Středoškolská odborná činnost Obor SOČ: Biologie

Středoškolská odborná činnost Obor SOČ: Biologie

HYDROBIOLOGICKÝ VÝZKUM ŘÍČKY SEDLINKY NAD A POD VODNÍ NÁDRŽÍ SEDLINKA

Kristýna Staníková Masarykova střední škola zemědělská a vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Purkyňova 12, 746 01 Opava 1 Kraj: Moravskoslezský Konzultant: Ing. Lenka Pavelová Autor: Škola:

Opava 2016

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedeném v seznamu vloženém v práci SOČ. Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V ………. dne ………………… podpis: ……………………………

ABSTRAKT Závěrečná práce se zabývá druhovou rozmanitosti vodních bezobratlých živočichů v říčce Sedlince nad a pod vodní nádrží Sedlinka, v obci Suché Lazce (Přerovec). Odběry bezobratlých živočichů byly prováděny každých čtrnáct dní, od dubna do začátku listopadu roku 2015. Cílem práce bylo porovnat získané informace z obou odběrových míst a vyhodnotit je. Klíčová slova: Bezobratlí Hydrobiologie Říčka Sedlinka Voda

ABSTRACT This final thesis deals with the species diversity of water invertebrates in the Sedlinka river over and under the Sedlinka water basin. In the Suché Lazce village (Přerovec). The samplings of invertebrates were practised every two weeks from April to November 2015. The aim of this thesis was to draw a comparison of obtained information from both supply places and evaluate them.

Keywords: Invertebrates Hydrobiology River Sedlinka Water

Poděkování: Mé poděkování patří především Ing. Lence Pavelové za odborné konzultace, které

vedly k vypracování zavěrečné práce a za zapůjčení odborné literatury.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 8 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................... 10 1 HYDROBIOLOGIE .................................................................................................. 10 1.1 HYDROBIOLOGICKÝ VÝZKUM VODNÍCH BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ ..................................................................................... 10 1.2 VYBAVENÍ PRO SBĚR VODNÍCH BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ ............. 10 1.2.1Základní způsoby sběru ................................................... 11 2 VODA ...................................................................................................... 12 2.1 POVRCHOVÉ VODY ......................................................................... 12 2.2 PODZEMNÍ VODY ............................................................................ 13 2.3 ZNEČIŠTĚNÍ SLADKÝCH VOD ........................................................... 13 2.4 SAMOČIŠTĚNÍ VODY ....................................................................... 14 3 NADMĚRNÉ TEPLOTY VE SVĚTĚ V ROCE 2015 ........................... 16 3.1 NADMĚRNÁ TEPLOTA VE STŘEDNÍ EVROPĚ V ROCE 2015 A JEJÍ VLIV NA PŘÍRODU ........................................................................... 16 4 SUCHÉ LAZCE A ŘÍČKA SEDLINKA ............................................... 17 II PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................. 19 5 POSTUP PŘI ODBĚRECH VZORKŮ VODNÍCH BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ ......................................................... 19 6 ZÍSKANÉ INFORMACE Z ODBĚRŮ BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ........................................................................................... 21 7 ÚDAJE O TEPLOTĚ VODY A VZDUCHU ......................................... 24 27 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................. 29 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................... 30 ZÁVĚR .............................................................................................................

ÚVOD Voda je základním přírodním zdrojem a nezbytná k životu všech živých organismů. Tvoří z velké části základ živé buňky. Šťávy a mízy představují 95 % vody u vyšších organismů. Obsah vody v rostlinných buňkách tvoří více než 90% vody. Tělo savců tvoří 70 až 80 % vody a u dospělého člověka tvoří asi 70 %. Na 2

planetě Zemi z celkové její rozlohy 510 mil. km zemského povrchu je 361 mil. 2

km vyplněno vodou což je 71 % a zbylých 29 % tvoří pevniny. Aby v přírodě byl stav vody vyrovnaný dochází ke koloběhu vody. Tedy k výměně vody mezi pevninou a oceány. Ten je umožněn zemskou gravitací, slunečním zářením a zemskou tepelnou energií. Rozlišujeme malý a velký vodní cyklus. U velkého oběhu vody dochází k výměně vody mezi oceány a pevninou. Malý oběh vody probíhá pouze nad pevninou či oceánem. (4) Vnitrozemské vody zaujímají pouze 5% objemu z veškeré vody na naší planetě (jezera, vodoteče). Vyvinuly se v třetihorách a čtvrtohorách. Výskyt organismů ve vnitrozemských vodách je rozmanitý a organismy mají významný vliv na protředí. Působí pouze lokálně a neovlivňují mořské vody. (1) Vodu lze na planetě nalézt ve třech skupenstvích v plynném jako vodní pára, kapalném v oceánech a vnitrozemských vodách a pevném jako je sníh, led, jinovatka nebo námraza.(2) Za rok spadne na Zemi kolem 113 miliard kubických metrů vody a to buď ve formě deště či sněhu. Zimní dešťové srážky jsou důležitým zdrojem neboť jsou potřebné k doplnění zásob podzemní vody. Velká část vody, která na zem dopadne v letních měsících, je vstřebáná rostlinami nebo se vypaří. Příliš monoho dešťových srážek způsobuje záplavy. K ochraně před povodněmi se budují velké vysoké hráze a nebo se rozšiřují koryta řek pomocí bagrování. Vybudováním přehradních zdí na řekách vznikají vodní nádrže, které napomáhají přirozené cirkulaci vody mezi mořem, atmosférou a pevninou jež lze nazvat jako hydrologický cyklus. Vodní nádrže se používají často k rekreaci, ale pomáhají také zadržovat přebytečnou vodu v období velkých dešťových srážek a tím snižují nebezpečí záplav.(3) Tok říčky Sedlinky lze rozdělit na úseky, které jsou ovlivněné člověkem, ale také úseky v přirozeném stavu. Lidé z říčky Sedlinky odebírají vodu pro vlastní

8

využití, ale také ji znečišťují a tím i životní prostředí kolem ní. Výskyt bezobratlých živočichů nad a pod vodní nádrží byl monitorován od dubna do začátku listopadu 2015. Monitoring vodních bezobratlých živočichů se prováděl každých čtrnáct dní, kdy se prováděly odběry bezobratlých živočichů, fotografovaly se nalezené druhy a pozoroval se stav řeky, ve které se bezobratlí živočichové nacházely. Nakonec byli nalezené druhy určeny pomocí klíče k určení vodních bezobratlých živočichů. Cílem této závěrečné práce je porovnat nacházející se druhy vodních bezobratlých živočichů nad a pod vodní nádrží Sedlinka.

9

I TEORETICKÁ ČÁST 1. Hydrobiologie Hydrobiologie se zabývá problematikou vod a organismy, které se ve vodě vyskytují. Hydrobiologii jakožto vědní obor lze rozdělit na oceanobiologii, limnobiologii, obecnou a speciální hydrobiologii. Speciální hydrobiologie se zabývá využitím poznatku z ostatních odvětví hydrobiologie přímo v praxi jako je například technická, vodárenská nebo rýbářská činnost. Oceanobiologie zkoumá život v mořích a oceánech. Limnobiologie studuje život ve vnitrozemských vodách (sladkých vodách). Limnobiologie se dá rozdělit dle charakteru vnitrozemských vod na biologii vod podzemních, pramenných, tekoucích, stojatých a na biologii se zvláštními podmínkami. Obecná hydrobiologie zkoumá a objevuje zákonitosti z hlediska nejširšího poznání, zatímco speciální hydrobiologie se zabývá zákonitostmi souvisejícími s užší činností lidí například vodárenství nebo rybářství. (1)

1.1 Hydrobiologický výzkum vodních bezobratlých živočichů Hydrobiologický výzkum nám umožňuje přímo v přírodě pozorovat základní životní projevy, například způsob jakým se pijavky nebo vodoměrky pohybují, ale můžeme také vypozorovat jak se přizpůsobují jednotliví živočichové danému vodnímu prostředí. Nejvhodnější dobou, kdy můžeme pozorovat a nalézat bezobratlé živočichy, je jaro až začátek léta a podzim. (5)

1.2 Vybavení pro sběr vodních bezobratlých živočichů K odběru vzorků použijeme širokohrdlé sklenice nebo plastové uzavíratelné nádoby v různých velikostech, epruvety se zátkami, planktonní siť, husté síto, bílou fotomisku, měkkou pinzetu, pipetu s balónkem, lupu, plastovou tašku a sáčky, které použijeme např. na sběr prázdných schránek měkkýšů aj., prospěšná bude i taška s mrazícími vložkami pro převoz vzorků. Nárosty, mechy a některé řasy vyskytující se na kamenech získáme za pomocí štětce nebo škrabky. (5)

10

1.2.1 Základní způsoby sběru Zásadním nástrojem pro sběr živočichů volně se vznášejících ve vodě, které nazýváme plankton je planktonní siť tzv. planktonka. Planktonku připevníme na tyč a osmičkovitými pohyby lovíme u břehu, ve vodních rostlinách, naopak planktonku se šňůrou využijeme na vrhání dále od břehu. Nesmíme planktonku nechat klesnout ke dnu, aby se nezaplnila rostlinným detritem nebo bahnem. Každý vzorek planktonu umístíme do samostatné sklenice a popíšeme na etiketu. Na etiketě by mělo být datum sběru a místo taktéž i jméno sběratele. K popisování použiváme tužku či vodostálý fix. Při vyšších teplotách vzduchu umisťujeme vzorek do tašky s chladícími vložkami, aby byl v chladu. Když budeme lovit bentos, živočichy dna, uplatníme obyčejné kuchyňské síto a táhneme po dně. Obsah síta propereme ve vodě a následně vysypeme na bílou fotomisku a po částech rozplavujeme vodou a vybíráme pinzetou nebo pipetou živočichy. Poté je přemístíme do epruvet (tabletovek) a nalezené vzorky označíme etiketou, na které je datum, lokalita sběru a jméno sběratele. V tekoucích vodách se živočichové skrývají před silným proudem pod kameny nebo kusy dřev. Tyto místa taktéž prozkoumáváme. Rychle vytáhneme kámen či kus dřeva z vody a obrátíme, abychom prozkoumali jeho spodní stranu. Živočichy sbíráme pomocí pinzety a pak je umístíme na bílou fotomisku, do které nalejeme trochu vody, nakonec je přemisťíme do vzorkovnice a opatříme etiketou s popisem. Vlastnímeli hranatou síťku k lovení bentosu, postupujeme v tekoucích vodách tak že pod kámen po proudu vody položíme síťku kolmo, tak aby ležela jednou stranou na dně a druhou rukou kámen obrátíme a jeho spodní stranu učistíme a místo kde ležel také. Živočichy pak nalezneme v siťce, kde je zanesl proud. Nasbíráne vzorky nakonec převezeme na místo, kde je lze důkladněji prozkoumat, popřípadě je můžeme umístit do lednice pro opětovné použití v dalších dnech. V laboratoři si můžeme vyhotovit trvalé mikroskopické preparáty celých objektů živočichů nebo jen části jejich těl.(5)

11

2. Voda Voda je jednou z nezbytných podmínek pro život všech organismů včetně člověka a ovlivňuje také klimatické podmínky na Zemi. Základní dělení vody je na slanou, která se nachází v oceánech a mořích a sladkou, která je v potocích, řekách a jezerech. Sladkou vodu lze rozdělit i z hlediska obsahu minerálních látek na vodu tvrdou a měkkou. Tvrdá voda obsahuje velké množství rozpuštěných látek, ale voda měkká obsahuje menší množství rozpuštěných látek a tam zařazujeme vodu dešťovou a vodu v potocích a řekách. Charakter sladkých vod je rozmanitý. Bere se ohled na biologické a fyzikálně chemické vlastnosti, přihlíží se k jejich stálým (eustatickým) a nestálým (astatickým)

životním

podmínkám.

Dle

těchto

podmínek

se

rozděluji

vnitrozemské vody na několik typů a to na povrchové vody, které lze dále rozdělit na vody stojaté a tekoucí a další skupinou jsou podzemní vody.(1)

2.1 Povrchové vody Povrchová voda pochází z deště, ze sněhu, z výtoku podzemních vod nebo z ledovců. Povrchově odtékající voda ze srážek, tajícího sněhu či ledu se soustřeďuje v rýhy, stružky, potoky, říčky, řeky, veletoky nebo brázdy.(4) Mezi povrchové vody stojaté můžeme zařadit jezera, jež se vyznačují stálostí životních podmínek, pak rybníky, drobné vody, bažiny, slatiny, tůňky nebo rašeliniska, které se naopak vyznačují svými proměnlivými životními podmínkami v závislosti na přírodních faktorech a činnosti člověka. Povrchové vody tekoucí, které mají stále životní podmínky jsou prameny, studánky, bystřiny, horní toky řek, veletoky a dolní toky řek a naopak vody s nestálými životními podmínkami jsou potoky, řeky a střední toky v nížinách. Hlavním znakem tekoucích povrchových vod je jednosměrné proudění. Síla jednosměrného proudění závisí hlavně na spádu. Životní podmínky v různých částech toku jsou rozdílné, ačkoli chemické, fyzikální a biologické vlastnosti vody se mění od pramene až po ústí. Podle toho se tekoucí vody člení na pásma, které jsou rozděleny dle převládajícícho druhu ryb na pásmo pstruhové, lipanové, parmové a cejnové.(1)

12

2.2 Podzemní vody Podzemní vodu nebo také podpovrchovou vodu tvoří podzemní vody a jeskynní jezírka, podzemní toky nebo skalní a půdní vody. Mezi nimi se mohou vyskytovat přechody mezi jednotlivými typy.(1) 2.3 Znečištění sladkých vod Člověk svojí činností ovlivňuje kvalitu sladkých i mořských vod. Znečištěné sladké vody působí na kanály, potoky a rovněž i na řeky. Ovlivňuje taktéž vodní plochy jako jsou rybníky a umělé přehradní nádrže. Znečištění vody nelze většinou rozpoznat na první pohled, jelikož znečišťující latký bývají rozpuštěny ve vodě. Ale existují vyjímky jako jsou čistící a prací prostředky, které tvoří na hladině vody pěnu, pak to může být také ropa, oleje, nezpracované kanalizační splašky. Znečišťující látky se zjišťují pomocí biochemických zkoušek v laboratořích. Rozsah a působení znečišťujících látek lze poznat i na rostlinách a živočichách, kteří se ve vodě vyskytují. V přírodě najdeme znečišťující látky například v půdě jako dusičnany, které se mohou uvolnit při orbě půd nebo hliník obsažen v hlíně, který se může uvolnit do zdrojů sladkých vod. Při záplavách zavlažovaných luk se taktéž uvolní hořčík jež negativně ovlivňuje ryby. Nejhorší znečištění vod však způsobuje člověk. Zemědělci používají prostředky jako jsou herbicidy, insekticidy, prostředky na hubení roztočů, fungicidy a prostředky na ovce jimiž zasahují do životního prostředí a to se také projevuje na čistotě vody. V těchto prostředcích se vyskytuje 450 aktivních látek nazývaných biocidy. Do půdy se také dále uvolňují fosfáty a dusičnany, které zemědělci používají na podporu růstu rostlin a pak to jsou farmaceutické produkty jako antibiotika, hormony a prostředky na zabránění růstu plevelů. (3) Znečišťující látky se do sladkých vod můžou dostávat přímo nebo nepřímo což bývá ukazatelem lidské činnosti. Znečištění může být způsobeno nehodou, úmyslným vypouštěním škodlivých látek či odpadů a jiných činností. Hrozbou pro sladkovodní prostředí jsou zejména odpady, které unikají z rybích farem na dolním toku zde se požívají hlavně farmaceutické produkty, které mají zamezit onemocnění ryb. Lesnictví, které používá k odvodňování příkopy, má na svědomí

13

uvolnění více živin a tím se do sladkých vod dostává hliník, kadmium a hlavně železo. I ze vzduchu se do sladkých vod dostávají škodlivé látky, které jsou buď v podobě pevných částic jako saze, popel, prach nebo jako plyny, kde patří oxid siřičitý a oxid dusný. Tyto látky produkují odvětví jako je zemědělský průmysl nebo průmyslová výroba. Když se plyny sloučí s vodou vytváří se koncentrované kyseliny například kyselina sírová nebo kyselina dusičná. Znečišťující látky jsou buď v pevné nebo kapalné formě. Jestli-že je nějaký odpad uložen v zemi působením deště se začne rozpouštět a dostávat se do zdrojů podzemních vod, naopak je-li kapalný dostane se do sladké vody rychleji jako například postřiky na rostliny, které se mohou vyluhovat z půdy a dostat se do sladkých vod. Znečištěnou vodu lze poznat podle zezelenání povrchu hladiny vody, kterou nazýváme jako eutrofizace, která je známkou výskytu fosfátu. Když je voda obohacená o sloučeniny vyluhované z okolní půdy začnou na hladině růst řasy a vodní rostliny jako třeba okřehek, ale podporuje také množení bakterií. Zelené řasy na hladině brání přístupu sluneční energie, která nemůže proniknout do větších hlobek. Následkem tohoto je konec vodním rostlinám produkující kyslík na nichž jsou závislí bezobratlí živočichové a obratlovci.(3)

2.4 Samočištění vody Toky, ale i vodní nádrže bývají ohrožovány přitékajícími odpadními vodami, splachy z povodí a hnilobnými látkami z odumřelých rostlin a živočišných organismů. Po určité vzdálenosti po proudu toku se znečištění vody zmírní nebo voda docílí původní čistoty, aniž by potřebovala zásah člověka či umělých zařízení. Nazýváme tento proces samočištění. K samočištění a tím pádem k likvidaci různých znečištění dochází působením fyzikálních, chemických a zvláště biologických pochodů. Aby docházelo k odbourávání nečistot musí voda obsahovat dostatek rozpuštěného kyslíku, který umožňuje činnost organismů, kteří k dýchání

14

využívají kyslík tedy aerobních organismů (hlavně bakterií), které rozkládají organické látky ve znečištěných vodách. (1) K uspíšení samočisticích pochodů přispívá zřeďování vody v znečištěném toku přítokem čisté vody z úseku vlastního koryta nad zdrojem znečištění nebo také z bočních přítoku. K tomu aby byla voda okysličená napomáhají vodní rostliny svou asimilací, čeření vody větrem, v peřejích a přepadem přes kameny a jezy. Rozklad organické hmoty příznivě ovlivňuje oteplování vody, které vede k rozvoji některých druhů bakterií. Nepříznivě účinkuje přítomnost toxických látek ve vodě. Zapříčiňují úhyn a nečinnost důležitých živých organismů. K rozkladu organické hmoty napomáhají bakterie vyskytující se ve vodě. K samočištění vod zase napomáhají některé druhy hub a další živočichové například prvoci, kde řadíme nálevníky a bičíkovce, pak to mohou být vířníci, perloočky, někteří klanonožci, kteří jsou součástí živočišného planktonu tedy souboru organismů volně vznášejícího se na vodní hladině. Z živočichů žijících na dně, které označujeme jako bentos, patří houby, mechovky, mlži, máloštětinatci a různé larvy hmyzu žijících ve vodě a některé býložravé ryby. Počet těchto živých organismů se po dokončení procesu samočištění ve vodě zase klesá v důsledku poklesu obsahu živných látek. Důležité jsou také ponořené rostliny a některé druhy bažinných rostlin, které přispívají k samočištění vody. V současnosti je čistá voda v přirozeném prostředí čím dál vzácnější, zatímco její potřeba se stává naléhavější. Je třeba zabraňovat znečišťování vod a podporovat samočistící schopnost toků, provzdušňovat ji a okysličovat. Můžou k tomuto přispět rybáři, vodohospodáři, ale i pracovnící v zemědělství a je to taktéž úkolem obyvatelstva. (1)

15

3. Nadměrné teploty ve světě v roce 2015 Americká NOAA a NASA potvrzují, že v roce 2015 bylo letní období (červensrpen) teplejší než v minulém roce a tím byl překonán rekord předešlých let. K rekordně vysokým teplotám už od jara roku 2015 dopomohlo neústále se rozvíjející jev El Niňo. (8) El Niňo je jev při kterém dochází k vzájemnému působení mezi atmosférou a Tichým oceánem. Je to zdroj meziroční proměnlivosti klimatu a počasí. (10) Teplé počasí převládalo na většině míst na Zemi. Výrazně nadprůměrné teploty byli v regionech napříč zeměkouli a to včetně střední Evropy. (8) 3.1 Nadměrná teplota ve střední Evropě v roce 2015 a její vliv na přírodu V České republice byl v roce 2015 červenec cca o 3°C teplejší než je uváděná průměrná roční teplota pro tento měsíc. Napršelo jen asi 46% srážek. Sucho působilo tak, že klesly průtoky řek na historická minima. Bylo zaznamenáno, že po velmi teplém červenci zažila střední Evropa v polovině srpna roku 2015 rekordní vedra. Odpolední teploty každý den dosahovaly nad 30°C a mimořádně teplé byli také noci. Vlna veder zhoršila ještě více extrémní sucha v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek čímž se zvýšil výskyt požárů a hladiny mnoha vodních toků klesly na minimum. Odborníci uváděli, že existuje několik faktorů jež zapříčinily extrémní horka. Jedním z nich je globální oteplování, které zvyšuje dlouhodobě teploty vzduchu. Další příčinou může být pronikající horký a suchý vzduch ze severozápadní Afriky. A také extrémní sucho, které omezuje odpařování a tvorbu bouřkové oblačnosti. V roce 2015 tedy bylo dosaženo teplotních rekordů a tyto vysoké teploty překonaly dokonce i teploty z minulých let. (9) Teplota omezuje život všech organismů. Životní děje probíhají v teplotním rozmezí od -200 do 300°C. Většina organismů je však schopná snášet teplotní rozdíly v určitém rozsahu a to asi od -50 až 50°C. Proto nejsou některé organismy schopny snášet vysoké teploty a jiné organismy zase nízké teploty. (11)

16

4. Suché Lazce a říčka Sedlinka Místa, kde byli odebírány vzorky vodních bezobratlých živočichů se nacházejí v Suchých Lazcích, kudy říčka Sedlinka protéká. Suché Lazce se nachází v jihovýchodní části okresu Opava. Rozloha Suchých Lazců číní 447,81 ha a nadmořská výška je asi 245 m. n. m. Nejvyšším bodem je vrcholek Strážnice, který má nadmořskou výšku 364 m. n. m. Terén lze charakterizovat jako pahorkatinu. Obec leží na severním a východním svahu kopce Strážnice. Říčka Sedlinka pramení severně od Pusté Polomi a vlévá se do řeky Opavy severně od Mokrých Lazců. Na této říčce je vybudovaná vodní nádrž Sedlinka, která se nachází u jihovýchodního okraje obce Suché Lazce. Její výstavba začala v roce 1979 a dokončena byla roku 1982. Vodní nádrž je využívaná k rybolovu a rekreačně jako přírodní koupaliště. Pláž kolem vodní nádrže je travnatá. Délka 2

vodního toku Sedlinka je 10,239 km a plocha povodí je 18,71 km . Do říčky Sedlinky se vlévají i jiné menší vodní toky. Celková délka těchto vodních toků v povodí činí 28,711 km. Vodní toky této říčky jsou uvedeny v tabulce č.1. V povodí Sedlinky se nachází dvě hlavní odvodňovací zářízení, které mají délky 0, 129 km a 0,925 km.(6) V tabulce č.1 se nacházejí informace o délce jednotlivých toků říčky Sedlinky a jejich identifikační čísla, které lze nalézt v centrální evidenci vodních toků (CEVT) a jejich názvy. Nakonec je zde uveden i součet délky všech toků. Obrázek číslo 1 obsahuje mapu říčky Sedlinky a toků, které se do ní vlévají. Na obrázcích číslo 2 až 4 je vidět jak vypadala řeka na jaře v roce 2015.

17

Název toku Sedlinka bezejmenný vodní tok bezejmenný vodní tok bezejmenný vodní tok bezejmenný vodní tok LP Sedlinky v km 6,6 Zelený potok LP Zeleného potoka PP Zeleného potoka LP Zeleného potoka PP Zeleného potoka PP PP Zeleného potoka LP Zeleného potoka bezejmenný vodní tok bezejmenný vodní tok LP sedlinky v km 5,5 PP Sedlinky v km 5,0 LP PP Sedlinky v km 5,0 PP PP Sedlinky v km 5,0 LP PP Sedlinky v km 5,0 LP PP Sedlinky v km 5,0 PP PP Sedlinky v km 5,0 PP Sedlinky PP Sedlinky Součet

IDVT 10214986 10218181 10208709 10210847 10212399 10218516 10213549 10216957 10213374 10214749 10210218 10213107 10218445 10214683 10211718 10211096 10214828 10210705 10210912 10218349 10210679 10208751 10212006 10217232 -

Délka toku (km) 10,239 0,271 0,882 0,938 0,735 2,049 3,500 0,142 1,044 0,117 0,555 0,092 0,431 0,879 0,146 0,966 2,453 0,244 0,062 0,092 0,380 0,567 0,954 0,973 28,711

Tabulka č.1: Vodní toky v povodí říčky Sedlinky (6)

Obr.č.1: Povodí vodního toku Sedlinka (6)

18

II

PRAKTICKÁ ČÁST

5. Postup při odběrech vzorků vodních bezobratlých živočichů K tomu, aby se mohl porovnat výskyt živočichů nad a pod vodní nádrží Sedlinka se zvolily dvě místa v řece Sedlince. Jedno stanoviště se nacházelo nad vodní nádrží Sedlinka a druhé stanoviště pod vodní nádrží Sedlinka. Zvolené stanoviště jsou zaznamenány v mapce č.1. Stanoviště, které se nachází pod vodní nádrží je mírně zastíněné stromy a břehy řeky jsou zarostlé křovinami. Stromy, které rostou podél řeky, v letním období poskytují stín a zamezujou přístupu slunečního záření. Koryto řeky je v daném místě široké a voda zde protékala rychleji než v řece, která vtéká do vodní nádrže. Stanoviště, které se nachází nad vodní nádrží, má koryto řeky úzké v porovnání s korytem řeky pod vodní nádrží. Řeka zde protékala o něco pomaleji. V obou zvolených úsecích bylo dno řeky tvořeno kameny a bahnem. Vzhled obou stanovišť je znázorněn na obr. č. 2, 3 a 4. Při odebírání vodních bezobratlých živočichů bylo zapotřebí následující vybavení: planktonka, nádoby na vzorky vodních bezobratlých živočichů, fotoaparát, teploměr, pinzeta a Petriho misky. Vzorky se odebíraly ze dna řeky na dvou zvolených stanovištích. Všechny odebrané vzorky bezobratlých živočichů se určovaly pomocí Obrazového klíče k určování vodních bezobratlých.

Mapka č.1: Místa odběru pod a nad vodní nádrží Sedlinka(7)

19

Obr. č. 2: Místo odběru v říčce Sedlince pod vodní nádrží (konec března) (7)

Obr. č. 3: Místo odběru v říčce Sedlince nad vodní nádrží (konec března) (7)

20

Obr. č. 4: Zalesněná oblast místa odběru pod vodní nádrží (7)

6.

Získané informace z odběrů bezobratlých živočichů

Odběry vzorků se začaly dělat na konci března. V této době byla řeka nad i pod vodní nádrží rozvodněná. Pod vodní nádrží bylo odebráno několik typu larev chrostíka a ve velkém množství se zde vyskytoval i blešivec potoční. Z důvodu rozvodnění řeky se nacházely bezobratlí živočichové pouze pod kameny nebo zahrabání hluboko v bahně. Oproti tomu nad vodní nadrží se vyskytovalo více druhů vodních bezobratlých živočichů. Kromě blešivce potočního se zde nalézalo spoustu larev jepice obecné, pošvatky dále také larvy muchničky. V období měsíce dubna byla řeka již klidnější. Nebyla už tolik rozvodněná jako při prvním odběru vzorků vodních bezobratlých živočichu a voda v korytu řeky plynule protékala. Na obou místech odběrů se od prvního sběru bezobratlých živočichů začaly vyskytovat odlišné nálezy organismů. Přibylo značné množství nově vyskytujících se druhů a to například plovatka bahenní, kamomil říční, larvy pakomárů a objevilo se i mnoho druhů schránek chrostíku, které byli zhotoveny z drobných kamínku, ze zbytku větviček, bahna a dalších přírodních materiálů. Při druhém odběrů na konci měsíce dubna stoupla v řece hladina vody na stejnou úroveň, jako se nacházela v březnu. Pod vodní nádrží se začala vyskytovat pásemnička sladkovodní a také zde byly nalezeny kukly komárů. Nad vodní

21

nádrží se objevily plovatky bahenní, blešivec potoční a ploštěnka potoční, které se na začátku dubna vyskytovaly pouze pod vodní nádrží. Nalezené organismy se hojně vyskytovaly u břehu řeky a na kamenech. Okolí kolem řeky pomalu zarůstalo trávou a na stromech rašily první listy. V květnu byli podmínky počasí příznivější než koncem dubna a proto se na stanovišti pod vodní nádrží podařily získat pijavky. Pijavky se vyskytovaly u břehu a byli ukryté pod kameny. Kromě pijavek se zde nacházeli schránky s chrostíky přichycené na kamenech, plovatky bahenní, volně vyskytující se chrostící, jepice obecné, pásemničky sladkovodní, kámomily říční a pošvatky. Při druhém květnovém odběru na tomto stanovišti, byli nalezeny navíc jepice obecné a larvy pakomárů. Nad vodní nádrží na začátku května se vyskytovaly blešivci potoční, chrostící a ploštěnky potoční. U druhého květnového odběru se nad nádrží podařilo odebrat z vody jepice obecné a schránky chrostíků. Ploštěnka potoční byla zastoupena pouze nad vodní nádrží a to ve větším množství. Naopak pijavky, které se vyskytovaly na začátku května, se při druhém květnovém odběru v řece již nevyskytovaly. Stav řeky se v květnu nijak nezměnil. Od měsíce června začaly extrémně vysoké teploty vzduchu a ty měli vliv na snížení vody v korytu řeky Sedlinky. Pod vodní nádrží byl poprvé nalezen svinutec zploštělý, jinak ostatní vzorky bezobratlých živočichů byli stejné jako v květnu. Voda byla doposud čirá v obou úsecích odběru. V červnu, když se prováděly druhé odběry, teplota vzduchu klesla. Jelikož pršelo, voda se v řece rozvodnila na obou místech a zakalila. Nově nalezené organismy byli larvy pakomárů pod vodní nádrží a jinak ostatní vzorky se nelišily. V červenci se extrémní teploty vzduchu vrátily a to vedlo k opětovnému snížení hladiny řeky. Nad vodní nádrží se voda z řeky úplně ztratila. Přesto se zde bezobratlí živočichové nacházely a to pod kameny nebo zahrabání v bahně. Pod vodní nádrží díky stromům a pravidelně vytékající vody z nádrže se hladina vody v řece udržela na minimum. Přesto se zde někteří živočichové nepřestaly vyskytovat a to například chrostíci. Na začátku tohoto měsíce se při odběrech podařilo najít plovatku nadmutou, která byla významným objevem, jelikož při dalších odběrech už nebyla nalezena.

22

Od srpna vlivem nízkého průtoku vody a vypuštěním znečišťujících látek se stav v řece nijak nelepšil. Živočichové tím nebyli zřejmě příliš ovlivnění, jelikož jejich výskyt se nijak nehoršil. Řeka však byla zakalená nečistotami a dno i kameny pokrývala silná vrstva znečišťujících látek. Nad vodní nádrží se objevil nový druh a to konkrétně střechatka. V polovině srpna se stav řeky zlepšil díky schopnosti samočištění vody a na konci srpna nebyla řeka již zakalená a bylo možno dohlédnout na dno. Objevil se zde potápník, který se tady předtím nevyskytoval, ale jinak ostatní nalezené druhy zůstaly neměnné. Potápník se zde usadil díky snížení obsahu znečišťujících látek ve vodě a také kvůli pomalu tekoucí vodě v korytu řeky. Konkrétně byl nalezen blízko břehu mezi vegetací. Nad vodní nádrží se hladina řeky zvedla a kromě nitěnek, které zde byli zastoupeny ve velkém množství zůstal výskyt bezobratlých živočichů neměnný. Vysoké vedra však nadále převládaly. V polovině září se vrátili dešťové přeháňky a díky nim se hladina řeky vrátila do normálu. Se zvýšením hladiny řeky se nad vodní nádrží do vody vrátili opět ploštěnky potoční, kamomil říční a další bezobratlí živočichové. Řeka pod vodní nádrží byla skoro čirá, ale to se změnilo již na konci měsíce a stav řeky byl opět katastrofální, díky vypuštění nežádoucích látek do vody. Na dno nebylo vidět a kameny byly zaneseny nečistotami. Živočichy to ale zatím neovlivnilo. Přišly také první přízemní mrazíky. V říjnu byla řeka v normálu a přízemní mrazíky se začaly objevovat čím dál častěji. Nad vodní nádrží se vyskytoval velký počet druhů bezobratlých živočichů vzhledem k nízké teplotě. Byl zde nalezen kamomil říční, který se vyskytoval velmi hojně. Dále také muchničky, schránky chrostíka, plovatky bahenní, ploštěnky potoční, jepice obecné a kukly muchničky. Pod vodní nádrží byla nalezena stonožka škvorová ukrytá pod kamenem. Vyskytovaly se zde i pásemničky sladkovodní, chrostíci a kamomilové říční. Stav řeky se nijak moc nelepšil. Stav řeky pod vodní nádrží v měsíci listopadu se vůbec nelepšil voda stále velmi silně znečištěná a jediný živočich, který se tady vyskytoval byl kamomil říční uchycený na kamenech. Začaly se objevovat řasy u břehu řeky. Nad vodní nádrží

23

byla hladina vody čirá a dno bylo bahnité a objevil se zde velký počet ploštěnek potočních. Součástí přílohy jsou fotky nalezených bezobratlých živočichů a jednotlivé protokoly o výskytu živočichů v době odebírání vzorků. 7. Údaje o teplotě vody a vzduchu Během odběrů vodních bezobratlých živočichů byla měřená teplota vody na obou stanovištích a teplota vzduchu. Teplota vody značně ovlivnila počet výskytu bezobratlých živočichů v řece Sedlince a to jak nad vodní nadrží tak i pod ní. Naměřené hodnoty ukázaly, že voda nad vodní nádrží byla chladnější než voda pod vodní nádrží. Tím že voda pod vodní nádrží byla teplejší může být ovlivněno mnoha činiteli. Jedním z těchto činitelů může být výškový rozdíl. Také prostředí kolem řeky má vliv na teplotu vody v řece. Nad vodní nádrží, kde byly vzorky odebírány, je koryto řeky zastíněné stromy. Tudíž se k hladině vody v řece nemělo jak dostat sluneční záření a tak voda byla studenější než pod vodní nádrží. Navíc zde byl silnější vítr, který mohl mít za příčinu ochlazování vody v korytu řeky. Pod vodní nádrží je koryto řeky více přístupné slunečním paprskům. Dalším důvodem je, že voda vytékající z vodní nádrže Sedlinka je o hodně teplejší než voda, která do vodní nádrže přitéká. Stejně jako s rostoucí teplotou vzduchu tak i s rostoucí teplotou vody se začalo v řece objevovat více druhů vodních bezobratlých živočichů. Znásoboval se jejich počet například u ploštěnky potoční nebo kámomila říčního. Ovšem někteří živočichové nebyli schopni se přizpůsobit vyšším teplotám vody a proto se nevyskytovaly v řece tak často. S vzrůstajícími teplotami se rozvíjelo i rostlinstvo v okolí řeky Sedlinky. Nejvyšší teplota vody pod vodní nádrží byla naměřená 3.8.2015 (20,1°C) a nejvyšší teplota vody nad vodní nádrží byla naměřena také 3.8.2015 (18,9°C). Od června do začátku září byli v ČR a také po celém světě zaznamenány rekordní teploty vzduchu, jež překračovaly doposud všechny rekordní teploty z minulých let. Výskyt vysokých teplot vzduchu, ve sledovaných lokalitách, byl během jednotlivých odběrů měřen a zaznamenala do tabulky č.2. Nejvyšší teploty

24

vzduchu byly naměřeny 5.7.2015 (35°C) a 3.8.2015 (30°C). Tyto rekordní vedra způsobily vyschnutí řeky nad vodní nádrží a snížení hladiny vody v řece pod vodní nádrží. Ojedinělé dešťové přeháňky pak zase hladinu řeky vyrovnaly. V tabulce č.2 můžete vidět teploty vzduchu a taktéž teploty vody v řece nad a pod vodní nádrží Sedlinka, které byli naměřeny během jednotlivých odběrů vzorků bezobratlých živočichů. Tyto údaje o teplotách jsou také zaznamenány v protokolech o odběrech vodních bezobratlých živočichů v jednotlivých měsících.

25

Teplotní změny ve sledovaném úseku řeky Sedlinky

teplota vody 6,5°C 5°C 9,5°C 8,4°C 15,5°C 14°C 15,3°C 12,1°C 16,5°C 12,1°C 15,7°C 13,2°C 12,1°C 9,5°C 19,6°C 15,3°C 19,9°C 17,3°C 20,1°C 18,9°C 19,2°C 16,9°C 17,5°C 16,8°C 13,8°C 12,6°C 9,9°C 8,9°C 8,2°C 8°C 5°C 4,9°C 5,1°C 4,9°C

Datum 29.3.2015 12.4.2015 27.4.2015 11.5.2015 25.5.2015 7.6.2015 22.6.2015 5.7.2015 20.7.2015 3.8.2015 17.8.2015 30.8.2015 14.9.2015 28.9.2015 12.10.2015 26.10.2015 9.11.2015

pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží pod vodní nádrží nad vodní nádrží

teplota vzduchu

Tabulka č.2: Teplotní změny ve sledovaném úseku řeky Sedlinky (7)

26

9°C 17,5°C 24°C 20°C 17°C 27°C 16°C 35°C 27°C 30°C 27°C 26°C 19°C 13°C 12°C 10°C 12°C

Závěr Výskyt bezobratlých živočichů nad a pod vodní nádrží byl monitorován od dubna do začátku listopadu 2015. Monitoring vodních bezobratlých živočichů se prováděl každých čtrnáct dní, kdy se prováděly odběry bezobratlých živočichů, fotografovaly se nalezené druhy a pozoroval se stav řeky, ve které se bezobratlí živočichové nacházely. Nakonec byli nalezené druhy určeny pomocí klíče k určení vodních bezobratlých živočichů. Cílem této závěrečné práce je porovnat nacházející se druhy vodních bezobratlých živočichů nad a pod vodní nádrží Sedlinka. Místa, kde byli odebírány vzorky vodních bezobratlých živočichů se nacházejí v Suchých Lazcích, kudy říčka Sedlinka protéká. Závěrečná práce je rozdělená do dvou části a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části lze nalézt informace o vodě, hydrobiologii a způsobu sběru vodních bezobratlých živočichů a o vlivu vysokých teplot na přírodu. V praktické části jsou zaznamenány informace o sběru bezobratlých živočichů na jednotlivých stanovištích a ve sledovaných obdobích. Také jsou zde zpracovány informace o teplotě vody a teplotě vzduchu. V příloze se nachází jednotlivé zpracované protokoly, které pocházejí z jednotlivých sledovaných stanovišť, a fotografie bezobratlých živočichů nalezených během jednotlivých odběrů. Na základě získaných výsledků z jednotlivých odběrů vodních bezobratlých živočichů v říčce Sedlince na úsecích pod a nad vodní nádrží, které byly zpracovány do jednotlivých protokolů a nacházejí se v příloze, je závěr takový, že výskyt bezobratlých živočichů na sledovaných stanovištích se druhově moc neliší až na některé výjimky. Tyto výjimky tvoří pijavky a pásemnička sladkovodní, která byla nalezena pouze pod vodní nádrží Sedlinka a nebyl zde zaznamenán výskyt ploštěnky potoční, která se právě vyskytuje pouze nad vodní nádrží. Jinak ostatní druhy jako je jepice obecná, potápník, pošvatka, larvy pakomára, chrostík bez schránky i se schránkou a další zmínění bezobratlí živočichové se vyskytují na obou stanovištích. Znečištěná voda pod vodní nádrží značně ovlivnila výskyt vodních bezobratlých živočichů a počet druhů začal klesat na minimum.

27

Z důvodu malých srážek byla voda v toku říčky Sedlinky od začátku června až do poloviny srpna téměř vyschlá a tudiž nebylo snadné nalézt vodní bezobratlé živočichy zejména nad vodní nádrží. Odebrané vzorky se lišily také z důvodu znečištění řeky Sedlinky hlavně pod vodní nádrží. Pak jsou zde obsaženy informace o Suchých Lazcích, kde byl odběr bezobratlých prováděn a kudy říčka protéká a informace o samotné říčce Sedlince a je možno zde nalézt i toky, jež se do říčky Sedlinky vlévají. Jsou zde taky zaznamenány informace o nadměrných teplotách jak ve světě tak i ve střední Evropě v roce 2015, které měli vliv na výskyt bezobratlých živočichů.

28

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HARTMAN P., PŘIKRYL I., ŠTĚDRONSKÝ E. Hydrobiologie. Praha: Informatorium. 2005. ISBN 80-7333-046-6 (1) KUBAČKA, Jakub. Voda v krajině Opavska. Opava: Statutární město Opava, 2009, 75 s. ISBN 978-80-254-9470-7 (2) KOLEKTIV AUTORŮ. Svět poznání. PLANETA ZEMĚ str. 90, str. 60 (3) TLAPÁK V., ŠÁLEK J., LEGÁT V. Voda v zemědělské krajině. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda ve spolupráci s MŽP ČR. 1992. ISBN 80-2090232-5 (4) HANEL, Lubomír, LIŠKOVÁ, Eva. Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta. 2003. ISBN 80-7290-131-1 (5) Mgr. SCHONWALDER, Martin. Správa toků lesů ČR. Lesy České republiky, s. p. Správa toků oblast povodí Odry se sídlem ve Frýdku Místku. (6) Fotografie z vlastních zdrojů (7) METEOCENTRUM. Aktuality. Extrémní počasí [online]. ms, metacentrum.cz, NOAA. ©2007-2016[vid. 2015-09-21]. Dostupný z: www.meteocentrum.cz/aktuality/extremni-pocasi/15092001/uplynule-letobylo-ve-svete-opet-rekordne-teple (8) GNOSIS9. Klimatické změny. Vysoké teploty ve střední Evropě [online]. Zdroj: ČHMÚ, SHMÚ, NOAA. 2004-2016 [vid. 2015-08-07]. Aktualizace: 2015-08-16. Dostupný z: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2015080001 (9) GNOSIS9. Klimatické změny. Klimatické jevy, vzorce proměnlivosti klimatu [online].

Zdroj:

NOAA.

2004-2016

[vid.

2005-12-12].

Dostupný

z:

gnosis9.net/oscilace.php (10) doc. RNDr. MARTIN BRANIŠ. Základy ekologie a ochrany životního prostředí učebnice pro střední školy. Praha: INFORMATORIUM. 2004. ISBN 80-7333024-5 (11)

29

SEZNAM PŘÍLOH

PI

Protokoly z odběrů nad a pod vodní nádrží Sedlinka

P II

Fotografie řeky Sedlinky

P III

Fotografie bezobratlých živočichů

30

Příloha č.1: Protokoly Protokol vodních bezobratlých č.1 Datum odběru: 29.3.2015 Počet nalezených druhů vodních bezobratlých – nad v. n.: 2 – pod v. n.: 5

Čas: 16:45-17:51 Teplota vzduchu: 9°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 6,5°C – nad vodní nádrží: 5°C Počasí: zataženo, silný vítr, bez srážek Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Blešivec potoční Vzorek č.2: Chrostík Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Jepice obecná Vzorek č. 2: Pošvatka Vzorek č.3: Blešivec potoční Vzorek č.4: Nitěnky Vzorek č.5: Muchnička Na konci měsíce března byla řeka Sedlinka nad i pod vodní nádrží silně rozvodněná. Pod vodní nádrží teplota dosahovala 6,5°C a nalezla jsem blešivce potočního a různé typy larev chrostíka, které se vyskytovaly převážně v bahně nebo byli ukryté pod kameny z důvodu rozvodnění řeky. Nad vodní nádrží byla teplota 5°C a kromě blešivce potočního jsem objevila také pošvatku, různé larvy jepic ,nitěnky a larvy muchničky. Kameny zde pokrývali řasy, které nebyli hojně

31

zastoupeny a vyskytovaly se především v rychle tekoucí vodě. Teplota vzduchu byla 10°C.

32

Protokol vodních bezobratlých č.2 Datum odběru: 12.4.2015 Počet nalezených druhů vodních bezobratlých – nad v. n.: 5 – pod v. n.: 7

Čas: 17:10-18:21 Teplota vzduchu: 17,5 °C Teplota vody – pod vodní nádrží: 9,5°C – nad vodní nádrží: 8,4°C Počasí: slunečno, bezvětří Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Plovatka bahenní Vzorek č.2: Pošvatka Vzorek č.3: Jepice obecná Vzorek č.4: Kamomil říční Vzorek č.5: Chrostík Vzorek č.6: Schránky chrostíku Vzorek č.7: Muchnička Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Larvy pakomáru Vzorek č.2: Schránky chrostíku Vzorek č.3: Jepice obecná Vzorek č.4: Chrostík Vzorek č.5: Muchnička

33

Teplota vzduchu se blížila 18°C. Oproti prvnímu odběru nad vodní nádrží v řece nalezla larvy chrostíka a larvy pakomáru, které byli zastoupeny ve větším počtu. Kromě toho jsem odebrala několik vzorků schránek chrostíku, larvy jepice obecné, chrostíka a larvy muchničky. Teplota v řece nad vodní nádrží byla 8,4°C. Pod vodní nádrží se v řece začala vyskytovat plovatka bahenní, larvy pošvatek a jepice obecné, chrostíci a jejich schránky, larvy muchničky a kamomil říční, který byl přichycený na kamenech. Řeka byla klidnější než při minulém odběru a dosahovala 9,5°C a už nebyla tolik rozvodněná a voda plynule protékala.

34


Čas: 15:52-16:46 Teplota vzduchu: 24°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 15,5°C – nad vodní nádrží: 14°C Počasí: slunečno, vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Plovatka bahenní Vzorek č.2: Chrostík Vzorek č.3: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.4: Kamomil říční Vzorek č.5: Schránky chrostíku Vzorek č.6: Kukla komára Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Schránky chrostíku Vzorek č.2: Plovatka bahenní Vzorek č.3: Jepice obecná Vzorek č.4: Ploštěnka potoční Vzorek č.5: Chrostík Vzorek č.6: Pošvatka Vzorek č.7: Blešivec potoční

35

Vzorek č.8: Muchnička Odběry jsem prováděla v odpoledních hodinách a teplota vzduchu byla 24°C. Řeka byla rozvodněná a hladina byla ve stejné úrovni a tím se tedy od prvního odběru nijak stav řeky nezměnil. Pod vodní nádrží teplota dosahovala 15,5°C a nalezla jsem zde plovatku bahenní, chrostíka, pásemničku sladkovodní, kamomila říčního, schránky chrostíku a nově se vyskytující kuklu komára. Kuklu komára jsem nalezla ukrytou pod kameny. Nad vodní nádrží jsem objevila schránky chrostíku, plovatku bahenní, jepici obecnou, ploštěnku potoční, chrostíka, pošvatku, blešivce potočního a muchničku. Teplota nad vodní nádrží byla 14°C. Ploštěnka potoční se hojně vyskytovala na kamenech u břehu řeky. Břeh byl již porostlý trávou a na stromech se objevilo první listí.

36


Čas: 15:11-16:40 Teplota vzduchu:20 °C Teplota vody – pod vodní nádrží: 15,3°C – nad vodní nádrží: 12,1°C Počasí: slunečno, bezvětří, bez srážek Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Schránky chrostíku Vzorek č.2: Pijavka Vzorek č.3: Plovatka bahenní Vzorek č.4: Chrostík Vzorek č.5: Jepice obecná Vzorek č.6: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.7: Pošvatka Vzorek č.8: Kamomil říční Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Blešivec potoční Vzorek č.2: Chrostík Vzorek č.3: Ploštěnka potoční Počasí bylo chladnější než 27.4.2015 a teplota vzduchu byla20°C. Výskyt živočichů nad vodní nádrží se snížil a teplota byla 12,1°C. Nalezla jsem zde o pět bezobratlých živočichů méně než při minulých odběrech. Našla jsem pouze

37

blešivce potočního, chrostíka a ploštěnku potoční, která však byla opět velmi hojně zastoupená. Chrostík se vyskytoval pouze bez schránek. Pod vodní nádrží se počet bezobratlých od minulého odběru zvýšil o dva teplota byla 15,3°C. Objevila jsem zde schránky chrostíku, pijavku, plovatku bahenní, chrostíka, jepici obecnou, pásemničku sladkovodní, pošvatku a kamomila říčního. Pijavky se nacházely poblíž břehu a v rychle tekoucí vodě se nevyskytovaly téměř vůbec.

38


Čas: 16:15-17:19 Teplota vzduchu: 17 °C Teplota vody – pod vodní nádrží: 16,5°C – nad vodní nádrží: 12,1°C Počasí: bezvětří, zataženo,bez srážek Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Chrostík Vzorek č.2: Nitěnky Vzorek č.3: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.4: Jepice obecná Vzorek č.5: Kamomil říční Vzorek č.6: Plovatka bahenní Vzorek č.7: larva pakomára Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Ploštěnka potoční Vzorek č.2: Jepice obecná Vzorek č.3: Chrostík Vzorek č.4: Schránka chrostíka Vzorek č.5: Blešivec potoční

39

Teplota vzduchu se snížila o tři stupně tedy na 17°C, ale teplota vody nad i pod vodní nádrží byla téměř stejná jako minule. Pod vodní nádrží byla teplota vody 16,5°C a nad 12,1°C. Pod vodní nádrží se navíc začaly vyskytovat nitěnky a naopak pijavka, která se minule vyskytovala velmi hojně už zde nalezená nebyla. Byli nalezeny pouze bezobratlí jako chrostík, pásemnička sladkovodní, jepice obecná, kamomil říční, plovatka bahenní a již zmiňované nitěnky. Nad vodní nádrží se vyskytovaly ploštěnky potoční zastoupeny v menším množství, jepice obecná, chrostík a jeho schránky a blešivec potoční. Hladina řeky byla stále ve stejné úrovni.

40


Čas: 15:10-16:27 Teplota vzduchu: 27 °C Teplota vody – pod vodní nádrží: 15,7°C – nad vodní nádrží: 13,2°C Počasí: slunečno, mírný vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.2: Schránky chrostíku Vzorek č.3: Chrostík Vzorek č.4: Jepice obecná Vzorek č.5: Svinutec zploštělý Vzorek č.6: Kamomil říční Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Ploštěnka potoční Vzorek č.2: Jepice obecná Vzorek č.3: Schránka chrostíka Vzorek č.4: Blešivec potoční Vzorek č.5: Chrostík Vzorek č.6: Kamomil říční

41

Teplota vzduchu se zvýšila až o deset stupňů celsia tedy na 27°C. Od tohoto dne tedy byli zaznamenány velmi vysoké teploty vzduchu. Teplota řeky pod vodní nádrží se snížila na 15,7°C a byli zde nalezeny pásemničky sladkovodní, schránky chrostíku, chrostík, jepice obecná, svinutec zploštělý a kamomil říční. Svinutec zploštělý byl zde nově vyskytujícím se druhem. Místo odběru zde mírně zakrývaly stromy. Nad vodní nádrží se teplota vody o něco zvýšila a to na 13,2°C. Vyskytovaly se zde ploštěnky potoční, jepice obecné, schránky chrostíků a samotní chrostíci, blešivec potoční a kamomil říční. A na okraji řeky se v malém množství vyskytovaly řasy. Voda na obou stanovištích byla čirá.

42


Čas: 17:31-18:43 Teplota vzduchu: 16°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 12,1°C – nad vodní nádrží: 9,5°C Počasí: zataženo, s deštěm, mírný vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Chrostík Vzorek č.2: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.3: Larva pakomára Vzorek č.4: Schránka chrostíka Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Schránky chrostíka Vzorek č.2: Ploštěnka potoční Vzorek č.3: Pošvatka Vzorek č.4: Jepice obecná Vzorek č.5: Blešivec potoční Vzorek č.6: Chrostík Vzorek č.7: Nitěnky Vzorek č.8: Muchnička

43

Důsledkem vysokých teplot předcházejících dní, bylo počasí chladné, bylo zataženo s mírným větrem a pršelo a teplota vzduchu byla 16°C. Řeka vlivem deště byla rozvodněná a živočichové byli nalezení spíše pod kameny. Pod vodní nádrží jsem nalezla chrostíka, pásemničku sladkovodní, larvu pakomára a schránku chrostíka. Teplota zde dosahovala 12,1°C a nad vodní nádrží jsem naměřila teplotu vody 9,5°C. Nad vodní nádrží se vyskytovaly schránky chrostíku přichycené na kamenech, ploštěnky potoční, pošvatky, jepice obecné, blešivec potoční, chrostík, nitěnky a muchničky. Voda v řece byla zakalená.

44


Čas: 10:02-11:09 Teplota vzduchu: 35 °C Teplota vody – pod vodní nádrží: 19,6°C – nad vodní nádrží: 15,3°C Počasí: slunečno, bez srážek Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Plovatka bahenní Vzorek č.2: Chrostík Vzorek č.3: Kamomil říční Vzorek č.4: Larva pakomára Vzorek č.5: Plovatka nadmutá Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Schránka chrostíka Vzorek č.2: Chrostík Vzorek č.3: Ploštěnka potoční Vzorek č.4: Jepice obecná Vzorek č.5: Blešivec potoční Vzorek č.6: Larva pakomára V době tohoto odběru byli teploty vzduchu značně vysoké a to 35°C podle toho se taky změnil stav řeky. Hladina řeky značně klesla až na minimum. Přesto se mi v řece pod vodní nádrží podařilo nalézt plovatku bahenní, chrostíka,kamomila

45

říčního v menším počtu, larvu pakomára a plovatku nadmutou. Teplota v řece byla 19,6°C a nad vodní nádrží 15,3°C. Nad vodní nádrží se v těchto horkých dnech vyskytovaly schránky chrostíka uchycené na kameni, chrostíci, ploštěnky potoční, jepice obecné, blešivci potoční a larvy pakomára. V řece se již nevyskytovaly žádné řasy.

46


Čas: 14:17-15:18 Teplota vzduchu: 27°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 19,9°C – nad vodní nádrží: 17,3°C Počasí: slunečno, mírný vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Chrostík Vzorek č.2: Jepice obecná Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Pošvatka Vzorek č.2: Jepice obecná Vzorek č.3: Muchnička Vzorek č.4: Chrostík Vzorek č.5: Kukla komára Extrémní horka stále neustávaly a teploty dosáhly 27°C a to vedlo skoro k úplnému vyschnutí řeky nad vodní nádrží. Pod vodní nádrží se hladina držela na minimu, jelikož vyschnutí řeky zabraňovaly stromy, které řeku z části zastiňovaly. Teplota vody zde byla 19,9°C a nad vodní nádrží 17,3°C. Nad vodní nádrží se vyskytovaly pošvatky, jepice obecné, muchničky, chrostíci a kukly pakomára. Všechny nalezené druhy vodních bezobratlých se vyskytovaly velmi vzácně. Pod vodní nádrží jsem objevila pouze chrostíky a jepice obecné. Zde bylo velmi těžké najít jiné druhy živočichů, jelikož řeka byla velmi znečištěná. Některé jiné druhy,

47

byli nalezené mrtvé k čemuž vedlo znečištění řeky. Výskyt živočichů tedy v této oblasti značně poklesl. Voda byla zakalená z důvodu výskytu znečišťujících látek v řece.

48


Čas: 13:14-14:24 Teplota vzduchu: 30°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 20,1°C – nad vodní nádrží: 18,9°C Počasí: skoro jasno, bezvětří Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Jepice obecná Vzorek č.2: Larva pakomára Vzorek č.3: Kamomil říční Vzorek č.4: Schránka chrostíka Vzorek č.5: Chrostík Vzorek č.6: Pásemnička sladkovodní Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Svinutec zploštělý Vzorek č.2: Jepice obecná Vzorek č.3: Larva pakomára Vzorek č.4: Schránka chrostíka Vzorek č.5: Kamomil říční Vzorek č.6: Ploštěnka potoční Vzorek č.7: Blešivec potoční

49

Vzorek č.8: Střechatka Voda v řece pod vodní nádrží byla stále znečištěná a stav se tedy nijak nelepšil. Hladina v řece nad vodní nádrží zůstala od minula stále stejná. Nad vodní nádrží jsem naměřila 18,9°C a nalezla jsem zde svinutce zploštělého, jepici obecnou, larvu pakomára, schránku chrostíka,kamomila říčního, ploštěnku potoční, blešivce potočního a střechatku. Pod vodní nádrží se vyskytovaly jepice obecné, larvy pakomára, kamomilové říční, schránky chrostíka, chrostíci a pásemnička sladkovodní. Vysoké teploty vzduchu stále přetrvávaly. Teplota pod vodní nádrží byla 20,1°C a teplota vzduchu dosahovala 30°C. Od 22.6. 2015 nebyli žádné dešťové přeháňky.

50


Čas: 10:56-11:41 Teplota vzduchu: 27°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 19,2°C – nad vodní nádrží: 16,9°C Počasí: slunečno, mírný vítr, bez srážek Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.2: Schránky chrostíku Vzorek č.3: Chrostík Vzorek č.4: Kamomil říční Vzorek č.5: Plovatka bahenní Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Schránka chrostíka Vzorek č.2: Ploštěnka tmavá Vzorek č.3: Blešivec potoční Vzorek č.4: Jepice obecná Vzorek č.5: Chrostík Vzorek č.6: Nitěnky Bylo slunečné počasí s mírným větrem a teplota vzduchu byla 27°C. Stav řeky Sedlinky pod vodní nádrží se zlepšil, ale voda v řece byla stále značně zakalená a na dno nebylo vůbec vidět její teplota byla 19,2°C. Avšak i přesto se živočichové,

51

kteří tam při prvním odběru v znečištěné vodě se nevyskytovali, začaly se znovu objevovat například pásemnička sladkovodní, kamomil říční a plovatka bahenní ostatní nalezení živočichové se tam vyskytovaly už při minulých odběrech. Nad vodní nádrží se hladina řeky mírně zvedla a nalezla jsem tam schránky chrostíka, ploštěnky potoční, blešivce potočního, jepici obecnou, chrostíka a velké množství nitěnek. Teplota vody byla 16,9°C.

52


Čas: 13:50-14:52 Teplota vzduchu: 26°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 17,5°C – nad vodní nádrží: 16,8°C Počasí: slunečno, slabý vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.2: Schránky chrostíku Vzorek č.3: Chrostík Vzorek č.4: Kamomil říční Vzorek č.5: Jepice obecná Vzorek č.6: Potápník Vzorek č.7: Střechatka Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Kamomil říční Vzorek č.2: Nitěnky Vzorek č.3: Schránky chrostíku Vzorek č.4: Ploštěnka tmavá Vzorek č.5: Schránky kamomila říčního Vzorekč.6: Blešivec potoční

53

Vzorek č.7: Chrostík Vzorek č.8: Plovatka bahenní Vzorek č.9: Jepice obecná Vzorek č.10: Larva pakomára V odpoledních hodinách byla teplota vzduchu 26°C. Znečištění řeky pod vodní nádrží se velmi zlepšilo díky samočistící schopnosti vody. Na obou stanovištích jsem zaznamenala velkou druhovou různorodost, díky které jsem objevila pod vodní nádrží potápníka, který se zde předtím nevyskytoval, jinak ostatní druhy bezobratlých zůstavaly neměnné a teplota zde byla 17,5°C. Nad vodní nádrží se opět ve velkém množství vyskytovaly nitěnky nově jsem objevila schránky kamomila říčního. Voda v řece na obou místech oděru se lehce zvýšila. Nad vodní nádrží dosahovala voda v řece 16,8°C.

54


Čas: 15:12-16:08 Teplota vzduchu: 19°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 13,8°C – nad vodní nádrží: 12,6°C Počasí: zataženo, mírný vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Potápník Vzorek č.2: Chrostík Vzorek č.3: Schránky chrostíků Vzorek č.4: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.5: Kamomil říční Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Ploštěnka potoční Vzorek č.2: Kamomil říční Vzorek č.3: Plovatka bahenní Vzorek č.4: Chrostík Vzorek č.5: Schránky chrostíků Hladina řeky se opět vrátila do normálu díky dešťovým přeháňkám, které se objevily v minulých dnech a teplota klesla na 19°C. Počet výskytu jednotlivých druhů bezobratlých živočichů se znovu zvýšil a nad vodní nádrží bylo možno opět nalézt ploštěnku potoční také kamomila říčního, plovatku bahenní, chrostíka jeho

55

schránky. Teplota vody zde byla 12,6°C. Pod vodní nádrží byla teplota vody 13,8°C. Řeka byla stále mírně znečištěná ale voda už nebyla tolik zakalená a bylo možno vidět dno řeky. Vyskytovaly se zde chrostící a jejich schránky, pásemničky sladkovodní, kamomilové říční a nově nalezený potápník.

56


Čas: 15:46-16:31 Teplota vzduchu: 13°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 9,9°C – nad vodní nádrží: 8,9°C Počasí: ráno přízemní mrazík, odpoledne slunečno Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Chrostík Vzorek č.2: Potápník Vzorek č.3: Plovatka bahenní Vzorek č.4: Schránky chrostíků Vzorek č.5: Kamomil říční Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1:Plovatka bahenní Vzorek č.2: Ploštěnka potoční Vzorek č.3: Chrostík Vzorek č.4: Schránky chrostíků Vzorek č.5: Kamomil říční Pod vodní nádrží byla voda v řece opět silně znečištěná a její teplota byla 9,9°C. Ovšem výskyt bezobratlých živočichů to nijak neovlivnilo a vypadalo to, že se znečištěné vodě v řece přizpůsobili. Ráno se na území Opavy vyskytly přízemní mrazíky, takže teplota vzduchu klesla na pouhých třináct stupňů celsia. Pod vodní

57

nádrží se v řece vyskytovaly chrostíci, potápníci, plovatky bahenní, kamomilové říční přichyceni na kamenech a zbytky schránek chrostíku, které nebylo možno již nalézt vcelku. Nad vodní nádrží se objevilo velké množství plovatek bahenních, ploštěnky potoční, chrostíci, kamomil říční a schránky chrostíku. Teplota vody zde dosahovala 8,9°C.

58


Čas: 15:30-16:38 Teplota vzduchu: 12°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 8,2°C – nad vodní nádrží: 8°C Počasí: bezvětří, dešťové přeháňky, slunečno Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Pásemnička sladkovodní Vzorek č.2: Chrostík Vzorek č.3: Kamomil říční Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Muchnička Vzorek č.2: Kamomil říční Vzorek č.3: Schránky chrostíka Vzorek č.4: Plovatka bahenní Vzorek č.5: Ploštěnka potoční Vzorek č.6: Chrostík Vzorek č.7: Jepice obecná Ráno byli přízemní mrazíky s dešťovými přeháňkami, ale pak se počasí vyjasnilo a bylo slunečno.Teplota vzduchu dosáhla pouhých 12°C. Na obou místech odběru byla voda v řece čirá. Ani na jednom ze stanovišť nebyla voda v řece příliš rozvodněná. Pod vodní nádrží jsem neobjevila již žádné schránky chrostíku ale

59

jen chrostíky samotné, pásemničku sladkovodní a kamomila říčního všichni nalezení živočichové se vyskytovaly jen vyjímečně. Řeka na tomto místě je stále znečištěna, ale nečistoty jsou usazeny na dně. Dno bylo bahnité a na kamenech byli usazeny nečistoty. Hladina řeky se od minula nezvýšila. Nad vodní nádrží jsem měla možnost nalézt ve větším počtu jednotlivé druhy, i když zde voda byla chladnější. Objevila jsem muchničky, kamomila říčního, schránky chrostíka, plovatku bahenní, ploštěnku potoční, chrostíka a jepici obecnou. Ploštěnka potoční a kamomil říční se vyskytovaly zde ve velkém množství. Všichni živočichové byli ukryti pod kameny. Od minulého odběru se hladina trochu zvýšila. Teplota nad vodní nádrží byla 8°C a pod vodní nádrží 8,2°C.

60


Čas: 10:30-11:15 Teplota vzduchu: 10 °C Teplota vody – pod vodní nádrží: 5°C – nad vodní nádrží: 4,9°C Počasí: slunečno, místy mlhy, silný vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Kámomil říční Vzorek č.2: Stonožka škvorová Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Muchnička Vzorek č.2: Kámomil říční Vzorek č.3: Ploštěnka potoční Vzorek č.4: Chrostík Vzorek č.5: Plovatka bahenní Vzorek č.6: Schránky chrostíka Vzorek č.7: Kukla muchničky Dne 26.10.2015 jsem nad vodní nádrží nalezla velký počet bezobratlých druhů živočichů vzhledem k nízké teplotě vody, která zde dosahovala pouze 4,9°C. Teplota vzduchu byla 10°C. Zde jsem nalezla šest druhů vodních bezobratlých živočichů a to konkrétně muchničku a její kuklu , kámomila říčního, ploštěnku potoční, chrostíka, plovatku bahenní a zbytky schránek chrostíku. Kámomil byl

61

nad vodní nádrži zastoupen velmi hojně. Zato pod vodní nádrží dosahovala teplota vody 5°C, ale voda je stále velmi znečištěná a proto zde bylo možno nalézt pouze dva druhy vodních bezobratlých živočichů a to ve velkém množství kámomila říčního a občasně se vyskytující stonožku škvorovou. Stonožka škvorová byl mnou zaznamenaný nově vyskytující se druh pod vodní nádrží.

62


Čas: 13:57-15:10 Teplota vzduchu: 12°C Teplota vody – pod vodní nádrží: 5,1°C – nad vodní nádrží: 4,9°C Počasí: zataženo, silný vítr Nález vzorku pod vodní nádrží: Vzorek č.1: Kámomil říční Nález vzorku nad vodní nádrží: Vzorek č.1: Kámomil říční Vzorek č.2: Muchnička Vzorek č.3: Ploštěnka potoční Vzorek č.4: Jepice obecná Vzorek č.5: Plovatka bahenní Vzorek č.6: Schránky chrostíku Vzorek č.7: Kukla muchničky Dne 9.11.2015 byla teplota vzduchu 12 °C a na obou stanovištích se zvedla mírně hladina vody. Pod vodní nádrží jsem zaznamenala teplotu vody 5,1°C a vyskytoval se zde pouze kámomil říční, ale ve velkém množství. Řeka stále velmi znečištěná a začaly se vyskytovat řasy na kamenech. Nad vodní nádrží byla teplota vody 4,9°C a nalezla jsem tady kámomila říčního,ploštěnku potoční, muchničku a její kuklu , jepici obecnou, plovatku bahenní a schránky chrostíka

63

z drobného kamení. Hladina vody nad vodní nádrží byla čirá a dno bylo spíše bahnité.

64

Příloha č.2: Fotografie

Obr. č.5: Znečíštění říčky Sedlinky pod vodní nádrží Sedlinka (20.7.2015)

Obr. č.6: Znečištěná říčka Sedlinka (20.7.2015)

65

Obr. č.7: Vyschlá říčka Sedlinka nad vodní nádrží Sedlinka (5.7.2015)

Obr. č. 8: Vyschlá Říčka Sedlinka nad vodní nádrží (5.7.2015)

66

Příloha č.3: Fotografie bezobratlých živočichů A) Fotografie bezobratlých živočichů nalezených v říčce Sedlince pod vodní nádrží

Obr.č.9:Pijavka (11.5.2015)

Obr.č.10: Plovatka bahenní (11.5.2015)

Obr.č.11: Kamomil říční (11.5.2015)

67

Obr.č.12: Pásemnička sladkovodní (27.4.2015)

Obr.č.13: Kukla pakomára (27.4.2015)

68

Obr. č. 14: Svinutec zploštělý (7.6.2015)

Obr. č.15: Potápník (30.8.2015)

Obr. č. 16: Stonožka škvorová (2610.2015)

69

Obr. č.17: Střechatka (30.8.2015)

Obr. č. 18: Plovatka nadmutá (5.7.2015) Obr. č. 19: Schránka chrostíka (12.4.2015)

70

Obr. č. 20: Chrostík (12.4.2015)

Obr. č.21: Larva pakomára (22.6.2015)

Obr. č. 22: Jepice obecná (12.4.2015)

71

Obr. č. 23: Blešivec potoční (29.3.2015) Obr. č. 24: Pošvatka (12.4.2015)

Obr. č. 25: Muchnička (12.4.2015)

72

B) Fotografie bezobratlých živočichů nalezených v říčce Sedlince nad vodní nádrží

Obr. č. 26: Jepice obecná (29.3.2015)

Obr. č. 27: Pošvatka (29.3.2015)

Obr.č. 28: Larva pakomára (12.4.2015)

73

Obr. č. 29: Schránka chrostíka (27.4.2015) Obr. č. 30: Chrostík (27.4.2015)

74

Obr. č. 31: Muchnička (22.6.2015)

Obr. č. 32: Plovatka bahenní (27.4.2015)

Obr. č. 33: Ploštěnka potoční (5.7.2015) Obr. č. 34: Blešivec potoční (11.5.2015)

75

Obr. č. 35: Kamomil říční (7.6.2015)

Obr. č. 36: Kukla komára (20.7.2015)

Obr. č. 37: Střechatka (3.8.2015)

76

Obr. č. 38: Kukla muchničky (26.10.2015) Obr. č. 39: Svinutec zploštělý (30.8.2015)

Obr. č. 40: Schránka kamomila říčního (30.8.2015)

77

78

79

Středoškolská odborná činnost Obor SOČ: Biologie

Recommend Documents