Průvodce "Strakonice"

Průvodce "Strakonice"

Volyňka Řeka

GPS poloha: 49°13'11.67"N 13°53'52.58"E

Řeka Volyňka je pravostranným přítokem Otavy, do níž se vlévá ve Strakonicích. Pramení na východním svahu Světlé Hory (1.123 m) asi 10 km jižně od Vimperka. Její tok směřuje od pramene v okrese Prachatice až k soutoku s Otavou v okrese Strakonice stále severním směrem. Postupně protéká Vimperkem, Čkyní, Volyní a svou pouť končí ve Strakonicích. Z jejích významnějších přítoků připomeňme Spůlku (před Čkyní) a potok Peklov, který se do ní vlévá mezi Volyní a Strakonicemi. Pro vodáky je nejpřitažlivější úsek jejího toku mezi Vimperkem a Sudslavicemi, jinak je pro sportovní lodě splavná až k soutoku s Otavou. Od pramene k soutoku měří Volyňka 46 km. Odvádí vodu z území, které má rozlohu 413 km čtverečních. Výškový rozdíl mezi pramenem (1.115 m) a ústím (388 m) činí 727 m. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/volynka

Národní přírodní památka Rovná Louka

GPS poloha: 49°17'17.07"N 13°56'46.63"E

Rovná je národní přírodní památka ležící západně od obce Rovná v jejímž katastrálním území se i nachází v okrese Strakonice, která je chráněná z důvodu posledního výskytu hořce jarního na území Česka. Z důvodu značného významu této lokality je prováděno v ohrazené části památky o rozloze přibližně 120 m2 ruční kosení, které má na starost správa CHKO Blanský les. Národní přírodní památka se nachází na severozápadním břehu Rovenského rybníka a je dostupná po polní cestě vedoucí po hrázi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Strakonice" rybníku a stočení směrem na sever. Severozápadně od národní přírodní památky se nachází přírodní památka Sedlina. Optimální dobou k návštěvě památky je jaro, kdy dochází k rozkvetení kriticky ohroženého hořce jarního na území mezofilní až mezohydrofilní louky. Vyjma hořce se v oblasti vyskytuje taktéž ostřice Davallova, ostřice Hartmanova, ostřice latnatá, ostřice obecná, ostřice bleší, prstnatec májový, kozlík dvoudomý a pampelišky bahenní jako pampeliška bahenní, pampeliška bavorská, pampeliška husí a pampeliška chudolaločnatá. Lokalita dříve sloužila dle pamětníka jako obecní pastviště, kde se později hrál i fotbal. V místě tehdejších fotbalových branek se zformovala největší populace hořce jarního. První zmapování hořce jarního v lokalitě proběhlo roku 1957 J. Moravcem, kdy se tehdejší populace odhadovala na přibližně 500 až 1000 kvetoucích kusů na ploše 35 arů. Následná přísná ochrana měla paradoxně neblahý vliv na jejich populaci, jelikož louku brzy ovládla jiná společenstva. Až pravidelné kosení louky vedlo k rozmachu populace hořce. V 80. letech 20. století se odhadovalo, že v lokalitě volně kvete okolo 500 exemplářů hořce jarního, což potvrzuje mapování provedené V. Žílou v roce 1981, nicméně do současnosti přežilo jen několik jedinců. K roku 2007 se odhaduje, že zde kvetlo jen 7 exemplářů hořce jarního, vědecká zpráva nicméně uvádí populaci kolem 20 exemplářů. V roce 2007 na základě stejné studie bylo pozorováno 17 kvetoucích lodyh a 2 vyvinuté tobolky, rostliny jsou fertilní. Dle vyjádření pamětníka a místního botanika došlo v roce 1988 (jiný zdroj uvádí počátek 80. let 20. století) k neplánovanému masivnímu pohnojení louky i přes opakovaný zákaz místním zemědělcem z JZD umělými hnojivy, což mělo zničující dopad na populaci kriticky ohrožené rostliny. K tomu se přidaly změny v obci, kdy pastva postupně skomírala, až se přešlo na mechanické sečení lokality jednou do roka. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-pamatka-rovna

Strakonice Hrad

GPS poloha: 49°15'35.79"N 13°54'10.30"E

Strakonický hrad je národní kulturní památkou a pýchou města Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad stojí nad soutokem Otavy a Volyňky. Hrad tvoří rozsáhlý komplex budov z několika stavebních etap. Dominantou hradu je 31 metrů vysoká Gotická věž s břitem zvaným Rumpál s ochozem na kamenných krakorcích a osmibokou kamennou helmou, vyčnívající z mohutné hradby nad příkopem. Ve vnitřním hradu stojí dvoupatrový palác, na který navazuje johanitská komenda s kapitulní síní, ambitem a kostelem sv. Prokopa s věží. V jižním průčelí vystupuje z boku paláce věž Jelenka s velkými arkýřovými okny. Pozoruhodný je i hradní kostel, což je románsko- gotická stavba s barokně upravenou lodí a cenným skládacím gotickým oltářem. Na východní straně, při dnešním vstupu do hradu, stojí velkopřevorská rezidence. V kapitulní síni a ambitu jsou unikátní gotické nástěnné malby. V roce 1997 zahájila v nově zrekonstruované barokní části hradu provoz Zámecká galerie, která je otevřena od dubna do prosince. Muzeum středního Pootaví vystavuje v 11 sálech své sbírky zachycující vývoj společnosti, kraje a města od pravěku do současnosti se zdůrazněním místních specifik. Velkolepou kulturní akcí na strakonickém hradě je srpnové Rumpálování, kde nechybí ani šermířská a divadelní vystoupení. Historie Hrad založil na počátku 13. století šlechtický rod Bavorů. Bavorové měli úzký vztah k církevnímu řádu sv. Jana Jeruzalémského neboli johanitům, kteří na hradě provozovali řádový špitál. Bavor I. jim v roce 1243 daroval nejen hradní kostel, ale i část samotného hradu, ve které si vybudovali komendu. V letech 1260 ? 1280 byl původní románský hrad přestavěn a rozšířen raně goticky. V roce 1402 získali celý hradní areál johanité a učinili z něj sídlo velkopřevora. Tito nejvyšší hodnostáři johanitského řádu, později nazývaného maltézští rytíři, zde trvale sídlili až do roku 1694 a poté přesídlili do Prahy. V letech 1515 ? 1522 johanité renesančně upravili palác a v jižní části hradu postavili věž Jelenku. Na počátku 18. století pak byla ve východní části hradu ještě vybudována nová barokní velkopřevorská rezidence. Ve 30. letech minulého století proběhly na hradě větší opravy. V současné době v jižním křídle hradu sídlí Muzeum středního Pootaví. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strakonice--1

Strakonický hrad Hrad

GPS poloha: 49°15'41.36"N 13°54'8.50"E

Tento výlet nás zavede do Jižních Čech,do města Strakonice na zdejší hrad, který byl léta opravován. Samotný hrad pak najdeme nedaleko soutoku řek Otavy a Volyňky.Hrad je sídlem Muzea středního Pootaví a strakonického infocentra. V minulosti byli jeho majitelé Bavorové(venovali část hradu řádu Maltézských rytířu a dali tak podnět k mnohaletým sporům mezi církví a šlechtou). Bavorové byli vlivný jihočeský rod, díky jejich štědrosti v sobě strakonický hrad prolíná všechny slohy(od románského po barokní).Jedná se o velmi rozsáhlý komplex s 3 nádvořími. Dominantu hradu věž Rumpál(31 m) najdeme na II. nádvoří. Věž získala své Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Strakonice" jméno po zařízení,kterým se vězni do věže spouštěli(v jejím podzemí byla umístěna hladomorna). V současnosti je již přístupná a tak po vystoupání 96 schodů se můžete rozhlédnout nad městem z jejího ochozu. Druhá věž, kterou na hradě najdete se jmenuje Jelenka, svůj název dostala podle hostin, které se v ní po lovech konaly. Postavena je ve slohu renesančním a v současnosti není zpřístupněna. Otevírací doba : 24.4. - 30.6. - denně kromě pondělí. 1.7. - 29.8. - denně 31.8. - 28.11. denně kromě pondělí. vstupné: dospělí: 40kč děti: 20kč Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strakonicky-hrad

Bratronice Zámek

GPS poloha: 49°21'58.21"N 13°50'31.14"E

Zámek stojí na jižním okraji vsi Bratronice na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a bosovaným portálem, na nímž jsou umístěny erby Jana Horčice z Prostého a jeho manželky Kateřiny z Kokořova. V zámeckém interiéru se dochovaly valeně zaklenuté místnosti s hřebínky. V přilehlém dvoře stojí sýpka s vysokým renesančním štítem, portálem a pilastry, snad původní tvrz. Historie Ve 14. století byla vybudována tvrz, kterou koncem 16. století nahradil renesanční zámek, který nechal postavit Jan Horčice z Prostého. Později byl zámek barokně upraven. Po rodině Gfässerů, která zámecký objekt vlastnila téměř 100 let, jej v roce 1831 zdědil Josef Talacko z Ještětic. Posledními majiteli zámku byli původně italští baroni Battagliové. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bratronice

Střela Zřícenina

GPS poloha: 49°16'14.44"N 13°51'23.77"E

Zřícenina hradu Střela stojí na osamělém kopci v údolí řeky Otavy nedaleko Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad Střela patřil k nejstarším hradům v jižních Čechách. Z hradu se zachovala dosud vysoká část zaoblené obvodové hradby, zvnějšku podepřené několika opěráky, z vnitřní zástavby se dochovaly pouze fragmenty zdiva dvou na hradbu napojených palácových křídel. Zříceniny obtáčí mohutný příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. V těsné blízkosti hradních zřícenin stojí barokní, v jádru renesanční, zámek nepravidelného podkovovitého tvaru s nádvorními arkádami, který je účelově využíván. Historie Hrad vznikl v 1. polovině 13. století a jeho zakladateli byli pravděpodobně Bavorové ze Strakonic. Prvním známým majitelem byl v roce 1242 Martin ze Střely. Páni ze Střely pak hrad vlastnili až do roku 1393. Poté byli jeho majiteli páni z Landštejna a Borotína, Lvové z Rožmitálu a Švihovští z Rýzmberku, od kterých hrad v roce 1504 koupil Václav Kraselovský, který jej nechal renesančně přestavět. Za Boubínských z Újezda hrad v roce 1619 dobylo a vyplenilo císařské vojsko, v roce 1645 jej vypálili Švédové. Jezuité, kteří rozbořený hrad zdědili, ponechali vlastní hradní jádro svému osudu a objekty na předhradí postupně do roku 1720 přestavěli na barokní zámek doplněný o kapli. Po zrušení řádu se majitelé často střídali, hrad však již nikdy nebyl obnoven. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strela

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Strakonice" Štěkeň Zámek

GPS poloha: 49°16'6.03"N 14°0'33.88"E

Zajímavý barokní zámek stojí na západním okraji obce Štěkeň na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je pěkně udržovaný objekt, který tvoří čtyři křídla uzavírající čtvercové nádvoří, hlavní vchod je od jihu raně barokním kamenným portálem s tesaným znakem Losyů. Severní zámecké křídlo s bosovaným nárožím člení lizény. Do přízemí severního křídla byla zakomponována romantická grotta (umělá jeskyně) s mušlovitými nikami. V zahradním průčelí je trojúhelníkový tympanon. Při přístupové cestě stojí empírová brána z roku 1837. Zámek obklopuje velký přírodní park. Historie V letech 1664 ? 1665 nechal Jan Antonín Losy z Losintálu na místě původní tvrze postavit zámek. Jeho rod tady pak sídlil až do roku 1781, kdy hraběnka Losyová věnovala zámek svým příbuzným ? knížatům Windischgrätzům, kteří zámek vlastnili až do první pozemkové reformy v roce 1920, poté zámek koupil řád anglických panen a zřídil zde soukromou internátní školu. Po roce 1950 začal zámek sloužit jako domov důchodců. V současné době je tady domov starých lidí, provozovaný nadací. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/steken--1

Drhovle Zámek

GPS poloha: 49°20'3.07"N 14°2'29.09"E

Zámek Drhovle se nachází nedaleko stejnojmenné vsi na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá barokní stavba, nad jejímž hlavním průčelím se zvedá dvoupatrová věž, na nádvorní straně východního křídla je arkáda. Historie Hrabě František Mikuláš Morzin nechal kolem roku 1700 přestavět původní tvrz na barokní zámek. Později patřil zámek Černínům z Chudenic a po nich Lobkovicům, kteří z něj vytvořili středisko svého panství na Písecku. V roce 1851 byla přistavěna kaple. V současné době zámek slouží jako domov důchodců. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drhovle

Zámek v Lažanech. Zámek

GPS poloha: 49°21'46.51"N 13°52'59.27"E

Krajina lesů a rybníků, tak lze charakterizovat oblast této části Blatenské pahorkatiny. V mnoha obcích se zde nachází tvrz či zámek. Některé jsou význačné a obléhané turisty, jiné trochu zapomenuté a některé z nich se pomalu začínají rozpadat. Bohužel mezi ty poslední patří i lažanský zámek. Pokud ještě byl domovem důchodců, tak i přes mnohé necitlivé přístavby v areálu, byl udržován. Majitel, který jej získal v restituci, na zámek zřejmě zapomněl. Totéž se dá říci i o přilehlém anglickém parku, jeho minulou krásu již připomíná jen nádherná douglaska tisolistá, asi jediný strom, který to všechno může přežít, pokud nedojde k zázraku. Že se tu o památky jaksi nedbá, dokládá i zajímavá socha sv.J. Nepomuckého, která je zasazena ve zdi parku. K zámku a do parku je přístup uzavřen. Zámek, jehož jedno Křídlo je renesanční a druhé barokní, byl postaven v 16.století a v 18 a 19. století několikrát přestavován. Zajímavá je klenutá zámecká kaple. Přes všechny zápory jsou Lažany místo, které za návštěvu stojí. Ves se nachází asi 7 km jižně od Blatné, při silnici do Mečichova a najdeme ji na mapě KČT č.68 Pootaví. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-v-lazanech

Kestřany - Zámek Zámek

GPS poloha: 49°16'11.79"N 14°4'27.21"E

Zámek dal postavit K. Paar v 17. století. Kolem zámku byla vybudována okrasná zahrada a Vinice. Roku 1924 přešel pod správu státu, který jej využíval jako byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictvím.


str. 4

Průvodce "Strakonice" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kestrany-zamek

Památný buk u Čekanic. Památný strom

GPS poloha: 49°22'26.80"N 13°53'1.72"E

V naší zemi je možné vidět desetitisíce nádherných starých stromů. Můžeme se i pyšnit tím, že skutečně výjimečné exempláře jsou chráněny zákonem. Bohužel i zákon někdy pokulhává a strom, který byl dominantou krajiny, najednou chybí nejen lidem. Starý strom je domovem stovkám druhů fauny a většinou s jeho zánikem vyhynou i okolní rostliny. Když se tak stane stářím stromu, člověk to bere jako nevratný fakt. Jiné Příčiny nejsou přípustné a pokud není zcela pádný důvod ukončení života stromu, je lidskou povinností se ozvat. Na druhou stranu se často setkávám se skutečností, kdy na místo padlého stromu je vysazen nový a lidé o stromy začínají projevovat stále větší zájem. Je také proč a čekanický buk patří mezi ty jedince, které své okolí zdobí stovky let. Nachází se u silnice z Blatné do Čekanic, necelý kilometr od vsi. Podle mého odhadu mu do 300 let mnoho neschází. Vždy když jedu kolem tak je jiný. V zimě svítí jeho světlá kůra na dálku, jaro vítá šviháckou zelení a v létě přejde do tmavší zeleně a navíc poskytne chládek, nejen znaveným turistům. Nejkrásnější kabát si ale obléká na podzim. Hnědá a žlutá přechází do červené, a když se ještě trochu zapojí slunce, začnou chybět i slova. Navíc se pod ním choulí prostá kaplička s obrázkem P. Marie a k jihovýchodu je hezký výhled do kraje. Kolem stromu jsou v kruhu vyloženy kameny, možná z dob, kdy se zde ještě sedlačilo. Pokud se někdy do těchto míst zatouláte najdete nejen Krásný buk, ale kraj plný klidu a poezie. Strom není možné přehlédnout pokud kolem jede člověk, kterému slovo příroda něco říká. A těch ostatních jistě není škoda, protože výsledkem jejich zastavení není nic dobrého. Že i škůdce se zde občas zastaví, dokládá poničená tabule u stromu. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatny-buk-u-cekanic

Hoslovice - rozhledna (ST) Rozhledna

GPS poloha: 49°11'35.38"N 13°45'32.75"E

Rozhledna s kruhovým rozhledem nad Hoslovicemi (13 km JZ od Strakonic). Nový typizovaný stožár, který zároveň slouží jako rozhledna, byl postaven vroce 2005. Přístup: z hlavní silnice odbočíme na zpevněnou cestu na N 49°11. 490 E 013°45. 680. Cesta prochází soukromým statkem, dál vede po okraji lesa. Lesem pak vede lesní pěšina k rozhledně. Otevírací doba: celoročně otevřeno Vstupné: zdarma Rozhled: kruhový na jihu Bobík a Boubín, na severozápadě Strakonicko na východě je Žďánov a Hrad Kašperk. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hoslovice-rozhledna-st

Přírodní památka Pastvina u Přešťovic Louka

GPS poloha: 49°16'39.28"N 13°57'12.43"E

Pastvina u Přešťovic je přírodní památka v okrese Strakonice západně od obce Přešťovice, která je chráněná z důvodu opuštěné pastviny s bohatou květenou. Nachází se zde zbytek ekosystému situovaný na vápencovém podloží a mělkých půdách, s teplomilným travinným společenstvem s četnými vápencovými druhy rostlin. Vyjma louky se zde nachází i zbytky malých vápencových lomů. Přírodní památka je dostupná ze silnice jdoucí z Přešťovic do Strakonic na jejím severním okraji. Přibližně kilometr od památky se nachází národní přírodní památka Rovná. Z chráněných či ohrožených rostlin v lokalitě roste hořec křížatý, pelyněk metlatý, záraza vyšší, vrabečnice úpolní, pryšec drobný, hlaváč bledožlutý, voskovka menší, užanka lékařská, turan pozdní, tolice srpovitá, dřišťál obecný, chrpa Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Strakonice" porýnská, bojínek tuhý, jilm drsný, zvěhovec yva a ožanka hroznatá. Z živočichů se zde vyskytuje zranitelný druh Chondrula tridens spadající mezi bezobratlé, dále ještěrka obecná a ťuhýk obecný. Předpokládá se, že dříve se na území památky nacházely ve stráni situované dvě či tři malá políčka, které byly od sebe odděleny mezemi. V západní části památky se nacházely dva malé lomy na vápenec, které jsou dodnes dobře patrné. Po skončení obdělávání polí se lokalita přeměnila na pastvinu po několik desetiletí, což přispělo k druhové rozmanitosti rostlin. Pastva byla pravděpodobně ukončena okolo druhé světové války. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-pastvina-u-prestovic

Památky ve Volyni na Strakonicku I. - prvorepubliková plovárna Koupaliště

GPS poloha: 49°9'57.10"N 13°53'10.43"E

Město Volyně brána Šumavy se vyznačuje mnohými kulturními památkami. Jednou z nich je ojedinělá prvorepubliková plovárna, která se téměř v nezměněné podobě zachovala do současné doby. Plovárna byla postavena v letech 1939 - 1941 u řeky Volyňky. Jedná se o bazén s rozměry 18 x 50 m se šatnami a letní Restaurací. Autorem projektu byl Ing. Václav Kolátor. Volyňská padesátka byla ve své době unikátní v celém okolí a její mimořádnost je zjevná i v dnešní době, jak je patrno z přiložených fotografií. K plovarně se dostaneme od mostu přes Volyňku , proti jejímu proudu po levé straně. V areálu plovárny se nachází zmiňovaná letní restaurace a podium pro konání hudebních vystoupení. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatky-ve-volyni-na-strakonicku-i-prvorepublikova-plovarna

Koupaliště Strakonice Koupaliště

GPS poloha: 49°15'48.86"N 13°54'51.11"E

Dětský bazén se skluzavkou, bazén s tobogánem, plavecký bazén a mnoho dalších atrakcí. Autor článku: jarka metelka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-strakonice

Jez Štěkeň Jez

GPS poloha: 49°16'0.67"N 13°59'44.45"E

Nedaleko Strakonic se nachází vesnička Štěkeň. Protéká jí řeka Otava a překonává zde jez s krásným "přírodním aquaparkem", který je vyhledávaným místem nejen vodáky ale také turisty a cyklisty. Kousek od jezu se nachází tenisové kurty, dále pak volejbalové a nohejbalové. V blízkosti jezu je také několik skvělých hospůdek.

stekenskyjez.cz Štěkeňský jez má mezi jezy podobné postavení asi jako Karlštejn mezi hrady. To ví každý, kdo na něm něco zažil. Ať už jako čundrák, vodák, turista či obyčejný rekreant. Šlajsna pro vodáky je dnes skutečně raritou, až malým divem světa. Je to poslední otavský jez, jehož šlajsna je využívána pro sportovní vodáctví. Za určitého průtoku se chová až jako playspot vhodný pro rodeové prvky. Podobně krásný jez býval jen v Rábí, jehož propust je nyní trvale zahrazená. I ona bývala lahůdkovým cvičným terénem pro dětské vodácké tábory. Šlajsna, dříve vorová propust, se dá splouvat klasicky popředu i bokem, pod ní je hluboký vlňák s vracákem, který umožňuje pestrý vodácký výcvik včetně eskymáků. Ne nadarmo jez navštěvují vodáci z celé republiky. Desítky let na něm probíhají vodácké kurzy několika vysokých škol. To jsou tisíce velmi dobře vycvičených vodáckých učitelů a instruktorů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Strakonice" A co teprve koupání na jezu. Tím, že je pod jezem hodně vody, umožňují šikmé přepady z koruny jezu takové masáže a perličkovou koupel, že ji dámy označují pojmem „Lurdy“. Malá droboť se vyvaluje na šikminách jezu a když se jí zachce, skáče do pěny pod jezem. Kousek dál se v brouzdalištích máchají nejmenší caparti s maminkami. Snad největším kouzlem jezu je vlňák, kam mladí kluci mohou skákat všelijaká salta. Jeho vracák je dokonalý přírodní tobogán. Můžete se v něm opatrně vozit a točit na okraji, a když se seznámíte, a necháte se potopit vodním vírem, absolvujete podvodní cestu, která nemá obdoby, dá se to jen srovnat s vlnami Atlantiku. Vír si vás chvíli podrží jak dračí tlama a za pár vteřin vás vyplivne o deset metrů dále. Šlajsna se dá sjíždět i na nafukovacím lehátku. Ve správném proudu jednoho ze tří ramen řeky doplují děti až pod kemp. V hloubce pod vlňákem je tišina. Nejšikovnější kluci dokážou po hlavě skákat z kozy jezu daleko do vlňáku. Zmizí v rozbouřených vlnách, pod vodou se přimknou ke dnu jako Old Shatterhandi, otočí se, podplavou celý vlňák a schovají se pod přepady jezu ostatním. Ti, co to neznají, se o ně strachují. Prostě kluci se baví! Nejlepší borci se dokážou vynořit v největším proudu vlňáku, využít podvodních chytů a proskočit do šlajsny jak lososi. Vztyčí se, proběhnou šlajsnou, šipkou přeskočí kládu a jsou nad jezem. I tam je hloubka, kde se dá plavat stovky metrů daleko. Ve šlajsně se dá dokonce i surfovat. Kluci připevní lanem desku k železnému kruhu a na nejvyšší vlně surfují. Královská masáž je bonbónek šlajsny. Kdo umí nalézt ta správná místa, využít je pro oporu nohou, surfuje v proudu šlajsny vlastním tělem v lehu na zádech či na břiše. Nejúžasnější masáž je vsedě, záda si jen pomlaskávají. Pod jezem jsou krásné peřeje, ale i klidné tůňky, kde se prohání hejna ryb. Nejlépe se pozorují z obou koz jezu. Je-li pozorovatel trpělivý a má štěstí, může být svědkem i útoku štiky na bělice. Je to ráj pro rybáře. V kempu proto v létě táboří i dětské rybářské kroužky. Stříbrné třpytky létají vzduchem a prorážejí zlatavou hladinu. Kamenná plata jezu a břehy řeky jsou obleženy rekreanty, na lavičkách posedají důchodci kochající se pozorováním romantického života na jezu. Zapouštíme tu své kořeny, vstřebáváme energii, abychom mohli třeba až létat.. Jako je jedna Štěkeň na světě, je i štěkeňský jez jediný. Autor článku: Jiří Vlasák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jez-steken

Žižkův most u Katovic (ST) Most

GPS poloha: 49°16'54.70"N 13°48'23.41"E

Kamenný most o jednom oblouku pod jihozápadním svahem Katovické hory za lávkou přes Březový potok. Ve staré pověsti je spojen s Žižkovým tažením na Hrad Rabí. Most byl však postaven až v 17. nebo 18. století, kdy zde jezdily formanské vozy, než byla postavena nová císařská silnice. Přístup po červené turistické značce podél Otavy, asi 2 km SZ od Katovic. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ikv-most-u-katovic-st

Kestřany Tvrz

GPS poloha: 49°16'10.89"N 14°4'16.98"E

Dvě zachované tvrze se nacházejí ve vsi Kestřany na Písecku v Jihočeském kraji. Starší je tzv. Horní tvrz, která je obklopena hlubokým vodním příkopem, přes který vede most do gotické brány, chráněné věží. Na nádvoří obehnaném hradbami s okrouhlou baštou stojí palác ze 60. let 13. století. V jednom z pokopů se zachovala původní křížová klenba se žebry z keramických tvárnic. V bočním traktu je pozdně gotická kaple se sklípkovou klenbou, později změněná na černou kuchyni. Západní trakt tvoří dvoupatrová obytná věž s gotickým portálem a prevety na krakorcích. Hlavním objektem původně vodní Dolní tvrze je dvoupatrová obytná věž, která stojí uprostřed obdélného nádvoří. Tvrz obklopuje hradba, která je zesílena baštou. Na jižní straně přiléhá k hradbě přízemní obytná budova s valeně zaklenutými místnostmi a gotickým portálem. Tvrze nejsou veřejnosti přístupné. Historie Prvním známým držitelem zdejšího panství byl v roce 1315 Albrecht z Kestřan. Jeho nástupci rozdělili vesnici na 3 díly a každý z nich měl svou vlastní tvrz. V roce 1420 se kestřanské tvrze staly základnou pro útok panské jízdy proti Žižkovi u Sudoměře. Od roku 1491 byly majetkem Švamberků, od roku 1700 pak Schwarzenberků. Jádro tvrz. Horní tvrze ze 2. poloviny 13. století bylo přestavěno a rozšířeno ve 14. a 15. století. Dolní tvrz vznikla na počátku 15. století. Na místě třetí tvrze nechala v roce 1651 Františka Polyxena Paarová vybudovat raně barokní trojkřídlý zámek. Dnes jsou obě tvrze v relativně dobrém stavu, zámek je zpustlý. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Strakonice" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kestrany--1

Kladrubská vodní tvrz. Tvrz

GPS poloha: 49°16'29.89"N 13°45'17.57"E

O Kladrubech najdeme první zmínku v roce 1405 a kolem tohoto data zde byla postavena vodní tvrz. V historických pramenech o tomto místě moc nenajdeme. Faktem je, že se v roce 1598 se píše o tvrzi jako pusté a opuštěné. V této době byly Kladruby součástí panství Střela. Až Taschekové, původem polský rod, zde postavili v 18. století zámeček. To již z tvrze toho moc nezbývalo. Nejznámější osobnost tohoto rodu rytíř Carl Ritter von Taschek ( 1847 – 1903) nechal na skromných zbytcích tvrze dostavět zeď s lomenými okny, které připomínají gotický sloh. Konce zdí byly upraveny do profilů zámeckého pána a paní. Vše v době vzniku bylo umístěno na ostrůvku zámeckého rybníku. Dnes je všude kolem bažina a celý park volá po údržbě. Za zřejmě dalším, kdysi rybníčkem, je rozvalina kamenů, která byla původně vodopádem. Kladruby jsou na mapě KČT č. 68 Pootaví. O víkendech sem není žádné autobusové spojení a ani na železniční trati z Plzně do Českých Budějovic v úseku mezi Strakonicemi a Horažďovicemi předměstím žádné osobní vlaky již nejezdí a to ani ve všední dny. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladrubska-vodni-tvrz

Kestřany - Horní tvrz Tvrz

GPS poloha: 49°16'14.20"N 14°4'26.28"E

Mohutná tvrz byla postavená koncem 13. století zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. století doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů Křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kestrany-horni-tvrz

Kladruby – poutní kaple Nejsvětější Trojice. Kaple

GPS poloha: 49°17'47.29"N 13°45'37.37"E

Na hřebeni nad obcí Kladruby, v místní části zvané Ovčín, byla v raně barokním slohu postavena poutní kaple. Její rozsáhlá obnova byla provedena v roce 1926. Jedná se o poměrně velkou obdélníkovou stavbu zakončenou pravoúhlým presbytářem. Uvnitř jsou ve zdech proti sobě dvě hluboké niky. Stavba je plochostropá a vnitřní zařízení je z doby kolem roku 1700. V západním průčelí je nízký vchod a nad ním je hranolová, úzká věžička. Za kaplí je velmi pěkná výklenková Kaplička. V současné době jsou obě stavby opravené. Ze hřebene, který zde dosahuje nejvyšší výšky vrcholem Divoše ( 537 m. n.m. ), je mimořádný výhled především k jihu na hory Šumavy a k severu do údolí Otavy. Kladruby jsou na mapě KČT č. 68 Pootaví. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladruby-poutni-kaple-nejsvetejsi-trojice

Kestřany - Dolní tvrz Tvrz

GPS poloha: 49°16'13.36"N 14°4'30.21"E

Menší tvrz v Kestřanech, postavená za rozrodu Kestřanských na poč. 14. století, později neužívaná a roku 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována je gotická obytná věž, sklepy a hradba s Baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. století. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kestrany-dolni-tvrz


str. 8

Průvodce "Strakonice" Brloh Tvrz

GPS poloha: 49°19'37.11"N 14°1'4.41"E

Ves Brloh leží 10 km západně od Písku. . Bývalá tvrz stojí na západním okraji obce. Na severní straně byly dvě patrové bašty, z nichž se zachovala jen pravá, zatímco druhá byla upravena jako výklenek v kapli Narození p. Marie, přistavěné k tvrzi. Ves a její majitelé jsou známi až od pol. 14.stol. Skoro až do konce 16. stol. Brloh patřil Zárubským z Brloha. O jednotlivých majitelích se však ví velmi málo. Před r. 1589 získal Brloh Mareš Čejka z Olbramovic. O místní tvrzi je zmínka až z r. 1601. Marešovu synu Vilémovi Čejkovi pro účast na stavovském povstání byl zabaven majetek a Brloh pak prodán r. 1622 Albrechtu Benedovi z Nečtin. Od r. 1633 se majitelé často střídali až jej r. 1712 koupila Antonie Josefa Černínová, která Brloh definitivně spojila s panstvím Drhovle. Tehdy tvrz přestala sloužit jako šlechtické sídlo a později byla používána jako sýpka. Od padesátých let. 20 stol. bylo majitelem místní Jednotné zemědělské družstvo, kdy došlo ke značné devastaci celého objektu i přilehlého dvora. Nyní je bývalá tvrz v soukromém vlastnictví a byly zahájeny záchranné rekonstrukční práce. Opravena je jižní část tvrze a v severní opravena kaple. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brloh--1

Volenice – kostel sv. Petra a Pavla. Kostel

GPS poloha: 49°16'4.08"N 13°44'38.04"E

O samotné obci je první zmínka již v roce 1228, ve kterém je ves uváděna jako majetek kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Zřejmě i z popudu řádu byl zde již před rokem 1250 postaven románský kostel. Z této doby se zachoval ale pouze portál na jižní straně a část zdiva. Při gotické přestavbě ve 14. století byl vystaven presbytář, který se zachoval do dnešních dnů. Pokračovalo rozšíření o jižní loď a v roce 1577 bylo provedeno zaklenutí Tomášem Rossim z Mendrisia. V letech 1770 – 80 byla postavena věž. Další vnější úprava, při které byla vybudována empírová předsíň, proběhla od roku 1815 do roku 1820. Poslední oprava do dnešní podoby se uskutečnila v roce 1909 a jejím autorem byl Kamil Hilbert. Stavba je dvoulodní s pětibokým presbytářem s opěráky. Sakristie s oratoří jsou na severní straně a v jižní části je kaple sv. J. Nepomuckého. Západnímu průčelí dominuje velká hranolová věž. Presbytář je zaklenut polem Křížové klenby v konci paprsčitě na klínových žebrech. Triumfální oblouk je poměrně široký s hrotitým obloukem. Hlavní loď má dvě pole Křížové klenby s půlválcovými žebry. Celá klenba je potažena sítí protínajících se provazců, které vytváří kruhové a oválové vzorce. Prostě vzniklo zde něco, co se jen tak nevidí. Zařízení kostela je většinou ze 2. poloviny 18. století. Bohužel pro vnitřní část kostela platí zákaz fotografování. Kostel je otevřen každou neděli od 10.00 hod., kdy se zde slouží mše. Volenice jsou na mapě KČT č. 68 Pootaví. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/volenice-kostel-sv-petra-a-pavla

Hoštice u Volyně Drobné památky

GPS poloha: 49°11'15.00"N 13°53'36.28"E

Hoštice u Volyně je vesnička s legendární letní komedie Slunce seno jahody, pár face a erotika. Hoštice u Volyně byly nejspíše založeny ve 13. století a původně byly vybudovány jako osada pro Elišku Přemyslovnu. Vesnička se může pyšnit historickýmy památkamy jako je Zámek či Kostel . Je zde také pohřben zpěvák " Michal Tučný ". Za náštěvu také stojí hospůdka, která se mnohokrát objevila již ve zmiňovaném filmu. Procházka po vesnici trvá asi 20minut a můžete se podívat na dům od Škopkové, Konopníkové či k louce kde se zpívala píseň " Měsíčku na neby Hlubokém ". Náměstíčko je plné stánku se suvenýry a tak si můžete odnést něco na památku. Autor článku: Honza Zbořil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hostice-u-volyne--1


str. 9

Průvodce "Strakonice" Památky ve Volyni na Strakonicku II. - kaple Anděla Strážce Kaple

GPS poloha: 49°9'57.10"N 13°53'10.43"E

Druhohou volyňskou památkou, kterou můžeme navštívit je kaple Anděla Strážce, postavená podle plánů místního rodáka Josefa Niklase v roce 1858. Kaple stojí nad městem na zalesněném vrchu Královice v nadmořské výšce 560 m nad mořem. Místními obyvateli se vrchu s kapličkou říká Andělíček a je z něj pěkný výhled na město. Cesta ke kapli není značená. Vyjdeme-li z volyňského náměstí projdeme ulicí směřující k vlakovému nádraží. Za mostem přes řeku Volyňku odbočíme vpravo na Bavorov a po přejetí železničního přejezdu zabočíme vlevo mezi domy na kraj lesa. Míjíme vlevo vlakové nádraží a právě zde je v těchto místech na stromě šipka směrem vpravo s odkazem andělíček. Jdeme mezi zahradami, dostaneme se na louku a po dvěstě metrech dojdeme na okraj zalesněného kopce Královce. Po lesní pěšině dojdeme ke kapli Anděla Strážce, kde si můžeme odpočinout na lavičce a vychutnat pohled na město. Zpátky se vydáme chodníkem za kaplí, který je značený málo zřetelnými bílými šipkami, které nás dovedou přes krásné výhledy na město a okolí zpět do Volyně. Okruh je dlouhý cca 3 km a je vhodný pro pěší, kolo se musí při výstupu na Andělíčka tlačit. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatky-ve-volyni-na-strakonicku-ii-kaple-andela-strazce

Kestřany - Kostel sv.Kateřiny Kostel

GPS poloha: 49°16'10.46"N 14°4'28.65"E

Kostel v jádru gotický, opraven ve 20. letech 18. století, přestavěn v r. 1852. Od roku 1315 sídlem Albrechta z Kestřan, filiálka Písku. Roku 1712 farní administratura, 1801 farnost. Matriky od roku 1712. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kestrany-kostel-svkateriny

Čestice – sklepení ve zřícenině tvrze (ST) Tvrz

GPS poloha: 49°9'59.55"N 13°48'16.87"E

V jihovýchodní části Zámeckého parku stojí zbytky středověké tvrze. Ta byla zbořena poté, co si majitelé v její blízkosti ve 3. čtvrtině 17. století postavili pohodlnější raně barokní zámek Z tvrze se dochovala část zdiva jihozápadního a severozápadního křídla se sklepením a zeď s půlkruhovou baštou nebo věžicí. Vstup do podzemí je zhruba uprostřed jihozápadního křídla. Zde je vstupní místnost, vlevo jedna větší místnost a vpravo další větší místnost. Z ní lze vstoupit do další vstupní místnosti (vstup zvenčí je téměř zavalen). Odtud vede vpravo spojovací chodba vedoucí do jediné velké místnosti pod severozápadním křídlem. Severozápadní konec jihozápadního křídla obsahuje jestě jednu místnost, přístupnou malým otvorem z povrchu. Volně přístupno. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cestice-sklepeni-ve-zricenine-tvrze-st

Kladrubský drak Indiosek. Socha

GPS poloha: 49°16'29.89"N 13°43'58.48"E

Kladruby jsou středně velká ves v oblasti Pošumaví, přibližně 5 km západně od známějších Katovic. Obec je rozložena na jižním svahu nevelkého hřebene, který se rozprostírá ve směru JV – JZ, jižně od řeky Otavy. Hřeben tady dosahuje nejvyššího bodu vrcholem Divoše ( 537 m.n. m.), který se nachází necelý kilometr západně nad obcí. Turistické značky tudy žádné nevedou, i když je zde několik pozoruhodností. A jistě tou nejznámější je místní drak. Zřejmě je správný předpoklad, že tento drak. je největším v celé zemi. Usadil se ve zdi Zámeckého parku na jižním okraji obce. Jeho délka má více jak dvacet metrů a svět přehlíží skutečně z nadhledu. Na vzdálené šumavské hory se dívá již přes dvě století a jeho zrození má na svědomí rytíř Carl Ritter von Taschek ( 1847 – 1903). Jeho život se dá označit za jedno velké dobrodružství. Cestovat v jeho době na Dálný východ a dokonce tam i podnikat, bylo jistě činem mimořádným.V Číně údajně vlastnil čajové plantáže. A tak je jisté, že od myšlenky k záměru vybudovat draka nebylo daleko. Dnes má drak trochu jinou podobu. Původně jeho hlava měla zářící oko, které se lesklo na slunci. Na jeho hřbetě stál altánek s pagodovitou střechou. Tady rytíř jistě vzpomínal na své Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Strakonice" cesty a pozoroval hory na obzoru. Čas draka sice hodně poznamenal a tak nezbývá než věřit, že se i stárnoucí drak dočká lepších dnů. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladrubsky-drak-indiosek

Volyně Tvrz

GPS poloha: 49°10'3.74"N 13°53'10.01"E

Tvrz se nachází ve městě Volyně na Strakonicku v Jihočeském kraji. Tvrz je dvoupatrová obdélná stavba s neomítnutými zdmi z lomového zdiva, do níž se vstupuje od severu z nádvoří představeným schodištěm. Vstupní profilovaný portál je pozdně gotický. Vnitřní prostory jsou osvětleny pouze obdélnými okénky v 1. a 2. poschodí. Z pozdně gotického opevnění ze 16. století se dochovala část šestiboké bašty a zbytek hradby. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzeální expozici, která přestavuje historii tvrze, paleontologii a archeologii oblasti, lidové tradice Podlesí aj. Historie Tvrz byla založena ve 13. století a stala se sídlem královského vladaře nad svobodnými sedláky. Později tvrz získala pražská kapitula. Po roce 1620 přestala tvrz sloužit jako panské sídlo a byla využívána jako sýpka. V 50. letech minulého století byla tvrz rekonstruována pro potřeby muzea. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/volyne--1

Strakonice - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°15'41.36"N 13°54'8.50"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Velké náměstí 2, Strakonice tel. 383 700 700; 383 700 701

Provozní doba: od října do konce dubna: po-pá 8:00-16:00 hodin (ve středu do 18:00 hodin) od května do konce září: po-pá 8:00-18:00 a v sobotu 9:00-13:00 hodin0 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strakonice-informacni-centrum


str. 11

Průvodce "Strakonice"

Recommend Documents