Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

Leden 2012

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

ÚVOD .......................................................................................................... 5 1 ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY VE STŘEDOČESKÉM KRAJI 2008 .......... 7 2

ROZVOJ SPOLEČNOSTI A VZDĚLÁVÁNÍ........................................12

2.1 Sociální a ekonomické podmínky rozvoje ve Středočeském kraji ............12

3

2.1.1

Sídelní struktura ..............................................................................................................12

2.1.2

Ekonomická charakteristika ............................................................................................14

2.1.3

Vývoj obyvatelstva .........................................................................................................15

2.1.4

Věkové složení obyvatel .................................................................................................18

2.1.5

Projekce školských kohort do roku 2015 ........................................................................20

2.1.6

Vzdělanostní struktura ....................................................................................................25

ZÁSADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2012-2015 .......................................26

3.1 Nejdůležitější zdroje pro dosažení stanovených cílů .................................26 3.2 Vztah kraje k segmentům vzdělávací soustavy, stojícím mimo přímou zřizovatelnost a mimo řídící kompetence kraje........................................27 3.3 Přehled strategických nástrojů kraje.........................................................28 4

SOUSTAVA ŠKOL VE STŘEDOČESKÉM KRAJI .............................31

4.1 Předškolní vzdělávání.................................................................................31 4.1.1

Vliv demografického vývoje na předškolní vzdělávání ..................................................31

4.1.2

Současný stav mateřských škol ve Středočeském kraji...................................................31

4.2 Základní vzdělávání....................................................................................33 4.2.1

Vliv demografického vývoje na základní vzdělávání .....................................................33

4.2.2

Současný stav základního vzdělávání ve Středočeském kraji .........................................33

4.2.3

Sledování a hodnocení kvality základního vzdělávání ve Středočeském kraji ..............34

4.3 Střední vzdělávání ......................................................................................36 4.3.1

Vliv demografického vývoje na oblast středního vzdělávání..........................................36

4.3.2

Současný stav středního vzdělávání ve Středočeském kraji............................................36

2


4.3.3

Kritéria pro přijímání do středních škol ve Středočeském kraji ......................................37

4.3.4

Podpora středního odborného vzdělávání .......................................................................38

4.3.5

Sledování a hodnocení kvality středního vzdělávání ve Středočeském kraji ..................43

4.4 Vzdělávání k udržitelnému rozvoji ............................................................44 4.5 Speciální vzdělávání, zájmové vzdělávání .................................................45 4.5.1

Základní školy speciální..................................................................................................45

4.5.2

Základní umělecké školy.................................................................................................46

4.5.3

Střediska volného času....................................................................................................46

4.6 Vyšší odborné vzdělávání ...........................................................................47 4.7 Optimalizace nabídky vzdělávání ..............................................................48 4.7.1

Pracovní síla ve Středočeském kraji................................................................................48

4.7.2

Pracovní trh .....................................................................................................................50

4.7.3

Nezaměstnanost ..............................................................................................................52

4.7.4

Uplatnění absolventů na trhu práce.................................................................................53

4.8 Rovné příležitosti ve vzdělávání .................................................................57 4.8.1

Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami ..................................................57

4.8.2

Nadané děti, žáci a studenti.............................................................................................57

4.8.3

Podpora volnočasových aktivit .......................................................................................58

4.8.4

Zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních.......................................................59

4.9 Systém poradenství ve školství ...................................................................60 4.10 Další vzdělávání (včetně DVPP) .................................................................61 4.10.1

Další vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení ...............................................61

4.10.2

Činnost Vzdělávacího institutu Středočeského kraje (VISK) .........................................63

4.10.3 UNIV2 - Kraje (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé) ..............................................67

5

FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ ....................................68

5.1 Financování ze státního rozpočtu...............................................................68 5.1.1

Normativně poskytované státní prostředky pod účelovým znakem 33353 .....................68

5.1.2

Další prostředky státního rozpočtu poskytované účelově pod jinými ÚZ.......................69

5.2 Financování z rozpočtu kraje.....................................................................71 3


5.2.1

Provozní a účelové NIV výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem...............................................................................................................................71

5.2.2

Provozní výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem (energie, materiál, služby) ...............................................................................................................71

5.3 Další zdroje financování .............................................................................72 5.3.1

Stipendium ......................................................................................................................72

5.3.2

Projektové záměry Středočeského kraje v programovém období 2007–2013 ................73

5.3.3

Vlastní rozvojové programy............................................................................................75

REJSTŘÍK ZKRATEK ................................................................................77 POUŽITÉ ZDROJE.....................................................................................79

4


Úvod Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2012 (dále jen Dlouhodobý záměr 2012) je v pořadí čtvrtým koncepčně strategickým dokumentem, definujícím cíle a záměry vzdělávací politiky Středočeského kraje. Navazuje na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2008 (dále jen Dlouhodobý záměr 2008) a vychází z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku 2011. Podkladem pro vznik Dlouhodobého záměru 2012 byly zejména dokumenty a odborné publikace Českého statistického úřadu, Ústavu pro informace ve vzdělávání, úřadů práce a Národního ústavu odborného vzdělávání, jak je uvedeno vždy v odkazech. Důležitým zdrojem dat byla i vlastní šetření Odboru školství a sportu. Dlouhodobý záměr 2012 byl zpracován v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který podle odstavce 4 § 9 ukládá dlouhodobý záměr každé dva roky vyhodnotit a v případě potřeby upravit a doplnit. Současně s Dlouhodobým záměrem 2012 byla vypracována Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji za školní rok 2010/2011, která obsahuje komplexní popis stavu a vývoje vzdělávací soustavy, výsledků vzdělávání a informace o financování školství. Oba dokumenty nabízejí komplementární pohled na situaci ve Středočeském kraji počínaje demografickým vývojem, přes ekonomickou situaci a stav vzdělávacího systému v kraji až po stanovení strategických cílů a záměrů kraje.

Struktura dlouhodobého záměru V první kapitole je stručně zhodnoceno plnění cílů Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2008 a vytyčení záměrů pro další programové období. Druhá kapitola popisuje vypovídajícím způsobem rozvoj společnosti a vzdělávání ve Středočeském kraji na podkladě demografické projekce jako jednoho z faktorů vývoje jednotlivých úrovní vzdělávání. Ve třetí kapitole Zásadní strategické cíle rozvoje školní soustavy pro programové období 2012-2015 je nastíněn předpokládaný vývoj a vytyčeny strategické cíle. Čtvrtá část Soustava škol ve Středočeském kraji stručně analyzuje situaci v jednotlivých 5


oblastech vzdělávací soustavy. Pátá, poslední kapitola Financování regionálního školství, hodnotí zajištění finančních prostředků ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a dotačních programů v minulém období a nastiňuje předpokládaný vývoj v dalším období.

6


1

Zhodnocení plnění cílů Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2008

Dlouhodobý záměr 2006 stanovil pro období 2006 až 2010 na základě aktuálního vývoje vzdělávací soustavy a demografického vývoje ve Středočeském kraji, v návaznosti na Dlouhodobý záměr 2003 tyto základní koncepční cíle, které se staly v Dlouhodobém záměru 2008 východisky pro stanovení strategických záměrů kraje do roku 2010: 1. vytvoření podmínek pro dosažení nejvyššího možného vzdělání jednotlivců způsobem, odpovídajícím jejich studijním ambicím, motivacím, potřebám a možnostem a pro zvyšování jejich studijní motivace bez ohledu na jejich věk; 2. vytvoření podmínek pro trvalé zvyšování kvality a relevance vzdělávání; 3. vytvoření podmínek pro efektivní kompenzaci zdravotních a sociálních znevýhodnění jednotlivců při získání vzdělání i jejich uplatnění; 4. vytvoření podmínek pro rozvoj osobnosti dětí a mládeže a pro efektivní prevenci sociálně patologického chování; 5. vytvoření podmínek pro zajištění maximální možné efektivity fungování výchovně vzdělávací soustavy v kraji. Jejich plnění je popsáno v této kapitole.

• Změna v kvantitativním vývoji v učňovském školství a charakteru poskytovaných služeb – Vedení Středočeského kraje zavedlo stipendijní program, který má motivovat mladé lidi v zájmu o řemeslné obory, které jsou požadované trhem práce. Stipendijní program běží od školního roku 2010/2011, a v tuto chvíli pobírá měsíční příspěvek už 1021 studentů. U některých oborů byl již zaznamenán větší zájem, než tomu bylo v roce loňském. V roce 2010 bylo poskytnuto 1,2 mil. Kč na výplatu stipendií pro žáky podporovaných oborů SOU. V roce 2011 je v rozpočtu účelově vyčleněno na výplatu stipendií 7,5 mil. Kč. V roce 2011 bylo ze státního rozpočtu (rozvojový program Hustota) poskytnuto 5 mil. Kč na posílení platů pedagogů v méně naplněných oborech SOU. • Optimalizace institucionální struktury středního a speciálního školství – Krajský úřad vznik speciálních tříd pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami při běžných

7


mateřských a základních školách podporuje a při splnění všech náležitostí vydává souhlasy s jejich zřízením. Ve školním roce 2010/11 bylo při běžných mateřských a základních školách zřízeno 77 speciálních tříd (2009/10 – 81 tříd). • Rozvoj terciárních vzdělávacích příležitostí v kraji – Krajský úřad podporoval všechny formy spolupráce jako poskytování výukových prostor, techniky a dalšího vybavení VOŠ pro potřeby vysokých škol, uplatňování pedagogů VOŠ při výuce vysokoškolských vzdělávacích programů. Metodicky vedl školy, které zahájily spolupráci s vysokými školami s cílem rozšířit a obohatit vzdělávací nabídku ve Středočeském kraji. Spolupráci s vysokými školami v minulých letech navázalo a ve sledovaném období ji dále úspěšně rozvíjelo 5 vyšších odborných škol. • Podpora zvyšování kvality a efektivity řízení škol a školských zařízení – Vzdělávací institut Středočeského kraje ve sledovaném období zvýšil, ve srovnání s obdobím předcházejícím, počty účastníků vzdělávání vedoucích pracovníků. Odbor školství a sportu poskytl Vzdělávacímu institutu podporu při podání projektů financovaných z ESF, které se ve sledovaném období realizovaly. • Podpora zvyšování úrovně cizojazyčného vzdělávání na školách – Vzdělávací institut Středočeského kraje (dále VISK) od školního roku 2010/2011 stanovil jako jednu z priorit podporu výuky cizích jazyků na školách ve Středočeském kraji. VISK se dále také podílí na poskytování elektronických dvojjazyčných anglicko-českých výukových materiálů pro školy (Newsletter). • Podpora multikulturní výchovy na školách a vzdělávání cizinců – VISK ve sledovaném období ve své nabídce vzdělávacích programů v průřezových tématech má standardně obsaženu problematiku multikulturní výchovy, interkulturních přístupů ve vzdělávání a výchovu demokratického občana. • Rozvoj informační a počítačové gramotnosti na školách – VISK ve sledovaném období realizoval semináře a kurzy pro pedagogické pracovníky v rámci podpory rozvoje informační a počítačové gramotnosti na školách Středočeského kraje s celkovou účastí okolo 350 účastníků. • Zlepšování podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – Školám, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, byly pro zlepšení a zkvalitnění jejich práce poskytnuty z prostředků kraje finanční prostředky na nákup rehabilitačních pomůcek. Došlo k finančnímu zohlednění tříd, ve kterých se vzdělávali žáci v oboru pomocné školy podle rehabilitačního programu. Ve školním roce 2010/11 bylo otevřeno 7 přípravných tříd základní školy pro žáky se sociálním znevýhodněním. 8


• Motivace škol k účasti na pomoci dětem, umístěným v dětských domovech a zařízeních ústavní a výchovné péče, a při jejich adaptaci při přechodu do běžného života – Středočeský kraj poskytuje v této oblasti podporu, pokud je o ni dětským domovem nebo jinou institucí požádán. V roce 2008 byl vybudován dětský domov v Unhošti, který nahradí dlouhodobě nevyhovující dětský domov v Sazené. • Zvýšení efektivity poradenských služeb – Dochází k pravidelné obnově diagnostických nástrojů, plánovitě probíhá další vzdělávání pracovníků a celkově dochází ke zlepšování služeb. Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje zajišťuje koordinovaný systém poradenství, jednotné metodické vedení a kvalitní poskytování odborných poradenských služeb v celém regionu. Spolupracuje s jinými odbornými subjekty na území Středočeského kraje. Bylo zřízeno odloučené pracoviště SPC ve Speciální základní škole Poděbrady, které je odloučeným pracovištěm ZŠ a MŠ Kolín. Dále bylo nově pověřeno koordinátorem logopedické péče ve Středočeském kraji SPC při ZŠ Mnichovo Hradiště, které též vypracovalo Dlouhodobý záměr rozvoje logopedické péče ve Středočeském kraji. • Podpora v oblasti sportu a rozvoje sportovně talentovaných dětí a mládeže – Sportovně talentovaná mládež je podporována prostřednictvím specifických sportovních projektů, soutěží a seminářů vyhlašovaných pro žáky i pedagogy škol. Od roku 2010 je Fond sportu volného času rozšířen o dva dotační tituly, podpora vrcholového sportu a podpora primární prevence. Od roku 2010 je podpora vrcholového sportu začleněna do Středočeského Fondu sportu, volného času a primární prevence. Robert Změlík a Roman Šebrle, olympijští vítězové v desetiboji připravili pro žáky základních škol pohybový program Odznak všestrannosti olympijských vítězů – OVOV. Kladou si za cíl přispět ke zvýšení osobní aktivity co největšího počtu dívek a chlapců a dát současné generaci školáků příležitosti zkusit sportovní začátky podobnou formou, jaká se osvědčila jim. Na tento projekt poskytl Středočeský kraj příspěvek 500 tis. Kč. Středočeský kraj se zapojil do projektu „Bezpečné branky“, jehož cílem je zajistit bezpečnost na dětských sportovištích výměnou stávajících branek za branky vyrobené dle technických kritérií pro „Bezpečné branky“, které by neměly mladé sportovce ohrozit. V roce 2010 Středočeský kraj daroval celkem 135 ks bezpečných branek v celkové hodnotě 4 mil. Kč. Příjemci daru byly školy, obce a sportovní kluby. •

Podpora ostatního zájmového vzdělávání – Kraj spolupracuje se středisky volného času při organizování soutěží, zajišťuje jim metodickou podporu. Střediska nadále

9


zajišťují organizaci soutěží a přehlídek vyhlašovaných MŠMT, zabezpečují podporu talentů, primární prevenci sociálně patologických jevů, metodicky zabezpečují další činnosti podle vyhlášky MŠMT č. 109/2011 Sb. • Řešení v oblasti prevence sociálně patologických jevů – Středočeský kraj ve spolupráci se Vzdělávacím institutem Středočeského kraje pořádá odborné semináře a kurzy pro pedagogické pracovníky v oblasti primární prevence, zaměřené zejména na předcházení rizik společensky nežádoucích patologických jevů, protidrogovou prevenci se speciálním zaměřením zvláště na prevenci kouření, šikanu, rizikové a agresivní chování žáků a studentů, včetně kyberšikany. Od roku 2009 se změnil princip poskytování dotací MŠMT na prevenci nežádoucích společenských jevů. Je vyhlášen program na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování na období 2010–2012, kde je každoročně vyhlašováno grantové řízení. Úkoly primární prevence vyplývající z Koncepce primární prevence Středočeského kraje na léta 2007–2013 jsou plněny průběžně, včetně zajištění finančních prostředků.

Strategie dalšího rozvoje školství Středočeského kraje pro období 2012–2015 předpokládá pokračování v plnění cílů vytyčených předchozími Dlouhodobými záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji. Zájmem Středočeského kraje je podporovat sportovní centra mládeže, která fungují jako dlouhodobý program zařazený do systému přípravy talentované mládeže se státní podporou a pracují jako efektivní článek péče o talentovanou mládež dorostenecké a juniorské kategorie. I nadále pokračovat v podpoře vzniku míst pro asistenty pedagoga pro žáky se zdravotním postižením. Středočeský kraj prostřednictvím svých dotačních fondů bude i nadále uvolňovat finanční prostředky ze svého rozpočtu na podporu volnočasových a sportovních akcí pro děti a mládež, na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících sportovišť a v neposlední řadě na prevenci sociálně nežádoucího chování dětí a mládeže. Bude zajišťovat individuální pomoc školám při vytváření projektových záměrů a následném zpracování příslušných projektových žádostí formou průběžných konzultací a seminářů. Bude pokračovat ve vytvořeném systému kofinancování a předfinancování projektů škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem, a ve zpracování krajských projektů Odborem školství a sportu, které budou mít přímý dopad na kvalitu a podmínky vzdělávání ve Středočeském kraji.

10


Strategickým cílem Středočeského kraje je vytvoření podmínek pro využívání a realizaci dalšího vzdělávání obyvatel kraje způsobem odpovídajícím jejich pracovním a životním ambicím, potřebám a možnostem, a pro zvyšování jejich motivace k celoživotnímu vzdělávání v průběhu celého jejich života v kontextu potřeb regionu. Cílem a prioritou Středočeského kraje v oblasti vzdělávání dospělých je přinést komplexní a koncepční nabídku vzdělávacích služeb v rámci celoživotního vzdělávání v kraji a postupně vybudovat strukturu, která svou činností osloví pracovníky škol a školských zařízení, pracovníky ve veřejné správě, volené zástupce obcí, měst a kraje a celou širokou veřejnost. Středočeský kraj podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků jako klíčové systémové a efektivní opatření ke zvýšení kvality vzdělávání a vzdělávací soustavy kraje a další vzdělávání pracovníků ve veřejné správě, které vede ke kvalitnímu a efektivnímu výkonu veřejné správy jako služby obyvatelům kraje. V rámci podpory odborného vzdělávání Středočeský kraj dále bude usilovat o vytvoření podmínek pro koordinovanou spolupráci škol, školských zařízení a dalších institucí, které zřizuje, v oblasti poskytování rekvalifikací pro široké spektrum cílových skupin. Umožní tak flexibilní reakci na potřeby trhu práce, ve spolupráci s profesními organizacemi a uskupeními.

11


2 2.1 2.1.1

Rozvoj společnosti a vzdělávání Sociální a ekonomické podmínky rozvoje ve Středočeském kraji Sídelní struktura

Středočeský kraj leží v centrální části české kotliny. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Pouhých 28 % rozlohy kraje (především v jeho jižní části) pokrývají lesy (mezi českými kraji má nižší zalesněnost pouze Praha). Jeho rozloha (11 015 km2) zabírá téměř 14 % území ČR a je přibližně 1,9krát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sídelní struktura Středočeského kraje je ve srovnání s ostatními kraji velice specifická. Sever a východ území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2009 bylo na území kraje 1 145 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Příbram (121 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Statut města je přidělen 82 obcím. K 1. 1. 2003, kdy nabyla platnosti reforma státní správy, byly zrušeny okresní úřady, ne však okresy jako územní jednotky. Současně byly ustaveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (což je téměř 13 % z celé České republiky), svou velikostí velice rozdílných. Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí, naopak správní obvod Lysé nad Labem tvoří pouze 9 obcí. 1 K 31. 12. 2010 měl Středočeský kraj 1 264 978 obyvatel. Nejvíce lidnatým okresem Středočeského kraje je okres Kladno, ve kterém již počet obyvatel přesáhl 160 000. V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ, Praha-západ, Mělník a Příbram žije přes 100 000 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s necelými 56 000 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 190 obyvatel na km2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního

1

Zdroj: Statistická ročenka Středočeského kraje 2010

12


města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km2. Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 047 obcí), ve kterých žije 42 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje je 54 % a je nejnižší v celé České republice.

Demografické ukazatele za okresy středočeského kraje v roce 2010 [Zdroj: ČSÚ]

Administrativní funkci hlavního města Středočeského kraje plní Praha, kde také sídlí krajské instituce (včetně Krajského úřadu Středočeského kraje). Praha ovšem tvoří také přirozené jádro celého středočeského regionu a každodenně stahuje obyvatelstvo ze svého širokého okolí. Vytváří to zcela specifickou sídelní strukturu především pro okresy Prahazápad a Praha-východ, které společně tvoří kolem Prahy zhruba 5–20 kilometrový prstenec. Oba okresy totiž ani v rámci svého území nemají žádné přirozené centrum – velké město – jako ostatní okresy Středočeského kraje. Jejich území proto tvoří organický celek s Prahou, vazby mezi hlavním městem a tímto jeho zázemím jsou přitom mimořádně silné.

13


2.1.2

Ekonomická charakteristika

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, v příměstských částech pěstováním ovoce a zeleniny. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. ŠKODA

14


AUTO a.s. Mladá Boleslav je podnikem celostátního významu, pokračuje výroba malých aut v TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. Průměrná měsíční hrubá mzda v přepočtu na plně zaměstnané dosáhla v roce 2010 v kraji výše 25 001 Kč (předběžný údaj); vzrostla proti předchozímu roku o 2,1 %. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. 12. 2010 byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji 7,73 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Příbram 10,97 %, nejnižší v okrese Praha-západ 4,14 %. Hrubý domácí produkt na obyvatele ve Středočeském kraji v roce 2010 vykazoval 89,9 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na třetí místo v porovnání s ostatními kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky.2

2.1.3

Vývoj obyvatelstva

Koncem roku 2010 žilo ve Středočeském kraji celkem 1 264 978 obyvatel, z nichž bylo 640 508 žen (tj. 50,6 %). Průměrný věk obyvatel kraje dosahoval výše 40,1 let, ženám bylo v průměru 41,4 roků a mužům 38,8 let. Středočeský kraj byl touto hodnotou průměrného věku obyvatelstva po Ústeckém kraji věkově nejmladším krajem České republiky, z mezikrajského pohledu byl ve Středočeském kraji nejvyšší podíl dětí mladších 15 let, (15,6 %). Lidé ve věku nad 65 let se na celkovém obyvatelstvu kraje podíleli 14,7 %. Věkově nejmladšími okresy jak ve Středočeském kraji, tak i v celé republice, byly okresy Praha-západ s průměrným věkem 38,1 let a Praha-východ, kde dosahoval průměrný věk obyvatel výše 38,3 roků. Na druhé straně se na desáté místo mezi okresy s nejvyšším

2

Zdrojem dat je Statistická ročenka Středočeského kraje 2011. Vydal ČSÚ.

15


průměrným věkem v České republice řadil okres Kutná (41,5 let). Druhého nejvyššího průměrného věku ve Středočeském kraji dosáhlo obyvatelstvo v okrese Příbram (41 roků).

Průměrný věk obyvatel podle pohlaví v okresech Středočeského kraje k 31. 12. 2010 [Zdroj: ČSU]

Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji za roky 2001 až 2010 [Zdroj: ČSU]

16


Během roku 2010 se počet obyvatel kraje zvýšil o 17 445 osob, což bylo ve srovnání s přírůstkem v roce 2009 o 603 obyvatel více, avšak oproti roku 2008 byl nárůst počtu obyvatel o 11 419 osob nižší. Celkový populační přírůstek Středočeského kraje byl zapříčiněn obdobně jako v posledních několika letech především saldem stěhování, díky němuž získal kraj 14 673 nových obyvatel. Kladný byl i přirozený přírůstek obyvatelstva, který dosáhl výše 2 772 osob. Především v důsledku poklesu počtu zemřelých osob o 2,2 % se v porovnání s rokem 2009 zvýšila hodnota přirozeného přírůstku o 11 %. K příznivým změnám došlo také u počtu stěhujících se osob. Touto cestou získal Středočeský kraj během roku 2010 o 2,3 % více nových obyvatel než v roce 2009. Výrazněji se na nárůstu migračního přírůstku projevilo zejména stěhování osob z ostatních krajů ČR, odkud získal Středočeský kraj meziročně o 10,8 % obyvatel více. K poklesu o více než čtvrtinu (o 28 %) došlo naopak u přírůstku zahraničním stěhováním. Zatímco počet uzavřených manželství zůstal na téměř stejné úrovni jako v roce 2009, velmi citelný byl meziroční nárůst počtu rozvodů (o 16,6 %). Počet 4 130 ukončených manželství v roce 2010 byl vůbec nejvyšší od vzniku Středočeského kraje v roce 1960. O 6 % poklesl počet všech provedených potratů, z toho u umělých přerušení těhotenství o 8 %. Mimo manželství se narodilo 36,9 % z celkového počtu živě narozených dětí, což bylo o 2,4 procentního bodu více než v roce 2009, ale o 3,3 procentního bodu méně, než kolik činila celorepubliková hodnota pro rok 2010 (podíl dětí narozených mimo manželství za celou Českou republiku činil 40,3 %). Demografický vývoj začíná potvrzovat předpovědi demografů o pozvolném ukončování vlny zvýšené plodnosti žen silných ročníků ze sedmdesátých let, započaté již v roce 2009. V případě vývoje migrace je možné sledovat pokračující vliv nepříznivé situace na trhu práce, která v případě Středočeského kraje zapříčinila pokračující poměrně citelný pokles migračního salda osob ze zahraničí (meziročně se do Středočeského kraje přistěhovalo ze zahraničí o 16,4 % osob méně, přičemž počet vystěhovalých osob ze Středočeského kraje do zahraničí byl ve stejné době oproti předchozímu roku téměř stejný). I přesto se na celkovém nárůstu počtu obyvatel České republiky podílel Středočeský kraj ze 67,2 % a také celkový meziroční přírůstek byl největší v rámci všech krajů České republiky. V přepočtu na tisíc obyvatel se ve Středočeském kraji narodilo nejvíce dětí ze všech krajů ČR (12,1 ‰), relativně nejvyšší byl i migrační přírůstek (11,7 ‰). Obdobně jako v minulých letech, tak i v roce 2010 připadala převážná část celkového populačního přírůstku Středočeského kraje na okresy Praha-východ a Praha-západ (celkem 54,2 %). Oproti roku 2009 byl však za rok 2010 nárůst počtu obyvatel v polovině okresů kraje meziročně nižší, nejvíce v případě okresů Praha-východ (o 545 osob méně), Kolín

17


(o 296 osob méně) a Praha-západ (o 259 osob méně). K meziročnímu nárůstu celkového přírůstku došlo na druhé straně zejména u okresů Kladno (o 687 osob), Rakovník (o 416 osob) a Beroun (o 380 osob).3

2.1.4

Věkové složení obyvatel

Z hlediska rozvoje vzdělávání a školství jsou pochopitelně nejdůležitější údaje o vývoji věkové struktury obyvatelstva v kraji. 140 000

počet obyvatelstva

120 000 100 000 80 000

2007

60 000

2008 2009

40 000 20 000

ví ce

9 95

a

-8

9 85

-7 75

-6

9

9 65

-5 55

-4

9

9 45

-3

9 35

-2

9 25

-1

-9

15

5

0

0

věk Složení obyvatelstva podle věku ve Středočeském kraji [Zdroj: ČSU]

Z grafu je jasně zřetelné postupné narůstání populace věkových skupin 5–9, 10–14, 40–45 let a naopak propad v počtu obyvatel spadajících do skupin 15–19, 20–24 a 30–35 let. Tento vývoj se velmi nepříznivě projeví v naplněnosti středních škol a odborných učilišť.

3

Data jsou čerpána ze Statistické ročenky ČSÚ, www.stredocesky.czso.cz.

18


Predikce věkového složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1.) (bez migrace) 2009*

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

0-4

70652

73027

74214

74785 73784

71814

69951

68136 66341 64602

5-9

56858

59091

61534

63845 66953

70597

72942

74158 74731 73730

10-14

55980

54178

53839

54531 55562

56827

59057

61501 63811 66918

15-19

72680

70186

66639

62541 59242

55924

54124

53785 54476 55509

20-24

79559

77673

76192

75125 73938

72480

69991

66456 62371 59085

25-29

91400

86705

84145

82488 80661

79289

77404

75942 74883 73705

116673 113804 108568 102627 96835

91076

86391

83852 82199 80381

30-34

[Zdroj: ČSU]

140000

120000

100000

0-4 5-9 10-14

80000

15-19 20-24

60000

25-29 30-34

40000

20000

0 2009*

2011

2013

2015

2017

Predikce věkového složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1.) (bez migrace) [Zdroj: ČSU]

19


2.1.5

Projekce školských kohort do roku 2015

Základní výsledky demografického modelu Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v aktuální verzi se skutečnými údaji z 31. 12. 2006 lze bezprostředně prezentovat v ukazatelích podstatných pro vývoj školství. Jedná se především o věkové skupiny, které odpovídají vzdělávání v jednotlivých vzdělávacích úrovních: v mateřských školách, v základních školách a v nižším stupni středních škol (v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří), ve středních školách (včetně nástaveb) a na vyšších odborných a vysokých školách. Uvedené věkové skupiny jsou poté vhodné pro porovnávání s výkony vyjmenovaných druhů a stupňů škol (počty dětí, žáků a studentů k populaci v odpovídajícím věku). Z následujícího grafu je zřejmé, že pro jednotlivé druhy škol již nelze počítat s tradičními kohortami ve věku 3–5 let, 6–14 let, 15–18 let a 19–23 let. Brání tomu nejen čtyřměsíční posun mezi údaji školské statistiky, šetřené k 1. 9. každého roku, a údaji o věkové struktuře obyvatelstva, které se vztahují k 31. 12. každého roku. Kromě toho totiž postupná diferenciace a posouvání věkových hranic přechodu z jednoho stupně na druhý a různě dlouhé průběhy samotného studia vedly k tomu, že skutečný věk dětí, žáků a studentů jednotlivých druhů a typů škol v současnosti podstatně přesahuje obvyklé představy o jejich věkových kohortách4. Podstatné jsou i nástupní ročníky do jednotlivých stupňů a druhů škol, pro něž platí totéž co pro počty dětí, žáků a studentů. Po důkladné analýze věkové struktury nově přijímaných do jednotlivých stupňů a druhů škol jsou proto uváděny počty dětí ve věku 3 let pro mateřské školy (v tomto případě ovšem nejde o nástupní ročník v tom pravém slova smyslu), průměrný ročník ve věku 6–7 let pro základní školy, ve věku 16 let pro střední školy (k 1. 9. 2006 činil průměrný věk nově přijatých do denního studia středních škol 15 a tři čtvrtě roku, ale k 31. 12. se jejich věk zvýšil na 16,07 roku) a průměrný ročník ve věku 19–21 let pro terciární vzdělávání.

4

V následujícím grafu jsou v souladu se zavedenou praxí u vyšších pětiletých věkových kohort (25–29 let, 30–34 let, 35–39 let) uváděny hodnoty za průměrný ročník v dané věkové skupině. U věkové kohorty 40+ je přitom poměr všech žáků a studentů ve věku nad 40 let vztahován k populaci ve věku 40–49 let (opět se jedná o tzv. průměrný ročník).

20


[Zdroj: Analýza z údajů Českého statistického úřadu a Ústavu pro informace ve vzdělávání]

Demografický vývoj v České republice bude mít v následujících letech nepříznivé dopady především pro střední školy, neboť velikost věkové kohorty, která na nich začíná studovat (šestnáctiletí) se postupně zmenší z dnešních zhruba 130 tisíc až na hodnoty kolem pouhých 90 tisíc dětí. Pokles začal již v roce 2008, ale nejsilněji na počet přijímaných na střední školy dopadne v letech 2010–2011. Na úroveň kolem 90 tisíc se dostane v roce 2012 a setrvá na ní přibližně pět let až do roku 2016, po němž se začne opět mírně zvedat. V důsledku této tzv. druhé demografické vlny dojde během několika málo let ke snížení středoškolské populace téměř o 30 % (u populace nastupujících ročníků proběhl propad během období šesti let mezi roky 2006–2012). Růst počtu dětí ve věku docházky do mateřských škol bude pokračovat ještě několik příštích let, během nichž se počet tříletých dětí zvýší na hodnoty kolem 110–112 tisíc. Základní školy (a nižší ročníky víceletých gymnázií) již obdobím nejdramatičtějšího snižování počtu žáků prošly a počty žáků prvních tříd se již začínají pozvolna zvedat. Přesto však z hlediska celkového počtu žáků dosáhly základní školy kolem roku 2010 jakéhosi svého dna a nyní se postupně začnou opět zaplňovat vyššími počty žáků. Počty přijímaných do terciárního vzdělávání čekají dopady demografického poklesu až v letech 2012–2017, avšak razantnější pokles typické studentské populace ve věku 20–24 let začnou vysoké a vyšší odborné školy silněji pociťovat až v období po roce 2015.

21


Vývoj populačních ročníků ve školním věku Česká republika 2000-2015 160

150

Děti ve věku 3 let

Děti ve věku 6-7 let

Osoby ve věku 16 let

Osoby ve věku 19-21 let

140

tisíce osob

130

120

110

100

90

80 2000

2005

2010

2015

[Zdroj: Demografická projekce za Českou republiku a kraje z října 2007. Středisko vzdělávací politiky PedF UK]

Charakteristiky dalšího demografického vývoje v České republice se na Středočeský kraj vztahují jen částečně. Vděčí za to především velice netypickým migračním poměrům, kdy jeho kladné migrační saldo řadu let výrazně převyšuje úroveň v kterémkoli jiném českém kraji, včetně Prahy. Rovněž věková struktura obyvatel, a proto i reprodukční charakteristiky jsou ve Středočeském kraji příznivější. Křivky všech školských kohort se proto nepropadají tak výrazně jako tomu je v celé České republice. I ve Středočeském kraji v následujících letech dojde k úbytku žáků přicházejících na střední školy, ale i v nejnižších hodnotách půjde o celkový pokles pouze ve výši kolem 20–25 %, zatímco v České republice vývoj půjde ještě o 5 % níže. Podle projekce je zřejmé, že věková kohorta žáků nastupujících na střední školy (k 31. 12. je tato kohorta v průměru šestnáctiletá) se výrazněji snížila ve školním roce 10/11. Během dalších dvou let se dostane na své minimum kolem 11 tisíc dětí, na jehož úrovni zůstane až do roku 2015, po kterém se opět začne zvyšovat (v celostátním průměru k tomu dojde až o rok později). Také v důsledku toho, že pokles bude mít zhruba o rok kratší trvání, se populace ve věku docházky do středních škol sníží do roku 2015 přibližně pouze o 20 %. Samozřejmě i tak půjde o významný pokles.

22


Vývoj počtu obyvatel ve školním věku Středočeský kraj 2000-2015 17

16

Děti ve věku 3 let

Děti ve věku 6-7 let

Osoby ve věku 16 let

Osoby ve věku 19-21 let

15

tisíce osob

14

13

12

11

10

9 2000

2005

2010

2015

[Zdroj: Demografická projekce za Českou republiku a kraje ze října 2007. Středisko vzdělávací politiky PedF UK]

Příznivé migrační charakteristiky se podílejí na tom, že počty dětí ve věku docházky do mateřských škol již několik let rostou, takže naopak vznikají problémy s uspokojením poptávky po umístění dětí do mateřských škol. Růst počtu malých dětí bude pokračovat v celém horizontu projekce, a k jeho zmírnění dojde po roce 2010. Demograficky příznivý vývoj čeká i základní školy. Středočeská populace ve věku odpovídajícímu docházce do základní školy nebo nižších stupňů středních škol se do roku 2015 zvýší o 17 %, a dostane se tak dokonce na úroveň před rokem 2000. Zřizovatelé by měli tento vývoj vzít v úvahu a na růst počtu dětí ve školách se v předstihu připravit. Nepříznivým dopadem pro Středočeský kraj, ale zároveň celkem přirozenou součástí procesu suburbanizace je, že značná část mladých lidí z okolí Prahy dojíždí do středních škol v hlavním městě a jejich počet se navíc stále spíše zvyšuje. Je třeba počítat s tím, že i školy v Praze budou mít podstatně méně žáků, a proto se budou snažit získat další v okolí hlavního města, tedy ve Středočeském kraji. Napomáhat jim v tom bude skutečnost, že nejpříznivější demografický vývoj probíhá právě v obcích bezprostředně přiléhajících k Praze, které ve svém okolí mnohdy nemají jednoduše dostupné střední školy, ale naopak jejich občané většinou mají dobře zajištěnou dopravu do Prahy.5

5

Zdroj: Demografická projekce za Českou republiku a kraje z října 2007. Středisko vzdělávací politiky

PedF UK.

23


90000 80000 70000 2012

počet

60000

2013 2014

50000

2015

40000

2016 2017

30000

2018 20000 10000 0 0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25-29

věk

Odhad vývoje zastoupení věkových skupin v kraji. [Zdroj ČSÚ]

V rámci podpory mateřských a základních škol zřizovaných obcemi byla v roce 2009 schválena radou Středočeského kraje (054-36/2009/RK) Strategie pomoci a rozvoje předškolního a základního vzdělávání ve Středočeském kraji. Strategie předpokládá dvě formy podpory. V první řadě to znamená přímou pomoc kraje formou realizace programu FROM pro stavbu, dostavbu a rekonstrukci mateřských a základních škol. Kraj dále poskytuje metodickou pomoc obcím při využití nabídky realizace staveb, dostaveb a rekonstrukcí mateřských a základních škol pomocí leasingu a při využití nabídky realizace staveb, dostaveb a rekonstrukcí mateřských a základních škol formou netradičních technologií (dřevostavby apod.). Prostřednictvím odboru školství a sportu poskytuje Krajský úřad Středočeského kraje metodickou pomoc obcím při zpracování žádostí o zápis do rejstříku škol a školských zařízení, při zpracovávání koncepce rozvoje v oblasti školství, podporuje navyšování nejvyšších povolených počtů žáků v základních školách, ve školních družinách a počtu dětí v mateřských školách. Vydává kladná doporučení při žádostech obcí o grant v oblasti předškolního a základního vzdělávání a při postupování žádostí o zápis základních škol a změn nejvyšších povolených počtů v základních školách MŠMT. Jako orgán vedoucí rejstřík zajišťuje bez odkladu a kladně do výše disponibilních prostředků zápis mateřských škol, školních družin a dalších školních zařízení a vyřizování veškerých změn v rejstříku škol a školských zařízení.

24


2.1.6

Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní struktura dospělého obyvatelstva se ve Středočeském kraji mění nejen v souvislosti se změnami, ke kterým dochází v celém státě, ale také se změnami, které jsou důsledkem rozsáhlé migrace. Pro vývoj školství to má poměrně důležité implikace, na které je třeba přinejmenším upozornit. Vývoj vzdělanostní struktury dospělého obyvatelstva v kraji má přitom některá pozitiva, ale zároveň i úskalí. Nejčastější ukončené vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva Středočeského kraje bylo v roce 2009 středoškolské bez maturity (41,5 %). Od roku 2003 se postupně pracovní síla vyučených bez maturity snižovala na úkor vystudovaných s plným středním vzděláním (38,6 % z celé pracovní síly 2009) nebo s vysokou školou (14,1 %). Podíl vysokoškolsky vzdělaných na celkové pracovní síle byl v kraji nižší než celorepublikový průměr. Ten v roce 2009 činil 16,4 %, byl ale silně ovlivněn strukturou pracovní síly velkých měst, především z Hl. m. Prahy (podíl 31,4 %).

Pracovní síla podle vzdělání a ekonomického postavení dle VŠPS v kraji v letech 2001, 2005, 2009 [Zdroj: ČSÚ]

Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazovali v kraji právě absolventi vysokých škol. Více pracujících žen než mužů bylo v kategorii se základním vzděláním a se středním vzděláním s maturitou. Muži byli naopak více zastoupeni v kategorii středního vzdělání bez maturity a s vysokoškolským vzděláním. Podíl mužů s vysokoškolským vzděláním na celkové pracovní síle mužského pohlaví (14,0 %) byl ovšem nižší než podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (14,9 %).

25


3

Zásadní strategické cíle rozvoje školské soustavy pro programové období 2012-2015

Středočeský kraj klade hlavní důraz na zvýšení kvality a efektivity ve vzdělávání. V návaznosti na koncepční cíle Středočeského kraje, které byly stanoveny v Dlouhodobém záměru 2006, a s přihlédnutím k aktuálním problémům a stavu vzdělávací soustavy Středočeského kraje stanovuje kraj pro následující období zejména tyto základní koncepční cíle: 1. Vytvoření a zlepšování podmínek pro trvalé zvyšování kvality vzdělávání. 2. Podpora zavedení nových metod hodnocení škol. 3. Podpora rozvoje odborného vzdělávání v návaznosti na požadavky trhu práce. 4. Zajištění podpory pedagogickým pracovníkům. Výše uvedené cíle korespondují s celorepublikovými záměry Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jsou klíčovými východisky pro stanovení strategických záměrů kraje. Koncepčních cílů může být dosaženo pouze za předpokladu, že budou zohledňovány nejen při formulování a realizaci strategických záměrů, ale rovněž při operativním řízení a rozhodování na úrovni kraje, obcí i jednotlivých vzdělávacích či výchovných institucí. Strategické záměry a návazná opatření proto nemohou mít charakter výlučně direktivní, ale musí plnit především motivační funkci, tj. ovlivňovat žádoucím směrem chování a rozhodování jednotlivých zainteresovaných stran. Nepominutelnou součástí podpory koncepčních cílů proto musí být účinná a efektivní komunikace kraje se všemi relevantními partnery.

3.1

Nejdůležitější zdroje pro dosažení stanovených cílů

K naplnění stanovených cílů počítá kraj s využitím finanční pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie, a to zejména z Evropského sociálního fondu. Základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti zkvalitnění a modernizace systémů počátečního terciárního a dalšího vzdělávání včetně jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení na programové období 2007–2013 tvoří Operační program 26


Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Prostřednictvím globálních grantů Středočeského kraje lze v rámci prioritní osy 1 čerpat evropské dotace pro rozvoj počátečního vzdělávání prostřednictvím oblasti podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání, oblasti podpory 1.2 – Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a oblasti podpory 1.3 – Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. V rámci prioritní osy 3 lze čerpat evropské dotace pro rozvoj školství v oblasti dalšího vzdělávání prostřednictvím oblasti podpory 3.2 – Podpora nabídky dalšího vzdělávání. Rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání je podporován z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím prioritní osy 3 – Integrovaný rozvoj území Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Nastavování procesů pro čerpání evropských prostředků v programovém období 2014– 2020 teprve Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje.

3.2

Vztah kraje k segmentům vzdělávací soustavy, stojícím mimo přímou zřizovatelnost a mimo řídící kompetence kraje

Přímá působnost kraje je dána zákonnými a podzákonnými normami. Přímé kompetence kraje při realizaci výše zmíněných záměrů jsou proto omezené zejména na oblast středního, terciárního a speciálního školství. Je proto logické, že se koncepční cíle a z nich odvozené strategické záměry a návazná opatření kraje budou zaměřovat zcela prioritně právě na zmíněné segmenty vzdělávací soustavy. Školy a školská zařízení všech zřizovatelů chápe Středočeský kraj jako rovnoprávné subjekty. Mají možnost účastnit se většiny krajských rozvojových projektů bez ohledu na to, kdo je zřizuje. Žádosti neveřejných škol a školských zařízení o zápis nebo změny zápisu v rejstříku škol a školských zařízení kraj podporuje. Rovněž financování těchto škol a školských zařízení je v souladu se stanovenými právními předpisy. V ostatních segmentech vzdělávací soustavy musí kraj v zájmu dosahování svých koncepčních cílů v celém školství postupovat v přímé součinnosti s ostatními zřizovateli. V jasně stanovených předmětných oblastech hodlá Středočeský kraj v zájmu homogenního rozvoje vzdělávací soustavy ve své územní působnosti intervenovat formou motivačních opatření, která mohou ovlivnit rozhodování územní samosprávy ve prospěch záměrů, podporujících koncepční cíle kraje. Půjde však prakticky výhradně o takové věcné oblasti, 27


kde nekonzistentní přístup obecní a krajské samosprávy, popř. škol, nebo školských zařízení, které nejsou v přímé působnosti kraje, může vážně ohrozit plnění koncepčních cílů a strategických záměrů kraje, popř. snížit výrazně efektivitu strategických opatření vůči segmentům, které jsou v jeho přímé působnosti. Kraj se rovněž zaměří na zajištění maximální možné informovanosti obcí, škol a školských zařízení, které nejsou v přímé zřizovatelské či řídící kompetenci kraje. Kraj bude podporovat oboustrannou komunikaci s obecní samosprávou. Dosažení úzké součinnosti kraje a obcí je nezbytné při řešení klíčových problémů a při dosažení stanovených koncepčních cílů.

3.3

Přehled strategických nástrojů kraje

Výše formulovaných cílů je možné dosáhnout pouze za předpokladu komplexního přístupu k formulování, podpoře a realizaci jednotlivých strategických záměrů.

Koncepční cíl 1: Vytvoření a zlepšování podmínek pro trvalé zvyšování kvality vzdělávání. Tento koncepční cíl hodlá Středočeský kraj naplňovat zejména následujícími strategickými záměry: 1. Podpora jazykového vzdělávání ve školách. 2. Podpora matematické gramotnosti a výuky přírodních věd ve školách. 3. Podpora výuky informační a počítačové gramotnosti ve školách. 4. Podpora multikulturní výchovy a vzdělávání cizinců ve školách. 5. Podpora environmentální výchovy v rámci vzdělávání v základních a středních školách. 6. Podpora umělecké, sportovní, kulturní a odborné zájmové činnosti dětí a mládeže ve městech a obcích zejména ve školách a školských zařízeních, nestátních neziskových organizacích a sportovních organizacích.

28


Koncepční cíl 2: Podpora zavedení nových metod hodnocení škol a školských zařízení. Informace o kvalitě práce škol a školských zařízení jsou nezbytné nejen pro řízení školství, pro různé zřizovatele škol a školských zařízení, ale i pro jejich ředitele. Je třeba podpořit postupné vytváření různorodého evaluačního prostředí škol a školských zařízení, které zohlední jejich různé kvalitativní charakteristiky, tyto informace zveřejňovat, ovlivňovat tak poptávku po vzdělání a využít je pro řízení školství v kraji v nejširším smyslu slova. K naplňování tohoto cíle Středočeský kraj bude podporovat následující strategické záměry a opatření: 1. Podpořit využívání standardizovaného hodnocení výstupů vzdělávání po 5. a v 9. ročníku základních škol jako jednoho z kriterií hodnocení kvality vzdělávání, přidané hodnoty a jako zdroje zpětné vazby pro školy a školská zařízení, zřizovatele a veřejnost. 2. Podpořit využívání standardizované společné části maturitní zkoušky jako jednoho z kriterií hodnocení kvality vzdělávání a jako zdroje zpětné vazby pro školy. 3. Podporovat proces vlastního hodnocení škol a školských zařízení a proces hodnocení škol a školských zařízení zřizovatelem jako systémové nástroje zvyšování kvality vzdělávacího procesu, prostřednictvím vzdělávání a poradenství. 4. Kraj se bude podílet na vytvoření systému, který bude soustřeďovat a analyzovat klíčová data a vytvářet informační výstupy z oblasti vzdělávání, trhu práce a zaměstnanosti využitelné při vlastní evaluaci škol a školských zařízení i jako informační zdroj pro klienty a zřizovatele škol a školských zařízení.

Koncepční cíl 3: Podpora rozvoje odborného vzdělávání v návaznosti na požadavky trhu práce. Dosahování tohoto cíle zamýšlí kraj podpořit realizací následujících strategických záměrů a opatření: 1. Ve spolupráci s regionálními partnery mapovat profesní strukturu zaměstnanců v jednotlivých odvětvích a tendenci jejího vývoje. 2. Podporovat projekty škol zaměřené na vykonávání praxe žáků a studentů v zahraničí. 3. Podporovat programy, které podpoří větší propojení vzdělávání s praxí, včetně modernizace nebo doplnění vybavení a prostorových úprav.

29


4. Podporovat vybrané obory vzdělání formou stipendií. 5. Podporovat propojení firem a škol formou uskutečňování odborných praxí a exkurzí ve firmách a případně vzdělávání zaměstnanců firem. 6. Zvyšovat kvalitu kariérového poradenství v základních i středních školách.

Koncepční cíl 4: Zajištění podpory pedagogickým pracovníkům. Kraj se v tomto ohledu hodlá orientovat zejména na podporu těchto záměrů: 1. Podpora vzdělávání pedagogických týmů i jednotlivců v oblasti aktivizujících metod vzdělávání a podpora výměny zkušeností mezi učiteli i školami. 2. Podpořit vzdělávání odborných učitelů a mistrů ve firmách, podpořit pedagogické vzdělávání pracovníků zaměstnavatelů, kteří vyučují teoretické nebo praktické odborné předměty nebo praxi v programech středních škol. 3. Podporovat vzdělávání zaměřené na zvýšení odbornosti pedagogických a manažerských dovedností učitelů, vychovatelů a managementu ve školách a školských zařízeních, základních uměleckých školách, domech dětí a mládeže, střediscích pro volný čas, školních družinách a školních klubech a nestátních neziskových organizacích.

30


4

Soustava škol ve Středočeském kraji

4.1

Předškolní vzdělávání

4.1.1

Vliv demografického vývoje na předškolní vzdělávání

Mateřskou školu považujeme za důležitý počáteční stupeň celoživotního vzdělávání, který hraje významnou roli v založení a rozvoji předpokladů společenské integrace.

80000 70000 60000 50000 0-4

40000

5-9

30000 20000 10000 0 2009*

2011

2013

2015

2017

Predikce věkového složení obyvatelstva ve Středočeském kraji ve věku 0-4 let a 5-9 let [Zdroj: ČSÚ]

Z předchozího grafu je zřejmý trend navyšování počtu dětí ve věku vhodném pro zapojení do předškolního vzdělávání. Tento trend bude mít podle odhadů ČSÚ stoupající tendenci až do roku 2015.

4.1.2

Současný stav mateřských škol ve Středočeském kraji

Podle údajů z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání bylo na 649 funkčních středočeských mateřských školách ve školním roce 2009/2010 zapsáno celkem 36 954 dětí. Oproti předchozímu ročníku došlo k navýšení počtu o 14 mateřských škol (2,2 %) a o 1 611 (4,6 %) dětí. Na jednu mateřskou školu připadalo průměrně 57 dětí, což bylo přibližně o 1 dítě více než ve školním roce 2008/2009. Na mateřskou školu v ČR průměrně

31


připadalo ve školním roce 2009/2010 přibližně 65 dětí, tj. o 8 dětí více než v mateřských školách Středočeského kraje.

1800 1600 1400 1200 1000

MŠ třídy

800 600 400 200 0 05/06

06/07

07/08

08/09

09/10

Vývoj počtu MŠ a tříd ve Středočeském kraji [Zdroj: ČSÚ]

Péči o děti ve středočeských mateřských školách zajišťovalo celkem 2 848 učitelů, což bylo o 5,8 % (přepočtených na plně zaměstnané) více než v předchozím školním roce. Na 1 učitele mateřské školy připadalo průměrně 13 dětí, obdobně tomu bylo v celé ČR. 6 Ze šetření ČŠI za školní rok 2009/10 vyplývá, že disponibilní kapacity navštívených MŠ ve Středočeském kraji byly využity z 96,2 %, přičemž celorepublikový průměr je 89 %.7 Zřizovatelé – obce – pociťují nedostatek volných míst v MŠ zvláště v tzv. satelitech (obcích kraje kolem Prahy). Někde tento problém řeší vznikem soukromých mateřských škol. V zájmu kraje zůstává i nadále podpora sítě obecních školek s možností financování z FROM (Fond rozvoje obcí a měst). V roce 2009 byly z FROMu podpořeny základní školy částkou 85,925 mil. Kč a mateřské školy částkou 48,462 mil. Kč. V roce 2010 bylo přiznáno základním školám 75,723 mil. Kč a mateřským školám 70,774 mil. Kč.

6

Zdroj: UIV, Školní statistika Středočeského kraje za školní rok 2009/2010

7

Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2009/2010

32


4.2

Základní vzdělávání

4.2.1

Vliv demografického vývoje na základní vzdělávání

80000 70000 60000 50000 5-9 10-14

40000

15-19 30000 20000 10000 0 2009*

2011

2013

2015

2017

Predikce zastoupení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva účastných v procesu základního vzdělávání [Zdroj ČSÚ]

Z předchozího grafu je zřejmé, že do roku 2017 bude nejvíce vzrůstat počet žáků vzdělávaných na prvním stupni základních škol. Na druhém stupni nebude nárůst žáků tak markantní. Na druhém vzdělávacím stupni by podle odhadu ČSÚ mohlo v roce 2015 dojít k 5,5 % nárůstu žáků oproti roku 2009. U žáků účastnících se vzdělávání na prvním stupni základních škol bude tento nárůst mnohem větší – téměř 28 %, proti roku 2009. Velmi nedostatečná je kapacita základních škol v příměstském území hl. m. Prahy (okresy Praha-východ, Praha-západ), kde došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Zřizovatelé by měli na tento vývoj reagovat a na růst počtu dětí ve školách se v předstihu připravit.

4.2.2

Současný stav základního vzdělávání ve Středočeském kraji

Ve Středočeském kraji bylo ve školním roce 2009/2010 v provozu celkem 522 základních škol, které navštěvovalo 93 988 žáků. Počet dětí plnících povinnou školní docházku se v posledních letech postupně snižoval. Poslední meziroční propad činil 1,0 %, ve srovnání se školním rokem 2005/2006 byl pokles dětí na středočeských základních školách 8,1 %. 33


Na jednu základní školu připadalo průměrně 180 žáků, což bylo přibližně o 12 žáků méně, než je celorepublikový průměr. V porovnání s ročníkem 2005/2006 se průměrný počet žáků na jednu středočeskou základní školu snížil přibližně o 4 žáky.

Žáci základních škol podle ročníku docházky v letech 2008/09 a 2009/10. [Zdroj: UIV]

Vzhledem k vývoji porodnosti v 90. letech minulého století a posledním desetiletí došlo v současnosti na obou stupních základní školy k rozdílné naplněnosti tříd. V ročnících prvního stupně bylo v posledních letech znatelné přibývání žáků, naopak na 2. stupni základních škol docházelo k postupnému ubývání žáků, v posledním školním roce především v 8. a 9. ročnících, tj. děti ve věku 14 až 15 let.8

4.2.3

Sledování a hodnocení kvality základního vzdělávání ve Středočeském kraji

Všechny děti začínají plnit povinnou školní docházku v základní škole. Po ukončení pátého ročníku mohou žáci přejít na 8leté gymnázium nebo na konzervatoř. Ze sedmého ročníku mohou nastoupit do 6letého gymnázia. Závazným dokumentem pro vzdělávání je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), schválený MŠMT v roce 2004 (Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání č.j. 31 504/2004-22, ve znění pozdějších předpisů). V souladu s RVP ZV si školy vytvářejí své školní vzdělávací programy. Prostřednictvím ŠVP dochází k profilaci jednotlivých škol. Ve školním roce 2009/2010 probíhala výuka ve většině ročníků již podle ŠVP. Kromě výuky nabízely

8


34


základní školy svým žákům i celodenní výchovu a mimoškolní aktivity ve školních zařízeních. Nově zajišťovaly všechny základní školy přednostně výuku anglického jazyka od 3. ročníku ZŠ. V přípravných třídách, zřizovaných pro děti se sociálním znevýhodněním došlo ve Středočeském kraji k největšímu poklesu ze všech krajů republiky (-38,5 %). Současný problém hodnocení výsledků v základním vzdělávání spočívá v tom, že na národní úrovni neexistuje komplexní systém pro ověřování výsledků žáků v uzlových bodech vzdělávací dráhy. Cíle formulované v RVP jsou velmi volné a umožňují tedy velké rozdíly. 9

9

Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2009/2010

35


4.3

Střední vzdělávání

4.3.1

Vliv demografického vývoje na oblast středního vzdělávání

15-19 80000 70000 60000 50000 40000

15-19

30000 20000 10000 0 2009*

2011

2013

2015

2017

Predikce zastoupení jednotlivých věkové skupiny obyvatelstva v procesu středního vzdělávání [Zdroj ČSÚ]

Ze zjištění ČSÚ vyplývá, že věková skupina 15–19 let je skupinou nejvíce ohroženou populačním poklesem. Klesající tendence budou pokračovat až do roku 2016, kdy se směr křivky obrátí a dojde v důsledku nástupu populačních ročníků, které v současné době nastupují do předškolních zařízení, ke zlepšení.

4.3.2

Současný stav středního vzdělávání ve Středočeském kraji

Obory středních odborných škol ve Středočeském kraji ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo celkem 31 402 žáků, z toho 96,9 % tvořili žáci denního studia. Do 1. ročníku bylo nově přijato celkem 9 100 žáků, což bylo o 4,4 % méně než v předcházejícím školním roce. V oborech nástavbového studia si ve školním roce 2009/2010 zvyšovalo vzdělání celkem 4 093 osob, z toho bylo 51,3 % žáků denního studia. Nově bylo do 1. ročníku přijato celkem 1 106 osob, což bylo o 3,7 % méně než v předcházejícím školním roce.

36


140 120 100 80

07/08 08/09 09/10

60 40 20 0 Odborné střední školy bez nástavbového studia

Odborné střední školy nástavbového studia

Gymnazia

Vývoj počtu středních škol ve Středočeském kraji [zdroj: UIV]

Ve školním roce 2009/2010 se ve Středočeském kraji vyučovalo na 34 gymnáziích, studovalo zde celkově 12 807 žáků, z toho 99,8 % denní formou studia. Každoročně dochází k velmi mírnému poklesu počtů gymnazistů, ve školním roce 2009/2010 nastoupilo na gymnázia o 1,3 % méně žáků než v předchozím školním roce.10

4.3.3

Kritéria pro přijímání do středních škol ve Středočeském kraji

Výchozí stav (hodnocení za školní rok 2010/11)

Požadovaný stav v DZ 2015

Podíl počtu nově přijatých žáků do maturitního studia SŠ (včetně nástavbového studia) Podíl nově přijatých žáků do maturitního Je žádoucí, aby tento podíl nepřesáhl hranici studia v roce 2010/11 dosáhl 65 %. 68 %.

10


37


Podíl počtu nově přijatých do nástavbového studia Podíl nově přijatých do všech forem ná- Vzhledem k zavedení společné maturitní stavbového studia k počtu absolventů zkoušky a demografickému propadu lze oče-

středního vzdělávání s výučním listem v kávat snížení zájmu o nástavbové studium. roce 2010/11 činil 76,6 %. U nově přija- Lze předpokládat pokles i ke 30 %. tých do denní formy studia to bylo 40 %. Poměr mezi všeobecným vzděláváním, odborným vzděláváním s maturitní zkouškou a odborným vzděláváním bez maturitní zkoušky (nově přijatí do 1. ročníku SŠ a středním školám odpovídajících ročníků 6 a 8letých gymnázií, bez nástavbového a zkráceného studia, denní forma vzdělávání) Poměr mezi všeobecným vzděláváním, odborným vzděláváním s maturitní zkouškou a odborným vzděláváním bez maturitní zkoušky v roce 2010/11 byl 21,4 % : 48,4 % : 30,2 %.

Podíl maturitních a nematuritních oborů je žádoucí udržet v poměru 70 % : 30 %. Hodnoty mezi všeobecným a odborným maturitním vzděláváním 25-32 % : 38-45%.

Podíl počtu přijímaných do prvních ročníků SŠ zakončených výučním listem vzhledem k počtu absolventů ZŠ (denní forma vzdělávání) Podíl přijímaných do SŠ zakončených výučním listem v roce 2010/11 dosáhl hodnoty 37,9 %. (Což odpovídá cca 30 % ze všech nově přijatých do SŠ.)

Je žádoucí stávající stav nesnižovat, naopak s pomocí podpůrných aktivit procentuální poměry navyšovat s ohledem na oborovou strukturu a potřeby trhu práce.

Podíl počtu žáků odcházejících ze ZŠ do 6 a 8letých gymnázií Podíl žáků odcházejících ze 7. ročníků ZŠ do 6letých gymnázií v roce 2010/11 dosá- Bylo by třeba nepřekročit hranici 10 %. Nahl 0,32% a z 5. ročníků do 8letých gymná- opak se snažit procentní hodnotu snížit. zií 9,2 %.

4.3.4

Podpora středního odborného vzdělávání

Podporou středního odborného školství se Středočeský kraj zabývá dlouhodobě. Rozvíjí se spolupráce kraje se zaměstnavateli, Krajskou hospodářskou komorou Střední Čechy a úřady práce. Kraj bude i nadále usilovat o změny v postojích a myšlení zaměstnavatelů. Učební obory se stanou atraktivnějšími, pokud se zaměstnavatelé budou

38


ve vlastním zájmu podílet na zvyšování společenské prestiže řemesel, a to především propagací řemesel zaměřenou na žáky základních škol a jejich rodiče - inzeráty, exkurze, přednášky, leták. Kraj podporuje aktivní spolupráci zaměstnavatelů se středními školami (zajištění praxí žáků, pořádání vzdělávání učitelů odborných předmětů a učitelů odborného výcviku, spoluúčast při tvorbě rámcových vzdělávacích programů odborných oborů, účast v komisích při závěrečných zkouškách, finanční podpora na modernizaci odborných učeben a dílen, prospěchová stipendia žákům, úhrada ubytování, pracovních oděvů a stravného žákům vybraných oborů, soutěže v odborných dovednostech, exkurze, …).

Přímá finanční podpora z rozpočtu kraje je určena na: • pozitivní propagaci řemesel spojenou s prezentací zainteresovaných škol (propagace a inzerce v tisku a na internetových stránkách kraje, letáky a brožury pro žáky a rodiče distribuované do ZŠ) ve spolupráci se zaměstnavateli a školami, ve kterých budou učební obory podporovány, a dále se zřizovateli ZŠ; • kraj se bude aktivně zapojovat do projektů zaměřených na podporu odborného vzdělávání; • motivační příspěvek formou stipendia a odměny za výborné studijní výsledky; příp. příspěvek na ubytování, pracovní oděv či stravné pouze u ohrožených oborů vzdělání, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce dlouhodobý; • zajištění kurzů pro žáky vytipovaných oborů vzdělání, jejichž absolvováním by si rozšířili získané kvalifikační dovednosti (autoškola – řidičská oprávnění skupiny B, C, T, svářečské kurzy, řízení vozíků, …); • vzdělávání učitelů odborných předmětů a odborného výcviku, které bude probíhat ve spolupráci se zaměstnavateli a povede ke zvyšování kvality odborného vzdělávání ve škole a kariérnímu růstu učitelů; • rekonstrukce a modernizace odborných učeben a dílen ve vybraných školách a modernizaci jejich vybavení; • krajem vyhlášené přehlídky a soutěže v odborných dovednostech žáků v podporovaných učebních oborech (na okresní a krajské úrovni); soutěže zaměřené na prezentaci škol; • individuální potřeby škol při zajišťování a zvyšování atraktivnosti problémových oborů vzdělání (např. prezentace škol na výstavách a přehlídkách, organizování odborných soutěží, mezinárodní spolupráce škol, zajištění praxí …) z fondu kraje

39


zřízeného na podporu a zatraktivnění vybraných učebních oborů, ze kterého by školy mohly získat dotaci při splnění předem daných kritérií; • na kofinancování a předfinancování úspěšných projektů škol při čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů EU/EHP.

Podpora kraje bez nároku na finanční prostředky (partnerství, metodika) je určena pro: • zapojení Středočeského kraje do národního projektu UNIV 2 - KRAJE, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání; projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky; projekt je zaměřen na vznik center celoživotního vzdělávání ve vybraných středních školách; cílem projektu je vytvoření center, která budou zajišťovat formou různých vzdělávacích aktivit další vzdělávání dospělých, navíc pomůže školám vyrovnat se s propadem počtu žáků v období demografického poklesu; do projektu je zapojeno 33 středních škol za Středočeského kraje; • zapojení Středočeského kraje do projektu CZECHTECHYes zaměřeného na podporu technických oborů (v říjnu 2009 byla mezi Středočeským, Libereckým a Ústeckým krajem podepsána smlouva o partnerství pro léta 2010–2013); • zápis nových potřebných oborů vzdělání (zejména technické obory) do rejstříku škol a školských zařízení; • zápis změny v rejstříku ve věci potřebných úprav nejvyšších povolených počtů oborů vzdělání podle potřeb trhu práce; • vytváření prostoru pro přijímání vyšších počtů uchazečů (tzv. doporučené počty); • zavádění zkrácených forem studia pro získání výučního listu nebo maturity; • podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků – zapojení do projektu Bosch – IG Auto – vzdělávání odborných učitelů.

Na základě výsledků šetření Národního ústavu odborného vzdělávání mezi zaměstnavateli zaměřeného na zjištění nedostatkových a současně perspektivních profesí na trhu práce, aktuální poptávky úřadů práce ve Středočeském kraji a úřadů práce v celé ČR a údajů Odboru školství a sportu byly vytipovány obory vzdělání s výučním listem (učební obory), příp. obory vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou, u nichž panuje dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou trhu práce, nebo které jsou přímo ohroženy úplným 40


zmizením z pracovního trhu. V rámci zatraktivnění těchto oborů mají žáci 1. ročníků podle Radou kraje schváleného „Záměru strategie podpory odborného vzdělávání ve Středočeském kraji“ (usnesení č. 05236/2009/RK ze dne 19. 10. 2009) nárok na měsíční stipendium ve výši 300 Kč, žáci 2. ročníků na stipendium ve výši 400 Kč a žáci 3. ročníků mohou získat pololetně odměnu ve výši 400 Kč. Stipendijní program nabíhá postupně. Ve školním roce 2010/2011 bylo měsíční stipendium určeno pouze žákům 1. ročníků, ve školním roce 2011/12 je určeno žákům 1. a 2. ročníků, následující školní rok se již bude vztahovat na všechny žáky podporovaných oborů vzdělání. Stipendium mohou obdržet pouze žáci, kteří splní předem stanovená kritéria (veškerá jejich absence ve škole bude řádně omluvena a jejich chování bude bezproblémové – hodnocení chování bude odpovídat stupni „velmi dobré“). Součástí stipendijního programu je i poskytnutí jednorázové pololetní odměny v případě, že žák získá na vysvědčení vyznamenání. Pro žáky 1. ročníků je stanovena odměna ve výši 1 000 Kč, 2. ročníků 2 000 Kč a 3. ročníků 3 000 Kč. Nárok na odměnu za výborné studijní výsledky je navíc podmíněn kritérii uvedenými v předchozím odstavci.

41


Aktualizovaný seznam oborů vzdělání podporovaných Středočeským krajem v rámci Strategie podpory odborného vzdělávání ve Středočeském kraji:

1.

Autolakýrník 23-61-H/01

2..

Elektrikář - silnoproud 26-51-H/02

3.

Elektrikář 26-51-H/01

4.

Elektromechanik pro zařízení a přístroje 26-52-H/01

5.

Elektrotechnické a strojně montážní práce 26-51-E/01

6.

Instalatér 36-52-H/01

7.

Karosář 23-55-H/02

8.

Klempíř 23-55-H/01

9.

Klempířské práce ve stavebnictví 36-55-E/01

10.

Kominík 36-56-H/01

11.

Lesní mechanizátor 41-56-H/01

12.

Opravář zemědělských strojů 41-55-H/01

13.

Malíř a lakýrník 39-41-H/01

14.

Malířské a natěračské práce 36-57-E/01

15.

Mechanik seřizovač 23-45-L/01

16.

Mechanik strojů a zařízení 23-44-L/01

17.

Nástrojař 23-52-H/01

18.

Obráběč kovů 23-56-H/01

19.

Opravářské práce 41-55-E/01

20.

Ošetřovatel 53-41-H/01

21.

Pekař 29-53-H/01

22.

Pokrývač 36-69-H/01

23.

Potravinářská výroba 29-51-E/01

24.

Řezník - uzenář 29-56-H/01

25.

Strojírenské práce 23-51-E/01

26.

Strojní mechanik 23-51-H/01

27.

Tesař 36-64-H/01

28.

Tesařské práce 36-64-E/01

29.

Zahradnické práce 41-52-E/01

30.

Zahradník 41-52-H/01

31.

Zednické práce 36-67-E/01

32.

Zedník 36-67-H/01

33.

Zemědělec - farmář 41-51-H/01

34.

Zemědělské práce 41-51-E/01

42


4.3.5

Sledování a hodnocení kvality středního vzdělávání ve Středočeském kraji

Novela školského zákona z roku 2007 posunula zahájení reformy maturitní zkoušky na rok 2010 a rozložila ji na období 2010–2012. Nová maturitní zkouška proběhla poprvé ve školním roce 2010/2011. Její podrobné vyhodnocení úspěšnosti škol ve Středočeském kraji bude zveřejněno ve Výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji za školní rok 2010/2011. V oborech s výučním listem proběhla reforma zkoušky k ukončování studia, tzv. jednotné zadání oborové závěrečné zkoušky v rámci projektu OP VK realizovaného Národním ústavem odborného vzdělávání (pozdější Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) ve více oborech. Středočeský kraj se rovněž aktivně zapojil do projektu Cesta ke kvalitě, který začal v květnu 2009 a trvá do dubna 2012. Tento projekt je národním projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s plným názvem „AUTOEVALUACE - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení“ (CZ.1.07/4.1.00/06.0014). Projekt partnersky realizují Národní ústav odborného vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky. Projekt Cesta ke kvalitě je zaměřený na všestrannou podporu škol v oblasti vlastního hodnocení. Jedním z cílů projektu je vhodné provázání autoevaluace škol s jejich externí evaluací. Tento cíl není dosažitelný bez spolupráce s externími orgány, které mohou či musí školy hodnotit. Jedním z výstupů bylo vytvoření metaevaluačních kritérií – „Kritéria pro hodnocení plánu, procesu a zprávy vlastního hodnocení školy“ s metodikou včetně SW podpory jako konsenzuální pohled na kvalitu realizace autoevaluace školy. Dalším výstupem je materiál „Doporučení pro hodnocení škol zřizovatelem“. Dokument obsahuje i možné zdroje informací k hodnocení školy včetně doporučení vztahujícího se ke zprávě o vlastním hodnocení školy. Tyto výsledky projektu slouží jako pomůcky, které mohou školy využít při vlastním hodnocení, vzdělávací kurzy a další aktivity pomáhající výměně zkušeností mezi školami.

43


4.4

Vzdělávání k udržitelnému rozvoji

Strategie udržitelného rozvoje České republiky se opírá o řadu principů, z nichž je nejdůležitější úcta k lidskému životu a k přírodě, k civilizačním a kulturním hodnotám. Dalšími významnými principy jsou sociální soudržnost a solidarita, rovné příležitosti, pozitivní ekonomické stimulace. Na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a kraje byly definovány následující prioritní osy ROP NUTS 2 Střední Čechy: •

prioritní osa č. 1 – doprava,

•

prioritní osa č. 2 – cestovní ruch,

•

prioritní osa č. 3 – integrovaný rozvoj území,

•

prioritní osa č. 4 – technická pomoc.

V rámci prioritní osy č. 3 – integrovaný rozvoj území budou intervence zaměřeny prioritně na rozvoj regionálních center a dalších měst a doplňkově na rozvoj venkovských oblastí. Podpora rozvoje a revitalizace regionálních center a dalších měst bude zahrnovat komplexní obnovu fyzického prostředí ve vybraných městech nebo městských částech a modernizaci infrastruktury veřejných služeb (v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb a volnočasových aktivit). V oblasti základního a středního vzdělávání probíhá v současnosti kurikulární reforma. Z toho důvodu je třeba poskytnout pedagogům v rámci VUR materiální a metodickou podporu a umožnit jejich další vzdělávání v této oblasti (viz kap. 4.10). Ve středu zájmu VUR je i rozvoj spolupráce VOŠ a VŠ s praxí. Mezi klíčové oblasti v rámci dalšího vzdělávání patří systematické vzdělávání zaměstnanců veřejné správy a doplňování si vzdělání (viz kap. 4.10).

44


4.5 4.5.1

Speciální vzdělávání, zájmové vzdělávání Základní školy speciální

Krajský úřad Středočeského kraje podporuje vznik speciálních tříd pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami při běžných mateřských a základních školách, podporuje a při splnění všech náležitostí vydává souhlas s jejich zřízením. Ve školním roce 2010/11 bylo při běžných mateřských a základních školách zřízeno 77 speciálních tříd. Počet zřízených speciálních tříd se odvíjí od počtu žádostí škol a jejich zřizovatelů. Struktura speciálních tříd se neustále vyvíjí v důsledku přesnější diagnostiky poruch učení Pedagogickopsychologickou poradnou Středočeského kraje. V rámci zlepšování podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami byl pro školní 2010/11 dán souhlas s navýšením finančních prostředků nad rámec normativního financování ve výši 221,94 úvazků pro 512 asistentů pedagoga. Zvýšil se počet žáků v základních školách speciálních. Zároveň došlo k finančnímu zohlednění tříd, ve kterých se vzdělávali žáci v oboru pomocné školy podle rehabilitačního programu. Školám byl navýšen rozpočet podle počtu těchto tříd, tak, aby v nich mohli asistenti pedagoga působit. Došlo tak k navýšení celkem o 41 úvazků. V 7 školách probíhalo 8 kurzů pro získání základů vzdělání, které navštěvovalo celkem 47 frekventantů. Školám, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, byly pro zlepšení a zkvalitnění jejich práce poskytnuty z prostředků kraje finanční prostředky na nákup rehabilitačních pomůcek. Ve školním roce 2010/11 bylo otevřeno 7 přípravných tříd základní školy pro žáky se sociálním znevýhodněním. Krajský úřad Středočeského kraje uděluje v souladu se školským zákonem souhlas se zřízením přípravných tříd základní školy pro žáky se sociálním znevýhodněním. Ze strany škol není o zřízení těchto tříd velký zájem. Po schválení Národního akčního plánu (NAP) k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 vládou, byla ustavena na KÚ pracovní skupina k prosazení a konkretizaci NAP v zařízeních Středočeského kraje. Cílem transformace systému práce s ohroženými dětmi a rodinami je zvýšení kvality práce a dostupnosti služeb pro ohrožené děti a rodiny a zároveň snížení počtu dětí dlouhodobě umístěných v ústavní péči. Dětské domovy poskytují odborné komplexní služby a svou kapacitou naplňují požadavek rodinného prostředí. Dětské domovy jsou v zařazování dětí do náhradní rodinné péče soběstačné, řídí se zákonem č. 109/2002 Sb., který bude novelizován a na připomínkování spolupracoval Středočeský kraj s Asociací náhradní výchovy. Spolupracují s institucemi z oblasti sociální – také s Odborem sociálních věcí KÚ SK, diagnostickými ústavy, soudy apod. 45


4.5.2

Základní umělecké školy

Základní umělecké školy poskytují základní umělecké vzdělávání v hudebním, tanečním, výtvarném

a

literárně-dramatickém

oboru.

Síť

základních

uměleckých

škol

je ve Středočeském kraji dlouhodobě stabilizovaná. Zřizovatelem 34 škol je obec, 18 škol kraj, 3 školy jsou soukromé. Podíl žáků v základních uměleckých školách vzhledem k populaci 6–18letých mírně narůstá. Struktura žáků základních uměleckých škol podle uměleckých oborů se příliš neliší od průměrného rozložení žáků v oborech při celorepublikovém porovnání. Nejvíce žáků navštěvuje hudební obor (62,2 %), výtvarný obor navštěvuje 20,8 % žáků, taneční obor 13,1 % a literárně-dramatický obor 3,8 % žáků. V červnu 2010 byla dokončena pilotní verze rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV), v rámci individuálního projektu národního Pilot ZUŠ, který je spolufinancován z ESF a z rozpočtu České republiky. Dva roky mají školy na vypracování a ověření vlastních školních vzdělávacích programů. Od roku 2007 pořádá Středočeský kraj akci Festival ZUŠ, která je přehlídkou nejúspěšnějších žáků vždy za vyhlašované soutěžní umělecké obory v daném roce. V roce 2011 se konala přehlídka ZUŠ k příležitosti 170. výročí narození A. Dvořáka.

4.5.3

Střediska volného času

Významné místo mezi subjekty zabezpečujícími a rozvíjejícími zájmové aktivity dětí, žáků a studentů ve volném čase zaujímají střediska volného času. Stěžejní činností středisek byla pravidelná zájmová činnost, která probíhala v zájmových útvarech. Do programu středisek byla zařazována vzdělávací, osvětová a informační činnost, metodická a odborná činnost a další volněji pojaté aktivity realizované formou krátkodobých kurzů či akcí příležitostného charakteru. Střediska se zaměřovala také na individuální práci s nadanými dětmi, žáky a studenty. Středočeský kraj i nadále podporuje rozvoj středisek volného času, o jejichž služby stále stoupá zájem ze strany dětí, mládeže a jejich rodičů. Střediska nadále zajišťují organizaci soutěží a přehlídek vyhlašovaných MŠMT, zabezpečují podporu talentů, primární prevenci sociálně patologických jevů, metodicky zabezpečují další činnosti podle vyhlášky. Kraj spolupracuje se středisky volného času při organizování soutěží, zajišťuje jim metodickou podporu. V roce 2010 a 2011 se uskutečnily dva ročníky Umělecké soutěže pro žáky a studenty „Náš kraj“, kterou organizuje a financuje Středočeský kraj. Hlavním smyslem této soutěže je rozvoj umělecké stránky osobnosti dětí a mládeže, podpora jejich 46


schopností v uměleckém světě, rozvoj kreativního myšlení a vnímání vlastního okolí a aktivního života v kraji a jeho vztahu k němu. Předpokládá se, že v dalších letech bude tato soutěž pokračovat. Situace v naplněnosti kapacit odpovídá demografickému vývoji, kdy na 1. stupni počet žáků přibývá. Počet žáků ve školních klubech vzrostl, přestože pokračuje pokles počtu žáků navštěvujících 2. stupeň. Ve víceletých gymnáziích se počet žáků ve školních klubech výrazněji nezměnil.

4.6

Vyšší odborné vzdělávání

Dlouhodobější možnost rozšíření vzdělání po ukončení středoškolského studia nabízelo v kraji ve školním roce 2009/2010 celkem 21 vyšších odborných škol, na kterých studovalo celkem 2 960 osob, z toho 1 557 na denním studiu. Na jednu vyšší odbornou školu tak průměrně připadalo 141 studentů, což bylo přibližně o 15 studentů méně než celorepublikový průměr. Průměrný počet studentů středočeských vyšších odborných škol denního studia (74) byl přibližně o 38 studentů menší než celorepublikový průměr VOŠ.11 Středočeský kraj podporoval a nadále bude podporovat všechny formy spolupráce VOŠ a vysokých škol, jako je poskytování výukových prostor, techniky a dalšího vybavení VOŠ pro potřeby vysokých škol, uplatňování pedagogů VOŠ při výuce vysokoškolských vzdělávacích programů. Metodicky vedl školy, které zahájily spolupráci s vysokými školami s cílem rozšířit a obohatit vzdělávací nabídku ve Středočeském kraji. Spolupráci s vysokými školami v minulých letech navázaly a ve sledovaném období ji dále úspěšně rozvíjely Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram pokračovala ve spolupráci s Vysokou školou sv. Alžbety v Bratislavě při výuce bakalářského programu Ošetřovatelství. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Kladno pokračovala ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a s Fakultou biomedicíny ČVUT při výuce bakalářského programu Fyzioterapeut. Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola, Mělník úspěšně spolupracovala s Fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze na výuce společně akreditovaného bakalářského programu Zahradní a krajinářské úpravy. Vyšší

11


47


odborná škola a Střední zemědělská škola, Benešov spolupracovala se Zemědělskou fakultou JU v Českých Budějovicích a Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Přírodovědecká fakulta UK začleňuje nadané studenty do svých výzkumných týmů. Vyšší odborná škola a Střední odborná škola, Březnice spolupracovala s Fakultou životního prostředí ČZU v Praze při zajištění kombinovaného studia bakalářského programu Územní a technická správní služba.

4.7

Optimalizace nabídky vzdělávání

4.7.1

Pracovní síla ve Středočeském kraji

Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil se pracovní síla ve Středočeském kraji od roku 2000 nepřetržitě zvyšuje a v roce 2009 dosáhla výše 629,2 tis. osob. Mezi lety 2000 až 2009 vzrostla nejvíce ze všech krajů ČR, zejména pak v případě mužů. V ČR se pracovní síla 15letých a starších ve stejném období zvýšila o 1,9 %, tj. o 100,3 tis. osob (ve Středočeském kraji o 11,8 %). Podíl kraje na celkové pracovní síle ČR se zvýšil z 10,9 % v roce 2000 na 11,9 % v roce 2009 (nejvíce ze všech regionů), čímž se Středočeský kraj přesunul ze čtvrté pozice hned za Hl. m. Prahu, kde byla pracovní síla ze všech krajů nejpočetnější. Význam pracovní síly v celé populaci je ve Středočeském kraji jeden z nejvyšších ze všech regionů ČR. V roce 2009 se jednalo o 59,6 % celkového počtu obyvatel. Z pohledu celé Evropské unie však patřil v roce 2009 Středočeský kraj k regionům s průměrnou mírou ekonomické aktivity. Navíc vzhledem k dlouhodobě příznivé míře nezaměstnanosti byla v kraji také relativně vysoká míra zaměstnanosti a celkový počet zaměstnaných představoval 48,4 % obyvatel kraje. Stejně jako v celé České republice, tak i ve Středočeském kraji působila největší část zaměstnaných (tj. využité pracovní síly) na trhu práce v postavení zaměstnanců. Zaměstnanci představovali v roce 2009 přibližně 80,5 % zaměstnaných, což byl s výjimkou Hl. m. Prahy z celorepublikového pohledu nejvyšší podíl. Podíl zaměstnavatelů byl vůbec nejvyšší ze všech regionů ČR. Třebaže ještě v roce 2000 činila míra ekonomické aktivity 15letých a starších ve Středočeském kraji 60,3 % (v roce 1998 to bylo 61,5 %), do roku 2009 se její hodnota snížila o 0,7 procentního bodu na 59,6 %. To však byl nejnižší pokles po Hl. m. Praze. Největší pokles byl zaznamenán ve věkové skupině 15 až 19letých (ze 74,4 % na 56,5 %, tj. o 24 %) a 20 až 24letých (z 20 na 9 %, tj. o 55 %), což lze vysvětlit především vyšší 48


účastí mladých lidí v terciárním vzdělávání. Na druhé straně byl patrný více než 1,7násobný nárůst (z 16,5 na 28,6 %) u osob ve věkové skupině 60 až 64 let, a to v souvislosti s pozdějším odchodem do penze. Na nárůst pracovní síly v kraji měl ve sledovaném období vliv jak migrační přírůstek, tak i posun ve věkové struktuře obyvatelstva, resp. jeho stárnutí. Zatímco koncem 90. let bylo zastoupení věkové skupiny 20 až 24letých, tedy těch, co vstupují na trh práce, v porovnání se skupinou 60 až 64letých přibližně dvojnásobné, od roku 2007 již počet osob opouštějících trh práce převyšuje osoby vstupující na pracovní trh. Uvedené reflektuje také skutečnost, že se počet obyvatel ve věku 20 až 64 let ve Středočeském kraji zvýšil podle výběrového šetření pracovních sil mezi roky 2000 a 2009 o 105,1 tis. osob, zatímco pracovní síla osob ve věku 20 až 64 let ve stejném období vzrostla jen o 86,3 tis. osob. Přibližně do konce 90. let docházelo k růstu pracovní síly v kraji v důsledku toho, že se do produktivního věku dostávaly silné ročníky narozené v 70. letech a do důchodového věku odcházely osoby z méně početných ročníků osob narozených koncem první republiky. Okolo roku 2005 však z trhu práce začali odcházet lidé z početných ročníků narozených koncem druhé světové války a krátce po ní. Nárůst pracovní síly v kraji zejména po roce 2005 je možné přisoudit také silné migrační vlně, především mladších osob s vyšší mírou ekonomické aktivity. Na základě demografické projekce lze očekávat, že v roce 2019 bude ve věku 20 až 64 let o 5,7 % osob méně než v roce 2009, do konce roku 2029 o 7 % a koncem roku 2039 by měl být počet osob v této věkové skupině v porovnání s rokem 2009 nižší již o desetinu. Čím vzdálenější je však časový horizont projekce, tím větší je možnost odchylky od skutečnosti. Navíc není v projekci zahrnuta migrace, která je rovněž velmi významným faktorem vývoje věkové struktury obyvatelstva a tím pádem i pracovní síly v regionu. Zejména pak v případě Středočeského kraje je vliv migrace velmi důležitý. Migrací z ostatních krajů ČR získal Středočeský kraj v letech 2000 až 2009 nejvíce nových obyvatel ve věkové skupině 30 až 34 let (13,5 tis.) a 25 až 29 let (12,1 tis.), zatímco v případě zahraniční migrace to bylo nejvíce ve věkové skupině 20 až 24 let (10,1 tis.) a 25 až 29 let (8,3 tis.).12

12

Zdroj: ČSÚ, výběrové šetření pracovních sil

49


4.7.2

Pracovní trh

Podle údajů z výběrového šetření pracovních sil pracovalo v roce 2009 v civilním sektoru v hlavním městě celkem 98,4 tis. osob ze Středočeského kraje, přičemž ještě v roce 2000 to bylo 74,5 tis. osob. Celkově tak byl Středočeský kraj regionem, v němž pracují obyvatelé nejčastěji mimo svůj kraj (z 17,5 % případů v roce 2009, v roce 2000 to bylo 15,5 %). Středočeský kraj zaznamenal mezi lety 2000 a 2009 z celorepublikového pohledu také mírně nadprůměrný nárůst počtu cizinců; jejich počet se za uvedené období zvýšil 2,2násobně. Zatímco mezi roky 2000 až 2008 se každoročně počet cizinců v kraji zvyšoval (absolutně nejvíce to bylo 9,9 tis. osob mezi lety 2007 a 2008), mezi roky 2008 a 2009 však došlo k poklesu o 1,6 tis., a to pravděpodobně v důsledku odchodu cizinců v souvislosti se zhoršením situace na českém pracovním trhu (např. na Mladoboleslavsku poklesl počet cizinců o 1,3 tis., resp. o 11,2 %). Středočeský kraj se tak zařadil mezi dvanáct krajů (s výjimkou Hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje), kde se počet cizinců mezi roky 2008 a 2009 snížil. V porovnání s celorepublikovým průměrem vstupovali lidé ve Středočeském kraji mezi ekonomicky aktivní brzy, a naopak, pracovní trh však později opouštěli. I tak se, obdobně jako v celé ČR, doba přípravy na budoucí povolání prodlužovala, o uvedené skutečnosti svědčil i nárůst počtu osob s trvalým pobytem na území Středočeského kraje studujících na vysoké škole. Jejich počet se zvýšil mezi roky 2000 a 2009 více než 2,5 násobně (u žen trojnásobně, u mužů 2,1násobně). Od roku 2003 byl podíl žen mezi studenty vysokých škol nadpoloviční (v roce 2009 činil podíl žen už 56,7 %). Patrné změny nastaly také v poměru studujících v učilištích a na středních školách. Zatímco učiliště navštěvovalo v roce 1993 celkem 42,6 % ze všech osob účastnících se sekundárního vzdělávání, v roce 2000 to bylo 27,1 % a v roce 2009 již pouze 23,0 %.13 Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.14 Počet volných pracovních míst nabízených úřady práce Středočeského kraje ke konci roku 2010 v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 303 míst na 3 599.

13

Zdroj: Vývoj lidských zdrojů ve středočeském kraji v letech 2000 až 2009

14

Analýza trhu práce v kraji za rok 2010

50


Struktura a počet volných pracovních míst nabízených úřady práce Středočeského kraje [Zdroj Analýza trhu práce v kraji za rok 2010]

Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání ISCED 97

uchazeči

bez vzdělání neúplné zákl. vzdělání základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné vzdělání střední odborné vzdělání s výuč. listem stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání Celkem

124 168

31. 12. 2009 volná místa 86 5

uchaz./ 1 místo 1,4 33,6

uchazeči 131 199

31. 12. 2010 volná místa 78 9

uchaz./ 1 místo 1,7 22,1

12 436 36 1 152

1 338 19 23

9,3 1,9 50,1

13 641 35 1 256

1 333 32 5

10,2 1,1 251,2

20 009

892

22,4

22 118

1 150

19,2

425

36

11,8

470

43

10,9

1 432 2 496

86 127

16,7 19,7

1 568 2 785

68 157

23,1 17,7

8 269

417

19,8

9 388

454

20,7

328

24

13,7

427

26

16,4

359 1 854

8 235

44,9 7,9

478 2 157

15 228

31,9 9,5

56 49 144

0 3 296

14,9

63 54 716

1 3 599

63,0 15,2

[Údaje ze čtvrtletní statistiky MPSV]

51


4.7.3

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. 12. 2010 byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji 7,73 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Příbram 10,97 %, nejnižší v okrese Praha-západ 4,14 %. Tato hodnota tradičně řadí Středočeský kraj mezi kraje s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Oproti roku 2009, kdy došlo ke strmému nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání na celém území Středočeského kraje, byl rok 2010 přece jen v tempu růstu nezaměstnanosti o poznání mírnější. Registrovaná míra nezaměstnanosti vzrostla jen o 0,7 procentního bodu. Na území Středočeského kraje v průběhu roku 2010 je možné v důsledku pokračování útlumu poptávky v klíčových odvětvích stále ještě očekávat nárůst nezaměstnanosti ve všech okresech kraje.

2006

2007

2008

2009

2010

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31. 12.)

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem (k 31. 12.)

35 498

29 273

31 220

49 144

54 716

Volná pracovní místa

12 478

19 691

[Zdroj: Analýza trhu práce 2010]

52

11 399

3 296

3 599



Poptávka po pracovní síle bude v 1. pololetí 2011 stále podprůměrná a v evidencích úřadů práce bude přetrvávat nedostatek volných pracovních míst. V některých oblastech kraje je třeba počítat s možností hromadných propouštění. V druhé polovině roku 2011 předpokládáme pozvolné navyšování výroby a služeb u některých zaměstnavatelů, to spolu se sezónními pracemi (které jsou závislé na vývoji počasí), a vznikem nových zaměstnavatelských subjektů, které v rámci svého zaměření a činností vytvoří nové pracovní příležitosti, bude mít za následek mírný pokles počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. S nejvyšší mírou nezaměstnanosti můžeme počítat, stejně jako v roce 2010, na Příbramsku, Kutnohorsku, Nymbursku, Kladensku a Rakovnicku, tedy okresů, jež se dlouhodobě pohybují okolo celorepublikové průměrné míry registrované nezaměstnanosti, která koncem roku 2010 dosáhla 10,97 procenta.

4.7.4

Uplatnění absolventů na trhu práce

K 30. 9. 2010 bylo registrováno 3 618 absolventů všech typů škol a mladistvých bez kvalifikace (o 194 více než v září roku 2009), to odpovídalo podílu na celkové nezaměstnanosti v kraji ve výši 7,4% (-0,2 procentního bodu). Průměrně se podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v průběhu roku 2010 snížil o 0,2 procentního bodu 53


na 6,0 %. Snížení ročního průměru podílu absolventů a mladistvých na celkovém počtu uchazečů nebyl zapříčiněn jejich úbytkem v evidencích ÚP, ale především vysokým nárůstem všech evidovaných uchazečů o zaměstnání, který byl mnohem výraznější. Příčiny lze vidět, jak ve vyšším počtu žáků opouštějících školy, tak i v nižší poptávce po absolventech škol ze strany zaměstnavatelů. Míra nezaměstnanosti, která je na těchto stránkách uváděna, je vypočtena jako podíl počtu nezaměstnaných čerstvých absolventů a celkového počtu absolventů, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých na jedno volné pracovní místo, na které se mohou hlásit evidovaní na úřadu práce, v dubnu 2010 připadalo ve Středočeském kraji 4,8 absolventa, což je třetí nejnižší počet v republice.


54


Legenda pro oba předchozí grafy: A+B bez vzdělání + neúplné základní vzdělání; C – základní vzdělání; D – nižší střední vzdělání; nižší střední odborné vzdělání; střední odborné vzdělání s výučním listem; E – nižší střední odborné vzdělávání; H – střední odborné vzdělání s výučním listem; J - střední nebo střední odborné vzdělání bez mat. i výuč. listu; K – ÚSV; L – ÚSO s vyučením i maturitou; M – ÚSO s maturitou (bez vyučení); N – vyšší odborné vzdělání; bakalářské

vzdělání;

T

–

vysokoškolské

vzdělání;

V

–

doktorské

vzdělání


V následujících dvou tabulkách a grafech jsou shrnuty počty nezaměstnaných absolventů Středočeského kraje, počet absolventů z předchozího školního roku podle kategorie vzdělávání a z nich odvozené míry nezaměstnanosti absolventů škol. Při interpretaci nezaměstnanosti absolventů škol je třeba vycházet z relativního ukazatele – míry nezaměstnanosti. Absolutní ukazatel – počet nezaměstnaných absolventů – je totiž pro porovnávání situace absolventů na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělávání a skupin oborů zavádějící. Míra nezaměstnanosti absolventů všech uvedených kategorií vzdělávání se v České republice jako celku v roce 2010 oproti předchozím letům zvýšila. Tuto skutečnost kopíruje i vývoj míry nezaměstnanosti absolventů Středočeského kraje, kde jedinou skupinou, u které můžeme zaznamenat snížení míry nezaměstnanosti oproti roku 2009, jsou absolventi vyšších odborných škol.

55


Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium (dubnové hodnoty) Středočeský kraj. [Zdroj NUOV]

Vyučení (E, H)

kategorie

Gymnázium (K)

Vyučení s maturitou15 (L0, L5)

vzdělání

tou (M)

ČR

Kraj

2008

4,6

6,9

2,6

2,5

5,1

7,8

4,4

5,7

5,6

5,5

2009

11,5

13,4

2,9

2,4

11,9

11,8

8,8

7,8

6,6

6,8

2010

15,4

19,4

3,5

3

18

19,3

9

10,6

6,2

8,9

ČR

Kraj

VOŠ (N)

Kraj

ČR

Kraj

SOŠ s maturi-

Kraj

ČR

ČR

míra nezaměstnanosti vyjádřena v %

Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu – denní studium. [Zdroj NUOV]

kategorie

Vyučení (E, H)

Gymnázium (K)

Vyučení s ma-

SOŠ s maturitou

turitou (L0, L5)

(M)

VOŠ (N)

vzdělání Abs.

NZ

Abs.

NZ

Abs.

NZ

Abs.

NZ

Abs.

NZ

2008

3148

145

2128

55

1245

64

3946

175

429

24

2009

3088

354

2115

61

1276

152

3831

337

442

29

2010

2966

458

2144

74

1322

238

3737

335

357

22

Abs. - počet absolventů (šk. rok 2006/2007. 2007/2008, 2008/2009); NZ - počet nezaměstnaných (dubnové hodnoty)

15

Absolventi nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventi maturitních oborů SOU (L0) jsou v tomto

materiálu souhrnně označováni zjednodušeným termínem vyučení s maturitou.

56


4.8 4.8.1

Rovné příležitosti ve vzdělávání Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

Každoročně dochází k nárůstu počtu žádostí o zřízení funkce asistenta pedagoga, který souvisí i se vstupem stále vyššího počtu žáků s těžkým mentálním postižením a kombinovaným postižením do vzdělávání. Krajský úřad při stanovování výše nadnormativního úvazku vychází z věku dítěte, míry postižení, počtu žáků ve třídě a z výše disponibilních zdrojů. Kurzy pro získání základů vzdělání byly realizovány na základě žádostí škol, na které se obraceli zákonní zástupci nebo přímo dospělé osoby, kterým nebylo umožněno základy vzdělání získat.

4.8.2

Nadané děti, žáci a studenti

Podpora nadaných žáků je orientovaná na jejich zapojování do školních a mimoškolních soutěží a olympiád. Zapojení žáků a studentů do soutěží a přehlídek vyhlašovaných a financovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Soutěže mají postupový charakter, vítězové školních kol postupují do okresních kol, dále do krajského kola (po tuto úroveň zabezpečuje koordinaci a průběh soutěží Odbor školství, mládeže a sportu Středočeského kraje). Vítězové krajských kol postupují do národního kola (zabezpečuje Národní institut dětí a mládeže – NIDM, MŠMT ČR). Vítězové národních kol postupují do mezinárodních soutěží. Středočeský kraj pravidelně podporuje a koordinuje tyto soutěže a přehlídky: • Matematická olympiáda • Fyzikální olympiáda • Chemická olympiáda • Biologická olympiáda • Olympiáda v českém jazyce • Dějepisná olympiáda • Zeměpisná olympiáda

57


• Soutěže v cizích jazycích • Soutěž v programování • Soutěže žáků ZUŠ – obory a kategorie se vypisují pro každý školní rok • Sportovní soutěže – sporty a kategorie se vypisují pro každý školní rok • Soutěže pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

4.8.3

Podpora volnočasových aktivit

Podpora volnočasových a sportovních aktivit dětí a mládeže ve Středočeském kraji vychází z Koncepce státní podpory sportu v České republice, které vytvořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a bylo schváleno usnesením vlády č. 167 o Koncepci státní podpory sportu v České republice ze dne 9. března 2011 a z Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007–2013. Středočeský kraj prostřednictvím svých dotačních fondů uvolňuje finanční prostředky ze svého rozpočtu na podporu volnočasových a sportovních akcí pro děti a mládež, na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících sportovišť a v neposlední řadě na prevenci sociálně nežádoucího chování dětí a mládeže. Podpora sportu pro všechny se uskutečňuje v rámci dotačních programů vyhlášených každoročně hejtmanem Středočeského kraje. V rámci Fondu sportu, volného času a primární prevence (dále FSVČ PP) dosáhnou na finanční prostředky obce a města, školy a školská zařízení, občanská sdružení, nestátní neziskové organizace a sportovní kluby pracující s dětmi a mládeží. Většina sportovních klubů se dále sdružuje ve střešních sportovních organizacích, kterými jsou např. Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace Sport pro všechny, Sdružení sportovních svazů ČR, Asociace školních sportovních svazů ČR, Klub českých turistů, Autoklub ČR atd. Středočeský kraj uvolňuje ze svého rozpočtu z kapitoly 05 – školství každoročně finanční prostředky na zabezpečení soutěží a přehlídek pro základní a střední školy. Jejich uskutečnění je vázáno na dostatečné finanční zdroje a stanovené priority v oblasti mládeže a sportu. Aktuální nabídku akcí, které budou probíhat v daném roce, schvaluje Rada Středočeského kraje. Sportovní centra mládeže fungují jako dlouhodobý program zařazený do systému přípravy talentované mládeže se státní podporou a pracují jako efektivní článek péče o talentovanou mládež dorostenecké a juniorské kategorie.

58


Středočeský kraj i v budoucnu bude finančně podporovat vybrané učňovské obory na středních odborných školách a odborných učilištích zřizovaných Středočeským krajem. Podpora bude realizována formou finančních příspěvků na soutěže nebo jiné aktivity pořádané školou pro žáky 9. tříd s cílem představit své učební obory, přispět tak k jejich propagaci a zatraktivnění a přilákat mladé lidi ke studiu na středních odborných školách a odborných učilištích. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje převážně ve střediscích volného času, ve školních družinách a školních klubech. Tato školská zařízení poskytují účastníkům zájmového vzdělávání naplnění volného času zájmovými činnostmi se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání probíhá pravidelně nebo příležitostně. Vedle výchovné, vzdělávací a zájmové činnosti poskytuje osvětovou činnost v oblasti prevence sociálně patologických jevů, táborovou činnost, otevřenou nabídku spontánních činností i individuální práci s nadanými dětmi. Středočeský kraj i nadále bude podporovat činnost a obsahové zkvalitňování zájmového vzdělávání a činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání. Vzhledem k vyhodnocení zájmu o účast v těchto školských zařízeních je zřejmé, že zájem o ně mezi žáky stále stoupá.

4.8.4

Zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních

Mezi hlavní úkoly primární prevence patří výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, rozvíjení pozitivního sociálního klimatu na školách a ve školských zařízeních a techniky vedoucí k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Nedílnou součástí primární prevence sociálně patologických jevů je i výchova k pozitivnímu sociálnímu chování, podpora multikulturního vzdělávání a výchovy k humanitě, toleranci a ochraně lidských práv a programy prevence kriminality a rizikových jevů. Ve školním roce 2009/10 zrealizoval Středočeský kraj ve spolupráci se Vzdělávacím institutem Středočeského kraje v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence 12 odborných seminářů a kurzů. Semináře a kurzy byly zaměřeny zejména na předcházení rizik společensky nežádoucích patologických jevů, protidrogovou prevenci se speciálním zaměřením zvláště na prevenci kouření, šikanu, rizikové a agresivní chování žáků a studentů, včetně kyberšikany aj. Další oblastí vzdělávání pedagogických pracovníků byla tvorba minimálních preventivních programů a dokumentace školního metodika prevence.

59


Novým přístupem v této oblasti je vzdělávání školních týmů prevence, které proběhlo jako pilotní program ve 2. polovině roku 2011. Od roku 2009 se změnil princip poskytování dotací MŠMT na prevenci nežádoucích společenských jevů, již se konkrétně nejedná o Program I. Je vyhlášen program na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování na období 2010-2012, v rámci kterého je každoročně vyhlašováno grantové řízení. V roce 2011 bylo podpořeno v rámci tohoto programu z MŠMT 17 středočeských škol a školských zařízení, 2 projekty výchovných ústavů a 4 projekty nestátních neziskových organizací. Úkoly primární prevence vyplývající z Koncepce primární prevence Středočeského kraje na léta 2007–2013 jsou plněny průběžně, včetně zajištění finančních prostředků. V roce 2009 byl na preventivní aktivity z rozpočtu kraje uvolněn 1 mil. Kč, v roce 2010 bylo uvolněno pouze 520 tis. Kč. V roce 2011 bylo z rozpočtu kraje uvolněno 500 tis. Kč. V roce 2009 byla rozdělena částka 3 mil. Kč (na podporu sportovních a volnočasových aktivit, vrcholového sportu a podporu primární prevence) pro 66 projektů škol a školských zařízení. V roce 2010 bylo podpořeno v rámci dotačního titulu primární prevence Středočeského Fondu sportu, volného času a primární prevence 25 projektů škol, školských zařízení a nestátních neziskových organizací Středočeského kraje v hodnotě cca 1,7 mil. Kč. V roce 2011 bylo z tohoto fondu podpořeno celkem 14 projektů na primární prevenci v celkové částce 880 tis. Kč.

4.9

Systém poradenství ve školství

Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje zajišťuje koordinovaný systém poradenství, jednotné metodické vedení a kvalitní poskytování odborných poradenských služeb v celém regionu. Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje spolupracuje s jinými odbornými subjekty na území Středočeského kraje. Ve školním roce 2010/11 bylo zřízeno odloučené pracoviště SPC ve Speciální základní škole Poděbrady, které je odloučeným pracovištěm ZŠ a MŠ Kolín. Dále bylo nově pověřeno koordinátorem logopedické péče ve Středočeském kraji SPC při ZŠ Mnichovo Hradiště, které též vypracovalo Dlouhodobý záměr rozvoje logopedické péče ve Středočeském kraji. Dochází k pravidelné obnově diagnostických nástrojů, plánovitě probíhá další vzdělávání pracovníků a celkově dochází ke zlepšování služeb. Vzhledem k změnám v legislativě

60


a snahám pražských ŠPZ (školských poradenských zařízení) omezit počet klientů ze Středočeského kraje a přesunout je do středočeských ŠPZ se ale termíny a objednací lhůty opět začaly prodlužovat. Jedna z možností řešení tohoto problému je zvýšení úvazků i počtu pedagogických pracovníků ŠPZ.

4.10 4.10.1

Další vzdělávání (včetně DVPP) Další vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení

V rámci DZ 2008 nebylo další vzdělávání téměř řešeno, bylo mimo hlavní pozornost a péči Středočeského kraje. DZ 2008 se dotýkal činnosti v oblasti dalšího vzdělávání jen okrajově v rámci jiných stanovených úkolů a priorit. Podcenění dalšího vzdělávání a absence jeho systémové podpory ze strany kraje v rámci podpory regionálního školství znamenalo značnou nestabilitu v oblasti dalšího vzdělávání, růst nákladů pro školy a školská zařízení zřizované krajem a obcemi, znamenalo omezení nabídky dalšího vzdělávání jako veřejně prospěšné činnosti a stav jeho permanentního ohrožení. Podpora celoživotního a dalšího vzdělávání dospělých je definována jako jedna z hlavních a klíčových priorit kraje, která vychází z vědomí zásadní důležitosti investic do lidských zdrojů. Pro její naplnění Středočeský kraj vytváří podmínky nejrůznějšími způsoby a formami podpory, zejména podporou finanční a materiální, ale i koncepční podporou činnosti vzdělávacích institucí, které zřizuje, a které se jako hlavní nebo další činností zabývají právě vzděláváním dospělých. Požadavky moderní industriální a občanské společnosti se promítají do potřeby růstu vzdělanostní úrovně obyvatel každé konkrétní země či regionu. Zvýšené nároky na obyvatele vyvolávají pak stále větší požadavky na vytvoření efektivního systému celoživotního vzdělávání lidí žijících ve společnosti. Znalostní společnost je pojem, který je řadu let diskutován zejména v kontextu nutného posilování konkurenceschopnosti v evropském, ale i světovém ekonomickém a společenském prostoru. Tato společnost vyžaduje od člověka schopnost neustále se učit, rozvíjet se, pracovat s informaci tak, aby je byl schopen přetvářet ve znalosti a vědomosti a byl schopen je aplikovat ve svém životě. Těmto nárokům musí vyjít vstříc i systém vzdělávání, který by měl umožňovat všem občanům bez rozdílu účastnit se na procesu učení kontinuálně po celou dobu jejich života. Další vzdělávání v České republice je stále málo rozvinutou částí vzdělávání. Relativně jen velmi málo vzdělávacích institucí vykonává v této oblasti skutečně veřejně prospěšnou činnost, jen málo institucí je schopno na další vzdělávání nahlížet jako na službu občanovi 61


a nejen jako na způsob získávání finančních prostředků. Překážky, které jeho rozvoji bránily a stále brání, jsou zejména systémové a finanční. Středočeský kraj podporuje aktivity směřující k zapojení škol a školských zařízení do projektů NSK, NSP, UNIV 2 Kraje, Koncept. Samozřejmostí je i podpora kraje při získávání statutu autorizované osoby podle zákona č. 179/2006 Sb, o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů. Stále přetrvává zvláštní legislativní stav, kdy na jednu stranu je deklarována povinnost vzdělávat se, a to jak pro pedagogické pracovníky, tak pro pracovníky veřejné správy, na druhou stranu ale neexistuje systémová podpora ani ve financování, ani v systému profesního a kariérního růstu jak pedagogických pracovníků, tak pracovníků ve veřejné správě. Přitom je více než zřejmé, že kvalitu té či oné činnosti lze zajistit pouze kvalitně vzdělanými a průběžně vzdělávanými pracovníky. Vzdělaný a průběžně vzdělávaný a motivovaný učitel je zárukou kvalitního vzdělávání žáků a studentů, a tudíž i garantem kvalitně připravených absolventů na všech stupních vzdělávací soustavy, kvalitně vzdělaný a průběžně vzdělávaný úředník je zárukou kvalitního výkonu veřejné správy a minimalizace korupčního prostředí. Zvyšování účasti dospělých ve všech věkových kategoriích na dalším vzdělávání ve Středočeském kraji je základním předpokladem růstu konkurenceschopnosti kraje v rámci České republiky a v rámci mezinárodním zejména v evropském hospodářském prostoru. Investice do lidských zdrojů je také zásadním předpokladem rozvoje občanské společnosti a její sociální soudržnosti. Další vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání není jenom o vzdělávání rizikových a ohrožených skupin obyvatelstva, ale je vzděláváním veškeré populace s důrazem na určité rizikové nebo více ohrožené skupiny. Středočeský kraj nahlíží na další vzdělávání jako na veřejně prospěšnou činnost, jako na službu občanovi, kterou na svém území zabezpečuje prostřednictvím jím zřízených organizací. Cílem a prioritou Středočeského kraje v oblasti vzdělávání dospělých je přinést komplexní a koncepční nabídku vzdělávacích služeb v rámci celoživotního vzdělávání v kraji a postupně vybudovat strukturu, která svou činností osloví pracovníky škol a školských zařízení, pracovníky ve veřejné správě, volené zástupce obcí, měst a kraje a celou širokou veřejnost. Středočeský kraj podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků jako klíčové systémové a efektivní opatření ke zvýšení kvality vzdělávání a vzdělávací soustavy kraje

62


a další vzdělávání pracovníků ve veřejné správě, které vede ke kvalitnímu a efektivnímu výkonu veřejné správy jako služby obyvatelům kraje. V rámci podpory odborného vzdělávání Středočeský kraj dále usiluje o vytvoření podmínek pro koordinovanou spolupráci škol, školských zařízení a dalších institucí, které zřizuje, v oblasti poskytování rekvalifikací pro široké spektrum cílových skupin. Středočeský kraj, vědom si důležitosti zapojení seniorů do života společnosti a prospěšnosti jejich dalšího vzdělávání jak pro ně samotné tak pro společnost, které má významný dopad do ekonomické a sociální oblasti, podporuje všechny aktivity, které jsou školami a školskými zařízeními a dalšími institucemi, které zřizuje, v této oblasti realizovány. Středočeský kraj rozvíjí podporu dalšího vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání přímo prostřednictvím jím zřízeného vzdělávacího institutu pro vzdělávání dospělých a dále prostřednictvím středních a vyšších odborných škol případně dalších zařízení, které zřizuje. Výše uvedené cíle a priority jsou klíčovými předpoklady dalšího úspěšného rozvoje Středočeského kraje a růstu vzdělanosti jeho obyvatel, který ve svém důsledku přinese vyšší konkurenceschopnost kraje a jeho obyvatelům stabilní růst životní úrovně a zlepšování podmínek pro jejich život.

4.10.2

Činnost Vzdělávacího institutu Středočeského kraje (VISK)

VISK je zřízen Středočeským krajem jako příspěvková organizace s hlavním úkolem provádět veřejně prospěšnou činnost formou podpory a realizace vzdělávacích a podpůrných aktivit v rámci celoživotního vzdělávání dospělých s důrazem na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a další vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (ÚSC) – tzv. vzdělávání ve veřejné správě (DVVS). Dále poskytuje a připravuje aktivity v oblasti vzdělávání volených zástupců ÚSC, vzdělávání seniorů (Akademie 3. věku – A3V), vzdělávání dalších profesních skupin, nezaměstnaných a jiných zájemců v oblasti rekvalifikací apod. V souladu s potřebami kraje VISK výrazně zvýšil podporu výuky cizích jazyků, zejména angličtiny (navázána úzká spolupráce s Britskou radou – akreditované e-learningové kurzy, projekt Connecting Classrooms, konzultační činnost, vlastní jazykové projekty – Učitelská angličtina (25 dlouhodobých kurzů AJ pro 375 učitelů) a Rozšíření výuky AJ na základních školách Středočeského kraje programem Super-Nature (výuka metodiky AJ pro první a druhé třídy ZŠ – pilotáž na 13 ZŠ v kraji), distribuce dvojjazyčných materiálů na 63


podporu výuky AJ apod.) a vzdělávání v oblasti odborného vzdělávání na středních školách (VISK vyhodnocen jako nejlepší pracoviště v ČR v roce 2010/11 v oblasti odborného vzdělávání v rámci projektu Národního ústavu odborného vzdělávání – RKC – regionální kurikulární centra, spolupráce v projektu IQ Industry, podání vlastního projektu v OPVK na podporu odborného vzdělávání (výzva červen 2011), hledání možností ke koordinovanému využití potenciálu krajem zřizovaných středních odborných škol a středních odborných učilišť v oblasti rekvalifikací apod.). Pro pedagogické pracovníky nyní VISK poskytuje další vzdělávání celkem ve dvaceti různých oblastech, které komplexně pokrývají potřeby DVPP. Jejich obsah je neustále aktualizován a doplňován. V DVPP je VISK nositelem více jak pěti set akreditovaných vzdělávacích programů. V oblasti dalšího vzdělávání ve veřejné správě (DVVS), které bylo zahájeno v polovině roku 2010, VISK získal již přes čtyřicet akreditací vzdělávacích programů. Tento počet postupně rozšiřuje tak, aby pro obce a kraj zajistil podobně komplexní a rozsáhlou nabídku vzdělávání za výhodných podmínek jako pro školy a školská zařízení. Obtížná ekonomická situace roku 2010/11 jak pro školy a školská zařízení tak pro obce a města negativně ovlivnila oblast dalšího vzdělávání. Promítla se zejména do výrazného snížení státních ONIV ze strany MŠMT, snížení provozních prostředků škol a školských zařízení a provozních prostředků a prostředků na výkon státní správy u územně samosprávných celků včetně prostředků na povinné další vzdělávání úředníků. Důsledkem byl výrazný pokles poptávky po dalším vzdělávání. Pokles jako takový již byl v důsledku ekonomických problémů v oblasti školství zaznamenáván v období předcházejících tří let. Jednotlivé výkony jak počtu vzdělávacích akcí tak v počtu proškolených účastníků měly klesající tendenci. Po značném úsilí v roce 2010/11, přes výše uvedené nepříznivé okolnosti, se VISK podařilo, po plném zapojení aktivit v rámci evropských projektů, dosáhnout zastavení poklesu výkonů a naopak je výrazně zvýšit. Po transformaci VISK v lednu 2010 byly zahájeny základní restrukturalizační kroky krátkodobého i střednědobého charakteru. Byly definovány základní cílové skupiny: • pracovníci škol a školských zařízení – pedagogogové a nepedagogové • pracovníci ve veřejné správě – úředníci územních samosprávných celků a volení zástupci územních samosprávných celků

• • • •

64

další profesní skupiny senioři nezaměstnaní veřejnost


Byla rozšířena nabídka vzdělávacích služeb v souladu s novou zřizovací listinou VISK a programovým prohlášením Rady Středočeského kraje (postupně rozšiřován počet akreditací vzdělávacích programů udělených MŠMT a MV), byl změněn marketing služeb, byla stabilizována krajská pracoviště s maximálním využitím objektů v majetku kraje vhodných pro další vzdělávání a učiněna řada dalších opatření vedoucích ke zvýšení výkonnosti a efektivity. Podařilo se úspěšně zahájit realizaci evropských projektů OPVK, které výrazně výkonnost ovlivnily, neboť klienti DV v období finanční krize široce využívají nabídku v rámci těchto projektů. Projekty realizované VISK se vyznačují zejména celokrajskou územní působností a nejsou lokálně omezeny, což přináší vysokou efektivitu a široký dopad na cílové skupiny. Dále se podařilo díky posílenému marketingu a nabídce služeb realizovat několik zakázek na dodávku vzdělávacích služeb pro jiné subjekty v rámci jejich projektů OPVK. Zásadním poznáním z těchto aktivit je skutečnost, že poskytování vzdělávacích služeb prostřednictvím VISK je významně rozsáhlejší, komplexnější a efektivnější než by stejné služby byly poskytovány prostřednictvím komerčních institucí zaměřených pouze na zisk. Záměrem na rok 2012 je snaha udržet stávající výkonnost, případně ji v některých parametrech dále zlepšit, byť nepříznivé ekonomické období bude pravděpodobně ještě pokračovat. Dále bude dále zlepšováno spektrum nabídky vzdělávacích programů, budou i nadále průběžně inovovány a získávány další akreditace MV a MŠMT. Dále bude prohloubena podpora výuky cizích jazyků a poskytování metodické pomoci. Ve spolupráci s krajem budou hledány a realizovány cesty podpory zapojení do rekvalifikací prostřednictvím krajem zřizovaných vzdělávacích institucí odborného vzdělávání. V oblasti DVVS pak bude dále rozšířeno spektrum akreditací v oblasti průběžného vzdělávání a zejména v oblasti týkající se zkoušek odborné způsobilosti. Plánováno je zahájení výuky seniorů.

65


70

66 58

60 50 37

40

DVPP

30

28

30

DVPP + DVVS

23 17

20 10 10 0 Počet akcí

Počet hodin

Počet účastníků Počet osobohodin

Meziroční procentuální porovnání nárůstu výkonů VISK roku 2010/11 ve srovnání s rokem 2009/10 (100%)

Přehled oblastí dalšího vzdělávání, v nichž se realizovaly vzdělávací aktivity v období 2010/11

• • • • • • • • • • • • • • • •

DVPP Řízení, školský management Předškolní vzdělávání stupeň ZŠ Český jazyk a komunikace Cizí jazyky, jazyková gramotnost Matematika a její aplikace Informatika a komunikační technologie Člověk a společnost (Ov, Rv, Dě) Člověk a příroda (Fy, Ch, Př, Ek, Ze) Umění a kultura (Hv, Vv) Člověk a zdraví (Tv) Člověk a svět práce Průřezová témata Střední a vyšší vzdělávání Pedagogika, psychologie, prevence Mimoškolní vzdělávání - ŠD, ŠK, DDM, DM

DVVS • Evidence obyvatel, matriky, doklady, státní občanství • Finance, rozpočet, hospodaření • Informační technologie • Personalistika, lidské zdroje • Psychosociální dovednosti, komunikace, prezentace • Správní řád • Školství • Veřejná správa • Vidimace a legalizace

66


• Ostatní akce, tematické my,exkurze • Kvalifikační vzdělávání • Akce na zakázku • Projekty ESF

4.10.3

progra-

UNIV2 - Kraje (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé)

Centrem celoživotního vzdělávání je v rámci tohoto projektu škola, která vedle počátečního vzdělávání nabízí i řadu aktivit v oblasti dalšího vzdělávání, kdy se může jednat o rekvalifikační kurzy, zájmové či občanské vzdělávání. Vzdělávací aktivity směřují k nejrůznějším skupinám obyvatel, od jednotlivců účastnících se zájmového vzdělávání k zájemcům, kteří chtějí zlepšit možnosti svého pracovního uplatnění absolvováním rekvalifikací. Má-li dojít skutečně ke zvýšení účasti dospělých na dalším vzdělávání, je nutné vytvořit vzdělávací příležitosti, které budou pro většinu populace dostupné (finančně i místně) a budou reagovat nejen na potřeby trhu práce a trhu vzdělávání, ale i na konkrétní vzdělávací potřeby obyvatel. DV není pouze cestou k zajištění vzdělané pracovní síly, jeho smyslem je i kultivace jednotlivce, podpora jeho zájmů a rozvoj jeho dispozic. Z prostředků ESF nelze podporovat realizaci všech druhů DV, ale střední školy budou v průběhu projektu připraveny k realizaci uvedeného konceptu. Ze Středočeského kraje se v rámci dalšího vzdělávání zapojilo do projektu UNIV2 – Kraje (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé) 33 škol. Veškeré činnosti realizované v rámci této aktivity směřují k prohloubení vybraných profesních kompetencí učitelů zapojených škol tak, aby byli připraveni na práci s dospělými i na práci v centru celoživotního učení. K tomuto cíli budou realizovány vzdělávací semináře. Projekt přinese rozvoj profesních kompetencí učitelů; vyšší respekt k požadavkům světa práce; provázanost a vzájemné obohacování se počátečního a dalšího vzdělávání; rozvoj spolupráce se sociálními partnery, nová partnerství. Školy se stanou místy setkávání různých generací při učení i dalších činnostech; budou lépe využity prostory a materiální vybavení školy.

67


5 5.1 5.1.1

Financování regionálního školství Financování ze státního rozpočtu Normativně poskytované státní prostředky pod účelovým znakem 33353

V důsledku ekonomické situace byly dotace ze státního rozpočtu na přímé náklady do škol a školských zařízení ve Středočeském kraji, jak je zřejmé z následujícího grafu v roce 2011, sníženy o 149 mil., což znamená 1,82 %.

Vývoj rozpočtu a předpokládaný vhled do roku 2016 – normativně poskytované státní prostředky Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Rozpočet

7 663

7 704

8 165

8 016

8 765

8 909

9 045

9 210

9 370

(mil. Kč) [Zdroj OŠKS]

Vycházejíce z předpokladu, že DZ MŠMT do roku 2015 počítá s udržením objemu finančních prostředků pro RgŠ, bude objem prostředků normativně poskytovaný MŠMT závislý zejména na vývoji výkonů. V roce 2012 je započítáno avizované navýšení rozpočtu na platy pedagogů v RgŠ. V dalších letech je pak promítnuta předpokládaná změna výkonů vycházející z projekce počtu obyvatel Středočeského kraje podle ČSÚ, kdy se bude zvyšovat počet žáků v ZŠ průměrně o 3,5 % ročně a bude zároveň klesat počet žáků SŠ průměrně o 3,4 % ročně za uvedené období. Současné tempo růstu počtu dětí v MŠ (7 %) se bude postupně snižovat a za uvedené období by se měl zvýšit jejich počet o 2,4 % ročně.

68


Vývoj rozpočtu a předpokládaný výhled do roku 2016 - normativně poskytované státní prostředky 9 500

9 370 9 210

mil Kč

9 000

8 765

8 909

9 045

8 500 8 165

SR

8 016 8 000 7 663

7 704

2008

2009

7 500

7 000 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoj rozpočtu v letech 2008-2016 – normativně poskytované státní prostředky pod účelovým znakem 33353 (mil. Kč). [Zdroj OŠKS]

5.1.2

Další prostředky státního rozpočtu poskytované účelově pod jinými ÚZ

Výrazný nárůst účelových prostředků v roce 2009 byl způsoben účelově poskytnutými prostředky na navýšení platů pedagogů (395 mil. Kč) a nepedagogů (80 mil. Kč). Dále pak programem Hustota a Specifika ve výši 78 mil. Kč, který byl v roce 2008 zahrnut do normativního rozpočtu. V roce 2010 byly prostředky na navýšení platů pedagogů a nepedagogů roku 2009 zahrnuty do normativního rozpočtu. Nově jsou uvedeny prostředky na školní vybavení pro žáky 1. ročníků ZŠ ve výši 10 mil Kč. V roce 2010 byly čerpány prostředky EU, tzv. „Šablony pro ZŠ“ ve výši 60 mil. Kč, které jsou uvedeny rovněž. V roce 2011 (k 30. 6.) tvoří největší podíl prostředky na navýšení tarifních platů vysokoškolsky kvalifikovaných pedagogů (162 mil. Kč) a prostředky na „Šablony pro ZŠ“ ve výši 128 mil. Kč. V dalších letech má být počet i objem účelově prostředků poskytovaných rozvojovými programy MŠMT omezen. Týká se např. RP Hustota a Specifika, Vybavení pro žáky 1. ročníků ZŠ, Navýšení tarifních platů pedagogů, které budou součástí normativního

69


rozpočtu. Naopak se v příštích dvou letech zvýší objem prostředků EU v rámci čerpání tzv. Šablon pro ZŠ a SŠ.

Vývoj rozpočtu v letech 2008-2016 – účelově poskytované státní prostředky pod jinými UZ Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013 2014

Počet ÚZ

25

19

20

15

10

10

Rozpočet

87

588

181

410

300

300

2015

2016

10

10

10

250

250

250

(mil. Kč)

[Zdroj OŠKS]

Vývoj rozpočtu a předpokládaný výhled do roku 2016 - účelově poskytované státní prostředky 700 588

600 500 mil Kč

410 400 300

300

250

250

250

2014

2015

2016

181

200 100

SR

300

87

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Vývoj rozpočtu v letech 2008-2016 – účelově poskytované státní prostředky pod jinými UZ [Zdroj: OŠKS]

70


5.2 5.2.1

Financování z rozpočtu kraje Provozní a účelové NIV výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem

700 650

629

648

600

527

mil. Kč

550 500

470

Kraj

450 400 350 300 2008

2009

2010

2011

Vývoj rozpočtu v letech 2008-2011 – krajské prostředky (provozní a účelové). [Zdroj OŠKS]

5.2.2

Provozní výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem (energie, materiál, služby)

650 600

616 579

mil. Kč

550

511

500

440

450 400 350 300 2008

2009

2010

2011

Vývoj rozpočtu v letech 2008-2011 – krajské prostředky provozní [Zdroj: OŠKS]

71

K prov


Účelové výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem tvoří: • • • • • • • •

platy (VISK) podpora učňovského školství (stipendia) velké opravy a havárie sportovní soutěže olympiáda dětí a mládeže podpora zahraničních aktivit škol prevence patologických jevů dlouhodobý záměr

60 50

50

mil. Kč

40

32

30

30 20

K účel

16

10 0 2008

2009

2010

2011

Vývoj rozpočtu v letech 2008–2011 – krajské prostředky účelové [Zdroj OŠKS]

5.3 5.3.1

Další zdroje financování Stipendium

V roce 2010 bylo z krajského rozpočtu poskytnuto žákům na stipendia pro období září– prosinec 1,2 mil. Kč (v rámci provozních výdajů). V roce 2011 bylo v rozpočtu účelově vyčleněno na stipendia 7,5 mil. Kč. Státní dotace na roky 2012-2015 je závislá na schválení příslušných státních rozpočtů pro tyto roky Parlamentem ČR, krajská dotace bude schvalována ZK a bude závislá na daňových výnosech a prioritách ve struktuře výdajů kraje.

72


5.3.2

Projektové záměry Středočeského kraje v programovém období 2007–2013

Příležitosti nabízené v tomto programovém období se již pravděpodobně nebudou v takovém rozsahu opakovat. Prioritou kraje je proto v této oblasti zajistit a podpořit čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a finančních mechanismů prostřednictvím projektů kraje (administrovaných Odborem školství a sportu) a jeho příspěvkových organizací (administrovaných školami a školskými zařízeními). Pro oblast vzdělávání lze čerpat finanční prostředky v případě vyhlášení vhodných výzev na investiční i neinvestiční záměry zejména z Regionálního operačního programu NUTS 2 Střední Čechy, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ale také z Operačního programu Životní prostředí, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Finančních mechanismů EHP/Norsko. Regionální operační program pro region soudržnosti Střední Čechy (ROP NUTS II SČ) je hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v programovém období 2007–2013. Oblasti vzdělávání se týká prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území. Intervence budou mimo jiné zaměřeny na infrastrukturu veřejných služeb, kam patří také vzdělávací infrastruktura a infrastruktura pro volnočasové aktivity včetně sportovních zařízení. Alokace pro programové období 2007–2013 na vzdělávací infrastrukturu činí 39 269 815 EUR a na opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním, segregace předmětů podle pohlaví a zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy 6 000 000 EUR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) je zaměřen na rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti České republiky prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Počátečního vzdělávání se týká prioritní osa 1, terciárního vzdělávání (včetně vyššího odborného vzdělávání), výzkumu a vývoje prioritní osa 2 a dalšího vzdělávání prioritní osa 3. V programovém období 2007–2013 je Středočeský kraj Zprostředkujícím subjektem pro OPVK v celé Prioritní ose 1 a v Prioritní ose 3 pro oblast podpory 3.2 (řídícím orgánem je MŠMT). Prostřednictvím svých globálních grantů využije finanční prostředky ze strukturálních fondů EU a národních veřejných zdrojů ve výši 65 046 194 EUR

73


na projekty realizované na území Středočeského kraje, které se týkají počátečního a dalšího vzdělávání. Na globální granty Středočeského kraje z Prioritní osy 1, oblast podpory 1.1, 1.2 a 1.3 je alokováno celkem 46 884 805 EUR. Podpořeny budou projekty zaměřené na rozvoj a zkvalitnění počátečního vzdělávání, na zlepšení rovných příležitostí dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a na zlepšení kompetencí pedagogických i nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení. Administraci globálních grantů řeší na úrovni kraje Odbor regionálního rozvoje a po věcné stránce spolupracuje s Odborem školství a sportu. Na globální grant Středočeského kraje z Prioritní osy 3, oblast podpory 3.2 je alokováno 18 161 389 EUR. Podpořeny budou projekty zaměřené na zvýšení kvality a rozšíření nabídky v oblasti dalšího vzdělávání a na provázanost dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním. V rámci OPVK lze čerpat finanční pomoc i na tzv. individuální projekty ostatní, předkládané na základě výzev vyhlášených MŠMT. Jsou zaměřeny na rozvoj národních politik a programů a na jejich modernizaci (např. rozšíření kapacity a kvality nabídky) nebo pokrývají specifickou oblast, která má nadregionální, příp. regionální charakter. V rámci projektu OPVK „EU peníze školám“ mohou základní školy a střední školy Středočeského kraje předkládat své projekty do nové oblasti podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách a do oblasti podpory 1.5 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách. Do průběžné výzvy pro ZŠ, která byla MŠMT vyhlášena dne 18. května 2010 a končí 20. prosince 2012, se k 28. červenci 2011 zapojilo 463 základních škol (88 % ze všech ve Středočeském kraji). Výzva pro střední školy byla vyhlášena 17. června 2011 a finalizované projektové žádosti se budou moci předkládat až po oznámení MŠMT. Datum ukončení výzvy je 30. června 2012. Operační program Životní prostředí (OPŽP) vytváří rámec pro přípravu projektů, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti, jejichž globálním cílem je zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí, a podpořit tak udržitelný rozvoj, dlouhodobou konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech. Oblasti vzdělávání se týká prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) vymezuje priority pro podporu rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti s tím, že jeho globálním cílem je 74


zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v České republice na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Oblasti vzdělávání se týká prioritní osa 2 – Aktivní politiky trhu práce, prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti, prioritní osa 4 – Veřejná správa a veřejné služby.

Finanční mechanismy EHP/Norsko – státy EHP/Norsko se zavázaly na základě finančních mechanismů přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v programových oblastech. Pro období 2009–2014 budou podporovány projekty zaměřené mimo jiné i na spolupráci škol a ohrožené děti a mladistvé.

5.3.3

Vlastní rozvojové programy

Vedle přímé podpory škol hodlá Odbor školství a sportu zpracovat do některých výše uvedených operačních programů další projekty, které budou mít přímý dopad na kvalitu a podmínky vzdělávání ve Středočeském kraji. Podmínkou je vyhlášení příslušných výzev, ve kterých budou mezi oprávněnými žadateli uvedeny i kraje. Středočeský kraj předpokládá projektovou činnost v oblasti vzdělávání týkající se například zavádění moderních technologií a dalších inovací do výuky (zejména v návaznosti na ukončený krajský projekt „Modernizace škol zřizovaných Středočeským krajem“ spolufinancovaný z FM EHP nebo krajský projekt „Moderní technologie ve výuce“ spolufinancovaný z ROP NUTS II SČ), autoevaluace a externí evaluace škol, informačního systému o regionálním školství, snižování spotřeby energie v příspěvkových organizacích nebo podporu vzdělávání v technických oborech, přírodovědných oborech a řemeslech.

Pomoc školám Středočeský kraj hledal cesty, jak maximálně pomoci školám a školským zařízením zřizovaným Středočeským krajem (dále jen školám) čerpat finanční pomoc ze zdrojů EU/EHP. Všechny školy měly možnost zúčastnit se v průběhu minulých let seminářů na téma „Jak napsat úspěšný projekt“, které organizoval Krajský úřad Středočeského kraje a jejichž cílem byla podpora čerpání finančních prostředků na grantové projekty či individuální projekty ostatní (tzv. šablony) z fondů EU. Semináře jsou plánovány i pro další období,

75


pomoc bude školám i nadále poskytována také formou průběžných konzultací. Problém škol s předfinancováním závěrečných plateb v grantových projektech OPVK a OPLZZ, kdy závěrečná platba je realizátorovi projektu proplacena poskytovatelem dotace až po schválení závěrečné zprávy včetně celkového vyúčtování, pomohl vyřešit Odbor školství a sportu finančními prostředky z rozpočtu Středočeského kraje, a to formou smluv o půjčce schválených Zastupitelstvem Středočeského kraje. Celkem byla školám poskytnuta k tomuto účelu v roce 2011 částka ve výši 11 474 557 mil. Kč. Nezbytná je také podpora kraje školám při spolufinancování a předfinancování jejich investičních projektů realizovaných v rámci ROP NUTS II SČ, OPŽP a dalších operačních programů. Pro tyto účely schválilo k 30. 6. 2011 Zastupitelstvo kraje pro rok 2011 částku ve výši 89 284 200 Kč (z toho na kofinancování projektů 48 581 580 Kč, na předfinancování projektů 40 702 620 Kč). Za podpory Středočeského kraje bylo v období 2008–2011 realizováno 67 projektů v celkové hodnotě 478,5 milionu Kč. Kraj přispěl na jejich spolufinancování a předfinancování částkou 144,9 milionu Kč. Na základě metodického vedení, poradenského servisu Odboru školství a sportu, systému kofinancování i předfinancování projektů je pro další roky připraveno a schváleno zatím 150 projektů v celkovém objemu 765,6 mil. Kč, na kterých se bude kraj podílet částkou 54,7 mil. Kč vyčleněnou na kofinancování a částkou 91,4 mil. Kč na předfinancování projektů. Většina z připravovaných projektů je zařazena do Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.

76


Rejstřík zkratek A3V

akademie třetího věku

ČŠI

Česká školní inspekce

DV

další vzdělávání

DVPP

další vzdělávání pedagogických pracovníků

DVVS

další vzdělávání ve veřejné správě (interní zkratka VISK)

DZ

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR

EVVO

environmentální vzdělávání, výuka a osvěta

FROM

Fond rozvoje obcí a měst

FSVČ

Fondu sportu, volného času a primární prevence

MŠ

mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

maturitní zkouška

NAP

Národní akční plán

NF

Norské fondy

ONIV

ostatní neinvestiční výdaje

OPVK

Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost

OPŽP

Operační program životní prostředí

PP

pedagogický pracovník

RKC

regionální kurikulární centrum

ROP

Regionální operační program

RVP ZUV

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

RVP

rámcový vzdělávací program

SŠ

střední škola

SVP

speciální vzdělávací potřeby

77


ŠVP

školní vzdělávací program

ŠPZ

školní poradenská zařízení

ÚSC

uzemní samosprávný celek

VISK

Vzdělávací institut Středočeského kraje

VUR

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

ZŠ

základní škola

78


Použité zdroje Analýza trhu práce v kraji za rok 2010 (Středočeský kraj), Úřad práce v Příbrami, 2011 Analýza profesní struktury pracovních sil a struktury absolventů z pohledu sféry vzdělávání – 2010, Praha 2011, NÚOV Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2006 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2008 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, MŠMT, Praha 2011 Statistická ročenka školství 2010, ÚIV, Praha 2011 Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011, Praha 2011, NÚOV Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2070, Praha 2010, VŠE Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2010, NÚOV, Praha 2011 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky v roce 2010, ÚIV 2011 Vyhláška MŠMT č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Dále byly jako zdroj informací použity některé internetové stránky (např. Ústavu pro informace ve vzdělávání, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Národního ústavu odborného vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického).

79

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

Recommend Documents