Střední škola KNIH, o.p.s

Střední škola KNIH, o.p.s.

TREST SMRTI

Vypracovala: Nela Kurečková Vedoucí práce: Mgr. Hana Wernerová

2014 / 2015

2014 – 2015 Maturitní práce

Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.

V Brně dne 19.02.2015

…………………………… Kurečková Nela

2


OBSAH: 1. Anotace

str. 5

2. Úvod

str. 6 - 7

3. Historie trestu smrti od počátku po současnost

str. 7 - 8

3.1. Historie v českých zemích

str. 8

4. Trest smrti a současnost

str. 9 - 10

4.1. Trest smrti v USA

str. 9

4.2. Trest smrti ve světě

str. 9 - 10

5. Techniky a druhy výkonu

str. 11 - 15

5.1. tzv. Římská spravedlnost

str. 11

5.2. Rozpárání břicha

str. 11

5.3. Ukřižování

str. 12

5.4. Pohřbení zaživa

str. 12

5.5 Upálení

str. 12

5.6. Oběšení

str. 12 - 13

5.7. Utopení

str. 13

5.8. Gilotina, Stětí hlavy

str. 13

5.9. Plynová komora

str. 13 - 14

5.10. Elektrické křeslo

str. 14

5.11. Smrtící injekce

str. 14

5.12. Techniky požívané v současnosti

str. 15

6. Pro a proti trestu smrti

str. 15 - 17

6.1. Pro trestu smrti

str. 15 - 16

6.2. Proti trestu smrti

str. 16 - 17

3


7. Alternativa k trestu smrti

str. 17

8. Závěr

str. 18

9. Seznam citací

str. 19

10. Zdroje

str. 19 - 20

4


1. Anotace Maturitní práce se zabývá problematikou trestu smrti. Kapitoly, které jsou uvedeny v obsahu, se postupně věnují historii trestu smrti jak v naší zemi, tak ve světě. Technikám a druhům trestu, kterých je k výkonu používáno, od počátku až po současnost. Zmíněna jsou i místa a země, kde je absolutní trest stále v legislativě. Dále jsou uvedeny důvody a názory pro a proti.

5


2. Úvod

V této práci se budu zabývat nejvyšším trestem, jaký může být udělen za protiprávní jednání – trestem smrti. Je také nazýván nejvyšším nebo absolutním trestem. Přesto, že hodně ze zemí již tento nejvyšší trest zrušily, každým rokem jsou na světě odsouzeny a popraveny tisíce lidí (včetně dětí). Dost lidí se domnívá, že trest smrti je již otázkou minulosti a ani si neuvědomují v kolika zemích, nejpočetnějších národů, je stále součástí legislativy. Můžeme se s ním setkat například v USA – kde se stále za některé trestné činy uplatňuje, Číně, Indii, mnohých zemích Afriky, Íránu a mnohých dalších. V zemích třetího světa je mnohdy trest smrti vykonáván bez řádného soudu a rozsudku. Tudíž nikdy nebudeme schopni dohledat přesné číslo provedených trestů Téma trestu smrti je stále aktuální. V některých zemích byl již trest smrti zrušen a posléze opět zaveden. Názory na tuto tématiku se velmi různí. Ráda bych zde přiblížila pohled na historii trestu smrti jak v českých zemích, tak ve světě. Nejstarším zachovalým zákoníkem je Chammurapiho zákoník, který je známý tresty typu „oko za oko“. Trest smrti se prováděl jak za první tak druhé světové války, což jsou události, které jsou nám všem dobře známé a přeci jen nejsou tak dávné. Na českém území byla poslední poprava provedena v roce 1989 a díky novelizaci legislativy se stalo zrušení absolutního trestu závazné. Dále bych věnovala kapitolu druhům a provedení trestu smrti. Což bývá pro mnoho lidí zajímavé, ale i odstrašující a odpudivé téma. I katovské řemeslo se muselo postupem času měnit a svým způsobem zdokonalovat, protože si to žádala doba a společnost. Pro odsouzené byly vyžadovány humánnější způsoby výkonu trestu. V neposlední řadě bych chtěla věnovat jistou část práce úvaze o pro a proti hrdelnímu trestu. Je velmi těžké rozhodovat o životě jiného člověka.

6


„Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit“1

3. Historie trestu smrti od počátku po současnost Trest smrti se užíval již ve starověku. Z tohoto období se nám dochoval babylonský Chammurapiho zákoník, který vznikl v letech 1800 př. n. l., který převážně zastává tzv. „oko za oko, zub za zub“. V Chammurapiho zákoníku můžeme najít například tyto zákony: „1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. 22. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen. 197. Jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost.“2

Zde se dá poprvé mluvit o trestu smrti schváleným státem. Stával se tímto faktickou předlohou pozdějších zákonů ať už ve starém Římě a Řecku nebo pro islámské právo šári’a. Ve středověku byly uplatňovány hrdelní tresty za mnoho zločinů. Nařknutím z čarodějnictví, přes kacířství až po vraždu. Díky svým manuálům na rozpoznávání čarodějnictví atp. měla velký vliv katolická církev na použití trestu smrti. V tomto případě se pravidelně používal hrdelní trest upálení na hranici. Trest smrti byl udělován postupně téměř za každý zločin. V roce 1722 byl ve Velké Británii vydán zákon Black Act, který nařizoval hrdelní trest za pytlačení na soukromých pozemcích. Postupem času byl trest smrti udělen i za maskování se při páchání zločinu. Prosazování zákazu trestu se začíná projevovat kolem 18. století, kdy jej ve svých dílech začínají kritizovat umělci. Například Beccaria v jeho díle „O zločinech a trestech“, kde komentuje trest smrti jako nepřijatelný. „Není snad absurdní, že zákony, které si oškliví zabití a trestají je, musí, aby předešly vraždě, veřejně vraždit samy sebe?“3 Prvním státem, kde byl zrušen hrdelní trest, bylo Toskánsko. V Evropě, zhruba o 80 let později, zrušilo trest Portugalsko. Vzhledem ke dvěma světovým válkám a koncům absolutistických monarchií, lidé začali měnit pohled na trest smrti, což vedlo k postupnému rušení tohoto výkonu trestu.

7


3.1. Historie v českých zemích Až do roku 1337 bylo v českých zemích hrdelní právo pouze na rozhodnutí panovníka. Tento fakt se změnil díky vydaným dokumentům Jana Lucemburského, ve kterých se zavázal, že hrdelní právo bude v rukou královských měst a jejich soudů. Po bitvě na Bílé hoře hrdelních soudů ubylo, bohužel netrvalo dlouho a trest smrti se opět začal uplatňovat ve větším měřítku. Kolem roku 1700 byl vydán hrdelní řád, který upravoval také torturu. Tortura, nazývána také jako právo útrpné, upravovala a řadila za sebou mučící metody a na našem území byla uplatňována již od 14. století. Ovšem jako taková byla používána u výslechu až od roku 1778. Josef II., který uznal náboženskou svobodu a zrušil nevolnictví, se také zasloužil o zrušení trestu smrti. Ovšem po smrti panovníka byl do několika let trest obnoven. Jakožto samostatná Československá republika jsme přejali většinu zákonů z období Rakouska-Uherska. Patřilo mezi ně i právo, udělovat trest smrti. Zajisté stojí za zmínku názor T.G.Masaryka, který zastáncem trestu smrti nebyl. Ovšem musel brát ohled na názor veřejného mínění. Tvrdil, že o zrušení trestu smrti by měli rozhodnout lidé. Období druhé světové války by se dalo nazvat jako jedno z nejtemnějších. Bylo popraveno nespočet nevinných lidí. Často velmi krutým způsobem. Za doby Hitlera byly nejčastější metody plynových komor a zastřelení. Nacističtí Němci si zřídili popraviště na Pankráci v Praze. Jednali tak převážně z ekonomických důvodů – převoz vězňů a finanční náročnost. Zde se popravovalo gilotinou, což byl rychlý, levný a účinný způsob. Podle dostupných údajů bylo na Pankráci gilotinou popraveno 1097 osob. Poslední veřejnou popravou na území Československa se stala poprava Josefa Pfitznera. Na jeho popravu se dostavily až statisíce lidí. Posledním člověkem, na kterém byl uplatněn absolutní trest, byl v červnu roku 1989 Štefan Svitek. Byl odsouzen k výkonu tohoto trestu za brutální vraždu a sexuální zneužití své těhotné ženy a svých dcer. Od května roku 1990 byl zrušen trest smrti na našem území.

8


4. Trest smrti a současnost V současné době je neustále mnoho zemí, kde je absolutní trest vykonáván. Nebavíme se zde pouze o zemích třetího světa, ale i o tak vyspělých zemích jako je USA nebo Čína, kde legislativa stále umožňuje výkon tohoto trestu. V každé zemi se ovšem činy, za které bývá udělen trest smrti, mohou lišit. „Během roku 1997 bylo popraveno nejméně 2375 odsouzených ve 40 zemích světa. 3707 osob bylo odsouzeno k trestu smrti v 69 zemích. K největšímu počtu poprav došlo v Číně (1644), Íránu, Saúdské Arábii (122) a USA (74). Tyto čtyři země pokrývají 84% všech poprav provedených v roce 1997 ve všech zemích.“4 Provádět statistiky ohledně provedených poprav není zrovna jednoduché, některé země drží tyto data v tajnosti. Dalším problémem jsou popravy provedené neoficiálně. V podkapitolách se podíváme podrobněji na USA a kde ještě v současné době trest smrti funguje.

4.1. Trest smrti v USA Spojené státy americké patří mezi státy, kde je trest smrti ještě stále povolen. Z padesáti států USA je možné vykonat absolutní trest ve třiceti osmi z nich a to pěti různými technikami – elektrické křeslo, plynová komora, smrtící injekce, oběšení a zastřelení. Trest je možné najít v zákoníku, ovšem není součástí federální legislativy. Každý stát má tedy volbu, který z trestu smrti bude využívat. V některých státech USA může být odsouzena k absolutnímu trestu i osoba, která ještě nedosáhla věku 18 let. Je zajímavé, že tak vyspělá země si stále drží tento druh trestu.

4.2. Trest smrti ve světě V mnoha zemích světa je absolutní trest stále legální. Ať už se jedná o země vyspělé (viz. USA) anebo o země třetího světa. Každopádně v některých státech, i když je trest smrti legální, v praxi už se po dlouhou dobu nepoužívá.

9


Mezi státy, kde je trest smrti legální a používán patří například: Afghánistán - ozbrojená loupež, vražda, dovoz výbušnin, protistátní činnost Barbados - zrada, vzpoura, vražda Bahamy - pirátství, zrada, vražda Bulharsko - špionáž, sabotáž, zrada, násilná loupež, příprava kmene bakterií s cílem vyvolat epidemii, vražda,

Čína - loupež, zpronevěra, korupce, obchod s drogami, obchod se ženami a dětmi, kontrarevoluční činnost, šíření tajných informací, vražda

Egypt - vražda, žhářství, opuštění dítěte, znásilnění, rabování, odmítnutí poslušnosti v době války Írán - užívání omamných látek, zločin proti Alláhovi, cizoložství, vražda, Kuba - znásilnění, útok proti bezpečnosti státu, sabotáž, vražda Thajsko Sýrie - znásilnění, žhářství, vražda, zločin proti státu, zrada, útok proti posvátným místům, špionáž V některých zemích se krom humánnějších způsobů stále používá i ukamenování, setnutí hlavy nebo ukřižování. Mezi státy, kde je trest zachován, ale v praxi se již nevyužívá, patří například: Albánie, Filipíny, Maledivy, Panenské ostrovy a další…

10


5. Techniky a druhy výkonu Je několik možných způsobů, kterými se trest smrti dal nebo dá vykonávat. V následujících pár stranách přiblížím jisté možnosti provedení trestu smrti.

5.1. tzv. Římská spravedlnost Trest tzv. Římské spravedlnosti se prováděl podříznutím nebo probodnutím hrdla. Hlava se neoddělovala od těla a ke smrti docházelo vykrvácení a udušením. Byl to typický trest pro Řím, odvozuje se tedy od toho název „Římská spravedlnost“. Tento výkon trestu smrti nebyl nikdy řádně zapsán v trestním zákoníku jako hrdelní trest. Podříznutí hrdla bylo využíváno hlavně jako hromadný trest nebo mimosoudní poprava. Jistou oficiální stránku trestu bychom mohli najít při usmrcování gladiátorů. Kdy o osudu gladiátora rozhodoval převážně lid a panovník, který gestem naznačil, co se se zápasníkem má stát. Tato technika byla zjištěna i u primitivnějších afrických kmenů.

5.2. Rozpárání břicha S touto technikou jsme se mohli setkat v Řecku, Římě a Orientu. Výkon tohoto trestu smrti byl realizován tak, aby byl co nejpomalejší a nejbolestnější. Zbraň byla zabodnuta do břicha co nejhlouběji a poté bylo jedinci břicho rozříznuto. Jistou podobu můžeme najít u japonské sebevraždy - harakiri. Dříve bylo používáno jako popravčí metoda, kdy se odsouzený musel sám popravit. Později byla uznána jako sebevražedná, kterou se prokazovala věrnost.

11


5.3. Ukřižování Nejspíše každého v první řadě napadne ukřižování Ježíše Krista, který byl ukřižován na kříži ve tvaru T. Nejbolestnějším okamžikem ukřižování je nejspíše zatloukání hřebu do končetin. Na rukou do zápěstí a na nohou do nártů. Následně je člověk odsouzen k vykrvácení a vyhladovění. Tento způsob výkonu trestu smrti se užíval i za 2. světové války, kdy bylo ukřižováno spoustu Židů. V dnešní době se s tímto absolutním trestem můžeme setkat v Jemenu a Súdánu. S tím rozdílem, že ukřižování v Jemenu probíhá až po smrti, která proběhne zastřelením nebo oběšením. V Súdánu se můžeme setkat s výkonem trestu v horší variantě a tou je ukřižování zaživa, které postihne ty, jež se provinili protivením se božské vůli. Tento trest se provádí v sedmi Islámských zemích.

5.4. Pohřbení zaživa Další z trestů, který byl užíván na celém světě. Můžeme se s tímto druhem trestu setkat již v Chammurapiho zákoníku. Zmiňuje se zde o trestu kdy: architekt postaví špatně dům a v případě, že dům spaden a usmrtí syna majitele, pak syn architekta bude zabit pohřbením zaživa. Ve středověku se tímto způsobem trestaly ženy ve Francii, nebyly věšeny, ale byly zahrabány zaživa. Zaživa bývali pohřbeni i odbojáři a partyzáni v období druhé světové války. Ještě ve 20. století byl tento výkon trestu zaznamenán v Kambodži.

5.5. Upálení Stejně jako si spojíme ukřižování s Kristem, nejspíše nás u tohoto tématu napadne Jan Hus anebo Johanka z Arku. V neposlední řade také upalování při nařknutí z čarodějnictví. Variant upálení je mnoho, ať už na hranici nebo na malém ohni, kdy by se dalo mluvit o pomalém opékání lidského těla. Každopádně ve všech variantách se tento trest prováděl na člověku zcela při vědomí.

5.6. Oběšení Příčinou smrti je zadušení. Právě tento způsob výkonu trestu smrti je jedním z nejčastějších, který přetrvává do dnešní doby. Spolu se stětím hlavy a upálením patří 12


k jednomu z nejstarších trestů smrti. Trest smrti oběšením byl vykonáván i u nás. Byl zrušen až roku 1989. Je využíván tak často díky jasné jednoduchosti a úspornosti, další výhodou byla možnost hromadné popravy. Každopádně není až tak humánní. Ve chvíli kdy se provedení trestu nevydaří, odsouzená osoba umírá pomalou smrtí na zadušení.

5.7. Utopení Využívalo se hned několik různých druhů topení. Obviněný mohl být utopen násilným přidržením pod vodní hladinou. Další možností bylo zavázání do pytle a následné vhození do řeky. Další, neméně krutou variantou, bylo svázání a zatížení těla různými předměty, např. kameny a následné vhození do vody, jako u předchozího případu. Tento výkon trestu smrti byl zaznamenán ještě v roce 1991 v Iráku.

5.8. Gilotina, setnutí hlavy Ať už gilotina anebo setnutí hlavy, v obou případech se jedná o oddělení hlavy od těla. Výkon tohoto trestu zastává kat. Pokud byl kat schopný, podařilo se mu oddělit hlavu od těla na jednu ránu, za což se mu zpravidla dostalo potlesku od přihlížejícího publika. Nebylo ovšem pravidlem, že by se stínání hlavy podařilo na první pokus. Na rozdíl od tohoto způsobu popravy je gilotina spolehlivější a účinnější způsob. Je to mechanický nástroj, který je určený k tomuto výkonu trestu. Tudíž zde nezáleží až tak na lidském faktoru. Tento mechanismus byl vynalezen ve Francii. Poslední obětí, kterou stihla gilotina, byla Germaine Godefroyová roku 1949.

5.9. Plynová komora Jistý pokrok lze zaznamenat i v provádění absolutního trestu. Jedním z novějších způsobů popravy se stala plynová komora, která má své kořeny v období 1. světové války. V tomto období se začínaly provádět pokusy s bojovými plyny. Ovšem své největší slávy se tento trest dočkal v průběhu 2. světové války, kdy byl doladěn (dá-li se to tak vůbec nazvat) k dokonalosti na masové zabíjení. V průběhu této války v plynových komorách skončil nespočet nevinných lidí, jen proto, že dle teologie této doby, nebyli rovni lidem Třetí říše. Byli bráni jako podřadná rasa, jako věci, kterých je potřeba se zbavit. Způsob provedení tohoto trestu je jednoduchý. Jedinec je umístěn do izolované, neprodyšné místnosti, kde se nadýchá 13


jedovatých plynů, kterými se otráví. Každopádně druhou světovou válkou používání plynové komory neskončilo. Tato metoda je dodnes v některých státech užívána.

5.10. Elektrické křeslo Dalším pokrokem ve výkonu absolutního trestu je elektrické křeslo. Prvním elektrickým generátorem, který byl předveden, byl generátor v roce 1882 v New Yorku. Již o pár let později roku 1890 bylo elektrického křesla využito jakožto legálního prostředku k usmrcení. Za vynálezce se považuje Harold Brown, který spolupracoval s Edisonem (odpůrcem trestu smrti). Názory na tento druh popravy se různily a do dnešní doby různí. Tento způsob usmrcení vyvolává mnohé debaty na téma humánnosti trestu. Protože smrt jedince, po zasažení proudem, nenastává ihned. Nicméně je tento trest dodnes využíván v některých zemích Ameriky.

5.11. Smrtící injekce A v technice provedení trestu smrti se posuneme zase o kousek dál a to k injekcím. Rokem 1977 se věci opět mění a přibývá další způsob popravy. Injekce se jeví jako rychlá, bezbolestná a vcelku nenákladná možnost. Poprvé byla použita v USA, přesněji v Texasu. Poprvé byla užita roku 1982. Odsouzenému k popravě jsou vpíchnuty dvě nebo jedna injekce s rychle účinkujícími látkami. Injekce obsahují barbituráty s paralyzujícími chemickými látkami. Usmrcení by se dalo přirovnat k provádění anestezie v nemocnicích, ovšem s tím rozdílem, že při anestezii není vstřikovaná dávka smrtelná. Injekce jsou třísložkovým koktejlem, kde najdeme: barbituráty - ztráta vědomí, bromid pankuronia - svalový relaxant a chlorid sodný, aby přivodil srdeční zástavu. Důvody k užívání tohoto způsobu usmrcení jsou jak humanitární tak ekonomické. Jak už bylo zmíněno výše, injekce nejsou až tak finančně náročné. Údajně je to nejhumánnější způsob výkonu trestu, ale! U popravy musí být přítomen lékař, který podá smrtící injekci odsouzenému. Fakt, že v Hippokratově přísaze stojí, že lékař nepodá smrtící lék, je možným podnětem k zamyšlení a debatě. Každopádně je tento způsob absolutního trestu užívám v zemích USA.

14


5.12. Techniky používané v současnosti V této kapitole bych pouze shrnula techniky, které přetrvávají do dnešní doby a můžeme se setkat s jejich výkonem i dnes. Patří mezi ně: ubytí, ukamenování, ukřižování, zplynování, pověšení, zastřelení, stětí, elektrické křeslo a smrtící injekce.

6. Pro a proti trestu smrti Vzhledem k tomu, že se trest smrti řadí mezi problematičtější témata, není divu, že je to neustále živé a vzniká spousta debat na toto téma. Většinou se lidé dělí na dva naprosto odlišné tábory: jedni zatvrzelí odpůrci trestu smrti a druzí, kteří jsou zastánci tohoto absolutního trestu a připouštějí jej, jako jednu z možností výkonu. Každý se snaží prosadit to svoje a dle mého názoru na každém je něco pravdy. V následujících kapitolách se pokusím nastínit jisté pro a proti trestu smrti.

6.1. Pro trestu smrti Do kapitoly PRO by se dal zařadit tzv. argument odstrašení. Zastánci trestu smrti to považují za možnost, jak snížit kriminalitu. Možnost odnětí života by mohla odstrašit případné vrahy. Zde se rozchází názory široké veřejnosti s odbornými názory lékařů. Podle různých průzkumů (například v jedné studii japonského psychiatra) většina vrahů jedná v afektu a případnou hrozbu trestu smrti si před činem ani neuvědomí. Z tohoto jasně vyplývá, že odstrašení hrozbou smrti, by ve většině případů nemělo žádný efekt. Kdyby argument odstrašení platil, teoreticky by se měla zvýšit kriminalita tam, kde byl trest zrušen. Tento jev ovšem nenastal. Dalším argumentem zastánců trestu smrti je tzv. argument pojistky. Tady se zastává názor, že ve chvíli, kdy bude vrah popraven, už toto zlo nemůže spáchat znovu. Bezesporu pravdivý fakt. Jenže zde vyvstává další ale. Tento argument by byl bezchybný, kdyby stejně tak bezchybná a neomylná byla justiční moc. Každý může pochybit a je nespočet případů, kdy byl uvězněn nepravý člověk. 15


Posuneme se k dalšímu argumentu a to argumentu odplaty, aneb starodávné „oko za oko, zub za zub“. V porovnání s předchozím argumentem, kde šlo o zaopatření toho, aby pachatel znovu nezabil a nepáchal další přestupky, zde se setkáváme s názorem „oplať stejným dílem“. V tomto případě tedy absolutním trestem. V tomto případě by se měla demonstrovat spravedlivost. Ale jak bychom se třeba mohli stavět k masové vraždě nebo znásilnění? Ekonomické hledisko a praktická vhodnost by mohla být dalším argumentem pro. Uvažovat takhle je značně materiální a nelidské, na druhou stranu veškeré náklady spojené s doživotním uvězněním odsouzeného hradí stát a jeho obyvatelé. Velkou finanční zátěží je financování věznic, kde si případný vrah v podstatě v poklidu dožije svůj život. "Ekonomické i společenské náklady na subvencování tak veliké vězeňské populace jsou obrovské. V roce 1995 vydala Kalifornie poprvé víc peněz na věznice než na vzdělávání."5

6.2. Proti trestu smrti Prvním, řekla bych jedním z nejzásadnějších proti, je právo na život. To právo, které v Listině práv a svobod najdeme na prvních příčkách. Nikdo není oprávněn vzít život někomu jinému. Vrah sice toto právo porušil, ale co opravňuje nás k tomu, abychom jednali stejně jako on? Abychom udělali stejnou chybu a provedli to, zač odsouzeného trestáme? Na druhou stranu se dá oponovat i tím, že v Listině práv a svobod můžeme najít i právo například na svobodu pohybu. V tomto případě by přeci nebylo možné na viníka uvalit žádný trest. Ovšem právo na život, bychom mohli titulovat jako právo nejvyšší. Ale vrah toto právo porušil, otázkou zůstává, jak by se stát měl zachovat v takovémto případě. Jedním z dalších argumentů proti trestu smrti by se dalo použít pochybení lidského faktoru. Nebo taky justiční omyl. Soudní systém bohužel není dokonalý a nějakou dohlednou dobu jistě ani dokonalý nebude. Odsouzení nevinných lidí se stává a stává se poměrně často. V případě, že odsouzen bude nevinný člověk, kterému bude odňat život, je to již nenapravitelný fakt. A pokud se dodatečně prokáže nevina, život už dotyčnému nevrátíme. Dosti ožehavým argumentem proti, je politické zneužívání a diskriminace. Jako politické zneužití se opět můžeme vrátit k tématu 2. světové války. Bohužel takovéto zneužívání uvidíme i dnes například v některých státech Afriky nebo islámských státech, kde se nepohodlní občané stávají obětí absolutního trestu. V tomto případě je trest smrti formou umlčení odporujících osob. V dalším případě může dojít k diskriminaci převážně náboženských nebo

16


etnických menšin. Není žádnou novinkou, že například muslimové, kteří konvertují k jiné víře, jsou trestáni smrtí.

7. Alternativa k trestu smrti Trest by měl zastávat funkci ochrany společnosti před trestnými činy. Měl by být varováním. Měl by zabránit v konání další trestních činů a snažit se o převýchovu pachatele. Měl by mít preventivní funkci, aby ostatní členové společnosti nepáchali trestné činy. „Trest v trestním právu České republiky je zákonem stanovený a státem vynutitelný následek spáchaného trestného činu, který ukládají soudy v trestním řízení a který obsahuje negativní hodnocení činu, ale i pachatele, a tomuto by měl působit určitou újmu.“6 Odnětí svobody na doživotí by se mohlo zdát jako adekvátní trest. Je ukládán zvláště brutálním vrahům. I toto téma je velmi populárním tématem k diskuzi, kde se lidé opět dělí na příznivce a odpůrce tohoto trestu. Zde se ovšem může klást velký důraz na ekonomickou stránku věci. Realizace takového trestu si vyžaduje značně vysoké částky, které jdou z kapes daňových poplatníků. Na peníze společnost vždy slyšela a dodnes slyší dobře, tudíž tento fakt hraje na strunu zastáncům trestu smrti. Na druhou stranu se tímto faktem naznačuje, že lidský život se dá koupit. Ovšem kritizují se zde i jiné stránky realizace tohoto trestu. Jedno z vyjádření je například Adreje Drbohlava: „Doživotí je spíše jen poklidným dožitím v relativně pokojném prostředí úplného servisu. Taková forma vězení vlastně mnohým sériovým vrahům nahrazuje vše, co nikdy neměli, což jistě vzbudí lítost, ale také to, na co i přes lítost nemají právo. Je jim vytvořeno prostředí, jež v souladu s obecným lidským právem zahrnuje stravu, šaty, bydlení, sociální přivýdělek a zájmové činnosti.“7

Tímto se částečně vracím k již jednou zmíněnému názoru na zdánlivé klidné dožití vraha. Trest by měl plnit výchovnou funkci, což se o trestu smrti říci nedá. Na druhou stranu, někteří pachatelé schopni převýchovy ani nejsou. Každopádně diagnostika toho, zda člověk je, či není schopen převýchovy, nenáleží široké veřejnosti, ale odborníkům.

17


8. Závěr V této maturitní práci jsem se zaměřila na téma trestu smrti. Snažila jsem se zodpovědět si otázky ohledně spravedlivosti trestu. Zjistit k jaké variantě se vlastně já sama přikláním. Trest smrti není pouze záležitost trestně - právní, ale také morální a společenská. Snažila jsem se nastínit jak stránku historickou, od prvopočátku, přes historii v průběhu válek, tak současnost a aktuálnost tohoto tématu. V minulosti se tento trest považoval za zcela normální a spravedlivý, zato v dnešní době je snaha tento absolutní trest vymýtit. Nastínila jsem, ve kterých zemích je trest stále používán. Rozebrala jistá pro a proti. Od morálního a humánního hlediska po ekonomické a v podstatě nesoucitné argumenty. Jedná se o otázku stále aktuální a myslím si, že do budoucna na aktuálnosti rozhodně neztratí. Každý den se na toto téma vedou živé debaty. Snad každý den někdo umře formou popravy, ať už legálně, na základě zákona, nebo popravou nezákonnou. Trest smrti lze pokládat za spravedlivý jak v kterých případech. Každopádně funkci odstrašující nebo výchovnou tato metoda naprosto postrádá. A justičních omylů je příliš mnoho na to, abych se mohla přiklonit k názoru pro trest smrti. Před tím, než jsem tuto práci začala psát, jsem se spíše přikláněla ke skupině lidí, která se tresu smrti zastává. Ovšem poté, co jsem si musela prostudovat materiály a pořádně zhodnotit všechna pro a proti, se spíše přikláním k těm, kteří jsou proti trestu smrti.

18


9. Seznam citací 1 Trest smrti. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trest_smrti 2

Chammurabiho

zákoník.

[online].

[cit.

2015-02-19].

Dostupné

z:

http://iuridictum.pecina.cz/w/Chammurabiho_z%C3%A1kon%C3%ADk 3 LYONS, Lewis. Historie trestu: justiční tresty od dávných dob po současnost. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004, 190 s. ISBN 80-7352-021-4. 4 MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelních trestů od počátků po současnost. 3. vyd. Praha: Rybka Publisher, 1998, 400 s. ISBN 80-86182-05-3. 5 LYONS, Lewis. Historie trestu: justiční tresty od dávných dob po současnost. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004, 190 s. ISBN 80-7352-021-4. 6 FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. 1.vyd. Praha: Rybka Publishers, 1999, 463 s. ISBN 80-86182-91-6. 7 DRBOHLAV, Andrej. Etopedie I.: Trest smrti versus Trest života pro sériové vrahy. 1. vyd. Hradec Králové: Astraprint, 2005, 150 s. ISBN 80-7041-163-5.

10. Zdroje Internetové zdroje: www.mvcr.cz http://webchemie.cz/smrticiinjekce.html http://definitions.uslegal.com/b/black-act/ http://iuridictum.pecina.cz/ http://www.lidskaprava.cz/student/trest-smrti/interaktivni-mapy/mapa-trestu-smrti-ve-svete

19


Literatura: BESTOVÁ, Cornelie: Trest smrti v německo-českém porovnání. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1996, 177 s. ISBN 80-85765-56-X. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelních trestů od počátků po současnost. 3. vyd. Praha: Rybka Publisher, 1998, 400 s. ISBN 80-86182-05-3. LYONS, Lewis. Historie trestu: justiční tresty od dávných dob po současnost. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004, 190 s. ISBN 80-7352-021-4. FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. 1.vyd. Praha: Rybka Publishers, 1999, 463 s. ISBN 80-86182-91-6. DRBOHLAV, Andrej. Etopedie I.: Trest smrti versus Trest života pro sériové vrahy. 1. vyd. Hradec Králové: Astraprint, 2005, 150 s. ISBN 80-7041-163-5. ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. M. 1. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-0752-6. ŠINDELÁŘ, Vladimír. Cesta na popraviště. Praha: Praam, 2001. ISBN 80-903002-4-3. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky

20

Střední škola KNIH, o.p.s

Recommend Documents