigmatizaci, hostilitu a nezam stnanost můžeme označit za důvody sociálního vyloučení. Samotné prodlužování délky života souvisí s lepšími životními a pracovními podmínkami, sociálním rozvojem, zlepšováním zdravotní péče, s množstvím kvalitních léků a novými léčebnými metodami. Na druhou stranu tak vyvstává nová pot eba zajistit pokrytí specifických pot eb starých lidí Ězejména služby v sociální a zdravotní oblasti včetn terénních pracíě. Vzhledem k tomu, že posuzovaný strategický plán rozvoje je zpracován na úrovni metropolitní oblasti, jedná se dále také o jakýsi rámec, ze kterého je t eba vycházet na nižších úrovních p i navrhování konkrétních opat ení. Pro zajišt ní napln ní strategických cílů každého sm ru jsou definovány oblasti, jejichž podporou dojde mj. k ovlivn ní socioekonomických determinant ve ejného zdraví: STRATEGICKÝ SM R 1 – SOUDRŽNÁ A ZDRAVÁ METROPOLE Strategický sm r „Soudržná a zdravá metropole“ reaguje primárn na identifikovanou hrozbu nep ipravenosti m sta na demografické zm ny a hrozící zhoršení kvality života a fungování m sta. Napln ním strategických cílů vytyčených v rámci tohoto sm ru bude zajišt na schopnost Hl. m. Prahy flexibiln reagovat na probíhající demografické a společensko-ekonomické zm ny, jako je prodlužování délky života a růst počtu a podílu osob nad Ř0 let, zvyšování sociálních nerovností a s tím spojený nárůst počtu osob Ěpotenciáln ě ohrožených chudobou a bezdomovectvím či růst počtu cizinců aj. STRATEGICKÝ CÍL 1.1 SOUDRŽNÉ M STO Tento strategický cíl se zam uje na Ř oblastí: Aktivní a důstojné stárnutí, Podpora rodiny, Dostupné bydlení, Péče o zdraví, Integrace osob se zdravotním postižením, Sociální začleňování, Integrace cizinců a Územní soudržnost. Již z názvů oblastí k napln ní strategických cílů tohoto sm ru vyplývá, že se bude jednat o podporu aktivit majících pozitivní dopad na sociáln – ekonomické determinanty ve ejného zdraví: V oblasti strategického cíle „Aktivní a důstojné stárnutí“ lze vyzdvihnout konkrétn opat ení k realizaci investic do ve ejného prostoru a dostupnosti služeb v souvislosti se zvyšujícím se podílem seniorů ve společnosti. Jedná se konkrétn o dostupnost prost ednictvím MHD, zajišt ní bezbariérovosti ve ejného prostoru, dopravních prost edků, budov ú adů, zdravotnických za ízení, o podporu zdravotních a sociálních služeb k zajišt ní života osob se sníženou sob stačností v domácím prost edí, ale také vzhledem k růstu počtu seniorů o navyšování kapacit pobytových sociálních služeb. Dále lze uvést opat ení na využití potenciálu starší populace pro aktivní zapojení do komunitního i pracovního života, které je oboustrann prosp šné. Rozvoj pot ebné infrastruktury pro cílovou skupinu seniorů, osob handicapovaných, sociáln vyloučených či vyloučením ohrožených osob, zároveň podpo í nejen tyto cílové skupiny, ale umožní pečujícím, ekonomicky aktivním osobám setrvat na trhu práce. P ímý pozitivní vliv t chto opat ení na ve ejné zdraví je evidentní. Oblast „Podpora rodiny“ je zam ena, jak již z jejího názvu vyplývá, na vytvá ení p íznivého


srpen 2016


strana 11 z 49

prost edí a podmínek pro život rodin s d tmi, zejména podpora dostupnosti bydlení a péče o p edškolní d ti. Navrhovaná opat ení souvisejí s p edcházející oblastí a podporují zpomalení stárnutí populace m sta. Oblast „Dostupné bydlení“ je zam ena na zajišt ní pomoci sociáln či generačn ohroženým skupinám obyvatelstva získat dostupné a udržitelné bydlení. Jedná se o nap . o podporu opat ení k realizaci diferencované formy sociálního a dostupného bydlení v rámci b žné zástavby, vedení koncepční a aktivní m stské bytové politiky, odpov dné a efektivní spravování obecního bytového fondu. Vzhledem k tomu, že existuje p ímý vztah mezi sociáln ekonomickým statusem a zdravím, není pochyb, že podpora dostupného bydlení jakožto prevence vzniku bezdomovectví a s ním dále spojené rizikové chování, či obecn ovlivn ní životního stylu má p ímý pozitivní dopad na ve ejné zdraví. Oblast „Péče o zdraví“, jak již z jejího názvu vyplývá, má za cíl podpo it veškeré aktivity a opat ení na podporu ve ejného zdraví. Jedná se konkrétn o podporu dostupného, kvalitního a efektivního systému zdravotních služeb, podporu zdravého životního stylu s cílem p ispívat k ochran zdraví a podílet se na zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Konkrétn jsou ve Strategickém plánu uvedeny cíle jako správa M stské Ěmetropolitníě nemocnice, garance funkční sít léka ských pohotovostí a zdravotnické záchranné služby, podílení se na ešení deficitu kapacit dlouhodobé, následné a ošet ovatelské péče, podpora integrace zdravotních a sociálních služeb, jako jsou dlouhodobé, následné a ošet ovatelské, paliativní hospicové péče, podpora centre dušeného zdraví atp. Opat ení na zajišt ní dostupnosti a kvality zdravotní péče, zlepšení organizace zdravotnictví kraje není t eba blíže rozvád t. Jejich pozitivní vliv na kvalitu ve ejného zdraví je z ejmý. Z ízení sociálních a zdravotnických služeb a zlepšování jejich dostupnosti p edstavuje pozitivní působení na psychosociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví. Zejména dostupnost léka ské a odborné péče v ad p ípadů zachrání čí prodlouží život i jeho kvalitu. Stejn tak podpora výuky o rodičovství a zdravém životním stylu, včetn výuky v oblasti t hotenství, porodu a péče o dít na všech stupních škol, osv ta v oblasti zdravého t hotenství včetn prekoncepční p ípravy párů jsou z hlediska vlivu na ve ejné zdraví jist pozitivní. Nemén p ínosná jsou v rámci této oblasti definovaná opat ení k podpo e zdravého životního stylu a prevenci rizikového chování. Jedná se o posilování aktivního postoje lidí k vlastnímu zdraví a vytvá ení zdravého prost edí včetn dostatečné pozornosti sociáln ekonomickým faktorům majícím p ímý vliv na zdraví, jako je chudoba, sociální vyloučení, nezam stnanost, nevyhovující bydlení atp.ě. Konkrétn lze uvést podporu aktivit jako je pravidelné vzd lávání v oblasti prevence rizikového chování zejména ve školách, podpora zam stnaneckých benefitů v oblasti zdravotní prevence Ěcvičení, masáže…ě. Podpora programů prevence rizikového chování, jako nap . protidrogová prevence, prevence gamblerství, má za cíl p edcházet narušení zdraví nejen osob, které jsou jejich nositeli, ale následn i ochranu zdraví osob v jejich okolí. K významným opat ením na podporu ve ejného zdraví pat í v této oblasti cílená dotační podpora provozu kvalitních sportovních za ízení s finančn náročných, ale úsporným provozem v majetku m stských částí. Sportovní aktivity jakožto součást zdravotní prevence souvisejí se zdravým růstem, prevencí obezity, rehabilitací, bojem s civilizačními chorobami, prodloužením aktivního života atd. Oblast „Integrace osob se zdravotním postižením“ je op t zam ena na podporu zdravého životního stylu osob se zdravotním postižení formou podpory jejich aktivity, která je následn p ínosná i vzájemn . Jedná se nejen o vytvá ení bezbariérového prost edí, ale také institucionálního zajišt ní, zvýšení otev enosti a flexibility pracovního trhu, finanční podpora


srpen 2016


strana 12 z 49

neziskových organizací zam ených na integraci t chto osob, osv tová práce, vzd lávání ú edníků aj. Podpůrná opat ení v rámci další oblasti, kterou je „Sociální začleňování“ jsou z hlediska ve ejného zdraví p ínosná zejména ve snižování nezam stnanosti a zranitelnosti, zvýšení jejich socioekonomického statutu a tím kvality života a osobní pohody osob t chto cílových skupin obyvatelstva. Jedná se dále také o eliminaci následných patologických jevů u osob sociáln vyloučených jako je alkoholismus, drogová závislost, gamblerství a také kriminalita. Jedná se o podporu aktivit k prevenci ztráty bydlení aktivní terénní prací a poradenstvím, vytvo ení jednotného evidenčního systému lidí bez domova s cílem dotační podpory zdravotní a ošet ovatelské péče, zvyšování kapacit a zkvalitňování služeb a za ízení pro lidi bez domova či nacházející se v krizi Ědenní centra v kombinaci s hygienickým zázemím, bezprahová a nízkoprahová centra, azylové domyě, integrace lidí bez domova do obvyklého způsobu života, osv ta u majoritní společnosti a další. Podpora v další oblasti, kterou je „Integrace cizinců“ je zam ená na opat ení na integraci prost ednictvím vzd lávání d tí i dosp lých, institucionální podporou služeb pro cizince a zapojením majority do integračního procesu. Integraci cizinců je z hlediska vlivů na ve ejné zdraví možné chápat jako prevenci rizik vyplývajících z p ípadného následného sociálního vyloučení a souvisí tak p ímo s p edchozí oblastí „Sociálního začleňování“. Oblast „Územní soudržnost“ je zam ena na zachování sociální otev enosti a prostupnosti a územní soudržnosti m sta. Jedná se p edevším o podporu opat ení k zabrán ní vzniku segregovaných a separovaných lokalit se sociálním vyloučením, etnickými enklávami či naopak gated communities. Opat ení a jejich dopady na ve ejné zdraví se do značné míry prolínají s výše uvedenými opat eními uvedenými v rámci oblastí Sociální začleňování a Integrace cizinců. STRATEGICKÝ CÍL 1.2 KOMUNITNÍ ŽIVOT Tento strategický cíl se zam uje na 3 oblasti: Podpora místních komunit, Zázemí pro kulturní a sportovní komunitní aktivity a Dův ra ke správ . Oblast „Podpora místních komunit“ je zam ena na podporu rozvoje komunitních center jako zázemí pro setkávání, posilování mezigeneračních vztahů a spolupráci. Identifikace obyvatel s svým m stem zvyšuje osobní pohodu p átelským prost edím, oboustrann prosp šná je také aktivizace seniorů vedoucí k prevenci jejich sociálního vyloučení. Jedná se op t o pozitivní dopad na sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví. Podpora sportovních a kulturních aktivit v rámci této oblasti „Zázemí pro kulturní a sportovní komunitní aktivity“ nap . p ípravou a realizací programu spolupráce škol a místních kulturn komunitních aktérů Ěsdílení prostorů mimo učební hodiny, dobudování fyzické infrastruktury škol aj.) je spojena s podporou zdravého životního stylu. STRATEGICKÝ CÍL 1.3 ŽIVOT VE M ST V rámci tohoto strategického cíle je v nována pozornost 5 oblastem: M sto krátkých vzdáleností, Kulturní d dictví, Ve ejná prostranství m sta, Kvalita života ve m st a M stská a p ím stská krajina. Z hlediska ovlivn ní sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví lze v rámci tohoto strategického cíle vyzdvihnout nap . péči o kulturní a historické d dictví, která je nezbytná mj. pro udržení atraktivity m sta z hlediska cestovního ruchu. Je t eba si uv domit, že cestovní ruch je významným ekonomickým sektorem m sta, na kterém jeho občané participují. Ekonomická síla obyvatelstva dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Ekonomický rozvoj má významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických


srpen 2016


strana 13 z 49

determinant – socioekonomického statusu, p ičemž rozvoj tohoto sektoru ekonomiky není zároveň natolik spojen s negativním ovlivn ním kvality složek ŽP Ěnap . ovzduší, voda, hlukě jako je tomu nap . u průmyslu, zem d lství. V ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. STRATEGICKÝ CÍL 1.4 ZDRAVÉ M STO Tento strategický cíl se zam uje na 4 oblasti: Zelená infrastruktura, Ovzduší a hluk, M stské zem d lství, Venkovní aktivity. Vyjmenované oblasti naznačují, že v rámci podpory dojde k ovlivn ní p edevším níže uvedených determinant ve ejného zdraví jako je ovzduší či hluk. V této kapitole posuzující dopad na sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví lze vyzdvihnout nap . podporu obnovy historické cestní sít s nezpevn ným povrchem a její doprovodnou vegetací umožňující p ší průchod krajinou a obecn zlepšení podmínek pro p ší a cyklisty, což následn zvyšuje zdravý životní styl obyvatelstva tímto způsobem mobility. Ke zdravému životnímu stylu mohou p isp t dále také oblasti podpory p ím stského a m stského zem d lství formou farmá ských trhů zam ených na distribuci místních potravin, či podpora ekologického způsobu p stování plodin či chovu zví at určených pro samozásobování či lokální zásobování zdravými potravinami. V neposlední ad bude mít pozitivní vliv na rozvoj zdravého životního stylu podpora venkovních volnočasových aktivit obyvatel vytvá ením vhodných podmínek, jako je zp ístupn ní rekreačních tras s prvky rozvíjející fyzické dovednosti, rozší ení nabídky sportovn -rekreačních areálů v p írodním prost edí či založení areálu zam eného na p írodn poznávací a pohybov vzd lávací aktivity uvedené v návrhové části posuzovaného Strategického plánu. STRATEGICKÝ CÍL 1.5 UDRŽITELNÁ MOBILITA Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Preferování ve ejné dopravy, Rozvoj kolejové dopravy, Kvalita ve ejných prostranství, Nová propojení, Elektromobilita. Opat ení navržená v rámci tohoto strategického cíle mají pozitivní vliv p edevším na níže hodnocené determinanty ve ejného zdraví jako je kvalita ovzduší či hluk. V souvislosti se sociáln ekonomickými determinantami lze uvést, že dobrá dopravní dostupnost, komfort ve ejné dopravy a vysoká kvalita ve ejných prostranství p ispívá obecn ke spokojenosti obyvatel. Podle WHO je t eba chápat zdraví obecn ji a to jako stav fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli jen jako absenci nemoci. Podporované zvýšení podílu p ší a cyklistické dopravy Ěnap . doplňkové služby úschovy jízdních kol systému B+R u železničních zastávek „Eska“ i jinde, systém bike sparing, vytvo ení nových bezbariérových a bezpečných tras a prostorů pro chůzi i jízdu na kole) p ispívá k rozvoji zdravého životního stylu zahrnujícího fyzické aktivity obyvatel jakožto pozitivní determinanty ve ejného zdraví. Na základ statistických údajů o úmrtnosti a nemocnosti v závislosti na socioekonomických determinantách lze vyzdvihnout tato opat ení jako podporu zdravého životního stylu, zejména sportu.

STRATEGICKÝ SM R 2 – PROSPERUJÍCÍ A KREATIVNÍ EVROPSKÁ METROPOLE Druhý strategický sm r „Prosperující a kreativní evropská metropole“ cílí na prosperitu a konkurenceschopnost m sta v nejširším slova smyslu, na posílení role a pozice Prahy v Evrop i ve sv t .


srpen 2016


strana 14 z 49

STRATEGICKÝ CÍL 2.1 VÝZNAMNÝ REGION Cíl Významný region je zam en na roli Prahy jakožto kulturního místa p íznivého pro život i podnikání. Tento strategický cíl se zam uje na 3 oblasti: Mezinárodní centrum, Centrum investic a Zahraniční dostupnost. Podpora aktivit v rámci tohoto cíle, jako je rozvíjení mezinárodního významu m sta jako centra mezinárodních aktivit nap . podporou významných mezinárodních kongresů a veletrhů či konání významných politicko-ekonomických jednání a summitů, podporou p ilákání významných subjektů z vybraných odv tví Ězejm. oborů vázaných na v dy o živé p írod , kreativních oborů, nových technologiíě, podporou investorů povede mj. ke zvýšení podílu osob zam stnaných v odv tvích s vysokou p idanou hodnotou Ěinformační a komunikační činnosti; profesní, v decké a technické činnosti; pen žnictví a pojišťovnictví). Z hlediska sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví se jedná op t o pozitivní vliv, v ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití.

STRATEGICKÝ CÍL 2.2 PODNIKÁNÍ A INOVACE V rámci tohoto strategického cíle je v nována pozornost dv ma oblastem: Inovace pro rozvoj a Podnikatelské prost edí. M sto proto podpo í kreativitu a podnikavost a bude posilovat rozvoj pestrého a diverzifikovaného podnikatelského prost edí, které má pozitivní vliv na oživení m stského prostoru a lokálních center. Malé firmy podporují komunitní rozvoj a spoluvytvá ejí identitu m sta, která je atraktivní a stimuluje nov p íchozí obyvatele. Z hlediska ovlivn ní ve ejného zdraví je t eba si uv domit, že péčí o podnikatelské prost edí lze docílit zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích a zvýšit míru podnikání ve m st a jeho úsp šnost. Jedná se o podporu opat ení, která napomáhají prost edí, ve kterém je omezena nezam stnanost a posílen sociáln ekonomický status obyvatel. Nezam stnanost má p ímý vliv na sociální a p edevším psychickou složku ve ejného zdraví vyplývající z uspokojení seberealizačních pot eb obyvatel, zajišt ní pot ebných finančních prost edků. Ekonomická síla dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Ekonomický rozvoj má významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu. Vliv ekonomického rozvoje na další determinanty jako je nap . kvalita ovzduší či hluková situace je popsán níže u hodnocení t chto determinant.

STRATEGICKÝ CÍL 2.3 KULTURNÍ ZNAČKA Tento strategický cíl se zam uje na 7 oblastí: Kreativní metropole, Kulturní inovace a instituce, Správa kultury, Kultura ve ve ejném prostoru, Kulturní turismus, Financování kultury, Péče o památky. Podporované oblasti v rámci tohoto cíle nemají logicky tak výrazný vliv na sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví jako oblasti podporované v rámci cílů nap . „Soudržné m sto“ či „Komunitní život“, avšak uvést lze op t pozitivní dopad na turistický ruch jakožto ekonomický sektor m sta, či možnost využití kulturní nabídky pro trávení volného času samotných obyvatel m st a zvyšování tím kvality života ve m st . Jak je již výše uvedeno, cestovní ruch je významným ekonomickým sektorem m sta, na kterém jeho občané participují. Ekonomická síla obyvatelstva dále umožňuje rozvoj zdravého životního


srpen 2016


strana 15 z 49

stylu, způsobu trávení volného času atp. Ekonomický rozvoj má významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, p ičemž rozvoj tohoto sektoru ekonomiky není zároveň natolik spojen s negativním ovlivn ním kvality složek ŽP Ěnap . ovzduší, voda, hlukě jako je tomu nap . u průmyslu, zem d lství. Pozitivní ekonomický dopad může mít i snižování bariér užívání ve ejného prostoru pro filmový průmysl. STRATEGICKÝ CÍL 2.4 VZD LÁVÁNÍ Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Dostatečná infrastruktura, Kvalita vzd lávání, Prevence a inkluze, Celoživotní vzd lávání, Potenciál vysokých škol. Jedná se zde o orientaci m sta na všestrannou podporu vzd lávání, at již to je podpora dostatečné infrastruktury Ěp izpůsobit kapacity mate ských škol demografickému vývojiě, podpora zvyšování kvality vzd lávání Ěpodpora zavád ní moderních výukových metod, zkvalitn ní výuky cizích jazyků na všech stupních vzd lávání, podpora technického a odborného vzd lávání, důraz na digitální gramotnost, podpora alternativního vzd láváníě nebo snaha p edcházet výskytu rizikových a patologických jevů a zlepšovat sociální klima ve vzd lávání Ěsnižování nerovnosti ve vzd lávání ajě. Významná je též podpora celoživotního vzd lávání Uvedené oblasti podpory mají pozitivní vliv na socioekonomické determinanty ve ejného zdraví na n kolika úrovních. Rozvoj vzd lání na jedné stran zvýší konkurenceschopnost dotčených obyvatel, jejich uplatn ní na trhu práce a tím jejich ekonomické postavení. V ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. Dále samotné vzd lání je spojeno s uplatňování zdraví prosp šného životního stylu. Jak je výše uvedeno nap . muži s vysokoškolským vzd láním se dožívají v prům ru až o 14 let více oproti mužům s nejnižším vzd láním. Provázanost výše a kvality vzd lání a zdraví obyvatel je prokázána. STRATEGICKÝ SM R 3 – DOB E SPRAVOVANÁ METROPOLE T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta s dopadem na všechny aktéry rozvoje uvnit i vn . Vytyčené strategické cíle se týkají koncepčního plánování v regionálních souvislostech, strategického ízení, dův ryhodné správy m sta a šetrného nakládání se zdroji a územím, i zvyšování odolnosti a bezpečnosti fungování systémů m sta nejen v krizových situacích. V rámci tohoto sm ru jsou vytyčeny tedy následující 3 strategické cíle: Aktivní role m sta Dův ryhodná správa Odolnost a bezpečnost Naplňování cílů tohoto strategického sm ru úzce souvisí se všemi výše uvedenými podporami vzhledem k tomu, že se jedná v podstat o posílení účinného prosazování všech uvedených podpor aktivní rolí m sta a dův ryhodnou správou. V rámci oblasti podpory „Koncentrace investic“ lze nap . z hlediska ovlivn ní sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví vyzdvihnout nap .: - plánování investic do sociální infrastruktury s využitím „pákování“ - navýšení ve ejných prost edků o soukromé, nap . p i výstavb sociálních bytů a bydlení pro seniory, obnov škol z izovaných hl. m. Prahy a m stskými částmi, apod. - plánování investic do bezpečnostního systému a funkční technické infrastruktury Ěnap . investice v oblasti IZS a zajišt ní bezpečných dodávek vody a energií včetn komplexního ešení navazujících aktivit na ÚČOVě - plánování investic do dopravní infrastruktury v souladu s metropolitními územními prioritami -


srpen 2016


strana 16 z 49

dokončení M stského okruhu pro ochranu kompaktního m sta, Radlická radiála Ěomezení V-Z tranzitu Prahou 5, 2 a 3ě, metro D Ěomezení IAD v JV sektoru Prahyě, systémy Park and Ride Pozitivní dopad lze jist očekávat v p ípad dosažení zapojení ve ejnosti do správy, což povede nap . ke zvýšení počtu realizovaných projektů s participací místních komunit, dosažení shody na zám rech m sta prost ednictvím informování, komunikace a zapojování aktérů a obyvatel m sta atp. Ze všech oblastí podpory definovaných v rámci naplňování strategických cílů v rámci tohoto strategického sm ru bude mít nejv tší pozitivní vliv na sociáln -ekonomické determinanty ve ejného zdraví oblast „Udržitelný rozvoj a šetrnost“, v rámci které je v nována pozornost podo e tzv. Smart life, neboli dob e žít ve m st . Jedná se podporu opat ení propagující zdravý životní styl obyvatel a politiku preference kvality života a posilování systémů sociální, ekologické a ekonomické infrastruktury m sta. Zám rem m sta bude podpora kruhové ekonomiky hospoda ení s potravinovými zdroji, vytipování oblastí, ve kterých bude rozvíjena politika sdílení se zam ením na budování firemní kultury, zdravotní osv ta ve vztahu ke správné výživ , podpora naplňování výživových doporučení a norem pro školní stravování. Všechny uvedené aktivity jsou v souladu s pozitivním vlivem na socioekonomické determinanty ve ejného zdraví

3.2

Kvalita ovzduší

V zákon 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, jsou uvedeny hodnoty imisních limitů vyhlášených na ochranu zdraví lidí. Jedná se o imisní limity pro oxid si ičitý Ědenní a hodinové maximumě, oxid dusičitý Ěhodinové maximum a roční prům rě, oxid uhelnatý Ěosmihodinové maximumě, suspendované částice PM10 Ědenní maximum a roční prům rě, troposférický ozon Ěosmihodinové maximumě a pro roční prům r benzenu, benzo-a-pyrenu, olova, arsenu, kadmia a niklu. P i hodnocení stávající úrovn znečišt ní v zájmové lokalit se nov vychází z map úrovní znečišt ní ovzduší konstruovaných v síti 1 x 1 km, zve ejn ných v současné dob na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého prům ru imisní koncentrace v ovzduší za p edchozích 5 kalendá ních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z hlediska platných limitů stanovených na ochranu zdraví lidí se jedná konkrétn o imisní limit pro roční prům rné imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 a PM2,5, roční prům rné imisní koncentrace oxidu dusičitého, benzenu, benzo-a-pyrenu a dále kovů – kadmia, niklu, olova a arsenu. Z krátkodobých imisních koncentrací je v uvedené map znečišt ní ovzduší zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a 4. nejvyšší denní imise SO2. Z hlediska krátkodobých imisních koncentrací jsou zákonem o ochran ovzduší stanoveny dále imisní limity pro krátkodobé koncentrace – konkrétn pro maximální hodinové koncentrace NO2 a SO2 a pro maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého a troposférického ozonu. Hodnoty imisního pozadí pro tyto čty i ukazatele mapa znečišt ní neobsahuje. Hlavní m sto Prahu pokrývá v map znečišt ní ovzduší 580 čtverců. Rozmezí imisních koncentrací jednotlivých škodlivin v map znečišt ní ovzduší za posledních p t let 2010 až 2014 je p edm tem následující tabulky. Tab. 4 Rozmezí imisních koncentrací v ovzduší hl. m. Prahy dle mapy p tiletých prům rů škodlivina

doba prům rování 3

SO2 Ěµg/m )

24 hodin

rozmezí

17,Ř až 2Ř,Ř

imisní limit

125

podíl limitu

14 až 23


srpen 2016


strana 17 z 49

škodlivina

doba prům rování 3

NO2 Ěµg/m ) 3 benzen Ěµg/m ) 3 benzo-a-pyren (ng/m ) 3 PM10 Ěµg/m ) 3 PM10 Ěµg/m ) 3 PM2,5 Ěµg/m ) 3 arsen (ng/m ) 3 kadmium (ng/m ) 3 nikl (ng/m ) 3 olovo (ng/m )

roční prům roční prům roční prům roční prům 24 hodin roční prům roční prům roční prům roční prům roční prům

r r r r r r r r r

rozmezí

13,Ř až 41,5 1,1 až 1,6 0,ř až 1,7 24,0 až 30,2 42,0 až 54,ř 15,5 až 21,ř 1,6 až 4,2 0,2 až 0,6 0,Ř až 1,ř 5,5 až 10,2

imisní limit

40 5 5 40 50 25 6 5 20 500

podíl limitu

35 až 104 22 až 32 ř0 až 170 60 až 76 Ř4 až 110 62 až ŘŘ 27 až 70 4 až 12 4 až 10 1 až 2

Z tabulky vyplývá, že na území hlavního m sta Prahy jsou bezpečn pln ny imisní limity prům rných ročních koncentrací stanovených na ochranu zdraví lidí pro částice polétavého prachu PM10 i PM2,5 , pro benzen i všechny kovy Ěolovo, arsen, kadmium, niklě- Také maximální denní koncentrace SO2 se na území celého m sta pohybují hluboko pod hodnotou imisního limitu. Z bližší analýzy mapy znečišt ní ovzduší zpracované pro p tileté prům ry Ě2010 až 2014ě dále vyplývá, že imisní limit pro prům rnou roční koncentraci oxidu dusičitého byl pln n na celém území m sta s výjimkou jednoho čtverce zahrnujícího Sokolskou a Legerovu ulici v oblasti nám. I. P. Pavlova a k ížení s ulicemi Ječná, Žitná, Anglická, Jugoslávská, Rumunská a dalšími p ilehlými ulicemi. V tomto čtverci činila prům rná roční koncentrace NO2 v prům ru za 3 posledních 5 let v tabulce uvedených 41,5 µg/m . Dle mapy znečišt ní ovzduší zpracované ČHMÚ vyplývá, že v hlavním m st Praze dochází k p ekračování imisního limitu pro maximální denní koncentrace PM10 a pro prům rné roční koncentrace benzo-a-pyrenu. Imisní limit pro maximální denní koncentraci PM10 byl p ekročen na území 66 čtverců, tj. na 2 2 území 66 km . Vzhledem k tomu, že rozloha hl. m. Prahy činí 4ř6 km , jedná se o p ekročení limitu na 13,3 % území m sta. Významn horší situace je v p ípad p ekračování imisního limitu pro prům rnou roční koncentraci benzo-a-pyrenu, který byl p ekročen v prům ru za roky 2010 až 2014 na území tém celého m sta – pouze na ploše 34 čtverců byl limit pln n. Vzhledem k tomu, že tyto čtverce 2 navíc často zahrnují okraj m sta a hodnota se tak nevztahuje na celý km m sta, byla plocha t chto čtverců z mapy dále odečtena. Limit pro BaP byl pln n na území 34 čtverců, které však 2 zaujímají cca 25 km m sta. Z toho vyplývá, že imisní limit pro BaP byl p ekročen na území cca 2 471 km , tj. 95 % území m sta. Nejedná se o lokální krajské specifikum, ale o nep íznivou situaci na území velkých m st v celé České republice. Pro zhodnocení pln ní krátkodobých hodinových resp. osmihodinových imisních limitů t ch škodlivin, které nejsou p edm tem mapy znečišt ní ovzduší ČHMÚ (NO2, CO, SO2 a O3), lze vycházet z výsledků imisních m ení na m ících stanicích. Na území hlavního m sta Prahy jsou umíst ny následující imisní stanice zahrnuté do informačního systému kvality ovzduší, uvedeno je také jejich pracovní označení: AREP Praha 1 nám stí Republiky ALEG Praha 2 Legerova ARIE Praha 2 Riegerovy sady ABRA Praha 4 Bráník ALIB Praha 4 Libuš

-


srpen 2016


strana 18 z 49

ASMI Praha 5 Smíchov ASTO Praha 5 Stodůlky ARER Praha 5 eporyje ASVO Praha 5 Svornosti ASUC Praha 6 Suchdol AVEX Praha 6 Veleslavín AKAL Praha Ř Karlín AKOB Praha 8 Kobylisy AVYN Praha ř Vysočany APRU Praha 10 Průmyslová AVRS Praha 10 Vršovice ASRO Praha 10 Šrobárova

Jedná se o 8 pozaďých imisních stanic (Nám. Republiky, Riegerovy sady, Libuš, Stodůlky, eporyje, Suchdol, Kobylisy a Šrobérovaě, jednu průmyslovou ĚVeleslavíně a ostatních 8 dopravních imisních stanic. Umíst ní stanic v Praze je p edm tem následují mapky.

Maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého se na imisních stanicích v Praze pohybovaly 3 v rozmezí 110,4 na imisní stanici Suchodol až po 323,5 µg/m na imisní stanici Legerova. Pro spln ní imisního limitu je dostačující, když jeho hodnotu splňuje 1ř. nejvyšší hodnota maximální hodinové koncentrace za rok. Tyto 1ř nejvyšší hodnoty se na t chto stanicích pohybovaly 3 3 v rozmezí 78,0 µg/m až 231,3 µg/m (Legerova). 1ř. nejvyšší hodinové imisní koncentrace NO2 byly za posledních 5 let zjišt ny pouze na imisní stanici Praha 2 Legerova v roce 2010 a 2011,


srpen 2016


strana 19 z 49

v posledních t ech letech 2012 až 2014 byl limit pro hodinové maximum spln n na všech imisních stanicích v ČR včetn imisní stanice Legerova. V prům ru za 5 let je hodinový limit pro NO2 pln n i na této stanici, tj. lze konstatovat, že imisní limit pro hodinové maximum oxidu dusičitého byl v Praze v prům ru za posledních 5 let spln n. Maximální hodinové koncentrace oxidu si ičitého se na imisních stanicích v Praze za posledních 3 3 p t let pohybovaly v rozmezí 27,2 µg/m na imisní stanici Karlín až po 116,9 µg/m na imisní 3 stanici Suchdol. Jedná se o hodnoty, které s rezervou plní imisní limit stanovený na 350 µg/m . Pro spln ní limitu je navíc postačující, když je pod touto hodnotou 24. nejvyšší koncentrace v roce a uvedené hodnoty p edstavují první nejvyšší hodinovou koncentraci v roce. Maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého se pohybovaly na imisních stanicích 3 v Praze v posledních p ti letech v rozmezí 1410,1 na imisní stanici Lbuš až po 3530,Ř µg/m na imisní stanici Legerova. Jedná se o hodnoty, které s rezervou plní imisní limit stanovený ve výši 3 10 000 µg/m . S pln ním imisního limitu není problém po celé České republice. Maximální osmihodinové koncentrace troposférického ozonu se pohybovaly na imisních stanicích 3 v Praze v posledních p ti letech v rozmezí 114,4 na imisní stanici Smíchov až po 187,4 µg/m na imisní stanici Stodůlky. Pro spln ní imisního limitu je dostačující, když jeho hodnotu splňuje 26. nejvyšší hodnota maximální osmihodinové koncentrace za rok. Tyto 26 nejvyšší hodnoty se na 3 3 t chto stanicích pohybovaly v rozmezí 84,2 µg/m na imisní stanici Smíchov až 123,1 µg/m (Suchdol). 26. nejvyšší osmihodinové imisní koncentrace O3 byly za posledních 5 let zjišt ny pouze na imisní stanici Suchdol v roce 2010 až 2012 a Stodůlky v roce 2010, v posledních dvou letech 2013 a 2014 byl limit pro osmihodinové maximum troposférického ozonu spln n na všech imisních stanicích v Praze. V prům ru za 5 let je osmihodinový limit pro O3 pln n i na stanicích Stodůlky a Suchdol, tj. lze konstatovat, že imisní limit pro osmihodinové maximum troposférického ozonu byl v Praze v prům ru za posledních 5 let spln n. Podle současných názorů Sv tové zdravotnické organizace jsou určující škodlivinou ve venkovním ovzduší suspendované částice polétavého prachu a riziko znečišt ného ovzduší by m lo být kvantitativn hodnoceno komplexn na základ vztahů pro suspendované částice, ve kterých je zahrnut i vliv dalších komponent znečišt ného ovzduší. Dominantními škodlivinami zasluhujícími z hlediska vlivu na veřejné zdraví pozornost jsou především suspendované částice PM 10, PM2,5 a vzhledem k hodnotám imisního pozadí také benzo-a-pyren, jehož koncentrace v imisním pozadí překračují hodnoty imisního limitu stanoveného na ochranu zdraví lidí. Zhodnocení imisí t chto škodlivin je uvedeno níže. SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM10 a PM2,5 Z dosavadních poznatků je z ejmé, že částice v ovzduší p edstavují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných látek nemají specifické složení, nýbrž p edstavují sm s látek s různými účinky. Na vzniku jemných částic tak nap . participuje jak SO2, tak i NO2. V současné dob se hlavní význam klade na zohledn ní velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Rozlišuje se tzv. torakální frakce s aerodynamickým prům rem částic do 10 m, která proniká pod hrtan do spodních dýchacích cest, označená jako PM10 a jemn jší respirabilní frakce s aerodynamickým prům rem do 2,5 m označená jako PM2,5 pronikající až do plicních sklípků.


srpen 2016


strana 20 z 49

Z hlediska původu, složení i chování se jemná frakce částic do 2,5 m a hrubší frakce v tšího prům ru významn liší. Jemné částice jsou často kyselého charakteru (pH je nižší než 7ě, do značné míry rozpustné a obsahují sekundárn vzniklé aerosoly kondenzací plynů, částice ze spalování fosilních paliv včetn dopravy a znovu kondenzované organické či kovové páry. P evažují zde částice vznikající až sekundárn reakcemi plynných škodlivin ve znečišt ném ovzduší. Obsahují jak uhlíkaté látky, které mohou zahrnovat adu organických sloučenin s možnými mutagenními účinky, tak i soli, hlavn sulfáty a nitráty. Mohou též obsahovat t žké kovy, z nichž n které mohou mít karcinogenní účinek. V ovzduší jemné částice perzistují dny až týdny a vytvá ejí více či mén stabilní aerosol, který může být transportován stovky až tisíce km. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů v imisích mezi jednotlivými oblastmi. Velmi důležité z hlediska expozice obyvatel je pronikání jemných částic do interiéru budov, kde lidé tráví v tšinu času. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru (pH je vyšší než 7ě, z v tší části nerozpustné a vznikají nekontrolovaným spalováním, mechanickým rozpadem materiálu zemského povrchu, p i demolicích, doprav na neupravených komunikacích a sekundárním ví ením prachu. Podléhají rychlé sedimentaci b hem minut až hodin s p enosem ádov do kilometrových vzdáleností. Maximální denní imisní koncentrace PM10 na imisních stanicích ČR publikovaných v ročenkách 3 ČHMÚ ĚZnečišt ní ovzduší v datechě se pohybují v posledních letech v rozmezí 8,5 µg/m 3 ĚTanvaldě až po 567 µg/m ĚV ňovice na Karvinskuě. V p ípad prům rných ročních imisních koncentrací PM10 se pohybují nam ené prům rné roční imise v posledních letech v rozmezí 5,ř 3 3 µg/m ĚChuráňově až maximáln Řř,Ř µg/m ĚStehelčeves na Kladenskuě. M ení suspendovaných částic frakce PM2,5 probíhalo v roce 2013 na 46 stanicích. Prům rné 3 roční imisní koncentrace se pohybovaly od 9,4 (Churáňov) do 38,1 μg/m Ěimisní stanice 3 Petrovice u Karvinéě. Hodnota ročního imisního limitu 25 μg/m byla p ekročena na 9 stanicích, tj. na 20 % stanic. Jednalo se o stanice Petrovice u Karviné, V ňovice, Ostrava P ívoz, Ostrava Záb eh, T inec-Kosmos, Studénka, Ostrava Poruba, Praha 2 Legerova a B lotín okr. P erov. Na všech imisních stanicích umíst ných v Brn byl limit pro PM2,5 v roce 2013 pln n. Částice nad 10 µm aerodynamického prům ru pravd podobn nep edstavují z hlediska zdravotních účinků zásadní problém a jejich vliv na obyvatelstvo je posuzován na úrovni obt žování jako je drážd ní krku, nosu a očí. Známé účinky pevného aerosolu ve znečišt ném ovzduší zahrnují p edevším drážd ní sliznice dýchacích cest, ovlivn ní funkce asinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu. Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupn možný p echod akutních zán tlivých zm n do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic s následným p etížením pravé srdeční komory a ob hovým selháváním. Tento proces je ovšem současn podmín n a ovlivn n mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kou ením apod. Poznatky o zdravotních účincích pevného aerosolu dnes vycházejí p edevším z výsledků epidemiologických studií z posledních 10 let, které ukazují na ovlivn ní nemocnosti a úmrtnosti p edevším na kardiovaskulární a respirační onemocn ní již p i velmi nízké úrovni expozice, p ičemž není možné jasn určit prahovou koncentraci, která by byla bez účinku. Je také z ejmé, že vhodn jším ukazatelem prašného aerosolu ve vztahu ke zdraví jsou jemn jší frakce. Sv tová zdravotnická organizace ve sm rnici „WHO air quality guedelines global update 2005“ stanovuje sm rnicovou hodnotu pro roční prům rné imisní koncentrace suspendovaných částic 3 PM10 na úrovni 20 g/m . Pro řř. percentil maximální denní imise PM10 činí sm rnicová hodnota


srpen 2016


strana 21 z 49

3

50 g/m . V p ípad částic frakce PM2,5 stanovila WHO v aktualizovaném doporučení pro kvalitu ovzduší 3 pro limitní roční prům rnou imisní koncentraci PM2,5 hodnotu 10 g/m a pro 99% percentil 3 maximální denní imise hodnotu 25 g/m . Na základ vyhodnocení epidemiologických studií uvádí WHO kvantitativní vztah akutní expozice a účinku denní zvýšení celkové úmrtnosti zhruba o 0,5 % p i nárůstu 24hodinové prům rné 3 3 koncentrace PM10 o 10 g/m nad 50 g/m . Nejzávažn jším účinkem suspendovaných částic PM10 je ovlivn ní nemocnosti a úmrtnosti na respirační a kardiovaskulární onemocn ní prokázané v epidemiologických studiích. Vliv znečišt ného ovzduší na úmrtnost je p itom t eba chápat tak, že není jedinou p íčinou a uplatňuje se p edevším u predisponovaných skupin populace, tedy hlavn u starších osob a lidí s vážným kardiovaskulárním nebo respiračním onemocn ním, u kterých zhoršuje průb h onemocn ní a výskyt komplikací a zkracuje délku života. Jedná se tedy o počet p edčasných úmrtí. Nárůst prům rných ročních imisí v sob vždy zahrnuje výkyvy denních maxim. Studie dlouhodobých chronických účinků částic v ovzduší prokazují daleko významn jší ovlivn ní nemocnosti a úmrtnosti p edevším na onemocn ní respiračního a kardiovaskulárního systému. Riziko zde narůstá s expozicí a projevuje se i p i velmi nízkých koncentracích. Z tohoto důvodu je dále hodnocen vliv zm n prům rných ročních imisí, které v sob zahrnují nárůsty denních maxim Ěpočet dnů v roce s akutními p íznaky…ě. U úmrtnosti se vycházelo ze vztahu odvozeného z nejv tší kohortové studie z USA, zahrnující 1,2 milionu dosp lých obyvatel, který udává zvýšení celkové úmrtnosti u dosp lé populace nad 30 let o 6% (CI 95% 2-11%ě spojené se zm nou dlouhodobé koncentrace PM2,5 o 10 g/m3. Obdobn je úmrtnost d tí vyčíslena nárůstem o 4 % ĚCI ř5% 2-7 %). Platnost t chto vztahů se p edpokládá pro zm ny imisní zát že z antropogenních emisních zdrojů, tedy hodnoty nad p írodním pozadím PM10 a PM 2,5 v ročních imisních prům rech, které se odhadují na 10 µg/m3 pro PM10, resp. 3 až 5 µg/m3 pro PM2,5 odhadovaných pro USA a Evropu. V projektu WHO HRAPIE z roku 2013, který je zam en na hodnocení vztahů koncentrací a účinků pro polétavý prach, ozón a oxid dusičitý, je vyčísleno relativní riziko úmrtnosti v závislosti na zvýšení koncentrací PM2,5 nad p irozené pozadí o 10 mikrogramů ve výši 1,062 Ěř5 % CI 1,040 - 1,083), tj. zvýšení celkové úmrtnosti v p ibližn stejné výši o 6,2 %. Na základ odhadu relativního rizika úmrtnosti způsobené zvýšenou prašností byl odvozen vztah pro další ukazatel zdravotního rizika – tzv. YOLL Ěyears of life lostě, tj. ztráta let života exponované populace. Vztah pro chronickou mortalitu vyjád ený tímto ukazatelem je vyčíslen na 4*10-4 let ztráty života na osobu, rok a 1 µg/m3 . Tato závislost se tedy dá vyjád it jako celková ztráta 400 let života u populace čítající jeden milion exponovaných p ipadající na vrub zvýšení prům rné roční koncentrace PM10 z antropogenních zdrojů o 1 µg/m3. Hodnota tohoto ukazatele vztažená na imisní koncentrace frakce PM2,5 je pro orientační výpočet vyčíslena ve výši prům rné ztráty délky života o 0,22 dne na osobu a rok ĚLeksell I., Rabl A.ě p i zvýšení prům rné roční koncentrace PM2,5 o 1 µg/m3. V kvantitativním hodnocení provedeném níže v tabulce je preferována tato hodnota odvozená pro nižší frakci polétavého prachu. 3 Platný denní imisní limit pro prachové částice PM10 je stanoven na 50 μg/m . Tento imisní limit nesmí být p ekročen více než 35x za kalendá ní rok. Sm rnicová hodnota WHO stanovená na 3 ochranu zdraví činí pro PM10 také 50 μg/m avšak pro řř% kvantil. To znamená, že by nem la být p ekročena více jak 4 dny v roce. Jak je již výše uvedeno, p i hodnocení stávající úrovn znečišt ní v zájmové lokalit lze nov vycházet z map úrovní znečišt ní konstruovaných v síti 1 x 1 km, zve ejn ných v současné dob na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého prům ru imisní koncentrace v ovzduší za p edchozích 5 kalendá ních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena


srpen 2016


strana 22 z 49

dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a maximální denní imise SO2. Poslední zpracovaná verze obsahuje údaje za roky 2010 až 2014. Dle výsledků této mapy se v hlavním m st Praze pohybovaly koncentrace polétavého prachu v následujícím rozmezí: 3 prům rné roční koncentrace PM10 24,0 až 30,2 µg/m 3 maximální denní koncentrace PM10 42,0 až 54,9 µg/m Ě36. nejvyšší hodnotyě 3 prům rné roční koncentrace PM2,5 15,5 až 21,9 µg/m Z uvedených výsledků vyplývá, že je pln n platný imisní limit pro roční prům r PM10 i PM2,5 . Jak je výše uvedeno imisní limit pro denní maximum byl p ekročen v prům ru za posledních p t let na 13,3 % plochy m sta. Nicmén Sv tová zdravotnická organizace vydala sm rnicové hodnoty na ochranu zdraví, které jsou výrazn p ísn jší než platné imisní limity. Sm rnicová hodnota WHO pro roční prům r 3 suspendovaných částic PM10 na úrovni 20 g/m a sm rnicová hodnota pro PM2,5 na úrovni 10 3 g/m byla tedy v prům ru za posledních p t na území Prahy p ekračována. Jedná se sice o relativn p ísné hodnoty, jejichž stanovení však vychází z výsledků epidemiologických studií a nejsou sníženy jako nap . v p ípad oxidu dusičitého na 50 % z důvodu p edb žné opatrnosti, s ohledem na rizikové skupiny obyvatel. Na platné imisní limity lze pohlížet jako na hodnoty, které p edstavují míru rizika, která je v současné dob považována v ČR za společensky p ijatelnou. BENZO-A-PYREN Benzo(a)pyren je významným p edstavitelem polycyklických aromatických uhlovodíků ĚPAUě. Skupina PAU zahrnuje sm s různorodých aromatických uhlovodíků se dv ma či více aromatickými jádry. Vznikají p i nedokonalém spalování, z čehož vyplývá jejich hojné rozší ení v atmosfé e z antropogenních i p írodních zdrojů. Ve vnit ním ovzduší je významným zdrojem PAU kou ení. V ovzduší bylo zjišt no okolo 500 PAU. Tvo í komplexní sm si, avšak v tšina m ení se týká benzoĚaěpyrenu Ědále BaPě, který je nejlépe prostudován. Polyaromatické uhlovodíky jsou v ovzduší v tšinou vázány na nižší frakce pevných částic a jsou tak transportovány na v tší vzdálenosti. V m stských lokalitách jsou dva hlavní zdroje emisí PAU, tj. domácí topeništ a doprava, s variabilním podílem emisí z domácích topenišť. Ve v tších m stských celcích lze zát ž z dopravy již charakterizovat jako plošnou, kdy rozdíly mezi málo zatíženými a dopravn významn exponovanými lokalitami jsou minimální. V okrajových částech m st a v místech s majoritním podílem spalování fosilních paliv je z ejmý vliv domácích topenišť; významné navýšení m ených hodnot způsobuje t žký průmysl. Specifickým p ípadem je průmyslem a starou zát ží exponovaná ostravsko-karvinská aglomerace, kde se k obvyklým typům zdrojů p idávají velké průmyslové zdroje. Hlavním expozičním zdrojem PAU pro člov ka je potrava. PAU vznikají jednak p i tepelné p íprav potravy a dále pak z kontaminace plodin z atmosférického spadu. PAU se snadno vst ebávají plícemi, zažívacím traktem i kůží, jsou vysoce lipofilní a podobn jako u benzenu mohou n které jejich metabolity iniciovat vznik nádorového bujení. V organismu jsou metabolizovány za vzniku reaktivních meziproduktů a metabolitů odpov dných za mutagenní, karcinogenní i toxické účinky Ědiol-epoxidy reagující s DNAě. Potvrzeným mechanismem účinku je dále indukce enzymové aktivity způsobená aktivací bun čného Ah receptoru. K toxickým účinkům zjišt ným na pokusných zví atech pat í oční a kožní dráždivost, toxické poškození ledvin a jater, hematotoxicita, imunosuprese, reprodukční toxicita, genotoxicita a karcinogenita. P i b žné expozici u lidí ze složek životního prost edí se nep edpokládá riziko nekarcinogenních toxických účinků. Kritickým účinkem, kterému je v nována nejv tší pozornost,


srpen 2016


strana 23 z 49

je karcinogenita, která je u BaP dostatečn prokázána v experimentech na zví atech a sv dčí o ní i výsledky epidemiologických studií u profesionáln exponované populace. Plicní karcinogenita BaP může být potencována současnou expozicí dalším škodlivinám obsaženým nap . v cigaretovém dýmu. Benzo(a)pyren (CAS 50-32-Řě je nejznám jším zástupcem PAU p i posuzování karcinogenity. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ĚIARCě adí benzoĚaěpyren do skupiny 1: karcinogenní pro člov ka ĚOverall Evaluations of Carcinigenicity to Humans, IARC Monographs, 16.červenec 2013ě. Sv tová zdravotnická organizace ĚWHO Air Quality Guidelines-second edition) nestanovuje pro PAU ve vn jším ovzduší sm rnicovou hodnotu vzhledem k tomu, že se vyskytují ve sm sích p edevším se suspendovanými částicemi. Různí zástupci mají též dále různou karcinogenní potenci. Ve sm rnici je dále uvedeno, že ačkoli jsou potraviny hlavním expozičním zdrojem pro člov ka, je pot eba imise v ovzduší držet na co nejnižší úrovni. Také ATSDR a Health Canada, které hodnotily nekarcinogenní účinky inhalační expozice, nestanovily konkrétní hodnotu referenční koncentrace vzhledem k absenci údajů o dávce a účinku, na jejichž základ by bylo možné určit bezpečnou prahovou hodnotu. Pro benzo(a)pyren je stanoven v zákon č. 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, imisní limit pro 3 prům rnou roční imisi 1 ng/m . P ípustný expoziční limit v pracovním prost edí ĚPELě pro osmihodinovou pracovní dobu je v ČR 3 dle Na ízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoven pro benzoĚaěpyren ve výši 0,005 mg/m . P i posouzení karcinogenního rizika vyplývajícího z expozice polyaromátům bývá používán p es všechna omezení a nejistoty jako ukazatel hlavní p edstavitel polyaromátů – benzo(a)pyren. WHO doporučuje ve sm rnici Air quality guedelines pro hodnocení karcinogenního rizika použít -2 jednotku karcinogenního rizika pro BaP o hodnot Ř,7*10 . Její hodnota vychází z výsledků epidemiologické studie profesionáln exponovaných pracovníků u vysokých pecí, kte í byli -2 exponováni sm si polyaromatických uhlovodíků. P i aplikaci výše uvedené UCR 8,7x10 pak vychází koncentrace BaP ve vn jším ovzduší, odpovídající akceptovatelné úrovni -6 3 karcinogenního rizika pro populaci 1x10 v úrovni roční prům rné koncentrace 0,012 ng/m . Na 3 imisní limit stanovený ve výši 1 ng/m je t eba pohlížet jako na v současné dob společensky p ijatelnou míru rizika. Benzo-a-pyren je nejproblematičt jší škodlivinou z hlediska pom ru k imisnímu limitu v Praze, imisní limit pro prům rnou roční koncentraci benzo-a-pyrenu je p ekračován na ř5 % území hlavního m sta. Nejedná se o lokální krajské specifikum, ale o nep íznivou situaci na území velkých m st v celé České republice. Jak je již výše uvedeno, p i hodnocení stávající úrovn znečišt ní v zájmové lokalit se má vycházet z map úrovní znečišt ní konstruovaných v síti 1 x 1 km, zve ejn ných na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, které obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého prům ru imisní koncentrace v ovzduší za p edchozích 5 kalendá ních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Poslední zpracovaná verze obsahuje údaje za roky 2010 až 2014. Dle výsledků této mapy se v hlavním m st Praze pohybovaly koncentrace benzo-apyrenu v následujícím rozmezí: 3 prům rné roční koncentrace BaP 0,9 až 1,7 µg/m Karcinogenní riziko odpovídající uvedeným ročním koncentracím lze pomocí jednotky stanovené -5 -4 WHO vyčíslit v rozmezí 7,83*10 až 1,48*10 , tj. v rozmezí necelých Ř p ípadů ze statisíce celoživotn exponovaných obyvatel až po 1 až 2 p ípady Ě1,4Ř p ípadůě z desetitisíce celoživotn exponovaných obyvatel. Dle teoretického výpočtu založeného na jednotce karcinogenního rizika stanoveného Sv tovou zdravotnickou organizací vychází v p epočtu na 1 259 000 obyvatel hlavního m sta teoretický počet v absolutních číslech 100 až 1Ř6 p ípadů u celoživotn


srpen 2016


strana 24 z 49

exponovaných obyvatel. Jak je výše uvedeno, původcem benzoĚaěpyrenu do ovzduší je obecn jednak nedokonalé spalování fosilních paliv Ěve stacionárních i mobilních zdrojíchě a také průmyslové technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to p edevším domácí topeništ spalující d evo a uhlí. V hlavním m st Praze se tedy jedná stejn jako v p ípad polétavého prachu zejména o automobilovou dopravu a domácí topeništ . Benzo-a-pyren je vázán na nižší frakce polétavého prachu. Z tohoto hlediska lze popsané aktivity a opat ení s dopadem na koncentrace polétavého prachu vztáhnout i na emise a imise benzo-a-pyrenu. V rámci posuzovaného aktualizovaného Strategického plánu hlavního m sta Prahy jsou definovány t i strategické sm ry se specifickými strategickými cíli, pro jejichž napln ní je v rámci plánu v nována pozornost ad oblastem, jejichž podpora může ovlivnit míru expozice obyvatel znečišt nému ovzduší. Jedná se zejména o: STRATEGICKÝ SM R 1 – SOUDRŽNÁ A ZDRAVÁ METROPOLE První dva strategické cíle vytyčené v rámci tohoto sm ru a to Soudržné m sto a komunitní život se týkají zejména oblastí, které ovlivňují zejména sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví, a je jim tedy v nována pozornost v p edcházející kapitole. Z hlediska kvality ovzduší, jako další významné determinanty, zaslouží pozornost strategické cíle Život ve m st , Zdravé m sto a Udržitelná mobilita: STRATEGICKÝ CÍL 1.3 ŽIVOT VE M ST K napln ní tohoto cíle je v nována pozornost 5 oblastem podpory, z nichž má p ímý vliv na kvalitu ovzduší oblast „M sto krátkých vzdáleností“ a „M stská a p ím stská krajina“. Podporou rozvoje vymezené soustavy center s ohledem na pot eby daného místa dojde k omezení dojížďky obyvatel v rámci m sta. Doprava je jedním z hlavních zdrojů emisí problémových škodlivin, zejména částic polétavého prachu, ať již se jedná o primární emise částic obsažených ve výfukových plynech, nebo částic nesuspendovaných. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší může mít podpora oblasti M sto krátkých vzdáleností pozitivní dopad na tuto determinantu ve ejného zdraví. Dále lze v této souvislosti vyzdvihnout také organizační opat ení nastín na v rámci této oblasti, jako je vytvo ení standardů rozvoje orientovaného sm rem k p ší, cyklistické a ve ejné doprav či realizační opat ení umisťování aktivit a vybavení v místech s dobrou dostupností kolejovou ve ejnou dopravou, která není spojena s primárními emisemi škodlivin do ovzduší. V rámci oblasti „M stská a p ím stská krajina“ je navrhována mj. podpora využívání prvků zelené infrastruktury včetn sídelní zelen a jejich propojování, zejména zakládání a revitalizace m stské sídelní zelen . Konkrétn nap . propagace uličních stromo adí, vnitroblokové zelen či zelen na ve ejných prostranstvích, či nalezení dohody o možných výjimkách výsadby d evin v ochranných pásmech sítí. Zejména ozelen ní ulic nabývá významu vzhledem k tomu, že tato plní dále funkci tzv. izolační zelen . Výsadbou izolační zelen dochází ke snížení imisní zát že a omezení prašnosti kaptací částic, eliminací vznosu a další resuspenze. Realizací t chto aktivit dojde k omezení míry expozice obyvatel imisím p edevším suspendovaných částic PM 10 a PM2,5. a potažmo také benzoĚaěpyrenu, který je ovzduší vázán práv na částice polétavého prachu. Kvantifikace míry vlivu by byla v tomto stupni spekulativní. STRATEGICKÝ CÍL 1.4 ZDRAVÉ M STO V rámci tohoto cíle má p ímý vliv na kvalitu ovzduší jakožto determinantu ve ejného zdraví podpora zejména oblasti „Zelená infrastruktura“ a „Ovzduší a hluk“


srpen 2016


strana 25 z 49

Podpora zelené infrastruktury v podob organizační i realizačních opat ení m sta má jednoznačn pozitivní vliv na kvalitu ovzduší vzhledem k výše popsané izolační funkci, kterou zeleň plní. Výsadba izolační zelen Ěstromo adí, pnoucí zeleň, terénní valy, zelené st echyě je cílená p edevším do blízkosti zdrojů prašnosti, v místech p iblížení kapacitních komunikací k obytné zástavb . K dosažení pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ale i ekosystémů jsou ve Strategickém plánu u tohoto cíle uvedena realizační opat ení jako jsou pln ní Programu zlepšování kvality ovzduší, aglomerace CZ01 Praha, zajišt ní účinných kompenzačních opat ení u staveb, které budou spojeny s imisním p ísp vkem, pokračování v pražském dotačním programu „Čistá energie Praha“, podpora zavád ní alternativních nízkoemisních a bezemisních zdrojů elekt iny a tepla v souladu s Územní energetickou koncepcí hl. m. Prahy. do roku 2033, podpora p echodu od neeklogických spalovacích za ízení k využívání nízkoemisních tepelných zdrojů. Jedná se tedy o realizační opat ení zacílená p ímo na zdroje emisí a dále na kompenzační opat ení u staveb p ipravovaných. Dalšími realizačními opat eními vedoucími k ochran ovzduší jsou navržená opat ení na snižování prašnosti v m stském prost ení formou pravidelného čišt ní ve ejných prostranství a pozemních komunikací s využitím čisticích vozů s účinnými prachovými filtry aj.

STRATEGICKÝ CÍL 1.5 UDRŽITELNÁ MOBILITA K postupnému snižování úrovn znečišt ní ovzduší jsou klíčová opat ení strategického cíle Udržitelná mobilita. Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Preferování ve ejné dopravy, Rozvoj kolejové dopravy, Kvalita ve ejných prostranství, Nová propojení, Elektromobilita. Vzhledem k tomu, že doprava je v analytické části posuzovaného strategického dokumentu označena za jeden ze zdrojů nadlimitních koncentrací polétavého prachu v ovzduší, lze p edpokládat, že podporou oblastí k napln ní tohoto strategického cíle dojde ke zmírn ní negativního dopadu na kvalitu ovzduší. V p ípad emisí částic PM10 a PM2,5 z automobilové dopravy je nutné si uv domit, že se nejedná pouze o imisní p ísp vky z primárních emisí, tj. p ísp vky emisí obsažených ve spalinách. Dalším zdrojem emisí tuhých částic je v p ípad automobilové dopravy uvolňování částic z ot rů pneumatik, brzd a vozovek. V neposlední ad se na imisním p ísp vku podílí resuspenze. Tyto částice mající p edevším mechanický původ vzniku Ěmechanické odloučení částic z pneumatik, brzdových destiček, povrchů vozovek či zví ení částic podléhajících sedimentaciě budou tvo it relativn hrubou frakci Ě2,5 až 10 µmě. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví však zasluhují pozornost p edevším částice ultrajemné Ěpod 0,1 µmě a jemné Ě0,1 až 2,5 µmě. Tyto utrajemné a jemné částice jsou v emisích z automobilové dopravy zastoupeny p edevším v primárních emisích ze spalovacích procesů. Další problémovou škodlivinou v hlavním m st , ale také na území velkých m st po celé republice,je benzo-a-pyren, který je vázán na nižší frakce polétavého prachu. Hodnocení opat ení jsou tedy společná pro ob škodliviny klíčové p i posuzování kvality ovzduší jakožto významné determinanty ve ejného zdraví. Oblast „Preferování ve ejné dopravy“ Dobré fungování ve ejné dopravy vede k omezení používání individuální automobilové dopravy a tím k omezení zát že z emisí obsažených ve výfukových plynech i emisí sekundárních. Pokles imisních p ísp vků má pozitivní vliv na ve ejné zdraví a je žádoucí zejména z pohledu


srpen 2016


strana 26 z 49

p ekračování Sv tovou zdravotnickou organizací doporučených koncentrací pro suspendované částice PM10 i PM2,5, jejichž vliv na nemocnost i úmrtnost exponovaných je prokázaný. Pro zatraktivn ní ve ejné dopravy má sloužit ada p ípravných, organizačních i realizačních opat ení jako nap . zpracování studie proveditelnosti systému city logistiky v Praze Ětj. systému lepší organizace zásobování m sta sledujícího snížení negativních dopadů nákladní dopravy na m stoě obsahující i prov ení možnosti optimálního zapojení železniční nákladní dopravy do systému Ěp ípadn i lodní nákladní dopravyě, vytvo ení m stské koncepce využívání a rozvoje vodní dopravy na Vltav jako podkladu m sta pro proces rozhodování o strategických stavbách Ěnap . plavební komoryě nebo o způsobech využití toku, vytvo ení podmínek pro vznik multimodální aplikace k plánování cesty různými způsoby dopravy Ěve ejnou dopravou, autem, na kole, p škyě, včetn možnosti odbavení a placení za služby, systémová propagace užívání ve ejné a nemotorové dopravy, odstran ní částečného p ekryvu dvou současných integrovaných dopravních systémů Pražské a St edočeské integrované dopravy, čímž dojde ke zvýšení efektivity p epravy, zp ehlednit a zatraktivnit systém pro uživatele i z důvodu zvýšení zájmu o jeho užívání atd. Atraktivitu ve ejné dopravy mohou dále zvýšit i v plánu uvedená iniciace opat ení pro preferenci ve ejné dopravy v legislativ Ěnap . p ednost v jízd ě, či realizační opat ení jako jsou úpravy sv telných signalizačních za ízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů (s využitím systému aktivní detekceě, realizace vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy, úpravy k ižovatek za účelem preference tramvají a autobusů aj. Pozitivního omezení individuální dopravy na úkor dopravy ve ejné bude docíleno dále také uvedenými opat eními na zvyšování komfortu ve ejné dopravy, jako nap . postupné zvyšování podílu vozů s klimatizací, zlepšení dostupnosti WIFI a telefonního signálu v prost edcích ve ejné dopravy, rozši ování možností odbavovacího systému Ěnap . využití bezkontaktních platebě, lepší informovanost cestujících, kvalitn jší p estupní vazby zlepšení p ístupnosti ve ejné dopravy, nap . realizací bezbariérových p ístupů do stanic a k zastávkám a zvyšováním podílu nízkopodlažních vozidel aj. Také podpora rozvoje systémů P+R, K+R a B+R vede k žádoucímu omezení individuální dopravy ve m st ve prosp ch dopravy ve ejné či sdílené. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší jakožto významnou determinantu ve ejného zdraví bude mít dále také podpora regulace a ízení provozu automobilové dopravy. Jedná se nap . o p ípravná opat ení jako prov ení možností zavedení mýtného systému ve vztahu k dalším uplatňovaným regulačním opat ením, prov ení možností zavedení nízkoemisní zóny za účelem snížení emisí exhalací z dopravy v centrální oblasti m sta, nebo organizační opat ení jako iniciace zrušení zpoplatn ní Pražského okruhu a počátečních úseků dálnic pro odvedení automobilové dopravy z místní komunikační sít , či realizační opat ení jako nezvyšování parkovací kapacity formou ve ejných hromadných garáží na území Pražské památkové rezervace, usilování o vyšší využití nákladní lodní dopravy pro stavby, vytvo ení podmínek pro zavedení systému sdílených dopravních prost edků Ěbike sharing, car sharingě, v tší uplatn ní inteligentních telematických systémů ĚITSě v ízení provozu, úpravy komunikací, k ižovatek a zlepšení organizace dopravy sm ující ke zvýšení plynulosti provozu a zlepšení ovzduší v lokalitách, kde dochází k nárůstu znečišt ní ovzduší vlivem častých kongescí, p ičemž úpravami nesmí dojít k neúm rnému zvýšení atraktivity pro průjezd nebo ke konfliktu s preferencí ekologicky p ízniv jších druhů doprav, postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30 aj. Všechny uvedené aktivity budou mít p íznivý dopad na ovzduší jednak tím, že omezí intenzity individuální automobilové dopravy jakožto zdroje znečišťování ovzduší, ale dále také opat ení na zlepšení organizace dopravy budou dále p ispívat k samotnému snížení emisí z provozu. Jedná


srpen 2016


strana 27 z 49

se o aktivity ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. P i plynulém pohybu vozidel je nižší spot eba pohonných hmot a na n vázané nižší emise znečišťujících látek obsažených ve výfukových plynech a navíc i výrazn nižší emise znečišťujících látek z ot rů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Zvýšení plynulosti automobilové dopravy realizací kruhových objezdů je z hlediska vlivu na emisní p ísp vky a potažmo vliv na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel opat ením pozitivním. Oblast „Rozvoj kolejové dopravy“ Jedná se o podporu rozvoje sít metra, tramvajových tratí a spolupráci na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě zahrnující prov ování možností dalšího rozvoje linky metra D či dalších vestibulů stanic metra Ěnap . Strom stskéě, či prov ování možností rozvoje tramvajových tratí do regionu či realizace tramvajových tratí v úsecích s intenzivní autobusovou dopravou, nebo spolupráce na p íprav a realizaci nových železničních zastávek na území m sta. Výhoda kolejové dopravy jakožto bezmotorové je z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší a potažmo ve ejné zdraví z ejmá. Oblast „Nová propojení“ U této oblasti podpory lze z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší vyzdvihnout podporu rozvoje p ší a cyklistické dopravy, jakožto ovzduší nezat žující alternativu individuální automobilové dopravy. Cílem opat ení je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zam stnání/za službami může ve vhodných lokalitách svým rozvojem mírn snížit intenzitu individuální automobilové dopravy nebo ji alespoň zachovat na stávající úrovni. Oblast „Elektromobilita“ V p ípad podpory této oblasti není nutné dále uvád t její p ínosnost z hlediska kvality ovzduší jakožto determinanty ve ejného zdraví. Uvedená opat ení na podporu vzniku dobíjecích míst pro elektromobily, prov ování možnosti uplatn ní elektromobily ve ve ejné doprav Ěelektrobusyě lze označit z hlediska vlivu na ve ejné zdraví za p íznivá.

STRATEGICKÝ SM R 2 – PROSPERUJÍCÍ A KREATIVNÍ EVROPSKÁ METROPOLE Dopad na kvalitu ovzduší jakožto determinantu ve ejného zdraví budou mít zejména oblasti podpory definované v rámci strategického cíle 2.1 Významný region a 2.2 Podnikání a inovace. Jedná se zejména o oblasti jako Centrum investic, Inovace pro rozvoj a Podnikatelské prost edí. Realizace navrhované podpory povedou k rozvoji potenciálu m sta k zajišt ní jeho konkurenceschopnosti a prosperity. Z hlediska kvality ovzduší se jedná mj. také o podmínky pro vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší, zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích Zatímco má ekonomický rozvoj významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, jeho vliv na životní prost edí – na ovzduší však může být opačný. Opat ení a aktivity navržené k napln ní t chto strategických cílů p isp jí k prosperit m sta, jako nap . p íprava komplexních nabídek lokalizace významných subjektů z vybraných odv tví Ězejm. oborů vázaných na v dy o živé p írod , kreativních oborů, nových technologiíě, nastavení systematické podpory investorů v preferovaných odv tvích a budou mít nepochybn pozitivní vliv na rozvoj socioekonomických determinant ve ejného zdraví. Na druhou stranu zde může reáln nastat rozvoj aktivit spojených se zvýšením expozice obyvatel znečišt nému ovzduší. V souvislosti s umísťováním nových zám rů může dojít k umíst ní stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dále k navýšení intenzit p edevším nákladní automobilové dopravy. Míru


srpen 2016


strana 28 z 49

vlivu však nelze v daném stupni kvantifikovat. Jednotlivé zám ry bude t eba posoudit, a to podle jejich charakteru, v rámci posouzení podle stavebního zákona, či ve vybraných p ípadech podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpisů. STRATEGICKÝ SM R 3 – DOB E SPRAVOVANÁ METROPOLE T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta Vzhledem k tomu, že se jedná v podstat o posílení účinného prosazování všech uvedených podpor aktivní rolí m sta a dův ryhodnou správou, naplňování cílů tohoto strategického sm ru úzce souvisí se všemi výše uvedenými podporami. V gesci m sta je tak nap . plánování investic do dopravní infrastruktury v souladu s metropolitními územními prioritami - dokončení M stského okruhu pro ochranu kompaktního m sta, Radlická radiála Ěomezení V-Z tranzitu Prahou 5, 2 a 3ě, metro D Ěomezení IAD v JV sektoru Prahyě, systémy Park and Ride, tedy investice do infrastruktury mající dominantní vliv na kvalitu ovzduší jakožto determinantu ve ejného zdraví. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší budou mít opat ení na podporu oblastí „Odolnost systému m sta“ a „Udržitelný rozvoj a šetrnost“ v rámci napln ní strategického cíle „Odolnost a bezpečnost“. Jedná se nap . o podporu realizace lokálních obnovitelných zdrojů energie ĚOZEě a zejména v rámci opat ení k podpo e udržitelného rozvoje a šetrnosti o snížení uhlíkové stopy v roce 2030 oproti roku 1řř0 o 40 % díky snížené spot eb energií a paliv, místní doprav a p eprav , spot eb pitné vody, produkci odpadů a jednotlivých druhů využití ploch, realizace opat ení na snižování emisí zejména z osobní automobilové dopravy. V tomto strategickém sm ru je v tomto duchu t eba vyzdvihnout dále snahu o realizaci udržitelné výstavby – implementace evropské sm rnice o energetické náročnosti budov a zvyšování energetické efektivity a zavád ní úsporných systémů, či podporu výstavby nových m stských budov s aplikací principů udržitelnosti v pasivním energetickém standardu, resp. v energetickém standardu budov blízkému nule, či realizaci energeticky úsporných renovací m stských objektů a zlepšení energetického managementu m stských objektů Ězavedením automatizovaného m ení a založením datové základny o energetické spot eb budově. K této skupin pozitivních opat ení pat í dále také snaha o zavád ní úsporných systémů osv tlení ulic včetn osv tlení zastávek ve ejné dopravy s využitím obnovitelných zdrojů energie Ěna základ zpracování koncepce ve ejného osv tlení, která zohlední vybraná kritéria kvality ve ejných prostranství a nočního obrazu m sta), nebo spolupráce s výzkumem na technologiích Smart Grid umožňujících zavedení tzv. chytrých m idel. Z pohledu životního prost edí a potažmo ve ejného zdraví je nejčistší energií ta, která nemusela být vyrobena. Z tohoto pohledu jsou navrhované aktivity na snižování energetické náročnosti budov v souladu s minimalizací negativních dopadů na životní prost edí a tím i ve ejné zdraví.

3.3

Hluk

Zvuky jsou p irozenou a důležitou součástí prost edí člov ka, jsou základem eči a p íjmu informací, mohou p inášet p íjemné zážitky. Zvuky p íliš silné, p íliš časté nebo působící v nevhodné situaci a dob však mohou na člov ka působit nep ízniv . Obecn se tyto zvuky, které jsou necht né, obt žující nebo mají dokonce škodlivé účinky, nazývají hlukem a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné hluk do jisté míry t eba považovat za bezprahov působící škodlivinu. Nep íznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecn definovány jako morfologické nebo funkční


srpen 2016


strana 29 z 49

zm ny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nep íznivým vlivům prost edí. Dlouhodobé nep íznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné s určitým zjednodušením rozd lit na účinky specifické, projevující se p i ekvivalentní hladin hluku nad Ř5 až ř0 dB poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické Ěmimosluchovéě, kdy dochází k ovlivn ní funkcí různých systémů organismu. Tyto nespecifické systémové účinky se projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku, často se na nich podílí stresová reakce a ovlivn ní neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání, ovlivn ní smyslov motorických funkcí a koordinace. V komplexní podob se mohou manifestovat ve form poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve form nemocí, u nichž působení hluku může p isp t ke spušt ní nebo urychlení vlastního patogenetického d je. Za dostatečn prokázané nep íznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nep íznivé ovlivn ní osvojování eči a čtení u d tí. Omezené důkazy jsou nap . u vlivů na hormonální a imunitní systém, n které biochemické funkce, ovlivn ní placenty a vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člov ka. Působení hluku v životním prost edí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace ečí a zejména pak z hlediska obt žování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nep íznivého ovlivn ní pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje pouze nep ítomnost choroby, nýbrž je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů. WHO proto vychází p i doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí p edevším ze současných poznatků o nep íznivém vlivu hluku na komunikaci ečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočním období . Souhrnn lze podle zmín ného dokumentu WHO a dalších zdrojů současné poznatky o nep íznivých účincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí charakterizovat následovn : Poškození sluchového aparátu je dostatečn prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny hluku a dob trvání expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prost edí p i různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zát ží. Z fyziologického hlediska jsou podstatou poškození sluchu zprvu p echodné a posléze trvalé funkční a morfologické zm ny smyslových a nervových bun k Cortiho orgánu vnit ního ucha. Epidemiologické studie prokázaly, že u více než ř5 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani p i celoživotní expozici hluku v životním prost edí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku L Aeq,24h = 70 dB. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním prost edí se můžeme setkat jen ve velmi specifických p ípadech nap . u lidí žijících v t sné blízkosti frekventovaného letišt nebo velmi rušných komunikací. Nelze však zcela vyloučit možnost, že by již p i nižší úrovni hlukové expozice mohlo dojít k malému sluchové poškození u citlivých skupin populace, jako jsou d ti, nebo osoby současn exponované i vibracím nebo ototoxickým lékům či chemikáliím. Je též známé, že zvýšená hlučnost v míst bydlišt p ispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionáln exponovaným rizikových hladinám hluku na pracovišti. Nezanedbateln může zvyšovat expozici hlukem, zejména u mládeže, dlouhodobý poslech velmi hlasité reprodukované hudby doma Ěsluchátkaě, účast na diskotékách, p ípadn koncertech populárních hudebních skupin. K odhadu rizika sluchových ztrát je možné využít normu ČSN ISO 1řřř s tím, že hlukovou expozici je t eba p epočítat na dobu trvání Ř hodin. Tuto normu je možné použít i pro odhad rizika poškození sluchu p i profesionální a neprofesionální expozici.


srpen 2016


strana 30 z 49

Zhoršení komunikace ečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má adu prokázaných nep íznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážd nosti, nejistot , poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k p ekrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou sta í lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé d ti v období osvojování eči. Jde tedy o podstatnou část populace. Pro dostatečn srozumitelné vnímání složit jších zpráv a informací Ěcizí eč, výuka, telefonická konverzaceě by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané eči m l být nejmén 15 dB a to nejmén v Ř5 % doby. P i prům rné hlasitosti eči 50 dB by tak nem lo hlukové pozadí v místnostech p evyšovat 35 dB. Zvláštní pozornost zde zasluhují domy, kde bydlí malé d ti a t ídy p edškolních a školních za ízení, neboť neúplné porozum ní eči u nich zt žuje a poškozuje proces osvojení eči a schopnosti číst s dalšími nep íznivými důsledky pro jejich duševní a intelektuální vývoj. Zvlášt citlivé jsou pak d ti s poruchami sluchu, potížemi s učením a d ti, pro které vyučovací jazyk není jejich mate ským jazykem. Nep íznivé ovlivn ní spánku se prokazateln projevuje obtížemi p i usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, zm nám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty působení hluku. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den nap . rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivn bylo prokázáno i zvýšení spot eby sedativ a léků na spaní. Sv tová zdravotnická organizace ve svém materiálu „Night Noise Guedelines“ uvádí mezi dostatečné prokázanými účinky působení nočního hluku: nabuzení EEG, zvýšení motorické aktivity, zm ny délky různých fází spánku, fragmentace spánku, objektivní i subjektivní zhoršení kvality spánku vedoucí až k nespavosti vlivem prost edí. Mezní hodnoty jednotlivých t chto dle WHO dostatečn prokázaných účinků jsou uvedeny v následující kapitole Ěcharakterizace nebezpečnostiě. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na sm ny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i prom nný hluk. Objektivní p íznaky narušení spánku p i ustáleném hluku v interiéru se dle různých autorů začínají objevovat od ekvivalentní hladiny hluku 27 – 30 dB. Subjektivní kvalita spánku nebyla zhoršena p i venkovním hluku pod ekvivalentní hladinou hluku pro noc 40 dB. P i p erušovaném hluku roste rušivost spánku s maximální hladinou hluku. I p i nízké ekvivalentní hladin hluku již malý počet hlukových událostí s vyšší hladinou akustického tlaku ovlivňuje spánek. Význam z ejm má i rozdíl mezi hladinou akustického tlaku pozadí a vlastní hlukové události a taktéž délka intervalu mezi dv ma hlukovými událostmi. Nep íznivé ovlivn ní nálady následující den bylo prokázáno p i hodnotách hluku b hem spánku vn budov již pod 60 dB a p edpokládá se, že k ovlivn ní dochází i z hlediska výkonnosti. K adaptaci na rušení spánku hlukem nedochází v hlučných lokalitách u obyvatel ani po více letech. Ovlivn ní kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku byly dle WHO prokázány v ad epidemiologických a klinických studií u populace Ěvčetn d tíě žijící v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací. Akutní hluková expozice aktivuje autonomní a hormonální systém a vede k p echodným zm nám, jako je zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce. Po dlouhodobé expozici se u citlivých jedinců z exponované populace mohou vyvinout trvalé účinky, jako je hypertenze a ischemická choroba srdeční Ěnedostatečné prokrvení srdečního svalu, projevující se klinicky


srpen 2016


strana 31 z 49

jako angina pectoris až infarkt myokarduě. V p ípad hypertenze je významná teorie, podle které se zde současn uplatňuje i nedostatek ho číku, který je vlivem hluku uvolňován z bun k a vylučován z organismu a není u evropské populace dostatečn saturován p íjmem z potravy. Deficit hladiny ho číku v krvi může p ispívat k vasokonstrikci a nedostatečnému prokrvení s následnou hypertenzí a srdeční ischemií. Všeobecným záv rem WHO je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladin hluku LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je pon kud siln jší pro ischemickou chorobu srdeční Ědále ICHSě než pro hypertenzi. Nicmén i toto malé riziko je potencionáln závažné vzhledem k velkému počtu takto exponovaných osob. Na základ n kterých epidemiologických studií odhadují holandští odborníci míru relativního rizika kolem 1,5 pro hypertenzi a ICHS u lidí exponovaných denní ekvivalentní hladin hluku mezi 70 – 80 dB. Obsáhlý p ehled a analýzu výsledků epidemiologických studií zabývajících se rizikem kardiovaskulárních onemocn ní ve vztahu k hlukové expozici z dopravy publikoval v roce 2000 W. Babisch. Dosp l k záv ru, že neexistují epidemiologické důkazy o vztahu mezi hlukovou expozicí a zvýšeným prům rným krevním tlakem u dosp lých osob. Vyšší hodnoty tlaku krve ve vztahu k hluku však byly opakovan zjišt ny u d tí, zdravotní význam t chto nálezů zatím není jasný. Dle jiných podkladů je vztah mezi hlukem z dopravy a rizikem hypertenze prokázán. Z hlediska statistické významnosti výsledků jsou nejkonzistentn jší nálezy vztahu dopravního hluku a rizika ICHS p i hlukové expozici od 65 – 70 dB v exteriéru s rozmezím relativního rizika 1,1-1,5. Této úrovni relativního rizika odpovídají i výsledky statistického vyhodnocení výsledků Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prost edí v ČR, jehož subsystém 3 je v nován hodnocení úrovn hlukové zát že dopravnímu hluku ve m stech a účinkům této hlukové expozice na zdravotní stav obyvatel. Vyplývá z nich, že lidé žijící minimáln 5 let v lokalitách s noční ekvivalentní hladinou hluku vyšší než 62 dB mají i po zohledn ní možných interferujících faktorů 1,2 x vyšší šanci Ěodds ratioě onemocn t hypertenzí a 1,4 x vyšší šanci onemocn t infarktem myokardu. Statisticky významný vztah se projevil mezi výskytem hypertenze a hlučností v míst bydlišt a to od LAeq 45 dB v noci . P i interpretaci t chto záv rů je nezbytné mít na pam ti, že hluk půxobí s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti v podstat bezprahov . U citlivých podskupin a jednotlivců je proto nutné nep íznivé účinky p edpokládat i p i hladinách venkovního hluku významn nižších, nežli jsou úrovn expozice hodnocené z hlediska statistické významnosti pro celou populaci. Pozorování mnoha účinků hlukové expozice, jako jsou již zmín né zm ny v hladin stresových hormonů, vliv na funkci imunitního systému a následn zvýšená frekvence infekcí, nebo snížená porodní váha novorozenců u matek exponovaných vysoké hladin hluku v dob t hotenství, nejsou natolik průkazná a konzistentní, aby mohla sloužit k hodnocení zdravotních účinků hluku. Podobn nejsou jednoznačné ani výsledky studií zam ených na vztah hlukové expozice a projevů poruch duševního zdraví. Nep edpokládá se, že by hluk mohl být p ímou p íčinou duševních nemocí, ale patrn se může podílet na zhoršení jejich symptomů nebo urychlit rozvoj latentních duševních poruch. Vztah mezi pocity obt žování hlukem, individuální citlivostí vůči působení hluku a nemocností na duševní choroby je komplexní a dosud nep íliš objasn ný. Zvýšená citlivost vůči rušivým účinkům hluku může být indikátorem subklinické duševní poruchy. Za indikátor latentních duševních poruch nebo onemocn ní u populace exponované hluku je považována spot eba sedativ a prášků na spaní. Nep íznivé ovlivn ní výkonnosti hlukem bylo zatím sledováno p evážn v laboratorních podmínkách u dobrovolníků. Zvlášt citlivá na působení zvýšené hlučnosti je tvůrčí duševní práce a pln ní úkolů spojených s nároky na pam ť, soust ed nou a trvalou pozornost


srpen 2016


strana 32 z 49

a komplikované analýzy. Rušivý účinek hluku je významný zejména p i činnostech náročných na pracovní pam ť, kdy je t eba udržovat část informací v krátkodobé pam ti, jako jsou matematické operace a čtení. Ve školách v okolí letišť byla v ad studií u d tí chronicky exponovaných leteckému hluku p i ekvivalentní hladin hluku nad 70 dB m ené vn školy pozorována snížená schopnost motivace, nižší výkonnost p i poznávacích úlohách a deficit v osvojení čtení a jazyka. D ti byly více roztržité a d laly více chyb. Nep íznivý účinek byl v tší u d tí s horšími školními výkony. Zdá se také, že pravd podobn jší je deficit v osvojení čtení u d tí chronicky exponovaných hluku doma i ve škole ve srovnání s d tmi pouze navšt vujícími školu v hlučném prost edí. Obt žování hlukem je nejobecn jší reakcí lidí na hlukovou zát ž. Uplatňuje se zde jak emoční složka vnímání, tak složka poznávací p i rušení hlukem p i různých činnostech. Vyvolává celou adu negativních emočních stavů, mezi které pat í pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, obavy, pocity beznad je nebo vyčerpání. U každého člov ka existuje určitý stupeň citlivosti, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významn osobnostn fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10-20 % vysoce senzitivních osob, stejn jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60-80 % populace vícemén platí kontinuální závislost míry obt žování na intenzit hlukové zát že. P i působení hluku zde však krom senzitivity a fyzikálních vlastností hluku velmi záleží i na ad dalších neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. To vede k různým výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt u exponované populace a naopak rozdílné výsledky p i stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích. Obecn nap . u obyvatel rodinných domů nastává srovnatelný stupeň obt žování až p i hladinách o cca 10 i více dB vyšších, oproti obyvatelům bytových domů. Významnou úlohu zde hraje vztah ke zdroji hluku, pocit do jaké míry jej člov k může ovlivňovat nebo zda pro n j má n jaký ekonomický význam. Menší rozmrzelost působí hluk, u n jž je p edem známo, že bude trvat jen po určitou vymezenou dobu. P ízniv působí i nabídnuté východisko, nap . nabídka možnosti p est hovat se v p ípad nutnosti po dobu provád ní nejhlučn jších stavebních operací do hotelu. Závislost je i mezi nep íznivým prožíváním hluku a délkou pobytu v hlučném prost edí. Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Krom toho však může být významn ovlivn na zdravotním stavem. Krom negativních emocí je možné obt žování hlukem hodnotit i podle nep ímých projevů, jako je zavírání oken, nepoužívání balkónů, st hování, stížnosti a petice. Obecn se ovšem odhaduje, že na stížnostech a peticích se účastní pouze 5-10 % obyvatel skutečn hlukov exponovaných. Vysoké hladiny hluku vedou i k nep íznivým projevům v sociálním chování, mohou u predisponovaných jedinců zvyšovat agresivitu a redukují p átelské chování a ochotu k pomoci. Svoji úlohu zde hraje i zhoršená verbální komunikace, výsledky studií ukazují, že je více snížena ochota ke slovní pomoci, než k pomoci fyzické. Dle doporučení WHO je b hem dne jen málo lidí vážn obt žováno p i svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB, nebo mírn obt žováno p i LAeq pod 50 dB. Tam, kde je to možné, zejména p i novém rozvoji území, by proto m la být limitující hladina hluku nižší, p ičemž b hem večera a noci by hladina hluku m la být o 5 – 10 dB nižší, nežli ve dne. P i hodnocení působení hluku na lidské zdraví si obecn musíme být v domi nejistot, kterými je tento proces zatížen. V podstat jsou dvojí. Jedny jsou dány neschopností fyzikálních parametrů hluku, které máme k dispozici, jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události a druhé vyplývají ze skutečnosti, že účinek hluku je variabilní nejen intraindividuáln , ale i situačn , sociáln , emocionáln a historicky. V praxi se proto nez ídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují


srpen 2016


strana 33 z 49

platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vyd lují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností p edstavují tyto atypické reakce až 20 % celého souboru. Z hlediska zvýšené citlivosti n kterých populačních skupin vůči nep íznivým zdravotním účinkům hluku bylo nap . prokázáno, že lidé starší, nemocní a lidé s potížemi se spaním jsou zvýšen citliví vůči narušení spánku hlukem. U lidí s narušeným spánkem v důsledku hluku je vyšší riziko ICHS a negativního účinku na psycho-sociální pohodu. Se zvýšeným rizikem výrazného obt žování hlukem je nutné počítat u lidí senzitivních, lidí majících obavy z určitého zdroje hluku a lidí, kte í cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. V obecné rovin ze záv rů WHO ĚGuidelines for Community Noise, 1999ě vyplývá, že v obydlích je kritickým účinkem hluku rušení spánku, obt žování a zhoršená komunikace ečí. Denní ekvivalentní hladina hluku by nem la p esáhnout hodnotu 55 dB LAeq, m eno 1 m p ed fasádou. V tomto dokumentu WHO jsou dále pro denní hluk uvedeny sm rnicové hodnoty pro specifická prost edí jako jsou školy, školky, interiér obytných místností, nemocnice atd. s uvedením hraničních účinků, které vedly ke stanovení sm rnicových hodnot. Pro chrán ný venkovní prostor obytné stavby je uvedeno následující: Tab. 5 Sm rnicové hodnoty WHO dle prost edí prost edí

kritický zdravotní účinek

venkovní obytný prostor

silné obt žování mírné obt žování

LAeq

interval

LAmax

(dB/A/)

(hod)

(dB)

55 50

16 16

-

Poznatky o vlivu nočního hluku na lidské zdraví jsou shrnuty v posledním materiálu WHO Night Noise Guidelines for Europe z íjna 200ř. Na tento materiál lze pohlížet jako na rozší ení i jako na novelu výše jmenovaného dokumentu WHO ĚGuidelines for Community Noise). Doporučení pro ochranu zdraví vychází z důkazů podaných epidemiologickými a experimentálními studiemi. Vztahy mezi expozičními hladinami hluku v noci a zdravotními účinky jsou shrnuty v následující tabulce. Tab. 6 Účinky různých hladin nočního hluku na ve ejné zdraví Lnight,outside

Pozorované zdravotní účinky

pod 30 dB

P es individuální rozdíly a různé okolnosti pod touto hladinou nebyly pozorovány žádné zdravotní účinky. Noční hladina 30 dB je hladinou NOEL pro noční hluk ĚNOEL=nejvyšší úroveň expozice, p i které není pozorován žádný účinekě. Pozorované účinky: motorický neklid, probouzení, subjektivn popisované rušení spánku, bd ní. Intenzita t chto účinků závisí na povaze zdroje a na počtu hlukových událostí. Citlivé skupiny Ěnap . d ti, chronicky nemocní a starší lidéě jsou více vnímavé. Účinky se jeví jako mírné. Noční hladina 40 dB je hladinou LOAEL pro noční hluk ĚLOAEL=nejnižší úroveň, p i které je již pozorovaná nep íznivá odpov ď na statisticky významné úrovniě Pozorovány nep íznivé účinky. Značná část populace je vystavena t mto hladinám a musela p izpůsobit své životy k vyrovnání se s t mito hladinami.

30-40 dB

40-55 dB


srpen 2016


strana 34 z 49

nad 55 dB

Nep íznivé zdravotní účinky se objevují často a u značné části populace jsou vnímány jako vysoce rušivé a obt žující. Existují důkazy nárůstu kardiovaskulárních onemocn ní.

Vycházeje z t chto záv rů byla stanovena doporučená sm rnicová hodnota noční hladiny akustického tlaku na ochranu ve ejného zdraví na úrovni: 40 dB (Night Noise Guedelines – NNG) 55 dB (Interim Target – IT) – dočasný cíl. Hodnota IT je doporučena v situacích, kdy dosažení NNG není z různých důvodů proveditelné. P ehled účinků a mezních hodnot pro noční hluk shrnutý v materiálu WHO z roku 2009 je uveden v následující tabulce. Tab. 7 P ehled účinků a mezních hodnot pro noční hluk Přehled účinků a mezních hodnot dostatečně prokázaných Účinek biologické zm ny v kardiovaskulární aktivit účinky nabuzení EEG zvýšená motorická aktivita zm ny v délce různých fází spánku, struktury a fragmentace spánku kvalita buzení b hem noci nebo brzy ráno spánku prodloužení úvodní fáze spánku nebo obtížn jší usínání fragmentace spánku, zkrácení doby spánku nárůst prům rné pohyblivosti ve spánku subjektivní subjektivn vnímané rušení spánku pohoda užívání sedativ a podobných léků zdravotní nespavost vlivem prost edí stav Přehled účinků a mezních hodnot částečně prokázaných** Účinek biologické zm ny v hladinách stresových hormonů vlivy subjektivní ospalost a únava b hem následujícího dne pohoda a večera zvýšená podrážd nost b hem dne zhoršené mezilidské vztahy Stížnosti zhoršené rozpoznávací schopnosti zdravotní Nespavost stav zvýšený krevní tlak Obezita deprese Ěu ženě infarkt myokardu snížení očekávané délky života psychické poruchy Ěpracovníě úrazy

ukazatel * LAmax, uvnit LAmax, uvnit LAmax, uvnit

mezní hodnota * 35 dB 32 dB 35 dB

LAmax, uvnit *

42 dB *

* Lnoc, venku Lnoc, venku Lnoc, venku Lnoc, venku

* 42 dB 42 dB 40 dB 42 dB

ukazatel *

mezní hodnota *

*

*

* *

* * 35 dB * * 50 dB * * 50 dB * 60 dB *

Lnoc, venku * * Lnoc, venku * * Lnoc, venku * Lnoc, venku *


srpen 2016


strana 35 z 49

*

Ačkoliv byl prokázán výskyt nep íznivých vlivů, nelze stanovit p esné mezní hodnoty nebo ukazetele

**

V důsledku omezeného rozsahu podkladů mají mezní hodnoty omezenou váhu, jsou založeny vesm s na expertním posouzení podkladů. Jsou zde však důkazy nebo kvalitní podklady o p íčinném vztahu. Často jde o rozsáhlé nep ímé důkazy, které ukazují na vztah mezi hlukovou expozicí a fyziologickými zm nami, které mají nep íznivý dopad na zdraví.

Studií sledujících vztah mezi hlukovou expozicí a vyvolanými reakcemi exponovaných lidí ve vztahu k pocitům obt žování bylo již provedeno mnoho. Uskutečnila se též ada pokusů dosp t meta-analýzou jejich výsledků k odvození kvantitativního vztahu mezi expozicí a účinkem. Miedema a Oudshoorn publikovali v roce 2001 model obt žování hlukem, který vychází z analýzy výsledků v tšího počtu terénních studií, provedených v Evrop , Austrálii, Japonsku a Severní Americe, a odstraňuje n které nedostatky p edchozích prací. Uvádí vztah mezi hlukovou expozicí v Ldn (day-night level - ekvivalentní hladina akustického tlaku A za 24 hodin se zvýšením noční hladiny akustického tlaku o 10 dBě nebo Ldvn (day-evening-night level ekvivalentní hladina akustického tlaku A za 24 hodin se zvýšením večerní hladiny akustického tlaku o 5 dB a noční hladiny o 10 dBě v rozmezí 45 – 75 dB a procentem obyvatel, u kterých lze očekávat pocity obt žování Ěve t ech stupních škály intenzity obt žováníě, a to zvlášť pro hluk z letecké, silniční a železniční dopravy. K uvedeným deskriptorům Ldn a Ldvn je t eba uvést, že se stanovují jiným způsobem než deskriptor LAeq a jejich hodnoty proto nelze porovnávat s hygienickými limity. Úzký konfidenční interval odvozených vztahů indikuje jejich relativní spolehlivost, i když je t eba p edpokládat ovlivn ní variabilními podmínkami v jednotlivých konkrétních p ípadech. Hlavním účelem t chto vztahů je možnost predikce počtu obt žovaných osob v závislosti na intenzit hlukové expozice u b žné prům rn citlivé populace a v současné dob jsou doporučeny pro hodnocení obt žování obyvatel hlukem v zemích EU. Potvrzují známou zkušenost, že letecký hluk má výrazn jší obt žující účinek nežli hluk ze silniční dopravy a hluk ze silniční dopravy má výrazn jší účinek nežli hluk z dopravy železniční. Pro hluk ze silniční dopravy platí následující vztahy: -4 3 -2 2 %LA = -6,188*10 * (Ldn – 32) + 5,379*10 * (Ldn – 32) + 0,723 (Ldn – 32) -4 3 -2 2 %A = 1,732*10 * (Ldn – 37) + 2,079*10 * (Ldn – 37) + 0,566 (Ldn – 37) -4 3 -2 2 %HA = 9,994*10 * (Ldn – 42) + 1,523*10 * (Ldn – 42) + 0,538 (Ldn – 42) Na následujících grafech jsou vyjád eny závislosti mezi procentem lehce (LA), st edn (A) a siln (HA) obt žovaných obyvatel a hodnotami hlukových hladin Ldn a Ldvn ze silniční dopravy. Míra obtěžování v závislosti na hlukových hladinách pro silniční dopravu

Hodnocení obt žování u kombinované expozice hluku z různých typů dopravy je založeno na tzv.


srpen 2016


strana 36 z 49

ekvivalentech obt žování hluku z jednotlivých druhů dopravy, kde míra obt žujícího účinku hluku klesá od letecké k silniční a dále k železniční doprav . Ekvivalenty obt žování slouží k p epočtu hluku z letecké a železniční dopravy na hladinu akustického tlaku ze silniční dopravy stejné obt žující úrovn , ke které je pak vztažen očekávaný počet obt žovaných obyvatel. Stejn jako u vztahů pro obt žování hlukem jsou pro rušení hlukem ve spánku odvozeny t i stupn rušivého účinku vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity rušivého účinku a sice LSD ĚLowly Sleep Disturbedě od 2Ř. stupn škály Ětedy p inejmenším „mírn rušení“ě, SD ĚSleep Disturbedě pro rušení od 50. stupn škály intenzity a HSD ĚHighly Sleep Disturbedě pro vysoký stupeň rušení od 72. bodu stostupňové škály intenzity rušení. Vztahy pro subjektivní rušení spánku jsou odvozené pro expozici vyjád enou v Lnight v rozmezí 40 až 70 dB. (Lnight - dlouhodobá ekvivalentní hladina akustického tlaku A v časovém úseku Ř hodin v noci na nejvíce exponované fasád domuě. Vycházejí ze statistického zpracování obsáhlé databáze výsledků z 12 terénních studií z různých zemí a p edstavují vztahy mezi noční hlukovou expozicí z letecké, automobilové a železniční dopravy a procentem osob udávajících p i dotazníkovém šet ení zhoršenou kvalitu spánku pro t i úrovn intenzity rušení spánku. Vyjad ují závislost udávaného rušení spánku na hlukové expozici bez vlivu jiných faktorů. Pro hluk ze silniční dopravy platí následující vztahy: 2 %LSD = -8,4 - 0,16*Lnight + 0,0108*(Lnight) 2 %SD = 13,8 – 0,85*Lnight + 0,0167*(Lnight) 2 %HSD = 20,8 – 1,05*Lnight + 0,01486*(Lnight) Míra rušení spánku v závislosti na hlukových hladinách ze silniční dopravy

Hygienické limity hodnot hluku ve chrán ném venkovním prostoru jsou určeny na ízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými účinky hluku a vibrací. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti ve ejnosti na jejich p íprav Ěvyhláška o hlukovém mapováníě, stanovuje v paragrafu č. 2. odst. 3, písmeno a, mezní hodnoty hlukových ukazatelů Ldvn (ukazatel pro celodenní obt žování hlukemě a Ln Ěukazatel pro rušení spánkuě pro silniční, železniční a leteckou dopravu a pro integrovaná za ízení Ědle zákona 76/2002 Sb.ě v následující výši: a) pro silniční dopravu Ldvn činí 70 dB a Ln se rovná 60 dB b) pro železniční dopravu Ldvn činí 70 dB a Ln se rovná 65 dB c) pro leteckou dopravu Ldvn činí 60 dB a Ln se rovná 50 dB d) pro integrovaná za ízení Ldvn činí 50 dB a Ln se rovná 40 dB


srpen 2016


strana 37 z 49

Prahové hladiny hluku považované v současné dob za dostatečn prokázané v závislosti na různých zdrojích hluku jsou stručn shrnuty v následujícím p ehledu: Silniční a železniční doprava: rušení spánku: Ln > 40 dB obt žování: Ldvn > 45 dB, (> 42 dB dle EEA) kardiovaskulární onemocn ní: LAeq,16h > 60 dB Letecká doprava: rušení spánku: Ln > 40 dB obt žování: Ldvn > 45 dB kardiovaskulární onemocn ní: LAeq,16h > 60 dB Stacionární zdroje hluku: rušení spánku: není definováno obt žování: Ldvn > 35 dB Pro hodnocení expozice obyvatel kraje hlukovým hladinám lze využít dostupné části strategických hlukových map uve ejn ných na webu Ministerstva zdravotnictví pro etapu II. Ze strategických hlukových map zpracovaných pro Českou republiku vyplývá, že dominantním zdrojem hluku je silniční doprava. Aktuálním podkladem pro hodnocení hlukové situace v Praze je Strategická hluková mapa aglomerace Praha zpracovaná firmou Akustika Praha s.r.o., Thákurova 7, Praha 6. Výsledkem tohoto mapování nejsou pouze grafické výstupy se znázorn nými izoliniemi hluku v mapované lokalit , ale také tabulkové zhodnocení s uvedením počtu obyvatel exponovaných hluku v definovaných p tidecibelových pásmech ze silniční, železniční, tramvajové a letecké dopravy (hluk z provozu letišt Václava Havla) i z průmyslových zdrojů. Do výpočtu strategické hlukové mapy byly zahrnuty všechny požadované zdroje hluku v aglomeraci jako automobilová doprava, železniční doprava, tramvajová doprava, hluk z provozu letišť a hluk ze stacionárních zdrojů. Na území aglomerace Praha se nachází p edevším mezinárodní letišt Praha – Ruzyn , které má vlastní strategickou hlukovou mapu. Protože v dob dokončování prací na strategické hlukové map aglomerace Prahy již byla tato mapa k disposici, byly výsledky tohoto modelu p ičteny k hodnotám získaným pro ostatní zdroje hluku. Dalším významným letišt m na území aglomerace je Vojenské letišt Praha – Kbely, pro který zpracovala v íjnu 2006 hlukovou studii firma Empla. Dalšími zdroji zahrnutými do hlukové mapy byly zdroje industriální. Jedná se o čty i areály průmyslových podniků: Výtopna Krč, Za ízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích Cementárny Radotín, Lakovna kabin nákladních automobilů Daewo Avia, a. s. a Spalovna tuhého komunálního odpadu Malešice ze žádostí o integrovaná povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Podle výsledků provedené strategické hlukové mapy je z ejmé, že nejvýznamn jším zdrojem hluku je silniční doprava. V okolí hlavních silničních tahů se nachází nejrozsáhlejší území s p ekročením limitů hluku stanovených vyhláškou č. 523/2006 Sb. a žije zde nejvíce obyvatel zasažených nadlimitním hlukem. Hluk ze železniční dopravy může být místn významný, vzhledem k rozsahu železniční sít a jejího vedení ve vztahu k chrán né zástavb je však z ejmé, že na území aglomerace Praha p edstavuje celkov mén významný zdroj imisí hluku. Podobný záv r platí o pro hluk z leteckého provozu. Nejmén významným je hluk ší ený z integrovaných průmyslových za ízení. Na území aglomerace Praha se nenacházejí velmi hlučné průmyslové závody, jejichž hluk by se významn ší il do širšího okolí. Nejvýznamn jším zdrojem hluku v souvislosti s průmyslovou výrobou je její obslužná doprava. Následn jsou uvedeny p íslušné části strategických hlukových map pokrývajících hlavní m sto Prahu.


srpen 2016


strana 38 z 49

Výsledkem hlukového mapování je dále vyčíslení počtu osob exponovaných nadm rnému hluku.


srpen 2016


strana 39 z 49

Tab. 8 Počty osob zasažených hlukem ze silnic, železnic, leteckého provozu a průmyslu v aglomeraci Praha Železnice

Silnice Rozp tí ĚdBě

Ldvn (dB)

Letišt

Průmysl

Ln (dB)

Ldvn (dB)

Ln (dB)

Ldvn dB)

Ln (dB) Ldvn (dB)

Ln (dB)

40 – 44

0 116 186

0

66 655

0

1 704

0

162

45 – 49

0 463 735

0

57 066

0

27

0

68

50 – 54

95 443 312 864

64 229

45 281

7 382

0

69

0

55 - 59

465 303 144 161

50 918

52 627

719

0

0

0

60 - 64

334 963

68 919

44 339

26 188

0

0

0

0

65 - 69

146 682

16 512

49 629

408

0

0

0

0

70 - 74

68 978

623

12 298

4

0

0

0

0

>75

12 633

0

4

0

0

0

0

0

Jak je výše uvedeno mezní hodnoty pro silniční a železniční dopravu stanovené ve vyhlášce MZ 523/2006 Sb. činí pro celodenní hluk Ldvn 70 dB a pro noční hluk Ln 60 dB. Z tabulek vyplývá, že počet osob exponovaných celodennímu hluku z automobilové a železniční dopravy p evyšujícímu uvedenou mezní hodnotu Ldvn ve výši 70 dB činí v aglomeraci Praha 93 913 osob. Počet osob exponovaných celodennímu hluku z letecké dopravy p evyšujícímu mezní hodnotu Ldvn pro leteckou dopravu ve výši 60 dB je v aglomeraci Praha nulový a počet osob exponovaných celodennímu hluku z integrovaných za ízení p evyšujícími p íslušnou mezní hodnotu Ldvn 50 dB činí v aglomeraci Praha 69 osob. Celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu celodennímu hluku vyjád enému deskriptorem Ldvn tak v součtu činí ř3 982 osob. Počet osob vystavených nočním hladinám z automobilové a železniční dopravy p ekračujícím mezní hodnotu pro noční hluk Ln ve výši 60 dB činí 112 654 obyvatel. Počet osob exponovaných nadlimitním hodnotám hlukového deskriptoru pro letecký hluk a noční dobu, který je stanoven na 50 dB, je nulový a počet osob exponovaných nadlimitním hodnotám hlukového deskriptoru pro integrovaná za ízení a noční dobu, který je stanoven na 40 dB, činí 230 osob . Celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu nočnímu hluku vyjád enému deskriptorem Ln tak v součtu činí 112 ŘŘ4 osob. Dominantním zdrojem nadlimitního hluku je v hlavním m st Praze stejn jako v celorepublikovém m ítku automobilová doprava. V rámci posuzovaného Strategického plánu jsou definovány t i strategické sm ry se svými specifickými strategickými cíly k jejichž naplňování jsou definovány oblasti, jejichž podporou dojde mj. také k ovlivn ní míry expozice obyvatel hluku. Zhodnocení míry jejich vlivu na ve ejné zdraví lze provést pouze kvalitativn . V současném stupni nejsou výchozí ani cílové hlukové hladiny kvantifikovány. Jak již z výše uvedeného faktu, že hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, vyplývá, jsou zásadní aktivity a opat ení na minimalizaci tohoto problému stanoveny v rámci Strategického cíle 1.4 Zdravé m sto a 1.5 Udržitelná mobilita: STRATEGICKÝ CÍL 1.4 ZDRAVÉ M STO V rámci tohoto cíle má p ímý vliv na úroveň hlukové zát že jakožto determinanty ve ejného zdraví podpora zejména oblasti „Ovzduší a hluk“ V této souvislosti je t eba vyzdvihnout definovanou snahu realizovat technická a organizační


srpen 2016


strana 40 z 49

opat ení ke snížení hluku na nejvíce exponovaných místech, p ijetím účinných opat ení ke snížení nadlimitní hlukové zát že, jejíž zdrojem ve m st je p edevším pozemní doprava, omezit negativní vliv hluku na pocit pohody, ale i na psychické i fyzické zdraví obyvatel. Z organizačních opat ení jde o snižování rychlosti automobilové dopravy, omezování vjezdu do rezidenčních území či o individuální protihluková opat ení Ěúpravy na fasádách a vým ny oken aj.ě. Značný význam bude mít také využívání „tichého“ asfaltu p i rekonstrukcích komunikací. K realizačním opat ením s pozitivním dopadem na hlukovou situaci a tím i ve ejné zdraví pat í omezení hluku z provozu tramvajové dopravy nap . používáním mén hlučných souprav, rekonstrukcí tratí na trat s nižší hlukovou emisí v rámci komplexních úprav ulic jako ve ejného prostranství, nebo instalace protihlukových st n v souladu s Manuálem tvorby ve ejných prostranství hl. m. Prahy, tzn. pouze podél dálnic, silnic pro motorová vozidla a železničních koridorů, a to v m ítku a charakteru odpovídajícímu prost edí, do kterého budou umísťovány. Dalším definovaným realizačním opat ením je využití multifunkčních prvků zelené infrastruktury pro zmírn ní hlukové zát že Ěnap . terénní valy osázené protiprašnou zelení v blízkosti zdrojů hluku apod.). Jedná se tedy p ímo o realizaci účinných protihlukových opat ení, která budou spojena se snížením hlukové expozice obyvatelstva. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví se jedná o jednoznačn pozitivní dopad. V souvislosti s důrazem na snahu o posílení Prahy jako významného regionálního centra Evropy definovanou v rámci druhého strategického sm ru nabývá dále na významu v Plánu uvedená snaha dodržovat podmínky a p ijmout opat ení ke snížení vlivu hluku na ve ejné zdraví stanovené v národní Koncepci letecké dopravy pro období 2015 – 2020. STRATEGICKÝ CÍL 1.5 UDRŽITELNÁ MOBILITA K postupnému snižování úrovn hlukové zát že jsou klíčová opat ení strategického cíle Udržitelná mobilita. Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Preferování ve ejné dopravy, Rozvoj kolejové dopravy, Kvalita ve ejných prostranství, Nová propojení, Elektromobilita. Vzhledem k tomu, že doprava je hlavním zdrojem nadlimitního hluku, lze p edpokládat, že podporou oblastí k napln ní tohoto strategického cíle dojde ke zmírn ní stávající hlukové zát že. Oblast „Preferování ve ejné dopravy“ Dobré fungování ve ejné dopravy vede k omezení používání individuální automobilové dopravy a tím k omezení hlukové zát že odpovídající vyšším intenzitám dopravy. Pokles ekvivalentních hladin akustického tlaku z automobilové individuální dopravy má pozitivní vliv na ve ejné zdraví. Pro zatraktivn ní ve ejné dopravy má sloužit ada p ípravných, organizačních i realizačních opat ení jako nap . zpracování studie proveditelnosti systému city logistiky v Praze (tj. systému lepší organizace zásobování m sta sledujícího snížení negativních dopadů nákladní dopravy na m stoě obsahující i prov ení možnosti optimálního zapojení železniční nákladní dopravy do systému Ěp ípadn i lodní nákladní dopravyě, vytvo ení m stské koncepce využívání a rozvoje vodní dopravy na Vltav jako podkladu m sta pro proces rozhodování o strategických stavbách Ěnap . plavební komoryě nebo o způsobech využití toku, vytvo ení podmínek pro vznik multimodální aplikace k plánování cesty různými způsoby dopravy Ěve ejnou dopravou, autem, na kole, p škyě, včetn možnosti odbavení a placení za služby, systémová propagace užívání ve ejné a nemotorové dopravy, odstran ní částečného p ekryvu dvou současných integrovaných dopravních systémů Pražské a St edočeské integrované dopravy, čímž dojde ke zvýšení efektivity p epravy, zp ehlednit a zatraktivnit systém pro uživatele i z důvodu zvýšení zájmu o jeho užívání atd. Atraktivitu ve ejné dopravy mohou dále zvýšit i v plánu uvedená iniciace opat ení pro preferenci


srpen 2016


strana 41 z 49

ve ejné dopravy v legislativ Ěnap . p ednost v jízd ě, či realizační opat ení jako jsou úpravy sv telných signalizačních za ízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů (s využitím systému aktivní detekceě, realizace vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy, úpravy k ižovatek za účelem preference tramvají a autobusů aj. Pozitivního omezení individuální dopravy na úkor dopravy ve ejné bude docíleno dále také uvedenými opat eními na zvyšování komfortu ve ejné dopravy, jako nap . postupné zvyšování podílu vozů s klimatizací, zlepšení dostupnosti WIFI a telefonního signálu v prost edcích ve ejné dopravy, rozši ování možností odbavovacího systému Ěnap . využití bezkontaktních platebě, lepší informovanost cestujících, kvalitn jší p estupní vazby zlepšení p ístupnosti ve ejné dopravy, nap . realizací bezbariérových p ístupů do stanic a k zastávkám a zvyšováním podílu nízkopodlažních vozidel aj. Také podpora rozvoje systémů P+R, K+R a B+R vede k žádoucímu omezení individuální dopravy ve m st ve prosp ch dopravy ve ejné či sdílené. Pozitivní dopad na hlukovou situaci jakožto významnou determinantu ve ejného zdraví bude mít dále také podpora regulace a ízení provozu automobilové dopravy. Jedná se nap . o p ípravná opat ení jako prov ení možností zavedení mýtného systému ve vztahu k dalším uplatňovaným regulačním opat ením, prov ení možností zavedení nízkoemisní zóny za účelem snížení emisí exhalací z dopravy v centrální oblasti m sta, ale tím i snížení hlukové zát že, nebo organizační opat ení jako iniciace zrušení zpoplatn ní Pražského okruhu a počátečních úseků dálnic pro odvedení automobilové dopravy z místní komunikační sít , či realizační opat ení jako nezvyšování parkovací kapacity formou ve ejných hromadných garáží na území Pražské památkové rezervace, usilování o vyšší využití nákladní lodní dopravy pro stavby, vytvo ení podmínek pro zavedení systému sdílených dopravních prost edků Ěbike sharing, car sharingě, v tší uplatn ní inteligentních telematických systémů ĚITSě v ízení provozu, úpravy komunikací, k ižovatek a zlepšení organizace dopravy sm ující ke zvýšení plynulosti provozu a zlepšení také hlukové situace v lokalitách, kde dochází k jejímu nárůstu vlivem častých kongescí, p ičemž úpravami nesmí dojít k neúm rnému zvýšení atraktivity pro průjezd nebo ke konfliktu s preferencí ekologicky p ízniv jších druhů doprav, postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30 aj. Všechny uvedené aktivity budou mít p íznivý dopad na hlukovou situaci jednak tím, že omezí intenzity individuální automobilové dopravy jakožto zdroje hluku, ale dále také opat ení na zlepšení organizace dopravy budou dále p ispívat k samotnému snížení emisí z provozu. Jedná se o aktivity ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. P i plynulém provozu jsou eliminovány zejména rušivé výkyvy hlukových hladin spojené s rozjížd ním, bržd ním atp. Zvýšení plynulosti automobilové dopravy realizací kruhových objezdů, využitím telematiky je z hlediska vlivu hluku na zdraví obyvatel opat ením pozitivním. Oblast „Rozvoj kolejové dopravy“ Jedná se o podporu rozvoje sít metra, tramvajových tratí a spolupráci na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě zahrnující prov ování možností dalšího rozvoje linky metra D či dalších vestibulů stanic metra Ěnap . Strom stskéě, či prov ování možností rozvoje tramvajových tratí do regionu či realizace tramvajových tratí v úsecích s intenzivní autobusovou dopravou, nebo spolupráce na p íprav a realizaci nových železničních zastávek na území m sta. Cílem je, aby kolejová doprava p evzala část osobní individuální automobilové dopravy a tím došlo k poklesu intenzit dopravy také v blízkosti obytné zástavby, se kterým je spojen pokles hlukových hladin způsobených tímto dominantním zdrojem hluku, jakožto významné determinanty ve ejného zdraví.


srpen 2016


strana 42 z 49

Oblast „Nová propojení“ U této oblasti podpory lze z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší vyzdvihnout podporu rozvoje p ší a cyklistické dopravy, jakožto okolí hlukov nezat žující alternativu individuální automobilové dopravy. Další skupinou opat ení a aktivit s pozitivním dopadem na hlukovou situace jsou ta, která se týkají podpory cyklodopravy, jako nap . podpora dopravní dostupnosti pracovišť včetn p ší a bezmotorové Ětj. „tiché“) dopravy. Cílem opat ení je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zam stnání/za službami může ve vhodných lokalitách svým rozvojem mírn snížit intenzitu individuální automobilové dopravy nebo ji alespoň zachovat na stávající úrovni. Oblast „Elektromobilita“ Elektromobily se vyznačují tichým provozem, hlučnost interiérů elektromobilů je až o 6 dB nižší oproti motorovým konvenčním vozidlům. V p ípad podpory této oblasti tedy není nutné dále uvád t její p ínosnost z hlediska hlukové zát že jakožto determinanty ve ejného zdraví. Uvedená opat ení na podporu vzniku dobíjecích míst pro elektromobily, prov ování možnosti uplatn ní elektromobilů ve ve ejné doprav Ěelektrobusyě lze označit z hlediska vlivu na ve ejné zdraví za p íznivá. STRATEGICKÝ SM R 2 – PROSPERUJÍCÍ A KREATIVNÍ EVROPSKÁ METROPOLE Dopad na hlukovou situaci jakožto determinantu ve ejného zdraví budou mít zejména oblasti podpory definované v rámci strategického cíle 2.1 Významný region a 2.2 Podnikání a inovace. Jedná se zejména o oblasti jako Centrum investic, Inovace pro rozvoj a Podnikatelské prost edí. Realizace navrhované podpory povedou k rozvoji potenciálu m sta k zajišt ní jeho konkurenceschopnosti a prosperity. Z hlediska hlukové situace se jedná mj. také o podmínky pro vznik nových zdrojů hluku, zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích Zatímco má ekonomický rozvoj významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, jeho vliv na životní prost edí – na hlukovou situaci však může být opačný. Opat ení a aktivity navržené k napln ní t chto strategických cílů p isp jí k prosperit m sta, jako nap . p íprava komplexních nabídek lokalizace významných subjektů z vybraných odv tví Ězejm. oborů vázaných na v dy o živé p írod , kreativních oborů, nových technologiíě, nastavení systematické podpory investorů v preferovaných odv tvích a budou mít nepochybn pozitivní vliv na rozvoj socioekonomických determinant ve ejného zdraví. Na druhou stranu zde může reáln nastat rozvoj aktivit spojených se zvýšením expozice obyvatel p ípadnému nadm rnému hluku. V souvislosti s umísťováním nových zám rů může dojít k umíst ní nových stacionárních zdrojů hluku a dále také k navýšení intenzit p edevším generované nákladní automobilové dopravy. Míru vlivu však nelze v daném stupni kvantifikovat. Jednotlivé zám ry bude t eba posoudit, a to podle jejich charakteru, v rámci posouzení podle stavebního zákona, či ve vybraných p ípadech podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpisů. V rámci posuzované aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy jsou vytyčeny sm ry a cíle, jejichž naplňování ovlivní mj. míru expozice obyvatel hluku. Zhodnocení míry jejich vlivu na ve ejné zdraví bylo možné provést pouze kvalitativn . V současném stupni nejsou výchozí hlukové hladiny kvantifikovány.

3.4


srpen 2016


strana 43 z 49

Další determinanty

V současnosti nabývají na významu další determinanty ve ejného zdraví jsou bezpečnost silničního provozu či obecn bezpečnosti obyvatel a majetku. Bezpečnost silničního provozu Podpora bezpečnosti silničního provozu je zakotvena logicky zejména v oblastech podpory strategického cíle 1.5 Udržitelná mobilita. Jedná se nap . o úpravy v prostoru zastávek tramvají a autobusů k rychlejšímu a bezpečn jšímu nástupu a výstupu Ězastávkové mysy, vídeňské zastávky, časové ostrůvky, zvýšení nástupních hran atd.ě, nebo postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30 Ězón s maximální povolenou rychlostí 30 km/hě. Dále lze uvést také ešení rizikových míst pro chodce a cyklisty z hlediska bezpečnosti silničního provozu, ale také p ípravu a realizaci nových cyklistických tras Ěna cyklostezkách i mimo n ě s důrazem na jejich bezpečnost a atraktivitu s vazbou na síť ve St edočeském kraji či umisťování cyklostojanů na ve ejných prostranstvích a ve ve ejných budovách Ěú ady, školy atd.ě a propagace vytvá ení podmínek pro bezpečné odstavování kol v soukromých objektech. Uvedená opat ení zvýší tedy bezpečnost provozu a ochrání zdraví obyvatel. Ohroženými skupinami jsou p edevším d ti a sta í či pohybov handicapovaní lidé. Bezpečnost obyvatel a majetku Pozitivní dopad na bezpečnost obyvatel a majetku bude mít ada opat ení na podporu oblasti „Odolnost systému m sta“ v rámci napln ní strategického cíle „Odolnost a bezpečnost“ vytyčeného v rámci strategického sm ru 3 – Dob e spravovaná metropole. T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta Navrhované oblasti podpory na úrovni organizační i realizační vycházejí z identifikovaného problému, kterým je nedostatečná odolnost m sta vůči pohromám. Jedná se tedy o snahu posílit zvládnutí mimo ádných událostí a krizových situací Ěživelních pohrom, epidemií, teroristických útoků apod.ě a rozvoj odolnosti funkčních systémů m sta nap . zajišt ním technické infrastruktury, složek integrovaného záchranného systému a dalších organizací důležitých pro zachování základních životních pot eb obyvatelstva p i narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Konkrétn se jedná o organizační opat ení m sta jako je zpracování návrhu ešení energetické odolnosti m sta p i výpadku n kterého ze zdrojů Ěblack-out), dovybavení technické infrastruktury tam, kde je to možné záložními zdroji elektrické energie Ěnap . dieselagregátyě či iniciace zm ny legislativy v oblasti vybavenosti technické infrastruktury náhradními zdroji elektrické energie. Z realizačních opat ení se jedná o podporu a rozvíjení energetické odolnosti a schopnosti dálkových sítí zvládat vícenásobné výpadky kritických prvků infrastruktury, či analýzu a posléze vybudování celom stského Krizového ostrovního provozu využívajícího záložní zdroj/zdroje elektrické energie ĚKOPě m sta pro p ípad black-outu. Další oblast, která může mít klíčový dopad na zdraví a životy obyvatel jsou protipovodňová opat ení. P estože rozvinutý systém ochrany p ed povodn mi byl shledán jako silná stránka m sta, v rámci strategického programu bylo definováno, že je t eba dodržovat režim výstavby v záplavových územích, omezit zastavitelné plochy v záplavových územích s cílem zvýšit ochranu zdraví a majetek obyvatel a dobudovat protipovodňovou ochranu na Vltav tam, kde je to efektivní, a na drobných vodních tocích na území hl. m. Prahy a PMO.


srpen 2016


strana 44 z 49

Definovaný zám r posílení krizového ízení má za cíl zajistit adekvátní reakce ve ejné správy a obyvatel na krizové situace spojené nap . s teroristickými útoky, p írodními katastrofami, epidemiemi, nekontrolovanou migrací atd. Jedná se o organizační opat ení jako nap . rozhodnutí o trvalém p evzetí investičního a provozního financování m stského radiového a kamerového systému, nebo zajišt ní koordinovaného postupu pro zvládání incidentů, který nastaví formát spolupráce, bude obsahovat komunikační matici, protokol postupu a definovat jednotlivé role aktérů na území hl. m. Prahy, či zajišt ní efektivní distribuce informací, které omezí rizika p i mimo ádných událostech nebo krizových situacích nap . pomocí sms zpráv Ěvčetn opat ení pro podporu seniorů či hendikepovaných občanůě aj. Na úrovni realizace se jedná o definovaná opat ení jako provozování m stského radiového a kamerového systému využívaného všemi složkami Integrovaného záchranného systému ĚHZS, ZZS, PČR, MPě a pro ízení individuální i ve ejné dopravy ĚPČR, TSK a DPP a.s.ě, dobudování informačního varovného systému pro komunikaci s obyvateli m sta na celé ploše m sta a PMO či zlepšení kvality vybavení sborů dobrovolných hasičů za účelem jejich v tšího zapojení do ešení mimo ádných událostí a krizových situací aj. Zvyšováním energetické sob stačnosti m sta lze p edejít vzniku krizových situací, které by byly spojeny se sociálním nap tím či nepokoji v důsledku ohrožení dodávek strategických surovin, energie, vody. Jedná se o opat ení od p ípravy získáváním, shromaždováním a vyhodnocováním informací pot ebných pro zajišťování bezpečnosti a odolnosti m sta, p es posilování kapacity M stské policie a ve ejné správy, zvyšování odborné úrovn pracovníků institucí ve ejné správy na tomto poli až po zajišt ní ochrany energetické infrastruktury, zajišt ní p ipravenosti a spolupráce složek m sta na potírání terorismu, extremismu a omezení sociálního nap tí atd. Pozitivní dopad na bezpečnost obyvatel budou mít dále i definovaná opat ení pro prevenci kriminality jako je posílení fungování, správy a vybavení m stského kamerového systému či ešení koncepce ve ejných prostranství s ohledem na zvýšení bezpečnosti osob Ěosv tlení, správa zelen , kamerový systém, vybavenost parteru, p ípadn zapojení policie apod.ě V rámci zvyšování fyzické prostupnosti a bezbariérovosti je v posuzované aktualizaci Strategického plánu definováno dále vytvo ení koncepce venkovního a nočního osv tlení významných ve ejných prostranství.

4

Závěr

V rámci posouzení vlivu Aktualizace Strategického plánu hlavního m sta na ve ejné zdraví nebyl identifikován žádný významný negativní vliv na ve ejné zdraví. Cílem p edloženého „Vyhodnocení vlivů“ byla snaha odhadnout očekávané vlivy zpracovaného strategického dokumentu na životní prost edí, ale i další p edevším socioekonomické determinanty ve ejného zdraví obyvatel, žijících v této oblasti. Je t eba si uv domit, že se jedná o posuzování programu, výstupem tedy není kvantifikace konkrétních zm n imisních koncentrací jednotlivých škodlivin či hlukových hladin u obytné zástavby. Toto posouzení vlivu na ve ejné zdraví je tak provedeno formou kvalitativního hodnocení. Strategický plán je ze své podstaty koncepcí na relativn obecn jší úrovni. Teprve u rozvedených konkrétních projektů zahrnutých p edevším v akčním plánu lze kvantifikovat míru jejich vlivu na životní prost edí a tím na míru expozice obyvatel, kterou lze dále kvantitativn hodnotit z hlediska rizik ve ejného zdraví. V ovzduší hlavního m sta Prahy jsou pln ny imisní limity všech škodlivin v ovzduší s výjimkou polétavého prachu Ělimit pro maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10) a benzo-a-pyrenu Ěprům rné roční koncentrace BaPě. T mto škodlivinám byla tedy z hlediska imisního pozadí a vlivu na lidské zdraví v nována v rámci tohoto posouzení p ednostní


srpen 2016


strana 45 z 49

pozornost. Suspendované částice polétavého prachu jsou navíc považovány za klíčové škodliviny z pohledu vlivu na ve ejné zdraví, jejich vliv na nemocnost i úmrtnost exponovaných je prokázaný. Klíčovým zdrojem emisí polétavého prachu je automobilová doprava. Jako hlavní zdroj hluku byla v rámci hlukového mapování v České republice jednoznačn identifikována silniční doprava, která se na prokázaném obt žování hlukem podílí z více než 80 %. Druhým nejvýznamn jším zdrojem nadm rného hluku je doprava železniční, která je odpov dná za celodenní obt žování 16 % obyvatelstva. Celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu celodennímu hluku vyjád enému deskriptorem Ldvn v součtu činí ř3 982 osob, celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu nočnímu hluku vyjád enému deskriptorem Ln činí 112 884 osob. Z hlediska socioekonomických determinant ve ejného zdraví lze uvést p edevším, že Hlavní m sto Praha má z hlediska ekonomiky zcela výsadní postavení v rámci ČR. Je hospodá ským centrem státu i st ediskem pro zprost edkování vlivů nadnárodních hospodá ských vztahů na celém území státu. Ekonomický výkon hl. m. Prahy vytvá í stabiln kolem čtvrtiny celostátního hrubého domácího produktu ĚHDPě. Tento v p epočtu na 1 obyvatele v Praze trvale vysoko p ekračuje hodnotu v ČR. Vyšší úroveň tvorby HDP je pro metropole typická. aždý osmý občan České republiky bydlí p ímo v Praze, každý šestý občan v aktivním v ku pracuje v Praze a každý pátý český občan žije v Pražské metropolitní oblasti. Z mezikrajského srovnání vyplývá, hl. m. Praha má nejnižší obecnou míru nezam stnanosti ze všech krajů. St ední délka života mužů i žen Ěnad je na dožití p i narozeníě je v hlavním m st Praze nejen nad prům rem celé České republiky, ale jedná se o nevyšší prům r v rámci všech krajů ČR. Zdravotní stav obyvatelstva v zemích EU se stále zlepšuje. Zlepšení je však výrazn jší u skupin s vyšším sociáln -ekonomickým postavením, u kterých probíhá také rychlejším tempem. Rozdíly ve zdraví se tak stále prohlubují. Samotné prodlužování délky života souvisí s lepšími životními a pracovními podmínkami, s vyšším socioekonomickým statusem, sociálním rozvojem, zlepšováním zdravotní péče, s množstvím kvalitních léků a novými léčebnými metodami. Na druhou stranu je s tím spojena pot eba zajistit pokrytí specifických pot eb starých lidí. V rámci posuzované Aktualizace Strategického plánu byly mj. vytyčeny t i strategické sm ry, které jsou obsahovým jádrem návrhové části Strategického plánu. Význam pro hodnocení vlivů na ve ejné zdraví hrají p edevším jednotlivé elementy návrhové části Strategického plánu – sm ry, strategické cíle, opat ení a p íklady aktivit sloužící k napln ní vytyčené vize jakožto p edstavy Prahy v roce 2030 jakožto krásného m sta pro život i podnikání. Strategický sm r 1 – Soudržná a zdravá metropole Strategický sm r „Soudržná a zdravá metropole“ reaguje primárn na identifikovanou hrozbu nep ipravenosti m sta na demografické zm ny a hrozící zhoršení kvality života a fungování m sta. Napln ním strategických cílů vytyčených v rámci tohoto sm ru bude zajišt na schopnost Hl. m. Prahy flexibiln reagovat na probíhající demografické a společensko-ekonomické zm ny, jako je prodlužování délky života a růst počtu a podílu osob nad Ř0 let, zvyšování sociálních nerovností a s tím spojený nárůst počtu osob Ěpotenciáln ě ohrožených chudobou a bezdomovectvím či růst počtu cizinců aj. Konkrétn lze vyzdvihnout zejména podporu zdravotních a sociálních služeb k zajišt ní života osob se sníženou sob stačností v domácím prost edí, ale také vzhledem k růstu počtu seniorů o navyšování kapacit pobytových sociálních služeb, zajišt ní bezbariérovosti ve ejného prostoru. Rozvoj pot ebné infrastruktury pro cílovou skupinu seniorů, osob handicapovaných, sociáln vyloučených či vyloučením ohrožených osob, zároveň podpo í nejen tyto cílové skupiny, ale umožní pečujícím, ekonomicky aktivním osobám setrvat na trhu práce. Spadá se dále mj. i podpora oblasti nazvaná Dostupné bydlení zam ená na zajišt ní pomoci


srpen 2016


strana 46 z 49

sociáln či generačn ohroženým skupinám jakožto prevence vzniku bezdomovectví a s ním spojeným rizikovým chováním. V rámci tohoto sm ru jsou dále definovány organizační či realizační formy podpory nap . dostupného, kvalitního a efektivního systému zdravotních služeb, nebo ešení problematiky sociálního začleňování, integrace osob se zdravotním postižením či integrace cizinců aj. Strategické cíle „Život ve m st “, „Zdravé m sto“ a „Udržitelná mobilita“ jsou zam eny na podporu oblastí spojenou s pozitivním vlivem na další determinanty ve ejného zdraví jako je kvalita ovzduší či hluk. Automobilová doprava je nejvýznamn jším zdrojem hluku, ale i částic polétavého prachu. Jedná se zejména o opat ení vedoucí k omezení individuální dopravy na úkor dopravy ve ejné, zejména kolejové, cestou opat ení na omezení dojížďky obyvatel Ěm sto krátkých vzdáleností), vytvo ení standardů rozvoje orientovaného sm rem k p ší, cyklistické a ve ejné doprav mimo jiné zvyšováním komfortu ve ejné dopravy, vytvo ením podmínek pro zavedení systému sdílených dopravních dopravních prost edků Ěbike sharing, car sparing). Všechna tato opat ení povedou i omezení používání individuální automobilové dopravy a tím k omezení zát že z emisí obsažených ve výfukových plynech i emisí sekundárních i zát že hlukové. Pokles imisních p ísp vků má pozitivní vliv na ve ejné zdraví a je žádoucí zejména z pohledu p ekračování Sv tovou zdravotnickou organizací doporučených koncentrací pro suspendované částice PM10 i PM2,5, jejichž vliv na nemocnost i úmrtnost exponovaných je prokázaný. V rámci strategického sm ru vytyčená opat ení k podpo e cyklistické dopravy s sebou z hlediska vlivu na ve ejné zdraví p inášejí pozitiva spojená nejen s omezením automobilové dopravy jakožto zdroje nadm rných emisí polétavého prachu i benzo-a-pyrenu a hluku, ale dále také s podporou zdravého životního stylu jakožto významné determinanty ve ejného zdraví. Pozitivní vliv na kvalitu ovzduší bude mít dále i definovaná podpora využívání prvků zelené infrastruktury včetn sídelní zelen a jejich propojování, zejména zakládání a revitalizace m stské sídelní zelen , která krom zvýšení estetické kvality plní funkci tzv. izolační zelen . Výsadbou izolační zelen dochází ke snížení imisní zát že a omezení prašnosti kaptací částic, eliminací vznosu a další resuspenze. K dosažení pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ale i ekosystémů jsou ve Strategickém plánu u tohoto sm ru uvedena realizační opat ení jako jsou pln ní Programu zlepšování kvality ovzduší, aglomerace CZ01 Praha, zajišt ní účinných kompenzačních opat ení u staveb, které budou spojeny s imisním p ísp vkem, pokračování v pražském dotačním programu „Čistá energie Praha“, podpora zavád ní alternativních nízkoemisních a bezemisních zdrojů elekt iny a tepla. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví se jedná o pozitivní vliv na kvalitu ovzduší jakožto významnou determinantu omezením významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Definována je však ada dalších oblastí podpory jako elektromobilita, postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech nap . z izováním zón 30, snižování prašnosti v m stském prost ení formou pravidelného čišt ní ve ejných prostranství a pozemních komunikací s využitím čisticích vozů s účinnými prachovými filtry atd. Strategický sm r 2 – Prosperující a kreativní evropská metropole Druhý strategický sm r „Prosperující a kreativní evropská metropole“ cílí na prosperitu a konkurenceschopnost m sta v nejširším slova smyslu, na posílení role a pozice Prahy v Evrop i ve sv t . Jedná se o opat ení vedoucí k rozvoji mezinárodního významu m sta jako centra mezinárodních aktivit nap . podporou významných mezinárodních kongresů a veletrhů či konání významných politicko-ekonomických jednání a summitů atp. Podpora investorů povede mj. ke zvýšení podílu osob zam stnaných v odv tvích s vysokou p idanou hodnotou. Z hlediska sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví se jedná op t o pozitivní vliv, v ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i


srpen 2016


strana 47 z 49

v kem dožití. Z hlediska ovlivn ní ve ejného zdraví je t eba si uv domit, že péčí o podnikatelské prost edí lze docílit zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích a zvýšit míru podnikání ve m st a jeho úsp šnost. Jedná se o podporu opat ení, která napomáhají prost edí, ve kterém je omezena nezam stnanost a s ní spojené rizikové faktory a posílen sociáln ekonomický status obyvatel. Ekonomická síla dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Na druhou stranu v rámci tohoto strategického sm ru rozvoje je reálný vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší i hluku včetn generované osobní i nákladní automobilové dopravy. Významn jší zám ry uvedené v p íloze 1 zákona 100/2001 Sb. podléhají posuzování či zjišťovacímu ízení, v rámci kterého rozptylová a hluková studie prokáže, zda zám r nezpůsobí p ekročení platných imisních a hygienických limitů, které p edstavují společensky p ijatelnou míru rizika vyplývajícího z inhalační expozice obyvatel emitovaným škodlivinám a z expozice hluku. Rozptylová studie musí být dle §11 zákona 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, p iložena také k ízení o vydání závazného stanoviska k umíst ní stavby pozemní komunikace specifikované v tomto paragrafu a u stacionárních zdrojů uvedených p íloze č. 2 k zákonu o ochran ovzduší označených ve sloupci A. Dále definovaná opat ení na podporu vzd lávání mají pozitivní vliv na socioekonomické determinanty ve ejného zdraví na n kolika úrovních. Rozvoj vzd lání na jedné stran zvýší konkurenceschopnost dotčených obyvatel, jejich uplatn ní na trhu práce a tím jejich ekonomické postavení. V ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. Dále samotné vzd lání je spojeno s uplatňováním zdraví prosp šného životního stylu. Strategický sm r 3 – Dob e spravovaná metropole T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta s dopadem na všechny aktéry rozvoje uvnit i vn . Vytyčené strategické cíle se týkají koncepčního plánování v regionálních souvislostech, strategického ízení, dův ryhodné správy m sta a šetrného nakládání se zdroji a územím, i zvyšování odolnosti a bezpečnosti fungování systémů m sta nejen v krizových situacích. Naplňování cílů tohoto strategického sm ru úzce souvisí se všemi výše uvedenými podporami vzhledem k tomu, že se jedná v podstat o posílení účinného prosazování všech uvedených podpor aktivní rolí m sta a dův ryhodnou správou. V rámci podpory „Koncentrace investic“ lze nap . z hlediska ovlivn ní sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví vyzdvihnout podporu plánování investic do sociální infrastruktury Ěsociální byty a bydlení pro seniory, investice v oblasti IZS, dokončení M stského okruhu pro ochranu kompaktního m sta, metra D aj. Jako velice vhodné se jeví z hlediska vlivů na ve ejné zdraví podpora tzv. Smart life, neboli způsobu dob e žít ve m st . Jedná se podporu opat ení propagující zdravý životní styl obyvatel a politiku preference kvality života a posilování systémů sociální, ekologické a ekonomické infrastruktury m sta. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší jakožto významnou determinantu ve ejného zdraví má podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie ĚOZEě a zejména v rámci opat ení k podpo e udržitelného rozvoje a šetrnosti o snížení uhlíkové stopy. Z pohledu životního prost edí a potažmo ve ejného zdraví je nejčistší energií ta, která nemusela být vyrobena. Z tohoto pohledu jsou navrhované aktivity na snižování energetické náročnosti budov v souladu s minimalizací negativních dopadů na životní prost edí a tím i ve ejné zdraví. Pokud by nedošlo ke vzniku a realizaci opat ení navrhovaných posuzovaným strategickým dokumentem, není možné p edpokládat zásadní zhoršení situace v oblasti ve ejného zdraví na


srpen 2016


strana 48 z 49

území hlavního m sta Prahy. Nelze však pominout potenciální rizika na lokální úrovni jako je nekoncepční a pomalejší ešení místních problémů, či zanedbání potenciálního zlepšení imisní a hlukové situace a tím ve ejného zdraví v p ípad jejich nerealizace. V posuzované aktualizaci Strategického plánu jsou zakotvena způsoby podpory, které mají pozitivní dopad na jednotlivé determinanty ve ejného zdraví, kterými jsou jednak p írodní složky životního prost edí, ale také sociáln ekonomické faktory. Naléhavost na napln ní této strategie vyplývá nap . i z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století nebo i ze strategického dokumentu „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“ jejichž cíle jsou v posuzované strategii zohledn ny. Celkov lze shrnout, že definované oblasti podpory k napln ní strategických cílů vytyčených v rámci t ech sm rů zakotvené v aktualizovaném strategickém plánu jsou p evážn spojeny s pozitivním vlivem na jednotlivé determinanty lidského zdraví obyvatel oblasti. Oblasti podpory naplňují očekávanou minimalizaci negativních dopadů na životní prost edí a zavedení zdraví upevňujících a zdraví zlepšujících opat ení do praxe. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že posuzovaný Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 je v souladu cíli ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví včetn cílů uvedených ve výše zmín ných dokumentech „Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“ a „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století“.

5


srpen 2016


strana 49 z 49

Seznam zkratek

ČHMÚ ČSÚ HIA IARC IRIS

LOAEL MŽP MZ NNG NOEL PMO P+R SEA SES ÚZIS UCR, UR WHO

6

Český hydrometeorologický ústav Český statistický ú ad Heath Impact Assessment, proces posuzování vlivů na ve ejné zdraví International Agency for Research on Cancer, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny Integrated Risk Information System, Databáze US EPA obsahující referenční hodnoty pro toxický i karcinogenní účinek mnoha chemických látek, u kterých bylo dosaženo shody odborníků US EPA nejnižší úroveň expozice, p i které je již pozorován nep íznivý účinek Ministerstvo životního prost edí Ministerstvo zdravotnictví Night Noise Guedelines, sm rnicová hodnota akustického tlaku nejvyšší úroveň expozice, p i které není pozorován žádný účinek Pražská metropolitní oblast systém parkovišt „Park and Ride“ pro individuální automobilovou dopravu na periferiích Strategic Environmental Assessment, proces posuzování vlivů koncepcí a územn plánovacích dokumentací za životní prost edí Socioekonomický status Ústav zdravotnických informací a statistiky Unit of Cancerogenity Risk, Jednotka karcinogenního rizika World Health Organization, Sv tová zdravotnická organizace

Podklady a literatura

ČHMÚ: Znečišt ní ovzduší na území České republiky v roce 2009-2013, OZKO, ČHMÚ Praha Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století IARC, International Agency for Researcg on Cancer: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Human (online) J. Volf: Metodiky hodnocení zdravotních rizik v hygienické služb , Ostrava 2 K. Bláha, M.Cikrt: Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 1řř6 Manuál prevence v léka ské praxi, VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 2000 WHO: Air quality guedelines for Europe, second edition, 2000 (online) WHO: Air quality guedelines – Global Update 2005 (online)

The Genlyd Noise Annoyance Model, DELTA (Danish Electronics, Light and Acoustics), 2007 WHO: Guidelines for Community Noise, 1999 (online) WHO: Night Noise Guidelines for Europe, 2009 (online)

Strategický plán hlavního města Prahy, aktualizace 2016

Recommend Documents