Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 – 2011

3. aktualizované vydání – 17. prosince 2008 § §

změny provedené v rámci 2. aktualizace k 10. září 2008 vyznačeny světle modrou barvou změny provedené v rámci 3. aktualizace k 17. prosinci 2008 vyznačeny zelenou barvou

Tým zpracovatelů plánu Zástupci Krajského úřadu Zlínského kraje Jana Bartošková Simona Čubáková Silvie Derková Pavel Grebeníček Alena Grebíková Marta Karpielová Renata Krahulíková Soňa Krátká Helena Miklová Lenka Pavelcová Štěpánka Slabíková Monika Slámová Věra Stašová Jana Šormová Kateřina Trachtulcová Martina Vašíčková Šárka Vrbková Externí spolupracovníci Alena Havlíková Eva Ludvíčková Petr Kopřiva Barbora Zdráhalová a členové pracovních skupin

2

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................... 4 1

KONCEPCE ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI .................................... 6 1.1 SWOT ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI .......................................................... 7 1.2 VIZE, CÍLE A PRIORITY ZLÍNSKÉHO KRAJE PRO OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .................................. 8 1.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STRATEGIE ZAJIŠŤOVÁNÍ POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE Z LÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009 – 2011............................................................................................11 1.4 FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE Z LÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009 – 2011 ...................................................................................................................12 1.5 STRATEGIE ZAJIŠŤOVÁNÍ POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009 – 2011 14 1.5.1 Systémová opatření společná pro všechny cílové skupiny ...........................................15 1.5.2 Sociální služby pro seniory ..........................................................................................18 1.5.3 Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením ...................................................22 1.5.4 Sociální služby pro rodiny s dětmi................................................................................26 1.5.5 Sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením ..........................................29 1.6 AKTUALIZACE A VYHODNOCOVÁNÍ STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU V OBDOBÍ 2009 – 2011.....................32

2

ANALYTICKÁ ČÁST STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU...................................................................33 2.1 SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ZLÍNSKÉHO KRAJE ...............................................33 2.2 ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE Z LÍNSKÉM KRAJI ....................................................................36 2.2.1 Ekonomická analýza sociálních služeb ve Zlínském kraji – hlavní poznatky .................36 2.2.2 Analýza sociálních služeb pro seniory ve Zlínském kraji – hlavní poznatky ..................39 2.2.3 Analýza sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Zlínském kraji – hlavní poznatky .........................................................................................................................43 2.2.4 Analýza sociálních služeb pro rodiny s dětmi ve Zlínském kraji – hlavní poznatky ........46 2.2.5 Analýza sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením ve Zlínském kraji – hlavní poznatky .........................................................................................................................47 2.2.6 Analýza dalších podmínek pro poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji – hlavní výstupy 50 2.2.7 Další oblasti související s poskytováním sociálních služeb ...........................................50

ZÁVĚR ............................................................................................................................................53 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................................54 SEZNAM LITERATURY...................................................................................................................55 SEZNAM PŘÍLOH ...........................................................................................................................57

3

Úvod Zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je povinnost, kterou krajům a Ministerstvu práce a sociálních věcí ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen zákon o sociálních službách). Střednědobý plán kraje hraje zcela zásadní roli v systému sociálních služeb celého území kraje, neboť je podkladem pro financování těchto služeb ze státního rozpočtu. V souladu se střednědobým plánem jsou však rozdělovány například také dotace ze Strukturálních fondů EU. Jeden z nejdůležitějších významů střednědobého plánu pak spočívá právě v tom, že je rámcem, v němž se budou sociální služby v příštích letech pohybovat. Z těchto důvodů si tento dokument nečiní nárok být materiálem, který formuluje dlouhodobé vize, byť předkládaný plán se o to alespoň částečně snaží. Konkrétnější vymezení dlouhodobých cílů není v současné době, kdy pouze něco málo přes rok funguje zcela nový systém sociálních služeb, možné ani reálné. V situaci, kdy se oblast poskytování sociálních služeb dramaticky mění, není možné předvídat, jak se bude situace vyvíjet v příštích letech. Proto i tento plán, jehož platnost bude trvat po dobu 3 let, je nutné každoročně aktualizovat a přizpůsobovat měnícím se potřebám. Zároveň je však nutné dát rozvoji sociálních služeb pevné mantinely tak, aby nebyly podporovány věci nekoncepční a nesystémové, neboť poskytování těchto služeb je třeba vždy dotovat finančními prostředky z veřejných rozpočtů a tyto prostředky jsou omezené. Je tedy třeba soustředit se na to, aby byly vynakládány maximálně efektivně. Tato skutečnost pak bude hrát zásadní roli v okamžiku, kdy bude dotace na poskytování sociálních služeb rozdělovat kraj. Do doby, než tomu tak bude, jsou jeho možnosti v ovlivňování sítě sociálních služeb omezené. Z těchto důvodů systém vyhodnocování služeb podle měřitelných ukazatelů a financování na základě tohoto vyhodnocení nastavený tímto plánem, nebude mít žádné praktické dopady na rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2009. Pro tento rok bude dotace rozdělovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV ČR) podle vlastní metodiky. Kraj bude systém ukazatelů pro jednotlivé typy sociálních služeb dále rozpracovávat tak, aby mohl být využit při rozdělování dotací poskytovatelům sociálních služeb na rok 2010. Pro zpracování střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni neexistuje využitelná metodika, proto byla zvolena vlastní kombinace metod a přístupů s cílem dosažení co nejlepšího výsledku. Zákon o sociálních službách ukládá kraji povinnost zpracovat plán za účasti zástupců obcí, poskytovatelů sociálních služeb a osob, jimž jsou tyto služby určeny. Tento požadavek byl naplněn, základní rámec spolupráce těchto subjektů probíhal v rámci pracovních skupin, které byly za účelem zpracovávání střednědobého plánu ustaveny. Tyto pracovní skupiny se vždy zabývaly sociálními službami rozdělenými dle následujících cílových skupin uživatelů sociálních služeb: senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením. Toto členění je zachováno i ve vlastním plánu. Dopracování plánu do konečné podoby pak bylo úkolem další pracovní skupiny složené ze zástupců Zlínského kraje a krajského úřadu. Plán byl také oponován nezávislým expertem a připomínkován externími subjekty (poskytovatelé sociálních služeb, zástupci obcí a uživatelé sociálních služeb). Pro vypořádání připomínek byl stanoven postup, který umožnil zapracovat některé připomínky bezprostředně a další případně v následujícím období při aktualizaci plánu. Předpokládá se také pokračování činnosti pracovních skupin při implementaci plánu controllingovou metodou (trvalá zpětná vazba). Předkládaný materiál se soustředí na to, které sociální služby je v letech 2009 – 2011 žádoucí ve Zlínském kraji podporovat a rozvíjet. Celý plán se zaměřuje na sociální služby poskytované (a registrované) dle zákona o sociálních službách, protože však není možné tuto oblast vnímat bez kontextu s ostatními souvisejícími oblastmi, jsou tyto také v obecné rovině v plánu popsány. Ve své druhé části pak plán obsahuje sumarizaci hlavních výstupů z analýzy sociálních služeb, která byla v rámci zpracovávání plánu provedena a na jejímž základě pak byl vlastní plán vytvořen. Podrobná verze této analýzy není součástí plánu, je však jeho nejdůležitějším zdrojem a k bližšímu seznámení je k dispozici na webových stránkách Zlínského kraje www.kr-zlinsky.cz. Kromě této analýzy byly při zpracovávání plánu využity také další zdroje, a to zejména národní a krajské dokumenty strategického a koncepčního charakteru, které se alespoň částečně oblasti sociálních služeb týkají. Priority těchto materiálů se pak odrážejí i v prioritách kraje.

4

Priority kraje se v první řadě soustředí na záležitosti systémového charakteru, neboť ty podmiňují dobré fungování celého systému sociálních služeb. V některých případech se jedná také o řešení zásadních chyb, které se v dané oblasti vyskytují a bez jejichž nápravy nemůže správně fungovat celý systém poskytování sociálních služeb. Ostatní priority se soustředí na vlastní síť sociálních služeb Zlínského kraje. Síť sociálních služeb definovaná tímto plánem představuje služby, které je žádoucí podporovat prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtu Zlínského kraje, příp. Strukturálních fondů EU. Kromě služeb zařazených v této síti mohou existovat i další sociální služby, ty však nebudou z uvedených zdrojů financovány. Vymezení této sítě sociálních služeb lze pak označit za jeden z nejdůležitějších výstupů celého střednědobého plánu.

5

1 Koncepce rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje sociálních služeb obsahuje jak vizi, jakým směrem by se měly sociální služby ve Zlínském kraji rozvíjet do roku 2020, tak konkrétní opatření, která by měla v letech 2009 – 2011 k dosažení této vize přispět. Celá koncepce reaguje na zjištění vzešlá z analýzy sociálních služeb a prostřednictvím konkrétních opatření navrhuje řešení identifikovaných problémů. Zároveň však reflektuje také priority národních a jiných krajských dokumentů. Strategie zajišťování poskytování sociálních služeb v letech 2009 – 2011 navrhuje ve svých opatřeních řešení těch problémů, které byly vyhodnoceny jako naléhavé a jejichž řešení je v daném časovém horizontu 2009 – 2011 reálné, smysluplné, měřitelné a akceptovatelné.

Dlouhodobá koncepce do roku 2020

Obrázek č. 1: Schéma procesu plánování rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji

Vize Globální cíl Specifické cíle Strategie pro naplnění vize a cílů

Střednědobý plán rozvoje

Priority Opatření

Roční akční plán Hloubkový monitoring

Komplexní aktualizace: další střednědobý plán

Průběžná aktualizace

Průběžný monitoring a dílčí analýzy

Souhrnné analýzy Vybavenost území kraje soc. službami

Potřeby

Efektivita

Ostatní vlivy

Národní strategie a priority Legislativní rámec

6

Proces celé tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ilustruje Obrázek č. 1, který zobrazuje jak východiska plánu (analýzy a národní priority), tak vlastní koncepci, ale také potřebu průběžného monitoringu realizace plánu a jeho aktualizace. Vlastní Koncepce rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji je strukturována hierarchicky, přičemž jednotlivé části jsou vzájemně skladebné a nižší úroveň vždy specifikuje úroveň vyšší. Vrcholové části této pyramidy tvoří vize, globální cíl, specifické cíle a strategie pro naplnění vize a cílů, které jsou formulovány do roku 2020. Spodní část pyramidy tvoří priority a opatření, která jsou koncipována na tříleté období platnosti střednědobého plánu.

1.1 SWOT analýza sociálních služeb ve Zlínském kraji SWOT analýza představuje syntézu důležitých závěrů z analytické části střednědobého plánu. Ve SWOT analýze jsou shrnuty poznatky týkající se zejména systémových záležitostí, které mají zcela zásadní význam pro fungování celého systému sociálních služeb. Poznatky ke konkrétním službám pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů sociálních služeb jsou pak sumarizovány vždy na začátku kapitoly řešící problematiku dané skupiny (kapitoly č. 1.5.2. – 1.5.5.).

Silné stránky § Nastavení systému spolupráce mezi krajem, zástupci obcí a poskytovatelů sociálních služeb při plánování rozvoje sociálních služeb. § Aktuální základní přehled o sociálních službách poskytovaných na území kraje díky zavedení povinné registrace poskytovatelů sociálních služeb. § Zkušenosti s plánováním sociálních služeb při tvorbě plánu na rok 2008. § Přehled o záměrech obcí a poskytovatelů v oblasti sociálních služeb. § Stabilizovaná síť pobytových sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. § Rozvíjející se síť sociálních služeb pro rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením. § Vytvoření předpokladů pro zvyšování kvality poskytovaných služeb a zlepšení ochrany práv uživatele služby díky zavedení povinnosti vzdělávání zaměstnanců a stanovení povinností poskytovatele sociální služby. § Snaha o zavedení systému měřitelných indikátorů do sociálních služeb.

Slabé stránky § Nerovnoměrné pokrytí území kraje sociálními službami. § U poskytovaných sociálních služeb není sledována efektivita ani jiné ukazatele, což vede k neměřitelnosti a nesrovnatelnosti jednotlivých služeb. § Nedostatek finančních prostředků vyplývající zejména ze skutečností: - příspěvky na péči nejsou ve velké míře využívány k nákupu sociální služby, - poskytovatelé sociálních služeb zatím nedostatečně přehodnotili své služby a uživatele v souladu s novou právní úpravou. § Sociální služby jsou využívány řadou lidí, kteří službu nepotřebují nebo by pro ně byl dostačující levnější typ služby. § Nízká finanční podpora služeb lokálního charakteru – zejména pečovatelské služby ze strany obcí. § Nepružnost služeb ve vztahu k potřebám uživatelů sociálních služeb a z toho plynoucí nedostupnost (zejména časová, místní a typová) některých služeb. § Nedořešená problematika chráněných bydlení transformovaných z domovů-penzionů pro důchodce. § Stálé budování nových kapacit pobytových zařízení pro seniory.

7

Příležitosti § Převedení kompetencí v rozdělování dotací ze státního rozpočtu pro poskytovatele sociálních služeb na kraj. § Zdokonalování systému měřitelných ukazatelů do oblasti poskytování sociálních služeb a jeho propojení s dotačními mechanismy. § Pokračování a zlepšování procesů plánování rozvoje sociálních služeb na území kraje. § Nastavení systému víceletého financování a možnost získání dalších finančních prostředků pro služby sociální prevence prostřednictvím individuálního projektu kraje financovaného z ESF. § Zvyšování kvality sociálních služeb zejména prostřednictvím vzdělávání pracovníků. § Transformace pobytových zařízení s vysokou kapacitou a poskytovaných v nevyhovujících podmínkách na služby lépe splňující požadavky na sociální začleňování uživatelů a kvalitu poskytovaných služeb. § Zrušení služby chráněného bydlení v bývalých domovech-penzionech pro důchodce a převedení do bytového fondu.

Ohrožení § Netransparentní rozdělování dotací poskytovatelům sociálních služeb. § Neměřitelnost a nesrovnatelnost jednotlivých služeb. § Nenávratnost příspěvku na péči do systému financování sociálních služeb. § Střednědobý plán nebude implementován do praxe nebo bude míra jeho implementace nízká. § Nesoulad v přístupech uplatňovaných v komunitním plánování na místní úrovni a při tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni. § Přetrvávající existence služeb typu chráněného bydlení, které byly transformovány z bývalých domovů-penzionů pro důchodce a neodpovídají požadavkům zákona na tento typ služby. § Stárnutí populace v kraji.

1.2 Vize, cíle a priority Zlínského kraje pro oblast sociálních služeb Vize sociálních služeb ve Zlínském kraji v roce 2020 Efektivní, kvalitní a dostupné sociální služby poskytované ve Zlínském kraji osobám v nepříznivé životní situaci s cílem zabránění jejich sociálnímu vyloučení a podporující co nejvyšší kvalitu života.

Globální cíl pro sociální služby ve Zlínském kraji do roku 2020 Při zohlednění účinného vynakládání veřejných finančních prostředků zajistit osobám v nepříznivé 1 sociální situaci přiměřenou a kvalitní pomoc, která bude vycházet z individuálně určených potřeb osob, bude podporovat rozvoj jejich samostatnosti a motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace.

1

Nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením.

8

Specifické cíle pro sociální služby ve Zlínském kraji do roku 2020 I. Vytvářet a podporovat síť sociálních služeb s ohledem na hospodárnost při vynakládání finančních prostředků. II. V souladu s principem subsidiarity podporovat řešení problémů co nejblíže místu, kde vznikají a prostřednictvím subjektů, které jsou schopny je řešit. III. Usilovat o zajištění specializované péče pro specifické skupiny uživatelů sociálních služeb. IV. Podporovat vytváření komplexů sociálních služeb ve smyslu vzájemné propojenosti a návaznosti služeb. V. Prostřednictvím poskytovaných sociálních služeb podporovat samostatnost a nezávislost osob, preferovat služby poskytované v přirozeném prostředí osob. VI. Dosáhnout dobré kvality sociálních služeb a informovanosti o poskytovaných sociálních službách.

Strategie pro naplnění vize a cílů do roku 2020 § § § § § § §

Stávající služby budou kontinuálně hodnoceny z hlediska ekonomického, územního, kapacitního a kvalitativního. Služby, které nebudou odpovídat požadavkům hodnocení, nebudou nadále podporovány. Podporovat veřejnými dotačními prostředky (zejména státní rozpočet, rozpočet Zlínského kraje a dotace EU) pouze takovou síť sociálních služeb, která je pro kraj potřebná a v jejím rámci ty služby, které budou na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako efektivní. Rozvojové aktivity, tzn. služby, které v kraji chybí nebo jsou poskytovány v nedostačujícím rozsahu a které je třeba rozvíjet, budou podporovány v souladu s určenou vizí, globálním a specifickými cíli. Sociální služby budou podporovány s ohledem na disponibilní množství finančních prostředků. Dotačními prostředky z rozpočtu kraje podporovat služby terénní a ambulantní a služby regionálního charakteru určené pro specifické skupiny uživatelů. Organizacemi zřízenými Zlínským krajem zajišťovat především pobytové služby určené specifickým skupinám obyvatel, které mají regionální charakter. Splnění vytčených cílů bude podporováno systémovými podpůrnými prioritami.

Priority pro roky 2009 – 2011 Definované priority reagují zejména na zjištěnou aktuální situaci v oblasti poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji. Reflektují však také priority národních strategických dokumentů, které se týkají oblasti sociálních služeb.

1

Systémové priority společné pro všechny cílové skupiny 1.1 Podpora zavedení systému měřitelných ukazatelů v oblasti sociálních služeb, na jejichž základě budou služby vyhodnocovány. 1.2 Podpora zvyšování kvality a odbornosti poskytovaných sociálních služeb. 1.3 Podpora nástrojů ke zlepšování dostupnosti sociálních služeb. 1.4 Podpora zlepšování informovanosti o sociálních službách. 1.5 Podpora nástrojů umožňujících zapojení dobrovolníků do poskytování sociálních služeb.

2

Priority pro cílovou skupinu „Senioři“ 2.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro seniory. 2.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro seniory, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. 2.3 Podpora vzniku nebo rozšíření terénních a ambulantních sociálních služeb poskytovaných seniorům. 2.4 Podpora vzniku nebo rozšíření služeb zaměřených na specifické skupiny uživatelů – např. osob s Alzheimerovou chorobou.

9

2.5 2.6

Podpora vzniku nebo rozšíření služeb zajišťujících pomoc rodinám, které pečují o nesoběstačné seniory. Podpora zajištění dostupnosti pobytových sociálních služeb pro seniory v předem vymezených lokalitách, kde jsou dané služby nedostačující.

3

Priority pro cílovou skupinu „Osoby se zdravotním postižením“ 3.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. 3.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. 3.3 Podpora vzniku nebo rozšíření terénních a ambulantních sociálních služeb poskytovaných osobám se zdravotním postižením. 3.4 Podpora transformace pobytových zařízení sociálních služeb ve smyslu modernizace a humanizace těchto zařízení nebo transformace na jiné typy sociálních služeb. 3.5 Podpora vzniku nebo rozšíření komplexu služeb zaměřených na specifické skupiny uživatelů – např. osob s duševním onemocněním a osob závislých na návykových látkách. 3.6 Podpora služeb zajišťujících pomoc rodinám, které pečují o osoby se zdravotním postižením. 3.7 Podpora zajištění dostupnosti pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením s důrazem na sociální integraci uživatelů.

4

Priority pro cílovou skupinu „Rodiny s dětmi“ 4.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro rodiny s dětmi. 4.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro rodiny s dětmi, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. 4.3 Podpora vzniku nebo rozšíření sociálních služeb zaměřených na sociální práci s ohroženými rodinami a rodinami ohroženými domácím násilím směřujících k prevenci odebírání dětí z rodiny. 4.4 Podpora vzniku nebo rozšíření služeb zaměřených na děti a rodiny z různých příčin ohrožených sociálním vyloučením. 4.5 Podpora vzniku nebo rozšíření poradenství a mediace zaměřené na rodičovské a porozvodové konflikty, zejména při dohodách o styku s dítětem a podpora poradenství pro náhradní rodiny.

5

Priority pro cílovou skupinu „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“ 5.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. 5.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. 5.3 Podpora vzniku nebo rozšíření nedostatečně zastoupených terénních a ambulantních sociálních služeb pro osoby nacházející se v nepříznivé sociální situaci, kterou nemohou řešit vlastními silami. 5.4 Podpora vzniku nebo rozšíření sítě služeb pro prevenci vzniku bezdomovectví s důrazem na podporu vlastního potenciálu osob ke zlepšení jejich situace. 5.5 Podpora vzniku nebo rozšíření sociálních služeb navazujících na zařízení poskytující péči a léčbu osobám závislým na návykových látkách. 5.6 Podpora vzniku nebo rozšíření sociálních služeb navazujících na ústavní zařízení nebo na péči pěstounských rodin.

10

1.3 Základní charakteristika strategie zajišťování poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011 Ke zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb lze zaujmout několik různých přístupů. V předkládaném plánu byla zvolena varianta, kterou lze označit jako stabilizační. Ta se vyznačuje zejména tím, že plánuje pouze omezené množství rozvojových aktivit. V situaci, kdy se stávající služby potýkají s nedostatkem finančních prostředků ke krytí nákladů na svůj provoz by bylo krátkozrakým řešením zahrnout do plánu velké množství rozvojových aktivit. Z těchto důvodů se ukazuje jako potřebné soustředit se spíše na vyhodnocení a stabilizaci stávajících služeb a k případnému většímu rozvoji služeb přistoupit až poté, kdy bude současná situace ustálená. Proto je také jedním ze základních rysů dané strategie také vyhodnocování služeb na základě systému měřitelných ukazatelů. Tento systém je v oblasti sociálních služeb zaveden vůbec poprvé a představuje pouze první krok na cestě k systematickému vyhodnocování těchto služeb. Proto je třeba na systému dále pracovat a rozvíjet jej tak, aby ukazatele podávaly o službě komplexnější obraz a aby bylo možné na základě těchto ukazatelů rozdělovat finanční prostředky na poskytování jednotlivých služeb. Zejména je třeba pozornost věnovat tomu, aby byly služby vyhodnocovány na základě přesných ukazatelů jednotným způsobem shromažďovaných, neboť to bylo v době, kdy bylo prováděno vyhodnocování služeb, největší slabinou. Avšak v situaci, kdy neexistuje v oblasti sociálních služeb žádný systém jednotného sběru a sledování dat, nebylo možné vycházet z jiných dat, než jaká poskytli sami poskytovatelé sociálních služeb, což bylo učiněno v rámci zpracovávání tohoto plánu. Předkládaná varianta střednědobého plánu, jejíž podrobnější popis je uveden níže, předpokládá rozvoj služeb ve finančním objemu cca 84 mil. Kč za celé období 2009 – 2011. V případě, že nebude k dispozici dostatečný objem finančních prostředků, bude přistoupeno k tomu, že budou podpořeny pouze stávající služby, které byly zařazeny do sítě sociálních služeb Zlínského kraje a rozšiřování a vznik nových služeb podpořen nebude.

Hlavní body daného řešení

§ § § § §

Hlavní přínosy daného řešení

§ §

Hlavní rizika daného řešení

§ § § § §

Stávající sociální služby jsou vyhodnoceny na základě systému měřitelných ukazatelů a k podpoře jsou navrženy pouze služby efektivní a potřebné. Jsou navržena rozvojová opatření v rozsahu, který se jeví jako přiměřený a reálný. Výše nákladů je stanovena na základě systému měřitelných ukazatelů, (náklady na jednotku, počet jednotek na přepočtený pracovní úvazek v přímé péči). Výše požadované dotace z MPSV a ESF je stanovena na základě ekonomické analýzy. ZK předpokládá podpoření stávajících služeb a rozvojových opatření ve výši 27 - 30 mil. Kč ročně. Podpora sociálních služeb, které jsou na základě vyhodnocení dle stanovených měřitelných ukazatelů potřebné a efektivní. Je umožněn reálný a přiměřený rozvoj nedostatečně zastoupených sociálních služeb v kraji. Obce a poskytovatelé sociálních služeb, jejichž služby nebyly navrženy k podpoře, nesouhlasí s navrženým řešením a postupem. Obce a poskytovatelé sociálních služeb nesouhlasí s tím, že jejich projektové záměry nebyly zařazeny do plánu. Nedostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu na financování stávajících služeb z důvodu jejich nízké míry redukce a plánování dalších rozvojových aktivit. V případě poskytnutí dotace z MPSV a ESF na úrovni roku 2007 a 2008 vyšší nároky na ostatní zdroje financování. V následujícím roce bude nezbytné přistoupit k přísnějšímu vyhodnocování jednotlivých služeb a reálnému rušení některých služeb, které budou na základě propracovanějšího systému ukazatelů vyhodnoceny jako neefektivní.

11

1.4 Financování opatření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011 V letech 2009 – 2011 je navržena podpora stávajících sociálních služeb, které byly vyhodnoceny jako potřebné a podpora těch rozvojových aktivit, které dosud ve Zlínském kraji zcela schází nebo kapacita stávajících služeb je nedostatečná a jejichž rozvoj je v daném časovém horizontu let 2009 – 2011 reálný, smysluplný a akceptovatelný. Cílem je zajistit dostupnou síť a odpovídající nabídku sociálních služeb pro uživatele sociálních služeb. Na financování všech těchto služeb se bude tak jako v předchozích obdobích podílet více zdrojů. Mezi hlavní zdroje financování patří: § § § § § § §

státní rozpočet - kapitola MPSV Evropský sociální fond Zlínský kraj obce fondy zdravotních pojišťoven (pouze domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, týdenní stacionáře) uživatelé ostatní zdroje (např. dary, nadace)

Výše předpokládaných nákladů a jednotlivých zdrojů financování Výše předpokládaných nákladů pro rok 2009 byla stanovena na základě zvolených kritérií efektivnosti (náklady na jednotku) v rámci dané cílové skupiny a konkrétního typu sociální služby. Pro následující období byly tyto náklady navýšeny vždy meziročně o 5%. Výše % podílu jednotlivých zdrojů na financování jednotlivých typů sociálních služeb byla stanovena na základě ekonomické analýzy (blíže viz Podrobná analýza sociálních služeb ve Zlínském kraji 2008 zveřejněná na webových stránkách kraje www.kr-zlinsky.cz). Financování z rozpočtu Zlínského kraje Zlínský kraj bude spolufinancovat a podporovat stávající i rozvojové sociální služby. Jedná se především o sociální služby poskytované ambulantní a terénní formou. Kromě těchto služeb budou spolufinancovány pobytové sociální služby, které mají celokrajský význam. Jedná se především o sociální služby poskytované osobám s demencí, osobám s duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách. Konkrétně se jedná o tyto typy služeb: Cílová skupina - senioři § domovy se zvláštním režimem § odlehčovací služby - pobytové i terénní § osobní asistence § pečovatelská služba Cílová skupina - osoby se zdravotním postižením § centra denních služeb § denní stacionáře § domovy se zvláštním režimem § odlehčovací služby - pobytové i terénní § osobní asistence § raná péče § sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Cílová skupina - rodiny s dětmi § nízkoprahová zařízení pro děti a mládež § terénní programy Cílová skupina - osoby ohrožené sociálním vyloučením § kontaktní centra § telefonická krizová pomoc

12

Tabulka č. 1: Náklady na zabezpečení sociálních služeb ve Zlínském kraji v letech 2006 – 2008 a předpokládané celkové náklady na zabezpečení sítě sociálních služeb ve Zlínském kraji 2009 – 2011 (v tis. Kč) Služby Stávající služby Senioři Osoby se ZP Rodiny s dětmi Sociální vyloučení Rozvojové aktivity Senioři Osoby se ZP Rodiny s dětmi Sociální vyloučení CELKEM

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 138 552 1 225 520 1 380 377 1 481 760 1 555 848 1 633 640 645 781 400 381 23 338 69 052 0

659 367 476 808 54 843 34 502 0

0 0 0 0

768 902 512 884 58 174 40 417

793 841 567 968 79 782 40 169

10 986 0 0 0 0

833 533 596 366 83 771 42 178

875 210 626 184 87 960 44 286

96 666

666 5 404 4 109 807

45 646 13 191 23 936 13 893

1 138 552 1 225 520 1 391 363

x

Zdroj: vlastní výpočty

Tabulka č. 2: Zdroje financování sociálních služeb v letech 2006 – 2008 a předpokládané zdroje financování sítě sociálních služeb ve Zlínském kraji 2009 – 2011 (v tis. Kč) Zdroj financování Stávající služby MPSV EU ZK obec FZP Uživatelé Ostatní Rozvojové aktivity MPSV EU ZK obec FZP Uživatelé Ostatní CELKEM

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 138 552 1 225 520 1 380 377 1 481 760 1 555 848 1 633 640 586 951 0 7 885 65 743 0 375 065 102 908 0

517 352 0 9 735 60 473 22 766 557 604 81 181 0

0 0 0 0 0 0 0

483 173 0 6 501 40 139 18 762 576 875 254 927 10 986

0 0 0 0 0 0 0

3 164 0 154 794 0 3 436 3 438

1 138 552 1 225 520 1 391 363

546 507 107 456 24 474 55 945 28 120 691 874 27 384

573 832 112 829 25 698 58 742 29 526 726 468 28 753

602 524 118 470 26 983 61 679 31 002 762 791 30 191

96 666 23 606 36 620 4 899 2 948 851 26 757 985 x

Zdroj: vlastní výpočty

Rok 2009 Náklady dle jednotlivých cílových skupin byly stanoveny na základě kritéria efektivnosti (pomocného průměrného čísla) - náklady na lůžko (pobytová služba) či kontakt (ambulantní, terénní služba). Podrobněji je postup stanovení výše nákladů popsán v Podrobné analýze sociálních služeb ve Zlínském kraji 2008.

13

Výše podílu jednotlivých zdrojů financování byla stanovena na základě ekonomické analýzy (zohledněny % podíly financování v letech 2007, 2008). Zdroje výpočtů a stanovených pomocných průměrných čísel (kritérií efektivnosti): údaje zaslané poskytovateli sociálních služeb. Rok 2010 a 2011 Je stanoven předpokládaný meziroční nárůst 5%. Náklady na systémová opatření, která bude realizovat Zlínský kraj, budou ve většině případů hrazeny v rámci režijních výdajů Zlínského kraje, některá opatření nebudou vyžadovat žádné další finanční prostředky. Oproti běžně vynakládaným finančním prostředkům bude realizace opatření vyžadovat prostředky z rozpočtu Zlínského kraje ve výši 300 tis. Kč a získání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU ve výši 4,8 mil. Kč.

1.5 Strategie zajišťování poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011 K naplnění vize a dlouhodobých cílů definovaných pro sociální služby ve Zlínském kraji do roku 2020 budou sloužit vždy v jednotlivých střednědobých plánech definované priority, které jsou specifikovány konkrétními opatřeními.

Pro zajištění dobrého fungování sítě sociálních služeb je třeba realizovat opatření systémového charakteru. Tato opatření mají za cíl: § nápravu některých systémových problémů, které se v oblasti sociálních služeb vyskytují a jejichž řešení je podmínkou pro správné fungování celého systému, § podporu vlastního poskytování sociálních služeb. Síť sociálních služeb je definována vždy pro příslušnou cílovou skupinu uživatelů služeb a bude zajištěna: § Stávajícími službami, které byly vyhodnoceny jako dobré a potřebné (přehodnocování těchto služeb bude probíhat každý rok). § Rozvojovými opatřeními, resp. službami, které jsou na předem definovaném území kraje poskytovány v nedostačujícím rozsahu a které je žádoucí rozvíjet či zřídit. Rozvojová opatření byla definována na základě výsledků provedené analýzy. Při stanovení 2 rozvojových opatření byl zohledněn reálně zpracovaný projektový záměr a soulad s komunitním plánem obce/mikroregionu. V následujícím textu jsou uvedena vždy podle definovaných priorit opatření, která budou tyto priority naplňovat. Jedná se o sumarizaci těchto opatření. Podrobnější popis služeb, které budou v letech 2009 – 2011 podporovány, je uveden v Příloze č. 1 a Příloze č. 2. Údaje uvedené v tabulkách v následujícím textu, které popisují tyto služby vycházejí z následujících zdrojů: § Místo realizace služby – u stávajících služeb údaje vycházejí z informací od poskytovatelů sociálních služeb o místě (ORP) realizace jejich služby. U rozvojových opatření označuje místo ORP, příp. okres nebo celý kraj, na jehož území je na základě vyhodnocení stávající situace žádoucí službu rozvíjet nebo zřídit. § Počet kontaktů/lůžek – údaj označuje kapacitu, v jejímž rozsahu je žádoucí službu podporovat nebo zřídit. Údaje vycházejí od poskytovatelů stávajících sociálních služeb a u rozvojových aktivit vycházejí z vyhodnocení stávající situace v dané oblasti a stanovených měřitelných ukazatelů.

2

V rámci zpracovávání střednědobého plánu byl proveden sběr projektových záměrů na vznik, rozšíření, transformaci nebo útlum sociálních služeb od obcí a poskytovatelů sociálních služeb. S výzvou k zaslání těchto záměrů byly osloveny všechny obce na území kraje a všichni poskytovatelé sociálních služeb. Při zpracovávání střednědobého plánu byly poté posuzovány pouze záměry zaslané touto formou a v termínu, který byl pro odeslání stanoven.

14

§ §

Předpokládané náklady/rok – náklady byly stanoveny na základě počtu kontaktů/lůžek a stanovených měřitelných ukazatelů (náklady na jednotku). Zdroje financování – uvedená struktura financování vychází z provedené ekonomické analýzy.

Co se týče stávajících služeb, byla k jejich vyhodnocení využita srovnávací analýza služeb, v rámci které byly služby posuzovány s využitím následujících 6 ukazatelů: 1. Náklady na jednotku. 2. Počet jednotek na 1 přepočtený úvazek v přímé péči. 3. Využití. 4. Soulad s komunitním plánem obce, popř. oblasti. 5. Soulad s výskytovým normativem. 6. Soulad s kapacitním normativem. Ukazatelům byly přiděleny různé váhy, detailně je celý mechanismus popsán v Podrobné analýze sociálních služeb ve Zlínském kraji, která je zveřejněna na webových stránkách kraje www.krzlinsky.cz. Na základě tohoto vyhodnocení dle všech uvedených ukazatelů byly pak zařazeny jednotlivé služby do sítě sociálních služeb (navrženy pro další podporu) Zlínského kraje a byla jim přiřazena kategorie 1 a 2, resp. 3: 1. Služby navržené k podpoře (nejlépe fungující služby v rámci dané skupiny). 2. Služby navržené k podpoře s podmínkou či upozorněním (fungující služby, které jsou dobré, byly však u nich identifikovány v případě některých ukazatelů nestandardní hodnoty, popř. údaje zjištěné o službě byly nejasné). Ukazatele byly posuzovány vždy ve srovnání s pomocným průměrným číslem (kritéria efektivnosti a normativy vybavenosti), které bylo vydefinováno na základě průměrných hodnot v daném typu služby, očištěných od extrémů. Do skupiny č. 2 jsou zařazeny také služby, které nebylo na základě stávajících údajů možné vyhodnotit (např. pečovatelská služba). Zařazení do kategorie 2 je vždy u každé služby zdůvodněno. Podrobněji jsou výsledky vyhodnocení uvedeny jednotlivé služby v členění dle jsou služby seřazeny abecedně. Pro identifikátor, který má služba přidělena službu jednoznačně určit.

stávajících služeb uvedeny v Příloze č. 1, kde jsou vždy cílové skupiny uživatelů a typu služby. V rámci typu služby snadnější vyhledání služby je u každé služby uveden v Registru poskytovatelů sociálních služeb a lze podle něj

Služby, které nejsou uvedeny v plánu a jeho přílohách č. 1 a 2, nebyly zařazeny do sítě sociálních služeb Zlínského kraje a nejsou doporučovány k další podpoře z prostředků státního rozpočtu určených na poskytování sociálních služeb, resp. z prostředků Strukturálních fondů EU. Protože je vyhodnocování sociálních služeb aplikováno vůbec poprvé, je třeba na celém systému ukazatelů dále pracovat tak, aby o jednotlivých službách podávaly komplexnější a lépe vypovídající obraz.

1.5.1 Systémová opatření společná pro všechny cílové skupiny Systémová opatření, i když nejsou přímo vázaná na jednotlivé poskytovatele, jsou nedílnou součástí úspěšné strategie Zlínského kraje v přístupu k poskytování sociálních služeb. V rámci systémových opatření jsou uvedena pouze ta opatření, za jejichž realizaci bude zodpovědný přímo Zlínský kraj. Obdobná opatření však mohou realizovat také další subjekty, a to zejména za podpory Strukturálních fondů EU.

15

Priorita: 1.1 Podpora zavedení systému měřitelných ukazatelů v oblasti sociálních služeb, na jejichž základě budou služby vyhodnocovány. Opatření: Číslo opatře -ní 1.1.1.

Aktivita Zavedení systému měřitelných ukazatelů v oblasti poskytování sociálních služeb.

Výstup Zpracovaný materiál popisující systém sběru a sledování měřitelných ukazatelů tak, aby mohly být využity v dotačním řízení Zlínského kraje pro poskytovatele sociálních služeb. Zpracovaná metodika rozdělování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2010.

Náklady Bude hrazeno v rámci režijních výdajů ZK

Zdroj financování -

Termín 2009

Priorita: 1.2 Podpora zvyšování kvality a odbornosti poskytovaných sociálních služeb. Opatření: Číslo opatře -ní 1.2.1.

Aktivita Podporovat procesy usnadňující aplikaci standardů kvality sociálních služeb.

Výstup

Náklady

3 uskutečněné semináře pro zřizovatele a poskytovatele sociálních služeb. Uskutečněné inspekce kvality sociálních služeb. Realizace projektu vzdělávání sociálních pracovníků ve Zlínském kraji (ESF).

Bude hrazeno v rámci režijních výdajů ZK 4,8 mil. Kč

Bude hrazeno v rámci režijních výdajů ZK Pro ZK bez nákladů.

1.2.2.

Podporovat vzdělávání sociálních pracovníků.

1.2.3.

Podporovat vzdělávání pracovníků v sociálních službách.

3 uskutečněné semináře pro pracovníky v sociálních službách.

1.2.4.

Podporovat vzdělávání dalších osob pracujících v oblasti poskytování sociálních služeb.

Partnerství kraje v projektu „Půvab managementu“.


ESF

Termín 2009 až 2011

2009 až 2011 -

2009 až 2011

-

2009 až 2011

16

Priorita: 1.3 Podpora nástrojů ke zlepšování dostupnosti sociálních služeb. Opatření: Číslo opatře -ní 1.3.1.

Aktivita Iniciovat řešení problematiky návratnosti příspěvku na péči do systému sociálních služeb. Podporovat procesy plánování rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji.

1.3.2.

1.3.3.

Připravit a zahájit realizaci projektu víceletého financování vybraných služeb sociální prevence. Podporovat meziresortní spolupráci v rámci Zlínského kraje.

1.3.4.

Výstup

Náklady

Podnět předaný MPSV ČR.

Bez nákladů

Uskutečněné kulaté stoly se zástupci obcí a poskytovatelů. Uskutečněná jednání pracovních skupin ke střednědobému plánu. Zpracování dílčích podkladů pro tvorbu střednědobého plánu sociálních služeb na další období. Realizace projektu víceletého financování vybraných služeb sociální prevence (ESF).

Bude hrazeno v rámci režijních výdajů ZK

Vznesené připomínky k materiálům s meziresortní působností. Účast v komisích a pracovních skupinách.


372 mil. Kč*


-

ESF

Termín 2009

2009 až 2011

2009 až 2011

-

2009 až 2011

* náklady na tento projekt jsou již zahrnuty v nákladech na poskytování služeb sociální prevence, které budou hrazeny ze Strukturálních fondů EU (Evropského sociálního fondu) a jsou u jednotlivých služeb rozepsány podrobně v následujících kapitolách

Priorita: 1.4 Podpora zlepšování informovanosti o sociálních službách. Opatření: Číslo opatře -ní 1.4.1.

1.4.2.

Aktivita Vydat a distribuovat katalog sociálních služeb Zlínského kraje. Informovat o sociálních službách prostřednictvím časopisu Okno do kraje

Výstup

Náklady

Katalog v tištěné a elektronické podobě.

300 tis. Kč

Otištěné informace a články.

Bez nákladů.

Zdroj financování ZK

-

Termín 2009

2009 až 2011

17

Priorita: 1.5 Podpora nástrojů umožňujících zapojení dobrovolníků do poskytování sociálních služeb. Opatření: Číslo opatře -ní 1.5.1.

Aktivita Realizace projektu podprogramu na podporu NNO na úseku rozvoje občanské společnosti.

Výstup Počet podpořených organizací poskytujících sociální služby

Náklady 1 mil. Kč/rok

Zdroj financování ZK


1.5.2 Sociální služby pro seniory Sociální služby pro seniory tvoří mezi sociálními službami ve Zlínském kraji největší část, je na ně také vynakládán největší díl finančních prostředků. Obecně se jedná o služby, které jsou historicky nejdéle poskytovanými službami, byť některé z nich jsou službami novými, které zavedl až zákon o sociálních službách. Přestože síť sociálních služeb pro seniory je poměrně rozvinutá a relativně stabilizovaná, lze v ní identifikovat několik slabých míst. Tato slabá místa jsou v některých územích kraje ve vybavenosti těmito službami a jejich dostupnosti, podstatnější jsou však některé problémy zásadního charakteru, které deformují celý systém sociálních služeb pro seniory. Problémy systémového charakteru v sociálních službách pro seniory: § Nevyhovující legislativní úprava úkonů pečovatelské služby vedoucí k tomu, že částí klientů je služba využívána pouze k odebírání obědů nebo některých jednorázových úkonů, což vede k nízké ekonomické efektivitě služby. § Časová nedostupnost pečovatelské služby. § Nízký podíl obcí na spolufinancování pečovatelské služby. § Kapacity domovů pro seniory jsou stále považovány za nedostačující, což je však z velké míry ovlivněno skutečností, že jsou v současné době využívány velkou částí klientů (až 81% klientů bez příspěvku na péči nebo s příspěvkem v malé výši), kteří by službu v tomto rozsahu nemuseli potřebovat, pokud by dostali podporu jiných služeb. Nízký podíl klientů s odpovídajícím příspěvkem na péči v domovech následně vede k nedostatku finančních zdrojů k pokrytí nákladů na provoz služby. Hlavní problémy ve vybavenosti území kraje sociálními službami pro seniory: § Nedostupnost služeb, které pomáhají rodinám pečujícím o nesoběstačné seniory tím, že umožňují formou poskytování krátkodobé péče o závislou osobu nezbytný odpočinek pečující osobě (odlehčovací služby). § Nedostupnost specializované péče o osoby s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence (domovy se zvláštním režimem). § Nedostupnost či nedostatečná kapacita domovů pro seniory ve vybraných lokalitách kraje.

18

Priorita: 2.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro seniory. Opatření: Číslo opatře -ní 2.1.1

2.1.2

2.1.3

Aktivita Iniciovat změnu zákona o sociálních službách: zakotvit podmínku, že zajištění stravy nemůže být samo o sobě považováno za sociální službu. Poskytovatele pečovatelské služby vyzvat k lepšímu zohlednění ekonomické efektivity poskytování služby a provedení revize klientů. Motivovat poskytovatele k zajištění lepší časové dostupnosti pečovatelské služby.

2.1.4

Motivovat obce k většímu podílu na spolufinancování pečovatelské služby.

2.1.5

Podrobně analyzovat problematiku pečovatelské služby a navrhnout další postup při jejím zabezpečování na území kraje a podpoře.

2.1.6

Propagovat terénní a ambulantní služby tak, aby byly schopny zabezpečit potřeby seniorů, kteří by bez podpory těchto služeb museli odejít do domova pro seniory. Transformovat domovy pro seniory s vysokou kapacitou a nevyhovujícími podmínkami pro poskytování sociálních služeb.

2.1.7

Výstup

Náklady


2009

Termín

Zaslaný podnět na MPSV ČR. Předání informace o navrhovaných změnách poslancům a senátorům Zlínského kraje.

Bez nákladů

Zaslaný dopis poskytovatelům pečovatelské služby.

Bez nákladů

-

2009

V podmínkách rozdělování dotací z rozpočtu Zlínského kraje je zakotveno, že je lze poskytnout pouze na ty služby, které jsou zajištěny minimálně 12 hod. denně. V podmínkách rozdělování dotací z rozpočtu Zlínského kraje je stanoven minimální nezbytný podíl obce/obcí na spolufinancování pečovatelské služby. Zaslaný dopis starostům obcí. Návrh ukazatelů pro sledování poskytování pečovatelské služby na území kraje. Návrh pravidel podpory pečovatelské služby dotacemi ze státního rozpočtu a rozpočtu Zlínského kraje. Zveřejněné články v časopise Okno do kraje, příp. dalších periodikách.

Bez nákladů

-

2009 2011

Bez nákladů

-

2009 2011

Bude hrazeno v rámci režijních výdajů ZK.

-

2009 2010

Bez nákladů

-

2009 2011

Pro ZK bez nákladů.

-

2009 2011

1 transformovaný domov pro seniory, vznik menších zařízení zřizovaných obcemi a NNO.

19

2.1.8

Informovat obce o skutečnosti, že kapacity domovů pro seniory zbudované nad rámec sítě sociálních služeb definované střednědobým plánem nebudou podpořeny dotacemi ze státního rozpočtu.

Zaslaný dopis starostům obcí.

Bez nákladů

-

2009

Priorita: 2.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro seniory, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. Opatření: Číslo opatře -ní

Typ služby

Místo realizace (ORP, okres, kraj)

Počet lůžek /kontaktů/rok 2 991

2 093 700

Předpokládané náklady/rok

2.2.1

Centra denních služeb

Luh, ZL, UH

2.2.2

Denní stacionáře

12 860

10 226 000

2.2.3

Odborné sociální poradenství Odlehčovací služby - terénní

BpH, Hol, Luh, VK, UB, VM, KM,VS, ZL ZL

840

420 000

VS, ZL

2 838

2 270 400

2.2.4

Modelová struktura financování (v%) MPSV (55), obec (15), uživatelé (22), ostatní zdroje (8) MPSV (50), obec (15), uživatelé (27), ostatní zdroje (8) MPSV (70), obec (25), ostatní zdroje (5) MPSV (40), ZK (5), obec (22), uživatelé (31), ost.zdroje (2) MPSV (58), ZK (10), obec (7), uživatelé (25) MPSV (40), ZK (5), obec (15), uživatelé (40)

2.2.5

Osobní asistence

VK, VS

4 184

3 347 200

2.2.6

Pečovatelská služba

990 292

106 282 500

2.2.7

SAS pro seniory a osoby se zdrav. postižením Domovy pro seniory

BpH, Hol, KM, UH, UB, RpR, VM, VS, Luh, Otr, Viz, VK, ZL UB, UH

3 450

345 000

MPSV (35), obec (45), ostatní zdroje (20)

Hol, KM, UH, UB, RpR, VM, VS, Luh, Otr, VK, ZL ZL, VK

2 848

632 256 000

97

29 100 000

MPSV (36), obec (3), FZP (3), uživatelé (57), ost.zdroje (1) MPSV (35), ZK (10), FZP (2), uživatelé (53)

Hol, KM, VS, Otr, Viz, ZL

30

7 500 000

2.2.8

2.2.9

2.2.10

Domovy se zvláštním režimem Odlehčovací služby - pobytové

MPSV (32), ZK (5), obec (10), uživatelé (53)

20

Priorita: 2.3 Podpora vzniku nebo rozšíření poskytovaných seniorům.

terénních

a

ambulantních

sociálních

služeb

Opatření: Číslo opatře -ní 2.3.1

Denní stacionáře

Místo realizace (ORP, okres, kraj) VS

Počet kontaktů /rok 1 050

Předpokláda né náklady/rok 735 000

2.3.2

Osobní asistence

VM

900

720 000

2.3.3

Pečovatelská služba

VS, VM, UB, ZL, Otr

10,3 přepočte ných úvazků

3 811 000

Typ služby

Modelová struktura financování (v%) MPSV ( 50), obec (15), uživatelé (27) ostatní zdroje (8) MPSV (58), ZK (10), obec (7), uživatelé (25) MPSV (40), ZK (5), obec (15), uživatelé (40)

Priorita: 2.4 Podpora vzniku nebo rozšíření služeb zaměřených na specifické skupiny uživatelů – např. osob s Alzheimerovou chorobou. Opatření: Číslo opatře -ní 2.4.1

Typ služby Domovy se zvláštním režimem

Místo realizace (ORP, okres, kraj) Okres VS, KM

Počet lůžek 53

Předpokláda né náklady/rok 15 900 000

Modelová struktura financování (v%) MPSV (35), ZK (10), FZP (2), uživatelé (53)

Priorita: 2.5 Podpora vzniku nebo rozšíření služeb zajišťujících pomoc rodinám, které pečují o nesoběstačné seniory. Opatření: Číslo opatře -ní 2.5.1

2.5.2

Typ služby Odlehčovací služby - terénní Odlehčovací služby - pobytové

Místo realizace (ORP, okres, kraj) VS

Počet kontaktů /rok 900


Okres VS, ZL, UH, KM

24

6 000 000

Modelová struktura financování (v%) MPSV (40), ZK (5), obec (22),uživatelé (31), ostatní zdroje (2) MPSV (32), ZK (5), obec (10), uživatelé (53)

21

Priorita: 2.6 Podpora zajištění dostupnosti pobytových sociálních služeb pro seniory v předem vymezených lokalitách, kde jsou dané služby nedostačující. Opatření: Číslo opatře -ní 2.6.1

Typ služby Domovy pro seniory

Místo realizace (ORP, okres, kraj) Okres ZL (Otr), VS (N. Hrozenkov)

Počet lůžek 80


Modelová struktura financování (v%) MPSV (36), obec (3), FZP (3), uživatelé (57), ostatní zdroje (1)

1.5.3 Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením představují druhou největší skupinu služeb poskytovaných osobám v nepříznivé sociální situaci ve Zlínském kraji. Historicky vznikla v kraji poměrně vysoká kapacita pobytových zařízení sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu (zejména na Uherskohradišťsku). V souladu s novými trendy péče o osoby se zdravotním postižením a koncepty transformace pobytových zařízení je však žádoucí podporovat spíše služby poskytované v přirozeném prostředí osob, které tyto služby potřebují. V rámci sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením lze identifikovat tyto systémové problémy: § Nedostatečné zdroje k financování nákladů v chráněném bydlení transformovaném z bývalých domovů-penzionů pro důchodce vyplývající z neodpovídající struktury klientely v zařízeních (klienti nepotřebují a nevyžadují sociální služby, nízký podíl klientů s příspěvkem na péči – 14%, nízké celkové úhrady od klientů). § Nevyjasněnost financování a nedostatek zdrojů ke krytí nákladů na sociální složku péče poskytované v zařízeních hospicového typu vyplývající z prolínání sociální a zdravotní péče. Hlavní problémy ve vybavenosti území kraje sociálními službami pro osoby se zdravotním postižením: § Ve vybraných lokalitách kraje jsou nedostupné služby typu denní stacionáře. § Obecně jsou velmi obtížně dostupné služby pomáhající rodinám pečujícím o své zdravotně postižené členy, které jim dovolují poskytnutí nezbytného odpočinku (odlehčovací služby). § V nedostačujícím rozsahu je na území kraje poskytována služba osobní asistence. § Obecně jako nedostačující lze označit služby určené pro osoby s duševním onemocněním. Vzhledem k tomu, že se jedná o osoby s nízkými příjmy (často nesplní nárok na přiznání příspěvku na péči), doporučuje se preferovat rozšíření služeb, které jsou ze zákona poskytovány bez úhrady (sociální rehabilitace). § Zcela nedostupné jsou ve Zlínském kraji průvodcovské a předčitatelské služby, které slouží zejména osobám nevidomým a slabozrakým. § Mezi zcela nedostupné služby patří také tísňová péče, jejímž prostřednictvím lze poskytnout nebo zprostředkovat okamžitou pomoc lidem vystaveným stálém vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života. § Přes poměrně vysokou kapacitu služby typu chráněného bydlení, v níž jsou však započítány kapacity bývalých domovů-penzionů pro důchodce, služba chráněného bydlení, která naplňuje požadavky dle zákona o sociálních službách, schází.

22

Priorita: 3.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Opatření: Číslo opatře -ní 3.1.1

3.1.2

Aktivita

Výstup

Náklady

Podrobně analyzovat problematiku chráněného bydlení transformovaného z domovů-penzionů pro důchodce a navrhnout další postup Iniciovat řešení problematiky financování sociální složky péče poskytované v zařízeních hospicového typu

Analýza a návrh dalšího postupu v problematice chráněných bydlení zřizovaných Zlínským krajem

Bez nákladů

Podnět předaný Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvu zdravotnictví ČR

Bez nákladů


-

Termín 2009

2009 2010

Priorita: 3.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. Opatření: Číslo opatře -ní

Typ služby


Počet lůžek /kontaktů/rok 15 309

12 247 200

Předpokláda né náklady/rok

3.2.1

Centra denních služeb

Luh, Otr, UH, ZL

3.2.2

Denní stacionáře

23 659

21 139 316

3.2.3

Odborné sociální poradenství Odlehčovací služby - terénní

BpH, Otr, UB, VM, KM, UH, VS, ZL Ve všech 13 ORP VS

5 210

3 647 000

500

550 000

3.2.4

3.2.5

Osobní asistence

BpH, Luh, VM, KM UH, VS, ZL

16 036

12 828 800

3.2.6

Raná péče

877

3 815 000

3.2.7

Soc. aktivit. služby pro seniory a osoby se zdrav. postiž. Sociálně terapeutické dílny

Ve všech 13 ORP VM, VS, ZL, KM, UB, UH

8 600

5 359 549

Otr, RpR, UB, VM, ZL

36 761

18 380 500

3.2.8

Modelová struktura financování (v%) MPSV (55), uživatelé (20), obec (14), ostatní (6), ZK (5) MPSV (50), uživatelé (25), obec (14), ostatní (6), ZK (5) MPSV (70), obec (20), ostatní (10) MPSV (45), uživatelé (22), obec (15), ZK (10), ostatní (8) MPSV (58), uživatelé (26), ZK (10), obec (5), ostatní (1) MPSV (58), ostatní (17), ZK (15), obec (10) Obec (45), MPSV (35), ostatní (20)

EU (100)

23

3.2.9

Sociální rehabilitace

3.2.10

Tlumočnické služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvl. režimem-osoby s duševním onemocněním, osoby závislé na návyk. látkách Chráněné bydlení

3.2.11

3.2.12

3.2.13

19 867

13 906 900

EU (100)

450

360 000

okres VS, KM, UH, ZL

1 202

338 964 000

MPSV (70), obec (15), ostatní (15) uživatelé (55), MPSV (43), FZP (2)

Zlínský kraj

159

47 700 000

uživatelé (45), MPSV (42), ZK (10), FZP (3)

Otr, VM, VS, ZL

462

43 890 000

uživatelé (55), MPSV (33), obec (10), ostatní (2) uživatelé (54), MPSV (30), ZK (10), obec (4), ostatní (2) Uživatelé (53), MPSV (35), ZK (5), obec (5), ostatní (2)

Ambulantní-okres UH, VS, ZL Terénní – všech 13 ORP okres KM, ZL

3.2.14

Odlehčovací služby - pobytové

okres ZL, VS, UH

24

5 280 000

3.2.15

Soc. služby poskytované ve zdrav. zařízeních ústavní péče Týdenní stacionáře

Okres UH, VS, ZL

73

21 900 000

Okres KM, UH, VS, ZL

75

18 000 000

3.2.16

Priorita: 3.3 Podpora vzniku nebo rozšíření terénních a poskytovaných osobám se zdravotním postižením.

MPSV (55), uživatelé (39), obec (2), FZP (2), ostatní (2)

ambulantních

sociálních

služeb

Opatření: Číslo opatře -ní 3.3.1

Denní stacionáře

Místo realizace (ORP, okres, kraj) RpR

Počet kontaktů /rok 1000

Předpokládané náklady/rok 800 000

3.3.2

Osobní asistence

KM, Otr, UB

3 330

2 664 000

3.3.3

Průvodcovské a předčitatelské služby

UB

370 000

3.3.4

Tísňová péče

Otr

1 přepočte ný úvazek v přímé péči 1 přepočte ný úvazek v přímé péči

Typ služby

370 000

Modelová struktura financování (v%) MPSV (50), uživatelé (25), obec (14), ostatní (6), ZK (5) MPSV (58), uživatelé (26), ZK (10), obec (5), ostatní (1) MPSV (70), obec (20), ostatní (10)

MPSV (70), obec (20), ostatní (10)

24

Priorita: 3.4 Podpora transformace pobytových zařízení sociálních služeb ve smyslu modernizace a humanizace těchto zařízení nebo transformace na jiné typy sociálních služeb. Opatření: Číslo opatře -ní 3.4.1

Aktivita

Výstup

Spoluúčast na projektu MPSV ČR – transformace krajských pobytových zařízení v Zašové a na Velehradě.

Náklady

Transformovaná pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením v Zašové a na Velehradě na jiné typy sociálních služeb.

Bude hrazeno v rámci projektu MPSV. Investice v rámci projektu příspěvkové organizace.

Zdroj financování ESF, ERDF


Priorita: 3.5 Podpora vzniku nebo rozšíření komplexu služeb zaměřených na specifické skupiny uživatelů – např. osob s duševním onemocněním a osob závislých na návykových látkách. Opatření: Číslo opatře -ní 3.5.1

3.5.2

Typ služby Sociální rehabilitaceamb.- osoby s duš.onem. Sociální rehabilitaceterénní- osoby s duš.onem.

Místo realizace (ORP, okres, kraj) Okres UH, KM



EU (100)

VM, UH, KM

6 přepočte ných úvazků v přímé péči

2 220 000

EU (100)

Modelová struktura financování (v%)

Priorita: 3.6 Podpora služeb zajišťujících pomoc rodinám, které pečují o osoby se zdravotním postižením. Opatření: Číslo opatře -ní 3.6.1

Odlehčovací služby - pobytové

Okres KM

Počet lůžek/ kontaktů /rok 4

3.6.2

Odlehčovací služby - terénní

VM

720

Typ služby



792 000

Modelová struktura financování (v%) Uživatelé (54), MPSV(30), ZK (10), obec (4), ostatní (2) MPSV (45), uživatelé (22), obec (15), ZK (10), ostatní (8)

25

Priorita: 3.7 Podpora zajištění dostupnosti pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením s důrazem na sociální integraci uživatelů. Opatření: Číslo opatře -ní 3.7.1

Typ služby Chráněné bydlení

Místo realizace (ORP, okres, kraj) VM, Otr, UB, RpR

Počet lůžek 26


Modelová struktura financování (v%) Uživatelé (55), MPSV (33), obec (10), ostatní (2)

1.5.4 Sociální služby pro rodiny s dětmi Ve srovnání s ostatními cílovými skupinami představují rodiny s dětmi poměrně novou skupinu, na niž se pozornost sociálních služeb zaměřuje. Sociální služby proto mají ve většině případů jen krátkou historii a jsou zatím ve Zlínském kraji poskytovány v poměrně malém rozsahu, což se odráží také v celkových nákladech, které jsou na tyto služby vynakládány. Kromě slabých míst ve vybavenosti kraje těmito sociálními službami však byly identifikovány také problémy systémového charakteru: § Neadekvátní legislativní úprava typu sociální služby azylové domy, které jsou jediným typem sociální služby jak pro osoby bez přístřeší, tak pro matky s dětmi. Svým charakterem dle zákona o sociálních službách však tento typ služby lépe odpovídá službám pro osoby bez přístřeší a nepostihuje všechny činnosti, které jsou v praxi realizovány v azylových domech pro matky s dětmi. Tato situace nastala po nabytí účinnosti zákona o sociálních službách, neboť předchozí právní úprava rozlišovala azylový dům pro matky s dětmi zvlášť. Současná situace tak v praxi nutí poskytovatele k tomu, aby registrovali další typ služby, v jejímž rámci pak realizují činnosti, které prakticky provádějí v azylovém domě. Hlavní problémy ve vybavenosti území kraje sociálními službami pro rodiny s dětmi: § Stávající kapacita azylových domů pro matky s dětmi je nedostačující. § V poměrně omezeném rozsahu jsou zatím poskytovány sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jejichž význam však může být pro ohrožené rodiny naprosto zásadní v okamžiku, kdy jim hrozí riziko odebrání dítěte. § V polovině ORP na území Zlínského kraje je nedostupná služba nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, jejichž podpora je také žádoucí vzhledem k tomu, že sehrávají velmi významnou roli v prevenci sociálně nežádoucích jevů. § Téměř nedostupná je na území kraje služba terénních programů pro ohrožené děti a mládež, která by měla být napojena na nízkoprahová zařízení.

26

Priorita: 4.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro rodiny s dětmi. Opatření: Číslo opatření 4.1.1

Aktivita

Výstup

Iniciovat změnu zákona o sociálních službách: zvlášť vyčlenit typ služby „Azylové domy pro matky s dětmi“ s odpovídající definicí základních činností“;

Zaslaný podnět na MPSV ČR. Předání informace o navrhovaných změnách poslancům a senátorům Zlínského kraje.

Náklady Bez nákladů


Termín 2009

Priorita: 4.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro rodiny s dětmi, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. Opatření: Číslo opatře -ní 4.2.1 4.2.2

4.2.3 4.2.4

4.2.5

4.2.6 4.2.7

Typ služby Intervenční centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Odborné sociální poradenství Sociálně aktiviz. služby pro rodiny s dětmi Sociální rehabilitace Terénní programy Azylové domy pro matky s dětmi


1 400 000

EU (100)

Luh, Viz, Otr, KM, UH, VS, ZL

39 890

17 894 000

EU (50), MPSV (30), ZK (20)

RpR, UB, VM, KM, UH, VS, ZL Otr, VM, KM, VS, ZL, UH

12 930

16 809 000

MPSV (70), ostatní (25), obec (5)

10 920

15 288 000

EU (100)

KM - 1 ambulantní, 1 pobytová KM, ZL

92 000 48 lůžek

7 390 694

Ostatní (87), MPSV (10), obec (3)

1 750

1 050 000

210

19 950 000

EU (80), MPSV (10), ZK (10) EU (100)

Místo realizace (ORP, okres, kraj) Zlínský kraj

VS, Otr, VM, ZL, UB, UH, KM



27

Priorita: 4.3 Podpora vzniku nebo rozšíření sociálních služeb zaměřených na sociální práci s ohroženými rodinami a rodinami ohroženými domácím násilím směřujících k prevenci odebírání dětí z rodiny. Opatření: Číslo opatře -ní 4.3.1

Typ služby Sociálně aktiv. služby pro rodiny s dětmi

Místo realizace (ORP, okres, kraj) VS, Hol, VM, KM, ZL, UB



Modelová struktura financování (v%) EU (100)

Priorita: 4.4 Podpora vzniku nebo rozšíření služeb zaměřených na děti a rodiny z různých příčin ohrožených sociálním vyloučením. Opatření: Číslo opatře -ní 4.4.1

4.4.2 4.4.3

Typ služby Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Terénní programy Azylové domy pro matky s dětmi

Počet lůžek/ kontaktů /rok 23 250

9 300 000

EU (50), MPSV (30), ZK (20)

Otr

860

516 000

VS, UH

16

1 520 000

EU (80), MPSV (10), ZK (10) EU (100)

Místo realizace (ORP, okres, kraj) Luh, VS, VM, UB, Hol, Otr



Priorita: 4.5 Podpora vzniku nebo rozšíření poradenství a mediace zaměřené na rodičovské a porozvodové konflikty, zejména při dohodách o styku s dítětem a podpora poradenství pro náhradní rodiny. Opatření: Číslo opatření 4.5.1

Aktivita Uspořádání kulatého stolu na téma rodinného poradenství a mediace v rodinných sporech.

Výstup Zápis z jednání a návrh dalšího postupu v dané problematice.

Náklady Bude hrazeno v rámci režijních výdajů ZK


Termín 2009

28

1.5.5 Sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Obdobně jako v případě služeb pro rodiny s dětmi se služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením ve větší míře rozvíjejí teprve v posledních letech, některé z nich jsou však v současné době již poměrně stabilizované. V rámci sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením lze identifikovat tyto systémové problémy: § Není podrobně zmapována problematika poskytování služeb typu odborného sociálního poradenství, přes poměrně vysoký počet poraden v kraji je stále zaznamenávána poptávka po tomto typu služby. V rámci služby je velmi obtížné sledovat efektivitu služby. § V praxi je služba typu terénní programy vykonávána jak v rámci tohoto typu služby, tak v rámci kontaktních center, což vede k vzájemné nesrovnatelnosti těchto služeb pro osoby závislé na návykových látkách. § Byla zaznamenána potřeba zajištění lepší dostupnosti služby typu krizové pomoci, v současné době však neexistuje dostatečné množství informací a podkladů k tomu, aby bylo možné navrhnout, na jaké úrovni je optimální tuto službu zabezpečovat a jak ji zabezpečovat co nejefektivněji. Hlavní problémy ve vybavenosti území kraje sociálními službami pro osoby ohrožené sociálním vyloučením: § Nedostupná je ve Zlínském kraji služba typu azylové domy pro nepřizpůsobivé ženy (bez dětí) bez přístřeší. Jako samostatné zařízení tato služba v kraji neexistuje, tyto ženy však přijímá azylový dům v Uherském Hradišti. Co se týče azylových domů pro muže, služba je nedostupná v některých ORP střední velikosti (od 25 do 60 tis. obyvatel). § Zcela nedostačující jsou pak služby, které navazují na služby azylových domů a které pomáhají klientům z těchto zařízení v jejich začlenění do běžného života (služba sociální rehabilitace). § V nedostačujícím rozsahu jsou na území kraje realizovány terénní programy. § Za stabilizovanou lze označit stávající síť kontaktních center pro uživatele návykových látek. Ukazuje se však jako potřebné rozšířit služby těchto center i do ostatních měst v rámci okresu, na jehož území kontaktní centrum vždy působí. § Nedostupná je ve většině ORP (s výjimkou Holešova) krizová pomoc, tato služba je nedostupná také na úrovni kraje, kde by mohla mít formu specializovaného výjezdního krizového týmu.

Priorita: 5.1 Podpora řešení identifikovaných systémových problémů v rámci sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Opatření: Číslo opatření 5.1.1

Aktivita

Výstup

Podrobně zmapovat situaci v oblasti poskytování odborného sociálního poradenství ve Zlínském kraji a na základě zjištěných skutečností navrhnout další postup při zajišťování sítě těchto služeb.

Analýza poskytování služeb odborného sociálního poradenství ve Zlínském kraji.

Náklady Bez nákladů


Termín 2009 2010

29

5.1.2

Iniciovat formální sjednocení provádění služby typu terénní programy pro osoby závislé na návykových látkách Navrhnout model optimálního zabezpečení služby krizové pomoci na území Zlínského kraje.

5.1.3

Zápis z jednání se zástupci poskytovatelů sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách a návrh dalšího postupu.

Bez nákladů

-

2009

Návrh modelu zabezpečení služby krizové pomoci na území Zlínského kraje, návrh opatření pro akční plán na rok 2010.


-

2009

Priorita: 5.2 Podpora stávajících sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné. Opatření: Číslo opatře -ní

Typ služby


5.2.1

Kontaktní centra

KM, UH, VS, ZL

5.2.2

Noclehárny

Luh, Otr, VM, KM, VS

5.2.3

Nízkoprahová denní centra Odborné sociální poradenství Telefonická krizová pomoc Terénní programy Azylové domy pro muže Domy na půl cesty Krizová pomoc

5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.2.7 5.2.8 5.2.9

Počet lůžek/ kontaktů /rok 13 400


Modelová struktura financování (v%) Ostatní (35), MPSV (30), ZK (25), obec (10) MPSV (45), ostatní (26), obec (20), uživatelé (9) EU (100)

1 236 600

UB, VM, KM, ZL

4 122 kontaktů, 39 lůžek 3 440

Luh, KM, UH, VS

2 100

2 730 000

MPSV (70), ostatní (20), obec (10)

UH, VS, ZL

720

477 000

BpH, Hol, Otr, ZL, KM, VS Otr, KM, UH, VS, ZL VM, VS

8 010

2 403 000

MPSV (70), ZK (20), obec (10) EU (100)

185

22 200 000

EU (100)

14

700 000

EU (100)

Holešov

260, 2 lůžka

282 880

MPSV (60), obec (40)

3 440 000

Priorita: 5.3 Podpora vzniku nebo rozšíření nedostatečně zastoupených terénních a ambulantních sociálních služeb pro osoby nacházející se v nepříznivé sociální situaci, kterou nemohou řešit vlastními silami. Opatření: Číslo opatře -ní 5.3.1 5.3.2

Typ služby Kontaktní centra Terénní programy-osoby závislé na návyk. látkách

Místo realizace (ORP, okres, kraj) VS, KM, UH, ZL



VM, RpR, Otr, VK, Luh, Viz

3 375

1 012 500

Modelová struktura financování (v%) Ostatní (35), MPSV (30), ZK (25), obec (10) EU (100)

30

Priorita: 5.4 Podpora vzniku nebo rozšíření sítě služeb pro prevenci vzniku bezdomovectví s důrazem na podporu vlastního potenciálu osob ke zlepšení jejich situace. Opatření: Číslo opatře -ní 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4

5.4.5

5.4.6

Typ služby Azylové domymuži Azylové domyženy Nízkoprahová denní centra Sociální rehabilitace pobytová - osoby bez přístřeší Sociální rehabilitace – ambulantní, terénní - osoby bez přístřeší Terénní programy-osoby ohrožené soc. vyloučením

VM


3 600 000

EU (100)

Zlínský kraj

10

1 200 000

EU (100)

VS, ZL

1 575

1 575 000

EU (100)

Otr

6

270 000

EU (100)

VM

4 přepočtené úvazky v přímé péči 7 500

1 480 000

EU (100)

2 250 000

EU (100)


VS, Hol, KM, Otr, VM



Priorita: 5.5 Podpora vzniku nebo rozšíření sociálních služeb navazujících na zařízení poskytující péči a léčbu osobám závislým na návykových látkách. Opatření: Číslo opatře -ní 5.5.1

Typ služby Služby následné péče

Místo realizace (ORP, okres, kraj) ZK

Počet kontaktů /rok 1,5 přepočt. úvazků v přímé péči



Priorita: 5.6 Podpora vzniku nebo rozšíření sociálních služeb navazujících na ústavní zařízení nebo na péči pěstounských rodin. Opatření: Číslo opatře -ní 5.6.1

Typ služby Domy na půl cesty

Místo realizace (ORP, okres, kraj) ZL, VS

Počet lůžek 13



31

1.6 Aktualizace a vyhodnocování střednědobého plánu v období 2009 – 2011 Střednědobý plán bude každoročně vyhodnocován a aktualizován formou ročních akčních plánů, což bude umožňovat jeho dílčí změny i v průběhu období, na něž je zpracován. Vyhodnocování se bude týkat zejména stávajících sociálních služeb, a to na základě rozpracovaného systému ukazatelů pro jednotlivé typy sociálních služeb. Vyhodnocení realizace plánu bude probíhat zejména dle následujících ukazatelů: § počet poskytovaných služeb, § hodnotící indikátor daného typu služby (počet lůžek u pobytových služeb, počet kontaktů/rok u ambulantních a terénních služeb), § náklady na poskytování služeb, § dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu Zlínského kraje na poskytování služeb. Průběžné vyhodnocování a aktualizaci plánu je třeba provádět ve spolupráci s obcemi a poskytovateli sociálních služeb, průběžná komunikace mezi všemi zainteresovanými subjekty je nezbytnou podmínkou hladkého průběhu plánování rozvoje sociálních služeb a následné implementace zpracovaného plánu. Tato spolupráce může probíhat například formou ustavení pracovních skupin, resp. jiné organizační struktury. V rámci aktualizace plánu je žádoucí také průběžně sbírat projektové záměry obcí a poskytovatelů sociálních služeb a vyhodnocovat možnosti jejich zařazení či nezařazení do střednědobého plánu. Podněty pro aktualizaci a zpřesňování plánu poskytly také některé z připomínek, které byly k plánu podány, které však nebylo možné do stávající verze plánu zapracovat. Aktualizace plánu bude podléhat schválení Zastupitelstvem Zlínského kraje.

32

2 Analytická část střednědobého plánu 2.1 Sociálně demografická charakteristika Zlínského kraje Stručná socioekonomická charakteristika Zlínského kraje Zlínský kraj se skládá ze čtyř okresů, které čítají třináct správních obvodů ORP. Spolu s Olomouckým krajem vytváří region NUTS II s názvem Střední Morava. Ke konci roku 2007 žilo ve ZK 590 780 obyvatel, což znamenalo 5,7 procentní podíl na populaci ČR. 2 Rozlohou téměř 4 tis. km zaujímá kraj asi 1/20 území ČR. Jak počtem obyvatel, tak rozlohou se řadí 2 mezi kraje menší. Hustota zalidnění 149 obyvatel na km je vyšší než republikový průměr (131). Počet obcí 304 je čtvrtý nejnižší ze všech krajů ČR (nepočítáme-li Hlavní město Prahu), průměrná velikost obce (1.943 obyvatel) je vyšší než republikový průměr (1.661). Demografická struktura obyvatelstva Zlínského kraje Po roce 1990 dochází k růstu možností osobního rozvoje spolu s poklesem rozsahu sociálních jistot, což se projevilo zvýšením svobody na jedné straně a zvýšením odpovědnosti rozhodování o způsobu rodinného života a postavení dětí v jeho rámci na straně druhé. V důsledku toho došlo k: § rychlému poklesu porodnosti a plodnosti, § zvýšení průměrného věku matek při porodu (a to zvláště při porodu prvního dítěte), § zlepšení úmrtnostních poměrů, § snížení intenzity sňatečnosti spojené se zvýšením průměrného věku snoubenců, § výraznému poklesu umělé potratovosti, § stagnaci (z hlediska relativního významu však k růstu) rozvodovosti. K významným důsledkům výše uvedených změn patří také prohloubení procesu stárnutí obyvatelstva. Jde o to, že se v populaci zvyšuje podíl starších osob, což má nepříznivé důsledky z hlediska finanční náročnosti zajištění požadované úrovně zdravotní a sociální péče, jíž jsou právě starší osoby častějšími spotřebiteli.

Prognóza obyvatelstva Zlínského kraje Představy o budoucím vývoji populace mají značný význam při plánování bytové výstavby, neobejdou se bez nich úvahy o rozvoji školství, sociálních služeb apod. V ČR bude v nejbližších letech docházet k enormnímu zvyšování absolutního i relativního počtu lidí ve vysokém věku. Stárnutí populace přináší řadu problémů, jimž bude v blízké budoucnosti nutné čelit. Mimo jiné bude nezbytné zajistit pro stále větší počty seniorů dostatečnou a pestrou nabídku služeb sociální péče. Vybavenost službami sociální péče pro seniory se však u nás vyznačuje poměrně velkými meziregionálními rozdíly nejen na území ČR, ale i na území ZK. Cílem projekce bylo nastínit směr budoucího populačního vývoje a ukázat na změny ve věkovém složení obyvatel. Ty budou velmi výrazné a jejich vliv se bude odrážet i v dalších oblastech společenského života. Projekce předpokládá, že do konce roku 2030 počet obyvatel ve ZK klesne na 542,7 tis. a do roku 2050 na pouhých 472,7 tis. Tuto pesimistickou prognózu však může významně ovlivnit aktivní migrační saldo kraje, především ze zahraničí. Jedinou základní věkovou skupinou obyvatelstva, která trvale poroste, je obyvatelstvo ve věku 65 a více let. U věkových skupin mladého obyvatelstva, v období 2005 – 2015 mírně vzroste počet dětí ve věkových skupinách 3 – 5 let a 6 – 10 let. Na druhé straně ostatní věkové skupiny mladého obyvatelstva budou v nejbližších letech významně klesat. V současné době se tak nacházíme v jednom z nejhlubších propadů přirozeného populačního přírůstku v historii ČR. Současně s poklesem porodnosti došlo ke snížení kojenecké úmrtnosti a po dlouhé době stagnace úmrtnosti se od roku 1987 zvyšuje naděje na dožití, a to rychleji než ve vyspělých evropských zemích jako celku. V důsledku toho populace ČR i ZK stárne.

33

Tabulka č. 3: Projekce obyvatelstva ČR a Zlínského kraje podle základních věkových skupin Obyvatelstvo Zlínský kraj 0 - 14 15 - 64 65 + Celkem Podíl 65 + ČR 65 + Celkem Podíl 65 +

2001*

2010

2020

2030

2040

2050

98 415 415 055 81 441 594 911 13,7

79 672 412 706 92 827 585 205 15,9

78 485 373 799 117 369 569 653 20,6

68 195 344 556 129 909 542 660 23,9

61 043 303 980 143 867 508 890 28,3

58 181 256 949 157 587 472 717 33,3

1 410 571 10 190 879 13,8

1 596 812 10 283 042 15,2

2 088 333 10 283 929 20,3

1 308 073 10 102 433 22,8

2 633 554 9 795 118 26,9

2 956 079 9 438 334 31,3

*stav k 1.3. Zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050, ČSÚ Praha, 2004

Z hlediska prognózy vývoje věkové struktury obyvatelstva jsou však velmi důležité územní rozdíly v rámci kraje. Projekci vývoje obyvatelstva podle jednotlivých ORP ukazuje Tabulka č. 3, podrobnější údaje jsou pak v Podrobné analýze sociálních služeb ve Zlínském kraji 2008 (viz webové stránky kraje www.kr-zlinsky.cz). Z údajů v tabulce vyplývá, že v rámci kraje již existují a budou existovat i v budoucnu poměrně významné rozdíly co se týče věkové struktury obyvatelstva. Mezi jednotlivými ORP lze identifikovat ta, která lze označit z hlediska nepříznivé věkové struktury jako riziková: § ORP Zlín – jedná se o nejrizikovější území, již v roce 2001 zde byl podíl obyvatelstva staršího 65 let téměř o 2% vyšší než byl průměr kraje. Tato situace se dle prognózy až do roku 2030 nezmění. § ORP Holešov – taktéž již v roce 2001 zde byl podíl obyvatel starších 65 let vyšších než byl průměr kraje a dle prognózy tomu tak bude stále, byť rozdíl oproti průměru kraje není tak vysoký jako je tomu v případě ORP Zlín. § ORP Kroměříž a ORP Otrokovice – podíl staršího obyvatelstva se pohybuje kolem průměru kraje nebo mírně pod průměrem. Ke zlomu by však mělo dojít kolem roku 2015, kdy tento podíl stoupne nad krajskou úroveň a tato skutečnost se již dle prognózy nezmění. Tabulka č. 4: Projekce podílu obyvatel starších 65 let v jednotlivých ORP Zlínského kraje do roku 2030

Zlínský kraj ORP Bystřice p. H. ORP Holešov ORP Kroměříž ORP Luhačovice ORP Otrokovice ORP Rožnov p. R. ORP Uh. Hradiště ORP Uh. Brod ORP Val. Klobouky ORP Val. Meziříčí ORP Vizovice ORP Vsetín ORP Zlín

2001* 13,7 13,6 14,4 13,8 13,5 12,5 12,8 13,8 14,2 12,9 12,5 12,8 12,8 15,4

2005 14,4 14,6 14,9 14,4 14,3 13,2 13,8 14,7 15,0 13,8 13,6 12,8 13,6 15,9

2010 15,9 16,0 16,3 15,8 15,4 15,0 15,4 16,0 16,1 14,7 15,6 14,0 15,4 17,1

2015 18,3 18,2 18,6 18,5 17,1 18,6 18,2 18,3 18,2 16,1 18,1 16,4 17,7 19,5

2020 20,6 20,3 20,6 21,2 19,6 21,6 20,5 20,5 20,0 17,9 20,2 19,1 20,0 22,1

2025 22,2 21,6 22,5 22,8 21,7 23,2 22,1 22,3 21,6 19,5 21,6 21,0 21,8 23,5

2030 23,9 23,3 24,1 24,2 23,7 24,7 24,4 24,1 23,1 21,4 23,5 22,9 23,5 25,0

* stav k 1. 3. 2001 Zdroj: Analýza socioekonomického a demografického vývoje – Zlínský kraj, VCRR, 2004

34

Důležité závěry vyplývající ze sociálně-demografické analýzy Zlínského kraje pro další vývoj v oblasti poskytování sociálních služeb: § Stejně jako v celé ČR i ve ZK dochází ke stárnutí obyvatelstva. V porovnání s republikovým průměrem vykazuje ZK příznivější věkovou strukturu, tento rozdíl se však postupně zmenšuje. § V rámci Zlínského kraje existují územní rozdíly v prognóze vývoje věkové struktury obyvatelstva. Do budoucna bude proto třeba věnovat větší pozornost územím z tohoto hlediska rizikovým – ORP Zlín, ORP Holešov, ORP Kroměříž a ORP Otrokovice. Je třeba podrobněji analyzovat, zda jsou daná ORP připravena na nárůst počtu seniorů již v současnosti nebo zda je třeba činit opatření vedoucí k zabezpečení potřeb těchto osob, případně další opatření se snahou eliminovat dopady této skutečnosti na dané území. § ZK patří ve srovnání s ostatními kraji k územím s nejnižší intenzitou úmrtnosti. § V současné době patří ZK ke krajům s nejnižší porodností. § V ZK stejně jako v celé ČR bude docházet k absolutnímu i relativnímu nárůstu počtu lidí ve vysokém věku. Očekávaný vývoj naděje dožití ve ZK by měl být velmi podobný vývoji v ČR. § Oproti průměru ČR vykazuje ZK podprůměrnou intenzitu sňatečnosti, podstatně nižší intenzitu rozvodovosti a také nižší hodnoty celkové i umělé potratovosti. § V rámci ČR se ZK vyznačuje nejvyšší religiozitou obyvatelstva, jako v jediném kraji ČR zde podíl osob, jež se hlásí k náboženskému vyznání, překračuje 50%. § V souvislosti s vysokou religiozitou patří ZK k místům s nejstabilizovanějším obyvatelstvem, vyšším podílem sezdaných osob a nižším zastoupením osob rozvedených. § ZK patří mezi kraje s poměrně nízkým podílem ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel. Na nízké míře ekonomické aktivity se podílejí především ženy a také menší zapojení důchodců do pracovního procesu. § ZK patří mezi kraje s nadprůměrnou vyjížďkou obyvatelstva do zaměstnání mimo obec svého bydliště. § Zatímco až do konce roku 2001 byla míra nezaměstnanosti ZK obvykle nižší než v ČR, od roku 2002 je nad republikovým průměrem. V posledních letech se ZK vyznačuje nedostatkem volných pracovních míst. Do budoucna může mít vliv na složení obyvatelstva a potažmo také na potřebu sociálních služeb plánovaná průmyslová zóna v Holešově. Vzhledem k tomu, že se má jednat o vůbec největší průmyslovou zónu v rámci Zlínského kraje, existuje reálný předpoklad, že může dojít ke skokovému nárůstu počtu obyvatel v okolí Holešova. To s sebou může přinést i dopady v oblasti potřebnosti nových sociálních služeb, lze předpokládat, že zejména služeb sociální prevence. V době, kdy byl střednědobý plán připravován, však vliv průmyslové zóny na potřebu sociálních služeb nebylo možné vyhodnotit, proto bude třeba této skutečnosti věnovat pozornost při aktualizacích plánu, případně při tvorbě plánu na následující časové období.

35

2.2 Analýza sociálních služeb ve Zlínském kraji Tato kapitola představuje nejdůležitější výstupy a závěry z Podrobné analýzy sociálních služeb ve Zlínském kraji 2008, která byla v rámci zpracovávání střednědobého plánu provedena a je zveřejněna na webových stránkách kraje www.kr-zlinsky.cz.

2.2.1 Ekonomická analýza sociálních služeb ve Zlínském kraji – hlavní poznatky Sociální služby jsou v České republice financovány vícezdrojově. Souhrnný přehled možných zdrojů financování služeb uvádí Obrázek č. 2 Jedná se o obecné schéma, přičemž u každého typu sociální 3 služby může být situace jiná . Obrázek č. 2: Obecné schéma zdrojů financování sociálních služeb v České republice

ÚHRADY UŽIVATELŮ

PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

MPSV ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBY ZLÍNSKÝ KRAJ

AMBULANTNÍ

TERÉNNÍ

EVROPSKÁ UNIE

POBYTOVÉ

OBEC

FONDY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

DARY, NADACE ATD.

Pro ekonomickou analýzu byly využity údaje od poskytovatelů sociálních služeb z roku 2007 a jejich předpoklady pro rok 2008.

3

Některé služby jsou dle zákona o sociálních službách poskytovány bez úhrady, příspěvek na péči mohou dostávat jen někteří uživatelé sociálních služeb (obecně senioři a osoby se zdravotním postižením), dotace z Evropského sociálního fondu lze využít k financování pouze některých typů sociálních služeb apod.

36

Ze souhrnné ekonomické analýzy vyplývá, že ve Zlínském kraji je na poskytování sociálních služeb vynakládáno cca 1,3 mld. Kč. Meziroční nárůst těchto nákladů v letech 2007 a 2008 činil 14%. Tyto údaje však vycházejí z předpokladů poskytovatelů sociálních služeb, dá se tedy očekávat, že skutečnost bude poněkud nižší, a to zejména vzhledem k tomu, že skutečně přidělený objem dotací ze státního rozpočtu byl nižší, než poskytovatelé služeb předpokládali a požadovali. Z analýzy zdrojů financování sociálních služeb ve Zlínském kraji vyplývají tyto důležité poznatky: § Na krytí nákladů na poskytování sociálních služeb se v nejvyšší míře podílejí úhrady od uživatelů a dotace ze státního rozpočtu. Struktura zdrojů financování služeb se však značně liší mezi jednotlivými typy sociálních služeb. Největší roli hraje skutečnost, zda se jedná podle zákona o sociálních službách o službu poskytovanou za úhradu či službu bezúhradovou a 4 zda je uživatelům služby poskytován příspěvek na péči , který slouží ke krytí části nákladů na poskytování sociální služby. § Mezi lety 2007 a 2008 došlo k poklesu dotace ze státního rozpočtu o 6%. Je však třeba také uvést, že v roce 2007 byla v přepočtu na 1 obyvatele kraje poskytnuta pro sociální služby ve Zlínském kraji absolutně nejvyšší dotace ze všech krajů v ČR. § Pokles dotace ze státního rozpočtu lze zaznamenat u terénních (19%) a pobytových služeb (6%). Naopak nárůst dotace ze státního rozpočtu byl zaznamenán u ambulantních služeb (17%). § K nárůstu o 4% došlo oproti roku 2007 v úhradách od uživatelů. I zde se dá předpokládat, že nárůst bude vyšší, neboť ze zkušeností vyplývá, že poskytovatelé služeb většinou ve svých předpokladech podhodnotí úhrady od uživatelů a ve skutečnosti vyberou vyšší částky.

Graf č. 1: Srovnání vybraných ekonomických ukazatelů ve všech sociálních službách ve Zlínském kraji v letech 2007 a 2008

Srovnání ekonomických ukazatelů v sociálních službách 2007 a 2008

1 400 000 000 1 200 000 000 Náklady 2007

1 000 000 000

Náklady 2008

800 000 000

Dotace MPSV 2007

600 000 000

Dotace MPSV 2008

400 000 000

Úhrady uživatelů 2007

200 000 000


0 Ekonomické ukazatele

Zdroj: vlastní šetření a výpočty

Z analýzy celkových nákladů vynakládaných na poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji vyplývají tyto skutečnosti: § Nejvyšší část nákladů je vynakládána na zabezpečení služby typu domovy pro seniory (v roce 2008 to je 43%), s dvacetiprocentním odstupem následují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Ostatní typy služeb se na celkových nákladech na poskytování 4

Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci.

37

§ § §

sociálních služeb podílejí méně než 10%. Za zmínku stojí ještě pečovatelská služba, na niž je vynakládáno celkem 8% veškerých nákladů. Největší část nákladů (v roce 2008 to je 56%) je vynakládána na sociální služby pro seniory. Následují služby pro osoby se zdravotním postižením. Služby pro rodiny s dětmi a pro osoby ohrožené sociálním vyloučením pak tvoří na celkových nákladech 3 – 4% podíl. Největší podíl na celkových nákladech mají pobytové služby (81%). Největší část nákladů je vynakládána na služby sociální péče (v roce 2008 to je 89%)

Graf č. 2: Podíl jednotlivých typů sociálních služeb na celkových nákladech vynaložených na poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji v roce 2008

% podíl nákladů na celkových nákladech 2008 dle typu služby 18%

23%

8%

3% 5% 43% domovy pro osoby se zdrav. postižením

domovy pro seniory

domovy se zvláštním režimem

chráněné bydlení

pečovatelská služba

ostatní služby pod 2%


Z analýzy příspěvku na péči a jeho využití v systému sociálních služeb vyplývají tyto důležité poznatky: § O využívání příspěvku na péči existují jen velmi omezené informace. § Ve srovnání s průměrem ČR vykazuje Zlínský kraj vyšší podíl (o 0,8%) příjemců příspěvku na péči na celkovém počtu obyvatel. Nejvyšší podíl příjemců příspěvku na péči byl pak zjištěn v ORP Kroměříž, naopak nejnižší v ORP Otrokovice. § K 31. 12. 2007 bylo ve Zlínském kraji 19.210 příjemců příspěvku na péči, ke stejnému datu bylo 2.822 nevyřízených žádostí o tento příspěvek. § Na výplatu příspěvku na péči byla v roce 2007 ve Zlínském kraji vynaložena 1 mld. Kč. § Nastavení podmínek pro vznik nároku na příspěvek na péči v nejnižších stupních vedlo k bezprecedentnímu zájmu o získání této dávky. § Téměř 80% příjemců příspěvku na péči pobírá tuto dávku v 1. nebo 2. stupni. § Do rozpočtu poskytovatelů sociálních služeb směřuje z vyplacených příspěvků na péči méně, než se očekávalo. Zcela tristní situace je v případě terénních a ambulantních služeb. Situace v pobytových zařízeních je částečně zkreslena neodpovídajícím složením obyvatel těchto zařízení (žije v nich příliš mnoho lidí, kteří služby tohoto typu nepotřebují).

38

Graf č. 3: Obvyklý způsob využití vyplácených příspěvků na péči (v % z celkového objemu vyplacených příspěvků) Obv yklé % ní rozlože ní vypláce ných příspěv ku na péči

I., doma

8,0

10,6

3,2 2,7

15,3

II., doma

2,0 7,9

III., doma IV., doma I., doma + služba II., doma + služba III., doma + služba

15,9

12,7

IV., doma + služba I., pobyt soc. sl.

3,9

7,6

10,2

II., pobyt soc. sl. III., pobyt soc. sl. IV., pobyt soc. sl.

Zdroj: Navrhovaná věcná řešení změn v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, konzultační dokument, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, prosinec 2007; vlastní výpočty

Na základě provedené ekonomické analýzy pak byly učiněny tyto závěry: § Situaci, kdy dvě třetiny všech nákladů spotřebovávají dva typy pobytových služeb, které jen stěží dosahují cílů sociálního začlenění svých obyvatel, nelze hodnotit příliš kladně. § V souladu s novými trendy a přístupy k poskytování pomoci lidem v nepříznivé sociální situaci je však třeba více pozornosti věnovat službám, které poskytují spíše podporu než péči a službám, které umožní lidem zůstat co nejdéle v přirozeném sociálním prostředí. § Pokles dotací u pobytových služeb je logickým důsledkem změn ve struktuře financování sociálních služeb v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o sociálních službách. § Pokles dotací u terénních služeb je však třeba hodnotit negativně, neboť může znamenat ohrožení pro tyto služby které by měly být hlavním nástrojem pomoci v sociálním začleňování osob v nepříznivé sociální situaci. § Terénní služby představují služby výrazně lokálního charakteru, kde by se významnou měrou měly na financování podílet obce. § Příspěvek na péči ve velkém rozsahu nesměřuje zpět do systému sociálních služeb, což vede k nedostatku finančních zdrojů na zajištění poskytování těchto služeb.

2.2.2 Analýza sociálních služeb pro seniory ve Zlínském kraji – hlavní poznatky Senioři představují nejpočetnější skupinu uživatelů sociálních služeb. Tak jako v ostatních vyspělých zemích a celé České republice, i v rámci Zlínského kraje bude jejich počet stoupat, což s sebou přinese další nároky nejen v oblasti sociálních služeb na zabezpečení potřeb této populace. V souvislosti s tímto trendem je třeba zmínit, že ne všichni senioři potřebují sociální služby. Cílovou skupinou, na niž se sociální služby zaměřují, jsou senioři se sníženou soběstačností a nesoběstační. Tito senioři pak mohou využívat široké nabídky sociálních služeb. Situaci ve vybavenosti Zlínského kraje sociálními službami pro seniory ilustruje Tabulka č. 5.

39

Bystřice p. H.

Holešov

Kroměříž

Uherské Hradiště

Uherský Brod

Rožnov p. R.

Valašské Meziříčí

Vsetín

Luhačovice

Otrokovice

Valašské Klobouky

Vizovice

Zlín

Tabulka č. 5: Přehled sociálních služeb poskytovaných v jednotlivých ORP Zlínského kraje seniorům

domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem odlehčovací služby - pobytové týdenní stacionáře Ambulantní služby centra denních služeb denní stacionáře odborné sociální poradenství SAS pro seniory a osoby se zdr. post. Terénní služby odlehčovací služby - terénní osobní asistence

-

178 X -

479 2 -

448 -

209 -

221 -

242 -

190 3 -

51 -

192 2 -

137 13 -

15 -

501 84 8 -

X -

X -

X -

X -

X -

-

X -

X -

X X -

-

X -

-

X X X

-

-

-

X

X

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

X X

-

-

X

-

X -

pečovatelská služba

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Typ sociální služby

Pobytové služby

Pozn.: u pobytových služeb je uvedena kapacita, u ambulantních a terénních služeb je křížkem zaznačen pouze výskyt služby Zdroj: interní podklady KÚZK (informace vycházejí z dat, která byla pro účely zpracovávání střednědobého plánu dodána poskytovateli sociálních služeb)

Jako územně nedostupné a nedostačující byly vyhodnoceny následující služby pro seniory: § Denní stacionáře – v okrajových částech kraje. K případnému zřizování těchto služeb je však třeba přistupovat s důrazem na efektivitu a využití služby. § Domovy pro seniory – v ORP Bystřice pod Hostýnem a Vizovice; zejména s ohledem na budoucí nepříznivý demografický vývoj se předpokládá, že bude nedostačující kapacita také v ORP Otrokovice. § Domovy se zvláštním režimem – tato služba pro osoby s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence je dosud v rámci kraje obtížně dostupná, stávající kapacity jsou soustředěny pouze v okrese Zlín. Zcela nedostupná je služba v okrese Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Osoby s demencemi vyžadují specializovanou péči poskytovanou odborně vyškoleným personálem a v odpovídajících podmínkách. Takto specializovaná péče je v rámci celé ČR zatím poskytována v omezeném rozsahu a k jejímu rozvoji dochází teprve v posledních letech. Naproti tomu osob s demencemi přibývá5 a poskytnout lidem s touto diagnózou odpovídající péči v rámci běžných domovů pro seniory je téměř nemožné. § Odborné sociální poradenství – službu nelze s dostupnými údaji vyhodnotit a nelze ji posuzovat pouze v rámci dané cílové skupiny uživatelů. Jeví se proto jako žádoucí podrobněji služby analyzovat a zabývat se jimi jako samostatným projektem či dílčím úkolem v rámci plánování sociálních služeb. § Odlehčovací služby pobytové – kapacita je nedostačující na celém území kraje. § Odlehčovací služby terénní – služba je poskytována v nedostačujícím rozsahu na celém území kraje, byť může být za určitých okolností částečně saturována jinými typy služeb (zejm. pečovatelská služba a osobní asistence). § Osobní asistence – služba je s výjimkou 2 ORP nedostupná na celém území kraje. § Tísňová péče – služba dosud na území kraje není poskytována. V praxi je však často saturována jinými službami mimo sektor sociálních služeb (např. signál v tísni napojený na městskou policii). 5

Odhady o počtu osob s demencemi se různí. Uvádí se, že v ČR žije 50 – 70 tis. osob, některé odhady však uvádějí až 140 tis. osob.

40

Hlavní identifikované problémy v rámci sociálních služeb pro seniory Identifikované problémy v rámci pečovatelské služby V současné době je území Zlínského kraje touto službou pokryté. Problémy, které se u pečovatelské služby vyskytují, jsou zejména finančního rázu. Řada poskytovatelů si stěžuje na nedostatek financí na její provoz. Jak dokládá Graf č. 4, chybí v roce 2008 na pokrytí nákladů pečovatelské služby ve Zlínském kraji cca 28 mil. Kč. Graf č. 4: Vývoj ekonomických ukazatelů pečovatelské služby ve Zlínském kraji v letech 2007 a 2008

Vývoj ekonomických ukazatelů v roce 2007 a 2008 Dotace MPSV 2007

120 000 000

Požadavek MPSV 2008

100 000 000

Dotace MPSV k 29.2.2008

80 000 000 60 000 000


40 000 000


20 000 000

Celkem náklady 2007

0


-20 000 000

Rozdíl mezi zdroji financování a náklady 2007

-40 000 000 Ekonomické ukazatele



Důvody vzniku problémů v rámci pečovatelské služby: § Uživatelé služby jsou osoby téměř soběstačné a často využívají službu pouze z důvodů možnosti odebírání obědů. Služba nemůže pouze suplovat komerčního dodavatele stravy a nelze čerpat dotace pouze (nebo převážně) na zajištění tohoto úkonu. § V kraji je řada domů s pečovatelskou službou, kde jsou uživatelé v nájemních bytech a kde pečovatelskou službu nevyužívají. Často byli do těchto bytů přijímáni, aniž by úkony pečovatelské služby vzhledem ke snížení své soběstačnosti a zdravotním problémům potřebovali. Tito klienti pak často odebírají pouze jednorázové úkony, za něž platí minimální úhrady. Poté vznikají problémy poskytovatelům, příp. zřizovatelům, neboť nejsou schopni za takových podmínek službu ufinancovat. § Časová nedostupnost služby – po 16. hodině poskytuje své služby pouze 13 z celkem 41 pečovatelských služeb registrovaných na území Zlínského kraje. Terénní pečovatelskou službu poskytovanou 24 hodin denně ve Zlínském kraji provádí dle Registru poskytovatelů sociálních služeb pouze 12 pečovatelských služeb. Tato skutečnost má za následek to, že jsou hledány možnosti v rámci dalších služeb, jak zabezpečit služby lidem, kteří je potřebují v době, kdy pečovatelská služba nefunguje. V krajním případě se může tato skutečnost stát i důvodem odchodu seniora, příp. osoby se zdravotním postižením do pobytového zařízení. § Financování pečovatelské služby, jejímž příjemcům je služba poskytována dle § 75 odst. 2 zákona o sociálních službách bez úhrady. Dle metodického pokynu MPSV ČR k dotačnímu řízení, lze poskytnout na takto poskytovanou službu dotaci až do výše 100% nákladů, to však poskytovatelům není nijak zaručeno. Poskytnutá dotace je přidělena na základě aktuálního

41

stavu poskytování na předpokládané období a rozsah poskytování služby v daném kalendářním roce. Není však možné reflektovat změny, které z různých důvodů nastanou v daném období. Pro záruku plného a spravedlivého pokrytí nákladů státem by museli poskytovatelé takto poskytované služby, resp. dotace odděleně vyúčtovat na konci účetního období.

Identifikované problémy v rámci služby typu domovy pro seniory Poměrně zásadní problémy vznikají ve Zlínském kraji i v rámci služeb domovů pro seniory. Jedním z hlavních problémů spočívá v tom, že služba je zejména obcemi stále považována za nedostačující, byť normativy vypovídají o opaku. Důvody, proč není dlouhodobě udržitelné další navyšování kapacit domovů pro seniory ve Zlínském kraji: § Kromě domovů pro seniory existuje oproti minulosti široké spektrum služeb, které umožňují seniorům zůstat ve svém přirozeném prostředí i při snížení soběstačnosti. Tyto služby však jsou stále nejen veřejnosti, ale také např. představitelům obcí nedostatečně známy a tudíž jejich možnosti nejsou plně využívány. § Dlouhé pořadníky čekatelů na umístění také nelze brát jako směrodatné, a to z několika důvodů. Senioři svou žádost o umístění do domova berou v mnoha případech pouze jako pojistku pro případ zhoršení zdravotního stavu a ve skutečnosti do domova aktuálně nechtějí nastoupit. Počet čekatelů v pořadníku zvyšuje také skutečnost, že si senioři v mnoha případech dávají žádosti do více domovů, jsou tudíž v celkových počtech čekatelů započítáni vícekrát. § Obecně se uvádí, že by v domovech pro seniory měli být umístěni senioři převážně se stupněm závislosti 3 a 4. Reálná situace ve Zlínském kraji však vypovídá o tom, že tomu tak zdaleka není. Až 81% obyvatel domovů pro seniory má přiznán příspěvek v nejnižších stupních (1 a 2) nebo dokonce příspěvek vůbec nemá (celkem 32% uživatelů). Díky tomu, že v domovech pro seniory tak v současné době žijí uživatelé, kteří tuto službu de facto nepotřebují a mohli by žít ve svém přirozeném sociálním prostředí s podporou jiných služeb, je uměle navyšována vnímaná potřeba dalších kapacit v zařízeních tohoto typu. § Domovy pro seniory jsou dlouhodobě službou, na niž je vynakládáno největší množství finančních prostředků (43% veškerých nákladů na poskytování sociálních služeb v kraji). Analogicky také tato zařízení spotřebovávají největší část dotací ze státního rozpočtu (45% z celkového objemu dotací pro rok 2008). Přesto se domovy pro seniory potýkají s poměrně významnými problémy při zajišťování financování svého provozu. Na tuto situaci mají vliv zejména následující skutečnosti: - objem dotací ze státního rozpočtu poskytovaných na tuto službu má klesající tendenci, a to zejména z toho důvodu, že větší část nákladů by měli díky příspěvku na péči hradit uživatelé služby; - díky tomu, že v domovech pro seniory žije velká část uživatelů, kteří příspěvek buď nemají vůbec nebo jej mají přiznaný v nízké výši, uživatelé nemají k dispozici prostředky, jimiž by službu zaplatili; - poskytovatelům služeb typu domovy pro seniory se nedaří plně využívat prostředků z fondů zdravotních pojišťoven, jimiž by mohli hradit část svých provozních nákladů. Jako další problém v rámci služby typu domovy pro seniory lze označit jejich nerovnoměrné územní rozložení. § Ve Zlínském kraji existují lokality, kde je služba těžko dostupná. Mezi tyto lokality lze zařadit např. ORP Bystřice pod Hostýnem, kde v současné době neexistuje žádné zařízení tohoto typu. § V rámci kraje jsou místa, kde je služba typu domova pro seniory neúměrně koncentrovaná. Extrémním případem je v tomto ohledu město Kroměříž, kde jsou v současnosti v provozu 3 domovy pro seniory s celkovou kapacitou 336 lůžek. Vysoká koncentrace kapacit v jednom místě není žádoucí zejména z toho důvodu, že uživatelé si přejí zůstat co nejblíže svému původnímu bydlišti a měly by být proto podporovány spíše kroky směřující k rovnoměrnějšímu pokrytí území kraje těmito službami.

42

2.2.3 Analýza sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Zlínském kraji – hlavní poznatky Cílová skupina osob se zdravotním postižením představuje velmi různorodou skupinu lidí s rozdílnými potřebami, proto také spektrum sociálních služeb poskytovaných této cílové skupině je velmi pestré a široké. Do cílové skupiny osob se zdravotním postižením patří osoby s tělesným, mentálním, duševním, smyslovým nebo kombinovaným postižením, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.

Uherské Hradiště

Uherský Brod

Rožnov p. R.


Vsetín

Luhačovice

Otrokovice

Valašské Klobouky

Vizovice

Zlín

odlehčovací služby - terénní osobní asistence podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče sociální rehabilitace - terénní tísňová péče tlumočnické služby

Kroměříž

Pobytové služby domovy pro osoby se zdrav. postižením domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení odlehčovací služby - pobytové sociální služby poskytované ve zdrav. zařízeních ústavní péče týdenní stacionáře Ambulantní služby centra denních služeb denní stacionáře odborné sociální poradenství SAS pro seniory a osoby se zdr. post. sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace – ambul. Terénní služby

Holešov


Bystřice p. H.

Tabulka č. 6: Přehled sociálních služeb poskytovaných v jednotlivých ORP Zlínského kraje osobám se zdravotním postižením

114

-

285

512

50

-

117

-

-

35

15

48

26

-

-

-

5

-

-

96 8

89 45 1

-

108 10

70 -

-

213 -

-

-

-

20

6

-

28

5

-

-

-

-

14

5

-

7

4

20

-

-

11

-

8

-

-

20

X X

X

X X

X X X

X X

X

X X

X X

X X

X X X

X

X

X X X

-

-

X

X

X

-

X

X

-

-

-

-

X

-

-

-

X

X -

X X

X -

X

-

X -

-

-

X X

X -

-

X -

X -

-

-

X -

X X -

X -

-

-

-

X -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

X X -

X X -

X X X

X X -

X X -

X X -

X X -

X X -

X X -

X X -

X X -

X X -

X X X

Pozn.: u pobytových služeb je uvedena kapacita, u ambulantních a terénních služeb je křížkem zaznačen pouze výskyt služby, resp. to, zda je služba na území dané ORP poskytována Zdroj: interní podklady KÚZK (informace vycházejí z dat, která byla pro účely zpracovávání střednědobého plánu dodána poskytovateli sociálních služeb)

Jako územně nedostupné a nedostačující byly vyhodnoceny následující služby pro osoby se zdravotním postižením: § Denní stacionáře – v ORP Rožnov pod Radhoštěm. § Domovy se zvláštním režimem – služba se jevila v době zpracovávání střednědobého plánu jako nedostupná, avšak v průběhu roku 2008 by mělo dojít k otevření nového domova se

43

§

§

§ § § § § § § § § § § § §

zvláštním režimem v Kvasicích. Proto případné zřizování dalších zařízení tohoto typu bude vyhodnoceno až poté, kdy dojde k otevření uvedeného zařízení. Chráněné bydlení – služba je na území kraje jen velmi obtížně dostupná, přestože její kapacita je poměrně vysoká (celkem 492 míst). Většina těchto míst je však v zařízeních, která byla dříve domovy-penziony pro důchodce a chráněným bydlením v pravém slova smyslu dle zákona o sociálních službách nejsou. Tato zařízení se potýkají s poměrně zásadními existenčními problémy (podrobněji viz dále) a služba chráněného bydlení naplňující požadavky zákona v kraji schází. Odborné sociální poradenství – službu nelze s dostupnými údaji vyhodnotit a nelze ji posuzovat pouze v rámci dané cílové skupiny uživatelů. Jeví se proto jako žádoucí podrobněji služby analyzovat a zabývat se jimi jako samostatným projektem či dílčím úkolem v rámci plánování sociálních služeb. Odlehčovací služby pobytové – služba je nedostupná na území okresu Kroměříž. Odlehčovací služby terénní – s výjimkou ORP Vsetín, kde je však služba poskytována pouze dětem se zdravotním postižením, je služba nedostupná na celém území kraje. Osobní asistence – služba je zcela nedostupná v polovině ORP z celého území kraje. Podpora samostatného bydlení – služba je na území Zlínského kraje zcela nedostupná, v praxi však může být částečně saturována jinými typy služeb (zejm. pečovatelská služba a osobní asistence). Průvodcovské a předčitatelské služby – služba je na území kraje zcela nedostupná. Tato situace je způsobena vnitřními problémy organizace, která před nabytím účinnosti zákona tyto služby v praxi poskytovala. Raná péče – služba je ve Zlínském kraji nedostupná pro osoby se sluchovým postižením. Pro děti (a jejich rodiče) s ostatními typy postižení je služba v rámci kraje dostačující. Sociálně aktivizační služby – služby jsou ve Zlínském kraji nedostupné pro osoby s tělesným, mentálním, kombinovaným a zrakovým postižením. Sociální rehabilitace ambulantní – služba je nedostupná v okrese Kroměříž a Uherské Hradiště. Sociální rehabilitace terénní – služba je na území kraje nedostupná pro osoby s duševním onemocněním, měla by však vždy tvořit komplex služeb společně s ambulantními službami sociální rehabilitace. Sociálně terapeutické dílny – služba je nedostupná v ORP Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče – služba je nedostupná na území okresu Kroměříž. Tlumočnické služby – služba je nedostupná v okrese Uherské Hradiště a Vsetín. Týdenní stacionáře – služba je na území kraje nedostupná pro osoby s duševním onemocněním, konkrétní závěry je však třeba učinit až po vyhodnocení dopadů otevření domova se zvláštním režimem v Kvasicích.

Hlavní identifikované problémy v rámci sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Identifikované problémy v rámci služby typu chráněného bydlení Problémy služby typu chráněného bydlení se vztahují na ta zařízení, která byla na tento typ služby transformována z bývalých domovů-penzionů pro důchodce, které existovaly dle starší právní úpravy a do nového zákona o sociálních službách jako typ sociální služby nepřešly. Část těchto zařízení byla zrušena jako zařízení sociálních služeb a byla převedena do bytových fondů obcí. Potřeby obyvatel těchto domů jsou zajištěny prostřednictvím terénních služeb (zejména pečovatelské služby) a významnější problémy zde nevznikají. Jeden domov-penzion pro důchodce byl převeden na domov pro seniory, a to s ohledem na vyšší věkový průměr a horší zdravotní stav jeho obyvatel. Tento typ služby však nebylo možné zřídit v ostatních domovech-penzionech pro důchodce, neboť jejich obyvatelé takový rozsah služeb, jaký je poskytován v domovech pro seniory nepotřebují a nechtějí. Tato zařízení byla převedena na chráněné bydlení a od nabytí účinnosti zákona o sociálních službách se potýkají s poměrně výraznými existenčními problémy. Důvodem jsou nedostatečné zdroje financování jejich provozu. Jak dokládá Graf č. 5, celkem na provoz této služby chybí ve Zlínském kraji bezmála 18 mil. Kč. V uvedených údajích jsou však zahrnuty všechny služby chráněného bydlení na území kraje, tedy

44

včetně těch, které tak výrazné problémy s financováním svého provozu nemají (jedná se o služby, které nebyly transformovány z bývalých domovů-penzionů pro důchodce a jsou chráněným bydlením v pravém slova smyslu dle zákona o sociálních službách). Graf č. 5: Vývoj ekonomických ukazatelů v domovech s chráněným bydlením ve Zlínském kraji v letech 2007 a 2008

Vývoj ekonomických ukazatelů v roce 2007 a 2008 Dotace MPSV 2007

50 000 000

Požadavek MPSV 2008

40 000 000

Dotace MPSV k 29.2.2008

30 000 000


20 000 000


10 000 000


0 Celkem náklady 2008

-10 000 000 Rozdíl mezi zdroji financování a náklady 2007

-20 000 000 Ekonomické ukazatele



Důvodem nedostatku finančních zdrojů pro financování služby chráněného bydlení v bývalých domovech-penzionech pro seniory je zejména to, že klienti zařízení platí velmi nízké úhrady, protože: § Klienti zařízení jsou soběstační a žádné úkony sociální péče nejen nevyžadují, ale ani nechtějí. § V naprosté většině případů (86%) vůbec nejsou příjemci příspěvku na péči, který slouží ke krytí nákladů na poskytování služby. § Klienti pouze v některých případech podepsali dohody o poskytování sociální služby, která umožňuje stanovení vyšších úhrad a v zařízení jsou nadále na základě správního rozhodnutí, které má platnost po dobu 3 let od nabytí účinnosti zákona o sociálních službách. V těchto správních rozhodnutích byla dle starší právní úpravy klientům stanovena pouze minimální úhrada. V době zpracovávání střednědobého plánu zůstávají k řešení 4 domovy s chráněným bydlením 6 zřizované Zlínským krajem : § Domov s chráněným bydlením Zlín, příspěvková organizace; § Domov s chráněným bydlením Fryšták, příspěvková organizace; § Domov s chráněným bydlením Valašské Meziříčí (začleněný do Sociálních služeb Vsetín); § Domov s chráněným bydlením Vsetín-Ohrada (začleněný do Sociálních služeb Vsetín).

6

Obdobná situace existuje v chráněném bydlení při SENIORu Otrokovice zřizovaném městem Otrokovice. Toto zařízení však zde není řešeno, neboť je záležitostí obce. Možnosti řešení jsou však obdobné jako u zařízení zřizovaných krajem.

45

Identifikované problémy v rámci zařízení hospicového typu Při zpracovávání střednědobého plánu byly identifikovány také problémy v zařízeních typu hospic, která poskytují paliativní péči osobám v terminálním stadiu onemocnění. V těchto zařízeních se prolíná péče zdravotní s péčí sociální a zařízení se dlouhodobě potýkají s problémy financování této péče. Zákon o sociálních službách tento typ zařízení nerozlišuje a v praxi tak došlo k situaci, že sociální složka hospicové péče je registrována jako různé typy sociálních služeb. Ve Zlínském kraji jsou to konkrétně sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče a odborné sociální poradenství. Ani jeden tento typ služby však neodpovídá tomu, co je prakticky v hospicech poskytováno. O vyřešení tohoto problému je usilováno již několik let, např. ze strany Asociace poskytovatelů hospicové péče, ale zatím bezvýsledně. To má za následek nedostatek finančních prostředků ke krytí nákladů na tyto specifické služby.

2.2.4 Analýza sociálních služeb pro rodiny s dětmi ve Zlínském kraji – hlavní poznatky Rodiny s dětmi představují poměrně novou cílovou skupinu, na niž se pozornost sociálních služeb zaměřuje. Proto i spektrum sociálních služeb, které jsou rodinám s dětmi poskytovány, je poměrně úzké a poskytované služby mají jen velmi krátkou historii. Sociální služby jsou pak poskytovány zejména rodinám problémovým, dysfunkčním a afunkčním. Kromě rodin s dětmi jsou v této cílové skupině pro účely střednědobého plánu zařazeny i děti a mládež ohrožená společensky nežádoucími jevy.

Kroměříž

Uherské Hradiště

Uherský Brod

Rožnov p. R.


Vsetín

Luhačovice

Otrokovice

Valašské Klobouky

Vizovice

Zlín

Pobytové služby azylové domy pro matky s dětmi sociální rehabilitace - pobytová Ambulantní služby intervenční centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství sociální rehabilitace – ambul. Terénní služby SAS pro rodiny s dětmi terénní programy

Holešov


Bystřice p. H.

Tabulka č. 7: Přehled sociálních služeb poskytovaných v jednotlivých ORP Zlínského kraje rodinám s dětmi

-

-

64

25

21

-

36

13

-

20

-

-

31

-

-

48

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

X

-

-

X

X

-

-

-

X

X

X

-

X

X

-

-

X X

X -

X -

X -

X -

X -

-

-

-

-

X -

-

-

X X

X -

-

-

X -

X -

-

X -

-

-

X X

Pozn. 1: u pobytových služeb je uvedena kapacita, u ambulantních a terénních služeb je křížkem zaznačen pouze výskyt služby, resp. to, zda je služba na území dané ORP poskytována. Pozn. 2: rodinám s dětmi může být poskytována i pečovatelská služba, která v tabulce není uvedena, neboť tento typ služby byl ve střednědobém plánu řešen v rámci cílové skupiny seniorů. Zdroj: interní podklady KÚZK (informace vycházejí z dat, která byla pro účely zpracovávání střednědobého plánu dodána poskytovateli sociálních služeb)

46

Jako územně nedostupné a nedostačující byly vyhodnoceny následující služby pro rodiny s dětmi: § Azylové domy pro matky s dětmi – služba je zcela nedostupná v ORP Rožnov pod Radhoštěm, kapacita azylových domů v ostatních ORP nad 25 tisíc obyvatel je nedostačující. § Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – služba je zcela nedostupná v polovině ORP na území kraje. § Odborné sociální poradenství – službu nelze s dostupnými údaji vyhodnotit a nelze ji posuzovat pouze v rámci dané cílové skupiny uživatelů. Jeví se proto jako žádoucí podrobněji služby analyzovat a zabývat se jimi jako samostatným projektem či dílčím úkolem v rámci plánování sociálních služeb. Z národních strategických materiálů pak vyplývá, že prioritou pro cílovou skupinu rodin s dětmi je rodinné poradenství a mediace zaměřená na rodičovské a porozvodové konflikty, zejména při dohodách o styku s dítětem a poradenství pro náhradní rodiny. § Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – služba je realizována pouze v 5 ze 13 ORP, bylo by žádoucí zajistit její územní i časovou dostupnost na celém území kraje. § Terénní programy pro děti a mládež ohrožené sociálně nežádoucími jevy – služba je s výjimkou 2 ORP na území kraje nedostupná, bylo by žádoucí zajistit plné pokrytí území kraje, přičemž je nezbytné, aby služba vždy navazovala na služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.

Hlavní identifikované problémy v rámci sociálních služeb pro rodiny s dětmi Identifikované problémy v rámci služby typu azylové domy (pro matky s dětmi) Určité problémy systémového charakteru byly definovány i v rámci služby typu azylových domů, které jsou určeny pro matky s dětmi. Problémy, s nimiž se potýkají služby tohoto typu, jsou odlišného charakteru než u výše uváděných služeb a vyplývají ze stávající legislativní úpravy daného typu služby. Předchozí právní úprava rozlišovala azylové domy pro matky s dětmi zvlášť, stávající podoba zákona o sociálních službách však definuje pouze službu azylového domu bez rozlišení cílové skupiny uživatelů. Činnosti poskytované ubytovaným v azylových domech pro matky s dětmi však mají větší rozsah než je dáno ustanovením § 57 zákona o sociálních službách. Jestliže tato zařízení chtějí postihnout celou šíři nabízených činností, jsou většinou nuceny k registrování další sociální služby (např. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitace).

2.2.5 Analýza sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením ve Zlínském kraji – hlavní poznatky Osoby ohrožené sociálním vyloučením představují velmi heterogenní skupinu, která obsahuje velké množství podskupin. Dalo by se říci, že každá osoba, která potřebuje sociální službu, je ohrožena sociálním vyloučením. V rámci této skupiny ve střednědobém plánu však nebyla řešena problematika osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z důvodu věku nebo zdravotního stavu. Do skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením byly zařazeny zejména následující podskupiny: osoby užívající návykové látky, osoby bez přístřeší, osoby propuštěné z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, osoby propuštěné ze školského zařízení pro výkon ústavní, ochranné výchovy, osoby odcházející z pěstounské péče z důvodu dosažení zletilosti, nezaměstnaní, osoby trpící chudobou a osoby nacházející se v okamžité nebo dlouhodobé krizové situaci. Taktéž potřeby této cílové skupiny mohou být velmi různorodé, lze však konstatovat, že oproti jiným cílovým skupinám se skupina osob ohrožených sociálním vyloučením vyznačuje tím, že má v největší míře nenaplněné potřeby jako je sebeúcta, řád, hodnoty, zázemí apod. Z této skutečnosti pak pramení množství problémů, se kterými se daná cílová skupina potýká a s jejichž řešením se jim snaží sociální služby pomoci. K rozvoji sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením dochází obdobně jako u rodin s dětmi v posledních letech, první služby začaly vznikat až v 90. letech 20. století. V současné době

47

jsou ve Zlínském kraji některé z těchto služeb poměrně stabilizované, jiné služby na svůj rozvoj teprve čekají. Podrobnější přehled přináší Tabulka č. 8.

Holešov

Kroměříž

Uherské Hradiště

Uherský Brod

Rožnov p. R.


Vsetín

Luhačovice

Otrokovice

Valašské Klobouky

Vizovice

Zlín


Bystřice p. H.

Tabulka č. 8: Přehled sociálních služeb poskytovaných v jednotlivých ORP Zlínského kraje osobám ohroženým sociálním vyloučením

-

2 -

43 -

51 -

-

-

12 -

32 2 -

-

39 -

-

-

20 -

-

-

X X X X -

X X -

X -

X -

X X -

X X X -

X X -

X -

-

-

X X X -

X

X

X

X X

X

-

-

X X

-

X

-

-

X X

Pobytové služby azylové domy domy na půl cesty krizová pomoc terapeutické komunity Ambulantní služby kontaktní centra nízkoprahová denní centra noclehárny odborné sociální poradenství sociální rehabilitace – ambul. Terénní služby služby následné péče sociální rehabilitace - terénní telefonická krizová pomoc terénní programy

Pozn.: u pobytových služeb je uvedena kapacita, u ambulantních a terénních služeb je křížkem zaznačen pouze výskyt služby, resp. to, zda je služba na území dané ORP poskytována. Zdroj: interní podklady KÚZK (informace vycházejí z dat, která byla pro účely zpracovávání střednědobého plánu dodána poskytovateli sociálních služeb)

Jako územně nedostupné a nedostačující byly vyhodnoceny následující služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením: § Azylové domy – nedostupná je služba pro ORP Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod a Valašské Meziříčí. Služba pro ženy (bez dětí) bez přístřeší jako samostatné zařízení není na území Zlínského kraje poskytována vůbec, tyto ženy však přijímá azylový dům v Uherském Hradišti. § Domy na půl cesty – služba pro osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní výchovy je s výjimkou ORP Valašské Meziříčí v kraji nedostupná. Její potřeba se jeví jako naléhavá zejména v lokalitách, kde se nacházejí zařízení pro výkon ústavní výchovy. § Kontaktní centra – stávající síť kontaktních center lze označit jako stabilizovanou, nicméně se ukazuje jako potřebné rozšířit jejich služeb i do ostatních ORP v rámci okresu, kde kontaktní centrum působí. § Krizová pomoc – služba je s výjimkou ORP Holešov v kraji nedostupná. Její potřebnost se ukazuje jak na úrovni jednotlivých ORP, tak na úrovni kraje, kde by mohla mít formu speciálního výjezdního krizového týmu. § Nízkoprahová denní centra – služba je nedostupná v ORP Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště a Vsetín. Její poskytování je žádoucí zejména jako součást komplexu služeb pro osoby bez přístřeší. § Odborné sociální poradenství – službu nelze s dostupnými údaji vyhodnotit a nelze ji posuzovat pouze v rámci dané cílové skupiny uživatelů. Jeví se proto jako žádoucí podrobněji služby analyzovat a zabývat se jimi jako samostatným projektem či dílčím úkolem v rámci plánování sociálních služeb.

48

§ §

§ §

§

Služby následné péče – služba v kraji dosud není vůbec poskytována. Sociální rehabilitace pobytová – tuto službu pro osoby bez přístřeší lze označit jako substituční se službou domu na půl cesty. Ta je pro osoby bez přístřeší poskytována pouze v ORP Vsetín. Je žádoucí službu provozovat v rámci komplexu služeb pro osoby bez přístřeší jako službu návaznou na azylové domy. Sociální rehabilitace ambulantní a terénní – služba v rámci Zlínského kraje není dosud vůbec poskytována. Terapeutické komunity – služba ve Zlínském kraji neexistuje, klienti využívají zařízení v jiných krajích. V rámci České republiky je síť terapeutických komunit dostačující, proto se jeví jako optimální zajistit případné kapacity této služby pro Zlínský kraj formou „nákupu služby“ ve stávajícím zařízení v jiném kraji. Terénní programy – služba je v kraji dostupná v nedostačujícím rozsahu, žádoucí je, aby byla dostupná na celém území kraje, resp. ve všech ORP.

Hlavní identifikované problémy v rámci sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Identifikované problémy v rámci služby typu odborného sociálního poradenství Za hlavní problém v rámci sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu, který se však prolíná službami pro všechny cílové skupiny, lze označit problematiku odborného sociálního poradenství. V současné době existuje v rámci kraje 35 poraden s nejrůznějším zaměřením, konkrétní činnosti jednotlivých poraden však nejsou podrobně zmapovány. Přes existenci poměrně vysokého počtu poraden je však v praxi stále zaznamenávána poptávka po poradenských službách. Z těchto důvodů by bylo žádoucí zaměřit pozornost na efektivitu poskytování služeb ve stávajících poradnách, což však za stávající situace není možné. Obdobně jako u ostatních služeb nejsou ani v rámci odborného sociálního poradenství jednotným způsobem sledovány údaje, na jejichž základě by bylo možné efektivitu měřit. Sledování měřitelných ukazatelů v rámci poradenství lze však označit za problematičtější než u jiných služeb, neboť téměř každá poradna sleduje údaje jiným způsobem a efektivitu poskytnutí služby lze jen obtížně vyjádřit. Do budoucna se tedy jeví jako žádoucí zaměřit zvýšenou pozornost na problematiku poradenství ve Zlínském kraji komplexně a teprve na základě podrobného vyhodnocení stávajícího stavu navrhnout další postup. Identifikované problémy v rámci služeb pro osoby závislé na návykových látkách V rámci služeb pro osoby závislé na návykových látkách byla identifikována jedna skutečnost komplikující možnosti vzájemného srovnávání služeb, a to že v praxi je služba terénních programů vykonávána dvojí formou. Ve Zlínském kraji je častěji vykonávána jako samostatný typ služby zvlášť registrovaný jako terénní program. Může však být v praxi vykonávána také v rámci kontaktních center (ve Zlínském kraji 1 služba). Tato skutečnost, kdy jsou v rámci jednoho typu služby vykonávány různé činnosti, vede k obtížné srovnatelnosti těchto služeb. Stávající právní úprava typu služby „kontaktní centra“ však tuto praxi umožňují. Identifikované problémy v rámci služby typu krizové pomoci Jako problematické se v rámci zpracovávání střednědobého ukázalo také navrhnout optimální model zabezpečení služby krizové pomoci na území Zlínského kraje. Situace je komplikována skutečností, že v rámci služby dochází k propojování a částečnému překrývání s aktivitami integrovaného záchranného systému, povinnostmi obcí při mimořádných událostech apod. Nebylo možné také učinit jednoznačný závěr, zda je žádoucí, aby byla služba dostupná na úrovni kraje formou výjezdního krizového týmu či na úrovni jednotlivých obcí, resp. ORP a jak nejefektivněji službu zabezpečit. Dosud je v kraji poskytována pouze jedna služba tohoto typu, byla však zaznamenána potřeba, aby byla služba lépe dostupná. Vzhledem k náročnosti vytvoření optimálního modelu jejího pokrytí je však nezbytná další analýza tohoto problému a následné vytvoření návrhu dalšího postupu.

49

2.2.6 Analýza dalších podmínek pro poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji – hlavní výstupy Při zpracovávání střednědobého plánu byly kromě scházejících a potřebných sociálních služeb identifikovány také další oblasti aktivit, které poskytování sociálních služeb úzce podmiňují. Těmto oblastem, které jsou společné pro všechny typy sociálních služeb i pro všechny cílové skupiny, je třeba také věnovat alespoň částečnou pozornost. Tyto oblasti jsou dále označovány jako systémové. Nejdůležitější oblasti aktivit podmiňujících dobré fungování systému poskytování sociálních služeb: § Vzdělávání – nástroj zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb, ale také prevence syndromu vyhoření. Vzdělávání je nezbytné u všech skupin pracovníků pracujících v sektoru sociálních služeb. Zároveň je však nutné, aby vzdělaní pracovníci byli přiměřeně finančně ohodnoceni, neboť dlouhodobě není udržitelný stav, kdy jsou na pracovníky kladeny vysoké nároky (nejen) na kvalifikaci a zároveň pracují za nepřijatelně nízké mzdy. § Procesy zvyšování kvality v sociálních službách – jeví se jako žádoucí nejen poskytovat podporu poskytovatelům sociálních služeb při zvyšování kvality poskytování sociálních služeb, ale přikládat aspektu kvality poskytovaných sociálních služeb větší váhu v jakémkoliv dalším strategickém rozhodování v oblasti sociálních služeb. § Měřitelnost a srovnatelnost jednotlivých služeb – jedním z velkých problémů současného systému sociálních služeb je neexistence jednotného sledování a vyhodnocování údajů o poskytovaných sociálních službách. Tato skutečnost vede nejen k obtížné měřitelnost a srovnatelnosti jednotlivých služeb, ale následně také k disproporcím při rozdělování dotací a problémům při plánování rozvoje sociálních služeb. § Procesy plánování rozvoje sociálních služeb – z hlediska dalšího vývoje v oblasti sociálních služeb bude důležité zejména naplňování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a jeho aktualizace. Neméně důležité bude také lepší propojení plánování sociálních služeb na místní a krajské úrovni a průběžná komunikace všech zainteresovaných subjektů, které se na plánování rozvoje sociálních služeb v rámci kraje podílejí. § Informovanost o sociálních službách – jak na straně uživatelů sociálních služeb a jejich rodinných příslušníků, tak zájemců o tyto služby a potažmo celé veřejnosti. Zvýšenou pozornost je pak třeba věnovat tomu, aby poskytované informace byly dostupné, a to i lidem se specifickými komunikačními potřebami. § Dobrovolnictví – díky němu je možné zabezpečovat činnosti nad rámec zákona o sociálních službách, které by poskytovatel z důvodu nedostatečných finančních prostředků zabezpečit nemohl. Sekundárním efektem dobrovolnické práce může pak také být nabídka smysluplného trávení volného času například pro nezaměstnané absolventy apod.

2.2.7 Další oblasti související s poskytováním sociálních služeb Sociální služby nelze řešit zcela izolovaně od ostatních oblastí, které ovlivňují život lidí. Proto i v průběhu zpracovávání střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb byly identifikovány oblasti, které s poskytováním sociálních služeb úzce souvisí, sociální službou však nejsou. Z tohoto důvodu těmto oblastem není věnována větší pozornost, je třeba se však o nich zde alespoň stručně zmínit. Obecně lze mezi důležité oblasti související s poskytováním sociálních služeb zařadit: § Bydlení – obecně mohou vhodné podmínky pro bydlení eliminovat potřebu poskytnutí sociálních služeb spojených s bydlením nebo oddálit potřebu využití těchto služeb. § Vzdělávání – je mimořádně důležité pro všechny cílové skupiny uživatelů sociálních služeb. Zvláštní pozornost je pak třeba věnovat tomu, že uživatelé sociálních služeb mají v mnoha případech specifické potřeby v oblasti vzdělávání a tomu je třeba formu vzdělávání přizpůsobit. Důležitým aspektem je pak samozřejmě také to, aby bylo vzdělávání těmto osobám dostupné. § Zdravotní péče – uživatelé sociálních služeb v mnoha případech také ve větší míře potřebují zdravotní péči. Je důležité, aby pro ně tato péče byla dostupná nejen místně, ale také finančně a v odpovídající kvalitě. Dostupnost zdravotní péče je třeba zajistit také těm osobám, kteří buď neplatí zdravotní pojištění nebo mají vzhledem ke svým specifikám

50

§

§

§

§

§ §

problémy s nalezením ošetřujícího lékaře, případně sami v případě potřeby lékaře nevyhledají. Pro některé skupiny uživatelů je pak důležitá dostupnost specializované zdravotní péče. Může se jednat například o detoxikaci, záchytnou protialkoholní stanici apod. Zaměstnání – získání nebo udržení si zaměstnání je podstatnou částí života všech uživatelů sociálních služeb. Toto zaměstnání může mít pro uživatele sociálních služeb nejrůznější formy, v některých případech se může jednat spíše o strukturované a smysluplné trávení volného času než o zaměstnání v pravém slova smyslu. Zaměstnání je také jedním z nejdůležitějších nástrojů sociální integrace uživatelů sociálních služeb. Volnočasové aktivity – program pro trávení volného času je rovněž velmi důležitý pro všechny skupiny uživatelů sociálních služeb. Volnočasové aktivity mohou mít nejrůznější charakter a vždy musí být přizpůsobeny potřebám konkrétní skupiny osob. Přínosem smysluplných volnočasových aktivit je zejména to, že přispívají k aktivizaci uživatelů sociálních služeb, v případech některých cílových skupin však mohou být také prevencí před vznikem společensky nežádoucích jevů. Volnočasové aktivity také významným způsobem přispívají k sociální integraci uživatelů sociálních služeb. Bezbariérovost – pro podstatnou část uživatelů sociálních služeb je nezbytnou podmínkou jejich sociální integrace bezbariérové prostředí. To znamená zajištění dostupnosti zejména veřejných budov a komunikací. Dalším typem bariér, kterým musejí uživatelé sociálních služeb, však jsou také bariéry společenské, které jim také podstatným způsobem brání v jejich sociální integraci. Svépomocné skupiny – prostřednictvím těchto skupin mohou uživatelé sociálních služeb řešit některé své problémy. V rámci těchto skupin je však možné pracovat i s jejich blízkými osobami, což může být podstatným faktorem pro řešení konkrétních problémů jednotlivých osob. Bezpečnost – uživatelé sociálních služeb patří ke zranitelným skupinám obyvatel, proto je třeba věnovat také větší pozornost zajištění jejich bezpečnosti, a to například i ve vztahu k domácímu násilí. Primární prevence společensky nežádoucích jevů – osvětová činnost, přednášky, stáže, exkurze apod. pomáhají v předcházení vzniku mnohem závažnějších problémů.

Financování projektů řešících potřeby uživatelů sociálních služeb v oblastech uvedených výše, případně v jiných, není možné prostřednictvím finančních prostředků určených na financování sociálních služeb, neboť ty jsou účelově určeny k financování sociálních služeb dle zákona. Tyto aktivity však lze financovat například z následujících zdrojů: Bydlení

§

Vzdělávání

§ § §

§ § §

Zdravotní péče

§ § § §

Ministerstvo pro místní rozvoj - dotační programy Podpora regenerace sídlišť pro rok 2008, Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2008. Program Iniciativy Společenství EQUAL, Evropský sociální fond, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho dotační program na podporu integrace romské komunity nebo dotační programy na provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, Ministerstvo zdravotnictví – dotační program vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Sociální granty obcí. Nadace - např. Nadace Civilia, Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Nadace Divoké husy, Nadace charty 77., Nadace rozvoje občasné společnosti – Podpora vzdělávání romských dětí a mládeže prostřednictvím mimoškolních aktivit Ministerstvo zdravotnictví – program na Podporu aktivit osob se zdravotním postižením, chronicky nemocným a seniorům, Národní program HIV/AIDS, Sociální granty obcí. Nadace - např. Nadace Civilia, Nadace Divoké husy, Nadace Hilaria, Nadace Altego, Nadace Jedličkova ústavu, Nadace Výbor dobré vůle Olgy Havlové.

51

Zaměstnání

Volnočasové aktivity

§ § § § § §

§ §

§ § § Bezbariérovost

§ § § §

Svépomocné skupiny

§ §

Bezpečnost Primární prevence společensky nežádoucích jevů

§ § § §

Program iniciativy Společenství EQUAL, Evropský sociální fond, Ministerstvo práce a sociálních věcí – Dotační program na provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání sociální granty obcí. Nadace - Nadace Divoké husy, Nadace Open Society Fund Praha. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a jeho dotační program na podporu integrace romské komunity nebo Program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace. Ministerstvo práce a sociálních věcí - dotační program na oblast podpory rodinné politiky určený pro mateřská centra, volnočasové aktivity pro děti nebo pro rodiny s dětmi. Zlínský kraj - Podprogram pro volnočasové aktivity dětí a mládeže v DDM a SVČ zřizovaných obcemi ve Zlínském kraji pro r. 2008, Podprogram na podporu nestátních neziskových organizací v oblasti sociálně patologických jevů v roce 2008, Podprogram na podporu integrace romské komunity na rok 2008, Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními. Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava 2007 – 2013. Sociální granty obcí. Nadace - Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Nadace Divoké Nadace charty 77 apod. Ministerstvo zdravotnictví - např. Program Projekty zdravého stárnutí, Podpora aktivit osob se zdravotním postižením, chronickým onemocněním a seniorů. Ministerstvo pro místní rozvoj - např. Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2008. Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava 2007 – 2013. Nadace - např. Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Nadace Open Society Fund Praha, Nadace Bona. Ministerstvo zdravotnictví – Program vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Fond Nadace Terezy Maxové pro Zlínský kraj a Program 11 prevence. Ministerstvo vnitra – Prevence kriminality - Program partnerství Ministerstvo vnitra – Program prevence zneužívání návykových látek Sociální granty obcí. Nadace – např. Nadace Open Society Fund Praha.

52

Závěr Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 – 2011 je zcela zásadním strategickým dokumentem pro oblast sociálních služeb v celém kraji. Vymezuje síť sociálních služeb, která je pro kraj nezbytná a kterou je žádoucí podporovat finančními prostředky ze státního rozpočtu, resp. Evropského sociálního fondu. Tato síť je vymezena jak stávajícími sociálními službami, které jsou navrhovány k další podpoře, tak služby, které v kraji schází, případně jsou poskytovány v nedostatečném rozsahu a které by bylo žádoucí rozvíjet. Zpracovaný střednědobý plán je druhým dokumentem svého charakteru, který byl pro Zlínský kraj zpracován. Předchozí plán rozvoje sociálních služeb byl zpracován pouze na jeden rok a od střednědobého plánu se lišil nejen způsobem zpracování, ale také celkovým přístupem k síti sociálních služeb v kraji. Ve střednědobém plánu byl učiněn první krok k postupnému zavedení systému měřitelných ukazatelů v oblasti poskytování sociálních služeb a vyhodnocování služeb na základě těchto ukazatelů. Protože se jedná o první, resp. nultou fázi zavádění systému měření, je třeba na něm dále pracovat a rozvíjet jej tak, aby ukazatele podávaly co nejlepší obraz o poskytované službě a bylo možné na jejich základě nejen služby odpovědně vyhodnotit, ale také v souladu s nimi rozdělovat dotace. To je pro Zlínský kraj výzva a zároveň příležitost, jak dobře nastavit pravidla rozdělování dotací poskytovatelům sociálních služeb ze státního rozpočtu, které bude od roku 2009 provádět kraj. Další důležitou změnou v celém sektoru sociálních služeb ve Zlínském kraji, kterou zpracovávání střednědobého plánu přineslo, bylo zahájení intenzivnější spolupráce s obcemi a poskytovateli sociálních služeb. Tato spolupráce probíhala zejména v rámci pracovních skupin, které se tvorbou střednědobého plánu zabývaly a byla obohacením nejen pro vlastní plán, ale může být následně využita také v dalších oblastech rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji. Přínosem zapojení těchto externích subjektů bylo zejména to, že teoretický pohled odborníků na oblast sociálních služeb byl konfrontován s každodenní realitou poskytování služeb v jednotlivých územích kraje a v konkrétních službách. Proto lze k dalším výzvám pro kraj přidat i pokračování v této spolupráci a její další rozvíjení, zejména v rámci plánování rozvoje sociálních služeb, ale podle možností také v dalších oblastech přispívajících k celkovému rozvoji sociálních služeb na území Zlínského kraje. Střednědobý plán přináší řadu opatření, která reagují na zjištěné nedostatky a slabá místa v oblasti poskytování sociálních služeb na území Zlínského kraje. Řada těchto opatření je systémového charakteru a jejich realizace je podmínkou dobrého fungování celé sítě sociálních služeb. Jako jeden z nejdůležitějších systémových problémů lze však označit skutečnost, že v praxi chybí finanční prostředky na financování nákladů na poskytování sociálních služeb. K této skutečnosti dochází především proto, že se finanční prostředky rozdělované přímo klientům prostřednictvím příspěvku na péči nevracejí zpátky do systému sociálních služeb, ale jsou spotřebovávány mimo jeho rámec. Je tedy třeba iniciovat řešení tohoto problému na úrovni vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť jeho vyřešení je jedním z nutných předpokladů dobrého fungování celého systému poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji. Je zřejmé, že pokud byl Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008 považován za první impuls k diskusím a úvahám o zabezpečení sociálních služeb na území kraje, pak Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 – 2011 je prvním krokem na cestě ke změnám v celém systému poskytování sociálních služeb v kraji. Aby však byla celá síť sociálních služeb opravdu efektivní a odpovídala potřebám lidí v nepříznivé sociální situaci, jak bylo stanoveno ve vizi tohoto plánu, je třeba v procesu plánování rozvoje sociálních služeb na území kraje pokračovat a dále rozvíjet to, co bylo střednědobým plánem započato.

53

Seznam použitých zkratek BpH ČCE ČSÚ DCHB ESF FZP Hol KHS ZK KM KPSS KÚZK Luh MPSV ČR NNO NUTS ORP Otr PnP PRÚOZK RpR RZK SAS SPRSS SR SSL SZD UB UH VCRR Viz VK VM VS ZK ZL ZZK

Bystřice pod Hostýnem Českobratrská církev evangelická Český statistický úřad domov s chráněným bydlením Evropský sociální fond Fondy zdravotních pojišťoven Holešov Krajská hygienická stanice ve Zlíně Kroměříž komunitní plán sociálních služeb Krajský úřad Zlínského kraje Luhačovice Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky nestátní nezisková organizace z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, (region, v ČR 8) správní území obce, resp. obec s rozšířenou působností Otrokovice příspěvek na péči Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Rožnov pod Radhoštěm Rada Zlínského kraje sociálně aktivizační služby střednědobý plán rozvoje sociálních služeb státní rozpočet sociální služby Odbor sociálních věcí a zdravotnictví KÚZK Uherský Brod Uherské Hradiště Výzkumné centrum regionálního rozvoje Vizovice Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vsetín Zlínský kraj Zlín Zastupitelstvo Zlínského kraje

54

Seznam literatury Literatura: Dunovský, J. a kol.: Vybrané kapitoly ze sociální pediatrie. Praha, Grada, 1999. Kol. autorů: Obce, města, regiony a sociální služby. Praha : Socioklub, 1997. Matějček, Z.: Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1989. Nedělníková, D.: Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Praha: MPSV ČR, 2007. Palán, Z.: Lidské zdroje. Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. Plamínek, J.: Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo, 1994. Skřičková, Z. a kol.: Metodiky pro plánování sociálních služeb. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. Strategické dokumenty: Charta práv a svobod starších občanů, kteří potřebují péči a pomoc druhé osoby. Praha: Národní nadace pro gerontologii ve spolupráci s MPSV Francie, 1966. Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení. Praha: Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, 1993. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003–2007. Praha: vláda ČR, 2002. Národní akční plán sociálního začleňování 2004–2006. Praha: MPSV ČR, 2004. Národní koncepce rodinné politiky. Praha: MPSV ČR, 2005. Národní akční plán sociálního začleňování 2004 – 2006. Praha: MPSV ČR, 2005. Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009. Praha : Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, 2005. Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 – 2008. Praha : MPSV ČR, 2006. Koncepce péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu. Praha: MPSV ČR, 2006. Akční plán na podporu rodin s dětmi pro období 2006 – 2009. Praha: MPSV ČR, 2006. Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006-2008. Praha: MPSV ČR, 2006. Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. Praha: MPSV ČR, 2007. Národní program přípravy na stárnutí 2008–2012. Praha: vláda ČR, 2008. Dokumenty Zlínského kraje: Analýza socioekonomického a demografického vývoje – Zlínský kraj. Brno: Výzkumné centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity v Brně, 2004. Katalog sociálních služeb Zlínského kraje. Zlín: Zlínský kraj, 2005. Analýza vybavenosti území Zlínského kraje sociálními službami. Zlín: Zlínský kraj, 2006. Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008. Zlín: Zlínský kraj, 2007. Plán protidrogové prevence Zlínského kraje na léta 2006 – 2008, Zlínský kraj, 2005, pracovní verze, nepublikováno. Podrobná analýza sociálních služeb ve Zlínském kraji 2008, Zlínský kraj, 2008. Interní podklady Krajského úřadu Zlínského kraje.

55

Materiály obcí Zlínského kraje: 1. Komunitní plán sociálních služeb na Otrokovicku na období 2008-2012. Otrokovice: Město Otrokovice, 2007. Priority pro rodiny s dětmi, děti a mládež ohrožené delikvencí, drogově závislí, osoby bez přístřeší a lidé vracející se z výkonu trestu odnětí svobody, oběti násilí (pracovní verze). Otrokovice: Město Otrokovice, 2008. Komunitní plán rozvoje sociální oblasti v Uherském Brodě. Uherský Brod: Město Uherský Brod, 2007. 1.Komunitní plán sociálních služeb města Valašského Meziříčí na období 2008, 2009 a 2010. Valašské Meziříčí: Město Valašské Meziříčí, 2008. SWOT analýzy oblastí sociální pomoci ve městě Valašské Meziříčí (včetně vizí) za cílové skupiny osob v krizi a nouzi, duševně a mentálně nemocných občanů, dětí, mládeže a rodin, osob se zdravotním postižením a osob ohrožených závislostí. Valašské Meziříčí: Město Valašské Meziříčí, 2007. Cíle a opatření pracovních skupin ohrožené skupiny a rodina, etnické menšiny, senioři, osoby se zdravotním postižením (pracovní verze). Vsetín: Město Vsetín, 2008. SWOT analýzy (včetně vizí) za cílové skupiny seniorů, osob se zdravotním postižením, ohrožených skupin a rodin a etnických menšin. Vsetín: Město Vsetín, 2007. Střednědobý plán sociálních a souvisejících služeb ve Zlíně na období 2008-2012. Zlín: Magistrát města Zlína, 2007. SWOT analýzy (včetně vizí) za cílové skupiny seniorů, osob se zdravotním postižením, dětí, mládeže a rodin, nezaměstnaných a osob ohrožených sociálním vyloučením. Zlín: Magistrát města Zlína, 2006. Legislativa: Úmluva o právech dítěte (Sdělení č. 104/1991 Sb. federálního ministerstva zahraničních věcí). Evropská sociální charta ( Sdělení č. 14/2000 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí). Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Další dokumenty: Bílá kniha v sociálních službách. Praha: MPSV ČR, 2003. Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050. Praha: Český statistický ústav, 2004. Navrhovaná věcná řešení změn v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. (konzultační dokument). Praha: MPSV ČR, 2007. Kritéria kvality plánování sociálních služeb. Praha: MPSV ČR, 2007. Internetové stránky: Evropský sociální fond v ČR – www.esfcr.cz Fondy Evropské unie – www.strukturalni-fondy.cz Komunitní plánování sociálních služeb – www.kpss.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – www.mpsv.cz Monitorovací systém strukturálních fondů – http://mssfwww.mmr.cz

56

Seznam příloh Příloha č. 1 – Stávající služby, které jsou navrženy k podpoře Příloha č. 2 – Rozvojová opatření pro období 2009 – 2011

57

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období

Recommend Documents