STŘEDNÍ ŘÍŠE – ÉRA RENESANCE Petra Maříková Vlčková 31.03.-01.04.2011 EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA
STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie
závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z
Ictaueje
Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a
dohlížecí aparát Byrokracie:
Úřednický aparát a panovnický dvůr –zdanění výnosů z půdy a vodních
cest Chrámy částečně osvobozeny Systém nucených prací – branná povinnost Úřednické tituly – z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a povinností – nárůst úřednického aparátu. Nosič královské pečeti – kancléř – rozsáhlé pravomoce a povinnosti Vezír – Rechmire – Povinnosti vezíra- hlavní ministr
Nomarcha – největší proměny – minimalizace vlivu Amenemhet I. – města se stávají administrativními středisky Vzory v OK – architektura, umění, státní ideologie – kult panovníka
(centralizace státní moci, růst bohatství vládce) – návaznost na rozvoj střední třídy
Panovníci 12. dynastie cca 1994-1797 př. n. l Panovník Amenemhet I Senusret I Amenemhet II Senusret II Senusret III Amenemhet III Amenemhet IV Sebeknofru
Délka vlády 30 let 45 let 38 let 8 let 18 let 44 let 9 let 3 roky
Raná 12. dynastie poměrně známé období =
zaloţení nového hlavního
známe hrobky všech panovníků Ustanovení typické podoby královské zádušní architektury = pohřební komplex Senusreta I. V. Lištu nový způsob přenosu královské moci = KOREGENCE mezi otcem a synem
města – Amenemhet I. = (Amenemhet-)Ictauej upevňování postavení
Egypta v rámci mezinárodních vztahů obchod defenzivní architektura útok
Amenemhet I. odchod z Théb – založení nového hlavního města – Amenemhet-ictauej literární prameny: Naučení Amenemheta I. povídka O Sinuhetovi postavil systém Vládcových zdí v SV deltě pronikání na jih do Núbie pyramidový komplex – Lišt Od 20. roku vlády – koregence se svým synem Senusretem I. zavražděn při harémovém spiknutí – povídka O Sinuhetovi
Senusret I. Syn a koregent Amenemheta I. Jeden z nejlépe známých vládců dokončení kolonizace Dolní Núbie – ke 3. kataraktu 2 soubory náboženské literatury – Kniha dvou cest, Texty rakví tzv. Bílá kaple v Karnaku expanzivní politika – západ – proti Libyjcům, na východě – mírové styky a obchod počátek zúrodňování Fajjůmu – zavlažovací a odvodňovací kanály kult božstev – 35 lokalit – Karnak, Héliopolis, stoupá význam Abydu – Usir – stély soukromníků – vrchol – Senusret III.
Bílá kaple v Karnaku
Amenemhet II. koregence se Senusretem I rozkvět obchodu – Přední východ, Punt, Kréta poklad z Tódu
Zahraniční politika: anály Amenemheta II. z Ptahova chrámu v Memfidě
pyramida v Dahšůru – „Bílá pyramida“ – hrobky princezen Ity, Chnumity šperky
POKLAD Z TÓDU V břeh Nilu – chrám
lokálního boha Moncua – Mentuhotep II., rozšířen Mentuhotepem III. a Senusretem I. schránka se jménem A. II – předměty ze Sýrie 4 Cu skříňky s drahými kovy,
drahokamy a výrobky – krétské, babylonské ozdobné předměty, pečetní válečky z Uru III
ANÁLY AMENEMHETA II. V MEMFIDĚ 2 bloky z červeného granitu hieroglyfický nápis ve sloupcích řazení podle zakládacích činů A II. pro kult jeho otce S I. detailní výčet přinášené kořisti, seznam darů pro různé chrámy, kaple a slavnosti bohů v Egyptě výpravy za hranice Egypta Způsob svolání Kořist Odměňování
Senusret II. Mírová vláda – žádné doklady o vojenských
výpravách koregence s otcem Amenemhetem II. Zájem o Fajjúm – Bahr Jusuf kanál, zbytek jezera Moeris – Birket Karun pyramida – Láhún šperky Sithathoriunet pyramidové město Kahún – hetep Senusret Sochařství – královský sochařský styl OK – mnohem energičtější a plastičtější, výrazné lícní kosti – snad snaha o portrétní prvek – předzvěst děl Senusreta III
Hetep-Senusret (Káhún)
Pozdní 12. dynastie od Senusreta III. Po konec
12. dynastie rychlý úpadek = snad důsledek unáhlené administrativní reformy Senusreta III. snaha omezit moc místních vládců – nomarchů X posílení pozice tzv. středního stavu Dokončení kolonizace Fajjúmské oázy
Panovníci = zboţštění ještě
za svého ţivota Senusret III. – Núbie Amenemhet III. - Fajjúm
Královská zádušní
architektura: neznáme místo pohřbu všech panovníků abnormality – jeden panovník = více hrobek Postupná ztráta území v Núbii – Amenemhet IV. u 2. kataraktu
Senusret III. nejistá koregence s otcem nejvýznamnější panovník Střední říše administrativní reforma omezení moci nomarchů zavedení nových centrálních správních
jednotek – „oddělení“ (waret) výsledek = destabilizace země rozdělení půdy ve Fájjúmu upevnění egyptské moci v Núbii Kontrola cest v Syropalestině Pyramidový komplex: Dahšúr Abydos
Abydos
Amenemhet III. dlouhá koregence se Senusretem III. (20 let)= návaznost na jeho vládu vrcholné období Střední říše úplná kolonizace Fajjúmské oblasti – zbožštěn jeho rodina – panovnická tradice konce MK Nárůst významu královských žen – psaní jmen v kartuších pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr Hawwára (starověký Labyrint)
Dokončení Fajjúmského projektu
Chrám v Biahmu
ZÁVĚR 12. DYNASTIE Členové rodiny Amenemheta III. Amenemhet IV. Syn/vnuk ? Nástup jako starší muţ hrobka: Mazghúna ?
SOBEKNEFERU/NEFERUSOBEK Dcera Amenemheta III. a
manţelka Amenemheta IV. = po smrti nástup na královský stolec PRVNÍ ŢENA OFICIELNĚ VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK = plná královská titulatura Specifický styl zobrazování
VLÁDA 12. DYNASTIE V NÚBII
VÝVOJ KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY návrat k tradicím OK X existence novinek = tzv.
JIHOEGYPTSKÉ PRVKY pojmenování jednotlivých součástí pohřebního
komplexu členění prostoru komplexu pomocí ohradních zdí terasovité uspořádání pohřebního komplexu zapojení hrobek členů královské rodiny do prostoru královské hrobky a posléze i samotné pyramidy postupně se komplikuje přístup do podzemí – vztah s Usirem
zapojení sušené cihly do staveb pyramid =
zrychlení a zefektivnění stavby skeleton z kamene a příčné zídky = základní
vazební jednotka pohřby členek královské rodiny – zachovalá
výbava – tzv. poklady
Hrobky princezen Láhún
PŘECHOD MEZI 12. A 13. DYNASTIÍ Návaznost 12. a 13. dynastie sídelním městem zůstává ICTAUEJ pokračování tradice ve smyslu královské architektury Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků
13. DYNASTIE až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády X kontinuita úředníků – změna v pojetí královské moci Neznáme místa hrobek – jen několik pokračování zádušního kultu Senusreta II. v Kahúnu = představitel města je stává vezírem uznáváni ve středním a Horním Egyptě Delta se postupně osamostatňuje
HYKSÓSOVÉ V EGYPTĚ Lokality na V od Pelusijského ramene
