Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary 2014-2018 Komunitní plánování sociálních služeb

1

Obsah: 1.Úvodní slovo

4-5

2.Plánování sociálních služeb ve městě Karlovy Vary 6-20 2.1. Principy plánování sociálních služeb 2.2. Plánování sociálních služeb ve vztahu k politikám Evropské unie a ČR 2.3. Popis tvorby SPRSS

6-10

11-15 16-20

3.Sociodemografická analýza města

20-26

3.1. Obyvatelstvo, demografie

20-22

3.2. Práce, sociální statistika- práce, mzdy

23-24

3.3. Práce, sociální statistika - sociální zabezpečení 24-26 4.Financování sociálních služeb 4.1.Analýza finančních zdrojů

27-28 27-28

4.2.Financování z MPSV ČR

28

4.3.Financování z Fondu KÚ

28

4.4.Financování z rozpočtu města K. Vary

28

2

4.5. Financování dotace 2013 – MPSV, KÚ KK, Magistrát města Karlovy Vary 28 5.Priority, opatření, aktivity

29-40

6.Hodnocení plnění Plánu 2009-2013

41-47

7.Přehled poskytovatelů sociálních a ostatních služeb ve městě 47-50 7.1.Poskytovatele sociálních služeb

47-48

7.2.Poskytovatelé ostatních služeb

49-50

8. Závěr

50

Přílohy: č. 1-4

51-54

3

1.Úvodní slovo Vážení spoluobčané, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary na období let 2014 – 2018, který se vám nyní dostává do rukou, navazuje na předcházející plány vytvořené v minulých letech. Karlovy Vary se rozvoji sociálních služeb systematicky věnují od roku 2003, kdy se podobně jako jiná města přihlásily k nové vizi tvorby sociálních služeb. Tuto vizi nyní postupně naplňujeme. Cílem rozvoje sociálních služeb je jejich průběžné mapování, hodnocení, zkvalitňování a rozšiřování, které umožní občanovi v nepříznivé životní situaci vést samostatný a plnohodnotný život, s důrazem na jeho individuální potřeby, zachování nezávislosti a podporu jeho začlenění do společnosti. Předchozí střednědobý plán byl zaměřen na některé cílové skupiny (jako např. seniory či osoby se zdravotním postižením) a služby pro ně určené, kterým se bude nadále věnovat i plán současný. Zároveň však dochází k rozšíření spektra cílových skupin a velký důraz se klade na prevenci a včasnou pomoc. Obecně se dá říci, že nadále udržujeme trend podpory terénních a ambulantních služeb, ale nezapomínáme ani na péči o klienty, kteří již nejsou schopni díky svému handicapu 4

setrvávat ve svém domácím prostředí. Sledujeme rozvoj sociálních služeb i pro ty cílové skupiny, u kterých hrozí sociální vyloučení a související sociálně patologické jevy. Plán nezapomíná ani na podporu rodin s dětmi, a to především formou služeb pro vytváření stabilního prostředí a naplňování základních funkcí rodiny. Střednědobý plán rozvoje vznikal v atmosféře spolupráce a vstřícnosti všech zúčastněných stran – města, poskytovatelů sociálních služeb a jejich uživatelů, a to s cílem zajistit pro občany města širokou síť kvalitních sociálních služeb. Děkuji touto cestou všem, kteří se na přípravě plánu podíleli. Bez jejich práce, obětavosti a schopnosti společně komunikovat by se nám tento dokument těžko podařilo předložit a schválit. Zajistit občanům co nejširší a nejkvalitnější síť sociálních služeb je úkol náročný a dlouhodobý, ale věřím, že se nám jej v podobné atmosféře spolupráce a vstřícnosti podaří společně se všemi zúčastněnými subjekty naplňovat.

Ing. Petr Kulhánek primátor města

5

2. Plánování sociálních služeb ve městě Karlovy Vary 2.1.Principy plánování sociálních služeb Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové dokumenty pro různé oblasti veřejného života a výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. V ČR je metoda komunitního plánování využívána zejména při plánování v oblasti sociálních služeb (KPSS). Touto metodou lze tak na úrovni obcí a krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Je otevřeným procesem zjišťování potřeb, zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Posiluje sociální soudržnost komunity, podporuje sociální začleňování a předchází sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin. PRINCIPY metody komunitního plánování vyjadřují hodnoty, které přináší metoda komunitního plánování, a ke kterým je třeba v praxi plánování sociálních služeb vztahovat. Hodnoty, které se odrážejí v principech, tak odlišují metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postupů. Tato metoda do oblasti plánování sociálních služeb nově přináší: 6

 důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování  zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovníků  opakované ověřování závěrů s přáním veřejnosti  důraz na vyjednávání a zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup rozhodování i realizace PRINCIP triády V rámci metody komunitního plánování společně plánují a spolupracují tři strany :  zadavatelé  poskytovatelé  uživatelé Zadavatel je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje a volbami pověření zastupitelé- nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Zadavatelé služby platí, zřizují, zadávají, organizují a konají na ně výběrová řízení. Jejich cílem je „nakoupit“ občanům potřebné služby co nejkvalitněji a nejlevněji. Poskytovatel sociálních služeb je subjekt služby poskytující, a to jako nestátní neziskové organizace (NNO) nebo organizace zřízené obcí nebo krajem. Poskytovatelé vytvářejí plány nebo projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, 7

které poskytují. Jejich cílem je svá zařízení udržet a dále rozvíjet. Soutěží na trhu o získání prostředků na udržení své existence především dostupností, cenou a kvalitou služeb, které nabízejí. Uživatelem se rozumí osoba, které jsou sociální služby poskytovány z důvodů její nepříznivé sociální situace. Jsou nejpočetnější skupinou a ti nejdůležitější. Cílem uživatelů je vést plnohodnotný a spokojený život, k jehož dosažení potřebují služby, poskytované lidsky, dostupné fyzicky i finančně. Jsou kvalitní a především jsou poskytovány s plným respektem k důstojnosti a jedinečnosti člověka. V procesu KPSS mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především jedině oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Partnerství mezi zadavatelem, poskytovatelem a uživatelem – trojice, kterou osobně tvoří - je označováno výrazem triáda. PRINCIP rovnosti 1. Každý má právo starat se o věci veřejné a společné Komunitní plánování propojuje s rozhodováním úřadu samosprávy

aktivitu

2. Každý má právo se vyjádřit a právo mluvit 8

občanů

Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce nebo mandátu od zájmové skupiny. 3. Nikdo nesmí být vylučován ani diskriminován Organizace a procesy plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině tak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální mocenská postavení jednotlivců. Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů. PRINCIP skutečných potřeb Aktivní zjišťování skutečných potřeb sociálních služeb ve stanoveném území za účasti všech zainteresovaných stran. PRINCIP dohody Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se tři strany (princip triády) navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce – tj. „dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic“. Dohoda nejen o záměrech, ale rovněž o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. PRINCIP vše je veřejné Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v něm – o průběhu 9

a výstupech plánování – jsou veřejnosti aktivně předávány. PRINCIP dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb a jeho rozsah musí být přiměřeno místnímu společenství, jeho podmínkám a přání lidí. PRINCIP cyklického opakování Komunitní plánování se vyvíjí ve spirále, kdy se jednotlivé fáze a daná témata cyklicky opakují. Je nutno se jimi opakovaně zabývat dle nového vývoje. PRINCIP kompetence účastníků V řízení plánování sociálních služeb profesionalita, kompetentnost lidí zodpovědnostmi a pozicí.

musí být s jasnými

PRINCIP přímé úměry Kvalitně probíhající proces je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je ve vztahu přímé úměry ke kvalitě jeho průběhu.

10

2.2. Plánování sociálních služeb ve vztahu k politikám Evropské unie a České republiky Plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování je jedním ze způsobů, jak efektivně naplňovat hlavní cíle a principy sociální politiky EU a České republiky. K tomu je nutná znalost celé řady dokumentů a uvědomění si oficiálního rámce a kontextu plánování sociálních služeb. Veškeré aktivity, činnosti a směřování, které se dějí a realizují při plánování sociálních služeb v daném území, musí být v souladu s tímto rámcem a kdykoliv musí být patrné a prokazatelné, jak a čím přispívají k jeho naplňování. A/ EVROPSKÁ UNIE Amsterodamská smlouva – zakotvena sociální politika EU Lisabonský proces – řídí sociální politiku EU ve smyslu ekonomické vize Evropský sociální program – sociální služby a jejich plánování jako nástroj k dosažení cílů v oblasti boje proti chudobě Evropská sociální charta – naplňování základních práv občanů na : 11

sociální a zdravotní pomoc sociální zabezpečení využívání sociální péče Evropská unie klade na služby v obecném zájmu, tedy i sociálním, tři klíčové požadavky :  kvalita - souhrn vlastností a charakteristik služby, souvisejících s jejich schopností uspokojit známé nebo přepokládané potřeby uživatele  dostupnost - fyzická, ekonomická, sociální, informační, psychologická  ochrana uživatele -bezpečnost, transparentnost, aktivní účast uživatelů při plánování i poskytování služby. Plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování ve spojení se zaváděním standardů kvality sociálních služeb je nástrojem, který vede k naplnění těchto požadavků. B/ VLÁDA ČR Národní akční plány sociálního začleňování (na stanovené období)  dílčí politiky a koncepce vlády v souvislosti s potřebami lidí z ohrožených skupin a sociálními službami  podpora rozhodovacích procesů na místní a regionální úrovni 12

 vytvoření 14 plánů rozvoje sociálních služeb krajů k zajištění dostupnosti sociálních služeb Bílá kniha v sociálních službách  strategický a programový dokument MPSV ČR  definice základních principů transformace sociální politiky ČR  klíčová role obcí v komunitním plánování  přesně určuje poslání sociálních služeb Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,  stanoví povinnosti ve vztahu k plánování sociálních služeb  definuje typy sociálních služeb  určuje smluvní princip poskytování sociálních služeb  povinnost registrace pro poskytovatele  popisuje součinnost a spolupráci obcí, krajů a MPSV při plánování sociálních služeb  zakotvuje pojem plán rozvoje sociálních služeb  vymezuje náplň sociálních služeb - národní priority C/ OBCE A KRAJE Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 13

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 114/1998 Sb., o sociálním zabezpečení Dále jsou obce vázány: Evropskou sociální chartou, Listinou práv a svobod a Ústavou ČR. Je žádoucí, aby na úrovni obcí a krajů vznikaly programové dokumenty, které budou řešit a vymezovat směry a cíle sociální politiky, včetně oblasti sociálních služeb a jejich plánování. Nástrojem pro řízení politiky sociálních služeb Karlovarského kraje jsou Zásady rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji pro období let 2007 2017 . Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu 14

rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost, apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti.

15

2. 3. POPIS tvorby SPRSS Zastupitelstvo města Karlovy Vary opakovaně vyjádřilo politickou podporu plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování a usnesením ze dne 22. 1. 2013 schválilo vytvoření Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary na období let 2014- 2018 metodou komunitního plánování. Střednědobý PLÁN rozvoje sociálních služeb na období 2014 - 2018 města Karlovy Vary je dokument, který vznikl jako výstup komunitního plánování rozvoje sociálních služeb. Střednědobý PLÁN rozvoje sociálních služeb zpracovaný v souladu s platnými Metodikami MPSV ČR pro plánování sociálních služeb a dle OSNOVY, závazné pro tvorbu komunitních plánů obcí a Karlovarského kraje (viz Projekt) je  společnou dohodou zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb – princip triády  výsledkem spolupráce, aktivního a zodpovědného přístupu organizační struktury KPSS - Řídící skupiny, monitorovacího týmu dle cílových skupin uživatelů, řízené koordinátorkou procesu KPSS  podpořen konzultačními a dalšími činnostmi odboru sociálních věcí Magistrátu města Karlovy Vary 16

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KPSS

Zastupitelstvo města



politické projednávání a rozhodování

Rada města



politické projednávání a rozhodování Komise zdravotní a sociální



TRIÁDA 

Koordinátor KPSS



Řídící skupina KPSS



Monitorovací tým KPSS

ŘÍDÍCÍ skupina KPSS ● ● ● ●

je rozšířená triáda složená ze zástupců jednotlivých stran (zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé) podílí se na tvorbě Plánu spolupracují, jsou si navzájem partneři

17

ŘÍDÍCÍ SKUPINA KPSS města Karlovy Vary

Ing. Věra Baumanová

koordinátorka KPSS Magistrát města Karlovy Vary , odb. sociálních věcí

Dana Čtvrtníková

Magistrát města Karlovy Vary , odb. sociálních věcí

Petra Prokešová

Magistrát města Karlovy Vary, odb. sociálních věcí

Václav Jůza

uživatel sociálních služeb

Petra Krištofová

Armáda spásy ČR, K.Vary -koordinátorka Komunitního centra

Vlasta Felixová

zástupce uživatelů SdZP K.Vary – Stará Role Krajská rada zdravotně postižených ČR

Mgr. Vojtěch Dušek

Farní charita K. Vary Denní stacionář pro zdr. a mentálně postižené

18

MONITOROVACÍ TÝM komunitního plánování sociálních služeb města Karlovy Vary Ing. Jitka Líkařová

Krajská koordinátorka KVA krajské rady ZP

Bc. Romana Svobodová, DiS.

Magistrát města Karlovy Vary , vedoucí odboru sociálních věcí

Ing. Věra Baumanová

Koordinátorka KPSS, Magistrát města Karlovy Vary , odb. sociálních věcí

Pavlína Hanková

Vedoucí KK Centra na podporu integrace cizinců

Josef Kahoun

Magistrát města Karlovy Vary, odb. majetku města

Mgr. Štěpánka Řehořková

Kontakt bB, o.s. pro studium a rehabilitaci a sport bez bariér, vedoucí střediska KV, člen komise ZS

Jaroslav Hodboď

Regionální ředitel FOKUS – sdružení pro péči o duševně nemocné KVA 19

Návrh SPRSS byl projednán politickými orgány města Karlovy Vary (Komise zdravotní a sociální, Rada města Karlovy Vary a Zastupitelstvo města Karlovy Vary) v období srpen – prosinec 2013.

3.Sociodemografická analýza města 3.1. Obyvatelstvo, demografie Věková struktura obyvatel v okresech 2010

Věková struktura obyvatel v okresech 2011

Narození v okresech 2010

20

Narození v okresech 2011

Stěhování podle pohlaví v okresech 2010

Stěhování podle pohlaví v okresech 2011

Počet obyvatel v SO ORP Karlovarského kraje 2010

21

Počet obyvatel v SO ORP Karlovarského kraje 2011

Počet cizinců podle okresů 2010

Počet cizinců podle okresů 2011

22

Město Karlovy Vary je přirozeným centrem Karlovarského kraje, zahrnující území okresů Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Karlovy Vary jsou krajským městem Karlovarského kraje a významným dopravním uzlem. S širším regionem je propojen technickou i správní infrastrukturou. Počet obyvatel mírně klesá, počet narozených rovněž. Migrační saldo v Karlových Varech v roce 2011 činilo -224, kdy počet přistěhovaných na 1 000 obyvatel byl 13,0 a počet vystěhovaných na 1 000 obyvatel byl 14,9. Na území města Karlovy Vary byl v roce 2010 počet cizinců 9 482, v roce 2011 - 9 280, což svědčí o klesajícím počtu všech cizinců na území města Karlovy Vary. Naopak v Sokolově počet cizinců vzrostl, kdy v roce 2010 bylo 2 500 cizinců a v roce 2011 - 2 604. 3.2. Práce, sociální statistika- práce, mzdy Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů 2012

23

Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů 2013

Co se týká míry nezaměstnanosti, z tabulek vyplývá, že průměr v České republice v roce 2012 je 7,1 a v Karlovarském kraji je 11,0, což značí nejvyšší procento nezaměstnanosti z celé České republiky. Rovněž tak v roce 2013, kdy průměr v České republice je 7,4 a v Karlovarském kraji 10,9. Průměrná hrubá mzda 2010-2013

24

3.3.Práce, sociální statistika- sociální zabezpečení Vyplacené dávky státní sociální podpory 2010

Vyplacené dávky státní sociální podpory 2011

25

Sociální služby poskytované v zařízeních v krajích 2010

Sociální služby poskytované v zařízeních v krajích 2011

26

Vyplacené dávky státní sociální podpory rovněž ukazují nejnižší částky z celé České republiky, jak pro rok 2010, tak pro rok 2011. Co se týká sociálních služeb poskytovaných v zařízeních v krajích v roce 2011, tak Karlovarský kraj poskytuje celkem 81 těchto služeb. Například - centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domov na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče a intervenční centra. Počet vyplacených důchodů v krajích k 31.12.2009

Zdroj: veřejná databáze ČSÚ, web: vdb.czso.cz 27

4.Financování sociálních služeb 4.1.Analýza finančních zdrojů Systém sociálních služeb zásadním způsobem ovlivňují vnější zdroje – finanční prostředky. Sociální služby jsou zajišťovány tzv. vícezdrojovým způsobem financování. Hlavními finančními zdroji sociálních služeb poskytovaných pro občany města Karlovy Vary jsou především: MPSV ČR Karlovarský kraj Statutární město Karlovy Vary Fondy Evropské unie Platby uživatelů Neméně významnými dalšími zdroji financování sociálních služeb jsou:  Jiné resorty státní správy (ostatní ministerstva)  Zdravotní pojišťovny  Jiné zdroje (vlastní, dary, aj.) 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR poskytuje v registru zapsaným poskytovatelům sociálních služeb dotaci ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu kraje. Výše dotace v úhrnu za jednotlivé kraje se – kromě dalších ukazatelů – stanoví 28

na základě zpracovaného střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb příslušného kraje. 2. Krajský úřad Karlovarského kraje je poskytovatelem příspěvku z Fondu na podporu nestátních neziskových organizací z rozpočtu Karlovarského kraje subjektům poskytujícím sociální služby v souladu se zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, na území Karlovarského kraje. Příspěvek se poskytuje jednorázově, výhradně na úhradu výdajů provozované sociální služby. 4.2.Financování z MPSV ČR v letech 2010-2012 viz. příloha č. 1 4.3.Financování z Fondu KK v letech 2010-2012 viz. příloha č. 2 4.4.Financování z rozpočtu města Karlovy Vary v letech 2010-2012 viz. příloha č. 3 4.5. Financování dotace 2013 – MPSV, KK, MM Karlovy Vary viz. příloha č. 4 29

5.Priority, opatření, aktivity 1.Účast veřejnosti na plánování sociálních služeb a jejich rozvoji Opatření 1.1. Pokračování v systému informování občanů o sociálních službách Aktivity:

1.1.1. Katalog sociálních služeb

1.1.2. Medializace a propagace sociálních služeb 1.1.3. Veřejná setkání s poskytovateli sociálních služeb Opatření 1.2. Pokračování v činnosti Řídící skupiny a Monitorovacího týmu Aktivity:

1.1.1. Měsíční pracovní schůzky ŘS 1.1.2. Čtvrtletní pracovní schůzky MT

2. Zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Cílovou skupinou jsou mladší i starší senioři. Senioři potřebují být zapojování do běžné společnosti nejen v 30

rodině, ale i v komunitě. Aktivity nabízené seniorům napomáhají vytvářet a udržovat vzájemné sociální vztahy a udržovat sociální kontakty, které jsou jim nápomocné i při překonávaní různých životních nesnází, jako je odchod do penze, neplánována ztráta zaměstnání, časté nemoci související s věkem, pocit nepotřebnosti, samota, ale i různé životní pohromy, například ztráta životního partnera. Komunitní plánování a jeho program může seniorům pomoci vést smysluplnější a spokojenější život, zapojit je do komunity a zároveň působí jako prevence před sociálním vyloučením. Nelze opomenout skupinu seniorů vyžadujících celodenní péči jiné osoby ať již z řad rodinných příslušníku, či za pomoci terénních a pobytových sociálních služeb. Nabídka služeb pro tyto občany musí být tak široká a flexibilní, aby pokryla potřeby těchto osob a umožnila jim poskytování kvalitních služeb ať již v domácím prostředí či v prostředí pobytových zařízení. Poskytované sociální služby by měly v co největší míře podporovat rozvoj a zachování soběstačnosti seniorů, tím zvyšovat kvalitu jejich života a umožnit jim jeho důstojné prožití.

Opatření 2.1. sociální péče

Zajištění kapacity pobytové služby

31

Aktivity: 2.1.1. Oprava stávajícího objektu Domova pro seniory 2.1.2 . Pokračování v poskytování pobytové služby 2.1.3. Zajištění finančních prostředků Opatření 2.2 pro seniory Aktivity:

Výstavba nového objektu - Domova 2.2.1. Zadání projektové dokumentace 2.2.2. Poskytování pobytové služby 2.2.3. Zajištění finančních prostředků

Opatření 2.3. Zajištění pobytové služby sociální péče – domov se zvláštním režimem pro osoby s duševním onemocněním (pro osoby jejichž soběstačnost je narušena chronickým duševním onemocněním nebo závislostí na návykových látkách) U této cílové skupiny zaznamenáváme zvýšený počet klientů, pro které není v KV a blízkém okolí vhodná sociální pobytová služba. Tito klienti se dostávají do neřešitelné situace, jelikož nezvládají každodenní život ve svém přirozeném prostředí a služby, které jsou na 32

území města poskytovány /ambulantní a terénní/ na jejich péči nepostačují. Po návratu z psychiatrické léčebny se tak většinou tito klienti dostávají do patové situace, kdy nezvládají jak komunikaci s okolím, tak zajištění potřebné péče o svou osobu. Aktivity:

2.3.1. Nalezení vhodného objektu 2.3.2. Nalezení poskytovatele služeb 2.3.3. Poskytování pobytové služby

Tento bod byl již zahrnut ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary 20092013 a nebyl zrealizován. Opatření 2.4. Podpora chráněného a samostatného bydlení Aktivity: 2.4.1. Vznik chráněného bydlení, nalezení vhodných bytů a př. objektů 2.4.2. Poskytování asistence a odborného sociálního poradenství Komentář: Posláním chráněného bydlení je poskytovat dospělým lidem se zdravotním postižením podporu při zlepšování kvality života a začleňování do společnosti zabezpečováním, případně zprostředkováním potřebných služeb v chráněných bytech. Cílem je zároveň rozšiřovat a zlepšovat sociální návyky a 33

pracovní dovednosti uživatelů a dovést je tak k co největší míře soběstačnosti a samostatnosti. Součástí služby je nácvik každodenních běžných činností v rámci samostatného bydlení s podporou (např. pomoc při přípravě stravy, hospodaření s penězi, nakupování, praní, úklid domácnosti apod.). Uživatelé jsou podporováni v partnerském životě a svobodném výběru volnočasových aktivit. Opatření 2.5. Rozšíření stávající ambulantní služby pro osoby s mentálním či kombinovaným postižením od 3 let věku Aktivity: 2.4.1. Nalezení vhodného prostoru pro poskytování sociální služby 2.4.2. Poskytování ambulantní služby 2.4.3. Zajištění finančních prostředků na nezbytné stavební úpravy

3. Zajištění, zlepšení a podpora bytové situace sociálně vyloučených osob Na území města začínají vznikat problémy, které souvisí s nedostatečným bytovým fondem, a to nejen pro nízkopříjmové obyvatele. Současný systém, který město řeší za pomoci licitace, výběrového řízení a 34

ubytoven je zcela nevyhovující. Chybí prostupné bydlení (od nízkonákladového až po běžné nájemní byty), které by zajistilo možnost důstojného života na území města Karlovy Vary občanům, kteří nejsou schopni si z vlastních prostředků pořídit vhodné bydlení (mohou to být lidé svobodní, mladé rodiny s dětmi, senioři i zdravotně postižení). Opatření 3.1. Podpora prostupného, sociálního a nájemného bydlení Aktivity: 3.1.1. Nalezení vhodných bytů a př. objektů 3.1.2. Poskytování odborného sociálního poradenství

4. Podpora sociálního začleňování a ochrany před sociálním vyloučením Opatření 4.1. Vznik zařízení pro osoby bez přístřeší – Azylový dům pro ženy Aktivity:

4.1.1. Nalezení vhodného objektu 4.1.2. Nalezení poskytovatele služby

Tento bod byl již zahrnut ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary 20092013 a nebyl zrealizován. 35

Opatření 4.2. Podpora nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Aktivity: 4.2.1. Zajištění nových nebo rozšíření stávajících prostor NZDM 4.2.2. Pokračování v poskytováních služeb Komentář: Dne 6.3.2013 proběhla návštěva nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Drahuška při Armádě spásy v ubytovně Drahomíra Karlovy Vary. Kontaktní osobou je p. Petra Krištofová, která ukázala pronajaté prostory, které slouží dětem v rozvoji vlastní samostatnosti, na podporu v nepříznivé situaci, pro podmínky plnění školních povinností. Počet dětí převyšuje kapacitu zařízení. Závěr: Prostory jsou stísněné, nevyhovující. Chybí sociální zařízení a zázemí jak pro děti, tak pro dospělé. Poskytování těchto služeb je důležité a prospěšné pro osobnostní růst dítěte i mládeže a následný vývoj celé společnosti. Návrh: Nabídnout a zajistit nové důstojné nájemní prostory z majetku města pro poskytování těchto služeb nebo rozšířit stávající prostor a zajistit sociální zařízení a zázemí. Řešit přednostně!

36

5. Dluhové poradenství a programy finanční gramotnosti Komentář: Velice rychle přibývá osob, které se dostávají do situace neplatičů. Při ztrátě finančního zázemí často dochází k zadluženosti jedince, rodiny či komunity. Z objektivních i subjektivních důvodů nemají dostatek finančních prostředků (např. ztráta zaměstnání, nějaká závislost, způsob života ovlivněný minulostí…). Lidem chybí základní znalosti a dovednosti ve finanční gramotnosti. Nejčastější příčiny zadluženosti: Dluhy na nájemném a službách, dluhy na zdravotním a sociálním pojištění, nezaměstnanost, úvěry, půjčky hotově, lichva, špatné hospodaření s finančními prostředky jako důsledek nedostatečné finanční gramotnosti, nízké příjmy občanů různých cílových skupin Následky zadluženosti: Ztráta bydlení, exekuce, dlouhodobý život ve stresu, rozpad rodiny aj. – to vše také zároveň ohrožuje zdravý vývoj dětí vyrůstajících v těchto rodinách. Opatření 5.1. Bezplatná služba dluhového poradenství

37

Aktivity: 5.1.1. Zachování podpory bezplatné služby dluhového poradenství 5.1.2. Pokračování bezplatné služby dluhového poradenství Opatření 5.2. Program finanční gramotnosti Aktivity: 5.2.1. Zachování podpory bezplatné služby finanční gramotnosti 5.2.2. Pokračování bezplatné služby finanční gramotnosti

6.Prevence sociálně patologických jevů Komentář: Stávající sociální služby věnující se prevenci sociálně nežádoucích jevů se na území města poskytují formou terénních i ambulantních služeb a jedná se o služby sociálního poradenství i služby sociální prevence. Cílovou skupinou jsou děti a mládež a dospělé osoby žijící na území města Karlovy Vary, které: zažívají nepříznivé sociální situace, které už nastaly, dějí se nebo mohou nastat v blízké budoucnosti, kdy se jedná zejména o:

38

a) komplikované životní události (rozpad rodiny, nové partnerské vztahy, časté stěhování, školní problémy, problémy v zaměstnání ...) b) konfliktní společenské situace (násilí, kriminalita, generační konflikty...) c) negativní zkušenosti (konflikty ve vrstevnických skupinách, předčasné sexuální zkušenosti, šikana, škodlivé užívání návykových látek, rizikové jednání vedoucí k poškození zdraví...) d) omezující životní podmínky (život ve špatných sociálních podmínkách, komplikovaný přístup k získání základních hygienických, společenských a kulturních návyků, obtížný přístup ke vzdělání a zaměstnání, ohrožení vlivem prostředí.. hůře navazují vztahy mimo rodinu a k trávení volného času přistupují pasívně nebo tento čas tráví nevhodným způsobem

Opatření 6.1. Sanace rodiny Aktivity: 6.1.1. Zachování podpory bezplatné služby věnující se prevenci sociálně nežádoucích jevů dětí a mládeže 6.1.2. Udržení, rozvoj a v případě potřeby rozšíření stávajících sociálních služeb zabývajících se sociálně patologickými jevy 39

6.1.3. Pokračování a podpora spolupráce s neziskovými organizacemi (Člověk v tísni,o.p.s.) 6.1.4. Podpora terénních programů a služeb

Opatření 6.2. Analýza stavu sociálně patologických jevů Aktivity :6.2.1. Zpracování projektové dokumentace 6.2.2. Spolupráce s Komisí prevence kriminality a protidrogové prevence 6.2.3. Depistážní činnost ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb 6.2.4. Zajištění finančních prostředků

Opatření 6.3. Podpora stabilního prostředí pro rodiny s dětmi Aktivity: 6.3.1.Přednášková činnost pro podporu zdravého fungování rodiny 6.3.2.Oslovení rodičů nezletilých dětí s nabídkou přednáškové činnosti.

40

6.3.3.Zajištění finančních prostředků a vhodného prostoru pro konání přednášek a zajištění vhodného lektora.

Komentář: Zahájení přednáškové činnosti pro zájemce z řad občanů města Karlovy Vary s cílem posílit rodičovské kompetence s důrazem na významnost instituce rodiny. Pochopení významu rodičovské zodpovědnosti. Posílení rodičovských kompetencí při zvládání obtížných životních situací, které už nastaly, dějí se nebo mohou nastat v blízké budoucnosti, kdy se jedná zejména: 1. komplikované životní události (rozpad rodiny, nové partnerské vztahy, časté stěhování, výchovné problémy, školní problémy, problémy v zaměstnání, ekonomická situace rodiny) 2. konfliktní společenské situace (násilí, kriminalita, generační konflikty) 3. negativní zkušenosti (konflikty ve vrstevnických skupinách, předčasné sexuální zkušenosti, šikana, škodlivé užívání návykových látek, rizikové jednání vedoucí k poškození zdraví...) Snížení počtu výchovných problémů u nezletilých dětí ve školních zařízeních, prevence kriminality, ochrana zdraví, prevence závislostí, integrace menšin 41

6.Hodnocení plnění Plánu 2009-2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary (dále jen SPRSS), období 2009 – 2013 Priority a opatření: Priorita 1. Účast veřejnosti na plánování sociálních služeb a jejich rozvoji Opatření 1.1 Vytvoření systému informování občanů o sociálních službách Hodnocení: Aktualizovaný Katalog poskytovatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb k dispozici veřejnosti po celé období, a to v tištěné, elektronické i zvukové podobě. Dostupnost informací v prostorách budov magistrátu města, u pracovníků odboru sociálních věcí, na internetových stránkách města, prezentace poskytovatelů na akcích pořádaných nebo spolupořádaných městem. V roce 2013 zavedena v měsíčníku Karlovarské radniční listy pravidelná rubrika Sociální služby, ve které se každý měsíc představuje některý z poskytovatelů sociálních služeb. Tématikou sociálních služeb se zabývají i regionální media (Karlovarský deník, MF Dnes, regionální TV). Každoročně probíhají veřejná setkání s poskytovateli sociálních služeb. Kvalita provedení: 3 (výborné provedení) 42

Opatření 1.2 Zřízení monitorovacího týmu Hodnoceni: V červnu 2009 schválila Rada města Karlovy Vary vznik Monitorovacího týmu jako nezávislého konzultačního orgánu pověřeného sledováním naplňování SPRSS, a dále schválila základní dokumenty jeho činnosti. Jednání monitorovacího týmu se uskutečňují minimálně 4x ročně, jejich hlavním programem je hodnocení jednotlivých priorit a opatření SPRSS, návrhy řešení a stanovení dílčích kroků a úkolů v rámci jejich naplnění. Zápisy z jednání jsou předávány na vědomí vedení města (náměstkovi pro sociální a zdravotní oblast), řídící skupině komunitního plánování sociálních služeb a komisi zdravotní a sociální. Kvalita provedení: 2 (velmi dobré provedení) Priorita 2. Zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Opatření 2.1 Vznik služby tísňové péče Hodnocení: Tísňová péče zajišťována od roku 2009 Agenturou domácí péče Ladara. Postupně docházelo ke zvyšování kapacity, v roce 2013 může službu využívat 30 klientů. Služba poskytována pro občany města a blízkého okolí, a to 24 hodin denně. Město každoročně přispívá na provozní náklady formou dotace. 43

Kvalita provedení: 3 (výborné provedení) Opatření 2.2 Zajištění kapacity pobytové služby sociální péče Hodnocení: V uplynulých letech probíhala jednání vedení města s odbornou veřejností na téma přístavby k domovu pro seniory ve Staré Roli z důvodu rozšíření stávající kapacity lůžek, či hledání jiného řešení dostupnosti pobytové služby sociální péče pro více občanů. Od původního záměru přístavby bylo doporučeno ustoupit z důvodu předpokladu vysokých finančních nákladů, zejména v souvislosti se špatným stavem stávající budovy a ohrožování stavby spodní vodou. Zamítnuta byla i varianta pronájmu prostor za účelem přesunu domova pro seniory. Vedení města se tedy přiklonilo k záměru výstavby zcela nového zařízení ve vhodné lokalitě. Rada města Karlovy Vary svým usnesením ze dne 26.2.2013 schválila výběr lokality pro investiční záměr na výstavbu Domova pro seniory, který bude umístěn v městské části Stará Role, v Okružní ulici, na pozemcích v majetku města, p.č. 444/7, 444/24, 448/2 a 448/24 v k.ú. Stará Role, a rozhodla o pořízení zastavovací studie pro tyto pozemky, pro další pozemky související, v majetku města, a to p.č. 444/1, 444/14, 444/15, 444/21, 448/9 a 448/20 v k.ú. Stará Role, jakož i pro 44

pozemky další, v majetku soukromých osob. Rada města uložila odboru rozvoje a investic předložit ke schválení zadávací dokumentaci veřejné zakázky na pořízení zastavovací studie. Předmětem zastavovací studie je urbanistické řešení koncepce zástavby předmětné lokality ve stavebním programu. Hlavním účelem zastavovací studie je řešení umístění Domova pro seniory. Priorita zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením se objevuje znovu ve střednědobém plánu pro roky 2014-2018 a jako opatření 2.2 se zde objevuje právě výstavba nového objektu pro pobytovou sociální službu. Kvalita provedení: -3 (nedostatečné provedení) ovšem s návazností nových opatření ve střednědobém plánu pro další období. Opatření 2.3 Zajištění pobytové služby sociální péče – Domov se zvláštním režimem Hodnocení: Realizace tohoto opatření byla vázána na případné uvolnění domu s pečovatelskou službou v ulici Závodu míru, a to v souvislosti s plánovanou výstavbou zařízení v Jabloňové ulici – Senior resort (zahraniční investor). Tato výstavba však nebyla a nebude realizována. Nepodařilo se zajistit žádný další objekt, který by splňoval podmínky pro zřízení 45

pobytové sociální služby – DZR a toto zařízení tedy nebylo v Karlových Varech otevřeno. Cílové skupině klientů se však věnuje několik subjektů, a to poskytováním jiných sociálních služeb. V roce 2011 zde zřídilo své středisko občanské sdružení Fokus Mladá Boleslav, které poskytuje osobám s duševním onemocněním své služby v centru sociální rehabilitace a v sociálně terapeutické dílně. Dlouhodobě pracuje v Karlových Varech o.s. Světlo Kadaň, které se věnuje drogově závislým klientům v kontaktním centru s terénními programy. Farní charita Karlovy Vary nabízí mimo jiné službu pro osoby s chronickým onemocněním (seniorům s Alzheimerovou nemocí) prostřednictvím denního stacionáře pro staré a zdravotně postižené občany. Kvalita provedeni: -3 (nedostatečné provedení) nahrazeno částečně nabídkou jiných sociálních služeb

Priorita 3. Podpora sociálního začleňování a ochrany před sociálním vyloučením Opatření 3.1 Vznik zařízení pro osoby bez přístřeší – Azylový dům pro ženy Hodnocení: V Karlových Varech poskytována pobytová služby pouze pro muže bez přístřeší. 46

V současných prostorách poskytovatele (Armády spásy Karlovy Vary) nelze službu pro ženy zajistit. Během uplynulých let probíhala jednání za účelem nalezení vhodných prostor i finančních prostředků. V určitém období poskytovala ženám terénní službu Armáda spásy a zajistila pronájem několika ubytovacích jednotek v ubytovně města. Momentálně mohou ženy bez přístřeší využívat služeb nízkoprahového denního centra a noclehárny. Z důvodu vysoké náročnosti zřízení azylového domu pro ženy bylo od příprav ze strany zadavatele prozatím odstoupeno. Kvalita provedení: -3 (nedostatečné provedení) Opatření 3.2 Vznik nízkoprahového zařízení pro děti a mládež – ambulantní část Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež bylo zřízeno v Karlových Varech již v roce 2009. Momentálně poskytuje své služby pro děti a mládež od 6 do 15 let, a to v prostorách městské ubytovny v Kollárově ulici. Pravidelnými činnostmi v klubu je základní sociální poradenství, příprava do školy, individuální rozhovory, skupinová tvořivá činnost a různé možnosti jak využít svůj volný čas (knihy, společenské hry, puzzle, skládačky, ping-pong, půjčovna sportovních potřeb, PC atd.). Prostory centra jsou klientům otevřeny několikrát týdně. Pracovní tým již navázal vztahy s místní 47

komunitou a stal se nedílnou součásti života dětí a mládeže v dané oblasti. Nutno vyřešit ne zcela vyhovující sociální zázemí a snahou poskytovatele i zadavatele bude i rozšíření stávajících prostor. Kvalita provedení: 2 (velmi dobré provedení)

Bc. Romana Svobodová,DiS., vedoucí odboru sociálních věcí, Magistrát města Karlovy Vary

7.Přehled poskytovatelů sociálních a ostatních služeb 7.1.Poskytovatele sociálních služeb 1. Agentura domácí péče LADARA o.p.s. 2. Armáda spásy v České republice 3.Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. 4.Člověk v tísni, o.p.s. 48

5.Domácí péče Karlovy Vary,s.r.o. 6.Farní charita Karlovy Vary 7.FOKUS Mladá Boleslav – sdružení pro péči o duševně nemocné 8.KONTAKT bB-o.s. pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér 9.Krajský dětský domov pro děti do 3 let 10.Městské zařízení sociálních služeb,p.o. města Karlovy Vary 11.Náhradním rodinám, o.p.s. 12. O.s. pro integraci lidí s postižením „Dveře dokořán“ 13.O.s. Světlo Kadaň 14.O.s. ROMA Karlovy Vary 15.O.s. Res vitae 16. Pomoc v nouzi,o.p.s. 17.Středisko rané péče SPRP Plzeň 18.Středisko rané péče TAMTAM Praha – Centrum pro dětský sluch TAMTAM,o.p..s 49

19.TyfloCentrum Karlovy Vary, o.p.s. 20.Tyfloservis,o.p.s. 21. Židovská obec

7.2.Poskytovatelé ostatních služeb 1.Agentura domácí péče LADARA o.p.s. 2.Agentura zdrav. domácí péče HOME CARE,s.r.o. 3.Centrum na podporu integrace cizinců KK 4.Centrum domácí péče 5.Centrum Rodinka 6.Český červený kříž- oblastní spolek Karlovy Vary 7.Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče Karlovy Vary 8.Hipocentrum Pá-Ja 9.Mateřské centrum Karlovy Vary,o.s. 10.Národní institut pro integraci osob z omezenou schopností pohybu a orientace ČR-bezbariérové prostředí - NIPI ČR 50

11.Národní rada osob se zdravotním postižením ČR 12.Probační a mediační služba ČR,středisko K. Vary 13.Sdružení rodičů a přátel dětí s postižením Karlovy Vary 14.Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR- oblastní pobočka Karlovy Vary 15.Speciálně pedagogické centrum Karlovy Vary 16.Studio pro ženy,s.r.o. 17.Svaz důchodců ČR,o.s. – MO Karlovy Vary 18.SOS dětské vesničky ČR 19.Zdravotní ošetřovatelská péče Karlovy Vary

8.Závěr Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary usiluje o popis, koordinaci a usměrňování procesů v oblasti sociálních služeb. Působí zde na desítky občanských sdružení, charitativních organizací, svépomocných společenství a 51

dalších, které umí spojit své síly a schopnosti pro uspokojování potřeb svých klientů. Jenom ten, kdo měl možnost se s prací lidí působících v sociálních službách osobně seznámit ví, že jde o práci nesmírně těžkou a vyčerpávající, ale také o práci, která může přinášet i velké uspokojení. Uspokojení pramenící z toho, že člověk může poznat, že dávat je někdy víc, než dostávat. Jde o práci desítek lidí reprezentujících jak poskytovatele, tak příjemce i zadavatele sociálních služeb. Zastupitelstvo města Karlovy Vary schválilo Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary 2014-2018. Nyní nastává období práce na konkrétních projektech a cílech. Je to příležitost pro poskytovatele sociálních služeb i pro veřejnost. Využijme tuto příležitost ve prospěch občanů města Karlovy Vary.

Zpracovatel SPRSS 2014-2018: Ing. Věra Baumanová - koordinátorka komunitního plánování sociálních služeb, odbor sociálních věcí, Magistrát města Karlovy Vary 52

Příloha č. 1

53

54

Příloha č. 2

55

56

Příloha č. 3

57

58

Příloha č.4

59

60

MOTTO:

„Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe.“ J.W.Goethe

61

62