Stezka Radvanov Rading. PROGRAM na únor Hlavním cílem jednání pracovní skupiny, která se sešla dne v zasedací místnosti

ročník 20, únor 2009 (191) náklad 900 ks

zdarma

Výběr z obsahu: Usnesení O pohár starosty Hlasatel historický Čtenářský koutek On the road – Malajsie

Stezka Radvanov – Rading Pracovní skupina se sešla na radnici ve Vyšším Brodě

H

lavním cílem jednání pracovní skupiny, která se sešla dne 28. 1. 2009 v zasedací místnosti MěÚ ve Vyšším Brodě, bylo posouzení stavu příprav společného česko-rakouského projektu „Výstavba turistické stezky Radvanov – Rading“. Pracovní skupina tvořená zástupci Krajského úřadu – Jihočeského kraje, Města Bad Leonfelden a Města Vyšší Brod projednala přípravu partnerské smlouvy a podíl jednotlivých partnerů na projektu. Město Vyšší Brod se zavázalo zajistit výstavbu turistické stezky a její zpřístupnění veřejnosti. Krajský úřad – Jihočeského kraj zajistí vybudování oplocení turistické stezky. Město Bad Leonfelden zajistí rekonstrukci propustku přes hraniční tok, instalaci informačních tabulí, laviček a propagaci turistické stezky. Důležitou podmínkou realizace projektu je získání dotace v rámci cíle č. 3 Operačního programu „Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko 2007 – 2013“. Všechny podklady pro podání žádosti do Operačního programu by měly zúčastněné strany předat zpracovateli v průběhu prvního pololetí letošního roku. Ing. Milan Zálešák, starosta foto: Karel Troják

PROGRAM na únor 2009 MěKZ Vyšší Brod 7. 2. 2009 sobota od 19°° hod. Apoštolská církev – Večer chval, – klub pod kinem 11. 2. 2009 středa od 19°° hod. Promítání s E. Pröllem, klub pod kinem 1) Traun řeka jako krystal, 2) Divoká Kuba 14. 2. 2009 sobota od 14°° hod. Posezení pro seniory v klubu pod kinem 1) Divadlo Studna (překvapení) 2) Zahraje a zazpívá p. Baštář a p. Hryzák 18. 2. 2009 středa od 19°° hod. Promítání s E. Pröllem, klub pod kinem 1) Koňský ráj Mühlviertel – Od Dunaje až k Vltavě, 2) Rudé moře 21. 2. 2009 sobota od 14°° hod. Dětský maškarní bál – ZŠ tělocvična 22. 2. 2009 neděle od 14°° hod. Pohádka pro děti. Divadlo Studna – Kocour v botách v klubu pod kinem vstupné 30,– 25. 2. 2009 středa od 18°° hod. Cestovatelská beseda CK Kudrna – Marta Balzarová – Malajsie Salonek „U Candrů“ vstupné 30,,–

2

Vyšebrodský zpravodaj

SKI Vyšší Brod informuje O

d mého posledního příspěvku už uběhlo hodně času, a tak mi dovolte se s vámi podělit o to, co se za tu dobu událo. Lyžování, a to především závodní, není pouze zimním sportem. Po skončení zimní, pro nás závodní části sezony jsme sice odložili lyže, ale neuložili jsme se k spánku ani zahálce. Do nadcházející sezony jsme se rozhodli jít s nemalými cíli. K tomu jsme přizpůsobili už jarní část přípravy. Já osobně jsem si doplnil vzdělání. V měsících dubnu a červnu jsem absolvoval trenérský kurz a stal se tak trenérem alpských disciplín s platnou mezinárodní licencí. Vědomosti získané na tomto školení nám pomáhají lépe se připravovat na závodní sezonu. Už na jaře jsme se začali připravovat na to, co nás pak v zimě bude čekat. Zvyšovali jsme sílu, rychlost a obratnost. Dále pak rovnováhu a koordinaci pohybů. K tomuto účelu jsme vyrobili několik pomůcek a využili i nových poznatků z již už zmiňovaného školení. Zda je naše cesta správná, jsme si nechali ověřit na kempu pořádaném Ivanem a Luckou Hrstkovými, kterého se Marcela Lavičková na začátku prázdnin zúčastnila. I odtud jsme si přivezli mnoho cenných informací a zkušeností, kterých jsme v letní i podzimní přípravě využili. Už tradičně v podzimní části odjíždíme trénovat na ledovec, kde ladíme závodní materiál a vylepšujeme techniku jízdy. Nejprve ve volné jízdě a následně i v tyčích. Na svých cestách za tréninkem potkáváme mnoho známých osobností a poznáváme mnoho skvělých lidí. Tentokrát jsme měli štěstí na oddíl Ještěd Liberec, s kterým jsme dva týdny na ledovci mohli trénovat. Poslední víkend před Vánoci jsme jeli poprvé prodat to, co jsme natrénovali. Nikoliv však na Šumavský pohárek, ale na republikové závody na Klínovec. Zatím jsme díru do světa neudělali, ale ostudu také ne. Vždyť na republice se jezdí zhruba na třikrát delších tratích s pětkrát až šestkrát větším převýšením, než co jsme doposud jezdili. Na další republikové závody jsme ve dnech 10. – 11. ledna jeli až do Velkých Karlovic do Beskyd. Nyní máme na republikové úrovni odjety tři slalomy a jeden obří slalom. Viděli jsme mnoho dětí, které závody nedokončily jen pro fyzické

foto: Karel Lavička Marcela Lavičková

vyčerpání. Kondiční příprava v našem podání byla úspěšná a i technicky se jednoznačně zvedáme a dokážeme už i několik soupeřek porazit. Zatím naším posledním vystoupením byly územní klasifikační závody na Špičáku 24. – 25. ledna, ve kterých nám v sobotu ve slalomu bedna utekla o dvě místa a v neděli ve slalomu obřím dokonce jen o jedno. Sezona ještě nekončí a věříme, že to nejlepší máme teprve před sebou. Hodně nám pomáhá podpora základní školy, která nám umožňuje připravovat se v malé tělocvičně, a finanční podpora Města Vyšší Brod, bez níž bychom si nemohli pořídit si ani ty nejzákladnější pomůcky a vybavení, bez kterého to prostě nejde. Oběma partnerům tímto mnohokrát děkujeme a vy ostatní nám aspoň držte pěsti. Za SKI Vyšší Brod, Karel Lavička.

Zálesáci D

ětský přírodovědný kroužek Zálesáci (dříve Delfíni) v současné době navštěvuje 12 dětí ve věku 6 až 13 let. Jeho náplň spočívá již dvacátý třetí rok v poznávání přírody, mysliveckých a lesnických základů v oblasti Vyšebrodska, převážně v honitbě Jordán, která je v pronájmu mysliveckého sdružení Valdava. Na pravidelných středečních společných schůzkách je program opravdu rozmanitý – zimní přikrmování zvěře a ptactva, jarní sázení plodonosných dřevin, čištění studánek a stezek, údržba i stavba mysliveckých zařízení, sušení letniny, sběr žaludů a kaštanů, vyvěšování ptačích budek, praktický výcvik ve střelbě ze vzduchovky, založení a udržování jírovcové a jeřábové aleje, výlety do okolí atd. Z významných akcí roku 2008 nelze nevzpomenout již tradičního čištění Vltavy, myslivecký táborák, zálesácký víceboj, účast na organizování dětského dne s mysliveckým stanovištěm ve vodáckém kempu, dlouho očekávané sehnání a zařízení vlastní klubovny, zájezd na myslivecké slavnosti, do lesnického muzea a ZOO Ohrada v Hluboké a závěrem pravidelné návštěvy bazénu Marina na Lipně. Dík patří rodičům, členům MS Valdava, firmě Lesy Vyšší Brod a.s. a v neposlední řadě i Městu Vyšší Brod za sponzorské dary a finanční podporu. Ve Vyšším Brodě, dne 15. 1. 2009 Ing. Josef Špaček, vedoucí kroužku

Děkujeme všem přátelům a známým, kteří se přišli dne 15. 1. 2009 naposledy rozloučit s panem

Jiřím Kašparem. Za květinové dary a vzpomínku děkuje manželka a děti s rodinami.

Daň z příjmů fyzických osob Výběr daňových přiznání spojený s případným poskytnutím základních informací proběhne na Městském úřadě Vyšší Brod dne 24. 2. 2009 a 10. 3. 2009 a to vždy od 15 do 17 hodin v zasedací místnosti. Upozorňujeme, že zde nebude možné platit daň v hotovosti, budou k dispozici daňové složenky, tato forma placení je osvobozena od poštovních poplatků.

Vyšebrodský zpravod aj

3

Semináře němčiny I. Němčina pro začátečníky (a falešné začátečníky) Kurz je určen všem, kteří začínají s německým jazykem, ale také studentům, kteří v minulosti již nějaké znalosti získali a chtějí si oživit základy. Naučíme Vás nebát se mluvit a dorozumět se v běžné konverzaci. Učebnice: Němčina pro jazykové školy I., od 1. lekce nebo dle dohody se studenty Počet posluchačů: min. 6, max. 12. Vedení kurzu: Mag. phil. Jiří Franc Datum zahájení: 25. 02. 2009 Délka kurzu: 12 vyučovacích jednotek Den konání: středa, od 18.30 do 20.00 do 29. 04. 2009 + 1x soustředění 2x2 vyučovací jednotky (termín dle dohody) Cena: 2.400,– Kč

II. Němčina pro mírně pokročilé Používáte němčinu v zaměstnání, pracovali jste již s tímto jazykem v praxi či ve škole a rádi byste na své znalosti navázali a zlepšili je? Pak je tento kurz určený právě Vám, protože nabízí rozšíření základů němčiny a práci

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY: s gramatickými jevy. Cílem semináře je zvýšení kvality komunikativnosti v němčině dle potřeb uchazečů, těžiště spočívá v konverzaci. Učebnice: Němčina pro jazykové školy I., pokračování od 10. lekce nebo dle dohody se studenty Počet posluchačů: min. 6, max. 12. Vedení kurzu: Mag. phil. Jiří Franc Datum zahájení: 26. 02. 2009 Délka kurzu: 12 vyučovacích jednotek Den konání: čtvrtek od 18.30 do 20.00 hod. do 30. 04. 2009 + 1x soustředění 2x2 vyučovací jednotky (termín dle dohody) Cena: 2.400,– Kč Lektor: Mag. phil. Jiří Franc: Vystudoval filozofické obory Historie a Německá filologie na Univerzitě Salcburk. Soudní tlumočník německého jazyka, řádný člen Komory soudních tlumočníků ČR, externí překladatel Evropské komise, publikace překladů odborných a literárních textů. Jiří Franc

• platbu je možné provést hotově nebo bankovním převodem • honorář za výuku se nevrací s výjimkou dlouhodobého onemocnění • učebnice nejsou zahrnuty v ceně • kurz zahrnuje 24 vyučovacích hodin po 45 minutách, které jsou rozděleny do 10 týdnů od stanoveného termínu, přičemž jedna vyučovací jednotka zahrnuje dvě vyučovací hodiny, a do jednoho dne soustředění, který zahrnuje 2x2 vyučovací hodiny. Termín soustředění dle dohody se studenty • přihlášky do vyčerpání kapacity kurzu • platba kurzu po druhé lekci • náplň kurzů bude přizpůsobena znalostem a potřebám studentů • změna programu vyhrazena Místo konání: Hotel Šumava * * *, Náměstí 47, CZ–382 73 Vyšší Brod Informace a přihlášky na tel. 728 878 175 (Mag. phil. Jiří Franc), nejlépe ale via E-mail: [email protected]

Vyšebrodský zpravodaj

4

LČR, s.p., LS Vyšší Brod podporují rekreační funkce lesů

V

roce 1999 přijal státní podnik Lesy České republiky podnikový „Program 2000 – naplňování cílů veřejného zájmu u LČR“, který je zaměřen na podporu a rozvoj veřejně prospěšných funkcí lesů. Od té doby bylo na místní Lesní správě Vyšší Brod uskutečněno množství menších i větších projektů, se kterými se již pozorný návštěvník zdejších lesů jistě setkal. Rovněž v loňském roce 2008 bylo na LS Vyšší Brod realizováno za bezmála 500 000 Kč několik různě objemných stavebních akcí, podporujících rekreační funkci lesů. Jednalo se například o instalaci 4 nových zastřešených laviček pro posezení na turisticky zajímavých místech, včetně údržby těch již dříve postavených. Tyto nové přístřešky jsou umístěny na revíru Vítkův Kámen, další je na revíru Valdava přímo ve stejnojmenné zaniklé vesnici a zbylé jsou nad Loučovicemi a v rezervaci Čertova stěna na revíru Lipno. Nechali jsme vyčistit a zastřešit dvě nové studánky. Jednu poblíž vesnice Valdava a druhou na Maxovině v revíru Malšín. Stávající studánky prošly pravidelnou údržbou. Došlo ke zřízení parkoviště na Sv. Tomáši. Byla opravena vandaly poničená kasička v kapli nad Přední Výtoní. Proběhla renovace 3 božích muk (Pošlák, Valdava, Martínkov). Byly instalovány nové informační tabule a také cedulky k památným stromům. Došlo i na údržbu stávajících naučných stezek. Nová naučná stezka, sledující starý chodník, v lesnických mapách označovaný jako „Opatova stezka“, Vás po svém dokončení v le-

O pohár starosty

foto: Rosťa Mičan

tošním roce provede lesními porosty od cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě do sousedních Loučovic. Doufáme, že naše snaha bude zároveň i potěšením pro návštěvníky lesa, kteří si přicházejí do lesa odpočinout a radují se z něho stejně tak, jako my lesníci. © zaměstnaci LS Vyšší Brod

SPINNING Vážení milovníci aktivního a zdravého způsobu života, vadí Vám, že je zima a že možnosti aktivního pohybu se poněkud zúžily? A nechcete na jaře pracně shazovat zbytečně nabraná zimní kila, ale naopak – chcete přivítat jaro krásní, silní a zoceleni? A nevíte jak a kde začít? Nezoufejte, máme pro Vás řešení!

D

ne 10. 1. 2009 se uskutečnil II. ročník turnaje v sálové kopané O pohár starosty Města Vyšší Brod, který pořádaly FK Dynamo Vyšší Brod a Sportklub Vyšší Brod. Turnaje se zúčastnila 4 družstva. Vítězem se stalo družstvo ve složení: Syrovátka Vít, Harenčák Jan, Bursík Zdeněk, Ing. Krahulec Miroslav a Kovačík Josef st. Nejlepším střelcem byl vyhlášen Biňovský Josef s 9 vstřelenými brankami a nejlepším brankářem Šerhakl Karel. jk foto: L. Jankovcová

Milé dámy ! Od pondělí 2. 2. 2009 přidáváme hodinu dancejógy. Cvičení bude probíhat od 18 – 19 hodin a od 19 – 20 hodin. Od 4. 2. 2009 začínáme cvičit bodystyling. S sebou si vezměte pohodlnou obuv, pití a 30,– Kč. Všechna cvičení budou probíhat v malé tělocvičně. Těším se na Váš!!! Jana Hlavatá

Wellness Hotel Frymburk Vás zve do svých překrásných fitness prostorů, kde každou středu probíhají lekce spinnigu pod vedením zkušeného, a hlavně sympatického lektora z Českých Budějovic. Pro velký zájem jsou lekce dvě za sebou, první začíná v 17.00 hod., druhá v 18.15 hod., a trvají 60 min. Náročnost lekcí je aktuálně přizpůsobena fyzické zdatnosti návštěvníků té které lekce. Přijďte vypustit duši z těla v rytmech strhující muziky! Ta shozená kila, a hlavně ty endorfiny, neboli hormony štěstí, které nám zaručí dobrou náladu a pocity štěstí, za to stojí! Tak nezapomeňte – každou středu lekce v 17.00 a 18.15 hod. Nezapoměňte si s sebou vzít pohodlné sportovní oblečení a obutí, ručník na stírání potu a dostatečné zásoby pitné vody. A hlavně – spinningové kolo je třeba si telefonicky dopředu zamluvit na tel. čísle 380 300 330. Cena jedné lekce je 90,– Kč. Zakoupením permanentky si tento jedinečný zážitek dopřejete se slevou. Těšíme se na Vás!!!

Vyšebrodský zpravod aj

5

USNESENÍ z 18. zasedání Zastupitelstva Města Vyšší Brod ze dne 15. 12. 2008 Zastupitelstvo Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Kontrolu usnesení ze zasedání ZM dne 15. 9. a 13. 10. 2008, dále ze zasedání RM od 6. 10. do 8. 12. 2008. Konstatuje splnění daných úkolů. 2. Námitku proti dílčí změně ÚPO Vyšší Brod na pozemek 975/1 v k. ú. Hrudkov. 3. Žádost uživatelů bytů v bytovém domě č. p. 275 v majetku města o odprodej těchto bytů. 4. Žádost občanů o vybudování chodníku pro pěší do místní části Těchoraz. 5. Informaci o zamítnutí žádostí podaných v tomto roce do ROP NUTS II Jihozápad na: – rekonstrukci vodáckého tábořiště – rekonstrukci elektroinstalace v budově ZŠ – výměnu osobního výtahu v DPS – slavnosti města 750. výročí založení města a kláštera V. Brod 6. Informaci o přípravě oslav 750. výročí založení města a kláštera Vyšší Brod. II. S c h v a l u j e 1. Zapisovatelku Jitku Daňkovou. Ověřovatele zápisu MVDr. Tomáše Jaroše a Dalibora Velfla. 2. Upravený a doplněný program zasedání. 3. Jednosložkovou cenu za 1 m 3 vodného a stočného ve městě Vyšší Brod pro hospodářský rok 2009 dle návrhu 1. JVS, a. s. ve výši: Vodné: 29,68 Kč Stočné: 25,44 Kč Celkem: 55,12 Kč Ceny jsou uváděny bez DPH. Příloha č. 1 4. Rozpočet Města Vyšší Brod na rok 2009 v objemech: Příjmy celkem 50 399 600,– Kč Výdaje celkem 57 855 200,– Kč Financování příjmové celkem 8 032 000,– Kč Financování výdajové celkem 576 400,– Kč Příloha č. 2 5. Rozpočet DSO Vyšebrodsko na rok 2009 v objemech: Příjmy celkem 11 600,– Kč Výdaje celkem 9 400,– Kč Objem financování 2 200,– Kč Příloha č. 3 6. Rozpočtové opatření DSO Vyšebrodsko č. 2/2008 v objemech: Příjmy celkem 75 360,– Kč Výdaje celkem 77 850,– Kč Objem financování 2 490,– Kč Příloha č. 4 7. Rozpočtovou změnu č. 7/2008 v objemech: Příjmy celkem 4 100,– Kč Výdaje celkem – 1 590 800,– Kč Financování příjmové 1 594 900,– Kč Příloha č. 5 8. Vyřazení DNIM z majetku města v objemech: Geometrický plán i. č. 2/96 v hodnotě 74 900,– Kč Lesní hospodářský plán i. č. 04/98 v hodnotě 54 785,69 Kč Z důvodu neupotřebitelnosti. 9. Pořízení změny ÚPO Vyšší Brod č. 3. Žadatelé o jednotlivé změny se budou na základě požadovaného rozsahu a konstrukce nabídkové ceny podílet na finančních nákladech pořízení změny ÚPO. Příloha č. 6 10. Směnu pozemků mezi Městem Vyšší Brod a spol.Těcho-Ranch, s. r. o. Těcho-Ranch předá městu p. p. č. 306 o výměře 634 m2 p. p. č. 307 1 927 m2 Město V. Brod předá sp. Těcho-Ranch

p. p. č. 436/13 2 234 m2 Vše uvedené v k. ú. Herbertov. Město uhradí spol. Těcho-Ranch rozdíl ve výši 7 115,– Kč. 11. Odprodej pozemku p. č. 502/15 k. ú. Studánky o výměře 99 m2 za cenu 100,– Kč/ m2. Nabyvateli budou naúčtovány poplatky s prodejem související. 12. Odprodej pozemku p. č. 175/3 k. ú. Vyšší Brod o výměře 402 m2 za cenu 150,– Kč/m2. Nabyvateli budou naúčtovány poplatky s prodejem související. 13. Zveřejnění záměru odprodeje poz. p. č. 80/1 o výměře 1 708 m2 v k. ú. Vyšší Brod. 14. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro stavbu zařízení distribuční soustavy s názvem: „Vyšší Brod směr Studánky – TS, NN“ na poz. p. č. 943, 412/1, 394/3 a 1706/11 k. ú. Vyšší Brod v majetku města ve prospěch E. ON Distribuce, a. s. Břemeno bude zřízeno úplatně za jednorázovou úplatu ve výši 5 000,– Kč. 15. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene pro uložení vodovodní přípojky na p. p. č. 1823/1 v k. ú. Hrudkov ve prospěch vlastníka p. p. č. 975/2 a 1004/1 v k. ú. Hrudkov. Věcné břemeno bude zřízeno úplatně za jednorázovou částku 500,– Kč. Žadatelka dále uhradí náklady se zřízením břemene související. 16. Obecně závaznou vyhlášku č. 3/2008, kterou se zrušuje OZV č. 3/2001 o způsobu parkování ve Vyšším Brodě. 17. Podání opakované žádosti do ROP NUTS II Jihozápad – 4. výzva na projekt: „Výměna osobního výtahu v DPS Vyšší Brod“. 18. Podání žádosti o dotaci z Fondu malých projektů Jižní Čechy – Dolní Rakousko – HorníRakousko v rámci programu: Cíl 3 evropská úřední spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 na projekt: Přeshraniční marketinková opatření Opatská stezka II Vyšší Brod a Meditační stezka St. Oswald bei Freistadt /Horní Rakousko/. 19. Podání žádosti do programu Obnova venkova Jč. kraje v roce 2009, opatření 3. Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů. Dotační titul: 7 – integrované projekty venkovských mikroregionů na pořízení bezdrátového rozhlasu pro Město Vyšší Brod s místními částmi Těchoraz a Studánky s vlastním podílem města ve výši 197 688,– Kč. 20. Návrh odměn členům finančního a kontrolního výboru dle návrhu předsedů obou výborů: Finanční výbor 3 500,– Kč Kontrolní výbor 1 000,– Kč 21. Smlouvu o spolupráci mezi JčK a Městem Vyšší Brod na realizaci projektu „Výstavba turistické stezky Radvanov – Rading“. 22. Uzavření kupní smlouvy mezi spol. STING CZ s. r. o. a Městem Vyšší Brod, kterou spol. STING CZ, s. r. o. odprodává Městu Vyšší Brod za cenu 1,– Kč pozemkové parcely: KN č. 115/7 o výměře 2 240 m2 115/35 o výměře 33 m2 120/4 o výměře 72 m2 120/19 o výměře 15 m2 2017/12 o výměře 36 m2 2017/17 o výměře 37 m2 Vše v k. ú. Vyšší Brod. ZTV Vyšší Brod – Pod Klášterem. 23. Uzavření smlouvy mezi spol. STING CZ s. r. o. a Městem Vyšší Brod, kterou spol. STING

CZ, s. r. o. odprodává Městu Vyšší Brod za cenu 1,– Kč: ZTV Vyšší Brod – Pod Klášterem, SO 2 veřejné osvětlení. 24. Uzavření smlouvy mezi spol. STING CZ s. r. o. a Městem Vyšší Brod, kterou spol. STING CZ, s. r. o. odprodává Městu Vyšší Brod za cenu 1,– Kč: ZTV Vyšší Brod – Pod Klášterem, SO 04–4 – přípojky vodovodu a kanalizace. 25. Změnu režimu užívání veřejných WC v budově č. p. 250: Od 1. 1. 2009 budou WC užívány bezplatně po odstranění mincovních zámků. III. U k l á d á 1. Zpracování žádosti do ROP NUTS II Jihozápad – 4. výzva na projekt „Výměna osobního výtahu v DPS vyšší Brod“. Odpovídá: starosta, tajemník. Termín 31. 3. 2009 IV. P o v ě ř u j e 1. Starostu a tajemníka výběrem zpracovatele změny ÚPO Vyšší Brod č. 3. Odpovídá: starosta, tajemník. Termín 31. 1. 2009 2. Starostu města podáním žádosti o provedení změny ÚPO Vyšší Brod č. 3 na MěÚ – Odbor územního plánování a památkové péče, Český Krumlov. Odpovídá: starosta. Termín 31. 1. 2009 3. Starostu města podpisem 3 kupních smluv, uzavřených mezi spol. STING CZ, s. r. o. a Městem Vyšší Brod, týkajících se odkoupení ZTV Vyšší Brod – Pod Klášterem /viz body II/22, 23 a 24/. 4. Starostu města podpisem smlouvy o spolupráci mezi JčK a Městem Vyšší Brod při realizaci projektu „Výstavba turistické stezky Radvanov – Rading“ a v rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko. Odpovídá: starosta. Termín: 31. 12. 2008 5. Starostu města zjištěním reálných možností realizace chodníku pro pěší do místní části Těchoraz. Odpovídá: starosta. Termín: 31. 3. 2008 6. Tajemníka doplněním dopravního značení a dopravního zařízení na úseku komunikaceII/163 Vyšší Brod – Těchoraz. Odpovídá: tajemník. Termín: 31. 3. 2008 V. O d k l á d á 1. Projednání zápisu o kontrole řešení petic a stížností občanů, provedené kontrolním výborem v období IX/2008 do příštího zasedání ZM. 2. Žádost o odprodej části pozemku p. č. 60/2 k. ú. Vyšší Brod o výměře asi 40 m2 do vyřešení situace stavebním úřadem v dané lokalitě. VI. Z a m í t á 1. Žádost o odprodej části pozemku p. č. 1749/1 k. ú. Vyšší Brod o výměře asi 80 m2.

PaedDr. Josef Pechlát místostarosta Ing. Milan Z á l e š á k starosta

6

Vyšebrodský zpravodaj

USNESENÍ ze zasedání Rady Města Vyšší Brod ze dne 22. 12. 2008 Rada Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Splnění úkolů daných zasedáním RM dne 8. 12. 2008. 2. Děkovný dopis jednatele SK KVM Č. Krumlov. II. S c h v a l u j e 1. Předložený program zasedání. 2. Stanovení splátkového kalendáře pro úhradu nedoplatku na nájemném za pronájem pozemku pro tržnici na p. p. č. 952/3, 964/1 a st. p. č. 187 k. ú. Vyšší Brod za rok 2008. Nedoplatek bude uhrazen v měsíčních splátkách v období do 1. 1. 2009 do 15. 12. 2010. 3. Navýšení odměny pro SPOZ za rok 2008 o 2 000,– Kč. 4. Pronájem části pozemku p. č. 175 k. ú. Vyšší Brod o výměře 190 m2. 5. Úpravu ceny parkovného na plochách osazených parkovacími automaty takto: Každá započatá hodina parkování je za 10,– Kč. Dosavadní sazba 5,– Kč za prvních 30 minut se ruší. 6. Uzavření smlouvy o přenechání části objektu

SH Rožmberk k občasnému využití za účelem provedení svatebních obřadů v dohodnutých termínech roku 2009 mezi Městem Vyšší Brod na NPÚ Praha. III. R e v o k u j e 1. Usnesení č. II/4 ze dne 20. 10. 2008, týkající se tržnice na pronajatých pozemcích města p. č. 952/3, 964/1 a st. p. č. 187 k. ú. Vyšší Brod. Z tohoto usnesení se vypouští část, týkající se finančních závazků vůči městu a dále poslední věta, která stanovuje podmíněné ukončení nájemního vztahu. 2. Revokuje usnesení č. II/9 ze dne 10. 11. 2008. Znění po revokaci: RM schvaluje zveřejnění záměru pronájmu chaty v majetku města, stojící na pozemku p. č. 949/8 k. ú. Vyšší Brod. IV. S t a n o v u j e 1. Pro pronájem pozemků p. č. 952/3, 964/1 a st. p. č. 187 k. ú. Vyšší Brod pro provoz tržnice se stanovuje výše ročního nájemného částkou 900 000,– Kč s platností od 1. 1. 2009 do 15. 12. 2010.

V. S o u h l a s í 1. S podnájmem bytu č. 5 v bytovém domě č. p. 423 v majetku města na dobu určitou. VI. Z a m í t á 1. Tři doručené žádosti o pronájem pozemků v majetku města pro tržnici. VII. U k l á d á 1. Zpracování přehledu a evidence prodejů, pronájmů a zatížení věcným břemenem všech nemovitostí města, včetně časových údajů a plateb /u pronájmů též průběhů/ zpětně od 1. 1. 2007. Zajistí: tajemník. Termín: 28. 2. 2009

PaedDr. Josef Pechlát místostarosta Ing. Milan Z á l e š á k starosta

USNESENÍ ze zasedání Rady Města Vyšší Brod ze dne 12. 1. 2009 Rada Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Kontrolu usnesení ze zasedání dne 22. 12. 2008 a konstatuje průběžné plnění úkolů. 2. Ukončení nájemního vztahu k pozemku p. č. 52 o výměře 28 m2 v k. ú. Herbertov podané nájemcem. 3. Nové znění vnitřního předpisu stanovujícího výši stravného pro zaměstnance vyslané na pracovní cestu dle § 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 3 vyhlášky č. 451/2008 Sb. Příloha č. 1 4. Předloženou zprávu o činnosti Městské policie

Vyšší Brod za rok 2008. Příloha č. 2 II. S c h v a l u j e 1. Předložený program zasedání. 2. Doplnění komise životního prostředí o Ing. E. Krola. 3. Využívání faxu v Infocentru Vyšší Brod pro veřejnost. Cena za 1 stranu textu 15,– Kč. III. R e v o k u j e 1. Usnesení č. IV/1 ze dne 22. 12. 2008, které stanovuje výši ročního nájemného za pronájem části pozemků 964/1 a 952/3, oba v k. ú. Vyšší Brod.

IV. S t a n o v u j e 1. Pro pronájem částí pozemků 964/1 o výměře 1473 m2 a 952/3 o výměře 100 m2, oba v k. ú. Vyšší Brod výši ročního nájemného: Pro období 1. 1. 2009 – 31. 12. 2009 600 000,– Kč 1. 1. 2010 – 31. 12. 2010 900 000,– Kč 1. 1. 2011 – 31. 12. 2013 1 400 000,– Kč PaedDr. Josef Pechlát místostarosta Ing. Milan Z á l e š á k starosta

AGENTURA – DOMÁCÍ – ZDRAVOTNÍ – PÉČE HOME – CARE KAPLICE, ČESKÝ KRUMLOV, VYŠŠÍ BROD A OKOLÍ Agentura domácí zdravotní péče v Kaplici, působí i v jejím celém rozsáhlém okolí od roku 1994. Od listopadu 2005 v Českém Krumlově a okolí. Od února 2009 je zdravotní péče poskytována ve Vyšším Brodě, Loučovicích a okolí. Poskytuje služby klientům, kteří se ocitli v nepříznivé zdravotní a sociální situaci.

Praktický lékař tak činí dle potřeby. Domácí péči poskytují Agentury domácí péče, které mají smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Tyto služby poskytujeme v domácím prostředí klienta

• sledování vitálních (životních) funkcí, tlak, puls, dech, teplota • péče o ležící klienty, jejich hygienu,vylučování klienta • převazy a ošetření pooperačních ran, dekubitů • ošetření a převazy bércových vředů, kožních lézí a defektů • aplikace léčebných kůr, aplikace a zaučení inzulínové léčby • aplikace injekcí i.m. • ošetření a prevence proleženin • infuzní terapie pro zajištění zavodnění, či výživy klienta, odběry krve, biologického materiálu, inhalační terapie, léčba světlem,terapie bolestí • rehabilitační výkony a zácvik klienta, či jeho blízkých • podávání léků, dle ošetřujícího lékaře, aplikace a zaučení inzulínové léčby • ošetření permanentních katetrů, stomií a tracheálních kanyl • hodnocení duševního stavu klienta a úrovně jeho orientace v prostoru a čase

Kdy může – zdravotní péče u klienta být zahájena v domácím prostředí, a co je její činností? Home-care označuje zdravotní péči, kterou může klientovi předepsat ošetřující lékař, nebo příslušný specialista v nemocnici, kde byl klient léčen a odkud je propuštěn. Domácí zdravotní péče je hrazena pojišťovnou, je tedy pro klienta ZDARMA! Pokud jí předepisuje propouštěcí lékař v nemocnici, pak maximálně na 14 dnů. Dále jí může prodloužit praktický lékař.

Ke klientovi dochází graduovaná zdravotní sestra, která v domácím prostředí–může poskytnout zdravotní péči v tomto rozsahu.

V kanceláři zdravotní domácí péče je možno zapůjčit za poplatek, tyto pomůcky: • močové láhve a podložní mísy, antidekubitální matrace, inhalátor, biolampa, klozetové židle • stoleček k lůžku, hrazda k lůžku, berle • možnost provedení – pedikůry v domácím prostředí Dostupnost a kontakty: Dostupnost agentury je 24 hod. denně, 365 dní v roce Poliklinika KAPLICE-Fantova 25 Mobil: 608 961 966 , tel./fax. 380 313 690 vedoucí sestra SERAFINOVÁ KLÁRA r.s. E-mail: serafi[email protected] Pro oblast Vyšší Brod, Loučovice a okolí zabezpečuje – péči zdravotní sestra Marie Herčíková r.s. tel: 725 831 830, 380 746 155

Vyšebrodský zpravod aj

122. HLASATEL HISTORICKÝ ÚNOR 2009 ČESKÁ ŠKOLA VE VYŠŠÍM BRODĚ DO ROKU 1938 Na počátku 20. století měl Vyšší Brod ráz německé pohraniční obce vzdálené společenského a kulturního ruchu. Po první světové válce prožíval Vyšší Brod mnohé změny. Němci se jen velmi pomalu přizpůsobovali skutečnosti, že se Vyšší Brod stal součástí Československé republiky. Češi si vynutili zastoupení v obecní samosprávě, nastoupil český soudce a český soudní personál, správy cest se ujal český cestmistr, přišli i čeští zaměstnanci dráhy a čeští finančníci. Bylo zřejmé, že má-li se trvale uchytit ve Vyšším Brodě český živel, musí zde být i česká škola. Školství ve Vyšším Brodě mělo kořeny německé a české školství se probouzelo k životu teprve v roce 1920, kdy byl ve Vyšším Brodě ustaven Místní sbor Národní jednoty Pošumavské, který se stal silnou oporou české menšiny. Byl proveden tajný soupis po českých rodinách, ve kterém se ukázalo, že do české školy by mohlo nastoupit 28 žáků. Po dlouhém jednání byla nalezena i budova, klášterní myslivna u nádraží Vyšší Brod klášter a česká menšinová škola byla v říjnu 1920 otevřena. Jejím prvním učitelem byl mladý, svobodný, začínající učitel Ladislav Maršálek ze Zlivi. V těžkých podmínkách vydržel pouze rok a vystřídal jej Karel Knížek. Za tehdejších politických, hospodářských a národnostních poměrů nebylo vyučování lehké. Byl nedostatek školních pomůcek a vyučovalo se ve 3 až 4 odděleních v jedné třídě. Škole navštěvovaly i děti z Loučovic, Svatého Prokopa, Nových Domků, Pošláku a Kapliček. Ve školním roce 1923/1924 měla 36 žáků a v dalším školním roce více než 40. Dosavadní místnost nestačila a tak druhá třída byla ve starém mlýně v domě čp. 120. Toto řešení však nevyhovovalo a tak po jednáních byla 15. prosince 1924 Okresní správní komisí v Kaplici povolena stavba vlastní školní budovy, podle plánů vypracovaných Ústřední maticí školskou. Stavbu a financování stavby školy převzal stát. Vyučování v nové škole bylo zahájeno 3. ledna 1926. V nové budově byly dvě třídy, mateřská škola, žákovská dílna pro ruční práce, tělocvična a byty. „Světlé a prostorné učebny, tělocvična, knihovna a vybavené kabinety napomáhaly české menšině po stránce kulturní, výchovné, ale i zdravotní. Bylo pamatováno i na zimní období 33 páry lyží pro žactvo a 3 páry pro učitele. V nové škole byli 3 až 4 učitelé, kteří mimo povinností školních se zúčastnili též práce na veřejnosti. Někteří vypomáhali v Kampeličce, v Národní jednotě Pošumavské, v Sokole, ve spolcích, v loutkové scéně i ochotnickém divadlu.“ V roce 1936 se stal ředitelem školy Zdeněk Jirásek, který zde zažil nejen návštěvu presidenta Eduarda Beneše, ale především vzrůstající německé nacionální hnutí, které stále více ztěžovalo českým obyvatelům život. Dvacátého šestého září 1938 bylo na pokyn vojenských a policejních orgánů zastaveno vyučování a počátkem října 1938 byl na základě Mnichovské dohody obsazen Vyšší Brod nacistickým Německem. © František Schusser

ZEMĚDĚLCI VE VYŠŠÍM BRODĚ V LETECH 1946 AŽ 1960 Desátého dubna 1946 byla zástupci Fondu národní obnovy a okresní správní komise předána 11 českým dosídleným zemědělcům ve Vyšším Brodě, 7 ve Studánkách a 5 na Hrudkově do vlastnictví zemědělská půda po odsunutých Němcích. Bylo třeba urychleně sklidit úrodu. Zemědělská otázka byla až do roku 1947 hlavním úkolem nejen zemědělců,

7

POHLED Z KOSMICKÉ LODI Rok 2009 je Mezinárodní rok astronomie, a tu já mám od mládí rád. Od táboráků i z hvězdárny na Kleti, kterou stavěl Vilém Erhart od základů až po kopuli (a já mu občas i pomáhal), jsem se celý život díval z planety Země na oblohu. Když se mi díky internetu naskytla příležitost, abych se podíval z kosmické lodi nejen na Zemi, tak jsem samozřejmě neodolal. Pohled z okénka kosmické lodi očima Grega Chamitoffa na planetu, kde jsme se všichni narodili, mi bral dech a během jediného oběhu Země jsem si uvědomil to, co jsem více něž půl století jen tušil. Že naše spory, hádky a války již z nadhledu 350 km vůbec není vidět a tak nevím, proč je vůbec prožíváme a zažíváme. (fs)

KLÁŠTERNÍ TYMPANON Tympanon, který spojuje v klášteře Vyšší Brod sakristii s chrámem, byl zhotoven neznámým kameníkem na samém počátku stavby kláštera, tedy v druhé polovině 13. století. Je na něm umělecky zpracován námět ze Šalamounovy Písně písní: „Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!“ Žehnající ruka se vynořuje z oblak a chrání bohatými hrozny obtížený vinný keř, na který zároveň zprava a zleva dorážejí z rohů gotického orámování okřídlení netvoři podobní liškám. Výjev je lemován dvojitým věncem dubových a třtinových listů, vykrývajících žlábek oblouku. (fs)

TOALETNÍ PAPÍR Papírna Vltavský mlýn Loučovice patří mezi velké výrobce toaletního papíru nejen v Čechách. Historie výroby toaletního papíru začíná v Číně, kdy kolem roku 600 zde speciální papírna vyráběla pro císaře ročně asi tři čtvrtě milionu archů „levného“ toaletního papíru z růžové slámy. Od 18. století se používaly místo dnešního toaletního papíru staré noviny. Toaletní papír, tak jak jej dnes známe, se poprvé objevil v roce 1857 v Americe. V dubnu 1943 se v Americe vyráběl téměř výhradně toaletní papír s portrétem Adolfa Hitlera a se sloganem, který lze volně přeložit do češtiny jako „vlož Hitlera do díry.“ I v dnešní době se vyrábí potištěný toaletní papír, i když na něm nejčastěji najdete sudoku. (fs)

NALEZL JSEM NA INTERNETU Stanislav Marek z Loučovic má největší českou databázi psaných vtipů, které od roku 1990 uveřejňuje na svém webu. Má jich celkem 65.536. Čtou je nejen „obyčejní lidé,“ ale i vykrádači ze serverů. V roce 2008 byl i hostem televizního pořadu Uvolněte se prosím. Ve svém životopise si vypočetl, že zemře na jaře 2023, tedy ve věku 77 let. (fs)

8

Vyšebrodský zpravodaj

DĚJINY KLÁŠTERA JSOU NEPRODEJNÉ V roce 1930 vydal klášter vlastním nákladem historii svého kláštera, kterou v němčině napsal páter a klášterní mnich Dominik Kaindl. Nyní, kdy klášter slaví 750 let od svého založení, vydal klášter tyto Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách v českém jazyce. Kniha je podpořena z grantového programu APPRK a je neprodejná. Já jsem ji dostal darem a po prolistování je mi jasno, jak cenným je materiálem nejen pro další studium. (fs)

O ZIMNÍM TÁBOŘENÍ Zimní táboření má ve Vyšším Brodě více než třicetiletou tradici. Nadšenci a trempové do nepohody se našli i letos, kdy tábořili od 30. prosince do 4. ledna pod „týpkem“ v „zemi nikoho“, nedaleko zaniklých Kapliček, kde byl i dostatek sněhu. Tábořilo se nejen pod tee-pee a při mrazu 10 °C a došlo i na koupání na Suché hrázi s předchozím vysekáním díry do ledu, vaření v kravském bachoru, venkovní saunu s poléváním nahřátých kamenů a zachlazením ve sněhu. Byl dostatek času na toulky na běžkách a sněžnicích i na „dostatek hudby vlastní výroby.“ Zimní táboření je vždy velkým zážitkem a jak je vidět, ve Vyšším Brodě žije i v 21. století. (fs)

PRIVILEGIA VYŠŠÍHO BRODU (1) V okresním archivu v Českém Krumlově je uloženo 16 privilegií Vyššího Brodu. Nejstarší je z 18. května 1528 a v něm Jan z Rožmberka propůjčuje na žádost rychtáře a rady městečka Vyššího Brodu, právo užívat pečeti. Druhé nejstarší uchované privilegium Vyššího Brodu je z 6. února 1531 a v něm Jan z Rožmberka rozhoduje ve sporu o provozování řemesel mezi Studánkami a Vyšším Brodem. V Studánkách nesmí být provozováno řemeslo krejčovské, ševcovské, dovoluje se však usazení hrnčířů, tkalců a kováře. Bohatí i chudí mohou si tam vařiti pivo, ale jen pro svou potřebu, nikoliv na prodej. Obě privilegia byla sepsána německy na Krumlově, na pergamenu a přivěšeny pečeti. (fs)

KRAJINA A LIDÉ MÉHO SRDCE Každý máme krajinu svého srdce, svůj domov a všude kolem je naše práce. Není to vlastnictví majetnické, je to vlastnictví, které vzniká na základě toho, co jsme zde prožili, a toho, co jsme zde vytvořili. Tato krajina je nám vlastní, tedy blízká. My patříme jí a jsme jí zavázáni a ona na oplátku trošku, malinko, patří i nám. Trochu podob-

ale i dobrovolných brigád. Na počátku roku 1947 převzaly Československé státní statky a lesy Vyšší Brod od kláštera 945 hektarů zemědělské půdy. Ředitelem tohoto státního podniku byl inženýr Nikolaj Kondratovský. V roce 1948 vznikla ve Vyšším Brodě Státní strojní a traktorová stanice. V době založení byl ředitelem volyňský Čech J. Vydra, ale 15. dubna 1949 byl již ředitel Michal Mučička. Činnost Státní strojní a traktorové byla zaměřena na pomoc Státnímu statku i Jednotnému zemědělskému družstvu ve Vyšším Brodě. Její strojní vybavení však bylo minimální, a tak bylo nutno počítat vedle pásového traktoru i s koňmi. V roce 1952 však byla provedena reorganizace, traktorová stanice se přestěhovala do Kaplice a ve Vyšším Brodě zůstala jen opravna. Devatenáctého května 1949 bylo ustaveno Jednotné zemědělské družstvo Vyšší Brod. Mělo 23 členy a prvním předsedou JZD byl Josef Klimeš, jednatelem Antonín Šolc a pokladníkem Bohumil Sýpal. Hospodařilo téměř výhradně na lukách a pastvinách, dle Kaplana mělo 4 koně, 60 dojnic, 72 kusy ostatního hovězího dobytka, 89 vepřů, z toho 15 prasnic. „Dobytek je ustájen v sedmi stájích.“ Po složitých přepočtech bych viděl měsíční odměnu asi 600 korun v dnešní měně. V roce 1949 byla postavena drůbežárna a JZD „obstaralo 700 třídenních kuřat. Z nich však mnohé zašlo důsledkem nehotového technického zařízení.“ V roce 1954 mělo JZD Vyšší Brod 21 členů, předsedou byl Václav Kandl, jednatelem Spytihněv Strašpytel a pokladníkem Jan Novák. Družstvo se stále potýká s nedostatkem pracovních sil . Má jich pouze 16 a „ potřebovalo by jich nejméně 28.“ Kronikář Kaplan uvádí, že v roce 1954 mělo JZD Vyšší Brod jednoho koně, 3 potahy a 16 hospodářských strojů. Plánuje výstavbu dvou kravínů pro sto kusů hovězího dobytka a pro 80 vepřů. V roce 1954 mělo JZD Vyšší Brod 11 včelstev, které chtělo rozšířit na 60 včelstev. Na konci roku 1949 měl Státní statek Vyšší Brod sedm tisíc hektarů zemědělské půdy a 280 zaměstnanců. Prvním ředitelem byl Jan Holý, kterého v roce 1950 vystřídal jako ředitel Karel Palma, který řídil Státní statek Vyšší Brod až do roku 1958. Z obilovin se zde pěstovala pšenice a oves, Postupně byly zabrány soukromá hospodářství, z nichž uvádím Lomský Dvůr, Těchoraz, Lachovice a Mlýnce. V roce 1956 měl Státní statek Vyšší Brod již 7.860 hektarů zemědělské půdy a 450 zaměstnanců. V hraničním pásmu Svatomírov-Radvanov byly polnosti a v pásmu Mnichovice až Kapličky se páslo a sklízela píce za pomoci brigád ze škol, armády a zaměstnanců papíren v Loučovicích. Krátký čas po roce 1958 byl ředitelem Janáček a po něm inženýr Hlaváček, za kterého v červnu 1960 dochází k delimitaci a ředitelství se stěhuje do Rožmberka. K tomuto datu přebírá hospodářství Vyšší Brod i krachující Jednotná zemědělská družstva ve Vyšším Brodě a ve Studánkách toto ředitelství v Rožmberku. ©František Schusser

POZEMKOVÁ REFORMA MAJETKU KLÁŠTERA VYŠŠÍ BROD O pozemkové reformě po vzniku Československa je všeobecně málo informací. Zákonem číslo 32 z 9. listopadu 1918 a zejména zákonem číslo 215 z 6. dubna 1919, který je často nazýván „záborový zákon“, se zajišťoval pro účely pozemkové reformy pozemkový majetek náležící šlechtě nebo církvi v rozsahu více než 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů půdy vůbec. Zároveň záborový zákon prohlašoval tento majetek za zabraný státem s tím, že stát nabývá právo zabraný majetek přejímat a přidělovat. Prvním prováděcím zákonem pro vlastní pozemkovou reformu byl přídělový zákon číslo 81 z 30. ledna 1920, který určoval formu přídělu a rozsah půdy. Následovaly zákony o hospodaření na zabraném majetku, úvěrový zákon a náhradový zákon o převzetí a náhradě za zabraný pozemkový majetek. Náhrada za vyvlastněný majetek byla stanovena jako průměr docilovaných cen za půdu v letech 1913 až 1915 při prodeji hospodářských celků přes sto hektarů „ z volné ruky.“ Záborové zákony se týkaly i půdy cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, který při vzniku Československa vlastnil 5.812 hektarů půdy, z toho bylo 1.704 hektarů půdy zemědělské. Ještě před praktickým uskutečňováním pozemkové reformy byl do praxe uveden zákon číslo 318 z 27. března 1919 o převedení pozemků do rozlohy 8 hektarů, které byly od 1. ledna 1901 v nájmu (pachtu) jedné osoby, případně jejich blízkých příbuzných do vlastnictví nájemců. Tímto způsobem bylo převedeno 620 hektarů z majetku cisterciáckého kláštera Vyšší Brod do majetku bývalých nájemců. Klášter, dosavadní majitel pozemků, dostal za ně jako odškodnění cenu pozemku v hodnotě roku 1913. Zabavení, čili zábor půdy cisterciáckého kláštera neznamenal jeho vyvlastnění. Dle od-

Vyšebrodský zpravod aj

škodňovacího zákona byl majetek kláštera Vyšší Brod veden jako pícninářská půda, kde byla určena přejímací cena 600 Kč za hektar. Byly-li na přejímané půdě budovy, zvyšovala se cena půdy za jeden hektar o 300 Kč. K přejímací ceně byly připočteny náhrady investic a meliorací podniknutých po 1. srpnu 1914. Přejímací cena za lesy činila v průměru 1.700 Kč za hektar a za rybníky 700 Kč za hektar. Pozemkové reformě byla napřed podrobena zemědělská půda, které bylo v záboru u kláštera Vyšší Brod 287 hektarů. Největší plochu tvořily „zbytkové statky“ Lachovice a Lomský dvůr. V další fázi došlo převážně k záboru lesní půdy, kdy bylo klášteru odňato 4.455 hektarů lesní půdy. V roce 1930 bylo ještě nepřiděleno 374 hektarů půdy. Mimořádně komplikovaná byla otázka budoucí údržby patronátních kostelů a far. Nakonec náklady na údržbu církevního majetku i provoz kláštera Vyšší Brod zůstaly na bedrech kláštera a z dřívějšího rozsáhlého majetku kláštera Vyšší Brod zůstala jen značně okleštěná část. Tento zbývající majetek kláštera Vyšší Brod byl v roce 1940 zabaven lineckou služebnou gestapa, v roce 1945 byl dán do národní správy obnovené Československé republiky a později znárodněn. © František Schusser

SELSKÁ SVATBA NA POČÁTKU 20. STOLETÍ Masopust býval vždy nejen dobou bálů, ale také svateb. Jen málokdy se odbývaly svatby jindy a nikdy ne v máji, protože lidová tradice říkala, „v máji na máry.“ Katolická církev také nesouhlasila se svatebním veselím v době adventu a v době postní. Pravidelným dnem svatby v týdnu bývalo úterý. Tradicí bylo, že ve středu a v pátek neměly být oddavky, a protože se svatba držela až tři dny, bývalo úterý zřejmě nejvhodnější. O masopustu byl „na vše čas.“ Práce venku na polích nebyla, krmil se jen dobytek a tak si mohl udělat na svatbu každý volno. Již dlouho před svatbou věděl celý Vyšší Brod, že mladí spolu chodí. Pokud obojí rodiče neměli nic proti tomu a nebránili jim v lásce. Někdy ale měli k jejich lásce a budoucímu manželství vážné výhrady, a když si mladí ve většině případů dali vše rozmluvit, milenci se smutně rozešli. Často pak došlo k „manželství z rozumu“ a manželé se postupně sžili dohromady a jejich spokojené soužití pokračovalo „až do hrobu.“ Slovo rozvod, dnes tak běžný výraz, byl dříve neznámý. Takovou událost by odsoudilo široké okolí. Svatbě předcházely námluvy u nevěsty. Po souhlasu obou rodičů se mladí vytratili a došlo k vážnému jednání obou stran o svatbě a o tom, co nevěsta dostane. Jakou výbavu a kolik věna. To hrálo důležitou roli, protože nastávající hospodář nebo jeho rodiče museli vyplatit další děti, ať svobodné dcery nebo syny, kteří měli odejít z domova a „uchytit“ se jinde. Po vzájemné dohodě o námluvách bylo otázkou oboustranné cti, že ze svatby již nesmí sejít, nebylo myslitelné, aby se „zhatila.“ Důležitým činem bylo ještě před svatbou sepsat u notáře svatební smlouvu. V ní kromě jiného, byl stanoven výměnek pro odstupujícího a nevěstě byla knihovně připsána polovina statku. Zvát příbuzenstvo na svatbu chodil buď družba nebo ženich s nevěstou. Selské svatby bývaly na počátku 20. století velké. Chalupníci a řemeslníci měli svatby menší, ale stejně pěkné a tradiční zvyky se zde také dodržovaly. V předvečer svatby se sešli mladí z celého Vyššího Brodu u nevěsty i u ženicha, postavili svatební bránu a „zapili svobodu“ budoucích manželů. U nevěsty připravovala děvčata svatební kytky s bílou mašličkou a rozmarýnou. Ženich musel mít kytku velkou a mládenci o něco menší než ostatní svatebčané. Hlavní drůžička pak ráno přicházejícím svatebčanům tyto kytičky připevňovala na kabát. Hlavní osobou a organizátorem svatby byl družba. Ve svatební ráno po příjezdu ženicha do dvora nevěsty byly vchodové dveře do domu uzavřené. Teprve po tradičním říkání a zpívání družby je domácí otevřeli. Po společné snídani byla teprve „připravena“ nevěsta. Před vykročením z domu si snoubenci poklekli společně na stoličku prostřenou vyšívaným ubrouskem, aby přijali rodičovské požehnání. U vrat, kde stála svatební brána, byl povijanem zatažen „šraňk. Povijan byla vyšívaná delší stuha, kterou se ovíjela peřinka s malým děťátkem, aby prý rovně rostlo. Tak jako kolébka, tak i povijan se dědil. Teprve, když se šraňku ženich vykoupil, mohli jít svatebčané dál. Všichni, i s muzikanty, jeli na vyzdobených vozech „žebřiňácích.“ Koně mívali opentlené postroje a než se svatební průvod rozjel na oddavky, rozbil se džbán s pivem o oj vozu. Po mši a oddavkách se zašla svatba „ohřát“ do hospody Na Šumavě a teprve potom se jelo na „stolování“ k rodičům nevěsty. Celý program a zábavu řídil nepostradatelný družba. Večer se u nevěsty v komoře odbývalo „zavíjená,“ nebo také „počepená,“při které jí vdané

9

ně je tomu i s lidmi. Jako je krajina našeho srdce, tak jsou i lidé našeho srdce. Náš vztah začíná často jen náhodou, když jsme se ocitli na jednom místě, rozvíjí se však a buduje se tím, co spolu prožíváme a svého vrcholu dochází tehdy, když společně něco tvoříme a navzájem se do sebe otiskujeme, jeden druhého formujeme. Právě to, že máme na sebe vliv, že je vidět určitá cesta a vývoj, to nejvíce přibližuje jednoho člověka k druhému. A podobně je tomu s naším vztahem ke krajině, k domovu. (fs)

ŽIJÍ MEZI NÁMI Ve Vyšším Brodě se dnes stýkají vietnamští trhovci a provozovatelé nevěstinců s tuláky a hledači stop po civilizaci, která náhle skončila. Ve škole vietnamské děti patří k premiantům. Vietnamští rodiče najmou příjemně vypadající důchodkyně, které mluví s vietnamskými dětmi o českém životě včetně literatury a vyprávějí o českých dějinách. Vietnamské děti pak ve škole znají třeba Babičku Boženy Němcové, zatímco u českých dětí by se člověk dořezal tak leda na Ninja želvy nebo poslední díl Hvězdných válek. Před stánky stojí velké shluky trpaslíků. Podařilo se jimi pohraniční krajinu bez jediného výstřelu obsadit i dosídlit. Kdo hledá civilizační jistotu, měl by se nechat okouzlit jasnými barvami a plastickou hmotou pohraničních trpaslíků a stoupnout si mezi ně. (fs)

S DEVÍTKOU NA KONCI – ROK 1549 Václav Březan, který byl kronikářem posledních dvou Rožmberků, napsal, že v roce 1549 Vilém z Rožmberka „dal skálu na řece Vltavě pro příhodnější plavbu prázdniti. Letního času při památce sv. Petra a Pavla (29. června) vyslal Petra Doudlebského s purkmistrem a havéři v ta místa k klášteru vyšebrodskýmu, kdež by se skála, překážející plavbě na Vltavě, an voda malá byla, ztlouci a odprázdniti mohla, aby jim to hned projednal a je s dodatkem k tomu dílu fedroval. Což tak na některých místech vykonáno, ne všichni, kdož o tom slyšeli, páně předsevzetí schvalovali.“ Splavnit Čertovy proudy mezi Lipnem a Vyšším Brodem se nepodařilo nejen v roce 1549, ale ani nikdy později a tak i nyní můžeme obdivovat krásu tohoto úseku Vltavy. K roku 1549 ještě Václav Březan poznamenal, že pan Petr Vok studoval v klášteře Vyšší Brod, i když „morové povětří se již druhý rok neumenšovalo.“ (fs)

ŘEMESLA VE VYŠŠÍM BRODĚ 1540 AŽ 1712 Do roku 1540 bylo ve Vyšším Brodě pět řemesel a v nich 9 řemeslníků. Šest řemeslníků bylo spojeno s vodou. Byli to tří mlynáři

10

Vyšebrodský zpravodaj

a tři jircháři, tedy ti, kteří vydělávali kůže. Zbývající tři řemesla si rozdělil švec, kovář a lazebník. Na počátku třicetileté války bylo ve Vyšším Brodě 12 řemesel a v nich 21 řemeslníků. Z nových řemesel jsou zastoupeni i hrnčíři, tkalci a také dva hamerníci. Po skončení třicetileté války je ve Vyšším Brodě silně rozšířeno cechovní zřízení a v nich 17 řemesel s 69 řemeslníky. Nejvíce, deset je tkalců, ale dalších pět řemesel má po šesti řemeslnících. Jsou to ševci, kováři, krejčí, hrnčíři a kamnáři, pekaři a sladovníci. V roce 1712, v době, kdy prakticky končilo cechovní zřízení, bylo ve Vyšším Brodě 21 řemesel a v nich 84 řemeslníků. Stále nejvíce bylo tkalců, ale ve Vyšším Brodě v roce 1712 bylo i jedenáct krejčích a deset pekařů. (fs)

FAFRNOCH O masopustu chodili ve Vyšším Brodě chlapci s „fafrnochem,“ kterému se v Čechách říkalo bukač. Byl to džbán, který byl potažen měchuřinou, ze které vyčnívaly žíně. Chlapec si dal fafrmoch mezi nohy, plivl na dlaň a pak za jednotvárného doprovodu koledy, drhnul žíní. Tím vznikal zvláštní bručivý zvuk, „podmalba koledy.“ Chlapec nosil tátův klobouk, do kterého „ukládal dary.“ Nejvíce koledníků bývalo vždy v neděli po mši před kostelem sv. Bartoloměje. Chození s fafrnochem se ve Vyšším Brodě udržovalo až do odsunu Němců v roce 1946. (fs)

ULICE, KTERÁ SE DNES JMENUJE LIDICKÁ Vznikla po třicetileté válce v polovině 17. století podél staré cesty z Vyššího Brodu na Studánky. Původní název ulice byl Alte Strasse, nebo také Linzer Vorstadt (Linecké předměstí). Nejstarší, původně dřevěné domy, mají čísla popisná 53, 54, 55 a 56 a jsou zachyceny na mapě stabilního katastru z roku 1826. Své živnosti zde měli kožešníci, tkadlec a jirchář s valchou. V roce 1793 zde 26. března vypukl požár. Charakter zástavby ukazuje na postupnou zástavbu bez zřetelné koncepce a zjevný je také nižší ekonomický potenciál stavebníků oproti měšťanským domům na náměstí. (fs)

JE TO JIŽ (TEPRVE) DVACET LET Oslavy 41. výročí „Vítězného Února“ sice nebyly kulaté, ale to vůbec nevadilo. Téměř nikdo a milicionáři obzvlášť netušili, že je to poslední výročí února 1948, které se slaví. Slavili milicionáři, slavila škola, slavili soudruzi i Národní fronta. Vše co se vždy v únoru dělá, bylo „na počest Února.“ Dnes se to zdá neskutečné, ale tehdy to bylo „normální.“ (fs)

ženy sundaly z hlavy věneček a nahradily ho šátkem. Druhý den po svatbě se převážela výbava nevěsty do nového domova. K výbavě patřila vždy malovaná truhla s výbavou, peřiny, kužel na len, kolovrat a pecen chleba. Příští neděli po svatbě šli ženichovi rodiče k rodičům nevěsty na „přátelský oběd. © František Schusser

LEN OD SETÍ AŽ K PAZDERNICKÉ Samostatnou kapitolou obživy ve Vyšším Brodě a v okolí bylo lnářství. Nejen pokrývalo potřebu domácích látek, ale přinášelo také peníze. Různá hlášení a výkazy psaly, že „prostý lid se živí především předením a tkaním plátna.“ Len se v 18. a v 19. století modral na polích a spolu s brambory byl hlavní plodinou „na straně úhoru.“ Vyséval se v květnu nebo v červnu a doba výsevu často závisela na různých magických praktikách. Len se sel od časného rána, ale vždy jen dopoledne. Pokud by se sel odpoledne, tak by nedával žádná semena. Setbu lnu měla na starosti hospodyně, která do každé rozsívky se lnem dala vždy vařené vejce „aby se lnu dařilo.“ Po vysetí lnu z rozsívky hospodyně vejce snědla a do další rozsívky se lnem dala nové vejce. Len dozrával za třináct týdnů po osevu, což byla doba i přes krátké šumavské léto dostatečná. Len se ze země vytrhával i s kořínky, aby bylo vlákno co nejdelší a rozložil se na poli, potom se obracel, aby proschl i na druhé straně. Jen výjimečně se nechal schnout „v budkách,“ což byly nízké snopečky. Po několika týdnech se uschlý len sebral a odvezl domů, kde se omlátil cepem a z hlaviček se získalo lněné semeno. Hlavičky se ukládaly „k dozrání“ rok, nebo i několik let. Teprve potom se semeno vyčistilo na sítu a část semene se v soudcích prodávala na trhu. Ze lněného semene se lisoval olej, který se používal ke smažení a k svícení. Na podzim, po odtrhání hlaviček, se nechávaly stonky lnu máčet. Na několik týdnů se stonky rozložily po strništi tak, aby je vystavily účinkům rosy tak dlouho, až začaly obrůstat plevelem. Při suchém roku bylo nutno stonky lnu máčet v loužích, kterým se říkalo „močidlo.“ Len rozložený na dně močidla se zatížil kameny a nechal se zde máčet několik týdnů. Všechny tyto práce bylo nutno ukončit před příchodem zimy a len bylo ještě třeba usušit a připravit pro zimní večery, kdy se předlo. Len se sušil přes zákazy i doma v peci či v komíně. Len se také sušil v obecní chlebné peci, která stávala v blízkosti Bílého mlýna. Kamenná pec se nejprve roztopila do ruda, potom se vyhrabal všechen popel a pec se pečlivě vymetla. Po vymetení se do pece naskládal mokrý len a otvor se pečlivě zazdil, škvíry ucpaly hlínou a kravinci. Kdyby měl do pece přístup vzduch, tak by lnu hrozilo vzplanutí. Len se v peci nechal sušit zhruba tři týdny. Ve Vyšším Brodě bývalo i několik „pazderen,“ které měly dvě místnosti. Sušárna se stavěla z kamene a v rohu byla kamenná pec a do sušárny vedla jen zasklená okénka. Len se rozvěšoval na dřevěné konstrukce a topilo se nejen dřevem, ale i pazdeřím, což byl odpad lnu. Postupně, jak se len sušil byl odnášen ven a v sušárně se sušil nový mokrý len. Druhá místnost, třelna, bývala roubena ze dřeva a podél stěn stály lavice, na nichž seděly ženy a třely usušený len, které jim v košíku nosila ze sušárny „pazdernice.“ V pazderně třelo 12 až 15 žen najednou. Pracovali na „trdlicích,“ dřevěných stojanech se žlábky, kam zapadaly zuby horní pohyblivé páky, jímž se říkalo „lámal.“ Práce v pazderně začínala zpravidla v neděli, kdy se pazderna vytápěla. V noci na pondělí, často již ve dvě hodiny po půlnoci, se všechny ženy sešly u hospodáře, kde dostaly snídani a u stolu se společně pomodlily. Jedlo se společně z velké mísy. Nejprve polévka a potom vařená krupice s omastkem, který prý dával sílu. Za světla lucerny šel celý průvod žen k pazderně. Přes den se dostávala ještě svačina a oběd. Lámání a tření byla velice prašná práce, ženy proto nosily kolem úst uvázaný šátek. Při sušení a lámání byla vždy příležitost probrat všechny „drby. Který chlapec chodí za kterou dívkou, co který muž provedl a co nového se kde stalo. Pokud šel muž kolem pazderny byl ženami chycen a svázán lnem, musel zaplatit výkupné na několik sklenic piva či láhev kořalky. Pokud nechtěl, aby jej ženy pomluvily, musel být štědrý. Hovorem a pitím byly prý ženy tak „rozparáděné,“ že byl chudák ten, kdo se jim dostal do rukou. Zvláště, když byl chycen čeledín, pasáček či podruh, ženy jej „mandlovaly“ na trdlici jako len. Dokonce se tradovalo, že ženy muži stáhli kalhoty a vyhodily je na strom. Nutno připomenout, že v těch dobách se ještě spodní prádlo nenosilo. Poslední den končila práce žen slavnostně. Ženy vyhazovaly za zpěvu dveřmi poslední hrst lnu ven z pazderny a potom následovalo pohoštění. Pazdernická, jak se slavnosti říkalo, začínala průvodem přes celý Vyšší Brod, který končil v hospodě U Primátora. Dívky byly až do půlnoci „pány“ muziky a samy si volily tanečníky. Teprve po půlnoci předaly „právo“ chlapcům. © František Schusser

Vyšebrodský zpravod aj

ČTENÁŘSKÝ KOUTEK V únoru na Vás v knihovně čekají tyto knižní novinky… Driscoll Laura – Mám vás moc ráda, mí zajíčci Awdry W. – O mašince Tomášovi 6 Lamková & Lamka – Káťa a Škubánek se neztratí Doskočilová & Miler – 2 veselé pohádky Medvídek Pú – Vždy mluv pravdu Petiška Eduard – Bylo jednou jedno loutkové divadlo Kahoun Jiří – O mašinkách. Pohádky na kolejích Wilson Jacqueline – Polibek Pecháčková Ivana – Legenda o svatém Václavovi Rowlingová J. K. – Bajky barda Beedleho Sbírka pohádek, sepsaných pro mladé čaroděje a čarodějky. Z původních run přeložila Hermiona Grangerová. Scott Michael – Čaroděj Druhý díl ságy Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela. Dvojčata jsou jedinou nadějí světa. Nesmí se však nikdy obrátit proti sobě. Naučná pro děti: Gifford Clive – Fotbalová encyklopedie Beck Angela – Zakrslí králíci Grimm Hannelore – Kočičky McBane Susan – Ilustrovaná encyklopedie plemen koní Úplná obrazový slovník plemen koní z celého světa. Detektivky: Davisová Lindsey – Óda na bankéře Sussman Paul – Ztracená Kambysova armáda Vondruška Vlastimil – Letopisy královské komory III. Rowland Laura Joh – Černý lotos Sano Ičiró, šogunův samuraj bez bázně a hany, na stopě vražedné sekty… Tracy P. J. – Sněžná slepota Soutěž ve stavbě sněhuláků probíhající v minneapoliském parku patří každoročně k populárním radovánkám. Tentokrát jen do chvíle, než jsou ve dvojici sněhuláků objevena těla dvou strážníků. Pro ženy: Gregory Philippa – Královnin vězeň Garwood Julie – Vražda podle seznamu Monyová Simona – Matka v koncích Volné pokračování knihy Matka v krizi. Alsanea Rajaa – Děvčata z Rijádu Láska, sex a manželství v arabském světě. „Deník Bridget Jonesové“ po arabsku. Beletrie pro dospělé: Nurowská Maria – Dopisy lásky Román o lásce, jehož příběh začíná ve varšavském ghettu za druhé světové války. Jak může fungovat vztah, který je založen na lži? Lze se zbavit stínů minulosti? Pittnerová Vlasta – Babičky Sedm příběhů o životech starých žen, jejichž osudy byly naplněny nejrůznějšími dramaty.

Lukjaněnko Sergej – Nanečisto Hlavní hrdina se ocitá v neuvěřitelné situaci: v jeho bytě údajně už tři roky bydlí cizí žena, jeho místo u zaměstnavatele neexistuje, přátelé ho nepoznávají… Adichieová Chimamanda Ngozi – Půl žlutého slunce Román rozvíjí a rozplétá zajímavé životní osudy uprostřed dramatických událostí občanské války v Nigerii. Kniha získala literární cenu Orange Prize 2007. Atwoodová Margaret – Příběh Služebnice Autorčina pochmurná vize Spojených států blízké budoucnosti přivádí na scénu nejen mravní katastrofu…Román získal cenu Artura C. Clarka. Beran Stanislav – Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa Povídková kniha, nabízí čtivý a neuvěřitelný příběh. Hlavní hrdinové musí z ničeho nic řešit životní dilemata, otázku viny, odpuštění i traumat z minulosti. Pekárková Iva – Sloni v soumraku Román o stárnoucích běloškách, o něž už doma chlapi nezavadí, ale pro mladé černé kluky v Senegalu jsou zdrojem obživy a nadějí na odjezd do Bílé země. Karnezis Panos – Malé hanebnosti Devatenáct povídek, jejichž jádrem je vždy nějaké malé tajemství – hanebnost, která vyplouvá na povrch. Zmeškal Tomáš – Milostný dopis klínovým písmem Tento napínavý, historický i milostný román je zasazen do druhé poloviny 20. století. Velmi sugestivně ukazuje, jak odporná může být doba, která dovoluje vyřizovat si osobní účty prostřednictvím státní perzekuce. Cornwell Bernard – Sharpova kořist Richard Sharp na expedici do Kodaně, září 1807. Urban Miloš – Lord Mord Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky – ženy, a nabídl zábavu novou – heroin. Nosková Věra –Víme svý Závěrečný díl románové trilogie navazuje na knihy Bereme, co je a Obsazeno. Bull Bartle – Šanghajské nádraží Poutavý příběh je zasazen do historicky věrných kulis meziválečné Šanghaje. Ožívá zaniklý svět staré Číny plný křivolakých uliček, prohnutých střech, nezměrného bohatství i nepředstavitelné bídy. Gordon Noah – Katalánec Román čtenáře zavede na španělský venkov, do Galicie. Gordon nabízí jímavý příběh o lásce k půdě a o proměně rebela v usazeného vinaře. Benamou Georges-Martin – Mnichovský přízrak Román mistrně oživuje historickou událost, jež významně ovlivnila osud Československa i Evropy. Lessing Doris – Puklina Hloubavý římský senátor se na sklonku života pouští do posledního impozantního úkolu – převyprávět historii lidstva a odhalit málo známý příběh

11

Puklin, prastarého ženského kmene obývajícího rajskou přímořskou divočinu… Viewegh Michal – Román pro muže Román otvírá dveře „třinácté komnaty“ mužského světa. Kniha nejen o ženském zklamání ze světa řízeného přestárlými kluky. Kurzem Mark – Maskot Autor odhaluje tajemství nacistického dětství svého otce. Šimon Jiří – Ukradený domov Český venkov 40. a 50. let očima chlapce, osud rodiny „kulaka“, které komunistický režim ukradl domov. Naučná pro dospělé: Kyselová Lucie – Dekorování textilu Schad Olivek – Můj problém…astma Volný Zdeněk – Toulky minulostí světa 10 Skopová Kamila – Dětské hrátky půlstoletí zpátky Gajdošová Eva – Rozvíjení emoční inteligence žáků Nicholsonová Helen – Templáři 1120 – 1312 Turnbull Stephen – Hrady řádu německých rytířů Richter Karel – Zločin, který unikl trestu Masakr v Katyni. Šolc Jiří – Osudná rozhodnutí Kapitoly z historie československého odboje v letech 1939 – 1945. Novák Martin – Džihád proti Kremlu Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy

Dílo Dominika Kaindla „Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách“ je k zapůjčení v Městské knihovně! Vážení spoluobčané, milé čtenářky, milí čtenáři! V rámci 750. jubilea založení kláštera Vyšší Brod vydalo opatství dlouho očekávaný český překlad díla „Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách“, kterou v roce 1930 v němčině sepsal vyšebrodský cisterciák Dr. P. Dominik Kaindl. Jedná se prakticky o zatím jedinou historickou monografii k dějinám vyšebrodského kláštera v chronologickém přehledu. Autor se opíral o historické prameny klášterního archivu, které samozřejmě uvádí. Editor českého překladu PhDr. Milan Hlinomaz, Ph.D. opatřil text Poznámkami k textu, do publikace zařadil seznam literatury, vybavil jí fotografickou dokumentací a sepsal Závěrečné shrnutí obsahující také několik poznámek k vývoji posledních let. Toto vše ještě zvýšilo hodnotu díla a provázalo historii s přítomností. Tato publikace byla podpořena z grantového programu APPRK Jihočeským krajem a je tedy neprodejná. Pro velkou poptávku poskytuje cisterciácké opatství Vyšší Brod několik výtisků Městské knihovně Vyšší Brod, aby měl každý zájemce možnost se s knihou seznámit. Pro velký zájem klášter připravuje dotisk, aby bylo možno publikaci zakoupit. V rámci oslav 750. výročí založení kláštera bude s Dr. Hlinomazem v klášterní kavárně CAFFE CONVENTO uspořádána autogramiáda spojena s prodejem knihy (termín bude oznámen ve Zpravodaji). Jiří Franc

Vyšebrodský zpravod aj

13

ON THE ROAD – NA CESTĚ – MALAJSIE Vážení přátelé cestování, toulání, dálek vábení…

P

oté, co jsme se viděli v lednu „na cestě“ po Azorských ostrovech dovolujeme si Vás ve spolupráci s MěKZ Vyšší Brod pozvat v únoru na další výpravu.

Ve středu 25.2. od 18 hod. Vám v salonku restaurace „U Candrů“ představím svého dalšího hosta. Cestovatelka a průvodkyně Marta Balzarová nás vtáhne do tajů a krás Malajsie. Máte rádi exotiku, ale zároveň civilizovaná prostředí? Původní autentickou architekturu, koloniální památky v kontrastu s nejmodernějšími stavebními počiny? Cizokrajné jazyky a zároveň možnost bez problémů se domluvit anglicky? Zamíříme do jihovýchodní Asie, kde se nachází ojedinělá směsice kultur a náboženství, jenž si od roku 1957 říká Malajská federace. Malajský poloostrov se nachází v samotném srdci Asie a je považován za zemi mnoha kultur, divů a atrakcí. V tomto regionu patří za nejvýznamnější a skládá se ze dvou hlavních částí – 11 států na malajském poloostrově a 2 států v severní části ostrova Borneo. Patří mezi nejpříjemnější a nejkrásnější země. Geograficky je Malajsie různorodá stejně jako její kultura, která byla ovlivněna několika významnými kulturami – malajskou, indickou a čínskou. Na cca 330 tisících kilometrech čtverečních čekají nejvyšší dvoj-mrakodrapy na světě Petronas Twin Towers, bujné deštné pralesy i hory, celoročně příjemné klima, atraktivní pláže i kouzelné ostrovy. Nabízí se buddhistické kláštery ostře kontrastující s islámskými, hinduistickými či taoistickými svatostánky, osamělé ostrovy uprostřed oceánu stejně jako životem pulsující metropole Kuala Lumpur. Historická přítomnost Portugalců, Holanďanů a Britů, poznamenala nejen dějiny Malajsie, ale zanechala tu stopu i v celé řadě dalších sfér. Jarda O. Zeman

Produkce a likvidace odpadů ve Vyšším Brodě v roce 2008

V

roce 2008 bylo odvezeno Technickými službami Kaplice 380 t směsného komunálního odpadu od občanů a 241 t směsného komunálního odpadu od podnikatelů. Technické služby Vyššího Brodu odvezly na skládku v Dolním Bukovsku 63 t směsného komunálního odpadu, 59 t objemného odpadu a 4 t pneumatik. Tento odpad pochází převážně z úklidu veřejných prostranství, z odpadkových košů a z kontejnerů, které byly v jarních měsících rozmístěny ve městě za účelem možnosti bezplatného uložení objemného odpadu občany. Dále bylo ve Vyšším Brodě prostřednictvím kontejnerů na separovaný odpad vytříděno a odvezeno 8 t plastových lahví, 24 t skla a 21 t papíru.

ilustrační foto

V loňském roce došlo k zřízení1 nového sběrného místa na separovaný odpad v místě Vyšší Brod – Těchoráz, po jednom kontejneru na sklo a plastové lahve jsme nově umístili ve sběrném dvoře a na 3 sběrná místa jsme přidali po jednom kontejneru na papír. Ve městě bylo rovněž nasbíráno a odevzdáno celkem 41 t papíru a 67 t železného šrotu, z toho 32 t šrotu bylo svezeno a odevzdáno dobrovolnými hasiči. Za třídění a sběr papíru, skla, plastů a železného šrotu obdrželo město v roce 2008 od společnosti EKO–KOM odměnu ve výši 83 672,– Kč. V loňském roce bylo nashromážděno a v rámci zpětného odběru odvezeno 500 ks elektrospotřebičů o celkové hmotnosti 14 t. V soutěži obcí Jihočeského kraje ve třídění odpadů se umístil Vyšší Brod se 480 body na 19. místě z 35 obcí od 2 000 do 6 999 obyvatel. J.Ch.

Cena tepla ve Vyšším Brodě v roce 2008 a výhled na rok 2009

V

loňském roce se vyrobilo v městské plynové kotelně 12 860 GJ tepla pro vytápění a ohřev TUV, což je zhruba stejné množství jako v roce 2007. Cena tepla v roce 2008 byla 562,78 Kč/GJ včetně DPH. Oproti ceně tepla v roce 2007 se cena zvýšila o 102,56 Kč/GJ, to je o 22,3 %. Pro zajímavost uvádím, že navýšení je shodou okolností přesně stejné jako navýšení, ke kterému došlo v roce 2006 oproti roku 2005. K navýšení ceny došlo z těchto důvodů: 1. Zvýšení ceny plynu – v roce 2007 byly náklady na palivo 3 971 219,– Kč (spotřeba 496 612 m3 plynu), v roce 2008 5 005 933,– Kč (spotřeba 497 988 m3 plynu). Jde o navýšení nákladů na palivo o 26,06 %. 2. Zvýšení DPH – zvýšení z 5 % na 9 %. Tyto dva důvody jsou prakticky jedinou příčinou zvýšení ceny.

Stálé náklady (nájemné, odpisy, mzdy, správní a výrobní režie, opravy, spotřeba materiálu, zisk) činily v roce 2007 1 518 923,– Kč, v roce 2008 1 511 613,– Kč. Došlo tedy ke snížení stálých nákladů o 7 310,– Kč. V roce 2008 byl vytvořen zisk před zdaněním ve výši 140 000,– Kč, to je 2,1 % z tržeb. Měrná spotřeba tepla v bytech vytápěných městskou kotelnou byla 0,628 GJ/m2 /rok. Cena tepla na rok 2009 je kalkulována ve výši 545,32 Kč/GJ včetně DPH a její vývoj bude záviset zejména na vývoji ceny plynu. Dodavatel předpokládá, že by v roce 2009 mělo dojít ke snižování ceny plynu. Lze reálně předpokládat, že cena tepla v letošním roce bude nižší než v roce minulém. J.CH.

VYŠEBRODSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městské kulturní zařízení města Vyšší Brod, IČ: 00246191, Registrační značka: MK ČR E 11571 Odpovědný redaktor: Karel Troják, Adresa redakce: Vyšebrodský zpravodaj, MěKZ, Míru 250, 382 73 Vyšší Brod, e-mail: [email protected], tel.: 380 746 343, Tisk: Jihočeský inzert expres, s.r.o. Distribuce: Česká pošta, s.p., Vydavatel není odpovědný za obsah a pravdivost otištěných inzerátů a vyhrazuje si právo nezveřejnit inzerát, který by jej poškozoval nebo byl svým obsahem protizákonný. Vychází 1x měsíčně.

SUPER CENY NA ÚNOR 2009

cena akční

původní

Valtická vína 1 l

49,–

64,–

Peprmintový likér 0,5 l

69,–

83,–

12,90

14,90

Pivo Primus 0,5 l

6,90

8,90

Mouka hladká, hrubá, polohrubá 1 kg

9,80

12,90

Hranolky 2,5 kg

59,80

85,90

Kuřecí stehna 500 g

34,90

45,90

Inst. čaje Frape 350 g

27,90

31,90

Spar Duo – creme 400 g

23,90

26,90

5,90

6,90

Třebonínský špek 1 kg

159,–

183,–

Utopenci v aspiku 1 kg

78,–

89,–

Jomo rolády 200 g

16,90

18,90

Zeleninové lečo 670 g

19,80

22,90

Activia ochucená 120 g

8,90

9,80

15,90

17,90

Dobrá voda ochucená 1,5 l

Polévky Lucky 70 g

Disco sušenky 179 g

Super ceny na únor 2009 v provozovně Drogerie, Náměstí 34, Vyšší Brod Autoškrabka s rukavicí

35,90

41,90

Cif tekutý prášek 250 ml

34,90

40,90

Brise – gel na WC 150 g

47,90

55,90

Gillette gel 200 ml

91,90

108,–

Persil 6 kg

359,–

420,–

Pleny Baby lindo 10 ks

39,80

47,90

Vyšebrodský zpravod aj

FAN-KLUB Vyšší Brod – šachy Z

ávěr loňského roku se nám ve třetí divizi vůbec nepovedl. Ve čtvrtém a pátém kole jsme prohráli v Kájově a doma s QCC Č. Bud. F. Do nového roku jsme vstoupili s jedinou výhrou na předposledním místě tabulky. V šestém kole 17. 1. se nám podařilo přehrát čtvrtý Velešín 3:2 a posunout se tak do středu tabulky. Za Fan klub bodovali Fryk 0,5, Liška 1, Gondek 0,5 a Pham 1. Dále bych rád pozval příznivce šachu na druhý a třetí otevřený turnaj ze série Ligy o putovní pohár starosty města. Hrací dny jsou neděle 8. 3. 2009 a 29. 3. 2009 od 10.00 hod. v klubu pod kinem. Po prvním kole je pořadí na prvních místech následující Liška, Kulík, Pham, Ďureje J., Fryk. Za Fan klub Kulík M.

15

Zápis do Mateřské školy Ředitel ZŠ a MŠ oznamuje, že zápis proběhne ve dnech

6. 4. a 7. 4. 2009 od 14.00 do 16.00 hod. (ve staré budově – ZUŠ, kancelář MŠ) Přihlášky si lze vyzvedávat v MŠ během měsíce března. K zápisu vezměte s sebou: • potvrzenou přihlášku od lékaře • rodný list dítěte • občanský průkaz Vedoucí učitelka MŠ, Renata Rejžková Zveme křesťany z Vyššího Brodu na první

Večer chval I v dnešní složité době je Boha za co chválit. Uctívat jej chceme společným zpěvem. Zpívat budeme to, co si kdo připraví. Nezáleží, zda předem nacvičíte písně klasické nebo moderní. Můžete se také připojit k tomu, co připravili druzí. Přijďte mezi nás! Kam? do KLUBU POD KINEM ve Vyšším Brodě kdy? v sobotu 7. 2. 2009 v 19 hodin

M. Faldynová

Oznámení o změně cen za vývoz domovního odpadu v roce 2009. V roce 2009 je cena vývozu odpadní nádoby (110 l) se směsným komunálním odpadem stanovena na částku 38,– Kč + DPH (45,22 Kč). (informační zdroj: Technické služby Kaplice spol. s r.o.)

PAPÍRNICTVÍ-HRAČKY-KNIHY V únoru končíme – TOTÁLNÍ VÝPRODEJ!! Nebytové prostory k pronajmutí na náměstí ve Vyšším Brodě k poskytování služeb, dosud užívané jako lékařská ordinace. telefon: 380 746 463, mob. 606 400 153 Prodám podkrovní byt 2+1 ve Vyšším Brodě v novostavbě nebo dlouhodobě pronajmu. V případě zájmu volejte na číslo 777 009 421.

Známý kameraman a cestovatel Erich Pröll J

istě vzpomenete na krásné filmy o přírodě a moři, které nám představil Erich Pröll v roce 2004. Setkání s tímto usměvavým chlapíkem je vždy velkým zážitkem. Od posledního promítání s besedou uběhlo hodně vody.. Za tu dobu natočil mnoho dalších snímků a my budeme mít zase tu jedinečnou příležitost shlédnout některé z nich s doprovodným slovem autora. 11. 2. 2009 1) nám ukáže část své vlasti a část z tropických oblastí. 25 minutová ukázka z posledního Universum-filmu „Traun – řeka jako krystal“, který nám ukáže krásu řeky Traun nad i pod vodou. Řeka pramenní v Solnohradsku a ústí v Linci do Dunaje. V tomto filmu budou ukázány všechny zvláštnosti a zajímavosti, kterými řeka na své cestě protéká. 2) ve druhém dílu bude promítnut 25 minutový film „Divoká Kuba“. Tento film ukáže různorodý svět zvířat na ostrovech v Karibiku.

Leguáni, krokodýli, tisíce plaměňáků. Obrovští zubatí okouni a mnoho žraloků, kde některé druhy dokonce chytali do ruky a hladili. 18. 2. 2009 1) nám představí 25 minutový film „ Koňský ráj Mühlviertel – od Dunaje až k Vltavě “ zde jsme doprovázeli skupinu jezdců až do Vyššího Brodu, kde jsme si prohlédli klášter. Na cestě prožijeme mnoho zajímavých věcí, ktré se dělají s koňmi. Práce v lese při přibližování dřeva, vyjížďky na koních, jízda na saních tažené koňmi, kovbojové v Mühlviertelu, skákání a mnoho dalšího. 2) díl nás zavede do Rudého moře, Sudánu kde doprovázíme prvního potapěče světa, Prof. Dr. Hanse Hasse k jeho 88. narozeninám do hlubin. Zážitky s pestrými korálovými rybami, murény, žraloci a potápění u vraku Umbrie Hans Hass se dožívá 21. ledna 2009 90 let. KT

Přehled počasí za rok 2008 a porovnání s předcházejícími lety na základní stanici Vyšší Brod. Teplota

Max.

Min.

Min.

5 cm

Srážky

Sluneční

Sníh

07

14

21

průměr

T

Den

T

Den

T

Den

mm

svit hod.

dnů

leden

-1,9

3,4

-1,0

-0,1

9,6

20/24

-17,8

3

-17,6

3

21,0

66,8

19

únor

-2,6

7,0

-0,9

0,6

19,3

24

-15,6

17

-18,0

17

46,9

129,2

2

březen

0,0

6,3

0,8

2,0

17,8

30

-9,9

6

-13,1

6

64,9

115,9

8

duben

3,5

12,2

4,9

6,4

21,1

11

-6,0

8

-9,6

8

77,7

140,0

květen

9,7

18,4

10,3

12,2

31,5

30

0,0

8

-2,9

12

60,3

222,0

červen

14,4

20,8

14,6

16,1

31,4

25

1,6

14

-0,3

14

91,1

136,2

červenec

15,0

21,4

14,8

16,5

30,4

11

7,1

22

4,5

8

176,2

193,2

srpen

12,8

22,1

13,6

15,5

30,2

12

4,4

25

2,2

31

68,4

207,8

září

7,7

15,5

9,2

10,3

31,1

6

-0,9

19

-2,5

29

69,3

120,1

říjen

3,9

13,7

4,6

6,7

22,1

13

-3,0

18

-5,4

18

17,9

142,1

listopad

0,8

7,6

2,0

3,1

20,8

5

-7,2

24

-9,7

28

53,7

67,0

9

prosinec

-2,3

2,3

-1,5

-0,8

11,0

1

-13,0

31

-14,7

31

25,0

68,9

13

součet

61,0

150,7

71,4

88,5

772,4

1609,2

51

průměr

5,08

12,56

5,95

7,38

Roční průměrná teplota 7,38 °C, rozdíl proti roku 2007 -0,45 °C Absol. T v roce 2008: maxim. T 31,5 °C 30.5., minim. T -17,8 °C 17. 2. Nejteplejší měsíc: červenec 16,5 °C. Nejstudenější měsíc: prosinec -0,8 °C. Nejvíce srážek: červenec 176,2 mm. Nejdelší sluneční svit: květen 222,0 hod..Počet dní se sněhovou pokrývkou 51. Absolutní T 1955 –2008: maxim. T 35,7 °C 6. 7. 1957, minim. T -34,0 °C 10. 2. 1956

Jiří Štěpán