STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 07 – Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
Nadzemní a podzemní biomasa hořčic a jiných minoritních kultur
Anna Heráková Přírodovědné lyceum
Kraj: Moravskoslezský
Opava 2016
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 07 – Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
Nadzemní a podzemní biomasa hořčic a jiných minoritních kultur
Autor :
Anna Heráková
Ročník:
3.ročník obor Přírodovědné lyceum
Škola:
Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Purkyňova 12, Opava 74601
Kraj:
Moravskoslezský
Konzultant:
Ing. Andrea Rychlá Mgr. Lenka Motyková
Opava 2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracovala samostatně, použila jsem pouze podklady (literaturu, projekty) a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č. 121/2000Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. Prohlašuji ,že tištěná verze a elektronická verze SOČ jsou shodné.
V Opavě dne
Poděkování Chtěla bych poděkovat své vedoucí práce paní Mgr. Lence Motykové za odborné vedení, vstřícnost při konzultacích a ochotu. Dále mé poděkování patří paní Ing. Andrei Rychlé za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část. V neposlední řadě také slečně Mgr. Veronice Lerchové za odborný dohled při překladu anotace.
Anotace Cílem práce je porovnání množství vyprodukované nadzemní, podzemní biomasy a sušiny u vybraných genových zdrojů jarních olejnin s potencionálním využitím pro účely zeleného hnojení. Vytipovat rostliny s nejvyšším celkovým obsahem biomasy nadzemní hmoty, nejvyšším podílem sušiny kořene i stonku. V závěru vyhodnotit perspektivní genové zdroje kolekce olejnin s možností praktického využití.
Klíčová slova : biomasa sušina genový zdroj jarní olejné rostliny
Annotation The aim of this thesis is to compare the amount of the overground, underground biomass and dry mass in selected gene source spring oilseed crops with possible application in green fertilization. Secondly, the thesis specifies plants with the highest total volume biomass of overground substances, the highest proportion of dry mass radix and stem. Lastly, this thesis evaluates the perspectivies of GS collection oilseed with the practical usages.
Key words : biomass dry mass gene source spring oilseed plants
Obsah ...........................................................................................................................................7 1. Úvod ........................................................................................................................................8 2. Metodika ..................................................................................................................................9 2.1. Použité genové zdroje ......................................................................................................9 2.2. Základní charakteristika pokusných plodin ...................................................................10 2.2.1 Hořčice bílá ( Leucosinapis alba L. ) ...................................................................10 2.2.2 Hořčice sareptská ( Brassica juncea L. ) .............................................................11 2.2.3 Hořčice černá ( Brassica nigra L. ) ......................................................................11 2.2.4 Ředkev olejná ( Raphanus sativus L. ) ................................................................11 2.2.5 Lnička setá ( Camelina sativa L. ) .......................................................................12 2.2.6 Katrán habešský ( Crambe abyssinica ) ..............................................................12 2.2.7 Roketa setá ( Eruca sativa ) .................................................................................12 2.3. Pokryvnost listové plochy..............................................................................................12 2.4. Porovnání kořenových systémů .....................................................................................13 2.5. Založení a vedení pokusu .............................................................................................13 2.6. Hodnocení rostlinného materiálu ..................................................................................14 2.7. Zpracování získaných dat .............................................................................................14 3. Výsledky ................................................................................................................................15 4. Závěr ......................................................................................................................................19 5. Seznam použitých zdrojů.......................................................................................................22 6. Seznam obrázků.....................................................................................................................24 7. Seznam tabulek ......................................................................................................................26 8. Seznam grafů .........................................................................................................................28 9. Přílohy ...................................................................................................................................29 Příloha č. 1 - hořčice sareptská ( Brassica juncea L. ) .........................................................29 Příloha č. 2 - hořčice černá ( Brassica nigra L. ) ...................................................................32 Příloha č. 3 - lnička setá ( Camelina sativa L. ) ....................................................................36 Příloha č. 4 - ředkev olejná ( Raphanus sativus L. ) .............................................................40 Příloha č. 5 - katrán habešský ( Crambe abyssinica ) ...........................................................43 Příloha č. 6 - hořčice bílá ( Leucosinapis alba L. ) ...............................................................46 Příloha č. 7 - roketa setá ( Eruca sativa ) .............................................................................52 Příloha č. 8 .............................................................................................................................55
7
1. Úvod Zelené hnojení je jeden z druhů organického hnojení, při kterém je biomasa rostlin vypěstována právě pro tento účel, aby zvýšila půdní úrodnost. Rostliny obohatí půdu o organickou hmotu i živiny a celkově se tak zlepší kvalita dané půdy a protierozní ochrana. Ve spolupráci s Národním programem konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity mi byly poskytnuty genové zdroje vytipovaných olejných plodin, u nichž je předpoklad vhodnosti využití k zelenému hnojení. Tím mi bylo umožněno seznámit se i s méně běžnými plodinami. Výsledky, které jsem získala, přispějí k doplnění popisných dat jednotlivých genových zdrojů a budou dostupné budoucím uživatelům. Pro účely dodání organické hmoty do půdy je vhodné vytipovat genový zdroj s vysokou produkcí biomasy sušiny. Kromě běžně používané hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) byly testovány tyto plodiny:
hořčice sareptská ( Brassica juncea L.)
hořčice černá ( Brassica nigra L.)
lnička setá ( Camelina sativa L.)
ředkev olejná ( Raphanus sativus L.)
katrán habešský ( Crambe abyssinica )
roketa setá ( Eruca sativa )
8
2. METODIKA
2.1 Použité genové zdroje Pro
stanovené
cíle
byly
vybrány
genové
zdroje
hořčice
bílé
(Leucosinapis alba L.), hořčice sareptské ( Brassica juncea L.), hořčice černé ( Brassica nigra L.), lničky seté
( Camelina sativa L.), ředkve olejné
( Raphanus sativus L.), katránu habešského ( Crambe abyssinica ) a rokety seté ( Eruca sativa ). Jde o běžné i minoritní plodiny kolekce olejnin Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Na základě dostupných informací z IS EVIGEZ
(1)
(geny pro zlepšení zemědělských plodin
a rozvoj zemědělství) jsou vytipovány počty materiálu jako vhodní kandidáti pro testování. (1)
EVIGEZ , který vznikl jako zkratka názvu „EVIdence GEnetických Zdrojů“. Od roku 1985 bylo připravováno programové zajištění skladování budoucí čs. genové banky a jeho převod do jednotného projektu EVIGEZ. V uplynulém desetiletí pokračoval vývoj informačního systému EVIGEZ a jeho naplňování pasportními a popisnými daty. Jejich struktura byla navržena na základě mezinárodních standardů a splňuje tak požadavky pro mezinárodní výměnu dat. Uživatelský program EVIGEZ byl vyvinut speciálně pro evidenci genetických zdrojů rostlin a byl provozován původně jen ve VÚRV Praha. Od roku 1995 je používán ve všech plodinových ústavech. Data provázející plodinové kolekce jsou jednak uchovávána v řešitelských ústavech a ještě jednou - centrálně - jsou evidována v genové bance. V systému jsou též zahrnuty údaje o semenných vzorcích uložených v genové bance. Výměna dat probíhá v současnosti téměř výhradně elektronickou formou. Práce s genovými zdroji kulturních rostlin v Československu umožnila shromáždit rozsáhlou kolekci cennějších světových a zvláště evropských odrůd polních plodin, zelenin,
ovocných
a
okrasných
rostlin,
které
byly
převážně
zhodnoceny
v nejdůležitějších biologických znacích. Jejich využití ve šlechtění ovlivnilo úroveň pěstovaných odrůd a tím i růst čs. rostlinné výroby. Podařilo se zachovat v kolekcích nejstarší odrůdy od konce 19. století. Zdokonalily se metody hodnocení včetně evidence 9
genetických zdrojů a výsledků v propracovaném informačním systému EVIGEZ a připravil se projekt Národní genové banky, která byla dostavěna v roce 1988. ( viz. http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/documents/sbornik1998.pdf )
2.2 Základní charakteristika pokusných plodin
2.2.1 Hořčice bílá (Leucosinapis alba L.) Pěstování hořčice má v České republice dlouhou tradici. Je to tradiční plodina se zemědělským využitím pro zvýšení podílu organické složky a zlepšení struktury půdy. Nutno také zmínit i využití jejího semene v potravinářském průmyslu k výrobě hořčic, (plnotučná, spolu s hořčicí sareptskou – kremžská ) jako koření a pro zelené hnojení. Zaoráním její biomasy dochází k výraznému obohacení půdy organickou hmotou. Tato rychle rostoucí plodina působí protierozně v době, kdy hlavní plodina je již sklizena nebo má na začátku svého vývoje pomalý start. Nezanedbatelný je i účinek proti háďátku řepnému. Lze ji tedy považovat za vhodnou plodinu pro zlepšení stavu půdy. ( viz příloha č. 6)
Obr. č. 1 : Hořčice bílá (Leucosinapis alba L.) – AC Penant
10
2.2.2 Hořčice sareptská ( Brassica juncea L. ) V současné době se na našem území pěstuje pouze v omezeném množství na semeno. V lidovém léčitelství se tato rostlina používá k léčbě zánětů svalstva a šlach formou obkladů z namletých semen. ( viz příloha č. 1)
2.2.3 Hořčice černá ( Brassica nigra L.) Tato rostlina pochází ze Středomoří a jižní Asie, kde se její semeno používá v kuchyni pro její typickou palčivost. U nás se prakticky nepěstuje. ( viz příloha č. 2)
2.2.4 Ředkev olejná ( Raphanus sativus L. ) Patří k nejstarším kulturním plodinám vůbec. Využívá se jako pícnina, zelené hnojení a také pro své účinky proti háďátku řepnému. ( viz příloha č. 4)
2.2.5 Lnička setá ( Camelina sativa L. ) Lnička je stará olejnina, dříve hojně pěstovaná v Evropě. Jde o velmi nenáročnou rostlinu, která velmi dobře snáší sušší stanoviště a je vysoce odolná chorobám a škůdcům. Z hlediska agrobiodiverzity našich polí je potenciálně vhodná k využití na zelené hnojení v sušších oblastech či k osevu devastovaných půd. ( viz příloha č. 3)
2.2.6 Katrán habešský ( Crambe abyssinica ) Katrán pochází z Etiopie a je schopen růst až do vysokých nadmořských výšek. Rostliny netrpí významněji houbovými chorobami ani škůdci. (viz příloha č. 5)
11
2.2.7 Roketa setá ( Eruca sativa ) Roketa má původ v Afgánistanu a byla postupně necíleně vyšlechtěna z plevelné formy. Do skupiny olejnin se řadí díky obsahu až 50 % kyseliny erukové. V poslední době se rozšířila konzumace listové růžice s příznivým obsahem vitamínu C . ( viz příloha č. 7)
2.3 Pokryvnost listové plochy Z hlediska ochrany půdy před účinky eroze, ale i s ohledem na hospodaření s vláhou, je žádoucí, aby použitá meziplodina v krátkém období vytvořila dostatečnou listovou plochu a funkční kořenový systém. Porovnáme-li raný růst alternativních meziplodin, můžeme vidět rozdíly. Zatímco plodiny skupiny hořčice a ředkve olejné ( Raphanus sativus L.)
v krátkém čase prakticky pokryjí půdu, roketa setá
( Eruca sativa ), lnička setá ( Camelina sativa L.) a zvláště katrán habešský (
Crambe
abyssinica
)
tuto
funkci
mohou
plnit
pouze
omezeně.
(viz příloha č. 8, obr. č. 28)
2.4 Porovnání kořenových systémů Dostatečně vyvinutý kořenový systém může plnit významnou protierozní funkci. Předpokladem je jeho velikost a mohutné boční větvení. Je patrné, že některé plodiny mohou být adekvátní náhradou běžně používané hořčice bílé (Leucosinapis alba L.), neboť mají silný, rozvětvený kořenový systém. Především vybrané GZ hořčice sareptské ( Brassica juncea L.) jsou schopny poskytnou vysoké množství biomasy. Jelikož mají mnohdy lépe vyvinutý kořenový systém, než běžně používané GZ hořčice bílé (Leucosinapis alba L.). Naopak kůlovitý kořen ředkve olejné ( Raphanus sativus L.) se slabými bočními kořeny není vhodný do erozních půd, i když rostliny poskytnou největší množství biomasy. ( viz příloha č. 8, obr. č. 29)
12
2.5 Založení a vedení pokusu S vybranými
genovými
zdroji
byl
založen
maloparcelní
pokus.
Parcely
o rozměrech 1,25x3m byly osety 25.3.2015 maloparcelním secím strojem Wintersteiger. Pokus byl ošetřován běžnými agrotechnickými zásahy se standardním hnojením, herbicidní a insekticidní ochranou. Fungicidní ochrana nebyla použita. Ve dnech 14.5., 21.5., 1.6. a 9.6.2015 byly odebrány čtyři vzorky rostlinné hmoty - vždy po pěti rostlinách z parcely. Cílem bylo podchytit postupný nárůst objemu nadzemní biomasy i kořenů. Odběr byl vždy v dopoledních hodinách, do označených igelitových sáčků. Vybíraly se rostliny typické pro danou parcelu, každá z jiného místa. Vynechávaly se čela a boky parcel, aby nedošlo k ovlivnění sousedním materiálem. Důležité bylo odebrat rostliny celistvě, včetně kořene. V pozdějších vývojových fázích rostlin se musel použít rýček, aby nedošlo k poškození kořenů. Odebrané vzorky byly ihned transportovány na pracoviště OSEVA PRO s.r.o., kde se provádělo vlastní hodnocení.
2.6 Hodnocení rostlinného materiálu Odebrané rostliny byly ihned rozborovány. Zahradnickými nůžkami se oddělila nadzemní a podzemní část těla rostliny. Na laboratorní váze KERN se zvlášť zvážila hmotnost kořenové hmoty všech pěti rostlin jednoho vzorku a stejně i nadzemní část rostlin. Výsledky byly zaznamenány do předem připravené tabulky. Takto se zhodnotil celý soubor testovaných genových zdrojů. Čerstvá hmota rostlin pak byla přemístěna do dobře větrané místnosti, kde při zvýšené teplotě přirozeně doschla. Po dokonalém vysušení, byla sušina zvážena opět stejným způsobem. Zvlášť obě části rostliny a hodnoty byly zaznamenány.
13
Obr. č. 2 : Menší a větší laboratorní váhy KERN
2.7 Zpracování získaných dat Získaná data byla převedena do excelového souboru. Velký objem dat byl zpracován a roztřízen podle plodin a data odběru vzorku. Následně byla vypočítána průměrná hmotnost kořenů a nadzemní biomasy ve formě čerstvé a v sušině, vždy pro jednu plodinu, vztažené k datu odběru. Současně byl vyhodnocen genový zdroj s nejvyšší dosahovanou hodnotou hmotnosti.
Hodnocení bylo rozčleněno do čtyř kritérii :
čerstvá hmota nadzemní
sušina nadzemní části
čerstvá hmota kořene
sušina kořene.
Výsledky z tabulek byly převedeny do grafů. Jednotlivé plodiny se vyhodnotily podle použití, které je vhodné na zelené hnojení s ohledem na rychlost nárůstu biomasy, celkovou hmotnost a to především v sušině hmoty. Zhodnotila se vhodnost použití jednotlivých testovaných plodin pro zelené hnojení při různých požadavcích na ochranu půdy.
14
3. Výsledky Nejprve byly vyhotoveny tabulky s hmotností nadzemní a podzemní biomasy a poté i v její sušině pro všechny testované GZ . Následně se podle zvážených hmotností určily rostliny s nejvyšší dosaženou hodnotou v gramech a byly označeny číslem 1 až 9. Například v tab.1- hodnocení ze dne 14.5.2015 pro genové zdroje hořčice černé ( Brassica nigra L.). Z uvedeného, je patrné, že nejvýkonnějším GZ kolekce v produkci nadzemní hmoty je materiál s označením 15O0600022-Junius s 1115 gramy, který ale ve výnosu sušiny kořenové hmoty byl podprůměrný (19.místo v rámci celé kolekce 30 GZ). Jako nejpřínosnější materiál z hlediska produkce nadzemní a podzemní biomasy se jeví v pokusu ze 14.5.2015 genový zdroj 15O0600001 – Alsaska. Jde tedy o zdroj, který má v prvních fázích vegetace nejrychlejší přírůstky, což může být z pohledu ochrany půdy vůči erozním vlivům perspektivní.
Tab. č. 1 : Odběr dne 14.5.2015 hořčice černé ( Brassica nigra L.) v gramech
název
nadzemní biomasa pořadí
podzemní biomasa
pořadí
sušina nadzemní biomasy
pořadí
sušina biomasy kořene
pořadí
ECN 15O0600001
Alsaska
158,72
1
9,64
1
22,22
1
1,63
1
15O0600008
Sizaja
114,06
5
5,95
11
14,36
4
1,53
6
15O0600009
BRSCHW 22531 BRSCHW 22533
121,01
2
5,69
14
11,36
11
0,90
7
113,53
6
7,47
3
14,03
5
1,25
8
15O0600016
96,42
10
5,99
10
12,79
7
1,27
13
15O0600020
111,00
8
8,48
2
13,33
6
1,57
17
115,20
4
7,36
4
14,69
3
1,26
19
15O0600027
112,60
7
6,81
6
12,75
8
1,16
24
15O0600028
98,30
9
6,07
9
10,62
12
1,02
25
118,20
3
7,24
5
15,93
2
1,23
26
15O0600010
15O0600022
15O0600030
Junius
Lu De No 2
15
Z každého odběru byla vyhodnocena všechna data testovaných plodin. Pro lepší přehlednost byly uvedeny i průměry. ( viz GZ ředkve olejné ( Raphanus sativus L. – tab. č. 2 )
16
Tab. č. 2: Výnosy GZ ředkve olejné ( Raphanus sativus L.) Datum odběru 14.5.2015 ECN 15O1000001 15O1000002
název
15O1000003 15O1000004
Pegletta
15O1000005 15O1000006 15O1000007
Nemex
15O1000008 15O10
Rufus
Siletta Rauola
Resal
Trick Ikarus
Guillotine
průměr
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
99,5 101,86
396,6 326,2 302,4 217,6 255,2 246 274,8 341 230,6
822 608,4 664 560 658,6 582 825,6 832 845,8
113,3
287,82
710,93
1110 683 1002,75 1022 883 597,5 703,5 1063,5 658,5 858,19
nadzemní biomasa/g
123,89 97,44 103,62 130,08 101,56 108,04 153,72
sušina nadzemní biomasy/g
15O1000001 15O1000002 15O1000003
Siletta
15O1000004 15O1000005
Resal
15O1000006 15O1000007 15O1000008
Trick
15O10 průměr
Rauola Pegletta
Nemex
Ikarus Rufus Guillotine
11,57 9,01 10,65
31,94 26,8 28,4 19 21,87 20,72 24 27,89 19,6
69,61 64,37 64,98 49,69 57,72 51,74 70,46 70,84 70,26
140 104 117,5 119,5 101,5 69 99,5 144 87
24,47
63,3
109,11
8,89 6,93
27,98 23,9 23,1 17,98 28,35 28,28 18,72 23,01 21,22
42,25 34,61 33,98 32,58 37,51 39,22 62,17 49,22 50,02
44,275 39,575 42,725 56,475 48,9 47,875 28 43,535 31,175
9,86
23,61
42,3
42,5
6,18 5,2 6,25 4,91 5,56 5,75 7,4 7,93
8,3 7,85 7,775 10,35 10,15 7,225 6,425 9,325 6,25 8,18
11,93 9,53 10,69 14,74 8,79 9,61
10,72
podzemní biomasa/g
15O1000001 15O1000002
Siletta
15O1000003 15O1000004
Pegletta
15O1000005 15O1000006 15O1000007
Nemex
15O1000008 15O10
Rufus
Rauola
Resal
Trick Ikarus
Guillotine
průměr
10,3 7,9 9,93 9,79 8 8,69 18,37
sušina kořene/g
15O1000001 15O1000002 15O1000003
Siletta
15O1000004 15O1000005
Resal
15O1000006 15O1000007 15O1000008
Trick
15O10 průměr
1,32 1,75 1,47
Rufus
1,31 2,68 1,15
Guillotine
1,21
3,29 2,62 2,85 1,8 2,77 2,45 2,28 2,4 1,65
1,47
2,46
Rauola Pegletta
Nemex
Ikarus
1,15 1,15
Poškozeno
6,15
17
Následně se všechna data genových zdrojů sepsala do jedné tabulky. Ke každému dni odběru a části dané rostliny byl udělán průměr. ( viz tab. č. 3)
Tab. č. 3: Průměrná hmotnost biomasy všech testovaných plodin ECN
15O05 15O06 15O07 15O09 15O10 15O11 15O12
ECN
15O05 15O06 15O07 15O09 15O10 15O11 15O12
plodina hořčice bílá hořčice černá hořčice sareptská lnička setá ředkev olejná katrán habešský roketa setá
plodina hořčice bílá hořčice černá hořčice sareptská lnička setá ředkev olejná katrán habešský roketa setá
nadzemní biomasa/g 14.5.2015 21.5.2015 1.6.2015
131,14 115,9 135,02 90,29 113,3 39,66 67,37
329,89 265 285,88 146,67 287,82 118 176,87
407,09 355,72 438,95 205,61 710,93 252,95 244,64
sušina nadzemní biomasy/g 9.6.2015
423,25 323,11 343,19 226,39 858,19 321,42 260,36
14.5.2015 21.5.2015 1.6.2015
12,5 14,21 15,1 9,08 10,72 4,04 7,08
podzemní biomasa/g
32,55 23,51 23,27 13,42 24,47 10,4 14,26
55,61 44,01 50,55 27,15 63,3 25,49 29,58
9.6.2015
79,31 70,29 70,97 41,88 109,11 40,92 39,54
sušina podzemní biomasy/g
14.5.2015
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
14.5.2015
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
12,76 7,07 8,55 4,8 9,87 2,35 3,49
22,34 15,65 17,42 8,62 23,62 8,41 7,08
23,89 21,41 27 9,48 42,4 16,03 7,65
22,33 21,17 27,68 9,41 42,5 32,81 8,32
1,75 1,28 1,37 1,04 1,47 0,38 0,6
4,15 2,61 2,57 1,38 2,46 0,89 1,08
5,92 5,02 6,33 2,65 6,15 2,84 1,92
6,79 6,8 8,04 2,8 8,18 3,97 2,19
Ze získaných průměrných hodnot byly vytvořeny grafy, které znázorňují postupné přírůstky hmotnosti jednotlivých plodin v závislosti na čase.(viz tab. č. 4, graf č. 1)
18
4. Závěr
Mezi jednotlivými testovanými plodinami z kolekce jarních brukvovitých plodin jsou patrné značné rozdíly v přírůstku nadzemní a podzemní biomasy. Lze je rozdělit do dvou podskupin:
Plodiny s nižšími přírůstky a pomalejším růstem - roketa setá ( Eruca sativa ), katrán habešský ( Crambe abyssinica ) a lnička setá ( Camelina sativa L.) – výrazně zaostávají za průměry výnosnějších plodin
Plodiny s vyššími přírůstky a rychlejším růstem – hořčice bílá (Leucosinapis alba L.), hořčice sareptská( Brassica juncea L.) a ředkev olejná ( Raphanus sativus L.)
Plodiny druhé skupiny se jeví přínosnějšími pro potřeby produkce biomasy. Zatímco hořčice bílá (Leucosinapis alba L.) ze začátku vegetace tvoří větší množství biomasy, dochází v pozdější době (začátek kvetení) k výraznému zpomalení až zastavení růstu. Tato plodina dosáhla svého maxima 9.června 2015. Naopak u ředkve olejné ( Raphanus sativus L.) lze pozorovat na počátku vegetace malé přírůstky, ale vzhledem k tomu, že doba kvetení přichází později, je výrazně delší a doprovází ji silné větvení a velké přírůstky biomasy, je tato plodina velmi perspektivní pro využití na zelené hnojení. Průměrně dosahovala výnosu nadzemní hmoty 858,19g z pěti rostlin ( sušina 109,11g). Hodnotíme-li podzemní kořenový systém, i zde dosahuje nejlepších výnosů ředkev olejná ( Raphanus sativus L.). Stejných výnosů dosáhla ale i kolekce hořčic sareptských ( Brassica juncea L.), jejichž kořenový systém je dostatečně větvený a může tedy plnit i funkci protierozní. Pro lepší přehlednost byly vypracovány následující tabulky a grafy. ( viz tab. č. 2 , graf č. 1)
19
Průměrná hmotnost odebrané biomasy z pěti rostlin : Tab. č. 4: Průměr nadzemní biomasy nadzemní
hořčice bílá hořčice černá hořčice sareptská lnička setá ředkev olejná katrán habešský roketa setá
14.5.2015
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
131,14 115,90
329,89 265,00
407,09 355,72
423,25 323,11
135,02
285,88
438,95
343,19
90,29 113,30
146,67 287,82
205,61 710,93
226,39 858,19
39,66
118,00
252,95
321,42
67,37
176,87
244,64
260,36
Graf č. 1 : Přírůstek nadzemní biomasy v gramech
Největší přírůstek má výrazně ředkev olejná ( Raphanus sativus L.) oproti ostatním olejninám s průměrnou naměřenou hodnotou ke dni 9.6.2015
s 858,19 gramy
nadzemní hmoty. 20
Naopak nejhůř v průměrném hodnocení nadzemní hmoty dopadla lnička setá ( Camelina sativa L.) s 226,39 gramy. (viz obr. č. 4, graf 1) V podzemním přírůstku biomasy má ředkev olejná ( Raphanus sativus L.) výborné výsledky s 42,50 gramy což je zhruba pět krát více než nejnižší zvážený přírůstek rokety seté. (viz příloha č. 8, obr. č. 24, graf 2) Největší sušinu nadzemní hmoty má opět ředkev olejná ( Raphanus sativus L.) s 109,11 gramy. Nejmenší sušiny nadzemní hmoty dosáhl katrán habešský ( Crambe abyssinica ), lnička setá a roketa setá ( Eruca sativa ). (viz příloha č. 8, obr. č. 25, graf č. 3) S největším
přírůstkem
sušiny
podzemní
biomasy
se
hořčice
sareptská
( Brassica juncea L.) s 8,04 gramy vyrovnala ředkvi olejné s 8,18 gramy. ( viz příloha č. 8, obr. č.26, graf č. 4)
Mezi jarními plodinami tedy existují druhy s dobrým využitím pro účely zeleného hnojení. Každá má ale svá specifika a je možné ji využít s ohledem na charakter půdy a zátěž ekosystému ( hrozba vodní a větrné eroze atd.). Zároveň je třeba zdůraznit, že i v rámci kolekcí jednotlivých plodin existují genové zdroje specifické pro toto využití, které svým výnosovým potencionálem výrazně předčí jiné materiály.
21
5. Seznam použitých zdrojů
Brožury 1. ZEDEK, Vlastimil (ed.), Renáta JANDOVÁ (ed.) a Vojtěch HOLUBEC (ed.).Genetické zdroje rostlin a zdravá výživa. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2014, 70 stran. ISBN 978-80-7434-174-8. 2. DOTLAČIL, Ladislav (ed.). 20 let Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2013, 47 s. ISBN 978-80-7434-132-8.
Literatura 3. Prosperující olejniny .: sborník konference s mezinárodní účastí : .. Česká zemědělská univerzita .. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Katedra rostlinné výroby, 2012, CD-ROM. ISBN 978-80-213-2340-7. 1x ročně. 4. ŠOOŠ, Ľubomír, Milan KOLEJÁK a František URBAN. Biomasa - obnoviteľný zdroj energie. 1. vyd. Bratislava: VERT, 2012, 398 s. Edícia vysokoškolských učebníc. ISBN 978-80-970957-3-4.
5. MALAŤÁK, Jan a Petr VACULÍK. Biomasa pro výrobu energie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2008, 206 s. ISBN 978-80-213-1810-6.
6. HAVLÍČKOVÁ, Kamila. Rostlinná biomasa jako zdroj energie. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2008, 83 s. ISBN 978-80-7415-004-3.
22
Internetové zdroje 7. Seznam - najdu tam, co neznám. Seznam - najdu tam, co neznám [online]. Copyright © 1996 [cit. 29.01.2016]. Dostupné z:https://www.seznam.cz/ 8. Google. Google [online]. Copyright © 2016 [cit. 29.01.2016]. Dostupné z: http://www.google.cz/ 9. Wikipedia. Wikipedia [online]. Dostupné z:https://www.wikipedia.org/
10. SOČ - Středoškolská odborná činnost. SOČ - Středoškolská odborná činnost [online]. Dostupné z:http://www.soc.cz/
11. Bioinstitut CZ [online]. Copyright © [cit. 29.01.2016]. Dostupné z:http://www.bioinstitut.cz/documents/Narodniprogram.pdf 12. Informace pro zemědělství - Olejniny | Olejniny. Zemědělské komodity | Informace pro zemědělství [online]. Dostupné z:http://www.zemedelskekomodity.cz/index.php/rostlinna-vyroba-menu/olejniny
13. Geny pro zlepšování zemědělských plodin a rozvoj zemědělství. iProsperita [online]. Copyright © 2010 [cit. 29.01.2016]. Dostupné z:http://www.iprosperita.cz/analyzy/3197--geny-pro-zlepsovani-zemedelskychplodin-a-rozvoj-zemedelstvi
14. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství. [online]. Copyright © 2009 [cit. 29.01.2016]. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/mze/
23
6. Seznam obrázků Obrázek číslo 1: Hořčice bílá (Leucosinapis alba L.) - AC Penant Obrázek číslo 2: Menší a větší laboratorní váhy KERN Obrázek číslo 3: Hořčice sareptská ( Brassica juncea L. ) – Oportuna Obrázek číslo 4: List hořčice sareptské ( Brassica juncea L. ) – AC Vulkan Obrázek číslo 5: Plod hořčice sareptské ( Brassica juncea L. ) Obrázek číslo 6: Hořčice černá ( Brassica nigra L.) Obrázek číslo 7: Hořčice černá ( Brassica nigra L.) Obrázek číslo 8: List hořčice černé ( Brassica nigra L.) Obrázek číslo 9: Plod hořčice černé ( Brassica nigra L.) Obrázek číslo 10: Lnička setá ( Camelina sativa L. ) Obrázek číslo 11: List lničky seté ( Camelina sativa L. ) Obrázek číslo 12: Ředkev olejná ( Raphanus sativus L. ) Obrázek číslo 13: List ředkve olejné ( Raphanus sativus L. ) Obrázek číslo 14: Plod ředkve olejné ( Raphanus sativus L. ) Obrázek číslo 15: Katrán habešský ( Crambe abyssinica ) Obrázek číslo 16: List katránu habešského ( Crambe abyssinica ) Obrázek číslo 17: Plod katránu habešského ( Crambe abyssinica ) Obrázek číslo 18: List hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) - ABA Obrázek číslo 19: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Admirál Obrázek číslo 20: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Amog Obrázek číslo 21: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Condor Obrázek číslo 22: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Esprit Obrázek číslo 23: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Flenall Obrázek číslo 24: Květ rokety seté ( Eruca sativa ) Obrázek číslo 25: List rokety seté ( Eruca sativa ) Obrázek číslo 26: Plod rokety seté ( Eruca sativa ) Obrázek číslo 27: Odběr vzorků Obrázek číslo 28: Porovnání pokryvnosti listové plochy 50 dnů po výsevu 24
Obrázek číslo 29: Porovnání tvaru a velikosti kořenů 70 dnů po zásevu Obrázek číslo 30: Menší laboratorní váha KERN Obrázek číslo 31: Kalibrace na větší laboratorní váze KERN Obrázek číslo 32: Příprava pracovního stolu
25
7. Seznam tabulek Tabulka číslo 1: Odběr dne 14.5.2015 hořčice černé ( Brassica nigra L. ) v gramech Tabulka číslo 2: Výnosy GZ ředkve olejné ( Raphanus sativus L. ) Tabulka číslo 3: Průměrná hmotnost biomasy všech testovaných plodin Tabulka číslo 4: Průměr nadzemní biomasy Tabulka číslo 5: Genové zdroje hořčice sareptské ( Brassica juncea L. ) s nejlepšími výsledky ze dne 14.5.2015 Tabulka číslo 6: Genové zdroje hořčice sareptské ( Brassica juncea L. ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 7: Genové zdroje hořčice sareptské ( Brassica juncea L. ) ze dne 1.6.2015 Tabulka číslo 8: Výsledky všech genových zdrojů hořčice černé ( Brassica nigra L. ) ze dne 14.5.2015 Tabulka číslo 9: Genové zdroje hořčice černé ( Brassica nigra L. ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 10: Genové zdroje hořčice černé ( Brassica nigra L. ) ze dne 1.6.2015 Tabulka číslo 11: Genové zdroje lničky seté ( Camelina sativa L. ) s nejlepšími výsledky ze dne 14.5.2015 Tabulka číslo 12: Genové zdroje lničky seté ( Camelina sativa L. ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 13: Genové zdroje lničky seté ( Camelina sativa L. ) ze dne 1.6.2015 Tabulka číslo 14: Genové zdroje ředkve olejné ( Raphanus sativus L. ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 15: Genové zdroje ředkve olejné ( Raphanus sativus L. ) ze dne 1.6.2015 Tabulka číslo 16: Genové zdroje katránu habešského ( Crambe abyssinica ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 17: Genové zdroje katránu habešského ( Crambe abyssinica ) ze dne 1.6.2015 Tabulka číslo 18: Výsledky všech genových zdrojů hořčice bílé ( Leucosinapis alba L.) ze dne 14.5.2015 Tabulka číslo 19: Genové zdroje hořčice bílé ( Leucosinapis alba L. ) s nejlepšími výsledky ze dne 14.5.2015 Tabulka číslo 20: Genové zdroje hořčice bílé ( Leucosinapis alba L. ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 21: Genové zdroje hořčice bílé ( Leucosinapis alba L. ) ze dne 1.6.2015 26
Tabulka číslo 22: Genové zdroje rokety seté ( Eruca sativa ) ze dne 21.5.2015 Tabulka číslo 23: Genové zdroje rokety seté ( Eruca sativa ) ze dne 1.6.2015 Tabulka číslo 24: Průměr podzemní biomasy Tabulka číslo 25: Průměr nadzemní sušiny Tabulka číslo 26: Průměr podzemní sušiny
27
8. Seznam grafů Graf číslo 1: Přírůstek nadzemní biomasy v gramech Graf číslo 2: Přírůstek podzemní biomasy v gramech Graf číslo 3: Přírůstek sušiny nadzemní biomasy v gramech Graf číslo 4: Přírůstek sušiny podzemní biomasy v gramech
28
9. Přílohy Příloha č. 1 - hořčice sareptská ( Brassica juncea L.)
Obr. č. 3: Hořčice sareptská ( Brassica juncea L.)– Oportuna
Obr. č. 4 : List hořčice sareptské ( Brassica juncea L.)– AC Vulkan
29
Obr. č. 5 : Plod hořčice sareptské ( Brassica juncea L.)
Tab. č. 5 : Genové zdroje hořčice sareptské ( Brassica juncea L.) s nejlepšími výsledky ze dne 14.5.2015
nadzemní
15O0700001 15O0700017 15O0700023 15O0700027 15O0700030 15O0700033 15O0700035 15O0700036 15O0700037 15O0700038 15O0700052 15O0700054 15O0700058 15O0700060 15O0700062
sušina nadzemní
podzemní
sušina kořen
101,29
24
8,76
6
9,30
31
1,36
6
Jubilejnaja
116,60
15
8,27
9
12,57
12
1,24
13
Ruska
140,50
4
8,73
7
14,07
8
1,19
17
Stoke 070/A
138,90
6
9,16
4
15,35
7
1,30
10
131,02
10
8,21
11
13,30
10
1,32
8
158,06
3
9,94
2
17,03
4
1,69
2
Zlutosemennaja 230
133,65
8
8,61
8
15,99
5
1,55
3
VNIIMK 13
170,74
2
9,13
5
25,56
2
1,35
7
VNIIMK 14
184,25
1
9,42
3
26,48
1
1,44
4
BRSCHW 22540
135,90
7
6,47
27
15,41
6
0,94
33
Large Rooted Mustard
107,00
17
12,09
1
10,53
22
1,94
1
Ki Karashina
140,16
5
7,69
13
17,06
3
1,25
12
Southern Gland
121,45
13
7,16
17
10,97
20
1,44
5
113,85
16
6,94
18
10,40
24
1,31
9
131,90
9
7,71
12
12,54
13
1,22
15
VNIIMK 11 Volgogradskaja 189/191
291
30
Tab. č. 6: Genové zdroje hořčice sareptské ( Brassica juncea L.) ze dne 21.5.2015
15O0700001 15O0700017 15O0700023 15O0700027 15O0700030 15O0700033 15O0700035 15O0700036 15O0700037 15O0700038 15O0700052 15O0700054 15O0700058 15O0700060 15O0700062
nadzemní
podzemní
sušina nadzemní
sušina podzemní
271
19,12
21,69
2,09
Jubilejnaja
368,8
24,76
30,62
3,66
Ruska
247,4
16,01
19,66
2,31
Stoke 070/A
279,2
20,57
22,76
2,56
VNIIMK 11
404,6
22,69
31,68
2,03
Volgogradskaja 189/191
248,6
13,07
20,86
5,31
Zlutosemennaja 230
306,6
19,46
25,16
3,3
VNIIMK 13
355,4
17,13
31,17
2,97
VNIIMK 14
348,4
18,21
31,8
3,31
BRSCHW 22540
311,8
14,61
25,16
2,25
179
23,03
14,39
2,19
Ki Karashina
189,2
10,68
16,72
1,72
Southern Gland
233,2
9,96
16,11
1,19
396,8
21,69
28,73
2,36
148,2
10,31
12,57
1,27
Large Rooted Mustard
291
Tab. č. 7:Genové zdroje hořčice sareptské ( Brassica juncea L.) ze dne 1.6.2015 sušina nadzemní podzemní nadzemní
15O0700001 15O0700023 15O0700027 15O0700033 15O0700035 15O0700036 15O0700037 15O0700038 15O0700052 15O0700054 15O0700058 15O0700060 15O0700062
sušina kořen
514,4
29,73
49,18
7,36
Ruska
446,6
27,07
54,47
6,95
Stoke 070/A
485,6
32,36
60,4
5,89
Volgogradskaja 189/191
429,2
29,72
46,93
6,68
483
31,12
49,5
7,33
VNIIMK 13
393,2
25,22
46,49
5,79
VNIIMK 14
742,6
39,44
92,87
11,03
220
10,36
28,13
2,67
Large Rooted Mustard
263,6
30,53
26,69
5,38
Ki Karashina
546,8
32,86
77,78
9,47
420
23,04
44,53
4,67
313,2
15,09
31,73
3,8
448,2
24,47
48,44
5,24
Zlutosemennaja 230
BRSCHW 22540
Southern Gland
291
31
Příloha č. 2 - hořčice černá ( Brassica nigra L.)
Obr. č. 6: Hořčice černá ( Brassica nigra L.)
Obr. č. 7: Hořčice černá ( Brassica nigra L.)
32
Obr. č. 8: List hořčice černé ( Brassica nigra L.)
Obr. č. 9: Plod hořčice černé ( Brassica nigra L.)
33
Tab. č. 8: Výsledky všech genových zdrojů hořčice černé ( Brassica nigra L.) ze dne 14.5.2015 nadzemní
15O0600001
Alsaska
15O0600002
Balkan 1942:511
15O0600004
Hneda
15O0600006
Primus
15O0600007
Rumunska
15O0600008
Sizaja
15O0600009
BRSCHW 22531
15O0600010
BRSCHW 22533
15O0600011
BRSCHW 22537
15O0600012
BRSCHW 22530
15O0600013
BRSCHW 22538
15O0600014
BRSCHW 22539
podzemní
sušina nadzemní
sušina kořene %
sušina kořen
158,72
1
9,64
1
22,22
1
1,63
1
16,91
88,80
15
4,56
24
10,49
13
0,77
2
16,89
96,40
11
5,24
17
9,67
15
0,97
3
18,51
81,09
19
5,80
13
9,63
16
1,03
4
17,76
90,40
13
5,85
12
9,26
20
1,05
5
17,95
114,06
5
5,95
11
14,36
4
1,53
6
25,71
121,01
2
5,69
14
11,36
11
0,90
7
15,82
113,53
6
7,47
3
14,03
5
1,25
8
16,73
66,03
26
3,86
26
6,32
26
0,62
9
16,06
83,44
18
4,84
19
9,28
19
0,88
10
18,18
76,87
22
4,74
20
9,43
18
0,90
11
18,99
76,25
23
4,69
21
8,83
22
0,63
12
13,43
15O0600016
96,42
10
5,99
10
12,79
7
1,27
13
21,20
15O0600017
70,62
25
4,17
25
9,59
17
0,74
14
17,75
15O0600018
84,90
17
5,08
18
8,97
21
0,88
15
17,32
15O0600019
78,20
20
5,26
16
10,04
14
1,06
16
20,15
15O0600020
111,00
8
8,48
2
13,33
6
1,57
17
18,51
15O0600021
86,20
16
6,44
7
11,68
9
1,58
18
24,53
115,20
4
7,36
4
14,69
3
1,26
19
17,12
15O0600023
77,08
21
4,60
23
7,61
25
0,74
20
16,09
15O0600024
73,57
24
5,44
15
8,34
24
1,02
21
18,75
15O0600025
89,05
14
4,61
22
8,78
23
0,68
22
14,75
15O0600026
92,50
12
6,10
8
11,50
10
1,16
23
19,02
15O0600027
112,60
7
6,81
6
12,75
8
1,16
24
17,03
15O0600028
98,30
9
6,07
9
10,62
12
1,02
25
16,80
118,20
3
7,24
5
15,93
2
1,23
26
16,99
15O0600022
15O0600030
Junius
Lu De No 2
34
Tab. č. 9: Genové zdroje hořčice černé ( Brassica nigra L.) ze dne 21.5.2015
nadzemní podzemní
15O0600001 15O0600008 15O0600009 15O0600010 15O0600016 15O0600020 15O0600022 15O0600027 15O0600028 15O0600030
sušina nadzemní
sušina podzemní
339,2
15,86
30,85
2,73
407
23,09
35,7
3,99
BRSCHW 22531
182,4
11,36
16,2
poškozeno
BRSCHW 22533
255,6
14,57
21,4
2,25
230,8
15,69
21,2
2,42
149,4
13,32
14,14
2,01
287,2
17,17
25,75
2,71
230
14,77
18,71
2,18
216
12,01
19,47
1,92
352,4
18,62
31,67
3,24
Alsaska Sizaja
Junius
Lu De No 2
Tab. č. 10 : Genové zdroje hořčice černé ( Brassica nigra L.) ze dne 1.6.2015
15O0600001 15O0600008 15O0600009 15O0600010 15O0600016 15O0600020 15O0600022 15O0600027 15O0600028 15O0600030
Alsaska
sušina nadzemní podzemní nadzemní 49,34 377 24,35
sušina kořen 5,95
396
21,2
40,47
3,93
BRSCHW 22531
370,4
23,92
45,87
5,6
BRSCHW 22533
257,6
13,62
31,19
2,95
342,4
20,04
46,97
4,53
329,4
25,38
37,12
4,84
465
28,36
59,74
8,14
330,2
19,49
38,79
4,46
261,6
15,35
34,69
3,71
427,6
22,4
55,88
6,06
Sizaja
Junius
Lu De No 2
35
Příloha č. 3 - lnička setá ( Camelina sativa L.)
Obr. č. 10: Lnička setá ( Camelina sativa L.)
Obr. č. 11: List lničky seté ( Camelina sativa L.)
36
Tab. č. 11: Genové zdroje lničky seté ( Camelina sativa L.) s nejlepšími výsledky ze dne 14.5.2015
15O09 15O0900032 15O0900034 15O0900039 15O0900041 15O0900047 15O0900048 15O0900061 15O0900062 15O0900063 15O0900069 15O0900074 15O0900076 15O0900092 15O0900093 15O0900094 15O0901001
84,57
15
5,32
6
8,86
11
1,04
9
92,75
8
4,95
10
8,75
13
0,87
23
54,17
55
3,27
47
8,19
21
1,06
7
PRFGL. 42
102,67
4
5,44
4
10,26
3
1,11
4
PRFGL. 95
72,47
28
5,00
9
7,47
27
0,97
14
90,64
11
4,46
17
10,26
4
0,90
17
PRFGL. 28
91,00
9
5,42
5
9,52
7
1,11
5
PRFGL. 54
114,94
2
5,73
3
10,50
2
1,14
3
PRFGL. 59
96,52
7
3,58
38
9,73
5
0,68
43
PRFGL. 75
97,57
5
4,65
14
9,09
8
0,89
20
PRFGL. 88
72,13
29
3,03
55
6,02
40
1,11
6
84,35
16
4,45
18
9,05
9
0,60
52
Zuzana
89,88
12
4,86
12
8,77
12
1,05
8
BRSCHW 59975
107,38
3
4,14
24
9,66
6
0,71
38
Branisovicka
122,56
1
6,36
1
12,22
1
1,14
2
Polska
97,11
6
5,07
7
8,97
10
0,97
13
Zita
64,27
39
5,88
2
6,96
32
2,31
1
37
Tab. č. 12: Genové zdroje lničky seté ( Camelina sativa L.) ze dne 21.5.2015
nadzemní podzemní
15O09 15O0900032 15O0900034 15O0900039 15O0900041 15O0900047 15O0900048 15O0900061 15O0900062 15O0900063 15O0900069 15O0900074 15O0900076 15O0900092 15O0900093 15O0900094 15O0901001
sušina nadzemní
sušina podzemní
150,2
8,78
12,8
1,38
190,4
14,18
18
2,19
111
7,87
10,8
1,35
PRFGL. 42
83
5,03
8,2
0,82
PRFGL. 95
155
11,06
15,6
1,81
127,6
8,8
14,4
1,66
PRFGL. 28
98,4
5,76
9,4
1,01
PRFGL. 54
206
12,73
18,8
1,73
PRFGL. 59
179,2
7,87
16
1,21
PRFGL. 75
145,4
10,6
14
1,61
PRFGL. 88
235,4
13,24
19,8
2,07
138
8,78
12,4
1,39
157,4
9,08
15,8
1,63
BRSCHW 59975
113,4
3,73
9,6
0,67
Branisovicka
144,2
6,91
13,4
1,23
Polska
125,4
5,81
9
0,78
Zita
133,4
6,23
10,2
0,9
Zuzana
38
Tab. č. 13: Genové zdroje lničky seté ( Camelina sativa L.) ze dne 1.6.2015 sušina nadzemní podzemní nadzemní
15O09 15O0900032 15O0900034 15O0900039 15O0900041 15O0900047 15O0900048 15O0900061 15O0900062 15O0900063 15O0900069 15O0900074 15O0900076 15O0900092 15O0900093 15O0900094 15O0901001
sušina kořen
168,4
8,09
22,52
2,12
177,8
9,55
24,66
2,56
203,4
10,56
30,7
2,84
PRFGL. 42
189
8,98
29,4
3,05
PRFGL. 95
149,6
9,29
21,45
2,69
202,4
9,3
31,07
2,9
PRFGL. 28
137,4
7,96
23,9
2,6
PRFGL. 54
351,4
14,96
43,89
3,43
PRFGL. 59
197,4
6,68
22,67
1,68
PRFGL. 75
189,2
7,57
24,88
2,18
PRFGL. 88
247,2
10,71
31,5
3,19
215
12,6
30,26
4,58
261,8
10,75
33,9
2,9
135,4
4,99
18,26
1,46
200
7,07
26,28
1,97
271,75
11,98
23,78
2,25
198,2
10,09
22,43
2,63
Zuzana
BRSCHW 59975 Branisovicka Polska Zita
39
Příloha č. 4 - ředkev olejná ( Raphanus sativus L.)
Obr. č. 12: Ředkev olejná ( Raphanus sativus L.)
Obr. č. 13: List ředkve olejné ( Raphanus sativus L.)
40
Obr. č. 14: Plod ředkve olejné ( Raphanus sativus L.)
Tab. č. 14: Genové zdroje ředkve olejné ( Raphanus sativus L.) ze dne 21.5.2015
nadzemní podzemní
15O1000001 15O1000002 15O1000003 15O1000004 15O1000005 15O1000006 15O1000007 15O1000008 15O10
sušina nadzemní
sušina podzemní
Siletta
396,6
27,98
31,94
3,29
Rauola
326,2
23,9
26,8
2,62
Pegletta
302,4
23,1
28,4
2,85
Resal
217,6
17,98
19
1,8
Nemex
255,2
28,35
21,87
2,77
Trick
246
28,28
20,72
2,45
Ikarus
274,8
18,72
24
2,28
Rufus
341
23,01
27,89
2,4
230,6
21,22
19,6
1,65
Guillotine
41
Tab. č .15: Genové zdroje ředkve olejné ( Raphanus sativus L.) ze dne 1.6.2015
sušina nadzemní podzemní nadzemní
15O1000001 15O1000002 15O1000003 15O1000004 15O1000005 15O1000006 15O1000007 15O1000008 15O10
sušina kořen
Siletta
822
42,25
69,61
6,18
Rauola
608,4
34,61
64,37
5,2
Pegletta
664
33,98
64,98
6,25
Resal
560
32,58
49,69
4,91
658,6
37,51
57,72
5,56
Trick
582
39,22
51,74
5,75
Ikarus
825,6
62,17
70,46
7,4
Rufus
832
49,22
70,84
7,93
845,8
50,02
70,26
7,43
Nemex
Guillotine
42
Příloha č. 5 - katrán habešský ( Crambe abyssinica )
Obr. č. 15: Katrán habešský ( Crambe abyssinica )
Obr. č. 16: List katránu habešského ( Crambe abyssinica )
43
Obr. č. 17: Plod katránu habešského ( Crambe abyssinica )
Tab. č .16: Genové zdroje katránu habešského ( Crambe abyssinica ) ze dne 21.5.2015
nadzemní podzemní
15O1100001 15O1100002 15O1100003 15O1100004 15O1100005 15O1100006 15O1100007 15O1100008 15O1100009 15O1100010 15O1100011 15O1100012
sušina nadzemní
sušina podzemní
97,6
6,23
8
0,65
103,6
6,21
8,4
0,55
70,8
4,92
6
0,41
64,6
4,77
6
0,57
130,8
7,85
11,6
0,8
114,2
6,66
10
0,75
74
4,98
6
0,52
134,4
8,38
11,2
0,84
94,2
9
8,6
1,11
196,6
13,93
19,2
1,44
Indy
186,6
16,3
17,2
1,64
Meyer
148,6
11,68
12,6
1,35
Borowski Voronezhskii
Borowska IHAR
44
Tab. č. 17: Genové zdroje katránu habešského( Crambe abyssinica ) ze dne 1.6.2015
sušina nadzemní podzemní nadzemní
15O1100001 15O1100002 15O1100003 15O1100004 15O1100005 15O1100006 15O1100007 15O1100008 15O1100009 15O1100010 15O1100011 15O1100012
sušina kořen
Borowski
145
10,72
15,49
2,23
Voronezhskii
198
11,95
18,29
1,88
281
15,95
27,66
2,96
259,6
16,68
27,41
3,05
252,6
14,87
26,11
2,85
288,6
17,63
30,41
3,7
268,4
14,92
25,05
2,08
324,4
16,35
30,06
2,57
167,2
9,95
17,53
1,51
282,8
19,49
28,16
3,21
274,8
23,38
29,67
4,3
293
20,42
30,08
3,69
Borowska IHAR
Indy Meyer
45
Příloha číslo 6 - hořčice bílá (Leucosinapis alba L.)
Obr. č. 18: List hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – ABA
Obr. č. 19: Kořen hořčice bílé – Admirál
Obr. č. 20: Kořen hořčice bílé – Amog 46
Obr. č. 21 : Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Condor
Obr. č. 22: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Esprit
Obr. č. 23: Kořen hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) – Flenall 47
Tab. č. 18: Výsledky všech genových zdrojů hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) ze dne 14.5.2015
nadzemní
15O05 15O0500022 15O05 15O05 15O0500026 15O0500030 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O0500014 15O0500019 15O0500029 15O0500042 15O05 15O0500025 15O05 15O0500008 15O0500020 15O05 15O05 15O0500011 15O05 15O0500001 15O0500003 15O0500010 15O0500004 15O05 15O05 15O0500039 15O0500036 15O0500035 15O0500009
sušina nadzemní
podzemní
sušina kořen
Viscount
207,50
1
14,26
2
18,80
2,85
1
Dr. Schneider
149,40
4
11,62
3
14,40
2,22
3
AC Pennant
132,23
11
10,44
4
14,00
1,95
5
Andromeda
137,40
10
8,08
17
14,00
1,30
22
148,30
5
10,43
5
14,00
1,93
6
140,60
9
10,03
8
14,00
1,72
12
Mega
131,80
12
7,91
19
13,80
1,62
15
Merique
146,79
6
9,67
10
13,80
1,93
7
King
150,60
3
10,37
6
13,40
1,58
17
Esprit
107,40
24
9,89
9
13,00
2,52
2
Ultra
144,20
8
10,07
7
13,00
1,71
13
Ruska
155,40
2
7,65
22
12,00
1,18
29
Nakielska
146,07
7
9,03
13
11,60
1,76
10
Balkan 1942
115,10
21
89,80
1
11,60
1,83
9
Carnella
120,70
17
9,03
14
11,60
1,75
11
Thorney
124,30
13
7,63
23
11,40
1,44
20
Arda
114,80
22
9,04
12
11,40
1,84
8
Flenal
105,75
25
9,49
11
11,00
2,06
4
Mansholtova
121,85
15
7,13
24
11,00
1,20
27
Dr. Francks
119,02
18
7,67
21
11,00
1,53
18
ABA
120,80
16
7,97
18
10,80
1,22
25
Chacha
115,70
20
8,39
16
10,60
1,49
19
Paliisse
116,07
19
6,75
27
10,60
1,20
28
Admirál
95,03
27
7,90
20
10,40
1,66
14
122,70
14
8,40
15
10,20
1,20
26
114,01
23
6,79
26
10,20
1,26
24
101,20
26
6,53
28
9,00
1,30
23
Erbachshofska
94,40
28
5,84
30
8,80
1,08
30
Condor
82,63
30
7,11
25
8,40
1,59
16
Amog
77,49
31
6,28
29
8,00
1,40
21
Mustang
83,30
29
5,81
31
7,60
1,02
31
Maxi
73,20
32
4,68
32
6,60
0,88
32
Mirly
70,50
33
4,30
33
6,20
0,71
34
Marocka
50,20
34
4,16
34
4,60
0,77
33
Carine Budakalaszi Sarga
Bulharska Danska 359 Moreau Tourne
48
Tab. č. 19: Genové zdroje hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) s nejlepšími výsledky ze dne 14.5.2015
nadzemní
15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O0500001 15O0500008 15O0500014 15O0500019 15O0500022 15O0500025 15O0500026 15O0500029 15O0500030 15O0500042
sušina nadzemní
podzemní
sušina kořen
132,23
11
10,44
4
14,00
1,95
5
95,03
27
7,90
20
10,40
1,66
14
137,40
10
8,08
17
14,00
1,30
22
82,63
30
7,11
25
8,40
1,59
16
Esprit
107,40
24
9,89
9
13,00
2,52
2
Flenal
105,75
25
9,49
11
11,00
2,06
4
Chacha
115,70
20
8,39
16
10,60
1,49
19
King
150,60
3
10,37
6
13,40
1,58
17
Mega
131,80
12
7,91
19
13,80
1,62
15
Merique
146,79
6
9,67
10
13,80
1,93
7
Thorney
124,30
13
7,63
23
11,40
1,44
20
Ultra
144,20
8
10,07
7
13,00
1,71
13
Viscount
207,50
1
14,26
2
18,80
2,85
1
Bulharska
122,70
14
8,40
15
10,20
1,20
26
Mansholtova
121,85
15
7,13
24
11,00
1,20
27
Ruska
155,40
2
7,65
22
12,00
1,18
29
Nakielska
146,07
7
9,03
13
11,60
1,76
10
Dr. Schneider
149,40
4
11,62
3
14,40
2,22
3
Arda
114,80
22
9,04
12
11,40
1,84
8
Carine
148,30
5
10,43
5
14,00
1,93
6
Balkan 1942
115,10
21
89,80
1
11,60
1,83
9
Budakalaszi Sarga
140,60
9
10,03
8
14,00
1,72
12
Carnella
120,70
17
9,03
14
11,60
1,75
11
AC Pennant Admirál Andromeda Condor
49
Tab. č . 20: Genové zdroje hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) ze dne 21.5.2015
nadzemní podzemní
15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O0500001 15O0500008 15O0500014 15O0500019 15O0500022 15O0500025 15O0500026 15O0500029 15O0500030 15O0500042
sušina nadzemní
sušina kořen
AC Pennant
254,4
17,59
23,4
3,32
Admirál
282,6
24,03
26,69
3,89
Andromeda
305,8
18,69
30,71
3,44
Condor
189,6
19,93
20
3,6
Esprit
301,6
26,64
33,74
5,27
Flenal
434,8
35,97
46,67
7,29
Chacha
364,2
22,38
26,32
3,99
King
408,25
23,54
40,5
4,44
Mega
396
22,15
38,02
5,14
Merique
411,4
26,52
42,27
5,12
Thorney
413
23,37
39,56
4,29
Ultra
378,2
27,99
38
4,96
Viscount
357,8
27,93
34,34
4,61
Bulharska
316,4
21,89
31,1
3,77
Mansholtova
406,6
23,44
43,36
4,8
Ruska
338,2
19,92
34,58
3,64
Nakielska
399,4
24,64
40,07
4,67
Dr. Schneider
257,4
20,22
26,98
3,62
Arda
196,6
10,71
19,67
1,95
Carine
441,2
28,33
46,25
5,24
Balkan 1942
318,6
18,69
27,2
3,47
Budakalaszi Sarga
203,2
14,32
17,6
2,39
Carnella
212,2
15,03
21,6
2,61
50
Tab. č. 21: Genové zdroje hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) ze dne 1.6.2015
nadzemní podzemní
15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O05 15O0500001 15O0500008 15O0500014 15O0500019 15O0500022 15O0500025 15O0500026 15O0500029 15O0500030
sušina nadzemní
sušina kořen
AC Pennant
252,2
12,99
40,34
3,47
Admirál
460,2
28,99
56,99
6,89
Andromeda
589,6
37,12
72,4
8,63
361
22,19
46,2
5,27
Esprit
368,4
20,75
51,42
6,06
Flenal
207,2
13,21
29,41
2,79
Chacha
315,6
23,83
42,34
6,5
King
575,4
34,62
60,61
8,51
Mega
485,6
26,84
72,28
6,66
Merique
495,2
30,57
65,91
8,96
Thorney
307,6
18,28
40,95
3,94
Ultra
435,8
25,31
57,2
6,38
Viscount
352,4
21,65
46,14
5,23
Bulharska
387,4
19,37
55,62
5,09
Mansholtova
467,4
27,97
73,4
5,71
381
19,79
63,2
5,3
Nakielska
346,8
22,91
47,88
4,84
Dr. Schneider
644,4
32,16
76,33
7,11
Arda
434,2
26,47
61,94
6,54
Carine
374,6
20,72
50,37
5,6
Balkan 1942
341,4
18,02
58,09
4,98
Budakalaszi Sarga
372,6
21,76
54,45
5,86
Condor
Ruska
51
Příloha č. 7 - roketa setá ( Eruca sativa )
Obr. č. 24 : Květ rokety seté ( Eruca sativa )
Obr. č. 25 : List rokety seté ( Eruca sativa )
52
Obr. č. 26 : Plod rokety seté ( Eruca sativa )
Tab. č. 22: Genové zdroje rokety seté ( Eruca sativa ) ze dne 21.5.2015
nadzemní podzemní
15O1200001 15O1200002 15O1200004 15O1200005 15O1200006 15O1200007 15O1200008 15O1200009 15O1200010 15O1200018 15O1200019 15O1200020 15O1200021 15O1200022
Ramsch 84/85
sušina nadzemní
sušina podzemní
114
6,76
10,6
1,06
142,8
6,75
14,12
1,25
130
4,95
11,42
0,73
181,4
7
8,8
132,6
7,73
11,08
0,91
210,6
7,39
16,14
1,15
343,8
10,15
27,33
1,48
120,2
5,21
10,79
0,63
121,4
5,42
10,51
0,65
127,6
5,84
11,6
1,28
124,4
5,29
7,4
0,99
207
7,87
17,22
1,16
186
6,31
15,8
0,84
334,4
12,44
26,89
1,91
53
Tab. č. 23: Genové zdroje rokety seté ( Eruca sativa ) ze dne 1.6.2015
sušina nadzemní podzemní nadzemní
15O1200001 15O1200002 15O1200004 15O1200005 15O1200006 15O1200007 15O1200008 15O1200009 15O1200010 15O1200018 15O1200019 15O1200020 15O1200021 15O1200022
Ramsch 84/85
sušina kořen
179,8
8,39
25,08
2,33
440
13,4
53,68
3,98
241,4
7,48
33,94
2,2
249
7,78
27,72
1,66
331
10,3
36,41
2,53
232
8,71
28,37
2,14
421
8,05
43,86
1,71
210,4
6,65
25,86
1,29
108,2
3
14,93
1,07
159,8
5,63
21,36
1,42
159,6
4,75
20,88
1,31
177
5,64
20,77
1,35
162,6
4,55
20,52
0,99
353,2
12,72
40,7
2,92
54
Příloha č. 8
Obr. č. 27 : Odběr vzorků
roketa setá
hořčice bílá
lnička setá
hořčice sareptská
hořčice černá
ředkev olejná
katrán habešský
Obr. č. 28: Porovnání pokryvnosti listové plochy 50 dnů po výsevu 55
Obr. č. 29: Porovnání tvaru a velikostí kořenů 70 dnů po zásevu
Obr. č. 30: Menší laboratorní váha KERN
56
Obr. č. 31 : Kalibrace na větší laboratorní váze KERN
Obr. č. 32 : Příprava pracovního stolu
57
Tab. č. 24: Průměr podzemní biomasy podzemní
hořčice bílá hořčice černá hořčice sareptská lnička setá ředkev olejná katrán habešský roketa setá
14.5.2015
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
12,76 7,07
22,34 15,65
23,89 21,41
22,33 21,17
8,55
17,42
27,00
27,68
4,80 9,87
8,62 23,62
9,48 42,40
9,41 42,50
2,35
8,41
16,03
32,81
3,49
7,08
7,65
8,32
Graf č. 2 : Přírůstek podzemní biomasy v gramech
58
Tab. č. 25 : Průměr nadzemní sušiny sušina nadzemní
hořčice bílá hořčice černá hořčice sareptská lnička setá ředkev olejná katrán habešský roketa setá
14.5.2015
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
12,50 14,21
32,55 23,51
55,61 44,01
79,31 70,29
15,10
23,27
50,55
70,97
9,08 10,72
13,42 24,47
27,15 63,30
41,88 109,11
4,04
10,40
25,49
40,92
7,08
14,26
29,58
39,54
Graf č. 3: Přírůstek sušiny nadzemní biomasy v gramech
59
Tab. č.26 : Průměr sušiny kořene
sušina kořen
hořčice bílá hořčice černá hořčice sareptská lnička setá ředkev olejná katrán habešský roketa setá
14.5.2015
21.5.2015
1.6.2015
9.6.2015
1,75 1,28
4,15 2,61
5,92 5,02
6,79 6,80
1,37
2,57
6,33
8,04
1,04 1,47
1,38 2,46
2,65 6,15
2,80 8,18
0,38
0,89
2,84
3,97
0,60
1,08
1,92
2,19
Graf č.4: Přírůstek sušiny podzemní biomasy v gramech
60
