Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Státní příspěvková organizace Sídlo: Blanická 4, 120 21 Praha 2 Identifikační číslo organizace: 144 50 551
STŘEDNĚDOBÁ KONCEPCE ORGANIZACE NA OBDOBÍ 2010 – 2011 S VÝHLEDEM DO ROKU 2015
Zpracovala a předkládá: Mgr. Lenka Lázňovská s využitím podkladů vedoucích zaměstnanců organizace a pracovních materiálů NIPOS Projednáno na gremiální poradě vedení NIPOS dne 7. 12. 2009 Projednáno Radou ředitele NIPOS dne 18. 12. 2009
1
OBSAH 1. Úvodní slovo 2. Zřízení, vývoj a současný stav organizace 2.1. Zřízení 2.2. Vývoj organizace 2.3. Současný stav 2.3.1. Stávající hlavní funkce NIPOS 3. Pracovní deskripce prostředí místní, regionální a národní kultury, v němž organizace působí 3.1. Úvod - vymezení pojmu kultura 3.2. Místní kultura 3.2.1. Nabídka NIPOS pro místní kulturu 3.3. Regionální kultura 3.3.1. Nabídka NIPOS pro regionální kulturu 3.4. Národní kultura 3.4.1. Služby NIPOS pro MK a další ministerstva 4. Návrh střednědobé koncepce na léta 2010 – 2011 s výhledem do roku 2015 4.1. SWOT analýza východisek pro koncepci NIPOS 4.2. Strategické cíle NIPOS na období 2010-2015 4.2.1. Obsahové 4.2.2. Organizační a personální 4.2.3. Technické 4.2.4. Ekonomické 4.3. Indikátory efektivity činnosti 5. Závěr 6. Seznam použitých zkratek
2
1. Úvodní slovo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu vstupuje do dvacátého roku své existence. V jejím průběhu byl upraven jeho název a několikrát se změnila i zřizovací listina jako základní dokument. I když organizace působící ve sféře veřejných služeb v kultuře a poskytující specializovaný odborný servis jak pro Ministerstvo kultury jako zřizovatele, tak pro mnoho dalších subjektů, musí průběžně koncepčně promýšlet své záměry i jejich realizaci, což také konzultuje se svými poradními orgány, nastal čas reflexe jejích základních funkcí včetně konfrontace s prostředím české kultury, a to na všech úrovních, tedy místní, regionální i celostátní. Tato oblast nepochybně prochází řadou proměn, na něž je třeba ve sféře působnosti organizace reagovat. Toto zamyšlení neznamená zcela nové profilování její činnosti, nýbrž především definování aktuálních priorit činnosti a stanovení indikátorů pro posouzení efektivity. A to vše je nabídkou především pro zřizovatele, tedy Ministerstvo kultury.
2. Zřízení, vývoj a současný stav organizace 2. 1. Zřízení Organizace byla zřízena rozhodnutím ministra kultury k 1. 1. 1991 jako Informační a poradenské středisko pro místní kulturu. Byla nástupcem Ústavu pro kulturně výchovnou činnost, který byl v r. 1990 zrušen. IPOS převzal majetek této organizace a dvě agendy: poskytování odborného servisu neprofesionálním uměleckým aktivitám (někdejší zájmové umělecké činnosti) ve formě koncipování a pořádání výběrových celostátních přehlídek a festivalů včetně odborné garance postupového systému na většinu z nich a podpora významných zahraničních styků v této oblasti ve formě podpory výjezdů souborů a jednotlivců do zahraničí a přijímání na akcích v ČR. Prvním ředitelem byl jmenován pan Jiří Valenta. Většinu zaměstnanců tvořili noví lidé. Pokud se hlásil někdo ze zaměstnanců bývalého ÚKVČ, jeho přihlášku projednala rada ředitele, v níž byli odborníci a praktici, kteří se v minulosti setkávali s výsledky činnosti této instituce a mohli potvrdit, zda je uchazeč odborně i morálně způsobilý. V nové instituci tak pracovalo cca 10 zaměstnanců ÚKVČ, což představovalo cca šestinu z celkového počtu.
2. 2. Vývoj organizace Organizace začala působit jako informační zdroj a poradenský servis zejména v nestabilním prostředí místní kultury, která procházela rozporuplným vývojem. Byla zrušena síť tzv. kulturně výchovných zařízení, tedy okresních a krajských kulturních středisek. Obojí po změnách ve státní správě ztratily zřizovatele a okresní zařízení většinou odmítla na veřejných shromážděních zainteresovaná veřejnost. Vyčítala jim především politickou angažovanost pro státní a stranické orgány. I když nově založené občanské sdružení Osvěta, které si kladlo za cíl rehabilitovat tento pojem a v němž fungovali i ředitelé některých OKS, se pokusilo proces zastavit, ukázal se jako nezvratný. To pro IPOS znamenalo, že z hlediska informačního a poradenského servisu jiný subjekt navíc s celostátní úrovní neexistoval. Neprofesionální umělecké aktivity tj. soubory a jednotlivci byli sice svobodní, nemuseli mít zřizovatele, avšak často neměli kde zkoušet, kde složit vybavení a ocitali se v situaci, kdy jim někdo chtěl privatizovat kostýmy, vzít a prodat např. loutkový fundus. Majetková a vlastnická práva byla komplikovaná a rychlá privatizace nebrala na nic ohled. Tradice nic neznamenala, neměla totiž žádnou vyčíslitelnou hodnotu. Navíc mnozí protagonisté odcházeli do
3
profesionálních souborů, uvázli v politice, případně začali podnikat. Jak se později ukázalo, systém přehlídek zaštítěný odborně novou organizací a ekonomicky ministerstvem, byl jednou z klíčových motivací další existence aktivit. Amatéři se také museli rozhodnout, zda se o krajské postupové přehlídky, které dříve pořádala KKS za státní peníze, chtějí postarat. Kladná odpověď znamenala svobodné rozhodnutí, jehož význam doceňujeme až po letech. Unikátní systém postupových přehlídek byl tak zachován a je stále garancí kvality a rozvoje aktivit. Byl zrušen tzv. osvětový zákon. neboť i když se pracovní skupina poslanců ČNR v čele s Danielou Kolářovou, pokoušela o novelu, bylo to neprůchodné zejména pro jeho zastaralé ideově podmíněné znění, které novelizovat nešlo. V tom měla výhodu druhá část federace, neboť Slovensko mělo poměrně moderní zákon o kulturně výchovné činnosti, s nímž bylo možné pracovat. IPOS musel odborně a věcně profilovat svou činnost, tak aby byl schopen žádaný servis poskytovat. Zaměstnanci byli rozčleněni do tří odborných útvarů s jednou hlavní činností. Útvar ARTAMA připomínající ve svém názvu latinské milovat umění byl zaměřen na neprofesionální umělecké aktivity. Od počátku byl koncepčně nastaven jako víceúčelový otevřený odborný servis, který spolupracuje s řadou oborových iniciativ (zejména s nově vznikajícími celostátně působícími občanskými sdruženími), je nekomerční povahy a nechce vstupovat do konkurenčních vztahů. Proto přestal spolupracovat s obory, které si našly vlastní cestu (společenský = sportovní tanec, všechny druhy moderní hudby, výtvarné aktivity dospělých, které se k amatérským odmítly hlásit). Servis kromě přehlídek a festivalů (v počátečním období byly finanční prostředky na vybrané festivaly účelově vázány v rozpočtu IPOS), z nichž mnohé musely hledat nová spolupořadatelská místa (např. film, fotografie, dětské divadlo) a některé byly nově založeny (např. CP školních dětských pěveckých sborů, CP dětských folklorních kolektivů), zahrnoval dále zájmové a další vzdělávání v oborech, ediční činnost (nově byl založen časopis Tvořivá dramatika a v polovině 90. let IPOS převzal vydávání časopisů Amatérská scéna a Amatérský film, kterým hrozil zánik). Ediční činnost vyplňuje bílá místa na knižním trhu. Obsahuje nízkonákladové odborné tisky v oborech neprofesionálního umění. Útvar REGIS poskytoval a poskytuje odborné konzultace a poradenství celému spektru subjektů, které působí v kultuře – od orgánů veřejné správy, přes kulturní zařízení až po občanská sdružení. Soustřeďuje se zejména na oblast ekonomiky a právního rámce poskytování veřejných služeb kultury. Zkušenosti z praxí kultury sbíral i při vytváření dvou desítek Programů obnovy venkova pro malá sídla, pořádání vícedenních seminářů a konferencí, konkrétním poradenstvím v místě žadatele, posuzováním koncepcí rozvoje kultury ve městech či regionech apod. Dlouhodobě sleduje, analyzuje a publikuje ekonomická data vypovídající o financování kultury z veřejných rozpočtů a vytvořil tak ojedinělou databázi ekonomických dat i poznatků. Útvar CIK – Centrum informací a statistik kultury, původně Informační útvar, který vydával časopis Místní kultura, zpočátku bez grafické úpravy, avšak nabitý informacemi, které tehdy nebyly jinou cestou dostupné. Kromě informací přinášel i poradenství a příklady z praxe ve stylu dnešního požadavku sdílení nejlepší praxe. Místní kultura zejména v první polovině 90. let, byla nesmírně cenným zdrojem. Zde byly též publikovány záznamy z výběrové článkové bibliografie, kterou útvar budoval od r. 1994 až do poloviny r. 2007, kdy byla pro nízkou využitelnost ukončena (celkem 48 tisíc záznamů). Stěžejní náplní útvaru byla a je rezortní statistika kultury, která na IPOS přešla ze zaniklého Ústavu pro informace a řízení v kultuře. Součástí útvaru je veřejná knihovna s online katalogem specializovaného fondu. Všechny odborné útvary slouží také zřizovateli organizace jako stálý monitoring místní kultury, včetně analýzy jejího stavu, jako poskytovatel expertního posouzení požadovaných otázek. IPOS zabezpečuje rovněž koncepční úkoly např. při formulování pravidel výzkumné a
4
vývojové činnosti, a to buď samostatně na základě zvláštního uložení, nebo formou podkladů pro koncepční úkoly MK. Tak se podílel na formulování historicky první novodobé kulturní politiky, zpracování různých koncepcí např. Koncepce účinnější péče o umění apod. Součástí organizace byl od počátku ekonomicko-provozní útvar, sloužící pouze jejím potřebám. V období 1992-2008 došlo k těmto zásadním koncepčním a organizačním změnám: - vzhledem k tomu, že MK rozhodlo, že nebude vyhlašovatelem přehlídek a festivalů, stal se IPOS pořadatelem z pověření MK a o finanční prostředky žádají spolupořadatelé v konkurzním řízení MK - do zřizovací listiny byla vtělena výzkumná a vývojová činnost a IPOS byl řešitelem dvou projektů v rámci institucionálního výzkumu a dvou v rámci účelového výzkumu - v důsledku vydání nových rozpočtových pravidel, které organizaci zakazovaly poskytovat příspěvky, přestal se IPOS zabývat agendou podpory cest souborů do zahraničí; tuto agendu převzalo MK - v roce 2005 byl rozhodnutím ministra kultury změněn název na Národní informační a poradenské středisko - od r. 2005 NIPOS spolupracuje s Národní knihovnou ČR také na projektu Vyhodnocení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb. Vymezení standardu těchto služeb (VKIS) je dáno metodickým pokynem MK a je v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven v ČR na období 2004-2010. NIPOS na základě zadání NK transformuje potřebná data ze statistického zjišťování knihoven a poskytuje je NK prostřednictvím webové aplikace, umožňující specifická třídění - rezortní státní statistickou službu NIPOS zabezpečuje od r. 2002 na příkazní smlouvu uzavřenou s MK (v důsledku aktualizace zákona 89/1995 Sb. o státní statistické službě) - rozvoj nových technologií si vyžádal zřízení samostatného útvaru ICT, který je správcem počítačové sítě, gestorem koncepčního budování a údržby kancelářské techniky - změny v koncepci činnosti Centra informací v kultuře přinesly změnu jeho názvu na Centrum informací a statistik kultury - 19. prosince 2008 podepsal ministr kultury novou zřizovací listinu
2. 3.
Současný stav
Je zřejmé, že se současné poslání organizace odvíjí od nové zřizovací listiny z roku 2008. Změna názvu není kosmetická a neznamená pouze vyjádření příslušnosti k tzv. národním kulturním institucím. Je především signálem, že organizace tohoto typu je mezi příspěvkovými organizacemi MK svým způsobem jedinečná, což MK vede k ukládání řady specifických úkolů. To je možné prohlásit např. o úkolech, které vyplývají z implementace nové Kulturní politiky ČR z r. 2008, jako jsou sestavení tzv. satelitního účtu kultury, vytvoření tzv. znalostního a metodického centra, analýza současného stavu „kulturní výchovy“. Specifickými úkoly jsou rovněž práce v expertní skupině koncepce trvale udržitelného života a požadavek na koncipování a realizaci vzdělávací akcí určených pro vedoucí zaměstnance příspěvkových organizací MK. Programově není součástí názvu vymezení „pro místní kulturu“. Jde o vyjádření faktu, že se činnost instituce zaměřuje na širší oblast než je místní kultura, aniž by nadále tuto oblast nesledovala a neposkytovala jí informační a konzultační servis. Jak např. v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit, tak rezortní statistiky působení organizace nutně místní kulturu musí přesahovat. Názorné je to právě na prvně uvedené oblasti. NIPOS se znalostí jednotlivých uměleckých druhů a neustálého vyhodnocování organizačních a uměleckých tendencí je pořadatelem celostátních 5
akcí, výběrových ve smyslu kvality, což znamená selekci přihlášených artefaktů. Vstupuje tak do procesu evaluace uměleckých děl. NIPOS opakovaně prokázal schopnost pořádat velké mezinárodní akce. Příkladem za všechny může být Mistrovství Evropy v hraní české a moravské dechové hudby, které se konalo v Praze v červnu 2009. Složitě komponovanou přehlídku zvládl NIPOS a Sdružení dechových orchestrů ČR, aniž se musel opřít o služby nějaké drahé agentury. Jedinou kaňkou tak byla neúčast pražského primátora i starosty příslušné městské části, byť ji oba přislíbili. NIPOS k naplnění svých úkolů potřebuje zvládnutí informačních technologií včetně postupné věcné i technické modernizace. Přístup instituce je možné dokumentovat na časopisu Místní kultura. Ten je od r. 2008 vydáván pouze internetově a umožňuje interaktivní komunikaci se subjekty, které působí v české kultuře. NIPOS je zaměstnavatelem 71 osoby (fyzický stav, přepočtený stav 59,88) rozdělených do čtyř odborných útvarů (ARTAMA, Centrum informací a statistik kultury, REGIS, redakce Místní kultury), tří obslužných útvarů (Ekonomický, Informačních a počítačových technologií a Provozně správní) a útvaru ředitele včetně pracoviště interního auditu. Většina zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání (38 osob) nebo úplné středoškolské (27 osob). Zejména v letech 2008 a následném došlo k výraznější generační výměně a tím i ke snížení průměrné věkové hranice kmenových zaměstnanců. Přesto se nepodařilo získat mladší odborníky na některá specializovaná místa v odborných útvarech (např. právník a ekonom pro útvar REGIS). Důvodem je disponibilní objem mzdových prostředků organizace. Základem hospodaření je roční příspěvek MK ve výši cca 28 mil. Kč, který bývá navýšen o rozpočtová opatření vázaná na realizaci mimořádných projektů. V letech 2008 – 2010 je NIPOS řešitelem společného projektu s IU-DÚ Uchování a prezentace kulturního dědictví českého a světového divadla podpořeného z EHP – Norských fondů. V současné době se uchází o prostředky z IOP Smart Administration na projekt vytvoření tzv. Znalostního a metodického centra.
2. 3. 1. Stávající hlavní funkce NIPOS Platná zřizovací listina z prosince 2008 formuluje jako základní poslání NIPOS „podporu rozvoje kultury a veřejných kulturních služeb ve smyslu zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury, neprofesionálních uměleckých aktivit, poskytování informačních služeb a odborných konzultací na základě soustavného vytěžování teoretických a praktických poznatků z analytické a výzkumné činnosti v oblasti kultury, z vlastního výzkumu a s využitím odborných informací z různých oborů umělecké činnosti“. NIPOS se zabývá: • zkoumáním veřejných služeb kultury • pořizováním, vytěžováním a zužitkováním databází a informací vztahujících se k oblasti kultury, zejména místní a regionální a k neprofesionálním uměleckým aktivitám • státní statistickou službou za oblast kultury ČR • pořádáním odborných a vzdělávacích akcí jako jsou tvůrčí dílny, semináře a kurzy, odborné konference určené jak profesionálním pracovníkům, tak jednotlivcům jako zájemcům • poskytováním odborných konzultací a informačních služeb ve zřizovací listinou vymezených oblastech kultury • pořádáním celostátních a mezinárodních soutěží, přehlídek, výstav, výstav a jiných forem prezentace neprofesionálních uměleckých aktivit
6
• • • • •
vydáváním a veřejným šířením periodického tisku odborného charakteru podle zákona č. 37/2000 Sb., neperiodických publikací ve smyslu zákona č. 37/1995 Sb. a zvukových obrazově zvukových záznamů a nosičů ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. expertní analytickou a koncepční činností pro potřeby zřizovatele, případně pro další orgány veřejné správy prováděním aplikovaného výzkumu v oblastech, v nichž NIPOS působí odborným a organizačním zabezpečením části agendy pro podporu zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit (přijímání a vysílání jednotlivců a přijímání na akcích v ČR) poskytováním veřejných knihovnických a informačních služeb ve smyslu zákona č. 257/2001 prostřednictvím základní knihovny se specializovaným on-line zpřístupněným katalogem
NIPOS plní tyto funkce: • odborného pracoviště pro zkoumání ekonomických, právních, organizačních a sociálních aspektů veřejných služeb kultury • odborného pracoviště pro neprofesionální umělecké aktivity všech věkových vrstev obyvatelstva a estetickou výchovu dětí, mládeže a dospělých • odborného pracoviště rezortní statistiky • poskytovatele specializovaných veřejných služeb v kultuře (informační a konzultační služby, knihovnické služby, vzdělávací a další) • řešitele specifických výzkumných a vývojových projektů a projektů navázaných na evropské operační programy a další grantové řady EU • šiřitele odborných a dalších informací z kultury, a to formou osobních i hromadných konzultací, ediční a internetovou • kontaktního místa pro vybrané mezinárodní nevládní organizace (plní funkci sekretariátu AITA/IATA, CISM, UNICA) a vybrané mezinárodní styky v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit • odborného gestora unikátního systému postupových přehlídek a pořadatele významných celostátních přehlídek, festivalů a výstav • partnera pro spolupráci řady českých i zahraničních subjektů pro realizaci českých i mezinárodních projektů Aktivity organizace mají tyto uživatele: • MK jako zřizovatel • veřejná správa (další ministerstva, obecní a krajská samospráva) • management státních příspěvkových organizací, zejména v oblasti dalšího vzdělávání • veřejné celostátní instituce, s nimiž NIPOS spolupracuje (ČSÚ, NULK, IU-DÚ, NK, VUP a další) • pracovníci kulturních zařízení zřizovaných veřejnou správou • občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a další nevládní neziskové organizace • podnikatelské subjekty v kultuře • základní umělecké školy a jejich učitele a žáky • studenti středních škol a studenti oborů vysokých škol • neprofesionální umělecké skupiny a soubory • fyzické osoby jako zájemci o služby nabízené organizací • česká střediska a komitéty mezinárodních nevládních organizací, Česká komise pro UNESCO
7
3. Pracovní deskripce prostředí místní, regionální a národní kultury, v němž organizace působí 3. 1. Úvod – vymezení pojmu kultura Kultura je souhrnem hmotných a duševních statků vytvořených lidstvem v průběhu dějin a zahrnuje rovněž dynamický systém hodnot a aktivit uspokojující velmi různorodé individuální, skupinové i společenské zájmy a specifické potřeby. Kultura přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně jedince a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci. Napomáhá identifikaci člověka s domovem, se společností a zároveň je prostředkem sebepoznání tedy formování osobnosti člověka. Jak ukázal jeden z výzkumných projektů, realizovaných organizací (pětiletý projekt s názvem Význam vybraných dětských uměleckých kolektivních aktivit pro formování osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky), v němž byl vzorek dětí se zájmem o některou z pěti aktivit (sborový zpěv, divadlo, scénický tanec, folklorní tanec, výtvarné aktivity) komparován se vzorkem dětí, které takový zájem nemají, umění a kultura pozitivně ovlivňují životní způsob dítěte, jeho klíčové kompetence, tvořivost a vedou jej k takovému stupni zájmu o vybraný druh umění, že lze mluvit o expertním habitu. Kultura patří k mezinárodně uznávaným indikátorům vyspělosti společnosti. Má význam rovněž sociální, socializační a tím pro integraci společnosti. Nemůže být proto překvapující, že právě kulturní aktivity jako je hraní divadla a zpívání ve sboru jsou na našem území vnímány jako nejstarší občanské aktivity a v 19. století se podílely na národním obrození. Výsledkem historického vývoje v prostoru Čech a Moravy je skutečnost, že kultura není ztotožňována pouze s uměním (autorskou tvorbou a jejími výsledky), nýbrž zahrnuje celou šíři projevů, produktů, tradic a projevů tradiční lidové kultury, činností subjektů působících v oblasti kultury jako jsou produkční a specializované instituce (knihovny, muzea, galerie, kulturní zařízení, divadla), občanská sdružení a další nevládní neziskové organizace. Do kultury jsou zahrnovány také urbanismus městských a venkovských sídel, životní styl občanů, mezilidské vztahy a normy chování. Ostatně toto široké pojetí kultury se zbožňuje se Závěrečnou deklarací Světové konference o kulturních politikách konané v r. 1982 a znovu potvrzené v dokumentu z Mezivládní konference o kulturních politikách pro rozvoj, Stockholm 1998. Kultura však má nejen integrační, edukativní a reprezentační funkci, ale je i významným hospodářským odvětvím. Stále větší význam mají veřejné služby kultury, poskytované nejrůznějšími subjekty a podporované z veřejných rozpočtů. Zabezpečují totiž uspokojování deklarovaných kulturních potřeb občanů, poskytují prostor a podmínky pro realizaci jejich kulturních zájmů. Dostupnost veřejných služeb kultury je indikátorem koncepce trvale udržitelného života, a to již od jejího prvního přijetí vládou ČR. Procento vykázaných výdajů na kulturu z celkových výdajů veřejných rozpočtů je významnou informací, která umožňuje posoudit, jakou pozornost věnuje veřejná správa podmínkám zabezpečení veřejných služeb, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví a vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot. Je skutečností, že výdaje státní rozpočtu na kulturu stagnují a dosud nikdy v období po listopadu 89 nedosáhly 1%. O něco lépe jsou na tom rozpočty územních samosprávných celků. Celkově však platí teze, že souhrnně tyto výdaje nepokrývají potřeby skutečného rozvoje této oblasti, která je neustále zmítána mezi povinností zachránit pro budoucnost hmotné kulturní dědictví a podpořit kulturní potřeby a vytváření nových hodnot. Toto dilema zhoršuje fakt, že na rozdíl od demokraticky a ekonomicky vyspělejších společností nenacházejí kulturní projekty finančně zajímavé mecenáše, filantropy a donátory ani v podnikatelské ani v soukromé sféře. Kultura je politickými elitami vnímána stále jako neproduktivní odvětví, které musí počkat na lepší časy. A to bez ohledu na skutečnost, že kultura jako celek zvyšuje prestiž ČR, přináší
8
zisky z turistického ruchu, v regionech zvyšuje zaměstnanost a znamená zatím nevyčíslené multiplikační efekty. V podobě kulturního průmyslu se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu.
3. 2. Místní kultura Místní kultura je kultura konkrétního sídla a obecně se dá charakterizovat jako strukturovaný souhrn činností, aktivit realizovaný v místě, v němž se odrážejí vedle velikosti sídla a jeho charakteru (historický, geografický, demografický) především podmínky pro realizaci kulturních potřeb občanů. Objektivními podmínkami jsou zdatnost vedení města při alokaci disponibilních finančních zdrojů a přesvědčování zastupitelstva o potřebnosti vkládání prostředků do této oblasti, dále kulturní tradice, životní způsob obyvatelstva a jejich věkové a sociální složení, objem hmotného a nehmotného kulturního dědictví, existence veřejného prostoru pro kulturní aktivity, existence veřejných služeb kultury a jejich dostupnost. Klíčovou subjektivní podmínkou je vlastní aktivita občanů, ať už ve formě činnosti spolků a sdružení nebo jednotlivců jako hybatelů = animátorů místní kultury. Jistě je rozdíl mezi strukturou místní kultury v městě nad 100 tisíc obyvatel a sídlem o pěti tisících, a to jak z hlediska objemu finančních prostředků, rozsahu kulturní nabídky, tak počtu aktivit a činností. Vývoj po listopadu 89 zdůraznil zvláště dvě podmínky. První je moudrost zastupitelstva, které se chová jako dobrý hospodář a nikoliv jako hokynář a druhou je existence aktivních lidí, kteří jdou tvrdošíjně za svými sny. Je možné srovnat desítky podobných sídel. Někde dostal místní spolek do užívání obecní majetek za symbolický nájem (např. obec Kaznějov pronajala divadelní budovu místnímu divadelnímu spolku za 1,- Kč ročně), jinde byl nešťastně privatizován na asijskou tržnici slušně vybavený kulturní dům (např. obec Kaplice). Přestože první garnitura vedení měst po prvních svobodných volbách v r. 1990 byla v řadě míst složena z lidí před listopadem velmi kulturně a intelektuálně založených (např. desítky starostů přišly z amatérského divadla) nepodařilo se nastartovat společenskou atmosféru příznivě naladěnou pro kulturu. To ostatně neplatí jen pro místní kulturu, nýbrž pro celou společnost. Jak přiznávají i tehdejší poslanci jak Federálního shromáždění, tak České národní rady, ekonomická reforma dostala přednost před morálkou („napřed se zhasne a zákony uděláme potom“, tak pojmenoval tuto situaci Tomáš Ježek, jeden z konstruktérů privatizace). Kultura je v souladu se zákonem v samostatné působnosti obcí, z nichž některé jsou po zániku okresů pověřeny v omezeném rozsahu výkonem státní správy. V České republice převažují sídla do 5 tis. obyvatel s různou občanskou vybaveností i různým charakterem. Podle stále zpřesňovaných údajů Českého statistického úřadu existuje v ČR 6 331 obcí, z toho 529 se statutem město, avšak pouze 313 obcí má více než 5 tis. obyvatel (údaje jsou z roku 2008). Mezi obcemi a městy najdeme sídla s vysokou religiozitou i obce, kde kostel je pouhou výškovou dominantou města. Zejména na Moravě má ve způsobu života význam tradiční lidová kultura, zatímco v Čechách je až na výjimky spíše historickou záležitostí. O přerušené tradici lze mluvit zejména v bývalých Sudetech. Až na širší Karlovarsko (rekonstrukce původního lidového tance) se tradice nikde nepodařilo obnovit. Z hlediska vybavenosti díky knihovnickému zákonu existují obecní knihovny (samostatné i jako organizační jednotka obce), v mnoha obcích se podařilo obnovit činnost sokolských (na Moravě orelských) jednot, které ve svých navrácených prostorách poskytují zázemí pro pěvecké sbory, divadelní soubory a folklorní skupiny. Zvláště aktivní jsou sokolští amatérští loutkáři, kteří každý rok mají celostátní setkání se seminářem. Někde fungují kulturní domy a osvětové besedy, v těchto malých sídlech většinou pouze jako prostory bez zaměstnanců ve správě právnických i fyzických osob. Mezi nejaktivnější sdružení patří v těchto lokalitách dobrovolní hasiči a místní myslivecká sdružení. 9
Viditelnou součástí místní kultury jsou slavnosti a festivaly, mnohé navazující na dávné tradice. Slavnosti nejsou pouze hodokvasem a lidovou poutí, nýbrž příležitostí představit místní soubory, v obci žijící umělce, památkové objekty netradičně, lidová a další řemesla. Vzniká tak prostor pro formování obce jako společenství, které se hlásí ke svým kořenům a v němž pocit příslušnosti k sídlu jako k domovu má jako projev identifikace velký význam pro celou českou společnost. V obecních rozpočtech na kulturu najdeme poměrně velký rozptyl. Jsou obce, které svým příspěvkem vysoko přesahují půl procenta, které dává státní rozpočet. Naopak jiné nedávají téměř nic. Je možné očekávat v nejbližších letech díky ekonomické krizi a financování projektů z evropských fondů velký propad veřejných rozpočtů. Obce programově utlumují výdaje včetně podpory kulturních aktivit, aby mohly dostát závazkům pro evropské fondy. Cena za jedno architektonicky řešené náměstí je poměrně vysoká. Důsledkem může být i omezení podpory festivalů a slavností i neziskovým subjektům. Větší a velké obce se liší objemem vynaložených finančních prostředků, šíří kulturní nabídky poskytované nejrůznějšími subjekty od příspěvkových organizací města, přes obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, podnikatelské subjekty až po fyzické osoby. Značné prostředky jsou vynakládány na památkový fond. Obecně platí teze, že čím větší je obec, tím menší význam mají kulturní aktivity jako prvek občanské společnosti. Kulturní nabídka ve větší obci je velmi pestrá a koncert neprofesionálního tělesa zajímá nejbližší okolí jeho členů. Není to svátek celé obce. Větší obce zpravidla vypisují grantové řady pro podporu aktivit a využívají neprofesionální tělesa i jednotlivce pro propagaci obce v zahraničí. Očekávané tendence místní kultury v nejbližších letech: - propad veřejných financí a tím zmenšení veřejné podpory kultury - obvyklé turbulence spojené s volební kampaní do zastupitelstva obcí a s nástupem nových funkcionářů po komunálních volbách - proměny materiální základny místní kultury (rušení a zřizování příspěvkových organizací, změny jejich statutů) - generační výměna managementu místních kulturních institucí a zatím nepředvídatelná proměna jejich koncepce a organizace práce - očekávané změny ve struktuře kulturní nabídky (např. generační změny ve vnímání jednotlivých druhů umění) - vzrůstající aktivita mladé generace, která se stává hlavním hybatelem místní kultury - obnovování kulturních tradic související s hledáním identity české společnosti a programové zakládání novodobých tradic - úsilí o začlenění do mezinárodních projektů včetně přeshraniční spolupráce
3. 2. 1. Aktuální nabídka NIPOS pro místní kulturu - informační prostor v internetovém časopisu Místní kultura - konzultace různé problematiky pro zastupitelstva (např. zakládání a rušení organizací, -
nakládání s obecním majetkem, daňové předpisy, autorské právo, koncepce kultury v obci a další) konzultace pro příspěvkové organizace, nevládní neziskové organizace (např. zakládání, zřizovací listina, nakládání s majetkem, pracovní právo a další) dramaturgické a další konzultace týkající se programu slavností a festivalů (např. nabídka zajímavých souborů a jednotlivců, informace o termínovém kalendáři jednotlivých aktivit) konzultace projektů festivalů a přehlídek postavení projektu tvůrčí dílny či semináře včetně doporučení lektorů informace o aktivitách neprofesionálního umění v zahraničí
10
-
poskytnutí vybraných údajů z rezortní statistiky (kromě individuálních) benchmarking knihoven připravovaný benchmarking muzeí nabídka dalšího vzdělávání pro profesionální i dobrovolné pracovníky
3. 3. Regionální kultura Region představuje geografický územní celek, který má společné dějiny, spojují jej specifické rysy jako je např. nářečí a jiné odchylky od spisovné češtiny, krajové speciality, tradiční lidová kultura. Regiony v našem historickém prostoru vznikaly jako přirozené celky, které nejsou totožné s dnešními kraji. Např. region Valašsko zasahuje na území tří krajů. Region východní Čechy, jak jej známe ze tří Východočeských volných sdružení (pro divadlo, film, fotografii) s Hradcem Králové jako centrem, zasahuje do Svitav, do Turnova, Ústí nad Orlicí a blíží se někdejšímu Východočeskému kraji. Původní regionální povědomí se týkalo menších, jasně geograficky a historicky vymezených území. Tak vznikaly regiony, jako je Doudlebsko, Chodsko, Plzeňsko, Podluží, Kyjovsko apod. Obsah pojmu regionální kultura není zcela ustálen. Je faktem, že jde o protipól k pojmu národní kultura a může označovat všechno, co není ani místní ani národní (celostátní). Regionální kultura by tedy mohla představovat jak region v historickém a geografickém smyslu, tak kulturu konkrétního krajského územního celku, případně bývalého okresu. Pojem může mít i pejorativní zabarvení (jde z hlediska významu o marginální záležitost). Je zřejmé, že pojem regionální kultura zahrnuje jak činnosti, aktivity spadající do místní kultury, tak specifickou kulturní nabídku, kterou můžeme označit jako regionální. Opírá se v řadě oblastí veřejné podpory kultury o dohodu mezi státní a krajskou správou. Např. v oblasti památkové péče existují objekty, které jsou zapsány mezi národní kulturní památky a jsou ve správě státu a jeho institucí (Národního památkového ústavu) a další, které jsou rovněž předmětem ochrany a jsou spravovány institucemi zřizovanými krajem. Regionální kultura z geografického a historického zorného úhlu nemusí spadat přímo pod nějakou konkrétní veřejnou správu. Na druhé straně může, např. v několika krajích, které kopírují někdejší vyšší územní celky (Jihočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Středočeský), se naopak s konkrétní veřejnou právo ztotožňuje. Samostatným regionem s vlastní specifikou je hlavní město Praha, v němž žije více než desetina obyvatel ČR. Kraje v souladu se zákonem jsou samosprávnými celky, které v oblasti kultury jednak ve vymezeném rozsahu vykonávají státní správu (památková péče), jednak je kultura v jejich samostatné působnosti. Hovoříme-li o veřejné podpoře oblasti kultury, musíme regiony ztotožnit s konkrétními kraji jako články veřejné správy. Zvláště když v souvislosti s novým územně správním uspořádáním ČR po roce 2000 byly zrušeny okresy jako nižší článek státní správy. V současné době je Česká republika rozdělena do 14 krajů s rozdílnou velikostí a velkým rozptylem v počtu obyvatelstva. Byť to nespadá to tématu této práce, je třeba připomenout, že z hlediska Evropské unie a vzhledem k velikosti ČR, má republika příliš mnoho regionálních celků, takže pro čerpání z evropských strukturálních fondů bylo třeba vytvořit několik regionálních os, a kraje jsou nuceny spolupracovat. Z hlediska kulturní politiky měly všechny kraje na počátku koncepci rozvoje kultury ve svém územním celku (samostatně, případně v rámci dalších priorit jako jsou cestovní ruch, rozvoj venkova, životní prostředí, zachování a obnova kulturních památek, kvalita života, kulturní tradice, rozvoj lidského faktoru, dynamická ekonomika apod.). Řada z nich skončila a nové zvláště v období po radikální změně politického směřování po posledních krajských volbách nebyly zastupitelstvem krajů přijaty. Každý kraj má svou koncepční představu o
11
programech veřejné podpory a jejich procesním a administrativním vypořádání. Nelze říci, že existuje kraj bez veřejné podpory kultury. Kraje mají zřizovatelskou povinnost ke svým příspěvkovým organizacím (mají odpovědnost za většinu muzeí a za všechny regionální knihovny včetně jejich regionálních funkcí, spravují památkový fond). Od roku 2005 jsou ve vlastnictví obcí a krajů také archeologické nálezy s výjimkou těch, které jsou v majetku státu. Ekonomické údaje ukazují, že na tyto činnosti včetně galerií a různého typu dalších kulturních institucí (např. hvězdárny a planetária, krajská divadla, orchestry a další) vynakládají kraje cca 65 % z objemu svých rozpočtů v kapitole kultura. Nicméně kraje vynakládají na kulturu v průměru 1-3% ze svého rozpočtu, což je více než dává stát. O celkovém objemu výdajů ÚSC hovoří kapitola 700 státního rozpočtu. Je faktem, že nominálně výdaje veřejných rozpočtů sice rostou, reálně však stagnují v poměru k celkovým výdajům veřejných rozpočtů i HDP. O výkyvech jak v obsahu (tj. vymezení na co), tak objemu (kolik a za jakých podmínek) hovoří velmi výmluvně neprofesionální umělecké aktivity. Přestože jsou krajské postupové přehlídky na klíčové celostátní oborové festivaly ve smyslu jejich systému veřejně deklarovanou potřebou občanů, jejich pořadatelé se k dotacím v rámci dotačního řízení krajů dostávají stále obtížněji. V některých krajích na ně mohou zapomenout. Platí to např. rovněž pro Prahu, která sice na kulturu vydává velké částky, avšak krajských postupových přehlídek se to netýká. Setkávají se s různými překážkami např. s minimální výší dotace nebo s omezením na účastníky bydlící na území kraje. Často však u menších oborů existuje jedna postupová přehlídka pro dva i více krajů. To platí i pro celostátní přehlídky, které se konají v krajích. Řada těchto festivalů přitom patří mezi priority kraje (např. Jiráskův Hronov pro kraj Královéhradecký, Loutkářská Chrudim pro kraj Pardubický). To znamená, že se pořadatelé musí spokojit s limitovanou dotací MK, případně u krajských postupových přehlídek se soubory a jednotlivci ucházejí o účast na přehlídkách v jiném kraji, většinou bez možnosti jakéhokoliv finančního příspěvku. Je zřejmé, že nejen v této oblasti chybí koncepční spolupráce mezi dvěma články veřejné správy. Základem je však absence pojmu veřejného zájmu, který ani v zákoně č. 219/2000 Sb. ani v jiném právním předpisu není jednoznačně definován. Očekávané tendence regionální kultury v nejbližších letech - do oblasti kultury se patrně negativně promítne dopad ekonomické krize v podobě omezování financování kultury z veřejných rozpočtů - kraje sníží příspěvky svým organizacím, což může přinesení omezování jimi poskytovaných veřejných služeb na jedné straně a snižování počtu jejich zaměstnanců, což zvýší nezaměstnanost - rostoucí nezaměstnanost v některých regionech přinese snížení či limitování výdajů rodin a jednotlivců, čehož důsledkem by bylo snížení návštěvností kulturních akcí a snížení příjmů z kultury - krajská zastupitelstva budou řešit koncepce rozvoje kultury mj. v souvislosti s prioritami své podpory z rozpočtu kraje a uvažování o budoucnosti zřizovaných příspěvkových organizací - v souvislosti s očekávanými propady v cestovním ruchu hledání nových stimulů včetně mezinárodní spolupráce - kraje budou řešit význam kultury z hlediska svého image (specifičnost, jedinečnost, tradice apod.)
12
3. 3. 1. Aktuální nabídka NIPOS pro regionální kulturu -
ekonomické a právní konzultace pro subjekty působící na regionální úrovni spolupráce při zabezpečení systému postupových přehlídek (propozice, konzultace lektorských sborů, doplňkového programu, adres souborů a jednotlivců apod.) konzultace vybraných kapitol i celku koncepčních dokumentů kraje možnost využití internetového časopisu Místní kultura informace o zajímavých projektech v oblasti cestovního ruchu v zahraničí jako podnětů pro koncepční a organizační rozhodnutí kraje v této oblasti nabídka seminářů pro aparát krajského úřadu a příspěvkových organizací k vybraným aktuálním tématům rešerše výsledků z rezortní statistiky bez použití individuálních údajů benchmarking knihoven připravovaný benchmarking muzeí
3. 4. Národní kultura Národ jako jednotka společnosti vymezená územím, jazykem a historií je poměrně novodobým pojmem. Národní kultura je pak určitým souborem kulturních hodnot, pravidel, idejí a artefaktů včetně národních kulturních specifik, k nimž patří tradice a obyčeje, místo kultury v životním způsobu, vzdělávací soustava, věda, pozice umění apod. Může být omezena na příslušníky konkrétního národa, což je postoj a politická praxe zejména 19. a 20. století. Hovoříme-li dnes o české kultuře, máme tím na mysli kulturu a její projevy vztahující se a realizované na území České republiky, nikoliv pouze národně vymezené. Je zřejmé, že jejím hlavním znakem je diverzita rovnoprávných forem. Kultura v období po listopadu 89 prošla rozsáhlou transformací, která jí přinesla svobodný prostor a také ji vrhla do tržního prostředí, aniž společnost a její politická reprezentace vytvořila potřebné mechanismy k její ochraně. Právo přístupu ke kultuře je zaručeno ústavou ČR a Základní listinou práv a svobod, avšak výkonné pravomoci státu zůstaly pouze v otázkách kulturního dědictví, zatímco v živé kultuře má nástroje jen dotační a doporučující. Vzniklo obrovské spektrum nevládních a nezávislých iniciativ, které však při omezené existenci sponzorů a donátorů jsou závislé na nějaké formě podpory z veřejných prostředků. Až ke konci devadesátých let se podařilo zlomit odpor vůči přijetí strategického dokumentu pro kulturu, takže v r. 1999 byla přijata vládou ČR Strategie účinnější státní podpory kultury jako první polistopadová kulturní politika. Tento přístup je mezi evropskými zeměmi poměrně ojedinělý, neboť podle údajů Evropského parlamentu např. jen v období 1988 až 2001 bylo přijato 27 takových dokumentů. Postupně vznikly v ČR i další celostátní dokumenty, zejména Koncepce účinnější podpory umění na období 2007 – 2013. Kultura (dostupnost veřejných služeb kultury) byla přijata jako jeden z indikátorů Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR a potvrzena i v novém znění Strategie pro období 2007 -2013. Novou Kulturní politiku ČR na období 2009 - 2013 vzala na vědomí vláda ČR v r. 2008. Přestože tyto a další dokumenty (zejména zákon č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury) deklarují význam kultury pro společnost a její rozvoj (vytváří kulturní dědictví, podporuje kreativitu a inovativní procesy, zvyšuje kvalitu života, spoluutváří občanskou společnost, je nástrojem zahraniční politiky státu), stále nemá v ČR postavení odpovídající jejímu významu pro společnost i tradici. Vlády ČR přitom mají ve svých programových prohlášeních deklaraci významu kultury jako „určující součásti naší národní identity, jako duchovní základ, který zvyšuje kvalitu života a podílí se na tvorbě respektovaných hodnot“ 13
(programové prohlášení poslední politické vlády M. Topolánka). Zatím se nepodařilo a v důsledku ekonomické krize se ani v nejbližších letech nepodaří zvýšit podíl výdajů státního rozpočtu na podporu kultury postupně až na opakovaně slibované 1%. Z hlediska národního hospodářství je kultura samostatným sektorem a spadá do působnosti Ministerstva kultury. Kultura je nejen producentem statků a služeb zvláštní povahy, z nichž některé lze z hlediska přínosu jen obtížně kvantifikovat, ale současně i odběratelem jiných statků a služeb, čímž vstupuje do interakce s ostatními odvětvími ekonomiky. Údaje MF uvádějí, že objem produkce sektoru představuje cca 1,5 % celkové produkce ČR a zaměstnává 3% práceschopného obyvatelstva. Česká republika jako členský stát UNESCO je účastníkem většiny úmluv a respektuje z nich plynoucí závazky. Přístup k úmluvám je složitým procedurálním procesem. Musí projít oběma komorami parlamentu a poté je podepíše prezident. Pokud jedna komora úmluvu zablokuje, musí se proces opakovat. Senátem tak neprošla např. Úmluva o kulturní rozmanitosti doporučená i Radou Evropy. Vzhledem k počtu ratifikantů Úmluvy i jejímu významu lze předkládat změnu tohoto postoje a NIPOS je připraven podílet se na podkladech pro implementaci dokumentu. Evropský program pro kulturu chce podporovat právě kulturní diverzitu a dialog mezi kulturami, mobilizovat zdroje, podpořit mobilitu umělců i uměleckých děl a v rámci tzv. prorůstové lisabonské strategie podporovat kulturu jako katalyzátor tvořivosti. V listopadu 2009 vznikl v Radě EU dokument, který chápe tvořivost a inovativní přístupy v komunikační společnosti tzv. digitální generace jako základní stavební kámen udržitelného rozvoje světa. Podkladová studie k nové kulturní politice, zpracovaná katedrou kulturologie FFUK v roce 2007, uvádí jako tendence ve vývoji kultury: • globalizaci jako hrozbu i příležitost, která mj. způsobuje vzájemné ovlivňování národní, regionální a místní kultury a předpokládá mobilitu umělců • vnímání kultury také jako ekonomického fenoménu (využití potenciálu kultury jako tvůrčího odvětví a současně zvýšení a zkvalitnění investic do kultury) • potřebu zlepšit infrastrukturu kulturních organizací včetně jejich modernizace, rozšíření služeb i pro menšinové segmenty populace • doplnění legislativních norem, které chybějí nebo jsou nepružné (např. špatně nastavený systém státní památkové péče a obnovy památkového fondu) • nutnost spolupráce rezortů na celostátní úrovni (např. MK a MŠMT) a koordinace jednotlivých stupňů veřejné správy • programové využití kultury v turistickém ruchu
3. 4. 1. Aktuální služby NIPOS pro MK a další ministerstva • • • • • • • •
úkoly vyplývající z implementace Kulturní politiky na období 2009-2013 úkoly vyplývající z implementace Koncepce účinnější podpory umění na léta 20072013 úkoly vyplývající z implementace Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu, úkoly vyplývající z implementace dalších dokumentů vlády ČR (Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže a další), expertní stanoviska a vyjádření k návrhům zákonů, mezinárodních kulturních dohod, k materiálům z oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit zpracování odborných studií a analýz na zadaná témata, realizace státní statistické služby v rezortu kultura na příkazní smlouvu s MK realizace podpory vybraných mezinárodních kontaktů v oblasti neprofesionálního umění (vysílání jednotlivců do zahraničí, přijímání souborů a jednotlivců na akcích v ČR)
14
• • • • •
členství v mezinárodní expertní pracovní skupině Rady Evropy pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém realizace vybraných celostátních přehlídek a festivalů v jednotlivých oborech (z pověření MK) zastoupení v konkurzních komisích MK (ORNK) a porotách Cen MK realizace odborných seminářů pro příspěvkové organizace MK zastoupení (z pověření MK) v pracovních týmech vytvářejících rozvojové dokumenty jako jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, skupina Evropský rozvojový fond pro obnovu venkova v letech 2007 - 2013
4. Návrh střednědobé koncepce rozvoje NIPOS NIPOS se v průběhu své existence stal sebevědomou institucí, kterou i s ohledem na stupeň využití nových technologií lze označit za moderní a profilovanou v jasně definovaných oblastech kulturních služeb. Těmi oblastmi jsou financování kultury z veřejných prostředků, rezortní statistická služba, neprofesionální umělecké aktivity v rámci celé ČR, monitoring místní a regionální kultury včetně sběru a šíření informací a příkladů nejlepší praxe. V těchto oblastech kooperuje a spolupracuje s řadou subjektů, avšak žádný z nich není schopen NIPOS v celém rozsahu nahradit. Toto zjištění je základním stavebním kamenem koncepce organizace. Vzhledem k faktu, že ze zákona jsou činnosti NIPOS neprofitní, tedy nevytvářející zisk a nevstupující do konkurence a že některé činnosti (např. rezortní statistiku) zřizovatel musí zařídit ze zákona, nezabývá se tato koncepce úvahami o transformaci příspěvkové organizace ani nepředjímá koncepční rozhodnutí MK v této oblasti.
4. 1. SWOT analýza východisek pro koncepci NIPOS Silné stránky -
vyprofilování činnosti, ustálení metod a forem, které však nebrání inovativním procesům jasně definovaní odběratelé služeb schopnost kooperace a komunikace s dalšími subjekty schopnost řešit výzkumné a vývojové projekty včetně evropských projektů začlenění do mezinárodní spolupráce v oblasti neprofesionálního umění vytvoření poradních orgánů, které umožňují bezprostřední evaluaci činnosti organizace v jednotlivých uměleckých oborech
Slabé stránky -
legislativní neujasnění pojmu „veřejný zájem“, které je jednou z příčin složitého postavení příspěvkových organizací v kultuře relativně nízký objem mzdových prostředků a limit pracovníků, které neumožňují progresivnější personální politiku (méně pracovníků, avšak lépe zaplacených) neatraktivnost organizace pro mladé zaměstnance, zejména muže legislativní překážky typu zákona o státní statistické službě s dlouhými lhůtami, které neumožňují rychlou reakci nedostatek hlubší spolupráce mezi odbornými útvary organizace absence výzkumů sociologického typu včetně vztahu populace k umění a ekonomických výzkumů v kultuře
15
Příležitosti -
velký zájem o umělecké aktivity mezi dětmi a mládeží včetně středoškolské možnost čerpat prostředky z evropských fondů, za předpokladu, že zřizovatel vyřeší otázky předfinancování (zálohování je pro malou příspěvkovou organizaci riskantní) a bude zjednodušena administrativa jistá míra vyspělosti české populace projevující jako zájem být divákem, pozitivně vnímat tradici (např. zájem o tradiční lidovou kulturu) možnost čerpat inspiraci ze zahraničí generační výměna na managerských postech v příspěvkových organizacích zřizovaných veřejnou správou (informace, konzultace a další odbornou pomoc budou nezbytně potřebovat)
Ohrožení -
-
-
nesprávné vnímání kultury a umění jako neproduktivního odvětví, nikoliv jako investice do člověka a společnosti (tímto procesem jistého uvědomování významu kultury a umění pro společnost prochází každá nová politická reprezentace na všech úrovních veřejné správy) celkový nedostatek finančních prostředků na činnost, který např. ovlivňuje vydavatelskou aktivitu organizace negativní změny v připravenosti učitelů působit zejména ve venkovském prostředí jako kulturně výchovný činitel neujasněnost koncepce Ministerstva kultury v oblasti vědy a vývoje, což může nejen snížit kredibilitu rezortu v této oblasti, nýbrž i významně zmenšit její objem (NIPOS by tak nemohl splnit některé úkoly z Kulturní politiky) nezájem sdělovacích prostředků včetně rozhlasu a televize o kulturní aktivity velký rozptyl v zájmu obcí a krajů ve spolufinancování kulturních akcí a aktivit očekávané snížení rozsahu podpory kulturních aktivit z rozpočtu MK dopady ekonomické krize na rozpočet NIPOS
4. 2. Strategické cíle NIPOS na období 2010 – 2015 4. 2. 1. Obsahové Dlouhodobé a střednědobé priority: 1. Udržovat a zkvalitňovat dosažené know how organizace v těchto oblastech: - Financování kultury z veřejných rozpočtů NIPOS je prokazatelně jediným subjektem, který dlouhodobě zaznamenává a analyzuje relevantní ekonomická data výdajů veřejných rozpočtů na kulturu. Vzhledem k pokračující ekonomické krizi a propadu veřejných i soukromých (domácnosti) rozpočtů lze očekávat v této oblasti velké turbulence. Sledování a analýza této oblasti jsou nezbytným nástrojem jak pro MK, tak i pro zákonodárce. Rezignace na vkládání veřejných prostředků do oblasti umění a kultury by mohla přinést nenávratné škody. Střednědobé aktivity v této oblasti: průběžná konzultační a informační činnost pro poskytovatele veřejných služeb kultury, zpracování každoroční analýzy financování kultury z veřejných rozpočtů ve formě studie a neperiodické publikace
16
-
-
-
(CD), na vyžádání zpracování výběrových komparačních analýz krajů, míst, realizace konzultačních dnů Právní rámec poskytování veřejných služeb kultury Oblast kultury leží stranou zájmu odborníků z oblasti práva. To se projevuje zejména při tvorbě tzv. ekonomických zákonů Dokladem může být např. skutečnost, že sbírky muzeí a galerií jsou novelou zákona o účetnictví zařazeny mezi majetek, o kterém se účtuje. Modelové případy nelze řešit jako v komerční oblasti. Důležité je rovněž sledování relevantních právních předpisů EU a členských zemí. Střednědobé aktivity v této oblasti: analýzy právního prostředí pro kulturu včetně výběrových podle zadání a potřeb MK, konzultační dny, zveřejňování formou neperiodické publikace i na webu organizace Neprofesionální umělecké aktivity Organizace se v této oblasti může opřít o dlouholeté, systematické a koncepční působení ve vybraných oborech, dále o spolupráci s odbornou i zainteresovanou laickou veřejností a o mezinárodní kontakty a informace. Je odborným gestorem systému postupových přehlídek a výběrových celostátních akcí založených na prezentaci nejlepších uměleckých děl dané sezóny. Systém staví na preferenci kvality (to odlišuje NIPOS např. od NNO, která musí především naplňovat zájem členské základny tj. preferovat kvantitu) a na proměnách koncepce jednotlivých akcí založených na soustavném sledování a vyhodnocování trendů a potřeb. Tím, že působí v řadě oborů dětí, mládeže, dospělých i seniorů může využít i mezioborovou komunikaci a vzájemnou inspiraci jednotlivých uměleckých oborů. NIPOS si v tomto směru vypracovat jedinečnou odbornost, která je respektována. Střednědobé aktivity v této oblasti: ve spolupráci s odbornými radami příprava propozic jednotlivých akcí, promyšlené koncipování jejich doprovodného rámce (ediční počiny, dílny a semináře, lektorské sbory, prezentace inspirativních metod a výsledků umělecké práce, výběr zahraničních hostů atd.), zpracování odborných studií a analýz podle aktuálních potřeb a zadání MK. V delším časovém horizontu je třeba uvažovat o rozšíření stávajících analýz a koncepcí o zpracování koncepcí jednotlivých uměleckých oborů v odborné gesci NIPOS, s tím související i případná implementace Úmluvy UNESCO o kulturní rozmanitosti Statistika kultury NIPOS na základě příkazní smlouvy s MK zabezpečuje státní statistickou službu. Koncepce statistiky kultury je vytvářena na základě analýzy dat ze statistického zjišťování, požadavků MK a ČSÚ a mezinárodních konvencí a doporučení (zejména Eurostat a další). V rámci zabezpečení integrace statistiky kultury do EU jsou navrhována nová zjišťování, případně dochází k propojování některých ukazatelů tak, aby výsledkem byl relevantní údaj o určitém jevu. Vyšší přidanou hodnotou by se pak měly stát odborné interpretace dat jednotlivých zjišťování realizovaných postupně elektronicky. Významným posunem budou nově zaváděné dopočty, které zaručí vyšší vypovídací hodnotu statistických dat. Střednědobé aktivity v této oblasti: každoroční statistická zjišťování knihoven, muzeí a galerií, divadel, orchestrů a hudební těles, muzeí a galerií, památkové 17
péče, festivalů, kulturních domů (zahrnující koncepční a normotvornou činnost, tvorbu statistických výkazů, sběr a zpracování statistických dat a prezentaci) jejich postupná elektronizace a oborová interpretace, výběr a zveřejňování zajímavých dat ve formě tzv. výkonových indikátorů, provádění analýzy stávajících statistických zjišťování z hlediska skutečné potřebnosti a využitelnosti (usnesení vlády ČR č. 1478/08), rozvoj projektu benchmarking umožňující srovnávat výkonové a kvantitativní parametry kulturních subjektů v jednotlivých oblastech kultury (zatím funguje v oblasti veřejných knihoven, připravuje se varianta pro muzea) 2. Realizovat úkoly vyplývající z koncepčních dokumentů projednaných vládou ČR Kulturní politika na období 2009 – 2013 – jak to vyplývá z Plánu implementace dokumentu, rozsah plnění jednotlivých úkolů závisí na objemu finančních prostředků - vytvoření znalostního, metodického a informačního centra pro kulturu (20102014), financováno z IOP Smart Administration (NIPOS se o podporu projektu bude ucházet v konkurzním řízení v r. 2010), realizace úkolu je vázána na úspěch v řízení o podporu z IOP - posílení internetového časopisu Místní kultura (průběžně) - sestavení tzv. satelitního účtu kultury (2009-2014) - publikace Kultura v číslech (každoročně) - publikace Financování kultury z veřejných rozpočtů (každoročně) - analýza a komparace financování kultury z územních rozpočtů (2009-2014) - výzkumný projekt Analýza struktury legislativního a ekonomického postavení kulturních subjektů (2011-2013) - zpracování analýzy současného stavu formativní výchovy v ČR (2010) - vytvoření expertního týmu pro koncepci výchovy talentů a kulturní výchovu (2011) - zpracování koncepce kulturní výchovy v ČR (2012-2014) - rozšíření statistického zjišťování o oblast znevýhodněných občanů a minorit (od r. 2011) - poskytování konzultací a organizování seminářů v rámci systému celoživotního vzdělávání (průběžně) - realizace dvouletých akreditovaných cyklů vzdělávání Škola folklorních tradic (2010–2012, 2013-2014) - analýza ekonomiky příspěvkových organizací (jako VaV projekt od 2011) - analýza ekonomiky veřejných služeb kultury (jako VaV projekt, od 2012) - zabezpečovat systém postupových i vybraných dalších celostátních přehlídek v jednotlivých oborech NPU (každoročně)
Koncepce účinnější podpory umění na období 2007 – 2013 Úkoly NIPOS: - IV. A.6 Vytvoření koncepce umění a vzdělávání – úkol byl uložen rovněž v Kulturní politice. Organizace se týká zejména v části výchovy mimo školní 18
vzdělávání a podpory kulturních dovedností jak praktických, tak teoretických, předpoklad spolupráce s dalšími organizacemi (zejména IU-DÚ). Bude třeba rovněž implementovat zkušenosti z práce expertního týmu pro součinnost v oblasti uměleckého vzdělávání při EU - IV. A7 Podpora vzniku a provozu informačních databází o umělcích, institucích, jejich sbírkách a uměleckých dílech – NIPOS provozuje (podpořený jako projekt v rámci mechanismu tzv. Norských fondů) unikátní databázový server (www.amaterskedivadlo.cz) o českém amatérském divadlem (místopis, soubory, významné osobnosti, přehlídky, literatura), v němž jsou tisíce průběžně doplňovaných informací, v r. 2010 bude zpracována a vydána publikace Malované opony ochotnických jevišť v ČR, připravují se databáze notového a tanečního materiálu a jejich nabídnutí veřejnosti (notografický archiv bude v r. 2010 jako součást knihovny NIPOS zpřístupněný on-line), taneční bude otevřen po r. 2011 - IV. A8 Zajištění statisticko-ekonomických dat s vyšší vypovídací hodnotou – byla vytvořena nová statistická šetření týkající se umění (festivaly), pro účely vytvoření a provozování tzv. satelitního účtu kultury byla do všech dotazníků zařazena nově zpracovaná ekonomická část (průběžně) - IV. C19 Rozšířit a implementovat kritéria pro posuzování dostupnosti umění pro občana na celoroční výstavní činnost – NIPOS je provozovatelem portálu www.vytvarneprehlidky.cz, který umožňuje internetovou prezentaci výtvarných artefaktů žáků a studentů, několikrát ročně připravuje semináře pro výtvarné pedagogy, zaměřené rovněž na internetovou prezentaci (2007) - IV. E 25 Koordinace a transparentní příprava a realizace prezentace českého umění v zahraničí – NIPOS ve spolupráci s českými středisky mezinárodních nevládních organizací i samostatně se podílí na zabezpečení účasti souborů i jednotlivců na prestižních akcích v zahraničí (podle ročních plánů), průběžně - IV. E 27 Podpora účasti národních sekcí na práci mezinárodních nevládních organizací v oblasti umění – NIPOS působí jako sekretariát českých sekcí MNO AITA/IATA (amatérské divadlo), CISM (dechové orchestry), UNICA (amatérská filmová tvorba) a podporuje účast delegátů na valných hromadách v těchto i dalších oborech (průběžně) Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže pro období 2008 – 2013 a/aktivity NIPOS v období 2010 – 2011: každoročně realizovat vybrané celostátní přehlídky a festivaly uměleckých aktivit dětí a mládeže (oblast Mládež a kultura), vytvořit komplexní systém prezentace studentských uměleckých aktivit (oblast Mládež a kultura), podporovat a rozvíjet celoživotní vzdělávání (Škola folklorních tradic, Klub sbormistrů, Celostátní setkání mladého divadla, inovativní semináře pro výtvarné a další pedagogy a další) – oblast Mládež a kultura, podporovat a koncipovat akce pro rodiče s dětmi (oblast mládež a rodinná politika) – celostátní přehlídka divadla dospělých pro děti Popelka Rakovník, nabídka kreativních seminářů pro rodiče s dětmi (např. v rámci Loutkářské Chrudimi) b/aktivity NIPOS v období 20012 – 2013 nově budou zařazeny šetření kulturní dimenze života mladé populace (oblast výzkumů mládeže) a sběr nejlepších praktických příkladů integrovaných kulturních aktivit a aktivit pro děti a mládež ze 19
sociálně slabého prostředí (oblast mládež a kultura), kromě systému prezentace studentských uměleckých aktivit ostatní úkoly trvají Program celoživotní přípravy na stáří Průběžné aktivity NIPOS: zpracování a prezentace měsíčního Kalendária kulturních aktivit občanů s handicapem (každoročně), příprava a realizace integrované přehlídky pantomimy Otevřeno Kolín (každoročně), příprava a realizace CP seniorského divadla (bienále 2010,2012,2014 Znojmo), 2011 – 2012 šetření kulturní dimenze života seniorů (návaznost na projekt ukončený v roce 2008, komparace údajů z obou k vytvoření časové řady), sledování seniorských aktivit a kulturních aktivit handicapovaných občanů rovněž v rámci statistického šetření Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu: Aktivity NIPOS: realizace 5. běhu Školy folklorních tradic, pokud se sejde dostatek zájemců v letech 2010-2012, příp. a 2013-2015 (spolupráce s NÚLK a FoS), 2010 doplnění statistického zjišťování kulturních domů o oblast tradiční lidové kultury (varianta samostatný výkaz), realizace FF Pardubice-Hradec Králové (každoročně), CP dětských folklorních souborů (2011, 2013, 2015) a CP choreografií folklorních souborů (Nový Bydžov 2010, 2012, 2014), spolupráce s historickým muzeem v rámci NM při prezentaci folkloru a tradiční lidové kultury v Musaionu (každoročně), spolupráce s NÚLK a FoS v rámci koordinační rady pro folklor 3. Naplňovat poslání organizace v moderní informační společnosti Organizace má ve svém názvu termín informační. V praxi to znamená sběr a šíření informací, a to jak specializovaných, tak obecných. NIPOS k tomu účelu vytváří archivy, databáze a informační sítě. Součástí tohoto trendu je rovněž modernizace veřejné knihovny NIPOS zpřístupněné on-line. Organizace je řešitelem rezortní státní statistické služby. střednědobé úkoly a výhledem do r. 2014: - verifikace koncepce statistiky kultury na základě analýzy mezinárodních požadavků a doporučení, propojování vybraných ukazatelů tak, aby bylo možné postihnout postavení kultury jako odvětví a její výkonnost, změnit formy prezentace dat, postavit tuto prezentaci oborově s využitím odborné interpretace - koncepční příprava, vytvoření a uvedení do provozu informačního a vzdělávacího portálu amatérského divadla (časopisu Amatérská scéna), v jehož jednotlivých částech (kalendář akcí, festivaly, soutěže, semináře, dramaturgická poradna, divadelní literatura a interaktivní adresář amatérského divadla), najdou zájemci o amatérské divadlo potřebné informace, portál postupně nahradí tištěný bulletin d´ARTAMAn (2009 -2010) - vytvoření a zpřístupnění Zlatého fondu taneční kultury (databáze choreografií, tanečních a divadelních projektů) – 2011-2012 (realizace úkolu závisí na objemu finančních prostředků) - vytvoření multifunkčního poradenského centra pro neprofesionální umění v rámci NIPOS jako nabídky pro učitele, vedoucí souborů, jednotlivé zájemce (součást VaV projektu nazvaného Kořeny budoucnosti), od r. 2011 - internetový časopis Místní kultura zaměřit na místní aktivity, amatérské umění a občanskou společnost, připravit anglickou jazykovou mutaci části obsahu 20
4. Naplňovat poslání v oblasti celoživotního vzdělávání NIPOS má významné postavení v poskytování kvalifikačního a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a animátorů, kteří působí v oblasti neprofesionálního umění. Nabízí jak v rámci celostátních přehlídek a festivalů, tak i mimo ně, tvořivé a inovativní dílny a semináře a kurzy pro vzdělání v jednotlivých oborech mimo školské systémy. Kromě organizace působí v této oblasti částečně pouze některé NNO. Většímu rozšíření této aktivity brání rozpočtová pravidla republiky, která neumožňují státní příspěvkové organizaci vkládat do této aktivity prostředky. Vzdělávacím účelům slouží rovněž ediční činnost organizace. Střednědobé úkoly s výhledem do r. 2015: - na základě nového kvalifikačního oprávnění realizovat nové běhy čtyřsemestrální Školy folklorních tradic (od 2010, spolupráce NÚLK a FoS) - ustavit nový Klub sbormistrů středoškolských pěveckých sborů (od 2010) - pokračovat v realizaci Klubu sbormistrů dětských sborů (každoročně) - realizovat v rámci Jiráskova Hronova Klub nejen mladých divadelníků (cca 15 desetidenních tematizovaných dílen) a každodenní setkání Problémového klubu (každoročně) - realizovat v rámci Loutkářské Chrudimi a Dětské scény dílny a semináře včetně rozborových (každoročně) - realizovat rozborové semináře v rámci oborových celostátních přehlídek (každoročně) - realizovat kurzy a inovativní semináře pro výtvarné a taneční pedagogy a pedagogy tvořivé dramatiky (výchovné dramatiky) – každoročně - využít faktu, že NIPOS působí v řadě uměleckých oborů a propojovat jednotlivé obory jako inspiraci, příkladem může být Komplexní dílna tvořivé dramatiky pro pedagogy a další odborníky v oblasti dětské estetické výchovy (každoročně) - vydávat neperiodické publikace metodického a vzdělávacího charakteru a vybraná periodika (každoročně v souladu s Plánem ediční činnosti organizace na běžné roky) - realizovat semináře pro management příspěvkových organizací MK (podle zadání MK i samostatně) - analyzovat podmínky pro rekvalifikační vzdělávání profesionálních pracovních v místní kultuře s případným nabídnutím služeb NIPOS v této oblasti 5. Rozšiřovat mezinárodní spolupráci Česká republika je součástí Evropské unie a členskou zemí UNESCO. Navázání kontaktu s evropskými iniciativami a platformami může přinést inspiraci. Je třeba vyhledávat a navazovat spolupráci s podobně zaměřenými organizacemi v zahraničí, zejména v oblasti NPU, např. jako nizozemský Kunstfactor. Organizace je členem řady mezinárodních nevládních organizací. Potřebuje rovněž sledovat dění v oblasti mezinárodního práva v kultuře a vztah veřejných rozpočtů k této oblasti. Nezbytná pro organizaci je účast na mezinárodních projektech v oblasti statistiky. Střednědobé úkoly NIPOS s výhledem do r. 2015 : 21
-
vyhledat a navázat spolupráci s veřejně prospěšnými organizacemi v zahraničí, zejména v oblasti NPU (průběžně) - využít členství v nevládních organizacích jako je AMATEO apod. k získání informací, kontaktů, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, veřejného financování kultury, neprofesionálního umění a statistiky (průběžně) - využít členství v mezinárodních nevládních organizacích v oborech neprofesionálního umění k prohloubení mobility, spolupráci a většímu zviditelnění České republiky v zahraničí (průběžně) - využít mezinárodních kontaktů v oblasti uměleckého vzdělávání jak školního, tak mimo školu (expertní skupina při EU, mezinárodní konference na toto téma v zahraničí) k získání informací pro koncepci umění a vzdělávání (průběžně) - realizovat 80. Jiráskův Hronov jako festival Středoevropské sekce AITA/IATA (2010, od r. 2011 bude českou divadelní žatvou s mezinárodní účastí), realizovat zahraniční účast na Festivalu sborového umění Jihlava (každoročně), Českém videosalonu v Ústí nad Orlicí (každoročně), CP výstavy amatérské fotografie ve Svitavách (každoročně), Dětské scéně (každoročně) - využít zastoupení ČR v orgánech AITA/IATA k větší prezentaci českého divadla v zahraničí (průběžně) 6. Zapojit se do realizace Mezirezortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje Organizace je výzkumnou a vývojovou organizací (zakotveno v její Zřizovací listině) a řeší úkoly humanitního aplikovaného výzkumu. Výzkum a vývoj není sice jedinou činností organizace, avšak je největší z hlediska vynaložených výdajů. NIPOS prokázal v této oblasti dobré výsledky. Např. pětiletý aplikovaný výzkum dětských uměleckých aktivit přinesl novou metodiku výuky výtvarného oboru, která je aplikována ve výuce budoucích pedagogů jak v ČR, tak zahraničí (americké univerzity). Může zejména v oblasti financování kultury (viz požadavky vyplývající z Kulturní politiky), sociologie (výzkum kulturní dimenze života segmentů společnosti) a vztahu k umění vyplnit v oblasti VaV rezortu kultury bílá místa. NIPOS využije nejbližší výzvy k předložení projektů v roce 2011. Uvažované VaV projekty (2011 a další) - Kořeny budoucnosti - výzkum se hodlá zabývat fenoménem české taneční výchovy, chce specifikovat její historickou a společenskou hodnotu. Přinese metodiku pro výuku, poskytne argumenty pro rozvíjení oboru v rámci mezioborové spolupráce. Koncepce projektu počítá s mezinárodní spoluprací. - Recepce vybraných druhů umění – výzkumy vztahu veřejnosti k vybraným druhům umění (divadlo, vážná hudba, výtvarné umění, literatura) existují v řadě evropských zemí, v ČR zatím chybějí. Přitom na recipientovi (divákovi, posluchači a čtenáři) závisí nejen umělecká produkce, ale i kulturní průmysl. - Analýza ekonomiky příspěvkových organizací – projekt se bude komplexně zabývat efektivitou činnosti příspěvkových organizací na všech úrovních veřejné správy z hlediska vynaložených prostředků a jejich návratnosti, přinese chybějící souhrnné argumenty pro veřejnou správu pro její další rozhodování
22
-
-
Analýza ekonomiky veřejných služeb kultury – vzhledem k faktu, že objem vynaložených veřejných prostředků na tyto služby je indikátorem trvale udržitelného života, přinese projekt potřebná fakta a argumenty především pro MK Analýza struktury legislativního a ekonomického postavení kulturních subjektů – projekt doplňuje mapování a analýzu české kultury z hlediska legislativy a ekonomiky, bude se zabývat postavením a možnostmi jak vládních neziskových organizací, tak nevládních. Studie by srovnáním reálných údajů měla přinést zhodnocení skutečného podílu jednotlivých segmentů při zabezpečení veřejných služeb a vyvrátit některé omyly a mýty
4. 2. 2. Organizační a personální Organizační -
-
-
jako optimální se jeví zachování dosavadní organizační struktury organizace, tj. relativně velké celky bez vnitřní atomizace na oddělení, což mj. znamená nezvyšování počtu vedoucích zaměstnanců vytvářet prostředí pro širší spolupráci a kooperaci odborných útvarů, využít k tomu aktivity NIPOS a úkoly stanovené MK (průběžně) posilovat vnější kooperaci organizace s partnery v jednotlivých oblastech jako základní komunikační nástroj uvnitř instituce slouží intranet, bude posílena jeho funkce jako úložiště dokumentů, koncepčních materiálů NIPOS, projektů apod. (2010) s vědomím jejich významu více využívat odborné rady NIPOS (průběžně) ustavit odbornou radu oboru sborový zpěv dospělých (2010) ustavit samostatnou odbornou radu pro festival Jiráskův Hronov, který je multioborovou divadelní žatvou (2010-11) vytvořit v sekretariátu ředitele pozici koncepčního pracovníka (2010, přeřazením z jiného útvaru) vzhledem k prudkému rozvoji uvažovat o nové pracovní pozici odborníka na mladou filmovou tvorbu přijmout takové změny v pracovním, organizačním a spisovém řádu organizace, které by vedly k upevnění osobní odpovědnosti zaměstnanců na jednotlivých pracovních pozicích (novelizace v roce 2010)
Personální -
-
snížit věkový průměr zaměstnanců NIPOS (průběžně, podle možností) vzhledem k novým úkolům posílit útvary CIK (statistik), REGIS (ekonom, právník), ARTAMA (mladá filmová tvorba) s cílem zkvalitnit práci instituce bude zavedena pravidelná evaluace především odborných zaměstnanců a zavedeny plány osobního růstu u zaměstnanců ve věku do 40 let (od r. 2010) je třeba lépe využít nenárokových složek platu (osobní příplatek) k motivování zaměstnanců k sebevzdělávání, jazykové přípravě, zahraničním studijním pobytům apod. (od r. 2010 v rámci plánu osobního růstu) 23
4. 2. 3. Technické kontinuální optimalizace technického vybavení organizace - zpracování střednědobé koncepce technického zabezpečení činnosti do r. 2015 (2010) - kontinuální optimalizace využití techniky s ohledem na pracovní nároky jednotlivých útvarů (průběžně) - zabezpečení servisu vlastními silami (průběžně) - dostatečné dimenzování záložních napájecích zdrojů serverů (průběžně) vytvoření vnitropodnikového databázového informačního systému - evidovat informace a báze, které přicházejí v úvahu, promyslet vazby na obecně platné a používané číselníky a klasifikace, připravit a nastavit uživatelsky přívětivý systém (2011) ustavení multimediálního pracoviště včetně vytvoření pravidel pro nakládání s multimédii - vytvoření koncepce s definovanými potřebami, cíli a nástroji včetně ekonomické rozvahy (2010-2011)
4. 2. 4. Ekonomické S ohledem na skutečnost, že organizace je napojena na systém veřejných rozpočtů a hospodaří s ročním příspěvkem MK, který v podstatě není valorizován, těžko si může v této oblasti klást ambiciozní cíle. Lze konstatovat, že pokud nedojde k razantnímu snížení limitu zaměstnanců, nelze počítat s velkými úspornými opatřeními v provozu. Osvědčilo se účtování podle středisek a mimořádných projektů. V tom lze pokračovat, stejně jako v důsledném vázání finančního plánu na roční plán práce organizace.
4. 3. Indikátory efektivity činnosti organizace 1. odborné rady složené z odborníků a zástupců zainteresované veřejnosti (posuzují činnost instituce, nástroje, metody, výsledky celostátních přehlídek z hlediska potřeb jednotlivých oborů a spoluurčují další koncepční směřování organizace 2. kvantifikovatelný zájem o nabízené služby organizace : počty seminaristů, počty abonentů časopisů vydávaných organizací, počty poskytnutých konzultací jednotlivými útvary apod. 3. kvantifikovatelný zájem (počty návštěv a délka setrvání) o webové stránky a samostatné servery: www.nipos-mk.cz, www.amaterskedivadlo.cz, www.mistnikultura.cz 4. počty mimořádných projektů, na než byly získány zvláštní prostředky: v letošním roce to bylo celkem 10 projektů (Databáze českého amatérského divadla, podpořena z mechanismu tzv.norských fondů, satelitní účet kultury, benchmarking muzeí, publikace Kultura v číslech, studie Analýza a komparace financování kultury z územních rozpočtů Libereckého a Olomouckého kraje, celostátní přehlídka dětských folklorních souborů, notový archiv, vzdělávací a informační portál amatérského divadla, Mistrovství Evropy dechových orchestrů, přehlídky a semináře v rámci Roku Bohuslava Martinů)
24
5. Závěr Předložená koncepce nepředstavuje radikální proměnu organizace a její organizační struktury. Opírá se o dosažené výsledky a postavení v poskytování veřejných služeb v kultuře. Činnost organizace se postupně profilovala do několika oblastí, v nichž působí jako jedinečný subjekt. Pokud se výrazně nezmění zadání Ministerstva kultury, případně vnější prostředí místní, regionální a národní kultury a rovněž podmínky, za nichž funguje, je organizace schopna plnit své poslání. Realizace specifických cílů předpokládá, že se MK dokáže vyrovnat s jednotlivými oblastmi tak, aby bylo schopno naplnit Kulturní politiku. Klíčové je zvláště vyřešení otázky postavení jeho příspěvkových organizací ve výzkumu a vývoji. Ministerstvo nemá jedno výzkumné pracoviště a v některých výzkumných segmentech (např. ekonomika kultury, postavení kultury v životním způsobu apod.) může právě NIPOS poskytnout své know how. Nelze si stavět nereálné cíle např. v oblasti personální politiky, neboť ani nezaměstnanost v době ekonomické krize nepřivedla nové zaměstnance. Ostatně při převládající feminizaci by radikální věková obměna kmenových zaměstnanců spíše vyvolala nutnost některých organizačních opatření, po nichž volají organizace zabývající se podmínkami zaměstnávání mladých matek. Koncepce definuje strategické cíle organizace i nástroje jejich realizace, a to jak ve střednědobém horizontu, tak v delších výhledech. Promítly se do nich všechny odborné útvary. Lze konstatovat, že NIPOS nadále bude plnit tyto funkce: 1. pro zřizovatele • expertní ve vybraných oblastech kultury • řešitele a realizátora státní statistiky kultury • odbornou jako řešitel projektů naplňujících koncepční záměry MK a vládní dokumenty • výzkumnou a vývojovou (řešitel VaV projektů) • analytickou a koncepční (podle zadání MK) • odborně organizátorskou (zejména gestorství systému postupových přehlídek) • garanta části mezinárodních kontaktů v oblasti neprofesionálního umění 2. pro veřejnou správu • informační • konzultační • analytickou (podle specifických požadavků) 3. pro subjekty působící v kultuře • informační • konzultační • vzdělávací 4. pro fyzické osoby, jako zájemce o obory NPU • informační • konzultační • odborně organizační • vzdělávací • vydavatelskou
25
Seznam použitých zkratek AITA/IATA AMATEO CISM ČSÚ EUROSTAT EU FF FoS IPOS IU-DÚ MK MŠMT NK NIPOS NULK ORNK UNICA VUP
Mezinárodní neprofitní organizace pro amatérské divadlo Mezinárodní neprofitní organizace sdružující celostátní subjekty působící v oblasti neprofesionálního umění Mezinárodní nevládní organizace sdružující dechové organizace a jejich sdružení Český statistický úřad Evropský statistický úřad Evropská unie Folklorní festival Folklorní sdružení ČR Informační a poradenské středisko pro místní kulturu Institut umění – Divadelní ústav Ministerstvo kultury Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní knihovna Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Národní ústav lidové kultury Odbor regionální a národnostní kultury MK Mezinárodní svaz neprofesionálního filmu Výzkumný ústav pedagogický
26
