STRAKONICE NÁVRH STRATEGICKÉ KONCEPCE PODPORY SPORTU PRO MĚSTO

NÁVRH STRATEGICKÉ KONCEPCE PODPORY SPORTU PRO MĚSTO

STRAKONICE

Autor Mgr. Jakub Popelka, Ph.D. [email protected] +420 728 713 727 www.lokalsport.cz

Návrh strategické koncepce podpory sportu města Strakonic www.lokalsport.cz

Objednatel:

STARZ, příspěvková organizace Na Křemelce 512, Strakonice, PSČ: 386 01 IČ: 367915 bankovní spojení: 212265633/0300 zastoupeno: Ing. Pavlem Marešem, ředitelem příspěvkové organizace

Zhotovitel:

Mgr. Jakub Popelka, Ph.D. Pionýrů 519, Komárov, PSČ: 267 62 IČ: 76413195 (není plátcem DPH) bankovní spojení: 51-5513140247/0100 jednající: Mgr. Jakub Popelka, Ph.D.

Ve Strakonicích, 9. 12. 2015

2


Poděkování Na tomto místě se sluší poděkovat zejména všem účastníkům výzkumného vzorku obyvatel Strakonic – občanům města, žákům základních a středních škol, ředitelům a pedagogům, kteří nám umožnili výzkum na strakonických školách realizovat. Dále bychom rádi poděkovali za spolupráci představitelům příspěvkové organizace STARZ – řediteli Ing. Pavlu Marešovi, Ing. Miroslavu Boučkovi, Zdeně Švancarové a všem vedoucím jednotlivých sportovních zařízení organizace STARZ za konzultace a poskytnutí materiálů pro analýzu. Poděkování za vstřícnou komunikaci patří, v neposlední řadě, představitelům Městského úřadu Strakonice v čele s Ing. Lucii Šnajdrovou a PaedDr. Pavlu Koubovi z ČUS Strakonice.

3


Obsah 1 ÚVOD ....................................................................................................................................6 ÚČEL ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE SPORTU .................................................................................................................... 7 VSTUPNÍ DATA A INFORMACE ................................................................................................................................ 7 PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ KONCEPCE SPORTU ..................................................................................................................... 8 METODIKA SBĚRU A ANALÝZY DAT .......................................................................................................................... 8 ANALÝZA AKTÉRŮ................................................................................................................................................ 9 SOUVISEJÍCÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY MĚSTA STRAKONIC ....................................................................................... 12 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU ............................................................................................................................. 14

2 SPORTOVNÍ PARTICIPACE .................................................................................................... 16 SOUČASNÉ POZNATKY O ÚČASTI VE SPORTU ............................................................................................................ 16 ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ A SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY MĚSTA ............................................................ 18 DOSPĚLÁ POPULACE MĚSTA STRAKONIC A JEJÍ VZTAH KE SPORTU ................................................................................ 19 ŽÁCI A STUDENTI STRAKONICKÝCH ŠKOL VS. SPORT ................................................................................................... 27 ORGANIZOVANÝ SPORT VE STRAKONICÍCH ............................................................................................................. 35

3 SPORTOVNÍ NABÍDKA .......................................................................................................... 39 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ STARZ .............................................................................................................................. 40 HOSPODAŘENÍ STARZ....................................................................................................................................... 45 DALŠÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A KOMERČNÍ SLUŽBY ..................................................................................................... 48 SPORTOVNÍ AKCE .............................................................................................................................................. 50

4 FINANCOVÁNÍ SPORTU ........................................................................................................ 51 EVROPSKÁ UNIE A SPORT .................................................................................................................................... 51 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY A SPORT V ČR ................................................................................................................. 51 PROGRAMY PODPORY SPORTU V ČR ..................................................................................................................... 52 ROZPOČET MĚSTA STRAKONIC ............................................................................................................................. 53 ZÁKLADNÍ PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU ............................................................................................................. 55 VÝVOJ FINANCOVÁNÍ A DISTRIBUCE PROSTŘEDKŮ SUBJEKTŮM VE SPORTU ..................................................................... 56 KOMPARACE FINANCOVÁNÍ SPORTU S DALŠÍMI MĚSTY .............................................................................................. 62

5 NÁVRHOVÁ ČÁST................................................................................................................. 68 SHRNUTÍ HLAVNÍCH POZNATKŮ ............................................................................................................................ 68 FORMULACE BUDOUCÍ STRATEGIE ROZVOJE SPORTU................................................................................................. 69 ZPĚTNÁ VAZBA OD OBČANŮ STRAKONIC ................................................................................................................ 70 HLAVNÍ OBLASTI BUDOUCÍHO ROZVOJE SPORTU ...................................................................................................... 73 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ ROZVOJE SPORTU ........................................................................................................ 74

4


Krátké slovo úvodem Dokument vznikl na základě analýzy financování sportu, současné vybavenosti, a především sběru dat o stavu podpory sportu ve Strakonicích, preferencích a potřebách obyvatel Strakonic, včetně dětí a mládeže. Realizací této práce nejsou uskutečňovány či prosazovány ničí osobní zájmy a záměry. Jedná se o nezávislé posouzení vycházející z ekonomických opodstatnění veřejné podpory sportu, na jehož základě jsou formulovány návrhy, záměry a praktická doporučení pro oblast sportu, které by měly sloužit lokálním aktérům jako soubor poznatků či východisek budoucích kroků při rozvoji sportu. Dokument by měl být zároveň k dispozici občanům. Autor

Autor

5


1 ÚVOD Strakonice jsou, jak historicky, tak z hlediska současného postavení, tradičním sportovním centrem okresu i širší spádové oblasti strakonického regionu. Ve Strakonicích působí více než 30 sportovních spolků, z nichž mnohé (především TJ ČZ Strakonice, TJ Fezko Strakonice) zastřešují další sportovní oddíly různých sportovních odvětví. Spolkový sektor tak poskytuje širokou škálu sportovních aktivit pro děti i dospělé, která je do jisté míry v českých podmínkách unikátní. Město Strakonice dále disponuje sportovní infrastrukturou, která slouží jak výkonnostnímu sportu, tak pro volnočasové využití strakonické veřejnosti, obyvatelům okolních sídel či turistům. Některá sportovní zařízení byla vybudována v posledních letech, řada sportovišť prošla rekonstrukcí. Další, tradiční, sportovní zařízení byla realizována před více než třiceti lety a pro občany jsou mnohdy v nevyhovujícím stavu. V kvalitě sportovních zařízení jsou patrné rozdíly, což může mít bezprostřední vliv jak na budoucí rozvoj sportu, tak na celkovou kvalitu prostředí pro trávení volného času. Město dosud nedisponuje strategickým plánem (koncepcí) rozvoje sportu na svém území, přičemž potřeba koncepčního přístupu k podpoře sportu je dnes zřejmá. Těžiště vytváření podmínek pro sport a volný čas se přesunulo ze spolkového sektoru na úroveň samospráv, jejíž představitelé se stali tvůrci lokálních sportovních politik. Tato skutečnost je dána legislativními procesy, změnami principů financování sportu či reformami střešních organizací (ČOV, ČUS). Současná situace zároveň odráží společenské trendy – individualizaci obyvatel a příklon k neorganizovaným aktivitám, které jsou zaměřeny na zdravotní aspekty, cvičení s vlastní vahou, na prevenci civilizačních chorob či předcházení problémů ortopedického charakteru. Nelze zapomenout ani na změny ve věkové struktuře obyvatel, dlouhodobě se zvyšuje podíl nejstarších kategorií. Na samosprávy jsou postupně kladeny vysoké nároky, neboť rozhodují o distribuci velkého objemu financí na podporu sportu, která by měla reflektovat jak výše naznačené trendy, tak rozvoj spolkového sektoru. V případě Strakonic hraje významnou roli při poskytování sportu STARZ příspěvková organizace města, jež disponuje poměrně vysokou mírou autonomie a zabezpečuje provoz a poskytování sportovních zařízení. Posláním takové organizace by měla být ekonomická efektivnost a rychlejší reakce na potřeby obyvatel v porovnání s přímým poskytováním sportovních zařízení městem. Za opodstatnění veřejné podpory sportu je podle ekonomických teorií považována sociální spravedlnost a efektivnost, omezeními jsou pak selhání veřejné správy z důvodů nízké flexibility, složitosti řízení anebo realizace osobních zájmů. Hlavním východiskem koncepce sportu by tak měla být právě tato opodstatnění veřejné podpory sportu. V jejich kontextu pak budou v rámci tohoto dokumentu formulovány budoucí záměry, doporučení a konkrétní opatření pro rozvoj sportu ve Strakonicích.

6


Účel zpracování koncepce sportu Účelem koncepce sportu je zhotovení dokumentu vycházejícího z analýzy lokálních dat, jenž bude sloužit vedení města a dalším zainteresovaným stranám jako soubor podkladů pro každodenní, střednědobé i strategické rozhodování o podpoře sportu a při investičních záměrech, které souvisejí se sportovní a volnočasovou vybaveností města s důrazem na její ekonomicky a společensky efektivní využití. Koncepce je postavena na třech pilířích: 1) analýza na straně poptávky – dospělých občanů města a žáků škol ve Strakonicích, 2) analýza nabídky a využití sportovních a volnočasových služeb, hospodaření STARZ, 3) vývojová a komparační ekonomická analýza financování sportu z rozpočtu města. Součástí ekonomické analýzy je strukturované srovnání financování sportu populačně a geograficky srovnatelných měst. Analýza poptávky čerpá z demografických dat, hlavní těžiště je pak v dotazníkovém šetření na vzorku populace města, včetně dat o organizované účasti ve sportovních klubech a návštěvnosti sportovních zařízení. Analýza nabídky vychází z výsledků terénního šetření a podkladů STARZ, jejím hlavním účelem je poskytnout vedení města přehled sportovních ploch a jejich využití pro potřeby budoucího plánování sportovní infrastruktury. Celý dokument lze zároveň použít jako dílčí podklad při tvorbě (aktualizaci) integrovaného plánu rozvoje města.

Vstupní data a informace Práce čerpá z analýzy dat, která vycházejí z různých zdrojů. Následující výčet shrnuje hlavní formy použitých dat a zdroje, ze kterých bylo čerpáno: a) Socio-demografické charakteristiky obyvatel města a jeho spádové oblasti Zdroj: Český statistický úřad; Městský úřad Strakonice; webové stránky města

b) Sportovní aktivity, postoje, potřeby a preference obyvatel Zdroj: Původní výzkum obyvatel a žáků základních a středních škol (celkem přes 800 dotázaných)

c) Účast obyvatel v organizovaném sportu Zdroj: Původní výzkum obyvatel města; Ohlédnutí za sportem; Statistiky ČUS Strakonice

d) Nabídka sportovních zařízení, služeb a akcí Zdroj: Terénní výzkum, lokální periodika, podklady STARZ

e) Financování sportu Zdroj: Rozpočet města; Závěrečný účet města; rozpočty a závěrečné účty měst; oficiální statistiky; MŠMT; Jihočeský kraj

f)

Ostatní informace Zdroj: Výroční zprávy; podklady STARZ; konzultace s lokálními aktéry; strategické dokumenty města

7


Přístup k řešení koncepce sportu Při realizaci koncepce sportu byl uplatněn tzv. participační přístup. Konkrétně se jedná o přístup vycházející z principů U-Plan systému, který byl navržen na Technické Univerzitě v Sydney a ověřen v dalších státech právě pro účely tvorby koncepcí sportu, turismu či volného času na lokální úrovni, včetně prostředí ČR. Přístup se zakládá na třech „modulech“: participační modul, nabídkový modul a modul rozpočtových omezení, záměrů a cílů koncepce. Následující obrázek shrnuje obsah jednotlivých modulů. Šipky naznačují vzájemnou provázanost jak při realizaci studie, tak z hlediska výstupů celé práce. Obrázek 1.1 U-plan systém Participační modul demografická data výzkum mezi obyvateli výzkum mezi studenty účast ve sportu návštěvnost členství v klubech

Cíle a omezení

Nabídkový modul

analýza aktérů

přehled sportovních zařízení

definování záměrů

generel sportovních ploch

rozpočtová omezení

analýza nabídky služeb a akcí

komparace s dalšími městy

geografická analýza

definování cílů podpory

Metodika sběru a analýzy dat V průběhu realizace byly pro sběr dat využívány metody a techniky typické pro zpracování sociologického a ekonomického výzkumu. Šetření probíhalo ve dvou formách. První (hlavní) formou byl elektronický dotazník distribuovaný dospělým občanům Strakonic prostřednictvím webových stránek města a sociálních sítí. Další dotazník vyplňovali žáci základních a středních škol během vyučování. Terénní šetření bylo založeno na zmapování současné nabídky sportovních zařízení a ploch, doplněno bylo fotodokumentací a zanesením sportovních ploch do mapy města. Pro analýzu dat byly využity metody společenskovědního i ekonomického výzkumu, data byla zpracována v programu MS Excel, k prezentaci výsledků jsme použili MS Word.

8


Analýza aktérů Za účelem vymezení základního rámce pro tvorbu koncepce sportu bylo naším prvotním cílem identifikovat všechny aktéry – jednotlivce nebo zainteresované skupiny, které nějakým způsobem ovlivňují, mohou ovlivňovat nebo mohou být sami přímo ovlivňováni rozhodováním o podpoře sportu a vytváření podmínek pro jeho realizaci. Pro tyto potřeby se provádí právě analýza aktérů. Cílem analýzy bylo tyto aktéry identifikovat a pokusit se popsat jejich pozici, kompetence a vzájemné vazby. Analýza aktérů poskytuje nejen jakousi platformu pro další kroky tvorby koncepce sportu, ale v syntetické části by měla být využita při definici záměrů a cílů podpory sportu právě vzhledem k těmto aktérům. V našem případě byli identifikováni následující aktéři: a) Vedení města, rada a zastupitelstvo Starostou města je Mgr. Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Rada města má celkem sedm členů, z nichž 4 členové jsou příslušníky Strakonické Veřejnosti (SV). Další tři členové jsou členy stran ANO 2011, Volba pro město a Komunistické strany Čech a Moravy. Zastupitelstvo města má celkem 21 členů, třetina přísluší do SV, Jihočeši 2012 mají tři členy, zbylé strany mají dva či jednoho člena. Program Strakonické veřejnosti „Program pro Strakonice 2014“ obsahuje několik prioritních oblastí, nicméně žádná z těchto priorit není primárně zaměřena na sport, který není ani součástí některé z těchto priorit. Sport však je, ať už přímo či nepřímo, součástí koaliční smlouvy (Strakonická Veřejnost, ANO 2011, ODS a VPM). Konkrétně obsahuje koaliční smlouva tyto body: 1) vytvoření plánu rekonstrukce chodníků, vozovek a cyklostezek ve městě, 2)

vytvoření pravidel podpory sportu a sportovních oddílů

3) podpora zdraví občanů města. b) Komise pro sport Komise pro sport má celkem 7 členů, předsedou je Bc. Luboš Parkos (HC Strakonice), dalšími členy jsou: Vladimír Hovorka (Sokol Strakonice), Aleš Bláha (ODS), PaeDr. Pavel Kouba (ČUS Strakonice), Karel Krž (KSČM), Mgr. Václav Marek (ANO 2011, pedagog), Stanislav Vydra (důchodce). Komise je poradním orgánem, na základě jejích doporučení rozhoduje Rada či Zastupitelstvo o distribuci dotací, ocenění za sportovní výsledky či reprezentaci města. c) Odbor školství a cestovního ruchu V rámci Městského úřadu Strakonice je sport zařazen pod Odbor školství a cestovního ruchu (OŠCR) do Oddělení cestovního ruchu. Oblast sportu má ve své působnosti Ing. Lucie Šnajdrová. V rámci přenesené působnosti má Oddělení v kompetenci podporu zájmových a kulturních aktivit, žádosti o poskytnutí dotace v oblasti kultury, sportu a volného času.

9


d) Odbor rozvoje Odbor rozvoje má v kompetenci územní plánování, stavební zakázky města, rozhoduje o nakládání s nemovitým majetkem. Jeho činnost se tak významně dotýká problematiky (budoucích) sportovních zařízení, která přímo nespadají k bodu e) či g) či další sportovní infrastruktury (např. cyklostezky). Odbor vyvíjí zároveň koncepční činnost – vypracovává rozvojové studie či záměry. V kompetenci Odboru rozvoje je zároveň realizace koncepčních podkladů pro financování projektů ze státních dotačních titulů a fondů, nadací, z rozpočtu kraje nebo fondů EU. Odbor zastupuje město Strakonice v Nadaci Jihočeské cyklostezky. e) Odbor majetkový Odbor zajišťuje investice a opravy nemovitého majetku města. Zadává, koordinuje a kontroluje tvorbu projektové dokumentace a zároveň zajišťuje metodickou pomoc ostatním odborům a příspěvkovým organizacím města při administraci veřejných zakázek. Činnost majetkového odboru tak úzce souvisí se správou sportovních zařízení v majetku města, především pak z hlediska jejich oprav či investičních záměrů. f)

Komise pro cestovní ruch, Komise pro bezpečnost a prevenci, Komise pro rozvoj města Rozvoje sportu se částečně dotýkají také další oblasti, k nimž město zřizuje poradní komise. V tomto případě lze sportu využívat jako nástroje cestovního ruchu, prevence kriminality či celkového rozvoje města.

g) STARZ Jedním z nejvýraznějších aktérů podpory sportu je ve Strakonicích příspěvková organizace STARZ, která spravuje a poskytuje sportovní zařízení veřejnosti a spolkům. Podrobněji se organizaci věnujeme ve třetí části této práce v rámci analýzy sportovní nabídky. h) Sportovní kluby a spolky, ČUS Strakonice Ve Strakonicích je početná základna spolkového sektoru. Vysoký počet a členská základna vypovídá o významné úloze spolků v nabídce sportovních odvětví a služeb pro obyvatele města i jeho okolí. Podrobněji se budeme spolkovému sektoru věnovat ve druhé kapitole v samostatné části. i)

Komerční sektor Na území města dále působí řada komerčních subjektů poskytujících sportovní a volnočasové služby nezávisle na městu. Struktura těchto služeb pak částečně formuje také nabídku sportovních a volnočasových služeb poskytovaných městem. Komerční sektor nabízí především fitness a relaxační služby. Přehled komerčních subjektů v oblasti sportu na území Strakonic je zpracován ve třetí části tohoto dokumentu.

10


j)

Pořadatelé sportovních akcí Částečný podíl při vytváření podmínek pro sport sehrávají sportovní či volnočasové akce, které se na území Strakonic pořádají. Nejčastějšími pořadateli jsou právě sportovní kluby či samotné město Strakonice, také sportovním akcím se dále věnujeme ve třetí části.

k) Občané města Občanům města Strakonic, včetně spádové oblasti, je věnován prostor v samostatné části druhé kapitoly. Pojetí koncepce je založeno právě na výzkumu mezi obyvateli města, tyto poznatky tak přinášejí podrobný vhled do oblasti sportu právě z pohledu obyvatel. l)

Turisté a návštěvníci města Podle Městského informačního centra Strakonice (IC) navštívilo samotné IC v roce 2014 celkem 7952 návštěvníků města, necelá 3 % z tohoto počtu byli zahraniční návštěvníci. Nevýhodou Strakonic v oblasti cestovního ruchu je fakt, že se často stávají tranzitním místem při návštěvě dalších destinací v Jihočeském kraji. Nejvyšší návštěvnost města je obvykle v letních měsících, především pak v srpnu, kdy je ve Strakonicích pořádán Mezinárodní dudácký festival.

V rámci výše prezentované stručné analýzy jsme se pokusili sumarizovat strukturu lokálních aktérů, kteří nejvýrazněji ovlivňují (mohou potenciálně ovlivňovat) oblast sportu nebo jsou přímo ovlivňováni přístupy k její podpoře a rozvoji. Základní analýza naznačila, že oblast sportu nepatří mezi prioritní oblasti současných politických představitelů města. Toto tvrzení posiluje dále fakt, že město nemá specializovaný odbor ani oddělení pro oblast sportu. Oficiálně se oblastí sportu zabývá pracovník městského úřadu v Oddělení cestovního ruchu, který má zároveň v působnosti i další oblasti vztahující se k prezentaci města a cestovnímu ruchu. Na druhou stranu město zřizuje Komisi pro sport, která je poradním orgánem současného vedení a může tak zasahovat do podpory sportu realizované městem. Podobně tomu je i v případě dalších komisí, které se však sportem zabývají jen okrajově nebo vůbec. Z těchto základních východisek pak vyplývá riziko, že oblast sportu nebude ve Strakonicích řešena jako celek, ale podpora sportu bude rozštěpena mezi několik aktérů, bez vzájemné užší spolupráce a společných záměrů či cílů. Z analýzy lze identifikovat čtyři nejdůležitější aktéry podpory sportu ve Strakonicích – RADA A ZASTUPITELSTVO, KOMISE PRO SPORT, STARZ a SPOLKOVÝ SEKTOR. Definováním společných záměrů a dílčích cílů by tak mělo být zajištěno, že ke sportu bude přistupováno koncepčně - s jednotnou vizí budoucího rozvoje sportu tak, aby byla naplněna základní opodstatnění veřejné podpory sportu a zároveň byly využity potenciální externalitní efekty ze sportu plynoucí.

11


Související strategické dokumenty města Strakonic Ačkoliv město Strakonice v současné době nemá zpracovanou Strategickou koncepci sportu nebo obdobný dokument, disponují Strakonice koncepčními dokumenty pro další oblasti, které se více či méně oblasti sportu dotýkají. Cílem této části je shrnout tyto koncepční dokumenty a pokusit se definovat roli sportu v jejich obsahu. 1) Strategický plán rozvoje města Strakonice pro období 2010 – 2025 V rámci Strategického plánu rozvoje města je sportu věnován jen odstavec zaměřený na sociální integraci. V tomto odstavci je pak zmíněna absence koncepce sportu a tělovýchovy. Dále odstavec stručně charakterizuje vybavenost města sportovní infrastrukturou, jejíž kvalita je dále v dokumentu zahrnuta ve SWOT analýze mezi slabými stránkami. Modernizace a rozvoj sportovní infrastruktury je nakonec opatřením v rámci prioritní oblasti „Sociální a společenská problematika“. 2) Integrovaný plán rozvoje města Strakonice Výše zmíněný odstavec je zároveň součástí Integrovaného plánu. V rámci specifického cíle „Zkvalitnění obytného prostředí pro život obyvatel deprivované zóny Sídliště Mír“ je uvedena následující aktivita: „Budování či modernizace nekomerčních volně přístupných rekreačních a sportovních ploch, výstavba cyklostezek, stezek pro in-line bruslení, promenád a dalších ploch pro rekreaci a trávení volného času, dětských hřišť, veřejně přístupných nekomerčních sportovišť a dalších funkčních prvků pro aktivní trávení volného času uvnitř sídliště.“ 3) Plán prevence kriminality 2014-2018 V Plánu prevence kriminality je sport zmíněn jen částečně, v rámci přehledových analýz. V navrhovaných opatřeních prevence kriminality již není sport uveden například jako nástroj k dosažení některých z definovaných cílů. 4) Komunitní plán zdraví a kvality života Strakonice (2014-2015) Komunitní plán zdraví a kvality života je realizován přímo na základě podnětů od občanů, obsahuje tak konkrétní návrhy a opatření ke zlepšování zdraví a kvality života ve Strakonicích. Plán obsahuje několik prioritních oblastí, z nichž jedna se přímo týká sportu: „Volný čas, sport, kultura, společenský život“. V rámci této oblasti byla definována následující dílčí priorita: „Budou zlepšeny příležitosti pro sport a místní rekreaci. Konkrétně pak jsou pro oblast sportu definovány následující záměry, které vzešly z veřejného fóra občanů Strakonic:

12


- Rekonstrukce plaveckého bazénu po etapách a co nejrychleji - Zvýšit fyzickou zdatnost mládeže/dětí -> sportovní rodinné aktivity – STCARD - Úprava okolí ZŠ Jezerní (zeleň, dětské hřiště, adrenalinové centrum pro mládež) - Vybudování víceúčelového hřiště u ZŠ F. L. Čelakovského Na výše uvedené záměry navazují konkrétní opatření: a) Vodácké kotviště ve městě b) Letní plovárna na řece Otavě c) Park pro adrenalinové sporty d) Cvičidla podél stezek e) Snížení energetické náročnosti sportovní haly STARZ f)

Chlazení zimního stadionu

g) Dovybavení venkovního hřiště u dětského centra h) Obohacení dětských hřišť a hřiště pro seniory o více prvků i)

Vybudování zázemí házenkářské/florbalové haly + fotbalové hřiště "umělka"

j)

Obnovení vybavení tělocvičen TJ ČZ

k) Hřiště na rugby - vybudování nebo nalezení vhodného prostoru l)

Nalezení vhodné zpevněné plochy pro taneční využití - aktivity neorg. mládeže

m) Větší využití prostoru pod Hvězdou n) Budování (eventuální využití stávajících míst) pro aktivity teenagerů o) Oprava tribuny - hřiště na Křemelce p) Vnější oprava haly STARZ Další prioritou, jež se přímo vztahuje ke sportu, je „Bude podporována pěší a cyklistická doprava“. Ta zahrnuje další záměry a opatření, která se týkají rozvoje cyklistické dopravy ve Strakonicích. 5) Architektonická studie – Regenerace sportovního areálu Na Křemelce Dalším materiálem, který se přímo týká sportu, je architektonická studie regulace území v areálu Na Křemelce, kde v současné době sídlí organizace STARZ a dále zimní stadion, fotbalový stadion, plavecký bazén či venkovní koupaliště. Závěry a doporučení budou v závěru tohoto materiálu konfrontovány nejen s poznatky, které vzešly z námi realizovaných dílčích analýz, ale také právě v souladu s výše uvedenými dokumenty, především pak s Komunitním plánem zdraví a kvality života.

13


Shrnutí výsledků výzkumu V této části jsou shrnuty poznatky z realizovaných výzkumů ve Strakonicích a z ekonomické analýzy financování sportu. Jedná se o výsledky z hlediska a) sportovní participace, b) podmínek pro sportování a c) financování sportu z rozpočtu města. Záměry či doporučení pro další rozvoj sportu a jeho koncepční podporu jsou podrobněji formulovány v závěrečné kapitole tohoto dokumentu.

Sportovní participace Průměrný věk obyvatel Strakonic se za posledních 15 let zvýšil o více než tři roky na 42,5 let, významně tak narostl podíl obyvatel starších 65 let (18,4 %). V souvislosti se stárnutím obyvatel se pak mění náplň volného času, v oblasti sportu dochází s rostoucím věkem k poklesu frekvence provozování aktivit, přičemž významnou úlohu hraje také hledisko pohlaví. Ženy upřednostňují sportování 1-2 x týdně nebo jen několikrát za měsíc, zatímco muži nejčastěji sportují několikrát do týdne. U obou kategorií dochází s rostoucím věkem k upouštění od sportovních aktivit až k jejich úplnému zanechání. K nejoblíbenějším sportům u mužů i žen ze Strakonic patří napříč věkovými kategoriemi běh, cyklistika, fitness, plavání a bruslení. V současnosti tak u dospělých dominují aktivity, které realizují jednotlivě, s rodinou nebo v menších, neformálních skupinách. Pozitivní je zjištění, že jen velmi nízké procento chlapců i dívek ze strakonických škol se sportu nevěnuje vůbec. Více než polovina chlapců sportuje alespoň 3x týdně, u dívek tento poměr platí do 15. roku, dále již dívky sportují s menší frekvencí nebo se již sportu nevěnují. Také členství ve sportovních klubech souvisí s věkem a pohlavím. Zatímco pokles míry členství s věkem (od nejmladších k nejstarším kategoriím) je u chlapců jen 10% (ze 70 % na 60 %), u dívek je to již 30% pokles. Také děti a mladí lidé nejčastěji běhají a jezdí na kole, dívky dále provozují fitness, volejbal, bruslení a plavání; chlapci se kromě fitness, bojových sportů a plavání zaměřují na kolektivní sporty – fotbal, florbal nebo házenou. Mezi největší bariéry sportování patří ve Strakonicích v případě dospělé populace nedostatek času, zdravotní stav a motivace, děti nejčastěji deklarovaly nedostatek času, motivaci, nezájem nebo žádný důvod. Část dětí naznačila, že nemá s kým sportovat. Za posledních 5 let výrazně poklesla členská základna ve strakonických sportovních klubech, především pak u sportovních spolků s největší členskou základnou. Účast klesá jak u dospělé populace, tak v případě dětí, počet organizovaných sportovců sdružených v ČUS Strakonice se od roku 20111 snížil o 500 členů. Organizovaný sport nejčastěji opouští dívky po 15. roku. Podle respondentů nejlépe reprezentují město Strakonice basketbal, házená a vodní pólo.

14


Podmínky pro sport a sportovní nabídka Strakonice jsou dobře vybaveny základní sportovní infrastrukturou. K dispozici jsou sportovní zařízení pro tradiční sporty (zimní stadion, plavecký bazén, atletické ovály), na rozdíl od dalších českých měst srovnatelné úrovně, disponují Strakonice dostatečnou kapacitou sportovních hal, které dále vhodně doplňují tělocvičny při základních školách. Obyvatelům Strakonic jsou volně k dispozici dráha pro in-line brusle, skatepark nebo cyklostezky. Objevují se také nová zařízení a instalace pro workout. Podle názorů obyvatel města mají nejhorší podmínky pro sport rodiny s dětmi, senioři a zdravotně znevýhodnění občané. Čtvrtina dospělých respondentů je nespokojena se současnými podmínkami, zejména jim vadí poměr cena/kvalita některých sportovišť. Občané často projevovali nespokojenost s dostupností sportovních zařízení v odpoledních časech. Komerční subjekty nabízení nejčastěji fitness a podobné služby v menších zařízeních soustředěných v blízkosti centra města.

Financování sportu V kontextu dalších měst, která byla součástí ekonomické analýzy, patří město Strakonice k municipalitám s vyšší podporou sportu oproti hodnotám z ostatních měst. Sportovní dotace dosáhly v letošním roce úrovně 9 % z celkových výdajů rozpočtu, celkové prostředky do oblasti sportu jsou na úrovni 1 500 Kč na jednoho obyvatele města. V posledním období byl významný podíl sportovních investic na celkových investičních výdajích města. Došlo především k rekonstrukcím sportovních zařízení sloužícím pro organizovaný sport (sportovní hala, tribuna) část investičních prostředků byla alokována na rozvoj cyklostezek. Dlouhodobě roste podíl výdajů na podporu sportu z hlediska celkových výdajů rozpočtu. Je však nutné podrobněji analyzovat, kam prostředky konkrétně směřují. Struktura výdajů na podporu sportu je do velké míry determinována výraznými provozními náklady na sportovní zařízení a kompenzacemi v případě využívání sportovních zařízení v majetku města. Kromě kompenzací je pouze necelé 1 % z celkových dotací do oblasti sportu alokováno na podporu a rozvoj sportovních klubů a na pořádání sportovních akcí. V tomto kontextu je tak téměř zanedbatelný podíl dotací na další rozvoj klubů, pořádání sportovních akcí či cestovní náklady klubů a oddílů. Veřejná podpora sportu ve Strakonicích je dále charakteristická výraznými rozdíly v dotacích mezi sportovními spolky. Dotace ne jednoho člena tak reflektují především provozních náročnost sportovních zařízení, ve kterých se konkrétní sport odehrává a již méně souvisí se členskou základnou, cestovními náklady nebo úspěchy konkrétních oddílů.

15


2 SPORTOVNÍ PARTICIPACE Současné poznatky o účasti ve sportu V následující části se budeme zabývat sportovní participací dospělých obyvatel a žáků základních a středních škol se sídlem ve Strakonicích. Nejprve budeme krátce charakterizovat obecné poznatky o sportovní účasti v evropském a českém kontextu, následně se již zaměříme na výsledky, které vzešly z původního výzkumu realizovaného ve Strakonicích během října a listopadu 2015 Na pozadí změn v organizaci sportu v České republice se odehrávají společenské trendy související se vztahem člověka ke sportu. Mění se způsoby, jakými člověk tráví svůj volný čas, mění se potřeby obyvatel a jejich nároky na sportovní vybavenost, sportovní akce či programy. Rozšiřují se zároveň možnosti, jakým činnostem se ve volném času věnovat. Znalost obecných poznatků o účasti ve sportu současné české společnosti je nezbytná k vysvětlení vzorců sportovní participace zjištěných realizovaným výzkumem ve Strakonicích. Společně by pak tyto informace měly sloužit představitelům města jako opora při rozhodování o budoucím směřování lokální podpory sportu, o sportovních programech nebo rozhodnutích souvisejících se sportovní infrastrukturou. Jedním z hlavních faktorů účasti či neúčasti ve sportu jsou podmínky pro jeho realizaci. Konkrétní přístupy obcí a měst předurčují, do jaké míry budou podmínky reflektovat potřeby obyvatel. V současné době je však zřejmé, především v souvislosti se sedavým způsobem života obyvatel, že je třeba podmínky pro realizace sportu nejen vytvářet, ale také aktivně poskytovat – vybízet obyvatele k návštěvě sportovních zařízení či k participaci v nejrůznějších volnočasových akcích a programech, jejichž tvůrci se stávají právě představitelé měst a obcí. Globálně jsou pro sport typické společenské rozdíly, a to jak ve frekvenci či intenzitě, tak v samotné náplni pohybových aktivit člověka. Poznatky o účasti ve sportu v evropském kontextu dlouhodobě hovoří o vyšší účasti mužů oproti ženám či klesající účasti ve sportu s rostoucím věkem. Podle šetření Eurobarometer, realizovaného na konci roku 2013, vůbec nesportuje 35 % českých respondentů, zatímco průměr za EU je 42 % nesportujících (viz Graf 2.1). V České republice sportuje méně lidí pravidelně, naproti tomu více lidi, oproti průměru za EU, sportuje alespoň příležitostně. Některé věkové kategorie obyvatel ČR však vykazují výrazně nižší účast ve sportu oproti evropskému průměru, jedná se především o muže a ženy nad 40 let, kde jsou rozdíly oproti průměru EU výrazné. Podle Eurobarometeru tráví 20 % obyvatel ČR více než 8,5 hod denně sezením, což nás řadí ke špičce Evropy a částečně se tak potvrzuje trend sedavého trávení volného času současné populace České republiky. Graf 2.1 porovnává, na základě dat Eurobarometeru, frekvenci sportování u obyvatel ČR a v rámci celé EU.

16


Graf 2.1 Frekvence sportování EU vs. ČR (15+) 100% 80%

42%

35%

17%

29%

41%

36%

EU

ČR

60% 40% 20% 0%

Pravidelně sportuji

Sportuji jen příležitostně

Nesportuji

Důležitým faktorem sportovní účasti, kromě věku či pohlaví, je sociální postavení (vzdělání) a bydliště jedince. Absolvent vysoké školy má daleko větší šanci, že bude sportovat oproti osobě se základním vzděláním. Sociální postavení má však vliv nejen na pravděpodobnost, že bude člověk sportovat, ale také na strukturu aktivit (druhy sportů). Movitější občané se častěji věnují individuálním aktivitám. S ohledem na bydliště člověka, ve větších městech pravidelně sportuje téměř dvojnásobek lidí oproti podílu pravidelně sportujících na vesnicích. Čeští respondenti zároveň deklarují vyšší míru nespokojenosti s podmínkami pro sport v místě svého bydliště, ačkoliv v tomto případě nejsou rozdíly oproti EU tak výrazné (viz Graf 2.2).

Graf 2.2 Jsem spojen s možnostmi pro realizování sportu (15+) 100% 90%

4 7

4 4

80%

13

19

70% 60%

Nevím 37

50%

Absolutně nesouhlasím 49

40%

Spíše souhlasím

30% 20%

Spíše nesouhlasím

Absolutně souhlasím 39 24

10% 0% EU

ČR

V následující části se již zaměříme přímo na respondenty našeho výzkumu. Výsledky za Strakonice se v závěru pokusíme srovnat také s daty z dalších měst. Respondenti měli zároveň možnost vyjádřit svůj názor na současný stav materiálních podmínek či podpory sportu vlastní formulací pomocí otevřených odpovědí. Také těmto poznatkům se budeme věnovat a v jejich rámci budeme formulovat doporučení pro budoucí podporu sportu ve Strakonicích.

17


Základní geografické a sociálně-demografické charakteristiky města Město Strakonice má 23 020 obyvatel1 a leží v severozápadní části Jihočeského kraje. Strakonice jsou zároveň okresním městem a vykonávají úlohu obce s rozšířenou působností. Okres Strakonice má 70 653 obyvatel, ve správním obvodu ORP žije celkem 45 262 obyvatel. Jihočeský kraj je rozlohou druhým největším krajem v ČR, počtem obyvatel se řadí na 7. místo. Hustota zalidnění je však vůbec nejnižší ze všech krajů České republiky. Jihočeský kraj je významnou turistickou a rekreační destinací, pětina kraje leží v chráněných oblastech. Kraj je typický rozvinutým zemědělstvím, rybníkářstvím a lesnictvím. Více než polovinu obvodu kraje vymezuje hranice s Rakouskem a Německem. Nejvýznamnějšími turistickými centry jsou České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor či Třeboň. Velký počet těchto center, chráněná území, vodní plochy a další turistické lokality předurčují pozici Strakonic, které se vzhledem ke své poloze stávají především tranzitním městem při návštěvě výše uvedených destinací. Okres Strakonice leží v severozápadní části Jihočeského kraje a rozlohou je nejmenším okresem v kraji. Okres sousedí s celkem šesti dalšími okresy – Příbram, Plzeň-jih, Klatovy, Prachatice, Písek a České Budějovice. Z hlediska počtu obyvatel je ze sedmi okresů Jihočeského kraje na čtvrtém místě, hustota zalidnění (68 obyvatel na km 2) je dokonce třetí nejvyšší po Táboře a Českých Budějovicích. Vývoj počtu obyvatel okresu zaznamenával do roku 2004 pozvolný pokles, poté nastal krátkodobý nárůst, v posledních letech měla populace okresu opět spíše mírně klesající tendenci. Graf 2.3 sleduje vývoj věkové struktury obyvatel od roku 2000 do roku 2014. V datech se odráží celorepublikový trend stárnutí obyvatel. Zatímco podíl občanů nad 65 let žijících v okresu Strakonice byl v roce 2000 14,4 %, v loňském roce to již bylo 18,4 % obyvatel nad 65 let.

Graf 2.3 Vývoj struktury obyvatel okresu Strakonice 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

0-14

1

2006

2007

15-64

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

65 a více

Zdroj: Český statistický úřad (k 31. 12. 2014)

18


Věková struktura charakterizovaná na předchozí straně odráží také průměrný věk. Zatímco v roce 2000 byl průměrný věk v okresu Strakonice 39 let, v loňském roce již průměrný věk přesáhl 42 let. V případě samotných Strakonic je v současnosti průměrný věk obyvatel dokonce 42,5 let. Co se týče vývoje počtu obyvatel Strakonic, měl po roce 2000 mírně klesající tendenci. Zatímco podle dat ze Sčítání lidu, domů a bytů žilo na území města v roce 2001 23 800 obyvatel, v roce 2011 to bylo o více než 1000 obyvatel méně (22 690). V posledních třech letech došlo opět k mírnému nárůstu na současných 23 020 obyvatel. Z hlediska podílu nezaměstnaných osob se okres Strakonice řadí k okresům Jihočeského kraje s mírně vyšší mírou nezaměstnanosti (6,47 % k 31. 10. 2014), rozdíl však není nijak výrazný, v loňském roce navíc zaznamenal okres Strakonice druhý nejvyšší pokles nezaměstnanosti v Jihočeském kraji. Podle dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 uvedlo českou národnost 16 494 obyvatel města Strakonic. Více než 5,5 tis. obyvatel svoji národnost neuvedlo, 1 % obyvatel se přihlásilo ke slovenské národnosti, přibližně 0,5 % pak k ukrajinské. Podle odhadů z roku 2011 žije na území Strakonic přibližně 450 občanů romské národnosti. Z obyvatelstva ve věku nad 15 let (19 746 obyvatel Strakonic) je necelých 16 % bez vzdělání nebo se základním vzděláním, 32 % dosáhlo vzdělání bez maturity, 31 % s maturitou, 12 % obyvatel Strakonic má vysokoškolské vzdělání, což zároveň odpovídá celorepublikové struktuře obyvatel podle dosaženého vzdělání.

Dospělá populace města Strakonic a její vztah ke sportu První část prezentovaných výsledků vychází z původního výzkumu mezi dospělými občany. Nejprve se budeme krátce zabývat charakteristikami výzkumného vzorku. Tabulka 2.1 demonstruje strukturu obyvatel podle věku a pohlaví. Z tabulky je zřejmé, že ve vzorku obyvatel mírně převažovali muži (55 %) nad ženami (45 %). Celkově bylo analyzováno 313 vyplněných dotazníků, společně s dotazováním žáků a studentů tak bylo za město Strakonice shromážděno více než 800 vyplněných dotazníků. Tabulka 2.1 Věková struktura vzorku dospělých obyvatel Věk

Muž

Žena

Celkový součet

18-29

57

52

109

30-39

41

45

86

40-49

38

23

61

50-59

15

17

32

60-69

18

4

22

70-79

2

1

3

Celkový součet

171

142

313

19


Na výše uvedenou tabulku navazuje Graf 2.4, jenž znázorňuje podíl věkových skupin obyvatel Strakonic v celém vzorku. Více než třetinu respondentů tvořili obyvatelé mezi 18 a 29 lety, obdobný podíl představovala skupina obyvatel 30-39 let. 30 % respondentů bylo ve věku od 40 let do 59 let. Obyvatel starších 60 let zodpovědělo 8 % z celkového počtu dotázaných. V tomto kontextu tak je potřeba interpretovat výsledky, neboť podíl nejstarších obyvatel nelze pokládat za reprezentativní vzorek vzhledem ke struktuře a počtu obyvatel Strakonic. Graf 2.4 Věková struktura vzorku dospělé populace 18-29

7%1% 10% 35%

30-39 40-49

20%

50-59 60-69 27%

70-79

Tabulka 2.2 sleduje strukturu obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Z tabulky vyplývá, že ve vzorku byly zastoupeny všechny vzdělanostní kategorie obyvatel, vzorek tak podává ucelený obraz z hlediska věku i vzdělání obyvatel Strakonic. Nicméně třetina obyvatel - respondentů - má vysokoškolské vzdělání, což neodpovídá skutečné struktuře města Strakonic. Tento fakt souvisí právě s vyšší participací ve sportu u obyvatel s vyšším zděláním. Pouze 3,5 % respondentů uvedlo, že má nejvyšší dokončené vzdělání základní, ve skutečnosti to je přibližně 16 % obyvatel. Největší část vzorku představují obyvatelé s maturitou, kterých je téměř polovina. Tabulka 2.2 Nejvyšší dokončené vzdělání respondentů Vzdělání

Počet

Další vysokoškolské

71

Bakalářské

29

Vyšší odborné

33

Gymnázium

28

Střední odborné s maturitou

119

Střední odborné bez maturity

19

Základní

11

Neuvedl

3 Celkový součet

313

Město Strakonice jsme dále rozdělili do několika lokalit (Obrázek 2.1), obyvatelé tak měli možnost uvést, ve které z nabízených lokalit žijí. Také z hlediska prostorové distribuce obyvatel tak bylo zastoupeno celé území města.

20


Obrázek 2.1 Lokality trvalého bydliště obyvatel

Tabulka 2.3 sleduje právě počet obyvatel z hlediska výše naznačených lokalit v rámci katastru města Strakonic. Nejvíce respondentů uvedlo, že žije v centrální části (C, 96 respondentů), následovala lokalita B (87) a D (49). Celkem čtrnáct respondentů neuvedlo, ve které z nabízených lokalit žijí. Tabulka 2.3 Lokalita bydliště respondenta Lokalita

Počet

A

34

B

87

C

96

D

49

E

33

Neuvedl

14

Celkový součet

313

Nyní se již budeme zabývat výsledky šetření, které se přímo týkaly sportovních aktivit respondentů, jejich vztahem ke sportu či spokojeností se současnou situací ve Strakonicích. Je však třeba v úvodu zdůraznit, že obyvatelé v šetření participovali dobrovolně, a tak je pravděpodobné, že se jej účastnili právě ti obyvatelé, kteří mají bližší vztah ke sportu. Zároveň lze konstatovat, že jsou tito obyvatelé lépe seznámeni se současnou situací v oblasti sportu. Tabulka 2.4 shrnuje věkovou strukturu obyvatel Strakonic podle frekvence aktivit. Sportovní aktivitou jsme rozuměli jak organizovanou, tak neorganizovanou činnost (např. běh, cyklistika), realizovanou alespoň po dobu třiceti minut. Tabulka 2.4 Frekvence sportovních aktivit podle věkových kategorií Věk

Nesportuji

Sportuji jen několikrát za měsíc

Sportuji 1-2x týdně

Sportuji alespoň 3x týdně

18-29

7

12

28

62

30-39

7

13

22

44

40-49

5

14

19

23

50-59

3

12

11

6

60 a více

6

3

10

6

28

54

91

142

Celkový součet

21


K Tabulce 2.4 se přímo váže Graf 2.5 znázorňující frekvenci sportovních aktivit jednotlivých skupin obyvatel. Graf tak umožňuje vzájemné srovnání mezi těmito skupinami. Více než polovina obyvatel mladších 40 let uvedla, že sportuje alespoň 3x týdně, čtvrtina z nich pak sportuje 1-2x týdně. Pouze pětina respondentů mladších 40 let uvedla, že sportuje jen několikrát za měsíc nebo nesportuje vůbec. V případě obyvatel od 40 do 60 let již výrazně přibývá respondentů, kteří sportují jen několikrát za měsíc nebo nesportují. Zároveň klesá celkově frekvence sportování – více respondentů sportuje 1-2x týdně oproti „alespoň 3x týdně“ v mladších kategoriích. (Vzorek obyvatel starších 60 let tvořilo jen 25 respondentů, a tak je třeba zdůraznit, že je graf v tomto případě značně zkreslený.)

Graf 2.5 Frekvence sportování podle věku 100% 90% 80% 70% Sportuji alespoň 3x týdně

60% 50%


40%


30%

Nesportuji

20% 10% 0% 18-29

30-39

40-49

50-59

60 a více

Graf 2.6 sleduje frekvenci sportování nikoliv podle věku, ale podle pohlaví respondentů. Téměř dvojnásobný je, oproti mužům, podíl žen, které sportují jen několikrát za měsíc nebo nesportují. Muži tak sportují s vyšší frekvencí, více než 50 % respondentů-mužů uvedlo, že sportují alespoň 3 x týdně. Graf 2.6 Frekvence sportování podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60%


50%


40%

Sportuji jen několikrát za měsíc Nesportuji

30% 20% 10% 0% Muž

Žena

22


Dále jsme sledovali vztah mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a frekvencí sportovních aktivit. Současné poznatky hovoří o tom, že s rostoucím vzděláním roste pravděpodobnost provozování sportovních aktivit. Rozhodli jsme se tedy zjistit, zda toto tvrzení platí také v případě Strakonic (Graf 2.7) a předpoklady se potvrdily. Téměř 50 % obyvatel se základním vzděláním, s odborným vzděláním bez maturity nebo s vyšším odborným vzděláním nesportuje nebo sportuje jen několikrát za měsíc. V případě absolventů gymnázií nesportuje nebo sportuje jen několikrát za měsíc 20 % respondentů, u obyvatel s vysokoškolským titulem je pak tento podíl maximálně 15%.

Graf 2.7 Frekvence sportování podle vzdělání Základní Střední odborné bez maturity Střední odborné s maturitou

Nesportuji Sportuji jen několikrát za měsíc

Gymnázium

Sportuji 1-2x týdně Vyšší odborné


Bakalářské Další vysokoškolské 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Z hlediska tvorby koncepce sportu je jednou z nejzásadnějších otázek, zda sportují obyvatelé organizovaně – jsou-li členy sportovního klubu či nikoliv. Zároveň nás zajímalo, zda je respondent členem sportovního klubu ve Strakonicích nebo v jiném městě - viz Tabulka 2.5. Tabulka 2.5 Členství ve sportovním klubu ve Strakonicích Nejsem členem sportovního klubu

Jsem členem klubu z jiného města

Jsem členem jednoho klubu

Jsem členem dvou klubů

Muž

65

11

87

8

Žena

94

9

33

3

Celkem

159

20

120

11

Na tabulku navazuje Graf 2.8, který znázorňuje členství jak podle pohlaví, tak pro celý výzkumný vzorek (třetí sloupec). Z grafu vyplývá, že více než dvě třetiny žen uvedly, že nejsou členkami žádného sportovního klubu, v případě mužů to bylo jen necelých 40 %. Z hlediska celého vzorku obyvatel není členem žádného sportovního klubu přibližně polovina respondentů.

23


Graf 2.8 Členství ve sportovním klubu ve Strakonicích 100%

8

11

3

90%

33

80% 70%

120 9

87

Jsem členem dvou klubů

60% 20

50% 40%


11 94

30% 20%

Jsem členem jednoho klubu

Nejsem členem sportovního klubu 159

65

10% 0% Muž

Žena

Celkem

Dále jsme respondentům předložili několik tvrzení, která se týkala současné situace v oblasti sportu a volného času ve Strakonicích. Respondenti vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu. Jednalo se o následující tvrzení: 1) Ve Strakonicích mám mnoho příležitostí a možností pravidelně sportovat 2) Cena za vstup do sportovních zařízení odpovídá jejich kvalitě 3) Sportovní zařízení jsou pro mě dobře dostupná 4) Personál sportovních zařízení je ochotný a přístupný

Graf 2.9 Spokojenost s podmínkami pro sport ve Strakonicích Personál sportovních zařízení je ochotný a přístupný 12

Sportovní zařízení jsou pro mě dobře dostupná 10

Cena za vstup do sportovních zařízení odpovídá jejich kvalitě 11

Ve Strakonicích mám mnoho příležitostí a možností 12 pravidelně sportovat 0% Absolutně nesouhlasím


Nevím

15

80

164

12

76

169

11

87

7

77 20%

34

38

159

35

166 40%

Spíše souhlasím

60%

47 80%

100%

Absolutně souhlasím

Z Grafu 2.9 vyplývá, že v rámci všech odpovědí vždy necelých 30 % obyvatel vyjadřovalo nesouhlas. Nejvýrazněji to bylo v případě třetího tvrzení, které se týkalo vztahu ceny a kvality sportovních zařízení. Dále nás zajímalo, kolik obyvatelé Strakonic měsíčně za sport utratí. Položili jsme tak

24


respondentům otázku, kolik průměrně za měsíc utratí za sport jeden člen domácnosti, výsledky znázorňuje Graf 2.10. Třetina respondentů uvedla, že utratí za jednoho člena měsíčně více než 500 Kč, pětina respondentů 301-500 Kč, 17 % respondentů uvedlo, že jeden sport stojí jednoho člena domácnosti 201-300 Kč.

Graf 2.10 Průměrná měsíční útrata za sport na jednoho člena domácnosti 5% 10%

0 1-100 Kč

34% 13%

101 - 200 Kč 201 - 300 Kč 301 - 500 Kč 501 Kč a více

17% 21%

Dále nás zajímalo, jaké jsou pro občany Strakonic nejčastější bariéry sportování. Graf 2.11 sleduje strukturu odpovědí u těch respondentů, kteří uvedli, že nesportují nebo sportují jen několikrát za měsíc. Nejčastěji tak obyvatelé Strakonic uváděli jako bariéru sportování čas, zdravotní stav a nedostatek motivace.

Graf 2.11 Bariéry sportování nesportujících respondentů Čas 7

6 3

Zdravotní stav 38

8

Motivace Únava

11

Chuť Není s kým

13 22 21

Není kde Nedosatek peněz Nemám rád(a) soutěžení

Podobně nás zajímal pohled všech respondentů na celkové podmínky pro sport ve Strakonicích pro různé skupiny. Respondentům jsme tedy položili otázku, kdo má podle jejich názoru nejhorší podmínky pro provozování sportu. Výsledky reprezentuje Graf 2.12. Podle názorů respondentů mají nejhorší podmínky „dospělí občané s rodinami“, dále pak důchodci a senioři, zdravotně postižené osoby. Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že nejhorší podmínky mají děti a mladí lidé do 25 let.

25


Graf 2.12 Nejhorší podmínky pro provozování sportu dle respondentů

10

32

Ženy

90

Děti do 15 let

51

Dospívající a mladí lidé (16-25 let) Podmínky jsou rovnocenné Osoby se zdravotním postižením

56

74

Důchodci a senioři Dospělí občané s rodinami 71

Pro účely tvorby koncepce sportu nás dále zajímalo, jakým sportům se strakoničtí obyvatelé nejčastěji věnují. Souhrnné výsledky zvlášť pro muže a ženy demonstruje Graf 2.13. Tak jako v případě dalších měst patří mezi nejpopulárnější sporty v současnosti běh, cyklistika či plavání jak mezi muži, tak u žen. Zatímco muži se oproti ženám věnují častěji kolektivním sportům (fotbal, florbal), ženy v porovnání s muži častěji provozují fitness aktivity, bruslení nebo volejbal.

Graf 2.13 Pupularita sportů podle pohlaví respondentů 120

100

80

60

40

Ženy Muži

20

Cyklistika

Běh

Plavání

Fitness

Tenis

Fotbal

Florbal

Házená

Bruslení (skateboarding)

Volejbal

Stolní tenis

Hokej

Squash

Sokol

Basketbal

Bojové sporty

Atletika

Nohejbal

Hasičské sporty

Gymnastika

Crossfit

Orientační sporty

Vodní slalom

Badminton

0

26


Žáci a studenti strakonických škol vs. sport Následující část shrnuje výsledky výzkumu realizovaného v rámci strakonických škol, týká se dětí a mládeže od 9 do 20 let, výzkumu se zúčastnilo celkem 5 základních či středních škol se sídlem ve Strakonicích, včetně strakonického gymnázia. Mezi respondenty jsou tak obyvatelé Strakonic i studenti z okolních obcí a měst. Výzkum byl uskutečněn v počítačových učebnách v průběhu vyučovacích hodin, vzorek je tvořen celkem 500 vyplněnými dotazníky. Z hlediska použité metodologie a struktury vzorku lze předpokládat, že tento výzkum je reprezentativnější než výzkum realizovaný mezi dospělými obyvateli, výsledky by tak měly přinést ucelený obraz o sportovních aktivitách, preferencích a potřebách dětí a mládeže ze Strakonic a okolí. Záměrně jsme také zařadili položky, které se týkají frekvence sportovních aktivit rodičů a prarodičů respondentů. Předpokládáme, že právě tyto výsledky naznačí, jak je to skutečně se sportovními aktivitami nezletilých i dospělých obyvatel Strakonic. Následující tabulky (2.2.1 a 2.2.2) demonstrují základní charakteristiky výzkumného vzorku. Tabulka 2.2.1 Bydliště respondentů Bydliště ve Strakonicích

dívka

chlapec

Celkový součet

Ne

100

82

182

Ano

178

127

305

neuvedeno

6

7

13

Celkový součet

284

216

500

Více než třetina respondentů měla bydliště mimo Strakonice. Vzhledem k tomu, že plní Strakonice zároveň úlohu obce s rozšířenou působností, a především přirozeného spádového centra, rozhodli jsme se prezentovat výsledky společně. Celkem se výzkumu zúčastnilo 284 dívek a 216 chlapců, výsledky tak budou ve většině případů prezentovány zvlášť pro chlapce a dívky, aby nedošlo ke zkreslení vzhledem k vyššímu počtu dívek ve vzorku. V případě Tabulky 2.2.2 lze konstatovat, že byli rovnoměrně zastoupeni studenti a žáci všech věkových kategorií od 9 let výše. Cekem 14 studentů svůj věk neuvedlo, a tak byly jejich odpovědi při srovnávání z hlediska věku vyřazeny. Tabulka 2.2.2 Věková struktura výzkumného vzorku Věk

dívka

chlapec

Celkový součet

9-11 let

78

77

155

12-14 let

105

50

155

15-17 let

82

66

148

18-20 let

14

14

28

neuvedeno

5

9

14

Celkový součet

284

216

500

27


Z hlediska vztahu mládeže ke sportu nás nejprve zajímalo, jak často respondenti, kromě hodin tělesné výchovy, ve svém volném čase sportují, výsledky jsou prezentovány zvlášť pro chlapce (Tabulka 2.2.3) a dívky (Tabulka 2.2.4). Tabulka 2.2.3 Frekvence sportování - chlapci Věk




Nesportuji

9-11 let

44

19

11

3

12-14 let

31

9

4

6

15-17 let

42

9

11

4

18-20 let

10

1

2

1

neuvedeno

2

0

0

7

Celkový součet

129

38

28

21

Tabulka 2.2.4 Frekvence sportování - dívky Věk




Nesportuji

9-11 let

39

28

8

3

12-14 let

56

38

8

3

15-17 let

24

34

17

7

18-20 let

7

4

3

0

neuvedeno

0

1

0

4

Celkový součet

126

105

36

17

Vzhledem k nízkému počtu respondentů mezi 18 a 20 lety jsme se rozhodli pro potřeby grafického znázornění sloučit tuto kategorii s kategorií 15-17 let. Lze tak říci, že tuto kategorii z drtivé většiny zastupují studenti středních škol či vyššího stupně gymnázia. Následující grafy (2.2.1 a 2.2.2) tak znázorňují frekvenci sportovních aktivit mezi takto vymezenými kategoriemi. Nejprve jsou demonstrovány výsledky pro kategorie chlapců.

Graf 2.2.1 Frekvence sportování - chlapci 100% 90% 80% 70%

Nesportuji

60% 50%


40%


30%


20% 10% 0% 9-11 let

12-14 let

15-20 let

28


Graf 2.2.2 Frekvence sportování - dívky 100% 90% 80% 70%

Nesportuji

60% 50%


40%


30%


20% 10% 0% 9-11 let

12-14 let

15-20 let

Pokud srovnáme výsledky z obou grafů, zjistíme, že chlapci již od útlého věku sportují během týdne častěji. S rostoucím věkem se pak u obou kategorií zvyšuje podíl dětí, které nesportují nebo sportují jen několikrát za měsíc. U dívek je pak rozdíl mezi kategoriemi do 14 let a od 15 let téměř dvacetiprocentní. Naopak, zatímco chlapců ve věku od 15 let sportuje alespoň 3x týdně 65 %, dívek již jen přibližně 35 %. Lze tedy konstatovat, že dívky od 15 let upřednostňují sportování 1-2x týdně, zatímco chlapci sportují během týdne častěji. Jak je to s mládeží v případě členství ve strakonických klubech? Stejně tak jako dospělým respondentům jsme položili stejnou otázku strakonickým studentům. Graf 2.2.3 prezentuje výsledky za chlapce, Graf 2.2.4 za dívky. Podle výsledků pro kategorie chlapců mladších 15 let je členem alespoň jednoho klubu ve Strakonicích téměř 60 % hochů. Přibližně třetina chlapců mladších 15 let není členem žádného sportovního klubu, v případě chlapců nad 15 let je to již více než 40 % chlapců, kteří nesportují organizovaně.

Graf 2.2.3 Členství ve sportovním klubu - chlapci 100% 90% Nejsem členem žádného sportovního klubu

80% 70%


60% 50%

1

40% 2

30% 20%

3 a více

10% 0% 9-11 let

12-14 let

15-20 let

29


Zatímco výsledky v kategoriích dívek do 14 let jsou prakticky totožné s chlapci, u starších dívek dochází ve vysoké míře k upouštění od sportování v klubech – rozdíl mezi chlapci a dívkami je v tomto případě dvacetiprocentní (Graf 2.2.4). Dále jsme se zabývali otázkou, zda existují rozdíly mezi frekvencí sportování u studentů, kteří bydlí ve Strakonicích a studenty s bydlištěm mimo Strakonice. Nebyly však pozorovány výrazné rozdíly. Podobně tomu bylo v případě členství – nelze tedy říci, že by bydliště ve Strakonicích zvyšovalo pravděpodobnost, že bude respondent členem sportovního klubu nebo bude častěji sportovat.

Graf 2.2.4 Členství ve sportovním klubu - dívky 100% 90%

Nejsem členem žádného sportovního klubu

80% 70% 60%


50%

1

40% 30%

2

20% 3 a více

10% 0% 9-11 let

12-14 let

15-20 let

Jak jsme již naznačili dříve, tázali jsme se studentů také na sportovní činnost jejich rodičů a prarodičů. Nejprve jsme položili následující otázku – „Sportují tvoji rodiče alespoň jednou týdně?“ Graf 2.2.5 shrnuje výpovědi všech respondentů ze vzorku 500 žáků či studentů základních a středních škol. Z výsledků vyplývá, že se sportu věnuje jen pětina rodičů-celých párů, u čtvrtiny rodin sportuje jen jeden člen. 55 % rodičovských párů tak vůbec nesportuje. Pokud bychom k těmto párům přičetli i nesportující matky nebo otce, zjistíme, že ve Strakonicích nesportují přibližně 2/3 rodičů žáků a studentů, kteří se účastnili výzkumu.

Graf 2.2.5 Frekvence sportování rodičů Ano, pravidelně sportují oba rodiče 18%

21% Pravidelně sportuje jen matka

8%

37%

16%

Pravidelně sportuje jen otec Moji rodiče sportovali, ale již nesportují pravidelně Moji rodiče nikdy pravidelně nesportovali

30


Obdobné jsou výsledky při dotazování ohledně sportovních aktivit prarodičů - ty shrnuje Graf 2.2.6. Polovina studentů uvedla, že neví o tom, že by jejich prarodiče pravidelně sportovali. Třetina respondentů uvedla, že alespoň polovina z prarodičů sportuje nebo sportovala. V případě zbylé části sportuje či sportoval jen jeden ze všech prarodičů.

Graf 2.2.6 Frekvence sportování prarodičů

33%

Ano, alespoň polovina z nich pravidelně sportuje nebo sportovala, dokud mohla Pravidelně sportuje nebo sportoval jen jeden z mých prarodičů

51%

Nevím o tom, že by moji prarodiče pravidelně sportovali 16%

Dále jsme se pokusili porovnat frekvenci sportovních aktivit dětí právě podle sportování jejich rodičů, neboť lze předpokládat, že častěji budou sportovat děti ze „sportovních rodin“. Graf 2.2.7 sleduje právě tento vztah. Výsledky naznačují, že zde opravdu existuje výrazná souvislost. Pokud pravidelně sportují oba rodiče, sportuje pravidelně také 90 % respondentů, naopak, pokud rodiče nikdy

pravidelně

nesportovali, je podíl pravidelně

sportujících respondentů již

jen

sedmdesátiprocentní.

Graf 2.2.7 Frekvence sportování podle aktivit rodičů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Sportuji alespoň 3x týdně Sportuji 1-2x týdně Sportuji jen několikrát za měsíc Nesportuji

31


Jaké jsou hlavní bariéry ve sportování u mladých respondentů, kteří nesportují nebo sportují jen několikrát do měsíce? Výsledky pro tuto část dotazovaných charakterizuje Graf 2.2.8. Nejčastěji uváděli respondenti nedostatek času, nedostatek motivace či nezájem o sport. Významná část studentů však také naznačuje, že nemá s kým sportovat nebo nemá kde sportovat.

Graf 2.2.8 Bariéry sportování nesportujících žáků a studentů

9

8 Nedostatek času 45

13

Nedostatek motivace Nemám zájem Nic mi nebrání

18

Nemám s kým sportovat Nemám kde sportovat 21

Nemám rád soutěžení

31

Zdravotní problémy 23

V následující části se budeme podrobněji věnovat konkrétním druhům sportovních aktivit, kterým se mladí lidé a děti nejčastěji věnují. Graf 2.2.9 sleduje popularitu jednotlivých sportů vzájemně mezi chlapci a dívkami. Z grafu je zřejmé, že některé sporty jsou typické spíše pro dívky. Jedná se především o fitness, volejbal, plavání, gymnastiku, atletiku, basketbal či všeobecnou sportovní činnost v Sokole. Pro chlapce jsou, oproti dívkám, typickými sporty především hokej, fotbal a florbal.

Graf 2.2.9 Popularita sportů dívky vs. chlapci 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dívky

Chlapci

32


Následující Graf 2.2.10 čerpá ze stejných dat, zobrazuje však absolutní hodnoty podle počtu odpovědí chlapců a dívek. Z grafu tak vyplývá, že běh je absolutně nejpopulárnějším sportem jak mezi dívkami, tak mezi chlapci. U dívek následuje cyklistika, fitness, volejbal, bruslení, plavání a tenis. V případě chlapců je druhým nejpopulárnějším sportem fotbal a dále cyklistika, florbal a fitness. Graf 2.2.10 Sportovní účast podle druhu sportu Hokej Sokol Badminton Bojové sporty Házená Florbal Stolní tenis Fotbal Basketbal Tanec Atletika Gymnastika Tenis Plavání Bruslení (skateboarding) Volejbal Fitness Cyklistika Běh 0

20

40

60

Chlapci

Dívky

80

100

120

140

33


Také v případě žáků a studentů nás zajímalo, jak jsou spokojeni se současnými podmínkami pro realizování sportu. Jejich odpovědi demonstruje Graf 2.2.11. Téměř 80 % dětí je v případě všech tvrzení s podmínkami spokojeno, oproti odpovědím dospělé populace tak lze konstatovat, že jsou žákům a studentům vytvářeny adekvátní podmínky, které odpovídají jejich požadavkům na realizování sportovních aktivit v současné době.

Graf 2.2.11 Spokojenost s podmínkami pro sportování 100% 90% 80% 70% 60%

Absolutně souhlasím

50%

Spíše souhlasím

40%

Nevím

30%


20%

Absolutně nesouhlasím

10% 0% Ve Strakonicích mám mnoho příležitostí a možností pravidelně sportovat

Ve Strakonicích je mnoho příležitostí provozovat nové a moderní sporty

Strakonická sportoviště jsou v perfektním stavu

34


Organizovaný sport ve Strakonicích V této části se budeme podrobněji zabývat participací v organizovaném sportu – členstvím strakonických občanů ve sportovních klubech, pokusíme se tak přesněji predikovat podíl občanů ve sportovních klubech na základě dílčích analýz a podkladů. Na tuto část pak částečně navážeme také ve čtvrté kapitole, která se bude mimo jiné týkat financování sportovních spolků ve Strakonicích. Podle výsledků šetření mezi dospělou populací (Graf 2.8) je členem sportovního klubu necelých 39 % respondentů. Jak jsme již naznačili dříve, tento vzorek je však do velké míry zkreslen zastoupením registrovaných sportovců. Podle odpovědí žáků a studentů (Graf 2.2.5) pravidelně sportuje 21 % rodičovských párů, 8 % studentů uvedlo, že sportuje jen matka a v 16 % případů sportuje jen otec. Pokud bychom předpokládali, že polovina z aktivních sportovců jsou členy sportovního klubu, vycházelo by, že členem sportovního klubu je ve Strakonicích mezi 16 a 17 % dospělých občanů, kteří jsou zároveň rodiči studentů strakonických škol. V případě prarodičů dětí lze podle výsledků (Graf 2.2.6) předpokládat, že členem sportovního klubu je maximálně 10 % prarodičů. Podle výsledků dotazníkového šetření tak lze odhadovat, že členem sportovního klubu je maximálně 12-13 % dospělých občanů Strakonic (přibližně 2 300 dospělých obyvatel). V případě studentů lze podle výsledků dotazníkového šetření odhadovat (Graf 2.2.3 a Graf 2.2.4), že členem sportovního klubu ve Strakonicích je přibližně 50 % studentů (1 300 žáků či studentů). Pokud tyto poznatky sečteme, docházíme k závěru, že členem sportovního klubu je přibližně 3 600 občanů města starších 6 let (tj. 15,5 % ze všech obyvatel Strakonic a 17 % obyvatel starších 6 let). Výše uvedené poznatky budeme dále konfrontovat se skutečnými údaji o počtu členů ve sportovních klubech, kterými disponuje ČUS Strakonice. Pro naši analýzu (Tabulka 2.3.1 na následující straně) jsme použili podklady od celkem 21 sportovních spolků, které mají sídlo na území Strakonic. Následující Graf 2.3.1 se váže k této tabulce a sledují kumulativní vývoj členství v těchto klubech od roku 2011. Graf 2.3.1 Vývoj členské základny spolků sdružených v ČUS Strakonice 3500 3000 2500 1803 2000

1732

1613

1547

1500

Dospělí Mládež

1000 1285 500

1162

1037

955

0 2011

2012

2013

2014

35


Tabulka 2.3.1 Vývoj členství ve sportovních klubech ve Strakonicích Klub

2011

TJ ČZ TJ Fezko SK Junior Sokol Strakonice TJ Dražejov Basketbalový klub HC Strakonice ORIN TJ Balvani SKI-Klub Tenis Klub SK Basketbal SK Cyklo Macner SK Judo SK Tomako TK Čtyřlístek FBC Dynamo BSK Magpies TJ Otava SK Fight Pro Karate

2012

2013

2014

Cekem

Muži

Ženy

Mládež

Celkem

Muži

Ženy

Mládež

Celkem

Muži

Ženy

Mládež

Celkem

Muži

Ženy

Mládež

908

277

314

317

898

280

274

344

888

277

246

365

842

264

242

336

428

140

113

175

428

145

113

170

481

210

153

118

366

113

75

178

274 326

45

191 154 141

55

160

1

92

90

0

2

93

91

0

77

41

25

11

79

45

26

57

41

11

5

52

39

30

22

0

8

30

23

43

33

5

5

43

33

38

8

3

27

36

8

34

30

3

1

34

30

32

6

24

22

17

96

185

291

44

133

1

57

177

11

48

95

153

1

85

141

56

103

17

0

0

75

172

226

45

51

130

229

122

1

54

172

11

49

93

157

110

0

62

172

102

0

70

9

49

99

162

9

51

102

59

1

81

141 131

59

1

81

141

65

1

75

1

54

76

131

1

54

76

2

90

88

8

62

25

0

2

89

88

0

1

12

25

58

21

13

24

9

4

48

35

0

7

49

23

9

4

55

34

9

12

0

26

49

23

0

26

6

4

43

33

4

24

29

8

6

4

43

33

6

4

4

17

36

6

2

28

3

1

35

31

8

18

32

6

3

1

35

32

3

0

8

18

32

6

8

18

0

2

22 18

20

0

2

19

19

0

0

5

1

2

18

17

1

0

12

7

3

2

12

7

3

2

13

6

2

5

13

6

2

5

22

19

0

3

13

13

0

0

13

13

0

0

12

12

0

0

358

101

53

204

358

118

64

176

Celkem mládež

1285

1162

1037

955

Celkem

3088

2894

2650

2776

36


Z Grafu 2.3.1 na straně 35 je zřejmý postupný pokles celkového počtu členů sportovních klubů. Ten může být dán jak příklonem k neorganizovaným aktivitám obyvatel, tak vznikem novým spolků, které nejsou sdruženy v ČUS Strakonice. Podle podkladů Městského úřadu Strakonice (Ohlédnutí za sportem) působí v oblasti sportu ve Strakonicích celkem 30 subjektů. Graf 2.3.2 naznačuje vývoj členství ve sportovních klubech s nejvyšší členskou základnou. Graf tak potvrzuje tendenci v úbytku členů ve sportovních klubech.

Graf 2.3.2 Vývoj členství u nejvěších sportovních klubů 1000 900 800 700

TJ ČZ

600

TJ Fezko Sokol

500

TJ Dražejov Basketbalový klub

400

HC 300

ORIN

200 100 0 2011

2012

2013

2014

Graf 2.3.3 sleduje strukturu členství ve sporovních klubech. 42 % členů patří do mládežnicých kategorií, 37 % členů jsou muži a 21 % ženy. Nejvyšší podíl žen je v ORINu, Sokole, v Basketbalovém klubu a v TJ ČZ.

Graf 2.3.3 Struktura členů ve sportovních klubech

37%

42%

Muži Ženy Mládež

21%

37


Nakonec nás zajímalo, jak si vede organizovaný sport v očích obyvatel města. Sport stále častěji slouží také jako nástroj rozvoje cestovního ruchu, a tak je důležité vědět, které sporty mají nejlepší potenciál prezentovat město potenciálním návštěvníkům. Obyvatelům Strakonic jsme položili následující otázku: „Který sport (sporty) podle Vás nejlépe reprezentují město Strakonice?“ Graf 2.3.4 demonstruje odpovědi dospělých obyvatel, následující Graf 2.3.5 reflektuje odpovědi žáků a studentů strakonických škol. Podle dospělé populace nejlépe reprezentuje město házená a basketbal, dále pak vodní pólo, hokej, florbal a fotbal. V případě žáků a studentů byly odpovědi obdobné, nicméně nejlépe reprezentuje město v očích dětí basketbal, následovaný házenou, fotbalem, hokejem, vodním pólem a florbalem.

Graf 2.3.4 Sporty reprezentující město podle dospělých

16

14 Házená 77

31

Basketbal Vodní pólo Hokej Florbal

46

Fotbal 60

Graf 2.3.5 Sporty reprezentující město podle žáků a studentů

80

90

Házená Basketbal

27

Vodní pólo Hokej

74

121

Florbal Fotbal

48

38


3 SPORTOVNÍ NABÍDKA Třetí kapitola je určena analýze aktuální sportovní nabídky ve Strakonicích – centrem naší pozornosti bude především sportovní infrastruktura, která je dostupná široké veřejnosti, dále pak sportovní služby, programy či sportovní akce. Hlavním předmětem našeho zájmu budou nejprve provozně nejnáročnější sportovní zařízení, která spravuje a poskytuje STARZ, příspěvková organizace města Strakonic. Součástí analýzy budou i ta sportovní zařízení, která patří sportovním spolkům nebo soukromým subjektům. V kontextu výsledků předchozí části, přehledu sportovní nabídky a analýzy financování pak budou formulována konkrétní doporučení jak pro představitele města, tak pro vedení příspěvkové organizace STARZ – nejvýznamnějšího poskytovatele sportovních zařízení a služeb ve Strakonicích. Města a obce se v posledních letech staly přímými poskytovateli sportovních zařízení a souvisejících sportovních i doplňkových služeb. Tato skutečnost souvisí především se změnami ve financování sportu na centrální úrovni, které byly zapříčiněny pádem společnosti Sazka, a.s. Sportovní spolky nebyly schopny dále financovat provozně náročná sportovní zařízení, a tak v rámci celé ČR docházelo (a stále dochází) k jejich převodu do majetku obcí a měst. Municipality se musely postupně adaptovat na charakter poskytování sportovních zařízení v tržním prostředí či měnící se preference obyvatel, které souvisely s rozvojem nových sportů, s poklesem účasti v tradičních sportovních klubech nebo s novými způsoby trávení volného času. Dále se tak zvyšovaly požadavky právě na efektivní provoz sportovních zařízení či pestrost nabízených služeb. V kombinaci s nutnými investicemi do oprav a rekonstrukcí se staly výdaje na provoz a údržbu sportovních zařízení významnou položkou v rozpočtech měst a obcí. Výše nastíněné trendy musela města a jejich představitelé reflektovat nejprve volbou vhodných přístupů k managementu sportovních zařízení. Zvlášť v případě větších měst došlo k založení organizací ve formě obchodních společností či příspěvkových organizací. Na tyto organizace pak byly převedeny provozně nejnáročnější zařízení. Další sportoviště zůstala často ve správě města pod příslušnými odbory, případně byla pronajata nebo zapůjčena sportovním klubům. V případě Strakonic byla založena příspěvková organizace STARZ, která, ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti, poskytuje nadprůměrný počet sportovních zařízení. Následující tabulka shrnuje základní charakteristiky nejčastěji používaných forem pro poskytování sportovních zařízení v obcích. Z tabulky je zřejmé, že pro různé typy sportovních zařízení se hodí různé formy poskytován - charakterizované formy mají své výhody i slabiny, které jsou shrnuty nejen v tabulce, ale i v navazujícím textu.

39


Tabulka 3.1 Komparace právních forem pro poskytování sportovních zařízení

Organizační složka Příspěvková organizace Akciová společnost Spolek

Právní subjektivita

Nejvyšší orgán

Rozpočet

Vlastnictví majetku

Doplňková Kontrola činnost obce

Zásadní rozhodování

Flexibilita

Motivace personálu

ne

zastupitelstvo

rozpočet města

ne

ne

vysoká

zastupitelstvo

nízká

nízká

ano

zastupitelstvo

rozpočet města

ano

ano

vysoká

zastupitelstvo

střední

střední

ano

rada

vlastní

ano

ano

střední

představenstvo

vysoká

vysoká

ano

členská schůze

vlastní

ne*

ano

není

členská schůze

nízká

nízká

Obecně platí, že v případě provozně náročných zařízení jsou nejvhodnější formou obchodní společnosti a příspěvkové organizace. Tato zařízení (nejčastěji kryté bazény, zimní stadiony, sportovní haly) vyžadují profesionální řízení, organizace by měla aktivně poskytovat sportovní služby, spíše než provozovat zařízení a identifikovat příležitosti pro rozvoj. Orientace obchodních společností na zisk by neměla omezovat či znevýhodňovat různé skupiny obyvatel v přístupu do zařízení a využívání poskytovaných služeb. Přímé poskytování zaměstnanci městského úřadu nebo organizačními složkami je vhodné u zařízení, která jsou občanům volně přístupná a vyžadují především údržbu. Oproti výše uvedeným zařízením jsou však tato často v nevyhovujícím stavu a nepodněcují obyvatele k návštěvě. Společně s absencí marketingových aktivit mohou představovat značné náklady na provoz, v některých případech může docházet k uzavření sportoviště (jedná se především o „sportovní plácky“ na sídlištích).

Sportovní zařízení STARZ V současnosti STARZ spravuje tři hlavní sportovní areály2, kterým se budeme věnovat podrobněji: 1) Na Křemelce (zimní stadion, 2 fotbalová hřiště, plavecký bazén, letní koupaliště, beachvolejbal, minigolf) 2) Na Sídlišti (fotbalové hřiště, atletická dráha, in-line dráha, fotbalové hřiště s umělým povrchem) 3) Na Muškách (víceúčelové hřiště, atletická dráha) Na následujícím Obrázku 3.1 jsou znázorněny tyto areály (modře), jednotlivé sportovní haly (žlutě) a tělocvičny základních škol (bílá barva), které jsou dostupné veřejnosti.

2

Kromě těchto areálů také dvě tělocvičny v Lidické ulici.

40


Obrázek 3.1 Areály STARZ, sportovní haly a školní haly/tělocvičny

41


Areál Na Křemelce Zimní stadion

Zimní stadion je určen jak pro spolkový sektor (hokej, krasobruslení, metaná), tak pro využití širokou veřejností, které jsou vyhrazeny volné hodiny pro rodiče s dětmi do 10 let i pro ostatní uživatele. Vyhrazeny jsou také hodiny pro seniory několikrát do měsíce. Široké veřejnosti je nabízeno jak volné bruslení pro jednotlivce (0 – 30 Kč/hod), tak pronájem celé plochy (40 –1500 Kč/hod). Cenově zvýhodněni jsou obyvatelé Strakonic, kterým je plocha pronajímána za 700–800 Kč, zatímco ostatní zájemci zaplatí 1 500 Kč/hod. Pokud budeme počítat provozní dobu od 6.00 do 24.00, byl v letošním roce stadion průměrně zaplněn z 80 % své kapacity. (Je však možnost pronajmutí stadionu také v nočních hodinách). Plavecký bazén (krytý)

Plavecký bazén slouží rovněž jak spolkovému sektoru, tak veřejnosti. Součástí areálu je také fitness, sauna a venkovní 50m bazén. Cena vstupu do plaveckého bazénu se pohybuje od 0 Kč (ZTP) až po maximálně 50 Kč/hod. Vstup je možné využít na 1 hod, 1,5 hod či 2 hodiny. K dispozici jsou také permanentní vstupenky na 10 návštěv (450 – 650 Kč) nebo roční permanentka (4 000 Kč). Volné hodiny pro veřejnost jsou často omezeny využíváním bazénu plaveckým oddílem. Fotbalové hřiště a skatepark

Součástí areálu Na Křemelce jsou také 2 fotbalová hřiště a skatepark, dohromady tak celý areál má potenciál vytvářet kompaktní celek. Tímto konceptem se zabývala právě architektonická studie charakterizovaná výše.

42


Areál Na Sídlišti Atletický ovál

Atletický ovál má 4 dráhy a je dlouhý 400 metrů, dále disponuje šesti dráhami pro sprinty. Součástí jsou sektory pro dálku, výšku a oštěp. Areál mohou využívat kluby i veřejnost. Jednotlivý vstup činí 20 Kč, měsíční permanentka stojí jednotlivce 100 Kč, půlroční 500 Kč a roční 900 Kč. Kolem oválu vede volně přístupná in-line dráha dlouhá 565 metrů, v blízkosti je také hřiště s umělým trávníkem. Sportovní haly Hala TJ ČZ

Sportovní hala TJ ČZ je využívaná především oddíly, které jsou sdružené v TJ ČZ. Slouží především oddílům volejbalu, nohejbalu, atletiky, badmintonu nebo šachovému oddílu. Součástí haly je komerční fitness centrum, spinning centrum a holičství. Házenkářská hala

Házenkářská hala slouží zejména oddílu házené a florbalovým klubům. Hala byla vybudována v roce 2009 a nedisponuje sociálním zázemím. Sportovní hala STARZ

Sportovní hala STARZ je určena pro účely basketbalu, slouží jak basketbalovému klubu Strakonice, tak Sportovnímu klubu basketbal. Součástí sportovní haly je fitness centrum v prvním patře, v přízemí jsou dvě prodejny. Na následující stránce je rozpis využití těchto tří hal.

43


Tabulka 3.2 Využití sportovních hal v areálu Na Sídlišti

13.00 - 22.00

2015/16

Starz PO

ÚT

TJ ČZ ZŠ Poděbr.

Starz

VOŠ a SPŠ

Házená

Starz

Florbal

Basketbal Házená

Volejbal

Euroškola

Házená

VOŠ a SPŠ

TJ ČZ HH

Badminton

Házená

TJ ČZ

Starz

ČT

Basketbal ZRTV

HH

HH

ST

VOŠ a SPŠ

Basketbal Atletika

Házená

Atletika/VOŠ

Nohejbal Házená

VOŠ a SPŠ

Florbal

Basketbal

TJ ČZ

Házená

Badminton

HH

TJ ČZ HH

Volejbal

Házená

Starz PÁ

Volejbal

Basketbal Atletika Atletika

Házená

Nohejbal Házená

44


Areál Na Muškách

Areál Na Muškách se nachází v jižní části města, čímž tak poskytuje sportovní vyžití obyvatel právě z této části Strakonic. Součástí areálu je hřiště s umělým povrchem, běžecké dráhy a sektor pro skok do dálky. Areál byl z velké části financován z prostředků EU a je zdarma dostupný široké veřejnosti.

Hospodaření STARZ V následující části se budeme věnovat analýze hospodaření STARZ, příspěvkové organizaci. Graf 3.1 sleduje strukturu nákladů organizace a jejich vývoj v posledních třech letech. Zdaleka nejvyšší položky v celkových nákladech společnosti představují mzdové náklady a spotřeba energie. Významnou položkou jsou také výdaje na opravy a udržování sportovních zařízení. Průměrné roční celkové náklady organizace tak dosahují téměř 39 mil. Kč.

Graf 3.1 Vývoj struktury nákladů STARZ 16 000 000 14 000 000

Mzdové náklady Spotřeba energie

12 000 000

Soc/Zdrav pojištění 10 000 000

Opravy a udržování Spotřeba materiálu

8 000 000

Ostatní služby 6 000 000

Odpisy FKSP

4 000 000

Ostatní náklady 2 000 000

Cestovné

0 2012

2013

2014

Na dalším grafu (Graf 3.2) jsme sledovali strukturu příjmů STARZ z hlediska jednotlivých příjmů ze sportovních zařízení. Hodnoty jsou průměrem za roky 2012 – 2014. Nejvíce příjmů tak generuje plavecký bazén (36 %), dále zimní stadion (26 %), letní koupaliště (10 %) a hala STARZ (8 %).

45


Graf 3.2 Struktura příjmů STARZ podle zařízení (Kč) 1 408 000 351 000

347 000 6 636 000

822 000

93 000

Bazén Koupaliště Hala STARZ Zimní stadion Fotbalové stadiony Hala TJ ČZ Házenkářská hala

4 941 000

Hala Lidická Reklama (STARZ) 2 254 000 1 798 000

Graf 3.3 pak sleduje, jak se vyvíjely příjmy z jednotlivých zařízení v posledních třech letech. Výrazné rozdíly vykazuje především zimní stadion, plavecký bazén nebo koupaliště, jehož příjmy do velké míry souvisí s počasím v letních měsících. Významný nárůst příjmů zaznamenaly v posledních letech sportovní haly. Ze všech sportovních zařízení uvedených na grafu pouze Hala STARZ, Fotbalové stadiony a Hala v Lidické ulici zaznamenaly v roce 2014 vyšší příjmy než v roce 2012.

Graf 3.3 Vývoj příjmů ze sportovních zařízení 8 000 000 7 000 000 Bazén

6 000 000

Zimní stadion 5 000 000

Koupaliště Hala STARZ

4 000 000

Házenkářská hala Hala Lidická

3 000 000

Hala TJ ČZ 2 000 000

Reklama (STARZ) Fotbalové stadiony

1 000 000 0 2012

2013

2014

46


Na následující Tabulce 3.2 jsou znázorněny celkové provozní náklady v jednotlivých letech a celkové příjmy související s provozem sportovních zařízení a poskytováním sportovních služeb. Třetí řádek je rozdílem mezi příjmy a náklady. Na Tabulku 3.2 dále navazuje Graf 3.4, jenž sleduje vývoj příjmů a nákladů příspěvkové organizace v posledních třech letech. Vzhledem k vývoji obou položek se tak ve sledovaných letech zvyšovala provozní ztráta, která je dotována z rozpočtu města. Tabulka 3.2 Provozní náklady a příjmy STARZ 2 012

2 013

2 014

Provozní náklady (bez oprav)

34 637 000

35 692 000

35 461 000

Celkové příjmy

20 041 000

17 987 000

17 796 000

Příjmy - náklady

-14 596 000

-17 705 000

-17 665 000

Bazén

7 055 000

6 412 000

6 442 000

Zimní stadion

6 055 000

4 240 000

4 530 000

Koupaliště

2 216 000

2 694 000

1 851 000

Hala STARZ

1 983 000

1 690 000

1 721 000

Házenkářská hala

1 451 000

1 335 000

1 437 000

Hala Lidická

116000

429000

497000

Hala TJ ČZ

376000

344000

334000

Reklama (STARZ)

107000

103000

68000

Fotbalové stadiony

682000

740000

916000

Graf 3.4 Provozní náklady a příjmy STARZ 40 000 000 30 000 000 20 000 000

Provozní náklady (bez oprav)

10 000 000

Celkové příjmy

0 2012

2013

2014

Příjmy - náklady

-10 000 000 -20 000 000 -30 000 000

47


Další sportovní zařízení a komerční služby Sportovní infrastrukturu města dotváří spolkový a soukromý sektor. Na rozdíl od předchozích alternativ je hlavní motivem těchto poskytovatelů uspokojování potřeb členů (spolky) či maximalizace zisku (soukromý sektor), sportovní spolek dává hlavní prostor především svým členům, soukromý poskytovatel se orientuje na určitý segment sportovních aktivit, který má aktuálně co největší potenciál vytvářet zisk. V rámci ČR nabízejí soukromé firmy především sportovní služby individuálního charakteru, aktivity se odehrávají na poměrně malém prostoru. Jedná se o především o posilovny, fitness centra, squash centra, tenisové haly či golfová centra. Následující přehled sleduje strukturu a charakter služeb, které nabízí soukromí poskytovatelé a spolkový sektor. Na tento přehled pak navazuje mapa na Obrázku 3.2 na další straně. Tenisové kurty a haly: 1) TK Strakonice

- tenisová hala – 3 kurty

2) TJ Fezko Strakonice

- venkovní tenisový kurt

3) Tenisové kurty Podskalí

- 3 venkovní tenisové kurty

4) TJ Dražejov

- venkovní tenisový kurt

5) Tenisová hala u nádraží

- krytý tenisový kurt (na mapě červená barva)

Fitness centra: 1) Fitness centrum Tony 2) Fitcentrum AMASPORT 3) Fitness club F2 4) Relaxační centrum Ostrov 5) LK Gym 6) Fitko Eva (na mapě žlutá barva) 7) Spinning centrum 8) Ricochet 9) Paintball club (na mapě modře)

48

Návrh strategické koncepce podpory sportu města Strakonic

Obrázek 3.2 Další poskytovatelé sportovních zařízení a služeb ve Strakonicích

www.lokalsport.cz

49


Sportovní akce V současné době je zřejmý nárůst významu sportovních akcí pro podněcování občanů k účasti ve sportu. Většina těchto akcí má buď komerční charakter (akce pořádají soukromé společnosti) nebo se jedná o tradiční sportovní akce pořádané sportovními spolky či samotnými představiteli měst a obcí. Sportovní události mají potenciál přilákat obyvatele, kteří nesportují organizovaně, nesportují pravidelně nebo nesportují vůbec. Tyto akce lze rozdělit na akce s aktivním zapojením obyvatel do sportu a na akce, kde je očekávána účast obyvatel v roli diváků. Divácké akce můžeme dále rozdělit na pravidelná utkání v rámci sportovních soutěží a samostatné události, nejčastěji konané jedenkrát do roka. Sportovní akce s aktivním zapojením občanů se nejčastěji konají jednou za rok, ale objevují se již i takové, které mají formu seriálu - takové akce jsou pak pořádány několikrát do roka. V následujícím výčtu uvádíme přehled sportovních akcí, které se v letošním roce (2015) konaly na území Strakonic. První část je zaměřena na sportovní akce, kde jsou běžní obyvatelé nejčastěji v roli diváků, druhá část se týká sportovních akcí s aktivním zapojením občanů. Předmětem této analýzy nejsou pravidelná utkání v rámci sportovních soutěží na všech úrovních. 15. 1.

Sportovec roku 2014

30. 1.

Sportovec Strakonicka

21. 3.

3. ročník hokejového turnaje veteránů

22. 3.

Házená celostátní turnaj

13. 6.

Florbalový turnaj – memoriál

11. – 12. 7.

Závody ve vodním slalomu

1. – 2. 8.

Strakonický bazén – parašutistická soutěž

22. 8.

Skate contest

-------------------12. 5.

Cvičení na posilovacích strojích pro seniory (9. 6., 14. 7., 11. 8., 8. 9., 13. 10.)

30. 5.

Minibasketbal ZŠ

12. – 14. 6.

Dálkový etapový pochod a cyklovýlet

21. 8.

Běh městem Strakonice

17. 9.

Běh naděje

26. 9.

Strakonický fez – závody na lodích v kempu

22. 9.

Evropský týden mobility

3. 10.

Běh okolo Kuřidla – přespolní běh

10. 10.

Zamykání řeky Otavy

2. – 8. 10.

Dny zdraví – Sportem za zdravím 2. – 8. 10. 2015

50


4 FINANCOVÁNÍ SPORTU Následující kapitola je věnována financování sportu a lze ji rozdělit na tři části. V té první se budeme věnovat základnímu legislativnímu rámci a možnostem financování sportu od evropské úrovně, přes republikovou a krajskou úroveň, až po principy financování sportu ve Strakonicích. Ve druhé části se podrobně zaměříme na analýzu financování sportu ve Strakonicích z rozpočtu města. Závěrečná třetí část obsahuje komparaci financování sportu ve Strakonicích s dalšími městy s obdobnými socio-ekonomickými a geografickými charakteristikami.

Evropská unie a sport Sportovní politika Evropské unie začala být formována již v roce 1991 vydáním zprávy Evropské komise Evropské společenství a sport, která zdůrazňuje společenskou úlohu sportu a potřebu jeho zahrnutí do oficiálních politik. V roce 1997 pak byla k Amsterodamské smlouvě připojena deklarace zdůrazňující vliv sportu na tvorbu identity či sociální koheze. Deklarace z Nice z roku 2000 znovu akcentuje společenskou úlohu sportu (sociální, kulturní a vzdělávací), přičemž klade důraz na amatérský sport – sport pro všechny. V roce 2007 přijala EU Bílou knihu o sportu, ta je členěna do několika částí, které se postupně věnují společenské úloze sportu, jeho hospodářskému rozměru a organizaci sportu v rámci EU. Bílá kniha již explicitně definuje budoucí aktivity EU v oblasti sportu. O zahrnutí sportu do politiky EU pak bylo definitivně rozhodnuto ratifikací Lisabonské smlouvy. Sport byl následně v roce 2014 zařazen do programu Erasmus+ (Erasmus+sport), jenž podporuje oblasti vzdělávání ve sportu, odborné přípravy, neformální učení mládeže, dobrovolnictví a oblast sportovních aktivit na místní úrovni. Program Erasmus+ není přímo určen samosprávným celkům, ty však mohou čerpat, a dlouhodobě se také tak děje, z dalších dotačních titulů, které se sportem přímo nesouvisí. Žadatelé takto využívají rozvojového, ekonomického či infrastrukturního potenciálu sportu. V programovém období 2014 – 2020 tak lze využít především Operační program Doprava (Ministerstvo dopravy) nebo Integrovaný regionální operační program (IROP; Ministerstvo pro místní rozvoj).

Legislativní podmínky a sport v ČR Hlavním legislativním dokumentem pro oblast sportu v ČR je Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. Sport byl prostřednictvím tohoto zákona zařazen k veřejně prospěšným činnostem. Zákon mimo jiné stanovuje úkoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), dalších orgánů státní správy, krajů a obcí v oblasti sportu.

51


Za rozvoj sportu na centrální úrovni v České republice je odpovědné MŠMT, které je dle zákona hlavním aktérem v otázkách podpory sportu ze státního rozpočtu. Ministerstvo vytváří koncepci státní politiky, koordinuje její naplňování a dále vytváří podmínky pro státní reprezentaci i rozvoj sportu pro všechny včetně zdravotně znevýhodněných občanů. Kraje a obce rovněž, dle zákona, zabezpečují rozvoj sportu pro všechny, zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Obce pak oproti krajům mají dále kontrolovat účelné využívání svých sportovních zařízení. Na provoz sportovních zařízení se vztahují další pokyny, právní předpisy a či normy ČSN EN (viz3).

Programy podpory sportu v ČR Stát Sport patří v organizační struktuře MŠMT do skupiny 5, kterou řídí náměstek ministra. Odbor sportu má uskutečňovat koordinační činnost subjektů ve sportu a přerozdělovat finance plynoucí ze státního rozpočtu. Dotace jsou každoročně alokovány prostřednictvím dotačních programů. V roce 2014 byly rozděleny přibližně 3 miliardy Kč (0,25 % výdajů státního rozpočtu). Podmínky a struktura jednotlivých programů se v čase mění, podporované oblasti zůstávají relativně stejné. Ve vztahu k podpoře sportu na lokální úrovni mají větší význam následující programy: Údržba a provoz sportovních zařízení, který se zaměřuje na podporu, udržování a provozování sportovních zařízení ve vlastnictví, výpůjčce nebo dlouhodobém nájmu nestátní neziskovou organizací. Program 133510 - Podpora materiálně technické základny sportu je investičního charakteru. Žadatelem je nezisková organizace, která vlastní (bude vlastnit) sportovní zařízení nebo má výpůjčku na provozování sportovního zařízení a také územní samosprávné celky. Samosprávným celkům jsou dotace poskytovány pouze na sportovní zařízení, která žadatel vlastní a jsou již využívána nebo budou využívána na základě smluv o využívání sportovišť s konkrétní nestátní neziskovou organizací, jejíž náplní je sportovní činnost. Smlouva o využívání musí být uzavřena na dobu minimálně 5 let. V roce 2014 bylo v rámci Programu 133510 celkem rozděleno 820 mil. Kč mezi 190 různých žadatelů, průměrný příspěvek na žadatele byl 4,3 mil. Kč. Celkově se o dotaci MŠMT ucházelo více než 750 žadatelů, šance na získání dotace tak byla kolem 25 %.

3

http://www.msmt.cz/sport/metodicka-informace

52


Jihočeský kraj Města a obce mají možnost získat část z prostředků na podporu a rozvoj sportu z rozpočtu Jihočeského kraje. Mezi dotační programy z oblasti sportu patří především program Podpora sportu, který je určen pro poskytnutí příspěvku na rekonstrukci stávajících sportovišť či na zázemí stávajících sportovišť s cílem, aby jejich stav odpovídal aktuálním bezpečnostním a hygienickým normám i novým sportovním řádům pro jednotlivé druhy sportu. Se sportem souvisí také Dotace na reprezentaci Jihočeského kraje, tento program využívá potenciálu sportu pro oblast cestovního ruchu. Cílem programu je podpora pořádání mezinárodně a republikově významných aktivit v oblasti sportu, vědy a kultury na území Jihočeského kraje, majících významný podíl na prezentaci či reprezentaci Jihočeského kraje a podpora jednotlivců, týmů a organizací reprezentujících Jihočeský kraj na mezinárodní úrovni. K oblasti sportu se vztahuje také program Podpora cyklistiky a cyklodopravy v Jihočeském kraji, jehož cílem je podpora přípravy strategických podkladů pro následné kvalitní rozhodování měst a obcí v oblasti cyklodopravy (podpora zpracování generelů), podpora pořízení stavební dokumentace a podpora pořízení vybavení doprovodné infrastruktury u cyklostezek.

Město Strakonice Následující část je zaměřena na analýzu financování sportu z rozpočtu města. Financováním sportu budeme rozumět veškeré finanční toky, včetně investic do sportovní infrastruktury, alokované na podporu různých forem sportovních aktivit, které jsou uskutečňovány na území města nebo subjekty se sídlem ve Strakonicích. Předmětem analýzy tak bude zejména organizovaný sport, sportovní infrastruktura, sportovní služby či akce. V úvodním textu, který předchází samotné analýze, budeme charakterizovat současný rozpočet města a principy financování sportu ve Strakonicích. V dalších částech se již podrobněji zaměříme na vývoj financování v kontextu rozpočtových omezení. Cílem první části je identifikovat celkový objem prostředků, které jsou určeny na podporu sortu, popsat vývoj a distribuci jednotlivým subjektům v oblasti sportu. Za účelem hodnocení celkového objemu a výše dílčích prostředků na podporu sportu bude ve druhé části provedena komparace s rozpočty populačně a geograficky srovnatelných měst. Ke srovnání jsou v rámci analýzy ve většině případů použity poměrové ukazatele tak, aby byla co nejvíce eliminována zkreslení vycházející ze specifických charakteristik jednotlivých měst.

Rozpočet města Strakonic Nejprve jsme se zabývali vývojem celkového objemu příjmů a výdajů z rozpočtu města za posledních 5 let (viz Tabulka 4.1). Z tabulky je zřejmá výrazná role kapitálových výdajů na

53


celkových výdajích rozpočtu. Jak dokládá také Graf 4.1 na následující straně, běžné výdaje se v posledních čtyřech letech dramaticky neměnily, zatímco hladina kapitálových výdajů poklesla oproti roku 2011 na třetinovou úroveň. V posledních třech letech hospodaří město s přebytkem (viz Graf 4.1) a daří se mu tak snižovat svoji zadluženost. Zatímco v roce 2012 činil dluh města 426 mil. Kč, v letošním roce by již mělo dojít k redukci dluhu na úroveň 322 mil. Kč. Tabulka 4.1 Vývoj příjmů a výdajů rozpočtu města Rok

2 011

2 012

2 013

2 014

2 015

Celkové příjmy

668 788 400

591 262 000

491 127 000

495 944 000

484 279 000

Běžné výdaje

394 499 600

307 263 000

313 514 000

325 320 000

310 112 000

Kapitálové výdaje

391 118 600

333 121 000

133 941 000

130 786 000

131 177 000

Celkové výdaje

785 618 200

640 384 000

447 455 000

456 106 000

441 289 000

Graf 4.1 Vývoj příjmů a výdajů rozpočtu města 800 000 000

700 000 000 Celkové příjmy

600 000 000

500 000 000

Běžné výdaje

400 000 000


300 000 000

Celkové výdaje

200 000 000

100 000 000

0 2011

2012

2013

2014

2015

54


Základní principy financování sportu Finanční prostředky na podporu sportu jsou veřejnosti, sportovním spolkům a dalším subjektům alokovány na základě několika principů, které jsou charakterizovány v následujících odstavcích. Tyto kategorie pak zároveň slouží při jednotlivých analýzách financování sportu. 1) Sportovní investice První skupina analýzy je určena investičním akcím spojeným s budováním vlastní sportovní infrastruktury města. Jelikož nové realizace či rekonstrukce sportovních zařízení nejsou uskutečňovány pravidelně, lze oddělením této položky lépe charakterizovat skutečný, pravidelný tok finančních prostředků na podporu sportu. Naopak, sledováním investičních výdajů v oblasti sportu lze indikovat pozici, kterou má sportovní oblast v kontextu celkových investičních záměrů města. 2) Financování provozu sportovních zařízení ve vlastnictví města Strakonice disponují rozsáhlou sportovní infrastrukturou. Provozně nejnáročnější zařízení spravuje a poskytuje příspěvková organizace STARZ, které město ročně alokuje přibližně 19 mil. Kč na úhradu provozních nákladů. Další sportoviště jsou pod správou základních škol, které jsou rovněž příspěvkovými organizacemi, a tak jsou dotovány z rozpočtu města v rámci financování školství. Provoz a údržba sportovišť, která nepřísluší výše uvedeným organizacím, je financována přímo z rozpočtu města prostřednictvím příslušných odborů. Většinou se jedná o financování údržby otevřených sportovišť, která jsou volně dostupná veřejnosti. V rámci této kategorie se zabýváme především financováním sportovních zařízení STARZ, která představují zdaleka nejvyšší náklady na provoz. 3) Dotace sportovním klubům a na pořádání sportovních akcí Kritéria pro přidělování dotací sportovním klubům a dalším subjektům do loňského roku vycházela z dokumentu „Zásady pro poskytování finančních příspěvků města Strakonice určených pro tělovýchovu, sport a ostatní volnočasové aktivity“. Nejvyšší část dotací, které žadatelé obdrželi, představovaly tzv. kompenzace na nájemné ve sportovních zařízení STARZ a ve školních tělocvičnách. Žactvo, dorost a juniorské kategorie hokejistů HC měly těmito dotacemi zaručené bezplatné využívání sportovních zařízení. Dospělé kategorie se řídily kritérii, která vycházela z předcházejícího využití sportovišť a rozpočtových možností města. Dále město poskytovalo dotace na činnost, jednorázové sportovní a volnočasové akce a ocenění za mimořádné výkony a reprezentaci města kolektivům či jednotlivcům. O těchto oceněních rozhodovala Rada města na základě doporučení Komise pro sport.

55


Vývoj financování a distribuce prostředků subjektům ve sportu V následující části se zaměříme na vývoj financování sportu v posledních pěti letech a distribuci těchto prostředků podle definovaných kategorií na předchozí straně. Pro účely srovnání, jak z hlediska časového, tak pro potřeby komparace s ostatními městy, jsme rozdělili veškeré finanční toky do pěti různých kategorií (Tabulka 4.2). Z tabulky je zřejmé, že největší podíl prostředků směřuje na provoz a opravy sportovních zařízení příspěvkové organizace STARZ, tato částka se v předchozích letech nijak dramaticky neměnila. Přibližně čtvrtinu všech prostředků na podporu sportu představují kompenzace pronájmů sportovních zařízení, následují investice do sportovních zařízení a nejmenší část reprezentují jednorázové dotace na činnost, na sportovní akce či ocenění za sportovní úspěchy a reprezentaci města („Dotace klubům a sportovní akce“). Postupné zvyšování celkového objemu prostředků do sportovní oblasti je tak dáno především investičními akcemi, naopak dotace klubům a na sportovní akce mají v posledních letech spíše sestupnou tendenci. Tabulka 4.2 Vývoj financování sportu a rozdělení prostředků dle kategorií Rok

2 011

2 012

1 204 350

1 164 829

779 820

5 309 112

12 300 000

Provoz a opravy zařízení STARZ

19 800 000

19 235 000

18 800 000

20 677 600

18 000 000

Kompenzace pronájmu STARZ

8 500 000

8 939 000

8 434 000

8 467 262

9 297 000

265 500

326 000

297 000

252 990

300 000

1 305 980

359 900

560 566

370 617

371 000

Sportovní investice

Kompenzace pronájmů tělocvičen Dotace klubům a sportovní akce Sport celkem

31 075 830

30 024 729

2 013

28 871 386

2 014

35 077 581

2 015

40 268 000

Údaje z předchozí tabulky demonstruje také následující Graf 4.2 (viz další strana). Kromě roku 2014 dochází postupně k mírnému snižování provozních nákladů organizace STARZ, které jsou však často dány nutnými opravami či údržbou sportovních zařízení. Vysoké investiční výdaje v předchozích dvou letech souvisí především s investicemi do cyklostezek a s rekonstrukcemi sportovních zařízení (tribuna, zimní stadion, sportovní hala). Obecně lze konstatovat, že zvyšováním sportovních investic by měla být realizována sportovní infrastruktura, která odpovídá současným požadavkům obyvatel a trendům ve sportu a volném času. Právě investice do cyklostezek jsou také v případě dalších měst či obcí v ČR nejčastějšími investičními záměry v oblasti sportu. Přitom nemusí jít jen o sport jako takový, ale také o záměry představitelů měst formovat dopravní návyky obyvatel či rozšiřovat infrastrukturu pro realizace cílů v oblasti turismu (cestovního ruchu).

56


Graf 4.2 Vývoj distribuce prostředků na podporu sportu 100% 90% 80% 70% Dotace klubům a sportovní akce

60%

Kompenzace pronájmů tělocvičen 50%

Kompenzace pronájmu STARZ Provoz a opravy zařízení STARZ

40%


30% 20% 10% 0% 2011

2012

2013

2014

2015

V následující Tabulce 4.3 jsme zkombinovali údaje z první tabulky (4.1) s tabulkou předchozí (4.2). Prostřednictvím níže uvedených údajů tak můžeme posoudit, jak se vyvíjely prostředky na podporu sportu v kontextu celkových výdajů rozpočtu. Z prvního řádku vyplývá, že v letech 2011-2013 nedosahovaly sportovní investice ani jednoho procenta z celkových investic města, v letošním roce jsou již sportovní investice téměř na úrovni 10 % z celkových kapitálových výdajů. Sportovní dotace pak zahrnují jak jednorázové dotace, tak kompenzace klubům za využívání sportovních zařízení. Z posledního řádku tabulky pak plyne, že se prostředky na podporu sportu od roku 2011 do současnosti více než zdvojnásobily. Pokud bychom však nezapočítávali investiční výdaje, nebudou rozdíly tak výrazné (viz dále). Tabulka 4.3 Vztah rozpočtových výdajů a výdajů v oblasti sportu Poměrový ukazatel

2011

2012

2013

2014

2015

Sportovní investice/Kapitálové výdaje

0,3%

0,3%

0,6%

4,1%

9,4%

Provoz vlastních zařízení/Běžné výdaje

5,0%

6,3%

6,0%

6,4%

5,8%

Sportovní dotace/Běžné výdaje

2,6%

3,1%

3,0%

2,8%

3,2%

Sport celkem/Výdaje celkem

4,0%

4,7%

6,5%

7,7%

9,1%

57


Následující Tabulka 4.4 znázorňuje distribuci dotací sportovním subjektům v letech 2011-2014. Sportovními dotacemi opět rozumíme součet dotací sportovním klubům na činnost, na sportovní akce a především kompenzace za využívání sportovních zařízení STARZu a základních škol. Kluby jsou seřazeny podle kumulativní výše dotací, které obdržely v letech 2011-2014 (poslední sloupec). Tabulka 4.4 Rozdělení dotací sportovním subjektům Rok

2011

2012

2013

2014

Celkem

HC Strakonice

3 354 720

3 811 585

3 503 359

3 121 887

13 791 551

TJ Fezko

2 045 200

1 972 060

1 907 067

1 703 577

7 627 904

Basketbalový klub

1 590 015

1 162 547

1 047 195

1 050 315

4 850 072

TJ ČZ

1 441 980

1 030 332

998 242

1 074 000

4 544 554

0

482 430

606 870

753 925

1 843 225

DDM

296 500

365 445

298 523

403 075

1 363 543

SK Basketbal

387 985

283 880

212 775

256 920

1 141 560

FK Junior

SK Fight Pro

0

78 820

215 835

301 505

596 160

Aeroklub

504 000

0

10 000

0

514 000

SK Policie

52 100

62 830

52 000

72 400

239 330

TJ Dražejov

43 440

63 880

99 500

23 250

230 070

TJ Sokol

48 060

52 380

56 000

32 000

188 440

OS Karate

62 300

53 520

35 740

0

151 560

Cobra RYU

38 600

37 500

22 275

12 750

111 125

Judo

24 300

23 560

22 120

22 960

92 940

TJ Otava

4 000

3 000

11 500

58 000

76 500

Hasiči

10 000

13 300

11 000

31 750

66 050

SKI klub

15 060

13 480

15 250

15 000

58 790

Potápěči

15 500

9 720

9 675

18 205

53 100

Michal Frček

0

0

50 890

0

50 890

8 000

10 000

18 500

13 100

49 600

0

12 900

10 250

4 750

27 900

Biatlon

15 620

5 000

0

5 750

26 370

OS ČSTV (ČUS)

10 000

0

0

15 000

25 000

4 500

6 000

6 000

6 000

22 500

21 000

0

0

0

21 000

Tenis Orin

Okresní fotbalový svaz Další (f.o.) Taneční klub

0

0

9 000

6 750

15 750

Cyklo

2 000

3 240

1 000

4 000

10 240

Klub českých turistů

4 500

3 500

0

0

8 000

0

0

0

8 000

8 000

Ragby

4 000

1 000

0

0

5 000

Fokus Písek

3 000

1 000

0

0

4 000

SK Fudochi

0

0

0

4 000

4 000

Sdružení ZP

1 000

0

0

0

1 000

0

0

0

1 000

1 000

Ekonomické služby

Spolek orient. sportů Celkem

10 007 380

9 562 909

9 230 566

9 019 869

37 820 724

58


Pro lepší ilustraci rozdílů v alokaci dotací jsme využili rovněž Graf 4.3, který demonstruje rozdíly ve výši dotací, jež sportovní spolky a další žadatelé každoročně obdrželi z rozpočtu města. K analýze jsme vybrali prvních 16 subjektů podle pořadí v Tabulce 4.4. Další podmínkou bylo, aby byl subjekt příjemcem dotace v letech 2011-2014 alespoň 3x. Zdaleka nejvíce prostředků každoročně směřuje HC Strakonice, následuje TJ Fezko, Basketbalový klub a TJ ČZ. Naopak, celkem čtrnáct subjektů v průměru obdrží méně než 10 tis. Kč za celý rok.

Graf 4.3 Srovnání vývoje dotací v letech 2011-2014 4 000 000 3 750 000 3 500 000 HC Strakonice

3 250 000

TJ Fezko 3 000 000

Basketbalový klub TJ ČZ

2 750 000

FK Junior

2 500 000

DDM 2 250 000

SK Baskatebal

2 000 000

SK Fight Pro Aeroklub

1 750 000

SK Policie

1 500 000

TJ Dražejov

1 250 000

TJ Sokol OS Karate

1 000 000

Cobra RYU Judo

750 000

TJ Otava

500 000 250 000 0 2011

2012

2013

2014

Dotace sportovním subjektům jsme se dále pokusili konfrontovat s jejich členskou základnou, kterou příslušný spolek disponoval v roce 2014. Byli jsme tak schopni určit, kolik Kč ročně spolek obdrží na jednoho člena (případně na jednoho mládežníka). Tato data demonstruje Tabulka 4.5 na následující straně. Z výsledků také vyplývají značné rozdíly mezi různými sporty, přičemž především HC Strakonice výrazně převyšují ostatní sportovní kluby ve výši dotací na osobu.

59


Tabulka 4.5 Sportovní dotace na jednoho člena

Rok

Počet členů (2014)

Průměrná roční dotace na 1 člena

3 447 888

141

24 453

149 040

12

12 420

1 212 518

162

7 485

285 390

49

5 824

1 906 976

366

5 210

460 806

274

1 682

Průměrná dotace/rok

HC Strakonice SK Fight Pro Basketbalový klub SK Basketbal TJ Fezko FK Junior TJ Otava

19 125

13

1 471

TJ ČZ

1 136 139

842

1 349

Judo

23 235

36

645

TJ Dražejov

57 518

172

334

SKI klub

14 698

58

253

Tenis

12 400

55

225

TJ Sokol

47 110

229

206

6 975

131

53

Orin

Tabulka 4.5 tak naznačuje, že existují velké rozdíly ve výši dotací na jednoho člena. Například jeden člen hokejového HC „obdrží“ ročně 3x více prostředků oproti jednomu členovi BK a téměř 5x vyšší dotace v porovnání s členy TJ Fezko. Vzhledem k náročnosti provozování sportu obdrží poměrně vysokou částku také jeden člen SK Fight Pro. Následující souhrnná Tabulka 4.6 pak demonstruje všechny prostředky, které byly od roku 2011 až do současnosti alokovány z městského rozpočtu na podporu sportu. První řádek znázorňuje sportovní investice, druhý řádek je věnován dotacím na provoz STARZ a další tři řádky představují dotace klubů, včetně kompenzací za využívání sportovních zařízení. Poslední řádek na této straně je součtem těchto dotací. Tabulka pokračuje na následující straně. Tabulka 4.6 Celkový přehled financování sportu ve Strakonicích

Rok Sportovní investice

2011

2012

2013

2014

2015

1 204 350

1 164 829

779 820

5 309 112

12 300 000

Provoz a opravy zařízení STARZ

19 800 000

19 235 000

18 800 000

20 677 600

18 000 000

Kompenzace pronájmu STARZ

8 500 000

8 939 000

8 434 000

8 467 262

9 297 000

265 500

326 000

297 000

252 990

300 000

1 305 980

359 900

560 566

370 617

371 000

10 071 480

9 624 900

9 291 566

9 090 869

9 968 000

Kompenzace pronájmu tělocvičen Dotace klubům a sportovní akce Celkem dotace klubům + akce

60

Návrh strategické koncepce podpory sportu města Strakonic

HC Strakonice

3 354 720

3 811 585

3 503 359

3 121 887

TJ Fezko

2 045 200

1 972 060

1 907 067

1 703 577

Basketbalový klub

1 590 015

1 162 547

1 047 195

1 050 315

TJ ČZ

1 441 980

1 030 332

998 242

1 074 000

FK Junior

0

482 430

606 870

753 925

DDM

296 500

365 445

298 523

403 075

SK Basketbal

387 985

283 880

212 775

256 920

SK Fight Pro

0

78 820

215 835

301 505

Aeroklub

504 000

0

10 000

0

SK Policie

52 100

62 830

52 000

72 400

TJ Dražejov

43 440

63 880

99 500

23 250

TJ Sokol

48 060

52 380

56 000

32 000

OS Karate

62 300

53 520

35 740

0

Cobra RYU

38 600

37 500

22 275

12 750

Judo

24 300

23 560

22 120

22 960

TJ Otava

4 000

3 000

11 500

58 000

Hasiči

10 000

13 300

11 000

31 750

SKI klub

15 060

13 480

15 250

15 000

Potápěči

15 500

9 720

9 675

18 205

Michal Frček

0

0

50 890

0

Tenis

8 000

10 000

18 500

13 100

Orin

0

12 900

10 250

4 750

Biatlon

15 620

5 000

0

5 750

OS ČSTV (ČUS)

10 000

0

0

15 000

Okresní fotbalový svaz

4 500

6 000

6 000

6 000

Další (f.o.)

21 000

0

0

0

Taneční klub

0

0

9 000

6 750

Cyklo

2 000

3 240

1 000

4 000

Klub českých turistů

4 500

3 500

0

0

Ekonomické služby

0

0

0

8 000

Ragby

4 000

1 000

0

0

Fokus Písek

3 000

1 000

0

0

SK Fudochi

0

0

0

4 000

Sdružení ZP

1 000

0

0

0

Spolek orient. sportů

0

0

0

1 000

31 075 830

30 024 729

28 871 386

35 077 581

SPORT CELKEM

Celkem 2015 přibližně 9 900 000 Kč

www.lokalsport.cz

40 268 000

61


Komparace financování sportu s dalšími městy Záměrem této části je porovnat strukturu a objem financování sportu s dalšími městy odpovídajících charakteristik pomocí poměrových ukazatelů. Předmětem našeho zájmu tak nebude jen celková výše prostředků plynoucích do sportu, ale také jejich distribuce v kontextu celkových výdajů z rozpočtů měst či počtu obyvatel. Hlavními kritérii našeho výběru byly nejen demografické charakteristiky, ale také pozice města v regionu a jeho vztah ke sportu. Také z těchto důvodů jsou mezi vybranými městy mimo jiné Vsetín či Uherské Hradiště, která jsou považována za sportovní centra svých regionů. Všechna města naší analýzy jsou zároveň okresními městy. Veškerá finanční data týkající se města Strakonic jsou v této části průměrem za poslední tři roky. Tímto krokem jsme se snažili eliminovat výkyvy dané nepravidelnými transakcemi a investičními projekty velkého rozsahu. Rozpočtové položky ostatních měst se váží k letošnímu roku (2015), data o počtu obyvatel přísluší k 31. 12. 2014. V Tabulce 4.7 je zastoupeno 6 okresních měst Jihočeského kraje (chybí jen České Budějovice), jeden zástupce Středočeského kraje (Příbram), Plzeňského kraje (Domažlice) a Vsetín s Uherským Hradištěm z kraje Zlínského. Města jsou seřazena podle počtu obyvatel. Cekem tak byla k analýze použita data z deseti měst ČR. V Tabulce 4.8 na následující straně jsou demonstrovány základní poměrové ukazatele rozpočtových výdajů měst. Tabulka 4.7 Základní charakteristiky a rozpočtové výdaje měst Město

Počet obyvatel

Počet obyvatel ORP

Celkové výdaje rozpočtu

Běžné výdaje


Domažlice

11 127

40 374

312 254 670

201 666 320

110 588 350

Prachatice

11 139

33 334

333 418 000

169 289 000

164 129 000

Český Krumlov

13 193

41 690

274 494 000

234 765 000

39 729 000

Jindřichův Hradec

21 659

47 575

555 801 090

350 021 090

205 780 000

Strakonice

23 020

45 262

448 583 333

316 615 333

131 968 000

Uherské Hradiště

25 287

90 332

652 949 900

489 929 400

163 020 500

Vsetín

26 504

66 288

504 108 000

367 708 000

136 400 000

Písek

29 824

52 168

677 488 000

489 683 000

187 805 000

Příbram

33 160

70 023

624 763 851

486 397 686

138 366 165

Tábor

34 716

80 481

693 775 000

621 366 000

72 409 000

Průměr

22 963

56 753

507 763 584

372 744 083

135 019 502

62


Z Tabulky 4.8 je zřejmé, že se Strakonice řadí mezi města s vyšším podílem investičních výdajů na celkových výdajích rozpočtu. Pokud přepočteme běžné výdaje na jednoho obyvatele města, mají Strakonice vůbec nejnižší výdaje ze všech srovnávaných měst, což může naznačovat vysokou míru hospodárnosti alokace běžných výdajů. Pokud se však přepočtou běžné výdaje na jednoho obyvatele ORP, překračují již Strakonice (6 995 Kč) průměrnou hodnotu za všechna města. Tabulka 4.8 Poměrové ukazatele běžných a investičních výdajů rozpočtu Investiční/ celkové výdaje

Běžné výdaje na obyvatele města

Běžné výdaje na obyvatele ORP

Domažlice

35,4%

18 124

4 995

Prachatice

49,2%

15 198

5 079

Český Krumlov

14,5%

17 795

5 631

Jindřichův Hradec

37,0%

16 161

7 357

Strakonice

29,4%

13 754

6 995

Uherské Hradiště

25,0%

19 375

5 424

Vsetín

27,1%

13 874

5 547

Písek

27,7%

16 419

9 387

Příbram

22,1%

14 668

6 946

Tábor

10,4%

17 899

7 721

27,8%

16 327

6 508

Město

Průměr

V následující Tabulce 4.9 je již k dispozici přehled výdajů, které směřují v jednotlivých městech do oblasti sportu. Při analýze jsme znovu rozlišovali investiční výdaje, výdaje na provoz sportovních zařízení a dotace klubům či dalším subjektům. Tabulka obsahuje absolutní hodnoty, které zatím nejsou vztaženy k počtu obyvatel či k rozpočtovým charakteristikám. Přesto údaje v tabulce naznačují, že Strakonice se řadí k městům s vyšší podporou sportu. Z hlediska provozu vlastních sportovních zařízení se řadí Strakonice na druhé místo v rámci všech měst, což je samozřejmě dáno množstvím a druhy sportovních zařízení, kterými město disponuje. Dotace sportovním klubům jsou obdobné jako například v Uherském Hradišti, Písku či v Domažlicích. Velké rozdíly byly zaznamenány ve výši investičních výdajů do sportovní infrastruktury.

63


Tabulka 4.9 Komparace výdajů do oblasti sportu Výdaje na sport celkem

Město

Provoz sportovních zařízení

Investiční výdaje na sport

Dotace klubům + sportovní akce

Písek

58 686 000

30 520 000

19 066 000

9 100 000

Příbram

55 538 000

25 403 000

16 350 000

13 785 000

Tábor

51 470 000

1 000 000

33 580 000

16 890 000

Strakonice

34 738 989

6 129 644

19 159 200

9 450 145

Vsetín

24 827 000

2 196 000

15 008 000

7 623 000

Uherské Hradiště

24 394 900

1 500 000

13 641 500

9 253 400

Jindřichův Hradec

19 310 000

0

11 850 000

7 460 000

Český Krumlov

19 246 000

0

14 216 000

5 030 000

Prachatice

14 836 000

1 520 000

11 110 000

2 206 000

Domažlice

13 500 000

0

5 000 000

8 500 000

Data z předchozí tabulky jsou pak přenesena do následujícího Grafu 4.4, jenž demonstruje vzájemný vztah jednotlivých položek výdajů na podporu sportu. V tomto případě jsou města seřazena podle výše investičních výdajů do oblasti sportu.

Graf 4.4 Struktura výdajů na podporu sportu Písek Příbram Strakonice Vsetín Prachatice Uherské Hradiště Tábor Domažlice Český Krumlov Jindřichův Hradec 0%

10%

20%

Investiční výdaje na sport

30%

40%

50%


60%

70%

80%

90%

100%

Dotace klubům sportovní akce

64


Tabulka 4.10 sleduje podporu sportu v kontextu populačních charakteristik a celkových výdajů rozpočtu měst. Města jsou seřazena podle výše celkové podpory na 1 obyvatele, Strakonice tak dosahují třetí nejvyšší podpory přepočtené na jednoho obyvatele. Z hlediska celkových výdajů rozpočtu města zaujímá oblast sportu 7,7 %. Jelikož však mohou být tyto ukazatele zkresleny výši jednotlivých kategorií (dotace x provoz x investice), v dalších částech jsme se těmito kategoriemi, přepočtenými na jednoho obyvatele či na celkových výdajích, zabývali jednotlivě. Tabulka 4.10 Celková podpora sportu – poměrové ukazatele

Město

Celková podpora sportu na 1 obyvatele města

Celková podpora sportu na 1 obyvatele ORP

Celková podpora sportu/celkové výdaje města

Písek

1 968

1 125

8,7%

Příbram

1 675

793

8,9%

Strakonice

1 509

768

7,7%

Tábor

1 483

640

7,4%

Český Krumlov

1 459

462

7,0%

Prachatice

1 332

445

4,4%

Domažlice

1 213

334

4,3%

Uherské Hradiště

965

270

3,7%

Vsetín

937

375

4,9%

Jindřichův Hradec

892

406

3,5%

Následující Tabulka 4.11 charakterizuje podíl sportovních investic na celkových kapitálových výdajích měst. Data naznačují, že v případě Písku či Příbrami dosahují sportovní investice vysokého podílu, čímž mohly ovlivnit celkovou výši prostředků do sportu charakterizovanou výše. Strakonice alokují do oblasti sportu téměř pětinu z celkových kapitálových výdajů rozpočtu. Tabulka 4.11 Podíl sportovních investic na kapitálových výdajích rozpočtu Město



Sportovní investice / kapitálové výdaje

Písek

187 805 000

30 520 000

16,3%

Příbram

138 366 165

25 403 000

18,4%

Strakonice

131 968 000

6 129 644

4,6%

Vsetín

136 400 000

2 196 000

1,6%

65

Návrh strategické koncepce podpory sportu města Strakonic www.lokalsport.cz Prachatice

164 129 000

1 520 000

0,9%

Uherské Hradiště

163 020 500

1 500 000

0,9%

72 409 000

1 000 000

1,4%

110 588 350

0

0,0%

39 729 000

0

0,0%

205 780 000

0

0,0%

Tábor Domažlice Český Krumlov Jindřichův Hradec

Tabulka 4.12 již zahrnuje jen běžné výdaje na sport (provozní náklady + dotace). Pokud jsou běžné výdaje přepočteny na jednoho obyvatele, řadí se Strakonice, tak jako v předchozím případě, na třetí místo. Z hlediska běžných výdajů rozpočtu je pak podíl běžných výdajů na sport vůbec nejvyšší v rámci celého souboru – 9 %. V závěrečné části se tak dále pokusíme rozdělit běžné výdaje na dotace a provozní výdaje a tyto dále prezentovat pomocí indikátorů (poměrových ukazatelů). Tabulka 4.12 Poměrové ukazatele běžných výdajů na sport Město

Běžné výdaje na sport

Běžné výdaje na sport na 1 obyvatele

Běžné výdaje na sport / běžné výdaje rozpočtu

Běžné výdaje na sport / celkové výdaje rozpočtu

Český Krumlov

19 246 000

1 459

8,2%

7,0%

Tábor

50 470 000

1 454

8,1%

7,3%

Strakonice

28 609 345

1 243

9,0%

6,4%

Domažlice

13 500 000

1 213

6,7%

4,3%

Prachatice

13 316 000

1 195

7,9%

4,0%

Písek

28 166 000

944

5,8%

4,2%

Příbram

30 135 000

909

6,2%

4,8%

Uherské Hradiště

22 894 900

905

4,7%

3,5%

Jindřichův Hradec

19 310 000

892

5,5%

3,5%

Vsetín

22 631 000

854

6,2%

4,5%

První sloupec Tabulky 4.13 demonstruje hodnoty ročních dotací v jednotlivých městech, další sloupce již tuto hodnotu vztahují k počtu obyvatel (druhý sloupec) a k rozpočtovým výdajům (zbytek tabulky). Také v tomto případě se Strakonice řadí k městům s nejvyšší podporou spolkového sektoru na jednoho obyvatele, z hlediska běžných výdajů dosahují dotace 3 % rozpočtu, což je druhá nejvyšší hodnota po Domažlicích.

66


Tabulka 4.13 Poměrové ukazatele dotací sportovním klubům

Město

Dotace na sport

Domažlice

Dotace na sport na 1 obyvatele

Dotace na sport / běžné výdaje rozpočtu

Dotace na sport / celkové výdaje rozpočtu

8 500 000

764

4,2%

2,7%

Tábor

16 890 000

487

2,7%

2,4%

Příbram

13 785 000

416

2,8%

2,2%

Strakonice

9 450 145

411

3,0%

2,1%

Český Krumlov

5 030 000

381

2,1%

1,8%

Uherské Hradiště

9 253 400

366

1,9%

1,4%

Jindřichův Hradec

7 460 000

344

2,1%

1,3%

Písek

9 100 000

305

1,9%

1,3%

Vsetín

7 623 000

288

2,1%

1,5%

Prachatice

2 206 000

198

1,3%

0,7%

Graf 4.5 sleduje proporci absolutních hodnot výdajů na provoz sportovních zařízení a dotací sportovním klubům (+ na pořádání sportovních akcí). Strakonice se tak řadí k městům s nejvyššími náklady na provoz vlastních zařízení, z hlediska absolutních výdajů na podporu sportovních klubů a akcí zaznamenaly Strakonice průměrné hodnoty.

Graf 4.5 Struktura běžných výdajů na podporu sportu Domažlice Prachatice Jindřichův Hradec Uherské Hradiště Český Krumlov Vsetín Příbram Písek Strakonice Tábor 0

10 000 000

20 000 000


30 000 000

40 000 000

50 000 000

Dotace sportovním klubům + akce

67


5 Návrhová část Shrnutí hlavních poznatků Analýza dat o sportovní participaci obyvatel potvrdila, že Strakonice patří k tradičním centrům sportu, vysoký podíl obyvatel napříč věkovými kategoriemi se věnuje sportu pravidelně. Rozvinutý je především organizovaný sport, který nabízí mnoho příležitostí věnovat se nejrůznějším sportovním aktivitám na soutěžní úrovni. Šetření mezi dětmi a studenty poukázalo na velmi vysokou míru účasti mládeže ve sportovních klubech, která však s věkem, především u dívek po 15. roku, postupně klesá. V posledních letech došlo ve Strakonicích k poměrně výraznému poklesu členství v tradičních sportovních klubech, a to jak v případě mládeže, tak u dospělých členů. Tento stav je však odrazem všeobecných společenských trendů, spíše než špatnou prací v klubech. Poukazuje jak na zájem lidí o nové druhy sportovních aktivit, které jsou často charakterizované neformálním a individualistickým pojetím, tak na nutnost občana lépe motivovat. Z hlediska podmínek pro realizaci sportu lze konstatovat, že jsou Strakonice dobře vybaveny základní sportovní infrastrukturou. K dispozici jsou především zařízení pro tradiční sporty (fotbalová hřiště, sportovní haly, zimní stadion, plavecký bazén, atletické ovály), zvlášť vysoký je počet sportovních hal v porovnání s dalšími městy. Obyvatelům Strakonic jsou dále volně k dispozici dráha pro in-line brusle, skatepark, cyklostezky nebo několik instalací pro workout. Podle obyvatel města mají nejhorší podmínky pro sport rodiny s dětmi, senioři a zdravotně znevýhodnění občané. Zvlášť dospělí respondenti byli nespokojení se současnými podmínkami, se stavem a dostupností některých sportovišť. V případě financování sportu patří Strakonice k municipalitám s vyšším objemem podpory sportu. Sportovní dotace dosahují v letošním roce úrovně 9 % z výdajů rozpočtu města, celkové prostředky do oblasti sportu jsou na úrovni 1 500 Kč na jednoho obyvatele. Je však nutné se podrobněji zabývat otázkou, kam prostředky konkrétně směřují. Struktura výdajů na podporu sportu je do velké míry determinována výraznými provozními náklady na sportovní zařízení a souvisejícími kompenzacemi v případě využívání sportovních zařízení v majetku města. Kromě kompenzací je pouze necelé 1 % z celkových dotací do oblasti sportu alokováno na podporu a rozvoj sportovních klubů a na pořádání sportovních akci. V tomto kontextu je tak téměř zanedbatelný podíl prostředků na rozvoj klubů, pořádání sportovních akcí či úhradu cestovních nákladů. Veřejná podpora sportu ve Strakonicích je dále charakteristická výraznými rozdíly v distribuci dotací mezi sportovními spolky na jednoho člena. Dotace tak reflektují především provozní náročnost sportovních zařízení, ve kterých se konkrétní sport odehrává a již méně souvisí se členskou základnou, dalšími náklady sportovních klubů nebo úspěchy konkrétních oddílů.

68


Formulace budoucí strategie rozvoje sportu V posledních letech se stále častěji hovoří o sedavém, fyzicky neaktivním životním stylu a s tím souvisejícími zdravotními či sociálními riziky pro současnou populaci. To vše se odehrává v kontextu konzumerismu, růstu životní úrovně obyvatel či rozvoje vyspělých technologií, jejichž používáním tráví člověk právě významnou část svého volného času. Obecně klesají pro člověka nároky na každodenní intenzivní pohyb, jak v rámci volného času, tak při přepravě či výkonu práce. Lidé, kteří si uvědomují přínosy sportu, se tak snaží kompenzovat výše naznačený

rytmus

sportovními aktivitami, ve kterých spatřují nástroj relaxace, navození pocitu pohody, kontaktu s přáteli, ale také objektivního zlepšení fyzického či psychického stavu. Přimět člověka, který si prospěšnost sportu neuvědomuje, anebo nemá ke sportu dlouhodobě utvářený vztah, se stává jednou z výzev, kterou by měli přijímat, v souvislosti se zdravotními a sociálními riziky pasivního života a stárnutí obyvatel, jak představitelé měst, tak poskytovatelé sportovních zařízení a služeb napříč všemi sektory. Společensky efektivním poskytováním sportu pak lze realizovat nejen sociální cíle, ale také rozvojové a ekonomické záměry města. Adekvátní podmínky pro realizaci sportovních aktivit, jež odpovídají současným požadavkům obyvatel, a dobrý zdravotní stav jedince jsou pak jedněmi ze základních předpokladů, aby se člověk rozhodl sport realizovat. Mezi dalšími omezeními spatřují občané Strakonic především nedostatek času a potřebné motivace. Existují tedy bariéry či omezení, které člověku brání, ať už objektivně či subjektivně, pravidelně sportovní aktivity provozovat. Může se jednat jak o absenci příslušné sportovní infrastruktury či její neodpovídající vybavení a kvalitu, tak horší dostupnost z hlediska času, prostoru či finančních nákladů. Právě tato hlediska by měla být akcentována v budoucích záměrech a opatřeních při rozvoji sportu. Poznatky námi realizovaného výzkumu naznačují, že ve Strakonicích výše naznačené bariéry nepochybně existují a mohou člověka od provozování sportu odrazovat. Z výpovědí respondentů lze často rozpoznat negativní vnímání jak veřejné podpory sportu jako celku (realizované představiteli města), tak příspěvkové organizace STARZ. Na běžného obyvatele, který se sportu nevěnuje pravidelně, či návštěvníka města, může současná sportovní infrastruktura města působit jako soubor uzavřených zařízení, která slouží primárně sportovním spolkům. Tento fakt patrně souvisí s velkým prostorem (z hlediska času), který se spolkům dostává díky kompenzacím za využívání sportovišť. Důsledkem pak může být situace, kdy člověk-nečlen nemá do sportoviště přístup nebo není dostatečně informován o možnostech jeho využití. Smyslem dalšího rozvoje sportu by tak mělo být najít jakousi synergii mezi poskytováním sportovních služeb občanům a rozvojem spolkového sektoru, který má ve Strakonicích tradici, dosahuje sportovních úspěchů, a především pěstuje v mládeži potřebný vztah ke sportu.

69


Navrhovanou strategii jsme pracovně nazvali „Strakonice Spojuje Sport“. Vycházeli jsme především z výsledků šetření jak na straně poptávky, tak na straně současné nabídky, návrhů obyvatel a analýzy financování. Předpokladem je, aby sport již nebyl širokou veřejností vnímán jen jako činnost, která se odehrává v uzavřených v tělocvičnách, halách a dalších objektech. Zvlášť v kontextu současných trendů by se měl sport v případě Strakonic stát nedílnou součástí města součástí dopravy, trávení volného času místních obyvatel i cílů v oblasti cestovního ruchu. Této primární strategii jsme se tak snažili přizpůsobit formulace dalších záměrů a cílů rozvoje sportu. Dobrým předpokladem pro úspěšnou realizaci naznačené strategie je současná prostorová distribuce sportovních zařízení, přičemž sportovní zařízení, která využívají především spolky, jsou situována v severozápadní části města (areál Na Sídlišti - sportovní haly, atletický stadion) a druhá část sportovních zařízení (areál Na Křemelce - zimní stadion, plavecký bazén, koupaliště) leží prakticky v centrální části města, podél řeky Otavy, která město rozděluje na dvě části. Díky výborné dostupnosti a prostorovým dispozicím tak má areál Na Křemelce výborný potenciál obsluhovat obyvatele jak z obou částí města, tak potenciální návštěvníky, neboť se nachází také v těsné blízkosti příjezdových komunikací. Možnostem využití areálu Na Křemelce se již věnovala architektonická studie, pokusíme se tedy volně navázat na záměr revitalizace areálu syntézou našich doporučení a návrhů, které vzešly z dotazníkového šetření. Areál Na Křemelce by se tak mohl stát jakýmsi středobodem sportovních aktivit, které budou dostupné většině obyvatel. Nicméně vytváření prostorových a materiálních podmínek je jen jedním z předpokladů efektivní a sociálně spravedlivé veřejné podpory sportu. V následující části jsou prezentovány návrhy konkrétních opatření či připomínky obyvatel k současnému stavu, které vzešly z realizovaného šetření. Doplněny jsou záměry a opatřeními z Komunitního plánu zdraví a kvality života Strakonice, které jsou označeny šedivou kurzívou.

Zpětná vazba od občanů Strakonic Stávající sportovní zařízení Plavecký bazén -

neodpovídající současným požadavkům

-

horší kvalita bazénu

-

zaplnění a snížená dostupnost bazénu

-

Rekonstrukce plaveckého bazénu po etapách

70


Sportovní haly -

jednotvárné využití Sportovní haly STARZ

-

Snížení energetické náročnosti

-

Zázemí házenkářské haly

-

Vybavení tělocvičen TJ ČZ

Zimní stadion -

Málo hodin pro občany

-

Chlazení

Atletický ovál -

přístup pro veřejnost

Areál Na Muškách -

nedostatečné využití

Cyklostezky -

nedostatečná síť cyklostezek

-

provázat s dopravou

-

Bude podporována pěší a cyklistická doprava

Další hřiště -

Dovybavit prvky pro děti i seniory

Sportovní zařízení – návrhy -

outdoorové aktivity, Workout, přístroje na cvičení podél stezek

-

Park pro adrenalinové sporty

-

Širší a členitější in-line

-

Biatlonová střelnice

-

Squash

-

Travnaté plochy k různému využití

-

Horolezecká stěna

-

Hřiště na malou kopanou

-

Stolní tenis „na ulici“

-

Trať na vodní slalom

71


-

Kotviště a plovárna na Otavě

-

Pro běžce na lyžích

-

Běh – nějaký jiný okruh, osvětlený

-

Malé množství sportovišť pro neorganizovaný sport

-

Vybudování víceúčelového hřiště u ZŠ Čelakovského

-

Hřiště na rugby

-

„Využití prostoru pod Hvězdou

-

Budování míst pro teenagery

Financování sportu -

Distribuce peněz klubům

-

Refundace (přeceňování)

-

Financovat trenéry

-

Město upřednostňuje kolektivní sporty

-

Refundacemi se jen pokrývají provozní náklady – nejde o poskytování ale o provozování

-

Příspěvky na turnaje

-

Horší situace pro nové oddíly

Sportovní programy a další -

Cvičení pro starší občany

-

Spolupráce vedoucích sportovišť s kluby

-

Chuť dělat projekty, granty

-

Návrh – dny otevřených dveří

-

Špatná propagace sportu a informovanost

-

Obecně sportovní programy potřeba

-

Dívky 18+

-

Orientační závody

-

Programy sport jako nástroj proti exkluzi, drogám

-

STCARD

-

propagace póla

-

horší možnost pořádat závody – policie

72


Hlavní oblasti budoucího rozvoje sportu V následující části jsou vymezeny hlavní směry budoucího rozvoje sportu ve Strakonicích, jejichž realizace by měla být v souladu s výše prezentovanou strategií „Strakonice Spojuje Sport“. Podpora a rozvoj sportovních klubů Budoucí podpora organizovaného sportu by měla mít více stimulující charakter, který však bude respektovat samostatnost klubů. Výše dotací alokovaných do spolkového sektoru by měly souviset s a) členskou základnou mládeže, dospělých (i seniorů?), b) finanční náročností sportu, c) progresem (úspěchy) sportovních oddílů. V souvislosti s bodem b) by mělo město spolu s kluby (případně komerčními partnery) řešit otázky dostupnosti různých sportů i pro děti, které žijí v rodinách s velmi nízkými příjmy či sociálními problémy. Podpora spolků by měla zahrnovat také systém podpory a motivace trenérů a dalších aktérů. Poskytování sportovních zařízení Poskytovatelé sportovních zařízení, v případě Strakonic zejména STARZ, by se měli snažit uplatňovat přístupy a nástroje typické pro soukromý sektor. Takové přístupy již lze spatřovat u městských obchodních společností, které poskytují sportovní služby v dalších městech. Cílem by mělo být vytvářet, udržovat a rozvíjet vztah s občanem jako zákazníkem sportovních služeb. Představitelé města by pak měli hledat cesty, jak pracovníky organizace motivovat k takto proaktivnímu poskytování sportovních služeb. Podpora sportovních akcí Na významu budou postupně nabývat sportovní akce, ať už budou pořádány soukromým, spolkovým nebo veřejným sektorem. Smyslem podpory sportovních akcí by neměla být jen samotná sportovní činnost realizována v rámci konání akce, ale přilákání širší veřejnosti a využití akce ke zvýšení budoucího zájmu o sport u obyvatel napříč věkovými kategoriemi. Analýza poukázala, že počet sportovních akcí by měl být jistě vyšší. Sportovní kluby, zaměstnanci úřadu i soukromé či fyzické osoby by měly být finančně motivovány k pořádání sportovních akcí na území Strakonic, především pak těch sportovních akcí, které budou cílit na zapojení široké veřejnosti. Realizace sportovních programů Sportovní programy úzce souvisejí s efektivním poskytováním sportovních zařízení. Jednotlivé programy by pak měly být přizpůsobeny různým skupinám obyvatel, především pak těm, které vykazují nízkou míru sportovní participace (ženy a dívky 15+, dospělí 40+, senioři či zdravotně znevýhodnění občané.

73


Rozvoj sportovní infrastruktury Realizaci nové sportovní vybavenosti města by měla předcházet co nejpodrobnější analýza potřeb obyvatel, stávajícího stavu, reflektování trendů ve sportu i odvaha realizovat inovativní, neotřelé návrhy. Většina z těchto atributů již byla předmětem šetření v rámci této práce. Budoucí sportovní infrastruktura by měla zohledňovat především otázky distribuce sportovních zařízení v prostoru a jejich hlavní účel a cílové skupiny, kterým by měla zařízení sloužit. Konkrétní návrhy jsou formulovány výše i v závěrečné části studie. Sport jako nástroj rozvoje města Poslední oblast souvisí s využíváním externalitních efektů, které s rozvojem a podporou sportu souvisí, především pak se zdravotními, sociálně-integračními hledisky nebo v souvislosti s rozvojem města a jeho ekonomickými cíli.

Návrh priorit a opatření rozvoje sportu V kontextu poznatků o sportovní participaci obyvatel, aktuálních trendů v organizovaném i neorganizovaném sportu, zabezpečení a financování sportu z městského rozpočtu, jsme se pokusili vymezit základní priority pro budoucí rozvoj sportu ve Strakonicích. Tyto priority však nelze chápat jako pevně dané či závazné. Celý dokument by měl být brán jako soubor poznatků z lokálního prostředí, na základě kterých by měli odpovědní aktéři formulovat záměry a cíle, které souvisejí s rozvojem sportu ve Strakonicích, ať už budou v souladu s našimi doporučeními či nikoliv. P1 Institucionální zabezpečení sportu a jeho financování Opatření:

Odbor/oddělení Městského úřadu zaměřené výhradně na oblast sportu Nová kritéria poskytování sportovních dotací Rozšíření pravomocí a objemu dotací přidělovaných sportovní komisí Zvýšení počtu členů sportovní komise - zastoupení spolků, MÚ i STARZ Strategie podpory a pořádání sportovních akcí (pomoc při organizaci) Realizace sportovních programů ve spolupráci se STARZ Spolupráce s dalšími odbory při propagaci města prostřednictvím sportu Stanovit poměr distribuce prostředků na podporu sportu investice x provoz x opravy x dotace x akce x programy x další

74


P2 Kvalita a efektivnost stávajících sportovních zařízení a služeb Opatření:

Rekonstrukce plaveckého bazénu Upravit současný rozvrh plaveckého bazénu Přesunutí skateparku (vybudování nového, viz dále) Pravidelné hodnocení indikátorů návštěvnosti a efektivnosti Jednotná komunikace na webových stránkách, přehledný a aktualizovaný Rozvrh všech sportovišť, propojení se stránkami na Facebooku, komunikace s občany

P3 Sportovní programy a akce pro veřejnost Opatření:

Sportovní aktivity zaměřené na mladší ženy Neformální turnaje (badminton, stolní tenis, tenis) pro dospělé 40+ Pravidelné běhy pro celé rodiny (1-2x do měsíce) Spolupráce se spolky při pořádání akcí Pokračovat a rozvíjet programy pro seniory Vytvářet programy pro bývalé aktivní sportovce ve spolupráci s kluby

P4 Sport jako nástroj rozvoje města Opatření:

Využití sportovních akcí k propagaci města Sportovní infrastruktura jako jeden z cílů návštěvy Strakonic Strategie využití nevyužívaných nemovitostí města pro sport a volný čas Navázat spolupráci se soukromým sektorem Vytvořit jednotný komunikační styl (sport + město) Spolupracovat s Odborem rozvoje při přípravě žádostí o dotace v oblasti sportovní infrastruktury Opatřit areál Na Křemelce dostatečnými ubytovacími kapacitami

75


Poslední priorita vychází přímo z definované strategie „Strakonice Spojuje Sport“, jejíž filozofií je vytvořit ve Strakonicích prostor, který bude dobře dostupný všem občanům i návštěvníkům a bude vybízet k realizaci nejrůznějších aktivit bez ohledu na věk, dovednosti, vzdělání či sociální postavení. Tímto místem by měl být areál Na Křemelce, který odpovídá požadavkům na takový typ sportoviště. Právě tohoto areálu se týkají níže naznačená opatření. P5 Integrující sportovní infrastruktura, sport jako součást dopravní infrastruktury Opatření:

Přizpůsobovat sportoviště alternativnímu využití Vybavit sportoviště novými prvky reagujícími na současné trendy ve sportu Nechat občanům/potenciálním uživatelům prostor pro výběr vyhovujících aktivit (zapůjčování mobilních sítí, košů, badminton, líný tenis, stolní tenis atp.) Vytvořit generel cyklistické dopravy v návaznosti na areál Na Křemelce Vybudovat běžeckou trať s umělým povrchem a paralelní dráhou pro in-line V jedné z postranních částí areálu vybudovat sportoviště pro skate a BMX Nenásilně oddělit klidnou část (běh, workout, in-line, cyklo, matky s kočáry) a sportoviště s intenzivnějšími aktivitami (trampolíny, basket, lezecká stěna, hřiště na malou kopanou) Propojit areál s druhým břehem řeky Na areál napojit kotviště a občerstvení Přizpůsobit areál pro zimní využití běžkaři (výroba umělého sněhu)

76

STRAKONICE NÁVRH STRATEGICKÉ KONCEPCE PODPORY SPORTU PRO MĚSTO

Recommend Documents