Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 1
Manuál k publikačnímu systému VT 4.x Obsah Předmluva O systému 1. Základní nastavení 1. Základní nastavení chování systému 2. Správa uživatelů 3. Správa přístupových práv 4. Moderování diskusních fór 2. Úpravy vzhledu 1. Úpravy rozložení obsahu 2. Úpravy designu 3. Základní editační možnosti 1. Jednoduché seznámení - editace pomocí ovládacích tlačítek 2. Princip použití adresářové struktury 3. Princip značkování formátu – editace pomocí značek 4. Kompletní popis značkovacího systému 1. Základní formátování textu 2. Práce s odkazy 3. Práce s obrázky 4. Práce s grafickými odkazy 5. Práce se sekcemi a nadpisy 6. Práce s poznámkami pod čarou 7. Práce se seznamy 8. Použití „smajlíků“ 9. Použití typografického nahrazování 10. Použití quotace 11. Práce s tabulkami 12. GeSHi a nepřekládané bloky 13. RSS/Atom podpora 14. Vkládání HTML a PHP5 kódu 5. Rozšíření 1. Diskuse
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 2 2. Formuláře 3. Galerie 4.1 Google mapy 4.2 OL mapy 5. Iframe 6. Vote
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 3
Předmluva Publikační systémy slouží ke správě webových stránek autory, kteří nemusí mít prakticky žádné znalosti o jejich tvorbě. Obvykle tyto systémy umožňují správu stránek i více osobám najednou a umožňují rozdělení obsahu na sekce s přidělení práv do konkrétních oblastí stránek konkrétním redaktorům. Ve firemním prostředí při správě podnikových stránek lze této vlastnosti s výhodou využít například k tomu, že obchodní sekce bude spravovat obchodní oddělení, technologické stránky technické oddělení a aktuality např. asistentka vedení. Tito uživatelé mohou mít definovány práva pouze do prostorů které mají v popisu práce a nemohou tak byť i náhodou ovlivnit stránky jiných oddělení. Součástí publikačních systémů je editační prostředí, takže není potřeba stránky jakkoli vytvářet nejprve na počítači - vše je možné editovat a tvořit rovnou v prostředí stránek. Tento přístup poskytuje mnoho výhod, od možnosti příspěvků od externích tereních pracovníků po velmi zjednodušený proces správy ve velké redakci. Důležitou výhodou je také možnost editace stránek a vkládání příspěvků i bez jakékoli znalosti tvorby stránek.
O systému Redakční publikační systém VT 3.x dodávaný naší společností je otevřený plně konfigurovatelný systém, umožňující detailní rozložení práv k jednotlivým stránkám a sekcím. Umožňuje současnou práci neomezenému počtu redaktorů na neomezeném množství stránek (limitujícím faktorem je pouze výkon serveru). Systém je silně orientovaný na výsledný efekt pro čtenáře stránek a umožňuje rozsáhlé customizace a prakticky libovolné konfigurace vzhledu. Kompletní systém je složený z modulů, které lze libovolně přidávat a odebírat. K dispozici je velké množství modulů a pokud by si uživatel systému nevybral a požadoval by další funkcionality, systém umožňuje přímo implementovat do svého obsahu jak HTML tak PHP5 obsah. Základní rozložení představuje hlavní obsahovou stranu uzavřenou po stranách sloupky s informačním obsahem (menu, aktuality, ke stažení, …). Shora a zdola je uzavřen hlavičkou a patičkou umožňující použití aktivního obsahu. Bylo pamatováno i na reklamní prostory - k dispozici je kromě prostorů uvnitř stránek i umístění nad a pod celkovým obsahem, vhodné zejména pro široké bannery. Systém je koncipovaný pro rozlišení 1024x768 bodů a po stranách i v tomto rozlišení zbývá místo na eventuelní vertikální banner. Grafickou úpravu systém umožňuje zcela spravovat uživateli. Základní rozložení (logické rozčlenění) taktéž může uživatel nastavit sám. K dispozici je jednoduchá stránka s jedním obsahovým polem (hlavní stránka), režim s jedním sloupcem pro menu (vpravo nebo vlevo), nebo režim se dvěma sloupky (jeden napravo, druhý nalevo) např. pro menu a aktuality.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 4
1. Základní nastavení 1.1 Základní nastavení chování systému Během prvního přihlášení do prázdného systému je nutné nejprve nastavit jeho parametry. K nastavování systému je nutné disponovat administrátorským oprávněním, jinak se nezobrazí tlačítko pro vstup do správy. Do nastavení systému se dostanete kliknutím na tlačítko správa jak je tomu vidět na obrázku. Ve správě systému vyberte položku Správa nastavení. Otevře se hlavní nastavení systému. Pro tuto chvíli nás bude hlavně zajímat základní nastavení enginu Dokuwiki, který tvoří funkční jádro systému. V základním nastavení je nutno upravit položku Název celé wiki. Zde vložte jméno webových stránek které tvoříte. Toto jméno se pak bude zobrazovat i v liště prohlížeče. Položka Název úvodních stránek musí obsahovat stránku, která se zobrazí při otevření jako první (startovní). !!! Důležité: pokud chcete používat dvojsloupkové zobrazení např. s aktualitami, je nutné, aby tato stránka byla umístěna v nějakém podadresáři. Adresář a jméno stránky se odděluje dvojtečkou (nikoli lomítkem). Můžete si dále zvolit výchozí jazyk (přednastaveno je CS pro češtinu), defaultní adresář pro ukládání dat pokud potřebujete mít data umístěna v jiném místě než je defaultní adresář data. Kořenový adresář a kořenové url ponechte prázdné, pouze pokud systém nemá vlastní doménové jméno a je provozován jako podsystém (např. www.fima.cz/redakcnisystem/) je nutno tyto parametry vyplnit. Poslední položkou v základním nastavení je definice práv pro vytváření adresářů a souborů. Pokud je systém provozován na platformě WAMP (Windows + Apache + MySQL + PHP) nemusíte tyto hodnoty nijak upravovat, v případě, že systém provozujete na platformě linuxové (LAMP) musíte tyto hodnoty nastavit podle doporučení administrátora serveru tak, aby systém měl k datům plný přístup a vy také (např. pomocí FTP). V případě, že jsou stránky provozovány na hostingu VilemTel, tato systémová nastavení neměňte – systém je již předkonfigurován a po technické stránce plně zprovozněn. V nastavení zobrazení můžete změnit parametru podpisu. V podpisu můžete použít běžné formátovací značky (viz dále). Následující dvě položky popisují jakým způsobem se má generovat
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 5 obsah. Obsah se generuje na základě struktury použitých nadpisů. Kombinací položek Nejvyšší úroveň a Maximální počet úrovní můžete dosáhnout změny podrobnosti automaticky generovaného obsahu. Pokud obsah nechcete (většinou), vyberte hodnotu v položce Maximální počet úrovní 0 (nula). Předkonfigurovaná hodnota pokud stránky jsou provozovány na hostingu VilemTel je nula – automatický obsah se negeneruje. Pokud máte o obsah zájem, zobrazuje se automaticky na každé straně která obsahuje alespoň 2 stejné nadpisy spadající do kombinace těchto dvou položek. Další hodnotou je Nejnižší úroveň pro editaci i po sekcích. Tato hodnota umožňuje zobrazení tlačítka upravit přihlášenému uživateli (s příslušnými právy) i uvnitř stránky a umožňuje tak možnost editovat pouze určitý úsek stránek. Tento přístup dělení stránek na jednotlivé samostatně editovatelné části má tu výhodu, že na jedné stránce může pracovat více redaktorů najednou a doba potřebná k vystavení článku na internet se tak zkracuje na nejnižší možné minimum (např. jeden redaktor napíše úvodník, druhý hlavní zprávu, třetí přidá fotografie...). Položka Používat CamelCase v odkazech definuje způsob práce s odkazy. Znamená, že systém u víceslovného odkazu nahradí mezery tak, že slova spojí těsně k sobě a první písmeno slova bude velké. Doporučeno je tuto položku mít ve vypnutém stavu – systém pak standardně nahrazuje mezery znakem podtržítka („_“). Důležitou položkou je Čistit názvy stránek. Tato položka je defaultně nastavená tak, aby odstraňovala diakritiku. Funkce nemá vliv na zobrazení! Odstraňuje diakritiku pouze v názvech souborů ve své interní databázi (soubory se jmenují podle názvu stránky). Můžete funkci vypnout nebo vybrat převod na Latin2. Jednoznačně se doporučuje odstranit diakritiku. Pokud jsou stránky provozovány na hostingu VilemTel, určitě tuto hodnotu neměňte. Předposledním nastavení je položka Používat první nadpis jako název stránky. Defaultní hodnota je zapnuto. Funkce má vliv na zobrazení hodnoty v liště prohlížeče. Pokud bude funkce vypnutá, bude se zobrazovat souborový název. Poslední položkou je Kontrolovat odkazy na média. Tato funkce pokud je zapnutá, neumožní smazat soubor, pokud na něj existuje někde jinde odkaz. Ostatní položky, které zde nejsou zmíněny slouží pro vývoj systému, nebo jsou v poskytované verzi zablokovány. Jejich hodnoty neměňte! V nastavení autentizace lze nastavit možnosti přístupu k systému. Důležitými položkami jsou zejména tyto: Používat přístupová práva (ACL) – pokud položka není zaškrtnuta, systém neaplikuje práva na obsah a každý návštěvník může obsah měnit. Potvrdit změny v profilu zadáním hesla – pokud je tato položka zaškrtnuta, vyžaduje se při změnách profilu aktuální heslo. Disable dokuwiki actions – velmi důležitá multifunkční položka. Jednotlivé hodnoty, které jsou zaškrtnuté, nebudou (!) dostupné. Rozpis položek a jejich funkcí: „Zpětné odkazy“ zobrazuje pod hlavičkou historii navštívených stránek, „Poslední úpravy“ zobrazí seznam posledních úprav a kdo je provedl, „Hledat“ zobrazí vyhledávací pole pro fulltextové hledání, „Registrovat“ umožňuje automatickou registraci do systému do defaultní skupiny, „Upravit profil“ umožňuje uživateli dělat změny v
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 6 profilu, „View source“ zobrazí tlačítko pod hlavičkou a v patičce a umožňuje zobrazit obsah ve zdrojovém textu, „Index“ zobrazí tlačítko pod hlavičkou a umožňuje zobrazit celý obsah systému, „Starší verze“ zobrazí tlačítko pod hlavičkou a umožňuje zobrazit starší verze obsahu, „Subscribe/unsubscribe“ zobrazí tlačítko pod hlavičkou a umožní přihlášení uživatele, „Zaslat nové heslo“ umožňuje zaslat mailem nové heslo po jeho změně, „Uprav stránku“ zobrazí tlačítko (pokud na něj má uživatel právo) a umožňuje úpravy stránek (pokud na to má uživatel právo). Položky „Přihlásit/odhlásit se ze seznamu pro odběr změn“ slouží registrovaným uživatelům (!). Pokud je uživatel přihlášen a na stránkách dojde ke změně obdrží informační email o této změně. Ostatní položky v sekci Autentizace jsou určeny pouze pro vývoj, nebo jsou zablokovány, jejich hodnoty neměňte! Vhodným nastavením autentizace a uživatelských práv (viz dále), lze dosáhnout naprosto odlišného chování systému. Lze tak nadefinovat naprosto otevřený systém, kdy každý návštěvním má práva měnit obsah, částěčně otevřený systém kdy je část systému editovatelná pouze po přihlášení a jiná část kýmkoliv, uzavřený R/O systém kdy je obsah editovatelný pouze po přihlášení ale každý jej může prohlížet (výchozí nastavení), nebo úplně privátní systém, kdy bez přihlášení není možno stránky ani prohlížet. V nastavení editace lze nastavit chování systému během editace obsahu. Položkou Během editace ukládat koncept automaticky nastavíte funkci podobnou kancelářským programům, když bude systém automaticky po 5ti minutách ukládat koncept. Položka Povolit vložené HTML umožňuje zpracování vloženého HTML kódu (kód se vkládá mezi párovou značku a . Tato položka je defaultně zapnuta a umožňuje použití vlastních specifických prvků (např. vkládání javascriptu, vbscriptu, apod.). Položka Povolit vložené PHP je obdobná a povoluje vkládat PHP5 kód. Z bezpečnostních důvodů (PHP skripty jsou server side) je tato položka defaultně vypnuta. Položka Posílat oznámení o změnách na následující emailovou adresu umožňuje nastavit emailovou adresu např. editora, na kterou se pošle oznámenka vždy, když dojde ke změně obsahu. Položka Maximální životnost zámkových souborů definuje maximální dobu po jakou bude obsah uzamčen pro editaci – defaultní doba je 15 minut. V položce Maximální životnost cache je hodnota po kterou je obsah „přednačten“ v cache. Defaultní hodnota je 24 hodin. V případě že obsah má menší návštěvnost a málo se mění, je vhodné tuto hodnotu zvětšit. Cache velmi snižuje zátěž serveru, zejména jedná-li se o obsah s velkým množstvím obrázků. V pokročilém nastavení má pro uživatele význam pouze položka Emailová adresa, která se bude používat pro automatické maily. Sem si vepište odchozí adresu pro zprávy ze systému (např.
[email protected]). Ostatní položky ponechte v defaultních hodnotách.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 7
1.2 Správa uživatelů Ve správě uživatelů lze modifikovat seznamy uživatelů a jejich členství ve skupinách. K dispozici je jednoduchý přehledný manager. Listing uživatelů (seznam) slouží pouze pro vyhledávání a editaci (a případné mazání). Změna údajů uživatele (editaci) se provede stisknutím ikonky panáčka s tužtičkou v levé části výpisu uživatelů (vedle zaškrtávátka). Zaškrtávátko slouží k označení více uživatelů a jejich následné smazání. Nového uživatele přidáte v sekci Přidat uživatele. Vyplňte všechny údaje a zmáčkněte Přidat. Pokud zaškrtnete položku Notify user uživatel na svůj email obdrží přihlašovací údaje. Pokud to potřebujete, novou skupinu založíte jednoduše tím, že použijete poprvé nový název skupiny – založí se sama. Jména skupin
1.3 Správa přístupových práv Pomocí správy přístupových práv jste schopni definovat k jaké stránce nebo adresáři bude mít jaký uživatel daná práva. Je možno přidělovat práva zvlášť pro jednotlivé stránky a zvlášť pro adresáře a to pro konkrétní uživatele nebo skupiny uživatelů. Kombinací těchto možností lze
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 8 dosáhnout velmi podrobného systému práv. Přidělovaná práva jsou čtení, úpravy, vytvoření, uploď souborů a mazání. Jde o poměrně podrobný a bezpečný systém, hesla uživatelů jsou šifrována metodou MD5. Speciální skupiny uživatelů jsou ALL a USER, speciální adresář je „*“. Skupina ALL se vztahuje na všechny návštěvníky stránek i neregistrované, skupina USER se vztahuje na všechny registrované uživatele. Adresář „*“ označuje root adresář. Adresář je v systému označován slovem „Namespace“. Tento nástroj pro nastavení přístupových práv byl oproti verzi 3.x zcela zásadně přepracován. V aktuální podobě umožňuje nastavovat práva pomocí manageru na jednotlivých adresářích i souborech z jednoho místa (není již nutno otevírat nastavovanou stránku). Princip zůstáva ovšem stejný – pokud potřebujete založit novou skupinu, jednoduše zadejte její jméno a stiskněte „vybrat“ pro nastavení práv – skupoina se založí. Stejně tak můžete založit skupinu během zakládání uživatele tak, že jej přiřadíte do ještě neexistující skupiny, která se tímto založí. V levém sloupci je uvedena celá struktura (stránky i adresáře) pomocí stromu. Pokud kliknete do této struktury, daná položka se zobrazí tučně a veškeré nastavení práv se pak bude provádět tedy na této položce. Lze nadefinovat naprosto otevřený systém, kdy každý návštěvním má práva měnit obsah (skupina ALL bude mít práva pro adresář „*“ i pro úpravy), částěčně otevřený systém kdy je část systému editovatelná pouze po přihlášení a jiná část kýmkoliv (jen v některém z adresářů bude mít skupina ALL práva pro úpravy), uzavřený R/O systém kdy je obsah editovatelný pouze po přihlášení ale každý jej může prohlížet (výchozí nastavení – skupina ALL má práva pouze číst), nebo úplně privátní systém, kdy bez přihlášení není možno stránky ani prohlížet (skupina ALL nemá práva ani číst).
1.4 Moderování diskusních fór Moderování diskusních fór je speciální funkce správy, kdy máte možnost přehledně vidět seznam všech diskusí na stránkách a jednotlivé diskuse spravovat. Přístup k moderování diskusí je ve správě pod položkou Moderate discussions. Je možno zde příspěvky hromadně mazat, diskuse uzavírat nebo je zcela vypnout. Také je možno do diskusí přejít a upravovat jednotlivé příspěvky.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 9
2. Úpravy vzhledu 2.1 Úpravy rozložení obsahu Základní rozložení obsahu je uživatelsky nastavené ve správě nastavení. Provádí se v sekci Nastavení šablon. Můžete zde definovat kolika-sloupkové zobrazení požadujete a obsah jednotlivých sloupků. Nejdůležitější položkou je Nastavení sidebaru. Zde si volíte, zda chcete levý, pravý, oba nebo žádný. Pokud zvolíte žádný budete mít k dispozici pouze čistou stránku. V případě, že zvolíte levý nebo pravý, budete mít k dispozici sloupek na příslušné straně. V případě zobrazení obou, pak na každé straně jeden (klasické třísloupcové zobrazení s hlavním obsahem uprostřed). Položka Stránka pro sidebary definuje jméno stránky, ve které se hledá obsah pro sloupek (defaultně sidebar). Položka Actionlink styl určuje, zda-li se mají v systému zobrazovat tlačítka nebo linky se symbolem. V položce Left/Right sidebar order se definuje řazení položek v sidebaru, pokud jich bude mít více. V poslední položce pak definujete kde se bude zobrazovat vyhledávací pole (pokud jej máte zapnuté). Obsahy sloupků se berou podle zdroje: „main“ ze stránky root:sidebar, „user“ z namespacu user, „namespace“ ze stránky sidebar umístěné v koření příslušného namespacu, „index“ se generuje automaticky z celého obsahu, „extra“ je obsah definovaný vlastními PHP skripty, „toc“ z automaticky generovaného obsahu stránky, „group“ z namespacu group, „toolbox“ jsou tlačítka pro obsluhu za normálních okolností umístěná pod hlavičkou, „trace“ je historie procházení. V běžném provozu se používá pouze main a namespace. Main je obvykle hlavní menu a namespace se obvykle používá pro aktuality nebo případně pro vnořené menu (aktuality se potom řeší jako obsah group/user ALL nebo extra). Důležité je, že obsah main se nemění po celou dobu procházení jakoukoli stránkou systému, ale namespace zobrazuje vždy ten obsah, který přísluší ke konkrétnímu namespace. Tímto efektně dosáhneme např. toho, že se nám může měnit sloupek s aktualitami podle toho, v jaké části webu se zrovna nacházíme (např. v hlavní části uvidíme celopodnikové aktuality, v sekci obchodní pak obchodní aktuality apod.). Příklad obvyklé konfigurace, aneb jak to celé funguje: Řekněme, že budeme mít zapnuty oba dva sloupky. V levém budeme chtít mít pevný obsah (menu) a v pravém např. položky ke stažení příslušné konkrétní stránce webu. Zvolíme proto obsah do levého main a do pravého namespace. Main je stránka „sidebar“ nalézající se v hlavním adresáři (root). V této stránce si sestavíme menu (řada odkazů). Tyto odkazy budou směřovat na naše plánované jednotlivé stránky (např. popisované produkty). Jednotlivé stránky, aby nám fungoval i pravý sloupek, musí být umístěny každá ve svém adresáři, takže odkazy budou vypadat např. takto: [[adresar1:produktovastranka1|produkt1]]. V adresáři adresar1 potom založíme stránku sidebar, do které vložíme to, co chceme zobrazovat v pravém sloupku (ke stažení, aktuality, atd.). V konfiguraci systému pak jako startovní stránku uvedeme místo původní hodnoty (start nebo home:home) stránku, kterou chceme zobrazovat po otevření jako první (např. tedy
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 10 adresar1:produkt1). Tím dosáhneme korektního zobrazení všech sloupků přesně tak jak to má být. POZOR: Postup jak vytvořit stránku sidebar: máme dvě možnosti, buď na nějaké stránce kterou již vidíme vložíme odkaz na stránku se sidebarem (např. [[adresar1:sidebar]]) a na tento pak klikneme a systém se zeptá jestli ji chceme založit, nebo do adresního řádku prohlížeče jednoduše napíšeme přímo adresu (např. http://www.firma.cz/doku.php? id=adresar1:sidebar) a systém se nás zeptá na založení. Rozměry zobrazení nejsou uživatelsky nastavitelné, pokud je nutno je upravit, kontaktujte administrátora webu, který má přístup k souborovému systému. Jediná možnost jak upravit rozměry je úpravou CSS souborů Layout.css a Design.css, kde se dá šířka sloupců nastavit buď v pixelech, nebo procentem šířky. Pokud nastavíte procento šířky jak u sloupků, tak u celého systému získáme tak adaptivní web, který se vždy přizpůsobí šířce monitoru – je ovšem potom potřeba počítat se specifickým designem který na tuto vlastnost bude připravený („problémem“ může být plovoucí grafika apod.). POZOR: Při editaci obsahu pravého nebo levého sloupku se po uložení obsah zobrazí nejen ve sloupku ale i v hlavní stránce. Jde pouze o přehledové zobrazení, abyste měli přehled o tom, jaké změny jste nadělali. NEJEDNÁ se o zdvojení obsahu! POZOR: Pokud používáte obsah sloupce „namespace“, je nutné aby výchozí stránka byla v nějakém adresáři. Obsah sloupce namespace se bere ze stránky „sidebar“vždy příslušného adresáře (namespacu). TIP: Namespace a adresář jsou dva různé pojmy pro totožnou věc. Terminologie se liší pouze proto, že systém dokáže na adresáře navazovat další pokročilé funkce, nicméně pro běžné využití uživatelem jde o stejnou věc (tedy adresář=namespace). Pokud bude i dále v textu využit termín namespace, jedná se z uživatelského pohledu o adresář.
2.2 Úpravy designu Úpravy designu, pokud pomineme vlastní vytváření obsahu, lze dělat poměrně jednoduchým způsobem. Základním kamenem je změna pozadí. Pozadí je tvořené jedním JPG obrázkem, který může obsahovat i hlavičku. Obrázek pozadí je široký stejne jako celá šířka redakčního systému (defaultně 850px) a dlouhý tak, aby vystačil na nejdelší stránku. Doporučuje se z důvodu rychlého načítání webu jednodušší grafika (např. podklad 850x3000 pixelů s hlavičkou a výplní pod menu a aktualitami jednou barvou se obvykle vejde do 100kb). Není však žádný problém vytvořit např graficky pěkně texturovaný podklad o velikosti 850x6000 pixelů (cca 3-4 stránky A4 při tisku), pouze je třeba počítat s tím, že stránka bude natahovat o cca sekundu déle (na 2mb/s lince). S podkladem souvisí patička, která zakončuje stránku a měla by tak logicky na podklad navazovat zejména v postranních částech pod sloupky s menu a aktualitami apod. Pozadí se vkládá jako JPG obrázek do složky root a je nutno dodržet název „pozadivnitrnistranky.jpg“. Patička potom na stejné místo jako „patka.jpg“.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 11
3. Základní editační možnosti 3.1 Jednoduché seznámení – editace pomocí ovládacích tlačítek Přihlaste se do systému a klikněte na tlačítko vlevo dole (nebo nahoře) Uprav stránku. Otevře se editační okno příslušné stránky. V tomto okně můžete editovat text. V horní liště máte
možnost využití ovládacích tlačítek podobně jako ve Wordu. Tedy například označíte nějaký text a zmáčknete tlačítko tučně. Jelikož nejsme ve Wordu, ale ve webovém systému, který toho umí mnohem více, text se jako tučný pouze označí značkou – uvidíte tedy stále stejný text, ale na začátku a na konci tučného textu bude značka „**“. V našem případě na obrázku výsledek bude vypadat takto: „**Redakční publikační systém**“. Po stisknutí tlačítka uložit, vidíme, že text je opravdu tučně – viz druhý obrázek. Výhoda v používání formátovacích značek spočívá ve značné flexibilitě a rozsáhlosti možností. Systém na rozdíl od Wordu musí umět pracovat s formuláři, hlasovacími prvky, RSS technologiemi, mapami, diskusemi a dalšími komponenty, které by se bez značek nedali ani zapsat, nicméně pro jednoduché základní úpravy obsahu si
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 12 uživatel vystačí s ovládáním pomocí tlačítek. Význam tlačítek je stejný jako ve Wordu. Podle pořadí zleva: tučný text, šikmý text, podtržený text, versálky, přeškrtnutý text, nadpis velikosti 1-5, interní odkaz, externí (webový) odkaz, číslované odrážky, tečkované odrážky, vodorovná linka, obrázek, smajlík, speciální znak, podpis, změna barvy, typu a velikosti písma. Stejně jako ve wordu pokud nám nevyhovuje předdefinovaná kombinace barev a velikostí, můžeme to změnit přesně podle našich představ – po vložení značky stačí přepsat číslo velikosti nebo číslo barvy (barvy jsou uvedeny v pořadi RGB v hexadecimalním dvoumístném formátu). Samozřejmě lze formáty písma kombinovat, podobně jako ve Wordu – lze tedy udělat šikmé tučné podtržené písmo apod. Při označování textu, u kterého chcete takto kombinovat více parametrů, označujte pouze text samotný, bez okolních předchozích značek!!! Pozastavíme se u tlačítka pro vkládání obrázků. Toto tlačítko má totiž na rozdíl od např. Wordu dvojí úlohu. Kromě toho, že se s ním dá obrázek vložit, slouží i pro management souborů uložených na serveru. Po stisknutí tohoto tlačítka se zobrazí souborový manager, ve kterém máte možnost soubory nahrávat, mazat, přejmenovávat a v případě JPG obrázků i popisovat (využívá se metody meta tagování přímo v JPG souboru). Jak na obrázku vidíte je možno pracovat s celou adresářovou strukturou. Management adresářů probíhá automaticky a adresáře se vytváří sami v okamžiku vytvoření první stránky s příslušným názvem (adresou). Pokud na to máte přidělena práva, můžete pracovat i se soubory z dalších adresářů. Manager můžete vidět na obrázku. U každého souboru jsou zobrazené ikonky, kterými se souborem můžete pracovat. POZOR: v manageru je speciální zaškrtávací pole – „unpack archive after upload“. Pokud je toto pole zaškrtnuto a nahrávaným souborem je .ZIP, dojde po jeho nahrání na server k rozbalení v tom adresáři do kterého byl nahrán. Toto slouží pro nahrávání více souborů najednou (např. fotografie pro alba). Všechny značky, které se v textu objeví po stisknutí nějakého formátovacího tlačítka, můžeme samozřejmě jakkoli editovat, modifikovat nebo smazat, stejně jako každý jiný text. U složitějších značek se dokonce úprava nebo doplnění parametrů očekává (např. odkaz – tlačítko vytvoří prázdný odkaz a očekává se doplnění adresy kam má odkaz ukazovat). Kompletní popis značek a jejich parametrů naleznete v kapitole 4.
3.2 Princip použití adresářové struktury To, že systém používá adresářovou strukturu, bylo již několikrát řečeno. Adresářová struktura se používá ze dvou důvodů. Jednak pro udržení pořádku v souborech (stejně jako v PC) a jednak z důvodu práce s právy. Je totiž mnohem jednodušší přidělit práva adresáři než jednotlivým stránkám (práva se dědí na podstrání a podadresáře). Jak se přidělují práva jste se dočetli v kapitole 1.3. S adresáři se pracuje v podstatě úplně stejně jako v počítači. Jediný rozdíl je v oddělovači – zde se jednotlivé adresáře a soubory oddělují dvojtečkou namísto lomítka (principitelně se dá nastavit i lomítko, ale některé hostitelské systémy s tímto nastavením mohou mít potíže). Další specifikum je to, že adresáře nezakládáme v žádném manageru, ale založí se sami při založení první stránky a také se sami smažou po odstranění poslední stránky nebo souboru (stejně tak pokud vymažeme obsah stránky a uložíme ji prázdnou, stránka se smaže). Celý systém se tak udržuje v dobré kondici zcela automaticky.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 13 Zápis cesty s adresáři může vypadat takto: „zkusebniadresar:zkusebnipodadresar:zkusebnistranka“. Link na tuto stránku pak třeba takto: [[zkusebniadresar:zkusebnipodadresar:zkusebnistranka|odkaz na stránku v podadresáři adresáře]]. Kombinací práv k adresářům a skupin uživatelů lze dosáhnout vysoké bezpečnosti obsahu s minimálními nároky na množství administrátorské práce a lze tak systém využívat I velmi vysokým počtem aktivních uživatelů. U zcela jednoduchých stránek si vystačíte bez použití adresářů. Pokud to ale myslíte vážně a tvoříte rozsáhlejší stránky, adresáře určitě používejte. V systému jsou i komponenty, které adresáře využívají a neobejdou se bez nich – galerie, některé pokročilé formulářové prvky, sloupky s proměnným obsahem, ... V textu je zmiňován termín „namespace“, což je pouze jiné (interní) označení adresáře. Tedy všude tam kde se hovoří o namespacu, lze laicky říci, že se hovoří o adresáři.
3.3 Princip značkování formátu Samotný princip použití formátovacích značek není nikterak nový. V počítači ovládaném světě byl prvně použit v sázecích programech na sálových unixech v 70tých letech (a v předpočítačové době se využívala papírová podoba, kdy redaktor poznačil pro tiskárnu jak který text má vysázet). V dobách textových editorů v DOSu zdomácněl i v kancelářském prostředí. Systém značkování formátu je velmi jednoduchý a snadno zapamatovatelný. Většina značek je párových (jedna značka na začátku a druhá na konci úseku textu) a umožňuje zanořování. Jednoduché značky jako např. formátování textu jsou většinou dvojznakové a vkládají se libovolně do textu, složitější značky mohou být víceznakové (mohou se vkládat do textu nebo mohou vyžadovat vlastní řádek) a dokonce existuji i složené víceřádkové značky (např. formuláře). Typickými nejčastějšími formátovacími značkami je např. formát písma. Značka pro tučné písmo – „**“ dvě hvězdičky, pro šikmé písmo – „//“ dvě lomítka. Značky díky možnosti zanořování můžete kombinovat a získat tak text např. tučný podtržený – „//** tučný šikmý text **//“ (výsledek: tučný šikmý text). Další značky: pro podtržené písmo – „__“ dvě podtržítka, pro přeškrtnuté písmo – „<del> a ”. POZOR: Povšimněte si, že při zanořování značek musíme dodržet souvislosti – podobně jako v matematice u závorek. Nezapomeňte, že hlavním objektem je text, nikoli značka. Značkou říkáte, jaký bude obsah uvnitř značky - značky se proto nesmí křížit! Špatně: **//text**//
Dobře: **// text //**
Slovně by se na tento vztah dalo použít vyjádření „text bude šikmý a tento šikmý text bude tučný“. Na pořadí značek samozřejmě nezáleží, je tedy jedno, zda-li uděláte šikmý tučný text, nebo tučný šikmý text. Výsledek bude stejný. Dále si pozorný čtenář všiml, že značka pro přeškrtnutý text je „jiná“. Je to proto, že značka „- -„ se používá pro delší vodorovnou pomlčku (nepárová značka) a přeškrtnutí textu není příliš často používaný formát. Přestože značka vypadá jinak, používá se naprosto stejně – „<del> Přeškrtnutý text“.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 14 POZOR: značky uzavřené ve špičatých závorkách mají pravou a levou (počáteční a koncovou) značku odlišnou. Koncová značka (pravá) přijímá navíc znak „/“ před popis. Tato syntaxe je převzata ze značkovacího jazyka HTML. Česká klávesnice nemá špičaté závorky, naleznete je po přepnutí na anglickou klávesnici na klávesách čárky a tečky (nebo v českém rozložení otazníku a dvojtečky). V následující kapitole si naleznete souhrn všech používaných značek i s jejich případnými parametry.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 15
4. Kompletní popis značkovacího systému 4.1 Základní formátování textu Systém podporuje prakticky všechny běžné formáty textu. Přímo nepodporuje změnu velikosti písma a barvu. Pokud toto uživatel požaduje, je možno tak učinit pomocí vloženého HTML tagu
.1 Tučně Typ značky: párová Značka: **text** Výsledek: text Šikmo (kurzíva) Typ značky: párová Značka: //text// Výsledek: text Podtržení Typ značky: párová Značka: __text__ Výsledek: text Monospace (pevná šířka) Typ značky: párová Značka: ‘’text‘‘ (krátký apostrof) Výsledek: text Subscript Typ značky: párová 1 Od verze 4.1 je toto již plně podporováno a to i včetně možnosti ovládání fontu i barvy pomocí editačních tlačítek
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 16 Značka: <sub>text Výsledek: text Superscript Typ značky: párová Značka: <sup>text Výsledek: text Přeškrtnutí Typ značky: párová Značka: <del>text Výsledek: text Odstavec Automaticky začne nový odstavec při vynechání prázdné řádky. Nový řádek, odřádkování (enter) Typ značky: nepárová Značka: \\ Výsledek: ukončí řádek a pokračuje na dalším, podobně jako ve wordu stisk klávesy „enter“.
Změna barvy písma Typ značky: párová Značka: text Výsledek: text (černá barva) Za znakem “#” následuje číslo barvy nebo slovní vyjádření šestnácti základních barev (např. red, green, lightred apod.). Pokud uvádíte barvu pomocí čísla, jde o složky RGB v hexadecimálním tvaru (dvoumístné číslo pro každou složku). Plná červena např. bude mít číslo FF0000, plná zelená 00FF00, 50% šedá 888888, bílá FFFFFF apod. Pokud si nejste jistí, většina grafických programů dokáže zobrazit číslo barvy pomocí nástroje kapátko.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 17 Změna fontu písma Typ značky: párová Značka: Your Text Výsledek: Your text (fontem Times) Jméno fontu je třeba dodržet přesně podle specifikace. Redakční systém podporuje následující fonty: TimesNewRoman Fontfamily BrushScriptMS Fontfamily Georgia Fontfamily TrebuchetMS Fontfamily Webdings Fontfamily Arial Fontfamily ComicSansMS Fontfamily Impact Fontfamily Verdana Fontfamily Změna velikostí písma Typ značky: párová Značka : text Výsledek:
text
Značka zobrazí text s danou velikostí. Jednotky jsou buď „em“ nebo „px“. Em jednotka je běžněji používaná v css stylech a přibližně odpovídá 1em velikosti písma 10 v typografii (word, …). Px jsou pixely a lze tak naprosto přesně definovat velikost písma v bodech. Sloupcové grafy Typ značky: párová Značka: 1000|A:500,B:50,C:250,D:1000 Výsledek:
Medialist Typ značky: nepárová Značka: {{medialist>@ALL@}} Výsledek: zobrazí soupis všech přiložených souborů v aktuálním adresáři jako aktivní seznam
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 18 odkazů (lze na ně kliknout a soubor stáhnout nebo zobrazit). Pokud je třeba výpis z jiného adresáře uvede se tento mezi znaky zavináče (napr. {{medialist>@ADRESAR@}}). Keywords Typ značky: nepárová Značka: {{keywords>word1 word2 wordN} Výsledek: značka zavede do technologické hlavičky stránky seznam slov uvedených ve svém těle. Toto slouží vyhledávačům pro lepší orientaci v obsahu stránky. Pokud na stránce zobrazujete reklamy, díky této značce se budou zobrazovat podstatně relevantnější a vyhledávače budou přesněji zobrazovat výsledky.
4.2 Práce s odkazy Systém umožňuje použití několika druhů odkazů (linků). V základním rozdělení bychom je mohli rozčlenit na interní, lokální a externí. Ve většině případů budete používat pouze interní a externí. Lokální odkazy mají význam pouze v intranetovém prostředí. Značka pro odkaz je nepárová a skládá se ze zdvojených hranatých závorek a obsahuje část s adresou a část s popisem. Popis od adresy je oddělen znakem svisle čárky „|“. Znak svislé čárky v českém rozložení klávesnice není, na anglické klávesnici jej naleznete na klávese se zpětným lomítkem (se shiftem). Lokální a externí odkazy jsou rozeznávány automaticky – pokud nechceme použít popis odkazu, stačí napsat jeho adresu a do textu se automaticky vloží tento odkaz jako aktivní. Externí odkazy Příklad: www.seznam.cz Značka: [[http://www.seznam.cz|SEZNAM]] Pozn.: pokud nechceme mít slovní popisek, externí odkaz nemusíme značkovat – bude rozeznán automaticky – stačí napsat www.seznam.cz . Externí odkazy slouží k vytváření linků na obsah umístěný vně našich stránek, typicky na jiné internetové stránky. Lokální odkazy Příklad: \\server\sdilena_slozka Značka: [[\\server\sdilena_slozka|POPIS]] Pozn.: pokud nechceme mít slovní popisek, externí odkaz nemusíme značkovat – bude rozeznán automaticky – stačí napsat \\server\sdilena_slozka. Lokální odkazy slouží k vytváření linků na zdroje uvnitř sítě ve které se nachází server na němž jsou provozovány naše stránky, typicky tiskárny a sdílené složky.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 19 Interní odkazy Příklad: hlavni:home Značka: [[hlavni:home|Domů]] Pozn.: Pokud nechceme mít slovní popisek, jednoduše jej vynecháme včetně svislé čárky. U interních odkazů systém odlišuje formátem textu existenci cílové adresy. Pokud stránka na kterou odkaz vede neexistuje, odkaz bude zobrazen červeně s čárkovaným podtržením. Pokud existuje pak bude zobrazen standardni barvou zvolenou pro odkaz (obvykle modře nebo zeleně). Náš ukázkový odkaz směřuje na stránku „home“ v adresáři „hlavni“. Příklady odkazů a výsledek zobrazený na stránce: [[http:\\www.seznam.cz|SEZNAM]] Zobrazí „klikací“ slovo SEZNAM, odkaz bude směřovat na www.seznam.cz [[http:\\www.seznam.cz]] Zobrazí „klikací“ adresu http:\\www.seznam.cz [[hlavni:home|Domů]] Zobrazí „klikací“ slovo Domů. Odkaz povede na stránku „home“ v adresáři „hlavni“. [[hlavni:home]] Zobrazí „klikací“ text „hlavni:home“, odkaz povede na stránku „home“ v adresáři „hlavni“. POZOR: adresa těsně navazuje na znak svislé čárky („|“) a dále je těsná návaznost na popis (nadpis) odkazu. Mezi svislou čárkou a adresou a popisem NESMÍ být mezera! TIP: za svislou čárkou nemusí být nutně pouze textový popis. Může zde být i grafický prvek, nebo grafický prvek kombinovaný s textem viz kapitola 4.4 Práce s grafickými odkazy.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 20
4.3 Práce s obrázky Systém podporuje plnou práci s obrázky. Obrázky je možno parametrizovat a uzpůsobit tak jejich zobrazení přesně potřebám stránek. Je možno parametry ovlivnit velikost obrázku (a to včetně možnosti změny poměru stran) i zarovnání a obtékání textu. Značka pro obrázek je nepárová a skládá se ze zdvojených složených závorek a obsahuje část s adresou a část s popisem. Popis od adresy je oddělen znakem svisle čárky „|“. Znak svislé čárky v českém rozložení klávesnice není, na anglické klávesnici jej naleznete na klávese se zpětným lomítkem (se shiftem). Aby mohli být nějaké obrázky zobrazeny, musíme je nejdříve uložit na server. K tomu slouží tlačítko pro vkládání obrázku v editační liště. Stiskem tlačítka pro vkládání obrázku se zobrazí souborový manager. Tlačítkem „procházet“ zvolte obrázek který se má na sever nahrát a pak stiskněte tlačítko „přiložit“. Nyní když je obrázek na serveru, lze na něj kliknout myší a do textu se na místo kurzoru vloží jeho značka. Samozřejmě je možno okno manageru zavřít a značku napsat celou ručně, nicméně pohodlnější postup je vložit obrázek myší a ručně pak pouze dopsat případné parametry a zarovnání. Příklad značky pro obrázek: {{home:obrazek.jpg|popis}} Jak je z příkladu vidět, značka je velmi podobná značce pro odkaz. Platí pro ni také podobná pravidla – levá část je „adresa“ obrázku, pravá část je popis, oddělovačem je svislá čárka (“|”). Popis se pak zobrazí jako „bublina“ pokud nad obrázkem chvíli zastavíme myš. Popis můžeme stejně jako u odkazu vynechat, potom se zobrazí v bublině souborové jméno obrázku. Odlišností od značky pro odkaz je možnost použít mezery. Použití mezery není však samoúčelné – specifikuje zarovnání obrázku. Přidání mezery před jméno souboru způsobí zarovnání obrázku doprava, za jméno souboru pak doleva. Další možností je přidání parametrů velikosti a vypnutí defaultního odkazu (na každý obrázek pokud mu to nezakážeme parametrem se dá kliknout a zobrazit tak originální velikost a základní popis) . Parametry se přidávají za jméno souboru a začínají znakem otazníku, oddělují se čárkou, další mezery mezi parametry NEJSOU přípustné. Příklady: {{home:obrazek.jpg|popis}} Zobrazí obrázek v místě kam byl vložen (bez zarovnávání) v originální původní velikosti. {{ home:obrazek.jpg|popis}} Zobrazí obrázek v původní velikosti, zarovná se doprava s obtékáním textu. {{home i:obrazek.jpg |popis}} Zobrazí obrázek v původní velikosti, zarovná se doleva s obtékáním textu.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 21 {{ home:obrazek.jpg |popis}} Zobrazí obrázek v původní velikosti, zarovná se na střed stránky (text nebude obtékat) {{home:obrazek.jpg?100 |popis}} Zobrazí obrázek o šířce 100 bodů (výška se dopočítá automaticky podle poměru stran obrázku), zarovná se doleva s obtékáním textu. {{home:obrazek.jpg?100,100 |popis}} Zobrazí obrázek o šířce i výšce 100 bodů bez ohledu na poměr stran, zarovná se doleva s obtékáním textu. {{home:obrazek.jpg?100,nolink |popis}} Zobrazí obrázek o šířce 100 bodů (výška se dopočítá automaticky podle poměru stran obrázku), zarovnání vlevo, na obrázek se nebude dát kliknout. {{home:obrazek.jpg?100,100,nolink |popis}} Zobrazí obrázek o šířce i výšce 100 bodů bez ohledu na poměr stran, zarovná se doleva s obtékáním textu, na obrázek se nebude dát kliknout. Pozn.: u popisu můžeme z estetických důvodů použít více mezer, bublina pak bude širší. Např: {{home:obrazek.jpg?100,100 | popis }}
4.4 Práce s grafickými odkazy Grafický odkaz (chcete-li obrázkový link, tlačítko, klikací obrázek) není nic složitějšího než spojení obrázku a odkazu (podobně jako v HTML). Celý princip spočívá v tom, že do popisu odkazu začleníme značku obrázku. Pokud potřebujeme udělat odkaz s textem i grafikou, učiníme tak dvěma odkazy umístěnými za sebou – to se dá využít např. u odkazů na článek kdy je aktivním linkem obrázek ke článku a část prvního odstavce (obvykle první řádek). Příklad grafického linku: [[home:home|{{obrazek.jpg|popis}}]] Barevně jsou odlišeny značky linku a obrázku. Opět je třeba si uvědomit, že se značky nesmí křížit a v případě značky pro link nesmí být u znaku svislé čárky “|” mezera. Naopak u obrázku můžete využít všech jeho možností – tedy velikosti a zarovnání, parametr „nolink“ by zde postrádal poněkud smysl. Následující příklad ukáže komplexní konstrukci s obrázkem o velikosti 100 pixelů, zarovnaným doprava a aktivním textem. [[home:ukazka|{{wiki:dokuwiki-128.png?100 |}}]] [[home:ukazka|První aktivní řádek článku který pojednává o nějaké]] události, kterou požadujeme zveřejnit na našich stránkách
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 22
Výsledek:
4.5 Práce se sekcemi a nadpisy Nadpis je důležitou součástí obsahu stránek. Správné používání nadpisů umožňuje automatické generování obsahu a možnosti úpravy po jednotlivých sekcích (je-li to nastaveno – viz 1.1). Značka pro nadpis je složena ze symbolů rovnítka „=“. Systém rozeznává pět úrovní nadpisů. Nejnižší úroveň označíme dvěma rovnítky, nejvyšší pak šesti. Značka je párová.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 23 Příklad nadpisu nejnižší úrovně: == nadpis 1 == Výsledek: nadpis 1
4.6 Práce s poznámkami pod čarou Poznámky pod čarou se používají nejčastěji jako vysvětlivky. Systém s nimi inteligentně pracuje a automaticky je čísluje, stejně tak automaticky přiděluje odkazy. Poznámky pod čarou se uzavírají do dvojitých kulatých závorek. Obsah závorek se pak zobrazuje na konci stránky pod čarou. Příklad: běžný text ((poznámka pod čarou)) Vzhled: viz obrázek
4.7 Práce se seznamy Seznamy systém umožňuje používat jak číslované tak nečíslované (odrážky). Oba druhy seznamů jsou víceúrovňové. Práce s oběma typy seznamů je velmi jednoduchá, v případě
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 24 číslovaného seznamu se systém sám stará o správné číslování jednotlivých položek. Značky jsou nepárové a úroveň se registruje pomocí množství mezer před značkou (mezery jsou po párech – 2,4, …). Značka pro číslovaný seznam je pomlčka „-„, pro nečíslovaný seznam (odrážky) znak hvězdička „*“. Příklad obou typů seznamů : === Seznamy === ==Nečíslovaný == * linka 1 * linka 2 * linka 3 * linka 4 * linka 5 * linka 6 == Číslovaný == - linka 1 - linka 2 - linka 3 - linka 4 - linka 5 - linka 6 POZN.: mezery před značkami seznamu jsou vždy po 2. Tedy první úroveň značek je od kraje 2 mezery, druhá 4, atd.
4.8 Použití „Smajlíků“ Grafické emotikony (známé jako Smajlíky) je nejvýhodnější používat myší přes tlačítko jejich výběru v editační liště. Značky pro běžně používané emotikony jsou shodné s jejich zažitým textovým formátem a systém je automaticky překládá a zobrazuje. Příklad: značka „ :-) „ zobrazí úsměv
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 25
4.9 Typografické nahrazování Systém disponuje běžným typografickým nahrazováním známým např. z prostředí kancelářských aplikací. Příklad typického nahrazení: znaky (c) budou nahrazeny © . Souhrn typografického nahrazování: -> <- <-> => <= <=> >> << -- --- 640x480 (c) (tm) (r)
4.10 Použití quotace Quotace, neboli značení souvislosti (např. rozhovoru) se v systému značkuje použitím značky pravé špičaté závorky. Značka se umísťuje na začátek řádku a kolikrát značku použijeme, tolikrát bude zanořena quotace. Značka je nepárová. Příklad: > text A >> text B >>> text C
4.11 Práce s tabulkami Ke značkování tabulek se používá znak stříšky a svislé čárky („^“ a „|“). Znakem stříšky (naleznete jej v anglickém rozložení klávesnice na klávese 6 se shiftem) se značí hlavička sloupku nebo řádku, znakem svislé čárky se oddělují jednotlivé buňky tabulky. Zarovnání v buňkách definujeme pomocí mezer. Horizontální span (spojování buněk) je realizováno pomocí nulové šířky buňky (znaky pro oddělení buněk jsou těsně vedle sebe) jak je tomu vidět v příkladu. Vertikální span
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 26 není implementován.
Příklad: === Ukázka tabulek === ==nejjednodušší tabulka == ^ sloupek1 ^ sloupek2 ^ sloupek3 ^ | pol1
| polozka 2 | p3
|
==span tabulka== ^ sloupek1 ^ sloupek2 ^ sloupek3 ^ | pol1
| polozka 2
||
==hlavičky řádků== |
^ sloupek1 ^ sloupek2 ^ sloupek3 ^
^ r1 | pol1
| polozka 2 | p3
|
== zarovnání == ^ | |vlevo
Zarovnání v tabulkách vpravo| |
stred
^^^
|vlevo
vpravo|
stred
| |
| xxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxx | POZN.: Pokud tabulku jako celek chcete zarovnat jinam než doleva, je nutno tak učinit vložením HTML kódu (např. pro centrování na počátek centrovaného obsahu – v našem případě před tabulku a na konec – v našem případě za tabulku ). Jinak systém obsah zarovnává vždy doleva.
4.12 GeSHi a nepřekládané bloky Občas (i když velmi zřídka) je třeba zobrazit v běžném textu úsek, který koliduje se značkami systému, nebo se chceme vyhnout typografickému nahrazování, či z jakéhokoli jiného
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 27 důvodu nechceme aby systém v dané pasáži zpracovával značky. K tomu máme k dispozici dvě metody. První metoda je vhodná pro kratší úseky (typicky pro dočasné zamezení typografického nahrazování). Značka pro tuto metodu je párová a sestává ze dvou znaků procenta. Text mezi těmito značkami nebude nijak dál zpracováván a bude pouze zobrazen s přímou návazností na další text. Druhá metoda spočívá v použití párové značky
kdy je text uvnitř této značky zobrazen ve vlastním obdélníkovém prostoru. Tato metoda je vhodná pro dlouhé úseky a protože umožňuje barevné odlišení syntaxe podle GeSHi, využívá se zejména k prezentaci zdrojových textů programů. Odlišení jakým způsobem se má s textem barevně pracovat určujeme parametrem viz níže. Tento parametr není povinný a pokud jej nepoužijeme, nepoužije se GeSHi (např. ukázka typografického nahrazování v předchozí kapitole byla také zobrazena tímto způsobem bez využítí GeSHi). Příklad A: %% text bez zpracování např. (c) (r) ….%% Příklad B (Jednoduchý javascript):
/** * The HelloWorldApp class implements an application that * simply displays "Hello World!" to the standard output. */ class HelloWorldApp { public static void main(String[] args) { System.out.println("Hello World!"); //Display the string. } } Výsledek obou příkladů je vidět na obrázku. Značka code podporuje GeSHi pro následující jazyky: actionscript-french, actionscript, ada, apache, applescript, asm, asp, autoit, bash, blitzbasic, bnf, caddcl, cadlisp, cfdg, cfm, c_mac, c, cpp, cpp-qt, csharp, css, delphi, diff, div, dos, d, eiffel, fortran, freebasic, gml, groovy, html, idl, ini, inno, io, java5, java, javascript, latex, lisp, lua, matlab, mirc, mpasm, mysql, nsis, objc, ocaml-brief, ocaml, oobas, oracle8, pascal, perl, php-brief,
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 28 php, plsql, python, qbasic, rails, reg, robots, ruby, sas, scheme, sdlbasic, smalltalk, smarty, sql, tcl, text, thinbasic, tsql, vbnet, vb, vhdl, visualfoxpro, winbatch, xml, xpp, z80
4.13 ATOM/RSS podpora Systém podporuje čtení a zobrazení RSS kanálů. Značka je velmi jednoduchá nepárová a pomocí parametrů lze definovat co se bude zobrazovat. Lze zobrazit pouze linky, nebo kompletní seznam obsahu včetně popisu článku. Značka se uzavírá do dvojitých složených závorek.
Příklad s popisem : {{rss>http://servis.idnes.cz/rss.asp?c=zpravodaj 5 author description date 1h }} A bez popisu: {{rss>http://servis.idnes.cz/rss.asp?c=zpravodaj 5 author date 1h }}
Parametry se oddělují mezerou. Číslo za url adresou RSS obsahu říká kolik příspěvků se bude zobrazovat. Není-li číslo uvedeno, zobrazuje se maximální počet nalezený v RSS kanále. Parametr author znamená, že se bude zobrazovat jméno autora, description zobrazí krátký popis obsahu (obvykle první odstavec), date zobrazí datum a čas vydání, posledním parametrem je hodnota po jaké době se má RSS kanál obnovovat – určuje se v hodinách nebo minutách (např. 1h, 30m, atd.).
4.14 Vkládání HTML a PHP5 kódu Systém umožňuje vkládání vlastních programových kódů. Přímo podporuje vkládání kódů v HTML a PHP5. Na HTML jsou pak vázány všechny ostatní klient-side skriptovací jazyky (javascript, vb skript, ….) a jsou tedy tím pádem také bez omezení využitelné. Značky pro vkládání HTML a PHP jsou párové. V defaultním nastavení je vkládání HTML i PHP zakázáno a je to potřeba povolit ve správě systému – viz kapitola 1.1.
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 29 Příklad vložení HTML kódu: Zde je mozno napsat libovolny html kod. Příklad vložení PHP kódu:
Zde je mozno napsal libovolny php kod. Systém zpracovává obsah těchto značek tak, že je předá k vykonání serverové službě (apachi nebo iis). Zobrazuje poté pouze výsledek operace, čímž je dosaženo naprosté autentičnosti vykonání vloženého kódu.
POZOR: Při vkládání kódu je veškerá odpovědnost za činnost kódu na autorovi. Vložený kód může ovlivňovat zobrazení i funkcionalitu systému. Uvědomte si, že pokud ovlivníte formátování zobrazení, systém toto formátování bude používat na tak dlouhém úseku, dokud nenarazí na další vložený kód který jej upraví do původní podoby. Pokud tedy zvolíte např. červené písmo pro odstavec a zapomenete vložit na konci zamýšleného odstavce zakončení, bude červené písmo aplikováno na zbytek obsahu až do konce stránky. Vkládání PHP kódů umožňuje přímo ovlivňovat chování systému. Nezapomeňte, že PHP kódy se vykonávají na serveru (tzv. serverside skripty) a v krajním případě zásadní chyby ve vašem skriptu může dojít i k dočasnému omezení provozu serveru. V případě HTML kódu lze používat i běžné klient-side skriptovací jazyky (např. javascript). Typické využití javascriptu je pro dynamicky překreslovaná tlačítka, různé kalkulátory atd. Uvědomte si prosím, že chybně napsaný kód klientského skriptu může způsobit nefunkčnost klientského počítače (dočasnou a v případě nedostatků v zabezpečení i trvalou). Záměrné poškozování systémů (ať již serverových nebo klientských) je bráno jako útočná aktivita a je posuzováno podle příslušných paragrafů !
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 30
5 Rozšíření – práce s rozšiřujícími moduly 5.1 Diskuse Systém umožňuje používat klasické vláknové diskuse. Diskusní fóra lze posléze pohodlně spravovat hromadně. Nastavení chování diskusních fór se provede ve správě nastavení systému v sekci „Discussion – nastavení pluginu“. Nastavení umožňuje definovat, zda-li si přejete mít diskusní fórum na každé stránce defaultně, zda-li si přejete aby mohli přispívat i neregistrovaní uživatelé a další funkcionality. Podstatné jsou bezpečnostní položky – položka „Allow users to enter URL“ dovoluje nebo zakazuje přispěvatelům možnost vkládat url adresu. Tato položka je vhodná zejména pokud provozujete hojně navštěvované veřejné stránky a nechcete aby si nějaký přispěvatel dělal z vašeho diskusního fóra reklamní plochu. Podobně je na tom položka „Allow users to enter a postal address“, která umožňuje vkládat emailovou adresu. Další důležitá položka je „Allow wiki syntax in comments“, která umožňuje i v diskusních fórech používat všechny dostupné značky redakčního systému shodné se standardem wiki (naprostá většina). Pokud máte diskusní fórum veřejné, raději tuto možnost ponechte vypnutou, neboť se zajisté najde nenechavec, který vám bude vkládat různé tabulky, nadpisy a další rozměrné položky a bude se bavit tím, že diskusní fórum znečitelňuje. Na obrázku je vidět ukázka diskuse s přihlášeným administrátorským účtem. Vidíte, že administrátor může pracovat plně s obsahem – tedy má možnost i editovat obsah (např. v okamžiku kdy je příspěvek sice relevantní, ale obsahuje nevhodné výrazy apod.). Značka pro diskusi je nepárová. Uvádí se na konec stránky. Může obsahovat parametry „on“, „off“ a „closed“. Tyto parametry je možno změnit zcela automaticky v manageru diskusí, proto při tvorbě nové diskuse je nemusíte uvádět – pouze uvedete značku bez parametrů. Příklad značky: ~~DISCUSSION~~ Nebo: ~~DISCUSSION:closed~~
Manuál k publikačnímu systému VT rev. 4.0 Strana 31
5.2 Formuláře Ke každé moderní stránce neodmyslitelně již dnes patří formulářový systém. Systém umožňuje vkládání formulářových polí velmi komplexním způsobem, včetně dopisování vlastních obslužných programových kódů. Značka pro zpracování formuláře je velmi komplexní a v podstatě se jedná o celý soubor značek. Základem je značka
Jak je možno vidět, v počáteční značce
