Strategický plán ekonomického rozvoje obce Tuchlovice

Strategický plán ekonomického rozvoje obce Tuchlovice

Obec v rozvojovém režimu dle vládního usnesení 552/2003 Zpracováno pro období 2007 - 2015

Překládá: Petr Brzák, konzultant

Obsah : I. Základní údaje, spojení, kontakty obce Tuchlovice / str.6 / II. Vznik a historický vývoj obce Tuchlovice / str. 7-10 / III. Úvod do problematiky Strategického plánu ekonomického rozvoje obce Tuchlovice / str. 1112 / IV. Strategický plán ekonomického rozvoje /SPER/ a jeho struktura / str.11-16 / IV.1. Význam a smysl SPER IV.2. Struktura SPER IV.3. Postup zpracování SPER V. Strategická vize obce Tuchlovice / str.17 – 19 / V.1. Zkrácená formulace vize obce Tuchlovice V.2. Rozvojová vize VI. Strategické cíle pro období 2007 – 2013 / str. 20 – 23 / VI.1. Výchozí stav prostředí / současnost / obce Tuchlovice VI. 1.1. Ekonomický potenciál VI. 1.2. Lidské zdroje VI.1.3. Obyvatelstvo a osídlení VI.1.4. Bydlení a bytový fond VI.1.5. Trh práce a zaměstnanost VI .1.6. Rozvoj lidských zdrojů, školství a vzdělávání VI.1.7. Zdravotnictví a sociální péče VI.1.8. Kultura, společenské aktivity a zájmová volnočasová činnost VI. 1.9. Infrastruktura, dopravní infrastruktura VII. Strategické priority obce Tuchlovice / str. 24 / VIII. Stěţejní nástroje pro řešení strategických priorit¨/ str. 25 – 26 / VIII.1. Nízké riziko nezaměstnanosti VIII.2. Životní prostředí VIII.3. Dopravní infrastrukturu a obslužnost VIII.4. Čistota a vzhled obce

VIII.5. Zajištění společenského a kulturního zázemí VIII.6. Zajištění dalších volno časových aktivit / sport, turistika VIII.7. Zajištění nezbytné zdravotní a sociální péče VIII.8. Odpovídající údržba a obnova majetku obce VIII.9. Vzdělávání jako součást potřeb dnešní doby / dostupnost aktuálních informací IX. Kritické oblasti, zásadní problémy k řešení v rámci rozpočtového období 2007 – 2013 / str. str. 27 – 34 / IX.1 Budova obecního úřadu, provoz, zázemí obce IX.1.1 Budova obecního úřadu IX.1.2. Hřbitov a přilehlé prostory IX.2. Dopravní situace / silnice, cesty, chodníky, účelová stání/ IX.3. Parkování, parkovací plochy, informační systém IX.4. Bydlení, ubytování a stravování IX.5. Sportovní a kulturní centra IX.5.1. sportovní areály (stadiony, haly) IX.5.2. Servisní provozní služby sportovišť IX.5.3. Volný čas: tenis, fitness, koupaliště...atd. IX.5.4. Turistické trasy, cyklostezky IX.5.5. Kulturní a společenské zázemí obce IX.6. Předškolní zařízení, školy, vzdělávání IX.7. Zdravotní zařízení, sociální péče IX.8. Životní prostředí IX.9. Technická infrastruktura IX.9.1. Zásobování vodou a kanalizace IX.9.2. Zásobování el. energií IX.9.3. Zásobování plynem IX.9.4. Zásobování teplem IX.9.5. Možnosti využití alternativních zdrojů energie IX.9.6. Spoje, telekomunikace, komunikační technologie

X. SWOT analýza obce Tuchlovice / str. 35 – 36 / XI. Opatření k realizaci záměrů obce / str.37 / XII. Vztah dlouhodobé strategie obce Tuchlovice k programovým dokumentům ČR, NUTS IIStřední Čechy / Středočeský kraj / /str. 38 – 40 / XIII.Přehled oblastí podpory / str. 41 – 49 / XIII.1. ROP NUTS II Střední Čechy XIII.2. Evropský Hospodářský prostor – ekonomický dotační nástroj XIII.3. KOMUNITÁRNÍ programy v ČR XIII.4. FONDY EVROPSKÉ UNIE: 752,7 miliard Kč pro Českou republiku XIV. Dlouhodobá strategie obce Tuchlovice ve vztahu k regionálním uskupením / str. 50 – 59 / XIV.1. DSO Záplavy XIV.1.1. Strategická vize mikroregionu DSO Záplavy XIV.1.2. Strategické cíle XIV.1.3. Problémové okruhy XIV.1.4. SWOT analýza DSO Záplavy XIV.1.5. Akční plán XIV.1.6. Přehled projektů XV. Vyšší rozvojové plány a strategie / str. 60 – 66 / XV.1. Strategické dokumenty EU pro období 2007 - 2013 XV.2. Programové dokumenty – Česká republika XV.3. Středočeský kraj - programové dokumenty zpracované na úrovni kraje XVI. Monitoring a aktualizace / str. 67 - /

Příloha č. 1 Dotační programy XVI.1.1. Strukturální fondy XVI.1.2. ROP NUTS II Střední Čechy XVI.1.3. OP Životní prostředí XVI.1.4. Integrovaný operační program XVI.1.5. OP Podnikání a inovace XVI.1.6. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost XVI.1.7. OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) XVI.1.8. OP Výzkum a vývoj pro inovace XVI.1.9. Evropská územní spolupráce - OP Přeshraniční spolupráce XVI.1.10. Program rozvoje venkova XVI.2. Evropský hospodářský prostor XVI.3. Tuzemské dotační tituly XVI.3.1. Celostátní dotační programy XVI.3.2. Krajské a ostatní dotační programy

I. Základní údaje, spojení, kontakty obce Tuchlovice Základní údaje obce Tuchlovice Obec: Tuchlovice

NUTS II: Střední Čechy Kraj : Středočeský Okres : Kladno Katastrální výměra : 1276 ha Počet částí : 2 / Tuchlovice, Srby / PSČ : 273 02 IČO : 002 350 41 Spojení : Obecní úřad Tuchlovice Tel.: + 420 312 657 020 Fax : + 420 312 657 020 e-mail : [email protected] webové stránky : www.ou-tuchlovice.cz Obecní úřad : U Staré školy 83 273 02 Tuchlovice Starosta : Ing. Karel Burda Počet zastupitelů : 15 Organizační a výkonná struktura obce :  Výbor finanční  Výbor kontrolní

Komise obecní rady :  Pořádková komise  Sociální komise  Ekologická komise  Sportovní komise

II. Vznik a historický vývoj obce Tuchlovice Historie obce Tuchlovice Z pravěku obce – z prehistorie Vodní tok Kačáku i Tuchlovického potoka byl cestou, kterou se v pravěku dostal člověk na území dnešní naší obce. Návrší, chráněná baţinou a úrodné pozemky byly příhodné k osídlení. Proto bylo území obce osídleno uţ v nejstarších dobách a můţeme říci, ţe je trvalé aţ po dnešek. Z paleolitu - starší doby kamenné - neolit - je u nás zastoupena kulturou volutovou a vypíchanou. Stáří těchto kultur je asi 4500 - 4000 let. Nálezy ze sídliště „Nálevkovitých pohárů“ a „kanelované“ (ţlábkové) jsou v místech za bývalým statkem čp. 5 a čp. 6. Z doby bronzové je v Tuchlovicích zastoupena kultura mohylová, a to hned ve dvou fázích. Obydlí středodunajské mohylové kultury byla objevena za čp. 12. Významným nálezem tohoto místa je kadlub na odlévání bronzových předmětů. Druhá větev této kultury česko-falcká mohylová kultura - byla zjištěna za čp. 271, čp. 87, čp. 32, čp 37. Knovízská kultura má v obci zatím tři zjištěná střediska (stáří 3000 let). Dobu ţeleznou připomínají nepatrné zbytky nádob kultury blanské. Z kultury laténské máme zjištěno velké sídliště při soutoku Bambusky s Tuchlovickým potokem. Jiţ počátkem 20. století byly zde nalezeny laténské hroby, které byly předány do Národního muzea v Praze. Druhé sídliště tohoto období je v prostoru Chobot. S t á ř í s e odhaduje na 2500 let.

V prostoru za bývalým mlýnem čp. 16 bylo objeveno osídlení z doby prvního století našeho letopočtu - z období římského císařství. Baţina tu zachovala dřevěné konstrukce a výrobky, např. části ţebříku, kusy misek, ucha, drţadla, vše ze dřeva. Terén byl asi dva metry pod dnešní úrovní. Osadu zničil poţár a povodeň - je tu asi 50 cm vstva bahna - tu přešla asi třikrát během století. Bahno nedovolilo shnít uvedeným dřevěným nálezům. U téhoţ mlýna byly zjištěny ţelezné pece a dílny na zpracování ţeleza - sídliště z 2. a 3. století našeho letopočtu. Z toho času je i ţárový hrob. Bohatý hrob z údolí čelákovického typu kultury merovejské byl nalezen při stavbě vodovodu. Datuje se do 5. století našeho letopočtu. Ze starší doby hradištní objev na zahradě domu čp. 36 - slovanský hrob kostrový s nádobím a ţelezným mečem. Je z 9. století. Kostrové hroby z 10. a 11. století s bronzovými náušnicemi byly nalezeny při stavbě domu čp. 278 v Nové čtvrti (Na rafandě) a domu čp. 307. Z těchto několika stručných údajů poznáváme, ţe osídlení území naší obce je opravdu prastaré. Na objevech spolupracoval náš občan, nadšený archeolog Václav Trnka. Svého „koníčka“ pozvedl aţ k vědecké úrovni a mnohé z průzkumů a nálezů byly prováděny a získány jeho zásluhou.

Z historie obce aţ po dobu skončení první světové války První historický dokument o Tuchlovicích je z roku 1283. Je zaloţen v Archivu země česká v Praze a je v něm stvrzeno, ţe:  Jan z Michalovic drţel Tuchlovice, Honice a Srby po svém otci Beneši Pyšném z Velešína a dědovi Beneši Okrouhlém z Markvartic a postoupil je roku 1283 králi Václavu II. Výměnou za osady Velešín, Ostrý a Děvín. Překlad obsahu dokumentu z roku 1283 o postoupení Tuchlovic králi Václavu  Zaloţení obce musí být tedy starší, přikládá se Beneši Okrouhlému z Markvartic, jehoţ tvrz stávala prý na záhadném hradišti Dobré u Lán. Pravděpodobně někde v prostoru nad Větrnou strání. Kdyţ zpustla, nazvali ji Pustou Dobrou, jak se dosud nazývá dnešní hájovna na pokraji lánských lesů.  Nejsou a nebudou zjištěni drţitelé Tuchlovic i sousedních Srb. Shořením Desk zemských roku 1541 přišly vniveč i historické záznamy o naší obci. Čerpáme jen z kusých údajů náhodných zmínek archívu města Slaného a Nového Strašecí nebo i z jiných míst okolí. Podle nich patřila obec v letech 1316-1328 zemanu Detřichu ze Skuhrova (Stochova). Ten prodal Tuchlovice roku 1328 proboštu kapituly praţské Drţislavovi. Jiţ v roce 1352 byl tuchlovický kostel farním kostelem. Dalšími majiteli byli mimo jiné Jan Cuntera ze Slatiny, Kunat ze SUlevic (asi v roce 1420), v 15. století obec Slánská a opět praţská kapitula a od roku 1611 smečenští Martinicové.  Jaroslav Bořita z Martinic, na Smečně a Okorá, narozen 1582, panství smečenské rozšířil roku 1611, přikoupiv od pánů z Donína Bílý Újezdec a v roce 1614 ves Plchov směnil za ves Tuchlovice, předtím kapitule praţské náleţející, k níţ téţ dvůr „farářův“ zvaný přikoupil (předtím kostela sv. Jiljí v Praze); na Tuchlovice doplatil Jaroslav Bořita ještě 5000 kop míšenských. Jaroslav Bořita, královský místodrţící a katolický šlechtic, byl v roce 1618 svrţen českými pány z oken Praţského hradu do Jeleního příkopu. Při cestě na Smečno přespal prý v uvedeném „farářově“ dvoře v Tuchlovicích (mělo to být buď v domě čp. 5 nebo usedlosti č. 7). Po bělohorské bitvě získal Bořita v kraji další statky, zejména město Slaný. Spisovatel Zikmund Winter píše v románě Mistr Kampanus: „ ..Kdyţ stavové vedení Thurnem a Šlikem vnikli 23. května 1618 do hradu Praţského, bylo slyšeti mezi jinými výkřiky v hádce s Martinicem a Hlavatou také – víme, jak Smečenský trápí lid pro víru v Tuchlovicích…“  Jaroslavu Bořitovi, jeho nástupci Jindřichovi, Jiřímu, dalším hrabatům z Clamu a Martinic patřili tuchlovičtí jako nevolníci a později jako poddaní aţ do zrušení roboty v roce 1848. Smečenské panství tvořilo významný celek politický, hospodářský, sociální, berní i kulturní. Práce u panského dvora nebo zámku byla různého druhu. Robotovalo se potahy (taţná robota) nebo bez potahu (robota ruční). Pracovalo se na polích, v lese, při pálení dříví v milířích, ve stodole nebo panských stavbách. Poddaní byli také posíláni na různé povoznické cesty. Kromě těchto pracovních povinností byl poddaný povinen odvádět různé poplatky a naturálie (vejce, slepice, kuřata, husy, obilí ze zemědělské půdy). K povinnostem patřil také odchov kusu hovězího dobytka ve vlastním chlévě pro vrchnost, někde i odvod plátna, příze, peří apod.  Podle výtahu berní rule, prvního českého katastru, sepsaného z rozhodnutí zemského sněmu r. 1654, bylo v Tuchlovicích 36 selských stavení. U kaţdého statku či chalupy byla uvedena výměra polností a stavu dobytka. Pole se dělila na dobrá, prostřední, špatná a pustá. V roce 1654 byla většina polí pustých. V roce 1716 bylo v obci 46 „popisných“ čísel. Mimo poddanské povinnosti k vrchnosti měli poddaní ještě povinnosti k císaři a k farnosti. Od roboty bývali osvobozeni rychtáři. Výhodou dostávali za dohlíţení na poddané, aby tito dobře hospodařili a ničem vrchnosti neškodili“. Poddaní měli vůči rychtářům úctu a poslušnost. Rychtářovo právo bylo většinou ctěno. Kdo byl právem udeřen, ztrácel čest. Řemeslníci, kteří v obci ţili, byli rovněţ poddanými. Za provozování činnosti museli odvádět poplatky i vykonávat















některé robotnické práce. Pole hospodáře byla rozdělena na čtyři stejné díly, zvané obory. Jeden pro ozimy, druhý pro jarní setbu, třetí leţel úhorem a čtvrtý byl stálým pastviskem – „úlehlím“. Říkalo se mu průhon, v Tuchlovicích byl při cestě k lesu do Ţiliny. Obecní slouha vyháníval na průhon dobytek na společnou pastvu od jara do zámrazu. I způsob obdělávání polí byl zcela jiný něţ později a dnes, rovněţ tak způsob zpracování úrody. V roce 1785 mají Tuchlovice uţ 57 popisných čísel. V těch letech se zřídila téţ první škola. Byla v místech dnešního domu čp. 53 V Chaloupkách. Prvním učitelem byl vyslouţilý vojín Ţalud, všeobecně zvaný „kantůrek“. V roce 1790 se začala stavět farní budova, z těch let pochází téţ zaloţení dnešního hřbitova. Do té doby se pochovávalo v prostoru kolem kostela. Významným činem bylo postavení nové školní budovy v roce 1817 – dnešní poloviny budovy obecního úřadu. Z konce 18. a z počátku 19. století máme v obci také státem chráněné památky. Jednou z nich je socha sv. Jana Nepomuského, umělecké dílo u osmdesátých let 18. století, druhou zvláštní kámen, stojící dnes blízko trafiky. Na jedné jeho straně je vytesán kříţ a letopočet 1813, na druhé straně meč. Podobný kámen stával v severovýchodním cípu parku. Pověst vypráví, ţe v těchto místech se v močále probořili dragouni i s koňmi a zahynuli. Archeolog Václav Trnka tvrdil, ţe kameny u nás jsou hraničními kameny smečenského panství. Ve dvacátých letech 19. století se u nás i v okolí rozšiřovaly a zpevňovaly silnice Lány-Bílá Hora, Lány-Smečno a Lány-Niţbor-Ţebrák, třicátá a čtyřicátá léta byla poznamenána stavbou tzv. koňské dráhy, jejíţ trať také zčásti procházela severozápadním katastrem obce. Stabilní katastr z roku 1840 uvádí, ţe obec měla 94 obytných stavení. Byly to domky i selské usedlosti z velké části roubené, od základů z povalů dřeva a s nízkou podezdívkou z kamene – ţehrováku. Na zdi byla dávána vazba s doškovou krytinou. Kolik měla obec v těchto letech obyvatel nevíme, dětí v rodinách bylo vţdy víc neţ dost. Z let čtyřicátých zaznamenává kronika umístění hodin na věţi místního kostela. Jeho poţár si vynutil rozšíření a zvýšení věţe. Protoţe v krátkém čase po poţáru projíţděl po silnici do Lán či na Křivoklát císař Ferdinand Dobrotivý, přispěl větší částkou na renovaci kostela. Hodiny zdobily aţ do roku 1835 Lounskou bránu ve Slaném (předtím radniční slánskou věţ). Dne 25. května 1835 byla Lounská brána zrušena a hodiny byly prodány na novou věţ tuchlovického kostela. 7. září 1848 byla zrušena robota. Poddaný lid se stává svobodným, i kdyţ adjektivum toho by mělo být orámováno úvozovkami. Bylo to v době otevření prvních kamenouhelných dolů na Kladensku. Pro obyvatele kraje, tedy i naší obce, nová moţnost obţivy v dolech a později v hutích – v průmyslu. Přes politické uvolnění v šedesátých letech po řadě let Bachova absolutismu nejsou poměry na otevíraných dolech dobré. Muţům z chalup, kteří se stali horníky a hutníky, jsou pracovní podmínky neustále ztěţovány. Zaměstnavatelé prodluţují desetihodinovou pracovní dobu na dvanáctihodinovou. O nějaká sociální nebo hygienická zařízení není pečováno vůbec. Havíři chodí domů nemytí, tak, jak vyfárali z podzemí. Přibývá úrazů. Odměny za práci jsou minimální. Horníci a hutníci jsou přesto rádi, ţe mají „své“ zaměstnání, ţe nejsou závislí na úrodě či neúrodě. Jsou zakládány podpůrné spolky (Lidumil, Parokruh, Bedla) a vydávány časopisy Dělník, Dělnické noviny, později Dělnické listy a Budoucnost. Tvoří se základy dělnického hnutí, které postupem let a růstem svého počtu si uvědomuje svou elementární sílu. Usiluje o zlepšení pracovních poměrů. Časopisy jsou mluvčími poţadavku především za zkrácení pracovní doby a za zvýšení odměny za vykonanou práci. Vyvrcholením jsou hornické stávky. První, čtyřdenní, byla v roce 1879. I zemědělská výroba zavádí v druhé polovině 19. století první, sice nepříliš dokonalé, ale přece jen práci usnadňující stroje. Ruční mlátičky, ţentoury, parní stroje, řezačky píce, fukary, víceradličné ţelezné harkovače, různé kultivátory, kruhačky na řepu, odstředivky na mléko. Zvyšuje se výtěţek obilí, stavějí větší,

rozsáhlejší stodoly. Neúroda, ţivelné pohromy, mnoţství dětí, výminek počínaly dělit sedláky na bohaté, kterých bylo méně neţ ostatních chudších, ţijících ze dne na den. Kočí a děvečky u bohatších sedláků bývali často méně ceněni neţ dobytek. Z mnohých sedláků se stávali mamonáři, z jiných furianti. Nezdravá touha po majetku působila negativně na sousedské vztahy na vesnici. V letech 1876-79 byla postavena první cihelna v obci. Později vznikly v obci ještě dvě cihelny. Cihelny, jak je lidé dosud tak jmenují, skýtali sezónní zaměstnání mnohým lidem obce i okolí.  I rozsah kulturně-společenského ţivota se projevuje v druhé polovině minulého století, třeba v našich Tuchlovicích se zpoţděním. Nejstarším spolkem obce je Sbor dobrovolných hasičů, zaloţený 12. dubna 1882. V roce 1883 byl zaloţen spolek vojenských vyslouţilců-veteránů, který se zúčastňoval pouze císařských a církevních slavností. V roce 1918 byl zrušen. V roce 1892 byl ustaven Vzdělávací spolek Havlíček. Úkolem spolku bylo rozšiřování vzdělávání především mezi dělnictvem. Organizace byla také jednou z prvních, v níţ se nacvičovala hrála ochotnická divadelní představení. Zakládajícími členy byli Václav Votava, Antonín Dryják, Josef Zahrádka, Hynek Štros, Antonín Svatoň, Josef Červenka, Karel Štýbr a další. Z roku 1893 se připomíná okrašlovací spolek Pokrok. Předsedou byl MUDr. Jakub Koutník, první stálý lékař obce. Brzy byl však přeloţen do Lán, protoţe vrchnost musela mít lékaře na zámku. V obci byla zaloţena první politická strana, Českoslovanská sociální demokracie, bylo tomu koncem nebo na přelomu století. Z tohoto období vzpomeňme ještě vyhloubení 30 m hluboké studny na Hradčanech. Do výstavby vodovodu byla často jediným zdrojem vody této čtvrti. Voda se čerpala okovem. Vyhloubila se roku 1883.  Při sčítání lidu vojenských manévrech v roce 1893 se usadili v obci vojáci. V prostranství domů č. 69-74 na pokraji Hradčan byli dragouni. Protoţe potřebovali pro koně vodu, vyhloubili studnu, které dodnes říkáme „císařská“. Domkům kolem se říkalo „V maštalích“. Dvacáté století začíná usilovným bojem dělnictva za všeobecné hlasovací právo. Jeho přiznání bylo úspěchem politické strany Rakouska-Uherska – sociální demokracie. V prvním desetiletí století bylo zaloţeno několik dalších spolků – Dělnický klub cyklistů, ochotnický soubor, v roce 1907 tělocvičná jednota Sokol, v roce 1909 Dělnická tělocvična jednota. Od roku 1902 mají Tuchlovice vlastní poštovní úřad (do té doby patřily poštou do Lán). V roce 1907 byl zorganizován Spořitelní a záloţní spolek (kampelička). V roce 1908 vzniklo v obci první konzumní prodejní druţstvo, které se rychle rozrůstalo, aţ mělo 11 filiálek v okolí.  Od roku 1910 do roku 1911 se stavěla nová školní budova, dnešní stará škola vedle budovy obecního úřadu. Při otevření 16. září 1911 byla jiţ škola šestitřídní, řídícím učitelem byl František Kouřil. V červenci roku 1914 vypukla první světová válka se všemi těţkými průvodními jevy – mobilizace, postupující nedostatek zboţí, zvláště potravin, hlad, nespokojenost, smutná sdělení, oznamující úmrtí občanů v různých koncích Evropy. 47 většinou ještě mladých lidí, otců nedospělých dětí se nevrátilo. Jejich jména jsou uvedena na pomníku padlých z první světové války. Déle neţ čtyřleté utrpení bylo ukončeno radostnou zprávou na konci války, i kdyţ strádání a bolest nad ztrátami nejbliţších nebyly ukončeny.

III. Úvod do problematiky Strategického plánu ekonomického rozvoje obce Tuchlovice

Strategické plány ekonomického rozvoje / dále SPER / měst a obcí jsou v ČR poměrně novým typem programových dokumentů. Strategický plán ekonomického rozvoj popisuje obecně moţnosti jednotlivých rozvojových oblastí obce a jeho mikroregionu, přihlíţí k rozvojovým programům vyšších celků (mikroregion, MAS, kraj, NUTS II, Česká republika), ke strategii EU, EHP a v neposlední řadě téţ k programům přeshraniční spolupráce / pokud existují podmínky /. SPER je sice vázán rozpočtem obce, ale přihlíţí k dotačním moţnostem nabízených např. EU, EHP, domácími dotačními tituly atp. Důleţitým zdrojem financování projektů obce můţe být téţ partnerství (subjekty bankovního sektoru, PPP) atd. SPER dále navrhuje tzv. „zásobník projektů města, obce“, který vychází z analýzy prostředí, SWOT analýzy, určení kritických oblastí města a zejména z akčních plánů a priorit města. Jiţ v zásobníku projektu se přihlíţí nejen k rozpočtu měst a obcí, ale i k moţným strategickým a finančním partnerstvím, dotačním titulům a vyšším strategiím. Na základě zásobníku projektů je pak postupně přistupováno k vypracovávání jednotlivých projektových ţádostí do konkrétních dotačních titulů, ať jiţ zahraničním nebo tuzemským. Úspěšná projektová ţádost pak můţe přinést úsporu 30 – 85 % finančních prostředků, které by jinak muselo na realizaci projektu vloţit ze svého rozpočtu. Některé projekty (zejména neinvestiční) mohou téţ přinášet ve prospěch obce i pracovní místa, která jsou pak placena z prostředků takto získané nevratné dotace. Výsledkem některých projektů můţe být téţ zvýhodněný úvěr nebo kombinace nevratné dotace a zvýhodněného úvěru atp. SPER není ţádné dogma, ale je to „ţivý materiál“ opírající se o skutečné priority města jako celek, priority obyvatel nebo jejich skupin, priority NNO, ale i podnikatelů místně usedlých, atd. SPER pruţně reaguje na případné změny priorit, ať jiţ místních nebo s ohledem na změny priorit vyšších programových dokumentů. Tato moţnost se musí právě projevovat při předkládání projektových ţádostí do dotačních titulů, které mají za účel získat nevratnou dotaci nebo jiný podobný poţitek. Projektové ţádosti se totiţ mohou u většiny dotačních titulů předkládat pouze v časově ohraničených obdobích na základě jednotlivých výzev (k dispozici je pak časový prostor pro zpracování projektu pouze 1 – 3 měsíce). Předloţit kvalitní projekt bez přípravy a bez znalosti poměrů a podkladů v tomto časově ohraničeném období není moţné. Touto přípravou je právě SPER a zásobník projektů. Navrhovaný SPER zahrnuje období od roku 2007 do konce roku 2015 / někde jistě bude existovat logický přesah tohoto ohraničení /. Zohledňuje tak zejména rozpočtové období EU (2007 – 2013), kdy je naposledy moţné počítat s výraznou podporou EU. Klíčové období je ale do roku 2010, kdy EU můţe přistoupit k přehodnocování rozpočtu a tím i podpory pro ČR v souvislosti s přistoupením nových chudších zemí do EU. Pro toho, kdo chce podstatným způsobem podpořit a akcelerovat rozvoj a navýšit svůj rozpočet o dotace, je to tedy poslední významná moţnost. To, co je pro podnikatele business plán a podnikatelská rozvaha, je pro obec SPER a doprovodný zásobník projektů.

Co v reálné podobě znamená příprava Strategického plánu ekonomického rozvoje / SPER / obce Tuchlovice ? Jedná se o vrcholnou orientaci v prostředí veřejnoprávních i strukturálních fondů (ČR, EU), schopnost zpracovat veškeré podklady, znalost prostředí orgánů a institucí odpovědných za vyuţití uvedených zdrojů, aktivní vazbu na spektrum potenciálních investorů. S tím je spojena schopnost vytvoření kvalitní argumentační konstrukce, která je nezbytnou součástí celého procesu rozhodování, samozřejmě na všech jeho úrovních.

IV. Strategický plán ekonomického rozvoje /SPER/ a jeho struktura IV.1. Význam a smysl SPER Hlavní bylo jiţ řečeno v úvodu. O SPER lze obecně říci, ţe popisuje moţnosti jednotlivých rozvojových oblastí a přilehlého mikroregionu na prosperitě objektu jako celku. Tato prosperita se týká nejen obce, ale tím i jeho obyvatel, NNO, zájmových uskupení i podnikatelů zde působících atd. Moţnosti pro rozvoj obce jsou zejména v těchto oblastech :  ekonomický potenciál  lidské zdroje, vzdělávání  infrastruktura  ţivotní prostředí  cestovní ruch a sport  kultura  zemědělství a rozvoj venkova Z výše uvedeného výčtu vyplývá, ţe nejde vţdy o absolutní přednost jednoho či dvou okruhů na úkor ignorování oblastí ostatních, nýbrţ o působení všech okruhů vzhledem k vyuţitelnému potenciálu pro rozvoj obce. Důleţité je dosaţení rovnováhy mezi ţádoucím a moţným např. mezi rozvojem obce a ochranou jeho přírodních, kulturních, případně jiných hodnot. Universální recept na tvorbu SPER neexistuje. Obvykle je dobré nejprve pojmenovat současný stav a ten důkladně analyzovat. Další postup je určení:  vize - tj. formule (motto), jakou chceme obec mít  výklad vize - převádí formuli vize do praktické řeči a převádí ji dle významu a důleţitosti do rozvojových oblastí, na kterých je moţno prosperitu města zaloţit  kritická oblast - tj. soubor systémových problémů a nedostatků, které brání rozvoji a prosperitě obce. Kritickou oblastí můţe být rozvojová oblast jako celek nebo některá její část.  akční plán - tj. soubor konkrétních záměrů – akcí (projektů), jak dosáhnout cíle, tedy rozvoje preferované oblasti nebo odblokování kritické oblasti, přičemţ kaţdá akce zahrnuje jednotlivé konkrétní kroky. Kaţdý akční plán, je-li přijat (např. zastupitelstvem nebo radou obce), by měl mít zodpovědnou osobu (garanta), plánovaný termín zahájení a realizace, předpokládanou výši nákladů, způsob financování, studii proveditelnosti (případně i CBA), definici očekávaných efektů (např. vliv na příliv investic, tvorbu pracovních míst) atp. Výše uvedené principy SPER tedy začínají kritickou analýzou rozvojových oblastí, jejich SWOT analýzou přes určení kritických oblastí, aţ po strategickou vizi a vytvoření akčních plánů (projektů).

Hlavní význam SPER spočívá v následujícím: 1) Vyjmenování pořadí důleţitosti rozvojových oblastí brání chaotickému vývoji, který je průvodním jevem střídání reprezentací komunální politiky. SPER překlenuje několik volebních období. Nutný je většinový souhlas s tím, ţe určité programy, sluţby a aktivity se budou rozvíjet, jiné pak méně nebo vůbec ne – některé budou podporovány atd. Důvodem je, ţe finanční prostředky obce jsou omezené. Totéţ platí i o moţných dotacích. 2) SPER vytváří nadějné investorské prostředí pro podnikatele. Úspěšná strategie SPER je zaloţena na principu podpory vzniku tohoto prostředí, které je pak schopno vytvářet pracovní místa, přilákat nové investice, turisty atd. a podpořit růst drobných a malých podnikatelských subjektů. 3) Průvodním jevem SPER je plánovitá příprava jednotlivých akčních plánů, které mohou být šity na míru rozvojovým programům realizovaným za spoluúčasti jak národních, tak i zahraničních dotačních titulů. Nadějné mohou být i přímé ţádosti o účelové dotace přímo ze státního rozpočtu (SR) nebo i kraje. 4) SPER je politickou a ekonomickou proklamací obce a je i nástrojem pro řízení obce, tedy podkladem pro rozhodování v zastupitelském orgánu v definovaném koncepčním rámci. 5) SPER koordinuje zájmy a aktivity různých subjektů působících v obci a efektivněji vyuţívá moţností a zdrojů k dosaţení společenských cílů. 6) SPER je i propagací obce vůči dalším subjektům. SPER sám o sobě blahobyt obci a štěstí lidem nezajistí. Proto je třeba klást důraz na jeho korekci veřejným míněním. Je třeba zajistit zpětnou vazbu od občanů, vést na téma SPER veřejnou diskusi, vysvětlovat význam SPER a jeho cíle, jakoţ i korigovat jednotlivé body s ohledem na veřejné mínění. Bez veřejné podpory se můţe SPER snadno stát prázdným a toliko formálním dokumentem. Proto SPER musí zahrnovat i oblasti nejenom hmotné potřeby, ale i moţnosti a kvalitu vzdělání, kvalitu a řešení zdravotní péče, kvalitu ţivotního prostředí, bezpečnost atd. IV.2. Struktura SPER Návrhová část SPER je rozdělena na několik úrovní, které se logicky obsahově liší mírou konkrétnosti, případně obecnosti. Pro splnění poţadavků / účelu / SPER rozvoje obce Tuchlovice jsou stanoveny tyto základní úrovně : A)

Rozvojová vize

B)

Strategické cíle

C)

Kritické oblasti

D)

Opatření / rozvojové aktivity /

E)

Moţné korekce

Uvedené úrovně / formulované údaje / je moţné definovat takto : I.

Vize popisuje stav, jehoţ by mělo být v budoucnu dosaţeno a současně je faktickým cílovým stavem / zastřešujícím rámcem / celé návrhové části.

II.

Strategické cíle budou odvozeny od vize obce a následně jsou vodítkem ke stanovení strategie jak a reálně dané vize dosáhnout. Stěţejní záměry obsaţené v kaţdé kritické oblasti budou dále rozvedeny ve strategických cílech. Tyto jsou potom začleněny do jednotlivých opatření.

III.

Kritické oblasti představují výčet odborně strukturovaných tématických sektorů, v jejichţ rámci je převáţně nutné danou problematiku řešit. Jejich vymezení by měl současně slouţit k logickému uspořádání celé koncepce strategického plánu.

IV.

Opatření / rozvojové aktivity / na té nejniţší návrhové části budou formulována jako obecně stanovené záměry, které se budou postupně naplňovat podporou konkrétních aktivit.

V.

Moţné korekce jsou součástí kaţdého rozvojového dokumentu, jejich včlenění vyplývající z konkrétních potřeb, či nepředvídané situace je moţné provést formou příloh k danému odbornému tématu.

Výsledkem takto připraveného postupu by mělo být uspořádání hierarchického uspořádání návrhové části, kde je volen postup od relativně široce definovaných cílům aţ po konkrétní opatření.

IV.3. Postup zpracování SPER Je v souladu s obvyklým postupem při přípravě tohoto dokumentu, ţe na jeho odborné, obsahové i technické kvalitě se musí podílet vedení radnice, jeho zastupitelé. V zájmu komplexnosti i objektivní nadčasové dimenze je nezbytné do jeho přípravy zapojit zástupce významných veřejnoprávních i privátních subjektů, pro jeho námětový obsah je vhodné najít cestu ke kaţdému obyvateli obce. Příprava tak závaţného dokumentu musí mít oporu ve stanovené odpovědnosti, ta by měla být rozloţena na zpracovatele a vedení radnice, případně další členy zastřešující organizační jednotky. Jedná se tedy o jakousi řídící jednotku, která musí pracovat s jasně definovanými pravidly spolupráce, včetně příslušné tematické odpovědnosti. Tato řídící jednotka by měla vyhodnocovat dílčí odborné náměty předávané „technickou komisí“ obce, případně jednotlivými odbornými skupinami, které by měly být ustaveny k dané odborné problematice. Pokud je moţné výše uvedené údaje shrnout jedná se o následující model :

Ustavení řídícího orgánu (návrh):  Vedení města / starosta, tajemník, zástupci starosty /  Zástupci vedení odborů / odborných garantů /  Zástupci politických stran

 Zástupci významných subjektů města (např. podnikatelé, TJ, kulturní subjekty, etc.)  Konzultační subjekt obce k dané problematice V zájmu obsahové přípravy jednotlivých záměrů diverzifikovaných dle odborných témat je vhodné připravit a ustavit odborné skupiny. Zde je moţné zapojit také občany obce, kteří mají zájem o spolupráci na přípravě dokumentu. V zájmu sumarizace námětů je vhodné připravit jako součást identifikace vyčerpávajících podkladů anketu, která bude poskytnuta kaţdému obyvateli obce. Tento dokument (anketa) můţe při vhodném nastavení přinést škálu podnětů, které mnohdy vhodně doplní tematické zadání odborných skupin.

V. Strategická vize obce Tuchlovice Vize = představa vzdáleného cíle Vize = krátké a úderné prohlášení o tom, jaké město chceme mít  Strategická vize je jednoduchou, nekontroverzní a všeobecně příjmovou formulací, která představuje obrázek města v časovém horizontu 7 – 15 let.

V.1. Zkrácená formulace vize obce Tuchlovice / měla by být uváděna jako ve všech materiálech jako profilové zaměření / „Tuchlovice – významná obec Středočeského kraje s odpovědností za zajištění potřeb a sluţeb svých obyvatel, podporu podnikatelské sféry i rozvoj strategických oblastí nezbytných pro aktivní ţivot občanů i návštěvníků“

V.2.Rozvojová vize Rozvojová vize obce by měla vycházet z této orientace stanovené na základě kulturně – historického vývoje, který charakterizuje aktuální současnost i budoucí vývoj, kdyţ obojí podporuje škála parametrů minulosti i současnosti. Zpracovaný rozvojový dokument naplňuje níţe uvedené rozvojové vize obce Tuchlovice. Rozvojová vize tvoří vstupní bránu do návrhové části strategického plánu. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojový směr obce. Vize formuluje a popisuje stav, kterého chceme v budoucnosti dosáhnout v daném území. Jednotlivé části návrhu jsou prostředkem k jejímu dosaţení a naplnění. Ačkoli je program koncipován na střednědobý horizont cca 7 let, při stanovení vize byl zohledněn dlouhodobější časový horizont a to 10 – 15 let. Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje obce i po uplynutí období, pro které jsou navrţeny strategické cíle. V rámci strategického plánu jsou výjimečně uvedena i opatření dlouhodobějšího charakteru, o kterých je nutné uvaţovat jiţ v rámci střednědobého plánovacího procesu, např. plánovaná výstavba průmyslové zóny. Při stanovení rozvojové vize se vycházelo z naplnění stávající a budoucí tváře obce Tuchlovice.

Co jsme ?  Obec situovaná v lokalitě středních Čech, s dobrou vazbou na hlavní město Prahu  Lokalita, které disponuje jménem i přitaţlivostí nedalekého sídla českých prezidentů  Obec která se nachází v přípravné fázi hospodářského rozvoje – otevření průmyslové zóny  Obec, která sousedí s jednou z nejkrásnějších lokalit – Křivoklátsko  Obec, která má potenciál pro posílení rozvoje oblasti sportu a turistiky  Obec, která se pozvolna stává satelitem metropole  Obec, kde poroste poptávka po všech druzích hospodářské činnosti a souvisejících potřebách / bydlení, společenské, kulturní a sportovní zázemí /

 Obec, která se stane součástí sítě zahraničních investic  Obec, která má šanci se aktivně podílet na vyuţití vstupujících subjektů  Obec, kde dojde ke změnám veskrze přínosným Čím chceme být ? Hospodářsky, kulturně, sociálně i společensky plně rozvinutou obcí s dostatečnou úrovní zajištěných potřeb a sluţeb pro veřejnoprávní i privátní subjekty, s maximální podporou všech obyvatel i návštěvníků obce. Společným cílem obce a jeho orgánů bude úzká spolupráce se subjekty v rámci katastru obce, s maximálním vyuţitím jejich ekonomického i lidského potenciálu. Z tohoto důvodu budou trvale sledovány ty faktory společného souţití, které souvisejí s hospodářským, společenským, kulturním i ţivotním zázemím obce a jejími obyvateli. Dále je naším cílem se stát :  prosperujícím sídlem, které bude příjemným místem pro bydlení a ţivot místních obyvatel a zajímavou adresou pro další obyvatele z okolí  turisticky vyhledávanou lokalitou se širokým spektrem nabízených sluţeb a atraktivit postavených především na poloze, kulturním a historickém dědictví MPR a moţnostech přírodního prostředí v okolí obce  obcí, která v maximální moţné míře vyuţije svého lidského, materiálního i finančního potenciálu k systematickému rozvoji hospodářského, sociálního a ţivotního prostředí  obcí, jejíţ obyvatelé budou hrdi na to, ţe ţijí v Tuchlovicích a budou se dále aktivně zapojovat do místního společenského, kulturního a volnočasového dění  bezpečným a plnohodnotným místem pravšechny, kteří zde ţijí a tráví svůj volný čas  obcí, kde kaţdý občan nalezne příleţitost pro uspokojení svých společenských, materiálních, kulturních a sportovních potřeb

Jak toho chceme dosáhnout ? Základním předpokladem pro vyřešení všech současných zadání i problémů a záměrů, které mohou vyplývat z aktuálních potřeb, stavů či identifikovaných moţností je trvalá informovanost o stavu věcí i vyuţitelných nástrojů. Nejedná se zdaleka pouze o prostředky, ale je zde nutné být v dokonalém kontaktu s aktuálním stavem strategie EU, státu, kraje. Dalším východiskem k řešení můţe být vytváření uţitečných spojení nejen v rámci samosprávy, ale také se subjekty dalšími. Jedná se například o projekty PPP / public - private – partnership /, které pozvolna začnou nabývat na významu a bez kterých se některá řešení neobejdou. Vývoj je třeba sledovat ve všech oblastech státní správy, finančnictví, ale také v oblasti úsporných energetických technologií, změn dotačních priorit, vyuţitelných pobídek apod. Je samozřejmé, ţe pro finální úspěch je nezbytným předpokladem průběţná aktualizace / doplnění, rozšíření, redukce / strategie, ověřování stavu, dodrţování pravidel, plnění odpovědnosti. Existují moţnosti, kdy se na rozhodnutí mohou podílet občané i subjekty v obci působící, je důleţité aby nezapadl ţádný reálný námět. Komunikace s veřejností je jedním z pilířů rozvoje.  mobilizací lidských, materiálních a finančních zdrojů

 konsensem názorů všech zainteresovaných stran na rozvojových potřebách obce  zvýšením vzájemné komunikace mezi obyvateli obce a zvýšením jejich informovanosti o dění v obci, intenzivním vyuţitím místních médií a fungujících zájmových sdruţení  podporou spolkové činnosti v obci  intenzivnější komunikací se státní a krajskou správou a profesionálními institucemi  posilováním dobré image obce vyuţíváním moderních propagačních a marketingových prostředků a nástrojů  rozvojem a zlepšením údrţby a vyuţití veřejných prostranství a vybudováním sportovišť  podporou rozvoje (ovlivněním) rodinné, školní a mimoškolní výchovy  systematickou podporou rozvoje malého a středního podnikání, zejména pak sluţeb pro občany a rozvoj cestovního ruchu s cílem zajistit dostatek pracovních příleţitostí pro místní obyvatele  zvýšenou péčí o historické a kulturní dědictví a přírodní prostředí obce a jeho okolí, které je předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a kvalitního ţivota místních obyvatel  systematickým odstraňováním slabých stránek a minimalizací rizik, posilňováním předností a důkladnou přípravou na budoucí příleţitosti  dále vyuţívat moţnosti získání dotací ze státní sféry i EU a dál prohlubovat moţnosti vyuţití financování z EU Zpracovaný rozvojový dokument naplňuje níţe uvedené rozvojové vize obce Tuchlovice. Rozvojová vize tvoří vstupní bránu do návrhové části strategického plánu. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojový směr obce. Vize formuluje a popisuje stav, kterého chceme v budoucnosti dosáhnout v daném území. Jednotlivé části návrhu jsou prostředkem k jejímu dosaţení a naplnění. Ačkoli je program koncipován na střednědobý horizont cca 7 let, při stanovení vize byl zohledněn dlouhodobější časový horizont a to 10 – 15 let. Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje obce i po uplynutí období, pro které jsou navrţeny strategické cíle. V rámci strategického plánu jsou výjimečně uvedena i opatření dlouhodobějšího charakteru, o kterých je nutné uvaţovat jiţ v rámci střednědobého plánovacího procesu, např. plánovaná výstavba průmyslové zóny. Při stanovení rozvojové vize se vycházelo z naplnění stávající a budoucí tváře obce Tuchlovice.

VI. Strategické cíle pro období 2007 - 2013: Strategickým rozvojovým dokumentem obce jsou vyjmenované problémy, které budou v nejbliţším časovém horizontu řešeny prostřednictvím strategického plánu a zároveň je zde řešeno jakými nástroji budou cíle dosaţeny. Je zde navrţena moţnost dotace finančních zdrojů, které jsou moţné vyuţít na realizaci projektu.

Strategický plán rozvoje je sestaven v souladu územním plánováním obce i kraje. Je koncipován jako rozvojový dokument, který formuluje aktivity obce, zejména v období let 2007 – 2013. Základní rámec dokumentu je však formulován dlouhodobě z důvodu zohlednění dlouholeté koncepce obce Tuchlovice, kde je i plánování výstavby průmyslové zóny, respektování aktuálních střednědobých potřeb a rozvojových tendencí v kratším, předvídatelném období.

Výše zmíněný rozvojový dokument má přesně specifikované plánované akce na období v horizontu 7 let. V dokumentu jsou specifikovány cíle jednotlivých projektů i moţnosti financování.

Rozvojová strategie byla přijata usnesením zastupitelstva obce Tuchlovice dne….…2008. VI.1. Výchozí stav prostředí / současnost / obce Tuchlovice Současné Tuchlovice je obec s více neţ 2 tisíci obyvatel, zasazená v blízkosti nádherné středočeské krajiny Křivoklátska, sousedící s lánskou oborou včetně sídla českých prezidentů. V rámci svého začlenění do regionálních struktur je obec Tuchlovice součástí Místní akční skupiny / MAS / „České srdce“ a s blízkou obcí Kamenné Ţehrovice tvoří dobrovolný svazek obcí Záplavy / DSO /. VI. 1.1. Ekonomický potenciál Obec Tuchlovice patří do oblasti Kladenska, významné součásti Středočeského kraje. Zejména v minulém období se jednalo o území, které bylo enormě zatíţeno hospodářskou činností průmyslového a těţebního charakteru. V případě obce Tuchlovice se jednalo zejména o činnost těţební, tento fenomén se do stavu i budoucnosti obce zásadně promítl. Negativní dopad hospodářské politiky „strategické orientace“ regionu v uplynulých desetiletích zejména v období od padesátých let aţ do konce 20.století, se projevil v řadě oblastí. Narušený přirozený vývoj, jednostranná orientace na těţební průmysl, niţší vzdělanostní potenciál, ale zejména problémy ţivotního prostředí, destrukce území vlivem důlní činnosti. Z těchto údajů, následných negativních dopadů, se vygenerovala celá škála problémů, které je třeba řešit. Jedná se o problémové území s odloţenými investicemi v období let 1950 – 2001, na které se vztahuje vládní usnesení č. 552 z roku 2003. Současné období ve kterém se nachází Česká republika je mimořádně vhodnou příleţitostí pro vytvoření takové strategie obce, která umoţní jednak nápravu problematického stavu řady oblastí, ale současně zajistí vyváţený rozvoj obce a příslušné lokality.

Tedy vyuţití ekonomických nástrojů, lidských zdrojů, výhodnosti polohy pro otevření hospodářské činnosti spolu s nezbytným sociálně společenským zázemím pro současné i budoucí generace. Předpokladem je samozřejmě souběh opatření, která budou vývoj ovlivňovat, omezí potenciální negativní dopady strategie zejména formou tvalé spolupráce se všemi subjekty, které se na dalším vývoji a rozvoji budou podílet. Zde je úloha obce a jeho orgánů nezastupitelná. VI. 1.2. Lidské zdroje Obec Tuchlovice i sousedící obec Kamenné Ţebrovice, které tvoří dobrovolný svazek obcí /DSO/ Záplavy nikterak nevybočuje z analýz zpracovaných na úrovni Středočeského kraje. Je zřejmé, ţe oblast Kladenska, která svojí produkční orientací do oblasti těţkého průmyslu, těţby a zpracování rud je na této skutečnosti dlouhodobě a také negativně závislá. Tato skutečnost se promítla do vzdělanostního průměru oblasti, je nedostatek kvalifikovaných sil pro otevření nové orientace území. Připravovaná průmyslová zóna Tuchlovice, která je jedním z pilířů rozvoje lokality bude vyţadovat nejen vysoce kvalifikované odborníky, ale také střední odborné zázemí i kvalifikovanou pracovní / výrobní / sílu. S tímto faktem a logickou potřebou souvisí celá řada opatření, která zajistí nezbytný potenciál. Jedná se hlavně o komplexní zázemí v podobě infrastruktury dopravní, dále připravenost pro postupné osidlování / bydlení /, včetně všech souvisejících potřeb / školy, volnočasové vzdělávání, volnočasové aktivity apod. / Vlastní lidský potenciál. VI.1.3. Obyvatelstvo a osídlení Tato část regionu včetně obce Tuchlovice vykazuje průměrné ukazatele na úrovni České republiky i kraje, tedy obvyklý průměr věkový / vyšší /. Problémem je trvalá hrozba migrace věkově niţší populace, stav osídlení cca 170 obyvatel na 1 km2 je v této oblasti obvyklý. Nejen stabilizačními parametry osídlení, ale zejména jejich posunem do příznivější struktury je příprava a realizace připravovaných záměrů, tedy zejména průmyslové zóny Tuchlovice. Její vznik a postupný rozvoj přinese zvýšenou poptávku do řady oblastí, příprava této průmyslové zóny musí tato fakta akcentovat. Zde je nepochybná potřeba komunikační vazby mezi vedením obce a všemi subjekty na rozvoji se podílejícími. VI.1.4. Bydlení a bytový fond Současný stav lze označit za uspokojivý, situace se bude měnit právě v souvislosti s reálně předpokládanou investiční aktivitou, tedy s výstavbou technologických či jiných provozních celků. Zde bude třeba reagovat na související změny a věnovat pozornost potřebám, které zde vzniknou jako související. Lze předpokládat, ţe zájem o bydlení ve všech existujících formách zde vznikne. Vyuţití všech podpůrných nástrojů bude společným zájmem obce, podnikatelských subjektů i zájemců o bydlení. V současnosti je k dispozici cca 100 stavebních parcel, jejich rozšíření je v zásadě moţné. K termínu zpracování tohoto materiálu není v plánu obce budování obecních bytů, moţnost nelze v budoucnu vyloučit. Součástí rozhodnutí budou vţdy aktuální potřeby a podmínky pro jejich realizaci. VI.1.5. Trh práce a zaměstnanost S odkazem na stávající stav / říjen 2007 / je trh práce limitován poskytovanou nabídkou. Ta se drmaticky změní se vznikem pracovních míst, v zásadě předpokládanou poptávkou. Zvýšení nabídky pracovních míst se okruh předpokládaných zájemců bude dotýkat celého kladenského regionu, v případě hlavního města Prahy.

Je samozřejmé, ţe vznik PZ Tuchlovice, která svým geografickým umístěním se stává infrastrukturně i ekonomicky přitaţlivou, bude vznikat přirozená poptávka po kvalifikovaných pracovních silách. Zde je moţné předpokládat trvalou spolupráci s investory, kterou lze označit termínem „podpora rozvoje lidských zdrojů“. Souvislost s dopravní obsluţností je naprosto zřetelná, vybudování dopravních cest a servisních potřeb pro automobilisty je a bude součástí společné strategie obce i investorů. VI .1.6. Rozvoj lidských zdrojů, školství a vzdělávání Současný stav v zásadě odpovídá potřebám předškolní výchovy a základního školství. V závislosti na vzniku a rozvoji průmyslové zóny lze očekávat nárůst obyvatelstva a s tím související zvýšení kapacit. Řešení budou připravována dle hodnocení stavu, budou vyuţívány veškeré nástroje podpory, budou osloveni investoři i touto problematikou. V závislosti na nezbytných poţadavcích investorů v oblasti rozvoje lidských zdrojů lze předpokládat aktivní součinnost obce. V případě sjednocení zájmů bude obec usilovat o vznik vzdělávacího zařízení s ubytovací kapacitou, tedy současně pro zvýšení prestiţe lokality i posílení moţností ubytování. Tato oblast by měla být dána do souvislosti s přípravou koncepce rozvoje turistiky a cykloturistiky, kdy by měly být posíleny ubytovací kapacity. VI.1.7. Zdravotnictví a sociální péče Stejně jako v předchozích údajích, které popisují současný stav je také v této oblasti v období přípravy SPER situace uspokojivá. Je tím míněno kapacitní zajištění sluţeb, které odpovídá potřebám obce. Zcela jiná situace nastane se změnami souvisejícími s průmyslovou zónou. Zde je moţné předpokládat posílení oblasti ve všech souvislostech. VI.1.8. Kultura, společenské aktivity a zájmová volnočasová činnost Vzhledem k tomu, ţe dochází ke změnám v celé škále ţivotních priorit zejména střední i mladší generace je zřejmé, ţe současný stav neodpovídá potřebám obyvatel. Zájmem obce bude podpora a vytváření podmínek pro rozvoj kulturní oblasti, včetně nezbytného zázemí. Za velmi podstanou pro současnost je moţné povaţovat oblast volnočasových aktivit. Pro jejich podporu je třeba vytvoření dostatečného prostorového i technického vybavení. V souvislosti s realizací průmyslové zóny je tato oblast jednou z priorit obce. VI. 1.9. Infrastruktura, dopravní infrastruktura Dopravní situaci ve městě změní příprava a realizace průmyslové zóny. Vyšší míra vytíţení bude vyţadovat zvýšenou pozornost všem souvisejícím článkům dopravy. Tedy všech místních komunikací v majetku obce, také trvalý monitoring všech ostatních komunikací v majetku státu i kraje. Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu všech zatěţujících ukazatelů, lze očekávat zvýšení investic do této oblasti. Důleţitým prvkem jsou parkovací stání, zde je dostatečný prostor zajištění v rámci koncepce průmyslové zly do které bude obec významně vstupovat svými poţadavky. Pro rozvoj cestovního ruchu, který je jednou ze strategických priorit obce, je důleţitá koncepce přípravy cyklostezek s napojením na krajský generel jejich rozvoje, síť cyklostezek Středočeského kraje. Nejedná se pouze o vlastní cyklostezky, ale také odpočinková místa s informačním systémem. Vzhledem k atraktivitě přilehlé lokality, která by měla postupně zahrnout obec Tuchlovice, je třeba uvaţovat o moţnostech cyklobusové dopravy. Ta by měla vzniknout na základě společného programu svazku obcí Bratronicko, podporou dalších obcí v regionu. Zásadním rozhodnutím a současným aktivním přístupem vedení obce k přípravě a realizaci dlouhodobé strategie s orientací na všechny nezbytné aspekty jejího dalšího vývoje, je reálný předpoklad zajistit trvalý rozvoj obce.

VII. Strategické priority obce Tuchlovice Pokud je moţné uvést nezbytné ţivotní potřeby současné evropské civilizace do rámce jejich zajištění pro obec Tuchlovice, je moţné uvést následující strategické priority :         

nízké riziko nezaměstnanosti trvale kvalitní ţivotní prostředí dopravní infrastrukturu a obsluţnost čistota a vzhled obce zajištění společenského a kulturního zázemí zajištění dalších volnočasových aktivit / sport, turistika / zajištění nezbytné zdravotní a sociální péče odpovídající údrţba a obnova majetku obce vzdělávání jako součást potřeb dnešní doby / dostupnost aktuálních informací /

Pro další rozvoj obce jsou nezbytné ty aktivity a činnosti, které výše uvedené potřeby obyvatele obce Tuchlovice zajistí, případně podpoří jejich stabilitu :  kvalitní dlouhodobá strategie  orientace programu obce na zajištění ekonomických aktivit, vznik průmyslové zóny  podpora malého a středního podnikání  trvalá identifikace problémů a moţností ke zkvalitnění ţivota  vyuţívání všech dostupných veřejnoprávních zdrojů / dotace, pobídky apod. /  trvalý monitoring strategických údajů nezbytných pro ţivot v obci a odpovídající kvalitě ţivota v 21.století Pro koncepční práci v rámci strategie je třeba stanovit priority a současně posoudit moţnosti, které existují pro jejich řešení.

VIII. Stěţejní nástroje pro řešení strategických priorit Pro koncepční práci v rámci strategie je třeba stanovit priority a současně posoudit moţnosti, které existují pro jejich řešení. Nástroje pro zajištění strategických priorit : VIII.1. Nízké riziko nezaměstnanosti :     

příprava průmyslové zóny podpora malého a středního podnikání v rámci obce podpora drobných ţivnostníků zajištění podmínek pro vzdělávání také v rámci volnočasových aktivit trvalá koncepční spolupráce se subjekty v PZ

VIII.2. Životní prostředí :      

sledování, kontrola kvality ozduší, vody vyhodnocování stavu radonových rizik zabezpečení a rekultivace odvalu po těţební činnosti odpadové hospodářství zajištění pravidelných kontrol prostřednictvím odpovědných subjektů osvěta při moţném vyuţití alternativních zdrojů energie

VIII.3. Dopravní infrastrukturu a obslužnost :     

zajištění kvalitní dopravní sítě a parkovacího zázemí v rámci obce propojení dopravní sítě obce se strategickými komunikacemi státu a kraje zajištění odpovídajících parametrů kvality všech komunikací optimalizace dopravy v závislosti na realizaci průmyslové zóny zajištění potřebného spojení pro obyvatele obce

VIII.4. Čistota a vzhled obce :       

zpracování pravidelného celoročního harmonogramu zajištění odborných a kvalitních sluţeb na úrovni obce výstavba nových relaxačních a odpočinkových zón údrţba stávajících relaxačních a odpočinkových zón jejich případné rozšíření v závislosti na rozvoji PZ údrţba všech relaxačních a odpočinkových zařízení / lavičky / revitalizace venkovského historického centra

VIII. 5. Zajištění společenského a kulturního zázemí :     

zpracování dlouhodobé koncepce pravidelné vyhodnocování problémů zkvalitnění technického vybavení vyuţití centra obce pro kulturní akce vytvoření atraktivní klidové zóny v historickém centru

VIII.6. Zajištění dalších volnočasových aktivit / sport, turistika / :  zpracování dlouhodobé koncepce  rozšíření volnočasového sportovního zázemí

     

revitalizace, modernizace relaxačních zón revitalizace historického jádra obce vybudování cyklostezek spolupráce na přípravě a realizaci areálu v rámci odvalu napojení cyklostezek, turistických tras aktualizace informačního systému

VIII.7. Zajištění nezbytné zdravotní a sociální péče :  zpracování koncepce s akcentem na další rozvoj / PZ Tuchlovice /  pravidelné vyhodnocování stavu  údrţba, opravy, modernizace VIII.8. Odpovídající údržba a obnova majetku obce :        

pravidelně je prováděna běţná údrţba, opravy opravy a rekonstrukce silnic, chodníků a osvětlení rekonstrukce dešťové kanalizace rekonstrukce obecního úřadu jako symbolu historie obce zateplení a ekologický provoz všech provozních objektů v majetku obce vnitřní vybavení obecního úřadu celková revitalizace centra obce, zvýšení atraktivity počítačová síť, komunikační spojení

VIII.9. Vzdělávání jako součást potřeb dnešní doby / dostupnost aktuálních informací /    

vybavení výukových zařízení odpovídající technikou vytvoření technického zázemí pro vzdělávání občanů obce zpřístupnění internetu v rámci zařízení obce zajištění přístupu občanů k informacích o moţném vyuţití zdrojů dotací

Veškeré uvedené oblasti jsou součástí strategie obce Tuchlovice na časové období / 2007 – 2013 /. Jejich plnění zahrnuje přípravu dílčích akčních plánů dle uvedeného členění, dále časovou posloupnost / priority /, nezbytnou technickou dokumentaci včetně orientačních ekonomických potřeb a možnou alokaci veřejnoprávních zdrojů / dotací /. Obec v rámci svého rozpočtu má zdroje omezené, v některých případech budou vytvářeny takové modely, které mohou zajistit financování ve spolupráci s podnikatelskou sférou / PPP projekty /. Jako další možnost financování některých akcí se jeví komunální leasing, který je možné využít na řadu záměrů či projektů. Obec v rámci svých priorit bude trvale monitorovat možnosti, ve kterých bude možné spolupracovat s investory zejména těmi, kteří budou investovat v PZ Tuchlovice.

IX. Kritické oblasti, zásadní problémy k řešení v rámci rozpočtového období EU 20072013 Veškeré záměry obce jsou orientovány do jistého sjednocujícího záměru, jehož cílem je odstranění technických nedokonalostí, ale zejména zlepšení prezentačního rámce obce, odstranění rušivých elementů narušujících charakter centra, které je významným nositelem jeho zřetelné atraktivity. Uvedené oblasti jsou popisovány stavem přípravy tohoto dokumentu, aktualizace bude probíhat dle aktuální naléhavosti řešení, připravenosti technické, finanční. Je samozřejmé, že veškeré záměry a jejich realizace budou v souladu s rozhodnutími odpovědných obecních orgánů včetně ustaveného řídícího orgánu v rámci schváleného režimu. Uváděné termíny mohou být stanoveny pro zpracování podkladů, zdůvodnění i realizaci, přičemž tato skutečnost bude v záhlaví termínu uvedena / specifikace úkonu např. příprava podkladů realizace /. IX.1 Budova obecního úřadu, provoz, zázemí obce IX.1.1./ Budova obecního úřadu: Aktuální stav budovy obecního úřadu Tuchlovice i jejího vnitřního uspořádání a vybavení vyžaduje následující úpravy: zateplení výměna oken vnitřní rekonstrukci vybudování počítačové sítě infocentrum rekonstrukce a úprava podkrovních prostor / klubovna, event. jiné potřebné využití / bezbariérové vstupy Vzhledem k narůstající potřebě komunikace s občany, kdy zejména obyvatelstvo venkova není z mnoha důvodů navázáno na trvalý tok informací předávaných dnes zejména v elektronické podobě, je třeba tento stav zahrnout do plánů a záměrů obce. Sídlo obecního úřadu svým umístěním v historickém jádru obce vyžaduje vnější údržbu, obnova fasády a historických prvků budovy. Prioritní projekty:   

rekonstrukce obecního úřadu pro zajištění rozšíření volnočasového zázemí pro spolkovou a klubovou činnost vybudování veřejné čítárny a studovny v prostorách obecního úřadu podpora dopravní výchovy – multimediální učebna v objektu obecního úřadu

IX.1.2. Hřbitov a přilehlé prostory odvodnění hřbitova obnova sakrální stavby – hřbitovní zdi Termín : 31.12.2009     

 

IX.2. Dopravní situace / silnice, cesty, chodníky, účelová stání/ V souvislosti s probíhajícím rozvojem obce sehraje významnou roli její ekonomický rozvoj, ve kterém dominuje průmyslová zóna. Její dopravní zabezpečení je klíčovým prvkem pro investory. Vlastní obce nemůţe zvýšenou dopravní frekvenci ignorovat, je třeba urychleně řešeit spojení obce s dvěma komunikacemi P2. Dále se jedná o celkovou rekonstrukci, případně opravy všech vnitřních obecních komunikací, včetně chodníků a osvětlení. Zlepšení celkového stavu všech silnic, cest, chodníků i kanalizačních systémů, stejně jako dalších součástí infrastruktury je moţné aţ v tomto období. Vyplývá to z donedávna probíhajích destrukčních jevů, kdy docházelo k poklesům půdy, zlomům silnic a cest, vlivem probíhající těţební činnosti. Dnes se situace stabilizovala a je nutné reagovat také dle zásad vládního usnesení 552 ze 4.6.2003. Obec Tuchlovice, kterou tvoří jako součást katastru obec Srby, patří do bývalé těţební oblasti okresu Kladno. Tento fakt po dobu mnoha desetiletí spíš negativně ovlivňoval nejen ţivot zdejších obyvatel, ale současně zatíţil tuto oblast jednostrannou hospodářskou činností převáţně těţebního charakteru. V důsledku těchto těţebních aktivit zde docházelo k jevům ovlivňujícím charakter území, včetně jeho geologických dopadů / propady území /. Z tohoto důvodu bylo obtíţné realizovat celou řadu nezbytných úprav objektů, komunikací, územních lokalit. Jedná se o rekonstrukci místní komunikace Ke stráţi, ul. Hřbitovní a účelové komunikace U staré školy. Tento negativní dopad „strategické orientace“ regionu se pozvolna zastavil, dnes je situace, kdy je moţné napravit škody i obnovit potřebnou funkčnost těchto území, zahrnujících připravovanou lokalitu pro vznik průmyslové zóny Tuchlovice, nezbytnou strukturu bydlení, včetně všech souvisejících rozvojových potřeb. Z údajů výše uvedených, včetně následných negativních dopadů, se vygenerovala celá škála problémů, které mají časově neodkladné řešení. Stav problémového území s odloţenými investicemi v období let 1950 – 2001, je třeba napravit postupnými kroky, které jsou zpracovány v materiálech na úrovni obce, sdruţení obcí „Záplavy“ i jsou v souladu s vládním usnesením č. 552 z roku 2003. Je zřejmé, ţe v souladu se strategií obce i jejím probíhajícím rozvojem, patří stav komunikací mezi stěţejní potřeby řešení. Vzhledem k tomu, ţe v závislosti na přípravu průmyslové zóny dochází k nárůstu počtu obyvatel a lze očekávat prudké zvýšení frekvence na všech komunikacích pro silniční dopravu i pěší, je jednou z priorit zajištění bezpečnosti na všech silnicích i chodnících v katastru obce. Je zřejmé, ţe je třeba komplexní záměr „revitalizace“ dopravních komunikací rozdělit. 1. etapa - oprava a úprava chodníku podél frekventované silnice 3. třídy Tuchlovice – Kladno a všech přilehlých částí v rámci obce. Termín ukončení : 31.12. 2008

2. etapa Zajištění kvalifikovaných úprav silnice č.2382, a 606, včetně nezbytných oprav chodníků a splnění jejich bezpečnostních poţadavků / bezbarierové vstupy /. Dále se jedná o rekonstrukci silnice R 6, II. třídy. Součástí rekonstrukce je osvětlení celé dopravní trasy, Jedná se o chodníky, které jsou součástí silnice II.třídy 606 a III. třídy 2382 napojení na stávající vstupy a sjezdy k jednotlivým objektům, odpovídající osvětlení, vyřešení / přesun / zastávek pro autobusy a přístřešky pro cestující. Součástí úprav je příprava míst pro umístění měřičů rychlosti. Termín ukončení : 31.12. 2008

3. etapa V celkové strategii obce a s odkazem na evropskou i národní podporu rozvoje cykloturistiky je nutné zajistit vybudování cyklotrasy mezi obcemi Tuchlovice – Srby, aţ na turistickou trasu vedenou na vyhlídkovou věţ, která je součástí revitalizace důlního odvalu v Tuchlovicích. V rámci takto etapizovaných záměrů dojde k celkové rekonstrukci dešťové kanalizace Dále se jedná o bezbariérové chodníky v obci Tuchlovice, které jsou zařazeny do 3. etapy / termín 6-12/2009 4. etapa V zájmu dopravní obsluţnosti obce, návaznosti na vznikající průmyslovou zónu a potřebu zvýšení potenciálu zájemců je třeba zařadit křiţovatku R6 navazující na kruhový objezd na silnici 2. třídy 606. Veškeré záměry jsou v souladu s rozvojovými dokumenty Středočeského kraje , „Integrovaný rozvoj území Střední Čechy“ Termín ukončení : 31.12.2010

IX.3. Parkování, parkovací plochy, informační systém Parkovací plochy jsou přirozenou součástí dopravního systému obce. V průběhu přípravy tohoto materiálu, který se bude trvale aktualizovat, budou s odborníky konzultovány moţnosti případného rozšíření parkovacích míst, zcela nepochybně dojde k jejich začlenění v rámci průmyslové zóny. V souvislosti se rozvojem obce i regionu, stejně jako se strategií MAS České Srdce i DSO Záplavy, patří rozvoj cestovního ruchu do stěţejních záměrů obce, pro tuto skutečnost je problematika pakování, ploch i systému informací nezbytná. Vzhledem k negativně narůstajícímu civilizačnímu jevu, jakým je automobilová doprava, je podpora cyklodopravy a cykloturistiky nezbytná. Pro napojení obce a jeho i regionálních cyklostezek na systém kraje i celé republiky bude připraven a realizován infomační systém odpovídající současným podmínkám a poţadavkům. Zejména je třeba zpracovat a propagovat vyuţití trasy Doksy, Kamenné Ţehrovice, Srby, Tuchlovice, Tuchlovice – odval / revitalizovaná lokalita /, Lány, s moţností dalšího napojení na oblast CHKO Křivoklátsko. Informační systém bude mít svoje zázemí také v bodově obecního úřadu, kde bude zřízeno informační centrum. Termín : průběţně 2009 - 2010

IX.4. Bydlení, ubytování a stravování Významnou změnu lze očekávat s realizací průmyslové zóny, zde je příprava lokality kapacitně dostačující. Vývoj také ovlivní další rozhodování obce v moţné strategii výstavby obecních domů. Potřebná technická infrastruktury pro bydlení bude vţdy zajištovány v souladu s územním plánem obce a v přímé součinnosti. Oblast ubytování a stravování je součástí podnikatelského ţivota obce, v případě potřeby a moţnosti vyuţití podpůrných nástrojů je obec otevřena obvyklé podpoře. Je pravděpodobné, ţe se opět projeví souvislost s přípravou podnikatelského zázemí / PZ /, stejně jako zvýšení atraktivity oblasti s podpůrným programem rozvoje cestovního ruchu / cyklostezky /. Termín : průběţně IX.5. Sportovní a kulturní centra Význam sportu, zejména jako relaxačního prostředku, je pro současný ţivotní styl se všemi jeho parametry zcela zřejmý. Pro jeho trvalý rozvoj v rámci obce Tuchlovice je třeba udělat mnohé, řada moţností jak potřebné záměry realizovat neleţí pouze na obci. Jedná se zcela jistě o organizační útvary sportu / tělovýchovné a sportovní kluby /, jsou zde moţnosti podnikatelské, v případě větších záměrů je moţné vyuţít synergického postupu v rámci projektů PPP / public – private – partnership /. Zejména vznik a rozvoj průmyslové zóny a s ní související potřeby také v této oblasti budou vytvářet poptávku pro oblast sportovního zázemí. Jiţ současný stav sportovišť, kapacitní i technický, je moţné označit za nedostatečný. Obec má ve své strategii spolu s TJ zájem revitalizovat sportoviště v Srbích, zajistit, případně podpořit vznik souvisejícího servisu. Zájem o vybudování sportovní haly je podmíněn moţnostmi spolufinancování, zde je třeba vytvořit model za spoluúčasti podnikatelské sféry. V rámci vyhlášeného programu ROP Středočeského kraje, soulad se strategií „Revitalizace venkovských center“ – priorita 3.3. patří mezi priority obce revitalizace historického centra. Jedná se o území kde je třeba vytvořit klidovou odpočinkovou, relaxační a kulturní zónu. Záměrem je zvýšení atraktivity této části, její plné funkčnosti s moţnostmi vyuţívání také pro kulturní akce, jejichţ kalendář je kaţdoročně hodnotně zaplněn. Patří sem osvětlení, šachovnicová úprava lokality, instalace laviček, stolů na stolní tenis, apod. Termín : 2011 IX.5.1. sportovní areály (stadiony, haly) V rámci infrastruktury obce Tuchlovice jsou k dispozici všem věkovým kategoriím následující sportoviště, také vyuţívané jako volnočasové.  plavecký bazén  hřiště pro fotbal  2 volejbalové kurty Související rozvoj obce vyvolá zvýšenou poptávku po sportovištích i volnočasových i relaxačních areálech / plochách /. V době přípravy tohoto strategického materiálu byla ve spolupráci s místní TJ podána ţádost na Ministerstvu školství mládeţe a tělovýchovy /MŠMT/ na rekonstrukci fotbalového hřiště v Srbech.

Obec má připraven záměr na vybudování víceúčelové sportovní haly, tento bude konzultován také s přicházejícími investory a případně realizován dle aktuálních moţností. IX.5.2. Servisní provozní služby sportovišť Kaţdé sportoviště vyţaduje doplňkové sluţby jakými jsou např. ubytování, občerstvení, relaxace, údrţbu a opravy, apod. Pokud bude realizován jakýkoliv záměr ve spolupráci, případně za spoluúčasti obce, obec bude vytvářet podmínky i pro tyto sluţby. Zde mohou být dle naléhavosti také ekonomicky zohledněny podnikatelské aktivity vhodnou formou podpory. V případě realizace sportovní haly, obec vytvoří podmínky také v rámci moţnosti společného projektu formou PPP / public-private-partnership/. IX.5.3. Volný čas: tenis, fitness, koupaliště...atd. V rámci přípravy záměru vybudování sportovní haly, je třeba souběţně uvaţovat o venkovních sportovištích. V tomto období je vhodné připravit záměry, které jsou pro obec a její obyvatele i návštěvníky dostupné, zejména po stránce ekonomické. Jedná se o výstavbu sportoviště pro tenis, případně nohejbal, dále o přírodní areál fitnescentra s orientací na děti i matky s dětmi. Realizace těchto sportovišť bude zařazena do přípravné fáze, termín realizace je moţné zahrnout do období 2007-2013. IX.5.4. Turistické trasy, cyklostezky Vzhledem k poloze a s tím souvisejících předností je jedním ze stěţejních záměrů obce, vybudování a napojení systému cyklodopravy. Jedná se o návaznost na cyklostezky SrbyTuchlovice, dále spojení na Kamenné Ţehrovice a dále na průmyslový a turistický areál Tuchlovice. Dalším pokračováním je trasa od rekultivovaného odvalu k Lánskému zámku, kde je přirozené napojení na cyklotrasy CHKO Křivoklátsko. Součástí komplexního řešení, které spadá do oblasti rozvoje a podpory cestovního ruchu je obnova polních cest, tak aby byly vyuţitelné jako turistické a výletní. IX.5.5. Kulturní a společenské zázemí obce V zájmu rozvoje kulturního, společenského, ale také sportovního zázemí je třeba uvaţovat o rekonstrukci Domu sluţeb, který poskytuje zázemí pro kulturní a společenský ţivot obce. Obec bude dále podporovat veškeré aktivity, které jsou kaţdoročně kulturním kalendáři a navíc je připravena tyto zařadit do širšího rámce kulturních tradic regionu. Průběţně budou identifikovány moţné veřejné zdroje, také na vlastí kulturní akce / neinvestiční /. V zájmu zajištění a zkvalitnění sluţeb poskytovaných v rámci „Domu sluţeb“, je ve strategii zahrnuta pravidelná údrţba a provoz bude po odborné analýze převeden do ekologického reţimu. V současné době se jedná o akutní řešení v oblasti úspor energie, tedy zateplení objektu, výměnu oken. Za vhodný kulturní areál je moţné povaţovat vlastní centrum obce, které se nabízí pro vyuţití v rámci řady kulturních akcí. Záměr je popsán ve výše uvedených částech / IX.5./.

IX.6. Předškolní zařízení, školy, vzdělávání Stávající stav odpovídá kapacitním potřebám obce. Pro zvýšení kvality provozu bude obec průběţně aktualizovat potřeby jednotlivých zařízení, trvalá součinnost s odpovědnými pracovníky je samozřejmostí. V současné době jsou nezbytné některé záměry ve fázi příprav, existují problémy pro včasné řešení. Priority budou stanoveny dle aktuálního technického stavu jednotlivých zařízení, další záměry budou vedeny v zásobníku projektů a postupně realizovány dle ekonomický moţností. Cílem obce je hledat taková řešení, která zajistí souběh vlastních a veřejných prostředků / dotací /. Záměry jsou specifikovány, jedná se o rekonstrukci pavilonů MŠ, vyuţití potenciálu moţností celoţivotního vzdělávání / kapacitní moţnosti /, obnovení vstupu matek po mateřské dovolené do zaměstnání apod. Současný stav vyţaduje následující řešení naléhavých problémů. Ty se týkají provozu všech součástí předškolního zařízení, které vyţaduje nezbytné úpravy a úkony.    

zpracování energetického auditu výměnu oken / eurookna / zateplení obvodového a střešního pláště všech 3 pavilonů přechod do ekonomického tepelného reţimu

Dále se jedná o úpravu venkovního zázemí pro dětské hry, úpravu okolí a případnou instalaci venkovních zařízení jakými jsou výukové, relaxační a sportovní prvky. V rámci základní školy se jedná o přechod na úspornější ekologický reţim, který vyţaduje výměnu oken, případně další úpravy související se záměrem. Dalšími úpravami a nezbytným technickým vybavením je v rámci ZŠ připravován projekt pro celoţivotní vzdělávání, školení manaţerů v rámci průmyslové zóny a technická optimalizace pro výuku s uţitím výpočetní techniky. Vzhledem k situaci v oblasti energií / ceny, dostupnost / je v zájmu obce sledovat tyto trendy a případně vytvořit aktuální studii k dané problematice i moţným alternativám řešení. Termín : 2009 IX.7. Zdravotní zařízení, sociální péče V obci jsou k dispozici základní zdravotní jednotky, dostupnost odborné zdravotní sluţby je v rámci regionu dobrá. Provoz je zajišťován v rámci nájemního vztahu, obec připravuje rozšíření uţívaných prostor a jejich oddělení. Stejně tak je připravováno zkvalitnění provozu DPS, kdy se jedná o zejména o energetické úspory i další nezbytné úpravy. Termín : 2009 IX.8. Životní prostředí Pojetí termínu ţivotní prostředí v této části materiálu má základní souvztaţnost k obvyklým parametrům poţadovaným pro obyvatele obce. Jedná se tedy nejen o kvalitu ovzduší, pitné vody, radonové zamoření a další sledované ukazatele. Zde je úloha obce zejména v oblasti kontroly oprávněných institucí, které jsou za danou oblast odpovědné. Cílem musí být trvalé zlepšování všech ukazatelů.

Pojetí pojmu „ţivotní prostředí“ občana, je ve většině případů spojeno s kvalitou a úrovní sluţeb zajišťujících čistotu obce, se stavem veřejných prostranství a místních komunikací, s údrţbou zeleně, s kvalitou protékajícího potoka, se znečištěním vodních ploch apod. Zde jsou stabilní povinnosti obce, ale také stanovený cílový stav pro dané období připravovány. Do této kapitoly budou zařazeny základní aktuální údaje o stavu jednotlivých / uvedených / oblastí, dále problematika potoka, dalších vodních ploch a jejich postupné revitalizace. Za společný stavební i ekologický záměr je třeba povaţovat rekonstrukci a revitalizaci místního potoka, včetně jeho mostků. Obec vyuţije také moţností dotací na posílení reţimu tříděného odpadu, kde nárůstem obyvatel i pracovních sil v rámci průmyslové zóny vzroste frekvence odvozu, případně likvidace. Termín : průběţně IX.9. Technická infrastruktura Uvedené údaje v jednotlivých úsecích souvisejí s kapitolou ţivotního prostředí. Obec má stanoveny svoje povinnosti v rámci vztahu s jednotlivými subjekty, které za danou oblast odpovídají. Veškeré potřeby jsou trvale monitorovány, další změny budou závislé na rozvoji oblasti, zejména na vzniku průmyslové zóny. Základní přehled a stav jednotlivých oblastí : IX.9.1. Zásobování vodou a kanalizace Obec Tuchlovice je napojena na zdroj pitné vody vodárny Kladno - Mělník, ze které jsou kapacitní moţnosti jsou pro obec dostačující. V souvislosti se vznikem PZ Tuchlovice vznikne dle charakteru a zaměření investorů zvýšená poptávka po pitné, případně uţitkové vodě. Zde v souladu se strategií obce bude tato ptřeba zahrnuta do nezbytných technických dokumentů a náklady spojené s potřebami, budou hrazeny z dotačních titulů a spoluúčastí investorů. Pro obec je nezbytné technická obnova dešťové kanalizace, její stav odpovídá důsledkům důlní činnosti a vyřešení tohoto problému je součástí termínovaných úkolů ve SPER obce Tuchlovice. IX.9.2. Zásobování el. energií Obec ja připojena na energetickou síť ČEZ, současné potřeby vyuţití jsou pro obec dostačující. Pokud v souvislosti se vznikem PZ Tuchlovice vznikne dle charakteru a zaměření investorů zvýšená energetická poptávka opět budou vyuţity obvyklé postupy a nástroje. V souladu se strategií obce bude tato potřeba zahrnuta do nezbytných technických dokumentů a náklady spojené s potřebami, budou hrazeny z dotačních titulů a spoluúčastí investorů. V souvislosti s programovými dokumenty EU a závazkem České republiky, ţe do roku 2010 nahradí 8 % klasických zdrojů elektrické energie alternativními, obec připraví záměr na vytvoření alternativního zdroje.

IX.9.3. Zásobování plynem Obec je plně plynofikována, v případě potřeby rozšíření dodávek plynu / vznik PZ Tuchlovice /, se obec stane partnerem pro jednání se StČ plynárenskou v zájmu případných investorů. IX.9.4. Zásobování teplem Obec není napojena na dálkový rozvod topení, moţné přijetí záměru na vybudování alternativního zdroje tepla bude orientováno na spolupráci / společný záměr / investorů v rámci PZ Tuchlovice. / např. zpracování biomasy / IX.9.5. Možnosti využití alternativních zdrojů energie V termínu přípravy tohoto dokumentu nemá obec připraven ţádný záměr na vyuţití alternativních zdrojů energie. Obec má zájem na důkladné analýze moţností k vybudování technického zázemí pro alternativní zdroje energie, předpokládá zpracování orientační studie o moţnostech a přínosu některého ze zdrojů. Je samozřejmé, ţe obec bude podporovat případné zájemce o realizaci takového záměru, který bude v souladu s územním plánem, případně s dalšími podmínkami legislativy. IX.9.6. Spoje, telekomunikace, komunikační technologie V souladu s technickým vývojem v oblasti, je záměrem obce trvale monitorovat aktuální technické moţnosti v dané oblasti a případně předávat informace obyvatelstvu obce. Vývoj i aplikace v oblasti komunikačních technologií je doslova propojen se současnými potřebami předávání informací, bude trvalým úkolem indikovat moţnosti vyuţití ve všech zařízeních obce, tedy ve vlastním provozu obecního úřadu i v dalších zařízeních, která patří do soprávy obce. Důleţitou součástí vyuţívání komunikačních technologií je oblast vzdělávání, zde se obec soustředí na všechny moţnosti podpory v rámci dotačních alternativ. Termín : průběţně X. SWOT analýza obce Tuchlovice Silné stránky : výhodná geografická poloha lokality blízkost centra, úřadů a institucí dopravní napojení / silniční / na celostátní síť připravovaná průmyslová zóna vyčleněné plochy pro investory vyčleněné plochy pro občanskou výstavbu dobrý potenciál pro rozvoj CR blízkost významné přírodní lokality / CHKO / informovanost o zásadních dokumentech EU, státu i kraje / dotace, pobídky, legislativa /  definovatelnost souvislostí pro řešení problému  moţnost vyuţití stavu po teţební činnosti  blízkost CHKO / v příslušném ochranném reţimu / Slabé stránky :         

       

současný stav zaměstnanosti v regionu oblast po destrukci způsobené těţební činností kvalita podzemních a povrchových vod znečišťování emisemi, radonové hodnoty nedostatečná motivace obyvatel vůči ţivotnímu prostředí nedostatek moderních likvidačních zařízení pro odpad nedořešená situace v oblasti ekologických zátěţí vysoká míra zatíţení obce dopravou

Příležitosti :                    

vyuţití geografické polohy obce moţnost rozvoje turistiky a cestovního ruchu navazující příleţitosti pro podnikatelskou oblast efektivní vyuţívání veřejnoprávních zdrojů blízkost dopravních cest i uzlů spolupráce s podnikatelskými subjekty zejména v rámci PZ aktivní zaměření na získání investorů vyuţití investorů pro společné záměry vstup investorů s vyšší opřidanou hodnotou vnik inovačního centra v rámci některého projektu, podnikatelské inkubátory rozšíření vzdělávacího zázemí pro všechny kategorie definice a zpracování nezbytných priorit vyuţití veřejných zdrojů vyřešení existujících problémů za součinnosti s investory vyuţívání technických řešení pro zlepšování kvality ţivotního prostředí revitalizace vodních toků a ploch vyuţívání alternativních zdrojů energie vyřešení odpadového hospodářství vyuţití vzdělávacích programů, poradenství pro občany sníţení ekonomického zatíţení vyuţitím alternativních zdrojů energie

Hrozby :       

nedostatečná připravenost na vyuţití veřejných zdrojů hospodářská recese, nedobrý vývoj hospodářského růstu České republiky přesun investic do východních destinací nedostatek kvalifikovaných pracovních sil nepřipravená event. nezajištěná struktura zázemí a sluţeb pro potenciál PZ nepřipravenost dlouhodobé koncepce s předpokládaným vývojem zvýšené zatíţení ţivotního prostředí investory v rámci PZ

XI. Opatření k realizaci záměrů obce Základním opatřením k realizaci je vytvoření strategického plánu rozvoje pro období let 2007 – 2015. V tomto dokumentu jsou zahrnuty všechny oblasti ţivota obce a jejích obyvatel. V termínu přípravy dokumentu, jsou uvedeny aktuální záměry obce, které vycházejí z aktuálního stavu potřeb, ekonomických moţností obce / spolufinancování / a jsou současně v souladu s programy, které jsou vyhlašovány na všech úrovních odpovědných subjektů / ministerstva, kraje, případně zdroje EHP /. Dalším stěţejním krokem k realizaci záměrů je příprava a zpracování nezbytných technických podkladů, které jsou součástí předkládané dokumentace. Pro získání veřejných zdrojů / dotací / je důleţitý stav hospodaření obce, zde jsou učiněna taková opatření, která eliminují veškerá rizika této oblasti. Posláním obce, jejích zastupitelů , není pouze řešení problematických záleţitostí / akutních potřeb / a nezbytná údrţba majetku, ale také vlastní rozvoj a vytváření kulturního harmonického prostředí obyvatelům i návštěvníkům. V průběhu tohoto rozpočtového období EU, a to od samého počátku, bude vytvořena funkční skupina zástupců obce a odborníků, která bude nejen trvale monitorovat stav obce, ale jejím posláním bude také identifikace moţností rozvoje obce, její budoucí orientace v návaznosti na lokalitu, programové dokumenty státu, kraje, mikroregionu apod.

XII. Vztah dlouhodobé strategie obce Tuchlovice k programovým dokumentům ČR, NUTS II- Střední Čechy / Středočeský kraj / Veškeré priority obce jsou v přímé souvislosti se strategickými dokumenty České republiky a Středočeského kraje, který je identický s programem územní jednotky NUTS II. Zřetelným příspěvkem hospodářskému rozvoji nejen regionu, ale celé České republiky je příprava průmyslové zóny Tuchlovice. V rámci tohoto strategického záměru, který je zařazován do informačních bloků prostřednictvím podpůrných organizací státu a kraje dojde k naplnění řady programových dokumentů České republiky, Středočeského kraje. Jedná se zejména o tyto dokumenty : A/ na úrovni státu Česká republika

Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 - verze červenec 2007 Charakteristika dokumentu : Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje základní programový dokument České republiky pro vyuţívání fondů Evropské unie v období 2007-2013. Zpracování Národního strategického referenčního rámce ČR 2007-2013 vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky, jenţ byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. Analytická část Národního strategického referenčního rámce se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udrţitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické obecné zásady Společenství) i domácí (Strategie udrţitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti 2007-2013, jejichţ prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. Národní strategický referenční rámec byl 27. července 2007 přijat Evropskou komisí a v současnosti probíhá proces schvalování jednotlivých operačních programů. První schválené operační programy lze očekávat v průběhu listopadu.

Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Charakteristika dokumentu : Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 definuje strategii rozvoje České republiky pro období 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudrţnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické obecné zásad y Společenství) i domácí (Strategie udrţitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů tj. povinnosti vyplývající z textu . Prioritní osy a cíle NRP vycházejí z definované strategie a následně jsou promítnuty do struktury operačních programů. Národní rozvojový plán 2007-2013 dále popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Klíčové body tohoto systému jsou promítnuty do Národního strategického referenčního rámce. Harmonogram přípravy ČR na programovací období schválila vláda ČR usnesením č. 245 z 2. března 2005 k postupu přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudrţnosti v letech 2007-2013. B/ Na úrovni NUTS II – Střední Čechy

Cíle regionální politiky pro období 2007 – 2013 / Česká republika / V období 2007–2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichţ dosaţení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci (tzv. finanční perspektiva) prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti vyčleněno 308 041 000 000 € (přibliţně 8 686,8 mld. Kč). Cíl Konvergence je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů (regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele niţším neţ 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii) zemí EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichţ hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je niţší neţ 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hl. m. Prahy.  částka pro cíl Konvergence pro ČR – 25, 89 mld EUR Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost se týká regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Podporuje regiony na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ hraje klíčovou roli v tom, aby se zabránilo novým nerovnováhám objevujícím se v neprospěch regionů, které by jinak trpěly následky nepříznivých sociálně ekonomických faktorů a neměly by dostatek prostředků na státní podporu. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha.  částka pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – 419,09 mil EUR

Cíl Evropská územní spolupráce je zaměřen na zintenzivnění spolupráce na třech úrovních – přeshraniční spolupráci regionů NUTS III realizovaná prostřednictvím společných programů, spolupráce na nadnárodní úrovni a meziregionální spolupráce ve formě vytváření sítí pro spolupráci a výměnu zkušeností v rámci celé Evropské unie. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.  částka pro cíl Evropská územní spolupráce – 389,06 mil Kč Cíl

Fondy pro EU27

Fondy pro ČR

Konvergence

251,16 mld. € (cca 25,89 mld. € (cca 81,54% 96,98% 7 082,80 mld. Kč) 730,00 mld. Kč)

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

49,13 mld. € (cca 1 415,99 mil. € (cca 15,95% 1,56% 385,40 mld. Kč) 11,73 mld. Kč)

Evropská územní spolupráce Celkem

7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)

2,52%

389,05 mil. Kč (cca 10,97 mld. Kč)

1,46%

308,04 mld. € (cca 26,69 mld. € (cca 100% 100% 8 686,80 mld. Kč) 752,70 mld. Kč)

Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013:

XIII. Přehled oblastí podpory Kaţdá finanční podpora spadá do jedné, případně do několika tematických oblastí. Přehled je vytvořen tak, aby nabídl moţnosti v celém spektru moţného vyuţití. Poněkud problematickým místem se můţe jevit Oblast podpory Zemědělství zahrnující i podoblasti Lesnictví, Vodní hospodářství, Agroturistika a Potravinářství. Toto řešení je voleno z toho důvodu, ţe všechny tyto podoblasti spadají pod gesci Ministerstva zemědělství. - Zemědělství - Technologie, stroje - Živočišná výroba - Rostlinná výroba - Agroturistika - Ostatní - Lesnictví - Technologie, stroje - Dopravní síť - Vodní režim - Odstraňování škod - Zalesnění - Ostatní - Vodní hospodářství - Vodní nádrže - Chov ryb a aquakultura - ČOV a kanalizace - Ostatní - Potravinářství - Technologie, stroje - Působení v zahraničí - Licence, patenty, know-how … - Ostatní - Průmysl a podnikání - Technologie, stroje - Nemovitosti - Působení v zahraničí - Licence, patenty, know-how … - Ostatní - ŽP a energetika - Alternativní a obnovitelné zdroje energie - ČOV a kanalizace - Ostatní

- Doprava - Dopravní infrastruktura - Technická infrastruktura - Územní rozvoj - Rozvoj sídel - Infrastruktura a doprava - Ostatní - Informační a komunikační technologie - Internetizace - Informační a datové systémy - Ostatní - Věda a výzkum - Přírodní vědy - Technologie, technika - Ostatní - Lidské zdroje a vzdělávání - Podpora zaměstnanosti - Sociální služby - Zdravotnictví - Rozvoj občanské společnosti - Vzdělávání - Bydlení - Bytový fond - Ostatní - Volný čas a cestovní ruch - Agroturistika - Cestovní ruch a lázeňství - Kultura - Sport - Ostatní - Tvorba partnerství - NETWORKING - Národní - Přeshraniční - Nadnárodní - Technická pomoc

Regionální operační program Střední Čechy 2007 - 2013 Charakteristika dokumentu : Základním dokumentem je Regionální operační program NUTS II Střední Čechy je určen pro region soudrţnosti Střední Čechy, který je totoţný se Středočeským krajem. Zaměřuje

se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěţí. V této souvislosti je třeba uvést, ţe programové zaměření, tedy orientace záměrů obce Tuchlovice vycházejí z programových dokumentů kraje, které jsou stanoveny v Globálním strategickém dokumentu ROP NUTS II Stření Čechy. V zájmu rozvoje obce a nápravy škod způsobených těţební činností je v souběhu naplňováno vládní usnesen č.552 ze 4.6. 2003, které má za úkol napravit škody vzniklé právě díky těţební činnosti. Globální strategický cíl ROP NUTS 2 Střední Čechy Globálním cílem regionu Střední Čechy k roku 2013 je zvýšení HDP na obyvatele na úroveň minimálně 75 % průměru EU 25 a zajištění vysoké kvality ţivota obyvatel měst i venkova prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Specifické cíle ROP NUTS 2 Střední Čechy  Zajištění vysoké a udrţitelné mobility obyvatel při současném sniţování negativních dopadů dopravy na ţivotní prostředí;  Zvýšení návštěvnosti a délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu;  Zvýšení kvality ţivota ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu;  Zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů. Základní znaky strategie programu Strategie programu se opírá o tzv. prioritní osy, které definují základní tématické zaměření ROP NUTS 2 Střední Čechy. Prioritní osy byly identifikovány na základě výše uvedených specifických cílů a s přihlédnutím k prioritám nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a kraje tak, aby s nimi byly prioritní osy ROP v souladu. Konkrétně byly vymezeny tyto prioritní osy: Prioritní osy Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy Prioritní osa 1: Doprava Prioritní osa 2: Cestovní ruch Prioritní osa 3: Integrovaný rozvoj území Prioritní osa 4: Technická pomoc Prioritní osy programu tvoří soudrţný celek a ve vztahu k řešení problémů sociálně ekonomického rozvoje regionu se navzájem doplňují a posilují. Na rozdíl od tématických operačních programů, které jsou zaměřeny na řešení problémů jednotlivých sektorů, je v ROP NUTS 2 Střední Čechy zdůrazněn územně-integrovaný přístup. To znamená, ţe jednotlivé intervence jsou diferencovány podle rozvojových předpokladů jednotlivých typů území. V regionu Střední Čechy se jedná o dvě základní typologie území – městské versus venkovské území a suburbánní (tj. v těsné blízkosti Prahy) versus okrajové území (ve větší vzdálenosti od Prahy). Územně-integrovaný přístup bude uplatňován v oblastech podpory v rámci prioritní osy č. 3 zaměřené na rozvoj městských i venkovských oblastí. Rozvoj a regenerace městských území tvoří těţiště této prioritní osy. Jejich podpora bude realizována nejen prostřednictvím

individuálních projektů, ale také prostřednictvím tzv. integrovaných plánů rozvoje městských aglomerací. XIII.1. ROP NUTS II Střední Čechy Regionální operační program NUTS II Střední Čechy je určen pro region soudrţnosti Střední Čechy, který je totoţný se Středočeským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěţí. Kdo můţe ţádat o podporu? Kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, provozovatelé dráţní dopravy, profesní a zájmová sdruţení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, veřejné výzkumné instituce a další. Kdo má ROP Střední Čechy na starosti? Řídícím orgánem ROP SČ je Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Čechy. Jak je ROP Střední Čechy financován? ROP SČ je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Regionální operační program NUTS II Střední Čechy (ROP SČ) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 559,08 mil. € (cca 15,77 mld. Kč), coţ činí přibliţně 2,09 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 98,66 mil. €. Jaké projekty jsou z ROP Střední Čechy financovány?

ROP SČ obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační programy jsou nyní posuzovány Evropskou komisí. Následující příklady podporovaných projektů je proto nutné brát jako nezávazné, protoţe operační programy ještě mohou doznat na základě připomínek Evropské komise změn.  Prioritní osa Doprava Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 232,6 mil. €, tj. 41,6 % ROP SČ Např. rekonstrukce, modernizace a v omezené míře výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy vč. odstraňování dopravních závad, úprava nebezpečných míst a nevyhovujících křiţovatek, budování protihlukových stěn, obchvatů, protiprašných opatření, mimoúrovňová kříţení biokoridorů, výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací, rozvoj infrastruktury pro leteckou dopravu, rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy včetně bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení, zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Park and Ride" u ţelezničních zastávek a

významných autobusových terminálů, obnova vozového parku se zřetelem na ekologický provoz a osoby se sníţenou schopností pohybu a orientace, výstavba cyklistických stezek a cyklistických pruhů apod.  Prioritní osa Cestovní ruch Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 100,6 mil. €, tj. 18,0 % ROP SČ Např. vybudování, rozšíření či modernizace ubytovacího zařízení s doplňkovými sluţbami (multifunkční sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb aj.), budování turistických stezek vč. doprovodné infrastruktury, budování cyklostezek a cyklotras, rekonstrukce a revitalizace kulturních památek, zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému, tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenů, muzeí apod.

 Prioritní osa Integrovaný rozvoj území Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 206,9 mil. €, tj. 37,0 % ROP SČ Např. přeloţky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obsluţných komunikací, odstranění nevyuţitelných staveb a ekologických zátěţí, hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěţ, obnova a rekonstrukce stávajících objektů, modernizace a obnova infrastruktury veřejných sluţeb, pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných sluţeb a technologický rozvoj apod.  Prioritní osa Technická pomoc Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 19,0 mil. €, tj. 3,4 % ROP SČ Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP SČ, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, zajištění publicity programu, poskytování informačních, poradenských a konzultačních sluţeb potenciálním ţadatelům o podporu apod.

XIII.2.Evropský Hospodářský prostor – ekonomický dotační nástroj Zajímavou alternativou pro ty, kteří nedosáhnou na dotace z evropských strukturálních fondů, jsou dva nové finanční nástroje. Prostřednictvím Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska je moţné poskytovat českým subjektům granty na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např, ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana ţivotního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. Základní charakteristika : V květnu 2004 došlo k rozšíření nejen Evropské unie, ale i Evropského hospodářského prostoru (EHP). Pro Island, Lichtenštejnsko a Norsko (členové EHP, ale ne EU) to znamenalo výhodu přístupu na větší jednotný vnitřní trh o deset nových členských zemí. Na oplátku se tyto země zavázaly zaloţit dva nové finanční mechanismy (Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska), jejichţ cílem je podporovat sociální a hospodářskou soudrţnost v ekonomicky slabších členských zemích (10 nováčků + Řecko, Portugalsko a Španělsko) nyní jiţ 28členného Evropského hospodářského prostoru. Finanční prostředky těchto mechanismů jsou poskytovány na jednotlivé projekty. Čerpání pomoci z těchto mechanismů je moţné na základě předloţení ţádosti o grant v období platnosti obou mechanismů – toto období je vymezeno časovou etapou od 1. května 2004 do 30. dubna 2009. Po uplynutí tohoto pětiletého období se rozhodne o dalším postupu šetření, nakolik je potřebné řešit v rámci Evropského hospodářského prostoru hospodářské a sociální rozdíly. Oba mechanismy se při svém fungování rovněţ opírají o skupinu základních principů a zásad, které jsou zakotveny v příslušných dokumentech – veškeré principy a zásady týkající se finančního mechanismu EHP, resp. finančního mechanismu Norska jsou zakotveny v Dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru (protokol 38a), resp. Dohodě mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanismu pro období let 2004 – 2009. Jedná se především o celkovou výši částky na investiční a rozvojové projekty, účel a priority pro čerpání přidělených prostředků, nutnou výši spolufinancování projektů, frekvenci vyhodnocování, případně přerozdělování nevyuţitých finančních prostředků, apod. Více o administraci projektů a dalších aspektech mechanismů včetně výzev k předkládání

ţádostí o granty naleznete na stránkách Národního kontaktního místa v ČR – Ministerstva financí České republiky, popř. v analýze J.Jedličky - Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska.

PRIORITNÍ OBLASTI FINANČNÍHO MECHANISMU EHP

Prioritní oblasti

1

Uchování evropského kulturního dědictví

Zaměření priority 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3

2

Ochrana životního prostředí

2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 3.1

3

Rozvoj lidských zdrojů

3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

4

5 6

4.1 Zdravotnictví a péče 4.2 o dítě 4.3 4.4 Podpora 5.1 udržitelného rozvoje Vědecký výzkum a vývoj

Implementace 7* schengenského acquis,

6.1 7.1 7.2

Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví Obnova historických městských území a historických území v regionech Obnova historického a kulturního dědictví v regionech Odstraňování starých ekologických zátěţí na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield) Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné vyuţívání výsledků monitorování Enviromentální vzdělávání pro všechny úrovně veřejné administrativy Odpadové hospodářství –zajištění a řízení na místní úrovni Podpora vyuţití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Sníţení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro sníţení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Program na podporu a rozvoj modernizace sluţeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím vyuţití IT technologií Rozvoj a zlepšování poskytování sociálních sluţeb v regionech Podpora nevládních neziskových organizací Podpora začlenění menšin do společnosti Programy na prosazování rovnosti pohlaví ve veřejném sektoru Modernizace a vybavení jeslí, školek, škol, školních vzdělávacích center, dětských domovů Systematická a primární prevence drogových závislostí Prevence přenosných nemocí Opatření pro zajištění bezpečnosti potravin Programy podpory dětí se specifickými problémy Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udrţitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v ţivotním prostředí, zdravotnictví a v oblasti ţivotních podmínek dětí Implementace Národního schengenského informačního systému (N-SIS) a vytvoření Kanceláře SIRENE Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letišť

posilování justice

7.3 7.4 8.1

8* Technická pomoc

8.2 8.3

Posílení vzdělávacího systému v rámci sektoru spravedlnosti Programy boje proti korupci, organizované kriminalitě a proti nezákonnému obchodu s drogami a lidmi Posílení kapacit pro poskytování rozvojové pomoci Českou republikou Přenos znalostí a výměna zkušeností s přijímáním a aplikací acquis v oblastech uvedených v Celkové monitorovací zprávě prostřednictvím spolupráce příslušných orgánů/institucí ze zemí EFTA Výměna zkušeností a spolupráce regionálních a místní samospráv

* Pouze FM Norska

TYPY PROJEKTŮ   

Individuální projekty Programy (skupiny projektů) Blokové granty

PŘÍJEMCI O pomoc mohou ţádat všechny instituce veřejného nebo soukromého sektoru a nevládní neziskové organizace zřízené jako právnické osoby v přijímacích státech a vykonávající svoji činnost ve veřejném zájmu – např. národní, regionální a místní úřady, vzdělávací/výzkumné instituce, instituce ochrany ţivotního prostředí, dobrovolné a společenské organizace a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ideální je, kdyţ ţadatel v rámci projektu prokáţe přínos pro spolupráci českých a norských institucí – velkou výhodou je přítomnosti norského partnera v projektu. Ţádost o podporu na realizaci individuálního projektu můţe předloţit:          

Organizační sloţka státu Příspěvková organizace zřízená organizační sloţkou státu Kraj Organizace zřízená nebo zaloţená krajem (kraj musí mít v organizaci většinový majetkový podíl) Obec Svazek obcí Organizace zřízená nebo zaloţená obcí (obec musí mít v organizaci většinový majetkový podíl) Vzdělávací/výzkumné instituce Nestátní nezisková organizace (NNO) Podnikatelský subjekt

Všechny tyto instituce mohou také ţádat o grant/financování sub-projektu v rámci implementace programu nebo blokového grantu. Ţádost o podporu na realizaci programu můţe podat kraj nebo centrální orgán jako zprostředkovatel nebo podřízená příspěvková organizace na základě pověření příslušného ministerstva/kraje. Ţádost o podporu na realizaci blokového grantu můţe podat stanovený nebo na základě veřejné výzvy vybraný zprostředkovatel.

Ţadatelé mohou předloţit ţádost o podporu na realizaci programu buď samostatně nebo společně s partnery. Ţádost podává vedoucí partner. V případě, ţe předloţená ţádost obdrţí grant z Finančního mechanismu EHP/Norska, ponese vedoucí partner celkovou odpovědnost za dodrţení stanovených podmínek implementace projektu. Pozice České republiky V souladu s usnesením vlády České republiky č. 1011 z 13. října 2003 byla podepsána výše uvedená Dohoda o účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru (EHP). V rámci této dohody byl pro Českou republiku zaveden i nový finanční mechanismus, jehoţ prostřednictvím budou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské kníţectví a Norské království) v letech 2004-2009 přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Norsko bude navíc přispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvláštního norského finančního nástroje (Norsk finansieringsordning / Finanční mechanismus Norska). Částka alokovaná pro Českou republiku je celkem 110,91 mil. Euro pro pětileté období 2004 -2009 (z toho 48,54 miliónů EURO v rámci Dohody o účasti v EHP a 62,37 miliónů EURO podle Dohody o norském finančním mechanismu). Zajištění spolufinancování projektů v poţadované minimální výši 15 % bude v odpovědnosti zprostředkujících subjektů: ústředních orgánů státní správy, krajských úřadů nebo dalších subjektů pověřených Národním kontaktním místem po dohodě s Kanceláří finančních mechanismů. V případě vyuţití rozpočtů ústředních orgánů státní správy a krajských úřadů musí být tyto prostředky součástí příslušných rozpočtů. XIII.3. KOMUNITÁRNÍ programy v ČR Komunitární programy jsou nástrojem Evropského společenství a byly vytvořeny s cílem podpořit a prohloubit spolupráci při řešení společných problémů mezi členskými státy v různých specifických oblastech přímo souvisejících s politikami Společenství. Tyto programy jsou vţdy víceleté a jsou financovány přímo z rozpočtu EU. Představují tak vedle mediálně známějších strukturálních fondů jednu z moţností, jak získat finanční prostředky na aktivity v následujících oblastech:         

Vzdělávání; Výzkum a inovace; Kultura; Podnikání; Ţivotní prostředí; Sociální politika; Informační společnost; Zdraví; Svoboda, bezpečí a mnohé další.

XIII.4. FONDY EVROPSKÉ UNIE: 752,7 miliard Kč pro Českou republiku Evropská unie je někdy přirovnávána ke společnému domu, ve kterém evropské národy ţijí pod jednou střechou. Struktura této trochu sloţité stavby se často připodobňuje k antickému chrámu. Jako kaţdá stavba, která má přetrvat do budoucích věků, i EU potřebuje pevné základy - společné hodnoty a cíle. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níţ se odehrává

ţivot ve společném evropském domě, jsou instituce EU, které zastřešují diverzifikaci zdrojů financování pro všechny členské státy EU. Co jsou fondy Evropské unie? Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti Evropské unie, která má za cíl sniţování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů.

Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007-2013 můţe ke zlepšení ţivotní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibliţně 26,7 miliard €, coţ je zhruba 752,7 miliard Kč. Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou můţe Česká republika v období 2007-2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního rozpočtu ČR roku 2007. Kdo můţe ţádat o peníze? Projekty mohou předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. Jak se rozdělují prostředky? Prostředky jsou rozděleny do tří fondů:   

Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Evropského sociálního fondu Fondu soudrţnosti (FS)

Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů.

XIV. Dlouhodobá strategie obce Tuchlovice ve vztahu k regionálním uskupením XIV.1. DSO Záplavy XIV.1.1.Strategická vize mikroregionu DSO Záplavy Záplavy bude mikroregion:          

s minimální nezaměstnaností s rozvinutou „čistou“ průmyslovou základnou s líbeznou, revitalizovanou krajinou s fungující dobudovanou, kvalitní technickou a dopravní infrastrukturou a dopravní obsluţností s vybudovaným zázemím pro sport a rekreaci, především v oblasti Turyňského rybníka s upravenými domy, veřejným prostranstvím a zelení s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyţití s rozvinutou sociální péčí pro občany s dostatečně vybavenými školami s moţnostmi kvalitního bydlení

XIV.1.2.. Strategické cíle Strategické cíle jsou základní vývojové tendence dlouhodobého rozvoje mikroregionu, směřující k naplnění vize. Strategický tým stanovil strategické cíle mikroregionu následující: 

Revitalizovat území mikroregionu, v první řadě oblast dolu Tuchlovice včetně odvalu a vodních toků a ploch



Vybudovat průmyslovou zónu v návaznosti na revitalizaci území dolu Tuchlovice



Rekonstruovat, dostavět a vybavit základní školy, mateřské školy a zdravotní zařízení



Rozvíjet občanskou vybavenost, především vhodné prostory pro kulturní, společenské a sportovní vyţití, zázemí pro sociální péči a péčí o zeleň a veřejná prostranství



Dobudovat a zkvalitnit inţenýrské sítě (vodovodní řad, komunikace ve správě státu a veřejné správy), zainvestovat rozvojová území mikroregionu



Vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu



Podporovat malé a střední podnikání



Prosazovat strategii mikroregionu do podvědomí veřejnosti, propagovat mikroregion

XIV.1.3.. Problémové okruhy Problémové okruhy jsou oblasti vnitřně souvisejících problémů, jejichţ řešení je významné pro dlouhodobý rozvoj mikroregionu a vyţaduje soustředěnou pozornost.

A) Průmyslová zóna

Strategický tým vymezil a jednotlivé pracovní skupiny rozpracovaly následující čtyři problémové okruhy strategie dlouhodobého rozvoje mikroregionu: A. Průmyslová zóna B. Revitalizace území (zvláště vodních toků a vodních ploch) a podpora rozvoje cestovního ruchu C. Rekonstrukce, dostavba a vybavenost MŠ, ZŠ, zdravotnických a sociálních zařízení D. Občanská vybavenost E. Technická a dopravní infrastruktura Kaţdý problémový okruh obsahuje:  vlastní strategické cíle, tj. hlavní dlouhodobé cíle v daném problémovém okruhu, jehoţ plněním se bude mikroregion postupně přibliţovat naplňování vize,  aktivity, tj. obecně vyjádřené činnosti, jejichţ prostřednictvím jsou v rámci jednotlivých problémových okruhů realizovány jeho cíle,  stanovení prioritních aktivit, tj. činností, na jejichţ zajištění by v nejbliţší době měla být zaměřena pozornost. Pro kaţdý problémový okruh byla ustanovena pracovní skupina, které zformulovala cíle a aktivity daného problémového okruhu. Následně pracovní skupiny navrhly projekty jako specifikaci konkrétních postupů realizace jednotlivých aktivit.

Strategické cíle problémového okruhu:  Revitalizovat území mikroregionu, v první řadě oblast dolu Tuchlovice včetně odvalu a vodních toků a ploch  Vybudovat průmyslovou zónu v návaznosti na revitalizaci území dolu Tuchlovice  Podporovat malé a střední podnikání  Prosazovat strategii mikroregionu do povědomí veřejnosti, propagovat mikroregion

Aktivity: A.1. Zahlazení důsledků těţby na území dolu Tuchlovice – odval A.2. Úprava povrchu dolu Tuchlovice A.3. Vybudování průmyslové zóny na území bývalého dolu a na okolních pozemcích (Priorita) A.4. Napojení průmyslové zóny na rychlostní komunikaci R/6

B) Revitalizace území, zvláště v oblasti vodních toků a ploch, podpora rozvoje cestovního ruchu Strategické cíle problémového okruhu:  Revitalizovat území mikroregionu, v první řadě oblast dolu Tuchlovice včetně odvalu a vodních toků a ploch  Vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu  Podporovat malé a střední podnikání  Prosazovat strategii mikroregionu do povědomí veřejnosti, propagovat mikroregion

Aktivity: B.1. Vybudování rekreační oblasti v okolí Turyňského rybníka B.2. Revitalizace vodních toků (Priorita) B.3 Rekonstrukce a úprava veřejných prostranství, péče o zeleň

C) Školství, zdravotnictví a sociální péče Strategické cíle problémového okruhu:  Rekonstruovat, dostavět a vybavit základní školy, mateřské školy  Rekonstruovat, dostavět a vybavit zdravotní zařízení a zařízení sociální péče  Stabilizovat pracovní síly ve školství, zdravotnictví a sociální péči  Prosazovat strategii mikroregionu do povědomí veřejnosti, propagovat mikroregion

Aktivity: C.1. Rekonstrukce, dostavba, vybavenost MŠ, ZŠ (Priorita) C.2. Rekonstrukce, dostavba, vybavenost hřišť a sportovišť při školských zařízeních C.3. Zajištění bytů pro zaměstnance ve školství, zdravotnictví a sociální péči C.4. Rekonstrukce, dostavba, vybavenost zdravotnických zařízení C.5. Rekonstrukce, dostavba, vybavenost zařízení sociální péče

D) Občanská vybavenost Strategické cíle problémového okruhu:  Rozvíjet občanskou vybavenost, především vhodné prostory pro kulturní, společenské a sportovní vyţití a péčí o zeleň a veřejná prostranství  Podporovat malé a střední podnikání  Prosazovat strategii mikroregionu do povědomí veřejnosti, propagovat mikroregion

Aktivity: D.1. Občanská vybavenost pro kulturní a společenské vyţití D.2. Občanská vybavenost pro sportovní vyţití (Priorita) D.3. Podpora rozvoje obchodu a sluţeb

E) Technická a dopravní infrastruktura Strategické cíle problémového okruhu:  Dobudovat a zkvalitnit inţenýrské sítě (vodovodní řad, komunikace ve správě státu a veřejné správy), zainvestovat rozvojová území mikroregionu  Prosazovat strategii mikroregionu do povědomí veřejnosti, propagovat mikroregion  Podporovat malé a střední podnikání

Aktivity: E.1 Oprava vodovodních řadů E.2 Rekonstrukce místních komunikací v zastavěné části obce (Priorita) E.3 Vybudování cyklostezky územím Záplav k Lánům (Priorita)

XIV.1.4. SWOT analýza DSO Záplavy Silné stránky          

budované a dokončované inţenýrské sítě (plyn, kanalizace, voda, telekomunikace, el. energie) zájem zastupitelstev realizovat dlouhodobé cíle zpracované a schválené územní plány přírodní okolí moţnosti podnikatelských aktivit (sluţeb, řemesel a stavební výroby) v mikroregionu ubytovací kapacity pro návštěvníky projektová připravenost mezinárodní folklorní festival fungující školy s dostatečnou kapacitou existence domů s pečovatelskou sluţbou

Slabé stránky     

nedostatek financí preference okamţitých potřeb před dlouhodobými potřebami ekologické zátěţe mikroregionu, zejména v oblasti Turyňského rybníka a dolu Tuchlovice nedostatečné technické zázemí pro sociální péči chybí vhodné prostory pro kulturní, společenské a sportovní vyţití

Příleţitosti      

moţnosti finančních prostředků z fondů EU dobrá strategická poloha (Kladno, Praha, Zbečno, Rakovník) dobré dopravní spojení (Praha – Evropa) existence vládního usnesení č. 522 ze 4. června 2003 odborná konzultační a projektová činnost nedostatečná absorpční kapacita strukturálních fondů

Hrozby     

zdlouhavá administrativa správního a stavebního řízení dlouhodobé zanedbávání údrţby vodovodního řadu nedostatečná údrţba komunikací ve správě kraje a státu moţné změny směru rozvoje mikroregionu v důsledku volebních výsledků nerealizace vládního usnesení č. 522 ze 4. června 2003

XIV.1.5.Akční plán Akční plán je plánem rozpracování a realizace dlouhodobé strategie rozvoje mikroregionu na kratší (obvykle dvou aţ čtyřleté) období, pravidelně aktualizovaným nejméně jednou ročně na základě vyhodnocení průběhu a výsledků předchozí realizace projektů a změn vnitřních (tj. v rámci působnosti mikroregionu) a vnějších (tj. mimo působnost mikroregionu) faktorů ovlivňujících významně rozvoj mikroregionu.

Akční plán obsahuje návrhy projektů, jimiţ by měly být konkrétně prováděny prioritní aktivity a tak naplňovány strategické cíle problémových okruhů. Jsou v něm projekty, které odpovídají prioritním aktivitám a strategickým cílům projektových okruhů na dané období a k jejichţ realizaci má mikroregion předpoklady. To znamená, ţe v případě získání dostatečných finančních prostředků disponuje kapacitami na zajištění realizace projektů a je schopen v případě potřeby zajistit jejich spolufinancování v poţadované výšce. Na druhé straně se nepředpokládá, ţe všechny navrţené projekty budou realizovány v daném období a v úplném rozsahu. Jedním z hlavních cílů strategického plánu rozvoje mikroregionu je umoţnit získávání prostředků na realizaci projektů z vnějších zdrojů (zejména, ale nejen) z fondů EU. Proto budou zřejmě přednostně vybrány k realizaci projekty, na něţ se podaří získat ve významném rozsahu finanční zdroje mimo rozpočet mikroregionu a jeho obcí. Ostatní projekty budou řešeny podle okolností, například tím, ţe jejich realizace bude rozfázována do delšího období nebo odloţena na pozdější dobu, případně bude omezen rozsah projektu tak, aby se sníţila jeho finanční náročnost. Volba konkrétních řešení takovýchto projektů je součástí pravidelné aktualizace akčního plánu. Z toho vyplývá, ţe akční plán není závazným rozpisem přesně stanovených akcí, ale spíše zásobníkem kvalitně zpracovaných a v rámci mikroregionu schválených námětů, jehoţ existence umoţní mikroregionu s pomocí RRA STČ na jedné straně efektivně vyhledávat existující finanční zdroje na realizaci projektů a na druhé straně rychle vyuţívat příleţitostí, které se v tomto směru budou objevovat. Vzhledem ke krátkosti doby a k tomu, ţe některé důleţité informace zatím nejsou k dispozici, nejsou výběr a specifikace projektů v tomto materiálu ve všech případech úplné. V těchto případech bude nutné průběţně příslušné specifikace doplňovat a je moţné, ţe do akčního plánu budou zařazeny i další projekty, odpovídající daným kritériím. Celkově ale představuje materiál ve stávající podobě velmi solidní základ pro rychlé zahájení realizace strategie dlouhodobého rozvoje mikroregionu. Praktické vyuţití akčního plánu v tomto smyslu spočívá zejména v:  doplňování a aktualizaci specifikace jednotlivých projektů podle potřeby  výběru a dalším podrobném rozpracování perspektivních projektů  vyuţití jako podkladu pro zpracování ţádostí o finanční prostředky

 alokaci finančních prostředků na projekty

XIV.1.6. Přehled projektů

Čísl o Číslo a název projektu P01

Rekonstrukce Dělnického domu

Rekonstrukce místních komunikací, chodníků a veřejného osvětlení, P02 včetně rekonstrukce elektrických rozvodu ve správě STE P03 Vybudování školního sportoviště s umělým povrchem Rekonstrukce bytového domu čp. 88 ve vlastnictví obce a vytvoření dvou bytových jednotek pro stabilizaci pracovních sil ve školství, P04 zdravotnictví a sociální péči Rekonstrukce domu čp. 142 ve vlastnictví obce na školní druţinu P05 ZŠ a klubové místnosti se skladovými prostory P06 P07 P08 P09 P10 P11

P O

Garant

Priorit a

D

Nerad

0

Pospíšilov á C Šefčík E

Náklady celkem

17 000 000 Kč 3 000 000 Kč

0

120 000 000 Kč*/ 5 000 000 Kč

+

Vlastní zdroje

Jiné zdroje

Realizace

14 000 000 Kč 120 000 000 Kč 5 000 000 Kč

2004 – 2005 2005 – 2010 2005

C

Nerad

0

10 000 000 Kč

10 000 000 Kč

2005 – 2006

C

Šefčík

0

4 500 000 Kč

4 000 000 Kč

2005

Průmyslová zóna dolu Tuchlovice

A

Burda

0

624 000 000 Kč

Rekonstrukce budovy MŠ a ZŠ a vybavení v Tuchlovicích

C

Burda

+

Rekonstrukce učitelského domu v Tuchlovicích

C

Burda

0

3 000 000 Kč

Výstavba víceúčelové sportovní haly v Tuchlovicích

D

Burda

+

65 000 000 Kč 5 000 000 Kč

Rekonstrukce DPS v Buchlovicích

C

Pospíšilov á

0

4 000 000 Kč 1 000 000 Kč 3 000 000 Kč

Rekonstrukce návsi v Srbech

D

Burda

0

3 500 000 Kč

B

Burda

+

20 000 000 Kč 2 000 000 Kč

D

B B B

Burda Pospíšilov á Šefčík Šefčík Šefčík

C

Šefčík

+

Revitalizace Tuchlovického potoka P12 P13 Rekonstrukce fotbalového stadionu v Srbech Rekonstrukce zdravotnického střediska v Tuchlovicích P14 P15 Revitalizace potoka Jordán P16 Rekonstrukce veřejné zeleně v obci Kamenné Ţebrovice P17 Rekultivace bývalé skládky komunálního odpadu P Rekonstrukce a vybavení základní a mateřské školy 18 CELKEM */ spoluúčast STE (bude upřesněno)

C

624 000 000 Kč 22 000 000 25 000 000 Kč 3 000 000 Kč Kč 500 000 Kč 2 500 000 Kč 60 000 000 Kč

2004 – 2006 2004 – 2006 2004 – 2005 2005 2005

+

18 000 000 Kč 10 000 000 Kč 2 000 000 Kč 8 000 000 Kč

2004 – 2005 2005 2006 2005

0

10 000 000 Kč 1 000 000 Kč 9 000 000 Kč

2006

+ 0 0

5 000 000 Kč 1 500 000 Kč 4 500 000 Kč 20 000 000 Kč 2 000 000 Kč 789 500 000 Kč

500 000 Kč 3 000 000 Kč

5 000 000 Kč 1 500 000 Kč 4 500 000 Kč 18 000 000 Kč 15 000 000 774 500 000 Kč Kč

2005 2006 2006 2004 – 2006

Nezbytná souvztaţnost strategie Tuchlovic k Strategickému plánu rozvoje DSO Záplavy vychází z historického spojení oblasti, tedy obou obcí. Je dána historickou, geografickou, hospodářskou, sociální a kulturní spjatostí s tímto mikroregionem, který tvoří dobrovolný svazek obcí / DSO / Záplavy. Jedná se o obce Tuchlovice a Kamenné Ţehrovice, které leţí ve správním obvodu města Kladna. Současný stav, lze označit za následující :  niţší míra hustoty obyvatelstva  vyšší věkový průměr  niţší vzdělanostní průměr  vyšší riziko migrace  vyšší zaměstnanost ve sluţbách  k současnému stavu odpovídající infrastruktura Území mikroregionu DSO Záplavy se rozkládá na rozloze 2191 ha a ţije v něm cca 3700 obyvatel. To představuje hustotu osídlení okolo 170 obyvatel na km2. Nejvýznamnějším rysem této oblasti je, ţe je jakýmsi „rodinným stříbrem“ ČR z hlediska blízkosti lánské obory a zámku, jako sídla českých prezidentů. Dalšími významnými lokalitami v katastru obcí a v přilehlých lokalitách jsou :

V zájmu trvalého rozvoje lokality jsou nepochybnými prioritami mikroregionu :  dostatečný lidský potenciál a vytvoření přirozeného trhu práce / sníţit riziko nezaměstnanosti /  adaptace lokality na vytvářené podmínky rozvoje, zejména v souvislosti se vznikem průmyslové zóny Tuchlovice  zajištění trvale kvalitního ţivotního prostředí  zajištění dostupných potřeb a sluţeb / školství, kultura, sociální a zdravotní péče /  dopravní obsluţnost a infrastruktura  vyuţití potenciálu rozvoje turistiky  posílení rozvoje malého a středního podnikání  vytváření optimálních podmínek pro kaţdodenní ţivot občanů

Aktualizovaná verze strategického dokumentu DSO Záplavy bude součástí materiálu

XV. Vyšší rozvojové plány a strategie SPER bude průběţně aktualizován a slaďován s vyššími rozvojovými plány a strategiemi :  EU  ČR  kraje  NUTS II  ČR

XV.1. Strategické dokumenty EU pro období 2007 - 2013 Nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 - Nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po ţeleznici, silnici a vnitrozemských vodních cestách Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 - Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu Nařízení o ERDF č. 1080/2006 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5.července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Obecné nařízení Rady č. 1083/2006 – Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Prováděcí nařízení Komise č. 1828/2006 - Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudrţnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 – Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis … Bude následovat popis vyšších strategií a plánů.

XV.2. Programové dokumenty – Česká republika Národní rozvojový plán České republiky 2007–2013 (NRP – Regional Development Plan) je základním strategickým dokumentem pro získání podpory ze Strukturálních fondů EU. NRP je zpracováván pro stejné programové období, pro jaké jsou v současné době (rok 2005) zpracovávány ostatní strategické dokumenty EU. V době vytvoření Aktualizace PRK byla vypracována verze tohoto dokumentu k 22. 11. 2005 (předchozí plán byl vypracován na dobu od vstupu ČR do EU v roce 2004 do roku 2006). Rámec podpory Společenství (CSF – Community Support Framework), který bude vytvořen na základě NRP ve spolupráci s Evropskou komisí, je hlavním dokumentem vymezujícím poskytnutí podpory ze Strukturálních fondů EU. Dokument byl přijat „Rozhodnutím Komise, kterým se schvaluje Rámec podpory Společenství pro strukturální pomoc Společenství v oblastech Cíle 1 v České republice“ dne 17. 6. 2004. Dokument je zpracován pro období 2004–2006.

Sektorové operační programy (SOP – Sectoral Operation Programme) jsou taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové celky strategií a priorit celostátního charakteru (v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR pro období 2007–2013), pro něţ bude ţádáno o spolufinancování ze zdrojů EU.

Jsou to: OP Podnikání a inovace; OP Výzkum, vývoj, inovace; OP Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost; OP Doprava; OP Vzdělávání; OP Ţivotní prostředí; OP Přeshraniční spolupráce; OP Technická pomoc; OP Rozvoj lidských zdrojů pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – region soudrţnosti Praha; Integrovaný operační program; Regionální operační programy regionů soudrţnosti. Regionální operační programy (ROP – Regional Operation Programme) jsou taktické dokumenty, jeţ budou vytvářeny na úrovni regionů NUTS 2 a rozpracovávají ty problémové celky strategií, které jsou specifické pro jednotlivé regiony a pro které bude ţádáno o spolufinancování ze zdrojů EU. Společný regionální operační program (S-ROP) je taktický dokument, shrnující za všechny regiony soudrţnosti (NUTS 2) v rámci Cíle 1 ty problémové celky strategií, které jsou specifické pro jednotlivé regiony a pro které bude ţádáno o spolufinancování ze zdrojů EU. Dokument je zpracován pro období 2004–2006. Přípravu a zaměření grantových schémat (GS) SROP schválilo Zastupitelstvo kraje dne 10. 6. 2004. Na základě těchto usnesení byly vypracovány následující programové dokumenty: Prováděcí směrnice upravující postup při realizaci grantových schémat SROP včetně příloh pro 1. kolo – platná od 10. 3. 2005 Prováděcí směrnice upravující postup při realizaci grantových schémat SROP včetně příloh pro 2. kolo – platná od 1. 7. 2005 Smlouva o financování GS: Podpora malého a středního podnikání – platná od 26. 8. 2005 Smlouva o financování GS: Podpora drobného podnikání – platná od 17. 8. 2005 Smlouva o financování GS: Grantový program na podporu regionální dopravní infrastruktury – místní komunikace – platná od 17. 8. 2005 Smlouva o financování GS: Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji – platná od 17. 8. 2005 Smlouva o financování GS: Program na podporu místních a regionálních sluţeb cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji na období 2004–2006 – platná od 17. 8. 2005 Smlouva o financování GS: Program na podporu místních a regionálních sluţeb cestovního ruchu pro veřejný sektor ve Středočeském kraji na období 2004–2006 – platná od 17. 8. 2005 Smlouva o financování GS: Program na podporu místní a regionální infrastruktury cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji na období 2004– 2006 – platná od 17. 8. 2005 Operační programy jsou zaměřeny odvětvově a realizují jednotlivé věcné prioritní osy Národního rozvojového plánu. Společný regionální operační program podporuje především aktivity, jejichţ realizace podle platné legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Stejné či obdobné dokumenty budou zpracovány pro období 2007–2013.

XV.3. Středočeský kraj - programové dokumenty zpracované na úrovni kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje – schválen Zastupitelstvem kraje dne 12. 9. 2002 Koncepce hospodaření s odpady – schválena Zastupitelstvem kraje dne 5. 12. 2002 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje – schválena Zastupitelstvem kraje dne 14. 5. 2003 Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji – schválen Zastupitelstvem kraje dne 17. 12. 2003 Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Středočeského kraje za školní rok 2002/2003 – schválena Zastupitelstvem kraje dne 18. 2. 2004 Koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji – schválena Zastupitelstvem kraje dne 31. 3. 2004 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje – schválen Zastupitelstvem kraje dne 10. 6. 2004 Koncepce rozvoje muzeí a galerií Středočeského kraje na období 2004–2008 – schválena Zastupitelstvem kraje Usnesením č. 83-20/2004/ZK ze dne 10. 6. 2004 Program sniţování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje – schváleny Radou Středočeského kraje usnesením č. 16-15/2004/RK ze dne 23. 6. 2004 a vydány ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje nařízením č. 5/2004 ze dne 23. 6. 2004 Sociálně demografická analýza Středočeského kraje – Rada kraje vzala na vědomí dne 28. 7. 2004 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje – schválen Zastupitelstvem kraje dne 10. 9. 2004 Povodňový plán Středočeského kraje – schválil Ústřední povodňový orgán (MŢP) potvrzením souladu s Povodňovým plánem ČR dne 17. 12. 2004 Mapa psychosociálních sluţeb – Rada kraje vzala na vědomí dne 2. 2. 2005 Územní energetická koncepce Středočeského kraje – schválena Zastupitelstvem kraje dne 18. 2. 2005 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje – 22. 3. 2005 uveřejněn v podobě vyhlášky č. 1/2005 ve Věstníku právních předpisů SK Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy Středočeského kraje za školní rok 2003/2004 – schválena Zastupitelstvem kraje dne 29. 4. 2005 Koncepce prevence kriminality ve Středočeském kraji 2005–2007 – schválena usnesením Zastupitelstva kraje dne 27. 6. 2005 Strategie integrace romské komunity ve Středočeském kraji – schválena zastupitelstvem kraje dne 27. 6. 2005 Strategie protidrogové politiky Středočeského kraje 2005–2009 – schválena Zastupitelstvem kraje dne 27. 6. 2005 Zahájení procesu komunitního plánování sociálních sluţeb ve Středočeském kraji – schváleno Zastupitelstvem kraje dne 27. 6. 2005

Zavádění standardů kvality sociálních sluţeb ve Středočeském kraji – schváleno Zastupitelstvem kraje dne 27. 6. 2005 Analýza sociálně ekonomických podmínek ţivota rodin s dětmi ve Středočeském kraji – Zastupitelstvo Středočeského kraje vzalo na vědomí dne 19. 9. 2005 Koncepce podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje – schválena Zastupitelstvem kraje dne 19. 9. 2005 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Středočeského kraje v roce 2004 – vzata na vědomí Radou kraje usnesením 52-6/2005 dne 19. 9. 2005 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2006 – schválen Zastupitelstvem kraje dne 17. 2. 2006 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji za školní rok 2004/2005 – schválena Zastupitelstvem kraje dne 17. 2. 2006 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 – schválena usnesením Zastupitelstva kraje dne 24. 4. 2006

Strategický rozvojový dokument Středočeského kraje / základní údaje A. Produkční základna a ekonomický rozvoj Obecně lze Středočeský kraj charakterizovat jako region průmyslově-zemědělský. V kraji je velký podíl strojírenských závodů, významné jsou rovněţ firmy působící v průmyslu chemickém, potravinářském, polygrafickém, keramickém a sklářském. Výrazný útlum proběhl v oblasti ocelářství, koţedělného průmyslu a těţby nerostných surovin. Těţba černého uhlí na Kladensku je zastavena. Restrukturalizace těţkého průmyslu na Kladensku a v blízkém okolí vedla jednak k přesunu pracovních sil do sofistikovanějších průmyslových oborů, ale také k nárůstu počtu zaměstnanců i ekonomických subjektů ve sluţbách. V průmyslu má dlouhodobě dominantní postavení automobilka celorepublikového významu ŠKODA AUTO a.s. Strojírenství (především automobilový průmysl) je také odvětvím hodnoceným zahraničními investory jako nejperspektivnější. B. Infrastruktura Veškeré dopravní systémy Středočeského kraje jsou ovlivněny faktem, ţe v centru regionu leţí hl. m. Praha. Kromě hl. m. Prahy má kraj nejhustší a nejpřetíţenější dopravní síť v republice. Trvalé problémy kraje spočívají v nedostatečném propojení středočeských měst a v absenci dopravních obchvatů většiny správních center kraje. Společným cílem Středočeského kraje a hl. m. Prahy je vybudování efektivního systému příměstské integrované dopravy a regionální dopravy s dosahem 50 km od hlavního města. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní silniční a ţelezniční tranzitní tepny. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Labsko-vltavská vodní cesta, jejíţ přibliţně tři čtvrtiny se nacházejí na území kraje, je jedinou vodní cestou v České republice určenou pro mezinárodní přepravu. Vybavenost kraje technickou infrastrukturou, zejména v případě malých obcí, není dlouhodobě příliš uspokojující. Nejpatrnější je tento nedostatek v oblasti zásobování pitnou vodou, odvádění splaškových vod a jejich následného čištění a v oblasti plynofikace. V posledních letech výrazně vzrůstá bytová výstavba, a to především v obou metropolitních okresech Praha – západ a Praha – východ.

C. Rozvoj venkova, multifunkčního zemědělství a lesního hospodářství V celorepublikovém srovnání je Středočeský kraj charakteristický větší rozlohou zemědělské půdy a vyšším počtem pracujících v zemědělství. Vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene a cukrovky, v příměstských částech také pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Intenzita ţivočišné produkce není v mezikrajském porovnání tak výrazná. Středočeský kraj je charakteristický vysokým podílem obcí do 2 000 obyvatel. Jediné město nad 50 tis. obyvatel je Kladno. Tento fakt je jednou z příčin nedostatečné vybavenosti kraje technickou infrastrukturou Středočeský kraj patří mezi kraje s nejniţším počtem trvale obydlených bytů napojených na kanalizační síť a veřejné vodovody a se zavedeným plynem. D. Životní prostředí Tak jako v celé republice se kvalita ţivotního prostředí v kraji od začátku 90. let zlepšuje. Poklesly hodnoty škodlivých emisí ovlivňovaných hlavně energetickými a chemickými centry a také se zlepšila jakost povrchových vod. Stále však přetrvávají problémy s automobilovou dopravou ovlivněnou tranzitní funkcí kraje. Z hlediska analýzy měrných emisí základních znečišťujících látek v ovzduší je zneklidňující situace na Mělnicku a poté v okrese Kladno, kde hodnoty emisí stále výrazně překračují hodnoty ve všech ostatních okresech. Produkce podnikového odpadu meziročně prudce klesá, mnoţství komunálního odpadu na obyvatele je v mezikrajském srovnání nejvyšší, ale jeho tendence jsou spíše klesající. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů v kraji je jednoznačně skládkování. E. Rozvoj lidských zdrojů Obyvatelstvo Středočeského kraje je v průměru „stejně staré“ jako obyvatelstvo České republiky. Výrazně „mladším“ regionem je Praha – západ, a to díky vysoce kladnému migračnímu saldu způsobenému stěhováním do tohoto regionu. Přestoţe v kraji dlouhodobě dochází k růstu mezd, kromě obou metropolitních okresů měli obyvatelé Středočeského kraje v minulých letech v porovnání s republikovým průměrem niţší mzdovou úroveň. V hodnotách míry nezaměstnanosti existují uvnitř kraje výrazné rozdíly, ovlivněné blízkostí hl. m. Prahy. Poměrně značný počet ekonomicky aktivních obyvatel regionu za prací dojíţdí. Kapacita mateřských, základních a středních škol v regionu je, aţ na lokální výjimky, dostatečná, stejně jako ambulantní síť zdravotnických zařízení primární i specializované péče a lůţková síť zdravotnických zařízení (dle minimálních ukazatelů potřebnosti na 10 000 obyvatel). Na území Středočeského kraje jsou lůţková zařízení zřizovaná krajem, městy, jinými právnickými osobami, Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem obrany ČR. Pro specializovanou péči jsou vyuţívány fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice a jiná specializovaná pracoviště v Praze. Celkovým počtem, strukturou i kapacitou zařízení sociálních sluţeb se území Středočeského kraje nijak zvlášť neliší od průměru v ČR. F. Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví Středočeský kraj patří mezi kraje s průměrným podílem zahraničních turistů. Je to dáno zejména jeho polohou v blízkosti hl. m. Prahy a tím, ţe kraj nepatří mezi příhraniční oblasti. Celá středočeská oblast má řadu míst vhodných k rekreaci. Jsou to především údolí řek Berounky, Sázavy a Vltavy. Zejména oba praţské okresy jsou doslova rekreačním zázemím hl. m. Prahy charakteristickým tzv. víkendovou turistikou. Zahraniční turisté dlouhodobě relativně častěji vyuţívají ubytovacích zařízení v okresech Praha – západ a Kladno. Zde je zřejmá souvislost s blízkým mezinárodním letištěm v Praze – Ruzyni.

V českém seznamu městských památkových rezervací středních Čech figuruje kromě Kutné Hory (zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO) jen Kolín. Mezi nejatraktivnější historické lokality patří hrady Karlštejn a Točník (Berounsko), Křivoklát (Rakovnicko), Český Šternberk (Benešovsko), Kokořín (Mělnicko), dále zámky Konopiště (Benešovsko), Ţleby a Kačina (Kutnohorsko), Lány (Rakovnicko) a také zříceniny Ţebrák (Berounsko). Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (dále jen „Program“, event. „PRK“) je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje směry a úkoly rozvoje finanční povahy i úkoly nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, doporučení pro ústřední správní orgány k podpoře kraje atd. Cílem Programu je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou mnoţinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje kraje, jeţ vychází ze strategických záměrů kraje a je realizovatelná dostupnými finančními prostředky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o nejdůleţitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, vyuţívá znalostí místních činitelů a odborníků a umoţňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího vývoje kraje. Aktualizace Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je zpracována pro časové období let 2006, resp. 2007–2013 s ohledem na sedmileté programovací období EU. Program rozvoje kraje je přímým zdrojem pro zpracování Regionálního operačního programu (ROP) na uvedené plánovací období EU. Program rozvoje kraje je důleţitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří: Středočeský kraj je územně nejrozsáhlejší a třetí nejlidnatější kraj ČR, ale zároveň vzhledem ke své poloze i kraj, který nejvíce hledá svoji svébytnost. Pokračuje proces pozitivního vymezování sebe sama a pozitivního vymezování vůči hlavnímu městu Praze. Nutnost vymezování svébytnosti je dána také faktem, ţe kraj nemá přirozené centrum, které by bylo střediskem vysokoškolské vzdělanosti a zároveň plnilo i funkci administrativního centra. Z hlediska analýzy okresů jsou hlavním městem (dále jen hl. m.) Prahou nejvíce „pohlceny“ oba metropolitní okresy. Praha – západ je však v daleko větší míře vázána ve všech sledovaných ukazatelích na hlavní město neţ Praha – východ. Výsledky analýzy těchto ukazatelů okres Praha – západ v některých směrech vydělují ze středočeského průměru.

XVI. Monitoring a aktualizace V souladu s aktuálními poţadavky a záměry obce probíhá průběţný a soustavný monitoring a analýza dotačních titulů dle opatřeních pro naplnění strategických cílů, kterými jsou :  priority  rozpočet obce  akční plány  zásobník projektů  projektové ţádosti  kofinancování a dofinancování Je zřejmé a v souladu se strategií obce, ţe stěţejními nástroji pro realizaci integrální strategie včetně řešení individuálních nástrojů jsou programy pro místní samosprávu. Jedná se o následující programy :

Programy pro místní samosprávu V rámci programů připravovaných pro období 2007–2013 je značná část pomoci určena místním samosprávám. Níţe naleznete soupis konkrétních oblastí podpory jednotlivých peračních programů, kde mohou být oprávněným ţadatelem kraje, obce, města, svazky obcí nebo organizace zřízené obcemi.

Integrovaný operační program 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě 3.1 Sluţby v oblasti sociální integrace 3.2 Sluţby v oblasti veřejného zdraví 3.3 Sluţby v oblasti zaměstnanosti 3.4 Sluţby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik 3.2 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního bohatství 5.1 Zlepšení prostředí v sídlištích 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik OP Podnikání a inovace 2.1 Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie 5.1 Platformy spolupráce 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 5.3 Infrastruktura pro podnikání OP Ţivotní prostředí 1.1 Sníţení znečištění vod

1.2 Zlepšení jakosti pitné vody 1.3 Omezování rizika povodní 2.1 Zlepšení kvality ovzduší 2.2 Omezování emisí 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení vyuţívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.2 Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla 4.1 Zkvalitnění nakládaní s odpady 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěţí 5.1 Omezování průmyslového znečištění 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 6.2 Podpora biodiverzity 6.3 Obnova krajinných struktur 6.4 Optimalizace vodního reţimu krajiny 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací OP Doprava Modernizace a rozvoj praţského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příleţitosti ţáků, včetně ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 2.1 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji 2.2 Podpora vyššího odborného vzdělávání 2.3 Podpora vysokoškolského vzdělávání 2.4 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.5 Partnerství a sítě 3.1 Systémový rámec dalšího vzdělávání 3.2 Individuální další vzdělávání 3.3 Podpora nabídky dalšího vzdělávání OP Lidské zdroje a zaměstnanost 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti 3.1. Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb 3.2. Podpora sociální integrace romských lokalit 3.3. Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 3.4. Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota 4.2. Posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávných celků

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Regionální operační programy ROP NUTS II Střední Čechy 1.1 Regionální dopravní infrastruktura 1.2 Udrţitelné formy veřejné dopravy 2.2 Veřejná infrastruktura a sluţby cestovního ruchu 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje 3.1 Rozvoj regionálních center 3.2 Rozvoj měst 3.3 Rozvoj venkova

Tato kapitola bude průběţně aktualizována dle stavu vyhlašovaných výzev, v souladu s poţadavky obce Tuchlovice. Monitoring a aktualizace relevantních informací bude probíhat nejméně ve dvouměsíčních cyklech, případně dle potřeby.

Příloha č.1. Dotační programy Rozdělování prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie vychází z její regionální politiky. Ta je zaloţena na principech soudrţnosti a solidarity všech členských zemí EU. Regionální politika je tedy směrována všem členským zemím, kdyţ jejím úkolem je omezení sociálních a hospodářských nerovností všech členů této instituce. Česká republika má k dipozici pro období let 2007 – 2013 částku 26,7 mld. EUR, tedy více neţ 750 mld. CZK / korun českých /. Tyto prostředky jsou rozděleny v rámci těchto priorit : A/ Tematické operační programy Vyčleněno : 21.271 mld EUR / 79.5 % / Regionální operační programy Vyčleněno : 4.659 mld. EUR / 17,6 % / OP – Praha Vyčleněno : 0.324 mld. EUR / 1.4 % / Evropská územní spolupráce Vyčleněno : 0.389 EUR / 1.5 % / V české republice směřuje podpora do tzv.“Fondů soudrţnosti“, coţ jsou územní jednotky sdruţených krajů, které vytvářejí větší celky označované jako NUTS II. Dotace jsou poskytovány na rozvojové projekty ţadatelů a mají současně plnit zásadní hlediska, jakými jsou sociální a ekonomický přínos v dané oblasti odborného zaměření, nedostatečnosti, konkrétních problémů i lokality. Odkud jsou tyto prostředky ? V zásadě se jedná o následující zdroje : A/ Evropský fond pro regionální rozvoj / ERDF / Zaměření : -

posílení hospodářské politiky podpora malých a středních podnikatelských jednotek rozvoj infrastruktury rozvoj technologií a inovací ochrana a zlepšování ţivotního prostředí

B/ Evropský sociální fond / ESF / Zaměření : -

podpora zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů podpora vzdělanosti vytváření sociálních programů

-

pomoc rizikovým skupinám obyvatel

C/ Fond soudrţnosti Zaměření : -

dopravní infrastruktura ekologie

Tento finanční nástroj se soustřeďuje na projekty nad 5 mil. EUR, je zde tedy moţnost financovat ekonomicky náročnější záměry. XVI.1.1. Strukturální fondy Mezi dotační programy EU byly operační programy (OP) financované ze Strukturálních fondů EU (vyjma Operačního programu Doprava), tedy XVI.1.2. ROP NUTS II Střední Čechy  Regionální operační program NUTS II Střední Čechy (ROP),  OP Ţivotní prostředí,  Integrovaný operační program,  OP Podnikání a inovace (OPPI),  OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,  OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ),  OP Výzkum a vývoj pro inovace. Dále pak je v této kapitole zařazen Programu rozvoje venkova (PRV). Podrobnější výtah z programů je uveden v přílohách. Řídícím orgánem ROP SV je Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Čechy I. ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY o

Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

o

Podpora projektu zlepšujících dopravní obslužnost území

o

Rozvoj veřejných mezinárodních letišť

Příjemci podpory  Kraje, Obce a organizace jimi zřizované, dobrovolné svazky obcí  Nestátní neziskové organizace  Podnikatelské subjekty II. ROZVOJ MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ o

Rozvoj regionálních center

o

Rozvoj měst

o

Rozvoj venkova

Příjemci podpory  Kraje a obce a organizace jimi zřizované, dobrovolné svazky obcí  NNO, Poskytovatelé zdravotních a sociálních sluţeb  Hospodářská komora a její sloţky  Zájmová sdruţení právnických osob III.CESTOVNÍ RUCH o

Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR

o

Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR

Příjemci podpory  Kraje a obce a organizace jimi zřizované, dobrovolné svazky obcí  NNO  Zájmová sdruţení právnických osob, podnikatelské subjekty IV. ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ o

Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

o

Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu

Příjemci podpory  Kraje  Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi  Podnikatelské subjekty  Střední školy XVI.1.3. OP Ţivotní prostředí Řídícím orgánem je MŢP ČR. I. ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŢOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ o

Snížení znečištění vod

o

Zlepšení jakosti pitné vody

o

Omezování rizika povodní

Příjemci podpory:  územní samosprávné celky a jejich svazky,  společnosti vlastněné z více neţ 50 % majetku obcemi a kraji,  obcemi a kraji zřízené organizace,

 správci povodí, vodních toků, nádrţí, správci a majitelé rybníků, vodních děl  zpracovatelé plánů opatření,  NNO, státní organizace a státní podniky,  provozovatelé systému předpovědní povodňové sluţby,  organizační sloţky státu a jejich přímo řízené organizace,  fyzické a právnické podnikatelské osoby. II. ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŢOVÁNÍ EMISÍ o

Zlepšení kvality ovzduší

o

Omezování emisí

Příjemci podpory  územní samosprávné celky a jejich svazky,  fyzické osoby, sdruţení vlastníků, bytová druţstva,  obecně prospěšné společnosti,  právnické osoby  veřejné výzkumné instituce, nadace a nadační fondy, příspěvkové organizace, občanská sdruţení a církve,  osoby samostatně výdělečně činné, organizační sloţky státu a jejich přímo řízené organizace. III. UDRŢITELNÉ VYUŢÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE o

Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny

o

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla

o

Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby

Příjemci podpory  územní samosprávné celky a jejich svazky,  nadace a nadační fondy, občanská sdruţení a církve, příspěvkové organizace, o.p.s.  organizační sloţky státu a jejich přímo řízené organizace,  fyzické osoby, neziskové organizace  společenství vlastníků, bytová druţstva,  právnické osoby vlastněné veřejnými subjekty. IV. ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŢÍ

S ODPADY

o

Zkvalitnění nakládání s odpady

o

Odstraňování starých ekologických zátěží

A

ODSTRAŇOVÁNÍ

STARÝCH

Příjemci podpory  územní samosprávné celky a jejich svazky,  občanská sdruţení, příspěvkové organizace,  podnikatelské subjekty, státní podniky  organizační sloţky státu a jejich přímo řízené organizace, nebo právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, V. OMEZOVÁNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ A SNIŢOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK o

Omezování průmyslového znečištění

Příjemci podpory  územní samosprávné celky a jejich svazky,  příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, občanská sdruţení, neziskové organizace  podnikatelské subjekty,  státní podniky, státní organizace,  správci povodí a vodních toků,  organizační sloţky státu, provozovatelé systému předpovědní povodňové sluţby, VI. ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY o

Implementace a péče o území soustavy Natura 2000

o

Podpora biodiverzity

Příjemci podpory:  pro grantové schéma: organizační sloţka státu s celostátní působností, jejíţ hlavní činností je ochrana přírody a krajiny,  pro individuální projekty: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správy národních parků o

Obnova krajinných struktur

Příjemci podpory  fyzické osoby, právnické osoby  obce, kraje, svazky obcí  občanská sdruţení, příspěvkové organizace,  organizační sloţky státu (mimo pozemkové úřady), státní organizace a další subjekty,  právnické osoby, jímţ je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, správci vodních toků, správci povodí.

o

Optimalizace vodního režimu krajiny

Příjemci podpory:  fyzické osoby, právnické osoby  obce, svazky obcí, kraje,  občanská sdruţení, příspěvkové organizace,  organizační sloţky státu (mimo pozemkové úřady), státní organizace a další subjekty,  správci vodních toků, správci povodí. o

Podpora regenerace urbanizované krajiny

Příjemci podpory  právnické osoby  obce, kraje, svazky obcí  občanská sdruţení, příspěvkové organizace,  organizační sloţky státu (mimo pozemkové úřady), státní organizace a další subjekty, státní podniky (právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání s lesy v majetku státu). o

Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod

Příjemci podpory  obce, kraje,  organizační sloţky státu,  příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce. VII. ROZVOJ INFRASTRUKTURY PORADENSTVÍ A OSVĚTU o

PRO

ENVIRONMENTÁLNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ,

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací

Příjemci podpory  územní samosprávné celky a jejich svazky,  neziskové organizace, příspěvkové organizace,  organizační sloţky státu

XVI.1.4. Integrovaný operační program Řídícím orgánem je MMR ČR. MODERNIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY o

Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě

Příjemci podpory  organizační sloţky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace ZAVÁDĚNÍ ICT V ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ o Zavádění, rozvoj a propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy s důrazem na bezpečný, transparentní, rychlý a jednoduchý přístup ke službám poskytovaných orgány veřejné správy Příjemci podpory  kraje a obce a jimi zřizované a zakládané organizace, svazky obcí ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÝCH SLUŢEB o

Infrastruktura pro podporu sociální integrace

Příjemci podpory  organizační sloţky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace  kraje a jimi zřizované organizace, NNO, obce a jimi zřizované organizace,  Podnikatelé o

Služby v oblasti veřejného zdraví

Příjemci podpory  organizační sloţky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace  organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi, NNO  FO a PO poskytující veřejnou sluţbu v oblasti zdravotní péče o

Služby v oblasti zaměstnanosti

Příjemci podpory  organizační sloţky státu v oblasti v oblasti sluţeb zaměstnanosti (MPSV, ÚP)  kraje a jimi zřizované organizace

o

Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

Příjemci podpory  organizační sloţky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace  kraje a jimi zřizované organizace NÁRODNÍ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU o

Národní podpora cestovního ruchu (cíl Konvergence)

o

Národní podpora cestovního ruchu (cíl RKaZ)

příjemci podpory  organizační sloţky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace  NNO a zájmová sdruţení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu NÁRODNÍ PODPORA ÚZEMNÍHO ROZVOJE o

Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Příjemci podpory  organizační sloţky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace  obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí,  NNO a zájmová sdruţení právnických osob  Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Příjemci podpory

-

 vlastníci bytových, popř. nebytových domů;  Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Příjemci podpory  kraje, obce XVI.I.5. OP Podnikání a inovace Řídícím orgánem je MPO ČR. Program je určen především podnikatelům (nikoli z oblasti cestovního ruchu), obce mohou participovat především na programu Nemovitosti (např. regenerace průmyslových zón). I. VZNIK FIREM o

Podpora začínajícím podnikatelům

Příjemci podpory  drobní podnikatelé (do 10 zaměstnanců)

o

Využití nových finančních nástrojů

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty zaloţené za účelem poskytování prostředků na financování projektů malých a středních podniků formou kapitálového vstupu, tj. fondy rizikového kapitálu.

II. ROZVOJ FIREM o

Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty (MSP)  územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace o

Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

Příjemci podpory  v případě investic do nových výrobních technologií a vyuţití ICT malé a střední podniky  v případě podpory rozvoje strategických a ICT sluţeb budou příjemci podpory i velké podniky III. EFEKTIVNÍ ENERGIE o

Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty (MSP, popř. v odůvodněných případech i velké podniky při omezení počtu zaměstnanců)  územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace IV. INOVACE o

Zvyšování inovační výkonnosti podniků

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty , FO  veřejné výzkumné instituce, vysoké školy o

Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty

V. PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE o

Platformy spolupráce

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty, sdruţení podnikatelů, podnikatelská seskupení  územní samosprávné celky  veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce  neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti  agentura CzechInvest o

Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty, sdruţení podnikatelů, podnikatelská seskupení  územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané instituce  veřejné výzkumné instituce, soukromé vzdělávací instituce, neziskové organizace o

Infrastruktura pro podnikání

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty  územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané instituce  agentura CzechInvest VI. SLUŢBY PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ o

Podpora poradenských služeb

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty (MSP), poradenské subjekty  agentura CzechInvest o

Podpora marketingových služeb

Příjemci podpory  podnikatelské subjekty 

agentura CzechTrade.

XVI.1.6. OP Vzdělávání pro kunkurenceschopnost Řídícím orgánem je MŠMT ČR.

I. POČÁTEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ o

Zvyšování kvality ve vzdělávání

o

Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí potřebami

o

Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

žáků se speciálními vzdělávacími

Příjemci podpory  ústřední orgány státní správy,  přímo řízené organizace ústředních orgánů státní správy,  kraje, města a obce, NNO  školy a školská zařízení, vysoké školy, sdruţení asociace škol,  profesní organizace zaměstnavatelů, profesní organizace odborové, zaměstnanecké, za ve vzdělávání a kariérovém poradenství, další organizace působící v oblast městnavatelské a oborové,  zaměstnavatelé,  organizace působící i volného času dětí a mládeţe. II. TERCIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUM A VÝVOJ o

Vyšší odborné vzdělávání

o

Vysokoškolské vzdělávání

o

Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji

o

Partnerství a sítě

Příjemci podpory  vysoké školy, vyšší odborné školy,  instituce vědy a výzkumu, vývojová a inovační centra,  přímo řízené organizace ústředních orgánů státní správy,  kraje, města a obce, NNO  školy a školská zařízení, zdravotnická zařízení,  zaměstnavatelé, profesní organizace zaměstnavatelů, odborové, zaměstnanecké a oborové profesní organizace, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství. III. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ o

Individuální další vzdělávání

o

Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Příjemci podpory  ústřední orgány státní správy, přímo řízené organizace ústředních orgánů státní správy,  kraje, města a obce, NNO

 školy a školská zařízení, instituce terciárního vzdělávání, instituce, poskytující poradenství pro oblast dalšího vzdělávání,  zaměstnavatelé, profesní organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, podnikatelů, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, IV. A) SYSTÉMOVÝ RÁMEC CELOŢIVOTNÍHO UČENÍ (cíl Konvergence) IV. B) SYSTÉMOVÝ RÁMEC CELOŢIVOTNÍHO UČENÍ (cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) o

Systémový rámec počátečního vzdělávání

o

Systémový rámec terciálního vzdělávání a rozvoje lidský zdrojů ve výzkumu a vývoji

o

Systémový rámec dalšího vzdělávání

Příjemci podpory  ústřední orgány státní správy

XVI.1.7. OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) I. ADAPTABILITA o

Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků

Příjemci podpory  organizace v odvětvích a oborech s růstovým potenciálem, odvětví, obory a firmy procházející strukturálními změnami, jejichţ zaměstnanci jsou ohroţeni nezaměstnaností  začínající podnikatelé II. a) AKTIVNÍ POLITKY TRHU PRÁCE (Konvergence) II. b) AKTIVNÍ zaměstnanost)

POLITKY

TRHU

PRÁCE

(Regionální

konkurenceschopnost

a

o

Posílení aktivních politik zaměstnanosti

o

Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj

Příjemci podpory  osoby, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, a jsou ohroţeny dlouhodobou nezaměstnaností nebo jsou jiţ dlouhodobě nezaměstnané

III. SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŢITOSTI o

Podpora sociální integrace

Příjemci podpory  osoby sociálně vyloučené nebo ohroţené sociálním vyloučením  organizace a další subjekty v postavení zadavatelů sociálních sluţeb, poskytovatelů sociálních sluţeb a dalších subjektů poskytujících sluţby napomáhající sociální integraci cílovým skupinám a orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace. o

Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce

Příjemci podpory  osoby dlouhodobě vyčleněné z trhu práce  osoby pečující o závislé osoby, osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin, osoby závislé na návykových látkách.  samosprávné orgány (kraje, města, obce) a jimi zřizované organizace,  místní iniciativy, NNO 

vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé (právnické i fyzické osoby).

organizace

sociálních

partnerů,

o

Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života

Příjemci podpory  ţeny ohroţené na trhu práce, muţi v obdobné situaci jako ţeny s malými dětmi, rodiče s dětmi, rodiče samoţivitelé/lky, osoby pečující o další závislé členy rodiny.  zaměstnavatelé, vzdělávací a poradenské organizace zabývající se řešením politiky rovnosti ţen a muţů,  organizace prosazující rovnost ţen a muţů, organizace zabývající se slučitelností pracovního a rodinného ţivota, orgány veřejné správy působící v oblasti slučitelnosti pracovního a rodinného ţivota, poskytovatelé sluţeb péče o děti.

IV. a) VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŢBY (Konvergence) IV. b) VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŢBY (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) o

Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb

Příjemci podpory  správní úřady a úřady územních samosprávných celků, zaměstnanci těchto úřadů a organizace zřizované těmito úřady,  poskytovatelé veřejných sluţeb samosprávných celků

politici včetně volených zastupitelů územních

V. a) MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE (Konvergence) V. b) MEZINÁRODNÍ zaměstnanost) o

SPOLUPRÁCE

(Regionální

konkurenceschopnost

a

Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti

Příjemci podpory  instituce odpovědné za příslušné politiky a dále instituce podílející se na implementaci OP LZZ a jejich zaměstnanci;  ústřední orgány státní správy, úřady práce,  kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, NNO, sociální partneři, výzkumné a vzdělávací instituce, místní partnerství.

XVI.1.8. OP Výzkum a vývoj pro inovace I. ROZVOJ KAPACIT VÝZKUMU A VÝVOJE o

Rozvoj sítě výzkumných pracovišť v regionech s rozvojovým potenciálem

o

Rozvoj kapacit cíleného výzkumu a vývoje v regionech

Příjemci podpory  vysoké školy, státní vysoké školy, soukromé vysoké školy,  veřejné výzkumné instituce, neziskové organizace a jimi vytvořené právnické osoby o

Rozvoj špičkových evropských center excelence pro EVP

Příjemci podpory  veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy a jimi vytvořené právnické osoby splňující Rámec Společenství pro veřejnou podporu výzkumu, vývoje a inovací. II. ROZVOJ KAPACIT PRO SPOLUPRÁCI VEŘEJNÉHO SEKTORU SE SOUKROMÝM VE VÝZKUMU AVÝVOJI o

Rozvoj kapacit technického výzkumu v regionech

o

Ochrana duševního vlastnictví na univerzitách a výzkumných institucích

Příjemci podpory  veřejné vysoké školy, státní vysoké školy, soukromé vysoké školy,  veřejné výzkumné instituce, neziskové organizace, jimi vytvořené právnické osoby a další subjekty o

Zvýšení cílené informovanosti o VaV a jeho výsledcích pro inovace

Příjemci podpory

 CzechInvest III. POSILOVÁNÍ KAPACIT VYSOKÝCH ŠKOL PRO TERCIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ o

Rozvoj kapacit vysokých škol v terciálním vzdělávání

Příjemci podpory  veřejné vysoké školy, státní vysoké školy a soukromé vysoké školy splňující Rámec Společenství pro veřejnou podporu výzkumu, vývoje a inovací.

XVI.1.9. Evropská územní spolupráce - OP Přeshraniční spolupráce 1. Posilování dostupnosti, ochrana ţivotního prostředí a prevence rizik Oblast intervence o

Posilování dostupnosti

o

Ochrana ţivotního prostředí

o

Prevence rizik

2. Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Oblast intervence o

Rozvoj podnikatelského prostředí

o

Podpora rozvoje cestovního ruchu

o

Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání

3. Podpora spolupráce místních společenství Oblast intervence o

Územní spolupráce veřejných institucí

o

Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit

o

Fond mikroprojektů

Příklady vhodných ţadatelů:  územní samosprávné celky na všech úrovních (v ČR - kraje, obce a jejich sdruţení)  organizace zřizované nebo zaloţené státem, kraji či obcemi za účelem poskytování veřejných sluţeb  nestátní neziskové organizace  hospodářské komory  vysoké školy, jiné vzdělávací a výzkumné instituce  jiné organizace neziskového charakteru (např. kulturní, vzdělávací a církevní instituce, zájmová a jiná sdruţení)

 euroregiony

XVI.1.10. Program rozvoje venkova Tento program spadá pod MZe ČR a není v tomto období zahrnut do Strukturálních fondů. I. ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací a) Modernizace zemědělských podniků Příjemci podpory  zemědělská podnikatel, podnikatelský subjekt, mladý zemědělec b) Investice do lesů o

Zvyšování hospodářské hodnoty lesa

o

Lesnická technika

Příjemci podpory  Fyzická nebo právnická obec nebo jejich sdruţení o

Technické vybavení provozoven

Příjemci podpory  Fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které mají méně neţ 10 zaměstnanců a jejichţ roční obrat je niţší neţ 2 mil. €  FO nebo PO podnikající v lesnictví, obec nebo jejich druţení, hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdruţení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdruţení. o

Lesnická infrastruktura

Příjemci podpory  Fyzická nebo právnická osoba  obec nebo jejich sdruţení, hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdruţení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdruţení c) Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským výrobkům o

Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským výrobkům

o

Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství

Příjemci podpory  Výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu  Výrobce krmiv, který splňuje definici drobného, malého nebo středního podniku,

d) Pozemkové úpravy Příjemci podpory  pozemkové úřady Opatření přechodná pro ČR a ostatní nové členské státy EU a) Seskupení producentů Příjemci podpory  Právnická osoba splňující podmínky pro získání podpory

Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu a) Další odborné vzdělávání a informační činnost Příjemci podpory  FO nebo PO, která má vzdělání v předmětu činnosti b) Zahájení činnosti mladých zemědělců Příjemci podpory  zemědělský podnikatel c) Předčasné ukončení zemědělské činnosti Příjemci podpory  FO d) Využívání poradenských služeb Příjemci podpory  FO – zemědělský podnikatel  Fyzická nebo právnická osoba hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdruţení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdruţení. II. ZLEPŠOVÁNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy a) Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech Příjemci podpory  FO nebo PO

b) Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/E o

Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě

Příjemci podpory  FO nebo PO o

Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES

c) Agroenvironmentální opatření Příjemci podpory  FO nebo PO o

Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí

o

Podopatření ošetřování travních porostů

o

Podopatření péče o krajinu

Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy a) Zalesňování zemědělské půdy o

První zalesnění zemědělské půdy

o

Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití

Příjemci podpory  vlastník nebo nájemce zemědělské půdy  sdruţení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy b) Platby v rámci NATURA 2000 v lesích o

Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu

Příjemci podpory  vlastník nebo nájemce zemědělské půdy  sdruţení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy c) Lesnicko environmentální platby o

Zlepšování druhové skladby lesních porostů

Příjemci podpory  subjekty, hospodařící v lesích soukromých osob nebo jejich sdruţení nebo obcí a jejich sdruţení. d) Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů o

Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření

o

Neproduktivní investice v lesích

Příjemci podpory  vlastník nebo nájemce pozemku určeného k plnění funkcí lesa,  sdruţení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků určených k plnění funkcí lesa.

III. KVALITA ŢIVOTA VE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA

VENKOVSKÝCH

OBLASTECH

A

DIVERZIFIKACE

Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova a) Diverzifikace činností nezemědělské povahy Příjemci podpory  FO nebo PO, která vykonává zemědělskou činnost v zemědělském podniku v době vyuţití podpory, s výjimkou zemědělských pracovníků. b) Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Příjemci podpory  fyzické a právnické osoby o

Podpora cestovního ruchu

Příjemci podpory  zemědělský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší neţ dvouletou historii  neziskové organizace (včetně zájmových sdruţení a spolků) s právní subjektivitou. Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a) Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby o

Obnova a rozvoj vesnic

o

Občanské vybavení a služby

Příjemci podpory  Obce, sdruţení obcí,  neziskové organizace s právní subjektivitou včetně církví a jejich organizací,  podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. b) Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Příjemci podpory  Obce, sdruţení obcí,  neziskové organizace s právní subjektivitou včetně církví a jejich organizací, zájmová sdruţení právnických osob.

Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje III. a) Vzdělávání a informace Příjemci podpory  Obce, sdruţení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou.  Uţivatel: fyzické nebo právnické osoby se zájmem zahájení nebo rozšíření podnikání nebo působení na venkově v rámci osy III.

IV. LEADER a) Místní akční skupina Příjemci podpory  Místní akční skupina Leader  občanské sdruţení, zájmové sdruţení právnických osob b) Realizace místní rozvojové strategie Příjemci podpory  specifikován ve Strategickém plánu Leader c) Realizace projektů spolupráce Příjemci podpory  MAS s právní formou obecně prospěšná společnost  občanské sdruţení zájmové sdruţení právnických osob

XVI.2. Evropský hospodářský prostor Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru / Norska (tzv. Norské fondy) představují určitý, zejména tématický doplněk fondům Evropské unie. Při volbě tohoto prostředku je však třeba míti na zřeteli objem prostředků, jimiţ tyto fondy disponují a na druhé straně i náročností projektů. Prioritní oblasti tohoto dotačního titulu jsou následující: Prioritní oblasti

1

Uchování evropského kulturního dědictví

Zaměření priority 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví Obnova historických městských území a historických území v regionech Obnova historického a kulturního dědictví v regionech Odstraňování starých ekologických zátěţí na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield)

2.1 2.2 2.3 2

Ochrana životního prostředí

2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 3.1

3

Rozvoj lidských zdrojů

3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

4

5 6

4.1 Zdravotnictví a péče 4.2 o dítě 4.3 4.4 Podpora 5.1 udržitelného rozvoje Vědecký výzkum a vývoj

Implementace schengenského 7* acquis, posilování justice

6.1 7.1 7.2 7.3 7.4 8.1

8* Technická pomoc

8.2 8.3

* Pouze FM Norska

Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné vyuţívání výsledků monitorování Enviromentální vzdělávání pro všechny úrovně veřejné administrativy Odpadové hospodářství –zajištění a řízení na místní úrovni Podpora vyuţití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Sníţení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro sníţení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Program na podporu a rozvoj modernizace sluţeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím vyuţití IT technologií Rozvoj a zlepšování poskytování sociálních sluţeb v regionech Podpora nevládních neziskových organizací Podpora začlenění menšin do společnosti Programy na prosazování rovnosti pohlaví ve veřejném sektoru Modernizace a vybavení jeslí, školek, škol, školních vzdělávacích center, dětských domovů Systematická a primární prevence drogových závislostí Prevence přenosných nemocí Opatření pro zajištění bezpečnosti potravin Programy podpory dětí se specifickými problémy Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udrţitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v ţivotním prostředí, zdravotnictví a v oblasti ţivotních podmínek dětí Implementace Národního schengenského informačního systému (N-SIS) a vytvoření Kanceláře SIRENE Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letišť Posílení vzdělávacího systému v rámci sektoru spravedlnosti Programy boje proti korupci, organizované kriminalitě a proti nezákonnému obchodu s drogami a lidmi Posílení kapacit pro poskytování rozvojové pomoci Českou republikou Přenos znalostí a výměna zkušeností s přijímáním a aplikací acquis v oblastech uvedených v Celkové monitorovací zprávě prostřednictvím spolupráce příslušných orgánů/institucí ze zemí EFTA Výměna zkušeností a spolupráce regionálních a místní samospráv

XVI.3. Tuzemské dotační tituly Domácí zdroje dotací lze pro účely tohoto materiálu rozdělit státní (spravované ministerstvy či celostátními agenturami) a krajské či další.

XVI.3.1. Celostátní dotační programy Pro účely tohoto přehledu jsou údaje o moţnostech těchto programů uváděny poutze ve sděleních, kdy jsou vyhlašovány jejich podmínky. Vzhledem k proměně těchto údajů, je třeba tyto průběţně aktualizovat. Jsou jimi vyhlašované programy např. :  Ministerstvem kultury  Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy  Ministerstvem ţivotního prostředí (Státním fondem ţivotního prostředí)

PROGRAMY MINISTERSTVA KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Z programů spravovaných MK ČR mohou být z pohledu města Harrachova zajímavé následující (nejedná se o vyčerpávající přehled): * Církve a náboženské společnosti  Konkurz na podporu významných kulturních aktivit církví a náboţenských společností  Konkurz na podporu rozvoje náboţenských a náboţensko-kulturních aktivit občanských sdruţení * Literatura a knihovny  Knihovna 21. století  Veřejné informační sluţby knihoven (VISK)  Literární periodika a další literární akce  Vydávání knih  Podpora vytvoření a vydávání díla  Grantové řízení Ministerstva informatiky - Bezplatné připojení knihoven k internetu * Muzea, galerie a ochrana movitého dědictví:  Granty a dotace občanským sdruţením * Památky:  Program záchrany architektonického dědictví na rok 2008  Havarijní program  Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón  Program záchrany architektonického dědictví

 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny  Program restaurování movitých kulturních památek * Regionální a národnostní kultura:  Podpora kulturních aktivit zdravotně postiţených občanů  Podpora tradiční lidové kultury  Podpora neprofesionálních uměleckých aktivit  Podpora zájmových kulturních – mimouměleckých aktivit  Podpora lokálních kulturních aktivit  programy na podporu národnostních menšin, romské komunity, integrace cizinců, aj.

XVI.3.2. Krajské a ostatní dotační programy V tomto materiálu zmiňme především Grantový fond a Fond investic Středočeského kraje. A) GRANTOVÝ FOND Středočeského kraje 1. Program podpora hospodářského a regionálního rozvoje – zpracování studií proveditelnosti pro ţádosti o dotaci z evropských fondů  Zpracování studie proveditelnosti pro v programovacím období 2007 – 2013

ţádost

o

dotaci

z

evropských fondů

2. Program podpora Sdruţení hasičů Čech a Moravy  Činnost související s výchovou dětí a mládeţe  Letní tábory a soustředění mladých hasičů  Organizování soutěţí s hasičskou tematikou  Organizování akcí propagujících poţární ochranu a činnost dobrovolných hasičů 4. Podpora zdravotnických a vzdělávacích programů  Zdravotnické vzdělávací programy 5. Podpora zdravotnických preventivních a léčebných programů  Zdravotnické preventivní a léčebné programy 6. Program podpory ekologické výchovy a osvěty  Osvětová a publikační činnost  Školní a studentské práce s tématikou ochrany ţivotního prostředí

 Podpora činnosti center ekologické výchovy, informačních středisek a škol v oblasti ekologické výchovy a osvěty  Organizace akcí směřujících ke zlepšování ţivotního prostředí za účasti veřejnosti 7. Program podpory ochrany přírody a krajiny  Zakládání a ošetřování krajinářsky významné zeleně  Údrţba a obnova drobných památek v krajině  Praktická opatření k ochraně ţivočichů a rostlin, péče o biotopy 8. Program podpory péče o zvířata v nouzi  Podpora činnosti zařízení poskytujících péči o zvířata v nouzi  Zajišťování záchranných programů pro ohroţené druhy zvířat 10. Podpora projektů v resortu školství  Finanční spoluúčast na projektech podpořených z jiných zdrojů  Vzdělávání multiplikátorů  Volnočasové aktivity  Společné aktivity dětí, rodičů a škol/školských zařízení  Komunitní funkce škol/školských zařízení  Činnost informačních center mládeţe  Tvorba projektových fiší orientovaných na vzdělávání k ţádostem o finanční příspěvek z fondů Evropské unie 11. Podpora kultury ve Středočeském kraji  Kulturní akce 12. Obnova kulturních památek  Údrţba, oprava, rekonstrukce, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky nebo jejího prostředí 14. Podpora tělovýchovy a sportu  Handicapovaní sportovci  Významné akce a aktivity tělovýchovy a sportu zaměřené na děti a mládeţ  Pravidelná činnost sportovních oddílů  Rekonstrukce, modernizace, technické zhodnocení, údrţba a opravy zázemí sportovních oddílů 16. Zpracování územních plánů  Pořízení digitálního územního plánu ve vazbě na ÚAP, ZÚR a rozvojové dokumenty LK

17. Program obnovy venkova  obnova a údrţba venkovské zástavby a občanské vybavenosti  komplexní úprava návsí, náměstí  obnova a zřizování veřejné zeleně – parky, aleje, sady  oprava a výstavba místních komunikací, veřejného osvětlení, mostků  projekty pro vzdělání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice  integrované projekty venkovských mikroregionů  projekty k rozvoji infrastruktury