Strakonice Revitalizace bývalé továrny Fezko Diplomní projekt Petra Brůžková
Strakonice - Revitalizace bývalé továrny Fezko Petra Brůžková diplomní projekt ateliér Girsa, Fakulta architektury na ČVUT v Praze zpracováno v letním semestru 2015/2016 vedoucí práce prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa
Obsah práce A/ Úvod Zadání Prohlášení B/ Analytická část Město Místo SWOT analýza C/ Návrh Průvodní zpráva Koncept Urbanistické řešení Knihovna a muzeum Administrativní budova a restaurace Hotel Bytové domy Administrativní budova a víceúčelový sál Vizualizace
Úvod Tématem práce je transformace a revitalizace bývalého továrního areálu Fezko v historickém centru města Strakonice. Území je výjimečné svou polohou, podobou i sousedstvím. V bezprostřední blízkosti továrny se nachází dominanta středověkého hradu Strakonice a přilehlého zámku. Továrna a hrad dohromady vytvářejí panorama soutoku řek Otavy a Volyňky, jednu z nejvýraznějších dominant města Strakonice. Projekt se zabývá továrnou v několika rovinách. Řeší budoucí urbanistické směřování celého území vymezeného oběma řekami, hradem a železnicí. Detailněji pak určuje nový stavební program pro několik stávajících budov a novostavby. Tématem je rovněž nové propojení místa s městem, včetně vyřešení veřejného prostoru Na Dubovci, který je pojítkem mezi továrnou a hradem. Na upravené i nové veřejné prostory navazují zelené plochy ve formě parků a několika alejí. Zeleň propojuje prostup z centra města k přírodnímu parku okolo Blatského rybníka. Tato cesta začíná na Velkém náměstí, překračuje dopravní tepnu v centrální části města, přechází lávku přes řeku Otavu a prochází zeleným prstencem okolo hradu. Na jeho hranici se napojuje na nově vzniklé prostupy územím. V rámci projektu je tato cesta rozšířena o lávku přes řeku Volyňku a nově upravené nábřeží v předpolí továrny. Z řešených budov je nejvýznamnější funkcionalistická budova nové přádelny z 30. let 20. století. Projekt ji transformuje v prostor pro Městskou knihovnu Strakonice. S ní propojená stará přádelna se mění v Muzeum textilní výroby ve Strakonicích. Další výraznou budovu, tzv. Palác v nejsevernější části areálu, mění projekt v hotel. Ostatní stávající budovy jsou pak navrženy jako pronajímatelné administrativní provozy. Z této části práce je nejvýraznější prostor staré kotelny, navržený jako víceúčelový sál pro potřeby kulturního života města v návaznosti na hrad a knihovnu. Novostavby jsou v převážné většině residenčního charakteru s komerčním parterem. Nové uliční čáry se inspirují otiskem historické zástavby, který je dodnes patrný v konfiguraci dnešní zástavby. Hlavní linií v území je pak podélná křivka nové přádelny, která je společně se svým bezprostředním okolím centrem celého prostoru.
A Úvod Zadání Prohlášení
Zadání práce
Prohlášení
B
Analytická část Město Místo SWOT analýza
Město
Strakonice Doubravice
Měčichov
49°15‘′41‘‘″ s. š., 13°54′‘9‘‘″ v. d. Velká Turná
Hlupín
status město NUTS 3 (kraj) CZ031 (Jihočeský) LAU 1 (okres) CZ0316 (Strakonice) LAU 2 (obec) CZ0316 550787 obec s rozšířenou působností s pověřeným úřadem katastrální výměra 3 467 km2 historická země Čechy počet obyvatel 23 020 nadmořská výška 393 m. n. m. psč 386 01 zákl. sídel. jednotky 29 části obce 8 katastrální území 7
Chrášťovice
Třebohostice
Radomyšl
Osek
Únice Mnichov
Střelské Hoštice
Krty - Hradec
Droužetice
Horní Poříčí
Řepice
Katovice
Kalenice
Rovná
Kladruby
Přešťovice Slaník
Novosedly
Strakonice obec s rozšířenou působností
Pracejovice
Štěchovice Volenice
Štěkeň
Čejetice Drachkov
Mutěnice
Sousedovice
Krejnice
Radošovice
Nebřehovice
Kraselov
Jinín
Libětice Zvotoky
Zahorčice
Strašice
Nová Ves
Úlehle Hoslovice
Přední Zborovice
Miloňovice
Strunkovice nad Volyňkou
Němčice
Třešovice Kuřimany
Němětice
Hoštice
Nihošovice
Milejovice
Drážov
Čestice Dřešín
Kváskovice
Volyně obec s pověřeným obecním úřadem Litochovice Nišovice Čepřovice
Katastrální části a části města městská část katastrální území počet obyvatel Strakonice I Strakonice 14 146 Strakonice II Nové Strakonice 5 070 Dražejov Dražejov u Strakonic 1 318 Hajská Hajská 49 Modlešovice Modlešovice 166 Přední Ptákovice Přední Ptákovice 2 581 Střela Střela 68 Virt Střela 75
Paračov
Skály
Přechovice
Předslavice Malenice
Cehnice
Radějovice
Strakonice (německy Strakonitz) jsou bývalé okresní město v Jihočeském kraji, které vzniklo na soutoku řek Otavy a Volyňky, 52 km severozápadně od Českých Budějovic, v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m. Jejich rozloha je 3 468 ha a žije zde zhruba 23 000 obyvatel. Město je významným průmyslovým centrem celého regionu. Ve zdejším strojírenském, textilním a pivovarnickém průmyslu je také zaměstnána většina jeho obyvatel. Město je obklopeno rozmanitou přírodou nabízející různé druhy rekreace a nachází se zde velké množství kulturních památek. Nejvýznamnější památkou je Strakonický hrad situovaný na soutoku řek Otavy a Volyňky, který je přirozenou dominantou města. Z hlediska geomorfologického členění se území města nachází na rozhraní tří celků: V centru Strakonic jde o Českobudějovickou pánev, která zde podél řeky Otavy vybíhá úzkou sníženinou, zvanou Strakonická kotlina na západ (až k Novosedlům). Předměstí na severní straně, stejně jako připojené místní části dále vlevo od Otavy, už představují jižní okraj celku Blatenská pahorkatina. Nad severozápadním okrajem města se zde vypíná vrch Kuřidlo (546 m). Okrajové místní části na jihovýchodě, po pravé straně Otavy, příslušejí k celku Šumavské podhůří (podcelek Bavorovská vrchovina, okrsek Miloňovická pahorkatina). V něm též leží nejvyšší bod města, vrch Velká Kakada (jinak též zvaný Srpská, 564 m).1
Sedlo
U Mikuláše
Malá Turná
Širší vztahy Únice
Strakonice v kontextu okolních obcí, vodních ploch a lokálních dominant.
Klínovice
Radomyšl
Podolí
Mnichov
Petrovice Větrov Osek
Kaletice
Hubenov
Jemnice
Černíkov
směr Plzeň
Krty-Hradec
Domanice
Tisovník, 589 m.n.m.
Dubovec 528 m.n.m.
Chlum, Rohozná 544 m.n.m. Ostrý, 522 m.n.m.
Droužetice
Kbelnice
Hradec, 511 m.n.m. Jaslov, 521 m.n.m. Rovná
Habeš Katovice
Dražejov
Ryšavá, 527 m.n.m. Kuřidlo, 546 m.n.m.
směr Praha
Řepice
Střela
Přešťovice Virt
Strakonice Brdo 508 m.n.m.
Otava Nové Strakonice hrad Strakonice
Otava
Pracejovice
Štěkeň
Vo lyň k
a
Hajská Drachkov
Přední Ptákovice Modlešovice Srpská, 564 m.n.m.
Lhota u sv. Anny
Smiradice
Sousedovice
Mutěnice Radošovice
města a vesnice
Virotín
Nebřehovice
vodní toky a rybníky
Sedlíkovice
směr České Budějovice Kapsova Lhota Švejcarova Lhota
Zadní Ptákovice
Přední Zborovice Hradiště, 604 m.n.m.
místně důžité cesty
Zorkovice
hlavní dopravní tahy
Vlčiny, 524 m.n.m.
železnice
Jinín Nová Ves
směr Volyně
kopce
Strunkovice nad Volyňkou Úlehle
Svaryšov
Miloňovice
Sudkovice
Milíkovice Kalný Vrch, 634 m.n.m.
Třešovice
Historie města Strakonice mají dlouhou a bohatou historii. Vznikly jako poddanské město pánů hradu Strakonice. Jejich vývoj - postupné srůstání několika původních osídlení (vesnice Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom) - vyústil v jedinečnou urbanistickou konfiguraci města, které dodnes nemá jasně definované centrum. Přirozeným centrem města je tak Strakonický hrad, který dodnes dominuje soutoku řek Otavy a Volyňky. Pro jedinečnou soustavu vodních prvků a propojení obou řek si město v minulosti vysloužilo přezdívku „Strakonické Benátky“.
1
3
2
4
Město je významné hlavně svoji průmyslovou výrobou, která se zde rozvíjela už od 16. století. Historicky šlo hlavně o pivovarnictví a textilní výrobu, ke kterým se na počátku 20. století přidala strojírenská výroba. Všechny tři se významně podepsaly na jeho urbanistickém rozvoji. Hlavně v 70. letech 20. století muselo město ustoupit necitlivému dopravnímu řešení, které nenávratně narušilo historickou podobu Strakonic. V rámci toho také zmizela velká část původní vodní soustavy města.
1 2 3 4
Pohled na město, konec 17. století Obraz Strakonického hradu a okolí, poč. 19. století Rytina města, rok 1789 Ideový obraz města a hradu, konec 17. století
5 6 7 8
Pravděpodobná podoba města na konci 30leté války Mapa stabilního katastru, 1837 (1806 - 1869) III. vojenské mapování, 1869 - 1887 Mapa učitele A. Hanše, 1877
5
6
7
8
Historické fotografie města Vyobrazení města od konce 19. století do 2. poloviny 20. století, kdy došlo k radikální urbanistické proměně a masové výstavbě typizovaného bydlení.
1
2
2
3
6
4
5
3 7
1 2 3 4 5 6 7
Pohled na kostel sv. Markéty a přilehlou zástavbu Most přes rameno Otavy u kostela sv. Markéty, 1890 Soutok řek v pozadí se Strakonickým hradem, 1930 Soutok řek - letecký pohled, 1930 Pěší lávka přes Volyňku, 1948 Pohled do dnešní Lidické ulice, přelom 19. a 20. století Začátek Velkého náměstí, přelom 19. a 20. století
8 9 10 11 12 13 14
Pohled na panorama s kostelem sv. Markéty, 2015 Kostel sv. Markéty směrem od „Ostrova“, 2016 Soutok řek v pozadí se Strakonickým hradem, 2015 Soutok řek - letecký pohled, 1992 Pohled na zámek a hrad Strakonice, 2015 Pohled do Lidické ulice, 2015 Začátek Velkého náměstí, 2015
Proměna Dnešní podoba těchto míst.
10
13
8
9
11
12
14
Funkční analýza Analýza rozložení jednotlivých funkcí v rámci městské struktury.
Otava
í ěst
ám én
k Vel
Na Ostrově
městí
á Palackého n
Otava hrad Strakonice Na Dubovci
Volyňka
kultura, sport a vzdělávání služby bydlení ostatní stavby
0
100
500m
doprava průmyslové areály a výroba
Doprava Auto doprava Strakonice jsou důležitou dopravní křižovatkou. Vedou přes ně důležité dopravní tahy spojující Jižní Čechy s Plzní a Prahou. Dopravní vytíženost je současně problémem města, protože hlavní tah na Plzeň prochází přímo centrem města a dělí je tak na dvě části. Železnice a autobus Město je napojeno na veřejnou železniční a autobusovou dopravu. Autobusové a vlakové nádraží se nachází v jižní části města a spojuje Strakonice přímou linkou s Prahou (autobus) a Plzní (vlak).
Otava
Městská doprava Město Strakonice zřizuje městskou autobusovou dopravu. Autobus dopravně obsluhuje vzdálenější části města a několik okolních vesnic. Frekvence linky je však nízká. Cyklostezky Ve městě funguje několik cyklostezek jejichž středobodem je prostor Na Dubovci, kde však cyklostezka naráží na hlavní tah na Plzeň. Většina tras sleduje břeh řeky Otavy.
í ěst
ám én
Na Ostrově
k Vel
městí
á Palackého n
Otava hrad Strakonice
Na Dubovci
letiště vlakové nádraží autobusové nádraží
Volyňka
mhd hlavní dopravní tahy síť cest cyklostezky železnice
0
100
500m
Místo
Místo ve městě bývalý tovární komplex Fezka „Na Ostrově“ (továrna „F“, podle zakladatele W. Furtha)
Umístění lokality v kontextu města a širší vztahy.
Velké náměstí
podchod 1
kostel sv. Markéty Palackého náměstí
Otava
podchod 2
Otava
soutok
Zámecká zahrada
hrad Strakonice
bývalý hotel Bavor
Palác Na Dubovci
železnice bývalý panský velkostatek
sporovní areál TJ Fezko
Prostor před Priorem
bývalý tovární komplex Fezka „Na Dubovci“ (továrna „D“, podle Dubovce)
pěší trasy
Stará Valcha
ňk
a
silnice
Vo ly
mhd
Blatský rybník
vymezení místa
Teplárna
řešené objekty
0 10
100m
lokální městská centra městská zástavba
Funkční využití P
hrad Strakonice s Muzeem středního Pootaví a městskou Šmidingerovou knihovnou kostel sv. Markéty na Palackého náměstí kostel sv. Prokopa na Strakonickém hradě s přilehlou kapitulní síní a křížovou chodbou, část původní komendy johanitů
P
hradní příkop s hradní safari
P udržované zelené parkové plochy
P
P
P P
letní kino Strakonice kino Strakonice
P funkční průmyslové plochy
obchody
obnovený bazén pro vodní pólo, spolek TJ Fezko
sportovní hřiště, spolek TJ Fezko
P
parkoviště
Historická podoba místa
1
2
3
4
5
6
1 2 3 4 5 6 7
Pohled na zámek a „Trucbaštu“, 1904 Pohled na zámek, cca. 30. léta 20. století Pohled na přemostění soutoku, 20. léta 20. století Park Na Dubovci, cca. 30. léta 20. století Soutok v 60. letech 20. století Prostor Na Dubovci s pohledem na Fezko, 60 léta 20. stol. Na Dubovci, 1968
7
Proměna a současnost Nová podoba soutoku ze 70. let 20. století.
1
1 2 3 4
Nový most, 70. léta 20. století Na Dubovci, „Palác“ a jeho bezprostřední okolí, 2015 Detail vstupu, 2015 Pohled na jižní a západní fasádu nové přádelny, 2015
2
3
4
