Vyhodnocení vliv Strategického plánu hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Zhotovitel: AF-CITYPLAN s.r.o.

Datum 29.8.2016

Zastoupený: Ing. Ivo Šimkem CSc., ve v cech smluvních

Číslo zakázky 15-6-190

Autorský kolektiv: Ing. Jan D evíkovský Ing. Zuzana Toniková RNDr. Ond ej Bílek RNDr. Marcela Zambojová Mgr. Iva Baláčková Ing. Jan Humlhans Bc. Jan Kvasnička

Objednatel: Institut plánování a rozvoje hlavního m sta Prahy Zastoupený: Ing. arch. Petrem Hlaváčkem, ve v cech smluvních

Vyhodnocení vliv Strategického plánu hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

podle § 10e zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , v rozsahu podle p ílohy č. ř k zákonu

Obsah 1 Obsah a cíle Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016, její vztah k jiným koncepcím...................................................................................................................... 8 Údaje o p edkladateli koncepce ................................................................... 8 1.1.1 Název organizace ................................................................................. 8 1.1.2 IČ ...................................................................................................... 8 1.1.3 Sídlo ................................................................................................... 8 1.1.4 Jméno, p íjmení, bydlišt a telefon oprávn ného zástupce oznamovatele .... 8 Cíle a obsah koncepce ............................................................................... 8 1.2.1 Cíl koncepce ........................................................................................ 8 1.2.2 Obsah koncepce ..................................................................................10 Vztah koncepce k jiným strategickým dokumentům ......................................12 2 Informace o současném stavu životního prost edí v dotčeném území a jeho pravd podobný vývoj bez provedení koncepce ......................................................................................... 14 Vymezení dotčeného území .......................................................................14 Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivn ny ...................................................................................................................14 Základní charakteristika dotčeného území a jeho environmentálního stavu ......15 Hydrologie a vodní hospodá ství.................................................................16 2.4.1 Jakost vody v tocích hl. m. Prahy ..........................................................17 2.4.2 Zásobování vodou ...............................................................................18 2.4.3 Čistírny odpadních vod a kanalizační síť .................................................18 2.4.4 Ochranná pásma vodních zdrojů ...........................................................19 Půdy .......................................................................................................19 2.5.1 Obecná charakteristika půd na území hl. m. Prahy ..................................19 2.5.2 Zem d lský půdní fond ........................................................................20 Lesy .......................................................................................................21 Horninové prost edí a terénní morfologie.....................................................22 2.7.1 Geologické pom ry ..............................................................................22 2.7.2 Geomorfologické pom ry .....................................................................22 2.7.3 Hydrologické pom ry ...........................................................................23 2.7.4 Inženýrsko-geologické pom ry .............................................................23 2.7.5 Ložisková ochrana a t žba....................................................................23 2.7.6 Geodynamické jevy .............................................................................24 Flóra a fauna ...........................................................................................24 Krajina....................................................................................................24 Ochrana p írody .....................................................................................26 2.10.1 Zvlášt chrán ná území......................................................................26 2.10.2 Natura 2000 .....................................................................................26 2.10.3 Územní systém ekologické stability ......................................................29 2.10.4 Významné krajinné prvky a památné stromy.........................................30 Krajinný ráz ...........................................................................................30 Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 2 (187)

2.11.1 P írodní parky ...................................................................................31 Klima ....................................................................................................31 2.12.1 Klimatologické pom ry .......................................................................31 2.12.2 Bonita klimatu ...................................................................................32 Ovzduší .................................................................................................33 Hluk .....................................................................................................36 Odpadové hospodá ství, staré zát že území a kontaminované plochy ...........39 2.15.1 Odpadové hospodá ství ......................................................................39 2.15.2 Staré zát že území a kontaminované plochy .........................................40 Kulturní hodnoty a památková ochrana m sta ............................................40 2.16.1 Památková rezervace .........................................................................40 2.16.2 Památková zóna ................................................................................41 2.16.3 Národní kulturní památky, kulturní památky .........................................41 3 Charakteristiky životního prost edí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významn zasaženy ....................................................................................................... 43 4 Veškeré současné problémy životního prost edí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prost edí .................................. 45 5 Cíle ochrany životního prost edí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu b hem její p ípravy, zejména p i porovnání variantních ešení ............................................................. 47 6 Závažné vlivy Ěvčetn sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, pozitivních a negativních vlivůě navrhovaných variant koncepce na životní prost edí ........................................................... 69 Strategický sm r 1 – Soudržná a zdravá metropole ......................................71 Strategický cíl 1.1 – Soudržné m sto ............................................................71 Strategický cíl 1.2 – Komunitní život .............................................................77 Strategický cíl 1.3 – Život ve m st ..............................................................80 Strategický cíl 1.4 – Zdravé m sto ...............................................................84 Strategický cíl 1.5 – Udržitelná mobilita ........................................................89 Strategický sm r 2 – Prosperující a kreativní evropská metropole ..................95 Strategický cíl 2.1 – Významný region ..........................................................95 Strategický cíl 2.2 – Podnikání a inovace .......................................................97 Strategický cíl 2.3 – Kulturní značka .............................................................99 Strategický cíl 2.4 – Vzd lávání .................................................................. 104 Strategický sm r 3 – Dob e spravovaná metropole ..................................... 108 Strategický cíl 3.1 – Aktivní role m sta ....................................................... 108 Strategický cíl 3.2 – Dův ryhodná správa .................................................... 111 Strategický cíl 3.3 – Odolnost a bezpečnost ................................................. 113 Vyhodnocení vlivů koncepce na jednotlivé složky ŽP ................................... 118 7 Plánovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prost edí vyplývajících z provedení koncepce ............................................. 124

Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 3 (187)

Ř Výčet důvodů pro výb r zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetn p ípadných problémů p i shromaž ování požadovaných údajů ........................................... 128 ř Stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prost edí........................... 130 10 Popis plánovaných opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjišt ných p i provád ní koncepce .................................................................................. 132 11 Stanovení indikátorů pro výb r projektu ..................................................................... 134 12 Vlivy koncepce na ve ejné zdraví ............................................................................... 136 Socioekonomické determinanty .............................................................. 136 Kvalita ovzduší ..................................................................................... 142 Hluk ................................................................................................... 147 Další determinanty ............................................................................... 150 Záv r .................................................................................................. 152 13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................. 156 14 Souhrnné vypo ádání vyjád ení obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví ........................................................................................................... 158 15 Záv ry a doporučení včetn návrhu stanoviska ke koncepci .......................................... 178 16 Použité podklady ..................................................................................................... 183 P ílohy ........................................................................................................................ 186

Seznam obrázk Obrázek 1.1 Schéma koncepce ........................................................................................11 Obrázek 2.1 Správní člen ní hlavního m sta Prahy .............................................................15 Obrázek 2.2 Sledované profily na povrchových tocích a výsledné t ídy jakosti za období 20122013 ............................................................................................................................18 Obrázek 2.3 T ídy ochrany zem d lské půdy na území hl. m. Prahy .....................................21 Obrázek 2.4 Kategorie lesů na území hl. m. Prahy ..............................................................22 Obrázek 2.5 Zvlášt chrán ná území a Natura 2000 na území hl. m. Prahy ...........................26 Obrázek 2.6 P írodní parky na území hl. m. Prahy ..............................................................31 Obrázek 2.7 Bonita klimatu na území hl. m. Prahy .............................................................32 Obrázek 2.8 Lokality m

ících stanic na území hl. m. Prahy .................................................34

Obrázek 2.ř Tiché oblasti na území hl. m. Prahy ................................................................38 Obrázek 2.10 Celková produkce odpadů v letech 2004 - 2013 .............................................39 Obrázek 2.11 Kulturní hodnoty a památková ochrana na území hl. m. Prahy .........................42 Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 4 (187)

Seznam tabulek Tabulka 2.1 M stské části v ORP hlavní m sto Praha ..........................................................14 Tabulka 2.2 Základní údaje o hl. m. Praze .........................................................................16 Tabulka 2.3 Ochranná pásma vodních zdrojů na území hl. m. Prahy .....................................19 Tabulka 2.4 P ehled zvlášt chrán ných území na území hl. m. Prahy ...................................26 Tabulka 2.5 Rozmezí imisních koncentrací v ovzduší hl. m. Prahy dle mapy p tiletých prům rů ...................................................................................................................................33 Tabulka 2.6 Počty osob zasažených hlukem ze silnic, železnic, leteckého provozu a průmyslu v aglomeraci Praha .........................................................................................................37 Tabulka 5.1 Vybrané cíle ochrany ŽP strategických dokumentů na úrovni EU, ČR a hl. m. Prahy vztahující se k aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy ĚSP HMPě ...................................49 Tabulka 6.1 Hodnocení vlivů jednotlivých opat ení v aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy ................................................................................................................................. 116 Tabulka 9.1 Monitorovací ukazatele navržené pro sledování vlivů Strategického plánu na životní prost edí ..................................................................................................................... 131


Strana 5 (187)

Seznam zkratek AOPK

Agentura ochrany p írody a krajiny ČR

BSK5

Biochemická spot eba kyslíku za p t dnů

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČNR

Česká národní rada

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSN

Česká technická norma

dB

Decibel

EIA

Posuzování vlivů zám rů na životní prost edí

EU

Evropská unie

EVL

Evropsky významná lokalita

EVVO

Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta

CHKO

Chrán ná krajinná oblast

CHSK

Chemická spot eba kyslíku

IAD

Individuální automobilová doprava

ITI

Integrované územní investice

IZS

Integrovaný záchranný systém

k. ú.

Katastrální území

Ldn

Ukazatel pro celodenní obt žování hlukem

Ln

Ukazatel pro rušení spánku

MD

Ministerstvo dopravy

MHD

M stská hromadná doprava

MHMP

Magistrát hlavního m sta Prahy

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

MZ

Ministerstvo zdravotnictví ČR

MZe

Ministerstvo zem d lství ČR

MZCHÚ

Maloplošné zvlášt chrán né území

Natura 2000

Soustava chrán ných území na území členský států Evropské unie

NO2

Oxid dusičitý

NPP

Národní p írodní památka

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

NV

Na ízení vlády

O3

Ozon


Strana 6 (187)

OP

Ochranné pásmo

OPVZ

Ochranné pásmo vodního zdroje

ORP

Obec s rozší enou působností

OSN

Organizace spojených národů

OZE

Obnovitelné zdroje energie

PID

Pražská integrovaná doprav

PM10

Polétavý prach menší než 10 mikrometrů

PM2,5

Polétavý prach menší než 2,5 mikrometrů

PMO

Pražská metropolitní oblast

PO

Ptačí oblast

PP

P írodní památka

PUPFL

Pozemek určený k pln ní funkcí lesa

SEA

Posuzování vlivů koncepcí na životní prost edí

SID

St edočeská integrovaná doprava

SO2

Oxid si ičitý

S-OO

skládky určené pro ostatní odpad

SP HMP

Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

ÚAN

Území s archeologickými nálezy

ÚAP

Územn analytické podklady

ÚČOV

Úst ední čistírna odpadních vod

UNESCO

Organizace spojených národů pro výchovu, v du a kulturu

ÚPD

Územn plánovací dokumentace

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

WHO

Sv tová zdravotnická organizace

ZCHÚ

Zvlášt chrán ná území

ZPF

Zem d lský půdní fond

ŽP

Životní prost edí


Strana 7 (187)

1 Obsah a cíle Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016, její vztah k jiným koncepcím Údaje o p edkladateli koncepce 1.1.1 Název organizace Institut plánování a rozvoje hlavního m sta Prahy, p ísp vková organizace

1.1.2 IČ 70883858

1.1.3 Sídlo Vyšehradská 57/2077 128 00 Praha 2

1.1.4 Jméno, p íjmení, bydlišt a telefon oprávn ného zástupce oznamovatele Ing. arch. Petr Hlaváček editel Institutu plánování a rozvoje hlavního m sta Prahy Vyšehradská 57/2077, 12Ř 00, Praha 2 – Nové M sto kontaktní osoba: RNDr. Ivo Caha tel.: 236004642 email: [email protected]

Cíle a obsah koncepce 1.2.1 Cíl koncepce S postupným vývojem názorů a nároků na strategický rozvoj Prahy vznikla pot eba vytvo ení nového dokumentu, který by navázal a dále rozvinul současný platný Strategický plán z roku 2008. První strategický plán hl. m. Prahy byl schválen usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 1ř/03 dne 25. 5. 2000. Jeho aktualizace byla schválena dne 11. 12. 200Ř usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 22/42. V roce 2013 pov ila Rada hl. m. Prahy Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zpracováním Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy. Praha p istoupila k aktualizaci Strategického plánu z následujících důvodů. Došlo k zásadním zm nám společenských i ekonomických podmínek, z nichž aktualizovaný Strategický plán hl. m. Prahy vycházel. Dále došlo k odchýlení realizace rozvojových aktivit od p edpokladů, které jsou v dokumentu zakotveny. K dispozici jsou také nové sociáln -ekonomické a demografické vstupní údaje, které dosud nebyly zohledn ny Ěnap . výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011). Byly p ipraveny další strategické, programové a koncepční dokumenty, které je nutné zohlednit v souladu se strategickým rámcem, nap . programové dokumenty EU, Metropolitní plán, aj. [IPR Praha].


Strana 8 (187)

Priority Strategického plánu „Vize je p edstavou Prahy v roce 2030. P edstavou města s vysokou kvalitou života a mezinárodním renomé. Tato vize se opírá o pět hlavních kvalit, kterými bude Praha konkurovat ostatním evropským a světovým metropolím. Tyto kvality jsou dále rozvedeny jako pět priorit Strategického plánu. Pět paradigmat, která jsou celým plánem prodchnuta a na jejichž základu plán stojí. Priority nemají zcela jasné hranice. Stejně, jako jimi prostupuje vize, prostupují samy sebou, p ekrývají se a tím jsou na sobě navzájem závislé. Vize je jejich inspirací a hnací silou a spolu s ní tvo í koncepční východisko Strategického plánu. Priority byly formulovány jako odpově na poznatky analytické části Strategického plánu a proto jsou pevně spojené s pražským kontextem. Odpovídají tím na otázky, jak se má Praha v budoucnu rozvíjet, aby posilovala své hodnoty p ispívající k její jedinečnosti, a na jaké se má zamě it problémy, aby nebyl její budoucí rozvoj ohrožen.“ (Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016) Na vizi navazuje p t priorit Ěviz nížeě, které byly vytvo eny na základ p edchozí analýzy m sta. Reagují na stávající problémy a posilují stávající hodnoty Prahy. Vize společn s t mito p ti prioritami tvo í základ Strategického plánu hl. m. Prahy. 1. Prosperující město Priorita Krásné m sto eší p edevším Prahu jako mezinárodní centrum Ěnap . posílení politického a hospodá ského významu, usilování o umíst ní mezinárodních institucíě, centrum podnikání Ěnap . stabilní podmínky a podpora podnikatelů a usilování o nové investoryě a Prahu kde jsou flexibilní a kreativní lidé Ěnap . kvalitní vzd láníě. 2. Občanská společnost Priorita Občanská společnost eší p edevším sdílený a komunitní prostor Ěnap . navrhovat kvalitní a funkční ve ejná prostranstvíě, lokální centra Ěnap . podpora nové výstavby komunitních prostorů, sportovních st edisek, mimoškolních za ízení, v rámci podpory komunitních aktivit m sto vytvo í platformu pro komunikaci a zasíťování kulturních a spolkových sdružení na území m sta a bude posilovat jejich spolupráci s celom stskými institucemi), participaci a komunikaci Ěnap . usilovat o zapojování obyvatel Prahy do vzd lávacích programů a ve ejných diskuzí týkajících se aktuálních agend m staě. 3. Autentické město Priorita Autentické m sto eší p edevším kulturní nabídku Ěnap . posílení spolupráce lokálních center s celom stskými institucemi, spolupráce škol a místn komunitních aktérůě, srozumitelnou komunikaci Ěnap . vytvo ení jednotné zahraniční prezentace m sta jako stabilní lokace s vysokým ratingem, kulturní tradicí a místem p íznivým pro život a investiceě, kulturní turismus Ěnap . vytvo ení jednotné srozumitelné sady komunikačních nástrojů k nasm ování návšt vníků do rozvíjejících zón širšího centra a mimo širší centrumě. 4. Sociální soudržnost Priorita Sociální soudržnost eší p edevším mezigenerační soudržnost Ěnap . aktivn jší zapojení seniorské populace do chodu společnosti, podpora rodině, solidaritu se slabšími Ěnap . nastavení systému prevence ztráty bydlení, v tší provázanost sociálních služeb a zavedení systému včasné intervenceě, integraci specifických sociálních skupin Ěnap . integrační politika a podpora služeb pro začleňování cizinců, podpora opat ení a aktivit integrace osob se zdravotním handicapemě,


Strana 9 (187)

územní soudržnost Ěnap . m sto krátkých vzdáleností – v tší intenzifikace dopravy ve vnit ních částech Prahy a vyšším využitím transformačních plochě. 5. Krásné město Priorita Krásné m sto eší p edevším otázky kulturního d dictví Ěnap . p ijetí a důsledné uplatňování metodických pravidel a p edpisůě, revitalizace m sta a nové výsadby Ěnap . vytvo ení a následné uplatňovaní postupů vedoucích k výstavb kompaktní zástavby respektující okolní kontext lokality, realizovat rozsáhlejší výstavbu v transformačních územíchě a dále ve ejnými prostranstvími Ěnap . up ednostňovaní ve ejné dopravy, vytvo ení plánu udržitelné mobility pro Prahu).

1.2.2 Obsah koncepce Strategický plán se skládá ze t í samostatných částí:   

Analytické Ěvytipování klíčových témat rozvoje m staě Návrhové Ědefinování 3 strategických sm rů na základ hlavních analytických zjišt níě Implementační Ěrozpracování jednotlivých strategických sm rů ve st edn dobém horizontu vlastním realizačním programemě

Návrhová část Strategického plánu se skládá z p ti knih a p ti samostatných grafických p íloh: Kniha 1 – rozd lena do p ti bloků     

Vize P t priorit strategického plánu Mezinárodní, národní a pražský kontext Procesy strategického ízení, vzniku a implementace Popis struktury a kompozice dokumentu

Kniha 2 – strategický sm r 1 – Soudržná a zdravá metropole Kniha 3 – strategický sm r 2 – Prosperující a kreativní evropská metropole Kniha 4 – strategický sm r 3 – Dob e spravovaná metropole Kniha 5 – vznesené p ipomínky z procesu projednávání dokumentu včetn způsobu jejich vypo ádání Klíčovými prioritními oblastmi koncepce jsou t i strategické sm ry: 1. Strategický sm r 1 - Soudržná a zdravá metropole – zam uje se na témata, která p isp jí ke zkvalitn ní života lidí v Praze v komplexní rovin . Zejména je kladen důraz na zlepšení sociálních hledisek a také rozvíjení fyzického prost edí m sta s respektováním jeho jedinečných kulturních a historických hodnot. Dalším z cílů je zlepšování všech složek, které tvo í kvalitu životního prost edí. Zejména zelená infrastruktura a ovzduší a hluk. 2. Strategický sm r 2 - Prosperující a kreativní evropská metropole – zam uje se na prosperitu a konkurenceschopnost m sta, na posílení role a pozice Prahy v Evrop a ve sv t . Zejména na napln ní nových myšlenek, posilování kulturních a kreativních odv tví, rozvíjení pracovního trhu, vybudování vst ícného podnikatelského prost edí a vytvo ení podmínek k lepší spolupráci mezi vzd lávacími a v deckovýzkumnými kapacitami a podnikatelským sektorem.

za ěřuje se a ko epč í plá ová í v regio ál í h souvisloste h, strategi ký říze í , důvěryhod ou správou ěsta

3. Strategický sm r 3 - Dob e spravovaná metropole –


Strana 10 (187)

a šetr ý akládá í se zdroji a úze í . Další íle v to to strategi ké s ěru je zvyšová í odol osti a ezpeč osti fu gová í systé ů ěsta nejen v krizový h situa í h. Ve strategických sm rech je navrženo 12 strategických cílů Ěviz nížeě. Každý strategický cíl je dále člen n do oblastí strategického cíle a následných opat ení, p ičemž jednotlivá opat ení obsahují konkrétní p íklady aktivit. Ty jsou dále rozd leny na p ípravu, organizaci a realizaci. Strategické cíle: 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Soudržné m sto Komunitní život Život ve m st Zdravé m sto Udržitelná mobilita

2.1 2.2 2.3 2.4

Významný region Podnikání a inovace Kulturní značka Vzd lávání

3.1 Aktivní role m sta 3.2 Dův ryhodná správa 3.3 Odolnost a bezpečnost Konkrétní p íklady oblastí strategických cílů, opat ení a p íkladů aktivit jednotlivých strategických cílů, jsou uvedeny v kapitole 6 tohoto dokumentu. Obrázek 1.1 Schéma koncepce

Zdroj: [AF-CITYPLAN]


Strana 11 (187)

Vztah koncepce k jiným strategickým dokumentům Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016 navazuje na evropské a národní strategické dokumenty, které jsou uvedeny na úrovni 3 sm rů. Pražské dokumenty jsou v rámci návrhové části uvedeny na úrovni 12 strategických cílů. Vyhodnocení vztahu koncepce k t mto dokumentům je uvedeno v kap. 5. EVROPSKÉ STRůTEGIE • • • • • • •

7. akční program pro životní prost edí Evropské unie Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlen ní Evropská úmluva o krajin Lipská charta o udržitelných Evropských m stech Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj Plán pro Evropu účinn ji využívající zdroje Tematická strategie pro m stské životní prost edí

NÁRODNÍ STRůTEGIE • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Aktualizace Státního programu ochrany p írody krajiny ČR Zdraví pro všechny v 21. století Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 *Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 Národní program na zmírn ní dopadů zm ny klimatu v ČR Národní program snižování emisí ČR Plán odpadového hospodá ství ČR Politika územního rozvoje Program p edcházení vzniku odpadů ČR Rámcová úmluva OSN o zm n klimatu Státní energetická koncepce ČR Státní politika životního prost edí ČR 2012 – 2020 Státní program environmentálního vzd lání, výchovy a osv ty v ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategie biologické rozmanitosti ČR Strategie podpory využití potenciálu kulturního d dictví v kontextu politiky soudržnosti 2014+ Strategie p izpůsobení se zm n klimatu v podmínkách ČR Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 St edn dobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR Surovinová politika ČR *Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví pro všechny v 21. Století

STRATEGIE HL. M. PRAHY • • • • • • •

*Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha 200Ř Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní m sto Praha Koncepce péče o zeleň v hlavním m st Praze Krajská koncepce environmentálního vzd lání, výchovy a osv ty na území hl. m. Prahy Operační program Praha – pól růstu ČR Prognóza, koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny v Praze


Strana 12 (187)

• •

Zásady dopravní politiky hlavního m sta Prahy Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy


Strana 13 (187)

2 Informace o současném stavu životního prost edí v dotčeném území a jeho pravd podobný vývoj bez provedení koncepce Vymezení dotčeného území Aktualizace Strategického plánu hlavního m sta Prahy je zpracována pro celé území hlavního m sta, které se nachází tém uprost ed Čech ve St edočeském kraji. Praha se rozkládá na 0,6 % území republiky a počet obyvatel, kte í zde žijí, p edstavuje 12 % obyvatelstva státu. To znamená, že zde žije více než 1,2 milionu obyvatel a je tak výrazn nejv tším m stem v České republice. Z hlediska klasifikace územních statistických jednotek pat í Praha do kategorie NUTS II – oblast Ěkód CZ01ě a NUTS III - kraj (CZ0100). Je jedním ze 14 krajů, na které je z hlediska správního člen ní rozd leno území České republiky.

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivn ny Aktualizací Strategického plánu hlavního m sta Prahy může být ovlivn no celé území Prahy, tzn. 1 obec s rozší enou působností, 57 m stských částí Ěz toho 22 s p enesenou působnostíě a 112 katastrálních území obce. Tabulka 2.1 M stské části v ORP hlavní m sto Praha

Praha 1

Praha 20

Lipence

Praha 2

Praha 21

Lochkov

Praha 3

Praha 22

Lysolaje

Praha 4

Benice

Nebušice

Praha 5

B chovice

Nedv zí

Praha 6

B ezin ves

Petrovice

Praha 7

Čakovice

P ední Kopanina

Praha 8

Dolní Chabry

Praha 9

Dolní M cholupy

Satalice

Praha 10

Dolní Počernice

Slivenec

Praha 11

Dubeč

Suchdol

eporyje

Praha 12

áblice

Šeberov

Praha 13

Klánovice

Št rboholy

Praha 14

Kolod je

Troja

Praha 15

Kolovraty

Újezd

Praha 16

Královice

Velká Chuchle

Praha 17

K eslice

Vino

Praha 18

Kunratice

Zbraslav

Praha 19

Libuš

Zličín

Zdroj: [ČSÚ, upraveno AF-CITYPLAN]


Strana 14 (187)

Obrázek 2.1 Správní člen ní hlavního m sta Prahy

Zdroj: [ÚAP hl. m. Prahy 2014; upraveno AF-CITYPLAN]

Základní charakteristika dotčeného území a jeho environmentálního stavu Praha je hlavním m stem České republiky a z toho vyplývá i její úloha p irozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzd lávání, kultury a ekonomiky. V rámci Evropské Unie se Praha adí mezi vysp lé regiony. Dle zákona ČNR o hlavním m st je Praha statutárním m stem. Je spravována orgány hlavního m sta – Zastupitelstvem hl. m. Prahy, Radou a Magistrátem hl. m. Prahy. Jedná se o nejv tší m sto v České republice, které se rozkládá na ploše 4ř6 km2. Současná rozloha m sta je výsledkem p irozeného historického vývoje a dlouhodobého územního růstu. V současnosti má Praha 1 267 449 obyvatel (stav k 31.12. 2015). Z hlediska ekonomiky má Praha zcela výsadní postavení v rámci ČR, je hospodá ským centrem státu i st ediskem pro zprost edkování vlivů nadnárodních hospodá ských vztahů na celém území státu. Krom všech hlavních orgánů státní správy zde sídlí v tšina finančních institucí a zahraničních firem. To vše má podstatný vliv na ekonomiku Prahy. Praha je centrálním bodem všech dálničních tras. P edstavuje i důležitý mezinárodní železniční uzel. Letecká doprava osobní i nákladní je v Praze provozována zejména na letišti Václava Havla Praha. Je zde relativn dob e fungující m stská hromadná doprava s páte ním systémem metra a sítí tramvajových tratí. Z hlediska kvality životního prost edí, i p es výrazné zlepšení v ř0. letech, pat í Praha k nejvíce postiženým regionům v České republice. Kvalita ovzduší v Praze v centru a n kterých oblastech st edního pásu osídlení je stále velmi špatná. P estože i zde bylo zaznamenáno v posledních letech v ad ukazatelů značné zlepšení, nep íznivá situace trvá. Emise ze stacionárních zdrojů poklesly. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 15 (187)

Ovšem emise ze zdrojů mobilních, tedy motorových vozidel, v dlouhodob jším pohledu spíše stagnují a meziročn i stoupají. Hlavním problémem jsou pro Prahu imise pevných prachových částic. S nárůstem intenzity automobilové dopravy v letních m sících vzrůstají i koncentrace p ízemního ozónu, tento růst však zatím není dramatický. Z fyzikálních faktorů, které mají dopad na životní prost edí, je nejzávažn jší hluková zát ž (ČSÚ). Tabulka 2.2 Základní údaje o hl. m. Praze

Rozloha (km2)

496,1

Zem pisná ší ka Ěseverní ší kaě

50°4'53.1ř3" N

Zem pisná délka Ěvýchodní délkaě

14°25'3Ř.3ř" E

Maximální nadmo ská výška Ěm n. m.ě

399

Minimální nadmo ská výška Ěm n. m.ě

177

Pr m rná roční teplota vzduchu Ě°Cě

9,2

Roční úhrn srážek Ěmmě

478,9

Počet správních obvod

22

Počet m stských částí

57

Počet katastrálních území

112

Počet trvale bydlících obyvatel Ě31. 12. 2015) Hustota zalidn ní Ěobyvatel na

km2)

1 267 449 2 506

Podíl obyvatel ve v ku 0 – 14 let (%)

14,1

Podíl obyvatel ve v ku 15 – 64 let (%)

67,8

Podíl obyvatel ve v ku 65 a více let Ě%ě

18,1


Hydrologie a vodní hospodá ství Geologická oblast Pražské kotliny, ve které se Praha nachází, byla zformována do současné podoby vlivem tekoucí vody. Podíl na současném stavu terénu m ly všechny vodní toky. Díky odolným vrstvám skalních podloží vznikla současná sev ená údolí ĚProkopské údolí, Šárecké údolí, Libušská rokle, Nuselské údolí a B ežanské údolíě. V důsledku rozvoje zem d lství a průmyslu docházelo ke zm nám krajiny a tak byla celá ada vodních toků narovnána nebo zatrubn na. V současnosti tak lze označit v tšinu vodních toků jako siln pozm n né. Mezi hlavní toky, které protékají územím hl. m. Prahy, pat í Vltava a Berounka. Dále zde protéká ješt 360 km drobných vodních toků. Tyto vodní toky jsou spravovány 4 správci: Lesy hl. m. Prahy, Povodí Vltavy, s. p., Povodí Labe, s. p. a Lesy ČR, s. p. Mezi nejvýznamn jší potoky pat í Rokytka, která je nejdelším Pražským potokem Ědélka toku na území hl. m. Prahy 30,3 km z celkové délky 37,5 kmě a Botič, který je nejv tším pražským potokem Ěcelková délka 34,5 kmě. Jako další významné potoky můžeme jmenovat Litovicko-šárecký potok Ě23,4Ř kmě, Dalejský potok Ě14,3 kmě a Kunratický potok Ě13,3 kmě. Nachází se zde i ada vodních ploch, jejichž celková plocha p edstavuje 2ř0 ha. Z toho je 182 rybníků Ě1Ř0 haě, 3 p ehradní nádrže Ě57 haě a 37 retenčních nádrží Ě2ř haě. Majetkem hl. m. Prahy jsou 4 vodní díla, 47 rybníků a 33 retenčních nádrží včetn 7 suchých poldrů. Lesy hl. m. Prahy spravují řŘ vodních d l. Mezi nejvýznamn jší nádrže pat í Vodní dílo Hostiva Ě34,ř haě, Vodní dílo Džbán Ě13 haě, Vodní dílo Jiviny Ěř haě a Počernický rybník Ě1ř,4 haě (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 16 (187)

2.4.1 Jakost vody v tocích hl. m. Prahy Na území hl. m. Prahy a v jeho nejbližším okolí jsou sledovány 4 profily na Vltav a Berounce: 1044 – Vltava Vrané nad Vltavou Ě íční km 70,10ě, 1045 – Vltava Podolí Ě íční km 56,2ě, 1046 – Vltava Libčice Ě íční km 2Ř,2ě a 10ř0 – Berounka Lahovice Ě íční km 0,6ě. Od roku 1ř63 probíhá m ení nep etržit u vybraných ukazatelů. Za rok 2013 bylo sledováno na profilech Vltava – Vrané 310, Vltava – Podolí 247 a Vltava – Libčice Řř látek. Na profilu Berounka – Lahovice bylo sledováno 421 látek. Jelikož bylo ale na tomto profilu pouze 10 m ení, byl výpočet pro za azení do jednotlivých t íd podle normy ČSN 75 7221 na všech čty ech profilech uskutečn n z hodnot za roky 2012 a 2013. Z látek, které jsou uvedené ve výše zmiňované norm ČSN 75 7221, bylo na profilu Berounka – Lahovice sledováno 41, Vltava – Podolí 3Ř, Vltava – Vrané 3ř a Vltava – Libčice 36 ukazatelů. Z t chto profilů byl nejlépe klasifikován Vltava – Vrané, který byl ohodnocen III. t ídou u 6 sledovaných látek, II. t ídou u 7 ukazatelů a I. t ídou u 26 ukazatelů. III. t ída byla klasifikována u chemické spot eby kyslíku dichromanem ĚCHSKCrě, celkového organického uhlíku ĚTOCě a absorbovatelných organických halogenů ĚAOXě u všech čty ech profilů. Nejhorší hodnocení bylo u chlorofylu, který byl hodnocen na profilu Vltava – Vrané nad Vltavou ĚIII. t ídaě, Vltava – Podolí a Vltava - Libčice ĚIV. t ídaě a V. t ídou na profilu Berounka – Lahovice. Nejlépe byla hodnocena skupina organických látek ĚI. t ídaě na všech čty ech profilech. V hodnocení podle NV 23/2011 byly rovn ž sledovány ukazatelé u všech čty profilů. U profilu Berounka – Lahovice bylo monitorováno nejvíce ukazatelů Ě13Řě. V ostatních profilech bylo sledováno 123 látek ĚVltava – Vrané nad Vltavouě, ř3 látek ĚVltava – Podolíě a 31 látek ĚVltava – Libčiceě. N které látky vyhodnoceny nebyly, protože jejich meze stanovitelnosti byly vyšší než limitní hodnoty ĚParathion-methyl, parathion-ethyl, atd.ě. P ekročení ročních prům rných hodnot podle NV došlo u sumy metabolitů alachloru, a sumy benzoĚg,h,iě perylenu a indenoĚ1,2,3c,děpyrenu u všech profilů, mimo profil Vltava – Libčice. Ostatní látky, které byly sledovány na jednotlivých profilech, splnily hodnoty podle NV (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 17 (187)

Obrázek 2.2 Sledované profily na povrchových tocích a výsledné t ídy jakosti za období 2012-2013

Zdroj: [MZO MHMP, Povodí Vltavy, s.p.; upraveno AF-CITYPLAN]

2.4.2 Zásobování vodou Zásobování pitnou vodou je na území hl. m. Prahy zajišt no z vodárenské soustavy ve St edních Čechách. Hlavním zdrojem je vodní dílo Švihov, úpravna vody Želivka a eka Jizera. Mezi další zdroje pat í eka Vltava a úpravna vody v Podolí, která slouží v současnosti jako rezervní zdroj. M stská vodárenská síť je dopln na obecními studnami, které se nachází v k. ú. Zličín, Ruzyn , Uh ín ves, Zbraslav – Strnady, Zbraslav. Zhruba 1,25 mil. obyvatel je v Praze zásobeno pitnou vodou a dalších tém 200 tisíc obyvatel mimo hlavní m sto. Vzhledem ke svému stá í má pražská vodovodní síť pom rn značnou poruchovost. Tém 1/3 pražské vodovodní sít je starší než 60 let. Z hlediska koncepčního ešení vodohospodá ské infrastruktury je výrazným problémem v posledních letech plošné rozši ování m sta a výstavba satelitních obytných lokalit v okrajových částech Prahy. P edevším v jihovýchodní části Prahy dochází k nejv tším kapacitním problémům, kde prakticky není možné z izovat odb rná místa. Dílčí deficity lze nalézt i v oblasti Smíchova, Koší a jižní části Mod an (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.4.3 Čistírny odpadních vod a kanalizační síť Na území hl. m. Prahy se nachází Úst ední čistírna odpadních vod na Císa ském ostrov ĚÚČOVě. Jedná se o nejv tší pražskou čistírnu, která likviduje ř2,2 % odpadních vod Prahy. Mimo ÚČOV se v Praze dále nachází ada lokálních čistíren, ve kterých se likviduje cca 7,Ř % splaškových odpadních vod. V provozu jsou v současné dob následující lokální ČOV: B ezin ves, Dolní Chabry, Holyn , Horní Počernice – Čertouzy, Kbely, Klánovice, Kolod je, Kolovraty, Komo any, Kralovice, Lipence, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedv zí, P ední Kopanina, Sobín, Svérapice, Uh ín ves Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 18 (187)

Ěumíst na v Dubčiě, Újezd nad Lesy Ěumíst na v B chovicíchě, Újezd u Průhonic, Vino a Zbraslav. P ibližn 0,5 % obyvatel není p ipojena na stokovou síť. Jedná se p edevším o obyvatele okrajových částí Prahy ĚTočné, Zadní Kopaniny, části Cholupic, Komo an, eporyjí, T ebenic, Suchdola, Horních Počernic a Zbraslaviě. Pražská stoková síť byla od svého vzniku budována jako jednotná soustava. S vybudování okrajových sídlištních celků v 60. letech 20. století došlo k výstavb oddílné stokové sít , se kterými byly současn stav ny i lokální čistírny odpadních vod ĚČOVě. Hlavní výhodou oddílné stokové sít byla p edevším možnost odd lení splaškových a srážkových vod. Mezi hlavní odvodňovací systém v Praze pat í sedm kmenových stok, které pat í do jednotné stokové sít a p ivád jí odpadní vody na Úst ední čistírnu odpadních vod na Císa ském ostrov . Na tyto kmenové stoky jsou napojeny hlavní sb rače a do nich následn vedlejší. Nejpočetn jším článkem stokové sít jsou uliční stoky, do kterých jsou zaúst ny domovní p ípojky. Původní, ale i současná kanalizace není v dobrém stavu. Desítky a stovky kilometrů chodeb jsou nep ístupné a neudržují se. U kanalizací, které byly vybudovány pozd ji, dochází k únikům vody, zvyšování hladiny spodní vody a ke kontaminacím. V budoucnu tak bude muset hl. m. Praha ešit problém spojený se špatným technickým stavem kanalizační a vodovodní sít (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.4.4 Ochranná pásma vodních zdrojů Ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ) slouží podle vodního zákona k ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných pro zásobování pitnou vodou s prům rným odb rem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. OPVZ stanovuje vodoprávní ú ad a to na návrh anebo z vlastního podn tu. Ochranná pásma se d lí na ochranná pásma I. stupn , která slouží k ochran vodního zdroje v bezprost edním okolí jímacího nebo odb rného za ízení, a ochranná pásma II. stupn , která slouží k ochran vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním ú adem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Na území hlavního m sta Prahy se nacházejí ochranná pásma vodních zdrojů, uvedená v tabulce níže. Tabulka 2.3 Ochranná pásma vodních zdrojů na území hl. m. Prahy

Název

Stupeň

OP Zličín

2b

OP Smíchovský pivovar

2

OP Podolí I

1

OP Podolí II

2


Půdy 2.5.1 Obecná charakteristika půd na území hl. m. Prahy Půdní pom ry jsou na území hl. m. Prahy pom rn pestré. Půdn nejhomogenn jším fyzickogeografickým celkem je Česká tabule. Pro tuto oblast je charakteristické zejména to, že skalní podloží je p ekryto na severu tém souvislou vrstvou čtvrtohorních sedimentů, p edevším spraší a fluviálních písčitých sedimentů. P evažujícím typem půd v této oblasti jsou zejména černozem , které jsou bezesporu nejkvalitn jšími na území Prahy.


Strana 19 (187)

Poberounská soustava spolu s Pražskou plošinou p edstavuje nejrozsáhlejší fyzicko-geografický celek na území hl. m. Prahy. Vyskytují se zde čtvrtohorní sedimenty, a to jak pleistocenní, tak i holocenní. Z pleistocenních sedimentů se zde vyskytují p edevším spraše, z části sprašové hlíny. Nápadným rysem této oblasti je absence eolických sedimentů v Pražské kotlin v pravob eží Vltavy daleko k východu. Významnými pleistocenními uloženinami území jsou zde terasové písčité št rky, které doprovázejí Vltavu a Berounku na různých výškových úrovních. Rozvoje doznávají i aluvia a zejména sídeln podmín né antropogenní sedimenty. Na sprašových a p íbuzných materiálech zde p evládají hn dozem . Podstatn mén než uvedené půdní typy se uplatňují i illimerizované půdy, tém výhradn však pod lesy. Bohatá je škála hn dých půd od lehkých půd na pískovcích, p es st edn t žké půdy, vytvo ené na zv tralinách drob, n kterých b idlic a opuk, až po t žké půdy z b idlic, p ípadn siln ji zv tralých opuk. Zvláštní pozornost zasluhují hn dé půdy eutrofní vzniklé na zv tralinách starých bazických efuziv. Naprostá v tšina hn dých půd je nasycena, jen relativn vzácn ji se uplatňují také hn dé půdy kyselé až siln kyselé, a to čast ji pod lesy. Společné všem hn dým půdám, krom t ch, které se vytvo ily na terasách, je jejich b žná p ítomnost v členit jším reliéfu a velmi častá skeletovitost, která se může uplatnit v nejrůzn jším stupni (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.5.2 Zem d lský půdní fond Ochrana zem d lského půdního fondu ĚZPF) jako jedné z hlavních a neobnovitelných složek životního prost edí vyplývá ze zákona č. 334/1řř2 Sb., o ochran zem d lského půdního fondu, ve zn ní poslední novely č. 503/2012 Sb. Na území hl. m. Prahy tvo í ZPF významnou část, která činí 40,3 % z celkové vým ry hlavního m sta. Mimo zastav né území se nachází cca 5 700 ha zem d lské půdy, která je za azena do I. t ídy ochrany Ě2Ř % územíě. To znamená významné p ekročení celorepublikového prům ru Ě21,ř %ě. I. a II. t ída ochrany zaujímá na území hl. m. Prahy 35,2 % Ěcelorepublikový prům r činí 41,3 %). V oblasti severovýchodní části hl. m. Prahy Ěk.ú. áblice, B ezin ves, T eboradice, Vino , Sataliceě se nacházejí nejkvalitn jší půdy. Jedná se o černozem na spraši. V oblasti východn od Uh ín vsi, Kolovrat, kolem Benic, Pitkovic a K eslic se nachází další významná oblast s výskytem hn dozem na sprašových hlínách. V okolí Točné a Cholupic se vyskytuje podobný typ půd Ěkombinace hn dozemních půdě. Kvalitní půdy na nivních uloženinách se nachází rovn ž v niv Berounky. V západní a severozápadní části Prahy se nacházejí kvalitní půdy v okolí Sobína a Slivence. Naopak mén kvalitní půdy Ěhn dé půdy kyseléě se vyskytují v jižní části Prahy, kde se jedná p edevším o k.ú. Písnice, Kunratice, Šeberov a Újezd u Průhonic. Území s výskytem horších hn dých půd se také nachází v k.ú. Dolní M cholupy, Dubeč a Št rboholy. Na území hl. m. Prahy je vysoké procento podílu orné půdy z celkové vým ry zem d lské půdy, které činí 72,Ř %, což je nepatrn více, než je celorepublikový prům r Ě71,6 %ě. K Praze byla p ipojena ada okrajových sídel venkovského charakteru a díky tomu vznikl prostor s volnými plochami v zem d lsky obhospoda ované krajin . Oproti jiným krajům je v Praze značný rozdíl mezi cenami zem d lských a stavebních pozemků. Vlastníci t chto pozemků proto rad ji up ednostňují p evod do kategorie zastavitelných ploch. Proto je velký tlak na zastav ní t chto pozemků pro komerční využití. Pozemky s mén kvalitními půdami již byly zahrnuty do rozvojových ploch, ale u půd I. a II. t ídy ochrany, které lze odejmout ze ZPF jen výjimečn , vzniká prostor pro spekulativní nákupy a následné žádosti o zm ny územního plánu (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 20 (187)

Obrázek 2.3 T ídy ochrany zem d lské půdy na území hl. m. Prahy


Lesy Na území hl. m. Prahy se nalézají hlavn lesy pat ící do kategorie lesů zvláštního určení. U t chto lesů je rekreační funkce nad azena nad funkci produkční. Nejvíce navšt vovaný je lesopark Hostiva . Mezi další lesní celky, které jsou hojn navšt vované, pat í Kunratický a Michelský les, áblický háj, obora Hv zda a Divoká Šárka. Z rekreačního využívání lesů vyplývají i negativní vlivy, které se projevily na 2Ř,4 % lesních porostů, což je nejvíce v ČR. Dalším významným faktorem je ochrana p írody. V současnosti se v Praze zachovaly části p irozené skladby porostů. Nejv tší plošný podíl mají v Praze lesní porosty hodnocené jako spíše p irozené Ě41,3 %ě, ve kterých je podíl p irozené druhové skladby vyšší než 50 %. P írodní podmínky jsou na území Prahy p íznivé pro velký počet druhů d evin, jejich sm si a kombinace. Za posledních 100 let se vým ra lesů zvýšila více než o 2Ř %. To je dáno p edevším tím, že se ke správnímu území hl. m. Prahy p ipojovaly další okrajové části (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 21 (187)

Obrázek 2.4 Kategorie lesů na území hl. m. Prahy


Horninové prost edí a terénní morfologie 2.7.1 Geologické pom ry Praha se nachází ve st ední části Českého masivu a pat í do tepelsko-barrandienské oblasti. Na severozápad a jihozápad se nachází svrchní starohory, které jsou nejstarším geologickým podkladem na území hl. m. Prahy. Mladší prvohory jsou zastoupeny ordovikem, silurem a devonem. Prvohorní uloženiny byly zvrásn ný do úzkého brachysynklinoria protaženého ve sm ru JZ–SV, kde nejstarší horniny vystupují na okrajích a nejmladší uprost ed struktury. Pravidelnost uložení je porušena p íčnými a podélnými poruchami Ěpražský zlom, šárecký zlom, závistský p esmykě. K ída – dnešní rozší ení k ídových sedimentů na území Prahy je výsledkem t etihorního a čtvrtohorního snižování zemského povrchu. Proto se zde zachovaly jen horniny mo ského a sladkovodního Ěp íp. brakickéhoě cenomanu a spodního a st edního turonu. T etihorní sedimenty jsou v zájmovém území zastoupeny uloženinami azenými k miocénu a pliocénu. Čtvrtohory jsou zastoupeny pleistocenními a holocenními sedimenty. Značný význam, co do rozsahu i mocnosti, mají na území Prahy antropogenní uloženiny. Jejich ukládání je spojeno zejména se stavební a t žební činností (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.7.2 Geomorfologické pom ry Území hl. m. Prahy se nachází ve st ední části České vysočiny, z velké části v oblasti Poberounské soustavy. Na severovýchod pat í část území do České tabule. Pro více jak 4/5 území je typický plochý až mírn zvln ný reliéf. Ten relativn malými výškovými rozdíly p edstavuje plošinný ráz. Současnou charakteristickou morfologii území centrální části Prahy ovlivnila Vltava se svými p ítoky vlivem erozní a akumulační činností b hem posledního miliónu let. V důsledku toho v okolí Pražské plošiny vznikla Pražská kotlina se skalními st nami a strmými svahy. Morfologická členitost Prahy je pom rn značná, jelikož v jejím geomorfologickém utvá ení výrazn kontrastuje Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 22 (187)

plošinný reliéf nejvýše položených míst s hluboce za íznutými údolími Vltavy a jejích p ítoků. Nejvyšší místo se nachází jihozápadn od Zličína Ě3řř m n. m.ě, naopak nejnižší místo Ě177 m n. m.) je hladina Vltavy v Suchdole, kde Vltava opouští území hl. m. Prahy. Vltava tvo í hydrografickou osu m sta a tvo í také jeho erozní bázi. Její za íznuté údolí p etíná v jihoseverním sm ru struktury barrandienských hornin. P ítoky Vltavy a Berounky se za ezávají do podložních hornin a vytvá ejí hluboká kaňonovitá údolí Ěnap . Radotínský, Dalejský, Šárecký potokě. V nivách t chto potoků se p evážn zachovala koryta, která jsou p írod blízká a minimáln upravená člov kem. V současné dob morfologii m sta významn p em nila činnost člov ka. Mezi nejvýznamn jší zásahy lze zmínit p edevším t žbu stavebních materiálů, ukládání navážek a zásahy do koryt vodních toků (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.7.3 Hydrologické pom ry Z hlediska hydrologických pom rů se území hl. m. Prahy nachází v severní části barrandienských starohor a prvohor. V t chto sedimentárních souborech, které pat í k zvrásn ným hydrogeologickým strukturám, se nacházejí k emence, pískovce, droby, vápence a b idlice. Na vyvýšeninách se nacházejí zbytky svrchnok ídového pokryvu. Pískovce zde mají průlinovopuklinovou propustnost a nadložní slínovce a jílovce plní funkci regionálního izolátoru. Starohorní a prvohorní podložní horniny mají puklinovou propustnost. Fluviální sedimenty teras a údolní nivy Vltavy a jejich p ítoků mají průlinovou propustnost. Ve čtvrtohorních sedimentech, jako nap . v údolní niv Vltavy, je rychlost proud ní podzemní vody závislá na spádu hladiny povrchové vody, na zrnitostním složení št rků a písků, pop . na p ítomnosti jílových poloh. Původní roční – sezonní režim hladiny m lké podzemní vody je vyrovnaný v důsledku p ehradních stupňů. V k ídových pískovcích mo ského cenomanu je podzemní voda mírn napjatá a p i výchozech je na nepropustném podloží drénovaná, nap . na Strahov , Bílém Beránku a Vidouli. V ordovických b idlicích a k emencích je podzemní voda vázaná na puklinový systém, kde prakticky stagnuje. K ídové sedimenty jsou po antropogenní stránce zraniteln jší, zvlášt v partiích p i výchozech. Na území hl. m. Prahy jsou v rámci státní sít kontroly podzemních vod sledovány dva objekty podzemních vod. Z t chto objektů jsou odebírány ročn čty i vzorky. Kvalita podzemních vod v tšinou nesplňuje limity pro pitnou vodu (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.7.4 Inženýrsko-geologické pom ry Území hl. m. Prahy náleží z hlediska inženýrsko-geologického d lení ke dv ma regionům. Konkrétn se jedná o region nemetamorfovaného p edvariského podkladu a region k ídových pánví. Podle litografického charakteru jednotlivých horninových a genetických typů je možné v území vyčlenit 15 rajonů (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.7.5 Ložisková ochrana a t žba T žba surovin v tomto území nepat í ke st žejním prioritám a to z důvodu jiných způsobů využití území a kvalitou surovin, která se zde nachází, nap . kontaminace horninového prost edí Ěstaré zát že, net snosti kanalizační sít ě. Na území hl. m. Prahy probíhala t žba p evážn v d ív jších dobách. Šlo p edevším o povrchovou t žbu, zejména v lomech, pískovnách a cihelnách. V současnosti je v tšina t chto lomů již uzav ena, zastav na či rekultivována. Mezi lomy, které jsou v provozu, můžeme za adit Zbraslav, eporyje, lom na Cikánce v Lochkov a lom Zlatá opuka v p ední Kopanin . T žba nestavebních nerostných surovin v minulosti probíhala v Hloub tín , na Pet ín , na Proseku, ve Kbelích a Kobylisích, kde se t žilo uhlí v k ídových sedimentech. T žba železné rudy probíhala v nučickém rudním obzoru na bázi vinického souvrství pat ícího k ordoviku (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 23 (187)

2.7.6 Geodynamické jevy Sesuvy Na území hl. m. Prahy jsou p irozené svahové sesuvy ojedin lým jevem. Čast ji se vyskytují morfologické formy, které jsou výsledkem fosilních procesů. K ídové plošiny jsou rozpukané systémem vertikálních puklin, od kterých se odd lují jednotlivé kry. Ty se následn zabo ují do plastických podložních hornin. Okraje k ídových plošin by se proto m ly zastavovat, neboť zásah do svahu může porušit stávající stabilní pom ry. Taktéž svahy, které se nacházejí pod úpatím k ídových plošin, nejsou trvale stabilní. Pohyby pomalého charakteru jsou v tšinou postiženy svahové hlíny, které jsou tvo eny zv tralinami k ídových jílovců s opukou a pískovcovou sutí. Sesuvy jsou na území hl. m. Prahy taktéž vyvolány lidskou činností. Mezi nejznám jší lze zmínit sesuv pet ínské strán , který p erušil t leso lanové dráhy. Další sesuvy vznikly zejména z důvodu nevhodných zásahů do svahu. Poddolovaná území Na území hl. m. Prahy se nachází spíše jen soubor menších, navzájem nespojených podzemních objektů různého stá í, které se čas od času na povrchu projevují propady Ěnap . na Proseku, ve St ešovicíchě. V současnosti je na území Prahy dle České speleologické společnosti zhruba 170 v tších nebo jinak zajímavých objektů speleologického zájmu. Podzemní prostory můžeme rozd lit do n kolika skupin. Jedná se p edevším o prostory krasového původu, podzemní lomy, vodovodní a jímací štoly (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

Flóra a fauna Území hl. m. Prahy je ovlivn no oceánským a kontinentálním podnebím, které spolu s geologickou pestrostí, členitým reliéfem, půdami různých trofických i hydrických pom rů p isp lo ke vzniku různorodých ekosystémů s velkým počtem rostlinných i živočišných druhů. Cenná společenstva jsou vázána nejen na p ím stské lesní celky s p írod blízkou druhovou skladbou, ale často i na extrémn svažitá stanovišt a skalní výchozy, ušet ené negativních zásahů. Tímto způsobem se mnohdy dostávají až do blízkosti m stského centra. Praha se jako jedno z mála velkom st může vedle historických památek pochlubit i významnými p írodními hodnotami. Se zm nami v hospoda ení v naší krajin , dochází v posledních desetiletích k ohrožení stepních a podobných hodnotných bezlesých ploch. Zejména je to způsobeno zarůstáním náletovými d evinami. Od toho se odvíjí i pom ry druhové složení živočichů, kte í se na t chto místech vyskytují. Z tohoto důvodu bude pot eba nadále zajišťovat p íslušný management všech typů chrán ných území. Stále probíhá i p izpůsobení se životu v bezprost edním okolí člov ka. To je výrazné zvlášt u mnoha ptáků. Paradoxn na t chto místech nacházejí útočišt organismy, které jsou na jiných částech republiky již vzácné. Významným problémem jsou i mnohé invazní druhy rostlin a živočichů, které jsou pro toto území geograficky nepůvodní. Z rostlin můžeme jmenovat zejména bolševník velkolepý ĚHeracleum mantegazzianum). Ze živočichů je to p edevším norek americký (Mustela vison) a st evlička východní ĚPseudorasbora parva) (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

Krajina Území hl. m. Prahy se rozkládá v geomorfologicky složit člen ném terénu. Ráz pražské krajiny utvá í mimo významných architektonických a urbanistických dominant p edevším údolí Vltavy a na n navazující údolí pražských p ítoků. Pom rn členitý terén v Praze umožnil vznik relativn velkému počtu ucelených lesů a lesoparků. Složitá členitost pražského terénu pokračuje p edevším v jižní části m sta, ale i za jeho hranicemi a umožňuje tak plynulé pronikání a napojení volné zelen a rekreačních ploch do m stského prost edí. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 24 (187)

Pražská krajina skýtá nezbytný životní prostor pro celou adu živočišných i rostlinných druhů, včetn chrán ných druhů a poskytuje současn , ne však na celém území a ve stejné kvalit , kvalitní životní prost edí pro b žný život i rekreační využití obyvatel Prahy. Jednotlivé p írodn zachovalé nebo cenné celky jsou dále propojeny hustou sítí naučných stezek, cyklistických nebo p ších tras a umožňují obyvatelům i návšt vníkům m sta využívat tyto zelené plochy pro každodenní rekreaci. Velmi intenzivní a současn i rychlé propojení jednotlivých lokalit v zázemí m sta s hlavními dopravními uzly umožňuje dobré využívání p írodn cenných lokalit i za jeho hranicí. P evládající část souvisle nezastav né pražské krajiny v současnosti p edstavují zem d lsky využívané plochy s vysokým podílem orné půdy Ěcca 30 % územíě a absencí kvalitní vegetace. Na mnohých místech se d eviny vyskytují pouze ve form liniového doprovodu cest, zejména v severní části Prahy a n kterých částech západního okraje Prahy. Vysoký podíl zem d lské půdy a zastav ných ploch zap íčinil nízké hodnoty koeficientu ekologické stability Ěpom r rozlohy mezi relativn trvalými ekosystémy a ekosystémy málo stabilnímiě. Tento stav vede ke zvyšování rekreační zát že stávajících p írodn hodnotných, mnohdy zákonem chrán ných ploch. Dalším vedlejším negativním efektem urbanizace krajiny je omezení schopnosti vsaku srážek a s tím spojený zrychlený odtok vody z prost edí m sta mající za následek ubývání vody v krajin . Rozvoj Prahy od minulého století vede k fragmentaci a zhoršení prostupnosti krajiny, zejména zahušťováním dopravní sít . Dalším problémem je také narůstající suburbanizace za hranicemi Prahy. Vznikají zde skladové a obytné zóny, které výrazn m ní krajinný ráz p ím stské krajiny a vzhledem ke svému rozsahu a vnit ní struktu e vytvá ejí bariéru mezi Prahou a St edočeským krajem. V Praze nalezneme krom historického jádra i velmi zachovalé urbanistické a architektonické soubory mimo vymezenou Pražskou památkovou rezervaci, mezi které pat í p edevším soubory staveb ve St ešovicích, na Hanspaulce a na Vinohradech. V Praze je možné vzhledem k transformaci výrobních funkcí po roce 1řř0 zaznamenat vyšší podíl zanedbaného ve ejného prostoru, který má velmi významný potenciál dalšího rozvoje (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 25 (187)

Ochrana p írody Obrázek 2.5 Zvlášt chrán ná území a Natura 2000 na území hl. m. Prahy


2.10.1 Zvlášt chrán ná území Na území hl. m. Prahy se nachází celá ada maloplošných zvlášt chrán ných území ĚZCHÚě a zasahuje sem i jediné velkoplošné ZCHÚ Chrán ná krajinná oblast Český kras Ěviz obr. výšeě. Velký počet z nich je z ízen práv pro ochranu op rných geologických profilů a stratotypů, často mezinárodního významu, sloužících pro srovnávání a určování stá í obdobných vrstev na jiných místech sv ta, mnohá mají též velký paleontologický význam. To platí zvlášt pro jihozápadní část m sta, kde se nachází nejv tší vápencové území v Čechách ĚČeský kras), jehož část je chrán na jako stejnojmenná chrán ná krajinná oblast. Jedná se tak o široké spektrum zvlášt chrán ných území o celkové rozloze více než 2 200 ha Ětj. cca 4,4 % z celkové rozlohy m staě (ÚAP hl. m. Prahy, 2014). Tabulka 2.4 P ehled zvlášt chrán ných území na území hl. m. Prahy

ZCHÚ

Počet

Maloplošná ZCHÚ

91

Národní p írodní památky

8

P írodní památky

67

P írodní rezervace

16

Velkoplošná ZCHÚ

1


2.10.2 Natura 2000 Natura 2000 je evropskou soustavou území, která umožňuje zachovat p írodní stanovišt a biotopy druhů v jejich p irozeném areálu rozší ení ve stavu p íznivém z hlediska ochrany, Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 26 (187)

pop ípad umožní tento stav obnovit. Soustava Natura 2000 je tvo ena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Vyhlašování lokalit soustavy Natura 2000 vychází ze dvou sm rnic Evropských společenství Ětzv. sm rnice o ptácích a sm rnice o stanovištíchě, které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných p írodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Pro území České republiky byly tyto sm rnice implementovány novelizací zákona č. 114/1řř2 Sb. Ězákonem č. 21Ř/2004 Sb.ě. Ptačí oblasti ĚPOě se vyhlašují na základ sm rnice o ptácích. Vyhlašují se pro druhy ptáků, uvedené v P íloze I sm rnice. Tyto druhy musí být p edm tem zvláštních opat ení, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit p ežití t chto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozší ení. Ptačí oblasti jsou v ČR z izovány samostatnými na ízeními vlády. Evropsky významné lokality ĚEVLě se vyhlašují pro typy p írodních stanovišť a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany na základ sm rnice o stanovištích. EVL byly vyhlášeny vládou ČR v rámci tzv. národního seznamu evropsky významných lokalit Ěaktuáln viz na ízení vlády č. 31Ř/2013 Sb.ě. Lokality národního seznamu Ěvčetn t ch na území hlavního m staě byly následn rozhodnutím evropské komise schváleny v rozší eném evropském seznamu evropsky významných lokalit Ěv originále Sites of Community Importance, SCIě pro kontinentální biogeografickou oblast. Tím se staly tyto lokality plnohodnotnou součástí evropské soustavy chrán ných území Natura 2000. V ČR budou p evážn chrán ny jako zvlášt chrán ná území, p ípadn mohou požívat smluvní ochranu. V ešeném území se nachází celkem 12 evropsky významných lokalit. Ptačí oblasti se na území hlavního m sta nenachází. Evropsky významná lokalita Blatov - Xaverovský háj je nejv tší lokalitou Natura 2000 v Praze. Zahrnuje p írodní rezervaci Klánovický les a p írodní památku Prameništ Blatovského potoka. Rozloha území je asi 214 ha, a z toho více než polovinu pokrývají p írod blízké lesy, hodnocené z pohledu evropských habitatů p evážn jako stanovišt ř1ř0 Staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Jedná se hlavn o st ídav vlhké bezkolencové doubravy as. Molinio arundinaceae-Quercetum, na suchých místech pak o porosty as. Luzulo-Quercetum. Druhové složení t chto porostů je chudé a monotónní, avšak v bezkolencových doubravách se vyskytuje nap . b íza pý itá a místy i n kolik dalších chladnomiln jších druhů rostlin, což je z hlediska celkov teplé Velké Prahy floristicky pozoruhodné. Rozlohou se jedná o pátý nejrozsáhlejší výskyt t chto doubrav v ČR, území je tedy velmi významné z celorepublikového hlediska. Pon kud pest ejší bylinné patro pak mají porosty dubohab in Ěstanovišt ř170ě, lokáln jsou zastoupeny také bezkolencové louky Ěstanovišt 6410ě, které mají mj. velký význam z hlediska ochrany genofondu Ěposlední lokalita ho ce ho epníku na území Velké Prahyě. EVL Prokopské údolí tvo í významné refugium p írody mezi stále více se zahušťující velkom stskou zástavbou. Vedle krajiná ských hodnot Ěúzemí je chrán no jako p írodní parkě a geologických či paleontologických zajímavostí Ěnalezišt zkamen lině zde najdeme i unikátní živou p írodu. Z biologického hlediska se jedná o jednu z nejvýznamn jších krasových lokalit v České republice s výskytem ady ohrožených organismů. P edm tem ochrany jsou hlavn xerotermní (tedy sucho- a teplomilnéě skalní a stepní trávníky na vápnitých podložích, území je význačné také p irozenými lesními porosty Ězejména suťové lesy na strmých svazích, dubohabrové háje, teplomilné doubravyě. Vápnomilné úzkolisté trávníky Ětzv. krátkostébelná kost avová stepě hostí celou adu chrán ných druhů rostlin. Pestrosti vegetace t chto výslunných stanovišť odpovídá i velká diverzita fauny bezobratlých. EVL Lochkovský profil je rovn ž stepní lokalitou, biogeograficky pat ící do Českého krasu. Zde je p ástevník kostivalový jediným p edm tem ochrany. Je tu dosud hojný díky tomu, že území EVL pokrývají xerotermní travinná a k ovitá společenstva vzniklá dlouhodobou pastvou. Aktuáln jde o nejrozsáhlejší stepní porosty na území hl. m. Prahy. Odhlédneme-li od naturové ochrany,


Strana 27 (187)

chrání stejnojmenná národní p írodní památka hlavn významné nalezišt zkamen lin a klasický geologický profil. EVL Chuchelské háje je další lokalitou pat ící k Českému krasu. Jedná se o velmi dob e zachovalý lesní komplex s mozaikou xerotermního bezlesí. Svahy údolí Vltavy mezi Velkou a Malou Chuchlí pokrývají dosud z velké části p irozené lesy Ědubohab iny a suťové lesyě. Plošn mén rozší ená, ale velmi cenná jsou tu i společenstva panonských skalních trávníků s kosatcem bezlistým a devaterníkem šedým, nebo širokolisté suché trávníky s dominancí válečky prapo ité a s výskytem kavylů či b lozá ky v tevnaté. Skalní výchozy se vyskytují v západní části území, na jižních svazích údolí Vrutice ve Velké Chuchli. P evážná část plochy leží v již stávajících p írodních rezervacích Homolka a Chuchelský háj. EVL Kaňon Vltavy u Sedlce p edstavuje n kolik dílčích lokalit na severním okraji Prahy, rozptýlených na skalnatých srázech údolí od Podbaby p es Bohnice, Sedlec, Nový Suchdol a p esahující až k Brnkám za severní hranici Prahy. I tato evropsky významná lokalita chrání xerotermní společenstva skalních Ělesoěstepí v íčním kaňonu s mnoha vzácnými a ohroženými druhy teplomilné kv teny a drobné zví eny, které se na sousedních plošinách nevyskytují. Fenomén íčního kaňonu umožňuje existenci pestré mozaiky otev ených skalních trávníků s kost avou sivou, úzkolistých suchých trávníků a společenstev nízkých xerofilních k ovin se skalníky, proložených št rbinovou vegetací silikátových skal a acidofilní pionýrskou vegetací s efeméry a sukulenty. Tyto vegetační typy se vyskytují již nikoliv na vápencích, ale na podloží drob a b idlic, místy s výchozy žilného bazaltu a porfyritů. Po ukončení pravidelné pastvy a vypalování je místy velice cenná skalní a lesostepní vegetace ohrožována postupným zarůstáním k ovinami a pionýrskými d evinami. V EVL Havránka a Salabka, nacházející se na výslunných polohách svahů nad údolím Vltavy, jsou chrán na společenstva stanovišt 4030 Suchá teplomilná v esovišt Ěas. Euphorbio cyparissiae-Callunetumě. Na tento biotop je vázána celá ada vesm s vzácných druhů bezobratlých. Ob části lokality ĚPP Havránka, PP Salabkaě leží uvnit areálu Pražské botanické zahrady a dohromady p edstavují jedny z nejrozsáhlejších teplomilných v esovišť ve st edních Čechách. Původn se jednalo o historické pastviny. Pastva je pro tato cenná společenstva považována za optimální management a tak je území obou ploch p epásáno smíšeným stádem koz a ovcí i v současnosti. EVL Praha - Letňany chrání nejv tší populaci kriticky ohroženého a evropsky chrán ného sysla obecného v celé ČR. Lokalitu tvo í sportovní letišt . P estože z hlediska vegetace jsou tu zastoupeny p evážn kulturní, narušované a sešlapávané trávníky, práv na této lokalit žije populace čítající až 400 kusů sysla, který v ČR aktuáln p ežívá jen asi na 26 izolovaných lokalitách, z nichž p evážnou část tvo í práv travnatá společenstva, golfové trávníky nebo různé jiné intenzivn udržované travnaté plochy Ěkempy, tábo išt apod.ě. Lokalita je v současnosti nejvíce ohrožena možnou zm nou způsobu využívání území. Absence pravidelného sečení travního porostu by posléze vedla k zániku místní populace sysla. Vzhledem k rozsáhlosti a atraktivnosti pozemků k výstavb rodinných domů a nákupních center hrozí silný tlak potenciálních investorů. EVL Praha - Pet ín je lokalita složená ze dvou pražských parků, které jsou díky velkému podílu v kovitých stromů důležitým refugiem xylofágní Ěd evem se živícíě hmyzí fauny včetn nejv tšího evropského brouka, roháče obecného. Larvy tohoto druhu se n kolik Ě3-5ě let vyvíjí v trouchniv jícím d ev listnatých stromů Ěv kládách či pa ezechě. Dosp lci se pak živí hlavn listím dubů, kterých je v Pet ínských sadech i Kinského zahrad dostatek. P es dlouhodobou parkovou péči mají totiž zdejší d evinné porosty ráz p irozené kyselé doubravy a dubohab iny. EVL Milíčovský les sousedící se zástavbou Jižního M sta p edstavuje enklávu pom rn p irozených lesních porostů v okolí soustavy rybníků s b ehovými porosty a výsadbami starých stromů na hrázi. P evažují dubohab iny Ězejména lipové doubravy, na sušších místech hab inyě a Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 28 (187)

kyselé doubravy. Lokalita je vymezena pro ochranu dalšího z evropsky významných druhů hmyzu, tesa íka obrovského, který se vyskytuje na starých dubech na hrázi rybníku Homolka. Tento druh se vzácn vyvíjí i v jiných d evinách, vyhledává ale tém vždy oslun né stromy na okrajích lesů či v alejích, nebo solitérní stromy na loukách a pastvinách. V ČR se jedná o vzácný a všeobecn mizející druh; na značné části území již bu vyhynul, nebo jsou jeho nálezy jen ojedin lé. Početnost tesa íka na lokalit Milíčovský les i rozsah vlastního výskytu jsou spíše prům rné. EVL Obora Hv zda je nejmenší pražskou lokalitou. Navzdory názvu není chrán na celá obora, pouze mok adní louka na b ehu Litovického potoka o rozloze necelých 2 ha na jejím severozápadním kraji. Jedná se o vlhké pcháčové louky, které p echázejí do porostů vysokých ost ic. Jinak se zde vyskytují i mok adní d evinná společenstva Ěolšiny, vrbinyě. P edm tem ochrany je však miniaturní Ěnecelé 2 mm dlouhýě plž vrkoč útlý. K životu pot ebuje mok adní biotopy či luční prameništ , kde žije v tráv , ve vrstv rozkládající se vegetace nebo ve vlhkém mechu. Je to vlhkomilný druh, citliv reagující na vysušování biotopů, v ČR rozší ený pouze ostrůvkovit na n kolika desítkách lokalit. V EVL Radotínské údolí se vyskytují podobné vegetační typy, jako v Prokopském údolí či dalších místech Českého krasu, EVL je ale vyhlášena k ochran dvou významných druhů: z rostlin jde o kriticky ohrožený včelník rakouský, který je vázaný výlučn na suchá, výslunná a nezastín ná stanovišt Ězejména nezarostlé horní slunné okraje vápencových st ně. Zdejší populace včelníku je odhadována jen na n kolik desítek exemplá ů, jedná se ale o jednu z pouhých osmi populací v Českém krasu a jedna z devíti populací v ČR Ěna celém našem území jsou pro tento druh vyhlášeny pouze čty i EVLě. Mezi živočichy je pak p edm tem ochrany p ástevník kostivalový. Tento motýl preferuje skalnaté lesostepi, oslun né k ovinaté strán a ídké teplomilné doubravy. Ačkoliv v celé Evrop ustupuje, v teplých oblastech v okolí Prahy ĚČeský krasě je ale dosud lokáln hojný. Také v poslední lokalit , zasahující na území hlavního m sta a St edočeského kraje – EVL B ežanské údolí, je p edm tem ochrany p ástevník kostivalový. Lokalitu tvo í p irozené porosty doubrav zejména na jižn orientovaných svazích údolí a ve vrcholových partiích, místy s plochami stepního charakteru. Celkov jde o významnou enklávu p irozených porostů teplomilných doubrav a stepí v blízkosti rozsáhlého m stského celku.

2.10.3 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny ĚÚSESě je definován jako „vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystémů, které udržují p írodní rovnováhu“. Smyslem vytvá ení a ochrany ÚSES je zajišt ní základních prostorových podmínek pro dlouhodobé udržení a posílení jedné ze základních p irozených funkcí krajiny - ekologické stability. Na území hl. m. Prahy je ÚSES zastoupen nadregionálními, regionálními a lokálními prvky. Všechny tyto t i části byly za azeny do závazné části územního plánu hl. m. Prahy a staly se tak limitem pro navazující projekční a stavební činnost. Výjimku tvo í interakční prvky, které jsou doplňující částí lokální úrovn a v územním plánu jsou vedeny jako sm rné. Z tohoto důvodu je v novém územním plánu bude nutno revidovat, jelikož nemají pat ičnou oporu v platné legislativ . Ob nadregionální a v tšinu regionálních biocenter lze označit za p evážn funkční. Naopak p evážná část biokoridorů zatím funkční není. Dostačující jsou z hlediska lokálních prvků, n které úseky v údolí vodních toků mimo zástavbu. Biokoridory, které tato údolí propojují, jsou vedeny p evážn po orné půd , proto je bude nutné znovu založit. V extravilánu by m la být revitalizována nevhodn upravená koryta potoků. Chyb jící úseky biokoridorů jsou postupn doplňovány, ale jde o dlouhodobou záležitost vzhledem k rozsahu. Obecnou snahou by m lo být nevymezovat ÚSES v zastav ném území, nebo vymezovat jen v nejnutn jších p ípadech Ěnap . biokoridory vázané na vodní tokyě. Problémem ÚSES je v siln urbanizovaném m stském prost edí p edevším zajišt ní spojitosti jednotlivých prvků. Zvlášt je Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 29 (187)

důležité snažit se o odstran ní stávajících bariér v krajin . Co se týče nových staveb, tak ty navrhovat takovým způsobem, aby bariéry nevytvá ely (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.10.4 Významné krajinné prvky a památné stromy Pojem významný krajinný prvek ĚVKPě byl zaveden zákonem č. 114/1řř2 Sb., o ochran p írody a krajiny. VKP ze zákona jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dalším typem jsou registrované VKP, které takto zaregistruje p íslušný orgán státní správy. Jde zejména o mok ady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerostů a zkamen lin, um lé i p irozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetn historických zahrad a parků. V současnosti je v Praze registrováno 27 VKP, vesm s místn významných krajinných struktur a p írod blízkých ekosystémů. Památné stromy jsou p esahovým tématem ochrany p írody a krajiny, velký význam mají nejen jako p írodní hodnota, ale i jako hodnota historická, kulturní a společenská. V Praze se nachází celkem 202 památných stromů a to včetn stromo adí, která jsou vedená pod jednou položkou (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

Krajinný ráz Níže uvedený rozbor krajinného rázu vychází ze studie ešitelského týmu LÖW & spol., s.r.o. z roku 200Ř, která je součástí územn analytických podkladů hl. m. Prahy. Zabývá se jevem 17 – Oblast krajinného rázu a jeho charakteristika a jevem 18 – Místo krajinného rázu a jeho charakteristika. Místo krajinného rázu je definováno jako „individuální krajinný prostor, vymezený pohledovými bariérami, který je uvnit sebe pohledov spojitý z v tšiny pozorovacích stanovišť“. Nejv tší vnit ní vzdálenost se pohybuje okolo 3 km. Oblasti krajinného rázu jsou definovány jako „individuální část krajinného prostoru, vymezená krajinnými ohraničeními Ěhorizonty a vedutamiě, který je uvnit sebe v nadhledech pohledov spojitý“. Nejv tší vnit ní vzdálenost se pohybuje okolo 40 km. Mezi typy sídelní krajiny, které se nachází na území hl. m. Prahy pat í stará sídlení krajina Hercynika a Polonika a okrajov také vrcholn st edov ká sídelní krajina Hercynika. Z hlediska využití krajiny p evažuje urbanizovaná krajina, částečn se zde ale vyskytuje i zem d lská, lesozem d lská a lesní krajina. Z rámcových typů reliéfu krajiny se v Praze nachází 7 typů, ze kterých jsou zvlášť významné p edevším krajiny širokých íčních niv, krajiny výrazných svahů a skalnatých horských h betů a krajiny za íznutých údolí. Na území hl. m. Prahy je vymezeno 50 oblastí, ve kterých je 1ř61 míst krajinného rázu. Z 50 oblastí je jich 20 tvo eno vyzdviženými plošinami a rovinami Ěplán a planinyě, 7 sníženinami a kotlinami, 1Ř m lkými údolími a 5 prolomy Pražského zlomu. Značná část území Prahy je tvo ena m lkým, nevýrazným georeliéfem, ve kterém mají zásadní vliv na rázovitost t chto oblastí stavby a vegetační pokryv. Tvary georeliéfu jsou, mimo pražský zlom, vytvá eny pouze denudačními tvary za íznutých údolí, zejména jejich čelní, pohledov exponované veduty. Rozhodující roli tak hraje složení matric t chto svahů a ostrohů. Jediným významným územím, ve kterém vystupují nad plošiny h ebeny kopců, odd lených mezi sebou prolomy, je krajina Pražského zlomu. Krajiná skou hodnotu má 4Ř1 rámcových míst krajinného rázu z celkového počtu 1ř61. Na horizontech jich je 5ř7 a 707 tvo í veduty a dominanty. Celkem tedy zaslouží zvýšenou ochranu 1306 míst. Pro uchování krajinné scény je v podmínkách hl. m. Prahy vhodné sledovat dosud uchované krajinné celky. Respektovat p edevším krajinné hodnoty v k. ú. Smíchov, Jinonice, Koší e v údolí Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 30 (187)

Motolského potoka jako nap . Kalvárie, Kotlá ka, Skalka, Klamovka a Šalamounka a zejména v celém Prokopském a Dalejském údolí. Zvýšenou ochranu je nutné v novat Dívčím hradům, Žvahovu a území pod Velkou skalou. Zachovat a chránit je t eba svahy se sady okolo Troje, na Truhlá ce a v Trojmezí, systém dochovaných zelených svahů od Kobylis k Hloub tínu. Jsou to p edevším terénní útvary Pod Slovankou, St ížkovské skály, Labuťka-Flajšnerka, Ke Klíčovu a Bažantnice v Hloub tín (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

2.11.1 P írodní parky Významnou součástí m stské zelen na území Prahy jsou p írodní parky. Ty může orgán ochrany p írody z ídit za účelem ochrany dochovaného rázu krajiny Ě§12 zák. č. 114/1řř2 Sb.ě obecn závazným právním p edpisem tam, kde se zvlášt chrán né území nenachází. P itom může stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. V současné dob se v Praze nachází 12 p írodních parků, které jsou znázorn ny na obr. níže (ÚAP hl. m. Prahy, 2014). Obrázek 2.6 P írodní parky na území hl. m. Prahy


Klima 2.12.1 Klimatologické pom ry Území hl. m. Prahy se nachází na rozhraní mezi oblastí mírn teplou, suchou s mírnou zimou a oblastí mírn teplou, suchou, p evážn s mírnou zimou. Klima je zde ovlivn no také tzv. tepelným ostrovem velkom sta. Prům rná teplota vzduchu v centru m sta p i stejné nadmo ské výšce je o 1 °C vyšší než ve volné krajin . To je dáno p edevším vyšší koncentrací tepelných zdrojů a výrazn v tším zastoupením zpevn ných ploch v centru m sta. Dlouhodobý roční prům r teploty vzduchu mezi lety 1ř51 až 1řř0 se pohybuje od ř,ř °C v centru (Klementinum) do 7,ř °C v nejvyšších polohách na okrajích m sta ĚRuzyn ) (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 31 (187)

2.12.2 Bonita klimatu Mapa bonity klimatu diferencuje území Prahy z hlediska klimatické vhodnosti jednotlivých částí Prahy jako sídelních oblastí. Území je hodnoceno komplexn v p ti relativních kategoriích kvality. P i výb ru oblasti je t eba brát v úvahu p edevším sluneční zá ení, teplotu vzduchu, vítr, srážky, vlhkost vzduchu a znečišt ní ovzduší. Nejvyšší stupeň bonity klimatu se vyskytuje ve východní, jižní a severní části Prahy, nap . áblic, Letňan, Čakovic, Kbel a Satalic, dále rozsáhlé území v katastru Klánovic, Újezdu nad Lesy, Kolod jí, Kolovrat a z části i Uh ín vsi. Velmi dobrá bonita se nachází v oblasti Průhonic, Újezdu, Šeberova, Písnice, Cholupic, Zbraslavi, Radotína, Zadní Kopaniny, eporyjí, Zličína, Sedlce a Lysolají, ale i ve vnit ních částech m sta jako nap . St ešovice, Holyn , Slivenec, Libuš, Chodov, Háje. Do st ední kategorie spadá nejv tší část území Prahy. V oblastech s horší bonitou se nacházejí p edevším Dejvice, Bubeneč, Malá Strana, Smíchov, Michle, Nusle, Vršovice, Holešovice, Karlín, Vysočany a Strašnice. Nejhorší bonita se nachází zejména v centru m sta ĚStaré M sto, Josefově (ÚAP hl. m. Prahy, 2014). Obrázek 2.7 Bonita klimatu na území hl. m. Prahy



Strana 32 (187)

Ovzduší V zákon 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, jsou uvedeny hodnoty imisních limitů vyhlášených na ochranu zdraví lidí. Jedná se o imisní limity pro oxid si ičitý Ědenní a hodinové maximumě, oxid dusičitý Ěhodinové maximum a roční prům rě, oxid uhelnatý Ěosmihodinové maximumě, suspendované částice PM10 Ědenní maximum a roční prům rě, troposférický ozon Ěosmihodinové maximum) a pro roční prům r benzenu, benzo-a-pyrenu, olova, arsenu, kadmia a niklu. P i hodnocení stávající úrovn znečišt ní v zájmové lokalit se nov vychází z map úrovní znečišt ní ovzduší konstruovaných v síti 1 x 1 km, zve ejn ných v současné dob na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu ĚČHMÚě. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého prům ru imisní koncentrace v ovzduší za p edchozích 5 kalendá ních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z hlediska platných limitů stanovených na ochranu zdraví lidí se jedná konkrétn o imisní limit pro roční prům rné imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 a PM2,5, roční prům rné imisní koncentrace oxidu dusičitého, benzenu, benzo-a-pyrenu a dále kovů – kadmia, niklu, olova a arsenu. Z krátkodobých imisních koncentrací je v uvedené map znečišt ní ovzduší zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM 10 a 4. nejvyšší denní imise SO2. Z hlediska krátkodobých imisních koncentrací jsou zákonem o ochran ovzduší stanoveny dále imisní limity pro krátkodobé koncentrace – konkrétn pro maximální hodinové koncentrace NO2 a SO2 a pro maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého a troposférického ozonu. Hodnoty imisního pozadí pro tyto čty i ukazatele mapa znečišt ní neobsahuje. Hlavní m sto Prahu pokrývá v map znečišt ní ovzduší 5Ř0 čtverců. Rozmezí imisních koncentrací jednotlivých škodlivin v map znečišt ní ovzduší za posledních p t let 2010 až 2014 je p edm tem následující tabulky. Tabulka 2.5 Rozmezí imisních koncentrací v ovzduší hl. m. Prahy dle mapy p tiletých prům rů

Škodlivina

Doba pr m rování

SO2 Ěµg/m3)

24 hodin

17,Ř až 2Ř,Ř

125

14 až 23

NO2 Ěµg/m3)

roční prům r

13,Ř až 41,5

40

35 až 104

benzen Ěµg/m3)

roční prům r

1,1 až 1,6

5

22 až 32

benzo-a-pyren (ng/m3)

roční prům r

0,ř až 1,7

5

ř0 až 170

PM10 Ěµg/m3)

roční prům r

24,0 až 30,2

40

60 až 76

PM10 Ěµg/m3)

Rozmezí

Imisní limit

Podíl limitu

24 hodin

42,0 až 54,ř

50

Ř4 až 110

PM2,5

Ěµg/m3)

roční prům r

15,5 až 21,ř

25

62 až ŘŘ

arsen

(ng/m3)

roční prům r

1,6 až 4,2

6

27 až 70

kadmium (ng/m3)

roční prům r

0,2 až 0,6

5

4 až 12

nikl (ng/m3)

roční prům r

0,Ř až 1,ř

20

4 až 10

roční prům r

5,5 až 10,2

500

1 až 2

olovo

(ng/m3)

Zdroj: [ČHMÚ]

Z tabulky vyplývá, že na území hlavního m sta Prahy jsou bezpečn pln ny imisní limity prům rných ročních koncentrací stanovených na ochranu zdraví lidí pro částice polétavého prachu PM10 i PM2,5, pro benzen i všechny kovy (olovo, arsen, kadmium, nikl). Také maximální denní koncentrace SO2 se na území celého m sta pohybují hluboko pod hodnotou imisního limitu.


Strana 33 (187)

Z bližší analýzy mapy znečišt ní ovzduší zpracované pro p tileté prům ry Ě2010 až 2014ě dále vyplývá, že imisní limit pro prům rnou roční koncentraci oxidu dusičitého byl pln n na celém území m sta s výjimkou jednoho čtverce zahrnujícího Sokolskou a Legerovu ulici v oblasti nám. I. P. Pavlova a k ížení s ulicemi Ječná, Žitná, Anglická, Jugoslávská, Rumunská a dalšími p ilehlými ulicemi. V tomto čtverci činila prům rná roční koncentrace NO2 v prům ru za posledních 5 let v tabulce uvedených 41,5 µg/m3. Dle mapy znečišt ní ovzduší zpracované ČHMÚ vyplývá, že v hlavním m st Praze dochází k p ekračování imisního limitu pro maximální denní koncentrace PM10 a pro prům rné roční koncentrace benzo(a)pyrenu. Imisní limit pro maximální denní koncentraci PM10 byl p ekročen na území 66 čtverců, tj. na území 66 km2. Vzhledem k tomu, že rozloha hl. m. Prahy činí 4ř6 km 2, jedná se o p ekročení limitu na 13,3 % území m sta. Významn horší situace je v p ípad p ekračování imisního limitu pro prům rnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu, který byl p ekročen v prům ru za roky 2010 až 2014 na území tém celého m sta – pouze na ploše 34 čtverců byl limit pln n. Vzhledem k tomu, že tyto čtverce navíc často zahrnují okraj m sta a hodnota se tak nevztahuje na celý km2 m sta, byla plocha t chto čtverců z mapy dále odečtena. Limit pro benzoĚa)pyren byl pln n na území 34 čtverců, které však zaujímají cca 25 km2 m sta. Z toho vyplývá, že imisní limit pro Benzo(a)pyren byl p ekročen na území cca 471 km2, tj. ř5 % území m sta. Nejedná se o lokální krajské specifikum, ale o nep íznivou situaci na území velkých m st v celé České republice. Pro zhodnocení pln ní krátkodobých imisních limitů t ch škodlivin, které nejsou p edm tem mapy znečišt ní ovzduší ČHMÚ, lze vycházet z výsledků imisních m ení na m ících stanicích. Na území hlavního m sta Prahy jich je umíst no 17. Obrázek 2.8 Lokality m

ících stanic na území hl. m. Prahy

Zdroj: [ČHMÚ]


Strana 34 (187)

Maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého se na imisních stanicích v Praze pohybovaly v rozmezí 110,4 na imisní stanici Suchdol až po 323,5 µg/m 3 na imisní stanici Legerova. Pro spln ní imisního limitu je dostačující, když jeho hodnotu splňuje 1ř. nejvyšší hodnota maximální hodinové koncentrace za rok. Tyto 1ř nejvyšší hodnoty se na t chto stanicích pohybovaly v rozmezí 7Ř,0 µg/m3 až 231,3 µg/m3 ĚLegerovaě. 1ř. nejvyšší hodinové imisní koncentrace NO2 byly za posledních 5 let zjišt ny pouze na imisní stanici Praha 2 Legerova v roce 2010 a 2011, v posledních t ech letech 2012 až 2014 byl limit pro hodinové maximum spln n na všech imisních stanicích v ČR včetn imisní stanice Legerova. V prům ru za 5 let je hodinový limit pro NO2 pln n i na této stanici, tj. lze konstatovat, že imisní limit pro hodinové maximum oxidu dusičitého byl v Praze v prům ru za posledních 5 let spln n. Maximální hodinové koncentrace oxidu si ičitého se na imisních stanicích v Praze za posledních p t let pohybovaly v rozmezí 27,2 µg/m3 na imisní stanici Karlín až po 116,ř µg/m3 na imisní stanici Suchdol. Jedná se o hodnoty, které s rezervou plní imisní limit stanovený na 350 µg/m 3. Pro spln ní limitu je navíc postačující, když je pod touto hodnotou 24. nejvyšší koncentrace v roce a uvedené hodnoty p edstavují první nejvyšší hodinovou koncentraci v roce. Maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého se pohybovaly na imisních stanicích v Praze v posledních p ti letech v rozmezí 1410,1 na imisní stanici Libuš až po 3530,Ř µg/m3 na imisní stanici Legerova. Jedná se o hodnoty, které s rezervou plní imisní limit stanovený ve výši 10 000 µg/m3. S pln ním imisního limitu není problém po celé České republice. Maximální osmihodinové koncentrace troposférického ozonu se pohybovaly na imisních stanicích v Praze v posledních p ti letech v rozmezí 114,4 na imisní stanici Smíchov až po 1Ř7,4 µg/m3 na imisní stanici Stodůlky. Pro spln ní imisního limitu je dostačující, když jeho hodnotu splňuje 26. nejvyšší hodnota maximální osmihodinové koncentrace za rok. Tyto 26 nejvyšší hodnoty se na t chto stanicích pohybovaly v rozmezí Ř4,2 µg/m3 na imisní stanici Smíchov až 123,1 µg/m3 ĚSuchdolě. 26. nejvyšší osmihodinové imisní koncentrace O 3 byly za posledních 5 let zjišt ny pouze na imisní stanici Suchdol v roce 2010 až 2012 a Stodůlky v roce 2010, v posledních dvou letech 2013 a 2014 byl limit pro osmihodinové maximum troposférického ozonu spln n na všech imisních stanicích v Praze. V prům ru za 5 let je osmihodinový limit pro O3 pln n i na stanicích Stodůlky a Suchdol, tj. lze konstatovat, že imisní limit pro osmihodinové maximum troposférického ozonu byl v Praze v prům ru za posledních 5 let spln n. Dominantními škodlivinami zasluhujícími z hlediska vlivu na ve ejné zdraví pozornost jsou p edevším suspendované částice PM10, PM2,5 a vzhledem k hodnotám imisního pozadí také benzoa-pyren, jehož koncentrace v imisním pozadí p ekračují hodnoty imisního limitu stanoveného na ochranu zdraví lidí. Suspendované částice PM10 a PM2,5 Platný denní imisní limit pro prachové částice PM 10 je stanoven na 50 μg/m3. Tento imisní limit nesmí být p ekročen více než 35x za kalendá ní rok. Sm rnicová hodnota WHO stanovená na ochranu zdraví činí pro PM10 také 50 μg/m3 avšak pro řř% kvantil. To znamená, že by nem la být p ekročena více jak 4 dny v roce. Jak je již výše uvedeno, p i hodnocení stávající úrovn znečišt ní v zájmové lokalit lze nov vycházet z map úrovní znečišt ní konstruovaných v síti 1 x 1 km, zve ejn ných v současné dob na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého prům ru imisní koncentrace v ovzduší za p edchozích 5 kalendá ních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a maximální denní imise SO2. Poslední zpracovaná verze obsahuje údaje za roky 2010 až 2014. Dle výsledků této mapy se v hlavním m st Praze pohybovaly koncentrace polétavého prachu v následujícím rozmezí:


Strana 35 (187)

prům rné roční koncentrace PM10

24,0 až 30,2 µg/m3

maximální denní koncentrace PM10

42,0 až 54,ř µg/m3 Ě36. nejvyšší hodnotyě

prům rné roční koncentrace PM2,5

15,5 až 21,ř µg/m3

Z uvedených výsledků vyplývá, že je pln n platný imisní limit pro roční prům r PM10 i PM2,5. Jak je výše uvedeno, imisní limit pro denní maximum byl p ekročen v prům ru za posledních p t let na 13,3 % plochy m sta. Na platné imisní limity lze pohlížet jako na hodnoty, které p edstavují míru rizika, která je v současné dob považována v ČR za společensky p ijatelnou. Benzo(a)pyren Benzo(a)pyren je nejproblematičt jší škodlivinou z hlediska pom ru k imisnímu limitu v Praze, imisní limit pro prům rnou roční koncentraci benzoĚaěpyrenu je p ekračován na ř5 % území hlavního m sta. Nejedná se o lokální krajské specifikum, ale o nep íznivou situaci na území velkých m st v celé České republice. Jak je již výše uvedeno, p i hodnocení stávající úrovn znečišt ní v zájmové lokalit se má vycházet z map úrovní znečišt ní konstruovaných v síti 1 x 1 km, zve ejn ných na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, které obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého prům ru imisní koncentrace v ovzduší za p edchozích 5 kalendá ních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Poslední zpracovaná verze obsahuje údaje za roky 2010 až 2014. Dle výsledků této mapy se v hlavním m st Praze pohybovaly koncentrace benzo(a)pyrenu v následujícím rozmezí: prům rné roční koncentrace BaP

0,ř až 1,7 µg/m3

Karcinogenní riziko odpovídající uvedeným ročním koncentracím lze pomocí jednotky stanovené WHO vyčíslit v rozmezí 7,Ř3*10-5 až 1,4Ř*10-4, tj. v rozmezí necelých Ř p ípadů ze statisíce celoživotn exponovaných obyvatel až po 1 až 2 p ípady Ě1,4Ř p ípadůě z desetitisíce celoživotn exponovaných obyvatel. Jak je výše uvedeno, původcem benzoĚaěpyrenu do ovzduší je obecn jednak nedokonalé spalování fosilních paliv Ěve stacionárních i mobilních zdrojíchě a také průmyslové technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to p edevším domácí topeništ spalující d evo a uhlí. V hlavním m st Praze se tedy jedná stejn jako v p ípad polétavého prachu zejména o automobilovou dopravu a domácí topeništ . BenzoĚa)pyren je vázán na nižší frakce polétavého prachu. Z tohoto hlediska lze popsané aktivity a opat ení s dopadem na koncentrace polétavého prachu vztáhnout i na emise a imise benzo(a)pyrenu.

Hluk Aktuálním podkladem pro hodnocení hlukové situace v Praze je Strategická hluková mapa aglomerace Praha zpracovaná firmou Akustika Praha s.r.o. Výsledkem tohoto mapování nejsou pouze grafické výstupy se znázorn nými izoliniemi hluku v mapované lokalit , ale také tabulkové zhodnocení s uvedením počtu obyvatel exponovaných hluku v definovaných p tidecibelových pásmech ze silniční, železniční, tramvajové a letecké dopravy (hluk z provozu letišt Václava Havlaě i z průmyslových zdrojů. Do výpočtu strategické hlukové mapy byly zahrnuty všechny požadované zdroje hluku v aglomeraci jako automobilová doprava, železniční doprava, tramvajová doprava, hluk z provozu letišť a hluk ze stacionárních zdrojů. Na území aglomerace Praha se nachází p edevším mezinárodní letišt Praha – Ruzyn , které má vlastní strategickou hlukovou mapu. Protože v dob Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 36 (187)

dokončování prací na strategické hlukové map aglomerace Prahy již byla tato mapa k disposici, byly výsledky tohoto modelu p ičteny k hodnotám získaným pro ostatní zdroje hluku. Dalším významným letišt m na území aglomerace je Vojenské letišt Praha – Kbely, pro který zpracovala v íjnu 2006 hlukovou studii firma Empla. Dalšími zdroji zahrnutými do hlukové mapy byly zdroje industriální. Jedná se o čty i areály průmyslových podniků: Výtopna Krč, Za ízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích Cementárny Radotín, Lakovna kabin nákladních automobilů Daewo Avia, a. s. a Spalovna tuhého komunálního odpadu Malešice ze žádostí o integrovaná povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Podle výsledků provedené strategické hlukové mapy je z ejmé, že nejvýznamn jším zdrojem hluku je silniční doprava. V okolí hlavních silničních tahů se nachází nejrozsáhlejší území s p ekročením limitů hluku stanovených vyhláškou č. 523/2006 Sb. a žije zde nejvíce obyvatel zasažených nadlimitním hlukem. Hluk ze železniční dopravy může být místn významný, vzhledem k rozsahu železniční sít a jejího vedení ve vztahu k chrán né zástavb je však z ejmé, že na území aglomerace Praha p edstavuje celkov mén významný zdroj imisí hluku. Podobný záv r platí i pro hluk z leteckého provozu. Nejmén významným je hluk ší ený z integrovaných průmyslových za ízení. Na území aglomerace Praha se nenacházejí velmi hlučné průmyslové závody, jejichž hluk by se významn ší il do širšího okolí. Nejvýznamn jším zdrojem hluku v souvislosti s průmyslovou výrobou je její obslužná doprava. Následn jsou uvedeny p íslušné části strategických hlukových map pokrývajících hlavní m sto Prahu. Výsledkem hlukového mapování je dále vyčíslení počtu osob exponovaných nadm rnému hluku. Tabulka 2.6 Počty osob zasažených hlukem ze silnic, železnic, leteckého provozu a průmyslu v aglomeraci Praha Rozp tí [dB]

Silnice

Železnice

Letišt

Pr mysl

Ldvn [dB]

Ln [dB]

Ldvn [dB]

Ln [dB]

Ldvn [dB]

Ln [dB]

Ldvn [dB]

Ln [dB]

40 - 44

0

116 186

0

66 655

0

1 704

0

162

45 – 49

0

463 735

0

57 066

0

27

0

68

50 – 54

95 443

312 864

64 229

45 281

7 382

0

69

0

55 – 59

465 303

144 161

50 918

52 627

719

0

0

0

60 – 64

334 963

68 919

44 339

26 188

0

0

0

0

65 - 69

146 682

16 512

49 629

408

0

0

0

0

70 – 74

68 978

623

12 298

4

0

0

0

0

>75

12 633

0

4

0

0

0

0

0

Zdroj: [Strategická hluková mapa aglomerace Praha] Význam použitých zkratek: Ldvn Ln

ukazatel pro celodenní obt žování hlukem ukazatel pro rušení spánku

Mezní hodnoty pro silniční a železniční dopravu stanovené ve vyhlášce MZ 523/2006 Sb. činí pro celodenní hluk Ldvn 70 dB a pro noční hluk Ln 60 dB. Z tabulek vyplývá, že počet osob exponovaných celodennímu hluku z automobilové a železniční dopravy p evyšujícímu uvedenou mezní hodnotu Ldvn ve výši 70 dB činí v aglomeraci Praha 93 913 osob. Počet osob exponovaných celodennímu hluku z letecké dopravy p evyšujícímu mezní hodnotu Ldvn pro leteckou dopravu ve výši 60 dB je v aglomeraci Praha nulový a počet osob exponovaných celodennímu hluku z integrovaných za ízení p evyšujícími p íslušnou mezní hodnotu Ldvn 50 dB činí v aglomeraci Praha 69 osob. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 37 (187)

Celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu celodennímu hluku vyjád enému deskriptorem Ldvn tak v součtu činí ř3 982 osob. Počet osob vystavených nočním hladinám z automobilové a železniční dopravy p ekračujícím mezní hodnotu pro noční hluk Ln ve výši 60 dB činí 112 654 obyvatel. Počet osob exponovaných nadlimitním hodnotám hlukového deskriptoru pro letecký hluk a noční dobu, který je stanoven na 50 dB, je nulový a počet osob exponovaných nadlimitním hodnotám hlukového deskriptoru pro integrovaná za ízení a noční dobu, který je stanoven na 40 dB, činí 230 osob. Celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu nočnímu hluku vyjád enému deskriptorem Ln tak v součtu činí 112 ŘŘ4 osob. Dominantním zdrojem nadlimitního hluku je v celorepublikovém m ítku automobilová doprava.

v

hlavním

m st

Praze

stejn

jako

Na území hl. m. Prahy jsou vymezeny tiché oblasti, které jsou zobrazeny na obr. níže. Tichou oblast v aglomeraci vymezuje zákon č. 25Ř/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví jako oblast, která není vystavena hluku v tšímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší p ípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle § 34 dle výše uvedeného zákona. Tichou oblastí ve volné krajin se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit. Obrázek 2.9 Tiché oblasti na území hl. m. Prahy



Strana 38 (187)

Odpadové hospodá ství, staré zát že území a kontaminované plochy 2.15.1 Odpadové hospodá ství Na území Prahy se odpadové hospodá ství ídí zákonem o odpadech č. 1Ř5/2001 Sb. a dalšími provád cími vyhláškami a vychází z Plánů odpadové hospodá ství hl. m. Prahy, kraje i obce. Je kladen velký důraz na t íd ní odpadů již v míst vzniku, tj. u občanů a u společností, které zde sídlí a dále pak na recyklaci a využívání odpadů, což je v souladu se současnými trendy v oblasti odpadového hospodá ství a ochrany životního prost edí. Praha je v oblasti nakládání s odpady na relativn vysoké úrovni. To je patrné p edevším v oblasti t íd ní Ěs výjimkou bioodpaduě a termického využití sm sného odpadu. V materiálovém znovuvyužití je Praha naopak slabší. Celková produkce odpadů na území hl. m. Prahy dlouhodob kolísá mezi 3,7 – 6,3 mil. tun za rok. Dílčí rozdíly v jednotlivých letech jsou závislé zejména na úrovni hospodá ského růstu a provád ných investičních akcích stavebního charakteru. Obrázek 2.10 Celková produkce odpadů v letech 2004 - 2013

Celková produkce [1000 t/rok] Rok

Všechny odpady

Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

2004

3 745,25

122,17

3 623,08

546,62

2005

4 540,71

196,40

4 344,31

535,19

2006

4 204,99

171,51

4 033,49

607,90

2007

5 693,47

126,09

5 567,38

657,40

2008

6 306,45

132,24

6 174,22

742,75

2009

5 116,24

100,68

5 015,56

664,83

2010

6 089,10

177,47

5 911,64

683,80

2011

4 246,68

74,67

4 172,01

690,98

2012

4 651,04

96,57

4 554,47

665,00

2013

3 773,15

76,72

3 696,44

667,44

Zdroj: [Vyhodnocení pln ní POH HMP za rok 2013]

Pro nakládání s nebezpečnými látkami za azenými do sk. A nebo B, p ílohy č. 1 zákona č. 5ř/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými p ípravky je na území hl. m. Prahy určeno šest za ízení. Pro nebezpečný odpad pak dev t za ízení. Na území hl. m. Prahy je ke konci roku 2012 evidováno cca 310 provozoven s povolením pro provozování za ízení k využívání, odstraňování, sb ru nebo výkupu odpadů dle § 14, zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Skládka komunálních odpadů je na území hl. m. Prahy jedna a to S-OO áblice, kam se ukládá cca 1/10 odpadů Ětj. 35 tis. tun odpadůě vyprodukovaných v Praze. Kapacita skládky byla dosud, po obtížných jednáních s m stskými částmi, v jejichž sousedství leží, navyšována. Další rozši ování skládkování je krajn obtížné jak z důvodů technických, tak legislativních. Byl podán návrh na po ízení celom stsky významné zm ny územního plánu, s cílem rozší ení skládky západním sm rem o cca ř ha, čímž by došlo k prodloužení doby provozování skládky zhruba do roku 2020.


Strana 39 (187)

Na území hl. m. Prahy se nachází jedno za ízení na energetické využití odpadu v Malešicích. Dále spalovna nebezpečných a nemocničních odpadů v areálu fakultní nemocnice v Motole, spalovna nebezpečných odpadů z provozu a výroby léčiv společnosti Zentiva a.s. v Dolních M cholupech a Cementárna Radotín, kde se využívá odpadů, jako nap . masokostní moučka, kaly z čišt ní plynů apod. T íd ný sb r papíru a lepenky, skla a plastů je na území hl. m. Prahy zajišťován donáškovým, odvozním a kombinovaným systémem. Občané využívají p edevším donáškový způsob do sb rných nádob. Počet nádob je v současné dob stabilní a sb rných míst v donáškovém systému je p es 3200. T íd ný sb r nebezpečných odpadů, mezi které pat í nap . rozpoušt dla, kyseliny, zásady, pesticidy aj., probíhá na území hl. m. Prahy v n kolika úrovních: mobilní sb r (celkem 250 tras s Ř zastávkami na traseě, stabilní sb r Ěcelkem 21 stabilních shromaž ovacích místě, sb r chladících za ízení Ěcelkem 15 stabilních shromaž ovacích místě, sb r léků a rtuťových teplom rů Ěcelkem 260 lékáreně a doplňkový sb r monočlánků Ě450 míst v ú adech m stských částí, na základních a st edních školáchě. Sb rných dvorů, které jsou nedílnou součástí integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem, se na území hl. m. Prahy nachází 24. Je v nich možné t ídit a ukládat vybrané druhy odpadů ve v tším množství Ěnap . stavební odpad, odpad ze zelen , d evo, kovy apod.ě.

2.15.2 Staré zát že území a kontaminované plochy V současnosti je na území hl. m. Prahy známo cca 1000 skládek a starých zát ží o celkové ploše řř5 ha. Jedná se pouze o skládky v tší než 50 m2. Odstraňování černých skládek je dynamický a prom nný proces, vzhledem k tomu, že jsou černé skládky průb žn odstraňovány, tak další op t vznikají. Černé skládky se vyskytují p evážn v okrajových částech Prahy, kde je menší osídlení a dostatek zelen . Nachází se zde p evážn stavební suť, biologicky rozložitelný odpad, pneumatiky, plasty, elektrošrot apod. Významné uzav ené skládky komunálního odpadu se na území hl. m. Prahy nachází čty i ĚChabry, Slivenec, Libuš a Uh ín vesě. Skládka v Uh ín vsi není definována p ímo jako skládka komunálního odpadu, ale jako velkoskládka, i když bylo zjišt no, že na lokalit nebyla ukládána pouze výkopová zemina. Původ deponií v Praze je spojen p edevším s pololegálním způsobem, kdy bylo ud leno povolení na dočasné uložení po dobu výstavby, ale po realizaci stavby se již nenašly prost edky na jejich odstran ní. Na území hl. m. Prahy je znečišt ní horninového prost edí a podzemních vod p edevším v místech starých průmyslových areálů Ěnap . Vysočanyě a jednotlivých průmyslových provozů apod. V současnosti dochází k zastavování t chto nevyužívaných a devastovaných areálů, kde se zároveň provádí i sanační práce (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).

Kulturní hodnoty a památková ochrana m sta 2.16.1 Památková rezervace Památkové rezervace se zpravidla vyznačují kompaktní, historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášenými nemovitými kulturními památkami. V zájmu zachování svých hodnot tato území vyžadují pom rn p ísnou a důslednou ochranu. Na ízením vlády České socialistické republiky č. 66/1ř71 Sb., o památkové rezervaci v hlavním m st Praze ze dne 21. 7. 1ř71 je na území hl. m. Prahy vyhlášena m stská památková rezervace. Vyhlášením historického jádra umožňuje ochranu historického jádra Prahy. Smyslem ochrany je uchování kulturních hodnot, které na území historického centra Prahy vznikaly po Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 40 (187)

staletí. Území památkové rezervace v hlavním m st Praze je shodné s územím, které bylo zapsáno v roce 1992 na seznam sv tového d dictví UNESCO. V Praze se také nacházejí dv vesnické památkové zóny ve Stodůlkách a v Ruzyni. Ochranné pásmo památkové rezervace Rozhodnutím Národního výboru hl. m. Prahy č. KUL/5-ř32/Ř1, o určení ochranného pásma Památkové rezervace v hlavním m st Praze ze dne 1ř. 5. 1řŘ1 bylo vytyčeno pro ochranu historického jádra Prahy ochranné pásmo památkové rezervace, které se rozkládá na pom rn velkém území. V tomto ochranném pásmu a v památkové rezervaci se nachází p es 2000 památkov chrán ných objektů.

2.16.2 Památková zóna Pro ochranu pozd ji vzniklých m stských čtvrtí a původního vesnického osídlení se vyhlašují m stské či vesnické památkové zóny. Jedná se o část m sta, které je historicky významné a má mimo ádné kulturní hodnoty z hlediska architektonických souborů, nemovitých kulturních památek, struktury pozemků, pozemních komunikací, vodních ploch, vodních toků, trvalých porostů, nebo realizovaných kompozičních zám rů. V Praze se nachází 11 m stských památkových zón a 7 vesnických památkových zón.

2.16.3 Národní kulturní památky, kulturní památky Národní kulturní památky jsou nejvýznamn jší objekty s výjimečnými společensko-kulturními, architektonickými, urbanistickými či um leckými hodnotami. Kulturní památky jsou významné objekty, které se vyznačují společensko-kulturními, architektonickými, urbanistickými či um leckými hodnotami. Na území hl. m. Prahy jsou p edm tem ochrany jednak nemovité kulturní památky, ale také i jejich blízké okolí, které by nem lo být narušeno. V současnosti mají ochranné pásmo vymezeno ze stávajících národních kulturních památek Pražský hrad, Vyšehrad, Národní divadlo, Národní muzeum, Novom stská radnice a v ochranném pásmu památkové rezervace v hl. m. Praze Vítkov, Bílá hora a Hv zda. Krom toho památkový fond zahrnuje n kolik desítek tisíc movitých p edm tů a jejich souborů, které jsou také prohlášeny za kulturní památky (ÚAP hl. m. Prahy, 2014).


Strana 41 (187)

Obrázek 2.11 Kulturní hodnoty a památková ochrana na území hl. m. Prahy



Strana 42 (187)

3 Charakteristiky životního prost edí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významn zasaženy Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy je koncepční dokument, který nemá daný konkrétní územní prům t. Teoreticky je možné, že k ovlivn ní může dojít tém kdekoliv na území m sta. K významnému ovlivn ní ochrany p írody by mohlo dojít v oblastech, které jsou chrán ny nejčast ji z důvodu zachovalého stavu ŽP. Jedná se p edevším o CHKO, MZCHÚ a území, která jsou za azena do soustavy Natura 2000. K ovlivn ní životního prost edí ve smyslu ve ejného zdraví může dojít v místech, kde je velká koncentrace obyvatel Ěznečišt ním ovzduší a zatížením hlukem p edevším z automobilové dopravy). V takovém p ípad může dojít k ovlivn ní celého území Prahy jakoukoliv zm nou, která se významn ji promítne do dopravního systému m sta. Strategický plán může mít dále dopad na vodní složku, tzn. p edevším na zdroje vody, kvalitu a množství povrchových vod Ěv tší zatížení ČOV, růst zpevn ných ploch, úbytek ploch pro p irozené zasakování srážkových vodě. Další složkou, která by mohla být ovlivn na, je půda. Zejména zábor půdy v důsledku zástavby a možné znehodnocování půd. Co se týče odpadů, tak od úrovn hospodá ského růstu a provád ných investičních akcí stavebního charakteru se bude odvíjet produkce odpadů na území Prahy. Souhrnný vliv aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy na životní prost edí dotčeného území se bude odvíjet v závislosti na lokalizaci, množství, rozsahu a povaze konkrétních projektů. Z opat ení, uvedených ve Strategickém plánu hl. m. Prahy, která by mohla negativn ovlivnit životní prost edí, lze zmínit p edevším procesní podporu státních organizací p i realizaci dopravních staveb tykajících se Prahy. Zejména vytvo ení komplexu podmínek pro součinnost správy m sta s v cn p íslušnými subjekty na p íprav a urychleném dokončení Pražského okruhu s prioritou jihovýchodního úseku. To ze své podstaty nep edstavuje žádné negativní ani pozitivní vlivy na životní prost edí Ěodehrává se čist na komunikační úrovniě. V rámci výstavby, ale bude p edstavovat vliv odpovídající vybrané variant , technologii provedení stavby a opat ení. Každé ešení zároveň může mít lokální negativní dopady na n které složky životního prost edí. Další významné ovlivn ní by mohla p edstavovat podpora rozvoje Letišt Václava Havla Praha. Rozvojem by byla negativn ovlivn na p edevším akustická situace v okolí letišt a skrze ni i ve ejné zdraví. Dalším negativním vlivem by byl další zábor půdy. Ostatní p íklady aktivit jsou spíše obecn formulovány bez konkrétn jšího územního prům tu, tudíž jsou t žko hodnotitelné z hlediska možných st etů se složkami životního prost edí. Oblasti se zvlášt

zhoršeným stavem životního prost edí

Stav složek životního prost edí je uveden v kapitole 2, kde byl popsán současný stav životního prost edí bez provedení koncepce. V Praze dlouhodob dochází k p ekračování imisních limitů pro suspendované částice, oxid dusičitý, benzoĚaěpyren a p ízemní ozon. V tšina p ekročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního m sta, ale také i s vytáp ním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. Dalším problémem je hlukové zatížení. Praha je z akustického hlediska nejzatížen jším regionem z celé ČR. Hlavním zdrojem hluku v Praze je pozemní doprava, p edevším pak doprava automobilová, spolu s hlukem i od dalších druhů dopravy Ětramvajová, železniční a leteckáě. Krom okolí frekventovaných ulic a silnic jsou siln exponovanými oblastmi také okolí železnic, letišť a dočasn také stavenišť.


Strana 43 (187)

Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu p írody a krajiny Území hl. m. Prahy je do značné míry jedinečné relativn početným zastoupením p írod blízkých biotopů. Nachází se zde 1 chrán ná krajinná oblast ĚCHKO Český krasě a 93 maloplošných zvlášt chrán ných území. V rámci vytvo ení soustavy Natura 2000 je na území Prahy vyhlášeno 12 evropsky významných lokalit. Jádrem systémov propojených územních celků dominantn sloužících k ochran p írody a krajiny jsou p írodní parky, kterých je v Praze celkem 12.


Strana 44 (187)

4 Veškeré současné problémy životního prost edí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prost edí Následující problémy životního prost edí, které jsou rozd leny podle jednotlivých složek, vyplývají z analýzy současného stavu životního prost edí na území hl. m. Prahy. P evážná část níže uvedených problémů životního prost edí je zohledn na v jednotlivých cílech aktualizace Strategického plánu hlavního m sta Prahy. VODA • • • • • • • • •

•

znečišt ní povrchových toků v p ímém důsledku lidské činnosti vysoká eutrofizace vodních toků a nádrží negativní ovlivn ní vodního režimu suburbanizací v okrajových částech m sta nedostatečná kapacita čistíren odpadních vod pro rozvojová území v okrajových částech m sta chyb jící ve ejná kanalizace v n kterých okrajových částech m sta zastaralá vodovodní síť zastaralá kanalizační síť nebyly dokončeny úpravy a zavedena opat ení na nad azeném systému zásobování vodou nejsou uplatňovány možnosti protipovodňových opat ení na malých vodních tocích vymezením rozlivových území a vymezením nezastavitelného území v rámci stanoveného záplavového území nízké uplatn ní zelené infrastruktury v rámci nakládání se srážkovými vodami

P Dů • •

zábor a degradace půdy riziko sesuvů na svazích antropogenními vlivy

podél

okrajů

k ídových

plošin

a

sesuvů

vyvolaných

P ÍRODů ů KRůJINů • • • •

nedostatek m stotvorné zelen v n kterých rezidenčních částech m sta (nedostatek parků v n kterých oblastech centrální Prahyě zastavování krajiny bez ohledu na infrastrukturu a vytvá ení nových center výrazn nižší zastoupení vegetačních ploch v n kterých katastrálních území fragmentace a omezení průchodnosti krajiny p edevším v důsledku nárůstu uzav ených stavebních celků a dopravní infrastruktury

LESNÍ HOSPODÁ STVÍ • • •

malý podíl lesů na celkové rozloze m sta poškození lesů vlivem rekreační zát že rozši ování invazních druhů

ODPůDOVÉ HOSPODÁ STVÍ • • • •

nízká míra materiálového využívání odpadu nedostatečná podpora separace bioodpadu nedostatečná motivace obyvatel ke t íd ní odpadu dosluhující skládka komunálního odpadu v áblicích


Strana 45 (187)

OVZDUŠÍ • • •

p ekračování limitu pro prům rné roční koncentrace NO2, zejména v okolí hlavních dopravních komunikací p ekračování limitu pro 24 hodinové koncentrace prašného aerosolu PM10 p ekračování limitu pro prům rné roční koncentrace benzoĚaěpyrenu

HLUK •

plošné zatížení širšího m sta hlukem, nárůst hlukového zatížení v návaznosti na nárůst intenzity automobilové dopravy

ENVIRONMENTÁLNÍ OSV Tů • • •

nedostatečná motivace obyvatel k modernímu a udržitelnému způsobu života prom nlivá kvalita programů ekologické výchovy a vzd lávání nedostatečn rozvinuté hodnocení kvality realizovaných programů, které by bylo provázáno se stanovenými m stskými cíli ekologického vzd lávání, výchovy a osv ty


Strana 46 (187)

5 Cíle ochrany životního prost edí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu b hem její p ípravy, zejména p i porovnání variantních ešení V této kapitole je uveden p ehled dokumentů na úrovni mezinárodní Ěkomunitárníě, vnitrostátní i na úrovni Prahy, které mají vazbu na témata životního prost edí a ve ejného zdraví. Z nich byly vybrány relevantní cíle, jichž se dotýká Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016. Jednotlivé cíle z vybraných dokumentů, které jsou uvedeny v následující tabulce, byly označeny jedním ze symbolů Ě+ě, Ě-ě a Ě0ě. Hodnoty vyjad ují míru souladu Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy s cíli dané koncepce. +

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy je v souladu s cílem daného dokumentu

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy není v souladu s cílem daného dokumentu

0

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy není relevantním dokumentem k dosažení daného cíle

Uvažované strategické Ěkoncepčníě dokumenty, vůči kterým byl hodnocen vztah aktualizace SP HMP: EVROPSKÉ STRůTEGIE • • • • • • •

7. akční program pro životní prost edí Evropské unie Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlen ní Evropská úmluva o krajin Lipská charta o udržitelných Evropských m stech Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj Plán pro Evropu účinn ji využívající zdroje Tematická strategie pro m stské životní prost edí

NÁRODNÍ STRůTEGIE • • • • • • • • • • • • • • • • •

Aktualizace Státního programu ochrany p írody krajiny ČR Zdraví pro všechny v 21. století Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 *Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 Národní program na zmírn ní dopadů zm ny klimatu v ČR Národní program snižování emisí ČR Plán odpadového hospodá ství ČR Politika územního rozvoje Program p edcházení vzniku odpadů ČR Rámcová úmluva OSN o zm n klimatu Státní energetická koncepce ČR Státní politika životního prost edí ČR 2012 – 2020 Státní program environmentálního vzd lání, výchovy a osv ty v ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategie biologické rozmanitosti ČR Strategie podpory využití potenciálu kulturního d dictví v kontextu politiky soudržnosti 2014+ Strategie p izpůsobení se zm n klimatu v podmínkách ČR


Strana 47 (187)

• • • • •

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 St edn dobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR Surovinová politika ČR *Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví pro všechny v 21. Století

STRATEGIE HL. M. PRAHY • • • • • • • • •

*Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha 200Ř Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní m sto Praha Koncepce péče o zeleň v hlavním m st Praze Krajská koncepce environmentálního vzd lání, výchovy a osv ty na území hl. m. Prahy Operační program Praha – pól růstu ČR Prognóza, koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny v Praze Zásady dopravní politiky hlavního m sta Prahy Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy

*v dokumentu nejsou obsaženy cíle vztahující se k aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy.

Občas dochází k situacím, kdy n které cíle navrhované v rámci aktualizace SP HMP p ispívají k pln ní určitých cílů jiných koncepcí, ale zároveň se tím dostávají do nesouladu s cíli jinými, p íp. s cíli jiných koncepcí, stejn jako se mohou pozitivní vlivy v jedné oblasti zároveň negativn projevovat v oblasti jiné.1 V p ípad takto široce zam ené koncepce musí zákonit k takovým situacím docházet, podstatné však je, aby k nim docházelo co nejmén , aby cíle hodnocené koncepce nešly výrazn proti jiným cílům a cílům ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví Ětj. aby nep edstavovaly potenciální významný negativní vlivě, a dále také to, aby byla navržena opat ení k minimalizaci, zmírn ní nebo alespoň kompenzaci takových vlivů. Z níže uvedeného p ehledu je patrné, že aktualizace SP HMP je v souladu s adou cílů jiných strategických dokumentů a nesoulady jsou minimální.

Nap íklad koncentrace zástavby uvnit zastav ného území je pozitivní z hlediska snížení záborů zem d lské půdy ve volné krajin , zároveň tím ale dochází k nárůstu vyvolané dopravy se všemi jejími negativními dopady na ve ejné zdraví. 1


Strana 48 (187)

Tabulka 5.1 Vybrané cíle ochrany ŽP strategických dokumentů na úrovni EU, ČR a hl. m. Prahy vztahující se k aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy (SP HMP)

EVROPSKÉ STRůTEGIE 7. akční program pro životní prost edí Evropské unie Vybrané cíle

Chránit a zachovávat p írodní bohatství Unie.

Vztah SP HMP k cíl m

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A2 Zajistit jednotný management péče o zeleň a p írodní území 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch 1.4-C1 Podporovat aktivity zvyšující pov domí o hodnot zem d lské půdy a půdních ekosystémů 2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Ědále EVVOě

Zm nit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodá ství účinn využívající zdroje.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Chránit občany Unie p ed environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A Zelená infrastruktura – Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury a sídelní zelen 1.4-B Ovzduší a hluk – Zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat hlukovou zát ž 2.1-C1 Podporovat státní organizace p i realizaci dopravních staveb týkajících se Prahy 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury 3.3-A2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu 3.3-A3 Posilovat krizové ízení


Strana 49 (187)

3.3-A4 Posílit prevenci vzniku krizových situací 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B4 Dob e žít ve m st

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy nep ispívá k dosažení stanoveného cíle. 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha

Maximalizovat p ínos právních p edpisů Unie v oblasti životního prost edí na základ jejich lepšího provád ní.

0

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy není relevantním strategickým dokumentem k dosažení uvedeného cíle.

Zlepšit znalostní a faktickou základnu pro politiku Unie v oblasti životního prost edí.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení uvedeného cíle. 2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Ědále EVVOě

Zlepšit začlen ní problematiky životního prost edí a soudržnost politik.

0


Posílit udržitelnost m st Unie.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A Zelená infrastruktura – Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury m sta a metropolitního regionu 1.4-B Ovzduší a hluk – Zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat hlukovou zát ž 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje) 1.5-E Elektromobilita – Rozvíjet v optimální mí e elektromobilitu, p ípadn i jiné efektivní alternativní pohony 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury 3.3-A2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu


Strana 50 (187)

3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji Zvýšit efektivnost Unie p i ešení mezinárodních problémů v oblasti životního prost edí a klimatu.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení uvedeného cíle. 3.3-B Udržitelný rozvoj a šetrnost – Realizovat koncepci udržitelného rozvoje m sta, vč. nakládání s území a p írodními zdroji; podporovat ekonomickou, sociální, institucionální a ekologickou udržitelnost v systémech m sta

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný r st podporující začlen ní Vybrané cíle

V oblasti klimatu a energie by m lo být dosaženo cílů „20-20-20“ Ěvčetn zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky p íznivéě

Vztah SP HMP k cíl m +

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Evropská úmluva o krajin Vybrané cíle

Podpo it ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-B2 Aktivn chránit vizuální ráz m sta 1.3-B3 Aktivn chránit a rozvíjet krajinu jako nositele kulturního d dictví 1.3-E M stská a p ím stská krajina – Rozvíjet m stskou a p ím stskou krajinu 1.4-A Zelená infrastruktura – Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury m sta a metropolitního regionu

Lipská charta o udržitelných evropských m stech Vybrané cíle



Komentá

Strana 51 (187)

Vytvá ení a zajišt ní vysoce kvalitního ve ejného prostoru Ězachování kulturního d dictví v oblasti architektury zachováním historických budově.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-B1 Aktivn chránit a rozvíjet architektonické d dictví 1.3-C1 Posilovat a zkvalitňovat ve ejná prostranství m sta 2.3-G1 Pečovat o pražské památky a historické centrum m sta – sv tové kulturní d dictví UNESCO

Modernizace infrastrukturních sítí Ězásobování vodou, čišt ní odpadních vod, atd.ě, zlepšení energetické účinnosti. Hospodárné využívání p írodních zdrojů. Schopnost m sta p izpůsobit se hrozbám, které pramení z globální zm ny klimatu.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-D2 Zvyšovat a vyrovnávat kvalitu života v centru a na okraji m sta 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílená na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch 3.3-A Odolnost systémů m sta – Posilovat zvládnutí mimo ádných událostí a krizových situací Ěživelných pohrom, epidemií, teroristických útoků apod.ě a rozvoj odolnosti funkčních systémů m sta 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj Vybrané cíle

Zajistit schopnost Zem udržovat život v celé jeho rozmanitosti, dodržovat omezené množství p írodních zdrojů planety a zajistit vysokou úroveň ochrany a zlepšení kvality životního prost edí. P edcházet znečišťování životního prost edí a snižovat je a podporovat udržitelnou spot ebu a výrobu, aby hospodá ský růst již nebyl spojen se zhoršováním životního prost edí.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A M sto krátkých vzdáleností – Rozvíjet prost edí s dobrou kvalitou života-m sto krátkých vzdáleností 1.4 Zdravé m sto 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji


Strana 52 (187)

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy nep ispívá k dosažení stanoveného cíle. 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha 3.1-B3 Koncentrovat investice v zastav ném území

Podporovat prosperující, inovační, konkurenceschopnou, ekologickou ekonomiku založenou na bohatých znalostech, která p ináší vysokou životní úroveň a plnou a kvalitní zam stnanost v celé Evropské unii.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení uvedeného cíle. 2.2-A Inovace pro rozvoj – Využívat inovační politiku m sta formulovanou Regionální inovační strategií jako nástroj ekonomického rozvoje

Plán pro Evropu účinn ji využívající zdroje Kvalitn vypracované politické koncepce – týkající se klimatických zm n, energetiky, dopravy, surovin, zem d lství, rybolovu a biologické rozmanitosti, které zohledňují nutnost účinn využívat zdroje a obsahují nástroje, jež sledují pokrok v této oblasti.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílená na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch 1.4-C M stské zem d lství – Podporovat p ím stské a m stské zem d lství 1.5 Udržitelná mobilita 3.3-A Odolnost systémů m sta – Posilovat zvládnutí mimo ádných událostí a krizových situací Ěživelných pohrom, epidemií, teroristických útoků apod.ě a rozvoj odolnosti funkčních systémů m sta 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Tematická strategie pro m stské životní prost edí Vybrané cíle

Zlepšení kvality m stského životního prost edí. Zvýšení p itažlivosti m st jako míst vhodných pro život, investování i práci. Snížení negativního vlivu m st na celkové životní prost edí, jako je nap . zm na klimatu.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3 Život ve m st 1.4 Zdravé m sto 1.5 Udržitelná mobilita 2.1 Významný region


Strana 53 (187)

2.2 Podnikání a inovace 3.3 Odolnost a bezpečnost

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy nep ispívá k dosažení stanoveného cíle. 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha 3.1-B3 Koncentrovat investice v zastav ném území

NÁRODNÍ STRůTEGIE ůktualizace Státního programu ochrany p írody krajiny ČR Vybrané cíle

Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A Zelená infrastruktura – Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury m sta a metropolitního regionu

Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku p edevším omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s p ednostním využitím ploch v sídelních útvarech, p ípadn ve vazb na n .

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.1-H1 Zabránit vzniku segregovaných a separovaných lokalit 1.3-A M sto krátkých vzdáleností – Rozvíjet prost edí s dobrou kvalitou života-m sto krátkých vzdáleností 1.4-A4 Zlepšit prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy nep ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-B1 Realizovat technická a organizační opat ení ke snížení hluku na nejvíce exponovaných místech

Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako nezastupitelný základ p írodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování p írodních, pro život lidí nezbytných procesů.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A4 Zlepšit prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci


Strana 54 (187)

Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů sm rem k p irozené druhové skladb , zvýšit strukturální rozrůzn nost lesa a podíl p irozené obnovy druhov a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů.

+

Obnovit p irozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a p izpůsobovat se očekávaným klimatickým zm nám.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch

Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazb na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Sm rnice 60/2000/ES.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení uvedeného cíle. 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch

Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mok adních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prost edí a omezením jeho další fragmentace.

+

Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného p írodního zdroje, s uplatn ním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prost edí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zem d lské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy Ěprodukční a ekologické funkce půdy).

+

Trvalé zvýšení různorodosti zem d lsky obhospoda ovaných ploch a p ilehlých pozemků, které jsou součástí zem d lsky využívané krajiny.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A7 Pokračování v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A2 Up ednostňování rozvoje na transformačních plochách 1.4-C M stské zem d lství – Podporovat p ím stské a m stské zem d lství Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-C2 Vytvá et podmínky pro rozvoj p ím stského a m stského zem d lství

Zdraví pro všechny v 21. století Vybrané cíle



Komentá

Strana 55 (187)

Zdravé a bezpečné životní prost edí.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.1-D3 Podporovat zdravý životní styl a prevenci rizikového chování 1.3-E2 Zakládat a revitalizovat m stskou Ěsídelníě zeleň 1.4-A Zelená infrastruktura – Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury m sta a metropolitního regionu 1.4-B Ovzduší a hluk – Zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat hlukovou zát ž 1.5 Udržitelná mobilita 3.3-A2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy nep ispívá k dosažení stanoveného cíle. 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha

Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 Vybrané cíle


Vytvá et podmínky pro rozvoj kvalitní dopravní soustavy postavené na využití technicko-ekonomickotechnologických vlastností jednotlivých druhů dopravy, na principech hospodá ské sout že s ohledem na její ekonomické, sociální a ekologické dopady.

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.5 Udržitelná mobilita 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha

-

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy nep ispívá k dosažení stanoveného cíle Ěz pohledu ekologických dopadůě. 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha

Národní program na zmírn ní dopad

zm ny klimatu v ČR

Vybrané cíle

Po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit m rné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000. Po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku 2020 celkové agregované emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem 2000. Pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030.



Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy

Strana 56 (187)

1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje) 1.5-E Elektromobilita – Rozvíjet v optimální mí e elektromobilitu, p ípadn i jiné efektivní alternativní pohony 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spot eb primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku 2030.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury

Národní program snižování emisí ČR Vybrané cíle


Snížit, s důrazem na podporu nových environmentáln šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zát ž životního prost edí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci.

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu

Plán odpadového hospodá ství ČR Vybrané cíle


P edcházení vzniku odpadů a snižování m rné produkce odpadů.

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a p echod na ob hové hospodá ství.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Program p edcházení vzniku odpad Vybrané cíle


ČR Vztah SP HMP k cíl m

Komentá

Strana 57 (187)

Koordinovaným a jednotným p ístupem vytvo it podmínky k nižší spot eb primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

Rámcová úmluva o zm n

klimatu

Vybrané cíle

Dosáhnout stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosfé e na úrovni, která by umožnila p edejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů

Státní energetická koncepce ČR Vybrané cíle


Komentá

Významné zvýšení využití odpadů v za ízeních na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout až 100 % využití spalitelné složky odpadů po jejich vyt íd ní do roku 2024.

0


Snižovat energetickou náročnost budov, tzn. plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospoda ení energií.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu

Státní politika životního prost edí ČR 2012 - 2020 Vybrané cíle


Komentá

Zajišt ní realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opat ení provád ných podle Rámcové sm rnice o vodní politice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity

0


Zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním.

+


P edcházet vzniku odpadů.

+


Omezovat trvalý zábor zem d lské půdy a podložních hornin.


+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle.

Strana 58 (187)

1.3-A M sto krátkých vzdáleností – Rozvíjet prost edí s dobrou kvalitou života-m sto krátkých vzdáleností Snižovat ohrožení zem d lské a lesní půdy a hornin erozí.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu

Sanovat kontaminovaná místa, včetn starých ekologických zát ží a lokalit zatížených municí, náprava ekologických škod.

0


Zahlazovat a p edcházet následkům po hornické činnosti a t žb nerostných surovin.

0


Zvýšení schopnosti p izpůsobení se zm nám klimatu.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu

Zvýšení ekologické stability krajiny.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu

Obnova vodního režimu krajiny.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch

Udržitelné a šetrné zem d lské a lesnické hospoda ení.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-C M stské zem d lství – Podporovat p ím stské a m stské zem d lství


Strana 59 (187)

Zlepšení systému zelen v sídlech a jeho struktury.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen 1.4-A2 Zajistit jednotný management péče o zeleň a p írodní území 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A4 Zlepšit prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci

P edcházení následkům p írodních nebezpečí Ěpovodn , sucha, svahové nestability, skalní ícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a methanuě.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch 3.3-A2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu 3.3-A3 Posilovat krizové ízení

Prevence a zmírňování následků krizových situací na životní prost edí.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-A3 Posilovat krizové ízení

Státní program environmentálního vzd lání, výchovy a osv ty v ČR Vybrané cíle

Zabezpečit systematickou a komplexní implementaci environmentálních aspektů do vzd lávacích programů na všech úrovních školství, včetn vysokých škol.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Vybrané cíle

Udržet a zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a podporovat její funkce, zejména udržitelným hospoda ením v krajin .



Komentá


Strana 60 (187)

1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu Chránit volnou krajinu.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A M sto krátkých vzdáleností – Rozvíjet prost edí s dobrou kvalitou života-m sto krátkých vzdáleností 1.3-E1 Uplatňovat krajiná ské hledisko p i tvorb m sta

Zastavit pokles biologické rozmanitosti.

0

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy není relevantní strategickým dokumentem k dosažení uvedeného cíle.

Podporovat šetrné a p írod blízké způsoby zem d lského hospoda ení a rozvíjet jeho mimoprodukční funkce.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-C M stské zem d lství – Podporovat p ím stské a m stské zem d lství

Zachovat a zlepšit biologickou rozmanitost v lesích podporou šetrných, p írod blízkých způsobů hospoda ení v lesích a posílením mimoprodukčních funkcí lesních ekosystémů.

0

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy není relevantním strategický dokument k dosažení uvedeného cíle.

Zajistit p ipravenost ke zvládnutí mimo ádných událostí spojených se zm nami klimatu.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-A3 Posilovat krizové ízení 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu

Zlepšit vodní režim krajiny.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A5 Zlepšení hospoda ení se srážkovými vodami v m stské krajin 1.4-A6 Realizace opat ení cílených na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračování v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch

Snižovat dopady očekávané globální klimatické zm ny a extrémních meteorologických jevů na lesní a zem d lské ekosystémy.


0


Strana 61 (187)

Hospodárn využívat zastav né území a chránit území nezastav né a nezastavitelné pozemky.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A2 Up ednostňovat rozvoj na transformačních plochách

Strategie biologické rozmanitosti ČR Vybrané cíle


Komentá

Zhodnotit stávající soustavu chrán ných území a zajistit její optimalizaci ĚRozhodnutí VII/28). Soustava vznikala v časovém rozp tí desítek let podle různých hledisek a s různými cíli, proto je nutné vyhodnotit jednotlivá chrán ná území a navrhnout optimální ochranný režim a péči podle současných poznatků a pot eb. Dobudovat kapacity pro plánování, péči a správu chrán ných území na úrovni státní i regionální.

0


Prost ednictvím monitoringu v síti lokalit, zajišťovat trendy v chování ekosystémů a druhů na celostátní úrovni. ĚRozhodnutí VII/2Řě. Odborné a v decké výsledky shromaž ovat dle standardizovaných kritérií na referenčních sítích v národních databázích ekosystémů a druhů Ědatabanka p irozených lesů, databáze výskytu druhů, databáze výskytu a typů biotopů nižších a vyšších rostlině. Získané poznatky využívat v metodických návodech k péči o chrán ná území a v péči o druhy a ekosystémy a pravideln je publikovat ve zprávách o stavu chrán ných území.

0


Pokračovat ve standardizaci p ístupů p i zpracování plánů péče, zajišťování péče o chrán ná území a vyhodnocování výsledků péče, s využitím zásad ekosystémového p ístupu p i ochran biodiverzity in situ. Vytvá et podmínky pro p eshraniční spolupráci p i realizaci plánů péče o bilaterální chrán ná území.

0


Technologická ochrana Ězáchrana druhů chovem nebo p st ním v um lých podmínkách, by nem la být hlavním nosným ochráncem biodiverzity Ěje velmi úzce zam ená a ekonomicky nákladnáě. Hlavním východiskem k uchování a zvyšování početnosti druhů je záchrana biotopů a ekosystémů a vytvá ení vhodných podmínek pro jejich další existenci.

0


Systematicky zlepšovat komunikaci na celostátní i místní úrovni, prohlubovat zapojení nevládních organizací a všech dotčených stakeholderů p i správ a rozvoji chrán ných území a ostatních nástrojů in situ.

0


Vytvo it vhodné politiky a institucionální a sociáln ekonomické nástroje pro ochranu biodiverzity in situ, zahrnující motivační opat ení v rámci sektorových plánů, strategií a politik.

0


Začleňovat ochranu biodiverzity in situ do sektorových politik v duchu udržitelného rozvoje ĚAgenda 21ě u resortů, které se významným způsobem podílejí na hospoda ení v krajin (MZe - Národní lesnický

0



Strana 62 (187)

program, MPO - energetická politika státu a další, MD - Státní politika rozvoje dopravní infrastruktury, MMR – územn technické podklady pro strategické a regionální plánování) a neomezovat se jen na oblast resortu MŽP. Zajišťovat ekonomickou efektivitu vkladů s ohledem na p ínosy, kterými jsou zachování či obnova biodiverzity.

0


Finančn podporovat technologické zásahy sm ující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémů. Spolupracovat na zpracování limitních hodnot znečisťujících látek a ostatních zát ží s ohledem na biotopy a ekosystémy. Nové zát žové faktory ŽP Ěglobální zm na klimatu, depozice dusíkatých látek atd.ě vyžadují nová adaptační opat ení in situ, která je nutné sledovat s ohledem na očekávaný výsledek pro společnost a životní prost edí.

0


Strategie podpory využití potenciálu kulturního d dictví v kontextu politiky soudržnosti 2014+ Vybrané cíle


Zlepšit ochranu kulturního d dictví.

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-B1 Aktivn chránit a rozvíjet architektonické d dictví

Strategie p izp sobení se zm n

klimatu v podmínkách ČR

Vybrané cíle


Zmírnit dopady zm ny klimatu p izpůsobením se této zm n v co nejv tší mí e, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a p ípadn vylepšit hospodá ský potenciál pro p íští generace.

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B1 Reagovat na zm ny klimatu

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 Vybrané cíle

Posílit environmentální udržitelnost Ěslad ní socioekonomického rozvoje s limity a možnostmi životního prost edí v daných územíchě.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A M sto krátkých vzdáleností – Rozvíjet prost edí s dobrou kvalitou života-m sto krátkých vzdáleností 1.4-A Zelená infrastruktura – Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury m sta a metropolitního regionu


Strana 63 (187)

3.3-B Udržitelný rozvoj a šetrnost – Realizovat koncepci udržitelného rozvoje m sta, vč. nakládání s území a p írodními zdroji; podporovat ekonomickou, sociální, institucionální a ekologickou udržitelnost v systémech m sta

St edn dobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR Vybrané cíle

Dosažení imisních limitů Ěp íloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochran ovzdušíě na celém území ČR do roku 2020 a současn udržování a zlepšování kvality ovzduší tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje)

Surovinová politika ČR Vybrané cíle

Podporovat materiálov úsporné technologie.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu 3.3-B3 Nakládat šetrn se zdroji

STRETEGIE HL. M. PRAHY Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Vybrané cíle

Prostupná a propojená metropolitní oblast s výborn dostupnou metropolí, reflektující pot eby svých obyvatel, kte í využívají integrované hromadné dopravy a dopravy šetrné k životnímu prost edí.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť


Strana 64 (187)

kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje) 1.5-D Nová propojení – Zvýšit prostupnost a propojenost území, zejména pro chůzi a pro používání jízdních kol -


Metropolitní oblast využívající šetrná a p írodn blízká ešení a moderní systémy pro ochranu obyvatel a aktivní p edcházení rizikům spojeným s p írodními živly.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury 3.3-A4 Posílit prevenci vzniku krizových situací

Operační program Praha – pól r stu ČR Vybrané cíle


Energetické úspory v m stských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních za ízení a inteligentních systémů ízení.

+

Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu

Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace hlavní m sto Praha Vybrané cíle


Snížit imisní zát ž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity a cílovými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a arsen.

+

Komentá

Aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje)

Koncepce péče o zeleň v hlavním m st Vybrané cíle


Praze Vztah SP

Komentá

Strana 65 (187)

HMP k cíl m Zjednodušení správy ve ejné zelen ve vlastnictví hlavního m sta Prahy.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A2 Zajišt ní integrovaného managementu péče o zeleň a p írodní území

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy Vybrané cíle

Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité p írodní podmínky na území hl. m. Prahy.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A5 Aktivní ochrana kulturního d dictví

Up ednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastav ném území.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A2 Up ednostňovat rozvoj na transformačních plochách

Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování m sta, p ednostn pro rozvoj integrované ve ejné dopravy s pot ebným p esahem do St edočeského kraje.

+

Vytvo it podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu sm rem do centra m sta, zejména do území Památkové rezervace v hlavním m st Praze.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.5-A1 Koncepčn podporovat udržitelnou mobilitu Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje)

Vytvo it podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prost edí.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.5-A Preferování ve ejné dopravy – Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy – Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvaje) 1.5-E Elektromobilita – Rozvíjet v optimální mí e elektromobilitu,


Strana 66 (187)

p ípadn i jiné efektivní alternativní pohony

-


Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj m sta.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 3.3-A1 Posilovat odolnost technické infrastruktury

Zvyšovat podíl zelen a spojovat ji do uceleného systému.

+

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-E2 Zakládat a revitalizovat m stskou Ěsídelníě zeleň 1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen 1.4-A2 Zajistit jednotný management péče o zeleň a p írodní území 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny

Prognóza, koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny v Praze Vybrané cíle


Rozší ení kapacity a dopln ní spektra nabídky rekreačních a relaxačních možností v p írod blízkém prost edí a v p íznivém dosahu obytných souborů. Systémové ešení nabídky ploch pro volný čas s výrazným podílem rostlého terénu a vegetace odpovídající druhové skladby.

+

Navrhnout radiály segmentů volné krajiny propojující území Prahy s jejím p írodním zázemím za správní hranicí hlavního m sta Prahy. Dlouhodob stabilizovat tyto nezastavitelné plochy v územn plánovací dokumentaci hlavního m sta Prahy a St edočeského kraje. Tato vize souvisí s vizí „Volná krajina“. Zam uje se však p edevším na radiální vazby sousedících regionů.

+

Komentá

Aktualizace strategického plánu hl. m. p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A4 Zlepšit prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci Aktualizace Strategického plánu hl. m. p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen

Krajská koncepce environmentálního vzd lání, výchovy a osv ty na území hl. m. Prahy Vybrané cíle


Vztah SP

Komentá

Strana 67 (187)

HMP k cíl m Vytvo ení nabídky a podpora rozvoje vzd lávacích, výchovných a osv tových aktivit pro všechny cílové skupiny, která je aktuální, dostupná a srozumitelná, atraktivní, odborn zajišťovaná a kvalitn provád ná všemi subjekty, které se zam ují na oblast EVVO včetn MHMP a ú adů m stských částí.

+


Vytvo ení funkčního a dostatečn finančn zabezpečeného systému financování aktivit EVVO s podílem zdrojů hl. m sta Prahy, m stských částí, podnikatelského sektoru, p ípadn dalších zdrojů Ěnárodních i mezinárodníchě.

0


Motivace obyvatel Prahy k ekologickému jednání.

+


2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Ědále EVVOě

2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty

Zásady dopravní politiky hlavního m sta Prahy Vybrané cíle

Dosáhnout stavu, p i kterém celková úroveň dopravního systému bude v souladu s pot ebami m sta a jeho dalším rozvojem.


Komentá

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy p ispívá k dosažení stanoveného cíle. 1.3-A1 Rozvíjet kompaktní m sto v souladu s principy m sta krátkých vzdáleností 1.5 Udržitelná mobilita 2.1-C1 Podporovat státní organizace p i realizaci dopravních staveb týkajících se Prahy 2.1-C2 Podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha


Strana 68 (187)

6 Závažné vlivy Ěvčetn sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, pozitivních a negativních vlivůě navrhovaných variant koncepce na životní prost edí Cílem této kapitoly ve vyhodnocení SEA koncepce aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy (SP HMP) pro návrhové období do roku 2030 je vyhodnocení míry a charakteru vlivů, jež mohou nastat p i naplňování koncepce. P edm tem posouzení byla p edevším její návrhová část, která se týká v cného napln ní strategických sm rů a strategických cílů koncepce, a to podle jednotlivých oblastí a k nim náležejícím opat ením, formulovaných pro jednotlivé strategické cíle. Vyhodnocena jsou p edevším opat ení, u nichž lze p edpokládat prům ty nebo dopady do území hlavního m sta Prahy a také p ípadné vlivy na jednotlivé složky životního prost edí a na ve ejné zdraví. P ehled navržených možných p íkladových a modelových aktivit v rámci dílčích rozvojových opat ení, které mají vést k naplňování strategických sm rů, strategických cílů i jejich dílčích oblastí v koncepci aktualizace SP HMP, bylo možné v této fázi hodnocení posoudit pouze na základ obecné specifikace dílčích opat ení a p edb žných p íkladů aktivit, jež stanoví více či mén široký rámec pro následné konkrétní projekty a zám ry daného zam ení, které budou fakticky naplňovat realizaci této koncepce. Zmín ná obecná specifikace nezahrnuje žádné konkrétn jší údaje o t chto opat eních a aktivitách, nap . aspoň p ibližnou lokalizaci v území, konkrétn jší ideové nebo technické ešení, výkonnost či kapacitu a podobné údaje. V podstat mohou být umíst ny nebo působit na celém území hl. m. Prahy. Proto i jejich vyhodnocení je pro nedostatek konkrétních údajů zpracováno v obecné rovin . V současné dob nejsou k dispozici ani žádné údaje o budoucích projektech nebo zám rech, pomocí nichž se bude p edložená koncepce aktualizace SP HMP v budoucnu realizovat. Tyto konkrétní projekty a zám ry by m ly být v budoucnu zahrnuty do následného Akčního plánu a realizovány b hem návrhového období koncepce. V rámci jejich p ípravy budou podrobn ji specifikovány a rozpracovány do podrobn jších projektů, a pokud by se u nich daly p edpokládat vlivy na životní prost edí, budou p edm tem posuzování zám rů na životní prost edí ĚEIAě podle zák. č. 100/2001 Sb., v platném zn ní Ěbudou-li uvedeny v p íloze č. 1 k zákonuě. V rámci tohoto procesu pak budou stanoveny jednoznačné a konkrétní podmínky pro jejich realizaci, aby v maximální mí e eliminovaly p edpokládané či zjišt né negativní vlivy na životní prost edí a ve ejné zdraví. V návaznosti na identifikované potenciální negativní vlivy navržených strategických cílů, oblastí a v nich formulovaných opat eních jsou v následující kapitole 7 navržena doporučená opat ení k jejich eliminaci, minimalizaci a p ípadn kompenzaci. Vzhledem k současné neznalosti konkrétních realizačních projektů v rámci dané oblasti nebo daného opat ení jsou v kap. 11 uvedena kritéria pro výb r budoucích projektů, která by p edem vyloučila z realizace takové projekty, které mohou nebo by mohly mít významné negativní vlivy na životní prost edí a ve ejné zdraví. Koncepce aktualizace SP HMP je v návaznosti na stanovenou vizi a na výsledky analýzy naplňování p edchozí koncepce SP HMP rozd lena na p t priorit, v rámci nichž jsou stanoveny t i strategické sm ry s adekvátn formulovanými strategickými cíli a oblastmi, pro jejichž dosažení jsou stanovena a formulována různá opat ení a v rámci nich jsou uvedeny p íkladové aktivity Ěkteré mohou, ale ani nemusí být součástí následného Akčního plánu a mohou se v čase realizace m nit, nebo být nahrazeny jinými). Od různorodosti t chto strategických cílů a strategií a jejich opat ení se odvíjí i různorodost a rozmanitost p ípadných nebo p edpokládaných vlivů na okolí, na životní Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 69 (187)

prost edí i na ve ejné zdraví. P edpokládané vlivy jsou identifikovány a zhodnoceny v celém širokém spektru možné nápln formulovaných opat ení a pravd podobných budoucích typů p íkladových aktivit. Struktura a hierarchie Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 je tedy následující: Nad celým plánem stojí vize m sta jako krásného m sta pro život i podnikání. Vize je obrazem ideální Prahy v roce 2030, ke kterému plán sm uje. Vize se opírá o p t priorit, kterými jsou Prosperita, Občanská společnost, ůutentické m sto, Sociální soudržnost a M sto a krajina. T chto p t témat bylo vytvo eno na základ p edchozí analýzy m sta a jsou tedy jak reakcí na stávající problémy, tak posilováním stávajících hodnot. Vize a p t priorit tedy dohromady tvo í koncepční východisko celého Strategického plánu. Samotný návrh plánu je proto rozd len na t i strategické sm ry: Soudržná a zdravá metropole zam ující se na lidi a prostor m sta, Prosperující a kreativní metropole zam ená na podnikání, inovace, vzd lání a kulturu a Dob e spravovaná metropole zabývající se správou m sta a bezpečností. Každý sm r se dále v tví na strategické cíle a oblasti. V každé oblasti je pak p esn ji formulováno n kolik opat ení, u nichž jsou identifikovány a vyhodnoceny p edpokládané vlivy na životní prost edí. Celá struktura je na nejnižší úrovni ukončena p íklady aktivit, které uvád jí možné naplňování jednotlivých opat ení, ale nejsou kompletním výčtem a zám rn ponechávají prostor pro to, aby s postupujícím časem mohly být za azovány aktivity nové, které budou lépe odpovídat na aktuální pot eby. P íklady aktivit jsou rozčlen ny do t í skupin, které jsou v plánu azeny od p ípravných po realizační, jinými slovy od „nejm kčích“ po „nejtvrdší“. T emi skupinami jsou P íprava, Organizace a Realizace. Každá skupina obsahuje n kolik typ aktivit, které jsou uvedeny níže. P íprava – typy aktivit:  monitoring  analýza  studie  evaluace Organizace – typy aktivit:  organizační zm na  lepší správa  legislativní zm na a činnosti mimo kompetence Prahy Realizace – typy aktivit:  lepší praxe  agenda  služby  grantová a provozní podpora  projekt Jak vyplývá z p ehledu typů p íkladových aktivit, drtivá v tšina z nich má charakter neinvestičních a nehmotných opat ení, u kterých nelze p edpokládat žádné p ímé, a v tšinou ani nep ímé, dopady nebo vlivy na jednotlivé složky životního prost edí. Teprve pokud na základ takových aktivit následn vznikne v rámci realizace n jaký konkrétní realizační projekt, lze u n j uvažovat p ípadné vlivy na ŽP. Tyto konkrétní realizační projekty by m ly být následn zahrnuty do Akčního plánu, který se bude zpracovávat a tvo it následn po schválení Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016, a prov eny podle stanovených kritérií pro výb r projektu Ěnavržených ve vyhodnocení SEA – Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 70 (187)

kapitola 11). V této fázi projektu již budou známy podrobn jší údaje o jednotlivých projektech Ěnap . jejich charakter, velikost či kapacita, umíst ní, doba trvání apod.ě, takže bude možné určit jejich dopady na životní prost edí, a pokud budou takové projekty podléhat posouzení vlivů podle p ílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, budou jako zám ry z hlediska svých vlivů podrobn posouzeny v procesu EIA.

Strategický sm r 1 – Soudržná a zdravá metropole Strategický cíl 1.1 – Soudržné m sto Praha je otev eným a sociáln sociodemografické zm ny

soudržným m stem p ipraveným na probíhající

V rámci témat strategického cíle 1.1 – Soudržné m sto a jeho uvedených dílčích oblastí se bude uplatňovat p edevším sociální politika a opat ení v sociální a zdravotní oblasti se zam ením na seniory, rodiny s d tmi a sociáln ohrožené skupiny obyvatelstva. Navržená opat ení se budou týkat nap . ešení sociáln a etnicky vyloučených lokalit, integrace znevýhodn ných obyvatel do společnosti a podpory jejich aktivity v pracovním i životním smyslu, zkvalitňování bydlení a zdravotní i sociální péče, podpory rodičovství a zdravého životního stylu, vytvá ení alternativních forem pracovních úvazků žen apod. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.

jako jeho dílčí oblasti, opat ení či aktivity, žádný vztah

Oblasti strategického cíle 1.1 1.1 1.1 1.1 1.1 1.1 1.1 1.1

A B C D E F G H

Aktivní a důstojné stárnutí Podpora rodiny Dostupné bydlení Péče o zdraví Integrace osob se zdravotním postižením Sociální začleňování Integrace cizinců Územní soudržnost

Oblast 1.1 A ůktivní a d stojné stárnutí Reagovat na zvyšující se počet seniorů koncepční a ucelenou politikou Tato oblast obsahuje také opat ení investičního charakteru, která mohou mít malé, mírné a málo významné vlivy na životní prost edí, a to jak pozitivní, tak negativní. Opat ení 1.1-A1 Adaptovat m stské prost edí na růst počtu seniorů Realizovat investice do ve ejného prostoru a dostupnosti služeb v souvislosti se zvyšujícím se počtem seniorů. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení budou realizována drobná investiční opat ení pro odstraňování bariér a pro zvýšení p ístupnosti Ěnap . dopln ní laviček ve ve ejném prostoru, realizace mezigeneračních parků, realizace bezbariérových vstupů do objektů, podpora minibusové ve ejné dopravy pro dopln ní sít MHD aj.ě. U takových opat ení lze p ípadn očekávat n které malé, mírné a nevýznamné vlivy na životní prost edí, a to jak p evážn pozitivní Ědopln ní parků a zelen , zlepšení mikroklimatu a hydrologického režimu půdy, zvýšení estetické hodnoty prost edíě, tak i mírn negativní Ěnové linky minibusů – emise do ovzduší, zvýšení hluku z dopravy, aj.). Podle


Strana 71 (187)

charakteru realizovaných opat ení lze p edpokládat, že v tšina p edpokládaných vlivů bude mít trvalý charakter.

Opat ení 1.1-A2 Podporovat dostupnost služeb umožňujících seniorům kvalitní a bezpečný život Umožnit seniorům důstojný, kvalitní a bezpečný život v jejich vlastním prost edí – up ednostnit rodinnou péči p ed péčí ústavní, p i respektování demografického vývoje (růst počtu seniorů) ovšem také navyšovat kapacity pobytových sociálních služeb Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení se bude jednat p evážn o zlepšení služeb, dostupnosti zdravotní a sociální péče, rozší ení spektra pečovatelských služeb, osv tové činnosti, zajišt ní bezbariérového bydlení apod. Opat ení budou p edevším povahy organizační, metodické, finanční, poradenské a informační. Charakter takových aktivit nevyvolává žádné vlivy na složky životního prost edí, bude mít p íznivý vliv na zdraví a sociální situaci seniorů. P ípadné mírné vlivy na ŽP je možno očekávat pouze p i výstavb nových objektů či zkapacitňování nebo úpravách stávajících objektů pro seniory či sociální a zdravotní služby. Pak lze očekávat obvyklé primární vlivy p i stavební činnosti Ězvýšení prašnosti, hluku, riziko kontaminace půdy a vod, p ípadn likvidace stávajícího porostu v míst nové stavby apod.ě. Takové vlivy však můžeme vzhledem k obvyklému rozsahu takových staveb očekávat pouze malé, mírné a málo významné, ale p edevším pouze dočasné po dobu vlastní výstavby, resp. realizace. Opat ení 1.1-A3 Využít potenciál starší populace pro aktivní zapojení do komunitního i pracovního života Podporovat aktivní životní styl seniorů, kte í mají stále velký potenciál pro obohacení celé společnosti Vyhodnocení: V rámci opat ení je možno očekávat p edevším organizační, metodické a podpůrné programy, vzd lávací, kulturní a sportovní aktivity a programy, dotační podpory apod. Naplňování tohoto opat ení bude vesm s neinvestičního a nehmotného charakteru, navržená opat ení nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví, je možno p ípadn p edpokládat mírné druhotné pozitivní vlivy na zdraví seniorů v důsledku jejich zdrav jšího aktivního životního stylu. Oblast 1.1 B Podpora rodiny Odstraňovat stávající bariéry zakládání rodin, rodičovství a p irozené reprodukce Tato oblast obsahuje jak opat ení organizačního charakteru, tak n která opat ení investičního charakteru, u kterých lze p edpokládat negativní vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.1-B1 Podporovat zakládání rodin Vytvá et ve městě p íznivé prost edí a podmínky pro život rodin s dětmi, zejména podporovat dostupnost bydlení a péče o p edškolní děti. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení lze p edpokládat jak konkrétní projekty bez vlivu na životní prost edí Ědotační programyě, tak z v tší části činnosti investičního charakteru Ěnap . výstavba a zvyšování kapacity p edškolních za ízení, budování bezbariérových p ístupů, budování startovacích bytů pro mladé rodiny s d tmi apod.). U takových opat ení lze p i jejich realizaci p edpokládat obvyklé vlivy spojené se stavební činností Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko


Strana 72 (187)

kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru staveb spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Opat ení 1.1-B2 Sladit zam stnání a rodičovství Motivovat mladé páry k zakládání rodin vytvo ením podmínek pro sladění profesního a rodinného života. Vyhodnocení: Toto opat ení budou naplňovat činnosti pouze nehmotného charakteru Ěorganizační a dotační programy, vytvá ení podmínek pro flexibilní pracovní úvazky apod.ě, které nebudou mít žádné p ímé ani nep ímé vlivy na složky životního prost edí. Oblast 1.1 C Dostupné bydlení Vytvo it podmínky pro dostupné bydlení všem skupinám obyvatel a pomáhat sociáln generačn ohroženým skupinám obyvatelstva získat dostupné a udržitelné bydlení.

či

Vyhodnocení: Zde lze očekávat projekty jak neinvestičního charakteru, tak i realizaci staveb pro bydlení. P i jejich realizaci lze p edpokládat obvyklé vlivy spojené se stavební činností Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru staveb spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Opat ení 1.1-C1 Realizovat diferencované formy sociálního a dostupného bydlení v rámci b žné zástavby Vytvo it nové systémové nástroje bytové politiky za účelem zajištění dostatečné nabídky krizových, sociálních a dostupných bytů, které budou poskytovány různým cílovým skupinám z ad obyvatel Prahy. (viz 3.1-B2) Vyhodnocení: Podobn jako u p edchozího opat ení lze očekávat činnosti jak neinvestičního charakteru Ěnap . finanční dotace, legislativní opat ení, zprost edkovatelské služby, metodické pokyny a stanovení kritérií apod.ě bez vlivů na životní prost edí, tak i realizaci staveb pro bydlení. P i jejich realizaci lze p edpokládat obvyklé vlivy spojené se stavební činností Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru staveb spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Opat ení 1.1-C2 Vést koncepční a aktivní m stskou bytovou politiku Uplatňovat nové koncepční p ístupy a realizovat koordinovanou bytovou politiku hl. m. Prahy a jednotlivých městských částí, která bude adekvátním způsobem zohledňovat sociální aspekty bydlení. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení lze očekávat pouze činnosti, programy a projekty, které budou mít koncepční, metodický a organizační charakter bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.1-C3 Spravovat obecní a bytový fond odpov dn a efektivn Ěviz 3.1-A) Změnit p ístup ke správě a privatizaci obecního bytového fondu, tak aby nebyly primárně sledovány krátkodobé zájmy, ale aby bylo s nemovitým majetkem města nakládáno maximálně efektivně a transparentně. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 73 (187)

Vyhodnocení: Naplňování tohoto opat ení bude mít koncepční, metodický, organizační a finanční charakter bez vlivů na životní prost edí.

Oblast 1.1 D

Péče o zdraví

Podporovat dostupný, kvalitní a efektivní systém zdravotních služeb, p ispívat k ochran zdraví a podporovat zdravý životní styl jako součást prevence nemocí a podpory zdraví, s cílem podílet se na zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva Oblast zahrnuje p edevším opat ení koncepčního, metodického a organizačního charakteru bez p ímých vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.1-D1 Posílit roli Prahy v oblasti péče o zdraví Koncepčním p ístupem a vytvo ením systémových nástrojů podporovat dostupnost zdravotní péče všem obyvatelům Prahy, zejména dbát na specifické pot eby seniorů a osob se zdravotním postižením. Vyhodnocení: Činnosti pro realizaci tohoto opat ení budou mít koncepční, metodický a organizační charakter bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.1-D2 Pečovat o občany ve chvíli nemoci a osoby se sníženou sob stačností Garantovat funkční síť léka ských pohotovostí a zdravotnické záchranné služby, podílet se na ešení deficitu kapacit dlouhodobé, následné a ošet ovatelské péče, podporovat integraci zdravotních a sociálních služeb. Vyhodnocení: Činnosti pro realizaci tohoto opat ení budou mít koncepční, metodický a organizační charakter bez p ímých vlivů na životní prost edí. Realizace aktivit pro napln ní opat ení bude mít pozitivní vliv na dostupnost a kvalitu zdravotní péče, a tedy následn i p íznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva. Opat ení 1.1-D3 Podporovat zdravý životní styl a prevenci rizikového chování Vykonávat osvětu, iniciovat a podporovat projekty v oblasti zdravého životního stylu a prevence rizikového chování a kriminality, podporovat provoz za ízení poskytujících sportovní aktivity pro širokou ve ejnost. Vyhodnocení: Lze p edpokládat, že nápln pro realizaci tohoto opat ení budou mít koncepční, metodický, organizační a finanční charakter Ěnap . různé formy zdravotnické osv ty, vzd lávání a podpora programů v oblasti prevence rizikového chování, podpora pravidelné fyzické aktivityě bez vlivů na životní prost edí. Sekundárn mohou mít p íznivé vlivy na zdraví obyvatelstva. Oblast 1.1-E Integrace osob se zdravotním postižením Koncepční a ucelenou politikou podporovat integraci osob se zdravotním postižením Tato oblast strategického cíle obsahuje p edevším aktivity neinvestičního, finančního a organizačního charakteru bez vlivů na životní prost edí. N která opat ení mohou mít i investiční charakter, kde lze p edpokládat dočasné vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.1-E1 Adaptovat m stské prost edí pro osoby se zdravotním postižením Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 74 (187)

Realizovat investice do ve ejného prostoru a dostupnosti služeb s p ihlédnutím ke specifickým pot ebám osob se zdravotním postižením. Vyhodnocení: P edpokládané činnosti a projekty v rámci tohoto opat ení mohou mít neinvestiční i investiční charakter Ěodstraňování bariér, zabezpečení bezbariérové p ístupnosti do objektů i ve venkovním prostoru, úprava ve ejných prostorůě. Neinvestiční aktivity nebudou mít vliv na životní prost edí, investiční mohou mít obvyklé vlivy p i stavební činnosti, a to dočasné po dobu realizace. Opat ení 1.1-E2 Institucionáln podporovat integraci osob se zdravotním postižením Koncepční a ucelenou politikou integrovat osoby se zdravotním postižením do běžného způsobu života. Vyhodnocení: U t chto aktivit v rámci opat ení lze p edpokládat metodický, finanční, osv tový a organizační charakter bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.1-E3 Podporovat dostupnost služeb a aktivit umožňujících osobám se zdravotním postižením b žný život Umožnit lidem se zdravotním postižením důstojný, kvalitní a bezpečný život, p edevším v jejich vlastním prost edí. Vyhodnocení: Zde p icházejí v úvahu různé podpory a dotační programy, rozvoj a dostupnost pot ebných služeb, podpora bezbariérových kulturních a sportovních aktivit apod. U t chto neinvestičních aktivit se nep edpokládají vlivy na životní prost edí.

Oblast 1.1-F Sociální začleňování Komplexn a účinn ešit problematiku bezdomovectví, sociálního vyloučení a integraci marginalizovaných skupin Oblast 1.1-F zahrnuje p edevším činnosti nehmotného charakteru bez územních prům tů a identifikovaných vlivů na životní prost edí. V menší mí e jsou zde zastoupeny i činnosti, které mohou mít malé, mírné a málo významné vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.1-F1 Podporovat prevenci ztráty bydlení Realizovat soubor různých a vzájemně provázaných preventivních opat ení s cílem významného snížení počtu Pražanů, jež musí nedobrovolně opustit své domovy. Vyhodnocení: Zde se bude jednat p edevším o terénní a sociální práci, sociáln právní a dluhové poradenství a odbornou pomoc. U takových činností a opat ení nelze p edpokládat žádné vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.1-F2 Doplnit a rozvíjet sociální a zdravotní služby pro lidi bez domova a další marginalizované osoby Prost ednictvím poskytování sociálních a zdravotních služeb zajistit co nejdůstojnější životní podmínky Pražanům nacházejícím se z nejrůznějších důvodů v extrémně složitých životních situacích. Vyhodnocení: Obdobn jako u p edešlého opat ení se bude jednat p evážn o opat ení neinvestiční povahy Ědotační podpory sociální a zdravotní terénní péče, tvorba evidenčních systémů, optimalizace rozložení sociálních a zdravotních služebě, kde se neočekávají žádné vlivy na životní prost edí. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 75 (187)

V menší mí e se bude jednat o zvyšování kapacit a zkvalitňování služeb u objektů sociální a zdravotní péče, což p edpokládá určité stavební aktivity a stavební činnosti, které mohou mít obvyklé vlivy na jednotlivé složky životního prost edí Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru stavební činnosti spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Opat ení 1.1-F3 Integrovat lidi bez domova a marginalizované osoby do obvyklého způsobu života Vytvo it základní podmínky, jakými jsou p edevším adekvátní bydlení a zaměstnání, které umožní motivovaným lidem bez domova či jiným marginalizovaným osobám (nap . drogově závislým) návrat do obvyklého způsobu života. Vyhodnocení: Napln ní tohoto opat ení bude mít podobu nap . podpory projektů m stských částí a neziskových organizací zam ených na pomoc ekonomicky ohroženým a marginalizovaným skupinám obyvatel, vytvo ení vhodných pracovních míst, realizace pilotních projektů, osv tové kampan apod. Takové činnosti budou mít nehmotnou povahu a nep edpokládají se u nich žádné vlivy na složky životního prost edí.

Oblast 1.1-G Integrace cizinc Realizovat integrační politiku a podporovat služby pro začleňování cizinců Vytvo it podmínky inkluzivního a nesegregovaného vzdělávání s cílem integrace dětí cizinců do majoritní společnosti. Tato oblast obsahuje p edevším činnosti administrativn -organizačního charakteru. Neobsahuje žádné činnosti s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení 1.1-G1 Integrovat d ti cizinců prost ednictvím vzd lávání Vytvo it podmínky inkluzivního a nesegregovaného vzdělávání s cílem integrace dětí cizinců do majoritní společnosti. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou činnosti a projekty neinvestičního charakteru, nap . podpora výuky češtiny, zajišt ní informovanosti o aktivitách pro cizince, podpora vzd lávacích akcí pro cizince, osv tová činnost, podpora p id lování asistentů do škol, zajišt ní finančních zdrojů aj., které nebudou mít žádné p ímé ani nep ímé vlivy na životní prost edí.

Opat ení 1.1-G2 Integrovat dosp lé cizince prost ednictvím vzd lávání Začleňovat cizince do české společnosti skrze jejich vzdělávání s důrazem na výuku českého jazyka a zvyšování povědomí o českém kulturním a právním prost edí. Vyhodnocení: Obdobn jako u p edchozího opat ení jeho naplňování bude nehmotné a neinvestiční povahy bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.1-G3 Institucionáln podporovat služby pro cizince Podporovat služby a instituce, které budou usnadňovat začleňování cizinců do české společnosti. Vyhodnocení:


Strana 76 (187)

Zde se bude jednat p edevším o činnosti metodického, informačního a osv tového charakteru bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.1-G4 Zapojit majoritu do integračního procesu Zvýšit informovanost a zapojení většinové společnosti v oblasti problematiky cizinců a jejich začleňování. Vyhodnocení: Charakter p edpokládaných činností v rámci tohoto opat ení bude stejný jako u p edchozího opat ení, nep edpokládají se žádné vlivy na životní prost edí.

Oblast 1.1-H Územní soudržnost Zachovat sociální otev enost a prostupnost Ěrůznorodostě a územní soudržnost m sta Tato oblast strategického cíle obsahuje p evážn administrativn -ekonomicko-legislativní opat ení bez vlivů na životní prost edí. V malé mí e jsou zde obsaženy i činnosti, u kterých lze p edpokládat dočasné, spíše malé, mírné a málo významné vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.1-H1 Zabránit vzniku segregovaných a separovaných lokalit Nastavit mechanismy, které budou zamezovat vzniku sociálně vyloučených lokalit, etnických enkláv či gated communities. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení se bude jednat p evážn o instituciální, legislativní a finanční postupy a mechanismy, které nebudou mít vliv na životní prost edí. V malé mí e se může jednat i o výstavbu nebo zajišt ní bytových kapacit pro sociáln citlivé skupiny obyvatel, kdy lze p edpokládat stavební činnost, která bude mít obvyklé vlivy na n které složky životního prost edí jako u obdobných staveb Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru stavební činnosti Ěb žné bytové domy a objektyě spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Opat ení 1.1-H2 Odstranit vzniklé sociáln vyloučené lokality a etnické enklávy Podpo it nástroje, které povedou k odstraňování již vzniklých sociálně vyloučených lokalit, etnických enkláv či gated communities. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení se uvažuje nap . s kultivací ve ejného prostoru a obytného prost edí v t chto lokalitách, dopln ní dalších funkcí do území, s informační činností o možnostech bydlení, propojování t chto lokalit se zbytkem m sta apod. U takových činností se nep edpokládají znatelné vlivy na životní prost edí, celkov budou dopady takových činností pozitivní na m stské prost edí.

Strategický cíl 1.2 – Komunitní život Pražské lokality žijí bohatým komunitním životem občanské společnosti Hlavní náplní tohoto strategického cíle bude zajišt ní podmínek pro rozvoj místní kultury, rekreačního sportu a napln ní volného času, stabilních mezigeneračních vztahů a spolupráce, identifikace obyvatel s místem, kde žijí. Bude posílena prevence patologických jevů, sociální soudržnost a životní úroveň nejen v daných lokalitách, ale i ve m st jako celku. Náplní bude i podpora dovybavení kulturn -společenskou infrastrukturou, která vytvo í zázemí pro bohatý komunitní život a zviditelní jedinečnost a atraktivitu lokalit. V rámci naplňování tohoto strategického cíle lze očekávat adu různorodých činností, aktivit i projektů, z nichž n které Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 77 (187)

mohou mít vlivy na jednotlivé složky životního prost edí, a to jak negativní, tak i pozitivní. V tšina p edpokládaných aktivit však bude mít nap . koncepční, metodický, osv tový, organizační a informační charakter, u kterých se nep edpokládají žádné vlivy na životní prost edí. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle 1.2 A 1.2 B 1.2 C

Podpora místních komunit Zázemí pro kulturní a sportovní komunitní aktivity Dův ra ke správ

Oblast 1.2-A Podpora místních komunit Podporovat rozvoj místních komunit a komunitních center jako zázemí pro setkávání, posilování mezigeneračních vztahů a spolupráci Tato oblast obsahuje p edevším opat ení metodického, hodnotícího, propagačního a informačního charakteru bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.2-A1 Podporovat a animovat vznik lokálních sítí Ěnetworkůě Uplatňovat principy živých sociálních sítí s posláním společně vytvá et kulturně komunitní život v lokalitách s důrazem na mezigenerační vztahy a spolupráci, ve spolupráci se širokým spektrem aktérů (sousedská výpomoc, prost edí p átelské k rodinám s dětmi, utvá ení pozitivního postoje k problematice stá í, aktivní role seniorů v občanské společnosti, podpora méně soběstačných seniorů a prevence jejich sociálního vyloučení). Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení lze uvažovat pouze činnosti a aktivity, které nebudou mít p ímé ani nep ímé vlivy na životní prost edí, neboť se bude jednat nap . o mapování komunitního života, posilování spolupráce různých subjektů, tvorba konkrétních komunitních projektů, vytvo ení databáze aktérů komunitního života, vým na zkušeností atd. Opat ení 1.2-A2 Pravideln analyzovat a vyhodnocovat komunitní život v m stských částech Průběžné sledovat a vyhodnocovat data (mapování, analýzy, studie) v oblasti kulturně komunitního života v městských částech, adekvátně k velikosti městské části (včetně centra města). Vyhodnocení: P edpokládaná náplň tohoto opat ení má metodický, hodnotící a informační charakter bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.2-A3 Vytvo it transparentní mechanismy a nástroje pro oživení kulturn komunitního života Nastavit a dodržovat principy oživování a kulturní animace (finanční, koncepční, propagační atd.) v lokalitách zejména ve spolupráci městských částí a hl. m. Prahy. Vyhodnocení: P edpokládaná náplň tohoto opat ení má metodický, hodnotící, propagační a informační charakter bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.2-A4 Nastavit specifické mechanismy pro integraci cizinců do lokálních společenství


Strana 78 (187)

Uplatňovat modely kulturně komunitních a participativních aktivit s respektem k vývoji počtu cizinců v Praze a v úzké souvislosti s konkrétními územími. Vyhodnocení: P edpokládaná náplň tohoto opat ení má metodický, hodnotící a informační charakter bez vlivů na životní prost edí.

Oblast 1.2-B Zázemí pro kulturní aktivity Zajistit dostupné prostorové a materiální zázemí ve ve ejném prostoru pro kulturní, sportovní, um lecké a komunitní aktivity v lokalitách ve spolupráci s širokým spektrem aktérů, organizací a institucí Ěstakeholderůě Náplní této oblasti strategického cíle jsou opat ení neinvestičního i investičního charakteru, u kterých lze p edpokládat dočasné i trvalé vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.2-B1 Podporovat dostupnost prostorového zázemí pro kulturn komunitní aktivity na celé ploše m sta Zajistit prostory pro kulturně komunitní život mimo centrum města (včetně satelitní zástavby) jako protiváha k p esycenosti Prahy monofunkčními nákupními centry, ve spolupráci se širokým spektrem organizací a institucí působících v lokalitách Prahy (kulturních, vzdělávacích, volnočasových, komunitních a církevních), podporovat mix funkcí. Vyhodnocení: P edpokládaná náplň tohoto opat ení má metodický, analytický, koncepční, informační a legislativní charakter bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.2-B2 Koncepčn spolupracovat s M stskou knihovnou Praha a knihovnami z izovanými m stskými částmi Uplatňovat principy spolupráce na doplnění deficitů kulturně komunitního zázemí v lokalitách. V návaznosti na titul UNESCO Praha město literatury, učinit z knihovny vlajkovou lo modernizace a progresivity kulturní infrastruktury v Praze. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení půjde vesm s o činnosti nehmotného charakteru, které nebudou mít žádný vliv na životní prost edí. Opat ení 1.2-B3 Podporovat využívání prostor základních škol ve ejností mimo učební hodiny Nastavit a dodržovat jasné podmínky k užívání prostor základních škol ke sportovně a kulturně komunitním aktivitám v souladu s bezpečím dětí. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení lze p edpokládat nap . programy spolupráce a sdílení prostor, modelové p íklady spolupráce a sdílení, které nebudou mít vlivy na životní prost edí. V p ípad realizace modelových p íkladů může jít i o dobudování, či p estavby fyzické infrastruktury škol pro využití komunitou, což vyvolá určitou stavební činnost, která může mít obvyklé vlivy na jednotlivé složky životního prost edí Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru stavební činnosti spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Opat ení 1.2-B4 Zakládat, podporovat a rozvíjet komunitní centra zam aktivity


ená na sportovní

Strana 79 (187)

Uplatňovat principy dostupnosti volnočasové infrastruktury, která je p ístupná pro všechny věkové skupiny obyvatel hl. m. Prahy. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou jak činnosti informativní, metodické a finanční povahy bez vlivů na životní prost edí, tak i investiční povahy Ězakládání sportovních st edisek, nových d tských h išť, posiloven, bazénů apod.ě, které p i své realizaci budou mít vlivy na životní prost edí, a to jak dočasné p i vlastní výstavb , tak i trvalé b hem provozu Ěnap . vypoušt ní odpadních vod, tvorba odpadů, vytáp ní a emise do ovzduší, zábor půdy, vliv na zeleň a na ráz m stského prostoru apod.). Vzhledem k současné neznalosti jakýchkoliv parametrů takových staveb nelze p edpokládané vlivy podrobn ji vyhodnotit nebo kvantifikovat. Tyto stavby budou pravd podobn ve fázi projektové p ípravy podléhat jako zám ry posouzení vlivů na životní prost edí ĚEIAě. V té dob budou již známy podrobné údaje o stavbách a bude podrobn vyhodnocen jejich vliv na životní prost edí a budou stanoveny podmínky na vyloučení nebo zmírn ní p ípadných negativních vlivů t chto zám rů na životní prost edí.

Oblast 1.2-C D v ra ke správ Posilovat dův ru Ětrust-buildingě ve vztahu k místní správ Ělokalitámě a celom stské správ . Stimulovat interakci správy m sta a obyvatel Prahy v m stských částech Ěcrowd-sourcing, lay expertiseěĚviz. Strategický cíl 3.2 Praha zavádí dobrou a dův ryhodnou správuě Tato oblast obsahuje výhradn činnosti nehmotného charakteru bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.2-C1 Rozvíjet kreativní a kulturní formáty zapojení obyvatel do plánování a utvá ení života lokalit m sta Rozši ovat prost edky a způsob komunikace mezi občanem a správou, a využívat moderní technologie ke komunikaci, participaci na využívání a budování zdrojů a zjišťování názorů obyvatel Prahy. Vyhodnocení: náplní tohoto opat ení budou výhradn charakteru bez vlivů na životní prost edí.

činnosti analytického, informačního a koncepčního

Strategický cíl 1.3 – Život ve m st Praha rozvíjí m sto a krajinu – Krásné m sto pro život Hlavní náplní tohoto strategického cíle bude další urbanistický rozvoj m sta s ohledem na zachování nebo zvýšení jeho dosavadních hodnot i kulturního d dictví a na zvýšení a zlepšení kvality života ve m st . Cílem je i dosažení vyšší funkční i estetické kvality nové výstavby i celkov vyšší kultury prost edí stejn jako i vysoká kvalita ve ejných prostranství a lepší využívání ve ejného prostoru obyvateli a návšt vníky. Zvýší se kultura života v centru i na okraji m sta, vybudují se nové rekreační p íležitosti s dobrou dostupností, bude revitalizováno a dovybaveno Ěvčetn nabídky pracovních p íležitostíě prost edí modernistických sídlišť. Postupn se naplní koncepce m sta krátkých vzdáleností a rozvine se m stská i p ím stská krajina p i respektování koncepce zelené infrastruktury. Role m sta p i koordinaci jeho rozvoje bude výrazn posílena vytvo ením odpovídajících plánovacích nástrojů a jejich používáním. Realizace t chto cílů si vyžádá významné i rozsáhlé investice do území a výstavbu mnoha nových staveb i související infrastruktury, takže p i budoucí realizaci této části koncepce lze p edpokládat p ípadn i významné vlivy na jednotlivé složky životního prost edí i ve ejné zdraví, a to jak negativní Ěp edevším p i vlastní výstavb t chto staveb, jež budou pouze dočasnéě, tak i zejména adu trvalých pozitivních vlivů, neboť cílem t chto aktivit je všeobecné zlepšení urbanistického i životního prost edí m sta a zlepšení kvality života jeho obyvatel. Je možno p edpokládat, že trvalé pozitivní vlivy této koncepce budou výrazn p evládat nad dočasnými negativními vlivy. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 80 (187)

V rámci tohoto strategického cíle byly identifikovány dílčí oblasti, opat ení či aktivity, u nichž lze p edpokládat možný vztah k lokalitám Natura 2000. Oblasti strategického cíle: 1.3 1.3 1.3 1.3 1.3

A B C D E

M sto krátkých vzdáleností Kulturní d dictví Ve ejná prostranství m sta Kvalita života ve m st M stská a p ím stská krajina

Oblast 1.3-A M sto krátkých vzdáleností Rozvíjet prost edí s dobrou kvalitou života – m sto krátkých vzdáleností Oblast obsahuje p evážn opat ení nehmotného a neinvestičního charakteru bez p ímých vlivů na životní prost edí. Opat ení 1.3-A1 Rozvíjet kompaktní m sto v souladu s principy m sta krátkých vzdáleností Uplatňovat principy osídlení, které jsou pro život člověka ve městě a pro život města samotného pot ebné, s cílem zkvalitnit život ve městě a omezit suburbanizaci. Vyhodnocení: V tšina plánovaných činností tohoto opat ení bude mít charakter nehmotných a neinvestičních činností, které nebudou mít p ímý dopad na životní prost edí. Bude se jednat nap . o identifikace a využívání vnit ních rezerv m sta zejména pro rozvoj rekreačních ploch, parků a ve ejných prostranství, vymezení a hierarchizace soustavy center, vytvo ení standardů rozvoje orientovaného sm rem k p ší, cyklistické a ve ejné doprav , osv tové a vzd lávací programy pro koncepce ešení a pro zvýšení vnímání kultury prost edí, metodické ízení a podpora ve ejných architektonických a urbanistických sout ží apod. Opat ení 1.3-A2 Up ednostňovat rozvoj na transformačních plochách Up ednostňovat intenzivní rozvoj města v transformačních územích na místo extenzivního rozvoje a další expanze do nezastavěných území Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení půjde pouze o činnosti analytického, metodického, koncepčního charakteru bez p ímých vlivů na životní prost edí, jako nap . analýza potenciálu transformačních území a zastav ného území, definování a následné uplatňování nástrojů pro využití transformačních ploch, koncipování nových polyfunkčních m stských čtvrtí a lokalit. Teprve až p i realizaci konkrétních zám rů a staveb na vytipovaných lokalitách lze p edpokládat n jaké vlivy na složky životního prost edí, a to podle charakteru daných staveb a jejich umíst ní. Vlivy mohou být jak pozitivní tak i negativní, dočasné i dlouhodobé nebo trvalé.

Oblast 1.3-B Kulturní d dictví Rozvíjet kulturní d dictví a pečovat o n j Oblast 1.3-B obsahuje p edevším činnosti nehmotného charakteru bez p ímých vlivů na životní prost edí. N která opat ení mohou mít pozitivní vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.3-B1 Aktivn chránit a rozvíjet architektonické d dictví Uplatňovat principy památkové péče jako stimul vývoje a potenciál rozvoje místa a jeho identity, nikoliv jako omezení rozvoje, p i respektu k ochraně historického dědictví a hmotné kultury Prahy Vyhodnocení:


Strana 81 (187)

P i naplňování tohoto opat ení se budou uplatňovat činnosti p edevším legislativního, koncepčního, organizačního i osv tového charakteru Ěnap . zakotvení požadavků a pravidel rozvoje a požadavků na zachování hodnot, nástrojů pro využívání významných budov, osv tové programy a d.ě, které nemají p ímý vliv na životní prost edí a které by m ly naopak zaručit, že p i realizaci navržených opat ení koncepce nedojde k negativním vlivům na dané objekty a prostory. Opat ení 1.3-B2 Aktivn chránit vizuální ráz m sta Uplatňovat principy ochrany specifických vizuálních charakteristik Prahy (mnohovrstevnatosti pražského panoramatu, zachovalých pohledových vztahů, zelených svahů a horizontů, kompozičních os utvá ených p edevším ekou a dalšími p írodními prvky, průhledů do krajiny apod.) Vyhodnocení: I v rámci tohoto opat ení se uplatní p edevším činnosti legislativního, koncepčního, organizačního i osv tového charakteru, které nemají p ímý vliv na životní prost edí a které by m ly naopak zaručit, že p i realizaci tohoto opat ení koncepce nedojde k negativním vlivům na dané objekty a prostory. Opat ení 1.3-B3 Aktivn chránit a rozvíjet krajinu jako nositele kulturního d dictví Uplatňovat Evropskou úmluvu o krajině Vyhodnocení: Toto opat ení uplatňuje analytické, metodické, legislativní a osv tové činnosti, které by p i realizaci koncepce vyloučily p ípadné nep íznivé vlivy na krajinu a naopak by cílen podpo ily p íznivé dopady na krajinu a její zachování a zlepšení. Navržené opat ení je jednoznačn pozitivní z hlediska vlivů na tuto složku životního prost edí.

Oblast 1.3-C Ve ejná prostranství m sta Rozvíjet ve ejná prostranství m sta a pečovat o n Tato oblast zahrnuje p edevším činnosti nehmotného charakteru, p ípadn povahy s mírnými nebo malými vlivy na životní prost edí.

činnosti investiční

V p ípad opat ení 1.3-C1 a 1.3-C2 byla identifikována možnost potenciálních st etů navazujících aktivit Ěnap . „zlepšování vybavenosti zejména v místech rekreačních ploch a d tských h išť“, p ípadn „vytvo ení koncepce venkovního a nočního osv tlení významných ve ejných prostranství“ě. Tyto či další aktivity nemusí nutn způsobit na lokality Natura 2000 žádný pozorovatelný vliv, dokonce ani p i p ímé aplikaci v území EVL na území m sta, nicmén existuje i reálná možnost st etů se zájmy ochrany n kterých lokalit, zejména v p ípadech, kdy by nebyl dostatečn respektován stávající stav t chto lokalit: nap . v území EVL Pet ín není vhodné zvyšovat prostupnost parkových ploch ĚPet ínské sady a Kinského zahradaě na úkor biotopů, poskytujících nabídku mrtvého d eva Ěpa ezy, padlé kmenyě pro vývoj larev p edm tu ochrany – roháče obecného. Obdobn by mohlo ve jménu zlepšování p ístupnosti, budování osv tlení či jiných úprav ve ejných prostranství Ěvčetn nap . zajišťování bezpečnosti p ed pádem suchých stromůě hrozit narušování biotopů p edm tu ochrany v EVL Lochkovský profil Ěp ástevník kostivalovýě, p ípadn EVL Milíčovský les Ětesa ík obrovskýě. Je z ejmé, že koncepce takovéto zásahy p ímo neobsahuje či nep edpokládá a nelze tvrdit, že z etelné negativní účinky nastanou. Je ovšem žádoucí na rizika st etů pamatovat v navazujících koncepcích či zám rech a potenciáln problematické návrhy posoudit na úrovni konkrétn jších návrhů. Výše uvedené aspekty koncepce jsou proto v rámci doporučené stupnice hodnocení významnosti hodnoceny stupn m „?“ – vliv nelze na úrovni koncepce dostatečn hodnotit. Opat ení 1.3-C1 Posilovat a zkvalitňovat ve ejná prostranství m sta Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 82 (187)

Posilovat vzájemné vazby p i plánování architektury, infrastruktury i urbanismu s důrazem na vytvá ení funkčního a kvalitně projektovaného městského prostoru Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení je p edpokládána jak činnost v tšinou neinvestiční povahy bez vlivů na životní prost edí Ěnap . hierarchizace ve ejných prostranství, návrhy zvýšení jejich estetické a pobytové hodnoty, stanovení kritérií pro hodnocení aj.ě, tak i n které činnosti investiční povahy Ězkvalitňování ve ejných prostorů p i realizaci, návrh rekreačních ploch a h išť a zlepšování jejich vybavenosti, zkvalitn ní údržby a čistoty ve ejných prostranství, koncepční ešení dopravy v klidu u ve ejných prostranstvíě, u nichž je možné p edpokládat p i jejich realizaci p ípadné vlivy na n které složky životního prost edí - a to spíše v etap realizace nových a úprav stávajících jednalo by se o mírné nebo malé vlivy p i stavební činnosti na obvyklé složky ŽP, časov omezené na dobu realizace. Opat ení 1.3-C2 Zvyšovat fyzickou prostupnost a bezbariérovost Posilovat vnit ní vazby a uzlová místa v síti ve ejných prostranství a odstraňovat bariéry Vyhodnocení: V rámci opat ení se neočekávají činnosti, které by m ly vliv na životní prost edí, p edpokládané činnosti budou mít analytický, metodický a koncepční charakter. V p ípad tvorby koncepce venkovního a nočního osv tlení významných prostranství je žádoucí omezovat sv telné znečišt ní.

Oblast 1.3-D Kvalita života ve m st Vyrovnávat a posilovat kvalitu života ve m st Tato oblast strategického cíle obsahuje jak nehmotné činnosti bez vlivu na životní prost edí, tak činnosti investičního charakteru, které mohou mít vliv na n které složky životního prost edí. Opat ení 1.3-D1 Kultivovat a oživovat centrální část m sta Zvyšovat atraktivnost centra pro jeho obyvatele, snižovat koncentraci a dominanci nežádoucích jevů (sociálně patologické jevy, kriminalita, problémový turismus, šedá ekonomika apod.) Vyhodnocení: Opat ení zahrnuje jak nehmotné činnosti bez vlivu na ŽP Ětvorba bytové politiky, udržení bytové funkce v centru m sta, tvorba způsobů regulace nežádoucích jevů i regulace monofunkčních zón, ochrana klidových míst a volných prostranstvíě, tak i n které aktivity s p edpokládaným vlivem na životní prost edí Ěpodpora výstavby m stského bydlení a obnovy bytového fondu, revitalizace a polyfunkčnost zóně, který bude vyplývat ze stavebních aktivit. U nich se p edpokládají b žné vlivy stavební činnosti s dočasným trváním po dobu stavby. Opat ení 1.3-D2 Zvyšovat a vyrovnávat kvalitu života v centru a na okraji m sta Posilovat identifikaci obyvatel s místem, podporovat specifika historických části města, respektovat hodnotné urbanistické celky 20. století, zamezit průniku cizorodých prvků do původní zástavby někdejších venkovských sídel Vyhodnocení: I toto opat ení zahrnuje jak nehmotné činnosti bez vlivu na ŽP Ěanalýzy pot eb a možností, identifikace ohrožených lokalit, programy pro revitalizaci, koncepční činnostě, tak i n které aktivity s p edpokládaným vlivem na životní prost edí Ěrozvoj, dobudování a údržba technické infrastruktury, investice pro zlepšení vybavenosti, ešení lokalit s negativními jevy – odpad, skládkyě, který bude vyplývat ze stavebních činností p i realizaci t chto aktivit. U nich lze p edpokládat b žné vlivy stavební činnosti pro daný typ staveb s dočasným trváním po dobu stavby. Standardními opat eními lze v tší část nep íznivých vlivů výstavby zmírnit nebo vyloučit (viz kap. 7). Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 83 (187)

Opat ení 1.3-D3 Zvyšovat atraktivnost modernistického m sta Posilovat vědomí specifického významu a hodnoty lokalit a jejich ve ejných prostranství pro obyvatele a posilovat identitu dané lokality Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení je p edpokládána jak činnost neinvestiční povahy bez vlivů na životní prost edí Ěnap . analýza hodnot architektury a urbanismu, metodika revitalizace, tvorba pilotních projektů a studií aj.ě, tak i činnosti investiční povahy Ěúpravy ve ejných prostorů, stavby občanské vybavenosti, obnova a dovybavenost ve ejných prostorů a d.ě, u nichž je možné p edpokládat p i jejich realizaci Ěstavební činnostiě vlivy na n které složky životního prost edí Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy, riziko kontaminace apod.). Tyto vlivy budou vzhledem k charakteru stavební činnosti spíše malé, mírné a málo významné a budou mít pouze dočasný charakter po dobu stavební činnosti. Standardními opat eními lze v tší část nep íznivých vlivů výstavby zmírnit nebo vyloučit Ěviz kap. 7ě.

Oblast 1.3-E M stská a p ím stská krajina Rozvíjet m stskou a p ím stskou krajinu Opat ení obsažená v této oblasti lze z hlediska vlivů na životní prost edí hodnotit pozitivn . Opat ení 1.3-E1 Uplatňovat krajiná ské hledisko p i tvorb m sta Uplatňovat celostní ešení záměrů s dopadem na krajinu, a to i s využitím prvků zelené infrastruktury včetně sídelní zeleně a jejich vzájemného propojování Vyhodnocení: Toto opat ení je p ímo zam eno na zlepšení stavu zelených ploch ve m st , na omezení dosavadních nep íznivých vlivů na zeleň a nezastav nou krajinu, na zajišt ní dobré péče o ni. Navržené opat ení je jednoznačn pozitivní z hlediska vlivů na tuto složku životního prost edí. Opat ení 1.3-E2 Zakládat a revitalizovat m stskou Ěsídelníě zeleň Vyhodnocení: U tohoto opat ení lze íci v podstat totéž jako u p edchozího: náplň opat ení je formulována jako různé činnosti vedoucí ke zlepšení stavu a kvality m stské zelen , jak u nových výsadeb, tak p i údržb stávajících. Navržené opat ení je jednoznačn pozitivní z hlediska vlivů na tuto složku životního prost edí

Strategický cíl 1.4 – Zdravé m sto Praha je zdravé m sto ohleduplné k p írod Hlavní náplní tohoto strategického cíle bude dosažení zdravého p írodního a urbánního prost edí, zkvalitn ní podmínek pro život obyvatel, zlepšení stavu p írody a krajiny a snížení současné ekologické zát že. Opat ení navržená k naplňování tohoto strategického cíle by m la zajistit snížení úrovn znečišt ní ovzduší, hlukové zát že, stabilizaci vodního režimu v m stské i volné Ěp ím stskéě krajin , zlepšení čistoty povrchových vod a mikroklimatických podmínek s pozitivním dopadem na zdraví obyvatel a stav ekosystémů. Bude posílen systém zelen a ekologická stabilita volné Ěp ím stskéě krajiny, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou, vzniknou nové plochy pro krátkodobou rekreaci obyvatel, sníží se zatížení chrán ných území. Opat eními cílenými na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny se sníží pravd podobnost zaplavení urbanizovaných území i riziko povodní p edevším na drobných vodních tocích.


Strana 84 (187)

Zlepšení kvality životního prost edí v Praze zvýší konkurenceschopnost a odolnost m sta, na úrovni lokalit pak i hodnotu konkrétních nemovitostí a kvalitu života obyvatel, bude mít pozitivní vliv na rozvoj n kterých oborů podnikání i turistický ruch. Vytvo ení podmínek pro pohybovou aktivitu obyvatel ve venkovním prost edí p isp je k omezení zdravotních rizik současného m stského životního stylu. Již z formulací tohoto strategického cíle a jeho opat ení jednoznačn vyplývá, že všechna navržená opat ení by m la mít výrazné a trvalé pozitivní vlivy na dotčené složky životního prost edí. Naopak současný nep íznivý stav by m l být navrženými opat eními významn zlepšen. Je možno oprávn n p edpokládat, že realizací navržených opat ení trvalé pozitivní vlivy této koncepce budou výrazn p evládat nad p ípadnými malými nebo dočasnými negativními vlivy. V rámci tohoto strategického cíle byly identifikovány dílčí oblasti, opat ení a aktivity, u nichž lze p edpokládat možný vztah k lokalitám Natura 2000. V tomto p ípad lze uvažovat potenciáln p íznivé působení na lokality Natura 2000, zejména v oblasti 1.4-A Zelená infrastruktura a u opat ení 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny Ěza p edpokladu využití vhodných nástrojůě. V daném p ípad lze možné p íznivé vlivy dosáhnout zejména u navazující aktivity „- likvidace nepůvodních invazních rostlin na p írodních stanovištích a regulace jejich výsadby do krajiny“ě. V rámci oblasti 1.4-B Ovzduší a hluk, resp. opat ení 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů lze za potenciáln pozitivní vliv považovat potenciální snížení depozice dusíku v jinak živinami chudých „stepních“ společenstvech. P íznivý efekt opat ení 1.4-A3 a 1.4-B2 je možný Ěnikoliv zaručený!ě v p ípad snížení eutrofizace stepních trávníků depozicí dusíkatých látek a realizace vhodných zásahů v územích, aktuáln ohrožených zarůstáním expanzivními či dokonce invazními druhy d evin Ětrnovník akát, pajasan žláznatýě. Oba okruhy problémů aktuáln narušují nap . stav EVL Prokopské údolí, EVL Chuchelské háje, EVL Kaňon Vltavy u Sedlce či EVL Radotínské údolí. Pozitivn dotčené p edm ty ochrany zde mohou p edstavovat nap . typy p írodních stanovišť 6110 Vápnité nebo bazické skalní trávníky ĚAlysso-Sedion albiě, 61ř0 Panonské skalní trávníky ĚStipo-Festucetalia pallentis), 6210 Polop irozené suché trávníky a facie k ovin na vápnitých podložích ĚFestuco-Brometalia), 8230 Pionýrská vegetace silikátových skal ĚSedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii), eventueln i ř1H0 Panonské šípákové doubravy. Naopak u opat ení 1.4-A4 Zlepšit prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci a aktivit „obnova historické cestní sít s nezpevn ným povrchem a její doprovodnou vegetací umožňující p ší průchod krajinou a obecn zlepšení podmínek pro p ší a cyklisty“, p ípadn „- rozší ení vybavenosti p ím stských lesů a lesoparků o rekreační prvky a mobiliá “ je teoreticky možné i určité negativní působení v rámci zajišťování lepší prostupnosti Ěv p ípad sm ování nových cest do naturových lokalit a chrán ných typů p írodních stanovišťě. Potenciáln dotčenými lokalitami jsou zde zejména území EVL Milíčovský les, EVL Chuchelské háje, EVL Blatov - Xaverovský háj, EVL Radotínské údolí apod.ě, s lesními habitaty coby p edm ty ochrany Ěř170 Dubohab iny asociace Galio-Carpinetum, 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, ř1ř0 Staré acidofilní doubravy s dubem letním ĚQuercus roburě na písčitých pláních, p ípadn ř1H0 Panonské šípákové doubravy. Zcela vyloučit ovšem nelze dopady na žádnou z pražských EVL a p íslušné p edm ty ochrany. Na úrovni koncepce nelze vliv opat ení 1.4-A3 a 1.4-B2 hodnotit konkrétn ji, je nicmén patrné, že v daných aspektech koncepce určit nedojde k negativním účinkům a jsou proto hodnoceny v rozmezí stupňů „0 až +“. U opat ení 1.4-A4 je určité negativní působení zajišťování lepší prostupnosti a umisťování rekreačních prvků p edstavitelné, vždy ovšem záleží na konkrétním umíst ní a technickém ešení. Tyto součásti SP HMP nelze na úrovni koncepce dostatečn hodnotit, a jsou proto hodnoceny stupn m „?“ (viz p íloha č. 1 „naturové hodnocení“).


Strana 85 (187)

Oblasti strategického cíle 1.4 1.4 1.4 1.4

A B C D

Zelená infrastruktura Ovzduší a hluk M stské zem d lství Venkovní aktivity

Oblast 1.4-A Zelená infrastruktura Vytvo it víceúčelový systém zelené infrastruktury m sta a metropolitního regionu Tato oblast zahrnuje výhradn činnosti, u kterých lze p edpokládat významné pozitivní vlivy na n které složky životního prost edí. Opat ení 1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen Vytvo it komplexní systém slučující p írodní, polop írodní, užitkové či urbanistické krajinné struktury v provázaný celek, který p ispívá k zachování biologické rozmanitosti, p ičemž společnosti poskytuje cenově p íznivé a udržitelné služby. Vhodný nástroj pro propojení zastavěných území s volnou krajinou a jeden z účinných prost edků pro zlepšování mikroklimatických podmínek a p izpůsobení se klimatickým změnám. K postupnému vytvo ení systému zelené infrastruktury a jejich prvků budou klíčová opat ení strategického cíle Život ve městě. Vyhodnocení: Opat ení po své realizaci bude mít jednoznačn významné pozitivní vlivy nejen na zeleň a zelené plochy ve m st , kdy dojde k rozší ení ploch zelen a k jejímu celkovému zkvalitn ní, ale i na další složky životního prost edí. V tší plocha zelených nezastav ných ploch zvýší retenční schopnost území, zpomalí odtok srážkové vody z území a tím i částečn sníží riziko bleskových povodní malých toků po intenzívních dešťových srážkách. Zvýšení podílu kvalitních zelených ploch zvýší koeficient ekologické stability území a zastoupení p írodních nebo polop írodních prvků v území, čímž se mohou zmírnit dopady extrémních klimatických jevů v území Ěp ívalové srážky, dlouhé sucho, intenzívní bou ky apod.ě Rozší ené plochy kvalitní zelen mohou doplnit a zlepšit funkčnost stávajících ÚSES, zvýšit biodiverzitu území, poskytnout biotop pro další druhy rostlin a živočichů, které se dosud v území nevyskytovaly. Více zelen a zelených ploch v území zlepší i mikroklima v území, sníží extrémní výkyvy teplot, zlepší prostupnost území. Nezanedbatelný je i pozitivní vliv na estetické charakteristiky krajiny a jeho možná rekreační hodnota ve velkom st . Opat ení 1.4-A2 Zajistit jednotný management péče o zeleň a p írodní území Zavedením integrovaného managementu péče o zeleň zajistit jednotné hodnocení, t ídění, péči a údržbu městské zeleně vč. posuzování investic a nákladů na její po ízení a údržbu. Vyhodnocení: Činnosti zahrnuté do managementu péče o zeleň budou mít ve svém důsledku významný pozitivní vliv na kvalitu a multifunkčnost zelen . Opat ení 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny Zastavit další degradaci a fragmentaci krajiny a omezit její nehospodárné zastavování s využitím p írodních a polop írodních prvků zapojených do integrovaného systému. Vyhodnocení: K tomuto opat ení lze íci v podstat totéž, co již bylo vyhodnoceno výše u opat ení 1.4-A1 – plánovaná realizace p inese adu významných pozitivních vlivů, naopak p i ádných a kvalifikovaných aktivitách se neočekávají nep íznivé vlivy. Opat ení 1.4-A4

Zlepšit prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci


Strana 86 (187)

Zlepšit prostupnost krajiny pro rozši ování a migraci živočišných druhů, umožnit pěším i cyklistům volný průchod krajinou a její větší využitelnost pro volnočasové venkovní aktivity. Vyhodnocení: Jak bylo uvedeno výše, i toto opat ení p i své realizaci bude mít významné pozitivní vlivy jak na biotu daného území, tak i na obyvatelstvo, jeho zdraví a psychickou pohodu. Opat ení 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami Zajistit odvodnění urbanizovaných území města způsobem, který napodobuje p irozený koloběh vody, a to zejména prost ednictvím decentrálních objektů, které srážkové vody zadržují, vsakují, vypa ují nebo čistí v blízkosti jejich dopadu na zemský povrch (namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do vodních toků) Vyhodnocení: Jak bylo uvedeno výše, i toto opat ení p i své realizaci bude mít významné pozitivní vlivy nejen na hydrologický režim území, na omezení rizika záplav či naopak extrémního sucha, ale druhotn i na další složky životního prost edí - nap . na biotu daného území, na mikroklima území, i na obyvatelstvo, jeho zdraví a psychickou pohodu. Zvýšení retenční schopnosti území bude mít pozitivní vliv i na zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v daném území Ězvýšení samočistící schopnosti vodě. Opat ení 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu Opat eními cílenými na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny snížit pravděpodobnost zaplavení urbanizovaných území p i vydatných dešťových srážkách, omezit rychlý odtok srážkových vod do vodních toků a tím i riziko povodní p edevším na drobných vodních tocích, zvýšit dotaci podzemních vod, redukovat ztráty půdy její erozí. Vyhodnocení: Realizace aktivit p edpokládaných v tomto opat ení bude mít – stejn jako u p edchozího opat ení – významné pozitivní vlivy nejen na vodní toky a nádrže a na vodní ekosystémy, ale sekundárn i na další ekosystémy a složky ŽP v území – viz výše. Snížení rizika povodní na malých tocích bude mít pozitivní dopad na zdraví i majetek obyvatel. Opat ení 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch Snížit riziko povodní na drobných vodních tocích, zajistit bezpečnost vodních děl jak za běžného provozu, tak i p i povodňových stavech, posílit vodohospodá skou, biologickou, krajiná skou i rekreační funkci vodních toků a ploch. Vyhodnocení: Činnosti navržené v rámci tohoto opat ení budou mít po realizaci významný pozitivní vliv na území, na vodní a pob ežní ekosystémy, na biodiverzitu krajiny i ekologickou stabilitu krajiny, na snížení rizika povodňových stavů a povodňových škod atd. – viz výše.

Oblast 1.4-B Ovzduší a hluk Zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat hlukovou zát ž K postupnému snižování úrovn znečišt ní ovzduší a hlukové zát že jsou klíčová opat ení strategického cíle Udržitelná mobilita. Souhrnn lze konstatovat, že všechna následující opat ení a jejich p edpokládané činnosti a aktivity v oblasti 1.4 – B Ovzduší a hluk jsou primárn a jednoznačn zacílena na účinné dosažení deklarovaného strategického cíle 1.4 – snižování hlukové zát že a imisní zát že ovzduší. Od všech opat ení je očekáván významný p ínos ke zlepšení stávající situace, a tedy jednoznačn významné a trvalé pozitivní vlivy na tyto dv složky životního prost edí. Snížení hlukové zát že a úrovn znečišt ní ovzduší bude mít sekundárn i pozitivní vlivy na další složky životního prost edí, nap . Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 87 (187)

na rostlinné ekosystémy Ěovzdušíě, na živočichy Ěsnížení rušení hlukemě i na obyvatele a jejich zdraví, dále na půdu a její znečišt ní atmosférickými depozicemi. Omezování provozu hlučných a t žkých vozidel se může projevit p ízniv i na stavu komunikací, majetku Ěpoškození budov vibracemiě, zklidn ním obývaného prostoru a zlepšením psychické pohody obyvatel. Benefitů vyplývajících ze zlepšení kvality ovzduší a ze snížení hlukové zát že by bylo možno vyjmenovat ješt celou adu. Opat ení 1.4-B1 Realizovat technická a organizační opat ení ke snížení hluku na nejvíce exponovaných místech P ijetím účinných opat ení ke snížení nadlimitní hlukové zátěže, jejíž zdrojem ve městě je p edevším pozemní doprava, omezit negativní vliv hluku na pocit pohody, ale i na psychické i fyzické zdraví obyvatel. Vyhodnocení: Je p edpoklad, že v rámci tohoto opat ení navržené činnosti a postupy budou p i své realizaci úsp šn snižovat hlukovou zát ž na území Prahy, jedná se v tšinou o standardní a obvyklá opat ení, používaná pro snižování zát že i u jiných zdrojů hluku nebo v p ípad nadm rné hlukové zát že v území. Opat ení budou mít významné a dlouhodobé vlivy na snížení hlukové zát že – viz výše. Opat ení 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů Plněním zákonných imisních limitů na celém území hl. m. Prahy snížit jeho zatížení znečišťujícími látkami, které mohou mít negativními účinky na zdraví obyvatel a stav ekosystémů. Vyhodnocení: Obdobné je to i v p ípad ovzduší u návrhů na pln ní tohoto opat ení – zlepšování kvality ovzduší je zacíleno zejména na opat ení u zdrojů emisí do ovzduší – nap . zavád ní nízkoemisních zdrojů, omezování používání neekologických zdrojů, pln ní programů pro zlepšení kvality ovzduší apod. Realizací t chto opat ení lze očekávat významné p ínosy a pozitivní vlivy ke zlepšení kvality ovzduší, a tím i zlepšení zdraví lidí a stavu ekosystémů. Opat ení 1.4-B3 Snižovat prašnost v m stském prost edí Snižováním prašnosti redukovat znečišťování ovzduší mikroskopickými prachovými částicemi (tzv. suspendovanými částicemi), na jejichž povrch jsou často vázány látky s negativními účinky na lidské zdraví. Vyhodnocení: U tohoto opat ení je zlepšování kvality ovzduší zacíleno zejména na opat ení jak proti primární prašnosti u zdrojů, tak zejména proti sekundární prašnosti. Op t se jedná v tšinou o standardní a obvyklá opat ení, používaná pro snižování prašnosti i u jiných zdrojů prachu nebo u prašných činností – nap . omezování úniku prašných emisí, úklid a zkráp ní prašných ploch, p ekážky pro ší ení prašných emisí, vysazování zelených ploch a prvků k zachycení prašných částic a další. Navržená opat ení budou mít významné a dlouhodobé pozitivní vlivy na snížení hlukové zát že – viz výše.

Oblast 1.4-C M stské zem d lství Podporovat p ím stské a m stské zem d lství Tato oblast strategického cíle obsahuje činnosti s pozitivními p ímými i nep ímými vlivy na složky životního prost edí. Opat ení 1.4-C.1 Podporovat aktivity zvyšující pov domí o hodnot zem d lské půdy a půdních ekosystémů


Strana 88 (187)

Podporou aktivit zvyšujících povědomí o hodnotě zemědělské půdy p ispět k opětovnému získání vztahu obyvatel i organizací k půdě jako jednomu z nejcennějších, a v podstatě neobnovitelných p írodních zdrojů, omezit zbytečné zábory a nezodpovědné zásahy do zemědělské půdy. Vyhodnocení: Navržené opat ení je důležité a p ínosné, neboť v současné dob bohužel není vždy docen na hodnota půdy a její důležitá funkce pro životní prost edí. Realizace opat ení bude mít pot ebné pozitivní vlivy na chápání hodnoty půdy jako jedné z důležitých složek životního prost edí i na roli zem d lství pro ekosystémy a pro zdraví. Opat ení 1.4-C.2 Vytvá et podmínky pro rozvoj p ím stského a m stského zem d lství Podporou rozvoje p íměstského a městského zemědělství jako alternativy k p evažujícímu intenzívnímu zemědělství na velkých půdních celcích vytvá et podmínky pro menší, ekologické způsoby pěstování plodin či chovu hospodá ských zví at určených pro samozásobení či lokální zásobování zdravými potravinami. Vyhodnocení: Obdobn jako u p edchozího opat ení je možné konstatovat, že realizace a podpora p ím stského a m stského zem d lství p inese pozitivní vlivy jak pro osv tu a ekologickou výchovu obyvatel, tak bude p ínosem i pro jejich zdraví a také pro dané území, neboť dob e obd lávaná půda si lépe udržuje svou úrodnost, zásobu půdní vláhy, snižuje riziko eroze a navíc je nepominutelným pozitivním prvkem v osídlené a lidmi využívané krajin .

Oblast 1.4-D Venkovní aktivity Podporovat venkovní volnočasové aktivity obyvatel Tato oblast zahrnuje činnosti s pozitivními dopady na životní prost edí i zdraví obyvatel. Opat ení 1.4-D1 Vytvá et vhodné podmínky pro fyzické aktivity obyvatel ve venkovním prost edí Vytvá ením podmínek pro pohybovou aktivitu obyvatel ve venkovním prost edí p ispívat k omezení zdravotních rizik současného městského životního stylu. Naplňování této strategie bude probíhat z velké míry prost ednictvím opat ení strategického cíle Život ve městě. Vyhodnocení: I toto opat ení bude mít významné pozitivní vlivy nejen pro zdraví obyvatelstva, ale i pro udržování kulturní krajiny a pozitivního krajinného rázu.

Strategický cíl 1.5 – Udržitelná mobilita Praha ve spolupráci s okolním regionem uplatňuje principy udržitelné mobility Hlavní náplní tohoto strategického cíle a jeho opat ení bude sm ování Prahy k udržitelné mobilit – t.j. k zajišt ní pohybu osob a zboží, které je dlouhodob p ijatelné z hlediska sociálního, ekonomického a dopadů na životního prost edí. Dopravní dostupnost zdrojů a cílů bude výrazn orientována na ekologicky šetrn jší způsoby dopravy a pohybu Ěmobilityě - na ve ejnou dopravu Ěp edevším kolejovouě a také na chůzi a užívání jízdních kol, které jsou zároveň i zdravou fyzickou aktivitou. Cílem je zvýšit podíl ve ejné, p ší a cyklistické dopravy nad 70 %, která by se m la stát výhodnou a oblíbenou alternativou individuální automobilové dopravy ĚIADě, čímž zároveň dojde ke snížení negativních vlivů z dopravy, zvýšení bezpečnosti a energetické účinnosti. V silniční doprav počítá koncepce s uplatn ním kombinace regulačních a investičních opat ení sm ujících ke snižování negativních dopadů automobilové dopravy na hust obydlená území m sta. Vyšší Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 89 (187)

energetická účinnost v doprav bude mít pozitivní ekonomický dopad a uplatňování elektromobility a jiných efektivních alternativních pohonů p isp je ke snižování závislosti na rop a zemním plynu. Tento strategický cíl a jeho dílčí oblasti Ězejména 1.5-D Nová propojení - Zvýšit prostupnost a propojenost území, zejména pro chůzi a pro používání jízdních kolě, opat ení Ě1.5-D1 Vytvo it nové bezbariérové a bezpečné trasy a prostory pro chůzi a pro používání jízdních kol, resp. 1.5D2 P ipravit a realizovat chyb jících propojeníě mohou lokality Natura 2000 ovlivňovat. Reáln k tomu může dojít jen v p ípad , že nové trasy turistické infrastruktury a propojení budou kolidovat s evropsky významnými lokalitami. To koncepce explicitn nep edpokládá, avšak n které p íkladem vyjmenované aktivity Ě„- p íprava a realizace nových cyklistických tras Ěna cyklostezkách i mimo n ě s důrazem na jejich bezpečnost a atraktivitu, s vazbou na síť ve St edočeském kraji“, p ípadn „- p íprava a realizace chyb jících mostů a lávek p es p írodní i um lé bariéry“ě. P i takto obecné formulaci opat ení i aktivit nelze a priori zcela vyloučit dopady na žádnou z EVL na území m sta a p íslušné p edm ty ochrany, vždy ovšem záleží na konkrétním umíst ní a technickém ešení. Tyto součásti SPHMP nelze na úrovni koncepce dostatečn hodnotit, a jsou proto hodnoceny stupn m „?“. V rámci strategického sm ru existují dílčí opat ení a aktivity, u nichž nelze a priori zcela vyloučit p ímý vliv na n které evropsky významné lokality. Na úrovni koncepce však nebyl v žádném z posuzovaných p ípadů identifikován pravd podobný Ěvýznamn ě negativní vliv. Oblasti strategického cíle 1.5 1.5 1.5 1.5 1.5

A B C D E

Preferování ve ejné dopravy Rozvoj kolejové dopravy Kvalita ve ejných prostranství Nová propojení Elektromobilita

Oblast 1.5-A Preferování ve ejné dopravy Zatraktivňovat ve ejnou dopravu a uplatňovat regulaci a ízení provozu automobilové dopravy Tato oblast strategického cíle obsahuje p edevším administrativn -ekonomicko-legislativní a organizační opat ení neinvestičního charakteru bez územních prům tů, a tedy bez dopadů a vlivů na složky životního prost edí. V menší mí e obsahuje i technická opat ení s prům tem do území Ěnové stavby a stavební úpravyě, u nichž se dají p edpokládat jak dočasné, tak i n které trvalé vlivy na životní prost edí a na n které jeho složky, jak je podrobn ji uvedeno dále. Opat ení 1.5-A1 Koncepčn podporovat udržitelnou mobilitu Vypracovat pot ebné podklady a dokumenty zajišťující koncepční rámec pro uplatňování principů udržitelné mobility, propagovat a vytvá et aplikace podporující užívání ve ejné a nemotorové dopravy. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou analytické a koncepční práce pro zpracování podkladových materiálů, dále i osv tová činnost pro ve ejnost. Jedná se o opat ení bez prům tů do území a bez vlivů na životní prost edí.


Strana 90 (187)

Opat ení 1.5-A2 Vytvo it jednotný metropolitní integrovaný systém a optimalizovat jeho provoz Odstranit částečný p ekryv dvou současných integrovaných dopravních systémů PID a SID, čímž dojde ke zvýšení efektivity p epravy, zp ehlednit a zatraktivnit systém pro uživatele i z důvodu zvýšení zájmu o jeho užívání. Vyhodnocení: Jedná se o koncepční, organizační a finanční opat ení bez primárních vlivů na životní prost edí, které zefektivní dopravní systémy. Sekundárn ve svém důsledku může mít trvalé pozitivní vlivy na snížení zát že z dopravy na n které složky životního prost edí, a tím i na zdraví obyvatel Ěsnížení emisí do ovzduší, snížení a rozložení hlukové zát že, psychická pohodaě. Opat ení 1.5-A3 Realizovat opat ení pro preferenci tramvají a autobusů Zvyšovat rychlost, spolehlivost a plynulost povrchové ve ejné dopravy tak, aby byl i nadále podporován zájem o užívání ve ejné dopravy. Vyhodnocení: Realizace tohoto opat ení bude zajišťována zejména legislativními, organizačními a technickými opat eními bez primárních vlivů na životní prost edí. Zefektivn ní dopravy a zvýšení podílu MHD bude mít sekundární a trvalé pozitivní vlivy na snížení zát že z dopravy na n které složky životního prost edí, a tím i na zdraví obyvatel Ěsnížení emisí do ovzduší, snížení a rozložení hlukové zát že, psychická pohodaě. Opat ení 1.5-A4 Zvyšovat komfort užívání ve ejné dopravy Zvyšovat komfort užívání ve ejné dopravy, čímž bude i nadále podporován zájem o toto užívání. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou p edevším organizační a informativní opat ení, p ípadn drobná technická opat ení Ěbezbariérové úpravy stanicě bez prům tu do území, u kterých se nep edpokládají vlivy na složky životního prost edí. Opat ení 1.5-A5 Urychlit rozvoj systémů P+R, K+R a B+R, procesn podporovat realizaci i v okolním regionu Rozvíjet systémy podporující kombinaci ve ejné dopravy s IAD (systémy P+R, K+R) nebo s jízdním kolem (systém B+R), čímž bude i nadále podporován zájem o užívání ve ejné dopravy a jízdních kol. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou jak koncepční a organizační opat ení bez primárních vlivů na životní prost edí, tak i technická opat ení s prům tem do území Ěvýstavba záchytných parkovišťě, u nichž se dají p edpokládat jak dočasné, tak i n které trvalé vlivy na životní prost edí. Dočasnými vlivy budou obvyklé vlivy ze stavební činnosti v daném míst Ěemise do ovzduší, zvýšená hlučnost, riziko kontaminace půdy, event. vody, odstran ní stávajícího půdního pokryvu, p ípadn ovlivn ní odtokových pom rů v míst apod.). Tyto vlivy budou v tšinou malé, mírné a málo významné, omezené pouze po dobu výstavby parkovišť. Trvalé vlivy se dají p edpokládat z existence a provozu parkovišt v míst , kde dosud nebylo, takže se místn zvýší negativní vlivy z dopravy (exhalace, hluková zát ž apod.ě. Jelikož v etap koncepce nejsou k dispozici žádné bližší údaje o t chto parkovištích Ěvelikost, umíst ní atd.ě, nelze p edpokládané vlivy podrobn ji vyhodnotit. Lze p edpokládat, že nep íznivé vlivy nebudou významné a že budou učin na dostatečná opat ení pro jejich snížení či vyloučení. Na druhou stranu výstavba záchytných parkovišť bude mít sekundární p íznivé dopady na v tšinu území Prahy, neboť uleví doprav v nejzatížen jším území, a tudíž sníží dosavadní vysokou zát ž tohoto území z dopravy, což bude mít pozitivní vlivy na kvalitu ovzduší, hlukovou zát ž, bezpečnost provozu, zdraví obyvatel, zát ž ekosystémů a další.


Strana 91 (187)

Opat ení 1.5-A6 Regulovat a ídit provoz automobilové dopravy

Dosáhnout nižší míry zatížení území automobilovou dopravou, která je v současnosti klíčovým poškozovatelem prost edí města. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou p edevším legislativní a organizační opat ení bez primárních vlivů na životní prost edí, v menší mí e i technická opat ení Ěvýstavba parkovacích domů na sídlištích, úpravy komunikacíě s prům tem do území, u nichž se dají p edpokládat jak dočasné, tak i n které trvalé vlivy na životní prost edí. Dočasnými vlivy budou obvyklé vlivy ze stavební činnosti v daném míst Ěemise do ovzduší, zvýšená hlučnost, riziko kontaminace půdy, event. vody, odstran ní stávajícího půdního pokryvu, p ípadn ovlivn ní odtokových pom rů v míst apod.). Tyto vlivy budou v tšinou malé, mírné a málo významné, omezené pouze po dobu výstavby. Trvalé vlivy se dají p edpokládat z existence a provozu parkovacích domů v míst , kde dosud nebyly, takže se místn možná mírn zvýší dopravní zát ž, na druhou stranu však parkovací domy budou vybaveny technickými za ízeními pro snížení emisí i hluku z vozidel, což tyto nep íznivé vlivy sníží, takže je p edpoklad, že v celkovém výsledku dojde ke zlepšení stávající situace. Výstavba parkovacích domů i stavební úpravy komunikací a k ižovatek bude mít sekundární p íznivé dopady na v tšinu území Prahy, neboť uleví doprav v nejzatížen jším území a odstraní dosavadní dopravní závady, tudíž sníží dosavadní vysokou zát ž tohoto území z dopravy, což bude mít pozitivní vlivy na kvalitu ovzduší, hlukovou zát ž, bezpečnost provozu, zdraví obyvatel, zát ž ekosystémů a další.

Oblast 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy Rozvíjet a optimalizovat páte ní síť kolejové dopravy Ěmetro, železnice, tramvajeě Tato oblast strategického cíle zahrnuje jednak administrativn -ekonomicko-legislativní a organizační opat ení neinvestičního charakteru bez územních prům tů, a tedy bez dopadů a vlivů na složky životního prost edí, jednak i technická opat ení pro realizaci významných dopravních staveb Ěmetro, tramvajové tratiě s prům tem do území Ěnové stavby a stavební úpravyě, u nichž se p edpokládají jak dočasné, tak i trvalé p edevším pozitivní vlivy na životní prost edí, jak je podrobn ji uvedeno dále. Opat ení 1.5-B1 Rozvíjet síť metra Rozvíjet v současnosti nejrychlejší, nejspolehlivější a ekologicky vhodný druh ve ejné dopravy do území, pro která je takto kapacitní ve ejná doprava žádoucí, pro zvyšování zájmu o užívání ve ejné dopravy. Vyhodnocení: Opat ení bude zahrnovat p ípravné analyticko-koncepční a administrativní činnosti bez vlivu na životní prost edí, ale po p íprav také realizační fázi výstavby úseku metra D, která jako významná a rozsáhlá stavba bude mít adu významných vlivů na životní prost edí, pozitivních i negativních, a to jak dočasných ve fázi výstavby, tak i trvalých po zprovozn ní stavby. Vzhledem k nedostatku údajů o této stavb nelze p edpokládané vlivy dnes blíže vyhodnotit, ale stavba metra jako zám r bude v etap projektové p ípravy podléhat posouzení vlivů na životní prost edí dle zák. č. 100/2001 Sb. a bude podrobn posouzena z hlediska svých vlivů v procesu EIA. P edb žn lze íci, že realizace nové linky metra bude mít p evážn pozitivní vlivy na životní prost edí i na celkovou dopravu v Praze, neboť je to ekologičt jší druh dopravy, který bude v obsluhovaném území nahrazovat stávající autobusovou dopravu i IAD, a je tedy žádoucí do budoucna zvyšovat podíl cestujících v moderní kolejové doprav .


Strana 92 (187)

Opat ení 1.5-B2 Rozvíjet síť tramvajových tratí Rozvíjet tradičně oblíbený druh kolejové ve ejné dopravy pro zvyšování zájmu o užívání ve ejné dopravy. Vyhodnocení: Opat ení bude zahrnovat p ípravné analyticko-koncepční a administrativní činnosti bez vlivu na životní prost edí, ale po p íprav také realizační fázi výstavby nových tramvajových tratí, které budou mít adu významných vlivů na životní prost edí, pozitivních i negativních, a to jak dočasných ve fázi výstavby, tak i trvalých po zprovozn ní stavby. Vzhledem k nedostatku údajů o t chto stavbách nelze p edpokládané vlivy dnes blíže vyhodnotit, ale stavby tramvajových tratí jako zám ry budou v etap projektové p ípravy podléhat posouzení vlivů na životní prost edí dle zák. č. 100/2001 Sb. a budou podrobn posouzeny z hlediska svých vlivů v procesu EIA. P edb žn lze íci, že realizace nových tramvajových tratí bude mít p evážn pozitivní vlivy na životní prost edí i na celkovou dopravu v Praze, neboť je to ekologičt jší druh dopravy, který bude v obsluhovaném území nahrazovat stávající autobusovou dopravu i IAD. Opat ení 1.5-B3 Spolupracovat na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě Spolupracovat s MD ČR a vlastníkem železniční infrastruktury (nyní SŽDC) na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti města železniční dopravou („Eskem“) pro zvyšování zájmu o užívání ve ejné dopravy. Vyhodnocení: Opat ení bude zahrnovat jak p ípravné analyticko-koncepční a administrativní činnosti na ešení problémů železniční dopravy v Praze, bez vlivu na životní prost edí, ale po p íprav také technická opat ení a realizační fázi zkapacitn ní železničního uzlu Praha, výstavby nových železničních zastávek, odd lení dálkové a p ím stské železniční dopravy. Tyto stavby budou mít adu významných vlivů na životní prost edí, pozitivních i negativních, a to jak dočasných ve fázi výstavby, tak i trvalých po zprovozn ní uvedených staveb. Vzhledem k nedostatku údajů o uvedených stavbách nelze p edpokládané vlivy dnes blíže vyhodnotit, ale tyto stavby jako zám ry budou v etap projektové p ípravy podléhat posouzení vlivů na životní prost edí dle zák. č. 100/2001 Sb. a budou podrobn posouzeny z hlediska svých vlivů v procesu EIA. P edb žn lze íci, že realizace plánovaných úprav a staveb na železnici bude mít p evážn pozitivní vlivy na životní prost edí i na celkovou dopravu v Praze, neboť je to ekologičt jší druh dopravy než nap . IAD a dieselové autobusy, a je tedy žádoucí do budoucna zvyšovat podíl cestujících v moderní železniční doprav .

Oblast 1.5-C Kvalita ve ejných prostranství Sledovat vyšší kvalitu ve ejných prostranství p i návrhu dopravních ešení Tato oblast strategického cíle obsahuje p edevším administrativn -ekonomicko-legislativní, koncepční a organizační opat ení neinvestičního charakteru bez územních prům tů, a tedy bez dopadů a vlivů na složky životního prost edí. V menší mí e obsahuje i technická opat ení s prům tem do území Ěnové stavby a stavební úpravyě, u nichž se dají p edpokládat jak dočasné, tak i n které trvalé vlivy na životní prost edí a na n které jeho složky, jak je podrobn ji uvedeno dále. Opat ení 1.5-C1 Za adit vyšší kvalitu ve ejných prostranství mezi důležitá kritéria p i posuzování návrhů dopravních ešení Významněji uplatňovat kritéria vyšší kvality ve ejných prostranství p i posuzování návrhů dopravních ešení, čímž lze dospět k ešením ohleduplnějším k prost edí města a p íjemnějším pro pobyt lidí. Vyhodnocení: Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 93 (187)

Jedná se o koncepční opat ení bez územního prům tu a bez vlivu na životní prost edí. Opat ení 1.5-C2 Revitalizovat významné m stské t ídy s cílem zkvalitnit ve ejná prostranství Revitalizovat významné městské t ídy, čímž lze v těchto důležitých městských ve ejných prostranstvích a v p ilehlé zástavbě dosáhnout lepších podmínek pro pobyt lidí. Vyhodnocení: Opat ení bude zahrnovat p ípravné koncepční a administrativní činnosti bez vlivu na životní prost edí, ale po p íprav také realizaci humanizace severojižní magistrály a rekonstrukci významných m stských t íd, které mohou mít adu významných vlivů na životní prost edí, pozitivních i negativních, a to jak dočasných ve fázi výstavby, tak i trvalých po dokončení stavby. Vzhledem k nedostatku údajů o t chto stavbách nelze p edpokládané vlivy dnes blíže vyhodnotit, ale tyto stavby jako zám ry budou pravd podobn v etap projektové p ípravy podléhat posouzení vlivů na životní prost edí dle zák. č. 100/2001 Sb. a budou podrobn posouzeny z hlediska svých vlivů v procesu EIA. Lze p edpokládat, že realizace tohoto opat ení bude mít p evážn prost edí v Praze i na zdravotní stav obyvatel.

pozitivní vlivy na životní

Oblast 1.5-D Nová propojení Zvýšit prostupnost a propojenost území, zejména pro chůzi a pro používání jízdních kol Tato oblast strategického cíle zahrnuje administrativn -ekonomicko-legislativní a organizační opat ení neinvestičního charakteru bez územních prům tů, a tedy bez dopadů a vlivů na složky životního prost edí. Dále zahrnuje i technická opat ení s prům tem do území Ěnové stavby, pop . stavební úpravyě, u nichž se dají p edpokládat významné pozitivní i negativní, dočasné i trvalé vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.5-D1 Vytvo it nové bezbariérové a bezpečné trasy a prostory pro chůzi a pro používání jízdních kol Vytvo it novou nabídku tras a prostorů pro chůzi a používání jízdních kol, čímž bude i nadále podporován zájem o uvedené způsoby pohybu (mobility). Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou p edevším organizační a informační opat ení bez primárních vlivů na životní prost edí, v menší mí e i technická opat ení Ěvýstavba cyklistických tras, bezbariérová ešeníě s prům tem do území, u nichž se dají p edpokládat jak dočasné, tak trvalé vlivy na životní prost edí. Dočasnými vlivy budou obvyklé vlivy ze stavební činnosti v daném míst , ale vzhledem k charakteru a rozsahu staveb budou minimální a nevýznamné. Jako sekundární trvalé vlivy tohoto opat ení lze p edpokládat zvýšení bezpečnosti u p ší a cyklistické dopravy a zlepšení zdravotního stavu obyvatel, využívajících tyto trasy. Opat ení 1.5-D2 P ipravit a realizovat chyb jících propojení Doplnit chybějící důležitá propojení, čímž bude sledováno vytvo ení nabídky vhodnějších tras pro pohyb po městě. Vyhodnocení: Opat ení bude zahrnovat jak p ípravné analyticko-koncepční a administrativní činnosti na ešení chyb jících dopravních staveb v Praze, bez vlivů na životní prost edí, ale po p íprav také technická opat ení a realizační fázi plánovaných staveb – chyb jících mostů a lávek p es p írodní i um lé bariéry, chyb jících komunikačních propojení a obchvatů, včetn chyb jící části M stského okruhu. Tyto stavby budou mít adu významných vlivů na životní prost edí, pozitivních i negativních, a to jak dočasných ve fázi výstavby, tak i trvalých po zprovozn ní uvedených stavby. Vzhledem k nedostatku údajů o uvedených stavbách nelze p edpokládané vlivy dnes blíže vyhodnotit, ale tyto stavby jako zám ry budou v etap projektové p ípravy podléhat posouzení Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 94 (187)

vlivů na životní prost edí dle zák. č. 100/2001 Sb. a budou podrobn posouzeny z hlediska svých vlivů v procesu EIA. P edb žn lze íci, že dostavba mostů a lávek a dostavba m stského okruhu budou mít spíše p íznivý vliv, protože budou ešit n které nedostatky dopravy v Praze, a je p edpoklad, že v daném míst zlepší stav dopravy a zmírní negativní vlivy z dopravy.

Oblast 1.5-E Elektromobilita Rozvíjet v optimální mí e elektromobilitu, p ípadn i jiné efektivní alternativní pohony Tato oblast strategického cíle zahrnuje zejména administrativn -ekonomická a organizační opat ení neinvestičního charakteru bez územních prům tů, a tedy bez dopadů a vlivů na složky životního prost edí, v malé mí e i drobná technická opat ení Ěvýstavba dobíjecích stanicě, sice s prům tem do území, ale vzhledem k rozsahu takové drobné stavby lze p edpokládat jen minimální vlivy na životní prost edí. Opat ení 1.5-E1 Podporovat vznik dobíjecích míst pro elektromobily a širší uplatn ní elektromobility Podporovat vznik dobíjecích míst pro elektromobily a širší uplatnění elektromobility (v budoucnu p ípadně I jiných efektivních alternativních pohonů), čímž bude sledováno snižování závislosti na rope a zemním plynu, zvyšování energetické účinnosti a snižování znečištění ovzduší ve městě. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou jak analytické a organizační činnosti, tak i technická opat ení Ěvýstavba dobíjecích stanicě. Vzhledem k p edpokládanému rozsahu takových staveb lze uvažovat jen minimální primární vlivy na životní prost edí. Avšak z hlediska sekundárních vlivů bude mít rozší ení elektromobility a výstavby dobíjecích stanic významný vliv zejména na zlepšení kvality ovzduší i na snížení hluku z dopravy, neboť elektromobily budou postupn nahrazovat dosavadní benzínové a dieselové dopravní prost edky, jež mají významný negativní vliv na životní prost edí.

Strategický sm r 2 – Prosperující a kreativní evropská metropole Strategický cíl 2.1 – Významný region Praha je významným regionálním centrem Evropy Praha spat uje svou roli jako tradiční důležitý průsečík kontinentálních vztahů. Zkvalitn ním a stabilizací podmínek pro subjekty působící na území m sta, kvalitními službami poskytovanými m stem a jednotnou prezentací Prahy jako kulturní a stabilní metropole s vysokou kvalitou života, bude rozvinuta role Prahy jako jednoho z klíčových center st ední Evropy. V souvislosti s realizací tohoto cíle, p edevším podpory investic do perspektivních sektorů a zlepšování dopravní dostupnosti m sta se zahraničím se dají p edpokládat aktivity s dopadem na životní prost edí. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle: 2.1 A 2.1 B 2.1 C

Mezinárodní centrum Centrum investic Zahraniční dostupnost

Oblast strategického cíle 2.1-ů Mezinárodní centrum Rozvíjet mezinárodní význam m sta Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 95 (187)

Tato oblast strategického cíle obsahuje pouze administrativn -ekonomicko-legislativní opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení 2.1-A1 Rozvíjet zahraniční propagaci Prahy Sjednotit a využít prezentaci Prahy v zahraničí. Vyhodnocení: Administrativní a organizační opat ení bez územních prům tů bez identifikovaných vlivů na životní prost edí. Jedná se o opat ení administrativní a organizační bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 2.1-A2 Rozvíjet Prahu jako centrum mezinárodních aktivit Rozvíjet geografický a historický potenciál města jako centra politických a ekonomických aktivit. Vyhodnocení: Administrativn organizační opat ení p evážn bez územních prům tů bez identifikovaných vlivů na životní prost edí. Dle p íkladů aktivit se může jednat i o aktivity vytvá ející prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem Ěp íprava nabídky lokalizaceě, které dávají p edpoklad pro realizace projektů a zám rů s dopadem Ěnegativním i pozitivnímě na životní prost edí. V současné etap strategie však nejsou nijak konkretizovány Ěbudou p edm tem až následného Akčního plánuě, takže nelze vlivy konkrétn vyhodnotit. Aktivity naplňující opat ení spočívají p edevším v organizačních krocích, jako je: p íprava komplexní nabídky lokalizace subjektů nadnárodního významu, aktivní zastoupení Prahy v nadnárodních organizacích a podpora a propagace Prahy, podpora veletrhů a spolupráce se státem na p íprav konání významných politicko-ekonomických jednání a summitů. Oblast strategického cíle 2.1-B Centrum investic Rozvíjet potenciál m sta k zajišt ní jeho konkurenceschopnosti a prosperity Tato oblast strategického cíle obsahuje p evážn administrativn -ekonomicko-legislativní opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. N která opat ení vytvá ející prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem. Opat ení 2.1-B1 Zkvalitňovat a stabilizovat systém péče o investory Zvýšit kapacitu, kvalitu a průběžně kultivovat kvalitní a stabilní systém péče o investory. Vyhodnocení: Realizace opat ení spočívá v administrativních a organizačních aktivitách typu: stabilizace a posílení odd lení poskytující investorům a podnikatelům jasný a ucelený p ístup k informacím, spolupráce Prahy se státem na vytvá ení legislativních a ekonomických podmínek pro působení zahraničních investorů/podnikatelů, zvýšení dostupnosti služeb ve ejného sektoru pro podnikatele v cizích jazycích apod. Administrativn -ekonomicko-legislativní opat ení, bez dopadu na rozložení investic v území bez identifikovaných vlivů na životní prost edí. Opat ení 2.1-B2 Uplatnit a dále rozvíjet konkurenčn p íznivé podmínky Podporovat koncentraci investic do perspektivních odvětví a oborů „znalostní ekonomiky“, naplňujících úlohu Prahy jako inovačního a iniciačního centra ČR. Vyhodnocení:


Strana 96 (187)

Administrativn organizační opat ení vytvá ející prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem Ěnabídky lokalizaceě, která dávají p edpoklad pro realizace projektů a zám rů s dopadem Ěnegativním i pozitivnímě na životní prost edí. V současné etap strategie však nejsou nijak konkretizovány Ěbudou p edm tem až následných koncepcíě, takže nelze nyní žádné vlivy konkrétn vyhodnotit. Oblast strategického cíle 2.1-C Zahraniční dostupnost Zlepšovat dostupnost Prahy ze zahraničí Oblast strategického cíle souvisí s rozvojem dopravy, která má již ze své podstaty dopady na n které složky životního prost edí. Zlepšování dopravní dostupnosti Prahy může mít na životní prost edí dopady negativní i pozitivní. Opat ení 2.1-C1 Podporovat státní organizace p i realizaci dopravních staveb týkajících se Prahy Procesně podporovat státní organizace p i p ípravě a realizaci dopravních staveb nadregionálního a mezinárodního významu týkajících se Prahy. Vyhodnocení: Administrativn organizační opat ení. V p ípad tohoto opat ení velice záleží na druhu dopravních staveb, které budou p ipravovány. Podpora hromadné a železniční dopravy bude mít kladné vlivy na ovzduší a tím i na ve ejné zdraví Ěeliminace osobní automobilové dopravyě. Ostatní vlivy není možné na úrovni koncepce predikovat ani hodnotit. V p ípad silničních staveb naopak může dojít ke zhoršení kvality ovzduší, záborům půdy a vlivům na akustickou situaci. Komplexní ešení dopravy je p edpokladem k minimalizaci jejích negativních dopadů na ŽP, ovšem každé ešení zároveň může mít lokální negativní dopady na n které složky ŽP. Na úrovni koncepce hodnoceno jako ? - vliv nelze hodnotit. Procesní podpora ke zlepšení součinnosti m sta a další státní správy, subjektů a t etích stran na p íprav i realizaci dopravních staveb nep edstavuje ze své podstaty žádné negativní ani pozitivní vlivy na životní prost edí, odehrává se čist na komunikační sociální úrovni. Na sekundární úrovni tato podpora povede k urychlení, ale také optimální spolupráci dotčených subjektů, implementaci cílů v oblasti životního prost edí - udržitelného rozvoje a minimalizaci vlivu na životní prost edí v rámci součinnosti i na tomto procesu, tedy v této fázi může mít opat ení vliv pozitivní. Platí zde též, že komplexní ešení dopravy je p edpokladem k minimalizaci jejích negativních dopadů na ŽP, ovšem každé ešení zároveň může mít lokální negativní dopady na n které složky ŽP. Na úrovni koncepce nelze vlivy hodnotit. Opat ení 2.1-C2 Procesn podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha Procesně podporovat a spolupracovat s partnery na rozvoji Letiště Václava Havla Praha. Vyhodnocení: Administrativn organizační opat ení. Rozvojem letišt může být negativn ovlivn na p edevším akustická situace v okolí letišt a skrze ni i ve ejné zdraví, dále lze negativn hodnotit další zábor půdy. Rozvoj letišt může mít i vliv na okolní biotopy. Ovšem uvažovaná aktivita - vypracování spolu s odpov dnými partnery ve ejného a soukromého sektoru koncepce rozvoje Letišt Václava Havla Praha Ěvč. jeho okolíě s dostatečným časovým horizontem a stanovení podmínek pro její reálné naplňování včetn ešení dopadů na životní prost edí výše uvedená nebezpečí pro životní prost edí minimalizuje.

Strategický cíl 2.2 – Podnikání a inovace Praha podporuje podnikání, výzkum a inovace Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 97 (187)

Podporou podnikání, výzkumu, inovačních a tvůrčích kapacit m sta jako znalostního centra České republiky bude Praha rozvíjet hospodá ský potenciál celé zem . M sto proto podpo í kreativitu a podnikavost a bude posilovat rozvoj pestrého a diverzifikovaného podnikatelského prost edí, které má pozitivní vliv na oživení m stského prostoru a lokálních center. Uplatňování strategického cíle se týká p edevším organizačních a administrativních opat ení bez vlivů na životní prost edí. P i plánovité podpo e podnikání a inovací lze očekávat lepší zohledn ní environmentálních zájmů a tím spíše možné pozitivní dopady na životní prost edí. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle: 2.2 A 2.2 B

Inovace pro rozvoj Podnikatelské prost edí

Oblast strategického cíle 2.2 ů Inovace pro rozvoj Využívat inovační politiku m sta formulovanou Regionální inovační strategií jako nástroj ekonomického rozvoje Oblast strategického cíle obsahuje pouze administrativn -ekonomická opat ení. Strategie neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí Opat ení 2.2-A1 Podporovat spolupráci ve ejného, podnikatelského a výzkumného sektoru Usnadňovat a podporovat mezisektorovou spolupráci ze strany samosprávy povede k posílení konkurenceschopnosti ekonomiky, ke zhodnocení p edchozích ve ejných investic do výzkumné infrastruktury a k využití výsledků výzkumu a inovací ve ve ejných službách poskytovaných samosprávou. Vyhodnocení: Jedná se o opat ení p evážn administrativní a organizační. Podpora a organizace mezisektorové spolupráce sama o sob nebude mít žádné vlivy na složky životního prost edí. N které uvažované aktivity (spolupráce m sta, podniků a výzkumných organizací na p íprav a realizaci projektů rozvoje inovačního prost edí, cílená komunikace s podnikatelskými subjekty ve vybraných oborech) mohou mít ve svém důsledku pozitivní dopad na n které složky životního prost edí Ětématem může být i kvalita životního prost edíě. Opat ení 2.2-A2 Podporovat vznik a rozvoj inovačních podniků Usnadňovat a podporovat vznik a rozvoj podniků ze strany samosprávy s důrazem na hledání nefinančních nástrojů má za cíl zvýšit míru podnikání ve městě a jeho úspěšnost. Vyhodnocení: Administrativn -ekonomicko-legislativní opat ení, bez dopadu na rozložení investic v území. Jedná se o opat ení, jehož aktivity, nap . vytvo ení informačního zdroje pro podniky zp ehledňujícího nabídku služeb, p ipravit vhodné podpůrné nefinanční a nedotační nástroje pro začínající inovační podniky, a koordinované zkvalitňování za ízení inovační infrastruktury jsou bez vlivů na životní prost edí. Oblast strategického cíle 2.2-B Podnikatelské prost edí Zlepšovat podnikatelské prost edí a podporovat podnikání jako součást integrovaného rozvoje m stského prost edí


Strana 98 (187)

V tšina opat ení této oblasti strategického cíle má p evážn administrativn -ekonomickolegislativní charakter. Naplňování této strategie může p edstavovat podporu aktivit a projektů investičního charakteru. Aktivity spojené s realizací investic mohou potenciáln mít dopad na všechny složky životního prost edí. To znamená, že naplňování této strategie může ve svém důsledku mít sekundární vlivy na životní prost edí. Opat ení 2.2-B1 P edkládat a podporovat legislativní zm ny ve prosp ch podnikatelského prost edí Využívat možnost zákonodárné iniciativy Prahy jako kraje a zkvalitňovat Prahou vydávané legislativní p edpisy je p íležitostí pro zlepšování podmínek podnikání. Vyhodnocení: Snižování administrativní náročnosti podnikání a p edkládání a podpora legislativních návrhů zlepšujících podmínky podnikání v ČR jsou administrativn -legislativní opat ení, bez dopadu na rozložení investic v území bez identifikovaných vlivů na životní prost edí. Opat ení 2.2-B2 Koncepčn využívat území a nemovitý majetek m sta pro podporu podnikání Optimalizovat nakládání s majetkem a využívat jej ve vhodných p ípadech k podpo e podnikání je jedním z nástrojů zlepšování podnikatelského prost edí. A naopak podnikatelské aktivity mohou pomoci oživit nevyužívaný nebo nevhodně využívaný majetek či lokality města. Vyhodnocení: Opat ení (prioritizace oblastí / zón v rámci Prahy s potenciálem pro investice do rozvoje kreativního a inovativního podnikání s využitím integrovaného p ístupu) může vytvá et prostor pro investiční projekty a zám ry, které mohou mít dopady na n které složky životního prost edí. Plánované využití území je jedním z nástrojů pro snižování negativních vlivů na životní prost edí. Z tohoto pohledu se dá očekávat potenciální pozitivní vliv. Ostatní aktivity jsou čist administrativního a organizačního charakteru, bez vlivů na životní prost edí.

Strategický cíl 2.3 – Kulturní značka Praha má silnou kulturní značku posilovanou soudobým um ním Praha se za adí mezi evropské kulturní leadery, kte í podporují rozvoj inovativních forem živého um ní a výrazné um lecké počiny mezinárodního významu. Strategický cíl 2.3 má nehmotný a neinvestiční charakter a nemá žádný konkrétní dopad na území ani na jednotlivé složky životního prost edí a nelze u nich p edpokládat n jaké konkrétní vlivy na životní prost edí a jeho jednotlivé složky, a to nejen primární a p ímé vlivy, ale v tšinou ani druhotné, nep ímé nebo odvozené vlivy. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle: 2.3 2.3 2.3 2.3 2.3 2.3 2.3

A B C D E F G

Kreativní metropole Kulturní inovace a instituce Správa kultury Kultura ve ve ejném prostoru Kulturní turismus Financování kultury Péče o památky


Strana 99 (187)

Oblast strategického cíle 2.3-A Kreativní metropole Zatraktivňovat image m sta jako kreativní evropské metropole Tato oblast strategického cíle obsahuje pouze opat ení administrativního a organizačního charakteru. Neobsahuje žádná opat ení investičního charakteru, která by mohla mít konkrétní prům ty do území s možností dopadů na jednotlivé složky životního prost edí. Opat ení 2.3-A1 Za adit Prahu mezi evropské kulturní metropole Zviditelnit živý potenciál bohaté kulturní nabídky ve městě a posílit mezinárodní spolupráci s evropskými městy, které jsou leadery v oblasti současného živého umění. Vyhodnocení: Aktivity tohoto opat ení Ěpodpora a spolupráce, aktivní propojení kultury a školského a vzd lávacího systému apod.) jsou vesm s neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.3-A2 Nový obsah mezinárodní značky Prahy spojený se současnou kulturou, a jeho integrace do komunikačních nástrojů a mezinárodní prezentace m sta. Zapojovat současnou živou kulturu do standartních komunikačních nástrojů a mezinárodní prezentace města na místo jednosměrné komunikace o fenoménu světového historického dědictví. Vyhodnocení: Obdobn jako u p edchozího opat ení jsou p edpokládané aktivity vesm s neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Oblast strategického cíle 2.3-B Kulturní inovace a instituce Rozvíjet a reagovat na požadavky činnosti kulturních institucí a velké nabídky aktivit v kultu e a um ní V tšina opat ení této oblasti strategického cíle má p evážn administrativní, organizační, ekonomický nebo legislativní charakter, bez znatelného dopadu na území m sta a na složky životního prost edí. N která opat ení však zahrnují v rámci naplňování cílů strategie i možnost podpory projektům investičního charakteru, které mohou mít dopady na složky životního prost edí. Opat ení 2.3-B1 Podporovat a zvyšovat kvalitu činnosti etablovaných pražských kulturních organizací a víceletých projektů Plánovat a systémově podporovat konkurenceschopnost pražských kulturních aktérů p i respektu k nově vznikajícím organizacím a trendům v oblasti živého umění. Vyhodnocení: P edpokládané aktivity jsou neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Jedin aktivity ve smyslu stavební revitalizace budov kulturních institucí, pop . jejich p iléhajícího ve ejného prostoru, by mohly být investičními zám ry. U nich pak lze p i jejich realizaci p edpokládat obvyklé vlivy na složky životního prost edí jako u obdobných staveb, nap . vlivy na ovzduší z emisí p i stavební činnosti, zvýšení zatížení okolí hlukem v dob stavby, p ípadn riziko kontaminace půdy a vody p i havarijním úniku závadných látek apod. Lze však p edpokládat, že v rámci staveb bude realizována ada standardních opat ení, která tyto nep íznivé vlivy vyloučí nebo sníží na minimum.


Strana 100 (187)

Vzhledem k p edpokládanému malému rozsahu takových stavebních činností je možno vlivy t chto realizací hodnotit jako malé, málo významné a pouze dočasné. Opat ení 2.3-B2 Koncepčn podporovat vznik tematicky zam m sta

ených kulturních klastrů na území

Uplatňovat principy rozvoje městských částí s využitím potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, se specifickým zamě ením na rozvoj tematických kulturních klastrů, které posilují kulturní identitu metropole. Vyhodnocení: Opat ení má pouze administrativní, organizační, metodický nebo ekonomický Ěfinančníě charakter bez možných prům tů a dopadů na území a na složky životního prost edí. Možné a p edpokládané aktivity jsou vesm s neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Oblast strategického cíle 2.3-C Správa kultury Využít a zúročit potenciál kultury ke strategickému rozvoji Prahy Tato oblast strategického cíle obsahuje p edevším organizační, administrativní, koncepční a metodická opat ení. Neobsahuje opat ení investičního charakteru, která by mohla mít vlivy na území a na složky životního prost edí. Opat ení 2.3-C1 Posílit efektivn oblasti kultury a um ní

kapacity m stské správy ke kompetentnímu rozhodování v

Naplňovat principy efektivní správy kulturního sektoru založené na hloubkové znalosti prost edí a srovnání v kontextu evropských měst. Vyhodnocení: Jedná se pouze o opat ení organizačního, administrativního, koncepčního a metodického charakteru, která nemohou mít vlivy na území a na složky životního prost edí. Opat ení 2.3-C2 Posílit postavení Prahy jako leadera v oblasti kultury, klíčového faktoru rozvoje m st 21. století Vést a spravovat agendu kultury v Praze na světové úrovni a na základě současných aktuálních poznatků fenoménu rozvoje měst prost ednictvím kultury v evropském regionu. Vyhodnocení: Jedná se pouze o opat ení organizačního, administrativního, koncepčního a metodického charakteru, která nemohou mít vlivy na území a na složky životního prost edí. Druhotnými a nep ímými vlivy opat ení (vznik Strategie rozvoje sportu s důrazem na neprofesionální sport a tzv. sport pro všechny) může být pozitivní vliv na zdraví obyvatelstva m sta a jejich zdravý životní styl, pokud bude zajišt na a podporována dostupnost sportovních aktivit pro všechny obyvatele m sta a pokud je budou obyvatelé využívat. Oblast strategického cíle 2.3.-D Kultura ve ve ejném prostoru Sledovat vyšší kvalitu ve ejných prostranství pro realizaci kulturních aktivit a um leckých produkcí Tato oblast strategického cíle obsahuje vesm s neinvestiční opat ení, navržená opat ení mají charakter organizační, administrativní, koncepční, metodický a finanční. Jedná se o opat ení Ěa je naplňující aktivityě, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví.


Strana 101 (187)

Opat ení 2.3-D1 Zajistit koncepční užívání ve ejného prostoru pro kulturní aktivity a um ní Uplatňovat principy transparentní správy k užívání ve ejného prostoru v Praze ke kulturním aktivitám na místo snahy omezovat a budovat bariéry k užívání ve ejného prostoru kulturními aktéry. Vyhodnocení: Uvedené opat ení má neinvestiční charakter, jedná se o organizační, administrativní, koncepční a metodické opat ení. P íkladové aktivity t chto posuzovaných opat ení jsou op t neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Koncepčním využíváním ve ejného prostoru může být pozitivn ovlivn no celkové m stské prost edí zejména z hlediska estetického. Opat ení 2.3-D2 Zjednodušit v Praze podmínky a pravidla pro aktivní kulturní a společenské užívání ve ejného prostoru. Nastavit a dodržovat jasné podmínky k užívání ve ejného prostoru v Praze ke kulturním aktivitám na místo snahy budovat bariéry k užívání ve ejného prostoru ke společenským aktivitám. Vyhodnocení: Opat ení má neinvestiční charakter, jedná se o organizační, administrativní, koncepční, legislativní a finanční opat ení. Opat ení je neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.3-D3 Nastavení pravidel a kompetencí k využívání ve ejného prostoru okolo budov kulturních institucí Up ednostňovat principy transparentní správy k užívání ve ejného prostoru v blízkosti kulturních institucí s respektem a nastavením priorit podporujícími image a renomé klíčových kulturních aktérů. Vyhodnocení: Jedná se pouze o opat ení organizačního a administrativního charakteru, které nemůže mít vlivy na území a na složky životního prost edí. Druhotnými a nep ímými vlivy opat ení Ěstanovení ochranných pásemě může být pozitivní byť omezený vliv na životní prost edí. Oblast strategického cíle 2.3.-E Kulturní turismus Zvýšením podpory živé a různorodé kulturní nabídky evropského formátu podpo it vn jší a vnit ní vnímání m sta jako atraktivního místa pro kulturní turismus Oblast strategického cíle obsahuje pouze opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Jedná se zejména o opat ení organizačního, koncepčního a ekonomického rázu. Opat ení 2.3-E1 Optimalizovat Ěmaximalizovatě doby pobytu turistů v Praze prost ednictvím živé kulturní nabídky Zviditelnit a posílit marketing živé kulturní nabídky v různých částech města na místo okamžité jednorázové návštěvy historického centra a vytvo it nové specifické animační programy v lokalitách statku světového kulturního dědictví UNESCO. Vyhodnocení: Uvedené opat ení je neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Uvažované odlehčení Královské cesty a historického jádra Prahy může mít určitý avšak málo významný pozitivní vliv na životní prost edí v centru m sta. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 102 (187)

Opat ení 2.3-E2 Rozvíjet stabilní spolupráci všech aktérů zabývajících se kulturním turismem v Praze Uplatňovat principy participace, tvůrčí spolupráce a společných projektů p i rozvoji kulturního turismu ve městě se zapojením ve ejných i soukromých podniků, místních i zahraničních agentur, městských a státních organizací a škol. Vyhodnocení: Opat ení organizačního a administrativního charakteru, které nemůže mít žádné p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Oblast strategického cíle 2.3.- F Financování kultury Zajistit dostatečné zdroje financování pro udržitelný rozvoj špičkové kultury v Praze Opat ení zahrnuté do této oblasti strategického cíle má p edevším finanční charakter, dále i organizační a legislativní. Nezahrnuje žádné investiční opat ení nebo aktivity. Daná strategie a její opat ení nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.3-F1 Nabídnout nové nástroje pro podporu kultury ve m st srovnatelné s evropskými kulturními metropolemi. Stimulovat rozvoj kulturního sektoru v Praze dostupnými analytickými, koncepčními, legislativními a finančními nástroji s respektem k nefinančním formám podpory a jejich uplatňování. Vyhodnocení: Uvedené opat ení je finančního, organizačního a legislativního, neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Oblast strategického cíle 2.3.-G Péče o památky Pečovat o pražské památky a pracovat na jejich prezentaci v dialogu se současnou kulturou Oblast strategického cíle obsahuje pouze opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.3-G1 d dictví UNESCO

Pečovat o pražské památky a historické centrum m sta - sv tové kulturní

Uplatňovat principy památkové péče s respektem k celosvětovému významu statku světového kulturního dědictví v centru města a dodržovat strategie, pravidla a kontrolu jeho ochrany. Vyhodnocení: Uvedené opat ení má neinvestiční charakter, jedná se o organizační, administrativní, koncepční a metodické opat ení, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.3-G2 Propojit pražské památky se současnou živou kulturou Nastavit a dodržovat principy oživování a kulturní animace pražských památek a statku světového kulturního dědictví UNESCO na místo snahy omezovat možnosti k propojení tradice a současného bohatého kulturního kapitálu v Praze. Vyhodnocení: Opat ení má neinvestiční charakter, jedná se o organizační, administrativní, koncepční, legislativní a finanční opat ení. Opat ení je neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 103 (187)

Strategický cíl 2.4 – Vzd lávání Praha aktivn

spoluvytvá í výkonný a otev ený vzd lávací systém

Kvalitní školství na všech stupních je základním p edpokladem konkurenceschopnosti obyvatel m sta a firem na vzd lanostním, pracovním a inovačním trhu Evropy i sv ta a p itažlivosti m sta i zem pro motivované talenty ze zahraničí i významné zahraniční investice v m stem preferovaných oborech. Praha posílí váhu vzd lávání jako klíčového nástroje rozvoje m sta a stane se lídrem v p ístupu k všestranné podpo e vzd lávání. Strategie a opat ení, které budou naplňovat tento cíl, jsou z drtivé v tšiny zam eny na neinvestiční činnosti v oblasti školství, u kterých nelze p edpokládat vlivy a dopady na vlastní území m sta nebo na jednotlivé složky životního prost edí. Jen velmi malá část stanovených opat ení, týkající se modernizace a dovybavení školských za ízení, by mohla být naplňována n kterými aktivitami, které p i své realizaci mohou mít vlivy na jednotlivé složky životního prost edí. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle: 2.4 2.4 2.4 2.4 2.4

A B C D E

Dostatečná infrastruktura Kvalita vzd lávání Prevence a inkluze Celoživotní vzd lávání Potenciál vysokých škol

Oblast strategického cíle 2.4-A

Dostatečná infrastruktura

Zajistit dostatečn kapacitní infrastrukturu regionálního školství Opat ení zahrnuté do této oblasti strategického cíle má p edevším organizační a legislativní charakter. Nezahrnuje žádné investiční opat ení nebo aktivity. Daná strategie a její opat ení nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-A1 P izpůsobit kapacity mate ských a základních škol demografickému vývoji P izpůsobit kapacity mate ských a základních škol demografickému vývoji a místní aktuální pot ebě, tak aby postupným rozvojem obytné výstavby a vývojem demografického složení obyvatelstva nedocházelo k disproporcím, kdy v některých územích školy zásadně nedostačují a v jiných je naopak jejich kapacita nezaplněná, a kdy nucené denní p ejíždění žáků je nejen nepohodlné pro obyvatele, ale rovněž zatěžující pro město. Vyhodnocení: Opat ení má charakter neinvestičních činností, zejména informačního a metodického charakteru, sm ovaných p edevším do sociální a zdravotní oblasti, u kterých se nep edpokládají žádné p ímé vlivy na území a složky životního prost edí. V rámci snížení patologických jevů lze jako mírný druhotný vliv p edpokládat mírné zlepšení zdravotního stavu dotčených jedinců. Opat ení 2.4-A2 P izpůsobit stavební fond požadavkům na flexibilitu a víceúčelovost P izpůsobit stávající i budoucí stavební fond vzdělávacích za ízení požadavkům na flexibilitu a víceúčelovost, tak aby kromě základního poslání pro vzdělávání vytvá ela i zázemí pro kulturní, sportovní a další aktivity komunitního života a tím nejen pomáhala zvyšovat kvalitu života, ale i šet it finanční prost edky města. Vyhodnocení: Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 104 (187)

Administrativn -ekonomické opat ení. Modernizace škol může obsahovat zám ry, které mohou mít dopady na n které složky životního prost edí. Oblast strategického cíle 2.4-B

Kvalita vzd lávání

P isp t ke zvyšování kvality a výkonnosti vzd lávání V této oblasti uvedená opat ení jsou neinvestičního charakteru, budou op t zejména institucionální a metodické povahy, u nichž nelze p edpokládat p ímé vlivy na území a na složky životního prost edí. Opat ení 2.4-B1 Podpo it zkvalitňování výuky cizích jazyků ve všech stupních vzd lávání Podporovat zavádění moderních výukových metod a tvorbu vzdělávacích materiálů, které by byly otev eným zdrojem dostupným každému. Opat ení p ispěje ke snížení bariér ve vzdělávání. Vyhodnocení: Administrativní opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-B2 Podpo it technické a odborné vzd lávání Podpo it výuku cizích jazyků, která je již od útlého věku nezbytnou podmínkou pro rozvoj jazykových dovedností a kompetencí každého občana a je jednou z priorit národní strategie ve vzdělávání. Podpo it jazykovou výuku na všech stupních st edních škol i následně v terciálním vzdělávání je jednou z priorit hl. m. Prahy. Vyhodnocení: Stejn jako p edešlé administrativní opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-B3 Podpo it technické a odborné vzd lávání Technicky a odborně vzdělávat mladé lidi, kte í jsou klíčoví pro inovační výkonnost a konkurenceschopnost společnosti. Zamě it se na kvalifikaci ve vědních, technologických a inženýrských oborech, které mají vyšší pravděpodobnost uplatnění na pracovním trhu. Technické a odborné znalosti a dovednosti jsou nezbytné pro všechna povolání. Vyhodnocení: Administrativní opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-B4 Klást důraz na digitální/IT gramotnost Reagovat na všudyp ítomný rozvoj digitálních technologií a jejich využívání v nejrůznějších oblastech lidských činností, kde požadavky na znalosti a dovednosti v segmentu informačních technologií stále rostou. Podpo it vzdělávání, které využívá digitální technologie na podporu výuky a učení a stejně tak vzdělávání, které rozvíjí digitální gramotnost žáků a p ipravuje je na uplatnění ve společnosti a na trhu práce. Vyhodnocení: Administrativní opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví.


Strana 105 (187)

Opat ení 2.4-B5 Podpo it alternativní vzd lávání Vychovávat talentované žáky, správně je motivovat a pečovat o jejich rozvoj je nezbytností pro budování konkurenceschopné znalostní ekonomiky a podpory výzkumu, vývoje a inovací. Jádro péče o talentované žáky spočívá v denní práci vyškoleného pedagoga v základní škole a ve využití speciálních programů. Specifické možnosti pak mají školy s alternativním programem a p ístupem, jako jsou školy waldorfského typu, Montessori, komunitní a církevní školy, SCIO škola apod. Vyhodnocení: Stejn jako p edešlá jedná se i zde o administrativní opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-B6 Zlepšit podmínky pedagogické práce Pro zlepšování učení a každodenních výukových a ídících praktik ve škole je pot eba nejen modernizovat počáteční p ípravu učitelů v rámci jejich studia, ale zároveň p ispět k soustavnému zlepšování jejich pedagogických dovedností a k dalšímu profesnímu rozvoji v průběhu kariéry. Současně je nezbytné zvýšit společenskou prestiž i postavení učitele ve společnosti. Vyhodnocení: Opat ení institucionální a metodické povahy bez možných vlivů na složky životního prost edí a na ve ejné zdraví. U všech výše jmenovaných opat ení oblasti strategického cíle 2.4-B je možno uvažovat druhotný pozitivní vliv na zvýšení vzd lanosti obyvatelstva, které v dalším důsledku může p inést i lepší uplatn ní obyvatel na trhu práce a zvýšení životní úrovn obyvatel, a tedy p íznivé dopady na ekonomickou a sociální situaci obyvatel. Oblast strategického cíle 2.4-C

Prevence a inkluze

P edcházet výskytu rizikových a patologických jevů a zlepšovat sociální klima ve vzd lávání Oblast strategického cíle obsahuje pouze opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemohou mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-C1 Snižovat nerovnosti ve vzd lávání Zkvalitněním preventivní pedagogické péče a psychologického poradenství podporovat eliminaci nerovných p íležitostí a umožnění rovného p ístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Vyhodnocení: Opat ení organizačního a administrativního charakteru, které nemůže mít žádné p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-C2 Zlepšit sociální klima vzd lávání Vytvá et důvěryhodné a bezpečné prost edí s péčí o kvalitní mezilidské vztahy a komunikaci, vychovávat jedince k sebevědomí a současně k vzájemnému respektu. Vytvá et prost edí p irozeně imunní šikaně a jiných rizikových a patologických jevů. Vyhodnocení: Uvedené opat ení má neinvestiční charakter, jedná se o organizační, administrativní, koncepční a metodické opat ení, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví.


Strana 106 (187)

Opat ení 2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Ědále EVVOě P ispět k p ijetí zodpovědnosti za stav životního prost edí, týčit cestu pro zapojení do ochrany životního prost edí, počínaje dětským věkem. Spoluutvá et morálku, působit na rozumovou, citovou i volně aktivní složku osobnosti člověka, rozvíjet dovednosti i sociální komunikativnost. Vyhodnocení: Opat ení bude institucionální a metodické povahy, p ípadn charakteru finanční podpory. V rámci tohoto opat ení se nep edpokládají p ímé vlivy na složky životního prost edí, ale jako sekundární vlivy EVVO lze p edpokládat mírné p íznivé vlivy na ochranu životního prost edí i na zdraví obyvatel v důsledku pozitivní zm ny postojů k životnímu prost edí i zdraví. Opat ení 2.4-C4 Podpo it oblast zájmového vzd lávání Zájmovým vzděláváním, které tvo í důležitou součást neformálního vzdělávání, p ispívat k osobnostnímu rozvoji dětí i rozvoji sociálních kompetencí. Podporovat aktivity vedoucí ke smysluplnému vyplnění volného času je nejlepším preventivním opat ením proti výskytu rizikového chování a sociálně patologických jevů. Vyhodnocení: Jedná se pouze o opat ení organizačního, metodického a administrativního charakteru, které nemůže mít vlivy na území a na složky životního prost edí. Oblast strategického cíle 2.4-D

Celoživotní vzd lávání

Podporovat celoživotní komplexní a otev ené vzd lávání obyvatel V této oblasti strategického cíle jsou uvedena opat ení neinvestičního charakteru, op t zejména institucionální a metodické povahy, u nichž nelze p edpokládat p ímé vlivy na území a na složky životního prost edí. Opat ení 2.4-D1 Podpo it a rozvíjet další vzd lávání Podpo it a rozvíjet další vzdělávání, tak aby si každý v průběhu života po ukončení formálního počátečního vzdělávání mohl doplnit, zvýšit, rozší it vzdělání podle individuálních pot eb a zájmů a získávat nové vědomosti, znalosti a dovednosti. Opat ení se týká všech skupin uživatelů. Vyhodnocení: Opat ení administrativního a organizačního, nehmotného charakteru bez vlivů na složky životního prost edí a ve ejné zdraví. Opat ení 2.4-D2 Zajistit synergie vzd lávání s oblastmi kultury, sportu a volného času Umožnit a podporovat propojení oblasti vzdělávání s oblastmi kultury, sportu a volného času propůjčováním či sdílením prostorových, materiálních a intelektuálních kapacit. Vyhodnocení: Jedná se o opat ení, zejména institucionální a metodické povahy, nelze p i jeho naplňování p edpokládat primární vlivy na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Je možno uvažovat druhotný pozitivní vliv na zvýšení vzd lanosti obyvatelstva, které v dalším důsledku může p inést i lepší uplatn ní obyvatel na trhu práce a zvýšení životní úrovn obyvatel, a tedy p íznivé dopady na ekonomickou a sociální situaci obyvatel. Dalšími nep ímými vlivy opat ení může být pozitivní vliv na zdraví obyvatelstva v důsledku posílení zdravého životního stylu.


Strana 107 (187)

Oblast strategického cíle 2.4-E

Potenciál vysokých škol

Využít a zúročit potenciál vysokých škol a výzkumných organizací Tato oblast strategického cíle obsahuje pouze opat ení administrativního a organizačního charakteru. N které aktivity vytvá ející prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem. Opat ení 2.4-E1 Vytvá et podmínky pro setrvání a rozvoj vysokoškolských a v deckých a výzkumných institucí ve m st Vytvá et podmínky pro setrvání vysokoškolských a vědeckých a výzkumných institucí ve městě a umožnit p íznivé podmínky pro rozvoj těchto institucí. Nedopustit p ípadné vystěhování institucí z města, které by vedlo k nenahraditelné ztrátě studentského živlu a z edilo koncentraci vzdělaných lidí. Vyhodnocení: Organizační a administrativn -ekonomické opat ení. N které aktivity, jako nap . podpora vstupu do transformačních a rozvojových území může obsahovat zám ry, které mohou mít dopady na n které složky životního prost edí. Všechny aktivity budou up esn ny Akčním plánem. Na úrovni strategie není možné predikovat neznámé vlivy neznámých zám rů. Opat ení 2.4-E2 Aktivn spolupracovat s akademickou obcí, zejména v oblasti vzd lávání a podpory v dy, výzkumu a inovací Využívat intelektuálního a tvůrčího potenciálu st edoškolských, vysokoškolských a v deckých a výzkumných institucí, zapojovat volné tvůrčí, myšlenkové a d lné kapacity studentů a v deckovýzkumných pracovníků do procesu ešení problémů m sta a hledání nových ešení a inovačních postupů. Vyhodnocení: Opat ení organizačního a administrativního charakteru, které nemůže mít žádné p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví.

Strategický sm r 3 – Dob e spravovaná metropole Strategický cíl 3.1 – ůktivní role m sta Praha plánuje sv j rozvoj v regionálních souvislostech Komplexní rozvoj Prahy bude založený na dlouhodob stabilním naplňování metropolitních priorit. K realizaci zám rů m sta p isp je zavedení strategického ízení na úrovni m sta i m stských částí. Využití celého spektra nástrojů plánování umožní flexibiln reagovat na m nící se vn jší podmínky i pot eby obyvatel. Pražská metropolitní oblast ĚPMOě bude rozvíjena ve shod se St edočeským krajem. Koncepčn zpracované plány rozvoje budou realizovány prost ednictvím koncentrace investic do prioritních sm rů rozvoje. Kritériem úsp šnosti strategického cíle se stane zvyšování kvality života a dlouhodobá udržitelnost rozvoje Prahy a PMO. Strategie a opat ení, které budou naplňovat tento cíl, jsou z drtivé v tšiny administrativního, organizačního charakteru a nebudou mít p ímé vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. N která opat ení zabývající se organizací rozvoje m sta mohou mít pozitivní vlivy na životní prost edí. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí


Strana 108 (187)

Oblasti strategického cíle: 3.1 A 3.1 B 3.1 C

Majetková politika Koncentrace investic Kontinuita rozhodování

Oblast strategického cíle 3.1-ů Majetková politika Aktivn rozvíjet majetkovou politiku m sta Tato oblast strategického cíle obsahuje p evážn administrativní, ekonomické a organizační opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení 3.1-A.1 Aktivn spravovat majetek m sta Efektivně rozši ovat a užívat majetkové portfolio města. Vyhodnocení: Jedná se o opat ení organizačn - administrativní povahy, bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Opat ení 3.1-A.2 Odpov dn a kompetentn rozhodovat Rozdělit odpovědnost a kompetence města a městských částí ve Statutu hl. m. Prahy. Vyhodnocení: Administrativní opat ení neinvestičního a nehmotného charakteru, které nemůže mít žádné vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Opat ení 3.1-A.3 Projektov

ídit ve ejné investice

Zavést ízení projektů zhodnocujících majetek města ve spolupráci s dalšími aktéry. Vyhodnocení: Opat ení organizačního a administrativního charakteru, bez vlivů na složky životního prost edí a ve ejné zdraví. Oblast strategického cíle 3.1–B Koncentrace investic Vybrat metropolitní investiční priority a provázat je s rozpočtem hl. m. Prahy a m stských částí. Tato oblast strategického cíle obsahuje p evážn administrativní, ekonomické a organizační opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Naplňování n kterých opat ení vytvá í prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem a možnými vlivy na životní prost edí. S ohledem na cílení opat ení k trvale udržitelnému rozvoji se dají p edpokládat spíše pozitivní vlivy. Opat ení 3.1-B.1 Navázat metropolitní priority na rozpočet Propojit metropolitní priority strategického a územního plánu se st ednědobými finančními plány a rozpočtem hl. m. Prahy. Vyhodnocení: Opat ení naplňují organizační a ekonomické aktivity, bez konkrétních dopadů na životní prost edí. Provázání oborových koncepcí s prioritami územn plánovacích dokumentací může mít spíše Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 109 (187)

pozitivní vliv na životní prost edí, neboť součástí ÚPD je i zajišt ní trvale udržitelného rozvoje a ochrana životního prost edí. Vlivy na životní prost edí se dají hodnotit jako pozitivní, málo významné. Opat ení 3.1-B.2 Spolupracovat se soukromým sektorem P ipravovat transformační (i rozvojová) území pro koordinovanou výstavbu. Vyhodnocení: Opat ení organizačního a administrativního charakteru bez konkrétních územních prům tů. Zásada posílení aktivní role m sta v rozvoji území – m sto jako investor může mít spíše pozitivní vliv na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Opat ení 3.1-B.3 Koncentrovat investice v zastav ném území Zlepšit fungování a podpo it rozmanitost funkcí a aktivit lokálních center, omezit vznik monofunkčních ploch a nákupních zón. Vyhodnocení: Opat ení administrativního a organizačního charakteru. Naplňováním opat ení Ědůsledná urbánní i architektonická integrace obchodu a služeb do struktury m sta, podpora výstavby udržitelného m stského bydlení apod.) vlivy na životní prost edí není možné na úrovni koncepce predikovat ani hodnotit. V p ípad investičního rozvoje může dojít ke zhoršení kvality ovzduší, záborům půdy a vlivům na akustickou situaci, na druhé stran prosazování udržitelného rozvoje bude negativní vlivy minimalizovat a naopak posilovat pozitivní vlivy. Oblast strategického cíle 3.1-C Kontinuita rozhodování Podporovat kontinuitu rozhodování a tvorbu transparentních podmínek pro investory Obsahem této oblasti strategického cíle jsou vesm s opat ení administrativního, organizačního, metodického a ekonomického charakteru bez vlivů na složky životního prost edí a ve ejné zdraví. Opat ení 3.1-C.1 Iniciovat legislativní zm ny Iniciovat legislativní změny p edpisů vedoucí k lepšímu fungování ve ejné správy. Vyhodnocení: Administrativní a legislativní opat ení bez p ímých vlivů na složky životního prost edí a ve ejné zdraví. Opat ení 3.1-C.2 Respektovat dlouhodobé zám ry Posílit schopnost města realizovat dlouhodobé záměry (v souladu s plánovacími dokumenty). Vyhodnocení: Opat ení administrativního, organizačního a metodického charakteru bez vlivů na životní prost edí. Opat ení 3.1-C.3 Koordinovat rozvoj m sta a Pražské metropolitní oblasti Společně plánovat a realizovat záměry se St edočeským krajem v rámci Pražské metropolitní oblasti (PMO). Vyhodnocení: Opat ení administrativního a ekonomického, nehmotného charakteru bez vlivů na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 110 (187)

Strategický cíl 3.2 – D v ryhodná správa Praha zavádí dobrou a d v ryhodnou správu Hlavní náplň tohoto strategického cíle bude zam -

-

ena na čty i st žejní problematiky:

posílení institucionální kapacity ve ejné správy a její efektivn jší výkonnost, zvýšení výkonu ekonomické struktury m sta, založené na čty ech pilí ích Ě1. výzkum a vysoké školy, 2. podnikatelská sféra, 3. ve ejná správa, 4. občanská společnostě, které budou generovat ekonomický růst stabilita ve ejné správy a politického rozhodování, umožňující dův ru, dostupnost, odpov dnost a transparentnost ve ejné správy elektronizace a využití chytrých technologií a efektivních metod ve správ m sta, umožňujících snížení byrokratické zát že, vyšší výkonnost a zrychlení a zkvalitn ní komunikace správy s obyvateli i návšt vníky m sta.

Strategie a opat ení, které budou naplňovat tento cíl, jsou z drtivé v tšiny administrativního, organizačního, koncepčního a informačního charakteru, p ípadn se jedná o finanční opat ení, která nebudou mít vlivy na složky životního prost edí ani na ve ejné zdraví. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle 3.2 A 3.2 B 3.3 C 3.4.D

Dohoda o m st Institucionální kapacita Projekty partnerství Transparentní správa

Oblast 3.2-A Dohoda o m st Dosáhnout shody na zám rech m sta prost ednictvím informování, komunikace a zapojování aktérů a obyvatel m sta Tato oblast strategického cíle obsahuje p evážn administrativní, ekonomické a organizační opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení 3.2-A.1 Vzd lávat se a lépe spolupracovat Posílit sociální kapitál obyvatel a v jeho důsledku zvýšit kvalitu ve ejné správy a zjednodušit regulatorní prost edí. Vyhodnocení: jedná se vesm s o opat ení organizačn - administrativní povahy, informační a finanční, bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Opat ení 3.2-A.2 Zapojit se aktivn do plánování Posilovat důvěru a odpovědnost mezi občany, městskými částmi a vedením města; efektivně a adekvátně zapojit spolky a aktivní komunity a skupiny obyvatel do procesu plánování využití území. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou informační, administrativní a organizační činnosti, které nebudou mít žádný vliv na životní prost edí nebo ve ejné zdraví.


Strana 111 (187)

Oblast 3.2–B Institucionální kapacita Zefektivnit institucionální kapacitu a kvalitu poskytování ve ejných služeb, zjednodušit rozhodovací procesy, posílit schopnost prosazovat a efektivn uplatňovat ve ejný zájem Tato oblast strategického cíle obsahuje pouze administrativní, ekonomické a organizační opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení: 3.2-B.1 Prosazovat ve ejný zájem Rozvíjet celoživotní vzd lávání, odbornou p ípravu a osobní rozvoj ú edníků a politiků hl. m. Prahy a m stských částí. Vyhodnocení: Jedná se vesm s o opat ení organizačn - administrativní a metodické povahy, o opat ení informační, vzd lávací a finanční, bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Opat ení 3.2-B.2 Zlepšovat kvalitu ízení Podporovat zavádění metod zvyšování kvality ve ejné správy v městských částech a hl. m. Prahy. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou zejména administrativní, organizační a metodické činnosti, p ípadn finanční opat ení, bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva.

Oblast 3.2-C Projekty partnerství Rozvíjet spolupráci ve ejného a soukromého sektoru Tato oblast strategického cíle obsahuje p edevším administrativní, ekonomické, organizační a koncepční opat ení. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení 3.2-C.1 Rozvíjet společné projekty Iniciovat a podporovat projekty zamě ené na propojování vysokých škol a výzkumné sféry, podnikatelské sféry, ve ejné správy a aktivních občanů. Vyhodnocení: Náplní tohoto opat ení budou zejména administrativní, organizační a metodické činnosti, p ípadn finanční opat ení, bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Opat ení 3.2-C.2 Inovativn spravovat m sto Zavádět inovace a optimalizovat procesy v rámci projektů městské správy, zavádět chytrá ešení, podporovat využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) a sdílet data ve ve ejné správě (open data). Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení lze očekávat pouze administrativní, organizační, metodické a koncepční činnosti, bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva.


Strana 112 (187)

Oblast 3.2-D Otev ená správa Zvyšovat a monitorovat transparentnost a otev enost institucí Tato oblast strategického cíle obsahuje pouze opat ení administrativní, organizační, analytické a informační povahy. Oblast strategického cíle neobsahuje opat ení investičního charakteru s možností územních prům tů s možnými dopady na složky životního prost edí. Opat ení 3.2-D.1 Transparentn komunikovat Posilovat transparentnost a otev enost ú adů, zavádět principy dobré správy (Good Governance) do praxe, zvyšovat efektivitu vnit ního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb. Vyhodnocení: V rámci tohoto opat ení se bude jednat o administrativní, organizační, analytické a informační činnosti bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva. Opat ení 3.2-D.2 Elektronizovat ve ejnou správu Standardizovat správní agendy na celém území hl. m. Prahy a dosáhnout její maximální elektronizace (e-Governance), zajistit dostupnost dat všem zájemcům (open data) a rozvinout komunikaci s ú ady online, podporovat pokrytí města vysokorychlostním internetem, rozvinout hot spoty a plné pokrytí free wifi v prost edcích MHD a na ve ejných prostranstvích ve spolupráci s komerčními poskytovateli, podporovat mobilní aplikace. Vyhodnocení: Náplň tohoto opat ení budou tvo it administrativní, organizační, analytické a informační činnosti bez vlivů na složky životního prost edí a na zdraví obyvatelstva.

Strategický cíl 3.3 – Odolnost a bezpečnost Praha šet í zdroje a posiluje odolnost a bezpečnost m sta Díky systematické p íprav , zavedeným opat ením a fungujícímu krizovému ízení s včasnou informovaností obyvatel se Praha stane odolným m stem, schopným zajistit efektivní fungování základních m stských systémů v krizových situacích. Praha zvýší energetickou efektivitu v provozu m sta i p i nové výstavb a rekonstrukcích ve ejných budov. Bude m stem usilujícím o energetickou sob stačnost a spln ní podílu 20% energie z obnovitelných zdrojů. Dokáže minimalizovat uhlíkovou stopu o 40% ve srovnání s rokem 1řř0, omezí množství produkovaných odpadů p i maximalizaci jejich dalšího využití. Efektivn využije potenciál krajiny a omezí nov zastav ná území, trvale bude reagovat na probíhající klimatické zm ny. Podporu bude mít i rozvoj obnovitelných zdrojů energie ĚOZEě p i dodávkách energie a tepla, obnova a ochrana lokálních zdrojů vody i prevence rizik v provozu průmyslových podniků. Praha bude motivovat občany v oblasti zdravého životního stylu. Uplatňování strategického cíle se týká p edevším organizačních a administrativních opat ení bez vlivů na životní prost edí. P i plánovité podpo e podnikání a inovací lze očekávat lepší zohledn ní environmentálních zájmů a tím spíše možné pozitivní dopady na životní prost edí. Tento strategický cíl nemá, stejn k lokalitám Natura 2000.


Oblasti strategického cíle: 3.3 A 3.3 B

Odolnost systémů m sta Udržitelný rozvoj a šetrnost


Strana 113 (187)

Oblast strategického cíle 3.3-ů Odolnost systém

m sta

Posilovat zvládnutí mimo ádných událostí a krizových situací Ěživelních pohrom, epidemií, teroristických útoků apod.ě a rozvoj odolnosti funkčních systémů m sta V tšina navrhovaných opat ení bude mít p ímé či alespoň nep ímé pozitivní vlivy na n které složky životního prost edí a na ve ejné zdraví. Opat ení 3.3-A.1 Posilovat odolnost technické infrastruktury Zajistit spolehlivé a hospodárné zásobování města kvalitní pitnou vodou na celém území a účinné čištění odpadních vod odváděných z území města; rozší it ostrovní systémy (off-grid), podpo it realizaci lokálních obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zajistit fungování technické infrastruktury, složek integrovaného záchranného systému a dalších organizací důležitých pro zachování základních životních pot eb obyvatelstva p i narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Vyhodnocení: Opat ení spočívá v aktivitách jednoznačn pozitivních z hlediska vlivů na životní prost edí. ešení modernizace čistíren odpadních vod a kanalizace, dobudování vodovodní sít , podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie budou mít pozitivní vliv na životní prost edí a na ve ejné zdraví. Významný pozitivní vliv. Opat ení 3.3-A.2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu Posilovat bezpečnost obyvatel a majetku, rozvinout ochranu města v p ípadě krizových situací, posilovat kybernetickou bezpečnost a ochranu dat, ízení a správu protipovodňové ochrany. Vyhodnocení: P i realizaci opat ení, p edevším podpory úprav a projektů zvyšujících protipovodňový efekt krajiny a dobudování protipovodňové ochrany na Vltav a na drobných vodních tocích na území hl. m. Prahy, se dá p edpokládat pozitivní vliv na životní prost edí. Opat ení 3.3-A.3 Posilovat krizové ízení Zajistit krizové ízení a rozvíjet krizovou komunikaci regionu, města, městských částí, institucí a obyvatel; posilovat schopnost adekvátní reakce ve ejné správy a obyvatel na krizové situace spojené nap . s teroristickými útoky, p írodními katastrofami, epidemiemi, nekontrolovanou migrací atd. Vyhodnocení: Naplňování opat ení nemá p ímé vlivy na životní prost edí, je však významným p edpokladem pro p edcházení a minimalizaci důsledků havárií a krizových situací. To znamená, že sekundární vlivy opat ení budou pozitivní pro životní prost edí a na ve ejné zdraví. Opat ení 3.3-A.4 Posílit prevenci vzniku krizových situací Zvyšovat energetickou a potravinovou soběstačnost města; p edcházet vzniku sociálního napětí či nepokojů v důsledku ohrožení dodávek strategických surovin, energie a vody. Vyhodnocení: Naplňování opat ení nemá p ímé vlivy na životní prost edí a na ve ejné zdraví.


Strana 114 (187)

Oblast strategického cíle 3.3–B Udržitelný rozvoj a šetrnost Realizovat koncepci udržitelného rozvoje m sta, vč. nakládání s územím a p írodními zdroji; podporovat ekonomickou, sociální, institucionální a ekologickou udržitelnost v systémech m sta V tšina navrhovaných opat ení bude mít p ímé či alespoň nep ímé pozitivní vlivy na n které složky životního prost edí a na ve ejné zdraví. Opat ení 3.3-B.1 Reagovat na zm ny klimatu Rozpracovat dopady klimatické politiky města v jeho ízení a podpo it udržitelná ešení v souladu se současnými trendy. Vyhodnocení: Realizace opat ení, snížení uhlíkové stopy v roce 2030 o 40% oproti roku 1990, snižování emisí zejména z osobní automobilové dopravy a další budou mít jednoznačn významný pozitivní vliv na životní prost edí a na ve ejné zdraví. Opat ení 3.3-B.2 Realizovat udržitelnou výstavbu Zpracovat strategii udržitelné výstavby a implementovat evropské směrnice o energetické náročnosti budov (20-20-20), zvyšovat energetickou efektivitu a zavádění úsporných systémů. Vyhodnocení: Realizace vedoucí k napln ní opat ení, energeticky úsporné m stské objekty a úsporné systémy osv tlení ulic, nebudou mít významné p ímé vlivy na životní prost edí, ale sekundární vlivy díky úspo e energií budou pozitivní. Opat ení 3.3-B.3 Nakládat šetrn se zdroji Úsporně zacházet se zdroji a územím, posilovat místní soběstačnost, odolnost proti selhání v souvislosti s postupnými a dlouhodobými hrozbami (změna klimatu, konečnost zdrojů). Vyhodnocení: Realizace opat ení jako je p edcházení vzniku komunálních odpadů, podpora udržitelných modelů spot eby a výroby, modernizace za ízení pro sb r, t íd ní a úpravu odpadů, racionální hospoda ení s dešťovými vodami apod. bude mít p ímé pozitivní vlivy na životní prost edí. Opat ení 3.3-B.4 Dob e žít ve m st ĚSmart lifeě Podpo it smart life, zdravý životní styl obyvatel a politiku preference kvality života, zvyšovat energetickou a potravinovou soběstačnost města a posilovat systémy sociální, ekologické a ekonomické infrastruktury města. Vyhodnocení: Opat ení administrativního charakteru nebude mít p ímé vlivy na životní prost edí, ale sekundární vlivy díky podpo e zdravého životního stylu budou pozitivní z hlediska ve ejného zdraví.


Strana 115 (187)

V následující p ehledné tabulce jsou uvedeny vlivy na životní prost edí a to jak pozitivní, tak negativní, které byly identifikovány ve výše uvedeném textu u jednotlivých opat ení aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy. Opat ení, u kterých nebyl zjišt n žádný vliv na životní prost edí, nejsou v této tabulce uvedena. Hodnocení bylo provedeno dle následující stupnice: +2 +1 -1 -2 ? (-1)

siln pozitivní vliv pozitivní vliv mírn negativní vliv siln negativní vliv vliv nelze hodnotit sekundární vlivy

Tabulka 6.1 Hodnocení vlivů jednotlivých opat ení v aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy

Opat ení strategického cíle

Vliv na ŽP

1.1-A1 Adaptovat m stské prost edí na růst počtu seniorů

-1 až +1

1.1-A2 Podporovat dostupnost služeb umožňujících seniorům kvalitní a bezpečný život

-1 až +1

1.1-B1 Podporovat zakládání rodin 1.1-C1 Realizovat diferencované formy sociálního a dostupného bydlení v rámci b žné zástavby

-1

1.1-D2 Pečovat o občany ve chvíli nemoci a osoby se sníženou sob stačností

+1

1.1-E1 Adaptovat m stské prost edí pro osoby se zdravotním postižením

-1

1.1-F2 Doplnit a rozvíjet sociální a zdravotní služby pro lidi bez domova a další marginalizované osoby

-1

1.1-H1 Zabránit vzniku segregovaných a separovaných lokalit

-1

1.1-H2 Odstranit vzniklé sociáln vyloučené lokality a etnické enklávy 1.2-B3 Podporovat využívání prostor základních škol ve ejností mimo učební hodiny 1.2-B4 Zakládat, podporovat a rozvíjet komunitní centra zam ená na sportovní aktivity 1.3-A2 Up ednostňovat rozvoj na transformačních plochách 1.3-B3 Aktivn chránit a rozvíjet krajinu jako nositele kulturního d dictví

+1 (-1) -1 (-1 až +1ě +1

1.3-C1 Posilovat a zkvalitňovat ve ejná prostranství m sta

-1

1.3-D1 Kultivovat a oživovat centrální část m sta 1.3-D2 Zvyšovat a vyrovnávat kvalitu života v centru a na okraji m sta 1.3-D3 Zvyšovat atraktivnost modernistického m sta 1.3-E1 Uplatňovat krajiná ské hledisko p i tvorb m sta

-1 -1 -1 +2

1.3-E2 Zakládat a revitalizovat m stskou Ěsídelníě zeleň

+2

1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen 1.4-A2 Zajistit jednotný management péče o zeleň a p írodní území 1.4-A3 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch 1.4-B1 Realizovat technická a organizační opat ení ke snížení hluku na nejvíce exponovaných místech 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů

+2 +2 +2 +2


Strana 116 (187)

+2 +2 +2 +2


Vliv na ŽP

1.4-B3 Snižovat prašnost v m stském prost edí

+2

1.4-C.1 Podporovat aktivity zvyšující pov domí o hodnot zem d lské půdy a půdních ekosystémů 1.4-C.2 Vytvá et podmínky pro rozvoj p ím stského a m stského zem d lství 1.4-D1 Vytvá et vhodné podmínky pro fyzické aktivity obyvatel ve venkovním prost edí 1.5-A2 Vytvo it jednotný metropolitní integrovaný systém a optimalizovat jeho provoz 1.5-A3 Realizovat opat ení pro preferenci tramvají a autobusů 1.5-A5 Urychlit rozvoj systémů P+R, K+R a B+R, procesn podporovat realizaci i v okolním regionu 1.5-A6 Regulovat a ídit provoz automobilové dopravy 1.5-B1 Rozvíjet síť metra 1.5-B2 Rozvíjet síť tramvajových tratí 1.5-B3 Spolupracovat na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě 1.5-C2 Revitalizovat významné m stské t ídy s cílem zkvalitnit ve ejná prostranství 1.5-D1 Vytvo it nové bezbariérové a bezpečné trasy a prostory pro chůzi a pro používání jízdních kol 1.5-D2 P ipravit a realizovat chyb jících propojení 1.5-E1 Podporovat vznik dobíjecích míst pro elektromobily a širší uplatn ní elektromobility 2.1-A2 Rozvíjet Prahu jako centrum mezinárodních aktivit 2.1-B2 Uplatnit a dále rozvíjet konkurenčn p íznivé podmínky 2.1-C1 Podporovat státní organizace p i realizaci dopravních staveb týkajících se Prahy 2.1-C2 Procesn podporovat rozvoj Letišt Václava Havla Praha 2.2-A1 Podporovat spolupráci ve ejného, podnikatelského a výzkumného sektoru 2.2-B2 Koncepčn využívat území a nemovitý majetek m sta pro podporu podnikání 2.3-B1 Podporovat a zvyšovat kvalitu činnosti etablovaných pražských kulturních organizací a víceletých projektů 2.3-C2 Posílit postavení Prahy jako leadera v oblasti kultury, klíčového faktoru rozvoje m st 21. století 2.3-D3 Nastavení pravidel a kompetencí k využívání ve ejného prostoru okolo budov kulturních institucí 2.4-A1 P izpůsobit kapacity mate ských a základních škol demografickému vývoji 2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Ědále EVVOě 2.4-D2 Zajistit synergie vzd lávání s oblastmi kultury, sportu a volného času

+1 +1 +2 (+1) (+1) -1 až +1 -1 až +1 (-1 až +1) (-1 až +1) (-1 až +1) (-1 až +1) -1 až +1 -1 až +1 -1 až +1 ? ? ? -1 +1 +1 (-1) (+1) (+1) (+1) (+1)

(+1)

2.4-E1 Vytvá et podmínky pro setrvání a rozvoj vysokoškolských a v deckých a výzkumných institucí ve m st 3.1-B.1 Navázat metropolitní priority na rozpočet 3.1-B.2 Spolupracovat se soukromým sektorem 3.1-B.3 Koncentrovat investice v zastav ném území 3.3-A.1 Posilovat odolnost technické infrastruktury 3.3-A.2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu 3.3-B.1 Reagovat na zm ny klimatu 3.3-B.2 Realizovat udržitelnou výstavbu Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 117 (187)

-1 +1 +1 ? +2 +1 +2 +1


Vliv na ŽP

3.3-B.3 Nakládat šetrn se zdroji 3.3-B.4 Dob e žít ve m st ĚSmart lifeě

+1 +1

Vyhodnocení vlivů koncepce na jednotlivé složky ŽP Ovzduší Z hlediska vlivů jednotlivých opat ení Strategického plánu na ovzduší je koncepce navržena tak, aby zlepšovala stav ovzduší. Jedná se zejména o strategické cíle 1.3 – Život ve m st , 1.4 – Zdravé m sto, 1.5 – Udržitelná mobilita a jejich opat ení, která mají organizační a koncepční podobu. Co se týká pozitivních vlivů jednotlivých opat ení t chto strategických cílů na kvalitu ovzduší, je kladen důraz na ekologicky šetrn jší způsoby dopravy a pohybu, tzn. na ve ejnou dopravu Ěp edevším kolejovouě a také na chůzi a užívání jízdních kol, které p isp je ke snížení negativních vlivů z dopravy. Realizací opat ení pro preferenci tramvají a autobusů, se zefektivní tato doprava a tím p isp je k menšímu zatížení ovzduší. Z dalších pozitivních vlivů můžeme jmenovat vytvo ení víceúčelového systému zelen , který p isp je ke snížení možnosti rozptylu a zároveň zachycení znečišťujících látek, které povede ke snížení prašnosti. Rozvoj systémů P + R, K + R a B + R může p edstavovat jak pozitivní vlivy na ovzduší Ěuleví doprav v nejzatížen jším územíě, tak i negativní Ěvliv ze stavební činnosti, z existence a provozu parkovišt v míst , kde dosud nebyloě. Negativní vlivy jednotlivých opat ení mohou vyplynout p edevším ze stavební činnosti, které může dočasn vést ke zvýšení emisí do ovzduší. Z hlediska zlepšení kvality ovzduší je důležité i opat ení 1.4-B2 „Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů“ – je zacíleno zejména na opat ení u zdrojů emisí do ovzduší – nap . zavád ní nízkoemisních zdrojů, omezování používání neekologických zdrojů, snižování prašnosti v m stském prost edí, pln ní programů pro zlepšení kvality ovzduší apod. Realizací t chto opat ení lze očekávat významné p ínosy a pozitivní vlivy ke zlepšení kvality ovzduší, a tím i zlepšení zdraví lidí a stavu ekosystémů. Koncentrací investic v zastav ném území Ěopat ení 3.1-B.3ě může dojít k negativnímu ovlivn ní ovzduší v p ípad investičního rozvoje m sta. Naopak ve strategickém cíli 3.3 – Odolnost a bezpečnost se významný pozitivní vliv na ovzduší dá očekávat v opat ení, které rozpracovává dopady klimatické politiky m sta Ěsnížení uhlíkové stopy, snižování emisíě. Realizací opat ení podpory vzniku dobíjecích míst pro elektromobily by rovn ž došlo k výrazn pozitivnímu vlivu na kvalitu ovzduší. Jak bylo uvedeno výše, tak negativní vlivy jednotlivých opat ení mohou vyplynout p edevším ze stavební činnosti, které může dočasn vést ke zvýšení emisí do ovzduší. P da P estože je p edložená koncepce zam ena na jiné hlavní strategické sm ry a strategické cíle m stského prost edí, není opomenuta ani ochrana půdy. N která opat ení jsou navržena ve strategickém cíli 1.4–A Zelená infrastruktura, nap . opat ení 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu – redukovat ztráty půdy způsobené půdní erozí. V rámci tohoto opat ení je uvažováno mj. s obnovou p irozeného vodního režimu půd a zlepšování retenční schopnosti i s organizačními opat eními hospoda ení na zem d lských pozemcích Ěst ídání plodin, vhodná volba plodin s ohledem na sklonitost pozemků, orba a výsev po vrstevnici atd.ě. Ochran půdy je v nována pozornost i v oblasti 1.4-C M stské zem d lství, kde jsou navržena opat ení pro podporu m stského a p ím stského zem d lství jako alternativy k p evažujícímu intenzívnímu zem d lství na velkých půdních celcích, vytvá ení podmínek pro menší, ekologické Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 118 (187)

způsoby p stování plodin či chovu hospodá ských zví at, osv tové akce zvyšující pov domí o hodnot zem d lské půdy a půdních ekosystémů, atd. K ochran půdy p ed zábory a znehodnocením p isp je i navržené opat ení 1.3-A2 Up ednostňovat intenzívní rozvoj m sta v transformačních územích namísto extenzivního rozvoje a další expanze do nezastav ných území. Voda Z hlediska vlivů p edložené koncepce na vodu lze konstatovat, že je koncipována tak, aby m la významné pozitivní vlivy na vody. Je navržena ada opat ení v různých strategických cílech i oblastech, aby zlepšovala stav povrchových i podzemních vod, hydrologických režimů, zlepšovala kvalitu vod i vodních ekosystémů. V tšina opat ení je navržena v rámci strategického cíle 1.4-A Zelená infrastruktura, zejména opat ení 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami, opat ení 1.4-A6 Realizovat opat ení na zpomalení povrchového odtoku z krajiny, opat ení 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch. V rámci t chto opat ení je uvažováno nap . s p ijetím a naplňováním koncepce hospoda ení se srážkovými vodami, s obnovou p irozeného vodního režimu a zlepšování p irozené retenční schopnosti krajiny, vytvá ením zasakovacích pásů, remízků, mok adů, p ípadn i dalších stavebn technických ešení Ěretenční nádrže, vsakovací za ízeníě, rovn ž také s organizací hospoda ení na pozemcích Ěorba po vrstevnicích aj.). Všechna navržená opat ení budou mít pozitivní vlivy na vody a vodní režim v krajin - zvýší retenční schopnost území, zpomalí odtok srážkové vody z území a tím i částečn sníží riziko bleskových povodní malých toků po intenzívních dešťových srážkách. Opat ení budou mít pozitivní vlivy nejen na vodní toky a nádrže a na vodní ekosystémy, ale sekundárn i na další ekosystémy a složky ŽP v území. Zvýšení retenční schopnosti území bude mít pozitivní vliv i na zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v daném území Ězvýšení samočistící schopnosti vodě a zvýší dotaci podzemních vod. Ovlivn ní vod je možno p edpokládat i u opat ení 1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen . V tší plocha zelených nezastav ných ploch zvýší retenční schopnost území, zpomalí odtok srážkové vody z území a tím i částečn sníží riziko bleskových povodní malých toků po intenzívních dešťových srážkách. Zvýšení podílu kvalitních zelených ploch zvýší koeficient ekologické stability území a zastoupení p írodních nebo polop írodních prvků v území, čímž se mohou zmírnit dopady extrémních klimatických jevů v území Ěp ívalové srážky, dlouhé sucho, intenzívní bou ky apod.ě. P íznivé ovlivn ní kvality vod je p edm tem opat ení ve strategickém cíli 3.3 A Odolnost systémů m sta, kde jsou zahrnuta opat ení na ešení modernizace čistíren odpadních vod a kanalizace i na dobudování vodovodní sít . Vlivy na vodu lze p edpokládat i u opat ení 3.3-A2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu. P i realizaci opat ení, p edevším podpory úprav a projektů zvyšujících protipovodňový efekt krajiny a dobudování protipovodňové ochrany na Vltav a na drobných vodních tocích na území hl. m. Prahy, se dá p edpokládat pozitivní vliv na životní prost edí. Hluk Jednou z významných oblastí, na kterou se p edložená koncepce zam uje a v nuje jí velkou pozornost, je snižování hlukové zát že na území m sta, která se v současnosti jeví jako velký problém. Opat ení, navržená ke snižování hlukové zát že, jsou různorodá, jsou zahrnuta zejména ve strategických cílích 1.4 – Zdravé m sto, 1.5 – Udržitelná mobilita.


Strana 119 (187)

ada opat ení je zahrnuta do oblasti 1.4-B Ovzduší a hluk, kde se p edpokládá realizace technických a organizačních opat ení ke snížení hluku na nejexponovan jších místech, a to zejména u pozemní dopravy, jež je jejím hlavním zdrojem ve m st . Jako opat ení pro snížení hluku jsou uvažovány nap . snižování rychlosti automobilového provozu nebo omezení vjezdu, zejména v rezidenčních zónách, realizace protihlukových opat ení, omezení hluku u tramvajové dopravy, aplikace mén hlučných povrchů na komunikacích a další. K postupnému snižování úrovn Udržitelná mobilita.

hlukové zát že jsou klíčová opat ení strategického cíle 1.5

Budoucí doprava v Praze bude výrazn orientována na ekologicky šetrn jší způsoby dopravy a pohybu (mobility) - na ve ejnou dopravu Ěp edevším kolejovouě a také na chůzi a užívání jízdních kol, které jsou zároveň i zdravou fyzickou aktivitou. V rámci tohoto strategického cíle jsou navržená opat ení zahrnuta v oblastech 1.5 A Preferování ve ejné dopravy, 1.5 B Rozvoj kolejové dopravy, 1.5 D Nová propojení a 1.5 E Elektromobilita. Navržená opat ení, kterými bude tento cíl naplňován, pokrývá široký rozsah aktivit, nap . zvyšování podílu ve ejné, cyklistické a p ší dopravy, zatraktivn ní ve ejné dopravy oproti IAD, opat ení pro preferenci tramvají a autobusů Ěp ednost v jízd ě, odd lení tramvajové dopravy od automobilové, úpravy v prostorách zastávek pro rychlejší odbavení, zvyšování komfortu ve ejné dopravy, urychlení rozvoje systémů P+R, B+R, K+R a budování záchytných parkovišť ve spolupráci se St edočeským krajem, dobudování chyb jící části pražského okruhu, zklidn ní centra omezením vjezdu, uplatn ní ITS v ízení provozu, v tší využití lodní dopravy náhradou za automobilovou, rozvoj a optimalizace kolejové dopravy – zejména síť metra a tramvajových tratí, zlepšování obslužnosti metra železniční dopravou, revitalizace významných m stských t íd, bezbariérové a bezpečné trasy pro p ší a cyklisty, uplatn ní elektromobility ve ve ejné i jiné doprav a ada dalších. Je možné konstatovat, že všechna uvedená opat ení a jejich p edpokládané činnosti a aktivity jsou primárn a jednoznačn zacíleny na účinné dosažení snižování hlukové zát že. Od všech opat ení je očekáván významný p ínos ke zlepšení stávající situace, a tedy jednoznačn významné a trvalé pozitivní vlivy na tuto složku životního prost edí. Snížení hlukové zát že bude mít sekundárn i pozitivní vlivy na další složky životního prost edí, nap . na živočichy Ěsnížení rušení hlukemě i na obyvatele a jejich zdraví. Omezování provozu hlučných a t žkých vozidel se může projevit p ízniv i na stavu komunikací, majetku Ěpoškození budov vibracemiě, zklidn ním obývaného prostoru a zlepšením psychické pohody obyvatel. Benefitů vyplývajících ze snížení hlukové zát že by bylo možno vyjmenovat ješt celou adu. V rámci p edložené strategie se mohou vyskytnout i opat ení, kde naopak může dojít ke zvýšení hlukové zát že. Jedná se o opat ení, která p i své realizaci vyvolají n jakou stavební činnost se stavebními mechanismy a s vyvolanou stavební dopravou. Po dobu výstavby může dojít ke zvýšené hlučnosti, i pro ni jsou však p íslušnou legislativou stanoveny limity a omezení. Tato zvýšená hluková zát ž však bude pouze dočasná po dobu výstavby. Dalším opat ením, které může vyvolat specifickou hlukovou zát ž Ěz leteckého provozuě, je podpora rozvoje letišt V. Havla v Ruzyni. Horninové prost edí, p írodní zdroje P edložená koncepce je zam ena jinými sm ry, v koncepci se neuvažuje s ovlivňováním horninového prost edí nebo s využíváním p írodních zdrojů. Koncepce neobsahuje žádná opat ení pro využívání horninového prost edí nebo p írodních zdrojů. Horninové prost edí by mohlo být ovlivn no jedin v p ípad výstavby budov nebo objektů s hlubšími základy nebo v p ípad realizace další trasy metra D. Ovlivn ní bude v tomto p ípad


Strana 120 (187)

trvalé, ale vzhledem k absenci podrobn jších údajů o stavebních zám rech nelze p ípadné ovlivn ní n jak specifikovat. Fauna, flóra a ekosystémy Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 je koncepcí pro dlouhodobé plánování rozvoje m sta, a jako takový je formulován pouze obecn bez konkrétních zám rů. Jak je výše již n kolikrát uvedeno, vzhledem k obecnosti koncepce nelze vlivy koncepce konkrétn predikovat a kvantifikovat a tudíž ani vyhodnotit. V tšina opat ení koncepce je p evážn organizačního, administrativního a metodického charakteru. N která opat ení, však mohou vytvá et prostor pro projekty či aktivity, jež mohou mít dopady na faunu, flóru a ekosystémy. Vlivy na ekosystémy, faunu a flóru mohou mít takové aktivity, které mají územní prům t a mohou svou realizací zasáhnout do ploch s výskytem p írodních ekosystémů Ěum lé, či nep irozené ekosystémy zde nejsou uvažoványě, nebo které by mohly zasáhnout do životních podmínek voln žijících živočichů, či rostlin. Jak je výše již n kolikrát uvedeno v tšina opat ení obsažených v hodnocené koncepci nemá územní prům t. V tšina cílů a opat ení je sm ována k plánovitému rozvoji Prahy, kdy již sama skutečnost plánovitého ízení a organizace rozvojových aktivit bude znamenat snížení negativních dopadů na objekty zákonn chrán né. Nutné je uvážit, že vize zlepšení života ve m st sebou též musí nést zlepšování vztahu k p írodnímu prost edí ve m st i jeho blízkém okolí. Z hlediska možných negativních vlivů mohou být riziková opat ení vytvá ející prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem. Z tohoto pohledu se jedná p edevším o opat ení: v rámci strategického cíle 1.3 – Život ve m st , o opat ení 1.3-C1 a 1.3-C2 zlepšování vybavenosti zejména v místech rekreačních ploch a d tských h išť, p ípadn vytvo ení koncepce venkovního a nočního osv tlení významných ve ejných prostranství. V rámci strategického cíle 1.5 – Udržitelná mobilita, oblast 1.5-D Nová propojení, protože nové trasy komunikací mohou kolidovat s plochami hodnotných ekosystémů, či biotopů. V rámci strategického cíle 2.1 – Významný region to jsou oblast strategického cíle 2.1 A Mezinárodní centrum a oblast 2.1-B Centrum investic, které obsahují opat ení, která dávají p edpoklad pro realizace projektů a zám rů s územním prům tem Ěp íprava nabídky lokalizace a nabídky lokalizaceě. Koncepce nekonkretizuje žádné zám ry, a proto jsou rizika negativních vlivů na flóru, faunu a ekosystémy nejistá a naopak se dá uvažovat, že zodpov dné plánování tato rizika bude eliminovat a p ípadné negativní vlivy minimalizovat. Na rozdíl od nejistých možných negativních vlivů obsahuje koncepce cíle s jasnými pozitivními dopady na flóru, faunu a ekosystémy. Jedná se p edevším o strategický cíl 1.4 – Zdravé m sto. Opat ení oblasti 1.4-A budou mít jednoznačn významné pozitivní vlivy nejen na zeleň a zelené plochy ve m st , kdy dojde k rozší ení ploch zelen , k jejímu celkovému zkvalitn ní a posílení ekologické stability a regeneračních schopnosti krajiny. Sekundární pozitivní vlivy se dají očekávat u strategického cíle 1.3 – Život ve m st , opat ení 1.3-E1 uplatňovat krajiná ské hledisko p i tvorb m sta 1.3-E2 zakládat a revitalizovat m stskou sídelní zeleň. Také u strategického cíle 2.4 – Vzd lávání, opat ení 2.4-C3 mohou mít sekundární pozitivní vliv v důsledku zlepšení environmentálního vzd lání obyvatel. Vlivy na lokality NATURA 2000 jsou hodnoceny v dokumentaci „Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000“, O. Bílek 2016, jež je samostatnou součástí tohoto hodnocení. Zvlášt chrán ná území ĚZCHÚě mohou být teoreticky dotčena obdobn jako výše posuzované ekosystémy. Vzhledem k tomu, že ZCHÚ jsou chrán na zákonem a celá koncepce je vedena ve


Strana 121 (187)

smyslu plánovitého ízení rozvoje m sta, dá se oprávn n p edpokládat, že odpov dné plánovité ízení nedovolí negativní zásahy do ZCHÚ. Na základ provedeného hodnocení je možné konstatovat, že p edložená dokumentace bude mít na flóru, faunu a ekosystémy p edevším pozitivní vlivy. Rizika negativních vlivů jsou sice možná, ale nejistá a práv díky principu plánování rozvoje eliminovatelná. V koncepci je zabudována ada různých mechanismů, aby p ípadné nep íznivé ovlivn ní bylo minimální a aby v důsledku realizace koncepce zdaleka p evládalo pozitivní ovlivn ní. Krajina P edložená koncepce eší budoucí rozvoj m sta Prahy v mnoha sm rech, je proto evidentní, že krajina a krajinný ráz mohou být koncepcí významn ovlivn ny. Vzhledem k formulaci strategických cílů, oblastí i opat ení je však zám rem koncepce, aby tato složka ŽP byla ovlivn na pouze pozitivn a došlo k výraznému zlepšení v mnoha sm rech neuspokojivého stavu v dnešní dob . Krajina a krajinný ráz může být tedy p edloženou koncepcí ovlivn na, a to zejména opat eními v rámci strategického cíle 1.3 Život ve m st – Praha rozvíjí m sto a krajinu, a cíle 1.4 Zdravé m sto ohleduplné k p írod . Jednotlivá opat ení, která se dotýkají nebo mohou ovlivnit krajinu (m stskou i venkovníě a krajinný ráz, jsou soust ed na do n kolika hlavních oblastí, ale mohou se jednotliv vyskytovat i v dalších strategických oblastech. Nap íklad to jsou oblasti 1.3-A M sto krátkých vzdáleností, 1.3-B kulturní d dictví, 1.3-C Ve ejná prostranství m sta, 1.3-E M stská a p ím stská krajina, 1.4-A Zelená infrastruktura aj. V nich uvedená opat ení budou zahrnovat širokou škálu činností a realizací, nap . integrovaný p ístup k tvorb urbánní koncepce, up ednostňovat rozvoj v transformačních plochách a omezit expanzi do nezastav ných území, využít potenciál proluk, nevyužívaných ploch a objektů, preferovat polyfunkčnost m stských zón s dostatečným podílem zelen , respektovat památkovou rezervaci a kulturní i historické d dictví, aktivn chránit vizuální ráz m sta, aktivn chránit a rozvíjet krajinu jako nositele kulturního d dictví, uplatňovat Evropskou úmluvu o krajin , zkvalitňovat ve ejná prostranství m sta, zkvalitn ní lokalit ohrožených degradací, rozvíjet m stskou a p ím stskou krajinu a uplatňovat krajiná ské hledisko, zakládat a revitalizovat m stskou zeleň, revitalizace prostoru eky a jejích p ítoků, posílit ekologickou stabilitu a regenerační schopnost krajiny, zelený pás kolem Prahy, zlepšit prostupnost krajiny, zlepšení hydrologického režimu v krajin různými opat eními Ěviz výše u složky Vodaě, revitalizace vodních toků a ploch a ada dalších. Je možno konstatovat, že p i realizaci takových opat ení lze p edpokládat, že koncepce bude mít p evážn p íznivé a významn pozitivní vlivy na krajinu, ať už v n kterých dílčích částech nebo krajinu Ěm stskou i venkovníě jako celek. Je pravd podobné, že plánovaný mnohostranný rozvoj m sta může krajinu a krajinný ráz ovlivnit i negativn Ězejména další výstavbou budov, infrastruktury, dopravních sítí apod.), ale v koncepci je zabudována ada různých mechanismů, aby toto nep íznivé ovlivn ní bylo minimální a aby v důsledku realizace koncepce zdaleka p evládalo pozitivní ovlivn ní. Hmotný majetek, kulturní památky Jak již bylo uvedeno výše, p edloženou koncepcí bude ovlivn n krajinný ráz. A protože krajinný ráz v Praze tvo í z velké části budovy a stavby a prostranství Ěhmotný majetekě a zejména kulturní a historické památky, budou i tyto koncepcí ovlivn ny. Protože však koncepce má n které ze strategických cílů a oblastí deklarovány jako nap . péče o zachované kulturní d dictví, aktivn chránit a rozvíjet architektonické d dictví, pečovat o pražské památky a historické centrum m sta - sv tové kulturní d dictví UNESCO, respektovat památkovou rezervaci hl. m. Prahy, zachování Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 122 (187)

historických či esteticky kvalitních a významných budov, ochrana historického podzemí a technických památek, péče o p írodní a architektonicky hodnotné dominantní prvky a ada dalších, lze p edpokládat, že hmotný majetek ani kulturní a jiné památky nebudou negativn ovlivn ny a nedoznají úhony, ale naopak lze p edpokládat, že plánovanou v tší a cílenou péčí se jejich stav oproti současnosti zlepší a jejich cena se kvalitní péčí o n zvýší.


Strana 123 (187)

7 Plánovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prost edí vyplývajících z provedení koncepce Návrh plánovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prost edí, které mohou vyplynout z provedení koncepce, resp. z realizace v koncepci navržených opat ení, vychází z p edchozích kapitol vyhodnocení koncepce, zejména z popisu stávajícího stavu životního prost edí na území m sta a z kapitoly vyhodnocení p edpokládaných vlivů koncepce. Základním p edpokladem pro možnou realizaci koncepce je to, že žádné z navržených opat ení, které bude p ípadn realizováno budoucím konkrétním projektem, zám rem nebo aktivitou, jež budou náplní následného Akčního plánu, nezhorší významn stávající stav složek životního prost edí. Naopak je žádoucí, aby co nejvíce navržených opat ení p isp lo co nejv tší mírou k tomu, aby se stav složek ŽP na území Prahy výrazn zlepšil. Jak vyplývá z p edchozích kapitol vyhodnocení, p edložená aktualizace SP HMP je zast ešujícím koncepčním dokumentem pro jiné dílčí nebo specifické koncepce a strategie rozvoje Prahy, proto pokrývá široké spektrum problematik a oblastí rozvoje m sta, z nichž jen n které mají vztah k životnímu prost edí a k jeho jednotlivým složkám. N které oblasti či problematiky, ešené v p edložené koncepci, nemají žádný vztah k životnímu prost edí a ani p i své realizaci nebudou mít na životní prost edí žádný dopad. Proto p i navrhování zmírňujících opat ení se zpracovatelé vyhodnocení koncepce zam ili jen na ty strategické cíle a oblasti, které by mohly životní prost edí n jakým způsobem ovlivnit. Základním východiskem a p edpokladem pro provád ní koncepce je dodržení podmínek a požadavků na ochranu životního prost edí, které vyplývají z platné legislativy, včetn limitů a nároků kladených kompetentními orgány státní správy v oblasti ochrany jednotlivých složek životního prost edí a ve ejného zdraví. Protože považujeme spln ní a respektování daných podmínek za samoz ejmé, není dále jednotliv zmiňováno jako plánované opat ení nebo kritérium p i výb ru projektů. V návaznosti na to proto p edpokládáme i vyloučení realizace opat ení a jejich budoucích projektů a aktivit, které by nedodržely podmínky stanovené p íslušnými ú ady nebo které by ohrozily p edm ty ochrany v dotčeném území. Z vyhodnocení vlivů koncepce v kap. 6 vyplynulo, že v tšina navržených opat ení v rámci stanovených strategických cílů a oblastí je takového charakteru Ěopat ení administrativní, organizační, metodické, ekonomické apod.), který nemá žádný územní prům t, a tedy že taková opat ení nebudou mít žádné vlivy na životní prost edí a jeho jednotlivé složky ani na ve ejné zdraví. U n kterých takových opat ení lze však p edpokládat v důsledku jejich naplňování a realizace n které sekundární vlivy, které však vesm s ve svém důsledku budou mít pouze pozitivní vlivy na životní prost edí nebo na ve ejné zdraví. Žádné negativní vlivy u nich nelze očekávat. V koncepci jsou dále navržena i opat ení, která jsou p ímo cílená na zlepšení stavu n kterých složek životního prost edí v Praze – nap . opat ení na zkvalitn ní a rozší ení zelených ploch, rozší ení kolejové dopravy Ěmetro, tramvaje, železniceě na úkor autobusů a IAD, energeticky úsporné systémy, alternativní zdroje energie, udržitelné modely spot eby a výroby, zpomalení odtoku vod, zvýšení retenční schopnosti území, protipovodňová opat ení, modernizace ÚČOV a dobudování kanalizační sít , úpravy v doprav a snižování emisí, snižování hlukové zát že a další. Taková opat ení budou mít jen významné pozitivní vlivy, negativní vlivy se neočekávají.


Strana 124 (187)

U výše zmín ných opat ení proto není pot eba navrhovat žádná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prost edí, které by vyplynuly z provád ní koncepce. Tento záv r se týká p edevším následujících strategických cílů a oblastí strategického cíle: -

strategický strategický strategický strategický strategický strategický strategický strategický strategický strategický

cíl cíl cíl cíl cíl cíl cíl cíl cíl cíl

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.2 2.3 2.4 3.1 3.2

oblast oblast oblast oblast oblast oblast oblast oblast oblast oblast

D,G A,C A,B,E A,B E A A,C,D,E,F,G B,C,D A,C A,B,C,D

všechna všechna všechna všechna všechna všechna všechna všechna všechna všechna

opat opat opat opat opat opat opat opat opat opat

ení ení ení ení ení ení ení ení ení ení

U ostatních strategických cílů a jejich oblastí je také v tšina navržených opat ení nehmotného a neinvestičního charakteru bez prům tu do území a bez vlivů na životní prost edí nebo na ve ejné zdraví a také pro n není pot eba navrhovat žádná zmírňující opat ení proti negativním vlivům. Avšak u menší části navržených opat ení lze p edpokládat nebo očekávat p ímé vlivy na jednotlivé složky životního prost edí nebo na ve ejné zdraví, a to jak pozitivní, tak negativní. Jedná se o ta navržená opat ení koncepce, která p i svém naplňování vyvolají, p edpokládají nebo p ímo obsahují realizaci investičních zám rů, tedy různé druhy staveb nebo stavebních úprav, které mají nebo mohou mít negativní vlivy na složky životního prost edí nebo na zdraví obyvatel. Bude se jednat nap . o stavby bytových domů, objektů sociálních a zdravotních služeb, p edškolních za ízení, komunitních center, stavby parkovacích domů a záchytných parkovišť, stavby dopravní a technické infrastruktury a další, a dále o stavební úpravy takových staveb Ězkapacitn ní, vybavení, zm na účelu, dobudování, bezbariérovostě, o stavební úpravy a dobudování ve ejných prostranství apod. Navržená opat ení, vyvolávající stavby nebo stavební činnost, jsou zahrnuta do následujících strategických cílů a oblastí: strategický cíl 1.1

oblast strategického cíle A

opat ení A1, A2

oblast strategického cíle B

opat ení B1

oblast strategického cíle C

opat ení C1

oblast strategického cíle E

opat ení E1

oblast strategického cíle F

opat ení F2

oblast strategického cíle H

opat ení H1

strategický cíl 1.2


opat ení B3, B4



opat ení C1

oblast strategického cíle D

opat ení D1, D2, D3


opat ení A5, A6


opat ení B1, B2, B3


opat ení C2



Strana 125 (187)

oblast strategického cíle D

opat ení D1, D2


opat ení A2


opat ení B2



opat ení B2



opat ení B1



opat ení A2

oblast strategického cíle E

opat ení E1



opat ení B3



opat ení A1, A2


opat ení B1, B2, B3


Velikost, závažnost, doba trvání, kumulace a významnost vlivů bude záviset na typu, charakteru, velikosti a umíst ní t chto staveb i na způsobu provád ní stavby, dob výstavby apod. Jelikož dnes v rámci koncepce nejsou známy žádné podrobn jší údaje o t chto stavbách, není možné p edpokládané vlivy podrobn ji vyhodnotit a nelze stanovit konkrétní opat ení ke zmírn ní, vyloučení nebo kompenzaci takových vlivů. Proto jsou plánovaná opat ení formulována pouze v obecném duchu a musí být následn pro danou stavbu konkretizována. Pro realizaci staveb, zám rů nebo jiných aktivit, které budou naplňovat cíle a opat ení koncepce, by obecn m ly být požadovány a spln ny následující podmínky Ěs ohledem na druh, charakter, účel, velikost a umíst ní stavbyě jako opat ení k omezení negativních vlivů: -

-

-

využívat nejlepší dostupné technologie ĚBATě pro vlastní provoz daných staveb i pro výrobu energie k tomu pot ebné použití environmentáln šetrných, alternativních a obnovitelných zdrojů energie snižování materiálové a energetické náročnosti, jež povede ke snížení emisí skleníkových plynů, acidifikačních i persistentních látek minimalizovat zábor ploch pro výstavbu využitím a revitalizací brownfields nebo proluk v intravilánu za současného spln ní ostatních podmínek ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví Ěhygienická pásma – emise, hluk, sv tlo, atd.ě respektovat veškerá území obecné a zvláštní ochrany s důrazem na zachování biodiverzity p i p íprav navazujících koncepcí a zám rů v identifikovaných oblastech Ě1.3 Život ve m st , 1.4 Zdravé m sto a 1.5 Udržitelná mobilitaě a zejména v p ípad opat ení 1.3-C1, 1.3-C2, 1.4-A4, p ípadn 1.5-D1 a 1.5-D2 důsledn uplatňovat princip p edb žné opatrnosti ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000. V praxi to znamená konzultovat s orgánem ochrany p írody návrhy konkrétních zám rů či up esňujících koncepcí, které by se mohly dostat do územního st etu s evropsky významnými lokalitami Ěve smyslu § 45i odst. 1 ZOPK). Z aktivit, nastín ných p edloženou koncepcí, se může jednat nap . o návrhy chyb jících dopravní propojení, cyklostezek, umisťování rekreační vybavenosti a zvyšování fyzické prostupnosti n kterých p írodních lokalit a ve ejných prostranství, zahrnutých do soustavy Natura 2000. v p ípad navazujících koncepcí a zám rů, p ipravovaných v rámci opat ení 1.4-A3 a 1.4B2 je vhodné zvážit možnosti maximalizace p ípadného pozitivního vlivu na lokality soustavy Natura 2000. Žádoucí je op t konzultace s orgánem ochrany p írody, v zájmu nalezení co nejefektivn jších ešení a synergických pozitivních efektů ve vztahu k péči o


Strana 126 (187)

-

-

-

-

-

-

lokality Natura 2000 Ěposilování ekologické stability a regenerační schopnosti krajiny, likvidace nepůvodních invazních rostlin na p írodních stanovištíchě. minimalizace zásahů do krajinného rázu daného místa up ednostňovat využití recyklovaných materiálů a recyklačních technologií ešení odpadového hospodá ství by m lo spočívat na dodržování limitních hodnot produkovaných látek stanovených platnou legislativou a na bezpečné a efektivní likvidaci všech odpadů, včetn nebezpečného dodržování limitních hodnot hlukového zatížení v budovách, p i provozu staveb Ědopravní stavbyě i p i jejich výstavb a další progresivní snahy o jeho minimalizaci preferovat zám ry podporující revitalizace brownfields a starých ekologických zát ží, p i budování nových turistických a cyklistických tras dbát na průb žné dopln ní doprovodného technického vybavení, včetn dostupnosti adekvátních informací o možnostech a podmínkách využití území. Nové cyklostezky a trasy pro p ší by m ly být do p írodních území začleňovány s ohledem na charakter a ochranu okolního prost edí preferovat rekonstrukce stávajících stavebních objektů nebo celých sídlišť p ed záborem nových ploch umíst ní nové výstavby sm ovat do intravilánu sídel Ěprolukyě nebo prostorov a funkčn navazovat na stávající obytné zóny, p itom zachovat prostupnost území p i nevyhnutelném záboru půdy preferovat zastav ní mén kvalitních půd s nižší t ídou ochrany ZPF p ed plochami orné půdy I. a II. t ídy ochrany. Skrytou ornici prioritn využít pro zem d lské účely, v p ípad mén kvalitních půd pro terénní úpravy stavebních pozemků nové stavby musí mít vy ešené napojení a kapacitní pokrytí technickou a dopravní infrastrukturou p i výstavb dopravních staveb zohlednit migrační trasy živočichů Ěpokud je to relevantníě a minimalizovat dopad na krajinný ráz vhodnou výsadbou doprovodné zelen nebo jinými technickými ešeními. Zajistit dostatečnými a vhodnými protihlukovými opat eními dodržení hlukových limitů v dotčeném území p i obm n vozového parku podporovat nov jší typy vozidel se sníženou hlučností, produkcí emisí, alternativními pohony a up ednostňovat „ekologická“ paliva p i budování nových sítí technické infrastruktury preferovat vedení nových sítí již podél stávajících liniových staveb Ěpodél komunikací, nad nebo pod terénem v rámci uličních profilůě, aby docházelo k minimálnímu záboru a zásahu do ploch volné krajiny a nebyl narušen dochovaný krajinný ráz v důsledku nové fragmentace krajiny p i ešení odvodn ní území preferovat technologie umožňující zadržení maximálního množství dešťových vod v území z důvodu zachování p irozených odtokových pom rů v období vlastní výstavby dodržovat veškerá obvyklá a standardní opat ení Ěhlavn organizační a technickáě pro minimalizaci hluku a emisí do ovzduší, pro snížení rizika havárií a kontaminace půdy a vody, pro ochranu d evin a ekosystémů apod.


Strana 127 (187)

8 Výčet důvodů pro výb r zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetn p ípadných problémů p i shromaž ování požadovaných údajů Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy byla zpracována invariantn , vzhledem k charakteru dokumentu se o p edložení více variant ani neuvažovalo. P i postupné tvorb návrhové části koncepce interaktivním způsobem byly jednotlivé části konzultovány s adou dotčených subjektů Ěm stské části v Praze, odbory Magistrátu HMPě, jejich p ipomínky byly diskutovány a v tšina z nich zohledn na v další postupné verzi koncepce. Za dílčí varianty tedy lze považovat jednotlivé pracovní verze aktualizace SP HMP. Výsledná podoba dokumentu je tedy výsledkem součinnosti všech subjektů, které se podílely na jeho zpracování. Pracovní verze koncepce byly metodou ex-ante rámcov hodnoceny z hlediska svých dopadů na životní prost edí a ve ejné zdraví a na základ doporučení zpracovatelů SEA provést n které úpravy, minimalizující negativní vlivy nebo zvyšující pozitivní vlivy návrhu koncepce, byly pracovní verze optimalizovány z hlediska dopadů na životní prost edí a ve ejné zdraví. A to p i zachování účelu vytvo ení tohoto dokumentu, tedy zpracování aktualizovaného zast ešujícího koncepčního dokumentu, od n hož se odvíjejí další dílčí strategické dokumenty pro hl. m. Prahu. P edložená koncepce je tedy výslednou optimalizovanou variantou tohoto dokumentu. Je možno zmínit, že další variantní ešení může dále nastat i u budoucích konkrétních aktivit a projektů na úrovni zám rů v rámci budoucího Akčního plánu, kterými budou realizována navržená rozvojová opat ení. Podrobné posouzení vlivů t chto zám rů by m lo být dále p edm tem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., pokud budou tyto zám ry posouzení podléhat. Posouzení koncepce bylo provedeno v souladu s platnou legislativou, a to zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpisů. Významným podkladem byla i Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prost edí, vydaná MŽP, a záv r zjišťovacího ízení s podrobnými požadavky na vyhodnocení koncepce. Dokumentace SEA byla zpracována standardním postupem sledujícím člen ní vyhodnocení vlivů koncepce podle p ílohy č. 9. k uvedenému zákonu, a to s použitím metody ex-ante b hem p ípravy a zpracování koncepce, tj. postupná optimalizace jednotlivých kroků tvorby koncepce z hlediska vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví. Postupn byly vytvo eny jednotlivé pracovní verze koncepce, které byly dále upravovány a doplňovány na základ projednání s různými dotčenými subjekty až do konečné verze Ěviz výšeě. Podkladem pro vyhodnocení SEA se stala konečná podoba aktualizace SP HMP se zapracovanými p ipomínkami, jež byla posouzena z hlediska vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví. Základními liniemi hodnocení bylo sledování napln ní stanovených referenčních cílů ochrany životního prost edí, dále pak působení, kumulace a určení charakteru vlivů na jednotlivé složky životního prost edí podle navržených strategických cílů, oblastí a opat ení, jež byly dopln ny p íklady n kterých možných aktivit. Pro stanovená opat ení koncepce Ěs p ihlédnutím na uvedené p íkladové aktivity, jež budou a mohou být v jejich rámci naplňoványě, byla navržena plánovaná zmírňující opat ení pro p edcházení nebo snížení závažných negativních vlivů v podob doporučených podmínek pro jejich realizaci. P i shromaž ování podkladů se nevyskytly žádné zásadní problémy ani kvalitativní nedostatky. Součástí vyhodnocení je i zpracování posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Povinnost jeho provedení vychází ze záv ru zjišťovacího ízení v kompetenci MŽP. Součástí vyhodnocení je také zpracované hodnocení vlivů koncepce na ve ejné zdraví.


Strana 128 (187)

Dokumentace SEA byla zpracována standardním postupem sledující zákonné člen ní podle p ílohy č. 9. k uvedenému zákonu. Vzhledem k velké obecnosti p edkládané koncepce je i vyhodnocení vlivů koncepce provedeno na adekvátní obecn jší úrovni.


Strana 129 (187)

9 Stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prost edí Zákon č. 100/2001 Sb. stanoví, že p edkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví. Pokud zjistí, že provád ní koncepce má nep edvídané závažné negativní vlivy na životní prost edí nebo ve ejné zdraví, je povinen zajistit p ijetí opat ení k odvrácení nebo zmírn ní takových vlivů, informovat o tom p íslušný ú ad a dotčené správní ú ady a současn rozhodnout o zm n koncepce. P edchozí Strategický plán neobsahoval žádné specifické monitorovací ukazatele vlivu koncepce na životní prost edí. Využíval pouze standardní sadu indikátorů udržitelnosti vývoje ĚSEA ASP, 200Řě. Nový návrh aktualizace Strategického plánu již obsahuje p íklady indikátorů pro každý strategický cíl. Navržené indikátory mají monitorovat naplňování strategických cílů ve všech oblastech života v Praze, kterých se aktualizace Strategického plánu týká, tudíž ada z nich je pro monitorování vlivu koncepce na životní prost edí nevyužitelná. V rámci prvního strategického sm ru Soudržná a zdravá metropole obsahuje environmentální indikátory zejména strategický cíl 1.4 Zdravé m sto Ězvýšení podílu obyvatel s p ší dostupností do zelen do 5 minut, snížení rozlohy území s p ekročením imisních limitů znečišt ní ovzduší, snížení celkových emisí oxidů dusíku, prachových částic PM10, PM2,5 z mobilních zdrojů, snížení rozlohy území, kde noční hluk p esahuje úroveň 50 dB, zvýšení rozlohy parkových ploch, zvýšení rozlohy lesů, zvýšení celkové délky revitalizovaných úseků vodních toků, zvýšení podílu vodních ploch v Praze, které lze z hlediska kvality vody celosezónn využívat ke koupání, zvýšení počtu komunitních zahradě. Množství nep ímých ukazatelů vlivu na životní prost edí obsahuje také strategický cíl 1.5 Udržitelná mobilita Ězvýšení podílu ve ejné, p ší a cyklistické dopravy na d lb p epravní práce, zvýšení počtu p epravených cestujících integrovanou ve ejnou dopravou na území Prahy, zvýšení podílu kapitálových výdajů v rámci kapitoly Doprava rozpočtu hl. m. Prahy určených pro rozvojové akce ve ejné, p ší a cyklistické dopravy Ěvůči ostatním druhům dopravyě, zvýšení kapacity systému P+R v Praze a v okolním regionu, zvýšení podílu kolejové ve ejné dopravy Ěmetro, tramvaje, železniceě na počtu p epravených cestujících integrovanou ve ejnou dopravou na území Prahy, zvýšení počtu p epravených cestujících integrovanou železniční dopravou na území Prahy, snížení počtu vozidel na vnit ním kordonu, počet elektrobusů v provozu ve ejné dopravy – p ípadn také počet registrovaných elektromobilů a počet elektrokol systému bike sharingě. Druhý strategický sm r Prosperující a kreativní evropská metropole nenavrhuje žádné indikátory monitorující vlivy na životní prost edí. V rámci t etího strategického sm ru Dob e spravovaná metropole je navrženo n kolik environmentálních monitorovacích ukazatelů ve strategickém cíli 3.3 Odolnost a bezpečnost Ěsnížení ekologické stopy, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve ve ejných budovách, zvýšení podílu t íd ného odpadu z komunálního odpadu, snížení plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, snížení celkových emisí skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, snížení roční vým ry záboru půdy na území hl. m. Prahyě. V tšina ukazatelů je již v současnosti n jakým způsobem sledována ĚÚAP, ČSÚ, MHMPě, nicmén vyskytují se zde i indikátory nové, jejichž sledování vyžaduje spolupráci s neziskovým sektorem Ěnap . počet komunitních zahrad – Kokoza). Pro stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 byly použity n které indikátory navržené v rámci strategie a popsané výše, které byly dopln ny dalšími relevantními environmentálními indikátory, jenž jsou v současnosti sledovány a mohou být využity i k tomuto účelu. P ehled navržených monitorovacích ukazatelů, včetn zdrojů dat, je obsažen v následující tabulce.


Strana 130 (187)

Tabulka 9.1 Monitorovací ukazatele navržené pro sledování vlivů Strategického plánu na životní prost edí

Monitorovací ukazatel

Zdroj dat

Snížení rozlohy území s p ekročením imisních limitů znečišt ní ovzduší

HMHP

Snížení rozlohy území, kde noční hluk p esahuje úroveň 50 dB

UAP

Zvýšení koeficientu ekologické stability KES

ČSÚ

Zvýšení celkové délky revitalizovaných úseků vodních toků

MHMP

Zlepšení kvality povrchových vod – snížení BSK5, CHSK

Povodí Vltavy, Povodí Labe

Snížení ekologické stopy Prahy

MHMP, Timur

Snížení podílu záborů půd I. a II. t ídy ochrany na celkovém ročním záboru půdy Zvýšení podílu t íd ného odpadu z komunálního odpadu


MHMP HMHP

Strana 131 (187)

10 Popis plánovaných opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjišt ných p i provád ní koncepce Podstatou p edložené koncepce aktualizace SP HMP jsou navržená opat ení v rámci strategických cílů a oblastí a p íkladové aktivity u každého opat ení, kterými se budou naplňovat stanovené cíle koncepce. Opat ení v koncepci p edstavují soubor nástrojů k dosažení cílů strategie. Opat ení obsahují soubor logicky uspo ádaných a provázaných p íkladových aktivit, které je t eba realizovat pro dosažení stanovené vize a strategických cílů koncepce. Klíčovou vlastností navržených p íkladových aktivit je typ opat ení – investiční, hmotný nebo neinvestiční, nehmotný. Navržená opat ení a p íkladové aktivity koncepce, jejichž prost ednictvím by se m ly naplňovat strategické cíle a vize p edložené koncepce, jsou tedy dvojího druhu: o

neinvestiční a „nehmotná“ opat ení a aktivity typu p enos informací, poradenství a odborná pomoc, analýzy a metodické pokyny, koordinace aktivit a spolupráce, podpora rozvoje, odstraňování bariér pro efektivní využití kapacit, optimalizace informačních systémů, sb r a vyhodnocování dat, pasportizace kapacit, informační a mediální kampan , dotační podpory, legislativní výstupy, správa a ada dalších

o

investiční – hmotná opat ení a aktivity typu budování, rekonstrukce a modernizace objektů, realizace investic, budování dopravní a technické infrastruktury, budování cyklotras, stavba a modernizace objektů zdravotní a sociální péče, p edškolních za ízení, úpravy a dobudování ve ejných prostorů, rekonstrukce komunikací a parkovišť a jiné

Na základ a v intencích uvedených opat ení a p íkladových aktivit budou v další fázi realizace koncepce zpracovány konkrétní projekty, které budou fakticky realizovat naplňování koncepce. Jak bylo zjišt no v p edchozích kapitolách vyhodnocení vlivů koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví, v tšina plánovaných aktivit koncepce má neinvestiční charakter a nebude se fyzicky promítat do území, takže nebude mít žádné Ěp íméě vlivy na životní prost edí a jeho složky ani bezprost edn na ve ejné zdraví. P ímé ovlivn ní složek ŽP, pop . zdravotních faktorů, můžeme p edpokládat pouze u investičních aktivit, které tvo í výraznou menšinu v rámci daných opat ení. Z posouzení koncepce i ze zákona však vyplývá nutnost průb žného sledování zm n a možných vlivů na jednotlivé složky životního prost edí. Prost ednictvím monitorování indikátorů stanovených v p edcházející kapitole ř bude sledován stav životního prost edí a v p ípad , že dojde k negativním dopadům na ŽP vlivem realizace navržených opat ení nebo aktivit, musí se p istoupit k postupu sledujícím adekvátní opat ení popsaná v kapitole 7. Plánovaná opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů je tedy pot eba zam it na investiční opat ení a aktivity a jejich realizační projekty ješt p ed realizací vyhodnocovat z hlediska možných nep íznivých vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví Ěp edevším v procesu EIA – posuzování vlivů zám rů na životní prost edíě. Naopak neinvestiční aktivity takto posuzovat není pot eba, nemají žádné vlivy na ŽP. Ve fázi EIA budou posouzeny všechny vlivy již konkrétních zám rů z hlediska dopadů na životní prost edí, takže p i zjišt ní nep íznivých vlivů bude možno stanovit zcela konkrétní opat ení a podmínky pro minimalizaci a eliminaci t chto vlivů. Svým charakterem budou obdobné jako p edb žná obecn jší opat ení a podmínky, uvedené v kapitole 7 – jen budou konkretizovány pro daný konkrétní zám r.


Strana 132 (187)

Dalším opat ením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů působení koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví bude výb r vhodných projektů a aktivit pro napln ní opat ení a cílů koncepce. Již ve fázi výb ru projektů lze omezit nebo vyloučit negativní vlivy realizace koncepce vyloučením nevhodných projektů, které budou mít nebo by mohly mít významné negativní vlivy na ŽP a ve ejné zdraví. Seznam doporučených kritérií pro výb r projektů je uveden v kapitole 11.


Strana 133 (187)

11 Stanovení indikátorů pro výb r projektu Kritéria pro výb r projektů p edkládaných v návaznosti na Strategii jsou navržena za účelem, aby bylo garantováno, že bude p i naplňování cílů Strategie zajišt na ochrana životního prost edí a ve ejného zdraví, jakožto zásadního pilí e udržitelného rozvoje. U n kterých projektů je garantováno zajišt ní vybraných „environmentálních“ kritérií již tím, že je daný projekt navržen v rámci určité oblasti strategického cíle, jenž se týká zlepšení podmínek životního prost edí. Avšak i v p ípad t chto projektů a zejména pak u všech ostatních projektů, které primárn sledují jiné cíle, je t eba hodnotit jejich p ínos komplexn z hlediska nejrůzn jších vazeb na životní prost edí. Níže uvedená kritéria vycházejí primárn z výčtu silných stránek, dílčích problémů a p íležitostí identifikovaných v analytické části Strategického plánu a zároveň navazují na nastavení n kterých oblastí strategických cílů v návrhové části. V neposlední ad odpovídají nastavená kritéria požadavkům současné legislativy v oblasti životního prost edí. Kritéria jsou formulována jako otázky. V n kolika p ípadech má otázka dv části, kdy zodpov zením obou podotázek lze zjistit, zda projekt jen nep ispívá ke zlepšení stavu dané složky životního prost edí, anebo ji p ímo negativn ovlivňuje Ěto je samoz ejm z pohledu ochrany životního prost edí nejhorší možné ešení projektuě. Posouzení, do jaké míry daný projekt splňuje níže uvedená kritéria, musí být součástí schvalovacího procesu daného projektu a rozhodnutí o ud lení dotace. P itom není reálné, a nebylo by ani účelné, na tomto míst nastavovat konkrétní váhy kritérií. Jednak proto, že na tuto strategii budou navazovat podrobn jší čty leté realizační programy a roční provád cí plány, kde bude prostor pro další konkretizaci kritérií. Dalším důvodem je p edpoklad, že projekty bude schvalovat pln kompetentní instituce, která bude ctít zásady a cíle tohoto strategického dokumentu a pot ebuje určitou volnost pro rozhodování. Níže uvedená kritéria jsou tedy zamýšlena jako vodítko pro toto rozhodování. Kritéria pro výb r projektu Ochrana ve ejného zdraví Podporuje projekt využití nebo rozvoj systému p ší nebo cyklistické dopravy, železniční dopravy, m stské hromadné dopravy, systému park & ride ĚP+Rě, bike & ride ĚB+Rě, jiné propojení individuální automobilové dopravy s ve ejnou dopravou nebo jinak p ispívá k ekologizaci dopravy? Zahrnuje projekt aktivní opat ení na snížení hluku Ětzn. opat ení na stran zdroje hlukuě? Ochrana p dy Využívá projekt plochy brownfields, resp. transformační plochy? Ochrana vod Je v rámci projektu ešeno nakládání se srážkovými vodami vsakem v rámci daných pozemků? P ispívá projekt, byť i nep ímo, ke zlepšení retenční schopnosti území nebo ke zvýšení protipovodňové ochrany území? Odpady Podporuje projekt zvýšení odd leného sb ru a využití bioodpadu? Podporuje projekt p edcházení vzniku odpadů nebo vyšší materiálové využití odpadů? Ochrana p írody a krajiny Ovlivňuje projekt, byť i nep ímo, území obecn nebo zvlášt chrán né z hlediska p írody a krajiny, resp. území s výskytem p írodních biotopů nebo zvlášt chrán ných druhů rostlin / živočichů? P ispívá projekt k rozvoji krajinných prvků i mimo obecn nebo zvlášt chrán ná území? Ostatní Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 134 (187)

Podporuje projekt ekologickou výchovu a osv tu ĚEVVOě? P ispívá projekt k rozvoji ve ejných prostranství Ěz ízení, zkvalitn ní, správaě s p evahou ve ejn p ístupné zelen a nekomerčn využívaných anebo k rozvoji uliční zelen ? / Dochází vlivem projektu, vč. projektem vyvolaných zm n dopravní infrastruktury, k omezení možnosti využití nebo p ístupnosti ve ejných prostranství? Sm uje projekt k zajišt ní lepší prostupnosti území / působí jako migrační bariéra Ěp edevším pro člov ka, ale nejen pro n jě? eší nebo zahrnuje projekt p esah a návaznosti mezi Strategickým plánem Prahy a koncepcemi St edočeského kraje v oblastech týkajících se ochrany životního prost edí Ěnap . v oblasti dopravy, ochrany vod, ochrany p ed povodn mi, ochrany p írody a krajinyě?


Strana 135 (187)

12 Vlivy koncepce na ve ejné zdraví Socioekonomické determinanty Vzhledem k tomu, že posuzovaný strategický plán rozvoje je zpracován na úrovni metropolitní oblasti, jedná se dále také o jakýsi rámec, ze kterého je t eba vycházet na nižších úrovních p i navrhování konkrétních opat ení. Pro zajišt ní napln ní strategických cílů každého sm ru jsou definovány oblasti, jejichž podporou dojde mj. k ovlivn ní socioekonomických determinant ve ejného zdraví: STRATEGICKÝ SM R 1 – SOUDRŽNÁ A ZDRAVÁ METROPOLE Strategický sm r „Soudržná a zdravá metropole“ reaguje primárn na identifikovanou hrozbu nep ipravenosti m sta na demografické zm ny a hrozící zhoršení kvality života a fungování m sta. Napln ním strategických cílů vytyčených v rámci tohoto sm ru bude zajišt na schopnost Hl. m. Prahy flexibiln reagovat na probíhající demografické a společensko-ekonomické zm ny, jako je prodlužování délky života a růst počtu a podílu osob nad Ř0 let, zvyšování sociálních nerovností a s tím spojený nárůst počtu osob Ěpotenciáln ě ohrožených chudobou a bezdomovectvím či růst počtu cizinců aj. STRATEGICKÝ CÍL 1.1 SOUDRŽNÉ M STO Tento strategický cíl se zam uje na Ř oblastí: Aktivní a důstojné stárnutí, Podpora rodiny, Dostupné bydlení, Péče o zdraví, Integrace osob se zdravotním postižením, Sociální začleňování, Integrace cizinců a Územní soudržnost. Již z názvů oblastí k napln ní strategických cílů tohoto sm ru vyplývá, že se bude jednat o podporu aktivit majících pozitivní dopad na sociáln – ekonomické determinanty ve ejného zdraví: V oblasti strategického cíle „Aktivní a důstojné stárnutí“ lze vyzdvihnout konkrétn opat ení k realizaci investic do ve ejného prostoru a dostupnosti služeb v souvislosti se zvyšujícím se podílem seniorů ve společnosti. Jedná se konkrétn o dostupnost prost ednictvím MHD, zajišt ní bezbariérovosti ve ejného prostoru, dopravních prost edků, budov ú adů, zdravotnických za ízení, o podporu zdravotních a sociálních služeb k zajišt ní života osob se sníženou sob stačností v domácím prost edí, ale také vzhledem k růstu počtu seniorů o navyšování kapacit pobytových sociálních služeb. Dále lze uvést opat ení na využití potenciálu starší populace pro aktivní zapojení do komunitního i pracovního života, které je oboustrann prosp šné. Rozvoj pot ebné infrastruktury pro cílovou skupinu seniorů, osob handicapovaných, sociáln vyloučených či vyloučením ohrožených osob, zároveň podpo í nejen tyto cílové skupiny, ale umožní pečujícím, ekonomicky aktivním osobám setrvat na trhu práce. P ímý pozitivní vliv t chto opat ení na ve ejné zdraví je evidentní. Oblast „Podpora rodiny“ je zam ena, jak již z jejího názvu vyplývá, na vytvá ení p íznivého prost edí a podmínek pro život rodin s d tmi, zejména podpora dostupnosti bydlení a péče o p edškolní d ti. Navrhovaná opat ení souvisejí s p edcházející oblastí a podporují zpomalení stárnutí populace m sta. Oblast „Dostupné bydlení“ je zam ena na zajišt ní pomoci sociáln či generačn ohroženým skupinám obyvatelstva získat dostupné a udržitelné bydlení. Jedná se o nap . o podporu opat ení k realizaci diferencované formy sociálního a dostupného bydlení v rámci b žné zástavby, vedení koncepční a aktivní m stské bytové politiky, odpov dné a efektivní spravování obecního bytového fondu.


Strana 136 (187)

Vzhledem k tomu, že existuje p ímý vztah mezi sociáln ekonomickým statusem a zdravím, není pochyb, že podpora dostupného bydlení jakožto prevence vzniku bezdomovectví a s ním dále spojené rizikové chování, či obecn ovlivn ní životního stylu má p ímý pozitivní dopad na ve ejné zdraví. Oblast „Péče o zdraví“, jak již z jejího názvu vyplývá, má za cíl podpo it veškeré aktivity a opat ení na podporu ve ejného zdraví. Jedná se konkrétn o podporu dostupného, kvalitního a efektivního systému zdravotních služeb, podporu zdravého životního stylu s cílem p ispívat k ochran zdraví a podílet se na zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Konkrétn jsou ve Strategickém plánu uvedeny cíle jako správa M stské Ěmetropolitníě nemocnice, garance funkční sít léka ských pohotovostí a zdravotnické záchranné služby, podílení se na ešení deficitu kapacit dlouhodobé, následné a ošet ovatelské péče, podpora integrace zdravotních a sociálních služeb, jako jsou dlouhodobé, následné a ošet ovatelské, paliativní hospicové péče, podpora centre dušeného zdraví atp. Opat ení na zajišt ní dostupnosti a kvality zdravotní péče, zlepšení organizace zdravotnictví kraje není t eba blíže rozvád t. Jejich pozitivní vliv na kvalitu ve ejného zdraví je z ejmý. Z ízení sociálních a zdravotnických služeb a zlepšování jejich dostupnosti p edstavuje pozitivní působení na psychosociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví. Zejména dostupnost léka ské a odborné péče v ad p ípadů zachrání, či prodlouží život i jeho kvalitu. Stejn tak podpora výuky o rodičovství a zdravém životním stylu, včetn výuky v oblasti t hotenství, porodu a péče o dít na všech stupních škol, osv ta v oblasti zdravého t hotenství včetn prekoncepční p ípravy párů jsou z hlediska vlivu na ve ejné zdraví jist pozitivní. Nemén p ínosná jsou v rámci této oblasti definovaná opat ení k podpo e zdravého životního stylu a prevenci rizikového chování. Jedná se o posilování aktivního postoje lidí k vlastnímu zdraví a vytvá ení zdravého prost edí včetn dostatečné pozornosti sociáln ekonomickým faktorům majícím p ímý vliv na zdraví, jako je chudoba, sociální vyloučení, nezam stnanost, nevyhovující bydlení atp.ě. Konkrétn lze uvést podporu aktivit jako je pravidelné vzd lávání v oblasti prevence rizikového chování zejména ve školách, podpora zam stnaneckých benefitů v oblasti zdravotní prevence Ěcvičení, masáže…ě. Podpora programů prevence rizikového chování, jako nap . protidrogová prevence, prevence gamblerství, má za cíl p edcházet narušení zdraví nejen osob, které jsou jejich nositeli, ale následn i ochranu zdraví osob v jejich okolí. K významným opat ením na podporu ve ejného zdraví pat í v této oblasti cílená dotační podpora provozu kvalitních sportovních za ízení s finančn náročných, ale úsporným provozem v majetku m stských částí. Sportovní aktivity jakožto součást zdravotní prevence souvisejí se zdravým růstem, prevencí obezity, rehabilitací, bojem s civilizačními chorobami, prodloužením aktivního života atd. Oblast „Integrace osob se zdravotním postižením“ je op t zam ena na podporu zdravého životního stylu osob se zdravotním postižení formou podpory jejich aktivity, která je následn p ínosná i vzájemn . Jedná se nejen o vytvá ení bezbariérového prost edí, ale také institucionálního zajišt ní, zvýšení otev enosti a flexibility pracovního trhu, finanční podpora neziskových organizací zam ených na integraci t chto osob, osv tová práce, vzd lávání ú edníků aj. Podpůrná opat ení v rámci další oblasti, kterou je „Sociální začleňování“ jsou z hlediska ve ejného zdraví p ínosná zejména ve snižování nezam stnanosti a zranitelnosti, zvýšení jejich socioekonomického statutu a tím kvality života a osobní pohody osob t chto cílových skupin obyvatelstva. Jedná se dále také o eliminaci následných patologických jevů u osob sociáln vyloučených jako je alkoholismus, drogová závislost, gamblerství a také kriminalita. Jedná se o Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 137 (187)

podporu aktivit k prevenci ztráty bydlení aktivní terénní prací a poradenstvím, vytvo ení jednotného evidenčního systému lidí bez domova s cílem dotační podpory zdravotní a ošet ovatelské péče, zvyšování kapacit a zkvalitňování služeb a za ízení pro lidi bez domova či nacházející se v krizi Ědenní centra v kombinaci s hygienickým zázemím, bezprahová a nízkoprahová centra, azylové domyě, integrace lidí bez domova do obvyklého způsobu života, osv ta u majoritní společnosti a další. Podpora v další oblasti, kterou je „Integrace cizinců“ je zam ená na opat ení na integraci prost ednictvím vzd lávání d tí i dosp lých, institucionální podporou služeb pro cizince a zapojením majority do integračního procesu. Integraci cizinců je z hlediska vlivů na ve ejné zdraví možné chápat jako prevenci rizik vyplývajících z p ípadného následného sociálního vyloučení a souvisí tak p ímo s p edchozí oblastí „Sociálního začleňování“. Oblast „Územní soudržnost“ je zam ena na zachování sociální otev enosti a prostupnosti a územní soudržnosti m sta. Jedná se p edevším o podporu opat ení k zabrán ní vzniku segregovaných a separovaných lokalit se sociálním vyloučením, etnickými enklávami či naopak gated communities. Opat ení a jejich dopady na ve ejné zdraví se do značné míry prolínají s výše uvedenými opat eními uvedenými v rámci oblastí Sociální začleňování a Integrace cizinců. STRATEGICKÝ CÍL 1.2 KOMUNITNÍ ŽIVOT Tento strategický cíl se zam uje na 3 oblasti: Podpora místních komunit, Zázemí pro kulturní a sportovní komunitní aktivity a Dův ra ke správ . Oblast „Podpora místních komunit“ je zam ena na podporu rozvoje komunitních center jako zázemí pro setkávání, posilování mezigeneračních vztahů a spolupráci. Identifikace obyvatel se svým m stem zvyšuje osobní pohodu p átelským prost edím, oboustrann prosp šná je také aktivizace seniorů vedoucí k prevenci jejich sociálního vyloučení. Jedná se op t o pozitivní dopad na sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví. Podpora sportovních a kulturních aktivit v rámci této oblasti „Zázemí pro kulturní a sportovní komunitní aktivity“ nap . p ípravou a realizací programu spolupráce škol a místních kulturn komunitních aktérů Ěsdílení prostorů mimo učební hodiny, dobudování fyzické infrastruktury škol aj.) je spojena s podporou zdravého životního stylu. STRATEGICKÝ CÍL 1.3 ŽIVOT VE M ST V rámci tohoto strategického cíle je v nována pozornost 5 oblastem: M sto krátkých vzdáleností, Kulturní d dictví, Ve ejná prostranství m sta, Kvalita života ve m st a M stská a p ím stská krajina. Z hlediska ovlivn ní sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví lze v rámci tohoto strategického cíle vyzdvihnout nap . péči o kulturní a historické d dictví, která je nezbytná mj. pro udržení atraktivity m sta z hlediska cestovního ruchu. Je t eba si uv domit, že cestovní ruch je významným ekonomickým sektorem m sta, na kterém jeho občané participují. Ekonomická síla obyvatelstva dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Ekonomický rozvoj má významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, p ičemž rozvoj tohoto sektoru ekonomiky není zároveň natolik spojen s negativním ovlivn ním kvality složek ŽP Ěnap . ovzduší, voda, hlukě jako je tomu nap . u průmyslu, zem d lství. V ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 138 (187)

STRATEGICKÝ CÍL 1.4 ZDRAVÉ M STO Tento strategický cíl se zam uje na 4 oblasti: Zelená infrastruktura, Ovzduší a hluk, M stské zem d lství, Venkovní aktivity. Vyjmenované oblasti naznačují, že v rámci podpory dojde k ovlivn ní p edevším níže uvedených determinant ve ejného zdraví jako je ovzduší či hluk. V této kapitole posuzující dopad na sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví lze vyzdvihnout nap . podporu obnovy historické cestní sít s nezpevn ným povrchem a její doprovodnou vegetací umožňující p ší průchod krajinou a obecn zlepšení podmínek pro p ší a cyklisty, což následn zvyšuje zdravý životní styl obyvatelstva tímto způsobem mobility. Ke zdravému životnímu stylu mohou p isp t dále také oblasti podpory p ím stského a m stského zem d lství formou farmá ských trhů zam ených na distribuci místních potravin, či podpora ekologického způsobu p stování plodin či chovu zví at určených pro samozásobování či lokální zásobování zdravými potravinami. V neposlední ad bude mít pozitivní vliv na rozvoj zdravého životního stylu podpora venkovních volnočasových aktivit obyvatel vytvá ením vhodných podmínek, jako je zp ístupn ní rekreačních tras s prvky rozvíjející fyzické dovednosti, rozší ení nabídky sportovn -rekreačních areálů v p írodním prost edí či založení areálu zam eného na p írodn poznávací a pohybov vzd lávací aktivity uvedené v návrhové části posuzovaného Strategického plánu. STRATEGICKÝ CÍL 1.5 UDRŽITELNÁ MOBILITA Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Preferování ve ejné dopravy, Rozvoj kolejové dopravy, Kvalita ve ejných prostranství, Nová propojení, Elektromobilita. Opat ení navržená v rámci tohoto strategického cíle mají pozitivní vliv p edevším na níže hodnocené determinanty ve ejného zdraví jako je kvalita ovzduší či hluk. V souvislosti se sociáln ekonomickými determinantami lze uvést, že dobrá dopravní dostupnost, komfort ve ejné dopravy a vysoká kvalita ve ejných prostranství p ispívá obecn ke spokojenosti obyvatel. Podle WHO je t eba chápat zdraví obecn ji a to jako stav fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli jen jako absenci nemoci. Podporované zvýšení podílu p ší a cyklistické dopravy Ěnap . doplňkové služby úschovy jízdních kol systému B+R u železničních zastávek „Eska“ i jinde, systém bike sparing, vytvo ení nových bezbariérových a bezpečných tras a prostorů pro chůzi i jízdu na koleě p ispívá k rozvoji zdravého životního stylu zahrnujícího fyzické aktivity obyvatel jakožto pozitivní determinanty ve ejného zdraví. Na základ statistických údajů o úmrtnosti a nemocnosti v závislosti na socioekonomických determinantách lze vyzdvihnout tato opat ení jako podporu zdravého životního stylu, zejména sportu. STRATEGICKÝ SM R 2 – PROSPERUJÍCÍ A KREATIVNÍ EVROPSKÁ METROPOLE Druhý strategický sm r „Prosperující a kreativní evropská metropole“ cílí na prosperitu a konkurenceschopnost m sta v nejširším slova smyslu, na posílení role a pozice Prahy v Evrop i ve sv t . STRATEGICKÝ CÍL 2.1 VÝZNAMNÝ REGION Cíl Významný region je zam podnikání.

en na roli Prahy jakožto kulturního místa p íznivého pro život i


Strana 139 (187)

Tento strategický cíl se zam Zahraniční dostupnost.

uje na 3 oblasti: Mezinárodní centrum, Centrum investic a

Podpora aktivit v rámci tohoto cíle, jako je rozvíjení mezinárodního významu m sta jako centra mezinárodních aktivit nap . podporou významných mezinárodních kongresů a veletrhů či konání významných politicko-ekonomických jednání a summitů, podporou p ilákání významných subjektů z vybraných odv tví Ězejm. oborů vázaných na v dy o živé p írod , kreativních oborů, nových technologiíě, podporou investorů povede mj. ke zvýšení podílu osob zam stnaných v odv tvích s vysokou p idanou hodnotou Ěinformační a komunikační činnosti; profesní, v decké a technické činnosti; pen žnictví a pojišťovnictvíě. Z hlediska sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví se jedná op t o pozitivní vliv, v ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. STRATEGICKÝ CÍL 2.2 PODNIKÁNÍ A INOVACE V rámci tohoto strategického cíle je v nována pozornost dv ma oblastem: Inovace pro rozvoj a Podnikatelské prost edí. M sto proto podpo í kreativitu a podnikavost a bude posilovat rozvoj pestrého a diverzifikovaného podnikatelského prost edí, které má pozitivní vliv na oživení m stského prostoru a lokálních center. Malé firmy podporují komunitní rozvoj a spoluvytvá ejí identitu m sta, která je atraktivní a stimuluje nov p íchozí obyvatele. Z hlediska ovlivn ní ve ejného zdraví je t eba si uv domit, že péčí o podnikatelské prost edí lze docílit zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích a zvýšit míru podnikání ve m st a jeho úsp šnost. Jedná se o podporu opat ení, která napomáhají prost edí, ve kterém je omezena nezam stnanost a posílen sociáln ekonomický status obyvatel. Nezam stnanost má p ímý vliv na sociální a p edevším psychickou složku ve ejného zdraví vyplývající z uspokojení seberealizačních pot eb obyvatel, zajišt ní pot ebných finančních prost edků. Ekonomická síla dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Ekonomický rozvoj má významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu. Vliv ekonomického rozvoje na další determinanty jako je nap . kvalita ovzduší či hluková situace je popsán níže u hodnocení t chto determinant. STRATEGICKÝ CÍL 2.3 KULTURNÍ ZNAČKA Tento strategický cíl se zam uje na 7 oblastí: Kreativní metropole, Kulturní inovace a instituce, Správa kultury, Kultura ve ve ejném prostoru, Kulturní turismus, Financování kultury, Péče o památky. Podporované oblasti v rámci tohoto cíle nemají logicky tak výrazný vliv na sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví jako oblasti podporované v rámci cílů nap . „Soudržné m sto“ či „Komunitní život“, avšak uvést lze op t pozitivní dopad na turistický ruch jakožto ekonomický sektor m sta, či možnost využití kulturní nabídky pro trávení volného času samotných obyvatel m st a zvyšování tím kvality života ve m st . Jak je již výše uvedeno, cestovní ruch je významným ekonomickým sektorem m sta, na kterém jeho občané participují. Ekonomická síla obyvatelstva dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Ekonomický rozvoj má významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, p ičemž rozvoj tohoto sektoru ekonomiky není zároveň natolik spojen s negativním ovlivn ním kvality složek ŽP Ěnap . ovzduší, voda, hlukě jako je tomu nap . u průmyslu, zem d lství.


Strana 140 (187)

Pozitivní ekonomický dopad může mít i snižování bariér užívání ve ejného prostoru pro filmový průmysl. STRATEGICKÝ CÍL 2.4 VZD LÁVÁNÍ Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Dostatečná infrastruktura, Kvalita vzd lávání, Prevence a inkluze, Celoživotní vzd lávání, Potenciál vysokých škol. Jedná se zde o orientaci m sta na všestrannou podporu vzd lávání, at již to je podpora dostatečné infrastruktury Ěp izpůsobit kapacity mate ských škol demografickému vývojiě, podpora zvyšování kvality vzd lávání Ěpodpora zavád ní moderních výukových metod, zkvalitn ní výuky cizích jazyků na všech stupních vzd lávání, podpora technického a odborného vzd lávání, důraz na digitální gramotnost, podpora alternativního vzd láváníě nebo snaha p edcházet výskytu rizikových a patologických jevů a zlepšovat sociální klima ve vzd lávání Ěsnižování nerovnosti ve vzd lávání ajě. Významná je též podpora celoživotního vzd lávání Uvedené oblasti podpory mají pozitivní vliv na socioekonomické determinanty ve ejného zdraví na n kolika úrovních. Rozvoj vzd lání na jedné stran zvýší konkurenceschopnost dotčených obyvatel, jejich uplatn ní na trhu práce a tím jejich ekonomické postavení. V ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. Dále samotné vzd lání je spojeno s uplatňování zdraví prosp šného životního stylu. Jak je výše uvedeno nap . muži s vysokoškolským vzd láním se dožívají v prům ru až o 14 let více oproti mužům s nejnižším vzd láním. Provázanost výše a kvality vzd lání a zdraví obyvatel je prokázána. STRATEGICKÝ SM R 3 – DOBŘE SPRAVOVANÁ METROPOLE T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta s dopadem na všechny aktéry rozvoje uvnit i vn . Vytyčené strategické cíle se týkají koncepčního plánování v regionálních souvislostech, strategického ízení, dův ryhodné správy m sta a šetrného nakládání se zdroji a územím, i zvyšování odolnosti a bezpečnosti fungování systémů m sta nejen v krizových situacích. V rámci tohoto sm ru jsou vytyčeny tedy následující 3 strategické cíle: Aktivní role m sta Dův ryhodná správa Odolnost a bezpečnost Naplňování cílů tohoto strategického sm ru úzce souvisí se všemi výše uvedenými podporami vzhledem k tomu, že se jedná v podstat o posílení účinného prosazování všech uvedených podpor aktivní rolí m sta a dův ryhodnou správou. V rámci oblasti podpory „Koncentrace investic“ lze nap . z hlediska ovlivn ní sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví vyzdvihnout nap .: - plánování investic do sociální infrastruktury s využitím „pákování“ - navýšení ve ejných prost edků o soukromé, nap . p i výstavb sociálních bytů a bydlení pro seniory, obnov škol z izovaných hl. m. Prahy a m stskými částmi, apod. - plánování investic do bezpečnostního systému a funkční technické infrastruktury Ěnap . investice v oblasti IZS a zajišt ní bezpečných dodávek vody a energií včetn komplexního ešení navazujících aktivit na ÚČOVě - plánování investic do dopravní infrastruktury v souladu s metropolitními územními prioritami dokončení M stského okruhu pro ochranu kompaktního m sta, Radlická radiála Ěomezení V-Z tranzitu Prahou 5, 2 a 3ě, metro D Ěomezení IAD v JV sektoru Prahyě, systémy Park and Ride Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 141 (187)

Pozitivní dopad lze jist očekávat v p ípad dosažení zapojení ve ejnosti do správy, což povede nap . ke zvýšení počtu realizovaných projektů s participací místních komunit, dosažení shody na zám rech m sta prost ednictvím informování, komunikace a zapojování aktérů a obyvatel m sta atp. Ze všech oblastí podpory definovaných v rámci naplňování strategických cílů v rámci tohoto strategického sm ru bude mít nejv tší pozitivní vliv na sociáln -ekonomické determinanty ve ejného zdraví oblast „Udržitelný rozvoj a šetrnost“, v rámci které je v nována pozornost podo e tzv. Smart life, neboli dob e žít ve m st . Jedná se podporu opat ení propagující zdravý životní styl obyvatel a politiku preference kvality života a posilování systémů sociální, ekologické a ekonomické infrastruktury m sta. Zám rem m sta bude podpora kruhové ekonomiky hospoda ení s potravinovými zdroji, vytipování oblastí, ve kterých bude rozvíjena politika sdílení se zam ením na budování firemní kultury, zdravotní osv ta ve vztahu ke správné výživ , podpora naplňování výživových doporučení a norem pro školní stravování. Všechny uvedené aktivity jsou v souladu s pozitivním vlivem na socioekonomické determinanty ve ejného zdraví.

Kvalita ovzduší V rámci posuzovaného aktualizovaného Strategického plánu hlavního m sta Prahy jsou definovány t i strategické sm ry se specifickými strategickými cíli, pro jejichž napln ní je v rámci plánu v nována pozornost ad oblastem, jejichž podpora může ovlivnit míru expozice obyvatel znečišt nému ovzduší. Jedná se zejména o: STRATEGICKÝ SM R 1 – SOUDRŽNÁ A ZDRAVÁ METROPOLE První dva strategické cíle vytyčené v rámci tohoto sm ru a to Soudržné m sto a komunitní život se týkají zejména oblastí, které ovlivňují zejména sociáln ekonomické determinanty ve ejného zdraví, a je jim tedy v nována pozornost v p edcházející kapitole. Z hlediska kvality ovzduší, jako další významné determinanty, zaslouží pozornost strategické cíle Život ve m st , Zdravé m sto a Udržitelná mobilita: STRATEGICKÝ CÍL 1.3 ŽIVOT VE M ST K napln ní tohoto cíle je v nována pozornost 5 oblastem podpory, z nichž má p ímý vliv na kvalitu ovzduší oblast „M sto krátkých vzdáleností“ a „M stská a p ím stská krajina“. Podporou rozvoje vymezené soustavy center s ohledem na pot eby daného místa dojde k omezení dojíž ky obyvatel v rámci m sta. Doprava je jedním z hlavních zdrojů emisí problémových škodlivin, zejména částic polétavého prachu, ať již se jedná o primární emise částic obsažených ve výfukových plynech, nebo částic nesuspendovaných. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší může mít podpora oblasti M sto krátkých vzdáleností pozitivní dopad na tuto determinantu ve ejného zdraví. Dále lze v této souvislosti vyzdvihnout také organizační opat ení nastín na v rámci této oblasti, jako je vytvo ení standardů rozvoje orientovaného sm rem k p ší, cyklistické a ve ejné doprav či realizační opat ení umisťování aktivit a vybavení v místech s dobrou dostupností kolejovou ve ejnou dopravou, která není spojena s primárními emisemi škodlivin do ovzduší. V rámci oblasti „M stská a p ím stská krajina“ je navrhována mj. podpora využívání prvků zelené infrastruktury včetn sídelní zelen a jejich propojování, zejména zakládání a revitalizace m stské sídelní zelen . Konkrétn nap . propagace uličních stromo adí, vnitroblokové zelen či zelen na ve ejných prostranstvích, či nalezení dohody o možných výjimkách výsadby d evin v ochranných pásmech sítí.


Strana 142 (187)

Zejména ozelen ní ulic nabývá významu vzhledem k tomu, že tato plní dále funkci tzv. izolační zelen . Výsadbou izolační zelen dochází ke snížení imisní zát že a omezení prašnosti kaptací částic, eliminací vznosu a další resuspenze. Realizací t chto aktivit dojde k omezení míry expozice obyvatel imisím p edevším suspendovaných částic PM10 a PM2,5. a potažmo také benzoĚaěpyrenu, který je ovzduší vázán práv na částice polétavého prachu. Kvantifikace míry vlivu by byla v tomto stupni spekulativní. STRATEGICKÝ CÍL 1.4 ZDRAVÉ M STO V rámci tohoto cíle má p ímý vliv na kvalitu ovzduší jakožto determinantu ve ejného zdraví podpora zejména oblasti „Zelená infrastruktura“ a „Ovzduší a hluk“ Podpora zelené infrastruktury v podob organizační i realizačních opat ení m sta má jednoznačn pozitivní vliv na kvalitu ovzduší vzhledem k výše popsané izolační funkci, kterou zeleň plní. Výsadba izolační zelen Ěstromo adí, pnoucí zeleň, terénní valy, zelené st echyě je cílená p edevším do blízkosti zdrojů prašnosti, v místech p iblížení kapacitních komunikací k obytné zástavb . K dosažení pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ale i ekosystémů jsou ve Strategickém plánu u tohoto cíle uvedena realizační opat ení, jako jsou pln ní Programu zlepšování kvality ovzduší, aglomerace CZ01 Praha, zajišt ní účinných kompenzačních opat ení u staveb, které budou spojeny s imisním p ísp vkem, pokračování v pražském dotačním programu „Čistá energie Praha“, podpora zavád ní alternativních nízkoemisních a bezemisních zdrojů elekt iny a tepla v souladu s Územní energetickou koncepcí hl. m. Prahy do roku 2033, podpora p echodu od neeklogických spalovacích za ízení k využívání nízkoemisních tepelných zdrojů. Jedná se tedy o realizační opat ení zacílená p ímo na zdroje emisí a dále na kompenzační opat ení u staveb p ipravovaných. Dalšími realizačními opat eními vedoucími k ochran ovzduší jsou navržená opat ení na snižování prašnosti v m stském prost ení formou pravidelného čišt ní ve ejných prostranství a pozemních komunikací s využitím čisticích vozů s účinnými prachovými filtry aj. STRATEGICKÝ CÍL 1.5 UDRŽITELNÁ MOBILITA K postupnému snižování úrovn Udržitelná mobilita.

znečišt ní ovzduší jsou klíčová opat ení strategického cíle

Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Preferování ve ejné dopravy, Rozvoj kolejové dopravy, Kvalita ve ejných prostranství, Nová propojení, Elektromobilita. Vzhledem k tomu, že doprava je v analytické části posuzovaného strategického dokumentu označena za jeden ze zdrojů nadlimitních koncentrací polétavého prachu v ovzduší, lze p edpokládat, že podporou oblastí k napln ní tohoto strategického cíle dojde ke zmírn ní negativního dopadu na kvalitu ovzduší. V p ípad emisí částic PM10 a PM2,5 z automobilové dopravy je nutné si uv domit, že se nejedná pouze o imisní p ísp vky z primárních emisí, tj. p ísp vky emisí obsažených ve spalinách. Dalším zdrojem emisí tuhých částic je v p ípad automobilové dopravy uvolňování částic z ot rů pneumatik, brzd a vozovek. V neposlední ad se na imisním p ísp vku podílí resuspenze. Tyto částice mající p edevším mechanický původ vzniku Ěmechanické odloučení částic z pneumatik, brzdových destiček, povrchů vozovek či zví ení částic podléhajících sedimentaciě budou tvo it relativn hrubou frakci Ě2,5 až 10 µmě. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví však zasluhují pozornost p edevším částice ultrajemné Ěpod 0,1 µmě a jemné Ě0,1 až 2,5 µmě. Tyto utrajemné a jemné částice jsou v emisích z automobilové dopravy zastoupeny p edevším v primárních emisích ze spalovacích procesů. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 143 (187)

Další problémovou škodlivinou v hlavním m st , ale také na území velkých m st po celé republice,je benzo-a-pyren, který je vázán na nižší frakce polétavého prachu. Hodnocení opat ení jsou tedy společná pro ob škodliviny klíčové p i posuzování kvality ovzduší jakožto významné determinanty ve ejného zdraví. Oblast „Preferování ve ejné dopravy“ Dobré fungování ve ejné dopravy vede k omezení používání individuální automobilové dopravy a tím k omezení zát že z emisí obsažených ve výfukových plynech i emisí sekundárních. Pokles imisních p ísp vků má pozitivní vliv na ve ejné zdraví a je žádoucí zejména z pohledu p ekračování Sv tovou zdravotnickou organizací doporučených koncentrací pro suspendované částice PM10 i PM2,5, jejichž vliv na nemocnost i úmrtnost exponovaných je prokázaný. Pro zatraktivn ní ve ejné dopravy má sloužit ada p ípravných, organizačních i realizačních opat ení jako nap . zpracování studie proveditelnosti systému city logistiky v Praze Ětj. systému lepší organizace zásobování m sta sledujícího snížení negativních dopadů nákladní dopravy na m stoě obsahující i prov ení možnosti optimálního zapojení železniční nákladní dopravy do systému Ěp ípadn i lodní nákladní dopravyě, vytvo ení m stské koncepce využívání a rozvoje vodní dopravy na Vltav jako podkladu m sta pro proces rozhodování o strategických stavbách Ěnap . plavební komoryě nebo o způsobech využití toku, vytvo ení podmínek pro vznik multimodální aplikace k plánování cesty různými způsoby dopravy Ěve ejnou dopravou, autem, na kole, p škyě, včetn možnosti odbavení a placení za služby, systémová propagace užívání ve ejné a nemotorové dopravy, odstran ní částečného p ekryvu dvou současných integrovaných dopravních systémů Pražské a St edočeské integrované dopravy, čímž dojde ke zvýšení efektivity p epravy, zp ehlednit a zatraktivnit systém pro uživatele i z důvodu zvýšení zájmu o jeho užívání atd. Atraktivitu ve ejné dopravy mohou dále zvýšit i v plánu uvedená iniciace opat ení pro preferenci ve ejné dopravy v legislativ Ěnap . p ednost v jízd ě, či realizační opat ení jako jsou úpravy sv telných signalizačních za ízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů (s využitím systému aktivní detekceě, realizace vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy, úpravy k ižovatek za účelem preference tramvají a autobusů aj. Pozitivního omezení individuální dopravy na úkor dopravy ve ejné bude docíleno dále také uvedenými opat eními na zvyšování komfortu ve ejné dopravy, jako nap . postupné zvyšování podílu vozů s klimatizací, zlepšení dostupnosti WIFI a telefonního signálu v prost edcích ve ejné dopravy, rozši ování možností odbavovacího systému Ěnap . využití bezkontaktních platebě, lepší informovanost cestujících, kvalitn jší p estupní vazby zlepšení p ístupnosti ve ejné dopravy, nap . realizací bezbariérových p ístupů do stanic a k zastávkám a zvyšováním podílu nízkopodlažních vozidel aj. Také podpora rozvoje systémů P+R, K+R a B+R vede k žádoucímu omezení individuální dopravy ve m st ve prosp ch dopravy ve ejné či sdílené. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší jakožto významnou determinantu ve ejného zdraví bude mít dále také podpora regulace a ízení provozu automobilové dopravy. Jedná se nap . o p ípravná opat ení jako prov ení možností zavedení mýtného systému ve vztahu k dalším uplatňovaným regulačním opat ením, prov ení možností zavedení nízkoemisní zóny za účelem snížení emisí exhalací z dopravy v centrální oblasti m sta, nebo organizační opat ení jako iniciace zrušení zpoplatn ní Pražského okruhu a počátečních úseků dálnic pro odvedení automobilové dopravy z místní komunikační sít , či realizační opat ení jako nezvyšování parkovací kapacity formou ve ejných hromadných garáží na území Pražské památkové rezervace, usilování o vyšší využití nákladní lodní dopravy pro stavby, vytvo ení podmínek pro zavedení systému sdílených dopravních prost edků Ěbike sharing, car sharingě, v tší uplatn ní inteligentních telematických systémů ĚITSě v ízení provozu, úpravy komunikací, k ižovatek a zlepšení organizace dopravy Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 144 (187)

sm ující ke zvýšení plynulosti provozu a zlepšení ovzduší v lokalitách, kde dochází k nárůstu znečišt ní ovzduší vlivem častých kongescí, p ičemž úpravami nesmí dojít k neúm rnému zvýšení atraktivity pro průjezd nebo ke konfliktu s preferencí ekologicky p ízniv jších druhů doprav, postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30 aj. Všechny uvedené aktivity budou mít p íznivý dopad na ovzduší jednak tím, že omezí intenzity individuální automobilové dopravy jakožto zdroje znečišťování ovzduší, ale dále také opat ení na zlepšení organizace dopravy budou dále p ispívat k samotnému snížení emisí z provozu. Jedná se o aktivity ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. P i plynulém pohybu vozidel je nižší spot eba pohonných hmot a na n vázané nižší emise znečišťujících látek obsažených ve výfukových plynech a navíc i výrazn nižší emise znečišťujících látek z ot rů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Zvýšení plynulosti automobilové dopravy realizací kruhových objezdů je z hlediska vlivu na emisní p ísp vky a potažmo vliv na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel opat ením pozitivním. Oblast „Rozvoj kolejové dopravy“ Jedná se o podporu rozvoje sít metra, tramvajových tratí a spolupráci na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě zahrnující prov ování možností dalšího rozvoje linky metra D či dalších vestibulů stanic metra Ěnap . Strom stskéě, či prov ování možností rozvoje tramvajových tratí do regionu či realizace tramvajových tratí v úsecích s intenzivní autobusovou dopravou, nebo spolupráce na p íprav a realizaci nových železničních zastávek na území m sta. Výhoda kolejové dopravy jakožto bezmotorové je z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší a potažmo ve ejné zdraví z ejmá. Oblast „Nová propojení“ U této oblasti podpory lze z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší vyzdvihnout podporu rozvoje p ší a cyklistické dopravy, jakožto ovzduší nezat žující alternativu individuální automobilové dopravy. Cílem opat ení je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zam stnání/za službami může ve vhodných lokalitách svým rozvojem mírn snížit intenzitu individuální automobilové dopravy nebo ji alespoň zachovat na stávající úrovni. Oblast „Elektromobilita“ V p ípad podpory této oblasti není nutné dále uvád t její p ínosnost z hlediska kvality ovzduší jakožto determinanty ve ejného zdraví. Uvedená opat ení na podporu vzniku dobíjecích míst pro elektromobily, prov ování možnosti uplatn ní elektromobily ve ve ejné doprav Ěelektrobusyě lze označit z hlediska vlivu na ve ejné zdraví za p íznivá. STRATEGICKÝ SM R 2 – PROSPERUJÍCÍ A KREATIVNÍ EVROPSKÁ METROPOLE Dopad na kvalitu ovzduší jakožto determinantu ve ejného zdraví budou mít zejména oblasti podpory definované v rámci strategického cíle 2.1 Významný region a 2.2 Podnikání a inovace. Jedná se zejména o oblasti jako Centrum investic, Inovace pro rozvoj a Podnikatelské prost edí. Realizace navrhované podpory povedou k rozvoji potenciálu m sta k zajišt ní jeho konkurenceschopnosti a prosperity. Z hlediska kvality ovzduší se jedná mj. také o podmínky pro vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší, zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích


Strana 145 (187)

Zatímco má ekonomický rozvoj významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, jeho vliv na životní prost edí – na ovzduší však může být opačný. Opat ení a aktivity navržené k napln ní t chto strategických cílů p isp jí k prosperit m sta, jako nap . p íprava komplexních nabídek lokalizace významných subjektů z vybraných odv tví Ězejm. oborů vázaných na v dy o živé p írod , kreativních oborů, nových technologiíě, nastavení systematické podpory investorů v preferovaných odv tvích a budou mít nepochybn pozitivní vliv na rozvoj socioekonomických determinant ve ejného zdraví. Na druhou stranu zde může reáln nastat rozvoj aktivit spojených se zvýšením expozice obyvatel znečišt nému ovzduší. V souvislosti s umísťováním nových zám rů může dojít k umíst ní stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dále k navýšení intenzit p edevším nákladní automobilové dopravy. Míru vlivu však nelze v daném stupni kvantifikovat. Jednotlivé zám ry bude t eba posoudit, a to podle jejich charakteru, v rámci posouzení podle stavebního zákona, či ve vybraných p ípadech podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpisů. STRATEGICKÝ SM R 3 – DOBŘE SPRAVOVANÁ METROPOLE T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam

uje na systém a správu m sta

Vzhledem k tomu, že se jedná v podstat o posílení účinného prosazování všech uvedených podpor aktivní rolí m sta a dův ryhodnou správou, naplňování cílů tohoto strategického sm ru úzce souvisí se všemi výše uvedenými podporami. V gesci m sta je tak nap . plánování investic do dopravní infrastruktury v souladu s metropolitními územními prioritami - dokončení M stského okruhu pro ochranu kompaktního m sta, Radlická radiála Ěomezení V-Z tranzitu Prahou 5, 2 a 3ě, metro D Ěomezení IAD v JV sektoru Prahyě, systémy Park and Ride, tedy investice do infrastruktury mající dominantní vliv na kvalitu ovzduší jakožto determinantu ve ejného zdraví. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší budou mít opat ení na podporu oblastí „Odolnost systému m sta“ a „Udržitelný rozvoj a šetrnost“ v rámci napln ní strategického cíle „Odolnost a bezpečnost“. Jedná se nap . o podporu realizace lokálních obnovitelných zdrojů energie ĚOZEě a zejména v rámci opat ení k podpo e udržitelného rozvoje a šetrnosti o snížení uhlíkové stopy v roce 2030 oproti roku 1řř0 o 40 % díky snížené spot eb energií a paliv, místní doprav a p eprav , spot eb pitné vody, produkci odpadů a jednotlivých druhů využití ploch, realizace opat ení na snižování emisí zejména z osobní automobilové dopravy. V tomto strategickém sm ru je v tomto duchu t eba vyzdvihnout dále snahu o realizaci udržitelné výstavby – implementace evropské sm rnice o energetické náročnosti budov a zvyšování energetické efektivity a zavád ní úsporných systémů, či podporu výstavby nových m stských budov s aplikací principů udržitelnosti v pasivním energetickém standardu, resp. v energetickém standardu budov blízkému nule, či realizaci energeticky úsporných renovací m stských objektů a zlepšení energetického managementu m stských objektů Ězavedením automatizovaného m ení a založením datové základny o energetické spot eb budově. K této skupin pozitivních opat ení pat í dále také snaha o zavád ní úsporných systémů osv tlení ulic včetn osv tlení zastávek ve ejné dopravy s využitím obnovitelných zdrojů energie Ěna základ zpracování koncepce ve ejného osv tlení, která zohlední vybraná kritéria kvality ve ejných prostranství a nočního obrazu m staě, nebo spolupráce s výzkumem na technologiích Smart Grid umožňujících zavedení tzv. chytrých m idel.


Strana 146 (187)

Z pohledu životního prost edí a potažmo ve ejného zdraví je nejčistší energií ta, která nemusela být vyrobena. Z tohoto pohledu jsou navrhované aktivity na snižování energetické náročnosti budov v souladu s minimalizací negativních dopadů na životní prost edí a tím i ve ejné zdraví.

Hluk V rámci posuzovaného Strategického plánu jsou definovány t i strategické sm ry se svými specifickými strategickými cíly k jejichž naplňování jsou definovány oblasti, jejichž podporou dojde mj. také k ovlivn ní míry expozice obyvatel hluku. Zhodnocení míry jejich vlivu na ve ejné zdraví lze provést pouze kvalitativn . V současném stupni nejsou výchozí ani cílové hlukové hladiny kvantifikovány. Jak již z výše uvedeného faktu, že hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, vyplývá, jsou zásadní aktivity a opat ení na minimalizaci tohoto problému stanoveny v rámci Strategického cíle 1.4 Zdravé m sto a 1.5 Udržitelná mobilita: STRATEGICKÝ CÍL 1.4 ZDRAVÉ M STO V rámci tohoto cíle má p ímý vliv na úroveň hlukové zát že jakožto determinanty ve ejného zdraví podpora zejména oblasti „Ovzduší a hluk“ V této souvislosti je t eba vyzdvihnout definovanou snahu realizovat technická a organizační opat ení ke snížení hluku na nejvíce exponovaných místech, p ijetím účinných opat ení ke snížení nadlimitní hlukové zát že, jejíž zdrojem ve m st je p edevším pozemní doprava, omezit negativní vliv hluku na pocit pohody, ale i na psychické i fyzické zdraví obyvatel. Z organizačních opat ení jde o snižování rychlosti automobilové dopravy, omezování vjezdu do rezidenčních území či o individuální protihluková opat ení Ěúpravy na fasádách a vým ny oken aj.ě. Značný význam bude mít také využívání „tichého“ asfaltu p i rekonstrukcích komunikací. K realizačním opat ením s pozitivním dopadem na hlukovou situaci a tím i ve ejné zdraví pat í omezení hluku z provozu tramvajové dopravy nap . používáním mén hlučných souprav, rekonstrukcí tratí na trat s nižší hlukovou emisí v rámci komplexních úprav ulic jako ve ejného prostranství, nebo instalace protihlukových st n v souladu s Manuálem tvorby ve ejných prostranství hl. m. Prahy, tzn. pouze podél dálnic, silnic pro motorová vozidla a železničních koridorů, a to v m ítku a charakteru odpovídajícímu prost edí, do kterého budou umísťovány. Dalším definovaným realizačním opat ením je využití multifunkčních prvků zelené infrastruktury pro zmírn ní hlukové zát že Ěnap . terénní valy osázené protiprašnou zelení v blízkosti zdrojů hluku apod.). Jedná se tedy p ímo o realizaci účinných protihlukových opat ení, která budou spojena se snížením hlukové expozice obyvatelstva. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví se jedná o jednoznačn pozitivní dopad. V souvislosti s důrazem na snahu o posílení Prahy jako významného regionálního centra Evropy definovanou v rámci druhého strategického sm ru nabývá dále na významu v Plánu uvedená snaha dodržovat podmínky a p ijmout opat ení ke snížení vlivu hluku na ve ejné zdraví stanovené v národní Koncepci letecké dopravy pro období 2015 – 2020. STRATEGICKÝ CÍL 1.5 UDRŽITELNÁ MOBILITA K postupnému snižování úrovn hlukové zát že jsou klíčová opat ení strategického cíle Udržitelná mobilita. Tento strategický cíl se zam uje na 5 oblastí: Preferování ve ejné dopravy, Rozvoj kolejové dopravy, Kvalita ve ejných prostranství, Nová propojení, Elektromobilita.


Strana 147 (187)

Vzhledem k tomu, že doprava je hlavním zdrojem nadlimitního hluku, lze p edpokládat, že podporou oblastí k napln ní tohoto strategického cíle dojde ke zmírn ní stávající hlukové zát že. Oblast „Preferování ve ejné dopravy“ Dobré fungování ve ejné dopravy vede k omezení používání individuální automobilové dopravy a tím k omezení hlukové zát že odpovídající vyšším intenzitám dopravy. Pokles ekvivalentních hladin akustického tlaku z automobilové individuální dopravy má pozitivní vliv na ve ejné zdraví. Pro zatraktivn ní ve ejné dopravy má sloužit ada p ípravných, organizačních i realizačních opat ení jako nap . zpracování studie proveditelnosti systému city logistiky v Praze Ětj. systému lepší organizace zásobování m sta sledujícího snížení negativních dopadů nákladní dopravy na m stoě obsahující i prov ení možnosti optimálního zapojení železniční nákladní dopravy do systému Ěp ípadn i lodní nákladní dopravyě, vytvo ení m stské koncepce využívání a rozvoje vodní dopravy na Vltav jako podkladu m sta pro proces rozhodování o strategických stavbách Ěnap . plavební komoryě nebo o způsobech využití toku, vytvo ení podmínek pro vznik multimodální aplikace k plánování cesty různými způsoby dopravy Ěve ejnou dopravou, autem, na kole, p škyě, včetn možnosti odbavení a placení za služby, systémová propagace užívání ve ejné a nemotorové dopravy, odstran ní částečného p ekryvu dvou současných integrovaných dopravních systémů Pražské a St edočeské integrované dopravy, čímž dojde ke zvýšení efektivity p epravy, zp ehlednit a zatraktivnit systém pro uživatele i z důvodu zvýšení zájmu o jeho užívání atd. Atraktivitu ve ejné dopravy mohou dále zvýšit i v plánu uvedená iniciace opat ení pro preferenci ve ejné dopravy v legislativ Ěnap . p ednost v jízd ě, či realizační opat ení jako jsou úpravy sv telných signalizačních za ízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů (s využitím systému aktivní detekceě, realizace vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy, úpravy k ižovatek za účelem preference tramvají a autobusů aj. Pozitivního omezení individuální dopravy na úkor dopravy ve ejné bude docíleno dále také uvedenými opat eními na zvyšování komfortu ve ejné dopravy, jako nap . postupné zvyšování podílu vozů s klimatizací, zlepšení dostupnosti WIFI a telefonního signálu v prost edcích ve ejné dopravy, rozši ování možností odbavovacího systému Ěnap . využití bezkontaktních platebě, lepší informovanost cestujících, kvalitn jší p estupní vazby zlepšení p ístupnosti ve ejné dopravy, nap . realizací bezbariérových p ístupů do stanic a k zastávkám a zvyšováním podílu nízkopodlažních vozidel aj. Také podpora rozvoje systémů P+R, K+R a B+R vede k žádoucímu omezení individuální dopravy ve m st ve prosp ch dopravy ve ejné či sdílené. Pozitivní dopad na hlukovou situaci jakožto významnou determinantu ve ejného zdraví bude mít dále také podpora regulace a ízení provozu automobilové dopravy. Jedná se nap . o p ípravná opat ení jako prov ení možností zavedení mýtného systému ve vztahu k dalším uplatňovaným regulačním opat ením, prov ení možností zavedení nízkoemisní zóny za účelem snížení emisí exhalací z dopravy v centrální oblasti m sta, ale tím i snížení hlukové zát že, nebo organizační opat ení jako iniciace zrušení zpoplatn ní Pražského okruhu a počátečních úseků dálnic pro odvedení automobilové dopravy z místní komunikační sít , či realizační opat ení jako nezvyšování parkovací kapacity formou ve ejných hromadných garáží na území Pražské památkové rezervace, usilování o vyšší využití nákladní lodní dopravy pro stavby, vytvo ení podmínek pro zavedení systému sdílených dopravních prost edků Ěbike sharing, car sharingě, v tší uplatn ní inteligentních telematických systémů ĚITSě v ízení provozu, úpravy komunikací, k ižovatek a zlepšení organizace dopravy sm ující ke zvýšení plynulosti provozu a zlepšení také hlukové situace v lokalitách, kde dochází k jejímu nárůstu vlivem častých kongescí, p ičemž úpravami nesmí dojít k neúm rnému zvýšení atraktivity pro průjezd nebo ke konfliktu s preferencí


Strana 148 (187)

ekologicky p ízniv jších druhů doprav, postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30 aj. Všechny uvedené aktivity budou mít p íznivý dopad na hlukovou situaci jednak tím, že omezí intenzity individuální automobilové dopravy jakožto zdroje hluku, ale dále také opat ení na zlepšení organizace dopravy budou dále p ispívat k samotnému snížení emisí z provozu. Jedná se o aktivity ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. P i plynulém provozu jsou eliminovány zejména rušivé výkyvy hlukových hladin spojené s rozjížd ním, bržd ním atp. Zvýšení plynulosti automobilové dopravy realizací kruhových objezdů, využitím telematiky je z hlediska vlivu hluku na zdraví obyvatel opat ením pozitivním. Oblast „Rozvoj kolejové dopravy“ Jedná se o podporu rozvoje sít metra, tramvajových tratí a spolupráci na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě zahrnující prov ování možností dalšího rozvoje linky metra D či dalších vestibulů stanic metra Ěnap . Strom stskéě, či prov ování možností rozvoje tramvajových tratí do regionu či realizace tramvajových tratí v úsecích s intenzivní autobusovou dopravou, nebo spolupráce na p íprav a realizaci nových železničních zastávek na území m sta. Cílem je, aby kolejová doprava p evzala část osobní individuální automobilové dopravy a tím došlo k poklesu intenzit dopravy také v blízkosti obytné zástavby, se kterým je spojen pokles hlukových hladin způsobených tímto dominantním zdrojem hluku, jakožto významné determinanty ve ejného zdraví. Oblast „Nová propojení“ U této oblasti podpory lze z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší vyzdvihnout podporu rozvoje p ší a cyklistické dopravy, jakožto okolí hlukov nezat žující alternativu individuální automobilové dopravy. Další skupinou opat ení a aktivit s pozitivním dopadem na hlukovou situaci jsou ta, která se týkají podpory cyklodopravy, jako nap . podpora dopravní dostupnosti pracovišť včetn p ší a bezmotorové Ětj. „tiché“ě dopravy. Cílem opat ení je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zam stnání/za službami může ve vhodných lokalitách svým rozvojem mírn snížit intenzitu individuální automobilové dopravy nebo ji alespoň zachovat na stávající úrovni. Oblast „Elektromobilita“ Elektromobily se vyznačují tichým provozem, hlučnost interiérů elektromobilů je až o 6 dB nižší oproti motorovým konvenčním vozidlům. V p ípad podpory této oblasti tedy není nutné dále uvád t její p ínosnost z hlediska hlukové zát že jakožto determinanty ve ejného zdraví. Uvedená opat ení na podporu vzniku dobíjecích míst pro elektromobily, prov ování možnosti uplatn ní elektromobilů ve ve ejné doprav Ěelektrobusyě lze označit z hlediska vlivu na ve ejné zdraví za p íznivá. STRATEGICKÝ SM R 2 – PROSPERUJÍCÍ A KREATIVNÍ EVROPSKÁ METROPOLE Dopad na hlukovou situaci jakožto determinantu ve ejného zdraví budou mít zejména oblasti podpory definované v rámci strategického cíle 2.1 Významný region a 2.2 Podnikání a inovace. Jedná se zejména o oblasti jako Centrum investic, Inovace pro rozvoj a Podnikatelské prost edí. Realizace navrhované podpory povedou k rozvoji potenciálu m sta k zajišt ní jeho konkurenceschopnosti a prosperity. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 149 (187)

Z hlediska hlukové situace se jedná mj. také o podmínky pro vznik nových zdrojů hluku, zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích Zatímco má ekonomický rozvoj významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví ovlivn ním socioekonomických determinant – socioekonomického statusu, jeho vliv na životní prost edí – na hlukovou situaci však může být opačný. Opat ení a aktivity navržené k napln ní t chto strategických cílů p isp jí k prosperit m sta, jako nap . p íprava komplexních nabídek lokalizace významných subjektů z vybraných odv tví Ězejm. oborů vázaných na v dy o živé p írod , kreativních oborů, nových technologiíě, nastavení systematické podpory investorů v preferovaných odv tvích a budou mít nepochybn pozitivní vliv na rozvoj socioekonomických determinant ve ejného zdraví. Na druhou stranu zde může reáln nastat rozvoj aktivit spojených se zvýšením expozice obyvatel p ípadnému nadm rnému hluku. V souvislosti s umísťováním nových zám rů může dojít k umíst ní nových stacionárních zdrojů hluku a dále také k navýšení intenzit p edevším generované nákladní automobilové dopravy. Míru vlivu však nelze v daném stupni kvantifikovat. Jednotlivé zám ry bude t eba posoudit, a to podle jejich charakteru, v rámci posouzení podle stavebního zákona, či ve vybraných p ípadech podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpisů. V rámci posuzované aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy jsou vytyčeny sm ry a cíle, jejichž naplňování ovlivní mj. míru expozice obyvatel hluku. Zhodnocení míry jejich vlivu na ve ejné zdraví bylo možné provést pouze kvalitativn . V současném stupni nejsou výchozí hlukové hladiny kvantifikovány.

Další determinanty V současnosti nabývají na významu další determinanty ve ejného zdraví, jako jsou bezpečnost silničního provozu či obecn bezpečnost obyvatel a majetku. Bezpečnost silničního provozu Podpora bezpečnosti silničního provozu je zakotvena logicky zejména v oblastech podpory strategického cíle 1.5 Udržitelná mobilita. Jedná se nap . o úpravy v prostoru zastávek tramvají a autobusů k rychlejšímu a bezpečn jšímu nástupu a výstupu Ězastávkové mysy, vídeňské zastávky, časové ostrůvky, zvýšení nástupních hran atd.ě, nebo postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30 Ězón s maximální povolenou rychlostí 30 km/hě. Dále lze uvést také ešení rizikových míst pro chodce a cyklisty z hlediska bezpečnosti silničního provozu, ale také p ípravu a realizaci nových cyklistických tras Ěna cyklostezkách i mimo n ě s důrazem na jejich bezpečnost a atraktivitu s vazbou na síť ve St edočeském kraji či umisťování cyklostojanů na ve ejných prostranstvích a ve ve ejných budovách Ěú ady, školy atd.ě a propagace vytvá ení podmínek pro bezpečné odstavování kol v soukromých objektech. Uvedená opat ení zvýší tedy bezpečnost provozu a ochrání zdraví obyvatel. Ohroženými skupinami jsou p edevším d ti a sta í či pohybov handicapovaní lidé. Bezpečnost obyvatel a majetku Pozitivní dopad na bezpečnost obyvatel a majetku bude mít ada opat ení na podporu oblasti „Odolnost systému m sta“ v rámci napln ní strategického cíle „Odolnost a bezpečnost“ vytyčeného v rámci strategického sm ru 3 – Dob e spravovaná metropole. T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta Navrhované oblasti podpory na úrovni organizační i realizační vycházejí z identifikovaného problému, kterým je nedostatečná odolnost m sta vůči pohromám. Jedná se tedy o snahu posílit zvládnutí mimo ádných událostí a krizových situací Ěživelních pohrom, epidemií, teroristických Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 150 (187)

útoků apod.ě a rozvoj odolnosti funkčních systémů m sta nap . zajišt ním technické infrastruktury, složek integrovaného záchranného systému a dalších organizací důležitých pro zachování základních životních pot eb obyvatelstva p i narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Konkrétn se jedná o organizační opat ení m sta jako je zpracování návrhu ešení energetické odolnosti m sta p i výpadku n kterého ze zdrojů Ěblack-outě, dovybavení technické infrastruktury tam, kde je to možné záložními zdroji elektrické energie Ěnap . dieselagregátyě či iniciace zm ny legislativy v oblasti vybavenosti technické infrastruktury náhradními zdroji elektrické energie. Z realizačních opat ení se jedná o podporu a rozvíjení energetické odolnosti a schopnosti dálkových sítí zvládat vícenásobné výpadky kritických prvků infrastruktury, či analýzu a posléze vybudování celom stského Krizového ostrovního provozu využívajícího záložní zdroj/zdroje elektrické energie ĚKOPě m sta pro p ípad black-outu. Další oblast, která může mít klíčový dopad na zdraví a životy obyvatel jsou protipovodňová opat ení. P estože rozvinutý systém ochrany p ed povodn mi byl shledán jako silná stránka m sta, v rámci strategického programu bylo definováno, že je t eba dodržovat režim výstavby v záplavových územích, omezit zastavitelné plochy v záplavových územích s cílem zvýšit ochranu zdraví a majetek obyvatel a dobudovat protipovodňovou ochranu na Vltav tam, kde je to efektivní, a na drobných vodních tocích na území hl. m. Prahy a PMO. Definovaný zám r posílení krizového ízení má za cíl zajistit adekvátní reakce ve ejné správy a obyvatel na krizové situace spojené nap . s teroristickými útoky, p írodními katastrofami, epidemiemi, nekontrolovanou migrací atd. Jedná se o organizační opat ení jako nap . rozhodnutí o trvalém p evzetí investičního a provozního financování m stského radiového a kamerového systému, nebo zajišt ní koordinovaného postupu pro zvládání incidentů, který nastaví formát spolupráce, bude obsahovat komunikační matici, protokol postupu a definovat jednotlivé role aktérů na území hl. m. Prahy, či zajišt ní efektivní distribuce informací, které omezí rizika p i mimo ádných událostech nebo krizových situacích nap . pomocí sms zpráv Ěvčetn opat ení pro podporu seniorů či hendikepovaných občanůě aj. Na úrovni realizace se jedná o definovaná opat ení jako provozování m stského radiového a kamerového systému využívaného všemi složkami Integrovaného záchranného systému ĚHZS, ZZS, PČR, MPě a pro ízení individuální i ve ejné dopravy ĚPČR, TSK a DPP a.s.ě, dobudování informačního varovného systému pro komunikaci s obyvateli m sta na celé ploše m sta a PMO či zlepšení kvality vybavení sborů dobrovolných hasičů za účelem jejich v tšího zapojení do ešení mimo ádných událostí a krizových situací aj. Zvyšováním energetické sob stačnosti m sta lze p edejít vzniku krizových situací, které by byly spojeny se sociálním nap tím či nepokoji v důsledku ohrožení dodávek strategických surovin, energie, vody. Jedná se o opat ení od p ípravy získáváním, shromaždováním a vyhodnocováním informací pot ebných pro zajišťování bezpečnosti a odolnosti m sta, p es posilování kapacity M stské policie a ve ejné správy, zvyšování odborné úrovn pracovníků institucí ve ejné správy na tomto poli až po zajišt ní ochrany energetické infrastruktury, zajišt ní p ipravenosti a spolupráce složek m sta na potírání terorismu, extremismu a omezení sociálního nap tí atd. Pozitivní dopad na bezpečnost obyvatel budou mít dále i definovaná opat ení pro prevenci kriminality jako je posílení fungování, správy a vybavení m stského kamerového systému či ešení koncepce ve ejných prostranství s ohledem na zvýšení bezpečnosti osob Ěosv tlení, správa zelen , kamerový systém, vybavenost parteru, p ípadn zapojení policie apod.ě V rámci zvyšování fyzické prostupnosti a bezbariérovosti je v posuzované aktualizaci Strategického plánu definováno dále vytvo ení koncepce venkovního a nočního osv tlení významných ve ejných prostranství.


Strana 151 (187)

Záv r V rámci posouzení vlivu Aktualizace Strategického plánu hlavního m sta na ve ejné zdraví nebyl identifikován žádný významný negativní vliv na ve ejné zdraví. Cílem p edloženého „Vyhodnocení vlivů“ byla snaha odhadnout očekávané vlivy zpracovaného strategického dokumentu na životní prost edí, ale i další p edevším socioekonomické determinanty ve ejného zdraví obyvatel, žijících v této oblasti. Je t eba si uv domit, že se jedná o posuzování programu, výstupem tedy není kvantifikace konkrétních zm n imisních koncentrací jednotlivých škodlivin či hlukových hladin u obytné zástavby. Toto posouzení vlivu na ve ejné zdraví je tak provedeno formou kvalitativního hodnocení. Strategický plán je ze své podstaty koncepcí na relativn obecn jší úrovni. Teprve u rozvedených konkrétních projektů zahrnutých p edevším v akčním plánu lze kvantifikovat míru jejich vlivu na životní prost edí a tím na míru expozice obyvatel, kterou lze dále kvantitativn hodnotit z hlediska rizik ve ejného zdraví. V ovzduší hlavního m sta Prahy jsou pln ny imisní limity všech škodlivin v ovzduší s výjimkou polétavého prachu Ělimit pro maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10) a benzo-a-pyrenu Ěprům rné roční koncentrace BaPě. T mto škodlivinám byla tedy z hlediska imisního pozadí a vlivu na lidské zdraví v nována v rámci tohoto posouzení p ednostní pozornost. Suspendované částice polétavého prachu jsou navíc považovány za klíčové škodliviny z pohledu vlivu na ve ejné zdraví, jejich vliv na nemocnost i úmrtnost exponovaných je prokázaný. Klíčovým zdrojem emisí polétavého prachu je automobilová doprava. Jako hlavní zdroj hluku byla v rámci hlukového mapování v České republice jednoznačn identifikována silniční doprava, která se na prokázaném obt žování hlukem podílí z více než Ř0 %. Druhým nejvýznamn jším zdrojem nadm rného hluku je doprava železniční, která je odpov dná za celodenní obt žování 16 % obyvatelstva. Celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu celodennímu hluku vyjád enému deskriptorem Ldvn v součtu činí ř3 řŘ2 osob, celkový počet osob exponovaných nadlimitnímu nočnímu hluku vyjád enému deskriptorem Ln činí 112 ŘŘ4 osob. Z hlediska socioekonomických determinant ve ejného zdraví lze uvést p edevším, že Hlavní m sto Praha má z hlediska ekonomiky zcela výsadní postavení v rámci ČR. Je hospodá ským centrem státu i st ediskem pro zprost edkování vlivů nadnárodních hospodá ských vztahů na celém území státu. Ekonomický výkon hl. m. Prahy vytvá í stabiln kolem čtvrtiny celostátního hrubého domácího produktu ĚHDPě. Tento v p epočtu na 1 obyvatele v Praze trvale vysoko p ekračuje hodnotu v ČR. Vyšší úroveň tvorby HDP je pro metropole typická. Každý osmý občan České republiky bydlí p ímo v Praze, každý šestý občan v aktivním v ku pracuje v Praze a každý pátý český občan žije v Pražské metropolitní oblasti. Z mezikrajského srovnání vyplývá, že hl. m. Praha má nejnižší obecnou míru nezam stnanosti ze všech krajů. St ední délka života mužů i žen Ěnad je na dožití p i narozeníě je v hlavním m st Praze nejen nad prům rem celé České republiky, ale jedná se o nevyšší prům r v rámci všech krajů ČR. Zdravotní stav obyvatelstva v zemích EU se stále zlepšuje. Zlepšení je však výrazn jší u skupin s vyšším sociáln -ekonomickým postavením, u kterých probíhá také rychlejším tempem. Rozdíly ve zdraví se tak stále prohlubují. Samotné prodlužování délky života souvisí s lepšími životními a pracovními podmínkami, s vyšším socioekonomickým statusem, sociálním rozvojem, zlepšováním zdravotní péče, s množstvím kvalitních léků a novými léčebnými metodami. Na druhou stranu je s tím spojena pot eba zajistit pokrytí specifických pot eb starých lidí. V rámci posuzované Aktualizace Strategického plánu byly mj. vytyčeny t i strategické sm ry, které jsou obsahovým jádrem návrhové části Strategického plánu. Význam pro hodnocení vlivů na ve ejné zdraví hrají p edevším jednotlivé elementy návrhové části Strategického plánu – sm ry, strategické cíle, opat ení a p íklady aktivit sloužící k napln ní vytyčené vize jakožto p edstavy Prahy v roce 2030 jakožto krásného m sta pro život i podnikání.


Strana 152 (187)

Strategický sm r 1 – Soudržná a zdravá metropole Strategický sm r „Soudržná a zdravá metropole“ reaguje primárn na identifikovanou hrozbu nep ipravenosti m sta na demografické zm ny a hrozící zhoršení kvality života a fungování m sta. Napln ním strategických cílů vytyčených v rámci tohoto sm ru bude zajišt na schopnost Hl. m. Prahy flexibiln reagovat na probíhající demografické a společensko-ekonomické zm ny, jako je prodlužování délky života a růst počtu a podílu osob nad Ř0 let, zvyšování sociálních nerovností a s tím spojený nárůst počtu osob Ěpotenciáln ě ohrožených chudobou a bezdomovectvím či růst počtu cizinců aj. Konkrétn lze vyzdvihnout zejména podporu zdravotních a sociálních služeb k zajišt ní života osob se sníženou sob stačností v domácím prost edí, ale také vzhledem k růstu počtu seniorů o navyšování kapacit pobytových sociálních služeb, zajišt ní bezbariérovosti ve ejného prostoru. Rozvoj pot ebné infrastruktury pro cílovou skupinu seniorů, osob handicapovaných, sociáln vyloučených či vyloučením ohrožených osob, zároveň podpo í nejen tyto cílové skupiny, ale umožní pečujícím, ekonomicky aktivním osobám setrvat na trhu práce. Spadá se dále mj. i podpora oblasti nazvaná Dostupné bydlení zam ená na zajišt ní pomoci sociáln či generačn ohroženým skupinám jakožto prevence vzniku bezdomovectví a s ním spojeným rizikovým chováním. V rámci tohoto sm ru jsou dále definovány organizační či realizační formy podpory nap . dostupného, kvalitního a efektivního systému zdravotních služeb, nebo ešení problematiky sociálního začleňování, integrace osob se zdravotním postižením či integrace cizinců aj. Strategické cíle „Život ve m st “, „Zdravé m sto“ a „Udržitelná mobilita“ jsou zam eny na podporu oblastí spojenou s pozitivním vlivem na další determinanty ve ejného zdraví, jako je kvalita ovzduší či hluk. Automobilová doprava je nejvýznamn jším zdrojem hluku, ale i částic polétavého prachu. Jedná se zejména o opat ení vedoucí k omezení individuální dopravy na úkor dopravy ve ejné, zejména kolejové, cestou opat ení na omezení dojíž ky obyvatel Ěm sto krátkých vzdálenostíě, vytvo ení standardů rozvoje orientovaného sm rem k p ší, cyklistické a ve ejné doprav mimo jiné zvyšováním komfortu ve ejné dopravy, vytvo ením podmínek pro zavedení systému sdílených dopravních prost edků Ěbike sharing, car sparingě. Všechna tato opat ení povedou i omezení používání individuální automobilové dopravy a tím k omezení zát že z emisí obsažených ve výfukových plynech i emisí sekundárních i zát že hlukové. Pokles imisních p ísp vků má pozitivní vliv na ve ejné zdraví a je žádoucí zejména z pohledu p ekračování Sv tovou zdravotnickou organizací doporučených koncentrací pro suspendované částice PM10 i PM2,5, jejichž vliv na nemocnost i úmrtnost exponovaných je prokázaný. V rámci strategického sm ru vytyčená opat ení k podpo e cyklistické dopravy s sebou z hlediska vlivu na ve ejné zdraví p inášejí pozitiva spojená nejen s omezením automobilové dopravy jakožto zdroje nadm rných emisí polétavého prachu i benzo-a-pyrenu a hluku, ale dále také s podporou zdravého životního stylu jakožto významné determinanty ve ejného zdraví. Pozitivní vliv na kvalitu ovzduší bude mít dále i definovaná podpora využívání prvků zelené infrastruktury včetn sídelní zelen a jejich propojování, zejména zakládání a revitalizace m stské sídelní zelen , která krom zvýšení estetické kvality plní funkci tzv. izolační zelen . Výsadbou izolační zelen dochází ke snížení imisní zát že a omezení prašnosti kaptací částic, eliminací vznosu a další resuspenze. K dosažení pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ale i ekosystémů jsou ve Strategickém plánu u tohoto sm ru uvedena realizační opat ení, jako jsou pln ní Programu zlepšování kvality ovzduší, aglomerace CZ01 Praha, zajišt ní účinných kompenzačních opat ení u staveb, které Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 153 (187)

budou spojeny s imisním p ísp vkem, pokračování v pražském dotačním programu „Čistá energie Praha“, podpora zavád ní alternativních nízkoemisních a bezemisních zdrojů elekt iny a tepla. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví se jedná o pozitivní vliv na kvalitu ovzduší jakožto významnou determinantu omezením významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Definována je však ada dalších oblastí podpory jako elektromobilita, postupné zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech nap . z izováním zón 30, snižování prašnosti v m stském prost ení formou pravidelného čišt ní ve ejných prostranství a pozemních komunikací s využitím čisticích vozů s účinnými prachovými filtry atd. Strategický sm r 2 – Prosperující a kreativní evropská metropole Druhý strategický sm r „Prosperující a kreativní evropská metropole“ cílí na prosperitu a konkurenceschopnost m sta v nejširším slova smyslu, na posílení role a pozice Prahy v Evrop i ve sv t . Jedná se o opat ení vedoucí k rozvoji mezinárodního významu m sta jako centra mezinárodních aktivit nap . podporou významných mezinárodních kongresů a veletrhů či konání významných politicko-ekonomických jednání a summitů atp. Podpora investorů povede mj. ke zvýšení podílu osob zam stnaných v odv tvích s vysokou p idanou hodnotou. Z hlediska sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví se jedná op t o pozitivní vliv, v ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. Z hlediska ovlivn ní ve ejného zdraví je t eba si uv domit, že péčí o podnikatelské prost edí lze docílit zvýšení počtu malých a st edních firem v kreativních odv tvích a zvýšit míru podnikání ve m st a jeho úsp šnost. Jedná se o podporu opat ení, která napomáhají prost edí, ve kterém je omezena nezam stnanost a s ní spojené rizikové faktory a posílen sociáln ekonomický status obyvatel. Ekonomická síla dále umožňuje rozvoj zdravého životního stylu, způsobu trávení volného času atp. Na druhou stranu v rámci tohoto strategického sm ru rozvoje je reálný vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší i hluku včetn generované osobní i nákladní automobilové dopravy. Významn jší zám ry uvedené v p íloze 1 zákona 100/2001 Sb. podléhají posuzování či zjišťovacímu ízení, v rámci kterého rozptylová a hluková studie prokáže, zda zám r nezpůsobí p ekročení platných imisních a hygienických limitů, které p edstavují společensky p ijatelnou míru rizika vyplývajícího z inhalační expozice obyvatel emitovaným škodlivinám a z expozice hluku. Rozptylová studie musí být dle §11 zákona 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, p iložena také k ízení o vydání závazného stanoviska k umíst ní stavby pozemní komunikace specifikované v tomto paragrafu a u stacionárních zdrojů uvedených p íloze č. 2 k zákonu o ochran ovzduší označených ve sloupci A. Dále definovaná opat ení na podporu vzd lávání mají pozitivní vliv na socioekonomické determinanty ve ejného zdraví na n kolika úrovních. Rozvoj vzd lání na jedné stran zvýší konkurenceschopnost dotčených obyvatel, jejich uplatn ní na trhu práce a tím jejich ekonomické postavení. V ad studií byl prokázán p ímý vztah mezi ekonomickým potenciálem a zdravím, dokonce i v kem dožití. Dále samotné vzd lání je spojeno s uplatňováním zdraví prosp šného životního stylu. Strategický sm r 3 – Dob e spravovaná metropole T etí strategický sm r „Dob e spravovaná metropole“ se zam uje na systém a správu m sta s dopadem na všechny aktéry rozvoje uvnit i vn . Vytyčené strategické cíle se týkají koncepčního plánování v regionálních souvislostech, strategického ízení, dův ryhodné správy m sta a šetrného nakládání se zdroji a územím, i zvyšování odolnosti a bezpečnosti fungování systémů m sta nejen v krizových situacích.


Strana 154 (187)

Naplňování cílů tohoto strategického sm ru úzce souvisí se všemi výše uvedenými podporami vzhledem k tomu, že se jedná v podstat o posílení účinného prosazování všech uvedených podpor aktivní rolí m sta a dův ryhodnou správou. V rámci podpory „Koncentrace investic“ lze nap . z hlediska ovlivn ní sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví vyzdvihnout podporu plánování investic do sociální infrastruktury Ěsociální byty a bydlení pro seniory, investice v oblasti IZS, dokončení M stského okruhu pro ochranu kompaktního m sta, metra D aj. Jako velice vhodné se jeví z hlediska vlivů na ve ejné zdraví podpora tzv. Smart life, neboli způsobu dob e žít ve m st . Jedná se podporu opat ení propagující zdravý životní styl obyvatel a politiku preference kvality života a posilování systémů sociální, ekologické a ekonomické infrastruktury m sta. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší jakožto významnou determinantu ve ejného zdraví má podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie ĚOZEě a zejména v rámci opat ení k podpo e udržitelného rozvoje a šetrnosti o snížení uhlíkové stopy. Z pohledu životního prost edí a potažmo ve ejného zdraví je nejčistší energií ta, která nemusela být vyrobena. Z tohoto pohledu jsou navrhované aktivity na snižování energetické náročnosti budov v souladu s minimalizací negativních dopadů na životní prost edí a tím i ve ejné zdraví. Pokud by nedošlo ke vzniku a realizaci opat ení navrhovaných posuzovaným strategickým dokumentem, není možné p edpokládat zásadní zhoršení situace v oblasti ve ejného zdraví na území hlavního m sta Prahy. Nelze však pominout potenciální rizika na lokální úrovni jako je nekoncepční a pomalejší ešení místních problémů, či zanedbání potenciálního zlepšení imisní a hlukové situace a tím ve ejného zdraví v p ípad jejich nerealizace. V posuzované aktualizaci Strategického plánu jsou zakotvena způsoby podpory, které mají pozitivní dopad na jednotlivé determinanty ve ejného zdraví, kterými jsou jednak p írodní složky životního prost edí, ale také sociáln ekonomické faktory. Naléhavost na napln ní této strategie vyplývá nap . i z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století nebo i ze strategického dokumentu „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“ jejichž cíle jsou v posuzované strategii zohledn ny. Celkov lze shrnout, že definované oblasti podpory k napln ní strategických cílů vytyčených v rámci t ech sm rů zakotvené v aktualizovaném strategickém plánu jsou p evážn spojeny s pozitivním vlivem na jednotlivé determinanty lidského zdraví obyvatel oblasti. Oblasti podpory naplňují očekávanou minimalizaci negativních dopadů na životní prost edí a zavedení zdraví upevňujících a zdraví zlepšujících opat ení do praxe. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že posuzovaný Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 je v souladu cíli ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví včetn cílů uvedených ve výše zmín ných dokumentech „Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“ a „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století“.


Strana 155 (187)

13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů P edm tem tohoto posouzení je návrhová část Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016. Ta se skládá z vize, 5 priorit strategického plánu a 3 strategických sm rů, kterými jsou 1. Soudržná a zdravá metropole, 2. Prosperující a kreativní evropská metropole a 3. Dob e spravovaná metropole. Tyto sm ry jsou dále člen ny na 12 strategických cílů, jenž jsou následn strukturovány do oblastí, opat ení a na nejnižší úrovni jsou dopln ny p íkladovými aktivitami. V p ípad aktivit se nejedná o kompletní a definitivní výčet činností. Zám rn je ponechán prostor pro to, aby se s postupem času za azovaly aktivity nové a ty stávající se upravovaly nebo vypoušt ly. Z tohoto důvodu a také s ohledem na míru obecnosti nad azených úrovní byla pro vyhodnocení vlivu koncepce na životní prost edí zvolena jako hlavní a relevantní úroveň opat ení. Obecn lze opat ení navrhovaná ve SP HMP rozd lit do dvou kategorií. První skupinu tvo í neinvestiční, nehmotná opat ení, která mají charakter legislativní, organizační, administrativní, vzd lávací aj., u kterých Ěs výjimkou EVVOě nebyly identifikovány žádné vlivy na životní prost edí. Druhá skupina obsahuje činnosti investičního charakteru, u kterých lze identifikovat n jaké vlivy na složky životního prost edí, ale vzhledem k obecnosti formulací nelze tyto vlivy kvantifikovat. Jedná se p edevším o různé formy stavebních činností – od oprav a úprav stávajících budov, ve ejných prostranství apod. po budování nové výstavby. U takovýchto opat ení lze p i jejich realizaci p edpokládat obvyklé vlivy spojené se stavební činností Ězvýšení prašnosti, hluku, nárůst stavební dopravy aj.ě. Ve v tšin p ípadů se dají p edpokládat vlivy spíše malé, mírné a málo významné. V rámci strategického sm ru 1 Soudržná a zdravá metropole byly identifikovány pozitivní i negativní vlivy na životní prost edí. Ve strategických cílech 1.1 Soudržné m sto a 1.2 Komunitní život jsou navrhována p edevším opat ení pro zlepšení sociálních podmínek života Pražanů. Jedná se p evážn o neinvestiční opat ení bez vlivů na ŽP, jenž však obsahují i n které činnosti investiční povahy – zejména stavební práce, u kterých byly identifikovány mírné negativní vlivy na životní prost edí. Obdobn byl vyhodnocen i strategický cíl 1.3 Život ve m st , který ovšem zahrnuje i n která opat ení s pozitivními vlivy na složky životního prost edí Ěnap . 1.3-B2 Aktivn chránit vizuální ráz m sta, 1.3-B3 Aktivn chránit a rozvíjet krajinu jako nositele kulturního d dictví, 13-E2 Zakládat a revitalizovat m stskou zeleňě. Opat ení strategického cíle 1.4 Zdravé m sto byla z hlediska vlivů na životní prost edí vyhodnocena jako významn pozitivní. Tato opat ení budou mít pozitivní vlivy na m stskou zeleň, ekologickou stabilitu, biodiverzitu, hydrologický režim území, kvalitu ovzduší či akustickou situaci. Strategický cíl 1.5 je zam en na udržitelnou mobilitu. Opat ení tohoto cíle obsahují jak činnosti legislativního a organizačního charakteru bez p ímých vlivů na ŽP, tak technická opat ení s prům tem do území a identifikovanými dočasnými i trvalými vlivy na složky životního prost edí. V p ípad n kolika konkrétních opat ení Ě1.5-B1 Rozvíjet síť metra, 1.5-B2 Rozvíjet síť tramvajových tratíě lze p edpokládat negativní vlivy v období realizace zám ru, který však bude p edm tem posouzení z hlediska vlivů na ŽP v procesu EIA. V dlouhodob jším výhledu lze tato opat ení hodnotit kladn , neboť podporují ekologičt jší druhy dopravy, které by m ly nahradit stávající IAD a autobusovou dopravu. Strategický sm r 2 Prosperující a kreativní evropská metropole a jeho strategické cíle naplňují p evážn opat ení administrativn -ekonomicko-legislativního charakteru bez územních prům tů a p ímých vlivů na životní prost edí. N která opat ení Ěnap . 2.1-B1 Zkvalitňovat a stabilizovat systém péče o investoryě vytvá ejí prostor pro projekty investičního charakteru s územním prům tem, které však v této koncepci nejsou konkretizovány, tudíž jejich vlivy nelze dostatečn vyhodnotit. U opat ení 2.4-C3 Podpo it vzd lávací programy a projekty v oblasti environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty byly identifikovány mírné p íznivé vlivy na ŽP a zdraví obyvatel. T etí strategický sm r Dob e spravovaná metropole tvo í t i strategické cíle. Strategické cíle 3.1 Aktivní role m sta a 3.2 Dův ryhodná správa obsahují v naprosté v tšin opat ení Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 156 (187)

administrativního a organizačního charakteru, která nebudou mít p ímé vlivy na složky životního prost edí. Strategický cíl 3.3 Odolnost a bezpečnost zahrnuje opat ení s p ímými i nep ímými pozitivními vlivy na životní prost edí Ězejména oblast strategického cíle 3.3-B Udržitelný rozvoj a šetrnostě. Součástí SEA je i vyhodnocení vlivu koncepce na soustavu Natura 2000. U v tšiny strategických cílů bylo vyhodnoceno, že nemají žádný vztah k lokalitám Natura 2000. Pouze u n kterých oblastí a opat ení byly identifikovány potenciální negativní vlivy. V rámci strategického cíle 1.3 Život ve m st se jedná o oblast 1.3-C Ve ejná prostranství m sta, v rámci strategického cíle 1.4 Zdravé m sto jsou to oblasti 1.4-A Zelená infrastruktura, 1.4-B Ovzduší a hluk a ve strategickém cíli 1.5 Udržitelná mobilita je to oblast 1.5-D Nová propojení. Záv rem vyhodnocení je tvrzení, že „p ijetí koncepce SPHMP, aktualizace 2016 nemá významný negativní vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti“. Kompletní vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000, včetn návrhu opat ení pro p edcházení vlivům či pro jejich minimalizaci je obsaženo v p íloze č. 1. Vyhodnocení vlivu Strategického plánu, Aktualizace 2016 na zdraví je zpracováno v kapitole 12. Strategický sm r 1 zde z pohledu vlivů na zdraví hodnocen pozitivn zejména díky opat ením, která mají za důsledek zlepšování kvality ovzduší či zlepšení akustické situace Ěnap . 1.4-B1 Realizovat technická a organizační opat ení ke snížení hluku na nejvíce exponovaných místech, 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémůě. Strategický sm r 2 je hodnocen pozitivn z hlediska sociáln ekonomických determinant ve ejného zdraví Ěnap . strategický cíl 2.4 Vzd láváníě. Negativn pak hodnotí možný vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší i hluku včetn generované osobní i nákladní automobilové dopravy. V rámci t etího strategického sm ru jsou pozitivn hodnocena opat ení 3.3-B2 Realizovat udržitelnou výstavbu nebo 3.3-B.4 Dob e žít ve m st ĚSmart lifeě díky pozitivním dopadům na kvalitu ovzduší a propagaci zdravého životního stylu. Celkov lze shrnout, že definované oblasti podpory k napln ní strategických cílů vytyčených v rámci t ech sm rů zakotvené v aktualizovaném strategickém plánu jsou p evážn spojeny s pozitivním vlivem na jednotlivé determinanty lidského zdraví obyvatel oblasti. Záv rem lze zhodnotit, že koncepce je z hlediska posuzování vlivů na životní prost edí doporučena ke schválení a vydání souhlasného stanoviska. Pro realizaci staveb, zám rů nebo jiných aktivit, které budou naplňovat cíle a opat ení koncepce, by obecn m ly být požadovány a spln ny podmínky uvedené v kapitole 7 Ěs ohledem na druh, charakter, účel, velikost a umíst ní stavbyě jako opat ení k omezení negativních vlivů.


Strana 157 (187)

14 Souhrnné vypo ádání vyjád ení obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví Ministerstvo životního prost edí Č.j.: 74733/ENV/14 ze dne 12.11.2014 Vyhodnotit soulad koncepce Aktualizace Strategického plánu hlavního města Prahy 2014 s relevantními koncepcemi na úrovni hlavního města Prahy a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany p írody a krajiny (nap . Aktualizací Státního programu ochrany p írody a krajiny, Strategií biologické rozmanitosti ČR, Státní politikou životního prost edí ČR 2012 – 2020), Strategií regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020, Zásadami územního rozvoje hlavního města Prahy, Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy, Metropolitním plánem hl. m. Prahy, Operačním programem Praha – pól růstu, s koncepcí ITI – integrované investice v Pražském metropolitním prostoru apod. Vyhodnocení souladu koncepce Aktualizace SP hl. m. s adou dalších relevantních koncepcí na úrovni evropské, národní i pro m sto Prahu je podrobn a p ehledn v kapitole 5. V tabulkách je podrobn provedeno zhodnocení souladu Aktualizace SP HMP se 7 strategiemi na evropské úrovni, s 22 strategiemi na národní úrovni a s 9 strategiemi hl. m. Prahy. V p ipomínce vyjmenované koncepce jsou všechny zahrnuty do vyhodnocení. Lze konstatovat, že Aktualizace SP HMP je v souladu se všemi uvedenými strategiemi, drtivá v tšina cílů t chto strategií se shoduje i s cíli koncepce ASP HMP a je naplňována adou navržených opat ení. Dílčí nesoulad opat ení a cílů ASP HMP s cíli porovnávaných koncepcí je zcela ojedin lý Ěpouze u 3 opat eníě. Vyhodnotit soulad koncepce se stávajícími i nově p ipravovanými programy zlepšování kvality ovzduší. V kapitole 5 je vyhodnocen soulad p edložené koncepce Aktualizace SP HMP se St edn dobou strategií zlepšení kvality ovzduší ČR a s Integrovaným krajským programem snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace hl. m. Praha. Cíle a opat ení koncepce ASP HMP jsou s nimi v souladu a p ispívají k jejich pln ní Ěkonkrétn 3 a 3 jmenovaná opat eníě. Vyhodnotit, zda a v jaké mí e je v rámci p ipravované strategie Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 využit (zohledněn) potenciál ke zlepšení stavu ovzduší na území Prahy. Zlepšení kvality ovzduší v Praze je jedním z cílů navržené koncepce. Koncepce obsahuje jednak oblasti a opat ení p ímo formulované ke zlepšení kvality ovzduší, jedna obsahuje i opat ení pro jiné účely, u kterých bude zlepšení kvality ovzduší druhotným důsledkem jejich realizace. P ímé zlepšení kvality ovzduší je obsaženo nap . ve strategickém cíli 1.4 Zdravé m sto, v oblasti v oblasti 1.4 B Ovzduší a hluk – Zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat hlukovou zát ž a v konkrétních navržených opat eních 1.4-B2 Dosáhnout pln ní imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a 1.4-B3 Snižovat prašnost v m stském prost edí. P ímé zlepšení kvality ovzduší je obsaženo i v dalším strategickém cíli 1.5. Udržitelná mobilita, v oblasti 1.5-A Preferování ve ejné dopravy, v konkrétních opat eních 1.5-A3 Realizovat opat ení pro preferenci tramvají a autobusů a 1.5-A5 Urychlit rozvoj systémů P+R, K+R a B+R, procesn podporovat realizaci i v okolním regionu, 1.5-A6 Regulovat a ídit provoz automobilové dopravy. Pro zlepšení kvality ovzduší jsou navržena opat ení i v další oblasti 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy, v níž jsou zahrnuta opat ení 1.5-B1 Rozvíjet síť metra, 1.5B2 Rozvíjet síť tramvajových tratí, 1.5-B3 Spolupracovat na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě a v oblasti Oblast 1.5-D Nová propojení, opat ení 1.5-D1 Vytvo it nové bezbariérové a bezpečné trasy a prostory pro chůzi a pro používání jízdních kol. V neposlední ad i v oblasti 1.5-E Elektromobilita. Ke zlepšení kvality ovzduší p isp je i opat ení 3.3-A.1 Posilovat odolnost technické infrastrukturu, v n mž je zahrnuta i podpora realizace lokálních obnovitelných zdrojů energie ĚOZEě. Velký potenciál -


Strana 158 (187)

pro zlepšování kvality ovzduší má i oblast strategického cíle 3.3. B – Udržitelný rozvoj a šetrnost, kde jsou zahrnuta opat ení a jejich p íkladové aktivity pro zlepšení kvality ovzduší Ěnap . snižování emisí z dopravy, zejména IAD, snižování energetické náročnosti budov, zavád ní úsporných systémů, podpora zm ny vytáp ní lokálních topenišťě. Zlepšení kvality ovzduší bude druhotným efektem zejména u strategického cíle 1.4 Zdravé m sto, v oblasti 1.4 A – Zelená infrastruktura a opat ení 1.4-A1 Vytvo it funkční systém zelené infrastruktury a sídelní zelen , i opat ení 1.3-E2 Zakládat a revitalizovat m stskou Ěsídelníě zeleň. Zv tšené plochy kvalitn jší zelen ve m st budou mít p íznivý vliv na mikroklima i na zlepšení kvality ovzduší. Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ve ejné zdraví ve smyslu p ílohy č. ř zákona o posuzování vlivů na životní prost edí se zamě ením na problematiku prašnosti, zejména PM10, PM 2,5 a na problematiku hluku. Kompletní podrobné vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ve ejné zdraví je zpracováno v samostatné studii „Posouzení vlivu na ve ejné zdraví“, která je p ílohou č. 2 k vyhodnocení koncepce Ězprac. RNDr. Zambojová, držitelka osv dčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na ve ejné zdraví ud leného MZ ČR, srpen 2016). Nejdůležit jší pasáže a záv ry z této studie jsou uvedeny v kapitole 12 dokumentace SEA, zhodnocení se zam ením na problematiku prašnosti je provedeno v podkapitole 12.2, problematiky hluku v podkapitole 12.3. Vyhodnotit vliv v koncepci navržených strategických cílů, které budou naplňovány dílčími politikami a programy, na zvláště chráněná území v dotčeném území. V p ípadě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určitého cíle na zvláště chráněné území, požadujeme v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opat ení k vyloučení či snížení negativních vlivů navrhovaných cílů či zásad na cíle a p edměty ochrany dotčených zvláště chráněných území. Kompletní podrobné vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na zvlášt chrán ná území včetn lokalit soustavy Natura 2000 je zpracováno v samostatné studii „Hodnocení vlivů koncepce na EVL a PO soustavy Natura 2000“, která je p ílohou č. 1 k vyhodnocení koncepce Ězprac. RNDr. Bílek, držitel autorizace podle §45i zákona č. 114/1řř2 Sb. o ochran p írody a krajiny) Nejdůležit jší pasáže a záv ry z této studie jsou uvedeny v kapitole 6 dokumentace SEA k relevantním pasážím vyhodnocení vlivů podle jednotlivých strategických sm rů a oblastí. Z provedeného vyhodnocení vlivů na EVL a PO vyplývá následující záv r: P ijetí koncepce „Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016“ nemá významný negativní vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Vyhodnotit vliv v koncepci navržených cílů, politik a programů a celkové koncepce na vodní režim krajiny, zejména s ohledem na p edpokládaný vývoj klimatu. Vyhodnocení je provedeno jednak v kapitole 6.1, 6.2 a 6.3 u jednotlivých navržených opat ení, která mohou vodní režim krajiny ovlivnit, jednak v kap. 6.4., kde jsou celkov hodnoceny vlivy na jednotlivé složky životního prost edí. Je vyhodnoceno, že adu opat ení tvo í cílené pozitivní ovlivn ní vodního režimu krajiny, ať jde o opat ení technická, organizační , finanční, investiční apod. Cílem t chto opat ení je zlepšení vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti půdy a krajiny, maximální zasakování dešt v půd , revitalizace vodních toků a ploch, údolních niv, zvýšení podílu kvalitní zelen ve m st i v krajin atd. všechna tato opat ení by m la (spolu s opat eními na úseku zelen , ochrany p ed erozí a hospoda ení s vodou i na půd ě podstatn snížit dopad budoucích klimatických zm n a s nimi spojených extrémních stavů, zpomalit odtok srážek z území a zadržet je v půd nebo v nádržích, a tím snížit riziko záplav a p ívalových povodní. Na druhou stranu zvýšení retenční schopnosti území udrží déle zásobu vody v půd a zmírní následky dlouhodobých nebo extrémních období sucha. Navíc místn zlepší i mikroklima území, zejména ve spojení s rozši ováním a zkvalitňováním ploch zelen ve m st i mimo n . Vyhodnotit vliv v koncepci navržených cílů, politik a programů a celkové koncepce na sledování cíle p izpůsobení silně urbanizovaného prost edí na změny klimatu a s tím Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 159 (187)

související meteorologické výkyvy (prudké bou e/dlouhé období sucha) a jejich vlivy na krajinu, ekosystémy a hmotný majetek. V podstat stejná odpov jako výše platí i na tuto otázku: plánovaná a realizovaná opat ení koncepce zmírní extrémní klimatické jevy, zejména škody způsobené záplavami a silnými bou kami na budovách, majetku, na krajin a uchrání vodní i terestriální ekosystémy p ed extrémy klimatu. Rovn ž tak zmírní dopady klimatických zm n na zem d lskou půdu a plodiny, v důsledku dlouhodobého sucha. Mimolesní d eviny i lesní porosty budou v důsledku zvýšené retenční schopnosti půdy a krajiny v lepším zdravotním stavu a lépe budou odolávat extrémnímu klimatu. Vyhodnotit vliv v koncepci navržených cílů, politik a programů a celkové koncepce na hospoda ení s p írodními zdroji – využití území jako prostoru pro uspokojení pot eb obyvatelstva (bydlení, ekonomické zájmy, rekreace, primární produkce (zemědělská a lesní), ZPF, p írodními a p írodě blízkými plochami a vodními zdroji a jejich provázanost s okolní krajinou. V koncepci je preferována cesta intenzívního využití m stského i okolního území v rámci polyfunkčních zón místo extenzivního nebo monofunkčního využití území a rozrůstání zástavby do volné krajiny. Pouze část rekreace a zem d lská a lesní produkce je umísťována spíše do volné krajiny, ale ne vždy, je plánováno v n kterých opat eních i využití volných ploch ve m st pro tyto účely. Zem d lská výroba i produkce je up ednostňována ekologická a ekologicky šetrná, s důrazem na opat ení proti erozi a degeneraci půd a s důrazem na zlepšení vodního režimu v půd . P írodní i p írod blízké plochy budou chrán ny p ed poškozením a využívány v souladu s udržitelným rozvojem, aby se zvyšovala hodnota této krajiny. V opat eních je zakotvena i ochrana vodních zdrojů, jejich kvalita i funkčnost v krizových situacích. Vyhodnotit vliv v koncepci navržených cílů, politik a programů a celkové koncepce na ekosystémy a jejich schopnost poskytovat široké spektrum ekosystémových služeb (zadržování srážek, snižování znečištění ovzduší, produkce kyslíku, zachytávání prachu, rekreace, biodiverzita, snižování hlučnosti apod.), jakož i na její funkční provázanost. Zde platí v tšina toho, co bylo napsáno výše u p edchozí p ipomínky. Vliv koncepce na ekosystémové služby je popsán jak u jednotlivých relevantních opat ení, tak i v souhrnném vyhodnocení vlivů v kap. 6.4 na jednotlivé složky, u složek Ekosystémy, Ovzduší, Hluk atd. V koncepci jsou cílen navržena opat ení pro zlepšení stavu a pozitivní ovlivn ní ekosystémů, protože se tím zlepší i jejich poskytování uvedených ekosystémových služeb, což zp tn pozitivn ovlivní zdraví obyvatelstva i m stské prost edí i další složky ŽP. Vyhodnotit vliv v koncepci navržených cílů, politik a programů a celkové koncepce na ekologickou stabilitu krajiny a zachování prostupnosti krajiny (pro nemotorový pohyb člověka a pro volně žijící živočichy). I pro tyto složky a jevy je v koncepci navržena ada cílených opat ení pro zvýšení ekologické stability krajiny Ězejména rozší ení a zkvalitn ní zelených ploch, zvýšení funkčnosti ÚSES, v tší zastoupení p írodních nebo p írod blízkých prvků, revitalizace údolních niv, vodních toků a vodních ploch, ekologické obhospoda ování krajiny, zlepšení hydrologického režimu apod., které zvýší ekologickou stabilitu. V koncepci jsou také preferována opat ení pro zvýšení podílu nemotorové a p ší dopravy a jsou navržena technická, organizační, finanční i osv tová opat ení pro zajišt ní vhodných podmínek a zejména pro v tší prostupnost území, pro lidi i pro živočichy, a to jak v m stském, tak i venkovním prost edí. Vyhodnotit možné vlivy koncepce na pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně jejich ochranných pásem zejména s ohledem na p irozenou obnovu a zakládání lesních porostů, zvyšování biodiverzity porostů, zakládání prvků rozptýlené zeleně v krajině. Koncepce bude mít na tyto složky pozitivní vliv, jsou navržena opat ení na zlepšení správy a obhospoda ování lesů i zem d lské půdy, na zlepšení stavu m stských lesů, opat ení na preferování ekologických způsobů obhospoda ování a preferování ekologického zem d lství


Strana 160 (187)

ve m st i v okolní krajin . Zakládání rozptýlené zelen je v nována velká pozornost zejména ve strategickém cíli 1.4 Zdravé m sto, ale i v dalších, jak je vyhodnoceno v kap. 6. Vyhodnotit vliv koncepce na rozši ování zástavby do okolní krajiny (tzv. urban sprawl) ve vztahu k jednotlivým složkám ŽP. Jak již bylo uvedeno výše, koncepce preferuje cestu intenzívního využití m stského území v rámci tvorby polyfunkčních zón a využití proluk a nevyužitých ploch ve m st p ed extenzivním nebo monofunkčním využitím území a rozrůstání zástavby do volné krajiny. V koncepci nejsou navržena opat ení k rozši ování zástavby do okolní krajiny, naopak je navrženo dotvo ení a dovybavení m stských okrajových zón a sídlišť na polyfunkční sob stačné okrsky s vlastním centrem. Pouze část rekreace, zem d lská a lesní produkce a vytvá ení nových ploch zelen je umísťována spíše do volné krajiny. Vyhodnotit, zda a jak koncepce eší problematiku odpadového hospodá ství v souladu s plány odpadového hospodá ství hl. m. Prahy. Vztah p edložené koncepce k cílům jiných strategických dokumentů je vyhodnocen v kapitole 5. Vzhledem k tomu, že z hlediska vize a hlavních strategických cílů koncepce je odpadové hospodá ství spíše okrajovou záležitostí a je primárn zam ena na jiné cíle rozvoje, nemá stanovena konkrétní opat ení v oblasti odpadového hospodá ství, proto jsou vyhodnoceny pouze dva obecn jší cíle z POH ČR, které koncepce reflektuje, a dále Program p edcházení vzniku odpadů ČR – 1 cíl splňuje. Zpracovat návrh opat ení k p edcházení, snížení nebo kompenzaci identifikovaných negativních vlivů na p írodu a krajinu. Tento návrh opat ení je zpracován a navržená opat ení jsou uvedena v kap. 7. Závěr zjišťovacího ízení a všechna vyjád ení, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího ízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví vypo ádat. Všechna obdržená vyjád ení jsou vypo ádána v dalším textu této kapitoly. Ministerstvo životního prost edí – odbor ochrany ovzduší Č.j. 260ř/7Ř0/14 ze dne 16.10.2014 P edložený dokument má relativně obecný charakter, ze kterého nelze jednoznačně vyhodnotit vliv na kvalitu ovzduší. Z pohledu ochrany ovzduší mohou mít potenciálně negativní vliv dílčí politiky a programy v rámci strategického cíle č. 4 „Mobilita“. Požadujeme, aby byl v dokumentaci SEA vyhodnocen soulad strategického plánu hl. m. Prahy se stávajícími i nově p ipravovanými programy zlepšování kvality ovzduší. Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. V aglomeraci Praha jsou dlouhodobě p ekračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a p ízemní ozon. Většina p ekročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města. Z tohoto důvodu požadujeme za zásadní vyhodnotit, zda a v jaké mí e je v rámci p ipravované strategie využit (zohledněn) potenciál ke zlepšení stavu ovzduší na území hl. m. Prahy. Vztah p edložené koncepce k cílům jiných strategických dokumentů, k programům zlepšování kvality ovzduší, je vyhodnocen v kapitole 5. Je vyhodnocen soulad s evropskými, národními i pražskými koncepcemi, konkrétn se 7. Akčním programem pro životní prost edí Evropské unie, Národním programem, Národním programem snižování emisí ČR na zmírn ní dopadů zm ny klimatu v ČR, Rámcová úmluva o zm n klimatu, Státní politika ŽP ČR 2012-2020, Strategie p izpůsobení se zm n klimatu v podmínkách ČR, St edn dobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR, Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace hl. m. Praha. P edložená koncepce zohledňuje vybrané cíle t chto strategických dokumentů a obsahuje adu opat ení, jež jsou s t mito cíli strategií v souladu.


Strana 161 (187)

V kapitole „Znečištění ovzduší“ na str. 27-2ř není vyhodnoceno p ekračování ročního imisního limitu pro benzo(a)pyren, který byl v roce 2012 p ekročen na ŘŘ% území hl. m. Prahy, požadujeme, aby byla kapitola o ovzduší doplněna o tyto informace. Uvedený nedostatek byl odstran n a v p íslušné kapitole je v dokumentaci SEA dopln no vyhodnocení p ekračování limitu u této škodliviny.

Ministerstvo životního prost edí – odbor zvláštní územní ochrany p írody a krajiny Č.j. 2471/620/14 ze dne 23.10.2014 Vzhledem k tomu, že se v dotčeném území nachází z pohledu České republiky největší koncentrace zvláště chráněných území, požadujeme vyhodnotit vliv v koncepci navržených strategických cílů, které budou naplňovány dílčími politikami a programy, na tato území. V p ípadě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určitého cíle na zvláště chráněné území, požadujeme v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opat ení k vyloučení či snížení negativních vlivů navrhovaných cílů či zásad na cíle a p edměty ochrany dotčených zvláště chráněných území. Vyhodnocení na ZCHÚ bylo zpracováno v kapitole 6. Vzhledem k tomu, že navržená opat ení koncepce nejsou lokalizována a nemají konkrétní prům t do území, nelze v této fázi p esn vyhodnotit, zda budou či nebudou mít vliv na ZCHÚ. ZCHÚ obecn požívají ochrany ze zákona č. 114/1řř2 Sb., proto bylo navrženo a v kap. 7 uvedeno opat ení, že je nutno respektovat veškerá území obecné a zvláštní ochrany s důrazem na zachování biodiverzity.

Ministerstvo životního prost edí – odbor obecné ochrany p írody a krajiny Č.j. 4473/610/14 ze dne 30.10.2014 Vyhodnocení vlivů navrhovaných cílů, priorit a opat ení / celkové koncepce na vodní režim krajiny, zejména s ohledem na p edpokládaný vývoj klimatu. Odpov byla již uvedena u p ipomínky MŽP, OPVŽP – viz výše Vyhodnocení vlivů navrhovaných cílů, priorit a opat ení / celkové koncepce na sledování cíle p izpůsobení silně urbanizovaného prost edí na změny klimatu a s tím související meteorologické výkyvy (prudké bou ky/dlouhé období sucha) a jejich vlivy na krajinu, ekosystémy a hmotný majetek. Odpov byla již uvedena u p ipomínky MŽP, OPVŽP – viz výše -

V souvislosti s výše uvedeným, vyhodnocení vlivů navrhovaných cílů, priorit a opat ení / celkové koncepce na hospoda ení s p írodními zdroji – využití území jako prostoru pro uspokojení pot eb obyvatelstva (bydlení, ekonomické zájmy, rekreace, primární produkce (zemědělská a lesní)), ZPF, p írodními a p írodě blízkými plochami a vodními zdroji a jejich provázanost s okolní krajinou. Odpov byla již uvedena u p ipomínky MŽP, OPVŽP – viz výše

-

Vyhodnocení vlivů navrhovaných cílů, priorit a opat ení / celkové koncepce na ekosystémy a jejich schopnost poskytovat široké spektrum ekosystémových služeb (zadržování srážek, snižování znečištění ovzduší, produkce kyslíku, zachytávání prachu, rekreace, biodiverzita, snižování hlučnosti apod.), jakož i na jejich funkční provázanost. Odpov byla již uvedena u p ipomínky MŽP, OPVŽP – viz výše -


Strana 162 (187)

Vyhodnocení vlivů navrhovaných cílů, priorit a opat ení / celkové koncepce na ekologickou stabilitu krajiny a zachování prostupnosti krajiny (pro nemotorový pohyb člověka a pro volně žijící živočichy). Odpov byla již uvedena u p ipomínky MŽP, OPVŽP – viz výše

-

Do kapitoly 2.8 mezi národní koncepce požadujeme doplnit Státní politiku životního prost edí ČR 2012- 2020 a Státní program ochrany p írody a krajiny 200ř a posoudit, zdali navrhovaná koncepce je v souladu, resp. rozpracovává cíle, priority a opat ení v nich navržena. Oba strategické dokumenty byly dopln ny a byl vyhodnocen soulad jejich referenčních cílů se strategickými cíli a opat eními p edložené koncepce. Vyhodnocení je provedeno v kap. 5. P edložená koncepce p ispívá k dosažení cílů t chto strategií a navržená opat ení koncepce jsou z velké v tšiny v souladu s uvedenými cíli. Zpracovat návrh opat ení k p edcházení, snížení nebo kompenzaci identifikovaných negativních vlivů na p írodu a krajinu. Tento návrh opat ení je zpracován a navržená opat ení jsou uvedena v kap. 7.

-

Ministerstvo životního prost edí – odbor ochrany vod Č.j. 32Ř0/740/14 ze dne 14.10.2014 Bez p ipomínek.

Ministerstvo životního prost edí – odbor odpad Č.j. 4Ř62/720/17 ze dne 14.10.2014 Na str. 33 v kapitole Odpadové hospodá ství je v prvním odstavci konstatováno „pouze relativně malá část komunálního odpadu je ukládána na skládku“. Ve čtvrtém odstavci je uváděno, že na skládku v áblicích je ukládána jedna čtvrtina produkce směsného komunálního odpadu. Na straně 37 je v kapitole 3.4 Stávající problémy životního prost edí v dotčeném území ve t etím odstavci uvedeno „Svými vlivy i mimo území města zasahuje zásobování Prahy teplem, elekt inou, pitnou vodou, ve spojích a v odpadovém hospodá ství.“. Ve světle posledních dvou tvrzení je prvně uváděný údaj poněkud zavádějící. Odbor odpadů považuje za důležité doplnit zmíněné informace o objemu komunálních odpadů odstraňovaných skládkováním mimo území hl. m. Prahy a informace o nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy. P ipomínku zpracovatelé vyhodnocení akceptovali a v dokumentaci SEA jsou již pot ebné údaje up esn ny a dopln ny.

M stská část Praha 2 Č.j.: MCP2/10řř32/2014/ODUR-OUR ze dne 23.10.2014 Domníváme se, že zejména v oblasti koncepce ešení vlivů z hlediska ochrany ovzduší a ochrany p ed nadměrným hlukem a ve ejného zdraví je na místě doporučení zpracování a p edložení variantních ešení. Stávající problematika a situace intenzity dopravního zatížení v centrální části města, v území dotčeném památkovou ochranou vyhlášené Pražské památkové rezervace a p ilehlých městských památkových zón, jichž je správní území MČ Praha 2 součástí, si vyžaduje zásadní vyslovení konkrétní koncepce ešení a z ní plynoucích opat ení. Ze strany městské části se jedná zejména o ešení problematiky severojižní magistrály, dopravního zatížení ulic Ječná, Žitná, Karlovo náměstí a dalších, problematika nutnosti ešení chybějícího mezib ežního propojení Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 163 (187)

mezi Prahou 4 a Prahou 5 v souvislosti s neúnosným dopravním zatížením území Pražské památkové rezervace, koncepce železniční dopravy na území hlavního města atp. Z pohledu městské části Praha 2 by se mělo vyhodnocení zamě it zejména na tuto oblast, která samoz ejmě souvisí i se způsobem ešení koncepce v oblasti efektivního posílení a ešení ve ejné dopravy na území hlavního města a jeho spádového území. P edložená koncepce eší v mnoha sm rech stávající nevyhovující dopravní situaci v Praze a v koncepci je navržena ada opat ení i pro vnit ní m sto. Koncepce však není zpracována do takové detailní úrovn , aby ešila jednotlivé ulice. Z navržených opat ení, která by se mohla dotýkat území MČ Prahy 2, lze uvést nap . opat ení snížení rychlosti u automobilového provozu, omezování vjezdu do rezidenčních území, individuální protihluková opat ení, omezení hluku z provozu tramvajové dopravy, využití multifunkčních prvků zelené infrastruktury pro zmírn ní hlukové zát že, respektování prioritní důležitosti dostavby Pražského okruhu a pot ebnosti dokončení M stského okruhu, úpravy k ižovatek za účelem preference tramvají a autobusů, zavedení nízkoemisní zóny za účelem snížení emisí exhalací z dopravy v centrální oblasti, zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30, možností dalšího rozvoje linky metra D, realizace humanizace severojižní magistrály, rekonstrukce významných m stských t íd a jiné.

M stská část Praha 4 Č.j.:P4-30R-1395/2014/OKAS/MRAC ze dne 4.10.2014 1. Aspekty zpracovávané a posuzované koncepce, složky životního prost edí a jejich parametry, vlivy na životní prost edí a ve ejné zdraví, na které by se mělo vyhodnocení vlivů koncepce zejména zamě it. Klima a znečištění ovzduší Na území městské části Praha 4 dochází k p ekračování mezních hodnot všech v koncepci vyjmenovaných polutantů Navrhované ešení: Urychlené dokončení městského a pražského okruhu  Odklon tranzitní dopravy z centra města (ideálně pouze po pražském, tedy vnějším okruhu) Humanizace magistrály  Kde je to možné, odklonit dopravu na vnit ní okruh a změnit charakter magistrály na bulvár Výstavba metra D + výstavba záchytných parkovišť Všechny uvedené p ipomínky jsou v p edložené koncepci zohledn ny a zahrnuty, stejné nebo obdobné p ipomínky byly již zodpov zeny u jiných subjektů výše.  Hluk Protihluková opat ení a jejich varianty v dopravně významně zatížených lokalitách Protihluková opat ení jsou v koncepci zahrnuta, na úrovni koncepce však nejsou ešeny konkrétní varianty protihlukových opat ení.  Ložisková ochrana + těžba Na území městské části Praha 4 se nacházejí nejméně kvalitní půdy z celé Prahy, na kterých tedy není prioritou pěstování potravin Snaha o p eměnu většiny pozemků na plochy zeleně, pop . lesy (prstenec lesů kolem Prahy) 


Strana 164 (187)

T žbou surovin se koncepce nezabývá, nejsou navržena opat ení v tomto sm ru. Ochrana výhradních ložisek je stanovena zákonem. Dobudování zeleného prstence kolem Prahy je v koncepci zahrnuto, stejn tak jako rozší ení a zkvalitn ní ploch zelen .  Fauna a flóra Louky a jiné velké plochy zeleně obhospoda ovat p írodě blízkým způsobem, aby byla zajištěna druhová diverzita těchto lokalit Dbát na rozši ování a údržbu biocenter a důsledné propojování biokoridorů (ÚSES) Koncepce ne eší podrobnosti typu způsobu obhospoda ování pozemků. Koncepce však eší vztahy k p írodním hodnotám a ekologické stabilit p edevším ve strategickém cíli 1.4 Zdravé m sto, a to p edevším v oblastech strategického cíle 1.4 A Zelená infrastruktura a 1.4 C M stské zem d lství.  Krajina Podpora (p edevším finanční) výsadby nových d evin Nezastavitelnost městských parků Podpora výsadby a zachování zeleně ve vnitroblocích Rozší ení a ochrana územních systémů ekologické stability, důsledné využití potoků jako biokoridorů, podpora výsadby d evin na jejich b ezích Všechny uvedené p ipomínky jsou v p edložené koncepci zohledn ny a zahrnuty, stejné nebo obdobné p ipomínky byly již zodpov zeny u jiných subjektů výše.  Tepelné znečištění Dle možnosti vyžadovat p i projektování nových administrativních budov s rovnými st echami jejich ozelenění Požadavek se netýká koncepce, ale následné projektové p ípravy konkrétních staveb.  Odpady Navýšit počet svozů kontejnerů na t íděný odpad Možnost zajištění velkoobjemových biokontejnerů (i se zpoplatněním) Finanční prost edky na odstranění starých ekologických zátěží Požadavek se netýká vlastní p edložené koncepce, která tyto v ci ne eší, ale až následné realizace koncepce konkrétními projekty nebo činnostmi.  Stávající problémy životního prost edí Městská část souhlasí s vytvo ením prstence lesů kolem hlavního města 2. Varianty (alternativy) dosažení cílů koncepce, lišící se svými vlivy na životní prost edí, které by měly být p edmětem vyhodnocení a posouzení vlivů koncepce. Zamě it se na různé varianty protihlukových opat ení, z nichž některé mají vliv i na množství emisí výfukových plynů a zároveň porovnat tyto varianty s variantou nulovou, tedy úplný odklon dopravy z centra města. Protihluková opat ení jsou v koncepci zahrnuta, na úrovni koncepce však nejsou ešeny konkrétní varianty protihlukových opat ení. 3. V zaslaném oznámení koncepce není ešena problematika světelného znečištění. Stejně problematické jako v koncepci ešené vibrace a hluk Obyvatelé městské části Praha 4 jsou vystaveni nejen hluku a vibracím z dopravy, ale také nadměrnému množství světelných reklam, zvláště v oblasti magistrály Z výše uvedených důvodů se městská část domnívá, že do koncepce by se měla vložit jako bod i tato problematika, do budoucna ešitelná nap . omezením svítivosti nebo zákazem světelné reklamy v určitých hodinách, a to vyhláškou HMP Sv telné znečišt ní koncepce podrobn ji ne eší. 4. Vliv koncepce na evropsky významné lokality.


Strana 165 (187)

Na území správního obvodu Praha 4 se nenachází žádná z pražských evropsky významných lokalit, proto se městská část Praha 4 zdržuje hodnocení vlivů koncepce na tyto lokality. Vliv na EVL byl v koncepci vyhodnocen jak v textu relevantních kapitol, tak i v samostatném vyhodnocení, které je p ílohou č. 1 dokumentace SEA. -

M stská část Praha 7 Č.j.: ZSN-D 100/14 ze dne 22.10.2014 Bez p ipomínek.

M stská část Praha 11 Č.j.: MCP11/14/062ř37/STA ze dne 3.11.2014 Níže uvedené p ipomínky k dopravě uvádíme z toho důvodu, že její vliv má na území městské části Praha 11 nejvyšší podíl na znečišťování životního prost edí. 1) K dílčí politice a programu 4.1 uvádíme: Možný negativní vliv této politiky a programu spat ujeme v působení komunikace D1 na území naší městské části, kterou rozděluje jako bariéra. Bude-li nadále posilován význam této komunikace, požadujeme současně zvýšit úsilí pro eliminaci všech negativních dopadů (hluk, prachové částice atd.) na území městské části a její obyvatele. P edložená koncepce eší v mnoha sm rech stávající nevyhovující dopravní situaci v Praze a v koncepci je navržena ada opat ení i pro vnit ní m sto a dopravou siln zasažené m stské části. Z navržených opat ení lze uvést nap . opat ení snížení rychlosti u automobilového provozu, omezování vjezdu do rezidenčních území, individuální protihluková opat ení, omezení hluku z provozu tramvajové dopravy, využití multifunkčních prvků zelené infrastruktury pro zmírn ní hlukové zát že, respektování prioritní důležitosti dostavby Pražského okruhu a pot ebnosti dokončení M stského okruhu, úpravy k ižovatek za účelem preference tramvají a autobusů, zavedení nízkoemisní zóny za účelem snížení emisí exhalací z dopravy v centrální oblasti, zklidňování dopravy v rezidenčních oblastech zejména prost ednictvím z izování zón 30, možností dalšího rozvoje linky metra D, realizace humanizace severojižní magistrály, rekonstrukce významných m stských t íd, urychlení p ípravy a výstavby nových záchytných parkovišť systému P+R, B+R, K+R - zejména u stanic metra, p ípadn i u vhodných stanic a zastávek železniční dopravy, a jiné. Koncepce rovn ž navrhuje adu opat ení pro snížení hlukové zát že, pro zlepšení kvality ovzduší i pro další negativní vlivy z dopravy.

2) K dílčí politice a programu 4.2 uvádíme: Z hlediska udržitelného rozvoje městské části Praha 11 požadujeme v rámci metropole za nutné bezpodmínečné ešit posílení ve ejné dopravy, a to zejména kolejové dopravy – konkrétně zavedené tramvajové trati na Jižní Město. V této souvislosti bychom uvítali i propojení městské hromadné dopravy pražské a St edočeského kraje. Dále bychom uvítali vybudování trasy metra D, s čímž je spojeno vybudování terminálu v Písnici s pat ičně kapacitním P + R. V koncepci postrádáme aktuální komplexní ešení problematiky zneužívání území okrajových městských částí jako P + R pro mimopražské návštěvníky centra.


Strana 166 (187)

Tyto p ipomínky byly p i zpracování koncepce zohledn ny a v koncepci jsou navržena různá opat ení v požadovaném smyslu – nap . spolupráce se St edočeským krajem na p íprav rozvoje systémů P+R, K+R, B+R v okolním regionu, prov ování možností dalšího rozvoje linky metra D, realizace tramvajových tratí , zejména v úsecích s intenzivní autobusovou dopravou a pro vytvo ení tangenciálních spojení ve m st , a další. 3) K dílčí politice a programu 4.3 uvádíme: Důraz koncepce na propojení p írodních a krajinných prvků považujeme z našeho hlediska za velmi významný. Domníváme se, že tato politika je úzce propojena s dílčími politikami a programy cíle 5. PROST EDÍ, konkrétně 5.1, 5.2, 5.3 a 5.5. Naplánování všech těchto politik a programů by mělo být vzájemně koordinováno. Naše městská část je obklopena významnými p írodními prvky, jako je Kunratický les, Milíčovský les a rybníky a vodní nádrž Hostiva a její okolí. Propojení těchto prvků by mělo být up ednostněno p ed jakýmikoliv jinými záměry, které by mohli toto propojení znemožnit. Na základ ady p ipomínek k oznámení koncepce byla koncepce v další etap p epracována, co se týče struktury i nápln , a byla zohledn na v tšina obdržených p ipomínek. V současném zn ní koncepce je s propojením p írodních prvků ve m st i v blízkém okolí m sta uvažováno, zejména pro pot eby rekreace, p ší a cyklistické dopravy. Jsou navržena opat ení k zajišt ní lepší propustnosti Ěprůchodnostiě území jak p ímo ve m st , tak i na okraji a za hranicemi m sta. 4) K dílčí politice a programu 4.4 uvádíme: Městská část Praha 11 v současné době trpí důsledky nedobudování Pražského okruhu úseku č. 511. požadujeme bezpodmínečně tento okruh dobudovat. Tato dostavba dle našeho názoru pozitivně ovlivní nejen životní prost edí naší městské části, ale i podstatné části metropole. Jak je uvedeno výše k bodu 1), v koncepci je navrženo opat ení „respektování prioritní důležitosti dostavby Pražského okruhu a pot ebnosti dokončení M stského okruhu“, tedy p ipomínka je v koncepci zohledn na.

M stská část Praha 12 Č. R-178-025-17 ze dne 29.10.2014 Bez p ipomínek.

M stská část Praha 13 Č.j.: 582/star/2014 ze dne 3.11.2014 Odbor životního prost edí Z hlediska ochrany p írody a krajiny bez p ipomínek. Z hlediska vodního hospodá ství: Zamě it se na hospoda ení s dešťovou vodou. Problematikou dešťových vod se koncepce zabývá, viz vypo ádání p ipomínek MŽP. Z hlediska odpadového hospodá ství bez p ipomínek. Z hlediska ochrany ovzduší bez p ipomínek. Odbor dopravy


Strana 167 (187)

Doporučujeme, aby hlavní město jako svou prioritu p ijalo dokončení výstavby obou okruhů, včetně na ně navazujících komunikací a výstavbu parkovišť P + R. Na celkovém objemu dopravy ve městě se významně podílí individuální automobilová doprava. idiči denně p ijíždějí do Prahy nejenom z okolních obcí a měst, ale z celého St edočeského kraje i dalších krajů. P i absenci parkovišť P + R každodenně vozidla vjíždějí do širšího centra nebo obsazují parkovací místa v okolí stanic metra. Obdobné p ipomínky vznesla již i MČ Praha 11 a MČ Praha 2, odpov di viz tam. Odbor stavební Doporučujeme se zamě it na integrovanou ve ejnou dopravu hl. m. Prahy a celého regionu a st edočeské aglomerace (linka metra D, prodloužení linky metra A, prodloužení stávajících a realizace nových tramvajových tratí a p edevším výstavba p +R a podpora využívání MHD)., lze ešit i možné varianty pro dosažení cílů koncepce dané Strategickým plánem. Zamě it se na prostupnost města pro pěší a cyklisty, sla ování dopravy s kvalitou ve ejného prostoru, doplnění chybějících propojení mezi částmi města apod. Podporovat účinnost nástrojů prostorové regulace a koncepční a transparentní plánování města. Obdobné p ipomínky byly vzneseny již jak ze strany n kterých MČ, tak i ze strany n kterých dotčených ú adů, pop . bylo požadováno jejich vyhodnocení od MŽP, OPVŽP. V tšina p ipomínek tedy byla již zodpov zena d íve u p edchozích vyjád ení. Uvedené p ipomínky eší zejména strategický cíl 1.5 – Udržitelná mobilita – nap . opat ení v oblasti 1.5-A Preferování ve ejné dopravy, v konkrétních opat eních 1.5-A3 Realizovat opat ení pro preferenci tramvají a autobusů a 1.5-A5 Urychlit rozvoj systémů P+R, K+R a B+R, procesn podporovat realizaci i v okolním regionu, 1.5-A6 Regulovat a ídit provoz automobilové dopravy. Dále jsou navržena opat ení i v další oblasti 1.5-B Rozvoj kolejové dopravy, v níž jsou zahrnuta opat ení 1.5-B1 Rozvíjet síť metra, 1.5-B2 Rozvíjet síť tramvajových tratí, 1.5-B3 Spolupracovat na zlepšování spolehlivosti a kvality obslužnosti m sta železniční dopravou Ě„Eskem“ě. Rovn ž p ipomínky týkající se plánování rozvoje m sta byly uvedeny již výše.

M stská část Praha 16 Č.j.: 015Ř57/14/OVDŽP/Nj ze dne 22.10.2014 Bez zásadních p ipomínek.

M stská část Praha 1Ř Č.j.: MC18-30673/2014-OKSze dne 22.10.2014 -

RMČ doporučuje koncepci „Aktualizace strategického plánu hlavního města Prahy 2014“ rozpracovat a zamě it se zejména na vyhodnocení vlivů na ochranu zemědělského půdního fondu, znečištění ovzduší a evropsky významnou lokalitu – Národní p írodní památka Letiště Letňany.

P estože je p edložená koncepce zam ena na jiné hlavní strategické sm ry a strategické cíle m stského prost edí, není opomenuta ani ochrana půdy. N která opat ení jsou navržena ve strategickém cíli 1.4.–A Zelená infrastruktura, nap . opat ení 1.4-A6 Realizovat opat ení cílené na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu – redukovat ztráty půdy způsobené půdní erozí. V rámci tohoto opat ení je uvažováno m.j. s obnovou p irozeného vodního režimu půd a zlepšování retenční schopnosti i s organizačními opat eními hospoda ení na


Strana 168 (187)

zem d lských pozemcích Ěst ídání plodin, vhodná volba plodin s ohledem na sklonitost pozemků, orba a výsev po vrstevnici atd.ě. Ochran půdy je v nována pozornost i v oblasti 1.4-C M stské zem d lství, kde jsou navržena opat ení pro podporu m stského a p ím stského zem d lství jako alternativy k p evažujícímu intenzívnímu zem d lství na velkých půdních celcích, vytvá ení podmínek pro menší, ekologické způsoby p stování plodin či chovu hospodá ských zví at, osv tové akce zvyšující pov domí o hodnot zem d lské půdy a půdních ekosystémů atd. K ochran půdy p ed zábory a znehodnocením p isp je i navržené opat ení 1.3-A2 Up ednostňovat intenzívní rozvoj m sta v transformačních územích namísto extenzivního rozvoje a další expanze do nezastav ných území. Vlivy na znečišt ní ovzduší byly podrobn posouzeny v kapitole 6. podle jednotlivých navržených opat ení i souhrnn na ovzduší jako na složku životního prost edí – viz tam. Vliv koncepce na EVL Letišt Letňany s populací kriticky ohroženého sysla obecného je vyhodnocen v samostatném vyhodnocení vlivů koncepce na lokality Natura 2000 Ět.j. EVL a POě, které je p ílohou č. 1 dokumentace SEA. Podstatné pasáže a záv ry z tohoto vyhodnocení jsou uvedeny v kap. 6 dokumentace SEA, navržená opat ení pro vyloučení vlivů na EVL pak v kap. 7. dokumentace SEA.

M stská část Praha 20 Č.j. 142 – 2014 ze dne 23.10.2014 Požaduje další posuzování koncepce „Aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy 2014“ podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí. Koncepce je dále posuzována dle uvedeného zákona, je to požadováno i v záv ru zjišťovacího ízení. Požaduje koncepci rozší it o ešení snížení negativních vlivů stávajících komunikací na životní prost edí zejména z hlediska dodržení zákonem stanovených imisních limitů pro PM10, PM2,5, a NOX a snížení hlukové zátěže (Jižní spojka, dálnice D11). Zákon stanoví, že posuzování koncepce zahrnuje jednak vyhodnocení stávajícího stavu životního prost edí v dotčeném území Ěkap.2ě a jednak vyhodnocení vlivů koncepce p i provedení i neprovedení koncepceĚkap.6ě a plánovaná opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů vyplývajících z provedení koncepce Ěkap.7ě nebo zjišt ných p i provád ní koncepce Ěkap.10ě. Všechny tyto kapitoly vyhodnocení byly zpracovány dle požadavků zákona. Vámi požadované ešení snížení stávajících negativních vlivů není součástí vyhodnocení koncepce dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpisů. Požaduje vnější okruh situovat zejména ve východní části mimo k.ú. MČ hl. m. Prahy P edložená koncepce eší koncepční v ci, ne eší umíst ní jednotlivých opat ení nebo aktivit, je zpracována na obecn jší úrovni. Situování okruhu bude z ejm p edm tem dalších jednání a další projektové p ípravy tohoto zám ru. Požaduje rozší it bod 4. mobilita o vypracování problematiky parkování v prostoru hl. m. Prahy (ne ešit jen barevnými zónami). Problematika parkování v Praze je ešena v rámci n kolika strategických cílů a oblastí, pro její ešení je navržena ada opat ení, zejména týkající se budování záchytných parkovišť, parkovacích domů, omezování vjezdu vozidel do centrální části m sta a pod. viz výše uvedené odpov di na obdobné p ipomínky nebo vyhodnocení navržených opat ení, týkajících se parkování, v kap. 6. Nadále ešit ochranný zelený prstenec a nevypouštět ho ze strategického plánu.

-


Strana 169 (187)

Součástí koncepce jsou i navržená opat ení na dobudování Zeleného pásu kolem Prahy, další rozší ení kvalitních výsadeb zelen , doplňování stávajících ve ejných prostranství o zeleň apod. Problematiku životního prost edí velké Prahy ešit zásadně se St edočeským krajem. P edložená koncepce eší i otázky spolupráce různých subjektů včetn spolupráce se St edočeským krajem v ad oblastí. Pro spolupráci je navržena ada opat ení v rámci různých strategických cílů – nap . integrovaná doprava, budování záchytných parkovišť na okraji Prahy nebo ve st edočeském kraji, ochrana p írody a krajiny i za hranicemi m sta Prahy apod. Doplnit koncepci o informace o finančním zajištění, o zdroji finančních prost edků a jejich rozložení v čase. Otázku konkrétního finančního zajišt ní realizace navržených opat ení tato koncepce ne eší, pouze navrhuje opat ení finanční povahy Ěnap . vytvo ení dotačních programů pro určité opat eníě. Konkrétní finanční opat ení bude pravd podobn až součástí následného Akčního plániu, kde již budou za azeny konkrétní projekty a zám ry, naplňující dané opat ení. Požaduje u jednotlivých programů zejména dle jejich povahy a zamě ení uplatňovat požadavek na hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb. Konkrétní programy, kterými bude koncepce realizována, budou jako zám ry posouzeny z hlediska svých vlivů na ŽP, pokud budou podléhat posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb.

M stská část Praha – Čakovice Č.j. USN RM 604/2014 ze dne 3.11.2014 Bez p ipomínek.

M stská část Praha – Dolní Počernice Č.j: 1491/14/sekr ze dne 15.10.2014 Nelze vyloučit, že uvedená koncepce může mít vliv na evropsky významné lokality, v našem p ípadě na P írodní památky Xaverovský háj a Počernický rybník a životní prost edí MČ Praha – Dolní Počernice. Jedná se zejména o působení negativních vlivů z automobilového provozu Pražského okruhu a štěrboholské radiály jak na obyvatelstvo, tak na faunu a flóru. Pražský okruh necitlivě protíná obytnou zástavbu lokality Vinice a p echází svým p emostěním Počernický rybník. Trvale jsou zde p ekračovány hygienické limity. Tato skutečnost musí být ve Strategickém plánu hl. m. Prahy zohledněna bu navržením takových opat ení, která by tento nedostatek odstranila nebo posunutím Pražského okruhu do trasy tzv. Regionální varianty, která by vedla St edočeským krajem. P edložená koncepce p edstavuje velmi obecný strategický rámec, který se vztahuje na celé území hl. m. Prahy bez konkrétního posouzení daného území. Z toho důvodu nemůžeme posoudit p ípadný vliv na evropsky významné lokality jako nevýznamný. Vliv koncepce na jednotlivé EVL na území Prahy byl posouzen v samostatné studii, která je p ílohou č. 1 dokumentace SEA. Podstatné pasáže a záv ry z tohoto hodnocení jsou uvedeny i v relevantních kapitolách vyhodnocení koncepce.

M stská část Praha - Satalice Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 170 (187)

Č.j.: 51ř/2014 MČPSAT ze dne 20.10.2014 Nastavené hlavní cíle mají z hlediska budoucího vývoje hlavního města logiku, jejich realizace však bude vždy závislá na politické reprezentaci a ekonomických možnostech. Definování cílů lze proto zatím hodnotit pouze v abstraktní rovině. O tom svědčí i konstatování na str. 3Ř, že „P edpokládané vlivy na životní prost edí není možné v této fázi jednoznačně specifikovat. Podrobnější popis vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví bude možný až p i stanovení konkrétních priorit, aktivit a opat ení.“. Souhlasíme s p ipomínkou. Cíl Mobilita v sobě skrývá riziko, že snižování intenzity dopravního zatížení v centrální části města p inese velké problémy s parkováním v okrajových částech metropole, p ičemž s tímto problémem se tyto oblasti metropole potýkají už nyní. Zejména v blízkosti stanic metra. Neexistuje totiž dostatečný počet parkovacích míst. S tím bude souviset i vyšší emisní zátěž, proto bude nutné vytipovat lokality, kde by se automobily koncentrovaly, aniž by došlo k zhoršení prost edí pro dotčené obyvatelstvo. Problematika parkování v Praze je v koncepci ešena, zejména v rámci strategického cíle 1.5 Udržitelná mobilita. Je navržena ada různých opat ení, nap . urychlení p ípravy a výstavby nových záchytných parkovišť systému P+R, B+R, K+R - zejména u stanic metra, p ípadn i u vhodných stanic a zastávek železniční dopravy, a to i ve spolupráci se St edočeským krajem, je navrženo i budování parkovacích domů na okraji Prahy a v okrajových sídlištích, omezení vjezdu vozidel do nejzatížen jších oblastí, zatraktivn ní hromadné dopravy a kolejové dopravy, opat ení pro zvýšení podílu ve ejné dopravy, opat ení na zvýšení podílu hromadné, cyklistické a p ší dopravy, a další. V souvislosti s bodem 4.1 Vlivy z hlediska p írody a krajiny je nutné konstatovat, že aby tato část záměru byla logicky uchopitelná, pak pokud má být kladen důraz na celkové postupné zlepšování jednotlivých mě itelných prvků životního prost edí s velkým důrazem p edevším na snižování látek, jejichž emitentem je automobilová doprava, je nutné, aby nová politická reprezentace v rámci zastupitelstva hlavního města p ehodnotila usnesení o tom, že automobilový okruh povede v původní trase, tedy na okraji Prahy blízko zabydleného území, a co se týče Prahy-Satalic, i v těsné blízkosti vzácně p írodní lokality Satalická bažantnice. -

P edložená koncepce se v rámci ešení dopravy v Praze zabývá i otázkou Pražského okruhu, v rámci strategického cíle 1.5-A a opat ení 1.5-A1 Podpora udržitelné mobility, kde je uvažováno p ehodnocení rozsahu a parametrů komunikačního systému uvnit Pražského okruhu Ěresp. Silničního okruhu kolem Prahy - SOKP) s ohledem na udržitelný rozvoj a rozpočet m sta p i respektování prioritní důležitosti dostavby Pražského okruhu a pot ebnosti dokončení M stského okruhu Ěpozn.: realizace Pražského okruhu je p edm tem strategického cíle 2.1, viz opat ení 2.1 C1ě. Otázka Pražského okruhu tedy bude z ejm ješt p edm tem dalších jednání a p ehodnocování. -

K pátému bodu lze uvést, že stvrzením, že estetická a environmentální kvalita města bezprost edně ovlivňuje jeho konkurenceschopnost, udržitelnost a životní styl jeho obyvatel, lze zcela souhlasit, Proto je nutné upustit od dosavadního způsobu výstavby, která probíhá zejména na okrajích hlavního města. Konkrétně lze uvést výstavbu společností Ekospol, která je realizována mezi městskými částmi Praha 14 a Praha – Satalice. V meziprostoru vzniká městečko bez jakéhokoliv sociálního zázemí, které bude evidentně tzv. noclehárnou bez toho, aby vznikla multikulturní společnost. Tato necitlivá výstavba navíc poškozuje dotčené městské části zvýšenou automobilovou zátěží bez jakékoliv kompenzace. Dochází k proměně krajinného rázu v podobě polí, který je benefitem oproti bydlení na anonymních sídlištích.


Strana 171 (187)

P edložená koncepce ne eší konkrétní výstavbu v jednotlivých MČ, ale zabývá se celkov koncepcí rozvoje m sta jak v centrální části, tak i v okrajových lokalitách. V rámci koncepce jsou navržena opat ení i pro okrajové zóny bez vybavení, a sice dobudování jejich vybavenosti na polyfunkční zóny s vlastním centrem a se zvýšením komfortu a kvality života v t chto lokalitách. S p edchozím odstavcem souvisí t etí z cílů Prosperita, ve kterém je uveden bod 3.1 Rozvoj služeb pro podnikání a investice. Z tohoto vyplývá, že p ípadné developerské projekty by měly být provázané se vznikem služeb pro podnikání (obchody, malí živnostníci). P ipomínka byla již částečn zodpov zena v p edchozím bod , koncepce se zam uje na komplexnost a multifunkční využití lokalit včetn služeb a vybavenosti na úrovni jiných center osídlení. Kámen Zbraslav, a.s. Č.j.: 160/2014 ze dne 15.10.2014 Chtěli bychom doplnit poslední větu druhého odstavce na straně 13, kapitoly Ložisková ochrana, těžba následovně: V dnešní době jsou v provozu pouze lomy Zbraslav, eporyje, lom na Cikánce v Lochkově, lom Zlatá opuka v P ední Kopanině a p ipravena k dobývání pískovna Lahovice. P ipomínka byla akceptována a text opraven a dopln n.

Magistrát hlavního m sta Prahy – Odbor životního prost edí Č.j.: S-MHMP-1448688/2014/1/OZP/V1 ze dne 30.10.2014 Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu: Bez p ipomínek Z hlediska lesů a lesního hospodá ství: Strategický plán p edstavuje relativně obecný strategický rámec, který definuje hlavní směry socioekonomického rozvoje bez konkrétního detailního průmětu do území. P edpokládané vlivy na životní prost edí nejsou v této fázi jednoznačně specifikovány a jsou popsány jen orientačně. Podrobnější popis vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví bude možný až p i stanovení konkrétních priorit, aktivit a opat ení. Oznámení nicméně konstatuje, že v současné podobě strategického rámce, která je p edložena k projednávání v rámci SEA, nejsou identifikovány žádné vlivy, které by mohly bezprost edně znamenat ohrožení p írody a krajiny. V souvislosti s nastíněnými riziky neustále se rozši ující zástavby, pokračující fragmentaci krajiny a současnými nízkými hodnotami koeficientu ekologické stability (důsledek podílu zemědělské půdy a zastavěných ploch) je v dokumentu upozorněno na zvyšování rekreační zátěže stávajících p írodně hodnotných, mnohdy zákonem chráněných ploch. Oznámení dále zmiňuje v minulosti deklarovaný záměr vybudovat kolem Prahy prstenec lesů a rovněž nereálnost uskutečnění tohoto záměru. P esto se dle oznámení počítá alespoň s realizací jeho dílčího segmentu tam, kde to dovolí vlastnické vztahy a zájmy, disponibilní prost edky a kde jde o pozemky na správním území hlavního města. S ohledem na výše uvedené chceme zdůraznit nutnost zachování a tedy ochranu stávajícího lesa, a to p edevším pozemků určených k plnění funkcí lesa p ed jiným využitím a dále podpo it


Strana 172 (187)

možnosti odkupu soukromých pozemků a to nelesních pozemků s lesními porosty, nelesních pozemků určených územním plánem k zalesnění a soukromých lesních pozemků. Bez dalších p ipomínek. V p edložené koncepci se neuvažuje se zábory lesa pro stavební či jiné účely, opat ení jsou naopak koncipována na ochranu cenných p írodních složek v území a na zlepšení péče o n . Z hlediska ochrany p írody a krajiny Cíle a závěry uvedeného strategického plánu jsou stanoveny obecně, bez konkrétní lokalizace a dopadu. Jednotlivé záměry, které budou v rámci stanovených cílů realizovány, bude podle jejich kapacity, nutné vydat stanovisko z hlediska ochrany p írody a krajiny jednotlivě pro konkrétní záměr. Uvedený strategický plán jako rámcový dokument také nemůže ovlivnit charakter nebo management v evropsky významných lokalitách na území hl. m. Prahy. Souhlasíme s p ipomínkou. Z hlediska myslivosti Bez p ipomínek. Z hlediska ochrany vod Aktualizace Strategického plánu hlavního města Prahy je dokumentem stanovujícím základní priority sociálně ekonomického rozvoje hlavního města pro následující období 5 až 15 let. Koncepce definuje základní směry rozvoje, neobsahuje však konkrétní projekty, jimiž budou hlavní stanovené strategické cíle realizovány. Posuzovaný materiál je natolik obecným dokumentem, že nelze vysledovat konkrétní vlivy na povrchové a podzemní vody. Problematika vodního hospodá ství se v návrhu strategického plánu objevuje jednak s ohledem na zvyšování environmentální a sociální prostupnosti a kvality urbánního prost edí, kde je kladen důraz na fenomén Vltavy a jeho možnosti p i rozvoji struktury města. Strategický plán považuje Vltavu za jednu z mála využitých potenciálů, který umožňuje spojovat zelené prostory v rámci rostlého města a okolního prost edí. Vodní hospodá ství se dále profiluje v politice 6.6. Zvyšování odolnosti systémů města, kde bude strategický plán v rámci jednotlivých opat ení navrhovat i zvýšení míry ochrany p ed povodněmi i na hlavních pražských p ítocích Vltavy. Zde upozorňujeme, že důraz musí být kladen p edevším na retenci vody v krajině a revitalizační opat ení a vhodné hospoda ení se srážkovými vodami. Po vyčerpání těchto preventivních opat ení lze p istoupit k realizaci dalších technických prvků sloužících k ochraně p ed povodněmi. K p edloženému oznámení koncepce nemáme zásadních p ipomínek. Souhlasíme s upozorn ním a p ipomínkou. Otázka retence vody v území a revitalizační opat ení je jednou z prioritních cílů a opat ení koncepce. Z hlediska vlivů p edložené koncepce na vodu lze konstatovat, že je koncipována tak, aby m la významné pozitivní vlivy na vody. Je navržena ada opat ení v různých strategických cílech i oblastech, aby zlepšovala stav povrchových i podzemních vod, hydrologických režimů, zlepšovala kvalitu vod i vodních ekosystémů. V tšina opat ení je navržena v rámci strategického cíle 1.4-A Zelená infrastruktura, zejména opat ení 1.4-A5 Zlepšit hospoda ení se srážkovými vodami, opat ení 1.4-A6 Realizovat opat ení na zpomalení povrchového odtoku z krajiny, opat ení 1.4-A7 Pokračovat v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch. V rámci t chto opat ení je uvažováno nap . s p ijetím a naplňováním koncepce hospoda ení se srážkovými vodami, s obnovou p irozeného vodního režimu a zlepšování p irozené retenční schopnosti krajiny, vytvá ením zasakovacích pásů, Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 173 (187)

remízků, mok adů, p ípadn i dalších stavebn technických ešení Ěretenční nádrže, vsakovací za ízeníě, rovn ž také s organizací hospoda ení na pozemcích Ěorba po vrstevnicích a j.ě. Všechna navržená opat ení budou mít pozitivní vlivy na vody a vodní režim v krajin - zvýší retenční schopnost území, zpomalí odtok srážkové vody z území a tím i částečn sníží riziko bleskových povodní malých toků po intenzívních dešťových srážkách. Opat ení budou mít pozitivní vlivy nejen na vodní toky a nádrže a na vodní ekosystémy, ale sekundárn i na další ekosystémy a složky ŽP v území. Zvýšení retenční schopnosti území bude mít pozitivní vliv i na zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v daném území Ězvýšení samočistící schopnosti vodě a zvýší dotaci podzemních vod. Obvodní báňský ú ad pro území Hlavního m sta Prahy a kraje St edočeského Č.j.: SBS/31315/2014/OBÚ-02/1 ze dne 24.10.2014 Bez p ipomínek.

Hlavní m sto Praha Č.j.: MHMP 1505975/2014 ze dne 24.10.2014 Bez p ipomínek.

Zdravý Spo ilov, o.s. Č.j.: sine ze dne 29.10.2014 1) V p edkládaném materiálu zcela chybí tyto problematiky a principy: a. b. c. d. e.

Podpora sociálně vyloučených skupin obyvatel (zejména senio i, zdravotně postižení, bezdomovci). Bezpečnost obyvatel, boj s kriminalitou a její prevence. Péče o zdraví a zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Snižování zátěže již nyní neúnosně zatížených území. Zákaz realizace dalších záměrů a umisťování staveb do již nyní neúnosně zatížených území (včetně p ípadné realizace záměrů mimo tato území, ale mající záporný dopad na tyto oblasti).

Požadujeme do koncepce doplnit. Body a., b. a c. byly do koncepce dopln ny zejména v rámci strategického cíle 1.1. Soudržné m sto, kde je navržena ada opat ení, týkajících se následujících oblastí: Aktivní a důstojné stárnutí, Podpora rodiny, Dostupné bydlení, Péče o zdraví, Integrace osob se zdravotním postižením, Sociální začleňování, Integrace cizinců, Územní soudržnost. Této problematice je Snižování environmentální zát že je dalším z důležitých cílů koncepce a je ešeno zejména v rámci strategického cíle 1.3, 1.4 a 1.5. V koncepci je t mto otázkám v nována velká pozornost a důležitost. Podrobn ji jsou opat ení a vyhodnocení snížení ekologické zát že vyhodnoceno v kap. 6. 2) V koncepci je nutné aktualizovat časové údaje (nap . část 2.ř. P edpokládaný termín dokončení).


Strana 174 (187)

Časové údaje a termíny dokončení jsou v koncepci pouze orientační, termíny budou up esn ny až teprve po zpracování Akčního plánu a zpracování konkrétních projektů a zám rů, které budou naplňovat opat ení koncepce. 3) Koncepce je prozatím velmi obecným (a neúplným –viz bod 1) strategickým rámcem, ke kterému bez dopracování konkrétních priorit, aktivit a opat ení a jejich průmětu do území nelze zaujmout definitivní stanovisko. Žádáme dopracovat ve smyslu p ipomínek 1) a 3) a znovu p edložit k vyjád ení. Koncepce byla dopracována a bude spolu s jejím vyhodnocením p edložena do dalšího projednání. Hygienická stanice hlavního m sta Prahy Č.j.: HSHMP 4Ř160/2014 ze dne 30.10.2014 Aktualizace strategického plánu stanovuje rámec, v němž byl měl rozvoj města v p íštích letech probíhat. Zde HS HMP upozorňuje, že dle stávající legislativy a rozsudku Nejvyššího správního soudu I As 135/2011-246 nelze do území nadlimitně zatíženého hlukem bez dalšího automaticky umisťovat stavby, které znamenají (i jen postupné) navyšování již existující nadlimitní zátěže území. Obdobně lze tento závěr uplatnit nejen u hluku, ale nap . i u znečištění ovzduší. Znamená to tedy, že není nap . možný další rozvoj území (nap . novou bytovou výstavbou) v místech, kde jsou již nyní hlukové limity p ekročeny. Vzhledem k tomu, že v hl. m. Praze je dle dat ČSÚ nadlimitním hlukem exponováno více než 50 % obyvatel, považujeme tuto skutečnost za určující v dalším plánovaném rozvoji metropole. Ztotožňujeme se s tvrzením uvedeným v 5. cíli (Prost edí), ve kterém je uvedeno, že „Dostatečná kvalita životního prost edí je primárním podmínkou pro život obyvatel v něm.“ Ačkoli je toto vztaženo k funkčnímu a esteticky kvalitnímu prost edí ve městě, platí to i pro takové životní prost edí, které nemá negativní vliv na zdraví obyvatel, a jsou v něm dodrženy hygienické limity stanovené zvláštními p edpisy. V cíli 6. (Systém) je jedním z dílčích cílů „koordinovaný rozvoj Pražské metropolitní oblasti. Zde upozorňujeme na již výše uvedené – tj. že p i rozvoji je nutné brát ohled na současný stav životního prost edí a platné hygienické limity. Podle názoru HS HMP je klíčovým problémem hl. m. Prahy z hlediska ochrany ve ejného zdraví zejména vysoká hladina hluku a nevyhovující kvalita ovzduší. Těmto problémům nebyla v minulosti věnována dostatečná pozornost. Klíčovým opat ením je podle HS HMP zejména vybudování silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) a důsledná regulace vjezdu do prostoru města. Dále pak posílení metropolitní oblasti ve ejné dopravy, p estože i to s sebou nese rizika spojená s nadlimitní hladinami hluku. Je nezbytné navrhnout a realizovat taková protihluková opat ení pro ochranu obyvatel, které zajistí snížení hlukové zátěže pod hygienické limity. Dále je pot eba důkladně zvážit další rozvoj letišť, které se svými akustickými dopady stávají limitujícími pro ostatní městské funkce. Otázka snížení hlukové zát že i protihlukových opat ení je v koncepci zahrnuta a je jí p ikládána velká důležitost. V tomto sm ru jsou v koncepci navržena opat ení, která by m la současný nep íznivý stav zlepšit. Ztotožňujeme se s názorem zpracovatele oznámení, který konstatuje, že bohužel chybí legislativní zakotvení hodnocení celkové akustické situace v území, které by posoudilo kumulativní a synergický vliv jednotlivých zdrojů hluku z dopravy. Zákonem č. 25Ř/2000 Sb. a na ízením vlády č. 272/2011 Sb. se zabývá pouze jednotlivými zdroji hluku a hygienickými limity separátně. Spolupůsobení více zdrojů hluku není v legislativě ešeno. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 175 (187)

Za důležitou považujeme také ochranu p írody a rozši ování zelených ploch, a to i v intravilánu metropole. Kvalitní ve ejná zeleň má mj. vliv nejen na kvalitu ovzduší, ale i na psychickou pohodu obyvatel. S p ipomínkou souhlasíme. Koncepce v nuje velkou pozornost rozši ování a zkvalitňování zelen , a to zejména v intravilánu m sta, na ve ejných prostranstvích v parcích, podél vodotečí a vodních ploch apod. Opat ení pro zeleň jsou navržena zejména v rámci strategického cíle 1.4 Zdravé m sto. Vyhodnocení by se mělo dále zamě it na nové poznatky související s výskytem azbestu, který se v p írodní formě vyskytuje v některých kamenolomech lomech po celé republice. Kamenivo a štěrky jsou hojně používány p i stavební činnosti v metropoli a mohou být zdrojem p ípadné kontaminace prost edí. Používání těchto materiálů a vnášení azbestu do prost edí ohrožuje nejen pracovníky, kte í jsou v p ímém kontaktu s tímto materiálem, ale i ve ejné zdraví. Je proto nezbytné požadovat doklady o původu materiálu a závadné materiály eliminovat. I toto opat ení bude mít významný vliv na životní prost edí v metropoli. Problematiku konkrétn azbestu koncepce nijak podrobn ne eší, nenavrhuje v tomto sm ru žádné opat ení, eší celkové snížení ekologické zát že i z dalších složek ŽP.

Česká inspekce životního prost edí – oblastní inspektorát Praha Č.j.: ČIŽP/41/IPP/1416575.001/14/PVZ ze dne 3.11.2014 Oddělení odpadového hospodá ství Bez p ipomínek. Oddělení ochrany vod Bez p ipomínek. Oddělení ochrany ovzduší Bez p ipomínek. Oddělení ochrany p írody Koncepce Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy je ešena v obecné rovině pro celé území Prahy bez bližších údajů. Nelze objektivně posoudit dopady na zájmy chráněné zákonem č. 114/ř2 Sb., o ochraně p írody a krajiny, včetně ploch EVL. Text obsahuje neurčité popisy jako nap . „dostatek zeleně“, což je právně nevymahatelné. Není jasná koncepce krajinného rázu v zastavěném území. V krajinném rázu je up ednostněna vizuální stránka. Z hlediska ochrany p ed povodněmi je nezbytné hájit jak zelené plochy a to nejen u vodotečí, ale důsledně eliminovat odtok srážek již v místě jejich spadu, odpovědnost za odtok dešťových vod vyžadovat na vlastníku pozemku, stavby či investorovi (staviteli). Souhlasíme s p ipomínkou, otázce ochrany p ed povodn mi i odtoku a zasakování srážek v míst spadu je v nována velká pozornost a je navržena v tomto sm ru ada opat ení Ěviz odpov di výše na podobné p ipomínkyě. Oddělení ochrany lesa Vzhledem k obecné rovině p edloženého oznámení koncepce, není možné z pohledu zákona č. 2Řř/1řř5 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších p edpisů, zaujmout k tomuto oznámení žádné stanovisko. Vyhodnocení vlivů Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Strana 176 (187)

Závěr: ČIŽP OI Praha hodnotí p edložené oznámení koncepce jako p íliš obecné. Proto je t eba koncepci up esnit ve smyslu výše uvedených p ipomínek oddělení ochrany p írody a oddělení ochrany lesa. Koncepce byla dopracována a dopln na, nyní bude i se svým vyhodnocením p edložena k dalšímu projednání. Velká v tšina obdržených p ipomínek byla akceptována a v koncepci zohledn na.


Strana 177 (187)

15 Záv ry koncepci

a

doporučení

včetn

návrhu

stanoviska

ke

Zpracovatel Vyhodnocení vlivů koncepce „Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016“ na životní prost edí p edkládá následující návrh stanoviska dle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, v platném zn ní.

Ministerstvo životního prost edí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 – Vršovice

V Praze, dne: …….. č. j.: ……….

STůNOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE Ministerstvo životního prost edí

podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, v platném zn ní

k návrhu koncepce Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016

P edkladatel koncepce:

Institut plánování a rozvoje hlavního m sta Prahy, p ísp vková organizace

Zpracovatel dokumentace:

AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Zuzana Toniková Ing. Jan D evíkovský

Charakter a rozsah koncepce: Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016Ědále také jen „koncepce“ě je klíčovým dokumentem pro dlouhodobé plánování rozvoje m sta. Jeho cílem je poskytnout ve ejnému i soukromému sektoru základní p edstavu o socioekonomickém sm ování m sta. P edkládaná aktualizace strategického plánu zahrnuje širokou škálu


Strana 178 (187)

sociálních, demografických a kulturních témat, problematiku životního prost edí a ekonomického rozvoje. Strategický plán je: - programem rozvoje hl. m. Prahy ve smyslu zákona 131/2000 Sb. o hlavním m st Praze - programem rozvoje územního obvodu kraje ve smyslu zákona 12ř/2000 Sb. o krajích - koncepčním rámcem pro další dokumenty a pro zdůvodn ní podpory EU Koncepce stanovuje priority a cíle, v dlouhodobém časovém horizontu. Vize je p edstavou Prahy v roce 2030. P edstavou m sta s vysokou kvalitou života a mezinárodním renomé. Tato vize se opírá o p t hlavních kvalit, kterými bude Praha konkurovat ostatním evropským a sv tovým metropolím. Priority byly formulovány jako odpov na poznatky analytické části Strategického plánu a proto jsou pevn spojené s pražským kontextem. Odpovídají tím na otázky, jak se má Praha v budoucnu rozvíjet, aby posilovala své hodnoty p ispívající k její jedinečnosti, a na jaké se má zam it problémy, aby nebyl její budoucí rozvoj ohrožen. Strategický plán hlavního m sta Prahy se v rámci celého svého procesu po ízení a implementace skládá ze t í základních celků, kterými jsou analytická část Strategického plánu, návrhová část Strategického plánu a implementační část Strategického plánu. Návrhová část Strategického plánu se skládá z p ti knih a p ti samostatných grafických p íloh. Úvodní kniha je rozd lena do p ti bloků. První blok se zam uje na vizi, druhý blok na p t priorit Strategického plánu, t etí blok se zabývá mezinárodním, národním a pražským kontextem, čtvrtý blok je v nován procesům strategického ízení, vzniku a implementaci a pátý blok popisuje strukturu a kompozici dokumentu. Celá první kniha je uspo ádána sm rem od nejobecn jšího ke konkrétnímu a p ibližuje Strategický plán jako celek. Po Úvodní knize následují t i jednotlivé knihy sm rů: Soudržná a zdravá metropole, Prosperující a kreativní metropole a Dob e spravovaná metropole. Tyto t i knihy sm rů jsou obsahovým jádrem návrhové části Strategického plánu a jsou hierarchicky strukturovány tak, aby splňovaly požadavky strategického ízení a mohla na n být navázána následná implementace. V poslední knize Dodatky jsou uvedeny vznesené p ipomínky z procesu projednávání dokumentu včetn způsobu jejich vypo ádání.

Pr b h posuzování Procedura strategického posouzení vlivů provád ní koncepce na životní prost edí probíhá v dikci Ministerstva životního prost edí České republiky, jež je p íslušným ú adem pro vyhodnocení vlivů koncepce Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí. Zjišťovací ízení bylo zahájeno dne 10. 10. 2014 zve ejn ním informace o oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do n j nahlížet Ědále též jen „informace“ě na ú ední desce hlavního m sta Prahy. Informace byla rovn ž zve ejn na v Informačním systému SEA (http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/prehled.php), kód koncepce MZP1ŘřK, a zaslána dotčeným územním samosprávným celkům pro zve ejn ní na ú edních deskách. Zapojení dotčených správních ú adů, dotčených územních samosprávných celků, ve ejnosti, nevládních organizací a zájmových skupin prob hlo v souladu s obligatorními kroky, definovanými zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, v platném zn ní. Ministerstvo životního prost edí, odbor posuzování vlivů na životní prost edí a integrované prevence, odd lení SEA, obdrželo vyjád ení celkem od 24 subjektů. P ipomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání tohoto záv ru zjišťovacího ízení. P ipomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání záv ru zjišťovacího ízení. Záv r zjišťovacího ízení byl Ministerstvem životního prost edí,


Strana 179 (187)

odborem posuzování vlivů na životní prost edí a integrované prevence vydán dne 12. 11. 2014 a zve ejn n v rámci Informačního systému SEA pod č. j.: 74733/ENV/14. Návrh koncepce Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2016 společn s Vyhodnocením Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí ve smyslu § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, v platném zn ní byl Ministerstvu životního prost edí p edložen dne ……

Záv ry posuzování Ministerstvo životního prost edí ČR jako p íslušný ú ad podle § 21 písmena dě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prost edí, v platném zn ní, na základ návrhu koncepce včetn vyhodnocení vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví, vyjád ení k n mu podaných a ve ejného projednání vydává

SOUHLůSNÉ STůNOVISKO ke koncepci

Strategický plán hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 verze po ve ejném projednání

za dodržení níže uvedených podmínek, kterými bude zároveň zajišt na minimalizace vlivů provád ní Strategického plánu hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí a ve ejné zdraví. Pro realizaci staveb, zám rů nebo jiných aktivit, které budou naplňovat cíle a opat ení koncepce, by obecn m ly být požadovány a spln ny následující podmínky Ěs ohledem na druh, charakter, účel, velikost a umíst ní stavbyě jako opat ení k omezení negativních vlivů: -

-

využívat nejlepší dostupné technologie ĚBATě pro vlastní provoz daných staveb i pro výrobu energie k tomu pot ebné použití environmentáln šetrných, alternativních a obnovitelných zdrojů energie snižování materiálové a energetické náročnosti, jež povede ke snížení emisí skleníkových plynů, acidifikačních i persistentních látek minimalizovat zábor ploch pro výstavbu využitím a revitalizací brownfields nebo proluk v intravilánu za současného spln ní ostatních podmínek ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví Ěhygienická pásma – emise, hluk, sv tlo, atd.ě respektovat veškerá území obecné a zvláštní ochrany s důrazem na zachování biodiverzity p i p íprav navazujících koncepcí a zám rů v identifikovaných oblastech Ě1.3 Život ve m st , 1.4 Zdravé m sto a 1.5 Udržitelná mobilitaě a zejména v p ípad opat ení 1.3-C1, 1.3-C2, 1.4-A4, p ípadn 1.5-D1 a 1.5-D2 důsledn uplatňovat princip p edb žné opatrnosti ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000. V praxi to znamená konzultovat s orgánem ochrany p írody návrhy konkrétních zám rů či up esňujících koncepcí, které by se mohly dostat do územního st etu s evropsky významnými lokalitami Ěve smyslu § 45i odst. 1 ZOPK). Z aktivit, nastín ných p edloženou koncepcí, se může jednat nap . o návrhy chyb jících dopravní propojení, cyklostezek, umisťování rekreační vybavenosti a


Strana 180 (187)

-

-

-

-

-

-

-

zvyšování fyzické prostupnosti n kterých p írodních lokalit a ve ejných prostranství, zahrnutých do soustavy Natura 2000. v p ípad navazujících koncepcí a zám rů, p ipravovaných v rámci opat ení 1.4-A3 a 1.4B2 je vhodné zvážit možnosti maximalizace p ípadného pozitivního vlivu na lokality soustavy Natura 2000. Žádoucí je op t konzultace s orgánem ochrany p írody, v zájmu nalezení co nejefektivn jších ešení a synergických pozitivních efektů ve vztahu k péči o lokality Natura 2000 Ěposilování ekologické stability a regenerační schopnosti krajiny, likvidace nepůvodních invazních rostlin na p írodních stanovištíchě. minimalizace zásahů do krajinného rázu daného místa up ednostňovat využití recyklovaných materiálů a recyklačních technologií ešení odpadového hospodá ství by m lo spočívat na dodržování limitních hodnot produkovaných látek stanovených platnou legislativou a na bezpečné a efektivní likvidaci všech odpadů, včetn nebezpečného dodržování limitních hodnot hlukového zatížení v budovách, p i provozu staveb Ědopravní stavbyě i p i jejich výstavb a další progresivní snahy o jeho minimalizaci preferovat zám ry podporující revitalizace brownfields a starých ekologických zát ží, p i budování nových turistických a cyklistických tras dbát na průb žné dopln ní doprovodného technického vybavení, včetn dostupnosti adekvátních informací o možnostech a podmínkách využití území. Nové cyklostezky a trasy pro p ší by m ly být do p írodních území začleňovány s ohledem na charakter a ochranu okolního prost edí preferovat rekonstrukce stávajících stavebních objektů nebo celých sídlišť p ed záborem nových ploch umíst ní nové výstavby sm ovat do intravilánu sídel Ěprolukyě nebo prostorov a funkčn navazovat na stávající obytné zóny, p itom zachovat prostupnost území p i nevyhnutelném záboru půdy preferovat zastav ní mén kvalitních půd s nižší t ídou ochrany ZPF p ed plochami orné půdy I. a II. t ídy ochrany. Skrytou ornici prioritn využít pro zem d lské účely, v p ípad mén kvalitních půd pro terénní úpravy stavebních pozemků nové stavby musí mít vy ešené napojení a kapacitní pokrytí technickou a dopravní infrastrukturou p i výstavb dopravních staveb zohlednit migrační trasy živočichů Ěpokud je to relevantníě a minimalizovat dopad na krajinný ráz vhodnou výsadbou doprovodné zelen nebo jinými technickými ešeními. Zajistit dostatečnými a vhodnými protihlukovými opat eními dodržení hlukových limitů v dotčeném území p i obm n vozového parku podporovat nov jší typy vozidel se sníženou hlučností, produkcí emisí, alternativními pohony a up ednostňovat „ekologická“ paliva p i budování nových sítí technické infrastruktury preferovat vedení nových sítí již podél stávajících liniových staveb Ěpodél komunikací, nad nebo pod terénem v rámci uličních profilůě, aby docházelo k minimálnímu záboru a zásahu do ploch volné krajiny a nebyl narušen dochovaný krajinný ráz v důsledku nové fragmentace krajiny p i ešení odvodn ní území preferovat technologie umožňující zadržení maximálního množství dešťových vod v území z důvodu zachování p irozených odtokových pom rů v období vlastní výstavby dodržovat veškerá obvyklá a standardní opat ení Ěhlavn organizační a technickáě pro minimalizaci hluku a emisí do ovzduší, pro snížení rizika havárií a kontaminace půdy a vody, pro ochranu d evin a ekosystémů apod.

Ministerstvo životního prost edí upozorňuje p edkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10 h zákona o posuzování vlivů na životní prost edí.


Strana 181 (187)

Toto stanovisko nenahrazuje vyjád ení dotčených orgánů, ani p íslušná povolení podle zvláštních p edpisů.

editel odboru posuzování vlivů na životní prost edí a integrované prevence


Strana 182 (187)

16 Použité podklady [1]

Návrhová část aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, 2016

[2]

Analytická část aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, 2015

[3]

Územn analytické podklady hlavního m sta Prahy 2014

[4]

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy 2014

[5]

Praha Životní prost edí 2013

[6]

Portál životního prost edí hlavního m sta Prahy. Dostupné z: <portalzp.praha.eu>

[7]

NATURA 2000. Agentura ochrany p írody a krajiny ČR. Dostupné z:

[8]

Český statistický ú ad. Dostupné z:

[9]

Statistická ročenka hl. m sta Prahy – 2015. Dostupné z:

[10]

ANONYMUS Ě2004ě: Hodnocení plánů a projektů, významn ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000. Metodická p íručka k ustanovením článků 6Ě3ě a 6Ě4ě sm rnice o stanovištích ř2/43/EHS. – Planeta 1/2004, MŽP, Praha.

[11]

ANONYMUS Ě2007ě: Metodika hodnocení významnosti vlivů p i posuzování podle § 45i zákona č. 114/1řř2 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p episů. – V stník MŽP, roč. XVII, částka 11: 1–23 (listopad 2007).

[12]

BÍLEK O. Ě2014ě: Pražská Natura. – Nika, Praha, 35 (2014), 10: 10–13.

[13]

MACHAR I. Ě200Řě: Vyhodnocení vlivu Aktualizace Strategického plánu hlavního m sta Prahy na ptačí oblasti a evropsky významné lokality v soustav NATURA 2000. – Ms., Dostupné z:

[14]

BIO MONITORING. Dostupné z: <www.biomonitoring.cz>

[15]

ČHMÚ:

Znečišt ní ovzduší na území České republiky v roce 2009-2013, OZKO, ČHMÚ

Praha [16]

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století

[17]

IARC,

International Agency for Researcg on Cancer: Monographs Database on

Carcinogenic Risks to Human (online) [18]

VOLF J. (2002): Metodiky hodnocení zdravotních rizik v hygienické služb , Ostrava

[19]

BLÁHA K., CIKRT M. Ě1řř6ě: Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha

[20]

Manuál prevence v léka ské praxi, VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 2000

[21]

WHO:

Air quality guedelines for Europe, second edition, 2000 (online)

[22]

WHO:

Air quality guedelines – Global Update 2005 (online)

[23]

The Genlyd Noise Annoyance Model, DELTA (Danish Electronics, Light and Acoustics), 2007

[24]

WHO:

Guidelines for Community Noise, 1999 (online)

[25]

WHO:

Night Noise Guidelines for Europe, 2009 (online)


Strana 183 (187)

Datum zpracování vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prost edí a ve ejné zdraví: červenec 2016

Jméno, p íjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení koncepce: Ing. Jan D evíkovský (držitel autorizace dle § 1ř zákona č. 100/2001 Sb., osv dčení odborné způsobilosti č.j. 2556/3Ř1/OPV/ř3 ze dne 11.5. 1993, prodloužení č.j. 53104/ENV/15 ze dne 27.Ř. 2015) M stské sady 666/10 2Ř4 01 Kutná Hora Tel.: 605 271 142 E-mail: [email protected] Ing. Zuzana Toniková Ědržitelka autorizace dle § 1ř zákona č. 100/2001 Sb., osv dčení odborné způsobilosti č.j. 2Ř26/316/OPVŽ/ř4 ze dne 31.5. 1994, prodloužení č.j. 456Řř/ENV/16 ze dne 28.7. 2016) Průchova 316Ř 272 01 Kladno 1 Tel.: 604 530 664 e-mail: [email protected] RNDr. Ond ej Bílek (držitel autorizace dle § 45i zákona č. 114/1řř2 Sb., č.j. 630/519/05 ze dne 1ř. 5. 2005, prodlouženo dne 1. dubna 2015 pod č.j. 22753/ENV/15 1045/630/15ě Brojova 16 326 00 Plzeň Tel.: 724 088 651 E-mail: [email protected] RNDr. Marcela Zambojová (držitelka osv dčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na ve ejné zdraví ud leného MZ ČR, č.j. OVZ-300-1Ř.5.06/23562, prodloužení č.j. MZDR 19955/2016 2/OVZ ze dne 18.3. 2016) Hruškovská ŘŘŘ 190 12 Praha 9 Tel.: 606 503 710 E-mail: [email protected] Mgr. Iva Baláčková Magistrů 1275/13 140 00 Praha 4 Tel.: 277 005 508 E-mail: [email protected] Ing. Jan Humlhans Magistrů 1275/13 140 00 Praha 4 Tel.: 277 005 513 E-mail: [email protected]


Strana 184 (187)

Bc. Jan Kvasnička Magistrů 1275/13 140 00 Praha 4 Tel.: 277 005 512 E-mail: [email protected]

Podpis oprávn ného zástupce SEA posuzovatele

………………………………………………… Ing. Jan D evíkovský


Strana 185 (187)

P ílohy 1

Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 podle § 45i zákona č. 114/1řř2 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších úprav Ě„naturové hodnocení“ě

2

Posouzení vlivů na ve ejné zdraví


Strana 186 (187)

P ÍLOHY


Strana 187 (187)

Vyhodnocení vliv Strategického plánu hlavního m sta Prahy, aktualizace 2016 na životní prost edí

Recommend Documents