Střih digitálního videa Adobe Premiere Elements 9

Vysoká Vysokáškola školaekonomická ekonomickáv vPraze Praze Univerzita Univerzitatřetího třetíhověku věku

Střih Střihdigitálního digitálníhovidea videa–– Adobe AdobePremiere PremiereElements Elements99 Učební Učebnítext textpro propředmět předmětU069 U069

Ing. Ing.Pavel PavelMichalik Michalik

Praha Praha2011 2011

Určeno pro studenty Univerzity třetího věku VŠE v Praze

© Pavel Michalik, 2011 Typography © Pavel Michalik, 2011 This edition © Tribun EU, 2011 ISBN 978-80-263-0073-1

3

Obsah 1.

2.

3.

4.

Seznámení s editačním programem ................................................................................ 5 1.1 Projekt ......................................................................................................................... 5 1.2 Start a úvodní obrazovka ............................................................................................. 5 1.3 Založení projektu ........................................................................................................ 6 1.4 Pracovní prostředí ....................................................................................................... 8 1.5 Náhled videa na celou obrazovku ............................................................................... 9 Nabírání a import materiálu ......................................................................................... 11 2.1 Místo pro ukládání dat .............................................................................................. 11 2.2 Karta Uspořádat – záložka Získat média ................................................................... 12 2.2.1. Získání videa z miniDV kazety (SD a HDV záznam) ................................. 13 2.2.2. Import videa z DVD disků ........................................................................... 17 2.2.3. Import videa z kartových a diskových kamer, telefonů, fotoaparátů a externích disků .......................................................................................... 18 2.2.4. Import fotografií z telefonů a fotoaparátů .................................................... 19 2.2.5. Import videa, fotografií a audio souborů z harddisků počítače ................... 21 Organizace materiálu ..................................................................................................... 23 3.1 Karta Uspořádat – záložka Média ............................................................................. 23 3.2 Karta Uspořádat – záložka Rychlý film ..................................................................... 24 3.3 Karta Uspořádat – záložka Projekt ........................................................................... 25 3.3.1. Orientace v projektu ..................................................................................... 25 3.3.2. Prohlížení videa ........................................................................................... 28 3.3.3. Změna velikosti jednotlivých oken .............................................................. 30 3.4 Obnova a záloha dat .................................................................................................. 30 Editace ............................................................................................................................. 33 4.1 Pracovní prostředí časové osy ................................................................................... 33 4.1.1. Zobrazení stop .............................................................................................. 34 4.1.2. Popis stop a nastavení jejich zobrazení ........................................................ 35 4.1.3. Časové pravítko a pracovní oblast ............................................................... 37 4.1.4. Panel nástrojů časové osy ............................................................................ 38 4.2 Okno monitoru .......................................................................................................... 39 4.2.1. Panel přehrávání – pohyb po časové ose ..................................................... 40 4.2.2. Panel nástrojů okna monitor ........................................................................ 41 4.3 Práce s klipy v časové ose ......................................................................................... 41 4.3.1. Vkládání klipů .............................................................................................. 41 4.3.2. Označování a seskupování klipů.................................................................. 44 4.3.3. Přemisťování a kopírování klipů ................................................................. 44 4.3.4. Spojování a rozpojování video a audio stopy klipu ..................................... 45 4.3.5. Rozdělování a mazání klipů ......................................................................... 46 4.3.6. Oříznutí klipu ............................................................................................... 48 4.3.7. Inteligentní oříznutí klipu ............................................................................ 49 4.3.8. Průhlednost a stmívání klipů ........................................................................ 50 4.3.9. Nastavení klíčových bodů ............................................................................ 51 4.3.10. Změna rychlosti klipu .................................................................................. 52 4.3.11. Práce se značkami časové osy a klipu.......................................................... 53 4.4 Správa parametrů (vlastností) klipu .......................................................................... 55

4 Přechody a efekty ...................................................................................................... 56 Témata a kliparty....................................................................................................... 57 Tvorba titulků ............................................................................................................ 58 Vykreslování (renderování) a plynulý náhled ........................................................... 61 Práce se zvukem ........................................................................................................ 62 4.9.1. Přidání komentáře ........................................................................................ 62 4.9.2. Detekce rytmu .............................................................................................. 63 4.9.3. Úroveň hlasitosti v jednom klipu ................................................................. 63 4.9.4. Úroveň hlasitosti ve více zvukových stopách .............................................. 64 Příprava DVD menu ...................................................................................................... 67 5.1 Práce se značkami ..................................................................................................... 67 5.1.1. Automatická tvorba značek.......................................................................... 68 5.1.2. Manuální tvorba značek ............................................................................... 69 5.2 Samospouštěcí disky bez DVD menu ....................................................................... 70 5.3 Samospouštěcí disky s DVD menu ........................................................................... 70 5.3.1. Použití DVD menu šablon ........................................................................... 71 Export .............................................................................................................................. 73 6.1 Web DVD.................................................................................................................. 73 6.2 Export na DVD disk .................................................................................................. 75 6.3 Export pro Web ......................................................................................................... 77 6.4 Export pro počítač ..................................................................................................... 79 6.5 Export pro mobilní zařízení ...................................................................................... 80 6.6 Export na pásku ......................................................................................................... 80 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9

5.

6.

Kapitola 1: Seznámení s editačním programem

Projekt

Kontextové menu

1.

Seznámení s editačním programem

1.1

Projekt

5

Základní soubor, se kterým pracujeme, se nazývá Projekt a má koncovku .prel, tedy například Skripta.prel. Pro větší názornost si představme projekt jako textový dokument ve Wordu, či sešit v Excelu. Místo slov či čísel obsahuje ovšem Projekt video a audio data, grafiku a obrázky. Je důležité vědět, kam projekt ukládáme (do jakého adresáře a na jaký disk), protože do stejného místa se ukládají video a audio data (pokud si to tak později v projektu nastavíme), která zabírají GB prostoru. Program sám zde také vytváří pomocné soubory a v neposlední řadě můžeme projekty později přenášet z počítače na počítač. S jednou možností, jak volit z nabídky příslušných menu, se budeme setkávat po celou dobu práce s editačním programem. Jedná se o místní nabídku neboli kontextové menu. To vyvoláme kliknutím pravého tlačítka myši na daný objekt. Jak název napovídá, nabídka menu obsahuje příkazy, které jsou realizovatelné v daném kontextu. To znamená, že menu se v závislosti na objektech mění. Nicméně obsahuje obvykle nejčastěji používané příkazy, vztahující se k objektu, které lze samozřejmě složitěji najít i přes lištu nabídek. V praxi se této možnosti často využívá, a proto ji budeme při práci používat i my.

1.2

Start a úvodní obrazovka

Start aplikace Poklepáním na ikonu , kterou najdeme na pracovní ploše, spustíme aplikaci Adobe Premiere elements 9.0. Jako první naběhne následující obrazovka: Úvodní obrazovka

OBR. 1-1 ÚVODNÍ OBRAZOVKA PROGRAMU V levé části rozhraní máme možnost kliknutím na tlačítko Uspořádat organizovat a uspořádat média v prostředí Elements organizéru. To je samostatně spustitelná aplikace, kde lze spravovat všechna media, která v prostředí Adobe Premiera Elements používáme (tedy fotografie, zvuk


6

i video). Tato aplikace nabízí poměrně rozsáhlou možnost kategorizace, vyhledávání i sdílení medií a je spustitelná i později z prostředí střihového programu. Nicméně pro naše další účely budeme pro tyto operace používat pouze nástroje, které jsou obsaženy přímo uvnitř editačního programu. Pomocí ikony Nový projekt založíme nový projekt nebo pokud již nějaký projekt vytvořen máme, vybereme pomocí tlačítka Otevřít projekt jeho umístění z nějakého svého adresáře (disku).

Zde máme možnost volit mezi naposledy uloženými projekty a nebo pokud jde o projekt starší, pomocí ikony Otevřít vyhledat jeho umístění na disku. Jde tedy vlastně jen o rychlejší přístup k jednotlivým naposledy otevřeným projektům, podobně jako třeba Microsoft Word má rychlý přístup k posledním dokumentům. V pravé části obrazovky pak máme nápovědu/průvodce stávající verzí editačního programu.

1.3 Nový projekt

Založení projektu

Kliknutím na ikonu Nový projekt založíme nový projekt, který pro účely těchto skript pojmenujeme Skripta (do kolonky Název tedy vypíšeme Skripta).

OBR. 1-2 ZALOŽENÍ NOVÉHO PROJEKTU Uložení projektu

V položce Uložit do volíme, kam projekt uložíme. Napoprvé program sám nabídne cestu C:/Users/ jméno uživatele/ My Documents/ Adobe/Premiere Elements/9.0/ viz Obr. 1-2. Pro snazší hledání projektu, např. pro jeho přenos na jiný počítač, je lépe vytvořit si jiný adresář, do kterého ho umístíme. Učiníme tak přes tlačítko Procházet..., které je na konci řádku.


7

OBR. 1-3 ULOŽENÍ PROJEKTU DO JINÉHO ADRESÁŘE Já jsem si vytvořil adresář na disku M (je skrytý v položce Computer). Pomocí tlačítka Make new folder jsem si vytvořil adresář Adobe9 projekty. Díky tomu, se mi v položce ULOŽIT DO: objevuje jiná cesta, viz Obr. 1-4.

OBR. 1-4 ZMĚNA CESTY ULOŽENÍ PROJEKTU Úvodní nastavení

Všimněme si, že tabulka obsahuje i informace o nastavení projektu – Nastavení projektu. Pokud by nastavení neodpovídalo tomu, jaký typ videa budeme v projektu zpracovávat, máme možnost ho změnit pomocí tlačítka Změnit nastavení. Tím se dostaneme na tabulku z Obr. 1-5. K dispozici jsou přednastavení pro normu PAL i NTSC. V každé složce jsou pak další záložky:  AVCHD pro nastavení formátu AVCHD  DSLR pro nastavení formátu z digitálních zrcadlovek (tedy fotoaparátů)  DV pro nastavení formátu z páskových kamer  KAMERY S PEVNÝM DISKEM pro záznam HD i SD na harddiskových /kartových kamerách  HDV pro nastavení formátu vysokého rozlišení (1440x1080) Na pravé straně obrazovky se objevují podrobné údaje k zvolenému nastavení. K upřesnění toho, co jednotlivé parametry znamenají, je možné nahlédnout do kapitol 2, 4 a 5 skript „Digitální video v praxi – Technické základy“.


8

OBR. 1-5 ÚVODNÍ NASTAVENÍ PROJEKTU

Změna nastavení projektu

Pro video zachycené na miniDV kazetu v normě PAL s poměrem stran 16:9, zvolíme šablonu PAL-DV-Širokoúhlý 48kHz, tak jak je tomu na obrázku. Pokud používáme páskovou kameru se záznamem v poměru stran 4:3, zvolíme šablonu PAL-DV-Standardní 48kHz. Jestliže máme všechny parametry správně nastaveny, potvrdíme tlačítkem OK a vrátíme se do hlavního panelu střihového programu. V praxi je obvyklé, že používáme stále jednu kameru a tedy stejné nastavení projektu. Program si námi zvolené nastavení pamatuje a příště nám ho již nabízí jako nastavení primární viz Obr. 1-2. Pokud si nastavením projektu nejsme jisti (neznáme technickou specifikaci pro naše klipy) a zvolíme špatné nastavení, program nám ještě nabídne možnost přizpůsobit nastavení později v případě, že vkládáme do časové osy klip, který má jiné technické parametry, než je nastaveno v projektu, viz kap. 4.3.1 na str. 41- 42.

1.4 Pracovní prostředí

Pracovní prostředí

Pracovní prostředí střihové aplikace je rozděleno do třech základních částí, s kterými se budeme podrobněji seznamovat v dalších kapitolách.


9

OBR. 1-6 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ 1. Okno monitoru (kap. 4.2, str. 39) – zde máme obrazový náhled na veškerý videomateriál, který máme vložen na časovou osu. 2. Okno organizace materiálu a grafického nastavení – hlavní okno pro práci s materiálem.  Na kartě Uspořádat (kap. 2, str. 11 a kap. 3, str. 23) získáváme, třídíme, přesouváme a odstraňujeme materiál.  Na kartě Upravit (kap. 4.5 až kap. 4.7, str. 56-61) pracujeme s efekty, přechody, titulky, se šablonami výše zmíněných položek, dále tvoříme rychlý film a pracujeme s grafikou klipartů.  Na kartě Nabídky disků (kap. 5.3, str. 70) tvoříme DVD menu disků.  Na kartě Sdílení (kap. 6, str. 73) exportujeme sestříhaný materiál ze střižny. 3. Časová osa (kap. 4.1 a 4.3, str. 33 a 41) – místo, kde „střiháme“, tedy řadíme za sebe video a audio materiál a vkládáme titulky a přechody. Existuje v pohledu Osa scény (to je vidět na Obr. 1-6) nebo Časová osa (pro účely těchto skript budeme nadále pracovat jen s tímto pohledem).

1.5

Náhled videa na celou obrazovku

Při práci se střihovým programem řešíme neustále problémy s místem na pracovní ploše. Profesionální střihové programy umožňují pracovat na dvou až třech monitorech právě pro to, abychom byli schopni zpřehlednit pracovní plochu. Obvyklé rozvrstvení na dvou monitorech je takové, že na jednom máme umístěno pracovní prostředí, tak jak je na Obr. 1-6, a na druhém monitoru vidíme náhled na zpracovávané video, tedy totéž, co v okně monitoru, jen přes celou obrazovku. V Premiere 9 máme dvě možnosti náhledu na video přes celou obrazovku:

Kapitola 1: Seznámení s editačním programem Video na celou obrazovku

Video na druhém monitoru

10

1. Kliknutím na tlačítko , které je umístěno vpravo nahoře (4) na Obr. 1-6, klávesová zkratka Alt + Enter se právě přehrávané video zvětší na celou obrazovku. Nevidíme tak pracovní prostředí programu. Po ukončení přehrávání náhled na video zmizí a my se opět dostaneme do editační části programu. 2. Připojením druhého monitoru, pokud to naše PC či notebook umožňuje a jeho nastavením jako druhého monitoru pro video v prostředí editačního programu. To nastavíme z menu ÚPRAVY > NASTAVENÍ PROJEKTU > VŠEOBECNÉ…, zde klikneme na tlačítko Nastavení přehrávání… v pravé horní části otevřené karty. Otevře se nám karta z Obr. 1-7. Zde musíme jako externí zařízení zvolit onen druhý připojený monitor, v mém případě Monitor:1 59.00 1920×1200p (nikoliv přednastavenou volbu Formát DV: 25 720×576i), viz obrázek. Nastavení potvrdíme tlačítkem OK. Od této chvíle kdykoliv budeme v časové ose přehrávat video, bude vidět přes celou obrazovku na připojeném sekundárním monitoru.

OBR. 1-7 AKTIVACE DRUHÉHO MONITORU

Kapitola 2: Nabírání a import materiálu

2.

Nabírání a import materiálu

2.1

Místo pro ukládání dat

11

Ještě před jakýmkoliv importem dat do programu je třeba nastavit, kam Místo se ona data budou ukládat (připomínám že 1h v DV rozlišení zabere 13GB pro ukládání prostoru) a místo, kam bude Premiera vytvářet pomocné soubory. Standardně dat je tímto prostorem ta část disku, kam projekt ukládáme, tedy cesta v položce ULOŽIT DO NA Obr. 1-2, str. 6. I to je důvod, proč je dobré při zakládání projektu, zvolit jiné místo, než to původně navržené programem. Přímo v aplikaci pak můžeme provést změnu místa uložení přes menu nad oknem monitoru ÚPRAVY > PŘEDVOLBY > ODKLÁDACÍ DISKY a zde zvolit pro každý soubor příslušnou cestu. Na Obr. 2-1 je zvoleno pro všechny položky stejné úložiště, a to ve stejném místě jako projekt. Všimněme si, že pod tlačítkem Procházet…, kterým lze úložiště změnit, je udáno, kolik místa máme na daném disku k dispozici.

OBR. 2-1 MÍSTO PRO UKLÁDÁNÍ MEDIÍ Program vytvoří na disku svoje vlastní adresáře viz Obr. 2-2. Do nich bude později ukládat všechna video a audio data, a tak budeme vždy vědět, odkud je případně smazat i kde hledat zálohu projektu, viz kapitola 3.4, str. 30.


12

OBR. 2-2 DATA, JAK VYPADAJÍ NA DISKU

2.2

Import médií

Karta Uspořádat – záložka Získat média

Jde o kartu, s kterou se při práci na projektu setkáme nejdříve. Pomocí ní totiž do projektu dostaneme video a audio data, stejně jako obrázky či fotografie, a následně je pak v rámci projektu budeme spravovat. Všechna data se do prostředí střihové aplikace vkládají přes následující rozhraní: karta Uspořádat > záložka Získat média, tak jak je naznačeno na Obr. 2-3, přičemž aktivní karta je vždy světle šedě zvýrazněna.

OBR. 2-3 CAPTURING VIDEA   



První dvě položky na záložce slouží k nabírání videa z páskových miniDV kamer (v rozlišení SD či HDV). Třetí položka slouží k importu videí z DVD video disků nebo DVD kamer. Čtvrtá položka umožní nabírat videa z harddiskových nebo kartových kamer v SD nebo HD rozlišení, importujeme zde i videa točená na telefon nebo fotoaparát a také materiály z externích zařízení (flash disk, přenosný harddisk, čtečka karet) Pátá záložka umožňuje naimportovat do střihového programu fotografie přímo z fotoaparátu.


13



Aktivace komponent

Poslední šestá záložka umožňuje nabírat multimediální soubory přímo ze složek v počítači na lokálním harddisku. Pro externí harddisky musíme použít k importu čtvrtou záložku. Program obsahuje několik komponent, převážně kodeků, které musí být při jejich prvním použití aktivovány. Když se například pokusíme poprvé importovat určitý formát, můžeme být požádáni, abychom aktivovali některou komponentu. O aktivaci komponent více v kap. 6. 2.2.1.

Časový kód (timecode)

Příprava kamery

Získání videa z miniDV kazety (SD a HDV záznam)

Abychom plně pochopili následující řádky, musíme si nejdříve posvítit na timecode, aneb časový kód, který slouží jako základní orientační mechanismus pro střihače i střihové systémy. Pokud se totiž pohybujeme v rámci určitého videozáznamu, bezpodmínečně potřebujeme pevné orientační body, podle nichž najdeme jednotlivé záběry, s kterými chceme dále pracovat. K tomuto účelu slouží právě timecode, což je vlastně jakýsi časový čítač, který je společně s obrázky lineárně zaznamenáván do zvláštní stopy na DV kazetě, a to ve formě HH:MM:SS:FF (hodiny:minuty:vteřiny:frame/okénko). Každé okénko záznamu tak doprovází unikátní časový kód, který po převodu do počítače zároveň slouží jako prostředek pro vymezení délky záběru. Provedeme-li určitý střih, počítač si námi definované ohraničení jednotlivých záběrů uloží do tzv. střihové soupisky v podobě např. 01:10:12:20 – 01:10:18:11 a při přehrávání postříhané sekvence pak vlastně ze zdrojového materiálu přehrává pouze vybrané úseky, a to v pořadí, které jsme vytvořili při samotném střihu. Abychom mohli nahrát video z kazety, musíme mít v kameře jednak vloženou kazetu, a jednak kameru nastavenou do polohy přehrávání, obvykle označené jako PLAY/EDIT. Poté propojíme kameru s PC fire wire nebo USB kabelem (záleží na typu kamery). Správné propojení indikuje jednak ikonka v pravém dolním rohu obrazovky v panelu Rychlé nabídky Windows a především nabídka Windows – Digital video device viz Obr. 2-4 (podobná nabídka, jako když k PC připojíme flashku či fotoaparát, nebo vložíme disk DVD video).

OBR. 2-4 DIGITAL VIDEO DEVICE

Kapitola 2: Nabírání a import materiálu Digital video device

Import z kazety

14

V této nabídce máme možnost zvolit jakým programem chceme video v PC zpracovávat. Jednak jde o program Windows Movie Maker, který je standardně dodáván s operačním systémem Windows a kterým lze provádět základní zpracování videa, a v našem případě také o program Adobe Premiere Elements. Pokud bychom zvolili v této fázi nějaký program a klikli na OK, daný program se spustí a umožní nám video nahrát. V našem případě zvolíme tlačítko Cancel a dostaneme se tak zpět do střihové aplikace. Po kliknutí na první nebo druhou položku Obr. 2-3 (musíme být na kartě Získat média!!) se okno Uspořádat přepne do záložky Média a zároveň se objeví dialogové okno pro nabírání materiálu Zachytávání.

OBR. 2-5 ZACHYTÁVÁNÍ Z KAZETY Okno Zachytávání

Volba A/V stop

Nabírání do časové osy

V pravé horní části (1) je informace, kolik zbývá místa na harddisku, na který budeme ukládat video. Zároveň zde máme v položce Uložit do napsáno kam přesně se data budou ukládat (místo jsme zvolili na Obr. 2-1, str. 11) a máme možnost toto umístění změnit. Dále můžeme změnit jméno klipu, který právě ukládáme (zde Skripta.avi). Program sám zvolí jméno podle názvu projektu a postupně jednotlivým scénám přiřazuje vzestupná čísla. Před započetím nahrávání, máme možnost přidělit jméno scéně ručně a později máme možnost scénu přejmenovat v záložce Project. Volíme zde také, zda budeme zachytávat zvuk i obraz. Ne vždy, je potřeba do PC nahrát společně audio i video (např. víme, že budeme používat jen hudbu a komentář, nebo naopak nahráváme jen ruchy, pod již natažený obrazový materiál). Na Obr. 2-5 ještě volíme zda se zachytávané video uloží rovnou do časové osy aplikace (ta je na Obr. 1-6 označena bodem 3). Pokud nebudeme příliš stříhat (to by znamenalo, že máme materiál již ve větší míře seřazen na pásce) a při malém množství klipů, lze tuto volbu zvolit. Při větším množství nabíraného materiálu tato volba spíše znesnadňuje orientaci


Rozdělení (detekce) scén

Okno Zachytávání

15

v materiálu, a proto doporučuji volbu zrušit a nechat video ukládat pouze do projektu a ne rovnou do časové osy. V této části ovládacího panelu volíme také, zda necháme program automaticky rozdělit video na jednotlivé scény (záběry), přičemž vlastní analýza a dělení probíhá až po zastavení nahrávání scén z kamery. Na výběr máme ze dvou možností: buď pomocí časového kódu, nebo pomocí obsahu.  Časový kód (výchozí nastavení pro kamery DV, není k dispozici pro kamery HDV a webkamery) detekuje mezery mezi scénami pomocí údajů o čase a datu na kazetě. (Videokamery DV a HDV přidávají na kazetu údaj o datu/čase při každém stisknutí tlačítka záznamu). Když použijeme detekci scén podle časového kódu, pro každou scénu se zaznamená samostatný klip a umístí se na panel Úlohy do zobrazení Projekt. Detekce scén podle časového kódu nefunguje pro klipy HDV, klipy WDM a takové klipy DV, které byly zaznamenány kopírováním z jiné kazety (například DV na DV nebo analogový záznam na DV). Na pracovní ploše Uspořádat se každá scéna zobrazí jako samostatný klip. Pokud máme na pásce nahrán kontinuální timecode, je vždy lépe použít tuto variantu.  Obsah (Výchozí pro HDV a WDM) detekuje mezery s použitím změn v obsahu (obrazu). Tento proces proběhne po zachytávání a lze jej použít na libovolný videoklip v zobrazení Projekt. Když použijete detekci scén podle obsahu, nové instance klipu se přidají do složky v zobrazení Projekt. Každá instance obsahuje celý obsah, je však oříznuta na scénu (pomocí značek Nastavit vstup a Nastavit výstup viz str. 29). Úskalí tohoto způsobu spočívá v tom, že program někdy vytvoří scény nelogicky a tak, jak bychom to sami nikdy neudělali. Např. při pohledu na ulici plnou lidí vzniknou dvě scény ve chvíli, kdy postava přejde příliš blízko před kamerou a scénu ulice tak na chvíli zastíní (ve střihové skladbě tzv. stíračka), nebo při příliš rychlém odjezdu transfokátorem z detailu na celek, atd.  Pokud spustíte detekci scén podle obsahu na klip a ten potom importujete do jiného projektu, budete muset spustit detekci scén podle obsahu znovu. Na pracovní ploše Uspořádat se objeví pouze původní klip.  Detekci scén můžeme použít na klipy i později v panelu Zachytávání vyberme-li: o položku Rozdělit scény podle > Časový kód, o položku Rozdělit scény podle > Obsah. Po zachycení klipů a detekci scén se oříznuté klipy objeví v zobrazení Projekt na panelu Úlohy. V levé horní části (2) je informace o stavu kamery. Jednotlivé základní ikonky, které signalizují stav kamery, v závislosti na použitém ovládacím tlačítku, jsou následující:  Zastaveno – kamera je připojená, připravená k přenosu, je v pozici stop,  Přehrávání – kamera je připojená, připravená k přenosu, je v pozici přehrávání, tedy přehrává video z pásky  Rychlé převíjení vpřed

Kapitola 2: Nabírání a import materiálu  

16

Převíjení vzad Zachytávání – kamera přenáší data do PC (nahrává)

Ovládání kamery OBR. 2-6 OVLÁDÁNÍ KAMERY

Rychloposun

Nahrávání

Import přes USB

Spodní část rozhraní slouží k ovládání kamery přes PC. Jednotlivé ikonky zleva doprava provedou následující činnost: 1. vyhledá na pásce předchozí scénu (scéna je místo záznamu na pásce, ohraničené stisknutím tlačítka REC, tedy úsek mezi začátkem záznamu a koncem záznamu), 2. vyhledá na pásce následující scénu, 3. časový kód místa, kde jsme právě na pásce, 4. rychlý posun vzad, při současném prohlížení videa, pro zastavení nutno stisknout tlačítko (6), 5. posun vzad o jeden snímek, praktické pokud chceme nahrávat do PC přesně od začátku scény, 6. přehrává a pozastavuje (pauza) data na pásce, 7. rychlý posun vpřed, při současném prohlížení videa, pro zastavení nutno stisknout tlačítko (6), 8. posun vpřed o jeden snímek, 9. údaj o délce scény při nahrávání (capturingu) do PC, 10. zastaví prohlížení na pásce (režim stop). K ovládání přetáčení kamery lze použít i posuvník (3) Obr. 2-5 , který je umístěn pod ovládacími prvky kamery. Jeho uchopením myší a pomalým tažením doleva přetáčíme materiál na pásce zpět, nejdříve pomalu, postupným tažením doleva zvyšujeme rychlost až na úroveň rychlý posun vzad (tlačítko 4) z Obr. 2-6. Přetáčíme však jen do doby, než posuvník pustíme. Stejná pravidla platí pro tažení doprava, tedy posun vpřed. Máme-li vybranou scénu, od které chceme začít nahrávat, stiskneme tlačítko Zachytávání. Tím se začne ukládat materiál na harddisk počítače. Video, které se do PC ukládá, vidíme v náhledovém okně (4) Obr. 2-5. V ovládacím rozhraní ke kameře, vidíme u tlačítka 9 z Obr. 2-6, jak dlouhá jednotlivá scéna je. Nahrávání ukončíme opětovným stisknutím tlačítka Zachytávání. Klikneme-li na Obr. 2-5 na ikonu dvojitých šipek (5) v pravém horním rohu, máme možnost změnit ovládací rozhraní pro nabírání z kamery přes USB viz Obr. 2-7.


17

OBR. 2-7 PŘIPOJENÍ PŘES USB 2.2.2. Import z DVD

Import videa z DVD disků

Po kliknutí na řádek z Obr. 2-3 se opět okno Uspořádat přepne do záložky Média a zároveň se objeví dialogové okno pro nabírání materiálu Nástroj pro import videa.

OBR. 2-8 IMPORT Z DVD DISKU Zdroj DVD

V položce Zdroj volíme, pomocí rozklikávacího menu místo a médium, odkud video nabereme. V mém případě mám vložen v DVD mechanice (pod písmenem E) disk s názvem Dempster Shafer at VSE a nemám připojené žádné jiné periferie (to poznáme podle toho, že v rozklikávacím menu je vidět jen jedna mechanika – E). Načítání zobrazení videa z DVD disků probíhá automaticky, nicméně v závislosti na velikosti disku to nějakou dobu trvá (než se objeví náhled na video, jsou zobrazeny přesýpací hodiny).

Kapitola 2: Nabírání a import materiálu Místo pro uložení

Změna jména

Výběr obsahu

Stahování dat

V záložce Uložit do volíme, kam video soubor uložíme. Program nám automaticky nabízí úložiště na disku C ve složce My documents/My video. Opět doporučuji tento výběr změnit přes tlačítko . Postup je shodný jako v kapitole 1.3, Obr. 1-3, str. 7. Já jsem zvolil úložiště na disku M, ve složce Adobe9 projekty, v adresáři Import dat, viz cesta na Obr. 2-8. V položce Přednastavení máme možnost změnit pojmenování klipů, které naimportujeme. Primárně je nastaveno přebírání jména z originálního videa, což v případě DVD souborů s jejich názvy VTS_01_1 není pro pozdější orientaci v materiálu příliš vhodné. Zvolíme-li možnost Vlastní název – číslo, můžeme soubor pojmenovat vlastním názvem. V této části okna máme možnost zvolit přidání materiálu na časovou osu, což nepovažuji za příliš vhodné viz str. 14 a nebo zvolit možnost tvorby rychlého filmu, o kterém se dočtete více v kapitole 3.2 na str. 24 Zaškrtnutím políčka u jednotlivých položek obsahu volíme, které soubory naimportujeme a které nikoliv. Struktura DVD – video disku obsahuje mimo vlastního filmu ještě soubory obsahující menu DVD disku, fotografie, přidané scény, atd. a také soubory „pomocné“, které jsou důležité pro přehrání disku ve stolním přehrávači. Některé z těchto souborů se ani nepodaří naimportovat. Nás obvykle zajímají pouze soubory filmové, které poznáme podle údaje o času pod políčkem s náhledovým obrázkem. Na Obr. 2-8 je to soubor VTS_01_1.VOB s časem 5 min 4s. Pokud máme DVD disk s delším filmem, bude tento rozdělen do více souborů, které budou označeny VTS_01_1, VTS_01_2, VTS_01_3. atd. V pravém dolním rohu okna proto máme k dispozici náhled na vybranou položku spolu s možností si ji přehrát. Na Obr. 2-8. je vybrána první položka Video_TS.VOB, což poznáme podle jména souboru nad oknem pro přehrávání . Tlačítkem Získat média v pravém dolním rohu spustíme stahování, které bude trvat poměrně dlouho, v závislosti na velikosti zdroje a výkonu počítače (cca. 5 min. zdrojového filmu = 1 minuta stahování). Podaří-li se video úspěšně naimportovat, objeví se v záložce Média (a jak později uvidíme i v záložce Projekt) nové video. 2.2.3.

Stahování dat

18

Import videa z kartových a diskových kamer, telefonů, fotoaparátů a externích disků

Po kliknutí na řádek , z Obr. 2-3, máme možnost naimportovat video a audio data z výše uvedených zdrojů, ale i z přenosných flash disků či externích HDD. Rozhraní i jednotlivé položky jsou stejné jako pro import DVD disků z kapitoly 2.2.2, str. 17. Na Obr. 2-9 je v levém horním rohu vidět, že jako zdroj mám k PC připojen flash disk (G:\Flash32 Pavel) a telefon Nokia, který je označen a vybrán a ze kterého budu stahovat videa. V pravém dolním rohu je pak opět náhled na vybrané video (Video 0000.3gp). Z kamer telefonů, fotoaparátů a externích disků lze přes toto rozhraní stahovat pouze audio a video soubory. Pro import fotografií je určeno další rozhraní popsané v následující kapitole 2.2.4, str. 19


19

OBR. 2-9 IMPORT Z HARDDISKOVÝCH KAMER Rychlost načítání

TIP:Rychlost načítání

Editačnímu programu trvá poměrně dlouhou dobu, než projde připojená externí zařízení a načte do svého rozhraní tam obsažené video, audio a fotografické soubory. Závisí samozřejmě na velikosti harddisku, paměťové karty, flash disku atd., ale i poměrně malou 1GB kartu mobilního telefonu, která obsahuje 20 MB dat, načítá program 30 s. V případě harddiskových či flashových kamer s kapacitou desítek či stovek GB půjde o daleko další dobu v řádech minut. Jako rychlejší řešení pro import souborů z těchto rozhraní se mi jeví zkopírovat data z kamery, telefonu, fotoaparátu, flashdisku, či externího harddisku na interní harddisk počítače mimo rozhraní editačního programu. Tedy použít Total Commander nebo Tento počítač v prostředí Windows (obecně tedy file systémy) a pro import do Premiery použít rozhraní popsané v kapitole 2.2.5 na str. 21. Výhodou je mimo zvýšené rychlosti importu snazší výběr dat, která chceme naimportovat a to, že lze přes jedno rozhraní importovat fotografie, videa i hudbu naráz. Nevýhodou je, že nemáme obrazový náhled na každé jednotlivé video (fotografii) a při větším objemu dat je tak import nepřehledný, resp. je potřeba dopředu v kameře vybrat videa, která budeme chtít importovat a jejich jména si vypsat. 2.2.4.

Import fotografií

Import fotografií z telefonů a fotoaparátů

Kliknutím na řádek se dostaneme do rozhraní pro nahrávání fotografií. Okno Uspořádat přepne do záložky Média a zároveň se objeví dialogové okno pro nabírání materiálu Správce stahování fotografií Obr. 2-10. V položce Získat fotografie z volíme v rozklikávacím menu, z jakého externího úložiště fotografie budeme importovat. Já jsem si zvolil telefon


20

Nokia, který obsahuje 36 fotografií. Ve střední části rozhraní určujeme, kam budeme fotografie ukládat (primární nastavení odkazuje do složky C:/Users/ jméno uživatele/Picture, doporučuji změnit a umístit fotografie do adresáře k ostatním importovaným médiím), volíme, zda je budeme ukládat do podložek a zda budeme fotografie importovat s původním jménem, či ho budeme měnit.

OBR. 2-10 IMPORT FOTOGRAFIÍ Výběr fotografií

Pokud máme fotografií v externím zařízení více a chceme naimportovat pouze některé vybrané, dostaneme se pomocí tlačítka Dialog dalších voleb do rozhraní pro výběr fotografií Obr. 2-11. Zde zaškrtnutím zvolíme příslušné fotografie a v pravé části můžeme nastavit, kam a s jakým jménem fotografie umístíme. Zvolené položky naimportujeme pomocí tlačítka Získat média.

OBR. 2-11 DETAILNÍ NASTAVENÍ IMPORTU FOTOGRAFIÍ

Kapitola 2: Nabírání a import materiálu Rychlost načítání

21

O rychlosti načítání souborů zde platí totéž, co bylo zmíněno v kap. 2.2.3 na str. 19, platí i stejný tip. 2.2.5.

Import videa, fotografií a audio souborů z harddisků počítače

Po kliknutí na poslední položku z Obr. 2-3 na str.12 se objeví dialogové okno Přidat média pro import multimediálních souborů z interního harddisku počítače. Zde je nutné najít místo, kde máme na disku schovány obrázky, hudbu nebo videa např. z webu, z audio CD nebo z kamery (pokud jsme postupovali pomocí tipu ze str. 19) a pomocí tlačítka Open je naimportovat do prostředí střižny.

OBR. 2-12 IMPORT FOTOGRAFIÍ A HUDBY Po úspěšném importu se opět v záložce Média (i v záložce Projekt) objeví nově přidané soubory. Premiera neumí naimportovat audio soubory z CD audio disku. Nejdříve je tedy potřeba dostat hudbu na harddisk počítače tzv. ripováním, tedy převedením do datové podoby (např. Windows media playerem – zvolíme si takové místo na disku, abychom jej později snadno našli), a teprve poté výše uvedeným postupem do střižny.


22

Kapitola 3: Organizace materiálu

Záložka Média

3.

Organizace materiálu

3.1

Karta Uspořádat – záložka Média

23

Na kartě USPOŘÁDAT > záložce Média se objevují všechna média natažená do jakéhokoliv (nejen tedy aktuálně otevřeného) projektu Premiere, Obr. 3-1. Příslušný soubor lze přetažením do časové osy zařadit do daného projektu a objeví se tak v záložce Projekt. To má praktický význam ve chvíli, kdy potřebujeme jeden (video)soubor použít ve více projektech. Nemusíme ho znovu do projektu importovat nebo provádět capturing. Jen ho z kontejneru Médií přetáhneme.

OBR. 3-1 ZÁLOŽKA MÉDIA

Vybrat album

Médiím lze v tomto pohledu přidělovat hodnocení (hvězdičky, vždy pod každým obrázkem) a nebo visačky viz dále a především lze média filtrovat pomocí nástrojů v levé horní části (1). Položkou Vybrat album můžeme zobrazit média jen k jednomu určitému projektu a nebo média importovaní za posledních 6 měsíců a snadno tak lze odfiltrovat média nežádoucí. Právě otevřený projekt je označen hvězdičkou na Obr. 3-2 jde o projekt Skripta.

OBR. 3-2 ALBA

Kapitola 3: Organizace materiálu Vybrat tag

24

Položka Vybrat tag Obr. 3-3 umožňuje přiřazovat médiím visačky jednotlivých kategorií, jako jsou lidé, věci, místa , a poté je opět podle nich filtrovat. Program sám přiřazuje při ručně zpuštěné analýze a nebo při automatické analýze při importu (závisí na typu importu a média) tzv. inteligentní visačky (např. rozostřeno, nízká kvalita, atd.) . Na Obr. 3-1 jsou oba typy visaček viditelné pod jednotlivými obrázky

OBR. 3-3 VISAČKY Připojení a odstranění tagu

Hvězdičky

Filtr audio, video



Chceme-li připojit jeden tag k jednomu souboru, přetáhneme tag z panelu Visačky, tedy Obr. 3-3, na soubor.  Chceme-li připojit jeden tag k více souborům, stiskneme klávesu Shift nebo Ctrl, klepnutím vybereme soubory a pak opět přetáhneme tag z panelu Visačky na soubory.  Chceme-li připojit více tagů k jednomu nebo více souborů, stiskneme klávesu Shift nebo Ctrl, klepneme na tagy na panelu Visačky a pak je přetáhneme na jeden z vybraných souborů.  Smazat visačku z média lze z kontextového menu média, vybráním položky Odstranit tag. Mimo Alb a Tagů lze média filtrovat pomocí tlačítka Hodnocení (hvězdiček) a také je můžeme řadit od nejnovějších nebo od nejstarších (pravá část panelu na Obr. 3-1). Dalším účinným filtračním nástrojem jsou ikony (2), opět v levém horním rohu Obr. 3-1. Ty umožňují stisknutím příslušného tlačítka zobrazit (zleva) pouze video soubory, audio soubory nebo obrázky (a různé kombinace těchto typů souborů).

3.2 Rychlý film

Karta Uspořádat – záložka Rychlý film

Tato záložka slouží k automatické tvorbě „filmů“. Z námi vybraných video a audio klipů sestaví program „film“ v závislosti na šabloně, kterou zvolíme. Použije pro to analýzu vstupních dat, automaticky přidá grafiku, animace a hudbu a výsledek umístí na časovou osu. Ve výjimečných případech a při vhodně natočených materiálech lze tento postup na videa aplikovat, nicméně obvykle obdržíme nepoužitelný výsledek.


3.3 Záložka Projekt

25

Karta Uspořádat – záložka Projekt

Nyní přejděme na kartě USPOŘÁDAT > k záložce Projekt. Zde probíhá veškerá správa a organizace médií, která se vztahují k projektu, viz Obr. 3-4 (očíslovaní místa jsou popsána v textu dále).

OBR. 3-4 ORGANIZACE PROJEKTU 3.3.1.

Tvorba složek

Orientace v projektu

V projektu máme tři typy souborů:  Video  Statický obrázek  Zvuk Poznáme je jednak podle grafických ikon v prvním sloupci (videa a statický obrázek nerozlišíme) a dále podle označení ve sloupci typ média. Abychom se v projektu lépe orientovali, máme možnost vytvářet složky, na obrázku Obr. 3-4 je to složka . Složky lze vytvářet pomocí tlačítka, které je na panelu vlevo dole (1) na Obr. 3-4, podrobněji Obr. 3-5.

OBR. 3-5 –TLAČÍTKA VOLEB Vnoření do složky

1. Vyskočení z adresáře – pokud jsme vnořeni do adresáře, jak je tomu na Obr. 3-6, dostaneme se z něj pomocí tohoto tlačítka. Toto tlačítko také jako jediné signalizuje, že jsme v adresáři vnořeni, na Obr. 3-6, jsme vnořeni ve složce Audio a u tohoto tlačítka je zelená šipka.

Kapitola 3: Organizace materiálu Smazání klipu

26

2. Vytvoření nového adresáře. 3. Koš. Smaže označené klipy z Projektu, ale data zůstanou stále na disku. Stejně funguje i klávesa Delete.

OBR. 3-6 VNOŘENÍ DO ADRESÁŘE

Označení klipu

Sloupce

Editace sloupců

Šipka nalevo od obrázku ikony složky z Obr. 3-4 slouží k rozbalování a sbalování příslušné složky. Tím máme možnost udržet si alespoň částečnou orientaci a přehled i v rozsáhlejším projektu. Klipy označíme klepnutím levým tlačítkem myši, více souvisejících klipů vybereme levým tlačítkem myši a klávesou Shift, více nesouvisejících klipů pak levým tlačítkem myši a klávesou Crtl. Označené klipy můžeme mazat nebo přesouvat do vytvořených složek, uchopením a tažením do příslušné složky. Na Obr. 3-4 je v prvním sloupci jméno klipu, následuje sloupec, který signalizuje, zda je klip použit v časové ose, sloupec s označením typu média, počet snímků za sekundu (důležité jen pokud v projektu mícháme NTSC a PAL formáty) a délka trvání klipu. Řazení používáme podle jednotlivých sloupců sestupně či vzestupně. Množství sloupců i jejich pořadí můžeme volit. Z kontextového menu (Obr. 3-9) zvolíme položku Upravit sloupce… (pozor, abychom volili kontextové menu k celému pohledu a ne jen ke klipu. Musíme myší kliknout tak, aby nebyl žádný klip označen, to lze nejlépe na lince oddělující klipy nebo kousek za názvem klipu ve sloupci Název, či kousek před náhledem klipu ve sloupci Název) – výsledek je na Obr. 3-7. Tlačítky Posunout dolů a Posunout nahoru volíme umístění sloupce ve výsledném náhledu, výběr sloupce zvolíme tlačítkem u jeho názvu.


27

OBR. 3-7 EDITACE SLOUPCŮ Filtrování klipů

Zobrazené klipy můžeme také filtrovat pomocí zobrazení jen jednoho typu médií (2) na Obr. 3-4 (tedy stejná tlačítka jako známe ze záložky Média – filtrování audia a videa, str. 24). Ať jsou všechna tři tlačítka označena nebo neoznačena, vždy se zobrazují všechny typy médií. K filtraci dochází, je-li nějaké tlačítko označené a ostatní neoznačená. Pomocí ikony (3) na Obr. 3-4 lze do projektu přidat nové typy klipů viz Obr. 3-8. Nejvíce používané je Video-černá, vzhledem k tomu, že každý výsledný sestřih obvykle začíná a končí přechodem do černé. Klip (typ média– statický obraz) se vloží jak do karty Projekt, tak do časové osy na místo, kde máme umístěn posuvník. Druhým často využívaným typem klipu je Titulek. Stejně jako u černé, proběhne vložení nejen do karty Projekt, ale také do časové osy. Titulek lze vložit i přímo z okna monitor. V obou případech se program přepne do rozhraní pro editaci titulků, viz kap. 4.7 na str.58.

Přidání nových typů klipů Volba velikosti ikon

OBR. 3-8 NOVÉ TYPY KLIPŮ Pomocí kontextového menu můžeme zvolit velikost náhledů Miniatur Obr. 3-9 – zvolena je střední velikost.


OBR. 3-9 VOLBA VELIKOSTI IKON 3.3.2. Náhledové video

28

OBR. 3-10 – VOLBA NÁHLEDU VIDEA

Prohlížení videa

V kontextovém menu (Obr. 3-10) můžeme přes položku ZOBRAZIT >OBLAST PŘEHRÁVÁNÍ zvolit možnost náhledu. Náhled videa se pak při klepnutí na klip zobrazuje v horní časti okna Projektu (na Obr. 3-4 položka (4)).

OBR. 3-11 NÁHLED VIDEA Při klepnutí na tlačítko Přehrávání (1) Obr. 3-11 se nám v náhledovém okénku převíjí video materiál. Okénko je ovšem pro praktické využití při práci s jedním monitorem příliš malé. Použitelnější je tlačítko Titulní snímek (2) Obr. 3-11, kterým můžeme nastavit, jaký snímek se nám při náhledu videa ve sloupci Název bude zobrazovat. Často se stává, že nějaký snímek uvnitř scény je pro vizuální rozpoznání v kartě Projektu důležitější než snímek první, který je nastaven automaticky. Klip monitor Daleko častěji však zobrazujeme náhled na video dvojklikem myši v okně Klip monitor Obr. 3-12. Na monitoru pod náhledem videa vidíme časovou osu (1), ta udává původní timecode na pásce (zde jde tedy o nultou až první minutu). Přesné postavení na časové ose označuje posuvný jezdec (2a), tomu odpovídá čas (2) a aktuální snímek videa v náhledovém okně. Po časové ose se můžeme pohybovat buď tažením jezdce (2a) myší, nebo pomocí navigačních kláves (6), jejich funkce jsou stejné, jako při ovládání kamery u nabírání videa – viz tlačítka 4 až 8 na Obr. 2-6, str. 16. Nastavení In Délka scény je určena tím, kde jsou nastaveny In (vstup) (4) a Out a Out bodů (výstup) (5) body, jejich tažením se upravuje viditelná délka scény, což je patrné i u ukazatele délky trvání scény (3). Jinou možností nastavení In a Out bodů je pomocí tlačítek (4a, 5a); body se po stisknutí nastaví vždy tam, kde je momentálně posuvný jezdec (2a). Na našem obrázku jsou tedy In a Out body v úplně krajních mezích scény a délka scény je 1 minuta 7 sec 10 snímků. Určováním in a out bodů již vlastně provádíme trimování, tedy jemný střih. Takto připravený klip můžeme později vložit do časové osy (samozřejmě


29

můžeme vložit i scénu, jejíž in a out body zůstaly na původních hodnotách, a klip zkrátit až v časové ose). Posuvníky (7) mění měřítko náhledu na časovou osu klipu (tedy vlastně zoomují do a z časové osy). To je výhodné, pokud trimujeme scénu a pro snazší práci potřebujeme vidět podrobnější dělení (až na jednotlivé snímky), snáze se pak přesně nastavují in a out body.

OBR. 3-12 OKNO KLIP MONITOR Vlastnosti klipu

Pokud vybereme z kontextového menu klipu záložku Vlastnosti, dostaneme se do okna (Obr. 3-13), kde vidíme veškeré informace o zdrojovém klipu. Většinu jich nevyužijeme, ale velmi důležitá je informace hned na prvním řádku, která nám udává místo, na kterém zdrojový soubor najdeme. To uvítáme, zejména pokud potřebujeme zdrojový klip smazat nebo přesunout na jiné úložiště.

OBR. 3-13 VLASTNOSTI KLIPU

Kapitola 3: Organizace materiálu 3.3.3. Změna velikosti oken

30

Změna velikosti jednotlivých oken

Při práci na jednom monitoru jsme postaveni před nutnost neustále měnit poměr velikosti jednotlivých oken, tedy okna monitoru, okna organizace a časové osy. Závisí na tom, s jakým oknem právě nejvíce pracujeme (při prohlížení materiálu to bude okna organizace, při trimování a střihu časová osy, při tvorbě titulků okna monitoru, atd.). Změnu provedeme tažením pomocí levého tlačítka myši na hraně jednotlivých oken tak, jak jsou vyznačena na (1) Obr. 3-14. Ikona myši se musí změnit na symbol šipky .

OBR. 3-14 ZMĚNA VELIKOSTI OKEN A FUNKCE ZPĚT

3.4 Zpět

Ukládání

Obnova a záloha dat

Jako první možnost obnovy nechtěného kroku je tlačítko Zpět. Jednak ho najdeme v pravém horním rohu obrazovky (2) Obr. 3-14, dále v menu ÚPRAVY (3) Obr. 3-14 a pod klávesovou zkratkou Ctrl Z. Reverzní funkce je Opakovat/Znovu (opět (2 a 3) Obr. 3-14). Tato funkce nám umožňuje při editaci v časové ose zkoušet různé možnosti střihu, bez obav o výsledek. Pokud potřebujeme vrátit více než jeden krok, je dobré využít okna Historie, které otevřeme přes menu OKNA > HISTORIE (třetí odspodu). Vzhledem k tomu, že editační software obecně velmi zatěžuje jak procesor počítače, tak jeho paměť, není neobvyklé, že celý program za běhu spadne. Premiera Elements patří k těm stabilnějším, přesto je vhodné ukládat projekt během práce. Zvláště pak, pokud se nám podaří dokončit složitý střih nebo titulek po několika hodinách náročného trimování např. na hudbu. Práci uložíme buď v menu SOUBOR, položka ULOŽIT, nebo klávesovou zkratkou Ctrl S.


31

OBR. 3-15 AUTOMATICKÉ ULOŽENÍ PROJEKTU Automatické Program sám má v sobě zabudován mechanismus automatického ukládání ukládání. Parametry můžeme nastavit v menu ÚPRAVY, položka Předvolby (úplně poslední) a v ní položka Automatické ukládání… (pátá shora). Zde (Obr. 3-15) pak máme možnost nastavit, jak často se projekt bude sám ukládat (v min.) a kolik verzí projektu bude maximálně uloženo (přednastaveno 5). Projekty pak najdeme na stejném místě, kam máme nastaveno uložení projektu (viz kap. 1.3, Obr. 1-3, str. 7), ve složce Automatické ukládání aplikace Adobe Premiere Elements. Nedostupná Pokud přesuneme nebo smažeme zdrojová data, objeví se v projektu data v okně organizace ikona Offline a pokud máme klip použit v časové ose, tak i tam se zobrazí značka Offline, která vypadá odlišně . Při opětovném startu projektu se objeví dialogové okno Kde je soubor [název ztraceného souboru]. Obr. 3-16. Je nesmírně důležité přečíst si, jaký soubor právě hledáme (1), jinak se může stát, že s hledaným souborem asociujeme jiný klip, což má, pokud již klip máme střižen v časové ose, fatální důsledky. Aby se tak náhodou nestalo, je možno zaškrtnout volbu Zobrazit pouze přesné shody názvů (2), a tím nám program sám bude nabízet jen soubory se shodným jménem.


32

OBR. 3-16 KDE JE SOUBOR? Obnova dat

Obnova dat z pásky

Pokud jsme soubor pouze přesunuli (např. kvůli nedostatku místa na externí disk), stačí najít novou lokaci a tlačítkem Vybrat potvrdit. Pokud lokaci neumíme najít, může nám pomoci tlačítko Hledat. To nás přesune do vyhledávacího prostředí Windows a umožní nám prohledat disky počítače. Opět ovšem musíme zadat název souboru, který hledáme. Jestliže jsme soubor umístili na disk, který zrovna nemáme připojen, zvolíme volbu Přeskočit nebo Přeskočit vše (pokud je souborů více) a tím ponecháme v programu soubor ve stavu Offline. Pokud později takový soubor označíme v kartě Projekt, lze ho znovu obnovit pomocí menu ÚPRAVY > VYHLEDAT MÉDIA. Tím se dostaneme na kartu, která se jmenuje Chcete připojit média k položce [název ztraceného souboru], ale až na název jde o kartu totožnou s tou na Obr. 3-16. Pokud klip omylem nevratně smažeme z PC a originální záznam máme na kazetě, máme jedinou možnost, jak jej znovu obnovit. Na kartě Projekt zvolíme v kontextovém menu položku Upravit sloupce… (Obr. 3-7na str. 27) a zaškrtneme volby Začátek média a Konec média. Tím pak na kartě Projekt zjistíme, kde přesně na kazetě (musíme samozřejmě vědět, na jaké kazetě se klip nachází) klip najdeme a pomocí importu médií – viz kapitola 2.2.1 str. 13 – klip do PC přeneseme. Pak musíme způsobem z minulého odstavce ještě Offline klipu přiřadit lokaci klipu právě nataženého.

Kapitola 4: Editace

4.

33

Editace

Editaci neboli střih provádíme ve většině případů v okně časové osy, jako náhled slouží okno monitor (i když i zde jsou možnosti, jak klip editovat) a okno organizace používáme jako zdroj materiálu. Vidíme, že tedy pro střih, tedy syntézu materiálu, zapojujeme všechna dostupná rozhraní programu.

4.1

Pracovní prostředí časové osy

OBR. 4-1 ČASOVÁ OSA Na Obr. 4-1 vidíme, jak vypadá pracovní prostředí časové osy. Největší část zabírá zobrazení video a audio klipů (1), viz kap. 4.1.1. V levé části (2) se nachází popis stop a možnost jejich ovládání, kap. 4.1.2. Nad vlastními klipy je osa s údajem o čase (3), kap. 4.1.3. Ještě nad ní se nachází panel nástrojů časové osy (4), kap. 4.1.4 a v levém horním rohu je přepínání mezi pohledy Časová osa a Osa scény (5) (jak jsem již uvedl v kap. 1.4, budeme se zabývat jen prvním pohledem). Počet stop Jako primární má časová osa nastaveny tři video stopy, do kterých vkládáme video obsah a tři audio stopy, kam vkládáme synchronní audio, související s obrazem. Dále zvukovou stopu Komentář, do které vkládáme namlouvaný komentář a stopu označenou jako Zvuková stopa, kterou použijeme pro podkresovou hudbu, viz Obr. 4-1 i Obr. 4-4 na str. 35. V praxi se Video stopa 1 používá ke střihu materiálu, stopa 2 a vyšší pak pro vkládání titulků nebo pro klíčování obrazu, či jiné speciální operace. Mazání Jelikož při náhledu na jeden monitor neustále řešíme problém s místem, prázdných a vzhledem k výše uvedenému, je dobré smazat nepoužívané stopy, a to stop z kontextového menu časové osy (kliknutím pravým tlačítkem na šedou plochu (2) Obr. 4-1), kde zvolíme možnost ODSTRANIT PRÁZDNÉ STOPY, případně z menu ČASOVÁ OSA zvolíme ODSTRANIT PRÁZDNÉ STOPY, viz také kap. 4.1.2. Pro studenty U069 je to povinná operace. Přidání stop Jestliže nám později při práci s programem stopa chybí, máme možnost ji přidat opět z kontextového menu PŘIDAT STOPY…. Lze zvolit přidání jen zvukové či obrazové stopy nebo stop obou. Program sám automaticky přidává stopy v případě, že přetahujeme klip do časové osy (kap. 4.3.1, str. 41) a neumístíme ho do stávajících stop, ale buď ho cíleně umístíme nad poslední stopu nebo ho omylem „jen tak někde v časové stopě upustíme“. TIP Pozor na to, že s narůstajícím počtem stop se tyto stávají Neviditelné „neviditelnými“ resp. jsou schovány v horní části časové osy a musí se k nim stopy dorolovat navigačními lištami, viz následující kapitola 4.1.1 – navigační lišty. Pracovní prostředí

Kapitola 4: Editace

34

Nicméně obsah těchto „neviditelných“ stop se zobrazuje v okně monitoru (kap. 4.2), střihač je vidí a má pocit, že si program dělá co chce. Zkušenosti mi ukázaly, že je to velmi častý problém, proto POZOR na něj. 4.1.1.

Zobrazení stop

OBR. 4-2 ZOBRAZENÍ STOP ČASOVÉ OSY Zobrazení stop

Navigační lišty

Posuvník

Pohyb po časové ose

Informace o klipu

V největším okně vidíme jednotlivé klipy v zobrazení, jaké nastavíme při volbě náhledu stop viz kap. 4.1.2, str. 35. Rozložení odpovídá jednotlivým stopám, tedy Video 1, Zvuk 1, Komentář, Zvuková stopa. Klipy vybrané pro další práci jsou nepatrně barevně odlišené (světle modře), o vybírání klipů viz kap. 4.3.2, str. 44. Tím, jak měníme vertikální (str. 35) a horizontální (str. 39) měřítko časové osy, nevejde se nám obvykle v nějakém směru celý náhled na obrazovku monitoru a zdá se tedy, že nějaké stopy chybí, nebo že se nám ztratil klip, který jsme před chvíli do časové osy vložili. Nezapomeňme proto, že k posunu po časové ose slouží navigační lišty ((1) na Obr. 4-2), které nám zdánlivě chybějící oblasti objeví. Posuvník resp. ukazatel aktuálního času, tedy červená svislice ((2) na Obr. 4-2), má v časové ose nesmírně důležitou úlohu. Ukazuje nám, kde se právě v časové ose nacházíme, tedy jaké video vidíme v okně Monitor. Viz kap. 4.2, str. 39 a dále. Pomocí posuvníku se po časové ose zrychleně pohybujeme, buď kurzorem najedeme na svislou červenou čáru a levým tlačítkem myši ji „uchopíme“ a táhneme, nebo využijeme ovládacího prvku v panelu s časovým pravítkem viz str. 37. Na místo posuvníku také vkládáme nové klipy, viz kap. 4.3.1 na str. 41, i klipy dělíme, kap. 4.3.5, str.46. V časové ose také najdeme podrobnější informace o klipu. Máme zde uveden název klipu Kuchyne (1) na Obr. 4-3, jedná-li se o audio [A] či video [V] (2) na Obr. 4-3, a můžeme nastavit Krytí klipu (průhlednost) nebo Hlasitost klipu (úroveň hlasitosti) pomocí žlutých horizontálních linek, které klip protínají (3), a to pouhým tažením těchto linek ve vertikálním směru (o průhlednosti se více dozvíme v kap. 4.3.8 na str. 50, o hlasitosti v kap. 4.9.3, str. 63).

Kapitola 4: Editace

35

OBR. 4-3 DETAIL KLIPU V ČASOVÉ OSE 4.1.2.

Popis stop a nastavení jejich zobrazení

OBR. 4-4 POPIS STOP ČASOVÉ OSY Název stop

Vertikální měřítko

Jak vidíme z Obr. 4-4, každá stopa má svůj název (1), který můžeme změnit z kontextového menu (první položka Přejmenovat). Jak jsme si uvedli již v kap. 4.1.1, lze z kontextového menu stopy přidávat i mazat. Patrně nejdůležitější je v kontextovém menu změna vertikálního měřítka osy, tedy VELIKOST STOPY. Primárně je nastavena velikost střední, pro ukázky v těchto skriptech jsem použil velikost velká, k dispozici je ještě malá. Další možností, která je rychlejší i intuitivnější, jak změnit velikost stopy, je uchopit myší dělící linku mezi stopami – naznačeno (3) na Obr. 4-4 – a táhnutím stopu rozšiřovat. Tím můžeme dosáhnout toho, že máme každou stopu jinak širokou. V praxi se používá často náhled na Video 1 větší (hlavní stopa) a ostatní stopy jsou menší a nebo při úpravě hlasitosti (kap. 4.9.3) zvětšíme audio stopy a zmenšíme stopy video. Na Obr. 4-4 je stopa Video 1 a Zvuk 1 výrazně větší než stopa Komentář nebo stopa Zvuková stopa. Vždy závisí na tom, jak velký máme monitor, jaké používáme jeho rozlišení a s jakou částí programu zrovna pracujeme. Pokud budeme přidávat klíčové body viz kap. 4.3.8, str.50, bude velikost velká více než potřebná, pokud však budeme prohlížet klipy ze záložky Projekt, můžeme mít klidně jen velikost malá.

Kapitola 4: Editace Sbalení a rozbalení stopy

36

Volba náhledu stop

Na levé straně od ikony stopy je rozklikávací šipka ((5) Obr. 4-4). Ta nám umožňuje rychlé zmenšení nebo zvětšení stopy. Je li stopa sbalena (šipka ukazuje doprava), nevidíme u stopy panel pro nastavení klíčových bodů viz kap. 4.3.9 na str. 51 a stopa je široká pouze tak, abychom přečetli její název . Při rozbaleném stavu (šipka ukazuje dolů) vidíme nejen panel pro nastavení klíčových bodů, ale i stopu v její šířce, tak jak jsme ji nastavili postupem z předchozího odstavce. Takto jsou stopy zobrazeny na Obr. 4-4. Ikony nalevo od názvů stop ((2) na Obr. 4-4) nám umožňují měnit, co vše je ve stopě vidět. Pro video jsou čtyři možnosti (kliknutím na ikonu vždy zvolíme další možnost):

Volba náhledu videa



Vidíme všechny snímky a žlutou linku průhlednosti.



Vidíme první a poslední snímek klipu a žlutou linku průhlednosti.



Vidíme první snímek klipu a žlutou linku průhlednosti.

 Volba náhledu audia

Vidíme pouze název klipu bez vizuálního náhledu snímku a černou linkou průhlednosti. Pro audio (je jedno, zda jde o stopu Komentář, Zvuková stopa, nebo Zvuk 1-n) pak máme možnosti dvě:



 Klíčové body Přichycení klipů

Vidíme název klipu, zvukovou vlnu a úroveň hlasitosti.

Vidíme pouze název klipu a úroveň hlasitosti (černá linka). Pod názvy stop jsou k dispozici ještě kosočtverce s šipkami po stranách (4) na Obr. 4-4. Ty jsou určeny pro přidávání klíčových snímků do stop, více viz kap. 4.3.9. str. 51. V kontextovém menu máme ještě položku Přitahovat. Její zaškrtnutí (je prvotně nastaveno) způsobuje, že klipy v časové ose se k sobě při vkládání nebo posunu přichytí a nevznikají tak nechtěné mezery v řádech jednotek snímků nebo naopak přepsání několika snímků z klipu. Pro některé situace je však naopak toto přichytávání nevhodné a je dobré vědět, kde ho zrušit.

Kapitola 4: Editace 4.1.3.

37

Časové pravítko a pracovní oblast

OBR. 4-5 ČASOVÉ PRAVÍTKO Časové údaje

Pracovní oblast

Umístění pracovní lišty

Pohyb po časové ose

Na obrázku vidíme údaje o čase, v kterém se klipy nachází (4). Zde máme zobrazen čas od nulté do 10 sekundy. Jeden dílek tak znázorňuje půl sekundy. Nicméně měřítko zobrazení času se mění podle toho, jak měníme horizontální měřítko osy, viz str. 39 (jeden dílek se tak může pohybovat od znázornění jednoho snímku až po zobrazení několika sekund). Šedá lišta, (2) na Obr. 4-5, je tzv. Pracovní oblast. Podle toho, kam ji umístíme, ovlivňujeme, které klipy se budou vykreslovat (renderovat), viz kap. 4.8, a můžeme nastavit, i která část klipu se bude exportovat. To je velmi praktické, pokud máme dlouhý sestřih např. z dovolené a chceme ho při exportu rozdělit na více menších částí, např. po dnech nebo po místech, kde jsme byli. Něco jiného pak můžeme ukazovat kamarádům, něco jiného rodině. Lištou pohybujeme tak, že ji uchopíme levým tlačítkem myši v místě harmoniky, (2a) na Obr. 4-5, a přetáhneme na nové místo určení. Pomocí krajních zarážek, (2b) na Obr. 4-5, můžeme libovolně měnit její délku. Na obrázku jsou vidět i místa mimo pracovní lištu (5), kterých by se vykreslování nebo export omezený na Pracovní oblast nedotkl. Poklepáním na lištu ji rozšíříme na celou délku viditelného okna časové osy, v případě, že sestřih končí dříve než okno, tak na celou délku sestřihu. To, který klip je potřeba vykreslovat, poznáme také z údajů na časovém pravítku. Na Obr. 4-5 je takové místo označeno červenou linkou (3). Zelená linka (3a) již značí klip, který jsme již vykreslili. Pohyb po časové ose provádíme posuvníkem (1) na Obr. 4-5. Jednu z možností jsem již zmínil v kap. 4.1.1, na straně 34. Další možnost pohybu je:  uchopením indikátoru levým tlačítkem myši a tažením,  kliknutím do časového pravítka kdekoliv na časové ose (posuvník se tam ihned přemístí),  současným stisknutím Shift a tažením posuvníku, kdy se posuvník na chvíli přichytí na místě střihu (koncích, začátcích klipů) nebo na markeru,  chycením a tažením času v levém dolním okně okna Monitor, viz též kap. 4.2,  na konec nebo začátek sestřihu klávesou End nebo Home,  na předchozí nebo následující střih klávesou Page Up nebo Page Down.  pomocí panelu přehrávání okna Monitoru, kap. 4.2.1.


38

Panel nástrojů časové osy

Panel nástrojů OBR. 4-6 PANEL NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY 1. Nástroj výběru – umožňuje vybírat klipy pro přesun, mazání, či trimování (při něm se automaticky mění v trimovací nástroje). Je zvolen jako nástroj primární a budeme ho používat v 99 % situací. 2. Nástroj změny rychlosti času – mění rychlost vybraných klipů, více viz kap 4.3.10, str. 52. Inteligentní oříznutí Analýza pohybu

Nástroje pro zvuk

3. Režim inteligentního oříznutí – automaticky analyzuje klipy v časové ose a navrhuje oříznout místa se špatnou kvalitou záznamu. Více v kap. 4.3.7 na str. 49. 4. Režim sledování pohybu – K určitým částem klipu můžeme připojovat obrazy, jako jsou například obrázky z karty Upravit > záložky Kliparty nebo obláčky (například bubliny s myšlenkami nebo s řečí) k nalezení tamtéž. Více o klipartech kap. 4.6 na str. 57. Na označený klip v časové ose aplikujeme analýzu pohybu kliknutím na ikonu . V okně Monitoru se po analýze objeví ve videu žlutě označené objekty, což jsou ony pohybující se části obrazu (např. pohár, který zvedá žena k ústům). Myší máme možnost vybrat, který objekt zvolíme (modré označení) nebo smažeme (pravým tlačítkem myši na modře označeném objektu). Svázání obrázku s pohybujícím se objektem provedeme umístěním klipartu do příslušného žlutě označeného místa, které vyplyne z analýzy pohybu. 5. Vlastnosti – tento nástroj nám umožňuje spravovat jednotlivé parametry klipu vybraného z časové osy. Více o této problematice v kap. 4.4 na str. 55. 6. Nástroje pro zvuk – je zde skryto několik nástrojů pro práci se zvukem:  Inteligentní míchání – nabízí možnost smíchání zvuku popředí a pozadí automaticky programem bez nutnosti vytvářet manuálně klíčové body. Více viz kap. 4.9.4, str. 64  Míchání zvuku – otevře panel Audio mixeru, který snáze umožňuje pracovat s ozvučením klipu, více opět viz kap. 4.9.4, str. 64.  Přidat mluvený komentář – otevře okno pro nahrání komentáře, dále viz kap. 4.9.1, str. 62.

Kapitola 4: Editace 

 Značky (markery)

7.  



Horizontální měřítko

Detekovat rytmy – položka je aktivní pokud máme označen nějaký klip na časové ose a vztahuje se k jeho audio stopě. K takto označenému klipu proběhne detekce rytmu. Stejnou možnost můžeme vyvolat z kontextového menu klipu z časové osy. Více o detekci rytmu kap. 4.9.2 na str. 63. SmartSound – spustí externí aplikaci pro vytváření podkladových hudebních smyček. Takto vytvořená hudba není obvykle příliš nápaditá, nicméně z pohledu autorských práv jedná se bezproblémové řešení. Nástroje značky – je zde skryto několik nástrojů pro práci se značkami (markery): Značka nabídky – umožňuje vytvářet a spravovat značky pro DVD menu (tři typy značek). Markery se přidají do časové osy na místo posuvníku. Více viz kap. 5.1, str. 67. Značka rytmu – umožňuje vytvářet a spravovat značky rytmu, a to buď značky vytvořené z menu NÁSTROJE PRO ZVUK > DETEKOVAT RYTMY z předešlého bodu 6, nebo značky vytvořené pomocí této nabídky. Více o detekci rytmu a značkách rytmu kap. 4.9.2 na str. 63. Značka časové osy – umožňuje vytvářet a spravovat značky časové osy. Z menu ZNAČKA ČASOVÉ OSY > NASTAVIT ZNAČKU ČASOVÉ OSY > NEČÍSLOVANÁ přidáme do časové osy nečíslovanou značku (klávesová zkratka * na numerické klávesnici). Více o práci se značkami časové osy kap. 4.3.11, str. 53.

8. Změna horizontálního měřítka – nesmírně důležitý nástroj s kterým při práci v časové ose neustále hýbeme. Někdy je potřeba mít náhled na celou sekvenci, někdy zase chceme mít přes celou obrazovku střih dvou klipů. Posuneme-li jezdcem na levou stranu směrem k menšímu obrázku, vzdalujeme se, tedy získávám náhled na celou osu, a naopak pohybem doprava k většímu obrázku se přibližujeme, tedy vidíme detailněji.

4.2 Okno monitor

39

Okno monitoru

S oknem časové osy nedílně souvisí okno monitoru (Obr. 4-7). Největší část zobrazuje náhled na video (1) v místě, kde je na časové ose umístěn posuvník. V levém dolním rohu vidíme údaj o čase, kde se na časové ose nacházíme (2), uchopením tohoto času myší a jeho tažením se po klipu můžeme pohybovat, stejně jako posuvníkem v časové ose. Pomocí panelu přehrávání (3) ovládáme posun po klipu, opět podobně jako posuvníkem. V pravém rohu se pak skrývá panel nástrojů okna monitor (4).

Kapitola 4: Editace

40

OBR. 4-7 OKNO MONITORU 4.2.1.

Panel přehrávání – pohyb po časové ose

Panel přehrávání OBR. 4-8 PANEL PŘEHRÁVÁNÍ OKNA MONITOR 1. Přechod na předcházející střih, klávesová zkratka Page Up. Velmi často používaná při trimování viz kap. 4.3.6, str. 48. Posunem posuvníku časové osy se totiž velmi těžko strefujme přesně na střih mezi klipy. 2. Rychlý posun vzad, klávesová zkratka J. Opakovaným klepnutím myší či stisknutím klávesy se pohyb zrychluje. Pro rychlý posun v časové ose je výhodnější použít posuvník, pro pohyb kolem místa střihu pak klávesovou zkratku. 3. Posun vzad o jeden snímek, klávesová zkratka ←. Opět velmi užitečná při trimování, když hledáme přesné místo střihu, případně rozhodujeme, jak daný střih vypadá. 4. Přehrávání, zastavení přehrávání, klávesová zkratka Space (mezerník). Opět velmi frekventovaná při prohlížení materiálu, přehrává jednonásobnou rychlostí. Prvním stisknutím začneme přehrávat, druhým zastavíme přehrávání. 5. Posun vpřed o jeden snímek, klávesová zkratka →. Analogie s klávesou 3. 6. Rychlý posun vpřed, klávesová zkratka L. Analogie s klávesou 2. 7. Přechod na následující střih, klávesová zkratka Page Down. Opět analogie s klávesou 1. 8. Rychloposun vpřed či vzad, podle toho, na jakou stranu jezdcem táhneme. Rychlost posunu se zvětšuje při tažení blíže ke kraji. Jde tedy o stejnou funkci, jakou zajišťují klávesy 2 a 6.


41

Panel nástrojů okna monitor

Panel nástrojů OBR. 4-9 PANEL NÁSTROJŮ OKNA MONITOR 1. Rozdělení klipu na místě posuvníku viz kap. 4.3.5, str. 46. 2. Vytvoření titulku, viz kap. 4.7, str. 58. 3. Vytvoření zmrazeného snímku (mrtvolky). Na místě, kde se právě nacházíme posuvníkem, tedy snímek, jenž v okně monitoru právě vidíme, se zmrazí a otevře se následné menu:

OBR. 4-10 ZASTAVENÝ (ZMRAZENÝ) SNÍMEK Zmrazený snímek Export zmraz. s.

Vložení zmraz. s

Máme možnost nastavit dobu trvání snímku (5 sekund je prvotní nastavení) a dále zvolit, jestli snímek uložíme Exportovat… nebo vložíme přímo do časové osy Vložit do filmu. Tlačítko Exportovat otevře další okno, v kterém volíme, kam soubor uložíme. Po jeho uložení, se zmrazený snímek objeví v okně Uspořádat, na kartě Projekt, pod jménem, pod kterým jsme ho uložili a můžeme s ním pracovat jako s kterýmkoliv jiným klipem. Tlačítko Vložit do filmu vloží zmrazený snímek do stopy Video1 na místo posuvníku a ostatní klipy odsune, viz kap. 4.3.1 režim Insert. Mimoto se nám také objeví v okně Uspořádat, na kartě Projekt, pod jménem původního klipu s přídomkem FF (freeze frame).

4.3 4.3.1. Vkládání klipu

Práce s klipy v časové ose Vkládání klipů

Z karty Projekt nebo přímo z okna Klip monitoru požadovaný klip přetáhneme myší do časové osy. Pokud máme klip již předpřipraven označením in a out bodů viz kap. 3.3.2 na str. 29, vloží se takto zkrácen. Klip se nám vždy vloží tam, kde ho myší upustíme. Máme-li v časové ose více video stop, musíme dát pozor, do které z nich klip umisťujeme. Druhou možností je použití klávesových zkratek. V takovém případě se vždy klip vloží na aktuální pozici posuvníku do stopy Video 1. V následujícím textu se budu

Kapitola 4: Editace

42

při popisu způsobu vložení klipu držet anglických ustálených pojmů. České ekvivalenty (Insert = vložení, Overlay = překryv, přepsání) nejsou ve světě střihačů téměř používány. Režim Insert Vložení Insert – původní klip se v místě střihu rozdělí na dvě části, pravá část se posune za nově vložený klip. Délka sekvence se prodlouží, délka původního klipu zůstane neměnná (jen se fyzicky rozdělí). Má dvě varianty, podle toho, jestli se dělí i klipy v ostatních stopách (tam se vloží jen prázdná mezera):  posun klipů ve všech stopách Obr. 4-12- tažením myší, kurzor se

Režim Overlay

Změna nastavení projektu

změní na , klávesová zkratka, – čárka.  posun klipu jen ve vkládané stopě Obr. 4-13 – Alt + tažení myší Vložení Overlay – nový klip přepíše původní klip, vloží se místo něj. Délka sekvence zůstane neměnná, zkrátí se délka původního klipu Obr. 4-14 – Ctrl + tažením myší, kurzor se změní na , klávesová zkratka . -tečka. Názorně jsou jednotlivé režimy vidět na obrázcích níže. Je zde stopa Video 1, s ní související Zvuk 1 a pod ní zvuková stopa Komentář. Všimněme si, jak se prodlužuje či nemění celková délka sekvence, viz čas v horní části obrázků. Všechny klipy začínají na 1 minutě. Původní klip končí na 1:15 min. Vkládaný klip je dlouhý 4 sekundy. Dále si všimněme, že vkládaný klip se vložil vždy na místo posuvníku (červená svislice). Vkládám-li do časové osy jako první klip, který je v jiném formátu nebo rozlišení, než je nastaven projekt, program se nás zeptá, zda má nastavení projektu přizpůsobit klipu. Pokud jsme tedy při zakládání projektu přesně nevěděli, jaké máme technickou specifikaci klipů (rozlišení, kódování, atd.) máme poslední možnost zde nastavení nechat upravit. Jiná situace je, pokud jsme si jisti správným nastavením projektu, tedy víme, jaké technické parametry klipu má „naše“ kamera, ale vkládáme jeden klip, který je z kamery kamaráda, který má jinou technickou specifikaci. Pak nastavení projektu měnit nebudeme a vkládaný klip se v časové ose objeví s červenou čárkou značící potřebu vykreslení, více kap. 4.8, str. 61 nebo Obr. 4-5 na str. 37.

Kapitola 4: Editace

43

OBR. 4-11 PŮVODNÍ KLIP

OBR. 4-12 INSERT NOVÉHO KLIPU

OBR. 4-13 ALT + INSERT NOVÉHO KLIPU

OBR. 4-14 OVERLAY

Kapitola 4: Editace 4.3.2. Jednoduchý výběr

Výběr jen video/audio stopy

Vícenásobný výběr

44

Označování a seskupování klipů

Jednotlivý klip vybereme klepnutím myší na klip (klip získá čistší světle modrou barvu). Vzhledem k tomu, že klipy mají primárně nastaveno spojení audio a video stopy viz kap. 4.3.4., označíme takto obě stopy. Jestliže je klip zařazen do skupiny, viz dále, označí se takto celá příslušná skupina. Pokud bychom chtěli vybrat jen video či audio stopu, klikneme na klip s klávesou Alt. Se stejnou klávesou klikneme, pokud chceme vybrat jen jeden klip ze skupiny. Zde ovšem musíme dát pozor na to, abychom vybrali jen příslušnou video či audio stopu klipu. Abychom vybrali klip celý, musíme spolu s klávesou Shift za současného držení Alt klepnout na druhou stopu klipu. Vybrání více klipů docílíme buď: 

Klepnutím na každý jednotlivý klip za současného držení klávesy Shift (klepnutím výběr aktivujeme /deaktivujeme).



Klipy v těsném sousedství lze vybrat obdélníkovým výběrem, tj. stisknutím levého tlačítka myši na prázdném místě ve stopě a tažením přes klipy, viz Obr. 4-15. Klipy označené (1) jsou vybrány, klipy označené (2) nejsou vybrány. Přidat další klipy lze přidržením klávesy Shift a dalším tažením myší.

OBR. 4-15 OBDÉLNÍKOVÝ VÝBĚR Seskupení klipů

Označené klipy lze seskupit pomocí vyvolání kontextového menu (o kontextovém menu viz str. 5) na označených klipech a zaškrtnutí volby Seskupit. Takto spojené klipy můžeme mazat, přesunovat nebo kopírovat společně. Rozpojení klipů dosáhneme stejným způsobem (zaškrtnutím reversní možnosti Rozdělit skupinu). 4.3.3.

Přemisťování klipu

Přemisťování a kopírování klipů

Klipy v časové ose přemísťujeme jednoduchým způsobem – tažením označených klipů. Platí zde stejná pravidla jako při vkládání klipů, tedy můžeme si vybrat mezi režimem Insert a Overlay (srovnej kap. 4.3.1): 

Insert – posun klipu jen ve vkládané stopě – tažení myší + Alt, kurzor se změní na

. Pozor klávesu Alt můžeme stisknout až poté, co

Kapitola 4: Editace

45

začneme klip myší přesouvat. Pokud bychom ji stiskli souběžně s kliknutím myši na klip, který chceme přetáhnout, označíme jen jeho video či audio stopu, viz níže. 

Insert – posun klipů ve všech stopách – tažením myší, kurzor se změní na



Overlay – přepsání klipů – tažením myší + Ctrl, kurzor se změní na



Kopírování klipu

Rozpojení permanentní

Opětovné spojení

Rozpojení dočasné Synchronizace

.

Pokud chceme vybrat jen audio nebo video stopu, stiskneme Alt a klikneme na klip. Vybranou stopu pak posuneme táhnutím myší a režim vkládání zvolíme dle výše popsaných možností.

Někdy je výhodné již připravený klip z časové osy zkopírovat na jiné místo v ose. Daný klip nejdříve vybereme, pomocí kláves Ctrl + C uložíme do schránky, a kombinací kláves Ctrl + V ho vložíme metodou Overlay na místo posuvníku do stopy Video 1. Pokud bychom si klip na místě vložení přepsat nechtěli, využijeme klávesovou kombinaci Ctrl + Shift + V. Tím klip vložíme metodou Insert. 4.3.4.

Propojení obrazu a zvuku

.

Spojování a rozpojování video a audio stopy klipu

Obvykle máme do střižny nahrán video soubor spolu s audio stopou. Při vkládání do časové osy tedy přenášíme naráz oba soubory. Všechny úpravy, které pak v časové ose provádíme, se opět vztahují na obě stopy. Díky tomu máme zachovanou synchronizaci obrazu se zvukem. Jsou ovšem situace, kdy je výhodné upravovat video či audio stopu zvlášť. K oddělení obou stop slouží funkce Zrušit propojení zvuku a videa. V časové ose zvolíme z kontextového menu k danému klipu (tedy klip musíme nejdříve vybrat, tzn. bude označen světle modře) možnost Zrušit propojení zvuku a videa. V tento okamžik jsme sice rozpojení vybrali, ale k jeho aktivaci dojde až po kliknutí mimo klip a vrácení se na něj. Teprve v ten okamžik zesvětlá jen video (světle modrá) či audio stopa (světle zelená), podle toho, na co jsme myší klikli. Tento typ rozpojení je aktivní (tedy můžeme pracovat s audio a video stopou odděleně) až do chvíle, kdy zvolíme opačnou funkci Propojit zvuk a video. Aby tato možnost byla v kontextovém menu aktivní, musíme (logicky) vybrat jak audio, tak video stopu (pomocí klávesy Shift), kterou chceme spojit. Pokud chceme rozpojit stopy jen krátkodobě, označíme jednu z nich kliknutím spolu s klávesou Alt, tedy bude opět označená jen jedna stopa klipu. Jakmile pak klip opustíme, je audio s videem opět spřaženo. Jestliže na dočasně rozpojených klipech provedeme úpravy, které vedou ke ztrátě synchronizace zvuku s obrazem, objeví se v levém horním rohu klipu časový údaj, který udává o kolik jsou audio s videem „rozjeté“ (u trvale rozpojených klipů se tato signalizace porušené synchronizace objeví až po jejich opětovném spojení) viz Obr. 4-17. Pokud chceme synchronizaci znovu obnovit, máme vedle manuální volby (posunu stopy) také možnost

Kapitola 4: Editace

46

využít automatického posunu programem. Kliknutím pravým tlačítkem myši na časový údaj máme možnost zvolit:  Posunout do synchronizace – přemístí celý video, či audio klip tak, aby byl celek synchronní. Pokud stojí v cestě sousedící klipy, tak je posunem přepíše, viz Obr. 4-18. Označené zvukové místo zůstalo tedy na stejné úrovni jako na Obr. 4-16 a klip se o 22 snímků zkrátil v levé části.  Posunout obsah do synchronizace – převine video, či audio stopu tak, aby byl celek synchronní. Nepohybuje tedy klipem, ale pouze záznamem uvnitř klipu, viz Obr. 4-19. Opět označený zvuk zůstal na svém původním místě, oproti Obr. 4-17 se tedy stopa převinula a zkrátila o 22 snímků na pravé straně.

OBR. 4-16 PŮVODNÍ KLIP

OBR. 4-17 KLIP PO TRIMOVÁNÍ

OBR. 4-18 KLIP PO SYNCHRONIZACI POSUNOUT DO SYNCHRONIZACE

OBR. 4-19 KLIP PO SYNCHRONIZACI POSUNOUT OBSAH DO SYNCHRONIZACE 4.3.5. Rozdělení klipu

Rozdělování a mazání klipů

Klip rozdělíme pomocí nástroje nůžek u okna monitor, viz Obr. 4-7, str. 40 a Obr. 4-9, str. 41. V časové ose musíme mít posuvník na místě, kde chceme klip rozdělit, a pak pomocí tlačítka nůžek rozdělení provedeme. Pokud máme více než jednu video stopu, provede se rozdělení ve všech stopách naráz, ale neprovede se ve stopě Komentář a Zvuková stopa. Jestliže

Kapitola 4: Editace

Mazání klipů

Odstranění s mezerou Odstranění bez mezery

Odstranění pouze video či audio stopy

47

chceme dělit jen jeden konkrétní klip nebo zvukovou stopu, musíme tento označit (kliknutím) a teprve poté rozdělení provést. Smazáním klipu z časové osy jej nesmažeme z celého projektu, jen z aktuálního sestřihu, takže klip zůstává pro další práci v kartě Projekt k dispozici. Pokud máme na krajích klipu použitou prolínačku, smaže se společně s klipem. Klip pro smazání musíme označit (zjasní se), a poté můžeme:  Klávesami Shift + Delete odstranit klip z časové osy tak, že po něm zůstane prázdné místo ve stejné délce, jako byl původní klip.  Klávesou Delete odstranit klip tak, že se ostatní klipy za mazaným klipem přesunou na jeho místo a žádné prázdné místo nezůstane (tzv. ripple delete). Ovšem toto pravidlo neplatí vždy, záleží na rozložení klipů v ostatních stopách, viz Obr. 4-20 až Obr. 4-22. Pokud mažeme klip jen ze stopy Komentář nebo Zvuková stopa, program upřednostňuje zachování synchronicity stop s obrazem a ostatní klipy obvykle neposune. Ale i zde záleží na rozmístění klipů v ostatních stopách. Pozor tedy na to, že tímto způsobem odstranění klipu můžeme porušit vztahy mezi jednotlivými stopami a hudbou či komentářem (právě proto, že se posunou klipy, které jsou až za mazaným klipem), viz komentář k obrázkům Obr. 4-20 až Obr. 4-22.  Odstranit pouze audio či video stopu využitím kontextového menu a zvolením možnosti Odstranit zvuk nebo Odstranit video. Všimněme si, že na Obr. 4-20 a Obr. 4-21 se po vymazání klipu 1 posunul klip 2 právě o délku klipu 1. Tím sice nezůstalo na časové ose prázdné místo, ale narušila se synchronizace s komentářem (8). Jiná situace nastala po vymazání klipu 3 z Obr. 4-20. Klipy za ním se neposunuly o celou jeho délku, ale jen o délku mezery 4. Tím na časové ose zůstala mezera o velikosti 3a Obr. 4-22 (velikost je 3 mínus 4). Synchronizace klipu 6 a komentáře 5, jakož i klipů následujících, zůstala zachována, narušila se ovšem synchronizace hudby (7) se stopou komentáře. Tedy tam, kde dříve komentář skončil a nastoupila hudba, je nyní hudba s komentářem smíchána dohromady. To pravděpodobně zapříčiní nesrozumitelnost komentáře, nehledě na dramaturgický aspekt posunu. Všimněme si také, že se zkrátila celková doba sekvence (o 2sec). Ještě jiná situace nastane, pokud by klip 5 přímo sousedil s klipem 5a, tedy na časové ose bychom neměli mezeru 4. Pak by se po vymazání klipu 3 mezera 3a vůbec nezmenšila, zůstala by v původní délce klipu 3 a k žádnému posunu klipů by nedošlo. Z uvedeného je vidět, že při tomto způsobu mazání klipů musíme brát v potaz mnoho faktorů, aby zůstala zachována synchronizace zvukových a obrazových stop. Doporučuji proto používat spíše mazání klipů se zachováním mezer (viz první odrážka) a klipy poté přesunout ručně.

Kapitola 4: Editace

48

OBR. 4-20 PŮVODNÍ SEKVENCE

OBR. 4-21 VYMAZÁN KLIP 1

OBR. 4-22 VYMAZÁN KLIP 3 Odstraňování mezer

Pro odstraňování prázdných míst (mezer) z časové osy platí stejná pravidla jako pro odstranění klipů klávesou Delete. Jediný rozdíl je v tom, že pokud je mezera umístěna mezi dvěmi zvukovými klipy (tedy v jakékoliv stopě Zvuk 1-n nebo ve stopách Komentář nebo Zvuková stopa), lze ji smazat jen tehdy, pokud je stejná nebo větší mezera ve stopě s videem, tzn. video klipy se mají směrem doleva kam posunout.

4.3.6. Trimování

Oříznutí klipu

Oříznutím neboli trimováním rozumíme zkracování klipu v časové ose z levé nebo pravé strany klipu. Zkracování provádíme tažením myší, kterou

Kapitola 4: Editace

TIP Trimování ze středu klipu Náhled v okně Monitor

Typy ořezu

Trimování jedné stopy

Trimování více klipů

najedeme na okraj klipu, až se kurzor změní na ukazatel nebo , podle toho z jaké strany klipu trimujeme. Chceme-li oříznout snímky ze středu klipu, nejprve klip rozdělíme nástrojem nůžky viz kap. 4.3.5 (čímž vzniknou dvě části původního klipu). Poté z konce prvního nového klipu nebo začátku druhého ořízneme nežádoucí snímky. V okně Monitoru máme náhled na trimovaný klip, abychom mohli snadno určit, kde se zkracováním přestat. Pokud trimovaný klip na časové ose sousedí s klipem jiným, v okně Monitoru uvidíme klipy oba, přičemž trimovaný klip se bude opět pohybovat podle pohybu myši. Ukazatel času v levém dolním rohu okna Monitor se během trimování změní na ukazatel počtu snímků, o které jsme klip zkrátili (se znaménkem -) nebo prodloužili (se znaménkem +). Rozeznáváme dva základní typy trimování (opět uvádím anglické zažité pojmy, české ekvivalenty v této oblasti nejsou používány):  Edit – tažením myší + Ctrl – zanechává po sobě prázdně místo, ostatní klipy ani mezery se neposouvají.  Ripple edit – tažením myší – nenechává po sobě prázdné místo, ale posunuje všechny klipy napravo od místa střihu (ve stopě, kde se trimování odehrává) a upravuje velikost mezer (v jakékoliv stopě). Pokud chceme upravovat délku jen video či audio stopy propojených klipů, označíme tento klip s klávesou Alt, a poté provedeme trimování výše uvedeným způsobem. A nebo zvolíme rychlejší způsob a klávesu Alt stiskneme před začátkem tažením myší, tedy před vlastním trimováním. Tím budeme zkracovat či prodlužovat jen video nebo audio stopu (v závislosti na tom, v které stopě klip myší „uchopíme“). Pokud označíme klávesou Shift více klipů v různých stopách, trimování se bude vztahovat na všechny označené klipy. Tak lze snadněji zajistit synchronizaci klipů v jednotlivých stopách, ale zároveň to vyžaduje více promyslet, jakých klipů se změna dotkne. 4.3.7.

Inteligentní ořez klipů

49

Inteligentní oříznutí klipu

V kap 4.1.4 na str. 38 jsme seznámili s nástrojem Inteligentního oříznutí , který automaticky analyzuje klipy v časové ose a navrhuje oříznout místa se špatnou kvalitou záznamu (roztřesená, neostrá, nekontrastní atd.). Takto vybraná místa jsou modře vyšrafována viz Obr. 4-23 a mohou být kdekoliv, tedy na koncích klipu a nebo i uprostřed klipu. Pokud místa z prostřed klipu ořízneme, program sám doplní do klipu prolnutí, nicméně v případě, že takto odstraníme část pohybujícího se objektu, může výsledek vypadat hůře než původně třeba roztřesený klip. Vlastní průběh analýzy zabere také poměrně značný čas v řádu minut nebo desítek minut (v závislosti na délce sekvence a náročnosti scén). Doporučuji být při použití tohoto nástroje velmi opatrný a použít ho spíše jako nástroj upozorňující na problematická místa. Lehce roztřesené záběry jsou pro diváka akceptovatelné a mohou dodávat sestřihu dojem autentičnosti. Navíc spolu s obrazem je navrženo i vystřižení zvuku, což je ne

Kapitola 4: Editace

50

vždy žádoucí. Program sám vybírá místa na základě nějakého matematického algoritmu, která není vždy přesný, a tak např. na Obr. 4-23 označil mj. klip za roztřesený, přestože natáčení proběhlo ze stativu.

OBR. 4-23 AUTOMATICKÉ OŘÍZNUTÍ 4.3.8. Průhlednost

Průhlednost a stmívání klipů

V kapitole 4.1.1a 4.1.2 jsme se setkali s pojmem Průhlednost. Představme si, že bychom písmeno A rozepsali na tři průhledné fólie, na každou jednu čáru písmene. A pak bychom tyto fólie poskládali na sebe tak, aby při pohledu shora tvořily ono písmeno A. Vše, mimo jednotlivé čáry na fólii, by zůstalo průhledné. To je princip průhlednosti i u klipů (podobně pracujeme s vrstvami v pokročilejších editorech fotografií). Je to tedy vlastnost klipu, která nám umožňuje vrstvit klipy na sebe a dělat masky, vkládat přes klip titulky, nebo stmívat a vylínat klip. Na Obr. 4-24 vidíme žlutou linku, která nám určuje stupeň průhlednosti. Standardně je průhlednost nastavena na 100 %, tedy klip je neprůhledný. Pokud snížíme průhlednost na 0 %, znamená to, že klip je plně průhledný a je vidět klip pod ním. Pokud pod upravovaným klipem žádný další klip není, zobrazí se černá barva (toho se využívá u setmívaček a vylínaček).

OBR. 4-24 – PRŮHLEDNOST KLIPU Změna průhlednosti

Zesilování a zeslabování obrazu či zvuku

Pokud chceme upravit průhlednost, najedeme kurzorem na žlutou horizontální linku, až se objeví ikona . Tažením dolů (případně nahoru) průhlednost měníme, viz Obr. 4-24. Číslo vedle kurzoru nám udává hodnotu průhlednosti v procentech. Druhou možností, jak upravovat průhlednost, je použít tlačítko Vlastnosti z Panelu nástrojů časové osy v kap. 4.1.4 str. 38 a nastavit ji pak v otevřeném okně vlastností (kap. 4.4, str. 55) Nejjednodušším způsobem, jak nastavit Zesilování nebo Zeslabování, je označit klip, na který budeme chtít efekt uplatnit, a pak z kontextového menu zvolit položku poněkud nepřesně nazvanou v programu Vyblednutí (zhruba uprostřed) a z ní pak příslušnou volbu, viz obrázek.

Kapitola 4: Editace

51

OBR. 4-25 MENU VYBLEDNUTÍ Máme tedy možnost pracovat jen s audio, či jen s video stopou nebo s oběmi stopami najednou. Já jsem na Obr. 4-26 zvolil Zesílení pro audio i video stopu, a Zeslabení jen pro video stopu. I zde máme další možnost, jak upravovat tento parametr, a to opět přes tlačítko Vlastnosti z Panelu nástrojů časové osy v kap. 4.1.4 str. 38 a nastavit ho pak v otevřeném okně vlastností (kap. 4.4, str. 55)

OBR. 4-26 STMÍVÁNÍ A VYLÍNÁNÍ 4.3.9. Klíčové body

Nastavení klíčových bodů

Klíčové body používáme, pokud nechceme měnit průhlednost nebo úroveň hlasitosti (to je častější případ) v celé délce klipu. Určíme jimi, odkud a kam budeme průhlednost (hlasitost) měnit.

OBR. 4-27 TVOŘENÍ KLÍČOVÝCH BODŮ

Vytvoření klíčového bodu Pohyb a mazání klíčových bodů

Klíčové body nastavíme kliknutím na ikonu (1) v panelu popisu stop (viz také Obr. 4-4 na str. 35). K tomu, aby byla ikona aktivní, je nutno mít příslušný klip označený. Po kliknutí se na pozici, kde máme na klipu umístěn posuvník, vytvoří klíčový bod, tedy bílý bod na žluté lince (viz Obr. 4-26). Jestliže vytvoříme v klipu více klíčových bodů, přecházíme mezi nimi tlačítky (2) , . Pokud klíčový bod uchopíme myší , změní se jeho barva a můžeme s ním hýbat ve vertikální i horizontální rovině nebo ho klávesou Delete smazat. Klíčové body můžeme také poněkud komfortněji spravovat v okně Vlastností klipu, viz kap. 4.4 str. 55. Pro to, abychom vytvořili například jednoduché Zeslabení obrazu, jako na Obr. 4-26, musíme vytvořit dva klíčové body. Jeden kousek (řekněme sekundu) před koncem klipu, druhý na samém konci klipu. Poté koncový klíčový bod, který je umístěn na samé hraně klipu a je tudíž na Obr. 4-26

Kapitola 4: Editace

52

špatně viditelný, myší stáhneme ve vertikálním směru, až k hraně klipu, nastavíme tak průhlednost na 0 %. Klesající křivka mezi body je námi vytvořená setmívačka. Její délku lze pak snadno upravit tažením prvního klíčového bodu v horizontálním směru. Změna rychlosti klipu

4.3.10. Změna rychlosti klipu Změnu rychlosti provedeme: 

příslušným nástrojem z panelu nástrojů časové osy viz Obr. 4-6, str. 38. Tím lze ovšem jen měnit rychlost, při současné změně délky klipu. V takovém případě umístíme kurzor na kraj klipu, jehož rychlost chceme měnit (pomocí klávesy Alt lze označit i jen audio, či video stopu). Kurzor se změní na ikonu nebo , podle toho k jaké straně klipu kurzor přiložíme. Zrychlovat (tedy opticky zmenšovat) lze každý klip, zpomalovat (tedy opticky prodlužovat) lze jen klip, který má ze strany, kde tak činíme, místo. Pokud těsně sousedí s jiným klipem, tímto nástrojem klip nezpomalíme.



z kontextového menu označeného klipu zvolíme možnost Roztáhnutí času, čímž se nám objeví okno Obr. 4-28.

OBR. 4-28 ZMĚNA RYCHLOSTI KLIPU Změna rychlosti při změně délky klipu

V položce Rychlost nastavujeme rychlost klipu v procentech, více jak 100 % znamená zpomalení, méně zrychlení. Stejným způsobem lze rychlost ovlivnit přes položku Trvání (rozuměj délka), přidáváním klip zpomalujeme, ubíráním zrychlujeme. Napravo od těchto parametrů vidíme ikonu řetězu , pokud je zamčena (tak jako na obrázku), znamená to, že spolu se změnou rychlosti se mění délka klipu (klip se vizuálně zkracuje či prodlužuje). Tedy až na situaci, kdy je klip při zpomalování a tedy prodlužování umístěn na časové ose mezi dvěma sousedními klipy. V takovém případě se nemá kam prodloužit, takže efekt zpomalování se odehrává beze změny délky klipu.

Změna rychlosti bez změně délky

Někdy potřebujeme, aby v již sestřižené sekvenci zůstala délka klipu zachována, při současné změně rychlosti. To docílíme kliknutím na ikonu řetězu a jeho rozpojením. Poté, nastavením parametru položky Rychlost měníme pouze rychlost a klip již délku nemění. Zaškrtnutím položky Rychlost v obráceném směru volíme pohyb klipu pozpátku (pokud jsme již předtím nastavili změnu rychlosti, promítne se i do reversního pohybu). Zaškrtnutím Zachovat výšku zvuku umožníme

Zpětný pohyb

Kapitola 4: Editace

Kvalita výsledku

53

programu zachovat výšky ve zvukové stopě při změně rychlosti přehrávání. Zvuk tak zní o něco méně zkresleně. Obecně platí, že zpomalování přináší horší výsledky (z pohledu kvality) než zrychlování. Při vysokých hodnotách může dojít dokonce k trhání pohybu. Je to proto, že z 25 snímků/s, které video obsahuje, se při zpomalování musí „vyrobit“ snímků několikanásobně více. Program tedy snímky duplikuje. Při zrychlování jsou některé snímky vypouštěny, ale i zde platí, že v rámci zachování plynulosti je méně obvykle více. Každý klip, kterému jsme změnili jeho rychlost, je potřeba vykreslit (vyrendrovat), viz kap. 4.8, str. 61. (Potřebu vykreslení poznáme podle červené linky nad klipem.) 4.3.11. Práce se značkami časové osy a klipu

Použití značek časové osy

Číslované a nečíslované značky

Nečíslované značky časové osy Číslované značky časové osy

Značky nám usnadňují orientaci v sestřihu a pomáhají nám vyznačit důležitá místa v klipu nebo časové ose (typické je použití pro označení rytmu hudby, nebo jako pomocníka pro synchronizaci zvuku s obrazem). O značkách pro tvorbu DVD menu budeme mluvit v kap. 4. Značky lze používat nečíslované (1), (3) nebo číslované (2), (4) Obr. 4-29. Vytvoření nečíslované značky je rychlejší, pomocí klávesy *, ale v časové ose se můžeme pohybovat pouze na další nebo předcházející značku. Číslované značky se vytvoří buď přes menu (ČASOVÁ OSA nebo KLIP, podle toho, jakou značku tvoříme, viz dále), nebo z Panelu nástrojů časové osy přes tlačítko Značky z kap. 4.1.4 str. 38, ale pohybovat se pak můžeme skokem na číslo markeru. Rozlišujeme dva typy značek, viz Obr. 4-29:  značku časové osy (1) a (2) – zůstává na místě v časovém pravítku i při pohybu klipů  značka klipu (3) a (4) – pohybuje se spolu s klipem Nečíslované značky tvoříme na místě, na kterém se nachází posuvník, nejčastěji pomocí klávesy *. Výhodou je, že takto můžeme tvořit značky při spuštěném přehrávání (např. pokud určujeme rytmus skladby pro střih). Na každé stisknutí klávesy se vytvoří nový marker. Číslované značky vytvoříme na místě, kde zastavíme posuvník a z menu ČASOVÁ OSA > NASTAVIT ZNAČKU ČASOVÉ OSY vybereme jednu z možností:  Nečíslovaná – stejný typ značky jako přidáme klávesou *  Další dostupná číslovaná – tedy nejbližší vyšší volné číslo.  Jiná číslovaná – otevře dialogové okno, v kterém číslo přímo určíme. Stejné menu máme k dispozici nebo z Panelu nástrojů časové osy přes tlačítko Značky z kap. 4.1.4 str. 38.

Kapitola 4: Editace

54

OBR. 4-29 TYPY ZNAČEK Značky klipu

Přesouvání značek Pohyb po značkách

Mazání značek

K tomu, abychom vytvořili značku v klipu, musíme na klip v časové ose poklepat, čímž otevřeme okno náhledu klipu. V tomto náhledu klip přehráváme a v místě, kde chceme značku umístit, použijeme jednu z metod popsaných výše (jen menu nebude ČASOVÁ OSA, ale KLIP). Značkami časové osy pohybujeme snadno, příslušnou značku chytíme myší a přetáhneme na nové místo. Pro změnu místa značky v klipu musíme klip poklepáním otevřít a značku přetáhnout myší v tomto náhledovém okně. V časové ose se po značkách nejlépe pohybujeme pomocí klávesových zkratek:  Ctrl + ← – předcházející značka,  Ctrl + → – následující značka,  Ctrl + š – otevře okno seznamu značek, v němž zvolíme číslo značky. V klipu (klip musíme mít označen) se po značkách pohybujeme klávesovými zkratkami:  Ctrl + Shift + ← – předcházející značka,  Ctrl + Shift + → – následující značka,  Ctrl + Shift + š – otevře okno seznamu značek, v němž zvolíme číslo značky.

Kapitola 4: Editace

55

V časové ose nejsnáze smažeme značky tak, že klikneme na příslušnou značku pravým tlačítkem myši a z kontextového menu vybereme jednu z možností:  Vymazat značku časové osy – zkratka Ctrl + é – smaže značku, z které jsme menu otevřeli.  Vymazat všechny značky časové osy – zkratka Alt + é.  Vymazat číslovanou značku … – otevře se okno, z něhož vybereme, jakou číslovanou značku chceme smazat. V klipu smažeme značky označením klipu a použitím menu KLIP > VYMAZAT ZNAČKU KLIPU:  Aktuální značka –z kratka Ctrl + Shift + é – smaže značku, z které jsme menu otevřeli.  Všechny značky –zkratka Alt + Shift + é – smaže všechny značky v klipu.  Číslovaná… – otevře se okno, z něhož vybereme, jakou číslovanou značku chceme smazat.

4.4

Vlastnosti klipu

Správa parametrů (vlastností) klipu

Každý klip v časové ose obsahuje několik parametrů, které lze upravovat. Některé z nich můžeme upravovat přímo v časové ose (klíčové body hlasitosti či průhlednosti viz kap. 4.3.8a 4.3.9 na str. 50 až 52), některé z nich (obvykle jde o efekty) lze upravovat ve speciálním okně. Po kliknutí na tlačítko Vlastnosti z panelu nástrojů časové osy kap. 4.1.4 str. 38 se v pravém horním rohu objeví tabulka s možností správy a časování jednotlivých parametrů klipu. Jednotlivé položky jsou vysvětleny u Obr. 4-30. Důležité je si uvědomit, že parametry zde zobrazené se vztahují pouze k námi vybranému klipu z časové osy.

OBR. 4-30 – NASTAVENÍ PARAMETRŮ KLIPU 1. Ikona oka aplikuje (oko vidíme) či deaktivuje (oko je skryto) použitý parametr na klip. 2. Základní vlastnosti, které jsou shodné pro každý klip 3. Přidaná vlastnost ze záložky Efekty

Kapitola 4: Editace

56

4. Náhledové okno na klip, se kterým pracujeme. Mimo vizuálního náhledu je zde i název klipu jeho délka použitá v sekvenci. 5. Tlačítko stopek detekuje zda na klip máme u příslušné vlastnosti uplatněno nějaké časování (modré hodiny – zde u vlastnosti Hlasitost a Vyvážení) nebo zda je vlastnost v průběhu celého klipu konstantní (šedé hodiny – u vlastnosti Pohyb, Krytí a Pokřivení vlnou). 6. Tlačítko ukazuje (modré) či skrývá (šedé) tabulku s klíčovými snímky k vlastnostem viz Obr. 4-31. 7. Tlačítko Obnovit obnoví nastavení označené vlastnosti klipu do původního stavu. Je velice užitečné, pokud s nastavením konkrétní vlastnosti experimentujeme tak dalece, že klip je již dále nepoužitelný (např. celý zmizí či zezelená).

OBR. 4-31 – NASTAVENÍ KLÍČOVÝCH BODŮ EFEKTŮ A VLASTNOSTÍ KLIPU Klíčové snímky klipu

V tomto okně máme možnost přidávat či odstraňovat klíčové snímky ke každé jednotlivé vlastnosti. Vidíme zde, že u vlastnosti Krytí klipu jsou umístěny čtyři klíčové snímky (1), které odpovídají klíčovým snímkům ve stopě Video1 v časové ose (vidíme tedy detail zesílení obrazu – roztmívačky a zeslabení obrazu – stmívačky). Klíčové body se přidávají či mažou pomocí tlačítek (2), tedy stejných tlačítek jako jsou přímo v časové ose v kap. 4.3.9 na str. 51. V horní části (3) vidíme průběh času tak, jak mu odpovídá umístění klipu v časové ose. V levé časti vidíme rozkliknutou vlastnost Krytí (šipka vedle názvu vlastnosti ukazuje dolů) a můžeme tak nastavovat některé parametry vlastnosti přímo tam.

4.5 Prolínačky

Přechody a efekty

Mimo ostrého střihu používáme někdy při střihové skladbě i prolínání záběru do záběru. K tomu nám program nabízí nepřeberné množství typů Přechodů (prolínaček), které najdeme na kartě Upravit, záložce Přechody

Kapitola 4: Editace

Typy prolínaček

Umístění prolínačky

57

(v kurzu U069 budeme používat pouze Křížové rozplynutí, tedy obyčejnou prolínačku, kterou najdeme v kategorii Rozplynutí druhou zleva). Rozlišujeme dva základní typy prolínaček:  dvoustranná – tedy taková, kterou aplikujeme na dva klipy vedle sebe (prolíná jeden klip do druhého),  jednostranná – aplikujeme na jeden klip, na jeho začátek, či konec (prolíná jeden klip do černé, či bílé). Ze záložky Přechody aplikujeme prolínačku na klip jejím přetažením. Jestliže ji na klip přetahujeme, máme tři možnosti, jak prolínačku umístit:   

Začátek na střihu – kurzor se změní na – začátek prolínačky bude na začátku druhého klipu. Střed na střihu – kurzor se změní na – vycentruje prolínačku mezi oba klipy. Konec na střihu kurzor se změní na – konec prolínačky bude na konci prvního klipu.

OBR. 4-32 – DETAIL PROLÍNAČKY Úprava prolínačky

Efekty

Jak vypadá prolínačka umístěná v časové ose, je vidět na obrázku. Prolínačku umístěnou na klipu můžeme trimovat, posouvat a mazat, stejně, jako tyto operace děláme s klipem. Jestliže chceme prolínačku detailněji nastavit, tak dvojitým poklepáním na ní otevřeme na kartě Upravit efektové okno, v kterém lze nastavovat podrobněji jednotlivé parametry. Problematika efektů výrazně přesahuje rámec těchto skript a pro účely kurzu U069 není nutné s efekty nijak pracovat, proto uvádím jen velmi stručnou informaci k této otázce. Efekty se nachází na kartě Upravit, záložce Efekty . Aplikují se přetažením na daný klip. Na jeden klip je možno aplikovat i více efektů a lze je také dále upravovat pomocí tlačítka Upravit efekty (v levém dolním rohu karty). Pokud jsme s nastavením efektu spokojeni, potvrdíme jeho aplikaci tlačítkem Použít (v pravém dolním rohu karty).

4.6

Témata a kliparty

Témata i Kliparty jsou grafické efekty, které se nachází na kartě Upravit a které aplikujeme na celý sestřih (Témata) nebo na jeden klip (Kliparty). Problematika těchto dvou efektových palet opět výrazně přesahuje určení těchto skript, proto se o nich zmíním znovu jen velmi stručně. Témata

Témata se používají automaticky pro rychlý film z kap. 3.2 str. 24, a nebo je můžeme použít manuálně vybráním této karty. Z karty vybereme příslušné téma, které na celý sestřih v časové ose chceme aplikovat, a klikneme na tlačítko Další v pravém dolním rohu karty. Na další záložce

Kapitola 4: Editace

Kliparty

58

zadáme titulky, zvolíme výběr hudebního tématu, rychlost střihů a celkovou dobu trvání a tlačítkem Použít spustíme automatickou tvorbu filmu. Kliparty se aplikují přetažením do okna monitoru. Vytvoří svůj vlastní klip v časové ose na místě, kde je umístěn posuvník. Vzhledem k tomu, že jde o grafický efekt, je klipart umístěn do stopy Video 2 nebo nejbližší vyšší stopy v případě, že v tomto místě máme již nad sebou více klipů. Grafika klipartu jde v okně monitoru upravovat (volit velikost a umístění), případně svázat s pohybujícím se objektem použitím analýzy pohybu z kap. 4.1.4 str. 38. Představme si, že v našem klipu je například osoba A procházející se v parku. Vedlo osoby A chceme přidat motýla a chceme, aby se tento motýl pohyboval stejně jako osoba A. Právě k tomu použijeme analýzu pohybu ve spojení s obrázkem ze záložky Klipart. Svázání obrázku s pohybujícím se objektem provedeme umístěním klipartu do příslušného žlutě označeného místa, které vyplyne z analýzy pohybu.

4.7

Tvorba titulků

Problematika tvorby titulků je velmi rozsáhlá a dala by se o ní napsat celá skripta, pro účely tohoto materiálu se proto skromně spokojíme s tvorbou krátkého statického titulku a zmíníme se možnostech přednastavených předloh titulků. Vytvoření titulku

Nejjednodušší způsob, jak vytvořit titulek, je kliknutím na ikonu panelu nástrojů okna Monitor, viz Obr. 4-9, str. 41. V ten okamžik se naráz automaticky provede několik operací (buďme trpěliví, v závislosti na výkonu počítače provedení těchto operací zabere nějaký čas, takže i pokud se zdánlivě nic neděje, počítač na našem požadavku pracuje):  titulek se umístí do časové osy na místě, kde stojíme s posuvníkem. Pokud máme posuvník umístěn na prázdném místě ve stopě Video 1 umístí se titulek do ní – vznikne tedy text na černém pozadí, pokud je ve stopě Video 1 video, umístí se titulek do stopy Video 2 (pokud ji nemáme vytvořenou, tak program ji vytvoří sám) – vznikne tedy text na pozadí videa ze stopy Video 1, tedy titulek v obraze.  Okno Monitor se změní na okno pro tvorbu titulků, Obr. 4-33  Na kartě Upravit se objeví pracovní prostředí pro animaci a změny stylu titulků, Obr. 4-35.  V kartě Uspořádat v okně Projekt (tedy na místě, kde máme umístěny klipy přítomné ve střižně) se vytvoří nový klip s názvem Titulek01.

Kapitola 4: Editace

59

OBR. 4-33 OKNO MONITOR – TVORBA TITULKŮ Okno monitor

Napsání titulku Umístění titulku

Barevnost titulku

V okně Monitor máme tři důležité oblasti: 1. Plochu pro psaní titulků. 2. Panel nástrojů. 3. Bezpečné okraje. Při prvotním přepnutí do okna Monitoru máme automaticky aktivní nástroj pro psaní textu z panelu nástrojů, můžeme tedy klepnutím do textu Přidat text, napsat požadovaný titulek. Vybereme-li z panelu nástrojů nástroj pro výběr , můžeme kliknutím do rámečku, v kterém je text napsán, a poté jeho uchopením a tažením zvolit jeho nové umístění. Pokud přejedeme kurzorem na tučné body v rozích nebo středech hran rámečku, můžeme měnit velikost textu. Kliknutím na ikonu pro změnu barvy (úplně dole) z panelu nástrojů se otevře okno pro úpravu barevnosti titulku Obr. 4-34. V jeho horním okně (A) volíme barevnost titulku (náhled přímo vidíme v okně Monitor), ve střední části (B) barevné přechody(gradienty) a ve spodní části (C) pak stíny. Tlačítkem OK aplikujeme změny na titulek, tlačítkem Zrušit opustíme okno bez aplikace změn.

OBR. 4-34 VÝBĚR BARVY TITULKŮ

Kapitola 4: Editace Bezpečné okraje

60

Bezpečné okraje jsou nesmírně důležité, pokud budeme výsledné video prohlížet na televizní obrazovce. Plocha viditelného obrazu na TV je totiž menší (a u každého televizoru různá) než na displeji počítače a mohlo by se tak stát, že špatně umístěný titulek nebude na televizní obrazovce viditelný. Připravujeme-li sestřih jen pro projekci na počítači nebo LCD televizích, nemusíme si bezpečnými okraji lámat hlavu. Pro titulky je z Obr. 4-33 důležitý pouze vnitřní rámeček, který určuje plochu pro bezpečné umístění titulků. Tedy titulek, umístěný uvnitř tohoto rámce, bude stoprocentně viditelný na každé obrazovce.

OBR. 4-35 KARTA USPOŘÁDAT – TVORBA TITULKŮ Úprava titulků

Ukončení editace titulku Úprava titulku v časové ose

Předlohy titulků

Prostředí na kartě Uspořádat Obr. 4-35 nám v horní části (1) dovoluje volit různé typy písma (pozor, ne všechny typy si poradí s češtinou), jeho řezy a velikost. V části (2) máme možnost na písmo aplikovat přednastavené styly, které však mění typ, řez i velikost nastavené v části (1). Pokud se nám takto vytvořené změny nelíbí, máme možnost vrátit je tlačítkem zpět v horní liště programu Obr. 3-14 položka (2) v kap. 3.4 na str. 30 (tedy způsob, který používáme pro vrácení jakékoliv nechtěné změny). Ve spodní části (3) pak můžeme aplikovat na titulek přednastavené animace. V levém dolním rohu je ikona (4), která umožňuje měnit titulek ze statického (Statický snímek) na vertikálně rolující (Rolování) nebo horizontálně ubíhající (Posouvání). Ukončení práce v editačním okně titulku a navrácení se do časové osy a karty Uspořádat záložky Projekt provedeme tlačítkem (5) Hotovo v pravém dolním rohu. Titulek v časové ose upravujeme jako jakýkoliv jiný klip, tedy přemisťujeme, trimujeme, mažeme, nastavujeme klíčové body, vylínání a stmívání titulku. Pokud chceme upravit textovou část, ať již změnit text nebo upravit jeho pozici v rámci okna, poklepáním na titulek otevřeme v okně Monitor okno pro jeho úpravu (Obr. 4-33). Předlohy titulků obsažené v programu jsou k dispozici na kartě Upravit, v záložce Titulky . Poskytují několik témat a přednastavených rozvržení, která urychlují a usnadňují tvorbu titulku. Některé předlohy obsahují

Kapitola 4: Editace

Typy titulků

Použití předlohy

grafické obrazy (např. novorozeně nebo prázdniny), jiné obsahují zástupný text, který můžeme nahradit závěrečnými titulky filmu. Některé předlohy mají průhledná pozadí (znázorněná černým pozadím), která umožňují sledovat video pod titulkem, jiné jsou zcela neprůhledné. Každý textový nebo grafický objekt v předloze můžeme změnit tím, že ho vybereme a odstraníme nebo přepíšeme, tedy stejně jako když tvoříme titulky statické, viz začátek této kapitoly. Do titulku lze objekty také přidávat. Jakmile provedeme požadované úpravy, bude verze titulku uložena spolu s projektem, aniž by došlo ke změně výchozí předlohy. Každý motiv (styl) obsahuje obvykle čtyři typy titulků (pojmenování nechávám pro snazší orientaci totožné s programem):  Credits – závěrečné rolující titulky  Frame – úvodní poloprůhledný titulek, kde je video oříznuto a je na něj použit obvykle obdélníkový rámeček s grafikou.  Title – neprůhledný úvodní titulek, video bude zcela nahrazeno grafikou  Upper3rd nebo lower3rd – průhledný titulek grafikou umístěnou v horní nebo dolní třetině obrazovky. Obvykle se používá k napsání jména postavy, která je na obrazovce. Požadovaný titulek aplikujeme na sestřih vybráním příslušného titulky a stisknutím tlačítka Použít v pravém dolním rohu karty. Tím se aplikuje titulek do časové osy, jak je to popsáno v úvodu této kapitoly, a můžeme jej libovolně upravovat, stejně jako výše popsaný titulek statický.

4.8 Proč vykreslovat

Časová náročnost

Spuštění vykreslení

61

Vykreslování (renderování) a plynulý náhled

Jestliže se nám nad klipem v časové ose objeví červená linka, znamená to, že klip bude potřeba vykreslit (detail náhledu linek bod (3) a (3a) Obr. 4-5 na str. 37). Tedy program z něj vytvoří nový soubor, který uloží na disk tak, aby ho při pohybu po časové ose mohl plynule přehrát. I nevykreslené klipy jdou obvykle v časové ose přehrávat, ale jejich přehrání nemusí být plynulé (program totiž zároveň při přehrávání počítá na pozadí efekty). Jak mnoho, a jak plynule, klipy označené červenou linkou přehrajeme, závisí na výkonu počítače i na komplikovanosti efektů, které vykreslování vyžadují. Každé vykreslování zabírá určitý čas (jak velký opět závisí na výkonu počítače a složitosti efektů), a pokud v již jednou vykresleném místě provedeme nějaké úpravy (např. změníme dobu trvání prolínačky), změní se nám zelená linka opět v červenou a vykreslování musíme provést znovu. Z těchto důvodů je velmi moudré rozmyslet, co skutečně potřebujeme vykreslit ihned, a co počká, až sestřih dokončíme a budeme v něm tedy dělat již jen minimum úprav. Obecně platí, že s většinou vykreslení se čeká až na finální čistý střih. A platí také, že před exportem z prostředí střižny je potřeba vykreslení časové osy provést. V kap. 4.1.3 na straně 37 jsme se seznámili s pracovní oblastí (lištou), kterou určujeme, jakou část časové osy budeme vykreslovat. Po nastavení prostoru určeného pro vykreslení, buď vybereme v menu ČASOVÁ OSA > VYKRESLIT PRACOVNÍ OBLAST, nebo použijeme klávesovou zkratku Enter, čímž výpočet spustíme.

Kapitola 4: Editace Odstranění vykreslených souborů

Vykreslené soubory zaujímají jisté místo na disku. Pokud např. testujeme, jak bude vypadat animovaný titulek, a pro plynulý náhled potřebujeme provést vykreslení, je obvyklé, že vykreslujeme deset i více „variant“, než vytvoříme finální verzi. Pokud pak máme takovýchto souborů v sestřihu více, zabírají „cvičné“ soubory na disku značné místo. Abychom toto místo uvolnili, nabízí nám program možnost takto vytvořené soubory z počítače odstranit: v menu ČASOVÁ OSA > zvolíme ODSTRANIT VYKRESLENÉ SOUBORY a potvrdíme OK.

4.9 4.9.1. Komentář

62

Práce se zvukem Přidání komentáře

Komentář se vždy nahrává do stopy Komentář, takže se nemusíme bát, že bychom si přepsali nějaký zvukový klip. Pokud již nějaký komentář ve stopě máme nahrán a nový záznam začínáme před tímto komentářem, program nahrávání zastaví jeden snímek před původním komentářem tak, abychom si ho nepřepsali. Jestliže komentář přepsat chceme, musíme posuvník umístit na začátek komentáře, který je k přepsání určen. Nicméně všechny námi vytvořené komentáře se archivují v kartě Projekt (jméno klipu pokud ho nezměníme je Komentář nn), tedy tam, kde ostatní média, a pokud si omylem nějaký komentář přepíšeme přímo ve stopě, na této kartě ho vždy najdeme. S komentářem, který máme v projektu, můžeme zacházet jako s jakýmkoliv audio klipem, tedy ho trimovat, mazat, přemisťovat, nebo upravovat úroveň hlasitosti.

OBR. 4-36 PŘIDÁNÍ KOMENTÁŘE Nahrání komentáře

Komentář přidáme pomocí ikony z PANELU NÁSTROJŮ ČASOVÉ (položka (6) na Obr. 4-6 na str. 38) a volby Přidat mluvený komentář. Tím otevřeme okno pro nahrání komentáře, viz Obr. 4-36. V levé části vidíme úroveň hlasitosti (1), táhlem (2) ji můžeme případně zvýšit. Nahrávání spustíme i zastavíme tlačítkem (3). Nicméně nahrávání nezačne okamžitě po stisknutí tlačítka, máme tři vteřiny na to, abychom se na nahrávání připravili. V levém horním rohu okna vidíme, jak nám program sekundy odpočítává. Nahrávání začne teprve ve chvíli, kdy se rozjede obraz a tedy i posuvník po časové ose. Posun po časové ose ovládáme tlačítkem (4). Tlačítka (5) a (6) slouží pro skok na předchozí resp. další komentář. Tlačítkem (7) stávající komentář, tedy ten, na kterém máme posuvník v časové ose, smažeme. Zaškrtnutím položky Během záznamu ztlumit zvuk máme zaručeno, že během nahrávání neuslyšíme svůj hlas (ten je o něco zpožděný, díky cestě, kterou od mikrofonu OSY

Kapitola 4: Editace

63

ke sluchátkům musel vykonat, což je natolik matoucí, že po chvíli vůbec nevíme, co říkáme). 4.9.2.

Detekce rytmu

Detekce rytmu znamená, že program automaticky detekuje tempo označeného klipu a vloží do časové osy (do speciální automaticky vytvořené osy Rytmy Obr. 4-37) značky pro snadnější střih. Jde o praktickou pomoc při střihu na hudbu (zvláště pokud máme malý cit pro rytmus), kdy se stříhá na přízvučné a nepřízvučné doby hudební skladby.

OBR. 4-37 OSA RYTMY Máme dvě možnosti, jak detekci rytmu u klipu spustit. Buď z kontextového menu klipu a nebo z PANELU NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY viz kap. 4.1.4, str. 38. Pro přesnou práci je potřeba experimentovat s možnostmi nastavení z Obr. 4-38. Obecně platí čím nižší je parametr Minimální doba mezi rytmy a parametry Rozdíl a Okna, tím bude větší množství rytmů, které program identifikuje. Čím budou hodnoty u těchto parametrů vyšší, tím měně rytmů program nalezne. Nicméně velkou část práce za nás tato automatická funkce odvede a nám pak stačí značky posunout, případně vytvořit jen několik málo dalších.

OBR. 4-38 NASTAVENÍ DETEKCE RYTMU 4.9.3. Hlasitost

Úroveň hlasitosti v jednom klipu

Úroveň hlasitosti jednoho klipu lze nejsnáze nastavit přímo v časové ose pomocí žluté horizontální linky, kterou vidíme na klipu (druhou možností změny úrovně je využití mixážního pultu, viz dále). Jde o linku úrovně hlasitosti a tato linka je srovnatelná s linkou pro průhlednost video stop, s kterou jsme se setkali v kap. 4.3.8 a 4.3.9, a platí pro ní stejná pravidla (včetně tvorby klíčových snímků, lze tedy použít i prostředí pro správu vlastností klipu z kap. 4.4 na str. 55).

Kapitola 4: Editace Změna hlasitosti

64

Pokud tedy chceme zvýšit či snížit celkovou hlasitost, najedeme myší na linku, čímž se nám kurzor změní na , a táhneme linkou směrem nahoru (zvyšování hlasitosti) nebo dolů (snižování hlasitosti). V přilehlém žlutém rámečku vidíme, o kolik dB (decibelů) se hlasitost změnila (původní je nastavena na 0 dB), viz obrázek.

OBR. 4-39 ZMĚNA ÚROVNĚ HLASITOSTI Zisk

Někdy je klip nahrán příliš hlasitě nebo potichu (to častěji) a ani změna hlasitosti na maximální hodnotu nepomůže v nastavení optimální hlasitosti. Pokud z kontextového menu audioklipu vybereme položku Zesílení zvuku – nachází se ve spodní třetině – máme možnost v nově otevřeném okně úroveň hlasitosti změnit.

OBR. 4-40 ZESÍLENÍ ZVUKU Normalizace Vypnutí hlasitosti klipu

Na obrázku vidíme, že jsem hlasitost navýšil na 30 dB, tlačítko Normalizovat nám umožní automaticky srovnat velké dynamické rozdíly v klipu (nejčastěji hudebním). Někdy potřebujeme zvukovou úroveň klipu dočasně vypnout. To lze z kontextového menu zrušením označení položky Zapnout (v horní třetině). Pozor však na to, abychom měli označen jen audioklip, u videoklipu totiž odznačení způsobí neviditelnost klipu při přehrávání. Vypnutý klip je vizuálně viditelný i v časové ose, kde je označen šedou barvou. Pokud slyšitelnost chceme opět obnovit, znovu položku Zapnout zaškrtneme. 4.9.4.

Úroveň hlasitosti ve více zvukových stopách

Optimálním a zároveň nejjednodušším způsobem nastavení poměru úrovní hlasitosti jednotlivých stop je použití mixážního pultu, který vyvoláme pomocí ikony z PANELU NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY (položka (6) na Obr. 4-6 na str. 38) a volby Míchání zvuku.

Kapitola 4: Editace

65

OBR. 4-41 AUDIO MIXER Mixážní pult

Úprava hlasitosti

Konstantní změna hlasitosti klipu

Vidíme, že mixážní pult, Obr. 4-41, zobrazuje všechny audiostopy obsažené v časové ose projektu (se stejnými názvy jako v ose). Pokud bychom stopu, kterou upravovat nechceme, chtěli skrýt (např. stopa s titulky, kde žádné audio nemáme), zvolíme tak z menu (1). Otočné tlačítko v části Vyvážení (2) umožňuje změnit posun v levém a pravém kanále (v amatérské praxi prakticky málo použitelné). Hlavní upravování úrovně hlasitosti dosahujeme v části Úroveň (3). Posuvníkem (4) upravujeme průběžně úroveň hlasitosti, skokově ji můžeme změnit kliknutím na číslo napravo do posuvníku (5). Hlasitost upravujeme za současného přehrávání klipu v časové ose. S úpravou začneme tedy tam, kam umístíme posuvník v časové ose. Průběžnou hlasitost znázorňuje ukazatel (6). Jestliže sáhneme k úpravě a posuvník na nějakou stranu vychýlíme, zobrazí na displeji (7) číselný údaj o změně (ve stopě Zvuk 1 je úroveň nastavena na -30,4 db). Tlačítkem Ztlumit (8) můžeme danou stopu zvukově vypnout, aby nás nerušila při mixování ostatních stop. V časové ose se projeví změna úrovně hlasitosti vytvořením řady klíčových snímků, s kterými můžeme dále zacházet tak, jak je to popsáno v kap. 4.3.9 na str. 51. Pokud chceme změnit úroveň hlasitosti celého klipu konstantně, tedy to, co jsme prováděli v kap. 4.9.3 pomocí žluté linky, změníme úroveň hlasitosti posuvníkem (5) ve chvíli, kdy klip nepřehráváme, a před tím, než začneme dělat úpravu průběžnou. Jakmile máme v klipu již vytvořeny klíčové body, tak celkovou hlasitost celého klipu tímto způsobem již neupravíme (ale stále ji můžeme mezi dvěma klíčovými snímky upravit postupem z kap. 4.9.3). Posuvníkem časové osy v tomto případě volíme, jaký klip ve stopě upravujeme.

Kapitola 4: Editace Inteligentní míchání

Použití automatického míchání

66

Někdy je hudba na pozadí hlasitá a dialogy v klipu nejsou slyšitelné. Pro to, aby bylo dialogy slyšet, je nutné snížit hlasitost hudby. To ze udělat manuálně (velmi kvalitně, ale pomaleji) výše popsaným způsobem a nebo automaticky (obvykle méně kvalitně, ale rychleji) pomocí funkce Inteligentní míchání. To vyvoláme pomocí ikony z PANELU NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY (položka (6) na Obr. 4-6 na str. 38) a volby Inteligentní míchání > Volby. Nejlepších výsledků dosáhneme, když umístíte klipy s dialogy do stopy Zvuk 1 nebo do stopy Mluvený komentář (stopy na popředí) a hudbu do stopy Zvuková stopa (stopy na pozadí). Program analyzuje klipy ve všech stopách na popředí, zda obsahují dialogy. Poté dojde k automatickému vytvoření klíčových snímků, které sníží úroveň hlasitosti hudby tak, aby byl dialog ve stopě na popředí slyšitelný, a které můžeme dále editovat, jak je popsáno v kap. 4.3.9 na str. 51. Při praktickém použití lze z takto získaného výsledku vyjít pro další zvukové úpravy. A vzhledem k tomu, že úpravy pomocí této funkce se vztahují na všechny zvukové klipy na časové ose (nikoli pouze na vybraný klip) i vzhledem k tomu, ze dojde k vymazání klíčových snímků, které jsme dříve v sestřihu aplikovali, je rozumné tuto funkci použít dříve než provedeme jakékoliv manuální úpravy audia v sestřihu.

Kapitola 5: Příprava DVD menu

5.

67

Příprava DVD menu

Výroba menu pro přehrávání DVD disků je problematika velmi složitá a popis jednotlivých nastavení a funkcí menu výrazně překračuje rozsah těchto skript. My se naučíme vyrábět tři typy disků:  DVD disky s automatickým spuštěním bez menu (nabídky) – kap. 6.2, str. 75  DVD disky s automatickým spuštěním bez menu se značkami pro tlačítka Další a Předchozí. – kap. 5.2, str. 70  DVD disky s menu (nabídkou) dle přednastavených šablon – kap. 5.3.1, str. 71.

5.1 Typy značek

Práce se značkami

Aby v DVD menu vznikla tlačítka pro přehrání jednotlivých filmů či jejich scén, je třeba do časové osy vložit jednotlivé typy značek. To uděláme z PANELU NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY pomocí ikony Nástroje značky – (položka (7) na Obr. 4-6 na str. 38) a volby Značky nabídky > Nastavit značku nabídky. K dispozic máme tři typy značek:  Značka hlavní nabídky (3) – pomocí této značky přiřadíme tlačítko přehrávání filmu v hlavním menu. V sestřihu můžeme mít více než jeden film. Pokud do osy žádný nevložíme, předpokládá se, že tlačítko pro spuštění filmu začne sestřih přehrávat od začátku časové osy.  Značka zastavení (1a) – chceme-li mít v menu dva nebo více filmů, které chceme přehrávat separátně, musíme touto značkou definovat, kde každý jednotlivý film končí (spolu se značkou hlavní nabídky tedy určuje délku filmu). Pokud na něj přehrávač narazí, zastaví přehrávání a vrátí se do hlavního menu. Jinými slovy to znamená, že v takovém případě přehrávač disků film nepřehraje od začátku do konce.  Značka scény (2) – ve filmu jimi určujeme začátek jednotlivých scén, tedy bodů, odkud můžeme začít přehrávat film. Korespondují s menu Scény. Na Obr. 5-1 začíná přehrávání prvního filmu, označeného Přehrát vše (1) (v kap. 5.3.1 na str. 71 si ukážeme, jak nápisy a názvy tlačítek měnit), na začátku sestřihu. Tam není nutno dávat Značku hlavní nabídky, neboť program sám vytvoří první film od začátku časové osy. Konec prvního filmu jsem označil Značkou zastavení (1a). Tedy délka prvního filmu je definována těmito dvěmi body. Po jeho přehrání se disk vrátí do hlavního menu. Značka zastavení se umisťuje jeden snímek před další Značku hlavní nabídky. Je to proto, abychom ve Filmu 1 nepřišli o žádnou jeho část. Pokud bychom Značku zastavení umístili např. 1 sekundu před koncem Filmu 1, tedy 1 sekundu před další Značku hlavní nabídky, tak bychom u toho Filmu 1 při přehrávání DVD disku tuto 1 sekundu neviděli. Značkou hlavní nabídky (3) jsem označil začátek dalšího filmu s názvem Film 2. Jeho konec je opět označen Značkou zastavení. Scény jsou označeny Značkou scény (2) a jsou zobrazeny v samostatném, automaticky vygenerovaném, menu scén.


68

OBR. 5-1PŘEHLED TYPŮ MARKERŮ 5.1.1. Automatická tvorba značky scény

Automatická tvorba značek

Automaticky lze tvořit pouze Značka scény. Značku hlavní nabídky a Značku zastavení musíme tvořit manuálně vždy, viz dále na str. 70. Máme dvě možnosti automatické tvorby značek scén:  Pokud v časové ose ještě nemáme umístěnu žádnou značku, je nejjednodušším způsobem použít šablony menu (viz kap. 5.3.1, str. 71). Objeví se nám obrazovka, ve které potvrdíme přidání značek (Obr. 5-2). Následně máme možnost nastavit četnost značek scény (Obr. 5-3).

OBR. 5-2 VOLBY ZNAČKY SCÉNY


69

OBR. 5-3 NASTAVENÍ ČETNOSTI ZNAČEK SCÉNY

Nabídka menu Disk

Manuální tvorba značek

Mazání, úprava a přesouvání značek nabídky

Přednastavená možnost na Obr. 5-3 by vytvořila scénu na každém střihu mezi klipy ve stopě Video1, což není příliš praktické, zvláště u dlouhých sestřihů, rozumnější je v takovém případě scénu vytvořit každých x minut nebo definovat celkový počet značek, tedy scén, které budou rozmístěny rovnoměrně v celé časové ose. Tlačítkem OK volbu potvrdíme, čímž se nám otevře okno pro úpravu menu, Obr. 5-6 na str. 71.  Pokud v časové osy již nějaké značky použity máme, zvolíme z nabídky DISK > možnost VYTVOŘIT ZNAČKY NABÍDEK a můžeme tak automaticky přidat značky scény, tedy objeví se nám možnosti z Obr. 5-3. Abychom měli možnost VYTVOŘIT ZNAČKY NABÍDEK aktivní musíme mít označenou časovou osu, tedy před použitím menu do ní klepneme. Pokud nám umístění značky scény výše uvedenými způsoby nevyhovuje, přetáhneme ji na časovém pravítku do jiného umístění nebo ji smažeme, viz dále na str. 70. 5.1.2.

Manuální tvorba značek

Značku hlavní nabídky a Značku zastavení, ale i Značku scény manuálně přidáme z PANELU NÁSTROJŮ ČASOVÉ OSY pomocí ikony Nástroje značky – (položka (7) na Obr. 4-6 na str. 38) a volby Značky nabídky > Nastavit značku nabídky. Objeví se nám možnosti z Obr. 5-4. V položce Typ značky (2) zvolíme o jaký typ se jedná. Pokud vyplníme jméno značky (1) u Značky hlavní nabídky nebo u Značky scény, zobrazí se příslušný název u tlačítka v hlavním menu nebo menu scény. Zde tedy budeme mít Značku hlavní nabídky (jde o značku (3) z Obr. 5-1) s názvem Film 2, který vytvoří tlačítko v hlavním menu se shodným názvem, detailněji viz Obr. 5-7 na str. 72. V této nabídce můžeme též nastavit miniaturu tlačítka DVD menu. Je to obrázek (3), který se nám zobrazí v hlavní nabídce menu, jestliže vybereme takovou šablonu, kde se zobrazují jako tlačítka pro spuštění miniatury obrázků videa. Značky nabídky přesouváme z časového pravítka časové osy uchopením a tažením myší. Úpravu parametrů značky provádíme poklepáním na příslušnou značku v pravítku časové osy, tím se nám obrazí nabídka z Obr. 5-4, v níž máme možnost parametry upravit. Mazání provádíme z kontextového menu dané značky zvolením nabídky VYMAZAT ZNAČKU NABÍDKY nebo VYMAZAT VŠECHNY ZNAČKY NABÍDKY.


70

OBR. 5-4 PŘIDÁNÍ ZNAČKY

5.2 Samospouštěcí disky bez menu

Samospouštěcí disky s možností posuvu

Tento typ disků neobsahuje žádné menu, po vložení do přehrávače se automaticky spustí. Vytvoříme ho tak, že hotový sestřih exportujeme jako Disk a na disk jej vypálíme, obé je popsáno v kap 6.2 na str. 75. Jestliže chceme ve filmu přeskakovat na určité body (tlačítky dálkového ovladače přehrávače Next/ Vpřed/ Předchozí – Previous/ Vzad/ Následující), musíme na ta místa do časové osy Značky hlavní nabídky nebo Značky scény. Značky vkládáme manuálně nebo automaticky – kap. 5.1.1 a 0 na str. 68-69, disk značky nerozlišuje, je tedy jedno, které se použijí. Poté začneme disk vytvářet stejným způsobem, jako při použití šablony viz kap. 5.3.1 na str. 71, ale na Obr. 5-6 na str. 71 zvolíme tlačítko (6) Automatické spuštění, tím nám zmizí menu a disk pak vypálíme postupem popsaným v kapitole 6.2 na str. 75.

5.3 Disk s nabídkou scén

Disk s více filmy

Samospouštěcí disky bez DVD menu





Samospouštěcí disky s DVD menu

Existují dva typy disků: Disk s nabídkou obsahující nabídku scén. Tento typ disku je nejvhodnější pro jednotlivé dlouhé filmy, které mohou být přehrávány od začátku do konce, ale zároveň obsahují scény, k nimž lze přistupovat z podnabídky. V hlavní nabídce pak můžete zvolit, zda chcete přehrát celý film nebo přejít do nabídky scén. Nabídka scén umožňuje přejít ke scénám ve filmu. Obvykle se projekty nastavují tak, že jednotlivé scény představují zajímavý okamžik ve filmu. Začátek scény je však možné vložit i po uplynutí určité doby přehrávání či kdekoli jinde. Podnabídka (menu) scén se vytváří automaticky, na základě zadaných značek scén do časové osy, viz Obr. 5-1 na str. 68. Disk s nabídkou umožňující výběr více filmů. Tento typ disku je nejvhodnější pro sadu samostatných filmů, které nechceme spojit do jednoho filmu. Vytváříme-li například disk ze svatby, můžeme chtít


71

zařadit záběry z příprav, obřadu a hostiny jako samostatné filmy. Hlavní nabídka obsahuje vlastní tlačítko pro každý film, opět viz Obr. 5-1 na str. 68. 5.3.1.

Použití DVD menu šablon

Nejsnáze menu nabídek vytvoříme pomocí předdefinovaných šablon, které vybíráme z karty NABÍDKY DISKŮ.

OBR. 5-5 TVORBA MENU – ŠABLONY Aplikace šablony

Pokud jsme neměli v časové ose vytvořeny žádné značky nabídek, jsme programem vyzváni, abychom je vytvořili v tuto chvíli automaticky viz Obr. 5-2 a Obr. 5-3 na str. 69; pokud již značky v časové ose máme vytvořeny manuálně, tyto výzvy se nezobrazí. Dále se nám změní i rozhraní programu, místo okna Monitor vidíme na levé straně okno pro tvorbu menu. V okně se šablonami na Obr. 5-5 vybereme tu, která nás nejvíce zaujme. Šablony jsou tříděny do kategorií, v rolovacím menu (1) získáme přístup k dalším kategoriím šablon, v jedné kategorii je poměrně hodně šablon, proto použijeme rolovací posuvník (2), abychom se dostali ke všem. Příslušnou šablonu poté uchopíme myší a přesuneme do okna pro tvorbu menu (Obr. 5-6).

OBR. 5-6 ROZHRANÍ PRO TVORBU MENU

Kapitola 5: Příprava DVD menu Úprava tlačítek menu

72

Na Obr. 5-6 vidíme menu ještě před úpravou tlačítek, tak, jak se nám zobrazí příslušná šablona po jeho přetažení do okna monitor. Upravená tlačítka menu vidíme na Obr. 5-7 na další stránce. V rozhraní pro tvorbu menu tedy vidíme okno hlavního menu (1) i náhled na menu ostatní (2). Klepnutím na příslušnou ikonu menu z náhledu (2) se v okně (1) zobrazí jakékoliv menu v plné velikosti (na obrázku je označeno první menu bílým rámečkem se šipkou). Klepnutím na tlačítko hlavního menu, se tlačítko označí bílým obrysem (3), tažením myší ho můžeme libovolně přesouvat, uchopením za zvýrazněné body pak zvětšovat či zmenšovat. V pravé části se poklepáním na tlačítko dostaneme do okna pro změnu názvu tlačítka. Stejným způsobem změníme i titulek filmu (4). Pokud v tento okamžik přidáme do časové osy Značku hlavní nabídky a pojmenujeme ji (viz Obr. 5-4 na str. 70), projeví se změna i v hlavním menu. Výsledek je na Obr. 5-7. Na něm je vidět i upravený název menu a přejmenované první tlačítko Film 1, srovnej s Obr. 5-1 na str. 68.

Prohlížení menu

Důležité je tlačítko Přehrávání (5) na Obr. 5-6, tím si prohlížíme výsledné menu a zjišťujeme, zda jsou všechna tlačítka funkční, zda se film přehraje tak, jak jsme zamýšleli, zkrátka simuluje nám přehrávání disku ve stolním přehrávači. Automatické Tlačítko (6) Automatické spuštění nám zajistí vytvoření automaticky spuštění přehratelného disku bez menu, ale s možností posuvu, viz kap. 5.2 str. 70 – 70. Pozor však, že do té doby vytvořené menu se tímto tlačítkem odstraní.

OBR. 5-7 HLAVNÍ MENU Nabídka scén

Menu scén (Obr. 5-8) upravujeme podobným způsobem jako hlavní menu, poklepáním na scénu jí přiřadíme název, klepnutím můžeme změnit její umístění na obrazovce. Stejné možnosti platí i pro tlačítka navigace (přeskočení na další menu scén, návrat na hlavní menu). Pokud do časové osy přidáme Značku scény, promítne se nová scéna i do menu.

OBR. 5-8 NABÍDKA SCÉN

Kapitola 6: Export

6.

Karta Sdílení Aktivace komponent

Název adresáře Cesta

Export

Vzhledem k tomu, že export sestříhaného souboru úzce souvisí s kompresí, kódováním a typy formátů, doporučuji prostudovat si kapitoly 2 a 5 ze skript „Digitální video v praxi – technické základy“. Export provádíme pomocí karty Sdílení, na které máme šest možností, jak sestřih z prostředí programu vyexportovat. V dalších podkapitolách je probereme podrobněji. Jak jsem uvedl již v kap. 2.2 na str. 13, program obsahuje několik komponent, převážně kodeků, které musí být při jejich prvním použití aktivovány. V takovém případě se objeví dialogové okno Aktivace komponent (pokud nejsme připojeni k internetu, je pro další postup potřeba se k internetu připojit). V něm klepneme na tlačítko Kopírovat, čímž zkopírujeme sériové číslo, dále klepnutím na adresu URL přejdeme na webové stránky aktivace na nichž vložíme do pole ID zkopírované sériové číslo. Dále vybereme stát/oblast a produkt a potom klepneme na tlačítko Odeslat, tím se na těchto stránkách zobrazí odemykací klíč, který zkopírujeme a vložíme do dialogového okna Aktivace komponent. Klepnutím na tlačítko OK celý proces aktivace završíme. Bez ohledu na typ souboru, který vybereme pro export, jsou programem přednastaveny takové šablony, které odpovídají většině aplikací, jež videa přehrávají, a vytvoří výsledky s rozumnou kvalitou. Pokud máme specifické požadavky na kvalitu a rozumíme jednotlivým parametrům nastavení kodeků, lze v položkách Počítač nebo Mobilní telefony a přehrávače nastavit vlastní šablony pro export viz kap. 6.4 na str. 79.

6.1

Kvalita výstupu

73

Web DVD

První možností, jak exportovat soubory je použít tzv. web DVD. Jde o export pro online sdílení (tedy pro web), ale lze ho využít i pro lokální sdílení (tedy přehrání v PC). Vytváříme tzv. soubory webových disků DVD, které je poté možné vložit do webových stránek, klipy jsou exportovány ve formátu Flash. Soubory lze přehrát v kterémkoli webovém prohlížeči s podporou přehrávače Flash Player ve verzi 9.x nebo novějších. Vzhledem k tomu, že tímto způsobem vzniklá webová stránka používá pro ovládání možnost menu DVD disků, lze takto exportovat jen sestřih, u nějž jsme menu nabídek vytvořili postupem z kap. 5.3.1 na str. 71. Na Obr. 6-1 vidíme možnosti nastavení pro takto vytvářený disk. V řádku Přednastavení: můžeme z rozklikávacího menu zvolit kvalitu výstupu (pracujeme-li v PAL projektu jsou viditelné jen volby pro PAL). V položce Název projektu: máme možnost zvolit název adresáře, v kterém bude obsah DVD disku uložen. Předvolené, nic neříkající číslo doporučuji změnit na nějaký obsah disku popisující název. V řádku Uložit do: volíme, kam bude adresář uložen. Standardně je zde předvolen stejný adresář, který byl popsán v kapitole 1.3. Doporučuji si vytvořit na disku D adresář Export a do něj pomocí tlačítka Procházet… (postup popsán v kap. 1.3) všechna exportovaná data ukládat.

Kapitola 6: Export

74

Dále se na kartě můžeme podívat na souhrnné informace o kodeku a tlačítkem Vytvořit spustíme kódování a vytváření souborů. Stejně jako u vytváření DVD disků nebo exportu pro počítač, zabere tato fáze desítky až stovky minut, v závislosti na délce sestřihu a volbě kvality výstupu.

OBR. 6-1 WEB DVD DISK Výsledný adresář

Program vytvoří na harddisku počítače nový adresář, který označí názvem projektu tak, jak jsme ho zadali na Obr. 6-1, a dodá k němu sousloví web disk (1) na Obr. 6-2.

OBR. 6-2 VÝSLEDNÝ ADRESÁŘ Popis souborů

V adresáři jsou vytvořeny grafické soubory pro menu s koncovkou png a video soubory s koncovkou f4v. Pokud se nezabýváme správou webu, jsou pro nás tyty soubory nepoužitelné, to, co použít můžeme vždy, je soubor Play_webDVD.html (2) na Obr. 6-2. To je totiž stránka, kterou otevřeme i lokálně v počítači v nějakém programu pro přístup na internet (Internet Explorer, Firefox, Chrome, atd.) – výsledek viz Obr. 6-3. Zde vidíme okno přehrávače jako pro DVD disk, jen je umístěno v prohlížeči Firefox. Ovládacím panelem ve spodní části (1) můžeme soubor přehrávat a nebo spustíme jednotlivé položky kliknutím na příslušný název v menu (2).

Kapitola 6: Export Spuštění na jiném PC

75

Pokud bychom chtěli tuto webovou stránku přehrát na jiném počítači, musíme s sebou přenést např. na flash disku vždy celý adresář, v mém případě Skripta web disk, a ne jen webovou stánku. A druhým předpokladem úspěšného spuštění je, že na PC je nainstalován přehrávač Flash player. Pokud nainstalován není, prohlížeč oznámí chybovou hlášku a příslušný přehrávač je třeba stáhnout a doinstalovat z webu.

OBR. 6-3 WEB DISK V PROHLÍŽEČI

6.2

Export na DVD disk

Chceme-li přehrávat námi vytvořený sestřih na stolním DVD přehrávači (bez ohledu na to, zda jsme při editaci vytvořili nebo nevytvořili menu disku), tak musíme, vzhledem k tomu, že struktura DVD disků má svá specifika, pro tento účel použít právě a jen tuto exportní možnost. Musíme také počítat s tím, že program bude sestřih komprimovat, což podle délky sestřihu a výkonu počítače může trvat hodiny. Není výjimkou, že kompresi necháme běžet přes celou noc. Disk či Teoreticky jde sestřih vypálit z prostředí programu přímo na DVD adresář disk. Nicméně ne každá vypalovací mechanika je kompatibilní s prostředím programu. My si proto raději ukážeme univerzálnější postup, kterým vytvoříme na harddisku počítače adresář s obsahem DVD disku. Ten pak lze jakýmkoliv vypalovacím programem na disk vypálit. Kompatibilita Kompatibilitu vypalovačky, s kterou konkrétně pracujeme, zjistíme vypalovaček tak, že v nabídce Vypálit na: na Obr. 6-4 ponecháme zvolenou položku Disk a pokud se vypálení zdaří, budeme dále používat toto nastavení; pokud se vypalování nepovede, budeme postupovat podle návodu níže. Export Pomocí tlačítka Disk přepneme kartu Sdílení do rozhraní pro export na DVD na DVD disk. Přepnutí není okamžité, vzhledem k tomu, že program vytváří

Kapitola 6: Export

76

pomocné soubory, které ukládá na disk počítače (ten jsme specifikovali v kap. 2.1 na Obr. 2-1, str. 11). Tyto pomocné soubory mohou být poměrně velké, v závislosti na délce sestřihu (další důvod, proč hned na úvod práce s projektem změnit původní nastavení adresářů pro ukládání). Po chvíli čekání se nám tedy otevře následující okno.

OBR. 6-4 DVD DISK Kam vypálit

Název adresáře Cesta

Norma

Volba kvality

V úplně horním řádku (1) je přednastavena volba DVD, kterou měnit nebudeme, co však měnit budeme, je hned první položka (2) Vypálit na:. Místo přednastavené volby Disk rozklikneme šipkou vpravo rolovací menu a vybereme možnost Složka (4,7GB). Tím se změní i položky další, tak jako na Obr. 6-4. V řádku (3) máme možnost zvolit název adresáře, v kterém bude obsah DVD disku uložen. Předvolené, nic neříkající číslo doporučuji změnit na nějaký obsah disku popisující název. V řádku (4) volíme, kam bude adresář uložen. Standardně je zde předvolen stejný adresář, který byl popsán v kapitole 1.3. Doporučuji si vytvořit na disku D adresář Export a do něj pomocí tlačítka Procházet… (postup popsán v kap. 1.3) všechna exportovaná data ukládat. Řádek (5) využijeme, pokud budeme chtít vyrobit disk v jiném než PALovém formátu (např. pro vnuky žijící v USA), více viz kap. 2.1 skript „Digitální video v praxi – technické základy“. Volíme zde také, zda půjde o formát širokoúhlý, nebo klasický poměr 4:3 (v rozklikávacím menu je bez přídomku širokoúhlý_formát). Program sám zvolí prvotně formát podle nastavení projektu, tedy to, co jsme zvolili v Obr. 1-5 na str. 8. Posledním řádkem (6) volíme kvalitu výsledku. Jestliže necháme možnost zaškrtnutou, program sám zvolí takovou kvalitu, aby se obsah sestřihu vešel na DVD disk. Jestliže zaškrtnutí zrušíme, máme možnost pomocí jezdce pod ním kvalitu nastavit ručně.

Kapitola 6: Export Vypálení

77

Po stisku tlačítka Vypálit (a nějakém čase) se soubor uloží na místo, kam jsme mu v řádku (3) určili. Výsledek vidíme na Obr. 6-5 (disk se jmenuje Skripta a obsahuje dva adresáře OpenDVD a Video_TS).

OBR. 6-5 VÝSLEDNÝ DVD ADRESÁŘ Finální úprava adresáře

Aby byl disk kompatibilní se stolním přehrávačem, musíme ještě učinit poslední krok, a to ručně vytvořit vedle adresáře VIDEO_TS prázdný adresář AUDIO_TS (v Total Commanderu klávesou F7). Adresář OpenDVD můžeme poté smazat. Takto upravený adresář (zde tedy Skripta) můžeme již jakýmkoliv programem vypálit na DVD disk a video si pak prohlédnout ve stolním přehrávači.

6.3

Vytvoření účtu na YouTube

Export pro Web

V dnešním světě propojeném sítí internetu, lze přátelům psát nejen e-maily, ukazovat jim fotografie, ale lze s nimi sdílet i vytvořená videa. Premiera nám nabízí dvě možnosti, jak toho dosáhnout. Jednak pomocí možnosti web DVD (kap. 6.1, str. 73) a umístění na svou webovou stránku či svůj webový server (vyžaduje pokročilé znalosti správy počítačů) a jednak zdarma pomocí webové služby portálu YouTube (video do maximální délky 10 min), což si v této kapitole ukážeme. POZOR!! Pro další kroky musíme mít aktivní připojení k internetu. Pro to, aby bylo možné služeb YouTube používat, je nutné vytvořit si na tomto portálu účet. Na stránce http://www.youtube.com/, viz Obr. 6-6, se můžeme zaregistrovat (1), přičemž celý průvodce registrací je v českém jazyce. Pokud již máme vytvořen účet, můžeme se zde přihlásit. Nicméně k přihlášení jsme vyzvání i při importu z prostředí střihového programu.

OBR. 6-6 PORTÁL YOUTUBE

Nastavení kodeku

Pak již v programu Premiera klikneme na ikonu zeměkoule a dostaneme se do prostředí pro export na web. V horním řádku (1) na Obr. 6-7 je přednastavena jako primární možnost sdílení videa na serveru YouTube. Položka (2) Přednastavení nám umožňuje zvolit kvalitu videa z přednastavených šablon. Zaškrtnutím okénka (3) u možnosti Sdílet pouze pruh pro pracovní oblast nastavíme export jen z pracovní oblasti časové osy, viz také Obr. 4-5 na str. 37. Dále se na kartě

Kapitola 6: Export

78

můžeme podívat na souhrnné informace o kodeku a tlačítkem Další pokračovat k další obrazovce:

OBR. 6-7 EXPORT NA YOUTUBE Přihlášení k účtu

Informace o videu

Sdílení videa

Prohlížení videa

Zde se již přihlašujeme k účtu služby YouTube, který jsme si vytvořili v prvním kroku (viz výše). Tlačítkem Další opět pokračujeme dále. V předposledním kroku vyplňujeme informace o sdíleném videu (později je lze na serveru změnit). Položky označené * jsou povinné (tedy všechny). V prvním řádku je název snímku, v druhém jeho stručná charakteristika, ve třetím volíme deskriptory (tagy, hesla), podle kterých lze pak video na webu vyhledat, v posledním řádku volíme pomocí rozklikávacího menu vpravo kategorii. Tlačítkem Další pokračujeme dále. Posledním rozhodnutím, které nás čeká, je, zda umožníme prohlížet video každému (předvoleno zaškrtnutím volby Ano), nebo zda zvolíme volbu Ne a později na stránkách YouTube na kartě VIDEA > Upravit > Možnosti vysílání a sdílení zadáme, komu video zpřístupníme, a to buď zasláním odkazu komukoliv přímo na video, nebo zasláním emailu pouze pro členy komunity YouTube videa – tedy daná osoba musí mít také na YouTube vytvořen účet. Tlačítkem Sdílení pak spustíme proces komprese a následného nahrání na server YouTube. Opět počítejme s tím, že obě dvě tyto akce zaberou poměrně značný čas, i když u povolených 10 min nepůjde o hodiny (ale o půlhodinu jít může). Následně se nám zobrazí informace o tom, že sdílení bylo dokončeno, a máme možnost odkaz na sdílené video zkopírovat z prostředí programu; odkaz lze zkopírovat i později přímo z webu z položky Upravit informace viz dále. Námi vytvořená videa najdeme po přihlášení přímo na webu. Kliknutím na šipku vpravo od našeho jména (je v pravé horní straně obrazovky) a zvolením možnosti Videa se dostaneme do prostředí pro úpravu námi

Kapitola 6: Export

Smazání videa z webu

nahraných videí. U každého videa máme možnost, volbou tlačítka Upravit informace, změnit informace o videu, případně upravit možnosti sdílení. Zde http://www.youtube.com/watch?v=BIkHxxS0YQ4 je odkaz na veřejné video, vytvořené pro účely těchto skript. Jeho adresu jsem zkopíroval ze stránky, na níž odkazuji, po kliknutí na tlačítko Sdílet (pod videem). Nahrané video lze smazat na serveru YouTube z karty MOJE VIDE A SEZNAMY VIDEÍ > NAHRÁNO. Zde zaškrtneme okénko u videa, které chceme smazat a v menu AKCE zvolíme možnost Smazat.

6.4 Export pro PC

79

Export pro počítač

Tlačítkem Počítač se dostaneme do rozhraní pro vytvoření souborů, které přehrajeme v prostředí počítače. Vzhledem k tomu, že máme možnost výběru z jednotlivých typů formátů a setkáme se i s možností detailnějšího nastavení, je potřeba alespoň v základní rovině této problematice rozumět. V kapitole 5.2 skript „Digitální video v praxi – technické základy“ jsou uvedeny základní podrobnosti. Dále si ukážeme příklad nastavení pro PAL DVD ve formátu MPEG-2, tedy takový formát, který přehrajeme téměř na každém počítači.

OBR. 6-8 EXPORT PRO POČÍTAČ Nastavení parametrů

Nastavení vlastní šablony

Na Obr. 6-8 jsem v horní části (1) zvolil z rolovacího menu možnost Formát MPEG, v řádku (2) jsem pak kliknutím na šipku rozklikávacího menu vybral položku Norma PAL DVD. V řádku (3) jsem změnil původní název souboru Bez názvu na Skripta a v řádku (4) nastavil cestu pro uložení (stejným způsobem jako na Obr. 6-4 na str. 76, resp. kapitole 1.3 na str. 6). Tlačítko Další volby… (5) nám nabízí široké možnosti změn jednotlivých kompresních parametrů, nicméně pro jejich nastavení je nutné se v této problematice orientovat. Pokud nějaký parametr touto volbou změníme, program nás vyzve k uložení nové takto změněné šablony, která je poté

Kapitola 6: Export

Export pracovní oblasti

Výsledný soubor

80

nabízena v rozklikávacím menu položky Přednastavení (2) spolu s ostatními šablonami. Zaškrtávací tlačítko (6) Sdílet pouze pracovní oblast nám umožňuje vybrat pro export jen část označenou na časové ose pracovní lištou viz Obr. 4-5 na str. 37. Pokud jsou všechny parametry nastaveny podle našeho záměru (ve spodní části karty se můžeme podívat na souhrnné informace o kodeku), spustíme tlačítkem Uložit kompresi materiálu a jeho uložení (komprese a ukládání opět zabere dle délky sestřihu a výkonu počítače až několik hodin). Po úspěšném průběhu se v místě, které jsme pro ukládání zvolili, objeví soubor s koncovkou mpg, který obsahuje video, a soubor s koncovkou xmpses, který můžeme smazat.

6.5

Export pro mobilní zařízení

Tato volba nám umožňuje využít přednastavených šablon k exportu na mobilní zařízení, tedy mobily, smartphony, Playstationy, iPody apod. Způsob exportu a jeho nastavení je stejné jako v kap. 6.4, jen zde platí snad ještě více, že musíme rozumět jednotlivým typům kodeků a jejich nastavení.

6.6 Export na pásku

Příprava sestřihu

Volba místa na pásce

Export na pásku

V dnešní době, kdy si svoje místo na trhu získaly převážně harddiskové a kartové kamery, se dostáváme do problému s archivací natočených záběrů. Točíme-li na páskovou kameru, máme jedinečnou možnost, jak zachovat sestřihaná data bez dodatečné komprese (tedy v maximální možné kvalitě např. pro jejich budoucí úpravu). Jde o jejich export zpět na pásku kamery. Abychom toto zálohování mohli provést, musíme mít samozřejmě k počítači připojenou kameru, kterou máme nastavenou v módu přehrávání (tedy stejně jako v kap. 2.2.1, str. 13). Kamera navíc musí mít možnost nahrávat data přes digitální rozhraní (tedy mít zprovozněn vstup DV-in, viz str. 29 skript „Digitální video v praxi – technické základy“). Po kliknutí na ikonu Kazeta se otevře okno z Obr. 6-9. Předpokládám, že budeme pracovat s digitální kamerou, proto je vhodné nechat zaškrtnutou volbu Aktivovat záznamové zařízení, která nám pomocí počítače umožňuje řídit ukládání na pásku. Na pásku zálohujeme pouze tu část, kterou vybereme na časové ose pracovní lištou viz Obr. 4-5, kap. 4.1.3, str. 37. Měli bychom také vykreslit všechny klipy, tedy všechny linky pod pracovní lištou by měly být zelené (pokud to neuděláme, program před exportem provede tuto činnost automaticky). Je dobré, nechat si na časové ose před prvním záběrem několik sekund místa – černé (optimální je 5-10s). Kamera nemusí začít nahrávat vždy úplně přesně a je lépe mít na pásce o několik sekund tmy více, než přijít o pár záběrů. Jazykově poněkud nepřesná volba Sestavit v časovém kódu umožňuje zadat na pásce přesný čas, od kterého chceme, aby nahrávání začalo. U kategorie amatérských střihových programů, není tato volba úplně přesná, takže pokud chceme mít jistotu, že na pásce původní data nepřepíšeme, zvolíme čas raději o několik sekund dále od zamýšleného místa nahrávání.

Kapitola 6: Export

81

Pokud tuto položku nezvolíme, data se začnou ukládat na místo, kde je právě páska zastavena.

OBR. 6-9 EXPORT NA PÁSKU Start nahrávání

Zakončení nahrávání

Ostatní volby v okně necháme nastavené jak jsou a tlačítkem Záznam spustíme záznam na pásku. Jeho průběh můžeme sledovat na ubíhajícím čase v položce Aktuální časový kód, dále na pohybujícím se posuvníku časové osy a také na display kamery (měli bychom tam vidět přehrávané video z časové osy). Jestliže video nevidíme, raději nahrávání přerušíme tlačítkem Zrušit, překontrolujeme připojení a nastavení a znovu export spustíme. Na konci pracovní oblasti (lišty) se nahrávání automaticky zastaví. Pokud máme označenu pracovní oblast širší než je sestříhaný film, bude se po jeho konci nahrávat na pásku černá. Tlačítkem Zavřít opustíme okno exportu na pásku.

Střih digitálního videa Adobe Premiere Elements 9

Recommend Documents