STŘEDA 20. ŘÍJNA 2010

20-10-2010

CS

Rozpravy v Evropském parlamentu

STŘEDA 20. ŘÍJNA 2010 PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05) *** Edit Herczog (S&D). – Pane předsedo, včera jsme vedli rozpravu ohledně rozpočtu. Během rozpravy jasně vyplynulo, že příslušné útvary neobdržely zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Tuto záležitost jsme zkontrolovali. Zpráva byla dokončena a řádně odeslána, takže během postupu pravděpodobně došlo k nějakým chybám. Není však důležité hledat, kdo je odpovědný a co přesně se stalo. Velmi důležité je, že si chceme být jisti, že naše zpráva, která je rovněž naším základem pro trialog a v níž spočívá největší odlišnost ve srovnání s dokumentem Rady, bude připojena mezi oficiální dokumenty Rady. Proto jsem ji přinesla s sebou a předložila vám a stejně tak Radě. Laskavě vás žádáme, abyste zajistili, že návrh výboru ITRE, který byl jednomyslně přijat, dorazí do Rady včas. Velice vám děkuji za podporu v této záležitosti. Předseda. – Uděláme, co chcete. Je to skvělé. Zahájení dnešní rozpravy je fantastické! 2. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 3. Příprava zasedání Evropské rady (28.–29. října) – Přípravy summitu G20 (11.–12. listopadu) – Finanční, hospodářská a sociální krize: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období) – Zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně (rozprava) Předseda. – Dalším bodem je společná rozprava k následujícím otázkám: – prohlášení Rady a Komise k přípravám summitu G20 (11.–12. listopadu), – prohlášení Rady a Komise k přípravě zasedání Evropské rady (28.–29. října), – zpráva A7-0267/2010, kterou předkládá paní poslankyně Berèsová, o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období) a – zpráva A7-0282/2010, kterou předkládá pan poslanec Feio, obsahující doporučení Komisi ke zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedo, pane komisaři Barroso, dámy a pánové, jménem Rady bych rád poděkoval panu předsedovi za příležitost hovořit o přípravných pracích, které jsou v Radě prováděny s ohledem na příští zasedání Evropské rady.

1

2

CS


Tato Evropská rada bude mít nabitý program. Jejím ústředním bodem bezpochyby bude správa ekonomických záležitostí. Jak víte, pracovní skupina pod vedením pana předsedy Van Rompuye, se sešla v pondělí a schválila svoji konečnou zprávu. Tato zpráva obsahuje důležitá a konkrétní doporučení a návrhy, které by nám měly umožnit učinit kvalitativní skok v evropské správě ekonomických záležitostí. Její doporučení usilují zejména o zlepšení fiskální kázně, rozšíření hospodářského dohledu, rozvinutí a rozšíření koordinace, posílení rámce řízení krizí a posílení institucí. Všechna tato doporučení lze rychle provést prostřednictvím právních předpisů. Samozřejmě doufáme, že Evropská rada je bude moci podpořit, aby umožnila Komisi, Parlamentu a Radě učinit pohotový pokrok v těchto velice významných záležitostech. V každém případě by to vyslalo pozitivní signál, pokud jde o náš záměr přijmout opatření nezbytná pro zvládání významné hospodářské výzvy, která je před námi. Je pravda, že někteří vznesli otázku využití dalších možností, které zacházejí dále než tato doporučení a přesahují oblast působnosti smluv. Mluvím zde o otázkách, jako je pozastavení hlasovacích práv nebo zavedení nových pravidel hlasování, jako je obrácená většina. Je jasné, že tyto otázky nejsou jednoduché jak z hlediska technického, tak politického. Budou prodiskutovány příští týden na zasedání na Evropské rady. Dalším důležitým bodem na programu Evropské rady jsou přípravy summitu G20. Evropská rada musí vymezit postoj Unie na základě přípravných prací, které včera provedla Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Obecně řečeno je pro summit G20 v Soulu důležité, aby pozornost byla věnována urychlení úsilí na provedení rámce stanoveného pro prosazování silnějšího, udržitelnějšího a vyrovnanějšího růstu. Musíme se zaměřit především na hlavní globální hospodářské nerovnováhy, které mohou ohrozit růst. Od roku 2008, kdy vypukla krize a byla přijata opatřeními pro její řešení – jinými slovy, od dlouho očekávaného vzestupu důležitosti skupiny G20 – se situace radikálně změnila. Důvod je velmi jednoduchý: závažnost. Povaha mnoha rozhodnutí, která mají přímé důsledky pro naše spoluobčany, se v rozmezí několika měsíců posunula z místní nebo vnitrostátní úrovně na mezinárodní úroveň. Globalizace znamená, že nyní musíme ve většině otázek jednat současně na evropské úrovni a na úrovni mezinárodní. Všichni víme, že Evropská unie potřebovala čas, aby dosáhla dohody ohledně nové smlouvy, která rovněž měla posílit úlohu Unie na mezinárodní scéně. Trvalo nám téměř celých posledních deset let, než byla tato smlouva předložena, ale stačilo pouze deset měsíců, abychom si uvědomili, jak je důležitá. Skupina G20 od svého počátku prokázala, že je určitým způsobem úspěšná, ale domnívám se, že nejtěžší a nejvýznamnější zkouška je ta, která ji čeká v několika příštích týdnech a měsících, kdy budeme muset čelit vážnému riziku ztráty toho, čemu se anglicky říká momentum. Evropská unie v současnosti připravuje dvě významná zasedání, obě se uskuteční v Koreji a k prvnímu dojde za dva dny. Jedná se o schůzku ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, druhým zasedáním je summit G20 v polovině listopadu. Pokud jde o podstatu, přispění Unie k silnému, udržitelnému a vyváženému růstu je založeno na: 1) diferencovaných plánech fiskální konsolidace podporujících růst; 2) strategii Evropa 2020 pro strukturální reformy nezbytné mimo jiné k podpoře tvorby pracovních míst; 3) programu reformy finančního odvětví a trhů a 4) posilování správy ekonomických

20-10-2010

20-10-2010

CS


záležitostí Unie. K tomuto poslednímu bodu budeme moci na listopadovém summitu představit zjištění pracovní skupiny, jakmile budou přijata Evropskou radou. Chtěl bych dodat, že Evropská unie se velice zajímá o postup vzájemného hodnocení typu peer review v rámci G20. Jako Evropané jsme zvyklí na takovou činnost a víme, jak zajímavá a užitečná může být. Každý musí samozřejmě hrát svoji úlohu a projevit opravdovou ochotu přispět k rámci pro růst. Boj proti protekcionismu se nevyhrává v jediné bitvě, obecný stav pohotovosti musí být zachováván den co den. Pokud jde o ostatní věci, ačkoli činnost technických subjektů, jako je Rada pro finanční stabilitu, jíž předsedá Mario Draghi, činí dobré pokroky a celkové začlenění, zejména v některých oblastech, postupuje podle mého názoru správným směrem, je také důležité provést dlouhodobou reformu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Evropané jsou připraveni respektovat minulé závazky, zejména pak závazky učiněné v loňském roce v Pittsburghu, aby se zajistilo, že nový MMF bude lépe reprezentovat novou mezinárodní hospodářskou realitu a tedy že rozvíjející se ekonomiky hrají větší úlohu a mají větší význam. Dovolte mi však, abych to řekl jasně: nelze očekávat, že všechny ústupky v tomto ohledu učiní pouze samotná Evropa. Musí k tomu přispět všechny rozvinuté země. Již jsme oznámili, o čem konkrétně jsme ochotni jednat, pokud jde o zastoupení, správu a podíl na hlasování. Domníváme se, že je to dobrý základ pro dosažení kompromisu. Ať tedy nikdo neobviňuje Evropu, jestliže se v tomto ohledu nic nezmění. Jako Unie jsme mezi sebou o tomto všem jednali a jednali jsme též o několika klíčových otázkách a mandátu, pokud jde o schůzku ministrů financí G20, která se má uskutečnit tento týden. Učinili jsme tak, aby bylo zajištěno, že Evropané jsou nejen jednotní, ale také že se zaměřují na ochranu a prosazování toho, co představuje jejich nejvýznamnější zájmy. Předsednictví a Komise učiní vše, co je v jejich moci, aby hájily a podporovaly tyto zájmy, jež vycházejí z našeho společného postoje, který je plodem několikaměsíční práce všech členských států. Co se týče změny klimatu, záměrem teoreticky není vést v Evropské radě podrobnou diskusi, protože Rada pro životní prostředí již dne 14. října přijala velmi obsáhlý dokument se závěry, které stanoví evropský postoj. Je stále více naléhavé pokročit s prováděním ambiciózního režimu boje proti změně klimatu po roce 2012 a za tímto účelem Evropská unie nadále hájí přístup postupných kroků, který je založený na Kjótském protokolu a výsledcích kodaňské konference a jenž připravuje cestu pro komplexní a právně závazný globální rámec s tím, že budou zohledněny hlavní politické směry stanovené v konečném kodaňském dokumentu. Na konferenci v Cancúnu je nutné dosáhnout vyváženého výsledku, který zohlední obavy smluvních stran a umožní nám určit, jakého pokroku bylo doposud dosaženo. Unie vyjádřila, že upřednostňuje jeden právně závazný nástroj, který bude obsahovat hlavní prvky Kjótského protokolu. Mohla by však počítat s druhým obdobím závazku podle Kjótského protokolu, jestliže bude splněno několik podmínek. K tomu by mělo dojít v souvislosti s širší dohodou, již by podepsaly všechny velké ekonomiky a která by představovala úsilí a účinnost mezinárodní činnosti a naplňovala naléhavou potřebu chránit ekologickou vyváženost. Rád bych krátce zmínil přípravu postoje Evropské unie s ohledem na summity se Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou. Bude to poprvé, kdy budou o přípravách na summity s klíčovými

3

4

CS


partnery Unie diskutovat hlavy států či vlád v souladu se závěry Evropské rady ze dne 16. září. Myšlenkou je to, že hlavy států či vlád mohou vést otevřenou diskusi o hlavních výzvách v našich vztazích s našimi partnery. Aniž bych chtěl předbíhat této diskusi, dovolte mi krátce rozvést klíčové otázky těchto blížících se summitů. Summit se Spojenými státy bude jistě důležité zaměřit na několik klíčových otázek. Obecně řečeno bude nutné věnovat se posilování transatlantické spolupráce, která je podstatným prostředkem pro nalézání účinných řešení na společné výzvy, které jsou před námi. Den po konání summitu G20 bude navíc summit mezi Evropou a Spojenými státy představovat významnou příležitost, jak tyto výsledky zohlednit a rozvíjet společný přístup k několika aktuálním hospodářským otázkám. Měli bychom rovněž usilovat o rozvíjení společného přístupu ve vztahu k rozvíjejícím se ekonomikám. Summit by rovněž měl – alespoň doufáme – umožnit obnovení Transatlantické hospodářské rady tím, že z ní bude učiněno hospodářské fórum, které přesahuje čistě regulační otázky. Rada by mohla užitečně přešetřit způsoby, jak se vypořádat s krizí a podpořit růst a zaměstnanost, a to na základě posíleného mandátu. Máme rovněž v úmyslu využít summit k přípravě na summit v Cancúnu a od našich partnerů z USA samozřejmě očekáváme významný pozitivní signál. Na programu budou rovněž důležité otázky zahraniční politiky, zejména pak s ohledem na Súdán a Írán. Co se týče summitu s Ukrajinou, na dnešní odpoledne se plánuje další rozprava s vysokou představitelkou, takže mi jistě prominete, že se k této záležitosti dnes dopoledne více nevyjádřím. Na summitu s Ruskem Evropská unie hodlá vyjádřit svoji plnou podporu partnerství pro modernizaci, které nám umožní posílit naši spolupráci ve všech oblastech, zejména v klíčových oblastech, jako jsou inovace a energie. To jsou, pane předsedo, pane Barroso, dámy a pánové, hlavní body, jež je třeba prodiskutovat příští týden na zasedání Evropské rady: jedná se o opravdu nabitý a důležitý program. José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, dnes diskutujeme především o otázkách, kterými se bude příští týden zabývat Evropská rada. Zaměřím se na témata, která považuji za nejdůležitější: samozřejmě na správu ekonomických záležitostí v Evropské unii, a pokud jde o vnější úroveň – kromě velmi důležitého summitu s USA a také summitu s Ruskem – na dle mého názoru rozhodující summity: summit G20 v Soulu a také konferenci o změně klimatu v Cancúnu. Reforma naší správy ekonomických záležitostí je základní kamenem naší udržitelné obnovy a důvěryhodnosti. Proto Komise od začátku těchto diskusí zaujímá velmi ambiciózní přístup. Návrhy předložené Komisí minulý měsíc se snaží převést naléhavost vycházející z krize do ambiciózní právní reality. Řeší hlavní otázky týkající se toho, jak pro Evropskou unii zajistit skutečnou výhodu v oblasti hospodářské politiky prostřednictvím odpovídajícího koordinovaného fiskálního dohledu a zaměřují se na makroekonomické nerovnováhy, takže, jak velmi často říkáme, nyní vytváří skutečnou hospodářskou Unii v Evropě. Velmi vítám pozornost, kterou těmto návrhům Parlament věnuje. Dohoda dosažená již v prvním čtení by dokazovala, že Evropská unie je zavázána uvést tuto novou vizi v činy.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Měli bychom usilovat o to, abychom tato pravidla zavedli do poloviny příštího roku. Proto vyzývám členské státy, aby všemi způsoby usilovaly o splnění těchto důležitých cílů a naléhavě tento plán sledovaly. V současné době se nám podařilo dosáhnout většího konsensu ohledně klíčových oblastí činnosti, přičemž byl posílen Pakt o stabilitě a růstu, a zabývali jsme se makroekonomickými nerovnováhami, a to rovněž díky jednání pracovní skupiny, které předsedá Herman Van Rompuy. Jakmile budou ukončeny všechny diskuse a budou přijata veškerá rozhodnutí, měly by výsledky tohoto kombinovaného postupu představovat vizi pro správu ekonomických záležitostí, která bude mnohem komplexnější, více přizpůsobená potřebě v první řadě předcházet problémům a bude mít mnohem pevnější základy díky využívání sankcí. Dovolte mi však, abych se vyjádřil jasně. Celkový výsledek musí představovat skutečnou změnu stávající situace. Našim občanům musíme ukázat, že Evropská unie z krize vyvodila veškeré závěry a poučila se z ní. Je třeba vyřešit ještě některé další záležitosti. Jednou zvláště důležitou otázkou je, jak nahradit současný krizový mechanismus dohodnutý v květnu mechanismem, který bude mít trvalejší povahu, až v roce 2013 platnost současného mechanismu skončí. Vynasnažíme se, abychom se v budoucnu takových krizí vyvarovali, ale činíme rovněž vše pro to, abychom byli lépe připraveni na kritické situace, než jak tomu bylo v minulosti. Připravenost a existence silného a stálého krizového mechanismu může takovému vývoji v budoucnosti zabránit. Komise si dobře všímá názorů vyjádřených členskými státy, které jsou nakloněny změně smlouvy, k níž je, jak každý ví, potřeba jednomyslnost členských států. V této fázi se Komise zaměří na podstatu. Tím myslíme návrh stálého mechanismu, který může poskytovat ochranu v kritických momentech a mezitím minimalizovat morální hazard a zajistit, že bude takový nástroj využíván pouze jako nejzazší řešení, a to ve společném zájmu. Bude-li to v plném rozsahu uskutečněno, bude výsledek veškeré této práce takový, jaký potřebujeme: půjde o systém, který členské státy pobídne, aby prováděly zdravé hospodářské a fiskální politiky, a systém, který pobídne investory, aby dodržovali odpovědné úvěrové postupy. Celkově se domnívám, že jsme na dobré cestě. Z krize získáváme ponaučení. Evropská unie v zájmu svých občanů zavádí systém správy, který je naprosto renovovaný, srovnáme-li ho se stavem před krizí, a celý tento systém nyní pokládáme na mnohem zdravější základy. Naše výsledky v oblasti správy ekonomických záležitostí, ale také v případě strategie Evropa 2020 a finanční regulace nám poskytnou správnou základnu, jak pokračovat na summitu G20 v Soulu. Tento summit přichází v rozhodující době. Bude skutečnou zkouškou toho, zda G20 dokáže koordinovat potřeby světové ekonomiky prostřednictvím spolupráce na celosvětové úrovni. Domnívám se, že to dokáže, a domnívám se, že Evropská unie bude mít klíčovou úlohu při dosahování úspěchu na soulském summitu. Čeho chceme v Soulu dosáhnout? Zaprvé si musíme připomenout, že G20 skutečně hrála významnou roli při řešení krize. Činila tak prostřednictvím společného postupu, a protože se přesouváme do nové fáze, musíme postupovat i nadále společně a na základě spolupráce. Znamená to připustit, že globální nerovnováhy představují obavu pro všechny a že všechny

5

6

CS


velké ekonomiky musí hrát svoji úlohu při hledání řešení. A opravdu nemůžeme přehlížet skutečnost, že významným faktorem jsou zde směnné kurzy. Zadruhé musíme učinit kroky rovněž ohledně mezinárodních finančních institucí. Zejména reforma MMF je již dlouho očekávaná. Potřebujeme, aby se i ostatní přizpůsobili pružnosti, kterou Evropská unie již ukázala. Zatřetí, s podporou tohoto Parlamentu se nyní nacházíme v procesu podstatné reformy našeho vlastního finančního systému a ještě jednou bych vám rád poděkoval za to, jaký důraz kladete na co nejvčasnější dosažení tohoto cíle. Musíme také zachovat dynamiku skupiny G20. Pokrok je dobrý, nyní si však musíme být jisti, že zůstane zachován i při provádění. Rád bych, aby v tom hrál roli finanční sektor. Proto by Evropská unie měla nadále usilovat o prosazení daně z finančních transakcí na celosvětové úrovni. Komise chce mezitím hledat další způsoby, jak zajistit, aby finanční sektor na evropské úrovni spravedlivě přispíval, například daní z finančních činností. Na příštím setkání G20 bude poprvé do programu jednání zahrnut pokrok. Bude přijat víceletý akční plán, který bude řídit naše společné úsilí v této oblasti. Komise od začátku tuto myšlenku silně podporuje společně s korejským předsednictvím. Musíme ukázat, že program růstu G20 zahrnuje rovněž rozvojové země a je jim ku prospěchu. Zároveň chceme rozvíjející se ekonomiky zapojit do mezinárodního rozvojového rámce, který je v souladu s klíčovými zásadami rozvojové politiky a umožňuje větší koordinaci. Když jsem včera zde ve Štrasburku hovořil s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, konkrétně se zmínil o tomto bodu a velmi ho těšilo, že Evropská unie tento program podporuje. G20 se musí ujmout vedení v otázce prosazování obchodního programu. Zdaleka se nejedná o alternativu Světové obchodní organizace (WTO); naše dohoda s Koreou by měla inspirovat naše partnery, aby usilovali o rychlé uzavření jednacího kola z Dohá, a využili tedy vhodné příležitosti. S ohledem na blížící se konferenci v Cancúnu bych rád k této velmi důležité události řekl několik slov. I zde se musíme nadále zaměřovat na naše cíle, být ambiciózní ve prospěch Evropy a také ve prospěch světa. Mezinárodní proces musíme posunout kupředu. Není to snadné. Víme, že u některých našich klíčových partnerů tempo změny spíše zpomaluje, než zrychluje. Mezitím nesmíme zapomínat, že zavádíme nejkonkrétnější a nejúčinnější systém pro snížení emisí na světě. To je naše nejvyšší karta a čím více se přiblížíme provádění nového systému pro obchodování s emisemi, tím větší sílu bude tato karta mít. Těšíme se bezkonkurenční věrohodnosti založené na silném konsensu mezi Parlamentem, členskými státy a Komisí, ohledně toho, co musíme učinit. Až budeme v Cancúnu, nenechme se vyvést z míry argumenty ohledně formy. Do procesu OSN bychom měli vstoupit se spoustou sebedůvěry a odhodlání. Cancún neznamená konec příběhu či konečný průlom, ale může být velmi významným krokem vpřed. EU musí předat jasné a důsledné poselství, aby jednání pokročila. Měli bychom usilovat o soubor konkrétních opatření orientovaných na činnost, která mohou zajistit důvěru v tento proces a přiblížit nás našemu konečnému cíli.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Proto jsem minulý týden napsal členům Evropské rady. Uvedl jsem, co považuji za vyrovnaný a reálný postoj – takový, který nás neustále pohání vpřed, aniž by vytvářel nereálná očekávání. Pro Evropu nastal čas, aby zaujala vedoucí postavení tak, že určí, jak může konference v Cancúnu učinit soubor významných kroků vpřed, splnit důležité závazky, jako je financování rychlého startu, a především tak, že dá jasně najevo, že půjdeme i nadále příkladem. Hospodářství Evropské unie v tomto roce poroste více, než se původně předpokládalo, ale obnovy ještě není rozhodně dosaženo; není zde prostor pro samolibost, jak jsme již několikrát uvedli, a to zejména pokud se podíváme na stále vysoké údaje ohledně nezaměstnanosti. Všichni víme, že v minulých měsících jsme čelili skutečným výzvám, což je jasně vyjádřeno ve zprávě paní Berèsové, kterou nyní budete projednávat. Vítám ambice a široký konsensus Parlamentu ohledně těchto významných otázek, ale všichni víme, že nyní se nacházíme v době, která je charakterizována vysokou nezaměstnaností a zeštíhlováním veřejných výdajů. Naši občané vyjadřují své obavy a my je musíme brát v úvahu. Také však víme, že jsme jako Evropská unie dokázali najít odpovědi. Navrhli jsme několik významných právních předpisů o správě ekonomických záležitostí. Předložili jsme strategii Evropa 2020. Jedná se, chci vám připomenout tento bod, o strategii růstu, protože růst – inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění – představuje odpověď. Tyto věci se opakují rovněž ve vynikající zprávě pana Feia. Navrhli jsme širokou řadu opatření na regulaci finančního trhu. Dovolte, abych uvítal dohodu tvůrce právních předpisů ohledně našich návrhů na finanční dohled. Realita je taková, že pokud by byla většina pozorovatelů před dvěma roky dotázána, zda je Evropská unie připravena na to, aby měla evropský systém dohledu, většina by řekla: „Ne, to není možné.“ Nyní jsme ukázali, že to možné je. Zaujímáme holistický přístup k pokrytí různých úhlů pohledu. Dovolte mi tedy rovněž zdůraznit dohodu, jíž Rada včera dosáhla ohledně návrhů Komise o hedgeových fondech. Doufám, že tento postoj nyní může vést k závěrečnému jednání v Evropském parlamentu, aby Evropská unie konečně mohla využívat této dlouho očekávané regulace, a ještě jednou opakuji, že v této záležitosti budeme v Soulu zaujímat vedoucí postavení. Pokroku dosahujeme rovněž v dalších oblastech, protože musíme brát v potaz reálnou ekonomiku. Dovolte, abych rovněž poblahopřál Parlamentu k práci, již odvedl ve prospěch nové směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Směrnice bude lépe chránit věřitele, ve většině případů malé a střední podniky, a zároveň respektuje smluvní svobodu. Veřejné orgány budou muset platit do 30 dnů, jinak musí uhradit úrokovou sazbu ve výši 8 %. Dobře víte, jak moc je tento předpis očekáván malými a středními podniky, které nadále představují nejdůležitější odvětví našeho hospodářství. Naše práce ještě není dokončena. Všechny návrhy musí být provedeny až do konce, začínají ale ukazovat své výsledky. Cílem je dostat se z krize a dosáhnout obnovy, znovu dospět k tempu růstu, které vytváří pracovní místa a zajistit, aby bylo naše sociálně tržní hospodářství připraveno na 21. století. Velice děkuji za vaši pozornost.

7

8

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA Místopředseda Pervenche Berès, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, pane Chasteli, pane Barroso, finanční, hospodářská a sociální krize, v níž se svět nyní již několik let nachází, bude v celosvětovém měřítku stát 60 bilionů USD, což odpovídá jednomu procentnímu bodu ročního růstu. S tím musíme něco udělat. V Evropské unii to do konce roku povede k 11% míře nezaměstnanosti. Tato situace se rozvíjí na pozadí nové měnové války zapříčiněné rizikem dvojité recese, řeknu-li to slovy našich ekonomů. Vzhledem k této situaci jsem zde v Parlamentu získala pocit, že je naší povinností vyslat jasnou zprávu ostatním orgánům, Komisi a Radě, a sdělit, že musíme opět spojit naše síly ohledně přidané hodnoty evropského projektu, a že daný problém lze shrnout několika slovy: neseme společnou odpovědnost a musíme provést celoevropskou strategii, která nám umožní být v oblasti energií silnější uvnitř, a tedy být silnější i navenek. Musíme se spoléhat na naši vlastní sílu, a abychom tak mohli učinit, potřebujeme evropskou úroveň. Pro nás však, pane Barroso, není správa ekonomických záležitostí vizí. Je prostředkem, jak podpořit tuto strategii a právě na základě této strategie rozhodujeme, jaké zdroje jsou potřeba. Jedná se v první řadě o finanční zdroje. Vyskytuje se zde výzva přizpůsobit revizi finančního výhledu tomuto záměru, jenž se týká strategie evropského energetického společenství. Je třeba využít návrh, který odmítáte: zdanění finančních transakcí. Je třeba poskytnout významnou evropskou půjčku na financování dlouhodobých investic. Je třeba znovu dosáhnout rovnováhy v oblasti zdanění v Evropě, aby podporovalo práci a pracovní místa namísto kapitálu a bylo příznivé pro životní prostředí. Je třeba koordinovat rozpočty členských států s evropským projektem, aby vyvíjená úsilí směrovala stejným směrem. Pokud jde o správu, navrhujeme, aby byla vytvořena pozice, která by odpovídala za euro, s cílem zajistit harmonickou a vyváženou správu ekonomických záležitostí. Navrhujeme rovněž, abychom se nezaměřovali výhradně na situaci zadlužených zemí, ale také na vyvážení této situace s ohledem na země s přebytkem. Navíc navrhujeme, že v měnové unii by měl být dluh spravován společně a že bychom mohli uvážit sdruženou emisi dluhu. Byli bychom rádi, kdyby se finanční reforma, na níž tak usilovně pracujete, pane Barroso, zaměřovala na potřeby Evropanů, a nikoli pouze na cíle finanční stability. Přejeme si, aby byly finanční trhy reformovány takovým způsobem, který oživí koncept etických a morálních hodnot a který napomůže tvorbě pracovních míst a dlouhodobým investicím. Žádný evropský projekt nemůže uspět, jestliže jej nepodporují členské státy. Jediným způsobem, jak může Evropská unie ukázat to nejlepší, co umí, je přesvědčit členské státy, že ji chtějí podpořit. Diskuse, která se zaměřuje pouze na rutinu stanovování sankcí, nepřiměje Evropany, aby se na tomto projektu se svými členskými státy chtěli opět podílet. To, co žádáme, jsou důrazné kroky založené na přidané hodnotě evropského projektu, abychom mohli Evropany vyvést z této recese a zajistit, že v budoucnosti bude mít každý v Evropě práci, nebude žít v chudobě a bude mít znovu důvěru v evropský projekt. To je naší ambicí. Doufám, pane Barroso, že ji budete moci sdílet a budete moci převzít mnoho návrhů, které zde činíme za celý Parlament. (Potlesk) Diogo Feio, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, pane Barroso, pane Rehne, rád bych vám poblahopřál zejména k pozitivnímu dialogu, který Parlament vedl s Komisí. Vážení zástupci

20-10-2010

20-10-2010

CS


Rady, rád bych nejprve poděkoval každému, kdo pracoval na této zprávě a umožnil její vznik, zejména děkuji všem stínovým zpravodajům, s nimiž jsem si mohl vyměňovat názory a vytvářet konsensus. Budování konsensu bylo často složité, v Parlamentu vládly určité tendence: zleva doprava zde jsou ti, kdo obhajují více svrchovanosti nebo modernější druh svrchovanosti a ti, kdo obhajují určité instituce. Bylo zde tedy mnoho názorů, ale jejich cíl byl společný: najít řešení současné krize. Krize ukázala, že Evropa nereagovala včas a často nereagovala správně. Krize ukázala, že mnoho vlád v rámci Evropské unie stále prosazuje politiku, která se nezakládá na pravdivých skutečnostech. Právě z tohoto důvodu jsou taková řešení nezbytná a Evropský parlament musí tato řešení předložit odpovídajícím a důrazným hlasem. Některá z těchto řešení budou krátkodobá a jiná dlouhodobá. V podstatě předkládáme osm doporučení. Myšlenka mnohostranného dohledu na makroekonomický vývoj v Unii a členských státech je předložena, aby bylo možné lépe dosahovat cílů strategie Evropa 2020, dospět k Evropě růstu a posílit pakt, který se týká stability, ale také růstu. Další návrhy se týkají posílení Paktu o stabilitě a růstu, které se zabývají také konkrétními podrobnostmi situace týkající se dluhu, dále návrhy na zlepšení správy ekonomických záležitostí v eurozóně Euroskupinou a na zřízení solidního a důvěryhodného mechanismu pro předcházení nadměrnému zadlužení a pro jeho řešení v eurozóně, což by mohlo zahrnovat zřízení Evropského měnového fondu. Byly představeny rovněž záměry přezkumu rozpočtových, finančních a fiskálních nástrojů EU, regulace finančních trhů a dohledu nad nimi s jasným makroekonomickým rozměrem a záměry zvýšit spolehlivosti statistik EU. Na závěr bylo navrženo lepší zastupování Unie v oblasti hospodářských a měnových záležitostí. Ve všech těchto otázkách Parlament ukazuje nebo by mohl ukázat svůj pevný postoj. Usilujeme o lepší institucionální koordinaci mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty. Můžeme se podílet na tomto řešení a poskytnout lepší řešení budoucích krizových situací nebo potíží. Od nynějška Evropa disponuje nástroji, jak lépe reagovat v oblasti ekonomiky; Parlament k tomu značně přispěl a bude tak činit i nadále. V současnosti zahajujeme legislativní rozpravu o šesti návrzích, které předložila Komise a u nichž se domnívám, že si Parlament zachová svůj vlastní postoj. Právě z tohoto důvodu bych chtěl vyjádřit údiv nad tím, že o postoji Parlamentu a dialogu, který Parlament vedl s Radou, není žádná zmínka v posledním dokumentu Rady, jenž byl předložen teprve včera. Na závěr bych však chtěl říci jednu věc: Evropský parlament má vlastní postoje bez ohledu na naše odlišnosti. Evropský parlament je oddán myšlence silné Evropy a lepší správy ekonomických záležitostí s větším růstem a lepší prosperitou. Marta Andreasen, navrhovatelka stanoviska Rozpočtového výboru. – Pane předsedající, v mém stanovisku ke zprávě pana poslance Feia o rámci správy a stability jsem zdůraznila tři body. Prvním byla nutnost vážně přistupovat k ukládání sankcí členským státům, které porušují Pakt o stabilitě a růstu. Před pouhými několika dny se francouzský předseda vlády a německá kancléřka dokonce dohodli na změně smlouvy, aby bylo možné zavést přísnější sankce proti zemím, které ohrožují stabilitu eura. Zdůraznila jsem rovněž nutnost seřadit podle důležitosti výdaje v rozpočtu v případě, že je třeba použít pro členský stát záchranná opatření. Závěrem jsem upozornila na nutnost posoudit dopad na úvěrové hodnocení

9

10

CS


Evropské unie, protože Unie vystupuje jako garant evropského mechanismu finanční stabilizace. Příslušné odstavce byly změněny a již netvoří součást mého stanoviska. Za těchto okolností cítím povinnost zříci se svého stanoviska. David Casa, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (MT) Je nepochybné, že Evropská unie se zachovala příkladně ve způsobu, jakým se rozhodla přistupovat k opatřením ohledně regulací a dohledu. To se odráží v novém souboru opatření pro dohled, který umožňuje, aby byla určitá systémová rizika identifikována a aby tak bylo učiněno včas. Na druhou stranu, pokud jde o pojetí správy ekonomických záležitostí, nikdo nemůže popírat, že je před námi ještě daleká cesta. Jakýkoli členský stát, který nedbá na své závazky a povinnosti, zejména s ohledem na Pakt stability a růstu, způsobuje závažné problémy ostatním členským státům. Proto jsme nuceni vyvinout veškeré úsilí, abychom podpořili seriózní dodržování pravidel, která byla dohodnuta s cílem zaručit stabilitu v členských státech, a to jak z finančního hlediska, tak z hlediska fiskálního. Jsem velmi spokojen s doporučeními tohoto stanoviska, která jsem předložil Výboru pro zaměstnanost, a těší mě, že byla zohledněna. Domnívám se, že zpráva bude sloužit k lepšímu dohledu nad pracovními místy v Evropské unii a přispěje k posílení Výboru pro zaměstnanost. António Fernando Correia De Campos, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. – (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, všichni uznáváme, že sledování krátkodobých a dlouhodobých makroekonomických ukazatelů v Evropské unii selhalo v neposlední řadě s ohledem na rozpočtové rámce a nahromadění státního dluhu. Krize ještě více zdůraznila potřebu posílit jednotný trh, vezmeme-li v úvahu návrhy pana Montiho a pana Grecha. Je zásadní rozvíjet elektronický a mezinárodní obchod, zjednodušit postupy on-line plateb, standardizovat výrobky a služby a harmonizovat fiskální nástroje, aby bylo možné posílit důvěru spotřebitelů a stimulovat hospodářství. Unie musí vyjít z krize udržitelným způsobem, který zaručuje silný růst a odpovědné rozpočty, ale také cíle týkající se zaměstnanosti. Mělo by být povinné, aby ukazatele, jako je míra nezaměstnanosti a míra zaměstnanosti aktivní populace, byly součástí systému dohledu. Ukazatele, které budou měřit pokrok strategie 2020, rovněž nelze opomíjet. Studie proveditelnosti k vydávání společných evropských dluhopisů by mohla představovat příležitost, jak podrobněji přezkoumat finanční nástroje na ochranu před spekulací a uvést je do praxe. Byli bychom rádi, kdyby šlo o více než pouhou studii. Zřízení Evropského měnového fondu si zaslouží naši podporu a nepovažujeme jej pouze za disciplinární nástroj, ale především za prostředek pro omezení spekulativní manipulace na trzích se státními dluhy. Naše spolupráce se zpravodajem, panem Feiem, byla přínosná a umožnila dospět k textu, který je komplexní, vyvážený a cenný. Martin Schulz , jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pokud se podíváte na váš seznam řečníků, uvidíte, že příštím řečníkem je můj kolega, pan Jáuregui Atondo. Než se ujme slova, dovolte mi prosím, abych jako předseda naší skupiny informoval Parlament, že dnes dopoledne jmenovala španělská vláda pana Jáureguie Atonda ministrem pro

20-10-2010

20-10-2010

CS


předsednictví. Jak si můžete představit, pro naši skupinu je to velká čest. Upřímně mu blahopřeji. (Potlesk) Ramón Jáuregui Atondo, navrhovatel stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti. – (ES) Pane předsedající, rád bych velmi poděkoval mému příteli, panu Schulzovi. Mám pouze minutu na to, abych vám řekl, že se domnívám, že v několika posledních měsících učinila Evropa mimořádný pokrok, co se týče správy ekonomických záležitostí. Je zajímavé, že summit mezi Francií a Německem předevčírem také otevřel dveře nové naději: možnosti revidovat naše rámce a smlouvy o správě ekonomických záležitostí. Jsem si vědom, že se jedná o otázku, která členské státy trochu polekala. Domnívám se však, že s naším proevropským postojem víme, že aby bylo možné dosáhnout správy ekonomických záležitostí, kterou potřebujeme vytvořit, bude pravděpodobně nutné přistoupit k reformám, jež budou muset být dohodnutými reformami. Upřímně však věřím, že tato dohoda mezi Francií a Německem přináší možnost, aby zpráva poslance Feia, kterou budeme později přijímat – jak navrhuje Výbor pro ústavní záležitosti – uvážila potřebu přizpůsobit náš ústavní rámec s ohledem na správu, která nepředstavuje pouze pakt o stabilitě. Tato správa je hloubková a jejím cílem je přivést ekonomiky na cestu, která směřuje ke konkurenceschopnosti, tvorbě pracovních míst a přerozdělování, o což jsme jako sociální demokraté vždy usilovali. (Potlesk) Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, zasedání Evropské rady a skupiny G20 by mělo mít společný bod týkající se potřeby učinit nezbytné úpravy po finanční krizi. Pro Evropskou unii tyto úpravy znamenají dát do pořádku naše jednotlivé vnitrostátní veřejné finance a veřejné finance EU a chránit naši měnu, euro, tím, že ji upevníme na vnitřní úrovni a budeme chránit její hodnotu před ostatními velkými měnami. V Evropské radě budou převládat diskuse o správě ekonomických záležitostí a o finanční správě. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vítá úvodní směry, které přijala pracovní skupina pod vedením pana Van Rompuye, včetně plánů sankčních systémů proti členským státům, které nesplňují kritéria paktu o stabilitě. Je však třeba učinit ještě více práce, a to s intenzivnějším využitím metody Společenství a menším využitím mezivládní metody. Vítám práci, kterou v tomto směru odvedla Komise. Chtěl bych požádat Radu, aby nezapomínala, že Parlament je nyní spolutvůrcem právních předpisů a při vymezování blížících se reforem bude hrát plnohodnotnou roli. Čím více bude Parlament do činností zapojován v počátečních fázích, tím větší máme šanci, že dosáhneme uspokojivého a včasného výsledku. Vyzývám předsedu pana Van Rompuye, aby vzal tuto zprávu na zřetel. Dámy a pánové, v diskusi o relativní hodnotě měny Evropa musí nahlas vyslovit svůj názor a Evropská rada musí příští týden, před summitem G20 v Soulu, stanovit náš postoj k této věci. Evropa se musí spojit se svými partnery, zejména se Spojenými státy, a rozvíjejícím se zemím musí připomenout jejich povinnosti. Měnový dumping a sociální důsledky, které z něj vyplývají, již nemohou být tolerovány.

11

12

CS


Na summitu v Soulu budou předložena tři hlavní témata: samozřejmě reforma mezinárodního měnového systému, ale také stabilita komodit – zejména potravin a energie – a celosvětová správa. Evropa má ke každému tématu co říci, ale bude při tom působit věrohodně pouze tehdy, zavedeme-li účinné vnitřní nástroje Společenství, které budou řídit a spravovat naše veřejné finance. Dámy a pánové, nebudeme moci ovlivňovat celosvětovou správu a ve skutečnosti nebudeme mít místo na mezinárodní scéně, pokud nedokážeme vyvinout často nepopulární úsilí o ozdravení našich financí a pokud nebudeme trvat na našich prioritách ohledně boje proti změně klimatu a ohledně rozvojové politiky. (Potlesk) Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, chtěl bych citovat pasáž z prohlášení, které učinily hlavy států a vlád na summitu G20 v Pittsburghu, konaném ve dnech 24.–25. září 2009 – tedy před rokem. Předsedové vlád se na tomto summitu zavázali k následujícímu: „Zahájit rámec, který stanoví politiky a způsoby, jakými budeme jednat společně, abychom dosáhli silného, udržitelného a vyváženého globálního růstu. Potřebujeme trvalé oživení, které povede k tvorbě dobrých pracovních míst, jež naši občané potřebují.“ Skvělé! Předpokládám, že obdobná pasáž bude napsána opět letos při dalším summitu a také na všech příštích summitech. To mě vede k otázce, co bylo mezitím učiněno, aby bylo dosaženo silného, udržitelného a vyváženého růstu, který přinese pracovní místa, jež naši občané potřebují. Popis je správný, ale to, co je prováděno, představuje filosofii na evropské úrovni – v Evropské radě – která říká, že všelékem na stabilizaci našeho kontinentu jsou jednostranné škrty v oblasti veřejných služeb prostřednictvím rozpočtových snížení, spíše než aby byla uvážena skutečnost, že investice, které stimulují růst, jsou základním předpokladem pro vytváření většího počtu pracovních míst a pro posílení státních příjmů prostřednictvím většího hospodářského růstu – protože je velmi důležité upevnit státní rozpočty a umožnit státům, aby plnily své povinnosti. V Evropě se v důsledku víceméně černobílého manichejského postupu, podle něhož jsou všechny výdaje špatné a všechny škrty dobré, nacházíme v situaci, kdy země nejvíce zasažené krizí – Irsko a Řecko – jsou v recesi nebo mají nulový růst. Současné činnosti vedou k opaku toho, co zde bylo popsáno jako cíl. Jedná se o dramatický vývoj. Je o to dramatičtější, když ti, kteří byli na počátku krize, kteří způsobili krizi – finanční sektor, ti, kteří se věnovali bezuzdné spekulaci – nebyli učiněni odpovědnými tak, že by museli přispívat do státních příjmů prostřednictvím opatření, jako je daň z finančních transakcí. Bylo možné obhajovat to na evropské úrovni, ale i v době, kdy to bylo obhajováno, to již bylo zamítnuto z důvodu, že: „Ve skupině G20 to nikdy nedokážeme prosadit.“ Je samozřejmé, že to ve skupině G20 nikdy nedokážeme prosadit, jestliže to nejprve nezkusíme alespoň na evropské úrovni! Je to nespravedlnost, která je zvláště dramatická, protože nedostatečná aktivita ze strany hlav států či vlád – skutečnost, že nás vedou špatným směrem sociální nerovnováhy – se neustále posiluje. Lidé, kteří se bouří na ulicích, mají pravdu v tom, že proti sociální nerovnováze v Evropě se nebojuje, spíše je naopak dále prohlubována nesprávnými politikami. Úkolem tohoto Parlamentu je toto zviditelnit a vyvinout strategie, jak tuto situaci zvrátit. Proto trváme na dani z finančních transakcí. Zprávy paní poslankyně Berèsové a mojí kolegyně, paní Podimataové, nám ukážou, zda je Parlament připraven říci: „Víme, že to nebude jednoduché, ale trváme na tom, aby Evropská unie začala vybírat daně na nadnárodní úrovni, pokud jde o finanční sektor, jestliže mu daně nemohou být ukládány na úrovni vnitrostátní.“

20-10-2010

20-10-2010

CS


Dochází zde k dalšímu znepokojivému vývoji. To, k čemu došlo v Deauville mezi panem Sarkozym a paní Merkelovou, naprosto překrucuje institucionální strukturu Evropské unie. Ptám se sám sebe, kdy pan Van Rompuy dospěje k odpovídajícímu závěru. Byl požádán, aby se svou pracovní skupinou podrobně rozpracoval nezbytné reformy – to vlastně měla být vaše práce, takže bylo trochu drzé žádat pana Rompuye, aby to udělal – ale vrcholem toho všeho je, že tento nebohý člověk na tom pracuje v tajnosti a než bude moci vůbec cokoli představit, naše okouzlující dvojice v Deauville přitančí a oznámí: „Již jsme o všem rozhodli.“ To, co Nicolas a Angela udělali – tento samozvaný francouzsko-něměcký řídící výbor – je útokem na orgány Evropské unie. (Potlesk) Kdybych byl panem Van Rompuyem, řekl bych jim, co mohou s tou jejich prací udělat. Nemůžete být navždy rohožkou a snášet takové zneužívání. Je zde však ještě jedna věc: kdyby naše skvělá dvojice pohlédla z Deauville přes kanál, viděla by bělostné útesy britského pobřeží, kde je pro jejich změny ve smlouvě požadováno referendum – alespoň dá-li se panu Cameronovi věřit. Skutečně si někdo myslí, že pan Cameron by změnu přijal, aniž by byly do smlouvy začleněny další brzdy na zpomalení evropského práva? To by skutečně otevřelo Pandořinu skříňku. Opravdu doufám, že naše okouzlující dvojice neskončí pádem na zem. Proto opakuji: Evropa je vedena špatným směrem jak institucionálně, tak obsahově. Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, pravděpodobně začnu tam, kde pan Schulz skončil. Možná bychom nyní mohli požádat o svolání konventu, jestliže chtějí změnit smlouvu. Za běžné situace musíme požádat o svolání konventu. Je to první věc, již je třeba učinit, ale myslím, že situace ještě není tak pokročilá. V Evropské radě nyní musíme naléhavě projednat správu ekonomických záležitostí a posílení paktu o stabilitě. Nyní je tomu téměř rok, co začala řecká dluhová krize. Začala v prosinci 2009 a teď nastal čas dospět k závěru, k dohodě ohledně této otázky. V současnosti jsou předloženy vlastně tři návrhy. Udělejme si v tom jasno. Obdrželi jsme návrh od Komise, návrh od pracovní skupiny a včera návrh, který nazýváme „dohoda z Deauville“. To je třetí předložený návrh. A myslím, že je správné, že tento Parlament analyzuje rozdíly mezi těmito třemi návrhy, aby rozhodl, zda jsou vhodné. Komise před několika týdny učinila podle mého názoru dobré, smělé a ucelené návrhy. Návrh pracovní skupiny se od nich liší v tom, že navrhuje, aby Rada jednala na základě doporučení a nikoli na základě návrhů Komise. To je velký rozdíl, protože doporučení lze změnit a návrhy Komise nikoli. Na návrh pracovní skupiny se navíc vztahuje zdlouhavější postup analýzy, což ho rovněž odlišuje od návrhu Komise. Je však nutné uvést, že návrh pracovní skupiny zachovává poloautomatický charakter sankcí a pravidlo obrácené většiny, s nímž přišla Komise. Pokud jde o včerejšek, máme zde třetí návrh, tedy „dohodu z Deauville“. Musím říci, že dohoda mezi Francií a Německem může být pro činnost Rady mnohdy prospěšná, avšak tentokrát prospěšná není. Francouzsko-německý návrh z Deauville totiž jednoduše spoléhá na zastaralé hlasování kvalifikovanou většinou v rámci Rady, takže spíše než by jejich návrhy usilovaly o dosažení většiny pro zablokování automatických sankcí Komise, vyžadují, aby byla taková většina pro sankce navrhované Komisí zavedena. Myslím, že to

13

14

CS


je obrovský rozdíl, protože poloautomatický charakter sankcí, jenž je uveden v návrhu Komise, v návrhu z Deauville není. Nevím, jestli znáte Deauville, ale kromě pláže a několika krásných hotelů je tam kasino. Možná bychom proto neměli hovořit o dohodě z Deauville, ale spíše o francouzsko-německém kompromisu z kasina, protože tento kompromis je hazardní. Podle tohoto návrhu je členským státům umožněno nadále si pohrávat s eurem a eurozónou. Máte-li dostatečnou podporu v Radě, pusťte se do toho; můžete udělat přesně to samé, co udělalo Řecko. Máte-li dostatečnou podporu v Radě, pusťte se do toho. Vsaďte si! Můžete to zkusit. První část dohody z Deauville neoslabuje pouze návrh pracovní skupiny, ale především balíček Komise. Považuji to za naprosto nepochopitelné, rozhodně ze strany Německa. Po deset měsíců žádali o odvážnější sankce a včera učinili pravý opak. Obnáší to oslabení smělých návrhů Komise. A přichází to právě v době, kdy pan Trichet, prezident Evropské centrální banky, žádá o odvážnější řešení, o odvážnější návrhy, dokonce smělejší než původní návrhy Komise. Mým závěrem je, že Parlament má jediný úkol: odvrátit dohodu z Deauville, tedy kompromis z kasina. Držme se dobrých návrhů Komise a splňme potřebný legislativní úkol. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, pane Chasteli, pane Barroso, dámy a pánové, pan Verhofstadt se dnes zcela vyčerpal! Jeho projev byl ale důležitý stejně jako projev pana Schulze. Rovněž já mám pro vás své vlastní myšlenky. Znáte všichni film Jules a Jim? Hraje tam žena – paní Merkelová. Víme, kdo je Jules – je to pan Sarkozy. Problémem je, kdo je Jim? Je to pan Cameron nebo pan Barroso? To je pro Komisi dilema. Myslím, že Parlament a Komise spolu nyní musí hovořit upřímně, protože politika Rady – pan Verhofstadt má v tomto bodě pravdu – a politika jejího francouzsko-německého představenstva je zaměřená proti Evropské unii. Jejich politika neodráží podstatu EU a naším úkolem dnes je překonat rozdíly, které nás vzájemně staví proti sobě – pan Daul má v tomto bodě pravdu – a zachránit Evropskou unii a metodu Společenství. Aby to bylo možné, Komise, Parlament a všichni z nás musí pochopit, že tato hra nebude mít vítěze, dokud nenajdeme společný přístup mezi Komisí a Parlamentem, Parlamentem a Komisí. Pane Barroso, věřím vám, když říkáte, že chcete zavést daň z finančních transakcí nebo z finančních činností. To není problém; problém je, jak to vlastně hodláme udělat? Nestačí říct: „Já chci.“ Můj čtyřletý syn říká: „Já chci.“ Problém tkví v tom, že musíme vymyslet, jak dosáhnout našeho cíle, a myslím, že Komise by již neměla žádat o další studii, což včera učinila Rada pro životní prostředí, aby se zjistilo, zda je poškození klimatu skutečně tak špatné, že bychom měli zintenzívnit snižování emisí CO2 v Evropě – třebaže je naprosto směšné o novou studii žádat. Ne. Co by Evropě přinesla velká studie o finančních transakcích a co by přinesla daň z takových transakcí? Daň z finančních transakcí ve výši 0,01 % znamená 80 miliard EUR. Pokud vyčleníte 30 miliard EUR na snížení příspěvků členských států, a tedy na úsporu ve vnitrostátních rozpočtech, získáte 50 miliard navíc pro rozpočet EU. Rozdíl mezi 120 miliardami EUR a 30 miliardami činí 90 miliard, plus 50 činí 140 miliard. Je tedy možné provádět evropské politiky, které musíme uplatňovat v období

20-10-2010

20-10-2010

CS


po Lisabonské smlouvě, a členské státy a Evropa budou vítězi. Předpokladem toho ale je, abychom měli evropskou vizi. Zadruhé, pane Barroso, co se týče schodků: podle mého názoru nejsou schodky a jako schodky. Je to jako cholesterol: existuje pozitivní ukazatel a negativní ukazatel. Schodek, který je investicí, a poskytuje tedy zemi nebo Evropě naděje, není negativní věcí. Budeme-li investovat, jak jsme to činili dříve, do odvětví minulosti, jež jsou neproduktivní – hovořím o uhlí – investujeme do něčeho, co znamená vyhazování peněz, protože je to marné, a nemůžeme tedy uspět. Budeme-li však investovat do energií budoucnosti a produkce budoucnosti, budeme na tom profitovat. Co je tedy třeba udělat, a žádám o to i liberály, je nemluvit pouze o stabilitě a zase stabilitě, ale také rozlišovat mezi tím, co bychom měli dělat a co bychom již dělat neměli; nemluvit pouze o schodku, ale říci „toto je produktivní“, nebo „toto není produktivní“. Pokud se dohodneme, ačkoli to bude složité, pokud dokážeme dospět k dohodě, budeme se nacházet v postavení, abychom mohli oponovat neustálým manipulacím Rady. Problémem dneška je, že mnoho vlád chce omezovat hledisko evropské politiky, zatímco naším úkolem je hledisko evropské politiky posilovat, protože bez ní nebudeme schopni dostat se z této situace. Vidíte, pane Barroso, máme společný zájem, ale musíme ho dovést do konce. Neměli byste vyvíjet nátlak na Parlament, ale na Evropskou radu. Předsedající. – Jistě můžete ocenit, že jsem byl velmi flexibilní, pokud jde o časové dispozice; částečně je to z důvodu, že všechny projevy byly velmi příjemné a také velmi silné – MMF, kasina a cholesterol – opravdu skvělé podněty pro tuto diskusi. Michał Tomasz Kamiński, jménem skupiny ECR. – (PL) Během dnešní rozpravy všichni vypráví různé anekdoty, což mi také připomnělo jednu historickou asociaci. Osmnáct let svého života jsem žil v zemi reálného socialismu, kde byly při každém stranickém sjezdu stanovovány nové hospodářské cíle a občané mojí země – a totéž platí pro ostatní země reálného socialismu – od stranického sjezdu slyšeli, že situace se zlepší a jak by se měla zlepšit Navíc v mojí zemi v té době existovalo ministerstvo pro domácí obchod, třebaže tam žádný domácí obchod nebyl. Když poslouchám některé z dnešních projevů, získávám dojem, že návrh, který jsme slyšeli od Evropské komise, je návrhem, který má obnovit prioritu ekonomického myšlení před politickým. Před způsobem politického myšlení, který by potlačil jakoukoli rozumnou hospodářskou činnost, protože politici na vnitrostátní úrovni a – jak slyšíme – kvůli populistickému uvažování, si dnes skutečně rádi ukazují prstem na Evropu. Říkají, že musíme Evropu omezit a že Evropa není řešením, protože je to do určité míry zachraňuje v očích voličů. Pokud neprovedeme něco, co země přiměje, aby si uvědomily, že je zasáhnou nevlídné důsledky, jestliže budou prosazovat hospodářsky neracionální politiky, nikam se nedostaneme. Potřebná je zde však také solidarita. Ve francouzsko-německém návrhu vidím reálné nebezpečí, že nastane situace, kdy budou mít silnější země větší prostor pro jednání a kde Řecko nebude schopné překonat určité limity. Řecko musí omezit výdaje, ale co se týče silnějších zemí, těm se to podaří a my náhle zjistíme, že budou moci porušovat tato pravidla z politických důvodů. Chci tím říci, že potřebujeme evropskou solidaritu, a toto je důvod, proč evropskou solidaritu potřebujeme. Na závěr, pane předsedající, bych rád řekl, že vím, že dohlížíte na tuto evropskou solidaritu. Nedávné rozhodnutí Evropské komise o dohodě o plynu mezi Polskem a Ruskem – za něž

15

16

CS


bych vám chtěl poděkovat – je dobrým příkladem, že prvek Společenství je něčím, co funguje a funguje v zájmu zemí, jako je Polsko. Ještě jednou bych rád zopakoval, pane předsedající, že reality se nemůžeme zbavit mávnutím kouzelné hůlky. Pokud dosáhneme bodu, kde politická řešení smíchaná s dávkou populismu, který dnes existuje v některých částech Evropy, převládnou nad ekonomickým uvažováním, pak vaše ambiciózní plány na posílení trhu – což považuji za velmi dobrý plán (nedokončená věta). Domnívám se, že jako poslanci Evropského parlamentu si dobře uvědomujeme, jak jsme stále daleko od společného trhu, stačí, když se podíváme na účty za roaming, které dostáváme každý měsíc. Jestliže máme společný evropský trh, ale musíme stále platit účty za roaming, ukazuje to zcela jasně, že jsme ještě daleko od dosažení našeho cíle hospodářské integrace. Patrick Le Hyaric, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, pane Chasteli, pane Barroso, pokud jsem vám správně rozuměl, pane Barroso, vycházíme z naprosto protikladných analýz, protože jste uvedl, že hospodářská krize je za námi, zatímco naše skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice se domnívá, že krize se zhoršuje. Pro vyřešení této krize navrhujete úspornost na základě paktu stability a nyní i posílení sankcí. Myslím, že bychom měli učinit opak: zlepšit odměny za práci, přijmout nový fiskální přístup na podporu práce a zavést daň z finančních transakcí, zlepšit sociální příspěvky, chránit veřejné služby a výraznou politiku zaměstnanosti. Bohužel se obávám, že vaše strategie by mohla Evropskou unii přivést do velkých potíží. Vy jste nezaznamenali intenzitu protestů lidí po celé Evropské unii? Včera to byl již šestý den, kdy miliony občanů demonstrovaly po celé Francii, a to s podporou 70 % obyvatelstva. Vy nevidíte nebezpečí, které nás v současnosti ohrožuje? Evropská myšlenka je založena na hospodářské soutěži a politice naprosto volného obchodu, a proto u ní dochází ke střetu s penězi v těchto hospodářských válkách a nyní v těchto měnových válkách. Proč neuvažujeme o novém systému: o fondu lidského a sociálního rozvoje namísto paktu o stabilitě a ve spojení s Evropskou centrální bankou, který by mohl splatit dluhy členských států a národních bank prostřednictvím tvorby peněz na základě úrokových sazeb, které by byly příznivé pro sociální kritéria? Podle mého názoru se musí Evropská unie chopit iniciativy při vytváření nového měnového řádu na světě, měla by začít na základě návrhu Číny ohledně společné mezinárodní obchodní měny. Proč Evropa stejně jako Thajsko a Brazílie nezačne zaváděním daně z cizí měny, aby zmírnila napětí související s měnou? Vážený předsedo Komise, zástupci Rady, domnívám se, že nastal čas, abychom přemýšleli o nových iniciativách a naslouchali našim občanům. Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, takže pane předsedo Barroso, jistě posilujete svaly za použití síly, kterou vám dává Lisabonská smlouva, jíž jste prosadili nelegitimními prostředky. Nyní děláte vše, co můžete, abyste na světové scéně a v EU získali všechny atributy státní suverenity. Nikde to nemůže být patrnější než ve vašem nedávném návrhu ohledně vybírání přímých daní evropskými institucemi od obyvatel tohoto kontinentu . V dřívější době zde samozřejmě bylo velmi úspěšné hnutí nezávislosti, které vedlo kampaně se sloganem „žádné zdanění bez zastoupení“, a vy určitě nejste zástupcem. Nehlasovali jsme pro vás a nemůžeme vás sesadit, takže si myslím, že s touto přímou daní jste vlastně udělal chybu.

20-10-2010

20-10-2010

CS


A stává se to opravdu nákladným spolkem. Pouze před dvěma lety dosahoval čistý příspěvek Británie 3 miliard GBP ročně. Tento rok je to 6 miliard GBP. Příští rok to bude 8 miliard GBP. Rok poté to má být 10 miliard GBP a nyní slyšíme, že chcete zrušit britskou slevu. Chcete se zbavit britské slevy, což bude znamenat, že do roku 2013 náš příspěvek dosáhne 13 miliard EUR. V průběhu šesti let se zčtyřnásobí. Britští daňoví poplatníci si to vše uvědomují a s ohledem na vaši přímou daň jednoduše dospějí k závěru, že si Evropskou unii nemůžeme dovolit. Vidím však záblesk naděje: dohodu z Deauville uzavřenou mezi paní Merkelovou a panem Sarkozym, věc, které se dnes všichni tolik děsíte. Doufám, že se to stane. Vypracujme novou smlouvu. Vypadá to, že vy sám ji téměř podporujete. Vypracujme novou evropskou smlouvu a předložme ji k referendu v mnoha zemích, zejména v Británii, a britští občané dospějí k závěru, že pro Británii je to velmi špatný obchod. Budou hlasovat pro to, abychom opustili Evropskou unii, a zahájí rozštěpení. Děkuji. S radostí tak učiníme. (Mluvčí souhlasil s tím, že odpoví na otázku položenou zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8.) Martin Schulz (S&D). – (DE) Pane předsedající, rád bych vám položil otázku, pane Faragi. Byl byste tak laskavý a odpověděl nám na ni? Velmi se obáváte o britské daňové pokladny. Stejně jako já jste měl na začátku tohoto funkčního období možnost zvolit, z jakých pokladen budou hrazeny vaše denní příspěvky: z pokladen Spojeného království nebo z pokladen Evropské unie. Řekl byste, prosím, Parlamentu, zda jsou vaše denní příspěvky hrazeny z rozpočtu EU, nebo zda jste si zvolil vnitrostátní systém Spojeného království? Nigel Farage (EFD). – Pane předsedající, myslím, že bychom měli skoncovat s tímto pojmem evropských peněz. Před přímou daní zde není, jak dnes říkáme, nic takového jako evropské peníze: jsou to naše peníze. Jsme velkým čistým přispěvatelem Evropské unie, aniž by to na oplátku znamenalo jakékoli hospodářské přínosy! Jsou to naše peníze! José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedající, obvykle nezasahuji do rozpravy, ale rád bych učinil procesní námitku. Není to poprvé, kdy se na mě pan Farage obrátil s prohlášením: „Nebyl jste zvolen.“ Jistě jste mě nezvolil vy, ale zvolil mě tento Parlament. (Potlesk) Byl jsem zvolen tímto Parlamentem v tajném hlasování a vy do tohoto Parlamentu patříte. Domnívám se, že pokud opakovaně říkáte, že já jsem nebyl zvolen nebo Komise nebyla zvolena, vyjadřujete tak nedostatek respektu vůči Komisi a vůči Parlamentu, k němuž patříte. (Potlesk) Francisco Sosa Wagner (NI). – (ES) Pane předsedající, uvidíme, zda dokáži vnést trochu klidu do této divoké rozpravy. Je politováníhodné, že některé členské státy jsou zároveň součástí Evropské unie i skupiny G20. Navzdory této anomálii, která nepochybně oslabuje obraz Evropy ve světě, by bylo dobré, kdyby v tomto globálním fóru panoval souhrnný společný postoj.

17

18

CS


Jak by měl podle mě takový společný postoj vypadat? Na základě mého skromného názoru si myslím, že zaprvé, přijetí celosvětové dohody na vypořádání se s následky krize nesmí být odloženo kvůli přijetí pouhé finanční dohody; zadruhé, Evropa si musí zachovat euro jako srovnávací měnu, nebo je-li to preferováno, jako záchrannou kotvu, která zabrání, abychom byli zasaženi neklidem na trhu a byli nuceni opakovat chyby, které jsme učinili v průběhu 20. století; zatřetí, euro musí být poslem toho, co má Evropa představovat ve světě demokratických hodnot a veřejných svobod. Celkově si musíme uvědomovat, že v globálním světě, v této globální hře prohrávají ti, kdo hrají pouze s národními kartami. Othmar Karas (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Barroso, dámy a pánové, tato rozprava ukazuje jednu věc: dohoda z Deauville nám brání v tom, abychom překonali krizi, dohoda z Deauville je pro Evropskou unii krokem zpět a dohoda z Deauville nám ukazuje, že ani jeden z této okouzlující dvojice se nepoučil z nevhodného chování Francie a Německa z let 2002 a 2005, kdy tyto země začaly oslabovat pakt o stabilitě. Místo toho nyní vidíme, že toto nevhodné chování pokračuje. Chceme překonat chyby z minulosti. Chceme evropskou odpověď na nacionalismus a právo veta, které bylo zabudováno do většiny evropských předpisů. Učinili jsme tak v případě dohledu nad finančními trhy. Činíme tak ve zprávě, která je reakcí na krizi. Činíme tak ve zprávě poslance Feia a činíme tak při naší každodenní legislativní činnosti. Soustřeďme se na to a nedovolme, abychom byli nadále odsouváni na vedlejší kolej, a to i v případě této rozpravy. Musíme jít kupředu. Musíme najít odpovědi. Zpráva pěti skupin vysílá jasnou zprávu. Krizi jsme ještě nepřekonali. Fiskální a měnové politiky nejsou náhradou strukturálních reforem. Jasně uvádíme, že usilujeme o snížení schodků jakožto o předpoklad pro zajištění budoucnosti. Schodky nelze snížit pouze tím, že je ustřihneme. Musí k tomu dojít v důsledku reforem, investic, úspor a změn. Tato zpráva vysílá jasnou odpověď, že chceme, aby byla Evropa ve větší míře součástí tohoto řešení. Učiňme další krok v integraci – vytvoření hospodářské unie, vytvoření sociální unie, vytvoření obranné a bezpečnostní unie – a učiňme z vnitřního trhu domácí trh pro všechny naše občany. Společenství Evropy – iniciativa Evropské unie – je odpovědí. Pracovní skupina a deauvillská cesta selhaly. Stephen Hughes (S&D). – Pane předsedající, jak jsme slyšeli, pracovní skupina pod vedením Hermana Van Rompuye nyní vytvořila svoji zprávu. Obsahuje návrhy ohledně řešení krize a rozpočtové disciplíny: jinými slovy, zabývá se pouze částí problému. Zdůraznil bych, že jsou to pouze návrhy. Jsem si jistý, že ministři Rady ECOFIN, kteří dominovali postupům pracovní skupiny, by byli rádi, kdyby to byl konečný bod, ale není. Je to začátek. Jsme právě na začátku legislativního procesu. Doufám, že si všechny orgány uvědomí, že práce Evropského parlamentu na legislativních návrzích Komise nyní bude muset být prováděna prostřednictvím naprosto demokratického postupu s Radou. Pracovní skupina uvedla, že jejím cílem je dosáhnout kvantitativního skoku, pokud jde o účinnější správu ekonomických záležitostí. Domnívám se, že to, co navrhuje, je pro Evropu spíše možným krokem zpět, co se týče prosperity a blahobytu. Pracovní skupina navrhuje posílení nástrojů, ale pouze nástrojů, které se zaměřují na fiskální disciplínu. To je problém. Hospodářská koordinace znamená více než fiskální disciplínu a hospodářské unie nebude dosaženo, dokud tato rovnováha nebude řádně uznána. Nevyhnutelně to povede k deformovaným hospodářským politikám, které nedostatečně zohledňují ostatní hodnotné

20-10-2010

20-10-2010

CS


politické cíle v oblasti makroekonomické politiky, čímž myslím růst, investice a zaměstnanost. Pane předsedo Barroso, nepotřebujeme další pracovní skupinu na vypracování vyváženého souboru politických opatření. Potřebujeme, aby Komise využila svého práva iniciativy a předložila návrhy, které se budou zabývat růstem, investicemi a zaměstnaností. Co se týče současných předložených návrhů, domnívám se, že Parlament ponese v nadcházejících měsících obrovskou odpovědnost. Musíme udělat určité změny na základě zprávy poslance Feia, o níž se bude dnes hlasovat. Myslím, že je třeba provést tři hlavní změny: postup v případě nadměrných zůstatků musí být dostatečně široký, aby pokrýval trhy práce, včetně úrovní nezaměstnanosti, a Rada pro zaměstnanost tedy musí být zapojena vždy, je-li to vhodné; kvalitativní hodnocení úrovní veřejného dluhu a vývoje v korektivní složce Paktu o stabilitě a růstu by mělo též věnovat veškerou pozornost úrovním veřejných investic a jejich vývoji; a spojení se strategií 2020 napříč celým novým systémem musí být zřejmé a musí být realizováno v co nejvyšší míře. Pokud jde o správu, zmínil bych v této počáteční fázi pouze dva body. Rada musí vést tento systém a převzít v celém jeho průběhu konečnou politickou odpovědnost a dále zajistit řádné zapojení Rady ve všech příslušných složeních – nejen Rady ECOFIN – vždy, když je to nezbytné. Evropský parlament musí být plně zapojen do celého postupu, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň demokratické legitimity. Podívejte se pouze na návrh evropského semestru a uvidíte, do jaké míry je zde role Parlamentu postrádána. Někteří z nás napříč politickými skupinami pracují na posílených návrzích o zapojení Parlamentu. Doufám, že ostatní orgány návrhy přijmou, aby tento postup získal demokratickou legitimitu, kterou potřebuje. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Poslední rok ukázal, že EU dokáže přijímat významná rozhodnutí ve složitých situacích. Posledních několik dnů je však zklamáním. Když EU potřebuje jasná a přísná rozpočtová pravidla, Francie a Německo váhají. To nás znepokojuje. Naším vzkazem je: nechme pouze návrh pana Rehna! Rád bych upřímně poděkoval paní Berèsové a kolegům ze zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi, kteří ukázali, že v Evropském parlamentu můžeme působit napříč jednotlivými skupinami a nalézat společná řešení v zájmu Evropy. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu předložila pozměňovací návrh týkající se toho, že pokud bude daň z finančních transakcí zavedena, musí tak být nutně učiněno v celosvětovém měřítku. V tomto případě je důležité, aby to bylo učiněno na celosvětové úrovni. V Evropě nesmí být znovu vytvořena základna nacionalismu. Evropa je tržním hospodářstvím s jasnými hranicemi a volným obchodem, který vytváří prosperitu. Potřebujeme sjednocenější Evropu, otevřenější Evropu, silnější Evropu – jednoduše potřebujeme více Evropy. Navrhované pokuty se budou nejprve vztahovat pouze na země eurozóny. V tomto ohledu bychom upřednostnili znění zahrnující všech 27 členských států. Rád bych proto předložil ústní pozměňovací návrh ke zprávě poslance Feia a doufám, že Parlament ho bude moci podpořit. Pan zpravodaj a skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu uvedli, že jsou ochotni tak učinit. Znění přečtu v angličtině:

19

20

CS


Pokud je to možné, všech 27 členských států uplatní v maximální míře všechny návrhy týkající se správy ekonomických záležitostí, přičemž členské státy mimo eurozónu tak učiní dobrovolně. (SV) Dnes není vhodná doba na vytváření EU, které hrozí, že bude Unie rozpolcena. Pascal Canfin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, pane Barroso, pane Rehne, opravdu doufám, že se budete zabývat prací, již vykonal Evropský parlament k tématům, o nichž dnes jednáme – jde o zprávu poslankyně Berèsové a zprávu poslance Feia – protože nyní jsme samozřejmě spolutvůrci právních předpisů o správě ekonomických záležitostí. Mohu vám říci, že společně alespoň se čtyřmi proevropskými skupinami v Parlamentu jsme vyvinuli skutečné úsilí, abychom dospěli ke kompromisům, které něčeho dosáhnou. Právě jsme dokončili diskuse, v nichž jsme se snažili s těmito problémy vypořádat. Někteří hovoří o rozpočtu, někteří hovoří o daňových opatřeních a někteří hovoří o správě. V současnosti je třeba, aby Komise – a je vaším úkolem tak učinit, my se o to pokoušíme a vaším úkolem je udělat to také – navrhla souhrnný balíček: něco v duchu Montiho zprávy, co je rovněž v souladu s tím, o co usiluje Michel Barnier v souvislosti s vnitřním trhem. Čekám na souhrnný balíček od pana Barrosa, který by nám měl ukázat, jak překonat hospodářskou krizi. Nemělo by se jednat pouze o makroekonomickou správu, ale o výklad tří nebo čtyř souborů o makroekonomii, daních a rozpočtu a teprve poté je možné říci „zde je hotový balíček“. Jsem si jistý, že pokud to uděláte, získáte v Evropském parlamentu převážnou většinu, která tuto iniciativu podpoří. Pokud se podíváme např. pouze na otázku veřejných financí, Komise a její útvary před dvěma či třemi roky uváděly, že Španělsko nejvíce ze všech zemí dodržuje Pakt o stabilitě a růstu a že španělské veřejné finance jsou v pořádku. Problémem je, že nestabilita přišla odjinud a Španělsko se nyní nachází v hrozné situaci, stejně jako Irsko. Můžeme jasně vidět, že zaměříme-li se pouze na veřejné finance, nepomůže nám to krizi vyřešit. Kompromisy, které jsme navrhli v různých zprávách, jež byly dnes předloženy a o nichž se bude zítra hlasovat, představují souhrn těchto otázek. Představují způsob, jakým říci, ano, skutečně musíme posílit rozpočtovou disciplínu. Samozřejmě že musíme. Aby se však zajistilo, že tato rozpočtová disciplína nepovede k sociálnímu úpadku, ale pouze ke snížení veřejných výdajů, potřebujeme zároveň evropský rozpočtový balíček, který bude financovat investice, a daňový balíček, který umožní členským státům ukládat určité daně. Moje poslední otázka pro pana Rehna a zvláště pro pana Barrosa tedy zní: skutečně jste pro společný základ daně z příjmu právnických osob? Skutečně to podporujete? Komise tento návrh odkládá již deset let a po deset let jste se nedokázali s touto záležitostí vypořádat. Nyní nastal čas, abyste tak učinili. (Potlesk) Roberts Zīle (ECR). sněmovnu).

– (LV) Děkuji, pane předsedající, pane Barroso (který opustil

Nejprve bych rád poděkoval zpravodaji, kolegům stínovým zpravodajům a předsedovi výboru, panu Klinzovi, za kompromis, kterého se nám nakonec podařilo dosáhnout. Budu hovořit pouze o dvou bodech zprávy, s nimiž nejsem spokojen a netýkají se ani Německa, ani Francie. Zaprvé, v důsledku agresivních přeshraničních investic vzrostlo od roku 2004 zadlužení domácností a zadlužení podniků v mnoha nových členských státech, a to dokonce

20-10-2010

20-10-2010

CS


až desetinásobně. Převážná většina těchto půjček byla sjednána za podmínek, které ponechávaly veškeré riziko směnných kurzů na dlužníkovi. To tedy znamená, že kromě snižování veřejných výdajů a zvyšování daní mají vlády těchto zemí v rámci svých makroekonomických politik malý manévrovací prostor. Primárním zájmem domácností je přitom pouze splacení půjčky v eurech. Zpráva na to bohužel neodkazuje dostatečně. Můj druhý bod, který s tím prvním souvisí, je následující. Představme si takový nový členský stát, jehož HDP kleslo na úroveň před přistoupením, na úroveň před rokem 2004 pouze s desetkrát vyšším soukromým zadlužením a pětkrát vyšším veřejným zadlužením a tento členský stát si z této zprávy může odvodit, že i politika soudržnosti může být změněna, změněna takovým způsobem, že hlavním kritériem již nebude HDP na osobu, ale řízení krize na určitém území, což by mělo mimořádně významné politické důsledky. Děkuji. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, prohlášení Německa a Francie v tzv. dohodě z Deauville jsou nepřijatelná a ukazují skutečnou tvář těch, kteří rozdávají příkazy na obranu hospodářských a finančních zájmových skupin. Tato prohlášení ukazují rovněž netrpělivost, aroganci a agresi vůči reakci pracovníků a obyvatel, kteří jsou zasaženi neoliberálními a protisociálními politikami – Paktem o stabilitě a růstu a politikou hospodářské soutěže – v Řecku, Francii, Španělsku či Portugalsku, kde je již na 24. listopadu naplánována generální stávka. Je načase, aby vedoucí představitelé Evropské unie uznali selhání těchto neoliberálních politik – rostoucí nezaměstnanost, sociální nerovnosti a chudoba; tyto politiky způsobují recesi v zemích se slabšími ekonomikami, kde mohou povinnosti ukládané Evropskou unií způsobit skutečnou sociální katastrofu. Bohužel se tak neděje. Všechny sliby o skoncování s daňovými ráji, o řádném zdanění finančních transakcí a ukončení spekulačních finančních produktů selhaly. Proto zde vznášíme námitku: mluvíme hlasem mnoha milionů pracovníků ohrožených chudobou, hlasem nezaměstnaných, starších lidí s žalostnými důchody, mladých lidí bez práce a dětí ohrožených chudobou, kterým chtějí odepřít důstojnou budoucnost. Nastal čas skoncovat s těmito politikami, abychom mohli mít skutečně sociální Evropu: Evropu pokroku a rozvoje. Juozas Imbrasas (EFD). – (LT) Rád bych řekl několik slov k činnosti zvláštního výboru pro krizi. Odvedl opravdu skvělou práci a učinil dobrá doporučení a návrhy. V ideálním případě by všechny tyto návrhy samozřejmě bylo místo v dokumentech připravovaných Komisí. Je zásadní, aby Komise neopomíjela základní a nejvýznamnější otázky. Jednou z nich je vytvoření systému regulace a dohledu, který se bude vztahovat na všechny finanční trhy, finanční nástroje a finanční instituce. Komise by měla své kroky zacílit na tvorbu nových pracovních míst a spojit je s opatřeními na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Veškeré úsilí vyvinuté v tomto směru musí být zaměřeno především na zaměstnávání mladých lidí. Pro překonání krize jsou nezbytná mimořádná rozhodnutí ohledně infrastruktury v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zelené energie, energetické účinnosti v dopravě a stavebnictví a ohledně evropské energetické sítě. Bylo by dobré, kdyby Komise mohla přesně rok po dnešním setkání prohlásit: „Ustanovení usnesení, které jste navrhli, nezůstaly pouze na papíře; tyto konkrétní návrhy zvláštního výboru pro krizi jsme přijali a již mají skutečný dopad.“ Krisztina Morvai (NI). – (HU) Stejně jako tomu bylo v případě předchozí velké rozpravy tohoto týdne v Evropském parlamentu, konkrétně v případě rozpravy o chudobě, jsou

21

22

CS


politici Evropské unie opět překvapeni a zklamáni, že se situace evropských občanů nezlepšuje, ale spíše neustále zhoršuje. Chudoba soustavně narůstá a mnoho lidí se nachází v situaci bídy, nezaměstnanosti a bez domova. A je to tolik překvapuje, jako kdyby to byl důsledek politováníhodných přírodních katastrof nebo tsunami. Ne, je to výsledek rozhodnutí evropských politiků. Narůstající bída a chudoba přímo vyplývají z neoliberální politiky, kterou jste – mimo těch, kteří jsou proti – prosazovali, a tento trend bude pokračovat. Chudoba a bída budou nadále vzrůstat, pokud se nerozhodnete pro odlišný systém hodnot. Tyto dvě zprávy lze připodobnit k situaci, kdy lékařský tým stanoví, že léčba, která byla u pacienta doposud používána, mu ubližuje a zhoršuje jeho stav, a poté prohlásí, že v léčbě předepsané na základě diagnózy je nutné pokračovat, že musí pokračovat v tom, co dělali předtím, ale s přísnějším dohledem a s tím, že pacient bude potrestán, nebude-li léčbu dodržovat, když např. nebude užívat léky. Jedná se zde o vědomou volbu mezi systémy hodnot. Evropská unie dosud vědomě volila hodnotový systém, kde se správná rozhodnutí vždy sledují z hlediska peněz a zisku, správné rozhodnutí z hlediska nadnárodních společností a bank, a nikdy z hlediska občanů a společnosti. Unie hledala správné řešení vždy z hlediska nespoutané hospodářské soutěže, která není omezena obavami o spravedlnost a mravnost, a nikdy podle toho, co je správné z hlediska sociální spravedlnosti a solidarity. To se musí změnit a od nynějška musí být přijímána dobrá rozhodnutí. Corien Wortmann-Kool (PPE). – (NL) Pane předsedající, navzdory některým pozitivním signálům nebezpečí, že se krize zhorší, ještě nezmizelo. Bankovní systém je nadále nestabilní a mnoho členských států čelí vládním schodkům, které se mohou vymknout kontrole, pokud nebude nic učiněno. Naléhavě tedy potřebujeme hospodářskou unii. Pane předsedající, pracovní skupina ještě musí předložit konkrétní výsledky, ale stejně jako zpravodaj Parlamentu k Paktu o stabilitě a růstu bych ráda řekla komisaři Rehnovi: jsme schopni pracovat rychle. Tato slova směřuji rovněž k Radě. Jsme schopni pracovat rychle, ale pouze na základě návrhů Komise. Je Rada připravena to akceptovat? Ráda bych rovněž varovala před změnou smlouvy, která byla požadována, protože by to mohlo představovat návnadu, jež nás bude nutit pouze k tomu, abychom odkládali nezbytná opatření na příště. Nyní musíme učinit vše, co je v našich silách na základě Lisabonské smlouvy. Parlament má nyní novou roli spolutvůrce právních předpisů v otázce Paktu stability a růstu a této role plně využije, aby dosáhl cíle silné hospodářské unie se silným Paktem o stabilitě a růstu. Sergio Gaetano Cofferati (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, krize má velmi závažný dopad na společnost ve všech evropských zemích. Podíváme-li se na důsledky ze sociálního hlediska, rychle dospějeme k závěru – k takovému, kterým se řídí velká část činnosti Komise – že to nejhorší ještě přijde. Nezaměstnanost se bude zvyšovat a slabé známky oživení, které se objevily v některých zemích, nejsou dostatečnou zárukou pro tvorbu nových pracovních příležitostí. Musíme tedy připustit, že zásadní bude postavit se nejnaléhavějšímu sociálnímu aspektu této krize, která vznikla ve finančním systému, ale rychle se rozšířila do hospodářské a sociální oblasti. Z tohoto důvodu se musíme vyzbrojit dalšími nástroji, abychom mohli bránit občany, kteří jsou nejvíce zasaženi. Hodláme prodiskutovat návrh rámcové směrnice o minimálním zaručeném příjmu ve všech evropských zemích, což považuji za velmi důležité jednak pro boj proti chudobě a jednak jako způsob pomoci těm, kteří budou v následujících týdnech a měsících zasaženi neblahými následky této krize.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Nejlepším způsobem, jak bojovat proti krizi, je prostřednictvím politik růstu. Růst potřebuje zdroje, cílené investice a jasný program priorit, k nimž by měla směřovat podstatná část dostupných zdrojů. Rozpočet Unie nestačí. Z tohoto důvodu Komise jasně uvedla, že jsou potřebné další zdroje, které mají být vynaloženy na investice do infrastruktury a investice vyčleněné na kvalitu hospodářské soutěže a zaměstnání. Tato cesta vede k vytvoření evropských dluhopisů a daně z finančních transakcí. Neexistuje zde žádná alternativa. Z tohoto důvodu jsou řešení, která jsme představili – a doufám, že Parlament schválí jejich formulaci – významná a zároveň i inovativní. Wolf Klinz (ALDE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, na vrcholu finanční krize slíbily země skupiny G20, že učiní společné kroky, aby stabilizovaly finanční trhy. Dnes, o dva roky později, jsme od globální odpovědi stále velmi daleko. Přijatá opatření v mnoha případech sledují národní zájmy a úvahy. Počáteční energie vyprchala a často se nacházíme zpět ve starých kolejích. Mervyn King z Bank of England to vyjádřil stručně: „Potřeba jednat ve společném zájmu se teprve musí objevit.“ Ve své průběžné zprávě zvláštní výbor pro finanční, hospodářskou a sociální krizi objasňuje, že Evropa se nachází na rozhodující křižovatce. Musíme zintenzívnit naši integraci, musíme více harmonizovat naše hospodářské a rozpočtové politiky, potřebujeme evropské projekty v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury. Potřebujeme fungující vnitřní trh a trh práce a potřebujeme zdroje nezbytné pro dosažení náročných cílů v oblasti růstu, které jsou stanoveny ve strategii EU 2020. Potřebujeme inovační zdroje financování, máme-li být schopni využít potenciál odvětví malých a středních podniků. Potřebujeme silnější metodu Společenství a menší využití mezivládní metody. Pokud se zde zastavíme, bude to znamenat krok zpět; nepovede to k zachování současného stavu. Dluhová krize v Evropě jasně ukazuje, že stability a důvěry nelze dosáhnout bez disciplíny. Návrhy komisaře Rehna a pracovní skupiny pana Van Rompuye mají zajistit, aby se členské státy chovaly disciplinovaně. S politováním konstatuji, že ministři financí nedávno v Lucembursku odhodili tyto návrhy na příkaz naší francouzsko-německé dvojice – znamená to ztracenou příležitost a špatný den pro naše občany, kteří zcela právem pociťují, že je politici opět zradili. Kay Swinburne (ECR). – Pane předsedající, všechna témata dnešní dopolední rozpravy mají silný společný motiv, kterým je trvalá odpověď na finanční krizi a hledání způsobů, jak zefektivnit naše řízení rizik, ať se jedná o řízení rizik veřejného dluhu, řízení rizik našich finančních trhů a produktů nebo řízení rizik nerovností ve světě. Nezávisle na tom, zda se jedná o chování našich bank či chování státních pokladen členských států, musíme zajistit společný vysoký standard chování s ohledem na dodržování dohodnutého souboru pravidel. Musí být prosazována přísnější finanční a fiskální disciplína jak soukromého, tak veřejného sektoru. Musíme zajistit, aby při hledání příležitostí růstu v EU byly finanční nástroje, které EU a jednotlivé členské státy používají, co nejkvalitnější a nejtransparentnější. K využívání inovativního financování se musí přistupovat s opatrností a je třeba vzít v úvahu kroky EU vedoucí k investování jejích vlastních rozpočtových prostředků, a to s ohledem na všechna rizika a možnost morálního hazardu. Evropský fond finanční stability je významným podrozvahovým prostředkem závislým na úvěrovém hodnocení. Investování prostředků z rozpočtu EU do emise projektových dluhopisů Evropskou investiční bankou (EIB) musí podléhat intenzivnímu dohledu. Jak všichni víme, složité finanční nástroje a investice přináší vlastní riziko. Nejsou tu žádné volné finanční prostředky a žádná krácení.

23

24

CS


Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, pokud jde o zprávu poslankyně Berèsové o krizi, abych vysvětlil, proč nebudeme hlasovat, chci jménem skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice říci, že vzhledem k přemíře historických odkazů dnešní znění vypadá ve srovnání s původním zněním, které zpravodajka předložila, jako starý papyrus, jako starý pergamen, z něhož bylo vyškrábáno původní znění a přepsáno novým zněním a přitom v něm byly zanechány stopy předchozího textu, což se nazývá palimpsest. Hrubé „vyškrabání“ textu, jehož se dopustila skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a evropská pravice na původním, čestném a úctyhodném pokusu zpravodajky zmapovat příčiny krize a předložit smělé návrhy, vedlo ke vzniku textu, který již není textem Evropského parlamentu, jediného demokratického orgánu v Evropské unii; je textem Komise, textem, který zatajuje příčiny krize a svěřuje politiku EU iniciativám paní Merkelové, pana Sarkozyho a iniciativám pracovní skupiny. Učinili jsme návrhy na zlepšení tohoto textu. Kritizovali jsme pakt o stabilitě a fungování Evropské centrální banky. Předložili jsme pozměňovací návrhy, abychom zjistili, zda všichni, kteří dokonce i dnes mluví o tom, že Evropská unie postupuje špatně, tím myslí to samé. Náš návrh byl inspirován dnešními demonstracemi ve Francii, demonstracemi pracovníků v Německu, jejichž příjmy jsou snižovány proto, aby společnost Siemens měla peníze na úplatky, demonstracemi pracovníků v Řecku, se kterými se v současnosti zachází jako s pokusnými králíky. Jinými slovy se jedná o text, který má nakonec takovou podobu, kterou nemůžeme akceptovat. Mario Borghezio (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, měli jsme uposlechnout rady nositele Nobelovy ceny Maurice Allaise, který vyzýval k jasnému oddělení obchodních, úvěrových a spekulativních bank v souladu se zásadami zákona Glass-Steagall Act, o němž tato zpráva nepojednává. Co se týče návrhu ukládat daně evropským daňovým poplatníkům, moje odpověď zní: „Žádné daně v Evropě!“ Pokud tento návrh Evropské unie postoupí, můžete si být jisti, že si zde rovněž uspořádáme vlastní čajový dýchánek: dojde k masovému protestu. Evropská veřejnost nemá v úmyslu platit za službu, kterou nedostává, a má naprostou pravdu. Nadále financujeme banky. Co však dělají banky uprostřed této hospodářské a finanční krize? Nakupují cenné papíry, a to dokonce i takové, které zahrnují pochybné deriváty atd. Stále je kupují. A co při tom dělá Evropská centrální banka (ECB)? ECB – zřízená jakožto nezpochybnitelný orgán – je nechává, aby v tom pokračovaly. Zdá se mi jasné, že tato Evropa je určena pro bankéře. Když dokonce i zednářští vůdci tvrdí, že je to pravda, nevidím důvod, proč bychom to nemohli tvrdit také. Domníváme se, že existuje pouze jediný způsob, jak účinně bojovat proti spekulaci: transakce musí být prováděny současně s platbou vyjednaného obchodu a pouze v hotovosti. Paní Merkelová si dovolila to říci a byla umlčena. Pro to musí existovat nějaký důvod. Sirpa Pietikäinen (PPE). – Pane předsedající, uplynuly pouze dva roky od doby, kdy vypukla finanční krize, a pouze šest měsíců od doby, kdy se objevila řecká otázka, a přitom jsme svědky toho, jak veškerá ochota v našich národních státech mizí. Dnes máme jasné poselství Evropského parlamentu ve zprávě poslankyně Berèsové a zprávě poslance Feia. Potřebujeme aktuálnější hospodářské a finanční politiky. Potřebujeme více Evropy a lepší Pakt o stabilitě a růstu, jehož mechanismy je třeba posílit. Nejnovější rozhodnutí Rady ECOFIN je pro evropské občany urážkou. To není vhodné. Musíme posílit

20-10-2010

20-10-2010

CS


strategii pro růst tak, aby v tomto prostředí byla udržitelná a sociálně odpovědná, a potřebujeme lepší mechanismy správy pro strategii EU 2020. Potřebujeme intenzivnější a lepší správu ekonomických záležitostí v Evropě, pokud jde o vnitrostátní opatření na podporu této myšlenky, včetně daně z finančních transakcí, v jejímž případě naléhavě žádám Komisi, aby se jí pečlivě zabývala, a to i v evropském kontextu. Potřebujeme lepší a silnější sjednocenou Evropu, která na celosvětové úrovni mluví jedním hlasem. Potřebujeme lepší finanční regulaci a před námi je ještě dlouhá cesta. Na závěr bych chtěla říct, že potřebujeme iniciativu Komise. Namísto několika pracovních skupin potřebujeme, aby v zájmu evropských občanů jednala Komise. Udo Bullmann (S&D). – (DE) Pane předsedající., pane Chasteli, pane komisaři, toto vlastně mohl být čas pro velké odpovědi, ale ohlédneme-li se zpět, nevypadá to tak. To, co bylo předloženo v souvislosti s reformou tzv. Paktu o stabilitě a růstu, není žádnou velkou odpovědí; ještě jednou opakuji, je to nejnižší společný jmenovatel – malý zlomek, na němž opravdu bylo možné se shodnout. Blahopřeji Komisi. Stále jste u stolu – členské státy na to nejsou úplně samy. Blahopřeji rovněž Radě. Bylo dosaženo úspěchu, Francie a Německo mají dohodu – nevíme, zda je dobrá nebo špatná, ale alespoň již nestojí na mrtvém bodě. Co to všechno znamená? Znamená to, že pokud údaje o růstu opět klesnou, příští rok budeme stát před všemi lidmi a nebudeme mít žádnou odpověď na hospodářskou situaci. Kde je část, právní předpis, v němž navrhujete, jak můžeme společně zjistit, jak se dostaneme z dluhové krize? Moje skupina se domnívá, že právě zde je nedostatek, a toto je rozprava, kterou v tomto Parlamentu povedeme. Ano, souhlasíme s poslanci, kteří si přejí větší angažovanost, pokud jde o reformy. To je něco, co si také přejeme. Pak ale musíme prodiskutovat obsah. Nejste-li připraveni poskytnout pevnější základy pro současnou orientaci naší rozpočtové politiky, pak nevidíme žádný důvod, proč nadále diskutovat o strategii EU 2020. Již teď je papírovým tygrem – pokud s námi nebudete diskutovat o jejím obsahu s větší energií, můžeme ji vyhodit do koše. Chceme zdůraznit rozdílnost. Ano, je rozdílné, zda investujeme do pokulhávající byrokracie nebo do zdrojů energie a pracovních míst budoucnosti. Kde je ve vašich návrzích bod, v němž lze tento rozdíl spatřit? Právě na to čekáme. Taková rozprava se ještě musí uskutečnit. To pro nás bude rozhodující věcí. Navíc nebudeme akceptovat seznam ukazatelů, který je založen na právních předpisech. Tento Parlament se nenechá podvádět. Chceme projednat, zda zaměstnanost a nezaměstnanost představují významnou charakteristiku vývoje rozpočtu, či nikoli, a chceme tak učinit před tím, než bude právní předpis schválen. Ramon Tremosa i Balcells (ALDE). – Pane předsedající, současná finanční krize nabízí příležitost učinit jasný pokrok v postupu evropské integrace. Ve svém projevu se chci zaměřit na zřízení společné evropské pokladny pro země eurozóny. To by bezpochyby představovalo zdokonalení institucionálního rámce pro správu ekonomických záležitostí v Evropě. Vím, že v případě některých zemí se jedná o velmi choulostivou otázku, ale v nadcházejících letech se s ní budeme muset vypořádat. Evropská pokladna by zlepšila koordinaci stimulačních politik, které uplatňují členské státy. Evropská pokladna by rovněž mohla emitovat eurobondy určené na financování výstavby evropských infrastruktur. V kontextu budoucího snižování rozpočtů v členských státech EU potřebuje vlastní zdroje. Společná

25

26

CS


evropská pokladna, která by určité daně vybírala na evropské úrovni, by umožnila, aby členské státy odváděly do EU nižší částky. Bez skutečné samostatnosti na straně příjmů nenastane skutečná samostatnost na straně výdajů. Zřízení společné evropské pokladny je politickým rozhodnutím. Problémovým bodem této diskuse je nedostatek politické vůle, nebo abych byl přesnější, nedostatek politické vůle na straně Německa. V 90. letech mělo Německo politickou vizi zasadit se o zavedení eura i přes potíže, jakým čelilo při procesu sjednocení. Podle mého názoru by se nyní Německo mělo ujmout vedení a postupovat směrem ke společné evropské pokladně. Ivo Strejček (ECR). – (CS) Když tady od rána posloucháme tuto debatu, tak myslím, že pravdu mají všichni ti, kteří říkají, že Evropská unie je na vážné křižovatce. Na jedné straně jsou ti, kteří zastávají silný komunitární přístup. Na druhé straně, a to je férové říci, je v tomto Parlamentu menšina, která si myslí, že by Evropská unie měla nadále fungovat více na mezivládním principu. Tomu odpovídá i návrh na zavedení nejrůznějších forem evropských daní, přestože se to nazývá inovativní financování. Zaznívá tady volání po prohlubování Evropské unie, předávání více kompetencí Evropské komisi na úkor členských států. Škoda, že tady ještě ani jednou od rána nezaznělo, že by Evropská unie, resp. Evropská komise měla přistoupit k redukci svých programů, k redukci počtu svých mnohdy sporných agentur, k reformě jednotné zemědělské politiky. Jürgen Klute (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, správa ekonomických záležitostí, tak jak je zde rozvíjena, se zaměřuje výhradně na úspory a politiku hospodářské soutěže. Jak právě uvedl vážený pan poslanec ze Španělska, problém orientace Německa na vývozy nebyl vůbec zohledněn. Přesto to představuje ústřední problém jak v eurozóně, tak v Evropské unii jako celku. Německá politika hospodářské soutěže je prováděna na úkor německé vnitřní poptávky. O tom se vůbec nejedná. Především je však tato politika prováděna na úkor mezd. Jedná se o mzdovou bitvu – mzdovou konkurenci. Tato mzdová konkurence vyvíjí obrovský nátlak na naše sousední evropské země, na evropské odbory a na evropské pracovníky. Ani Komise, ani zpráva poslance Feia se na tento problém nezaměřují. Každá správa ekonomických záležitostí hodná tohoto názvu musí v této oblasti přijmout nápravná opatření, spíše než aby mlčela. Jean-Paul Gauzès (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane Chasteli, pane komisaři, v roce 1968 psali přátelé našeho kolegy pana Cohn-Bendita na pařížské zdi výrok „slova, nikoli činy“. Občané dnes vyžadují opak: činy, nikoli slova. Slyšíme spoustu slov, ale naši spoluobčané nevidí výsledky. Pomalá odezva Evropské unie není vzhledem k nevyhnutelným otázkám, kterými se musíme zabývat, dostatečně dobrá. Musíme pokročit vpřed společně a v jednotném evropském duchu. V tomto ohledu bych rád řekl několik slov o úloze Parlamentu. Také v této oblasti je třeba vyvinout úsilí a dodržovat zásadu spolurozhodování. Předseda Komise několikrát poděkoval Parlamentu za jeho podporu, ale Parlament zde není pouze proto, aby hrál vedlejší, podpůrnou roli nebo aby potvrzoval rozhodnutí přijatá Radou, aniž by měl nejdříve možnost je prodiskutovat. Parlament je na stejné úrovni jako Rada. Je načase, abychom to uznali, a tato rozprava o správě ekonomických záležitostí bude v tomto ohledu zkouškou. Co se týče blížícího se summitu skupiny G20, Evropská unie musí zaujmout jednotný přístup, a zajistit tak, aby tento mezinárodní subjekt hrál takovou roli, jaká se od něj očekává, a neliboval si pouze v nekonečných diskusích.

20-10-2010

20-10-2010

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS místopředseda Elisa Ferreira (S&D). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, na začátku bych ráda poděkovala panu Feiovi za jeho úsilí o spolupráci a za ochotu ke kompromisu, kterou vštípil do své zprávy. Závěr, k němuž jsme však dospěli, byl takový, že v některých otázkách – a to se stalo rovněž v případě finančního dohledu – je Parlament schopný se sjednotit a zaujmout pevný postoj na obranu veřejného zájmu a že tento pevný postoj musí být uznán ze strany Komise a Rady. Tato otázka je významná zejména v době, kdy je představen legislativní balíček šesti návrhů, které jsou mimořádně citlivé a na něž se vztahují spolurozhodovací pravomoci Parlamentu. Budeme stejně aktivní, ale bez ústupků. Naším heslem je dialog, ale nechceme přesahovat cíle, které hodláme hájit. Pan Feio ve své zprávě zdůrazňuje některá hlediska, která s touto otázkou souvisí. Jedním z nich je to, že správa ekonomických záležitostí není pouze souborem sankcí. Pro růst a zaměstnanost je třeba vypracovat jejich vlastní iniciativy. Iniciativy jsou potřebné také v oblasti boje proti narůstajícím vnitřním rozdílům v Evropské unii. Konkrétní návrhy jsou potřebné také v otázce Evropského měnového fondu. Potřebujeme i stabilní řešení, pokud jde o svrchovaný dluh. Nacházíme se v bodě, kdy důvěra závisí na schopnosti Komise a Rady reagovat na skutečné obavy veřejnosti, a těmi je nezaměstnanost, růst a soudržnost. Vicky Ford (ECR). – Pane předsedající, je vyžadována lepší správa ekonomických záležitostí, která se bude vyznačovat včasnějšími varováními a včasnějšími opatřeními. Tradiční cíle v oblasti zadlužení a schodků byly mnoha zeměmi porušeny, ale neupozornily by nás na krizi, která probíhá ve Španělsku nebo Irsku. Jsou potřebná rovněž další opatření. Ekonomie však není exaktní vědou a netýká se pouze čísel. Historie Sovětského svazu nám připomínají, že ústřední vypočítání výroby traktorů samo o sobě nepřinese silnější hospodářství a že centralizované daně či centralizovaná pokladna také nejsou utopickým řešením. Je zde mnoho otázek ohledně toho, jaké kroky bychom měli nyní přijmout. Hrozit téměř zbankrotovanému národu, že bude pokutován, zní jako prázdná hrozba, a přísliby neustálých záchranných opatření poskytovaných v eurozóně s sebou vždy ponesou morální hazard. Vím, že lidé se dohod mezi Francií a Německem obávají, ale asi mají pravdu. Pokud trh půjčuje peníze, pak by snad trh měl vzít ztrátu na sebe, neměl by ji nést daňový poplatník. Danuta Maria Hübner (PPE). – Pane předsedající, jako obvykle v sobě naše realita a to, co děláme, nese dobré i špatné aspekty. Je důležité pochopit minulost a příčiny krize a myslím, že Unie v tomto bodě svůj úkol splnila, ale v současnosti je nutné zaměřit se na budoucnost. Globální a evropská správa ekonomických záležitostí, již budujeme, bude sloužit zítřku, takže to není pouze otázkou řešení krize. Evropa neexistuje ve vzduchoprázdnu. Když upevňujeme Evropu, činíme tak na pozadí světové situace, která se dnes velmi liší od stavu v roce 2008. Skupina G20 se před dvěma roky sjednotila ve prospěch finanční záchrany, ale její jednomyslnost byla poháněna strachem. Dnes je skupina rozdělená. Všeobecné globální blaho neexistuje. Na řízení globálního oživení a opětovné získání rovnováhy ve světovém hospodářství působí mnoho sil. Hlavní roli zde hraje zásadní strukturální změna, která silně ovlivňuje evropskou

27

28

CS


konkurenceschopnost. Role měn a směnných kurzů jakožto globálních mechanismů pro přizpůsobení se však prudce vzrostla. Nový globální měnový systém se vyvíjí nebývalou rychlostí a počet jeho aktérů vzrůstá. Abychom se vyhnuli pohromě v podobě nerovnoměrných úprav, naléhavě potřebujeme dialog a společná opatření. Pokud toho dosáhneme, otázkou je, zda Evropa dokáže hrát v těchto společných opatřeních svou roli. To, co Evropa jasně postrádá, je smělá racionalizační reforma vnějšího zastupování eurozóny. Odkládáním této reformy se vzdáváme případného vlivu. Za současné situace ve světě si to Evropa nemůže dovolit. Robert Goebbels (S&D). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropa je na tom špatně a svět si nepočíná o moc lépe. Úřadující předseda Rady před chvílí zdůraznil, že globalizace znamená, že musíme jednat na evropské úrovni a na mezinárodní úrovni. Když se však podíváme, co se děje v Evropské unii a na mezinárodní scéně, je zcela jasné, že právě tato konkrétní činnost zde chybí. Summit po summitu nám velké a méně velké osobnosti, které nás mají vést, staví na odiv svá nadutá ega a libují si ve vlastních pompézních slovech, zatímco hlavním závěrem každého summitu je to, že bude uspořádán znovu. Tato takzvaná globální správa, již má ztělesňovat skupina G20, navíc vůbec nemá žádný základ v mezinárodním právu a funguje mimo systém Organizace spojených národů. G20 je samozvaná skupina; funguje bez psaných pravidel a je spolkem bohatých zemí, které se obklopily několika takzvanými rozvíjejícími se zeměmi, včetně takových příkladných demokracií, jako je Saúdská Arábie. Martin Schulz prve citovat pasáž z jednoho z těchto prázdných prohlášení skupiny G20. Totéž bychom mohli učinit se sděleními zveřejňovanými po našich evropských summitech. Nekonečné sliby a prázdná slova, po kterých nikdy nenásledují činy. Abychom to završili, Evropa podléhá mini-summitům Francie a Německa, kde tato zvláštní dvojice, paní Merkelová a pan Sarkozy, tvrdí, že nám ukáží cestu. Guy Verhofstadt právě hovořil o hazardních hrách. Jsem v pokušení dodat: „Už žádné sázky!“ Komise a Parlament se musí spojit, aby se nevyplýtvaly evropské žetony a aby byla ochráněna metoda Společenství. Regina Bastos (PPE). – (PT) Pane předsedající, nejprve chci poblahopřát zpravodajce paní Berèsové ke zprávě, o které dnes jednáme, a stejně tak všem ostatním, kdo na této zprávě také pracovali. Jako členka zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi jsem přispěla k otázce malých a středních podniků a zdůraznila jsem jejich zásadní roli jakožto hnací síly pro oživení ekonomiky Evropské unie a její budoucí růst a prosperitu. V Evropské unii existuje více než 20 milionů malých a středních podniků. Takže pokud každý z nich bude moci vytvořit jedno pracovní místo, znamenalo by to odpovídající snížení nezaměstnanosti. Tato zpráva uvádí doporučení v podobě hospodářských strategií na překonání krize: nyní zdůrazním ty hlavní. První je potřeba posilovat sociálně-tržní hospodářství a vyhýbat se omezování hospodářské soutěže a zajistit malým a středním podnikům přístup k úvěrům. Malým a středním podnikům musí být nabídnuty daňové pobídky, a dokonce dotace, aby byla zachována a vytvářena pracovní místa. Dále je zde vypracování nové iniciativy na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“) se silnějším důrazem na sociální rozměr. Dále se jedná o zřízení evropské sítě odborných poradců, kteří by tak mohli šířit své znalosti.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Dalším bodem jsou inovace jako nejmocnější hnací síla hospodářského růstu, a tedy jako podstata základní vazby mezi průmyslem a inovacemi. Poté je zde navazování nových partnerství mezi průmyslem a akademickým světem. Na závěr je zde vytvoření vzdělávacího systému, který splňuje požadavky trhu práce, ale také potřebu vytvářet nové kvalifikace pro nová pracovní místa. Liisa Jaakonsaari (S&D). – (FI) Pane předsedající, předseda Komise pan Barroso na začátku uvedl, že správa ekonomických záležitostí dosáhla tak rychlého pokroku, že ještě před dvěma lety by to nikdo nepředpokládal. To je pravda, a proto má vždy význam ověřit si, zda se ubíráme správným směrem, když rychlost není sama o sobě cílem. Zpráva poslankyně Berèsové takovou analýzu provádí a ta je vynikající. Když nyní výbor paní Berèsové pokračuje ve své práci, mohlo by být přínosné naslouchat ekonomickým disidentům: např. nositeli Nobelovy ceny Paulu Krugmanovi. Ten tvrdí, že ministři financí zastávají roli šamanů, kteří na oltáři obětují pracovní místa. Těmto lidem bychom měli naslouchat, chceme-li se dostat ven z pomyslné ekonomiky k reálné ekonomice, a potřebujeme rovněž ukazatele reálné ekonomiky, kterými jsou zaměstnanost a chudoba. Zklamala mě připomínka pana Schmidta, že daň z převodu vlastnictví nebude moci být vyzkoušena a zavedena na evropské úrovni. To je velkým zklamáním, zejména vzhledem k tomu, že jeho závěrem bylo „více Evropy“. Iliana Ivanova (PPE). – (BG) Ve zprávě zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi vyzýváme zejména k odpovědi na evropské úrovni, silnému politickému a intelektuálnímu vedení s evropským rozměrem, k rozsáhlé integraci a dokončení jednotného evropského trhu ve prospěch evropských občanů. Dosáhli jsme velice významného kompromisu, který se týká klíčových otázek, jako jsou Pakt o stabilitě a růstu, jeho sankční mechanismy, cesta strukturálních reforem, upevnění rozpočtu a strategické investice Evropské unie. Prioritní kroky, které jsou zvláště důležité, zahrnují opatření související s politikou soudržnosti a malými a středními podniky. Politika soudržnosti musí být jedním ze základních pilířů naší hospodářské politiky. Bude podporovat rozvoj energetické účinnosti a transevropských sítí, což následně napomůže k oživení evropského hospodářství a podpoří jeho udržitelný růst. Co se týče malých a středních podniků, jsou zásadně důležité pro náš budoucí vývoj, růst a prosperitu. Pro malé a střední podniky je nutné zavést nové vymezení, které rovněž přinese příležitosti jak pro lépe zacílenou politiku podporující podnikání, tak pro vlastní kroky, jež je třeba přijmout za účelem snížení administrativní zátěže a byrokracie. Upřímně doufám, že naše návrhy a doporučení se promítnou v konkrétních opatřeních, které přijme Evropská komise a hlavně členské státy, protože si nemůžeme dovolit ztrácet čas. Dlužíme našim občanům vhodnou a rychlou odpověď, abychom zvládli překonat krizi rychleji a důrazněji. Ivailo Kalfin (S&D). – (BG) Hospodářská recese zasáhla členské státy s různou intenzitou. Z hospodářského hlediska by však bylo možné předpokládat, že tyto rozdíly nepřesahují hranice eurozóny. Jednotná měna bohužel doposud nevedla ke sblížení hospodářství. Ve skutečnosti došlo k pravému opaku. Mezi zeměmi eurozóny je mnohem více rozdílů, než tomu bylo před zavedením eura. To je mimořádně nebezpečné.

29

30

CS


Ukazatele Paktu o stabilitě růstu zjevně nejsou přesné a nefungují. Proto automatické ukládání sankcí samo o sobě nepřinese pozitivní výsledky. Na všech 27 členských států to dokonce bude mít ještě menší dopad. Na základě ekonomických stereotypů, které samy o sobě vytváří nové problémy, muže dojít dokonce k opaku. Řešení je jasné. Hospodářství členských států se musí co nejvíce sbližovat, aby bylo možné všude využívat stejná opatření pro dosažení stejných výsledků. To znamená politiku, která se bude vztahovat stále na větší část EU, více nástrojů pro evropské orgány, vyšší rozpočet a větší rozpočtovou nezávislost pro Evropskou unii, včetně zvyšování podílu jejích vlastních příjmů. Frank Engel (PPE) . – (FR) Pane předsedající, krize ještě zdaleka není u konce a nepokoje v zemích, jako je Francie, to dosvědčují. Domnívám se, že v Evropě tato krize představuje krizi integrace. Dokonalým příkladem je opět dohoda z Deauville, která ohrožuje metodu Společenství a je odrazem falešných představ o velkoleposti, které stále mají některé členské státy. Alekdo z nás je nakonec ještě velkou zemí? Myslím, že v roce 2050 bude Evropa představovat stále 6–7 % světové populace a její hospodářská síla bude klesat. Pomůže nám takové neustálé vzájemné soutěžení k tomu, abychom se postavili výzvám mezinárodní konkurence, nebo budeme moci těmto výzvám čelit tím, že se podvolíme metodě Společenství a budeme jednat společně? Evropa bude potřebovat zdroje, aby tak mohla učinit: nové a inovativní zdroje. Rozprava o budoucím finančním výhledu je dobrou příležitostí, abychom mohli tyto zdroje prodiskutovat a pokusili se je identifikovat, a to také z hlediska výzkumu a vývoje i z hlediska služby pro vnější činnost. Jaký má smysl zřizovat 28. evropský diplomatický sbor, když je pouze připojen ke stávajícím subjektům, aniž by tyto byly omezeny? Měli bychom tak učinit, abychom členským státům dali určitý prostor pro vlastní upevnění, a Evropě bychom měli dát zdroje, které potřebuje, aby konečně mohla provádět politiky, jež jsou pro naše občany důležité. Právě to od nás vyžadují. Burkhard Balz (PPE). – (DE) Pane předsedající, nechci působit neskromně, ale když dnes dopoledne poslouchám tuto rozpravu, myslím, že bychom mohli usoudit, že v posledních měsících byl odveden určitý kus práce. Zvláštní výbor pro finanční, hospodářskou a sociální krizi rovněž odvedl v posledním roce mnoho práce. To je zřejmé na základě 1 600 pozměňovacích návrhů, které byly předloženy k původnímu návrhu zprávy. Působnost výboru nyní byla prodloužena o další rok. Podle mého názoru je to naprosto správné. Krize ještě není zdaleka u konce. Irsko právě uniklo bankrotu, státní rozpočet v Řecku zajisté ještě není v dobrém stavu a celková situace nám nedává důvod si myslet, že je vše za námi. Finanční a hospodářské reformy tedy musí pokračovat a ještě je velmi brzo na to, abychom uzavřeli diskusi o příčinách krize a závěrech, jež je třeba vyvodit. Nebylo by tedy správné prohlásit činnost zvláštního výboru za víceméně dokončenou a ukončit jeho mandát. Namísto toho musíme dále pokračovat v práci na základě dosud dosažených výsledků. Proto se domnívám, že předložená prozatímní zpráva je přijatelná pro všechny. O tom svědčí rovněž všeobecný souhlas, jakému se těšila ve výboru pro krizi. Je jasné, že znění mohlo být v některých bodech do určité míry formulováno výstižněji a stručněji, ale měli bychom na zprávu pohlížet v současném kontextu – jako na prozatímní odpověď.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Mnohem důležitější než formulace jednotlivých pasáží je to, že ve druhé polovině práce výboru stavíme na předběžné práci, již jsme odvedli. Je třeba uvážit, jak a kde mohou být diskuse výboru pro krizi podpořeny v chystaných rozpravách legislativních výborů. Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes dopoledne velmi pozorně naslouchám jednotlivým projevům, ale domnívám se, že by nám prospělo, kdybychom jasně rozlišovali mezi nástroji, které ostatně považuji za dobře definované a uspořádané, a strategií a naší vnitřní jednotou jakožto Evropské unie. Co se týče nástrojů, domnívám se, že bylo dosaženo rozhodujícího pokroku, a že tedy jdeme správným směrem. Co nemohu pochopit, je strategie. Jinými slovy: zaujímáme všichni stejný přístup? Vždy jsme hovořili o stabilitě, ale nyní nastal čas – vlastně je už na to pozdě – mluvit o růstu. Naprosto souhlasím sdiskusemie o stabilitě a obětech, ale pokud zároveň prostřednictvím tvorby pracovních míst – což je v tomto období zásadní téma – neusilujeme o růst, domnívám se, že neodvedeme dobrou práci. Předseda Barroso zde nedávno přednesl projev o stavu Unie a myslím, že bychom mu to měli připomenout a jasně zmínit strategii Unie s ohledem na finanční trh. Dnes dopoledne jsem neslyšel, že by někdo o této strategii mluvil. Dovolte mi rovněž říci, že by bylo neprominutelnou chybou pokoušet se maskovat zjevnou anarchii mezi členskými státy za koncept subsidiarity, na niž se odvoláváme příliš často a obvykle nepatřičně. Arturs Krišjānis Kariņš (PPE). – (LV) Pane předsedající, pane komisaři, členové Rady, v posledních dvou letech bylo zasaženo velmi mnoho občanů Evropské unie, byli zasaženi přímo v důsledku krize. Zasažen byl rovněž nemalý počet občanů v mé zemi, Lotyšsku. Snížení hospodářského obratu o 20 % a stejně prudký nárůst nezaměstnanosti. Mí krajané pochopili, že za těchto mimořádných okolností je třeba přijímat mimořádná řešení. Jaká jsou tato řešení? Abychom oživili naše veřejné finance, občané mojí země, Lotyši, trpělivě snáší snížení platů o více než 30 %, a to společně se zvýšením daní. V důsledku toho jsme v Lotyšsku dosáhli stability v našich veřejných financích. Takže nad čím se rozhořčuji? Rozhořčil jsem se, když jsem si dnes přečetl, že Německo a Francie si zdaleka nepřejí posílit finanční dohled v Evropské unii, vlastně ho chtějí oslabit. Znamenalo by to tedy, že práce mých krajanů byla provedena nadarmo? Dámy a pánové, nemůžeme dovolit, aby převládala taková situace, kdy se některé velké členské státy chtějí nadále chovat nezodpovědně. Musíme posílit návrh Komise, aby Evropa mohla disponovat silným finančním dohledem. Děkuji vám za pozornost. Gunnar Hökmark (PPE). – Pane předsedající, myslím, že bychom měli mít jasno v jedné věci, konkrétně v tom, že globální hospodářská krize se soustřeďuje zejména na hospodářství Spojených států a Evropy. V ostatních částech světa dochází k vysokému růstu, ale není tomu tak v Evropě a ve Spojených státech. Ze všeho nejvíce je to zakořeněno v nadměrném utrácení a nedostatečném růstu. Myslím, že je to jedna z nejdůležitějších výzev. Musíme nastartovat růst, ale přitom je třeba mít stabilní veřejné finance. Proto považuji za znepokojivé – společně s tím, co již uvedli předchozí řečníci – že někteří evropští vedoucí představitelé nyní hovoří v souvislosti s Paktem stability a růstu o volnějších a pružnějších pravidlech a usilují o změnu Smlouvy. Nemyslím si, že Evropa potřebuje desetiletí diskusí o změnách Smlouvy. To je spíše politika dezintegrace, než integrace a konkurenceschopnosti.

31

32

CS


Pakt o stabilitě musíme posílit na základě co největšího počtu automatických sankcí. Je nutné zajistit snížení rozpočtových schodků, a to důvěrně a řádně, a zároveň musíme provádět reformy s cílem otevřít cestu většímu hospodářskému růstu – otevřením evropských hranic a zpřístupněním se širší hospodářské soutěži. To je cesta vpřed a o to bychom se měli zasazovat ve skupině G20. Je to rovněž cíl pro evropský program. Theodoros Skylakakis (PPE). – (EL) Pane předsedající, zpráva poslankyně Berèsové o hospodářské krizi, která je předmětem jedné z našich dnešních rozprav, v bodě 32 konstatuje, že některé členské státy, samozřejmě včetně mojí země, Řecka, nemají v současnosti příležitost vypracovat skutečné národní plány obnovy a že všechny možnosti do roku 2012 jsou omezeny na snížení veřejných výdajů, zvýšení daní a snížení dluhu. Tento postoj má pro Řecko a ostatní země velký význam, protože v mé zemi existují síly, které tvrdí naprostý opak. Osobně bych tento postoj uvedený ve zprávě poslankyně Berèsové rád podpořil, protože země, které mají velký schodek a dluh, a zejména země, které již nemají přístup na mezinárodní kapitálový trh, musí snížit své schodky před tím, než se bude moci své role ujmout obnova. Neexistuje jiný způsob. Bez snížení schodků nemůžeme dosáhnout přístupu na mezinárodní trhy a nemůžeme dosáhnout obnovy. Je to hořká pilulka, již je třeba spolknout, zejména pak pro občany, ale musíme mít odvahu a říct občanům pravdu. Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, budu hovořit skutečně pouze minutu. Dnes dopoledne zde byla učiněna dvě prohlášení, na něž se chci zaměřit. Jedno učinila Danuta Hübnerová, když uvedla, že Evropa neexistuje ve vzduchoprázdnu, a druhé učinil pan Chastel, který řekl, že všechny ústupky nemůže učinit jen a pouze Evropa. Myslím, že je načase, aby byla Evropská unie přísnější, zejména vůči zemím skupiny G20 a Organizaci spojených národů. Nyní se nacházíme v postavení, kdy máme 11% nezaměstnanost, 20% nezaměstnanost mladých lidí, vysoký veřejný dluh a miliony lidí žijí v chudobě, a pokud nebudou ostatní země světa připraveny sdílet toto břemeno, měli bychom prohlásit, že nedovolíme, aby naše země ztratily svou konkurenceschopnost a aby v Evropské unii narůstala chudoba. Zadruhé chci říci, že v Evropě nejen musíme být jednotní, ale také musíme vystupovat jako jeden subjekt; samozvané radě guvernérů, jež zde byla dnes dopoledne zmíněna, nesmí být dovoleno pokračovat. Mají příležitost vysvětlit svůj postup Radě. Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Na začátek bych rád vyjádřil svou spokojenost se zprávou o zlepšení rámce správy ekonomických záležitost a stability v Unii a dále vděčnost za vynikající práci, již odvedl zpravodaj pan Feio. Jsem přesvědčen, že nové iniciativy, jako je balíček o finančním dohledu a evropský semestr, nám umožní zabránit budoucím krizím, nebo alespoň zmírnit jejich dopad. Domnívám se však, že je zásadně důležité pokračovat v opatřeních, jejichž cílem je lepší koordinace a větší transparentnost politických strategií, které se týkají ekonomik členských států. Chtěl bych zdůraznit, že je důležité vytvořit dobrý rámec pro rozpočtovou spolupráci na úrovni EU a členských států, včetně sladění výdajových kategorií vnitrostátních rozpočtů s výdajovými kategoriemi rozpočtu EU. To by umožnilo provádění hloubkových a systematických analýz evropských veřejných výdajů. Gilles Pargneaux (S&D). – (FR) Pane předsedající, na začátek bych jen rád řekl několik slov k francouzsko-německým návrhům. Myslím, že naše reakce by konec konců měla být pozitivní. Často říkáme, že od roku 2007 nám chybí francouzsko-německý hnací stroj.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Vzhledem k tomu, že byly francouzsko-německé návrhy navrženy s cílem pomoci Francii, aby se v budoucnosti nedostala do potíží s ohledem na její slabé finanční a hospodářské zdraví, je zároveň politováníhodné, že pro Francii tyto návrhy přinášejí prvek zotročení. Je důležité zdůraznit, že na rozdíl od zprávy poslankyně Berèsové tyto návrhy neobsahují žádné pozitivní podněty, které by nám skutečně umožnily dospět v Evropské unii ke skutečné správě ekonomických záležitostí. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Krize je velmi komplexní fenomén; dovolte mi tedy pouze několik poznámek, protože času je málo. V první řadě se v rámci národních hospodářství klade příliš velký důraz na kritérium veřejného dluhu, ale ostatní ukazatele jsou stejně tak důležité. Určitá míra veřejného dluhu je zároveň v době krize nevyhnutelná, poněvadž vlády musí výpadky soukromého sektoru nahradit hospodářskou aktivitou ve veřejném sektoru, konkrétněji veřejnými stimuly určenými pro soukromý sektor, což může zpomalit růst nezaměstnanosti. Dámy a pánové, pro všechna tato čísla totiž zapomínáme na lidi, kteří krizi nezpůsobili; zapomínáme na nezaměstnanost a na zhoršující se sociální situaci. Ráda bych rovněž zdůraznila skutečnost, že bez celoevropské koordinace hospodářských politik a regulace finančního sektoru bude cesta z krize velmi složitá. Na závěr mám jednu poslední výzvu nebo prosbu. Pane komisaři, již po několik let vyzývám k tomu, aby se skutečně začala řešit situace týkající se daňových rájů. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – Pane předsedající, navrhuji, abychom v budoucnu měli jednoho zástupce pro ekonomické otázky. Měli bychom mít vysokého představitele pro ekonomické záležitosti, stejně jako máme vysokou představitelku pro zahraniční věci. V budoucnu bychom mohli sloučit posty pana Rehna a pana Barniera. Dále chci říci, že je ostudné, že na zasedáních skupiny G20 nedokážeme vystupovat jednotně. Evropská unie napomáhá Francii, panu Sarkozymu a předsedovi G20.V budoucnu by Evropská unie měla mít na tomto zasedání jeden post, jednu osobu, a měli bychom vystupovat jednotně. Sven Giegold (Verts/ALE). – Pane předsedající, včera večer jsem s panem Rehnem na tiskové konferenci skutečně trpěl, když jsem viděl, jak musel prezentovat tuto dohodu, která ve skutečnosti nebyla založena pouze na jeho návrzích. Na základě toho, co jsme se dověděli z balíčku o dohledu, si myslím, že jsme se přesvědčili o tom, jak Parlament a Komise dokáží spolupracovat, aby dosáhly dobrého výsledku. Myslím, že právě to nyní musíme dělat. Když se zaměříme na postupy v případě schodků a dluhů a také na vaše dobré návrhy ohledně makroekonomických nerovnovah, je pro dosažení dobré dohody skutečně zásadní, aby země jak v přebytku, tak ve schodku nesly svůj podíl na této záležitosti, aby bylo možné vrátit stav eura zpět do normálu. Mohu pouze říci, že většina tohoto Parlamentu je připravena podpořit návrhy, které předkládáte. Miguel Portas (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, protože francouzsko-německé představenstvo již v tomto Parlamentu nezasedá, budu své tři otázky ohledně nedávné mánie týkající se sankcí směřovat na Komisi a Radu. První se týká myšlenky úročených vkladů: jak si proboha vysvětlujete nápad přidávat schodek k dalšímu schodku, abyste proti němu bojovali?

33

34

CS


Druhá otázka se týká možnosti pozastavit strukturální fondy. To bude mít za důsledek jedině ohrožení střednědobého a dlouhodobého růstu, a tedy nárůst úroku z dluhu a nárůst krátkodobého schodku. To mě vede ke třetí otázce: co takhle zavést sankce za hloupost a hřích arogance? Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, byl nám slíben hospodářský růst, ale konkurence, jíž čelí evropské země ze strany rozvojových ekonomik, povede ke zničení základen výroby a pracovních míst v našich zemích. Můžeme jim konkurovat pouze snižováním životního standardu našich pracovníků. Musíme odmítnout globalismus, chránit naše ekonomiky a zastavit nárůst síly našich konkurentů. Byla nám slíbena lepší správa ekonomických záležitostí v Evropě. Ekonomiky členských států jsou ale velmi rozdílné a jediný hospodářský předpis nebude vyhovovat 27 různým zemím. Každá země si musí stanovit takovou formu správy, jakou potřebuje. Hospodářská krize začala aktivitami bank, ale odpovědí vlád bylo to, že jim přispěchaly na pomoc. Musíme kontrolovat úvěrové činnosti bank, tedy činnosti vedoucí k tvorbě peněz. Banky musí našim ekonomikám sloužit a nesmí jim být umožněno sledovat vlastní program a rozhodně nesmí být našimi privilegovanými příjemci. Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Zažili jsme nejvážnější sociální a hospodářskou krizi v historii Evropské unie, mezi jejíž hlavní příčiny patří globální nerovnost, příliš mírná finanční regulace a tolerantní finanční politika Spojených států. Myslím, že Evropská unie se v reakci na důsledky krize trochu opozdila. První reakce členských států nebyly navzájem v souladu. Abychom v budoucnu dokázali překonat období krize, budeme potřebovat odpovídající mechanismy ekonomického řízení. V zájmu naší bezpečnosti musíme zajistit, aby se Evropská unie mohla spoléhat na vlastní sílu. Podle mého názoru je činnost zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi stále nezbytná, protože krize ještě neskončila a finanční trhy ještě nejsou stabilní. Členské státy musí harmonizovat své rozpočtové politiky a navzájem je sdílet. Vnitřní trh je jedním z neodmyslitelných prostředků na zvýšení růstu, a strategie EU 2020 se tedy musí zaměřit na dlouhodobé investice a zaměstnanost. Musíme posílit postavení malých a středních podniků, protože jejich zásadní činnost je hnací silou výzkumu, inovací a růstu. Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Pane předsedající, Evropská unie skutečně stojí na křižovatce. Mezinárodní hospodářská krize omezila růst a zhoršila nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení. Záchranná opatření byla pozitivní i přes závažné nedostatky. Zjevně však potřebujeme více solidarity ve Společenství a větší koordinaci mezi národními plány obnovy. Evropský parlament vyžaduje od Komise více Evropy, méně byrokracie, podporu pro malé a střední podniky, více nových pracovních míst, více finančních prostředků na financování projektů v zásadních sektorech a silnější systém regulace, dohledu a koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik Evropské unie. Já také podporuji zřízení společného měnového fondu pro účely účinné kontroly správy ekonomických záležitostí v Evropě. Závěrem chci říci, že jsem tak hrdá na kyperského nositele Nobelovy ceny Christoforose Pissalidese, že vyzývám Evropský parlament, aby ho pozval, aby zde představil své názory ohledně toho, jak by měla být řešena nezaměstnanost a výzvy naší doby.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Philippe Lamberts (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, rád bych se obrátil na Komisi a Radu, abych jednoduše zdůraznil tři nedostatky, které nacházíme v návrzích o správě v Evropě. Prvním nedostatkem je to, že je zde mimořádně přísná disciplína, pokud jde o schodky a dluh, a mimořádně uvolněná disciplína, pokud jde o investice, mám na mysli strategii Evropa 2020. Ve skutečnosti potřebujeme stejně silnou disciplínu v obou oblastech, protože úspornost sama o sobě nepovede k obnově hospodářské činnosti. Druhým nedostatkem je to, že jestliže tak horlivě usilujeme o vykonávání kontroly nad výdaji, měli bychom rovněž zajistit nezbytné příjmy. Již mnohokrát jsem zdůrazňoval, že nemůžeme koordinovat rozpočet, pokud nekoordinujeme daně. Třetí nedostatek považujeme za demokratické pochybení a překvapuje mě to zejména u návrhů pracovní skupiny. Zdá se, že co se týče pracovní skupiny, Parlament neexistuje, a to považuji za nepřijatelné. Constance Le Grip (PPE). – (FR) Pane předsedající, svou řeč bych ráda zaměřila na přípravy na nadcházející summity skupiny G20. Předchozí řečníci řekli vše, co bylo třeba, ke správě ekonomických záležitostí v Evropě, k potřebě posílit správu ekonomických záležitostí v Evropě, posílit Pakt o stabilitě a růstu a úžeji do tohoto procesu zapojit Evropský parlament a samozřejmě také vnitrostátní parlamenty. Ráda bych rychle zmínila dvě výzvy, jimž čelí naše národy a členové skupiny G20; výzvy, které je podle mého názoru třeba vyřešit v průběhu nadcházejících zasedání skupiny G20. Jsou jimi měnová válka a nestálost cen komodit. Co se týče těchto dvou otázek, které představují skutečnou hrozbu pro globální růst a způsobují závažné nerovnováhy na naší planetě, domnívám se, že Evropská unie se musí dohodnout na společných postojích, aby mohla vystupovat jednotně na nadcházejících summitech G20, a to jak v Soulu, tak rovněž na příštích summitech, a aby mohla vystupovat všestranněji na světové scéně. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Dopady krize v této chvíli ještě zdaleka nejsou u konce. Proto bych vám v této souvislosti rád připomněl významnou roli, kterou hraje politika hospodářské a sociální soudržnosti, a v neposlední řadě také to, že představuje bezpodmínečný předpoklad. Tato politika se stala klíčovým rysem balíčku hospodářské obnovy, neboť poskytuje přidanou hodnotu a podporuje úsilí na prosazování modernizace a udržitelného hospodářského růstu, čímž zároveň ukazuje evropskou solidaritu. Myslím, že v první řadě potřebujeme vysoké investice do všech druhů infrastruktury, ať se jedná o dopravu, energii či telekomunikace. Potřebujeme významné kapitálové investice z mnoha zdrojů financování, a to jak veřejných, tak soukromých, a potřebujme partnerství veřejného a soukromého sektoru; domnívám se, že právě potenciál těchto partnerství není naplno využíván. Rachida Dati (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěla poblahopřát našemu kolegovi panu Feiovi ke kvalitě jeho zprávy a k ambiciózním návrhům, které zpráva obsahuje. Ukazuje to rovněž, že Evropský parlament je plně zapojen do rozpravy, která je rozhodující pro budoucnost Evropy, a to nás může jedině těšit. Řecká krize navíc odhalila nedostatky, které ohrožují správu ekonomických záležitostí v Evropské unii. U tohoto bodu chci tedy zmínit návrh pana Feia, který se týká zřízení stálého mechanismu pro finanční stabilitu. Také s tímto problémem se musíme vypořádat u jeho zdroje.

35

36

CS


Domnívám se, že řešení spočívá rovněž v posílení Paktu o stabilitě a růstu, a zejména pak jeho sankcí. To je zásadní, chceme-li dosáhnout trvalého ozdravení vnitrostátních rozpočtů, což není vždy oblíbené. Je to omezující, ale nemáme na výběr. Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Finanční, hospodářská a sociální krize zasáhla každého evropského občana. Tyto těžké časy však ještě více zdůraznily skutečnost, že jednotlivé národní plány hospodářské obnovy byly špatně koordinované a nebyly dostatečně účinné. Některé členské státy navíc nemusely sestavovat skutečné národní plány hospodářské obnovy, včetně opatření na podporu růstu a zaměstnanosti, protože veřejné výdaje během recese ještě více snížily a zvýšily daně, aby dosáhly snížení veřejného dluhu. V některých členských státech se tak bohužel děje na úkor běžných občanů. Ráda bych vás také upozornila na skutečnost, že krize velmi jasně zdůraznila sociální nerovnost mezi různými sociálními skupinami. Například ženám hrozí mnohem větší riziko, že se ocitnou pod hranicí chudoby, než mužům. Evropská unie se tedy z této krize musí poučit a uplatňovat iniciativy, které přijala ve všech oblastech, a musí tak učinit koordinací společných akcí se členskými státy. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, sotva jsme z poloviny dosáhli regulace finančních žraloků v případě monopolu vzniklého na trhu cenných papírů, čelíme problému globálního závodu o devalvaci měn, který i přes dnešní mírný ústupek Číny doposud nebyl odvrácen. Něco, co je v Evropě odsuzováno – konkrétně jde o devalvaci či intervenci na měnových trzích – je nyní problémem, který na nás uvaluje globalizace. Spojené státy chtějí snižovat veřejný dluh, Japonci chtějí podpořit růst a Číňané chtějí zvyšovat vývozy. Tato mírná měnová politika vedená ostatními hospodářskými mocnostmi samozřejmě poškozuje Evropu a také další země, a podle mého názoru proto musí být významným tématem pro diskusi na summitu G20. Ostatně zaplavování světových trhů levnými dovozy z Číny je snadné, jestliže je měna uměle podhodnocována. Tento druh trvalé intervence deformuje trh; je to mimořádně nebezpečná hra, která může v nejhorším případě srazit na kolena celé světové hospodářství. I když jsou vyhlídky na úspěch nejisté, je zásadně důležité, aby byly na summitu projednány plány ohledně daně z finančních transakcí. Pervenche Berès, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, ráda bych poděkovala poslancům, kteří zde vystoupili, za jejich příspěvky. Ráda bych reagovala na dva či tři z těchto projevů. Nejprve bych chtěla reagovat na projev pana Zīleho. Myslím, že to, co řekl, je velmi důležité, pokud jde o reformu politiky soudržnosti. Musíme provést hodnocení této politiky soudržnosti, abychom stanovili, zda v průběhu let, které uběhly od přistoupení, se sázka, že vnitřní nerovnosti lze částečně vyrovnat uplatňováním těchto fondů, ukázala jako správná, a musíme provést objektivní hodnocení, abychom se mohli poučit do budoucna. Mnoho poslanců – a já jim děkuji – hovořilo o zastoupení Evropské unie a o světové správě. Pro naši Evropskou unii je to naprosto strategická otázka, a to opět v době, kdy se zdá, že měnové války jsou na pokraji vypuknutí. Musíme mluvit jedním evropským hlasem, jak na vnitřní úrovni, tak na vnější úrovni. Použijme naši vnitřní sílu, aby naše zastoupení byla vůči vnějšímu světu silná a jednotná. Dále chci zopakovat, co uvedl můj kolega Robert Goebbels, tedy že je pravda, že skupina G20 nakonec není řešením, o nějž usilujeme v oblasti světové správy, kde každý má své místo a kde je prostor pro rozhodčí orgány, které potřebujeme. To souvisí se včerejším projevem generálního tajemníka OSN v tom, že naši budoucí cestu musíme sledovat v rámci

20-10-2010

20-10-2010

CS


Organizace spojených národů , a to prostřednictvím hloubkové reformy této instituce a její správy. Na závěr, pane předsedající, abych zakončila tuto rozpravu, bych se ráda vrátila k tématu veřejných investic a zopakovala, co uvedl můj kolega pan Lamberts. V naší zprávě vyzýváme, aby Komise prováděla každoroční přezkum veřejných a soukromých investic a aby byly zavedeny ukazatele výkonnosti, které nám skutečně umožní, abychom disponovali strategií dlouhodobých investic ve prospěch pracovních míst, a tedy ve prospěch evropských občanů. Tato strategie by byla založena na udržitelné vizi a konceptu solidarity, které stojí v srdci Evropské unie. (Potlesk) Diogo Feio, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval všem poslancům, kteří vyjádřili svůj názor, i těm, kteří ještě budou hovořit před ukončením rozpravy. Je načase pokročit od slov k činům. Od nynějška, po tomto hlasování, které jak doufám, bude pozitivní, bude mít Parlament svůj vlastní postoj k tématu správy ekonomických záležitostí. Tento postoj bude hájit ducha Unie: větší transparentnost a publicitu. Bude hájit správu ekonomických záležitostí jako cíl, který usiluje o růst ve všech 27 členských státech Evropské unie a o lepší koordinaci mezi nimi a o silnější hospodářskou a měnovou unii. Zkrátka bude hájit Evropu, která bude solidárnější, připravenější a účinnější; Evropu pro všechny, s různými názory, ale navenek vystupující jednotně; Evropu s postoji Rady, Komise a Parlamentu. Evropa, která prosazuje správu ekonomických záležitostí, není Evropou dvoustranných summitů: je Evropou institucionálních názorů, Evropského parlamentu a hlasu veřejnosti. Vyvstává zde zásadní role, kterou v této oblasti musí mít tento Parlament a vnitrostátní parlamenty. Musí mít vlastní vizi ohledně nezbytného makroekonomického dohledu členských států, musí mít vlastní názor na to, jak je prováděna strategie Evropa 2020 a musí se pečlivě věnovat otázce posilování Paktu o stabilitě a růstu. Parlament má soubor různých návrhů, pokud jde o ostatní orgány. Pane předsedající, a tím skončím – nastal tedy čas, abychom předložené otázky vážně a jednotně prodiskutovali. Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte, abych začal poděkováním zpravodajům, paní Berèsové a panu Feiovi, a váženým poslancům za tuto důkladnou a podstatnou rozpravu. Skutečně oceňuji, že rozsah příspěvků odpovídá důležitosti diskutovaných otázek. Rád bych učinil několik poznámek, předložil odpovědi a postřehy ohledně rozpravy a zpráv, a začnu s mezinárodní scénou. Ve světovém hospodářství se znovu objevují nerovnováhy z doby před krizí, což ohrožuje udržitelnou obnovu a vytváření pracovních míst. Je tedy zásadní, aby byla skupina G20 nejprve na ministerském zasedání, které se uskuteční tento týden, a poté na summitu, který se koná za dva týdny, schopná prosazovat účinnou mezinárodní politickou koordinaci s cílem znovu nastolit rovnováhu světového růstu. Všechny země se musí podílet na opětovném dosažení rovnováhy: země v přebytku tak musí učinit posílením domácí poptávky a země se schodkem se musí zaměřit na růst

37

38

CS


vývozu. Tato otázka se týká milionů pracovních míst ve světovém hospodářství a v Evropské unii. Evropská unie usiluje o silný a stabilní mezinárodní finanční systém, v němž budou směnné kurzy odrážet základní ekonomické veličiny. To je základním prvkem cíle G20 znovu nastolit rovnováhu světového růstu v zájmu udržitelné obnovy a tvorby pracovních míst. Ze stejných důvodů je pro EU zásadní reformovat a posílit vlastní správu ekonomických záležitostí. Zprávy předložené paní Berèsovou a panem Feiem jsou významným přispěním k tomuto cíli a jakmile budou přijaty legislativní návrhy Komise, bude tak učiněn měřitelný pokrok směrem ke skutečné a účinně fungující hospodářské a měnové unii. Padlo zde několik otázek ohledně názoru Komise na odvody a daně pro finanční instituce. Prodiskutoval jsem to s předsedou Barrosem a domníváme se, že by bylo vhodné objasnit v tomto ohledu náš postoj, protože v případě těchto otázek byla učiněna určitá matoucí prohlášení. Nacházíme se uprostřed zásadní reformy našeho finančního systému a rovněž v rámci G20 si musíme zachovat dynamiku. Komise zaprvé předložila návrh na stabilizační poplatek neboli bankovní odvod, aby se soukromý sektor, bankovní a finanční sektor, podílel na nákladech způsobených krizí a na vyřešení budoucích krizí. Tento návrh byl předložen a v některých členských státech je prováděn. Zadruhé si Komise přeje, aby se finanční sektor podílel na pokrytí nákladů krize, a proto EU – a Komise – usilují o prosazení daně z finančních transakcí na globální úrovni. Zatřetí, Komise mezitím jako jednu možnost vlastních zdrojů v rozpočtu EU předložila návrh, aby finanční sektor na úrovni EU do rozpočtu spravedlivě přispíval, např. formou daně z finančních činností. To je náš názor. Navrhli jsme bankovní odvody neboli stabilizační poplatek; navrhli jsme možnost daně z finančních činností jakožto zdroje vlastních příjmů; a zatřetí, usilujeme o prosazení daně z finančních transakcí na globální úrovni. Ve zprávě poslance Feia figuruje návrh na zřízení Evropského měnového fondu. Komise souhlasí se zřízením stálého mechanismu pro předcházení krizím a jejich řešení, který musí mít dvě strany, dva prvky, dva rozměry. Musí zde být důraz na předcházení krizím a stejně tak na jejich řešení, protože je lepší problémům předcházet, než později litovat. Co se týče řešení krizí, již v květnu jsme jasně uvedli, že eurozóna potřebuje pevný rámec pro řízení krizí, a Komise má v úmyslu včas předložit návrhy ohledně stálého mechanismu řešení krizí. Vyšlo najevo několik základních zásad, zejména že se musíme věnovat jak předcházení krizím, tak jejich řešení a že veškerá finanční pomoc musí podléhat přísné podmíněnosti. Takový stálý mechanismus musí minimalizovat morální hazard a musí členské státy pobízet, aby sledovaly odpovědnou fiskální politiku, a musí pobízet investory, aby se řídili odpovědnými úvěrovými postupy. Pan Schmidt předložil pozměňovací návrh týkající se dobrovolné účasti členských států mimo eurozónu na režimu sankcí. Víte, že v první fázi navrhujeme režim pro členské státy eurozóny a ve druhé fázi pro všech 27 členských států. Komise může akceptovat a podpořit

20-10-2010

20-10-2010

CS


tento pozměňovací návrh, jehož cílem je dobrovolná účast členských států mimo eurozónu na režimu sankcí. Pokud jde o pracovní skupinu, učinili jsme uspokojivý pokrok a dosáhli jsme sblížení s iniciativami Komise zacílenými na posílení správy ekonomických záležitostí, které se zaměřují zejména na prevenci a preventivní opatření a kladou důraz na udržitelnost zadlužení, souhlasí s metodou pro vypořádání se s makroekonomickými nerovnovahami a stanoví účinný mechanismus vymáhání. Ačkoli názory na návrhy Komise se v rámci pracovní skupiny shodovaly, běžný legislativní proces teprve začíná. Doposud jsme stále na začátku. Možná, že jsme u konce začátku, ale skutečný běžný legislativní postup teprve začíná a Evropský parlament má jako spolutvůrce právních předpisů zásadní a rozhodující roli. Chceme s vámi spolupracovat a vyzýváme Radu a Parlament, aby legislativní rozhodnutí předložily do léta příštího roku, aby mohl být nový systém správy ekonomických záležitostí v platnosti nejpozději od příštího léta, tedy roku 2011, kdy budeme provádět příští velké hodnocení účinnosti našich opatření. Pro Evropskou unii je to skutečně otázkou důvěryhodnosti, pokud jde o posilování správy ekonomických záležitostí, a naprosto s vámi souhlasím v tom, že právě metoda Společenství Evropskou unii udržuje v chodu a přináší výsledky. V této otázce jsem vám naslouchal velmi pozorně. Oceňuji vaši pevnou oddanost metodě Společenství, již zmínil mimo jiné pan Daul, pan Schulz, pan Verhofstadt a pan Cohn-Bendit, nemohu se ale uchýlit k takové rétorické vytříbenosti, jako je „dohoda z Deauville“ nebo „kompromis z kasina“. Ukažme ale opět společně, že metoda Společenství přináší výsledky, a nyní musí přinášet výsledky, jedná se o nový systém správy ekonomických záležitostí. Doplňme tedy silnou měnovou unii o silnou a účinnou hospodářskou unii, abychom vytvořili skutečnou a úplnou hospodářskou a měnovou unii. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, budu stručný a jménem Rady začnu poděkováním oběma zpravodajům, paní Berèsové a panu Feiovi. Ztělesňují zapojení Parlamentu do této významné oblasti. Rád bych také řekl, že vás vyzývám, abyste bez prodlení analyzovali iniciativy týkající se správy ekonomických záležitostí – iniciativy Komise, které by nám měly umožnit uplatňování správy ekonomických záležitostí v Evropě – a zejména s ohledem na zásady spolurozhodování. Domnívám se, že Rada je Parlamentu k dispozici, aby mohlo být v souvislosti s těmito návrhy dosaženo skutečného pokroku. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat dnes, ve středu 20. října 2010. Písemná prohlášení (článek 149) Paolo Bartolozzi (PPE), písemně. – (IT) Rád bych ocenil, že tato práce významně přispěje k určení souboru opatření, která je třeba přijmout pro překonání současné krize a zabránění možnosti budoucích krizí. Poté, co nedávná finanční krize ve znepokojivé míře zdůraznila limity systému samoregulace, je stále více potřebné, abychom rozhodli o globálním kontrolním systému.

39

40

CS


Stávající fáze hospodářské a finanční nestability, nejhorší za celá desetiletí, vedla ke krizi zaměstnanosti a k sociální krizi, které se projevily v takové míře, že jsou vyžadovány rozhodující kroky, které odstraní jejich nepříznivé dopady a upřednostní možnosti, jež se naskýtají v globalizovaném hospodářství. Krize v posledních letech těžce zkouší většinu rozvinutých hospodářství. Obnova je pro některé země i dnes stále pomalá a přetrvávající křehkost finančních trhů činí globální koordinaci a výběr vhodných hospodářských a průmyslových strategií klíčovými aspekty boje proti finanční krizi. Globální dohled by měl skutečně podpořit stabilizaci solidních finančních trhů a zachovat stávající obnovu, přičemž by měl zaručit silný nárůst poptávky a zvýšení míry zaměstnanosti. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Současná hospodářská krize svědčí o tom, že model správy ekonomických záležitostí, který se v EU v současnosti používá, nefunguje dostatečně dobře, a nedosáhl tedy úplného sblížení mezi členskými státy. Tato situace vyžaduje zlepšení hospodářského rámce a vytvoření ambiciózních nástrojů sledování, které budou jasněji vymezeny a lépe zacíleny. Pro členské státy je zásadní, aby se řídily nařízeními a rozhodnutími stanovenými na evropské úrovni, zejména pak těmi, jež se týkají Paktu o stabilitě a růstu. S ohledem na to bych ráda uvítala iniciativu, kterou předložil pan Feio, jejímž cílem je podporovat taková opatření, jako je navržení většího počtu kontrol a podrobnější sledování vývoje veřejného dluhu a příjmů. Na závěr bych ráda dodala, že rumunská vláda nedávno přijala fiskální a rozpočtovou strategii na roky 2011–2013, která zahrnuje opatření nutná pro návrat ke schodku rozpočtu pod 3 % a zachování dluhu pod hranicí 60 %. Tento reformní proces vytvoří podmínky vyžadované pro hospodářskou obnovu. Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Finanční, hospodářská a sociální krize nyní řádí již po dva roky. V EU vyústila v míru nezaměstnanosti přesahující 10 % a v riziko další recese. Je to krize, kterou nejsme schopni dostat pod kontrolu. Příští summit skupiny G20 se uskuteční ve dnech 11. a 12. listopadu v Soulu a bude mu předsedat Francie. Zřízení skupiny G20 bylo nápadem prezidenta Sarkozyho, který věří, že globální hospodářství dnes již neřídí osm zemí, ale také všechny velké rozvojové země. Tento rámec umožňuje rozvoj ambicí zakotvených v dlouhodobé vizi. Tato krize vyžaduje, abychom měli skutečnou správu ekonomických záležitostí, pravidla omezující sociální dumping v rozvojových zemích, finanční regulaci a reformu mezinárodního měnového systému. Aby bylo možné toho dosáhnout, Evropa musí vědět, jak hovořit jedním pevným a odhodlaným hlasem. Ivo Belet (PPE), písemně. – (NL) Pane předsedající, jedním z nejnápadnějších prvků těchto doporučení je daň z finančních transakcí. Takové opatření nám umožní vyřešit více problémů zároveň: je to účinný nástroj proti spekulaci a příjmy nám umožní zaměřit se na schodky veřejných financí a financovat bezodkladné sociální projekty (projekty v oblasti životního prostředí, rozvojové pomoci, infrastruktury atd.). Parlament dal nyní jasně najevo, že v Evropě musíme pokračovat v této činnosti, ačkoli zbytek světa se prozatím může držet zpátky, protože má strach. Dalším krokem je vypracování studie proveditelnosti Evropskou komisí. To, o čem jsme dnes rozhodli, je zvláštní zásahem a reakcí na finanční krizi. Vysílá to rovněž jasný signál evropským občanům, že jsme se poučili ze všech věcí, které za posledních několik let nevyšly, a že se vypořádáváme s krizí, abychom Evropu učinili silnější, zejména pak v zájmu evropských občanů.

20-10-2010

20-10-2010

CS


George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Regulační struktury, které existovaly před hospodářskou a měnovou krizí v Evropské unii a Spojených státech, nebyly dostatečně soudržné a byly převážně založeny na různorodých makroekonomických analýzách. Vzhledem k nedostatku globální soudržnosti v těchto regulačních strukturách země jednaly na vlastní pěst. Nezohlednily přitom to, že v globalizovaném světě mají měnové politiky přijímané na vnitrostátní úrovni podstatný dopad na jiná hospodářství. Zřízení Evropského výboru pro systémová rizika a evropských orgánů finančního dohledu posiluje finanční dohled v EU. Na mezinárodní úrovni je však regulace stále nedostatečná, pokud jde o řízení krizí ve finančním sektoru. Na zasedání G20 v listopadu musí EU zdůraznit, že je důležité disponovat systémem dohledu a regulace, jehož činnosti budou zahrnovat povinnost registrovat finanční transakce a nástroje. Neseme odpovědnost vůči hospodářství a nejprve musíme být silní na úrovni Evropské unie, abychom mohli zaujmout vedoucí postavení na celosvětové úrovni. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) EU a její vedoucí představitelé budou muset jednou provždy uznat, že vážná krize, již zažíváme, nepřišla z USA! Je to systémová krize vyplývající z kapitalismu v jeho stávající vývojové fázi – neoliberalismu. S ohledem na to krize v EU vychází ze samotných základů EU, která považuje neoliberalismus za jeden ze svých hlavních principů. V konfrontaci s katastrofálními výsledky svých politik vykazují mocnosti, které podstatně ovlivňovaly směr EU, znaky znepokojivé arogance a agresivity a usilují o stanovení nepřijatelných překážek pokroku, zejména pro pracovníky a občany z nejzranitelnějších zemí, a to tím, že netolerovatelným způsobem útočí na jejich svrchovanost. To je smyslem společného prohlášení, které se Německo a Francie rozhodly učinit v Deauville před zasedáním skupiny G20 a zasedáním Evropské rady. Zdá se, že přehlížejí skutečnost, že půjdeme-li dál cestou, která nás přivedla do této situace, může nám to přinést jedině ostudu. Toto je poselství, které se opakuje v celé Evropě při protestech pracovníků a veřejnosti. Nastal čas, aby začaly naslouchat! Skutečná odpověď na krizi spočívá v ohodnocení práce a ve spravedlivějším rozdělování příjmu, konkrétně prostřednictvím zdanění, tedy v upřednostnění práce před kapitálem. Louis Grech (S&D), písemně. – Nacházíme se uprostřed krize, která ve velké míře poškodila finanční, hospodářský a sociální sektor a má nepříznivý dopad na proces integrace vnitřního trhu. Jednotný trh může být nezbytným katalyzátorem pro zahájení skutečné evropské hospodářské a finanční obnovy po období krize a pro opětovné získání potřené důvěry občanů. Krize sama o sobě může sloužit jako vhodná příležitost pro uplatnění opatření, která podpoří hospodářský růst, konkurenceschopnost a sociální pokrok v Evropě tím, že občany postaví do středu evropského hospodářství. Podporuji závazek zpravodajky jasně naznačit cestu ven z krize: přijmout konkrétní opatření a iniciativy zaměřené na význam vnitřního trhu, zaměstnanost a úlohu malých a středních podniků. Navíc je třeba zaujmout nový ucelený a komplexní přístup, který cíle občanů, zejména ty, jež se týkají obav občanů v hospodářské, sociálních, zdravotní a environmentální oblasti, plně začlení do hospodářství. Potřebujeme nový model politického myšlení, který z evropského občana učiní hlavní politickou proměnnou při vymezování a formulaci právních předpisů a politiky Unie. Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně. – (RO) V Evropě dochází k hospodářské obnově. Situace ale zůstává nejistá. Globální hospodářská obnova je stále křehká, tempo tohoto procesu se v jednotlivých zemích liší. Hlavní prioritou zůstává vytvoření stabilní základny, která bude systematicky podporovat udržitelný, vyvážený hospodářský růst. Za tímto účelem musíme vytvořit systém, který bude současně podporovat reakci na krizi, prevenci

41

42

CS


i střednědobou a dlouhodobou spolupráci. Evropská unie musí být silným partnerem, který je nejen schopný uplatnit svoji zkušenost s hospodářskou a politickou integrací, ale také dokáže významně přispět ke globální správě ekonomických záležitostí. Ve střednědobém horizontu musíme navrhnout důvěryhodné a životaschopné hospodářské politiky a koordinovat makroekonomickou politiku, která bude založena na rámci udržitelného vyváženého růstu, který stanoví skupina G20. Strategie pro hospodářské politiky EU musí zahrnovat následující: akční plán pro využívání strukturálních reforem k posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti, dále pak konsolidovanou daňovou reformu a posílení správy ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Skupina G20 musí přijmout program rozvoje, který bude obsahovat víceletý akční plán a bude prosazovat hospodářský růst a flexibilitu pro rozvojové země. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) V situaci, která se vyvinula, je hlavní a nejdůležitější věcí určit diagnózu a příčiny, které vedly ke krizi. Lidé v různých státech EU prožívají důsledky krize různými způsoby. Zásadní je zdůraznit chyby, nedbalost a neprofesionální chování vnitrostátních vlád, aby bylo možné zabránit budoucímu zhoršování situace jejich občanů. Lotyšská vláda si již například od mezinárodních finančních institucí půjčila částku, která dvakrát převyšuje její roční rozpočet. Lotyšská vláda každý den přijímá opatření týkající se daňového systému a fiskální politiky obecně, která jsou v neprospěch občanů a vedou k likvidacím podniků a emigraci lotyšských podnikatelů. Lotyšská vláda se neustále snaží změnit právní předpisy o důchodech, aby snížila platby důchodcům. Vede to k sociálnímu nepokoji a je to celkově nespravedlivé. Vnitrostátním vládám musíme vyslat silný signál, že snižování plateb na sociální účely a důchodů v době krize je zločinem proti obyvatelstvu. Jsem přesvědčen, že bezbranné a chudé vrstvy společnosti nesmí nést odpovědnost za chyby vlád. Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Rád bych poděkoval panu Feiovi za jeho práci na návrhu zprávy. Zdá se mi, že pokud jde o hrozby, jimž Evropa čelí, navracíme se do běžné situace příliš rychle. Nevěnujeme řádnou pozornost varovným signálům, jež vysílají finanční trhy nebo lidé jako prezident Trichet, který sice nazval návrh Komise dobrým, ale nevhodným krokem směrem k posílení Paktu o stabilitě a růstu. Naším úkolem jakožto Evropského parlamentu je dnes bránit návrhy Evropské komise před vládami členských států, které se z krize zjevně nepoučily. Kdyby Evropská komise řádně dodržovala ustanovení paktu, rozsah evropské krize veřejných financí by byl mnohem menší. Jestliže dnes dovolíme vládám, zejména vládám Německa a Francie, oslabit návrhy Komise, krize se prohloubí a budeme muset přemýšlet nad tím, zda má celý projekt společné měny ve své stávající podobě nějaký smysl a zda se nám nepodaří nechtěně prokázat, že euro bylo neúspěšným experimentem. Parlament čelí velkému úkolu. Musíme obhájit euro a oponovat všem krátkodobým politickým cílům. Všechny členské státy musíme nutit, aby prováděly odpovědné rozpočtové politiky bez ohledu na to, jak nepříjemné to může být. Děkuji vám za pozornost. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Slovo „krize“ pochází z řeckého slova Krino, které doslovně znamená „rozhodovat“, „zvolit si“. Značí to tedy moment, který odděluje jedno období od druhého. Musíme se podívat dále a zohlednit minulost, abychom mohli provádět strukturální změny, které učiní naše malé a střední podniky konkurenceschopnějšími a lépe způsobilými čelit většímu tlaku, který bude pramenit z globalizovaného prostředí. Přitom musíme zaručit rovněž zaměstnanost velkému podílu zranitelnější části naší pracovní síly a jejich rodinám. Evropská unie potřebuje novou správu ekonomických

20-10-2010

20-10-2010

CS


záležitostí, která zajistí stabilitu a přísnost veřejných financí členských států. Finanční a hospodářská krize jako je ta, kterou v současnosti zažíváme, již nikdy nesmí nastat. Nová správa ekonomických záležitostí v Evropě musí zohledňovat nejen výši veřejného zadlužení, ale také jeho udržitelnost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Soukromé zadlužení a udržitelnost systémů sociálního zabezpečení jsou pro stabilitu veřejných financí stejně důležité jako veřejný dluh. Země, které kontrolovaly veřejný dluh, se ponořily do hluboké krize právě kvůli závažné zadluženosti domácností a společností, zatímco země s vysokým veřejným dluhem obstály dobře. Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) Hospodářská a finanční krize velmi jasně odhalila nedostatky a slabé stránky stávajících nástrojů a metod pro koordinaci hospodářské a měnové politiky. V minulosti některé členské státy, zejména Francie a Německo, příliš váhaly nad zavedením přísnější regulace. Překonání hospodářské krize představuje jednu z největších výzev, jíž jsme kdy čelili, a je také jednou z výzev, na něž lze odpovědět pouze na evropské úrovni, nikoli na vnitrostátní úrovni. To se vztahuje také na sankční mechanismy, které jsou některými členskými státy stále blokovány. Podle nových pravidel vnitřního finančního trhu však nastal nejvyšší čas pro posílení měnové unie a zároveň pro snížení veřejného dluhu, aby bylo možné zajistit budoucnost Evropského hospodářského prostoru. Především vnitrostátní parlamenty se musí do tohoto procesu intenzivněji zapojit, aby bylo možné dát diskusi ve členských státech evropský rozměr. Jedině tak lze nalézt evropskou odpověď, na jejímž základě bude možné překonat krizi a dosáhnout pevné a silné hospodářské unie. Jutta Steinruck (S&D), písemně. – (DE) Od vypuknutí finanční krize v roce 2008 se hlavy států a předsedové vlád skupiny G20 pravidelně setkávají každých šest měsíců, aby prodiskutovali hospodářské a finanční otázky a posílili spolupráci s cílem dosáhnout stabilního a udržitelného růstu světového hospodářství, a to ve prospěch všech. Domnívám se však, že pro nalezení udržitelné a vhodné odpovědi na finanční, hospodářské či sociální problémy související s krizí potřebujeme širší přístup a vyváženější pohled na tyto problémy. Ministři financí členských států nejsou v postavení, aby mohli hodnotit situaci na trhu práce a přicházet s odpověďmi na naléhavé otázky z oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které řádně zohledňují potřeby pracovníků nebo občanů obecně. Proto vyzývám k uspořádání pravidelných zasedání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v rámci skupiny G20. Navíc vyzývám EU a ty členské státy, které jsou rovněž členy G20, aby tuto myšlenku dále rozvinuly a úžeji vzájemně spolupracovaly v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky a usilovaly o vyváženější přístup na nejvyšší úrovni. Nemůžeme dovolit, aby hospodářská soutěž ohrožovala ochranu práv pracovníků. Tato práva musíme prosazovat nejen pro občany Evropské unie, ale také pro občany ostatních zemí po celém světě. Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Se svými 500 miliony občany EU tvoří 7 % světové populace a vytváří 30 % celosvětového HDP. Nejnovější statistiky ukazují, že EU oznámila v srpnu 2010 obchodní schodek ve výši 17,3 miliardy EUR. Během první poloviny tohoto roku EU zaznamenala největší zvýšení ve vývozech vůči Brazílii (+ 57 %), Číně (+ 41 %) a Turecku (+ 38 %), zatímco k největším zvýšením v dovozech došlo vůči Rusku (+ 43 %) Číně a Indii (v obou případech + 25 %). Aby bylo možné dosáhnout cílů strategie EU 2020, EU by měla snížit svou energetickou závislost na svých tradičních dodavatelích. Během první poloviny tohoto roku obchodní schodek EU-27 v energetickém odvětví vzrostl o 34,3 miliardy EUR ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Evropská unie navíc potřebuje ekologicky účinnou průmyslovou politiku, která zajistí propojení inovačních schopností a výrobních jednotek EU, čímž

43

44

CS


napomůže ke tvorbě pracovních míst v celé EU a zachová její konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku. Proto by Evropská rada měla do svého programu během zasedání ve dnech 28. a 29. října zahrnout budoucí průmyslovou politiku a energetickou bezpečnost EU a stejně tak návrhy ohledně toho, jak snížit dopad změny klimatu a demografických změn. PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK předseda Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Včera byl v polském městě Lodž v práci zavražděn pracovník kanceláře europoslance. Byl to můj asistent Marek Rosiak. Podle toho, co řekl vrah ve chvíli, kdy zločin spáchal, je nepochybné, že motivem byla nenávist ke straně Právo a spravedlnost, největší polské opoziční straně. Nenávistná kampaň vedená proti této straně již po nějaký čas nyní vyvrcholila tragédií. Kromě zločinu samotného musí Evropský parlament odsoudit také nenávist a násilí, které nemají v evropské politice a evropské demokracii místo. Pane předsedo, žádám, abychom drželi minutu ticha na památku Marka Rosiaka, muže, který zemřel, zatímco pracoval pro Evropský parlament. (Parlament povstal a držel minutu ticha) Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Pane předsedo, právě jsme ukázali, jak dokážeme být jako Parlament důstojní. Před chvíli jsem však byla při vstupu do sněmovny nejprve obtěžována lidmi, kteří si myslí, že bychom měli podepsat určitá usnesení, a poté jsem byla obklopena balonky, které vyjadřují podporu jistým pozměňovacím návrhům. Pane předsedo, takové chování podle mě škodí důstojnosti tohoto Parlamentu a ráda bych vás požádala, abyste to pečlivě zvážil a zabýval se tím, jak můžeme udržet chodby čisté. Gerard Batten (EFD). – Pane předsedo, mohu vás požádat, abyste učinil rozhodnutí, prosím? Vidíme, že ve sněmovně jsou rozmístěny balonky. Můžete rozhodnout, zda je to přípustné, či nikoli? Pokud není, mohou být odstraněny? Pokud ano, moji kolegové a já máme několik velmi vkusných balonků strany UKIP ve fialové a žluté barvě, které bychom si rádi příště přinesli. (Potlesk) Předseda. – Vážení kolegové, dnes budeme hlasovat o této velmi významné otázce. Tato otázka souvisí s vašimi zdejšími veřejnými projevy. Žádám vás, abyste tyto projevy nechali až na hlasování, které se bude konat přibližně za 40 minut. Žádám vás, abyste tak učinili. Je to malé gesto pro nás všechny. Obecně řečeno vás podporuji, ale prosím neprojevujte se tímto způsobem veřejně ve sněmovně. (Potlesk) 4. Hlasování Předseda. – Dalším bodem je hlasování. (Pro výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis) 4.1. Revize rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí (A7-0279/2010, Paulo Rangel) (hlasování)

20-10-2010

20-10-2010

CS


4.2. Přizpůsobení jednacího řádu Parlamentu revidované rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí (A7-0278/2010, Paulo Rangel) (hlasování) Předseda. – Rád bych zmínil, že toto je výsledkem našich zdlouhavých jednání s Evropskou komisí. Chtěl bych především poblahopřát zpravodaji, panu Rangelovi, a také panu Lehnemu, který naším jménem jednal s Evropskou komisí. Na této věci se podíleli také pan Swoboda, paní Wallisová, paní Harmsová , paní Roth-Berendtová a pan Rangel a rád bych jim velmi poděkoval za výsledek jednání. Mé díky náleží rovněž předsedovi Barrosovi a místopředsedovi Šefčovičovi. Všichni jsme k sobě byli navzájem velice upřímní. Výsledek je velmi dobrý, takže blahopřeji oběma stranám. Těším se na dobrou spolupráci v budoucnosti. 4.3. Finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství s ohledem na Evropskou službu pro vnější činnost (A7-0263/2010, Ingeborg Gräßle) (hlasování) 4.4. Změna služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců těchto společenství (A7-0288/2010, Bernhard Rapkay) (hlasování) 4.5. Návrh opravného rozpočtu č. 6/2010: oddíl II – Evropská rada a Rada, oddíl III – Komise, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (A7-0283/2010, Roberto Gualtieri) (hlasování) Předseda. – Dámy a pánové, právě jsme dokončili legislativní postup ohledně Evropské služby pro vnější činnost. Především bych rád poděkoval mnoha lidem, kteří jsou nyní s námi ve sněmovně, poslankyním a poslancům Evropského parlamentu, za jejich výjimečně usilovnou a náročnou práci. Při této práci hráli vedoucí roli předsedové několika výborů Evropského parlamentu. Rád bych poděkoval předsedům za jejich seriózní práci, ale mé díky bych rád vyjádřil zejména několika lidem, kteří zastupovali tento Parlament jako prostředníci i jako zpravodajové a jejichž jména bych zde rád uvedl. Jejich jména zní: Elmar Brok, Guy Verhofstadt, Roberto Gualtieri, Ingeborg Gräßlová, Crescenzio Rivellini a Bernhard Rapkay a dále jsou to poslanci Evropského parlamentu, kteří se zabývali rozpočtem, tedy László Surján a Sidonia Jędrzejewská. Jmenoval jsem je především proto, že vydali obrovské úsilí na to, aby zajistili, že dosáhneme dobré dohody o Evropské službě pro vnější činnost. Věříme, že tato dohoda bude pro Evropskou unii užitečná. Rád bych poblahopřál každému, ale zejména mi dovolte, abych poblahopřál lady Ashtonové a těm, kteří s ní na vyjednávání spolupracovali, a Radě blahopřeji k výsledku. Je mezi námi také velvyslanec Christoffersen, který se vyjednávání rovněž účastnil. Potlesk, prosím. (Potlesk) Mám zde květiny pro lady Ashtonovou, ale není přítomna. Na dámy se jako obvykle musí čekat! Neočekával jsem to, ale musíme na to být připraveni – jako muži musíme být připraveni na všechno! (Potlesk)

45

46

CS


5. Slavnostní zasedání – Projev předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka v polovině funkčního období Předseda. – Vážení kolegové, připravil jsem si krátký projev, jak jsem vám slíbil před rokem. Nacházíme se v polovině mého předsednictví. Na úplném začátku jsem slíbil, že vás budu informovat o svých činnostech. Jako předseda Evropského parlamentu vás všechny zastupuji. Kamkoli jdu, cokoli dělám, pokaždé pociťuji čest a odpovědnost, protože jednám jménem tohoto proslulého Parlamentu. Ale tento projev není o mně: tento projev je o vás a vaší činnosti. Je o nás všech, o tom, čeho jsme společně v Evropském parlamentu dosáhli v posledních patnácti měsících, a o tom, co je před námi. Dámy a pánové, nejprve se vyjádřím ke krizi. Občané od nás politiků očekávají především překonání krize: jde o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a zejména pak v tomto roce. Krize nezačala v Evropě, ale tady, v Evropě, ji musíme překonat. Tento Parlament vyžaduje od Evropské komise a Rady ambiciózní reformy. Především jsme ale přijali klíčové finanční reformy, jako je soubor opatření v oblasti finančního dohledu, nařízení omezující bonusy bankéřů a nařízení týkající se požadavků na kapitál držený bankami. Tím jsme položili základy hradbám, které naše občany ochrání před budoucími krizemi. Musíme toho ale dělat více: musíme lépe integrovat naše evropské trhy, protože právě to zaručí hospodářský růst a nižší ceny. Zpráva profesora Montiho se musí stát zákonem. Je třeba poznamenat, že významné části této zprávy pochází z našich iniciativ – iniciativ poslanců Evropského parlamentu a našich výborů. Když jsem zastupoval tento Parlament před Evropskou radou, uvedl jsem, že musíme být vůči občanům poctiví a říci jim, že je nutné utáhnout si v této těžké době opasky, pracovat déle a odcházet déle do důchodu. Je to jediný způsob, jakým dokážeme zachovat prosperitu Evropy. Je to dlouhodobý program strukturálních reforem, kterých nelze dosáhnout ze dne na den. Pomůže nám to provést strategii Evropa 2020 a zajistit konkurenceschopnost a pracovní místa, která jsou pro naše občany nejdůležitější věcí. Překonání krize a zahájení dlouhodobého rozvoje představují naše nejnaléhavější úkoly. Za druhé je zde solidarita. Krize ukázala jak důležitá je evropská solidarita. Navštívil jsem místa, která byla obzvláště těžce zasažena – Litvu, Lotyšsko, Rumunsko a Řecko. Předával jsem tam poselství solidarity, ale také jsem zdůraznil, že solidarita neexistuje bez odpovědnosti. Do velké míry se nám podařilo krizi odvrátit. Pacienta jsme zachránili, ale nyní musíme zajistit, aby mohl nemocnici opustit po vlastních nohou. Potřebujeme tedy, jak jsem řekl již dříve, dlouhodobou strategii pro překonání krize. Potřebujeme rovněž řádné hospodářské řízení. Potřebujeme strukturální, sociální a vzdělávací změny. V době krize se musíme projevit realisticky, ale také vnímavě. Za třetí se jedná o energetickou politiku a změnu klimatu. Energie je v hospodářství hlavní komoditou. Energie a ochrana klimatu patří mezi naše hlavní priority a klíčové politické impulsy pro další hospodářské iniciativy. Jak všichni dobře víme, energetická bezpečnost se společně s ochranou životního prostředí a co nejlevnější elektřinou staly hlavními výzvami 21. století. Proto jsme dne 5. května 2010 společně s Jacquesem Delorsem představili prohlášení o vytvoření Evropského energetického společenství. Byli bychom

20-10-2010

20-10-2010

CS


rádi, kdyby se název „Evropské energetické společenství“ stal charakteristickou známkou všech podniků EU, které působí v této oblasti. Opakuji: Komise, Parlament a Rada již v této oblasti odvedly mnoho práce a tyto aktuální otázky jsou stále předmětem jejich činnosti, je však také důležité vyslat další impuls a poskytnout těmto činnostem určité zastřešení, které umožní, aby byly řádně uplatňovány. Těší mě, že dnes podepíšu nové nařízení o zabezpečení dodávek zemního plynu, které jsme společně přijali. Před tím, než se trh s energií stane jednotným společným trhem, musí být vykonáno ještě mnoho práce. Budu na tom s vámi nadále pracovat. Nejvýznamnější věcí pro naši činnost v oblasti energetiky je také ochrana klimatu. V této oblasti zaujímáme vedoucí postavení a toto postavení si hodláme zachovat. Jako Evropský parlament jsme podepsali dohodu o systému pro environmentální řízení podniků a auditu (EMAS), čímž jsme zřídili „zelený parlament“, který bude šetřit energií a začne využívat alternativní zdroje energie. Za čtvrté: vnější vztahy. Jako poslanci Evropského parlamentu jsme vyslanci demokracie a součástí našeho poslání je přispívat k uspořádání svobodných a spravedlivých voleb. Neuběhne týden, aniž by jeden z nás zároveň s našimi obchodními zájmy nepodporoval i naše základní hodnoty. Jsme největším světovým hospodářstvím a zaujímáme přední místo v poskytování pomoci, ale naši sílu nevyužíváme naplno. Musíme přehodnotit způsob, jakým dosahujeme našich cílů, a do našich obchodních jednání musíme začlenit podporu demokracie a lidských práv. Bez ohledu na to, zda jsou naši partneři velcí a mocní, nebo malí a slabí, bychom neměli uplatňovat dvojí měřítko. Mým úkolem jakožto předsedy je posilovat naši jednotu a sdělovat názory našich občanů za hranicemi EU. Posílili jsme tedy naši parlamentní diplomacii. Zastupoval jsem vás na parlamentních zasedáních skupiny G8. Byl jsem na oficiálních návštěvách v Číně a USA. Kvalita našich vztahů s Kongresem Spojených států amerických, kde máme zastupitelský úřad, se zlepšila. Po dvanácti letech jsem byl prvním předsedou Parlamentu, který navštívil Rusko. Díky našemu společnému úsilí jsme zřídili sekretariát Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a prostřednictvím Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění úspěšně spolupracujeme s Latinskou Amerikou. Měli bychom však připustit, že je před námi ještě mnoho práce, než dosáhneme parlamentní spolupráce v rámci Parlamentního shromáždění Euronest, které je součástí Východního partnerství. Dámy a pánové, právě jsme dokončili hlasování o Evropské službě pro vnější činnost. Brzy – a tomu hluboce věřím – se stane naší velkou silou a bude představovat náš evropský potenciál. S Radou jsme jednali rozhodně, abychom z této služby pro vnější činnost učinili moderní službu, která bude zastupovat stanoviska Unie a společné zájmy Evropy. Musíme ale uznat, že všechny strany byly velmi otevřené vůči kompromisu, a naše gratulace tedy musí být vzájemné. Všichni z nás se zúčastnili diskusí. Dámy a pánové, zůstaňme prozatím u vnějších vztahů a dovolte, abych se vrátil k tomu, co jsme letos udělali: zamítli jsme dohodu SWIFT. To byl mimořádně významný moment. Vláda USA pochopila význam post-lisabonského Parlamentu. V budoucnu to kromě USA zjistí také vlády mnoha dalších zemí. Až budou budoucí historici hodnotit toto hlasování, řeknou, že jsme učinili správnou věc v zájmu našich občanů. Našli jsme rovnováhu mezi bezpečností a ochranou osobní svobody. To je důležité, protože jakožto poslanci Evropského parlamentu zastupujeme naše občany.

47

48

CS


Za páté: lidská práva. Pro náš Parlament jsou prioritou a pro mě také. Tuto otázku vznáším pokaždé, je-li to nutné. Vím, že za mnou stojí 735 obránců lidských práv a za nimi že stojí 500 milionů občanů. V Rusku jsem se tázal prezidenta Medveděva na vraždy obránců lidských práv a novinářů, jako byli Anna Politkovská a Sergej Magnitský. Když byla Liouovi Siao-poovi udělena Nobelova cena, zopakoval jsem svou výzvu, aby byl okamžitě a bezpodmínečně propuštěn. Zítra rozhodneme o tom, komu bude letos udělena Sacharovova cena. Jsem odhodlán využít Sacharovovy sítě nositelů stejnojmenné ceny a stejně tak fóra bývalých předsedů Evropského parlamentu jako účinného nástroje našeho boje za lidskou důstojnost, lidská práva a demokracii po celém světě. Obránci lidských práv si mohou být jisti, že na jejich osudu nám záleží. Záleží nám na nich! Evropský parlament je místem, kde na lidech záleží. Za šesté: práva žen. Opakovaně jsem vyzýval, aby bylo do nejvyšších pozic v EU voleno více žen. Získal jsem naprostou podporu od všech členů tohoto Parlamentu. Podporoval jsem rovněž iniciativu za zavedení kvót v kandidátních listinách. Politický systém, který nemůže pro 52 % své populace zajistit řádné zastoupení v rozhodovacích orgánech, ztrácí kontakt se společností. Evropa musí být sjednocená, pokud jde o spojení práce a zároveň rodinného života. Zejména v době hospodářské krize je důležité, aby mateřství nepadlo za oběť nejistým pracovním podmínkám. K tomuto tématu jsme právě vedli rozpravu a ta se vztahovala rovněž na překonání demografické krize v Evropě. Jak jsem potvrdil před 15 minutami, rozhodně podporuji jakákoli taková opatření v tomto Parlamentu, ačkoli Parlament možná není nejlepším místem pro podobná opatření. Aristotelés řekl, že špatnosti náleží nadbytek a nedostatek a ctnosti střednost. Musíme zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve veřejném životě. Vydejme se ve stopách Aristotela. Za sedmé: institucionální reforma. Protože jsem si byl vědom důležitosti Lisabonské smlouvy, byl jsem v Irsku, stejně jako mnoho z vás, a přesvědčoval jsem irské občany, aby smlouvu podpořili. V České republice jsem se rovněž setkal s prezidentem Klausem a vyzval jsem jej k ratifikaci smlouvy. Na tom, abychom smlouvu uvedli v platnost, jsme tvrdě pracovali a uspěli jsme. Dámy a pánové, jednou z nejvýznamnějších změn bylo posílení legislativní pravomoci našeho Parlamentu. Nyní máme nová práva, ale také nové povinnosti. Smlouva posiluje úlohu Parlamentu a zároveň nám stále umožňuje přijímat mnoho rozhodnutí na základě mezivládní metody. Z tohoto důvodu stále musíme prosazovat metodu Společenství jako účinný nástroj pro občanskou kontrolu. Přesto nezapomínejme, že rozhodnutí o směru, jakým se Evropská unie vydá, do velké míry stále závisí na členských státech, předsedech vlád, prezidentech a kancléřích. Možnost spolupráce s ohledem na posilování evropských orgánů, které v minulosti dodávaly Evropě sílu, je velice důležitá a jsem přesvědčen, že v budoucnu k tomu také dojde. Jako předseda Evropského parlamentu jsem vložil veškerou svou energii do posilování postavení našeho Parlamentu vůči ostatním evropským orgánům, a to na základě Lisabonské smlouvy. Učinil jsem tak, protože zastupujeme občany a jsme jimi přímo voleni, takže máme povinnost plně je zastupovat před evropskými orgány. Dosáhli jsme podstatného pokroku ve zvýšení odpovědnosti Komise vůči Parlamentu. Představili jsme rovněž změny ve způsobu, jakým funguje samotný Parlament. Poprvé budeme mít každý měsíc interpelace s předsedou Evropské komise, první rozprava o stavu Unie se již uskutečnila, pravidelně se setkáváme s Konferencí předsedů výborů a se sborem komisařů a já se rovněž setkávám s Komisí a sborem komisařů.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Zahájili jsme dialog s předsednictvím Rady ohledně legislativního plánování. Pravidelně se setkávám s předsedou vlády, který rotující předsednictví zajišťuje. Předseda Evropské rady se poprvé neobjevil pouze na plenárním zasedání, ale setkal se také s Konferencí předsedů výborů ihned po zasedání Evropské rady. Na závěr, a to považuji za mimořádně důležité, budujeme úzkou spolupráci s vnitrostátními parlamenty. Rád bych poděkoval a děkuji jménem nás všech vnitrostátním parlamentům za jejich ochotnou spolupráci. Nyní budeme společně odpovědní za právní předpisy na evropské úrovni. Je to naší společnou odpovědností pro budoucnost Evropy. Za osmé, a to je můj konečný bod, je zde rozpočet – náš nejvýznamnější úkol pro budoucnost. Je naší povinností zajistit, aby rozpočet na rok 2011 přispíval k hospodářskému růstu. Struktura rozpočtu určí seznam politických priorit. Musíme velice dbát na to, aby obsahoval finanční prostředky, které jsme našim občanům slíbili. Škrty nesmí být diktovány na základě prázdného populismu. Nesmí naše občany ochuzovat v takových oblastech, jako jsou vzdělávání, odborná příprava, vědecký výzkum nebo infrastrukturní projekty. Pokaždé si musíme klást otázky ohledně finančních dopadů nižších výdajů na evropské úrovni. Budou finanční dopady znamenat méně Evropy? Náš zesnulý kolega Egon Klepsch, bývalý předseda tohoto Parlamentu, řekl při diskusi o prvním hlasování Parlamentu o rozpočtu, že Parlament definuje evropský „veřejný zájem“, což, jak řekl, je skutečnou zkouškou. My všichni dnes čelíme přesně takové zkoušce. Nyní přistoupím k závěru. Máme před sebou spoustu naléhavé legislativní práce. Na závěr by rád ještě jednou promluvil o nejdůležitějších úkolech. Naším cílem je překonat krizi a ochránit naše občany před další. Opakuji: tato krize nevznikla v Evropě, ale musí být zde v Evropě vymýcena. Krizi nemůžeme překonat za použití tradičních metod. Proto jsou v Evropě tolik důležité diskuse – velmi obšírné diskuse – a představivost jejích občanů. Kromě jednotného trhu je nutné posilovat trh myšlenek, našich základních hodnot. Musíme projednat roli státu a budoucnost Evropy, předávání znalostí, alternativní systémy sociálního zabezpečení, nové vzdělávací metody, kulturu. Jako váš zástupce jsem měl tu čest účastnit se významných událostí: 65. výročí osvobození Osvětimi, 60. výročí Schumanovy deklarace, 30. výročí zřízení odborového svazu Solidarita a 20. výročí sjednocení Německa. Řekněme tedy událostí jdoucích od naprosté válečné hrůzy k duchu solidarity a sjednocení Evropy. Při svých diskusích s našimi partnery mimo Evropskou unii zjišťuji, že náš evropský model je respektován po celém světě. Buďme hrdí na naši komunitární metodu spolupráce – v průběhu posledních šedesáti let nám přinesla mír a nyní i sjednocenou Evropu. Jestliže věříme v Evropu, musíme věřit sami sobě. Abychom odrazili jakékoli pochybnosti o Evropské unii, musíme se vrátit k jejím kořenům. Poté pochopíme, že mír, stabilita, prosperita a otevřená společnost nám nejsou dány jednou provždy. K nebezpečným a nemyslitelným situacím může opět dojít, jestliže nepotlačíme populismus a nebudeme dbát na naše základní hodnoty svobody a solidarity pro všechny. Vzpomeňme si na minulost a podle toho se zařiďme v přítomnosti a mysleme na budoucnost. Naši političtí otcové zvolili správnou cestu. Nyní záleží na nás, abychom zformovali, jaké bude 21. století v Evropě a na celém světě. Je to bitva, kterou stojí za to bojovat. S kolegy, jako jste vy, se nebojím v této bitvě pokračovat.

49

50


CS

Velice vám děkuji. (Potlesk) PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITELLA Místopředseda 6. Hlasování (pokračování) 6.1. Návrh opravného rozpočtu č. 3/2010: oddíl III – Komise – BAM (doprovodná opatření týkající se banánů) (A7-0281/2010, László Surján) (hlasování) 6.2. Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie – rozpočtový rok 2011 (hlasování) - Před hlasováním: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, zpravodajka. – Pane předsedající, v Rozpočtovém výboru jsme hlasovali o více než 1 600 pozměňovacích návrzích k návrhu rozpočtu pro rok 2011. O některých technických úpravách by se nepochybně mělo hlasovat v plénu. Pokud jde o zahrnutí návrhu na změnu č. 1 pro rok 2011 do čtení v Evropském parlamentu, je třeba s ohledem na navrhovaný převod finančních prostředků mezi oddíly provést určité technické úpravy, a to jak v oddílu Evropská služba pro vnější činnost, tak v oddílu Komise. V oddílu Evropská služba pro vnější činnost se jedná především o zahrnutí úpravy platů ve výši 1,85 % do rozpočtu nové služby, jako je tomu v případě ostatních orgánů. Částky, kterých se týká návrh na změnu v oddílu Komise, bude také třeba odpovídajícím způsobem upravit. To platí rovněž pro některé pozměňovací návrhy Parlamentu ke správním položkám, které musí být v souladu s konečnými částkami uvedenými v rozpočtových položkách oddílu III. Co se týče agentur, budou poznámky za rozpočtovými položkami některých agentur technicky upraveny tak, aby odpovídaly konečným částkám, které byly přijaty. V položce 02 01 04 04 by poznámky přijaté ve změně 996 měly být v úplném znění doplněny do změny 1010 k provozní položce 02 02 01 (jako součást balíčku o pilotních projektech a přípravných krocích). V položce 19 05 01 by slova „jinými než USA“ měla být vypuštěna z názvu a poznámek v souladu s rozhodnutím Rozpočtového výboru. V položce 19 09 01 by do poznámek měl být vložen ústní pozměňovací návrh přijatý Rozpočtovým výborem. Je třeba doplnit následující text: „Část těchto prostředků je určena na podporu, mimo jiné, iniciativ, jako jsou nadace EU-LAC (o níž bylo rozhodnuto na summitu EU-LAC, jehož se zúčastnili představitelé států a vlád) a Fórum Biarritz“. Je třeba přečíslovat některé rozpočtové položky, abychom předešli rozporům v číslování některých vytvořených položek a dodrželi pravidla názvosloví. To se nebude týkat ani okruhů víceletého finančního rámce, ani rozpočtové kapitoly změn přijatých v Rozpočtovém výboru. Týká se to změn 386, 389, 521, 833, 997, 998, 999, 1016, 1018, 1021, 1022, 1023 a 1024. - Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 700: María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, je mi líto, ale není možné provádět hlasování tempem, jakým čtete pozměňovací návrhy.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Předsedající. – Velmi rád budu číst pomaleji… Pokusíme se sladit nutnost postupovat rychle s právy všech poslanců Evropského parlamentu konat svou povinnost a hlasovat. - Před hlasováním o bloku 3: József Szájer (PPE). – Pane předsedající, žádám sněmovnu o prominutí, ale v hlasovacím seznamu skupiny PPE je chyba, co se týče pozměňovacího návrhu 967. Správné hlasování je „ano“. Předsedající. – To platí pro pozdější hlasování. Dobrá. To jsou interní informace pro skupinu. - Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 987: Göran Färm (S&D). – Pane předsedající, stejně jako před malou chvílí můj kolega ze skupiny PPE i já musím poukázat na chybu v našem volebním seznamu. Volební seznam S&D by měl být: minus, plus, plus. Nic jiného. Předsedající. – To jsou také interní informace skupiny. - Po hlasování o rozpočtu: Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, tato spokojenost pramení z toho, že jste právě schválili pozměňovací návrhy k postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2010 a k návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2011. V důsledku toho jsem vzal na vědomí rozdílné názory našich dvou orgánů a v souladu s čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie samozřejmě souhlasím s tím, aby předseda Evropského parlamentu svolal dohodovací výbor. Předsedající. – Nejedná se o projev laskavosti ze strany Rady, ale o dodržení podmínek smlouvy. My jako Evropský parlament budeme nepochybně plnit svoji úlohu v plném rozsahu. 6.3. Postoj Evropského parlamentu k návrhu rozpočtu na rok 2011 ve znění pozměněném Radou – všechny oddíly (A7-0284/2010, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska) (hlasování) 6.4. Harmonogram dílčích zasedání Evropského parlamentu na rok 2012 (hlasování) - Před hlasováním: Joseph Daul (PPE). – (FR) Pane předsedající, včera večer moje skupina jednala o pozměňovacích návrzích, které jsou, jak nám sdělily útvary, nepřijatelné. V důsledku toho a po diskusi, kterou jsem měl dnes dopoledne s vedoucími delegací a vedoucími skupin, žádám, aby hlasování o harmonogramu bylo odloženo. Martin Schulz (S&D). – (DE) Pane předsedající, neměli jsme možnost toto projednat jako skupina. Pan Daul mě o tom informoval před několika minutami, během dopolední rozpravy, a já jsem o tom mluvil s předsedy jiných skupin, jmenovitě s paní Harmsovou a panem Verhofstadtem. Chci se s touto věcí obrátit také na svou skupinu, neboť jsme dosud neměli možnost o tom jednat. Věřím, že odklad by poskytl velmi dobrou příležitost k dosažení široké shody o harmonogramu na rok 2012. Domnívám se proto, že bychom tento odklad měli dnes odhlasovat.

51

52

CS


Předsedající. – Pan Schulz se vyslovil pro návrh pana Daula. Nyní dám slovo panu Foxovi, který je proti tomuto návrhu. Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, byl jsem v pondělí večer ve sněmovně, když skupina Zelených o odklad požádala. Pan Daul a pan Schulz zde byli přítomni a oba hlasovali proti tomuto odkladu. (Potlesk) Takže co se změnilo? Je to opravdu nějaký závažný právní problém, nebo je pravda, že si uvědomují vážné nebezpečí, že přijdou o pozměňovací návrh č. 4, a chtějí odklad, aby mohli vyvíjet tlak na členy svých vlastních skupin? (Potlesk) To nemá nic společného se smyšleným důvodem, který nám předložili, a vyzývám své kolegy, aby hlasovali proti tomuto průtahu a pro pozměňovací návrh č. 4. (Potlesk) Předsedající. – O požadavku na odložení hlasování předloženém pane Daulem dám hlasovat. (Požadavek na odložení hlasování Parlament schválil) 6.5. Zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (A7-0032/2010, Edite Estrela) (hlasování) - Před hlasováním o pozměňovacích návrzích 50 a 125: Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Ve švédském vyhotovení této zprávy se vyskytuje několik překladatelských chyb. Mimo jiné se zde zaměňují pojmy barnledighet (rodičovská dovolená) a mammaledighet (mateřská dovolená). Nicméně zejména v pozměňovacím návrhu 125 je velmi závažná chyba v překladu. Ve švédské verzi pozměňovacího návrhu 125 se uvádí, že otcovská dovolená by měla být plně hrazená. V jiných verzích se toto neuvádí. To znamená, že ve švédské verzi není žádný rozdíl mezi pozměňovacím návrhem 50 a pozměňovacím návrhem 125. Bylo by dobré, kdyby se to opravilo. 6.6. Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích (A7-0136/2010, Barbara Weilerová) (hlasování) 6.7. Úloha minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě (A7-0233/2010, Ilda Figueiredová) (hlasování) 6.8. Finanční, hospodářská a sociální krize: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (A7-0267/2010, Pervenche Berèsová) (hlasování) 6.9. Zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně (A7-0282/2010, Diogo Feio) (hlasování) - Před hlasováním:

20-10-2010

20-10-2010

CS


Olle Schmidt (ALDE). – Pane předsedající, toto je důležitý ústní pozměňovací návrh: „vzhledem k tomu by všech 27 členských států mělo pokud možno v co největší míře naplňovat všechny návrhy na správu ekonomických záležitostí a zároveň uznat, že pro členské státy mimo eurozónu to bude zčásti dobrovolný proces“. Přijala to skupina PPE, přijala to skupina S&D, a přijal to dokonce i komisař. Doufám, že tento ústně vyjádřený pozměňovací návrh můžete přijmout vy všichni. Je to pro mě důležité, je to důležité pro skupinu ALDE, a je to zvláště důležité pro moji zemi, Švédsko, pokud se k euru vůbec někdy připojíme. (Ústní pozměňovací návrh byl přijat.) Předsedající. – Tím je hlasování ukončeno. Protože hlasování díky vaší skvělé práci probíhalo tak dlouho, chtěl bych vyzvat ty, kteří požádali o podání vysvětlení k hlasování, aby toto vysvětlení změnili z ústního na písemné nebo je odložili na zítřek, neboť bylo předloženo 62 žádostí a nejsme schopni je všechny zvládnout. Michał Tomasz Kamiński (ECR). – Pane předsedající, chtěl bych vám poblahopřát k vaší skvělé práci, kterou jste dnes odvedl. Opravdu si cením toho, jakým způsobem jste dnes vykonával předsednictví, a doufám, že se o své úžasné dovednosti podělíte s jinými místopředsedy Parlamentu. Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, dnes jsem hlasovala a moji voliči mohou vidět, jak jsem dnes hlasovala, a proto by se jim tedy ode mne mělo dnes dostat vysvětlení hlasování. Předsedající. – Požádal jsem vás, abyste změnili své ústní vysvětlení na písemné. To vám stále ještě umožní uvést svým voličům důvody, které vás a další vedly k tomu, že jste o různých otázkách hlasovali určitým způsobem. Nechceme vám v žádném případě odpírat jakákoli práva. Pouze vás žádám, abyste se připojili k ostatním poslancům, kteří se vzdávají svého práva na ústní vysvětlení a podávají vysvětlení písemné. To je vše. Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, vyhovím vaší žádosti. Pan Mastella a já podáme své vysvětlení písemně. Za druhé se připojuji ke svému kolegovi a ještě jednou vám, pane předsedající, blahopřeji. Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, pokud souhlasíte, a aby všichni byli spokojeni, můžeme odložit ústní vysvětlení na zítra. Předsedající. – Ano, já zajisté souhlasím. Pokud je s tím srozuměna také paní Sinclairová. Spoléhám na dobrou vůli poslanců a vyzývám je, aby svá ústní vysvětlení podali až zítra nebo aby dnes podali písemná vysvětlení, a paní Sinclairové umožníme, aby své vysvětlení přednesla nyní. 7. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie – rozpočtový rok 2011 Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, mám ke svým kolegům několik slov.

53

54

CS


Dnes poprvé od přijetí Lisabonské smlouvy jsme hlasovali o rozpočtu. Všichni jste si tleskali a myslíte si, že jste odvedli dobrou práci, ale ve skutečnosti je tomu tak, že zatímco země v celé Evropské unii musí omezovat veřejné služby a snižovat své veřejné rozpočty, vy jste si ten svůj chtěli zvýšit. Navýšili jste si svůj rozpočet na zábavu o 2 miliony EUR, což je 85% nárůst. Toto má být ten pravý vzkaz, který chcete poslat občanům Evropy? Schválili jste také ustanovení o peněžitých dávkách v mateřství, která budou mít vážný dopad na mé voliče ve Spojeném království. Bude to stát pracovní místa, bude to mít dopad na veřejné služby. Doufám, že jste dnes sami na sebe pyšní. To není cesta, jak řídit Evropu. Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, v této chvíli, aby to bylo spravedlivé, chci podat vysvětlení hlasování pro výsledek dosažený v souvislosti se zprávou paní Estrelové. Předsedající. – Už to dále neprotahujme. Dali jsme slovo dvěma poslankyním. Pokud jde o další vysvětlení – je jich 61, zbývá nám jich tedy ještě 59 – rozhodněte se, zda je podáte písemně, nebo je uvedete zítra na konci hlasování. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Paulo Rangel (A7-0279/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro revizi rámcové dohody, která upraví vztahy mezi Parlamentem a Komisí na základě Lisabonské smlouvy, neboť se domnívám, že tato revize vytváří transparentnější a dynamický vztah mezi Parlamentem a Komisí. Až do přijetí Lisabonské smlouvy a v souladu s právním základem článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie nebyly orgány EU k uzavírání interinstitucionálních dohod smlouvami výslovně vyzývány. Domnívám se proto, že tato revize rámcové dohody odráží institucionální rovnováhu vytvořenou Lisabonskou smlouvou a upevňuje úspěchy dosažené s touto novou smlouvou. Toto znění tak představuje kompromis mezi oběma stranami a zajišťuje soudržnější a smysluplné provádění Lisabonské smlouvy. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Ve všech demokratických systémech má klíčový význam parlamentní kontrola činnosti výkonné moci, a stejně tak je důležitá intenzivní vzájemná komunikace mezi vládou a zástupci občanů. Tato interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Komisí splňuje – pokud je to ve složitém a neustále se vyvíjejícím systému, jako je Evropská unie, vůbec možné – některé požadavky oprávněně předkládané Parlamentem, které se týkají Evropské komise. Je proto dobře, že se usnadnila parlamentní kontrola Komise, neboť ta jako technický orgán nemůže být politickým mozkem celého kontinentu a musí odpovídat za obsah, důvody a způsob své činnosti. Pozitivní je nepochybně také snaha o ještě větší zapojení Komise do činnosti Parlamentu, zejména na plenárních zasedáních, aby mohla bez prodlení reagovat na požadavky zástupců občanů Evropské unie a nést odpovědnost za postoj Komise k aktuálním politickým, hospodářským, sociálním a mezinárodním otázkám. Jisté je, že pokud se Evropská unie chce přiklonit k jinému demokratickému systému, než je ten současný, bude nutno zlepšit a zintenzivnit vztahy mezi Komisí a Parlamentem. Hlasoval jsem pro zprávu pana Rangela. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Tento návrh přispěl k dosažení první konstruktivní rámcové dohody. Posílení pravomocí Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy je velmi důležité pro další spolupráci s Evropskou komisí a pro budoucí vztahy při provádění dalších dohod. Tento dokument tedy stanoví další pokyny pro spolupráci mezi těmito dvěma orgány. Evropský parlament a Komise budou moci rozvíjet

20-10-2010

20-10-2010

CS


úzký dialog o pracovním programu Komise a mezinárodních dohodách. Parlament bude mít právo získávat důvěrné dokumenty. Parlament bude informován o průběhu mezinárodních jednání a kromě toho bude moci také předkládat Komisi příslušné návrhy, a stát se tak v této oblasti odbornou instancí. Rámcová dohoda umožňuje také komplexní parlamentní kontrolu, obsahuje podrobná ustanovení týkající se volby předsedy Komise a Komise jako celku, dále jejího složení, případných změn v tomto složení a přerozdělení pracovních pozic. Parlament usiluje o lepší a transparentnější spolupráci s jinými orgány. Vítám skutečnost, že těsnější spolupráce těchto dvou orgánů pomůže členským státům provádět právní předpisy Evropské unie do vnitrostátního práva co nejrychleji a nejúčinněji. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Ústavní architektura Evropské unie stále více přejímá formu národního státu. Kromě úvah o budoucnosti Evropské unie, které z toho vyplývají, musíme uznat přijetí této podoby. Ve skutečnosti formování vztahů mezi Komisí a Parlamentem z tohoto – podle mého názoru oprávněně – vychází, a to způsobem, který byl již prověřen a vykrystalizoval během desítek (ne-li stovek) let. Zejména je třeba ocenit činnost Evropského parlamentu v oblasti kontroly a prošetřování, neboť pomáhá snižovat tzv. demokratický deficit a umožňuje větší transparentnost ve vztazích mezi občany a Komisí. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Vítám úspěch jednání a kompromisy dosažené v této nové rámcové dohodě, která je pátou interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem a Komisí. Ve vztazích s Komisí představuje tato nová dohoda nepochybně důležitý krok vpřed. Ačkoliv dohodnutý kompromis neobsahuje vše, o co Parlament usiloval, máme dohodu, která zajišťuje soudržné a smysluplné provádění Lisabonské smlouvy. Chtěl bych podtrhnout význam jednání o interinstitucionálním rozměru mezinárodních vztahů EU, který umožňuje, aby byl Parlament plně a včas informován, a mohl se tak vyjadřovat k mezinárodním dohodám v průběhu procesu vyjednávání. Nakonec, pokud jde o povinnost poskytovat informace, bych chtěl zdůraznit, že včasná spolupráce s Parlamentem v souvislosti s požadavky na legislativní iniciativy vycházející z požadavků občanů bude klíčová pro zabezpečení vazby mezi Parlamentem a veřejností. Hlasuji proto souhrnně pro všechny návrhy v této zprávě. Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS). Návrh zprávy o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí má za cíl dosáhnout institucionální rovnováhy mezi EP a EK podložené Lisabonskou smlouvou. Interinstitucionální dohody sice nemění ustanovení primárního práva, ale v tomto případě vztahy mezi orgány EU vyjasňují. Konečné znění návrhu je dle zpravodaje vyváženým kompromisem mezi postoji a stanovisky obou institucionálních stran, přičemž nejobtížnější vyjednávání byla v oblasti mezinárodních vztahů EU. Parlament by měl být plně informován tak, aby bylo usnadněno udělování jeho souhlasu a neopakovalo se neuzavření mezinárodních dohod, jejichž vyjednávání již byla dokončena. Parlament získal Lisabonskou smlouvou nové pravomoci pro dokonalejší a hlubší sledování provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování, což velice vítám. Společná evropská legislativa nemá velký význam, pokud není některými členskými státy na vnitrostátní úrovni uplatňována. Se zněním zprávy souhlasím a budu pro její přijetí hlasovat. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Interinstitucionální dohody v rámci Evropské unie mají zásadní význam pro účinné sledování, kontrolu a rovnováhu pravomocí. A tak po nezbytných úpravách stanovených Lisabonskou smlouvou jsem rád, že Parlament získal

55

56

CS


ve vztahu ke Komisi větší pravomoci. Jak je patrné ze zprávy, znamená to větší a účinnější kontrolu návrhů Komise a zároveň větší transparentnost legislativního procesu. To byl tedy další krok směrem k účinně vykonávané demokratické moci, který přispěje k přiblížení Evropy jejím občanům. Kromě toho bych neměl opominout zdůraznit rozsáhlé vyjednávací pravomoci, které tento návrh požadoval, a to zejména ze strany zpravodaje pana Rangela. Chtěl bych mu nyní poblahopřát. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této zprávy a oceňuji skvělou práci, kterou odvedl zpravodaj pan Rangel. Tato zpráva odráží institucionální rovnováhu vytvořenou Lisabonskou smlouvou a dává jí podobu, což vede k nespornému a významnému zlepšení vztahů s Komisí. Revidovaný návrh rámcové dohody o vztazích mezi Parlamentem a Komisí je pátou dohodou tohoto typu, která má být mezi těmito dvěma orgány podepsána. Z hlediska legislativního procesu a plánování je důležité upozornit na změny týkající se přístupu „zlepšení právní úpravy“ a vyhlášení revize interinstitucionální dohody o této otázce, spolu s novými předpisy pro posuzování dopadu prováděného Komisí. Pokud jde o interinstitucionální rozměr mezinárodních vztahů EU, cílem Evropského parlamentu je získání práva na informace, aby mohl udělovat svůj souhlas s plnou znalostí věci a zabránit tomu, aby mezinárodní dohody, jejichž vyjednávání již bylo dokončeno, nebyly uzavřeny. Chtěl bych také upozornit na přidělení statutu pozorovatele poslancům Evropského parlamentu na mezinárodních konferencích, kteří se nyní mohou účastnit také všech důležitých jednání. Tato úloha je rozhodující pro posílení demokratických pravomocí Parlamentu, obzvláště v průběhu jednání významných mezinárodních konferencí, jako jsou konference Organizace spojených národů o změně klimatu. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Minulou středu jsme schválili revidovanou rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. V rámci revize této dohody byly stanoveny nové pravomoci Parlamentu vyplývající z Lisabonské smlouvy. Tyto nové pravomoci Evropského parlamentu jsou nezbytné a představují přelomovou změnu v evropském institucionálním řízení. Posílená parlamentní kontrola nad Komisí, pravomoc Parlamentu schvalovat mezinárodní dohody, podíl Parlamentu na pracovním programu Komise, účast Parlamentu při volbách předsedy Evropské komise, to je zásadní vývojový posun v budování demokratičtějšího evropského prostoru. Za velmi důležité považuji rovněž to, že v rámci povinnosti informovat Parlament získáme dodatečné záruky, neboť budeme mít lepší přístup k důvěrným dokumentům, které se týkají mezinárodních dohod a vyjednávání. Evropský parlament by měl a musí být do těchto „mezinárodních postupů“ zapojen, a to od začátku až do konce. Tato dohoda tedy stanoví novou rovnováhu pro demokratičtější evropský prostor a je dobře, že toto vše je zaneseno v oficiální dohodě. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Revidovaná rámcová dohoda schválená velkou většinou signalizuje nesporný pokrok ve vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí. Je opravdu načase, aby institucionální rovnováha zavedená Lisabonskou smlouvou začala být důsledně naplňována. Mezi klíčovými prvky této revize musíme přivítat především rovné zacházení mezi Parlamentem a Radou, zejména při výměně informací a v přístupu na jednání. V tomto ohledu mě mohou jen těšit zavedená ustanovení o vyjednávání

20-10-2010

20-10-2010

CS


mezinárodních dohod. Jak by mohl Parlament dát svůj souhlas s plným vědomím všech skutečností, kdyby nebyl informován v průběhu celého procesu vyjednávání? Poslanci Evropského parlamentu jsou plně odhodláni důsledně uplatňovat posílené pravomoci, které mají k dispozici od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Důkazem toho bylo odmítnutí dohody Swift v únoru. Jedna věc je jistá, budeme muset i nadále být obezřetní, abychom tento nový institucionální vývoj zachovali. Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Lisabonská smlouva poskytuje Evropskému parlamentu značnou míru nových spolurozhodovacích pravomocí. To by mělo v neposlední řadě vést k prohloubení demokracie v Evropské unii a k většímu zapojení evropských občanů. V nové rámcové dohodě jsou tato práva zakotvena a konkrétně vymezena a tím je v ní zohledněna nová rovnováha mezi Komisí a Parlamentem. To je velmi vítané, neboť Parlament bude nyní moci lépe naplňovat svoji úlohu jako zástupce občanů Evropské unie. Nyní je na nás, abychom tato nová práva používali odpovědně. David Martin (S&D), písemně. – Je to velký úspěch pro Evropský parlament a pozitivní rámec pro vztahy mezi Parlamentem a Komisí. Vítám zejména uznání rovného postavení Rady a Parlamentu a důsledky, jaké to má pro přístup Parlamentu k důvěrným dokumentům, jeho právo být informován o schůzkách Komise s národními experty a jeho účast na mezinárodních konferencích. Také mám radost z toho, že Parlament bude mít silnou úlohu v legislativním plánování a bude mít řadu příležitostí diskutovat o těchto otázkách s Komisí v plénu a ve výboru a dotazovat se. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vztahy mezi Evropským parlamentem a Komisí se po přijetí Lisabonské smlouvy hodně změnily. Byly posíleny pravomoci Parlamentu v různých otázkách, zejména v souvislosti s řádným legislativním postupem a v oblasti rozpočtu, a vzrostla jeho úloha v rámci zahraniční politiky Evropské unie. Tyto změny znamenají, že evropská veřejnost má nyní ve vztahu k procesu rozhodování na úrovni EU novou roli. Je proto potřebné a účelné přezkoumat rámcovou dohodu, která upravuje vztahy mezi Parlamentem a Komisí. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Plně souhlasím se zprávou pana Rangela. Až doposud nebrala Evropská komise v mnoha případech usnesení Evropského parlamentu na vědomí. To je podle mého názoru nepřijatelné. Například dosud nebylo provedeno usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2004, ve kterém Evropský parlament doporučuje, aby Lotyšská republika přiznala tzv. neobčanům právo volit v místních volbách a zjednodušila proces udělení státního občanství starším občanům. Rád bych věděl, proč se odpovědní evropští komisaři dosud neobrátili s otázkami na lotyšskou vládu. Proč je toto usnesení Evropského parlamentu ignorováno? Možná Evropský parlament v důsledku podpisu nové dohody o vztazích mezi ním a Komisí takovouto nečinnost Komise odpovídajícím způsobem posoudí a lidé, kteří řádně nevykonávají svoji práci, budou při další příležitosti z Komise vyloučeni. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Upřímně vítám vypracování zprávy o revidované rámcové dohodě o vztazích mezi Parlamentem a Komisí. Vítám rovněž její přijetí v plénu, k němuž jsem přispěla, neboť je to základní rámec pro další demokratizaci Evropské unie prostřednictvím rozdělení pravomocí mezi Komisí a Parlamentem, které více respektuje jejich schopnosti.

57

58

CS


Tato rámcová dohoda je obzvláště důležitá, neboť je první od doby, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která poskytla Parlamentu větší pravomoci, zejména na legislativní úrovni. Mám za to, že na základě této nové rámcové dohody je Parlament aktivnějším partnerem při budování evropského projektu, neboť může vykonávat své pravomoci ve větším rozsahu, účinně a odpovědně. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Přes významná opatření navržená v usnesení paní Figueiredové v souvislosti s úlohou minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazováním společnosti sociálního začleňování v Evropě mě mrzí, že většina Evropského parlamentu neměla vyšší cíle. Jako socialista jsem přesvědčen o nezbytnosti rámcové směrnice pro účinné potírání chudoby, která postihuje 17 % evropského obyvatelstva. Tato rámcová směrnice navržená mým kolegou Frédéricem Daerdenem by zavedla zásadu přiměřeného minimálního příjmu v Evropě stanoveného na základě kritérií, která jsou společná pro všechny členské státy, a v souladu s vnitrostátními postupy pro kolektivní vyjednávání a s vnitrostátním právem. Je naší povinností klást si náročné cíle pro sociálnější Evropu. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Až do přijetí Lisabonské smlouvy a nového právního základu článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie nebyly orgány Evropské unie k uzavírání interinstitucionálních dohod smlouvami výslovně vyzývány. Tyto dohody nemohou změnit ustanovení primárního práva, ale často je vyjasňují. Jsem přesvědčen, že tento návrh přesně odráží institucionální rovnováhu zavedenou Lisabonskou smlouvou. Dávám svůj souhlas, protože tato dohoda představuje jasné a výrazné zlepšení ve vztazích s Komisí. Jako všechny dohody je konečné znění jakýmsi kompromisem mezi oběma stranami, nicméně tento konečný kompromis poskytuje vyvážený úsudek a smysluplné a důsledné uplatňování Lisabonské smlouvy. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva pana Rangela poukazuje na nejvýznamnější úspěchy Evropského parlamentu obsažené v revidované rámcové dohodě s ohledem na následující: V části „Legislativní postup a plánování: vzájemná spolupráce“ zahrnuje zpráva větší zapojení Parlamentu, přezkoumání všech dosud neprojednaných návrhů na začátku nového funkčního období Komise a zároveň patřičně zohledňuje názory Parlamentu a závazek Komise informovat o konkrétních následných krocích po každé žádosti o legislativní iniciativu podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie. V části „Parlamentní kontrola“ zpráva zahrnuje nová pravidla pro účast komisařů ve volebních kampaních, povinnost Komise zjistit stanovisko Parlamentu, má-li v úmyslu revidovat Kodex chování, a stanoví, že kandidáti na funkci výkonných ředitelů musí předstoupit před odpovědné parlamentní výbory ke slyšení. Zpráva také stanoví povinnost poskytovat informace a obsahuje požadavek na přítomnost Komise v Parlamentu. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala Evropská komise a Evropský parlament nová práva. Návrh pozměněného znění rámcové dohody je výrazem účinnějšího provádění změn ve vztahu mezi těmito dvěma orgány, které vyplývají ze smlouvy. Zavádí prospěšné změny legislativního postupu,

20-10-2010

20-10-2010

CS


parlamentní kontroly a povinnost poskytovat informace. Představuje významný pokrok ve vztazích s Komisí a je důležitým krokem směrem k užší spolupráci. Výměna informací a konstruktivní dialog nám umožní dosáhnout efektivnějších a transparentních výsledků, což je z hlediska občanů EU, jejichž zájmy zastupujeme, klíčová otázka. Proto považuji za velmi důležité, že prioritou dohody je účast členů Komise na plenárních zasedáních i jiných jednáních, které souvisejí s činností Parlamentu. Jsem obzvláště rád, že se Komise zavázala k úzké spolupráci s Parlamentem na návrzích legislativních iniciativ předložených občany v počáteční fázi. Díky tomu můžeme my v Parlamentu být blíže svým občanům, což posiluje naši demokracii. Nicméně aby Komise účinně fungovala v zájmu občanů EU, měla by poslancům Evropského parlamentu udělit status pozorovatele na všech mezinárodních konferencích a v případě potřeby umožnit v ještě větší míře naši účast na jiných významných jednáních a rovněž informovat Parlament o postojích, které Komise na těchto jednáních a konferencích zaujímá a o nichž vyjednává. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – Hlasovala jsem pro zprávu pana Rangela A7-279/2010. Důrazně však nesouhlasím s domněnkou zpravodaje, že „Lisabonská smlouva významně prohlubuje demokracii v EU a dává občanům Evropské unie, zejména prostřednictvím Parlamentu, posílenou kontrolní pravomoc nad činností Komise“. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Tato nová rámcová dohoda o vztazích může potenciálně posílit úspěchy Lisabonské smlouvy a to by mohlo znamenat významný průlom. Zvláště důležité jsou změny, které zlepšují právní postupy a posilují parlamentní kontrolu. Souhlasím se všemi změnami, které přispívají k lepší výměně informací a podporují účinnost vztahů mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Je důležité zajistit, aby toto institucionální partnerství bylo pokud možno co nejméně byrokratické. Nová rámcová dohoda o vztazích upravuje „zvláštní partnerství“ mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Nesmíme zapomínat, že nejdůležitější partnerství vůbec je partnerství mezi Evropskou unií a jejími občany. Evropská unie se musí více snažit najít společnou řeč se svými občany a ukázat, že v jejich každodenním životě je důležitá. Zpravodaj správně uvedl, že tato dohoda představuje „novou interinstitucionální rovnováhu“, tj. zdravý kompromis. Nicméně jsou některé otázky, o nichž Evropská unie nemůže vyjednávat – základní lidská práva a svobody. Větší pravomoci znamenají větší odpovědnost. Jedna věc je o společných hodnotách mluvit, ale něco jiného je tyto hodnoty prosazovat v praxi a hájit. Dokud tohoto nebude dosaženo, různé složky institucionálního rámce Evropské unie nebudou moci plně rozvinout svůj potenciál. Chce-li být Evropská unie soudržnou silou, musí mít důvěryhodnost. Zpráva: Paulo Rangel (A7-0278/2010) Mário David (PPE), písemně. – (PT) Nyní po přijetí revize rámcové dohody o vztazích mezi Parlamentem a Komisí je přirozeným krokem následné přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu výše uvedené rámcové dohodě. Proto hlasuji pro tuto zprávu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s pozměňovacími návrhy k jednacímu řádu Evropského parlamentu s cílem přizpůsobit ho revidované rámcové dohodě o vztazích mezi Parlamentem a Komisí. Vzhledem k tomu, že Komise je ochotna poskytovat poslancům Evropského parlamentu více informací, bylo dohodnuto, že poslanci Parlamentu jsou povinni respektovat pravidla Parlamentu o nakládání s důvěrnými informacemi. Otevřenost Komise, pokud jde o poskytování více informací poslancům

59

60

CS


Parlamentu, vyžaduje, aby předsedové a zpravodajové příslušného výboru a všech souvisejících výborů společně přijali vhodná opatření a zajistili tak, aby Parlament dostával aktuální, pravidelné a úplné informace, v případě potřeby důvěrné, a to ve všech fázích vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, včetně návrhů směrnic k vyjednávání a jejich přijatého konečného znění. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vztahy mezi Evropským parlamentem a Komisí se po přijetí Lisabonské smlouvy hodně změnily. Byly posíleny pravomoci Parlamentu v různých otázkách, zejména v souvislosti s řádným legislativním postupem a v oblasti rozpočtu, a vzrostla jeho úloha v rámci zahraniční politiky Evropské unie. Tyto změny znamenají, že evropská veřejnost má nyní ve vztahu k procesu rozhodování na úrovni EU novou roli. Je proto potřebné a účelné přezkoumat rámcovou dohodu, která upravuje vztahy mezi Parlamentem a Komisí. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu revidované rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí přirozeně navazuje na revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí a zároveň umožňuje okamžité schválení rámcové dohody, takže může vstoupit v platnost, tak jak je požadováno a jak bude tímto zajištěno. Souvislosti a dohoda, které jsou oběma těmto zprávám společné, jsou rovněž zárukou mého souhlasu s touto dohodou. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva pana Rangela poukazuje na nejvýznamnější úspěchy Evropského parlamentu obsažené v revidované rámcové dohodě s ohledem na následující: V části „Legislativní postup a plánování: vzájemná spolupráce“ zahrnuje zpráva větší zapojení Parlamentu, přezkoumání všech neprojednaných návrhů na začátku nového funkčního období Komise a patřičně zohledňuje názory Parlamentu a závazek Komise informovat o konkrétních následných krocích po každé žádosti o legislativní iniciativu podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unii. V části „Parlamentní kontrola“ zpráva zahrnuje nová pravidla pro účast komisařů ve volebních kampaních, povinnost Komise zjistit stanovisko Parlamentu, má-li v úmyslu revidovat Kodex chování, a stanoví, že kandidáti na funkci výkonných ředitelů musí předstoupit před odpovědné parlamentní výbory ke slyšení. Zpráva také stanoví povinnost poskytovat informace a požadavek na přítomnost Komise v Parlamentu. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – Hlasovala jsem pro zprávu pana Rangela A7-0278/2010. Důrazně však nesouhlasím s domněnkou zpravodaje, že „Lisabonská smlouva významně prohlubuje demokracii v EU a dává občanům Evropské unie, zejména prostřednictvím Parlamentu, posílenou kontrolní pravomoc nad činností Komise“. Zprávy: Paulo Rangel (A7-0279/2010), (A7-0278/2010) Bairbre de Brún a Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. – Hlasovala jsem pro Rangelovy zprávy A7-0278/2010 a A7-0279/2010. Důrazně však nesouhlasím s domněnkou zpravodaje, že „Lisabonská smlouva významně prohlubuje demokracii v EU a dává občanům Evropské unie, zejména prostřednictvím Parlamentu, posílenou kontrolní pravomoc nad činností Komise“.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Joe Higgins (GUE/NGL), písemně. – Zdržel jsem se hlasování o Rangelových zprávách A7-0278/2010 a A7-0279/2010. I když podporuji mnohá opatření uvedená ve zprávách, jako je např. větší úloha Parlamentu při vypracování Kodexu chování pro komisaře a posílená úloha Parlamentu při mezinárodních jednáních, důrazně nesouhlasím se zpravodajem v předpokladu, že „Lisabonská smlouva výrazně prohlubuje demokracii v EU a dává občanům Evropské unie, zejména prostřednictvím Parlamentu, větší kontrolní pravomoc nad činností Komise“. Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – Hlasovala jsem pro Rangelovy zprávy A7-0278/2010 a A7-0279/2010. Důrazně však nesouhlasím s domněnkou zpravodaje, že Lisabonská smlouva výrazně prohlubuje demokracii v EU a dává občanům Evropské unie, zejména prostřednictvím Parlamentu, větší kontrolní pravomoc nad činností Komise. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Pan Rangel navrhuje velmi důležité změny jednacího řádu Evropského parlamentu. Je možné, že přímo v důsledku těchto úprav jednacího řádu Evropského parlamentu se problémy, o nichž diskutujeme, vyřeší rychleji. Především bych byl rád, kdyby se rozhodnutí a doporučení Evropského parlamentu prováděla v členských státech. Pouze pokud si zameteme před vlastním prahem, budou mít doporučení EU třetím zemím podstatně větší váhu. Například doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2004 o situaci „neobčanů“ v Lotyšsku dosud nebyla provedena. Doufám, že revidovaný jednací řád Evropského parlamentu pomůže orgánům EU, aby si vytvořily jasnou představu o porušování základních lidských práv, k němuž v Lotyšsku dochází. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Díky této dohodě se zlepšilo a upevnilo postavení Parlamentu a došlo k posílení demokratizace Evropské unie. Přijetí této zprávy je silným signálem, že existuje přání posílit princip rozdělení moci. Rámcová dohoda má velký význam, neboť vymezuje vztahy mezi Parlamentem a Komisí, a to v době, kdy Parlament získal velké pravomoci, zejména v rámci legislativního procesu, a je nyní na stejné úrovni s Radou. Ve skutečnosti bylo bez ohledu na dodatkové a aplikační smlouvy a protokoly zapotřebí další právní úpravy k určení a upřesnění některých otázek. Vítám zejména skutečnost, že rámcová dohoda vyjasňuje body týkající se politické odpovědnosti obou orgánů, oběhu informací, vnějších vztahů, rozšíření a mezinárodních dohod, plnění rozpočtu, politického a legislativního programu Komise a víceletého programu Evropské unie, legislativních pravomocí Komise a výkonu jejích zvláštních pravomocí, sledování provádění právních předpisů EU a účasti Komise na činnosti Parlamentu. Zpráva: Ingeborg Gräßle, Crescenzio Rivellini (A7-0263/2010) George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto úpravu. Zahrnuje technické, finanční a správní údaje a vyjasňuje interinstitucionální vztahy, které tato evropská služba a její struktury potřebují. Bylo a stále je naším přáním, aby Evropská unie byla silným, uznávaným hráčem na poli zahraniční politiky. K tomu potřebujeme také pravidla a evropské předpisy přizpůsobené danému úkolu. Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Po vytvoření Evropské služby pro vnější činnost bylo nutno změnit finanční nařízení s cílem zlepšit kontrolu a sledování realizace Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Zpráva paní Gräßlové a pana Rivelliniho zvyšuje rozpočtovou a finanční odpovědnost, zvyšuje transparentnost a podporuje účinnost EEAS. Navrhovaná zlepšení přispějí

61

62

CS


k vytvoření kultury finanční bezúhonnosti potřebné k vytvoření důvěry v řádné fungování EEAS. Vítám také ty části zprávy, které požadují silnou kontrolní pravomoc. Připojuji se tedy zpravodajům a žádám, aby Parlament mohl vykonávat svá práva v plném rozsahu a aby vedoucí delegací předkládali své zprávy o plnění rozpočtu Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro většinu opatření navrhovaných v této zprávě, jejichž účelem je poskytnout Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) kulturu finanční bezúhonnosti, jež je nezbytná pro důvěru v bezproblémové a nezpochybnitelné fungování EEAS v budoucnu. Vzhledem k odlišným prostředím, ze kterého pracovníci EEAS přicházejí, se EEAS stane směsicí mnoha podnikových kultur a postupně si bude muset vytvořit svou vlastní kulturu. Při vymezování struktury této nové služby je důležité stanovit její finanční pravidla a hned od počátku zajistit co nejvíce záruk tak, aby se finanční bezúhonnost stala pevnou součástí podnikové kultury EEAS. Rád bych také zdůraznil, že v zájmu zajištění demokratické kontroly a zvýšení důvěry evropských občanů v jejich evropské orgány by každý rok mělo být Parlamentu předloženo prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v delegacích EU. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) má nyní dobře nakročeno k tomu, aby se stala akceschopným diplomatickým sborem. Parlament dosáhl toho, že 60 % zaměstnanců pochází z jiných evropských orgánů, což zajistí určitou míru nezávislosti na členských státech. Byla zavedena zásada zeměpisné rovnováhy zaručující odpovídající a důležitou přítomnost státních příslušníků ze všech členských států. Toto hlasování posílilo úlohu Evropského parlamentu, předsedové delegací Evropské unie jmenovaní ve „strategicky významných“ regionech budou skutečně slyšeni parlamentním Výborem pro zahraniční věci. Kromě toho bude mít Parlament právo kontrolovat používání rozpočtu EEAS a její pracovníci budou muset absolvovat zvláštní školení o rozpočtovém hospodaření. Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Evropský parlament byl požádán o stanovisko k návrhu nařízení, který předložila Ingeborg Gräßlová a Crescenzio Rivellini a který se týká vytvoření souhrnného rozpočtu Evropských společenství pro Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS). Není možné podporovat vytvoření budoucí evropské diplomatické služby, která bude pod správním, rozpočtovým a politickým dozorem Komise. Francie, která se může pochlubit nejstarší diplomatickou službou na světě, bude muset opět předat diplomatické výsady Evropské unii, jejíž občané jsou zcela lhostejní k postojům, které přijímá. Tato diplomatická služba, ke které Komise tak zapáleně vyzývala, bude znamenat naprostý rozchod s národním dědictvím. Úředníci EEAS nebudou moci přijímat pokyny od členských států a budou muset pracovat pro „vyšší“ zájem Evropské unie, který je měřítkem pouze pro eurokraty samotné. Diane Dodds (NI), písemně. – Pane předsedající, vždy jsem byla proti vytvoření Evropské služby pro vnější činnost – můj názor na to by nic nezměnilo. Ale uvědomuji si, jakých ujištění se nám od EU dostávalo, když spustila svou přesvědčovací kampaň a hledala pro EEAS podporu.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Bylo nám řečeno, že EEAS bude rozpočtově neutrální. Jenomže kde jsme teď? Rozpočtová neutralita je zas jen dalším slibem EU, plácnutím do vody. Plánovaný rozpočet jsme už překročili o 34 milionů kvůli požadavkům na ještě více zaměstnanců a další náklady na zahájení činnosti, a to EEAS ještě ani nezačala fungovat! EEAS představuje jen další příklad plýtvání penězi daňových poplatníků za službu, kterou moji voliči nechtějí, ale byla jim vnucena byrokraty, kteří se pro EU snaží vydolovat z národních vlád stále více moci. Taková byrokracie je nepřijatelná a v této době hospodářské krize je nutno ji omezit, nikoli podporovat. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cílem návrhu nařízení je změna finančního nařízení o souhrnném rozpočtu vzhledem k institucionalizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), která vyplývá z přijetí Lisabonské smlouvy členskými státy. Tento nový subjekt nemá rozpočtový rámec, a proto je tato změna nutná. Přizpůsobení Evropské služby pro vnější činnost podobě orgánu umožňuje její rozpočtovou samostatnost a dává jí pravomoc nakládat se svými správními výdaji, s výhradou udělení absolutoria ze strany Parlamentu. Doufám, že EEAS bude vykonávat svou činnost se znalostí věci, účinně a doplňkově, a především že nebude konkurovat diplomatickým zastoupením členských států. K tomuto Komise uvedla, že chce zajistit, aby EEAS plnila svůj úkol jednotného postupu v oblasti vnější činnosti, aniž by to vedlo k oslabení zdravého finančního řízení, odpovědnosti a ochrany finančních zájmů Evropské unie. Doufám, že tomu tak bude. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) bude v budoucnu hlasem Evropské unie v oblasti zahraniční politiky. V této službě se sjednotí naše odlišné postoje – což vysílá silný signál – a je důležité, aby měla naši podporu. Pro efektivní fungování EEAS je nutná účinná finanční kontrola. Tu nejlepší možnou kontrolu lze zajistit pouze v případě, že EEAS bude součástí Komise. Jasné rozdělení práv a povinností umožní její hladké fungování. Podporuji úspěšnou zprávu paní Gräßlové a pana Rivelliniho a samozřejmě jsem pro tento konstruktivní příspěvek Evropského parlamentu hlasovala. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Gräßlové a pana Rivelliniho týkající se finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, s ohledem na o Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS), protože se domnívám, že podpora finanční bezúhonnosti je důležitá pro zajištění řádného a transparentního řízení evropských orgánů. Vytvoření této nové diplomatické služby, jak stanoví Lisabonská smlouva, představuje pro Evropskou unii významný krok, neboť konečně může mít prospěch z jednotného diplomatického útvaru, jehož úkolem je usnadňovat činnost zaměřenou na dosažení větší soudržnosti, bezpečnosti a účelnosti vnějších vztahů Evropské unie. Na závěr je důležité zdůraznit, že Evropská služba pro vnější činnost bude spravovat svůj správní rozpočet a bude také odpovědná za ty části provozního rozpočtu, které spadají do jejího mandátu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nová Evropská služba pro vnější činnost vytvořená po přijetí Lisabonské smlouvy potřebuje rozpočet, aby mohla vykonávat svou činnost a dosáhnout cílů stanovených ve Smlouvě. Z toho důvodu je nutné změnit některá ustanovení v příslušném finančním nařízení a zohlednit tak změny zavedené Lisabonskou smlouvou. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti tomuto legislativnímu usnesení Evropského parlamentu, protože vytvoření uvedené služby, kterou chce financovat, představuje další krok směrem k militarizaci zahraniční politiky Evropské unie.

63

64

CS


Můj nesouhlas s tímto militaristickým pojetím zahraniční politiky, stejně jako můj hlas proti jsou odůvodněny tím, že proces vytváření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) postrádá ty nejzákladnější zásady transparentnosti a demokracie. Při organizování a financování této služby chybí potřebná přísná kontrola personálního zajištění a financování ze strany Evropského parlamentu, což znamená, že EEAS trpí znepokojivým nedostatkem demokracie a transparentnosti. Není proto žádným překvapením, že navrhovaná struktura pro EEAS odsouvá Evropský parlament v zahraniční politice EU do druhořadého postavení, což moje skupina a já důrazně odmítáme. Proto jsem hlasoval proti. Nemohu souhlasit s navrhovanými rozpočty pro tento typ služby s jejími militaristickými tendencemi. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Kromě zdvojení struktur, k němuž vytvořením Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) dojde, také prudce stoupnou náklady na zaměstnance, a to pro EU typicky rozhazovačným a byrokratickým způsobem. Z 1 643 pracovních míst, s nimiž EEAS dne 1. prosince zahájí činnost, je 50 postů generálních ředitelů, věřte nebo ne, a jeden generální ředitel bude mít pod sebou v počátečním období jen o málo více než 30 zaměstnanců. Po dobudování struktury jich nebude ani 80. Výše uvedení generální ředitelé si v průměru vydělají 17 000 EUR měsíčně. Pod těmito generálními řediteli je další úroveň zahrnující 224 ředitelů a 235 vedoucích oddělení. Kromě toho stále ještě čekáme na vymezení konkrétních úkolů a cílů pro pracovníky EEAS. Chceme, aby EU měla ve světě silnější hlas, ale k tomu zaručeně není potřeba přebujelý správní aparát, který občany EU přijde na miliardy v důsledku zdvojených struktur a bude velice lukrativním zdrojem příjmů pro své zaměstnance. Proto jsem hlasoval proti této zprávě. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Při vyjednávání se zástupci Evropské rady, Komise, Parlamentu a zejména s vyjednavači ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů se podařilo zajistit větší transparentnost při používání rozpočtu pro nový diplomatický útvar. Parlament bude každoročně udělovat plnění jeho rozpočtu absolutorium a Komise bude muset pravidelně poskytovat poslancům Evropského parlamentu podrobné informace o svých výdajích. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje, že při náboru občanů členských států EU je třeba zajistit větší zeměpisné pokrytí spolu s odpovídajícím a smysluplným zastoupením občanů všech členských států. Souhlasím se zpravodajem, že musíme usilovat o to, aby zaměstnanci byli vybíráni podle svých schopností a také s přihlédnutím k rovnosti žen a mužů. Je důležité, aby Evropská služba pro vnější činnost, která má zahájit činnost k 1. prosinci, rychle začala účinně fungovat a zastupovala především zájmy EU, a v případě potřeby zájmy národní. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) bude spravovat svůj vlastní správní rozpočet a ponese za něj odpovědnost. Při zřizování této nové služby, a zejména při stanovování jejích finančních pravidel, je hned od počátku nezbytné poskytnout příslušné ekonomické záruky. Abychom podpořili finanční bezúhonnost, je tedy důležité zajistit bezproblémovou součinnost různých útvarů odpovědných za dohled nad finančními záležitostmi, zejména v delegacích EU. Doufáme, že posílením těchto záruk zvýšíme důvěru evropských občanů v evropské orgány. Proto tedy strukturální zlepšení předložená v tomto návrhu mají za cíl potvrdit finanční bezúhonnost, jež je nutná pro důvěru v bezproblémové a nezpochybnitelné fungování Evropské služby pro vnější činnost.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Byla to kodrcavá jízda, ale díky úsilí Parlamentu má nyní Evropská služba pro vnější činnost EU potenciál být hnací silou účinnější a legitimnější zahraniční politiky Evropské unie. Vítáme, že otázky, které považují Zelení za klíčové – jako je například rovnováha mezi ženami a muži a společná odborná příprava zaměřená na „stavovskou čest“ – se do značné míry řešily a že Parlament bude mít nad fungováním EEAS větší demokratickou kontrolu, a to zejména díky zavedení individuálních rozpočtových položek pro velké operace EU v zámoří. Evropskému parlamentu se také podařilo ochránit metodu Společenství a díky tlaku Zelených i rozvojové priority. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Abychom mohli účinněji zastupovat zájmy evropských států na mezinárodní scéně, je nutno jednotlivé kroky v zahraniční politice projednat předem a poté je jednohlasně sdělit okolnímu světu. Nyní se uskutečňuje snaha prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) zasadit nástroje vnější politiky Evropské unie do uceleného rámce – stávající zdroje se sdružují a doplňují se o nové zdroje. Vzhledem k tomu, že tato struktura je nová, je třeba uplatnit náročnější požadavky na transparentnost a rozpočtovou a finanční odpovědnost. Jelikož EEAS spadá do rozpočtové pravomoci Parlamentu, musí být tento útvar zahrnut do struktury Komise. V opačném případě nebude možno udělit absolutorium ve smyslu Smluv. Rozpočtovým orgánům jsou také překládány výroční zprávy o činnosti. Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0288/010) George Becali (NI), písemně. – (RO) I já jsem přesvědčen, stejně jako moji kolegové, že EEAS musí mít v rámci služebního řádu evropských úředníků samostatnost. Podporuji ustanovení, podle něhož musí mít úředníci EU a dočasní zaměstnanci, kteří přicházejí z členských států a diplomatických služeb, stejná práva a nárok ucházet se o nová pracovní místa. Doufám, že nábor na co nejširším základě z hlediska zeměpisné polohy, a tím mám na mysli nové členské státy, se stane skutečností. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská služba pro vnější činnost je základním nástrojem EU, je více otevřená světu a schopná navazovat užitečné kontakty s mnoha různými regiony a zeměmi. Aby tato služba fungovala, je nutné přidělit jejím úředníkům odpovídající úlohu a vyjasnit jejich postavení a postavení dočasných pracovníků z národních diplomatických sborů, kteří v ní mají působit. Tato změna služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství se proto ukazuje jako plně oprávněná. Doufám, že tato služba bude fungovat v součinnosti s národními diplomatickými sbory a působit jako pozitivní činitel zvyšující jejich výkonnost. Doufám, že vnější složka hlavních priorit evropské politiky nebude opomíjena a že tato služba nebude při svém působení přehlížet klíčovou úlohu evropských jazyků v univerzální komunikaci, ani evropských celosvětových jazyků, které jsou nejvíce vhodné pro přímou komunikaci s velkou částí světa. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská služba pro vnější činnost je nyní nedílnou součástí evropské správy. Je otevřená, efektivní a nezávislá, v souladu s podmínkami článku 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V upraveném znění služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců bych chtěl zdůraznit rovné postavení úředníků EU a dočasných pracovníků z diplomatických služeb členských států, a to zejména z hlediska způsobilosti přijímat všechny úkoly za rovných podmínek a při prosazování rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené pohlaví.

65

66

CS


Tunne Kelam (PPE), písemně. – Zdržel jsem se závěrečného hlasování o zprávě pana Rapkaye ze dne 20. října 2010. Plně podporuji vytvoření Evropské služby pro vnější činnost a vysoce si cením úsilí Elmara Broka a jiných kolegů z Evropského parlamentu, kterým se podařilo úspěšně vyvážit původní návrh předložený vysokou představitelkou. Mým záměrem bylo upozornit na skutečnost, že změna v zeměpisném zastoupení, kterou podpořil Výbor pro zahraniční věci AFET a Rozpočtový výbor BUDG, nebyla přijata ve Výboru pro právní záležitosti JURI. V důsledku toho panují pochybnosti, zda konečné znění zprávy může poskytnout Evropskému parlamentu právní základ, pokud jde o zeměpisnou rovnováhu. Andrey Kovatchev (PPE), písemně. – (BG) Přeji vám, paní Ashtonová, a nové EEAS, k níž upínáme velké naděje, že se splní další evropský sen, hodně úspěchů a doufám, že Evropa osloví svět silným a autoritativním jednotným hlasem. To je to, co si přeje převážná část našeho Parlamentu. Můžete si být jista, že vám pomůžeme. Chci vysvětlit, proč jsem se zdržel hlasování o změně služebního řádu úředníků Evropských společenství. Myslím, že udávané cíle dosáhnout zeměpisné rovnováhy jsou pro nový orgán prospěšné. Potřebujeme vysoce kvalifikovanou diplomatickou službu, ve které jsou lidé ze všech členských států, aby bylo posíleno zastoupení EU ve světě. Jsem přesvědčen, že tato služba bude úspěšná, pokud bude moci využívat zkušeností všech členských států. Uvědomuji si, že počet členských států se od začátku procesu evropské integrace zvýšil více než čtyřikrát. Je pochopitelné, že země přijaté teprve nedávno v této fázi z hlediska míry zastoupení zaostávají. Nicméně musí zde být vůle a jasně formulované legislativní úpravy, které to překonají. Věřím, že si přejete a jste odhodlána, což jste již při mnoha příležitostech vyjádřila, pracovat na dosažení skutečného, odpovídajícího zeměpisného zastoupení v nové službě, tak abyste byla vysokou představitelkou celé Evropské unie. Činnost této služby budeme podrobně sledovat. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Oceňuji, že se do zprávy podařilo formou pozměňovacích návrhů vložit některé pojistky garantující to, že při obsazování zaměstnaneckých pozic v rámci Evropské služby pro vnější činnost nebudou mít výhodu příslušníci některých členských států nad příslušníky států jiných. Zahraniční politika Evropské unie je přece jen specifickou oblastí, proto musí vedle kvalifikace a zastoupení široké zeměpisné základny platit princip, dle nějž mezi zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost budou odpovídajícím způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. I proto vnímám jako velmi důležité, že Parlament navrhl vypustit ustanovení, které umožňovalo přeřazení úředníků z Rady či Komise do Evropské služby pro vnější činnost bez předchozího výběrového řízení na volné pracovní místo. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská služba pro vnější činnost působí ve spolupráci s diplomatickými sbory členských států a tvoří ji úředníci z příslušných útvarů generálního sekretariátu Rady a Komise a rovněž pracovníci vyslaní z národních diplomatických sborů členských států. Pro účely služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců by tedy EEAS měla být považována za orgán EU. Vzhledem k tomu by úředníci EU a dočasní zaměstnanci z diplomatických služeb členských států měli mít stejná práva a povinnosti a rovné zacházení, především pokud jde o způsobilost převzít všechny pozice za stejných podmínek. Změna stanovená v tomto usnesení je proto nutná.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Podpořil jsem tuto zprávu, které předcházely velmi vážné debaty, především o obsazování pracovních pozic Evropské služby pro vnější činnost. Hlavním důvodem těchto diskusí byla zásada zeměpisné rovnováhy, zásada, která – spolu s prioritami institucionální rovnováhy a rovnováhou mezi ženami a muži – byla nakonec do zprávy zahrnuta v mnohem mírnější podobě. Nové členské státy nepochybně nejsou úplně spokojeny, ale nicméně je dobře, že bylo dosaženo kompromisu, a věříme, že v budoucnu v zájmu ještě větší spravedlivosti může dojít k revizi. Za tím účelem musíme všemožně usilovat o to, aby diplomaté jmenovaní jednotlivými členskými státy měli srovnatelnou a vysokou kvalifikaci. Měli bychom mít radost, že jsme udělali důležitý krok vpřed k jednotnému a účinnému zastoupení Evropské unie, neboť vzhledem k současným a budoucím výzvám je to jeden z nejdůležitějších aspektů politiky EU. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Velkou většinou jsme přijali kompromisní balíček odrážející postoj Zelených, k němuž naše skupina podstatným způsobem přispěla. György Schöpflin (PPE), písemně. – Pro ty z nás, kteří jsme z nových členských států, je vynechání veškerých právně závazných závazků k zeměpisné rovnováze v Evropské službě pro vnější činnost zklamáním. Je pravda, že se objevilo několik politických prohlášení slibujících, že k zájmům nových členských států bude přihlédnuto. Jakkoli pozitivní může být politický závazek, absence právního ustanovení je politováníhodná. Bez právního ustanovení jen těžko poznáme, jak voliči v nových členských státech pocítí, že mají vlastní službu. Proto řada z nás měla pochybnosti, zda zprávu pana Rapkaye plně podpořit. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Blížíme se ke konci velice bouřlivé práce na tom, jakou podobu bude mít Evropská služba pro vnější činnost, o které dnes máme hlasovat. Hodně jsme hovořili o udržitelném rozvoji z hlediska rovnosti žen a mužů a zeměpisného zastoupení a hodně o transparentním přijímání pracovníků na základě předem vymezených zásad a pravidel, ale nejdůležitější otázkou je kvalita a účinnost EEAS, a proto jsou tak důležitá hlavní kritéria pro přijímání zaměstnanců. Chtěl bych zdůraznit, že je třeba, dokonce je to nutnost, aby se na této službě podíleli pracovníci z příslušných ředitelství Evropské komise a rovněž pracovníci z Rady a Parlamentu. Nejde o zastoupení evropských orgánů, ale o to, že tito lidé by měli mít potřebnou kvalifikaci v různých oblastech činnosti EU, jako je například složitá problematika energetiky, obchodu, zemědělství a jiné, nemluvě o lidských právech a terorismu. Obávám se, že většina lidí působících v EEAS bude mít obecné diplomatické znalosti, ale nebudou vědět nic o skutečných složitých problémech, které budou muset řešit. Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Zdržet se hlasování není řešením. Ti, kteří nejsou přítomni, dělají vždy chybu. Myslím, že v usnesení jako celku je mnohem více dobrých opatření než těch, jejichž hodnota je menší. Evropskou službu pro vnější činnost potřebujeme. Měla by začít fungovat co nejdříve, aby se zvýšil význam Evropy ve světě. Přijaté usnesení uvádí, že všechny členské státy budou v tomto útvaru zastoupeny. Nyní se musíme postarat, aby tomu tak skutečně bylo. To vytváří důvěru v proces zavedení Evropské služby pro vnější činnost. Neměli bychom zapomínat, že právě na vzájemné důvěře byla Evropská unie vybudována a že Polsko z toho mělo velký užitek. Budu tento proces velmi pozorně sledovat.

67

68

CS


Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Je to pouhý rok, co se zavedení pojmu zeměpisné rovnováhy do rozpravy o Evropské službě pro vnější činnost setkalo s velkým odporem, a to i v Evropském parlamentu. Dnes už vůbec nikdo nepochybuje o tom, že je to problém a že je nutno ho vyřešit. Úspěchem je závazek, který lze nalézt ve všech hlavních dokumentech souvisejících s EEAS, závazek přijmout opatření k zajištění rovného zastoupení všech členských států Evropské unie v novém diplomatickém útvaru Unie. Revize plánovaná na rok 2013 nám umožní posoudit, zda tato opatření byla učiněna. Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Výsledky hlasování o zprávě pana Rapkaye ukazují, že značný počet poslanců Evropského parlamentu z členských států se buď zdržel hlasování, nebo hlasoval proti zprávě. Byl jsem jedním z poslanců, kteří se hlasování zdrželi. Znepokojil mě hlavně nedostatek ambicí tam, kde šlo o zásadu zeměpisné rovnováhy v rámci politiky zaměstnanosti a o zaměstnance budoucí Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Do zprávy nebyl zařazen právně závazný závazek k zeměpisné rovnováze v rámci EEAS, a spoléhá se tak pouze na politické sliby učiněné rozhodujícími představiteli v oblasti zahraniční politiky. Proto většina nových členských států není přesvědčena o tom, že v budoucnu bude v EEAS zásada zeměpisné rovnováhy řádně uplatňována. Je politováníhodné, že zpravodaj zvolil takto minimalistický přístup, i když ještě větší obavu vzbuzuje neochota Rady tento závazný závazek výslovně přijmout. Vyzývám Radu a Komisi, aby podrobně přezkoumaly výsledek hlasování o této zprávě a dodržely své sliby, že při náboru budoucích pracovníků EEAS budou respektovat zásadu zeměpisné rovnováhy. Jednou z priorit poslanců Evropského parlamentu bude v budoucnu tento proces pozorně sledovat. Zpráva: Roberto Gualtieri, László Surján (A7-0283/2010) Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, neboť souhlasím s tím, že je nezbytně nutné, aby EU mohla využívat všechny své vnější nástroje v nějakém uceleném rámci, a že poskytnutí rozpočtových prostředků v roce 2010 na zavedení této struktury v počáteční fázi je politickým záměrem této zprávy. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti této zprávě, která se týká Evropské služby pro vnější činnost zřízené na základě Lisabonské smlouvy. Finanční a jakákoli jiná forma podpory pro tuto službu je nepřijatelná, protože politické a vojenské zdroje jsou v rámci zahraniční politiky Unie využívány na problematické akce, což v konečném důsledku vede k další militarizaci Evropské unie. Zároveň to odsouvá Evropu z nezávislé a mírové role, kterou by měla hrát při řešení mezinárodních problémů. Evropa tak přispívá k udržování napětí a stává se aktivním účastníkem rozvratných vojenských intervencí ve válečných zónách. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Stává se nutností přizpůsobit rozpočtové nástroje nové realitě Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Domnívám se však, že úsilí o zajištění dostatečných finančních prostředků pro její způsobilost a účinné a účelné fungování v souladu s původním záměrem a zároveň účinné sledování jejích nákladů jsou do značné míry oprávněné. Evropské orgány a členské státy by měly Evropské službě pro vnější činnost v počátečním období jejího účinného působení věnovat zvláštní pozornost, aby mohly řádně sledovat její činnost a určit její hlavní problémy. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh opravného rozpočtu spadá do rámce provádění Lisabonské smlouvy a jeho účelem je usnadnit zavedení a fungování

20-10-2010

20-10-2010

CS


Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Proto tuto iniciativu podporuji a je důležité, aby bylo zajištěno její provádění v souladu se zásadami účelné správy evropských zdrojů, a zároveň je třeba vyzdvihnout příznivý poměr mezi náklady a přínosy, spolu s požadavky na rozpočtovou zdrženlivost vzhledem k dopadu hospodářské krize na veřejné finance. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Naše hlasování proti této zprávě, která představuje další krok směrem k vytvoření a zprovoznění Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), je v souladu s naším nesouhlasným postojem k vytvoření této služby. Tento ústřední bod Lisabonské smlouvy a základní prvek federalismu v Evropské unii bude v budoucnu zahrnovat více než 5 000 osob na 130 velvyslanectvích EU v různých zemích. Je to diplomatická megastruktura, která si nutně podřídí zástupce a zájmy členských států a vnutí jim, a to i zde, zájmy nejmocnějších států, které byly a jsou určující pro směřování Evropské unie. Navíc chybí jakákoli záruka, že EEAS nebude napojena na vojenské a zpravodajské struktury. Existuje proto možnost, že dojde ke znepokojující militarizaci EU a mezinárodních vztahů, proti které budeme rázně bojovat. Vzhledem k tomu, že rozpočet EU je mimořádně nízký, je třeba se také ptát, odkud pocházejí příspěvky na pokrytí těchto výdajů? Toto všechno se děje v době, kdy se dopady krize zhoršují a kdy tzv. politika „úsporných“ opatření vytváří ohromný tlak na rozpočty jednotlivých států, kdy se platy a dávky sociálního zabezpečení snižují a daně z příjmu z práce rostou. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Po změně služebního řádu a změně finančního nařízení tak, aby tyto dokumenty zahrnovaly vytvoření Evropské služby pro vnější činnost, je nyní nutno schválit rozpočet pro její řádné fungování. Aby tato služba řádně fungovala a bylo dosaženo cílů, kvůli nimž byla vytvořena, musí mít přidělen dostatečný rozpočet, který jí zajistí lidské a materiální zdroje potřebné k dobrému provádění činnosti. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti tomuto legislativnímu usnesení Evropského parlamentu, protože vytvoření této služby, kterou chtějí financovat, představuje další krok k militarizaci zahraniční politiky Evropské unie. Důvodem mého nesouhlasu s tímto militaristickým pojetím zahraniční politiky, stejně jako mého hlasu proti je to, že proces vytváření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) postrádá ty nejzákladnější zásady transparentnosti a demokracie. Při organizování a financování této služby chybí potřebná přísná kontrola personálního zajištění a financování ze strany Evropského parlamentu, což znamená, že EEAS trpí znepokojivým nedostatkem demokracie a transparentnosti. Není proto žádným překvapením, že navrhovaná struktura EEAS odsouvá Evropský parlament v zahraniční politice EU do druhořadého postavení, což moje skupina a já důrazně odmítáme. Proto jsem hlasoval proti. Nemohu souhlasit s navrhovanými rozpočty pro tento typ služby s jejím militaristickým zaměřením. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Přesná podoba nově vznikající Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) musí být nepochybně řádně promyšlena. Systém, ve kterém by každý z 50 generálních ředitelů měl pod sebou zpočátku 30 a později zhruba 80 zaměstnanců, by znamenal přebujelou a drahou správu. Stejně tak se očekává, že zřízení EEAS s sebou přinese vlnu povýšení. Některé otázky nebyly dosud dostatečně vyjasněny. Možné důsledky pro zřizovací náklady je nutno předem přezkoumat. Jiné činitele, například patřičný důraz na němčinu jako pracovní jazyk, jak je stanoveno ve smlouvách, byly ignorovány. Z těchto důvodů se domnívám, že založení EEAS v její současné podobě musí být odmítnuto.

69

70

CS


Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, neboť souhlasím s tím, že je nezbytně nutné, aby EU mohla využívat všechny své vnější nástroje v nějakém uceleném rámci, a že poskytnutí rozpočtových prostředků v roce 2010 na zavedení této struktury v její počáteční fázi je politickým záměrem této zprávy. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zřízení Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) nutně vyžaduje změnu rozpočtu na rok 2010 a navrhovaného rozpočtu na rok 2011. V rozpočtu je nutno vytvořit nový oddíl X a rozpočet na rok 2010 musí být upraven tak, aby zajistil financování dalších 100 pracovních pozic v plánu pracovních míst EEAS a finanční krytí dalších 70 smluvních zaměstnanců. Převážná část potřebných prostředků bude jednoduše převedena z oddílů Evropské rady, Rady a Komise. Ve Výboru pro zahraniční věci (AFET) převládá pocit, že vysoká představitelka baronka Ashtonová naprosto nesplnila sliby, které dala Evropskému parlamentu, pokud jde o zřízení EEAS. Výbor AFET se domnívá, že s Evropským parlamentem by měly být projednány priority v oblasti personálního obsazení této služby (např. pokud jde o zeměpisnou rovnováhu) a že otázka rovnováhy v zastoupení mezi ženami a muži by měla být v náborovém řízení pro EEAS řešena vhodnějším způsobem. Skutečnost, že baronka Ashtonová dosud nepřevedla zaměstnance Komise z GŘ RELEX, které se zabývá budováním míru a reakcí na krize, do Evropské služby pro vnější činnost, je z hlediska skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance považována za závažný nedostatek, zejména vzhledem k tomu, že vysoká představitelka Evropský parlament ujišťovala, že to udělá. Zprávy: Ingeborg Gräßle, Crescenzio Rivellini (A7-0263/2010), Bernhard Rapkay (A7-0288/2010), Roberto Gualtieri, László Surján (A7-0283/2010) Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Jsme rozhodně proti vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Zahraniční věci a diplomacie spadají do oblasti národní svrchovanosti, a proto jsme hlasovali proti všem zprávám na toto téma. Společná zahraniční politika prováděná výhradně v zájmu Evropské unie se dříve či později nutně ocitne v rozporu se základními zájmy jednoho, několika či všech členských států. Například pokud dojde ke konfliktu a země budou vyzvány k účasti proti vůli svých občanů. Nebo pokud bude prosazována politika mimořádně nepřátelská vůči některé zemi nebo skupině zemí nebo tyto země zvlášť zvýhodňující, která je v rozporu s letitými tradicemi některých diplomatických služeb nebo s životně důležitými zájmy některých členů. A co je ještě horší, smlouvy již stanoví, že cokoli nastane, vše bude podléhat dalším závazkům nebo omezením v ještě širším, možná celosvětovém měřítku, a sice NATO, OSN, a kdo ví, co ještě. Takže to, co je zde navrhováno, není ani silný a nezávislý diplomatický útvar, nýbrž nástroj podřízení se neevropskému vedení. Zpráva: László Surján (A7-0281/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že roční přidělená částka na finanční pomoc pro doprovodná opatření v odvětví pěstování banánů činila v roce 2010 75 milionů EUR, přičemž větší část této finanční pomoci pocházela z přerozděleného rozpočtového okruhu 4 ve výši 55,8 milionů EUR, a vzhledem k tomu, že v roce 2011 je v tomto okruhu k dispozici pouze 875 530 EUR, souhlasíme s návrhem Parlamentu vyzvat Komisi k předložení nového návrhu na využití nástroje pružnosti v souvislosti se zbývající částkou ve výši 74 124 470 EUR. Tento návrh je odůvodněn potřebou finanční pomoci pro doprovodná opatření v odvětví banánů, zejména když si uvědomíme, že je nutno

20-10-2010

20-10-2010

CS


zajistit finanční pomoc Evropské unie zemím Afriky, oblasti Karibiku a Tichomoří (AKT) vyvážejícím banány, které byly dotčeny liberalizací doložky nejvyšších výhod (MFN) v rámci Světové obchodní organizace (WTO), pokud si EU chce udržet svůj vliv jako globální hráč. Měli bychom se také zmínit o tom, že provedení tohoto návrhu je zcela rozumné vzhledem k tomu, že tato opatření jsou uvedena v bodě 27 interinstitucionální dohody o využití nástroje pružnosti. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s tím, že finanční pomoc zemím AKT vyvážejícím banány, které jsou dotčeny liberalizací doložky nejvyšších výhod (MFN) v rámci Světové obchodní organizace (WTO), by neměla být zpochybňována a sestavení rozpočtu by se nemělo blokovat. Souhlasím proto i s návrhem Komise na změnu nařízení (EK, Euratom) č. 1905/2006, aby bylo možno v letech 2010 až 2013 financovat doprovodná opatření týkající se banánů (BAM) s celkovým rozpočtem 190 milionů EUR, případně s dalšími 10 miliony EUR, pokud to rozpětí umožní. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Pěstování banánů je pro některé regiony EU klíčovým odvětvím, zejména pro francouzské zámořské departementy a území, a proto vzhledem ke konkurenci ze zemí Latinské Ameriky vyostřené projednávanými dohodami schválil Parlament financování opatření zaměřených na pomoc tomuto oslabenému odvětví. Poslanci Evropského parlamentu by si přáli, aby byl nástroj pružnosti připraven a k dispozici bylo 74,12 milionů EUR. Je to silný signál z Parlamentu Komisi a Radě, které poskytly pouze 18,3 milionů. Pro Parlament je to zároveň příležitost zdůraznit, že je načase, aby se v souvislosti s banány přestaly odebírat prostředky z rozpočtu pro vnější činnost EU. Slíbená pomoc ve výši 190 milionů EUR na období 2010–2013 musí být financována z nových prostředků, a to je to, co bude Parlament požadovat během nového finančního výhledu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhuje změnu nařízení (EK, Euratom) č. 1905/2006 za účelem financování doprovodných opatření v odvětví banánů (BAM) v letech 2010 až 2013, s celkovým rozpočtem 190 milionů EUR. Navrhovaný roční rozpis předpokládá v roce 2010 částku 75 milionů EUR. Za zmínku stojí, že rozpětí, které je v okruhu 4 k dispozici, činí pouze 875 530 EUR. Nejdůležitější část této finanční pomoci v roce 2010 pochází z přerozdělení v rámci rozpočtového okruhu 4, a to 55,8 milionů EUR z celkových 75 milionů EUR, což ovlivňuje nástroje a činnost, jímž EU, a zejména Parlament, přisuzují velkou důležitost. Kromě toho s nezbytnou finanční pomocí v souvislosti s doprovodnými opatřeními v odvětví banánů se při přijímání platného víceletého finančního rámce (MFF) nepočítalo. Nicméně finanční pomoc zemím AKT vyvážejícím banány, které jsou dotčeny liberalizací doložky nejvyšších výhod v rámci Světové obchodní organizace (WTO), by neměla být zpochybňována a sestavení rozpočtu by se nemělo odkládat. Souhlasím proto se změnou návrhu opravného rozpočtu č. 3/2010, jak navrhoval zpravodaj. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva si klade za cíl zavést opatření nezbytná pro finanční pomoc skupině afrických, karibských a tichomořských států (AKT), které budou dotčeny liberalizací obchodu s banány mezi EU a 11 zeměmi Latinské Ameriky, v jejímž rámci se EU zavazuje, že nebude na dovoz banánů na své území uplatňovat množstevní omezení ani opatření s rovnocenným účinkem.

71

72

CS


Když byla podepsána Ženevská dohoda, která tuto liberalizaci stanoví, Evropská unie se zavázala přidělit 200 milionů EUR zemím AKT jako kompenzaci za dopad, který by toto opatření mělo na jejich vývozy do EU. Tuto dohodu jsme v té době kritizovali, neboť prospěje hlavně amerických nadnárodním společnostem, které v tomto odvětví na celosvětovém trhu dominují. Některé země AKT, stejně jako někteří producenti banánů v těchto zemích vyjádřili obavu z důsledků této dohody a domnívají se, že částka 200 milionů EUR nebude kompenzovat všechny její dopady. Nyní tedy zpráva stanoví celkový rozpočet ve výši 190 milionů EUR, případně ještě dalších 10 milionů, pokud to umožní rozpětí. Navíc byl podceněn dopad na země a regiony EU produkující banány, jako je například autonomní oblast Madeira. Z těchto důvodů jsme se hlasování o zprávě zdrželi. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh usnesení Evropského parlamentu k postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2010 na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise přiděluje nové prostředky na financování doprovodných opatření v odvětví banánů pro země AKT (Afrika, oblast Karibiku, Tichomoří). Návrh Komise, vypracovaný vlastně bez účasti jakékoli složky rozpočtového orgánu, stanoví, že do rezervy bude vložena částka 75 milionů EUR až do přijetí změn k příslušnému nařízení. Musím upozornit na to, že v této otázce se Parlamentu a Radě nepodařilo dosáhnout shody. Parlament ve skutečnosti zvažoval využití nástroje pružnosti, který se pro řešení podobných situací skvěle osvědčil, protože dotčené finanční prostředky jsou připraveny k použití a mají právní základ. Naproti tomu Rada měla odlišnou představu vzhledem k neochotě členských států využít nástroj pružnosti, což následně vedlo ke zvýšení jejich příspěvků. Právě z těchto důvodů vzal Rozpočtový výbor na vědomí, že dohody o rozpočtu na rok 2010 není možno dosáhnout. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie se vždy soustřeďuje na pomoc rozvojovým zemím, zejména zemím skupiny AKT. Tento návrh opravného rozpočtu se zabývá konkrétně případem zemí pěstujících banány. Tato zvláštní pomoc má podobu liberalizace obchodu s banány mezi EU a 11 zeměmi Latinské Ameriky produkujícími banány. Tento druh pomoci je podle našeho názoru lepší a účinnější než přímá podpora, kdy jsou finanční prostředky použity bez uvážení. Pomůžeme-li odvětví banánů v těchto zemích, pomáháme jim rozvíjet jejich hospodářství, vytvářet pracovní místa a bojovat proti chudobě. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Představa je taková, že k překonání hospodářské krize je třeba vyčlenit co nejvíce prostředků na financování priorit EU pro rok 2010. To bylo umožněno přerozdělením rozpočtových prostředků. S finanční podporou doprovodných opatření pro odvětví banánů se při vypracovávání nynějšího víceletého finančního rámce nepočítalo. V zájmu zmírnění dopadu liberalizace obchodu na úrovni WTO a s tím spojeného snížení cel pro země se statusem doložky nejvyšších výhod má být údajně zachována finanční podpora Evropské unie zemím AKT, které dodávají banány. Zejména v době, kdy samotná EU zápasí s hospodářskou krizí, je nutno takovéto využívání nástroje pružnosti odmítnout. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem ke změně obchodních dohod, zejména k liberalizaci obchodu v rámci WTO, mělo snížení preferenčního rozpětí pro země AKT vyvážející banány negativní dopad.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Evropská komise proto navrhuje podpořit hlavní země AKT vyvážející banány zavedením doprovodných opatření týkajících se banánů (BAM) s rozpočtem ve výši 190 milionů EUR na období 4 let (2010–2013). Tato podpora má pomoci vývozcům banánů ze zemí AKT zahájit přizpůsobovací programy. Ačkoliv otázka banánů je dlouhodobý problém, financování BAM je i nadále problematické. Komise a Rada jej nezahrnuly do okruhu 4 víceletého finančního rámce (MFF) na období 2007–2013 a Výbor pro rozvoj považuje návrh za neslučitelný se stropem okruhu 4 víceletého finančního rámce a požaduje, aby Komise provedla zásadní změny nebo jej nahradila jiným zněním. Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie – rozpočtový rok 2011 Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Mám radost z návrhu rozpočtu na rok 2011, o němž se dnes jedná, neboť se zabývá právě uvedenými prioritami. Poprvé má Parlament v těchto otázkách rovné postavení s Radou. Je to první rozpočet od přijetí Lisabonské smlouvy. Z tohoto důvodu a vzhledem ke krizi, kterou Evropa zažívá, je důležité, aby úspěšně proběhl proces slaďování. Je nezbytně nutné, aby EU získala rozpočet pro provádění oblastí priority a nových pravomocí, které jí poskytla Smlouva. Je důležité bojovat za naše přesvědčení a za rozpočet, který je v době krize vizionářský. Návrh Parlamentu tento smělý cíl odráží. Na druhé straně hodnoty navrhované Radou zrcadlí úspornost rozpočtů přijatých na vnitrostátní úrovni v rámci EU. Evropská unie však musí být schopná reagovat na změny politiky způsobené velkými výzvami. EU má povinnost předložit ambiciózní evropský rozpočet, který může napomoci hospodářské obnově. Pouze posílením oblastí, jako je věda a inovace, a přispíváním k hospodářskému růstu a většímu počtu lepších pracovních míst můžeme udělat Evropu přitažlivějším místem k životu a k práci. Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. – (DA) My, dánští sociální demokraté v Evropském parlamentu jsme hlasovali pro pozměňovací návrhy 700, 701 a 706 k rozpočtu. Učinili jsme tak, přestože poznámky obsahují pasáž o tom, že EU by se měla posunout směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. Je nám dobře známo, že zastánci jaderné energie se snaží používat tento termín, aby zakryli skutečnost, že vlastně hovoří o hospodářství, ve kterém jaderná energie hraje významnou úlohu jako zdroj energie. Chtěli bychom zdůraznit, že za velmi scestnou považujeme myšlenku vynakládat finanční prostředky EU na jadernou energii, a právě s touto výhradou jsme pro uvedenou změnu hlasovali. Anne E. Jensen (ALDE), písemně. – (DA) Při hlasování o rozpočtu EU na rok 2011 hlasovala Dánská liberální strana proti řadě pozměňovacích návrhů týkajících se zrušení proplácení vývozních náhrad. Proplácení vývozních náhrad je dáno zákonem, a proto budou náhrady vypláceny bez ohledu na to, jaká částka je uvedena v rozpočtu. Pokud však tyto výdaje nejsou v rozpočtu EU uvedeny, budou je muset zaplatit jednotlivé členské státy. V době, kdy se národní rozpočty snižují, by bylo ekonomicky neodpovědné zatížit členské státy těmito značnými dodatečnými výdaji. Dánskou liberální stranu těší, že v posledních letech došlo k výraznému snížení vývozních subvencí EU, a bude i nadále usilovat o změnu základních právních předpisů, aby postupné rušení mohlo pokračovat. Dánská liberální strana také hlasovala proti prohlášení, které brání vyplácení zvláštní prémie na skot samčího pohlaví za býky používané k býčím zápasům. Důvodem, proč Dánská liberální strana hlasovala proti tomuto návrhu, je to, že tato prémie je vyplácena pouze v Dánsku, Švédsku a Slovinsku, kde se býčí zápasy nekonají, jak víme.

73

74

CS


A konečně hlasovala Dánská liberální strana proti přidělení 300 milionů DKK do evropského mléčného fondu. Ceny mléka a mléčných výrobků v posledních letech vzrostly a Komise dospěla k závěru, že podle současných pravidel nebude možné peníze z tohoto fondu vyplácet. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro pozměňovací návrh k rozpočtu, který část rozpočtu Evropské policejní akademie na rok 2011 vyčleňuje do rezervy. Vítám hlasování v plénu, jehož výsledek 611 hlasů pro, 38 proti a 6 zdržení posiluje postavení Parlamentu, pokud jde o CEPOL. Parlament pochopitelně uvolní částky ponechané stranou, pokud od agentury obdrží uspokojivé informace o opatřeních navazujících na udělení absolutoria v roce 2008. Tyto požadavky jsou jasné: informovat Parlament o výsledcích šetření Evropského úřadu proti podvodům (OLAF), zveřejnit seznam členů správní rady, předložit závěrečnou zprávu externího auditora o rozpočtových prostředcích použitých na financování soukromých výdajů a zajistit provedení změn ve správní radě, aby se zamezilo opakování této situace v budoucnu. Pevně doufám, že CEPOL zareaguje rychle a projeví vůli plně spolupracovat s Parlamentem. Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Silná a moderní Evropa potřebuje rozpočet orientovaný na budoucnost a růst, a hospodářská situace zároveň vyžaduje reflexi a zdrženlivost. Proto jsme se rozhodli držet se linie rozpočtového omezení se zaměřením na rozsáhlé investice do výzkumu, rozvoje a inovací, které vytvářejí růst a pracovní místa v souladu se strategií Evropa 2020. Vzhledem k tomu, že chceme Evropu udržitelnou z hlediska hospodářství, sociálních otázek a klimatu, hlasovali jsme pro investice do životního prostředí a lidského kapitálu a pro kontrolu finančních trhů, ale vždy v mezích stávajících finančních zdrojů. Neodůvodnitelně velká část rozpočtu je stále využívána na zemědělskou politiku EU, zatímco zítřejším výzvám nebude možné čelit prováděním včerejší politiky. Hlasovali jsme proto proti navrhovanému mléčnému fondu ve výši 300 milionů EUR a předložili jsme svůj vlastní návrh na zrušení vývozních subvencí EU, například na zemědělské produkty, stejně jako dotací na pěstování tabáku. Jelikož v těchto hospodářsky těžkých časech musí každý přispět svým dílem, hlasovali jsme rovněž pro snížení správních výdajů Evropské unie. Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Helga Trüpel (A7-0284/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S ohledem na křehkou obnovu eurozóny a slabé veřejné finance v mnoha členských státech může rozpočet, bude-li užíván moudře, stimulovat hospodářskou obnovu, je však třeba vědět, jak jej nejlépe využít. Pokud jde o občany, je třeba upozornit na nárůst v rámci okruhu konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost a okruhu soudržnost pro růst a zaměstnanost, ačkoli došlo ke snížení u vzdělávání a odborné přípravy. Znatelně byl navýšen Evropský sociální fond (ESF), je však politováníhodné, že k provádění sociální politiky je vyčleněno pouze 1,4 % finančních prostředků, přičemž u zdravotnictví došlo oproti roku 2010 ke snížení o 15,77 milionu EUR. V oblasti regionálního rozvoje došlo k navýšení o zhruba 3,2 %, které je považováno za naprosto nezbytné. Pokud jde o zemědělství, je třeba si povšimnout extrémních výkyvů v mlékárenském odvětví, které upozorňují na nutnost trvalého přístupu k řešení této otázky, a sice prostřednictvím mlékárenského fondu. Pokud jde o rybolov, došlo k politováníhodnému snížení prostředků pro společnou rybářskou politiku (SRP).

20-10-2010

20-10-2010

CS


Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Rozpočet EU na rok 2011 má podpořit rentabilitu velkých podniků a hrubý útok monopolů a buržoazních vlád na pracovní a sociální práva dělníků. Zajišťuje ještě více horkých peněz, dotací a možností pro monopolní skupiny vedle částky zhruba 5 trilionů, kterou jim již poskytly národní buržoazní vlády, aby podpořily jejich postavení v neúprosné soutěži imperialistů, s jasným účelem oživit kapitalistický systém. Jeho základním přístupem je na jedné straně dávat peníze kapitálu a na straně druhé krátit veškeré, již tak mizerné výdaje na pracující, malé obchodní a řemeslné podniky, chudé střední zemědělské podniky a mladé lidi a zajistit ještě více peněz pro imperialistické intervence EU a pro mechanismy, které EU používá k represím a pronásledování lidí. První rozpočet schvalovaný Evropským parlamentem v rámci jeho pravomocí údajně rozšířených na základě Lisabonské smlouvy je hoden své reakcionářské povahy. Znovu prokazuje, že Evropský parlament věrně slouží potřebám a zájmům monopolů a je naprosto nepřátelský k pracujícím a potřebám lidu. Hnutí dělnické třídy a nejchudších lidí musí zesílit svůj boj, aby cenu za kapitalistickou krizi neplatili pracující. Liam Aylward, Brian Crowley a Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) V posledních letech došlo ke značným výkyvům na mezinárodních trzích s mlékem a mléčnými výrobky. Mimořádné prostředky ve výši 300 milionů EUR, jež byly v rozpočtu na rok 2010 vyčleněny na mlékárenské odvětví, přinesly prospěch zvláště zemědělcům produkujícím mléko, kteří velmi utrpěli v důsledku krize. Hlasovali jsme pro novou rozpočtovou položku, která by zřídila jakýsi mléčný fond s cílem podporovat inovace, diverzifikaci a restrukturalizaci a zlepšovat vyjednávací pozici producentů mléka, aby bylo možné řešit prvky nerovnováhy řetězce dodávek potravin. Kromě toho vítáme vyjádření zprávy o podpoře programu „Mléko do škol“ a návrh Komise ve věci zvýšení prostředků pro tento program a pro financování projektu „Ovoce do škol“. Cílem společné zemědělské politiky je zajištění dodávek potravin, ochrana životního prostředí a zabezpečení řádného příjmu pro zemědělce. V tomto ohledu vítáme část zprávy, která žádá Komisi, aby do rozpočtu na rok 2011 začlenila finanční rezervu pro případ, že by na trhu v roce 2011 docházelo ke zvýšené volatilitě, aby omezovala byrokracii a zlepšila a vyjasnila přístup k financování. George Becali (NI), písemně. – (RO) Souhlasím s kolegy poslanci, kteří nepodpořili Radou navrhovaná snížení rozpočtu. Nejlepším argumentem proti tomu je situace členských států, které k tomuto kroku přistoupily ve vnitrostátních rozpočtech. Mám na mysli konkrétně Rumunsko. Tlak vyvíjený na spotřebu formou jejího omezení nás nevyvedl z krize, ale ve skutečnosti vyvolal bezprecedentní tlak sociální. Souhlasím s navýšením mléčného fondu o 300 milionů EUR. Stejné stanovisko jsem zaujal ve věci podpory dodatečných finančních přídělů pro tento produkt po celou dobu evropské krize. Důrazně podporuji myšlenku evropského stabilizačního mechanismu a potřebu dvou nových rozpočtových linií vytvořených s konkrétním obsahem a konkrétními čísly, nikoli jen linií prázdných, jako je tomu nyní, aby se tento evropský intervenční nástroj mohl stát realitou a nebyl jen pouhou teorií. Doufám, že stanovisko Parlamentu bude během dohodovacího řízení respektováno, že bude dosaženo dohody s Radou a že budeme v listopadu moci hlasovat pro rozpočet EU na rok 2011. Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Evropský parlament poprvé ve své historii projednával návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2011 podle nových pravidel dle Lisabonské smlouvy. Množství změn, které plénum Parlamentu provedlo, jasně ukazuje,

75

76

CS


že míra kontroly a demokratičnosti fungování Evropské unie se zvýšila. S ohledem na zlepšení demokratických procedur, ale také s ohledem na vlastní strukturu rozpočtu jsem tento návrh podpořila. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, protože souhlasím s horizontálními prioritami Parlamentu pro rok 2011 v oblasti mládeže, vzdělávání a mobility, které v rámci jednotlivých politik vyžadují specifické investice do více odvětví jako prostředek podpory růstu a rozvoje v EU. Souhlasím s navrhovaným navýšením financování pro všechny programy týkající se těchto priorit, konkrétně program celoživotního učení, program PESSOA a program Erasmus Mundus. Rovněž souhlasím s tím, že mobilita při zaměstnávání mladých lidí je nezbytným nástrojem pro zajištění rozvoje konkurenceschopného a dynamického trhu práce v Evropě a jako taková potřebuje posílit. Vítám zvýšení objemu prostředků pro Evropskou službu zaměstnanosti a rozhodně podporuji zahájení přípravné akce „Vaše první práce v zahraničí“, která má pomáhat mladým lidem při vstupu na trh práce nebo při přístupu ke specializovaným pracovním místům v jiném členském státě a která je prvním krokem na cestě ke specifickému neakademickému programu mobility mládeže. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Tento rozpočet nenaplňuje to, co Evropská unie potřebuje, aby se vymanila z recese, zajistila obnovu a dostála svým odpovědnostem z hlediska solidarity. V tomto ohledu lituji toho, že návrh skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu na vytvoření linie „vlastních zdrojů“ financované daní z finančních transakcí byl skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) prostě zamítnut. Tento nesoulad mezi slovy a činy pravice je ostudný, s ohledem na to, že po měsíce říkali občanům a sdělovacím prostředkům, že takovou daň podporují. Když však dojde na hlasování a když má Evropský parlament pravomoc to uskutečnit, jsou to právě oni, kdo chtějí tento návrh pohřbít. Ačkoli se EU rozšiřuje a jsou jí svěřovány stále větší a větší pravomoci, zdroje, které má k dispozici, se ztenčují. Je to špatné znamení pro obnovu růstu a zaměstnanosti v Evropě obecně a pro evropské občany zvlášť. Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. – (SV) Chtěli bychom, aby se priority EU ve věci rozpočtu zaměřily více na budoucnost, zvýšenou konkurenceschopnost, investice do infrastruktury a výzkumu, než aby posilovaly zemědělskou politiku. Dnes jsme se drželi svých priorit a hlasovali jsme pro právní jistotu, zvýšené prostředky pro výzkum a více peněz na opatření v oblasti ochrany klimatu, ale i pro snížení prostředků na zemědělské dotace, vývozní subvence, pěstování tabáku a mlékárenské fondy. I když rozpočet EU na rok 2011 neobsahuje všechny priority, které bychom v něm chtěli mít, hlasovali jsme samozřejmě pro něj. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Právě jsme přijali rozpočet na rok 2011, jaký Evropský parlament chtěl. Toto hlasování nám umožnilo znovu potvrdit, že upřednostňujeme ty nejchudší, pro něž je požadován balíček v hodnotě 100 milionů EUR, a producenty mléka a mléčných výrobků, pro něž bychom chtěli další pokračování mléčného fondu. I podniky bojující o svou existenci by měly získat podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který by měl být stálým fondem a mít svůj vlastní rozpočet. A konečně bychom také chtěli, aby evropský rozpočet získal své vlastní zdroje a aby byla konečně zavedena daň z finančních transakcí. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) V době, kdy členské státy, místní společenství, daňoví poplatníci a podniky přijímají finanční oběti, nemůže se Unie z tohoto čestného

20-10-2010

20-10-2010

CS


procesu sama vyčlenit. Neúměrná navýšení rozpočtu Unie, kterých by někteří chtěli dosáhnout, jsou nepřijatelná. Neznamená to, že nadešel čas krátit strategicky nezbytné výdaje, jaké vyžaduje třeba společná zemědělská politika, díky níž jsme potravinově nezávislí a máme prospěch ze zdroje vývozu (a tedy i z příjmů). Na druhé straně by teď byla správná doba na zpochybnění výjimek z příspěvků, kterým se některé členské státy těší z historických důvodů a jejichž existence dnes nemá žádný důvod. Myšlenku evropské daně nelze v současné situaci zvažovat: nejprve by měl být snížen rozpočtový tlak na členské státy. Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Evropský parlament se vyslovil k návrhu legislativního usnesení o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011. Šeření, které Evropský parlament ve věci souhrnného rozpočtu Evropské unie provádí, je vždy příležitostí jasněji zjistit, jak se během let pravomoci Unie rozšířily a naopak jak se ztratila svrchovanost členských států. Tato zpráva otevřeně přináší rozpočtový tlak, který bude přenesen na daňové poplatníky. Přestože je rozčarování občanů z Evropské unie jasné, navyšuje Unie svůj rozpočet o 6 %, aby financovala politiky, které si sama přisvojila. Jaký je důvod tohoto navýšení, když 10 % až 15 % zdrojů zůstává nevyužito a Komise požaduje omezení ve všech členských státech? Diane Dodds (NI), písemně. – Jsem přesvědčena, že jakýkoli návrh na navýšení rozpočtu EU je nepřijatelný, protože nemohu svým voličům zdůvodnit nárůst výdajů EU v roce 2011 o téměř 6 %. Ministr financí Spojeného království dnes plánuje drastické škrty ve veřejném sektoru – škrty, jejichž provedení EU od členských států požadovala. Současně však stejná EU považuje za vhodné, aby se rozpočet tohoto místa zvýšil o 6 %. Dělejte to, co říkám, ne to, co sama dělám, to je zřejmě oficiální politika EU. Podle mě je to nepřijatelné. Nemohu se podívat do očí svým voličům, z nichž někteří nepochybně ztratí v důsledku škrtů ve výdajích Spojeného království svá pracovní místa, a říkat, že poslanci Evropského parlamentu utrácejí ještě více jejich peněz moudře – a pamatujte, že jsou to jejich peníze – tím, že bohatě financují Evropskou službu pro vnější činnost, Europol a regulaci finančních služeb. A rozhodně bych nemohla zdůvodnit ani zvýšení rozpočtu na reprezentaci tohoto místa. Proto jsem hlasovala proti tomuto rozpočtu. Je na jiných, aby zdůvodnili, proč jej schválili. Lena Ek (ALDE), písemně. – (SV) Silná a moderní Evropa potřebuje rozpočet orientovaný na budoucnost a růst a hospodářská situace současně vyžaduje promyšlenost a omezení. Proto jsem se rozhodla podpořit restriktivní linii rozpočtu a zaměřila jsem se na bohaté investice do výzkumu, vývoje a inovací, které vytvářejí růst a pracovní místa v souladu se strategií Evropa 2020. Protože chci Evropu, která bude udržitelná z hlediska hospodářství, sociálních věcí i klimatu, hlasovala jsem pro investice do životního prostředí, jednotlivců a kontroly finančních trhů, vždy však v mezích stávajících zdrojů. Velká část rozpočtu směřuje do zemědělské politiky EU. Současná struktura společné zemědělské politiky se však bohužel jen vzácně zaměřuje na plnění úkolů budoucnosti. Kvetoucí venkovské oblasti jsou velice důležité. Pokračování ve vývozních subvencích a dotacích na pěstování tabáku však není správnou cestou. Namísto toho potřebujeme přiměřené podmínky pro produkci potravin v Evropě, důstojnou ochranu zvířat a pobídky pro zemědělce k produkci zelené energie. Protože v těchto těžkých hospodářských časech

77

78

CS


musí každý přispět svým dílem, hlasovala jsem také pro snížení správních nákladů Evropské unie. Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme dnes hlasovali pro návrh rozpočtu EU na rok 2011. Je to umírněný rozpočet, obsahuje však i potřebné investice do výzkumu, energetiky a iniciativ pro mladé lidi a umožňuje zřízení nové Evropské služby pro vnější činnost a nových orgánů finančního dohledu. Je to však také rozpočet, v němž mnoha novým prioritám EU schází přiměřené financování, například nové strategii EU pro růst a zaměstnanost (EU 2020), politice klimatu a zahraniční politice a politice pomoci EU, zejména pomoci pro Palestinu. Aby nebyl rozpočet zvyšován, navrhli jsme více škrtů v zemědělské podpoře EU, ty však byly v hlasování odmítnuty. Také jsme hlasovali pro prošetření systému vlastních zdrojů EU včetně daně z finančních transakcí. Bez ohledu na formu, které by nový systém příjmů EU mohl nabýt, musí to být rozpočet neutrální a musí respektovat pravomoci členských států v oblasti zdanění. Pokud jde o vlastní rozpočet Parlamentu, jsme přesvědčeni, že je třeba posílit ty výbory, jejichž pracovní zátěž se v důsledku Lisabonské smlouvy zvýší. To odůvodňuje nárůst počtu zaměstnanců sekretariátů Parlamentu a skupin. Nevěříme však, že více zaměstnanců potřebují poslanci Evropského parlamentu. Parlament se nyní rozhodl zachovat prostředky vyčleněné na navýšení příspěvků asistentů v rezervě a tyto prostředky by neměly být uvolňovány, pokud nebudou splněny všechny podmínky. Upřednostnili bychom, kdyby byly zdroje Parlamentu zvyšovány raději pomocí přerozdělování a opatření pro zvyšování efektivity než prostřednictvím zvyšování celkového rozpočtu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Rozpočet EU je naprosto nezbytný pro rozvoj činností EU a zvláště v době krize pro efektivní rozdělování prostředků týkajících se politiky soudržnosti. Jsem přesvědčen, že Rada by tyto prostředky neměla nahodile omezovat, jak je pozorováno u priorit, např. u prostředků přidělovaných na inovace a cíle růstu a konkurenceschopnosti. Rada snížila prostředky na závazky o 0,55 % a prostředky na platby o 2,77 % a schválila konečný rozpočet ve výši 141,8 miliardy EUR pro prostředky na závazky a 126,5 miliardy EUR pro prostředky na platby, což může být zvláště kritické v případě dopadů na evropský růst a konkurenceschopnost. Proto souhlasím s tím, aby Parlament trval na původním financování přiděleném těmto oblastem. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bylo rozlišení mezi povinnými výdaji a nepovinnými výdaji potlačeno, což znamená, že Parlament a Rada jsou nyní společně odpovědné za všechny výdaje EU a že o nich rozhodují společně. Kromě toho se každoroční rozpočtový proces stává zvláštním legislativní postupem, v němž je rozpočet schvalován formou nařízení a který má být považován za zvláštní postup spolurozhodování, nebo, abychom předešli nejasnostem, za společné rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. Rozpočet na rok 2011, který Parlament navrhuje, je ambiciózní, inteligentní a přísně a realisticky dodržuje přijaté závazky. Prioritou činíme politiky týkající se mladých lidí, vzdělávání, mobility, odborné přípravy, výzkumu, konkurenceschopnosti a inovací. Chtěl bych upozornit na přípravnou akci, na níž jsem se osobně podílel: „Vaše první práce v zahraničí“. Tato akce podpoří mobilitu mladých lidí

20-10-2010

20-10-2010

CS


v EU a pomůže v boji s nezaměstnaností. Tento rozpočet EU nadále činí zhruba 1 % hrubého národního důchodu. Jasně to prokazuje potřebu revize víceletého finančního rámce vzhledem k malým rozpětím jeho okruhů, zvláště pak okruhů 1A, 3B a 4. Je také jasné, že je naléhavě nutná debata o potřebě nových zdrojů pro rozpočet Unie. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Souhlasíme s kritikou nahodilých škrtů a snižování, které Rada provedla v návrhu rozpočtu, po nichž byl tento návrh pro rok 2011 o téměř 7 miliard EUR nižší, než předpokládal víceletý finanční rámec na období 2007–2013. Je to tím více nepřijatelné, že částka schválená ve víceletém finančním rámci je již tak mimořádně nízká, což ohrožuje jakoukoli hospodářskou a sociální soudržnost od samého počátku. Poukazuje to tedy na škodlivé účinky politik, které EU uskutečňuje. Proto jsme toho názoru, že je naprosto nezbytné zásadně přehodnotit rozpočet a zároveň okamžitě přezkoumat maximální meze současného víceletého finančního rámce. Tato kritika nás však nesmí vést k přijetí záměru „lisabonizace“ rozpočtu, který je ve zprávě zmíněn a který by zachoval podřízenost rozpočtu základním pilířům Lisabonské smlouvy: neoliberalismu, federalismu a militarismu. Jinými slovy, v zásadě by zachoval podřízenost rozpočtu stejným politikám, jež způsobily hlubokou krizi, které nyní pracující a národy Evropy čelí. Potřebné kroky – počínaje nutným posílením rozpočtu Unie na základě příspěvků členských států v poměru k jejich hrubému národnímu důchodu – spočívají v odpoutání od těchto politik a ve skutečné snaze o soudržnost, sociální pokrok a ochranu životního prostředí. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva vstoupila v platnost 1. prosince loňského roku. Uděluje Evropské unii nové pravomoci: tedy i nové příležitosti k utrácení peněz. Nikdo nebo téměř nikdo zde nemá tu slušnost upozornit, že je cosi skandálního na požadavku navýšení zdrojů odváděných Evropské unii nebo vytvoření nové daně v době, kdy se členským státům nařizují úsporná opatření a snižování jejich sociální ochrany. Ve Francii má Evropa obrovské přímé náklady: 8 miliard EUR ročně a toto číslo stále roste. Jinými slovy, jde například o velkou část deficitu sociálního zabezpečení. Nepřímé náklady v souvislosti s evropskými politikami jsou z hlediska nezaměstnanosti, slabého růstu, přesidlování podniků atd. ještě větší. Evropský rozpočet vnitrostátní rozpočty nedoplňuje; konkuruje jim a plení je. Systémy spolufinancování strukturální politiky nejsou ničím jiným než rozšiřováním patronátu a jde rovněž o podněcování výdajů. Přitěžující okolností je toto: 15 let není Účetní dvůr schopen schválit správu těchto desítek miliard eur ze strany Komise. Jsem přesvědčen, že je čas tomu učinit přítrž. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Podpořila jsem usnesení Evropského parlamentu o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2011. Máme-li být schopni přijmout politické priority Evropské unie, nové výdaje, které si vynutila hospodářská krize, a nové pravomoci vyplývající z Lisabonské smlouvy, musíme podpořit ambiciózní návrh rozpočtu, který dokáže zajistit investice nutné pro vytvoření více pracovních míst a návrat k udržitelnému růstu, neboli jinými slovy rozpočet hodný Evropy, kterou chceme. Rada by chtěla snížit rozpočet Unie, protože členské státy čelí závažným schodkům. Proto jsme zavedli novou položku rozpočtu pro vlastní zdroje Unie, rozpočet tak není tolik závislý na národních příspěvcích. Litujeme, že pravice opět zamítla pozměňovací návrh požadující zavedení daně z finančních transakcí. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Podporuji návrhy Evropského parlamentu na návrh rozpočtu na rok 2011. Ve zprávě byly zohledněny důležité politické oblasti a

79

80

CS


individuální stanoviska. Parlament uznává, že v budoucnosti nemůže být Evropská unie schopna zvládnout plnění svých rozsáhlých a různorodých úkolů s menšími finančními zdroji. To platí především pro zemědělství. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ve svém stanovisku k rozpočtu na rok 2011 již vyjádřil obavu, že v oblasti plánování a používání nevyužitých zdrojů jsou předpoklady Komise příliš optimistické. Rozsáhlé evropské výzkumné projekty jsou finančně vázány na navrácení finančních prostředků, jejichž částku nikdo předem nezná. Komise je vyzývána, aby v budoucnosti zajistila dlouhodobé financování výzkumu a vývoje a vypracovala přesné finanční plány. Finanční prostředky vrácené ze zemědělství by měly být použity ke svému původnímu účelu. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Evropský parlament určuje jako nejdůležitější priority ve svých politikách oblasti mladých lidí, vzdělávání a mobility. I já jsem při mnoha příležitostech zdůrazňoval, že to jsou zásadní a nezbytné prvky strategie hospodářské obnovy EU a strategie Evropa 2020. Mladí lidé, vzdělávání a mobilita vyžadují specifické investice do více odvětví v rámci vhodných politik na podporu růstu a rozvoje Evropské unie. Proto podporuji nutnost navýšit půjčky pro všechny programy týkající se těchto priorit, jako jsou programy „Celoživotní učení“, „Lidé“ a Erasmus Mundus. Stejně tak je důležité zvýšit úvěry pro evropskou síť služeb zaměstnanosti. Proto podporuji zahájení přípravné akce „První práce přes EURES“, jejímž cílem je pomáhat mladým lidem při vstupu na trh práce nebo při přístupu ke specializovaným pracovním místům v jiném členském státě a která je prvním krokem na cestě ke specifickému neakademickému programu mobility mládeže. David Martin (S&D), písemně. – Při individuálním hlasování jsem hlasoval proti ustanovením, která mají podle mě nepříznivé důsledky pro občany EU a obyvatele rozvojových zemí. Patří sem financování EU pro produkci tabáku i zemědělské vývozní subvence EU, které rozvojové země poškozují. Také jsem hlasoval proti navýšením rozpočtových linií týkajících se výdajů, nákladů na cestovné a správních nákladů. Vítám však kladné prvky dokumentu z prvního čtení v Parlamentu, včetně financování hospodářského rozvoje v našich regionech, podpory pro klíčový výzkum a vývoj a zvýšenou pomoc pro zámořské země a území v souladu s cílem Spojeného království posílit rozvojovou pomoc pro zámoří. Jsem přesvědčen, že rozpočet EU je nutný k zajištění dlouhodobé stability na pozadí závažných úsporných opatření, která zavádějí vnitrostátní vlády v Evropě. Zatímco tyto vnitrostátní vlády provádějí drastické škrty, v některých případech jen s krátkodobou vizí, může rozpočet EU zajistit stabilitu a dlouhodobé plánování a pomoci tak – prostřednictvím fondů, jako jsou strukturální fondy a fondy soudržnosti – vytvářet pracovní místa, zajišťovat odbornou přípravu na pracovišti a podporovat evropské ekonomiky pomocí obnovy, zejména poskytnutím strukturálních fondů pro nejhůře zasažené znevýhodněné oblasti. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Poprvé od okamžiku, kdy Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, byl evropský rozpočet přijat v jediném čtení. Je to také poprvé, kdy měl Parlament větší rozhodovací vliv než Rada. Tuto zvýšenou pravomoc však musí doprovázet i vysoký smysl pro odpovědnost a realismus, který vyžaduje přetrvávající hospodářská krize. V tomto ohledu vyslal Rozpočtový výbor jasný signál, když se rozhodl dodržovat rozpětí, která si vynutila stávající finanční situace, a provádí přísnou politiku založenou na prioritní podpoře růstu s důrazem na výzkum, inovace a mladé lidi. Vítám rozhodnutí této sněmovny

20-10-2010

20-10-2010

CS


držet se pokynů Rozpočtového výboru a členských států, které jsou v důsledku nadměrných záloh pro EU nuceny se zadlužovat. Rozpočet Unie je však třeba přehodnotit s ohledem na nové pravomoci vyplývající z Lisabonské smlouvy a na potřebu vlastních zdrojů. Tyto záležitosti vyžadují důslednost během dohodovacího postupu s cílem zajistit odpovídající finanční podporu pro tak náročný projekt, jakým je strategie EU 2020. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vstup Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost posílil politiky EU a vytvořil nové oblasti pravomoci – zejména společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), konkurenceschopnost a inovace, vesmír, cestovní ruch, boj proti změně klimatu, sociální politiku, energetickou politiku, spravedlnost a vnitřní věci. Tyto nové pravomoci předpokládají rozpočet, který umožní jejich realizaci v praxi, a tudíž je třeba, aby měly všechny složky rozpočtového orgánu jednotný a konzistentní přístup k otázce zvýšení svých finančních pravomocí. Proto musíme stanovit rozpočet Společenství s nezbytnými prostředky, aby mohl dosáhnout cílů stanovených pro rok 2014 a nebyla opuštěna strategie Evropa 2020. Samozřejmě, za tohoto stavu krize vyjadřují členské státy jistý odpor vůči navýšení příspěvků, musí však vzít na vědomí záměry EU a nutnost neohrozit vše, čeho bylo dosaženo z hlediska soudržnosti a integrace. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jednou z věcí, které Lisabonská smlouva změnila, byly finanční struktury EU, zejména víceletý finanční rámec a roční rozpočtový proces. Smlouva dává víceletému finančnímu rámci závazný právní status a uvádí, že jej musí stanovit Rada, která jedná jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Již se nerozlišuje mezi mandatorními a nemandatorními výdaji, za rozhodnutí jsou nyní společně odpovědné oba rozpočtové orgány a proces je odpovídajícím způsobem zjednodušen. To, že má Parlament nyní právo spolurozhodování o celém rozpočtu, posiluje demokratickou kontrolu. Předpokládají se i určité další kroky ke zjednodušení byrokracie. Je důležité, aby byla posílena rozpočtová práva Evropského parlamentu jakožto jediného přímo voleného orgánu Evropské unie a Evropský parlament tak mohl ovlivňovat důležitá rozhodnutí EU, jako jsou požadavky na úspory nákladů v nové Evropské službě pro vnější činnost. Nemohu však podpořit tendence k centralizaci. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh rozpočtu, protože schvaluji jeho obecný postoj a obsah. Souhlasím s nově stanovenými stropy pro škrty provedené Radou. Jsem přesvědčen, že toto hlasování je mimořádně důležité, a oceňuji stanovisko vyjádřené Parlamentem, který skutečně využívá svých nových výsad. Díky novému rozpočtovému procesu, který byl zaveden vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, může Parlament skutečně hájit svůj význam a své pravomoci vůči Radě a prosazovat silný a ambiciózní rozpočet, který je současně i přísný, s vědomím toho, že obnova činnosti ekonomiky Evropské unie – těžce zkoušené nedávnou hospodářskou a finanční krizí – vyžaduje významné investice v klíčových odvětvích, jako je výzkum a technologické inovace. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Prvotní návrh rozpočtu, který Výboru pro kulturu a vzdělávání předložil Rozpočtový výbor, postrádal určité prvky, protože nepřijal náročná opatření k dosažení primárních cílů strategie EU 2020 v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mobility. Abych byl přesný, příslušný výbor zprvu přijal stanovisko Komise a Rady a navrhl zmrazení prostředků pro programy celoživotního učení, vzdělávání a mladých podnikatelů. Je však potěšující, že v důsledku odporu a obav, které vyjádřili

81

82

CS


členové Výboru pro kulturu a vzdělávání ohledně zhoršení politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zvláště v době, kdy je nezaměstnanost na vzestupu a působí problémy v četných členských státech Evropské unie, Rozpočtový výbor předložil potřebné pozměňovací návrhy, které jsem podpořil, a navýšil původně plánované prostředky (například v případě článku 150202 pro programy celoživotního učení). Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, protože souhlasím s horizontálními prioritami Parlamentu pro rok 2011, zejména v oblasti mládeže, vzdělávání a mobility, které v rámci jednotlivých politik vyžadují specifické investice do více odvětví jako prostředek podpory růstu a rozvoje EU. Souhlasím s navrhovaným navýšením financování pro všechny programy týkající se těchto priorit, konkrétně program celoživotního učení, program PESSOA a program Erasmus Mundus. Rovněž souhlasím s tím, že mobilita zaměstnanosti mladých lidí je nezbytným nástrojem pro zajištění rozvoje konkurenceschopného a dynamického trhu práce v Evropě a jako taková potřebuje posílit. Proto vítám zvýšení objemu prostředků pro Evropskou službu zaměstnanosti a rozhodně podporuji zahájení přípravné akce „Vaše první práce v zahraničí“, která má pomáhat mladým lidem při vstupu na trh práce nebo při přístupu ke specializovaným pracovním místům v jiném členském státě a který je prvním krokem na cestě ke specifickému neakademickému programu mobility mládeže. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) 142 650 miliard EUR – to je rozpočet na rozpočtový rok 2011, který dnes v poledne přijal Evropský parlament. Je to napjatý rozpočet, který je v podstatě totožný s rozpočtem, který navrhla Evropská komise, a byl přijat na pozadí úsporných opatření. Všichni však víme, že Evropa nemůže dosahovat lepších výsledků s menším objemem peněz. Proto spolu s několika dalšími poslanci Evropského parlamentu a komisařem pro finanční plánování a rozpočet, panem Lewandowskim, podávám návrh, aby si Evropská unie vytvářela své vlastní zdroje. Finanční mechanismus, který by zaručil autonomii a manévrovací prostor ve vztahu k členským státům, které bez ohledu na krizovou situaci již před dlouhou dobou opustily myšlenku zajišťovat Evropě prostředky pro její plány. Vidím nejméně dva důvody, proč neškrtat v evropském rozpočtu. První vychází ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a z nových pravomocí Evropy v oblasti zahraniční politiky, energetiky a finančního dohledu, mám-li jmenovat jen několik z nich. Druhý se týká nové strategie pro rok 2020, která má Evropu vrátit na cestu k udržitelnému růstu, velkým projektům a inovacím. Jsou to nové výzvy a pravomoci, které bude třeba řádně financovat. To nás vrací k jedinému řešení – k přímému financování Evropské unie. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Letošní rozprava o rozpočtu opět upozorňuje na nutnost schválit smysluplný systém vlastních zdrojů pro EU. Každoroční dohadování nad rozpočty mezi evropskými orgány vede k chaotickému rozhodování a vytváří příkré rozpory, kterým by bylo možné se snadno vyhnout pomocí systému vlastních zdrojů, například přidělováním části výnosů z daně EU z finančních transakcí, daně z leteckých paliv nebo uhlíkové daně na financování rozpočtu EU. I přesto dnešní hlasování obecně dosahuje vyváženosti mezi reakcí na mimořádné požadavky vyplývající z Lisabonské smlouvy a současným omezením růstu rozpočtů EU s ohledem na stávající rozpočtové problémy.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Rozhodla jsem se zdržet se hlasování o rozhodnutí o návrhu rozpočtu Parlamentu. Posílení programu Daphne, který se zabývá násilím na ženách, je potěšující. Jsem také ráda, že Parlament zamítá návrh Komise a Rady na škrty ve finanční pomoci pro Palestinskou samosprávu. Chtěla bych však poukázat na to, že si myslím, Parlament jedná nezodpovědně, když poskytuje systému EU a sobě samému velké částky v podobě programů a dotací a pomoci pro byrokracii, zatímco členské státy jsou nuceny k tvrdým škrtům, aby splnily požadavky Paktu o stabilitě – jinými slovy, neoliberálního paktu, který většina Parlamentu bezvýhradně podporuje. Hlavním vítězem je zemědělství, konkrétně zřízení mlékárenského fondu ve výši 300 milionů EUR. Pro nás, poslance Evropského parlamentu, bude mimořádně obtížné vysvětlit toto rozhodnutí těm lidem, kteří se potýkají s obtížemi a demonstrují v jedné zemi za druhou. Proč by měli trpět, když rozpočtových výdajů systému EU se realita naprosto nedotkla? Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Toto je první rozpočet EU, který byl hlasováním v souladu s pravidly Lisabonské smlouvy schválen již v prvním čtení. Ačkoli pro dohodovací řízení stále zůstávají určitá citlivá témata, která se zabývají problémy, jež považuji za mimořádně důležité, jako jsou prostředky pro soudržnost a zemědělství, tento návrh vítám. Schválený dokument znovu přináší původní návrh Komise týkající se oddílu věnovaného soudržnosti pro růst a zaměstnanost, poté co Rada přidělenou částku snížila. Ačkoli částka na rok 2011 je již stanovena ve víceletém finančním rámci s horní mezí ve výši 50,65 miliardy EUR v běžných cenách, je třeba upozornit, že zpravodajka uvádí, že tato položka bude vyžadovat vyšší úroveň plateb. Také vítám prostředky pro okruh konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost, což zahrnuje ustanovení o financování většiny návrhů Parlamentu, například návrhů týkajících se malých a středních podniků a programů pro mladé lidi, vzdělávání a mobilitu. Hlasuji pro tento dokument, ačkoli neobsahuje návrhy, které předložila Evropská lidová strana (PPE) ve věci intervenčních opatření pro skladování obilovin, mléka a mlékárenských výrobků a sušeného mléka, které bohužel Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) zamítl. Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Zdržet se hlasování není řešení. Ti, kdo nehlasují, dělají stále chybu. Myslím si, že v usnesení jako takovém je daleko více dobrých opatření než horších opatření. Potřebujeme Evropskou službu pro vnější činnost. Měla by zahájit činnost co nejdříve, aby zvýšila význam Evropy ve světě. Přijaté usnesení uvádí, že ve službě budou zastoupeny všechny členské státy. Nyní musíme dát pozor, aby se tak skutečně stalo. Z toho vyplývá důvěra v proces zřizování Evropské služby pro vnější činnost. Je třeba mít na paměti, že Evropská unie byla vybudována na vzájemné důvěře a že Polsko z toho mělo velký prospěch. Budu tento proces sledovat velice pečlivě. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Vítám kladné prvky rozpočtu na rok 2011, které zahrnují financování hospodářského rozvoje ve Walesu, podporu pro výzkum a vývoj a zahraniční pomoc. Uznávám, že mimořádné výdaje spojené s Evropskou službou pro vnější činnost a novými evropskými orgány dohledu jsou nutné a že tyto výdaje v Radě podporují všechny členské státy včetně Spojeného království. Znepokojují mě však výdaje v řadě oblastí, které neodrážejí zásadu hodnoty za peníze nebo mají nepříznivé důsledky pro občany EU a obyvatele rozvojových zemí. Patří sem financování EU pro produkci

83

84

CS


alkoholu a tabáku, které je v rozporu s cíli Evropské unie v oblasti zdraví, a zemědělské vývozní subvence EU, které poškozují rozvojové země, a také navýšení rozpočtových linií souvisejících s výdaji, náklady na cestovné, publikace a jiné správní náklady. V současné hospodářské situaci je důležitější než kdy předtím odůvodňovat výdaje na naše priority řešením všech zbytečných a nadměrných výdajů v jiných oblastech. Nebyl jsem přesvědčen, že mohu hlasovat proti tomuto rozpočtu. V těžkých hospodářských dobách by bylo hlasování proti zásadnímu financování pro širokou škálu priorit kontraproduktivní. Jsem však také přesvědčen, že některá navýšení nebyla odůvodněná, a proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Klíčovými otázkami v rozpočtu EU na rok 2011 jsou investice do odborné přípravy, výzkumu a inovací, které jsou vzhledem k současné situaci na trhu práce nutností. Snížení stávající nezaměstnanosti v Evropě musí být jádrem každého rozhodnutí – včetně případů, kdy půjde o vlastní provádění ambiciózních cílů strategie Evropa 2020. Upřednostnění mládeže v souvislosti s programy odborné přípravy a mobility je velmi užitečnou investicí, která poskytuje dobré příležitosti k rozvoji ve vztahu k trhu práce. Došlo k určitým navýšením, ale i omezením – rozpočet je kompromis, jako každé mnohostranné rozhodnutí. Přesměrování peněz do jaderného výzkumu však nemůže být v zájmu obyvatel Evropy a tyto peníze by byly lépe vynaloženy například na obnovitelné zdroje energie. Glenis Willmott (S&D), písemně. – Strana EPLP vítá kladné prvky dokumentu z prvního čtení v Parlamentu, včetně financování hospodářského rozvoje v našich regionech, podpory pro klíčový výzkum a vývoj a zvýšené pomoci pro zámořské země a území v souladu s cílem Spojeného království zvýšit celkovou rozvojovou pomoc pro zámoří. Rovněž uznáváme, že mimořádné výdaje spojené s Evropskou službou pro vnější činnost a novými evropskými orgány dohledu jsou nutné pro realizaci těchto důležitých nových činností a že tyto výdaje v Radě podporují všechny členské státy včetně Spojeného království. Hluboce nás však znepokojují výdaje v řadě oblastí, které neodrážejí zásadu hodnoty za peníze nebo mají nepříznivé důsledky pro občany EU a obyvatele rozvojových zemí. Patří sem financování EU pro produkci alkoholu a tabáku, které je v rozporu s cíli Evropské unie v oblasti zdraví, a zemědělské vývozní subvence EU, které poškozují rozvojové země, a také navýšení rozpočtových linií souvisejících s výdaji, náklady na cestovné, publikace a jiné správní náklady. V současné hospodářské situaci je důležitější než kdy předtím odůvodňovat výdaje na naše priority řešením všech zbytečných a nadměrných výdajů v jiných oblastech. Strana EPLP hlasovala proti konečnému usnesení o rozpočtu v této fázi, aby vyslala jasný vzkaz před jednáními orgánů. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Je mi velkým potěšením poblahopřát zpravodajce, paní Jędrzejewské, k její vynikajícím způsobem vypracované zprávě. Dnes jsme poprvé přijali rozpočet EU podle ustanovení Lisabonské smlouvy a také jsme poprvé nepřekročili finanční limity stanovené v současném finančním výhledu. Jsem přesvědčen, že řešení, která navrhuje paní Jędrzejewská, vyjadřují realistický a pragmatický přístup v obtížné době hospodářské krize. Rovněž jsem potěšen tím, že dnes přijatý rozpočet z finančního hlediska posiluje prioritu Parlamentu. Zpráva: Edite Estrela (A7-0032/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Prodloužení mateřské dovolené ze 14 na 20 týdnů by mělo být považováno za základní právo. Toto nové období by nemělo být považováno za hrozbu, ani s ohledem na zavedení práv pro otce. Jeho důsledky pro

20-10-2010

20-10-2010

CS


legislativní rámec jednotlivých členských států jsou zanedbatelné, včetně jejich dopadu na hospodářství, pokud například uvážíme možnost vytvoření dočasných volných pracovních míst na evropské úrovni, která podporují pracovní mobilitu, což může podněcovat sdílení osvědčených postupů a pokračování pracovních povinností žen na mateřské dovolené. Záruka 100 % měsíčního platu v době mateřské dovolené spolu s prodloužením doby zákazu výpovědi ze šesti měsíců na jeden rok by neměla být s ohledem na demografické problémy i na stávající hospodářskou situaci zpochybňována. K dalším jednoduchým, ale významným opatřením patří například možnost pružné pracovní doby v období po mateřské dovolené, preventivní opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a rozšíření těchto práv na páry, které adoptují děti, což vytváří spravedlivější právní rámec. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) V Evropě se bohužel porodnost v jednotlivých zemích liší a často závisí nejen na záruce ochrany práv, ale i na sociálních službách, jež jsou k dispozici pro pracující matky, například jesle. Musíme ještě učinit mnohé pro sladění pracovního a rodinného života. Systém ochrany mateřství, který je v platnosti v Itálii, je obecně v souladu s novými parametry, které směrnice navrhuje, nejen pokud jde o počet týdnů povinné mateřské dovolené, ale i pokud jde o platbu 100% náhrady příjmu během doby nepřítomnosti. Je významné, že směrnice jasně zavádí otcovskou dovolenou – je to důležitý cíl pro záruku rovnosti práv mužů a žen a posílení odpovědností rozdělených mezi oba rodiče. George Becali (NI), písemně. – (RO) Souhlasím s prodloužením doby trvání mateřské dovolené na minimálních 20 týdnů při plné výši platu, avšak při zajištění jisté míry pružnosti pro členské státy, které již ustanovení o tomto druhu dovolené mají. Zaměstnankyně na mateřské dovolené musí dostávat plnou mzdu, což znamená 100 % posledního měsíčního platu nebo průměrného měsíčního platu. Přijaté pozměňovací návrhy zabrání tomu, aby těhotné ženy dostaly výpověď od počátku těhotenství do šesti měsíců po skončení mateřské dovolené. Kromě toho musí mít ženy právo vrátit se na své pracovní místo nebo na pracovní místo se stejným platem, profesní kategorií a kariérními vyhlídkami, jaké měly před odchodem na mateřskou dovolenou. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Prodloužení mateřské dovolené, lepší pracovní podmínky... ústředním tématem dnešní rozpravy v Evropském parlamentu byly ženy. Osmnáct let po první směrnici o těhotných zaměstnankyních a zaměstnankyních krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyních se hospodářská a demografická situace v Evropě bezesporu změnila. Proto jsme dnes v plénu hlasovali o změně platného právního předpisu o mateřské dovolené, abychom podpořili zaměstnanost žen a současně jim umožnili mít rodinu za nejlepších možných podmínek. Umožnit ženám sladění rodinného života s životem pracovním, ale i naplnit cíle rovnosti žen a mužů: právě to dnes zajišťujeme pro všechny evropské ženy. Evropský parlament většinou podpořil plně placenou dvacetitýdenní mateřskou dovolenou. Nyní musíme jednat s členskými státy, abychom ohledně tohoto textu dosáhli kompromisu. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Kdybychom měli pojmenovat výsledky této iniciativy po zjištění výsledků hlasování, byla by to palácová vzpoura. Před hlasováním jsme věděli, že někteří poslanci z různých skupin jsou proti přijetí prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů, nutnosti vyplácet lidem v této situaci 100 % mzdy, prodloužení opatření v případě zdravotně postižených dětí a začlenění otcovské dovolené. Vše nasvědčovalo tomu, že opatření nebudou přijata, ale nedopadlo to tak. Zázrak se stal díky tomu, že mnoho poslanců nedodrželo hlasovací seznamy svých skupin. Parlament dnes

85

86

CS


dostál očekáváním evropských mužů a žen. Je to další krok na cestě k rovnosti, k níž musíme ujít ještě dlouhou cestu, ale musíme ji uskutečnit společnou prací nás mužů a žen. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Vítám skutečnost, že po velmi očekávaných diskusích dnes Evropský parlament schválil tuto velice důležitou směrnici. Na základě této nové směrnice bude doba mateřské dovolené prodloužena ze 14 na 20 týdnů při plné výši mzdy. Dnes, s cílem co možná nejdříve vyřešit demografické problémy, před nimiž stojíme v důsledku nízké porodnosti a stárnoucí společnosti, si musíme rodinné povinnosti rozdělovat. Proto je velice důležité, že tato směrnice by měla stanovit právo mužů vzít si alespoň dva týdny otcovské dovolené. Dítě má také nesporné právo na vazbu s oběma rodiči. Tento návrh nám umožní dosáhnout lepší rovnováhy uvnitř rodin a zlepší začleňování na trh práce. Parlament ukázal, že může dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, které rodinám umožní lépe vyvážit pracovní a osobní život, a zároveň usilovat o hospodářský růst, blahobyt, konkurenceschopnost a rovnost žen a mužů. Skutečně doufám, že tuto směrnici přijatou Parlamentem co nejdříve schválí i Rada. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) EU nyní čelí demografickým problémům způsobeným klesající porodností a nárůstem počtu seniorů. Zlepšení ustanovení na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je jednou z cest, které lze využít jako reakci na tento demografický pokles. Ve společnosti zjevně přetrvávají stereotypy týkající se pohlaví, které jsou překážkou bránící ženám v přístupu k pracovním místům, zejména k pracovním místům vysoké kvality. Ženy jsou stále považovány za osoby vykonávající hlavní péči o děti a jiné závislé osoby, což znamená, že při mnoha příležitostech si musejí zvolit mezi mateřstvím a profesním rozvojem. Ženy jsou často pokládány za zaměstnance „se zvýšeným rizikem“, „kandidáty druhé volby“ či „nevhodné“ zaměstnance, neboť je vysoká pravděpodobnost, že otěhotní a využijí svého práva na mateřskou dovolenou. Je proto zásadně důležité, aby nové formy dovolené neodrážely ani neposilovaly stávající společenské stereotypy. Přítomnost rodičů v životech jejich dětí od prvních měsíců po narození má nesmírný význam pro zdravý tělesný, citový i duševní rozvoj dítěte. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Není pochyb o tom, že porodnost v mnoha členských státech je stále velmi nízká. Orgány proto musí podporovat rození dětí prostřednictvím vhodné politiky podpory rodiny. Hlasoval jsem pro zprávu paní Estrelaové, protože jde tímto směrem. Skutečně považuji za správné, abychom harmonizovali mateřská práva mezi členskými státy (a vždy přitom přihlíželi především ke zdraví čerstvých matek a jejich novorozenců) s cílem předejít rozporům a omezení konkurenceschopnosti členských států, které již před nějakou dobou přijaly vyspělá opatření na ochranu mateřství. V tomto ohledu oceňuji návrh na prodloužení mateřské dovolené na 18 týdnů ve všech zemích EU, což již nyní v několika členských státech funguje – například v Itálii je zaručena dovolená v délce jedenadvacet a půl týdne. A konečně také považuji za nezbytné zaručit právo na návrat na stejné pracovní místo nebo přidělení rovnocenné pracovní pozice. David Casa (PPE), písemně. – Jsem proti koncepci 20 týdnů při plné výši mzdy a hlasoval jsem proti příslušnému pozměňovacímu návrhu. Nicméně jsem se rozhodl hlasovat pro konečný text v pozměněném znění díky tomu, že bylo zařazeno ustanovení dojednané skupinou PPE, které umožňuje jistou míru pružnosti v posledních čtyřech týdnech. Rozhodl jsem se tedy podpořit svou politickou skupinu při prosazování tohoto kompromisu.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Jsem potěšena, že Evropský parlament učinil od rozpravy o demografické výzvě, pro niž jsem byla zpravodajkou v roce 2007, v této záležitosti pokrok. Toto hlasování prokazuje, že je dnes stále možné dosáhnout nového sociálního acquis: mobilizací a politickou akcí můžeme bránit výdobytky minulých vítězství, ale získat i nová práva. Dnes jsme posílili práva žen, ale i práva mužů, díky právu na otcovské dovolenou. Ta představuje skutečnou změnu v postojích a během let přispěje k lepšímu rozdělení úloh mezi rodiči. John Bufton, William (The Earl of) Dartmouth a Nigel Farage (EFD), písemně. – Pokud jde o pozměňovací návrh 9: strana UKIP hlasovala pro tento pozměňovací návrh, který uvádí pouze to, že „Všichni rodiče mají právo se starat o své děti.“ Strana UKIP v žádném případě nepodporuje legitimitu této směrnice, protože o politikách sociálního státu a sociálních podmínek by měly rozhodovat volené vnitrostátní vlády. Vláda Spojeného království je však při přebírání dětí do státní péče příliš povýšená, proto bude hlasování pro tento bod odůvodnění pro ni výstrahou. Pokud jde o návrh obecně: strana UKIP neakceptuje legitimitu této směrnice, protože o politikách sociálního státu a sociálních podmínek by měly rozhodovat volené vnitrostátní vlády. Tato směrnice přinese neuvěřitelné náklady pro zaměstnavatele a vládu, což si dnes můžeme těžko dovolit. Také bude posílena diskriminace žen, protože zaměstnat je bude ještě nákladnější než nyní, zvláště pro malé podniky, které jsou páteří ekonomiky Spojeného království. Strana UKIP má také porozumění pro rodiče zdravotně postižených dětí a rodiče, kteří se rozhodnou pro adopci. Evropská unie však nemá právo vytvářet taková pravidla pro mateřství a nemůže jí být přiznána legitimita takových kroků. Strana UKIP hlasovala proti této směrnici, aby zajistila, že zodpovědnost za právní předpisy bude vykonávána prostřednictvím hlasovacích uren a nikoli prostřednictvím bruselských byrokratů. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je velmi důležitá pro rovnost žen a mužů a pro obranu práv pracujících – mužů a žen – z hlediska mateřských a otcovských práv. Je to důležitý krok vpřed v obhajobě a podpoře práv žen a rovnosti na pracovišti obecně, protože podle zprávy „vzhledem ke zranitelnosti těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň je nezbytné, aby měly tyto zaměstnankyně nárok na mateřskou dovolenou po dobu nejméně dvaceti po sobě jdoucích týdnů, rozložených před porodem nebo po porodu, a povinnou mateřskou dovolenou v trvání nejméně šesti týdnů po porodu“. Také jsem pro tuto zprávu hlasoval na základě jejího dalšího, velice důležitého prvku: uznání práva otce na dvoutýdenní otcovskou dovolenou. Derek Roland Clark a Paul Nuttall (EFD), písemně. – Pokud jde o návrh obecně: strana UKIP neakceptuje legitimitu této směrnice, protože o politikách sociálního státu a sociálních podmínek by měly rozhodovat volené vnitrostátní vlády. Tato směrnice přinese neuvěřitelné náklady pro zaměstnavatele a vládu, což si dnes můžeme těžko dovolit. Také bude posílena diskriminace žen, protože zaměstnat je bude ještě nákladnější než nyní, zvláště pro malé podniky, které jsou páteří hospodářství Spojeného království. Strana UKIP má také porozumění pro rodiče zdravotně postižených dětí a pro rodiče, kteří se rozhodnou pro adopci. Evropská unie však nemá právo vytvářet taková pravidla pro mateřství a nemůže jí být přiznána legitimita takových kroků. Strana UKIP hlasovala proti této směrnici, aby zajistila, že zodpovědnost za právní předpisy bude vykonávána prostřednictvím hlasovacích uren a nikoli prostřednictvím bruselských byrokratů.

87

88

CS


Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu je zlepšit podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví spojené s rodičovstvím. V této věci bych chtěl říci, že je nutné snížit asymetrie mezi muži a ženami a že je třeba podporovat vyvážené sladění pracovního a soukromého života. Bude to jediný způsob, jak prosazovat rodičovství se sdílenou odpovědností. Na základě tohoto předpokladu souhlasím s návrhem zpravodajky a jsem přesvědčen, že prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů, z nichž šest musí následovat po porodu a které bude možnost rozdělit mezi rodiče, by zajistilo vhodnou délku dovolené. Rovněž vítám návrh začleněný do zprávy, jehož cílem je zaručit během mateřské dovolené výplatu plné měsíční mzdy ve výši 100 % posledního měsíčního platu nebo průměrného měsíčního platu. Zdálo by se mi vhodné uplatňovat stejná opatření v případech, kdy je adoptováno dítě mladší 12 let, a používat je i na samostatně výdělečně činné ženy. Prohlašuji, že z výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Rovnost žen a mužů je často heslo, prázdné prohlášení o právech, které není vždy doprovázeno převzetím odpovědností a nevyvratitelnými argumenty. Tento návrh směrnice naopak dosahuje správné rovnováhy mezi biologickou úlohou ženy a právy náležícími těm, kdo tuto úlohu naplňují. Vzhledem k demografickým záležitostem, které stále více začínají připomínat mimořádnou situaci, a k hospodářství, jež vyžaduje stále vyšší míru zaměstnanosti žen, jsou tato opatření reakcí zdravého rozumu. Uznání rovnosti je úplné, jestliže jsou určitá práva rozšířena i na otce, což umožňuje sdílení rodinných závazků nejvhodnějším způsobem, a jestliže je pružnost organizace ponechána na uvážení každé rodiny. Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň na základě dodržování zásady rovných práv žen a mužů a zákazu diskriminace na základě pohlaví i pro povzbuzení žen k větší účasti na trhu práce. Jedním ze zamýšlených výsledků tohoto opatření je vytvoření rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro ženy. Ženy navíc tuto legislativní podporu potřebují pro ochranu jejich zdraví a dětí. Dalším důležitým aspektem tohoto opatření, jehož cílem je jistota zaměstnání pro ženy, je zákaz výpovědi pro nadbytečnost od počátku těhotenství do doby šesti měsíců po skončení mateřské dovolené. Byl rovněž stanoven platový strop pro dobu mateřské dovolené, který má opět naplnit potřeby z hlediska sociálního zabezpečení. A v neposlední řadě je velmi důležitým argumentem na podporu tohoto hlasování zvýšení porodnosti, což je v členských státech EU zvlášť závažný problém. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Podle statistických údajů porodnost v EU klesá. Tato nízká porodnost spolu se stárnoucím obyvatelstvem pro nás bude v budoucnosti představovat skutečný problém z hlediska vyplácení starobních důchodů a nákladů na zdravotní péči v Evropě. Rodiny, zvláště ženy, by neměly být trestány, chtějí-li mít děti. Těhotné a kojící zaměstnankyně nesmí vykonávat činnosti, které dle hodnocení představují riziko expozice činitelům nebo zvláště škodlivým pracovním podmínkám ohrožujícím bezpečnost či zdraví těchto zaměstnankyň. Proto podporuji koncepci prováděcích opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Tato opatření nesmí ženy na trhu práce znevýhodnit ani poškodit směrnice o rovném zacházení pro ženy a muže. Michel Dantin (PPE), písemně. – (FR) Francie je jednou ze zemí Unie s nejvyšší porodností. Důvodem je soubor opatření obsažených v obecné rodinné politice. Usnesení v podobě

20-10-2010

20-10-2010

CS


po hlasování o pozměňovacích návrzích nepřináší žádné skutečné zlepšení. Naopak, vše zpochybní, protože v této době nelze unést rozpočtovou zátěž těchto opatření. To jsou důvody, které mě vedly k tomu, že jsem nevyjádřil souhlas s tímto mimochodem dobře míněným textem. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Obecně souhlasím s opatřeními navrženými v této zprávě, protože jsem přesvědčen, že tato otázka je jedním z největších problémů, které bude Evropa muset v nadcházejících desetiletích překonat: stárnoucí obyvatelstvo. Je tomu tak například v Portugalsku, kde vidím situaci zblízka. Stejně jako v jiných zemích EU není porodnost dostatečně vysoká, aby zajistila náhradu generací, a tato nepříznivá situace ohrožuje budoucnost. Věřím, že pružnější politiky v oblasti mateřské a otcovské dovolené mohou pomoci tyto trendy zvrátit. Proto je nezbytné vyslat rodinám důsledné sdělení o podpoře mateřství a otcovství, s konkrétními opatřeními pro lepší sladění pracovního, soukromého a rodinného života. Vyřešit tento problém je nezbytné pro dosažení hospodářských a sociálních cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a je cestou ke zvrácení demografického stárnutí na našem kontinentu. I v Portugalsku je již vyplácena mateřská dovolená ve výši 100 % platu po dobu 120 dnů. Proto jsem zastáncem toho, aby platy žen byly během mateřské dovolené zajištěné tak, jak je popsáno v této zprávě. Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Cílem hlasování pro legislativní návrh usnesení o změně směrnice 92/85/EHS bylo nejen podpořit nová a lepší opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, ale i obecněji podpořit nová opatření prosazující lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Přestože je italský právní systém inovativnější, zvýšení počtu týdnů mateřské dovolené na evropské úrovni představuje silný podnět ve prospěch rodinné pomoci pro novorozence. Podpora pro otcovskou dovolenou je také krokem stejným směrem, ačkoli učinit z ní povinnost možná není nejlepší způsob, jak dosahovat chvályhodného cíle zajištění větší efektivní přítomnosti obou rodičů v době, která je pro novou domácnost nejnáročnější, a zabezpečit větší povědomí a účast otce. Podpora a rozšíření práv adoptovaných dětí umožňuje posílení a doufejme též zjednodušení procesu adopce. A konečně, pokud jde o dosahování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je podle mě také důležité podpořit výzvu členským státům, aby posílily služby pro malé děti pomocí zařízení péče o děti do věku povinné školní docházky. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Hlasování o zprávě paní Estrelaové o právech těhotných žen a mladých matek při práci umožní sladit minimální úrovně doby mateřské dovolené a vyplácené částky. Evropský parlament se rozhodl pro silnou pozici při jednání s Radou, a proto podpořil zásadu dvacetitýdenní dovolené při 100 % platu (chtěla bych poukázat na to, že ve Švédsku může mateřská dovolená trvat až 75 týdnů, se 14 týdny výhradně pro matku, zbývající část lze rozdělit s otcem). Je to silné gesto ve prospěch evropských rodičů a díky němu získají ženy a muži pomoc při hledání lepší rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem. Nyní je na evropských vládách, aby prozkoumaly rozpočtovou možnost takové změny a přijaly ji. Nakonec je pravděpodobné, že minimální dovolená bude mít podobu, kterou navrhla Evropská komise a podpořila delegace MoDem, tedy osmnáctitýdenní dovolená, což by bylo v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace práce (MOP). Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Jsem přesvědčena, že toto hlasování, které získalo velkou většinu hlasů, je silným signálem vyslaným Radě: kromě prodloužení mateřské

89

90

CS


dovolené ze 14 na 20 týdnů při plné výši platu jsme hlasovali pro zavedení dvoutýdenní otcovské dovolené. Je naší povinností zajistit, aby nikdo nemusel volit, zda se vzdá dětí kvůli práci nebo práce kvůli dětem. Vítám též skutečnost, že Parlament hlasoval pro opatření, která umožní adoptivním matkám rovné zákonné podmínky jako matkám biologickým. Tento parlament nakonec zajistil rovná práva adoptivním a biologickým matkám. Adoptivní rodiče jsou rodiče v plném smyslu toho slova a zasluhují si, aby s nimi tak bylo zacházeno. Právní předpisy již nadále nesmí tento typ rodičovství diskriminovat. Proto je dnes velký den pro mnohé rodiny, které nejsou schopny skloubit rodinný život se životem profesním. Obtížné hospodářské podmínky nebyly žádným důvodem, abychom rozhodli, že necháme po další desetiletí na holičkách všechny tyto rodiny, které také významně přispívají do naší společnosti. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Prodloužení doby trvání mateřské dovolené na 20 týdnů při plné výši platu představuje falešného přítele. Takové legislativní opatření poškodí zaměstnatelnost žen v podnicích, které je budou považovat za příliš velkou zátěž v případě mateřství. Dále ohrozí návrat ženy do zaměstnání na přesně stejné místo, jaké zastávala před odchodem na dovolenou. A konečně rozhodnutí pro dlouhodobé vyplácení 100 % výše představuje náklad pro systémy sociálního zabezpečení (v situaci, kdy evropské orgány důrazně požadují, aby členské státy snížily své rozpočtové schodky). Z těchto důvodů jsem nemohla podpořit tuto zprávu a domnívám se, že bychom si měli zachovat smysl pro realitu a umožnit členským státům ponechat si v této věci jistou míru pružnosti. Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Parlament právě v prvním čtení hlasoval pro prodloužení mateřské dovolené na nejméně 20 týdnů v celé Evropě s výplatou plné výše mzdy, kromě osob s velmi vysokými příjmy, a pro možnost, aby otcové čerpali po narození dítěte nejméně dvoutýdenní dovolenou. Je to vítězství pro zastánce sociální Evropy a krok směrem k větší rovnosti mužů a žen v Evropě. Část pravice využila budoucí náklady těchto opatření jako výmluvu k zamítnutí tohoto pokroku. Pomoc rodičům sladit rodinný a pracovní život však usnadní návrat rodičů do zaměstnání, podpoří evropské míry porodnosti a bude chránit zdraví matek a kojenců. Levice Parlamentu, s portugalskou socialistickou zpravodajkou paní Estrelaovou, byla pevná, evropská pravice byla rozdělená a cesta k pokroku zvítězila. Nyní je nutno vyhrát bitvu v Radě, kde několik vlád hrozí zablokováním této směrnice. Poslanci vnitrostátních parlamentů by se této věci měli ujmout a zasáhnout u svých vlád, aby vlády nezmařily to, co Evropský parlament navrhuje pro Evropu chránící práva svých občanů. Diane Dodds (NI), písemně. – Ačkoli podporuji práva těhotných žen, v současné hospodářské situaci nemohu tuto zprávu podpořit. Odhad hodnocení dopadu pro Spojené království, bude-li mateřská dovolená prodloužena na 20 týdnů, činí v průměru téměř 2,5 miliardy GBP ročně. To by ve Spojeném království vedlo ke zdvojnásobení nákladů na mateřskou dovolenou. Existují doklady o tom, že ženy mají v současnosti značný prospěch z ustanovení, která jsou již ve Spojeném království v platnosti, 9 z 10 žen si bere 20 týdnů mateřské dovolené a 3 ze 4 žen si berou celou svou placenou dovolenou. Při tak vysokém využití je jasné, že více evropské byrokracie k současným právním předpisům je ve Spojeném království zbytečné.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Kromě toho by navrhovaný požadavek na 20 týdnů při plné výši platu vedl k sociální regresi. Důvodem je skutečnost, že ženy s nejvyššími platy budou dostávat nejvyšší náhrady. Plně podporuji nutnost přiměřené a pružné mateřské dovolené, jsem však přesvědčena, že je na volené vládě Spojeného království, aby za přispění rodičů a jejich zaměstnavatelů rozhodla, kolik si může naše ekonomika dovolit dát a jak má být balíček pro mateřství poskytován. Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Snaha o dosažení společnosti, v níž jsou si muži a ženy rovni, je zásadní věcí mimořádné důležitosti – nikdo by neměl být diskriminován na základě toho, že je rodičem. Měli bychom dodat, že ze socioekonomického hlediska je mimořádně důležité, aby byli ženy a muži schopni zkombinovat rodinný a pracovní život, aby bylo dosaženo vysoké míry zaměstnanosti. Proto si myslíme, že je politováníhodné, že zpráva nepředstavuje jasný krok směrem k rovnosti v Evropě. Odráží zastaralý pohled na rovnost, podle něhož má hlavní odpovědnost za děti převzít matka, namísto aby se o odpovědnost dělili oba rodiče. Rovněž není správné navrhovat, jak je uvedeno ve zprávě, aby bylo matkám povinně zakázáno pracovat šest týdnů po porodu. Proto jsme se rozhodli hlasovat pro ty části, které jsou podle našeho přesvědčení přínosné, například pozměňovací návrh, který chrání vnitrostátní systémy s náročnějším rodičovským pojištěním, prodloužení minimální doby mateřské dovolené a zařazení otcovské dovolené do směrnice. Zdrželi jsme se však hlasování o zprávě jako celku, protože jsme přesvědčeni, že je příliš neurčitá, nejednoznačná a zastaralá. Hlavním důvodem je nedostatek jasného a jednoznačného hlediska rovnosti mezi ženami a muži. Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli podpořit zprávu paní Estrelaové o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Chtěli bychom, aby se směrnice zaměřila spíše na rodičovskou než na mateřskou dovolenou. Rovněž bychom chtěli, aby byla méně podrobná a pružnější – zvláště protože se jedná o směrnici minimální – například pokud jde o výši odměny a lhůtu pro období bezprostředně po porodu. Jsme však přesvědčeni, že tato zpráva je důležitá z hlediska zdokonalení stávající směrnice, která v mnoha členských státech EU poskytuje velmi omezené možnosti zkombinování práce a rodičovství. Na základě tohoto rozhodnutí máme nyní první vyjednávací nabídku, k níž musí Rada zaujmout stanovisko. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Strana Demokratický a sociální střed – Lidová strana (CDS-PP) již dlouho považuje otázku míry porodnosti za státní prioritu a uznává, že není možné podporovat porodnost bez ochrany rodičovství. Kapitoly věnované rodině a porodnosti nejsou v našich programech ničím novým. Stejně tak není nijak nová naše obhajoba práv matek a otců mít rodinu, aniž by to bylo považováno za mimořádnou zátěž nebo příčinu problémů v práci. Politiky, které podporují rodiny a porodnost, jako jsou ty, které obhajujeme, jsou však průřezové a netýkají se pouze prodloužení mateřské dovolené. Toto je nicméně opatření, jež schvalujeme, poté, co jsme v našem vládním programu na rok 2009 hájili prodloužení rodičovské dovolené na šest měsíců. Proto bychom chtěli, aby socialistická strana byla

91

92

CS


v Parlamentu při obraně matek a otců na naší straně. Byl by to dosti odlišný postoj oproti tomu, který tato strana zaujala ve vnitrostátní politice, kde krátí přídavky na děti, úhradu léčebných nákladů pro chronicky nemocné a odpočty z daně z příjmu za výdaje na vzdělávání a zdraví a kde drasticky zvyšuje daňovou zátěž pro veřejnost, zvláště rodiny s nižšími příjmy a dětmi. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) EU čelí demografickým problémům projevujícím se nízkou porodností a vzestupem počtu seniorů. Zlepšování ustanovení na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pomáhá tento demografický pokles řešit. V Portugalsku není porodnost dostatečně vysoká, aby zajistila náhradu generací, a tato situace ohrožuje budoucnost. Proto tvrdím, že pro zvrácení tohoto trendu by měla být podporována bezpečnost a ochrana zdraví pro zaměstnankyně, které jsou těhotné, které jsou krátce po porodu nebo kojí, což vyžaduje prosazování vyvážené harmonizace profesního života s životem soukromým a rodinným. Souhlasím se stanoviskem zpravodajky a se zavedenými změnami, jako je prodloužení minimální doby mateřské dovolené ze 14 na 20 týdnů, zásada výplaty ve výši plné mzdy, stanovení požadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a zákaz propuštění. Rovněž souhlasím s tím, že v případě přijetí směrnice by mělo být uznáno právo na rozdělení doby rodičovské dovolené mezi oba členy páru. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasování pro zprávu o zlepšeních bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň je vyvrcholením dlouhého procesu diskusí v Evropském parlamentu, které přetrvaly již z předešlého zasedání a jichž jsme se aktivně účastnili, a přispěli tak k přijetí zprávy. Ačkoli jsme stále v prvním čtení návrhu směrnice, je tento návrh o oblasti práv žen pozitivní vzhledem k signálu, který vysílá, zejména zemím, jež dosud nemají 20 týdnů mateřské dovolené při plné výši platu a stále neuplatňují dva týdny otcovské dovolené, také při plné výši platu. Přijetí tohoto návrhu pro jednání s Radou potvrzuje základní sociální hodnotu mateřství a otcovství a přitom respektuje práva pracujících žen, které se chtějí stát matkami. Přijetí tohoto návrhu rovněž představuje vítězství nad nejkonzervativnějšími stanovisky, která stále v Evropském parlamentu existují, což znamená, že boj za obranu práv žen, mateřských a otcovských práv a práv dětí bude pokračovat. Doufáme, že Rada nyní přijme stanovisko Evropského parlamentu, které zvyšuje návrh Komise z 18 na 20 týdnů, a usiluje o změnu stávající směrnice stanovující pouze 14 týdnů mateřské dovolené. Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Podpořil jsem požadavek své kolegyně, paní Estrelaové, na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Žena je budoucností muže, napsal Louis Aragon. Děti jsou drahocenné. Je nutno je chránit. Stejně tak i jejich matky. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Hlasováním pro dvacetitýdenní minimální mateřskou dovolenou (ze současných 14 týdnů) při plné výši platu a pro podporu povinné dvoutýdenní otcovské dovolené v Evropské unii vykročil Evropský parlament cestou nepopiratelného sociálního pokroku.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Hlasovala jsem však pro prodloužení mateřské dovolené ne na 20 týdnů, ale na 18. Skutečně se mi zdá, že dvacetitýdenní doba, ačkoli je to mimořádně štědrý návrh, by se mohla obrátit proti ženám a mohla by být využita jako další argument, proč je nepřijímat do zaměstnání nebo jim ztěžovat návrat do práce. Lituji také, že bylo zamítnuto ustanovení, které plánovalo možnost prodloužení mateřské dovolené v případě komplikací (předčasný porod, zdravotní postižení atd.). Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Vyjadřuji politování nad výsledkem tohoto hlasování. Všichni chceme pomoci čerstvým matkám vytvořit si silné pouto s jejich dětmi během období zotavování po porodu. Jsem však velmi znepokojena hospodářským dopadem takového opatření, které bude naši zemi stát 1,5 miliardy EUR. V současné době hospodářské krize nezaplatí účet demagogie. Nebudou schopny jej zaplatit podniky, tím méně rozpočty členských států. Taková opatření by mohla trestat určité kariérní postupy nebo zbrzdit zaměstnávání mladých žen. Opakování tradičního systému, v němž otec nosí domů mzdu a žena se stará o děti, je krok zpět. I ženy mají právo na volbu. Jednání, která nyní začnou mezi 27 členskými státy v Radě, budou obtížná. Pascale Gruny (PPE), písemně. – (FR) Nechtěla jsem podpořit tuto zprávu, protože navýšení ze 14 na 20 týdnů při plné výši platu by mělo pro několik členských států katastrofické důsledky. Studie OECD ukazuje, že pro sociální rozpočty členských států vzniknou značné náklady. V případě Francie činí roční částka 1,3 miliardy EUR, a v případě Spojeného království 2,4 miliardy GBP. V současné hospodářské situaci není možné navýšení těchto rozpočtů absorbovat. A co více, tyto dodatečné náklady by musely nést podniky, což není možné. Podpora žen během mateřství je však nezbytná. Uplatnění těchto opatření představuje velké riziko pro zaměstnanost žen. Podle studie OECD by prodloužení mateřské dovolené vedlo k poklesu zaměstnanosti žen. Při snaze o pomoc ženám hrozí, že budou na trhu práce penalizovány. Chci pomoci ženám ohledně zaměstnání a podpořit je během mateřství. Zvýšení ze 14 na 18 týdnů, které navrhla Komise, bylo skutečným krokem kupředu. Dalším krokem kupředu by byla pokroková opatření týkající se metod péče o děti. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Estrelaové a jsem ráda, že Parlament zaujal tak pokrokové stanovisko vůči matkám, budoucím matkám a otcům. Prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů je nepopiratelný sociální pokrok, jenž je ztělesněním sociální Evropy, kterou si upřímně přejeme. Tento text zlepšuje rovnováhu mezi rodinným a pracovním životem. Zavedení povinné dvoutýdenní otcovské dovolené je také velkým krokem kupředu ve změně postojů a rozdělení rolí mezi rodiči. Argument dodatečných nákladů, které by toto opatření přineslo, by byl platný, kdyby ženy již nedoplňovaly své mateřské dovolené nemocenskou a/nebo placenou dovolenou. Podniky a systémy sociální ochrany již tyto náklady platí. Richard Howitt (S&D), písemně. – Jsem hrdý, že jsem hlasoval pro rozšíření mateřských práv, a odsuzuji konzervativní a liberální poslance Evropského parlamentu, kteří se nejprve dohodli na zabránění parlamentní dohody na této směrnici a dnes hlasovali tak, aby upřeli důstojná práva pracujícím ženám. Chci upozornit na to, že jsem chtěl hlasovat pro jiný

93

94

CS


kompromisní návrh ve věci délky doby placené mateřské dovolené, ale respektuji zamítnutí této možnosti, protože většina v Parlamentu podpořila dobu 20 týdnů. Beru na vědomí, že před konečným schválením směrnice budou následovat další jednání v této věci a že bylo nezbytné, aby tento Parlament nakonec schválil text, který umožní posun celého procesu. Plně souhlasím se svými britskými kolegy z Labouristické strany, kteří se snaží chránit zejména ženy s nízkými příjmy, a v této souvislosti vyzývám britskou vládu, aby plně respektovala ustanovení této směrnice o nesnižování míry ochrany. Romana Jordan Cizelj (PPE), písemně. – (SL) Skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) poukázala na to, že mnoho předložených návrhů (pozměňovacích návrhů) překračuje oblast působnosti a účel směrnice. Souhlasím s nimi, ale při rozhodování o tom, jak budu hlasovat, jsem tentokrát učinila výjimku. Postavení žen v Evropské unii z hlediska zaměstnání, výše mezd, rizika chudoby... je značně slabší než postavení mužů. Jsem přesvědčena, že rovné příležitosti jsou jedním ze základních principů činnosti Evropské unie, a z toho důvodu využiji každé příležitosti, abych dosáhla rovného postavení žen a mužů. Dnešní hlasování není konečné, ale dá nám v Radě silnou vyjednávací pozici. Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Prodloužení doby trvání mateřské dovolené na 20 týdnů při plné výši platu po celou tuto dobu je opatření, které obnovuje důstojnost matek. Proto jsem bez výhrad hlasoval pro návrh zprávy s důvěrou, že členské státy budou dbát našeho rozhodnutí a začlení je do svých vnitrostátních právních předpisů. Kromě podpory matek tato zpráva rovněž doporučuje zavedení plně placené otcovské dovolené, a tím uznává úlohu obou rodičů při výchově dětí. Svým hlasováním jsme dnes vyslali důležitý vzkaz, který požaduje důstojný život a překračuje ideologické hranice a vnitrostátní sociální systémy. Philippe Juvin (PPE), písemně. – (FR) Nechtěl jsem podpořit tuto zprávu, protože prodloužení doby trvání mateřské dovolené ze 14 týdnů (jak stanoví stávající směrnice) na 20 týdnů při plné výši platu by mělo na členské státy značný finanční dopad (1,3 miliardy EUR pro Francii) v době hospodářské krize, která není pro rozpočtový růst příliš příznivá. Za druhé, dodatečné náklady pro podniky v členských státech, kde mateřskou dovolenou podniky částečně financují (například v Německu), by byly velmi vysoké. Za třetí, nepříznivé důsledky pro zaměstnanost žen jsou reálné, zejména při návratu na trh práce. A konečně, přijímáním opatření, která nejsou finančně proveditelná a která by mohla být i kontraproduktivní z hlediska účasti žen na trhu práce, poškozuje Evropský parlament svou důvěryhodnost v evropském rozhodovacím procesu. Prodloužení mateřské dovolené na 18 týdnů, jak navrhuje Komise, by bylo důležitým krokem ke zlepšení situace žen, protože by se předešlo nástrahám v textu ve znění, jaké nakonec Evropský parlament přijal, když skutečně důležité je umožnit ženám sladění jejich profesního a rodinného života. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Tváří v tvář stárnoucímu obyvatelstvu a potížím, s nimiž se potýká evropská ekonomika, musíme využít všech dostupných příležitostí, abychom povzbudili ženy k tomu, aby měly děti, a abychom jim usnadnili návrat do práce. Mnohé ženy jsou vynikajícími odbornicemi ve svém oboru a hospodářství Evropy se nemůže bez služeb těchto vysoce kvalifikovaných pracovních sil obejít. Podobná je situace v případě žen, které žijí a pracují na venkově. Často nedostávají mateřskou dovolenou v plném slova smyslu, ale musí se vrátit do práce co nejdříve. To samozřejmě ohrožuje jejich zdraví a jejich děti. Proto by měly mít stejné výsady jako ženy pracující mimo zemědělství.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Hlasovala jsem pro prodloužení minimální povinné doby mateřské dovolené na 18 týdnů, ale proti jejímu prodloužení na 20 týdnů. Plně uznávám, že je nutné zajistit vhodné podmínky pro matky krátce po porodu. Z dlouhodobého hlediska by však prodloužení minimální doby dovolené na 20 týdnů znevýhodňovalo mladé ženy, které hodlají mít rodinu i profesní kariéru. Členské státy navíc nyní prostě nebudou schopny pokrýt ze svých rozpočtů dodatečné náklady. Podniky se postavily proti minimální dvacetitýdenní délce mateřské dovolené, protože to způsobí dodatečné náklady, které nelze v současné hospodářské situaci uhradit. Proto existuje riziko, že mnoho zaměstnavatelů prostě nebude mladé ženy přijímat. Již nyní můžeme vidět, že pro mladé lidi je obtížné nalézt zaměstnání, a prodloužení mateřské dovolené ještě více sníží schopnost žen konkurovat mužům na trhu práce. Jsem přesvědčena, že to nesmíme dovolit a že musíme myslet dlouhodobě. Stanovení mateřské dovolené na 20 týdnů by znamenalo miliardy rozpočtových nákladů v celé Evropě. Nejsou to náklady, které by si vlády nebo daňoví poplatníci mohli nyní dovolit. Samozřejmě, budeme terčem kritiky jedné části společnosti, ale jsme tu, abychom pracovali a přijímali co nejlepší rozhodnutí, která budou v zájmu všech Evropanů. Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE), písemně. – (EL) V hlasováních o otázce dovolené jsem vyjádřila odlišný názor. Dávám přednost návrhu Komise na 18 týdnů. Návrh je realistický a vyvážený z hlediska podmínek na trhu, nikoli jen s ohledem na hospodářskou krizi, ale i z důvodu požadavků a profesních povinností a ambicí samotných pracujících žen. Ženy by neměly být nadměrně chráněnými bytostmi stranícími se trhu práce. Kromě toho, jak soustavně prohlašuji, snaha o sladění rodinného života s prací a výchovou dětí vyžaduje hlavně sociální infrastruktury a sociální odpovědnost podniků po celou dobu pracovního života ženy. Constance Le Grip (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti zprávě paní Estrelaové, protože prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů je ve skutečnosti dobrý nápad jen na první pohled. Toto prodloužení je popisováno jako zajištění větších práv pro ženy, zatímco podle mého názoru bude mít pro ženy, které se pokoušejí dostat na trh práce, nepříznivé důsledky. Je třeba se obávat, že pokud by tento návrh měl být uskutečněn, mohl by mít na ženy opačný účinek a v konečném důsledku by mohl snížit míru jejich zaměstnanosti. V rozporu s tím, co tvrdí zpravodajka a ti, kdo tento text podporují, neexistuje žádná zjevná souvislost mezi mírami porodnosti a délkou mateřské dovolené. Navíc návrh na prodloužení dovolené ze 14 na 20 týdnů při plné výši platu není pro mnoho zemí přijatelný z finančního hlediska. Dodatečné náklady vyvolané tímto prodloužením si skutečně nemohou dovolit ani podniky, ani členské státy. Prvotní návrh Evropské komise, tedy zvýšení ze 14 na 18 týdnů, byl dostatečně velkým krokem kupředu. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Chtěla bych zdůraznit, že ohledně zprávy paní Estrelaové jsem hlasovala pro pravidla o dvacetitýdenní mateřské dovolené, ochraně žen před neoprávněným propuštěním šest měsíců po návratu do zaměstnání a pro plný plat a ochranu ženy v době kojení, ale v tomto případě bez konkrétních doporučení, protože jsem přesvědčena, že tato pravidla by měla zůstat v pravomoci členských států.

95

96

CS


V případě vícečetných porodů si myslím, že by dovolená měla být odpovídajícím způsobem prodloužena. Vždy budu podporovat veškeré nápady, které pomohou ženám prožít mateřství bezpečně a zaručí jim lepší podmínky pro návrat na trh práce. Toine Manders (ALDE), písemně. – (NL) Delegace nizozemské Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) v Evropském parlamentu dnes hlasovala proti návrhu směrnice o prodloužení (placené) mateřské dovolené na 20 týdnů. Jsme toho názoru, že původně stanovená minimální doba 14 týdnů je dostatečná. Ženy, které zjistí, že se na konci své mateřské dovolené stále nemohou vrátit do práce, mohou nastoupit na dovolenou podle předpisů svých zemí o nemocenské dovolené. Tento návrh by znamenal rozšíření sociálního zabezpečení, což je záležitost, o níž by měly mít možnost rozhodovat členské státy samy, rozhodně v době, jako je tato, kdy všechny členské státy musí šetřit. Existují jiné, méně náročné způsoby, jak zavést opatření umožňující lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Návrh je spojen s rizikem toho, že mladé a nadané ženy by mohly mít na trhu práce méně příležitostí, protože zaměstnavatelé nebudou chtít podstupovat riziko nutnosti platit své zaměstnankyně po dobu několikaměsíční mateřské dovolené. Na úrovni Evropské unie není třeba regulovat ani zvýšení porodnosti v EU, které je požadovaným řešením problému stárnoucího obyvatelstva. Pokud jde o stranu VVD, předpisy EU pro úpravu výjimek při práci z důvodů kojení jsou nadbytečné. Skupinu VVD v Evropském parlamentu tvoří: Hans van Baalen, Jan Mulder a Toine Manders. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Jelikož všichni občané EU mají právo žít a pracovat v celé EU, je nezbytné, abychom ženám poskytli minimální nárok na mateřskou dovolenou kdekoli, kde budou v době porodu pracovat. Důstojná mateřská dovolená je součástí širšího problému účasti žen na trhu práce a řešení finančních důsledků stárnutí společnosti. Cílem EU je 75% účast na trhu práce do roku 2020 a zásadním prvkem v této věci bude zajistit všem matkám možnost vzít si mateřskou dovolenou, kterou si budou moci dovolit, a pak se vrátit do práce. Ve stárnoucí společnosti, kde poptávka po sociální péči roste a kde počet lidí poskytujících péči klesá, je potřeba realističtějších druhů dovolené, jako je mateřská dovolená. Ženy by neměly být pocit, že mít dítě není slučitelné s jejich prací – naše politiky musí umožnit péči o mladší osoby a seniory. Provedení tohoto záměru nevstoupí v platnost alespoň 5 let. Kromě toho při nárůstu účasti žen na trhu práce jen o 1,04 % by byly dodatečné náklady na prodloužení mateřské dovolené pokryty. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Jednou z priorit stanovených v sociální agendě EU je nutnost prosazovat politiky, které usnadní dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zaměřené stejnou měrou na ženy i muže. Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je rovněž jednou ze šesti prioritních oblastí stanovených v plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů na období let 2006–2010. Zlepšování těchto ustanovení je proto nedílnou součástí evropské politiky reagující na demografický pokles poslední doby. Mateřství a otcovství jsou pro účely sociální rovnováhy jistě nezcizitelná základní práva. Proto je třeba doufat, že přezkum dotčené směrnice bude ku prospěchu pracujících žen i mužů, kteří chtějí převzít odpovědnost za své rodiny. Nemůžeme oddělovat respektování lepší rovnováhy mezi zásadou ochrany zdraví a bezpečnosti a zásadou rovného zacházení. Tyto a jiné aspekty mě však přesvědčily, abych podpořil nutnost ponechat členským státům velký prostor pro pružnost ve stanovování pravidel pro dovolenou v případě potřeby. Je to jen z důvodů ekonomické udržitelnosti, pro pokrytí vzniklých dodatečných nákladů.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přijatá zpráva navrhuje mateřskou dovolenou v délce 20 týdnů bez jakékoli ztráty výdělku. Samo toto opatření by mohlo znamenat velké sociální zlepšení pro život žen ve zhruba dvou třetinách zemí EU. Je to případ Portugalska, kde mají ženy nárok jen na 16 týdnů plně placené dovolené. Začlenění dvou týdnů otcovské dovolené je také důležitým krokem v boji za rovnost mužů a žen. A co víc, tato zpráva byla schválena, ačkoli jde proti opatřením, která byla nedávno přijata v důsledku úsporných politik prosazujících škrty ve veřejných výdajích a omezování sociálních práv. Proto doufám, že tato zpráva může přispět k posílení pracovních a sociálních práv v celé Evropské unii a ve všech členských státech. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V celé EU panuje jednomyslný názor, že jedním z jejích hlavních problémů je nízký populační růst v důsledku nízké míry porodnosti. Cokoli, co může přispět ke změně této situace, je proto důležité. Ochrana těhotných a kojících matek na pracovišti a snížení nerovnováhy mezi muži a ženami jsou důležité kroky tímto směrem. Bez ohledu na krizi, kterou nyní zažíváme, jsou dnes schválená opatření velmi důležitá pro zvrácení trendu poklesu počtu obyvatel, kterému bude EU v blízké budoucnosti čelit. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení Evropského parlamentu o „o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň“, protože jsem přesvědčen, že zlepšení práv žen na pracovišti je skutečným krokem k dosažení rovnosti žen a mužů v oblasti, v níž bohužel existuje mnoho překážek. Diskriminace žen na trhu práce je velmi znepokojivá, protože ve většině případů musejí právě ony převzít povinnosti v domácnosti a nějakým způsobem je zorganizovat se svou profesí. Tato situace se vyhrocuje v měsících před porodem a po porodu, což vyžaduje větší ochranu, aby se předešlo diskriminaci, kterou ženy v současné době trpí. Mám za to, že prodloužení mateřské dovolené na souvislou dobu nejméně 20 týdnů rozdělených před porodem a/nebo po něm, s povinnou minimální dobou šesti týdnů po porodu, je krokem vpřed z hlediska práva ženy na sladění rodinného a pracovního života. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Prodloužení doby trvání mateřské dovolené je důležitý projekt z hlediska postavení, které je v naší společnosti přiznáváno malým dětem a rodičovství. Podporuji návrh na poskytování 18 týdnů mateřské dovolené i zásadu otcovské dovolené. Musíme se vyhnout nepříznivým vlivům příliš štědrých opatření, u nichž hrozí, že povedou k diskriminaci v zaměstnání. Kromě toho podporuji větší svobodu volby pro těhotné ženy nebo ženy krátce po porodu. Musí mít možnost se rozhodnout, zda si chtějí vybrat nepovinnou část své mateřské dovolené. Mělo by jim to pomoci dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a udržet si zaměstnatelnost. Stejně tak je důležité vytvořit řádný status pro ženy, které se chtějí vrátit do zaměstnání po přerušení kariéry. Chtěl bych také upozornit na to, že právo na otcovskou dovolenou a záruka návratu na stejné pracovní místo musí být pro zaměstnavatele uskutečnitelné, zejména v malých a středních podnicích, jinak by tito zaměstnavatelé mohli váhat se zaměstnáváním nebo kariérním postupem žen v reprodukčním věku. Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. – (SK) Vzhledem k dalekosáhlým demografickým změnám a stárnutí evropské společnosti musí Evropská unie aktivně přijímat opatření na podporu rodičovství. Prodloužení minimální doby trvání mateřské dovolené podle mého názoru zohlední skutečnost, že první měsíce života dítěte jsou rozhodující pro jeho zdravý vývoj a duševní

97

98

CS


rovnováhu. Proto podporuji vyplácení mzdy v plné výši po dobu trvání mateřské dovolené, které by mělo pozitivně působit na ženy, aby se staly matkami a neobávaly se rizika chudoby a sociálního vyloučení. Po porodu musí být také zaručeno právo vrátit se na své pracovní místo nebo na rovnocenné pracovní místo se stejnými pracovními podmínkami a musí být dána možnost požádat o změnu pracovní doby nebo organizace práce a krátce po porodu i možnost odmítnout práci přesčas. Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Jsem proti zamýšlenému prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů při plné výši platu. Přijetí tohoto systému by mělo závažné důsledky pro rozpočty členských států a podniků; v případě Francie by dodatečné roční náklady činily 1,3 miliardy EUR, což je v době rozpočtových škrtů neúnosná finanční zátěž. Ačkoli je to hezká myšlenka, důsledky pro zaměstnanost žen by mohly být negativní. Nechtěli bychom, aby toto opatření znamenalo pro ženy krok zpět. U žen, které se vracejí do zaměstnání po těhotenství, a u mladých žen hledajících zaměstnání hrozí, že budou tímto opatřením zásadním způsobem penalizovány. Naopak návrh na nejvýše 18 týdnů byl stále sociálně spravedlivý. Žádám, aby byla co nejrychleji zavedena inovační opatření v oblasti péče o děti a rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem, aby matky i otcové mohli plně hrát svou úlohu rodičů. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Mé rozhodnutí hlasovat pro tento návrh vyplývá z nutnosti zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Cílem změny směrnice je zejména posazovat rovnost žen a mužů ve světě práce a podporovat lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem žen. Ženy jsou často pokládány za pracovníky „s rizikem“ nebo „pracovníky druhé volby“, neboť je vysoká pravděpodobnost, že otěhotní nebo odejdou na mateřskou dovolenou. Je důležité podpořit určité druhy dovolené s cílem bojovat proti určitým předsudkům a stereotypům. Nesmíme však zapomínat, že mateřství a otcovství jsou základními právy, máme-li zajistit možnost dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. S některými pozměňovacími návrhy jsou jistě spojeny určité aspekty, k nimž jsem vyjádřil opačný názor. Jsem skutečně přesvědčen, že evropské právní předpisy musí stanovit obecný rámec, který nabízí minimální záruky a ochranná opatření, v jejichž mezích lze členským státům ponechat určitý prostor pro rozhodování o nejvhodnějších opatřeních dle jejich vlastního uvážení. Existují zde rozdíly spojené s kulturou, systémy sociální péče a sociálního zabezpečení, které je třeba řádně vzít v úvahu, rovněž je třeba dodržovat zásadu subsidiarity. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Mé hlasování o určitých pozměňovacích návrzích určovaly dva důležité faktory: za prvé zásadní význam zaručení bezpečnosti a ochrany zdraví mladých nebo budoucích matek při práci, a za druhé skutečnost, že Řecko má zvláštní právní předpisy na ochranu těhotných žen. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrhy o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, které zahrnují 20 týdnů mateřské dovolené a dva týdny otcovské dovolené, vždy bez jakéhokoli snížení platu.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Jedná se o sociální opatření, která jsou vhodná pro Evropu, kterou chceme, s cílem podpořit porodnost, rodinu, zdraví malých dětí a pracovní místa rodičů. Tento projekt je však obtížně proveditelný a může naopak vystupňovat diskriminaci žen ve světě práce, protože: (1) vyvíjí další tlak na systémy sociálního zabezpečení, které jsou v mnoha případech jen stěží udržitelné a (2) zavádí nová omezení na trhu práce, který již nevyhovuje potřebám současných pracovních sil. Proto se obávám, že tato opatření na podporu pracujících rodičů mohou u mladých matek vést ke zvýšené míře nezaměstnanosti a/nebo nejistého zaměstnání. Jednání Parlamentu s Radou musí být realistická a pragmatická, ale také ambiciózní, má-li budoucí právní předpis, až vstoupí v platnost, skutečně naplňovat a prosazovat hodnoty návrhu, o němž se tento týden hlasovalo v plénu. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Svým hlasováním žádám o nový globální přístup, který umožní vyslat silný signál podnikům, že lidská reprodukce se týká mužů i žen. Rámcová dohoda o otcovské dovolené je důležitým aspektem politiky rovných příležitostí, která prosazuje sladění pracovního života a soukromého a rodinného života, ale omezuje se na stanovení minimálních požadavků, a může tak být považována jen za první krok. Souhlasím se sdělením, které považuje práva dětí za prioritu Unie a vyzývá členské státy, aby dodržovaly Úmluvu OSN o právech dítěte a její opční protokoly, jakož i rozvojové cíle tisíciletí. Pokud jde o tuto směrnici, znamená to zaručit všem dětem možnost péče úměrné jejich vývojovým potřebám a také přístup ke vhodné a kvalitní zdravotní péči. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Evropský parlament dnes investoval do budoucnosti Evropské unie tím, že podpořil mateřství prostřednictvím prodloužení doby trvání mateřské dovolené na 20 týdnů při plné výši platu. To lze popsat jako kvantitativní i kvalitativní zlepšení. Jednostranný argument krátkodobých ekonomických přínosů neobstál a převážila udržitelnost evropské společnosti, jíž nelze dosáhnout bez zdravého demografického vývoje, a tedy v širším smyslu bez větší ochrany matek a jejich dětí. Vypracovala jsem stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a hlasovala jsem pro to, aby mateřství nebylo penalizováno a aby byla vyplácena plná mzda; aby nebyly těhotné zaměstnankyně propouštěny v době od počátku těhotenství do šesti měsíců po skončení mateřské dovolené; aby měly matky nárok na návrat na své pracovní místo nebo „rovnocenné pracovní místo“, což znamená místo se stejnou odměnou, profesní kategorií a kariérním postupem, jako měly před nástupem na mateřskou dovolenou; aby odchod na mateřskou dovolenou neovlivnil jejich důchodový program; aby nebyly zaměstnankyně povinny pracovat v noci nebo přesčas v době 10 týdnů před plánovaným datem porodu a po zbývající dobu těhotenství, pokud je to nezbytné pro zdraví matky nebo zdraví nenarozeného dítěte, a po celou dobu kojení. Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, protože jsem přesvědčen, že vyplácení mateřské dovolené je záležitostí, o níž je nutné rozhodovat na vnitrostátní úrovni, na základě zásady subsidiarity. Kromě toho se domnívám, že v době krize by přijetí tohoto opatření mohlo mít zcela opačný účinek, protože bude působit jako faktor odrazující podniky, které chtějí zaměstnávat ženy. Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Podporuji zlepšení evropského minimálního standardu ochrany mateřství. Nakonec jsem však hlasovala proti této zprávě, protože pocházím ze země, která zavedla konkrétní kombinaci ochrany mateřství a placené/neplacené otcovské dovolené. Vedle 16 týdnů dovolené při plné výši platu a

99

100

CS


absolutním zákazu práce mají ženy právo i na neplacenou mateřskou dovolenou s přídavky na dítě. Výše přídavku na dítě během neplacené mateřské dovolené závisí na délce jejího trvání a poslední výši příjmu. Rakouská pravidla daleko přesahují minimální standardy stanovené v této zprávě. Kromě toho jsem také pro zavedení plně placené otcovské dovolené, měl by k tomu však být zvolen jiný právní základ. Jsem přesvědčena, že takovou otcovskou dovolenou by neměla upravovat směrnice o ochraně mateřství, ale speciálně zaměřená směrnice, která se netýká ochrany zdraví matek a dětí. Mitro Repo (S&D), písemně. – (FI) Hlasoval jsem pro mateřskou dovolenou v délce 20 týdnů. Delší období mateřské dovolené je důležité pro vývoj a dobré životní podmínky dětí, které představují nejlepší podobu kapitálu společnosti. Ve Finsku existuje životaschopný systém mateřské a otcovské dovolené. Systém podobný našemu však není k dispozici každému v Evropě. Z toho důvodu je důležité zajistit, aby ženy nemusely finančně strádat, když se rozhodnou mít děti. Samy podniky by neměly být zatěžovány finančním nákladem mateřské dovolené – náklady musí bezesporu sdílet veřejný sektor. Zejména malé a střední podniky jsou vystaveny riziku obtíží. Odvětví, kterým dominují ženy, by také neměla být nucena ustupovat nadměrnému ekonomickému tlaku. Postavení žen ohledně mezd je alarmující. Nesmí být nijak oslabeno. Je nesmírně důležité se postarat o to, aby k tomu nedošlo. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Parlament konečně učinil malý krok ve prospěch spravedlnosti pro pracující matky v Evropské unii, ačkoli to není veškerá spravedlnost, kterou si zasluhují. Je to dlouhý proces. Na konci posledního funkčního období jsme byli v Parlamentu velmi blízko přijetí textu, který by pro práva pracujících matek znamenal obrovský skok kupředu. Nemohli jsme hlasovat, protože skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) (skupina PPE) a skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (skupina ALDE) spojily proti tomuto textu své síly a rozhodly se vrátit zprávu do Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Po měsících práce jsme dnes znovu hlasovali o textu, který sice není tak ambiciózní jako ten, který skupiny PPE a ALDE předtím odmítly, ale je poměrně odvážný: umožňuje matkám, aby si udržely plat během mateřské dovolené; zvyšuje jejich právní ochranu před propuštěním pro nadbytečnost; umožňuje větší pružnost z hlediska pracovní doby s cílem lépe vyvážit mateřství a práci; prodlužuje mateřskou dovolenou na nejméně 20 týdnů (ačkoli někteří z nás by chtěli raději 24 týdnů, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace); usnadňuje mobilitu pracujících matek v rámci EU a dosahuje pokroku ve věci společné odpovědnosti pro otce, ačkoli ne v takové míře, jakou by si někteří z nás přáli. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dnešní hlasování povzbuzuje zaměstnankyně, které se chtějí stát matkami, a znamená významný krok kupředu směrem k větší ochraně, která pomůže milionům evropských žen efektivněji sladit úlohu matky s úlohou pracující ženy. Ekonomické zájmy nepomohly: vydáváme se na cestu vedoucí ke splnění potřeb nových rodin. Výsledek hlasování směřuje ke společnosti, která klade růst, odbornou přípravu a vzdělávání do samého středu politické činnosti. Domnívám se, že obavy z toho, že prodloužení mateřské dovolené při plné výši platu ze 14 na 20 týdnů bude pro ženy penalizací, jsou nepodložené: je naší zvláštní povinností chránit nejslabší pracující, umožnit jim, aby zůstaly doma se svými dětmi. Dnešní vítězství v Parlamentu pro mne též znamená osobní uspokojení s ohledem na úsilí, jež jsem osobně vynaložila s cílem zajistit, aby žádné kojící zaměstnankyně nemusely provádět těžké nebo nebezpečné úkoly, aby byly

20-10-2010

20-10-2010

CS


osvobozeny od práce přesčas a v noci. Nyní předáváme štafetu členským státům a já doufám, že se k textu v plné míře zavážou. Dnešním rozhodnutím Evropský parlament ukázal, že již nechce ženy, které musí řešit palčivé dilema, ale ženy, jež jsou svobodné a jsou si vědomy své úlohy v naší společnosti. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Ve stárnoucí Evropě jsou naprosto nezbytné politiky ve prospěch žen, jež se rozhodnou mít děti. S takto roztříštěnými právními předpisy, jaké máme dnes, je mezi členskými státy příliš mnoho rozdílů v oblasti podpory mateřství, což mnohým ženám brání, aby se mohly stát matkami. Tato směrnice stanoví minimální dobu mateřské dovolené v délce 20 týdnů, z nichž alespoň šest bude s plným platem. Je zjevné, že v zemích, jako je Itálie, je tento právní předpis nadbytečný, protože doba při plné výši platu je daleko delší než minimální doba stanovená touto směrnicí a období, kdy ženy nemusí chodit do práce, aby se mohly starat o děti, může trvat až do osmi let věku. V jiných zemích to však konečně znamená stanovení základu pro záruku důstojných podmínek pro matky. Návrh rovněž předpokládá, že otcové budou moci mít dva týdny placené dovolené, aby mohli být se svými manželkami v době bezprostředně po porodu. Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Dnes jsem hlasovala pro podporu větších práv a lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro pracující rodiče. V této zprávě jsou zvlášť důležitá ustanovení pro ženy, které kojí na pracovišti. Přestávky na kojení poskytují matkám čas potřebný na to, aby pro své vyvíjející se dítě zajistily nejlepší a nejpřirozenější formu výživy. Výživa ovlivňuje po celý život zásadním způsobem zdraví. Jsem potěšena, že tato zpráva je příznivá pro matky, které se vrátily do práce a přesto se rozhodly své dítě kojit a poskytnout mu výhody této výživy. Carl Schlyter a Isabella Lövin (Verts/ALE), písemně. – (SV) Jsme přesvědčeni, že tato dobře připravená zákonná otcovská dovolená má pro každou zemi mimořádný význam. Při konečném hlasování jsme však nechtěli hlasovat pro legislativní návrh Parlamentu, protože jsme proti několika zásadám, jež jsou pro nás velmi důležité. Za prvé, návrh chce zavést povinnou šestitýdenní dovolenou pouze pro matku. Jsme přesvědčeni, že sami rodiče by měli mít možnost zvolit si, jak si rodičovskou dovolenou vyberou, a že tento návrh by byl krokem špatným směrem pro rovnost žen a mužů ve Švédsku. Za druhé, nevěříme, že je rozumné stanovovat úroveň odměny pro otcovskou dovolenou na plnou výši platu. Pokud jde o Švédsko, mohlo by si toto ustanovení vynutit zkrácení délky rodičovského pojištění, aby bylo možné takto nákladný systém financovat. Jsme toho názoru, že organizace systémů sociálního zabezpečení je věcí vnitrostátních parlamentů. Brian Simpson (S&D), písemně. – Evropská parlamentní labouristická strana (EPLP) plně podporuje nutnost zvýšení ochrany pro ženy, které jsou těhotné, krátce po porodu nebo kojí, a proto jsem hlasoval pro řadu klíčových návrhů směrnice. Patří k nim prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů, plný plat pro matky za prvních povinných šest týdnů po porodu a dva týdny plně placené otcovské dovolené. Strana EPLP však má obavy, že návrhy, které Parlament přijal, by mohly mít nezamýšlené důsledky v zemích, které již používají obsáhlejší soubor ustanovení o mateřství. Zejména se obáváme, že návrhy by mohly umožnit regresivní vládě krátit příspěvky v mateřství tak, že by ženy s nejnižšími platy mohly po dobu své mateřské dovolené v podstatě o peníze přijít. Zatímco v členských státech s velmi nízkými úrovněmi mateřských příspěvků budou některé aspekty této zprávy představovat neocenitelné zlepšení, v jiných zemích by tyto změny mohly vést k sociální regresi.

101

102

CS


Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Dnes Evropský parlament přijal zprávu zajištující zdraví těhotných matek a matek na mateřské dovolené. Přijetím společného postoje v této podobě vysíláme jasný signál, že podporujeme změny, které mají zlepšit evropské normy pro ochranu mladých matek. Ženy mají zaručenou minimální dobu mateřské dovolené, při níž bude od nynějška vyplácena plná výše platu. Tím, že jsme zabránili neoprávněnému propouštění, jsme též zvýšili ochranu pracovních míst žen vracejících se do zaměstnání po mateřské dovolené. Změny, jež směrnice zavádí, jsou krokem správným směrem, a ženám v Evropě zaručují minimální nárok na mateřskou dovolenou. Rovněž mě těší, že otcové budou povzbuzováni k péči o děti prostřednictvím zavedení dvoutýdenní otcovské dovolené. Catherine Soullie (PPE), písemně. – (FR) Hlasování o zprávě paní Estrelaové je nesmírně důležité. Přijatý postoj je čistě demagogický a neodpovědný. Požadavkem 20 týdnů mateřské dovolené diskreditujeme Evropský parlament. Jsme hlasem občanů, přijetí takových nerealistických postojů pro ně nebude přínosem. Můžeme očekávat velmi významné náklady pro sociální rozpočty členských států: pokud jde například o Francii, činila by tato částka 1,3 miliardy EUR. Současná hospodářská situace nám neumožňuje tento druh navýšení ve státních rozpočtech pokrýt, nemluvě o důsledcích pro naše podniky, které budou muset nést část těchto dodatečných nákladů. Musíme ženy podpořit a povzbudit při lepší harmonizaci mateřství a zaměstnání, ne pohřbívat jejich šance na nalezení pracovního místa. Komisí navrhované navýšení ze 14 na 18 týdnů bylo reálným krokem kupředu, krokem, na němž bylo možné stavět pomocí úvah o nových možnostech péče o děti. Vzkaz předávaný tímto textem s sebou nese obrovskou odpovědnost: mateřství by se jasně stalo překážkou osobního rozvoje na pracovišti. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy o návrhu směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň a o opatřeních, jejichž cílem je pomoci zaměstnankyním dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Mateřskou dovolenou jsme prodloužili a zlepšili platové podmínky a poprvé v evropské historii jsme zavedli otcovskou dovolenou. Toto hlasování bude významným okamžikem v historii základních práv evropských matek a otců. Říkám všem, kdo chtěli obětovat sociální práva na oltář hospodářské krize, aby šli a získali peníze tam, kde jsou, a aby občany dále netrestali. Lepší podmínky mateřské dovolené a zavedení otcovské dovolené představují také boj za humánnější společnost, zatímco rodina se ve stále větší míře stává posledním útočištěm proti převratným životním změnám. Keith Taylor (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem dnes v Parlamentu pro legislativní návrh zaručující lepší a prodloužené vyplácení mateřské/otcovské dovolené. Učinil jsem tak po nátlaku ze strany příznivců i odpůrců. Jsem si dobře vědom finanční situace ve Spojeném království, která se ještě zhorší poté, co bylo nedávno oznámeno, že v rozpočtu dojde k dalším škrtům ve výdajích. Evropský parlament byl nicméně pro dvacetitýdenní mateřskou dovolenou při plném platu a dvoutýdenní otcovskou dovolenou, a já jsem přesvědčen, že je to rozumná investice do hospodářství, která nám pomůže dosáhnout cíle EU týkajícího se 75% účasti na trhu práce do roku 2020. Zlepšuje zdraví malých dětí a chrání zdraví a životní podmínky jejich matek. Je to krok k odstranění stávajících platových rozdílů mezi muži a ženami. Ženy v EU v průměru vydělávají o 17 % méně než

20-10-2010

20-10-2010

CS


muži. Pokud nezaručíme důstojnou mzdu během mateřské dovolené, budou ženy na svých výdělcích trestány za to, že mají děti. Jde také o pozitivní pobídku ke zvýšení účasti otců na péči o děti. Kromě smrti a daní je narození jedinou jistotou v životě. Naše děti představují budoucnost a zlepšení, jež jsme dnes odhlasovali, zajistí lepší a bezpečnější start v jejich životě. Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, musíme dostat do zaměstnání více mužů a žen a zajistit, aby v zaměstnání zůstali, máme-li zachovat naši prosperitu a být schopni vyplácet důchody. Navíc musíme v době tvrdé mezinárodní konkurence a rozpočtové přísnosti mít odvahu přijmout opatření, která představují investici do rodin a jež nás zbaví části tlaku spojeného s organizací práce a rodiny. Prodloužení mateřské dovolené je jednou z cest k tomuto cíli. Z toho důvodu podporuji prodloužení mateřské dovolené. V době rozpočtových obtíží však musíme být realističtí. Dvacetitýdenní mateřská dovolená při plné výši platu není pro naše systémy sociálního zabezpečení a pro státní rozpočty proveditelným řešením. Z těchto důvodů jsem se zdržela závěrečného hlasování, ačkoli prodloužení mateřské dovolené podporuji. Na druhé straně podporuji původní návrh Komise na prodloužení mateřské dovolené na 18 týdnů, bude-li prosazován stávající systém náhrad se stanovenou horní hranicí. Doufám, že tento návrh bude mít ve druhém parlamentním čtení větší šance. Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Domnívám se, že pro zaměstnankyně na mateřské dovolené je mimořádně důležité, aby dostávaly plný plat a aby mateřské příspěvky činily 100 % jejich posledního měsíčního platu nebo průměrného platu, je-li měsíční plat nižší. To znamená, že ženy nebudou ve svých starobních důchodem penalizovány za dobu mateřské dovolené. Vzhledem k demografickým trendům v Evropské unii potřebuje oživit porodnost prostřednictvím specifických právních předpisů a opatření s cílem přispět k lepší rovnováze mezi pracovním, soukromým a rodinným životem. Abychom pomohli zaměstnancům dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je nezbytné zajistit delší dobu mateřské a otcovské dovolené včetně případů adopcí dětí mladších 12 měsíců. Stanovení zákonné doby mateřské dovolené na 20 týdnů je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace ze dne 16. dubna 2002 o globální strategii výživy kojenců a malých dětí. Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože nedodržuje řádným způsobem zásadu subsidiarity a zasahuje do vnitrostátních platebních režimů a povinností členských států. Kromě toho obsahuje i prvky, jako je potrat a svoboda reprodukce, za něž nemohu přijmout odpovědnost z náboženských důvodů. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, ženy nesmí být trestány za to, že se rozhodly mít rodinu. Není to jen etická otázka, ale i otázka strategická – EU v současné době zažívá demografické změny v důsledku nízké porodnosti a vyššího počtu seniorů. Zejména v této složité době nesmíme odstrašovat ženy od trhu práce. Potřebujeme více pracujících žen, chce-li EU v celosvětovém měřítku zvýšit svou konkurenceschopnost. Nadešel čas bojovat se stereotypy, které jsou ve společnosti zakořeněny. Pracující ženy jsou často pokládány za pracovnice „se zvýšeným rizikem“ nebo „druhé třídy“. Je proto nezbytné, aby nová ustanovení o dovolené představená v této zprávě pomohla tyto stereotypy překonat. Měli bychom také nabídnout větší pomoc ženám, které společnost

103

104

CS


opustila. Statistické údaje EU ukazují, že v Litvě čelí matky samoživitelky největšímu riziku chudoby. Riziko chudoby pro pracující osoby v této skupině činí 24 %. Cesta k tomu, než EU právně zaručila rovnost žen a mužů, byla dlouhá. Musíme však dosáhnout více a změnit teoretickou rovnost žen a mužů na reálnou, hmatatelnou rovnost uplatňovanou v každodenním životě. Frank Vanhecke (NI), písemně. – (NL) Hlasoval jsem pro zprávu paní Estrelaové, protože nechci, aby došlo k nedorozumění ohledně následující věci: je samozřejmé, že ženy mají během těhotenství a těsně po něm zvláštní potřeby, že je rozhodně v zájmu společnosti jako celku, aby byly tyto potřeby naplněny, a že společnost musí tudíž za to nést velký díl odpovědnosti. Měl bych však několik zásadních otázek. Především, je skutečně rozumné, abychom z našich evropských slonovinových věží ukládali povinná pravidla, jež by platila v celé Unii včetně členských států, které mají z ekonomického hlediska před sebou ještě dlouhou cestu? Kdo to zaplatí? To mě přivádí k mé druhé zásadní připomínce: je rozumné svalovat břemeno těchto opatření výhradně na bedra zaměstnavatelů? Nepovede to nakonec k situaci právě opačné, než bylo zamýšleno; tedy k menšímu počtu pracovních míst pro mladé ženy, protože zaměstnavatelé zkrátka nebudou chtít sami nést důsledky vyplývající z toho, že jejich mladé zaměstnankyně otěhotní? Je krásné hlasovat v této sněmovně „sociálně“, ale my nejsme ti, kdo budou muset nést zátěž sociálního hlasování. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Dnes, 20. října, Evropský parlament konečně přijal směrnici o mateřské dovolené. Hlasovala jsem pro tento text, který pro ženy představuje skutečný pokrok. Směrnici musí ještě přijmout Rada. Cílem dnes přijatého textu je dát ženám v Evropské unii právo na 20 týdnů mateřské dovolené, což je o čtyři týdny více než ve Francii, kde mají ženy nyní nárok na 16 týdnů mateřské dovolené. Text, který jsme přijali, rovněž stanoví právo na dvacetidenní otcovskou dovolenou (tedy více než 11 dnů přiznávaných v současné době ve Francii). Směrnice rovněž stanoví, že ženy musí po dobu své dovolené dostávat plný plat – to je za stávající krize významný signál. Kromě toho text obsahuje sociální doložku o nesnižování míry ochrany, což znamená, že pokud jsou právní předpisy v členských státech v jistých věcech příznivější, budou nadále platit. To je jistě pokrok, a tudíž to vítám. Zpráva: Barbara Weiler (A7-0136/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož v mnoha zemích existují značné rozdíly ve lhůtách pro platby podnikům v případě, že se jich účastní stát, malé a střední podniky a velké společnosti. Jsme si dobře vědomi toho, že vzhledem k současné hospodářské krizi a k narůstajícím obtížím z ní plynoucím se společnosti stále více potýkají s problémy spojenými s likviditou a že jsou v mnoha členských státech dokonce vystaveny zvyšujícímu se riziku bankrotu. Směrnice, jež se pokusila tuto otázku právně upravit, měla jen omezený dopad a návrh, který jsme nyní přijali, představuje významný krok, nejen pokud jde o stanovení a dodržování lhůt splatnosti ve vztazích mezi společnostmi a orgány veřejné správy, ale také ve vztazích, které si společnosti vytvářejí mezi sebou. Nyní budeme mít právní předpis, jenž nám přinese větší efektivitu při dodržování lhůt splatnosti spolu s přehledným systémem sankcí za opožděné platby.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Je to také nástroj k účinnějšímu působení proti zneužívání dominantního postavení, jehož se často dopouští stát a velké společnosti ve vztahu k malým a středním podnikům. Tuto směrnici musí nyní členské státy rychle provést, aby se konečně vyřešily vážné problémy způsobené stanovováním dlouhých lhůt splatnosti a průtahy s platbami. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Plnění smluvních závazků v obchodních transakcích ze strany veřejných i soukromých orgánů není jenom otázkou občanské povinnosti, nýbrž také převzetí odpovědnosti za soubor nepříznivých podmínek, které by mohly postihnout věřitelské společnosti, především malé a střední podniky. Dát těmto podnikům možnost spolehnout se na včasné platby znamená zaručit jim stabilitu, růst, vytváření pracovních míst a investice. Podle údajů Evropské komise jsou opožděné platby v Evropě bohužel častým jevem a poškozují konkurenceschopnost. Zejména orgány veřejné správy způsobují problémy, často kvůli nesprávnému řízení svých rozpočtů a peněžních toků nebo v důsledku nadměrné byrokracie ve svém správním aparátu. Někdy jsou činěna rozhodnutí na základě nové struktury výdajů bez přihlédnutí k předchozím závazkům, které by se měly ctít v rámci smluvně dojednaných podmínek. Proto považuji za naši povinnost přijmout opatření, která vynahradí nedostatky předchozí směrnice 2000/35/ES, a snažit se zabránit fenoménu opožděných plateb tím, že přijmeme opatření, jež přimějí dlužníky, aby platili včas, i další opatření, která věřitelům v případě opožděných plateb umožní plně a účinně využívat svých práv. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto aktuální zprávu a pro stanovení 30denní cílové lhůty pro splácení faktur. Malé a střední podniky jsou úhelným kamenem evropského hospodářství; tyto menší podniky představují 99,8 % všech podniků EU a vytvářejí 70 % všech pracovních míst v EU. Opatření řešící problém opožděných plateb obsažená v této zprávě jsou praktická, podporují malé a střední podniky a zajišťují, aby malé společnosti neutrpěly ztrátu kvůli nezaplaceným fakturám. Nová pravidla by mohla vytvořit lepší podmínky pro investování a měla by malým a středním podnikům umožnit, aby se zaměřily na inovace a vývoj. Dále vítám, že se zpráva zmiňuje o zajištění toho, aby nová opatření nezvýšila stávající míru byrokracie a aby pro malé a střední podniky nevytvářela žádnou další byrokratickou zátěž nebo administrativní problémy. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a těší mě, že se Evropskému parlamentu a Radě podařilo dosáhnout této dohody, jež je velice důležitá především pro drobné podnikání. Ačkoli jsou malé a střední podniky základem konkurenceschopnosti Evropské unie a největším tvůrcem pracovních míst, krize zcela jasně ukázala, že majitelé malých a středních podniků jsou zároveň nejvíce zranitelní, a politika prováděná členskými státy nijak zvlášť nepřispívá k jejich prosazování a rozvoji, neboť právní předpisy EU, jako například iniciativa „Small Business Act“, nejsou plně prováděny ani uplatňovány. Mnoho společností během krize zbankrotovalo, což je obrovská ztráta. Jsem proto velice potěšen tímto krokem, který, přestože je malý, má velký význam pro drobné podnikání v tom, že jasně stanoví lhůty splatnosti. Začneme skutečně vytvářet prostředí, jež je pro malé podniky přehledné a srozumitelné a pomůže vybudovat kulturu podnikání. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Evropský parlament přijímá novou směrnici proti opožděným platbám, což je opatření, jež představuje skutečnou podporu společnostem,

105

106

CS


zejména malým a středním podnikům, a poskytuje tak rozhodující příspěvek v zájmu občanů a evropského výrobního systému. Přepracovaná směrnice ve skutečnosti stanoví bezpodmínečné lhůty splatnosti a příslušné sankce, přičemž cílem je podpořit včasné platby v Unii, a to jak ze strany orgánů veřejné správy, tak soukromých společností. Podle odhadů by mělo toto opatření v ekonomice vrátit do oběhu přibližně 180 miliard EUR: taková je skutečná částka, kterou orgány veřejné správy v Unii dluží podnikatelskému sektoru. Problém opožděných plateb je zvlášť intenzivně pociťován v Itálii, kde orgánům veřejné správy trvá provedení platby v průměru 128 dní, na rozdíl od evropského průměru, který činí 67 dní. Negativní dopady opožděných plateb v obchodních transakcích jsou tedy značné. Doufám, že vnitrostátní vlády tuto směrnici provedou co nejdříve a odstraní tak jednu z největších překážek rozvoje evropského vnitřního trhu. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Konečně to tu po měsících odkladů máme: hlasovali jsme o zprávě, jež je skutečným oživením pro budoucnost našich společností. Opožděné platby představují jev, který, zejména v Itálii, srazil desítky tisíc společností na kolena a podle výpočtů profesionálních sdružení stál italský hospodářský systém v příslušných regionech 30 miliard EUR. Bez ohledu na specifické úvahy a vnitrostátní situace hlasuji pro tuto zprávu, jež jednou provždy stanoví jednoznačná pravidla jak pro veřejné, tak pro soukromé subjekty. Hospodářská krize již způsobila dramatický počet bankrotů a uzavření podniků a společností a ukončení podnikatelské činnosti. Prostřednictvím tohoto opatření může Evropa opravdu podat pomocnou ruku mnoha malým podnikům, které kvůli krizi neustále dusí bankovní půjčky a které již možná plují rozbouřenými vodami v důsledku nezaplacených pohledávek, jejichž splácení se zpožďuje. Až bude tato směrnice uplatněna, alespoň se vyhneme mnoha případům, kdy jsou společnosti nuceny ukončit podnikání kvůli dluhům způsobeným jinými veřejnými nebo soukromými subjekty. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) V nestabilní hospodářské situaci mohou mít opožděné platby značně nepříznivý dopad na malé a střední podniky, které potřebují peníze, aby mohly platit svým zaměstnancům i dodavatelům. Nové právní předpisy o opožděných platbách v obchodních transakcích, na nichž se dne 5. října dohodly Parlament a Rada, by měly společnostem usnadnit a urychlit proces vymáhání nezaplacených peněz. Právě malé a střední podniky udržují hospodářství v chodu, a to dokonce i během krize. Tak je tomu v hospodářství každého evropského státu. Evropský parlament zajistil, že budou mít všechny strany rovné postavení a že pravidla budou platit pro všechny, z čehož bude mít prospěch mnoho evropských malých a středních podniků. Díky této dohodě přestanou malé a střední podniky sloužit jako banky pro veřejné podniky nebo velké společnosti. Spolu s doporučením Evropského parlamentu, aby byla od malých a středních podniků vybírána DPH až poté, co byly zaplaceny faktury, pomůže stanovení konečné lhůty pro zaplacení faktur těm, kteří si v době poklesu trhů dělají starosti o své přežití. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu, protože přikládám zásadní význam tomu, aby byly učiněny veškeré možné kroky za účelem posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích, které představují nepřijatelný zlozvyk, musí dále pokračovat, především v době ekonomické recese, jakou právě zažíváme. Negativní důsledky opožděných plateb jsou značné; představují nemalé náklady pro věřitelské společnosti,

20-10-2010

20-10-2010

CS


brzdí peněžní toky i možnost investování a mají dopad na konkurenceschopnost malých a středních podniků. Tato směrnice oprávněně zahrnuje opatření, jež mají odradit dlužníky od opožděných plateb, opatření, jež umožňují věřitelům využívat svých práv, a rovněž určuje specifická a přesná pravidla, jako jsou oznámení o prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním a 30denní lhůta pro placení pohledávek, nejsou-li uplatněny konkrétní výjimky. Tato pravidla ukládají orgánům veřejné správy určité závazky a odrazují je od takového chování, jež by mohlo mít negativní dopad na malé a střední podniky tím, že by narušovalo věrohodnost přijatých politik. Rychlé platby jsou rovněž nezbytnou a prvotní podmínkou pro investice, růst a vytváření pracovních míst. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Také já prohlašuji, že jsem spokojena s nalezeným řešením týkajícím se lhůt splatnosti, a těší mne, že byl přijat návrh socialistů a demokratů, který povoluje delší lhůty pro veřejné zdravotnické služby, kde složité rozpočtové postupy vedou k delším platebním lhůtám. Je-li mezi soukromými podniky respektována smluvní svoboda, znamená navíc zákaz nepřiměřených lhůt pro platby věřitelům, jimiž jsou často malé a střední podniky, významnou ochranu. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě, protože podporuje snahy Komise vyvíjet tlak na dlužné státy tím, že navrhuje striktní opatření v době, kdy jsou jejich veřejné finance ve špatném stavu. Tlak na okamžité vyrovnání pohledávek prostřednictvím hrozby závažných finančních sankcí v podobě úroku slouží především zájmům podniků, které využívají krize k tomu, aby usilovaly o omezení sociální ochrany a o zmrazení či snížení mezd pracujících. Argument, že tohle pomůže malým a středním podnikům, neobstojí, jelikož podle čísel uvedených v tomto právním předpisu nejsou dotčené podniky malými a středními podniky. Tento druh jednání by byl oprávněný, pokud by mu předcházela smělá podpora reálné ekonomiky pracujících a kroky podporující sociální a ekonomickou soudržnost. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Schvaluji potřebu posílit směrnici 2000/35/ES a určit nástroje nezbytné k odstranění či k omezení opožděných plateb v obchodních transakcích. Má pozornost se zaměřuje na malé a střední podniky, které představují nezbytnou součást evropského trhu, jelikož vytvářejí bohatství i pracovní místa. Tato politická volba Evropské komise je krokem správným směrem, jehož cílem je vytvořit pro malé a střední podniky příznivější podnikatelské prostředí. Pokud se týká odstrašujícího prostředku v podobě 8% úrokové sazby, jsem poněkud znepokojena výsledky z některých regionů v mé zemi i v dalších evropských státech, jimž respektování nových pravidel činí skutečné potíže. Doufám, že tento nový přístup může být skutečnou příležitostí ke změně. Nyní se musíme soustředit na sledování provádění směrnice v rámci vnitrostátních právních systémů, se zapojením regionálních i místních orgánů, abychom zajistili, že se všude bude postupovat standardním způsobem. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Doufám, že ze vstupu směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích v platnost budou mít největší prospěch malé a střední podniky Evropské unie, kterým bude zajištěna větší ochrana a poskytnuty zdroje ke zvýšení investic a k vytváření nových pracovních míst. Zároveň doufám, že směrnice usnadní rozvoj mechanismů pro vymáhání pohledávek, neboť opožděné platby způsobují výkyvy ve fungování malých a středních podniků a následně i celého trhu.

107

108

CS


Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Opožděné platby v obchodních transakcích mezi podniky i mezi podniky a orgány veřejné správy jsou jednou z věcí, které v současné době brání oživení hospodářského růstu. Schválení nové směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích představuje významnou inovaci, jež bude vyžadovat patřičnou přípravu zejména veřejného sektoru jak z politického, tak z administrativního hlediska. Z politického hlediska, aby finanční a rozpočtové plánování mohlo přihlížet nejen k dopadu pravidel Evropské unie týkajících se Paktu o stabilitě a růstu, ale nyní také k dopadu nových pravidel týkajících se opožděných plateb, což by – nebude-li to uspokojivě řízeno – mohlo mít jak přímý, tak zpětný dopad na manévrovací prostor vlád na různých úrovních. Z administrativního hlediska je náležitá příprava nezbytná pro správné finanční řízení orgánů veřejné správy, počínaje poměrem mezi pasivy a výdaji, aby příjmy z daní – tedy lidé – nebyli zatěžováni břemeny, jako jsou úrokové platby, což by mohlo mít významný dopad na veřejné finance. Konečně považuji za důležité, že je tu konkrétní povědomí a flexibilita týkající se několika odvětví jako zdravotnictví, v němž orgány veřejné správy nahromadily značně opožděné platby a dluží podnikům za hotové zboží a poskytnuté služby. Diane Dodds (NI), písemně. – V současném hospodářském klimatu je pro malé a střední podniky už tak obtížné přežít, i bez další zátěže v podobě opožděných plateb v obchodních transakcích. Jakýkoliv mechanismus, který pomáhá tyto podniky chránit před dalšími náklady a finančními dopady souvisejícími s opožděnými platbami, by proto měl být vítán. Domnívám se však, že je na britské vládě, nikoli na Evropské unii, aby tuto záležitost právně upravila a zajistila, aby firmy a vládní orgány dostály svým platebním povinnostem. Přestože má tato zpráva své klady, skutečně je třeba vyjasnit určité aspekty, a proto jsem se rozhodla se v tuto chvíli tohoto hlasování zdržet. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, protože umožní přijetí harmonizovaných opatření, což by mohlo být zvlášť důležité pro výkonnost společností – především malých a středních podniků – v současné situaci hospodářské krize. Zaručení systému anulací pro odvětví zdravotnictví nicméně považuji za pozitivní krok. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Opožděné platby představují problém s nesmírně závažnými důsledky pro zdraví globální ekonomiky a zvlášť zničujícím dopadem na malé a střední podniky. Jejich důsledky jsou ještě škodlivější v současném období hospodářské a finanční krize. Špatný příklad, který dává veřejná správa, je nepřijatelný, k čemuž ve zvlášť závažné míře dochází v Portugalsku. Potřebujeme opatření, jež směřují k získání kontroly nad opožděnými platbami v obchodních transakcích, abychom ochránili dobrý zdravotní stav evropského hospodářství a vyhnuli se situacím, kdy jsou výrobní struktury finančně dušeny a dochází k předražování produktů k financování, čímž se zvyšuje závislost na bankovním sektoru. Rád bych upozornil na konkrétní případ zemědělských producentů, jimž supermarkety a distributoři často zpožďují dlužné platby. Maximální platební lhůta 30 dní od poskytnutí a vyúčtování služeb, jež může být prodloužena až na 60 dní, je poměrně rozumná s ohledem na rovnováhu obchodních vztahů a bude klíčem k pěstování kultury včasného plnění závazků. Louis Grech (S&D), písemně. – Dnešní přijetí zprávy paní Weilerové znamená významnou změnu limitu pro platby v obchodních vztazích. V současné době je běžnou a – což je ještě znepokojivější – přípustnou praxí orgánů veřejné správy vyvíjení tlaku na malé a střední podniky, aby uzavíraly smlouvy umožňující opožděné platby faktur.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Malta je toho názorným příkladem. Četné malé a střední podniky, které se z více než 70 % podílejí na zaměstnanosti v soukromém sektoru, se potýkají s vážnými problémy v souvislosti s peněžními toky, jež vznikly v důsledku opožděných plateb ze strany podniků, především orgánů veřejné správy, včetně vlády. V řadě členských států bude 60denní lhůta pro orgány veřejné správy sloužit jako důležitá ochranná doložka pro malé a střední podniky a občany. Aby však bylo toto ustanovení skutečně účinné, musí dojít k jeho správnému provedení a uplatňování v každém členském státě a zároveň k přísné kontrole ze strany Komise. Teprve tehdy může toto nové pravidlo zajistit skutečný prospěch občanům a zejména malým a středním podnikům. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Lhůty splatnosti v obchodních transakcích představují pro správné fungování evropských ekonomik prioritu. Mezi členskými státy bohužel panují značné rozdíly, pokud se týká dodržování lhůt splatnosti, a proto je nezbytné pečlivě přezkoumat směrnici 2000/35/ES z 8. srpna 2002, jež je nyní v platnosti. Nedostatek discipliny v transakcích představuje mimořádnou hrozbu pro malé a střední podniky v zemích, které jsou postiženy hospodářskou krizí. Opožděné platby často způsobují problémy jak na vnitřním trhu, tak v přeshraničním obchodě. Z tohoto důvodu podporuji návrh zpravodajky na zpřísnění právních předpisů, zavedení nástrojů k ochraně podniků a zavedení povinných náhrad spojených s vymáháním opožděné platby faktur a úroků. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Vítám rozhodnutí zpravodajky rázně se postavit na stranu malých a středních podniků. Opožděné platby představují v obchodních transakcích v rámci EU obrovský ekonomický problém. Vážným problémem jsou rovněž v zemědělském sektoru, když jsou potíže spojené s likviditou přenášeny na zemědělské podniky. Jasně definované lhůty splatnosti budou znamenat konec těchto metod. Podporuji 30denní lhůtu splatnosti jakožto standard navržený ve zprávě a také zavedení všeobecného horního limitu 60 dní. Připadá mi nepochopitelné, že v mnoha členských státech se vyplácení veřejných prostředků v transakcích s orgány veřejné správy zpožďuje. Opožděné platby vážně poškozují podnikatelské prostředí i vnitřní trh a mají bezprostřední dopad na členské státy. Požadované paušální náhrady, které se mají platit od prvního dne, kdy se platba opozdí, představují hmatatelnou metodu, jak tomu bránit. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Weilerové, protože se domnívám, že je nezbytné chránit věřitele orgánů veřejné správy, které tvoří převážně malé a střední podniky. Toto opatření umožní vrátit do oběhu přibližně 180 miliard EUR v hotovosti – taková je výše celkového dluhu orgánů veřejného správy vůči podnikům v celé EU. Jedná se o opravdu důležitý krok, jelikož bude podnikům zaručeno automatické právo požadovat zaplacení úroků z prodlení a také obdržet pevnou minimální částku 40 EUR jako náhradu za výdaje spojené s vymáháním pohledávky. Podniky budou v každém případě také moci požadovat úhradu všech přiměřených výdajů vynaložených za tímto účelem. Jsem přesvědčen, že tato iniciativa poslouží jako pobídka členským státům, aby vypracovaly kodexy chování pro včasné platby. Ve skutečnosti mohou zachovat nebo zavést zákony a právní předpisy obsahující ustanovení, která jsou pro věřitele výhodnější než ta, jež stanoví tato směrnice. Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Mezi mnoha návrhy obsaženými v iniciativě „Small Business Act“ patřil podle mého názoru k nejnaléhavějším ten týkající se změny směrnice 2000/35/ES. Opožděné platby se staly běžnou praxí orgánů veřejné správy v mnoha zemích (a k nim nepochybně patří i Itálie). Činí-li evropský průměr 180 dní od

109

110

CS


data splatnosti, můžeme si jen domýšlet, jaké je v některých případech rekordní zpoždění, a jaké to má dopady na ty, kdo řídí malé a střední podniky. Je paradoxní, že stát vyžaduje včasné placení poplatků a daní, uděluje postihy a uplatňuje úrok od prvního dne zpoždění, ale ignoruje své vlastní závazky, když je sám dlužníkem. Změna, pro kterou hlasujeme, je velmi důležitá především v této době vážných ekonomických nesnází, ale sama o sobě k vyřešení tohoto problému nestačí. Pokud členské státy nezmění své postupy vymáhání pohledávek od orgánů veřejné správy tak, aby je zrychlily a zefektivnily, budou schválená ustanovení neúčinná. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Opožděné platby v obchodních transakcích, ať už mezi společnostmi nebo mezi společnostmi a orgány veřejné správy, jsou zodpovědné za problémy týkající se peněžních toků v malých a středních podnicích a následně často přispívají k dalšímu zpoždění v platbách, čímž začíná začarovaný kruh, který je obtížné překonat. Jsme si jistí, že uplatňování zde navrhovaných nových pravidel bude představovat důležitý krok k ukončení této situace a tak pomůže společnostem zvládnout toto období hospodářské a finanční krize. Navrhované postihy jsou přiměřené a nezbytné a doufáme, že zabrání nepatřičným obchodním praktikám, které si obchodní subjekty osvojily. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Bylo nezbytné, aby bylo usnesení o směrnici o opožděných platbách přijato, a proto jsem hlasoval pro toto usnesení. Rozprava dnes ráno také ukázala, že důsledky krize, která v nedávné minulosti neušetřila ani naše členské státy, jsou nadále intenzivně pociťovány. Potřebujeme provést řadu změn v zájmu hladkého fungování vnitřního trhu. Jakožto součást těchto změn zpráva oprávněně doporučuje přechod ke kultuře včasných plateb. To umožní, aby opožděné platby vedly k následkům, které je učiní nevýhodnými. Podle hodnocení dopadů, jež přezkumu předcházelo, jsou orgány několika členských států známé svou špatnou platební morálkou. Upřímně doufám, že dnešní rozhodnutí bude i toto moci změnit. A konečně může stát v popředí našeho zájmu o tuto problematiku také ulehčení života malých a středních podniků. Navrhované alternativní mechanismy řešení sporů mohou přinést řešení, stejně jako zveřejňování praktik členských států. Nabízení většiny příležitostí prostřednictvím evropského portálu e-Justice může pomoci věřitelům a podnikům fungovat s menšími starostmi. Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. – (SK) Vítám návrh Komise řešící problematiku opožděných plateb, které se stávají vážným problémem především v přeshraničních obchodních transakcích, protože narušují právní jistotu. Aby důsledky opožděných plateb od těchto plateb odrazovaly, je nezbytné v rámci vytváření kultury včasných plateb zavést rychlé postupy vymáhání nesporných neuhrazených pohledávek souvisejících s opožděnými platbami. Pozměňovací návrh zaměřený na vymáhání takových nároků vůči podnikům či orgánům veřejné správy prostřednictvím široce dostupného on-line postupu bude pozitivním krokem směrem ke zjednodušenému a zrychlenému vymáhání tohoto druhu neuhrazených pohledávek. Přinese prospěch zejména malým a středním podnikům, které nejvíce trpí v důsledku opožděných pohledávek a těžkopádných postupů jejich vymáhání. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Neuhrazené pohledávky představují značné finanční riziko, především pro malé a střední podniky. Nedostatek platební morálky může vážně omezit likviditu, zejména v době krize. Opatření, která povedou k většímu povědomí o platbách, budou zcela jistě prospěšná. Zdržel jsem se hlasování, protože nejsem

20-10-2010

20-10-2010

CS


přesvědčen, že má smysl tuto záležitost právně upravovat na celoevropské úrovni, ani že by měl tento postup pozitivní vliv na platební morálku. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva se zabývá řešením problému opožděných plateb, problému, který destabilizuje trh a především poškozuje malé a střední podniky, jichž si zvlášť vážím. Můj hlas pro tuto zprávu by měl být chápán jako projev naděje na zrození nové obchodní kultury, jež je vstřícnější vůči včasným platbám a v níž se opožděné platby považují za nepřijatelné zneužití pozice klienta a za porušení smlouvy, nikoli za běžnou praxi. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tento právní předpis, jelikož se domnívám, že lepší platební podmínky jsou prospěšné pro malé a střední podniky i pro kulturu podnikání jako takovou. Jsem přesvědčena, že jedno z ustanovení navržených v tomto dokumentu je zvlášť pokrokové: požadavek na rychlé zveřejňování seznamů vykazujících subjektů. Tato opatření nejenom podnítí společnosti (především malé a střední podniky), aby si navzájem platily včas, čímž sníží riziko problémů spojených s likviditou, ale také zvýší věrohodnost a tím i konkurenceschopnost těchto společností. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Weilerové, jelikož se domnívám, že je nezbytné stanovit maximální lhůtu, do níž podniky musí dostat zaplaceno. Tato potřeba je ještě naléhavější a nezbytnější v této době krize. Malé a střední podniky hrají spolu s podnikateli významnou úlohu ve všech našich ekonomikách a jsou klíčovými tvůrci pracovních míst i přijmu a hnací silou inovace a růstu. Naneštěstí jsme v poslední době až příliš často svědky situací, kdy jsou společnosti, kterým orgány veřejné správy dluží několik milionů, nuceny ukončit svou činnost či vyhlásit bankrot právě v důsledku těchto opožděných plateb. Proto doufám, že budou v prováděcí fázi zváženy také další faktory jako stanovování a zmírňování závazků, které pro orgány veřejné správy vyplývají z paktu stability, a zároveň postupné zkracování lhůt splatnosti. Takto by došlo ke spojení obou požadavků, z čehož by měl prospěch celý systém dané země. Doufám, že členské státy tuto směrnici rychle provedou, aby mohla být co nejdříve uplatňována. Je to povinnost nás zákonodárců i právo, které dlužíme věřitelským společnostem. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Opožděné platby mohou způsobit finanční problémy a dokonce i bankrot některých podniků, zejména malých a středních podniků. Podle Evropské komise stojí opožděné platby evropskou ekonomiku každý rok přibližně 180 miliard EUR. Jiné studie hovoří o 300 miliardách EUR ročně, což představuje částku rovnající se veřejnému dluhu Řecka. Těší mne, že se v současném ekonomickém klimatu Rada a Parlament byly od samého počátku schopny dohodnout na ambiciózním přezkumu evropské legislativy v této oblasti. Podíl Evropského parlamentu byl v této záležitosti podstatný. Podařilo se nám zajistit, aby konečný text vycházel z mnohých vylepšení odhlasovaných ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, k nimž především patří: vyšší zákonné úrokové sazby, které se platí v případě zpoždění, pro transakce mezi podniky pravidlo o 30denním prodlení a jeho prodloužení na 60 dní, k němuž může dojít za určitých podmínek; pro veřejné instituce maximálně 60denní prodlení; větší flexibilita pro veřejné zdravotnické instituce i pro veřejné lékařské a sociální instituce a konečně zjednodušení náhrad nákladů spojených s vymáháním (paušál 40 EUR). Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál paní Weilerové k její vynikající práci. Evropský parlament dal zelenou novým zákonům s cílem omezit opožděné platby orgánů veřejné správy jejich dodavatelům, z nichž většinu tvoří malé a střední

111

112

CS


podniky. Parlament zajistil, aby byly orgány veřejné správy povinny zaplatit za poskytnuté služby nebo zboží do 30 dní. Pokud tak neučiní, musí z opožděné platby zaplatit úrok ve výši 8 %. Princip platit za práci včas je nejen základním principem správného chování, ale má rovněž zásadní význam, protože rozhoduje o spolehlivosti podniku, jeho dostupných finančních prostředcích a o jeho přístupu k úvěrům a financím. Z této nové směrnice, jež bude nyní ve vnitrostátních právních systémech provedena do 24 měsíců od přijetí, proto bude mít prospěch celé evropské hospodářství. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k tomu, že opožděné platby představují jev, který má řadu vzájemně souvisejících příčin, lze proti nim postupovat jedině pomocí široké škály doplňujících opatření. Parlament proto zastává názor, že čistě právní přístup s cílem zlepšit nápravu opožděných plateb je nezbytný, avšak není dostačující. „Tvrdý“ přístup Komise zaměřený na přísné postihy a odrazující prostředky musí být rozšířen tak, aby zahrnoval i „měkká“ opatření zaměřená na poskytování pozitivních pobídek, jež budou působit proti opožděným platbám. Mimoto by současně s prováděním směrnice měla být podporována rovněž praktická opatření, jako je používání elektronických faktur. Marco Scurria (PPE), písemně. – (IT) Itálie je zemí, v níž podniky nejvíce trpí v důsledku opožděných plateb ze strany orgánů veřejné správy a kde činí průměrná doba platby dodavatelům 180 dní oproti evropskému průměru 67 dní. To má za následek finanční problémy, drastické omezení investičních příležitostí a ztrátu konkurenceschopnosti, zejména u malých a středních podniků. Směrnice, pro kterou jsme dnes hlasovali, odrazuje dlužníky od opožděných plateb a umožňuje věřitelům účinně chránit své zájmy proti takovému zpoždění tím, že zavádí právo na zákonný úrok zapříčiněný opožděnými platbami, přestože není ve smlouvě výslovně stanoven. Rovněž nutí orgány veřejné správy, aby platily maximálně do 60 dní od podání žádosti o platbu za předpokladu, že služby byly provedeny uspokojivým způsobem. Přijetí této směrnice pro naše podniky představuje opravdu velkou pomoc: v současné době každá čtvrtá společnost zastavuje činnost v důsledku problémů spojených s nedostatečnou finanční likviditou. Tato nová pravidla pro platby budou znamenat, že společnosti získají zpět svou konkurenceschopnost na trhu a nezaniknou žádná pracovní místa. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Tím, že Evropský parlament výraznou většinou přijal zprávu mé kolegyně Barbary Weilerové o návrhu směrnice o opožděných platbách, zavedl vyvážená a srozumitelná pravidla, která podporují solventnost, inovace a pracovní místa. Malé podniky a veřejné nemocnice budou mít užitek z opatření, která navrhujeme. Malé podniky již nebudou čelit finančním problémům vyplývajícím z opožděných plateb a veřejné nemocnice budou moci díky svému specifickému postavení využívat prodlouženého 60denního období pro platby, které budou financovány z úhrad podle systému sociálního zabezpečení. Dohoda, které bychom měli s Radou dosáhnout, navíc umožní, aby směrnice rychle vstoupila v platnost a členské státy ji provedly již v lednu 2011. Jsem potěšen účinností tohoto hlasování.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Salvatore Tatarella (PPE), písemně. – (IT) V posledních letech se opožděné platby stávají ve finančním řízení podniků stále významnějším břemenem. Představují závažný a nebezpečný problém, který snižuje kvalitu nabídkového systému, vážně ohrožuje přežití malých podniků a přispívá ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Statistiky jsou znepokojující, především pokud se týká Itálie, kde doba platby činí v průměru 186 dní a u regionálních vlád v oblasti zdravotnictví dosahuje 800 dní. To je skutečná ostuda, která velice často donutila mnohé malé a střední podniky ukončit činnost. Prostřednictvím této zprávy činíme velký krok vpřed tím, že stanovujeme 60 dní jakožto limit pro platby soukromému sektoru ze strany veřejného sektoru. Přijetí tohoto právního předpisu samozřejmě problém nevyřeší jako mávnutím kouzelného proutku, ale rozhodně představuje východisko ze začarovaného kruhu, zejména pokud se týká jednání s orgány veřejné správy. Efektivita a rychlost orgánů veřejné správy při placení faktur je důležitým krokem, který prospěje také evropské ekonomice. Doufám, že členské státy, především Itálie, tento právní předpis velice rychle provedou. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva významným způsobem přispěla k řešení problému opožděných plateb v obchodních transakcích mezi společnostmi a veřejnými subjekty. Tato iniciativa usiluje o větší likviditu mezi společnostmi Evropské unie prostřednictvím harmonizace. Postup proti opožděným platbám je zvlášť vítán v současném období krize, jelikož velká zpoždění mají negativní dopady na činnost společností. Cílem opatření je přispět k hladkému fungování vnitřního trhu pomocí naléhavě potřebných změn lhůt i postihů uplatňovaných v případě, že lhůta není dodržena. V této souvislosti vítám legislativní návrh, jehož ustanovení o všeobecné lhůtě 30 dní na platby v transakcích mezi společnostmi a mezi společnostmi a veřejnými subjekty – veřejné subjekty přitom mohou ve výjimečných případech využít lhůty 60 dní – získalo všeobecnou podporu ve skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), jejíž jsem členem. Pozitivně vnímám rovněž stanovení úrokové sazby, jež má být uplatňována v případě opožděné platby a vychází z referenční úrokové sazby Evropské centrální banky zvýšené o 8 %. Toto opatření podle mého názoru výrazně povzbudí hospodářské aktivity malých a středních podniků, jejichž hospodářskou výkonnost často vážně poškozují byrokratické překážky. Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, právě jsme hlasovali o přepracované směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Tuto dohodu jsem jednoznačně podpořila. Nepřiměřeně dlouhé lhůty splatnosti a opožděné platby nepochybně představují hrozbu pro zdravé řízení společností, ovlivňují konkurenceschopnost i ziskovost a v konečném důsledku mohou ohrozit i další existenci společností. Jelikož se zdá, že nynější směrnice není v odrazování od opožděných plateb dostatečně efektivní, podporuji rovněž zpřísnění stávajících pravidel. Pokud se týká maximálních lhůt splatnosti, poskytneme společnostem dodatečné záruky, neboť platby musí být v zásadě provedeny do 30 dní. To má zvlášť velký význam u plateb mezi společnostmi a vládními orgány. Konečně budou členské státy a jejich vlády od nynějška muset jít samy příkladem. Je to otázka věrohodnosti, to znamená, že v budoucnu budou evropské instituce muset dodržovat tytéž zákonné lhůty jako všichni ostatní. Skutečnost, že směrnice jasně stanoví, že jakákoli smluvní odchylka od standardních platebních podmínek bude možná jedině z objektivních a čestných důvodů, bude důležitým faktorem při jejím vymáhání. Závěrem doufám, že pevná náhrada nákladů spojených s vymáháním přivede opozdilé plátce na správnou cestu a – což je ještě lepší – udrží je na ní. To by bylo dobré jak pro naše společnosti, tak pro pracovní místa.

113

114

CS


Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Weilerové o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Podnikatelským aktivitám významně brání dluhy nebo opožděné platby, které často bývají příčinou toho, že jinak solventní podniky krachují v důsledku jakéhosi dominového efektu. Opožděné platby představují v Evropě častý jev, který poškozuje podniky, zvláště pak malé podniky. Ve většině členských států navíc orgány veřejné správy v obtížné finanční situaci obvykle platí opožděně. Je proto třeba zpřísnit stávající zákonná opatření prostřednictvím postupu proti opožděným platbám, abychom podpořili společnosti, zejména malé a střední podniky, a stanovit konkrétní lhůty a příslušné postihy pro ty, kdo je porušují. Zpráva: Ilda Figueiredo (A7-0233/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož chudoba představuje velmi vážný problém, který postihuje 85 milionů našich evropských spoluobčanů, takže by k ní nikdo neměl zůstat lhostejný. Měla by být v popředí našich priorit a zaslouží si společnou odezvu, jež zajistí, aby těm, kdo se nacházejí v sociálně zranitelném postavení, zůstala alespoň špetka důstojnosti. Chudoba postihuje nejen naše mladé lidi a naše seniory, ale stále více i naše pracující. Jenom v posledních dvou letech zaniklo 6 milionů pracovních míst, zatímco u těch pracujících, kterým se podařilo si zaměstnání udržet, došlo ke snížení již tak nízké úrovně mezd a zvýšení jejich nestability. Potřebujeme systematický přístup, který se zaměřuje na příčiny těchto problémů a na jejich řešení a vznikající problémy udusí v jejich zárodku. Zároveň však v současné době nemůžeme poskytnout okamžitou a naléhavou odpověď na jejich důsledky. Vzhledem k tomu je nezbytné, abychom zajistili, že ti, kdo jsou v naší společnosti zranitelní, dostanou minimální příjem ke své existenci a dočkají se okamžité odezvy, jež jim umožní se z této situace dostat. Je to také požadavkem, který bychom měli podporovat a který je nutno se vší odpovědností a naléhavostí splnit. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) EU projevila své odhodlání bojovat proti chudobě v Evropě v rámci iniciativ prosazovaných v roce 2010, Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a v souvislosti s dosažením rozvojových cílů tisíciletí stanovených Organizací spojených národů. Vzhledem k závažnosti hospodářské a sociální krize i k jejímu vlivu na nárůst chudoby a sociálního vyloučení některé zranitelné skupiny obyvatelstva, jako jsou ženy, děti, senioři a mladí lidé, výrazněji pocítily negativní důsledky této situace. Ačkoliv v této situaci může minimální příjem představovat vhodný systém ochrany uvedených kategorií osob, nebere v úvahu zásadu subsidiarity, a tedy skutečnost, že tato záležitost je odpovědností jednotlivých členských států. Jelikož v Evropě panují rozdíly ve mzdové a sociální oblasti, je obtížné stanovit společnou výši minimálního příjmu. Domnívám se, že by místo toho bylo užitečné podnítit jednotlivé členské státy, aby zlepšily politickou odpověď a bojovaly proti chudobě prosazováním aktivního sociálního začleňování, odpovídajícího příjmu, přístupu ke kvalitním službám a spravedlivého přerozdělování bohatství. Především by však členské státy měly být podporovány, aby lépe využívaly strukturální fondy, které mají k dispozici. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Mezinárodní společenství již několikrát potvrdilo svůj závazek bojovat proti chudobě. Tento globální přístup je nezbytný, protože chudoba nepostihuje pouze rozvojové země v subsaharské Africe či v Asii, ale také 17 % obyvatelstva EU.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Jsem přesvědčena, že summit OSN, který se konal minulý měsíc, znamená významný posun vedoucí k přijetí specifického akčního plánu pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Pokud jde o EU, ta navrhla snížit do roku 2020 počet lidí žijících v chudobě o 25 % a vyčlenit 0,7 % hrubého národního příjmu na rozvojovou pomoc. Evropský parlament mimoto přijetím této zprávy podporuje aktivní sociální začleňování znevýhodněných skupin a zajišťování efektivní hospodářské a sociální soudržnosti. Ráda bych zmínila velký příspěvek Rumunska programům OSN pro boj proti chudobě, který dosahuje 250 milionů EUR. Jelikož musí být rozvojová pomoc oboustranná, má země bude nadále dodržovat své závazky. Domnívám se však, že je třeba věnovat větší pozornost skupinám, které jsou výrazně ohroženy chudobou, jako je venkovské obyvatelstvo nebo romská etnická menšina. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Cílem této iniciativy je přijmout na evropské úrovni různá opatření k odstranění chudoby a sociálního vyloučení. Hospodářská krize zhoršila situaci mnoha Evropanů. Nezaměstnanost vzrostla a za těchto okolností je situace těch nejzranitelnějších lidí, jako jsou ženy, děti, mladí lidé a starší osoby, ještě svízelnější. Proto potřebujeme přijmout opatření na evropské i na vnitrostátní úrovni a minimální příjmy jsou dobrým nástrojem k zajištění důstojného života těch, kteří je potřebují. Konečným cílem však je jejich plné začlenění do trhu práce, které umožňuje opravdovou sociální soudržnost. V této souvislosti doufám, že se dokážeme postarat o to, aby byl hospodářský rozvoj doprovázen sociálním rozvojem, a především že budeme schopni ovlivnit vývoj sociálního hospodářství. Rovněž doufám, že budeme moci splnit cíl strategie Evropa 2020, tedy snížit počet lidí ohrožených chudobou o 20 milionů. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože navzdory všem prohlášením o boji proti chudobě evropští občané nadále žijí v chudobě, sociální nerovnosti se zvýšily a počet chudých pracujících také stoupá. Evropská unie musí podniknout aktivnější opatření v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a věnovat zvláštní pozornost lidem v nejistém zaměstnání, nezaměstnaným, rodinám, starším osobám, ženám, svobodným matkám, znevýhodněným dětem a lidem, kteří jsou nemocní nebo v různé míře zdravotně postižení. Minimální příjem je jedním ze základních opatření v boji proti chudobě, neboť pomáhá příslušné lidi pozvednout z chudoby a zajistit jejich právo žít důstojný život. Ráda bych upozornila na skutečnost, že minimální příjem dosáhne svého cíle v boji proti chudobě jedině v případě, že členské státy podniknou konkrétní kroky, aby minimální příjem zaručily, a budou provádět vnitrostátní programy boje proti chudobě. V některých členských státech systémy minimálního příjmu navíc nedosahují hranice relativní chudoby. Evropská komise by se proto měla při hodnocení vnitrostátních akčních plánů zaměřit na dobré a špatné postupy. Minimální příjem – hlavní aspekt sociální ochrany – je tedy nepochybně důležitý při zajišťování ochrany lidí konfrontovaných s chudobou a jejich rovných příležitostí ve společnosti. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) V Rumunsku dostává téměř 300 000 rodin od státu minimální příjem zaručený podle zákona, který platí již od roku 2001, k čemuž je vynaloženo fiskální úsilí ve výši téměř 300 milionů EUR. Na pozadí nynější hospodářské krize, jejíž dopad pociťují především občané z hospodářsky méně rozvinutých zemí, představuje doporučení Evropského parlamentu zavést systém minimálního příjmu ve všech členských státech zřejmé řešení. Přestože nemůže nikdo nic namítat proti potřebě takového zaručeného minimálního příjmu, může pochopitelně dojít k jeho zneužívání.

115

116

CS


Dobré časové vymezení i kontrolní rámec tohoto systému jsou nezbytné, jelikož existuje riziko, že bude tento systém lidi podněcovat k tomu, aby nepracovali. Aby se zajistilo, že právě k tomuto nebude docházet, doporučuje se, aby každý, kdo dostává tento příjem, také odpracoval několik hodin ve prospěch společenství. Na konci roku 2008 žilo v celé EU pod hranicí chudoby 85 milionů lidí. Tato čísla ukazují na potřebu pomoci, zvláště pokud jde o mladé a starší osoby. Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Hospodářská krize chudobu podstatně zhoršila. V Evropské unii žije v současné době pod hranicí chudoby více než 85 milionů lidí. V souvislosti s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení vítám politický závazek Evropského parlamentu zajistit ekonomickou a sociální soudržnost, která bude silná a účinná. Zpráva paní Figueiredové upozorňuje, že zavedení minimálního příjmu na vnitrostátní úrovni je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se vypořádat s chudobou. Nesouhlasím nicméně se stanovením minimálního příjmu na úrovni Evropské unie. Takovéto opatření by bylo demagogické a v současné situaci naprosto nevhodné. Strukturální fondy hrají při řešení sociálního vyloučení také zásadní úlohu. Především Evropský sociální fond představuje vlivný evropský investiční nástroj vytvořený se záměrem učinit trh práce přístupnějším těm, kdo zažívají potíže. V období 2014–2020 by měl nadále zůstat silným nástrojem politiky soudržnosti. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro tuto velmi dobrou zprávu, protože trvá na potřebě podniknout konkrétní opatření k odstranění chudoby a sociálního vyloučení, a to prosazováním spravedlivého přerozdělování příjmů a bohatství, což by zaručilo odpovídající příjem a dodalo Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení opravdový význam. Zpráva vyzývá členské státy, aby přehodnotily své politiky, kterými chtějí zaručit přiměřený příjem, neboť boj proti chudobě vyžaduje, aby byla vytvořena dlouhodobá a důstojná pracovní místa. Zastává názor, že sociální cíle by měly tvořit nedílnou součást strategie pro překonání krize a že vytváření pracovních míst musí být pro Evropskou komisi i vlády členských států prioritou jakožto první krok ke snížení chudoby. Domnívá se, že systémy odpovídajícího minimálního příjmu musí stanovit minimální příjmy ve výši odpovídající nejméně 60 % mediánu příjmu v příslušném členském státu. Rovněž zdůrazňuje význam dávky v nezaměstnanosti, která zaručuje důstojnou slušnou životní úroveň, a také potřebu zkrátit dobu absence na trhu práce, mimo jiné zefektivněním státních úřadů pro zaměstnanost. Také zdůrazňuje potřebu přijmout pravidla v oblasti sociálního zabezpečení s cílem vytvořit vazbu mezi minimální výší důchodu a příslušnou prahovou hodnotou chudoby. Ole Christensen (S&D), písemně. – (DA) My, dánští sociální demokraté v Evropském parlamentu (Dan Jørgensen, Christel Schaldemoseová, Britta Thomsenová a Ole Christensen), jsme hlasovali pro zprávu o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě, jež vznikla z vlastní iniciativy EP. Domníváme se, že by měly všechny členské státy přijmout cíle týkající se boje proti chudobě a zavést systémy minimálního příjmu. Zároveň jsme přesvědčeni, že tyto cíle a systémy by se měly přizpůsobit okolnostem v jednotlivých členských státech. Domníváme se, že existuje mnoho způsobů hodnocení chudoby, a mělo by být na každém jednotlivém členském státu, aby nalezl ten nejlepší způsob a vytvořil systém minimálního příjmu, který bude onomu členskému státu uzpůsoben.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Nynější hospodářská krize má obrovský dopad na zvyšující se nezaměstnanost, na nekontrolované chudnutí a na sociální vyloučení lidí po celé Evropě. Chudoba a sociální vyloučení dosáhly nepřijatelné úrovně: téměř 80 milionů Evropanů žije pod hranicí chudoby, z toho 19 milionů tvoří děti – to odpovídá téměř dvěma z 10 dětí – a mnozí další čelí vážným překážkám týkajícím se přístupu k zaměstnání, vzdělání, bydlení a sociálním a finančním službám. Nezaměstnanost ve všech členských státech rovněž dosáhla nebývalé výše a evropský průměr tak činí 21,4 %, přičemž je bez zaměstnání každý pátý mladý člověk. Tato situace je nepřijatelná a my musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli vyřešit tragedii, kterou tito lidé prožívají. Za tímto účelem byl rok 2010 vyhlášen Evropským rokem boje proti této metle se záměrem posílit politický závazek EU a podniknout opatření, která mají rozhodující dopad na vymýcení chudoby. Souhlasím s tím, že v každém členském státě musí být minimální mzda současně se strategií opětovného začlenění do společnosti a přístupem na trh práce. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Ekonomická a sociální soudržnost je základní podmínkou jakékoli společné politiky v Evropě i na nižší úrovni. Tam, kde existují rozdílné zájmy, se budou lišit také cíle a bude nemožné plánovat cokoli společného. Zvyšování životní úrovně těch, kdo žijí pod hranicí chudoby, představuje prioritu. Veřejné prostředky vynaložené v této souvislosti jsou nepochybně střednědobou investicí, neboť jsou-li správně rozděleny, podnítí růst, který se bude sám udržovat. Převádění pevných částek peněz je vždy nejistá záležitost, pokud nejsou součástí nějakého širšího programu pobídek. Odlišný přístup vyžadují dvě situace. První situace, týkající se sociálního zabezpečení, nastává, když si pracovník není schopen vydělat dost na to, aby vedl důstojný život, kvůli tělesnému či duševnímu postižení nebo jiným příčinám s ním spojeným. Druhá situace, týkající se právních a ekonomických otázek, zahrnuje nepružnost trhu práce, který platy patřičným způsobem nepřizpůsobuje produktivitě, nebo vám neumožňuje pracovat tolik, kolik byste chtěli, nebo úměrně tomu, kolik si chcete vydělat, abyste vedli důstojný život. V těchto dvou situacích veřejný sektor může a musí zasáhnout, přičemž pobídky k tvrdé práci mají vytvářet ostatní sektory – a nikdy ne naopak. Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Přibližně jedna pětina obyvatelstva EU žije pod hranicí chudoby; u dětí, mladých lidí a starších osob se míra chudoby zvýšila. Podíl chudých zaměstnanců narůstá spolu s šířením nejistých, nedostatečně placených pracovních míst. V 10 členských státech míra hmotné deprivace postihuje nejméně čtvrtinu populace, přičemž v případě Rumunska a Bulharska tento podíl přesahuje polovinu populace. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že EU čelí problému chudoby, který zhoršila nejen recese, ale i antisociální politiky prováděné pravicovými vládami. Minimální příjem může zaručit sociálních ochranu širokým skupinám obyvatelstva, které nyní žijí v chudobě. Tento minimální příjem hraje zcela rozhodující úlohu při zabraňování tragickým situacím způsobeným chudobou a při zastavování sociálního vylučování. Účinný boj proti chudobě vyžaduje rovněž zvýšení kvality pracovních míst a platů, zavedení práva na určitý příjem i prostředky k poskytování sociálních dávek, důchodů a příspěvků. Rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, čímž pokračuje kampaň za společnost sociálního začleňování zahájená Lisabonskou smlouvou. To je pro mne další důvod, abych hlasovala pro tuto kampaň. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že je třeba, jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, učinit kroky k ochraně spotřebitelů před nepoctivými podmínkami splácení půjček i dluhů na kreditních kartách a stanovit podmínky přístupu

117

118

CS


k půjčkám, které zabrání domácnostem v upadání do nadměrných dluhů a v důsledku jejich chudobě a sociálnímu vyloučení. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) V Evropě má vnitrostátní právní předpisy stanovující minimální mzdu 20 členských států a rozdíly mezi zeměmi mohou být velmi výrazné. Zatímco v Lucembursku činí minimální mzda přibližně 1 682 EUR, v Bulharsku je to pouhých 123 EUR. Z tohoto důvodu Evropský parlament zopakoval svůj požadavek na evropský minimální příjem. Tento minimální příjem by mohl být jedním z hledaných řešení, jak zabránit tomu, aby miliony Evropanů upadly do chudoby. Považujeme za důležité upozornit, že záruka minimálního příjmu by měla být samozřejmě doprovázena celkovou sociální strategií zahrnující přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, přístup k ubytování, vzdělání a celoživotní vzdělávání, a to pro všechny věkové kategorie a způsobem, který vyhovuje jednotlivým zemím. Poslanci Evropského parlamentu zdůraznili, že skutečným cílem systémů minimálního příjmu by nemělo být jenom pomáhat, ale také podpořit příjemce, aby se dostali ze situace sociálního vyloučení a vrátili se do pracovního života. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Svou podporou pro tuto zprávu upozorňuji na význam solidarity v našich evropských společnostech, zejména v tomto Evropském roce boje proti chudobě. Některé členské státy, jako například Francie, sehrály úlohu průkopníků, když před 20 lety vytvořily „minimální zaručený příjem“. Zkušenost nás však naučila, že tento systém může mít nepříznivé následky a například v některých lidech povzbuzovat zahálčivost. Proto musí Unie zvážit opatření, která podobně jako francouzský revenu de solidarité active, „příjem aktivní solidarity“ neboli doplněk příjmů z výdělečné činnosti, vytvoří v příjemcích vědomí odpovědnosti a podnítí je, aby si hledali zaměstnání, což je první skutečný aspekt sociálního začlenění. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vždycky jsem požadovala, a začlenila jsem to již do svého volebního programu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2009, zavedení minimálního příjmu odpovídajícího 60 % průměrného příjmu pro každého občana Unie. Dnes však tato sněmovna bohužel hlasovala proti tomuto legislativnímu návrhu na úrovni Společenství. Jsem přesvědčena, že letos, v Evropském roce boji proti chudobě 2010, mohla rámcová směrnice o minimálním příjmu sloužit jako referenční text pro vnitrostátní politiku a legislativu. Věřím, že tohle byl nejúčinnější způsob, jak snížit chudobu a do roku 2020 z chudoby vyvést 20 milionů lidí. Připomínám, že v Evropě žije pod hranicí chudoby 80 milionů lidí. Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že riziku zhoršení chudoby v Evropě je nutné se za každou cenu vyhnout, jelikož může mít dlouhodobě nesmírně nepříznivý strukturální dopad jak z hlediska sociálního, tak i ekonomického. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že přiměřený minimální příjem musí být zaručen, aby se zajistila důstojná úroveň sociální ochrany především těch nejzranitelnějších skupin lidí, které byly těžce zasaženy úspornými politikami prováděnými evropskými vládami během současné hospodářské a finanční krize.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přestože nejsem lhostejný k závažným dopadům nynější krize na veřejnost, jakým je u mnoha Evropanů upadnutí do chudoby nebo její zhoršení, nesouhlasím se státně centrickým pohledem, který se snaží tento problém vyřešit dalšími sociálními dávkami, jako je tomu v případě minimálního příjmu pevně stanoveného na evropské úrovni. Více sociálních dávek vyžaduje více peněz od státu, což žádné bohatství nevytváří, neboť toho lze dosáhnout jedině zvýšením příjmů z daní. To pro všechny znamená více daní, zchudnutí všech a jejich větší závislost na státu, který se chová jako pijavice. Proti chudobě musí bojovat politiky zaměstnanosti a hospodářská konkurenceschopnost. Kdyby v Portugalsku každý týden nezkrachovalo několik společností, nebylo by tolik Portugalců bez práce a nežilo by v chudobě. Proto se domnívám, že by se s chudobou mělo bojovat povzbuzováním ekonomiky a trhu, nikoli dotacemi, jež budou muset být vždy financovány z daní, které, jak víme, dusí daňové poplatníky i hospodářství a jsou překážkou hospodářské konkurenceschopnosti. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem před rokem prohlásil v této sněmovně, jsem zastáncem nového pojetí sounáležitosti v Evropské unii, které je schopné zajistit, aby měl každý základní životní úroveň. V Evropě, jež je sociálně uvědomělá, spravedlivá, vyspělá a soudržná, je naprosto nezbytné prosadit opatření, která odstraňují a minimalizují riziko sociálního dumpingu a zhoršení životních podmínek jejích lidí, kteří se potýkají se zničujícími dopady současné hospodářské krize. Abychom učinili Evropu silnější a jednotnější, musíme zajistit ochranu základních práv lidí v celé Evropě. Zastávám názor, že minimální standardy jsou nezbytné v oblasti zdravotní péče, vzdělání i sociálních důchodů a dokonce i na úrovni platů, kde zajišťují větší sbližování pracovních podmínek. V Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení vítám tuto zprávu, protože přispívá k podněcování všech členských států, aby splnily své závazky ohledně aktivního sociálního začleňování a napravovaly sociální nerovnosti a marginalizaci. Rád bych zdůraznil, že je zapotřebí realistické rovnováhy a respektu k zásadě subsidiarity. Vzhledem k tomu hlasuji pro tuto zprávu a proti navrhovaným změnám. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ráda bych zdůraznila význam toho, že Evropský parlament na svém plenárním zasedání přijal tuto zprávu navrhující zavedení systémů minimálního příjmu ve všech členských státech EU, pro kterou jsem byla příslušná. Byla touto sněmovnou přijata poměrem hlasů 437 ku 162, přičemž se 33 poslanců hlasování zdrželo, a stala se specifickým opatřením v rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jak tato zpráva uvádí, „zavedení systémů minimálního příjmu ve všech členských státech EU – tvořených specifickými opatřeními na podporu osob (dětí, dospělých a starších osob), jejichž příjem je nedostatečný, prostřednictvím finančních příspěvků a usnadněním přístupu k základním veřejným službám – je jedním z nejúčinnějších způsobů boje proti chudobě, který zaručuje přiměřenou životní úroveň a pomáhá začlenit se do společnosti.“ Přijaté usnesení uvádí, že systémy minimálního příjmu musí stanovit minimální příjmy ve výši odpovídající nejméně 60 % mediánu příjmu v příslušném členském státě. Vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán, který má doplnit provádění evropské iniciativy týkající se minimálního příjmu v členských státech. Upozorňuje na rostoucí počet chudých pracujících i na potřebu se s touto novou výzvou vypořádat a požaduje spravedlivé přerozdělování příjmů.

119

120

CS


Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Již dlouho jsem se nesetkal s tak demagogickou a nerealistickou zprávou. Demagogickou proto, že jejím cílem je zavést minimální příjem ve výši nejméně 60 % průměrného příjmu ve všech členských státech, a to pro každého bez jakýchkoli požadavků týkajících se státní příslušnosti. Jedná se o hrubý průměrný příjem nebo o čistý průměrný příjem? Je to průměrná životní úroveň, která je použita k výpočtu hranice chudoby? V mé zemi to znamená podněcování k dotované nečinnosti a vytvoření silného magnetu pro přistěhovalce. Tento příjem by totiž podle použité definice mohl být vyšší než minimální mzda, kterou vydělává 15 % francouzských pracovníků, což je mezi rozvinutými zeměmi rekord. Evropané nepotřebují podporu, ale opravdové zaměstnání, v němž budou dostávat důstojnou mzdu. Přesto tato zpráva – a to je na ní to nerealistické – mlčí o skutečných příčinách chudoby: o tlaku na mzdy, způsobenému zahraniční konkurencí zemí s nízkými náklady, kde je uplatňován sociální dumping, a domácí konkurencí v podobě přistěhovalectví z mimoevropských zemí, o prudkém nárůstu nezaměstnanosti, přesidlování a uzavírání podniků způsobeným nespoutanou globalizací. Zpráva rovněž přehlíží krajně znepokojující případ chudnutí středních tříd v Evropě. Boj proti těmto příčinám musí být prioritou. Louis Grech (S&D), písemně. – Ačkoliv je Evropská unie jednou z nejbohatších oblastí na světě, stále lze nalézt vysoké procento evropských občanů, kteří se potýkají s problémem příjmové chudoby, která snižuje jejich schopnost dovolit si základní potřeby související s jídlem, zdravím, energií a vzděláním. Chudoba v Evropě postihuje 85 milionů lidí. V důsledku současného finančního a hospodářského poklesu navíc existuje vyšší riziko chudoby, jež postihuje zejména děti, mladé lidi a starší osoby, ohrožuje mnoho domácností, omezuje jejich přístup k lékům, zdravotní péči, školám a zaměstnání. Musíme zajistit, aby bylo bohatství rovnoměrně rozdělováno mezi bohaté a chudé členské státy, mezi malé a velké země a mezi jejich občany. Je nutné vyčlenit více finančních prostředků na různé studie a analýzy týkající se chudoby a sociálního vyloučení, které srovnají systémy 27 členských států a zjistí, která politika funguje nejlépe. Musíme pokračovat v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení v Evropě i na celém světě tím, že podnikneme naléhavé kroky a – což je ještě důležitější – budeme postupovat solidárně navzdory různým fiskálním nebo politickým tlakům, jimž bychom mohli být vystaveni. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) V současné době žije v Evropě pod hranicí chudoby 17 % obyvatelstva, což je zhruba 85 milionů lidí. Z těchto čísel je nejvíce znepokojující extrémní chudoba, jež postupuje zvláště v této době recese, a proto je minimální příjem nezbytný. Jelikož je rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, my v Evropském parlamentu jsme krátce po Mezinárodním dni za odstranění chudoby hlasovali pro usnesení, které volá po evropském minimálním příjmu odpovídajícímu 60 % průměrného příjmu v každém členském státě. Naše zpráva zdůrazňuje, že zavedení systémů minimálního příjmu ve všech členských státech je jedním z nejúčinnějších opatření, jak bojovat proti chudobě, zajistit důstojnou životní úroveň a podpořit sociální začleňování, a proto přijetí tohoto usnesení vítám. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Podpořila jsem tuto zprávu vyzývající členské státy, aby se vypořádaly s chudobou zavedením systémů minimálního příjmu podle

20-10-2010

20-10-2010

CS


francouzského modelu RSA („revenu de solidarité active“, „příjem aktivní solidarity“ neboli doplněk příjmů z výdělečné činnosti), což je někdejší RMI („revenu minimum d’insertion“ – základní zaručený příjem). Tento druh nástroje je jednoznačně považován za velice účinný při řešení problému nejistých pracovních míst. Zpráva navrhuje, aby se tento druh minimálního příjmu rovnal 60 % průměrného platu v každé zemi a především aby byl součástí komplexní strategie sociálního začleňování, k níž patří trvalý návrat do zaměstnání a přístup k veřejným službám, zejména k ubytování. Toto znění bylo přijato, avšak bohužel byla zamítnuta alternativní verze navrhovaná levicovými politickými skupinami, jež požadovaly závaznou rámcovou směrnici pro uplatňování minimálního příjmu v celé Unii. Souhlasný postoj, který jsme zaujali k těmto systémům minimálního příjmu, je tedy sice povzbudivý, avšak pravděpodobně nebude dostačující. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Současné údaje ukazují, že míra chudoby v evropské unii vzrůstá. V mnoha členských státech chudoba nejtíživěji postihuje děti a starší osoby a častější využívání krátkodobých pracovních smluv spolu s nízkými a nejistými příjmy přinášejí riziko zhoršení životních podmínek v celé společnosti. Přidejme k tomu demografickou krizi, která postihuje některé země, a máme recept na zaručený ekonomický úpadek. Je naším úkolem zajistit důstojný život všem občanům. Nemůžeme připustit, aby naše děti a vnoučata byly ohrožovány hladem, nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Musíme budoucím generacím zaručit důstojnou výši mezd, stabilní zaměstnání, přístup k základním službám a sociální začlenění po celý jejich život – od nejútlejšího věku až po důchod. Alan Kelly (S&D), písemně. – V celé EU přibližně 85 milionů lidí trpí chudobou nebo je chudobou ohroženo a domnívám se, že na evropské úrovni musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom se s tím vypořádali. Je nezbytné, aby se zaváděly postupy jako tento, jejichž cílem je přispět ke snížení počtu lidí ohrožených chudobou v EU, abychom zajistili splnění cíle strategie EU 2020, jímž je odstranit tuto hrozbu u 20 milionů evropských občanů. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hospodářská a finanční krize zhoršila situaci, ve které se nachází trh práce po celé Evropské unii. Jen v poslední době zaniklo 5 milionů pracovních míst, což v členských státech způsobilo chudobu a sociální vyloučení. Jednoznačně tuto zprávu podporuji, jelikož jsem přesvědčen o nezbytnosti naléhavých opatření k opětovnému začlenění postižených lidí na trh práce, stejně jako záruk minimálního příjmu, který bude moci zajistit důstojnou životní úroveň a život hodný lidské důstojnosti. Domnívám se, že musíme vytvořit příslušné ukazatele, které nám umožní zavést v členských státech systémy minimálního příjmu a tím zajistit náležitou životní úroveň, což bude podporovat sociální začleňování a sociální a ekonomickou soudržnost v celé Evropské unii. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Jedním z účinných nástrojů boje proti chudobě je zaručit občanům Evropské unie minimální příjem, což zahrnuje platy, důchody a dávky. Minimální příjem by měl být univerzálním právem a neměl by záviset na tom, kolik kdo do systému přispěl. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat sociálním skupinám, které jsou k chudobě a sociálnímu vyloučení obzvlášť náchylné, k nimž patří zejména zdravotně postižení lidé, početné rodiny, neúplné rodiny, chronicky nemocní a starší lidé. Analýza zkušeností

121

122

CS


několika členských států nám ukazuje, jak významnou úlohu minimální příjem hraje v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a proto jsem hlasovala pro zprávu paní Figueiredové. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) V současné době je nezbytné začlenit prevenci a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení do ostatních politik EU s cílem zaručit respektování základních lidských práv, všeobecný přístup k základním veřejným službám a právo na zdraví, vzdělání a odborné vzdělávání. Tohle všechno vyžaduje sociální udržitelnost makroekonomických politik, což předpokládá změnu měnových priorit a politik, včetně Paktu o stabilitě a růstu, a také všech politik v oblasti hospodářské soutěže, politik v oblasti vnitřního trhu i rozpočtových a daňových politik. Tato zpráva používá termín „minimální příjem“, který patří ke kontroverzním termínům a je definován jako nástroj, jenž příjemcům pomáhá dostat se ze situace sociálního vyloučení a vrátit se k aktivnímu životu; zdůrazňuje rovněž význam širších politik, které berou v úvahu také další potřeby: zdravotní péči, vzdělání, vzdělávání, sociální služby a bydlení. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podporuji myšlenku týkající se nezbytnosti evropské koordinační strategie. Jsem nicméně přesvědčena, že minimální příjem je odpovědností jednotlivých členských států na základě zásady subsidiarity. Je obtížné stanovit minimální hranici v různých členských státech, když mezi nimi existují velké rozdíly ve mzdách a v celkových životních nákladech. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Zdá se, že obsah Lisabonské smlouvy, ustanovení strategie EU 2020 ani principy obsažené v rozvojových cílech tisíciletí neodrážejí – dokonce ani pokud se týká výhledů do budoucna – znepokojivou skutečnost, že velký počet lidí žije i dnes v bídě. Jenom v samotné Evropě žije v chudobě téměř 80 milionů občanů, z nichž 19 milionů představují děti. Ambiciózní politiky, které si mezinárodní společenství stanovilo pro vymýcení chudoby, se až příliš často ukázaly jako neefektivní a obtížně uskutečnitelné nebo se omezily pouze na opatření v oblasti sociálního zabezpečení. Cílů musíme místo toho dosáhnout tím, že zvážíme strukturálnější přístup a zhodnotíme specifické iniciativy koordinované na evropské úrovni, jež mají dopad na příjem, sociální služby a na zdravotní péči, abychom zmírnili dopad finanční krize, která zasáhla ty, kdo jsou na trhu práce nejvíce ohroženi, totiž ženy, především starší ženy, a mladí lidé. Domnívám se, že hodnocení evropských iniciativ směřujících ke stanovení minimálního příjmu by mohlo představovat jeden ze způsobů, jak bojovat proti chudobě za předpokladu, že je dodržena zásada subsidiarity. Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uplatnění minimálního příjmu ve všech zemích Evropské unie je klíčovým opatřením boje proti chudobě. Proto hlasuji pro tuto významnou zprávu. Minimální příjem se nicméně počítá pro každou zemi zvlášť, a tudíž nepřispívá k sociální konvergenci v rámci Evropy. V krizi, kterou v současné době zažíváme, jsou tedy zachovávány nerovnosti mezi státy. Proto je třeba více horizontálních sociálních politik na evropské úrovni, abychom zajistili spravedlivější přerozdělení bohatství. To je významný aspekt úlohy EU. Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie vždy „sociální začlenění“ prohlašovala za jeden ze svých zakládajících principů. Je obtížné bojovat proti mnoha situacím, jež vedou k marginalizaci, vyloučení a k opuštění. Mezi nimi musí být samozřejmě v popředí chudoba, která na rozdíl od příčin jako nemoc, antisociální chování, rasa či

20-10-2010

20-10-2010

CS


pohlaví představuje stav, proti němuž by civilizované země měly organizovat běžná preventivní opatření. Minimální příjem pro občany je nápravným prostředkem, nikoli řešením. V usnesení podporuji požadavek Komise začlenit opatření států do evropského koordinačního rámce a zajistit, že minimální příjem bude doprovázen integrovaným přístupem, který zahrnuje zdravotní péči, vzdělání a bydlení. Rovněž připojuji svou osobní výzvu adresovanou Komisi, jinými slovy, že kroky podporující začlenění a zaměřené na prevenci by měly být prioritou „Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Členské státy nemohou být lhostejné k případům extrémní chudoby a musí zajistit, aby nebyl nikdo jednoduše ponechán svému osudu v situacích, které jsou často značně ponižující. Měli bychom v těchto případech zvážit poskytnutí mimořádné a výjimečné pomoci. Zkušenosti, jaké má Portugalsko s přidělováním minimálních příjmů bez skutečně efektivní kontroly, zato s obrovským počtem lidí, kteří jsou registrováni jako příjemci a kteří by mohli a měli pracovat, avšak nepracují ani se o to nesnaží, však představují zneužití tohoto přístupu, na které je nutné se zaměřit. Zdržel jsem se hlasování kvůli faktu, že aspekty náležité kontroly systému, které jsem popsal, tento systém zpochybňují jak z finančního, tak z morálního hlediska. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Členské státy nemohou být lhostejné k případům extrémní chudoby a musí zajistit, aby nebyl nikdo jednoduše ponechán svému osudu v situacích, které jsou často značně ponižující. Měli bychom zvážit poskytnutí mimořádné a výjimečné pomoci, a to výhradně v těchto případech. Zkušenosti, jaké má Portugalsko s přidělováním minimálních příjmů bez jakékoli skutečně efektivní kontroly, zato s obrovským počtem lidí, kteří jsou registrováni jako žadatelé o podporu a kteří by mohli a měli pracovat, avšak nepracují ani se o to nesnaží, nicméně představují zneužití této logiky, o němž je nutné uvažovat. Proto jsem se zdržel hlasování: popsané aspekty náležité kontroly systému tento systém totiž zpochybňují jak z finančního, tak z morálního hlediska. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě, protože souhlasím s většinou požadavků a stanovisek, které obsahuje, například se skutečností, že členské státy, Rada a Komise mají provádět „konkrétní opatření, která by snížila chudobu a sociální vyloučení“ a že „boj proti chudobě vyžaduje, aby byla vytvořena dlouhodobá a důstojná pracovní místa pro sociální skupiny, které jsou na trhu práce znevýhodněny“. V této věci přikládám značný význam tomu, že usnesení obhajuje stanovení hranice minimálního příjmu ve všech členských státech, aby každý, ať už je či není zaměstnán, mohl žít důstojně. Podpořil jsem toto usnesení, protože v zásadě požaduje větší sociální zásahy zaměřené na boj proti chudobě, jíž trpí miliony občanů. Za tímto účelem požaduje, aby členské státy a evropské orgány podnikly konkrétní opatření prosazující opětovné začleňování na trh práce, která si lidé žijící v chudobě zaslouží. Siiri Oviir (ALDE), písemně. – (ET) Jako poslankyni mne zvláště znepokojuje, že v současné hospodářské krizi jsou ženy v EU ohroženy extrémní chudobou v mnohem větší míře než muži. Podíváte-li se na údaje Eurostatu, je dnes, před obdržením sociálních dávek, ohroženo chudobou 27 % žen. Trend k feminizaci chudoby přetrvávající v evropské

123

124

CS


společnosti ukazuje, že stávající rámec systémů sociálního zabezpečení a různá opatření v oblasti sociální a ekonomické politiky i politiky zaměstnanosti přijatá v EU nejsou zaměřena na potřeby žen ani na odstranění stávajících nerovností týkajících se zaměstnanosti žen. Proto podporuji zpravodajku, která prohlašuje, že chudoba a sociální vyloučení žen v Evropě vyžadují konkrétní a různorodá politická řešení založená na pohlaví, a proto jsem také nastolení tohoto problému podpořila svým hlasem. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Figueiredové. Práce představuje pro obyvatelstvo tu největší prioritu. Solidarita, na které je evropský model sociálně tržního hospodářství založen, a koordinace vnitrostátních reakcí jsou zásadní. Iniciativy podniknuté jednotlivými státy budou neúčinné, dokud neproběhne koordinovaná činnost na úrovni EU. Je tedy nezbytné, aby Evropská unie hovořila jedním silným hlasem a měla společnou vizi a následně jednotlivým státům umožnila, aby si v souladu se zásadou subsidiarity zvolily, jak budou opatření konkrétně uplatňovat. V sociálně tržním hospodářství zakotveném a posíleném v Lisabonské smlouvě musí orgány veřejné správy provádět dohodnutá opatření s cílem urychlit a usnadnit dosažení rovnováhy, aby ušetřily veřejnost problémů, nebo je alespoň minimalizovaly. Potřebujeme sociální politiku k ochraně rodin a ke zmírnění nerovnosti i dopadů a důsledků této krize. Potřebujeme zdokonalit systémy sociální ochrany tím, že budeme provádět dlouhodobou politiku, rovněž s ohledem na pracovní místa, stabilizujeme tak zaměstnanost a zároveň se vyhneme neudržitelné zátěži našich vnitrostátních rozpočtů. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení – pozměňovací návrh 3 (článek 157 odst. 4 jednacího řádu) nahradit nelegislativní návrh usnesení A7-0233/2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě. Toto ustanovení, zvlášť v současné době hospodářské krize, není v rozporu s principem sociálně tržního hospodářství, principem, který bezvýhradně podporuji. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Chudoba je hlavním sociálním problémem na celém světě a EU bohužel není vůči němu imunní. Vleklá finanční a hospodářská krize, kterou právě zažíváme, navíc zhoršila chudobu lidí v Evropě a v některých zemích, jako například v Portugalsku, způsobila nový příval chudých a postihla dokonce i ty, kdo jsou běžně označováni za střední třídu. Přidělení minimálního příjmu je důležitým sociálním opatřením, jež má významný dopad z ekonomického hlediska a mnozí ho považují za morální povinnost. Zásadní je, aby byl tento minimální příjem právně upraven takovým způsobem, aby fungoval jako páka, která lidi pozvedne z chudoby k přijatelné životní úrovni, a aby nikdy nemohl být pro lidi pobídkou, aby si v obtížné situaci počínali netečně, a to například tím, že nebudou projevovat odhodlání při hledání zaměstnání. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Chudoba je realita, jež postihuje lidi, jejichž příjem nepostačuje k tomu, aby jim zajistil přijatelný život, a počet lidí nacházejících se v této situaci se v důsledku nynější krize zvyšuje. V roce 2008 bylo hrozbě chudoby vystaveno 17 % obyvatelstva EU (přibližně 85 milionů lidí). U dětí a mladých lidí do 17 let byla míra rizika chudoby vyšší než u celkové populace; v celé EU-27 dosáhla 20 %, přičemž největší míra byla zaznamenána v Rumunsku (33 %). U pracujících činila míra rizika chudoby v celé EU-27 v průměru 8 % a nejvyšší míra byla opět v Rumunsku (17 %). Hlasovala jsem pro potřebu přijmout systém pro výpočet minimálního příjmu (odpovídajícího nejméně 60 % mediánu příjmu v příslušném členském státě) v každém

20-10-2010

20-10-2010

CS


členském státě, který zahrnuje specifická opatření na podporu lidí, jejichž příjem je nedostatečný, prostřednictvím finančních příspěvků a snazšího přístupu ke službám. Tento krok by mohl být jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat proti chudobě, zajistit náležitou životní úroveň a podporovat sociální začleňování. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Do roku 2020 pozvednout 20 milionů evropských občanů z chudoby, takový je ambiciózní cíl stanovený strategií EU 2020, cíl, který by docela dobře mohl zůstat jen zbožným přáním, pokud se Evropa nevypořádá s rostoucí mírou chudnutí, které nyní postihuje více než 80 milionů občanů. Proto je důležité zavedení minimálního životního příjmu na evropské úrovni, respektive jeho rozšíření na všechny členské státy. Minimální příjem, navržený jakožto „poslední záchranná síť“, již plní svou úlohu v boji proti sociálnímu vyloučení. Nyní potřebujeme zvýšit jeho efektivitu a zároveň musíme mít na paměti tři hlavní věci: musíme zachovat rozdíl mezi minimálním příjmem a zaručenou minimální mzdou, protože práce musí zůstat atraktivní a mít zaměstnání je stále nejlepší způsob, jak neupadnout do chudoby; musíme minimální příjem učinit součástí koordinované a komplexní politiky pomoci zranitelným lidem (v přístupu k ubytování, zdravotní péči, péči o děti a domácí péči) a musíme vyškrtnout oddíl I týkající se začlenění cílů, které jsou mu přiděleny, a využít minimální příjem jako prostředek k tomu, jak v určité době finančně pomoci nějaké osobě nebo rodině zažívající problémy. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) V Evropě je chudobou ohroženo osmdesát pět milionů lidí. V důsledku hospodářské krize, kterou právě procházíme, jsou mladí lidé (z nichž je každý pátý bez zaměstnání), ženy a svobodní rodiče dokonce ještě zranitelnější. Roste také počet pracujících v nejistých podmínkách: počet těch, kteří jsou postiženi chudobou, v současné době činí 19 milionů. Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl vyhlášen „Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“, nedávný průzkum Eurobarometru týkající se mínění občanů o EU ukázal, že 74 % z nich očekává, že EU bude v této oblasti hrát významnou roli. Dopřejme jim sluchu a jednejme. Usnesení o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě jsem podpořil. Bohužel ne každý ze 27 členských států má vnitrostátní minimální příjem. Proto jsem podpořil výzvu adresovanou Komisi, aby využila svého práva legislativní iniciativy a navrhla rámcovou směrnici stanovující zásadu přiměřeného minimálního příjmu v Evropě vycházejícího ze společných kritérií, ačkoliv tato výzva byla bohužel zamítnuta. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Díky našemu návrhu rámcové směrnice o minimálním příjmu měl dnes Parlament příležitost poskytnout Evropě nástroj nezbytný k tomu, aby mohla vést skutečný boj proti chudobě a udělila každému mladému člověku, dospělému i starší osobě právo na příjem, který bude dostatečně vysoký, aby je pozvedl z chudoby a umožnil jim konečně důstojně žít. Skoncovat s odpornou a skandální dlouhodobou chudobou vyžadovalo politickou smělost a odvahu. Kvůli své zbabělosti a politické vrtkavosti však evropská pravice ponese tíhu odpovědnosti za selhání strategie EU 2020 a způsobí další rozčarování mezi našimi spoluobčany i mezi všemi těmi organizacemi, které dennodenně bojují za ty nejzranitelnější. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V moderní společnosti tvořené poctivými a aktivními občany by bylo vynikající zavést minimální příjem pro ty, kdo přijdou o zaměstnání. Ve skutečnosti však zaručení příjmu těm, kdo nepracují, vede k narušení světa práce. Mnoho

125

126

CS


lidí si ve skutečnosti raději nebude hledat zaměstnání a svůj minimální zaručený příjem bude doplňovat nehlášenou prací nebo sáhne k méně závažné trestné činnosti. Tato negativní situace se zjevně bude týkat skupin obyvatelstva méně vybavených k přežití, především rodin pocházející ze zemí mimo EU, které často musí společně sdílet skrovné a laciné ubytování. Záruka všeobecné sociální podpory nepochybně přiměje nejchudší národy světa k tomu, aby se pokusily usadit v Evropě, protože i když budou mít zaručeno jen velmi málo, bude to jistě lepší než nic. Z těchto důvodů jsem jednoznačně proti této zprávě. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Chudoba a sociální vyloučení jsou projevem nedostatečné úcty k lidské důstojnosti. Boj proti tomuto jevu představuje prioritu Evropské unie a je také zakotven v rozvojových cílech tisíciletí. Co můžeme v tomto ohledu udělat a jakých úkolů bychom se měli ujmout? Nejdůležitějšími faktory jsou vzdělání a zajištění podmínek pro rozvoj, jelikož ty jsou řešením, jež lidi naučí, jak se samostatně vypořádat s problémem chudoby využitím vlastního potenciálu, za podpory systémových řešení. Jinými slovy, měli bychom jim poskytnout znalosti, které potřebují. V rozvojových zemích je důležité podporovat budování infrastruktury, především zajistit lidem přístup k čisté vodě. Rozvojová pomoc musí být spojena s vytvářením podmínek pro rozvoj obchodu. Podporování rozvoje a nových pracovních míst je nejlepší způsob, jak bojovat proti chudobě v různých regionech světa, bohatých i chudých. Chudobu nelze účinně odstranit pouze prostřednictvím administrativních právních předpisů, dokonce ani těch, které stanoví minimální příjmy. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Hospodářská krize prohlubuje sociální nerovnosti v EU. Na konci roku 2008 žilo pod hranicí chudoby téměř 17 % evropského obyvatelstva – tj. 85 milionů lidí. Kvůli dopadům krize, totiž kvůli rostoucí nezaměstnanosti a menšímu počtu pracovních příležitostí, se mnozí lidé ocitají v obtížné situaci. Je nezbytné, aby se Evropa angažovala v prosazování společnosti více podporující začleňování a využívala přitom opatření k vymýcení chudoby. Rok 2010 je „Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ a jeden z cílů strategie Evropa 2020 představuje snížení počtu lidí ohrožených chudobou o 20 milionů. Pravda je, že míra chudoby nezasahuje jenom sociální soudržnost, ale také hospodářství. S ohledem na závazek Parlamentu, že se bude podílet na boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, se tedy domnívám, že systém minimálního příjmu, vycházející z 60 % mediánu příjmu v příslušném členském státě, je významným příspěvkem k ekonomické a sociální soudržnosti. Hlasoval jsem pro tuto zprávu z výše uvedených důvodů a také proto, že jsem přesvědčen, že zpráva zdůrazňuje potřebu konkrétních kroků směrem k efektivnější sociální a ekonomické soudržnosti, jež respektuje subsidiaritu. Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože staví konsolidaci rozpočtů ze strany členských států na hlavu a obsahuje typické rozvleklé komunistické nesmysly o mezistátních přesunech peněz. Mimoto tu dochází k jasnému porušení zásady subsidiarity v sociální oblasti. Ve Spolkové republice Německo jsou sociální podpora a státem zaručený příjem prostřednictvím dlouhodobé podpory v nezaměstnanosti v rámci programu Hartz IV již tak vysoké, že v případě špatně placených zaměstnání se nevyplatí pracovat. V této souvislosti je nutné přinejmenším povinně oddělovat sociální dávky a příjem. Nezbytným předpokladem veškeré prosperity zůstává, jak tomu bylo vždycky, zdravý hospodářský růst.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, navzdory všem prohlášením o snížení chudoby se sociální nerovnost zvýšila – přibližně 85 milionů obyvatel EU je ohroženo chudobou. Pro Litvu to představuje obrovský problém, jelikož chudoba ohrožuje 20 % našeho obyvatelstva. Potřebujeme přesvědčivou politiku zaměstnanosti, která by podnítila růst a konkurenceschopnost evropského sociálně tržního hospodářství, zabránila makroekonomické nerovnováze a zajistila sociální začlenění. V boji proti nezaměstnanosti to nicméně nestačí. Mít zaměstnání jednoduše neposkytuje ochranu před chudobou. V důsledku zvýšení počtu nejistých pracovních míst a rozšíření oblasti nízkých mezd narůstá procento pracujících ohrožených chudobou. Podle zpráv EU dosahují v Litvě příjmy více než 20 % zaměstnanců na plný úvazek úrovně nižší než 60 % průměrného příjmu, zatímco evropský průměr činí 14 %. Zvýšení minimální měsíční mzdy by sice pomohlo snížit chudobu, avšak nezajistilo by společnost bez sociální izolace. Mladí lidé ve většině případů opouštějí Litvu nejen kvůli nedostatku peněz a pracovních míst (v loňském roce dosáhla v Litvě nezaměstnanost mezi mladými lidmi téměř 30 %), ale také proto, že se cítí opuštění a bezmocní vůči rozhodnutím, která mají dopad na jejich každodenní život. To se musí změnit. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Navzdory snahám na celém světě i závazkům mnoha mezinárodních institucí, EU nevyjímaje, boj proti chudobě zdaleka není vyhraný. V letech 2005 až 2008 se v Evropě procento lidí žijících v chudobě zvýšilo ze 16 % na 17 %. Napříč Evropou panuje mezi vládami i veřejností shoda na tom, že musíme bojovat, abychom chudobu vymýtili. S ohledem na závazky strategie Evropa 2020 se musíme znovu zamyslet nad tím, jaká opatření lze v boji proti chudobě podniknout. Podporuji zprávu paní Figueiredové, která požaduje přehodnocení závazků EU v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a začlenění odvážných, ale dosažitelných a jasných cílů do strategie Evropa 2020. Souhlasím s požadavkem evropských občanů skoncovat s chudobou a s nerovností prováděním efektivních strategií, které podporují začlenění, orientují se na budoucnost a aktivně bojují proti celosvětové chudobě. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) V současné době čelí v EU hrozbě chudoby přibližně 85 milionů lidí. Toto číslo zahrnuje různorodé skupiny: vyššímu riziku chudoby jsou vystaveny děti a mladí lidé do 17 let, což konkrétně znamená, že každé páté dítě a mladý člověk se stává obětí chudoby. Rovněž starší lidé jsou chudobou ohroženi více než celková populace. V roce 2008 činila míra rizika chudoby u osob starších 65 let 19 %. U zaměstnaných, takzvaných „chudých pracujících“, dosahovala v roce 2008 míra rizika chudoby v průměru 8 %. Koncept minimálního příjmu podstatným způsobem přispěje k sociálnímu začlenění ohrožených skupin. Při vypracovávání směrnice je nicméně třeba věnovat co největší pozornost maximální kontrole a předcházení jakémukoli možnému „zneužití“ této sociální podpory. Podíváme-li se jen na počet lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti, zjistíme, že pobírat podporu v nezaměstnanosti potřebuje 23 milionů lidí, aby mohlo žít důstojný život. Zpráva: Pervenche Berès (A7-0267/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, poněvadž obhajuje pokračování práce zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi, který od dob svého založení došel k mnoha závěrům a k určitým bodům přinesl specifická doporučení. Je však třeba tuto práci ještě prohloubit, abychom na tomto základě dosáhli výměny informací mezi vnitrostátními parlamenty, abychom přeměnili tato doporučení

127

128

CS


v legislativní návrhy a abychom do pracovního programu přenesli z nich plynoucí cíle. Ukončením práce tohoto zvláštního výboru bychom vyvolali zdání, že je krize překonána, zatímco se ale situace na finančním trhu ještě nestabilizovala, hospodářské a sociální důsledky tohoto velkého propadu zůstávají neznámé a budou mít závažný a dlouhodobý vliv. Všechna témata, která jsou otevřená nebo se nyní budou otvírat (strategie Evropa 2020 a nové směrnice, hospodářská správa, finanční výhledy, regulace a dohled, reforma globální správy a zastoupení EU), musí začínat přijetím krize podle nynějšího modelu. Takové pokračování by mimo jiné umožnilo intenzivněji naplňovat tuto vícečetnou agendu a rozvinout analýzy a politická doporučení založené na pracovním programu, který je třeba určit. Na tomto základě by bylo možno vypracovat následnou zprávu pro druhé pololetí 2011. Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože útok kapitalistického zřízení a jeho představitelů na dělnickou třídu je komplot, který nemá nic společného ani s deficitem financí, ani s vysokými dluhy. Postoj úředníků Společenství a usnesení Evropského parlamentu to potvrzuje. Skryté boje mezi imperialisty nelze překonat, budou se stále zhoršovat. EU a G20 vytvářejí jednoduché plány, jak srazit platy prostým lidem, jak předat majetky obyčejných lidí do rukou velkých podniků a zvýšit jejich zisky, jak prohloubit vykořisťování dělnické třídy a omezit pojistná a pracovní práva. Přijatá obecná opatření posilují monopoly a přesouvají tíhu kapitalistické krize na bedra pracujících. Mezitím se EU a plutokratické struktury snaží přikrášlit skutečnost podporou nových modelů hospodářské správy a zelených hospodářství a slibují světlo na konci tunelu, aby ve společnosti vzbudily marné naděje a vyloudily tak její souhlas. Veliké protesty v Řecku, Francii, Itálii i v dalších zemích jsou hlasitým důkazem, že pracující cestu zvolenou kapitalistickým systémem odmítají. Toto odmítnutí se může – a musí – stát odmítnutím monopolů a imperialismu a musí se obrátit v boj za moc pro prostý lid. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Strategie Evropa 2020 je zásadně důležitá pro konkurenceschopnost, udržitelnost a sociální charakteristiky Unie. Hlasoval jsem pro to, co tato zpráva říká o zaměření větší pozornosti na iniciativy související s energetikou, se sektorem výzkumu a inovací i s otázkami zdravotnictví a vzdělávání v nadcházejících letech. Naprosto souhlasím s tím, že by otázky vzdělávání měly být základem hospodářské strategie EU a že je třeba více podporovat zahraniční programy vzdělávání a odborné přípravy, jako je „celoživotní učení“, „Erasmus“ a „Leonardo“, a že je třeba občanům EU umožnit větší přístup k těmto programům. Výzkum a vývoj je zásadní pro konkurenceschopnost a studentům a výzkumným pracovníkům je nutno při jejich snahách o využití výhod přeshraniční mobility poskytnout podporu a stimul. Zároveň musí být přístup k financování transparentní a jednoduchý. Také souhlasím s tím, co se v této zprávě říká o zlepšování přístupu malých a středních podniků k úvěrům, o snižování byrokracie spojené se zadáváním veřejných zakázek malým a středním podnikům a o zřízení centrálního kontaktního místa pro vyřizování souvisejících administrativních záležitostí. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Faktory současné krize jsou rozličné: mezi jinými je to spekulativní chování finančních trhů a vytváření vnitřní poptávky na základě spotřebitelských úvěrů v minulých letech. Je mnoho důvodů, o nichž jsme v Parlamentu široce hovořili, ale je třeba hledět do budoucnosti. Budoucnost je součástí naplňování obsahu této iniciativy. K tomu je třeba, aby Evropa překonala problémy se stárnutím populace. EU musí regulovat a reorganizovat svůj finanční trh, dohlížet na něj, zlepšit jeho koordinaci a díky této silné stránce hrát aktivní roli na celosvětové úrovni. EU

20-10-2010

20-10-2010

CS


musí přijmout opatření ke zlepšení koordinace mezi různými úrovněmi správy, definovat model hospodářského růstu, který půjde ruku v ruce s lidským a sociálním rozvojem, a zaměřit se na evropskou solidaritu, na zvýšení konkurenceschopnosti, kvality, zlepšení vzdělávání, na inovace, nové technologie a na znalosti. To je jediný způsob, jak můžeme zajistit, aby byla Evropa velkou příležitostí pro svět. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme o mimořádně dlouhé a velmi komplikované zprávě, jejíž text i struktura jsou velmi složité. Jedna věc je v ní ale zcela nepřesvědčivá: skutečné, hluboko zakotvené příčině, která rozpoutala hospodářskou krizi, v níž se nacházíme, nebyl v této zprávě věnován dostatečný prostor, ačkoliv se o ní hovoří v bodech odůvodnění. Nebyla to příčina náhodná, ale strukturální – a nejen ekonomické povahy. Finanční krize byla způsobena především iluzí, již pěstovaly světové finanční a politické elity, že se totiž může hospodářství a bohatství ve třetím tisíciletí zakládat více na penězích než na výrobě zboží, více na překvapivých produktech finančního inženýrství než na tom, co se skutečně vytvoří, vyrobí, prodá a uvede na trh ve stovkách a stovkách milionů podniků po celém světě. Pokud bychom si neuvědomili, jak je z hlediska ekonomického i politického důležité nahradit virtuální ekonomiku obnovením ekonomiky reálné, byla by tato zpráva nevyhnutelně odsouzena k tomu, aby způsoby překonání krize, jež navrhuje, ve výsledku nepřinesly skutečné řešení. Evropa nepotřebuje další centralizaci ekonomických sil na úrovni EU. Evropa potřebuje podnikání a méně byrokracie. Proto jsem hlasovala proti. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože současná finanční krize, která postihla ekonomický i finanční sektor, způsobila všeobecnou hospodářskou i sociální krizi, během níž evropští občané dále žijí v chudobě, sociální nerovnosti se stávají ještě zřetelnější a roste také počet chudých pracujících. Chtěla bych zdůraznit, že recesi dále prohloubila skutečnost, že jednotlivé vnitrostátní plány hospodářské obnovy jsou nedostatečně koordinovány. Je totiž vysoce pravděpodobné, že při koordinaci na úrovni Evropské unie by bylo možné dosáhnout většího efektu, než kterého je možno dosáhnout s pomocí většiny programů na úrovni jednotlivých států. V dokumentu strategie Evropa 2020 se Evropská unie zavázala k boji s nezaměstnaností, k růstu zaměstnanosti a ke snižování chudoby a sociálního vyloučení. Tato strategie však musí být koordinovaným úsilím – součástí krizového řízení a procesu pokrizového strategického plánování. Souhlasím s postojem Parlamentu v tom, že je třeba tento strategický cíl Evropské unie sledovat také za pomoci úzké spolupráce s vnitrostátními vládami, sociálními partnery a občanskou společností a že do jeho uskutečňování by měl být ve větší míře zapojen Evropský parlament. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Přijetí této složité zprávy představuje velmi důležitý krok k tomu, aby Evropské společenství, které hlasitě volá po jasných odpovědích a rychlých řešeních, mohlo překonat tuto těžkou hospodářskou krizi. Hlasoval jsem pro, neboť dnes přijatý text obsahuje zásady, které vždy tvořily základ hospodářské politiky mé skupiny. Mám na mysli například potřebu větší rozpočtové konsolidace, posílení Paktu o stabilitě a růstu a dokončení jednotného trhu. Jsem opravdu přesvědčen, že Evropa potřebuje radikální přeměnu, aby zdvojnásobila svůj růstový potenciál, a takového výsledku lze dosáhnout jedině větší koordinací hospodářských a daňových politik jednotlivých členských států. Považuji však za nezbytné přezkoumat oblast finanční regulace, která se ukázala nejen jako chybná, ale která byla jednou z hlavních

129

130

CS


příčin krize. EU se také musí rychle vyrovnat s rozličnými výzvami, od zaměstnanosti přes demografické otázky až po důchodový systém. Ještě předtím je třeba zavést politiky podporující malé a střední podniky, které jsou hybnou silou a ekonomickým srdcem Evropy, a to především pomocí daňových úlev a pobídek, jež umožní snazší přístup k úvěrům. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tím, že by Komise měla přijmout zodpovědnost za zajištění dohledu a financování projektů v následujících oblastech: nové investice do výzkumu, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů; energetická účinnost, zejména v evropských budovách, a efektivita využívání zdrojů vůbec; posilování evropské energetické sítě vzájemným propojováním vnitrostátních sítí a dodávkami energií z velkých zdrojů obnovitelné energie spotřebitelům a zavádění nových způsobů skladování energie a technologie stejnosměrného proudu s vysokým napětím (HVDC), tzv. „supersítě“; podpora kosmické infrastruktury EU v oblasti radionavigace a pozorování Země pro podporu poskytování nových služeb EU a rozvoj inovativních aplikací a usnadnění zavádění právních předpisů a politik EU; poskytování přístupu k rychlému internetu v celé Unii, zajištění rychlého provedení digitální agendy EU a poskytnutí spolehlivého bezplatného přístupu k internetu pro všechny občany. David Casa (PPE), písemně. – Tato zpráva se podrobně a důkladně zabývá příčinami hospodářské krize a akcemi, jež byly podniknuty na úrovni EU, aby se předešlo a zabránilo budoucím krizím, nebo aby se alespoň zmírnily jejich dopady. Závěry, které zpráva podává, jsou vyvážené a představují přesný přehled příčin a dopadů krize. Tato zpráva také dodává na hodnotě současné související debatě o možných cestách vpřed. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Vzhledem k tomu, že recese, jíž od léta 2007 procházíme, bude stát na 60 bilionů dolarů a obnova není zaručena, hlasovala jsem pro tento text. Chceme tak totiž spolu s kolegy poslanci dokázat, že politická zodpovědnost a ambice mohou jít ruku v ruce. Ke kakofonii mezi Komisí, pracovní skupinou pana Van Rompuye a tandemem Merkelová-Sarkozy ve věcech hospodářské správy přinášíme jako alternativu jasný návrh: vytvořit pozici, na které by byla osoba zodpovědná za euro a za vnitřní a vnější koordinaci zvoleného řešení ve věcech hospodářské politiky. Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro zprávu paní Berèsové, neboť souhlasím s velkou většinou jejího obsahu. Je ale třeba i nadále podrobně diskutovat o jedné konkrétní záležitosti, totiž o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Souhlasím s tím, že je nutné zajistit, aby různé daňové režimy právnických osob firmám neumožňovaly vyhnout se své odpovědnosti přispívat do společnosti podílem ze svých zisků prostřednictvím spravedlivého systému daně z příjmu právnických osob. Je však třeba věnovat mimořádnou pozornost negativním dopadům, které by CCCTB mohl mít na malé země jako Irsko, kde míra prosperity a zaměstnanosti do značné míry závisí na jejich schopnosti přilákat zahraniční investory. Chci poznamenat, že irská Labouristická strana nepodporuje CCCTB. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti této zprávě, neboť levice nemůže přijmout zprávu, která se zrodila jako kompromis mezi socialisty a evropskou pravicí, zprávu, která nejde k jádru věci, zejména k základním příčinám hospodářské a sociální krize. Tato zpráva politicky zavazuje Parlament k ničivým neoliberálním návrhům

20-10-2010

20-10-2010

CS


paní Merkelové, pana Sarkozyho a jejich skupiny, ke zpřísnění smluv a Paktu o stabilitě, což povede ke zhroucení sociálního státu a ke zhoršení postavení pracujících. Naše strana kritizovala antisociální a protirůstový Pakt o stabilitě, institucionální a politickou slabost Hospodářské a měnové unie, protidemokratický způsob fungování ECB a nevyvážený růst v rámci EU a navrhovala způsoby překonání krize, které by respektovaly pracovní a sociální práva. Bohužel ale duch i litera tohoto textu zůstává věrná zničujícím neoliberálním politikám, které poškozují pracující, vedou k recesi a nezaměstnanosti a prohlubují krizi. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Krize nám uštědřila tvrdou lekci a stále nás má co učit o statických i dynamických aspektech hospodářských politik. Naším úkolem je se z těchto lekcí poučit a toto poučení uvést do praxe tak, abychom mohli jít zase dál. Je třeba se vyhnout chybám z minulosti a umět rozpoznat fenomény, které předtím nebyly pojmenovány. Ale především musíme být velmi důkladní při zavádění vztahů mezi reálnou ekonomikou a financemi a chránit zaměstnanost a obecné sociální systémy před podobnými otřesy. Evropská unie však musí udělat víc: musí vytvářet přidanou hodnotu, posilovat nástroje, které fungovaly dobře (jako např. měna), vylepšit ty, které lze zlepšit (jako např. koordinace rozpočtových a daňových politik) a vytvořit úspory z rozsahu pro rychlou a trvalou obnovu. Považuji za velmi pozitivní, že Parlament tyto otázky zohledňuje a že i nadále sleduje situaci, dokud se tyto signály přetvářejí do hmatatelných a účinných opatření. Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Alf Svensson (PPE), písemně. – (SV) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, ale hlasovali jsme – a zásadně se stavíme – proti doporučení zavést daň z finančních transakcí a proti rozdělování dluhu mezi zeměmi eurozóny. Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že její autoři odvedli mimořádnou práci, která se odrazila v rozsáhlé analýze příčin hospodářské krize a jejích důsledků jak na světové hospodářství, tak na hospodářství evropské. Druhým důvodem pro můj hlas je skutečnost, že v této zprávě je řada důležitých doporučení, která se nacházejí v části nazvané „Budoucnost – Evropa přidané hodnoty“. Musíme přijmout fakt, že úzké zaměření na krátkodobý zisk v Evropě způsobilo ztrátu velkého množství pracovních míst v průmyslových odvětvích s velkou přidanou hodnotou a zároveň vneslo na pracovní trh nejistotu a nekvalitní pracovní místa. Je načase tento trend zvrátit, reindustrializovat Evropskou unii a obnovit její schopnost inovovat a vytvářet pracovní místa v odvětvích spojených s výzkumem a vývojem a s novými technologiemi. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám toto hlasování, neboť bylo důležité konečně zmínit otázku sankcí za porušování Paktu o stabilitě a růstu, který všechny členské státy až příliš často bezstarostně přehlížely. Je třeba vytvořit účinný systém pobídek a sankcí související s prováděním Paktu o stabilitě a růstu, který by pomohl zajistit, že se stávající krize nezhorší a že příští krize bude možné odvrátit. Proto jsem podpořila odstavec, v němž se žádá, aby Komise zavedla závazný systém sankcí, který by byl jednoznačně pod její kontrolou a který by členské státy přiměl dodržovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu. Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Krize odhalila nedostatky Hospodářské a měnové unie: málem zničila euro a měla za následek ztrátu milionů pracovních míst na celém kontinentu. Ve zprávě paní Pervenche Berèsové Parlament přijal souvislý návrh strategie,

131

132

CS


jak dostat Evropu z recese a jak se vypořádat s následnými finančními, ekonomickými a sociálními důsledky. Tento návrh předpokládá: zavedení skutečného finančního dohledu, který jsme již začali zavádět, ale který bude třeba podstatně posílit; zdanění finančních transakcí pro regulaci trhů a financování veřejného majetku a pro snížení schodků veřejných financí; koordinaci hospodářských politik a rozpočtů členských států ve prospěch udržitelného růstu; jmenování osoby příslušné pro euro na pozici sjednocující zastoupení eurozóny při G20 a MMF; a vytvoření Evropského energetického společenství. Je načase, aby se Evropa opět dala do pohybu. To také občané očekávají. V neustále se měnícím světě se nehybnost rovná rozkladu. Proto nyní musíme od této zprávy přikročit k činům. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ, protože předkládá konkrétní opatření pro překonání hospodářské a sociální krize pomocí vytvoření skutečného evropského sociálně tržního hospodářství s ohledem na udržitelný růst, zaměstnanost a sociální začlenění. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Dopady hospodářské a finanční krize přetrvávají daleko déle, než jsme doufali, a mají ještě závažnější sociální důsledky. Jak jsem říkal, a jak potvrzuje i tato zpráva, tato krize ukázala, že potřebujeme více Evropy. V této velké oblasti s hranicemi otevřenými pro volný pohyb a vnitřní trh se stal neudržitelným systém zprostředkovávání, monitorování a dohledu, který je v příslušnosti jednotlivých států, protože je za dané situace v Evropě a ve zbytku světa malý a omezený co do rozsahu. Posílení hospodářského řízení, finančního dohledu a pravomoc orgánů EU koordinovat politiky a hospodářské a měnové záležitosti zajistí větší stabilitu a větší schopnost jednat pružně a účinně. Chtěl bych zdůraznit uznání důležitosti strategie Evropa 2020, v níž se kladou výzkum a inovace na přední místo, pokud jde o konkurenceschopnost podniků a vytváření pracovních míst. Chtěl bych znovu zdůraznit význam vnitřního trhu a malých a středních podniků pro oživení hospodářství a obnovení jeho dynamiky. Za tímto účelem se vytvářejí opatření k podpoře jejich konsolidace a udržitelného rozvoje. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem proti této zprávě, protože už prvotní návrh zpravodaje byl zkreslený a obsahoval názory naléhavě vybízející k zavedení opatření, jež stojí u počátků krize. Tato zpráva také volá po sankcích proti členským státům, které by neplnily Pakt o stabilitě a růstu. Ačkoliv zohlednila tu a tam jednotlivé návrhy v sociální oblasti, její celkové směřování je negativní. Na druhou stranu byly odmítnuty návrhy, které jsme na plenárním zasedání předložili, a to zejména v následujících oblastech: - Odmítnutí nedávných legislativních návrhů Komise ve věcech hospodářské správy, včetně sankcí – které budou mít utlumující účinky na už tak slabou úroveň růstu v členských státech –, za současné obhajoby ambiciózního evropského investičního plánu na podporu zaměstnanosti; - Přivítání široké účasti na Evropském akčním dni na protest proti úsporným opatřením a nejistotě, který zorganizovaly odbory 29. září 2010, zdůraznění jeho velkého politického významu a vyjádření podpory požadavkům jistoty zaměstnání za důstojnou mzdu, silné sociální ochrany a ochrany kupní síly, záruk vyšších důchodů a záruk vysoce kvalitních veřejných a sociálních služeb dostupných všem;

20-10-2010

20-10-2010

CS


- Důrazné odsouzení role, kterou hrají daňové ráje v podněcování a uskutečňování podvodů, daňových úniků a úniku kapitálových prostředků. Bruno Gollnisch (NI) , písemně. – (FR) Jak je v tomto Parlamentu obvyklé, když dojde na jednání o hospodářské, sociální a finanční krizi, i zpráva paní Berèsové opomíjí to hlavní a soustřeďuje se spíše na záchranu systému, než aby jej podrobila zásadnímu přehodnocení. Tato zpráva dokonce přidává i své vyznání víry v samoregulační síly trhu a předstírá svou víru v to, že se může „moralizovat“. Věří v přínos celosvětové hospodářské soutěže a volného, neomezeného pohybu kapitálu a zboží. Nefunkční dohled nad systémem nebude s to nezabránit jeho nejhorším excesům. Bankovní systém jasně ukázal svůj cynismus, když předem vrátil státní podporu, která ho ve výsledku zachránila od pádu, čímž se zbavil nutnosti změnit své chování, což se týká i těch nejskandálnějších postupů. Celý globální finanční systém ve své současné podobě škodí reálné ekonomice. Podněcuje spekulace a vytváření složitých produktů, jež jsou často neprůhledné a mohou být velmi škodlivé. Tím se vytváří virtuální bohatství, které nemá reálné základy. Firmy to nutí ke sledování velmi krátkodobých strategií a zvýhodňuje akcionáře na úkor jiných ekonomických subjektů. Předstírat dohled nestačí. Je třeba to změnit. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Kromě ztráty milionů pracovních míst na celém evropském kontinentu a různých hrozeb pro euro recese jasně ukázala absenci silné a koordinované hospodářské správy v rámci Evropské unie a nedostatky ve finančním dohledu. Pokud jsem tedy hlasovala pro toto usnesení, pak proto, že chce napravit tyto neduhy a podporuje zavedení daně z finančních transakcí, která bude mít pozitivní efekt v omezení spekulací v peněžních transakcích, v regulaci trhů, ve financování veřejných statků, ale také ve snížení schodků veřejných financí. Je to silné opatření, o něž jsem dlouho upřímně usilovala a velmi ho vítám. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu své francouzské socialistické kolegyně paní Bérèsové o finanční, hospodářské a sociální krizi. Tento ambiciózní text předkládá mnoho nápadů a řešení, jak se prostřednictvím mechanismů správy a dohledu dostat z recese, zajistit udržitelnou obnovu a jak zabránit opakování podobných finančních krizí. Touto volbou Evropský parlament dokazuje, že politická zodpovědnost a úsilí mohou jít ruku v ruce. Největší důraz je kladen na zaměstnanost, protože nebude-li snížena nezaměstnanost, bude ohrožen celý proces hospodářské obnovy. Tento text vyzývá k ustavení skutečného Evropského energetického společenství. Také jmenování osoby zodpovědné za rozhodování ve věcech hospodářství a měny by představovalo značný pokrok. A konečně tento text zdůrazňuje nutnost zavedení daně z finančních transakcí, která by přiměla přispět i subjekty zodpovědné za recesi. Gay Mitchell, Mairead McGuinness, Jim Higgins a Seán Kelly (PPE), písemně. – Poslanci ze strany Fine Gael nepodporují návrh na směrnici o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, ale nespatřují v tom zásadní důvod, proč hlasovat proti této důležité zprávě jako celku.

133

134

CS


Anne E. Jensen (ALDE), písemně. – (DA) Dánská Liberální strana se v závěrečném hlasování o zprávě paní Berèsové o finanční krizi zdržela hlasování, protože tato zpráva doporučuje zavedení daně z finančních transakcí. Alan Kelly (S&D), písemně. – Spolu se svými labouristickými kolegy jsem hlasoval pro zprávu paní Berèsové, neboť souhlasím s velikou většinou jejího obsahu. Je ale třeba i nadále podrobně diskutovat o jedné konkrétní záležitosti, totiž o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Souhlasím s tím, že je nutné zajistit, aby různé daňové režimy právnických osob firmám neumožňovaly vyhnout se své povinnosti přispívat – prostřednictvím spravedlivého daňového režimu – do společnosti podílem ze svých zisků. Je však třeba věnovat mimořádnou pozornost negativním dopadům, které by CCCTB mohl mít na malé země jako Irsko, kde úroveň prosperity a zaměstnanosti do značné míry závisí na jejich schopnosti přilákat zahraniční investory. Chci poznamenat, že irská Labouristická strana nepodporuje CCCTB. Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE), písemně. – (EL) Zpráva paní Berèsové pojednává o důležitých otázkách stability eurozóny, a pro to jsem také hlasovala. Zdržela jsem se ale závěrečného hlasování. Zaprvé jsem totiž přesvědčena, že zpráva zaujímá všeobecný a zjednodušený přístup k hospodářským a finančním problémům EU a k opatřením, jež je třeba přijmout. Zadruhé odkazuje na návrhy Komise týkající se sankcí pro nedisciplinované členské státy, jako jsou další daňová nebo finanční opatření, jež Parlament dosud neprojednal a z nichž zatím nebyly vyvozeny žádné závěry. Proto si vyhrazuji právo vyjádřit své vlastní stanovisko později. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Berèsové, protože věřím, že účinná spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí je pro nalezení cesty z hospodářské a finanční krize nutná. Mezinárodní měnový fond nedávno zveřejnil analýzu současného stavu světového hospodářství, která ukazuje, že proces obnovy je stále křehký a nestejnorodý. Vlastně stojíme před dvěma odlišnými scénáři: na jedné straně silný růst rozvíjejících se zemí a na druhé straně zvýšení úrovně nezaměstnanosti a celkové zpomalení obnovy v hospodářsky vyspělejších státech. Proto považuji za vhodné zahájit proces s cílem zajistit odpovídající stabilitu veřejných financí tak, aby se zachovala důvěra v trhy a aby se obnovila důvěra občanů ve smysl evropského projektu. Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávu zvláštního výboru pro finanční hospodářskou a sociální krizi, která představuje konstruktivní kompromis všech zúčastněných skupin. Nepotřebujeme méně, ale více Evropy! Naše vnitrostátní ekonomiky jsou mezi sebou úzce propojené a národní egoismus jednotlivých států krizi jedině prohlubuje. Tato zpráva volá po jednomyslném postoji Evropy k zásadním otázkám. Udržitelná evropská finanční a hospodářská politika a politika zaměstnanosti se musí stát úhelným kamenem našeho počínání. Doporučení k akci nám ukazují jasnou cestu vpřed: do budoucna musí provádět úvěrové hodnocení podniků nezávislá ratingová agentura EU. Prostřednictvím daně z finančních transakcí je třeba učinit přítrž vysoce rizikovým spekulacím. Pakt o stabilitě a růstu je třeba intenzivněji provázat se strategií Evropa 2020. Jasně vyzýváme Komisi, aby nastolila rovnováhu mezi růstem, rovností příležitostí a stabilitou finančního trhu. Je třeba snížit zdanění práce, posílit tak investice a tím i

20-10-2010

20-10-2010

CS


konkurenceschopnost Evropy. Zejména malé a střední podniky pak potřebují snazší přístup k úvěrům. V sociální oblasti má nejvyšší prioritu rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím reálných, konkrétních opatření pro školení a získávání kvalifikace. Četná veřejná slyšení, semináře a analýzy nám, jako členům výboru, umožnily přinést podložené a věcné příspěvky do veřejné diskuse. Je důležité, aby Parlament nabízel jasné odpovědi na krize. Jen tak můžeme posílit svou věrohodnost a spolehlivost v očích občanů. Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Za mým hlasem pro tuto zprávu zcela stojí dohoda, jíž bylo dosaženo především díky skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Návrh, který původně zpravodajka předložila, byl jasnou ideologickou provokací, a proto jej bylo třeba zcela změnit. Podle Mezinárodního měnového fondu jsou prioritami náprava zbývajících slabých stránek ve finančním sektoru, zajištění silného vzrůstu poptávky a míry zaměstnanosti, zachování udržitelné míry zadlužení, práce ve prospěch větší vyváženosti světového růstu a vyřešení výzev spojených s dalekosáhlými a proměnlivými pohyby kapitálu. Tato zpráva uznává související nutnost zajistit přiměřenou stabilitu veřejných financí, aby se zachovala důvěra ve finanční i reálné trhy. To je ostatně plně v souladu s posledním rozpočtem schváleným italskou vládou, jehož cílem je snížení schodku pod 3% hranici. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zřízení zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (CRIS) bylo zacíleno na rozpoznání a určení faktorů, jež vedly ke krizi, na zjištění, co EU nezaznamenala, což mělo za následek neočekávanost krize, a na navržení budoucích opatření a iniciativ, jež by podobným situacím zabránily a s jejichž pomocí by bylo možné oživit hospodářství a definitivně ukončit krizové scénáře, které v některých členských státech stále přetrvávají. Jsem přesvědčen, že zvláštní výbor pro finanční, hospodářskou a sociální krizi svou roli sehrál dobře a že v tomto dokumentu stanoví nové cesty, opatření a iniciativy, které EU umožní připravit se daleko lépe na případné budoucí krize. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Podporuji zprávu paní Berèsové, která chce více Evropy, nikoli méně, větší efektivitu a méně byrokracie a společné vystupování Evropské unie na mezinárodní scéně. Přestože byl obnoven růst, nesmíme nabýt mylného dojmu, že je recese úplně za námi a především že jsme vyřešili její příčiny. Lekce, kterou nám tato krize dala, je ta, že neexistuje celosvětová správa (světový stát). Potřebujeme spravedlivější rozdělení bohatství mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř nich. V tom spočívá skutečná krize. A proto jsem pro to, aby Evropská rada svolala summit G20 věnovaný výhradně této otázce. S ohledem na vývoj chci zdůraznit – jak se ostatně uvádí i ve zprávě paní Berèsové –, že je důležité, aby členské státy dostály svým závazkům z roku 2005, jež učinily v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA). Omezení oficiální rozvojové pomoci neopravňuje nic. Oficiální rozvojová pomoc by se měla i nadále zvyšovat a neměly by se na ní projevit důsledky finanční krize. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Finanční krize učinila konec pohádce o samoregulaci finančních trhů. Světovou finanční krizi zapříčinila zejména neprůhlednost finančních produktů a velmi rizikově pospojované struktury spolu s měkkou měnovou politikou Spojených států a střety zájmů v oblasti ratingů. Členské státy EU a jejich obyvatelé mají ještě mnoho co trávit v souvislosti s následnou hospodářskou krizí a se

135

136

CS


související rostoucí mírou nezaměstnanosti a škrty v sektoru sociálních služeb. Záchranné balíčky umožnily zastavit tuto sestupnou spirálu jen nakrátko. V dlouhodobé perspektivě zásadní problémy jen odsunuly. Krize v žádném případě nesmí být využita pro rozšiřování pravomocí EU. Eurokracie a byrokracie nepředstavují odpověď na krizi. Naopak na ní nesou se svým rovnostářstvím a opomíjením kulturních rozdílů svůj díl viny. Nemám nic proti lepší koordinaci a konzultacím na úrovni EU, je ale třeba co nejdůrazněji odmítnout hospodářskou správu na úrovni Unie, a proto tuto zprávu rozhodně odmítám. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi – přezkum v polovině období. Jako člen tohoto zvláštního výboru jsem se na této zprávě aktivně podílel a přispěl jsem k jejímu vypracování. Domnívám se zejména, že v rámci sociálně tržního hospodářství, které uznává a prosazuje Smlouva o fungování Evropské unie, by měl veřejný systém doznat některých úprav, jež by urychlily a usnadnily dosažení rovnováhy, aby se zabránilo ztrátám a potížím, nebo aby byly omezeny na minimum. Místo abychom ponechali hledání nových cest na odvětví výroby, jež se musí podrobit zásadním změnám, je třeba se zabývat se plány na přeměnu, úvěry, změnami směřování a dalšími vhodnými prostředky. Evropa musí znovu přilákat investice a výrobu a zavést se jako celosvětový model pro inovace a růst. Veřejné i soukromé finanční instituce se musí snažit, aby trhy fungovaly ku prospěchu reálné ekonomiky a malých a středních podniků a aby jim tak umožnily přispět k hospodářské obnově a růstu v Evropě. Georgios Papastamkos (PPE), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě paní Berèsové, neboť se návrhy ohledně evropské hospodářské správy nevěnují strukturálním problémům neúplné hospodářské unie a nezmenšují asymetrii mezi „omezenou“ hospodářskou unií a plnou měnovou unií. Dále jsem se zdržel hlasování proto, že tyto návrhy nepohlížejí na hospodářské politiky a rizika v celoevropském měřítku. Celoevropsky pojímají pouze sankce, jež jsou nyní ještě přísnější. Chybí v nich stanovení jakýkoliv strategických směrů, jež by zajistily vyvážený růst a stimulovaly konkurenceschopnost ve všech členských státech. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že Komise by měla zajistit řízení a financování projektů v těchto oblastech: 1) výzkum, vývoj a rozšíření obnovitelných zdrojů energie; 2) posílení evropské energetické sítě při současném využití nových forem skladování energie a technologií stejnosměrného proudu s vysokým napětím (HVDC), tzv. „supersítě“; 3) podpora kosmické infrastruktury v EU v oblasti radionavigace a pozorování Země; 4) poskytování přístupu k rychlému internetu; 5) dovedení EU do vedoucí pozice v oblasti elektronického zdravotnictví; 6) dokončení vývoje elektrické mobility a vytvoření příslušných společných standardů. V otázkách finanční regulace by se měl Parlament snažit zavést systém regulace a dohledu, který by neopomíjel žádný finanční trh, nástroj nebo instituci. Podstatné by tedy mělo být následující: 1) zavedení větší proticyklické regulace; 2) snížení systémového rizika, které představují velké instituce a trhy s deriváty; 3) posilování panevropských a celosvětových struktur regulace a dohledu; 4) prozkoumání využití podrozvahových transakcí; 5) zavedení daně z finančních transakcí; 6) zavedení nových standardů pro statistické údaje o finančním sektoru. Mario Pirillo (S&D), písemně. – (IT) Tato střednědobá zpráva o finanční, hospodářské a sociální krizi představuje užitečný nástroj k analýze stávající situace v Evropě, ale

20-10-2010

20-10-2010

CS


především ukazuje hlavní cestu, po níž se musí Evropa odhodlaně vydat, aby zabránila opakování podobných situací. Domnívám se, že k tomu je třeba, jak zpráva správně uvádí, aby Evropa neprodleně zřídila silné instituce s rozhodovací pravomocí, jež by byly s to nabídnout standardní správu hospodářských politik ve všech státech. Jsem přesvědčen, že Evropa již nemůže dále zůstávat nečinná a přihlížet, jak jednotlivé členské státy přicházejí se svými roztříštěnými a nekonzistentními odpověďmi na krize, jejichž důsledky představují skutečnou hrozbu růstovému potenciálu našich ekonomik. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Proces, v němž členské státy zavádějí zásady strategie Evropa 2020 do svých vnitrostátních programů, by měl přispět k vybudování konkurenceschopné, sociální a udržitelné Evropské unie, která má na zřeteli především občany a ochranu životního prostředí. Priority členských států se musí zaměřovat na vysokou kvalitu pracovních míst a správné fungování pracovních trhů a na zajištění vhodných sociálních podmínek s ohledem na lepší výsledky stavu zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se v evropské populaci pohybuje v průměru kolem 10 % a v některých zemích dosahuje až 20 % a přes 40 % v řadách mladých lidí. To zdůrazňuje, jak je pro zajištění hospodářského a sociálního pokroku důležité kvalitně a zodpovědně vynakládat veřejné výdaje a současně podporovat podnikatelský a inovační potenciál soukromého sektoru. Svým hlasem jsem dala souhlas s tím, že je nutné, aby členské státy vypracovaly životaschopné programy, jež podpoří trh práce prostřednictvím lepších pobídek a podmínek pro pracující a současně učiní tyto pobídky atraktivnější pro zaměstnavatele, aby nabírali více zaměstnanců a udržovali si je. Zároveň je třeba klást důraz na důstojnou práci, což zahrnuje i boj proti nehlášené práci, a na umožnění přístupu na pracovní trh lidem, kteří jsou z něj momentálně vyloučeni. Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Se smutkem jsem hlasoval proti zprávě paní Berèsové. Upřímně řečeno, první verze byla slibná jak co do uvedené analýzy příčin krize, tak i co do mnoha návrhů, jak ji překonat. Pravicové skupiny ale původní zprávu v zásadních otázkách překroutily. Ačkoliv je fakt, že některé dobré návrhy byly zachovány – jako je vytvoření Evropské agentury pro hodnocení úvěrových rizik – je také skutečností, že v oblasti hospodářské správy se zpráva vrátila k „bruselskému konsenzu“. Jelikož stojíme před volbou schodku a veřejného dluhu na jedné straně a růstem a zaměstnaností na straně druhé a jelikož tato zpráva ohledně této zásadní otázky váhá, nemohu ji podpořit. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tím, že by měla Komise přijmout zodpovědnost za zajištění dohledu a financování projektů, zejména v oblasti nových investic do výzkumu a vývoje a do rozšiřování a využívání obnovitelných energií. Také by měla zajistit přístup k rychlému internetu v celé Unii a zajistit rychlé provedení digitální agendy EU. V oblasti finanční regulace by se měl Parlament snažit zavést systém regulace a dohledu, který by se vztahoval na všechny finanční trhy, nástroje a instituce. Aby bylo možné dospět k takové dohodě, bude třeba posílit panevropské a celosvětové struktury regulace a dohledu. Carmen Romero López a Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsme rádi, že byla tato zpráva přijata převážnou většinou a jako celek, protože pokus skupiny ALDE oslabit článek o dani z finančních transakcí selhal a byl schválen text, který se zakládá na

137

138

CS


našem pozměňovacím návrhu a který vyzývá k zavedení daně z finančních transakcí především na úrovni EU. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva je výsledkem kompromisu, neboť k ní bylo podáno na 1 625 pozměňovacích návrhů a dělí se na řadu klíčových bodů, které zahrnují příčiny krize od bubliny s nemovitostmi přes nezajištěné bankovní produkty až po nedostatečnou harmonizaci daní v Evropě a nedodržování Paktu o stabilitě a růstu. Všichni můžeme sami vidět výsledky: zmenšení bohatství a nezaměstnanost. Jedinou možnou odpovědí je vytvoření nových pracovních míst prostřednictvím podpory podniků a výzkumu a vývoje, prostřednictvím přijetí opatření, jež zvýhodní transparentnost a posílí společná evropská pravidla, například v oblasti daní, DPH a nepřímých daní. Jediná věc, jež vyvolává pochyby, je zavedení nové daně z finančních transakcí, která by se tak skutečně stala první evropskou daní plynoucí přímo do unijního rozpočtu. Nemůžeme přijmout skutečnost, že by měla EU sahat do již tak prázdných kapes svých občanů v době krize, jakou prožíváme nyní. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie právě prožívá určitě nejvážnější hospodářskou a sociální krizi od svého založení. To nás staví před velkou výzvu najít na současnou situaci odpovědi s dlouhodobým výhledem. Vítám vytvoření zvláštního výboru pro finanční, ekonomickou a sociální krizi i sepsání této zprávy. Hájím postoj, že potřebujeme mechanismy hospodářské správy, především koordinaci a dohled nad politikami členských států s ohledem na udržitelnost veřejných financí. Považuji však za politováníhodné, že se Evropský parlament na tomto strategickém hledání řešení krize více nepodílel: je třeba, aby byl Evropský parlament i vnitrostátní parlamenty v budoucnosti zapojeny více. Upozornil bych na význam nástrojů soudržnosti v tomto procesu. Zaprvé musí EU posílit koordinaci a lépe využívat spolupráci mezi různými správními úrovněmi a politikami. Zadruhé je třeba vzít v úvahu územní specifika a nesouměrný dopad krize. Jak se v této zprávě zdůrazňuje, spočívá síla politiky soudržnosti v propojení obnovy a dlouhodobého růstu následujícím způsobem: je třeba stanovit strategické směry, dát členským státům a regionům důvod je sledovat a pro sledování vytyčených cílů poskytnout příslušné nástroje. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, Evropa se nestala obětí pouze finanční a sociální krize. Zažíváme též velikou krizi důvěry veřejnosti. Jak v Litvě, tak v celé Evropě musíme získat zpět ztracenou důvěru veřejnosti v naše finanční i politické instituce a nastolit životaschopný a udržitelný finanční systém, který by byl s to poskytnout ochranu před budoucími krizemi. Potřebujeme transparentní víceúrovňový regulační mechanismus založený na zdravém etickém základě, který bude k užitku široké veřejnosti. Finanční krize uštědřila Litvě obzvláště těžký úder – v roce 2009 naše ekonomika klesla o 15 %. Při vytváření strategie pro překonání krize bychom měli zohlednit regionální rozdíly a různý dopad krize. Jsem potěšen, že zvláštní výbor zdůrazňuje důležitost nástrojů soudržnosti, které jsou zásadní pro poskytování pomoci těm regionům Unie, které ji potřebují nejvíce. Mohou nám pomoci překonat důsledky krize podporou zásadních investic do infrastruktury, obchodu a vytváření pracovních míst.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Úspěch obnovy také velmi závisí na úspěchu strategie Evropa 2020. Jakákoliv dlouhodobá investiční strategie EU musí být svázána s udržením konkurenceschopnosti a posilováním vnitřního trhu (což je jeden z hlavních motorů evropského růstu). Derek Vaughan (S&D), písemně. – V posledních letech se ukázalo, jak jsou naše ekonomiky vzájemně závislé a jaké problémy může způsobit nedostatečná regulace právních předpisů nebo nedostatečná soudržnost ekonomik napříč Evropou. Při určování směru naší cesty z krize musíme hledět k řešením, která slibují vybudovat silnější evropské hospodářství a lépe integrované finanční systémy, jež přinesou užitek lidem ve Walesu i v celé Evropské unii. Proto jsem hlasoval pro doporučení obsažená ve zprávě paní Berèsové, která se týkají opatření a iniciativ, jež je třeba v návaznosti na finanční, hospodářskou a sociální krizi přijmout. Musíme hledět vstříc společným řešením evropských problémů a současně respektovat právo volby každého členského státu EU tak, že jim umožníme rozhodnout, jak máme postupovat. Rada, Komise a Parlament musí pracovat pospolu, aby nám umožnily vybudovat silnější a pevnější globální hospodářství, které by fungovalo v celé Evropské unii. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Dnes, ve středu 20. října, přijal Evropský parlament zprávu svého zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi. Jako skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) jsme hlasovali proti této zprávě, protože v ní obsažené návrhy jsou jaksi surrealistické a úplně opomíjejí veřejná shromáždění, která se po několik měsíců odehrávala v členských státech EU na protest proti plánům úspor, antisociálním opatřením a rozkladu systémů sociálního zabezpečení a veřejných služeb: jsou to jediná opatření, jež mají za cíl omezit rozpočtové schodky členských států. Tato zpráva vychází z penzijní antireformy předložené panem Nicolasem Sarkozym a jeho vládou, proti které francouzské protestní hnutí už po několik týdnů bojuje a kterou zavrhlo. A tak tato zpráva nepřestává vychvalovat Pakt o stabilitě a opatření a politiky, které již roky zavrhujeme a které naši spoluobčané považují stále více za chybné. Převážná většina, která hlasovala pro tuto zprávu (501 hlasů), evidentně nechápe poselství občanů, kteří po celé Evropě již několik týdnů protestují proti plánům úspor a s nimi souvisejícím antireformám. Zpráva: Diego Feio (A7-0282/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu, která zde dnes byla předložena a o níž se tu diskutovalo. Představuje totiž pro EU krok vpřed tím, že obhajuje vznik instituce jako Evropský měnový fond (EMF), takže směřuje k ustavení subjektu odhlížejícího na vývoj státního dluhu, který doplní Pakt o stabilitě a růstu jako mechanismus poslední instance pro členské státy. Je také třeba zdůraznit návrh na ustavení skupiny na vysoké politické úrovni, jíž by předsedala Komise a která by měla za úkol zkoumat možné institucionální změny v rámci probíhajících reforem hospodářské správy, včetně možnosti vytvořit Evropskou společnou pokladnu, jejímž cílem bude dotovat EU jejími vlastními finančními zdroji a snížit její závislost na vnitrostátních převodech. S tím souvisí návrh vypracování studie proveditelnosti, s jejíž pomocí by se stanovil dlouhodobý systém, podle

139

140

CS


něhož by mohly mít členské státy účast na vydávání evropských obligací. Při správném posouzení dopadů a nastínění různých zákonných alternativ, spolu s jasným definováním cílů a financování evropské infrastruktury, tak bude snazší dovést do konce dlouhodobé strategické projekty pro vybudování silnější EU. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Současná hospodářská, finanční a sociální krize nám ukázala, že stávající model hospodářské správy nefunguje tak účinně, jak bylo zamýšleno. V minulých letech nedosáhl proces sbližování mezi členskými státy dostatečné úrovně a makroekonomická a fiskální nerovnováha zůstala, a dokonce se v posledním desetiletí ještě prohloubila. Rámec dohledu byl příliš slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dostatečně respektována, zejména pokud se týká preventivních opatření. Souhlasím s návrhy předloženými v tomto dokumentu, totiž že musíme usilovat o lepší koordinaci kroků v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi, zejména abychom předešli opakování situace, která nastala nedávno. Je zásadní, aby členské státy plně uplatňovaly pravidla a rozhodnutí dohodnutá na úrovni EU, jako jsou pravidla a nástroje Paktu o stabilitě a růstu. Největší pozornost je třeba věnovat dlouhodobému udržitelnému růstu a vytvářet tak podmínky pro vznik nových pracovních míst, nikoli upřednostňovat krátkodobý zisk, což tolik poškodilo finanční stabilitu na evropských trzích. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Současná hospodářská krize ukázala, že koordinace evropské hospodářské politiky v Unii nefungovala a že ani nemá příslušné rámce pro správu, hospodářský dohled nebo pro regulaci finančních služeb. To vše v Evropě zaselo nestabilitu a pokles. V tomto ohledu bych chtěla zdůraznit a vyjádřit své díky za doporučení tohoto návrhu, která se zaměřují na stanovení jednotného a transparentního rámce pro dohled nad makroekonomickým procesem v Unii a v členských státech a zlepšení dohledu, na zlepšení pravidel Paktu o stabilitě a růstu, na zlepšení hospodářské správy, stanovení silných mechanismů pro prevenci a řešení nadměrného zadlužení v eurozóně a přehodnocení rozpočtových finančních a daňových nástrojů. Chtěla bych zdůraznit, že plně souhlasím se zlepšením vnějšího zastoupení Unie v oblasti hospodářských a měnových záležitostí. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poděkovat panu Feiovi za jeho skvělou práci na návrhu této složité zprávy. Hlasoval jsem pro ni, protože považuji za zásadně důležité, aby se zlepšila hospodářská správa Evropské unie. Finanční krize opravdu ukázala nedostatek skutečné politické a hospodářské koordinace mezi členskými státy a neúčinnost různých kontrolních nástrojů. Proto je nyní načase, aby Evropa zavedla spolehlivější právní rámec, který bude sledovat cíle strategie Evropa 2020, a aby současně zavedla větší kontrolu zadlužení a veřejných příjmů a daňové pobídky pro malé a střední podniky, aby rozvíjela svůj vnitřní trh a integrovala trhy práce. Ve světle dohod z nedávné doby nicméně nepodporuji zavádění numerických pravidel, jež se mohou ukázat pro některé členské státy příliš mechanistickými a těžko dosažitelnými. Neměli bychom zapomínat, že nezdravá aktiva a ještě více nadměrné zadlužení lidí (hypotéky pro vypůjčovatele s nízkou bonitou) stojí u zrodu finanční krize. Jinak řečeno krizi způsobila nevyváženost mezi soukromým a bankovním sektorem, nikoliv veřejný dluh. Konečně souhlasím s 3. doporučením zlepšit státní koordinaci pomocí výročních zpráv o dohledu v eurozóně. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím, že je třeba stanovit jednotný a transparentní rámec pro mnohostranný dohled nad makroekonomickým vývojem v Unii a v členských státech. Chci vyzvat ke každoroční diskusi mezi Parlamentem, Komisí, Radou a zástupci vnitrostátních parlamentů v rámci

20-10-2010

20-10-2010

CS


evropského semestru o programech stability, konvergenčních programech, národních programech reforem a o hodnocení vývoje hospodářství v jednotlivých zemích. Také bych chtěla vyzvat k ustavení mechanismů na vnitrostátní úrovni, jimiž by se hodnotilo zavádění priorit strategie Evropa 2020 a docilování souvisejících vnitrostátních cílů obsažených v národních programech reforem, což by podpořilo výroční hodnocení prováděné orgány EU. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě, která si v zájmu hospodářské správy Evropské unie osobuje svrchované postavení a přijímá politiku přísné disciplíny v dodržování Paktu o stabilitě a podporuje preventivní sankce na úkor členských států porušujících maastrichtská kritéria. Klade si za cíl rozpočtovou stabilitu a přísný dohled nad vnitrostátními rozpočty, což končí přijímáním tvrdých opatření, která jdou na vrub příjmů pracovníků, důchodů a pracovních a pojistných práv. A to vše i přesto, že v Řecku, Irsku, ve Španělsku, Portugalsku i jinde můžeme vidět výsledky těchto politik. A to vše i v době, kdy pracující v mnoha zemích v Evropě vyšli do ulic na protest proti tomu, aby se z nich staly oběti krize a neoliberálního protiútoku, který spustila EU, ECB a MMF. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Přijetí eura byla pro EU sázka zásadního významu. Hlavní rizikový faktor není ani tak spojen s technickými otázkami měny, kde odvádí Evropská centrální banka skvělou práci, jako s hospodářskou soudržností a s propojením s reálnou ekonomikou. Tento problém citelně vyvstal v průběhu krize: jednotná měna čím dál více postrádá na smyslu v prostředí trhu, jenž je stále rozdrobený a jenž má daňové politiky, které jsou ne vždy dost homogenní. Úvahy o těchto otázkách by neměly být – a nesmí být – jen pouhým cvičením nebo záminkou pro vyhlášení právní suverenity nad záležitostmi, jež jsou v současnosti v pravomoci jednotlivých států. Je naopak vhodné vnést soudržnost a systematičnost do ekonomických rozhodnutí reagujících na neustále složitější situace, v nichž se měnové výzvy na rozdíl od minulosti změnily a vyžadují jiné nástroje a cíle. Zároveň je třeba činnost odborníků jistit nepřetržitým a stálým dohledem i politickou kontrolou vycházející z uvážené vize budoucnosti a snahy řešit související problémy. Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic a Alf Svensson (PPE), písemně. – (SV) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, aniž bychom slevili ze svého odporu proti evropské dani. Budeme i nadále vyjadřovat svůj nesouhlas s vytvořením skupiny na vysoké úrovni, jež by měla jednat o možnosti založit společnou evropskou pokladnu s cílem dotovat Evropskou unii z jejích vlastních zdrojů. I v jiných bodech jsme svými hlasy vyjádřili odlišný názor. Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Problematika hospodářské správy na úrovni Evropské unie je velmi komplikovaná. Rezervovaný postoj, který některé členské státy vyjádřily v souvislosti s novým předáváním svrchovanosti, je pochopitelný. Krize v Řecku ukázala limity stávajících intervenčních mechanismů i nedostatečnost nástrojů potřebných k vynucení plnění konvergenčních kritérií, zejména v zemích eurozóny. Vypracování soudržného a transparentního rámce pro mnohostranné sledování makroekonomického vývoje v Evropské unii a členských státech a pro upevnění daňového dohledu, jak je navržen v tomto dokumentu, představuje krok vpřed správným směrem, i když by to mohlo znamenat dílčí úpravy Ústavní smlouvy. Obecně jsou doporučení v tomto dokumentu důležitá, věnují se skutečným problémům a nabízejí vhodná řešení. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto dokumentu.

141

142

CS


Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pro doporučení navrhovaná ve zprávě, která vedou ke zlepšení hospodářské správy EU, jsem hlasoval se zadostiučiněním a s pocitem zodpovědnosti. EU v současné době čelí tvrdé konkurenci ze strany rozvíjejících se ekonomik. Stabilita veřejných financí je zásadní pro posílení příležitostí, podporuje inovace a podněcuje ekonomický růst, což jsou základní prvky evropské znalostní společnosti. Hospodářský růst a udržitelné veřejné finance jsou základní podmínkou pro hospodářskou a sociální stabilitu v EU a pro dlouhodobou fiskální konsolidaci. Vzhledem k tomu všemu se ukázala stávající pravidla Paktu o stabilitě a růstu v kombinaci s jejich špatným uplatňováním jako nedostatečná pro zajištění zdravé makroekonomické a rozpočtové politiky. Proto je důležité podpořit důslednější uplatňování preventivních opatření a sankcí a zároveň podporovat lepší dohled a hospodářskou správu prostřednictvím přesnějších a porovnatelných statistik politik a hospodářského postavení členských států, zejména těch, jež jsou součástí eurozóny. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Přijetím usnesení o správě ekonomických záležitostí Evropský parlament znovu potvrzuje své hlavní cíle pro jednání o šesti legislativních návrzích Komise. Poslanci Evropského parlamentu litují, že je provádění Paktu o stabilitě a růstu nedostatečné, a navrhují vytvořit účinný mechanismus pobídek a sankcí. Zdůrazňují také důležitost investic do energie, výzkumu, inovací, zdravotní péče a vzdělávání. Abychom ukončili tuto recesi, musíme naplánovat potřebné financování na evropské úrovni a je třeba uvést do praxe i myšlenku vlastních zdrojů. Domníváme se, že by se zavedením daně z finančních transakcí snížila míra spekulací a zlepšilo by se fungování vnitřního trhu. Příjmy z této daně by navíc mohly pomoci financovat globální veřejné statky a snižovat rozpočtové schodky. Tato daň by měla být založena na co možná nejširším základě a rozhodně by měla začínat na úrovni Evropské unie. Diane Dodds (NI), písemně. – Je už skutečně příznačné, že se Parlament zabývá touto otázkou jen několik dní po dohodě mezi prezidentem Sarkozym a kancléřkou Merkelovou, která usiluje o změnu Lisabonské smlouvy tak, aby zajistila systémové vyřizování budoucích dluhových krizí jednotlivých zemí eurozóny. To vše se pochopitelně dělá v reakci proti pokračující krizi v eurozóně, protože se každým dnem projevuje pošetilost modelu jednotné měny. Ale výsledky jsou jiné. Je jisté, že pokud se tak stane, bude mít koaliční vláda Spojeného království povinnost vyhlásit referendum. Ujistil nás o tom ministerský předseda David Cameron a – na rozdíl od své dřívější pevné záruky – bude muset tento slib dodržet. Pokud může Francie a Německo požadovat změny v Lisabonské smlouvě, pak je nesmírně důležité, aby vláda Spojeného království využila postup opětovného projednání a získala tak zpět pravomoci pro náš svrchovaný parlament. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Feia, jež je výsledkem úspěšných jednání mezi politickými skupinami Evropského parlamentu. Je založen na široké shodě ohledně nutnosti podpořit růst a politiky zaměstnanosti s účelem zlepšit hospodářskou správu, která umožní překonat krizi a obnovit evropské hospodářství. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V reakci na současnou hospodářskou, finanční a sociální krizi na sebe vzal Parlament vůdčí úlohu ve vybavení Evropské unie mechanismy k zajištění účinné intervence, jež by nejen zastavila další krize, ale především zajistila stabilitu nutnou pro udržitelný rozvoj a soudržnost uvnitř Evropy. Zpráva pana Feia dává náplň konceptu zodpovědnosti Parlamentu za posílení orgánů EU. Toho je třeba

20-10-2010

20-10-2010

CS


v zájmu větší jednotnosti v Evropě a – z hlediska globálního hospodářství – v zájmu evropských občanů a jejich blahobytu. Navrhovaná doporučení představují velmi významný kvalitativní krok vpřed v otázkách zlepšování hospodářské správy v EU a kladou důraz na posilování pravidel pro podporu stability a růstu jednotlivých států i Unie a na posilování mechanismů pro prevenci, korekci a řešení problémů a výzev týkajících se strategie pro rozvoj EU. Důležitým prvkem je také spolehlivost statistik EU, aby měly evropské struktury a orgány na jejich základě lepší možnosti posuzování a rozhodování o zásazích. Chtěl bych také zdůraznit, že je kromě schodků veřejných financí nutné předcházet i situacím veřejného zadlužení. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Toto není otázka zlepšení hospodářské správy na úrovni EU, ale otázka ovládání ekonomik členských států, jejich rozpočtových a daňových politik, což je základní požadavek nikoliv pro vytvoření ekonomické prosperity, ale pro ochranu zájmů jednotného trhu a Bruselu. Je to také otázka obnovení a zhoršení Paktu o stabilitě, který i nadále působí škody. To je nepřijatelné, stejně jako vytvoření společné veřejné pokladny, která by byla zodpovědná za správu evropské daně, a institucionalizace evropské hospodářské správy (co by měla vlastně dělat?). Je pravda, že míra schodku veřejných financí a veřejného dluhu, který je z větší části vázán v zahraničí, představuje nebezpečí jak z hlediska financí, tak z hlediska svrchovanosti. Není ale pochyb, že bez vašich politik a bez povinnosti států půjčovat si na trzích by byl tento schodek i dluh nižší. Bezmála jedna šestina francouzského státního rozpočtu padne na platby úroků spojených s dluhem. Dokud budeme tyto prostředky platit, nemůžeme je použít na nic jiného. Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Hospodářská a finanční krize nám jasně ukázala, že je bezodkladně třeba zlepšit hospodářskou spolupráci v Evropské unii. K tomu je nutné posílit a rozšířit Pakt o stabilitě a růstu tak, aby obsahoval vhodné a účinné možnosti sankcí. Je však také třeba více dohlížet na vnitrostátní rozpočty a konkurenceschopnost členských států. Do budoucna budeme muset včasněji rozpoznávat nerovnováhu mezi zeměmi eurozóny a jakékoliv oslabení konkurenceschopnosti. Také budeme potřebovat možnost požadovat účinná protiopatření. Cílem musí být vytvoření trvale silné a pevné měnové unie a eura, abychom tak zabránili krizím podobným krizi v Řecku. Anne E. Jensen (ALDE), písemně. – (DA) Dánská Liberální strana hlasovala proti jednomu konkrétnímu pozměňovacímu návrhu ke zprávě pana Feia, v němž se doporučuje vypracování studie o výhodách zavedení evropského systému výběru daní. Dánská Liberální strana hlasovala pro zprávu jako celek, která je jinak vyvážená. Alan Kelly (S&D), písemně. – Je velmi důležité, aby byla znovu zavedena pravidla hospodářské správy, a to zejména ve světle hospodářské krize, kterou ještě mnoho zemí EU stále prochází. Souhlasím však s těmi parlamentními pozměňovacími návrhy, jež odstraňují doporučení automaticky sankcionovat členské státy, které upadnou do nadměrného dluhu. To proto, že je za mimořádných okolností nutné překročit schodkové požadavky, aby se odvrátily závažnější hospodářské dopady krize, což ostatně současná krize ukázala. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Zpráva, o které jsme právě hlasovali, jež Komisi přináší doporučení pro zlepšení hospodářské správy a unijního rámce stability, zejména v eurozóně, je součástí širší, již několik měsíců probíhající diskuse o iniciativách pro boj

143

144

CS


s finanční krizí. Jasně zde vyvstává potřeba silné hospodářské správy Evropské unie, zejména poté, k čemu došlo před několika měsíci v Řecku. Každým dnem očekáváme závěrečnou zprávu evropské pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí ustavené předsedou Evropské rady panem Van Rompuyem. Ale už nyní můžeme prohlásit, že je naprosto nutné stanovit pravidla pro dohled nad hospodářskými politikami; pravidla, jež nejsou mechanistická, ale realistická a udržitelná, schopná posílit fiskální politiku a zlepšit evropskou správu jako celek. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) V poslední době, kterou charakterizovala hospodářská a finanční krize, si bylo možno všimnout, že je třeba zásadním způsobem posílit monitorování a hospodářskou koordinaci na úrovni Společenství. Zaznamenali jsme velkou makroekonomickou nerovnováhu a mnohé státy se potýkají s velkým růstem veřejného dluhu a jeho podílu vůči HDP. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť podporuji všech osm doporučení zpravodaje zaměřených na zohlednění zásad řádné správy a ekonomické stability v Evropské unii. Mám za to, že budeme v příštích letech čelit velkým výzvám. Abychom podpořili potenciál hospodářského růstu EU a konsolidaci veřejných financí, musíme stanovit rozhodné priority a přijmout i některá těžká rozhodnutí. Koordinace na úrovni Společenství bude v tomto smyslu zásadní a může přispět k odstranění negativních dopadů. Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Společná rozprava o Evropské radě, G20, o finanční, hospodářské a sociální krizi a o zprávě o evropské správě nepřinesla výsledek v podobě stanovení jasných směrů či příslušných doporučení pro záležitosti finanční krize. Každý předložil své vyjádření a svou vlastní interpretaci zmatených a nejednotných textů. To je bohužel realita těchto zpráv vzniklých z vlastní iniciativy, jež sdružují názory velké většiny, ale zároveň nic neříkají. O zprávě pana Feia se diskutovalo příliš pozdě, kdy už Evropská komise předložila směrnice, podle nichž se bude reformovat Pakt o stabilitě a správa eurozóny. Jaký smysl má tedy za těchto podmínek hlasovat o doporučeních Komisi? Parlament by měl přijmout daleko přísnější jednací řád a řídit se jím. V sázce je jeho efektivita a důvěryhodnost. Rozhodující okamžik pro reformu Paktu o stabilitě a správu eurozóny přijde, až se budou analyzovat legislativní texty. Spolu se svými kolegy se na této práci budu podílet bez předsudků a velmi pečlivě. Je důležité, aby Parlament podpořil realistickou a zároveň ambiciózní reformu vedoucí k vystavění měnové unie na nových základech. Aby si nějaká instituce zasloužila svou legitimitu, je třeba velmi pečlivé a usilovné práce, nikoliv... (Vysvětlení hlasování bylo přerušeno podle článku 170 jednacího řádu) Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Bez pravidel dohledu nelze dosáhnout žádného pokroku. Uplatňování pravidel na zlepšení koordinace a dohledu v otázkách hospodářství, jež jsme si v tomto období krize sami stanovili, je minimum, které musíme vyžadovat sami od sebe i od členských států. V tomto smyslu nám zpráva pana kolegy Feia umožňuje zaměřit se na některé důležité deformace tím, že se seznámíme s tím, že „nejnovější ekonomický vývoj jasně ukázal, že koordinace hospodářské politiky v Unii a zejména v eurozóně nefunguje dostatečně a navzdory povinnostem členských států plynoucím ze Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) nepovažují

20-10-2010

20-10-2010

CS


členské státy své hospodářské politiky za věc společného zájmu.“ Můj hlas je proto bezpochyby pro tuto zprávu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Současná finanční a hospodářská krize ukázala, že EU potřebuje stále silnější hospodářskou a měnovou správu, aby nebyla podkopána stabilita eura i samotné měnové unie. Proto je třeba, aby strategie Evropa 2020 usilovala o hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Strmý pád HDP, snížení průmyslové výroby a vysoká míra nezaměstnanosti totiž představují velkou sociální a ekonomickou výzvu, na kterou lze odpovědět pouze silnou, sladěnou a jednotnou správou. Zpráva pana Feia ukazuje cesty a definuje strategie vedoucí ke skutečnému posílení hospodářské správy a k rámci stability EU, přičemž se zaměřuje hlavně na eurozónu. Mimo jiné lze jako příklad uvést stanovení soudržného a transparentního rámce dohledu, posílení pravidel Paktu o stabilitě a růstu nebo posílení hospodářské správy v eurozóně. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Hospodářská, finanční a sociální krize ukázala limity evropského modelu hospodářské správy. Proto potřebujeme, aby na příštím zasedání Evropské rady vznikla dohoda o hospodářské správě a o Paktu o stabilitě. Stojíme před naléhavou potřebou přijmout reformy, jež nám umožní učinit velký kvalitativní pokrok v otázkách hospodářské správy a zavést transparentní a cílené nástroje dohledu. Jsem pro zprávu pana Feia, protože podporuje návrh Komise, který podle mého soudu představuje vyvážený kompromis. Jsem pro větší zapojení Parlamentu do hospodářské správy EU a pro centralizaci pravomocí výhradního dohledu nad velkými mezinárodními finančními institucemi na evropskou úroveň. Také pokládám za užitečné poskytnout Evropské unii vlastní finanční zdroje, které by jí pomohly plánovat své kroky a činnosti. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Podle mého soudu je zpráva pana Feia tou nejprofesionálnější zprávou, jakou jsme tu za poslední tři měsíce měli. Všechny otázky a řešení, jež jsou v této zprávě rozpracovány, jsou nesmírně aktuální. Nedostatečné informace, zkreslené a někdy i vyloženě lživé zprávy předkládané vládami států EU vedly k hrozivým výsledkům. Země jako Řecko, Lotyšsko a Maďarsko zásadně otřásly důvěrou v euro v důsledku úzkostlivého skrývání děr zejících v jejich rozpočtech. Evropská komise a Parlament musí na jakékoliv překroucení faktů a zastírání pravdy reagovat přísně a účinně. Je naprosto zásadní stanovit opatření, jež by pamatovala na nečestné politiky, díky nimž skončila EU v krizi. Abychom byli schopni dostat se z této složité hospodářské situace, je třeba vytvořit nejen nařízení týkající se dohledu a statistik, ale také plán pro překonání krize. Znamená to především stanovit jasná kritéria pro daňovou politiku a termíny a záruky pro plátce daní. Je také třeba zajistit, aby se tyto daňové právní předpisy na povel investorů každý den neměnily. Lotyšská vláda dnes bohužel mění nařízení podle momentální nálady úředníků z Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky. Doufám, že zpráva pana Feia zapůsobí na Evropskou komisi jako signál, že je čas pustit se do práce. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana kolegy Feia. Jak už jsem však měl možnost zdůraznit, Evropa v této oblasti nezbytně potřebuje zásadní reformu, ačkoliv se nová hospodářská správa nemůže ve svých úvahách omezit pouze na výši veřejného dluhu. Nepotřebujeme přehnaně automatizované a procyklické mechanismy pro vybřednutí z dluhů, u nichž hrozí, že se minou cílem a které budou dokonce bránit zásahům v zájmu podpory hospodářského růstu. Upřednostňuji raději mechanismy dohledu opatřené pružnými a rozumnými vzorci, jež by mohly členské státy snadno zavést. Výsledky důležitých sociálních a hospodářských reforem, především důchodové reformy, a jejich

145

146

CS


přínos pro rozpočty se neprojeví hned v následujícím rozpočtovém roce, ale až po řadě let ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, v udržitelnosti veřejných financí. V každém případě se jedná o ty nejdůležitější a nejnezbytnější reformy. Proto je třeba intenzivněji a lépe zvažovat otázky strukturálních reforem, které je třeba přijmout v zájmu podpory konkurenceschopnosti a hospodářského růstu v Evropě. Konkurenceschopnost s sebou nese růst a růst pak přináší větší příjmy z daní a účinnou finanční konsolidaci. Georgios Papastamkos (PPE), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě pana Feia, protože se její návrhy týkající se evropské hospodářské správy nevěnují strukturálním problémům neúplné hospodářské unie a nezmenšují asymetrii mezi „omezenou“ hospodářskou unií a plnou měnovou unií. Dále jsem se zdržel hlasování proto, že tyto návrhy nepohlížejí na hospodářské politiky a rizika v celoevropském kontextu. Celoevropsky pojímají pouze sankce, jež jsou nyní ještě přísnější. Chybí v nich stanovení jakýkoliv strategických směrů, jež by zajistily vyvážený růst a podpořily konkurenceschopnost ve všech členských státech. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám: 1) že by měl být stanoven soudržný a transparentní rámec pro mnohostranný dohled nad makroekonomickým vývojem v Evropské unii a v členských státech, který by zajišťoval každoroční debatu mezi Parlamentem, Komisí, Radou a zástupci vnitrostátních parlamentů o programech stability a konvergence a národních programech reforem a o hodnocení vývoje vnitrostátních ekonomik; a že 2) je třeba stanovit mechanismus na vnitrostátní úrovni, jímž by se hodnotilo uplatňování priorit strategie Evropa 2020 a míra dosažení příslušných národních cílů zahrnutých v národním programu reforem, aby se tak doplnilo výroční vyhodnocení orgánů EU. Také se domnívám, že je třeba posílit pravidla Paktu o stabilitě a růstu, tak aby: 1) se míra zadlužení, dluhový profil a dynamika dluhu brala více v úvahu v rámci paktu konvergence s ohledem na specifické střednědobé fiskální cíle pro danou zemi (MTFO), jež mají být součástí programů stability a konvergence; 2) aby se dostalo podpory zavedení rozpočtových kontrolních mechanismů včasného varování na vnitrostátní úrovni; a 3) aby byla stanovena předem definovaná a preventivní opatření v rámci eurozóny, která by sloužila jako preventivní i nápravné rameno Paktu o stabilitě a růstu. Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva pana Feia se věnuje ústřední otázce evropské hospodářské koordinace. Snaží se usměrňovat legislativní dokumenty Komise a jedná se o ní 24 hodin poté, co vešel ve známost postoj francouzsko-německého vedení. Ty pozitivní návrhy, které se ve zprávě vyskytují, jsou fatálně koordinovány, ať už kvůli francouzsko-německému postoji, nebo kvůli návrhům na automatické sankce, které byly zahrnuty již do textů Komise a pracovní skupiny Rady. Tato zpráva neruší nyní tak oblíbené disciplinární sankce bruselského konsenzu, snaží se je pouze zmírnit. Tento konsenzus nelze reformovat: lze jej pouze nahradit jiným, který bude považovat za ústřední bod hospodářské koordinace zaměstnanost a nápravu závažných nerovností. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že je třeba stanovit soudržný a transparentní rámec pro mnohostranný dohled na makroekonomický vývoj v Unii i v členských státech. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Světová hospodářská krize si vyžádala současné mechanismy koordinace hospodářské politiky v EU a odhalila některé její slabé stránky.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Vzhledem k dřívějším případům neschopnosti splnit daná pravidla a vzhledem k tomu, že stávající postupy dohledu a koordinace nebyly dost ucelené, se fungování hospodářské a měnové unie se dostalo pod velký tlak. Tato zpráva INI zamýšlí vyjádřit postoj Parlamentu k legislativnímu balíčku o koordinaci hospodářské politiky (šest návrhů, včetně čtyř návrhů přijatých postupem spolurozhodování) vydanému Komisí o dva týdny dříve. Sdělení postoje Rady se očekává na konci října v rámci závěrečné zprávy pracovní skupiny pro hospodářskou správu pana Van Rompuye. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V návaznosti na hospodářskou a finanční krizi schválil Parlament řadu zpráv a nařízení Komise o jejích dopadech a o způsobech, jak s ní bojovat. Abychom se vyvarovali dalších spekulativních bublin, jako byla ta, z níž se právě snažíme s obtížemi dostat, je nevyhnutelně třeba zavést řadu opatření a kontrol jak mezi jednotlivými členskými státy, tak i spolu s nimi. Zásadní je kupříkladu dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Skutečná a podrobná kontrola by byla pravděpodobně zabránila krajním situacím v Řecku a Španělsku. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Současná hospodářská, finanční a společenská krize ukázala, že model hospodářské správy Evropské unie nefunguje tak úplně ideálně. Proto je nutné najít řešení pro lepší a účinnější hospodářskou správu v Evropě, abychom zabránili dalšímu prohloubení již tak závažných dopadů krize. V tomto smyslu zpravodaj navrhuje Evropské komisi, aby ustavila soudržný rámec pro hospodářský dohled, posílila pravidla Paktu o stabilitě a růstu a hospodářskou správu v eurozóně a aby přehodnotila rozpočtové, finanční a daňové nástroje EU. Navíc se též navrhuje zavést pro eurozónu pevný a důvěryhodný mechanismus pro prevenci a řešení nadměrného zadlužení. Konečně se navrhuje zlepšení spolehlivosti statistik EU a vnější zastoupení Unie v oblasti hospodářských a měnových záležitostí. Pak ale musí členské státy plně dodržovat pravidla a rozhodnutí Evropské unie. Zdůrazňuji také důležitost sladit reformy s cíli strategie Evropa 2020, a to hlavně ve smyslu posilování vnitřního trhu a úlohy malých a středních podniků coby hlavních motorů hospodářského růstu. Vzhledem k zmíněným důvodům hlasuji pro tuto zprávu. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, stávající nařízení Paktu o stabilitě a růstu a slabý systém jejich uplatňování nedokázal v dostatečné míře zajistit silnou daňovou a makroekonomickou politiku. Doporučení učiněná v této zprávě představují dobrý začátek. Zpravodaj si správně všiml, že je třeba přikročit k reformám týkajícím se sociální politiky a integrace trhů práce a daňových pobídek pro malé a střední podniky. Proces snižování dlouhodobých schodků musí jít ruku v ruce s dalšími snahami o stimulaci hospodářství, jako jsou lepší základní podmínky pro investice a lepší fungování vnitřního trhu, což zajistí větší konkurenceschopnost. Vítám také to, že zpravodaj uznává nutnost, aby jakákoliv nová opatření neměla nepřiměřený dopad na nejzranitelnější členské státy, zvláště pak na pobaltské země. To by totiž zarazilo naše snahy o hospodářský růst a soudržnost. Nadšení pro euro v minulém roce v zemích mimo eurozónu poněkud zesláblo, což se týká i Litvy. Proto je důležité, abychom si uvědomili, že rozhodnutí přijatá v první polovině roku pro zajištění stability eura jsou pouze dočasná a že je bude nutné podpořit lepším rámcem pro hospodářskou správu na úrovni EU. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Cíle strategie Evropa 2020 znovu nastolují potřebu užší integrace ekonomik jednotlivých členských států v celé Evropské unii za účelem

147

148

CS


podpory produktivity, konkurenceschopnosti a růstu. Současná hospodářská krize ukázala, že stávající model hospodářské správy zdaleka nestačí a že nedovoluje pokračování integrace, která nám umožní zajistit stabilitu ekonomik EU. A z toho důvodu svým hlasem podporuji doporučení obsažená ve zprávě pana Feia, jež vyzdvihují potřebu posílit hospodářská opatření EU a v dlouhodobější perspektivě je přehodnotit a zlepšit. Je mi jasné, že Evropa musí na aktuální plány hospodářské a finanční stability hledět kriticky, aby se společnými silami posunula vpřed směrem k silnějšímu a úžeji provázanému hospodářství, které využije svého potenciálu stát se celosvětovou hospodářskou supervelmocí. 8. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 14:00 a pokračovalo v 15:05) PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS Místopředseda 9. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 10. Nástroj pro stabilitu – Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci – Zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě - Finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi - Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o následujících zprávách: – zpráva Franzisky Kathariny Brantnerové za Výbor pro zahraniční věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1717/2006 o zřízení nástroje stability (KOM(2009)0195 – C7-0042/2009 – 2009/0058(COD)) (A7-0066/2009), – zpráva Gaye Mitchella za Výbor pro rozvoj o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (KOM(2009)0194 – C7-0043/2009 – 2009/0060A(COD)) (A7-0078/2009), – zpráva Kingy Gálové a Barbary Lochbihlerové za Výbor pro zahraniční věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (KOM(2009)0194 – C7-0158/2009 – 2009/0060B(COD)) (A7-0188/2010), – zpráva Helmuta Scholze za Výbor pro mezinárodní obchod o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (KOM(2009)0197 – C7-0101/2009 – 2009/0059(COD)) (A7-0052/2010), a – zpráva Charlese Goerense za Výbor pro rozvoj o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro

20-10-2010

20-10-2010

CS


rozvojovou spolupráci (KOM(2010)0102 – C7-0079/2010 – 2010/0059(COD)) (A7-0285/2010). Franziska Katharina Brantner, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, máme dnes jednat o několika finančních nástrojích. Dnes ráno jsme již o jednom aspektu diskutovali, ale já začnu mluvit nejprve o nástroji stability. Byl vytvořen v roce 2006 a jedná se o nejlépe financovaný nástroj v oblastech nešíření zbraní hromadného ničení, předcházení konfliktům, civilní pomoci při následcích přírodních katastrof, civilních opatření na budování míru a také v oblasti soudnictví a policejní práce v boji proti terorismu. I tak je ale objem financování poměrně malý. Dosud tento objem v rámci finančního výhledu čítá 1,4 miliardy EUR. Není to mnoho peněz, ale jsou to dobré peníze, protože je lze použít poměrně pružně. Stále znovu se uvažuje o zkrácení těchto prostředků, ale dosud se nám vždy podařilo zajistit, aby nebyly rámci rozpočtu seškrtány. V čem spočívá přezkum v polovině období tohoto nástroje? O čem tedy diskutovat? Existuje několik málo bodů, ale některé z nich jsou co do obsahu důležité. Zaprvé jde o to, že dlouhodobá opatření jsou ve smyslu čl. 4 odst. 3 určená k tomu, aby umožnila zavést opatření na podporu účasti žen na politických procesech, zejména pokud jde o média. To, o čem tady hovoříme, je tedy otázka přesunutí již dnes velmi úspěšné oblasti do čl. 4 odst. 3. Dosud se například jednalo o podporu mediálního vystupování afghánských žen, jež kandidovaly do parlamentu. To bychom chtěli začlenit mezi dlouhodobá opatření, aby tak mohly být tyto ženy touto cestou podporovány i nadále, v dlouhodobém horizontu. Zadruhé chceme, aby bylo v nařízení výslovně zmíněno partnerství pro budování míru. Nejen aby bylo odměněno rozvíjení formálního dialogu s občanskou společností, ale také aby se tento koncept přenesl do nové éry Evropské služby pro vnější činnost. To bychom neměli nechat vytratit, a proto považujeme za důležité, aby byla tato záležitost jmenovitě uvedena. Zatřetí jsme pro zvýšení prostředků přidělených na dlouhodobá opatření podle čl. 4 odst. 3 z 5 na 10 %. Chtěla bych ale znovu připomenout vysoké představitelce, že Výbor pro zahraniční věci podpořil tento nárůst na poslední chvíli, protože nám bylo přislíbeno, že budou podniknuta rozsáhlá opatření v rámci budoucího nástroje pro boj proti protipěchotním minám, kazetové munici a opuštěným skladům munice. Jinak řečeno byl tento nárůst prostředků na dlouhodobá opatření z 5 na 10 % celkového rozpočtu dohodnut podmínečně. Očekáváme, že vy, paní Ashtonová, a Evropská služba pro vnější činnost tuto dohodu dodržíte a že to bude zohledněno i ve strategickém dokumentu pro rok 2012/2013. Zkrátka je to pro nás důležité. Zachovat se jinak by bylo proti duchu dané dohody. Pokud však Parlament a Komise zvítězí, bude největší inovací v textu o přezkumu v polovině období explicitní rozšíření působnosti i na ruční a lehké palné zbraně (SALW). Chci nyní znovu vyzvat předsednictví, aby tuto myšlenku přijalo. Evropský soudní dvůr se rozhodl ji podpořit. Vím, že pro někoho je to stále problematické přijmout. Doufám však, že s Evropskou službou pro vnější činnost budeme snad schopni tento rozkol mezi Radou a Komisí překonat a dospět ke shodě, jak v otázce ručních a lehkých palných zbraní pokračovat. Považuji tento bod za velmi důležitý. Můj poslední bod se týká problematiky přenesených pravomocí. Diskutovali jsme o tomto problému již dnes ráno. Jsem přesvědčena, že potřebujeme politické, nikoliv soudní řešení této otázky, které by nás přivedlo do slepé uličky. Velmi stručně k bodu na závěr: pokud

149

150

CS


se týká nástroje stability a programu Evropské služby pro vnější činnost – jsme opravdu pevně přesvědčeni, že plánování a stanovování programu musí i nadále zůstat na těch lidech, kteří je dosud prováděli, a že tito lidé nesmějí být degradováni na „finanční management“, ale musí i nadále provádět obsahové plánování. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit své rozladění nad tím, že zatímco tu dnes jednáme o tak důležitých otázkách, jako je financování, rozvojová pomoc a demokratické principy, zde sedí – myslím, že jsem počítal správně – pouze 14 poslanců. Jistě tomu tak je z důvodů jiných velmi důležitých nebo nešťastně načasovaných kolidujících událostí, kterých se ti ostatní disciplinovaně účastní. Je to nefér vůči těm, kteří zde vystupují, vůči těm, kteří zde dnes hovoří jako zpravodajové, a zrovna tak i vůči ostatním poslancům, nemluvě o zaměstnancích a zástupcích Komise, kteří zde musí sedět před prázdnou sněmovnou. Předsedající. – Vážení kolegové, toto není procedurální připomínka: je to zajímavá poznámka, kterou by možná ráda odvysílala nějaká regionální televizní stanice, ale není to procedurální připomínka. Nepřerušujte laskavě zasedání takovýmito poznámkami. Iva Zanicchi, zpravodajka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zpravodaj za Výbor pro rozvoj pan Mitchell mě požádal, abych ho zastoupila, protože dnes nemůže být přítomen. Chtěla bych mu poděkovat za práci, kterou odvedl se svou obvyklou přesností, a za velmi kvalitní návrhy, které se setkaly se souhlasným – řekla bych jednomyslným – názorem Výboru pro rozvoj. S ohledem na důvody, jež předložím, a především na práci, již dnes pan Mitchell odvedl, jsem přesvědčena, že může být tato zpráva odhlasována velkou většinou. Přejděme nyní k samotné zprávě. Evropská komise předložila v průběhu roku 2009 pozměňovací návrh k nařízení 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Komise tímto návrhem požádala Parlament, aby přijal pozměňovací návrh, jenž by umožnil nevládním organizacím využít výhodu daňových úlev při svém působení v rozvojových zemích. Tento požadavek jsme přijali. Nařízení o rozvojové spolupráci však také obsahuje prováděcí pravidla pro rozvojovou politiku Evropské unie. Tato pravidla stanoví, že pokud Komise přijme financování, musí dodržovat postupy projednávání ve výborech. To znamená, že Parlament může zkoumat tyto návrhy financování, a pokud Komise překročí své pravomoci, může Parlament přijmout usnesení, jímž požádá Komisi o změnu příslušných rozhodnutí. Jen v období od roku 2006 do dnešního dne došel Parlament minimálně ve 12 případech k přesvědčení, že Komise překročila své výkonné pravomoci, ale jen ve třech případech návrh svého rozhodnutí pozměnila nebo od něj odstoupila. Poté, co vešla v platnost Lisabonská smlouva, navrhl Výbor pro rozvoj uplatnit postupy pro akty v přenesené pravomoci stanovené v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Přijetí tohoto postupu by znamenalo, že by měl Parlament významnější roli, minimálně pokud jde o rozhodnutí o strategickém financování, jež musí Evropská komise přijmout. Prakticky to znamená, že podle Lisabonské smlouvy může Parlament v některých přesně definovaných případech přenést pravomoci strategického rozhodování na Komisi. Ale jakých rozhodnutí by se to mělo týkat? Právo výběru zemí, jimž by měla Evropská unie poskytnout rozvojovou pomoc, podle našeho názoru náleží zákonodárnému sboru.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Pak je tady také otázka, které oblasti v otázkách financování upřednostnit: vzdělávání, zdravotnictví, ochrana životního prostředí, kapacity pro řádnou správu nebo rozvoj malých podniků? A jak můžeme v řízení rozvojové pomoci zajistit transparentnost? V těchto otázkách a záležitostech by měl hrát Evropský parlament zásadnější roli než v minulosti. V těchto oblastech musí zákonodárná moc dávat moci výkonné přesné pokyny. A věřím, že právě tímto směrem jdou i přání evropských občanů. Upřímně doufám v co možná největší shodu na přijetí této zprávy pana Mitchella. Kinga Gál, zpravodajka. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, paní Ashtonová, dámy a pánové, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je finanční nástroj podporující lidská práva, právní sát, ochranu demokracie a předcházení konfliktům po celém světě. Příjemci tohoto finančního nástroje jsou především organizace občanské společnosti; ty organizace občanské společnosti a jednotlivci, kteří bojují za lidská práva v těch nejobtížnějších podmínkách v třetích zemích. Na rozdíl od jiných geograficky zaměřených nástrojů má tento nástroj velkou výhodu v tom, že z něj lze vyplatit prostředky bez souhlasu vlády země přijímající pomoc. Proto má tak důležitou úlohu. V případě tohoto nástroje nicméně nebylo možné hradit náklady spojené s platbami DPH z rozpočtu Společenství. Proto iniciativa Evropské komise navrhla technickou změnu, která by pomohla organizacím občanské společnosti v třetích zemích využít tyto prostředky pro svou práci a fungování. Vzhledem k tomu, že mají tyto organizace zásadní význam pro podporu lidských práv v těchto zemích a pro rozvoj politického pluralismu, je velmi důležité, abychom jim nedělali jejich práci ještě obtížnější, protože už tak čelí složitým situacím. Proto vítáme tuto iniciativu Komise a spolu s kolegyní zpravodajkou paní Lochbihlerovou jí vyjadřujeme svou plnou podporu. To je ale jen jedna strana mince. Na druhé straně stojí politický význam této záležitosti. Problematika finančního nástroje se stala součástí interinstitucionálního boje, který se odehrával poslední rok. A právě proto, že je nástroj pro financování lidských práv zásadní pro organizace občanské společnosti, je důležité, aby měl Evropský parlament podíl na stanovování strategických a víceletých rámcových plánů. Bojujeme tedy za to, aby měl Evropský parlament své slovo – nakolik to bude třeba – při vypracovávání strategických plánů pro finanční nástroje spíše na základě každoročních přezkumů než v sedmiletých intervalech v období rozpočtových cyklů. To je smysl pozměňovacích návrhů, které bychom tu rádi podpořili. Lisabonská smlouva stvrdila právo Evropského parlamentu na dohled, jež je vlastně institutem „přenesené pravomoci“, kterou již mí kolegové poslanci zmínili a kterou v tomto případě podle našeho názoru musíme prosadit a uplatnit. Tato záležitost je skutečně prvním příkladem rostoucí úlohy Evropského parlamentu od 1. prosince roku 2009. Na základě diskusí, jež jsme dosud vedli, a parlamentních rozprav jsme my, zpravodajové pro finanční nástroje, dospěli k společnému závěru, že je třeba postoupit tyto dokumenty do druhého čtení, protože nyní, kdy už platí Lisabonská smlouva, bychom měli jednat v jejím duchu. Jsme přesvědčeni, že právě pro tyto nástroje je nejzásadnější, aby Parlament skutečně využil svého demokratického práva dohledu. Barbara Lochbihler, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je velmi mladým nástrojem. Už nyní lze ale říci, že odvádí mnoho smysluplné a důležité práce. Je to možné poznat z reakcí, které dostáváme od představitelů občanské společnosti jak v EU, tak mimo ni. Pro Evropský parlament i celou EU představuje také velmi pozitivní doplněk politiky v oblasti lidských práv.

151

152

CS


Práce v oblasti lidských práv se často odbývá ve velmi složitých podmínkách. Proto je obzvláště důležité, aby tyto nástroje Evropské unii daly možnost poskytnout finanční podporu organizacím občanské společnosti bez souhlasu vlády země, v níž působí, či případně i bez toho, aby byly příslušné vlády o takové finanční podpoře vůbec informovány. Musíme opakovaně zdůrazňovat, že je tuto pomoc třeba zachovat a – tam, kde je to třeba – rozšířit. Stejně jako má spoluzpravodajka paní Gálová mohu i já podpořit návrh Komise, že v těch zemích, kde jsou platby z těchto finančních nástrojů stále zdaňovány, by mělo být toto zdanění zrušeno. Mimo jiné i to by značně usnadnilo práci příslušných nevládních organizací. Práci s tímto finančním nástrojem však vnímám jako permanentní výzvu. Na jedné straně na něj totiž máme stížnosti a negativní reakce, jež jasně hovoří v tom smyslu, že pro organizace občanské společnosti, které prostřednictvím tohoto nástroje shánějí podporu, znamená tento nástroj větší byrokratickou zátěž. Samozřejmě tu ale existuje i druhá stránka věci. Je zde totiž nutnost transparentnosti v tom, kolik peněz se utratí a zda a jakým způsobem se použijí. Stížnosti malých organizací bychom však měli brát vážně, zejména to, že nemohou této podpory využít. A to je záležitost, kterou nyní musíme řešit. Stejně tak vnímám jako problém, že je obtížné mnoho místních organizací na venkově, tedy nikoliv v metropolích jižní polokoule, dostihnout. Jinak řečeno, že je obtížné dát jim vědět, že takovýto finanční nástroj existuje, a sdělit jim, jak jej mohou využít. Představte si takovouto situaci: venkovská oblast, kde není vždy elektřina, dokumentace je tu spíše výjimkou než pravidlem – proto je nutné, aby byla věnována zvláštní pozornost zajištění těchto iniciativ. Příležitost vidím v rozšíření místních zastupitelstev EU. Rozumí se samo sebou, že na každém takovém místním zastupitelstvu EU je třeba mít k dispozici v rámci personálu také pracovníky, kteří se budou zasazovat o lidská práva a demokracii. Budu je nyní označovat jako agenty pro lidská práva. Tito agenti by se měli intenzivně snažit zaujmout právě roli prostředníka, to znamená poskytovat informace a sdělení a také kontaktovat místní iniciativy, jejichž zástupci třeba ani neumějí komunikovat v angličtině, francouzštině, španělštině nebo v jiném jazyce EU. V současné době je stále ještě příliš brzy na souhrnné zhodnocení tohoto nástroje. Časový rámec je opravdu příliš těsný, a tak by výsledky nebyly příliš vypovídající. Ale v horizontu několika let se budeme muset takovémuto velmi zevrubnému vyhodnocení intenzivně věnovat. Hodnocením nemyslím jen ohlédnout se zpět za tím, co se dařilo, ale také zvážit, jaké nové záměry přijmout a jak lze tento finanční nástroj dále rozvíjet. Andris Piebalgs, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem zpravodajům – paní Brantnerové, paní Gálové a paní Lochbihlerové, stejně jako panu Mitchellovi, panu Scholzovi a panu Goerensovi. Návrhy, jež před námi leží, vycházejí z přezkumu v polovině období, který provedla v roce 2009 Komise na požádání Parlamentu. Závěr tohoto přezkumu konstatuje, že dané nástroje fungují dobře. To je velmi pozitivní a dává nám to stabilní rámec pro naše vnější vztahy až do roku 2013. V některých případech Komise navrhla jen technické změny, aby se dané nástroje přizpůsobily ostatním nástrojům. Jsme rádi, že máme v těchto technických záležitostech vaši podporu. Zásadní záležitostí, kterou jsme díky tomuto přezkumu zjistili, jsou námitky Parlamentu v otázkách poskytování pomoci, kterou nelze považovat za oficiální rozvojovou pomoc,

20-10-2010

20-10-2010

CS


v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci. Zde bere Komise názory Parlamentu plně v potaz. Předložili jsme návrh rozšiřující nástroje jednotlivých zemí tak, aby pokryly činnosti, jež nelze považovat za oficiální rozvojovou pomoc. Jedná se o spolupráci s důležitými bilaterálními partnery a globálními hráči, u nichž má Evropská unie strategický zájem na rozšiřování různorodých vazeb, jako je Indie, Čína nebo Brazílie. Tyto země mají také zájem zapojit se do hospodářské, akademické, obchodní a vědecké výměny s Evropskou unií. Tento pozměněný nástroj nazvaný ICI Plus je krátkodobým řešením na tříleté období. Nepředjímáme budoucí přezkum finančních nástrojů pro vnější činnost v období po roce 2013. Parlament už schválil rozpočet pro tento nástroj v roce 2010. Abychom splnili rozpočet na rok 2010, musí být tyto nástroje přijaty nyní, a proto velmi vítám práci, kterou odvedli zpravodajové ve snaze najít širokou shodu. Na základě rozhodnutí Soudního dvora z roku 2008 Komise navrhla začlenit do nástroje stability činnost EU v boji proti šíření ručních a lehkých palných zbraní. Diskutujeme o otázkách vznesených v Radě a musíme se shodnout na řešení. Mohu vás také ujistit, že finanční podpora občanské společnosti v rámci složky týkající se připravenosti na krize v tomto roce dále poroste. V letech 2011–2013 se navíc plánuje zdvojnásobit objem finančních prostředků pro partnerství pro budování míru. To poskytne široký rámec pro financování činností občanské společnosti. Ještě důležitější je 22% podíl pro financování občanské společnosti v rámci rozpočtu na reakce v krizi od roku 2007. To poukazuje na schopnost nevládních organizací s ohledem na budování míru a reakci na krize. Je to skvělý příklad přidané hodnoty, kterou nástroj stability vnesl do celkové činnosti EU v rámci zranitelných a válkou postižených zemí na celém světě. Poté co byly předloženy návrhy týkající se přezkumu v polovině období, byl 17. března 2010 představen další pozměňovací návrh k nástroji pro rozvojovou pomoc. Takzvaná doprovodná opatření týkající se banánů mají jasný cíl: podpořit přizpůsobení 10 zemí AKT vyvážejících banány měnícím se dovozním clům na banány v EU. Banány byly předmětem nejdéle trvajícího obchodního sporu na světě. EU musela najít řešení a uzavřít dohodu dodržující pravidla Světové obchodní organizace. Doprovodná opatření pro banány jsou integrální součástí této dohody a snížení cel již proběhlo. Chtěl bych znovu velmi poděkovat zpravodajovi za jeho velmi konstruktivní přístup. Domnívám se, že nyní máme účinný program, který by bylo možné začít plnit, jakmile ho přijmeme. Cla jsou již dána a země AKT naléhavě očekávají finanční podporu, kterou jim EU v průběhu jednání přislíbila. Nyní se dostáváme k nejdiskutovanější otázce. Všechny výbory přijaly pozměňovací návrhy, aby mohly projednat strategické dokumenty a víceleté plánování jako akty v přenesené pravomoci podle nového postupu stanoveného ve smlouvě v článku 290. Jak víte, Komise ani Rada toto stanovisko nesdílí. Myslíme si, že tyto strategické dokumenty a víceleté plánování do článku 290 nespadají, protože nejsou dodatkem ani změnou nějakých nepodstatných prvků legislativního aktu. Plně ale souhlasíme s tím, že je nutné zajistit, aby byl Parlament do obecných strategických rozhodnutí silně zapojen. Je také v zájmu nás všech zajistit, aby utváření programu probíhalo v praktickém duchu a hladce. Dosud byl Parlament do záležitostí strategických dokumentů a víceletého plánování zapojen prostřednictvím postupu demokratické

153

154

CS


kontroly, který byl ustanoven v roce 2006. Prostřednictvím těchto postupů vstupuje Komise s Parlamentem do dialogu o obsahu těchto strategií. Tento konzultační proces jde nad rámec přísných mezí projednávání ve výborech. Jasněji řečeno, rozhodně musíme ihned najít řešení. Komise je otevřená diskusím s Parlamentem, abychom našli cestu vpřed, která by zohledňovala i zájmy Parlamentu. Všichni tři předsedové zaslali minulý týden pozvání k neformálnímu setkání řídícího výboru v Parlamentu, Komisi a Radě, který se touto problematikou zabývá. Toto pozvání velmi vítáme. Vysoká představitelka, zástupce Rady a já jsme se setkali s řídící skupinou dnes dopoledne. Bylo to velmi plodné setkání a velmi jasně potvrdilo, že je nezbytné najít řešení v co možná nejkratší době a uvést Lisabonskou smlouvu plně v platnost tím, že budeme zohledňovat naléhavé praktické záležitosti, a to nejen otázky rozpočtové. Jsem si jist, že řešení můžeme najít, pokud budeme konat společně. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, pane komisaři Piebalgsi, vážení kolegové, také já bych chtěl – pochopitelně za celou Radu – poděkovat zpravodajům za jejich práci a nasazení. Dovolte mi připojit několik málo slov k poznámkám pana komisaře Piebalgse, které Rada samozřejmě plně podporuje. Pan komisař správně upozornil na hlavní záležitost, jež zůstává nevyřešená, totiž na přání Parlamentu, aby se strategické dokumenty a víceleté plánování považovalo za akty v přenesené pravomoci. Nemám v úmyslu tu dnes odpoledne podrobně představovat postoj Rady, ale řeknu jen tolik, že je předsednictví zjevně nadmíru šťastné, že došlo k dohodě uspokojivé pro všechny tři orgány, která nám umožňuje přijmout finanční nástroje co nejrychleji. Ano, mám v této souvislosti na mysli především ICI plus a doprovodná opatření týkající se banánů. Ze setkání s paní Ashtonovou, komisařem Piebalgsem a zpravodaji dnes odpoledne mám radost. Máme za to, že toto setkání jasně ukazuje na skutečnou vůli našich tří orgánů dohodnout se. A předsednictví je přesvědčeno, jak víte, že by měla být tato současná diskuse o finančních nástrojích vedena odděleně od probíhajících vyjednávání mezi Parlamentem a Radou o postupech projednávání ve výborech a aktech v přenesené pravomoci. Prozatím víte, že Rada tyto dvě záležitosti zkoumá a že jakékoliv případné řešení musí samozřejmě váš Parlament podpořit. To je důvod, proč potřebujeme – s ohledem na naléhavou potřebu přijmout finanční nástroje – podniknout mimořádný krok a vyvinout řešení, které bude těmto dvěma záležitostem šité na míru. Belgické předsednictví ve svém předsednickém období zajistí, aby práce, která má být na základě dnešního dopoledního setkání provedena, byla rychlá a vedla k hmatatelným výsledkům, které nám umožní dosáhnout co nejdříve shody. Setkání z dnešního dopoledne nás vede k přesvědčení, že Parlament tento cíl plně sdílí. Barbara Lochbihler, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci. – (DE) Pane předsedající, hovořím o nástroji ICI plus. Nástroj pro spolupráci s průmyslovými a a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICI) byl spuštěn již v minulém volebním období. Výbor pro zahraniční věci ve svém stanovisku vyzval k vytvoření finančního nástroje pro zahraniční věci, který by neměl žádnou souvislost s rozvojovou pomocí, ale který by byl zaměřen na země Latinské Ameriky, Asie a Středního východu. Komise pak vytvořila malý nástroj – nástroj ICI, ale bohužel v něm spatřovala jen prozatímní řešení. Rozšířila seznam

20-10-2010

20-10-2010

CS


zemí spadajících do nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), ale jinak udělala jen málo nového a zacházela s tímto nástrojem jako s nástrojem obchodním. Výbor pro zahraniční věci proto předložil pozměňovací návrh týkající se názvu nástroje, který by jasně odrážel původní záměr určit jej jako nástroj zahraniční politiky. Nový název zní „Finanční nástroj pro spolupráci se zeměmi Blízkého východu, Asie, Severní a Jižní Ameriky a jižní Afriky“. Žádáme vás v této věci o podporu. Bylo by více než politováníhodné, kdyby EU neměla žádný finanční nástroj pro zahraniční politiku, který by měl jako takový i odpovídající název. Nirj Deva, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rozvoj. – Pane předsedající, musíme si uvědomit, jak jsou finanční nástroje – nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), nástroje stability a nástroje pro lidská práva – důležité pro „soft power“, vliv, který Evropská unie uplatňuje po celém světě. Tento vliv roste, což ukázaly naše volební kontroly, pozorování, kampaně za demokracii a další. Parlament se po zřízení nástroje pro rozvojovou spolupráci vzdal 16 průzkumných nástrojů. Měli jsme 16 základních rozhodovacích pravomocí, jež jsme postoupili Komisi kvůli kontrole nástroje pro rozvojovou spolupráci a umožnění širší spolupráce. Funguje to dobře. Nyní máme nástroj stability pro pokrizový rozvoj. Je třeba ho posílit podstatnou částkou peněz, protože ve světě je mnoho civilních a vojenských krizí. V současné době probíhá na 36 občanských konfliktů. Myslím, že nástroj pro lidská práva by měl mít v jistém smyslu energii. Není dobré stále dokola jen mluvit: potřebujeme lidi, nástroje pro pozorování voleb, dobrou správu a vůbec všechno ostatní, na co požadujeme prostředky. Jsem velmi potěšen, že to mohu podpořit. Ivailo Kalfin, zpravodaj pro stanovisko Rozpočtového výboru. – (BG) Dovolte mi zahájit tím, že vyjádřím svůj plný souhlas se závěry zprávy pana Goerense, že nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a jeho přínos pro politiky Evropské unie musí pokračovat. Také souhlasím s tím, že Evropská unie musí najít způsob, jak pokračovat v podpoře zemí pěstujících banány i poté, co Světová obchodní organizace zakázala s platností od začátku tohoto roku poskytovat těmto zemím zvýhodněné podmínky. Komise mimochodem od roku 1994 do dnešního dne ani jednou nevydala hodnocení dopadu této pomoci na oněch 12 zemí, což je dosti podivné, a je třeba to do budoucna změnit. To, na čem Rozpočtový výbor trvá a s čím nesouhlasíme, je to, že se zdroje berou z jiných politik, aby se tak rozdělilo oněch 190 milionů EUR do příštích třech let. Trváme na tom, aby byla hájena zásada, že se nové politiky musejí financovat z nových zdrojů. Znamená to, že tato nová politika – jakkoliv by mohla být zaplacena z finančního rámce Evropské komise – by měla být finančně zajištěna z rozpočtu, a nikoliv z prostředků na jiné programy. Tunne Kelam, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, paní vysoká představitelko, pane komisaři, především bych chtěl říci, že vítám podrobné a pozitivní prohlášení pana komisaře Piebalgse o situaci a jeho závěry, že finanční nástroje fungují dobře. Domnívám se, že nástroj stability byl v otázkách konfliktů a krizí velmi užitečný, a proto bychom se měli více zaměřit na prevenci konfliktů a další pokračování tohoto nástroje. To také znamená pevnou podporu pro budování občanské společnosti. Zde je opět třeba přivítat oznámení o podstatném růstu prostředků na budování míru.

155

156

CS


Také vítáme zprávu o zvýšení stropu pro prostředky podle čl. 4 odst. 1 ze 7 na 10 %. Potřebu tohoto navýšení chápeme. Zároveň je zásadní zajistit, aby byly různé nástroje a programy EU využívány koherentně a se smyslem pro komplementaritu. Lisabonská smlouva musí EU učinit soudržnější a účinnější. My jsme zde v Parlamentu pochopili potřebu technických změn. Jak už bylo řečeno, otázkou je spíše politické řešení. Týká se to přenesených pravomocí a práva Evropského parlamentu na kontrolu. Dnes mě povzbuzuje vyjádření otevřenosti jak ze strany Rady, tak Komise. Je to signál, že jste připraveni dosáhnout dohody v co možná nejkratší době. Velmi doufám, že takovéto dohody, jež zajistí spravedlivou rovnováhu mezi těmito třemi orgány EU, můžeme dosáhnout. Gianluca Susta, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, předně musím poblahopřát panu Scholzovi za sestavení této zprávy, která zavádí finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi. Je správné, že je tento nástroj řízen Výborem pro mezinárodní obchod, protože se především vztahuje ke spolupráci s průmyslovými a rozvíjejícími se zeměmi, takže v tomto případě existuje ve srovnání s jinými nástroji jistý rozdíl. Zaprvé a především považuji za nutné zdůraznit roli Parlamentu. Po přijetí Lisabonské smlouvy jsme ztratili příliš mnoho času ve sporech s Radou a Komisí o naprosto jasnou záležitost. Musíme hájit centrální charakter Parlamentu jak ve vztahu k přeneseným, tak i k výkonným pravomocem. Zadruhé vnímám jako nutné zdůraznit strategickou důležitost celé této hry a – zatřetí – potřebu prohloubit spolupráci s rozvojovými a rozvíjejícími se zeměmi, aniž bychom brali peníze z určené pro ty nejchudší země. Musíme vyvinout úsilí, abychom v rámci rozpočtu Evropské Unie přesunuli více zdrojů do nejchudších zemí. Musíme si také uvědomit, že problémy související s rozvíjejícími se zeměmi jsou více spojené s pravidly než s financováním. Je každopádně třeba podporovat také inovace, ale z dodatečných zdrojů, které nejdou na úkor nejchudších zemí. Annemie Neyts-Uyttebroeck, jménem skupiny ALDE. – (NL) Pane Chasteli, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, diskutujeme o různých finančních nástrojích, které Evropské unii umožňují konat v oblasti zahraničních věcí. Všechny tyto nástroje jsou poměrně nové a navíc se jedná o nástroje dosti originální povahy. Předtím jsme neměli nic srovnatelného a jinde ve světě či v jiných mezinárodních či nadnárodních institucích existuje skutečně jen velmi málo modelů takových nástrojů, jaké vyvíjí Evropská unie. Díky průlomovému charakteru této soustavy nástrojů jsme prozíravě ujednali, že je budeme každých několik málo let vyhodnocovat a v případě potřeby je upravíme. A právě tím se tu dnes odpoledne zabýváme. Mezitím ale došlo i k jiným podstatným změnám. V současné době je vysoká představitelka zároveň místopředsedkyní Komise. Na tomto zasedání se po nás žádá, abychom schválili základní texty o Evropské službě pro vnější činnost, která je takříkajíc diplomatickou paží Evropské unie. To je také velmi důležitá inovace. v A v neposlední řadě se pravomoci Parlamentu významně rozšířily. Dosud jsme měli mnoho příležitostí těchto pravomocí využít, a jak to tak u mladých institucí bývá, snažíte se prosazovat tyto nové pravomoci, jak nejvíce to jde. Proto nyní diskutujeme s ostatními orgány, kde přesně se mají vytyčit hranice.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Potěšilo mě také to, že pan komisař Piebalgs a úřadující předseda řekli, že existuje vůle k dohodě. Jelikož jsem byla dříve ve své zemi součástí výkonné moci, rozumím argumentům všech stran a doufám, že můžeme dosáhnout shody. Odvažuji se též doufat, že Parlament nebude hrát nad své možnosti. Závěrem bych chtěla říci k nástroji pro stabilitu – ještě mi zbývá pár vteřin –, že velmi vítám, co řekl pan komisař, totiž to, že záměrem je, abychom se kromě jiného soustředili na boj proti obchodování s ručními a lehkými palnými zbraněmi; že je záměrem více zapojit nevládní organizace do fungování nástroje pro stabilitu a plně využít tohoto ještě průlomovějšího souboru nástrojů pro budování míru. Pokud se toto stane skutečností, pak můžete od naší skupiny počítat s plnou podporou. Franziska Keller, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane přesedající, chtěla bych přednést otázku nástroje pro rozvojovou spolupráci, kde spolu se svými kolegy z Výboru pro rozvoj vidím naléhavou potřebu posílit právo Parlamentu na kontrolu. To proto, že Parlament má povinnost kontrolovat, na co Komise vydává prostředky a zda je vydává v souladu s určením, což je v tomto případě na Oficiální rozvojovou pomoc (ODA). V minulosti jsme přišli na případy, kdy nebyly peníze utraceny v souladu s kritérii Oficiální rozvojové pomoci nebo kdy vyplacení prostředků nebylo v souladu s cílem vymýcení chudoby. Když jsme měli pouze právo konzultace, nebyly naše návrhy a myšlenky přijímány. To jasně ukazuje, že potřebujeme silnější postavení. Potřebujeme právo spolurozhodovat o tom, kam peníze půjdou. Závazky ve věcech soudržnosti rozvojových politik nemá jen Komise, ale i my jako Parlament. Také se potřebujeme přesvědčit, zda jdou vyplacené prostředky správným směrem a zda i ostatní oblasti politiky pracují ve prospěch vymýcení chudoby. Parlament má také odpovědnost vůči občanům Evropské unie. Konkrétně v záležitostech vymýcení chudoby musíme lépe hlídat, za co jsou peníze vydávány. Evropští občané jsou pro rozvojovou pomoc. Jak ukazují průzkumy, podporují dokonce zvýšení rozvojové pomoci, ale my také musíme jasně ukázat, jak jsme jí využili a že jsme jí využili ve prospěch chudých. Proto vás já i celý Výbor pro rozvoj naléhavě žádáme, abyste schválili přenesené pravomoci pro nástroj pro rozvojovou spolupráci. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, EU je největší mnohostranný dárce rozvojové a humanitární pomoci na světě. Hraje také důležitou politickou roli v prosazování lidských práv a demokracie ve třetích zemích. Má skupina, skupina ECR, je pevně přesvědčená, že správně strukturované nové finanční nástroje EU mají zásadní význam. Zajišťují účinnější a účelnější způsob rozdělování peněz evropských daňových poplatníků a umožňují Parlamentu – zejména po přijetí Lisabonské smlouvy – otevřenějším a transparentnějším způsobem kontrolovat výdaje a strategickou politiku. Tato demokratická odpovědnost má zásadní důležitost, zejména v době, kdy samy jednotlivé členské státy dělají zásadní škrty ve svých vnitrostátních výdajích. Investice a rozvoj, demokracie a lidská práva, to mohou být důležité způsoby, jak – zejména prostřednictvím soft powers – podpořit širší cíle zahraniční politiky EU. To by také mohlo přispět ke snížení vnitřních migračních tlaků na vnější hranice EU. Silné mechanismy pro předcházení korupci a zneužívání prostředků EU jsou ale zásadní a my bychom měli být také obezřetní, abychom

157

158

CS


pod rouškou lidských práv nevnucovali své vlastní západní hodnoty, a zejména takzvaná reprodukční práva, ostatním, kteří jsou pro ně špatně vybaveni nebo se je zdráhají přijmout. Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, je tady důležité ozřejmit, že pokud jde o finanční nástroje zahraniční politiky EU, zrušila Lisabonská smlouva právo Parlamentu na dohled. Tím byly kompetence k těmto finančním nástrojům plně převedeny na Komisi a vysokou představitelku, a s ní na Evropskou službu pro vnější činnost. Považuji za naprosto nepřijatelné, že je Parlament a Rada opomíjena, a to i přesto, že se zde jedná o rozsáhlá opatření zahraniční politiky a jejich zavádění. Podporujeme snahu Parlamentu, jež jde napříč skupinami a která cílí na znovuzavedení parlamentního dohledu nad finančními nástroji. Proto podpoříme pozměňovací návrhy ve věci přenesených pravomocí, o nichž se ovšem diskutovalo dříve. Na závěr bych chtěla také vyjádřit své velké obavy zejména ohledně nástroje pro stabilitu a Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. Jsem totiž přesvědčena, že tyto nástroje jsou využívány nedemokratickým a netransparentním způsobem a v některých případech proti vůli dotyčných zemí, což jim propůjčuje ráz intervenční zahraniční politiky EU. William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, po karáčských bazarech koluje anekdota, která zní asi takto: zloděj zastaví pákistánského prezidenta a říká: chci vaše peníze. Pákistánský prezident mu na to odpoví: já jsem prezident Zardárí, váš prezident! A zloděj řekne: v tom případě chci svoje peníze! Týká se to i dnešní debaty, neboť to zdůrazňuje klíčový bod: Evropská komise nemá žádné peníze. Všechny peníze Komise pocházejí od daňových poplatníků členských států, nebo přesněji řečeno od daňových poplatníků 14 členských států, kteří jsou čistými přispěvateli. I pokud Komise někdy dostane své vlastní prostředky, což vzhledem k předchozím dnešním hlasováním vypadá tíživě pravděpodobně, stejně budou tyto Komisí vynaložené peníze stále penězi daňových poplatníků. Proto vám nechávám k úvaze a žádám vás, abyste se pečlivě zamysleli nad tím, zda lze zejména v dnešních podmínkách opravdu předpokládat, že budou silně obtížení evropští a britští daňoví poplatníci chtít, aby byly utraceny další 2 miliardy EUR – protože tak s tím tyto návrhy počítají – jen proto, aby se mohl Komisař EU natřásat na světové scéně. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, jako vždy mají financující orgány EU nějaké potíže. Na finanční pomoc je těžké dosáhnout, protože je to velmi složité a kontrolní systémy jsou zatím i nadále stanoveny nevyhovujícím způsobem. Příkladem může být předvstupní pomoc, která se, jak všichni víme, poskytuje potenciálním kandidátským zemím, ale již má smysl poskytovat pouze tehdy, pokud se daná země pustí do boje s korupcí, případně pokud má skutečně ustanovené nezbytné struktury. Doufám, že se EU v této souvislosti poučila ze svého ukvapeného rozšíření v roce 2007. Pokud se jedná o nástroj pro stabilitu a rozvojovou spolupráci, rozpočtové prostředky se až příliš často nedostanou k těm místním institucím, jimž byly určeny, nebo se k nim dostanou jen částečně. Je to zčásti způsobeno slabými institucemi v přijímajících zemích, ale také chybně nastavenou strukturou pobídek a absencí účetní dokumentace. Dostatečným námětem k přemýšlení je, že podle jedné studie MMF jsou veřejné výdaje ve 33 zemích závislé z více než z 50 % na mezinárodní rozvojové pomoci. Je třeba zpřísnit kontrolu veškeré finanční pomoci z EU. Godelieve Quisthoudt-Rowohl (PPE). – (DE) Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila své upřímné díky zpravodajovi panu Scholzovi za pozitivní a otevřenou spolupráci,

20-10-2010

20-10-2010

CS


jíž jsme se s radostí účastnili. Zejména v třístranných rozhovorech nepanovala vždy shoda, ale byla radost diskutovat v tak konstruktivní atmosféře. Rozšíření finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy poskytne Evropské unii příležitost navázat spolupráci se zásadními rozvíjejícími se a rozvojovými ekonomikami na rovnoprávném základě. To zahrnuje i vzdělávací výměnné programy v rámci programu Erasmus Mundus a podpůrnou podnikatelskou či kulturní spolupráci, což velmi vítám. Chtěla bych upozornit na to, že – vzhledem k finanční situaci EU i jednotlivých členských států – je pro skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) nepřijatelné požadovat pro účely realizace těchto opatření nové prostředky, které nejsou momentálně k dispozici. Je zde třeba finančního vyrovnání s nástrojem pro rozvojovou spolupráci, jehož prostředky byly určeny výhradně pro účely všech rozvíjejících se a rozvojových zemí. Proto jsem jménem skupiny PPE předložila pozměňovací návrh, který umožňuje takového finančního vyvážení dosáhnout. Chci také v rychlosti říci několik slov o přenesených pravomocích. Jedná se o důležitou záležitost, která již byla dnes odpoledne dvakrát zmíněna. Co se mě týče, nemám naprosto žádné pochyby o tom, že Parlament musí mít právo dohledu a právo veta nad celým balíčkem pro financování zahraniční spolupráce, o němž se právě jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Je zde třeba respektovat ducha Lisabonské smlouvy. V otázce, zda mají být přenesené pravomoci zahrnuty ve finančních nástrojích či nikoliv, není žádný prostor pro kompromis. Ana Gomes (S&D). – Pane předsedající, Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je zásadní pro zahraniční politiku EU, která se vážně angažuje v prosazování demokracie, právního státu a lidských práv po celém světě. Je to jediný nástroj, který nyní můžeme mobilizovat na pomoc těm, kteří se zasazují o demokracii a lidská práva v zemích, kde jsou omezeny základní svobody. Můžeme tak učinit bez souhlasu tamních vlád. Je jasné, že takto hodnotný nástroj musí být pod patřičnou kontrolou Evropského parlamentu, a proto požadujeme postup pro akty v přenesené pravomoci. Měli bychom si ale uvědomit, že je tento nástroj co do dostupných financí poněkud omezený a značnou část těchto financí vydává na volební pozorovatelské mise EU, konkrétně 22 % pro období 2011–2013. To znamená, že rozpočet přidělený Evropskému nástroji pro demokracii a lidská práva je třeba výrazně navýšit. Chtěla bych využít této příležitosti a poukázat na nový prostředek, s jehož vytvořením by měl Evropský parlament pomoci a jejž by měl tento nástroj financovat a účinněji, a pružněji tím pomáhat lidem, kteří často riskují své životy v boji za demokracii, právní stát a lidská práva v zemích s diktátorskými nebo utlačovatelskými režimy a v zemích, které se snaží přejít k demokracii, ale kde je třeba čelit násilným protidemokratickým silám a kde je třeba mnohem více pomoci pro budování obranných kapacit proti těmto antidemokratickým silám. Potřebujeme nevládní evropskou nadaci s podporou napříč stranami, která by byla obdobou Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy) zřízené kongresem Spojených států. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Heidi Hautala (Verts/ALE). – Pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěla bych se paní Gomesové v souvislosti s její vynikající zprávou zeptat, jak myslí, že se můžeme naučit

159

160

CS


podle amerických modelů tohoto druhu pružnějšímu a řekněme méně byrokratickému financování demokratizace a lidských práv. Ana Gomes (S&D). – Pane předsedající, kouzlo spočívá právě v pružnosti. Kdybychom měli nadaci s podporou napříč stranami, uměli bychom rozpoznat určité případy, u kterých bychom dospěli široké shody, že potřebují zvláštní pomoc, jež obejde obstrukční vlády, orgány nebo síly, a tak bychom mohli vybudovat možnosti pro ty, kteří bojují za lidská práva. Myslím, že příklad Národní nadace pro demokracii ve Spojených státech je vskutku velmi poučným příkladem a my bychom se neměli ostýchat následovat to, co v jiných částech světa funguje, v tomto případě u našich amerických partnerů. Už máme nadace různých stran, které v Evropě působí, ale často s různými agendami, a jistě je mnoho záležitostí, v nichž by se měly harmonizovat, a tak účinněji poskytovat pomoc těm, kdo bojují za demokracii a lidská práva. Předsedající. – Teď jsem se od vás nechal oklamat, Ano. Myslel jsem, že už končíte, a pak jste najednou ve svém projevu pokračovala, a tak jsem nevěděl, jestli mám nebo nemám udeřit kladívkem. Skutečnost je taková, že při položení otázky zvednutím modré karty má tazatel 30 vteřin a respondent jen 30 vteřin. Louis Michel (ALDE). – (FR) Pane předsedající, jsem velmi na rozpacích, protože jsem se chtěl zapojit do této diskuse. Velmi silně pochybuji, že je americký model efektivnější než ten evropský. Americký model je při řešení otázek lidských práv zásadně selektivní a sleduje výhradně vlastní cíle, protože pravda je taková, že model Spojených států je především a hlavně orientován na aktivní bilateralismus. Chtěl bych poblahopřát panu kolegovi Charlesi Goerensovi k jeho práci, protože se mu podařilo posílit rozvojový rozměr celkového přístupu, a také bych chtěl pochopitelně poděkovat panu komisaři Piebalgsovi za jeho pečlivost, přízeň a pozornost, kterou tomuto požadavku věnoval. Za sebe bych chtěl v krátkosti zmínit tři poznámky. Zaprvé, příliš rychlé rozpuštění systému preferencí může mít a bude mít dramatické důsledky na země AKT, které stále vyvážejí banány. Některé tyto důsledky budou mít přímý vliv na schopnost zemí AKT podporovat udržitelný rozvoj. Z tohoto důvodu bych chtěl prosazovat rozumnou a mírně pružnou interpretaci kritérií pro přidělování pomoci. Pomoc by se měla přiznávat přednostně těm zemím AKT, které chtějí zachovat své odvětví pěstování a vývozu banánů kvůli pozdějším efektům na udržitelný rozvoj těchto zemí. Z tohoto hlediska by bylo užitečné mít již ex ante posouzení dopadu na situaci v zemích vyvážejících banány. Takový požadavek tu již byl, ale bez odezvy. Mám ještě dvě další obecné poznámky, ke kterým se ještě jistě vrátím v příštích týdnech. Podle mě je bezpochyby nejlepší cestou pro poskytování této pomoci obecná rozpočtová pomoc všude tam, kde je to možné, a odvětvová pomoc tam, kde je to žádoucí. Také by asi bylo bývalo vhodné vést diskusi o objemu pomoci a odměňování závazků, které členské státy v roce 2005 učinily. To je také na této diskusi nejdůležitější. Navíc to, co jsem tu slyšel od některých kolegů, je hluboce znepokojující. Evidentně tu vládne sobectví. Musím říct, že mě to dost překvapilo. Konečně bych chtěl v odpověď na řadu otázek oživit myšlenku zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu. To by nám totiž jednoznačně umožnilo přímou kontrolu politických kroků Komise.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Catherine Grèze (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu Goerensovi, že vzal v úvahu mezinárodní standardy v oblasti zdraví a bezpečnosti pracovníků a mezinárodní standardy v oblasti životního prostředí, samozřejmě zejména ty, které se vztahují k expozici pesticidům. Podle mě je obrana malých výrobců v této zprávě zásadní. Je třeba upozornit, že tito výrobci totiž nakonec dostanou jen 1,5 % z ceny, kterou zaplatí cílový spotřebitel. Jistě dobře víte, že jsou miliony malých zemědělců nuceny každým rokem stěhovat se do chudinských čtvrtí ve městech. Když se nyní zde v Parlamentu zabýváme bojem proti pesticidům a proti expozici pesticidům ve velkém měřítku, považuji za zásadní uplatnit stejné požadavky ve Francouzských Antilách, kde se používá chlordekon, i a v nejzazších oblastech. Vyzývám Komisi, aby tak učinila. Závěrem bych chtěla říci, že ačkoliv vítám dosažený pokrok, chtěla bych znovu zdůraznit, že základním problémem obchodu s banány je evidentně zemědělský model, který je třeba přehodnotit, protože je zaměřen výhradně na vývoz. Zemědělský model je třeba přetvořit tak, aby byl kladen důraz na větší soběstačnost. Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Plně souhlasím s paní Gomesovou, že otázka lidských práv je v rámci naší práce jednou z nejdůležitějších záležitostí. Proto docela nerozumím tomu, co řekla paní Lösingová, totiž že peníze vydávané na lidská práva jsou někdy, pokud ne často, vynakládány nevhodně. Tomuto prohlášení nerozumím. Je to přece základním, možná dokonce tím nejdůležitějším úkolem nás, jako Evropského společenství. Chtěl bych se také zmínit o jednom z nástrojů pro podporu demokracie a lidských práv ve světě a o prohlášení, že by se měly tyto nástroje zavádět a provozovat bez ohledu na to, zda k tomu daly vlády třetích zemí či jiné veřejné orgány svůj souhlas. Myslím, že toto je klíčová věta, která poukazuje na naše povinnosti. Občas musíme pomáhat budovat demokracii a posilovat lidská práva navzdory vládám některých zemí. Myslím, že to stojí za to dělat, a to obzvláště a především tam, kde je porušováno právo na svobodu projevu. Je to naše povinnost. Joe Higgins (GUE/NGL). – Pane předsedající, v této debatě se v mnohém projevuje slabý smysl pro realitu. Všechny tyto zprávy o podpoře demokratických a lidských práv ve světě a finančních nástrojích pro rozvojovou spolupráci je třeba vidět v kontextu až mrazivě neútěšného prohlášení, které zde v Parlamentu včera učinil generální tajemník OSN. Řekl, že jen v tomto roce bude ve světě uvrženo do extrémní chudoby dalších 65 milionů lidí. Tato tvrdá realita se zde střetává s vybranými slovy vlády a Komise. Venku za zdmi tohoto Parlamentu jsou veliké billboardy s logem EU a heslem: Zastavte chudobu. Zároveň Evropská komise a také velké skupiny v tomto Parlamentu prosazují neoliberální ekonomické politiky, které prudce snižují rozpočty a omezují veřejné služby a srážejí životní úroveň řadových občanů, zatímco přelévají ohromné prostředky na pomoc bankám a spekulantům. V oblasti rozvojové spolupráce se Komise chlubí snížením daní na banány, které dohodla s producenty z Latinské Ameriky, ale ve skutečnosti prospívá tato dohoda mocným nadnárodním korporacím. Největší vývozci banánů, jako je Chiquita a Del Monte, ohromně získají, zatímco africké, karibské a tichomořské země a drobní producenti budou ničeni. Podpora malým pěstitelům banánů, kteří kvůli nové smlouvě čelí krachu, samozřejmě nesmí jít z ustanovených sociálních fondů, ale odjinud z rozpočtu EU. Obchod by měl

161

162

CS


prospívat malým producentům a pracujícím – tedy většině –, nikoliv velkým nadnárodním korporacím. Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, obávám se, že rozpočet Evropské unie na rok 2011 je chybný jak v položce přezkumu v polovině období, tak v zavedení přímého příjmu z nových daní, které ve výsledku zaplatí koncoví spotřebitelé, jinak řečeno evropští občané. Myslím si, že teď není vhodný čas pro uvalení těchto daní. Evropa nyní upadá do recese a pracovníci ztrácejí svá pracovní místa, svou kupní sílu a především práva na sociální zabezpečení. Namísto toho, abychom evropským spotřebitelům dávali, tak jim bereme. Mohlo by se zdát, že jsme ve snaze dosáhnout rozpočtové disciplíny opět odložili své plány pro růst a že jsme pro samou ekonomickou teorii zapomněli na teorii politickou. Musíme například přesvědčit evropské občany, že o ně pečujeme nejlepším možným způsobem. V tomto zásadním okamžiku bychom se proto neměli chovat jako Marie Antoinetta. Proto mám dva zvláštní návrhy. Zaprvé by měl být náš poslanecký plat v roce 2011 snížen o 1000 EUR a každý by měl za tyto peníze zaměstnat jednoho mladého nezaměstnaného občana ze své země. Zadruhé bychom měli snížit své cestovní náklady tím, že budeme létat v ekonomické třídě. Nick Griffin (NI). – Pane předsedající, jak tomu v případě návrhů v EU bývá, obsahují tyto finanční nástroje opatření, jež v sobě nesou velký citový apel. Všichni slušní lidé jako my chtějí zastavit pašování drog, obchodování s lidmi a dodávání lehkých zbraní do oblastí konfliktů, ale být citově zaangažovaný a velkorysý za peníze jiných lidí je velmi snadné. A tak zatímco je společnost obyčejných lidí v Řecku, Francii, Irsku a ve Velké Británii rozbitá díky škrtům, a zatímco jsou jejich bedra přetížena daněmi, zpráva pana Scholze přidává 176 milionů EUR k již přislíbeným 172 milionům na pomoc kapitalistům třetího světa, aby mohli spolknout ještě více pracovních míst. Zpráva pana Goerense odvane 190 milionů EUR, včetně 17,4 milionů EUR na nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích. Možná to vaší pozornosti uniklo, ale ceny potravin rostou i v našich volebních obvodech. Nejhorší ze všech je ale zpráva paní Brantnerové. V ní se na straně devět hovoří o finančním krytí ve výši 2 062 miliard do roku 2013. Je to samozřejmě chyba tisku. Modlím se k Bohu, aby to byla tisková chyba, ale už jen fakt, že může takto úsměvná chyba projít přes všechny odborníky a poslance, kteří tuto zprávu četli, jasně vypovídá o bezstarostném klidu, s jakým Evropská unie utrácí peníze. Tyto peníze nerostou na stromech. Nepadají z žádného kouzelného oslíka, pokaždé když se otřese. Nejsou to peníze Komise, nejsou to peníze evropských poslanců. Jsou to peníze daňových poplatníků a z nepoměrně velké části jsou to peníze britských daňových poplatníků. Maurice Ponga (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Evropská unie již po mnoho let udržuje zvláštní a silné vztahy se zeměmi AKT. Tyto zvláštní vztahy vyústily zejména v poskytnutí celních preferencí. Je to i případ odvětví banánů, kde země AKT využily výhody preferenčního obchodního režimu pro vývoz do Evropské unie. Tato preference byla napadena u Světové obchodní organizace (WTO) hlavně ze strany zemí Latinské Ameriky, jež jsou velkými vývozci banánů. V zájmu splnění pravidel WTO a ukončení dlouhotrvajícího sporu přistoupila Evropská unie v prosinci roku 2009 na snížení celních sazeb na dovoz banánů.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Ale vzhledem k privilegovanému partnerství, které Evropská unie se zeměmi AKT udržuje, chtěla EU zemím AKT produkujícím banány pomoct se s touto zvýšenou konkurencí vyrovnat. Proto Unie přislíbila vyčlenit 190 milionů EUR do roku 2013, aby tak pomohla zemím AKT vyvážejícím banány adaptovat se, stát se konkurenceschopnými a restrukturalizovat své odvětví banánů, pokud by bylo třeba. Ve zprávě, o níž budeme zítra hlasovat, Evropský parlament opět potvrzuje svůj závazek vůči zemím AKT vyvážejícím banány a vyjadřuje jim svou podporu, což velmi vítám. Proto jsme mimo jiné navrhli, aby mohla Evropská unie v případě potřeby přijmout doplňující opatření pro období po roce 2013. Thijs Berman (S&D). – Pane předsedající, musíme do rozpočtu prosadit co nejvíce transparentnosti a odpovědnosti, protože to významně přispěje k legitimnosti vnější politiky EU. Hovoříme o značných sumách vydaných na základě nařízení, která Komisi ponechávají nemalý manévrovací prostor. To je v pořádku, ale my musíme plně uplatnit svou kontrolu nad strategickými dokumenty, víceletými orientačními programy a podobně, protože mají obecný význam a doplňují finanční nástroje tím, že stanovují prioritní oblasti a cíle. Komise by měla ukázat své výsledky ve výroční zprávě Parlamentu se zvláštním ohledem na způsobilost pro oficiální rozvojovou pomoc u všech projektů. Vytváření programů a plánování by se měli věnovat titíž odborníci, kteří se tomu věnují už nyní, ale Služba pro vnější činnost potřebuje víc odborníků na rozvoj a lidská práva, kteří by těmto nástrojům rozuměli a pracovali s nimi v Bruselu i v rámci delegací EU ve třetích zemích. Takis Hadjigeorgiou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, chtěl bych se v krátkosti zmínit o otázce demokracie a financování podpory v zahraničí. Považujeme demokracii za lidský výdobytek, jejž je třeba chránit. Je ale demokracie, jak ji známe, právě tou demokracií, jíž chceme – a musíme – vyvážet? Jsem si naprosto jistý, že první věc, kterou musíme udělat, je zlepšit demokracii u sebe doma. Jak můžeme hovořit o demokracii v případě země, kde více než 50 % lidí nepřijde k volbám? Jsou-li miliony lidí bez zaměstnání, dá se mluvit o demokracii? Pokud se demokracie neprosazuje skrze volené zástupce, ale převážně se prosazuje skrze média, která ji zároveň kontrolují, co na to říct? Je tohle ta demokracie, na niž můžeme být hrdí a již chceme vyvážet? Věřím, že opravdu existují národy, jež potřebují pomoc, aby se jejich právům dostalo potřebné podpory a uznání ze strany jejich vlád. Jistě. Ale neměla by se taková pomoc poskytovat s opatrností, na základě dlouhodobých šetření případných negativních, spíše než pozitivních výsledků? Může někdo říct, že financování demokracie v Afghánistánu posunulo tamní demokracii dopředu? Myslím, že je toho mnohem víc, jak můžeme z naší demokracie učinit následováníhodný vzor, než abychom platili ostatním, aby nás napodobovali. Alf Svensson (PPE). – (SV) Díky Lisabonské smlouvě a nové Službě pro vnější činnost máme možnost silnější přítomnosti na světové scéně. S tím jde samozřejmě ruku v ruce také větší zodpovědnost. Máme obzvláštní zodpovědnost ve všech typech vztahů s nedemokratickými zeměmi, ať už se jedná o pomoc nebo obchod. Evropa a EU by se měla a musí se ujmout vedení. EU musí ukázat cestu. Mezi finančními nástroji, o nichž právě jednáme, existují některé základní stavební prvky, které nám poskytují nutné podmínky pro skutečné změny. Tyto podmínky tu jsou, ale to samo o sobě neznamená, že budeme slavit úspěch. Aby mělo každé euro,

163

164

CS


které se vydá na pomoc, optimální efekt, musí být naše rozvojová práce prodchnuta iniciativami prosazujícími demokracii a formování názorů. To se může zdát samozřejmé, ale ve skutečnosti tomu tak není u každého. V OSN se EU v tomto ohledu prosazuje nejvíce. Je to EU, která vystupuje při jednáních proti totalitním režimům, a jsme to my, kdo stojí setrvale a neochvějně na straně zranitelných; a tak to má samozřejmě být. Je proto smutné vidět, že směr vývoje v otázkách demokracie a lidských práv nejde globálně tam, kam bychom si přáli. A mám pocit, že někteří členové Parlamentu zcela nedoceňují důležitost demokracie coby nejvýznamnějšího a nejzákladnějšího stavebního kamene rozvoje. V pravidelných intervalech jsme ve Výboru pro rozvoj svědky pokusů představit texty, které nenápadně, jen tak mezi řádky, nebo i docela otevřeně přiznávají určitou míru souhlasu s totalitními režimy. Nedávno se tam například psalo, že největší problém diktatur představuje riziko, že by mohlo být privatizováno zdravotnictví. Skutečnost, že v demokracii nikdy nedošlo k rozsáhlejšímu hladovění, jen zřídkakdy někdo zmíní. Tento přístup je zkrátka a jednoduše neudržitelný. Aby naše finanční nástroje v rámci rozpočtu na pomoc fungovaly co možná nejlépe, je třeba dosadit podporu demokracie do samotného středu pozornosti v rámci všech našich vnějších vztahů. A nesmí tomu tak být jen formálně, nesmí se o tom jen mluvit: musíme podnikat praktické kroky. Patrice Tirolien (S&D) . – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, ve svém projevu se chci zaměřit na zprávu pana Goerense, která se zabývá doprovodnými opatřeními AKT v oblasti banánů. Jelikož sama pocházím z jediného regionu v Evropě, kde se banány pěstují, nemohu než vyjádřit solidaritu s dotčenými AKT producenty. Hlavně a především solidaritu, protože s Evropskou unií váže tyto země silné historické pouto a na nás je udělat vše proto, abychom zajistili, že i tyto země budou moci maximalizovat svůj prospěch z procesu globalizace, jehož bývají většinou prvními oběťmi. Solidaritu také, proto, že obchodní koncese velkoryse udělené Komisí Světové obchodní organizaci jsou ohroženy fatální ranou tomuto zemědělskému odvětví v našich partnerských zemích AKT. A ještě jednou solidaritu, určitě ne naivitu, protože návrh na regulaci doprovodných opatření týkajících se banánů předložený Komisí klade přespříliš velký důraz na aspekt ekonomické diverzifikace. Vzhledem ke ztrátě celní preference, jež vyplývá z dohody Světové obchodní organizace, je jednoznačně hlavním cílem tohoto programu zajistit udržitelnost vývozu banánů ze zemí AKT, to jest pomoci jim stát se konkurenceschopnými. Kromě toho, upřímně řečeno, vyčleněné prostředky z doprovodných banánových opatření rozhodně nejsou dostatečné, aby udržely diverzifikaci po dostatečně dlouhou dobu. Konečně bych chtěla dodat, že pokud si uvědomíme naléhavost situace, můžeme přistoupit na to, aby byla tato doprovodná opatření financována na základě rozsáhlých přesunů v rámci rozpočtového okruhu IV. Rada musí být zodpovědná a pracovat v zájmu dosažení schůdného řešení víceletého financování tohoto programu. Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) K evropskému nástroji pro demokracii a lidská práva se podle mého názoru v současné době přistupuje příliš technicky a podle toho je i využíván. Měl by být ve větší míře politickým nástrojem, protože má veliký potenciál pro podporu a prosazování demokracie. To by ale vyžadovalo změnu v přístupu k tomuto

20-10-2010

20-10-2010

CS


finančnímu nástroji. Dosud byla otázka podpory demokracie zastíněna otázkou lidských práv. Ta jsou pochopitelně mimořádně důležitá, ale já si myslím, že samotné podpoře demokracie, což je něco trochu jiného, by měl být přiznán daleko vyšší status a daleko větší váha. Proto také musíme posílit nevládní organizace v zemích s autoritativními vládami. V těchto zemích bychom se měli zaměřit na demokracii na místní úrovni a budovat ji odspodu. To znamená zaměřit se na organizace občanské společnosti, které nabízejí inovativní metody šíření do veřejného prostoru. Aby se nám to podařilo, musíme nejprve zavést pravidelný monitoring výsledků těchto organizací, které jsou příjemci evropských peněz. Je také třeba – s čímž souhlasí i samy dotčené organizace – ustavit pravidelně se scházející fórum pro usnadnění komunikace mezi dárci a příjemci, a to nejen s dárci z Evropské unie, ale také odjinud. Je třeba, abychom zjednodušili své formuláře pro žádosti. V současné podobě jsou totiž prostě za hranicí chápání mnoha lidí. A konečně, Komise musí usilovat o uvolnění finančních nařízení. Kader Arif (S&D). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, titul této rozpravy může vzbudit jistý optimismus, protože teoreticky se jedná o stanovování postupů pro země AKT vyvážející banány. Skutečnost je ale zcela jiná a musím říct, že způsob, jakým jsou tyto postupy v této zprávě upraveny, je zkrátka a dobře nepřijatelný. Musíme mít především na vědomí, že odvětví banánů je pro mnoho afrických a karibských zemí životně důležité. I přesto usilovaly tyto země, aby byla ve Světové obchodní organizaci přijata dohoda, která snižuje celní sazby na 114 EUR na tunu, aby tak ukončily dlouhý spor s producentskými zeměmi z Latinské Ameriky. Zdá se ale, že je Komise zapomněla informovat o probíhajících bilaterálních jednáních s těmito zeměmi o daleko nižším clu: 75 EUR na tunu. Jinak řečeno budou obchodní důsledky těchto dohod velmi citelné v kontextu toho, že lví podíl evropského trhu s banány již ovládají nadnárodní společnosti se sídlem v Latinské Americe. Na posledním plenárním zasedání valné hromady AKT-EU v Tenerife souhlasili všichni členové vzhledem k této situaci jednomyslně s přijetím deklarace vyzývající k tomu, aby byla neprodleně zavedena podpůrná opatření vytvořená na míru potřebám producentů. Zpět do Bruselu a Štrasburku. Zde vidím, že se pravice bohužel zdráhá přijmout a dokonce vyloženě odmítá jakýkoliv odkaz na tuto deklaraci. Není to žádné překvapení. Z tohoto dvojího jednání jsem už unaven. Ale především se bojím, že tuto únavu sdílejí i naši tradiční partneři, kteří už přestali věřit v naši skutečnou vůli podpořit jejich rozvoj. Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, vítám tento přezkum v polovině období Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva, oceňuji práci zpravodaje a vítám změny umožňující provést platby daní. Dvě třetiny lidskoprávních organizací nedosáhly na místní výjimky, takže tento nedostatek, který umenšil reálnou potřebu projektů, bude nyní napraven. Na adresu Komise bych chtěl říct, že vítám strukturovanou spolupráci, která umožnila zohlednit postoj Parlamentu ve vašich ročních programech, a podporuji další dnešní pozměňovací návrhy týkající se přenesených pravomocí. Také připomínám nutnost začlenit nálezy volebních pozorovatelských misí do dalšího sledování země. A členským státům připomínám, že pokud se týká příštího finančního výhledu, nedejte se přesvědčit k ukončení Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva. Takové pokusy už proběhly a neuspěly a tento Parlament zajistí, že se to nepodaří ani napříště.

165

166

CS


Elena Băsescu (PPE). – (RO) Chtěla bych upozornit na zavádění Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva v Podněstří, v separatistické oblasti Moldavské republiky. Podněstří se dopouští závažného porušování zásad demokracie a dodržování lidských práv. V tomto smyslu je využití tohoto nástroje dobrou cestou, jak podpořit demokracii, právní stát a dodržování lidských práv v tomto regionu. V rámci tohoto nástroje se rozběhly některé projekty, jako například v roce 2009 zahájený projekt týkající se budování kapacit a prosazující lidská práva a demokratické instituce v moldavském regionu Podněstří. Tento projekt znamenal zapojení občanské společnosti do demokratického procesu. Zkušenost ale ukázala, že tento nástroj nebyl aplikován ve své maximální kapacitě a při jeho zavádění byla zaznamenána četná zpoždění a problémy s transparentností. Musím zdůraznit nutnost přehodnotit tento nástroj s cílem vypracovat účinné strategie zavádění v tomto regionu. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Prostřednictvím rozpočtu na období 2007 až 2013 ve výši 1 miliardy 100 milionů EUR Evropský nástroj pro podporu demokracie a lidských práv významně přispívá k dodržování a rozvoji lidských práv i k posilování demokracie ve světě. Mám radost, že soubor dodatečných pozměňovacích a doplňujících návrhů bere v úvahu a zároveň zohledňuje změny vyplývající z Lisabonské smlouvy tím, že přiměřeně posiluje práva Parlamentu na kontrolu v této oblasti. Za podstatný přínos pro Parlament považuji také výslovné stanovení možnosti vznést námitku proti aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Posílení pravomoci Parlamentu podle mého názoru napomůže tomu, aby se tento nástroj stal pružnějším, splňoval nové požadavky stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie a lépe čelil výzvám spojeným s ochranou lidských práv a demokracie ve světě. Corina Creţu (S&D). – (RO) Společným jmenovatelem tří zpráv, o nichž tu teď diskutujeme, je analýza nástrojů určených k financování podpory rozvojové spolupráce a kroků k prosazování demokracie a lidských práv ve světě. Považuji za přirozené, že provádíme takováto hodnocení finančních nástrojů pro financování rozvojové spolupráce, stejně jako považuji za přirozené, abychom v rámci postupů projednávání ve výborech využili svého práva na kontrolu a abychom upozornili na řadu problémů spojených se způsobem, jakým Komise daný nástroj uplatnila a jak interpretovala některá jeho zásadní opatření. Chtěla jsem svým projevem podpořit návrhy předložené Výborem pro rozvoj, které doplní doprovodná opatření navržená Komisí, a to zejména pro odvětví banánů. Na druhé straně bych všem chtěla připomenout, že účelem rozvojové politiky Evropské unie je snížení a v dlouhodobém horizontu pak vymýcení chudoby. I já si myslím, že kromě lidských práv a prosazování demokracie nesmíme zapomínat na tento základní cíl, kterým je právě vymýcení chudoby. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Předmětem návrhu Komise, kterým se mění a doplňuje nástroj pro financování spolupráce s průmyslovými zeměmi, je rozšíření geografické působnosti původních 17 zemí o dalších 46 zemí, na něž se dosud vztahoval finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Těší mě, že se Evropská unie v souladu s programem finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi rozhodla rozšířit tuto spolupráci o další země. Nerozumím ale motivaci pro zařazení některých zemí do tohoto seznamu. Obdivuji občany Korejské

20-10-2010

20-10-2010

CS


lidově demokratické republiky, že dlouhá desetiletí tolerují a snášejí šikanu militantního režimu, nerozumím ale úředníkům v Komisi, kteří nám v předloženém návrhu nepřímo doporučují, abychom Kim Čong-ilovi pomohli zdokonalit technickou základnu jeho vojenského průmyslu, aby mohl ještě účinněji zastrašovat a ohrožovat okolní země. Jsem přesvědčen, že modernizace Korejské lidově demokratické armády by neměla být prioritou, na niž se mají skládat občané Evropské unie, a že Korejská lidově demokratická republika zatím do seznamu zemí, které v příloze navrhuje Komise, nepatří. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, než začnu, chtěl bych vám poděkovat za konstruktivní způsob, jimž předsedáte našemu zasedání a za vaši spravedlnost při určování řečníků. Země OECD každoročně pumpují do rozvojové pomoci přes 100 miliard USD. To představuje 90 % z celkového objemu veřejně financované rozvojové pomoci. EU je největším světovým dárcem rozvojové pomoci. Každým rokem se ale kvůli kvalitativním nedostatkům ztratí pomoc v hodnotě 3 miliard EUR. Co se s tím dá dělat? Do budoucna očekáváme kontroly, které zajistí, že se finanční prostředky vydávají sledovatelným a stálým způsobem. Také očekáváme, že budou přijímajícím zemím sděleny jejich povinnosti, například co se týká spolupráce při navracení nelegálních přistěhovalců. V každém případě je možné použít rozvojovou pomoc jako prostředek k vytvoření tlaku na uzavření dohod o zpětném přebírání osob. Země původu milionů nelegálních migrantů, které nespolupracují, se nemohou těšit na miliony z rozvojové pomoci. Na nadcházejícím listopadovém summitu EU-Afrika v tomto ohledu očekávám jasné slovo. PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, finanční nástroje pro rozvojovou spolupráci a pro prosazování demokracie a lidských práv by měly být pružné, aby se předešlo patovým situacím, jaké už jsme mnohokrát zažili. Evropská unie skutečně uvolňuje značné prostředky. Ty by se neměly stát kvůli příliš složitým postupům nedosažitelnými. Kromě pružnosti těchto nástrojů bych ale chtěla zdůraznit, že ještě důležitější je zajistit, aby mohly těchto grantů využít také malé organizace a struktury. V dnešní době se totiž až příliš často setkáváme se situacemi, kdy jich mohou využít jen velké nevládní organizace, a navíc jen krátkodobě. Skutečně věřím, že dlouhodobější upřednostňování malých nevládních organizací by mohlo zajistit mnohem lepší výsledky. V současné době existuje mnoho místních organizací, které na místní úrovni dlouhodobě odvádějí skvělou práci. Jsou skutečnými nositeli změny, a proto by měly mít i tyto organizace možnost čerpat z této pomoci. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, dávat peníze z vlastní kapsy je velkorysé. Dávat peníze z kapes jiných lidí, z kapes daňových poplatníků, je jak o poznání méně velkorysé, tak poněkud nečestné. Dalších 176 milionů EUR nebude věnováno jen těm nejchudším zemím, ale také rozvíjejícím se zemím, jejichž vývozy již dnes a stále více ničí naše výrobní základny a pracovní místa pro naše daňové poplatníky. Touha části EU prosazovat demokracii a lidská práva ve třetím světě by mohla být obdivuhodná, kdyby nebylo skutečnosti, že Evropské země mohou uvěznit a vězní lidi,

167

168

CS


kteří se nedopustili ani násilí, ani krádeže, ale prostě jen vyjádřili své heretické nebo nesouhlasné názory na politická či akademická témata. Země Evropské unie mohou zakazovat a zakazují politické strany otevřeně, jako například v Belgii či Německu, nebo v tichosti za pomoci občanskoprávních řízení, jako například ve Velké Británii. Pokud chceme šířit demokracii a lidská práva ve světě, dařilo by se nám to lépe a levněji, kdybychom sami šli dobrým příkladem. Andris Piebalgs, člen komise. – Pane předsedající, byla to úžasná rozprava. Svým způsobem úzce souvisí s včerejším projevem, který zde přednesl generální tajemník Pan Ki-mun, když jasně řekl, že EU a OSN sdílejí zodpovědnost v boji proti chudobě, v boji proti změně klimatu a v boji proti šíření jaderných zbraní na celém světě. Čelíme tak společné výzvě. Celkově se naši občané této záležitosti nebojí, protože věří, že se o to postaráme a prosadíme své hodnoty. Bylo zmíněno Podněstří. Není od nás vzdáleno tisíce kilometrů, je velice blízko. Co se týče míru a bezpečnosti, je pravda, že nevedeme žádný zásadní konflikt, ale je tomu tak proto, že máme mimořádně aktivní vnější politiku, abychom zabránili jakémukoliv konfliktu už v jeho zrodu. Jsem přesvědčen, že máme zkušenosti, na něž můžeme být hrdí. Finanční nástroje rozhodně pomáhají tyto výzvy řešit. Myslím, že dnešní rozprava byla v zásadě velmi pozitivní ohledně zkušeností, jež jsme učinili s finančními nástroji. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že neseme plnou zodpovědnost a že se jedná o peníze daňových poplatníků. Kdykoliv zahajujeme nějaký projekt, vždy provádíme ex ante a poté i ex post kontroly. K tomu máme Účetní dvůr Evropské unie, který neprověřuje jen to, zda jsou peníze vyplaceny správně, ale i politické odůvodnění pro jejich vyplacení. Výbor pro rozpočtovou kontrolu přistupuje ke všem výdajům Komise velmi přísně, takže vás mohu ujistit, že si peněz daňových poplatníků velmi vážíme a vydáváme je na dobré účely. Stále diskutujeme o tom, jak být efektivnější, ale mohu vás ujistit, že sledujeme politické cíle ujednané zde v Parlamentu. Dnešní rozprava již odstartovala další, protože snahy o přehodnocení finančních nástrojů byly až dosud velmi nepatrné. Chtěli jsme je s některými výhradami přijmout do roku 2013. Někteří z vás zmínili výzvu, jíž budou čelit země se zvláštními problémy, které vyplývají z naší dohody o obchodu s banány. Je nutné přijmout doprovodná opatření týkající se banánů, co nejdříve to bude možné. V sázce není jen důvěryhodnost; země opravdu čelí výzvám. To je ten důvod. Myslím si, že Parlament zde byl velmi nápomocný. Začali jsme diskutovat o tom, co bude po roce 2013, a já bych vás chtěl upozornit na skutečnost, že právě toto je začátek této debaty. Nepředjímáme, co se bude dít po roce 2013. Komise přijala přezkum rozpočtu včera; bude zvážen zde v Parlamentu. Mám v úmyslu diskutovat o Zelené knize o politice modernizace a rozvoje v rámci Komise. Myslím, že i mí kolegové přijdou se svými otázkami. Musíme se dohodnout na politických prioritách a také na finančních nástrojích v dostatečném předstihu, abychom je nemuseli upravovat posléze – když zjistíme, že není v některém nástroji dost peněz – tím, že se budeme pokoušet pokrýt některé priority přesouváním peněz. Chápu, že to není nejlepší možný způsob, ale znamená to, že před úpravou finančního rámce bychom se měli dohodnout, čeho bychom chtěli dosáhnout, které nástroje je třeba zavést a v jakém rozsahu.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Chtěl bych zdůraznit, že coby komisař podléhám dvěma rozpočtovým orgánům. Jedním je jednoznačně tento Parlament, druhým je Rada. Myslím, že to znamená, že musíme – ve všech kontrolách, jež budeme provádět a na nichž se musíme dohodnout – dodržovat literu Lisabonské smlouvy s politickou vůlí k nalezení správného kompromisu, aby tak mohla demokratická kontrola jasně ukázat, že je účinná, pohotová a účelná. Přesně o tom jsme diskutovali na dnešním setkání, o němž jsem se zmínil ve svém prvním vystoupení. Mám všechny důvody se domnívat, že nezbytný kompromis najdeme. Nebude to snadné a bude to vyžadovat mnoho politické vůle. Na straně Komise rozhodně politická vůle nechybí, protože vím, co je v sázce, zejména v případě některých opatření, kde potřebujeme, aby proces byl rychle uzavřen. Děkuji vám mnohokrát. Velmi oceňuji práci zpravodajů, kterou z naší strany vnímáme jako velmi hodnotnou. Franziska Katharina Brantner, zpravodajka. – Co se bude dít po roce 2013? Co se týče nástroje pro stabilitu, viděli jsme, že je úžasný v tom, že je pružnější než jiné nástroje, ale že občas vede k použití pro jiné účely, pro potravinové krize, pro humanitární a přírodní katastrofy. Tomu je opravdu třeba zabránit a my bychom měli jasně říci, že pro období po roce 2013 je tento nástroj určen skutečně výhradně pro případy konfliktu a možná bychom měli dodat více pružnosti jiným nástrojům, aby pokrývaly více různých situací stavu nouze. Pak tu byla další věc, na niž bych chtěla upozornit. Nedávná zpráva britského ministerstva obrany klade předcházení konfliktům do samého středu zájmu Služby pro vnější činnost. To je podle mého velmi zajímavé. Myslím, že je správnou cestou vpřed, pokud řekneme, že by se měla Služba pro vnější činnost stát osou pro předcházení konfliktům v zájmu mezinárodní soudržnosti. Nástroje, které potřebuje, musí obsahovat nástroj stability. Vidím i další, jako jsou například mediační střediska, ustavená v rámci příslušných struktur. Myslím, že bychom na tom měli ve výhledu na období po roce 2013 stavět a ptát se: Kolik peněz a jaké zdroje potřebujeme, abychom se skutečně stali vůdčí silou v oblasti předcházení konfliktům? Iva Zanicchi, zpravodajka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěla srdečně pozdravit pana komisaře Piebalgse a požádat ho, aby se o aktivně zapojil – a myslím, že tak s radostí učiní – do témat, o nichž budeme zítra hlasovat. Jedná se totiž o velmi důležitou záležitost pro Evropský parlament, který bude mít po Lisabonské smlouvě větší moc. Děkuji vám, pane komisaři Piebalgsi. Chtěla bych také poděkovat všem řečníkům, kteří dnešní rozpravu podpořili. Upřímně doufám, že bude hlasovat pro velká většina – pokud nebude zítřejší hlasování jednomyslné –, čímž zajistí velké vítězství zprávy pana Mitchella – právě proto, že je tak důležité, aby měl Evropský parlament po Lisabonské smlouvě větší pravomoci. Kinga Göncz, zpravodajka. – (HU) Chtěla bych poděkovat svým kolegům za účast na této rozpravě. Vaše komentáře upozornily na tytéž otázky, s nimiž jsme se museli v poslední době potýkat i my, zpravodajové. Chtěla bych poděkovat panu komisaři za jeho konstruktivní přístup k této rozpravě. Vyšlo dnes najevo – a potvrdili to skoro všichni řečníci –, že Evropský finanční nástroj pro demokracii a lidská práva je velmi důležitým a pravděpodobně jediným nástrojem Evropské unie pro demokratizaci třetích zemí a obranu lidských práv navržený tak, že organizace občanské společnosti mohou čerpat pomoc přímo. Může být vyplacena přímo organizacím, které působí v terénu, aniž by bylo třeba

169

170

CS


souhlasu dotčené třetí země. Proto je tento nástroj tak důležitý a my považujeme za nezbytné podporovat jakékoliv technický prostředek, který těmto organizacím umožní přístup k pomoci, což bývá často zásadní pro jejich přežití. Zároveň a ze stejného důvodu – jelikož tento program pokrývá tak prioritní oblast a jelikož hovoříme o nástroji, který je určen přímo pro tyto nevládní organizace a organizace občanské společnosti – je důležité, aby měl Parlament své slovo ve vypracovávání strategických a dlouhodobých programů. Je také zásadní, aby viděl, jak jsou tyto prostředky použity, a to nejen na konci sedmiletého finančního rámce. Proto považujeme za důležité posílit demokratické právo Parlamentu na dohled a jeho právo do věcí promlouvat. Věřím, že dojdeme ke společnému řešení, zejména po dnešním dopoledním setkání s paní Ashtonovou a panem Komisařem Piebalgsem. I já jsem pevně přesvědčena, že pokud bude politická vůle, budou právní překážky překonány. To je tedy postoj, který bychom měli při výhledu do příštích týdnů zaujmout. Barbara Lochbihler, rapporteur. – (DE) Pane předsedající, spolupráce mezi Komisí a Parlamentem byla ve vztahu k nástroji pro demokracii a lidská práva dobrá; byl to opravdu velmi kooperativní vztah. Příležitostně byli přizváni členové Parlamentu, aby se v rámci zvláštních programů účastnili výměny názorů mezi Komisí a občanskou společností. I rozprava ukázala, že ve spravování tohoto nástroje lze těžko hledat problémy. To nicméně neznamená, že se v budoucnu nemohou vyskytnout případné potíže v jeho zavádění. Proto je tak důležité, aby měl Parlament právo dohledu. Na čem jsme se ale dosud nebyli s to shodnout, je bod týkající se ustanovení závazného práva Parlamentu na dohled, který mu umožňuje Lisabonská smlouva. Proto se připojuji k mnoha dalším, kteří vyjádřili naději na dosažení rychlého kompromisu – neboli politického řešení –, jenž bude plně respektovat práva Parlamentu. Helmut Scholz, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři Piebalgsi, dámy a pánové, před blížícím se závěrem rozpravy bych jen chtěl ještě jednou vyjádřit své vřelé díky stínovým zpravodajům a paní Lochbihlerové za konstruktivní a cílevědomou kooperaci po celou dobu naší více než roční společné práce. Dnešní rozprava ukázala, že finanční záležitosti, využití rozpočtových zdrojů, plánování a otázka politické kontroly těchto nástrojů jsou záležitostmi navýsost politickými. Na závěr této rozpravy bych proto rád shrnul, jakou podobu by měly tyto nástroje mít. To, jak je budeme realizovat, má mnoho co dočinění s tím, jak budou evropští občané vnímat Evropskou unii, a tedy i s tím, jak bude využití prostředků pro jeden či druhý nástroj občany přijímáno. Proto mohu jen zopakovat to, co jsem řekl baronce Ashtonové a vám, pane komisaři, dnes ráno při briefingu řídicího výboru pro pracovní skupinu zabývající se přenesenými pravomocemi, totiž že se domnívám, že je třeba urychleně dosáhnout řešení ve vztahu k přeneseným pravomocím a zároveň zachovat právní a politickou odpovědnost zákonodárců a Komise. Nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICI) doznává v tomto volebním období zásadních změn. Plánujeme uvolnit až 348 milionů EUR na spolupráci v oblasti vědy, akademických výměn, programu Erasmus Mundus, kultury, ochrany životního prostředí a obnovitelných zdrojů energie a na stimulaci dvoustranných obchodních vztahů. Cílem zde je obzvláště zohlednit malé a střední podniky. Následující musím říci do prázdných lavic před sebou, protože pan Griffin už tu není: jsem přesvědčena, že toto je velmi důležitý příspěvek k otevřenosti Evropské unie vůči zbytku světa a k přijetí jak vlastními občany, tak jinými zeměmi, s nimiž vstupujeme v jednání.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Závěrem, vyslali jsme tedy díky úspěšným kompromisním jednáním mezi Radou a Parlamentem do světa tento finanční nástroj a pokusili jsme se přizpůsobit jej výzvám budoucnosti a dosáhnout dohody ve všech souvisejících otázkách. Doufám, že díky zítřejšímu hlasování podnikneme rozhodný krok kupředu. Charles Goerens, zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, nijak neskrývám, že prostředky vyčleněné v doprovodných opatřeních týkajících se banánů představují z několika důvodů hazard s budoucností. Zaprvé se v brzké budoucnosti nezmění obecný trend omezování obchodních preferencí, z nichž dosud země AKT profitovaly. Probíhající jednání se už zaměřují na celní sazby blížící se 75 EUR za tunu banánů, zatímco my zde pracujeme na základě částky 114 EUR za tunu. Zadruhé nemá Komise jinou možnost než přistoupit na jednání o dohodě o snížení celní sazby se zeměmi konkurujícími zemím AKT vyvážejícím banány. Jiné řešení by znamenalo nechat orgán WTO pro řešení sporů, aby tento problém urovnal. Já osobně si myslím, že dojednané řešení je pro země AKT menším zlem a v tomto duchu také musíme přistupovat k doprovodným opatřením týkajícím se banánů, protože ta by nebyla automatickým výstupem případného výroku orgánu WTO pro řešení sporů. Zatřetí, jelikož svět nekončí v roce 2013, tedy v roce, kdy skončí doprovodná opatření týkající se banánů, i nadále se domníváme, že je důležité zahájit přípravy na období po roce 2013 hned teď. Je jasné, že celní sazba ve výši 114 EUR zaplacená na hranicích Evropské unie za každou tunu banánů bude již brzy v praxi překonána. Na začátku jsem říkal, že už jsme hovořili o částce 75 EUR za tunu. Proto považuji za rozumné – a to je můj čtvrtý bod – zachovat dohlédací pravomoci Evropského parlamentu. Musíme zajistit, aby se právo dohledu nad strategickými dokumenty ustanovené v článku 290 nestalo mrtvým kusem papíru. Myslím, že lze rozhodně říci, že v tomto ohledu byla naše spolupráce s Komisí mimořádně plodná. Tento Parlament nevyvolává problémy, naopak vždy obohacuje debatu a pomáhá Komisi pohnout se v této otázce vpřed. A nakonec, se jedná, pane předsedající, o můj osobní poznatek, ale i tak ho zmiňuji coby zpravodaj. Znovu jsme zde svědky třenice mezi rozvíjejícími zeměmi na jedné straně a nejméně rozvinutými zeměmi na straně druhé. Navíc, pokud by Evropská unie nejednala jako spojenec slabých, aby zmírnila pravděpodobné dopady obchodních dohod v celé jejich brutalitě, cítily by se ty nejméně rozvinuté země ještě více izolované. Vyzývám Komisi, aby začala už nyní uvažovat o období po roce 2013, protože věřím, že opatření, o nichž se rozhodne již nyní a která, jak doufám, vejdou v platnost včas, budou stačit k tomu, aby zajistila udržitelnost produkce banánů v dotčených zemích. Doufám, že tato opatření pomohou zajistit dlouhodobé udržení odvětví banánů a že ti, pro něž je produkce neudržitelná, budou mít možnost najít jinou alternativu. Jak už jsem řekl, myslím si, že i po roce 2013 poteče voda pod mosty klenoucími se přes Rýn a že problémy s odvětvím banánů tu budou i tehdy. Už nyní musíme rozvažovat strategii na období po roce 2013. Přesedající. – Rozprava je ukončena.

171

172

CS


Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 21. října 2010 ve 12:00. 11. Ukrajina (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Ukrajině. Paní baronka Ashtonová tu s námi dnes nemohla zůstat. Danou záležitost jejím jménem přednese pan komisař Füle. Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, děkuji vám za tuto příležitost a vyřizuji omluvu paní Catherine Ashtonové, která mě požádala, abych vám zprostředkoval, co zde měla v úmyslu říci. Jsem rád, že mám příležitost učinit prohlášení o současné situaci na Ukrajině. Chtěl bych své poznámky učinit s ohledem na tři důležité události, jež nás čekají: zasedání ministrů EU-Ukrajina, které se bude konat v Lucemburku dne 26. října; místní volby, které se budou konat dne 31. října; a 14. summit EU-Ukrajina, který proběhne v Bruselu dne 22. listopadu. V poslední době se Ukrajina těšila vysoké úrovni politických svobod. Bylo uznáno, že jednotlivé volby probíhaly v souladu s mezinárodními standardy. Ukrajina vytvořila dynamickou a různorodou občanskou společnost a mediální prostředí. Soustavně se zlepšovala všeobecná situace v otázce dodržování lidských práv. Jako důsledek tohoto rozvoje a závazku následujících vlád vydat se cestou užších vazeb k Evropské unii se vztahům mezi Evropskou unií a Ukrajinou dostalo významného impulsu. To se nejjasněji odrazilo v ambiciózní a rozsáhlé dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kterou v současné době projednáváme a která má za cíl dosažení dvojího cíle politického přidružení a hospodářské integrace s Evropskou unií. Vláda pana prezidenta Janukovyče provedla v minulých měsících řadu důležitých ekonomických reforem, jež je třeba pochválit. Je mezi nimi i přijetí zákona o veřejných zakázkách, který by měl hrát důležitou úlohu v boji proti korupci a v růstu konkurenceschopnosti. Přijetí reformního zákona pro plynárenské odvětví, jenž dláždí cestu k blížícímu se přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o Energetickém společenství, stejně jako o stabilizační smlouva o podpoře platební bilance, kterou Ukrajina nedávno uzavřela s MMF, představují zásadní kroky k zajištění makrofinanční stability, transparentnosti a k obnovení růstu. Tyto reformy jdou správným směrem a je třeba je podporovat. Ukrajinské vládě se také podařilo dosáhnout určité úrovně stability, což se politické reprezentaci v minulých letech nedařilo. To je důležitý a nezbytný pokrok na cestě k účinné správě země. Setkáváme se nicméně i s rozšířenými zprávami hovořícími stejným hlasem o úpadku dodržování základních svobod a demokratických principů na Ukrajině. Obzvláště znepokojující jsou stížnosti spojené se svobodou médií, svobodou shromažďování a svobodou sdružování. Respekt k těmto základním hodnotám je zásadní. Tyto hodnoty jsou totiž nejlepšími garanty osobních svobod. Zajišťují skutečnou myšlenkovou pluralitu. Jsou zásadním prvkem skutečně otevřených, inovativních a konkurenceschopných společností. Dne 1. října vynesl ukrajinský Ústavní soud výrok, kterým zvrátil ústavní změny učiněné po oranžové revoluci z roku 2004. Toto rozhodnutí jen zvyšuje potřebu širší ústavní

20-10-2010

20-10-2010

CS


reformy, které musí Ukrajina docílit pomocí všeobecného procesu ústavní reformy, a jejíž klíčové téma bylo značné míry určeno usnesením Evropského parlamentu ze dne 25 února tohoto roku. Takový proces by měl usilovat o ustavení účinného a trvalého ústavního systému vzájemné kontroly a vyvážených pravomocí v souladu s evropskými standardy. Dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu jsou pro Evropskou unii a členské státy základními principy, které nás drží v jednotě. Ve věci těchto zásad není žádné místo pro kompromis, a to se týká i našich vztahů s klíčovými partnery, jako je Ukrajina. Tempo a hloubka našeho sblížení s Ukrajinou budou záviset na naprostém respektování těchto hodnot. Michael Gahler, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, ukrajinští občané se stále znovu působivě vyjadřují ve prospěch evropské budoucnosti své země. Znepokojivé zprávy z Ukrajiny nicméně ukazují na vývoj, který zemi od Evropy vzdaluje. Z toho důvodu vedeme tuto rozpravu ještě před komunálními volbami. O hospodářských reformách budeme moci hovořit v listopadu v souvislosti se summitem EU-Ukrajina. Proto je třeba mluvit o zastrašování ze strany tajné policie, omezování svobody tisku a omezování možností kandidovat ve volbách bez obstrukcí. Takovýto vývoj nelze vyvážit pozitivními zprávami z hospodářské sféry. Hospodářská prosperita díky autoritativní vládě – to je čínský přístup, ne evropský. Těm, kteří jsou dnes na Ukrajině u moci, bychom neměli dovolit, aby uvěřili, že jim to projde, jen proto, že si toho velká část evropské veřejnosti nevšímá nebo proto, že se předchozí vlády dopustily chyb ve věcech řádné správy a boje proti korupci. To je sice pravda, ale nevládl tam pocit, že jsou lidé sledováni, nekonaly se návštěvy tajné policie, jakou zažil rektor katolické univerzity ve Lvově nebo mladí lidé zapojení do nevládních organizací či opozičních stran. Vypínání proudu podnikům, zabavování počítačů, obsazování kanceláří politických stran pod záminkou údajných nebezpečí útoku – na Ukrajině se nyní vyskytuje celá řada takových déjà vu. A je to systematické. Tajnou policii řídí pan Choroškovskij, který současně řídí mediální impérium a je nyní také členem výboru, který jmenuje nejvyšší soudce v zemi. To také vzdaluje Ukrajinu od Evropy. Před komunálními volbami zůstalo z rovnosti příležitostí v politické soutěži jen málo. Opozice je z voleb částečně vyloučena, zatímco se mimochodem formují loutkové strany, které dostávají od vládě poplatných orgánů oprávnění ke kandidatuře ve volbách. V Kyjevě se beze všech ceremonií ruší okresní rady, takže se tam žádné volby konat nebudou. Vládnoucí strana totiž ví, že by tam nyní nevyhrála. Mocenská vertikála má za cíl získat kontrolu nad regiony, které dříve inklinovaly k nesouhlasným postojům. Předkládáme naši evropskou zkušenost jako alternativu. Naše členské státy přijaly důležitá rozhodnutí v demokratické shodě mezi vládou a opozicí, která je ochotna převzít zodpovědnost – za evropské reformy, za právní stát, za konkurenceschopné tržní hospodářství, za evropskou integraci. Chceme, aby šla Ukrajina s námi dále po této cestě. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Děkuji vám, že jste mi umožnil položit otázku. Je vždy dobré moci zahájit takovou rozpravu. Vykreslil jste nám tu velmi chmurný obrázek toho, co se aktuálně děje na Ukrajině, dokonce jste zašel až ke srovnání s Čínou. Opravdu si myslíte, že je současná situace na Ukrajině tak hrůzná, že je třeba vznášet tak závažná obvinění proti této zemi? Jaký je v této souvislosti váš pohled na Rusko? Není srovnání Ukrajiny s Ruskem pro Ukrajinu nespravedlivé?

173

174

CS


Michael Gahler, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, řekl jsem, že dosahování hospodářské prosperity díky autoritativní vládě není cestou, po níž bychom mohli v Evropě jít. To známe z Číny. Nesrovnával jsem, jen jsem tvrdil, že by to byla špatná cesta, že by to nebyla cesta evropská. Obraz, který jsem nastínil, je velmi realistický, myslím z hlediska tamních lidí. Očekávané hospodářské výsledky ještě musejí prokázat svou účinnost. Adrian Severin, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, Ukrajina je pro nás velmi důležitou zemí. Je to země, která čelí mnoha výzvám. Chtěl bych poděkovat panu komisaři za přesný popis situace i za přesný popis našich očekávání. Nová vláda byla zvolena ve svobodných a spravedlivých volbách, které jsme všichni uznali. Dnes je správný čas nechat tuto vládu konat a nepředjímat její úspěch nebo neúspěch na základě prvních dní jejího mandátu. Skutečný problém této rozpravy je problém, který máme zde. Příliš jsme si pospíšili s rozdělením této země na prozápadní a provýchodní síly. A jelikož nejsou ti prozápadní u moci, máme nyní problém uznat akceschopnost těch provýchodních a jejich schopnost pomoct své zemi podpořit její evropské perspektivy. To je skutečný problém v této rozpravě a my bychom si měli uvědomit, že skutečně proevropsky smýšlející lidé smýšlejí také proukrajinsky. Jsou to ti, kdo mají schopnost zavést ve své zemi zásady právního státu, demokracii a evropskou modernizaci. Na závěr bych chtěl své kolegy prostě požádat, aby se rozhodli odložit usnesení, které máme přijmout, protože Ukrajinci stojí před volbami a také před jednáními s námi. Neměli bychom přijímat usnesení uprostřed politického procesu a předtím, než budeme mít k dispozici fakta, na jejichž základě budeme opravdu moci dojít k nějakým závěrům. Adina-Ioana Vălean, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, zdá se, že máme potíž s tím, jak bychom měli se svým východním sousedem, Ukrajinou, jednat. Stejně tak je to těžké pro Ukrajinu, která má jeden den Evropu jako spojence a druhý den jako problém. Z toho důvodu se domnívám, že musíme být pragmatičtí, vzít na vědomí realitu v dané zemi, najít v našich agendách styčné body a dospět tak k dohodě. Hospodářská spolupráce byla vždy pro Evropu nejsilnějším motorem pro hlubší integraci. Evropa vděčí za svůj úspěch právě tomuto pragmatickému přístupu, který uplatňuje již od roku 1956. Proto se musíme i nadále snažit, aby Ukrajina prováděla své institucionální i hospodářské reformy současně. Tento dvojkolejný přístup je jediný možný, chceme-li uzavřít tento kruh, který by vedl ke stabilitě demokracie v této zemi a u našich východních sousedů. Prioritou by měla být podpora zdravého podnikatelského prostředí a dosažení fungujícího tržního hospodářství na Ukrajině, tím, že kromě jiných priorit podpoříme jejich reformy vlastnictví a DPH a jejich snahy bojovat proti korupci na vysoké úrovni. Proto spatřuji v dohodě o přidružení silný reformní nástroj, proto bychom měli pokračovat v jednáních o vytvoření hluboké a komplexní volné zóny obchodu a o přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o Energetickém společenství. V této souvislosti vítám vstup Ukrajiny do WTO, což je třeba vnímat jako důležitý krok v přijímání evropských hospodářských standardů na Ukrajině. Doufám, že budeme s to překonat neustálé odklady uzavření dohody o volném obchodu a podpořit koloběh vzájemné důvěry, který pomůže celému regionu i Evropě.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, především bych chtěla říct, že sdílím obavy ze stupňování situace a nedemokratického vývoje na Ukrajině. Existuje stále více zpráv o utlačování svobody projevu novinářů, o pravidelných hrozbách jednotlivcům angažovaným v nevládních organizacích a lidem pracujícím pro rozvoj demokracie. Také úloha tajné policie zavdává reálnou příčinu k obavám. Nedomnívám se ale, že spory o svobodu tisku a demokratického rozvoje vůbec začaly v souvislosti s posledními volbami, ale – a říkám to tu často – všichni vedoucí hráči na Ukrajině opakovaně zneužívali své pravomoci mimo jiné za účelem dosažení svých vlastních zájmů. Toto zneužívání se zhoršuje, a toho je třeba se obávat. Nijak bychom si nepomohli, pokud bychom přijali toto usnesení bez obav o určité otázky hospodářského rozvoje na Ukrajině. Se stejnými obavami sleduji, jak se systematicky šíří vliv Ruska na ukrajinské hospodářství, energetiku, ale i na další odvětví. Proto také doporučuji nehlasovat zítra, ale až po návštěvě naší delegace v Kyjevě – jedna delegace tam pojede přespříští víkend – a před naším summitem zde. Hlasování by měla předcházet pečlivá příprava ve všech oblastech, abychom si ujasnili, jaký je postoj Parlamentu k situaci na Ukrajině. Prošla jsem tuto cestu od před-demokratických dob až do dneška s mnoha ukrajinskými přáteli. Ukrajina byla na velmi dobré cestě. Poslední volby v nás vyvolaly zdání, že se odehrály v souladu s demokratickými zásadami. Pokud se situace nezlepší, ale naopak zhorší, měli bychom nicméně velmi pečlivě zvážit, jakým způsobem zasáhneme a jak zasahovat nebudeme. V každém případě bych doporučovala nepřijímat rozhodnutí před naší příští návštěvou Ukrajiny. Náš hlas bude silnější, pokud debatu o věcech, o nichž zde hovoříme v rámci usnesení, povedeme přímo na místě. Jak jsem řekla, chovám vážné obavy. Dostávám mnoho zpráv o tom, že se všechno vyvíjí špatným směrem. Nijak bychom si ale nepomohli, pokud bychom nepřipustili debatu přímo na místě a pokud bychom učinili příliš rychlé a ukvapené rozhodnutí. Michał Tomasz Kamiński, jménam skupiny ECR. – (PL) Mnoho z nás zde přítomných hrálo v oranžové revoluci aktivní roli tím, že podporovali ukrajinské demokraty v těžkých dobách. Vždycky jsme ale zdůrazňovali skutečnost, že cílem našeho angažování na Ukrajině nebylo podporovat nějakou konkrétní politickou sílu, ale pomoci učinit Ukrajinu demokratickou a svobodnou zemí. Dnes bychom se měli rozpomenout, že Evropský parlament sice nesehrál žádnou roli ve vnitřní politice Ukrajiny, ale fungoval jako hlídač dvěma důležitými způsoby: zaprvé podporou a pomocí ve věci evropských aspirací ukrajinských občanů a zadruhé podporou demokracie, lidských práv a všech ostatních hodnot na Ukrajině, jež považujeme za hodnoty evropské. Říkám, že se návrh usnesení nenese v takovém tónu, aby to pomohlo těm, kteří se považují za přátele Ukrajiny. Dnešní usnesení jen zatlačí Ukrajinu blíže k Rusku a k těm, kdo říkají: „Uvidíte, na Západě pro nás není místo, Západ před námi zavírá dveře.“ Musíme být vůči Ukrajině otevření, musíme jí říct, jaké jsou evropské standardy, a musíme pokračovat ve vyvíjení tlaku, abychom zajistili, že jsou dodržovány. Na druhou stranu musíme Ukrajině rozhodně zabránit, aby se vrátila na Východ. Chtěl bych se zeptat pana Gahlera – jehož angažovanosti v otázkách lidských práv a mezinárodní politiky si velmi cením –, proč považuje za nutné používat na adresu Ukrajiny tak silná slova. Chtěl bych od něj slyšet, zda jeho kolegyně Angela Merkelová použila při svém nedávném setkání s panem Putinem také tak ostrá slova na adresu Ruska.

175

176

CS


Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, začátkem tohoto týdne patřily Ukrajině titulky v nizozemském tisku. A musím tomuto obecenstvu říci, že to bohužel nebyly příliš lichotivé titulky. Bylo to v pondělí. Ve zkratce řečeno se psalo, že je Ukrajina divokým západem východní Evropy. Zahraniční investoři se bojí skutečnosti, že v této zemi vládne nedodržování zákonů. Minulý týden tam bylo za pomoci podvodů a násilí vyvlastněno přes 3000 budov a firem. V tomto procesu vystupují „lupiči“ spřažení s politiky této země, aby obrali podnikatele. Přičemž členské státy EU jsou od roku 1991 největšími investory na Ukrajině. Pane komisaři Füle, víte o těchto závažných záležitostech, které postihují evropské investory na Ukrajině? A jaké konkrétní kroky přijala Komise k ochraně legitimních a legálních evropských obchodních zájmů v rámci ukrajinského hospodářství? To je totiž také závazek. Nemáme nic proti Ukrajině. Má strana dokonce silně obhajuje případné členství Ukrajiny v Evropské unii, ale musíme si samozřejmě udržet střízlivý pohled. Jsme svědky znepokojujícího vývoje nejen v oblasti lidských práv, ale i v oblasti hospodářství a obchodu. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, během několika málo měsíců po únorových prezidentských volbách, v nichž slavil pan Janukovyč svůj comeback, se pozitivní výsledky oranžové revoluce jasně rozplynuly. Pokud ale i finanční trhy hodnotí novou vládu jako stabilnější a předvídatelnější, než byla vláda vzešlá z oranžové revoluce, je to pravděpodobně znamení, že demokracii podle západních – tedy evropských – představ nelze přenést v nezměněné podobě na každou zemi, což se týká i zemí v postkomunistické sféře vlivu. Aktuální rozhodnutí ústavního soudu jistě posílí postavení prezidenta a oslabí pozici parlamentu, to je jisté. Ti, kdo tento region znají, říkají, že de facto prezidentský systém fungoval již před pro forma vyhlášeným výrokem soudu. Sílící omezení svobody tisku a názorů zpochybňují ujištění pana Janukovyče, že demokratické standardy budou dodržovány. Pokud se prezidentovi podaří jak upevnit svou mocenskou základnu, tak díky klíčovým reformám docílit hospodářského oživení na Ukrajině – která pochopitelně patří mezi nejchudší země na kontinentu –, pak se možná udrží v prezidentském křesle delší dobu. Domnívám se, že by to bylo něco, co by musela Evropská unie zkrátka a dobře vzít na vědomí. György Schöpflin (PPE). – Pane předsedající, vývoj na Ukrajině jasně ilustruje staré pořekadlo o tom, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Současná vládnoucí elita vykonává své funkce od zvolení pana Janukovyče prezidentem a od té doby stihla udělat mnoho směrem k podpoře koncentrace moci. Je to o to více zarážející, když si vzpomeneme na výsledky prezidentských voleb, které přiznaly panu Janukovyčovi jen malou většinu a ukázaly, že má silnou podporu jen na jihu a východě země. Přesto – a to je výrazný rys současné ukrajinské politiky – zde byl znát jasný posun směrem k marginalizaci alternativních mocenských center. Média, právní stát, opozice, autonomie státní správy – to vše bylo zasaženo. Co je obzvláště znepokojující, je to, že tajná policie získala možnost velmi významně zasahovat do záležitostí země. To vše nevěští nic dobrého pro budoucnost, obzvláště pokud obyvatelé Ukrajiny skutečně usilují o evropskou budoucnost, protože systém, který buduje Janukovyč, vede Ukrajinu dál od Evropy, nikoliv směrem k ní. Nejlepší, co se dá o provedených změnách říci, je, že zemi přinesly určitou míru stability, ale tato stabilita čím dál tím více naznačuje strnulost a nehybnost. Zároveň je pravda, že Janukovyč jednoznačně vylepšil vztahy s Ruskem, ale tím přijal i určitou míru podřízenosti

20-10-2010

20-10-2010

CS


vůči Moskvě, což je nové. Zda přijme ukrajinská společnost tuto transformaci v dlouhodobějším horizontu, to zůstává otevřenou otázkou. Marek Siwiec (S&D). – (PL) Položme sami sobě otázku, k čemu vlastně na Ukrajině došlo: k převratu? Nebo snad k vojenskému puči? Jen za takových situací bychom měli probdít celou noc, sepisovat návrhy usnesení a na další den nad nimi zasednout k jednacímu stolu. Jedná se o nich tak, že absolutní většina prostě určuje, jak budou usnesení formulována a co se v nich bude říkat. Jazyk, jímž je sepsán návrh usnesení skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), je jazykem, který se používá pro odsouzení afrických diktatur a jihoamerických režimů. A to je jazyk, který neodpovídá situaci na Ukrajině. Chtěl bych, aby se členové PPE rozhodli, zda bychom měli situaci na Ukrajině popisovat jazykem pana komisaře Füleho, který říká „ano, ale...“, neboli že je něco dobré, ale že se nám spousta věcí nelíbí, anebo zda použít negativní jazyk a říct, že se nám nelíbí vůbec nic a že je třeba všechno odsoudit. Ukrajina byla po pět let v chaosu. Byli jsme toho svědky, pomáhali jsme demokratům a pomáhali jsme vůbec všem, kteří chtěli jít směrem k Evropské unii. Zažili jsme šest měsíců konsolidace. Konsolidace, která možná má negativní důsledky, a je naším úkolem na tyto negativní důsledky upozornit, ale ne teď a ne takhle. Chápu, že členové PPE litují volební prohry Julije Tymošenkové, ale já říkám: je to smůla, možná měla šanci vyhrát, ale prohrála. A když prohrála, vezměme na vědomí, co se opravdu děje, pečlivě pozorujme ukrajinské orgány, ale nevylévejme vaničku i s dítětem. Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Jsem velmi zavázán panu komisaři Fülemu za jeho konstruktivní přístup. Takový přístup jistě vnese do vztahů mezi EU a Ukrajinou veliké změny. Také děkuji paní Harmsové za její vyvážené stanovisko a za její – jako vždy – moudrá slova k tématu Ukrajiny. Všechny informace z OBSE ukazují, že Ukrajina je jednou z mála zemí bývalého Sovětského svazu, v níž se dosud konaly regulérní volby. To je úspěch Ukrajiny, její oranžové i modré strany. Jedná se o úspěch, který nemůžeme zpochybnit dříve, než proběhnou příští volby. Byla by závažná politická chyba ze strany Evropské unie a Evropského parlamentu, pokud bychom uposlechli hlasu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a zpochybnili skutečnost, že se v jedné z mála zemí na Východě mohou úspěšně konat volby. Pomozme Ukrajině uskutečnit normální volby. Nevynášejme soudy dříve, než proběhnou. Chtěl bych se obrátit na ukrajinské hosty, kteří jsou zde dnes přítomni: místo Ukrajiny je zde, v tomto Parlamentu, a proto na ni uplatňujeme stejná kritéria, která uplatňujeme i na země Evropské unie. To je to, za co jste společně bojovali, ať už oranžoví, či modří. Každá záležitost, i ta nejmenší, která se dotýká lidských práv nebo svobody tisku, zde bude podrobně zkoumána. Nebuďte překvapeni – obracím se k našim ukrajinským bratrům. Je tomu tak proto, že s vámi jednáme jako s evropskou zemí a podle evropských norem. Má poslední výzva k vám je, abyste svá jednání s evropskými orgány a Parlamentem vedli společně. Věříme, že přijde čas, kdy tu budete mezi námi. Víme, že to nebude brzy, ale chceme vám s tím pomoci. Souhlasím s paní Harmsovou, že čas usnesení nastane až po volbách. A potom, před summitem EU, budeme moci o této záležitosti diskutovat otevřeně a navrhnout stanovisko, v němž představíme společný postoj Evropského parlamentu. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Dámy a pánové, Ukrajina je pro Evropskou unii zemí velikého strategického významu. Proto nám nemůže být lhostejné, co se v této zemi děje. Dne 1. října vyšly desítky tisíc Ukrajinců do ulic, aby vyjádřili svůj protest proti ústavním změnám, které inicioval Janukovyč a které potvrdil ústavní soud, jehož složení bylo změněno krátce

177

178

CS


po prezidentských volbách. Tyto změny byly provedeny bez demokratické diskuse a bez souhlasu Benátské komise. Oslabují mocenskou rovnováhu a ohrožují nezávislost soudní moci na Ukrajině. Také hospodářské reformy jsou v ohrožení. Kvůli neúměrnému zastoupení vládnoucí koalice v Ústřední volební komisi, omezování nevládních organizací a státním zásahům do činnosti opozičních stran vyjádřili naši ukrajinští přátelé obavy o organizaci nadcházejících voleb. A právě proto potřebujeme toto usnesení přijmout dnes. Vládnoucí koalice bohužel zamítla v ukrajinském parlamentu návrh opozice učinit z členství v Evropské unii prioritu ukrajinské zahraniční politiky. Musíme nicméně i nadále zdůrazňovat důležitost spolupráce s Ukrajinou a kontrolovat zavádění uzavřených dohod. Evropská unie musí požadovat, aby byl veden boj proti korupci a zároveň tomuto boji napomáhat, a musí požadovat zaručení svobody tisku. Situace, kdy mediální magnát zároveň řídí státní bezpečnostní službu a k tomu je navíc zároveň členem Nejvyšší soudní rady, která má moc jmenovat a odvolávat soudce, to není znakem demokratického státu. Závěrem chci říci, že musíme také činit pozitivní kroky nejen v zájmu budoucího dosažení bezvízového styku, ale také v zájmu hospodářské spolupráce, zejména v oblasti energetiky, přičemž od Ukrajiny očekáváme demokratický vývoj. To by mělo být cílem příštího usnesení, které bychom měli navrhnout po volbách a které by se mělo zabývat energetikou, hospodářstvím a dalšími otázkami důležitými pro Ukrajinu. Děkuji vám. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Marek Siwiec (S&D). – Pane předsedající, mám velmi prostou otázku. Možná je to chyba v tlumočení, ale vy jste řekla, že současná ukrajinská vláda odmítla budoucí členství v Evropské unii. Pokud je mi známo z prohlášení prezidenta a z oficiálního stanoviska k dlouhodobé politice ukrajinského parlamentu, je členství v Evropské unii jednou z jejich nejvyšších priorit. Otázka tedy stojí, zda jsem špatně rozuměl já vám, nebo vy ukrajinskému prezidentovi. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Ano, ráda to vysvětlím. Evidentně šlo o nepřesný překlad. Ukrajinský prezident oznámil vůli k pokračujícímu sbližování s Evropskou unií. Na základě rozhodnutí ukrajinského parlamentu se ale členství v Evropské unii nestalo hlavní prioritou. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, chtěla bych se zeptat paní Vaiderové na následující: Když jsme nyní sepsali černé na bílém všechny otázky ohledně našeho silného znepokojení ve vztahu ke zneužívání moci a k ukrajinskému vedení, co nám brání vzít tento text za čtrnáct dní do Kyjeva, abychom jej prodiskutovali a poté se rozhodli, jak postupovat dál? Chtěla bych znát odpověď na tuto otázku, protože podle zkušenosti naší delegace si myslím, že je to nejlepší a nejúčinnější způsob, jak se pohnout kupředu, zvláště pokud chceme získat demokratický vliv. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Ano, ráda odpovím. Ani nevím proč, paní Harmsová, ale osobně se bojím – i po našich summitech s Ukrajinou – těchto signálů, které v současné době dostáváme od našich ukrajinských přátel o složení Ústřední volební komise, o svobodě tisku a omezeních, kterým čelí nevládní organizace. To vše je skutečnost, a pokud vyjádříme tyto své obavy, bude to podle mého mínění přesně to, co nastolí mnohem lepší ovzduší. Nikdo nám nebrání jet příští týden na Ukrajinu i s naším usnesením. Nikdo nám nebrání v předložení dalšího usnesení o hospodářských záležitostech, jak jsem o tom hovořila.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Rozhodně to musíme udělat, ale co se týče této starosti o zhoršení demokratické situace, bohužel musíme, nebo se aspoň domnívám, že... (Předsedající řečníka přerušil.) Kristian Vigenin (S&D). – Pane předsedající, chtěl bych říct, že kvalita dnešní rozpravy ukazuje na to, že nebyla připravena. Tuto debatu nyní nepotřebujeme a ani dnes, ani zítra nebude vhodná doba na přijetí usnesení o Ukrajině. Musím vám připomenout, že se před šesti měsíci zmítala tato země ve vzduchoprázdnu a hrozil jí pád do chaosu. Byla zde politická, hospodářská a finanční nestabilita – dokonce hluboká krize –, ale dnešní obrázek je zcela jiný. Musíme uznat, že v období několika málo měsíců se ukrajinské vládě podařilo navrátit zemi zpět k normálu; zpět k politické, hospodářské a finanční stabilitě. Existují zde problémy. To nepopíráme. Ale musíme připustit, že poslouchají náš hlas; některá nápravná opatření již byla přijata, například v otázkách volebních právních předpisů a v některých otázkách volební praxe. V tomto smyslu tam bude náš hlas slyšet, pokud nezačneme při každé příležitosti křičet, ale zaujmeme vůči Ukrajině slušný přístup. Proto si myslím, že prokazujeme našemu parlamentnímu výboru, který na Ukrajinu pojede za 10 dní, medvědí službu. Poškozujeme sami sebe a oslabujeme svou vlastní úlohu, když přijímáme taková usnesení 10 dní před volbami. Neměli bychom dovolit, aby se Parlament účastnil této hry. Proto navrhuji, abychom odložili přijetí tohoto usnesení a abychom požádali naše kolegy z Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina, aby se svými ukrajinskými kolegy zvážili, zda diskutovat o těchto záležitostech... (Předsedající řečníka přerušil.) Traian Ungureanu (PPE). – Pane předsedající, nové ukrajinské orgány jsou nové jen podle názvu. Země postupně upadá směrem k autoritářským praktikám. Právní rámec nadcházejících komunálních voleb se změnil a mohl by ohrozit účast opozičních stran. Byla změněna ústava a navrátil se zpět de facto prezidentský režim. Média a občanská společnost čelí neustálému tlaku a ukrajinská tajná služba jakoby znovu zažívala svou sovětskou éru. Je načase, abychom prostřednictvím usnesení jasně vyjádřili své obavy. Měli bychom ukrajinským orgánům vyslat signál, že užší vazby s EU nelze zajistit jen přátelskými prohlášeními. Nedemokratická ukrajinská vláda nemůže být pro EU spolehlivým partnerem, zejména ve strategicky citlivé oblasti Černého moře. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, myslím, že bychom se všichni měli chovat podle svých zodpovědností. Ukrajinská vláda musí prosadit právní stát a svobodu médií a musí ji prosadit účinně. Ale i opozice musí ukázat, že je zodpovědná, a nesmí šířit nepravdivé informace. Když se podívám, kolik stížností obsažených ve vašem návrhu usnesení bylo v zápětí popřeno lidmi, jichž se týkají, ukazuje to, kolik mylných informací se sem dostane. I my musíme ukázat svou zodpovědnost. Nemůžeme se nechat zatáhnout do vnitřních politických sporů. Dámy a pánové – obracím se zejména na členy skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) –, nemáme žádný důvod hájit jednu nebo druhou skupinu na Ukrajině ze stranicko-politických důvodů. To není naše práce.

179

180

CS


Příští týden povedeme rozhovory s ministrem zahraničí, pak se budou konat volby, potom Výbor pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina, který odcestuje na Ukrajinu; a vždycky je to tak – apeluji teď na váš smysl pro poctivost, pane Gahlere –, že řekneme až po volbách, zda bylo vše v pořádku či nikoliv, a nepředjímáme události a neříkáme, že volby v pořádku nebudou. To není naše práce, apeluji na váš smysl pro poctivost – který obyčejně vždy prokazujete – a prosím vás, abyste zůstal poctivý i tentokrát. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – (PL) Jen ti, kdo žili v područí socialistického systému, mohou zcela pochopit národy, které zažily omezení osobních svobod, omezení svobody tisku a médií, a jen oni mohou zcela pochopit, jak obtížná je cesta, po níž musejí tyto národy projít. Já rozumím těm, kdo tu dnes vznášejí své obavy a hovoří o nedostatku úcty k právům lidí a o mnohostranných problémech, s nimiž se dnes Ukrajina potýká. Musíme také vzít v úvahu malé, leč pozitivní změny, jako byly nedávné demokratické volby, u nichž jsme my, jakožto zástupci Evropského parlamentu, byli v roli pozorovatelů. Vyzývám k citlivému přístupu k situaci milionů občanů Ukrajiny a stovek mladých Ukrajinců. Spoléhají se na Evropskou unii, na naši pomoc při budování demokracie, na naši pomoc při budování občanské společnosti. Je velmi snadné kritizovat, ale jako Polka nezapomínám, že i nám se kdysi dostalo pomoci. (Předsedající řečníka přerušil) Kyriakos Mavronikolas (S&D). – (EL) Pane předsedající, také bych se rád přidal k těm, kteří argumentovali, že není žádný důvod pro tak rychlé přijetí usnesení, zvláště před volbami, před návštěvou a hlavně předtím, než pojede Evropský parlament na Ukrajinu. Tato vláda byla zvolena teprve nedávno; je pravda, že má své problémy, ale musíme uznat, že byla zvolena demokraticky a umožnit jí prokázat snahu. Usnesení by dávalo smysl jen po nadcházejících volbách na Ukrajině. Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Měl jsem původně otázku na paní kolegyni Vaiderovou, ale chtěl bych mluvit o tom, co mám na srdci. Skutečnost, že chceme přijmout usnesení o Ukrajině dnes a ne zítra, není dobře načasovaná; Ukrajinci, kteří na Evropský parlament hledí s uznáním, by nám neporozuměli. To proto, že návrh, který máme dnes před sebou, předně není nejlepší co do zvoleného tónu, není úplně přesný a obsahuje některé faktické chyby. Paní Vaiderová tu zmínila, že předseda Benátské komise kritizoval změnu ústavy. Mám od něj dopis s dnešním datem, v němž píše, že je užaslý nad tím, že se tato zmínka objevila v našem usnesení, a jasně říká, že nic takového neudělal tady, tam nebo kdekoliv jinde. Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Narozdíl od pana Vigenina si myslím, že je dnešní rozprava vynikající a velmi užitečná. Zde v Parlamentu se málokdy stává, že bychom vedli tak zajímavou debatu, a chtěl bych za ni všem poděkovat. Projev paní Łukacijewské ukazuje, že dokonce i skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je v této otázce rozdělená, což je dobrá zpráva. Měli bychom poděkovat socialistům, zejména pak panu Swobodovi, panu Severinovi a panu Siwiecovi za porozumění, že rozhodnutí, která jsou tak nepříznivá pro naše ukrajinské přátele, není vhodné přijímat před volbami. Pan komisař Füle a paní Harmsová také správně uvedli určité skutečnosti, které vyvolávají obavy a kterých jsme si také vědomi. Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). – (CS) Vzpamatujte se, vážení kolegové a milé kolegyně, zkuste výjimečně přemýšlet. Za týden nezměníte ani zákony, ani složení volební komise. Je zajímavé, že vždy, když určité politické síly cítí, že jejich spojenci v některé ze zemí

20-10-2010

20-10-2010

CS


mimo Evropskou unii nezvítězili, tak tyto síly v zahraničí okamžitě vyslovují obavy o stav demokracie v dané zemi. Souhlasím s tím, co říkal pan Kamiński a další. Rozhodně je třeba, aby kroky Evropského parlamentu přispívaly k rozvoji demokracie, zlepšovaly podmínky pro vzájemný rozvoj vztahů. Snaha o podporu stabilizačních kroků ukrajinské vlády zřejmě šlápla na kuří oko někomu z těch, kteří si libují v chaosu a bezpráví. Moji kolegové je zřejmě považují za lepší partnery než současnou vládu. Doporučuji odložit návrh usnesení a vrátit se k diskuzi na dané téma po návratu delegace z Kyjeva. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Ukrajina je podle mě jedním z nejbližších potenciálních partnerů Evropské unie. Ukrajinci mají k Evropě civilizačně o mnoho blíže než Turci, nebo Albánci. Ukrajinský lid si svobodně zvolil změnu, protože demokratické oranžové politické síly uvrhly zemi do chudoby, beznaděje a úpadku. Janukovyč byl dlouho v opozici a jeho vztah k současné opozici odráží chování oranžových vládců k němu. A musíme si přiznat, že si možná pamatuje i na předchozí období, kdy ho šikanovali oranžoví a Evropská unie se nad tím jen shovívavě usmívala. Nechceme-li ztratit Ukrajince coby naše budoucí členy, mějme trpělivost a orientujme se na hospodářskou spolupráci a budujme atmosféru vzájemné důvěry. Vládě musíme vysvětlit, že opozice má v demokratické společnosti své legitimní místo, a opozici, že dokud si nezíská dostatečnou podporu obyvatelstva, nemá právo ucházet se o moc. Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, jelikož jsem byl osobně osloven, chtěl bych jen krátce odpovědět podle postupu vystoupení na základě přihlášení se zvednutím ruky. Je to v pořádku? Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, založením Energetického společenství v roce 2006 byl zřízen integrovaný evropský trh s energiemi pro plyn a elektřinu a plánované přistoupení Ukrajiny má za účel zabezpečit dodávky energií do východní Evropy. Je to dobře, protože v posledních letech vskutku došlo k několika závažným problémům a zejména spor o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou měl vážné důsledky na dodávky plynu do členských států EU. Následně, což bylo pochopitelně jasné, zastavilo Rusko během diskusí o cenách dodávky plynu, a jen má země, Rakousko, zažila propad dodávek ruského plynu o 33 %, zatímco země jako Francie, Maďarsko a Itálie také zaznamenaly pokles o 20–40 %. To ukládá Komisi – coby koordinátorovi energetického společenství –, aby chytila Ukrajinu za ruku a připomněla jí její závazky, pokud jde o bezpečnost dodávek do Evropy. Dodávky energií do našich členských států se zkrátka nemohou stát pouhým pěšcem v cenové válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Veďme dobré rozhovory, ale zároveň hrajme tvrdě a zabezpečme, prosím, dodávky energií do našich členských států. Mariya Nedelcheva (PPE). – (BG) Evropský parlament vždy podporoval Ukrajinu na její cestě k demokracii, založené na zásadách právního státu a sdílení společných hodnot evropské integrace. Volby fungují jako barometr v každé demokracii. Dovolují nám zhodnotit kvalitu demokratického procesu, stabilitu institucí, vyspělost politických stran a postoje občanské společnosti. Vítám rozhodnutí ukrajinských orgánů o přizvání pozorovatelů k volbám, které se budou konat dne 31. října. Jsem přesvědčena, že jejich mise přispěje k větší důvěře ve volební proces a že jejich zjištění pomohou potvrdit transparentnost a nestrannost práce ukrajinských institucí. Kromě

181

182

CS


voleb je zde i ústava, která musí coby nejvyšší ukrajinská právní norma zaručit vyváženost orgánů a jejich vzájemnou kontrolu. Ukrajina se může spolehnout na neustálou podporu svého Evropského partnera ve svých reformních snahách a úsilí dosáhnout stability. Postoj Evropské unie a její občanské společnosti představuje další impuls a zaručuje konečný úspěch. Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Minulý týden vykonal ukrajinský prezident Viktor Janukovyč oficiální návštěvu v mé zemi, v Litvě, a znovu potvrdil, že cílem Ukrajiny je stát se členem Evropské unie. Bezpochyby to bude několik let trvat a vyžádá si to vypracovat mnoho domácích úkolů, provést mnoho reforem v nejrůznějších oblastech, jako je zajištění lidských práv, boj s korupcí, překonání chudoby a posílení demokracie. Souhlasím nicméně se svými kolegy, kteří hovořili zde v Evropském parlamentu; nesmíme okamžitě odsoudit Ukrajinu jako zemi a neměli bychom jí bránit, aby se stala rovnocenným partnerem, a proto opakuji, že my všichni v Evropském parlamentu musíme spolupracovat jako rovnocenní partneři a pomoct Ukrajině posunout se blíž směrem k Evropské unii. Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Ukrajina je pro Evropskou unii veliký a důležitý partner a je to bezpochyby země, která před sebou má Evropskou budoucnost. Nejhorší službou, kterou bychom mohli Ukrajině – zemi se složitou vnitřní strukturou a těžkou minulostí – podle mého názoru poskytnout, by bylo hovořit o ní jako o předmětu našich stranických nebo ideologických sporů. Z toho důvodu je třeba, aby byl každý dokument, jejž přijmeme, dobře promyšlený a vyvážený. Včerejší opozice je dnešní vláda a to se může stát v každé zemi, kde se konají demokratické volby. Je pak snadné pochopit, že je opozice nespokojena, protože ztratila moc. Ale bude mít opět příležitost, až přijde čas a pokud tak voliči rozhodnou. Myslím, že je špatně, pokud se spoléháme jen na argumenty jedné strany, ale především bych chtěl říci, že jsem přesvědčen... (Předseda řečníka přerušil.) Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, Ukrajina je náš největší evropský demokratický partner a i já věřím, že se jednoho dne stane členem Evropské unie. Podobně jako mnoho dalších řečníků mám jisté pochybnosti o tom, zda je vhodné přijmout usnesení EP krátce před jejich komunálními volbami. Má skupina, skupina ECR, podala řadu pozměňovacích návrhů, aby usnesení učinila vyváženějším a méně repetitivním. Janukovyč vyhrál prezidentské volby demokraticky, i když jen s malým rozdílem. Jistě v Kyjevě existují některé znepokojující autoritářské tendence, od pokusů obnovit cenzorskou normu „temniki“ pro omezení svobody tisku po využívání oligarchou vedené ukrajinské tajné služby SBU k politickým účelům. Západ se ale na celý proces pečlivě dívá. Prezident Janukovyč je nyní pod tlakem. Odkaz oranžové revoluce je stále silný a ukrajinská občanská společnost, která z ní povstala, je velmi pevná. Každý ví, že udržuji blízké vztahy s vedoucími představiteli opozice, ale i já si myslím, že bychom se měli vyhnout přílišnému zasahování do ukrajinských vnitřních domácích a politických záležitostí, což by se také mohlo proti tomuto Parlamentu obrátit, a my bychom měli dát... (Předsedající řečníka přerušil.)

20-10-2010

20-10-2010

CS


Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Přesně tytéž argumenty padaly před prezidentskými volbami, když jsme zde v Parlamentu přemýšleli, jaké usnesení přijmout a jaký by měl být náš postoj k tomu, co se na Ukrajině dělo před prezidentskými volbami. Rozhodli jsme se tehdy vydat usnesení až po volbách a tak jsme také učinili. Vyzvali jsme vládu a opozici, aby sledovaly lidská práva, svobodu projevu a svobodu sdružování. Od tohoto usnesení uplynulo několik měsíců a už vidíme, že byla některá ustanovení opominuta. Proto chápu obavy, že některá práva mohou výt porušena i v komunálních volbách, které jsou klíčové pro podporu demokracie, její posílení a ustavení. Proto jsem také jedním z autorů usnesení. (Předsedající řečníka přerušil.) Štefan Füle, člen komise. – Pane předsedající, děkuji za tuto příležitost reagovat na to, co zde během skutečně velmi zajímavé rozpravy zaznělo; má odpověď se zaměří na tři body. Zaprvé mi dovolte odpovědět na konkrétní otázku pana Beldera ohledně investic a podnikatelského prostředí. Na Ukrajině je v této oblasti třeba udělat mnoho. Je to jednoznačné a já jsem tuto otázku mnohokrát vznesl jak v rámci Rady přidružení, tak v rámci různých setkání. Naposledy jsem měl příležitost tuto otázku nadnést při setkání s panem ministerským předsedou Azarovem zrovna minulý týden. Je zde celá řada otázek, jako například právní předpisy o veřejných zakázkách a možnost vrátit se k těmto předpisům v různých pozměňovacích návrzích, jež se nyní projednávají v ukrajinském parlamentu. Je třeba udělat více i v oblasti právního státu a my jsme samozřejmě s velkým zájmem sledovali v posledních dnech kauzu Mittal. Je třeba větších výsledků v oblasti závazků a slibů daných v souvislosti s řešením otázky DPH, která je pro obchod též krajně palčivá. Prostřednictvím kontaktů s ukrajinskými orgány a prostřednictvím pravidelných kontaktů s podnikateli jsme připraveni hájit zájmy evropských investorů a evropských podnikatelů. Můj druhý bod se týká toho, že proces, do něhož jsme se v souvislosti s Ukrajinou zapojili, není snadný. Je to proces, v němž snad mohou být prohlášení o evropské budoucnosti někdy užitečná, ale sama o sobě nic nezmohou. Co může přinést výsledky, je intenzivnější budování hodnot Evropské unie na Ukrajině. Potřebují pomoc. Občas také potřebují, abychom jim poskytli zpětnou vazbu, díky níž by si lépe uvědomili reálné rozměry svého počínání. To je to, co od nás čekají. Co rozhodně nepotřebujeme, je nechat se natlačit do pomýlené debaty o tom, co je důležitější: jestli stabilita, nebo uznávání a dodržování hodnot. A tím se dostávám ke svému třetímu bodu. Nejsem tím, kdo by měl komentovat návrh usnesení před tímto shromážděním, ale myslím, že samotným faktem, že se tato rozprava uskutečnila, byl vyslán cenný signál. To, že zástupci tohoto Parlamentu se již brzy chystají odcestovat na Ukrajinu a předají většinu těchto vzkazů, představuje podle mého názoru samo o sobě hodnotné poselství. Dalším hodnotným signálem, který můžeme od Ukrajinců očekávat, je, že nadcházející komunální volby dne 31. října znovu potvrdí demokratický přístup jejich země. A tím svůj projev, když dovolíte, zakončím. Předsedající. – Pan Gahler má slovo podle čl. 151 odst. 1 jednacího řádu kvůli osobním narážkám.

183

184

CS


Prosím, buďte velmi stručný a odpovídejte na osobní narážky. Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl jsem podrobně odpovědět na to, co říkal pan Swoboda. To, co řekl, nebylo zcela korektní. Je pravda, že jsme v naší skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) v usnesení chybně citovali Benátskou komisi. Hovořil jsem s panem Markertem a on mi pověděl, co vlastně řekl. A proto společné usnesení už tuto citaci neobsahuje. Takže vidíte, že toto už není námět pro diskusi. Hovořil jste obecně o právním státě. Byl bych ale od vás, jako od skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, rád slyšel říci něco jasného a určitého o tom, co na Ukrajině dělá tajná policie. Pokud je stranám zakazováno kandidovat ve volbách, pak je to něco, co můžeme kritizovat i před volbami, protože za těchto okolností zjevně výsledky voleb nemohou odpovídat demokratickým a evropským standardům. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající tohle nemá být dialog. Nicméně, pane Gahlere, měl byste alespoň vědět, že jsem dal dokonce i v tiskovém prohlášení, jež bylo učiněno i jménem mé skupiny, jasně najevo, že tajné služby je nutno kontrolovat. Také jsem tuto záležitost nadnesl v rámci rozhovorů s panem premiérem Azarovem. V této otázce máme jasný postoj. Chtěl bych vás znovu požádat, abyste přes noc zvážili, zda by opravdu nemělo větší smysl, kdybychom toto usnesení přijali raději společně, jako široké společenství, než abychom přijali nějaké usnesení těsnou většinou, což by byl tento případ. Promyslete si to znovu. Bylo by to rozumné. Předsedající. – Na závěr této rozpravy jsem obdržel šest návrhů usnesení (1) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, v úterý 21. října ve 12:00 hod. Písemná prohlášení (článek 149) Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Ukrajina hrála vždy v rámci Východního partnerství EU zvláštní úlohu. Její velikost, umístění i dějinná proměnlivost z ní činí důležitý most mezi Východem a Západem. Jistě není nijak překvapující, že Evropa teď, stejně jako i předtím, pozorně sleduje politické události na Ukrajině. Současný obrázek nicméně nepostrádá na dvojznačnosti. Musíme uznat, že byla nová vláda zvolena ve svobodných demokratických volbách a pomohla vyvést Ukrajinu z hospodářského a politického chaosu, který jí vládl před půl rokem. Na druhou stranu nelze ignorovat znepokojivé tendence v oblasti svobody médií. Souhlasím ale s těmi kolegy, kteří říkají, že je dnešní usnesení špatně načasované. Myslím si, že ho musíme odložit a že po návštěvě delegace Evropského parlamentu naplánované na příští týden, po nadcházejících komunálních volbách a po setkání EU-Ukrajina na vysoké úrovni budeme schopni zformulovat vyváženější a objektivnější stanovisko parlamentu. Konec konců v tom, jak jít po cestě sbližování s EU a zároveň pěstovat dobré vztahy s Ruskem, může jít Ukrajina dobrým příkladem ostatním zemím Společenství nezávislých států. Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně. – Tuto rozpravu o Ukrajině, v níž se jasně vyjadřují názory, oceňuji. Můj závěr z ní je, že ukrajinská demokracie potřebuje pomoc, ale nikoliv (1)

viz zápis

20-10-2010

20-10-2010

CS


v podobě tohoto dokumentu. Bylo by přínosnější vytvořit podmínky pro rozvoj. Jedna z nich je uvolnění napětí v tomto regionu. A proto, ceterum autem censeo, že francouzský plán na prodej válečných lodí Mistral do Ruska musí být zastaven! (Zasedání bylo přerušeno v 17:55 a a pokračovalo v 18:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ DIANA WALLIS Místopředsedkyně 12. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Radě) Předsedající. – Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B7-0552/2010). Následující otázky jsou určeny Radě. Otázka č. 1, kterou pokládá Marian Harkin (H-0454/10) Předmět: Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Belgické předsednictví zdůraznilo, že je pevně odhodláno dosáhnout pokroku v boji proti diskriminaci a podporovat rovnoprávnost. Jaká konkrétní opatření, pokud vůbec nějaká, v tomto kontextu předsednictví uplatňuje, aby se přiblížilo ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením všemi 27 členskými státy EU? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) 7. června 2010 přijala Rada usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o novém evropském rámci pro oblast zdravotního postižení. Usnesení vyzývá členské státy a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi podporovaly ratifikaci a provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou Evropská unie uzavřela 26. listopadu 2009. Do dnešního dne tuto úmluvu ratifikovalo 13 členských států Evropské unie. Rada však jasně očekává, že členské státy, které úmluvu doposud neratifikovaly, tak učiní. Články 3 a 4 rozhodnutí Rady č. 2010/48/ES stanoví, že před uložením listiny o formálním potvrzení jménem Společenství musí být přijat kodex chování mezi členskými státy a Komisí, aby byly stanoveny podrobnosti funkce kontaktního místa svěřené Komisi. Práce na kodexu chování je nyní v závěrečné fázi a měla by být dokončena do konce roku. Marian Harkin (ALDE). – Ráda bych poděkovala Radě za její odpověď. Potěšilo mě především, že jste řekl, že by to mohlo být dokončeno do konce tohoto roku. Myslím si, že jste zmínil číslo 13, já se však domnívám, že úmluvu ratifikovalo 16 členských států. Mohla by mi Rada sdělit, jaký dopad bude mít ratifikace této úmluvy ze strany EU? Zmínil jste několik článků a v úmluvě je samozřejmě řada článků vztahujících se k otázce přiměřené úpravy pro osoby se zdravotním postižením a k právu žít nezávislý způsobem života. Jaký si myslíte, že to bude mít dopad? Moje otázka konkrétně zní, jaký dopad bude mít ratifikace úmluvy ze strany EU na země, které ji doposud neratifikovaly? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Rád bych se vrátil k již zmíněnému bodu. Úmluvu opravdu ratifikovalo 13 členských států. Vyjmenuji vám je, abyste mohla ten či onen stát pokárat. Tuto úmluvu ratifikovaly: Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Francie.

185

186

CS


Jaká je současná situace? Čekáme na dohodu ohledně kodexu chování mezi členskými státy a Komisí, po níž bude moci být uložena listina o formálním potvrzení. Tím bude ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany Evropské unie završena. Jak budou asi vypadat další kroky? Jakmile bude úmluva plně ratifikována, Rada se bude moci vrátit k otázce „souboru nástrojů“ pro aktivní podporu práv osob se zdravotním postižením – několik členských států již ostatně tuto myšlenku samo navrhlo. Práce na tomto projektu půjde ruku v ruce s přípravami Komise na Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010-2020. Strategie, jak její název napovídá, představí akční plán na následujících deset let s cílem zajistit, aby lidé se zdravotním postižením mohli plně užívat svých práv a svobod. Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Rád bych panu ministrovi položil otázku, která je dle mého názoru poměrně důležitá. Situace zdaleka není ideální. Úmluvu ratifikovalo 13 z 27 členských států, ale 14 států, tedy většina, ji neratifikovalo. Proč pouze polovina členských států Evropské unie ratifikovala úmluvu, která je pro osoby se zdravotním postižením tak důležitá? Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Děkuji vám za odpověď Opravdu by bylo velmi zajímavé zjistit, proč členským státům trvá ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením tak dlouhou dobu. Mají strach převzít zodpovědnost za vytvoření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením? Pane ministře, pokud to není příliš obtížné, ráda bych se zeptala, zda se příprava směrnice proti diskriminaci posunula alespoň trochu kupředu a jak pokračují jednání, diskuse a konzultace s členskými státy ohledně urychlení přijetí směrnice proti diskriminaci. Tato směrnice je totiž pro osoby se zdravotním postižením velmi důležitá . Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. Členské státy se snaží jednat společně, avšak i tak musím říci, že v podstatě můžeme být zklamaní, či dokonce skeptičtí, když vidíme, jakým tempem některé členské státy postupují s ratifikací. Již potřetí opakuji, že opravdu pouze 13 členských států úmluvu ratifikovalo. Nedomnívám se, že pro to existuje nějaký konkrétní důvod. Je to tak pouze proto, že členské státy přistupují k ratifikaci podle postupů, které se mohou v různých členských státech lišit.. Nechci tento argument použít jako omluvu, ale musím vám rovněž sdělit, že stejně jako v jiných záležitostech, tak i v této zůstává svrchovanost státu faktorem určujícím způsob postupu ratifikace členských států. Opravdu bychom mohli namítat, že by to mohlo probíhat rychleji, že by mohly všechny členské státy od začátku více spolupracovat. Skutečností však zůstává, že se svrchovaností státu musíme v mnohem záležitostech prostě počítat. . Předsedající. Otázka č. 2, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0456/10) Předmět: Léčba epilepsie V srpnu 2010 jsem se zúčastnil Evropské konference na téma epilepsie a společnost, která se konala v Portu. Na této konferenci byla v rámci Celosvětové kampaně proti epilepsii uvedena zpráva nazvaná „Epilepsie v evropském regionu Světové zdravotnické organizace“. z této zprávy vyplývá, že 58 % evropských zemí nezavedlo programy chirurgické léčby epilepsie, ačkoliv touto nemocí trpí 6 milionů Evropanů a jsou s ní ročně spojeny náklady ve výši 20 miliard eur.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Není na čase, aby členské státy EU našly k léčbě této nemoci společný a důsledný přístup? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážené poslankyně a vážení poslanci, rád bych na úvod poděkoval panu poslanci, který tuto otázku položil, i když není přítomen, za jeho zájem ohledně této záležitosti. Je pravda, že neurodegenerativní onemocnění, neurologické vývojové vady a nepsychiatrické onemocnění mozku, mezi něž epilepsie patří, způsobují řadě našich spoluobčanů velké potíže. Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie by Unie měla podněcovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a předcházení nemocem. Na úrovni EU tedy existuje horizontální přístup s cílem bojovat proti stigmatizaci a diskriminaci osob postižených neurodegenerativními onemocněními, neurologickými vývojovými vadami a nepsychiatrickými onemocněními mozku. Rada tedy ve svých závěrech z června roku 2003 o boji proti stigmatizaci a diskriminaci ve vztahu k duševnímu zdraví vyzvala členské státy, aby u všech věkových skupin věnovaly zvláštní pozornost dopadům stigmatizace a diskriminace v souvislosti s potížemi způsobenými duševními chorobami, a aby zajistily, že jsou tyto problémy rozpoznány, a věnovaly v této souvislosti zvláštní pozornost snížení nebezpečí sociálního vyloučení. Ve svých závěrech ze 3. června 2005 o akčním programu Společenství v oblasti duševního zdraví vyzvala Rada členské státy, aby provedly deklaraci a akční plán přijatý na evropské konferenci ministrů k otázkám duševního zdraví, kterou pořádala Světová zdravotnická organizace v lednu 2005 v Helsinkách. Rada je též odhodlána bojovat s další nemocí, jež patří do skupiny neurodegenerativních onemocnění, neurologických vývojových vad a nepsychiatrických onemocnění mozku, konkrétně s Alzheimerovou chorobou. Měl bych v této souvislosti zmínit závěry ze dne 16. prosince 2008 o strategiích veřejného zdraví v boji s neurodegenerativními chorobami spojenými se stárnutím, zejména s Alzheimerovou chorobou, a o závěrech ze dne 3. prosince 2009 o společném plánování výzkumu v Evropě, který mimo jiné obsahuje pilotní iniciativu společného plánování věnovanou boji proti neurodegenerativním chorobám, zejména proti Alzheimerově chorobě. Mairead McGuinness, autorka. – Děkuji Radě za její odpověď. Vaše ocenění přetlumočím svému kolegovi, Gay Mitchellovi. Mohli byste se zabývat aktuální situací panující v různých členských státech, která musí být také v zájmu Rady? Skutečností je, že léčba epilepsie závisí na tom, kde žijete, a v některých členských státech je obrovský problém s nedostatkem neurologů. Mohli byste se dopady této skutečnosti zabývat v balíčku přeshraniční zdravotní péče, o němž se v současné době jedná? Pokud není epilepsie léčena, lidé trpí daleko více, než pokud jim je poskytována vhodná léčba. Je politováníhodné, že v různých členských státech je úroveň léčby lidí s epilepsií rozdílná. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Domnívám se, že vaše připomínka ohledně kvality zdravotní péče v různých členských státech je zcela oprávněná. Stále jsme příliš daleko od harmonizace kvality celkového řízení zdravotní péče. Je to způsobeno i skutečností, a to by mělo být zdůrazněno, že pravomoci Unie týkající se zdravotnictví jsou stále poměrně významně omezeny v porovnání s pravomocemi vnitrostátními. Správně jste též zmínila balíček přeshraniční zdravotní péče, neboť ten může zlepšit řadu aspektů týkajících se kvality zdravotní péče.

187

188

CS


Nemusím vám asi připomínat, že Rada za belgického předsednictví stále jedná a v jednání bude pokračovat až do konce s cílem získat co největší podporu, aby bylo ohledně tohoto balíčku přeshraniční zdravotní péče dosaženo dohody v druhém čtení. Jedná se o obtížný úkol a nemáme příliš mnoho času, ale naší ambicí je dosáhnout toho do konce prosince. Předsedající. – Otázka č. 3, kterou pokládá Seán Kelly (H-0457/10) Předmět: Koordinace postoje EU v Cancúnu Jaká konkrétní opatření přijímá Rada před konferencí OSN o změně klimatu v roce 2010, která se bude konat v Cancúnu, s cílem koordinovat postoj EU, aby EU vystupovala na jednáních jednotně? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážené poslankyně a vážení poslanci, na schůzi, která se konala 14. října, přijala Rada závěry o postoji Evropské unie ohledně konference o změně klimatu pořádané v Cancúnu, během níž bude přezkoumán celosvětový rámec pro ochranu klimatu. Na základě tohoto dokumentu bude na říjnovém zasedání Evropské rady, jež se bude konat příští týden 18. a 19. října, stanoven postoj Evropské unie ohledně 16. konference smluvních stran úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. Tento postoj EU obsáhne všechny důležité aspekty této konference: očekávaný výsledek, podmínky pokračování Kjótského protokolu po roce 2012, pokrok, jehož je třeba dosáhnout v různých oblastech uvedených v cestovní mapě z Bali – zmírnění emisí, přizpůsobení se změnám klimatu, hlediska lesnických technologií a financování. Ve všech těchto bodech se Rada snažila představit postoj, který je jasný a srozumitelný. Nyní je nezbytné, aby všechny subjekty Evropské unie využily tento postoj a vyslali jasnou a jednohlasnou zprávu našim mezinárodním partnerům. Jak Rada již naznačila, Evropská unie doufá, že zasedání v Cancúnu vyústí v přijetí vyváženého souboru rozhodnutí, která napomohou k vytvoření mezinárodní politiky na ochranu klimatu po roce 2012. Před konferencí v Cancúnu se navíc bude konat několik dvoustranných schůzí a setkání, jež nám nabídnou příležitost vysvětlit toto stanovisko našim partnerům. Během samotné konference bude v případě potřeby tento postoj objasněn na pravidelných koordinačních schůzkách, které bude Evropská unie pořádat. Samozřejmě spoléháme na to, že všechny orgány pomohou objasnit naše stanovisko tím, že budou předávat pokud možno stejnou zprávu všem externím subjektům, se kterými přijdou do styku. Seán Kelly (PPE). – Vážený úřadující předsedo Rady, oceňuji vaši odpověď a domnívám se, že je velmi důležité, aby měla konference v Cancúnu pozitivní dopad, narozdíl od toho, co se bohužel stalo v Kodani. Měl bych pouze doplňující otázku: na základě vztahů, které předpokládám, že od kodaňské konference udržujete s ostatními zeměmi světa, s jakou jistotou byste hovořil o dosažení dohody ohledně závazných cílů? Koneckonců tyto cíle musejí být závazné. Nic jiného tuto nešťastnou situaci nevyřeší. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Měl bych uvést a říci to jasně, že opravdu bude těžké dosáhnout v Cancúnu pokroku. Pro tento relativní pesimismus existují tři důvody. Zaprvé, hospodářská krize, která má evidentní dopad na Evropskou unii a mnoho dalších zemí mimo EU a jež způsobila, že se

20-10-2010

20-10-2010

CS


dobrá vůle a slibované investice týkající se této oblasti ztenčily, zadruhé, skutečnost, že rozvíjející se ekonomiky odmítají přijmout závazné povinnosti, a za třetí, Spojeným státům se nepodařilo vytvořit jasné právní předpisy ohledně této problematiky. Evropská unie zastává stejné postoje jako v Kodani a já se domnívám, že bychom měli být opatrní ohledně způsobu, jakým v současnosti zavazujeme sami sebe, aby nedošlo k znevážení postojů a zásad, které bychom mohli za měsíc přijmout v Cancúnu. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane ministře, chtěla bych se zeptat, zda neuvažujete o propojení cílů změny klimatu a omezování znečištění s rozvojovými cíli tisíciletí, protože některé rozvojové země si nesporně myslí, že je pro ně přechod na proces snižování emisí příliš nákladný, i když se sebou přináší zároveň nová pracovní místa a z širšího hlediska i udržitelné hospodářství. Ptám se vás tedy, zda nezamýšlíte propojit rozvojové cíle tisíciletí se změnou klimatu. Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, v Kodani bojovaly i spolupracující státy, jako je Indonésie či Brazílie, na straně států G77, a společně tak vytvořily blok proti takzvaným bohatým státům severu. z diskuse o klimatu se stala diskuse o spravedlnosti a již na přípravné konferenci daly rozvíjející se ekonomiky jasně najevo, že nemají v úmyslu činit v Cancúnu ústupky. Mám na vás tedy následující otázku. Jak je možné zabránit vytváření podobných bloků a jak se můžeme zabránit takovému zvratu tématu? Neměla by zde na sebe vzít EU významnou úlohu prostředníka? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Abych odpověděl na tyto dvě otázky, nemohu s vámi než souhlasit. Unie by měla změnit strategii ohledně Kodaně. Unie by měla svůj postoj mnohem lépe vysvětlit, Unie by měla mnohem více hovořit se skupinami zemí, jejichž názory se výrazně liší od našich názorů, a ano, máte pravdu, vztah mezi změnou klimatu a rozvojovými cíli tisíciletí je zjevný. Je jasné, že nemůžeme očekávat, zvlášť v nadcházejících letech, v následujících několika letech, stejné vynakládané úsilí od těch, kteří musejí omezit základnu těžkého průmyslu, jakou máme v Unii, a od rozvojových zemí. Vypadá to, že to není dostačující, ale také proto přispívá Unie tak významné částky na zásadu rychlého zahájení činnosti („fast start“), což jsou prostředky zaměřené na pomoc rozvojovým zemím. Tento systém je jasně zacílen na země, které si toto omezení emisí nemohou dovolit. Myslím si, že to společně vytváří celek. Dialog a vhodné prostředky by rozvíjejícím se zemím měly umožnit více se zamyslet nad vlastními cíli v oblasti omezování emisí, především emisí skleníkových plynů. Předsedající. – Otázka č. 4, kterou pokládá Georgios Papanikolaou (H-0460/10). Předmět: Program předsednictví - předčasné ukončení školní docházky Kapitola v programu belgického předsednictví nazvaná „Vzdělávání, odborná příprava, mládež, sport, kultura a audiovizuální politika“ uvádí, že předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost problémům souvisejícím s předčasným ukončením školní docházky a také roli vzdělávání a odborné přípravy v sociálním začleňování. Jaké konkrétní kroky předsednictví dosud podniklo, aby výše uvedené závazky splnilo, a jakým harmonogramem se má v úmyslu řídit do konce roku?

189

190

CS


Má Rada k dispozici údaje potvrzující, že současná ekonomická situace zhoršuje problém předčasného ukončení školní docházky v postižených členských státech? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, předsednictví pokračuje v práci započaté za předchozích předsednictvích na rozšíření evropské spolupráce v oblasti školního vzdělávání a věnuje zvláštní pozornost otázkám klíčových dovedností a předčasného ukončení školní docházky. V této činnosti navazuje na závěry Evropské rady z března 2010, které zdůraznily potřebu snížit míru předčasného ukončení školní docházky v Evropě, a zároveň byl stanoven společný cíl snížit do roku 2020 hranici pod 10 %. Předsednictví za tímto účelem zahájilo několik iniciativ počínaje uspořádáním semináře na ministerské úrovni, který se konal v červenci, na začátku tohoto funkčního období. Tento seminář se společně se schůzí generálních ředitelů pro povinnou školní docházku, která se shodou okolností konala den před ním, zaměřil na problémy, s nimiž se žáci potýkají při získávání základních dovedností, tedy mateřského jazyka, technických předmětů a matematiky, a také na zkušenosti členských států a pokyny pro tuto politiku, jež je třeba vytvořit, aby se zamezilo předčasnému ukončování školní docházky. Po těchto schůzích vypracovalo předsednictví závěry ohledně významu zvýšení úrovně klíčových dovedností v souvislosti s evropskou spoluprácí v oblasti školního vzdělání. Jelikož Rada o těchto závěrech v současné době diskutuje, předsednictví plánuje, že je začlení do programu jednání Rady na listopad. Obecně lze říci, že Rada čeká na návrh doporučení, jež má Komise v brzké době předložit ohledně otázky předčasného ukončení školní docházky na evropské úrovni. Zároveň budou na vnitrostátní úrovni nadále vyvíjeny snahy či budou ještě zesíleny s cílem dosáhnout postupného snižování míry předčasného ukončení školní docházky do roku 2020 v souladu s cílem stanoveným Evropskou radou. Na závěr bych dodal, že v souvislosti s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení uspořádalo belgické předsednictví dne 28. září konferenci nazvanou Přerušení začarovaného kruhu znevýhodnění – sociální začlenění ve vzdělání a jeho prostřednictvím. Výsledky této konference poskytnou materiál pro diskusi, jež se uskuteční na zasedání Rady pro vzdělávání dne 19. listopadu. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Děkuji vám za odpověď, pane ministře. v návaznosti na to, co jste řekl, bych vám rád položil další otázky: kam jdou všechny ty děti, které ukončí školní docházku? Skončí na okraji společnosti, v sociálním vyloučení, nebo nastoupí na místa technických pracovníků, což je pro ně dobrým krokem, jenž jim zaručí slušnou životní úroveň? Má Rada nějaké údaje či alespoň požádala, případně hodlá požádat Komisi, aby zmapovala sociální situaci, abychom zjistili, co se dále děje v životech těchto dětí a jak můžeme zajistit, aby naše politiky dosahovaly lepších výsledků? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážené poslankyně a vážení poslanci, tato iniciativa je vynikající a navíc nám kontakty mezi ministry a pracovníky ve vzdělání ukazují, nakolik se situace v různých zemích liší. Některé země mají mnohdy specifické a selektivní programy, aby zajistili těm, kdo předčasně ukončí školní docházku, že nebudou vytlačeni na okraj společnosti. Tento proces mapování situace má tedy obzvlášť velký význam. Bude na něj potřeba určitý čas, protože zhodnocení situace v 27 členských státech není snadné.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Domnívám se, že práce ohledně předčasného ukončení školní docházky započala za belgického předsednictví slibně a že následující předsednictví, konkrétně předsednictví maďarské, bude jistě moci zahájit práci na návrhu doporučení, aby došlo nejen k snížení míry předčasného ukončení školní docházky, ale také aby byly vyvozeny závěry z mapování situace v 27 členských státech týkající se budoucnosti žáků, kteří předčasně ukončí školní docházku a jsou-li marginalizováni, nebo nemají-li k dispozici systém odborné přípravy, jak jste zmínil. Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Děkuji vám, pane ministře, za úsilí, které jste, jako předsednická země, vynaložili na boj s chudobou. Nesouhlasíte s tím, že chudoba je též jedním z důvodů, proč ne všichni mladí lidé dokončí střední školu a musejí školu opustit? Evropský parlament dnes schvaluje velmi důležité rozhodnutí o posílení minimální výše příjmu v celé Evropské unii. Domníváte se, jako předsednická země, že by to mohlo být jedním z opatření podporující mladé lidi, aby získali středoškolské vzdělání a školní docházku předčasně neukončovali? Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Míra nedokončení školní docházky v Evropě činí 19 %, avšak v zemích, jako je Portugalsko, dosahuje 40 %. Vlivem hospodářské krize, nižších rozpočtů a menších finančních prostředků veřejnosti dochází v některých zemích k zavírání škol, především ve venkovských oblastech. Když hovoříme o vzdělání, hovoříme o budoucnosti Evropy. Ráda bych vás proto pane ministře požádala, abyste v rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení stanovil v Radě a možná též na úrovni Evropské rady povinné cíle týkající se snížení míry předčasného ukončení školní docházky. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Rád bych řekl, že s oběma váženými poslankyněmi souhlasím ohledně toho, že předčasné ukončení školní docházky bývá opravdu spojováno s chudobou a sociálním vyloučením. Je mi jasné, že mnoho našich dětí, jejichž život je určován rodinným statusem, finanční situacá rodičů, je znevýhodňováno v souvislosti se školní docházkou a že hospodářská krize tento jev zjevně zhoršila. Rada i Komise si to však uvědomují, neboť společně jsme, jak víte, přijali strategii 2020, v níž jsou sloučeny hospodářský rozvoj, výzkum pro rozvoj, kvalita vzdělávání a také boj proti chudobě. Všechny tyto prvky vytvářejí celek, jenž nám umožňuje, alespoň dle mého názoru, přijít s komplexní odpovědí. Rád bych se na chvíli vrátil ke klíčovým dovednostem, neboť se jedná o důležitou otázku. Závěry, které belgické předsednictví předloží k přijetí na listopadovém zasedání Rady, se budou týkat několika cílů. v rychlosti je zmíním: provádění vnitrostátních strategií na zlepšení výsledků žáků ve čtení, matematice a technických předmětech. Dalším cílem je analyzovat účinnost současných vnitrostátních strategií, abychom získali informace použitelné, jak jsme již dříve zmínili, při procesu přijímání rozhodnutí. Cílem je však také zavést pilotní projekty, které budou prováděny dobrovolně mezi členskými státy a budou se soustředit na zlepšování základních dovedností mladých Evropanů, a proč ne? – zajistit účinnější využívání dostupných a vhodných nástrojů, například těch, jež tvoří součást otevřené metody koordinace, programu pro vzdělání a celoživotního učení a sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. To jsou tedy některé cíle, jež bude belgické předsednictví sledovat a které jistě převezmou předsednictví následující, především předsednictví maďarské.

191

192

CS


Předsedající. – Otázka č. 5, kterou pokládá Jim Higgins (H-0465/10) Předmět: Cíl EU úplně odstranit nášlapné miny Jaké kroky má Rada v úmyslu učinit, aby zabránila ničivým následkům nášlapných min? Řada zemí protipěchotní nášlapné miny stále používá, u některých se má za to, že je dosud vyrábějí, a asi 65 zemí je i nadále do určité míry minami a nevybuchlou municí ohroženo. Globální odhady nových obětí min se každý rok pohybují mezi 15 000 až 20 000 osobami, z nichž mnozí jsou civilisté, včetně dětí. EU vždy dávala důrazně najevo, že si přeje, aby byly nášlapné miny odstraněny a jejich používání a hromadění zakázáno, dosud však nejen že nebyl žádný ambiciózní akční plán se stanovenými termíny realizován, ale nebyl ani předložen. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Evropská unie již řadu let pracuje na úplném odstranění protipěchotních nášlapných min, čímž přispívá k řešení obrovských humanitárních a rozvojových problémů, jež tyto miny způsobují. Již v květnu 1995 přijala Evropská unie prostřednictvím rozhodnutí Rady č. 95/170/SZBP první společné opatření na pomoc boji proti užívání a šíření protipěchotních nášlapných min na celém světě. Evropská unie tedy v rámci mezinárodního společenství jednala jako první, v listopadu 1997 po přijetí Ottawské úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení. Dne 18. září přijala Rada nové společné opatření týkající se pokračujícího politického úsilí Unie o úplné odstranění nášlapných min, a konkrétněji o zavedení společného moratoria na vývoz a výrobu protipěchotních min a na podporu mnohostranného přispění Unie k odminování a související činnosti. Evropská unie od té doby trvale podporuje tyto závazky, jež jsou od roku 2003 založeny na Evropské bezpečnostní strategii. v červnu 2008 bylo přijato nové společné opatření na podporu všeobecného přijetí Ottawské úmluvy. Cílem tohoto společného opatření je obzvláště pomoci státům, jež jsou smluvními stranami úmluvy, při provádění ustanovení úmluvy, především těch, která se týkají odminování, pomoci obětem a zničení zásob. Navzdory tomu, že se počet států, jež jsou smluvními stranami úmluvy, podstatně zvýšil a počet obětí protipěchotních nášlapných min klesá, je stále potřeba obětem pomáhat a zlepšovat jejich životy v praxi. Evropská unie se zapojila do přípravy akčního plánu na období 2010–2014, jenž byl přijatý v kolumbijském městě Cartagena během druhé konference o revizi úmluvy konané od 29. listopadu do 4. prosince 2009, a plně jej podporuje. V současné době se připravuje nové rozhodnutí Rady, jež má konkrétním způsobem podpořit akční plán a jeho část o pomoci obětem. Vedle politické činnosti Rady prostřednictvím programů pomoci, které v souvislosti s rozvojovou pomocí a politikou sousedství řídí Komise společně s vnitrostátními programy členských států, vzrostl příspěvek Evropské unie na odminování a pomoc obětem na 1,8 miliard EUR, což tvoří polovinu celkové celosvětové částky. Jim Higgins (PPE). – Rád bych poděkoval panu úřadujícímu předsedovi Rady za jeho obsáhlou odpověď. Zmínil Ottawskou úmluvu čili Úmluvu o zákazu protipěchotních min. v roce 2008 jsme v Dublinu podepsali mezinárodní Úmluvu o kazetové munici a nyní máme akční plán. Skutečností nicméně je, že Evropská unie věnovala na období do roku 2007 částku ve výši 1,8 miliard EUR na projekty zvyšující povědomí o nášlapných minách, z této částky však bylo využito pouze 1,5 miliardy EUR. Skutečností je, že nášlapné miny

20-10-2010

20-10-2010

CS


jsou stále užívány. Jedná se o barbarství, každý měsíc zemře či je zmrzačeno 2 000 lidí a my se musíme s touto záležitostí vypořádat komplexním způsobem a na mezinárodní úrovni. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Máte pravdu, použili jsme 1,5 miliardy a každý měsíc mají miny na svědomí stále 2 000 obětí. Evropská unie nemůže sama uskutečnit vše, co je třeba v této záležitosti učinit, již teď dělá polovinu práce. Myslím si, že jsem jasně vysvětlil, jak citlivě se stavíme k lidskému hledisku tohoto problému. Bohužel nemůžeme v přijímání rozhodnutí zajít o mnoho dále. Možný je pravděpodobně stále ještě pouze významný a konkrétní pokrok v otázce odzbrojení a my se zvlášť angažujeme ohledně protipěchotních nášlapných min. Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Chasteli, nášlapné miny budou pravděpodobně velkým problémem i ve vzdálenější budoucnosti. Domníváte se, že je možné zahájit výzkumné programy ohledně odhalování nášlapných min? Samozřejmě, že se nejedná o problém evropský, ale celosvětový. Nepomýšlíte na nalezení vhodných institucích, které by se na tomto poli zabývaly výzkumnými programy? Seán Kelly (PPE). – Nejprve bych rád poděkoval kolegovi, panu Higginsi, že tuto významnou problematiku zmínil, a děkuji též Radě za vyčerpávající odpověď. Upřímně si myslím, že Evropská unie jedná při řešení této nešťastné situace opravdu velmi aktivně. Rád bych se Rady zeptal: je spokojená s tím, jak tuto problematiku řeší Organizace spojených národů, a mohla by se OSN podílet na těchto činnostech více, tak, jak to činíme my? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady . – (FR) Obě otázky jsou úzce provázány a já jsem chtěl odpovědět na tu první tím, že se zmíním o té druhé. Je pravda, že jakýkoli výzkumný program na hledání protipěchotních nášlapných min ve světě bychom uvítali. Zavedení takového programu vyžaduje úzkou spolupráci s OSN a je nezbytné pro dosažení dohody v rámci orgánů OSN se všemi, kteří tyto orgány tvoří. Jedná se o dlouhou a náročnou práci, neboť je potřeba přesvědčit ty, kteří úplně nesouhlasí s prostředky nutnými investovat do takového typu výzkumného programu. Předsedající. – Otázka č. 6, kterou pokládá Vilija Blinkeviciute (H-0468/10) Předmět: Vytvoření Evropského střediska pro násilí páchané na ženách Závěry ze zasedání Rady týkající se vymýcení násilí páchaného na ženách přijaté dne 8. března 2010 navrhují vytvořit Evropské středisko pro násilí páchané na ženách, jež by se opíralo o zavedené instituce a jehož úkolem by byl sběr kvalitních statistických údajů, které by byly základem pro politiky v této oblasti. v civilizované společnosti není pro násilí páchané na ženách místo a toto násilí musí být odstraněno. Je třeba shromažďovat kvalitní statistické údaje, lépe harmonizovat činnosti, vyměňovat si osvědčené postupy a pořádat účinné informační kampaně o násilí páchaném na ženách. Kdy hodlá Rada přijmout rozhodnutí o zřízení tohoto střediska? Jaké by byly cíle a úkoly tohoto střediska a kdy by byl zahájen jeho provoz? Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážené poslankyně a vážení poslanci, boj proti násilí páchaném na ženách je společným cílem Evropského parlamentu i Rady. Jak

193

194

CS


víte, oba naše orgány se tímto tématem zabývají v mnoha různých souvislostech již několik let. Dovolte mi připomenout usnesení, které jste přijali vloni při oslavách 10. výročí rezoluce OSN, jíž byl ustanoven 25. listopad Mezinárodním dnem proti násilí na ženách. v tomto usnesení jste vyzvali Komisi, aby předložila cílený a ucelený politický plán EU a vybídli jste členské státy, aby zavedly jednotný systém pro sběr statistických údajů. Jak nám paní poslankyně připomněla, v březnu požádala Rada Komisi, aby vypracovala evropskou strategii pro prevenci násilí páchaného na ženách a boj proti němu. Jednou z priorit, které si Rada v této záležitosti určila, je příprava vytvoření Evropského střediska pro násilí páchané na ženách, jež by se opíralo o zavedené instituce. Komise v současné době připravuje novou strategii o násilí páchaném na ženách a padne zde i zmínka o založení tohoto střediska. Jak si jistě dovedete představit, není doposud známo, co bude součástí této strategie. Očekáváme, že ji obdržíme někdy během příštího roku. Je tedy velmi pravděpodobné, že pro vytvoření tohoto střediska bude potřeba samostatný návrh. Jak jistě víte, Rada může zasáhnout do zákonodárného postupu pouze na základě návrhu Komise. Takový návrh Rada náležitě prozkoumá a s Evropským parlamentem bude působit jako spolutvůrce právních předpisů. Evidentně je v této fázi poněkud předčasné uvažovat o tom, jaké budou cíle budoucího střediska pro násilí páchané na ženách, a především kdy bude zahájen jeho provoz. Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Děkuji vám za odpověď, pane ministře. Stále tedy existuje naděje, že někdy bude fungovat středisko, jež bude shromažďovat spolehlivé údaje o násilí páchaném na ženách, k němuž stále dochází. Ráda bych se však dozvěděla, zda mají podle vás členské státy dostatečné údaje na to, aby z boje proti násilí na ženách učinily opravdu svoji prioritu. Pokud tomu dobře rozumím, spolehlivé údaje ještě nemáme, což je jedním z důvodů, proč se v Evropské unii stále vyskytuje poměrně velké množství různých druhů násilí. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) To, co říkáte, není nesprávné. Dnes je těžké přijmout to, že abychom mohli založit toto středisko a specifikovat s tím spojené záležitosti, stačí, když se spolehneme na to, co již vytvořily jednotlivé členské státy z hlediska počtu, typu násilí a výskytu různých druhů násilí. To je začátek. Od Komise očekáváme plán, směr, metodiku, abychom mohli v celé EU, ve všech 27 členských státech, sladit spolehlivý způsob pro uvádění všech druhů násilí a jejich výskytu a mohli tak, pokud možno společně, vypracovat strategii, která přinese své ovoce. Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane Chasteli, již máme agentury, které se těmito záležitostmi zabývají. Připomněl bych vám Agenturu Evropské unie pro základní práva sídlící ve Vídni. Nebylo by možné požádat tuto agenturu, aby se na zmiňovanou problematiku zaměřila a soustředila na ni svou činnost, abychom tak nemuseli zakládat nový orgán a mohli místo toho pověřit výkonem této činnosti již fungující agenturu ve Vídni? Je tam vysoce kvalifikovaný personál. Bylo by dobré, kdyby to šlo tímto způsobem zařídit. Olivier Chastel, úřadující předseda Rady . – (FR) (mimo mikrofon) snadné odpovědět na tuto otázku. Jsem opravdu pro to, aby se namísto zavádění nového orgánu využila již fungující agentura. Myslím si, že máme příliš mnoho agentur, a není tedy třeba zakládat

20-10-2010

20-10-2010

CS


nové. v každém případě však doufám, že již fungující orgány, jako je vídeňská agentura, budou zapojeny do přípravy taktického plánu, který nám má Komise předložit. Předsedající. – Otázka 7, kterou pokládá José Manuel Fernandes (H-0470/10) Předmět: Biologický odpad Evropský parlament přijal dne 6. července letošního roku velkou většinou usnesení P7_TA(2010)0264 týkající se zelené knihy Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, v němž Komisi naléhavě žádá, aby do konce roku 2010 vypracovala návrh specifické směrnice pro biologický odpad. Během pozdější výměny názorů s ministryní Joke Schauvliegeovou ve Výboru pro životní prostředí dne 14. července 2010 vyjádřila ministryně jménem belgického předsednictví uspokojení nad usnesením Parlamentu a projevila ochotu zasadit se o dosažení pokroku v této věci. Mohla by Rada naznačit - vzhledem k tomu, že se již nacházíme v polovině belgického předsednictví –, jaké kroky má v úmyslu učinit do konce svého mandátu, aby se jí tuto žádost Parlamentu podařilo splnit? Olivier Chastel , úřadující předseda Rady. – (FR) Paní předsedající, vážení poslanci, stejně jako Evropský parlament, i Rada přijala dne 25. června závěry k zelené knize o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Rada ve svých závěrech nabádá Komisi, aby pokračovala v monitoringu situace a v případě potřeby připravila do roku 2010 legislativní návrh EU o biologicky odbouratelném odpadu. Možná namítnete, že se již nacházíme v roce 2010. Především tedy Rada vyzvala Komisi, aby zvážila preventivní opatření, opatření pro zavedení třídění biologicky rozkladatelného odpadu, vytvoření systému zajišťujícího kvalitu, jež by byl založen na principu integrovaného systému řízení a vystopovatelnosti během celého procesu, a aby dále stanovila požadavky týkající se značení a kvalitativních kritérií pro kompost a digestát. Dále Rada dne 11. června 2010 vzala na vědomí sdělení Komise týkající se dalších kroků v oblasti nakládání s biologickým odpademv Evropské unii. V této zprávě Komise vyjádřila záměr pokračovat ve své činnosti směrem k zavádění technických pravidel usnadňujících nakládání s biologickým odpadem a též i úmysl pozměnit směrnici 86/278/EHS o kalech z čistíren odpadních vod. Rada samozřejmě nový návrh prozkoumá podobným způsobem a belgické předsednictví uspořádalo dne 21. září konferenci o biologických odpadech, kde měla být mimo jiné také projednána podstata zprávy Komise. Rada byla seznámena s výsledky této konference dne 14. října, jedná se tedy o aktuální záležitost. José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) Paní předsedající, pane Chastele, dne 6. července tohoto roku přijal Evropský parlament velkou většinou hlasů zvláštní směrnici o biologickém odpadu. v zájmu srozumitelnosti, jednoduchosti a právní jistoty se domníváme, že místo této legislativy, jež je rozprostřena do několika právních textů, by bylo vhodnější přijmout zvláštní směrnici. Tímto způsobem budemem také schopni jednat v souladu se strategií Evropa 2020 – strategií pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Tímto způsobem též docílíme většího počtu zelených míst. Takto se nám také podaří úspěšně postupovat v boji proti klimatickým změnám. Používání vysoce kvalitního kompostu nám umožní zlepšit

195

196

CS


kvalitu naší půdy a chránit biologickou rozmanitost. Ptám se proto, zda Rada souhlasí: zda je Rada také zastánkyní konceptu zvláštní směrnice, a co učiní proto, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Předsedající. – Jsem na vás dnes večer poměrně mírná, protože jsme zatím měli dostatek času, ale čas pro vyhrazený pro vystoupení by měl být 30 vteřin. Olivier Chastel , úřadující předseda Rady – (FR) Pokusím se být co nejstručnější, paní předsedající, abych nebyl ke konci svého projevu přerušen. Jedná se ale o zajímavou otázku. Jak víte, navržení nebo nenavržení takovéto směrnice je úkolem Komise. Rada si je vědoma toho, že ve svém sdělení týkajícím se dalších kroků v oblasti nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii Komise nehovoří o žádných nedostatcích ve stávajících právních předpisech, které by vyžadovaly zvláštní právní předpisy, ale oznamuje zde navrhované změnysvůj návrh pozměnit směrnici o kalech z čistíren odpadních vod. Zřejmě vás to neuspokojí, ale mějte prosím na zřeteli, že v roce 2009, kdy Rada vypracovávala své závěry, se zdálo, že členské státy nejsou v otázce potřeby vytvoření zvláštní směrnice o biologickém odpadu názorově jednotné. Proto vám neodpovím ani „ano“, ani „ne“, protože členské státy nejsou zajedno. Rada samozřejmě se zájmem prozkoumá návrhy Komise týkající se směrnice o kalech z čistíren odpadních vod a zvláště pak předpisy o biologickém odpadu, které by tento návrh zajisté měl pokrývat. Předsedající. – Děkuji vám, pane ministře, moje poznámka nebyla mířena na vás. Otázka 8, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0471/10) Předmět: Riziko dvojité recese: udržitelnost 3% cíle Mohla by Rada reagovat na připomínky uznávaného nositele Nobelovy ceny, ekonoma Josepha Stiglitze, že evropskému hospodářství hrozí, že sklouzne zpět do recese, a to kvůli škrtům ve výdajích, které provedly vlády v EU ve snaze dodržet 3% limit stanovený pro schodek rozpočtu stanovený v Paktu o stabilitě a růstu? Je tento 3% růst realistický, pokud uvážíme, že finance některých členských států jsou v současné době pod výrazným tlakem? Olivier Chastel , úřadující předseda Rady. – (FR) Paní předsedající, vážení poslanci, hlavním cílem Paktu stability a růstu je udržení cenové stability v rámci Evropské unie. Podle podmínek této smlouvy by měly členské státy provádět vnitrostátní politiku v souladu s Paktem stability a růstu a širšími pravidly hospodářské politiky. Rada dne 7. září schválila zavedení evropského semestru počínaje rokem 2011. Hlavním cílem této procedury je sladění časového rozvrhu pro prezentaci programů stability a růstu a národních reformních programů s cílem zajistit důsledný strukturální dohled na všech úrovních rozpočtové disciplíny, makroekonomické stability a růstu, a to při formálním zachování vzájemně oddělených procesů. Tento postup umožní lepší koordinaci hospodářských politik v rámci Evropské unie a pomůže posílit rozpočtovou disciplinu, makroekonomickou stabilitu a růst. Stejný zájem vedl Evropskou unii v souladu s jejími pravomocemi ustanovenými smlouvou k úvaze o zavedení opatření podporujících obnovu a zároveň zajišťujících tuto rozpočtovou disciplinu. Evropa 2020, nová strategie EU pro zaměstnanost a inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění, kterou Evropská rada přijala dne 17. června, naplňuje tuto výzvu. Jejím cílem je přesunout zaměřění politik od zvládání krize směrem k zavádění

20-10-2010

20-10-2010

CS


střednědobých a dlouhodobých reforem, které přímo podporují růst a zaměstnanost a zároveň zaručují životaschopnost systému veřejných financí. Jak víte, jedním z hlavních cílů obsažených ve strategii Evropa 2020 je zvýšení počtu pracovních míst, zlepšení podmínek pro výzkum a rozvoj, zlepšení na úrovni vzdělávání – toho jsme se dotkli v rámci předchozího dotazu – a podpora sociálního začleňování včetně snižování chudoby. Podle mého mínění se zde proto neobjevuje žádný nesoulad mezi paktem stability a opatřeními k obnově růstu a zaměstnanosti. Mairead McGuinness (PPE). – Děkuji za odpověď. Očekávala jsem vice podrobností, ale děkuji. Strana Fine Gael, jíž členkou jsem, podporuje 3% cíl stejně jako všechny hlavní politické strany v Irsku. Domnívám se, že stanovení cíle a zároveň data jeho dosažení je klíčové nejen pro nás samotné, ale také pro celou Evropské unii. Ráda bych upozornila poslance na vynikající projev, který dnes ráno pronesl bývalý irský Taoiseach a příznivec tohoto Parlamentu John Burton, který velice otevřeně hovořil o těchto výzvách, ale také o naší schopnosti dosáhnout toho, co nám tyto obtížné cíle stanovují. Rovněž uvedl, že Irsko je zemí s mnoha přednostmi, které nám umožňují, abychom těchto cílů dosáhli, aniž bychom strádali. Bude to sice bolestivé, ale tuto bolest budeme schopni zvládnout. Prosím, sdělte mi své připomínky k tomuto tématu, ráda si je vyslechnu. Ráda bych vás též na tento projev upozornila. Olivier Chastel , úřadující předseda Rady. – (FR) Zmiňujete problém Irska. Rozumím tomu a my všichni tomuto tématu věnujeme pozornost. Moje odpověď na vaši první otázku je samozřejmě velmi obecná, protože zahrnuje 27 členských států. Je třeba, aby naše politiky byly soudržné a abychom měli politiky pro rozpočtovou stabilitu a politiky zaměřené na oživení hospodářství. Dále by bylo dobré říci, že některé státy budou mít zjevně více problémů než jiné, a to podle úrovně svého zadlužení a výše státního dluhu v posledních dvou až třech letech a od počátku recese. Takže ano, je pravda, že Irsko prochází obtížným obdobím. Můžete si být jisti, že Evropa chápe problém Irska, ale myslím si, že zemí, které se nacházejí v podobné situaci, je několik a několik zemí zažije něco podobného v budoucnu a že přísnost a solidarita se navzájem nevylučují. Proto si myslím, že součástí opatření pro správu ekonomických záležitostí, jež Komise předložila tento týden, bude nevyhnutelně i zájem neopustit některou ze zemí – víte, jakou solidaritu Evropa prokázala v případě Řecka. Neporovnávejme situaci dvou států, ale ujišťuji vás, že Evropa rozhodně žádnou z 27 členských zemí neopustí. Brian Crowley (ALDE). – Rád bych poděkoval panu úřadujícímu předsedovi za odpověď. Pouze dva body – stručně. Zaprvé, během probíhajících rozhovorů na téma 3% deficitu se zdá, že v různých členských státech jsou používány různé účetní metody v souladu s určitými kriterii. Zadruhé, pokud jde o prosazování těchto pravidel, jaká existuje míra flexibility nebo tolerance odchylek v rámci této 3% hranice vzhledem k současné krizi postihující všechny členské státy? Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane ministře, samozřejmě, závěry Rady a strategie Evropa 2020 obsahují formulace, jež se snaží vyznívat optimisticky. Nicméně, i v rozpočtu, který jsme schválili dnes, pokud jde o dosažení cílů strategie Evropa 2020 například v oblasti

197

198

CS


výzkumu a inovací, se nám myslím nepodařilo nalézt odpověď a nebudeme schopni s těmito prostředky kýžených cílů dosáhnout. Také si lze všimnout, že se Rada nevyjadřuje k otázce výrazného rozdělení Evropské unie na severní a jižní státy. To mi připomíná nedávný výrok jednoho vrcholného představitele Evropské unie, předsedy euroskupiny, o tom, že velké unijní země jako Francie a Německo věděly o řeckém problému – zmiňuji se o tom, protože jste o Řecku hovořil –, a přesto nic nepodnikly dříve, protože měly z této situace nemalý prospěch. Lze očekávat nějaké iniciativy ve věci rozdělení Unie na severní a jižní státy? Olivier Chastel , úřadující předseda Rady. – (FR) Na dvě otázky, dvě odpovědi. Co se týče první otázky, mezi účetními standardy existovala a stále existuje řada rozdílů. Probíhá samozřejmě harmonizace těchto standardů, protože pokud chceme být v budoucnu spravedliví vůči ekonomikám všech 27 členských zemí, potřebujeme stejné výpočetní metody. Proto tato harmonizace probíhá a pokračuje. Pokud jde o flexibilitu týkající se 3% hranice, jak víte, opravdu jsme flexibilní, a to již od roku 2009, byli jsme flexibilní v roce 2010 a budeme takoví i nadále v letech 2011 a 2012 tak, aby se jednotlivé členské státy mohly navrátit ke zdravým rozpočtům, protože pokud bychom trvali na striktním dodržování 3% limitu bez jakékoli možnosti odchylky, pak by se například letos takřka nikomu z nás nepodařilo tento přísný rozpočtový plán dodržet, a to není pravda. Myslím, že si evropské instituce uvědomily, že návrat ke stabilním a vyrovnaným rozpočtům do roku 2013 nějaký čas potrvá, a to zejména z důvodu recese a situace, ve které se členské státy nacházejí. A nyní k problému rozdělení na severní a jižní státy. Ať už tato nerovnováha existuje mezi severními nebo jižními státy nebo mezi členskými státy, jež více zhodnotily pomoc poskytnutou ze strany Evropské unie určenou k nastartování jejich ekonomik a rozvoji produktivních struktur a pracovního trhu, a ostatními členskými státy, které tuto pomoc zhodnotily méně, myslím si, že úkolem Evropské unie je nyní dohlížet na tuto soudržnost a kohezi. Zvláště prostředky, jež jsou v rámci evropského rozpočtu určeny na oblast soudržnosti – v prvním okruhu unijního rozpočtu – by rozhodně měly být použity na snižování těchto nerovností. Zmiňujete nerovnováhu mezi severními a jižními státy, ale nejsem si jist, zda se jedná o jedinou existující nerovnováhu v rámci Evropské unie. Předsedající. – Otázka 9, kterou pokládá Silvia-Adriana Ticau(H-0473/10) Předmět: Opatření Rady k zajištění volného pohybu pracovních sil mezi členskými státy Nový hospodářský plán EU na příštích 10 let hovoří omobilitě pracovních sil jako o základní podmínce pro snížení nezaměstnanosti. v době krize došlo ke znepokojivému zvýšení míry nezaměstnanosti, která vzrostla z 6, 8 % (v květnu 2008) na 10 % v červenci 2010. Zároveň by podle průzkumu, který provedla Komise a jehož výsledky byly zveřejněny 13. července 2010, bylo 48 % Evropanů ochotno hledat si zaměstnání v jiné zemi či v jiném regionu, pokud by měli zůstat nezaměstnaní. 17 % dotázaných navíc uvedlo, že chtějí v budoucnu pracovat v zahraničí. Je nutné poukázat také na to, že členské státy musejí dávat přednost občanům z členských států EU před pracovníky ze třetích zemí. V této souvislosti bych se chtěla dotázat Rady, jaká konkrétní opatření plánuje s cílem co nejrychleji odstranit stávající překážky volného pohybu pracovních sil pocházejících z členských států, které přistoupily k EU po 1. květnu 2004?

20-10-2010

20-10-2010

CS


Olivier Chastel , úřadující předseda Rady. – (FR) Paní předsedající, vážení poslanci, Rada by samozřejmě ráda znovu zdůraznila, že volný pohyb osob je jednou ze základních svobod garantovaných smlouvou a z ní vyplývajícími sekundárními právními předpisy, a že tato svoboda zahrnuje právo občanů Evropské unie žít a pracovat v jiném členském státě. Vzhledem k dočasným omezením vymezeným v přístupových smlouvách je záležitostí každého státu, který tato omezení stále uplatňuje, aby zvážil jejich dopad na vlastní pracovní trh a rozhodl se, zda stávající omezení zachová nebo je zruší ještě před koncem přechodného období: duben 2011 pro země, které přistoupily v roce 2004, a prosinec 2013 pro země, které přistoupily v roce 2007. Navíc Rada vyzvala ty členské státy, které dosud uplatňují omezení v souladu s přechodnými opatřeními stanovenými v přístupových smlouvách, aby je zrušily během třetí fáze přechodového období, pokud není možné potvrdit, že jejich pracovní trh bude zřejmě nebo jistě narušen. Od května roku 2009, kdy otevřelo svůj pracovní trh Dánsko, se přechodná opatření uplatňovaná členskými státy nezměnila, a zatímco většina zemí umožňuje volný vstup na svůj pracovní trh občanům ze států, jež přistoupily k Unii po 1. květnu roku 2004, deset členských zemí stále tato omezení uplatňuje. Rada zdůraznila, že hospodářská a finanční krize by neměla být používána ať už sama o sobě nebo v obecnějším smyslu jako nástroj, který má ospravedlnit pokračující uplatňování zmíněných opatření, a vyzvala členské státy, aby dále vytvářely vhodné strategie a nástroje umožňující určit a analyzovat překážky prostorové a profesní mobility pracovníků a aby v souladu se smlouvou pomáhaly odstraňovat tato omezení. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane ministře, děkuji vám za odpověď. Já bych se dokonce zasazovala o to, aby Evropská rada nadále vyzývala členské státy, aby zrušily překážky a dočasná opatření omezující volný pohyb pracovních sil z nových členských zemí, zejména z Rumunska a Bulharska. Ráda bych také zdůraznila, že nabídka stejných příležitostí na evropském pracovním trhu pro všechny pracovníky ze všech členských států zahrnuje také jejich ochranu v cílových zemích. Proto vás, pane ministře, žádám, abyste členské státy vyzval, aby odstranily stávající překážky. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Paní předsedající, znovu děkuji za udělení slova. Pane ministře, na jedné straně máme problémy s mobilitou a na straně druhé jsou tu evropské iniciativy k podpoře mobility pracovních míst, což by v této nelehké době mohlo být zajisté řešením pro mnohé evropské občany, zejména pro mladé lidi. V roce 2007 jsme přijali Evropský akční plán pro pracovní mobilitu, jehož platnost skončí v roce 2010. Můžeme očekávat vyhodnocení tohoto plánu a nový návrh Rady? V oblasti pracovní mobility máme také program Leonardo da Vinci. Dá se očekávat další podpora tohoto programu nebo nové podobné iniciativy? Nicole Sinclaire (NI). – Jen stručně: jaké kroky Rada činí v oblasti pohybu pracovníků – či vlastně uprchlíků –, kteří přicházejí do Evropské unie, obdrží doklady a poté odcházejí do dalších zemí v rámci Evropské unie, a to rovněž s ohledem na ustanovení Úmluvy z roku 1951, podle kterých je jejich povinností žádat o azyl v první bezpečné zemi? Pouze mě zajímá, jaké kroky Rada v této věci podnikla. Olivier Chastel , úřadující předseda Rady. – (FR) Nejprve bych rád uvedl, že volný pohyb pracovních sil je pro Radu skutečnou prioritou. Myslím, že činíme, co je v našich silách,

199

200

CS


abyčlenské státy, které ponechávají řadu restriktivních opatření, byly informovány, aby toto přechodné období, ve kterém tato omezení uplatňují, bylo pečlivě analyzováno a abychom mohli říci, jakým způsobem by tato omezení mohla být odstraněna. Dále, abych odpověděl na jednu z vašich otázek, bych měl dodat, že ačkoli je pravda, že volný pohyb pracovních sil je pro Radu prioritou, jedná se především o prioritu pro předsednictví. V 18měsíčním pracovního programu předsednického tria – Španělska, Belgie a Maďarska – zjistíte, že tyto tři státy budou pracovat a již pracují na probíhajícím přezkumu jednotného trhu za podpory provádění čtyř svobod, protože využití plného potenciálu jednotného trhu je zásadní podmínkou pro opětovný růst. V našem programu je výslovně uvedena možnost přezkumu přechodných období, která omezují volný pohyb pracovníků z nových členských zemí. Měli bychom si snad myslet, že tato přechodná omezení jsou neslučitelná se zásadou volného pohybu pracovních sil? Nepřísluší mi, abych to hodnotil, protože přechodná omezení jsou definována v přístupových smlouvách a byla uplatněna stejným způsobem pro všechny přistupující země. Je pravda, že – kromě podnětů, které přinášíme –, je odpovědností každého státu, který uplatňuje ttao omezení, aby analyzoval jejich dopad na svůj pracovní trh a rozhodl se, zda tato omezení zachová, nebo zda je zruší ještě před konečnými lhůtami těchto přechodných období, jimiž jsou, jak si vzpomenete, duben 2011 pro země, které přistoupily v roce 2004, a prosinec 2013 pro země, které přistoupily v roce 2007. Předsedající. – Otázky, které nebyly zodpovězeny kvůli nedostatku času, budou zodpovězeny písemně (viz příloha). Tímto končí doba vyhrazená pro otázky k ústnímu zodpovězení. 13. Členství ve výborech: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 19:05 a obnoveno v 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně 14. Pomoc Pákistánu a možnost zapojení evropského průmyslu (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o pomoci Pákistánu a možnosti zapojení evropského průmyslu. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, vážení poslanci, Evropa je velmi znepokojena ničivým dopadem povodní v Pákistánu, které zničily živobytí a obce v celé zemi. Rozsah katastrofy nemá v dějinách Pákistánu obdoby. Náklady v oblasti humanitárních potřeb jsou pro již tak chatrné hospodářství Pákistánu obrovské. Závažnost této krize vyžaduje okamžitou a zásadní reakci, mimo jiné též vzhledem ke strategickému významu rozvoje Pákistánu, bezpečnosti a stability v regionu. Evropská rada dne 16. září vyzvala k vytvoření uceleného souboru krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, jež napomohou k obnově a budoucímu rozvoji Pákistánu. První reakce EU na povodně byla rychlá a štědrá. Náš společný příspěvek k úsilí

20-10-2010

20-10-2010

CS


v oblasti humanitární pomoci poskytnutý členskými státy a Evropskou komisí v současné době činí více než 320 milionů EUR v hotovosti a ve formě věcných dávek. To samo o sobě představuje více než 60 % celkového původního požadavku OSN. Evropská rada uznala, že kromě okamžité a značné humanitární a rozvojové pomoci jsou zásadním předpokladem pro hospodářské oživení a růst také ambiciózní obchodní opatření. Obchod je tak součástí dlouhodobé odezvy na probíhající krizi. Za tímto účelem přijala Komise dne 7. října návrh na jednostranné pozastavení dovozních cel na řadu důležitých vývozních položek z Pákistánu. Tento návrh byl nyní předložen členským státům a Evropskému parlamentu. Komise navrhuje osvobodit od cla 75 skupin produktů dovážených z Pákistánu, což představuje 27% podíl nynějšího dovozu z Pákistánu do EU a téměř 900 milionů EUR. Došlo by tak ke zvýšení dovozu z Pákistánu do EU asi o 100 milionů EUR. Cílem tohoto opatření je podpořit snahy Pákistánu o obnovu ve střednědobém horizontu. Proto budou tyto zvláštní koncese časově omezené – Komise navrhuje tři roky. Vzhledem k povaze průmyslové základny v Pákistánu a výrobkům určeným k vývozu, z nichž více než 60 % tvoří textilní výrobky, představuje velké množství produktů navržených na osvobození od cla produkty textilní. Toto osvobození se však týká i jiných průmyslových výrobků, jako je ethanol. Pokud budou Parlament a Rada moci jednat v této záležitosti rychle, doufáme, že toto opatření bude zavedeno k 1. lednu 2011. Zároveň pracujeme s ostatními členy Světové obchodní organizace na tom, abychom získali nezbytné povolení – výjimku WTO, které musí být poskytnuta dříve, než opatření vstoupí v platnost. Tyto obchodní koncese by měly být pro Pákistán ekonomicky užitečné, ale současně by měly zohlednit vnímavost průmyslu v Evropské unii. Proto jsme se při přípravě tohoto návrhu snažili vzít tuto vnímavost evropských odvětví v úvahu, zejména ohledně textilního průmyslu. Z analýzy nám vyplývá, že dopad na produkci v EU bude pravděpodobně mírný. Potenciální nárůst dovozu z Pákistánu do EU (100 milionů EUR) odpovídá méně než 0,5 % hodnoty produkce EU v liberalizovaných položkách, které ve skutečnosti představují 24 miliard EUR. Podpora Evropského parlamentu směřující k uskutečnění tohoto návrhu je nezbytná, protože představuje úplný obraz solidarity EU v době mimořádných potřeb. Obchod může být pro Pákistán důležitou součástí dlouhodobého ekonomického řešení. Máme před sebou nabitý program. Můžete se spolehnout, že vám já i moji kolegové rádi vysvětlíme náš přístup a zmírníme všechny vaše možné stávající obavy. Nuno Melo, jménem skupiny PPE. – (PT) Paní předsedající, musím říct, že plně chápu, co lidé v Pákistánu zažívají. Chtěl bych ale také říct, že toto rozhodnutí je tragické jak pro Evropu, tak zejména pro některé země, které již mají vážné potíže, jako je Portugalsko, Španělsko a Řecko. Například textilní a oděvní průmysl představuje 11 % celkového vývozu Portugalska, 22 % zpracovatelského průmyslu; u některých produktů probíhá dokonce 80 % výroby v Portugalsku. Těchto 80 % rozdělených na všech 27 členských států může pro Evropskou komisi znamenat málo, ale pro Portugalsko to je obrovské množství. Evropa nemůže požadovat velmi škodlivé – ale pochopitelné – opatření na kontrolu veřejných auditů a boji proti schodku a zároveň přijmout rozhodnutí, která ve stejných

201

202

CS


zemích škodí samotným střediskům výroby a kapacitám přinášejícím bohatství a vytvářejícím pracovní místa. Musím také říci, že toto rozhodnutí je rovněž nepochopitelným útokem proti běžným tržním pravidlům. Nechci obhajovat jakoukoli formu ochranářství na trhu, ale žádám přísnou obranu řádných tržních pravidel: pravidel trhu, který je zdravý a spravedlivý. Pochopte prosím, že toto rozhodnutí umožní, aby na evropském trhu byly prodávány produkty vyrobené v Pákistánu, jejichž výrobní náklady budou přitom nižší, než jakých mohou dosáhnout naše podniky – jen proto, že na ně nejsou během výroby kladeny stejné podmínky. Je mi to velice líto, ale tomu já říkám nekalá soutěž. Je to nekalá soutěž, protože pákistánské společnosti nemají sociální náklady na své pracovníky, nemají náklady na životní prostředí, nijak zvlášť se nezabývají bojem proti dětské práci, k němuž tam neustále dochází, a nemají odpovídající omezení týkající se používání základních materiálů z důvodu veřejného zdraví. Chtěl bych se ještě zeptat: jak je možné učinit tak radikální rozhodnutí, aniž by byla nejprve předložena zpráva s podrobnými informacemi o negativním dopadu na jednotlivé členské státy? Mohl bych teď začít vyjmenovávat některé důsledky, k nimž patří uzavření a krach podniků v Evropské unii, zejména v Portugalsku, a zvýšení počtu nezaměstnaných. Je dobré, abyste tomu plně rozuměli, protože přijde chvíle, kdy za to bude muset být někdo odpovědný. Pokud se nakonec budeme domnívat, což někteří jistě učiní, že tento návrh je nevyhnutelný, buďte prosím alespoň trochu předvídaví vůči věcem, které dosud nebyly zohledněny. Jde například o celní kvótu, která je stanovena v případě ethanolu, ale nikoli v případě textilií. Výjimka by měla platit nejvýše jeden rok, protože podpora je dočasná. Věřte mi, že v přímé konkurenci s pákistánskými firmami nepřežije tři roky žádný evropský podnik. Paní předsedající, tímto končím: závěrem chci zmínit, že je potřeba ustanovení o základních materiálech, aby Pákistán neblokoval přístup evropských společností k těmto materiálům, a neměl tak prospěch ze samotné výroby. David Martin, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, slovům pana Mela rozumím, ale nemohu s ním souhlasit. Vítám návrh Komise pozastavit cla na dovoz klíčových produktů z Pákistánu do Evropské unie. Za prvé je naším společným základem to, že Pákistán, který za sebou nemá od zrození svého národa zrovna snadnou minulost, nyní prochází snad nejhorším obdobím. Je v přední linii ve válce proti terorismu, jež ho dosud podle odhadů stála 40 miliard USD. Všichni velmi dobře víme o povodních, jejichž celkový dopad je horší než dopad tsunami v Asii v roce 2004 a dopad povodní na Haiti na začátku letošního roku. To je obrovská rána pro každou zemi. Na návrhu Komise vítám to, že dáváme Pákistánu příležitost dostat se prostřednictvím obchodu ze svých problémů. Je to inteligentní návrh. Za prvé, jak uvedl pan komisař, 75 skupin produktů celního sazebníku, které by pomohly zvýšit obchod Pákistánu o odhadovaných 100 milionů EUR ročně, uškodí investicím EU jen málo. Nijak výrazně to nepoškodí žádné průmyslové odvětví Evropské unie a v neposlední řadě – což je vlastně možná to hlavní – to neuškodí ani rozvojovým zemím, které jsou s Pákistánem na stejné úrovni, protože žádná ze skupin produktů se netýká produktů uvedených na seznamu narušení systému preferencí v rámci rozvojové agendy z Dohá. To je velmi pozitivní.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Druhá věc, která je na návrhu Komise rozumná, je to, že návrh je časově omezený a nepokouší se jednostranně změnit usnesení o všeobecném systému preferencí (GSP). Tuto skutečnost vítám, protože Pákistán je tak stále motivován, aby do roku 2014 splnil standardy v oblasti sociálních a lidských práv, a aby se tak v roce 2014 stal způsobilým pro systém GSP+. Návrh tedy poskytuje naléhavou pomoc, která je nyní potřeba, ale zároveň nedává pákistánské vládě úplnou volnost. Říká: „Chcete-li mít tyto výhody i nadále, máte povinnost dát svou zemi sami do pořádku.“ Je to pro Evropu skutečná zkouška velkorysosti a já doufám, že my v Parlamentu jsme připraveni ji úspěšně složit. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v naší dnešní rozpravě jsme se dostali na rozcestí dvou klíčových principů. Na jedné straně máme povinnost solidarity vůči zemi, která byla zasažena přírodními katastrofami, což její společnost, která už tak má strukturální problémy, sráží na kolena. Na druhé straně je nutná vyvážená obchodní politika. Návrhem Evropské komise na pozastavení cel pro Pákistán se Evropská unie správně vyhýbá politice poskytování pouhé humanitární pomoci, a umožňuje tak Pákistánu, aby posílil své hospodářství a tím i svou společnost. Skutečnost, že všech 74 skupin produktů se týká textilního a oděvního průmyslu, je v případě země, která může vyvážet pouze produkty tohoto odvětví, téměř nevyhnutelná. My, liberální demokraté, jsme rozhodně více pro tento druh opatření než pro dohodu o humanitární pomoci, která nedokáže dát této zemi skutečnou vzpruhu. Nicméně, jak pan Melo před chvílí zopakoval, nesmíme být naivní a žádáme Komisi především o to, aby se nedopustila naivní chyby. Pan komisař si je dobře vědom kritické situace, ve které se nacházejí některé oblasti orientované na textilní průmysl, jako je Prato. Prato je zvláštní případ: situace se vymkla vnitrostátním orgánům z rukou a rozšířila se tam nezákonnost, což je dále umocněno krizí v evropském textilním průmyslu. Protože jsme přesvědčeni, že na naši legitimní humanitární solidaritu s Pákistánem nemůže doplácet jen evropský textilní průmysl, žádáme o tyto tři věci: 1) vytvořit regulační nástroje, kterými bychom zabránili vzniku jakýchkoli případných trojúhelníků s jinými zeměmi, které by mohly profitovat z cel, z nichž má prospěch Pákistán; 2) zamezit zhoršení krize v evropském textilním průmyslu tím, že budou zavedena opatření, která situaci v tomto odvětví naopak podpoří, jako je snížení nákladů na elektřinu; a 3) nevytvářet precedens pro jiné země, jež sužují podobné přírodní katastrofy. Myslím, že budeme-li postupovat tímto způsobem, budeme se na pomoci pro Pákistán podílet všichni a tato pomoc bude udržitelná, zejména v dlouhodobém horizontu, což je přesně to, co tato země potřebuje. Jacek Włosowicz, jménem skupiny ECR. – (PL) Dnes večer jsme se sešli, abychom prodiskutovali návrh Komise na pomoc Pákistánu vyrovnat se s následky záplav. Měli bychom mít na paměti, že povodně v Pákistánu, které měly vskutku biblický rozměr, zasáhly téměř 14 milionů lidí. Způsobily nepředstavitelnou zkázu v samotném Pákistánu a následky brzy pocítí celý svět. Proč? Bavlna, které se také říká bílé zlato a jejímž je Pákistán jedním z hlavních producentů, měla letos špatný rok a navíc byla v zemi z velké části zničena. Výrobci oděvů a zástupci předních světových značek již předpovídají růst cen bavlněných produktů. Bavlna je surovinou, s níž se setkáváme na každém kroku a která se používá k výrobě oblečení, bankovek, kávových filtrů, stanů a rybářských sítí, najdeme ji i v knižních vazbách a mnoha dalších produktech každodenní potřeby. Používá se pro

203

204

CS


obrovské množství účelů. Nacházíme se v době krize, kdy je předpovídáno zvýšení cen věcí denní potřeby. Vzhledem k tomu je rozsah problému obrovský. Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Na jedné straně máme velké evropské dovozce, kteří budou mít z pákistánských výrobků přicházejících do Evropy prospěch. Na druhé straně máme dalších několik velkých pákistánských textilních továren, které jsou v podstatě mimo oblasti postižené katastrofou a budou mít z návrhu Komise také obrovský prospěch. To je realita. Vítězem nejsou lidé nemocní, vysídlení, děti nebo starší osoby, jejichž domovy byly zničeny. Vítězem jsou bohatí podnikatelé. Dochází zde ke zneužívání katastrofy: extrémní klimatické jevy slouží zájmům velkých podniků. A právě to je na návrhu Komise absolutně nepřijatelné. Udělala by dobře, kdyby od něj ustoupila. William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, v minulosti jsem často ostře kritizoval britského premiéra Camerona. Nicméně ministerský předseda Cameron naprosto správně požádal o to, aby byly Pákistánu poskytnuty obchodní preference. Na slovo „požádal“ jsem se teď zvlášť soustředil. „Požádat“ – to je přesně to, co musel britský premiér udělat. Od vstupu do EU nemá Spojené království – pátá největší ekonomika na světě – autonomii stanovit obchodní politiky ani se zeměmi Commonwealthu. Přesto je v národním zájmu Velké Británie, aby Pákistán nyní dostal obchodní preference. S Davidem Martinem souhlasím málokdy, ale v tomto případě tak činím. Pákistán je nejen rozvojovou zemí se 170 miliony obyvatel a strategickými hranicemi s Afghánistánem, ale je to také země, která má asi třicet jaderných hlavic. Bezpečnostní důsledky zhroucení pákistánského státu by byly zničující pro bezpečnost celého vyspělého světa. Obchodní preference pro Pákistán tomu možná v tuto chvíli pomohou zabránit. Daniel Caspary (PPE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že bychom si všichni měli opět připomenout, jak dramatická byla situace v Pákistánu před několika týdny a na mnoha místech určitě stále je. Byly zaplaveny celé oblasti, které jsou větší než mnohé z našich členských států. Desítky, vlastně sta tisíce lidí naléhavě potřebují pomoc. Byla zničena infrastruktura: silnice, nemocnice, univerzity, školky, školy, podniky. Živobytí mnoha lidí bylo zničeno. Myslím si, že si tu situaci vůbec nedovedeme představit. Všichni jsme se shodli na tom, že jim musíme pomoci. Je tady ale problém: jak říkáme v němčině – „umyj mne, ale nenamoč mne“. Co tím myslím? Přímá finanční podpora stojí peníze, které samozřejmě musíme vzít z jiné části našeho rozpočtu. Komise nyní navrhuje nepřímou podporu – lepší obchodní podmínky – a v této souvislosti samozřejmě také vyvstávají obavy lidí, na které to může mít dopad. Proto je správné, že máme na toto téma dnešní rozpravu. Komise nenavrhla použití všeobecného systému preferencí, což je podle mého názoru dobře. V podstatě si myslím, že nynější řešení prostřednictvím Světové obchodní organizace, tedy postup tímto směrem se skutečnou snahou pomáhat tamním lidem, aby si dokázali pomoct sami, je moudrý. Existuje však mnoho nezodpovězených otázek, například jaký dopad to bude skutečně mít na průmyslová odvětví v Evropské unii? Když se dívám na dokument Komise, na návrh nařízení, vidím, že v důvodové zprávě je hned na začátku uveden pracovní předpoklad, že čistý dovoz do EU by se zvýšil o 100 milionů EUR ročně.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Je to opravdu velká, trvalá pomoc Pákistánu? Pomůže skutečně poskytnutí velkých částek, o nichž tady teď mluvíme? Na druhou pro rozpočet bude tento návrh znamenat ztráty celních příjmů ve výši 80 milionů EUR. Dává tento poměr také smysl? Má smysl obejít se bez 80 milionů EUR v celních příjmech, abychom získali 100 milionů EUR na zvýšení dovozu? Jsou tyto údaje správné? Chtěl bych, aby Komise poskytla k celé této záležitosti opravdu otevřené informace. Jsem pevně přesvědčen, že musíme Pákistánu pomoci. Jsem také připraven vysvětlit občanům Evropské unie i lidem v mém volebním obvodu, že zkrátka musíme něco udělat a že podporu pro jiné vždy musí někdo zaplatit. Jsem však pevně přesvědčen, pane komisaři, že byste dnes večer a v dalších dnech a týdnech měl využít příležitosti a skutečně přesvědčit 736 poslanců Evropského parlamentu, že vaše opatření jsou správná, že jsou rozumná. Měl byste také využít příležitosti především k tomu, abyste upozornil, jak mohou najít své další směřování a vyhlídky do budoucna pracovníci podniků, jichž se tato opatření dotknou v zemích, jako je Portugalsko, Itálie a Španělsko, i v Evropské unii jako celku. Domnívám se, že právě to jsou úkoly, které je třeba splnit, aby váš návrh získal v této sněmovně za pár týdnů nebo měsíců většinu. Myslím si, že všechny zúčastněné strany musí v souvislosti s přesvědčováním lidí a poskytováním informací udělat ještě hodně práce. Gianluca Susta (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že si musíme být vědomi krize, kterou prochází Evropská unie a její členské státy na globální úrovni. Vzhledem k této krizi, která má dopad na práci, zaměstnanost a růst, pátrám po logice, která inspiruje některé evropské země, ale především Evropskou komisi, v oblasti mezinárodních vztahů. Návrh Komise, o němž dnes diskutujeme, bude mít vážný dopad na některá průmyslová odvětví, zejména na textilní průmysl, a v takové situaci, jakou právě zažíváme, se musíme sami sebe ptát, zda je to rozumné. Někteří lidé se obávají, že tato rozhodnutí se zrodila z touhy Evropy převzít na světové scéně vedoucí roli. Ve skutečnosti však víme, že tomu tak není a že s tím má ještě méně co do činění snaha snížit tlak, a to i tlak terorismu, v rámci některých politických a institucionálních systémů nebo v souvislosti s nimi. Pravdou je, že s tímto návrhem nesouvisí ani nedávné povodně, protože hlavní základna pákistánského textilního průmyslu leží mimo regiony postižené touto katastrofou. Skutečným důvodem je to, že cílem je opět penalizovat odvětví ve prospěch financování evropské ekonomiky a upřednostňovat maloobchod ve velkém měřítku, a nikoli zájmy zpracovatelského průmyslu v některých evropských zemích. To je zásadní chybou z hlediska růstu, práce a zaměstnání v době vážné hospodářské krize a potřeby reálného růstu EU na globálních trzích, z hlediska jejího vývozu a schopnosti inovace a kvality. Sajjad Karim (ECR). – Paní předsedající, rád bych nejprve poděkoval panu komisaři a kolegům Martinovi a Casparymu za velmi užitečné připomínky. Po povodních jsem se vydal do Pákistánu, abych na vlastní oči viděl rozsah zkázy. Zkáza způsobená povodněmi je největší přírodní katastrofou v dějinách Pákistánu. Rozhodně to daleko přesahuje vše, co jsem si jen mohl představit nebo co jsem očekával. Když jsem se dne 22. září setkal s předsedou vlády Pákistánu, byl rozhodně velmi vděčný za dosavadní reakci EU a podle jeho názoru to byla velmi odvážná reakce; odvážná způsobem, který popsal komisař De Gucht. Musíme si být absolutně jisti, že budeme i nadále reagovat odpovídajícím způsobem. Komise nyní předložila legislativní návrh na snížení celní kvóty až na nulu u 75 skupin produktů pokrývajících 27 % pákistánského

205

206

CS


vývozu do EU, což by posílilo vývoz Pákistánu přibližně o 100 milionů EUR ročně. To je teď skutečně test důvěryhodnosti EU. Musíme zajistit, abychom politickou dohodu dosaženou vedoucími představiteli EU proměnili v opatření, které bude mít skutečný vliv a poskytne pákistánské ekonomice v této zoufalé době záchranné lano. Jsme koneckonců největším obchodním partnerem Pákistánu. Naslouchal jsem obavám kolegů v tomto sále a je jedině správné, že jsme v naší odpovědi čestní. Čestní, ale ambiciózní. Obchodní koncese, která má být Pákistánu poskytnuta, musí představovat věrohodné úsilí ze strany EU a musí Pákistánu přinést smysluplné hospodářské výhody, přičemž by měla zohlednit vnímavost našich vlastních výrobních odvětví i ostatních členů WTO – zejména těch nejméně rozvinutých zemí. Věřím, že prostřednictvím tohoto návrhu jsme ambiciózní, že jsme odvážní, ale především jsme k sobě i k lidem v Pákistánu čestní. Joe Higgins (GUE/NGL). – Paní předsedající, 20 milionů lidí postižených nedávnými katastrofálními povodněmi v Pákistánu potřebuje jednoznačně okamžitou a zásadní pomoc, zejména ji potřebuje těch 100 000 dětí, které zůstaly kvůli povodním bez přístřeší a jimž hrozí smrt kvůli nedostatku potravy. Pro produkci potravin za dostupné ceny jsou nezbytně významnými miliony drobných zemědělců a zemědělců bez půdy, kteří jsou nyní vydáni na milost a nemilost třídě velkostatkářů. Distribuce bezplatných osiv, hnojiv, která neškodí životnímu prostředí, a další užitečné nástroje by mohly být základem pro rychlé obnovení dodávek potravin, nicméně klíčem k udržitelnosti dodávek potravin je likvidace velkostatkářství v Pákistánu a rozdělení půdy lidem, kteří žádnou nevlastní. Před 140 lety vedlo irské rolnictvo zásadní boj za ukončení velkostatkářství, jež zde tedy již dlouho přesluhuje. Snížení celních sazeb musí směřovat pracujícím a chudým, a ne statkářům, zkorumpovaným státním úředníkům nebo ziskům průmyslníků. Ne bezohlední spekulanti na komoditních trzích, ale malí zemědělci by v Pákistánu měli mít užitek ze spravedlivých cen za své zemědělské produkty na světovém trhu. Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, všichni jsme znepokojeni povodněmi, které zdevastovaly Pákistán, a jejich závažnými dopady na hospodářství, ale znepokojeni jsme také návrhem Evropské komise, i když jej iniciovaly hlavy států či vlád. Nařízení navrhované Komisí se zaměřuje především na pozastavení cel v odvětví textilního a kožedělného zboží, jež představuje 60 % vývozu Pákistánu s obratem ve výši téměř 200 milionů EUR v případě textilního průmyslu a 510 milionů EUR v případě průmyslu kožedělného, přičemž v obou případech se výroba nachází v sousedících oblastech, které nejsou jednoznačně postižené povodněmi. Zdálo se nám, že politické signály naopak směřovaly k výběru politiky pomoci, která nepoškodí strukturální odvětví evropského hospodářství. Pozastavení cel bude mít závažný dopad na evropský textilní a kožedělný průmysl s rizikem, že v průběhu tří let plánovaných v nařízení může dojít ke ztrátě tisíců pracovních míst. Tato opatření budou začleněna a zostřena všeobecným systémem preferencí, který bude od roku 2013 platit i pro Pákistán. Pane komisaři, všichni víme, že jsou přijímána výjimečná a jednostranná opatření, protože chceme pomoci velké, chudé zemi, která se kvůli nedávné katastrofě potácí v problémech a je dále ničena ekonomickou krizí a tím, že nebyla upravena pravidla Světové obchodní

20-10-2010

20-10-2010

CS


organizace. Nynější pravidla bezesporu nezvýhodňují chudší země, ale naopak ty, které jsou již rozvinuté, jako je Čína a Indie. Výjimečná opatření přijatá ve prospěch jedné země by však neměla způsobovat krizi v jiných zemích. Je proto potřeba, aby byl návrh Komise významně opraven s cílem diverzifikovat odvětví, kterých se týká, včetně výroby a vývozu Pákistánu, přičemž je třeba přijmout jinou vizi a vážně se zamyslet nad dodržováním lidských práv a bojem proti terorismu. Pákistánu je třeba pomoci, ale prostřednictvím jasných dohod, včetně těch, které zohlední politickou situaci v regionu. Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, povodně v Pákistánu, k nimž došlo letos v červenci a v srpnu způsobily smrt 1 800 lidí a postihly 20 milionů lidí, 12,5 milionů z nichž potřebuje humanitární pomoc. Evropská unie se zavázala poskytnout humanitární pomoc ve výši 320 milionů EUR, jak jste uvedl, a Španělsko k tomu přispělo částkou 11 milionů EUR. Nehovoříme zde o obchodní dohodě, ale o podpoře strategického rozvoje Pákistánu. Komise, pověřená Radou, liberalizovala na tři roky 70 produktů. Není pochyb o tom, že pákistánský vývoz bude mít na jednotlivé země EU různý dopad, podle specifických charakteristik jednotlivých zemí. K produktům, které Pákistán může vyvážet, patří ethanol, textilie a kožené zboží. Komise zastává názor, že nemůže změnit seznamy produktů, které budou kolidovat s textilní výrobou. Španělsko představuje 16 % objemu obchodu z textilního odvětví. Valencie představuje 18 % textilní výroby Španělska a v oblasti tohoto města je 17 % pracovních míst. Trhem pro produkty textilního odvětví Valencie je Evropa a v rámci Evropy je to Francie, Itálie a Německo. Kvůli textilním produktům dováženým z Pákistánu se zmenšuje trh pro jejich odbyt jak v Evropě, tak i ve Španělsku. Zmínil jste sice, že existuje strategická studie, ale byla posouzena průmyslová kapacita Pákistánu? Byla zvážena možnost omezení seznamu textilních výrobků? Bude provedeno roční hodnocení dopadů této dohody? Christofer Fjellner (PPE). – (SV) Paní předsedající, pane komisaři, chtěl bych říci, že zrušení cel a překážek obchodu je velmi vítaným krokem v poskytování pomoci Pákistánu v souvislosti s touto katastrofou. Rád bych řekl, pravděpodobně jako první v tomto sále, že na mne udělalo ohromný dojem rychlé jednání a odhodlání Komise a Rady v této záležitosti. Je zcela jistě pravda, že jsou potřeba peníze. Nicméně jaký smysl má poskytování podpory a peněz – kromě toho, že má ulevit našemu vlastnímu špatnému svědomí, když zároveň prostřednictvím cel a obchodních překážek ztěžujeme lidem možnost dostat se z této situace vlastními silami? Krok, k němuž se nyní chystáme, konkrétně komplexní a rychlé zrušení cel a překážek obchodu u všech 75 skupin produktů, což odpovídá 27 % vývozu Pákistánu, je vynikající reakcí na katastrofu, které tato země čelí. Nicméně my v Parlamentu máme nyní odpovědnost. Odpovědnost za to, že budeme jednat rychle. Jinými slovy nesmí se to zase stát příkladem toho, jak dlouho může trvat politický proces. Pákistán potřebuje peníze a pomoc nyní – ne za rok. Musíme prokázat, že to chápeme.

207

208

CS


Zároveň jsem ale zklamán tím, jak velký je odpor vůči tomuto kroku. Dostal jsem petici od evropských výrobců textilu, kteří s tímto krokem nesouhlasí, protože se obávají, že Pákistán zvýší vývoz do Evropy, což oni nechtějí. Není ale právě toto smyslem tohoto kroku? Není snad záměrem, aby byli schopni s námi obchodovat, a vymanili se tak z bídy? Bude problém, dostanou-li evropští spotřebitelé o něco levnější textil? Volný obchod a solidarita jsou zde vítány až do chvíle, kdy o nich máme rozhodnout. Pojďme právě teď a tady ukázat, že tyto hodnoty jsou pro nás nejdůležitější, když jsou nejvíce potřeba. Neexistuje zřejmě lepší příležitost hájit volný obchod i solidaritu než v souvislosti s tímto návrhem. Lara Comi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, prostřednictvím tohoto krátkého projevu bych chtěla dát najevo nesouhlas s případným pozastavením cel ve prospěch Pákistánu, které má platit přibližně tři roky pro 74 skupin produktů, z nichž jsou téměř všechny z textilního a oděvního odvětví. Moje obavy se týkají negativních dopadů na průmysl Evropy, především Itálie – a na úbytek pracovních míst v Evropě v odvětví, jež je již nyní těžce zasaženo hospodářskou krizí. Mám na mysli zejména malé a střední podniky v odvětví, jemuž se snažíme tak jako tak pomáhat a které by utrpělo značnou škodu. Nezanedbatelná je také skutečnost, že Pákistán na začátku letošního roku stanovil na svůj vývoz bavlněných vláken 15% clo s cílem zabránit dodávkám surovin. Je zřejmé, že cílem je šetřit suroviny na základě snahy získat pro vývoz atraktivnější směnné kurzy. Plně chápu, že země s vážnými problémy potřebuje pomoc, zejména poté, co ji postihly závažné katastrofy. Avšak očekávala bych evropskou pomoc, která by přispěla k výstavbě silnic a infrastruktury s využitím místních pracovních sil. Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, není snadné vést objektivní rozpravu, když se mluví o 100 000 dětech bez domova, milionech zemědělců na ulicích a o lidech žijících v opravdu hluboké bídě. Myslím, že je správné, aby Evropská unie jednala rychle a rychle této oblasti poskytla pomoc. Co se týče opatření, která navrhujete, je pro mne velkou otázkou, zda poskytujeme pomoc na pravém místě, nebo spíše pomáháme nesprávným lidem? Byl bych rád, aby to bylo vysvětleno podrobněji, protože je naprosto oprávněné tvrdit, že pokud jde o textilní průmysl, podpora obecně pomáhá Pákistánu, ale nejsem si jistý, zda se dostane ke správným lidem. Za druhé bych také rád řekl, že pokud tato podpora pomůže lidem k tomu, aby si pomohli sami, musíte vzít samozřejmě v úvahu i to, jaký dopad bude to vše mít na Evropu. Myslím si však, že situace už je dramatická natolik, že podporu je potřeba poskytnout, a doufám, že podpora se dostane k lidem, kteří ji opravdu potřebují. Jean Lambert (Verts/ALE). – Paní předsedající, chci reagovat na některé připomínky, které zde zazněly. Pákistán se v tuto chvíli snaží o to, aby se sám dostal z problémů, do kterých se po zničujících povodních dostal. Kdyby byly továrny v oblastech zasažených záplavami, nebyly by schopny vyrábět, proto není divu, že továrny, o které jde, v těchto oblastech nejsou. Přímá podpora, kterou bychom mohli poskytnout, je v porovnání se skutečně potřebnou částkou jen nepatrná. Rozdělení příjmů z dalších vývozů je důležité, jak víme, pro oblast

20-10-2010

20-10-2010

CS


infrastruktury, pro dodávky energie, školy, silnice atd., přitom ale odpovědnost určitě leží na demokraticky zvolené vládě Pákistánu, pokud jde o její účinnost, o příjmy, daně z příjmů atd. Lidé také mluví o potřebě větší rozmanitosti. Kdyby byla v Pákistánu větší rozmanitost průmyslových odvětví, nesoustředili bychom se tolik na textilní průmysl. Apeluji na poslance, aby této zemi nabídli příležitost a umožnili jí dostat se z této katastrofy vlastními silami. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, tragédie v Pákistánu vyžaduje, aby Evropa dala najevo solidaritu, ale nemůže to být záminkou pro to, abychom ohrozili textilní průmysl v řadě členských států, například v Portugalsku. Existují i jiné způsoby, jak projevit solidaritu: účinnější formy pomoci, které jsou zaměřeny na obnovu postižených oblastí a zlepšení životních podmínek místních obyvatel, ale také spravedlivější druhy pomoci. Obchodní koncese nejsou dlouhodobým opatřením, jak už jsem uvedl. Mají z nich prospěch především velcí evropští dovozci, protože tyto koncese naplňují jejich dlouholeté ambice. Jenže zároveň poškozují textilní průmysl a také země a regiony, které jsou na něm nejvíce závislé, to vše v situaci hluboké krize a vysoké nezaměstnanosti. I když je pravda, že opatření navržená Komisí nemohou být za žádných okolností důvodem pro další propouštění, nemůžeme ignorovat objektivní potíže, které tato opatření působí. Opatření jsou nutná k obraně evropského textilního odvětví a souvisejících pracovních míst. Podle názoru skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice je v rozpočtu Evropské unie na rok 2010 stanovena položka určená na vytvoření plánu Unie pro textilní a obuvnický průmysl. Kde je ten plán, pane komisaři? Jaké jsou jeho klíčové prvky? To jsou otázky, na něž byste měl odpovědět. Claudio Morganti (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, podle mého názoru je paradoxní, že namísto ochrany našich pracovních míst je Evropská unie vystavuje riziku tím, že zakrývá možné důsledky svých opatření dobře míněnou rétorikou humanitární pomoci. Případné snížení cel na produkty oděvního průmyslu z Pákistánu na následující tři roky představuje riziko, že zpracovatelský průmysl upadne do ještě větší krize, než v současné době zažívá, přičemž dojde ke ztrátě 120 000 pracovních míst v celé Evropě a 40 000 pracovních míst jen v samotné Itálii. Pákistánu je třeba pomoci, ale nemůžeme přijmout mírná obchodní opatření, když moje země – Itálie – a ostatní členské státy již pociťují dopady padělání textilních výrobků, zejména z asijských zemí a především z Číny. Komise nemůže dělat charitu především na náklady Itálie, která představuje 30 % celého evropského textilního odvětví. Domnívám se, že spolu s Pákistánem musíme pomoci vymanit se z krize i našim malým a středním podnikům, a to tím, že zavedeme cla a kvóty na asijské výrobky. Pocházím z Prata a já i mí spoluobčané už máme dost takových opatření, jako jsou tato. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Paní předsedající, pokud jde o zpracovatelský průmysl, chtěl bych sněmovně připomenout, že Pákistán je čtvrtým největším producentem bavlny na světě, což představuje 9 % světové produkce, Evropská unie za ním následuje s necelými 5,5 %. Je tedy zřejmé, že se jedná se o velmi závažný problém. Nechceme samozřejmě protekcionismus, který poškozuje zdravou konkurenci, právě naopak – chceme svobodný a otevřený mezinárodní obchod. Na druhou stranu však poslanci tuto

209

210

CS


věc také zmínili. Pan Melo, který je z Portugalska, což je země se slabou ekonomikou, to uvedl velmi názorně. Další poslanci se zmínili o Itálii. Doplnil bych ještě Řecko: všichni víte, s jakými problémy se dnes potýká. Pákistán bychom měli samozřejmě podporovat, ale měli bychom jej také sledovat, a právě na to se chci Komise zeptat: máme mechanismy, které zajistí, že podpora pro Pákistán bude směřovat správným směrem a nebude použita pro jiné účely nebo pro některá odvětví na úkor evropských společností a evropských pracovníků? Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, nechci tvrdit, že jsem nějak zvlášť au fait vzhledem ke složitosti této situace, ale uvědomuji si strategický význam Pákistánu. Proto podporuji názor pana Karima, že je v zájmu všech, abychom měli v tomto velmi nestálém regionu stabilní režim. Musím také říci, že Unie, která byla založena na zásadách míru a prosperity pro naše občany, by měla být v čele snah o nastolení míru a prosperity v jiných částech světa. Podporuji proto tady dnešní návrhy, ale chtěl bych požádat Komisi, aby poskytla úplné odpovědi na otázky pana Higginse a dalších zástupců levice. Může Komise zaručit, že námi poskytovaná podpora se dostane k těm, kteří si ji zaslouží, a nikoli k velkým obchodníkům a velkostatkářům? To je dnes večer klíčovou otázkou. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Paní předsedající, rozměr humanitárních důsledků povodňové katastrofy v Pákistánu je nepředstavitelný. Podle mého názoru je povinností Evropské unie zajistit, aby se lidem v Pákistánu dostalo rychlé pomoci. Opatřeními, jejichž cílem je oživit v dlouhodobém horizontu ekonomiku a zaměstnanost, přispěje Evropská unie významným způsobem k tomu, aby se tato těžce zasažená země dostala z krize. Nicméně se ptám, zda požadovaného efektu dosáhneme pouhým snížením celních kvót. Musíme vyjasnit, zda výhody pro Pákistán plynou do třetích zemí prostřednictvím nepřímých distribučních kanálů, a zda tedy mají požadovaný účinek. Kromě textilního průmyslu tady mám na mysli především oblast bioethanolu. Mám na Komisi konkrétní otázku, zda zavedení celní kvóty na ethanol je považováno za skutečně udržitelnou a účinnou možnost, která pomůže lidem v Pákistánu. Lze posoudit, zda jsou při výrobě bioethanolu splněna také nezbytná kritéria udržitelnosti pro dovoz do EU? (Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Paní předsedající, říkám si, zda si řečnice uvědomuje, že právě teď v podstatě nehovoříme o pomoci, ale o obchodních preferencích. Tím by Pákistán dostal příležitost najít cestu ven z problémů vlastními silami a vlastní vůlí. Zajímalo by mě, zda si to řečnice uvědomuje. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že toto je klíčový prvek, o němž zde diskutujeme. Abychom zajistili udržitelnou pomoc, musí být opatření jasně promyšlená. Především se vždy jedná o to, jaké náklady a přínosy to nakonec bude mít pro Evropu. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, po povodních, které Pákistán zasáhly, musíme této zemi bezpochyby pomoci. Avšak otázka, kterou si dnes musíme položit, je následující: jaký druh pomoci tato země potřebuje nejvíce a jaký druh pomoci je Evropská unie schopna poskytnout nejlépe? Musíme jednat rychle, ale také efektivně.

20-10-2010

20-10-2010

CS


A právě efektivnost návrhu Evropské komise mě velmi znepokojuje. V návrhu vidím mezery, protože zasahuje především do textilního a kožedělného průmyslu, čímž vyvstává riziko, že nebude dostatečně účinný, protože tato podpora by mohla přivodit nové napětí kvůli novému výskytu chudoby, kterou by způsobila v Evropě, a dále by tento návrh ochromil evropský textilní průmysl, který je již teď ve vážném úpadku. Pak musíme vzít v úvahu skutečnost, že zvýhodněním vývozu z výrobních podniků vlastně pomáháme těm oblastem Pákistánu, které nebyly zaplaveny, zatímco naše pomoc by měla sloužit k vybudování konkurenceschopnosti a rozvoje, a pomoci tak oživit výrobu v těch oblastech země, které katastrofou postiženy byly. Vzhledem ke všem těmto důvodům si myslím, že cesta zrušení cel je naprosto nevhodná a my s ní nesouhlasíme, ani ji nepodporujeme. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, nejprve bych chtěl velmi jasně prezentovat čísla, o nichž mluvíme. Hovoříme o objemu obchodu ve výši 900 milionů EUR. Výsledkem bude další vývoz Pákistánu na evropský trh ve výši 100 milionů EUR, ale celková bilance pro Evropskou unii bude pouze 50 milionů EUR, protože v důsledku výhodnějšího postavení Pákistánu ohledně vývozu na evropský trh zde bude také určité množství odlivu obchodu, což znamená, že jiní dovozci ztratí některé příležitosti na evropských trzích. Takže celkový dopad bude asi 50 milionů EUR ročně. Uvádím to, protože jsem v této rozpravě opět slyšel, že dojde ke ztrátě 120 000 pracovních míst. Všichni máte na svých mobilních telefonech kalkulačky: pokud by Evropa přišla o 120 000 pracovních míst z důvodu dalších 50 milionů EUR z dovozu na evropský trh, pak má evropský textilní průmysl opravdu vážný problém bez ohledu na to, co se stane s Pákistánem. Předkládání takového argumentu jednoduše není seriózní. To je moje první poznámka. Za druhé, řádně jsme zohlednili vnímavost evropského textilního průmyslu a poněkud obtížnou situaci, v níž se toto odvětví může nacházet. Součástí celních položek, které navrhujeme, není ložní prádlo a není mezi nimi ani oblečení či bytový textil, což jsou pro Evropu tři nejcitlivější skupiny produktů. Celní položky naopak zahrnují hodně polotovarů. Jedná-li se tedy o polotovary, znamená to, že budou dokončeny v Evropě, což by mělo ve skutečnosti vytvářet levnější dovoz pro ty společnosti, které u těchto produktů provádějí konečnou úpravu. Takže nás to bezprostředně nepoškozuje. Dokonce bych řekl, že naopak. Opravdu jsme velmi pečlivě zkoumali, co by bylo pro Pákistán dobrým návrhem, který by zároveň příliš nepoškodil evropský průmysl v době, kdy i my sami se snažíme dostat z hospodářské krize, kterou určitě není jednoduché zvládnout. Byla také vznesena připomínka k vývozu bavlny. Světový trh s bavlnou se potýká s nedostatkem a je pravda, že Pákistán je jedním z hlavních producentů bavlny. Domnívám se, že jakmile budeme mít tuto dohodu, jakmile uvidíme, že opravdu někam směrujeme, měli bychom se také ptát Pákistánu a ujistit se, že náš vlastní textilní průmysl dostane dost bavlny, aby mohl produkovat to, co žádá trh. Protože je v celosvětovém měřítku takový nedostatek bavlny, nebo alespoň některých odrůd, možná se ptáte, proč tyto odrůdy bavlny nedovážíme z Afriky. Je to proto, že oni neprodukují odrůdy bavlny, které potřebujeme, a není snadné přejít ze dne na den na jiný druh produkce bavlny, takže tomuto problému budeme muset věnovat zvláštní pozornost. Dovolte mi, abych na závěr uvedl, že když se podíváte na situaci Pákistánu, je potřeba více pomoci i více obchodu, je potřeba obojí. Evropská unie již přispěla částkou 320 milionů,

211

212

CS


což je 60 % toho, co původně žádala Organizace spojených národů. Budeme tak činit i nadále; to je tedy ohledně více pomoci. Obchod není pomoc, jak již bylo na tomto plenárním zasedání řečeno. Obchod je o poskytování příležitostí pákistánské ekonomice vyrábět a vyvážet a dát práci lidem, kteří tuto práci potřebují. Myslím, že je to nezbytný nástroj hospodářského oživení, že bychom měli dát Pákistánu další obchodní příležitosti. Ale nejedná se o pomoc, což znamená, že nemůžete řídit ty, kteří budou, řekněme, příjemci. V případě obchodu je mnohem snazší řídit proces, ale víme také, že i když má obchod své slabiny, hospodářství prostřednictvím pomoci neobnovíme. Myslím, že potřebujeme oba prvky, pomoc i obchod, a proto pracujeme na obou možnostech. Je pravda, že bychom také měli mít na paměti, jak jsem již na tomto plenárním zasedání zmínil, že hovoříme o regionu, který byl závažným způsobem poničen. Mluvilo tady mnoho poslanců z Itálie, a vím, že území Pákistánu, které bylo zaplaveno, je velké jako celá Itálie. O tom tady hovoříme, takže si myslím, že bychom jim měli pomoci, ale měli bychom také myslet na to, že se jedná o velmi citlivou oblast, která je geostrategicky velmi důležitá. Je velmi důležitá také pro nás a pro naši bezpečnost. Pro Evropu by bylo velmi nebezpečné, kdyby se tato oblast stala nestabilní, a proto bychom měli udělat vše, co je v našich silách, aby stabilita tohoto regionu nebyla ovlivněna tím, co se děje v Pákistánu. Takže to je celkový přehled opatření, která zavádíme. Vedeme s Pákistánem politické diskuse, měli jsme s ním nedávno summit a v těchto diskusích budeme pokračovat. Odjelo tam například několik úředníků EU i komisařka Georgievová jednat v souvislosti s humanitární pomocí. Máme balíček pomoci, která je značná, a máme také ekonomický přístup týkající se většího rozsahu obchodu. Myslím a doufám, že to bude mít pro Pákistán skutečný význam. Jsem též přesvědčen, že tím, že pomáháme Pákistánu, pomáháme do jisté míry také sami sobě. Předsedající. – Rozprava je ukončena. 15. Uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (rozprava) Předsedající. – Následujícím bodem rozpravy je zpráva paní Cristiany Muscardiniové jménem Výboru pro mezinárodní obchod o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (KOM(2005)0661 – C7-0048/2010 – 2005/0254(COD)) (A7-0273/2010). Cristiana Muscardini, zpravodajka. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, řada hlavních hospodářských a obchodních partnerů Evropské unie již značnou dobu uplatňuje vnitrostátní pravidla požadující uvádění původu dováženého zboží. V roce 2005 Evropská komise navrhla nařízení s cílem zajistit v Evropské unii stejné podmínky jako v těchto zemích a vyžadovat, aby byl určitý počet výrobků dovážených do Evropské unie označen místem původu. Toto nařízení napomůže vykompenzovat nerovnováhu, která až doposud dopadala na evropské spotřebitele, již v porovnání s občany třetích zemí nemají právo být při výběru nakupovaného zboží plně informováni o jeho původu. Tím je ohroženo demokratické právo, které předpokládá svobodu výběru, a tudíž i právo na svobodný přístup k informacím.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Nařízení napravuje situaci, kdy se občané Evropské unie ocitají ve znevýhodněném postavení, a také znovu navrhuje legitimní právo na reciprocitu. Toto nařízení vyžaduje řada sdružení spotřebitelů a podporuje jej mnoho obchodních sdružení. Výroba v Evropě nebude nikdy schopna obnovy, pokud naši výrobci nedostanou stejné záruky jako v jiných zemích, ve kterých je již nařízení o označování místa původu výrobků v platnosti. Evropští výrobci, kteří musí oprávněně splňovat mnoho povinností stanovených Evropskou unií, aby tak zaručili kvalitu výrobků a chránili spotřebitele, a kteří, aby mohli vyvážet, musí na svých výrobcích uvádět označení původu, čelí nekalé soutěži ze strany výrobců ze třetích zemí, již mohou vyvážet své zboží do Evropy a zastírat přitom původ zboží. Evropské malé a střední podniky, v jejichž prospěch bylo v předchozím volebním období dne 5. února 2009 schváleno usnesení zabývající se problémy, se kterými se tyto podniky setkávají, když chtějí vstoupit na mezinárodní trhy, dnes stále čelí obtížím, protože se potýkají s nekalou soutěží ze strany neevropských výrobců, již mohou vyvážet do Evropy bez označení původu zboží, a evropským spotřebitelům je tak ubíráno právo na informovaný výběr. Aby byl volný trh skutečně volný, musí se opírat o spravedlivou soutěž a musí být postaven na jasných, společných a uplatňovaných pravidlech. Proto schválení tohoto nařízení konečně odstraní tento demokratický deficit a v Evropě stále přítomnou nekalou soutěž, která poškozuje především spotřebitele. Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod nařízení schválil velkou většinou 19 hlasů pro a 3 hlasů proti. Evropský parlament mu již ve svém předchozím složení vyjádřil podporu písemným prohlášením odhlasovaným plnou většinou a vyjádřil ji také v současném složení, kdy usnesení získalo 529 hlasů pro z 593 odevzdaných hlasů. Je skutečně překvapivé, že dnes některé poslankyně a poslanci, kteří podepsali písemné prohlášení a hlasovali ve prospěch usnesení v listopadu 2009, předložili pozměňovací návrh, jehož cílem je zamítnout toto nařízení. S klidem mohu říct, že ti, kdo jsou proti návrhu, si nepřejí dát evropským občanům stejná práva jako čínským občanům. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dnes večer projednáváme legislativní návrh předložený Komisí v roce 2005, jež se týká uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí – tzv. nařízení „made in“. Chtěl bych poděkovat zpravodajce paní Muscardiniové za její obětavou podporu našeho návrhu a za tvrdou práci. Přeji jí mnoho úspěchu v dalším průběhu legislativního procesu. V roce 2005 ještě Lisabonská smlouva zdaleka nebyla v platnosti, a proto tato sněmovna ještě zdaleka nepožívala rovných zákonodárných pravomocí týkajících se obchodní politiky, nedostatečné zákonodárné pravomoci však nezabránily Evropskému parlamentu, aby tomuto návrhu dvakrát vyjádřil svou podporu. Navzdory našim vytrvalým snahám nedošlo k žádnému pokroku směrem k jeho přijetí v Radě. Nyní, když platí Lisabonská smlouva, jsem rád, že Evropský parlament může ve věci tohoto návrhu sehrát svou plnou úlohu. Říkám to proto, že Evropská unie musí přijmout právní předpis upravující označování původu u některých výrobků ze třetích zemí. Evropská unie v současné době nevyžaduje označování místa původu: označení původu může být

213

214

CS


na výrobcích uvedeno za předpokladu, že v souladu se směrnicí ES o nekalých obchodních praktikách z roku 2005 neuvede spotřebitele v omyl. Účelem našeho návrhu je zavést povinné označování původu některých dovážených výrobků a stanovit jasná pravidla týkající se způsobu určování původu. Cíle našeho návrhu jsou jasné – umožnit spotřebitelům, aby znali původ zboží, a zajistit jeho zprůhlednění na základě jednotné normy, která by definovala stanovení původu. Informace o původu samozřejmě neprozrazují vše, co by spotřebitel mohl chtít vědět o konkrétním výrobku, ale jejich přínos spočívá v tom, že jsou užitečné a jasné. Zadruhé, budou-li spotřebitelé lépe informováni, nebude jim nic bránit, aby o zboží, které koupí, rozhodovali na základě svých priorit. Náš návrh může mimochodem také přispět k omezení výskytu falešných nebo klamavých označení původu. Rozsah návrhu je omezený, vztahuje se na zboží, jako je kůže, textil, obuv a výrobky ze skla, a nebude se vztahovat na odvětví elektroniky, informačních a komunikačních technologií, chemie, strojírenství, odvětví automobilů atd. Mezi kategorie výrobků, na které se návrh vztahuje, patří výrobky, u kterých jsou informace o jejich původu obzvlášť důležité: jsou to výrobky určené pro konečného spotřebitele. Jeden z pozměňovacích návrhů přijatých Výborem pro mezinárodní obchod jasně odkazuje na tuto podmínku, což je dle mého názoru pozitivní. Musíme samozřejmě zajistit, aby skutečné výrobky, na které se pak bude vztahovat nařízení, jak popisuje jeho příloha, této zásadě – tedy „zboží pro konečné spotřebitele“ – a důsledně odpovídaly. Nebudu popírat, že uvádění původu přináší obchodníkům a vývozcům do Evropské unie náklady. Tyto náklady budou výraznou měrou záviset na výrobních procesech a technických předpisech pro označování. Je proto důležité držet tyto náklady na minimální úrovni. Přípravou pravidel týkajících se způsobů označování by byla pověřena Komise, přičemž bude věnovat mimořádnou pozornost minimalizování nákladů tím, že se bude opírat o mezinárodní postupy, bude konzultovat členské státy a dotčené průmyslové a obchodní partnery. Když zasadíme tento návrh do širšího kontextu, další velcí obchodní partneři, jako jsou Spojené státy americké, Kanada, Japonsko a Čína, již dlouho uplatňují podobné modely. Můžeme se tudíž přiučit ze zkušeností druhých. Závěrem chci zdůraznit, že Komise je odhodlána úzce spolupracovat s Parlamentem na schválení tohoto návrhu a vyhotovení účinného, přesného a hospodárného modelu označování místa původu. Christofer Fjellner, jménem skupiny PPE. – (SV) Povinné uvádění původu čili používání spojení „made in“ znamená, že zboží dovážené do Evropy ze zemí mimo Evropskou unii musí být označeno zemí původu. Dle mého názoru tento návrh patří do minulého století, kdy zboží vyrobené například ve Švédsku se také skládalo ze součástí pocházejících pouze ze Švédska. Tento návrh však jako by nebral v potaz, že existuje světový obchod, globalizace a celosvětový dodavatelský řetězec. Jedním z mých oblíbených příkladů je tato košile, kterou mám na sobě. Je vyrobená z egyptské bavlny utkané v Itálii. Navržena byla v Hongkongu a ušita v Číně. Domnívám se, že lepším popisem než „made in China“ („vyrobeno v Číně“), který by pravděpodobně dostalo na základě tohoto nařízení, by bylo „made in the world“ („vyrobeno ve světě“), budu-li citovat Pascala Lamyho, bývalého komisaře a současného generálního ředitele WTO. Tak vypadá dnešní svět.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Nejedná se o návrh, který by poskytoval lepší informace. Domnívám se, že naopak vytváří nové obchodní bariéry a ztěžuje obchodování, a je možná dokonce protekcionistický. Přesně z tohoto důvodu je tento druh nařízení v rámci Evropské unie zakázán. Na vnitřním trhu není například ve Švédsku povoleno požadovat, aby zboží dovezené z Německa bylo označeno místem původu. Je pravda, že řada našich obchodních partnerů, například Spojené státy americké, tento typ nařízení mají. Spojené státy americké zavedly podobné ustanovení v roce 1930, ale nejedná se samozřejmě o něco, co bychom měli napodobovat. Všichni víme, že třicátá léta minulého století byla jedním z nejtemnějších období v dějinách světového obchodu. Domnívám se, že namísto zavádění obchodních nařízení poplatných minulému století, vytváření nových obchodních bariér a brzděním světového obchodu, bychom měli učinit opak. Abychom se dostali z recese, měli bychom obchodování usnadňovat. Můj vzkaz Komisi proto zní: přepracujte tento návrh a udělejte to správně! Zítra budu hlasovat proti tomuto návrhu a jsem si jist, že někteří mí kolegové budou můj příklad následovat. Kader Arif, jménem skupiny S&D. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, vždy velmi rád hovořím po panu Fjellnerovi, protože jsem si pokaždé jist, že s ním nebudu souhlasit. Nejprve bych chtěl poděkovat naší zpravodajce stejně jako všem stínovým zpravodajům a zejména svému příteli panu Sustovi za jejich vynikající práci a dobrou spolupráci na tomto textu, který konečně umožní, aby byl zaveden systém povinného uvádění původu na některých výrobcích dovážených do Evropy. Chtěl bych poděkovat také vám, pane komisaři, za vaše odhodlání. Naše zítřejší hlasování bude ve skutečnosti prvním stupněm v zavádění tohoto nařízení, které vzniklo roku 2005 a které Evropský parlament vždy podporoval a volal po něm. Uvádění původu výrobků je důležitým krokem ke zprůhlednění a poskytování informací, které musíme neustále zlepšovat ve prospěch evropských občanů. Evropští spotřebitelé chtějí oprávněně vědět, co nakupují, odkud výrobek pochází a za jakých podmínek byl vyroben. Proto požadují při spotřebě zboží více informací, a tudíž i zodpovědnosti. Tímto novým nařízením reagujeme na tento požadavek, protože naši občané budou lépe informováni zejména o sociálních a ekologických podmínkách, v nichž bylo zboží, které si kupují, vyrobeno. Narozdíl od toho, čemu někteří lidé chtějí věřit, je spotřebitel také občan, který si rád připlatí za kvalitní evropské výrobky, protože tento právní předpis je také důležitý pro evropské společnosti, jejichž produkce je známa svou dobrou kvalitou a vysokými výrobními standardy. Pro společnosti, které se rozhodly udržet výrobu, a zachovat tak evropské know-how a pracovní místa, toto nařízení znovu stanoví rovné podmínky s obchodními partnery ze třetích zemí. Znění, které odhlasoval Výbor pro mezinárodní obchod, je vyvážené, a proto se obracím na poslankyně a poslance této sněmovny, aby při zítřejším hlasování na plenárním zasedání nezpochybňovali tuto rovnováhu a podpořili tento text drtivou většinou hlasů. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Paní předsedající, kdybyste navštívila Ponte Rialto v Benátkách, možná spolu s panem komisařem De Guchtem, a chtěla si koupit boty vydávané za italské, kravatu,

215

216

CS


tradiční masku nebo sklo z ostrova Murano, je pravděpodobné, že byste byla oklamána, uvědomíme-li si, že tyto výrobky nebyly vůbec vyrobeny v Itálii, ale v některé asijské zemi. Domnívám se, že navrhované nařízení, které projednáváme, začíná vnášet určitý řád na stále chaotičtější celosvětový trh. Jeho cílem je ochránit spotřebitele, včetně vás, paní předsedající, a pana komisaře De Guchta, pokud půjdete nakupovat na benátský Ponte Rialto či kamkoli jinam, stejně jako evropské průmyslové podniky, které nepřemístily výrobu (zatímco ty, které tak učinily, budou tímto nařízením penalizovány). Především však napraví asymetrii na obchodních trzích, které vnímají Evropu jako jedinou velkou oblast postrádající nařízení o povinném uvádění původu výrobků. Nejedná se o protekcionistický návrh, dokonce si myslím, že je velmi vyvážený. Týká se pouze omezeného počtu výrobků, konečných výrobků určených pro spotřebitele, a co se týká mé skupiny, je to pětiletý pilotní projekt, protože budeme podporovat pozměňovací návrh s ustanovením o skončení platnosti. Prostřednictvím mnou připraveného pozměňovacího návrhu jsme navíc ve výboru také předložili ustanovení, jehož cílem je zabránit nadměrné byrokratické zátěži, která by poškozovala podniky. Pokud bude zítřejší hlasování uspokojivé, bude to znamenat, že jsme vyhráli jednu etapu, ale nepůjde o konečné vítězství. Budeme pak potřebovat plnou podporu Evropské komise při našich jednáních s Evropskou radou. Komise již přinesla spoustu podnětů a byla velmi nápomocná, za což jsme vděčni. A to je důvod, proč musíme pokračovat ve společné práci. Jsem si jist, že za pět let budeme s výsledkem, kterého jsme dosáhli, spokojeni. Malika Benarab-Attou, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych poděkovat zpravodajce za dobrou práci, kterou odvedla. Musíme být lépe informováni o uvádění původu výrobků, které kupujeme. Právní předpisy Evropské unie také stanovují sankce v případě porušení… Omlouvám se, mám problém, budu hovořit později. (Řečnice přerušila svou řeč a pokračovala v ní na vyzvání předsedající) Musíme být lépe informováni o uvádění původu výrobků, které kupujeme. Právní předpisy Společenství také stanovují sankce v případě jejich porušení a uvedení spotřebitele v omyl ohledně původu zboží. Evropský soudní dvůr… Ne, to nejde, omlouvám se. (Řečnice znovu ukončila svou řeč) Jan Zahradil, jménem skupiny ECR . – (CS) Já rozumím tomu, proč je návrh předložen, ale důvody jeho předložení nesdílím. Myslím, že dnešní globalizovaný svět těžko umožňuje určit jednu zemi původu, koneckonců garantem kvality toho nebo onoho výrobku je daleko spíše jeho obchodní značka než země původu. Také je nutno zdůraznit, že tento návrh se netýká ochrany obchodní nebo ochranné známky, takže nemůže v oblasti ochrany obchodní nebo ochranné známky nijak pomoci. O tom, že povede ke zvýšení nákladů na určitý výrobek, a tudíž zřejmě také ke zvýšení ceny tohoto výrobku, už tady hovořil pan komisař. Koneckonců to, co tady bylo několikrát zmíněno, tedy že se návrh týká jenom některých výrobků, to by se dokonce dalo označit za cosi jako výrobková nebo geografická diskriminace. Já bych se tedy přimlouval za to, abychom zůstali u toho dobrovolného značení, protože koneckonců tam, kde takovému značení spotřebitelé přikládají dostatečnou přidanou

20-10-2010

20-10-2010

CS


hodnotu, tak už většina unijních výrobců toto označení používá na dobrovolné bázi. Evropská unie je velice často kritizována za to, že nadměrně reguluje, že přijímá příliš mnoho právních předpisů, které zatěžují ekonomické prostředí. Proto prosím, alespoň v tomto případě, nepřispívejme k další zátěži právního a ekonomického prostředí v Evropské unii. Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, také bych chtěl poděkovat paní Muscardiniové za práci, kterou odvedla při přípravě této zprávy, a stínovým zpravodajům za jejich konstruktivní spolupráci. Má skupina vítá přístup, který spotřebitelům zaručuje větší míru transparentnosti, co se týká původu výrobků, a podporuje plán na dosažení dílčího vítězství, jak jej popsal pan Rinaldi. Ve skutečnosti bychom uvítali, kdyby byly uváděny další informace, jako jsou informace o ekologické „stopě“ výrobků, o dodržování práv pracujících ve výrobním procesu nebo o spravedlivém rozdělení zisků mezi výrobci a zaměstnanci. Zároveň se nedomníváme, že tento rozšířený seznam požadavků patří do nařízení o uvádění země původu, jelikož samotný název země neposkytuje v tomto směru spolehlivé informace. Vezměme si například Indii, kde je zakázána dětská práce. Přestože mezi tamními společnostmi existují černé ovce, široká většina z nich dodržuje zákon. V evropském nařízení proto musíme zohlednit skutečnost, že konkurence ani nacionalisté nesmí očerňovat název celé země a její výrobky. Jsme pro vytvoření certifikačních systémů. V této oblasti představuje příklad, který bychom měli následovat a který by měl být nyní dále rozvíjen za podpory Evropské unie, označení spravedlivého obchodu . Dodatečné zohlednění nízkouhlíkových výrobních metod a humánních pracovních podmínek by nám umožnilo přijmout také moderní výzvy. Vyzývám Komisi, aby učinila kroky k zahájení přípravy dodatečného nařízení v tomto směru. Dovolte mi, abych nadnesl ještě jednu myšlenku. Důsledné zavedení ustanovení „made in“ také může hrát svou roli při řešení komplikovaných politických konfliktů; například bezproblémový přístup výrobků „made in Palestine“ („vyrobeno v Palestině“) na trh Evropské unie by poskytl příležitost k tomu, aby se Palestina nezávisle hospodářsky rozvíjela. Claudio Morganti, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament bude zítra hlasovat o uvádění původu výrobků, na jehož základě, jak uvádějí předložené pozměňovací návrhy, by známka původu měla být uplatňována u zboží pro konečnou spotřebu a zboží pro konečného spotřebitele. Tato poslední definice by mohla způsobit vážnou řetězovou reakci, protože nezahrnuje polotovary a meziprodukty, které byly vyrobeny ve třetích zemích a v Evropě byly pouze zpracovány v konečném stadiu, které bylo možná zcela bezvýznamné, čímž by mohly být vydávány za zboží vyrobené ve členském státě EU. Spotřebitelé by tak nebyli plně informováni o skutečném původu takového zboží, zatímco velké průmyslové podniky by to motivovalo přemístit svou výrobu do třetích zemí, čímž by mnohonásobně zvýšily své zisky a naše průmyslové oblasti by zchudly. Z těchto důvodů jsme předložili pozměňovací návrhy zaměřené na rozšíření této definice také o polotovary a meziprodukty, abychom tak zaručili transparentnost a vysledovatelnost výrobků dovážených ze třetích zemí, podle příkladu italského Reguzzoniho zákona, který plně respektuje práva spotřebitelů. Vážené kolegyně a kolegové, tohle je skutečně poslední příležitost, kterou máme, abychom ochránili výrobní sektor v Itálii a v celé Evropě, tedy

217

218

CS


sektor, který je jedním z hlavních hnacích motorů hospodářství, narozdíl od několika průmyslových obrů, kteří sledují své vlastní zájmy, a ne dobro celé společnosti. Zákaz zběsilého přemisťování výroby, padělání a zneužívání pracovní síly být musí nadále jedním z cílů Evropského parlamentu. Pokud zítra odhlasujeme nařízení v jeho současné podobě, zahodíme velkou příležitost a spolu s tím zmaříme naše snahy a především snahy milionů zaměstnanců v malých a středních podnicích, kteří se budou cítit zrazeni, a rovněž zklameme všechny spotřebitele, kteří do nás vkládali víru, že učiníme zodpovědnou volbu. Bitva, kterou vedeme, není směřována do prázdna, je vedena za práci, obchod, za naše zaměstnance a všechny evropské obyvatele. Diane Dodds (NI). – Paní předsedající, žijeme v hospodářsky složité době a řada malých podniků se cítí omezena byrokratickými postupy Evropské unie a s nimi spojenými náklady. Domnívám se, že tato sněmovna a Komise by především měly hledat způsoby, jak zmírnit finanční zatížení plynoucí z byrokratických postupů, na kterých si zde trváme. Co se týká tohoto návrhu, musíme najít rovnováhu mezi otevřením trhů pro evropské výrobky a zajištěním kvality a bezpečnosti dovážených výrobků. Musím nicméně říct, že skutečný přínos vidím v označování výrobků ze třetích zemí v případě potravinářských produktů. Vím, že se na ně tento návrh nevztahuje, ale řada farmářů ze Severního Irska se cítí podvedena, když tvrdě pracují, aby dostáli požadavkům daným Evropou, a pak musí konkurovat farmářům, kteří stejné normy plnit nemusí. Doufám, že si pan komisař uvědomí, že ti z nás, kdo zastupují venkov a zemědělce, nezapomněli na pokračování hovorů se zeměmi Mercosuru, a doufáme, že se nechystá obětovat náš zemědělský sektor jiným trhům. V této sněmovně je zvykem to s právními předpisy přehánět a já se obávám, že k tomu dochází právě v tomto konkrétním případě. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Paní předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat paní Muscardiniové za její tvrdou práci, zejména co se týká kontroverzních otázek, z nichž některé již byly projednány. Jsem přesvědčena, že je zapotřebí vysvětlit tuto záležitost evropským spotřebitelům. Jsem rovněž toho názoru, že našim cílem musí být ochrana evropských občanů před nebezpečnými a zdravotně škodlivými výrobky. Koncoví uživatelé by měli vědět, které suroviny se používají, jak jsou získávány, kde a jak jsou zpracovávány a jaké sociální a výrobní normy jsou v příslušných zemích uplatňovány. Cíl je jasný, musíme však mít jasno i v tom, jak se k němu chceme dopracovat. Současné znění navrhovaného nařízení „made in“ nám bohužel neříká nic o skutečném původu konkrétní komodity. Chtěla bych to ilustrovat na jednom příkladu: Uzbekistán je třetím největším vývozcem bavlny na světe. Devadesát procent sklizně je prováděno ručně, a to většinou dětskou pracovní silou. Sklizená bavlna je dále přepravována do Vietnamu, kde se zpracuje. Podle současných návrhů Komise by textilní výrobky dovážené nyní do Evropské unie měly mít označení „made in Vietnam“ („vyrobeno ve Vietnamu“). Ale k jakému zprůhlednění došlo pro evropského spotřebitele? Nikdo neví, odkud pocházejí suroviny a jakým způsobem byly získány. Úroveň informovanosti je značně nedostatečná. Evropské spotřebitelské centrum v Rakousku vydalo aktualizovanou analýzu, která uvádí, že největší a nejznámější textilní podniky na světě nejsou schopné zaručit, aby při jejich výrobních činnostech nebyly používány suroviny pocházející ze státem dotovaných společností využívajících dětskou pracovní sílu. Takové ustanovení „made in“, které vylučuje suroviny z výrobního procesu, nepochybně nesprávně posuzuje požadavky evropských

20-10-2010

20-10-2010

CS


koncových uživatelů. Jsem pro větší míru pravdivosti při označování výrobků, a proto se stavím proti tomuto návrhu Komise. Gianluca Susta (S&D). – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat zpravodajce paní Muscardiniové a všem stínovým zpravodajům, se kterými jsem pracoval na této pro nás velmi důležité problematice. Doufám, že Evropský parlament vyjádří zítra legislativnímu usnesení stejně silnou podporu, jakou mu dal v červenci 2006, písemným prohlášením z roku 2008 a kladným hlasováním o usnesení v roce 2009. Chystáme se přijmout opatření, které by mělo ochránit spotřebitele poskytováním informací o původu výrobků za obecnějším účelem, čímž bude znovu obnovena rovnost příležitostí v mezinárodním obchodě a reciprocita mezi Evropskou unií a jejími hlavními konkurenty. Nepřináší žádné další náklady podnikům ve třetích zemích, které již tak mají povinnost označovat své výrobky ve všech nám konkurujících zemích na světě a v řadě dalších. Nevytváří ani žádné překážky evropskému distribučnímu systému a nepřímo podporuje návrat důležité výroby do Evropy, zpomaluje přemisťování podniků do zahraničí a přispívá také k boji proti padělkům, aniž by něco stál veřejné finance. Jedná se o kombinaci velmi zřejmých výhod, které nemůže zastavit požadování dalších opatření, protože zde se skutečně jedná o případ, kdy se nic nemá přehánět. Musíme dojít na konec procesu, který byl zahájen před sedmi lety, a prokázat tak náš zájem o naše podniky – především v době krize a vysoké nezaměstnanosti – ale také o možnosti regulace obchodního systému tak, aby poskytoval reciprocitu, ochranu spotřebitele a správnou informovanost, kterou by bylo možné dále rozvíjet, co se týká sledovatelnosti. Pokud Parlament toto opatření nechválí, dostaneme se do problémů. Chtěl bych ještě jednou poděkovat Evropské komisi a všem, kdo chtějí podpořit toto opatření, protože je prospěšné pro evropské občany a světový obchod. Malika Benarab-Attou (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, velice se omlouvám, dámy a pánové, chtěla jsem poděkovat paní zpravodajce za dobrou práci, kterou odvedla. Musíme být lépe informováni o označování původu výrobků, které kupujeme. Právní předpisy Evropské unie rovněž ukládají sankční opatření v případě jejich porušení a uvedení spotřebitele v omyl ohledně původu zboží. Evropský soudní dvůr nařídil, aby Komise ... Ne, omlouvám se, mám problém, udělám záznam do zápisu. (Řečnice ukončila svůj projev) Jacky Hénin (GUE/NGL). – (FR) Paní předsedající, zázrak volného obchodu a svobodné a nenarušené hospodářské soutěže znamená, že spotřebitel, který kupuje nůž s označením Laguiole v Aveyronu, jeho místa původu, má 90% pravděpodobnost, že dostane nůž chabé kvality vyrobený v Číně nebo Pakistánu, což je jen jeden z mnoha příkladů. To je skutečný podvod v označování. Pokud skutečně chceme chránit a podporovat průmyslovou zaměstnanost v Evropské unii, pokud chceme zabránit klamání evropských spotřebitelů a chránit jejich zdraví, pokud chceme zachovat znalosti našich společností v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, pak nutně musíme zavést povinné uvádění původu výrobků, přestože to znamená zasáhnout do zakládajících ultraliberálních dogmat Evropy. Označování původu musí uvádět pravdivé informace a nesmí být klamavé, jako když výrobek je představován jako

219

220

CS


„made in Europe“ („vyrobený v Evropě“), ale ve skutečnosti je v Evropě pouze složen z dílů pocházejících z celého světa a pouze označení bylo skutečně „made in Europe“. Bude pak zapotřebí poskytnout celním službám a ministerstvům spravedlnosti členských států veškeré prostředky pro kontrolu a vymáhání práva, aby přísné právní předpisy týkající se označování původu a země původu mohly uplatňovat. Jaroslav Paška (EFD) - (SK) Díky otevřené obchodní politice si naši občané mohou koupit zboží vyrobené kdekoli na světě. Častokrát se však nemají jak dozvědět, kde bylo zboží vyrobeno, odkud pochází materiály, ze kterých je vyrobeno, nebo jaké technologické postupy použil výrobce při jeho zpracovávání. Co nejlepší znalost spotřebitele o kupovaném výrobku je přitom základním předpokladem pro správné rozhodování při výběru zboží. Na základní informace o zboží, kterými od roku 1930běžně disponují občané Spojených států amerických, ale dnes i obyvatelé Číny, Japonska, Kanady, Indie, Mexika či jiných zemí, naši evropští občané stále nemají právo. Proto se domnívám, že je nejvyšší čas, aby i Evropská unie přijala normu, která bude chránit evropské spotřebitele bez ohledu na konkrétní zájmy velkých distribučních řetězců či určitých zájmových skupin, a uloží dodavatelům povinnost vyznačovat na zboží dovezeném ze třetích zemí potřebné informace o jeho původu. Naši spotřebitelé tak získají důležitý zdroj informací pro rozhodování o výběru zboží a výrobce ze třetích zemí, kteří své zboží vyvážejí do jiných států, to nijak zásadně nezatíží, protože původ svých výrobků pro jiné země již dávno označují. Bude však důležité domyslet i mechanismus jednotného uplatňování sankcí a penalizací za porušení tohoto nařízení u všech členských států, aby výrobci nehledali místo přístupu na společný evropský trh, které není z hlediska sankcí náležitě zabezpečeno, a aby tak neobcházeli plnění povinností vyplývajících z nařízení. Jsem přesvědčen, že správně zavedené označovaní země původu výrobků ze třetích zemí může být velkým přínosem pro naše evropské spotřebitele stejně jako pro korektní výrobce. Zuzana Roithová (PPE). - (CS) Čeští skláři, výrobci textilu či obuvníci se na mne obracejí již dlouho a volají po zprůhlednění původu výrobku. Musí totiž konkurovat napodobeninám nejasného původu, které parazitují na trhu Evropské unie. Většinou jde o nekvalitní, často i zdraví škodlivé zboží. Navíc informace, kde byl textil, obuv, sklo, šperky či farmaceutické produkty vyrobeny, nejsou přeci utajovanou skutečností a ani žádným protekcionismem či překážkou pro volný obchod, jak to nálepkují liberálové. Naopak, volný trh a férová soutěž funguje dobře jenom tam, kde se spotřebitelé dokáží dobře a svobodně rozhodovat na základě informací a zkušeností. Plně podporuji zpravodajku Muscardiniovou a oceňuji její přínos pro dosažení kompromisu, který, doufám, umožní zítra přijetí návrhu. Chápu, že zejména v severních zemích, kde již tradiční výrobce nahradil dovoz ze třetích zemí, mohou takové nařízení považovat za zbytečnou byrokracii. Přijetím regulace však srovnáváme krok s našimi konkurenty z USA, Kanady, Japonska i Číny, kde je „made in“ povinné. Stejně jako můj předřečník chci říct, že je potřeba, aby Komise navrhla alespoň minimální standardy pro sankce, a zajistila, že se pravidla budou dodržovat jednotně v celé Unii a vývozci ze třetích zemí nebudou preferovat některé vstupní země kvůli nižším či nulovým sankcím. Tohle dlužíme našim občanům.

20-10-2010

20-10-2010

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: LÁSZLÓ TŐKÉS místopředseda Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v průběhu nedávné cesty delegace jménem Výboru pro mezinárodní obchod jsem měl to potěšení navštívit řadu výrobních závodů v Evropě, malých podniků, které jsou nuceny pracovat ve velmi obtížných podmínkách: byl jsem svědkem velmi vysoké kvality, spravedlivých mezd, dobrých pracovních podmínek a racionálního pracovního ovzduší. Je to přímý důsledek našich tradic a evropského právního řádu. Je však mnoho zemí, kde takové zásady neexistují, kde jsou pracovní podmínky špatné a kde zaměstnanci nemají žádné záruky. Myslím si, že evropští spotřebitelé musí být v budoucnosti přinejmenším schopni rozpoznat, zda výrobek, který kupují, pochází z takové země, kde se tyto zásady neuplatňují. Díky směrnici, kterou paní Muscardiniová tak skvěle připravila, je to něco, co se bude v budoucnu vyžadovat. Proto bychom měli s návrhem souhlasit. Těm podnikům, které přenesly svou výrobu do zahraničí pro své vlastní pohodlí a proto, aby se vyhnuly byrokracii, a které si nyní stěžují, bych chtěl říci: můžete dávat vinu jen sami sobě! Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Evropa se nemohla vyhnout této povinnosti. Je to způsob, jakým můžeme a jakým jsme museli jednat. Chtěl bych poděkovat paní Muscardiniové za její vytrvalost při práci a všem ostatním kolegům poslancům, kteří na této problematice pracovali. Co se týče možnosti zjistit původ u zboží ze zemí mimo Evropskou unii, myslím si, že je správné, aby spotřebitelé znali místo vzniku a původ produktů, a to i u polotovarů, kde je vyznačen dodavatelský řetězec, aby mohli ochránit své zdraví a zachovat si svobodu volby. Pokud jde o konkurenceschopnost, nedostatečná příslušná regulace porušuje právo evropských občanů a spotřebitelů a zabraňuje řádnému fungování trhu, který musí mít společná a vzájemně sdílená pravidla bez nesrovnalostí nebo nekalé soutěže, aby mohl být trhem svobodným. Hovoříme-li o ochraně malých a středních podniků a jejich tradičních národních produktů, velké společnosti takovou ochranu nepotřebují. Když vidím, jak svými značkami zaplavují svět, tak si skutečně myslím, že ji v žádném případě nepotřebují. Ve svých zemích musíme naopak podporovat speciality a tradiční vysokou kvalitu, musíme znovu nastartovat evropské hospodářství a respektování práv zaměstnanců v sociální, ekologické a výrobní oblasti. Pane předsedající, pane komisaři, ptám se, čeho se máme obávat, řekneme-li pravdu a bude-li naším cílem zavedení stejných pravidel pro všechny. Musíme se snažit nenechat se vyděsit, musíme využít řádného evropského legislativního postupu a zabránit Radě, aby vždy prosazovala svou vůli. Zkusme tedy realizovat tento krok tím, že podpoříme projednávané nařízení. Zbytek se uvidí. Sergio Gutiérrez Prieto (S&D). – (ES) Pane předsedající, nařízení, které dnes projednáváme, je mimořádně důležité pro budoucnost nožířství a podobných oborů, které v mém regionu – konkrétně v Albacete, kraji Dona Quijota – znamenají nejen zachování více než 8 000 pracovních míst, ale jsou i součástí jeho identity a závazku pro budoucnost, že řemeslné mistrovství je zdrojem zaměstnanosti.

221

222

CS


O známku „made in“ na nožích již nějakou dobu žádají sociální skupiny, jako např. Aprecu, a vláda regionu Kastilie-La Mancha za ni bojuje s jednomyslnou podporou svého regionálního parlamentu. Označování původu není zásahem. Je to odhodlání používat v obchodních vztazích a v boji proti nekalé soutěži transparentnost. Znamená zvýšení schopnosti spotřebitelů činit rozhodnutí tím, že si vybírají produkty a berou v úvahu nejen konečnou cenu, ale i značku kvality místa původu nebo společenské podmínky, za nichž byl produkt vyroben. Bude to především představovat novou možnost k optimismu pro mnoho lidí, kteří nyní zažívají těžkosti, ale kteří dnes cítí, že pokud jde o podporu spravedlivějšího obchodu, nejsme lhostejní, a že zároveň přiznáváme přidanou hodnotu těm, kdo vyrábějí a přitom respektují sociální práva a lepší podmínky evropských zaměstnanců. Proto bych chtěl poděkovat zpravodajce a panu Menéndezovi del Valle za jejich sociální cítění v této věci, která je tak důležitá pro můj region. Peter Šťastný (PPE). - (SK) Nejdříve bych chtěl složit poklonu paní Muscardiniové za její přístup ke zprávě a za usilovnou práci, kterou zprávě věnovala. Evropská unie není ani první, ani druhá nebo třetí, kdo požaduje, aby její občané byli informováni o původu produktů, které kupují pro své potřeby nebo spotřebu. USA, Kanada, Japonsko, Indie a mnoho dalších zemí již dlouho toto právo svým občanům zajišťují. Je to v souladu s předpisy Světové obchodní organizace. Otázkou tedy je, proč jsme dosud nenalezli kompromis? Všichni se shodneme na tom, že občana – spotřebitele je třeba informovat. Je však také pravda, že označení země původu, tedy uvedení „made in“, může být potenciálně zavádějící, neboť globalizace v průmyslu znamená, že konečný produkt se skládá z částí vyrobených v různých zemích. Kdybychom tedy snad k „made in“ přidali další štítek, něco jako „processed in“ („zpracováno v“) nebo „assembled in“ („zkompletováno v“), mohli bychom snadněji dojít k široké shodě. Byla by odstraněna největší překážka, jíž je obava z poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací. Závěrem bych chtěl vyjádřit naději, že zde, v Evropském parlamentu, jemuž Lisabonská smlouva udělila v této oblasti skutečně větší pravomoci, a pod vedením zpravodajky, paní Muscardiniové, nalezneme společná řešení, která pomohou našim občanům lépe, a hlavně svobodněji si vybírat. Předsedající. – Omlouvám se, pane, že vás ruším. Dalším bodem jsou bezprostřední komentáře. Je jich šest, takže můžeme dát prostor každému z nich. Giovanni Collino (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, všichni občané si uvědomují celosvětový rozměr probíhající hospodářské krize a domníváme se, že jsou si vědomi významu přijetí společných pravidel, aby nedocházelo k narušení trhu a k nebezpečnému omezování obchodu. Evropská unie uznává potřebu jasně informovat své občany o produktech, které se na jejím území pohybují, a v tomto smyslu jsou vedeny snahy, přičemž se zohledňují zájmy členských států i občanů. Zatímco mezi zájmy první skupiny patří podpora zdrojů bez protekcionismu, občané by vždy rádi znali původ každého produktu, a to i za cenu čekání, než by byl tento režim uplatňován na všechny kategorie zboží. Chceme, aby Evropská unie promlouvala jedním hlasem, na stejné úrovni jako všechny ostatní hlasy, které je silně slyšet na mezinárodních trzích. Zítra tedy podpoříme zprávu

20-10-2010

20-10-2010

CS


o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, a budeme naléhat na Evropskou radu, aby se i ona co nejlépe přičinila o zakončení této legislativní cesty, která trvá již dlouhých šest let. Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zítra, pět let po návrhu nařízení, budeme konečně hlasovat o povinném uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí. V průběhu let Evropský parlament při mnoha příležitostech potvrdil potřebu mít předpis, který by spotřebitelům dal právo na přesné informace o původu produktů a usnadnil by tak informovanější výběr. Naše výrobky jsou často obětí padělání a zavádějícího označování. Toto nařízení by mohlo přispět k tomu, že by evropský obchod dostal větší záruky a obnovila by se konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Doufám, že Parlament vyšle přesvědčivý signál a velkou většinou schválí zprávu paní Muscardiniové, které děkuji, stejně jako stínovému zpravodaji, panu Sustovi. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, i v zemědělství mají spotřebitelé nárok na podrobné a jednoznačné informace o původu produktů prodávaných v Evropské unii. Tím jim můžeme umožnit, aby činili dobře informovaná a uvážená rozhodnutí o nákupech. Dlouhodobým cílem však musí být, aby se naše přísné normy pro výrobky a bezpečnost vztahovaly i na dovážené produkty určené k prodeji v Evropské unii. To není otázka obchodních omezení, ale spíše naopak, cílem je nastolit stejné konkurenční podmínky jako rozhodující předpoklad spravedlivého celosvětového obchodu. Návrh usnesení předložený Komisí však bohužel tohoto cíle nedosáhne. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s nadšením podporujeme toto nařízení a chtěl bych poděkovat zpravodajce, paní Muscardiniové, i pánům Sustovi a Rinaldimu. I já jsem přesvědčen, že toto opatření představuje přechodný krok. Musíme rozhodnout, zda je správné, aby se zákazník při koupi produktu dozvěděl, kde byl produkt vyroben. Cítíme, že je to správné. Je to nařízení, jehož cílem je transparentnost a ochrana práv spotřebitele. Momentálně nám téměř nezáleží na tom, zda je v zájmu ochrany práv transparentnosti a přehlednosti pro spotřebitele nějaký podnik, který přemístil výrobu, nějakým způsobem penalizován. Pozorně jsem poslouchal slova švédského kolegy, pana Fjellnera, který pochází ze Stockholmu, a cítím potřebu mu odpovědět, že bych chtěl mít takovou jistotu jet do jeho země a koupit si oblek ze švédské produkce, u něhož bych si byl jist, že byl skutečně vyroben ve Švédsku. To proto, že ten oblek by mohl nést značku švédské firmy, i kdyby byl vyroben v malém výrobním závodě ležícím deset kilometrů od mého domova. Cítil bych se jako úplný blázen, kdybych cestoval až do Švédska koupit si něco, co bylo v oblasti, kde bydlím. Proto vítám označení původu, pokud pro spotřebitele bude znamenat transparentnost a možnost mít jasno a vědět, a konečně alespoň minimální odpověď těm mnoha podnikům, které mají odvahu nepřenést výrobu jinam a jsou likvidovány nekalou soutěží. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, obhajujeme a oceňujeme možnost, aby byl uváděn původ, protože v tom ve všech ohledech spatřujeme nástroj na ochranu pracovních míst v evropském průmyslu, v neposlední řadě v malých a středních podnicích, jako nástroje proti sociálnímu a ekologickému dumpingu. Důležitý nástroj, ale nic víc. Jen nástroj. Není to všelék, to si nenamlouvejme. Není to kouzelné univerzální řešení tragických důsledků liberalizace a deregulace světového obchodu, řešení obrovských škod, které z této deregulace plynou.

223

224

CS


Někteří z těch, kdo mají z této liberalizace užitek, jsou právě ti, kdo se vždycky stavěli proti označování původu. Jsou to velcí evropští dovozci a distributoři. Pokud jde o nás, budeme nadále bojovat proti protekcionismu, který přináší těmto zájmovým skupinám užitek na úkor obecného blaha a ke škodě tisíců malých a středních podniků po celé Evropě a ke škodě zaměstnanců, jejich práv a jejich platů. Záležitostem spojeným s výrobou a zpracováním, které se týkají různých zeměpisných oblastí, se musíme věnovat se vší vážností, ale tyto problémy lze překonat a musí být vyřešeny co nejprůhledněji a informativním způsobem. Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, chtěl bych své kolegyni, paní Muscardiniové, slovy Shakespeara říci: udělala jste státu dobrou službu, protože příliš dlouho jsme byli světu dobrou vílou, daleko široko jsme šířili šlechetnost a svět se nám odvděčil tím, že s námi jedná jako s čarodějnicí. Viděli jsme to v Kodani a vidíme to v OSN, ale díkybohu, dnes večer začneme bojovat a nastolíme pro své spotřebitele a pro své výrobce stejné podmínky. Je skutečně naprosto nesmyslné, že do Evropské unie může přicházet zboží ze třetích zemí bez jakéhokoli označení původu. Chtěl bych, abychom v tomto bodě zašli ještě dále. Moje kolegyně, paní Doddsová, uvedla, že by byla ráda, kdyby se označování rozšířilo i na zemědělství, a to je teprve první krok. Musíme našim spotřebitelům pomoci s výběrem, aby věděli, že volba, kterou činí, je správná, že nejde o žádné padělky a že je to pro každého poctivá hra. Takže gratuluji své kolegyni, paní Muscardiniové. Konečně jsme se pohnuli vpřed. Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, vidím, že návrh je silně podporován v celém Parlamentu, takže mnoho poznámek, které zazněly, nebudu komentovat, protože většina z nich vyjadřuje podporu návrhu Komise a zprávě paní Muscardiniové k tomuto návrhu. Pokud jde o předpisy o původu, chtěl bych jen říci, že je to velmi ustálený režim. Tyto předpisy jsou skutečně velmi stabilní a jsou dobře známé, neboť na základě těchto pravidel původu se platí clo, když produkt přichází na evropský trh. V podstatě jsou základem našeho návrhu. V tom nemůže nastat žádné nedorozumění. Moje druhá poznámka se týká pozměňovacího návrhu uvedeného paní Muscardiniovou, v němž se vlastně navrhuje, aby toto nařízení „made in“ bylo pilotním projektem, který bude po čtyřech letech vyhodnocen a možná změněn. Tento pozměňovací návrh si podle mne zaslouží podporu, neboť podle mého názoru posílí šance, jež má tento návrh v Radě. Důvodem, proč se tento návrh z roku 2005 nestal součástí právních předpisů EU, je prostě to, že Rada ho nechce. Doposud ho odmítala, ale návrh paní Muscardiniové, aby se stal pilotním projektem na čtyři roky s tím, že po čtyřech letech bude vyhodnocen, je velmi dobrým krokem správným směrem. Proto Komise může přijmout navrhovaný pozměňovací návrh. Cristiana Muscardini, zpravodajka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych poděkovat panu komisaři za uznání, které projevil návrhům, jež jsme vypracovali ve výboru. Byla to dlouhá práce s obtížným zprostředkováváním, ale pokusili jsme se vzít v úvahu zájmy všech. Chtěla bych poděkovat především stínovým zpravodajům, pánům Sustovi a Rinaldimu. Mohli jsme předložit text, který ve své úplnosti zahrnuje většinu problémů, jež nám byly předloženy.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Chtěla bych také poděkovat kolegům poslancům, kteří dnes večer z velké většiny vyjádřili podporu tomuto nařízení, ale především podporu demokracii a respektování spotřebitelů a evropských občanů. Doufám, že zítřejší hlasování může konečně odstartovat novou fázi Evropské unie, fázi, v níž se na jedné straně znovu potvrdí politická vůle Unie a na druhé straně se znovu potvrdí právo občanů EU na informace a na účasti při možnostech volby, které Unie učiní. Byla to dlouhá práce plná kompromisů a jsem skutečně překvapena, že jsou zde stále někteří kolegové poslanci z několika zemí, kteří raději uvažují o zamítnutí nařízení, než aby zaručili svým spoluobčanům stejná práva, jaká mají občané Číny, Indie, Spojených států atd. Doufám, že ráno budeme moudřejší a že každý z nás si uvědomí, že jednoho dne budeme požádáni, abychom vysvětlili, co jsme udělali dobře, co jsme udělali špatně a co jsme neudělali vůbec. Dnes musíme konečně jednat s pochopením toho, co pro nás svět představuje. Svoboda a demokracie se obhajují znalostmi. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 21. října 2010. Písemná prohlášení (článek 149) Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Vyjadřuji svou plnou podporu zprávě o uvádění země původu u různých výrobků dovážených ze třetích zemí. Návrh paní Cristiany Muscardiniové řeší doposud neexistující evropskou legislativní normu v této oblasti. Požadavek na označení původu u výrobků může přispět k zrovnoprávnění podmínek na světovém obchodním trhu, protože podobnou ochranu domácích výrobků již vyžadují různé světové ekonomiky, např. Spojené státy, Kanada nebo Japonsko. Ochrana tohoto typu tedy pomůže právě zboží vyrobenému v Evropské unii k větší konkurenceschopnosti vůči zboží z třetích zemí. Označování země původu rovněž přispěje k zachování tradičních výrobních metod, typických vlastností výrobků a kvality. Tento typ ochrany evropských produktů bude mít pozitivní vliv také na zachování pracovních míst ve všech členských státech. Dále bych chtěl uvést, že označení země původu zvyšuje informovanost spotřebitelů a transparentnost při rozhodování o koupi konkrétního výrobku a zamezuje případným podvodným tvrzením o původu výrobku nebo padělání. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Dostupnost informací o původu produktů na trhu EU je velmi důležitá pro všechny spotřebitele. Uvádění země původu umožňuje občanům činit uvědomělé volby při nákupu konkrétního produktu a dává jim možnost vyhnout se zdravotním a bezpečnostním rizikům spojeným s produkty ze třetích zemí, které nesplňují jakostní normy. Nařízení o označování původu je také účinnou ochranou před paděláním a nekalou soutěží. Je důležité podrobně definovat formy a postupy při označování původu a stanovit pokuty za porušení ustanovení nařízení. 16. Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA) (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je stanovisko Komise k obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, požádali jste mne, abych přišel na plenární schůzi a vysvětlil, jak daleko jsme postoupili v jednáních o dohodě

225

226

CS


ACTA – mezinárodní obchodní dohodě proti padělání. Sdílím váš názor, že tato problematika je důležitá, a potřetí za necelý rok jsem ji s vámi přišel projednat. Jak jsme daleko? Stručně řečeno, jsme téměř u cíle. Dne 2. října 2010 se totiž uzavřelo poslední kolo jednání mezi EU a deseti dalšími zeměmi. Byly při něm vyřešeny téměř všechny problémy, jen několik jich zůstalo ještě otevřených. K tomu se vrátím později. Před dvěma týdny bylo zveřejněno konsolidované a do značné míry konečné znění návrhu dohody. Doufám, že jste z něj mohli zjistit, že Komise svědomitě dodržela zásady, jež jsem představil při svých předchozích vystoupeních v této sněmovně. Důležité je uvědomit si, že dohoda ACTA se týká vymáhání práv duševního vlastnictví. To znamená, že nezavazuje žádného ze signatářů, aby vytvářel nová hmotná práva nebo aby měnil práva již existující. Smluvní strany pouze zavazuje, aby zajistili, že držitelé práv mohou tato práva plně uplatňovat, pokud existují, a to kdykoli a kdekoli. Dohoda ACTA znamená zavedení nového nástroje, který zajistí účinnou ochranu stávajících práv duševního vlastnictví. To je zásadní, pokud si chceme zachovat vedoucí úlohu ve „znalostní ekonomice“. Na rozdíl od toho, co někteří tvrdí, neznamená dohoda ACTA vytvoření nějakého „velkého bratra“. Vím, že jste měli obavy z toho, že se jednání vedou za zavřenými dveřmi a že texty, o nichž se jednalo, nejsou zveřejňovány. Na naléhání Komise byly postupně vznikající verze textu zveřejňovány a naši vyjednavači se sem dostavovali po každém kole jednání, aby zodpověděli vaše dotazy. Tyto kroky jsme učinili proto, abychom zajistili možnost projednávat toto téma v ovzduší vzájemné důvěry. Chtěl bych uvést, že veřejný ochránce práv nedávno právě v souvislosti s jednáními o dohodě ACTA uznal, že bylo oprávněné zachovat některé klíčové dokumenty pro jednání v tajnosti. Veřejný ochránce práv potvrdil, že zachování tajnosti bylo z právního hlediska přípustné a bylo v souladu s nařízením z roku 2001 o přístupu k dokumentům. Dovolte mi zdůraznit některé z hlavních rysů dohody ACTA. Zaprvé široce pokrývá oblast práv duševního vlastnictví. Vzhledem k různorodosti práv duševního vlastnictví, na která evropské subjekty spoléhají při ochraně svých vynálezů, jsme bojovali za široký záběr a dosáhli jsme ho. Podařilo se nám zejména zajistit rovné zacházení pro evropská zeměpisná označení. To je úspěch EU. Bez Evropské komise by se to v návrhu dohody ACTA neobjevilo. Vím, že to možná nezašlo až tak daleko, jak by někteří byli chtěli – například pokud jde o hraniční opatření. Odůvodněné rozdíly budou nadále přetrvávat a smluvní strany dohody ACTA nebudou muset přijímat systém ochrany zeměpisných označení prostřednictvím systému sui generis. Zadruhé, dohoda ACTA poprvé definuje mezinárodní normu pro porušování duševního vlastnictví na internetu. Internet je nejkomplexnější a otevřené, dynamické tržní prostředí, kde se do oběhu dostává hudba, filmy, knihy a software. Na internetu se denně obchoduje s miliony padělaných výrobků. Dohoda ACTA proto představuje průkopnický, a přitom vyvážený stupeň harmonizace a transparentnosti, pokud jde o pravidla uplatnitelná na taková porušení, přičemž je nadále plně v souladu s acquis EU. Chtěl bych zdůraznit, že dohoda ACTA nijak nezmění acquis EU. To byly naše zásady při vyjednávání, a jak je ze znění dohody zjevné, svědomitě jsme je dodrželi.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Zatřetí, dohoda ACTA je vyváženou dohodou, která reaguje na čtyři hlavní vyjádřené obavy poslanců , a to z následujících čtyř důvodů. Zaprvé, znění dohody nemá žádný vliv na ochranu základních práv, soukromí a soukromých údajů. Zadruhé, dohoda respektuje důležitou úlohu svobodného internetu a zachovává úlohu poskytovatele služeb, stejně jako evropský systém výjimek z autorského práva, jako je evropský režim podmíněné výjimky z odpovědnosti u internetových operátorů. Evropské výjimky, jako je použití pro účely osobní nebo vzdělávací, zůstávají rovněž v platnosti. Zatřetí, text odkazuje na ta ustanovení dohody TRIPS, která zajišťují základní rovnováhu mezi právy držitele práv a veřejným zájmem a která zdůrazňují „potřebu, aby práva k duševnímu vlastnictví přispěla k podpoře technických inovací, k sociálnímu a ekonomickému blahobytu a k ochraně zdraví“. Začtvrté, dohoda ACTA výslovně uznává nezbytnost zaručit přístup k léčivům a v této věci odkazuje na prohlášení z Dohá a výslovně vylučuje porušování patentů z oddílů věnovaných hraničním opatřením a vymáhání trestní cestou. Jaký je stav a další kroky v dohodě ACTA? v Tokiu nebylo možné dokončit znění dohody. Smluvní strany si ponechaly některé výhrady, kterým bude ještě potřeba se v následujících týdnech věnovat. Zejména dvě věci zůstaly otevřené. Zaprvé, mělo by být porušování patentu zahrnuto do opatření v rámci občanskoprávních sporů, nebo by z nich mělo být vyloučeno? Zajímaly by mě vaše názory na tuto věc. Já jsem znepokojen tím, že by paušální vyloučení patentů, tedy důležitého práva duševního vlastnictví, mohlo vyvolat nebezpečí, že mnohá průmyslová odvětví přijdou o výhody plynoucí z této oblasti. Mám na mysli například automobilový, strojírenský, farmaceutický a agrochemický průmysl. Zadruhé, další důležitý problém souvisí s návrhem EU, aby se opatření v oblasti internetu stanovená dohodou ACTA vztahovala nejen na autorské právo, ale přinejmenším i na porušování ochranných známek. Jak víte, na internetu můžete najít tisíce nabídek padělků s evropskými značkami, ať je to již oblečení, kosmetika, hodinky nebo dokonce potraviny. Jsem přesvědčen, že se musíme zabývat tímto porušováním na internetu, neboť je v podstatě totožné s porušováním fyzicky přítomného zboží ve skutečném životě. Závěrem bych chtěl říci, že jsem pevně přesvědčen o významu řešení týkající ho se rozšířeného zneužívání evropského duševního vlastnictví po celém světě. Dohoda ACTA může významně k tomuto cíli přispět, a to v naprostém souladu se stávajícími evropskými právními předpisy. Dohoda ACTA je první významnou mezinárodní dohodou o právech duševního vlastnictví od uzavření dohody TRIPS v rámci WTO v roce 1994. Je v ní zdůrazněna i skutečná rovnováha s občanskými a spotřebitelskými právy. Těším se na pokračování tohoto úzkého dialogu s Evropským parlamentem a na úspěšné uzavření dohody a její následné schválení. Daniel Caspary , jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych vyjádřit své upřímné poděkování panu komisaři za to, že v uplynulých měsících několikrát využil příležitosti a, zaprvé, informoval zde na dílčím plenárním zasedání a, zadruhé, on osobně nebo jeho spolupracovníci objasňovali v části vyhrazené otázkám a odpovědím příslušnému parlamentní výboru svá stanoviska. Je správné a důležité, že můžeme ujistit Evropský parlament, že Komise skutečně podává transparentní

227

228

CS


zprávy o stavu jednání. Myslím si, že díky tomu můžeme vyhodnotit, a tedy schválit nebo zamítnout, takovou dohodu na základě vyvážených údajů. V této chvíli mám dojem, že mnohým kritikům docházejí argumenty proti dohodě ACTA. Myslím si, že je dobré, že acquis communautaire zůstane beze změny. Bylo by skutečně skvělé, kdyby nám Komise mohla znovu dokázat, že je to skutečně zajištěno. Někteří poslanci této sněmovny o tom stále pochybují a já bych byl rád, kdyby Komise mohla tuto záležitost znovu jasně a jednoznačně vysvětlit, možná i prostřednictvím právní služby Komise. Jsem přesvědčen, že je pozitivní, že dohoda ACTA se očividně zaměřuje na provádění stávajících právních předpisů a nevytváří nové právní předpisy. Já osobně vítám zejména část o internetu. Je nejvyšší čas, abychom podnikli kroky v souvislosti s filmy, hudbou, knihami a softwarem kolujícími na internetu. Nechci kriminalizovat žádného z našich občanů, ale jsem přesvědčen, že musí být možné, aby umělci a tvůrci prosazovali svá práva duševního vlastnictví na internetu a vítám skutečnost, že dohoda ACTA je prvním krokem tímto směrem. Rozhodně bych byl dal přednost tomu, aby se celá záležitost řešila v rámci WTO. Povšiml jsem si však také, že v dialogu v rámci WTO jsme neměli vhodné partnery, a proto je dohoda ACTA zajisté dobrým začátkem. Byl bych rád, kdyby Komise, pokud možno po uzavření dohody ACTA, udělala vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že dohodu podepíše co nejvíce zemí, a aby v případech, kde existují pochybnosti, projevila trochu více flexibility. Vítám zejména skutečnost, že jste uspěl se zahrnutím informací o zeměpisném původu, jako je šampaňské, skotská whisky, parmská šunka atd. k tomu bych vám chtěl poblahopřát. Jsem přesvědčen, že je to velký krok kupředu, pokud jde o zájmy Evropské unie. Naše evropské označování původu a informace o původu musí být možné zajistit a chránit stejně, jako například ochranné známky Coca Cola, Kellogg’s Cornflakes atd. Myslím si, že v zájmu svých výrobců musíme být v této oblasti aktivní. Vznesli jste otázku týkající se patentů: na jedné straně již samotný název této dohody míří jinam, ale na druhé straně mají naše podniky v tomto směru obrovské potíže a já bych navrhoval, že bychom možná mohli tuto záležitost s vámi podrobně projednat v pondělí, kdy budete přítomen na schůzi Výboru pro mezinárodní obchod. Gratuluji vám k tomu, čeho jste dosáhl. Chtěl bych vás povzbudit, abyste vytrval, pokud jde o záležitosti, které ještě nebyly dořešeny. Těším se na den, kdy tato sněmovna bude moci rozhodovat, zda schválí nebo zamítne dohodu v jejím konečném znění. Kader Arif, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, máme před sebou text, jehož složitost trápí mnohé z nás a podle mého názoru trápí ještě více občany Evropy. Pane komisaři, žádal jsem transparentnost a vy jste reagoval. Dnes jsem poněkud znepokojen. Vidím to tak, že kromě čistě technických záležitostí je hlavním nebezpečím směr, jímž se vydáváme, pokud jde o stále složitější vztah mezi osobními svobodami a internetem. Svět se rychle mění a všichni to víme. Všichni jsme si vědomi revoluce, která probíhá v oblasti přístupu pomocí tohoto nástroje nejen k informacím, ale i ke kultuře. V dnešním světě, kde je tento přístup bezprostřední a volný, jsou tradiční referenční body podlomeny. Naším nejsložitějším úkolem je proto stanovit nové předpisy, neboť opatření jsou nezbytná nejen na ochranu umělců a držitelů práv. Já ovšem nechci, aby se přehlížely osobní svobody.

20-10-2010

20-10-2010

CS


Pokud jde o ochranu svobod, z nichž jednou z nejdůležitějších je ochrana práva na soukromí, pak jsem velmi znepokojen kontrolami osobních věcí a zavazadel cestujících na hranicích, což je možnost, již dohoda ACTA nabízí. Znamená to, že celní orgány nám budou moci prohlížet mobilní telefony, MP3 přehrávače a počítače a hledat ilegálně stažené soubory? Podle Komise je to jen možnost, neboť přesný termín použitý v textu není závazný. Říká se, že členské státy si mohou zvolit, zda povolí či nepovolí kontrolu osobních zavazadel. Pojďme se bavit chvíli vážně. Jak můžete čekat, že toto znění nebude vnímáno jako podněcování k provádění takových prohlídek? Vážně si myslíte, že vláda, zejména pokud je do určité míry pod tlakem vlastního hudebního průmyslu – a tento příklad uvádím záměrně, nevyužije tuto možnost, kterou nabízí dohoda ACTA, a neupraví své vnitrostátní právní předpisy ve prospěch důkladnějšího prohlížení cestujících vstupujících na její území? Dalším problémem je, že pokud se potvrdí, že soubory, které má u sebe soukromá osoba, jsou určeny ke komerčnímu použití, trest je automatický. Kdo však určí, zda soubory, které máme nahrané, mají nebo nemají komerční povahu? Někdo může říci, že osoba, která má ve svém MP3 přehrávači 500 skladeb, má nutně komerční úmysl, ale proč by pak ostatní nevyužili příležitosti a nestanovili si tuto hranici na 300, 100, 50 nebo 10? Osobě, která má špatné úmysly, stačí stáhnout si ilegálně jediný film, aby vyrobila tisíce jeho kopií a učinila z toho komerční činnost. A nakonec, trest budou vyměřovat soudy každé země, ale evropský občan zadržený pohraničními orgány signatářské země na základě mimořádně závazných právních předpisů nebude mít žádnou možnost vznést námitku. Přejete si, aby bylo možné takové zneužívání? Nebyla právě Komise zodpovědná za to, aby učinila vše, co je v jejích silách, a zajistila, že dohoda bude zakazovat prohledávání soukromých věcí? Záměrně jsem dnes večer zmínil jen tuto záležitost, ale vy jste zmínili mnohé další, které zahrneme do usnesení, jenž jsem požadoval a o němž se bude řádně hlasovat na plenární schůzi příští měsíc. Pane komisaři, věnujte, prosím, pozornost výsledku tohoto hlasování. Bude totiž v souladu s naším závazkem věnovat před podepsáním aktu pozornost názoru Evropského parlamentu. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE . – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jednání byla obtížná, vyskytovaly se mnohé protichůdné názory a různé výklady důsledků této dohody. Pokud to dobře chápu, současný stav jednání předpokládá určitou nerovnováhu v přístupu k zeměpisným označením a k ochranným známkám, a to ve prospěch ochranných známek, a nedotknutelnost ochranných známek, které používají označení chráněná zeměpisnými označeními, což je v rozporu s článkem 22 dohody TRIPS. Jedním z mnoha příkladů je Parmesan, který může být volně vyráběn jako Parmesan ve Spojených státech a v Austrálii a vyvážen do Číny nebo kamkoli jinam v přímé konkurenci s evropskými výrobky, jejichž silnou stránkou jsou mimo jiné zeměpisná označení. Zdá se tak, že evropské produkty podporují nekalou soutěž a nemají účinnou ochranu ze strany dohody ACTA. v této souvislosti bych uvítal vysvětlení. Parmesan znamená „z Parmy“, nikoli z Austrálie nebo ze Spojených států, a to platí i pro všechna ostatní evropská zeměpisná označení. Musíme být opatrní, neboť jestliže v rámci globalizace ve 21. století nebudeme mít už za pár let svá zeměpisná označení, bude to částečně i v důsledku dnešních špatných rozhodnutí, a ztratíme tak velkou část své identity. Jestliže to všechno dohoda ACTA z tohoto pohledu dovoluje, je nepřijatelná.

229

230

CS


Jak bylo již uvedeno, je zde i otázka internetu. Evropská unie podporuje společnost založenou na širokých znalostech, otevřenou všem, a dohoda ACTA nesmí v žádném případě představovat omezení svobody přístupu na internetu. Mnohého bylo v této oblasti dosaženo. Pan komisař nám dal rozhodná ujištění, ale bylo by nepřijatelné, kdyby acquis communautaire byl jakkoli poskvrněn, což by, jak se zdá, bylo možné pomocí soudních příkazů podle článku 2 a pomocí trestních sankcí vztahujících se i na soukromé uživatele, jak stanoví čl. 2 odst. 14 bod 1. Oceňuji důležitá ujištění týkající se přístupu rozvojových zemí k léčivům, ale víme, že seznam zemí, které jsou stoupenci dohody ACTA, je velmi omezený a nezahrnuje padělatelské mocnosti zejména v Asii, ale nejen tam. z tohoto důvodu, vzhledem ke všemu, co můžeme ztratit v oblasti zeměpisných označení, a vzhledem k rizikům spojeným s internetem to v této chvíli vypadá tak, že dohoda je jen nevýhodou, a proto je lepší se jí vzdát. Jan Philipp Albrecht, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři De Guchte, je zřejmé, že vyjednaná dohoda ACTA bude co nejdříve přijata. Je to dohoda, v níž je obsažena celá řada závazků smluvních stran, pokud jde o posílení vymáhání práv duševního vlastnictví. Komise nás, poslance Evropského parlamentu, brzy požádá, abychom tuto dohodu přijali. Již řadu měsíců však Parlament zdůrazňuje, že by mnohá prohlášení EU o záměrech v rámci dohody ACTA mohla vybočovat ze stávajících právních předpisů EU. Nejen, že není jasné, zda existují dostatečné pravomoci pro uzavření takové obchodní dohody, včetně takových jejích ustanovení, jako jsou tresty nebo zásahy do základních práv, ale nemáme ani informace o tom, do jaké míry bude dohoda ACTA vést k tomu, že budou zavedena protiprávních opatření v EU. z tohoto důvodu je třeba dohodu ACTA vrátit na jednací stůl. Přesto chcete v této chvíli dohodu podepsat. Proto se vás nejdříve ptám: Už jste ji podepsali? Pokud ne, kdy máte v úmyslu ji podepsat? Za druhé: Kdy dostaneme podrobné posouzení dopadu týkající se toho, do jaké míry může dohoda ACTA ovlivnit základní práva v EU? Těším se na vaše odpovědi. Syed Kamall, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, myslím si, že bychom měli nejdříve uvítat některá z prohlášení, která dnes večer zazněla, a také skutečnost, že po tokijském kole jednání předložila Komise text Parlamentu, který bude mít nakonec možnost vyslovit či nevyslovit souhlas s touto dohodou. Myslím si, že krok směrem k transparentnosti je něco, co je třeba v celém Parlamentu přivítat. To byla ostatně jedna z oblastí, na níž se celý Parlament shodl. Na některých věcech jsme se možná neshodli, ale shodli jsme se na podstatně větší transparentnosti. Větší transparentnost znamená to, že omezíme falešné spekulace o obsahu jednání, ale, abychom byli spravedliví, tak i to, že se zdůrazní pozitivní úloha Komise při přesvědčování partnerů při jednání o potřebě větší transparentnosti. Myslím si, že jsme zde v Parlamentu sehráli určitou roli, když jsme vyvíjeli tlak na Komisi, takže Komise může zase na oplátku hovořit se svými partnery na jednání o potřebě větší transparentnosti. V této sněmovně panují pochopitelně různé názory na práva duševního vlastnictví. Pro držitele autorských práv a ochranných známek je to jednoznačně klíčová záležitost. Doufám, že dohoda ACTA je důležitým krokem v oblasti vymáhání práv mezi všemi aktivními stranami a staví na dohodě TRIPS z poloviny devadesátých let minulého století. Osobně se domnívám, že by se mělo rozlišovat mezi digitálním světem a světem z atomů. Ve světě s narůstající kapacitou zpracování, ukládání a s větší šířkou vlnového pásma vidíte, že ceny spějí k nule, a mnoho subjektů, například v hudebním průmyslu, na to nereaguje.

20-10-2010

20-10-2010

CS


z rozhovorů s právnickými experty jsem však pochopil, že je velmi obtížné kodifikovat tuto skutečnost v dohodě. Pokud jde o výrobu generických léčiv, jsem rád, že dohoda ACTA chrání autorská práva a ochranné známky, ale z hraničních opatření vylučuje patenty, takže při tranzitu přes EU nebude docházet k zabavování generických léčiv. Mám ale otázku, neboť Komise neodpovídala za jednání jménem EU v oblasti kapitoly týkající se vymáhání práv trestní cestou, za což byla odpovědná Rada jménem členských států. Diskutujeme-li zde o svých obavách vyplývajících z trestních sankcí, jak potom chceme vzájemně sladit tato dvě různá jednání o občanskoprávní a trestněprávní kapitole? To je otázka na vás, pane komisaři. Můžete pokrčit rameny, ale váš pohled na tento problém bude zajímavý. Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL . – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, tento týden se američtí senátoři Bernie Sanders a Sherrod Brown obrátili na US Patent and Trademark Office a písemnou formou požádali o důkladné šetření, aby bylo zajištěno, že znění dojednané dohody ACTA může být sladěno se stávajícími právními předpisy USA. Buďte ubezpečeni, že my v této sněmovně plníme svou povinnost a prověřujeme dohodu v souvislosti s právními předpisy Evropské unie. Moje skupina upřednostňuje svědomitý přístup a věnuje tomu veškerý potřebný čas, i když jste opakovaně a velmi podrobně odpověděl na otázky týkající se acquis communautaire. Děláme to proto, že jsme na otázky, které jsme mohli pokládat Komisi na zasedáních, kde Komise podávala zprávu a která jste nám nedávno po jednáních nabídl, za což bychom vám chtěli poděkovat, nedostali úplně uspokojivé odpovědi. Váš hlavní vyjednavač s námi často jednal, jako kdybychom obtěžovali Pána Boha a zpochybňovali Písmo svaté, mohu-li se zde tak lidově vyjádřit, nikoli jako kdybychom se zabývali obavami, které jsme vyslovili jménem evropských občanů. Některé z našich původních kritických postojů týkajících se internetu však měly určitý účinek a některé nejvíce sporné návrhy byly staženy. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, vypadá to, že jednání o dohodě ACTA jsou víceméně uzavřena. Znění poslední verze dohody lze již interpretovat jako legislativní text tak, jak se uplatňuje v jednotlivých členských státech. Dohoda ACTA tak ponechá stávající právní situaci v Evropě téměř beze změny. Původním cílem dohody bylo zlepšit vymáhání práva. v návrhu však nejsem schopna nalézt žádná taková konkrétní řešení. Před zveřejněním vyšlo najevo, že sporné body byly staženy. Zdá se však, že tato verze dostatečně nezohledňuje různé protichůdné zájmy. Článek 2 odst. 2 dohody například zní: „Přijaté, zachovávané nebo uplatňované postupy provádění této kapitoly musí být poctivé a spravedlivé a musí zabezpečit práva všech účastníků, na něž se vztahují postupy, která mají být odpovídajícím způsobem chráněna“. Kapitola o přechodných opatřeních neobsahuje žádné výslovné odkazy na právo na řádný zákonný postup a není v ní obsaženo ani ustanovení týkající se ověření nutnosti zničit padělané produkty. A v neposlední řadě, slyšeli jsme, že poslední body jednání budou projednány prostřednictvím e-mailu. Tyto poslední body se však týkají i oblasti uplatňování dohody jako celku. To by bylo mělo být nepochybně stanoveno předtím, než se začal formulovat obsah. Mohlo to pak možná přispět k některým praktickým řešením v dohodě samotné. Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych poděkovat Evropské komisi a zejména panu komisaři De Guchtovi za to, že vedou nesnadná

231

232

CS


jednání se Spojenými státy, což je bohužel zdánlivě nekonečná práce, jejímž cílem je nalézt určité sblížení týkající se dohody. Stále ještě zdaleka nemáme řešení problémů týkajících se duševního vlastnictví, které jsou nadále předmětem sporu mezi dvěma různými bloky lišícími se jak z ekonomického hlediska, tak i z politického. Evropa se musí nadále soustředit na dva hlavní body. Evropská zeměpisná označení musí být povinně chráněna z hlediska občanskoprávního i celního, neboť jsou v dnešní době poškozována tak, že tím trpí nejen zemědělsko-potravinářský průmysl, kde padělané výrobky způsobují nekalou soutěž tím, že užívají názvy, jež kopírují a napodobují známé evropské značky, ale jsou poškozeny i podniky působící v oblasti designu a módy. Dochází tak k poškozování obchodu, duševního vlastnictví, výzkumu a jako vždy i spotřebitele. Dalším důležitým bodem je potřeba společných pravidel, jimiž by se řídil prodej na internetu: na internetu se bez jakékoli kontroly prodávají filmy, knihy, hudba, léčiva a miliony dalších padělaných produktů. Evropská unie musí vyslat ostatnímu světu jasný signál: dohoda ACTA se musí stát záštitou proti padělání. Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, mezinárodní dohody musí být předkládány Evropskému parlamentu ke schválení. Pro nás jako poslance Parlamentu je důležité, abychom mohli kdykoli podle potřeby uplatnit své právo veta, ale momentálně je nám práce fakticky znemožněna. Opakovaně jsme nuceni žádat Komisi o vyjasnění stavu jednání o dohodě ACTA. Komise nás však pokaždé odbude několika slovy. Nejdříve jsme byli uklidněni argumentem, že jednání ještě zdaleka nejsou dokončena, a nyní jste nám řekl, že jde pouze o dohodu o vymáhání a že v acquis EU nebo v právních předpisech členských států nedojde k žádným změnám. V tom případě se chci zeptat: jaká je tedy přidaná hodnota dohody ACTA? Řekl jste, že dohoda nebude ani harmonizovat trestní postih, ani nebude ukládat nějaké nepřímé povinnosti v souvislosti s politikou „třikrát a dost“. Hovoříme tady ale znovu o obsahu tohoto návrhu dohody a konkrétně o bodech, které jsem zmínila. Dále dostávám denně vzkazy od zainteresovaných občanů a podniků a jednotlivé skupiny v Evropském parlamentu se stále shodují na tom, že tento návrh dohody porušuje základní práva našich občanů a cestujících ze třetích zemí. Položím vám tedy tuto jasně formulovanou otázku: jaké budou konkrétní výhody přijetí dohody ACTA? Přesvědčte nás, prosím, že znění ze dne 2. října je pozitivní a že je nezbytnou věcí. Mám na vás, pane komisaři, ještě velmi specifickou otázku: kdy se účastníci jednání znovu sejdou k jednání o dohodě ACTA? Kteří účastníci s ní nesouhlasili? Proč tomu tak bylo? Je to jedna otázka za druhou, pane komisaři. Ještě jednou opakuji, že nám bylo řečeno, že poslední úpravy nebyly ještě do dohody začleněny. Jak můžeme souhlasit s dohodou, která se projednává v zákulisí. Marietje Schaake (ALDE). – Pane předsedající, včera Komise přijala strategii na zahrnutí právně závazné Listiny základních práv EU. My jsme to jako liberálové navrhovali, takže to je andělská hudba pro mé uši. Dnes Komise zveřejnila informace o dohodě ACTA, a to po skončení posledních jednání před třemi týdny. Na stránce je odstavec nazvaný „pozitivní aspekty dohody ACTA“, ale jsou tam i některé otázky, které by mohly být označeny jinak. Zaprvé, patří obchodní dohody a smlouvy o vymáhání, což dohoda ACTA myslím je, do oblasti začleňování základních práv? Provede Komise posouzení?

20-10-2010

20-10-2010

CS


Zadruhé, je Komise ochotná vrátit se k jednacímu stolu, pokud bude dohoda ACTA ohrožovat základní práva? Bude Komise čekat s ukončením jednání, aby mohla vzít skutečně na vědomí usnesení Parlamentu z počátku příštího roku? Pokud vím, žádná země neparafovala jedinou stránku dohody ACTA. Pokud jde o internet, v prohlášení se uvádí, že dohoda ACTA dokonce dobývá nova území. v preambuli se uvádí, že dohoda ACTA se snaží o „podporu spolupráce mezi poskytovateli služeb a držiteli práv“. Článek 2.18.3 pokračuje takto: „všichni účastníci se vynasnaží podporovat společné úsilí potírat v obchodním prostředí účinně porušování autorských práv. To zahrnuje mimosoudní opatření a vybízí k dělbě pravomocí“. Článek 2.18.4 uvádí, že příslušný orgán, nikoli nutně soudní, by měl mít pravomoc „nařídit poskytovateli on-line služeb, aby neprodleně podal držiteli práv informace dostatečné k identifikaci účastníka, jehož účet byl údajně použit k porušování práv“. Kromě toho, že poukážu na slovo „údajně“, bych chtěla zdůraznit, že poskytovatelé internetových služeb mají obavy z toho, že budou muset začít vymáhat právo. Proto je třeba vytvořit určitý prostor v položce „negativní aspekty dohody ACTA“ ke zhodnocení aspektu základních práv, který stále je v současném návrhu dohody ACTA a který je Komise od nynějška podle právních předpisů povinna začlenit. Eva Lichtenberger (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, od chvíle, kdy máme k dispozici znění dohody ACTA, zjišťujeme, že vyvolává více otázek než odpovědí. Částečně je tomu tak v důsledku místy použité nejasné a vágní právní terminologie, která nic nevylučuje a všechno připouští. Chtěla bych se na tomto místě dotknout jedné klíčové záležitosti, kterou je výzva ke spolupráci mezi poskytovateli služeb a držiteli práv při provádění práv. Znamená to, že by například společnost Warner Brothers měla spolupracovat s poskytovateli internetových služeb téměř ve funkci zástupce šerifa? Jak by to do nejmenších podrobností fungovalo? Znamenalo by to prohledávat internet, aby bylo zjištěno porušování? Tato zmatená situace vyplývá ze skutečnosti, že například termín „osobní účely nebo komerční účely“ není dostatečně definován a žádná obecná definice nebyla nalezena. Myslím si, že je to mimořádně problematická záležitost, neboť zahrnuje privatizaci práva. Jak bylo uvedeno již včera, Komise se zavázala, že ke každému novému předpisu bude provedeno posouzení dopadu s ohledem na občanská práva. Kdy můžeme čekat toto posouzení dopadu dohody ACTA? Co od tohoto posouzení můžeme očekávat a kdy si je budeme moci přečíst? To je pro nás rozhodující, abychom mohli tuto dohodu posoudit. Sajjad Karim (ECR). – Pane předsedající, jako Unie jsme tápali v temnotách, abychom splnili požadavky, které jsou na nás kladeny v tomto novém internetovém věku. Nejsme pochopitelně sami a mnoho našich partnerských zemí je ve stejném postavení, ale všichni jsme museli společně pracovat na harmonizaci vymáhání předpisů v oblasti boje proti padělání. Ochrana autorských práv je naléhavá, ale je třeba dosáhnout rovnováhy, aby bylo zajištěno, že není narušena svoboda projevu a inovace. Jsme odhodláni zajistit, aby rovnováha, jíž bylo dosaženo ve zprávě paní Gallové, byla v dohodě řádně uznána s cílem podpořit rozkvět růstu, konkurenceschopnosti a inovace a zajistit nezbytnou ochranu držitelům práv. v dohodě neexistuje v oblasti vymáhání nebo v oblasti přístupu k vymáhání způsob, který by vyhovoval všem. Našim členským státům je přiznána flexibilita a my to podporujeme. Jak uvedl pan komisař, dohoda ACTA je správným prvním krokem k řešení problematiky padělatelských a pirátských skupin na internetu i mimo něj.

233

234

CS


Pokud jde o EU, očekáváme podrobný návrh v oblasti autorských práv a důkladné posouzení dopadu, které Evropský parlament přezkoumá, zanalyzuje a zkontroluje jménem našich občanů. Christofer Fjellner (PPE). – (SV) ACTA, obchodní dohoda o boji proti padělání, je samozřejmě velmi sporná. Je velmi sporná zde v Evropském parlamentu, ale i ve Švédsku, které zastupuji. Stavím se velmi kriticky zejména k tomu, co vypadalo z velké části jako tajnůstkářství, tedy mimo jiné ke skutečnosti, že texty nebyly dány veřejně k dispozici. To vytvořilo pocit a atmosféru, v níž se mohlo dařit pověstem obklopujícím dohodu. Nejúpornější se zdá být mýtus, že v důsledku dohody ACTA začnou celní orgány kontrolovat iPody a počítače. Před chvílí jsem to zaslechl i zde v plénu. Teď, když ale před sebou máme kompletní znění textu, vidím, že to nebyla pravda a že šlo jen o mýtus. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby Shakespeare napsal hru o diskusi okolo dohody ACTA, byl by ji také pojmenoval Mnoho povyku pro nic. Komise slíbila, že dohoda ACTA nijak nezmění právní předpisy EU, a když dohodu čtu, rozumím tomu také tak. Skutečnost, že v právních předpisech nenastanou žádné změny, znamená, že nenastanou žádné změny v každodenním životě občanů a nezmění se například nijak užívání internetu našimi občany. Neznamená to však, že dohoda ACTA není důležitá nebo potřebná, jak v této sněmovně někdo uvedl. Naopak, dohoda ACTA bude celosvětovým zlatým standardem v oblasti ochrany duševního vlastnictví. To je důležité a je to v zájmu Švédska i Evropy. Sníží se počet sporů a je-li něco, co slýchám při návštěvách švédských podniků, je to především potřeba chránit patenty a práva duševního vlastnictví, jichž jsou držiteli. To je dobré především mimo Evropu. Nyní, když jsem četl dokumenty z jednání, které jsem dostal, cítím se klidný a mám důvěru. Jsem si jist, že i občané to budou pociťovat stejně. Znamená to, že mám dopředu důvěru v další diskusi o této problematice v Evropském parlamentu. Françoise Castex (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jako iniciátorka písemného prohlášení k obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA) společně se svými kolegy poslanci panem Lambrinidisem, paní Roithovou a panem Alvarem bych vám především chtěla poděkovat za úsilí, které jste zejména v posledních týdnech věnoval zajištění transparentnosti a konsensu. v tuto chvíli s děkováním skončím, protože znění dohody je v klíčových bodech velmi dvojznačné. Pane komisaři, vy zaprvé říkáte, že toto znění dohody nezmění acquis EU, ale co nové trestní sankce za trestný čin napomáhání porušování autorského práva a podněcování k tomuto porušování, které chcete naopak odlišit od padělání? Jak nemáme pomyslet na to, co se děje ve Francii, kde hrozí zákon HADOPI a možné sankce za neutralitu technických zprostředkovatelů? Skutečnost, že toto znění vyjednala Rada, staví dohodu mimo vyjednávací prostor Komise a možná i mimo rámec acquis EU. Zadruhé se zdá, že výbor ACTA má možnost začlenit do znění dohody pozměňovací návrhy. Proto pochopíte naše obavy z vyhlídky na přijetí znění, které by mohlo být změněno. Takže, pane komisaři, opakuji, že pro nás je obtížné dát budoucímu sekretariátu ACTA bianco šek a výhrady, které budeme mít k výkladu textu při hlasování o usnesení, budou základem našeho stanoviska k ratifikaci tohoto znění. Christian Engström (Verts/ALE). – Pane předsedající, dne 10. března tohoto roku přijala tato sněmovna naprostou většinou usnesení, v němž se mimo jiné uvádělo, že dohoda by neměla umožňovat stanovení postupů na základě tzv. zásady třikrát a dost. To proto, že

20-10-2010

20-10-2010

CS


nechceme, aby si poskytovatelé internetových služeb začali počínat jako soukromá policie a aby byli nuceni na sebe tuto úlohu brat. Komise opakovaně uvedla v různých ústních stanoviscích, že tomu tak není. Já tato stanoviska vítám. Když se však podíváte na znění dohody, již v preambuli je uvedeno „přeje si podporovat spolupráci mezi poskytovateli služeb a držiteli práv, pokud jde o příslušné porušování práv v digitálním prostředí“. v článku 2.18.3 se pak uvádí, jak citovala paní Schaakeová, „se vynasnaží podporovat společné úsilí potírat v obchodním prostředí účinně porušování autorských práv“. Neznamená-li to „třikrát a dost“, co to tedy znamená? Je skvělé hovořit o spolupráci mezi držiteli práv a poskytovateli internetových služeb, ale co mají poskytovatelé internetových služeb dělat? Pokud to nechtějí dělat, jaká opatření proti nim budou podniknuta? Jsem velmi znepokojen tím, že jazyk této dohody je, jak řekla paní Castexová, tak dvojznačný, že není opravdu jasné, co se tím myslí. Po celou dobu mám tytéž zásadní obavy a velmi rád bych viděl skutečné posouzení aspektů základních práv v této dohodě. Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, pokus o dosažení dobrých mezinárodních dohod je velmi cenný a otevřeně připouštím, že to vůbec není lehký úkol. Když však uvažujeme o takových dohodách, musíme se v určité chvíli zastavit a ptát se: kdo z toho bude mít nakonec prospěch a kdo tím utrpí? Mám pocit, že z toho má prospěch vlastně jen pár lidí, kteří si chtějí nadělat tučný zisk a málo jim záleží na podpoře lidských práv, svobody informací atd., a že to vlastně poškozuje mnohem více lidí, než kolik jich z toho má prospěch. Stále nemám jasno, jaká je skutečná situace, pokud jde o generická léčiva. Je nesporné, že trestními sankcemi se mnoho nedosáhne. Víme však, že občanskoprávní řízení a s nimi spojené žádosti o vysoké náhrady atd. mohou způsobit mnohem více škody, než trestní řízení. Pak přichází otázka ochrany ochranných známek a proti tomu označení původu. Před chvílí právě proběhla debata, v níž jsme konstatovali, že označení původu získávají na významu a nabízejí možnosti ochrany, které ochranné známky zdaleka nenabízejí. Zdá se však, že vše je založeno na konceptu ochrany ochranných známek. Myšlenka využít poskytovatele internetových služeb de facto jako policii, jak se o tom zmínili i další poslanci této sněmovny, je pojetí, které naprosto odmítám. Kdo bude kontrolovat poskytovatele? v tomto případě neexistuje povinnost poskytovat informace a žádná ochrana údajů, jak by tomu mělo být u veřejnoprávních subjektů. To všechno jsou věci, které ve mně vyvolávají obavy. Navíc nevím, k čemu dospěje toto posouzení dopadu, pokud jde o lidská práva, a co navíc udělá Komise, pokud se v této sněmovně zrodí dojem, že toto už není původní řešení, a odmítne jej podpořit. Judith Sargentini (Verts/ALE). - (NL) Pane předsedající, dobře si dovedu představit, že hlavním cílem této dohody by mohla být prevence padělání kabelek a hodinek. Ovšem u dohody, v níž se uvádí, že obchodní kruhy musí v boji proti porušování autorského práva spolupracovat, se mi zdá, že věci jsou poněkud složitější. Mohu-li se vrátit k záležitosti kabelek, mám to chápat tak, že koželuh by mohl požádat výrobce zipů a přezek, aby prověřoval totožnost lidí, kteří si ty kabelky kupují? Budeme my jako orgány potom ukládat těmto firmám takové úkoly policejního charakteru? To by byl nerozumný vývoj a vy jste nám k tomuto bodu ve svém návrhu nepodal žádné vysvětlení. Pane De Guchte, slyšela jsem, jak říkáte, že se obáváte toho, že pokud z dohody ACTA vypustíme patenty, budeme mít na krku farmaceutický průmysl. Já mám jinou obavu,

235

236

CS


neboť stále existují nejasnosti, pokud jde o patenty a kontroly na hranicích. A to nemluvím o tom, že by se znovu mohlo stát něco tak trapného, jako je zabavení léků proti HIV v rotterdamském přístavu. Uklidněte nás, pane De Guchte, a prověřte dohodu ACTA z hlediska základních práv. Včera vaše Komise zveřejnila strategii určenou k tomuto účelu. Ujistěte nás, že lidé v rozvojových zemích mají právo na zdravotní péči. Ujistěte nás, že uživatelé internetu nebudou pronásledováni obchodními společnostmi a že jejich svoboda nebude omezena. Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) Stále narůstající množství padělaných a pirátských výrobků na mezinárodním trhu zvyšuje možnost ohrožení udržitelného rozvoje světové ekonomiky a nepochybně způsobuje i finanční ztráty původním výrobcům, stejně jako zásahy do práv duševního vlastnictví autorů a subjektů podílejících se na výrobě a produkci. Představuje pochopitelně i riziko pro spotřebitele a je příčinou ztráty pracovních míst v Evropě. Myšlenka vícestranné dohody v oblasti boje proti pirátství a padělatelství může být účinným mechanismem na potlačování těchto činností. Připojuji se však ke svým kolegům a chci zdůraznit potřebu transparentnosti a zvýšení důvěryhodnosti všech takových jednání a dohod. Za stejně zásadní považuji, aby byla dosažena rovnováha mezi právy, která chceme chránit, a právy, která jsou zásadní pro společnost. Vymáhání nebo ochrana práv jedněch nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů druhých. Hovořím konkrétně o ustanoveních dohody, která mají kriminalizovat naprosto nevinné běžné uživatele, ale nepostihnou velké hráče. Zdá se mi absurdní, že by při hraničních kontrolách mohla být zabavena technika, která obsahuje audio a videozáznamy pro osobní potřebu. v naší právní tradici není kopírování pro osobní potřebu bez komerčních účelů ilegální. Pane komisaři, proč by si například student nemohl pořídit kopii knihy, kterou potřebuje do školy? Ještě jednou zdůrazňuji, že musíme dát zelenou přijatelné ochraně autorských práv. Za aktuální verzí dohody ACTA je však práce lobbistů amerických nahrávacích společností, kteří ve své honbě za ziskem chtějí terorizovat a kriminalizovat velkou část naší společnosti a zejména občany členských států Evropské unie. Astronomické pokuty, nemístné kontroly, jednání o dohodě za zavřenými dveřmi atd., to vše považuji za nepřiměřené. Proto bych chtěla požádat Evropskou komisi, aby odolala tomuto obrovskému tlaku lobbistů a aby připravila rozumnou a vyváženou alternativu k aktuální verzi dohody ACTA. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Cestou našeho písemného prohlášení jsme usilovali o transparentnost při dojednávání ACTA a zajištění ochrany osobních dat a EU acquis. Jsem ráda, že návrhy dohody jsou konečně zveřejňovány a že většina problémů, které jsme kritizovali, z dohody zmizela. Ovšem bylo by prohrou Unie, kdyby např. právě ochrana pro zeměpisné označení byla okleštěná, takže např. Karlovarské oplatky či zmíněné šampaňské by nemusely mimoevropské země povinně chránit na celém svém území. Nestačí jen kontroly na hranicích. Prosím pana komisaře o vysvětlení. Pochybuji však také o efektivitě dohody, kdy smluvními stranami nejsou největší světoví padělatelé z Asie, což navíc může dělat potíže podnikatelům a spotřebitelům při implementaci dohody. Závěrem prosím pana komisaře nebo Komisi, aby nám předložila podrobnou analýzu dopadů ACTA na Evropskou unii. Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, především v několika vystoupení si přispěvatelé stěžovali, že provádění dohody ACTA povede k omezení občanských svobod,

20-10-2010

20-10-2010

CS


a několik řečníků zdůrazňovalo kontrolu notebooků nebo například hraniční kontrolu cestujících v letecké dopravě. Společné prohlášení vydané dne 16. dubna všemi účastníky dohody ACTA je naprosto jasné. Neexistuje žádný návrh, který by nutil účastníky dohody ACTA, aby po pohraničních orgánech požadovali prohledávání zavazadel cestujících nebo jejich osobní elektroniku, zda neobsahuje materiály porušující autorská práva. Cílem dohody ACTA je zabývat se ilegální činností ve velkém měřítku a stíhat zločinecké organizace. Jejím cílem není omezování občanských svobod nebo obtěžování spotřebitelů. Dohoda ACTA bude v souladu se stávajícím režimem EU v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví, který plně respektuje základní práva a svobody a občanské svobody, jako je ochrana osobních údajů. Příkladem může být ustanovení o minimální výši v celních předpisech EU z roku 2003, které vyjímá cestující z prohlídek, pokud zboží porušující práva není součástí rozsáhlého obchodování. Celní orgány EU, které přicházejí často do styku s obchodem s drogami, zbraněmi nebo lidmi, nemají čas ani právní základ, aby hledaly pár pirátských nahrávek na iPodu nebo v notebooku, a my nemáme v úmyslu to měnit. My to nebudeme měnit a zajistíme, aby smluvní strany dohody ACTA mohly tuto výjimku nadále uplatňovat. Nemůžeme však ukládat výjimku o minimální výši jako absolutní povinnost, neboť některé členské státy řídící se vnitrostátními předpisy mají nadále pravomoc provádět určité kontroly cestujících. Zazněly tu znovu odkazy na pravidlo „třikrát a dost“ nebo na zákon HADOPI ve Francii, který to umožňuje. To je však vnitrostátní předpis a Evropská unie není oprávněna nutit národní stát, aby to změnil. Několik poslanců rovněž požadovalo posouzení dopadu na základní práva, studii dopadu na ochranu soukromí a studii dopadu na acquis communautaire. Několikrát jsem na této plenární schůzi prohlásil, že v žádném případě nedochází k nijakému porušování základních práv ani acquis communautaire, a musím říci, že ve všech třech rozpravách, které jsme v tomto plénu vedli, nikdo z vás neuvedl žádný příklad problémů souvisejících se základními svobodami. Nikdo nepoukázal na žádné porušení acquis communautaire. Nikdo neuměl uvést žádný příklad. Uvedete-li nám příklady, podíváme se na ně. Pokud jde o jednání za zavřenými dveřmi, Parlament žádal, aby jednání o dohodě ACTA byla transparentnější. Komise zajistila, že se tak stalo, že máte před sebou znění dohody dojednané v Tokiu a že jste je dostali několik dní před tím, než bylo dokončeno. Máte je i s výhradami, které přetrvávají: tři na straně Evropské unie, tři na straně Spojených států. Máte výsledek jednání. Jak můžete říci, že se tak stalo za zavřenými dveřmi? Otázka byla položena veřejnému ochránci práv. Mně možná nevěříte. Já jsem Komise. Možná nevěříte Radě. Možná nevěříte svým vládám. Z mnoha zdejších vystoupení jsem vycítil, že vaše důvěra v národní vlády není příliš hluboká, ale jsem přesvědčen, že věříte alespoň veřejnému ochránci práv. Veřejný ochránce práv řekl velmi jasně, že můžeme držet dokumenty v tajnosti, a my jsme učinili další velký krok směrem k transparentnosti.

237

238

CS


Člověk by čekal, že když to udělá, bude to oceněno. Že se za to dočká alespoň nějakého uznání, ale někteří z vás prostě nadále tvrdí, že jednáme za zavřenými dveřmi a že jednání nejsou transparentní. Tak proč se snažíme o větší transparentnost, když i poté, co jí bylo dosaženo, stále tvrdíte, že transparentnost není? Možná bych měl svůj čas věnovat něčemu jinému. Pokud jde o možnosti Evropské komise souhlasit s konečným zněním: v Lisabonské smlouvě jsou stanovena velmi jasná pravidla týkající se jednání o mezinárodních dohodách, o tom, kdo a jak je uzavírá a ratifikuje, včetně důležité úlohy Evropského parlamentu. I v rámcové dohodě jsou stanovena jasná pravidla o tom, jak má být v průběhu jednání Parlament informován a jak má být jeho hlas vyslyšen. Myslím si, že tato pravidla pečlivě dodržujeme. Komise má jako vyjednavač výsadní právo stanovit okamžik, kdy jsou jednání technicky dokončena a kdy může být dohoda parafována. Dohoda ještě nebyla parafována a vy máte dnes večer možnost uvést své poznámky ještě před parafováním a před tím, než se rozhodneme, zda dohodu jako takovou parafovat. v Komisi jsme ještě neučinili rozhodnutí o tom, co vlastně uděláme, neboť máme stále nějaké výhrady, které chceme vyřešit se Spojenými státy dříve, než se rozhodneme. Parafování dohody je jednou z výsad Komise a není pro Unii s konečnou platností závazné. Dohoda bude mít konečnou platnost, jakmile ji schválí Evropský parlament. Respektujme tedy Smlouvu a respektujme rámcové dohody. Do té doby vás nadále budeme informovat a budeme s vámi v kontaktu tak, jak je stanoveno v rámcové dohodě. Mimochodem, podle Smlouvy je to Rada, kdo schvaluje podpis dohod, ale Parlament má vždy poslední slovo. Musí tuto dohodu ratifikovat, a pokud souhlas odmítne, žádná dohoda prostě nebude. Buďte proto trochu trpěliví. k žádnému parafování ještě nedošlo. Jakmile dojde k parafování, bude pořízen překlad a kontrola překladateli-právníky a pak půjde dohoda k podpisu do Rady a Parlamentu k ratifikaci. v této chvíli tedy ještě nebylo přijato žádné rozhodnutí a vy máte dnes večer další možnost seznámit nás se všemi komentáři, které máte na srdci. Někteří z vás se ptali, jaké výhody bude EU těžit z účasti na takové dohodě, pokud dohoda nezajde dále než stávající právní předpisy EU a pokud navíc i další země, jako například USA, požadují, aby nedošlo ke změně vnitrostátního práva. Nejde o hmotné právo. Tato dohoda se týká vymáhání stávajícího práva, a proto opakovaně slibuji, že acquis communautaire měnit nebudeme. Acquis communautaire je hmotné právo a to měnit nebudeme. Mezinárodní smlouva, která přijme normy podobné těm, které jsou platné v EU, ale i těm, které již existují v zemích jako USA nebo Japonsko, by stále byla velmi cenným příspěvkem ke stávající převažující mezinárodní normě tak, jak je definována dohodou TRIPS Světovou obchodní organizací. Naším cílem je prosazovat normy stanovené dohodou ACTA v rozvíjejících se partnerských ekonomikách, a to zejména prostřednictvím budoucích obchodních dohod, ale i na vícestranných akcích. Na základě toho využilo několik účastníků dohody ACTA příležitosti vytvořené jednáními o dohodě ACTA k revizi vlastních domácích právních předpisů podle dojednaných postupů. Pokud vím, tak například Japonsko i Kanada provádějí v této chvíli revizi svých programů zaměřených na vymáhání práva na internetu. Navíc se často přehlíží, že dohoda ACTA

20-10-2010

20-10-2010

CS


neznamená jen zlepšení právních předpisů. Znamená i spolupráci mezi orgány určenými k vymáhání, přijetí osvědčených postupů nebo lepší koordinaci technické pomoci. Přestože spolupráce EU s USA je v těchto oblastech v posledních čtyřech až pěti letech velmi úspěšná, věříme, že dohoda ACTA může zlepšit i tyto důležité aspekty boje proti porušování práv duševního vlastnictví. Americký systém vymáhání považujeme v oblasti ochrany některých práv duševního vlastnictví obecně za účinný a efektivní. Komise zdůrazňuje, že dohoda ACTA není skrytým nástrojem pro obcházení vnitrostátního legislativního procesu a ani nástrojem pro stávající právní předpisy, a totéž zdůrazňuje Parlament. Je pochopitelné, že představitelé USA zdůrazňují ten samý postoj. Chtěl bych ještě dodat, že zásada spolupráce mezi držiteli práv je již od roku 2003 uvedena v článku 15 směrnice o elektronickém obchodování, takže nejde o žádnou novou koncepci. Je ve směrnici o elektronickém obchodování a my na ni prostě odkazujeme. Odkazujeme na existující právní předpis EU. Dále bych chtěl říci, že v diskusi o dohodě ACTA se často přehlíží řada pracovních míst občanů EU, která souvisí s právy duševního vlastnictví, a o pracovních místech všude v této sněmovně často diskutujeme. Miliony pracovních míst v Evropě závisí na dodržování práv duševního vlastnictví. Padělání je vážným útokem na evropský průmysl, na evropské hospodářství a na evropské inovace, neboť jsme hospodářstvím založeným na inovacích. To, o čem skutečně hovoříme, jsou pracovní místa. A já musím říci, že jsem trochu překvapen, že ve všech třech diskusích, které jsme nyní v tomto plénu vedli, to vlastně nikdy nebylo zmíněno. Nikdy nikdo nepoukázal na pracovní místa. Poukazuje se na základní práva a na to jsem velmi citlivý, ale nikdo neuvedl žádný průkazný příklad. Poukazujete na kontroly na hranicích, u nichž je jasné, že dohoda ACTA nedodává nic k tomu, co již existuje. Poukazujete i na ochranu soukromí a já nevidím žádný důvod, proč by mělo být soukromí v ohrožení. Poukazujete i na určitou mlhavou svobodu a svobody, které mají být podle vás v ohrožení, ale neuvádíte žádné příklady. Na druhou stranu je jasné a podložené ve všech druzích studií dopadu, které byly vyhotoveny, mimochodem ze strany Komise, ke všem možným problémům, že mnoho našich pracovních míst je vázáno na práva duševního vlastnictví, a to je jeden z důvodů, proč tomuto tématu přikládáme takovou váhu. Jsem trochu překvapen, že o tom se tady v Parlamentu tak málo hovoří. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat na příštím dílčím zasedání. Písemná prohlášení (článek 149) Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Vítám pokrok, k němuž došlo v jednáních o dohodě ACTA. Tato dohoda je naprosto nutná pro zavedení společných mezinárodních standardů pro vymáhání právních předpisů v oblasti duševního vlastnictví. Musím však poukázat na to, že sankční opatření proti porušování duševního vlastnictví musí splňovat zásadu proporcionality a rovnováhy mezi závažností spáchaných činů a uplatněnými sankcemi. v tomto případě poukazuji zejména na porušování duševního vlastnictví v digitálních médiích a na internetu, kde by se měl jasně rozlišovat přístup

239

240

CS


v případě rozsáhlé pirátské činnosti pro komerční účely a v případě ojedinělých nahodilých případů padělání. Navíc, bez ohledu na závažnost spáchaného provinění, by se dohoda měla soustředit zejména na ochranu svobody projevu, práva na spravedlivý proces a na ochranu důvěrných informací. 17. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 18. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:55)

20-10-2010

STŘEDA 20. ŘÍJNA 2010

Recommend Documents