Průvodce "Strakonice"

Průvodce "Strakonice"

Volyňka Řeka

GPS poloha: 49°13'11.67"N 13°53'52.58"E

Řeka Volyňka je pravostranným přítokem Otavy, do níž se vlévá ve Strakonicích. Pramení na východním svahu Světlé Hory (1.123 m) asi 10 km jižně od Vimperka. Její tok směřuje od pramene v okrese Prachatice až k soutoku s Otavou v okrese Strakonice stále severním směrem. Postupně protéká Vimperkem, Čkyní, Volyní a svou pouť končí ve Strakonicích. Z jejích významnějších přítoků připomeňme Spůlku (před Čkyní) a potok Peklov, který se do ní vlévá mezi Volyní a Strakonicemi. Pro vodáky je nejpřitažlivější úsek jejího toku mezi Vimperkem a Sudslavicemi, jinak je pro sportovní lodě splavná až k soutoku s Otavou. Od pramene k soutoku měří Volyňka 46 km. Odvádí vodu z území, které má rozlohu 413 km čtverečních. Výškový rozdíl mezi pramenem (1.115 m) a ústím (388 m) činí 727 m. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/volynka

Národní přírodní památka Rovná Louka

GPS poloha: 49°17'17.07"N 13°56'46.63"E

Rovná je národní přírodní památka ležící západně od obce Rovná v jejímž katastrálním území se i nachází v okrese Strakonice, která je chráněná z důvodu posledního výskytu hořce jarního na území Česka. Z důvodu značného významu této lokality je prováděno v ohrazené části památky o rozloze přibližně 120 m2 ruční kosení, které má na starost správa CHKO Blanský les. Národní přírodní památka se nachází na severozápadním břehu Rovenského rybníka a je dostupná po polní cestě vedoucí po hrázi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Strakonice" rybníku a stočení směrem na sever. Severozápadně od národní přírodní památky se nachází přírodní památka Sedlina. Optimální dobou k návštěvě památky je jaro, kdy dochází k rozkvetení kriticky ohroženého hořce jarního na území mezofilní až mezohydrofilní louky. Vyjma hořce se v oblasti vyskytuje taktéž ostřice Davallova, ostřice Hartmanova, ostřice latnatá, ostřice obecná, ostřice bleší, prstnatec májový, kozlík dvoudomý a pampelišky bahenní jako pampeliška bahenní, pampeliška bavorská, pampeliška husí a pampeliška chudolaločnatá. Lokalita dříve sloužila dle pamětníka jako obecní pastviště, kde se později hrál i fotbal. V místě tehdejších fotbalových branek se zformovala největší populace hořce jarního. První zmapování hořce jarního v lokalitě proběhlo roku 1957 J. Moravcem, kdy se tehdejší populace odhadovala na přibližně 500 až 1000 kvetoucích kusů na ploše 35 arů. Následná přísná ochrana měla paradoxně neblahý vliv na jejich populaci, jelikož louku brzy ovládla jiná společenstva. Až pravidelné kosení louky vedlo k rozmachu populace hořce. V 80. letech 20. století se odhadovalo, že v lokalitě volně kvete okolo 500 exemplářů hořce jarního, což potvrzuje mapování provedené V. Žílou v roce 1981, nicméně do současnosti přežilo jen několik jedinců. K roku 2007 se odhaduje, že zde kvetlo jen 7 exemplářů hořce jarního, vědecká zpráva nicméně uvádí populaci kolem 20 exemplářů. V roce 2007 na základě stejné studie bylo pozorováno 17 kvetoucích lodyh a 2 vyvinuté tobolky, rostliny jsou fertilní. Dle vyjádření pamětníka a místního botanika došlo v roce 1988 (jiný zdroj uvádí počátek 80. let 20. století) k neplánovanému masivnímu pohnojení louky i přes opakovaný zákaz místním zemědělcem z JZD umělými hnojivy, což mělo zničující dopad na populaci kriticky ohrožené rostliny. K tomu se přidaly změny v obci, kdy pastva postupně skomírala, až se přešlo na mechanické sečení lokality jednou do roka. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-pamatka-rovna

Strakonice Hrad

GPS poloha: 49°15'35.79"N 13°54'10.30"E

Strakonický hrad je národní kulturní památkou a pýchou města Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad stojí nad soutokem Otavy a Volyňky. Hrad tvoří rozsáhlý komplex budov z několika stavebních etap. Dominantou hradu je 31 metrů vysoká Gotická věž s břitem zvaným Rumpál s ochozem na kamenných krakorcích a osmibokou kamennou helmou, vyčnívající z mohutné hradby nad příkopem. Ve vnitřním hradu stojí dvoupatrový palác, na který navazuje johanitská komenda s kapitulní síní, ambitem a kostelem sv. Prokopa s věží. V jižním průčelí vystupuje z boku paláce věž Jelenka s velkými arkýřovými okny. Pozoruhodný je i hradní kostel, což je románsko- gotická stavba s barokně upravenou lodí a cenným skládacím gotickým oltářem. Na východní straně, při dnešním vstupu do hradu, stojí velkopřevorská rezidence. V kapitulní síni a ambitu jsou unikátní gotické nástěnné malby. V roce 1997 zahájila v nově zrekonstruované barokní části hradu provoz Zámecká galerie, která je otevřena od dubna do prosince. Muzeum středního Pootaví vystavuje v 11 sálech své sbírky zachycující vývoj společnosti, kraje a města od pravěku do současnosti se zdůrazněním místních specifik. Velkolepou kulturní akcí na strakonickém hradě je srpnové Rumpálování, kde nechybí ani šermířská a divadelní vystoupení. Historie Hrad založil na počátku 13. století šlechtický rod Bavorů. Bavorové měli úzký vztah k církevnímu řádu sv. Jana Jeruzalémského neboli johanitům, kteří na hradě provozovali řádový špitál. Bavor I. jim v roce 1243 daroval nejen hradní kostel, ale i část samotného hradu, ve které si vybudovali komendu. V letech 1260 ? 1280 byl původní románský hrad přestavěn a rozšířen raně goticky. V roce 1402 získali celý hradní areál johanité a učinili z něj sídlo velkopřevora. Tito nejvyšší hodnostáři johanitského řádu, později nazývaného maltézští rytíři, zde trvale sídlili až do roku 1694 a poté přesídlili do Prahy. V letech 1515 ? 1522 johanité renesančně upravili palác a v jižní části hradu postavili věž Jelenku. Na počátku 18. století pak byla ve východní části hradu ještě vybudována nová barokní velkopřevorská rezidence. Ve 30. letech minulého století proběhly na hradě větší opravy. V současné době v jižním křídle hradu sídlí Muzeum středního Pootaví. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strakonice--1

Střela Zřícenina

GPS poloha: 49°16'14.44"N 13°51'23.77"E

Zřícenina hradu Střela stojí na osamělém kopci v údolí řeky Otavy nedaleko Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad Střela patřil k nejstarším hradům v jižních Čechách. Z hradu se zachovala dosud vysoká část zaoblené obvodové hradby, zvnějšku podepřené několika opěráky, z vnitřní zástavby se dochovaly pouze fragmenty zdiva dvou na hradbu napojených palácových křídel. Zříceniny obtáčí mohutný příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. V těsné blízkosti hradních zřícenin stojí barokní, v jádru renesanční, zámek nepravidelného podkovovitého tvaru s nádvorními arkádami, který je účelově využíván. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Strakonice" Historie Hrad vznikl v 1. polovině 13. století a jeho zakladateli byli pravděpodobně Bavorové ze Strakonic. Prvním známým majitelem byl v roce 1242 Martin ze Střely. Páni ze Střely pak hrad vlastnili až do roku 1393. Poté byli jeho majiteli páni z Landštejna a Borotína, Lvové z Rožmitálu a Švihovští z Rýzmberku, od kterých hrad v roce 1504 koupil Václav Kraselovský, který jej nechal renesančně přestavět. Za Boubínských z Újezda hrad v roce 1619 dobylo a vyplenilo císařské vojsko, v roce 1645 jej vypálili Švédové. Jezuité, kteří rozbořený hrad zdědili, ponechali vlastní hradní jádro svému osudu a objekty na předhradí postupně do roku 1720 přestavěli na barokní zámek doplněný o kapli. Po zrušení řádu se majitelé často střídali, hrad však již nikdy nebyl obnoven. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strela

Štěkeň Zámek

GPS poloha: 49°16'6.03"N 14°0'33.88"E

Zajímavý barokní zámek stojí na západním okraji obce Štěkeň na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je pěkně udržovaný objekt, který tvoří čtyři křídla uzavírající čtvercové nádvoří, hlavní vchod je od jihu raně barokním kamenným portálem s tesaným znakem Losyů. Severní zámecké křídlo s bosovaným nárožím člení lizény. Do přízemí severního křídla byla zakomponována romantická grotta (umělá jeskyně) s mušlovitými nikami. V zahradním průčelí je trojúhelníkový tympanon. Při přístupové cestě stojí empírová brána z roku 1837. Zámek obklopuje velký přírodní park. Historie V letech 1664 ? 1665 nechal Jan Antonín Losy z Losintálu na místě původní tvrze postavit zámek. Jeho rod tady pak sídlil až do roku 1781, kdy hraběnka Losyová věnovala zámek svým příbuzným ? knížatům Windischgrätzům, kteří zámek vlastnili až do první pozemkové reformy v roce 1920, poté zámek koupil řád anglických panen a zřídil zde soukromou internátní školu. Po roce 1950 začal zámek sloužit jako domov důchodců. V současné době je tady domov starých lidí, provozovaný nadací. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/steken--1

Přírodní památka Pastvina u Přešťovic Louka

GPS poloha: 49°16'39.28"N 13°57'12.43"E

Pastvina u Přešťovic je přírodní památka v okrese Strakonice západně od obce Přešťovice, která je chráněná z důvodu opuštěné pastviny s bohatou květenou. Nachází se zde zbytek ekosystému situovaný na vápencovém podloží a mělkých půdách, s teplomilným travinným společenstvem s četnými vápencovými druhy rostlin. Vyjma louky se zde nachází i zbytky malých vápencových lomů. Přírodní památka je dostupná ze silnice jdoucí z Přešťovic do Strakonic na jejím severním okraji. Přibližně kilometr od památky se nachází národní přírodní památka Rovná. Z chráněných či ohrožených rostlin v lokalitě roste hořec křížatý, pelyněk metlatý, záraza vyšší, vrabečnice úpolní, pryšec drobný, hlaváč bledožlutý, voskovka menší, užanka lékařská, turan pozdní, tolice srpovitá, dřišťál obecný, chrpa porýnská, bojínek tuhý, jilm drsný, zvěhovec yva a ožanka hroznatá. Z živočichů se zde vyskytuje zranitelný druh Chondrula tridens spadající mezi bezobratlé, dále ještěrka obecná a ťuhýk obecný. Předpokládá se, že dříve se na území památky nacházely ve stráni situované dvě či tři malá políčka, které byly od sebe odděleny mezemi. V západní části památky se nacházely dva malé lomy na vápenec, které jsou dodnes dobře patrné. Po skončení obdělávání polí se lokalita přeměnila na pastvinu po několik desetiletí, což přispělo k druhové rozmanitosti rostlin. Pastva byla pravděpodobně ukončena okolo druhé světové války. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-pastvina-u-prestovic

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Strakonice" Přírodní památka Tůně u Hajské Přírodní památka

GPS poloha: 49°15'36.57"N 13°56'46.94"E

Tůně u Hajské je přírodní památka v okrese Strakonice severně od obce Hajská, která je chráněná z důvodu tůní v nivě řeky Otavy, kde se vyskytuje Stanoviště ohrožené rostliny žebratky bahenní a řady obojživelníků, kteří se zde rozmnožují. Tůně vznikly jako výsledek lidské těžby v dřívější době, kdy zde probíhalo rýžování zlata ve štěrkopískách usazených vlivem toku řeky Otavy. Dále se zde vyskytuje prstnatec májový, silně ohrožený bazanovec kytkokvětý, ptačinec bahenní, bublinatka jižní, vachta trojlistá a žebratka bahenní. Z obojživelníků se zde nachází ropucha obecná, ropucha zelená, kuňka obecná, rosnička zelená, skokan zelený a skokan skřehotavý. Z ptactva zde hnízdí 43 druhů, mimojiné zvláště chráněný krutihlav obecný, lejsek šedý, žluva hajní či ťuhýk obecný. Oblast byla již ve středověku centrem těžby zlata a později k těžbě štěrkopísku, kdy došlo k masivní těžbě a hloubení malých děr a vysypávání horniny do menších kopců. Pozdějším zatopením tak vzniklo množství tůní a vyvýšených oblastí. Po ukončení těžby začaly sejpy zarůstat keři a nízkou vegetací s převahou vřesů, čímž došlo ke vzniku chudých pastvin. Následovaly náletové dřeviny jako jívi, jeřáby a břízy a k osidlování oblasti množstvím živočišných druhů. Rozsáhlý výskyt obojživelníků je hlavním důvodem k tomu, že již v roce 1975 je oblast vyhlášená jako zvláště chráněné území, přesněji přírodní památka, o velikosti 6,5 ha. Vyjma množství obojživelníků přispěla k vyhlášení i druhová skladba teplomilné a suchomilné květeny rostoucí na okolních sejpech a bažinná společenství obývající tůně. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-tune-u-hajske

zámek Střela Zámek

GPS poloha: 49°16'3.43"N 13°51'4.82"E

Zhruba 5 km západně od Strakonic se nachází zámek Střela s barokní kaplí a zříceninou starého hradu. Původně stál hrad na tomto místě, který měl dvě části. Z horní části zbyla jen torza zříceniny. Dolní část, zvaná zámek, byla přestavěna do renesanční podoby v 16. století. V 18. století za řádu jezuitů byly provedeny úpravy zámku v nynější podobě. V současné době je zámek Střela s parkem kolem areálu o výměře 3, 4 ha opět v soukromém majetku. Je přístupný veřejnosti po dohodě s vlastníkem. K vidění jsou zde kromě jiného i unikátní parkety. Pod zámkem stojí jednopatrový špýchar (sýpka na obilí). V závěru vede trasa po části naučné stezky Podskalí. Po pravé straně Otavy jde pěšina k bodu Kalvárie, představuje území kolem řeky, kde můžeme vidět např. ptačinec velkokvětý, kokořík vonný a mnohokvětý, kopretinu chocholičnatou, řadu mechů a jiné rostliny. Pěšina dále pokračuje k bustě strakonického rodáka F. L. Čelakovského (1799 – 1852), obrozeneckého básníka, k jehož nejznámějším dílům patří Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých. Dále trasa směřuje k Zellerinově stráni, jež získala podle jejího majitele – strakonického malíře Antonína Zellerina. Na vrcholu svahu stál kdysi Kostel sv. Kříže, který byl roku 1781 výnosem Josefa II. zrušen, byly zde postaveny Kaple křížové cesty (Kalvárie). Autor článku: skorpion123 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-strela

Velký Vítkovský rybník Rybník

GPS poloha: 49°16'55.70"N 14°1'46.34"E

Velký Vítkvoský rybník leží mezi Strakonicemi a Pískem. Napájí jej Vítkovský potok a sousedem je mu rybník Barachovec na stejném potoce. Vítkovský potok je přítokem Otavy v Blatenské pahorkatině. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-vitkovsky-rybnik


str. 4

Průvodce "Strakonice" Novokestřanský rybník Rybník

GPS poloha: 49°16'1.99"N 14°0'21.17"E

Novokestřanský rybník leží na silnici ze Strakonic do Písku přes obec Štěkeň a Křesťany. Je napájen Vítkovským potokem, což je přítok Otavy. Slouží k chovu ryb. Sousedem je mu Velký Vítkovský rybník a rybník Barachovec na stejném potoce. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novokestransky-rybnik

Jez Štěkeň Jez

GPS poloha: 49°16'0.67"N 13°59'44.45"E

Nedaleko Strakonic se nachází vesnička Štěkeň. Protéká jí řeka Otava a překonává zde jez s krásným "přírodním aquaparkem", který je vyhledávaným místem nejen vodáky ale také turisty a cyklisty. Kousek od jezu se nachází tenisové kurty, dále pak volejbalové a nohejbalové. V blízkosti jezu je také několik skvělých hospůdek.

stekenskyjez.cz Štěkeňský jez má mezi jezy podobné postavení asi jako Karlštejn mezi hrady. To ví každý, kdo na něm něco zažil. Ať už jako čundrák, vodák, turista či obyčejný rekreant. Šlajsna pro vodáky je dnes skutečně raritou, až malým divem světa. Je to poslední otavský jez, jehož šlajsna je využívána pro sportovní vodáctví. Za určitého průtoku se chová až jako playspot vhodný pro rodeové prvky. Podobně krásný jez býval jen v Rábí, jehož propust je nyní trvale zahrazená. I ona bývala lahůdkovým cvičným terénem pro dětské vodácké tábory. Šlajsna, dříve vorová propust, se dá splouvat klasicky popředu i bokem, pod ní je hluboký vlňák s vracákem, který umožňuje pestrý vodácký výcvik včetně eskymáků. Ne nadarmo jez navštěvují vodáci z celé republiky. Desítky let na něm probíhají vodácké kurzy několika vysokých škol. To jsou tisíce velmi dobře vycvičených vodáckých učitelů a instruktorů. A co teprve koupání na jezu. Tím, že je pod jezem hodně vody, umožňují šikmé přepady z koruny jezu takové masáže a perličkovou koupel, že ji dámy označují pojmem „Lurdy“. Malá droboť se vyvaluje na šikminách jezu a když se jí zachce, skáče do pěny pod jezem. Kousek dál se v brouzdalištích máchají nejmenší caparti s maminkami. Snad největším kouzlem jezu je vlňák, kam mladí kluci mohou skákat všelijaká salta. Jeho vracák je dokonalý přírodní tobogán. Můžete se v něm opatrně vozit a točit na okraji, a když se seznámíte, a necháte se potopit vodním vírem, absolvujete podvodní cestu, která nemá obdoby, dá se to jen srovnat s vlnami Atlantiku. Vír si vás chvíli podrží jak dračí tlama a za pár vteřin vás vyplivne o deset metrů dále. Šlajsna se dá sjíždět i na nafukovacím lehátku. Ve správném proudu jednoho ze tří ramen řeky doplují děti až pod kemp. V hloubce pod vlňákem je tišina. Nejšikovnější kluci dokážou po hlavě skákat z kozy jezu daleko do vlňáku. Zmizí v rozbouřených vlnách, pod vodou se přimknou ke dnu jako Old Shatterhandi, otočí se, podplavou celý vlňák a schovají se pod přepady jezu ostatním. Ti, co to neznají, se o ně strachují. Prostě kluci se baví! Nejlepší borci se dokážou vynořit v největším proudu vlňáku, využít podvodních chytů a proskočit do šlajsny jak lososi. Vztyčí se, proběhnou šlajsnou, šipkou přeskočí kládu a jsou nad jezem. I tam je hloubka, kde se dá plavat stovky metrů daleko. Ve šlajsně se dá dokonce i surfovat. Kluci připevní lanem desku k železnému kruhu a na nejvyšší vlně surfují. Královská masáž je bonbónek šlajsny. Kdo umí nalézt ta správná místa, využít je pro oporu nohou, surfuje v proudu šlajsny vlastním tělem v lehu na zádech či na břiše. Nejúžasnější masáž je vsedě, záda si jen pomlaskávají. Pod jezem jsou krásné peřeje, ale i klidné tůňky, kde se prohání hejna ryb. Nejlépe se pozorují z obou koz jezu. Je-li pozorovatel trpělivý a má štěstí, může být svědkem i útoku štiky na bělice. Je to ráj pro rybáře. V kempu proto v létě táboří i dětské rybářské kroužky. Stříbrné třpytky létají vzduchem a prorážejí zlatavou hladinu. Kamenná plata jezu a břehy řeky jsou obleženy rekreanty, na lavičkách posedají důchodci kochající se pozorováním romantického života na jezu. Zapouštíme tu své kořeny, vstřebáváme energii, abychom mohli třeba až létat.. Jako je jedna Štěkeň na světě, je i štěkeňský jez jediný.


str. 5

Průvodce "Strakonice" Autor článku: Jiří Vlasák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jez-steken

Žižkův most u Katovic (ST) Most

GPS poloha: 49°16'54.70"N 13°48'23.41"E

Kamenný most o jednom oblouku pod jihozápadním svahem Katovické hory za lávkou přes Březový potok. Ve staré pověsti je spojen s Žižkovým tažením na Hrad Rabí. Most byl však postaven až v 17. nebo 18. století, kdy zde jezdily formanské vozy, než byla postavena nová císařská silnice. Přístup po červené turistické značce podél Otavy, asi 2 km SZ od Katovic. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ikv-most-u-katovic-st

Hoštice u Volyně Drobné památky

GPS poloha: 49°11'15.00"N 13°53'36.28"E

Hoštice u Volyně je vesnička s legendární letní komedie Slunce seno jahody, pár face a erotika. Hoštice u Volyně byly nejspíše založeny ve 13. století a původně byly vybudovány jako osada pro Elišku Přemyslovnu. Vesnička se může pyšnit historickýmy památkamy jako je Zámek či Kostel . Je zde také pohřben zpěvák " Michal Tučný ". Za náštěvu také stojí hospůdka, která se mnohokrát objevila již ve zmiňovaném filmu. Procházka po vesnici trvá asi 20minut a můžete se podívat na dům od Škopkové, Konopníkové či k louce kde se zpívala píseň " Měsíčku na neby Hlubokém ". Náměstíčko je plné stánku se suvenýry a tak si můžete odnést něco na památku. Autor článku: Honza Zbořil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hostice-u-volyne--1


str. 6

Průvodce "Strakonice"

Recommend Documents