Strategický plán udržitelného rozvoje Statutárního města Karlovy Vary Analytická část
Analytická část SPURM
1
ZADAVATEL: Statutární město Karlovy Vary Moskevská 21 361 20 Karlovy Vary Odbor strategií a dotací
ZPRACOVATEL: RegioPartner, s.r.o. Prosecká 412/74 190 00 Praha 9 Pracoviště zpracovatele: Prosecká 811/76a 190 00 Praha 9
Analytická část SPURM
2
Obsah OBSAH ................................................................................................................................... 3 1. METODOLOGIE .................................................................................................................... 5 1.1 METODICKÝ PŘÍSTUP K ANALÝZE .................................................................................................... 5 1.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY ....................................................................................... 7 2. VYHODNOCENÍ REALIZACE SPURM V PŘEDCHOZÍM OBDOBÍ .................................................... 9 3. ANALYTICKÁ ČÁST AKTUALIZOVANÉHO SPURM ................................................................... 10 3.1 PROFIL MĚSTA ......................................................................................................................... 10 3.1.1 Úvod ......................................................................................................................... 10 I. Identifikace řešeného území ........................................................................................ 11 II. Historie ....................................................................................................................... 12 III. Přírodní poměry ........................................................................................................ 13 IV. Celková charakteristika města a regionu .................................................................... 17 3.1.2 Analýza prostředí ...................................................................................................... 18 I. Demografie .................................................................................................................. 18 II. Zaměstnanost ............................................................................................................. 27 III. Místní ekonomika ...................................................................................................... 31 IV. Infrastruktura a technická vybavenost ....................................................................... 38 V. Sociální a občanská vybavenost .................................................................................. 48 VI. Životní prostředí, zemědělství a lesnictví ................................................................... 54 VII. Lázeňství, rekreace a cestovní ruch ........................................................................... 68 VIII. Veřejná správa ......................................................................................................... 74 IX. PESTLE analýza ........................................................................................................... 82 3.1.3 Rozvojové oblasti ...................................................................................................... 84 3.2 PROBLÉMOVÁ ANALÝZA ............................................................................................................. 85 3.2.1 Analyticky zjištěné problémové okruhy ...................................................................... 85 3.2.2 Empiricky zjištěné problémové okruhy ..................................................................... 104 3.3 SWOT ANALÝZA .................................................................................................................... 112 3.3.1 Rozvojová oblast Kvalita života obyvatel ................................................................. 113 3.3.2 Rozvojová oblast Místní ekonomika ......................................................................... 114 3.3.3 Rozvojová oblast Lázeňství a související služby ........................................................ 115 3.3.4 Rozvojová oblast Volný čas, rekreace a cestovní ruch .............................................. 116 3.3.5 Rozvojová oblast Správa města a veřejný život ........................................................ 117 Analytická část SPURM
3
4. VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST ............................................................................... 118 4.1 ROZVOJOVÉ OBLASTI SPURM ................................................................................................... 122 4.1.1 Kvalita života obyvatel ............................................................................................ 122 4.1.2 Místní ekonomika .................................................................................................... 122 4.1.3 Lázeňství, cestovní ruch a související služby ............................................................. 122 4.1.4 Správa města a veřejný život ................................................................................... 123 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................... 124 SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ........................................................................................ 126 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 127 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 129 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................. 131
Analytická část SPURM
4
1. Metodologie 1.1 Metodický přístup k analýze Analýza prostředí je základní faktografickou kapitolou profilu města a je nezbytným podkladem a hlavním argumentačním materiálem pro všechny další kroky zpracování Strategie rozvoje města. Fakta a poznatky získané při zpracování analýzy vnitřního i vnějšího prostředí (tedy vč. např. analýzy PESTLE) jsou určující pro následné vypracování SWOT analýzy a problémové analýzy. Ty jsou důležité pro definování vize rozvoje města, globálních cílů rozvoje a potažmo pak prioritních oblastí. Slouží jako sjednocující a referenční, resp. argumentační materiál pro diskusi nad dalšími kroky strategie – definice strategických cílů a opatření. V uvedeném smyslu je tedy analýza prostředí velice důležitým vstupem a nezastupitelnou součástí zpracování strategie a může do značné míry ovlivňovat i zaměření a formu výsledných návrhů řešení. Analýza prostředí tvoří základní poznatkovou základnu (východisko k další činnosti). Informace shromážděné v průběhu zkoumání prostředí jsou základem pro zpracování analýzy SWOT, pro identifikaci kritických bodů i pro argumentaci a diskusi při navrhování řešení/aktivit a způsobů realizace strategických cílů. Posuzování města je založeno na globálním sociálně ekonomickém přístupu k území se zaměřením na jeho předcházející vývoj a současnou situaci. Tím je vymezeno základní obsahové zaměření analýzy prostředí. Kvalitní zpracování profilu města a jeho promítnutí do SWOT analýzy je klíčovým předpokladem pro identifikaci interních a externích faktorů významných pro stanovení relevantních cílů, kterých má být programem dosaženo. Profil města v úvodu specifikuje, jakého území se analýza týká, a dále se zaměřuje minimálně na tyto oblasti: Obyvatelstvo je analyzováno s cílem objasnit nejen data, ale také demografické vazby v regionu. Jedná se tedy o:
Demografickou analýzu, pohyb obyvatelstva, věkové složení obyvatelstva Sociální diferenciaci obyvatelstva, životní úroveň Zaměstnanost, strukturu zaměstnanosti, vývoj situace na trhu práce, dojížďka za prací (intenzita, směry) Životní styl (umění, kultura, volný čas, sport, zvyky a tradice, apod.) Osídlení z hlediska zón bydlení Ochota ke spolupráci, vzájemné vztahy, zájmové skupiny, atd.
Ekonomické činnosti jsou zkoumány ve všech sektorech s cílem vymezit určující ekonomický potenciál města: Analytická část SPURM
5
Průmyslové a stavební činnosti Zemědělské činnosti, lesnictví a vodní hospodářství Obchodní a jiné činnosti výrobní povahy Výrobní služby Lázeňství a zdravotnické služby Nevýrobní služby, zejména služby cestovního ruchu, vzdělávací a kulturní činnosti, činnosti související s volným časem, rekreací a sportem, peněžnické činnosti apod.
Infrastrukturu analýza zkoumá ve všech základních faktorech:
Dopravní infrastrukturu a dopravní obslužnost území (intenzita dopravy, veřejná doprava) Obslužnost území technickou infrastrukturou Surovinové a energetické zdroje Bydlení, urbanistická organizace Veřejné služby (školství, zdravotnictví, sociální služby) Lázeňská infrastruktura Disponibilní plochy a nevyužívané (zanedbané) plochy a areály, budovy a stavby vhodné pro nové podnikatelské aktivity
Životní prostředí je nedílnou složkou analýzy prostředí, která se v této oblasti zaměřuje na:
Čistotu v obci Hluk v obci Ovzduší, vodu, půdu (vč. těžby nerostných surovin, poddolovaných území, radiace) Odpady Péči o krajinu (chráněná, devastovaná a nepřípustná území, ÚSES) Největší znečišťovatele
Veřejná správa je také součástí analýzy a zkoumá:
Hospodaření města (finanční stránka, rozpočet) Úřady a instituce ve městě Vztah města k veřejnosti (PR, komunikace navenek) Zahraniční vztahy města
Činitelé jsou specifickou složkou situační analýzy. Je třeba identifikovat a analyzovat postoje všech subjektů (obecně nazývaných činitelé), které pozitivně zasahují, resp. by mohly zasahovat do vývoje regionu (státní správa, regionální a místní správa, sdružení, podniky, družstva, charitativní, humanitní a kulturní instituce, prvky občanské společnosti apod.). Souhrnný vliv činitelů je postihnut v rámci analýzy vnějšího prostředí PESTLE. Informace shromážděné v rámci analýzy prostředí se staly součástí Profilu města. Profil byl základem při diskusi a rozhodování o kritických problémech, před kterými město stojí, a současně sloužil jako východisko pro stanovení jednotlivých prvků analýzy SWOT. Profil je také podkladem pro kvantifikaci (odhad dopadů) očekávatelných výsledků navrhovaných rozvojových aktivit a pro jejich zpětné hodnocení. Na zpracování profilu města navázala SWOT analýza, která shrnuje jak vnitřní, tak vnější faktory popsané v analýze prostředí. Činnosti prováděné v rámci těchto analýz se z velké části prolínaly, neboť analýzu prostředí a SWOT analýzu je třeba chápat jako vzájemně související a neoddělitelné součásti programovacího procesu. Analytická část SPURM
6
Problémová analýza je koncentrovaným výstupem analytické části. Vychází z prioritizace jednotlivých dílčích závěrů analýzy prostředí a SWOT analýzy ve vztahu ke specifickým potřebám města. V rámci problémové analýzy se prostřednictvím stromu problémů provedla vizualizace klíčových problémů a potřeb identifikovaných v předchozích analýzách a naznačila se strategie pro řešení problémů a potřeb města. Závěry analytické části jsou strukturovány podle vymezených rozvojových oblastí Strategického plánu. Důvodem je jasná kauzální linka mezi závěry analytické části a návrhovou částí. V tomto smyslu je proto naprosto nezbytné, aby výroky SWOT analýzy, resp. zjištění problémové analýzy měly oporu v předchozích analytických zjištěních.
1.2 Základní principy zpracování analýzy Aby analýza prostředí splnila svůj účel v procesu strategického plánování, musí vypovídat dostatečně o aktuální situaci v analyzované oblasti a zohledňovat nejen její vnitřní rozmanitost, ale současně také zachytit širší souvislosti a vazby na vnější prostředí. Obecným pravidlem pak je, aby byla analýza zpracována v souladu s požadavky na zpracování situační analýzy a SWOT daných metodikou přípravy veřejných strategií, danými zvyklostmi, a rámcem na národní, regionální a sub-regionální úrovni a v souladu se SEA hodnocením. Zpracovaný profil města musí dát dostatečný obraz o aktuální situaci v Karlových Varech a poskytnout dostatečný základ pro stanovení odpovídajících indikátorů (zejména výstupových a výsledkových). Znamená to, že se redukovaly popisné kapitoly shrnující běžně dostupné a všeobecně známé informace a naopak, hlouběji se analyzovaly oblasti s potenciálními vstupy do problémové analýzy, SWOT analýzy a do indikátorové soustavy SPURM. Aby analytická část SPURM nebyla odtržena od reality Karlových Varů, zahrnuje také různorodé potřeby, plynoucí z dílčích zájmů různých skupin osob i podniků a také z očekávání obyvatel města. Proto odráží i názory veřejnosti a její hodnocení dílčích posuzovaných oblastí (názory veřejnosti sesbírané při veřejných projednáváních – zejména ze 2 velkých fór (2012, 2013) a z 16 malých fór (2012, 2013) a ze studentských parlamentů z r. 2013). Informační základnu pro zpracování analýzy prostředí tvoří na jedné straně desk research, neboli analýza již existujících sekundárních dat a informací. Představuje především rešerši dostupných dokumentů a analýzu relevantních dat 1, jejichž shromáždění poskytlo zpracovateli přehled o problematice a dosud zpracovaných analýzách a jejich závěrech. Analýza dokumentů je klíčovou metodou při získávání relevantních vstupních informací, nutných pro zpracování analytické části strategie. Pro analýzu byly využity následující základní informační zdroje:
1
strategické a legislativní dokumenty národního charakteru strategické dokumenty Karlovarského kraje strategické dokumenty statutárního města Karlovy Vary další metodické a doporučující dokumenty
Seznam informačních zdrojů je uveden na konci dokumentu
Analytická část SPURM
7
Statistická analýza dat tvořila stěžejní metodu zejména v části týkající se zpracování socioekonomické analýzy. Zpracovatel využíval
data ČSÚ v celém spektru statistická data rezortních ministerstev (např. MPSV, MPO, MF, MŽP) krajská statistická data vlastní databázi REGCHAR
Všechny průzkumy a šetření byly vedeny tak, aby bylo získáno maximum relevantních informací umožňujících přijmout odpovídající analytické závěry, při minimu zátěže pro účastníky šetření. Převážná část participativních metod proto byla vedena přes elektronické rozhraní za tím účelem vytvořeného elektronického komunikačního kanálu. Elektronická komunikace měla charakter
individuálních rozhovorů se členy pracovních skupin nebo delphi panelů ke specifickým problémům
Neosobní elektronický kontakt byl vhodně doplněn také osobním kontaktem s odbornou veřejností v rámci jednání ustavených pracovních skupin (v průběhu zpracování analytické části se 2x konalo jednání pracovní skupiny (interní a externí) a řada jednání Výboru strategického rozvoje a územního plánování), přičemž jednou bylo jednání vedeno ve formě prezentačního workshopu.
Analytická část SPURM
8
2. Vyhodnocení realizace SPURM v předchozím období Vyhodnocení realizace předchozího SPURM a zhodnocení jeho úspěšnosti je nezbytným předpokladem pro správné a efektivní nastavení aktualizovaného dokumentu. Zkušenosti z jeho implementace se staly základními vstupy pro aktualizaci strategického plánu. Z hlediska struktury předchozího SPURM lze konstatovat, že jeho struktura odpovídá běžným zvyklostem v oblasti tvorby strategických dokumentů. Strategické části předchází detailní analýza území města Karlovy Vary zakončená SWOT analýzou. Návrhová část pak definuje 5 prioritních os rozvoje (Rozvoj lázeňství, Rozvoj cestovního ruchu, Rozvoj průmyslu a služe b, Růst kvality života a Růst kvality správy města). V rámci těchto prioritních os rozvoje bylo vytýčeno 26 strategických cílů rozvoje. Ke každému ze strategických cílů byl přiřazen indikátor, který měl umožnit měření dosažení vytýčených cílů. Dokument obsahuje také detailní specifikaci konkrétních projektových záměrů ve formě projektových fiší. Implementace SPURM je popsána v části týkající se systému práce se strategickým plánem rozvoje města. Jako součást hodnocení realizace SPURM byla v roce 2012 provedena evaluace, jejímž záměrem bylo zhodnotit naplňování cílů vytýčených strategií. Klíčové závěry uvedené evaluace lze shrnout do následujících bodů:
navržený systém indikátorů je nefunkční (11 indikátorů neadekvátních, u 3 indikátorů je jejich hodnota nezjistitelná, 7 indikátorů muselo být zpřesněno, 3 indikátory byly ponechány v původní podobě) indikátory nemají stanoveny výchozí a cílové hodnoty procesy realizace SPURM dle systému práce byly prováděny pouze v roce 2009, poté již nedošlo k aktualizaci Katalogu projektů nedošlo k provázání strategického plánování s běžným hospodařením města nedošlo k provázání SPURM s ostatními koncepčními dokumenty města (zejména územní plán) nebyla prováděna politická kontrola realizace SPURM a nebyl využíván v řídicí práci města
Kromě těchto dílčích výhrad obsahovala provedená evaluace také zásadní výhradu k širokému spektru priorit a cílů, které nemají přesně definované výchozí hodnoty ukazatelů a následně nemají přiřazeny cílové hodnoty.
Analytická část SPURM
9
3. Analytická část aktualizovaného SPURM Analytická část zahrnuje zpracování (1) profilu města, postaveného na analýze prostředí, (2) SWOT analýzu a (3) vyhodnocení analýzy problémů a potřeb. Důležitým faktorem v této části je provázanost všech analytických kroků a zajištění konzistence (jednotnosti, slučitelnosti a současně provázanosti) výstupů. To platí zejména pro vazbu zjištění v situační analýze, na ně navazující analýzy problémů a potřeb a výroků ve SWOT analýze. Podle požadavku zadání je analytická část všude tam, kde je to relevantní, doplněna porovnáním údajů za Karlovy Vary s údaji za srovnatelná města. Za tímto účelem byly ve spolupráci se zadavatelem vytvořeny dvě sestavy. Na jedné straně je to desítka krajských, statutárních či okresních měst srovnatelného významu a na druhé straně je to desítka lázeňských měst, která jsou ovšem většinou podstatně menší než Karlovy Vary (města jsou řazena podle počtu obyvatel od největšího po nejmenší): Tabulka č. 1 - Přehled porovnávaných měst
Krajská, statutární a okresní města
Lázeňská města
Plzeň Ústí nad Labem Zlín Most Jihlava Děčín Chomutov Mladá Boleslav Cheb Sokolov
Karviná Teplice Hodonín Náchod Bílina Poděbrady Mariánské Lázně Jeseník Třeboň Františkovy Lázně
3.1 Profil města 3.1.1 Úvod Karlovy Vary jsou statutární město a správní centrum Karlovarského kraje; jsou členem Národní sítě zdravých měst; účastní se projektu Zdravé město a místní Agenda 21; jsou zakládajícím členem Asociace měst pro cyklistiku; mají v současné době podepsané partnerské smlouvy se 7 partnerskými městy.
Analytická část SPURM
10
I. Identifikace řešeného území Karlovy Vary se nacházejí v západní části České republiky na soutoku řek Ohře, Teplá a Rolava. V nomenklatuře Českého statistického úřadu jsou vedeny pod číslem obce CISOB 554961 a IČ 00254657.
Katastrální členění Karlových Varů
Analytická část SPURM
11
Letecký snímek Karlových Varů
Zdroj: Wikipedie
Kromě regionálního centra se strategický plán také zaměřuje na jeho zázemí (spádovou oblast), zejména v návaznosti na nejnovější vývoj podmínek regionální politiky EU.
II. Historie Archeologické průzkumy potvrdily, že se na území Karlových Varů nacházela nejstarší sídla již v období pravěku, a to v oblasti dnešních místních částí Tašovice, Dvory a Drahovice. Vznik města a jeho dějiny jsou neodmyslitelně spojeny se zdejšími teplými minerálními prameny, o jejichž objevení panuje řada pověstí. Lázně založil český král a římský císař Karel IV. (podle pověsti v roce 1347, pravděpodobně kolem roku 1358), jenž v roce 1370 povýšil zdejší sídlo na město a udělil mu řadu privilegií. Místní minerální prameny byly náležitě ceněny a doporučovány – mj. Karlem IV. a dobovou literaturou. První lázeňské budovy vznikaly již v první polovině 16. století. Růst města byl zbržďován častými živelními pohromami (povodněmi a požáry), ale také konflikty. Po třicetileté válce se v důsledku úbytku lázeňských hostů začala rozvíjet typická místní řemesla (cínařství, puškařství, jehlářství a nožířství).
Analytická část SPURM
12
K oživení lázeňství došlo od konce 17. století a punc světovosti získaly Karlovy Vary jako lázně v období vrcholného baroka. Mezi nejslavnější lázeňské hosty se tehdy řadil ruský car Petr Veliký. Během 18. století již mělo město vynikající mezinárodní pověst a docházelo k budování nových lázeňských objektů (řada z nich, mj. Vřídelní sál, vznikla po velkém požáru v roce 1759). Kromě panovníků Karlovy Vary postupně vítaly i největší osobnosti evropské kulturní scény (např. Chopina, Beethovena, Goetha, Schillera nebo Freuda). Ve druhé polovině 19. století a počátkem 20. století proběhl prudký stavební rozvoj města, který předurčil současnou podobu jeho centrální a lázeňské části. Překotný nárůst počtu návštěvníků a jejich mezinárodní složení si vyžádal výstavbu mnoha veřejných budov, zejména lázeňských – kolonád, lázní (balneoterapeutických budov), církevních a kulturních staveb a ubytovacích zařízení. K rozvoji však docházelo i v mimolázeňských oblastech. V 19. století byla zahájena výroba místního bylinného likéru Becherovka a došlo k založení několika továren na porcelán a sklárny Moser. Tzv. „zlatý věk“ lázeňství ukončila první světová válka, po níž se – ani po vzniku Československa – zdejší lázeňství nevrátilo na svou někdejší úroveň. Ve 30. letech byl v Karlových Varech, jejichž obyvatelstvo tvořili dominantně sudetští Němci, více než jinde v příhraničí, na vzestupu nacismus. V důsledku Mnichovské dohody se posléze město stalo součástí Sudetoněmecké župy, potažmo Německé říše. Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva, což znamenalo výrazný zásah do vývoje města. Předválečného počtu obyvatel od té doby Karlovy Vary již nikdy nedosáhly. Poměrně rychle se podařilo oživit lázeňský ruch a došlo také k založení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se řadí mezi nejstarší na světě. V období tzv. budování socialismu vznikla ve městě řada významných objektů, z nichž se mezi kontroverzní urbanistické počiny z 60. a 70. let řadí například výšková stavba hotelu Thermal a stavba Vřídelní kolonády. Roku 1975 proběhla integrace řady obcí v okolí města (Dalovic, Otovic, Sedlece aj.). Po roce 1989 došlo v Karlových Varech, stejně jako v celé republice, k transformaci politického, hospodářského a společenského života. V roce 1990 nastala dezintegrace několika osad (Březové, Dalovic, Otovic aj.), které se osamostatnily.
III. Přírodní poměry Geologie a geomorfologie Z geomorfologického hlediska je Karlovarský kraj součástí Krušnohorské subprovincie České vysočiny. Samotné území města je rozděleno do dvou podstatně odlišných oblastí v rámci této subprovincie, mezi nimiž probíhá hranice v blízkosti řeky Ohře (nekopíruje však tok řeky). Území města je řekou Ohří rozděleno na dvě podstatně odlišné části: Jižní část, náležící do geomorfologické oblasti Karlovarská vrchovina, potažmo jejího celku Slavkovský les a podcelku Hornoslavkovská vrchovina, leží na pravém břehu Ohře. Je charakteristická svým členitým reliéfem a prudkými svahy, zvláště v údolí řeky Teplé. Dále je tvořená náhorní planinou, jejíž reliéf je svědkem předtercierní tvářnosti krajiny. Výškové rozpětí je zde více než 250 m, od 360 m n.m. (hladina Ohře) do 611 m n.m. (Doubská hora – Aberg), resp. Vítkův vrch 640 m n.m.
Analytická část SPURM
13
Severní část, náležící do geomorfologické oblasti Podkrušnohorská oblast, potažmo jejího celku Sokolovská pánev a stejnojmenného podcelku, leží na levém břehu Ohře. Má již pánevní charakter s podstatně menší členitostí a procházejí jí mělké údolní přítoky Ohře. Tato část města je poznamenána bývalou důlní činností. Po těžbě, zejména uhlí a kaolinu, ale i cihlářské hlíny a bentonitu, zde zůstaly desítky hektarů poklesových kotlin a zbytkových jam, částečně zvodnělých. Některé z nich byly zavezeny teplárenským popílkem a v současné době probíhá jejich rekultivace. Z hlediska regionálně-geologického náleží území města k oblasti, v níž je skalní podloží sedimentárního pokryvu budováno horninami karlovarského granitového plutonu. Výchozy granitů však nalezneme jen v části území, neboť větší část městského území spadá do sokolovské pánve, která je součástí podkrušnohorské příkopové propadliny. Pánevní výplň je tvořena sedimenty třetihorního stáří, převážně jílovitého a písčitého charakteru, doprovázených hnědouhelnou sedimentací vyvinutou ve dvou slojích. Obě byly do poloviny minulého století těženy v severní části dnešních Karlových Varů desítkami dolů a lomů. Těžba v posledním hlubinném uhelném dole Anna v Otovicích byla zastavena v roce 1951. Miocénní sloj Antonín je předmětem těžby hnědého uhlí dosud, a to v nevelké vzdálenosti od Karlových Varů. Těží se od roku 1990 výhradně povrchovým způsobem. Samotné město je tedy těžbou hnědého uhlí ovlivňováno jen nepřímo. V roce 1997 bylo zrušeno Chráněné ložiskové území Čankov s 50 miliony tun zásob hnědého uhlí, které blokovalo rozvoj severní části města. Bezprostřední význam pro Karlovy Vary měla hlubinná i povrchová těžba kaolinických jílů. Kaolin, produkt zvětrávání granitu ve specifických podmínkách, se v nejvyšší kvalitě vyskytuje na územ í města u Sedlece a mezi Sedlecem, Otovicemi a Bohaticemi. Dále se jeho ložiska nacház ejí na území Vysoké, Všeborovic, Čankova, Rybář, Staré Role, Počeren, Jenišova a Mírové. Světové uplatnění našel sedlecký kaolin v roce 1924, kdy byl na kongresu Unie pro chemii čistou a užitou v Kodani vyhlášen za mezinárodní standard. Hlubinná těžba kaolinu byla ukončena ro ku 1983, kdy byla zasypána těžební jáma dolu Bohemie v Bohaticích. V současné době se kaolin těží povrchovým způsobem na několika ložiscích v okolí Karlových Varů. Mimo hnědé uhlí a kaolinické jíly se na území města nachází aktuálně netěžená ložiska cihlářských surovin ve Dvorech. U Staré Role je plošně nevýznamné území s prognózními zásobami titaničitých jílů, u Sedlece bilanční ložisko pórovinových jílů. Koryto řeky Ohře je zdrojem štěrků a písků. Karlovarský kraj má specifikum v přetrvávající seismické aktivitě zemské kůry. Toto území ohraničené městy Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Marktredwitz, Selb a Plauen, je známo občasným výskytem slabších zemětřesení. Zemětřesení se zde zpravidla shlukují do tzv. rojů, kdy v období několika dnů až týdnů dojde k většímu množství otřesů. Mezi silnějšími zemětřesnými roji bývají delší období klidu trvající několik let. Nejsilnější zemětřesení jsou pociťována obyvateli v širokém okolí a mohou způsobit i škody na budovách. První dochovaná zpráva o západočeských zemětřeseních pochází již z roku 1198. Těžba obecně má za následky zvýšenou dopravní zátěž, emise do ovzduší a hluk. V neposlední řadě přináší omezení výstavby v některých částech dotčených těžbou či její ochranou. Také má za Analytická část SPURM
14
následky devastaci krajiny, která je zmírňována následnými rekultivacemi. Poddolovaná území po těžbě kaolinu a hnědého uhlí představují omezení pro výstavbu a zasahují do velké části území města. Dle dat územně analytických podkladů (ÚAP) se na území města Karlových Varů nachází 21 ložisek nerostných surovin, pro jejichž ochranu je vymezeno 8 chráněných ložiskových území a dále jsou zde vymezeny dva dobývací prostory. V rámci územně analytických podkladů je evidována také řada starých důlních děl.
Podnebí Podle Quittovy klimatické klasifikace, nově přepočítané v Atlasu podnebí Česka, se území města nachází na pomezí několika mírně teplých oblastí, konkrétně MT4, MT7 a okrajově MT3. Ve zbylé části Karlovarského kraje dominují mírně teplé oblasti MT3 a MT4, přičemž v příhraniční oblasti Krušných hor a vnitrozemských vrcholových partiích lze nalézt chladné oblasti CH7. Pro zmíněné oblasti platí následující klimatické charakteristiky: Tabulka č. 2 - Klimatické charakteristiky podnebí Karlov ých Varů a Karlovarského kraje
Klimatické charakteristiky Počet letních dní Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota (°C) Průměrná červencová teplota (°C) Průměrná dubnová teplota (°C) Průměrná říjnová teplota (°C) Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období (mm) Suma srážek v zimním období (mm) Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní
MT3 20-30 120-140 130-160 40-50 -3 - -4 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 60-100 120-150 40-50
MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 60-80 150-160 40-50
MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50
CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 - -4 15-16 4-6 6-7 120-130 500-600 350-400 100-120 150-160 40-50
Zdroj: Atlas podnebí České republiky
Dlouhodobé průměrné měsíční a roční teploty vzduchu a srážkové úhrny jsou dle měření meteorologické stanice (385 m n. m.) v Karlových Varech následující: Tabulka č. 3 - Průměrné měsíční teploty vzduchu a srážkové úhrny
měsíc teplota (°C) srážky (mm)
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
I.-XII.
-2,1 50
-1,1 43
2,4 32
6,9 47
12,2 48
15,4 74
16,9 88
15,9 76
12,3 48
7,3 47
2,4 45
0,9 51
7,3 659
Zdroj: SPURM 2007
Nejteplejším měsícem je ve městě červenec (16,9 °C) a nejstudenějším leden (-2,1 °C). Z celkového ročního úhrnu srážek 659 mm připadá v průměru nejvíce na červenec (88 mm) a nejméně na březen (32 mm).
Analytická část SPURM
15
Hydrogeologie a vodstvo Území náleží povodí řeky Ohře, která je největším tokem v řešeném území a tvoří hlavní páteř jeho odvodnění. Území je dále odvodňováno oboustrannými přítoky Ohře, z nichž hlavními z levé strany jsou Chodovský potok, Rolava a Vitický potok, z pravostranných říčka Teplá a Vratský potok. Řeka Ohře je dlouhá 246,5 km na území ČR a po Vltavě je v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe. Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Karlovy Vary se mezi větší přítoky Ohře dá počítat přítok Rolavy (zleva ř. km 177,4) a Teplá (zprava ř. km 175,3). Řeka Rolava těsně před soutokem s Ohří napájí vodou při napouštění přírodní koupaliště Rolava. Na Ohři leží v Karlových Varech dva jezy, a to Tuhnický a U Solivárny, a její průměrný průtok činí v hlásném profilu Drahovice 25,2 m 3/s. Lázeňská zařízení a promenády se nacházejí při řece Teplá, na níž byla ve 30. letech 20. století proti proudu postavena vodní nádrž Březová (součást katastrálního území obce Březová), která tvoří protipovodňovou ochranu Karlových Varů. Z dalších vodních ploch lze zmínit Mlýnský rybník v místní části Rybáře a několik bezejmenných ploch v Sedleci, Otovicích, Rosnici, Staré Roli a Čankově. Po hydrogeologické stránce je území města velmi složité, v úzké souvislosti s oběhem prostých podzemních vod je i cirkulace vod termominerálních. Přirozená vývěrová zóna karlovarské termy je vázána na intenzivní zlomové porušení zemské kůry a na významnou zlomovou křižovatku v jižní části granitového plutonu. V lázeňském území města je v současnosti dokumentováno přes 80 větších i menších výronů termominerální vody s léčivými účinky. Ty jsou prostorově vázány na zhruba 150 m širokou a cca 1500 m dlouhou zónu. Směrem na jih je pramenní linie ukončena masivem Vítkova vrchu, směrem na sever zlomy spjatými s vývojem sokolovské třetihorní pánve. Těžba nerostných surovin v této pánvi (kaolin, hnědé uhlí, kámen aj.) ohrožovala a stále potenciálně ohrožuje přirozený režim pramenů. Ochrana karlovarských pramenů ve formě zákazu či omezení těžby se datuje již od roku 1761 a je druhou nejstarší podobnou institucí na světě. Termominerální voda vychází na zemský povrch ve směsi s plynným oxidem uhličitým (CO 2), a je charakteristická vysokou teplotou (max. 73,6 °C) a světově proslulá unikátním chemickým složením (typ Na-HCO3-SO4-Cl) a několika sty let úspěchů ověřených léčivými účinky. Zatímco chemické složení všech výronů je téměř shodné, liší se prameny navzájem svou teplotou a potažmo obsahem rozpuštěného oxidu uhličitého. Jevem typickým pro karlovarské prameny je tvorba vřídelní sedimentace. Pro potřeby lázeňství, tedy k pitným kúrám a k balneoterapeutickým účelům v jednotlivých lázeňských zařízeních, je v současnosti využíváno 15 pramenů. Na území města je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Jedná se o CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les.
Analytická část SPURM
16
Vegetace Potenciálně přirozenou vegetaci Karlových Varů tvoří na sever od řeky Ohře bikové a/nebo jedlové doubravy, zatímco jižně od řeky jde o kombinaci černýšové dubohabřiny, violkové bučiny, podmáčené rohozcové smrčiny a bikové bučiny. Ve zbytku Karlovarského kraje v tomto ohledu dominuje biková bučina, následovaná bikovovými a/nebo jedlovými doubravami a dalšími typy vegetace. Z fytogeografického hlediska se Karlovy Vary nacházejí v oblasti mezofytika, které představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou, konkrétně na pomezí tří fytogeografických okresů: Sokolovské pánve, kaňonu Teplé a Toužimské vrchoviny. Mezofytikum je zároveň nejrozšířenější oblastí kraje. Zbylé dvě oblasti, kterými jsou oreofytikum (převažuje chladnomilná květena) a termofytikum (převažuje teplomilná květena), se vyskytují ve výrazně menší míře. Z hlediska biogeografického členění krajiny jsou Karlovy Vary situovány v hercynské podprovincii (jako zbytek Čech a část Moravy), konkrétně na pomezí Chebsko-sokolovského bioregionu a Hornoslavkovského bioregionu.
IV. Celková charakteristika města a regionu Karlovy Vary jsou statutární město a sídlo Karlovarského kraje, nacházející se v západní části České republiky při řece Ohři. K roku 2013 sestávají z 15 katastrálních území o celkové rozloze 5908 hektarů (z toho lesní pozemky tvoří 43 %, zemědělská půda 25 %, ostatní plochy rovněž 25 % a zastavěné území a vodní plochy 7 %). Na území města zasahuje několik chráněných území (CHKO Slavkovský les, ptačí oblast Doupovské hory a evropsky významné lokality Olšová Vrata a Kaňon Ohře) a chráněná oblast přirozené akumulace vod (Chebská pánev a Slavkovský les), s čímž se pojí řada omezení. Jedná se o oblast ekologicky stabilní. Charakteristika města je ovlivněna lázeňstvím, kterým je město proslulé – jde o největší a druhé nejstarší lázeňské město v České republice. Místní termominerální prameny jsou od roku 1761 chráněny zákazem či omezením těžby v oblasti. K roku 2012 ve městě žilo 50 172 obyvatel (16,6 % obyvatel Karlovarského kraje), z nichž přibližně 84 % je koncentrováno v městských částech Drahovice, Karlovy Vary, Rybáře a Stará Role. Hustota zalidnění Karlových Varů činí 849 obyv./km 2.
Analytická část SPURM
17
3.1.2 Analýza prostředí
I. Demografie Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel Karlových Varů byl nejvíce ovlivněn po druhé světové válce, kdy došlo k vysídlení německého obyvatelstva (město bylo dominantně německé již za První republiky). Předválečného počtu obyvatel od té doby již nikdy nedosáhlo. Poválečný růst vyvrcholil v 80. letech 20. století a od té doby má vývoj počtu obyvatel, až na výjimky v letech 2007 a 2008, klesající tendenci. K roku 2012 žilo v Karlových Varech celkem 50 172 obyvatel, přičemž hustota zalidnění činila 849 obyvatel/km 2. Tabulka č. 4 - Vývoj počtu obyvatel v Karlových Varech v letech 1930–2012
rok počet rok počet rok počet
1930 63 506 1995 55 298 2004 51 537
1950 41 136 1996 55 032 2005 50 893
1961 50 034 1997 54 850 2006 50 691
1970 52 310 1998 54 671 2007 51 202
1980 56 992 1999 54 487 2008 51 459
1991 56 054 2000 54 150 2009 51 320
1992 56 026 2001 52 906 2010 51 115
1993 55 861 2002 52 359 2011 50 594
1994 55 532 2003 51 807 2012 50 172
Zdroj: ČSÚ Graf č. 1 - Vývoj počtu obyvatel v Karlových Varech v letech 1930–2012
70 000 počet obyvatel
60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
0
rok Pozn: Všechna data jsou uvedena k 31.12. daného roku Zdroj: ČSÚ
Je nicméně zřejmé, že uvedené statistické údaje plně nevystihují reálný počet přítomných osob. To je dáno zejména silnou lázeňskou funkcí města a rozsáhlým pracovním trhem, které činí Karlovy Vary atraktivní hlavně pro cizince, z nichž jen menšina (osoby s trvalým pobytem) je statisticky podchycena.
Analytická část SPURM
18
Pohyb obyvatelstva Z hlediska pohybu obyvatel je město Karlovy Vary, až na výjimku v letech 2007 a 2008, dlouhodobě ztrátové. V posledních dvaceti letech však došlo ke změně příčin tohoto trendu. Zatímco do roku 1999 byl hlavním důvodem přirozený úbytek obyvatelstva, od roku 2001 je tím důvodem, až na několik výjimek, záporné migrační saldo. Rovněž tak celkový přírůstek, respektive úbytek, který byl do roku 1999 víceméně stabilní (po silném poklesu obyvatel tato relativní stabilita pokračovala až do roku 2003), od roku 2004 silně fluktuuje. K dosud rekordnímu poklesu počtu obyvatel došlo v roce 2004 (celkem 644), zatímco k rekordnímu nárůstu v roce 2007 (celkem 511). Tabulka č. 5 - Pohyb obyvatelstva ve městě Karlovy Vary v letech 1992–2012
rok
narození
zemřelí
přistěhovalí
vystěhovalí
přirozený přírůstek
přírůstek stěhováním
celkový přírůstek
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
568 608 498 451 419 416 461 402 425 428 415 423 448 396 457 494 526 508 479 441 426
727 638 669 670 615 583 546 572 630 632 534 645 571 580 535 572 848 637 566 551 557
1140 1007 979 855 835 831 856 830 844 811 949 898 1099 917 1243 2237 1913 1497 1369 1183 1252
1117 1142 953 870 905 846 950 544 976 1159 1377 1228 1246 1377 1367 1684 1634 1507 1487 1361 1543
-159 -30 -171 -219 -196 -167 -85 -170 -205 -204 -119 -222 -123 -184 -78 -78 -22 -129 -87 -110 -131
+23 -135 +26 -15 -70 -15 -94 -14 -132 -348 -428 -330 -147 -460 -124 +589 +279 -10 -118 -178 -291
-136 -165 -145 -234 -266 -182 -179 -184 -337 -552 -547 -552 -270 -644 -202 +511 +257 -139 -205 -288 -422
Zdroj: ČSÚ
Analytická část SPURM
19
Graf č. 2 - Vývoj pohybu obyvatelstva ve městě Karlovy Vary v letech 1992–2012
2500
Počet obyvatel
2000
1500
narození zemřelí
1000
přistěhovalí vystěhovalí
500
2009 2010 2011 2012
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
0
Zdroj dat: ČSÚ
Při srovnání migračního salda Karlových Varů, okresu Karlovy Vary a Karlovarského kraje je patrné, že ve většině zkoumaného období (1992–2011) mají migrační trendy stejnou tendenci. Protichůdné trendy nastaly v letech 2000 až 2003, kdy v Karlových Varech nejprve převažovalo vystěhování obyvatel a následně přistěhování, zatímco na úrovni okresu a kraje byl tento trend obrácený. Je možné, že v těchto případech docházelo k vnitroregionální migraci. Graf č. 3 - Migrační saldo obyvatelstva v letech 1992–2011
2500 2000
Počet obyvatel
1500 1000 500 0 -500 -1000
Karlovy Vary
Okres Karlovy Vary
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
-1500
Karlovarský kraj
Zdroj dat: ČSÚ
Analytická část SPURM
20
Pokud srovnáme intenzitu migračního salda 2 v 10 vybraných sídlech za rok 2011, tak Karlovy Vary dosahují záporných hodnot (tj. více obyvatel se vystěhovává), nikoliv však nejhorších. Zatímco Karlovy Vary mají -3,5 ‰, nejhorší situace je ve městech Děčín (-6,7 ‰) a Ústí nad Labem (-6,8 ‰). Nejlépe si naproti tomu vede Most (+5,6 ‰), což je z dlouhodobého hlediska spíše anomálie, a Mladá Boleslav (+4,0 ‰). Na celostátní úrovni je relativní přírůstek kladný, celkem +1,6 ‰. Tabulka č. 6 - Migrační saldo ve vybraných obdobných sídlech za rok 2011
město Děčín Cheb
intenzita migračního město salda -6,7 Karlovy Vary -5,8 Mladá Boleslav
Chomutov Jihlava
-2,1 Most -0,7 Plzeň
intenzita migračního město salda -3,5 Sokolov +4,0 Ústí nad Labem +5,6 Zlín -1,5 ČR
intenzita migračního salda -3,1 -6,8 -1,7 +1,6
Zdroj dat: ČSÚ
Trendy v pohybu obyvatel je nutné nadále sledovat a vyhodnocovat jak v příčinách, tak v důsledcích, které mohou pro město v blízké budoucnosti mít.
Územní rozmístění obyvatelstva Podle údajů z června 2013 žije nejvíce obyvatel v městských částech Karlovy Vary, Rybáře, Stará Role a Drahovice. Naopak nejméně obyvatel žije v městských částech Cihelny, Čankov, Rosnice a Hůrky. Tabulka č. 7 - Počet obyvatel v městských částech Karlových Varů
městská část Bohatice Cihelny Čankov Doubí Drahovice Dvory Hůrky Karlovy Vary
počet obyvatel 2 235 17 130 2 026 6 927 1 938 186 13 031
městská část Olšová Vrata Počerny Rosnice Rybáře Sedlec Stará Role Tašovice Celkem
počet obyvatel 464 298 164 9 831 508 7 789 850 46 395
Zdroj dat: MM Karlovy Vary
Údaje MM Karlovy Vary, uvedené v Tabulce č. 7, se ve svém součtu odlišují od údajů ČSÚ za celé město Karlovy Vary (viz Tabulka č. 4). Příčinou je zřejmě odlišný metodický přístup k vyčíslení počtu obyvatel. Přesto však dává Tabulka č. 7 dobrý přehled o podílu obyvatel v jednotlivých městských částech Karlových Varů.
2
Rozdíl počtu přistěhovalých osob a počtu vystěhovalých osob, přepočtený na 1 000 obyvatel.
Analytická část SPURM
21
Věková struktura obyvatelstva Ze sčítání domů, lidu a bytů (SLDB) 2011 vyplývá, že i nadále pokračuje trend, kdy v Karlových Varech dochází k rychlejšímu stárnutí populace, než je tomu na celostátní úrovni. V jednotlivých věkových skupinách Karlovy Vary kopírují vývoj v České republice. Nárůst počtu osob v produktivním věku, kdy Karlovy Vary byly v letech 1991 a 2001 nad úrovní průměru České republiky, způsobený přesunem silných ročníků z poloviny 70. let, se ukázal být pouze dočasný. Následující období bude poznamenáno odchodem silných poválečných ročníků do důchodového věku, které nenahradí slabé ročníky současného demografického vývoje. Tabulka č. 8 - Obyvatelstvo podle věku (v %)
věk / sledované území 0-14 rok 1991 2001 2011
KV 19,2 14,0 12,0
ČR 21,0 16,2 14,3
15-59 KV ČR 62,2 61,2 65,7 65,4 60,6 62,5
60 a více KV ČR 18,6 17,8 20,4 18,4 26,9 22,9
Zdroj dat: ČSÚ
O stárnutí populace rovněž vypovídá srovnání indexu stáří 3 populace Karlových Varů s vybranými 10 podobnými městy České republiky, kdy je situace v Karlových Varech nejhorší. Graf č. 4 - Index stáří v roce 2011 v Karlových Varech a ve zbylých sledovaných městech
160 140 120
%
100 80 60 40 20 0
Zdroj: ČSÚ
Ve stejné skupině sídel je stav mírně lepší z hlediska ekonomické závislosti osob starších 65 let, vyjádřené indexem závislosti II4, kdy jsou Karlovy Vary na třetí nejhorší pozici. 3 4
Index stáří je podíl obyvatelstva ve věku 65 let a více na obyvatelstvu ve věku do 15 let, vyjádřený v %. Index závislosti II je podíl obyvatelstva ve věku 65 let a více na obyvatelstvu ve věku 15-64 let, vyjádřený v %.
Analytická část SPURM
22
Graf č. 5 - Index závislosti II v roce 2011 v Karlových Varech a ve zbylých sledovaných městech
30 25
%
20 15 10 5 0
Zdroj: ČSÚ
Vzdělání V Karlových Varech dochází k dlouhodobému zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva. To je dobře pozorovatelné zejména ve vztahu ke Karlovarskému kraji (KVK). V porovnání s Českou republikou je město spíše pod celostátním průměrem (výjimku tvoří podíl obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným, včetně nástavbového), což je způsobeno méně dynamickým vývojem. Mezi lety 2001 až 2011 se tak podíl osob s vysokoškolským vzděláním dostal pod celostátní průměr, přestože dlouhodobě roste. I v dalším období lze předpokládat nárůst podílu obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Tabulka č. 9 - Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (v %)
bez vzdělání základní, vč. neukončeného
rok / sledované území 1991 KV KVK ČR KV 0,4 0,3 – 0,3 29,1 – 33,1 21,1
2001 KVK 0,8 27,9
ČR 0,4 23,0
KV 0,4 15,4
2011 KVK 0,8 22,4
ČR 0,5 17,6
střední, vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s matur. a vyšší odb.
32,1 28,6
– –
35,4 22,9
34,2 33,8
38,4 25,8
38,0 28,4
28,3 33,9
34,3 27,7
33,0 31,2
vysokoškolské nezjištěno
8,1 1,7
– –
7,2 1,1
9,6 1,0
5,6 1,5
8,9 1,3
11,8 10,2
7,0 7,8
12,5 5,4
nejvyšší ukončené vzdělání
Zdroj: ČSÚ
Pokud však srovnáme procentuální růst podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mezi lety 2001 a 2011 ve vybraných srovnatelných městech, dosahují Karlovy Vary průměrných hodnot, srovnatelných s Chomutovem, Mladou Boleslaví či Mostem. Zaostávají však za celostátním průměrem, který je tažen velkými univerzitními městy.
Analytická část SPURM
23
Graf č. 6 - Procentuální nárůst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva vybraných měst mezi lety 2001 a 2011
6 5
%
4 3 2 1
0
Zdroj: ČSÚ
Národnostní složení Vývoj národnostního složení odráží zřejmou asimilaci minoritních národností a příklon k národnosti české. O splývání svědčí i zapojení žáků do docházky na základních školách, což vypovídá o zakořenění rodiny do českého prostředí. Poměrně značná část obyvatel (27,4 %) však na otázku týkající se národnosti neodpověděla. Lze předpokládat, že nejde o osoby české národnosti. V porovnání s celostátním průměrem je v Karlových Varech výrazně vyšší podíl osob ruské a ukrajinské národnosti. Výsledky SLDB nicméně nejsou přesným odrazem reálného národnostního složení přítomného obyvatelstva Karlových Varů. Vlivem přílivu cizinců (zejména ruskojazyčných, ale i z EU) – s různým právním statutem – v uplynulém desetiletí, lze v současnosti odhadnout jejich podíl již minimálně na 15 %.
Analytická část SPURM
24
Tabulka č. 10 - Porovnání národnostního složení Karlových Varů a ČR (roky 1991, 2001 a 2011 v %)
národnostní menšiny česká moravská a slezská slovenská německá polská romská ruská a ukrajinská vietnamská ostatní a nezjištěná
1991 Karlovy ČR Vary 89,2 81,2 1,0 13,6 5,5 3,1 2,0 0,5 0,2 0,6 0,4 0,3 – 0,2 – 0,0 1,7 0,5
rok / sledované území 2001 Karlovy ČR Vary 91,1 90,4 0,2 3,8 3,1 1,9 1,6 0,4 0,1 0,5 0,1 0,1 0,9 0,3 0,2 0,2 2,7 2,4
2011 Karlovy ČR Vary 64,7 64,3 0,1 5,1 1,7 1,4 0,9 0,2 0,1 0,4 0,1 0,0 2,4 0,7 0,8 0,0 29,2 27,9
Zdroj: ČSÚ
Náboženské vyznání Podle SLDB 2011 se 15,3 % obyvatel Karlových Varů označilo jako věřící, 38 % uvedlo, že je bez vyznání, a 46,6 % otázku náboženské víry nezodpovědělo. V porovnání s celostátním průměrem zůstává i nadále podíl osob bez vyznání v Karlových Varech vyšší (ČR = 34,5 %), avšak rozdíl je menší než v censu v roce 2001. Tabulka č. 11 - Složení obyvatelstva podle náboženské víry (v %)
Typ církve Církev římskokatolická Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická Pravoslavná církev Bez vyznání Ostatní Neuvedeno/nezjištěno
1991 25,9 1,3 2,2 0,5 52,7 1,4 16,0
rok 2001 15,9 0,7 0,9 0,7 72,9 3,4 5,5
2011 4,5 0,2 0,4 0,4 38,0 9,9 46,6
Zdroj: ČSÚ
Analytická část SPURM
25
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti I. Demografie
+
(1) podíl obyvatel s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním (2) atraktivita města pro cizince (hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu)
-
(1) stárnutí populace (rychlejší než na celostátní úrovni) (2) úbytek obyvatel (přirozenou měnou i migrací)
Nic nenasvědčuje tomu, že by se současné negativní trendy v oblasti demografie podařilo zvrátit. Strategické dokumenty města proto musí reagovat na pokračování úbytku obyvatel, a to zejména v produktivním věku. Průvodním jevem bude další relativní stárnutí populace a zvyšování indexu stáří a indexu závislosti, které jsou již v současnosti vyšší než ve srovnatelných městech. Změny ve věkové struktuře populace bude v dlouhodobém hledisku nezbytné promítnout do sociální vybavenosti města. Dlouhodobé statistiky migračního salda na úrovni města, okresu a kraje nenasvědčují tomu (snad až na výjimku let 2000 až 2003), že by úbytek obyvatel stěhováním byl dominantně způsobován migrací obyvatel Karlových Varů v rámci karlovarského regionu, byť do jisté míry k tomuto jevu docházet může. Z pozitivních trendů lze očekávat zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva, ačkoliv tempo zaostává za průměrem ČR. Při zachování stávající nabídky vysokoškolského studia je však možné předpokládat pokračování dosavadního pomalejšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.
Analytická část SPURM
26
II. Zaměstnanost Ekonomická aktivita obyvatel Podle SLDB 2011 je v Karlových Varech celkem 23 066 obyvatel ekonomicky aktivních, což představuje 47,3 % trvale žijícího obyvatelstva. V porovnání se situací na celostátní úrovni je poprvé podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v Karlových Varech nižší než na celostátní úrovni. V obou případech tento podíl trvale klesá, avšak tempo poklesu v Karlových Varech je rychlejší než na úrovni ČR. Tabulka č. 12 - Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v letech 1970–2011 (v %)
rok 1970 1980 1991 2001 2011
Karlovy Vary 57,4 55,9 54,8 54,3 47,3
ČR 52,9 53,3 52,6 51,4 48,7
Zdroj dat: ČSÚ
V letech 2001 až 2011 pokračoval započatý trend ústupu z výrobních odvětví, ačkoli nebyl tak výrazný jako v předchozím desetiletí. Rozdíl činil celkem 7,1 %, zatímco v předchozím období 15,1 % (na výrobních odvětvích se v roce 1991 podílelo 47,9 % ekonomicky aktivních obyvatel, v roce 2001 již 32,8 % a v roce 2011 nakonec 25,7 %). Největší odvětvový podíl mají souhrnně služby, dohromady 42,3 %, tvořené skupinami sociální služby (tj. školství, zdravotnictví, veřejná správa) a jiné služby (pohostinství, ubytování, bankovnictví, služby pro podniky apod.). Tabulka č. 13 - Ekonomická aktivita obyvatel dle odvětví (v %)
odvětví zemědělství a lesnictví průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod sociální služby jiné služby nezjištěné
1980 2,3 27,2 15,6 7,2 12,1 20,1 15,5 –
rok 1991 2001 3,2 0,9 24,8 16,8 12,6 9,1 7,3 6,0 8,8 12,1 22,1 19,7 21,2 21,7 – 13,8
2011 0,6 13,5 7,0 4,6 12,4 21,2 25,5 15,2
Zdroj dat: ČSÚ
Mezi největší zaměstnavatele v Karlových Varech, kteří mají více, než 250 zaměstnanců, patří (od největšího): Karlovarská krajská nemocnice a.s., Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s., Imperial Karlovy Vary a.s., Karlovarský kraj, Statutární město Karlovy Vary, Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje, p.o., Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, BRISTOL a.s., Dopravní podnik Karlovy Vary, a.s., MOSER, a.s., EDEN GROUP a.s., Autobusy Karlovy Vary, a.s., Karlovarské minerální vody, a.s., G.Benedikt Karlovy Vary s.r.o., BRAUN KABEL s.r.o.. Analytická část SPURM
27
Nezaměstnanost Průměrná míra nezaměstnanosti relativně věrně kopíruje makroekonomické trendy, jak na úrovni celostátní, tak na úrovni krajské. Trvale je nižší než míra nezaměstnanosti Karlovarského kraje, a s výjimkou let 2005 a 2006 je na vyšší úrovni než průměr České republiky. Především mezi lety 2008 a 2009 byl nárůst míry nezaměstnanosti oproti celostátnímu průměru rychlejší. Naopak v letech 2010 a 2011 se míra nezaměstnanosti v Karlových Varech přiblížila úrovni České republiky.
Graf č. 7 - Průměrná míra nezaměstnanosti (2004 –2011)
11,0 10,0 9,0
%
8,0 7,0 6,0 5,0
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Karlovy Vary
9,6
8,2
8,1
6,7
5,9
9,3
9,5
8,7
Karlovarský kraj
10,2
10,2
9,5
8,0
6,9
9,9
10,8
10,2
Česká republika
9,2
9,0
8,1
6,6
5,4
8,0
9,0
8,6
Zdroj: ČSÚ, MPSV
V rámci 10 vybraných podobných měst dosahují Karlovy Vary z hlediska podílu nezaměstnaných osob5 přibližně průměrných hodnot. Naopak oproti celostátnímu průměru je v tomto ohledu situace horší. Pokud jde o podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob 6, je situace v porovnání se stejnými sídly mírně horší, přičemž hůře než Karlovy Vary jsou na tom především města ze strukturálně postižených oblastí. I v tomto ohledu je situace na celostátní úrovni v lepším stavu než v Karlových Varech.
5
Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl počtu evidovaných lidí bez práce schopných bezprostředně nastoupit do zaměstnání vůči obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let, vyjádřený v %. 6 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl počtu evidovaných lidí bez práce déle než 12 měsíců vůči obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let, vyjádřený v %.
Analytická část SPURM
28
Graf č. 8 - Podíl nezaměstnaných osob (rok 2011)
14 12 10
%
8 6 4 2 0
Zdroj: ČSÚ Graf č. 9 - Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (rok 2011)
6 5
%
4 3 2 1 0
Zdroj: ČSÚ
Analytická část SPURM
29
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti II. Zaměstnanost
+
(1) změny v odvětvové struktuře ekonomické aktivity obyvatel (přechod z výrobních odvětví do služeb) (2) sbližování míry nezaměstnanosti v Karlových Varech a České republice (tj. její pokles)
(1) pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel pod úroveň ČR
-
V oblasti zaměstnanosti se situace neodlišuje od průměrného stavu v ČR a nadále dochází ke sbližování průměrné míry nezaměstnanosti s úrovní ČR. Výrazně negativním trendem je pokles ekonomické aktivity obyvatel Karlových Varů. Může se jednat i o důsledek přesunu ekonomických aktivit mimo rámec standardní ekonomiky v posledním období. Pokles ekonomické aktivity za posledních 10 let pod průměrnou hodnotu ČR byl natolik razantní, že není předpoklad pro zachování tohoto trendu a ekonomická aktivita bude dále stagnovat, resp. se bude přibližovat průměru ČR.
Analytická část SPURM
30
III. Místní ekonomika Analytická část Strategie regionálního rozvoje hodnotí ekonomiku Karlovarského kraje obecně jako méně konkurenceschopnou a strukturálně postiženou. Porovnáním vývoje struktury tvorby regionální hrubé přidané hodnoty (HPH) za posledních cca 20 let však lze doložit, že se jedná o historický fakt nesouvisející s aktuálním vývojem posledních let. Ani porovnání sektorové struktury zaměstnanosti v ČR jako celku a v Karlovarském kraji nedokládá významné strukturální odchylky. Graf č. 10 - Struktura HPH a zaměstnanosti v ČR a v Karlovarském kraji 1995 a 2011
HPH ČR 1995
HPH ČR 2011
zaměstnanost ČR 2011
HPH KVK 1995
HPH KVK 2011
zaměstnanost KVK 2011
Zdroj: ČSÚ
Analytická část SPURM
31
Graf č. 11 - Struktura zaměstnanosti v Karlových Varech (2011)
Problém nízké výkonnosti a hodnocení konkurenceschopnosti místní ekonomiky v Karlových Varech nelze spatřovat v sektorové struktuře, která odpovídá zhruba celostátnímu průměru, až na jednu zásadní výjimku. Historicky se v lázeňském městě rozvinuly ekonomické činnosti navázané na léčivé prameny, a to na úkor průmyslové výroby. Současně se nadprůměrně rozvinul sektor NACE I – Ubytování, stravování a pohostinství a sektory služeb NACE M, N. 7
Zemědělství, lesnictví a rybářství 1% 3% Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl 6% Stavebnictví 13% Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování 7% 29% Ubytování, stravování, pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví12% Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti 7% 3% 9% Administrativní činnosti 4% a podpůrné 4% Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče 1% 1% Ostatní činnosti
Zdroj: ČSÚ, databáze RegChar, vlastní dopočty
Zlín Ústí nad Labem Třeboň Teplice Sokolov Poděbrady Plzeň Náchod Most Mladá Boleslav Mariánské Lázně Karviná Karlovy Vary Jihlava Jeseník Chomutov Cheb Hodonín Františkovy Lázně Děčín Bílina 0% NACE I
100%
NACE M
200%
300%
NACE N
Z porovnání podílu vybraných služeb (sektorů NACE I, M a N) na zaměstnanosti v Karlových Varech a v ostatních srovnávaných městech (Karlovy Vary jsou označených hodnotou 100 %) je vidět, že v relativním podílu ubytování, stravování a pohostinství jsou Karlovy Vary překonány pouze dalšími lázeňskými městy v regionu (Františkovými a Mariánskými Lázněmi) a v oblasti služeb (M+N) pouze městem Most. V souhrnu zaměstnanosti za všechny tři uvedené sektory jsou Karlovy Vary na přední pozici mezi srovnávanými městy. Relativní podíl těchto sektorů na zaměstnanosti je zřejmý z kruhového grafu č. 11. Z hlediska struktury ekonomických aktivit jsou Karlovy Vary typickým lázeňským městem a ekonomickým pólem růstu se mohou stát pouze ve vazbě na tento fakt. Problémem však zůstává nízký ekonomický výkon způsobený mj. charakterem ekonomických aktivit. 7
Sektor NACE M tvoří profesní, vědecké a technické činnosti, sektor N sestává z administrativních a podpůrných činností.
Analytická část SPURM
32
Dalším faktorem, který můžeme spatřovat za setrvalým poklesem ekonomické výkonnosti , je razantní pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel v posledních deseti letech, který několikanásobně překročil celorepublikový trend a poklesl o 7 procentních bodů z 54,3 % na 47,3 %. Při hodnocení konkurenceschopnosti regionální ekonomiky a schopnosti regionálního centra stát se pólem ekonomického růstu se posuzuje míra zastoupení tzv. inovativních oborů ve struktuře ekonomických činností. Za inovativní obory se v tomto smyslu považují: SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení SEKCE H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 50 Vodní doprava 51 Letecká doprava SEKCE J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 58 Vydavatelské činnosti 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 60 Tvorba programů a vysílání 61 Telekomunikační činnosti 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 63 Informační činnosti SEKCE K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 66 Ostatní finanční činnosti SEKCE M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 69 Právní a účetnické činnosti 70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 72 Výzkum a vývoj 73 Reklama a průzkum trhu 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti SEKCE N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 78 Činnosti související se zaměstnáním 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti
TNO TNO TNO TNO TNO TNO TNO
ZNS ZNS ZNS ZNS ZNS ZNS ZNS ZNS
TNO - podmnožina „technologicky náročných oborů“ ZNS - podmnožina „znalostně náročných služeb“
S využitím detailních regionálních dat za rok 2010 lze porovnat zaměstnanost v inovativních oborech ve vztahu k celkovému počtu obyvatel v porovnávaných městech a lázních. Následující graf potvrzuje hypotézu, že Karlovy Vary jsou spíš porovnatelné s jinými lázeňskými městy, než s krajskými městy a dalšími regionálními centry.
Analytická část SPURM
33
Graf č. 12 - Podíl zaměstnanosti ve vybraných oborech k celkovému počtu obyvatel (v %)
PODÍL ZAMĚSTNANOSTI K CELKOVÉMU POČTU OBYVATEL (v %) 20
45,4
49,1
města ←|→ lázně 16,8
inovativní obory
14,3
13,5
0,9 0,6 0,1
1,6 0,9 0,2
1,1 0,5
0,2
1,6 0,6 0,2
0,3 0,1
0,6
1,7
2,9
2,9
4,6
5,1
6,5 4,1 0,5
3,2 2,3
3,4 0,4 0,6
0,9 0,5
0,3
3,9
5,7 4,2 0,5
0,2
0,4
0,6
2,0
3,3
3,5 1,5
0,4
1,0
0,6
1,8
3,0
6,5
8,7 6,2
6,6
7,1
1,1
1,4
2,8
5
1,4
6,4
10
technologicky náročné obory znalostně náročné služby
7,6
15
0
Zdroj: ČSÚ, databáze RegChar, vlastní dopočty
Z hlediska konkurenceschopnosti opravdu nelze Karlovy Vary označit za ekonomický pól růstu. Problém není v parametrech (produktivita, mzdy), ale v absolutním objemu konkurenceschopné produkce v technologicky náročných oborech a znalostně náročných službách. Na druhou stranu je nezpochybnitelné, že Karlovy Vary jsou jako krajské město ekonomickým centrem regionu.
Graf č. 13 - Průměrná produktivita práce zaměstnance ve vybraných oborech (v Kč)
3000000
Kč
2000000 1000000 0
inovativní obory
technicky náročné obory
znalostně náročné služby
Zdroj: ČSÚ, databáze RegChar, vlastní dopočty
Analytická část SPURM
34
Graf č. 14 - Průměrná mzda zaměstnance ve vybraných oborech (v Kč)
60000 50000 Kč
40000 30000 20000 10000 0
inovativní obory
technicky náročné obory
znalostně náročné služby
Zdroj: ČSÚ, databáze RegChar, vlastní dopočty
Ekonomika Karlových Varů je charakteristická absencí velkých podniků, které sice jak se udává nejsou určující pro zaměstnanost, avšak mají nezanedbatelný podíl na ekonomické výkonnosti regionu díky vyšší dosahované produktivitě práce. K 1.1.2012 registroval ČSÚ v Karlovarském kraji celkem 38700 ekonomických subjektů, z toho přímo v Karlových Varech 9090. Jejich velikostní struktura vyplývá z následující tabulky.
625 9 977 9 6 36
37 0 176 4 12 4
2 0 15 1 23 0
0 0 15 0 4 0
0 0 11 0 4 0
CELKEM
10 až 49
4323 483 84 0 0 9
250 a více
1 až 9
880 33 1143 22 0 143
100 až 249
bez zaměstnanců
fyzické osoby tuzemské fyzické osoby zahraniční obchodní společnosti a družstva o.p.s a společenství kraj, město a příspěvkové organizace sdružení a církve
50 až 99
VELIKOSTNÍ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ PODLE KATEGORIÍ (počet)
nezjištěno
Tabulka č. 14 - Struktura ekonomických subjektů podle velikostních kategorií
5867 525 2421 36 49 192 9090
Zdroj: ČSÚ
Celkově pouze 34 podniků k danému datu překračovalo v počtu zaměstnanců 100 a navíc zhruba ¼ z toho byla napojena na veřejnou správu. Soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona bylo v Karlovarském kraji registrováno 25 789, z toho přímo v Karlových Varech 5300.
Analytická část SPURM
35
Ekonomických podniků kategorie „malý podnik 10 až 49 zaměstnanců“ bylo v Karlovarském kraji registrováno 1112, z toho přímo v Karlových Varech 233. Charakter ekonomických subjektů jednotlivých velikostních kategorií přehledně vyplývá z následujících grafů. Graf č. 15 - Počty ekonomických subjektů v Karlových Varech podle velikostních kategorií
Zdroj: ČSÚ
Absolutní počet ekonomických subjektů vypovídá o jejich významu pro regionální ekonomiku pouze nepřímo. Určující je vliv dané velikostní kategorie na zaměstnanost. Při porovnání zaměstnanosti dle velikosti podniků v Karlových Varech a dalších srovnatelných krajských, statutárních a okresních městech je zřejmá absence větších podniků na území Karlových Varů s důsledky pro místní ekonomiku zmíněnými výše.
Analytická část SPURM
36
Graf č. 16 - Zaměstnanost dle velikosti podniků v porovnávaných městech
100% 90% 80%
70% 60%
mikropodniky a OSVČ
50%
malé podniky
40%
střední podniky do 100 zaměst.
30%
střední podniky nad 100 zaměst. velké podniky do 1000 zaměst.
20%
velké podniky nad 1000 zaměst.
10% 0%
Zdroj: databáze RegChar, vlastní dopočty
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti III. Místní ekonomika (1)
+
Karlovarsko nepatří mezi hospodářsky problémové regiony a struktura ekonomických aktivit v Karlových Varech je charakteristická pro lázeňské město
(1)
(2)
-
(3) (4)
Ekonomika Karlových Varů vykazuje nízkou společenskou produktivitu práce. Ve struktuře ekonomických subjektů chybí velké podniky přinášející do regionu vyšší společenskou produktivitu práce. Nízký ekonomický výkon způsobuje m.j. charakter ekonomických aktivit. Město je sice ekonomickým centrem, ale nelze jej označit za ekonomický pól růstu celého regionu.
Struktura místní ekonomiky se odráží i v zaměření středního školství, a to jak v návaznosti na tradiční průmysl (sklářství a keramickou výrobu), tak cestovní ruch a pohostinství. Struktura ekonomických aktivit je historicky daná a odvislá od lázeňského charakteru města. To je příčinou relativně nízkého zastoupení průmyslové výroby a naopak rozvinutými službami pro lázeňství a cestovní ruch. Charakter velké většiny ekonomických aktivit pak způsobuje nižší společenskou produktivitu práce. Výrazné změny ve struktuře ekonomických aktivit dospěly za posledních 10 let do rovnovážného stavu a pokles podílu průmyslu by už neměl pokračovat.
Analytická část SPURM
37
IV. Infrastruktura a technická vybavenost Silniční infrastruktura Z pohledu dopravní infrastruktury a obslužnosti je nejen město Karlovy Vary, ale i celý SO ORP Karlovy Vary dobře obsloužen, resp. nechybí zde napojení na hlavní významné silniční tahy v rámci celého Karlovarského kraje, zejména pak na zpoplatněnou rychlostní komunikaci R6 o délce cca 50 km. Silniční doprava je dobře doplněna i o cyklotrasy a cyklostezky, které jsou v rámci SO ORP Karlovy Vary dále napojeny na poměrně hustou síť celého kraje. Zde je třeba podotknout, že jiná situace panuje v samotném městě Karlovy Vary, kde doposud není infrastruktura pro cyklisty tak propracovaná a rozšířená, resp. chybí základní spojení uvnitř města (je zde málo cyklostezek, cyklotras a cyklopruhů). Město Karlovy Vary, jak již bylo zmíněno výše, leží na hlavním komunikačním uzlu Karlovarského kraje na křižovatce silnic I. třídy (I/6; I/13 a I/20) vedených mezi Krušnými a Doupovskými horami a Slavkovským lesem na Prahu, Plzeň, Cheb, Chomutov a do německých spolkových zemí Sasko a Bavorsko. V současné chvíli je v Karlovarském kraji vybudována jedna rychlostní komunikace o délce cca 50 km, zpoplatněná dálnice R6, spojující města Karlovy Vary – Sokolov – Cheb/Františkovy Lázně. Jako nedostačující je v ohledu dopravní infrastruktury spatřováno napojení Karlovarského kraje na okolní kraje, resp. na města jako Praha (silnice I/6), Chomutov (silnice I/13) a na Plzeň (silnice I/20), kde se již nachází síť dálničních tahů propojených se zbytkem ČR. Jedná se o silnice, které již v současné době nesplňují požadavek na kvalitní, bezpečné, rychlé a ekonomické spojení se jmenovanými destinacemi. Silnice jsou pro aktuální provoz kapacitně nedostačující, úzké, nacházejí se na nich nepřehledné zatáčky a chybějí zde předjížděcí pruhy a obchvaty obcí. V roce 2010 proběhlo celostátní sčítání dopravy. Základní výsledky jsou znázorněny v mapě níže. Nejzatíženější je podle sčítání dopravy z roku 2010 silnice I/6 na průtahu centrem města Karlovy Vary, kde průměrná intenzita dosahuje 28 267 vozidel za 24 hodin (počátek měření Chebský most, konec měření: sjezd na okružní křižovatku). V současné době je ukončena stavba rychlostní komunikace R/6, která výrazně odlehčila hluku a vibracím v dopravě v úseku Karlovy Vary – Dvory – Jenišov, a která je celkem hojně využívána i pro automobilovou dopravu mezi některými městskými částmi. Intenzita dopravy v úseku silnice I/6 od pražského mostu po čerpací stanici dosahuje 15 783 vozidel za 24 hodin. Od čerpací stanice po obec Andělská Hora dosahuje intenzita dopravy 10 509 vozidel za 24 hodin. Úsekem silnice 1/20 od Jenišovské okružní křižovatky po Doubský most podle sčítání projede 9 922 vozidel za 24 hodin. Od Doubského mostu po most na Březovské vodní nádrži dosahuje intenzita dopravy 6 457 vozidel za 24 hodin.
Analytická část SPURM
38
Obrázek č. 1 - Intenzita dopravy dle sčítání dopravy
Zdroj: ŘSD 2010
Do základní dopravní obslužnosti Karlovarského kraje spadá i přeprava osob hromadnou dopravou. V Karlových Varech zajišťuje přepravu osob cca 50 pravidelných autobusových linek (meziměstské spoje i dálkové linky směr Praha či Amsterdam), které začínají nebo končí ve městě. Současně je městem provozována i přeprava osob linkami MHD, kterých je ve městě celkem 23 denních linek a 2 noční linky.
Tabulka č. 15 - Denní a noční linky MHD v Karlových Varech
č. linky 1 2 3 4 5 6 7 8
trasa denní linky Globus–Tržnice–Lázně III Tašovice–OC Varyáda–Tržnice–Divadelní náměstí Stará Kysibelská–Tržnice–Stará Role Křižíkova–Tržnice–Lázně III Bohatice–Tržnice–Dolní nádraží Stará Kysibelská–Tržnice–Doubí Březová–Tržnice Letiště–Olšová Vrata–Tržnice
Analytická část SPURM
39
9 12 13 14 15 17 18 19 21 22 23
Čankov–Tržnice Tržnice–Čankovská–Tržnice Stará Role sídliště–Tržnice–Lanovka Imperial Tržnice–Sedlec Lidická–Tržnice–Stará Role Dalovice–Tržnice Garáže MHD–Tržnice–Dolní nádraží Tržnice–Otovice–Tržnice Hřbitov Drahovice–Tržnice–Krematorium Hory–Tesco–Tržnice Tržnice–Loket noční linky 51 Garáže MHD-Tržnice-Stará Role 52 Divadelní náměstí-Tržnice-Doubí Zdroj: Dopravní podnik Karlovy Vary (stav k 1.1.2014)
V případě konání sportovních či jiných akcí, nebo v případě zvláštní přepravy osob, jsou městem provozovány taktéž zvláštní linky (viz následující tabulka). Konání těchto akcí taktéž dává pokaždé jasně znát i neutěšenou situaci v oblasti parkování nejen v samotném centru města a jeho lázeňské části, ale s postupně se rozrůstající automobilovou dopravou se situace nedostatku parkovacích míst značně projevuje i na sídlištích ve městě.
Tabulka č. 16 - Zvláštní linky provozované městem
č. linky 20 91 A D F H K T
trasa Parkoviště KOME-Lázně I vyhlídkové linky autovláček divadelní a koncertní linky festivalové linky hokejové linky Rozvozové linky z Letního kina Tržnice-Tesco
Zdroj: Dopravní podnik Karlovy Vary (stav k 1.1.2014)
Dopravní podnik Karlovy Vary, a. s., také provozuje i některé příměstské linky pro lepší dostupnost okolních obcí občanům i návštěvníkům a turistům.
Analytická část SPURM
40
Tabulka č. 17 - Příměstské linky provozované Dopravním podnikem Karlovy Vary, a.s.
č. linky 421101 421102 421103 421104 421105 421110 421111 421115 421145 421146 421147 421148 421201 421204
trasa 421101 Karlovy Vary-Ostrov-Jáchymov 421102 Karlovy Vary-Ostrov-Jáchymov-Mariánská-Boží Dar 421103 Karlovy Vary-Ostrov-Jáchymov-Abertamy-Potůčky 421104 Karlovy Vary-Hroznětín-Merklín-Abertamy 421105 Ostrov-Karlovy Vary-Toužim-Plzeň 421110 Jáchymov-Karlovy Vary-Cheb-Františkovy Lázně 421111 Karlovy Vary-Ostrov 421115 Jáchymov-Ostrov-Karlovy Vary-Praha 421145 Karlovy Vary – Loket – Horní Slavkov – Krásno 421146 Karlovy Vary – Březová – Stanovice – Hlinky – Javorná 421147 Karlovy Vary – Březová – Kolová – Pila – Javorná 421148 Karlovy Vary – Pila 421201 Karlovy Vary-Šemnice 421204 Karlovy Vary-Bor-Otovice-Hroznětín
Zdroj: Dopravní podnik Karlovy Vary (stav k 1.1.2014)
Ve správě dopravního podniku jsou v neposlední řadě i dvě lanové dráhy na území města, které významně doplňují systém MHD. Trasy lanových drah řeší komplikovanou dopravní situaci související s místním terénem (vysoké převýšení) a omezením v lázeňském území. Je tak zajištěna základní dopravní obslužnost mezi lázeňským územím a obytnými či turisticky významnými částmi města. Lanovky patří k tradičním a oblíbeným dopravním prostředkům města již od minulého století. Složitý terén a dopravní omezení v lázeňském území vyžaduje nestandardní řešení. V úvahu připadá řešení vertikální dopravy po svazích kolem Teplé, např. formou veřejných výtahů, jimiž město v současné době zatím nedisponuje. Tabulka č. 18 - Lanové dráhy provozované Dopravním podnikem Karlovy Vary, a.s.
název lanovky Lanovka Diana Lanovka Imperial
trasa Stará louka-Jelení skok-Diana Divadelní náměstí-hotel Imperial
Zdroj: Dopravní podnik Karlovy Vary (stav k 1.1.2014)
Železniční infrastruktura Městem Karlovy Vary prochází hlavní železniční trať 1. kategorie Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Ústí n. Labem, která propojuje město se zbytkem republiky a napojuje ho i na Německo (viz obrázek níže). Tato trať je na úseku mezi Kláštercem nad Ohří a Chebem elektrifikována se střídavou trakcí. Železniční nádraží Karlovy Vary je taktéž napojeno na dal ší regionální tratě 3. kategorie, resp. jednokolejové tratě Karlovy Vary – Potůčky – Německo, Karlovy Vary – Merklín a Karlovy Vary – Mariánské Lázně. Všechny posledně zmiňované tratě nejsou elektrifikované a musí být provozovány motorovou trakcí.
Analytická část SPURM
41
Karlovarský kraj, Statutární město Karlovy Vary a České dráhy, s. o., deklarovaly v roce 2002 podepsáním Memoranda o spolupráci řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v Karlovarském kraji mezi Karlovarským krajem, Statutárním městem Karlovy Vary a Českými dráhami, s. o. společný zájem na vytvoření celokrajského dopravního systému dostupného nejširší veřejnosti, který bude plnohodnotnou a ekologickou alternativou k rozrůstající se individuální automobilové dopravě. V tomto ohledu došlo k evidentnímu zlepšení zejména ve vztahu ke krajské přepravě osob. Ve městě není provozována tramvajová ani trolejbusová doprava. Vzhledem k tomu, že městem prochází železniční trati s nádražími, je vhodné do budoucna uvažovat o zavedení tram-train systému. České dráhy koncem roku 2012 nakoupily na tratě v Karlovarském kraji nové motorové částečně nízkopodlažní jednotky RegioShark, které významně posunuly kvalitu přepravy osob na regionálních tratích. Cestující tak mohou cestovat v klimatizovaném prostředí v první i druhé vozové třídě, s informacemi o jízdě vlaku je seznamuje audiovizuální informační systém. Součástí soupravy jsou i oddělení uzpůsobená pro přepravu kol a kočárků. Samozřejmostí jsou i bezbariérové prvky jako toaleta přístupná i pro vozíčkáře. Počet zakoupených jednotek by měl dosáhnout sedmi a měl by pokrýt z 80 % obnovení vozového parku osobních vlaků. Obrázek č. 2 - Železniční koridory spojující Karlovy Vary s Karlovarsk ým krajem, ČR a Německem
Zdroj: Správa dopravní cesty Karlovy Vary
Je však potřeba mít na zřeteli i krajskou přepravu v návaznosti na spoje, které jsou mimokrajské nebo mezinárodní. Pokud se mají stát železniční tratě regionálního charakteru plnohodnotnými alternativami k rozrůstající se individuální automobilové dopravě, je zapotřebí vytvořit stejné podmínky na tratích spojující kraj se zbytkem ČR, ale i s Německem. Analytická část SPURM
42
Nedostatečného plnění alternativní dopravy vůči silniční dopravě je znát zejména v případě trati Karlovy Vary – Praha, kde nedošlo k výraznému posunu preferencí. V tomto případě je stále mnohem preferovanější autobusová a osobní doprava, a to vzhledem k časové i finanční náročnosti. V samotném městě Karlovy Vary se nacházejí hned dvě železniční stanice – Horní nádraží a Dolní nádraží. V případě Horního nádraží, které je ve vlastnictví ČD / SŽDC, je doposud značně neutěšený stav budovy a jejích vnitřních a vnějších prostranství, včetně doprovodného příslušenství. Podle původních plánů a záměrů melo dojít k demoličním pracím již na pod zim roku 2011 a nová plánovaná dvoupodlažní budova měla začít sloužit lidem již v následující rok 2012, nicméně tento termín nebyl dodržen. Přestože je zpracována projektová dokumentace a vydáno stavební povolení, čeká se na konečné rozhodnutí o budoucnost i vlastnictví výpravních budov a jejich možném převodu pod státní organizaci Správa železniční dopravní cesty jsou veškeré investice Českých drah prozatím pozastaveny. 8 Začátek rekonstrukce chátrající budovy je tedy podle optimistických odhadů a stávající situace proveditelný nejdříve počátkem roku 2014. Plány9 s existencí Dolního nádraží jsou naopak zcela odlišné a mnohem větší. V roce 2011 byla městu a jeho obyvatelům představena nová vize developerské společnosti LORDSHIP, jak by měla vypadat komplexní přeměna 13 ha pozemků v lokalitě dolního nádraží, která by se dotkla i břehu řeky Ohře. Město navržený koncept nepřijalo a vypsalo soutěž na řešení širšího centra Karlových Varů. Výstavbou tzv. Central Parku by mělo dojít k výstavbě hotelu, konferenčních sálů, obchodů, bytových domů. Součástí zamýšleného projektu je moderní železniční stanice, jednotný dopravní uzel s autobusovou dopravou, veřejný park, rekreační oblast, náměstí, kolonáda, promenáda, kulturní a zdravotní centrum, zábavní sportovní centrum, aquapark, zklidnění dopravy na náměstí Republiky. O podobě projektu se však doposud jedná.
Letecká infrastruktura Na území Karlových Varů se nachází veřejné civilní letiště pro vnitrostátní i mezinárodní letecký provoz. Slouží pro pravidelnou i nepravidelnou dopravu ale i pro sportovní létání. Letiště nabízí celkem tři pravidelné linky směřující do Ruska na letiště v Jekatěrinburgu, Moskvě a Petrohradu. Pro zájemce o destinace na jihu Evropy je pak nabízen charterový let do turecké Antalye. Připravuje se nové spojení do Düsseldorfu. Níže uvedený výkonnostní graf o počtu odbavených letadel a cestujících jasně deklaruje zájem o tuto destinaci, resp. počet odbavených cestujících v posledních letech prakticky neustále roste. Přestože letech 2007 a 2008 probíhaly plánované úpravy stávající odbavovací budovy pro splnění Schengenských dohod, počet odbavených cestujících to nikterak neomezilo. Výjimkou však byl rok 2009, kdy došlo k evidentnímu poklesu počtu odbavených cestujících, a to zřejmě v důsledku setrvačnosti celosvětového poklesu ekonomiky (následující rok však opět došlo k růstu). K oživování leteckého provozu přispívá zejména rozvoj lázeňství a stoupající počet lázeňských hostů z Ruska. 8
9
Zdroj: http://vary.idnes.cz/plan-prestavby-a-modernizace-horniho-nadrazi-v-karlovych-varech-p8u-/varyzpravy.aspx?c=A130723_1954993_vary-zpravy_slv Zdroj: http://vary.idnes.cz/plan-premeny-arealu-dolniho-nadrazi-ve-varech-vzbudil-bourlive-diskuse-1n1-/varyzpravy.aspx?c=A110622_155039_vary-zpravy_sou
Analytická část SPURM
43
103682
104469 5342
70903 6936
6891
5575
6801
34975 5111
37313 7865
6617
25805
19168 3630
5428
21748 3398
20000
19919
40000
4285
60000
38704
80000
68369
64641
100000
7632
81720
120000
5826
99014
Graf č. 17 - Provozní výkony Letiště Karlovy Vary s.r.o. v letech 2000–2013
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet letadel
počet odbavených cestujících celkem
Zdroj: Letiště Karlovy Vary s.r.o.
S ohledem na vysoký zájem o využívání letecké přepravy v Karlových Varech a jeho dlouholetou tradici byly v minulých letech provedeny na letišti rozsáhlé rekonstrukce a modernizace. Finanční prostředky byly investovány do modernizace energetických zařízení letiště, došlo k rekonstrukci vzletové a přistávací plochy, pojezdových drah, návěstidel, oplocení letiště, ale i do modernizace terminálu, resp. výstavby zcela nové odbavovací haly pro odbavení cestujících a poskytování souvisejících služeb.
Říční infrastruktura Přestože městem Karlovy Vary protéká řeka Ohře, její rameno v těchto místech není splavné pro velké výletní nebo nákladní lodě, a tak je zde hojně využívána rekreační vodní doprava vodáky s kánoemi a rafty. Řeka je celoročně sjízdná, poměrně zajímavá (místa s pomalým tokem řeky, ale i peřejemi) a vhodná i pro začátečníky.
Technická vybavenost i. Zásobování vodou Území statutárního města je zásobováno vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu se zdrojem ve vodárenské nádrži Stanovice na Lomnickém potoce. Z této nádrže je voda odebírána do úpravny vody v Březové. Zásobování vodou ve městě Karlovy Vary a blízkém okolí je zajištěné Analytická část SPURM
44
nejrozsáhlejším skupinovým vodovodem na území Karlovarska. Na skupinový vodovod je napojeno dalších cca 30 obcí z okolí Karlových Varů. Zdroj vody a kapacita úpravny jsou postačující pro zásobení vodou města a dalších sídel (Ostrov, Kyselka, Sadov, Hájek, Hroznětín, Nová Role, Chodov, Mírová, Božičany aj.) napojených na skupinový vodovod. Vzhledem k poklesu spotřeby vody vlivem růstu její ceny jsou akumulace a rozvody dostatečně dimenzované. Kvalita dodávané vody je v souladu s příslušnými předpisy. V uplynulých letech byly dokončeny rozvody vody pro zásobení Olšových Vrat, takže lze konstatovat, že všechny objekty ve městě včetně předměstských čtvrtí jsou napojeny nebo je lze napojit na vodovod. Provozovatelem vodovodu jsou Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. Vodovod Karlovy Vary zásobuje všechny části města s výjimkou lokality Cihelny, kde je vybudován místní vodovod s vlastním zdrojem a dále domovní studny. Tato lokální vodovodní síť byla v r. 2009 rekonstruována a je provozována společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Nouzové zásobování pitnou vodou je připraveno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den a obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou by v takovém případě bylo doplňováno balenou vodou. ii. Kanalizace, ČOV a odpadové hospodářství Území statutárního města a jeho částí je dostatečně pokryto kanalizační sítí, která je napojena/ukončena čističkou odpadních vod v Drahovicích. Výstavba kanalizace byla realizována již v roce 1900, a to ve střední části města. Postupně byla kanalizační síť v dalších letech podle potřeby doplňována a rozšiřována, takže dnes je jednotnou kanalizací centrálně odkanalizována většina města a okolních obcí. Jedinou neodkanalizovanou městskou částí jsou Cihelny. Poslední rekonstrukce kanalizační sítě proběhla v letech 2001–2003. Kanalizace je zakončena čistírnou odpadních vod, která je situována v místní části Drahovice, na pravém břehu Ohře. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Ohře. Čistí rna byla vybudována v letech 1961–1967 a do zkušebního provozu uvedena v roce 1969 jako mechanickobiologická ČOV (100 008 ekvivalentních obyvatel – EO). V roce 1991 byla čistírna poprvé rekonstruována, v roce 2001 byla za provozu zahájena další rekonstrukce čistírny. Rekonstruovaná ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v polovině roku 2003. Kapacita čistírny je v současnosti 80 000 EO. Kanalizační síť města je znázorněna na následujícím obrázku. K prosinci 2012 byla skupinovým zásobováním pitnou vodou zajištěna potřeba 185 697 obyvatel Karlovarska a 173 981 obyvatel Karlovarska bylo napojených na kanalizační řad, spravovaný VAK Karlovy Vary, a.s. Existence kanalizačního systému ve městě sahá dlouho do minulosti, město však průběžně zajišťovalo jeho rekonstrukci a napojování nových částí města a obcí, které jsou dnes již součástí města jakožto jeho městské části. Jednotnou kanalizací jsou v dnešní době centrálně odkanalizovány tyto části města, okolní obce a jejich části: Karlovy Vary - lázeňská a obchodní část, Tuhnice, Doubí, Rybáře, Dvory, Stará Role, Bohatice, Otovice, Drahovice, Březová, Hůrky, Dalovice, Vysoká, Kolová, Kolová-Háje, Pila, Sadov, Sedlec, Tašovice, Počerny, Olšová Vrata, Všeborovice a Tašovice. Analytická část SPURM
45
Obrázek č. 3 - Kanalizační síť a čištění odpadních vod v Karlových Varech
Zdroj: PRVaK Karlovarského kraje
Co se týče dešťových sběračů, drenážních systémů a dešťových vpustí, včetně přípojek, tak ty nejsou ve správě Vodáren a Kanalizací Karlovy Vary, a. s. (VAK), a nejsou napojeny na kanalizační řad (jsou součástí komunikací a pochozích ploch). Podrobnější popis k systému sběru dešťové vody a ochraně před povodněmi v pasáži Vodní hospodářství v kapitole VI. Životní prostředí. iii. Elektrická energie, plyn a teplo Město je zásobováno jak elektrickou energií, tak plynem. V případě elektrické energie, kterou dodává energetická společnost ČEZ, je ve městě sledován meziroční nárůst spotřeby od roku 2000, který je zapříčiněn zejména modernizací objektů v centru města (lázeňské domy a obchodní centra) a zvyšováním kvality a rozsahu služeb. Z pohledu zajištění dodávek zemního plynu, který je jedním z dominantních paliv města, je rozvod a distribuce zajišťována společností Západočeská plynárenská a. s. Plzeň. V posledních letech byly v Karlových Varech a jeho částech realizovány v oblasti technické infrastruktury významné investice do plynofikace, které zajistily napojení dalších částí města Karlovy Vary na páteřní síť. Analytická část SPURM
46
Významnou regionální vazbou v zásobování teplem je napojení karlovarské teplárny na horkovod z palivového kombinátu Vřesová. Systém centrálního zásobování teplem pak zajišťuje společnost Karlovarská teplárenská a. s.
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti IV. Infrastruktura a technická vybavenost
+
(1) Hustá dopravní infrastruktura s napojením na celý kraj a ČR (2) Vysoký zájem o leteckou přepravu (3) Rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť (4) Pokračování v plynofikaci dalších částí města
-
(1) Vysoká silniční vytíženost v centru města (2) Nedostatečné napojení na ostatní kraje, zastaralé a modernímu provozu nedostačující silniční komunikace do okolních měst (3) Absence železničního spojení z Karlových Varů do Prahy (4) Nedobudovaná síť cyklostezek, cyklotras a cyklopruhů ve městě a okolí (5) Nízká míra bezbariérovosti ve městě (6) Nedostatečné kapacity k parkování automobilů
Do budoucna lze předpokládat další nárůst dopravy (především silniční), na který bude muset být reagováno jak výstavbou vhodné dopravní infrastruktury, tak opatřeními, která zabrání zhoršení životního prostředí a zajistí ekologickou udržitelnost dopravy ve městě a jeho okolí. V oblasti dálkové dopravy (silniční, železniční, letecké) je největší rozvojový potenciál a letecké dopravě. Naopak významné změny v železničním napojení Karlových Varů nelze reálně očekávat, ale je vhodné uvažovat o dalším využití stávající infrastruktury (tram-train).
Analytická část SPURM
47
V. Sociální a občanská vybavenost Školství Karlovy Vary jsou městem s hustou sítí škol, které mají význam nejen pro město, ale i okolní region a Karlovarský kraj. Strukturu tvoří školy mateřské (17), základní (13), základní umělecké (2) a speciální (1), školy zvláštní (2), dům dětí a mládeže (1), střední školy (9) a střední odborná učiliště (3), vyšší odborná učiliště (3) a vysoké školy (6). Největší význam pro město mají střední školy, konkrétně SŠ speciálního zaměření a střední odborná učiliště:
OA, VOŠ cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zko ušky Karlovy Vary Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary První české gymnázium v Karlových Varech Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary Střední odborné učiliště stravování a služeb Karlovy Vary Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Soukromá obchodní akademie Podnikatel, spol. s r.o. TRIVIS - Střední škola veřejnoprávní Karlovy Vary, s.r.o. Střední odborná škola obchodu, provozu hotelů a střední odborné učiliště s.r.o. Střední odborná škola Karlovy Vary, s.r.o. Středisko praktického vyučování GRANDHOTEL PUPP o.p.s.
V neposlední řadě mají na rozvoj města dopad i vysoké školy. Vysokoškolskou výuku ve městě Karlovy Vary organizují soukromé i veřejné vysoké školy, některé z nich ovšem v omezeném rozsahu (některé obory). Mezi hlavní zprostředkovatele vysokoškolského vzdělání ve městě patří:
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. (soukromá) Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky a práva, a.s. (soukromá) Bankovní institut vysoká škola, a.s. - regionální pracoviště Karlovy Vary (soukromá) Česká zemědělská univerzita v Praze - distanční středisko Karlovy Vary (veřejná)
Sport a sportovní centra Tělovýchova a sport jsou ve městě provozovány nejen formou školní tělesné výchovy a rekreační tělesné výchovy, ale i formou organizovaného výkonnostního a vrcholového sportu. Mezi významné sportovní akce pořádané v Karlových Varech lze zahrnout Mattoni 1/2Maraton Karlovy Vary, který se premiérově konal v roce 2013, Skisprint nebo Citytriatlon. Ke sportovním účelům je využívána víceúčelová (multifunkční) hala KV Aréna, která nabízí hrací, jevištní, výstavní, produkční, ledovou aj. plochy a jejíž součástí je i tréninková hala. V komplexu je také bazénové centrum s atrakcemi a další relaxační bazénové zázemí.
Analytická část SPURM
48
Dalším krytým plaveckým bazénem ve městě jsou Alžbětiny lázně s 25m bazénem se sladkou vodou. Po část roku je k dispozici i venkovní termální bazén hotelu Thermal, přístupný jak hostům hotelu, tak široké veřejnosti. Obsah bazénu tvoří z ⅓ voda z Vřídla, čímž si zachovává příjemnou teplotu kolem 30 °C. Důležitým volnočasovým areálem pro město je přírodní areál Meandr Ohře, (vybudovaný v roce 2010), nacházející se u bývalé vodárny v Tuhnicích na rozloze 8,6 ha. Součástí nového parku je asfaltová in line dráha dlouhá 930 metrů a další prvky pro volnočasové aktivity. Do budoucna je vhodné uvažovat o dalším využití areálu bývalé vodárny k obdobnému účelu, a propojit tím areál mendru se sportovním a volnočasovým arálem u bazénového centra, KV Areny a stadionu AC Start. Podobnou funkci jako areál Meandr Ohře plní i moderní rekreační areál Rolava na Mlýnském rybníku s in line dráhou v délce 1300 m, koupalištěm a dalším vybavením pro volný čas. Karlovy Vary byly vždy vnímány jako město golfu a tenisu. Na území města se nachází množství příležitostí pro tyto sporty. Existuje zde několik významných golfových hřišť, (např. Golf Resort Karlovy Vary a.s. a GOLF & RACING CLUB KARLOVY VARY), ale také množství tenisových kurtů, (např. Sportcentrum Imperial), které jsou další příležitostí pro turistický ruch a volnočasové aktivity. Klub GOLF & RACING CLUB KARLOVY VARY není orientován pouze na golf, ale protože se nachází uprostřed dostihové dráhy, tak zde jsou každoročně konány i koňské dostihy, které jsou pořádány sedm dní v roce a na vysoké společenské úrovni. Trať závodiště nabízí jak rovinové dostihy, tak i steeplechase a je jedna z nejstarších, největších a nejlépe udržovaných závodních tratí v regionu České republiky. Na území Karlových Varů je rovněž velký počet sportovních klubů, fitness center, posiloven a dalších sportovních areálů, umožňujících aktivity jako např. jezdectví, lezectví nebo střelbu. Součástí lázeňské infrastruktury je také 22 stezek pro turistiku, cykloturistiku a nordic walking. V případě zájemců o adrenalinové zážitky lze využít přírodní lanový park Sv. Linhart, vhodný pro děti i dospělé, nebo možnosti tandemových seskoků padákem. Pro vodáky je pak určena vodácká stezka na Ohři. Do budoucna je ve městě plánována výstavba nové haly pro míčové sporty, která má být postavena poblíž multifunkčního centra KV Aréna a bazénového centra.
Kultura Lázeňská sezona je každoročně zahajována několikadenními slavnostmi velkého kulturního a společenského významu. Start do lázeňské sezóny doprovázejí nejrůznější kulturní akce, včetně koncertů Karlovarského symfonického orchestru. Toto těleso bylo založeno již roku 1835 a patří k nejstarším symfonickým orchestrům v Evropě. Tradice vážné hudby je v Karlových Varech velmi silná a k nejvýznamnějším akcím patří např. hudební festival Beethovenovy dny nebo mezinárodní pěvecká soutěž Antonín a Dvořáka pro
Analytická část SPURM
49
studenty uměleckých škol. Z koncertů a hudebních vystoupení lze dále uvést Dvořákův karlovarský podzim, folklórní festival nebo Mezinárodní jazzový festival. Nejvýznamnější kulturní akcí v Karlových Varech je však bezesporu Mezinárodní filmový festival, pořádaný každoročně na počátku července, k jehož podpoře zřídilo město společně s Grandhotelem Pupp nadaci. Celoročně jsou pak návštěvníkům i obyvatelům města dvě kina nebo místní letní kino, které je ale také využíváno pro hudební představení apod. K promítání filmů nebo dokumentů lze však využít i prostory hotelu Thermal, kde jsou promítací sály. Divadelní scéna je zastoupena v Karlových Varech nově zrekonstruovaným městským divadlem Karlovarské městské divadlo, o.p.s. (KMD), kde působí místní městský soubor. Nabídka města v oblasti „vážného“ umění je rozšířena o menší scény a aktivity v oblasti „amatérského“ umění, které ve městě vytváří poměrně širokou kulturní základnu a nesmí na ní být v rámci rozvoje města zapomínáno. Ve městě působí cca 10 uměleckých agentur, několik amatérských divadelní souborů, filmový klub, několik spolků a souborů lidové kultury. V rámci aktivit a kulturních akcí regionálního i celostátního významu je třeba také uvést Tourfilm, Mladé pódium či Karlovarský karneval. Pro návštěvníky kraje i pro občany Karlovarského kraje jsou v kulturní nabídce také galerie a muzea např. Galerie umění, Městská galerie, Galerie supermarket wc, Karlovarské muzeum, Becherova vila nebo Krajská knihovna Karlovy Vary.
Sociální péče Aktuální stav všeobecné nabídky sociálních služeb ve městě je bohatý, zaměřen na veškeré potřebné sociální oblasti. Nabídka služeb zahrnuje následující zařízení rozdělená podle kategorie obyvatel:
-
služby pro staré občany na území města Karlovy Vary v podobě: o domova důchodců (Městské zařízení sociálních služeb Karlovy Vary Karlovy Vary – MZSS) o domů s pečovatelskou službou (MZSS Karlovy Vary) o domy s pečovatelskou službou (správa RK Ikon) o kuchyně s jídelnou pro důchodce (MZSS Karlovy Vary) o agentura domácí péče (Agentura Domácí Zdravotní Péče Home Care) o denní stacionář (Farní Charita) o týdenní stacionář (Farní Charita) o Centrum pro zdravotně postižené KV Kraje o Klub důchodců o Denní centrum Armády spásy
-
služby pro děti na území města Karlovy vary o Denní stacionář pro zdravotně postižené děti (Farní Charita) o Dětský domov (KÚ Karlovy Vary) o Kojenecký ústav (KÚ Karlovy Vary) o Dětské informační centrum, o.s. Analytická část SPURM
50
o o o
-
Dětské centrum Žirafa SOS dětská vesnička Mateřské centrum
služby pro občany v krizové situaci, zdravotně postižené občany, rizikové skupiny obyvatel a etnické menšiny na území města Karlovy Vary o Dům na půl cesty (Farní Charita) o Dům pro matky s dětmi (Farní Charita) o Poradna pro migranty (Farní Charita) o Azylový dům Armády spásy o Denní stacionář pro nevidomé a slabozraké (TyfloCentrum o.p.s.) o Oblastní ambulantní středisko (Tyfloservis o.p.s.) o Romské kulturní a informační centrum (ROS Karlovy Vary) o K – centrum Karlovy Vary (O.s. Světlo Kadaň)
V otázce problematiky sociální péče byl ve městě již v roce 2003 zahájen proces komunitního plánování sociálních služeb. V roce 2005 byla jeho podoba definitivně ztvárněna a promítla se následně do koncepčních dokumentů města na léta 2006-2008. Cílem tohoto procesu bylo provést širokou osvětu veřejnosti o postupech a krocích uskutečněných v procesu komunitního plánování sociálních služeb a zejména pak také poskytnutí informací o všech poskytovatelích sociálních služeb na území města. Do budoucna bude prioritně velmi důležité zaměřit se na seniory, protože populace města stárne a věk se prodlužuje. S prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu se snižuje schopnost rodin postarat se o své seniory. Proto je třeba zkoumat počet míst v zařízeních, počet žádostí o umístění, čekací dobu na umístění, kvalitu zařízení a finanční dostupnost, potřebu výstavby nových zařízení, jako je LDN, kterou město nedisponuje.
Zdravotnictví Na území města se nachází Karlovarská krajská nemocnice (KKN), jejímž zřizovatelem je Karlovarský kraj. V posledních letech prochází rozsáhlou rekonstrukcí v rámci které jsou zřizovány i nové modernější prostory. Např. v roce 2013 byl otevřen zcela nový Pavilon akutní medicíny, který má 2 podzemní podlaží, 3 nadzemní podlaží a jednopodlažní technickou nástavb u s heliportem záchranné služby. Společně s rekonstrukcí dochází i k nákupu nových špičkových přístrojů a vybavení, které pro město a jeho obyvatele vytvoří prvotřídní zdravotnické středisko s veškerým potřebným moderním zázemím. Současná nabídka nemocnice je rozsáhlá a obsahuje následující:
Analytická část SPURM
51
Tabulka č. 19 - Přehled služeb/specializací nabízených KKN
Služby a specializace nabízené KKN Centrální operační sály
Dětské oddělení
Gynekologicko-porodnické oddělení
Chirurgické oddělení
Dílčí specializace Jednotka intenzivní péče pro děti Oddělení kojenců a větších dětí Novorozenecké oddělení Jednotka intermediární péče pro novorozence, je součástí perinatologického centra gynekologická ambulance porodní sál šestinedělí gynekologie – lůžka Traumatologie Dětská chirurgie Cévní chirurgie Endokrinochirurgie
Infekční oddělení
Centrum cestovní medicíny
Interní oddělení
Gastroenterologická a endoskopická ambulance Diabetologické centrum Ambulance klinické hematologie
Kardiocentrum
-
Klinická psychologie
-
Kožní oddělení
-
Mikrobiologie
-
Neurologické oddělení
Iktové centrum
Nutriční terapeutka
-
OARIM
-
Oddělení klinické biochemie a hematologie
-
Oddělení nukleární medicíny
-
Onkologická ambulance
-
ORL - ušní, nosní, krční
-
Ortopedie
-
Patologicko-anatomické oddělení
-
Plicní oddělení (TRN)
-
Radiodiagnostické oddělení
-
Rehabilitační oddělení
-
Transfúzní oddělení
-
Urologické oddělení Zdroj: Karlovarská krajská nemocnice
-
Vedle vlastního provozu nemocnice ještě zajišťuje ambulanci, laboratoře, diagnostická oddělení a oddělení intenzivní péče. Některá oddělení neprovozuje v plném rozsahu, jsou však zastoupena konziliární službou, jako např. oční oddělení. Nedílnou součástí nemocnice je i pohotovost, resp. lékařská služba první pomoci (LSPP), do které spadá LSPP pro dospělé, dětská a zubní. Služby tohoto charakteru jsou provozovány zejména v odpoledních a večerních hodinách přes týden a dále přes den o víkendech a svátcích. Analytická část SPURM
52
Součástí nemocnice je taktéž lékárna. Kromě nemocnice se na území města dále nachází zdravotnická zařízení zajišťující primární péči v oblastech všeobecného lékařství (cca 25), pediatrie (cca 15), stomatologie (cca 40) a ostatní primární péče (cca 190). Největším poskytovatelem ambulantní zdravotnické péče je I. poliklinika Karlovy Vary, s.r.o., kde je soustředěna zdravotní péče ve všech základních a ve většině specializovaných lékařských oborů. Dalšími zařízeními v oblasti zdravotnictví na území města jsou agentury domácí péče, které se svou činností podílejí i v sociální oblasti, a velký počet lékáren (téměř 30).
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti V. Sociální a občanská vybavenost
+
(1) Modernizace nemocnice a jejího vybavení (2) Hustá síť poskytovaných sociálních služeb (3) Pestrá nabídka středoškolského vzdělání (4) Pestrá kulturní nabídka „vážného“ i „amatérského“ umění (5) Multifunkční KV aréna a další volnočasová centra (6) Mezinárodní renomé díky řadě prestižních kulturních akcí (např. MFF KV)
-
(1) Omezená nabídka vysokoškolského studia (vázaná na vybrané obory) (2) Poměrně nerozvinutá alternativní a klubová činnost (3) Perspektivně nedostatečná kapacita v úplné péči o seniory (4) Nedostatečná nabídka sociálního a startovacího bydlení
V oblasti středního školství přetrvává relativně malý podíl technicky zaměřených oborů. Akcent na technické předměty už na ZŠ, podpora technických a řemeslných aktivit mládeže a příprava na studium technických oborů spolu s nabídkou vzdělávacích kapacit je jednou z cest, jak tuto negativní situaci překonat. S ohledem na očekávaný demografický vývoj a celkové stárnutí populace v Karlových Varech budou výhledově jak školství, tak sociální služby a zdravotnictví muset přehodnotit své kapacity a své zaměření.
Analytická část SPURM
53
VI. Životní prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody
i. Chráněná území Do území Karlových Varů zasahuje několik chráněných území. Nejvýznamnější z nich je bezpochyby chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les, která zasahuje do jižní části území města – z jeho 606 km 2 zasahuje do území města 24 km 2 – a vytváří mu tak velmi zajímavé přírodní zázemí propojující v sobě jak ochranu přírody, tak prostor a potenciál pro rekreaci, ať už pěší nebo cyklistickou. Územím prochází několik cyklistických tras (č. 6, 2009, 2017, 2288), které mohou návštěvníky navést z centra město přímo do zachovalé přírody. Ve městě také začíná několik pěších turistických tras, na kterých je možno zhlédnout řadu přírodních a kulturních zajímavostí. S přítomností CHKO Slavkovský les souvisejí samozřejmě také určitá omezení vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, která je nutno respektovat (např. omezení pro výstavbu apod.). Cílem je zajistit dlouhodobý soulad mezi potřebami rekreace a ro zvoje města a současně zachovalými přírodními hodnotami území. Přírodní komplex Kaňon Ohře tvoří řeka Ohře a strmé svahy na jejích obou březích mezí Loktem a Karlovými Vary – Doubím. Ve středu území leží národní přírodní památka (NPP) Svatošské skály. Velká většina plochy je pokryta přirozenými nepřístupnými lesními porosty, místy až pralesního charakteru, a vyskytuje se zde řada zvláště chráněných druhů rostlin. Spojujícím prvkem je meandrující tok Ohře. Území je turisticky intenzivně využívané, na dně údolí vedou turistické trasy pro pěší a cykloturisty. Karlovy Vary mají v rámci územního plánu zpracovaný místní Územní systém ekologické stability území (ÚSES). Z hodnocení ekologické stability vyplývá, že území města je ekologicky stabilní. Aktuálně se zpracovává nový územní plán města. V rámci Konceptu ÚP jsou zde vymezeny prvky ÚSES od nadregionální úrovně k regionální a lokální úrovni, jež jsou v širším zájm ovém území města Karlovy Vary prostorově provázány a vytvářejí logický systém vymezený výhradně na ekosystémovém základě (biotopovém či stanovištním). Nadregionální a regionální ÚSES byl převzat z platných Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje. Přírodní (funkční) skladebné části ÚSES, tj. biocentra i biokoridory, jsou nezastavitelným územím. V biokoridorech se připouští pouze příčné vedení liniových staveb nebo umístění drobných technických objektů. ii. Natura 2000 Na území města nebo v jeho blízkosti se nacházejí rovněž ptačí oblast Doupovské hory, evropsky významná lokalita (EVL) Olšová Vrata a evropsky významná lokalita Kaňon Ohře. Ptačí oblast Doupovské hory jsou hnízdištěm 148 ptačích druhů, z nichž 11 je zde předmětem ochrany (chřástal polní, čáp černý, datel černý, lejsek malý, lelek lesní, moták pochop, pěnice vlašská, ťuhýk obecný, včelojed lesní, výr velký, žluna šedá).
Analytická část SPURM
54
V rámci EVL Olšová Vrata je chráněna populace sysla obecného. Z hlediska mezinárodního jde o nejzápadnější výspu výskytu druhu vůbec. Lokalita leží v okrajové části Karlových Varů, na okraji Olšových Vrat. Od centra města je vzdálena asi 2,5 km. Jedná se o areál osmnáctijamkového golfového hřiště a navazující luční a ekotonové biotopy. iii. Památné stromy Na území města se nachází řada památných stromů. Ty jsou zajímavé jak z hlediska ochrany přírody, tak částečně i z pohledu rekreačního.
Sadový platan – Karlovy Vary – 20 m vysoký, obvod kmene 452 cm. Počerenský dub – Počerny – 21 m vysoký, obvod kmene 405 cm. Mozartův dub – Drahovice – obvod kmene 346 cm. Lípa u křížku – Olšová Vrata – 20 m vysoká, obvod kmene 360 cm. Hrušeň v Drahovicích – Drahovice – 10,5 m vysoká, obvod kmene 370 cm. Dvořákův platan – Karlovy Vary – 23 m vysoký, obvod kmene 472 cm. Dub u Nešporů – Tašovice – 17 m vysoký, obvod kmene 365 cm. Dub pod rozvodnou – Drahovice – 21 m vysoký, obvod kmene 327 cm. Dub moudrosti – Drahovice – 17 m vysoký, obvod kmene 462 cm. Buk u Harta – Drahovice – 18 m vysoký, obvod kmene 475 cm. Tuhnické lípy – Tuhnice, nedaleko zahrádkářské kolonie Žalman – Tašovice – 19 m vysoký dub letní, obvod kmene 394 cm.
iv. Krajina a významné krajinné prvky Údolí Ohře je základním přírodním krajinotvorným prvkem a liniovou dominantou celé řešené oblasti města. Jeho ostře zaříznutý tvar a výrazně exponované svahy určují základní krajinný ráz Karlových Varů, na které dle členitého reliéfu postupně nebo odděleně navazují další menší sídla. Členitost reliéfu vytváří v krajině mnoho vyhlídkových bodů. Nejvýznamnější lze identifikovat především v oblasti CHKO Slavkovský les, ale i na druhé straně Ohře, kde převažuje poté městská krajina s výhledy do různých úrovní exponovaných svahů v CHKO. Velmi odlišný krajinný ráz lze identifikovat z pohledu centra města a Karlových Varů samotných a poté z pohledu malých kompaktně navazujících a sídel samostatných, oddělených jak členitostí krajiny, tak i většími volnými prostorovými plochami. Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněné segmenty krajiny, jež mají pro dané území specifický význam nebo jsou jinak přírodně cenné. VKP rozdělujeme na registrované a ty, jejichž ochrana automaticky vyplývá ze zákona. Mezi VKP ze zákona patří lesy, lesní plochy, mokřady, rašeliniště, vodní toky a vodní plochy. Na území města Karlovy Vary se vyskytují pouze 2 registrované VKP.
Analytická část SPURM
55
Tabulka č. 20 - Registrované VKP na území města Karlovy Vary
Název VKP
Katastr
Rozloha (ha)
Rašelinné louky Olšová Vrata
Olšová vrata
1,82
Čankovská pískovna
Čankov
0,96
Důvod registrace Oligotrofní zrašelinělé louky a pastviny, které jsou zbytkem polopřirozených společenstev a nyní refugiem druhů rašelinných mokřadních biotopů. Plní ekostabilizační funkci v krajině. Jediné známé hnízdiště na Karlovarsku ohroženého druhu břehule říční (Riparia riparia). Dále se zde vyskytují chránění obojživelníci, např. skokan zelený (Rana esculenta), skokan rašelinný (Rana arvalis).
Datum registrace
6. 12. 1995
30. 10. 1995
Zdroj: Data ÚAP, 2012
v. Zeleň, lesy a parky V lázeňských lesích, které spravuje od roku 1969 pro město Karlovy Vary příspěvková organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary, se nachází kolem 130 promenádních cest a stezek, 40 lesních chat a altánů, kolem 300 laviček a dalších zařízení sloužících návštěvníkům lesů. Kromě toho je zde rozmístěno 32 historicky cenných památek – křížů, obelisků, pamětních desek a kaplí. Hlavní část lesů v blízkém okolí lázeňského města má rozlohu cca 1870 ha a ve správě organizace jsou také bývalé lesy města Rybáře (dnes část města) o rozloze 318 ha a další, menší části lesů u Staré Role, Andělské Hory, Cihelen a Počeren. Významnými funkcemi těchto lesů jsou:
ochrana pásem léčivých zdrojů ochrana pásem minerálních vod funkce lesů lázeňských funkce rekreační.
Organizace Lázeňské lesy zabezpečuje, vedle běžných úkolů vyplývajících z lesního zákona, také údržbu všech staveb a zařízení pro lázeňské hosty v areálu lesů. K tomuto účelu má organizace patřičné zázemí v provozovně v Březové, kde je současně také umístěna malá pilařská výroba. Vedle řeziva pro vlastní potřebu nabízí tento provoz svoji produkci rovněž různým drobným odběratelům, a výrazně tak přispívá ke zhodnocení menší části z celkového objemu dřeva vytěženého v karlovarských městských lesích. Péče o lesní porosty se zde v řadě případů blíží intenzitě péče o parky. Lesy přímo navazují na lázeňské území, a vytváří tak jednolitý krajinářský prvek. Bylo vyznačeno a upraveno 21 lázeňských vycházkových tras ve třech stupních obtížnosti, od nejnižší zelené přes modrou do nejnáročnější červené, v celkové délce 90 kilometrů. Nadále pokračuje projekt záchrany a obnovy lesních chat a altánů. Ke zlepšení situace v minulosti přispěl např. projekt financovaný ze SF „Příroda spojuje“. Veřejná nelesní zeleň, je spravována a udržována Správou lázeňských parků (SLP), která je od roku 1992 příspěvkovou organizací města. Do údržby SLP spadá sekání trávníků, výsadby Analytická část SPURM
56
v lázeňské části města, řez stromů, zalévání porostů, péče o sídlištní zeleň, obstarávání mobilní zeleně apod. Ve správě SLP je asi 125 hektarů trávníků (z toho 60 ha intenzivně udržovaných v lázeňské a obchodní zóně), 75 hektarů ostatních ploch (záhony apod.) a téměř 16 tisíc stromů. Tato příspěvková organizace města zajišťuje též investiční akce města v úseku městské zeleně, jako jsou například rozsáhlé rekonstrukce parků a stezek. Stará se též o cca 60 dětských hřišť, fontánky, bazénky, pítka, lavičky a podobný městský mobiliář a spravuje 3 hřbitovy a kolumbárium. Veřejná zeleň a parky procházejí průběžnou obnovou a revitalizacemi. V listopadu 2012 byla otevřena Dendrologická stezka. Projekt mapuje historii sadových úprav v lázeňském městě a výjimečné stromy, některé i velice staré. Stezka začíná u Alžbětiných lázní a pokračuje údolím Teplé až k Letnímu kinu.
Ovzduší Kvalita ovzduší na území města je ovlivňována zdroji znečišťování ovzduší umístěnými v místě, v menší míře pak transportem ze zdrojů umístěných v sousedních městech. Kvalita ovzduší se výrazně změnila v druhé polovině 90. let minulého století, kdy došlo k ukončení provozu velkých zdrojů znečišťování nebo jejich odsíření v okresech Chomutov a Sokolov a rovněž rušením středních a malých zdrojů ve městě a sousedních obcí v rámci ozdravných programů. V jejich rámci byla provedena rozsáhlá plynofikace města a předměstských částí, jejichž zdroje se rovněž podílely na kvalitě ovzduší ve městě. Nelze opomenout zrušení velkých a středních zdrojů v Nejdku a Nové Roli v důsledku realizované teplofikace z teplárny Sokolovské uhelné a. s. ve Vřesové. Vnitřní město bylo důslednou činností orgánů ochrany ovzduší rovněž teplofik ováno, a tím bylo vytvořeno území téměř bez zdrojů znečišťování ovzduší. Tím došlo k výraznému poklesu imisních hodnot. Ne zcela uspokojivý stav panuje u mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, a to jak ve středu města, tak v jeho okolí. Významný nárůst dopravy a počtu motorových vozidel ovlivňuje kvalitu ovzduší v ukazatelích NO x, CO a polétavý prach. Na území Karlových Varů je převládající směr vanoucích větrů západní – přibližně 44 %, severovýchodní – 25 % a východní 11 %. Ve městě se nachází 1 stanice měření znečištění ovzduší. Je umístěna v centru města cca 25 m od frekventované křižovatky na náměstí Republiky, v blízkosti autobusového nádraží a dolního nádraží. To se nachází na dně provětrávaného údolí a mezi administrativní zástavbou, obchodními a bytovými objekty. V této oblasti je dopravní intenzita cca 15 000 automobilů/24 hod. Měření této stanice charakterizují emise z dopravy do vzdálenosti asi 200 m. Z hlediska ovzduší jsou zde měřeny hodnoty imisních koncentrací pro polétavý prach (suspendované částice frakce PM 10). Na území města nebyly v období 2006–2010 překročeny hodnoty 24hodinového ani ročního imisního limitu pro PM 10. Taktéž v roce 2012 nebyly překročeny stanovené imisní limity, jak pro 24hodinové imisní koncentrace (50 µg.m 3), tak roční imisní limit (40 µg.m -3). Základní údaje za rok 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Maximální hodinová koncentrace byla naměřena 240 µg.m -3, maximální denní koncentrace byla 89,1 µg.m -3. Roční průměr je 25,5 µg.m -3. Je tedy možno konstatovat, že v roce 2012 byla situace ve městě vyhovující a imisní limity byly plněny. Analytická část SPURM
57
Tabulka č. 21 - Základní imisní údaje na území města Karlovy Vary v roce 2012
Maximum - hodinové hodnoty
Lokalita ČHMÚ -1505
Maximum - 24h hodnoty
240
Roční průměr
89,1
25,5
Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 22 - Měsíční imisní charakteristiky na území města Karlovy Vary v roce 2012
Měsíc Denní průměr Maximum Počet překročení 24h IL
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 21,9 39,7 32 23,6 22,4 18,2 21,1 21,4 22,5 27,1 27,3 28,9 69,9 89,1 60,8 37,9 47,3 33,1 45,2 39,2 33,4 52,5 48,6 66,8 4
11
5
0
0
0
0
0
0
2
0
4
Zdroj: ČHMÚ
Situaci je tedy možno hodnotit jako relativně dobrou. Není však vyloučeno, že např. v blízkosti hlavních dopravních tahů k překračování imisních limitů nedochází. Místy dochází k překračování cílového imisního limitu troposférického ozonu pro ochranu lidského zdraví, avšak obdobná situace panuje na většině území ČR. V letech 2008–2010 došlo na území zóny Karlovarský kraj k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (B(a)P)10. Zdrojem benzo(a)pyrenu jsou nejčastěji doprava (především nekvalitní spalování ve starších motorech), částečně také lokální topeniště. Na následujícím obrázku je znázorněno, v jakých územích zóny došlo v roce 2010 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Jsou zde využity výsledky modelových výpočtů Českého hydrometeorologického ústavu.
10
viz Aktualizace programu snižování emisí a programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje 2012
Analytická část SPURM
58
Obrázek č. 4 - Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce 2010
Zdroj: Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje 2012
Za příležitosti, jak stávající situaci ještě zlepšit, lze považovat vybudování silničních obchvatů, protihlukových bariér nebo výsadby zeleně. Zmínit je nutno také ionizovaný vzduch, který se přes noc díky vývěrům léčivých pramenů vytváří v údolí řeky Teplé. Toto jedinečné prostředí je vázáno na údolí a vývěry přírodních léčivých zdrojů. Údolí je málo větrané, vzduch se zde po ránu drží a kvalitní vzduch je využíván jako součást léčebné kúry. Toto souvisí s regulací vjezdu pro automobily, které tyto podmínky mohou narušit. Vjezd automobilů je proto do vymezených částí města omezen, což je žádoucí zachovat.
Vodní hospodářství i. Kvalita vod Nejvýznamnějším zdrojem znečištění povrchových vod je vyústění z čistírny odpadních vod v Drahovicích. Dalšími drobnými zdroji znečišťování jsou území nenapojená na městskou kanalizační síť v okrajových částech města. Kromě bodových zdrojů působí i zdroje plošné splachy ze zemědělské půdy, zpevněných ploch, skládek apod.
Analytická část SPURM
59
Kvalita vody v Ohři je dlouhodobě sledovaná v odběrných profilech Tuhnice a Hubertus. V profilu Tuhnice je kvalita vody v některých ukazatelích za poslední 3 roky zařazena do III. stupně třídy čistoty (voda znečištěná), v ostatních parametrech do II. a I. stupně třídy čistoty (voda mírně znečištěná, voda neznečištěná), v profilu Hubertus je kvalita vody za stejné období obdobná. Nejčistším tokem je Teplá (neznečištěná, mírně znečištěná), nejvíce znečištěn je Chodovský potok (tř. IV). Ohře a Rolava jsou ve tř. II až III. U podzemních vod se pravidelně sledují lázeňsky využívané minerální prameny. K výrazně nebezpečným kvalitativním změnám zatím nedochází. K ochraně zdrojů jsou stanovena ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů. Pro zmírnění negativních dopadů na vodní režim je nezbytné zachovávat nebo zřizovat plochy umožňující vsak do půdního horizontu (zeleň, polovegetační zpevněné plochy). Z hlediska maximální funkce vodních biotopů a jejich samočistící schopnosti je nezbytné zachovávat přirozené úseky a obnovovat chybějící břehové poro sty. Podrobnější informace o minerálních vodách a pramenech jsou uvedeny v kapitole zabývající se lázeňstvím. Na území města zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les. ii. Ochrana před povodněmi Na ochraně území města před povodňovými průtoky se do jisté míry podílí dvě vodní nádrže, a to Březová na řece Teplé a Stanovice na Lomnickém potoce. Ochrana některých částí území města před povodňovými průtoky na řece Ohři je nedostačující při průchodu více než 20leté vody. Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe uvádí přes 500 potenciálně ohrožených obyvatel, a to v místních částech Doubí, Dvory, Rybáře, Drahovice a Tašovice. Koryta ostatních toků nejsou v celé délce kapacitní pro převádění 100leté vody. Na území města zasahuje vyhlášené záplavové území řeky Ohře, (Q 5, 10, 50, 100), které zasahuje do zastavěných částí města Karlovy Vary přímo v centru. Zasahuje sem také záplavové území řeky Rolavy. Na Ohři se v průběhu let objevují menší povodňové stavy (do Q 5), které však nepředstavují ohrožení. Větší povodňový stav (Q 35) nastal v roce 1981. Ostatní povodně nedosáhly Q 20. V souladu se zásadami snižování povodňových rizik se předpokládá, že dešťové vody ze střech a zpevněných ploch nebudou soustřeďovány a vypouštěny přímo do kanalizačního systému či přímo do recipientu, ale budou buď vsakovány na zelených nezpevněných plochách (na vlastním pozemku) nebo budou po předčištění akumulovány v retenčních nádržích (rybníčky, jezírka), které mohou sloužit pro další využití i pro zavlažování veřejné zeleně. Realizace záměrů na jednotlivých lokalitách by v žádném případě neměla vést ke zhoršení retence území, zvýšení povodňového rizika, k ovlivnění celkové bilance vody v malých povodích nebo ovlivnění podzemních vod.
Analytická část SPURM
60
Zemědělský a lesní půdní fond Největší podíl ploch na území města Karlovy Vary tvoří lesní pozemky, a to 43 % z celkové výměry. Zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty, zahrady) tvoří dohromady 25 % plochy území, ostatní plochy tvoří také 25 % území a zbytek (7%) tvoří zastavěné území a vodní plochy. Výměry jednotlivých druhů pozemků jsou uvedeny v tabulce. Dále se zde nacházejí pouze méně kvalitní zemědělské půdy, tj. půdy převážně ve 4. a 5. třídě ochrany. Tabulka č. 23 - Výměra jednotlivých pozemků (ha) k 1.1.2013
celková výměra pozemků
z toho zemědělská půda
5908 1461
z toho orná půda
zahrady
ovocné sady
562
204
5
trvalé travní porosty 689
lesní půda
vodní plochy
zastavěné plochy
ostatní plochy
2558
143
291
1455
Zdroj: ČSÚ Graf č. 18 - Podíl výměry jednotlivých pozemků (ha) k 1.1.2013
Zdroj dat: ČSÚ
Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se lesy člení podle převažujících funkcí do 3 kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Drtivá většina lesů je zařazena v kategorii lesy zvláštního určení. Na území města Karlovy Vary výrazně převažují lesy zvláštního určení (cca 95 % celkové rozlohy pozemků určených k plnění funkce lesa), mezi něž se řadí mj. lesy lázeňské. Tyto lesy jsou ve správě příspěvkové organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary – viz kapitola Zeleň, lesy a parky.
Analytická část SPURM
61
i. Eroze a erozní ohroženost území Erozní ohroženost území je posuzována ze 2 hlavních hledisek – vodní a větrné ohroženosti území erozí, která záleží jak na reliéfu, tak na typu půd a jejich povrchovém krytu. Pro území města lze konstatovat, že větrná eroze se zde neprojevuje, oproti vodní, která je v jižní části velmi značná, což je způsobeno i krajinným typem zaříznutých údolí. Výhodou je, že se právě v této části území intenzivně zemědělsky nehospodaří. Z map vyjadřujících potenciální ohrožení půd je zřejmé, že ohrožení zemědělských půd vodní erozí je relativně velké, na značné části řešeného území jsou silně náchylné půdy až nejnáchylnější, naopak nenáchylných či slabě náchylných půd je v řešeném území relativně málo. Pro celé posuzované území by měla být důsledně dodržována zásada udržení čí spíše zvýšení retence a celkové zlepšení vodní bilance dílčích povodí (zabránit soustředěnému odtoku srážkových vod – erozivní činnost i na mírných svazích či téměř rovině) včetně snížení povodňového rizika. Z hlediska ochrany půdy před možnou větrnou erozí je vhodné uplatnit v zemědělské krajině výraznější podíl zelených ploch. Dle informací zástupců odboru životního prostředí je významným tématem města v této oblasti také sanace skalních sesuvů a údržba opěrných zdí. Obrázek č. 5 - Potenciální ohrožení jednotlivých katastrů vodní erozí
Zdroj: VÚMOP, v. v. i.
Hluk Pro město Karlovy Vary byly v dřívějších letech zpracovány dvě emisní hlukové mapy. Z výsledků hlukové mapy města vychází jako limitující prvek celkové zátěže doprava. Mezi hlavní zdroje hluku lze považovat:
dopravní hluk (silniční, železniční a letecká doprava) hluk v pracovním prostředí (zemědělství, hutnictví, strojírenství atd.) hluk související s bydlením (technické vybavení domu – výtahy, trafa, kotelny atd.) Analytická část SPURM
62
hluk související s trávením volného času (kulturní a společenská zařízení – divadla, kina, poutě atd.; sportovní zařízení – bazény, hřiště atd.)
Hluk a vibrace jsou úzce spjaty s veřejnou dopravní infrastrukturou v území. Nachází se zde železniční koridor Chomutov – Karlovy Vary – Cheb a v neposlední řádě rychlostní komunikace R/6 (Karlovy Vary – Hory) a silnice I. třídy I/6 (Praha – Karlovy Vary – Cheb – státní hranice ČR/Německo), I/20 (Karlovy Vary – Plzeň – Písek – České Budějovice) a I/13 (Karlovy Vary – Chomutov – Ústí nad Labem – Děčín – Liberec). Všechny tyto komunikace jsou významnými silničními tahy v území. Míra ovlivnění území dopravou je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technických parametrech komunikace, umístění sídla v krajině, organizačním a technickým opatřením (výsadba zeleně, dostavba protihlukových stěn atd.). V blízkosti nejzatíženějších komunikací lze usuzovat vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo. Hluk z dopravy je vázán zejména na velká centra. Nejvyšší hlukové zatížení je v Karlových Varech, jelikož je město spádovou oblastí v dojížďce obyvatel za prací. Příležitostí pro řešení negativních vlivů je budování moderní dopravní infrastruktury (obchva ty měst a obcí, mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny, zkapacitnění komunikací atd.). V rámci Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje se řeší obchvat města Karlovy Vary, který by do budoucna příznivě přispěl k zvýšení kvality silniční sítě, ale také možné snížení hluku a emisí v samotném městě Karlovy Vary. Významným zdrojem hluku je také letecká doprava. Při jejím nárůstu hrozí potenciální riziko nárůstu stížností ze strany obyvatel žijících v jeho blízkosti.
Odpady Dle dostupných podkladů činí přibližná produkce odpadů města Karlovy Vary za rok 2009 celkem 246 412 tun komunálního odpadu včetně odpadů z podnikatelské činnosti. Město v rámci odpadového hospodářství provádí přistavování VOK každý týden na určitá stanoviště v termínu duben - červen, září – listopad (bližší info dále v textu) Komunální odpad produkovaný na území města Karlovy Vary je odvážen na skládku TKO Činov, která leží na okraji území vojenského prostoru Hradiště v katastrálním území Bražec u Hradiště a je provozována firmou AVE CZ. Areál skládky Činov se nachází cca 1,5 km východně od Andělské hory, projektovaná kapacita skládky je 772 594 m 3. V areálu byla od roku 1976 provozována Technickými službami města Karlovy Vary skládka odpadů. Zde byly ukládány komunální odpady z oblasti Karlových Varů a odpady z útvarů působících ve Vojenském újezdu Hradiště. V současnosti je provozovatelem skládky firma AVE CZ, odpadové hospodářství s.r.o., která zde v roce 1996–1997 vybudovala I. a II. etapu již nové a zajištěné skládky. V letech 2000 - 2001 byla vybudována III. etapa zabezpečené skládky, která byla oproti předchozím dvěma etapám založena na rostlém terénu. V současné době je vyhotovena projektová studie IV. etapy skládky, jejíž výstavba bude provedena na tělese původní skládky, a dojde tak k překrytí zbylé části staré skládky. Na povrchu částečně uzavřených etap je od roku 2003 provozovaná kompostárna pro využití biologicky
Analytická část SPURM
63
rozložitelného odpadu. Jedná se o stavbu účelovou, dočasnou, která bude po ukončení provozu skládky a její rekultivaci odstraněna. Na skládce probíhá jímání skládkového plynu z I.–III. etapy nové sládky a z původní staré skládky. Plyn je jímán pomocí čerpací stanice bioplynu umístěného v areálu skládky a je spalován v kogenerační jednotce umístěné cca 2 km od areálu skládky. Energie z ní bude využívána pro vytápění a osvětlení přilehlých obcí. V rámci města je zapotřebí taktéž řešit odpadové hospodářství, jehož je město dle platného zákona původcem. Hlavní složku komunálního odpadu produkují občané města (2/3), zbytek je produkován údržbou veřejných prostranství. Veškerá tato produkce je městskými služb ami ukládána na zabezpečené (ekologizované) městské skládky mimo území města (Činov, Vintířov). Vzhledem k současnému celosvětovému trendu i zde dochází k navyšování separace komunálního odpadu (sklo, papír a plasty). Roku 2012 byl v Karlových Varech zahájen projekt zaměřený na bioodpadové hospodářství. Město nechalo ve vytipovaných lokalitách rozmístit speciální biokontejnery, do kterých mohli občané třídit svůj odpad. Pilotní projekt se mezi občany města velmi dobře uchytil, zájem postupně rostl a v souvislosti s tím byly v průběhu roku navyšovány počty stanovišť a nádob na nich umístěných, V konečném důsledku bylo na území města rozestavěno celkem 360 nádob na bioodpad a bylo vytříděno celkem 113 tun bioodpadu. V roce 2013 projekt pokračuje a oproti roku 2012 byl značně rozšířen. Počet lokalit i počet kontejnerů se výrazně zvýšil. Po městě je rozestaveno celkem 450 nádob o objemu 120 litrů a 153 kontejnerů o objemu 1 110 litrů. Nádoby jsou na stanovištích umístěny permanentně a jejich vysypávání probíhá na místě jednou týdně (zdarma). V centru města vzhledem ke zvyšujícímu se počtu vozidel a úbytku místa by stálo za úvahu zřízení podzemních kontejnerů, které mají větší objem a jiný způsob vyprazdňování. Je nutno uvažovat i náklady na vybavení svozových vozů. Prostřednictvím příspěvkové organizace města (Správa lázeňských parků) je provozována kompostárna ve Staré Roli (ul. Žižkova, kapacita 3000t/rok) pro odpady ze zah rad (tráva, listí), které není možno odevzdávat ve sběrných dvorech. Svoz bioodpadu se řeší přistavení velkoobjemových kontejnerů několikrát do roka. Dále byly do vybraných lokalit rozmístěny sběrné nádoby na bioodpad. Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje předpokládá výstavbu 2 bioplynových stanic (BPS) na bioodpady s obsahem živočišných zbytků s kapacitou každé cca 10 tisíc tun, umístěných v okolí Karlových Varů a mezi Sokolovem a Chebem. Počítá se také s přirozeným ukončením skládkování KO po zaplnění kapacit na skládce Činov.
Analytická část SPURM
64
i. Zařízení pro nakládání s odpady
Na území města se nachází řada zařízení pro nakládání s odpady – jejich výčet je možno najít např. na webových stránkách Magistrátu města a neuvádíme je proto zde. Je zde taktéž uveden přehled sběrných dvorů a sběren. Tyto informace jsou dostupné na stránkách odboru ŽP. ii. Staré ekologické zátěže
Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Ve zkoumaném území se kontaminovaná místa soustřeďují v severní části území za levým břehem Ohře. Jedná se o bývalé skládky pesticidů v Tašovicích, Bohaticích, Staré Roli a v Sedleci. Dále o skládku komunálního odpadu ve Dvorech, zátěž na dolním nádraží v soukromém vlastnictví, která je v současné době odstraňována a staré ekologické zátěže v areálu ZČE a.s. v Tuhnicích a Drahovicích, v areálu ZČP a.s. v Tuhnicích a další dnes nevyužívané objekty (brownfields). Obrázek č. 6 - Mapa kontaminovaných míst
Zdroj: Geoportál Cenia
Analytická část SPURM
65
iii. Čistota města Město se intenzivně zabývá čistotou města, ulic a veřejných prostranství. Z roku 2012 je zpracována „Obecně závazná vyhláška Statutárního města Karlovy Vary č. 2/2012 k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně“. Cílem této vyhlášky je zabránit znečišťování veřejných prostranství. Definují se v ní druhy znečištění i povinnost znečištění odstranit jeho původcem. Současně jsou stanoveny podmínky ochrany veřejné zeleně. Pokuta tak hrozí např. tomu, kdo bude plivat na chodník, odhazovat nedopalky cigaret nebo žvýkačky, šlapat po květinových záhonech nebo jezdit na koni po trávníku. Zakazuje mj. mytí aut na veřejných prostranstvích, uvádí materiály, které by neměly unikat při přepravě, vykládce nebo při výjezdu ze stavenišť a zpevněných ploch, jako zemina, bláto, prach, pevná paliva, stavební hmoty, výkaly, odpadni vody, ale ani spadané listí. Vyhláška nově definuje rovněž povinnosti správce veřejné zeleně Správy lázeňských parků, kterému mj. ukládá povinnost tří sečí trávníků ročně. Čistota města byla taktéž již tradičně předmětem jednání Fóra Zdravého města, kde se pravidelně objevuje jako jeden z důležitých požadavků. Občané mají možnost na znečištění upozornit přímo Magistrát, když na webu města je uveden odkaz Závady a nedostatky – pořádek, čistota a zeleň. Zde je možno i sledovat průběh řešení každého případu. Také je zde možnost připojit se v dubnu v rámci Dne Země k úklidu města.
Analytická část SPURM
66
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti VI. Životní prostředí, zemědělství a lesnictví
+
(1) Dobrá kvalita ovzduší ve městě (2) Vyřešené zásobování pitnou vodou (3) Většina města napojena na veřejnou kanalizaci (4) Sběrné dvory (5) Město je zapojeno do Národní sítě zdravých měst (NSZM) (6) Ionizovaný vzduch v lázeňském území (7) Projekt bioodpadového hospodářství (8) Zvýšení čistoty ve městě - nastavení nových důkladněji rozpracovaných požadavků zadavatele v nově vypsaném výběrovém řízení na zhotovitele
-
(1) Růst automobilové dopravy – zdroj emisí do ovzduší a hluku (2) Zatížení obcí hlukem z provozu letiště (3) Několik starých ekologických zátěží (4) Potenciálně kontaminované podloží nevyužívaných okrajových částí železničního nádraží (K. Vary – dolní nádraží) (5) Znečištění Chodovského potoka. (6) Absence podzemních kontejnerů ve VLÚ na separaci odpadu
Lze očekávat zvyšování standardů v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje (např. důraz na ekologickou dopravu a „zelené technologie“, podporu třídění odpadu), řešení stávajících ekologických zátěží a existence brownfieldů a realizaci IV. etapy skládky. Paralelně je však možné předpokládat pokračování trendu zintenzivňování silniční a letecké dopravy, s nimiž se pojí zvýšený výskyt hluku a emisí.
Analytická část SPURM
67
VII. Lázeňství, rekreace a cestovní ruch Lázeňství Karlovy Vary již od nepaměti disponují statusem lázeňského města. Nařízením vlády č. 321/2012 Sb., o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary bylo vymezeno tzv. Území lázeňského místa Karlovy Vary a „vnitřní lázeňské území místa“ a dále specifikovány lázeňské kolonády a lázeňské pavilony. 1. Vřídelní kolonáda Vyvěrající prameny: pramen 1.a Vřídlo (73,4° C) pramen 1.b Vřídlo (chlazeno na 50° C) pramen 1.c Vřídlo (chlazeno na 30° C) pramen 1.f Vřídlo (vřídelní fontána - výtrysk Vřídla) 2. Mlýnská kolonáda Vyvěrající prameny: pramen č. 6 - Mlýnský pramen pramen č. 7 - Rusalčin pramen pramen č. 8 - Pramen knížete Václava I, II pramen č. 9 - Libušin pramen pramen č. 10 - Skalní pramen 3. Tržní kolonáda Vyvěrající prameny: pramen č. 2 - Pramen Karla IV pramen č. 3a - Dolní Zámecký pramen pramen č. 5 - Tržní pramen 4. Sadová kolonáda Vyvěrající prameny: pramen č. 15 - Pramen Hadí 5. Zámecká kolonáda Vyvěrající prameny: pramen č. 4 - Horní Zámecký pramen pramen č. 3b - Dolní Zámecký pramen II. vývěr (jen klienti Zámeckých lázní) 1. Pavilon pramene Svoboda Vyvěrající prameny: pramen č. 11 - Pramen Svoboda 2. Pavilon Sadového pramene Vyvěrající prameny: pramen č. 12 - Sadový pramen 3. Pavilon Arnošta Kleina - pramen Štěpánka Vyvěrající prameny: pramen č. 14 - Pramen Štěpánka 4. Pavilon Železnatého pramene Vyvěrající prameny: pramen č. 16 - Železnatý pramen
Analytická část SPURM
68
Vřídelní prameny jsou jímány vrty a využívány k lázeňským a léčebným účelům, přebytečná voda odtéká do Teplé. Z celkového počtu cca 80 pramenů je 20 vedeno jako přírodní léčivý zdroj, přičemž využíváno jich je 15. Minerální vody jsou vázané na tektonické poruchy. Karlovarská minerální voda je alkalická terma, glauberová, slaná a přesycená CO2. Geneticky je to termální zřídlo s ryze juvenilním CO2, případně s malým podílem ryze juvenilní vody. Rozdíly ve složení, obsahu CO2, teploty a vydatnosti karlovarských pramenů se řídí délkou a povahou přívodních cest do pramenních výronů. Nejvíce kolísá obsah síranových iontů. Teplota vody se pohybuje od 15 do 73°C. Obsah rozpuštěného CO2 je nepřímo úměrný teplotě vody, při teplotě kolem 70°C to je cca 400 mg/l a při teplotě 15°C cca 1200 mg/l. Tabulka č. 24 - Přehled pramenů na území města Karlovy Vary
Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 8 9 10 11 12 14 15
Název Pramen Vřídlo Pramen Karla IV. Dolní Zámecký pramen Horní Zámecký pramen Tržní pramen Mlýnský pramen Rusalčin pramen Pramen knížete Václava I Pramen knížete Václava II Libušin pramen Skalní pramen Pramen Svoboda Sadový pramen Pramen Štěpánka Pramen Hadí
Teplota 73,4°C 61,7°C 52,9°C 53,6°C 64,7°C 58,6°C 60,4°C 66,1°C 64,5°C 63,4°C 47,1°C 63,2°C 42,8°C 14,4°C 28,9°C
Vydatnost 2000 l/min 2,4 l/min 2,0 l/min 1,1 l/min 5,1 l/min 3,7 l/min 3,7 l/min 4,8 l/min 3,8 l/min 3,1 l/min 1,2 l/min 4,8 l/min 2,2 l/min 0,4 l/min 1,0 l/min
Lokalizace Vřídelní kolonáda Tržní kolonáda Tržní kolonáda Zámecké lázně Tržní kolonáda Mlýnská kolonáda Mlýnská kolonáda Mlýnská kolonáda Mlýnská kolonáda Mlýnská kolonáda Mlýnská kolonáda vlastní altán pramene hala Sadového pramene vlastní altán pramene Sadová kolonáda
Přístup 6 –19 hod nonstop nonstop soukromé nonstop nonstop nonstop nonstop nonstop nonstop nonstop nonstop 6 –18:30 hod nonstop nonstop
Zdroj: Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, p.o.
V současnosti se v Karlových Varech léčí nemoci digestivních orgánů, poruchy metabolismu, diabetes, dna, obezita, nemoci pohybového aparátu, paradontóza, onkologické nemoci a další. K léčbě se využívá balneoterapie, hydroterapie, oxygenterapie, elektroterapie, masáže, pitné k úry, skotské střiky, léčebný tělocvik atd. K procedurám se využívá termální minerální voda, přírodní plyn a peloidy z okolních lokalit. Všechny instituce, které jsou odběrateli vřídelní vody, mají právo tuto skutečnost prezentovat příslušným znakem odběratele vřídelní vody. Zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti v lázeňství a o využití vědeckých poznatků v lázeňské praxi, včetně marketingové podpory subjektům působícím v lázeňství v Karlových Varech a regionu, zajišťuje Balneologický institut Karlovy Vary, který je obecně prospěšnou společností založenou městem Karlovy Vary. O prameny, respektive o podzemní zdroje vod se stará Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, příspěvková organizace města. Organizace vznikla v roce 1992 po rozpadu Státních lázní Karlovy Vary z její části, starající se o prameny a kolonády. Pod správu SPLZaK spadají 4 kolonády (Vřídelní, Mlýnská, Tržní, Sadová) a další prostory s jímáním pramenů, jako např. pavilon Sadového pramene, Štěpánčin pramen či pramen Železnatý. Zámecká kolonáda, kde jsou
Analytická část SPURM
69
též jímány prameny, je pronajata akciové společnosti EDEN GROUP, a.s., která ji rekonstruovala a dostavěla na moderní balneoprovoz Zámeckých lázní. Obrázek č. 7 - Území lázeňského místa Karlovy Vary
Zdroj: Nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb.
Analytická část SPURM
70
Navzdory obecnému trendu poklesu zájmu o lázeňské pobyty ukazují statistiky návštěvnosti Karlových Varů za poslední období celkem stabilní situaci. Je to způsobeno jednak atraktivností města jako takového a dále průběžnou změnou klientely. 11 Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary zaznamenala v roce 2013 naproti obecnému trendu nárůst zájmu klientů. V roce 2013 se v nich ubytovalo 161 tisíc hostů, což je nárůst o 5 % oproti roku předchozímu. Hosté strávili v Karlových Varech v průměru 10 dnů. Za pozitivní lze považovat fakt, že se v lázeňských zařízeních podařilo zastavit trvalý pokles zájmu německých klientů a poprvé od roku 2008 nedošlo k poklesu této klientely. Tabulka č. 25 - Návštěvnost a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary
2012 Hosté Přenocování Celkem 153 894 1 499 851 z toho: rezidenti 25 773 138 242 nerezidenti 128 121 1 361 609 z toho: Rusko 66 431 853 463 Německo 20 733 162 500 Ostatní asijské země 10 895 114 989 Ukrajina 6 610 80 442 Zdroj: INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o. p. s.
2013
2013/2012
Hosté 161 153
Přenocování 1 456 477
Hosté 105%
Přenocování 97%
24 271 136 882
104 321 1 352 156
94% 107%
75% 99%
68 986 20 856 11 507 6 843
865 600 147 086 111 625 80 852
104% 101% 106% 104%
101% 91% 97% 101%
Přesto však zůstává celá oblast lázeňství a cestovního ruchu pro město Karlovy Vary velmi citlivá a negativní trendy v návštěvnosti by se významným způsobem dotkly ekonomické i sociální situace.
Cestovní ruch Podzemní vřídla jsou důležitým segmentem v nabídce cestovního ruchu. Kolonády byly primárně vybudovány za účelem klidných procházek spojených s pitím termální vody, chráněných před nepřízní počasí. V současnosti se zde však setkávají lázeňští hosté s ostatními návštěvníky Karlových Varů a celé vnitřní lázeňské území je z hlediska nabídky cestovního ruchu velice atraktivní. Je zde soustředěno na relativně malé ploše velké množství památkově chráněných objektů, které byly Ministerstvem kultury vyhlášeny za Památkovou zónu. Jedná se o soubor 124 objektů zapsaných ve Státním seznamu kulturních památek, které jsou ve vlastnictví jak města, tak státním, církevním nebo soukromém. Z nejvýznamnějších lze uvést např. Císařské lázně nebo kostel sv. Máří Magdaleny. V posledních letech město usiluje o zařazení na seznam světového dědictví UNESCO jako památková rezervace. Tímto krokem se město snaží vypořádat s případnými necitelnými zásahy do rázu města, a zvětšit tak jeho ochranu. Vzhledem ke skutečnosti, že pojem Památková 11
INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o. p. s.,
Analytická část SPURM
71
rezervace je o stupeň výš oproti Památkové zóně, bylo by možné sledovat zásahy do rázu města nejen v bezprostřední blízkosti kolonády, ale i u staveb za památkovou zónou, a vytvořit tak ochranný prostor, který by prospěl historickému jádru města. Kromě vnitřního území lázeňského místa jsou vyhledávaným cílem turistů a návštěvníků Karlových Varů také nejrůznější sportovní centra a pořádané kulturní akce (blíže viz příslušné kapitoly). Takto komplexní nabídka je příčinou poměrně vysoké průměrné doby pobytu ve dnech, která hodnotou 7,9 v roce 2013 přesahuje krajský průměr. Tabulka č. 26 - Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary
2012 Hosté Přenocování Celkem 265 700 1 854 368 z toho: rezidenti 61 366 235 950 nerezidenti 204 334 1 618 418 z toho: Rusko 80 259 957 050 Německo 38 145 208 584 Ostatní asijské země 26 704 142 392 Zdroj: INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o. p. s.
2013
2013/2012
Hosté 258 964
Přenocování 1 789 901
Hosté 97%
Přenocování 97%
54 807 204 157
188 673 1 601 228
89% 100%
80% 99%
83 647 36 379 26 113
980 923 189 004 136 590
104% 95% 98%
102% 91% 96%
Pro hosty s plánem delšího než jednodenního pobytu je ve městě široká nabídka hotelů a soukromého ubytování. Úroveň nabídky je od luxusních hotelů až po penziony a plochy pro stany a karavany. Celkem je v Karlových Varech evidováno 99 hromadných ubytovacích zařízení s počtem lůžek přesahujícím 10 000. Tabulka č. 27 - Hromadná ubytovací zařízení v Karlových Varech
Kategorie ubytovacího zařízení Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Hotel ** Hotel garni Penzion Turistická ubytovna Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
Evidovaný počet 4 43 23 1 5 16 1 6
Zdroj: ČSÚ
Hosté a návštěvních Karlových Varů, kteří volí jednodenní pobyt, tzv. poznávací turistika, přijíždějí většinou poznat lázně (Vřídlo, kolonáda, centrum města atd.), ale mnoho návštěvníků dojíždí i za nabízenou kulturou, a jejich počet v posledních letech vzrůstá. Velký potenciál města je spatřován v možnostech rozvoje kongresové turistiky, kterou lze v rámci ČR realizovat jen v několika málo městech. Na prezentaci města a kraje jako významné kongresové destinace se zaměřuje Carlsbad Convention Bureau, o.p.s., jejímž hlavním úkolem je zařazení Karlových Varů a Karlovarského kraje mezi prestižní destinace pro konání MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Events/Exhibitions) akcí. Analytická část SPURM
72
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti VII. Lázeňství, rekreace a cestovní ruch
+
(1) Minerální vody a prameny (2) Ustavení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary Nařízením vlády (3) Vysoká kulturní i přírodní hodnota území města a jeho okolí (4) Rozsáhlá infrastruktura pro lázeňství a cestovní ruch (5) Tradice pořádání kulturních a sportovních akcí (6) Jazyková vybavenost zaměstnanců v cestovním ruchu
-
(1) Potřeba významných investic do lázeňské infrastruktury (2) Potřeba dalších investic do infrastruktury pro cestovní ruch (3) Setrvalý pokles zájmu ze strany lázeňských hostů ze západní Evropy (4) Město nemá vlastní koncepci rozvoje lázeňství a cestovního ruchu, odvozenou z celostátních a krajských dokumentů a respektující specifika Karlových Varů
Trendem v lázeňsky a turisticky exponovaných regionech je programové zacílení na konkrétní klientelu. V případě Karlových Varů jako historického lázeňského města je v současnosti třeba brát zřetel na několik signálů. Dlouhodobě dochází k teritoriální změně lázeňské klientely a hosty ze západní Evropy nahrazují hosté z východu. Ekonomický potenciál (příjmové postavení) u návštěvníků a lázeňských hostů zasahuje od velmi movitých klientů, přes střední vrstvu až po méně movité, zpravidla jednodenní turisty. Takovému spektru odpovídá rozvoj cyklistické infrastruktury na jedné straně a další zvyšování standardů pro náročnou klientelu na straně druhé. Jedním z potenciálů v oblasti lázeňství, rekreace a cestovního ruchu je větší zapojení Karlových Varů do kongresové turistiky. Za velký vklad do budoucnosti města a jeho rozvoje lze považovat Status lázeňského místa a snahu o zařazení Karlových Varů mezi památkové rezervace na seznamu světového dědictví UNESCO.
Analytická část SPURM
73
VIII. Veřejná správa Hospodaření města s veřejnými prostředky Aby bylo možné provádět porovnání finanční stránky městského rozpočtu, resp. hospodaření s veřejnými prostředky a hlavně stabilitu finanční situace v dlouhodobém horizontu se soubory měst vybraných pro porovnávání, je třeba v první řadě umístit Karlovy Vary z hlediska počtu obyvatel. Odhlédneme-li od dalších okresních měst Karlovarského kraje, pak většina srovnávaných měst je zhruba stejně veliká, nebo (s výjimkou Plzně) větší, avšak ještě srovnatelná. U lázeňských měst co do velikosti jsou Karlovy Vary srovnatelné s Teplicemi. Ostatní lázeňská města mají polovinu nebo ještě méně obyvatel. Výjimečná je mezi lázeňskými městy Karviná, která by svým charakterem spíše tendovala do první skupiny srovnávaných měst. Graf č. 19 - Počet obyvatel vybraných měst a lázní
168 808 167 302
180 000
POČET OBYVATEL města ←|→ lázně
160 000
2011
5 638 5 569
8 653 8 598
12 048 11 841
13 587 13 554
14 032 13 894
2012 15 790 15 835
20 000
20 688 20 665
25 240 25 259
51 146 50 384
51 115 50 594 50 172 60 679 58 833 24 402 24 111
43 939 44 252
50 441 49 540
34 530 33 067
40 000
51 691 50 311
60 000
2010 51 154 50 669
80 000
67 466 67 058
100 000
75 469 75 660
120 000
95 464 94 258
140 000
0
Zdroj: ČSÚ
Relativizací příjmů města a objemu cizích zdrojů v rozpočtu na 1 obyvatele lze získat základní informace o finančním potenciálu Karlových Varů a porovnávaných měst. První základní zjištění je, že relativní příjmy měst mezi roky 2010 a 2011 klesají a u Karlových Varů se tento trend potvrzuje i v roce 2012 (u ostatních měst nejsou k dispozici aktuální data, ale lze předpokládat stejnou situaci jako u Karlových Varů). Mezi srovnávanými městy však jsou i taková, jejichž příjmová složka rozpočtu se zlepšuje (Děčín, Mladá Bo leslav, Teplice, Poděbrady). Z porovnání je dále vidět, že Karlovy Vary se v oblasti relativních příjmů pohybují v dolní části pomyslného žebříčku a že je výrazně převyšují i menší lázeňská města. To potvrzuje výše uvedené, že ekonomická výkonnost je u Karlových Varů nižší, než odpovídá jejich postavení. Posouzení, zda je příčinou přesunutí některých ekonomických aktivit mimo standardní rámec , jde nad rámec analýzy, ale určité indicie pro to jsou.
Analytická část SPURM
74
Opačnou pozici pak Karlovy Vary zaujímají v podílu cizích zdrojů přepočtených na jednoho obyvatele. To naopak vypovídá o finančním zdraví města a rozvážném přístupu k zadlužování.
Graf č. 20 - Příjem po konsolidaci na jednoho obyvatele (v Kč)
PŘÍJEM PO KONSOLIDACI NA 1 OBYVATELE (v Kč) města ←|→ lázně 50 034
60 000
41 878 26 397 26 216
35 654 34 434
32 121 28 906
23 708 29 152
20 430 20 533
24 656 23 326
28 675 24 956
20 779 22 915
30 927 21 754
25 082 21 994 20 378
29 225 25 237
27 258 25 524
20 603 24 112
27 657 25 705
24 764 23 222
19 058 24 020
20 000
17 724 17 266
30 000
27 328 20 762
24 501 22 632
40 000
34 427 32 201
50 000
2010 2011 2012
10 000 0
Zdroj: MF ČR Graf č. 21 - Cizí zdroje na jednoho obyvatele (v Kč)
11 667 9 284
18 967 20 955
2011 6 736
5 915
2010
2012
2 848 2 968
7 778
8 681 6 888
10 315
15 883 13 761 3 358 5 596
5 459 5 416
6 901
16 189
20 736
22 033
17 517
16 525 17 015 4 492
8 627 7 873
9 787 4 502
5 000
17 614 15 232 18 467
20 079 15 606 5 554
10 000
8 991
15 000
14 487 13 599
20 000
22 785 21 626
25 000
17 580 20 221
CIZÍ ZDROJE NA 1 OBYVATELE (v Kč) města ←|→ lázně
0
Zdroj: MF ČR
Dalším ukazatelem finančního zdraví je poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům, s nimiž město hospodaří. Zde je zřejmá vysoce stabilní situace, kdy se město pohybuje na desetině úrovně (25 %), považované za rizikovou. Lze říci, že mezi porovnávanými městy v tomto ukazateli Karlovy Analytická část SPURM
75
Vary jednoznačně dominují. Stručně lze situaci označit „bohaté město, které si střídmě půjčuje“. Bohaté v tomto smyslu značí disponující velkými aktivy, velkým majetkem. Pro analýzu bylo využito pouze finanční vyjádření městských aktiv. Jejich věcná struktura se při posuzování finančního zdraví nezkoumá. Přesto by však bylo třeba při zpracovávání finančních výhledů města zvážit, zda výtěžnost aktiv odpovídá jejich objemu.
Graf č. 22 - Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %)
19,67 17,15
6,72 6,45
9,40 5,85
6,04
2011 2012
3,18
4,64 6,35
3,17 4,41
8,23 9,92
2010 7,25 6,67
5,82 2,99
2,85 2,45 2,93
4,25 5,05
6,43
7,55 3,20
6,29 6,12
7,20 3,64
5
8,62 9,03
10
7,52
10,80
15
10,35 10,60
11,95 14,08
16,08
20
3,70
25
19,61
20,50 22,71
PODÍL CIZÍCH ZDROJŮ K CELKOVÝM AKTIVŮM (v %) města ←|→ lázně
0
Zdroj: MF ČR
To, jakou část z cizích zdrojů reprezentují úvěry, ukazuje následující graf. I zde je situace relativně stabilní a přestože mírně roste podíl úvěrů na cizích zdrojích, neprojevuje se to v ukazateli dluhové služby.
Analytická část SPURM
76
Graf č. 23 - Podíl celkové zadluženosti na cizích zdrojích (v %)
69,73 57,28
28,05
2012 11,36
9,51
21,02 17,82
22,36
2011
0,00 0,00
0,00
2010
33,03
46,73 39,55
52,55
62,02 59,06
65,19 57,23
40,70
10
0,00 0,00
20
12,08
15,59
19,63
30
27,33 29,87
32,06
40
57,76 62,28 66,12
54,36 39,86
34,89 36,94
50
48,86 44,32
60
57,30
70
7,48 3,80
80
73,03
75,53 75,15
PODÍL CELKOVÉ ZADLUŽENOSTI NA CIZÍCH ZDROJÍCH (v %) města ←|→ lázně
0
Zdroj: MF ČR
Ukazatel dluhové služby udává, jaký podíl příjmů města se použil na splácení úvěrů a úroků z nich. Opět se jedná o tokový ukazatel a i když mírně roste, lze hledat příčinu v poklesu příjmů a nikoliv v počínající nestabilitě hospodaření města. Graf č. 24 - Ukazatel dluhové služby (v %)
UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY (v %) města ←|→ lázně 29,91
35
25,00 18,19
9,71 10,52
3,20 4,00
0,74
0,21 0,00
1,21 1,00
0,00 0,00
0,00 0,00
2,59
7,98 8,10
7,32 0,86
1,57 0,00
2011 2012
4,07 4,40 4,68
7,22 0,25
2,33
3,75 4,24
0,03 1,18
5
4,79
6,73 5,67
10,33
15
10
2010
14,89
20
21,63
18,52
25
21,01
23,36
26,11
30
0
Zdroj: MF ČR
Analytická část SPURM
77
Blíže zkoumat ukazatel dluhové služby by bylo třeba při velkých meziročních výkyvech, což však není případ Karlových Varů. Posledním z porovnávaných ukazatelů je celková likvidita. Jde o ukazatel stavový a udává, s jakou spolehlivostí je město schopno dostát svým finančním závazkům. Zde už je vidět, jak se v roce 2012 projevily nižší příjmy a vyšší zadluženost, kdy meziročně poklesla likvidita zhruba na polovinu. Avšak stále v případě Karlových Varů dvojnásobně překračuje rizikovou mez. Někdy se udává, že vysoká likvidita není pouze pozitivním a stabilizujícím faktorem, ale že napovídá o málo aktivní práci města s finančními prostředky. Z tohoto hlediska v poklesu likvidity na cca 2 není třeba spatřovat problém, ovšem za předpokladu, že meziroční trend 2011/2012 nebude pokračovat.
Graf č. 25 - Celková likvidita (-)
CELKOVÁ LIKVIDITA města ←|→ lázně 7,00 7,00
8 7
4,19
3,00
2011 2012 1,50 1,00
1,52
2,00
1,38 1,46
2,69
2010
2,00
4,00 2,69 2,93
2,55
3,59
4,03
2,03
1,79 2,06
1,84 1,40
0,76 1,13
1,37 1,24
2,10 2,07
2,17 2,19
2,96
3,41 3,54
1
1,55 1,76
2
1,56 1,62
3
1,89 2,02
4
2,44
5
4,38
5,00
6
0
Zdroj: MF ČR
Celkově lze hodnotit hospodaření města s veřejnými prostředky pozitivně, pouze by bylo třeba více se zaměřit na příjmovou složku rozpočtu. To však souvisí s výše zmiňovanou nižší ekonomickou výkonností Karlových Varů obecně.
Analytická část SPURM
78
Úřady a instituce Statutární město Karlovy Vary jako krajské město je i správním centrem Karlovarského kraje. Z toho vyplývá, že ve městě sídlí instituce regionálního významu. Mezi správní úřady sídlící v Karlových Varech přímo či prostřednictvím poboček a regionálních zastoupení patří mimo jiné: Agentura pro zemědělství a venkov, Celní úřad, Český telekomunikační úřad, Exekutorský úřad, Finanční úřad pro Karlovarský kraj, Katas trální úřad pro Karlovarský kraj, Krajská hygienická stanice, Krajská pobočka Úřadu práce, Krajské středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Krajský pozemkový úřad, Krajská správa Českého statistického úřadu, Krajská veterinární správa, Krajský úřad Karlovarského kraje, Matriční úřad, Obecní živnostenský úřad, Okresní soud a Okresní státní zastupitelství, Okresní správa sociálního zabezpečení, Správa CHKO Slavkovský les, Státní okresní archiv, Stavební úřad či Zdravotní ústav. Z dalších institucí jde třeba o Krajskou knihovnu, Povodí Ohře, Krajské vojenské velitelství aj .
Příspěvkové organizace města Karlovy Vary mají sedmnáct příspěvkových organizací, které se dále dělí podle odboru magistrátu, který je metodicky řídí. Největší pole působnosti má odbor kultury, školství a tělovýchovy. Ten metodicky řídí mateřské školy, základní školy a Karlovarský symfonický orchestr. Mateřské školy, coby příspěvkové organizace, jsou ve městě dvě, přičemž každá z nich má řadu odloučených pracovišť v různých městských částech. Základních škol, coby příspěvkových organizací, je ve městě deset. Odbor sociálních věcí metodicky řídí Městské zařízení sociálních služeb, zatímco technický odbor má v gesci metodické řízení Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád, Správy láz eňských parků a Lázeňských lesů Karlovy Vary. Mimo to má město vliv v sedmnácti společnostech, v nichž má svůj podíl. Alžbětiny Lázně, a.s. Balneologický institut Karlovy Vary, o.p.s. Dopravní podnik Karlovy Vary, a.s. HVĚZDÁRNA a RADIOKLUB LÁZEŇSKÉHO MĚSTA KARLOVY VARY o.p.s. INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o. p. s. JOCKEY PARK Karlovy Vary, a.s. Karlovarská městská, a.s. Karlovarská teplárenská, a.s. Karlovarské městské divadlo, o.p.s. Komunální odpadová společnost, a.s. KV Arena, s.r.o. KV CITY CENTRUM, s.r.o Lázně Kyselka, o.p.s. Městská galerie Karlovy Vary, s.r.o. Nadace FILM-FESTIVAL KARLOVY VARY Nadace města Karlovy Vary Zámecká kolonáda a.s. Analytická část SPURM
79
Vztah města k veřejnosti Město Karlovy Vary využívá pro vztah s veřejností celou řadu komunikačních kanálů. Patří mezi ně například měsíčník pro občany města s názvem Karlovarské Radniční listy nebo diskusní pořad Karlovarský týdeník, vysílaný regionální televizní stanicí TV Duha, v němž se politici a hosté z Karlových Varů vyjadřují k aktuálním tématům. Obé je volně k dispozici na internetových stránkách magistrátu. Oblíbenou a využívanou částí internetových stránek magistrátu města je sekce Závady a nedostatky, kde občané mohou aktivně poukazovat své náměty či připomínky a průběžně sledovat vývoj řešení problému. S cílem angažovat mládež, tj. žáky základních a středních škol, vznikla myšlenka Studentského parlamentu, kde mají mladí možnost přednést svůj pohled na život ve městě a poukázat na případné problémy, které spatřují, a které je tíží. Přibližně sedmkrát ročně probíhá fórum pro občany jednotlivých městských částí a nadto ještě Fórum zdravého města vyplývající z účasti v Národní síti zdravých měst. Město Karlovy Vary provozují internetové stránky www.kvprojekty.cz pro prezentaci projektů (zejména podpořených z dotací) a dalších rozvojových aktivit města. S veřejností dále komunikuje prostřednictvím tiskových konferencí a jednání zastupitelstva je možné sledovat on-line.
Zahraniční vztahy Zahraniční vztahy sehrávají podpůrnou roli při rozvoji města v nejrůznějších oblastech. Město usiluje o navazování mezinárodních vztahů založených na oboustranné výhodnosti a spolupráci. Každoročně se na něj obrací řada měst z celého světa s žádostí o uzavření partnerské spolupráce. K roku 2013 mají Karlovy Vary celkem sedm partnerských měst po celém světě, zejména pak v rámci Evropské unie. V roce 1987 uzavřelo partnerství s městem Viaraggio v Itálii (aktivní spolupráce byla obnovena roku 2006). Roku 1991 následovala města Carlsbad v Kalifornii ve Spojených státech a Cassino v Itálii (u druhého zmíněného byla aktivní spolupráce obnovena roku 2003). O rok později bylo dohodnuto partnerství s japonským lázeňským městem Kusatsu, roku 1998 s městem Baden-Baden v Německu a v roce 2000 s městem Bernkastel-Kues tamtéž. Zatím poslední partnerství bylo v roce 2004 podepsáno s městem Varberg ve Švédsku. Jakkoliv jsou vztahy s partnerskými města kultivovány a dochází ke kulturním výměnám a návštěvám představitelů měst, nejsou dostupné statistiky a analýzy, hodnotící ekonomický přínos těchto partnerství.
Analytická část SPURM
80
Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti VIII. Veřejná správa
+
(1) Přirozené centrum regionu (2) Aktivní vztah a spolupráce s veřejností (3) Rozvinutá partnerství s vybranými zahraničními městy (4) Stabilní hospodaření města a nízká zadluženost
-
(1) Nízká ekonomická výkonnost města se negativně projevuje v příjmové složce rozpočtu města
Veřejná správa v krajském městě zůstane nadále kombinací samosprávných činností a agendou v přenesené působnosti. Zatímco úkony v samosprávné činnosti jsou ovlivňovány periodicitou voleb a složením samosprávných orgánů, výkony v přenesené působnosti jsou dány platnou legislativou a jejich politická interpretace na regionální úrovni je omezená. Příjmy města jsou negativně ovlivňovány obecně nižší ekonomickou výkonností a vedle toho lze indikovat i riziko vlivu šedé ekonomiky na tuto oblast. Město disponuje relativně velkým majetkem, což mu zajišťuje ekonomickou stabilitu. Ta je navíc podpořena i dalšími ukazateli finančního zdraví. V oblasti veřejné správy lze pozitivně hodnotit poměrně rozsáhlou a fungující síť institucí města a tradičně dobrou komunikaci s občany.
Analytická část SPURM
81
IX. PESTLE analýza Politické prostředí Česká republika je definována jako parlamentní demokracie. Jde o členský stát Evropské unie s poměrně vysokou stabilitou institucí a zastupitelského systému. Vztahy orgánů státní moci s místními samosprávami jsou určeny Ústavou České republiky, přičemž stát může do samosprávy obcí zasahovat výhradně prostřednictvím zákonů. Rovněž deleguje na obce část výkonu státní správy. V dohledné době nelze očekávat změnu politického či volebního systému, jak na úrovní místní, tak na celostátní. Ekonomické prostředí V České republice existuje tržní ekonomika a heterogenita ekonomického prostředí, která se projevuje jak na úrovni celostátní, tak na úrovni regionální a lokální. Předností a zároveň rizikem je mimořádná otevřenost české ekonomiky. Z hlediska průměrné míry nezaměstnanosti je situace v Karlových Varech k roku 2011 blízká průměru ČR (8,7 % oproti 8,6 %) a zlepšuje se. V souvislosti s demografickými trendy však dochází rychlejšímu poklesu podílu ekonomicky aktivních obyvatel než na celostátní úrovni. Pozitivní je probíhající proměna struktury zaměstnanosti, kdy dochází k ústupu z výrobních odvětví ve prospěch služeb. Sociální prostředí Z demografického hlediska bude budoucí vývoj silně ovlivněn současnými trendy (mj. stárnutí populace, migrace), které však mají nadregionální povahu a dotýkají se i České republiky a Evropské unie. V případě stárnutí populace je však tento proces v posledních dvaceti letech výrazně rychlejší než na celostátní úrovni. Předpokládá se, že se v budoucnosti stane hlavním faktorem vývoje absolutního počtu obyvatel v jednotlivých regionech migrační saldo. Na základě demografické projekce Českého statistického úřadu z roku 2010 dojde (za předpokladu nulové migrace) k úbytku počtu obyvatel, a to (v rámci Karlovarského kraje): do roku 2030 o 1,5 % a do roku 2065 o 18 %, především v důsledku již zmíněného stárnutí populace. Oproti zbytku republiky jsou Karlovy Vary specifické národnostním složením, konkrétně podílem obyvatel hlásících se k ruské národnosti. Do budoucna tak je možné předpokládat zvětšující se národnostní pestrost, a to především s ohledem na zmíněnou menšinu. Vzdělávání provázejí na lokální, regionální i celostátní úrovni bariéry, mezi něž patří například nesoulad mezi požadavkem trhu práce a nabídkou pracovních sil, respektive strukturou studijních oborů. V mezinárodním srovnání je možno české školství charakterizovat jako finančně zanedbávané. Lze očekávat pokračování existujícího trendu změn ve vzdělanostní struktuře (ovšem vzhledem ke slabým populačním ročníkům v nejmladší generaci pomalejší), s akcentem na zvyšování podílu osob s vysokoškolským vzděláním. Rovněž tak je možné předpokládat růst vlivu obcí na podobě základního a středního školství.
Analytická část SPURM
82
Technické a technologické prostředí V České republice existuje nevyužitý potenciál v oblasti inovačních aktivit v soukromé sféře, technologickém transferu, soukromých výdajích na výzkum a vývoj, ve využití kooperačního potenciálu, ve využití rizikového kapitálu, spolupráci soukromé sféry s vývojem apod. V uplynulých dvaceti letech došlo k výraznému navýšení podpory vědy a výzkumu, avšak nadále chybí jasná proinovační politika na celostátní úrovni. Podnětem k rozvoji technologických odvětví je mimo jiné podpora ze strukturálních fondů Evropské unie. Na lokální a regionální úrovni může být tento vývoj podporován například proinovačními opatřeními v rozvojových dokumentech krajů, resp. krajských měst, a propagací významných inovací ze strany soukromé sféry. Legislativní prostředí Právo na samosprávu obcí je zakotveno v Ústavě České republiky, konkrétně články 8 a 99 až 105, které vytváří právní základ pro existenci obcí a vyšších územních samosprávných celků, přičemž podrobněji je vymezeno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Základní normou regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, a z hlediska rozvojových procesů je důležitá také Politika územního rozvoje dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Environmentální prostředí Životní prostředí bylo v minulosti po dlouhou dobu decimováno lidskými aktivitami, což je na území České republiky pozorovatelné například v oblasti podkrušnohorských uhelných pánví (mj. Sokolovské). V tomto ohledu došlo k významným změnám po roce 1989, kdy byla při jata příslušná legislativa a kroky ke zkvalitnění životního prostředí. V současnosti je životní prostřední v Karlových Varech negativně ovlivňováno několika faktory. Na kvalitu ovzduší má nepříznivý vliv především významný nárůst silniční dopravy, zatímco povrchové vody jsou znečišťovány vyústěním čistírny odpadních vod v Drahovicích, splachy a okrajovými oblastmi města nenapojenými na kanalizační síť. Mezi možnosti řešení dopravní situace patří vybudování obchvatů, protihlukových bariér a výsadby zeleně. Místní přírodní minerální prameny jsou chráněny ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů. Na území města zasahuje několik chráněných území. Shrnutí hlavních pozitivních a negativních charakteristik a očekávaných trendů v oblasti IX. PESTLE analýza
+
(1) Stabilita institucí a zastupitelského systému (2) Proměna struktury zaměstnanosti (ústup z výrobních odvětví ve prospěch služeb) (3) Proměna vzdělanostní struktury
-
(1) Pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel (2) Stárnutí obyvatel a záporné migrační saldo (3) Nesoulad mezi požadavky trhu práce a nabídkou pracovních sil
Lze předpokládat pokračující a rychlejší demografické změny populace a zvětšující se národnostní pestrost. Nejenom na Karlovarsku existuje nevyužitý potenciál v oblasti inovačních aktivit (na lokální úrovni mohou být inovace ze strany soukromé sféry podporovány propagací). Z environmentálního hlediska se dá očekávat podpora udržitelného rozvoje a řešení slabých stránek a ekologických rizik.
Analytická část SPURM
83
3.1.3 Rozvojové oblasti
Pro dodržení principu koncentrace při sestavování SPURM je návazně na analýzu prostředí identifikován omezený počet tzv. prioritních oblastí rozvoje města. Prioritní oblasti rozvoje města jsou charakteristické svou koncentrací na konkrétní rozvojovou oblast, u níž lze jasně stanovit (a pokud to lze i kvantifikovat) výchozí stav a učinit strategické rozhodnutí o žádoucím (pokud možno opět kvantifikovaném) cílovém stavu. To umožní pro každou prioritní oblast formulovat globální cíl. Globální cíle pro definované prioritní oblasti jsou ve svém souhrnu konkretizací a rozpracováním strategické vize střednědobého rozvoje města. Zpracováním dílčích analytických závěrů předchozích kapitol byly identifikovány rozvojové oblasti, na které by měla být soustředěna pozornost při aktualizaci SPURM: i. Kvalita života obyvatel Město by mělo být atraktivním a příjemným místem pro život svých obyvatel. ii. Místní ekonomika Město by mělo být prosperujícím ekonomickým centrem regionu. iii. Lázeňství a související služby Město by mělo stavět svoji prosperitu na lázeňství a souvisejících službách. iv. Volný čas, rekreace a cestovní ruch Město by mělo vytvářet podmínky pro volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků. v. Správa města a veřejný život Město by mělo provádět správu s péčí řádného hospodáře a společně s lidmi. Struktura identifikovaných rozvojových oblastí ovlivní strukturu návrhové části. Proto jsou následující kapitoly analytické části - problémová analýza a SWOT analýza strukturovány podle rozvojových oblastí vycházejících z provedené analýzy a formulovaných na základě širokého konsensu všech zainteresovaných stran.
Analytická část SPURM
84
3.2 Problémová analýza Problémová analýza identifikuje klíčové problémy, v definovaných rozvojových oblastech, které jsou všemi zúčastněnými spojovány s barierami rozvojového potenciálu města. Z hlediska zajištění vazby problémové analýzy na SWOT analýzu a na návrhovou část jsou problémové okruhy strukturovány ve vazbě na identifikované rozvojové oblasti a snaží se v nich identifikovat rozvojové faktory. Výstupy z problémové analýzy následně umožní formulaci strategických cílů statutárního města Karlovy Vary pro jednotlivé definované rozvojové oblasti, jejich provázání na Program rozvoje Karlovarského kraje, na Strategii regionálního rozvoje, resp. na priority EU 2014–2020. V horizontálních vazbách musí korespondovat závěry problémové analýzy s územním plánem a dalšími strategickými dokumenty Karlových Varů.
3.2.1 Analyticky zjištěné problémové okruhy
Na základě provedené situační analýzy města Karlovy Vary bylo identifikováno celkem patnáct problémových okruhů (viz tabulka níže), které mohou výrazně podvázat rozvoj města svými negativními dopady a důsledky. Nicméně, ne všechny problémové okruhy lze, resp. je v silách města, řešit přímými intervencemi. Na základě principu koncentrace se proto nenavrhuje řešení všech identifikovaných problémových okruhů, ale byly vybrány pouze ty nejzávažnější, které město sužují nejvíce a které případně svými dopady ovlivňují i jiné identifikované problémové okruhy. Právě řešením těch nejzávažnějších problémů vhodnými intervencemi může dojít k tzv. řetězové reakci, která ovlivní i řešení negativních dopadů zbylých problémů. V následující části jsou zobrazeny stromy problémů, včetně jejich příčin a důsledků.
Analytická část SPURM
85
1. Staré ekologické zátěže a kontaminace horninového prostředí
Nevyužité plochy
důsledky
Zvýšená nemocnost
Nižší atraktivita lokality
Používání znečištěných zdrojů
Zvýšené výdaje veřejných rozpočtů
Nutnost sanace
Kontaminace povrchových a podzemních vod
Staré ekologické zátěže a kontaminace horninového prostředí
problém
Staré průmyslové a zemědělské areály
příčiny
Území postižené těžbou
Nelegální skládky odpadů
Nezabezpečené skládky nebezpečných látek
Analytická část SPURM
86
2. Kvalita ovzduší ve městě
Zhoršení životního prostředí ve městě a v okolí
Zvýšení nemocnosti obyvatel
Nižší kvalita života
důsledky Ztráta ionizované atmosféry jako součásti lázeňské léčby
problém
příčiny
Snížení zájmu lázeňských hostů o pobyt ve městě
Kvalita ovzduší ve městě
Nízká restrikce omezení vjezdu do lázeňského území
Přetrvávající lokální topeniště
Nedostatek finančních prostředků na investiční rozvoj
Analytická část SPURM
Rychlý rozvoj automobilové dopravy
Emise průmyslových podniků v okolí
87
3. Hluková zátěž ve městě
Snížení zájmu lázeňských hostů o pobyt ve městě
Nespokojenost obyvatel i lázeňských hostů
Nižší kvalita života
důsledky Zhoršení životního prostředí ve městě a v okolí
Hluková zátěž ve městě
problém
Nárůst hustoty obyvatel
příčiny
Negativní vývoj cen nemovitostí v bezprostřední blízkosti zdroje hlukové zátěže
Dopravní přetížení centra
Nerespektování platné legislativy
Nedostatek finančních prostředků na dopravní infrastrukturu
Špatný stav komunikací
Rozvoj automobilové dopravy
Stavební ruch
Nízký podíl nemotorové dopravy na přepravních výkonech
Nevytváření absolutně klidových zón pro lázeňskou léčbu
Analytická část SPURM
88
4. Riziko úbytku lázeňských hostů
Úbytek místních obyvatel migrací
Růst nezaměstnanosti
Snížení příjmů v oblasti služeb a obchodu
důsledky Nižší ekonomická výkonnost města
problém
Riziko úbytku lázeňských hostů
Postupné zastarávání lázeňské infrastruktury
příčiny
Ekonomická stagnace
Ponížení úhrad od pojišťoven za lázeňskou péči
Analytická část SPURM
Konkurence jiných lázeňských měst
Ztráta pozice lázeňství v systému zdravotnictví
89
5. Nižší ekonomická výkonnost města
Úbytek místních obyvatel migrací
důsledky
Růst nezaměstnanosti
Nižší daňové příjmy města
Nižší disponibilní zdroje na rozvojové aktivity města
Zvyšující se zaostávání za ostatními regiony
Snížení příjmů v oblasti služeb a obchodu
Nižší úroveň příjmu obyvatel
Nižší ekonomická výkonnost města
problém
Pokles ekonomické aktivity obyvatel
příčiny Vzdělanostní struktura obyvatel
Nízký podíl technologicky náročných oborů průmyslu Struktura hospodářství
Analytická část SPURM
Nízký podíl služeb s vyšší přidanou hodnotou
Nedostatečná dopravní dostupnost (kraje celkově a hlavně průmyslových zón)
90
6. Pokles ekonomické aktivity obyvatel
Růst nezaměstnanosti
důsledky
problém
Menší finanční zdroje pro samotné město a jeho rozvoj
Snížení příjmů v oblasti služeb a obchodu
Pokles ekonomické aktivity obyvatel
Vzdělanostní struktura obyvatel
příčiny
Nižší ekonomická výkonnost města
Úbytek místních obyvatel s vyšším vzděláním
Struktura ekonomických aktivit
Analytická část SPURM
Stárnutí populace
91
7. Sezónnost společenských a ekonomických aktivit ve městě
Negativní dopady na ekonomickou výkonnost města
důsledky
Vyšší podíl sezónní nezaměstnanosti
Úbytek místních obyvatel migrací
Nevyváženost ekonomických aktivit v čase
problém
Výkyvy v příjmech obyvatel
Vyšší nároky na podnikatelskou sféru
Sezonnost společenských a ekonomických aktivit ve městě
Sezónnost konání kulturních akcí
příčiny
Nižší ekonomická výkonnost města
Provázání převážné většiny aktivit na lázeňskou sezónu
Analytická část SPURM
Sezónní preference lázeňských hostů
Zacílení převážné většiny nabídky programů na lázeňskou klientelu
92
8. Míra šedé ekonomiky
Nižší ekonomická výkonnost města
Únik finančních zdrojů
důsledky Negativní atmosféra ve společnosti
Míra šedé ekonomiky
problém
Legislativa pro podnikání, Legislativa pro podnikání, inspirující k hledání postupů na inspirující k hledání postupů na hraně zákona
příčiny
Ekonomické a společenské dopady
Zavádění Zavádění přísných ekologických ekologických standardů standardů
hraně zákona
Struktura hospodářství
Struktura hospodářství s dominancí služeb s dominancí služeb
Analytická část SPURM
Nižšípodíl podíl ekonomické ekonomické Nižší aktivity v řemeslech aktivity v řemeslech aa průmyslu průmyslu
93
9. Netechnický profil středního školství a učebních oborů
důsledky
Nedostatek technicky zaměřených pracovních sil Omezené zdroje pro rozvoj technického potenciálu města
problém
Nerozvinutá průmyslová výroba a řemesla
Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce
Netechnický profil středního školství a učebních oborů
Odklon od tradičních řemesel a růst významu služeb v lázeňském městě
„Módnost“ některých profesí na úkor řemesel a průmyslové výroby
příčiny Nereflektování potřeb trhu práce ze strany školství
Analytická část SPURM
Nízká propagace atraktivity technických oborů
94
10. Nerozvinutá průmyslová výroba a řemesla
důsledky
Nízká poptávka po technických studijních oborech
Omezené zdroje pro rozvoj technického potenciálu města
Nerozvinutá průmyslová výroba a řemesla
problém
příčiny
Ekonomické zaostávání regionu
Nízká úroveň místní vědeckovýzkumné základny
Nedostatek inovačního potenciálu
Netechnický profil středního školství a učebních oborů
Nedostatek technicky zaměřených pracovních sil
Historicky nízký podíl průmyslové výroby
Zaměření ekonomických aktivit převážně na služby
Analytická část SPURM
95
11. Zaměření sociální péče nerespektující stárnutí populace
důsledky
problém
Nedostatek míst v zařízeních pro seniory
Nedostatečně zacílené komunitní služby na seniory
Vysoký tlak na rodiny seniorů
Zaměření sociální péče nerespektující stárnutí populace Nedostatek financí na rozvoj sociálních služeb
Prodlužování věku
Nízká schopnost rodin postarat se o své seniory
příčiny Odchod mladých lidí za studiem do jiných měst
Podcenění demografického vývoje v ekonomických prioritách města
Analytická část SPURM
96
12. Vzdělanostní struktura obyvatel
Nižší konkurenceschopnost a ekonomické zaostávání regionu
Nižší ekonomická výkonnost města
důsledky Dopady do sociální oblasti
problém
Nízký podíl výzkumných a inovačních aktivit
Vzdělanostní struktura obyvatel
Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva
Absence VŠ v regionu
Setrvačnost v oblasti demografie
příčiny Odchod mladých lidí za prací a studiem do jiných měst
Analytická část SPURM
Chybějící systém celoživotního vzdělávání
97
13. Dopravní přetížení centra
Negativní reakce místních občanů i lázeňských hostů
důsledky
Bezpečnost silničního provozu
Nevyhovující rozptylová situace
Ztráta ionizované atmosféry v lázeňském území
Znečišťování a poškozování místních komunikací
Riziko nedodržování dopravních pravidel
Zvýšená hluková zátěž ve městě
Dopravní přetížení centra
problém
Nedostatečný rozvoj nemotorové dopravy
příčiny
Terénní profil města
Nárůst počtu administrativních budov v centru města bez návaznosti na parkovací plochy
Potřeba zásobování v centru umístěných služeb
Chybějící velkokapacitní parkoviště v blízkosti centra a s dostupnou MHD
Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování)
Analytická část SPURM
98
14. Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování)
důsledky
problém
Akutní nedostatek parkovacích míst během konání kulturních akcí
Zhoršená dopravní situace na veřejných komunikacích
Nedodržování dopravních pravidel
Negativní reakce místních občanů i lázeňských hostů
Pokles návštěvnosti centra města
Částečné nadužívání komunikací v centru města
Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování)
Urbanistická dispozice centra města
Rostoucí počet osobních vozů
Finanční náročnost budování parkovacích domů
příčiny Rozvoj nových budov v centru města bez současného řešení problematiky parkování
Analytická část SPURM
Chybějící parkovací domy v blízkosti centra s dostupnou cenou parkování
99
15. Nedostatečná technická vybavenost pro pohyb občanů ve městě
Negativní reakce místních obyvatel
Pokles návštěvnosti centra města
Dopravní přetížení centra
důsledky Zhoršená situace na veřejných komunikacích
problém
Nedostatečná technická vybavenost pro pohyb občanů ve městě
Urbanistická dispozice centra města
Terénní profil města
Málo opatření pro jiné druhy dopravy (pěší, cyklo)
příčiny Nedostatek bezbariérových přístupů ke všem důležitým budovám a objektům
Nedostatečná související infrastruktura (stojany pro kola v blízkosti MHD, vlaků aj.)
100
S ohledem na znalost místní problematiky bylo umožněno zainteresovaným stakeholderům (členům pracovních skupin, zastupitelstvu a VSRUP) vyjádřit se k relevantnosti zvolených problémů včetně uvedení případných příčin a důsledků 12. Na základě tohoto výzkumného šetření vznikla následující tabulka, ve které jsou barevně odlišeny relevantní (tučně červené) problémové oblasti od těch méně relevantních (tučně zeleně). Černě pak jsou uvedeny ty problémové oblasti, které vyšly ze šetření neutrálně. Tabulka č. 28 - Přehled analyticky zjištěných problémových okruhů
Název problému
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Staré ekologické zátěže a kontaminace horninového prostředí Kvalita ovzduší ve městě Hluková zátěž ve městě Riziko úbytku lázeňských hostů Nižší ekonomická výkonnost města Pokles ekonomické aktivity obyvatel Sezonnost společenských a ekonomických aktivit ve městě Míra šedé ekonomiky Netechnický profil středního školství a učebních oborů Nerozvinutá průmyslová výroba a řemesla Zaměření sociální péče nerespektující stárnutí populace Vzdělanostní struktura obyvatel Dopravní přetížení centra Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování) Nedostatečná technická vybavenost pro pohyb občanů ve městě
považujete daný problém za relevantní? (procentuální vyjádření) ANO NE 50 50 50 50 67 33 83 17 50 50 33 67 33 67 50 50 83 17 33 67 33 67 67 33 67 33 83 17 33 67
Na základě provedeného výzkumu byly mezi hlavní problémové okruhy, se zásadním významem pro rozvoj města Karlovy Vary, vybrány následující:
Hluková zátěž ve městě Riziko úbytku lázeňských hostů Netechnický profil středního školství a učebních oborů Vzdělanostní struktura obyvatel Dopravní přetížení centra Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování)
Prvním ze šesti hlavních problémových okruhů, které vyplynuly z provedeného výzkumu, je „Hluková zátěž ve městě“. Ta je úzce spojena hned se třemi dalšími problémovými okruhy, které byly rovněž identifikovány jako hlavní problémy města Karlovy Vary (Dopravní přetížení centra, 12
Celkově bylo ochotno se vyjádřit 6 dotázaných
101
Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování) a Riziko úbytku lázeňských hostů). V identifikovaném problému je hlavní příčinou rozrůstající se automobilová doprava jak v centru města, tak na hlavním průtahu městem, přičemž však průtah má i svůj pozitivní přínos, kterým je rychlejší dopravní obslužnost mezi jednotlivými částmi města. Mezi další příčiny problému patří stavební činnost a špatný stav komunikací. S rozrůstající se automobilovou dopravou ve městě se tak zhoršuje životní prostředí a snižuje kvalita života místních obyvatel, stejně tak jako lázeňských hostů, kteří sem jedou za odpočinkem a hledají klid a možnost regenerace. Hluk může v e svém důsledku vést k všeobecné nespokojenosti obou stran, místních obyvatel i lázeňských hostů. V případě místních obyvatel může vést až k migraci obyvatelstva buďto do klidnějších částí města, nebo dokonce do jiného města či obce. Nezájem bydlet v centru pak může negativně ovlivnit vývoj cen nemovitostí. V případě lázeňských hostů může mít hlučné prostředí za následek pokles zájmu o pobyt v lázeňském městě. Nezanedbatelným rizikem dalšího vývoje z hlediska hlukové zátěže je možná ztráta „lázeňského ducha města“, který město Karlovy Vary v sobě od nepaměti nese. A zde se dostáváme k dalšímu důležitému identifikovanému problému, a to je „Riziko úbytku lázeňských hostů“. Ten je však převážně zapříčiněn dalšími aspekty, jako je např. soudobá politika zdravotních pojišťoven, které pacientům snižují úhrady za lázeňskou péči. Ti pak volí jiné, levnější alternativy rehabilitace s nižšími výslednými efekty. Za problémem také může stát dlouhodobé negativní vnímání města Karlovy Vary jakožto města, kde se koncentruje zejména ruská movitá klientela, což mnohé potenciální hosty díky předsudkům může odradit. S movitou zahraniční klientelou, která má vysoké nároky, pak úzce souvisejí nabízené služby, které jsou svou cenou pro běžného lázeňského hosta nedostupné. V neposlední řadě je potřeba také mezi příčiny úbytku lázeňských hostů, resp. zkracování doby jejich přenocování, zahrnout i pozvolný odklon od tradičního lázeňství, které má na pobyt lázeňských hostů dlouhodobý dopad, k wellness aktivitám, které mají charakter krátkodobé relaxace. Dopady úbytku lázeňských hostů mohou mít pro město několik rovin. Zaprvé s úbytkem hostů bude docházet ke snížení tržeb v oblasti služeb a obchodu a v důsledku toho bude docházet k ekonomické stagnaci města, které je na lázeňských hostech závislé. To povede k nižším příjmům města a jeho nižší ekonomické výkonnosti, která byla identifikována také jako jeden z problémů města. Nepřímým důsledkem pak může být růst nezaměstnanosti a migrace místních obyvatel. Dalším z hlavních problémů města Karlovy Vary jsou negativní změny ve „Vzdělanostní struktuře obyvatel“. Příčinou identifikace tohoto problému je obecně nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, umocněný trendem v migraci mladých a vzdělaných osob z Karlových Varů. Další příčinu daného problému lze spatřovat i v omezené nabídce vysokoškolského vzdělání v regionu a absenci vysoké školy. Důsledkem pak je nižší konkurenceschopnost a ekonomické zaostávání regionu a s tím související nízký podíl výzkumných a inovačních aktivit. Nízký inovační potenciál Karlových Varů je úzce provázán i s dalším problémem, a to je „Netechnický profil středního školství a učebních oborů“. Příčinami tohoto problému jsou zejména místní dispozice průmyslu a školství, které se úzce doplňují. V průběhu ekonomické transformace docházelo při privatizaci státních podniků
102
k transformaci nebo zániku některých technických oborů, a to se projevuje i v dnešní době, kdy je stále vidět postupný úbytek průmyslové produkce v regionu. Vzhledem k postupnému úbytku průmyslu se v regionu nerozvíjejí nová nebo doprovodná odvětví s vyšší přidanou hodnotou a také je zde nízká úroveň výzkumu a vývoje. Samozřejmě tento vývoj má jasný dopad i na školy a obory, které jsou ve městě nabízeny. S omezenou středoškolskou nabídkou je pak omezen rozvoj technického potenciálu města, což je spjato i se společenskými a ekonomickými dopady. Důsledkem tohoto stavu je nedostate k technicky zaměřených pracovních sil, což způsobuje další identifikovaný problém nerozvinuté průmyslové výroby a řemesla. Pátým významným problémem města Karlovy Vary je „Dopravní přetížení centra“. Přísná regulace dopravy v samotném lázeňském území ještě umocňuje dopravní přetížení zbývající části centra, a to odklonem hlavních tahů z Drahovic, vrchem přes Vyhlídku a kolem Richmondu. Klíčovou příčinou dopravního přetížení centra, kromě výše uvedeného, je problém rozvoje služeb a obchodů přímo v centru města, resp. na lázeňské kolonádě. Další příčinou, která napomáhá prohlubování problému, je malý počet parkovacích míst, respektive v případě centra a jeho blízkého okolí absence parkovacích domů. Problémy s parkováním jsou značné i v případě sídlišť, kde již nyní nejsou dostatečné kapacity, a problém eskaluje v obdobích konání kulturních akcí ve městě. Příčinou přetížení centra je také terénní profil Karlových Varů a omezení v lázeňském území, které je pro automobilovou dopravu uzavřené. Častou identifikovanou příčinou problému byla také nedostatečná nebo malá opatření pro alternativní druhy dopravy (pěší a cyklo), pro které nejsou ve městě vybudovány dostatečné podmínky. Chybí cyklostezky, cyklotrasy či cyklopruhy, v blízkosti veřejných budov nebo sportovišť nejsou zajištěny stojany pro kola, a to navzdory tomu, že se město k tomuto alternativnímu způsobu dopravy hlásí a v roce 2013 bylo zakládajícím členem Asociace měst pro cyklisty. Důsledkem dopravního přetížení centra jsou zvýšený hluk a nevyhovující rozptylové podmínky. Samozřejmě se zvýšenou koncentrací výfukových plynů dochází i k oslabování (v případě některých zimních měsíců i ke ztrátě) ionizované atmosféry v lázeňském území. Tyto negativní dopady mají za následek negativní atmosféru mezi místními občany, ale i mezi lázeňskými hosty. Posledním závažným identifikovaným problémem je „Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování)“. Problém je zapříčiněn dvěma aspekty. První eskaluje na sídlištích, která v současné době nevyhovují potřebám místních obyvatel zaparkovat svá auta a musí k parkování využívat místní komunikace nebo vzdálenější parkovací místa. Problém narůstá v případě konání kulturních akcí ve městě, které ze svého okolí přitahuje nespočet návštěvníků, kteří se snaží někde zaparkovat svá auta. V případě centra města a možnosti parkovacích ploch je identifikována příčina v nedostatku parkovacích domů a v rozvoji nových budov, kdy se neřeší zázemí pro parkování. Také typy parkovišť ve formě park+ride nenabízejí efektivní návaznou infrastrukturu, respektiv e nejsou zde opatření pro provozování pohodlné jiné nemotorové dopravy.
103
3.2.2 Empiricky zjištěné problémové okruhy
Výstupy Fóra Zdravého města ve formě navržených problémů byly ověřeny závěrečnou anketou „10 problémů našeho města“. V rámci ní měli občané možnost vyslovit svůj názor týkající se rozvoje města, co v Karlových Varech chybí, co by se mělo změnit, upravit či zajistit, aby občané byli spokojeni s místem, kde žijí a které je jejich domovem. Posloupnost definovaných problémů vyplývá u tabulky č. 29. Tabulka č. 29 - Výsledky definovaných problémů po ověření anketou 10P
Název problému 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
Snížit ceny jízdného v MHD Řešit problematiku bezdomovců Omezit hazard (herny) – Rybáře, Stará Role Podpořit volnočasové aktivity pro mládež Zajistit finance na opravu školních budov Udržet hřiště v ZŠ Truhlářská a zkultivovat okolí Vybudovat chodník Růžový Vrch – Sedlec Vybudovat centrum ve Staré Roli (sport, kultura) Zachovat veřejné městské lázně (relaxace, regenerace) Zvýšit bezpečnost v parku mezi MMKV II. a Horním nádražím
Počet hlasů 124 103 97 86 79 68 62 56 52 51
Podobné ankety jsou zpracovávány průběžně i na nižších úrovních (Studentský parlament , anketa na webu) a rámci dalších diskusních fór pořádaných v jednotlivých částech města. Tabulka č. 30 - Výsledky dalších diskusních fór
Název problému 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.
Rekonstrukce Horního nádraží Boj s vandalismem, podchody u Dolního nádraží Dolní a autobusové nádraží (WC, kouření), úprava terminálu Dostavba cyklostezky do Kyselky a Svatošských skal Prostředí u Tržnice Čistota ve městě (zastávky, dětská hřiště, ulice) Kriminalita (pocit nebezpečí), ubytovna (Dolní nádraží), garáže Karlovarská krajská nemocnice Nebezpečná jízda cyklistů po chodnících Možnosti zaměstnání a bydlení pro absolventy VŠ
Počet hlasů 88 76 73 47 46 32 28 25 23 14
Jde o soubory víceméně se opakujících problémů, avšak pouze některé z nich mají charakter umožňující je zahrnout mezi problémové okruhy SPURM. Na základě vyhodnocení provedených
104
anket byly mezi hlavní problémové okruhy se zásadním významem pro rozvoj města Karlovy Var y vybrány následující:
Čistota ve městě Péče o zeleň ve městě Kvalita služeb MHD Infrastruktura pro volný čas Vandalismus a bezpečnost ve městě Infrastruktura pro hromadnou dopravu
Všechny tyto empiricky zjištěné problémové okruhy spadají do rozvojové oblasti „kvalita života obyvatel“. Počet problémových okruhů identifikovaných v analýze SPURM se tak zvýšil na 21, z čehož zhruba polovina je pro další rozvoj natolik závažná, že by měla najít svůj odraz v návrhové části. V následující části jsou zobrazeny stromy problémů, včetně jejich příčin a důsledků.
105
16. Čistota ve městě
Nižší kvalita života obyvatel města
Nižší atraktivita města jako celku
Negativní nálada místních obyvatel
důsledky Zvýšené riziko infekce a nemocí
problém
Prostor pro shromažďování asociálních osob
Čistota ve městě
Nadměrný počet návštěvníků kulturní nebo společenské akce
příčiny
Snížení zájmu lázeňských hostů o pobyt ve městě
Zvýšená stavební činnost
Nelegální skládky odpadů
Lokálně vysoká hustota obyvatel
Nízká aktivita města ve veřejných službách
Opuštěné a uzavřené objekty
Nedostatečná motivace občanů k udržování čistoty
Nízký počet odpadkových košů a sběrných nádob
106
17. Péče o zeleň ve městě
Zhoršení životního prostředí ve městě
důsledky Zhoršení kvality ovzduší ve městě
problém
Nesouhlasné postoje obyvatel
Snížení atraktivnosti města
Péče o zeleň ve městě
Zvýšená stavební činnost
příčiny
Zmenšování ploch pro relaxaci a volný čas
Nedostatečná komunikace s občany při úpravách zeleně
Nedostatečný důraz na ochranu životního prostředí v prioritách města
Rychlý rozvoj automobilové dopravy Nedostatek finančních prostředků na údržbu zeleně
107
18. Kvalita služeb MHD
Snížení zájmu lázeňských hostů o pobyt ve městě
Zhoršení dopravní situace ve městě
Nespokojenost obyvatel i lázeňských hostů
důsledky Zhoršení životního prostředí ve městě
Kvalita služeb MHD
problém
příčiny
Zvýšení automobilové dopravy ve městě
Neexistence přístřešků na některých zastávkách
Slučování některých linek MHD
Nízká čitelnost jízdních řádů
Nízká návaznost spojů
Nevyhovující infrastruktura pro pěší (chodníky)
Neodpovídající večerní spoje
Využívání zastaralé části vozového parku
Nedostatečná infrastruktura pro MHD
Absence Kasselských obrubníků a autobusových zálivů
Nízká dostupnost MHD v některých částech města
Nárůst hustoty obyvatel
108
19. Infrastruktura pro volný čas
Nižší atraktivnost města pro obyvatele i návštěvníky
důsledky Nespokojenost obyvatel města
problém
Nižší atraktivita dětských hřišť Zvýšení rizika sociopatologických jevů
Nedostatečné možnosti pro volnočasové aktivity dětí a mládeže
Infrastruktura pro volný čas
Nedostatek finančních prostředků vyčleněných pro oblast infrastruktury pro volný čas
Lokálně vysoká hustota obyvatel spojená s vyšší potřebou zařízení pro volný čas
příčiny Nedostatek finančních prostředků vyčleněných na údržbu infrastruktury
Nízká aktivita města ve veřejných službách
Nedostatečná motivace občanů k udržování zařízení pro volný čas
109
20. Vandalismus a bezpečnost ve městě
důsledky
Zhoršení životních podmínek obyvatel města
Vyšší náklady na údržbu infrastruktury
Negativní vliv na výchovu dětí a mládeže
problém
Nespokojenost obyvatel se situací ve městě Snížení atraktivnosti města
Vandalismus a bezpečnost ve městě
Nedostatečná aktivita policie v problémových místech
Tolerance k hazardu a hernám
Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit mládeže
Nedostatečný důraz na bezpečnost občanů v prioritách města
příčiny
Nedostatečná preventivní činnost (bezdomovci, asociální mládež apod.)
110
21. Infrastruktura pro hromadnou dopravu
Snížení zájmu obyvatel o využívání hromadné dopravy
důsledky
Vyšší využívání osobních automobilů pro dopravu ve městě
Zhoršení životního prostředí ve městě
Nespokojenost obyvatel i lázeňských hostů
Zvýšení rizika sociopatologických jevů
Infrastruktura pro hromadnou dopravu
problém
Nedostatek finančních prostředků na údržbu infrastruktury
příčiny Historicky podfinancovaná infrastruktura pro hromadnou dopravu
Nevyhovující infrastruktura pro pěší (chodníky) Nedostatek finančních prostředků vyčleněných na investice do infrastruktury
Asociální živly poškozující či zneužívající prostory nádraží, podchodů, zastávek apod.
111
3.3 SWOT analýza SWOT analýza v sobě koncentruje v podobě výroků jednotlivá analytická zjištění o silných a slabých stránkách zkoumané oblasti a o vnějších faktorech charakterizovaných jako příležitosti a hrozby. Z hlediska podtržení kauzální vazby na analýzu prostředí je i SWOT analýza strukturována stejně. V první fázi odráží SWOT analýza analytická zjištění a je připojena k jednotlivým kapitolám analýzy prostředí v kapitole 3.1 Profil města. Napomáhá zde při formulaci závěrů o hlavních pozitivních i negativních charakteristikách a o očekávaných trendech v dané oblasti. V této fázi nemusí mít nutně formální strukturu SWOT analýzy, ale je důležité, aby byly exaktně formulovány dílčí závěry tak, aby je mohla reflektovat navazující fáze SWOT analýzy. V druhé fázi reaguje v kapitolách 3.3.1 až 3.3.5 na strukturu rozvojových oblastí, shrnuje a třídí analytická zjištění do konkrétních výroků o silných a slabých stránkách, příležitostech a hrozbách v jednotlivých oblastech a reflektuje při tom klíčová zjištění problémové analýzy. Předběžně formuluje i rámcovou vizi pro jednotlivé rozvojové oblasti a vymezuje jejich zaměření. To následně umožní definovat strategické, resp. specifické cíle pro jednotlivé rozvojové oblasti.
112
3.3.1 Rozvojová oblast Kvalita života obyvatel
Motto rozvojové oblasti „Město by mělo být atraktivním a příjemným místem pro život svých obyvatel.“ Z hlavních problémových okruhů, které vyplynuly z problémové analýzy, spadá do uvedené oblasti:
Hluková zátěž ve městě Dopravní přetížení centra Nedostatečná technická vybavenost pro dopravu v klidu (parkování) Čistota ve městě Péče o zeleň ve městě Kvalita služeb MHD Infrastruktura pro volný čas Vandalismus a bezpečnost ve městě Infrastruktura pro hromadnou dopravu
Problémem ovlivňujícím kvalitu života obyvatel, který ovšem podle provedeného výzkumu nelze označit za klíčový pro rozvoj města, je i kvalita ovzduší ve městě, staré ekologické zátěže a kontaminace horninového prostředí. Strategie se v této rozvojové oblasti zaměří na odstraňování slabých stránek města a identifikovaných rizik pro vznik ještě kvalitnějšího prostředí pro život obyvatel Karlových Varů (strategie W-O).
Silné stránky (S)
Dobrá úroveň technické infrastruktury ve městě Dobrá úroveň zdravotnických zařízení Hustá síť poskytovaných sociálních služeb Urbanistická úroveň, zejména lázeňské části
Slabé stránky (W)
Příležitosti (O)
Hrozby (T)
Systémové řešení udržitelnosti dopravy ve městě a jeho okolí Realizace udržitelných projektů z dotací EU
Vysoká silniční vytíženost v centru města (mimo lázeňskou zónu) Nedostatečné kapacity k parkování automobilů
Další relativní stárnutí populace bez promítnutí do sociální vybavenosti města Další odliv obyvatel z města (zejména těch s vyšším vzděláním) Další nárůst automobilové dopravy – zdroje emisí do ovzduší a hluku
113
3.3.2 Rozvojová oblast Místní ekonomika
Motto rozvojové oblasti „Město by mělo být prosperujícím ekonomickým centrem regionu.“ Z hlavních problémových okruhů, které vyplynuly z problémové analýzy, spadá do uvedené oblasti:
Netechnický profil středního školství a učebních oborů Vzdělanostní struktura obyvatel
Problémem ovlivňující uvedenou rozvojovou oblast, který ovšem podle provedeného výzkumu nelze označit za klíčový pro rozvoj města, je i potenciální existence šedé ekonomiky ve městě. Strategie se v této rozvojové oblasti zaměří na odstraňování slabých stránek města a identifikovaných rizik pro vznik nových rozvojových příležitostí místní ekonomiky (strategie W -O).
Silné stránky (S)
Změny v odvětvové struktuře ekonomických aktivit obyvatel (přechod z výrobních odvětví do služeb) Struktura ekonomických aktivit odpovídá lázeňskému charakteru města
Slabé stránky (W)
Příležitosti (O)
Vyvážit sezónnost velké většiny ekonomických aktivit rozvojem drobné výroby a řemesel
Pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel pod úroveň ČR Nízký inovační potenciál Sezónnost ekonomických aktivit souvisejících s lázeňstvím a cestovním ruchem
Hrozby (T)
Pokračování úbytku obyvatel a to zejména v produktivním věku Přesun ekonomických aktivit mimo rámec standardní ekonomiky
114
3.3.3 Rozvojová oblast Lázeňství a související služby
Motto rozvojové oblasti „Město by mělo stavět svoji prosperitu na lázeňství, cestovním ruchu a souvisejících službách.“ Z hlavních problémových okruhů, které vyplynuly z problémové analýzy, spadá do uvedené oblasti:
Riziko úbytku lázeňských hostů
Problémem ovlivňující (nejen) uvedenou rozvojovou oblast, který ovšem podle provedeného výzkumu nelze označit za klíčový pro rozvoj města, je i kvalita ovzduší ve městě. Strategie se v této rozvojové oblasti zaměří na využití silných stránek města ke zvrácení nebo alespoň omezení negativního trendu v zájmu lázeňských hostů o Karlovy Vary (strategie S-T)
Silné stránky (S)
Minerální vody a prameny světové úrovně Tradice lázeňství, status lázeňského města Rozvinutá infrastruktura pro lázeňství a související služby
Slabé stránky (W)
Příležitosti (O)
Aplikace inovativních přístupů v lázeňské péči Růst zájmu o lázeňské rekreační pobyty ze strany domácích i zahraničních návštěvníků
Potřeba významných lázeňské infrastruktury
investic
do
Hrozby (T)
Pokles zájmu o lázeňství a lázeňské služby v tuzemsku Všeobecný odklon od tradičního lázeňství (dlouhodobé pobyty s léčebným účinkem) k wellness (krátkodobá relaxace)
115
3.3.4 Rozvojová oblast Volný čas, rekreace a cestovní ruch
Motto rozvojové oblasti „Město by mělo vytvářet podmínky pro volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků.“ Z hlavních problémových okruhů, které vyplynuly z problémové analýzy, nespadá žádný do uvedené oblasti. Proto se strategie zaměří na rozvoj příležitostí a využití silných stránek (strategie S-O).
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Atraktivní nabídka veřejných ploch pro volnočasové aktivity je výhodou pro rekreaci a cestovní ruch Vysoká přírodní hodnota území města a jeho okolí (CHKO Slavkovský les, Natura 2000) Jazyková vybavenost zaměstnanců v cestovním ruchu Kapacitní a průběžně modernizované letiště
Příležitosti (O)
Zařazení Karlových Varů mezi památkové rezervace na seznamu světového dědictví UNESCO Nové produkty cestovního ruchu, atraktivní pro cizince i pro tuzemské turisty
Potřeba dalších investic do infrastruktury pro cestovní ruch
Hrozby (T)
Pokles zájmu klientely ze zemí bývalého SSSR (vč. administrativních barier)
116
3.3.5 Rozvojová oblast Správa města a veřejný život
Motto rozvojové oblasti „Město by mělo provádět správu s péčí řádného hospodáře a společně s lidmi.“ Z hlavních problémových okruhů, které vyplynuly z problémové analýzy, nespadá žádný do uvedené oblasti. Proto se strategie zaměří na rozvoj příležitostí a využití silných stránek (strategie S-O).
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Přirozené centrum regionu Aktivní vztah a spolupráce s veřejností Rozvinutá partnerství s vybranými zahraničními městy Rozvinutá síť institucí ve městě
Příležitosti (O)
Rozvoj občanské společnosti Angažovanost obyvatel při města
Nízká ekonomická výkonnost města a omezené finanční zdroje na jeho rozvoj
Hrozby (T) správě
Rezignace a pasivita obyvatel města
117
4. Východiska pro návrhovou část V souvislosti s přípravou na využívání Evropských strukturálních a investičních fondů EU (ESIF) v programovém období 2014 – 2020 se aktuálně vedou diskuse ohledně územní dimenze připravovaných nástrojů - Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ), Strategie místních akčních skupin apod. Integrovaný plán rozvoje území, který bude v příštím programovacím období relevantní pro Karlovy Vary, je integrovaná rozvojová strategie popisující konkrétní problémy a potřeby vymezeného území, cíle a priority z nich vycházející a vzájemně provázané investiční záměry, kterými bude navržených cílů dosaženo. IPRÚ systémově naváže na Integrované plány rozvoje měst implementované v programovém období 2007 – 2013 (Karlovy Vary realizují vlastní IPRM). IPRÚ jsou však modifikovány pro potřeby širšího území (město a jeho zázemí) a doplněny o efektivnější způsob realizace. Z tohoto pohledu lze považovat aktualizaci SPURM za dobré východisko pro budoucí zpracování IPRÚ. Financování IPRÚ je postaveno na zdrojích programů ESIF. SPURM by se proto neměl zaměřovat jen na katastr města Karlovy Vary, ale řešit město jako centrum regionu, vč. svého zázemí. Jak široce pojmout zázemí města pro IPRÚ je otázkou politického konsensu reprezentace Karlových Varů a dotčených obcí. Pro kvantifikaci vztahu regionálního centra a obcí považovaných za jeho zázemí mohou posloužit data o dojížďce do zaměstnání, resp. dojížďce za vzděláním. Graf č. 26 – Intenzita dojížďky do Karlových Varů
regionální centrum dojíždí více než 10 % obyvatel dojíždí 7 až 10 % obyvatel dojíždí 4 až 7 % obyvatel dojíždí 2 až 4 % obyvatel
Zdroj: ČSÚ
118
34 154 188 59 139 46 104 68 76 61 217 15 125 22 94 56 30 333 62 44 1 927
23 113 132 40 98 37 69 47 62 42 177 12 94 15 65 40 17 266 51 34 1 434
13 63 70 18 55 18 40 25 36 22 97 8 55 7 37 19 7 160 28 18 796
vyjíždějící do školy
0,324 0,282 0,228 0,201 0,197 0,144 0,141 0,137 0,127 0,115 0,114 0,110 0,100 0,098 0,097 0,093 0,082 0,081 0,077 0,069 0,119
z toho ženy
105 546 824 294 707 319 737 498 598 532 1 910 136 1 253 224 965 605 366 4 124 806 637 16 186 50 172 66 358
vyjíždějící do zaměstnání
456 208 518 808 703 390 442 711 1 321 1 260 628 645 1 934 788 1 981 3 161 1 287 1 353 649 766 20 009 5 908 25 917
vyjíždějící celkem
Teplička Březová Jenišov Andělská Hora Kolová Mírová Otovice Pila Šemnice Stružná Dalovice Smolné Pece Sadov Hory Bečov nad Teplou Stanovice Děpoltovice Nová Role Kyselka Božičany Celkový součet Karlovy Vary CELKEM
vyjíždějící podíl obyvatel
36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55.
počet obyvatel obce
Název obce
rozloha k.ú. obce (ha)
Tabulka č. 31 - Obce ze správního obvodu Karlových Varů s intenzivní socio-ekonomickou vazbou
11 41 56 19 41 9 35 21 14 19 40 3 31 7 29 16 13 67 11 10 493
Zdroj: ČSÚ
Jako východisko pro vymezení nejbližšího zázemí Karlových Varů byly použity dvě podmínky:
zázemí by pro efektivní správu rozvojových aktivit nemělo počtem obyvatel přesahovat cca 1/3 obyvatel regionálního centra a měly by být dostatečně intenzivní socioekonomické vazby (dojíždí cca 10 % dospělé populace); zázemí by mělo spadat do správního obvodu obce s rozšířenou působností.
119
Graf č. 27 – Regionální centrum a jeho zázemí
Zdroj: vlastní zpracování
Pokud by se ukázala druhá podmínka vymezit zázemí Karlových Varů pouze na území jejich správní oblasti jako irelevantní, připadalo by v úvahu do nejbližšího zázemí zahrnout také obce Hájek a Ostrov (SO ORP Ostrov) a obce Chodov, Nové Sedlo a Loket (SO ORP Sokolov). Širší zázemí Karlových Varů lze vymezit napříč správními obvody regionu a respektovat při tom historické vazby a dopravní infrastrukturu.
vyjíždějící do zaměstnání
z toho ženy
vyjíždějící do školy
16 186 17 235 1 910 552 653 544 14 110 2 627 3 130 2 034 58 981 50 172 109 153
vyjíždějící celkem
20 009 5 042 2 379 875 700 235 1 426 1 698 2 673 9 565 44 602 5 908 50 510
vyjíždějící podíl obyvatel
56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.
Nejbližší zázemí Ostrov Hroznětín Hájek Vojkovice Velichov Chodov Nové Sedlo Loket Bochov Celkový součet Karlovy Vary CELKEM
počet obyvatel obce
Název obce
rozloha k.ú. obce (ha)
Tabulka č. 32 - Obce tvořící širší zázemí Karlových Varů
0,119 0,068 0,084 0,116 0,058 0,055 0,073 0,045 0,064 0,050 0,082
1 927 1 178 160 64 38 30 1 034 117 201 101 4 850
1 434 975 121 44 24 23 830 90 155 72 3 768
796 484 69 27 14 12 531 47 96 47 2 123
493 203 39 20 14 7 204 27 46 29 1 082
Zdroj: ČSÚ
120
Zahrnutím dalších obcí spádového území do zázemí Karlových Varů se zvětšila rozloha širšího zázemí zhruba na dvojnásobek nejbližšího zázemí. Tím, že jsou do širšího zázemí zahrnuty lidnaté obce v okolí Karlových Varů přesáhl počet obyvatel regionálního centra a jeho zázemí 100 000. Graf č. 28 – Regionální centrum a jeho nejbližší a širší zázemí
Zdroj: vlastní zpracování
Konečné vymezení zázemí regionálního centra Karlových Varů bude záviset na podmínkách pro tvorbu IPRÚ a na politickém konsensu v regionu.
121
4.1 Rozvojové oblasti SPURM Problémová analýza a následně SWOT analýza prokázaly, že rozvojové oblasti města, formulované v závěru kapitoly 3.1, korespondují s problémovými oblastmi, na něž má SPURM reagovat. Na druhou stranu se však ukázalo, že např. rozvojová oblast „kvalita života obyvatel“ je svým významem pro obyvatele města Karlovy Vary zcela nesouměřitelná a s rozvojovou oblastí „volný čas, rekreace a cestovní ruch“. Zatímco do pojmu kvalita života se promítá šest identifikovaných klíčových problémových okruhů, tak i když na využívání volného času lze leccos zlepšovat, zásadní problémy zde nejsou. Protože lze obsahové zaměření rozvojové oblasti „volný čas, rekreace a cestovní ruch“ zahrnout do ostatních identifikovaných rozvojových oblastí, konkrétně do „kvality života obyvatel“ a do „lázeňství a souvisejících služeb“, navrhuje se redukovat počet identifikovaných rozvojových oblastí na čtyři. Tři rozvojové oblasti by v takovém případě reagovaly na klíčové problémy města a čtvrtá, specifická oblast „správa města a veřejný život“ by se věnovala výkonu veřejné správy z kvalitativního hlediska a soustředila by se na zejména na součinnost s veřejností.
Návrhová část by pak byla sestavena ve struktuře rozvojových (prioritních) oblastí:
4.1.1 Kvalita života obyvatel Rozvojová oblast zahrnuje nejen otázky zdravého životního prostředí, ale také všechny oblasti infrastruktury ve městě. Sociální služby, školství, místní i dálkovou dopravu, technickou infrastrukturu (spolehlivost dodávek energie a vody, nakládání s odpady a odpadní vodou), podmínky pro dopravu v klidu, pro pohyb občanů po městě, otázky čistoty města, urbanistickou úroveň a také podmínky pro relaxaci a trávení volného času.
4.1.2 Místní ekonomika Rozvojová oblast zahrnuje s výjimkou lázeňství, cestovního ruchu a souvisejících služeb, které tvoří samostatnou rozvojovou oblast specifickou pro město Karlovy Vary, všechny ostatní ekonomické aktivity. Zahrnuje také oblast lidských zdrojů, jejich strukturu a kvalitu.
4.1.3 Lázeňství, cestovní ruch a související služby Rozvojová oblast zahrnuje vše, co souvisí s lázeňským charakterem Karlových Varů a s jeho image jako historického a turisticky atraktivního lázeňského města. Zahrnuje rovněž aspekty zdravotní péče v lázeňských zařízeních a trendy ve struktuře lázeňské klientely i běžných turistů.
122
4.1.4 Správa města a veřejný život Rozvojová oblast zahrnuje zejména vytváření občanské společnosti a faktickou účast obyvatel na správě města. Patří sem rovněž praktický výkon správních činností v samostatné i přenesené působnosti.
Identifikované rozvojové oblasti korespondují s prioritami EU, uvedenými v Dohodě o partnerství pro programové období 2014 - 2020: a) b) c) d) e)
Konkurenceschopnost ekonomiky Infrastruktura Veřejná správa Sociální začleňování a boj s chudobou, systém péče o zdraví Životní prostředí
To zakládá předpoklad pro provázání SPURM s operačními programy pro období 2014 až 202013.
13
Identifikace vazeb na konkrétní operační programy bude doplněna v závislosti na jejich zpracování a schválení Vládou ČR.
123
Seznam zkratek
zkratka
BPS CISOB ČD / SŽDC ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EO ESIF EU EVL HPH CHKO CHOPAV IČ IPRÚ ITI KKN KMD KO KÚ KVK LSPP MAS MF MFF MHD MMKV MPO MPSV MZSS MŽP NACE NPP NSZM OA PCB PESTLE
text
bioplynová stanice číselník obcí České dráhy / Správa železniční dopravní cesty Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad ekvivalentních obyvatel Evropské strukturální a investiční fondy Evropská unie evropsky významná lokalita hrubá přidané hodnoty chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Identifikační číslo Integrované plány rozvoje území Integrované území investice Karlovarská krajská nemocnice Karlovarské městské divadlo Komunální odpad Kojenecký ústav Karlovarský kraj lékařská služba první pomoci Místní akční skupina Ministerstvo financí Mezinárodní filmový festival Městská hromadná doprava Magistrát města Karlovy Vary Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Městské zařízení sociálních služeb Ministerstvo životního prostředí Statistická klasifikace ekonomických činností národní přírodní památka Národní sít zdravých měst Obchodní akademie Polychlorované bifenyly Analytická technika sloužící ke strategické analýze okolního prostředí organizace.
124
REGCHAR ROS SEA SLDB SLP SO ORP SOŠ SOU SPgŠ SPLZaK SPURM SPŠ SŠ SWOT TKO ÚAP ÚP ÚSES VAK Karlovy Vary VKP VOK VSRUP ZŠ ŽP
Regionální charakteristika Romské kulturní a informační centrum Strategic Environmental Assessment sčítání domů, lidu a bytů Správa lázeňských parků správní obvod obce s rozšířenou působností Střední odborná škola Střední odborné učiliště Střední pedagogická škola Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád Strategický plán udržitelného rozvoje města Střední průmyslová škola Střední škola Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby) Tuhý komunální odpad územně analytické podklady Územní plán Územní systém ekologické stability území Vodárny a Kanalizace Karlovy Vary Významné krajinné prvky Velkoobjemový kontejner Výbor strategického rozvoje a územního plánu Základní škola životní prostředí
125
Seznam informačních zdrojů Při zpracování analytické části byly využity níže uvedené informační zdroje: Dokumenty: Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 - 2020 Aktualizace Konvergenčního programu 2013 – 2016 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR 2008 Strategie Evropa 2020 Návrh Dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020 (verze z června 2013) Program rozvoje Karlovarského kraje pro období 2014 – 2020 Zásady rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji pro období let 2007 – 2017 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje Strategie rozvoje lidských zdrojů Karlovarského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Karlovarského kraje Analýza potenciálu rozvoje terciárního vzdělávání Koncepce rozvoje silniční sítě v Karlovarském kraji Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji na období let 2010 – 2020 Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje Program ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje 2012 Program rozvoje odpadového hospodářství a kanalizací Karlovarského kraje Strategický plán udržitelného rozvoje, aktualizace 2008 Územní plán města Karlovy Vary Statut lázeňského místa Program rozvoje cyklistické dopravy v Karlových Varech (generel cyklodopravy) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Karlovy Vary Evaluace Strategického plánu udržitelného rozvoje města Karlovy Vary Webové stránky: www.mmkv.cz www.kr-karlovarsky.cz www.mmr.cz www.mf.cz www.mpsv.cz www.mzd.cz www.msmt.cz www.mpo.cz www.csu.cz
www.splzak.cz www.geoportal.cz www.cenia.cz www.vumop.cz www.chmu.cz www.kkn.cz www.airport-k-vary.cz www.szdc.cz www.dpkv.cz www.rsd.cz
126
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Přehled porovnávaných měst ............................................................................... 10 Tabulka č. 2 - Klimatické charakteristiky podnebí Karlových Varů a Karlovarského kraje ............ 15 Tabulka č. 3 - Průměrné měsíční teploty vzduchu a srážkové úhrny............................................ 15 Tabulka č. 4 - Vývoj počtu obyvatel v Karlových Varech v letech 1930–2012 .............................. 18 Tabulka č. 5 - Pohyb obyvatelstva ve městě Karlovy Vary v letech 1992–2012 ............................ 19 Tabulka č. 6 - Migrační saldo ve vybraných obdobných sídlech za rok 2011 ................................ 21 Tabulka č. 7 - Počet obyvatel v městských částech Karlových Varů ............................................. 21 Tabulka č. 8 - Obyvatelstvo podle věku (v %) .............................................................................. 22 Tabulka č. 9 - Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (v %) ... 23 Tabulka č. 10 - Porovnání národnostního složení Karlových Varů a ČR (roky 1991, 2001 a 2011 v %) ........................................................................................................................................... 25 Tabulka č. 11 - Složení obyvatelstva podle náboženské víry (v %) ............................................... 25 Tabulka č. 12 - Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v letech 1970–2011 (v %) ......................... 27 Tabulka č. 13 - Ekonomická aktivita obyvatel dle odvětví (v %) ................................................... 27 Tabulka č. 14 - Struktura ekonomických subjektů podle velikostních kategorií ........................... 35 Tabulka č. 15 - Denní a noční linky MHD v Karlových Varech ...................................................... 39 Tabulka č. 16 - Zvláštní linky provozované městem .................................................................... 40 Tabulka č. 17 - Příměstské linky provozované Dopravním podnikem Karlovy Vary, a.s................ 41 Tabulka č. 18 - Lanové dráhy provozované Dopravním podnikem Karlovy Vary, a.s. ................... 41 Tabulka č. 19 - Přehled služeb/specializací nabízených KKN ....................................................... 52 Tabulka č. 20 - Registrované VKP na území města Karlovy Vary .................................................. 56 Tabulka č. 21 - Základní imisní údaje na území města Karlovy Vary v roce 2012 ......................... 58 Tabulka č. 22 - Měsíční imisní charakteristiky na území města Karlovy Vary v roce 2012 ............ 58 Tabulka č. 23 - Výměra jednotlivých pozemků (ha) k 1.1.2013 .................................................... 61 Tabulka č. 24 - Přehled pramenů na území města Karlovy Vary .................................................. 69
127
Tabulka č. 25 - Návštěvnost a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary.................................................................................................................................... 71 Tabulka č. 26 - Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary.................................................................................................................................... 72 Tabulka č. 27 - Hromadná ubytovací zařízení v Karlových Varech ............................................... 72 Tabulka č. 28 - Přehled analyticky zjištěných problémových okruhů ......................................... 101 Tabulka č. 29 - Výsledky definovaných problémů po ověření anketou 10P ............................... 104 Tabulka č. 30 - Výsledky dalších diskusních fór ......................................................................... 104 Tabulka č. 31 - Obce ze správního obvodu Karlových Varů s intenzivní socio-ekonomickou vazbou ......................................................................................................................................... 119 Tabulka č. 32 - Obce tvořící širší zázemí Karlových Varů ........................................................... 120
128
Seznam grafů Graf č. 1 - Vývoj počtu obyvatel v Karlových Varech v letech 1930–2012 .................................... 18 Graf č. 2 - Vývoj pohybu obyvatelstva ve městě Karlovy Vary v letech 1992–2012...................... 20 Graf č. 3 - Migrační saldo obyvatelstva v letech 1992–2011 ....................................................... 20 Graf č. 4 - Index stáří v roce 2011 v Karlových Varech a ve zbylých sledovaných městech........... 22 Graf č. 5 - Index závislosti II v roce 2011 v Karlových Varech a ve zbylých sledovaných městech 23 Graf č. 6 - Procentuální nárůst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva vybraných měst mezi lety 2001 a 2011 ........................................................................................................................ 24 Graf č. 7 - Průměrná míra nezaměstnanosti (2004–2011) ........................................................... 28 Graf č. 8 - Podíl nezaměstnaných osob (rok 2011) ...................................................................... 29 Graf č. 9 - Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (rok 2011) .................................................. 29 Graf č. 10 - Struktura HPH a zaměstnanosti v ČR a v Karlovarském kraji 1995 a 2011 ................. 31 Graf č. 11 - Struktura zaměstnanosti v Karlových Varech (2011) ................................................. 32 Graf č. 12 - Podíl zaměstnanosti ve vybraných oborech k celkovému počtu obyvatel (v %) ......... 34 Graf č. 13 - Průměrná produktivita práce zaměstnance ve vybraných oborech (v Kč) ................. 34 Graf č. 14 - Průměrná mzda zaměstnance ve vybraných oborech (v Kč) ...................................... 35 Graf č. 15 - Počty ekonomických subjektů v Karlových Varech podle velikostních kategorií ........ 36 Graf č. 16 - Zaměstnanost dle velikosti podniků v porovnávaných městech ................................ 37 Graf č. 17 - Provozní výkony Letiště Karlovy Vary s.r.o. v letech 2000–2013 ............................... 44 Graf č. 18 - Podíl výměry jednotlivých pozemků (ha) k 1.1.2013 ................................................. 61 Graf č. 19 - Počet obyvatel vybraných měst a lázní ..................................................................... 74 Graf č. 20 - Příjem po konsolidaci na jednoho obyvatele (v Kč) ................................................... 75 Graf č. 21 - Cizí zdroje na jednoho obyvatele (v Kč) .................................................................... 75 Graf č. 22 - Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) ............................................................ 76 Graf č. 23 - Podíl celkové zadluženosti na cizích zdrojích (v %) ................................................... 77 Graf č. 24 - Ukazatel dluhové služby (v %) .................................................................................. 77 Graf č. 25 - Celková likvidita (-) .................................................................................................. 78
129
Graf č. 26 – Intenzita dojížďky do Karlových Varů ..................................................................... 118 Graf č. 27 – Regionální centrum a jeho zázemí ......................................................................... 120 Graf č. 28 – Regionální centrum a jeho nejbližší a širší zázemí .................................................. 121
130
Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Intenzita dopravy dle sčítání dopravy .................................................................. 39 Obrázek č. 2 - Železniční koridory spojující Karlovy Vary s Karlovarským krajem, ČR a Německem ........................................................................................................................................... 42 Obrázek č. 3 - Kanalizační síť a čištění odpadních vod v Karlových Varech .................................. 46 Obrázek č. 4 - Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce 2010 ............................................................................................... 59 Obrázek č. 5 - Potenciální ohrožení jednotlivých katastrů vodní erozí ........................................ 62 Obrázek č. 6 - Mapa kontaminovaných míst ............................................................................... 65 Obrázek č. 7 - Území lázeňského místa Karlovy Vary ............................................................... 70
131