Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice 2014 - 2017

Zpracováno v rámci projektu „Sociální služby SOH“ spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

Úvodní slovo starosty

Vážení spoluobčané, dostal se vám do rukou komunitní plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice - ORP Kravaře (Sdružení obcí Hlučínsko - západ). Dříve či později se může každý z nás nebo z našich blízkých dostat do tíživé sociální situace, se kterou se nebude moci bez pomocí druhých sám vypořádat. Je proto našim společným cílem, aby se kvalita poskytovaných sociálních služeb rozvíjela tak, aby byla schopna reagovat na potřeby těchto lidí. Zároveň je třeba posilovat sociální soudržnost místní komunity, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin. Komunitní plánování vychází ze znalosti potřeb občanů na jedné straně a z daných možností na straně druhé. Snahou je zapojení do společného dialogu všech, kterých se daná problematika dotýká. Komunitní plán je otevřeným dokumentem, který reaguje na potřeby každodenního života, odpovídá místním podmínkám a potřebám, a který podle nich a podle daných možností bude průběžně aktualizován. Proto také přivítáme další podněty a doporučení, které přispějí ke zvýšení úrovně poskytovaných sociálních služeb. Komunitní plán stanoví krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb v obci a regionu, mapuje všechny veřejné, soukromé i dobrovolné subjekty z hlediska aktivit, které směřují ke zvýšení dostupnosti a kvality poskytovaných sociálních služeb, rozšíření jejich nabídky. Zároveň zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na lokální odlišnosti. V neposlední řadě zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří se na přípravě tohoto dokumentu podíleli.

Ing. arch. Elen Malchárková starostka obce Strahovice

2

Obsah

1.

Úvod do komunitního plánování ..................................................................................................... 4

2.

Struktura KP Strahovice ................................................................................................................... 8

3.

Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb ...................................................................................... 9

4.

Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním................................................ 27 Priority............................................................................................................................................... 30 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním ...... 30 Vybudování a podpora domu s byty zvláštního určení .................................................................. 31

5.

Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením ........................ 33 Priority............................................................................................................................................... 35 Podpora volnočasových aktivit v obci............................................................................................ 36

6.

Průřezové aktivity .......................................................................................................................... 38 Průřezové priority ............................................................................................................................. 38 Propagace a informovanost .......................................................................................................... 38 Podpora komunitního plánování ................................................................................................... 40

7.

Monitorování, vyhodnocování a aktualizace................................................................................. 41

8.

Závěr .............................................................................................................................................. 42

Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska. .................................. 44 Zdroje financování ................................................................................................................................. 47

3

1. Úvod do komunitního plánování

Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování 

Princip triády – spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel).



Princip rovnosti – každý má právo vyjádřit svůj názor.



Princip skutečných potřeb – analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami.



Princip dohody – přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním.



Princip „vše je veřejné“ – plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné.



Princip dosažitelnosti řešení – řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů.



Princip cyklického opakování – komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni.



Princip kompetence účastníků – v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi.

Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity – občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity.

4

Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb?

Zadavatel sociálních služeb

Poskytovatel sociálních služeb

Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? 

Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny

Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. 

Efektivní využití finančních prostředků

5

Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. 

Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce

Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. 

Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný

Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci:        

popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. 6

Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. Organizační schéma

Pracovní skupiny   

jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Strahovice, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině,

Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním

7

2. Struktura KP Strahovice Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel

Rycková Ema Malchárková Elen Hluchníková Martina

Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Benešová Hana Hluchníková Edita Hluchníková Martina Malchárková Elen Prasková Helena Rycková Ema

8

3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Strahovice bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť otázky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č. 1.

3.1. Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Strahovice. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: 

je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů,



je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb.

Charakteristickými znaky KP je důraz kladený 

Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká



Na dialog a vyjednávání



Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků

KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. 

Analytická část – zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů



Strategická část KP – její zpracování včetně expertů



Realizační část – realizace KP a jeho aktualizace

9

3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Strahovice dosahuje katastrální výměry 507 ha. Počet obyvatel v obci byl k 31. 12. 2013 celkem 909. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0-14 let 146 osob, tj. 16,1 %. V produktivním věku 15-64 let bylo 631 osob, tj. 69,4 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 14,5 % - 132 osob. Průměrný věk obyvatel v obci činí 39,6 let. Skladba obyvatel je následující: Skladba obyvatel obce Strahovice Počet obyvatel k 31. 12. 2013 Celkem Muži Ženy

909 451 458

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

15-64 let

65 a více let

146 78 68

631 313 318

132 60 72

Z následujícího grafu je patrný dlouhodobý nárůst počtu obyvatel až do roku 2010, kdy nastala změna trendu, se stavy obyvatel začaly meziročně snižovat. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 14 osob. Nejvyšší počet obyvatel je evidován v roce 2010. Naopak nejnižší počet populace byl zaznamenán v roce 2004.

Graf vývoje počtu obyvatel v letech 2003 - 2013 930

924 916

920 909

910 900

916

919 909

902 900 901 895 893

890 880 870 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

10

V roce 2013 byl ve Strahovicích zaznamenán celkový úbytek obyvatel o 10 osob méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek mělo především záporné saldo migrace (migrační saldo dosáhlo hodnoty -14 osob), ale také přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek obyvatel ve výši 4 osob).

Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech 2003-2013 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003

-10 3 -10 8 7 8 1 -2 9 -2 0 -15

-10

-5

0

5

10

V obci Strahovice eviduje kontaktní pracoviště Kravaře ke konci října 2013 celkem 56 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno 11 214 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k 31. 12. 2013 celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci 1 074 osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo 2 205 uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání.

11

Prosincový stav 11 214 nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů).

Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech 2007 - 2013 12 10

10,48

11,36

10,43

11,23 8,96

8,51 7,45

8 6 4 2 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Přímo v Kravařích evidoval Úřad práce v Opavě ke konci prosince 2013 celkem 1 491 uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných dosahuje 9,7 %.

Míra nezaměstnanosti v Kravařích v letech 2007 - 2013 16,0

14,5 13,0

14,0 12,0 10,0

9,6

9,2

2007

2008

12,2

12,5 9,7

8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2009

2010

2011

2012

2013

12

3.3. Seznam poskytovatelů sociálních služeb a návazných aktivit ve Strahovicích

SDH Strahovice – sbor dobrovolných hasičů Sportovní klub Meteor Rojáček Schola Pobočka Centra sociálních služeb Samaritán Armády spásy Opava – Farma Strahovice Charita Opava

3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Strahovice

V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Strahovice, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OP LZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník.

Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 17 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 40 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využilo 7 respondentů. Celkem tedy bylo získáno 64 odpovědí, což činí cca 7 % obyvatel obce. Menší návratnost dotazníků, než je obvyklé, je způsobena mimo jiné také malou potřebou po sociálních službách v obci. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou.

Dotazníkové šetření Přímé oslovení (anketa) Obecní úřad Strahovice Internet Celkem

Počet 40 17 7 64

Podíl z celku v% 62,5 26,6 10,9 100 13

Dotazníkové šetření 11% Přímé oslovení široké veřejnosti

27% 62%

Obecní úřad Strahovice Prostřednictvím internetu

3.4.1. Zastoupení dle pohlaví Z celkového počtu 64 respondentů bylo zastoupeno 62,5 % žen a 37,5 % mužů. Vyšší procentuální zastoupení žen je často se objevujícím jevem při plánování sociálních služeb zapříčiněným zájmem této skupiny obyvatel jak na poskytování, tak i na samotných sociálních služeb.

Pohlaví Muži Ženy Celkem

Počet 24 40 64

Podíl v % 37,5 62,5 100

Zastoupení dle pohlaví 37% 63%

Muži Ženy

14

3.4.2. Zastoupení dle věkových skupin Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových skupinách bylo poměrně rovnoměrné, což je výhodou vzhledem k rozdílným potřebám a vizím jednotlivých věkových skupin. Nejnižší zapojení bylo patrné u věkové skupiny 15 – 19 let, což je ovšem svými 18,8 % vůči celku stále vysoké číslo.

Věk

Počet

15-19 20-39 40-59 60 a více Celkem

12 16 18 18 64

Podíl z celku v% 18,8 25,0 28,1 28,1 100

Zastoupení dle věkových skupin

28%

19%

15-19 25%

28%

20-39 40-59 60 a více

3.4.3. Bydliště Pro výpovědní hodnotu dat bylo také nezbytné zjistit bydliště jednotlivých respondentů, což v tomto případě zajistila 100 % účast obyvatel obce Strahovice.

Bydliště Strahovice Jinde Celkem

Počet 64 0 64

Podíl z celku v% 100 0,0 100 15

3.4.4. Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Zjištění míry využívání sociálních služeb je důležité pro zmapování aktuální situace a možnosti dalšího vývoje. Z odpovědí vyplynulo, že necelých 18 % využívá sociální službu jak osobně tak pro své děti, rodiče či jiná osoba využívala sociální službu ve třech případech a v 1 případě využívá sociální službu prarodič. Celkem 36 odpovědí, tj. 54 % z celku, bylo bez odpovědi.

Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Já osobně Děti Rodiče Prarodiče Někdo jiný Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z celku Podíl z v % odpovědí v %

12 12 3 1 3 36 31 67

17,9 17,9 4,5 1,5 4,5 54

38,7 38,7 9,7 3,2 9,7

100

100

Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 3% 9%

10%

39%

Já osobně Děti Rodiče

39%

Prarodiče Někdo jiný

16

3.4.5. V současnosti využívané sociální služby Pro větší jednoznačnost možností odpovědí pro respondenty byly ze sociálních služeb a návazných aktivit vybrány témata, uvedená níže v tabulce. Nejvíce využívané služby jsou v současnosti v oblasti aktivit pro děti a mládež (27,5 %), jiných služeb zahrnující Sbor dobrovolných hasičů Strahovice a dovoz obědů (13 %) a služeb pro seniory (8,7 %).

V současnosti využívané sociální služby Služby pro seniory Služby pro zdravotně postižené občany Poradenství Služby pro občany v nouzi Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiná Žádné Počet odpovědí Bez odpovědi Celkem

Počet

V současnosti využívané sociální služby 4,3

1,4 8,7

1,4

43,5 27,5 13,0

6

Podíl z odpovědí v % 8,7

1

1,4

3 0

4,3 0,0

1

1,4

19 9 30 69 5 74

27,5 13 43,5

100

Služby pro seniory Služby pro zdravotně postižené občany Poradenství Služby pro občany v nouzi Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiná Žádné

17

Na otázku jiné odpověděli někteří respondenti takto:    

SDH Strahovice – 2x Dovoz obědů – 5x SPC CM Opava Mateřské centrum Neškola

3.4.6. Kde tyto služby využíváte Lokalita, ve které danou sociální službu obyvatelé využívají, je důležitým aspektem pro zjištění dostupnosti sociálních služeb přímo v obci Strahovice. Z uvedeného vyplývá, že 67,6 % obyvatel využívá služby a návazné aktivity přímo v obci, ve které žijí.

Kde služby využíváte Strahovice Jinde Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

23 11 34

Podíl z celku v% 33,8 16,2 50,0

Podíl z odpovědí v % 67,6 32,4

100

100

34

68

3.4.7. Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni

Spokojenost obyvatel využívající služby a aktivity je převážně vysoce hodnocena. V 77,8 % procentech odpovědí jsou lidé se službami velmi spokojeni. 14, 8 % odpovědí uvádí možnost dalšího zlepšení služby a 7,4 % odpovědí není se službou spokojeno.

18

Spokojenost se službami Velmi spokojen Mohlo by se zlepšit Nespokojen Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z celku v%

Podíl z odpovědí v %

21 4 2 37 27 64

32,81 6,25 3,13 57,81

77,8 14,8 7,4

100

100

Spokojenost se službami 7% 15%

Velmi spokojen Mohlo by se zlepšit 78%

Nespokojen

3.4.8. Chybějící sociální služby V další otázce byla zjišťována absence poskytovaných sociálních služeb v obci Strahovice. Největší zájem byl zaznamenán u domova pro seniory, osobní asistence, denního stacionáře, zdravotní a ošetřovatelské služby a jiných služeb. Jako jinou služby či aktivitu, která dle respondentů v obci chybí, byl uveden klub pro děti a mládež, klub seniorů a s tím spojená zájmová činnost pro skupinu seniorů.

19

Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci Strahovice Centrum denních služeb Osobní asistence Domov pro seniory Azylový dům Denní stacionáře Domovy se zvláštním určením Chráněné bydlení Noclehárny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Kontaktní centrum pro uživatele návykových látek Dům na půl cesty Poradny Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Zdravotní a ošetřovatelská péče Jiné Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet


0 33 39 1 21 4 0 1 5 3 2

0,0 18,2 21,5 0,6 11,6 2,2 0,0 0,6 2,8 1,7 1,1

0

0,0

1 16

0,6 8,8

15

8,3

20 20 3 181 184

11,0 11,0

100

20

Osobní asistence Domov pro seniory

Chybějící sociální služby v obci

Azylový dům Denní stacionáře

11% 11%

Domovy se zvláštním určením

18%

Noclehárny

8%

22% 9%

Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče

12% 1% 1% 2%

3% 2%

Sociálně terapeutické dílny

1%

1%

Dům na půl cesty Poradny Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Zdravotní a ošetřovatelská péče Jiné

3.4.9. Jaké další zařízení, popř. služby byste v obci přivítali Na základě komunikace se zástupci obce Strahovice byla předchozí otázka rozšířena o zájem o další zařízení či aktivity pro obyvatele s následným zaměřením na cílové skupiny děti a mládež a senioři. Dle výsledků by obyvatelé uvítali existenci cukrárny či kavárny a klubovny pro seniory v obci a navýšení počtu dopravních spojů.

21

Jaké další zařízení nebo služby byste v obci přivítali (služba pro všechny občany) Cukrárna, kavárna Poradenství Policie ČR ve Strahovicích Větší počet spojů Klubovna pro seniory Kontejnery na odpad 2x ročně Turistický okruh Mateřské centrum Domov pro seniory Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z celku v%

3 1 1 2 2 1 1 1 1 51 13 64

4,7 1,6 1,6 3,1 3,1 1,6 1,6 1,6 1,6 79,7 100

Podíl z odpovědí v % 23,1 7,7 7,7 15,4 15,4 7,7 7,7 7,7 7,7

100

Mezi zařízeními pro děti a mládež dominoval zájem o klubovnu doprovázený zájmem o kroužky pro děti s pohybovanou tématikou, U-rampu, skateboardové hřiště, volnočasové aktivity a hasičskou zbrojnici.

Jaké další zařízení, popř. služby pro děti a mládež byste v obci přivítali Klubovna Klubovna pro mladé Hasičská zbrojnice Kroužky pro děti zaměřené na pohyb U-Rampa Hřiště pro skateboard Volnočasové aktivity Koupaliště Cvičení (jóga, kurzy - aranžování květin) Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z celku v%

5 4 2

7,8 6,3 3,1

Podíl z odpovědí v % 23,8 19,0 9,5

2

3,1

9,5

2 2 2 1

3,1 3,1 3,1 1,6

9,5 9,5 9,5 4,8

1

1,6

4,8

43 21 64

67,2 100

100 22

Nejvyšší zájem mezi zařízeními pro seniory byl jednoznačně zaznamenán u Klubu pro seniory, celých 80 % odpovědí.

Jaké další zařízení, popř. služby pro seniory byste v obci přivítali Klub pro seniory Dům s pečovatelskou službou Klubovna Asistenční služby Zdravotní péče pro lidi ze Strahovic Denní stacionář pro seniory Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z celku v%

20 1 1 1

31,3 1,6 1,6 1,6

Podíl z odpovědí v % 80,0 4,0 4,0 4,0

1

1,6

4,0

1 39 25 64

1,6 60,9

4,0

100

100

3.4.10. Pozornost cílovým skupinám Na jakou cílovou skupinu má být pozornost zaměřena byla při zpracovávání SPRSS podstatná pro zjištění nastavení respondentů vůči jiným cílovým skupinám Dle odpovědí má být největší pozornost věnována seniorům a osobám se zdravotním postižením.

1 2 3 4

Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost Pozornost Pozornost Pozornost Pozornost seniorům lidem v rodinám s zdravotně jiné sociální dětmi postiženým skupině krizi osobám Počet Počet Počet Počet Počet 28 3 21 18 0 12 6 17 16 0 15 5 17 15 0 5 35 0 5 0

Bez odpovědi

Počet 3 0 0 0

23

Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům

18

28 Pozornost lidem v sociální krizi

21

3

Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám

3.4.11. Kde získáváte informace o sociálních službách Zjištění nejvíce využívaných informačních zdrojů bylo podstatné pro zajištění dostatečné a především dostupné informovanosti o sociálních službách. Nejvíce informací získávají dle odpovědí obyvatelé prostřednictvím internetu, svých známých a také díky Obecnímu úřadu.

Kde získáváte informace o sociálních službách Obecní úřad Úřad práce Poskytovatelé služeb Známí Zpravodaj Internet Jinde Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet


36 4 15 33 3 44 4 6 139 145

25,9 2,9 10,8 23,7 2,2 31,7 2,9

100

24

Kde získáváte informace o sociálních službách 3%

Obecní úřad Úřad práce

26%

31%

Poskytovatelé služeb

11% 24%

Známí

3%

Zpravodaj

2%

Internet Jinde

3.4.12. Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb v obci Strahovice Z celkem 62 odpovědí bylo zjištěno, že informovanost o procesu KPSS je pokryta z 67,7 %.

Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni

Počet


42 20 2 62 64

67,7 32,3

Ano Ne Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

100

Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 32% 68%

Ano Ne

25

Závěr I když nejsou přímo v obci Strahovice žádné sociální služby zřízeny, jsou témata, která v rámci zpracování SPRSS budou komunikována v pracovních skupinách a nastavovány priority a opatření pro realizaci.

26

4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním

Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na:  

seniory třetího věku – tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku – tj. závislí senioři.

V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu:        

osoby starší 80 let – nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby – jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci – prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí – hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci – psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem.

V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením.

27

Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti.



Osoby s tělesným postižením

V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). 

Osoby s mentálním postižením

Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. 

Osoby se zrakovým postižením

Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti.

28



Osoby se sluchovým postižením

U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. 

Osoby s kombinovaným postižením

U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním

Silné stránky

Slabé stránky

1. Beseda se seniory s pohoštěním a kulturním programem 2. Ples – papučový bál 3. Existence Sboru pro občanské záležitosti 4. Rozvoj obědů – školní jídelna (zajišťuje obec) 5. Dostupná ošetřovatelská, pečovatelská služby 6. Dostupná Hospicová péče (Charita Opava) 7. Dostupnost lékařské péče pro seniory – 1x týdně 8. Bezbariérovost 9. Sousedská výpomoc 10. Rodinná soudržnost 11. Dostupnost služby Rané péče Opava 12. Místní knihovna – veřejně dostupný internet

Příležitosti 1. Finanční prostředky programovacím období 2. Změna legislativy

1. 2. 3. 4.

Chybí klub seniorů Chybí volnočasové aktivity pro seniory Malá informovanost o sociálních službách Chybí denní stacionář pro seniory i pro osoby zdravotně znevýhodněné 5. Chybí DPS (Dům s byty zvláštního určení) 6. Nedostatečná bezbariérovost MŠ (především místnost pro setkávání seniorů a dalších zájmových skupin)

Ohrožení v novém 1. Nedostatek finančních prostředků 2. Legislativní změny 3. Volby

29

Priority 1. Podpora a rozvoj volnočasových aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním 2. Vybudování a podpora domu s byty zvláštního určení

Priorita 1 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Charakteristika Tato priorita není definována jako služba dle zákona o sociálních službách. Volnočasové aktivity jsou však podstatnou návaznou aktivitou pro cílovou skupinu. Zdůvodnění V obci Strahovice chybí důležitý prvek zapojení seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním do volnočasových aktivit a to klub seniorů. Tento spojovací a organizační prvek má posílit a zajistit zapojení širší skupiny seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním do volnočasových aktivit a do života obce. V současné době jsou aktivity pro tuto cílovou skupinu realizovány spolky a neformálními sdruženími vždy ve spolupráci s obcí. Právě zorganizování nového klubu pro seniory pak povede k rozšíření nabídky aktivit a tím ke zvýšení zájmu cílové skupiny. Díky aktivnímu způsobu života seniorů a zdravotně znevýhodněných občanů se zlepšuje především psychický, a tím i fyzický stav.

30

Priorita S1 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Opatření 1.1. Vznik a podpora Klubu seniorů 1.2. Podpora volnočasových aktivit v obci 1.1.1. Zajištění vhodných prostor pro realizaci aktivit 1.1.2. Navázání spolupráce s vhodným realizátorem Klubu seniorů Popis opatření 1.1.3. Realizace aktivit Klubu seniorů 1.2.1. Podpora volnočasových aktivit pro cílovou skupinu Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu

Indikátory úspěšnosti

Obec Strahovice, vybraný realizátor aktivit 2014 Obec Strahovice, Nadace, Nadační fondy, dary 1.1.1. Vhodné prostory jsou v MŠ, jsou však nezbytné bezbariérové úpravy – investice ve výši 150 tis. Kč 1.1.3. 10 tis. Kč 1.2. 10 tis. Kč Stávající, nová Cílová skupina má větší možnost zapojení do aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním v obci Zapojení cílové skupiny do života v obci Smysluplné využití volného času zástupců cílové skupiny Počet aktivit realizovaných pro danou cílovou skupinu Různorodost aktivit Počet seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním účastnících se aktivit

Priorita 2 Vybudování a podpora domu s byty zvláštního určení Charakteristika Dům s byty zvláštního určení není službou dle zákona o sociálních službách.

31

Zdůvodnění Dům s byty zvláštního určení je prostředkem k zajištění ubytovacích kapacit pro určené skupiny osob zahrnující také seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním. Toto zařízení umožňuje cílové skupině využít možnosti nízkonákladového bydlení a v případě potřeby také zajištěné pečovatelské služby ve svém přirozeném prostředí původního bydliště. Současný vývoj stárnutí populace jen potvrzuje tendenci zvýšené poptávky po těchto zařízeních a službách.

Priorita S2 Vybudování a podpora domu s byty zvláštního určení Opatření 2.1. Vybudování domu s byty zvláštního určení 2.2. Podpora provozu domu s byty zvláštního určení 2.1.1. Zajištění vhodného pozemku 2.1.2. Příprava projektové dokumentace 2.1.3. Zajištění finančních prostředků pro vybudování domu s byty zvláštního určení Popis opatření 2.2.1. Podpora provozu domu s byty zvláštního určení 2.2.2. Navázání spolupráce s poskytovatelem pečovatelské služby – v případě potřeby Realizátor Obec Strahovice, vybraný poskytovatel služby Zahájení činnosti 2.1.1. 2014 Zdroje financování Obec Strahovice, Nadace, Nadační fondy, dary Finanční náročnost 2.1. 30 mil. Kč Nová nebo stávající služba Nová Cílová skupina využívá bytů v domě s byty zvláštního určení Dopady na cílovou skupinu Pro cílovou skupinu je zajištěna v případě potřeby pečovatelská služba Počet bytových jednotek – ubytovací kapacita Indikátory úspěšnosti Počet seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním využívající daného zařízení

32

5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. 

Funkční rodina – je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci.



Problémová rodina – v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí.



Disfunkční rodina – v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru.



Afunkční rodina – poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu.

Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů.

Fakticky znamená život:  v chudobě,  bez účasti na trhu práce,  bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí,  bez přiměřeného bydlení,  bez dostatečného příjmu,  obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti

33

Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.:  nízké sebevědomí,  nízký příjem,  nedokončené vzdělání,  nedostatečné sociální dovednosti,  špatné duševní i tělesné zdraví,  špatné bydlení,  vysoký věk,  vysoká úroveň kriminality v místě,  nefunkčnost rodiny,  závislost na návykových látkách,  nezaměstnanost,  chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být:            

rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další.

Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob:    

nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů.

34

SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

Silné stránky

Slabé stránky

1. Aktivní a fungující Základní škola a Mateřská škola Strahovice 2. Aktivní ZUŠ – pobočka Strahovice (ZUŠ Kravaře) 3. Množství kroužků pro děti a mládež 4. Školní družina 5. Školní jídelna 6. SDH Strahovice 7. Sportovní klub Meteor 8. Rojáček – přírodovědný kroužek 9. Schola 10. Možnost pronájmu tělocvičny pro spolky i jednotlivce 11. Minigolf 12. Množství dětských venkovních hřišť 13. Aktivní farnost 14. Pobočka Armády spásy Opava – pracovní terapie lidí bez domova (nejsou občany obce) 15. Rodinná soudržnost 16. Akce pro rodiny s dětmi pořádané spolky i obcí (turnaj v kopané) 17. Spolupráce obce se spolky 18. Tenisová škola 19. Místní knihovna – veřejně přístupný internet

1. Malá kapacita školky 2. Chybí skatepark, klubovny pro mladé 3. Chybí prostory pro volnočasové aktivity pro mládež 4. Chybí mateřské centrum, hlídání dětí

Příležitosti

Ohrožení

1. Finanční prostředky v novém programovacím období 2. Změna legislativy

1. 2. 3. 4.

Nedostatek finančních prostředků Příliš přísné předpisy zákona Legislativní změny Volby

Priority 1. Podpora volnočasových aktivit v obci

35

Priorita R1 Podpora volnočasových aktivit v obci Charakteristika Volnočasové aktivity nejsou službou dle zákona o sociálních službách. V obci Strahovice existuje a funguje několik spolků a neformálních sdružení, které zajišťují tyto pro cílovou skupinu důležité návazné aktivity. Zdůvodnění V Obci Strahovice zajišťuje několik spolků a neformálních sdružení volnočasové aktivity pro cílovou skupinu. Aktivity jsou určeny nejen pro volný čas dětí, mládeže a celých rodin, ale díky nim dochází k rozvoji mezigenerační spolupráce. V neposlední řadě se snižuje riziko sociálně patologických jevů. Realizátoři aktivit se však bohužel často potýkají s nedostatečným zázemím a absencí vhodných prostor pro realizaci svých aktivit. Pro cílovou skupinu by bylo také žádoucí rozšíření nabídky aktivit pro pokrytí širokého spektra jejich zájmů. U dětí staršího věku a mládeže sílí zájem o vybudování skateparku a aktivity s tím spojené.

36

Priorita R1 Podpora volnočasových aktivit v obci Opatření 1.1. Zajištění prostor pro realizaci aktivit včetně rozšíření nabídky 1.2. Vznik a podpora skateparku 1.3. Podpora volnočasových aktivit v obci 1.1.1. Zajištění samostatného prostoru pro realizaci aktivit 1.1.1.1. Analýza volných a vhodných prostor/pozemku 1.1.2. Výběr vhodného realizátora volnočasových aktivit 1.2.1. Zajištění prostor pro vznik a provoz skateparku 1.2.1.1. Analýza volných a vhodných prostor / pozemku Popis opatření 1.2.2. Vybudování skateparku 1.2.3. Podpora provozu skateparku 1.3.1. Podpora stávajících volnočasových aktivit v obci 1.3.2. Podpora dalších zájmových aktivit pro danou cílovou skupinu Realizátor Obec Strahovice, spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Strahovice, Nadace, Nadační fondy, KÚ MSK, MVČR 1.1. V případě nové výstavby „klubovny“ v tzv. „Areálu pro hasičské sporty“ – je předpokládaná stavební investice ve výši 20 mil. Kč V případě úpravy stávajících prostor (sklad v prostorách MŠ) ve Finanční náročnost výši 200 tis. Kč 1.2. prostory/pozemky jsou v majetku obce – vybudování tj. příprava plochy a zakoupení prvků – 800 tis. Kč 1.3.1. 105 tis. Kč 1.3.2. 20 tis. Kč Nová nebo stávající služba Stávající, rozvojová Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit Dopady na cílovou skupinu Cílová skupina využívá různorodých možností trávení volného času U cílové skupiny je sníženo riziko sociálně patologických jevů Počet aktivit realizovaných pro cílovou skupinu a cílovou skupinou Indikátory úspěšnosti Počet návštěvníků skateparku Počet cílové skupiny (děti a mládež) účastnících se aktivit

37

6. Průřezové aktivity Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny. Průřezové priority 1. Propagace a informovanost 2. Podpora komunitního plánování

Průřezová priorita 1 Propagace a informovanost

38

Průřezová priorita 1 Propagace a informovanost Opatření 1.1. Propagace jednotlivých sociálních služeb a návazných aktivit na území obce 1.2. Informovanost cílové skupiny o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit 1.1.1. Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit (internet, rozhlas, Zpravodaj, TV Hlučínsko, apod.) 1.2.1. Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit, včetně míst, kde se schází občané (např. využití nástěnek u nákupních středisek, Farní Popis opatření úřad apod.) 1.2.2. Zpracování elektronického katalogu sociálních služeb a návazných aktivit včetně informací o dalších službách v okolí obce Strahovice (Ostrava, Opava, okolní obce) 1.2.3. Zpracování a distribuce informačního letáku o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit v obci Realizátor Obec Strahovice Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Strahovice 1.1. příspěvek dle počtu obyvatel na celkovou propagaci SOH Finanční náročnost 1.2.3. 5 tis. Kč Nová nebo stávající služba Stávající s rozšířením Zlepšení informovanosti občanů o poskytovaných službách a aktivitách Zlepšení propagace jednotlivých služeb a aktivit Dopady na cílovou skupinu Zvýšení využívání dalších služeb občany obce mimo obec Strahovice Počet hlášení v rozhlase Počet článků na internetu Aktualizované informační tabule u obchodních středisek apod. Indikátory úspěšnosti Zpracovaný internetový katalog sociálních služeb a návazných aktivit Zpracované a distribuované informační letáky

39

Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování

Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování Opatření 2.1. Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu 2.2. Průběžná aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb 2.3. Pravidelné schůzky pracovních skupin Komunitního plánování 2.1.1. Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu jednou za rok 2.2.1. Průběžná aktualizace plánu jedenkrát za dva roky nebo Popis opatření dle situace a nových informací či potřeb 2.3.1. Pravidelné setkávání pracovních skupin dle potřeby Realizátor Obec Strahovice Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Strahovice Finanční náročnost 5 000,- Kč ročně Nová nebo stávající služba Stávající s rozšířením Zpracovaný Akční plán Monitorovaný Akční plán Dopady na cílovou skupinu Kontrola realizace priorit v rámci KPSS Aktualizovaný SPRSS Počet setkání pracovních skupin Počet osob, účastnících se pracovních skupin Indikátory úspěšnosti Počet projektů, realizovaných v rámci KPSS Zpracovaný Akční plán

40

7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace

Monitorování a vyhodnocování realizace KPSS je naprosto nezbytnou součástí plánu především ve vztahu ke zjištění efektivnosti a potřebnosti naplánovaných priorit a opatření zejména ve vztahu k cílové skupině uživatelů. Monitorování a vyhodnocování probíhá zpravidla 1x ročně na monitorovacích schůzkách v rámci pracovních skupin. Jsou vyhodnocovány jednotlivé nastavené indikátory výstupů u každé priority a opatření, je vyhodnocován akční plán1 a jsou připravovány případné úpravy plánu. Pravidelná aktualizace střednědobého plánu pak zajišťuje usměrňování aktivit na základě skutečných potřeb cílové skupiny uživatelů. Pro nastavení skutečných potřeb je rovněž nezbytné provádět průběžnou analýzu sociálních potřeb, která prokáže potřebnost služeb stávajících či nových. Na základě monitorování je důležité aktualizovat také Katalog sociálních služeb pro dostatečné a kvalitní informování veřejnosti.

41

8. Závěr Komunitní plán rozvoje sociálních služeb byl zpracováván v rámci projektu Sociální služby SOH. Předcházelo mu provedení analýzy potřeb sociálních služeb v daném území za aktivní účasti pracovních skupin komunitního plánování. Obec Strahovice je zřizovatelem základní a mateřské školy, což je jedna z podmínek komunitního života v obci. Zajištění a rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež rovněž přispívá ke snížení sociálně patologických jevů. Také ve Strahovicích dochází k postupnému stárnutí populace v obci, s tím je spojena také potřeba zajistit aktivity pro tyto cílové skupiny. Občané obce rovněž projevili zájem o vybudování domu s byty zvláštního určení, zejména pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním. Vedení obce si je vědomo nezbytnosti zajistit sociální služby a návazné aktivity pro všechny cílové skupiny, tak aby občané byli spokojeni a dále zůstávali v obci. Poděkování patří všem občanům obce Strahovice, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na přípravě komunitního plánu za účelem rozvoje sociálních služeb v obci Strahovice.

42

Použité zkratky MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra ČR – Česká republika KÚ MSK – Krajský úřad Moravskoslezského kraje KP – Komunitní plán, plánování DZU – Domy s byty zvláštního určení /bývalé Domy s pečovatelskou službou neboli DPS/ ROP – Regionální operační program PS – Pracovní skupina ŘS – Řídící skupina KPSS – Komunitní plán rozvoje sociálních služeb SPRSS – Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb EU – Evropská unie SVČ – centrum volného času SDH – sbor dobrovolných hasičů

43

Příloha č. 1 Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska.

NÁZEV ZAŘÍZENÍ: Kontaktní údaje: Adresa: Telefon: E-mail: Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Provozovatel: Ředitel organizace: Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: (dle registrace) Cílová skupina: Praktické informace: Provozní doba: Kapacita služby: Bezbariérovost: Uživatelé služby: Cena služby: Náklady na 1 klienta Počet zaměstnanců Zdroje financování Počet dobrovolníků

Sportovní klub meteor Strahovice Strahovice 190 737 254 412 [email protected] http://www.strahovice.cz/meteor/

Radek Nevřela

44


Sbor dobrovolných hasičů Strahovice Strahovice 777 038 824 [email protected] www.sdhstrahovice.cz

David Šíma

45


Armáda spásy v České republice – Farma Strahovice Strahovice 16, 747 24 Strahovice 773 770 188 [email protected] http://www.armadaspasy.cz Armáda spásy v České republice Spolek Centrum sociálních služeb Samaritán, Opava Gerhard Karhan Pavel Mytych Azylový dům (ubytovna) Sociální rehabilitace Osoby bez přístřeší Po-Pá 7:00 -14:00 h 3 osoby (ubytovna), 7 osob (sociální rehabilitace) Ne Ženy, Muži Ubytovna 115 Kč/den, sociální rehabilitace 0 Kč 2 osoby MSK 0

46

Zdroje financování Programu podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/podminky-programu-podporyfinancovani-beznych-vydaju-souvisejicich-s-poskytovanim-socialnich-sluzeb-v-moravskoslezskemkraji-na-rok-2013-32357/ Program realizace specifických opatření Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-realizace-specifickychopatreni-moravskoslezskeho-krajskeho-planu-vyrovnavani-prilezitosti-pro-obcany-se-zdravotnimpostizenim-na-rok-2013-29701/ Program protidrogové politiky kraje na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-protidrogove-politiky-krajena-rok-2013-29735/ Program na podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-na-podporu-neinvesticnichaktivit-z-oblasti-prevence-kriminality-na-rok-2013-29767/ Program na podporu komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách MSK a zmírňování následků sociálního vyloučení na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-na-podporu-komunitniprace-v-socialne-vyloucenych-lokalitach-msk-a-zmirnovani-nasledku-socialniho-vylouceni-na-rok2013-29779/ Program rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-rozvoje-socialnich-sluzeb-vmoravskoslezskem-kraji-na-rok-2013-29789/

47

MPSV

Přehled vyhlašovaných programů pro rok 2014 Pro rok 2014 lze o dotaci na jednotlivé sociální služby žádat v rámci těchto programů podpory: 



Program podpory A – podpora poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (podpora podle § 101 zákona o sociálních službách). Program podpory B – podpora sociálních služeb, které mají jasně celostátní či nadregionální charakter (podpora podle § 104 odst. 3 písm. a) zákona o sociálních službách).

http://www.mpsv.cz/cs/13566 Dotace nestátním neziskovým subjektům na podporu rodiny http://www.mpsv.cz/cs/890 Nadace OKD Od roku 2014 zaměření pouze na Moravskoslezský kraj s prioritou v okresech Ostrava, Frýdek – Místek a Karviná. www.nadaceokd.cz Konto Bariéry http://www.kontobariery.cz/Projekty/Konto-Bariery/Potrebuji-pomoci.aspx Nadace Divoké husy http://www.divokehusy.cz/nase-pomoc

48

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice

Recommend Documents