ÚVOD Petra Maříková Vlčková Egypt a střední Evropa 2011 Plzeň, 3.-4.03.2011
CÍLE PŘEDNÁŠKOVÉHO CYKLU
poskytnout základní přehled o vývoji starověké egyptské civilizace, její hmotné kultury a duchovního odkazu poskytnout základní přehled o vývoji soudobých historických a archeologických pramenŧ ve sledovaném období na základě vybraných problémových otázek budou nastíněny interpretační moţnosti egyptologie a jejich moţné vyuţití pro archeologii střední Evropy a nastínit styčné body mezi egyptologií a tzv. historickou archeologií
OBSAH PŘEDNÁŠEK A POŢADAVKY NA UDĚLENÍ ZÁPOČTU
Přednášky a jejich témata:
03.03.: úvod do problematiky, periodizace, terminologie, prehistorický vývoj Egypta 04.03.: Raně dynastické období, formování státu a komplexní společnosti 31.03. Stará říše 01.04. První přechodné období
Poţadavky na udělení zápočtu: POZOR – ZMĚNA OPROTI STAGu!!!
odevzdání a odsouhlasení písemné práce v rozsahu do 2 normostran na dané téma – VČETNĚ SEZNAMU POUŽITÉ LITERATURY Projevení alespoň ELEMENTÁRNÍHO ZÁJMU – zapojení do přednášek
Materiály (sylaby, pdf přednášek z loňského roku, knihy v češtině): http://www.kar.zcu.cz/studium/materialy/egy/
Kontakt:
[email protected]
TÉMA ÚVODNÍ ČÁSTI
úvod do egyptologie – přehled základních termínŧ a jejich specifika úvod do egyptské archeologie – přehled základních termínŧ a jejich specifika přehled dějin historického zájmu o Egypt a egyptologie jako vědy přehled dějin české egyptologie postavení egyptologie v rámci humanitních věd
ÚVOD DO EGYPTOLOGIE
DYNASTICKÉ ČLENĚNÍ DĚJIN EGYPTA
pravěké období tzv. 0. dynastie Raně dynastické/Archaické období
Stará říše
3.-6. dynastie
První přechodné období (PPO)
1.-2. dynastie
7.-1./2 11. dynastie
Střední říše
2./2 11.-13. dynastie
Druhé PO 14.-17. dynastie Nová říše 18.-20. dynastie Třetí PO 21.-25. dynastie Pozdní doba 26.-30. dynastie řecko-římské období „31. dynastie“ – Ptolemaiovci – 375 AD
„EGYPT JE DAREM NILU“
Nil – nejdelší řeka světa – 6671 km Pramen – v horách mezi jezery Tanganjika, Kivu a Viktoriiným jezerem 2. st. AD geograf Ptolemaios lokalizoval prameny Nilu do Měsíčních hor (Ruwenzori) 2 hlavní větve – Modrý a Bílý Nil slévají se u Chartúmu Rytmus toku Nilu – vliv na pravěké osídlení oblasti Napojení na sráţko-odtokový systém Habešských hor – pravidelné záplavy (20 milionŧ tun ročně) Katarakty – 6 – tzv. zlá voda Přerušení záplav – 60. léta 20. st. stavba tzv. Vysoké asuánské přehrady
HISTORIE NILU
pozměněná podoba povodí: tzv. prehistorická řečiště a přítoky
vliv klimatu a jeho změn:
paleohistorické přítoky – tzv. Ţlutý Nil (Wádí Howár, Wádí Milka/Malik)
C. 12500-12000, střední paleolit – tzv. divoký Nil – vliv vyšších sráţkových úhrnŧ + Nil se postupně zařezával do podloţí
záplavy: srpen – říjen umoţnění 1 sklizně ročně X Ptolemaiovci: více sklizní
TOPOGRAFIE EGYPTA
„splendid isolation“ – základ pro pocit kulturní nadřazenosti starých Egypťanŧ toponymum:
Kemet (černá) okolní oblasti: Dešret (červená)
2 základní geografické části: Horní Egypt Dolní Egypt problematika „středního Egypta“ – Káhira - Asiút další oblasti: oázy, pouště, Sinaj – nejsou zahrnuty oblast Memfidy: „rovnováha Obou zemí“ politické členění: Obě země = sjednocený Egypt nomy (kraje, eg. sepat) HE: 22 nomy DE: 20 nomŧ symbolické vyjádření
SYMBOLIKA V UMĚNÍ
DUALISMUS označení:
Černá země – Kemet – údolí Nilu Rudá země – Dešret – pouště a oázy
heraldické rostliny: papyrus (cufej) – Horní Egypt lotos (sešen) – Dolní Egypt
ochranné bohyně Nechbet – Horní Egypt Vadţet – Dolní Egypt
královské symboly bílá koruna hedžet – HE červená koruna dešret - DE
VNÍMÁNÍ SVĚTA EGYPŤANY Egypt = chrám lidstva 3 roviny: pozemská nebeská podsvětní počátek světa: „Poprvé“ náboženská a historicko-tradiční koncepce Čas lineární cyklický rok a doby: záplava (achet) rozpuk/setí (peret) léto/horko (šemu)
MAAT etický systém, kterým se řídila egyptská společnost a stát – jeho ztělesněním byla bohyně Maat dcera Reova epitet králů „miláček Maat“ hlavní moment při stvoření světa „splníš své závazky k faraonovi a společnosti; a systém se o tebe postará“
POSMRTNÁ EXISTENCE
Onen svět odpovídá tomuto pozemská geografie několik vrstev nad sebou Poslední soud – i do křesťanské věrouky „negativní zpověď“ – morální apel několik konceptů pojetí posmrtného života
STÁTNÍ IDEOLOGIE KRÁL – ústřední postava egyptského státu – 2 podstaty bytosti: lidská a božská ochránce a udržovatel řádu maat bojovník – proti nepřátelům velekněz všech božských kultů božská podstata panovníka: Hor X Usir kontakt mezi lidmi a bohy
PANOVNÍK
Královská titulatura: Horovo jméno Jméno Obou paní (Nebty) Zlatý Hor Syn Reův – rodné jméno Král Horního a Dolního Egypta – trůnní jméno Ideologický/politický manifest panovníka
NOMY Kraj či provincie, řecky nomos, egyptsky sepat 42 provincií: 20 v Dolním Egyptě 22 v Horním Egyptě několik seznamů nejznámější: tzv. Bílá/Alabastrová kaple Senusreta I. V Karnaku
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
„Egypt je stát z kamene“ = zviditelnění státní ideologie nerovnoměrně distribuováno:
Export Import
Inspirace přírodním prostředím v umění i architektuře
KÁMEN
přírodní hranice: Esna severně od ní: vápenec jiţně od ní: „núbijský“ pískovec symbolické významy: travertin/egyptský alabastr – rituální čistota bazalt – egyptská země kvarcit – slunce a sluneční boţstva Výskyt polodrahokamŧ: Západní a Východní poušť
KOVY
nevyváţené zastoupení – hojně dováţeny: cín (bronz) stříbro a elektrum – Núbie, Punt měď zlato náboţenský význam kovŧ
DŘEVINY
domácí – měkké dřevo – výroba nábytku sykomora fíkovník import – stavební dřevo a materiál na výrobu lodí náboţenský význam jednotlivých druhŧ
IMPORTOVANÉ DRUHY DŘEV cedr – Libanon, přes Byblos cedrový olej stavby lodí stavebnictví
eben z Núbie nábytek
DEMOGRAFIE starší názory na národnostní příslušnost starých Egypťanŧ: difusionismus tzv. teorie „dynastické rasy“ – antropolog Darry
demografické odhady: nejsou ţádné informace období Staré říše: 1 milion; kolem 1250 BC – 3-5 milionŧ max. rozrod obyvatelstva – počátek řecko-římského období – max. 5-7 miliony soudobý Egypt: 50-80 milionŧ obyvatel Káhira cca 20-30 milionŧ Alexandrie cca 6-7 milionŧ
zpŧsob výpočtu: plocha obdělávané pŧdy Odhad hustoty osídlení
HISTORICKÉ PRAMENY královské seznamy anály (genut) – Palermská deska texty administrativního charakteru: hospodářské záznamy vojenské záznamy stavební nápisy texty chrámových, královských a administrativních archivŧ – královské dekrety
biografické nápisy náhrobní stély býkŧ Apidŧ ze Serapea
Královské seznamy
zástupci: autor – centrální správa – propaganda nekrálovští hodnostáři – osobní preference účel: ne zaznamenat historickou skutečnost X kultovní a rituální důvody
Turínský královský papyrus ramessovské období, hieratické písmo, 1.7 x 0.4 m „sekundární, tj. neoficiální charakter textu“ – napsán na versu (zadní straně) administrativního dokumentu z doby Ramesse II. nalezen na západním břehu Théb v roce 1820 velmi zlomkovitý charakter – více než 300 úlomků seznam eg. panovníků (od Meniho po konec SIP) a délek jejich vlád součty délek po určitých úsecích – snad „dynastie“ X jiný způsob dělení než jaké užíváme my – spíše hledisko zachování určitého hlavního města 12 sloupců
vláda tzv. achu První přechodné období
Palermská deska nalezena v Sakkáře ½ 5. dynastie původně: součást chrámové architektury – OBOUSTRANNÉ ZÁZNAMY – pravděpodobně z Ptahova chrámu v Memfidě jasná struktura záznamů obdobných písemných památek muselo být více problematika rekonstruování původní podoby
jméno vládnoucího panovníka záznamy o jednotlivých letech výška nilské záplavy
TEXTY HOSPODÁŘSKÉHO CHARAKTERU DESTIČKY Z UMM EL-KÁBU
Umm el-Káb v Abydu nejstarší doklad hieroglyfického písma hospodářské záznamy počet součástí pohřební výbavy provenience těchto komodit
doklad jiţ vyspělého písemného systému v Egyptě kolem 3100 BC
TEXTY HOSPODÁŘSKÉHO CHARAKTERU CHRÁMOVÉ ARCHIVY Z ABÚSÍRU
Nálezy: Neferirkare Chentkaus II. Raneferef skladba textŧ v chrámových archivech: rozpisy kněţských povinností v chrámech seznamy chrámového inventáře seznamy dodávek do chrámŧ – co, kolik, odkud záznamy týkající se architektonických prvkŧ dŧleţitý pramen poznání hospodářství a administrativy v době Staré říše
AUTOBIOGRAFICKÉ NÁPISY
hrobky nekrálovských hodnostářŧ od počátku Staré říše aţ do konce existence staroegyptské civilizace historické události – výběr a informovanost o nich jsou závislé na funkci textu = zajistit nárok na posmrtnou existenci jedince = nutnost kritiky pramenŧ narativní charakter: od Střední říše – Sinuhet výjimečně – královská autobiografie – Ramesse II. – propagandistické účely
ÚVOD DO EGYPTSKÉ ARCHEOLOGIE
ARCHEOLOGICKÁ TERMINOLOGIE
Evropa: ovlivněna základním trojčlenným dělením lidských dějin: doba kamenná – bronzová – ţelezná Termíny pre-, proto- a historie jsou aţ druhotné a do značné míry pŧvodní dělení respektují
Egyptologie, asyrologie: prvotní impulz: rozluštění písma a zájem o památky = > termíny prehistorie X historie jsou primární a stojí do značné míry v apozici
Protohistorie jako termín se nepouţívá
ZÁSADNÍ PUBLIKACE – STARŠÍ DĚJINY
Butzer, Karl W., Early Hydraulic Civilisation in Egypt. A Study of Cultural Ecology. Chicago – London: The University of Chicago Press 1976 (http://oi.uchicago.edu/pdf/early_hydraulic.pdf ) Hoffman, Michael A., Egypt before pharaohs. The Prehistoruc Foundation of Egyptian Civilization. University of Texas Press 1991 Midant-Reynes, Beatrix, The Prehistory of Egypt. From the First Egyptians to the First Pharaohs. Wiley-Blackwell 2000 Wengrow, Daviv, The Archaeology of Early Egypt. Social Transformations in North-East Africa, 10 000 – 2650 BC. Cambridge World Archaeology. Cambridge University Press 2006 Wenke, Robert J. The Ancient Egyptian State. The Origins of Egyptian Culture (c. 8000-2000 BC). Case Studies in Early Societies. Cambridge University Press 2009 internetové zdroje: http://www.predynastic.co.uk/html/palaeolithic.html
MASTABA
typ královské/nekrálovské hrobky existující téměř po celé období staroegyptské civilizace termín:
= arabština = lavice dělníci pracující s Petriem – podoba cihlové lavice, která se nachází před arabskými domy
stavební podoba: obdélný pŧdorys, ukloněné strany, plochý strop, vnitřní prostory pro vykonávání zádušního kultu, pohřební komory přístupné šachtami počet pohřbŧ: od jednoho po několik desítek
SERDAB
uzavřený prostor v hrobce, do něhoţ byly uloţené sochy majitele hrobky a jeho rodiny – snaha o zachování podoby – jeden z poţadavkŧ pro dosaţení zásvětní existence královská i nekrálovská sféra termín: z arabštiny, sklep od Raně dynastického období dále staroegyptský termín = per-tewet = dŧm sochy
Dějiny egyptologie
STAROVĚKÝ EGYPT V EVROPSKÉ KULTUŘE
Stálá popularita v historické vědě i v obecném historickém vědomí a povědomí
Egypt v evropské kultuře, historii, imaginaci …
Dlouhá tradice
Egypt, země Bible Svědectví antických autorŧ Egypt jako součást orientálního světa
STAROVĚKÝ EGYPT V EVROPSKÉ KULTUŘE
STAROVĚKÝ EGYPT V EVROPSKÉ KULTUŘE
SVĚDECTVÍ ANTICKÝCH AUTORŦ
dlouhou dobu jediný zdroj informací o starověkém Egyptě
x
Hérodotos z Halikarnássu - * v 80. letech 5. st. př. n. l. – „Dějiny, aneb 9 knih zvaných Músy“ Diodóros Sicilský – 1 st. př. n. l. – „Knihovna dějin“ Strabo – 64 BC-22 AD Plinius Starší – 23-79 AD – „Historia naturalis“ Plútarchos – 50-120 AD – „De Iside et Osiride“
MANETHÓ
Kněz ze Sebennýtu v deltě (3. století BC) 150 let po Hérodotovi – Aigyptiaca; stejná generace jako Berossos nedochoval se originál excerpta – Josephus Flavius výtah – Sextus Iulius Africanus; Eusebius
MIZEJÍCÍ HIEROGLYFY
nejmladší hieroglyfický nápis – ostrov Fílé – 24.8. 394 nejmladší nápis v démotickém písmu – 2.12.452 Alexandrie – polovina 1. st. AD – Chairémón Kléméns Alexandrijský – kolem 200 AD Horapollón – 4./5. st. AD
ARABŠTÍ VĚDCI O STAROVĚKÉM EGYPTĚ
starověký Egypt:
zájem pohádkářŧ – dţinové, duchové badatelé
chalífa Maamún – 9. st. Abd el-Azíz el-Idrísí – 12. a 13. st. Abd el-Latíf Čelebi – kolem 1200 Al-Maqrízí – 15. st.
ZÁJEM EVROPY O EGYPT = ZEMĚ BIBLE
středověká Evropa: chápání Egypta jako země Bible – potvrzení či vyvrácení jejího svědectví cestovatelé: Navštívili Egypt: Kryštof Harant z Polţic a Bezdruţic Nenavštívili: Mandevilla – pyramidy jako Josefovy sýpky dědictví antiky zpřístupnila renesance, a přinesla také nejen moţnosti ale i nový zájem o studium starého Egypta vznikají první větší a systematičtější sbírky egyptského umění evropští historici se snaţí Egypt umístit v konceptech světových dějin Egypt zajímá umělce
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE
zejména v dobách svého vzniku souvisela v mnohém i s evropskou expanzí do Orientu – viz vliv Napoleonovy expedice do Egypta Napoleonská expedice: 17981801
politické aspirace Direktoria – ohroţení Británie tradiční kulturní i politické vazby na tuto oblast její kulturní dopad byl pro znovuoţivení zájmu o Egypt a hlavně pro rozvoj jeho systematického výzkumu obrovský
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE
1799 – objev Rosettské desky
2 zásadní práce:
Dekret vytvořen za vlády Ptolemaia V. 196 BC 2 jazyky (egyptština, řečtina), 3 písma (hieroglyfy, démotština, řečtina) od 1802 v Britském muzeu
Dominique Vivant Denon –
Voyage dans la Basse et la Haute Egypte. 1802. Popis Egypta (Description de l´Egypte), 1809-1829 1822 – rozluštění hieroglyfického písma J. – F. Champollionem
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE
první polovina 19. století – „věk konzulů“. V Egyptě působí G. Belzoni, G. Caviglia, H. Salt, B. Drovetti a další. Sběr, odvoz a získávání starověkých památek jsou víceméně nekontrolované. 1835 – místokrál Muhammad Alí ustavuje první zákony o památkách, formálně vzniká egyptská památková správa. 1842 - 1845 - expedice Karla Richarda Lepsia, výsledkem prací pruských vědců, na které navázali rovněž francouzští egypotologové, jsou Denkmäler aus
Aegypten und Aethiopien
1858– Auguste Mariette v čele Památkové správy, začíná s důslednějšími výzkumy a sledováním památek, je reorganizováno muzeum v Káhiře
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE
80. léta XIX. století – 30. léta XX. století - William Matthew Flinders Petrie, „otec egyptské archeologie“, pracuje v Egyptě, postupuje ještě dŧkladnějšími archeologickými metodami. 90. léta XIX. století – v Egyptě začíná pŧsobit Egypt Exploration Fund (dnes Society) a zakládá Archaeological Survey of Egypt.
EGYPTOLOGIE DO WWII
období do 2. světové války – v Egyptě se rozvíjí řada archeologických výzkumů. Systematické výzkumy se neomezují jen na egyptské údolí Nilu, předmětem zájmu se stává také Núbie a oázy v Západní poušti. 20. léta XX. století – veřejnému zájmu o Egypt dominuje objev Tutanchamonovy hrobky = ZAPOJENÍ CELOSVETOVE VEREJNOSTI.
1922, prosinec: objev schodŧ 1923, únor: vstup do pohřební komory 1926, březen: dokončení vynášení předmětŧ
EGYPTOLOGIE PO WWII
vývoj po 2. světové válce – množství expedic působících v Egyptě, jakož i rozvoj studia jazyka a egyptské historie činí obtížným vybrat jen několik zásadních událostí. Za zmínku stojí velká záchranná archeologická operace, ke které došlo v 60. letech XX. století v souvislosti se stavbou Velké asuánské přehrady. V jejím rámci byly mj. přemístěny oba známé skalní chrámy v Abú Simbelu. Do téže doby spadá také ustavení Československého (dnes Českého) egyptologického ústavu (1958) a jeho koncese v Egyptě
ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV
ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV
zaloţen 1958 v Praze, 1959 v Káhiře zapojení do záchranné akce UNESCO na ochranu kulturního dědictví Núbie 1960 – archeologická koncese v Abúsíru – Ptahšepsesova mastaba – dodnes Další projekty:
výzkum egyptské Západní pouště archeologické výzkumy v Súdánu
ředitelé:
Prof. Miroslav Verner (od roku 1974 - ) Prof. Břetislav Vachala Prof. Ladislav Bareš
ČESKÁ EGYPTOLOGIE
Jan Kmínek Szedlo – po 1848 odešel do Itálie, uspořádal sbírky Turínského muzea František Lexa 1919 – začátek přednášek egyptologie na FF UK 1925 – založení samostatného egyptologického semináře Jaroslav Černý žák Lexy, lingvista práce v Egyptě – s Francouzským institutem orientální archeologie na lokalitě Dér el-Medína Zbyněk Žába žák Lexy, lingvista 1958 – založení Československého egyptologického ústavu v Praze a Káhiře (nominálně prvním ředitelem Lexa)
ABÚSÍR - geneze toponyma: perUsir, Busiris „Usirova doména“ - geografické vymezení - počátky: nejasné královská nekropole 5. dynastie Staré říše šachtové hrobky z Pozdní doby nekrálovské hrobky z celé Staré říše
POSTAVENÍ EGYPTOLOGIE V RÁMCI HUMANISTICKÝCH OBORŦ
EGYPTOLOGIE
stojí na pomezí několika společensko-vědních oborŧ – prochází jimi napříč archeologie – tzv. historická archeologie historie starověku jazykověda dějiny umění – dějiny architektury apod. filozofie dějiny lékařství orientalistika sociologie a demografie sociální geografie muzeologie apod. pouţívá postupy mnoha přírodovědných oborŧ a jejich výsledky – např. dálkový prŧzkum země, GIS apod. vzhledem k obrovskému záběru oboru: dosud nemá stanovenu metodologii X ale to má jen velmi mále společensko-vědních oborŧ
