Středověká filozofie
Patristika • období od 1. do 7. stol., v němž křesťanství do sebe vstřebává prvky antické moudrosti a zároveň se s ní kriticky vyrovnává • první filosofické reflexe křesťanské víry • vztah víry a rozumu. • opovrhování pohanskou moudrostí • odmítání lidského vědění a rozumu • gnóze - vyšší poznání
6 období: • 1. novozákonní apokryfy • 2. období Apoštolských otců • 3. apologetika (obrana křesťanství před pronásledováním) • 4. raná patristika • 5. vrcholná patristika - vytváření dogmat (Trojjedinost boží) • 6. pozdní patristika - systematizace vytvořených pojmů
3 okruhy otázek a problémů: • teologie (učení o Bohu a Boží trojici) • christologie (učení o Kristu jako druhé božské osobě) • antropologie (dědičný hřích, svoboda lidské vůle).
Augustin Aurelius • • • • •
354 – 430 n. l. po bouřlivém mládí zakotvil v křesťanství kanonizován Katolickou církví sv. Augustin hlavní téma: Člověk a Bůh
z myšlenek sv. Augustina… • Bůh = nejvyšší princip • Bůh vše stvořil z ničeho • subjektivně jedná člověk svobodně, ve skut. vše co dělá, dělá jeho prostřednictvím Bůh • cílem člověka je k Bohu směřovat • zlo je nedostatkem dobra, ale i tajemstvím, neboť se stává i prostředkem dobra Trojice boží: V člověku, který je obrazem Božím, vidí i obraz Trojice. Jako Bůh je jeden ve třech, tak i člověk je jednotou paměti, rozumu a vůle.
Z augustinského myšlení vycházel Martin Luther a další reformátoři, augustinská filosofická tradice pokračuje i ve filosofii moderní.
Scholastika = období evropského myšlení zhruba od konce 7. st. do 15. st. = rozvoj v klášterech a školách, později na univerzitách. = doba rozmachu lidského rozumu a myšlení, hledání emancipace rozumu
Scholastická metoda diskuze • • • •
přednáška – vysvětluje se určité téma řízený rozhovor - prohlubování problému pro a proti naleznutí pozitivního řešení (musí odpovídat víře), utvrzení, zdůvodnění zodpovězení námitek – odvrhnutí možných napadnutí
Raná scholastika Spor o univerzálie – obecné pojmy •
•
nominalisté – existují pouze konkrétní originální skutečnosti, podstatou světa jsou jednotliviny realisté – existují obecné pojmy, podle nichž jsou tvořeny konkrétní věci - obecnosti
Představitelé rané scholastiky • • • • • •
Anselm z Canterbury Pierre Abélard Petr Lombardský Gilbert de la Porrée Vilém z Conches Alanus ab Insulis
Období vrcholné scholastiky můžeme zjednodušeně charakterizovat jako století 2 proudů: františkánského a dominikánského. Také se zde vyskytly sumarizační snahy = shrnout všechny dostupné vědomosti té doby – křesťanská encyklopedie – sumy. • dominikáni = vítězí ve vrcholné scholastice, vyznávají pasivní způsob poznání • františkáni = vítězí v pozdní scholastice, upřednostňují aktivní poznání
Tomáš Akvinský (1225 – 1273) • „Andělský učitel“, prohlášen za svatého v 14.stol. • syn italského hraběte, vychován mezi benediktiny, chtěl se stát církevním učitelem a tak ho bratři unesli, uprchl a stal se jím; s jazyky ho sblížil Vilém z Moerbeke, teolog papežského dvora, umírá na úplné vyčerpání • maximální objem prací, řešil otázky hereze a dogmat
z myšlenek Tomáše A…. • existuje dvojí pravda: zjevená (teologie) – rozumem nedokazatelná (stvoření světa) přirozená (filosofie) • filozofie je služkou víry, jejím úkolem je přibližovat pravdy církevních autorit • „Rozum je vznešenější než vůle.“ • k antickým ctnostem (spravedlnost, uměřenost, statečnost, rozum) přidal 3 křesťanské: víra, láska, naděje
• pravým dokonalým bytím je Bůh, ostatní skutečnosti jsou stvořené • láska k Bohu převyšuje víru a poznání, přes Boha máme milovat i nepřátele • teokratický princip státu – vládne Bůh prostřednictvím vyvoleného „Boží vůle“ • tomismus = duchovní moc je nadřazena té světské
5 důkazů boží existence • • • • •
Pohyb – někdo ten impuls musel dát Příčina – vše má příčinu Nutnost a nahodilost – vše má účel Nejvyšší dokonalost – musí být Někdo musí vše řídit
• 1208 – papež Inocenc III. rozhodl o vedení Křížové výpravy: „Kdo si chce vytvářet svůj názor na Boha, má být upálen.“ • Církev ovšem nemůže vykonávat tresty smrti, protože by to byl hřích, a proto 1233 získává dominikánský řád kanonické právo = pověření k výkonu inkvizice.
Představitelé vrcholné scholastiky • • • • • • • •
Robert Grosseteste Roger Bacon Albert Veliký Bonaventura z Bagnoreggia Tomáš Akvinský Aegidius Romanus Jindřich z Gentu Radulphus Brito
Pozdní scholastika • sílí vliv nominalismu • dochází k rozvoji mystiky a přírodních věd Představitelé: • John Duns Scotus • William Ockham • Mikuláš z Autrecourtu
