střední firmě jako náhrada za Windows server

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Yauheni Semianenka

Implementace serveru Linux v malé/střední firmě jako  náhrada za Windows server. Bakalářská práce

2009

Prohlášení

Prohlašuji že jsem bakalářskou práci na téma Implementace serveru Linux v malé/střední firmě jako  náhrada za Windows server zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v  seznamu použité literatury.

V Praze dne 18.12.2009

Podpis_______________

2

Obsah 1. Role malých a středních podniků v ekonomice státu........................................................................6 2. Vymezení pojmů ..................................................................................................................................7 3. Architektura IS/ICT.............................................................................................................................8 3.1. Význam architektury IS/ICT..........................................................................................................8 3.2. Obecné schéma celkové architektury IS/ICT.................................................................................9 3.3. Vývoj versus pořízení programových prostředků........................................................................11 4. Nároky různých podniků na firemní server....................................................................................13 5. Definice typických serverových aplikací v podnicích.....................................................................14 6. Open Source a Free software v malých a středních podnicích......................................................16 6.1. Faktory ovlivňující nasazení volného software v MSP................................................................16 6.2. Východisko pro porovnaní OSS/FS a komerčního softwaru.......................................................17 6.3. Výhody a problémy software s otevřeným zdrojovým kódem....................................................20 6.4. Outsourcing rozvoje a provozu systémů na platformě Open Source a Free Software.................25 7. Současný stav ve firmě Sparkel s.r.o................................................................................................28 7.1. Technologické vybavení...............................................................................................................28 7.2. Existující problémy v byznys procesech podniku........................................................................31 8. Vypracováni projektu rozvoje firemní IT infrastruktury..............................................................33 8.1. Odhad nákladů na zprovoznění vybraných aplikací.....................................................................33 8.2. Volba distribuce............................................................................................................................35 9. Realizace projektu podnikového serveru v praxi............................................................................36 9.1. Volba souborového systému a plánovaní organizace diskového místa........................................36 9.2. Instalace OS Ubuntu Server Edition a servisních programů, základní bezpečnost serveru.........38 9.3. Instalace aplikačního software a seznámení s produkty...............................................................39 10. Závěr.................................................................................................................................................40 11. Seznam použitých zdrojů.................................................................................................................42 12. Přílohy...............................................................................................................................................45

3

Abstrakt. Tato bakalářská práce poskytuje informace o možnostech využití softwarových řešení založených na  open source v malých a středních podnicích.  První kapitola uvádí do problematiky malých a středních podniků a jejich poptávky po informačních  službách. Tato část nastiňuje důležitou roli těchto podniků v ekonomice státu.  Další kapitola vymezuje pojmy nezbytné pro pochopení celé problematiky.  Ve třetí části je představená architektura IS/ICT. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé části IS/ICT a  probírány možnosti vývoje. Čtvrtá a pátá kapitola definuje požadavky podniků na firemní server a typické varianty využití  serverových aplikací v malých a středních podnicích. V těchto kapitolách se vytváří základní koncept  přístupu k firemní informatice včetně zásad vybudování IS/ICT.  Šestá část pojednává o open source a volném software ve vztahu k malýma středním podnikům. Jaké  faktory ovlivňují nasazení volného software v podnicích, jaké jsou klady a zápory software s otevřeným  kódem, jaké existují možnosti outsourcingu v malém a středním podniku. V další části práce je zkoumán současný stav informatiky ve firmě Sparkel s.r.o. Osmá kapitola se zabývá vypracováním životaschopného projektu rozvoje IT infrastruktury ve firmě. V deváté kapitole se zabývám realizací projektů podnikového serveru, který předpokládá zavedení řady  služeb pro podporu podnikových byznys procesů. Poslední část shrnuje a hodnotí údaje a poznatky představené v práci. Je zde odůvodněn závěr ohledně  možnosti vybudování firemního intranetu na produktech open source.  Zájemce o tuto problematiku po přečtení získá informace o faktorech, které působí v oblasti řízení  firemní informatiky, a to v teoretické i praktické rovině.

4

Úvod Ve svojí práci bych se chtěl zabývat problematikou potřeb malých a středních firem po síťových  službách a jejich uspokojení. Malé firmy zpravidla nemají možnost utrácet velké částky za komerční  softwarové řešení pro svoje potřeby od velkých společností, ale přesto potřebují moderní operační  systém, který se může rychle přizpůsobit měnícím se požadavkům firmy. I přesto, že pro operační  systém Windows existuje velké množství produktů nabízejících snadnou instalaci a poměrně  jednoduchou správu, svět Open Source programů nabízí možnosti výstavby „systému na míru“, který  bude dobře přizpůsobený požadavkům firmy. Bude především zaměřený na bezpečnost a v porovnání s  komerčními produkty budou náklady minimální, jelikož open source hnutí poskytuje programy pro  volné použití. Větší podniky často používají  složité a na vývoj náročné systémy, které jsou vyvíjeny  vnějšími společnostmi na míru (ERP, MIS, TPS, EDI a jiné).  Malé a střední podniky mají zpravidla  menší nároky na podnikový server a mohou výhodně využívat programy s otevřeným kódem. Takový  server založený na operačním systému Linux, by mohl být dobrou alternativou operačního systému od  firmy Microsoft. Výhody jsou zřejmé, hlavní důvod je samozřejmě cena, za open source se neplatí (i  když existuje možnost finančně podpořit vývojáře kvalitního softwaru). Rozhodující je cena, ale jsou  zde další hlediska, které musíme zvážit. V současné době se stále více mluví o bezpečnosti. Unix a jeho  nástupci, mezi které patří i Linux, byly a jsou vyvíjeni s myšlenkou na bezpečnost a stabilitu. Tato  vlastnost vysvětluje proč GNU/Linux servery mají tak velký podíl na trhu internetových služeb (WEB,  mail servery atd). Microsoft a další protagonisty uzavřeného kódu poskytují programové vybavení v již  zkompilovaném tvaru. Zdrojové kódy mají nepřístupné a různě se brání jejich zveřejnění. Tím pádem  nikdo nevidí do podstaty tohoto softwaru a nezná jeho skutečnou funkčnost. Toto je bezpečnostním  rizikem i když jméno Microsoftu je všeobecně známo a respektováno. Další problém je ten, že podporu  a opravy existujících bezpečnostních mezer, nemůže dělat nikdo jiný kromě pracovníků Microsoftu.  Což má svoje výhody a nevýhody oproti otevřeným programům, kde software je vyvíjen komunitou,  cestou využití dobrých nápadů a programátorských schopností, mnohem většího počtu lidí než je počet  zaměstnanců jedné korporace.  Typ práce, kterou se chystám zabývat, je zčásti empirická­ srovnávací analýza, zčásti projekt ­  specifický typ empirické práce, návrh funkčního systému. Metoda, kterou se chystám v práci použít je 

5

mimo jiné studium odborné literatury, jelikož potřebuji porozumět problematice zadání. Dále použiji  interpretace k vysvětlení podstaty jevů, jejich příčin a způsobů jejich existence. Pomocí indukce chci  dospět na základě jednotlivých jevů k obecným pravidlům. Pomocí dedukce aplikuji obecná pravidla na  konkretní případy. Speciální metodou, která se dá použít pro zkoumání podnikového IS/ICT, je  systémová analýza. Pro pochopení podstaty a principů fungování systému na ní potřebujeme pohlížet  jako na jediný celek. Metoda studia dokumentace bude přínosná v etapě vypracování projektu rozvoje  IS/ICT, jelikož volba služeb a komponentů systému musí být dobře odůvodněná a vycházet ze znalosti  vnitřních vztahů a parametrů služeb. Tato etapa vyžaduje dobrou znalost technologií, parametrů služeb  a také pochopení vnitřních vztahů v systému. Pro porovnání softwarových služeb muže být použita  srovnávací analýza. Kriteria mám stanovené v zadání k bakalářské práci, jsou to dostupnost podpory,  funkčnost, a samozřejmě cena.

1. Role malých a středních podniků v ekonomice státu. Malé firmy si nemohou dovolit investovat velké částky do vývoje software na míru nebo na nákup  produktů od renomovaných světových výrobců i když by to pro ně byla velice přínosná investice. Přesto  potřebují kvalitní programové vybavení k vybudování vlastní informační infrastruktury.  Zabývám se malými a středními firmami vzhledem k jejích důležité roli v ekonomice. V České  republice MSP (Malé a Střední Podniky) zaměstnávají kolem 70% celkově zaměstnaných v odvětvích  nefinančních podniků a domácností (na celkovém počtu zaměstnaných v národním hospodářství je to  více než 50%). Ve vyspělých státech EU tvoří MSP 60% až 70% firem. Rysy mikropodniků má 30%  všech firem. MSP současně tvoří více než polovinu výkonů států EU.  Počty subjektů

Přidaná hodnota

6

Graf 1. MSP – mezinárodní srovnání [KCZ]. MSP vytvářejí velkou část nových pracovních míst, které jsou charakterizovány nízkými náklady a  jsou hlavním zdrojem nových pracovních míst v době recese. MSP jsou velice pružné a rychlé, co se  týče přizpůsobení k poptávce. Dokáží rychle rozšiřovat sortiment, objem produkce a lepé vyhovět  rozmanitým požadavkům zákazníků. Jsou taký otevřené novým technologiím, které jim mohou  poskytnout inovaci a tím pádem umožní získat konkurenční výhodu [VKE] [RTU]. V otevřených  tržních ekonomikách jsou důležitým stabilizačním prvkem. Je otázkou, v jakém stádiu vývoje se nachází systémy založené na Unix a OSS/FS softwarových  produktech, v souvislosti s volbou operačního systému vnitropodnikového serveru, a v čem mají silné a  slabé stránky oproti systému firmy Microsoft Windows Server.

2. Vymezení pojmů Základní software – je soubor softwarových prostředků, které zabezpečují běh firemních  nadstavbových aplikací na nižší úrovni. Jsou to operační systém, databázový systém, komunikační  systém, které jsou nezbytné pro výměnu, ukládaní a přístup k datům. OSS/FS (Open Source Software a Free Software). Pro zjednodušení dalšího výkladu budu  používat tuto zkratku, jelikož pro účel této práce nemá cenu rozlišovat tyto dva druhy otevřeného  softwaru.  Proprietární software – je softwarová distribuce, volné využití a možnosti modifikace jsou  zakázané anebo vyžadují souhlas majitele, případně spolu se zaplacením licenčního poplatku.  Příkladem jsou Microsoft Office, Adobe Photoshop a jiné. Komerční software – bývá obvykle vyvinut za účelem získání zisku jeho majitelem. I když  většina komerčního software je zároveň proprietární, některý komerční software je v plně míře  free/open source software. Například OS Sun Solaris, jehož zdrojové kódy jsou zveřejněné, až na malé  výjimky, a licence CDDL, pod kterou byly uvolněny je schválená Open Source Initiative jako Open  source software. GNU Ada je distribuována pod licencí GNU GPL, ale zároveň je komerční software a  vývojáři prodávají kontrakty na podporu softwaru. [FNF] IS/ICT – informační systémy a informační komunikační technologie. 7

Malý a střední podnik (dále jen MSP) ­ je to podnik s počtem 50 zaměstnanců u malých podniků  a 250 (500 v USA) zaměstnanců v případě středních. V některých zdrojích [VKE] jsou navíc  rozlišovány mikropodniky, do 10 zaměstnanců. Patří sem většinou podniky, ve kterých jeden člověk  odvádí veškerou práci zaměstnanců a ředitele firmy. Mezi další charakteristické rysy MSP patří  nezávislost (v cizích rukou je maximálně 25%ní podíl na základním kapitálu), jednoduchá struktura  řízení, omezená rozmanitost produkce a technologií a zaměření na lokální trhy [VKE]. Total Cost Ownership (TCO) – celkové náklady na pořizování, zavádění a údržbu systému, včetně  nákladů na personál.

3. Architektura IS/ICT 3.1.

Význam architektury IS/ICT

Proč se máme zajímat o architekturu IS/ICT v malých a středních podnicích? Může se zdát, že  řízení informatiky v MSP nevyžaduje vybudování složitých modelů rozvoje a integrace programových  produktů, jelikož se v malém podniku zřídka vyskytují komplexní prvky IS/ICT a nároky jsou většinou  jednoduché. V malých a středních podnicích často strategické, taktické a operativní řízení firmy není  rozděleno a je vykonáváno jednou osobou, která je vytížena řízením a rozvoj firemní informatiky je jen  okrajovou záležitostí. V takových podnicích chybí jednotná strategie rozvoje a význam celkové  architektury IS/ICT je zanedbáván, což vede k chaotickému budování systému a k dalším následkům,  které zahrnují zvýšení doby odezvy, snižování spolehlivosti a vyšší riziko výpadku, špatnou  škálovatelnost a rozšiřitelnost systému. Pochopení významu architektury IS/ICT může však být podle [DPE] přínosné z těchto hledisek: •

vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje systému začleňují  jednotlivé aplikace a prostředky

•

je významným komunikačním prostředkem mezi vedením společnosti, projektanty a návrháři  při formulaci představ o IS/ICT a prioritách řešení. Tento řízený růst minimalizuje duplicity,  zaručuje systémovou kompatibilitu, vzájemnou propojitelnost a integraci sytému do budoucna

8

•

architektura, pokud je navržená s ohledem na otevřené standardy, zajišťuje stabilitu vývoje  systému i při rychlém technologickém vývoji IT

•

umožňuje již v počátku řešení IS/ICT zohlednit hlavní požadavky na vlastnosti IS/ICT, jako  například obsah a rozsah řešení, charakter řízení, flexibilitu a spolehlivost IS/ICT

•

umožňuje organizaci minimalizovat náklady na chybně zadané projekty nebo dokonce náklady  na rekonstrukci celého systému

•

s rostoucí složitostí a heterogenitou IS/ICT, by měla architektura poukázat na pozici  jednotlivých prvků a úloh v celkovém projektu a vytvořit tak základ pro efektivní řízení vývoje  a provozu IS/ICT

3.2.

Obecné schéma celkové architektury IS/ICT

Obecné schéma je v podstatě funkční pohled na systém, při kterém jsou skupiny služeb  poskytovány v rámci IS/ICT. Konkrétní architektury jsou obecně založeny na několika obecně  formulovaných blocích upravených pro potřeby určitého podniku.

Obrázek č. 1 Zdroj [DPE] + úprava Je zřejmé, že uvedené schéma zahrnuje velice širokou škálu praktických úloh a v praxi jde vždy o  podmnožinu těchto bloků. Takto v sobě TPS zahrnuje CIS (Customer Information Systems), modul  řízení vztahů s dodavateli, nebo dopravci apod. Dále vyjmenuji základní bloky a vysvětlím jejich úkol  (dle [DPE] ). •

EIS (Executive Information System), podpora vrcholového řízení podniku (strategie podniku, 

9

finanční, marketingový plán) •

MIS (Management Information System), podpora taktické, operativní úrovně řízení (účetnictví,  nákup, prodej atd.)

•

TPS (Transaction Processing System), všechny moduly bezprostředně spojené s typem provozu  dané organizace a jejich procesů (systémy podporující provoz na přepážkách, skladovací,  transportní operace apod.)

•

OIS (Office Information System), zajištění kancelářských prací, uspořádání a podpora  spolupráce na dokumentech, elektronická pošta, groupware atd.)

•

EDI (Elektronic Data Interchange), aplikace podporující výměnu dát

Jelikož informační systém podniků je poměrně složitý systém, dá se rozložit na několik složek, bloků, z  nichž každý se dá zařadit do určité dimenze (dle [BRP]): •

datová – popis datových prvků a vazeb mezi nimi

•

funkční – popis funkcí a služeb

•

technickou – specifikace technických prostředků a informačních technologií použitých při  vývoji IS

•

programovou – zajišťovaná programovými prostředky (ZS, IASW, TASW, open source)

•

ekonomická – předpokládané výnosy, efekty z použití bloku

•

organizační – pohled na organizační strukturu podniku, které služby jsou využity/zajištěny  určitými organizačními jednotkami

•

personální – individuální nároky

•

metodickou – použité metodiky

10

3.3.

Vývoj versus pořízení programových

prostředků Jednou z nejdůležitějších otázek, kterou musí zodpovědět tvůrce IS/ICT je, jakým způsobem se  budou zajišťovat softwarové produkty pro určité potřeby podniku. Přichází v úvahu několik možností  řešení – individuální aplikační software (IASW), typový aplikační software (TASW). Specifickým  případem TASW je použití OSS/FS software. Individuální Aplikační Software – je vytvářen na zakázku a na míru určité organizace, jejíž  procesy nebo předmět činnosti vyžadují individuální přístup, nebo firma potřebuje řešit nestandardní  úlohy. Funkcionalita aplikace je pak navržená tak, aby optimálně podporovala činnosti podnikového  procesu, pro který je vyvíjena. Nevýhodou IASW je to, že vývoj je dražší a trvá déle, než v případě  TASW a OSS/FS, ale konečný produkt je přesně ušit na míru podnikovým procesům. Z charakteristiky  výhod a nevýhod je jasné, že tuto variantu není vhodné volit pro řešení vysoce standardizovaných,  podpůrných procesů (www, ftp, email, účetnictví). Typový Aplikační Software – jedna z možných cest, jak vybudovat firemní IS/ICT, je použití  typového řešení. Software vyvíjený specializovanou firmou pro určitý případ použití. Program vzniká  generalizací požadavku určité třídy podniků nebo standardizací firemních řešení (firemní ERP, pošta,  účetnictví apod.). TASW se kupuje jako již hotový produkt, což má ve výsledku nižší cenu pořízení, než u jiných  typů aplikačního software. Je to dáno tím, že podnik kupuje produkt a náklady vývoje jsou rozloženy  na větší počet uživatelů. Další výhodou, je kratší doba zavedení software, protože se instaluje již hotový  produkt. Podnik však kupuje standardní produkt, který nemusí odpovídat všem jeho požadavkům.  Podnikové procesy budou muset být přizpůsobený logice a možnostem typického software. Na druhou  stranu je TASW vyvíjeno s použitím posledních technologií, poznatků na trhu, což umožní i méně  vyspělému podniku použít poznatky zkušenějších společností na trhu za přiměřenou cenu. Cestou k zákazníkovi TASW prochází lokalizací, integrací a personalizací. To znamená, že produkt  se přizpůsobuje požadavkům legislativy daného podniku a propojuje s jinými komponenty IS (sdílení  dat a funkcionality mezi aplikacemi). Personalizací se myslí přizpůsobení vzhledu (jazyk, vzhled  11

obrazovky atd.). Tyto úpravy se uskutečňují cestou nastavování parametrů software, což komplikuje  práci jeho vývojářů, jelikož musí dobře odhadnout, kde v aplikaci parametry nasadit. Open Source Software jsou programové prostředky, které většinou nejsou produktem  softwarových firem, ale virtuální skupiny programátorů, komunikujících prostřednictvím internetu a  obvykle nemají nárok na odměnu. Charakteristickým rysem takového software je zdrojový kód, který je  vždy součástí distribuce programu, nebo je volně dostupný ke stažení. Odtud pochází i název Open  Source – otevřený kód. Hlavním důvodem zveřejnění kódu je jeho další vývoj a vylepšení odbornou  komunitou. Jak lze kód používat uvádí licenční ujednání. Nadace pro otevřený software má v současné  době 66 schválených licenci [OSI], čímž se poslední dobou termín Open Source Software  zkomplikoval. Free Software se poněkud liší od již zmíněného Open Source pojmu, který se dá přeložit jako  “software zdarma“. Překlad však nevystihuje pravou podstatu pojmu. Název vznikl díky nadaci Free  Software Foundation a postupně se vyčlenil z hnutí Open Source, jelikož má jiné ideologické  východisko. Open Source se považuje za vývojovou metodologii, Free Software však za sociální hnutí.  Zakladatelé FSF zdůrazňují práva spouštět, studovat, měnit program a také redistribuovat ho se  změnami nebo bez změn a nabízejí nahlížet na tato práva jako na práva „svobodné mluvy“ ne  „svobodného piva“ [GNU]. Tyto možnosti jsou upraveny pravidlem zvaným „copyleft“, který  nedovoluje při použití nebo redistribuci software některé ze svobod omezit. Typická „copyleft“ licence  je GPL (General Public License) [GPL]. Kód volných programů nesmí být prodáván a zákazník je může přizpůsobit dle svých potřeb. Spolu  s OSS/FS lze prodávat doprovodné služby. U OSS/FS však neexistují garance kvality a opravy chyb ve  stanovené lhůtě. Z popisu OSS/FS vyplývá, že tento vývojový postup je vhodný zejména u aplikací, které jsou  standardizované a nekritické z hlediska klíčových byznys procesů. Takto se díky nízkým nákladům a  nezávislosti na výrobci OSS/FS stává stále oblíbenější. Na www.sourceforge.net v roce 2008 bylo téměř  200 000 OSS projektů, z nichž 771 byly projekty pro ERP. To znamená že i přes vše problémy OSS/FS  vyvíjí se velice rychlými tempy a právě jeho popularita přiláká další vývojáře.

12

4. Nároky různých podniků na firemní server Většina MSP se setkává s typickými problémy, ze kterých můžeme zmínit: • relativně omezený přístup ke kapitálovým zdrojům, • velký konkurenční tlak vyžadující velkou flexibilitu a nízké náklady, • nedostatečná dostupnost vhodných řešení pro informační požadavky podnikatelů Pokud uvažujeme o adekvátním uspokojení nároků různých podniků na informační systém centrem  kterého je vnitropodnikový server, musíme brát v úvahu řadu faktorů. Například velikost podniku,  hlavní a pomocné procesy, které v tomto podniku probíhají, odvětví, ve kterém podnik působí a jiné. Zřejmě se jedná o celou škálu aplikací, jelikož potřeby podniku zabývajícího se velkoobchodním  prodejem se budou lišit od potřeb realitní kanceláře. Zatímco v prvním případě pro podporu klíčových  procesů bude zapotřebí rozvinutá skladová evidence, v druhém bude potřeba databáze nemovitostí s  možností exportu na vlastní webovou stránku a jiné inzertní portály. A samozřejmě realitní kancelář,  která má více než 100 zaměstnanců a několik poboček po celé republice, bude mít odlišné nároky v  porovnání s mikropodnikem, který působí ve stejném oboru. Proto celkové řešení IT infrastruktury  podniku v čele s podnikovým serverem, musí být dobře nadimenzováno tak, aby přesně vyhovovalo  všem firemním požadavkům.  Jelikož dobře navrhnuté a implementované IT řešení může výrazně redukovat náklady firmy a  sloužit jako základ pro správné uspořádání a zrychlení byznys procesu ve firmě, může vytvořit  konkurenční výhodu a přilákat nové zákazníky. Ale ani to není vše. V dnešní době se IT technologie  mění a vyvíjí velice rychle. Informační infrastruktura musí být navrhnuta takovým způsobem, aby byla  pružná ke změnám a mohla růst s podnikem bez zbytečně velkých nákladů. Dále musí být zaručená  kontinuita služeb při přechodu z jednoho produktu na jiný. Dobrý návrh musí zaručit škálovatelnost  systému. Škálovatelností se podle [VOR] myslí to, jakým způsobem je systém schopen se vyrovnat s  rostoucím zatížením. V dobře navrhnuté struktuře, by mělo být možné poměrně jednoduchým zásahem  do systému (ne však do aplikační logiky jednotlivých komponentů), rozložit zátěž na více jednotek.  Tato vlastnost se týká všech vrstev architektury systému – jak softwarové tak i hardwarové. Například  mnoho operačních systémů, databází a aplikačních serverů umožňují technologii clusteringu, která  13

umožňuje spojit více jednotek stejného typu, do jediného systému, v rámci něhož dojde k rozložení  zátěže. 

5. Definice typických serverových aplikací v podnicích Nároky a potřeby MSP se mohou lišit a je potřeba je určitým způsobem rozdělit. Nehledě na  rozmanitost firemních požadavků, můžeme definovat  společné úkoly, které například vyplývají ze  zákona (jako je vedení účetnictví), nebo z možnosti použít  informační technologie pro podporu  pomocných aktivit firmy (např. udržování a třídění firemních kontaktů, emailů, dat a td.). Informační  technologie tvoří, pro všechny druhy malých a středních podniků, podstatný prostředek podpory  základních procesů firmy. Pro správnou definici serveru a serverového software potřebujeme rozlišit  podniky následujících velikostí (primárně na tom záleží výběr služeb):  •

mikropodnik – do 10 zaměstnanců 

•

malý podnik – do 50 zaměstnanců

•

střední podnik – do 250 zaměstnanců Pro volbu software, v průmyslových a obchodních podnicích, nebudu brát v úvahu jakým 

způsobem je zajišťována instalace a údržba. Této otázce se budu věnovat v dalších kapitolách. Software  pro vnitropodnikový server jsem volil pro podporu činnosti pomocné a ne základní.  Základní software Mikropodnik většinou vystačí s jedním počítačem, který je připojen k síti internet pomocí  modemu, který zároveň vykonává funkce firewallu. Nároky na operační systém jsou: jednoduchost,  spolehlivost, bezpečnost a co nejmenší náklady na údržbu. Pro mikropodnik je důležité zajistit  bezproblémový běh systému v jednoúlohovém, jednouživatelském prostředí s připojením na internet  přes router/modem. Malý podnik. Je v zásadě shodný s mikropodnikem, co se týče požadavků na spolehlivost,  bezpečnost, nízké náklady operačního systému. Rozdílem však bude více počítačů propojených do sítě  14

LAN, server, na kterém běží speciální serverová distribuce operačního systému, zprostředkující práci s  disky, tiskárny, připojení na internet. Střední podnik. Využije více úzce zaměřených serverů. Co se týče síťové infrastruktury mohou  být podporovány mobilní (externí) zaměstnanci, pro přístup k firemním informacím, nebo propojení  několika poboček a výměna dat mezi nimi. Aplikační Software Mikropodnik bude potřebovat kancelářské, poštovní programy, software pro výměnu zpráv a jiné  TASW. Obchodní podniky budou mít zájem o skladovou evidenci a evidenci zakázek (zjednodušené  MIS a CRM systémy). Tyto úlohy mohou být obsluhovány jak pomocí tabulky v Excel, tak i typickými  informačními systémy, které mohou zahrnovat i prvky účetních systémů. Jen zřídka se vyvíjí aplikace  na míru v závislosti na oboru činnosti, a to v případě, že to nebudou vyžadovat velké investice a  podstatné zlepšení přístupu na trh nebo vytvoření jiné konkurenční výhody. Takto například podnikatel,  který se zabývá výrobou razítek, může objednat modul pro webové stránky na vytvoření grafického  návrhu razítka a jeho přípravu do výroby samotným zákazníkem. Tímto se sníží výrobní náklady, ušetří  se zákazníkovi cesta do firmy s razítky a vytvoří se tím profil technicky vyspělé firmy. Mikropodnik s úspěchem využívá služeb webové prezentace a elektronického obchodu. Jelikož  jsou jedinečnou cestou jak oslovit širokou veřejnost svoji nabídkou. Kromě toho, což je nejdůležitější,  náklady na zřízení a provoz internetového obchodu jsou jen zlomkem ceny provozování obchodu  kamenného a skladu. Nemůžeme však brát internetové obchodovaní jako všelék. Tento způsob má i své  omezení. Zahrnuje to nedůvěru klienta, nedodržení termínu dodání, způsobu dodání a reklamace zboží. Malý podnik má větší nároky a velkým přínosem bude vnitropodnikový server se sdíleným  diskovým prostorem, který zároveň může vykonávat funkce firewallu a proxy, pro ochranu sítě a  optimální využití WAN připojení. Poštovní služba zajistí zpracování firemních emailů, případně WWW.  FTP server pro publikaci dat na webových stránkách a výměnu dat. Malý podnik s úspěchem využije  groupware řešení pro sdílení firemních kontaktů a podporu týmové práce. Firemní informační systém  může být rozšířen o agendy personalistiky a mezd. Navíc program musí migrovat do serverového  prostředí, nebo mít možnost současné práce více uživatelů. Elektronický obchod je možná ještě  zajímavější příležitostí, jelikož malý podnik má více zdrojů pro podporu a rozvoj vlastního  elektronického obchodu (e­shop) a procesů s ním spojených. 15

Střední podnik se spíše podobá podniku velkému. Využije stejných služeb co podniky malé, ale  ve větším měřítku. Například ve střední firmě může být několik souborových serverů pro vyšší  spolehlivost a rozložení zátěže. Střední podnik také může použít software pro plánování a řízení výroby,  manažerského rozhodování, logistiku, systémy řízení kvality, vztahů se zákazníky a dodavateli. Webová  prezentace se stává rozvinutým systémem zahrnujícím prvky CRM a podporujícím klíčové firemní  procesy.

6. Open Source a Free software v malých a středních podnicích 6.1.

Faktory ovlivňující nasazení volného

software v MSP Dva klíčové faktory ovlivňující vývoj IS/ICT systému v MSP mají nutnost zachování maximální  flexibility, při co nejmenších nákladech. Z toho vyplývá několik důležitých závěrů. Za prvé malá firma  si zpravidla nemůže dovolit kupit komplexní integrovaný TASW, který by vyhovoval jejím současným  požadavkům, ale byl by dobře připraven na další růst. Není vhodným řešením ani vývoj IASW, jelikož  může být zdlouhavé a velice drahé. Rozumným řešením pro MSP by bylo, vydat se cestou integrace  hotových softwarových komponent a nechat vyvíjet na míru jen ty nezbytné moduly, jejichž  funkcionalitu nelez nahradit. Projektování IS/ICT zde má charakter přizpůsobování hotovému  produktu. Software musí být upraven na míru dle podnikových požadavků a možnosti software s  maximální snahou o zachování stávající infrastruktury a prostředků do ní investovaných. Za druhé musí  být zachována flexibilita IS/ICT bez přehnaných nákladů na zajištění kapacity růstu systému. IS/ICT  musí obsahovat jen funkce, které jsou zapotřebí. Také při přechodu z jednoho produktu na jiný, musí  být zajištěna kontinuita poskytovaných služeb. Situaci komplikuje fakt, že v MSP často chybí jakákoliv  strategie výstavby a rozvoje IS/ICT. Chybí rozdělení řízení na strategické, taktické a operativní. Majitel  firmy slučuje v sobě obvykle všechny funkce a je z tohoto důvodu přetížen. Řízení IT není věnována  patřičná pozornost a rozvoj IS/ICT se řeší pomocí interních zdrojů, často s neuspokojivými výsledky.  Proto má dodavatel IT služeb pro MSP velkou odpovědnost, musí zvážit výše zmíněné faktory a  16

navrhnout informační infrastrukturu společnosti, která by vyhovovala těmto kriteriím.

6.2.

Východisko pro porovnaní OSS/FS a

komerčního softwaru Pro posouzení použitelnosti Open Source Software a Free Software (dále jen OSS/FS) musíme  prozkoumat nejenom ekonomická kritéria jeho nasazení v podniku, ale musíme se podívat do podstaty  problému. Musíme si uvědomit, jak je tento software vyvíjen, kdo ho používá, proč se stal tak  populární v poslední době a hlavně pochopit v jaké sféře je jeho použití opodstatněné. Je pravdivý  mýtus, že open source je levný? Samotný vznik OSS/FS je pokusem vyrovnat se s rozdílem mezi nemateriální podstatou informace  a její legislativní regulace. Musím přiznat, že se jedná o dobrý pokus. Hnutí Open source je určitým  způsobem revoluce proti komercializaci svobody myšlenek, postupů a informací. Ale i tento pokus není  bezchybný. Nehledě na prohlášení zásady „Copyleft“, hlavní dokument společností GNU „GNU  GENERAL PUBLIC LICENSE“ je chráněn principem Copyright ©. Pokud by někdo aplikoval zásady  copyleft na samotnou licenci GPL, mohl by ji změnit nebo úplně zrušit. Opodstatněná je pak otázka,  pokud tato ideologie je tak dobrá, proč se nemůže ubránit a používá k tomu pomocný nástroj? [ELR]  Toto svědčí o idealistické podstatě této licence, a to nepřímo přiznávají i její stvořitelé, které při střetu s  reálným světem a perspektivou právního použití, museli rozhodnout ve prospěch reálných mechanismů  již existujících mechanismů ochrany informace. Z hlediska nemateriální podstaty informace, popisuje licence GPL nový svět informační  společnosti dosud nejlepším způsobem a dovoluje se vyhnout většině současných problémů legislativní  regulace. Dělá to však cestou nulové ceny licence za program. Což řeší otázku odměňování duševního  vlastnictví ve formě licence, ale neřeší problém odměny intelektuální práce jako takové. Proto tato  odměna se nutně vyskytne ve službách spojených s tímto softwarem nebo nepřímých platbách za  licence. Model propagace OSS/FS je velice účinný a nepotřebuje velké finanční částky, aby fungoval  efektivně. Marketingové rozpočty otevřeného software pokud vůbec existují, nejsou srovnatelné s  17

rozpočty komerčního softwaru, ale přesto se v mediích o OSS/FS hodně mluví. Decentralizovaný a  nekomerční model vývoje softwaru napomáhá jeho popularitě. Na první pohled otevřený software  vůbec nemá marketing. Vůdcové se od toho distancují a tvrdí, že tento software se prodává sám. Kromě  toho otázky nákladů PR a marketingových kampaní jsou vynechávány v diskuzích kolem  ekonomických koncepcí OSS/FS. V čem je příčina tak velké efektivity reklamní kampaně volného  software? Podle mého názoru OSS/FS používá mnohem pokročilejší marketingový model, než je  používán výrobci komerčního software, který je zcela odkázaný na klasické metody marketingových  kampaní. Model otevřeného softwaru je nejblíže modelu používanému současnými religiózními  sektami a hnutími (tady mluvíme o mechanizmech ovlivňovaní člověka, nikdy o podobnosti OSS/FS  religiózní sektě). Takový přístup nevyžaduje velké investice a je velice účinný. Má však omezenou  působnost. Cílová skupina jeho vlivu zahrnuje technické specialisty a sociálně aktivní lidi. Výrobci  komerčního softwaru jsou však zaměřeni na ředitelství a sektor velkých korporaci, které jsou přirozeně  konzervativní. Takový druh marketingu spíše odrazuje byznys od OSS/FS a brání jeho vstupu do  korporativního segmentu. Jiná situace je však v odvětví softwaru zaměřeného na domácí uživatele a  MSP. Právě v této oblasti by bylo použití OSS/FS možné a ekonomický opodstatněné. Jelikož tato část  trhu vyžaduje vývoj jen omezeného počtu programů. Šíření volného software nezdržují technické  problémy a nedostatky, ale hlavně malá informovanost o možnostech OSS/FS produktů. Jelikož v  případě komerčních produktu se tato informace dostává k uživateli nejkratší cestou, což neplatí pro  nekomerční produkty, které člověk musí vyhledat na fórech nebo speciálních portálech, což omezuje  uživatelskou základnu takových programů. Na druhou stranu vytvoření velkých uživatelských spolků  kolem otevřeného software je největším úspěchem a nutným krokem ve zvýšení jeho popularity. O čem  svědčí údaje o použití OS Linux v desktopech. Dle w3schools.com [W3S] podíl GNU/Linux stoupl  během několika posledních let o 1%. Což však nezahrnuje všechny uživatele, jelikož hodně oblíbené v  současné době jsou varianty využití Linux jako druhého operačního systému (dual boot) nebo instalace  jako virtuální stroj při použití produktu obdobných VMware. Opravdu silné pozice má však Linux a  obecně OSS/FS na serverech. Podle statistik společnosti Netcraft viz Graf 2. má web server Apache už  delší dobu největší podíl na trhu, a to 47%, červenec 2009.

18

Graf 2. Podíl web serveru na internetu za srpen 1995 až červen 2009 [NWS]

Vývojáři se zpravidla nemohou věnovat podpoře uživatelů svého software kvůli velké zátěži.  Občas osud celého projektu závisí na vytíženosti klíčových vývojářů. Malé projekty jsou nejvíc  rizikové, jelikož si nemohou dovolit vysoce kvalifikované specialisty a jsou občas odkázáni na  nezaměnitelného jedince. Pod vedením talentovaného specialisty však mohou být úspěšní. Výhodou  takových projektů je, že kvůli dispozici zdrojových kódů, může být projekt převzatý jinou skupinou  programátorů a s úspěchem pokračovat dál. To je jeden z důvodu proč OSS/FS programy mají delší  životnost. Jelikož mohou být opravovány a aktualizovány, i pokud jejích hlavní vývojáři již práci na  projektu skončili. Pro posouzení silných a slabých stránek OSS/FS musíme vycházet z důvěryhodných zdrojů  informací o použití takového software v praxi. Jenže musíme konstatovat nedostatek kvalitních,  nezávislých výzkumných práci, které by porovnali OSS/FS s komerčním. Navíc takové práce zahrnují  výpočty TCO (Total Cost Ownership – celkové náklady na pořizování, zavadění a údržbu systému), ve  kterých jsou obsazené ceny lidské práce na projektu. Toto komplikuje a v některých případech  znemožňuje použití výsledků rešerší uskutečněných například v USA na české podmínky, jelikož se  částky utracené za lidské zdroje výrazně liší. Opravdu kvalitní výzkumné práce jsou buď sponzorovány  výrobci systému, což zpochybňuje jejich objektivitu, nebo výrobci dávají svolení na zkoumání svých 

19

produktů jen v případech, že si jsou ve velké míře jisti výsledkem.[ELR] Další překážkou posouzení opravdové hodnoty OSS/FS je absence obecně uznávaných standardů  určení kvality software, ale tímto problémem trpí i komerční software. U OSS/FS se dá spočítat  koeficient chybnosti v kódu obecně známých softwarových projektů. U proprietárního software,  k tomuto účelu budeme potřebovat svolení výrobce systému, který nemusí být ochoten toto svolení  poskytnout. K diskuzi pozitivně nepřispívá ani velká politizovanost této otázky. Těžko se najde diskusní fórum,  na kterém by nebyly diskutovány výhody a nevýhody obou hledisek. Jako dobrý příklad můžeme zmínit  téma „Linux versus Windows“, na které se diskutuje už velice dlouho a většina argumentů má spíše  emocionální charakter.

6.3.

Výhody a problémy software s otevřeným

zdrojovým kódem. Pro posouzení silných a slabých stránek OSS/FS si musíme dobře uvědomovat, proč se  programátoři rozhodnou podpořit vývoj volného software, a jak se takový vývoj odehrává. Důvodů pro  vývojáře, proč se zúčastnit vývoje na software s otevřeným kódem je více. Určitě to nedělají kvůli  penězům. Někteří vynikající programátoři nejsou plně vytíženi na svých pracovištích a rozhodnou se  podporovat OSS/FS projekt. Velké firmy často poskytují výborné podmínky pro vývoj OSS/FS, jelikož  obsahují mezery, ve kterých talentovaným programátorům zbývá hodně volného času. Začáteční etapy  vývoje Unix v Bell Labs poskytují dobrý příklad. Další možnosti podpory je podpora OSS/FS projektů,  které jsou schopné napomáhat propagaci určitých hardwarových řešení. Programátorské týmy jsou pak  svolány manažery firmy, aby napomáhaly ve vývoji. Výborný příklad poskytuje firma Hewlett­Packard.  Poskytuje zdroje ve formě hardwarových prostředků a hostingových služeb, ale také volný čas svých  zaměstnanců pro podporu Linuxové distribuce Debian [DEB]. Další skupinu představují distributoři  Linux a práce IBM na projektu Apache [IBM]. V tomto případě se firmy snaží vylepšit produkt, který  prodávají nebo zdokonalením OSS/FS software získat konkurenční výhody v konkurenční válce  s Microsoft. Firma Microsoft začíná být tak velká, že ohrožuje samotnou existenci ostatních  20

vývojových týmů na trhu. Některým schází v práci určitý nástroj. Existující programy nedělají přesně to, co potřebují, nebo  jsou příliš drahé a programátor se rozhodne navrhnout vlastní. Tímto následují svůj sen, ne práci  konkurence. Studenti se pouští do vývoje z důvodu nezralosti a potřeby získat zkušenosti v oboru. Internet vytváří podmínky pro mnohem levnější vývoj programů, než by to bylo jinak možné. Díky  Internetu se dají vytvářet virtuální spolky velice motivovaných a zaujatých lidí, které společně vyvíjí  určitý software. Komunikace probíhá prostřednictvím internetu, což je hodně podobné vědeckým  společnostem minulosti, které sdílely výsledky, idey a kritiku prostřednictvím písemné komunikace.  Struktury a role jsou v takové skupině přiřazovány dynamicky. Hlavním kladem takovýchto spolků, stejně jako jakéhokoliv jiného decentralizovaného systému, je  jeho stabilita a odolnost proti vnějším negativním vlivům. Každý vývojář je z principu nespolehlivým  elementem, jelikož může kdykoliv ukončit práci. Hlavní argument zastánců OSS/FS je vzájemná  nahraditelnost takovýchto prvků, kdy jiný programátor může pokračovat v práci jeho předchůdce.  Decentralizované systémy jsou velice stabilní. Stejným způsobem jsou organizované biologické  organizmy, ale také lidská společnost. Stabilita je však možná jen v případě nadbytečného počtu  elementů („buněk“), což v případě moderní informační společnosti a jejího rostoucího schodku IT  specialistů, může být dosti obtížné. Decentralizace je také velice neefektivní z hlediska řízení projektů.  Vývojové skupiny postrádají moderní a efektivní metody vývoje software, které jsou využívány v  komerčních firmách, což není vidět u malých projektů, ale s rostoucí velikostí projektů se začínají  projevovat a špatně podepisovat na kvalitě a termínech vývoje. Nebo se spolek začíná více podobat  klasickým modelům vývoje s pevným jádrem vývojářů a striktním rozdělováním úkolů (jako v případě  jádra Linux). V praxi se však tyto dva modely prolínají a jdou stejným směrem. OSS/FS projekty stále  častěji přivolávají placené odborníky pro vykonávání určitých úkolů a decentralizace na trhu  komerčního software je zajištěná nadbytečným počtem firem. V okamžiku, kdy podnik, který se  dopustil řady chyb, odchází z trhu, jeho místo přebírá jiný, efektivnější výrobce [ELR]. Mezi problémy, se kterými se potýkají takové vývojové týmy OSS/FS můžeme zmínit: •

přetížení a následující vyhoření (burnout) vedoucích vývojářů v důsledcích nadměrného zatížení  a následující ztráta zájmu o projekt

•

konservativní přístup k architektuře (je opravdu složité změnit strukturu produktu po jeho  21

realizaci) •

písemná komunikace má náklonnost zkreslovat smysl komunikace a vyvolávat slovní potyčky  (flame wars)

Pokud vnímáme vývojový proces z hlediska klasických modelů, můžeme mluvit o problémech  vývojového modelu open source [PDO]: •

Nikdo nemůže zaručit, že projekt bude dokončen. Není jistota, zdá projekt dosáhne stádia  použitelnosti. Pokud dosáhne, není zaručeno, že nezemře z nedostatku zájmu. Tento samý  problém muže čekat i proprietární projekty, ale v případě OSS/FS je toto riziko vyšší. Obzvlášť,  když je projekt nastartován bez podpory ze strany jedné nebo více firem. Vzniká hned na  začátku mezera, kdy kód ještě není rozvinut a základy pro vývoj se pořad staví. Jestli se  nepodaří v této fázi sehnat financování, nebo spolupráci dostatečného počtu programátorů,  projekt zanikne. Pokud však projekt překoná toto stádium, získá dostačující počet uživatelů a  vývojovou základnu, může pokračovat sám o sobě.

•

Možné problémy duševního vlastnictví. Některé země začaly přijímat patenty na algoritmy a  software. Je velice složité předem zkontrolovat, je­li určitý postup řešení problému patentován.  Tímto může OSS/FS komunita zavinit porušení zákona o duševním vlastnictví. Některé balíčky  řeší tento problém přes přepínače nebo záplaty, které zapínají nebo vypínají určité funkce  programu v závislosti na zemi, kde je software používán. Patenty jsou všeobecným problémem  softwarového průmyslu, ale pro Open Source je tento problém tím větší, že otevřené zdrojové  kódy umožňují majiteli patentu snadné hledaní algoritmů a postupů. Také v případě OSS/FS  neexistuje jediná firma, která by vlastnila všechna práva a bránila se proti porušení duševních  práv.

•

Občas je obtížné dozvědět se, že podobný software již existuje. Na internetu existuje několik  portálů, kde jsou OSS/FS projekty evidovány.* Ty však nejsou obzvlášť vhodné pro použití  laickou veřejností, ale jsou spíše zaměřeny pro odborníky. Právě v tomto někteří lidé vidí  možnost poskytování nového druhu služeb – konzultace a vyhledávaní OSS/FS vyhovující  určitým požadavkům. V této roli se mohou angažovat firmy, zabývající se poskytováním  internetových služeb, systémovou integrací, outsourcingem správy IT infrastruktury.

* Nejznámější projekty jsou: www.sourceforge.net, freshmeat.net, dmoz.org, opensourcehosting.cz ale existují i jiný

22

Mezi všeobecné výhody OSS/FS stojí za zmínku [PAO],[MPT]: •

Dostupnost zdrojového kódu a právo jakkoliv jej měnit umožňuje lépe porozumět software  z hlediska funkčnosti a otevírá nekonečné možnosti pro přizpůsobení programu měnícím se  požadavkům. Žádný software distribuovaný jen v binární podobě nedokáže přežít v  nepozměněném tvaru více než 10 let. V praxi se však mohou vyskytovat OSS/FS i z 80. let  minulého století, které prošly řadou úprav, aby se přizpůsobily současnému prostředí.  Dostupnost kódu umožňuje také mnohem lepší hledání a opravy chyb.

•

Právo distribuovat změny a vylepšení kódu co výhodně odlišuje OSS/FS od „skoro volného“  software. Toto univerzální právo nemůže být omezeno a právě ono láká vývojáře se účastnit  Open Source projektů.

•

Právo používat jakkoliv software, vytváří velkou populaci uživatelů, za předpokladu jeho  použitelnosti. Právo redistribuce software včetně změn vytváří trh pro podporu a přizpůsobení  software, kam přijde více schopných programátorů. Kvalita software a jeho funkcionalita tímto  stoupne a více uživatelů bude chtít program vyzkoušet a začít používat.

•

Není jediný majitel všech práv na software, který by mohl jednostranně zrušit nebo omezit  jeho použití. V případě proprietárních řešení, může výrobce rozhodnout zastavit, zrušit  podporu staršího hardwaru v produktu. V tomto případě mohou uživatelé pokračovat se starou  verzí nebo přejít na jiný software. V případě, že se majitel rozhodne definitivně ukončit vývoj  produktu, nikdo jiný nemá právo pokračovat ve vývoji. U OSS/FS softwaru zákazník může najít  jiný programátorský tým.

•

Možnost větvení „forking“ projektu, znamená možnost vytvořit další projekt založený na  zdrojových kódech jiného software (např. při vydání uzavřené verze), které byly zveřejněné jako  OSS/FS. Dalšími důvody pro větvení projektu mohou být technické důvody. Pokud se dva týmy  nedohodnou na obsahu nebo možnostech programu a software má postačující uživatelskou  základnu, vytvoří se větev projektu, která bude uspokojovat potřeby uživatelů, které nebyly  uspokojeny původním softwarem. Po odstranění nesrovnalostí pro vytvoření větví, se oba týmy  mohou dohodnout na zpětné integraci. Další technická možnost je vytvoření větví pro  uspořádání práce. Příkladem muže být jádro Linux, které má spolehlivou a experimentální 

23

větvi. Toto umožňuje zkoušet nové, potenciálně nebezpečné technologie, ale také má stabilní  jádro s vyzkoušenými funkcemi vhodné pro produkční použití. Pro uživatele je hlavní výhoda  větvení v rivalitě mezi projekty, která zaručuje rychlejší vývoj a vyšší kvalitu software.Tato  možnost se však může stát opravdovou noční můrou pro konečného uživatele, kterého zasáhne  vlna různých verzí programů s obdobnou funkcionalitou. •

Poplatky za kopii modifikovaného software nemohou být vybírány. Kdokoliv můžeme použít  existující software a hned začít s jeho úpravami na míru. Nemusíme podepisovat důvěrné  dodatky a platit licenční poplatky. Právě kvůli této okolnosti bylo vytvořeno hodně  komunikačních protokolů a systémů, které jsou přizpůsobeny požadavkům jejich uživatelů.  Studenti rádi modifikují stávající OSS/FS na míru díky skoro nulovým pořizovacím nákladům  nebo v rámci studijních aktivit, což v budoucnu může tvořit jejich know­how, se kterým vstoupí  na trh jako podnikatelé.

•

Uvolnění nových verzi OSS/FS software není podmíněno pevným termínem stanoveným  manažerem, ale software je dodáván v okamžiku, kdy je připraven. Ve většině případů to  bude znamenat, že software nebude potřebovat tolik záplat a opravných balíčků. Lepší  připravenost k další údržbě znamená menší náklady. Na druhé straně absence pevně  stanovených termínů vydání může znamenat, že software se nedostane k uživateli včas a bude  nahrazen jiným komerčním produktem. Pokud software nezíská dostačující uživatelskou  základnu, zanikne.

Zvláštní pozornost bych chtěl věnovat podpoře a ceně OSS/FS produktů, jelikož zpravidla  neexistuje jediné centrum, kde by uživatelé mohli zaručeně získat podporu, ale to neznamená, že  podpora OSS/FS neexistuje. Kromě placené podpory od odborných firem existuje internetová  společnost kolem OSS/FS, která zahrnuje vývojáře software, integrátory, uživatele a jiné. Je to  obrovská společnost, která neustále navzájem komunikuje, vyvíjí software a řeší problémy s ním  spojené. Souhrn diskusních skupin, mailing­listů, elektronických konferencí, blogů a článků tvoří  jakousi znalostní databázi, kterou kdokoliv může použít pro řešení různorodých problémů. Právě tomu  se dá říci Open Source podpora, kde uživatel může hledat řešení. Cena OSS/FS je nulová, respektive náklady pořízení jsou nulové, TCO nikoliv. IT specialistů, kteří  24

mají potřebné znalosti pro podporu Open Source software, je stále nedostatek, a to má za následek  požadavek na vyšší plat. Současné vysoké školy a jiné vzdělávací instituce neposkytují vzdělání v  tomto oboru, který je považován za netradiční. Není tlak ze strany IT manažerů, kteří vystudovali  stejnou školu. Chybí požadavek ze strany státní správy. Vzhledem ke způsobu vývoje OSS/FS nejsou na  trhu ani velké firmy, které by mohly pořádat semináře, školení a rozšiřovaly znalosti o svých  produktech. Většina lidí získala svoje znalosti díky svému zájmu. Shrnutí: Ani komerční ani OSS/FS nemá absolutní převahu, liší se sférou použití. GNU\Linux je  vede v data centrech, kdežto operační systémy firmy Microsoft dominují na desktopu. Opravdu kvalitní  softwarové projekty existují v obou táborech, stejně tak i podpora placená nebo ve tvaru znalostní  databáze OSS/FS.

6.4.

Outsourcing rozvoje a provozu systémů na

platformě Open Source a Free Software Pojem "Outsourcing" znamená zajištění určitých činností externími dodavateli. Pokud mluvíme o  outsourcingu IT/ICT služeb, můžeme rozlišit outsourcing rozvoje, provozu a kompletní outsourcing  IS/ICT. Implementace nových technologií a aplikací, případně vývoj programu na míru zákazníka, je  stále populárnější a využívá zpravidla externí zdroje. Outsourcing provozu znamená, provoz dodavatele služeb jednotlivých aplikací, nebo celého  systému na technice, softwaru zákazníka nebo vlastního. V tomto případě se dodavatel stará také o  inovaci těchto zdrojů. Kompletní outsourcing pak znamená, že se dodavatel zabývá rozvojem a  provozem systému jako celku.[HJS] Malé podniky se většinou soustředí na svoji hlavní činnost, která jim přináší výnos, ostatní činnosti  jsou pro ně okrajové. Tyto činnosti může zajistit ze svých zdrojů, nebo ze zdrojů externích. Volba  externích zdrojů není jednoduché rozhodnutí a většinou k němu dospěje z různých důvodů, například z  konkurenčních. Získá konkurenční výhodu tím, že úplně soustředí svoje interní zdroje na hlavní  činnost. Dalším důvodem může být faktor finanční – proměna investičních nákladů na náklady  provozní, jinak řečeno změna struktury nákladů. To znamená, že firma získává možnost přístupu ke  kvalitním službám a zdrojům, bez nutnosti rozsáhlých investic. Kvalifikace vlastních zaměstnanců je  25

velice důležitým faktorem. Specializované společnosti většinou mají lepší přístup k odborným  znalostem a mají vlastní know­how, což je pro menší podnik těžce dosažitelné. Dalším důvodem může  být snaha, o co nejmenší velikost podniku. Menší počet zaměstnanců znamená menší náklady. Jelikož  outsourcing IS/ICT je na rozdíl od vlastních zdrojů služba, firma má větší flexibilitu, protože může  jednoduše měnit rozsah služeb. Na outsourcing se dá pohlížet jako na přesun vlastních informačních zdrojů (lidé, služby, technika,  software) k externímu dodavateli a jejich následné pronajmutí. Rozhodující je hledisko, že služby jsou  dodávány externě. Důležité je také zajistit kvalitu služeb a její dodávaní v určitém rozsahu a včas. Tuto  problematiku řeší smlouva SLA (Service License Agreement), která stanoví klíčové parametry služeb.  Její správná definice je podstatnou podmínkou úspěšného řízení outsourcingu. V oblasti řízení MSP jen zřídka najdeme odpovědného ředitele pro informatiku (CIO). Ve  společnostech menších než středních, ve kterých je zaměstnáno 50­100 pracovníku, CIO vykonávají  funkce obdobné funkcím majitele malé firmy, co se týče informatiky. Delegování této problematiky  speciálně připraveným ředitelům, pozitivně ovlivňuje celkové fungování IS/ICT v podniku. Zkušený a  vzdělaný člověk v oboru má lepší předpoklady pro úspěšné řízení podnikové informatiky než majitel  malé firmy, který má na starosti spoustu jiných otázek týkajících se provozu firmy. Když mluvíme o plánování vývoje IS/ICT, zřídka také najdeme formalizovanou informační  strategii podniku, která by byla navázána na celkovou strategii rozvoje. Je to dáno omezeností zdrojů,  vytížeností řídících pracovníků a jinými faktory. V následku, rozhodnuti ve sféře IS/ICT v takových  podnicích jsou přijímané intuitivně, na základě současných potřeb. Outsourcingové společnosti by v  takových případech měli zasahovat a nabízet spolu s poskytovanými službami pomoc ve formalizaci  informační strategie podniku. Jelikož nasazení jednotlivých služeb musí být součástí globálního plánu,  resp. informační strategie, která zároveň musí vycházet z globální strategie podniku. Možnosti outsourcingu v malých a středních podnicích jsou dané jejich velikostí a jejich  finančními možnostmi. V MSP specifikum řízení informatiky spočívá v tom, že oproti velkým firmám  je rozsah firemního IS/ICT menší, vzhledem k menším požadavkům malého podniku a jeho  rozpočtových možností. Nejde o vzájemné propojování zcela nezávislých IS a komplexních  programových produktů. Což přesně odpovídá principům vybudování systému na základě OSS/FS.  Systém tvoří jednotlivé moduly ­ úzce specializované programy a takováto modularita dovoluje  26

vybudování systému přesně na míru. Jsou to velice standardizované řešení a často se opakují. Dalším  kladem OSS/FS produktů je jejich nenáročnost na systémové prostředky a mimořádná stabilita, což  vytváří dobré podklady pro jejích další správu. Podnikový server založený na GNU/Linux může být  výbornou platformou pro poskytování celé škály služeb a vyžaduje minimum servisních zásahů, tím  maximalizuje stabilitu a dostupnost serverových služeb. Kromě toho OSS/FS je výbornou příležitostí  pro maximalizaci zisku, což dle ekonomické teorie je primární motiv podnikání, jelikož má skoro  nulové vstupní náklady. Firmy nakupují hotovou službu od poskytovatele, tvůrce IS nebo implementátora. Implementátor  může zajišťovat rozvoj celého IS/ICT systému, včetně instalace software pro jiné podpůrné činnosti.  Proto malá firma vnímá informatiku jako již vyvinutou, funkční službu. Outsourcing rozvoje (analýza,  plánovaní, vývoj a implementace) zde funguje docela dobře. U outsourcingového provozu IS/ICT to  není však tak jednostranné. Provoz IS/ICT je činnost opakující se a firmy často mají zaměstnance, kteří  se zabývají podporou nakoupeného nebo implementovaného systému vlastními silami. Právě tento  zaměstnanec se zabývá podporou uživatelů, provozem a údržbou systému. Toto jsou pak důvody, které  vypovídají proti outsourcingu. Některé organizace nedokáží přesně specifikovat svoji primární činnost,  proto raději nejdou do outsourcingu vůbec. Toto je velice odůvodněná obava firmy, ztratit svoji  konkurenční výhodu tím, že ponechá na externí společnosti klíčový proces byznysu. Proto si musí  vedení firmy dobře uvědomovat, co přesně je jejich hnacím motorem a do čeho mají investovat, rozvíjet  vlastní dovednosti a co mají přenechat na dodavatele. Tuto volbu musí firma udělat velice pečlivě, jinak  přijde o svůj byznys. Existují však i jiná rizika jako například závislost na dodavateli. Co se stane,  pokud dodavatel IS/ICT zkrachuje? Kolik bude stát firmu její rychlá náhrada? Toto riziko se však dá  eliminovat spoluprací s renomovanou společnosti s referencemi a důvěrou. Další protiklad outsourcingu  je nezávislost poskytovatele IS/ICT služeb a nemožnost jeho ovlivnění například v případě nemožnosti  zaplatit za služby. Dodavatel je jednoduše odpojí. V případě vlastních zdrojů má podnik více možností,  jak se takové situaci vyhnout. Negativními důvody mohou být také špatná komunikace mezi  poskytovatelem a odběratelem služby, možnost úniku citlivých informaci. Neodpovídající kvalita  poskytovaných služeb se dá efektivně vyřešit dobře postavenou smlouvou SLA a zajištěním funkčnosti  komunikačních kanálů mezi firmami. Pojem ASP (Application Service Providing) se liší od již zmiňovaných služeb, jelikož opouští  technickou stránku věci a pohlíží na software a hardware jako na službu, předmět obchodování [VOR].  27

Z tohoto hlediska dodavatel může poskytovat zákazníkovi službu kompletní kanceláře nebo  jednotlivých drahých aplikací, které běží na serverech dodavatele a zákazník přistupuje k takovým  službám pomocí speciální síťové nebo aplikační infrastruktury (tenký klient, VPN, vyhrazená linka).  Vzhledem k takovému pojetí outsourcingu se dá využit OSS/FS pro zajištění technické stránky věci.  GNU/Linux je navrhnut jako klient/server systém a toho se dá využít jak pro vytvoření platformy pro  běh podnikových aplikací včetně „X Window system“ serveru, tak i pro způsob přístupu k němu s  nejmenšími náklady na straně zákazníka. Klient by byl schopen přistupovat k serveru a grafickému  uživatelskému rozhraní pomocí standardního X protokolu a spouštět programy na serveru. Efektivita  tohoto řešení je v nízkých nárocích na klientské terminály a komunikační kanály. Veškerá data jsou  ukládána centrálně. Takto se dají efektivně organizovat terminály pro knihovny, call centra a podobné  systémy, kde je velký počet pracovních stanic a uživatelé pracují s jednou aplikací, která běží na  serveru.

7. Současný stav ve firmě Sparkel s.r.o. 7.1.

Technologické vybavení

Firma spadá pod pojem malého podniku do 50 zaměstnanců s několika pobočkami v Evropě  (Anglie, Bulharsko, Srbsko). Hlavní pobočka je však v Praze kde pracuje nemnohým vice 10  pracovníků. Ve firmě existuje ethernetová síť do které jsou připojené skoro všechny počítače. Mobilní  počítače jsou připojeny pomoci bezdrátové síti s šifrováním WPA2 (viz. Obrázek č. 2). Každé pracovní  místo je vybaveno počítačem dle nároku kladených vykonávanou funkci. Programátory, grafik, technici  a skladník mají stolní počítače různé konfigurace, maximálně však 2 roky staré. Zbytek pracovníků  (sekretářka, manažery, nedouci) mají notebooky pro zvýšení mobilitu a pohodli práce. Jako souborový  server je používán počítač s procesorem Intel Pentium 4, a RAID 1 úrovně (zrcadleni). Jeden z volných  počítačů je použit jako zálohový server který kopíruje v noci informaci ze sdílených složek primárního  serveru. Tento server vykonává taky funkci tiskového serveru a tiskne na připojenou k němu laserovou  tiskárnu úlohy uživatelů firemní síti. Tato tiskárna má v sobe taky funkci kopírky. K počítači sekretářky  je připojena další multifunkční barevní tiskárna se skenerem, která sdílena není. Jako základní software  na počítačích běží Microsoft Windows XP Professional (až na několik počítačů bežících pod OS  28

Microsoft Vista Business). Na primárním serveru běží morálně zastaraly operační systém Microsoft  Windows server 2000, na který slouží jako souborový server a DHCP server. Na záložním – obyčejný  Windows XP Pro. Open source produkty v rámci základního software ve firmě zatím nasazený nebyli  vzhledem k předchozím zkusenostem administrátorů. Jako aplikační software firma využívá některé  open source produkty jako např. Open Office, Mozila Firefox a Thunderbird a některé jiné. Taký jsou  využité komerční programy pro dílčí odvětvi, Vslick jako vývojové prostředí, Adobe Photoshop pro  grafické práce, a jiné specializované programy od výrobců hardware (program pro skenování,  programováni čipových karet, memory stick karet a jiné). Sít podniku běží na 1Gbps switche od 3com a  100 Mbps Micronet switche. Pro zprostředkování komunikace síti s internetem je použit router na  základe operačního systému Mikrotik Router OS který vykonává funkci brány firewall, VPN serveru a  http proxy pro zabezpečení a filtrování http dotazu ze firemní sítě.  Pro uspořádaní kódu vyvíjených programů, výměnu dat a publikaci stránek na serverech v  datacentru běží několik open source programů. SVN server je použit pro verzování, ukládaní kódu a  zkompilovaných programů, jako frontend používá Apache server a jeho autentizace pro řízeni přístupu.  Webová prezentace běží na základě CMS systému „Mambo“ a používá Apache server s modulem pro  skriptovací jazyk PHP a databázi MySQL. Pure­FTP server zajišťuje výměnu dát mezí pobočkami v  různých zemích. Na dílně, která se nachází taký v Praze, jsou 2 počítače propojené mezí sebou, jeden  ze kterých sděluje laserovou tiskárnu a vytáčené připojení na internet. Sklad se občas připojuje do  firemní sítě přes VPN připojeni pro stažení dokumentu z firemního serveru. 

29

30

7.2.

Existující problémy v byznys procesech

podniku. Firma Sparkel s.r.o. se zabývá vývojem software pro výherní automaty, video loterijní terminály  (VLT), sázkové terminály, projektováním a výrobou automatů. Výrobu kabinetů pro automaty zcela v  plném rozsahu outsourcuje, stejně jako některé jiný (grafické, účetní práce, zprávu Linux serverů). Co  se tyče vývoje software Sparkel s.r.o. vyvíje softwarové produkty ve sféře hazardu jak na zakázku tak i  pro poskytování služeb ve formě ASP (služba „server based gaming“). K tomu účelu složí vlastní  servery umístěné v data­centru které poskytují dobře zabezpečený základ pro provozováni aplikace  „Lady Morgain“. Zákaznici ze své strany kupuji zařízeni (herní terminály) pro využití služeb, přístup  na servery, a pláti měsíčně za poskytované služby. Podmínky a dostupnost jsou stanoveny ve smlouvách  ale taky i legislativně. Sparkel má vývoj herního systému zcela ve svých rukou, musí však brát ohled na zpětnou vazbu  poskytovanou zákazníky jelikož pravě oni mají ty důležité informace o fungováni trhu a preferencích  koncových uživatel – hráčů. Tato záležitost se v současnou dobu řeší prostřednictvím telefonátu a  výměny emaily, což neumožňuje vytvoření seznamu úkolu pro programátory a některé věci se  jednoduše zapomene. Takový seznam musí byt pokaždé sepisován a schvalován a následně udržován v  aktuálním stavu. Což mi nepřijde efektivní využiti času a lidských zdrojů. Další problém který je tímto  problémem vyvolán je to že zákaznici nedostanou pravidelně informace o připravených záplatách,  nových hrách a vylepšeních co představuje závažný problém z hlediska prestiže firmy a zásad  komunikace se zákazníky. Právě v tomto bych viděl možnost vylepšeni procesu zadáváni úkolů a řízeni  vztahu se zákazníky. Konkretní řešení tohoto problému nabídnu v kapitole 8. Jelikož po stránce zprávy kódu a verzovani nevzniká žádné námluvy, tato činnost je zajištěna  vlastním zabezpečeným serverem SVN, situace se správou kancelářských dokumentů nevypadá slibně.  Vzhledem k frekventovaným změnám v kancelářském a manažerském oddělení a absence  vnitropodnikových standardů zpracováni dokumentů je v teto sféře velký zmatek. Informace o  uspořádaní dílčích oddílů souborového serveru, stejně tak i informace ohledně společných dokumentů  nejsou sdělované mezi pracovníky pravidelně a efektivně jelikož jsou poznamenaný každým uživatelem 

31

lokálně. Tato situace představuje značný problém pro efektivní fungováni kanceláře. Další složka  firemních informaci která není sdělována je firemní kontakty a úkoly pracovníku. Tyto problémy  komplikují spolupráce a zvyšují náročnost řízeni lidských zdrojů ve firmě.  Další neefektivita je na stráně programátorského oddělení v Praze. Kód je posílán a uschováván na  SVN serveru v internetu což vyvolává zbytečné prodlevy a vytíženi komunikačních kanálů. Výsledky  práce pražského odděleni programátorů jsou využívaný jenom lokálně a není důvod využívat externí  server pro prací s kódem. Další možnost pro vylepšeni je v instalaci lokálního DNS serveru který by za 1. zajistil vytvoření  lokálního doménového prostoru, za 2. prováděl ukládání do vyrovnávací paměť DNS dotazu, čim by se  zvýšila rychlost vyřizováni dotazu v případě nalezeni shody v cache lokálního DNS serveru, ale taky by  kleslo vytížení připojeni na internet (což při současných rychlostech připojeni není moc důležité).  Lokální vyrovnávací mezipaměť přináší s sebou riziko že adresa vracená na dotaz už nebude aktuální.  Systém přeložení doménových jmen však má mechanizmy kontroly platnosti záznamů a s velkou  pravděpodobnosti lokální DNS server bude vracet platné adresy. 

8. Vypracováni projektu rozvoje firemní IT infrastruktury. 8.1.

Odhad nákladů na zprovoznění vybraných

aplikací Na základě informací zjištěných v předchozí kapitole se pokusím o vypracování projektu a  nahrazení serveru Microsoft Windows 2000 serverem Ubuntu 9.10 Server Edition tak, aby projekt  vyhovoval zásadám stanoveným v k. 4,5,6.1. Projekt musí zaprvé navazovat na předchozí kroky rozvoje  a zachovávat, pokud je to možné, investice do infrastruktury. Zadruhé musí vycházet z tvrzení, o co  nejmenší nákladnost řešení, a přitom s co největší flexibilitou. Budu vycházet z možnosti nasazení  OSS/FS jako základního a aplikačního software pro podnikový server a zajištění potřeb firmy pomocí  tohoto druhu software. Chtěl bych však porovnat OSS/FS produkty s jejich komerční obdobou, a to z  hlediska funkčnosti, ceny a dostupnosti komerční podpory produktů, buď ze strany výrobců software  32

nebo specializovaných outsourcingových společností. Zvolil jsem softwarové produkty tak, aby řešily  problémy již zmíněné v IS/ICT podniku, dobře zapadaly do stávající infrastruktury a měly potřebnou  flexibilitu v případě růstu firmy. Samozřejmě cena je také prioritní, a proto jsem preferoval OSS  produkty s volnou verzí pro komunitu a možností komerční podpory pokud by to bylo možné. Jako  základní softwarové vybavení podnikového serveru jsem zvolil Alfresco ­ portál pro spolupráci, správu  obsahu a dokumentů, který nabízí vylepšené vyhledávání v síti. Jeho komerční rival bude renomovaný  a nepoměrně drahý Microsoft Office SharePoint Server 2007, který zajišťuje zhruba stejnou  funkcionalitu (až na drobné výjimky). Komunikaci s koncovými zákazníky a funkci Issue/Bug­tracking  systému bude zajišťovat systém s názvem TRAC. Konkurovat mu bude starší bratr JIRA, který má  poněkud lepší funkcionalitu, ale také větší nároky. Jako úložiště kódu nebo Software Configuration  Management (SCM) jsem zvolil Subversion SVN a jeho protějšek proprietární Perforce. Proti  spolehlivé DNS službě poskytované BIND9, de facto standardu DNS serverů v prostoru internetu, stojí  dobře integrovaná a jednoduše konfigurovatelná služba DNS, která je součástí Microsoft Windows  Server. Všechny proprietární produkty zahrnují podporu v ceně pořízení software a většina stanoví  parametry podpory smlouvou SLA. Co se týče produktu OSS, není vše jednoduché. Firma Alfresco  prodává verzi „Enterprise“, která je zpoplatněna a zákazník si může vybrat ze třech variant (Gold,  Platinum, Diamond), které se liší rychlostí reakce a rozsahem poskytované podpory [AFS]. Zbytek OSS  programů je vyvíjen internetovými společnostmi a podpora se dá objednat od vnějších firem, které  nabízí i školení. Například vývojáři Subversion SVN na svých stránkách odkazují na několik  společností poskytujících takovéto služby [SVS]. V případě BIND9 může podporu v rámci  podnikového využití poskytovat jakákoliv servisní firma, která je zaměřena na Linux systémy, jelikož je  to velice vyspělý projekt s výbornou dokumentací a velkou uživatelskou základnou. Musím také zmínit  výborné podklady pro řešení problémů u ostatních projektů. Všechny tři mají dobře propracovanou  dokumentaci ve formátu Wiki, fóra a mailing listy.

33

OSS řešení: Druh Software (Funkce)

Typ licence

Název produktu

Cena

Document Management, Web  Content Management,  Collaboration, Content Platform  and Repository, Content  GPL, komerční Alfresco Community edition Management Interoperability  Services (CMIS), Records  Management, Image Management

0 Kč 

Bug­tracking systém

BSD varianta

Trac od Edgewall software

0 Kč

Software Configuration  Management (SCM)

Apache/BSD  varianta

Subversion SVN

0 Kč

DNS Server

Licence BSD

BIND 9 vyvíjen Internet Systems  Consortium

0 Kč

Celková cena pořízení software

0 Kč

Tabulka č.1 Zdroj informací o projektech: [AFP], [SVS], [EWT], [ISC] Nabídka proprietárního software: Druh Software (Funkce)

Typ lice Název produktu nce

Cena

Collaboration, Portal,  Enterprise Search,  Content Management,  P Business Forms and  Integration, Business  Intelligence

Microsoft Office SharePoint Server 2007

144 550 Kč na instalaci  (server)

Microsoft Office SharePoint Server 2007 Client Access License

3 050 Kč ­ klientská  licence

Microsoft Office SharePoint Designer 2007

8 580 Kč ­ cena krabice

Microsoft Office Small Business 2007

12 870 Kč ­ cena krabice

Issue/Bug­tracking  systém

P*

JIRA Tracking issues (vyvíjeno Atlassian, možná integrace s  Perforce)

180 Kč do 10 uživatelů

Software  Configuration  Management (SCM)

P

Perforce (vyvíjeno Perforce Software)

$740 na uživatele. Pro 3  uživatele 38 850 Kč pro  současný tým

DNS Server

P

DNS service Microsoft Windows Server

­

Celková cena pořízení software

205 380 Kč

*zdarma pro nekomerční využití Tabulka č.2 Zdroj cen a specifikací software: [CSP], [MIS], [MSP], [JIA], [PRF]

34

8.2.

Volba distribuce

Existuje nespočetné množství distribucí GNU/Linux, potřebuji však jednu zvolit pro náš případ. V  první řadě potřebuji rychlou reakci správců distribuce na zveřejnění bezpečnostních záplat tak, aby se  záplaty objevovaly v repositářích v co nejkratší době. Tento požadavek je spolu se základním  nastavením systému klíčový pro zajištění bezpečnosti systému, jelikož bezpečnostní díry jsou stále  objevovány. Jediná možnost, jak jim čelit, je co nejrychlejší instalace záplat. Uvítal bych co největší  komfort instalace, nastavení, správy, nejlepší podporu ze strany výrobců aplikačního software, jelikož to  zaručí snadnou instalaci aplikačního software přes paketový manažer, instalační soubor a snadnější  řešení případných problémů. Také potřebuji podrobnou dokumentaci systému a administračních  postupů. Další faktor jsou možnosti a cena komerční podpory. Na základě výše uvedených důvodu,  jsem zvolil poslední verzi systému Ubuntu Server Edition, jelikož používá softwarové repositáře  Debian a má přes 25000 paketů. Paketový manažer systému „.deb“ je spolehlivý, pohodlný a zajišťuje  stažení, instalaci a odinstalování programů, včetně jejích obnovení. Z toho plyne, že pomocí nástrojů  paketového manažera se provádí upgrade celého systému do novějších verzí a automatickou instalaci  programů pomocí systémového plánovače úloh. Zvolil jsem také Ubuntu z důvodů možné podpory. V  danou chvíli můj úkol nevyžaduje komerční podporu tohoto serveru, jelikož aplikační software, který  na něm běží, není zaměřen na podporu klíčových procesů ve firmě. Přínos se osvědčí v praxi. To  znamená, že firma může tolerovat pomalejší řešení problému než v případě komerční podpory. Na  druhou stranu, jestli se osvědčí jeho použitelnost a nároky na stabilitu se zvýší, firma bude muset  koupit podporu systému, kterou poskytují pracovníci Canonical Ltd. Roční podpora pro firemní server  v nejlevnější variantě vyjde na 473 liber, cca 13500 Kč ročně[CSP]. Což se dá porovnat s podporou  společnosti Red Hat „Red Hat Enterprise Linux Standard Subscription“ ročně stojí $799 cca 14500Kč.  RHEL však se nedá stáhnout a nainstalovat, aniž byste k tomu přikoupili podporu. Sice existují Red Hat  klony (např. CentOS), ale nemají však komerční podporu. V našem případě více vhodnou variantou zda  být Ubuntu server jelikož zaručuje vyšší flexibilitu.  Konkurence mezí operačními systémy je velice tvrdá a to dokazují i ceny na produkty společnosti  Microsoft. Operační systém Microsoft Windows 2008 Server Standard CZ+ 5 klientů vyjde skoro na +13 000 Kč. Tak že pro podniky které nutně potřebují podporu k zakoupenému operačnímu systému faktor ceny určitě není rozhodující. 35

Operační systém Ubuntu má výbornou dokumentaci a obrovskou internetovou komunitu, která  tvoří Open Source podporu. Tento pojem jsem definoval v předchozích kapitolách.  Je velice důležitým,  dá se říci klíčovým nástrojem řešení vznikajících problémů v případě jejích řešení vlastními silami.

9. Realizace projektu podnikového serveru v praxi 9.1.

Volba souborového systému a plánovaní

organizace diskového místa Distribuce Ubuntu 9.10 nabízí jako standardní nový souborový systém EXT4, který má oproti  předchozí verzi EXT3 velký náskok. Je plně kompatibilní se systémem EXT3 a vychází z jeho kódové  základny. EXT4 se poprvé objevil v roce 2006 a ve verzi Linuxového jádra 2.6.28 byl vyhlášen  stabilním. Byl vyvíjen tak, aby poskytoval vyšší stabilitu a lepší výkon. Asi nejvýznamnější funkci  nového systému je tak zvána „extents“ ­ nový mechanismus určení polohy a délky souborů, který je  mnohem efektivnější a mazání souborů je mnohem rychlejší. Takto se v souborovém systému sníží  fragmentace disku. Zvýší se rychlost vytvoření a prověření disku utilitami „mkfs“ a „fsck“, díky  mechanismu vynechaní nevyužitých bloků. Maximální velikost souboru se zvýšila na 16 Terabyte a  oddílu na 1 Exabyte (1.000.000 Gigabyte) [ESE]. Dále uvádím výsledky srovnávacích testů od společnosti phoronix.com, s jinými výkonnými souborovými systémy podporovanými jádrem Linuxu.

36

obr. 4 Porovnání výkonu souborových systémů. Zdroj: [PHE] Dva první grafy uvádí rychlost čtení/zápisu v MB za vteřinu a poslední čas vykonávání testu (méně  je lépe). Grafy ukazují, že souborový systém se hodně vylepšil, co se týče zápisu i čtení. Poslední graf  ukazuje výsledky testu, který simuluje charakter přístupu k disku souborovým serverem. V našem 

37

případě je tento vzor velice aktuální, jelikož CMS systém Alfresco funguje také jako souborový server.  Rychlejší čtení a zápis v tomto případě bude znamenat lepší výkonnost sytému jako celku. Musím však zmínit neúspěchy EXT4. V některých testech (šifrování souboru pomocí GNU PG a v  testu Sunflow Rendering System) zvítězil XFS. Dle jiných testů také prohrává systém Reiser, který je  považován za všeobecného favorita, co se týče výkonnosti. Volíme však souborový systém pro server a  nejdůležitější faktor je integrita dat, nikoliv procenta výkonnosti, které v případě podnikového serveru,  mohou být vyrovnány výkonnějším hardwarem. Rychlé souborové systémy se také dají použít, za  podmínky, zajištění pravidelného zálohování. Právě v těchto úlohách se dobře vede systémům ReiserFS  a XFS na ukládání dat SVN serveru, který během operace update porovnává velký počet malých  souborů. GNU/Linux na rozdíl od produktů společnosti Microsoft má podporu mnohem většího počtu  souborových systému, což dává možnost přizpůsobení souborového systému potřebám aplikačního  software. Zároveň má zralý a velice propracovaný souborový systém EXT, který může obstát systému  NTFS, co se týče výkonnosti a spolehlivosti. Vzhledem k již zmíněným argumentům, zvolím EXT4. Zavedu taký oddíly Reiser FS a XFS pro  použití jako úložiště repositáře SVN serveru pro různé druhy souborů. Malé obrázky, zdrojové kódy  mohou být umístěný v oddílu se systémem ReiserFS, grafika a jiné větší soubory ­v XFS.

9.2.

Instalace OS Ubuntu Server Edition a

servisních programů, základní bezpečnost serveru Instalace OS Ubuntu 9.10 server není moc náročná a málo se liší od instalace předchozích verzí. Po  vložení instalačního media a spuštění instalačního programu nezbývá nic jiného, než odpovídat na  dotazy a čekat na instalaci. Rád bych zmínil krok definování oddílu a souborových systémů, kde jsem  musel zvolit manuální rozdělování disku viz obr. 3. Definoval jsem čtyři oddíly, včetně odkládacího  prostoru. Pro jednoduchost správy vytvořím jeden oddíl pro kořenový adresář. Pro posílení bezpečnosti  systému zvolím automatickou aktualizaci, pokud se jedná o pakety obsahující bezpečnostní záplaty viz.  obr.4.

38

Když je systém nainstalovaný, pokračuji s nastavením základních parametrů a vylepšením  zabezpečení serveru viz. výpis č.1. Nastavím heslo uživateli root, jde o velice důležitý krok jelikož  systém Ubuntu je dodáván s prázdným heslem superuživatele. Odinstaluji služby, které nebudu  používat. Zpevní to bezpečnost a sníží využití systémových prostředků. Zkontroluji přístupová práva  souborů používaných pro autorizaci uživatelů, nainstaluji a nastavím firewall. Při nastavení firewallu, je  vždy nejlepší nechat otevřené jenom porty, které jsou nezbytné pro běh operačního systému a  poskytovaných služeb viz. obr.5. Echo pakety (ping) nechám zapnuty v lokální síti, nepředstavují žádné  riziko. Upravím konfigurační soubor SSH serveru, aby nepovoloval vzdálené přihlášení uživateli root  (superuživatel). Připojení k SSH serveru povolím pouze z jedné adresy, počítače administrátora. Vypnu  také připojení k X server, který není nainstalován. Je velice důležité starat se o bezpečnost systému. Zahrnuje to nejenom správné nastavení při  instalaci systému, ale také regulární audit bezpečnosti, včetně instalace nových verzí software. V mém  případě nové verze programů se neinstalují automatický, pokud se nejedná o bezpečnostní záplaty a  administrátor je musí občas nainstalovat ručně.

9.3.

Instalace aplikačního software a seznámení

s produkty. DNS služba (BIND9) Instalaci aplikačního software začnu instalací DNS služby. [TDN] Jednoduše si stáhnu a nainstaluji  BIND9 příkazem „sudo apt­get install bind9“. V základním nastavení funguje však jenom jako kešovací  DNS služba, ale já potřebuji přidat lokální doménu viz. výpis 2a. Proto v konfiguračních souborech  serveru BIND vytvořím a zaregistruji novou doménu office.sparkel.org. Pro pohodlné hledání počítačů  v databázi DNS přidám výchozí doménu pro hledání v nastaveních DNS klienta. Tuto vlastnost  potřebuji sdělit také i všem ostatním počítačům, proto nastavím „Domain Search Option“ na DHCP  serveru a v konfiguračním souboru DHCP klienta (/etc/resolv.conf). Po restartu služby už by měl  BIND9 fungovat. Pomocí příkazu ping ověřím, že dostávám adresy pro lokální doménu  office.sparkel.org viz výpis 2b. Funkčnost DNS serveru co se tyče přeložení reálných internetových  adres ověřím pomocí příkazu dig. Pro doménu www.google.com vyřídí požadavek DNS klient za 288  39

msec.  Opakuji příkaz a dostanu čas odpovědi lokálního serveru 0 msec. To znamená, že server vrátil  adresu pro google.com uloženou v mezipaměti. 

Alfresco  Zahájím instalaci tím, že stáhnu a nainstaluji pomocí apt­get balíčky nutné pro instalaci viz výpis  3. Potom stáhnu a nainstalují Alfresco­Community­3.2­Linux­x86­Install. Nakonfiguruji vše potřebné  nastavení, vytvořím MySQL uživatele a databázi a nainstaluji SharePoint Connector. Spustím Alfresco.  [WKA] [WKS]. Otestuji základní funkce Příloha 5,6,7. Při instalaci na produkční server musí být z  bezpečnostních důvodů změněno heslo pro přístup do databáze. Alfresco nainstaluji do oddílu se  souborovým systémem EXT4, který podporuje žurnálování, a tím bude zaručena integrita dat.

Subversion SVN SVN nainstaluji jednoduše pomocí paketového manažera apt­get viz. výpis 4. Musím však vytvořit  repositář pro software a zajistit spuštění služby SVN během startu systému. [ASW] Repositáře SVN  vytvářím v oddílu se souborovým systémem ReiserFS pro dosažení maximálního výkonu. Vyzkouším  funkčnost pomocí TortoiseSVN obr. 8,9.. Trac Pomocí již zmiňovaného nástroje apt­get nainstaluji programy nezbytné pro běh Trac viz výpis 5. [ERU] Pomocí easy_install nainstaluji Trac. Vytvořím domácí složku projektu a pomocí programu trac­ admin vytvořím projekt. Nezbytné je zabezpečit administrátorský přístup do Trac, proto vytvořím  administrátorský přístup a nastavím heslo pomocí příkazu htdigest. Mohu také omezit přístup uživatele  anonymous k některým oddílům stránek. Jako test funkčností přidám servisní záznam.

10.Závěr V práci jsem si  kladl za cíl zkoumat možnosti nasazení serveru GNU/Linux v malém a středním  podniku a vypracování životaschopného projektu takového serveru pro konkrétní podnik. Domnívám  se, že vytyčený cíl jsem splnil. Výsledkem práce je funkční server poskytující souhrn sítových služeb,  40

který může zvednout kvalitu zpracování podpůrných procesů firmy na novou úroveň.  Do projektu serveru byly zahrnuty i aplikační služby. Konkrétní seznam služeb, který byl v rámci  podnikového serveru zprovozněn, navazoval na současný stav firemní informatiky. Výběrem určitých  aplikací jsem ukázal na konkretním příkladě širokou škálu nástrojů open source dostupných na trhu pro  podporu podnikových aktivit. Vycházel jsem však z možnosti podpory pomocných procesů nikoliv  základních, jelikož analýza potřeb podniku, co se týče jeho klíčových byznys procesů, je nad rámec této  práce.  Výsledkem mojí práce je také souhrn informací o světě open source. Jakou má ideologickou a  právní základnu, jaké vývojové metody používá a v čem spočívá úspěšné použití tohoto software.  Snažil jsem se předvést problematiku open source a free software z různých hledisek. Mezi hlavní  výhody patří jednoduchost a spolehlivost OSS/FS programů, nízká cena, modularita a možnost  výstavby systému na míru, nezávislost na konkrétním dodavateli. Mezi nevýhody můžeme zařadit  občas delší termíny vývoje, absence placené podpory (která může být však nahrazena podporou třetích  firem), možné problémy duševního vlastnictví  takového software. Rozhodující pro mě bylo však  hledisko potřeb malého/středního podniku, jak se vyhnout problémům a hrozbám, které použití  takového software přináší.   Ve svojí práci jsem věnoval zvláštní pozornost cenové stránce otázky pořízení a použití open  source software. Takovýto software nemá téměř žádné pořizovací náklady. Většinou se hradí cena za  implementaci a podporu, která nemusí být zrovna nulová, spíše naopak. IT specialistů, kteří mají  dostatečné znalosti pro úspěšné zavedení a podporu takových produktů, je stále nedostatek a důsledkem  toho je požadavek na vyšší plat. Jak jsme již řekl, je to dáno nedokonalostí současného školství, které  neposkytuje dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků v tomto oboru. Možná cesta řešení vysoké  ceny implementace a údržby systémů založených na OSS/FS může spočívat v použití outsourcingu  vývoje a provozu IS/ICT. Open Source je výbornou platformou pro poskytování tohoto druhu služeb,  jelikož je velice stabilní, bezpečný a nevyžaduje nutnost častých zásahů.  Myslím si, že  poznatky z této práce mohou být s úspěchem využity v prostředí malého a středního  podniku. Díky open source mohou být minimalizovány náklady podniku na IS/ICT, což může učinit  podnik na trhu lépe konkurenceschopným. 

41

11. Seznam použitých zdrojů: [ASW]

WEGNER Scott, How To: Host a Subversion Repository in Ubuntu Hardy Automaticable [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW

[BRP]

BÉBR R.,DOUČEK P., (2005). Informační systémy pro podporu manažerské práce. Kamil  Mařík ­ PROFESSIONAL PUBLISHING, 2005.

[DPE]

DOHNAL J., POUR J., Architektury informačních systému v průmyslových a obchodních  podnicích. Ekopress, 1997.

[ELR]

Byznes model Open Source perspektivy i ugrozy. Elashkin Research [online]. 1995 [cit.  2009­12­07]. Dostupný z WWW: . 

[ERU]

Trac on Ubuntu. Edgewall Software[cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

[ESE]

SANDEEN Eric, Ext4 Implementation. Red Hat [online]. 9.06.2008 [cit. 15.12.2009].  Dostupný z WWW: < http://fedoraproject.org/wiki/Interviews/EricSandeen>

[FAC]

FEDORČUK Alexey, Odkuda k nam prichodit OpenSource [online] 15.06.2005 [cit.  9.07.2009]. Dostupný z WWW: 

[FNF]

Categories of Free and Non­Free Software. Free Software Foundation, Inc [online]  11.11.2009 [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW: 

[GNU]

STALLMAN, Richard. Why Open Source misses the point of Free Software. Www.gnu.org  [online]. 2007 [cit. 2007­12­07]. Dostupný z WWW:  .

[GPL]

GNU General Public License v.3 [online]. www.gnu.org. 2007 , 2009/06/17 [cit. 2009­12­ 07]. Dostupný z WWW: . 

[HJS]

HEJTMÁNEK J. Outsourcing IT/ICTv prostředí malých a středních firem. Systémová  integrace , ročník 2005, č. 4, s. 66­89. Dostupný též z WWW: 

[IBM]

IBM Support for Apache Geronimo. IBM Česká Repubilka [online]. 2008 [cit. 2009­12­ 07]. Dostupný z WWW: . 

[KCZ]

KUPKA V., Krátká tématická analýza Malé a střední podniky (jejich místo a role v české  ekonomice)[online].[cit. 9.07.2009]. Dostupný z WWW: 

[LDU]

LUKEŠ Dalibor, Pohled na OpenSource z druhé strany. Zpravodaj ÚVT MU. [online].  22.6.2009 [cit. 9.07.2009]. Dostupný z WWW: 

[MPT]

THOMAS, Matthew Paul. Why Free Software has poor usability, and how to improve it.  42

Mpt.net.nz [online]. 2008 [cit. 2009­12­07]. Dostupný z WWW: .  [NBC]

BEZRUKOV Nikolay Razrabotka programm s otkrytym kodom kak osobyj vid nauchnyh  issledovanij. consumer.nm.ru [online]. 17.02.2005 [cit. 9.07.2009]. Dostupný z WWW: 

[NWS]

Netcraft, June 2009 Web Server Survey – Netcraft [online]. 17.06.2009 [cit. 9.07.2009].  Dostupný z WWW: 

[OSI]

Licenses by Name. Open Source Initiative [online]. [cit. 9.07.2009]. Dostupný z WWW: 

[PAO]

GONZALEZ­BARAHONA, Jesus M. Advantages of open source software. European  working group on Libre Software [online]. 2000 [cit. 2009­12­07]. Dostupný z WWW:  .

[PDO]

GONZALEZ­BARAHONA, Jesus M. Perceived disadvantages of open source models.  European working group on Libre Software [online]. 2000 [cit. 2009­12­07]. Dostupný z  WWW: .

[PHE]

LARABEL Michael,Ubuntu 9.04 Receives EXT4 Support. Phoronix [online]. 11.01.2009  [cit. 15.12.2009]. Dostupný z WWW: 

[RTU]

RYDVALOVÁ, P., Malé a střední podnikání. Technická univerzita v Liberci, 2002. 

[TDN]

LANGFELDT Nikolai, NORRISH Jamie. DNS HOWTO.A resolving, caching name server. 2001-12-20 [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW

[VKE]

VEBER, J. a kolektiv: Podnikání v malé a střední firmě. Vysoká škola ekonomická, 1999. 

[VMP]

VOŘIŠEK J., Strategické řízení informačního systému a systémové integrace. Praha,  Management Press, 2002

[VOE]

VOŘIŠEK J. a kol., Principy a modely řízení podnikové informatiky. Oeconomica, 2008.

[VOR]

VOŘIŠEK J., Pavelka J., Vít M., Aplikační služby IS/ICT formou ASP, Grada, 2004. 

[W3S]

OS Platform Statistics. w3schools.com [online]. [cit. 2009­12­07]. Dostupný z WWW:  .

[WKA]

Installing Alfresco Lab 3 Stable on Ubuntu 8.10. Alfresco Software, Inc. [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW

[WKS]

Module Management Tool Alfresco Software, Inc. [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW

Odkazy na stránky výrobců a produktů: 43

[AFP]

Alfresco Community Edition Alfresco Software, Inc. [cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

[AFS]

Alfresco Support Matrix. Alfresco Software, Inc. [cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

[CSP]

Ubuntu for Server Support Canonical [online]. 9.06.2008 [cit. 15.12.2009]. Dostupný z  WWW: 

[DEB]

Debian Partners Debian [online].[cit. 17.12.2009] Dostupný z WWW: 

[EWT]

Welcome to the Trac Open Source Project. Edgewall Software. [cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

[ISC]

ISC BIND. Internet Systems Consortium [cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

[JIA]

Atlassian [online] [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW

[MIS]

Předpokládané ceny produktů systému Microsoft Office 2007. Microsoft Corporation. [online]  [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW: 

[MSP]

Microsoft Corporation [online] [cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

[PRF]

Licensing & Pricing. Perforce software [online] [cit. 15.12.2009] Dostupný z WWW

[SVS]

Tigris.org [online] [cit. 15.12.2009] Dostupný z  WWW

44

12.Přílohy: obr. 3 Rozdělování disku

obr. 4 Automatická aktualizace

45

obr. 5 Alfresco šablony

obr. 6 Alfresco nový úkol (work flow)

46

obr. 7 Alfresco uložení dokumentu na server

obr. 8 TotroiseSVN začátek práce

47

obr. 9 SVN graf revizí 

obr. 10 Trac, přidání záznamu 

48

obr. 11 Trac, stránky wiki

Výpis č.1 Základní zabezpečení serveru

evgeny@atria:/$ sudo passwd Enter new UNIX password: Retype new UNIX password: passwd: password updated successfully evgeny@atria:/$ sudo update-rc.d -f samba remove Removing any system startup links for /etc/init.d/samba ... /etc/rc0.d/K19samba /etc/rc1.d/K19samba /etc/rc2.d/S20samba /etc/rc3.d/S20samba /etc/rc4.d/S20samba /etc/rc5.d/S20samba /etc/rc6.d/K19samba ... update-rc.d -f winbind remove update-rc.d -f cups remove update-rc.d -f saned remove update-rc.d -f dns-clean remove update-rc.d -f pppd-dns remove ... evgeny@atria:/$ ls -la /etc/passwd -rw-r--r-- 1 root root 1363 2009-12-11 17:38 /etc/passwd evgeny@atria:/$ ls -la /etc/group -rw-r--r-- 1 root root 785 2009-12-11 17:35 /etc/group evgeny@atria:/$ ls -la /etc/shadow

49

-rw-r----- 1 root shadow 1034 2009-12-15 20:04 /etc/shadow evgeny@atria:/$ sudo apt-get install arno-iptables-firewall evgeny@atria:/$ sudo vi /etc/ssh/sshd_config vložíme: PermitRootLogin no X11Forwarding no AllowUsers [email protected]

Výpis č.2a Instalace DNS serveru BIND9 evgeny@atria:/$ sudo vi /etc/bind/named.conf.domain nastavíme: zone "office.sparkel.org" { type master; file "/etc/bind/db.sparkel"; }; evgeny@atria:/$ sudo cp /etc/bond/db.local /etc/bind/db.sparkel evgeny@atria:/$ sudo vi /etc/bind/db.sparkel změníme obsáh na: $TTL @

604800 IN

SOA

sparkel.org. office.sparkel.org. ( 3 ; Serial 604800 ; Refresh 86400 ; Retry 2419200 ; Expire 604800 ) ; Negative Cache TTL

; @ @ atria evgeny

IN IN IN IN

NS A A A

office.sparkel.org. 192.168.0.1 192.168.0.1 192.168.0.47

evgeny@atria:/$ sudo vi /etc/resolv.conf nastavíme: search office.sparkel.org nameserver 192.168.103.1 evgeny@atria:/$ sudo /etc/init.d/bind9 reload [sudo] password for evgeny: * Reloading domain name service... bind9 evgeny@atria:/$ sudo cat /var/log/syslog | tail .... Dec 9 23:05:44 atria named[1133]: received control channel command 'reload' Dec 9 23:05:44 atria named[1133]: loading configuration from '/etc/bind/named.conf' Dec 9 23:05:44 atria named[1133]: using default UDP/IPv4 port range: [1024, 65535]

50

Dec 9 23:05:44 Dec 9 23:05:44 Dec 9 23:05:44 Dec 9 23:05:44 Dec 9 23:05:44 (serial 3)

atria atria atria atria atria

named[1133]: named[1133]: named[1133]: named[1133]: named[1133]:

using default UDP/IPv6 port range: [1024, 65535] reloading configuration succeeded reloading zones succeeded zone office.sparkel.org/IN: loaded serial 3 zone office.sparkel.org/IN: sending notifies

Výpis č.2b Ověřování funkčnosti BIND9 evgeny@atria:~$ ping evgeny.office.sparkel.org PING evgeny.office.sparkel.org (192.168.0.47) 56(84) bytes of data. 64 bytes from 192.168.0.47: icmp_seq=1 ttl=128 time=0.131 ms 64 bytes from 192.168.0.47: icmp_seq=2 ttl=128 time=0.127 ms evgeny@atria:~$ ping evgeny PING evgeny.office.sparkel.org (192.168.0.47) 56(84) bytes of data. 64 bytes from 192.168.0.47: icmp_seq=1 ttl=128 time=0.137 ms 64 bytes from 192.168.0.47: icmp_seq=2 ttl=128 time=0.109 ms

evgeny@atria:~$ dig www.google.com ; <<>> DiG 9.6.1-P2 <<>> www.google.com ;; global options: +cmd ;; Got answer: ;; ->>HEADER<<- opcode: QUERY, status: NOERROR, id: 38663 ;; flags: qr rd ra; QUERY: 1, ANSWER: 6, AUTHORITY: 4, ADDITIONAL: 0 ;; QUESTION SECTION: ;www.google.com. ;; ANSWER SECTION: www.google.com. www.l.google.com. 300 www.l.google.com. 300 www.l.google.com. 300 www.l.google.com. 300 www.l.google.com. 300

IN

604800 IN A IN A IN A IN A IN A

;; AUTHORITY SECTION: google.com. 172800 google.com. 172800 google.com. 172800 google.com. 172800 ;; ;; ;; ;;

IN IN IN IN

A

IN CNAME www.l.google.com. 74.125.87.147 74.125.87.99 74.125.87.103 74.125.87.104 74.125.87.105

NS NS NS NS

ns2.google.com. ns3.google.com. ns1.google.com. ns4.google.com.

Query time: 288 msec SERVER: 127.0.0.1#53(127.0.0.1) WHEN: Wed Dec 9 23:15:37 2009 MSG SIZE rcvd: 204

evgeny@atria:~$ dig www.google.com ...

51

;; ;; ;; ;;

Query time: 0 msec SERVER: 127.0.0.1#53(127.0.0.1) WHEN: Wed Dec 9 23:15:58 2009 MSG SIZE rcvd: 204

Výpis č.3 Instalace Alfresco Stáhnu a nainstaluji pomocí apt­get balíčky nutné pro instalaci: evgeny@atria:~$ sudo apt-get install imagemagick mysql-server 'openoffice.orgheadless' xvfb swftools sun-java6-jdk sun-java6-jre nfs-common portmap Stáhnu a udělám instalační balíček alfresco spustitelným: evgeny@atria:~$ chmod 777 Alfresco-Community-3.2-Linux-x86-Install Nainstaluji Alfresco: evgeny@atria:~$ sudo ./Alfresco-Community-3.2r2-Linux-x86-Install [sudo] password for evgeny: This will install Alfresco Community Edition on your computer.

Continue? [n/Y]

Where do you want to install Alfresco Community Edition? [/opt/Alfresco] Copying Alfresco Community Edition... Installing Program Files... Installing Program Files Linux... Installing WCM... Installing WCM Linux... Installing WebStudio... Installing SPP... Installation complete. evgeny@atria:~$ vi /opt/Alfresco/alfresco.sh nastavím následující proměnné (vynechání tohoto nebo příštího kroku nebo nesprávné nastavení má za následek  nefunkčnost služby): ALF_HOME=/opt/Alfresco export JAVA_HOME="/usr/lib/jvm/java-6-sun-1.6.0.15/" export JAVA_OPTS='-Xms128m -Xmx512m -XX:MaxPermSize=128m -server' evgeny@atria:~$ vi /opt/Alfresco/alfresco.sh nastavím následující proměnné: ALF_HOME=/opt/Alfresco APPSERVER="$ALF_HOME"/virtual­tomcat export JAVA_HOME="/usr/lib/jvm/java-6-sun-1.6.0.15/" evgeny@atria:~$ vi tomcat/shared/classes/alfresco-global.properties nastavím následující proměnné: dir.root=/opt/Alfresco/alf_data db.name=alfresco db.username=alfresco db.password=alfresco

52

db.host=localhost db.port=3306 ooo.exe=/usr/bin/soffice img.root=/usr/ ­­ bin/imagemagick doplní sám Alfresco, jinak vypisuje chybu swf.exe=/usr/bin/pdf2swf vytvořím databázi a nainstaluji sharepoint connector evgeny@atria:~$ sudo mysql -p < /opt/Alfresco/extras/databases/mysql/db_setup.sql evgeny@atria:~$ java -jar alfresco-mmt.jar install vti-module.amp /opt/Alfresco/tomcat/webapps/alfresco.war evgeny@atria:~$ /opt/Alfresco/alfresco.sh start ověřím, že share funguje, v prohlížeči napíši: http://atria:8080/share evgeny@atria:~$ /opt/Alfresco/virtual_alf.sh start ověřím, že alfreco nastartoval: evgeny@atria:~$ tail -F /opt/Alfresco/alfreco.log ... 19:30:50,711 INFO [org.alfresco.service.descriptor.DescriptorService] Alfresco JVM - v1.6.0_15-b03; maximum heap size 506,313MB 19:30:50,711 INFO [org.alfresco.service.descriptor.DescriptorService] Alfresco started (Community): Current version 3.2.0 (2039) schema 2019 - Installed version 3.2.0 (2039) schema 2019 ... 19:34:41,677 INFO [org.alfresco.web.site.FrameworkHelper] Successfully Initialized Web Framework ověřím, že Web a WebDAV rozhraní, SMB a FTP přístupy fungují (výchozí údaje pro přihlašení jsou admin/admin): http://atria:8080/alfresco http://atria:8080/alfresco/webdav \\atria\alfresco ftp alfresco automatické startování: evgeny@atria:~$ vi initialize.sh vložím: #!/bin/sh ALF_HOME=/opt/Alfresco echo "Creating init.d links" ln -s $ALF_HOME/alfresco.sh /etc/init.d/alfresco ln -s $ALF_HOME/virtual_alf.sh /etc/init.d/virtual_alf update-rc.d alfresco defaults ln -s $ALF_HOME/alfresco.sh /etc/init.d/alfresco ln -s $ALF_HOME/virtual_alf.sh /etc/init.d/virtual_alf update-rc.d alfresco defaults update-rc.d virtual_alf defaults evgeny@atria:~$ chmod 777 initialize.sh evgeny@atria:~$ ./initialize.sh

53

Výpis č.3 Instalace Subversion SVN nainstaluji subversion: evgeny@atria:~$ sudo aptitude install subversion vytvořím repositář: evgeny@atria:~$ sudo svnadmin create /rfs/source změním majitele repositáře, práva přístupu souborového systému a práva svn: evgeny@atria:~$ sudo chgrp -R subversion my-project evgeny@atria:~$ sudo chmod -R g+rws my-project evgeny@atria:~$ sudo vi /rfs/source/conf/svnserve.conf vložím: auth-access = write evgeny@atria:~$ sudo vi /rfs/source/conf/passwd vložím: evgeny = silneheslo zajístím automatické spuštění služby během startu: evgeny@atria:~$ sudo vi /etc/init.d/svnserve vložím: svnserve -d -r /usr/local/svn/repository_name evgeny@atria:~$ sudo chmod +x svnserve evgeny@atria:~$ sudo update-rc.d svnserve defaults naimportuji do repositáře projekt projekt z jiného SVN serveru a nastartuji službu: evgeny@atria:~$ svnadmin load /rfs/source < /tmp/repo1.dump evgeny@atria:~$ svnserve -d -r /rfs/source Otestuji funkčnost SVN zvolením funkce checkout z adresy svn://atria

Výpis č.3 Instalace Trac Naistaluji trac: evgeny@atria:~$ sudo apt-get install apache2 libapache2-mod-python \ python-setuptools evgeny@atria:~$ sudo easy_install Trac Vytvořím domácí složku projektu, soubor s hesly a účet v Trac: evgeny@atria:~$ sudo mkdir /opt/trac evgeny@atria:~$ sudo chown www-data:www-data /opt/trac evgeny@atria:~$ sudo trac-admin /var/lib/trac/ladymcz initenv evgeny@atria:~$ sudo chown -R www-data /var/lib/trac evgeny@atria:~$ sudo htdigest /etc/apache2/.pass Sparkel trac-admin /opt/trac/ladymcz permission add Admin TRAC_ADMIN Vytvořím konfigurace web serveru Apache evgeny@atria:~$ vi /etc/apache2/sites-available/default přidám do souboru:

54

SetHandler mod_python PythonInterpreter main_interpreter PythonHandler trac.web.modpython_frontend PythonOption TracEnvParentDir /opt/trac/ PythonOption TracUriRoot /trac/ PythonOption PYTHON_EGG_CACHE /tmp AuthType Digest AuthName "Sparkel" AuthDigestDomain http://atria.office.sparkel.org/trac/ladymcz AuthDigestProvider file AuthUserFile /etc/apache2/.pass Require valid-user uložím a restartuji WEB server Apache evgeny@atria:~$ sudo /etc/init.d/apache2 restart . Otestuji funkčnost Trac v prohlížeče http://atria.office.sparkel.org/trac/ladymcz

55