Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření …………………………………… = seizmických vln Země má tři hlavní části – kůra, ……………………………………, jádro
Stavba Země: litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť)
ast enos fér a
plášť 2 900 km
jádro 5 100 km
1 6 378 km
ZEMSKÁ KŮRA dva typy zemské kůry: 1. oceánská – tenčí (4–15 km), má 2 vrstvy (chybí ……………………………………) 2. pevninská – mocnější (30–40 km, i 80 km), má 3 vrstvy v zemské kůře je nejvíce zastoupen ……………………………………, křemík a hliník Pevninská a oceánská zemská kůra:
ZEMSKÝ PLÁŠŤ dělí se na svrchní a …………………………………… v hloubce kolem 150 km leží ve svrchním plášti vrstva měkkých, plastických a z části roztavených hornin zvaná …………………………………… nejsvrchnější
plášť
spolu
s astenosférou
a
zemskou
kůrou
tvoří
……………………………………, která je rozlámána na desky působením vysokých teplot a tlaků dochází v plášti k proudění hmoty → …………………………………… litosférických desek
2
ZEMSKÉ JÁDRO teplota přesahuje 5 000 °C jsou zde soustředěny nejtěžší prvky – …………………………………… a nikl dělí se na vnější (kapalné) a …………………………………… (pevné) proudění v kapalném jádru udržuje …………………………………… pole Země
Minerály minerály jsou prvky nebo chemické sloučeniny, které jsou součástí ………………….……………… přírody jsou základními stavebními jednotkami ………………….………………
Vznik minerálů krystalizace z magmatu (př. olivín, živec) srážení z roztoků (př. sůl kamenná, křemen), ………………….……………… vyplněné minerály = žíly přeměna (metamorfóza) – při změně teploty a tlaku se minerály ………………….……………… na nové chemické zvětrávání – působením vody a ………………….……………… činnost organismů (př. kalcitové ………………….……………… měkkýšů)
Krystalová struktura minerálů Minerály jsou převážně ………………….……………… látky (rtuť – kapalná), které většinou tvoří krystaly. Jednotlivé minerály se odlišují vnitřní stavbou, tzv. krystalovou ………………….……………… . Vnějším projevem krystalové struktury je ………………….……… krystalu. Ten je v přírodě často pozměněn nerovnoměrným vývinem. Minerály, které netvoří krystaly a nacházíme je pouze v podobě ledvinovitých nebo krápníkovitých útvarů, se nazývají ………………….……………… (beztvaré) – př. opál. Shluk krystalů jednoho minerálů se označuje ………………….……………… Shluk
krystalů,
které
………………….……………… .
vyrůstají
ze
společného
základu,
se
nazývá
U krystalů rozlišujeme tři prvky souměrnosti: střed souměrnosti ………………….……………… - myšlená rovina, půlí krystal na dvě zrcadlově stejné poloviny ………………….……………… - myšlená přímka, prochází středem krystalu, otáčením kolem ní se objeví několikrát stejná podoba krystalu Krystaly řadíme podle prvků souměrnosti do krystalových soustav:
1) ………………….……………… • nejméně souměrná
2) jednoklonná
3) kosočtverečná
4) čtverečná
5) šesterečná
6) klencová
7) ………………….……………… • nejvíce souměrná
3
Vlastnosti minerálů FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Hustota v mineralogii se udává v g/cm3 podle hustoty dělíme minerály: lehké – většina těžké – hustota nad ………………….………… ložiska lze vyhledávat rýžováním
Barva
4
barevné minerály zbarvené minerály – barva ovlivněna přítomností malého množství „cizího“ prvku ve struktuře, př. korund (šedý) → ………………….……………… (modrý) a ………………….……………… (červený) bezbarvé – př. křišťál
Vryp barva stopy, kterou minerál zanechá po ………………….……………… o destičku bezbarvé minerály mají vryp ………………….………………
Lesk kovový – př. zlato, galenit nekovový →
diamantový perleťový
(………………….………………)
mastný
(………………….………………)
skelný
(………………….………………, nejčastější)
Tvrdost určuje se relativně podle Mohsovy stupnice tvrdosti MINERÁL 1.
VLASTNOST lze do nich rýpat nehtem
2. 3.
lze do nich rýpat kapesním nožem
4. 5. 6. 7. 8.
ryjí do skla
9. 10.
Štěpnost a lom schopnost minerálu oddělovat se podle ………………….……………… ploch dokonalá (př. slída), dobrá, špatná neštěpné minerály – plochy jsou nerovné → mají lom, př. lasturnatý lom ………………….………………
CHEMICKÉ VLASTNOSTI rozpustnost ve vodě – př. ………………….………………, modrá skalice reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou – př. ………………….…………… podle chemického složení třídíme minerály na: Prvky
Sulfidy
Halogenidy
Oxidy a hydroxidy
Uhličitany
Fosforečnany
Křemičitany
Organické minerály
Prvky (chybný text)
v přírodě je velký počet prvků v ryzím stavu jako nerosty prvky dělíme na:
kovy – zlato, stříbro, měď nekovy – síra, grafit, diamant polokovy – arsen
ZLATO – Au žlutá barva, poměrně měkké, kujné, hustota 19,3 vyskytuje se v živcových žilách → při zvětrávání se dostává do naplavenin řek → z řek se získává ceděním výskyt v ČR: Jílové u Prahy, Kašperské Hory, Zlaté Hory a Otava světová naleziště: USA, JAR, Austrálie – 40 % světové produkce využití: bankovnictví, šperkařství (ryzí zlato = 12 karátů), zubní lékařství, elektronické součástky (čipy) 5
STŘÍBRO – Ar měkké, snadno tvarovatelné, často tvoří příměs zlata na vzduchu není tak stálé, mění barvu z bílé až na modrou v minulosti významná těžba v Litomyšli
MĚĎ – Cu v přírodě buď ryzí, nebo ve sloučeninách načervenalá barva, ale na vzduchu nestálá → rezavá měděnka výborný vodič tepla a elektřiny
SÍRA – S častěji vytváří sloučeniny – sulfidy a sírany modrá barva, matný lesk charakteristický zápach, snadno hoří za vzniku štiplavého oxidu uhličitého výskyt: vulkanické oblasti – krystalizuje z roztoků, vytváří povlaky v místech úniků vodních plynů (př. Vesuv) nebo vzniká činností bakterií (Mexický záliv, Polsko) využití: důležitá surovina pro potravinářský průmysl, výroba kyseliny sírové, barev, pesticidů
GRAFIT (TUHA) – C černá barva, kovový lesk velká tvrdost vznik přeměnou organických zbytků za vysokých teplot a tlaků využití: výroba tužek, žáruvzdorný materiál, elektronika, jaderné elektrárny
DIAMANT – D vysoká tvrdost a optické vlastnosti výskyt: JAR, Brazílie, Rusko ČR – České středohoří využití: hlavně technické využití – vrtné korunky
6
klenotnictví – bezbarvý diamant je nejcennější drahý kámen
Sulfidy hospodářsky důležité nerostné suroviny často vznikají krystalizací z horkých vodných roztoků tzv. nerosty rudných žil Vytvoř vhodné dvojice:
PYRIT – FeS 2 CHALKOPYRIT – CuFeS 2 GALENIT – PbS SFALERIT – ZnS
zlatožlutá barva, kovový lesk typické tzv. náběhové barvy – pestré barvy na povrchu minerálu hlavní ruda mědi na vzduchu nestálý – přeměňuje se na limonit a uhličitany mědi hlavní ruda zinku
zlatavá barva, kovový lesk tzv. kočičí zlato nejrozšířenější ze všech sulfidů často se vyskytuje v uhlí
šedá barva, kovový lesk, vysoká hustota jediná ruda olova využití: polygrafický průmysl, výroba barev a akumulátorů
7
Halogenidy hospodářsky významné nerosty Vytvoř vhodné dvojice:
SŮL KAMENNÁ – NaCl HALIT FLUORIT – CaF 2 KAZIVEC
vznikla odpařováním mořské vody v izolovaných zálivech a mělkých mořích často tvoří agregáty, slaná chuť váže vzdušnou vlhkost – na povrchu navlhlá využití: potravinářský, chemický průmysl, posyp vozovek čirá, nahnědlá, zelená, fialová barva využití: sklářský průmysl
Oxidy sloučeniny prvků s kyslíkem drahokamy, významné průmyslové suroviny, kvalitní železné rudy
MAGNETIT – Fe 3 O 4 Název je odvozen od jeho silného přirozeného ………………….……………. . Má ………………….…………… barvu a kovový lesk. V minulosti ho mořeplavci používali jako ………………….…………… . Je nejvýznamnější ………………….…………… rudou.
KREVEL (HEMATIT) Krevel je všeobecně rozšířený ………………….……………, který představuje jednu z nejdůležitějších železných rud. Jeho barva je barva šedá až načervenalá, ale vryp je vždy ………………….…………… . Těží se například ve Švédsku, na ………………….…………… a v Německu.
KORUND Korund je jedním z ………………….…………… minerálů. Je známý svými drahokamenovými odrůdami – ………………….…………… rubínem a modrým safírem. Zrnité agregáty korundu (tzv. smirek) se drtí a používá se jako ………………….…………… .
KŘEMEN – SiO 2 V přírodě patří k ………………….…………… minerálům. Často vyplňuje žíly, kde může doprovázet vzácnější minerály (např. ………………….……………). Křemen je velmi ………………….…………… vůči zvětrávání, proto jej často nacházíme na polích nebo ve formě valounků v náplavech řek. Známé jsou barevné odrůdy křemene – ………………….…………… ametyst, kouřově hnědá záhněda, růžový
………………….…………… a žlutý citrín. Čirý křemen se nazývá ………………….……… . Všechny tyto odrůdy jsou oblíbené drahé kameny. Písky s obsahem křemene se používají jako surovina pro výrobu ………………….…………… . Mezi křemité hmoty patří také chalcedon, pazourek a rohovec. Střídáním vrstviček chalcedonu a křemen vzniká tzv. ………………….…………… .
OPÁL Opál je amorfní minerál, a proto netvoří ………………….……………. . Pěkně zbarvené odrůdy jsou cenné drahokamy.
URANINIT (SMOLINEC) – UO 2 Uraninit je černý minerál se smolným ………………….……………. . Je
radioaktivní
a
využívá
se
jako
surovina
pro
………………….…………… elektrárny a ve zbrojním průmyslu. V českém smolinci u Jáchymova objevila polská fyzička Marie Curie-Sklodowská prvek ………………….……………. . 8
LIMONIT (HNĚDEL) Limonit má ………………….…………… barvu. Často tvoří tmel v pískovcích (vyšší odolnost). Vzniká ………………….…………… jiných železitých rud.
BAUXIT Bauxit je hlavní surovina pro výrobu ………………….…………… .
Uhličitany KALCIT – CaCO 3 jeden z ……………………..………… minerálů dokonalá ……………………..………… součástí ……………………… různých druhů organismů (koráli, měkkýši) horninotvorný minerál → tvoří ……………………………… je rozpustný i v málo kyselých vodách → vznik ……………………..………… jevů reaguje s ……………………..………… (šumí) využití: pálení vápna, výroba ……………………..……… 9
SIDERIT
DOLOMIT
……………………..……… ruda
podobá se ……………………..………
Sírany SÁDROVEC nejhojnější síran ložiska vznikla ……………………..………… mořské vody jemně zrnitý = ……………………..………… (dobrý sochařský materiál) využití: výroba ……………………..…………
BARYT využití: výroba ……………………..…………, keramiky, plnivo do papíru, zábavná pyrotechnika
Fosforečnany (chybný text)
APATIT modravá nebo nafialovělá barva ložiska vznikají ukládáním organických zbytků v mořích využití: výroba kyseliny chlorovodíkové a hnojiv
TYRKYS
Křemičitany křemičitany = silikáty významné horninotvorné horniny mají průmyslové využití, drahé kameny
OLIVÍN
GRANÁT 10
červený, skelný vzhled
červená barva
často v čedičích
v přeměněných horninách
drahý kámen
známé jsou tzv. polské granáty
TURMALÍN
MASTEK
nejčastěji černý
nejměkčí minerál, mastný lesk
drahý kámen
využití: mletý se vsypává do výrobků ze dřeva
SLÍDA tabulkovité krystaly – tenké a pružné lupínky špatná štěpnost vysoký lesk dva typy:
světlá slída = muskovit tmavá slída = biotit
ŽIVEC jeden z nejhojnějších minerálů bílý, růžový, červený dva hlavní typy: o živec sodný = ortoklas o živec sodno-vápenatý = plagioklas 12
ZEOLITY obsahují kyselinu, kterou snadno vypudí na její místo mohou ukládat jiné sloučeniny využití: např. čištění ropných skvrn
11
POUŽITÉ ZDROJE Švecová, M. – Matějka, D.: Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2007.
ZDROJE OBRÁZKŮ 1
2 3 4 5
6 7
http://fyzika-sychrov.sweb.cz/stavba-Zeme.jpg (1. 9. 2012) http://leccos.com/pics/pic/deskova_tektonika-_mapa.jpg (1. 9. 2012) http://leccos.com/pics/pic/krystalove_soustavy.jpg (1. 9. 2012) http://www.wpclipart.com/American_History/commerce/commerce_3/ cradle_panning_for_gold.png (1. 9. 2012) http://www.imageenvision.com/150/29105-royalty-free-black-andwhite-cartoon-clip-art-of-a-stack-of-coins-near-a-pot-of-leprechaunsgold-by-andy-nortnik.jpg (1. 9. 2012) http://pixabay.com/static/uploads/photo/2012/04/16/11/25/flat35571_640.png (1. 9. 2012) http://cdn.graphicsfactory.com/clip-art/image_files/image/0/13374901123-Cartoon-Character-Animal-Happy-Tiger-With-Pot-Of-Gold.jpg (1. 9. 2012)
8 9 10 11 12
http://www.radiochemistry.org/nuclearmedicine/pioneers/images/mari ecurie.jpg (1. 9. 2012) http://www.learnersdictionary.com/art/ld/stalactite.gif (1. 9. 2012) http://acala.cz/blog/wp-content/uploads/2012/03/granat.jpg (1. 9. 2012) http://www.zschemie.euweb.cz/smesi/slida.jpg (1. 9. 2012) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Rapakivig ranite_ss.jpg/190px-Rapakivigranite_ss.jpg (1. 9. 2012)
