Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy

Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy

Územní plán Ostravy VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA OSTRAVY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta MMO Zhotovitel: Ing. Jarmila Paciorková RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. RNDr. Jaroslav Kotík RNDr. Milan Poledník

Projekt "Pořízení nového Územního plánu města Ostravy“ byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR. Doba realizace: 5.6.2010 – 20.12.2010 Celkové způsobilé výdaje projektu:4. 000 000,- Kč Spolufinancování z EU: 3.400 000,- Kč Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR: 600 000,- Kč Nezpůsobilé výdaje projektu:747 200,- Kč

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

1

Územní plán města Ostravy



ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pořizovatel Územního plánu města Ostravy (dále jen ÚPlMO): Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, oddělení územního plánování, příslušné dle §6 odst. 1, písm. a) stavebního zákona odpovědná úřední osoba: Ing. Vojtěch Potocký, vedoucí oddělení územního plánování

Projektant ÚPlMO: Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, oddělení urbanistické koncepce, pověřené zpracováním ÚPlMO na základě svěřených úkolů v oblasti samostatné působnosti a na základě rozhodnutí Zastupitelstva města Ostravy ze dne 29. 4. 2009, č. usnesení 2024/27. vedoucí projektu: Ing. arch. Cyril Vltavský, hlavní architekt zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Vencelides, vedoucí oddělení urbanistické koncepce

Zhotovitel Vyhodnocení vlivu ÚPlMO na udržitelný rozvoj území: Ing. Jarmila Paciorková autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19, zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, č.j.: 15251/3988/OEP/92 (viz příloha) RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. autorizovaná osoba k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, č.j.: 630/3434/04 (viz příloha) RNDr. Jaroslav Kotík RNDr. Milan Poledník

2



OBSAH: A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..............................................8 A.1 OBSAH A CÍLE ÚPIMO, JEHO VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .........................................................8 A.1.1 Cíl ÚPlMO ......................................................................................................................................8 A.1.2 Obsah ÚPlMO ................................................................................................................................9 A.1.3 Vztah ÚPlMO k jiným koncepcím .................................................................................................21 A.2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .............22 A.2.1 Vymezení řešeného území ..........................................................................................................22 A.2.2 Klimatické poměry ........................................................................................................................23 A.2.3 Geologické poměry ......................................................................................................................26 A.2.4 Hydrogeologie ..............................................................................................................................30 A.2.5 Povrchové a podzemní vody ........................................................................................................30 A.2.6 Půda .............................................................................................................................................34 A.2.7 Flóra a fauna ................................................................................................................................37 A.2.8 Krajina ..........................................................................................................................................39 A.2.9 NATURA 2000..............................................................................................................................52 A.2.10 Staré zátěže .................................................................................................................................52 A.2.11 Vývoj životního prostředí v řešeném území bez pořízení ÚPlMO ...............................................55 A.3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ..............................................55 A.4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT POŘÍZENÍM ÚPIMO VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ...............................................................................55 A.5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ........................................................................58 A.5.1 Zábor ZPF ....................................................................................................................................58 A.5.2 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ............................................................................66 A.5.3 Kvalita ovzduší .............................................................................................................................67 A.5.4 Hluková zátěž ...............................................................................................................................69 A.5.5 Voda .............................................................................................................................................70 A.5.6 Odpady .........................................................................................................................................72 A.6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. .............................72 A.7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .............................................................................73 A.7.1 Vlivy na půdu ................................................................................................................................73 A.7.2 Vlivy na přírodní složky území .....................................................................................................73 A.7.3 Hluková a imisní zátěž .................................................................................................................74 A.7.4 Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií ............................................74 A.7.5 Změny odtokových poměrů ..........................................................................................................75 A.7.6 Vliv na krajinný ráz .......................................................................................................................75 A.7.7 Vlivy na veřejné zdraví .................................................................................................................77 A.8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. .............................................................................78 A.9 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................................................................78 A.10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .................................................................79 A.11 ZÁVĚR...............................................................................................................................................80 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ soustavy NATURA 2000 ...........................81 B.1 ZADÁNÍ A CÍL POSOUZENÍ..............................................................................................................81 B.2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉ KONCEPCE ÚP ............................................................82 B.3 CHARAKTERISTIKA A VYMEZENÍ PŘEDMĚTU OCHRANY PŘÍRODY Z HLEDISKA VYMEZENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ .............................103 B.3.1 Identifikace potenciálně dotčených lokalit .......................................................................................103 B.3.2 Ptačí oblasti s přesahem na území města Ostravy .........................................................................105 B.3.3 Evropsky významné oblasti na území města Ostravy ....................................................................107 B.3.4 Evropsky významné oblasti v těsné návaznosti na řešenou městskou část Ostravy .....................109 B.4 VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA PŘEDMĚTY OCHRANY PO A EVL ...............................111 3



B.4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení .............................................................................. 111 B.4.2 Vlastní vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO a EVL ........................................... 111 B.4.3 Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost lokality ......................................................................... 115 B.4.4 Vyhodnocení možných kumulativních vlivů .................................................................................... 115 B.5 OPATŘENÍ K PREVENCI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONCEPCE ............................ 116 B.6 ZÁVĚR POSOUZENÍ ...................................................................................................................... 116 B.7 POUŽITÉ PODKLADY .................................................................................................................... 116 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ ....................................... 118 C.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ..................................................................................... 118 C.1.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 118 C.1.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 118 C.1.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 118 C.2 VODNÍ REŽIM ................................................................................................................................. 119 C.1.4 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 119 C.1.5 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 119 C.1.6 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 119 C.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................. 120 C.3.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 120 C.3.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 120 C.3.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 120 C.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................................. 120 C.4.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 120 C.4.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 121 C.4.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 122 C.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA (ZPF A PUPFL) .................... 122 C.5.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 122 C.5.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 122 C.5.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 122 C.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................................................... 122 C.6.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 122 C.6.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 124 C.6.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 125 C.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ........................................................................................... 127 C.7.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 127 C.7.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 127 C.7.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 128 C.8 BYDLENÍ ......................................................................................................................................... 128 C.8.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 128 C.8.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 128 C.8.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 128 C.9 REKREACE .................................................................................................................................... 129 C.9.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů ................................................................................. 129 C.9.2 Stav území dle územně analytických podkladů .............................................................................. 129 C.9.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území .................................................................................. 129 C.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ........................................................................................................ 130 C.10.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů .............................................................................. 130 C.10.2 Stav území dle územně analytických podkladů ........................................................................... 130 C.10.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ............................................................................... 130 C.11 PRŮŘEZOVÉ JEVY ........................................................................................................................ 130 C.11.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů .............................................................................. 130 C.11.2 Stav území dle územně analytických podkladů ........................................................................... 131 C.11.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ............................................................................... 131 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT) ..................................................... 132 D.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................ 132 D.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .................................................... 140 D.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ............................ 148 D.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .............................................................. 168 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ .............................................................................................................................. 169 4



F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ .........................................173 F.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDNÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ ...................................................................173 F.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚPLMO K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍ POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL......................................................................................................................................174 F.3 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH ..................175 Seznam tabulek a obrázků: Tabulka č.01: Charakteristika městských obvodů .......................................................................................23 Tabulka č.02: Teplotní a srážková charakteristika ......................................................................................23 Tabulka č.03: Celková průměrná větrná růžice lokality Ostrava .................................................................24 Tabulka č.04: Čistota ovzduší .....................................................................................................................24 Tabulka č.05: Území se zvláště velkým znečištěním ..................................................................................25 Tabulka č.06: Dobývací prostory .................................................................................................................27 Tabulka č.07: Chráněná ložisková území ...................................................................................................27 Tabulka č.08: Ložiska nerostných surovin ..................................................................................................28 Tabulka č.09: Poddolovaná území ..............................................................................................................29 Tabulka č.10: Sesuvná území .....................................................................................................................30 Obr. 1: Situace – vodní toky a rybníky ........................................................................................................31 Obr. 2: Situace I. a II. tříd ochrany na území města ....................................................................................35 Tabulka č.11: Bonitovaná půdně ekologická jednotka ................................................................................36 Obr. 3: Situace lesních porostů na území města ........................................................................................37 Tabulka č.12: Rozloha lesní půdy a její změna v období 2000 – 2010 .......................................................37 Obr. 4: Situace chráněných území ..............................................................................................................40 Tabulka č.13: Velkoplošná chráněná území ...............................................................................................41 Tabulka č.14: Zóny CHKO ...........................................................................................................................41 Obr. 5: Situace VKP ....................................................................................................................................43 Tabulka č.15: VKP .......................................................................................................................................44 Tabulka č.16: Plošné a procentické vymezení registrovaných krajinných prvků ........................................47 Tabulka č.17: Hodnoty koeficientu ekologické stability ...............................................................................52 Tabulka č.18: Koeficient ekologické stability ...............................................................................................52 Tabulka č.19: Zábor zemědělského půdního fondu ....................................................................................58 Tabulka č.20: Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ....................................................................66 Tabulka č.21: Zastavitelné plochy pro bydlení ............................................................................................84 Tabulka č.22: Zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost ...................................................................84 Tabulka č.23: Zastavitelné plochy pro průmyslové využití a smíšenou obytnou funkci ..............................92 Tabulka č.24: Plochy přestavby...................................................................................................................94 Tabulka č.25: Trasy elektrických vedení: ..................................................................................................100 Tabulka č.26: Evropsky významné lokality ................................................................................................104 Tabulka č.27: Ptačí oblasti na území města Ostravy ................................................................................104 Obr. 6: Orientační schématický zákres pozice předmětného území města Ostravy a nejbližších evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO). ......................................................105 Tabulka č.28: Druhy ptáků, jež jsou předmětem ochrany PO Poodří .......................................................106 Tabulka č.29: Druhy ptáků, jež jsou předmětem ochrany PO Heřmanský stav – Odra - Poolší ..............107 Tabulka č.30: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Poodří ........................................................108 Tabulka č.31: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Poodří ...............................................................108 Tabulka č.32: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Heřmanický rybník .....................................109 Tabulka č.33: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Heřmanický rybník ............................................109 Tabulka č.34: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Pilíky ..........................................................109 Tabulka č.35: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Pilíky .................................................................109 Tabulka č.36: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Děhylovský potok - Štěpán ........................110 Tabulka č.37: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Děhylovský potok - Štěpán ...............................110 Tabulka č.38: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Ostrava - Šilheřovice .................................110 Tabulka č.39: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Ostrava - Šilheřovice ........................................110 Tabulka č.40: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice ..........................................111 Tabulka č.41: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice .................................................111 5



Tabulka č.42: Potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 v souvislosti s posuzovaným návrhem ÚPlMO. ....................................................................................................................... 113 Tabulka č.43: Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů koncepce na předměty ochrany a celistvost ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (zdroj: MŽP ČR 2007) .......................................................................................................................................... 114 Tabulka č.44: Vyhodnocení míry vlivu návrhu ÚP města Ostravy na předměty ochrany ptačí oblasti a evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. ................................................. 114 Tabulka č.45: Předpokládané vlivy ÚPlMO ............................................................................................... 168 Tabulka č.46: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj .................... 173 Tabulka č.47: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území ................................. 173

6


7




A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obecným cílem územně plánovací dokumentace je vypracovat návrh územního rozvoje a uspořádání města v souladu s přírodními, historickými, kulturními i civilizačními hodnotami řešeného území při respektování požadavků vyšších rozvojových koncepcí území i požadavků dotčeného města. Z toho pak plyne, že základní cíle územně plánovací dokumentace nemohou být v rozporu s hlavními cíli ochrany životního prostředí.

A.1 A.1.1

OBSAH A CÍLE ÚPIMO, JEHO VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Cíl ÚPlMO

Účelem zpracování ÚPlMO je potřeba přizpůsobení územně plánovací dokumentaci současným potřebám rozvoje města, stanovení základní koncepce rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a doplnění a zkvalitnění technické infrastruktury. ÚPlMO nahrazuje Územní plán města Ostravy z roku 1994 schválený dne 5. 10. 1994 usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M, ve znění schválených a vydaných změn a provedených úprav (dále jen ÚPl*1994). ÚPlMO prověřil, navrhl a zapracoval do návrhu další vhodné záměry rozvoje města, posoudil zastavitelné plochy pro zajištění udržitelného rozvoje tohoto významného centra regionu a navrhuje územní a urbanistické řešení, které reaguje na stavební rozvoj statutárního města a jeho rozvojové možnosti do budoucích let. Navrhuje další zastavitelné plochy, které nabídnou městu dostatek rozvojových ploch pro podnikání a pracovní příležitosti, plochy pro bydlení ve všech doposud známých formách bydlení a služeb adekvátních pro takto významné město. Koncepce rozvoje území ÚPlMO vymezuje základní cíle: město Ostravu rozvíjet v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 jako metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace. Respektovat jeho funkci obchodně – průmyslového a kulturně - vědeckého centra „Rozvojové oblasti Ostrava OB2“, respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vytvářet územní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel města Ostravy, zejména podporovat rozvoj pracovních příležitostí a připravovat plochy pro výstavbu objektů pro bydlení v kvalitním životním prostředí s dobrým dopravním napojením, vytvářet vyvážené příznivé podmínky pro bydlení, práci a rekreaci obyvatel města, udržet rovnováhu mezi rozvojem města a ochranou životního prostředí, vytvářet podmínky pro kvalitní urbanistické provázání městských částí a tím zlepšení ekonomie provozu města (dopravní, technická infrastruktura, využívání vnitřních rozvojových rezerv), zaměřit se na odstranění zátěží spojených s dřívější průmyslovou činností a využít takto získané plochy pro rozvoj města, rozvíjet a podporovat oživení centra města rozvojem bydlení a dalších aktivit, vytvářet podmínky pro doplnění občanského vybavení v obytných zónách, vytvářet podmínky pro polyfunkčnost jednotlivých městských částí, vytvářet podmínky pro rozvoj vysokého školství, vědy a výzkumu, využít přírodních hodnot území města pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity jeho obyvatel při respektování zásad ochrany životního prostředí, vytvářet podmínky pro vznik uceleného a spojitého systému zeleně na území města Ostravy včetně jeho propojení s krajinou sousedních obcí, dbát na citlivé řešení přechodu mezi zastavitelným územím a volnou krajinou se zřetelem na hodnoty krajinného rázu, zejména při kontaktu zástavby se zvláště chráněnými územími. Součástí ÚPlMO je vymezení ploch pro přírodní prvky (parky, ÚSES atd.). Zároveň ÚPlMO stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), stanoví přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních

8



podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách, charakteru zástavby apod.). Dá se předpokládat zájem o trvalé bydlení v rodinných domech, rozvoj doprovodných služeb, s tím související vznik nových pracovních příležitostí, rozvoj sportovně rekreačních a podnikatelských aktivit. Při rozvoji všech těchto aktivit je nutné brát zřetel na dochované kvalitní prvky v území. Je nutné respektovat veškeré přírodní zajímavosti a prvky přírody vyžadující ochranu. Pro hodnocení širších vztahů města Ostravy je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Město Ostrava je stabilním sídlem a nosným prvkem sídelní struktury regionu, tvořící přirozený spádový obvod pro okolní obce. Veškeré změny v území musí směřovat ke zvýšení atraktivity a prosperity města, musí být řešeny komplexně k dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.

A.1.2

Obsah ÚPlMO

Urbanistická koncepce Hlavní principy koncepce ochrany a rozvoje urbanistických hodnot města vymezené ÚPlMO: rozvíjet urbanistické uspořádání města děleného do tří výrazných obytných souborů s cílem podporovat jejich kvalitní urbanistické provázání a vytváření polyfunkčních, navzájem propojených urbanistických celků, provázaných především v nivách řek širokými pásy krajinné zeleně, zachovat ráz jedinečných struktur kvalitních urbanistických souborů zejména ve vyhlášených městských památkových zónách – respektovat historickou stavební čáru, výškové uspořádání zástavby, měřítko členění fasád, vzájemné vazby objektů a použité materiály, koordinovat novou výstavbu v návaznosti na kvalitní urbanistické soubory, zachovat současný charakter menších městských obvodů s rodinným bydlením, chránit a rozvíjet stávající systém veřejné infrastruktury, při posuzování nových staveb zohledňovat specifickou hodnotu urbanisticky souvisejících průmyslových a technických památek na celém území města. Základní urbanistická regulace: respektovat širší vztahy v území, zejména stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci, nadále rozvíjet město Ostravu jako metropoli Moravskoslezského kraje, včetně veškerých funkcí, které metropole musí zajistit a nabídnout. Za tímto účelem zajistit koordinovanou přípravu nových rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci a pracovní příležitosti v kvalitním životním prostředí s dobrým dopravním napojení. zaměřit se na doplnění a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a vytvářet podmínky pro její koordinované umisťování, zaměřit se na zkvalitnění dopravní dostupnosti města z okolních obcí, při formování nové zástavby sledovat zvýraznění terénního reliéfu a zvýraznění významných lokalit a orientačních bodů ve městě vhodnými kompozičními prvky zástavby (výškové dominanty, odstupňovaná zástavba apod.), dodržovat funkční členění území na jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití, koncepci dopravní a technické infrastruktury a uspořádání občanského vybavení celoměstského významu, dle urbanistické koncepce vyjádřené v hlavním výkresu ÚPlMO, vytvořit podmínky pro doplnění center volnočasových aktivit (aquaparky, vědecko-zábavná centra apod.) včetně nových ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, vytvořit podmínky pro přestavbu průmyslových ploch v blízkosti obytných souborů, které mají negativní dopad na životní prostředí, vytvořit podmínky pro revitalizaci prostředí obytných zón, vytvářet podmínky pro realizaci Územního systému ekologické stability bez migračních bariér pro volně žijící organismy. 9



ÚPlMO sleduje takové funkční a prostorové uspořádání ploch, které při optimálním využití území respektuje rozvojové záměry města a zároveň chrání hodnoty území, zejména v oblasti životního prostředí. Řeší vymezení plochy pro tzv. „čisté“ funkce, ale i pro polyfunkční využití. Navržené řešení odráží současné představy dynamicky se rozvíjejícího krajského města. V rámci ÚPlMO je území rozčleněno na plochy dle způsobu využití: Plochy bydlení Bydlení v rodinných domech Bydlení v bytových domech Plochy smíšené obytné Plochy smíšené – bydlení a občanské vybavení Plochy smíšené – bydlení a služby Plochy rekreace Sport Volný čas Volný čas – zoo Individuální rekreace – chaty Individuální rekreace – zahrady Plochy občanského vybavení Občanské vybavení Občanské vybavení – střední a vysoké školy Občanské vybavení – zdravotnictví Plochy veřejných prostranství Veřejná prostranství Hřbitovy Parky Plochy výroby a skladování Lehký průmysl Těžký průmysl Plochy smíšené výrobní – lehký průmysl a občanské vybavení Plochy zemědělské Plochy zemědělské výroby Orná půda Plochy přírodní Lesy Louky Krajinná zeleň Ochranná zeleň Plochy vodní a vodohospodářské Plochy dopravní infrastruktury Plochy pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu) Plochy železniční dopravy Plochy tramvajové dopravy Plochy ostatní dopravy Plochy technické infrastruktury Plochy rekultivační Skládka průmyslového a komunálního odpadu – rekultivace les Skládka průmyslového odpadu – technická rekultivace Rozmístění a rozsah jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití na území města je vyznačen v ÚPlMO ve výkrese: V2 – Hlavní výkres - Urbanistická koncepce. Území města člení ÚPlMO na následující plochy dle významu: Plochy zastavěné stabilizované Plochy zastavěné stabilizované jsou části současně zastavěného území obce, vymezeného k 1. 11. 2010, v nichž ÚPlMO ponechává stávající způsob využití.

10



Plochy přestavby Plochy přestavby jsou plochy v zastavěném území obce, na kterých ÚPlMO navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem využití, z urbanistického hlediska vhodnějšího. Zastavitelné plochy Zastavitelné plochy jsou plochy, které nejsou v době vydání ÚPlMO zastavěny a jsou jím určeny k zastavění. Nacházejí se uvnitř i vně zastavěného území. Územní rezervy ÚPlMO vymezuje územní rezervy pro liniové dopravní stavby a stavby technické infrastruktury na celém území města a plochy pro výhledovou městskou zástavbu umístěné mimo zastavěné území obce. Územní rezervy vymezují plochy pro předpokládané směry rozvoje města a chrání je před takovým využitím, které by zamezilo nebo podstatně snížilo možnost jejich cílového využití. Využití územních rezerv pro městskou zástavbu je podmíněno vydáním změny ÚPlMO, vycházející z regulačního plánu nebo územní studie, jejichž cílem je prověřit a stanovit organizaci ploch a jejich využití a navrhnout zásady řešení veřejné infrastruktury. Plochy nezastavěného území Nezastavěným územím se rozumí pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. ÚPlMO dále vymezuje: Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií. ÚPlMO vymezuje plochy a koridory, ve kterých je podmínkou vydání prvního územního rozhodnutí zpracování územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní prostorové řešení území včetně řešení veřejné infrastruktury. Plochy pro asanace Plochy pro asanaci vymezuje ÚPlMO v „Plochách přestavby“ zejména v případech, kdy není možné využití těchto ploch bez významných zásahů do jejich horninového prostředí. Jedná se zejména o plochy poškozené předchozí průmyslovou výrobou nebo procesy spojenými s těžbou uhlí. Na základě vymezení těchto ploch a jejich zahrnutí do veřejně prospěšných opatření bude možné provést potřebnou dekontaminaci území nebo nezbytné úpravy terénu i při nečinnosti vlastníků dotčených pozemků. Bude umožněno vlastnická práva k předmětným pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit a odstranit ekologickou zátěž nebo upravit terén poškozený důlními vlivy. Výše uvedené plochy posílí svébytnost města umístěním takových aktivit, které přinesou do území pracovní příležitosti, posilují funkci řešeného území jako obytného území Dopravní infrastruktura V rámci dopravní infrastruktury je posouzena aktuálnost současného dopravního řešení, zakotveného v ÚPl*1994 a v případě, že již není aktuální, jsou navržena nová řešení. Při navržených úpravách jsou dodržena ustanovení ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic, ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích a vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu. Rovněž jsou aktualizovány cyklistické trasy a vymezeny nové cyklistické trasy. V návrhu je zohledněna studie posouzení možnosti uplatnění systému lehké kolejové dopravy v MSK se zaměřením na napojení kolejové sítě tramvajové dráhy v Ostravě (2008) a odborné posudky, podklady pro posouzení aktuálnosti stávajících tramvajových tras, včetně zohlednění i budoucích podmínek a programový dokument „Koncepce dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje“. 11



Širší dopravní vazby: V kontextu rozvoje dopravní infrastruktury krajského, republikového a evropského významu podporovat dostavbu a modernizaci dopravní infrastruktury města Ostravy s cílem zlepšit stávající nevyhovující prvky. územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby základní komunikační sítě ÚPlMO s páteřním motivem kříže dálnice D1 a silnic I/56 a I/11, tzv. „Slezského kříže, územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby sítě železniční dopravy ÚPlMO s nosným prvkem koridorové tratě a trasou vysokorychlostní železniční tratě, v území hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby dopravní infrastruktury zajišťující kvalitní napojení Ostravy na mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově, územně hájit a respektovat záměry výstavby oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe, iniciovat přehodnocení využití vodního toku Ostravice pouze pro rekreační plavbu, v území hájit podmínky pro dostavbu sítě cyklistických tras s páteřní síti dálkových a krajských tras, respektovat návaznosti dopravní sítě na sousední obce definované ve výkresu O2 – Širší vztahy. Koridory a plochy dopravní infrastruktury ÚPlMO vymezuje plochy a koridory dopravní infrastruktury: pro stavby komunikací a tramvajových tratí, pro stavby železničních a vlečkových tratí, pro stavby ostatních druhů dopravy. Koncepce komunikační sítě: respektovat koncepci rozvoje základní komunikační sítě stanovenou ÚPlMO, která je tvořena roštem komunikačních tahů dálnice D1, silnic I/11, I/56, I/58 a I/59 a na ně navazujících silnic II. a III. tříd a významných místních komunikací, územně hájit a podporovat v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci návrhových prvků komunikační sítě, uvedených v seznamu veřejně prospěšných staveb ÚPlMO a to zejména: o přeložka sil. I/11 včetně MÚK a vyvolané přeložky stávající sil. I/11 (D1), o přeložka sil. III/4692 v rámci přeložky sil. I/11 včetně přestavby křižovatky pro napojení přeložky na stávající sil. III/4692 (D2), o výstavba MK pro napojení území na přeložku sil. I/11 a pro dopravní obsluhu území městského obvodu Krásné Pole (D3), o přeložka MK ul. Krásnopolská a její zapojení do stávající stykové křižovatky sil. I/11 x MK Bedřicha Nikodéma (D5), hájit plochy úprav (přestaveb) dálniční sítě, silnic I. třídy, silnic II. třídy, silnic III. třídy a místních komunikací znázorněných ve výkrese V2.2 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Doprava a uvedených v seznamu veřejně prospěšných staveb ÚPlMO a to zejména: o přestavba zemního tělesa stávající sil. I /11 (předpoklad převedení do sil. II. třídy) a místní komunikace ul. Karla Svobody pro zlepšení dopravních parametrů a odstranění dopravně závadového úseku (D6), hájit koridory územních rezerv dálniční sítě, silnic I. třídy, silnic II. třídy, silnic III. třídy, místních komunikací a tramvajových tratí vymezených ÚPlMO, další lokální úpravy, sledující dosažení normových parametrů platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků aj. za těchto podmínek: o úpravy budou provedeny v rámci vymezených ploch dopravy a nebudou zasahovat do stabilizovaných (stávajících), rozvojových a přestavbových ploch vymezených ÚPlMO, o úpravy nezhorší užitnou hodnotu veřejných prostranství a nezhorší stávající možnosti dopravní obsluhy navazujících ploch, o budou respektovány stávající inženýrské sítě (připouští se jejich přeložení v rámci vymezených ploch dopravy), výstavbou účelových komunikací v rámci navrhovaných přeložek komunikací zajistit příjezd vozidel údržby i dopravní obsluhy návazných pozemků, prosazovat opatření ke snížení negativních vlivů z dopravy: 12


o o o o


při návrhu komunikací a tramvajových tratí reagovat na návazné funkční plochy, technickými opatřeními snižovat dopravní hluk na přípustné hodnoty (výsadby zeleně, tlumivé povrchy komunikací a tramvajových tratí, protihlukové stěny), v případě, že prostorová dispozice neumožňuje vložení překážky pro šíření hluku, prosazovat technické úpravy na objektech, podporovat omezování emisí mobilních zdrojů a při výstavbě komunikací zohlednit imisní limity látek znečišťujících ovzduší.

Koncepce železniční sítě Respektovat železniční síť tvořenou: celostátní tratí č. 270 Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru, ostatními celostátními železničními tratěmi č. 316 Ostrava Svinov- Opava východ, 321 Ostrava- Svinov – Český Těšín, 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, návaznými regionálními tratěmi. Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy (především na koridorových tratích) s ostatními druhy doprav a zlepšení parametrů kolejové sítě. na stávající základní železniční síti územně hájit záměry na dobudování zastávek pro zlepšení obsluhy území Kunčic, Vítkovic a Zábřehu, podporovat elektrifikaci a modernizaci tratí, zohlednit záměry výstavby regionální lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Ostrava – Hlučín, Ostrava – Orlová a Ostrava – Havířov, hájit plochy územních rezerv pro záměry dostavby železniční sítě včetně vysokorychlostní tratě. Koncepce veřejné osobní dopravy územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby prvků veřejné osobní dopravy včetně ploch přestupních uzlů, v návrhu rozvoje tramvajové sítě zohlednit její propojení s tratěmi regionální lehké kolejové dopravy (LRT), na území města Ostravy hájit plochy pro dostavbu a přestavbu tramvajové sítě uvedené v seznamu veřejně prospěšných staveb. Koncepce cyklistické dopravy v území hájit záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami, trasami krajského významu a páteřními trasami městského významu, v rámci přípravy dostavby a přestavby komunikační a kolejové sítě zohlednit záměry rozvoje cyklistické dopravy dle dokumentace „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě“, při rozhodování o rekonstrukci veřejných prostranství preferovat segregaci cyklistické dopravy od dopravy automobilové. Koncepce vodní dopravy V území hájit plochy územních rezerv pro následující záměry vodní dopravy: vodní cesta Dunaj-Odra-Labe (DO1/R), splavnění úseku řeky Ostravice (DO2/R) pro rekreační dopravu. Koncepce letecké dopravy Při umisťování nové zástavby respektovat stávající ochranná pásma letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Koncepce ostatní dopravy - Přestupní uzly, statická doprava, vozovny V území hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby přestupních uzlů pro vzájemnou vazbu jednotlivých subsystémů veřejné osobní dopravy. Jedná se o tři skupiny přestupních uzlů: – stávající přestupní uzly bez navrhovaných úprav (Moravská Ostrava - nám. Republiky, Vítkovice - Mírové náměstí), 13



–

stávající přestupní uzly s navrhovanou přestavbou (Svinov, Nová Ves - vodárna, Slovenská - Černý potok, Ostrava - hl. nádraží, Orlovská, Michálkovická, Hranečník, Vítkovice – žst., Mariánské Hory – Hulváky, Vítkovice – nám. Jiřího z Poděbrad), – nové přestupní uzly (Jižní město – ul. Místecká, Jižní město - Plzeňská, Jižní město Zábřeh, Plesná - ul. Opavská). Vymezení přestupních vazeb je v grafické části ÚPlMO kryto dopravní plochou, nebo jsou tyto vazby zajištěny vhodným uspořádáním návazných ploch s rozdílným způsobem využití. Hájit záměry výstavby nebo přestavby přestupních uzlů podle těchto zásad: – Svinov – přestupní uzel autobusové, železniční a tramvajové dopravy - sledovat průchod cyklistické trasy DK20 a koordinovat s dostavbou na návazných volných plochách, – Nová Ves, vodárna – stabilizovaný přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy sledovat průchod cyklistické trasy v rámci rekonstrukce DK144. Významnější změny by mohly nastat v případě přestavby křižovatky na mimoúrovňovou (prozatím hájeno územní rezervou), – Slovenská, Černý potok – stávající přestupní uzel s navrhovanou přestavbou přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy a výhledově i lehké kolejové dopravy (LRT) - výstavba prodloužené ul. Slovenské a výstavby lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Hlučín - Ostrava je hájena územní rezervou, – Ostrava, hl. nádraží – v zásadě stabilizovaný přestupní uzel autobusové, trolejbusové, železniční, tramvajové a výhledově i lehké kolejové dopravy (LRT) významnější změny vyvolá výstavba tramvajové tratě v úseku Ostrava hl. nádraží – Hlučínská, – Orlovská – v zásadě stabilizovaný přestupní uzel autobusové a trolejbusové dopravy - hájit dopravní plochu pro zlepšení dopravních parametrů stávající plochy smyčky, – Michálkovická – v zásadě stabilizovaný přestupní uzel autobusové a trolejbusové dopravy - hájit dopravní plochu pro zlepšení dopravních parametrů stávající plochy smyčky, – Hranečník – přestavba stávajícího nevyhovujícího přestupního uzlu autobusové a tramvajové dopravy s doplněním trolejbusové smyčky, – Vítkovice, železniční stanice - stabilizovaný přestupní uzel autobusové, železniční a tramvajové dopravy, – Jižní město, ul. Místecká – výstavba autobusové smyčky pro ukončení příměstské dopravy ze směru od Frýdku – Místku s přestupem na tramvajovou dopravu, – Jižní město, Plzeňská (Dubina) – dostavba autobusové smyčky pro ukončení příměstské dopravy ze směru od Příbora s přestupem na tramvajovou dopravu, – Jižní město, Zábřeh – vybudování železniční zastávky vč. nezbytných pěších tras pro přestup na tramvajovou dopravu, – Mariánské Hory - Hulváky - přestupní uzel autobusové, trolejbusové a tramvajové dopravy - vybudování autobusové a trolejbusové smyčky vč. přestavby ul. 28. října s vyvolanou přeložkou tramvajové tratě, – Vítkovice, nám. Jiřího z Poděbrad – rekonstrukce přestupního uzlu - zastávky a nezbytné krátkodobé odstavení autobusů, – Plesná, ul. Opavská – výstavba přestupního uzlu autobusové a tramvajové dopravy vybudování tramvajové a autobusové smyčky, – U přestupních uzlů s vazbou na osobní automobilovou dopravu, zejména Hranečník na východě, Černý Potok na severu, Svinovské nádraží na západě a Interspar na jihu, sledovat vazbu na stávající nebo navrhované plochy záchytných parkovišť. Statická doprava statickou dopravu (parkování) realizovat na pozemku stavby pro stupeň automobilizace 1 : 2 a to jak pro novostavby, tak i pro změny užívání stávajících staveb. V těch případech, kde tuto podmínku nelze splnit z důvodu technických je stavebník povinen odpovídající počet parkovacích míst zajistit v docházkové vzdálenosti stavby, využití kapacit stávajících parkovišť pro novou zástavbu nebo změnu užívání (rozvojových či přestavbových ploch) je možné pouze za podmínky, že stavebník prokáže nevyužití

14



příslušné kapacity statické dopravy, že budou splněny požadavky na její kvalitu a kvantitu (např. docházková vzdálenost, odpovídající kapacita dle prvního bodu), v území hájit plochy pro nezbytné navýšení stávajících kapacit statické dopravy pro výhledový stupeň automobilizace 1 : 2, sloužící pro pokrytí výhledových potřeb parkování a odstavování vozidel stávajících zastavěných ploch, pro řešení deficitu statické dopravy v historické části města a sídlištních celků zajistit výstavbu záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti a ve vazbě na trasy městské hromadné dopravy, v území hájit a respektovat záměry výstavby záchytných parkovišť – zejména v lokalitách Přívoz – Černý Potok, Slezská Ostrava - Hranečník, Slezská Ostrava – Kamenec, Dubina – Interspar, Svinov – nádraží. lokalizaci parkovacích objektů a záchytných parkovišť upřesňovat v rámci ÚS a další návazné podrobnější dokumentace ve vymezených plochách pro „Ostatní dopravu“, v plochách určených pro bydlení v bytových domech, plochách smíšených obytných, nebo občanského vybavení, za podmínky, že nesníží kvalitu prostředí pro hlavní využití takto vymezených ploch, návrh možného situování parkovacích objektů je zakreslen v grafických přílohách, které jsou zařazeny do odůvodnění návrhu ÚPlMO. Vozovny Na území města Ostravy hájit plochy stávajících vozoven městské hromadné dopravy tramvajové vozovny v Porubě a v Moravské Ostravě, autobusové vozovny v Porubě a ve Slezské Ostravě a trolejbusové vozovny v Moravské Ostravě. Územně hájit plochy pro rozvoj tramvajové vozovny v Moravské Ostravě (ul. Křivá).

Technická infrastruktura Návrh ÚPlMO posuzuje aktuálnost současného řešení technické infrastruktury, zakotveného do stávajícího ÚPl*1994 a navrhuje nové řešení ve vazbě na nově navržené urbanistické řešení na úseku vodního hospodářství, energetiky, spojů, nakládání s odpady, občanské vybavenosti a veřejných prostranství. Zásobování vodou a kanalizace Systém zásobování pitnou vodou zajistit z povrchových zdrojů Ostravského oblastního vodovodu a z podzemních zdrojů v poměru cca 60%: 40%. Při navrhování nových lokalit respektovat stávající tlaková pásma. Zdroje pitné vody využívat nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta po dobu návrhového období ÚPlMO jako hlavní zdroj povrchové pitné vody, který nebude nutno doplňovat o další zdroje, využívat podzemní vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá–Pešatek, Palesek, BartoviceJeštěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II.-vodovod, Důlňák ve Vratimově, jako rezervu chránit vodní zdroj Přemyšov, zdroj podzemní vody Nová Ves důsledně chránit před znečištěním z ekologických zátěží především na ploše bývalých Urxových závodů (DEZA, a.s. Valašské Meziříčí), chránit potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. Při eventuální potřebě výhledového posílení zdrojů pitné vody pro město Ostravu je uvažováno s možností využití lokality Přemyšov a území Poodří. Tyto potencionální zdroje pitné vody jsou situovány v území svrchního útvaru podzemních vod, vymezeného v závazné části Plánu povodí Odry pro správní obvod Moravskoslezského kraje. ÚPlMO navrhuje v území Poodří a v lokalitě Přemyšova plochy takového způsobu využití, které nemůžou ohrozit kvalitu a vydatnost zdrojů pitné vody. Zásobování průmyslovou vodou: nadále využívat zdroje průmyslové vody - řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. ÚPlMO nenavrhuje budování nových čerpacích stanic, ÚPlMO nenavrhuje trasy pro nové přivaděče průmyslových vod. Přivaděče a zásobovací řady

15



ÚPlMO nenavrhuje nové hlavní přivaděče. Hlavní zásobovací řady budou postupně rekonstruovány bez nových územních nároků. Stokování a čištění odpadních vod Odkanalizování zachovat v koncepci soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě – Přívoze. ÚPlMO navrhuje trasu pro dokončení hlavního kanalizačního sběrače B (Slezská Ostrava, Radvanice). Rekonstruovat všechny nevyhovující odlehčovací komory na kanalizačních sběračích. V okrajových městských obvodech, u kterých je z různých důvodů koncepce soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě – Přívoze nereálná, likvidovat odpadní vody ve stávajících místních ČOV (Vítkovice, Michálkovice, Heřmanice a ArcelorMittal) a ve dvou navrhovaných ČOV (ArcelorMittal Ostrava a Koblov), v případě Bartovic část území odkanalizovat přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov, Na území města Ostravy jsou vybudovány kanalizační sběrače, které umožňují napojení sousedních obcí (Ludgeřovice, Markvartovice, Klimkovice, Vřesina, Dolní Lhota, Čavisov a Vratimov) tak, aby byla umožněna likvidace splaškových odpadních vod na ÚČOV v Ostravě – Přívoze. ÚPlMO vymezuje plochy pro VPS. Ochranné pásmo ČOV ÚČOV v Přívoze má vymezeno pásmo hygienické ochrany, které nepřesahuje území areálu ÚČOV, ÚPlMO umísťuje místní ČOV pouze přibližné tak, aby neobtěžovaly zápachem okolní plochy určené pro bydlení. Vypouštění slaných důlních vod Slané důlní vody nadále čerpat z vodní jámy bývalého Dolu Jeremenko a vypouštět do řeky Ostravice. Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské části Hornoslezské uhelné pánve. ÚPlMO nenavrhuje žádné plochy pro vypouštění slaných důlních vod V období do r. 2030 ÚPlMO neuvažuje na území města s rozšířením počtu vypouštěcích míst dle § 40 odst. 2 písm. c) horního zákona.

Zásobování elektřinou a telekomunikace ÚPlMO navrhuje nové plochy a koridory pro energetické zdroje, trafostanice a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a jejím blízkém okolí. V distribučním systému VN postupně přecházet z napětí 6,3 a 10,5 kV na 22 kV, síť 10,5 kV dále nerozvíjet. Výjimečně připustit připojení nového odběru v blízkosti sítě 10,5kV, pouze do doby přechodu na 22kV. Hájit plochy a územní rezervy vymezené v ÚPlMO pro stavby trafostanic, dělené na stavby s upřesněným vymezením (E2) a na stavby s přibližným vymezením (E3), Hájit koridory vymezené v ÚPlMO pro výstavbu elektrických vedení, dělených na trasy elektrických vedení upřesněné (E2) a na trasy s přibližným vymezením (E3).

Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umožňující přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. ÚPlMO nenavrhuje nové plochy ani koridory pro telekomunikační stavby a zařízení. Telekomunikace po vedení ÚPlMO nenavrhuje nové koridory ani zařízení pro telekomunikace po vedení. Radiokomunikace Pokrytí území televizním signálem – území Ostravy je pokryto digitálním televizním signálem ze stávajících televizních vysílačů, nejsou navrženy nové plochy pro radiokomunikace. 16



Pokrytí území rozhlasovým signálem – území Ostravy je v pásmu AM – DV, SV a FM – VKV pokryto rozhlasovým signálem z místních vysílačů, nejsou navrženy nové plochy pro radiokomunikace. Radioreléové spoje Respektovat ochranná pásma radioreléových spojů na území města zejména při výstavbě výškových budov.

Zásobování plynem Zemní plyn Zásobování plynem je zajištěno z tranzitní soustavy, která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému, ÚPlMO respektuje návrh zdvojení tranzitního vedení VTL nad 4 MPa DN 700 – Příbor (Libhošť) – Děhylov a vymezuje pro toto vedení koridor, ve kterém nenavrhuje zastavitelné plochy. ÚPlMO respektuje návrh tranzitního vedení VTL nad 4 MPa DN 500 – Děhylov – Hať – státní hranice ČR/Polsko a vymezuje pro toto vedení koridor, ve kterém nenavrhuje zastavitelné plochy. ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů plynovodů zemního plynu pro řešené území, Koksárenský plyn koksárenský plyn je užíván v návrhovém období ÚPlMO pro průmyslové účely. ÚPlMO nenavrhuje jeho jiné využití Degazační plyn degazační plyn je užíván pro průmyslové účely a pro výrobu elektrické energie a tepla, vytvářet podmínky pro rozšíření degazačních stanic s výrobou elektrické energie a tepla, napojených na centrální distribuci energií.

Zásobování teplem Ústřední zdroje tepla ÚPlMO nenavrhuje změnu stávající koncepce, která je: u velkých obytných celků a obchodních komplexů preferovat zásobování teplem z ústředních zdrojů soustavy centrálního zásobování teplem (dále jen SCZT), nepovolovat výstavbu nových zdrojů tepla, které významně zhoršují kvalitu ovzduší, ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů horkovodů a parovodů.

Koncepce hospodaření s komunálním odpadem ÚPlMO nenavrhuje změnu stávající koncepci hospodaření s komunálním odpadem na území města s využitím systému tříděného sběru, které je řešeno centrálně pro celé město: komunální odpad třídit ve zpracovatelském závodě, materiál přednostně recyklovat a kompostovat, neupotřebitelný materiál ukládat podle jeho charakteru na centrální skládku komunálního odpadu v Ostravě Hrušově, event. na jinou skládku umožňující uložení konkrétního odpadu, po ukončení skládkové činnosti celé těleso skládky postupně rekultivovat a začlenit do krajiny, V případě realizace centrální spalovny odpadů na Karvinsku, podle koncepce hospodaření s komunálním odpadem MSK, při třídění odpadu ve zpracovatelském závodě část komunálního odpadu vhodnou k termické likvidaci vytřídit a zlikvidovat v této spalovně.

Koncepce občanského vybavení a veřejných prostranství Pro občanské vybavení jsou na území města vymezovány plochy sloužící veřejnému zájmu. Toto vymezení zajišťuje jejich rovnoměrné rozmístění a přiměřenou dostupnost. 17



Členění a návrh občanského vybavení: Občanské vybavení – zdravotnictví - plochy stávajících zdravotnických zařízení městského významu: ÚPlMO nenavrhuje nové rozvojové plochy pro zdravotnictví, předpokládá se rozvoj zdravotnických služeb ve stávajících plochách. Občanské vybavení – střední a vysoké školy - plochy stávajících vysokých a středních škol městského významu: ÚPlMO nenavrhuje nové rozvojové plochy pro střední a vysoké školy, předpokládá se rozvoj školských zařízení ve stávajících plochách. V rámci rozvoje nových technologií je řešena spolupráce se zařízeními Vědeckotechnologického parku. Občanské vybavení - administrativa, obchody, služby, úřady, soudy, kulturní, sportovní, společenská a církevní zařízení, stravování, ubytování, zařízení vědy a výzkumu, výpravní budovy, areály integrovaného záchranného systému, sociální zařízení – domovy důchodců, charitativní zařízení apod.): administrativu, obchody, služby, úřady, soudy, kulturní, sportovní, společenská a církevní zařízení, stravování, ubytování, zařízení vědy a výzkumu, výpravní budovy, areály integrovaného záchranného systému, sociální zařízení – domovy důchodců, charitativní zařízení apod.) rozvíjet v plochách občanského vybavení na základě vznikající potřeby, základní občanské vybavení druhu zdravotnictví a sociálních služeb, školství, obchodů, administrativy a služeb, stravování, ubytování rozvíjet v plochách určených pro bydlení a smíšené funkce. Veřejná prostranství jsou vymezována pro setkávání, shromažďování a relaxaci obyvatel a zajištění pěších vazeb a orientace na území města. Zaměřit se na kvalitní urbanistický a výtvarný návrh těchto ploch s použitím kvalitních architektonických, výtvarných a přírodních prvků. Přehledně odlišit plochy pro dopravní obsluhu návazného území. Významným ukazatelem je ochrana veřejného zdraví. Jsou respektovány stávající hlukové limity a ochranná pásma hygienické ochrany. Zabezpečen musí být soulad nového ÚPlMO s ustanoveními zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zohledněny jsou požadavky Nařízení vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky vibrací, s ohledem na okolní obytné stavby vyžadující ochranu před hlukem.

Koncepce uspořádání krajiny V oblasti požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území je řešena ochrana památek, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana přírody a krajiny, lesní hospodářství, ochrana vod, ovzduší, nerostného bohatství a veřejného zdraví. V rámci podmínek vymezených ÚPlMO je uveden požadavek respektovat památkově chráněné soubory a významné stavby, městské památkové zóny Moravská Ostrava, Ostrava – Přívoz, Ostrava – Poruba, Ostrava – Vítkovice, památková ochranná pásma, území archeologického zájmu. Bude zachována stávající urbanistická struktura Městská památková zóna (dále jen „MPZ“) Ostrava-Přívoz, tj. zejména urbanistická struktura, která byla vytvořena regulačním plánem zpracovaným Camillo Sittem v roce 1894 (půdorysné linie veřejných prostranství, stejně jako půdorysné linie částí zástavby při veřejných prostranstvích). Na území MPZ jsou preferovány plochy smíšené obytné a bydlení. Bude zachována stávající urbanistická struktura MPZ Ostrava-Poruba, tj. zejména urbanistická struktura, která byla vytvořena při budování I. a II. obvodu v duchu tzv. „dvouletky“ a tzv. „socialistického realismu“ v 50. letech 20. století (půdorysné linie veřejných prostranství, stejně jako půdorysné linie částí zástavby při veřejných prostranstvích). Zachovány budou plochy veřejné a parkové zeleně na těch územích MPZ, které k těmto účelům dle stávajícího platného ÚPl*1994 slouží dnes (parky, parkově upravená zeleň na Havlíčkově náměstí, náměstí U Oblouku, při ulici Matěje Kopeckého a při nábřeží Svazu protifašistických bojovníků). Na území MPZ Moravská Ostrava budou v maximální možné míře respektována a pokud možno obnovena veřejná prostranství, komunikační síť a jejich půdorysné linie z doby před počátkem II. světové války. Na území MPZ preferovat plochy smíšené obytné, občanského vybavení, bydlení, veřejné a parkové zeleně. Zachovány budou plochy veřejné a parkové zeleně na těch územích

18



MPZ, které k těmto účelům dle stávajícího platného ÚPl*1994 slouží dnes (např. parky, parkově upravená zeleň v Husově sadu a v Komenského sadech). Pro Národní kulturní památku (dále jen „NKP“) „Památník Rudé armády v Ostravě“ a její ochranné pásmo.) je zachováno stávající funkční vymezení plochy, na kterém se NKP nachází a její ochranné pásmo - Komenského sadů, tj. plocha parků, parkově upravené zeleně. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu jsou v návrhu ÚPlMO respektovány zásady dané zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF - vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. a vyhlášky č.48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, a zásady dané lesním zákonem. Zpracováno je vyhodnocení důsledku dopadu na zemědělský půdní fond v rozsahu dle vyhlášky č. 13/1994 Sb., která upravuje podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je do návrhu ÚPlMO zapracován územní systém ekologické stability. Jako podklad je použita studie ÚSES (ÚHA MMO, autor Ing. Škrovová, 2007/2008) a Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje – Ageris s.r.o., který je podkladem pro ZÚR Moravskoslezského kraje. Před zapracováním do návrhu ÚPlMO byla prověřena jejich aktuálnost. Respektován je zákon č.114/1992 Sb., (o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Respektovány jsou přírodní památky a rezervace. V ÚPlMO je prověřen soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména s ohledem na to, aby funkční plochy a regulativy těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly jejich využití, aby ve vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly funkční plochy umožňující zástavbu. V zastavitelných plochách a v plochách přestavby bylo stanoveno prostorové uspořádání nové zástavby formou limitované podlažnosti, stanovení indexu zastavění a maximální zastavěná plocha jednou budovou. V zastavěném území a v zastavitelných plochách vymezených ÚPlMO jsou s orgánem životního prostředí dohodnuty podmínky ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. §12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) Dle § 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů byly zapracovány do návrhu zásady ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa. Byla prověřena možnost zařadit veškeré stávající pozemky určené k plnění funkce lesa (dle stavu v katastru nemovitostí) do funkčního využití „Lesy“. Ze stávajícího ÚPl*1994 jsou převedeny plochy, které doposud nebyly prohlášeny za pozemky určené k plnění funkce lesa, ale jsou zahrnuty do funkční plochy „Lesy“. Z hlediska ochrany vod jsou respektována záplavová území vodních toků včetně vymezení aktivních zón. U aktivních zón bylo vymezeno funkční využití v souladu s §67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném znění. Z hlediska ochrany ovzduší jsou v plném rozsahu respektovány koncepční materiály Moravskoslezského kraje. Podle ustanovení §15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a §13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, jsou zohledněny prvky, která se týkají ochrany nerostného bohatství a geologické stavby území. Systém sídelní zeleně Plochy sídelní zeleně jsou důležitým faktorem prostorového i funkčního členění města a zároveň významným prvkem zvyšujícím hodnotu obytného prostředí vytvářením prostorů pro každodenní rekreaci. Tato zeleň je velmi významnou složkou při zmírňování negativních vlivů průmyslu a dopravy zejména snižováním prašnosti a zároveň napomáhá zlepšení klimatických podmínek města stabilizací teploty a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních obdobích. Základem tvorby městské zeleně v ÚPlMO je přísná ochrana ploch se stávající zelení a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání zeleně nové. Jejím prostřednictvím je vytvořena spojitá soustava s cílem propojení sídla s příměstskou volnou krajinou. Na území Statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy).

19



Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic mají své majitele, kteří již realizují aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz. http://www.brownfieldy.cz/) se dále na území města Ostravy nachází těchto 5 nejvýznamnějších brownfieldů (území identifikovaná v rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů“ v letech 2005-2007 agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady): Areál Oderský - závod služeb Dolu Jan Šverma, Areál u dálnice, Ostrava – Svinov, CEMOS Ostrava, Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava, Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava. V ÚPlMO jsou vymezeny plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Nová Karolina Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena ÚPl*1994 pro funkční využití „Jádrové území“, „Areály volného času“ a „Parky, parkově upravená zeleň“. Výstavba na ploše Nové Karoliny rozšiřuje území centra města Ostravy a doplňuje centrum o nové moderní stavby občanské vybavenosti, bydlení a volného času. Plocha byla náročně dekontaminována od znečištění těžkou průmyslovou výrobou vázanou na těžbu uhlí (koksovny, uhelná chemie). V současné době jsou na části této plochy rozestavěné i dokončené stavby 1. etapy výstavby Nové Karoliny včetně staveb technické infrastruktury. Stavby dalších etap jsou připravovány. Z důvodu celosvětové finanční krize lze předpokládat posun termínů jejich realizace nebo dokonce přehodnocení původních záměrů. Dolní oblast Vítkovice Plocha o rozsahu cca 40 ha, vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na severu Horní oblastí a na východě řekou Ostravicí je určena ÚPl*1994 pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované v exponované poloze v blízkosti centra města u rychlostních komunikací Rudné a Místecké. V současné době je však území velmi špatně dopravně dostupné. Plocha je kontaminovaná dřívější průmyslovou činností (aglomerace, rozmrazovna, úložiště rud a slévárna barevných kovů). Plocha je od průmyslových objektů převážně uvolněná. Sanace plochy by měla být provedena odtěžením znečištěných zemin. Urxovy závody Plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severu stávajícím průmyslovým areálem, je ÚPl*1994 určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u významné páteřní městské komunikace ulice Plzeňské. Území je poznamenáno dlouhotrvajícím využíváním pro těžký průmysl silnou kontaminaci podzemních vod. Toto znečištění ohrožuje strategický zdroj pitné vody v Nové Vsi. Vzhledem k tomu, že současní vlastníci nemají zájem tuto problematiku řešit, přistoupilo město k vyhlášení asanačního území, formou změny ÚPl*1994. Snahou je řešit problematiku i přes nečinnost vlastníků i za cenu omezení jejich vlastnických práv. Hrušov Plocha vymezená na jihu železniční tratí, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou komunálního odpadu, je ÚPl*1994 určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u dálnice D1. Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Následně byla v ÚPl*1994 provedena změna funkce území na „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba“. Aby však bylo možno území v souladu s touto funkcí využívat, je ho třeba výškovým tvarováním terénu odvodnit. Pro usnadnění realizace terénních úprav bylo území změnou ÚPl*1994 vyhlášeno za asanační, což umožní omezit vlastnická práva k pozemkům.

20



Halda Hrabůvka Plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisova, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí, je ÚPl*1994 určena pro způsob využití „Volnočasové areály“. Území bylo dlouhodobě využíváno jako odval, úložiště a střeliště firmy Vítkovice. V severní části odvalu jsou umístěny objekty firmy Simat. Po ukončení činnosti měla být halda v souladu s ÚPl*1994 lesnicky rekultivována s tím, že v její ploše bude chráněna rezerva pro situování prodloužené ulice Dr. Martínka. V současné době je schválena změna ÚPl*1994, která spočívá ve změně funkčního využití území z „Lesy“ na „Sportovní areály“. Trojické údolí Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena ÚPl*1994 pro funkční využití „Občanská vybavenost“ a „Parky, parkově upravená zeleň“. Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné stavby bývalého dolu Trojice a jeho kuželová halda Emma – Lucie, která je technickou památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra města. Plocha umístěná v blízkosti centra Ostravy je dlouhodobě sledovaná pro volnočasové využití s rozhlednou na vrcholu haldy. Zařízení pro volný čas budou doplněna vhodnými zařízeními občanské vybavenosti.

A.1.3

Vztah ÚPlMO k jiným koncepcím

Vyhodnocení je zpracováno komplexně pro řešené území a postihuje vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí, zejména s ohledem na obyvatelstvo, přírodní prvky, chráněná území, ÚSES a veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení je i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro ÚPlMO jsou stanoveny limity využití území a je provedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků na okolní prostředí, zejména vlivy dopravy na nejblíže situované objekty ochrany – objekty bydlení a přírodní složky území. Návrh ÚPlMO vychází z širších vnitrostátních, krajských a místních souvislostí. Při zpracování ÚPlMO je nutné respektovat Politiku územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne 20.75. 2009. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území patří do rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. Pro rozvojovou oblast Ostrava platí úkol pro ÚPlMO: Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. Území spadá do rozvojové osy OS10 Rozvojová osa (Katowice–) hranice Polsko/ČR/–Ostrava– Lipník nad Bečvou–Olomouc–Brno–Břeclav–hranice ČR/Slovensko (–Bratislava) Vymezeny jsou obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2 a D47, rychlostní silnice R35, R46 a R48 a železniční trať č. 250 v úseku Brno – Břeclav a č. 270 v úseku Bohumín–Lipník nad Bečvou–Olomouc. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech stanovených v těchto dokumentech. Návrh ÚPlMO respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426, s účinností od 4.2.2011. V rámci posouzení vlivů na životní prostředí je porovnán soulad navržených cílů a záměrů územně plánovací dokumentace s již existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území: Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020, Agentura pro regionální rozvoj a.s. 2009, schválena zastupitelstvem MSK 21.4.2010, aktualizace 2012, Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003, pořídil KÚ MSK, odbor dopravy a silničního hospodářství, schváleno usnesením Zastupitelstva MSK č. 24/979/1 ze dne 10. 6. 2004, aktualizace únor 2008, Akční hlukový plán aglomerace Ostrava - září 2008, EKOLA Group, spol. s r.o., Praha, Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje – Rada kraje 20.5.2004, včetně relevantních aktualizací, 21



Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje – Nařízení Moravskoslezského kraje ze dne 30.4.2009, Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004, včetně relevantních aktualizací, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004, Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti povodí Odry - „Plán oblasti povodí Odry“. Plán byl v roce 2009 schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a stal se východiskem Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry v té části, která pokrývá území ČR. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007 Generel nadregionálního a regionálního ÚSES– Ageris Brno, 2008 Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje – schválena Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje na 5. zasedání dne 23. 6. 2005 usnesením č. 5/298/1 (koncepční materiál pořízený krajem v samostatné působnosti ve smyslu § 77a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), včetně relevantních aktualizací. V rámci ÚPlMO jsou respektovány následující limity: limity využití území, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace, ochranná pásma a další omezení (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, z vlastnosti území a vzhledem k zajištění ochrany veřejných zájmů. Při řešení ÚPlMO je navázáno na aktuální rozvojové záměry schválené územně plánovací dokumentace. Ostatní limity vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace, z platného územního plánu obce, z právních předpisů či správních rozhodnutí a stanovené pro správní území města Ostravy jsou řešeny v ÚPlMO. Navrhovaný ÚPlMO respektuje rozvojové záměry města a dalších subjektů a zároveň chrání hodnoty území v oblasti životního prostředí.

A.2 A.2.1

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Vymezení řešeného území

Ostrava je třetím největším městem České republiky a přirozeným centrem Moravskoslezského kraje, který měl k 31. 12. 2008 celkem 1 250 255 obyvatel. Počet občanů Ostravy činil dle statistik odboru vnitřních věcí MMO k 31. 3. 2009 celkem 305 188. Z toho žen bylo 157 705. 2 Hustota osídlení představovala 1 476 obyvatel/km , což je nejvyšší hustota osídlení v celém kraji a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Pokud k počtu občanů Ostravy připočteme 10 713 cizinců přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy, dostáváme se k celkovému počtu 315 901 obyvatel. Území řešené ÚPlMO je vymezeno administrativní správní hranici města a je v době svého vydání tvořeno městskými obvody: 13 Plesná 01 Hošťálkovice 14 Polanka nad Odrou 02 Hrabová 15 Poruba 03 Krásné Pole 16 Proskovice 04 Lhotka 17 Pustkovec 05 Mariánské Hory a Hulváky 18 Radvanice a Bartovice 06 Martinov 19 Slezská Ostrava 07 Michálkovice 20 Stará Bělá 08 Moravská Ostrava a Přívoz 21 Svinov 09 Nová Bělá 22 Třebovice 10 Nová Ves 23 Vítkovice 11 Ostrava - Jih 12 Petřkovice 22



Případné změny administrativního členění města nebudou důvodem změny ÚPlMO.

Tabulka č.01: Charakteristika městských obvodů Rozloha (ha)

Počet obyvatel (stav k 31.3. 2008)

Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice

Městský obvod

529,51 921,02 658,8 213,65 735,33 402,7 289,15 1 324,44 717,58 306,7 1 631,51 390,36 484,25 1 725,00 1 317,89 342,7 107,16 1 666,00 4 174,26 1 393,47 1 162,33 282,08 647,46

1 572 3 779 2 448 1 142 13 165 1 126 3 126 42 538 1 702 676 116 945 2 960 1 222 4 603 71 788 1 199 1 216 6 755 21 349 3 623 4 516 1 836 7 798

Celkem

21 423,34

317 086

A.2.2

Klimatické poměry

Město Ostrava je situováno v oblasti mírně teplé MT 10, s dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem a s krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet letních dnů o Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrné roční srážky Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40 – 50 140 – 160 110 – 130 30 – 40 o -2 až -3 C o 17 - 18 C o 7–8 C o 7–8 C 746 mm 100 – 120 400 - 450 mm 200 - 250 mm 50 – 60 120 – 150 40 – 50

Teplotní a srážková charakteristika lokality vycházející z dlouhodobých měření (1901- 1950) je uvedena v následující tabulce:

Tabulka č.02: Teplotní a srážková charakteristika Měsíc

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

o

-2,2 25

-1,1 23

2,9 33

7,8 45

13,1 73

16,0 78

17,9 97

17,0 85

13,4 57

8,4 51

3,4 41

-0,1 32

C mm

Nejdeštivějším měsícem je červenec, srážkově nejchudším měsícem je únor.

23



Podklady (větrná růžice) byly získány od ČHMÚ Praha v podobě 5 tříd stability a 3 rychlostech větru pro Ostravu ve výšce 10 m nad povrchem země.

Tabulka č.03: Celková průměrná větrná růžice lokality Ostrava -1 m.s N NE E SE S SW 1,7 5,0 11,0 Součet

6,68 4,61 0,62 11,91

8,17 4,95 0,89 14,01

0,66 0,27 0,08 1,01

1,56 0,42 0,03 2,01

3,97 4,74 1,28 9,99

6,77 11,52 5,78 24,07

W 3,17 2,87 0,97 7,01

NW 2,30 1,84 0,86 5,00

Calm 24,99

24,99

Součet 58,27 31,22 10,51 100,00

Čistota ovzduší Důležitým ukazatelem pro stav čistoty ovzduší je rovněž vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) definovaných v § 7 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění „Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.“. Sledovány jsou následující ukazatele: SO2, NO2, PM10, CO, benzen, O3, NH3, Pb, Cd, As, Ni, Hg, benzo(a)pyren (BaP), a to krátkodobé i dlouhodobé imisní hodnoty. Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) ve Věstníku MŽP č.4/2010 byl na území působnosti jednotlivých stavebních úřadů Ostrava území překračován imisní limit pro imise suspendované částice PM10 - průměrná denní a roční koncentrace na ploše dle jednotlivých městských obvodů viz tabulka č.4, pro imise oxidu dusičitého (NO2) - průměrná roční koncentrace na ploše 7,3 % městského obvodu Ostrava a Přívoz a na ploše 0,1 % Městského obvodu Slezská Ostrava, pro imise benzenu - průměrná roční koncentrace na ploše 48,2 % obvodu, pro imise benzenu - průměrná roční koncentrace na ploše 24,9 % Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, 10 % Městského obvodu Petřkovice a 3,1 % Městského obvodu Slezská Ostrava, pro imise arsenu - průměrná roční koncentrace na ploše dle jednotlivých městských obvodů viz tabulka č.4 a pro imise benzo(a)pyrenu B(a)P průměrná roční koncentrace na ploše dle jednotlivých městských obvodů viz tabulka č.4.

Tabulka č.04: Čistota ovzduší

24



Na území města je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje znečištění na území města, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v Ostravě. Údaje těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístěn v Informačním centru na Nádražní ulici.

Tabulka č.05: Území se zvláště velkým znečištěním

Většina velkých zdrojů znečištění ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem nad 5MW a některé druhy technologií, se nachází ve třech hlavních průmyslových zónách města. V jihovýchodní průmyslové zóně má při znečišťování ovzduší dominantní vliv ArcelorMittal Ostrava a.s., v centrální průmyslové zóně má dominantní vliv EVRAZ VÍTKOVICE STEEEL, a.s. a Energetika Vítkovice, a.s., v severní průmyslové zóně v pooderském koridoru má pak při znečišťování ovzduší dominantní vliv OKD, OKK a.s., Borsodchem MCHZ, s.r.o. a Dalkia Česká republika, a.s. Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava, která se díky vzestupné tendenci stává ve městech vážným problémem, a to jak v oblasti znečištění ovzduší, tak i v oblasti hlukového zatížení. Podstatným faktem u tohoto zdroje znečištění je skutečnost, že jsou jeho emise 25



vypouštěny přímo v respirační zóně obyvatel. Pokud se k tomu přidají i zhoršené rozptylové podmínky je jejich rozptyl v obytných částech města značně omezen. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu vozidel, a tím zvyšujícímu se provozu na komunikacích, lze předpokládat zvýšenou expozici obyvatelstva škodlivinám z automobilové dopravy. K omezení tohoto trendu bude zapotřebí provádět na základě monitorování kvality ovzduší celou řadu opatření.

A.2.3

Geologické poměry

Podle geologických mapových podkladů – Geologická mapa ČSR, list 15 – 43 OSTRAVA v měřítku 1 : 50 000 je lokalita budovaná vespod horninami paleozoika – spodního karbonu – kulmu. Na lokalitě jsou zastoupené vrstvy hradecko kyjovického souvrství, které se vyznačují střídáním břidlic, prachovců a jemnozrnných drob. Geomorfologická pozice ve vrcholové části oblého hřbetu s postranními erozními rýhami je spolupříčinou hlubšího stupně navětrání těchto hornin. K většímu hloubkovému dosahu zvětrání napomáhá uložení vrstev a jejich proměnlivost v krátkém intervalu. Výsledná geologická stavba Ostravské pánve je charakteristická pro okrajový styk Českého masívu s Vnějšími Karpatami. Vývoj Českého masívu byl ukončen vznikem variského horstva v mladším paleozoiku. Po variském vrásnění byla nad územím Českého masívu většinou souš, probíhala zde dlouhodobá denudace a jen občas zde docházelo k jeho částečnému zaplavení mělkým epikontinentálním mořem. Český masív je složen z několika ker, které se během geologické minulosti vyvíjely odlišně. Východní kra, zasahující na Ostravsko, je označována jako moravskoslezská zóna. Nejstarší část, silezikum, vystupuje na povrch v Hrubém Jeseníku. Na východ od Hrubého Jeseníku nasazují na povrchu nepřeměněné horniny, začínající svrchním devonem a končící svrchním karbonem. K jihovýchodu se moravskoslezská zóna noří pod usazeniny karpatské soustavy. Karpatská soustava je mladším stavebním prvkem. Dnešní tektonickou tvářnost získala ve svrchní křídě až neogénu při tzv. alpinském vrásnění. Na Ostravsku je pouze obvodová zóna, označovaná jako vnější Karpaty, dělená na dva celky, na flyšové pásmo a pásmo karpatské předhlubně. Uloženiny celku karpatské předhlubně (mladotřetihorního stáří) spočívají přímo na uloženinách moravskoslezské zóny Českého masívu, uloženiny vnějšího flyšového pásma (svrchní jura až starší třetihory) byly plošně přesunuty z původního sedimentačního prostoru na území dnešního Slovenska. K sunutí došlo během štýrské fáze alpinského vrásnění, v tzv. badenu. Sunuty byly původně oddělené dvě sedimentační jednotky, označované jako příkrovy. Nižší příkrov je označován jako příkrov podslezský (uloženiny svrchní křídy až starších třetihor), vyšší příkrov, přesunutý přes příkrov podslezský, označujeme jako příkrov slezský (uloženiny svrchní jury až starších třetihor). Nemetamorfované uloženiny prvohor (devon a karbon) vystupují na Ostravsku na povrch především v okolí Hranic (devon a spodní karbon tzv. kry Maliníku), v Nízkém Jeseníku a v okolí Ostravy (nejvyšší devon až svrchní karbon). Nejsvrchnější část kulmských uloženin přechází bez přerušení do uhlonosného svrchního karbonu ostravsko - karvinské části Hornoslezské pánve. Převážná část města leží v Ostravské pánvi, tvořené sníženinou mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou. Mezi řekou Odrou, Ostravicí a Lučinou se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce 230-240 m n.m., široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n.m. Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, po jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k.ú. Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná. Zde leží i nejvyšší bod řešeného území, 330 m n.m. (k.ú. Krásné Pole v blízkosti ulice Opavské). Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k.ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice). Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocénními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě. Největší část území pokrývají pleistocenní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic. V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků.

26



Dobývací prostory V řešeném území je stanoveno čtrnáct dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24-28 zákona č.44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech v platném znění.

Tabulka č.06: Dobývací prostory Název

Katastrální území

Nerost

Heřmanice I

zemní plyn vázaný na uhelné sloje

Mariánské Hory I

zemní plyn vázaný na uhelné sloje

Heřmanice Třebovice ve Slezsku, Přívoz, Hošťálkovice, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves u Ostravy, Svinov

hořlavý zemní plyn vázaný na uhelné sloje hořlavý zemní plyn vázaný na uhelné sloje zemní plyn vázaný na uhelné sloje

Michálkovice I Petřvald III Petřvald IV Polanka nad Odrou

písky pro vysoké pece

Heřmanice, Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice Radvanice Michálkovice Polanka nad Odrou

zemní plyn vázaný na Přívoz I uhelné sloje hořlavý zemní plyn Radvanice I v uhelných slojích Slezská Ostrava zemní plyn vázaný na IV uhelné sloje Slezská Ostrava zemní plyn vázaný na V uhelné sloje zemní plyn vázaný na Svinov I uhelné sloje zemní plyn vázaný na Vítkovice I uhelné sloje

Přívoz Radvanice Kunčice nad Ostravicí Heřmanice Poruba Hrabová

Krmelín

zemní plyn

Nová Bělá, Stará Bělá

Paskov I

hořlavý zemní plyn vázaný na uhlí

Nová Bělá, Hrabová

Vítkovice

černé uhlí

Vítkovice

Chráněná ložisková území V řešeném území je stanoveno šest chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích.

Tabulka č.07: Chráněná ložisková území Název

Surovina

Česká část Hornoslezské pánve

Uhlí černé, zemní plyn

Rychvald

Zemní plyn

Paskov

Zemní plyn

Krmelín

Zemní plyn

Nová Bělá

Cihlářská surovina

Řepiště I

Cihlářská surovina

Polanka nad Odrou

Písek

CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex-lege ve smyslu §43 odst.4 Horního zákona. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město“, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně:

27



Plochy „P“ Území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování. Plochy „M“ Území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Plochy „N“ Území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „N“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází vymezené výhradní bilancované ložisko nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. Výhradní ložisko černého uhlí se nachází na katastrálních územích: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvance, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou.

Tabulka č.08: Ložiska nerostných surovin Obec

Surovina ložiska

Ostrava

Ostrava

Cihlářská surovina - Cihlářská surovina Cihlářská surovina - Cihlářská surovina, Písky sklářské a slévárenské písky slévárenské, Štěrkopísky - Štěrkopísky Uhlí černé - Uhlí černé

Ostrava

Uhlí černé - Uhlí černé, Zemní plyn - Zemní plyn

Ostrava

Zemní plyn - Zemní plyn

Ostrava

výměra ložiska (ha) 47,25 17,88 30 140,61 188,52 10 708,13

Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu. Metan V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20.století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou 28



směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka. Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území: s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %, ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %, nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 3 %, bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy. Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí a tím možnost jeho výskytu i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu. Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází prognózní zdroj s názvem Hrabová – Bartovice na katastrálním území Hrabová, Bartovice, Vratimov, Kunčice nad Ostravicí, Hrabůvka. Poddolovaná území V území je evidována Geofondem ČR čtrnáct plošně vyznačených poddolovaných území.

Tabulka č.09: Poddolovaná území Název


Surovina

Velká Polom

Neruda

Velká Polom

Svinov

Paliva

Mariánské Hory

Paliva

Vítkovice

Paliva

Svinov, Poruba, Nová Ves u Ostravy Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Přívoz, Hošťálkovice, Třebovice ve Slezsku, Svinov, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh nad Odrou Vítkovice, Hrabůvka, Moravská Ostrava, Zábřeh - VZ, Zábřeh - Hulváky, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Kunčičky, Kunčice n. O.

Slezská Ostrava I Paliva

Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava, Radvanice

Paskov

Paliva

Nová Bělá, Hrabová, Vratimov

Přívoz

Paliva

Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy, Koblov, Hrušov, Muglinov

Slezská Ostrava III Paliva

Slezská Ostrava, Heřmanice, Muglinov

Heřmanice

Heřmanice, Hrušov, Muglinov

Paliva

Petřvald u Karviné Paliva Petřkovice u Ostravy 1 Paliva

Michálkovice, Radvanice, Šenov u Ostravy

Michálkovice

Michálkovice, Slezská Ostrava, Heřmanice, Radvanice

29

Paliva

Petřkovice u Ostravy, Lhotka u Ostravy

Územní plán města Ostravy Název Radvanice Přívoz - DP Mariánské Hory

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Katastrální území

Surovina Paliva

Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy

Paliva

Přívoz

Sesuvná území Geofond ČR eviduje v řešeném území plošně vyznačená sesuvná území na katastrech: Lhotka u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Přívoz, Heřmanice, Michálkovice, Slezská Ostrava, Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Výškovice u Ostravy, Svinov, Stará Bělá, Polanka nad Odrou, Proskovice, Vřesina u Bílovce, Stará Ves nad Ondřejnicí, Zábřeh nad Odrou. Sesuvná území bodová se nachází v řešeném území na katastrech: Antošovice, Hošťálkovice, Krásné Pole, Michálkovice, Proskovice, Stará Bělá.

Tabulka č.10: Sesuvná území Obec Ostrava

Výměra obce (ha)

Sesuvné území (ha)

Sesuvné území (%)

21 424,97

509,3

2,38

Stará důlní díla V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Na území města Ostravy je celkem registrováno 356 starých a opuštěných důlních děl, přičemž 216 z nich se nachází v zastavěné oblasti. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. Ve spojitosti s nebezpečím výstupů důlních plynů na povrch jsou, v souladu s báňskou legislativou, konkrétně požadavky na zajištění bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, v okolí zajišťovaných starých důlních děl vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla. Tyto stavební uzávěry byly na území města Ostravy zatím vyhlášeny v případě 198 likvidovaných důlních děl.

A.2.4

Hydrogeologie

Geologická stavba území a geomorfologická pozice je určující pro základní hydrogeologické poměry území, tj. pro vody mělkého oběhového cyklu. Skalní podloží vytváří ve svrchních zvětralých a navětralých vrstvách mocné, horizontálně a vertikálně značně proměnlivě propustné prostředí. Níže jsou skalní horniny téměř nepropustné a podzemní voda je kumulovaná pouze do míst tektonicky narušených systémů ve skalních horninách s dostatečnou propustností. Hladina podzemní vody je tak vytvořena nerovnoměrně v hloubce nad pevným skalním podložním. Odtud pak je gravitačně odváděna podél vytvořených komunikačních systémů ke drénům do erozních rýh (jak je patro v terénu) a dále k vodotečím. Dotačním zdrojem těchto vod jsou vsáklé srážkové vody. Postupným vsakem tak dochází k vytváření dočasných suťových podzemních vod a zavěšených zvodní. Druhou hydrogeologickou strukturou jsou glaciální sedimenty. Ve svrchní části jsou uložené jílovité téměř nepropustné mocné vrstvy. Vlivem průsaků srážkové vody dochází k jejich dosycení a snižuje se tak jejich konzistence až na úroveň měkké zeminy. Spodní písčité a štěrkovité sedimenty jsou dostatečně propustné a vytvářejí vhodné prostředí pro jímání a vedení podzemní vody. Při zvýšené hladině podzemní vody se mohou zavodnit. V místech erozních rýh v okrajové části lokality jsou více méně trvale zvodněné s rozkmitem hladiny podzemní vody a vytvářejí podzemní komunikační systémy – drény pro odvádění vsáklé srážkové vody.

A.2.5

Povrchové a podzemní vody

Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí.

30



Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku Martinovým se vlévá do Odry. Přináší velké množství vody, tok je regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Porubka, Plesenský potok. Černý potok je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty. Jejich přítoky jsou často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem. K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese. Významným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru.

Obr. 1: Situace – vodní toky a rybníky

Povrchové vody a jejich kvalita Hydrologická situace, která je charakteristická malou vodností toků a rozkolísaností průtoků v průběhu roku, spolu s velkou hustotou osídlení a průmyslu má významný vliv na kvalitu vod na území města. Z hlediska vývoje kvality vody v tocích, měřeno v profilech na území města Ostravy podle vybraných ukazatelů, je možno na všech čtyřech tocích - Odra, Ostravice, Lučina, Opava - konstatovat zlepšení. Oproti roku 2004, kdy byly všechny tyto toky, podle vybraných ukazatelů BSK 5, CHSKCr, N-NH4, N-NO3, Pc zařazeny do jakostní třídy IV, která charakterizuje silně znečištěnou vodu (Lučina v lokalitě

31



Slezská Ostrava dokonce do jakostní třídy V), jsou tyto toky v roce 2006 charakterizovány jakostní skupinou III. Podzemní voda Dle mapy regionů mělkých vod náleží území do oblasti II.B.3, která je charakterizována jako oblast se sezónním doplňováním zásob, s nejvyšším výskytem vodních stavů hladin podzemní vody a vydatností pramenů v období březen-duben a nejnižším v září – listopadu. Podzemní vody jsou kvartérního oběhu s pomalou infiltrací přes málo propustné zeminy, vody mělkého kvartérního oběhu jsou vázány na souvrství glacigenních sedimentů, především na zóny se zvýšenou propustností (písčité laminy a vložky uvnitř jílových vrstev). Vodní zdroje hromadného zásobování nebo jejich ochranná pásma se v území nevyskytují. Vlastní etapa výstavby nepředstavuje významnější riziko ohrožení kvality vod v případě respektování dobrého stavu techniky používané při výstavbě. Na území města Ostravy se nacházejí podzemní vody tzv. mělké a podzemní vody hlubšího oběhu. U mělkých podzemních vod lze hydrogeologické struktury rozdělit na: podzemní vody údolních niv větších vodotečí, podzemní vody vyšších akumulačních plošin, budovaných vyššími říčními terasami glaciálními sedimenty, podzemní vody zvětralinového pláště a připovrchové zóny předkvartérního podloží. Specifickou skupinu představují mělké podzemní vody antropogenních navážek. Z hlediska ochrany podzemních vod by měla být pozornost soustředěna zejména na: zamezení vzniku nových zdrojů znečišťování podzemních vod, eliminaci, popř. alespoň redukci nejmasivnějších a nejzávažnějších zdrojů kontaminace podzemních vod ze starých zátěží, zachování vyhovující kvality vod a využitelnosti existujících jímacích území s prioritou ochrany zdrojů Nová Ves a Dubí, zachování kvality podzemních vod údolní nivy Odry v oblasti CHKO Poodří. V důsledku rozšířeného průmyslu na území města docházelo k dlouhodobému působení průmyslových zdrojů kontaminace a skládek, úniků z netěsných kanalizací a uvolňování síranů z četných odvalů a velkoplošných navážek na kvalitu vody mělkých podzemních vod, která je díky tomu snížena. Na území města existují také tři významné hlubší hydrogeologické systémy, kterými jsou: podzemní vody karbonu, podzemní vody pelitické facie spodního badenu, podzemní vody bazálních klastik spodního badenu, přičemž první z uvedených vod se čerpají v zájmu udržení nízkých přítoků vod do dolů v karvinské části revíru, podzemní vody pelitické facie spodního badenu využívají lázně v Klímkovicích a poslední uvedený typ hydrogeologického systému je pro svoji mineralizaci vodohospodářsky nevyužitelný, a to ani jako vody minerální (jeho využití spočívá jako zdroje tepelné energie). Pitná voda Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 60%, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 40 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n. O., Vyšních Lhotách a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů Krásné Pole, 3 Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m . Vodovodní síť na území města provozuje a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Na území statutárního města Ostravy se nacházejí vodní zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí). Na území města Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou: Nová Ves a Dubí (úpravna vody Dubí byla od 31.5. 2006 odstavena z provozu; prameniště Dubí zůstává nadále v provozu), Zábřeh II. vodovod,

32



Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II., Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek, Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele města náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody. Od měsíce února roku 2007 bylo zprovozněno čerpání části vyráběné pitné vody z úpravny vody Nová Ves směrem do vodojemu Záhumenice a následně do části Ostravy Poruby. Tímto krokem byla nahrazena možnost částečného zásobení Ostravy z vodních zdrojů do této lokality po trvalém odstavení úpravny vody Dubí z provozu. Společnost OVAK a.s. zajišťuje provoz hydraulické bariéry v areálu tzv. lokality Deza, která slouží k ochraně podzemních vod prameniště Nová Ves před pronikajícím znečištěním z bývalé průmyslové činnosti v této lokalitě. Koncem roku 2007 byly vybudovány a uvedeny do provozu tři náhradní sanační vrty. V současné době se na ochranu prameniště Nová Ves před přítokem kontaminované vody z Dezy realizuje v lokalitě Hůrka také výstavba záchytných drenů. Podzemní zdroje představují pro statutární město Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Z vlastních podzemních zdrojů (Nová Ves, Ještěrka, Palesek, Pešatek, II. vodovod) bylo v roce 2007 dodáno do vodovodní sítě celkem 33,2 % pitné vody z celkové spotřeby ve spotřebišti provozovaném OVAK a.s. S rostoucí kupní silou obyvatel a následným využíváním moderních spotřebičů dochází ke snižování spotřeby vody v domácnostech. Spotřeba pitné vody nevzrůstá ani ve výrobě. Velké průmyslové podniky mají k dispozici vlastní zdroje, např. ArcelorMittal Ostrava a.s. Potřeba vody činí v Ostravě 3 průměrně přibližně 35 mil. m /rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu město Ostravu. Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče 3 a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m . Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice. Záplavové území Na území statutárního města Ostravy jsou stanovena opatřeními Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (resp. někde i opatřeními dřívějších vodohospodářských orgánů) záplavová území vodních toků, v některých místech včetně vymezení jejich aktivní a pasivní zóny. Jedná se o tato záplavová území: záplavové území vodního toku Ostravice ř. km 0,00 -14,00 (se změnou aktivní zóny v ř. km 6,3 - 7,5), záplavové území vodního toku Porubka ř. km 0,00 - 12,0, záplavové území vodního toku Odra ř. km 0,00 - 10,4, ř. km 10,40 -28,5 a ř. km 28,5 až okraj města, záplavové území vodního toku Lučina ř. km 0,0 - 9,1, záplavové území vodního toku Opava ř. km 0,00 až k okraji města, záplavové území vodního toku Michálkovický potok v ř. km 0,0 - 4,7. Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje. Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených domů vodou padesátiletou a vyšší. Přívoz je ohrožen od průtoku padesátileté vody z Černého příkopu, jehož pravý břeh je nízký. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov je 33



ohrožován již vodou desetiletou. Podél vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Dnešní povodňová ochrana obytné zástavby Poruby a Svinova, která je místy chráněna jen na Q5, je jednoznačně nedostatečná. Povodňová ochrana podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou povodňovou ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovic je chráněna náspem trati ČD až na místa podjezdů, kterými proniká velká voda do padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem podél vodního toku Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský obvod Hrabová. Jeho území je zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščučí, který je přítokem Ostravice. Území podél vodního toku Lučina je zabezpečeno na bezpečné převedení stoleté vody. Odpadní vody Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v současné době je budován v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice. Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě - Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny. Na území města se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice, která byla donedávna ve zkušebním provozu; v současné době funguje v běžném plném provozu. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV. V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním na čističkách odpadních vod projde 90 % odpadních vod. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní kanalizační síť. Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách – ústřední čistírna odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování odpadních vod z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či žumpách, které mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, jež odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkový dusík.

A.2.6

Půda

Zemědělský půdní fond Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody, zaplavování). Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd: oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích), nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plesenský potok),

34



illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku (Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice). Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku. Základním ukazatelem hodnocení kvality půd jsou bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jako nezbytná součást pedologických charakteristik. Jednotky BPEJ jsou označeny pětimístným kódem (1. číslo označuje klimatický region, 2. a 3. číslo, tj. dvojčíslí označuje příslušnost k hlavní půdní klimatické jednotce (HPJ), 4. číslo vyjadřuje svažitost pozemku a jeho expozici, 5. číslo udává poměr hloubky a skeletovitosti půdního profilu). Základní hodnotové ukazatele jsou stanoveny ve Vyhlášce č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. a vyhlášky č.48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle vyhlášky č.48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.: do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné, do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné, do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu, do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití.

Obr. 2: Situace I. a II. tříd ochrany na území města

35



Tabulka č.11: Bonitovaná půdně ekologická jednotka Výměra obce (ha) Ostrava

21424,9

I. (ha)

(%)

II. (ha)

(%)

III. (ha)

(%)

IV. (ha)

(%)

V. (ha)

(%)

7123,8 33,2

5146,4

24,0

1555,0

7,3

1443,1

6,7

2065,8

9,6

Zemědělská půda tvoří 24,2 % rozlohy statutárního města Ostravy, přičemž snahou je její zachování a zabránění jejímu úbytku. Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu. Navrženým záborem v rámci územně plánovací dokumentace města nedojde k narušení celistvosti zemědělsky obhospodařovaných ploch ani k omezení přístupnosti zemědělských pozemků. Za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu budou předepsány odvody, tyto předepisuje dotčený orgán státní správy ochrany zemědělského půdního fondu. Tento orgán stanoví rovněž podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu (skrývky kulturních zemin, nakládání se skrytými kulturními zeminami, plány rekultivace). Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o výměře do 1 ha vydává příslušný odbor životního prostředí Magistrátu města Ostravy, při záboru nad 1 ha – 10 ha příslušný orgán ochrany půdního fondu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Půda určená k plnění funkce lesa (PUPFL) Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí 2 470,5ha. Tato plocha zaujímá 11,5 % z celkové rozlohy města. Z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě města, tj. katastrální území Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Radvanice, Bartovice a Petřkovice u Ostravy. Do nejnižšího pásma ohrožení D zasahují lesy v katastrálním území Polanka nad Odrou, Proskovice, Nová Plesná a na částech katastrálních území Svinov, Stará Bělá, Krásné Pole a Stará Plesná. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy.

36



Obr. 3: Situace lesních porostů na území města

V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny, obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti.

Tabulka č.12: Rozloha lesní půdy a její změna v období 2000 – 2010 Obec Ostrava

A.2.7

Rozloha [ha]

Podíl z celku [%]

Změna

2000

2010

2000

2010

Absolutní [ha]

Relativní [%]

2384,7

2470,5

11,1

11,5

85,8

3,6

Flóra a fauna

Podle biogeografického členění ČR náleží oblast k Hercynské podprovincii – rozhraní mezi Pooderským bioregionem, 2.4 a Podbeskydským bioregionem, 3.5 (Culek 1996). Zájmové území je součástí fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografického obvodu karpatské mezofytikum a fytogeografického okresu 83. Ostravská pánev (Skalický 1988). Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký Jeseník. Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii Krkonošsko-Jesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické. Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, javorem babykou a v sušší variantě lípou a habrem. Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší. 37



Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí. Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů ve Slezské Ostravě a Hrušově. Převládajícími společenstvy jsou v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem. Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva: 3B3-4 dubové bučiny typické, 3-4BC4 javorové doubravy, 3-4BC4-5 jasanové olšiny, 3-4B3-4 bučiny typické, dubové bučiny doprovázená společenstvy, 3-4 B3 bučiny typické, 3-4AB3 kyselé dubové bučiny. Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk. Podle zoogeografického členění naleží zájmové území do provincie listnatých lesů, v níž leží východní hranice mezi úsekem (distriktem) českým a podkarpatským. Fauna širšího regionu je poměrně bohatá, její pestrost je dána jednak zachovalostí přírodního prostředí, jednak geografickou polohou (míšení polonských, západokarpatských a hercynských prvků) (Buchar 1983, Culek et al. 1996). Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních dnech, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. Rozloha zmapované veřejné zeleně podle Pasportu zeleně k 1.6. 2008 na území města Ostravy činí 1 702,48 ha. V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace sídlištní zeleně), v Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku). V současnosti vznikají nové plochy veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle Pasportu zeleně jsou na území města parky v rozloze 132,11 ha. Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha. Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha. U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy. Při přípravě jednotlivých staveb navržených v souladu s ÚPlMO bude provedeno posouzení dotčeného území s ohledem na sledování výskytu flory a fauny v předmětném území. 38



Po provedeném průzkumu přímo pro zájmové lokality při přípravě staveb v území bude možné jednoznačně konstatovat, zda se v území dotčeném stavbou nacházejí druhy flory nebo fauny chráněné ve smyslu ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR, a zda je možné stavbu realizovat bez vlivu na floru a faunu nebo jaká je nutné realizovat opatření. Součástí přípravy staveb realizovaných zejména mimo zástavbu města bude zpracování biologického průzkumu, který zahrne výčet druhů flóry a fauny determinovaných v území. V případě potřeby bude v rámci biologického hodnocení proveden návrh opatření z hlediska omezení vlivů jednotlivých staveb na floru a faunu.

A.2.8

Krajina

Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny. Ten spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“ (Landscape Character, Landschaftscharakter), vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. To znamená, že ráz určitého krajinného segmentu je spoluvytvářen jak rysy a hodnotami přírodními (zejména morfologií terénu, vodními toky a plochami a charakterem vegetačního krytu), tak i kulturními (formou a strukturou zástavby, jednotlivými stavbami a jejich vztahem ke krajině, kulturním významem místa) a historickými (přítomností prvků a vazeb dokladující historický vývoj krajiny, jeho kontinuitu). Jedná se jak o fyzickou přítomnost určitých jevů (např. přírodních lokalit a cenností, rysů kultivace a přetváření krajiny, památkových objektů) tak i o vnější projev – zpravidla viditelnost – v prostorových vztazích krajiny a tudíž v krajinné scéně. Dle §12, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění je však krajinný ráz chráněn s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině a jeho přírodní a estetické hodnoty jsou chráněny před snížením. Ne každá část krajiny, dotčená vlivem navrhovaného záměru vykazuje uvedené znaky a hodnoty. Existují segmenty krajiny, kde je krajinný ráz nevýrazný, indiferentní a nevyznačuje se žádnými výraznými a pozitivními znaky (krajina není rázovitá). Rozčlenění krajiny: oblasti krajinného rázu (OKR), místa krajinného rázu (MKR). Na území města je vymezeno pět oblastí krajinného rázu (OKR), jsou znázorněny v grafické části ve schématu SK3 – Krajinný ráz – diferenciace území: OKR Vítkovská vrchovina, OKR Oderská brána, OKR Ostravská pánev, OKR Orlovská plošina, OKR Hlučínská pahorkatina. Pro každou oblast jsou navržena doporučení k ochraně krajinného rázu. Hlavními kritérii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (především významné geomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny. 39



Na území města jsou dále vymezena dvě místa krajinného rázu (MKR) - prostorů se zvýšenou úrovní ochrany krajinného rázu, pro které jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu MKR Landek MKR Poodří Zastavěné území a zastavitelné plochy jsou pro účel stanovení podmínek ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. §12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění) dle způsobu urbanizace děleny na: plochy kompaktní městské zástavby charakteru blokového uspořádání (MZB), plochy rozvolněné zástavby relativně nových městských celků sídlištního charakteru (MZS), plochy průmyslových areálů (ZP), plochy zástavby původních samostatných obcí charakteru bydlení v rodinných domech (ZV), plochy rekreační (ZR), plochy přírodního charakteru v zastavěném území (ZZ), plochy specifického využití (sportovní areály, hřbitovy, apod.) (ZS). Těchto sedm typů ploch se skládá z ploch rozdílného způsobu využití. Platí pro ně podmínky stanovené v textové části ÚPlMO: v oddílu 5.1. Priority koncepce uspořádání krajiny. v oddílu 3.7 Všeobecná prostorová regulace, pro jejich zastavitelné a přestavbové plochy platí konkrétní podmínky prostorové regulace, obsažené v části 3 Urbanistická koncepce v kapitolách 3.2.2 Plochy přestavby a 3.2.3 Zastavitelné plochy. Chráněné části přírody a krajiny Zvláště chráněná území Velkoplošná a maloplošná chráněná území Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek a PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně.

Obr. 4: Situace chráněných území

40



Tabulka č.13: Velkoplošná chráněná území Název

CHKO Poodří

Rozloha Vyhlášeno (celkem)

82 km

2

vyhláška MŽP ČR č. 155 / 1991 Sb.

Popis Jedná se o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami.

Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů.

Tabulka č.14: Zóny CHKO

Ostrava

Výměra obce (ha)

I.(ha)

21424,97

265,32

I. (%)

II.(ha)

II. (%)

III. (ha)

III. (%)

1,24 390,81

1,82

54,54

0,25

IV. (ha) IV. (%) Celkem (ha) 17,18

0,08

727,85

Celkem (%) 3,40

Stručná charakteristika maloplošných chráněných území: NPR Polanská Niva Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. PR Polanský les Přírodní rezervaci Polanský les tvoří původní lužní les s karpatskými prvky v údolní nivě řeky Odry. V oblasti lesa se nacházejí slepá ramena řeky Odry a několik tůní. Les je tvořen buky, duby, habry, topoly, javorem mléčem, klenem a babykou. V podrostu pod stromy se daří růstu chráněných druhů bylin. Můžeme tu vidět sněženku podsněžník, česnek medvědí, jaterník podléšku, lilii zlatohlávek, hvězdnatce čemeřicového, kyčelnici žláznatou či ostřici chlupatou. PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků

41



(z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax usticola). PR Štěpán Chráněné území leží v široké a ploché nivě řeky Opavy. Mokřad je tvořen rozsáhlými porosty rákosin svazu Phragmition communis, prostoupenými plochami vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, přecházejícími v mokrou louku svazu Alopecurion pratensis a Arrhenatherion. Okraje rákosin lemují bažinné vrbové křoviny svazu Salicion cinereae. Na hladině rybníka jsou hojná společenstva asociace Trapetum natantis s kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bělostným (Nymphaea candida), dále společenstva Salvinioe-Spirodeletum s kriticky ohroženou nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a stulíkem žlutým (Nuphar lutea). Břehy porůstá kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a žabník trávolistý (Alisma gramineum). Na přilehlých loukách místy kvete prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba -sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km jsou vyvinuty svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše. Na území města se dále nacházejí přírodní památky – bludné balvany. PP Kunčický bludný balvan Největší bludný balvan v České republice, Kunčický bludný balvan je tvořen horninou žulového charakteru, která je popisována jako hrubozrnný porfyrický granit. Barva horniny je nažloutle šedorůžová. Struktura je porfyrická, s vyrostlicemi narůžovělých nebo nažloutlých draselných živců, dosahujících velikosti 1 až 2 cm. V základní hrubě zrnité hmotě se dále nachází plagioklas, šedý, nažloutlý drcený křemen a černý biotit v protáhlých shlucích. Dále je přítomen magnetit, apatit, řídce epidot. PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný 3 porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m . Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců.

42



PP Rovninské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem. Přírodní parky Na území města není přírodní park. Na území ORP Ostrava, v obcích Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice a Čavisov, se nachází přírodní park Oderské vrchy. Významné krajinné prvky Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP, si musí opatřit závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Obecně tak již v rámci projekčních prací vyplývá pro investora povinnost volit takové technologie a stavební postupy, které v maximálně možné míře ochrání dotčené VKP, popřípadě minimalizují negativní dopady spojené se stavebními pracemi a následným užíváním staveb.

Obr. 5: Situace VKP

Registrované významné krajinné prvky Na území města jsou registrovány následující VKP (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění)

43



Tabulka č.15: VKP Číslo

Název

Datum registrace

Charakter území

Městský obvod Nová Ves, MHaH

001

Hulvácký kopec - koupaliště

1993-08-24

002

Park na Hulváckém kopci a vodní plochy podél ul. Novoveská

1993-11-15

003

Sad Jožky Jabůrkové

1993-05-26

lesopark lesopark, vodní plochy, mokřad park

004

Hřbitov u Vítkovického nádraží

1993-05-26

hřbitov

Vítkovice

005

Park mezi ul. 1. máje a Výstavní

1993-06-08

park

MHaH

006

Sad Milady Horákové

1994-05-10

park

MOaP

007

Husův sad

1993-06-08

park

MOaP

008

„Tramvajová trať“ Hrabová – Nová Bělá

1996-02-01

porost dřevin

Nová Bělá, Hrabová

009

Pustkovecké údolí

1993-12-02

Pustkovec, Poruba

010

Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí

1993-11-08

011

Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku

1994-01-27

park hřbitov, porost dřevin park

012

Třebovický park a okolní hodnotné plochy

1995-01-09

park

Třebovice

013

Izolační zeleň podél ul. Železárenské

1994-04-28

porost dřevin

MOaP

014

Sad Družby

1994-06-20

park

Poruba

015

Porubský rybník

1994-06-10

porost dřevin

Poruba

016

Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou

1994-07-07

stromořadí

Poruba

017

Park u Porubského nábřeží

1994-07-11

park

Poruba

018

Marxův sad

1996-01-31

zahrada

Slezská Ostrava

019

1994-06-02

park

MOaP

1996-01-31

parková zeleň

Vítkovice

021

Komenského sady Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská

1995-08-01

porost dřevin

Ostrava-Jih

022

Bezručův sad

1996-04-24

park

MOaP

023

Zeleň za garážemi u ul. Provozní

1994-05-27

porost dřevin

Třebovice

024

1996-01-31

parková zeleň

Poruba

1995-02-22

park

Vítkovice

1993-11-02

porost dřevin

Slezská Ostrava

027

Lesík na koutech – Poruba VII. obvod Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova Kamenec – zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu, Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského Ústřední hřbitov

hřbitov

Slezská Ostrava

028

Park pod Ústředním hřbitovem

park

Slezská Ostrava

029

hřbitov

Hrabová

1995-07-31

hřbitov

Hrabová

031

Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v Hrabové Hřbitov na ul. Bažanově v OstravěHrabové Hřbitov v Ostravě-Svinově

1995-03-14 1996-03-06 1996-05-20 1995-07-31

1995-03-06

hřbitov

Svinov

032

Sad Čs. armády

1996-05-14

park

Svinov

033

Zeleň u kostela v Kunčičkách

1998-11-19

porost dřevin

Slezská Ostrava

034

Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského

stromořadí

Svinov

035

Sad Míru v Ostravě-Svinově

1996-02-12 1995-03-03 1995-05-29

park

Svinov

036

Na Rybnících

1994-10-31

037

Lhotka - Slepičky

1994-10-31

038

Sad na ul. 30. dubna

1995-02-10

020

025 026

030

louky, rozptýl. zeleň porost dřevin, mokřad park

Nová Ves, MHaH Vítkovice

Ostrava-Jih Ostrava-Jih

Hrabová Lhotka MOaP

44

Územní plán města Ostravy Číslo

Název

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Datum registrace

Charakter území

Městský obvod Lhotka

039

Lhotka – lesík na lokalitě Borky

1994-11-01

040

Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“

1994-12-14

041

Skupina jírovců na ul. Soukenické

1996-07-31

porost dřevin porost dřevin, louky skupina dřevin

042

Lesík za Třebovickým parkem Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v Třebovicích Alej na ul. Pod Bažantnicí

1995-01-12

porost dřevin

Třebovice

1994-05-31

stromořadí

Třebovice

1996-03-20

stromořadí

Radvance, Bartovice

1996-04-23

park

Slezská Ostrava

1996-04-23

park

Slezská Ostrava

047

Park na ul. Frýdecké v Ostravě-Kunčicích Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO) Hřbitov Michálkovice

1997-01-06

hřbitov

Michálkovice

048

Remízy nad Lamařem v Koblově

porost dřevin

Slezská Ostrava

049

Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny

050

parková zeleň

Michálkovice

1997-12-08

soliterní dřeviny Slezská Ostrava

052

Michalské náměstí Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní Sad Boženy Němcové

1999-12-09 neregistrová no 1997-07-29

1997-11-04

park

MOaP

053

Alej u statku na ul. Jelínkova

1996-08-28

stromořadí

Svinov

054

Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova

1996-10-23

stromořadí

Svinov

055

Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě

1998-12-03

parková zeleň

Poruba

056

Protihlukový pás u VŠB

1996-09-19

porost dřevin

Poruba

057

Červenolistý buk na ul. Ruské

1997-03-17

058

Zbytek aleje u ul. U Důlňáku

1996-06-19

059

Náměstí Jana Nerudy v Porubě

1999-06-03

soliterní dřevina Vítkovice Radvanice a stromořadí Bartovice porost dřevin Poruba

071

Zeleň za Moštárnou v Ostravě-Svinově

1996-02-28

porost dřevin

Svinov

072

Jírovce u sladovny ostravského pivovaru

1997-10-31

MOaP

073

Novoveské rybníky za školním statkem

1998-10-22

079

Jírovce naproti pivovaru

1997-07-25

080

Dolca - Čechůvka

1999-03-11

081

Areál parku a kostela v Polance nad Odrou

1997-10-30

082

Zámecký rybník v Polance nad Odrou

1997-07-25

083

Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích

1997-09-24

stromořadí vodní plocha, porost dřevin porost dřevin Porosty, louky dřevin ap. parková zeleň vodní plochy, břehový porost parková zeleň

084

Zeleň u Michalského náměstí

1997-08-04

parková zeleň

Michálkovice

085

Svah nad ul. Souhradskou

1997-11-06

porost dřevin

Plesná

086

Hřbitov v Plesné

1997-12-04

hřbitov

Plesná

087

Mez u ul. Akátové I

1997-09-23

porost dřevin

Plesná

088

Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné

1997-08-04

parková zeleň

Plesná

089

Břehový porost v lokalitě Na Drahách

břehový porost

Stará Bělá

090

Údolí Končina v Plesné

091

Údolí pod Žižkovem v Plesné

1998-12-10 1998-10-07 1998-11-30 1997-12-04

092

Údolí v lokalitě Kostka v Plesné

1997-11-04

093

Zeleň u ul. Karla Svobody

1997-11-06

údolí s vodotečí Plesná parková zeleň, Plesná zahrada

043 044 045 046

051

45

Hošťálkovice, Lhotka MOaP

Nová Ves MOaP Krásné pole Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Michálkovice

údolí s vodotečí Plesná údolí s vodotečí Plesná


Název


Charakter území

Městský obvod

porost dřevin

Plesná

parková zeleň

Poruba

094

Hřiště TJ Sokol - Plesná

095

Havlíčkovo náměstí v Porubě

1997-12-01 1997-12-08 1999-04-26

096

Hřbitov na ul. Slovenské

1997-10-06

porost dřevin

MOaP

097

Náměstí gen. Svobody

1997-11-04

parková zeleň

Ostrava-Jih

098

Buk na ul. Hybnerova

1998-07-27

solitérní strom

Slezská Ostrava

099

1998-07-07

porost dřevin

Stará Bělá

1998-12-03

parková zeleň

Stará Bělá

101

Skupina dřevin na ul. Klečkova Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé Starobělské jírovce na ul. Mitrovická

1998-12-10

skupina stromů

Stará Bělá

102

Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách

1998-07-08

porost dřevin

Stará Bělá

103

Lesík na ul. Junácké

1998-07-30

porost dřevin

Stará Bělá

104

Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky

1998-07-30

porost dřevin

Stará Bělá

105

Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák

1999-10-04

porost dřevin

Stará Bělá

106

Liniová zeleň podél ul. Mitrovická

1998-08-07

stromořadí

Stará Bělá

107

Porost dřevin u ul. Nábřežní

porost dřevin

Polanka nad Odrou

108

Máchův sad

porost dřevin

Slezská Ostrava

109

Na Dvorském

110

Větrolam u ul. Za Humny

1999-02-25 1998-08-11 1998-09-22 1998-08-12 1998-09-21 1998-08-17

111

Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích

1998-10-05

parková zeleň

Petřkovice

112

Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic

1998-08-20

Polanka nad Odrou

113

Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile

1998-10-05

114

Zeleň u vodárny u ul. Za Humny

1998-10-05

115

Bývalé drážní těleso v Ostravě-Polance

1998-10-06

116

Zeleň podél ul. Staroveské

1999-09-03

117

Bývalá pískovna u ul. Včelařské

1998-10-07

118

Údolí pod ul. Ve Svahu

1998-10-08

119

Remízy a louky u Fonovic

1998-10-08

120

Hřbitov v Nové Vsi

1998-12-04

porost dřevin pastvina, porost dřevin porost dřevin porost dřevin, travní porosty zeleň podél komunikace porost dřevin porost dřevin, podmáčená louka Louky, porost dřevin, extenzivní sad hřbitov

121

Hřbitov v Kunčičkách

1998-11-23

hřbitov

Slezská Ostrava

122

Lesík u ul. Frankova v Proskovicích

porost dřevin

Proskovice

123

Remíz v poli za vodárnou v Proskovicích

porost dřevin

Proskovice

124

Porost ve svahu u ul. Světlovské

1999-03-09 1999-02-02 1999-07-23 1998-11-24

125

Hrabovský mokřad

1999-04-07

126

1998-12-16 1999-04-07

porost dřevin

Petřkovice

128

Platany u ul. Odborářské Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem Náměstí V. Nováka v Porubě

porost dřevin Proskovice porost dřevin, Hrabová mokřad stromořadí Ostrava-Jih

1999-06-03

parková zeleň

Poruba

129

parková zeleň u ul. Oty Synka

1999-09-06

parková zeleň

Poruba

130

Remízy na Podlesí-Koblov

2000-01-20

porost dřevin

Slezská Ostrava

131

Alej na Podlesí-Koblov

2000-01-17

stromořadí

Slezská Ostrava

100

127

mokřad, louka, Polanka nad Odrou porosty dřevin stromořadí Polanka nad Odrou

Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Proskovice Petřkovice Polanka nad Odrou

Polanka nad Odrou Nová Ves

46



Název

Charakter území

Městský obvod

132

Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar

2000-02-29

133

Park u Kulturního domu „Poklad“

2002-03-28

porost dřevin, vodní plocha parková zeleň

134

Náměstí družby v Porubě

2002-03-11

parková zeleň

Poruba

135

Zeleň u ul. Klegova v Ostravě-Hrabůvce

2006-01-26

parková zeleň

Ostrava-Jih

Slezská Ostrava Poruba

Tabulka č.16: Plošné a procentické vymezení registrovaných krajinných prvků Obec Ostrava

Výměra obce (ha)

Významný krajinný prvek registrovaný (ha)

Významný krajinný prvek registrovaný (%)

21424,97

273,14

1,27

Místně příslušný orgán ochrany přírody vydá závazné stanovisko k zásahu do VKP dle zák. č.114/1992 Sb. v platném znění. V současnosti nejsou na území města vyhlášeny žádné přechodně chráněné plochy a u přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula. Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Na území města je registrováno 26 památných stromů. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody. Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992). Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Skladebné prvky ÚSES Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev. Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci. Biokoridory a jejich části rozlišujeme dle funkčnosti na funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy). Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy.

47



Hierarchické členění ÚSES V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje a pozměnění lidskou činností. Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability. Parametry ÚSES Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku: Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Regionální biocentrum

Lokální biocentrum Lokální biokoridor

1 000 ha šířka od osy min. 40 m, nárazníkové zóny dle možností, do cca 2 km 30 ha (dle typu společenstva), šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je možné do 150 m (pokračuje-li v parametrech lokálních) 3 ha min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda

Popis struktury ÚSES Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny, směřující k Šenovu a Havířovu. Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek. Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k.ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k.ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem. Na k.ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním biokoridorem na Černý les. Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení. Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru. Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES Nadregionální ÚSES NRBC 1-1 Poodří (dle ZÚR BC 92 Oderská niva) a NRBK 1 (dle ZÚR K 100 – Odra) Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. 48



Navržené nadregionální biocentrum je součástí páteřního systému ÚSES. Biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující. Jedná se o biocentrum reprezentativní pro bioregion 2.4. Pooderský. Jednoznačně je umístěné v údolní nivě Odry mezi Ostravou – Svinovem a střední části CHKO Poodří, převážně na území CHKO. Cílové ekosystémy jsou nivní, vodní a luční. Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky. Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou skladbou dřevin. Dle ZÚR MSK je navržena nivní osa (NRBK K100 – nivní osa) a vodní osa (NRBK 100 – vodní osa). Pro vodní osu platí jednoznačná lokalizace trasy bezprostřední vazbou na vodní prostředí v korytě Odry. Nivní osa je vedena souběžně s vodní osou s vazbou na stávající lužní porosty a doprovodné porosty vodního toku. Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah. NRBK 2 – Ostravice (dle ZÚR MSK K 101 – nivní osa a K 101 – vodní osa) Řeka Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Navržený nadregionální tah ÚSES podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční. Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru (max.700m), není možno umístit lokální biocentrum odpovídajícího charakteru. Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou. Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou sukcesí (LBC na haldě Hrabůvka, Interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace). Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí dosahující minimálních parametrů. NRBK 3 – Opava (dle ZÚR MSK K 96 – nivní osa a K 96 – vodní osa) Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku mezi Martinovem, Třebovicemi a Hošťálkovicemi se vlévá do Odry. Přináší velké množství vody, tok je regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťákovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov. Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch. Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů. NRBK 4 – Slezská Ostrava (dle ZÚR MSK K 98 – MH – MB) Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“). Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald.

49



Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou lokálního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a louku lesem. NRBK 5 – Jih (dle ZÚR MSK K 99 – MH – MB) Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury. Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní tangenta“. V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem dostatečně kapacitním propustkem pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy). Regionální ÚSES Regionální biokoridor 10 - Lučina Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. LBC 10-2). Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do Havířova. Regionální biokoridor 11 - Petřkovice Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady. Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a lokální biocentrum 12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část lokálních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je možný pod estakádou ve Svinově. Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever Za funkční lze považovat RBC 13 -1 a navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem. Spojující biokoridor je navržen na orné půdě a je nutno zajistit dostatečnou šířku (50m) pro jeho fungování. Regionální biokoridor 14 - Proskovice Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny Podbeskydí. Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou kvalitní reprezentativní biocenózou.

50



Regionální biokoridor 15 - Polanka Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený po orné půdě, na území Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že stejná šířka bude vymezena i na území obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice drobného toku a skupiny krajinné zeleně. Lokální ÚSES Lokální trasa č. 100 Lokální tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích a RBC Heřmanický rybník. Prochází většinou po stávajících porostech. Zdrojovým biocentrem je halda EMA s přilehlými porosty. Lokální trasa č. 200 Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k.ú. Stará Bělá a Proskovice. Lokální trasa č. 300 Lokální tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita). Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je navrženo k zachování. Lokální trasa č. 400 Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou zónou byla zrušena. Lokální trasa č. 500 Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny. Lokální trasa č. 600 Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranici města Ostravy s obcí Děhylov. Lokální trasa č. 700 Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím. Vyskytují se zde unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé stanoviště temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální. Lokální tah 800 Probíhá podél Černého potoka k LBC, vymezenému na rekultivovaném zarůstajícím odvalu. Podél Černého potoka a na porostlých svazích odvalu je možno jej považovat za funkční. Tah je přerušen kolejištěm nádraží a za ním pokračuje unikátním biocentrem a biokoridorem na antropogenních stanovištích s rozvíjející se sukcesí. Napojuje se na Poodří v Nové Vsi. Lokální BK č. 900 Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je ve většině délky částečně funkční (drobná rozptýlená zeleň, nová alej). Interakční prvky Interakční prvky jsou podpůrnou částí ÚSES, jejich role je významná. V rámci řešeného zemí je vymezeno 24 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin.

51



Koeficient ekologické stability Pro posuzování stavu krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I když metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umožňuje srovnání situace v obcích.

Tabulka č.17: Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES KES < 0,10 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00

1,0 < KES < 3,00 KES > 3,00

Charakteristika Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Tabulka č.18: Koeficient ekologické stability Obec Ostrava

2000 0,43

2008 0,44

2010 0,45

Koeficient ekologické stability je roven 0,45, což znamená, že se jedná o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy.

A.2.9

NATURA 2000

soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě a to prostřednictvím tzv. vymezených předmětů ochrany (tj. druhy a stanoviště). Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Některé z lokalit na území města Ostravy spadají do soustavy NATURA 2000, konkrétně se jedná o lokality Poodří, Heřmanský rybník a Pilíky. Od 1.6. 2008 nabývá účinnosti také nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolší. Na území města Ostravy a v její bezprostřední blízkosti se nacházejí evropsky významné lokality: Děhylovský potok – Štěpán, Heřmanický rybník, Pilíky, Poodří, Mokřad u Rondelu v Šenově a ptačí oblasti Poodří a Heřmanský stav – Odra – Poolší. Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000, dle §45i zák.č.114/1992 Sb., v platném znění, jsou obsahem části B vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území, zpracovatelem je RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.

A.2.10 Staré zátěže ÚPlMO vymezuje plochy se starou zátěží. Staré zátěže lze charakterizovat jako lokality s přetrvávajícím znečištěním horninového prostředí, tedy zemin a podzemních vod, jež bylo způsobeno úniky škodlivin z primárních zdrojů při výrobě, skladování a dalších manipulacích. Takovéto znečištění skrývá potenciál ohrožení životního prostředí, ekosystémů a zdraví obyvatel ještě dlouho po odstranění dotace z primárních zdrojů znečištění a zároveň může znamenat omezení ve způsobech možného využívání dané lokality. V případě značné části lokalit starých zátěží probíhá nebo bude probíhat jejich řešení v rámci sanačního programu Fondu národního majetku ČR. Mnohé lokality, mezi nimi též některé velmi 52



významné, však nenaplňují příslušná formální kritéria k jejich zařazení do tohoto programu. Kromě uvedeného je nutno poznamenat, že sanační program FNM ČR je primárně zaměřen na redukci humánních zdravotních rizik ze staré kontaminace. Výsledkem tohoto je neřešení stavu některých lokalit starých zátěží, ačkoli jejich stav a zůstatková kontaminace znemožňují jejich další využívání v souladu s potřebami a záměry města. Problémové, vzhledem k možnému vlivu znečištění na své okolí, především na podzemní vody a povrchové toky, jsou ve městě Ostravě následující podniky: OKD, OKK, a.s., koksovna Jan Šverma s masivní kontaminací horninového prostředí typickou pro koksárenské provozy (polyaromatické a aromatické uhlovodíky, fenoly, sírany, amonné ionty), jež potenciálně ohrožují vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno, BC MCHZ, s.r.o. s masivní kontaminací především amonnými ionty z provozů anorganické chemie, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace dosud nezajištěno, VÍTKOVICE, a.s. s rozsáhlým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v části podniku v Mariánských Horách, potenciálně ohrožující vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno, bývalý areál ROMO (východní část bývalého areálu DEZA) s indikovanou, průzkumně nedostatečně ověřenou kontaminací chlorovanými a zřejmě i jinými uhlovodíky, přispívající ke znečištění v areálu Vítkovice - Horní oblast, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace nezajištěno. Z nejvýznamnějších lokalit, resp. areálů s ukončeným provozem, ve městě Ostravě jsou především: areál Karolina (cca 60 ha) - tato lokalita původního koksárenského provozu byla již plně dekontaminována (dekontaminační práce probíhaly téměř 10 let) a území tak již nepředstavuje ekologickou hrozbu, ale naopak potenciál dalšího rozvoje (v roce 2008 byla zahájena výstavba nové moderní čtvrti Nová Karolina, kde vznikají nové byty, kancelářské, obchodní a společenské objekty, lokalita DEZA, nyní LAHOS (cca 26 ha) - bývalý chemický podnik s masivní kontaminací horninového prostředí polyaromáty, aromáty a amonnými ionty, přičemž zdroje dalšího znečišťování byly již odstraněny; znečištění areálu ohrožuje vodní zdroj Nová Ves; financování sanace nezajištěno, areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov (cca 38 ha) – objekty odstraněny, chemická skládka; dominantní je zřejmě anorganická kontaminace horninového prostředí, nízká prozkoumanost, migrace škodlivin ve směru k nivě Odry neověřena, financování sanace dosud plně zajištěno (většinu pozemků vlastní společnost H-Zone, s.r.o., část vlastní rovněž město Ostrava; záměrem je připravit toto území pro další využití, zejména průmyslovou výrobu – předpokládané náklady na sanaci a přípravu budou dosahovat cca 900 mil. Kč), areál CHEMO (cca 3ha) - kontaminace chlorovanými uhlovodíky, interference s kontaminací přilehlých lagun DIAMO, riziko migrace dále do údolní nivy Odry, financování sanace nezajištěno, bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo - Vlček a spol. (cca 10ha) – masivní kontaminace oleji, v menší míře též chlorovanými uhlovodíky, riziko migrace dále do údolní nivy Odry (jedná se o jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v Moravskoslezském kraji); započaty sanační práce sdružení firem Čistá Ostrava v celkové hodnotě cca 2,5 mld. Kč (kaly budou čištěny, neutralizovány vápnem, následně smíchány s uhlím a jako alternativní palivo by je měly odebírat např. elektrárna Dětmarovice a několik cementáren), Vítkovice, tzv. Dolní oblast (cca 150ha) - hutní část komplexu VÍTKOVICE s ukončeným provozem a masivní kontaminací v areálu bývalé koksovny s rizikem migrace k areálu Karolina (vyskytuje se zde řada menších ohnisek kontaminace zejména ropnými látkami a ve značné části území pak plošná kontaminace těžkými kovy); na tomto území probíhá velký regenerační projekt, který obsahuje vzdělávací, vědecké a výzkumné centrum, kongresové a kulturní centrum, ubytování pro studenty a nové byty, údolí Trojice (cca 15ha) - areál bývalé koksovny s odpovídající typickou kontaminací a přilehlý areál bývalého dolu s nízkým rizikem migrace znečištění do okolí, avšak s omezením využitelnosti polohou cenné lokality; dalším komplikujícím faktorem je přilehlá doutnající halda Emma, financování sanace potenciálně zajištěno prostředky z OKD, DIAMO a FNM ČR. Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí 3 zhruba 600 ha, celková kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m ). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů jsou tyto stále plochami s omezenými možnostmi dalšího využití. 53



Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází přinejmenším jeden aktivně hořící odval, konkrétně se jedná o odval Emma (cca 34ha). Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Odvaly jsou navíc zdrojem masivního a dlouhodobého uvolňování síranů do podzemních vod v důsledku oxidace sulfidů, které karbonská hlušina obsahuje, přičemž vzhledem k velkému objemu hlušiny je omezování síranové kontaminace prakticky neřešitelným problémem. Situaci navíc komplikuje také rozsáhlé využívání hlušiny z odvalů k velkoplošným úpravám terénu, k rekultivaci území dotčených vlivy poddolování, k násypům při výstavbě komunikací apod., čímž dochází k nekontrolovatelnému rozptylu tohoto ohrožení podzemních vod. Je tedy žádoucí se v případě jejich využití se zaměřit zejména na odvaly, jež reprezentují ohrožení využívaných vodních zdrojů. Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru (příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny k čištění fenolčpavkové vody z koksovny). O případném sanačním zásahu na haldě Heřmanice bude rozhodnuto na základě probíhajícího monitoringu kvality podzemních vod v jejím okolí, pro haldu Šverma není sběr dat pro takové rozhodování zajištěn. Možný výskyt jiných odpadů na dalších odvalech v Ostravě není v úplnosti prověřen. Sanace problémových odvalů po těžbě uhlí je potenciálně zajištěna z prostředků FNM v rámci programu realizovaného podnikem DIAMO. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98ha). Na haldě Lihovarská se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Odval Lihovarská je v současné době přepracováván ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů, přičemž následně by měla být provedena technická rekultivace. Likvidace odvalu Hrabová je v současné době ukončena, přičemž cílem prováděných prací je rekultivace území a následné využití pro sportovní a volnočasový areál. Z ostatních odvalů lze zmínit situaci odvalu Hrabůvka, kde by měl vzniknout volnočasový areál, či odval Rudná, který není provozován, avšak ani rekultivován. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města. Řešení případných problémů s negativními vlivy v důsledku migrace škodlivin z těchto odvalů je potenciálně zajištěno FNM ČR. Odkaliště se na území města Ostravy podílejí rozlohou přibližně 150 ha, přičemž se jedná zejména o několik již nepoužívaných odkališť pro kaly z úpraven uhlí podniku OKD a.s., dosud provozován je systém Dolu Paskov. Některá odkaliště jsou umístěna na uhelných odvalech, příkladem je halda Heřmanice či halda Stachanov. Pro popeloviny z energetiky existují odkaliště Kunčičky (Energetika Vítkovice), Bartovice (ArcelorMittal Ostrava) a elektrárny Třebovice. Sanováno již bylo odkaliště Lhotka (cca 40 ha), jež bylo využíváno k čištění fenol-čpavkových vod z koksovny KJŠ. ArcelorMittal Ostrava patří několik odkališť hutní výroby, konkrétně Rudná II, Rudná III a Bartovice, jež kromě popelovin obsahují také ocelárenské a vysokopecní kaly; jedno z uvedených odkališť se nachází v tělese hutního odvalu Rudná I. Odkaliště hutního podniku Vítkovice byla umístěna v tělese odvalu Hrabová a sloužila i k ukládání jiných odpadů. Další odkaliště na území města slouží, resp. sloužila k ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV HN Ostravice, odkaliště Lučina ze staré ÚČOV Ostrava). Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překryvem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko. Sanace problémových lokalit je zajištěna z prostředků FNM ČR. Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto 54



nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města. Kromě uvedených skládek komunálního odpadu se na území města nachází velký počet drobných divokých skládek odpadů, které svým charakterem patří taktéž ke skládkám komunálním. Jejich odstraňování je záležitostí jednotlivých obvodů města, přičemž prioritně jsou odstraňovány ty, které mají potenciál k negativnímu ovlivnění kvality vodních zdrojů. Statutární město Ostrava každoročně vyčleňuje za tímto účelem finanční zdroje v rámci svého rozpočtu. Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského integrovaného centra nakládání s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru.

A.2.11 Vývoj životního prostředí v řešeném území bez pořízení ÚPlMO Bez pořízení ÚPlMO lze predikovat v řešeném území do značné míry živelný vývoj, což se může odrazit zejména v určité degradaci jak obytného prostředí z důvodu zanedbávání technické infrastruktury, tak přírodního prostředí. V případě, že by nebyl schválen ÚPlMO, nebyly by především řešeny: požadavky na řešení veřejné infrastruktury, požadavky na rozvoj obytné a výrobní funkce města, požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území, požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. ÚPlMO je zpracován tak, aby jeho řešení bylo komplexní s maximálním respektováním všech prvků a funkcí důležitých pro udržitelný rozvoj. V případě střetu zájmů nebo problémů je upřednostněno řešení s menším rizikem jeho postupné realizace nebo zachování. V případech, kdy to navržené řešení ÚPlMO vyžaduje nebo podmiňuje, jsou vymezeny plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií. V případě neprovedení realizace ÚPlMO by nedošlo k vymezení jednotlivých požadavků, respektování limitů území města, prověření územních hodnot, a stanovení podmínek pro možný další rozvoj města.

A.3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

ÚPlMO navrhuje způsob využití území, který může ovlivnit některé ze složek životního prostředí (kladně, negativně): zábor ZPF, zábor půdy určené k plnění funkce lesa, kvalita ovzduší, hluková zátěž, voda, odpady. Hlavní charakteristiky uvedených oblastí životního prostředí jsou uvedeny v kapitole A.2.

A.4

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT POŘÍZENÍM ÚPIMO VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Ovzduší Za nejvýznamnější problém je možno považovat výrazný nárůst automobilové dopravy od roku 1990. Tento faktor v jeho negativním rozměru posiluje velké zastoupení nákladní dopravy. Koncentrace oxidů dusíku, ale i oxidu uhelnatého, uhlovodíků a přízemního ozonu v ovzduší stále stoupají. Tento trend jen mírně koriguje postupně se zlepšující technický stav vozidel. U koncentrací dusíku bývají ve městě na nejvíce zatížených dopravních tazích překračovány krátkodobé imisní limity. Současným nárokům nevyhovuje stav dopravní infrastruktury v kraji. Pro životní prostředí a veřejné zdraví z této skutečnosti vyplývají negativní důsledky: poškozování zdraví obyvatel v důsledku emisí škodlivin do ovzduší a silné hlukové zátěže, zejména v blízkosti hlavních tahů, 55



vysoká míra imisní a hlukové zátěže okolního prostředí obecně, s vlivy na ostatní části živé i neživé přírody, vyšší míra nehodovosti vlivem nízké plynulosti dopravy a dopravních závad. Problémy životního prostředí, které se obdobným způsobem týkají území města, představují otázku bezpečnosti provozu, emisí a hlučnosti. Neopominutelným vlivem silničních staveb na faunu je fragmentace krajiny a vytváření bariér pro migraci živočišných druhů. Stav ovzduší se v důsledku výrazného poklesu znečišťování emisemi ze stacionárních zdrojů za posledních 15 let zlepšil, zejména v položkách oxid siřičitý, polétavý prach (novější označení suspendované částice velikostní frakce PM10). Přesto bývají limitní hodnoty pro PM10 překračovány. Na základě výsledku měření v době přípravy realizace staveb v území bude proveden rozbor vlivu navržených staveb (rozptylová studie, opatření) v době realizace. Hluk Celkový trend je takový, že i při mírně zvyšujících zátěžích dochází ke stagnaci nebo celkovému poklesu hluku. Příčinou jsou zlepšující se parametry vozidel a stav komunikační sítě. Stav zátěže bude podrobně řešen v rámci přípravy jednotlivých staveb, které jsou dle ÚPlMO přípustné. Přírodní systémy ÚPlMO vymezuje „Plochy stabilizované“, které do chráněných přírodních systémů nezasahují a nedotýkají se ani jejich ochranných pásem. Významné krajinné prvky Každá liniová stavba, vzhledem k jejímu vedení v území obecně, se vždy dotkne významných krajinných prvků vymezených dle zák. č. 114/1992 Sb. (vodoteč, nivy vodotečí). Rovněž infrastruktura, případně některé stavební objekty se mohou významných krajinných prvků dotknout. Možnosti dotčení těchto prvků budou podrobně řešeny při přípravě jednotlivých projektů přípustných staveb v jednotlivých lokalitách na území města. Územní systém ekologické stability Vzhledem k rozmanitosti lidských zájmů a činností nelze podchytit a uvést všechny případy možných kolizí s funkcí ÚSES v území, jsou vyjmenovány pouze základní zásady pro použití v rozhodovacích procesech o jednotlivých aktivitách. Vždy je třeba navrhované aktivity posoudit individuálně pro každý případ, v mnoha situacích je není nutno striktně vyloučit, ale stanovit podmínky, za kterých mohou být realizovány a provozovány. Obecně platí, že funkce biocenter a biokoridorů nesmí být zásadním způsobem narušena a toto kritérium vylučuje většinu záměrů, přinášejících větší zábor půdy a nárůst hluku a dopravního ruchu. Soustava Natura 2000 Vypracováno bylo vyhodnocení vlivů dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zpracované držitelem autorizace podle §45i odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Posouzení ÚPlMO bylo vypracováno jako podkladová studie vyhodnocení vlivů pro hodnocení SEA. Posouzení bylo zpracováno RNDr. Tomášem Kurasem, Ph.D., autorizovanou osobou k provádění posouzení podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění, č.j. 630/3434/04 v 06/2008. Připravovanou soustavu Natura 2000 v České republice reprezentují ptačí oblasti (= PO) a evropsky významné lokality (= EVL). Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě a to prostřednictvím tzv. vymezených předmětů ochrany (tj. druhy a stanoviště). Potenciálně dotčené ptačí oblasti: PO Poodří: intenzifikace hospodaření na rybnících: silné obsádky větších ryb způsobují vymizení měkkých a tvrdých porostů vodních rostlin, vysoký zákal vody, téměř vymizení vodních bezobratlých a drobných obratlovců, kolísání vodní hladiny na rybnících v době hnízdění (bukač velký, moták pochop), zvyšující se turistické využívání území (pěší turistika a cykloturistika), kosení lučních mokřadů a rákosin (moták pochop), hnojení luk kejdou, vjíždění motorových vozidel do volné krajiny. 56



Potenciální ohrožující faktory: realizace záměru plavebního kanálu Odra-Dunaj-Labe, realizace záměru Distribučního centra ve Studénce-Nové Horce, budování přehrad na horním toku Odry nebo na některém z jejích hlavních přítoků. PO Heřmanský stav - Odra - Poolší: snahy o regulaci vodních toků a zpevňování břehů, znečišťování vodních toků a nádrží, kácení dřevin podél řek, zavážení a vysušování mokřadů, povolené i černé skládky v blízkosti mokřadů a velkých nádrží, postupující samovolné zazemňování a zarůstání mokřadů. Intenzifikace hospodaření na rybnících, která vede k silné eutrofizaci stojatých vod, ústupu litorální vegetace, snížení průhlednosti vody a ochuzování biotopu o potravní zdroje pro volně žijící živočichy, tedy i ptáky, sportovní rybolov, který na některých lokalitách působí neúměrné rušení v době hnízdění a drobnými stavbami (rybářské budky) vede k nežádoucí fragmentaci rákosových porostů, zahušťování komunikační sítě, spojené zejména s výstavbou dálnice D1 – zvýšené rušení během hnízdění i tahu, likvidace drobných mokřadů. Potenciální ohrožující faktory: snaha o výstavbu rozsáhlých průmyslových zón v nivě řek v těsné blízkosti ptačí oblasti, otevírání nových lokalit pro těžbu štěrku, realizace záměru výstavby plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe. Potenciálně dotčené evropsky významné lokality: EVL Poodří: nejzávažnější ohrožení představují snahy o prosazení trasy kanálu Odra – Dunaj v nivě Odry a navazující pravobřežní říční terasa. Koryto kanálu ohrozí hydrologický režim mokřadů, pramenišť a drobných vodních toků v patě terasy, případně je úplně zničí, ohrožením pro hydrologický režim mokřadů a pramenišť v patě terasy jsou rovněž snahy o rozšíření rozvojových zón v oblasti kolem letiště Mošnov, obzvláště v katastrech Nové Horky, Albrechtiček a Petřvaldíku, velkým nebezpečím jsou snahy o budování nádrží na horním toku Odry nebo jejích přítocích. Ekosystémy údolní nivy jsou závislé na zachování přirozeně rozkolísaného vodního režimu, tj. kombinace minimálních průtoků a rozsáhlých plošných rozlivů jedno- až dvouletých vod (desítky km2), které zde nastávají v různou roční dobu a s různou intenzitou, v závislosti na klimatických odchylkách jednotlivých sezón. Rozkolísané průtoky jsou důležité pro zachování lužních lesů, aluviálních luk, periodických tůní a periodicky protékaných ramen, izolovaných říčních ramen s trvalou vodní hladinou, pro udržení živého procesu změn a vývoje meandrů atd., kvalita lučních porostů a v nich nacházejících se tůní může být dále místy negativně ovlivněna nevhodným hnojením a vůbec celkovým způsobem hospodaření na loukách. Složení a kvalita společenstev rybníků a mrtvých ramen jsou pak závislé na hospodaření rybníkářském a rybářském, vzhledem k blízkosti sídlišť, velké četnosti komunikací pro motorová vozidla a souběhu hranice CHKO s frekventovanou železniční tratí je zde prokazatelný antropogenní vliv, zejména kumulace migračních bariér, hlukové, světelné aj. znečištění, Poodří zasahuje do okraje Ostravy, třetího největšího města v ČR. Enormně narůstá návštěvnost turistů, cyklistů, sportovních rybářů, apod., kapacita únosnosti chráněného území je však vzhledem k jeho rozloze a ke snadné přístupnosti většiny lokalit jen velmi malá. EVL Heřmanický rybník: ohrožení představují dosud trvající zavážení mokřadů v rámci rekultivací širšího okolí, zazemňovací procesy v okrajích nádrže a rybářské hospodaření. EVL Pilíky: do nádrže jsou odváděny vody z odkalovacích nádrží prádla uhlí Dolu Paskov. Lokalitu ohrožuje především důlní činnost a znečištění vody, populaci hořavek by ohrozil úbytek hostitelských vodních mlžů. EVL Děhylovský potok - Štěpán: po povodni v r. 1997 narušení ekosystému, postupné zazemňování rybníka, eutrofizace splachy z okolních polí, velká návštěvnost (rybáři, cyklisté, turisté), 57



nejzásadnější vliv na populaci kuňky ohnivé může mít obnovené rybářské hospodaření nevhodná rybí obsádka, intenzita hospodaření, manipulace s vodní hladinou v době rozmnožování, v případě Děhylovského potoka dochází za bezsrážkových období k silnému snížení průtoku vody a částečnému vysýchání toku, piskoře pruhovaného mohou ohrozit také zásahy do dnového substrátu. EVL Ostrava Šilheřovice: nutno zabránit ošetřování stromových dutin a kácení přestárlých a odumřelých stromů. EVL Řeka Ostravice: nejvýznamnější faktory podepisující se negativně na stavu vegetace zejména z hlediska stability ekosystému, jejich produktivity a ovlivňování druhové diverzity na lokalitě jsou: vysazování jehličnatých kultur kolem toku, regulace toku, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toku, velice intenzívní šíření křídlatky japonské, těžení štěrku, komunální znečistění a nevhodné rybářské obhospodařování (skladba a početnost obsádky). V současnosti nejsou známy další koncepce a záměry, jež by mohly kumulativně, resp. synergicky působit na předměty ochrany navrhované soustavy Natura 2000. Celistvostí v případě PO a EVL rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejich ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Tento pojem je také nutno chápat v širokém smyslu jako integritu nejen topografickou či geografickou, ale též časovou, populační apod. Potřebné trendy dalšího vývoje: soulad ÚPlMO se zájmy ochrany životního prostředí především v souvislosti se zachováním ekologické stability území, stanovení limitů rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí a jejich prosazení do nástrojů územního plánování, podpora podnikání v rozsahu respektujícím zachování krajinného rázu a ekologické stability území, dostatečná a účelná ochrana přírodního a kulturního bohatství, ochrana půdy před neopodstatněnými zábory, dodržet území vhodná k realizaci dle navrhovaných ploch ÚPlMO, prosazování principů environmentální výchovy.

A.5

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Veškeré záměry obsažené v návrhu ÚPlMO, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v dané fázi projektové přípravy území neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměrů ÚPlMO) jsou shrnuty v kap. A.2.11.

A.5.1

Zábor ZPF

Jedním z negativních vlivů návrhu je zábor zemědělského půdního fondu. Dotčena bude zemědělská půda, pro kterou platí potřeba řešit trvalé vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a zabezpečit provedení skrývek kulturních zemin. Základní přehled rozsahu předpokládaných záborů ZPF:

Tabulka č.19: Zábor zemědělského půdního fondu KATASTR Bartovice

TŘÍDA II

III - V

PLOCHA PODLE ZPŮSOBU VYUŽITÍ plochy pozemních komunikací

ZÁBOR ZPF (ha)

PŘEVZATO Z ÚPl *1994

INVESTICE DO PŮDY

1,00

0,06

0

bydlení v rodinných domech

52,26

46,70

0

CELKEM II. TŘÍDA

53,26

46,76

0

3,01

0,52

0

plochy pozemních komunikací

58

Územní plán města Ostravy TŘÍDA

KATASTR

PLOCHA PODLE ZPŮSOBU VYUŽITÍ bydlení v rodinných domech

II

0,46

0,46

0

16,33

12,00

1,08

69,59

58,75

1,08


3,36

0,95

0

občanské vybavení

4,07

3,89

0

0,4

0

0

7,83

4,84

0

6,53

0

0

16,62

13,83

0

2,10

1,95

0

CELKEM II. TŘÍDA

25,25

15,78

0


11,32

0,70

0


20,66

18,52

0

bydlení v bytových domech

0,76

0,76

lehký průmysl

3,84

2,81

0

36,58

22,79

0

61,83

38,57

0


2,53

0,98

0

CELKEM I. TŘÍDA

2,53

0,98

0

12,45

10,58

0

individuální rekreace - chaty

0,02

0

0


0,59

0,56

0

plochy smíšené - bydlení a služby

1,97

1,02

0

lehký průmysl

5,65

5,08

0

20,67

17,24

0

8,96

5,49

0

36,04

24,52

0


4,24

2,44

0

lehký průmysl

1,11

1,11

0

50,35

33,56

0


0,18

0,18

0

CELKEM PRÁZDNĚ CELKEM

0,18

0,18

0

73,72

51,96

0


8,57

3,85

5,12

lehký průmysl

1,50

1,44

1,46

10,06

5,28

6,58

4,85

4,71

1,93

42,33

40,90

3,07

0,78

0,78

0

plochy pozemních komunikací bydlení v rodinných domech lehký průmysl

III - V

CELKEM III. - V. TŘÍDA CELKEM

Hošťálkovice

I

II


CELKEM II. TŘÍDA III - V

plochy pozemních komunikací bydlení v rodinných domech

CELKEM III. - V. TŘÍDA prázdné

Hrabová

II


plochy pozemních komunikací bydlení v rodinných domech plochy smíšené - bydlení a služby

59

INVESTICE DO PŮDY 1,08

lehký průmysl CELKEM

Heřmanice

PŘEVZATO Z ÚPl *1994 11,02

CELKEM III. - V. TŘÍDA CELKEM II

ZÁBOR ZPF (ha) 12,86


Dubina u Ostravy



KATASTR

PLOCHA PODLE ZPŮSOBU VYUŽITÍ

Hrušov

Koblov

III

I

II

IV - V

Krásné Pole

II

III - V

I

II

III - V

I

II

INVESTICE DO PŮDY

0,81

0

volný čas

0,57

0

0

lehký průmysl

3,25

3,20

2,32

52,10

50,40

7,32

62,17

55,68

13,89


1,66

1,55

0

CELKEM II. TŘÍDA

1,66

1,55

0


3,66

3,63

0

CELKEM III. TŘÍDA CELKEM

3,66

3,63

0

5,32

5,18

0


1,09

1,09

0

CELKEM I. TŘÍDA

1,09

1,09

0


6,16

6,04

0

CELKEM II. TŘÍDA

6,16

6,04

0


2,65

2,45

0

CELKEM IV. - V. TŘÍDA CELKEM

2,65

2,45

0

9,90

9,58

0


0,06

0

0,02

sport

0,84

0,77

0,80

CELKEM II. TŘÍDA

0,90

0,77

0,82


40,38

31,59

23,61


17,99

11,46

5,16

hřbitovy

0,46

0

0

lehký průmysl

0,80

0,40

0

sport

0,47

0,47

0,47

60,10

43,93

29,23

61,01

44,70

30,06


0,77

0

0


2,61

2,61

0

lehký průmysl

2,78

1,74

0

CELKEM I. TŘÍDA

6,17

4,36

0


1,10

0

0

CELKEM II. TŘÍDA

1,10

0

0


2,73

2,29

0

lehký průmysl

7,73

7,62

0

10,46

9,92

0

17,73

14,27

0


0,03

0,03

0

CELKEM I. TŘÍDA

0,03

0,03

0


1,42

1,42

0,26


Lhotka u Ostravy


0,89


Kunčice nad Ostravicí

ZÁBOR ZPF (ha)

hřbitovy

CELKEM III. - V. TŘÍDA CELKEM II


60

Územní plán města Ostravy KATASTR

TŘÍDA

III

Mariánské Hory

II

V

Martinov ve Slezsku

II


III - IV


INVESTICE DO PŮDY

5,96

5,96

2,39

CELKEM II. TŘÍDA

7,38

7,38

2,65


1,25

1,25

0,57


22,15

19,63

16,86


23,40

20,88

17,43

31,81

28,29

20,47

těžký průmysl

1,31

1,31

0

CELKEM II. TŘÍDA

1,31

1,31

0


0,54

0,32

0

lehký průmysl

9,25

8,16

0

CELKEM V. TŘÍDA CELKEM

9,79

8,48

0

11,10

9,79

0

plochy železniční dopravy

0,02

0

0


5,07

5,07

2,35


5,50

4,85

3,43

10,59

9,92

5,78

4,54 0,13 5,71

4,23 0,07 3,55

1,04 0 0

10,38

7,86

1,04

20,97

17,78

6,81

bydlení v rodinných domech sport

1,61 0,66

1,14 0

0 0

CELKEM III. - IV. TŘÍDA CELKEM

2,27

1,14

0

2,27

1,14

0

9,71

8,02

0

plochy pozemních komunikací bydlení v rodinných domech lehký průmysl CELKEM III. - V. TŘÍDA CELKEM

Michálkovice

ZÁBOR ZPF (ha)




Muglinov

II

bydlení v rodinných domech CELKEM

9,71

8,02

0

Nová Bělá

II


29,50

26,89

24,71


42,45

41,34

25,63


4,64

4,41

0


1,17

0,83

0,34

lehký průmysl

4,25

2,99

4,01

82,00

76,47

54,69


3,00

1,43

2,28


6,54

5,58

5,90


8,03

7,16

6,21

lehký průmysl

0,04

0,04

0,04

17,61

14,21

14,68

99,62

90,67

69,12

6,66

6,14

0

6,66

6,14

0

CELKEM II. TŘÍDA III - IV


Nová Plesná

61

III - IV

bydlení v rodinných domech CELKEM


KATASTR Nová Ves u Ostravy

I

II

V

Petřkovice u Ostravy

I

II

III - V



0,65 1,61

0 0


1,55

1,45

0

lehký průmysl plochy železniční dopravy – železniční tratě

0,11

0,11

0

0,09

0

0

CELKEM I. TŘÍDA

4,19

3,81

0


0,36

0,36

0

CELKEM II. TŘÍDA

0,36

0,36

0


1,77

1,39

0


2,02

2,02

0

lehký průmysl

20,19

9,94

0

CELKEM V. TŘÍDA CELKEM

23,98

13,36

0

28,53

17,53

0


0,14

0,14

0


1,48

1,48

0

lehký průmysl

0,17

0,17

0

CELKEM I. TŘÍDA

1,79

1,79

0


2,58

2,58

0


1,36

1,36

0

CELKEM II. TŘÍDA

3,94

3,94

0


4,25

4,25

0

10,66

9,72

0

14,91

13,98

0

0,41

0,41

0

CELKEM PRÁZDNĚ

0,41

0,41

0

21,05

20,11

0

1,79

1,73

0

23,16

21,43

1,79

hřbitovy

0,74

0

0

lehký průmysl

0,32

0,27

0

26,01

23,44

1,79


0,06

0,06

0


2,29

1,80

0,40

CELKEM III. - V. TŘÍDA

2,35

1,86

0,40


0,15

0,15

0

CELKEM PRÁZDNĚ CELKEM

0,15

0,15

0

28,51

25,44

2,19

plochy tramvajové dopravy

0,20

0,20

0


8,30

7,63

4,42


3,31

3,23

2,30


0,06

0,06

0

CELKEM plochy pozemních komunikací bydlení v rodinných domech


prázdné

Poruba

II

INVESTICE DO PŮDY

0,65 1,79

CELKEM III. - IV. TŘÍDA prázdné lehký průmysl

II


bydlení v rodinných domech plochy smíšené - bydlení a občanská vybavení


Polanka nad Odrou

ZÁBOR ZPF (ha)

62


KATASTR

PLOCHA PODLE ZPŮSOBU VYUŽITÍ volný čas

II


18,13

18,00

17,93

lehký průmysl

20,44

0,48

0

2,61

0

0

55,52

29,60

24,65


3,90

3,77

0


4,08

3,97

0

volný čas

0,03

0

0

lehký průmysl

0,25

0,19

0


8,26

7,94

0

63,79

37,54

24,65


5,63

5,63

0


9,56

9,48

0

hřbitovy

1,30

0

0

16,48

15,11

0


1,61

1,61

0


5,04

4,76

0


0,51

0,51

0

volný čas

2,95

2,41

0

hřbitovy

0,15

0

0

10,27

9,30

0

26,75

24,40

0


0,21

0,07

0

lehký průmysl CELKEM

3,43

3,43

0

3,64

3,50

0


0,08

0,08

0

CELKEM I. TŘÍDA

0,08

0,08

0


1,74

1,74

0


5,92

1,56

0


4,56

4,56

0


0,02

0,02

0

CELKEM II. TŘÍDA

12,24

7,87

0


0,08

0,08

0


1,35

1,36

0


1,74

1,74

0


3,17

3,17

0

15,50

11,13

0


0,11

0

0

CELKEM II. TŘÍDA

0,11

0

0


7,85

7,85

0


Přívoz

Pustkovec

III

I

II

III - V

Radvanice

II

III - V

63

INVESTICE DO PŮDY 0


PŘEVZATO Z ÚPl *1994 0

CELKEM II. TŘÍDA

Proskovice

ZÁBOR ZPF (ha) 2,48

plochy technické infrastruktury III - IV



KATASTR

Slezská Ostrava

II

III - V

Stará Bělá

I

II

III - V


I

II

III - V

ZÁBOR ZPF (ha)


INVESTICE DO PŮDY


0,23

0

0


8,08

7,85

0

8,18

7,85

0


2,94

2,80

0

CELKEM II. TŘÍDA plochy železniční dopravy železniční vlečky

2,94 0,18

2,80 0,15

0 0


0,52

0,50

0

plochy ostatní dopravy

0,34

0

0


0,90

0,33

0


0,02

0,02

0

hřbitovy

16,04

13,42

0

lehký průmysl

11,92

7,32

0


29,92

21,74

0

32,86

24,54

0


3,71

0,24

0


0,25

0,25

0


6,61

0,32

0

CELKEM I. TŘÍDA

10,57

0,81

0


22,45

17,24

12,35


37,76

35,48

2,59


2,33

1,74

0


0,83

0,55

0

hřbitovy

6,18

4,52

0

lehký průmysl

23,84

20,38

0

CELKEM II. TŘÍDA

93,39

79,90

14,94


1,06

0

0


6,10

5,52

0,33


1,41

0

0

hřbitovy

2,00

0,39

0

sport

0,26

0,21

0,26

10,83

6,12

0,60

114,80

86,83

15,53


0,14

0,05

0

CELKEM I. TŘÍDA

0,14

0,05

0


0,95

0,28

0


4,67

2,28

0

hřbitovy

0,37

0,37

0

CELKEM II. TŘÍDA

5,99

2,93

0


2,76

2,48

0

14,25

10,90

0


Stará Plesná



64

Územní plán města Ostravy KATASTR

TŘÍDA



II

0

0

hřbitovy

0,59

0,59

0

19,06

13,96

0

25,19

16,95

0

6,23

0,98

2,30


20,78

20,55

0


2,27

2,27

0

10,94

0

6,84

3,84

3,23

0

44,05 0,24

27,02 0

9,14 0


1,82

0,08

0


0,18

0

0

hřbitovy

0,97

0

0,97


3,21

0,08

0,97

47,27 0,28

27,10 0

10,11 0

0,28

0

0


9,71

9,65

0

CELKEM II. TŘÍDA

9,71

9,65

0


0,44

0

0


4,97

4,84

0


5,41

4,84

0

15,12

14,49

0

0,75

0,45

0

0,75

0,45

0

983,46

763,24

193,92


lehký průmysl

Vítkovice

II

CELKEM II. TŘÍDA plochy železniční dopravy železniční tratě

plochy železniční dopravy železniční tratě CELKEM

Výškovice u Ostravy

II

III

II

Zábřeh nad Odrou

INVESTICE DO PŮDY

1,46

hřbitovy

III - V


plochy technické infrastruktury


Svinov

ZÁBOR ZPF (ha)

plochy pozemních komunikací CELKEM

CELKEM OSTRAVA

Předpokládaný rozsah záborů ZPF vyvolaný návrhem zastavitelných ploch vymezených ÚPlMO je celkem 983,5 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 537,3 ha. Zábor se týká 193,9 ha odvodněných zemědělských pozemků. Z celkového předpokládaného rozsahu záborů ZPF byla převážná většina záborů ZPF již v rámci návrhu a změn ÚPl*1994 projednána a schválena příslušným orgánem ochrany ZPF – 763,2 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 417,5 ha. ÚPlMO navrhuje nad rámec původně dohodnutých ploch zábor ZPF v rozsahu 220,2ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 119,8 ha. S ohledem na ustanovení §102 odstavec 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a aby nedošlo ke krácení práv 65



vlastníků pozemků (zásahu do majetkových práv občanů, kteří mají legitimní finanční očekávání při převodech nemovitostí), návrh ÚPlMO přebírá všechny dosud nezastavěné plochy vymezené platným ÚPlMO k zastavění (s výjimkou ploch, které jsou v kolizi s územními limity) a vymezuje je jako zastavitelné plochy. Zábor ZPF pro tyto plochy byl již dříve odsouhlasen příslušným orgánem ochrany ZPF. Navržené plochy pro územní rozvoj města Ostravy jsou umístěny uvnitř zastavěného území nebo na něj navazují. Největší navržený rozsah záboru ZPF je pro plochy způsobu využití - bydlení – 537,6ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 301,6 ha. Nad rozsah záboru ZPF navržené současně platným ÚPl*1994 se jedná o 78,8 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 41,7 ha. V odůvodnění ÚPlMO nebyly vyhodnocovány plochy uvnitř zastavěného území, u kterých zábor ZPF 2 2 nedosahuje 2000 m , nebo plochy vně zastavěného území, u kterých zábor ZPF nedosahuje 200 m . Plochy nových záborů jsou podrobně řešeny v rámci textové a grafické části ÚPlMO a zahrnují: celkové vyhodnocení záboru dle návrhových ploch, vyhodnocení záboru z hlediska tříd ochrany, vyhodnocení záboru dle řešených ploch. Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických jednotek do tříd ochrany zabírané zemědělské půdy pro zájmové území platí skutečnost, že půdy I. a II. třídy ochrany mají významný podíl na území města Ostravy (půdy I. třídy ochrany tvoří 33,25 % území, půdy II. třídy ochrany tvoří 24,02 % území) a z toho vyplývá i požadavek na zábor půd v těchto třídách ochrany. Navrženým záborem v rámci územně plánovací dokumentace města nedojde k narušení celistvosti zemědělsky obhospodařovaných ploch ani k omezení přístupnosti zemědělských pozemků. Za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu budou předepsány odvody, tyto předepisuje dotčený orgán státní správy ochrany zemědělského půdního fondu. Tento orgán stanoví rovněž podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu (skrývky kulturních zemin, nakládání se skrytými kulturními zeminami, plány rekultivace). Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o výměře do 1 ha vydává příslušný odbor životního prostředí Magistrátu města Ostravy, při záboru nad 1 ha – 10 ha příslušný orgán ochrany půdního fondu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

A.5.2

Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa

Celkem se předpokládá trvalý zábor 38,9 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Navržený zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) je pro novou výstavbu ve velikosti cca 0,15 ha, pro stávající chatovou osadu v Hošťálkovicích je navržen zábor 3,1 ha a pro dopravní stavby 35,6 ha. Zábory PUPFL pro dopravní stavby byly převzaty z návrhu současně platného ÚPl*1994, byly tedy již odsouhlaseny příslušným orgánem ochrany lesů.

Tabulka č.20: Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa LESNÍ PŮDA V ha

VYJMUTO ha

komunikace (včetně tramvajového pásu)

3,81

0,24

CELKEM

3,81

0,24


2,76

0,94

CELKEM

2,76

0,94


3,08 0,10

0 0

CELKEM

3,18

0


0,07

0

CELKEM

0,07

0


0,34

0,21

CELKEM

0,34

0,21


0,97

0

KATASTR

FUNKČNÍ PLOCHA

Bartovice Heřmanice

Hošťálkovice individuální rekreace - chaty

Hrabová Krásné Pole Kunčice nad

66


vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území LESNÍ PŮDA V ha

VYJMUTO ha

CELKEM

0,97

0

Michálkovice bydlení v rodinných domech

0,09

0

CELKEM plochy železniční dopravy – železniční tratě

0,09 0,24

0 0

CELKEM

0,24

0


0,11

0,11

CELKEM

0,11

0,11


0,05

0,02


0,60

0,10

CELKEM

0,65

0,12


0,18

0,15

lehký průmysl

0,02

0,02

CELKEM

0,20

0,17


2,93

0

železniční doprava

0,32

0

CELKEM

3,27

0


21,67

21,67

CELKEM

21,67

21,67


0,95

0

CELKEM

0,95

0

železniční doprava

0,57

0

KATASTR

FUNKČNÍ PLOCHA

Ostravicí

Nová Ves u Ostravy Petřkovice u Ostravy Poruba

Přívoz

Slezská Ostrava

Stará Bělá Stará Plesná Svinov

CELKEM

CELKEM OSTRAVA

0,57

0

38,86

23,49

Při záboru půdy určené k plnění funkce lesa budou při přípravě jednotlivých staveb se záborem souvisejících dodrženy podmínky a požadavky zák. č. 289/1992 Sb. zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů - lesní zákon.

A.5.3

Kvalita ovzduší

Město Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města. Průmyslová odvětví a na ně navazující technologie soustředěné zejména v okolí Ostravy přinášejí problémy ve všech složkách životního prostředí, zejména pak v ovzduší. Od počátku 90. let 20. století dochází zejména vlivem restrukturalizace průmyslu, zaváděním nejlepších dostupných technologií v jednotlivých odvětvích a realizací opatření ke snižování emisí znečišťujících látek k postupnému zlepšování stavu ovzduší. I přes tato doposud realizovaná opatření patří i nadále město ve vztahu ke kvalitě ovzduší k nejvíce exponovaným lokalitám v České republice. Na území města je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje znečištění na území města, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Údaje z AMS Fifejdy a z AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v Ostravě a jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístěn v Informačním centru na Nádražní ulici.

67



Navrhovaný ÚPlMO respektuje požadavky na ozdravení ovzduší a zohledňuje jednotlivé stávající provozy a zabezpečuje vymezení ploch tak, aby nedocházelo k dalšímu znečišťování ovzduší a naopak aby byla uplatněna opatření pro omezení produkce škodlivin. Vychází z následujících charakteristik území: V uplynulém období pokračovala nepříznivá imisní situace, která vyvrcholila epizodami smogových situací s výrazně nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic frakce PM10 a s vyhlášením regulace vyjmenovaných velkých zdrojů v oblasti Ostravy. Nadlimitní denní hodnoty se vyskytovaly opakovaně. Ke zhoršení imisní situace docházelo znovu na konci roku 2011 a vedly k vyhlášením regulace zdrojů v oblasti Ostravy. Koncentrace PM10, které v chladných měsících roku několikanásobně překračovaly hodnotu denního -3 imisního limitu 50 µg.m , ovlivnily i průměrné roční hodnoty. Po několika imisně příznivějších letech došlo ke zvýšení průměrných ročních koncentrací a zvýšil se i počet dnů s nadlimitními denními hodnotami částic PM10. Na většině lokalit Ostravsko-Karvinska překročily roční limit koncentrace suspendovaných částic frakce PM2,5. Nejzatíženějším městským obvodem zůstávají Radvanice a Bartovice, především ty části městského obvodu, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti areálu ArcelorMittal Ostrava a.s., to dokazují měření ZÚ v Radvanicích, kde počty dnů přesahující povolené překročení denního limitu jsou dvakrát vyšší než v ostatních částech města, kde probíhalo měření ovzduší. Nadlimitní roční koncentrace benzenu přetrvávají v lokalitě Ostrava-Přívoz. Emise TZL, resp. imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, jsou z hlediska ochrany ovzduší a lidského zdraví nejvýznamnějším problémem. Z tohoto důvodu je sledován počet a rozsah překročení imisních limitů, jež jsou vyhlašovány z důvodu ochrany lidského zdraví. Zdravotními výzkumy je prokázáno, že dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace mají negativní vliv na lidské zdraví, zvyšují výskyt respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, a že částice polétavého prachu a na ně navázané látky (např. benzo(a)pyren) mají karcinogenní účinky. Mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva patří malé děti a těhotné matky, kdy dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace polétavého prachu zvyšují riziko poškození zárodku. Ke špatnému stavu ovzduší na území města Ostravy přispívají hutní průmysl a koksárenství, které způsobují zvýšené koncentrace řady škodlivých látek v ovzduší, např. polycyklické aromatické uhlovodíky a arsen. Z těchto škodlivin vyskytujících se v nadlimitní míře jsou významné benzen a benzo(a)pyren, který může být také vázán na tuhé částice, převážně frakci PM10. Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají v rámci spalovacích procesů jakýchkoliv materiálů obsahujících uhlík, pokud není spalování dokonalé. Mezi antropogenní zdroje emisí se řadí již zmíněné spalovací procesy, koksárenství, výroba hliníku aj. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou toxické pro celou řadu živých organismů, jsou karcinogenní, snižují plodnost mužů a ohrožují zdravý vývoj plodu. V případě průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu došlo ve srovnání s lety 2005 a 2006, (na daných měřících stanicích) k mírnému zlepšení. Přesto jsou dané imisní hodnoty vysoko nad povolenou normou, v případě Ostravy-Bartovice až 8x. 3 U arsenu dosahují průměrné roční hodnoty někde až 11,2 μg.m , přičemž roční imisní limit pro 3 uvedená léta je 6,0 μg.m . Z hlediska imisního zatížení oxidem siřičitým a oxidy dusíku (imisní limity) představují oba polutanty na území města ve vztahu k tuhým znečišťujícím látkám, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a arsenu méně významný problém, což platí především pro oxid siřičitý. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Většina zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem nad 5MW a některé druhy technologií, se nachází ve třech hlavních průmyslových zónách města. V jihovýchodní průmyslové zóně má při znečišťování ovzduší dominantní vliv ArcelorMittal Ostrava a.s., v centrální průmyslové zóně má dominantní vliv EVRAZ VÍTKOVICE STEEEL, a.s. a Energetika Vítkovice, a.s., v severní průmyslové zóně v pooderském koridoru má pak při znečišťování ovzduší dominantní vliv OKD, OKK a.s., Borsodchem MCHZ, s.r.o. a Dalkia Česká republika, a.s. Z celkového emitovaného množství tuhých znečišťujících látek (TZL) produkuje 80 % emisí společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. Moravskoslezský kraj se na celkovém emitovaném množství TZL v ČR v roce 2006 podílel 34,8 %. Skupina středních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem od 0,2 do 5 MW, je mezi ostatními skupinami znečišťovatelů nejméně významnou. Z plošného hlediska je však tato skupina rozptýlenější než je tomu u velkých zdrojů znečištění. Většina těchto zdrojů se rozprostírá

68



především na území městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky a Ostrava - Jih. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava, která se díky vzestupné tendenci stává ve městech vážným problémem, a to jak v oblasti znečištění ovzduší, tak i v oblasti hlukového zatížení. Podstatným faktem u tohoto zdroje znečištění je skutečnost, že jsou jeho emise vypouštěny přímo v respirační zóně obyvatel. Pokud se k tomu přidají i zhoršené rozptylové podmínky, je jejich rozptyl v obytných částech města značně omezen. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu vozidel, a tím zvyšujícímu se provozu na komunikacích, lze předpokládat zvýšenou expozici obyvatelstva škodlivinám z automobilové dopravy. K omezení tohoto trendu bude zapotřebí provádět na základě monitorování kvality ovzduší celou řadu opatření. Dle Věstníku MŽP je oblast města Ostravy v působnosti dotčených stavebních úřadů vymezena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jak je uvedeno výše). Jsou zde překračovány imisní limity PM10 a hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Z toho důvodu bude v rámci další přípravy staveb v jednotlivých lokalitách věnována zvýšená pozornost možnému vlivu na znečištění ovzduší v rámci stavebních prací a při provozu navrhovaných staveb. Zvýšené emise škodlivin vzniknou při přípravě území pro jednotlivé stavby a při vlastní výstavbě především v důsledku vyšší prašnosti, dopravy a provozu stavebních mechanismů. Jedná se o zvýšení přechodné, omezené dobou výstavby. Pro vlastní provoz staveb vymezených v rámci ÚPlMO, bude zpracována podrobná rozptylová studie (dle zák. č. 86/2002 Sb. ve znění platných předpisů), která tento vliv na základě zdrojů emisí podrobně zhodnotí a stanoví podmínky pro navrhované řešení staveb, zejména souvisejících dopravních staveb. Do rozptylové studie budou zahrnuty zdroje emisí, zejména doprava a zjištěn imisní příspěvek po realizaci záměru. Vzhledem k předpokládaným použitým zdrojům bude výpočet proveden pro NO2, CO, PM10 a benzen. Výsledkem výpočtu rozptylové studie budou hlavní charakteristiky znečištění ovzduší pro každý referenční bod, a to maximální hodnota průměrné denní koncentrace PM 10, průměrné roční koncentrace PM10, maximální hodinové koncentrace NO2, průměrné roční koncentrace NO2, maximální denní osmihodinový průměr koncentrací CO a průměrné roční koncentrace benzenu. Hodnoty vypočtených koncentrací budou porovnány s imisními limity a s imisním pozadím. Na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek lze posoudit, zda se provoz staveb umístěných na území projeví na imisní situaci města a zda imisní limity budou dodrženy, anebo zda bude nutno stanovit podmínky pro možnost realizace konkrétního záměru. ÚPlMO respektuje koncepční materiály Moravskoslezského kraje v oblasti ochrany ovzduší a energetiky: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje.

A.5.4

Hluková zátěž

Na území města Ostravy žije 305 tis. obyvatel. Pro vyhodnocení hlukem dotčené populace ve specifických hlukových pásmech jsou zpracovány podle územních městských obvodů a také pro celé hodnocené území strategické hlukové mapy (SHM). Výsledkem analýzy SHM jsou také počty školských zařízení, nemocnic a obytných staveb zasažených nadměrným hlukem. Uvedené SHM jsou významným ukazatelem stavu hlukové zátěže na území města. Pro výpočet hluku ze silniční dopravy sloužily výsledky předchozích dopravních průzkumů v Ostravě z databáze Ostravských komunikací a UDI MORAVA s.r.o., aktualizační průzkumy dopravy provedené v rámci této dokumentace, včetně dat ze sčítání na křižovatkách s rameny ústícími do výhradně obytných území. Data o intenzitě tramvajové dopravy byla získána z podkladů odboru dopravy Magistrátu města Ostravy v aktuálním grafikonu. Pro zpracování zdrojů hluku z průmyslových zdrojů byly použity podklady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z databáze IPPC. Zdrojem pro stanovení počtu lidí dotčených hlukem byla data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 ČSÚ. Na území aglomerace Ostravy byly na tratích ČD pro strategické hlukové mapování vybrány úseky v celkové délce 71,9 km, konkrétně se jednalo o úseky Havířov - Ostrava Svinov (23,4 km), Jistebník - Bohumín (24,8 km), Ostrava hl. n. - Paskov (15,1 km), Ostrava Svinov - Děhylov (8,6 km).

69



Na území aglomerace Ostravy byly na tratích ČD pro strategické hlukové mapování vybrány úseky v celkové délce 71,9 km, konkrétně se jednalo o úseky: Havířov - Ostrava Svinov (23,4 km), Jistebník - Bohumín (24,8 km), Ostrava hl. n. - Paskov (15,1 km), Ostrava Svinov - Děhylov (8,6 km). Počet lidí na území města Ostravy, kteří jsou vystaveni nadlimitnímu hluku, činí pro ukazatel celodenního obtěžování hlukem (Ldvn -ukazatel pro den-večer-noc) 27 800 osob. Z hlediska ukazatele celodenního obtěžování hlukem (Ldvn) bylo zjištěno, že na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB žije na území města Ostravy 2 700 osob. Při přepočtu na celkový počet obyvatel žije nad mezními hodnotami hluku 10,8 % obyvatel města Ostravy. Podrobnější výsledky pro město Ostravu: Železniční doprava Nad mezními hodnotami pro ukazatele Ldvn a Ln (ukazatel pro noc) z železniční dopravy nežije na území města Ostravy žádná osoba. (Mezní hodnota L dvn – 70 dB; Ln – 65 dB.) Integrovaná zařízení Nad mezní hodnotou hlukové zátěže Ldvn z integrovaných zařízení žije na území města 500 osob a nad mezní hodnotou Ln 1000 osob. (Mezní hodnota Ldvn – 50 dB, Ln – 40 dB.) Silniční doprava Celodenní obtěžování hlukem nad mezní hodnotou ze silniční dopravy pro ukazatele Ldvn se dotýká 27 800 osob a pro ukazatele Ln 33 300 osob. (Mezní hodnota Ldvn – 70 dB, Ln – 60 dB.) Stavby pro bydlení, školská a zdravotnická zařízení V hodnoceném území se nachází celkem 190 školských zařízení, 9 nemocnic a 21 868 staveb pro bydlení. Podle ukazatele Ldvn se nad úrovní hlukové zátěže 75 dB nachází 200 obytných domů a 3 školská zařízení. Pro ukazatel Ln se u těchto objektů nevyskytuje žádný z výše uvedených nad úrovní hlukové zátěže. Hlukové mapování odhalilo, že největším producentem hluku je silniční doprava. Přibližně 85 - 90 % veškerého hluku pochází z tohoto zdroje. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně. Řadu negativních dopadů, k nimž patří mimo jiné i hluk přináší doprava. Dlouhodobé působení hlukové zátěže způsobuje u exponované populace závažná civilizační onemocnění – hypertenzi, infarkt myokardu, neurózy, změny krevního tlaku, poškození sluchu. Při přípravě jednotlivých staveb bude zpracováno hlukové posouzení - hluková studie. Tato zhodnotí vliv provozu dopravy a stacionárních zdrojů. Na základě zjištěných hodnot bude možné konstatovat, zda provozem nových aktivit na vymezených plochách dle ÚPlMO na základě uplatněných hodnot hlukové zátěže budou dodrženy limity hluku pro chráněné objekty dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, tj. pro den 50 dB a pro noc 40 dB. Tento limit platí i pro místní a účelové komunikace. Při započtení dopravní zátěže souvisejících dopravních tras (veřejná doprava) musí být dodrženy ve zvolených referenčních bodech přípustné hodnoty dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, tj. pro den 55 dB a pro noc 45 dB pro dopravu na veřejných komunikacích. Přípustné hodnoty dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jsou pro den 60 dB a pro noc 50 dB pro dopravu na hlavních pozemních komunikacích, kde je hluk z dopravy převažující. V zájmovém území jde o dálnici a silnice I. a II. třídy.

A.5.5

Voda

Odpadní vody V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním projde 90% odpadních vod. Dva největší průmyslové závody a VÍTKOVICE HOLDING, a.s. provozují vlastní ČOV.

odpadních vod je odváděna s čištěním v Ústřední čistírně na čističkách odpadních vod ArcelorMittal Ostrava, a.s.,

70



Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách – ústřední čistírna odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování odpadních vod z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či žumpách, které mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, jež odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkový dusík. Stavby vymezené v rámci ÚPlMO musí být řešeny v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a nesmějí ovlivnit vodohospodářské poměry v zájmovém území a realizací jednotlivých řešených staveb dle navrhovaných změn využití území nesmí dojít k významné změně stávajících odtokových poměrů v území. Tento požadavek bude plněn při řešení konkrétních staveb v jednotlivých položkách vymezených v rámci ÚPlMO. Hydrologická situace, která je charakteristická malou vodností toků a rozkolísaností průtoků v průběhu roku, spolu s velkou hustotou osídlení a průmyslu má významný vliv na kvalitu vod na území města. Z hlediska vývoje kvality vody v tocích, měřeno v profilech na území města Ostravy podle vybraných ukazatelů, je možno na všech čtyřech tocích - Odra, Ostravice, Lučina, Opava - konstatovat zlepšení. Oproti roku 2004, kdy byly všechny tyto toky, podle vybraných ukazatelů BSK 5, CHSKCr, N-NH4, N-NO3, Pc zařazeny do jakostní třídy IV, která charakterizuje silně znečištěnou vodu (Lučina v lokalitě Slezská Ostrava dokonce do jakostní třídy V), jsou tyto toky v roce 2006 charakterizovány jakostní skupinou III. Ochrana území před povodněmi Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace. Na území statutárního města Ostravy jsou stanovena opatřeními Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (resp. někde i opatřeními dřívějších vodohospodářských orgánů) záplavová území vodních toků, v některých místech včetně vymezení jejich aktivní a pasivní zóny. Jedná se o tato záplavová území: záplavové území vodního toku Ostravice ř. km 0,00 -14,00 (se změnou aktivní zóny v ř. km 6,3 - 7,5), záplavové území vodního toku Porubka ř. km 0,00 - 12,0, záplavové území vodního toku Odra ř. km 0,00 - 10,4, ř. km 10,40 -28,5 a ř. km 28,5 až okraj města, záplavové území vodního toku Lučina ř. km 0,0 - 9,1, záplavové území vodního toku Opava ř. km 0,00 až k okraji města, záplavové území vodního toku Michálkovický potok v ř. km 0,0 - 4,7. Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje. Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených domů vodou padesátiletou a vyšší. Ohrožení zástavby Přívoz od průtoku padesátileté vody z Černého příkopu bylo odstraněno navýšením pravobřežní hráze. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov je ohrožován již vodou desetiletou. Jsou proto připravována protipovodňová 71



opatření na ochranu zástavby Koblova a Antošovic. Podél vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Povodňová ochrana obytné zástavby Poruby a Svinova, která byla místy chráněna jen na Q5, byla úpravou koryta Porubky zvýšena na Q20. Ochrana na Q100 je možná jen výstavbou retenčních nádrží, které řeší ÚPlMO vymezením územních rezerv na území Ostravy. Územní plán Vřesiny v koordinaci s Ostravou vymezuje v řešeném území rovněž odpovídající územní rezervy. Povodňová ochrana podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou povodňovou ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovic je chráněna náspem trati ČD až na místa podjezdů, kterými proniká velká voda od padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem podél vodního toku Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský obvod Hrabová. Jeho území je zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščučí, který je přítokem Ostravice. Jsou připravována protipovodňová opatření na ochranu zástavby Hrabové před průtoky na úrovni Q100 úpravami koryta potoka Ščučí a navýšením protipovodňových hrází. Území podél vodního toku Lučina je zajištěno na bezpečné převedení stoleté vody. Uvedená protipovodňová opatření ÚPlMO sleduje a vymezuje pro ně odpovídající plochy.

A.5.6

Odpady

Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města) cca 56% a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44%, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů aj. Komunální odpady města Tento druh odpadu pochází z produkce domácností (jedná se především o směs obalových materiálů, organických odpadů, dále nebezpečný, objemný a stavební odpad). Produkce komunálních odpadů, tj. odpadů domácností, se každým rokem zvyšuje. V roce 2007 bylo občany okresu Ostrava - město vyprodukováno 80 471 tun komunálních odpadů. Na celkové tvorbě odpadů vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji se v roce 2006 podílel okres Ostrava - město cca 22%. Bylo zde vyprodukováno 80 754 tun komunálního odpadu. Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý komunální odpad. Recyklace komunálního odpadu Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou města. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste a v roce 2006 se využívalo cca 15% z celkové produkce komunálních odpadů. U nebezpečných odpadů byl zaznamenán pokles vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení. Ukládání komunálního odpadu Jsou navrženy 2 varianty řešení nakládání s nevyužitelným odpadem na území SMO, kterými jsou: rozšiřování skládky TKO společnosti OZO Ostrava s.r.o. v Ostravě-Hrušově, termická likvidace vhodné vytříděné části komunálního odpadu v centrální spalovně MSK mimo území města Ostravy

A.6

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ.

ÚPlMO je vyhodnocen jako koncepce z hlediska vlivů na ŽP v intenci ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (§10a - §10j) a v přiměřeném rozsahu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§19). Vyhodnocení bylo provedeno v souladu se zadáním ÚPlMO a stanovisky dotčených orgánů a organizací a samozřejmě byla také zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Hodnocena je jediná varianta, jiné varianty umístění záměrů na území města jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Následné technické řešení v rámci přípravy konkrétní stavby nebo aktivity v území může být řešeno variantně. 72



Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v kap. A.2.11., tj. tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kap. A.3 až A.5. Nulová varianta pro jednotlivé záměry (tj. nerealizace záměru a ponechání území odpovídajícímu současnému stavu) představuje nepřímé negativní ovlivnění kvality prostředí tím, že nebude využit možný volný potenciál města, ať už co se týče bytové zástavby, doplnění občanské vybavenosti, vytvoření nových pracovních příležitostí, využití sportovního a rekreačního zázemí obce apod. Opoždění nebo odmítnutí investic v oblasti dobudování potřebné infrastruktury města by se pravděpodobně projevilo i zaostáváním v oblasti ekonomického zázemí města. Soubor opatření vedoucím k eliminaci případných negativních dopadů navrhovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví je podrobněji popsán v následující kapitole.

A.7

A.7.1

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Vlivy na půdu

Při provádění prací bude postupováno tak, aby nedocházelo ke znečištění půdního prostředí. Se zeminami bude zacházeno tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení (v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. ve znění platných předpisů) a dle podmínek příslušného orgánu ochrany půdního fondu. Velikost skrývek bude navržena na základě provedeného pedologického průzkumu při přípravě stavby. Skryté kulturní zeminy budou použity dle dispozic orgánu ochrany půdního fondu. Přebytek kulturních zemin bude uplatněn dle rozhodnutí příslušného orgánu ochrany půdy. Při záboru zemědělského půdního fondu, budou dodrženy podmínky pro nakládání dle platné legislativy (zákon. č. 334/1992 Sb., vyhlášky č. 13/1994 Sb.). Kulturní zeminy budou po skrytí dočasně skladovány ve figuře. Pokud by došlo ke skladování delšímu než 6 měsíců, bude navrženo ošetření tělesa uskladněných kulturních zemin proti zabuřenění. Tyto vstupy budou v průběhu projekčních prací upřesněny a budou se týkat realizace nezbytně nutných záborů půd v rámci jednotlivých již konkrétně vymezených staveb v území. Respektována bude ochrana zemědělského půdního fondu chráněného podle zvláštních předpisů: pro nezemědělské účely používat především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména: co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu, při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu, po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace.

A.7.2

Vlivy na přírodní složky území

Při přípravě staveb, které budou řešeny na plochách navržených k uvedené činnosti ÚPlMO bude zpracováno biologické hodnocení a posouzení vlivů dané stavby ve vztahu k přírodním složkám. Biologické hodnocení bude zpracováno autorizovanou osobou dle zák. č. 114/1992 Sb., bude sledována ochrana hodnot: ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných zónách nepřipouštět takové zásahy, které by snížily jejich přírodní hodnotu, ve významných krajinných prvcích zamezit činnostem, které by snížily jejich přírodní hodnotu, významné části krajiny využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce, vytvářet územní podmínky pro vyvážení zemědělské výroby a zájmů ochrany a tvorby krajiny, respektovat doporučení k ochraně oblastí krajinného rázu, respektovat podmínky ochrany krajinného rázu v místech krajinného rázu, respektovat podmínky ochrany krajinného rázu v zastavitelných a přestavbových plochách, 73



dodržovat opatření k prevenci negativních vlivů koncepce ÚPlMO na Evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. V rámci ÚPlMO jsou sledovány požadavky: zamezit aktivitám s negativním dopadem na oblasti cenné pro ochranu přírody a krajiny, při návrhu výstavby, zejména ploch výroby a bydlení, respektovat kvalitní plochy zeleně, při realizaci liniových staveb co nejméně narušovat hospodaření v lese a plnění jeho funkcí, při navrhování průchodu liniových staveb lesem nedělit nevhodně lesní porosty, zohlednit ochranu lesa a neohrozit sousední lesní porosty, nenarušovat síť lesních cest, meliorací a hrazení vodních toků v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V případě nezbytného dočasného omezení jejich funkcí musí být tato zařízení uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení. ÚPlMO vymezuje územní systém ekologické stability krajiny ve všech úrovních - nadregionální, regionální, lokální. Při rozhodování o všech změnách funkčního využití území jsou vytvářeny podmínky pro vznik plně funkčního územního systému ekologické stability krajiny, tyto budou nadále respektovány při přípravě jednotlivých staveb v území: respektovat vymezení a funkční využití biocenter a biokoridorů všech hierarchických stupňů (včetně interakčních prvků), při projektové přípravě na souvisejících funkčních plochách vhodně reagovat na blízkost a význam prvků ÚSES, stavby procházející ÚSES uzpůsobovat tak, aby nevytvářely migrační bariéry pro volně žijící živočichy, vytvářet přechodové pásy mezi zastavěným územím a prvky ÚSES s využitím zeleně, při aktualizaci ÚSES v podrobnosti ÚPD (redukci, rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu) zohledňovat také plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů.

A.7.3

Hluková a imisní zátěž

Vlastní záměr, který bude v zájmovém území připravován, nesmí být zdrojem hlukové zátěže nad přípustnou úroveň a nově připravované stavby budou garantovat dodržení přípustných hodnot dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ochrana čistoty ovzduší: omezovat výstavbu nových zdrojů emisí, která by vyvolala zhoršení kvality ovzduší, vyžadovat snížení množství emisí ze stávajících zdrojů, omezovat podíl tuhých paliv na zásobování teplem posílením využívání plynu, elektřiny a alternativních zdrojů energie, u novostaveb zamezit používání zdrojů tepla na tuhá paliva s výjimkou kotlů na biomasu s certifikátem nízkých hodnot emisí, krbových kamen a krbů s krbovou vložkou pro regulovatelný způsob hoření, proti prašnosti z komunikací chránit okolní území výsadbami izolační zeleně.

A.7.4

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií

Navržený ÚPlMO není takovým záměrem, který by sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, půdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel lze technickými opatřeními omezit na minimum. Problémy by mohly nastat při nesprávném nakládání s odpadními, zejména znečištěnými vodami, při nedodržení protipožárních opatření nebo při havárii vozidel na přilehlých komunikacích. Veřejné zájmy, chráněné zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) nejsou územně plánovací dokumentací dotčeny.

74


A.7.5


Změny odtokových poměrů

Záměry, které budou na vymezených plochách rozdílného způsobu využití realizovány, nebudou znamenat narušení nebo změny odtokových poměrů v rámci území. Ochrana vod: vytvářet územní podmínky pro dobudování a obnovu kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, neumožňovat takové využití území, které by znečistilo podzemní nebo povrchové vody, podporovat úpravy břehů vodních toků přírodě blízkým způsobem, nepovolovat zatrubňování vodních toků, u dříve zatrubněných toků vytvářet územní podmínky pro jejich postupné otvírání a upravení břehů přírodě blízkým způsobem, zachovat způsob vypouštění slaných důlních vod řízeným vypouštěním prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního vypouštěcího portálu do vodního toku Ostravice ve stanoveném horizontu do 31.12. 2015. Po tomto datu řešit dle aktuální potřeby. Pro zajištění ochrany města před povodněmi a pro podporu retenčních schopností krajiny je potřeba: vytvářet územní podmínky pro výstavbu protipovodňových opatření podél řek Odry, Ostravice, Opavy, Lučiny, Porubky, Polančice, potoku Ščučí, Michálkovického a Plesenského potoku zejména pro ochranu zástavby Poruba - Ves, Svinov, Koblov, Antošovice, Hrabová, vytvářet podmínky pro retenci v nezastavěných oblastech podél vodních toků, ve výhledovém období ÚPlMO průběžně pokračovat v realizaci staveb protipovodňových opatření podle potřeb a reálných možností Povodí Odry, s.p. ve spolupráci s městem, v rámci ÚPlMO jsou ve výkresové části vyznačena stávající a výhledová protipovodňová opatření se zákresem provedených revitalizací vodních toků, realizací protipovodňových hrází, suchých poldrů apod.

A.7.6

Vliv na krajinný ráz

Způsob využití pozemků je navržen s ohledem na okolní stavby a stávající charakter území, který umožňuje navrhovanou změnu využití území realizovat. Návrh respektuje měřítko krajiny, umožňuje koexistenci okolních staveb a jejich provozu a zároveň respektuje nejblíže situovanou zástavbou města. Pravidla ochrany krajinného rázu jsou v ÚPlMO členěna do dvou úrovní: podmínky ochrany krajinného rázu, doporučení k ochraně krajinného rázu. Doporučení k ochraně krajinného rázu ÚPlMO člení území města Ostravy z hlediska krajinného rázu na oblasti krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu jsou individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navržena konkrétní doporučení k ochraně krajinného rázu. Doporučení byla respektována při zpracování koncepce rozvoje hodnot území obce, ochrany a rozvoje jejích hodnot v ÚPlMO. Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách, či v některé z nich a který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky, nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu, respektovaná při zpracování ÚPlMO: OKR Vítkovská vrchovina nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních, chránit historické krajinné struktury, respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména sakrálních staveb), chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel. 75



OKR Oderská brána chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), chránit historické krajinné struktury, nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat působení historických dominant, nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci, chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, nesnižovat prostupnost krajiny, podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES, revitalizace vodních toků a nádrží), vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro zajištění jejich retenční funkce, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně. OKR Ostravská pánev chránit historické krajinné struktury, vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně. OKR Orlovská plošina chránit historické krajinné struktury, nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, podporovat realizaci územních systémů ekologické stability. OKR Hlučínská pahorkatina chránit historické krajinné struktury, chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, podporovat realizaci územních systémů ekologické stability. Podmínky ochrany krajinného rázu jsou členěny do dvou úrovní: podmínky ochrany v zastavěném území a zastavitelných plochách, podmínky ochrany míst krajinného rázu. Podmínky ochrany v zastavěném území a zastavitelných plochách jsou dohodnuty s orgány ochrany přírody: ÚPlMO člení území města pro účel stanovení podmínek ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. §12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění) na plochy rozlišené podle charakteru a způsobu využití (část 5 Koncepce uspořádání krajiny). Plochy zastavěného území a zastavitelné plochy jsou dle způsobu urbanizace děleny na: plochy kompaktní městské zástavby charakteru blokového uspořádání (MZB), plochy rozvolněné zástavby relativně nových městských celků sídlištního charakteru (MZS), plochy průmyslových areálů (ZP), plochy zástavby původních samostatných obcí charakteru bydlení v rodinných domech (ZV), plochy rekreační (ZR), plochy přírodního charakteru v zastavěném území (ZZ), 76



plochy specifického využití (sportovní areály, hřbitovy, apod.) (ZS). Těchto sedm typů ploch se skládá z ploch rozdílného způsobu využití. Platí pro ně podmínky stanovené v textové části ÚPlMO v oddílu 5.1. Priority koncepce uspořádání krajiny, v oddílu 3.7 Všeobecná prostorová regulace, pro jejich zastavitelné a přestavbové plochy platí konkrétní podmínky prostorové regulace, obsažené v části 3 Urbanistická koncepce v kapitolách 3.2.2 Plochy přestavby a 3.2.3 Zastavitelné plochy. Podmínky ochrany míst krajinného rázu Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. ÚPlMO vymezuje na území města Ostravy dvě místa krajinného rázu. Místa krajinného rázu jsou individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navrženy konkrétní podmínky k ochraně krajinného rázu. Podmínky byly zapracovány do textové části ÚPlMO. Základním vstupním podkladem pro vymezení míst krajinného rázu byly přírodní, kulturní a historické hodnoty krajinného rázu znázorněné ve schématech SK1 a SK2. Pro místa krajinného rázu jsou stanoveny podmínky, které musí být respektovány při územních a stavebních řízeních na stavby umístěné uvnitř vymezeného místa krajinného rázu. MKR Landek důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní a kulturně – historické dominanty, chránit historické architektonické a urbanistické znaky MKR včetně jejich vnějšího obrazu, umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. MKR Poodří důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní dominanty, nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby v těchto lokalitách, nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství). Prostupnost krajiny: při návrhu dopravní obsluhy zastavitelných ploch a nových areálů zajistit prostupnost krajiny pro pěší, cyklisty a účelovou dopravu pro obsluhu zemědělských a lesních pozemků, nepřipouštět soukromé cesty zamezující průchodu pěších a cyklistů dále do území, při oplocování pozemků respektovat pěší a cyklistické trasy a účelové komunikace.

A.7.7

Vlivy na veřejné zdraví

Vlastní vymezení návrhových ploch v ÚPlMO nevyvolá negativní vliv na veřejné zdraví, vzhledem k podmínkám, stanoveným pro využití ploch rozdílného způsobu využití, včetně charakteristiky provozu přípustných nových staveb a aktivit v území. Tento stav bude v dalším stupni přípravy jednotlivých nových staveb a aktivit v území prověřen a dokladován rozptylovou studií a hlukovou studií (podle typu nových záměrů). Na základě těchto materiálů budou stanoveny podrobné podmínky pro možnost realizace stavby se zřetelem na zabezpečení zdravých životních podmínek v době výstavby i provozu objektu, který bude v souladu s ÚPlMO na navrhované ploše realizován. Ochrana před hlukem: požadovat takovou ochranu před hlukem z výrobních procesů, která zajistí v navazujícím funkčně odlišném území hlukové limity neomezující jeho účel využití,

77



hluk z pozemní dopravy posuzovat hlukovými studiemi, stanovovat rozsah a způsob protihlukových opatření, podporovat výsadbu a pravidelnou údržbu drobné a ochranné zeleně podél komunikací, realizovat protihluková opatření nebo výstavbu staveb tvořících protihlukovou bariéru.

A.8

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.

ÚPlMO je zpracován invariantně. Pro navrhovaný ÚPlMO byly veškeré relevantní cíle ochrany životního prostředí na základě dostupných krajských koncepcí a další dokumentace zhodnoceny a do ÚPlMO promítnuty.

A.9

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

Dle "Metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci Dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb." se při vyhodnocení SEA a formulování stanoviska SEA k ÚPD příslušným orgánem obvykle nepožaduje monitoring účinků realizace ÚPD jako koncepce, ani se pro ně nestanovují indikátory jako u jiných koncepcí (povinnost pořizovatele sledovat vývoj v řešeném území a přistupovat ke změnám ÚPD je zakotvena v § 30 stavebního zákona). Přesto považujeme za vhodné uvést nad stanovený rámec dále prezentované ukazatele. Základem pro stanovení ukazatelů pro sledování vlivů ÚPlMO na ŽP jsou nejvíce ovlivněné složky ŽP, u nichž dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu Základními monitorovacími ukazateli pro ÚPlMO jsou: výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF, hluková a emisní zátěž, dopravní charakteristiky území (intenzity dopravy, dopravní napojení), sledování prvků ÚSES (NRBK, RBC, LBK, LBC), sledování chráněných částí území (PP), sledování přírodních složek, sledování okolních objektů bydlení, sledování vhodného umístění staveb a jejich architektonického řešení s ohledem na krajinný ráz. V rámci územních řízení je nutné záměry, vymezené v zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění, posoudit z hlediska vlivů záměru na životní prostředí (EIA), dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto ukazatele budou průběžně konfrontovány se stávajícím stavem území a bude průběžně posuzována možnost trvale udržitelného rozvoje. Kromě uvedených opatření je dále navrženo následující opatření: důsledně kontrolovat technický stav všech využívaných technických prostředků. ÚPlMO respektuje limity území: Limity využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, kterými jsou: hranice územních jednotek, hranice města, hranice katastrálního území. ÚPlMO stanovuje způsob využití území: způsob využití území dle výkresu urbanistických hodnot území, způsob využití dle výkresu přírodních hodnot území podle aktuálního stavu a podle správních rozhodnutí (územní rozhodnutí, stavební povolení), platných v době zpracování ÚPlMO, vymezuje zastavěné území - hranice je vymezena podle nového stavebního zákona – stav k 01.11. 2010 a vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení k 29.10.2010. ÚPlMO vymezuje ochranu životního prostředí: ochrana přírody (vymezení ÚSES, přírodních ploch a stanovuje podmínky jejich využití) 78



ochrana krajinného rázu (stanovené podmínky ochrany vymezených míst krajinného rázu, ÚPlMO respektuje limity území: ochranná pásma, ochrana podzemních a povrchových vod (užívání pozemků sousedících s korytem vodních toků pro nezbytnou údržbu toků v šířce nejvýše do 8 m od břehové čáry, u ostatních drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry), ochranná pásma vodovodních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Ochranná a bezpečnostní pásma energetických zařízení (dle zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění) a telekomunikačních zařízení (dle zák. č. 127/2005 Sb. v platném znění). ÚPlMO respektuje ochranu pozemních komunikací: ochranné pásmo dálnice, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací (silnice I. třídy – 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu, silnice II. a III. třídy a ostatní místní komunikace II. třídy – 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu), rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy (zák. č. 13/1997 Sb.).

A.10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Předkládané posouzení návrhu ÚPlMO bylo zpracováno v souladu s následujícími zákonnými ustanoveními, vyhláškami, nařízeními vlády a metodickými pokyny: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb., Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení §10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb., Předmětem ÚPlMO je především návrh ploch pro bydlení, výrobu, řešení dopravy, technické infrastruktury, prvků ÚSES, vymezení limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Všechny navrhované záměry v území jsou hodnoceny v jediné variantě, jiné varianty umístění záměrů na území města jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. A.2.11. "Vývoj životního prostředí v řešeném území bez pořízení ÚPlMO" (tzv. nulová varianta) a závěrů plynoucích z kapitol A.3 až A.5. ÚPlMO navrhuje plochy, jejichž využití k navrhovaným činnostem bylo posouzeno z hlediska možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Pro zjištění, zda může mít realizace navrhovaných aktivit závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno vyhodnocení těchto navrhovaných aktivit, resp. způsobů využití území a cílů vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí. Základním východiskem je skutečnost, že při realizaci jakéhokoliv záměru budou dodrženy všechny povinnosti dané platnými právními předpisy. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů uvedených v tomto posouzení je provedeno konečné zhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí.

79



A.11 ZÁVĚR Záměry, obsažené v koncepci ÚPlMO, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek ŽP a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i závěrům tohoto posouzení), budou realizovatelné za následujících podmínek a předpokladů: orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití pozemků v současnosti evidovaných jako ZPF, v případě vyčlenění půdy ze ZPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území, možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny, výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí, budou-li dodrženy podmínky pro bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vzhledem k celkovému charakteru řešeného území upřednostňovat aktivity, které mají minimální dopad na okolní obytnou zástavbu města, budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší, budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v důsledku realizace záměrů v území nesmí být překračovány limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatele přípustného znečištění povrchových vod. Na základě splnění výše uvedených podmínek lze pak návrh Územního plánu města Ostravy označit jako ekologicky přijatelný a doporučit ho k realizaci v navržené lokalitě.

80



B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ SOUSTAVY NATURA 2000 B.1

ZADÁNÍ A CÍL POSOUZENÍ

Posouzení bylo vypracováno na základě objednávky koordinátora pro zpracování Územního plánu Ostravy (dále jen ÚPlMO) (JS Property, a.s., Jan Schmejkal). Předložené posouzení bylo vypracováno dle požadavků "Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i ZOPK“ (MŽP ČR). Cílem předkládaného textu je zhodnotit potenciální vlivy předloženého návrhu ÚPlMO na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, resp. na evropsky významná stanoviště a druhy, jež jsou jejich předmětem ochrany. Postup zpracování posudku: Zpracování posouzení vlivů koncepce ÚP města Ostravy – lze rozčlenit na tři dílčí fáze realizace: A) Práce s materiály, vztahujícími se k tématu, poskytnutými objednatelem, případně získanými jiným způsobem. Pro zpracování posouzení byly využity tyto dílčí texty a studie: ÚPlMO - návrh (textová část) ÚPlMO – grafická část: V2 - Hlavní výkres – urbanistická koncepce 1:10 000; V2.1 - Hlavní výkres – koncepce uspořádání krajiny 1:10 000 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (URL: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/upl_0151.html) Hodnocení vlivů koncepce na ptačí oblasti a evropsky významné lokality v soustavě Natura 2000, Část 1. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – návrh (Machar I., 2010) Aktuálně platný územní plán města Ostrava (dále jen ÚPl*1994) (url: gisova.ostrava.cz). Územní plán velkého územního celku Ostrava-Karviná schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1322/1 ze dne 21. prosince 2006, jehož závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 5/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Věstník právních předpisů kraje č. 7 ze dne 27. prosince 2006). Územní plán Bohumín – návrh. Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 podle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění (Kuras T., 2011). Portál územního plánování (url://portal.uur.cz) Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Roth 2007) Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 (Marhoul a Turoňová 2008) Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (Chvojková et al. 2009) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy (Härtel et al. 2009) Katalog biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) B) Návštěva území byla realizována opakovaně v řadě termínů cca od r. 2005 do r. 2012, a to v souvislosti s přípravou a realizací dílčích projektových záměrů protipovodňových úprav na řece Odře, rozvoje rekreačních aktivit v Šilheřovickém parku apod. Cílené návštěvy území byly směřovány do místních EVL (tj. Heřmanický rybník, Hraniční meandry Odry a Niva Olše - Veřňovice) a PO, tj. Heřmanský stav - Odra – Poolší, EVL a PO Poodří, EVL Ostrava – Šilheřovice aj. C) Poslední částí, v jejímž průběhu byla s ohledem na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 hodnocena možná rizika realizace územního plánu, a to jednotlivě s vyhodnocením případného vlivu pro každý dílčí záměr, resp. koncepci ÚP, bylo vlastní vypracování odborného posudku. V průběhu zpracování posouzení byly využity informace dostupné na portálu MŽP ČR (URL: http://www.natura2000.cz) a na portálu veřejné správy (URL:http://www.cenia.cz), konkrétní informace o charakteru řešeného území a jeho přírodních hodnotách byly získány na dalších serverech (URL:http://www.geology.cz, URL:http://cs.wikipedia.org, http://www.botany.cz aj.) Součástí bylo rovněž studium odborné literatury se vztahem k předmětům ochrany příslušných lokalit. Charakteristika předmětů ochrany jednotlivých řešených lokalit soustavy Natura 2000 byla 81



souborně zpracována podle výše uvedených metodických dokumentů MŽP ČR a publikací AOPK ČR, zaměřených na mapování biotopů Natura 2000. Další informace o bionomii druhů byly čerpány z odborných publikací, odkazovaných přímo v textu a zahrnutých do závěrečného přehledu literatury (kap. VII. Použité podklady). ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Soustava Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustavu Natura 2000 tvoří dva typy území: ptačí oblasti (podle Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významné lokality (podle Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Podrobné definování těchto pojmů obsahuje § 3 ZOPK. Ptačí oblasti v ČR vymezuje a jejich bližší ochranné podmínky stanoví vláda jednotlivým nařízením. Evropsky významné lokality v ČR jsou vymezeny v přílohách k nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb. a tvoří tzv. „evropský seznam“ – viz Sdělení MŽP ČR č. 81/2008 Sb.; tato území jsou chráněna na základě § 45b a § 45c ZOPK. Jakákoliv koncepce, která může samostatně (nebo ve spojení s jinými) významně ovlivnit území ptačích oblastí nebo evropsky významných lokalit, podléhá speciálnímu hodnocení důsledků na tato území a na stav jejich ochrany podle § 45i ZOPK. Podle článku 6(3) Směrnice 92/43/EHS se provádí posouzení důsledků záměru pro lokalitu soustavy Natura 2000 zejména z hlediska cílů její ochrany. Cílem ochrany lokality soustavy Natura 2000 je zachování předmětů ochrany (tj. vybraných typů stanovišť a druhů) ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační dynamice druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště a přirozený areál druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací.

B.2

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉ KONCEPCE ÚP

(Zpracována dle textové části návrhu ÚPlMO)

Vymezení řešeného území Území řešené ÚPlMO je omezeno administrativní hranici města a je v době svého vydání tvořeno městskými obvody: 01 - Hošťálkovice 02 - Hrabová 03 - Krásné Pole 04 - Lhotka 05 - Mariánské Hory a Hulváky 06 - Martinov 07 - Michálkovice 08 - Moravská Ostrava a Přívoz 09 - Nová Bělá 10 - Nová Ves 11 - Ostrava - Jih 12 - Petřkovice 13 - Plesná 14 - Polanka nad Odrou 15 - Poruba 16 - Proskovice 17 - Pustkovec 18 - Radvanice a Bartovice 19 - Slezská Ostrava 20 - Stará Bělá 21 - Svinov 22 - Třebovice 23 - Vítkovice Případné změny administrativního členění města nebudou důvodem změny ÚPlMO.

82



KONCEPCE ROZVOJE A OCHRANA HODNOT – principy Respektovat základní urbanistickou koncepci a její regulaci, která je promítnuta a vyjádřena v grafické a textové části ÚPlMO, jejímž cílem je: město Ostravu rozvíjet v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 jako metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace. Respektovat jeho funkci obchodně-průmyslového a kulturně-vědeckého centra „Rozvojové oblasti Ostrava OB2“, respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vytvářet územní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel Ostravy, zejména podporovat rozvoj pracovních příležitostí a připravovat plochy pro výstavbu objektů pro kvalitní bydlení, vytvářet vyvážené příznivé podmínky pro bydlení, práci a rekreaci obyvatel města, udržet rovnováhu mezi rozvojem města a ochranou životního prostředí, dbát na citlivé řešení přechodu mezi zastavitelným územím a volnou krajinou se zřetelem na hodnoty krajinného rázu, zejména při kontaktu zástavby se zvláště chráněnými územími, vytvářet podmínky pro kvalitní urbanistické provázání městských částí a tím zlepšení ekonomie provozu města (dopravní, technická infrastruktura, využívání vnitřních rozvojových rezerv), zaměřit se na odstranění zátěží na plochách spojených s dřívější průmyslovou činností a využít - jedná se zejména o lokality: Dolní Vítkovice, Hrušov, Vítkovice, Karolina, centrální odval Zárubek, odval Nová huť, odval Hrabůvka, laguny Ostramo, Hrušovské chemické závody, Bartovice -skládka ocelárenských kalů, halda dolu Šverma v Přívoze, rozvíjet a podporovat oživení centra města rozvojem bydlení a dalších aktivit, doplňovat občanské vybavení v obytných zónách, polyfunkčnost jednotlivých městských částí, rozvíjet vysoké školství, vědu a výzkum, využití přírodních hodnot území města pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity jeho obyvatel při respektování zásad ochrany životního prostředí, vznik uceleného a spojitého systému zeleně na území města Ostravy včetně jeho propojení s krajinou sousedních obcí.

URBANISTICKÉ HODNOTY A JEJICH OCHRANA – principy rozvíjet urbanistické uspořádání města děleného do tří výrazných obytných souborů s cílem podporovat jejich kvalitní urbanistické provázání a vytváření polyfunkčních, navzájem propojených urbanistických celků, provázaných především v nivách řek širokými pásy krajinné zeleně, zachovat ráz jedinečných struktur kvalitních urbanistických souborů zejména ve vyhlášených městských památkových zónách – respektovat historickou stavební čáru, výškové uspořádání zástavby, měřítko členění fasád, vzájemné vazby objektů a použité materiály, koordinovat novou výstavbu v návaznosti na kvalitní urbanistické soubory, chránit charakteristická panoramata historických městských souborů a pohledové dominanty města, zachovat současný charakter menších městských obvodů s rodinným bydlením, chránit a rozvíjet specifickou hodnotu průmyslových a technických památek na celém území města, chránit a rozvíjet stávající systém veřejné infrastruktury.

URBANISTICKÁ KONCEPCE Základní urbanistická regulace respektovat širší vztahy v území, zejména stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci, zaměřit se na doplnění a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a vytvářet podmínky pro její koordinované umisťování, zaměřit se na zkvalitnění dopravní dostupnosti města z okolních obcí, při formování nové zástavby sledovat zvýraznění terénního reliéfu a zvýraznění významných lokalit a orientačních bodů ve městě vhodnými kompozičními prvky zástavby (výškové dominanty, odstupňovaná zástavba apod.), dodržovat funkční členění území na jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití, koncepci dopravní a technické infrastruktury a uspořádání občanského vybavení celoměstského významu dle urbanistické koncepce vyjádřené v hlavních výkresech ÚPlMO, 83



bránit snížení odlivu obyvatelstva migrací (suburbanizací) přípravou nových rozvojových ploch pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením, vytvořit podmínky pro doplnění center volnočasových aktivit (aquaparky, vědecko-zábavná centra apod.) včetně nových ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, vytvořit podmínky pro přestavbu průmyslových ploch v blízkosti obytných souborů, které mají negativní dopad na životní prostředí, vytvořit podmínky pro revitalizaci prostředí obytných zón.

Zastavitelné plochy Zastavitelné plochy jsou plochy, v době vydání ÚPlMO nezastavěné, určené ÚPlMO k zastavění. Nacházejí se uvnitř i vně vymezeného zastavěného území. Nejvýznamnějšími rozvojovými plochami jsou na území města zejména:

Tabulka č.21: Zastavitelné plochy pro bydlení č. plochy B1

katastrální území Nová Plesná

Rozloha (ha) 5,49

Funkční využití území k roku 2011 Orná půda

B2

Nová Plesná

0,48

Orná půda

B3

Nová Plesná

0,83

Orná půda

B4

Stará Plesná

0,59

Orná půda

B5

Stará Plesná

1,97

B6

Stará Plesná

1,26

Zahrada, orná půda, lesní pozemek Orná půda

B7

Stará Plesná

0,27

B8

Stará Plesná

9,96

Trvalý travní porost, orná půda Orná půda

B9

0,09

Orná půda

0,37

Orná půda

1,52 2,23

Trvalý travní porost, zahrada Orná půda

B13

Martinov ve Slezsku Martinov ve Slezsku Martinov ve Slezsku Martinov ve Slezsku Krásné Pole

0,20

Orná půda

B14

Krásné Pole

4,35

Orná půda

B15

Stará Plesná

4,71

Orná půda

B16

Stará Plesná

1,44

Orná půda

B17

Stará Plesná

0,70

Orná půda

B18

Stará Plesná

1,32

Louka

B19

Stará Plesná

0,80

Louka

B20

Stará Plesná

1,14

Orná půda

B21

Stará Plesná

0,07

Trvalý travní porost

B22

Martinov ve Slezsku Martinov ve Slezsku Krásné Pole

3,09

Orná půda

1,06

Orná půda

0,45

Orná půda

B10 B11 B12

B23 B24

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 8 domech územní studie – ÚS 1 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 8 domech územní studie– ÚS 1 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných domech 5 Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech

5 5 5

84



č. plochy B25

katastrální území Krásné Pole

Rozloha (ha) 5,21

B26

Krásné Pole

4,21

B27

Pustkovec

4,37

B28

Poruba - Sever

6,80

B29

Hošťálkovice

0,09

B30

Hošťálkovice

3,45

B31

Hošťálkovice

0,74

B32

Hošťálkovice

9,85

B33

Hošťálkovice

0,09

B34

Hošťálkovice

1,43

B35

Hošťálkovice

2,63

B36

Hošťálkovice

0,96

B37

Hošťálkovice

2,79

B38

Hošťálkovice

0,55

B39

Lhotka u Ostravy

0,25

B40

Lhotka u Ostravy

1,98

B41

Lhotka u Ostravy

13,67

B42

Lhotka u Ostravy

0,56

Orná půda

B43

Lhotka u Ostravy

3,07

Orná půda

B44

Lhotka u Ostravy

5,31

Orná půda

B45

Lhotka u Ostravy

6,13

Orná půda

B47 B48 B49 B50 B51 B52 B53 B54 B55 B56 B57

85

Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Koblov, Petřkovice u Ostravy Koblov


Navržený způsob Kód prostorové regulace využití Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda Bydlení v rodinných 8 domech územní studie– ÚS 2 Ostatní plocha Bydlení v bytových 17 domech Zahrada Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda Bydlení v rodinných 9 domech část–územní studie–ÚS3 Orná půda, trvalý Bydlení v rodinných 5 travní porost domech Orná půda Bydlení v rodinných 5 domech Ostatní plocha Bydlení v rodinných 5 domech Ostatní plocha Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda, trvalý Bydlení v rodinných 5 travní porost domech Trvalý travní porost Bydlení v rodinných 5 domech Zahrada, trvalý travní Bydlení v rodinných 5 porost, ostatní plocha domech Trvalý travní porost Bydlení v rodinných 5 domech Orná půda Bydlení v rodinných 9 domech územní studie– ÚS 4

0,13

Zahrada

1,05


0,57

Orná půda, zahrada

0,35


0,42

Orná půda

0,06

Orná půda

2,34

Ostatní plocha

1,72

Orná půda, trvalý travní porost Trvalý travní porost

0,45


0,25

Orná půda

7,49

Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných

5 5 5

9 územní studie– ÚS 5

5 5 5 5 5 5 5 územní studie– ÚS 7

5 územní studie– ÚS 6

5 5 5



č. plochy

katastrální území

Rozloha (ha)

Funkční využití území k roku 2011

B58

Koblov

1,21

B59

Koblov

2,30

Orná půda, trvalý travní porost Orná půda

B60

Koblov

0,78


B61

Koblov

0,58

Orná půda

B62

Koblov

1,25

Orná půda

B63

Koblov

0,25

Orná půda

B64

Koblov

2,09

Orná půda

B65

Koblov

0,12


B66

Koblov

0,14

B67

Koblov

3,64

Trvalý travní porost, zahrada Orná půda

B68

Koblov

0,65

Orná půda

B69

Muglinov

1,91

Ovocný sad

B70

Hrušov

2,00

Ostatní plocha

B71

Hrušov

1,67

Orná půda

B72

Muglinov

9,84

Orná půda, ovocný sad

B73

Heřmanice

0,48

Louky

B74

Muglinov

1,75

B75

Heřmanice

0,76

Orná půda, ostatní plochy Rozptýlená zeleň

B76

Heřmanice

1,04

Rozptýlená zeleň

B77

Heřmanice

1,59

Louka

B78

Heřmanice

2,17

Louka, zahrady

B79

Heřmanice

9,96

Louka

B80

Heřmanice

3,03

Louka

B81

Heřmanice

6,81

Louka

B82

Heřmanice

3,85

Orná půda

B83

Heřmanice

6,01

Orná půda, louky

B84

Heřmanice

2,18

Orná půda

B85

Heřmanice

4,96

Orná půda

B86

Heřmanice

0,54

Orná půda

B87

Heřmanice

2,15

Louka

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 8 domech Bydlení v rodinných 8 domech Bydlení v rodinných 5 domech část–územní studie–ÚS 16 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech Bydlení v bytových 9 domech Bydlení v rodinných 9 domech Bydlení v rodinných 9 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech část–územní studie–ÚS 17 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech část–územní studie–ÚS 17 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech část–územní studie–ÚS 18 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech územní studie– ÚS 19 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5

86



č. plochy


Rozloha (ha)


B88

Krásné Pole

3,32

Orná půda

B89

Krásné Pole

6,58

Orná půda

B90

Krásné Pole

0,11

Louka

B91

Krásné Pole

2,58

Louka

B92

Krásné Pole

0,76

Louka

B93

Krásné Pole

0,21

Louka

B94

Pustkovec

1,14

Orná půda

B95

Pustkovec

3,48

Zahrádkářská osada

B96

Pustkovec

3,83

Orná půda

B97

Pustkovec

0,61

Louky

B98

Heřmanice

1,80

Louka

B99

Poruba

0,33

Orná půda

B100

Poruba

0,08


B101

Poruba

2,52

Orná půda

B102

Poruba

0,88

Zahrádkářská osada

B103

Poruba

0,69

Orná půda

B104

Poruba

0,31

Orná půda

B105

Poruba

0,17

Orná půda

B106

Poruba

1,91

Orná půda

B107

Poruba

1,82

Orná půda

B108

Poruba

1,01

Orná půda

B109

Poruba, Svinov

3,63

Louky

B110

Svinov

0,44

Orná půda

B111

Svinov

1,12

Zahrada

B112

Svinov

8,94

Louky, zahrada

B113

Svinov

18,46

Louky

B114

Polanka nad Odrou

0,97

Orná půda

B115

Polanka nad Odrou

1,85

Orná půda

B116

Polanka nad Odrou

3,36

Orná půda

B117

Polanka nad Odrou

1,59

Orná půda

B118

Svinov

1,07

Orná půda

B119

Svinov

1,37

Orná půda

87

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 8 domech územní studie – ÚS 20 Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 20 Bydlení v bytových 17 domech územní studie – ÚS 20 Bydlení v rodinných 8 domech Bydlení v rodinných 9 domech Bydlení v bytových 17 domech Bydlení v bytových 0 domech Bydlení v rodinných 9 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 25 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 24 domech územní studie – ÚS 22 Bydlení v rodinných 9 domech územní studie – ÚS 22 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5



č. plochy


Rozloha (ha)


B120

Polanka nad Odrou

3,51

Orná půda

B121

Polanka nad Odrou

0,52

Orná půda

B123

Svinov

0,98

Orná půda

B124

Polanka nad Odrou

5,67

Orná půda

B125

Svinov

1,82

Zahrada

B126

Polanka nad Odrou

2,95

Orná půda

B127

Polanka nad Odrou

3,92

Orná půda

B128

Polanka nad Odrou

0,39


B129

Polanka nad Odrou

1,09

Orná půda

B130

Polanka nad Odrou

0,14

B131

Polanka nad Odrou

0,13

Zahrada, trvalý travní porost Trvale travní porost

B132

Polanka nad Odrou

1,53

Orná půda

B133

Polanka nad Odrou

0,83

Orná půda

B134

Hošťálkovice

20,73

B135

Hošťálkovice

0,53

Ovocný sad, zahrada Ostatní plocha

B136

Hošťálkovice

2,91


B137

Svinov

1,25

Zahrada

B138

Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy Zábřeh nad Odrou

0,65 4,39

Trvalý travní porost, orná půda Orná půda, zahrada

0,71


4,04

Louka

3,09

Zahrada, orná půda

B143

Kunčice nad Ostravicí Muglinov

2,21

Rozptýlená zeleň

B144

Slezská Ostrava

3,11

Rozptýlená zeleň

B145

Slezská Ostrava

0,51

Ostatní plocha

B146

Slezská Ostrava

0,21

B147

Slezská Ostrava

0,74

Zahrada, ovocný sad Orná půda

B148

Slezská Ostrava

2,17

Orná půda

B149

Slezská Ostrava

3,40

Louka

B150

Michálkovice

1,50

B151

Michálkovice

0,56

Zahrada, rozptýlená zeleň Rozptýlená zeleň

B152

Michálkovice

0,43


B139 B140 B141 B142

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 8 domech územní studie – ÚS 24 Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 24 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 13 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 24 domech územní studie – ÚS 37 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 17 domech Bydlení v bytových 17 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 8 domech Bydlení v rodinných 8

88



č. plochy


Rozloha (ha)


B153

Michálkovice

1,69

Zahrada

B154

Michálkovice

1,10

B155

Michálkovice

1,25

B156

Michálkovice

0,28

Zahrada, Trvalý travní porost Orná půda, zahrada, vodní plocha Trvalý travní porost

B157

Michálkovice

2,04

B158

Michálkovice

0,54

Zahrada, rozptýlená zeleň Zahrada

B159

Michálkovice

0,09

Lesní pozemek

B160

Radvanice

0,27

Rozptýlená zeleň

B161

Radvanice

4,30

B162

Radvanice

1,28

Zahrada, trvalý travní porost Orná půda

B163

Radvanice

2,00

Orná půda

B164

Radvanice

1,84

Louka

B165

Radvanice

6,61

Orná půda

B166

Radvanice

10,74

Rozptýlená zeleň

B167

Radvanice

5,56

Orná půda

B168

Radvanice

1,09

B169

Radvanice

0,64

Zahrada, rozptýlená zeleň Ostatní plocha

B170

Radvanice

4,13


B171

2,49

Louka

B172

Radvanice, Bartovice Bartovice

0,84

Ostatní plocha

B173

Bartovice

0,35


B174

Bartovice

2,06

Louka

B175

Radvanice

0,11

Orná půda

B176

Bartovice

1,74

Orná půda

B177

Bartovice

4,24

Orná půda, louka

B178

Bartovice

0,34

B179

Bartovice

0,32

Orná půda, trvalý travní porost Ostatní plocha

B180

Bartovice

56,28

Orná půda

B181

Polanka nad Odrou

0,35

Zahrada

B182

Polanka nad Odrou

0,57

Orná půda

B183

Polanka nad Odrou

0,69


B184

Polanka nad Odrou

0,28

Orná půda

89

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v bytových 10 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech územní studie – ÚS 42 Bydlení v rodinných 9 domech územní studie – ÚS 42 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech územní studie – ÚS 45 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5



č. plochy


Rozloha (ha)


B185

Polanka nad Odrou

0,17

zahrada

B186

Polanka nad Odrou

0,31

Orná půda

B187

Polanka nad Odrou

1,24

Orná půda

B188

Stará Bělá

0,30


B189

Proskovice

5,02

Orná půda

B190

Proskovice

5,46

Orná půda

B191

Proskovice

3,95

Orná půda, trvalý travní porost Trvalý travní porost

B192

Proskovice

1,27

B193

Proskovice

0,66

Orná půda

B194

Výškovice u Ostravy Výškovice u Ostravy Výškovice u Ostravy Stará Bělá

1,81

Orná půda

2,23

Orná půda

13,01

Orná půda

B195 B196 B197

14,76

Orná půda

B198

Stará Bělá

0,59

Louka

B199

Stará Bělá

6,28

Orná půda

B200

Stará Bělá

0,80

Orná půda

B201

Stará Bělá

1,21

Orná půda

B202

Stará Bělá

0,49

Orná půda

B203

Stará Bělá

27,08

Orná půda

B204

Stará Bělá

1,42


B205

Stará Bělá

1,63

B206

Stará Bělá

0,20

Orná půda, trvalý travní porost Orná půda

B207

Stará Bělá

2,19

Orná půda

B208

Stará Bělá

4,00

Orná půda

B209

Nová Bělá

4,91

Orná půda

B210

Stará Bělá

0,80

Orná půda

B211

Orná půda

4,95

B212

Dubina u Ostravy, Nová Bělá Hrabová

1,47

Orná půda

B213

Hrabová

2,72

Orná půda

B214

Hrabová

2,58

Rozptýlená zeleň

B215

Hrabová

1,21

Louka

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 46 Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 47 Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v bytových domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech bydlení v bytových domech bydlení v bytových domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v rodinných domech Bydlení v bytových domech Bydlení v rodinných domech

9 územní studie – ÚS 47


5 5 5 9 územní studie – ÚS 48


5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 17 územní studie – ÚS 51


5 5 17 5

90

Územní plán města Ostravy č. plochy B216



Hrabová

Rozloha (ha) 6,34

Funkční využití území k roku 2011 Orná půda, louka

B217

Hrabová

0,19

Louka

B218

Hrabová

1,32


B219

Hrabová

2,08

Orná půda, louka

B220

Hrabová

2,39

Orná půda

B221

Hrabová

3,32

Orná půda, louka

B222

Hrabová

0,27

Zahrada, louka

B223

Hrabová

8,02

B224

Hrabová

1,61

Orná půda, ostatní plocha Louka

B225

Hrabová

6,11

Orná půda, louka

B226

Hrabová

5,79

Orná půda, louka

B227

Hrabová

1,81

Louka

B228

Hrabová

0,42


B229

Hrabová

1,51


B230

Hrabová

2,31

Louka

B231

Hrabová

10,07

Louka

B232

Hrabová

0,96


B233

Nová Bělá

0,65

Orná půda

B234

Stará Bělá

1,23

Louka

B235

Nová Bělá

1,16

Orná půda

B236

Nová Bělá

3,89

Orná půda

B237

Nová Bělá

1,37

Orná půda

B238

Nová Bělá

0,97

Orná půda

B239

Nová Bělá

4,26

Orná půda

B240

Nová Bělá

0,74

Orná půda

B241

Nová Bělá

0,96

Orná půda

B242

Nová Bělá

3,01

Louka

B243

Nová Bělá

0,41

Orná půda

B244

Nová Bělá

0,25

Orná půda

B245

Nová Bělá

22,78

Orná půda

B246

Nová Bělá

1,25

Orná půda

91

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 54 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných domech 5 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech část-územní studie–ÚS55 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 56 Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 57 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech územní studie – ÚS 58 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech část-územní studie–ÚS 60 Bydlení v rodinných 5 domech

Územní plán města Ostravy č. plochy B247



Nová Bělá

Rozloha (ha) 2,12


B248

Bartovice

5,64

Orná půda

B249

Bartovice

4,66

B250

Bartovice

1,79

Zahrada, trvalý travní porost Orná půda, trvalý travní porost

B251

Bartovice

0,14

Louka

Navržený způsob Kód prostorové regulace využití Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných 9 domech územní studie – ÚS 61 Bydlení v rodinných 5 domech Bydlení v rodinných domech 5 Bydlení v rodinných domech

5

Tabulka č.22: Zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost a veřejná prostranství č. plochy V1


V2 V3 V4

Nová Plesná, Stará Plesná Stará Plesná Krásné Pole Krásné Pole

V6


Rozloha (ha) 0,82

Funkční využití území k roku 2011 Louka

Navržený způsob využití Volný čas

0,96 0,46 0,07

Orná půda Orná půda Ostatní plocha

9,11

Ostatní plocha

Hřbitovy Hřbitovy Individuální rekreace-chaty Volný čas

Kód prostorové regulace

6 3 3 4 7 územní studie – ÚS 8

V7


0,22

Ostatní plocha

Občanské vybavení


V8 V9

Koblov Krásné Pole

0,26 0,09

V10 V11 V12 V13 V14 V15 V16 V17

Krásné Pole Krásné Pole Pustkovec Pustkovec Poruba Poruba Poruba - Sever Poruba

2,04 0,15 2,07 2,60 0,20 18,57 1,67 4,74

Ostatní plocha Trvalý travní porost Louka Louka Louka Louka Rozptýlená zeleň Orná půda Louka Louka

V18 V21

Poruba Svinov

2,53 10,91

Orná půda Orná půda

V22 V23

Svinov Polanka nad Odrou

1,48 3,86

V24

Hošťálkovice

3,10

Orná půda Rozptýlená zeleň, zbořeniště Lesní pozemek

V25 V26 V27

Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy

1,38 0,35 1,79

Orná půda Orná půda Orná půda

V29

Mariánské Hory

1,10

Ostatní plocha

Hřbitovy 3 Individuální 0 rekreace-chaty Sport 3 Volný čas 0 Občanské vybavení 22 Občanské vybavení 22 Občanské vybavení 0 Občanské vybavení 22 Občanské vybavení 23 Smíšené – bydlení a 27 občanská územní studie–ÚS 63 vybavenost Volný čas 6 Hřbitovy 18 územní studie–ÚS 23 Hřbitovy 3 Sport

14

Individuální rekreace - chaty Občanské vybavení Občanské vybavení Smíšené – bydlení a občanská vybavenost Sport

1 7 7 17 3 územní studie–ÚS 31

V30 V31 V32

Slezská Ostrava Zábřeh nad Odrou Zábřeh nad Odrou

1,43 3,97 5,16

V33

Hrabůvka

82,22

V34

Slezská Ostrava

17,66

V35

Michálkovice

0,70

Rozptýlená zeleň Rozptýlená zeleň Orná půda, ostatní plocha Rozptýlená zeleň, ostatní plocha Orná půda, rozptýlená zeleň Zahrada, trvalý

Občanské vybavení Volný čas Sport Volný čas Hřbitovy Volný čas

12 0 0 14 3 7 92



č. plochy


Rozloha (ha)

Navržený způsob využití

1,14 1,45 8,70

Funkční využití území k roku 2011 travní porost Trvalý travní porost Orná půda Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Louka Orná půda Orná půda

V36

Michálkovice

0,68

V37 V38 V39

Polanka nad Odrou Stará Bělá Proskovice

0,76 1,18 0,55

V40

Proskovice

3,79

V41 V42 V43

Proskovice Proskovice Stará Bělá

V44 V45

Dubina u Ostravy Dubina u Ostravy, Stará Bělá Hrabová Hrabová Stará Bělá Hrabová

0,47 5,01

Ostatní plocha Orná půda

Občanské vybavení Občanské vybavení

0,52 0,58 0,28 14,01

Louka Louka Louka Lesní pozemek, ostatní plocha

Hřbitovy Hřbitovy Sport Volný čas

Sport Hřbitovy Sport Občanské vybavení Volný čas Volný čas Hřbitovy Hřbitovy


7 3 7 14 7 7 18 18 územní studie–ÚS 49

V46 V47 V48 V49

23 20 územní studie–ÚS 50

3 3 7 20 územní studie–ÚS 59

Tabulka č.23: Zastavitelné plochy pro průmyslové využití a smíšenou obytnou funkci č. plochy


Rozloha (ha)

P1 P2

Krásné Pole Stará Plesná

0,80 2,46

P3 P4

Martinov ve Slezsku Mariánské Hory

7,44 2,01

P6

Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Přívoz

0,20

Orná půda Trvalý travní porost Ostatní plocha

6,17

Ostatní plocha

Lehký průmysl

9,14

Lehký průmysl

P7

Funkční využití území k roku 2011 Orná půda Orná půda

P10

Koblov

1,35

Ostatní plocha, trvalý travní porost Orná půda

P11 P12 P13 P15 P16 P17

Hrušov Heřmanice Heřmanice Poruba Poruba Poruba

0,21 2,16 3,55 0,93 19,92 2,61

Ostatní plocha Louka Louka Orná půda Orná půda Orná půda

P18 P19 P20 P21 P22

Svinov Svinov Svinov Svinov Polanka nad Odrou

2,71 0,24 0,70 0,45 3,33

Louka Orná půda Louka Louka Orná půda

P23

Hošťálkovice

7,73

Orná půda

P25

Hošťálkovice

6,90

Orná půda

P26 P27

Hošťálkovice Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory

0,58 16,11

Orná půda Rozptýlená zeleň

P8

93

Navržený způsob využití Lehký průmysl Technická infrastruktura Lehký průmysl Těžký průmysl Lehký průmysl


13 11 15 15 13 13 15

Smíšené – bydlení 5 a služby Lehký průmysl 13 Lehký průmysl 13 Lehký průmysl 13 Lehký průmysl 21 Lehký průmysl 21 Technická 11 infrastruktura Lehký průmysl 13 Lehký průmysl 0 Lehký průmysl 13 Lehký průmysl 13 Smíšené – bydlení 5 a služby Smíšené – bydlení 8 a služby územní studie–ÚS 24 Lehký průmysl 13 územní studie–ÚS 24 Lehký průmysl 13 Lehký průmysl

13



č. plochy


Rozloha (ha)


0,21 8,99

Funkční využití území k roku 2011 Ostatní plocha Orná půda

P28 P29

Mariánské Hory Nová Ves u Ostravy

P30

26,21

Orná půda

Lehký průmysl

P31

Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory Mariánské Hory

P35 P36 P37 P38 P39

Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Slezská Ostrava

15,58 8,57 2,57 2,95 12,82

P40

Stará Bělá

0,95

Trvalý travní porost Louka Rozptýlená zeleň Rozptýlená zeleň Orná půda Orná půda, rozptýlená zeleň Ostatní plocha

P41 P42

4,70 29,75


P43 P44

Stará Bělá Dubina u O., Stará Bělá Nová Bělá Nová Bělá

4,30 0,86


P45

Nová Bělá

8,03

Orná půda

P46 P47 P48

Hrabová Hrabová Nová Bělá

8,31 4,91 1,09

Orná půda, louka Orná půda Orná půda

P49

Hrabová

0,55

Rozptýlená zeleň

P50

Hrabová

1,35

Orná půda

P51 P52 P53

Hrabová Hrabová Hrabová

1,05 0,45 3,17

Louka Ostatní plocha Orná půda

P54

Hrabová

0,90

Orná půda

P56 P57

Kunčice nad Ostravicí 7,32 Bartovice 0,50


Těžký průmysl Lehký průmysl

13 15 územní studie–ÚS 30

15 územní studie–ÚS 31

16,63

Orná půda Trvalý travní porost

Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Technická infrastruktura Lehký průmysl Lehký průmysl

15 15 15 13 15 13 11 13 19

územní studie–ÚS 52 Lehký průmysl 13 Smíš.–bydlení a 8 služby Smíšené – bydlení 8 a služby územní studie–ÚS 53 Lehký průmysl 21 Lehký průmysl 16 Smíš.–bydlení a 5 služby Smíš.–bydlení a 8 služby Smíš.–bydlení a 5 služby Lehký průmysl 13 Lehký průmysl 13 Smíšené – bydlení 5 a služby Smíš.–bydlení a 5 služby Lehký průmysl 15 Smíšené – bydlení 5 a služby

Plochy přestavby: Plochy přestavby jsou plochy v zastavěném území obce, na kterých ÚPlMO navrhuje náhradu stávající zástavby novou kvalitní urbanistickou strukturou. Přestavba může zachovat současné funkční využití plochy, nebo jej změnit. Nejvýznamnějšími plochami přestavby jsou na území města zejména:

Tabulka č.24: Plochy přestavby Č. plochy PŘ1

Katastrální Rozloha území (ha) Stará 2,99 Plesná

Funkční využití území k roku 2011 Zemědělský výrobní areál

Navržený způsob využití Bydlení v rodinných domech, Parky

specifikace přestavby Změna využití území

PŘ2

Stará Plesná

3,45

Skladový areál

Bydlení v rodinných domech

Změna využití území

PŘ4

Přívoz

38,51

Těžký průmysl Koksovna

Lehký průmysl

Sklady, drobná výroba, dopravní plochy,

Smíšené – bydlení a občanské vybavení

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území

PŘ5

Přívoz

5,63

Kód prostorové regulace 1 územní studie – ÚS 1 1 územní studie – ÚS 1 7 4 územní studie –

94

Územní plán města Ostravy Č. plochy


PŘ7

Katastrální Rozloha Funkční využití území území (ha) k roku 2011 administrativa Hrušov 34,44 Zbořeniště po bydlení, plocha bývalých odkalovacích nádrží Hrušov 42,65 Zbořeniště po bydlení

PŘ8

Koblov

1,84

PŘ9

Muglinov

23,06

PŘ10

Hrušov

31,38

PŘ11

Moravská Ostrava

2,72

PŘ12

Heřmanice 36,48

Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí

Lehký průmysl, Krajinná zeleň

PŘ13

Třebovice 8,40 ve Slezsku

Zbořeniště po ČOV, sklady, objekt Policie

Volný čas, Občanské vybavení

PŘ14

Přívoz, 18,24 Mariánské Hory Moravská 6,07 Ostrava

Zbořeniště po těžkém průmyslu – chemické výrobě, sklady Garáže, odstavné plochy, sklady, drobná výroba, Seřazovací nádraží, zeleň Garáže, odstavné plochy, sklady, drobná výroba, Zbořeniště po drobné výrobě, bydlení a skladech, autoservis Boxové garáže, drobná výroba

Lehký průmysl, Krajinná zeleň

PŘ6

PŘ15 PŘ16

Moravská Ostrava Moravská Ostrava

4,47

PŘ18

Moravská Ostrava

2,85

PŘ19

Nová Ves u Ostravy

5,71

PŘ20

Svinov

30,17

PŘ21

Zábřeh 8,55 nad Odrou

PŘ22

Zábřeh VŽ

22,26

PŘ23

Vítkovice, Moravská Ostrava

19,12

PŘ24

Vítkovice, Moravská Ostrava

64,81

PŘ25

Kunčičky

36,43

PŘ26

Vítkovice

6,50

PŘ17

95

7,27


specifikace přestavby

Lehký průmysl


Lehký průmysl


Skladový a výrobní areál Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení Zbořeniště po těžkém průmyslu – chemické výrobě Bývalý sportovní areál

Krajinná zeleň

Asanace, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území

Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení Částečně užívaný průmyslový areál, sklady Zbořeniště po těžkém průmyslu – chemické výrobě, sklady Stavební dvůr, betonárna, výroba prefabrikátů, autobazary, dopravní plochy Zbořeniště po těžkém průmyslu – aglomeraci železných rud, výrobě železa, sklady, zeleň Bývalé odkalovací nádrže, sklady, bydlení Plocha po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení

Smíšené – bydlení a služby, Lehký průmysl Lehký průmysl Bydlení v bytových domech

Smíšené - bydlení a občanské vybavení Lehký průmysl Občanské vybavení Občanské vybavení

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Změna využití území Změna využití území Dekontaminace Změna využití území

Bydlení v RD, Lesy, Individuální rekreace– zahrady,Krajinná zeleň Lehký průmysl, Krajinná zeleň


Občanské vybavení, Lehký průmysl


Lehký průmysl

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace

Smíšené - bydlení a občanské vybavení, OV, Dopravní plochy, Krajinná zeleň


Lehký průmysl, Dopravní plochy, Krajinná zeleň

Změna využití území Dekontaminace

Lehký průmysl

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace

Lehký průmysl

Kód prostorové regulace ÚS 13 5 územní studie – ÚS 9 5 územní studie – ÚS 10 0 4 územní studie – ÚS 12 7 územní studie – ÚS 11 6 územní studie – ÚS 14 7 územní studie – ÚS 15 2 územní studie – ÚS 21 5 územní studie – ÚS 26 5 územní studie – ÚS 27 5 7 územní studie – ÚS 28 5 územní studie – ÚS 29 1 7 územní studie – ÚS 32 7 územní studie – ÚS 33 7 územní studie – ÚS 34 8 územní studie – ÚS 35 7 územní studie – ÚS 36 5 územní studie – ÚS 39 5 územní studie – ÚS 38

Územní plán města Ostravy Č. plochy PŘ27 PŘ28

Katastrální Rozloha území (ha) Zábřeh 4,1 nad Odrou Slezská Ostrava

10,75

Slezská Ostrava

15,31

PŘ30

Slezská Ostrava

11,13

PŘ31

Slezská Ostrava

13,04

PŘ32

Kunčičky

36,34

PŘ33

Radvanice 7,51

PŘ29

PŔ34

Výškovice 2,69 u Ostravy, Stará Bělá

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Funkční využití území k roku 2011 Sportovní areál – fotbalové hřiště, tribuny, zázemí Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, drobná výroba, sklady Zbořeniště po těžbě, úpravě černého uhlí a chemickém průmyslu, sklady, garáže Dřeviště, zpracování a příprava řeziva pro šachty Zbořeniště po bydlení v hornické kolonii Zbořeniště po těžkém průmyslu – cementárna, odkalovací nádrž Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, drobná výroba, sklady Bydlení individuální, drobná výroba, dopravní plocha, zemědělská půda

Navržený způsob využití Volný čas Smíšené - bydlení a občanské vybavení, techn. infrastruktura Bydlení v rodinných domech, občanské vybavení, Krajinná zeleň Lehký průmysl Lehký průmysl, Smíšené – bydlení a služby, Dopr. plocha Lehký průmysl

Lehký průmysl Bydlení v bytových domech

specifikace přestavby Změna využití území

Kód prostorové regulace 9

Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území, Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území Dekontaminace Změna využití území

6

3 5 územní studie – ÚS 41 3 7 územní studie – ÚS 43 5 6 územní studie – ÚS 49

Územní rezervy ÚPlMO vymezuje územní rezervy pro liniové dopravní stavby a stavby technické infrastruktury na celém území a plochy pro výhledovou městskou zástavbu umístěné mimo zastavěné území obce. Územní rezervy vymezují plochy pro předpokládané směry rozvoje města a chrání je před takovým využitím, které by zamezilo nebo podstatně snížilo možnost jejího cílového využití. Využití územních rezerv pro městskou zástavbu je podmíněno vydáním změny ÚPlMO, vycházející z regulačního plánu nebo územní studie, jejichž cílem je prověřit a stanovit organizaci ploch a jejich využití a navrhnout zásady řešení veřejné infrastruktury.

Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií ÚPlMO vymezuje plochy a koridory, ve kterých je podmínkou vydání prvního územního rozhodnutí zpracování územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní prostorové řešení území včetně řešení veřejné infrastruktury.

Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn v území regulačním plánem ÚPlMO nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn v území zpracováním regulačního plánu.

Systém sídelní zeleně Plochy sídelní zeleně jsou důležitým faktorem prostorového i funkčního členění města a zároveň významným prvkem zvyšujícím hodnotu obytného prostředí vytvářením prostorů pro každodenní rekreaci. Tato zeleň je velmi významnou složkou při zmírňování negativních vlivů průmyslu a dopravy zejména snižováním prašnosti a zároveň napomáhá zlepšení klimatických podmínek města stabilizací teploty a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních obdobích. Základem tvorby městské zeleně v ÚPlMO je přísná ochrana ploch se stávající zelení a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání zeleně nové. Jejím prostřednictvím je potřeba vytvořit spojitou soustavu s cílem propojení sídla s příměstskou volnou krajinu.

96


KONCEPCE VEŘEJNÉ UMÍSŤOVÁNÍ


INFRASTRUKTURY

A

PODMÍNKY

PRO

JEJÍ

Dopravní infrastruktura Širší dopravní vazby: V kontextu rozvoje dopravní infrastruktury krajského, republikového a evropského významu podporovat dostavbu a modernizaci dopravní infrastruktury města Ostravy s cílem zlepšit stávající nevyhovující prvky. Územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby základní komunikační sítě ÚPlMO s páteřním motivem kříže dálnice D1 a silnic I/56 a I/11, tzv. „Slezského kříže“ znázorněné ve výkresu V4 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Doprava. Územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby sítě železniční dopravy ÚPlMO s nosným prvkem koridorové tratě a trasou vysokorychlostní železniční tratě. V území hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby dopravní infrastruktury zajišťující kvalitní napojení Ostravy na mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Územně hájit a respektovat záměry výstavby oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe vč. návazné větve splavněného toku Ostravice. V území hájit podmínky pro dostavbu sítě cyklistických tras s páteřní síti dálkových a krajských tras. Respektovat návaznosti dopravní sítě na sousední obce definované ve výkresu O2 – Širší vztahy

Komunikační síť Respektovat koncepci rozvoje základní komunikační sítě stanovenou ÚPlMO, která je tvořena roštem komunikačních tahů dálnice D1, silnic I/11,I/56,I/58 a I/59 a na ně navazujících silnic II. a III. tříd a významných místních komunikací. Územně hájit a podporovat v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci návrhových prvků komunikační sítě, uvedených v seznamu veřejně prospěšných staveb ÚPlMO a to zejména: o přeložka sil. I/11 včetně MÚK a vyvolané přeložky stávající sil. I/11 (D1) o přeložka sil. III/4692 v rámci přeložky sil. I/11 včetně přestavby křižovatky pro napojení přeložky na stávající sil. III/4692 (D2) o výstavba MK pro napojení území na přeložku sil. I/11 a pro dopravní obsluhu území městského obvodu Krásné Pole (D3) o přeložka MK ul. Krásnopolská a její zapojení do stávající stykové křižovatky sil. I/11 x MK Bedřicha Nikodéma (D5). Hájit plochy úprav (přestaveb) dálniční sítě, silnic I.třídy, silnic II.třídy, silnic III.třídy a místních komunikací znázorněných ve výkresu V2.2 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Doprava a uvedených v seznamu veřejně prospěšných staveb ÚPlMO a to zejména: o přestavba zemního tělesa stávající sil. I /11 (předpoklad převedení do sil. II.třídy) a místní komunikace ul. Karla Svobody pro zlepšení dopravních parametrů a odstranění dopravně závadového úseku (D6). Hájit koridory územních rezerv dálniční sítě, silnic I.třídy, silnic II.třídy, silnic III.třídy, místních komunikací a tramvajových tratí vymezených ÚPlMO. ÚPlMO připouští mimo graficky znázorněné úpravy komunikační sítě i další lokální úpravy, sledující dosažení normových parametrů platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků aj. za těchto podmínek: o úpravy budou provedeny v rámci vymezených veřejných prostranství, případně ploch dopravy a nebudou zasahovat do stabilizovaných (stávajících), rozvojových a přestavbových ploch vymezených ÚPlMO, o úpravy nezhorší užitnou hodnotu veřejných prostranství a nezhorší stávající možnosti dopravní obsluhy navazujících ploch, o budou respektovány stávající inženýrské sítě (připouští se jejich přeložení v rámci vymezených veřejných prostranství, případně ploch dopravy). Při zpracování návazných dokumentací zohlednit funkční zatřídění a šířkové uspořádání znázorněné ve schématech dokladovaných v části odůvodnění. Výstavbou účelových komunikací v rámci navrhovaných přeložek komunikací zajistit příjezd vozidel údržby i dopravní obsluhy návazných pozemků. Prosazovat opatření ke snížení negativních vlivů z dopravy: 97

Územní plán města Ostravy o o o o


při návrhu komunikací a tramvajových tratí reagovat na návazné funkční plochy, technickými opatřeními snižovat dopravní hluk na přípustné hodnoty (výsadby zeleně, tlumivé povrchy komunikací a tramvajových tratí, protihlukové stěny), v případě, že prostorová dispozice neumožňuje vložení překážky pro šíření hluku, prosazovat technické úpravy na objektech, podporovat omezování emisí mobilních zdrojů a při výstavbě komunikací zohlednit imisní limity látek znečišťujících ovzduší.

V grafických přílohách je při mimoúrovňovém křížení dvou stávajících či dvou návrhových funkčních ploch jako průběžný prvek zobrazen ten, který je situován nejvýše. V případě křížení stávající a návrhové funkční plochy je jako průběžný prvek zobrazen prvek návrhový a to bez ohledu na jeho výškovou úroveň. V případě úrovňového křížení komunikace a tratě je jako průběžný prvek zobrazena plocha železnice. Navržené typy křižovatek dokladované zákresem os jsou pouze směrné a mohou být v rámci vymezené plochy upřesňovány.

Železniční síť Respektovat železniční síť tvořenou: o celostátní tratí č. 270 Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru, o ostatními celostátními železničními tratěmi č. 316 Ostrava Svinov- Opava východ, 321 Ostrava- Svinov – Český Těšín, 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, o návaznými regionálními tratěmi. Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy (především na koridorových tratích) s ostatními druhy doprav a zlepšení parametrů kolejové sítě. Na stávající základní železniční síti územně hájit záměry na dobudování zastávek pro zlepšení obsluhy území Kunčic, Vítkovic a Zábřehu, o podporovat elektrifikaci a modernizaci tratí, o zohlednit záměry výstavby regionální lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Ostrava – Hlučín, Ostrava – Orlová a Ostrava - Havířov. Hájit plochy územních rezerv pro záměry dostavby železniční sítě včetně vysokorychlostní tratě.

Veřejná osobní doprava Územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby prvků veřejné osobní dopravy včetně ploch přestupních uzlů. V návrhu rozvoje tramvajové sítě zohlednit její propojení s tratěmi regionální lehké kolejové dopravy (LRT). Na území města Ostravy hájit plochy pro dostavbu a přestavbu tramvajové sítě uvedené v seznamu veřejně prospěšných staveb.

Cyklistická doprava V území hájit záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami, trasami krajského významu a páteřními trasami městského významu. V rámci přípravy dostavby a přestavby komunikační a kolejové sítě zohlednit záměry rozvoje cyklistické dopravy dle dokumentace „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě“. Při rozhodování o rekonstrukci veřejných prostranství preferovat segregaci cyklistické dopravy od dopravy automobilové.

Vodní doprava V území hájit plochy územních rezerv pro následující záměry vodní dopravy: 1. průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe (DO1/R) 2. splavnění úseku řeky Ostravice (DO2/R) pro rekreační dopravu

Koridory a plochy dopravní infrastruktury ÚPlMO vymezuje plochy a koridory dopravní infrastruktury: pro stavby komunikací a tramvajových tratí. Ve výkresu se označují DK-.., pro stavby železničních a vlečkových tratí. Ve výkresu se označují DZ-.., 98



pro stavby ostatních druhů doprav. Ve výkresu se označují DO-… Vymezení dopravní plochy nebo koridoru obsahuje i stavby nezbytné k zajištění řádného užívání stavby (mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod., pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba). Rozsah stavby, velikost a poloha v rámci vymezení dopravní plochy nebo koridoru bude stanovena podrobnou dokumentaci. Změnu velikosti a průběhu dopravní plochy nebo koridoru lze provést pouze změnou ÚPlMO.

Technická infrastruktura Zásobování vodou a kanalizace Systém zásobování pitnou vodou je zajištěn z povrchových zdrojů Ostravského oblastního vodovodu a z podzemních zdrojů v poměru cca 60%:40%. Při navrhování nových lokalit respektovat stávající tlaková pásma. Zdroje pitné vody Využívat nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta po dobu návrhového období ÚPlMO jako hlavní zdroj povrchové pitné vody, který nebude nutno doplňovat o další zdroje. Využívat podzemní vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá–Pešatek, Palesek, BartoviceJeštěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II.-vodovod, Důlňák ve Vratimově. Jako rezervu chránit vodní zdroj Přemyšov. Zdroj podzemní vody Nová Ves důsledně chránit před znečištěním z ekologických zátěží především na ploše bývalých Urxových závodů (DEZA, a.s. Valašské Meziříčí). Chránit potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. Zásobování průmyslovou vodou jako zdroje průmyslové vody jsou využívány - řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice, ÚPlMO nenavrhuje nové plochy pro čerpací stanice, ÚPlMO nenavrhuje budování nových přivaděčů průmyslových vod, Přivaděče průmyslové vody od hlavních čerpacích stanic po okraj závodů jsou vyznačeny v grafické části ÚPlMO ve výkresu č. V 2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace. Přivaděče a zásobovací řady ÚPlMO nenavrhuje nové hlavní přivaděče, stávající přivaděče jsou kapacitně dostačující. Přivaděče a zásobovací řady pro jednotlivá tlaková pásma jsou zakreslena v grafické části ÚPlMO ve výkresu č. V 2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace. Stokování a čištění odpadních vod Odkanalizování zachovat v koncepci soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě – Přívoze. ÚPlMO navrhuje trasu pro dokončení hlavního kanalizačního sběrače B (Slezská Ostrava, Radvanice). Rekonstruovat všechny nevyhovující odlehčovací komory na kanalizačních sběračích. v okrajových městských obvodech, u kterých je z různých důvodů koncepce soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě – Přívoze nereálná, likvidovat odpadní vody ve stávajících místních ČOV (Vítkovice, Michálkovice, Heřmanice a ArcelorMittal) a ve dvou navrhovaných ČOV (ArcelorMittal Ostrava a Koblov), v případě Bartovic část území odkanalizovat přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov, na území města Ostravy jsou vybudovány kanalizační sběrače, které umožňují napojení sousedních obcí (Ludgeřovice, Markvartovice, Klimkovice, Vřesina, Dolní Lhota, Čavisov a Vratimov) tak, aby byla umožněna likvidace splaškových odpadních vod na ÚČOV v Ostravě – Přívoze, ÚPlMO vymezuje plochy pro VPS, Ochranné pásmo ČOV ÚČOV v Přívoze má vymezeno pásmo hygienické ochrany, které nepřesahuje území areálu ÚČOV, 99



ÚPlMO umísťuje místní ČOV pouze přibližné tak, aby neobtěžovaly zápachem okolní plochy určené pro bydlení. Vypouštění slaných důlních vod Slané důlní vody jsou čerpány z vodní jámy bývalého Dolu Jeremenko a vypouštěny do řeky Ostravice. Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské části Hornoslezské uhelné pánve. Místo s vypouštěním důlních vod je vyznačeno v grafické části ve výkresu V 2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace. V návrhovém období ÚPlMO se neuvažuje na území města s rozšířením počtu vypouštěcích míst dle § 40 odst. 2 písm. c) horního zákona.

Zásobování elektřinou a telekomunikace Vytvořit územní podmínky pro realizaci plánů společností ČEPS, a.s. i ČEZ, a.s. v oblasti výstavby nových energetických zdrojů, trafostanic a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a jejím blízkém okolí. Distribuční systém VN převést na napěťovou hladinu 22 kV. Venkovní sítě – zachovat konfiguraci této sítě, nenavrhuje se její rozšíření s výjimkou okrajových části města. Postupné zvyšování odběru řešit v rámci obnovy sítě a využitím případných rezerv ze sítě Dalkia Industry CZ. Kabelová síť - přechod na napěťovou hladinu 22 kV. Rozvoj kabelové sítě řešit v návrhovém období do r. 2030 s přechodem z napětí 6,3 kV a 10,5 kV na 22 kV - viz výše. Všechny navrhované zdroje řešit již s transformací 110/22 kV s provozováním DS na hladině 22 kV. Řešení sítě 10,5 kV Oblast Poruba - k zabezpečení spolehlivosti provozu provést: rekonstrukci dnešní MT 22/6,3 Poruba B na spínací stanici 10,5 kV , jako záložní TR 110 kV zařadit zařízení Třebovické elektrárny. Oblast Ostrava - Jih - k zabezpečení spolehlivosti provozu a nárůstu odběrových potřeb vybudovat novou TR 110/22 kV v lokalitě Hrabová napájenou smyčkou nebo dvojitým "T" z vedení 110 kV Vratimov - VŽ3 (č. 697,698), postupně přecházet z 10,5 kV na 22 kV v celé Ostravě, síť 10,5 kV dále nerozvíjet. Výjimečně připustit připojení nového odběru v blízkosti sítě 10,5kV, pouze do doby přechodu na 22Kv. Navrhované trafostanice a spínací stanice Trafostanice 110/22 kV, Poruba (2x 50MVA + rezerva 50MVA): E2 Trafostanice 110/22 kV, Hrabová (2x 50MVA + rezerva 50MVA): E2 Trafostanice 110/22 kV, Fifejdy (2x 50MVA): E2 Trafostanice 110/22 kV, Hrušov (2x 50MVA + rezerva 50MVA): E3 Trafostanice 110/22 kV, Plesná (2x 50MVA + rezerva 50MVA): E3 Trafostanice 110/22 kV, Bezruč (2x 50MVA): E3 Trafostanice 110/22 kV, Zárubek (25MVA zatím neřešeno) Zastavitelné plochy navazující jižně na zástavbu Výškovic v k.ú. Stará Bělá zásobovat z trafostanice E1/TR/VSC na hladině 22 kV.

Tabulka č.25: Trasy elektrických vedení: Navrhované trasy elektrických vedení upřesněné (E2) a s přibližným vymezením (E3), E1 jsou stávající vedení Druh vedení: v – vrchní, k - kabelové Označení vedení Popis odkud a kam je vedení trasováno Předpokl. Stavbou dotčené ve výkrese uvedení katastrální území do provozu 2013 Poruba E2/0001/P2/110kV/v E1/651/P2/110kV/v E2/TR/POR/110-22 2013 Poruba E2/0002/P2/110kV/v E1/652/P2/110kV/v E2/TR/POR/110-22 2013 Poruba E2/0003/P2/110kV/v E1/651/P2/110kV/v E2/TR/POR/110-22 2013 Poruba E2/0004/P2/110kV/v E1/652/P2/110kV/v E2/TR/POR/110-22

100



Navrhované trasy elektrických vedení upřesněné (E2) a s přibližným vymezením (E3), E1 jsou stávající vedení Druh vedení: v – vrchní, k - kabelové Označení vedení Popis odkud a kam je vedení trasováno Předpokl. Stavbou dotčené ve výkrese uvedení katastrální území do provozu 2013 Hrabová, Nová Bělá E2/0005/P2/110kV/v E1/TR/PAS/110-22 E2/TR/OVHB/110-22 2025 Slezská Ostrava, Kunčičky, Kunčice n. O E2/0006/P2/110kV/v E1/TR/KUN/110-22 E3/TR/ZAR/110-22 2013 Petřkovice, Přívoz E2/0007/P2/110kV/v E1/5640/P2/110kV/v E2/0031/P2/110kV/k 2013 Petřkovice, Přívoz E2/0008/P2/110kV/v E1/5642/P2/110kV/v E2/0032/P2/110kV/k 2013 Moravská Ostrava, Přívoz E2/0031/P2/110kV/k E2/0007/P2/110kV/v E2/TR/FIF/110-22 2013 Moravská Ostrava, Přívoz E2/0032/P2/110kV/k E2/0008/P2/110kV/v E2/TR/FIF/110-22 E2/TR/POR/110-22 distribuční trafostanice 2013 Poruba, Pustkovec E2/0071/P3/22kV/k Pustkovec 2013 Poruba, Pustkovec E2/0072/ P3/22kV/k E2/TR/POR/110-22 areál VŠB TUO 2013 Výškovice, Svinov, Stará Bělá, Polanka n. O E2/614/P2/110kV/v E1/614/P2/110kV/v E1/614/P2/110kV/v 2013 Výškovice, Svinov, Stará Bělá, Polanka n. O E2/615/P2/110kV/v E1/615/P2/110kV/v E1/615/P2/110kV/v 2013 Výškovice, Svinov, Stará Bělá, Polanka n. O E2/616/P2/110kV/v E1/616/P2/110kV/v E1/616/P2/110kV/v 2013 Výškovice, Svinov, Stará Bělá, Polanka n. O E2/647/P2/110kV/v E1/647/P2/110kV/v E1/647/P2/110kV/v 2018 Radvance, Bartovice E3/4a/P1/400kV/v E1/EL/EDĚ E3/SP/VRA/400 2018 Radvance, Bartovice E3/4b/P1/400kV/v E1/EL/EDĚ E3/SP/VRA/400 Poruba, Krásné Pole, E3/0011/P2/110kV/v E3/TR/PLE/110-22 E2/TR/POR/110-22 2025 Stará Plesná Poruba, Krásné Pole, E3/0012/P2/110kV/v E3/TR/PLE/110-22 E2/TR/POR/110-22 2025 Stará Plesná 2025 Stará Plesná E3/0013/P2/110kV/v E1/682, E1/683 E3/TR/PLE/110-22 2025 Stará Plesná E3/0014/P2/110kV/v E1/682, E1/683 E3/TR/PLE/110-22 2025 Stará Plesná E3/0015/P2/110kV/v E1/682, E1/683 E3/TR/PLE/110-22 2025 Stará Plesná E3/0016/P2/110kV/v E1/682, E1/683 E3/TR/PLE/110-22 2018 Koblov, Hrušov E3/0017/P2/110kV/v E1/631/P2/110kV/v E2/TR/HRU/110-22 2018 Koblov, Hrušov E3/0018/P2/110kV/v E1/632/P2/110kV/v E2/TR/HRU/110-22 2018 Koblov, Hrušov E3/0019/P2/110kV/v E1/631/P2/110kV/v E2/TR/HRU/110-22 2018 Koblov, Hrušov E3/0020/P2/110kV/v E1/632/P2/110kV/v E2/TR/HRU/110-22 2020 Svinov E3/0021/P2/110kV/V E1/TR/DOD/110-22 E615/P2/110kV/v 2020 Svinov E3/0022/P2/110kV/V E1/TR/DOD/110-22 E616/P2/110kV/v 2020 Slezská Ostrava E3/0041/P2/110kV/k E3/TR/BEZ/110-22 E1/610/P2/110kV/v Slezská Ostrava, E3/0042/P2/110kV/k E3/TR/BEZ/110-22 E1/TR/CLO/110-22 2020 Moravská Ostrava Slezská Ostrava, Moravská Ostrava, E3/0043/P2/110kV/k E3/TR/CLO/110-22 E1/631/P2/110kV/v 2020 Muglinov, Hrušov, Přívoz Slezská Ostrava, E3/0044/P2/110kV/k E3/TR/BEZ/110-22 E3/TR/HRU/110-22 2020 Hrušov, Muglinov Poruba, Krásné Pole, E3/0061/P3/110kV/v E3/TR/PLE/110-22 E2/TR/POR/110-22 2025 Stará Plesná Poruba, Krásné Pole, E3/0062/P3/110kV/v E3/TR/PLE/110-22 E2/TR/POR/110-22 2025 Stará Plesná 101



Navrhované trasy elektrických vedení upřesněné (E2) a s přibližným vymezením (E3), E1 jsou stávající vedení Druh vedení: v – vrchní, k - kabelové Označení vedení Popis odkud a kam je vedení trasováno Předpokl. Stavbou dotčené ve výkrese uvedení katastrální území do provozu E3/0081/P3/22kV/k E2/TR/POR/110-22 E1/VN03/P3/22kV/v 2020 Poruba E3/0083/ P3/22kV/k

E2/TR/POR/110-22 distribuční trafostanice průmyslová zóna Nad Porubkou

2020

E3/0084/P3/22kV/k

E3/TR/BEZ/110-22

E1/SP/NRA/22

2020

E3/0085 P3/22kV/k-v

E3/TR/PLE/110-22 distribuční trafostanice Pustkovec

2025

E3/0086 P3/22kV/k

E3/TR/BEZ/110-22

2020

E3/682/ P2/110kV/v

E1/682

E1/682

E3/683/ P2/110kV/v

E1/683

E1/683

E1/SP/NRA/22

2025 2025

Poruba Poruba Poruba, Pustkovec Slezská Ostrava, Moravská Ostrava Martinov, Stará Plesná Martinov, Stará Plesná

Telekomunikace Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umožňující přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. Telekomunikace po vedení respektovat účastnickou přístupovou síť (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, s vyhovujícími parametry i pro výhledovou intenzitu telekomunikačního provozu. Radiokomunikace Pokrytí území televizním signálem – území Ostravy je pokryto digitálním televizním signálem ČT1, Nova a Prima z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s.. Pokrytí území rozhlasovým signálem – území Ostravy je v pásmu AM – DV, SV a FM – VKV pokryto rozhlasovým signálem z místních vysílačů. Při výstavbě výškových objektů s kovovým opláštěním zohlednit televizní a radiový signál. Radioreléové spoje Respektovat ochranná pásma radioreléových spojů na území města zejména při výstavbě výškových budov. Mobilní technologie Respektovat zařízení mobilních sítí v systému GSM – Telefónica O2 , T - Mobile, Vodafone a U:fon.

Zásobování plynem Zemní plyn Zásobování plynem zachovat z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů plynovodů ani zvýšení dodávek zemního plynu. Je navržena částečná rekonstrukce vtl. RS Poruba VŠB a komplexní celková rekonstrukce vtl. 3 3 RS Kunčice Rudná s navrhovanou redukcí výkonu z 15 000 m /hod na 10 000 m /hod. Koksárenský plyn Koksárenský plyn bude v návrhovém období ÚPlMO nadále využíván pro průmyslové účely. Degazační plyn Degazační plyn nadále využívat pro průmyslové účely a pro výrobu elektrické energie a tepla. Vytvářet podmínky pro rozšíření degazačních stanic s výrobou elektrické energie a tepla, napojených na centrální distribuci energií.

102



Propan - Butan plyn Tento druh plynného paliva uplatňovat tam, kde není dostupný jiný zdroj energie.

Zásobování teplem Ústřední zdroje tepla Nadále upřednostňovat zásobování teplem z ústředních zdrojů soustavy centrálního zásobování teplem (dále jen SCZT) všude tam, kde bude připojení ekonomicky únosné. ÚPlMO nenavrhuje výstavbu nových ústředních zdrojů tepla. ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů horkovodů a parovodů. Parovody budou postupně nahrazovány horkovody ve stávajících trasách. Nepovolovat výstavby nových zdrojů tepla, které zhoršují kvalitu ovzduší. Přepojování bude sledováno všude tam, kde bude zdroj v ekonomicky únosném dosahu k místu připojení ekologicky šetrnějšího zdroje znečištění.

Občanské vybavení Pro občanské vybavení jsou na území města vymezovány plochy sloužící veřejnému zájmu. Toto vymezení zajišťuje jejich rovnoměrné rozmístění a přiměřenou dostupnost. Členění a návrh občanského vybavení: 1) Občanské vybavení – zdravotnictví - plochy stávajících zdravotnických zařízení městského významu. ÚPlMO nenavrhuje nové rozvojové plochy pro zdravotnictví, předpokládá se rozvoj zdravotnických služeb ve stávajících plochách. 2) Občanské vybavení – střední a vysoké školy - plochy stávajících vysokých a středních škol městského významu. ÚPlMO nenavrhuje nové rozvojové plochy pro střední a vysoké školy, předpokládá se rozvoj školských zařízení ve stávajících plochách. 3) Občanské vybavení - administrativa, obchody, služby, úřady, soudy, kulturní, sportovní, společenská a církevní zařízení, stravování, ubytování, zařízení vědy a výzkumu, výpravní budovy, areály integrovaného záchranného systému, sociální zařízení – domovy důchodců, charitativní zařízení apod.). administrativu, obchody, služby, úřady, soudy, kulturní, sportovní, společenská a církevní zařízení, stravování, ubytování, zařízení vědy a výzkumu, výpravní budovy, areály integrovaného záchranného systému, sociální zařízení – domovy důchodců, charitativní zařízení apod.) rozvíjet v plochách občanského vybavení na základě vznikající potřeby, základní občanské vybavení druhu zdravotnictví a sociálních služeb, školství, obchodů, administrativy a služeb, stravování, ubytování rozvíjet v plochách určených pro bydlení a smíšené funkce.

Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou vymezována pro setkávání, shromažďování a relaxaci obyvatel a zajištění pěších vazeb a orientace na území města. Zaměřit se na kvalitní urbanistický a výtvarný návrh těchto ploch s použitím kvalitních architektonických, výtvarných a přírodních prvků. Přehledně odlišit plochy pro dopravní obsluhu návazného území.

B.3 CHARAKTERISTIKA A VYMEZENÍ PŘEDMĚTU OCHRANY PŘÍRODY Z HLEDISKA VYMEZENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ B.3.1 Identifikace potenciálně dotčených lokalit Cílem posouzení návrhu ÚP je vyhodnotit potenciálně významné vlivy koncepce na předměty ochrany dotčených EVL (evropsky významné lokality) či PO (ptačí oblasti). Pro účely posouzení předloženého návrhu ÚPlMO byly posouzeny potenciální vlivy koncepce na lokality soustavy Natura 2000, jež se 103



nacházejí ve správním území města a blízkém okolí. Následně byly zvažovány možné vlivy na vzdálenější EVL a PO. S ohledem na typ, rozsah a jednotlivé dílčí záměry posuzovaného návrhu ÚP Ostravy byly jako potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 vyhodnoceny tyto: PO Poodří PO Heřmanský stav-Odra-Poolší EVL Poodří EVL Řeka Ostravice EVL Pilíky EVL Ostrava-Šilheřovice EVL Děhylovský potok - Štěpán EVL Heřmanický rybník Rámcové vymezení předmětného území v kontextu lokalit soustavy Natura 2000 nacházejících se na území ČR zachycuje Obr. 6. Vlivy na ostatní lokality soustavy Natura 2000 lze, vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a vymezeným předmětům ochrany, vyloučit. Stručný popis potenciálně dotčených EVL a PO je podán níže (kap. B.3.2. až B.3.4.). Připravovanou soustavu Natura 2000 v České republice reprezentují ptačí oblasti (= PO) a evropsky významné lokality (= EVL). Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě a to prostřednictvím tzv. vymezených předmětů ochrany (tj. druhy a stanoviště). Zájmové území navrhované změny ÚPlMO zahrnuje pouze městské části Ostravy (bez obcí). V rámci takto vymezeného území se nachází 3 EVL a 2 PO. Jmenovitě se jedná o EVL Heřmanický rybník, EVL Poodří, EVL Pilíky, PO Poodří a PO Heřmanský stav – Odra - Poolší. Při hranici s řešeným územím se pak nacházejí EVL Děhylovský potok – Štěpán, EVL Ostrava – Šilheřovice a EVL Řeka Ostravice (viz Obr. 6). Na území města Ostravy se nachází evropsky významné lokality Děhylovský potok – Štěpán, Heřmanický rybník, Pilíky a Poodří.

Tabulka č.26: Evropsky významné lokality Výměra obce (ha)

Název oblasti

Výměra (ha)

Výměra (%)

1,54

0,01

Heřmanický rybník

224,48

1,05

Pilíky

11,93

0,06

Poodří

838,19

3,91

Děhylovský potok - Štěpán 21 424,97

Na území města Ostravy se nachází ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší a Poodří.

Tabulka č.27: Ptačí oblasti na území města Ostravy Výměra obce (ha) 21 424,97

Název oblasti

Výměra (ha)

Výměra (%)

Heřmanský stav - Odra - Poolší

523,46

2,44

Poodří

724,57

3,38

104



Obr. 6: Orientační schématický zákres pozice předmětného území města Ostravy a nejbližších evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO). EVL Děhylovský potok - Štěpán

EVL Ostrava Šilheřovice

EVL Heřmanický rybník PO Heřmanský stav – Odra Poolší

EVL Poodří

PO Poodří

EVL Pilíky

EVL Řeka Ostravice

B.3.2 Ptačí oblasti s přesahem na území města Ostravy Stručný popis Ptačí oblasti Poodří a její předměty ochrany Kód PO: CZ0811020 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 25/2005 Sb., ze dne 15. prosince 2004 Rozloha: 8 042,59 ha Popis: Ptačí oblast Poodří je charakteristická zachovalou, každoročně zaplavovanou nivou řeky Odry, soustavami rybníků, systémem ramen a tůní a vlhkými loukami. Poodří je ornitologicky významné území především pro vodní a bažinné ptáky, jak v době hnízdění, tak při tahu. Je významným místem odpočinku na jedné z hlavních evropských tahových cest. Rybníky jsou soustředěné do pěti soustav (více než 50 rybníků o celkové ploše 700 ha). Jsou to eutrofní nížinné rybníky s průměrnou hloubkou 1 m a bohatými litorálními porosty orobinců, zblochanu či rákosu. Hnízdí zde potápka černokrká (Podiceps nigricollis), bukač velký (Botaurus stellaris), husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), čírka modrá (Anas querquedula) a lžičák pestrý (Anas clypeata). Na tahu jsou hojní kromě kachen a racků bahňáci, především čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Charakteristickými ptáky vázanými svým hnízdištěm na vodní toky jsou ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Na vlhkých loukách je význačným druhem chřástal polní (Crex crex). Ptačí oblast Poodří je nejen významnou ptačí tahovou cestou střední Evropou (Chytil 1999). Je zde 700 ha rybníků, na nichž se zdržuje průměrně 1000 kachen rodu Anas, 1000 exemplářů rodu Aythya, 100-170 ex. Fulica atra, 1500-2000 ex. Vanellus vanellus, 6500-19.600 ex. Larus ridibundus, 50-100 ex Podiceps cristatus, 50-120 ex. Ardea cinerea (Hora 2000; Šťastný, Bejček, Hudec 2006). Rovněž veškerý další život je vázán na hydrologický režim řeky Odry, která ovlivňuje mokřadní ekosystémy výskytem vzácných společenstev bezobratlých i obratlovců, specifických pro podmáčené biotopy. Louky hostí například až několik tisíc čejek chocholatých (Vanellus vanellus), opět se zvyšují stavy křepelky (Coturnix coturnix) a koroptve (Perdix perdix).

105



Tabulka č.28: Druhy ptáků, jež jsou předmětem ochrany PO Poodří Český název bukač velký kopřivka obecná ledňáček říční moták pochop

Latinský název Botaurus stellaris Anas strepera Acedo atthis Circus aeruginosus

Hnízdící páry 3-5

Protahující jedinci 400 - 550

15 - 25 25 - 35

Význam lokální populace druhů ptáků v PO Poodří z hlediska celkové populace v České Republice: Bukač velký (Botaurus stellaris): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem 2-15%, tedy významný. Kopřivka obecná (Anas strepera): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem do 2%, tedy málo významný. Ledňáček říční (Alcedo atthis): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem 2-15%, tedy významný. Moták pochop (Circus aeruginosus): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem do 2%, tedy málo významný. Evropsky významné druhy, jež se vyskytují v PO: bukáček malý, chřástal kropenatý, chřástal malý, chřástal polní, čáp bílý, datel černý, husa běločelá, husa polní, husa velká, lejsek bělokrký, lelek lesní, luňák hnědý, lžičák pestrý, orel mořský, rybák černý, strakapoud prostřední, ťuhýk obecný, včelojed lesní a žluna šedá (Hora 2000; Šťastný, Bejček, Hudec 2006).

Stručný popis Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší a předměty ochrany Kód PO: CZ0811021 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády č. 165/2007 Sb., ze dne 4. července 2007 Rozloha: 3100,86 ha Popis: Lokalita se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje u hranic s Polskem. Páteř oblasti tvoří řeky Odra (v délce cca 10 km) a Olše (v délce cca 16 km) včetně přiléhajících říčních niv. Z východu je připojená soustava Karvinských rybníků a hraniční úsek toku Petrůvka, od jihu soustavy rybníků v Rychvaldě, Bohumíně – Záblatí a Heřmanicích. Pro území ptačí oblasti jsou charakteristická velice pestrá vodní a mokřadní stanoviště. Značná jeho část leží v říční nivě. Nejzachovalejším ekosystémem je zde měkký luh, často ze starými doupnými stromy. Na řadě míst se vytvořily zvodnělá místa – drobné mokřady, trvalé a periodické tůně a odstavená ramena řek. V korytech a břehových partiích řek se vytvářejí náplavy v různém stupni vegetační sukcese. Pro pestrost bioty jsou rovněž důležité říční nátrže, které vznikají dynamickou říční činností. Významná je přítomnost neregulovaných úseků vodotečí. Na říčních terasách a hrázích bývalých rybníku roste tvrdý luh, který tvoří převážně liniové porosty v otevřené kulturní krajině. Velké vodní plochy tvoří několik rybničních soustav a nádrže po těžbě štěrku. V rybničních soustavách a v jejich okolí jsou nejdůležitějším biotopem rozsáhlé rákosiny, které jsou ve svém úhrnu největší na Moravě a ve Slezsku a představují vynikající stanoviště pro hnízdění a průtah celé řady druhů ptáků. Území patří mezi oblasti s nejvyšším potenciálem pro hnízdění, tah a zimování ptáků v České republice. Jen na samotném Heřmanickém rybníce, který je tradičně považován za jednu z nejznámějších ornitologických lokalit u nás, bylo doposud zaznamenáno 250 ptačích druhů. Kombinace tekoucích vod s břehovými nátržemi, velkých vodotečí, které i v zimě nezamrzají a stojatých vod i drobných mokřadů, které poskytují vynikající potravní zdroje umožňující celoroční výskyt ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Řeky Odra a Olše jsou jediným pravidelným hnízdištěm morčáka velkého (Mergus merganser) v ČR a rovněž jedním z největších zimovišť tohoto druhu u nás. Charakteristickými druhy na vodních tocích jsou také pisík obecný (Actitis hypoleucos) a břehule říční (Riparia riparia). Rozsáhlé souvislé rákosiny a porosty orobince, místy s přítomností křovin jsou velice příhodným hnízdištěm pro bukáčka malého (Ixobrychus minutus), který zde má pravděpodobně největší populaci v ČR. Tento biotop rovněž obývá slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), který zde má jediné pravidelné hnízdiště ve Slezsku.

106



Tabulka č.29: Druhy ptáků, jež jsou předmětem ochrany PO Heřmanský stav – Odra - Poolší Český název

Latinský název

bukač malý ledňáček říční slavík modráček

Ixobrychus minutus Acedo atthis Luscinia svecica

Hnízdící páry

Protahující jedinci

min. 16 párů 16 - 26 16 - 22

Význam lokální populace druhů ptáků v PO Heřmanský stav – Odra – Poolší z hlediska celkové populace v České Republice: Bukač malý (Ixobrychus minutus): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem více než 15%, tedy velmi významný. Ledňáček říční (Alcedo atthis): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem 2-15%, tedy významný. Slavík modráček (Luscinia svecica): význam místní populace v kontextu populace České republiky je hodnocen s poměrem 2-15%, tedy významný. Evropsky významné druhy, jenž se vyskytují v PO: krom výše uvedených cílových druhů tvoří ptačí oblast významné hnízdiště pro motáka pochopa (Circus aeruginosus), bukače velkého (Botaurus stellaris), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a sýkořici vousatou (Panurus biarmicus). Na mokřadních lokalitách pravidelně hnízdí vodouš rudonohý (Tringa totanus) a další druhy bahňáků. Celoročně se vyskytuje orel mořský (Haliaeetus albicilla). Celkem hnízdí v ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší 25 druhů přílohy I směrnice o ptácích (Hora 2000; Šťastný, Bejček, Hudec 2006).

B.3.3 Evropsky významné oblasti na území města Ostravy Stručný popis Evropsky významné lokality Poodří a její předměty ochrany Kód EVL: CZ0814092 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004 Rozloha: 5 235,03 ha Popis: EVL leží na rozhraní dvou geologických celků - Českého masívu a Západních Karpat. Povrch je tvořen kvartérními uloženinami (nejstarší jsou glacilakustrinní písky a jíly, v nadloží fluviální štěrky a pískoštěrky wurmského stáří, zcela na povrchu mladoholocenní povodňové hlíny). Pravobřežní terasy jsou tvořeny na bázi fluviálními štěrky a štěrkopísky /mindel-riss/, na nich glacilakustrinní písky, jíly a glacifluviální štěrkopísky sálského zalednění. Povrch tvořen sprašovými hlínami wurmského stáří o mocnosti 1-5 m. Protáhlá říční niva orientovaná ve směru JZ - SV s nejnižší nadmořskou výškou v Ostravě - Zábřehu 212 m n. m. na řece Odře a nejvyšší opět na řece v Mankovicích 283 m n. m. Maximální výška je na říční terase v jižní části území, při hranici CHKO Poodří v Hůrce (298 m n. m.). Specifický charakter lužní parkové krajiny, v níž se kolem meandrujícího toku řeky Odry střídají lužní lesy s loukami s bohatou rozptýlenou zelení remízků a solitérních stromů. Krásu této krajiny podtrhují lužní tůně a drobné meandrující přítoky řeky, stejně jako rybníky a rybniční soustavy s velkým množstvím rostlinstva na hladinách i v litorálech, s četnými druhy živočichů, především ptáků a obojživelníků. Rovinatá krajina, ze které jsou krásné výhledy na hřebeny Beskyd i mírné svahy Oderských vrchů. Naopak i při pohledu ze svahů jmenovaných horských celků tvoří Poodří výrazný krajinný útvar, podstatný pro krajinný ráz Moravské brány, její oderské části. Biota: Pro vegetaci Poodří je podstatný přirozeně zachovalý hydrologický systém řeky Odry s unikátní délkou neregulovaného toku. V nivě se uplatňují především společenstva lužních lesů, představujících primární vegetaci zaplavovaných a podmáčených poloh (Carici acutiformis-Alnetum, Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum, Querco-Ulmetum, Querco-Populetum, Salici-Populetum,Salicetum albae, Salicetum triandrae). Svahy říčních teras a částečně také starých vysokých rybničních hrází jsou porostlé dubohabrovými a dubolipovými lesy (Tilio-Carpinetum, Carici pilosae-Carpinetum), s velmi vzácným výskytem suťových a roklinových listnatých lesů (Tilio-Acerion) a květnatých bučin (Melico-Fagetum, Dentario glandulosae-Fagetum) na prudkých svazích jižní části území v Bernarticích nad Odrou. Kromě lesních společenstev jsou významně zastoupena společenstva vodní a mokřadní, zařazená především do svazů Lemnion minoris, Utricularion vulgaris, Hydrocharition, Nymphaeion albae, Magnopotamion, Potamenion lucentis, Parvopotamion, Batrachion aquatilis, Phragmition communis, Oenanttion aquaticae, Phalaridion arundinaceae, Sparganio-Glycerion fluitantis, Caricion gracilis. Polopřirozenou vegetaci 107



různých typů vlhkých, podmáčených a mokrých luk představují Arrhenatherion, Alopecurion pratensis, Calthion, Filipendulenion. Křoviny pak prezentují v nivě řeky mokřadní vrbiny Salicion cinereae a vrbové křoviny Salicetum triandrae, Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis. Na vysychavých místech nivy (na kolmých hlinitých březích meandrů řeky) a říčních terasách v okrajích lesních porostů a na mezích pak mezofilní a xerofilní křoviny Rhamno catharticae-Cornetum sanquineae. Pro krajinu Poodří je typické střídání meandrujícího toku Odry, lužních lesů, luk a rybníků s drobnými toky přítoků. Solitérní zeleň a remízky v lukách, stejně jako porosty hrází rybníků a aleje podél cest většinou odpovídají druhovým složením okolním přirozeným společenstvům. Výjimku tvoří staré vysoké rybniční hráze, na nichž se vyvinula společenstva dubohabřin, přestože ve vedlejší nivě jsou porosty lužní.

Tabulka č.30: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Poodří (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Kód

Stanoviště

Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně 3130 kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 3140 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo 3150 Hydrocharition 6440 Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio6510 Centaureion nemoralis) 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, 91E0* Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo 91F0 jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlanstké a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

Rozloha (ha)

Podíl (%)

7,76

0,14

0,78

0,01

197,11

3,76

14,18

0,27

204,59

3,90

0,26 11,38

0,01 2,12

389,22

7,43

379,95

7,25

Tabulka č.31: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Poodří (symbol * označuje prioritní druhy) Český název čolek velký kuňka ohnivá modrásek bahenní ohniváček černočárý páchník hnědý* piskoř pruhovaný svinutec tenký velevrub tupý

Latinský název Triturus cristatus Bombina bombina Maculinea nausithous Lycaena dispar Osmoderma eremita Misgurnus fossilis Anisus vorticulus Unio crassus

Stručný popis Evropsky významné lokality Heřmanický rybník a její předměty ochrany Kód EVL: CZ0813444 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004 Rozloha: 478,96 ha Popis: EVL reprezentuje soustava vodních nádrží v k.ú. Heřmanice, Rychvald a Záblatí u Bohumína. Z biologického hlediska se jedná o soustavu čtyř rybníků s rozsáhlými porosty rákosin eutrofních stojatých vod (M1.1) a přilehlými, druhově chudými, mokřadními vlhkými pcháčovými loukami (T1.5) s nízkou reprezentativností. Biotopem čolka velkého (Triturus cristatus) jsou tůně s bohatou vodní vegetací a bažiny v okrajových partiích rybníka s rozsáhlými rákosinami.

108



Tabulka č.32: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Heřmanický rybník (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Kód

Rozloha (ha)

Stanoviště

Podíl (%)

nejsou vymezena

Tabulka č.33: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Heřmanický rybník (symbol * označuje prioritní druhy) Český název čolek velký

Latinský název Triturus cristatus

Stručný popis Evropsky významné lokality Pilíky a její předměty ochrany Kód EVL: CZ0813464 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004 Rozloha: 11,93 ha Popis: EVL reprezentuje soustavu vodních nádrží jihozápadně od Vratimova napravo od hlavní silnice Frýdek - Ostrava (na jižním okraji Ostravy). Z biologického hlediska se jedná o antropogenní důlní nádrže bez přirozených rostlinných společenstev. Lokalita je významná výskytem hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus) a hostitelských vodních mlžů. Do nádrže jsou odváděny vody z odkalovacích nádrží prádla uhlí Dolu Paskov. Lokalitu ohrožuje především důlní činnost a znečištění vody, populaci hořavek by ohrozil úbytek hostitelských vodních mlžů.

Tabulka č.34: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Pilíky (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Kód

Rozloha (ha)

Stanoviště

Podíl (%)

nejsou vymezena

Tabulka č.35: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Pilíky (symbol * označuje prioritní druhy) Český název hořavka duhová

Latinský název Rhodeus sericeus amarus

B.3.4 Evropsky významné oblasti v těsné návaznosti na řešenou městskou část Ostravy Stručný popis Evropsky významné lokality Děhylovský potok - Štěpán a její předměty ochrany Kód EVL: CZ0813439 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004 Rozloha: 80,17 ha Popis: Lokalita leží na rozhraní obce Děhylov a města Ostravy, na pravém břehu řeky Opavy. Území se nachází v celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Děhylovská pahorkatina v nadmořské výšce 215 - 260 m n. m. Reliéf tvoří mělká rybniční pánev v široké a ploché nivě řeky Opavy, která je vyplněna akumulací hlinitopísčitých sedimentů s vložkami organických zemin. Z pedologického hlediska se v místě nachází fluvizem glejová, z bezkarbonátových nivních sedimentů. Významným krajinářským fenoménem je rybník Štěpán. Tento je průtočný, napájený drobnou vodotečí pramenící v blízkém lese. Děhylovský potok je pomalu tekoucí, má bahnité dno a hloubku do 0,8 m. Biotu reprezentují druhy s vazbou na vodní a mokřadní biotopy mělkého rybníka a jeho okolí. Na hrázích jsou kvalitní porosty charakteru tvrdého luhu, v okolí rákosiny, vrbiny a mokřadní olšiny. Původní rybník s tůněmi leží v nivě řeky Opavy. Je obklopený fragmenty lužních lesů jilmových doubrav (Querco-Ulmetum ) a mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). Součásti rezervace je mokřad, který je tvořen velkými plochami rákosin (Phragmition communis), prostoupený plochami vysokých ostřic (Caricion gracilis), přecházejícími v podmáčenou louku s druhy svazu Alopecurion

109



pratensis a Arrhenatherion. Okraje rákosin lemují bažinné vrbové křoviny (Salicion cinereae). Na ploše rybníka jsou hojně zastoupena společenstva Trapetum natantis, Utricularietum australis, Salvinio-Spirodeletum polyrrhizae na ploše tůně pod hrází Hydrocharitetum morsus-ranae. Kuňka ohnivá využívá nejčastěji mělké okraje rybníka a tůně v litorální části. Děhylovský potok je silně zarostlý submerzní vegetací a rákosem. Piskoř pruhovaný využívá bahnitých nánosů v potoce i rybníku.

Tabulka č.36: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Děhylovský potok - Štěpán (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Kód

Podíl (%)

Rozloha (ha)

Stanoviště nejsou vymezena

Tabulka č.37: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Děhylovský potok - Štěpán (symbol * označuje prioritní druhy) Český název kuňka ohnivá piskoř pruhovaný vážka jasnoskvrnná

Latinský název Bombina bombina Misgurnus fossilis Leucorrhinia pectoralis

Stručný popis Evropsky významné lokality Ostrava - Šilheřovice a její předměty ochrany Kód EVL: CZ0813461 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004 Rozloha: 101,47 ha Popis: Území EVL Ostrava - Šilheřovice je tvořeno zámeckým parkem a třemi alejemi. Zámecký park: Rozsáhlý park o současné rámcové výměře 93 ha se rozkládá okolo zámku na jižním okraji obce Šilheřovice v mírně zvlněném terénu ukloněném k severu. Park vznikl v období 1820 1830, v té době byl podstatně menší a postupně byl rozšiřován na současnou výměru. Jedná se o krajinářský park anglického typu s rozlehlými loukami, lemovanými nebo ojediněle přerušovanými skupinami vzrostlých dřevin. Z hlediska dendrologického je park tvořen převážně domácími a běžnějšími exotickými dřevinami. Park je v současné době využíván jako golfové hřiště. Alej I.: Alej táhnoucí se jihozápadním směrem od osady Paseky o celkové délce 1300 m je tvořena celkově 121 stromy, převažuje lípa srdčitá, ojediněle je zastoupen mladší dub. V aleji bylo zjištěno 16 lip vhodných pro výskyt páchníka (13%), (Stanovský 2007). Alej II.: Nachází se cca 500 m severně od aleje I., skládá se ze dvou částí, jižní část táhnoucí se směrem jihovýchod-severozápad je dlouhá 715 m, na tuto část navazuje v úhlu cca 70° část severní, která je dlouhá 380 m. Zatímco jižní část je rozvolněná, prakticky bez podrostu, pro část severní je typický dosti hustý podrost keřů a mladších jedinců dřevin. Alej III.: Nachází se jižně od parku a lemuje zpevněnou cestu spojující areál parku s komplexem Černého lesa. Celková délka této aleje je 770 m. Ze sledovaných alejí je nejmladší a v současnosti je tvořena 69 stromy, převážně lipami.

Tabulka č.38: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Ostrava - Šilheřovice (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Kód

Stanoviště

Rozloha Podíl (ha) (%)

nejsou vymezena

Tabulka č.39: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Ostrava - Šilheřovice (symbol * označuje prioritní druhy) Český název páchník hnědý

Latinský název Osmoderma eremita

110



Stručný popis Evropsky významné lokality Řeka Ostravice a její předměty ochrany Kód EVL: CZ0813462 Vyhlášeno na základě Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004 Rozloha: 155,45 ha Popis: Jedná se o úsek řeky Ostravice od hranic CHKO Beskydy na Ostravici po přítok Olešná v Paskově. Ostravice protéká jako typická karpatská řeka v závislosti na morfologii Moravskoslezských Beskyd podélnými a příčnými údolními úseky. V době před zaledněním uložila Ostravice karpatské štěrky a písky při úpatí Beskyd. Terasy jsou na Ostravici vyvinuty od ústí Čeladenky k soutoku s Odrou, kde se nejvýrazněji uplatňují střednopleistocenní až mladopleistocenní úrovně. V intenzivně obhospodařované a osídlené nivě se přirozená vegetace zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. V korytě toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stadii na ně vázaných biotopů. Tok řeky s kamenitým dnem obývají z ryb vranka obecná (Cottus gobio), pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), parma obecná (Barbus barbus) a vedle doplňkových druhů parmového pásma také například vysazovaná štika obecná (Esox lucius), lín obecný (Tinca tinca) nebo kapr obecný (Cyprinus carpio). V údolí řeky Ostravice jsou nejzajímavější poměrně četné štěrkové lavice s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), fragmenty jasanovo-olšových luhů, vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů a vrbové křoviny štěrkových náplavů. Z významnějších druhů zde rostou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), vrba hlošinovitá (Salix elaeagnos). V povodí Odry tok Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio).

Tabulka č.40: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Kód

Stanoviště

3220 3240

Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)

Rozloha Podíl (ha) (%) 1.47 0.94 2.19 1.41

Tabulka č.41: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice (symbol * označuje prioritní druhy) Český název vranka obecná

Latinský název Cottus gobio

B.4 VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA PŘEDMĚTY OCHRANY PO A EVL B.4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Posuzovaný návrh ÚPlMO byl předložen ve formě mapových výkresů s vysvětlivkami jednotlivých kódů ploch a ostatních elementů stávající i navrhované technické aj. infrastruktury. Doplňující informace byly čerpány z poskytnutých textových podkladů (viz kap. B.1., Postup zpracování posouzení, bod A). Biologická data tykající se lokality soustavy Natura 2000 a předmětů její ochrany byla získána v průběhu opakovaných návštěv území cca od r. 2005 do současnosti, z odborné literatury a veřejně přístupných portálů, jež jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Množství a struktura podkladů, jež byly k dispozici, byly dostatečné k relevantnímu posouzení o charakteru ploch změn a jejich potenciálních dopadech na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000.

B.4.2 Vlastní vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO a EVL Předložené posouzení vlivu navrženého ÚP Ostravy řeší možné dopady koncepce na předměty ochrany a celistvost vymezených PO a EVL. Na vymezeném území SO města se nachází 2 PO a 3 EVL (v návaznosti na správní území Ostravy se pak nachází další 3 EVL, viz kap. B.3.1.).

111



Mezi hlavní ohrožující vlivy jednotlivých PO a EVL patří: PO Poodří: Intenzifikace hospodaření na rybnících: silné obsádky větších ryb způsobují vymizení měkkých a tvrdých porostů vodních rostlin, vysoký zákal vody, téměř vymizení vodních bezobratlých a drobných obratlovců (bukač velký, moták pochop). Kolísání vodní hladiny na rybnících v době hnízdění (bukač velký, moták pochop). Zvyšující se turistické využívání území (pěší turistika a cykloturistika). Kosení lučních mokřadů a rákosin (moták pochop). Hnojení luk kejdou. Vjíždění motorových vozidel do volné krajiny. Potenciální ohrožující faktory: Realizace záměru plavebního kanálu Odra-Dunaj-Labe. Realizace záměru Distribučního centra ve Studénce - Nové Horce. Budování přehrad na horním toku Odry nebo na některém z jejích hlavních přítoků. PO Heřmanský stav - Odra - Poolší: Snahy o regulaci vodních toků a zpevňování břehů, znečišťování vodních toků a nádrží, kácení dřevin podél řek, zavážení a vysušování mokřadů. Povolené i černé skládky v blízkosti mokřadů a velkých nádrží. Postupující samovolné zazemňování a zarůstání mokřadů. Intenzifikace hospodaření na rybnících, která vede k silné eutrofizaci stojatých vod, ústupu litorální vegetace, snížení průhlednosti vody a ochuzování biotopu o potravní zdroje pro volně žijící živočichy, tedy i ptáky. Sportovní rybolov, který na některých lokalitách působí neúměrné rušení v době hnízdění a drobnými stavbami (rybářské budky) vede k nežádoucí fragmentaci rákosových porostů. Zahušťování komunikační sítě, spojené zejména s výstavbou dálnice D47 – zvýšené rušení během hnízdění i tahu, likvidace drobných mokřadů. Potenciální ohrožující faktory: Snaha o výstavbu rozsáhlých průmyslových zón v nivě řek v těsné blízkosti ptačí oblasti, otevírání nových lokalit pro těžbu štěrku, realizace záměru výstavby plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe. EVL Poodří: Nejzávažnější ohrožení představují snahy o prosazení trasy kanálu Odra – Dunaj v nivě Odry a navazující pravobřežní říční terasa. Koryto kanálu ohrozí hydrologický režim mokřadů, pramenišť a drobných vodních toků v patě terasy, případně je úplně zničí. Ohrožením pro hydrologický režim mokřadů a pramenišť v patě terasy jsou rovněž snahy o rozšíření rozvojových zón v oblasti kolem letiště Mošnov, obzvláště v katastrech Nové Horky, Albrechtiček a Petřvaldíku. Velkým nebezpečím jsou snahy o budování nádrží na horním toku Odry nebo jejích přítocích. Ekosystémy údolní nivy jsou závislé na zachování přirozeně rozkolísaného vodního režimu, tj. kombinace minimálních průtoků a rozsáhlých plošných rozlivů jedno - až dvouletých vod (desítky km2), které zde nastávají v různou roční dobu a s různou intenzitou, v závislosti na klimatických odchylkách jednotlivých sezón. Rozkolísané průtoky jsou důležité pro zachování lužních lesů, aluviálních luk, periodických tůní a periodicky protékaných ramen, izolovaných říčních ramen s trvalou vodní hladinou, pro udržení živého procesu změn a vývoje meandrů atd. Kvalita lučních porostů a v nich nacházejících se tůní může být dále místy negativně ovlivněna nevhodným hnojením a vůbec celkovým způsobem hospodaření na loukách. Složení a kvalita společenstev rybníků a mrtvých ramen jsou pak závislé na hospodaření rybníkářském a rybářském. Vzhledem k blízkosti sídlišť, velké četnosti komunikací pro motorová vozidla a souběhu hranice CHKO s frekventovanou železniční tratí je zde prokazatelný antropogenní vliv, zejména kumulace migračních bariér, hlukové, světelné aj. znečištění. Poodří zasahuje do okraje Ostravy, třetího největšího města v ČR. Enormně narůstá návštěvnost turistů, cyklistů, sportovních rybářů, apod., kapacita únosnosti chráněného území je však vzhledem k jeho rozloze a ke snadné přístupnosti většiny lokalit jen velmi malá.

112



EVL Heřmanický rybník: V širším okolí dosud zavážení mokřadů v rámci rekultivací, zazemňovací procesy v okrajích nádrže. Rybářské hospodaření. EVL Pilíky: Do nádrže jsou odváděny vody z odkalovacích nádrží prádla uhlí Dolu Paskov. Lokalitu ohrožuje především důlní činnost a znečištění vody, populaci hořavek by ohrozil úbytek hostitelských vodních mlžů. EVL Děhylovský potok - Štěpán: Po povodni v r. 1997 narušení ekosystému, postupné zazemňování rybníka, eutrofizace splachy z okolních polí, velká návštěvnost (rybáři, cyklisté, turisté). Nejzásadnější vliv na populaci kuňky ohnivé může mít obnovené rybářské hospodaření nevhodná rybí obsádka, intenzita hospodaření, manipulace s vodní hladinou v době rozmnožování. V případě Děhylovského potoka dochází za bezsrážkových období k silnému snížení průtoku vody a částečnému vysýchání toku. Piskoře pruhovaného mohou ohrozit také zásahy do dnového substrátu. EVL Ostrava Šilheřovice: Nutno zabránit ošetřování stromových dutin a kácení přestárlých a odumřelých stromů. EVL Řeka Ostravice: Nejvýznamnější faktory podepisující se negativně na stavu vegetace zejména z hlediska stability ekosystému jejich produktivity a ovlivňování druhové diverzity na lokalitě jsou: o vysazování jehličnatých kultur kolem toku, regulace toku, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toku, velice intenzívní šíření křídlatky japonské, těžení štěrku, komunální znečistění a nevhodné rybářské obhospodařování (skladba a početnost obsádky). Na základě vymezených EVL a PO a jejich předmětů ochrany lze jako potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 uvést tyto, viz Tab. 42.

Tabulka č.42: Potenciálně dotčené s posuzovaným návrhem ÚPlMO.

lokality

soustavy

Natura

2000

v souvislosti

Potenciální dotčení předloženým návrhem ÚP Ostravy

Lokalita soustavy Natura 2000

Dotčení PO lze vyloučit. Plánovaný DK96/R a návazný DK172/R se nachází v dostatečné vzdálenosti od PO. Částečné dotčení PO. Plánovaný DK66/R, DK 87/R a DZ11/R.

PO Poodří

Dotčení EVL lze vyloučit. Plánovaný DK96/R a návazný DK172/R lze vyloučit. Obdobně plocha PŘ20 se nachází mimo EVL. Dotčení EVL lze vyloučit. Na ploše EVL ani v okolí řešeném koncepcí nejsou navrhovány změny, jež by vedly k dotčení EVL Dotčení EVL lze vyloučit. Plánovaný DZ7/R se nachází v dostatečné vzdálenosti od EVL. Dotčení EVL lze vyloučit. Na ploše EVL ani v okolí řešeném koncepcí nejsou navrhovány změny, jež by vedly k dotčení EVL Dotčení EVL lze vyloučit. Na ploše EVL ani v okolí řešeném koncepcí nejsou navrhovány změny, jež by vedly k dotčení EVL Částečné dotčení EVL. Plánovaný DK66/R, DK 87/R a DZ11/R.

EVL Poodří

PO Heřmanský stav-Odra-Poolší

EVL Řeka Ostravice EVL Pilíky EVL Ostrava-Šilheřovice EVL Děhylovský potok - Štěpán EVL Heřmanický rybník

Vliv koncepce na další EVL a PO, nacházející se v širším okolí, lze vzhledem k jejímu rozsahu, typu a lokalizaci apriori vyloučit (viz výše kap. B.3.1.). Vyhodnocení vlivů koncepce na konkrétní předměty ochrany potenciálně dotčených PO a EVL je zpracováno doporučenou tabelární formou (viz Tab. 44), která vychází z metodického postupu doporučeným MŽP ČR (2007).

Metodika hodnocení významnosti vlivů Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzované koncepce na lokality soustavy Natura 2000 bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001a, Kolektiv 2001b) a platnou legislativou zvoleno zachování příznivého stavu, z hlediska ochrany pro předměty ochrany PO a EVL (typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy).

113



Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech relevantních vlivů koncepce s výslednou bodovou sumarizací pro jednotlivé vlivy (viz Tab. 43).

Tabulka č.43: Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů koncepce na předměty ochrany a celistvost ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (zdroj: MŽP ČR 2007) Termín

Popis

-2

Významný negativní vliv

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze ji eliminovat.

-1

Mírně negativní vliv

Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními.

0

Bez vlivu

Koncepce nemá žádný vliv.

+1

Mírně pozitivní vliv

Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

+2

Významný pozitivní vliv

Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Hodnota

Konkrétní kritéria, jež definují hladinu "významného negativního vlivu" dle odst. 9 § 45i ZOPK, resp. dle směrnice o ptácích (79/409/EHS) a směrnice o stanovištích (92/43/EHS) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze považovat dotčení více než 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace evropsky významného druhu, nebo ptačího druhu na území dané EVL, resp. PO (Bernotat 2007, Percival 2001). V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost lokality považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (udržení optimálního vodního režimu stanovišť, udržení přirozeného druhového složení vegetace lesních typů přírodních stanovišť, eliminace rizika fyzického narušení či rozvrácení lesních typů přírodních stanovišť apod.).

Tabulka č.44: Vyhodnocení míry vlivu návrhu ÚP města Ostravy na předměty ochrany ptačí oblasti a evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Lokalizace

Předmět ochrany

Míra * vlivu

Popis

PO Heřmanský stav-OdraPoolší

bukáček malý (Ixobrychus minutus) kód: A022

0 až -1

JV okraj PO částečně překrývá koridor DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Charakter území v místě vymezeného koridoru neodpovídá biotopovým nárokům druhu. Bukáček zde nebyl pozorován, přičemž výskyt je nepravděpodobný. Vliv komunikace na vymezený předmět ochrany je proto potřeba nahlížet jako nulový (0) až málo významný (-1), a to z důvodu částečné lokalizace koridoru silnice do PO.


ledňáček říční (Alcedo atthis) kód: A229

0 až -1

JV okraj PO částečně překrývá koridor DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Charakter území v místě vymezeného koridoru neodpovídá biotopovým nárokům druhu. Ledňáček zde nebyl pozorován, přičemž výskyt je nepravděpodobný. Vliv komunikace na vymezený předmět ochrany je proto potřeba nahlížet jako nulový (0) až málo významný (-1), a to z důvodu částečné lokalizace koridoru silnice do PO.

114



Předmět ochrany

Míra * vlivu


slavík modráček (Luscinia svecica) kód: A229

0

JV okraj PO částečně překrývá koridor DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Charakter území v místě vymezeného koridoru neodpovídá biotopovým nárokům druhu. Druh zde nebyl pozorován, přičemž výskyt je nepravděpodobný. Vliv komunikace na vymezený předmět ochrany je proto potřeba nahlížet jako nulový (0).

EVL Heřmanický rybník

čolek obecný (Triturus vulgaris) kód: 1166

0 až -1

Východní okraj EVL částečně zasahuje svým okrajem koridor DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Charakter území v místě vymezeného koridoru neodpovídá biotopovým nárokům druhu. Druh zde nebyl pozorován, přičemž trvalý výskyt je v místě překryvu DK66/R, DK87/R a DZ11/R s EVL málo pravděpodobný. Je zde ovšem potenciální vliv na migraci jedinců územím a možný vliv na čolky v období výstavby (viz lokalizace zvířat do výkopů, v kalužích stavby apod.). Vliv komunikace na vymezený předmět ochrany je proto potřeba nahlížet jako potenciálně mírně negativní (0 až -1).

Lokalizace

Popis

*

Hodnota významnosti vlivu na předmět ochrany je stanovena dle "Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (MŽP ČR 2007)" a to následovně: 0 ... koncepce nemá žádný prokazatelný vliv, -1 ... mírně negativní vliv, -2 ... významně negativní vliv.

Shrneme-li výše uvedené (viz Tab. 44), pak se vliv koncepce ÚPlMO jeví z hlediska vymezených předmětů ochrany jakožto málo významný. Lze konstatovat, že navržený ÚP respektuje zadání ÚP, které explicitně uvádí potřebu minimalizace vlivů na složky ochrany přírody. Za potenciálně rizikové (s nízkou mírou rizika) části předloženého ÚP Ostravy je možno považovat koridor pro lokalizaci DK66/R, DK87/R a DZ11/R. V případě rozvoje v dané částí ÚP Ostravy lze očekávat mírné dotčení lokalit soustavy Natura 2000. Ve fázi přípravy a předložení konkrétních záměrů by tudíž bylo vhodné tyto podrobit samostatnému posouzení dle § 45i ZOPK.

B.4.3 Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost lokality Celistvost lokalit připravované soustavy Natura 2000 je nazírána jako trvale udržitelné zachování kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V zjednodušeném pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky. Celistvost je chápána ve vztahu k celé řadě faktorů, zahrnujících vlivy různých časových měřítek. ÚPlMO nebude mít z koncepčního hlediska ani z hlediska posouzení jednotlivých ploch významný negativní vliv na celistvost PO a EVL ani z hlediska komplexního působení na PO a EVL jako celek, ani ve formě významného negativního vlivu na jednotlivé předměty ochrany PO a EVL. Na základě výše uvedeného je možno uzavřít: významný negativní vliv návrhu ÚP Ostravy na celistvost vymezených EVL a PO a jejích předmětů ochrany lze vyloučit.

B.4.4 Vyhodnocení možných kumulativních vlivů Vzhledem k charakteru předloženého návrhu ÚP Ostravy (změny ve využívání stávajících ploch, rozšíření stávajících stavebních ploch, vymezení dopravních koridorů, výstavba rodinných domů a ploch pro podnikání aj.) a faktu, že nebyl shledán významný negativní vliv na žádný z předmětů ochrany EVL a PO. V případě navržených ploch DK66/R, DK87/R a DZ11/R dochází k částečné kumulaci s ÚP města Bohumín, kde se plánuje rovněž posílení dopravní infrastruktury v daném komunikačním uzlu (viz DK66/R, DK87/R a DZ11/R se nachází na rozhraní SO Ostravy a SO Bohumína). V případě ÚP Bohumín je navazující plocha vedena jako koridor DS-Z32 (pro silnici II/471 Bohumín – Rychvald – Radvanice). Přípravu konkrétního záměru na posílení dopravního napojení tudíž bude vhodné následně hodnotit jako jeden záměr.

115



Kumulaci vlivu v případě dané rozvojové plochy lze hodnotit jako nevýznamné (bude se fakticky jednat o jeden záměr na rozhraní dvou správních obvodů).

B.5 OPATŘENÍ K PREVENCI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONCEPCE Cílem předloženého posouzení je relevantní zhodnocení potenciálních vlivů posuzovaného návrhu koncepce ÚP Ostravy na předměty ochrany potenciálně dotčených EVL či PO. V případě zjištěných mírných negativních vlivů navrhnout opatření k jejich zmírnění, případně vyloučení, pokud je to možné. V případě posuzovaného návrhu ÚPlMO nebyl shledán žádný významně negativní vliv na předměty ochrany EVL a PO. Potenciálně negativní může být následný záměr realizace DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Protože jsou dané plochy situovány do vymezených lokalit soustavy Natura 2000, bude žádoucí tyto následně řešit individuálně ve vztahu k vymezeným EVL a PO, a to v intencích § 45i ZOPK.

B.6 ZÁVĚR POSOUZENÍ Předložený návrh ÚPlMO řeší územní rozvoj správního obvodu města Ostravy (k.ú. Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice a Vítkovice). Návrh je posouzen z hlediska potenciálních vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, resp. na evropsky významná stanoviště a druhy, jež jsou jejich předmětem ochrany. Z hlediska regionálního vymezení ÚP postihuje – 2x ptačí oblast (tj. PO Heřmanský stav – Odra – Poolší a PO Poodří) a 3x evropsky významné lokality (tj. EVL Heřmanický rybník, EVL Poodří a EVL Pilíky). Při hranici s řešeným územím se pak nacházejí EVL Děhylovský potok – Štěpán, EVL Ostrava – Šilheřovice a EVL Řeka Ostravice Návrh ÚP města Ostravy zahrnuje řadu aspektů rozvoje regionu, charakteru sídelního rozvoje, řešení dopravní obslužnosti regionu, cestovního ruchu atd. Dle zadání ZÚR MSK předložený ÚP zohledňuje přírodní kvality regionu a do vymezených lokalit soustavy Natura 2000 zasahuje jen minimálně. Vzhledem k provedení ÚP bylo identifikováno potenciální (mírné) dotčení v případě PO Heřmanský stav – Odra – Poolší a EVL Heřmanický rybník, na jejichž území zasahují plochy výstavby dopravních koridorů (silniční a železniční), tj. DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Tyto plochy lze doporučit k samostatnému posouzení dle 45i ZOPK, a to ve fázi předložení vlastních stavebních záměrů. Na základě vyhodnocení možných vlivů koncepce je možno konstatovat, že navržený ÚPlMO nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

B.7 POUŽITÉ PODKLADY (A) CITOVANÁ LITERATURA Bernotat D. (2007): Practical experience of appropriate assessment in Germany. Bundesamt für Naturschutz, Presentation at – a workshop: „European Exchange of Experience on the Assessment of Plans and Projects Significantly Affecting Natura 2000 Sites According to Article 6 (3) and (4) of the Habitats Directive (92/43/EEC), 29.-30.3.2007, Berlin. Härtel H., Lončáková J. & Hošek M. (eds.) (2009): Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. Praha, AOPK ČR, 125 str. Chvojková E., Volf O., Kopečková M., Hummel J., Čížek O., Dušek J., Březina S. & Marhoul P. (eds.) (2009): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Zpracováno pro MŽP ČR, Praha. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kolektiv (2001a): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001b): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1.

116



Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Praha, AOPK ČR, 202 str. MŽP ČR (2007): 15. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, částka 11, s. 1 – 23. Percival S. M. (2001): Assessment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, 96 p. Roth P. (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, Praha, 23 str. (B) ÚPLNÁ CITACE ODKAZOVANÝCH LEGISLATIVNÍCH NAŘÍZENÍ: Nařízení Vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Nařízení Vlády č. 165/2007 Sb. ze dne 4. června 2007, o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav Odra –Poolší. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. ze dne 14. dubna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb..

117



C.VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. byly v roce 2008 zpracovány Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava (dále jen ÚAP). Tyto ÚAP byly aktualizovány v r. 2010 a v roce 2012 je připravována nová aktualizace. Součástí ÚAP je Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ), který dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území v deseti tematických skupinách. Vybrané sledované jevy uvedené v RURÚ jsou v této kapitole Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (dále jen VVURÚ) konfrontovány s vlivy, které navrhuje Územní plán města Ostravy (dále ÚPlMO). Každá kapitola je rozdělena na tři části. První z nich obsahuje seznam jevů dle ÚAP. Jevy, které jsou ovlivněny návrhem ÚPlMO jsou v seznamu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou ovlivněny návrhem ÚPlMO nebo nejsou v rámci ÚAP zpracovány, jsou označeny šedou kurzívou. Druhá část kapitoly popisuje současný stav jevů v řešeném území, třetí část popisuje samotné vlivy návrhu ÚPlMO na tyto jevy.

C.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE C.1.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A057 dobývací prostor - DP - dobývací prostor A058 chráněné ložiskové území - chráněné ložiskové území A059 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry A060 ložisko nerostných surovin - výhradní bilancované ložisko nerostných surovin - prognózní zdroj nerostných surovin A061 poddolované území - území s dlouhodobými anomálními projevy - území s doznívajícími vlivy důlních činností - území ve vlivu důlních podmínek - území dotčené vlivy důlních činností - území neovlivněné důlní činností A062 sesuvné území a území jiných geologických rizik - sesuvné území bodové - sesuvné území A063 staré důlní dílo - staré důlní dílo A066 odval, výsypka, odkaliště, halda

C.1.2 Stav území dle územně analytických podkladů Na území Ostravy se nachází dobývací prostory, chráněná ložisková území a výhradní ložiska nerostných surovin. V Ostravě jsou vymezena plošná i bodová sesuvná území. Nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch.

C.1.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO výrazně reguluje využívání ložisek nerostných surovin. Novou těžbu černého uhlí klasickými metodami na území města nepovoluje, povrchová těžba nerostných surovin bude ukončena, otevírání nových ložisek lze povolovat pouze výjimečně v územích, kde nenaruší záměry sledované ÚPlMO.

118



C.2 VODNÍ REŽIM C.2.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A044 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem - vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem - ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější - zdroj přírodní pitné vody A045 chráněná oblast přirozené akumulace vod A046 zranitelná oblast A047 vodní útvar povrchových, podzemních vod - voda A048 vodní nádrž A049 povodí vodního toku, rozvodnice A050 záplavové území - záplavové území stanovené - Q100 A051 aktivní zóna záplavového území - aktivní zóna záplavového území A052 území určené k rozlivům povodní A053 území zvláštní povodně pod vodním dílem A054 objekt / zařízení protipovodňové ochrany - protipovodňová hráz A055 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem - ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I. stupně - ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II. stupně - přírodní léčivý zdroj A056 lázeňské místo; vnitřní, vnější území lázeňského místa

C.2.2 Stav území dle územně analytických podkladů Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem. Na území města Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody. Na území Ostravy jsou stanovena záplavová území vodních toků, v některých místech včetně vymezení jejich aktivní a pasivní zóny. V území jsou řešena protipovodňová opatření, ta je nutné aktualizovat a doplnit.

C.2.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO nepovoluje žádné stavby v aktivní zóně záplavových území a omezuje novou výstavbu v záplavových územích mimo aktivní zónu, čímž bude eliminována možnost poškození nemovitostí způsobených povodněmi. ÚPlMO navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.), vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny a snížení eroze zemědělských půd. Zvláštní povodeň Území města Ostravy by bylo při havárii vodních děl na Ostravici, Moravici, Lučině a Morávce zasaženo průlomovou vlnou zvláštní povodně, která je vyznačena ve výkrese O1 – Koordinační výkres. Rozliv zvláštní povodně je vyznačen jako souhrn ploch jednotlivých zvláštních povodní. ÚPlMO nenavrhuje žádná opatření proti dopadu zvláštních povodní. Při návrhu zastavitelných ploch byla průlomová vlna zohledněna.

119



C.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ C.3.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A064 staré zátěže území a kontaminované plochy - území ekologických rizik A065 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší A066 odval, výsypka, odkaliště, halda A069 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma - ČOV - čistírna odpadních vod skupinová - PČS - přečerpávací stanice odpadních vod A070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma - stoka splaškové kanalizace - stoka dešťové kanalizace - stoka jednotné kanalizace - stoka tlakové kanalizace A084 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny a nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami A085 skládka včetně ochranného pásma A086 spalovna včetně ochranného pásma A087 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma A088 dálnice včetně ochranného pásma - dálnice A089 rychlostní komunikace včetně ochranného pásma - silnice I. třídy - rychlostní A090 silnice I. třídy včetně ochranného pásma - silnice I. třídy - navrhované silnice - navrhované mimoúrovňové křižovatky A091 silnice II. třídy včetně ochranného pásma A092 letiště včetně ochranných pásem

C.3.2 Stav území dle územně analytických podkladů Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) dle Věstníku MŽP č. 4/2010 byl na území působnosti jednotlivých stavebních úřadů ORP Ostrava území překračován imisní limit pro denní a roční koncentrace PM10, roční imisní limit pro NO2 a roční imisní limit pro benzen. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP dostatečnou míru separace, podstatná část komunálního odpadu je separována. V posledních letech podíl tříděného odpadu roste, ale stále velký podíl v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Na území se vyskytují místa se starou zátěží. Jsou zde i lokality, které jsou určené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území.

C.3.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO vytváří podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch na území města. Na části takto zasažených ploch navrhuje rekultivační plochy pro asanaci, území přestavby nebo nově vymezuje zastavitelné plochy. Řešení jednotlivých zátěží musí být vždy součástí jednotlivých záměrů a ÚPlMO ho nemůže významně ovlivnit. Ke zlepšení ovzduší přispěje i to, že ÚPlMO omezuje výstavbu nových zdrojů emisí, které by vyvolaly zhoršení kvality ovzduší. ÚPlMO vytváří územní podmínky pro dokončení hlavních kanalizačních sběračů a pro vybudování soustavné kanalizace v okrajových oblastech města.

C.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY C.4.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A017 oblast krajinného rázu a její charakteristika - území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu 120



A018 místo krajinného rázu a jeho charakteristika A019 místo významné události A020 významný vyhlídkový bod - významný vyhlídkový bod A021 územní systém ekologické stability - nadregionální biocentrum - nadregionální biokoridor - regionální biocentrum - regionální biokoridor - místní (lokální) biocentrum - místní (lokální) biokoridor - interakční prvek - nadregionální biokoridor – zdroj ZÚR MSK - regionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK - regionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK - lokální biocentrum - zdroj ZÚR MSK A022 registrovaný významný krajinný prvek, pokud není vyjádřen jinou položkou - registrovaný významný krajinný prvek A023 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou A024 přechodně chráněná plocha - přechodně chráněná plocha A025 národní park včetně zón a ochranného pásma A026 chráněná krajinná oblast včetně zón - I. zóna CHKO - II. zóna CHKO - III. zóna CHKO - IV. zóna CHKO A027 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma - národní přírodní rezervace (NPR) A028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma - zvláště chráněné území A029 národní přírodní památka včetně ochranného pásma - národní přírodní památka (NPP) A030 přírodní park A031 přírodní památka včetně ochranného pásma - přírodní památka (PP) A032 památný strom včetně ochranného pásma - památný strom A033 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO A034 NATURA – evropsky významná lokalita - NATURA 2000 - evropsky významná lokalita A035 NATURA – ptačí oblast - NATURA 2000 - ptačí oblast A036 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem - výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A042 hranice biochor - hranice biochory

C.4.2 Stav území dle územně analytických podkladů Území Ostravy zahrnuje zvlášť chráněná území a obecně chráněná území přírody a krajiny, na část území zasahuje CHKO Poodří. Stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že se zde nachází území soustavy NATURA 2000, registrovány jsou významné krajinné prvky (mimo prvků jmenovaných zákonem 114/1992 Sb.). Dle koeficientu ekologické stability (0,45) se jedná o území intenzivně využívané, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie.

121



C.4.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO zpřesňuje vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vymezených v ZÚR MSK a doplňuje je návrhem místního (lokálního) ÚSES. Ochranu krajinného rázu zabezpečuje stanovením podmínek ochrany pro zastavitelné plochy a zastavěné území (ve smyslu ust. §12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění). ÚPlMO vymezil oblasti a místa krajinného rázu a stanovil pro ně doporučení, resp. podmínky ochrany krajinného rázu. Navržený zábor pozemků určených k plnění funkce lesa je pro novou výstavbu ve velikosti cca 0,2 ha, pro stávající chatovou osadu v Hošťálkovicích je navržen zábor 3,1 ha, a pro dopravní stavby 35,6 ha. VKP údolní nivy řek budou ovlivněny výstavbou páteřních komunikací (Severní spoj apod.).

C.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA (ZPF A PUPFL) C.5.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A037 lesy ochranné A038 lesy zvláštního určení - les A039 lesy hospodářské A040 vzdálenost 50 m od okraje lesa - ochranné pásmo lesa (50m) A041 bonitovaná půdně ekologická jednotka - I. třída ochrany - II. třída ochrany A043 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti - podrobné odvodňovací zařízení - hlavní odvodňovací zařízení

C.5.2 Stav území dle územně analytických podkladů Zemědělská a lesní půda na území Ostravy plní hospodářské funkce, významný podíl mají lesy zvláštního určení. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Zemědělská půda tvoří cca 40% rozlohy Ostravy, z toho 33,25% tvoří půdy I. třídy ochrany ZPF, 24,02% II. třídy ochrany. Lesní porosty plní významné hospodářské a ochranné funkce a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Výměra půdy určené k plnění funkce lesa na území Ostravy činí 2 470,5 ha lesů (11,5% z celkové rozlohy Ostravy), z toho je 42 % lesů hospodářských, 50 % ha lesů zvláštního určení a 8% lesů ochranných.

C.5.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO navrhuje zábor zemědělské půdy ve všech třídách ochrany v celkovém rozsahu 988,9 ha. Větší část záborů (55%) je navržena na nejkvalitnějších půdách: - I. třídy ochrany v celkovém rozsahu 26,6 ha, - II. třídy ochrany v celkovém rozsahu 510,7 ha. Dochází k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa v celkovém rozsahu 38,9 ha.

C.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA C.6.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů Dopravní infrastruktura A088 dálnice včetně ochranného pásma - dálnice A089 rychlostní komunikace včetně ochranného pásma 122



- silnice I. třídy - rychlostní A090 silnice I. třídy včetně ochranného pásma - silnice I. třídy A091 silnice II. třídy včetně ochranného pásma A092 silnice III. třídy včetně ochranného pásma A093 místní a účelové komunikace A094 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma - železniční trať celostátní - ochranné pásmo železniční tratě celostátní A095 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma A096 koridor vysokorychlostní železniční trati A097 vlečka včetně ochranného pásma A098 lanová dráha včetně ochranného pásma A099 speciální dráha včetně ochranného pásma A100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma A101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma A102 letiště včetně ochranných pásem A103 letecká stavba včetně ochranných pásem - heliport A104 vodní cesta - vodní cesta Dunaj - Odra - Labe – územní rezerva A105 hraniční přechod A106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická trasa - cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích) - navrhované cyklostezky A114 jiná ochranná pásma - ochranné pásmo zařízení ČHMÚ Technická infrastruktura A067 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma - vodojem zemní - vodojem věžový A068 vodovodní síť včetně ochranného pásma - vodovod - vodovodní řád provozní vody A069 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma - ČOV - čistírna odpadních vod skupinová - PČS - přečerpávací stanice odpadních vod A070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma - stoka splaškové kanalizace - stoka dešťové kanalizace - stoka jednotné kanalizace - stoka tlakové kanalizace - sběrač důlních vod - potrubí průmyslové odpadní vody A071 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma - elektrárna A072 elektrická stanice včetně ochranného pásma - rozvodna - distribuční trafostanice A073 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma - venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV - venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV - kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV - kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV - ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních A074 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma - regulační stanice plynu VTL A075 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma - plynovod VTL 123



- plynovod STL A076 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma A077 ropovod včetně ochranného pásma A078 produktovod včetně ochranného pásma A079 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma - výtopna A080 teplovod včetně ochranného pásma - teplovod A081 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma - radiová stanice na RR trase - základnová stanice - rádiová stanice na RR trase - ochranné pásmo vysílače A082 komunikační vedení včetně ochranného pásma - komunikační vedení (OP 1,5 m) - ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR - radioreléová trasa A083 jaderné zařízení Ostatní veřejná infrastruktura A107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma A110 objekt civilní ochrany A111 objekt požární ochrany A112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky A113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria A114 jiná ochranná pásma A115 ostatní veřejná infrastruktura

C.6.2 Stav území dle územně analytických podkladů Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava celostátně významný dopravní uzel v rámci evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever - jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice D1 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní železniční tratě a průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. Veřejná dopravní infrastruktura Územím SO ORP Ostrava prochází větev VI. B TEMMK, jímž probíhá i koridor dálnice D47/D1. Již dostavěná část D1 (D47) na sledovaném území v nejbližších letech (po dostavbě chybějících částí jak na území ČR, tak i navazující dálnice na území Polska) zajistí kvalitní napojení na mezinárodní dálniční síť. Základem stávající silniční sítě zajišťující dopravní obslužnost území SO ORP Ostrava jsou silnice první třídy I/11, 1/56/R56, I/58 a I/59, na které navazují silnice II. třídy dále doplněné silnicemi III. třídy. Stávající technický stav silniční sítě, absence obchvatů obcí a řada dalších dopravních závad i omezená kapacita vyžadují její postupnou dostavbu, modernizaci a rekonstrukci. Problematika vysokého dopravního zatížení v řadě úseků a především na území města Ostravy a jeho očekávaného dalšího růstu bude v cílovém stavu řešena postupnou modernizací a rekonstrukcí komunikací, v některých případech i vybudováním přeložek a dostavbou některých úseků. Železniční síť tvoří celostátní trať mezinárodního a republikového významu (ČD 270), jež probíhá v rámci II.TŽK. Na území Ostravy je již částečně modernizována (mimo prostor kolejiště hlavního nádraží) pro traťovou rychlost do 160 km/hod. Jako součást evropské dopravní sítě zajišťuje především tranzitní spojení a napojení MSK na ostatní území ČR, napojení na dopravní systémy sousedních zemí (Polska a Slovenska) a zajišťuje tranzitní nákladní přepravu. Dvě celostátní tratě (ČD 323 a 321) umožňují napojení sousedních sídel na nadřazenou železniční síť a dostupnost krajského města. Jsou vybavena řadou zastávek především v městských částech Ostravy. Výhledově by měl být vybudován i koridor vysokorychlostní tratě VR1 jako součást evropské sítě VRT. 124



Veřejná technická infrastruktura Ostrava je zásobována pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 60%, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 40%. Na území statutárního města Ostravy se nacházejí vodní zdroje podzemních vod, Nová Ves a Dubí, Ještěrka I., Ještěrka II., Palesek, Sýkorův důl, Pešatek, Zábřeh II.- vodovod, Důlňák ve Vratimově. Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v současné době je budován v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustěmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice. Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě - Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Sem jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic a Svinova. Zásobování elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a elektráren, pro napájecí body – transformační stanice VVN/VN, kde používané napětí VN je převážně 22 kV, méně pak 10,5 a 6,3 kV. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vznikla potřeba posílení kapacit elektrické energie. Byla vybudována nová trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a v současné době je realizována rekonstrukce vedení 110 kV z této trafostanice do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV v Porubě, Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové. Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VTL nad 4 MPa /VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300 - 500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů. Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., RSEM (region severní Morava). Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), závodní tepelná elektrárna ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. a závodní tepelná elektrárna ČEZ- Energetika Vítkovice. Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě.

C.6.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území Veřejná dopravní infrastruktura ÚPlMO vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě. Plochy dopravní infrastruktury dále vymezuje ÚPlMO pro zajištění dalších dopravních funkcí města (dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.). ÚPlMO stanoví koncepci rozvoje základní sítě pozemních komunikací, která je tvořena roštem tahů dálnice D1, silnic I/11, I/56, I/58 a I/59 a na ně navazujících silnic II. a III. tříd a významných místních

125



komunikací. ÚPlMO územně hájí a podporuje v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci návrhových prvků dálniční sítě a silničních sítí I., II., III. třídy a sítě místních komunikací. ÚPlMO stanoví koncepci rozvoje základní železniční sítě, územně hájí v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci návrhových prvků železniční sítě. ÚPlMO navrhuje: - respektovat železniční síť tvořenou celostátní tratí č. 270 Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Ostrava – Bohumín a dalšími celostátními železničními tratěmi č. 321 Opava východ – Ostrava - Svinov – Český Těšín, 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, - na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy (především na koridorových tratích) s ostatními druhy doprav a zlepšení parametrů kolejové sítě, - na stávající základní železniční síti územně hájit záměry na dobudování zastávek pro zlepšení obsluhy území Kunčic, Vítkovic a Zábřehu, - podporovat elektrifikaci a modernizaci tratí, - hájit plochy územních rezerv pro záměry výstavby regionální lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Ostrava – Hlučín, Ostrava – Orlová a Ostrava – Havířov, - hájit plochy územních rezerv pro záměry dostavby železniční sítě a vysokorychlostní železniční tratě. ÚPlMO stanovuje koncepci rozvoje tramvajové sítě, územně hájí a v návaznosti na vývoj dopravní situace navrhuje realizovat návrhové prvky tramvajové sítě a připravovat podmínky pro její propojení s tratěmi regionální lehké kolejové dopravy (LRT). ÚPlMO v území hájí záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tvořené dálkovými trasami (trasy Greenways podél řeky Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny), trasami krajského významu (Bartovice – Hrabová – Stará Bělá – Krmelín) a páteřními trasami městského významu. Při rozhodování o rekonstrukci veřejných prostranství preferuje ÚPlMO tam, kde je to technicky možné, segregaci cyklistické dopravy od dopravy automobilové. ÚPlMO hájí plochy územních rezerv pro záměry vodní dopravy - průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe a splavnění úseku řeky Ostravice pro rekreační plavbu. ÚPlMO hájí a respektuje záměry výstavby a přestavby přestupních uzlů pro vzájemnou vazbu jednotlivých subsystémů veřejné osobní dopravy. Statickou dopravu (parkování) navrhuje ÚPlMO realizovat na pozemku stavby pro stupeň automobilizace 1 : 2 a to jak pro novostavby, tak i pro změny užívání stávajících staveb. Pro řešení deficitu statické dopravy v historické části města a sídlištních celků navrhuje zajistit výstavbu záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti a ve vazbě na trasy městské hromadné dopravy. Veřejná technická infrastruktura Technickou infrastrukturu vymezuje ÚPlMO pro zajištění základního systému zásobování zastavěného území města energiemi a vodou a pro likvidaci odpadních a srážkových vod. ÚPlMO navrhuje zajistit systém zásobování pitnou vodou z povrchových zdrojů Ostravského oblastního vodovodu Kružberk, Slezská Harta, Šance a z podzemních zdrojů na území města v poměru cca 60% : 40%. Budou využívány podzemní vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá– Pešatek, Palesek a Sýkorův důl, Bartovice-Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II.-vodovod, Důlňák ve Vratimově jako rezervu bude chráněn vodní zdroj Přemyšov. I nadále budou využívány zdroje průmyslové vody - řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. ÚPlMO nenavrhuje budování nových čerpacích stanic. Odkanalizování zachovává koncepci soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě – Přívoze, vč. vytvoření územních podmínek pro dokončení hlavních kanalizačních sběračů. V okrajových městských obvodech, u kterých je z různých důvodů toto řešení nereálné, budou odpadní vody likvidovány v samostatných místních ČOV a ve dvou navrhovaných ČOV (ArcelorMittal Ostrava a Koblov), v případě Bartovic část území bude odkanalizována přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov. ÚPlMO dále vytváří územní podmínky pro vybudování soustavné kanalizace v okrajových oblastech města. 126



Slané důlní vody budou nadále čerpány z vodní jámy bývalého Dolu Jeremenko a vypouštěny do řeky Ostravice. Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské oblasti Hornoslezské pánve. ÚPlMO vytváří územní podmínky pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a jejím blízkém okolí. V distribučním systému VN navrhuje postupný přechod z napětí 6,3 a 10,5 kV na 22 kV, síť 10,5 kV dále nerozvíjet. Výjimečně připustit připojení nového odběru v blízkosti sítě 10,5kV, pouze do doby přechodu na 22kV. ÚPlMO hájí plochy a územní rezervy pro stavby trafostanic a koridory pro výstavbu elektrických vedení. Sítí elektronických komunikací rozumí ÚPlMO přenosové systémy, spojovací a sdělovací zařízení umožňující přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. ÚPlMO nenavrhuje nové plochy ani koridory pro telekomunikační stavby a zařízení. ÚPlMO nenavrhuje nové koridory ani zařízení pro telekomunikace po vedení. Zásobování zemním plynem bude zachováno z tranzitní soustavy, která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému. ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů plynovodů ani zvýšení dodávek zemního plynu. Degazační plyn nadále využívat pro průmyslové účely a pro výrobu elektrické energie a tepla, ÚPlMO vytváří podmínky pro rozšíření degazačních stanic s výrobou elektrické energie a tepla, napojených na centrální distribuci energií. U velkých obytných celků a obchodních komplexů ÚPlMO preferuje zásobování teplem z ústředních zdrojů soustavy centrálního zásobování teplem. ÚPlMO nenavrhuje výstavbu nových ústředních zdrojů tepla, nepovoluje výstavbu nových zdrojů tepla, které významně zhoršují kvalitu ovzduší a nenavrhuje další rozvoj významných řadů horkovodů a parovodů. Parovody budou postupně nahrazovány horkovody ve stávajících trasách parovodů. ÚPlMO nenavrhuje změnu stávající koncepci hospodaření s komunálním odpadem na území města s využitím systému tříděného sběru, které je řešeno centrálně pro celé město: - komunální odpad třídit ve zpracovatelském závodě, materiál přednostně recyklovat a kompostovat, - neupotřebitelný materiál ukládat podle jeho charakteru na centrální skládku komunálního odpadu v Ostravě Hrušově, event. na jinou skládku umožňující uložení konkrétního odpadu, - po ukončení skládkové činnosti celé těleso skládky postupně rekultivovat a začlenit do krajiny, - V případě realizace centrální spalovny odpadů na Karvinsku podle koncepce hospodaření s komunálním odpadem MSK, bude vhodná část komunálního odpadu vytříděna a zlikvidována v této spalovně.

C.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY C.7.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A003 plochy občanského vybavení - plochy občanského vybavení A115 ostatní veřejná infrastruktura A116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku A119 další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

C.7.2 Stav území dle územně analytických podkladů V rámci sociálně demografických podmínek je na území města Ostravy vnímána řada dlouhodobých místních i obecných nerovnovážných trendů. Základním a nejvýznamnějším místním trendem je pokles počtu obyvatel. Jeho příčinou je především výrazné záporné saldo migrace s negativními dopady jak do věkové, tak i vzdělanostní a sociální struktury obyvatel. Menší negativní význam má 127



úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou. Spíše doprovodným obecným trendem je pak stárnutí populace, které územně graduje na starších sídlištích. Výrazným sociálně demografickým faktorem je i nezaměstnanost (která je prvotně vnímána jako faktor-projev hospodářských podmínek území). Absence podrobnějších údajů o příjmech obyvatel neumožňuje přesnější hodnocení nepříznivých sociálních tendencí z územního hlediska (na úrovni řešeného území).

C.7.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO nepřímo pozitivně ovlivňuje možnosti vývoje počtu obyvatel v řešeném území, zejména přiměřenou a atraktivní nabídkou ploch pro bydlení. Vytváří tak předpoklady ke stabilizaci počtu obyvatel – zmírnění dlouhodobého nerovnovážného vývoje (poklesu počtu obyvatel ve městě). ÚPlMO tak nepřímo pozitivně ovlivňuje obecný proces stárnutí počtu obyvatel v řešeném území, zejména vytvářením podmínek pro snížení záporného salda migrace obyvatel z města. ÚPlMO dále nepřímo pozitivně ovlivňuje dostupnost širokého spektra vybavení v řešeném území, vytváří plošné a funkční předpoklady pro optimalizaci jejího rozvoje. Rozvoj vybavení významnou měrou ovlivňují další systémy plánování, především v oblasti komunitní, školství, zdravotnictví, které ÚPlMO přiměřeným způsobem promítá do svého řešení. ÚPlMO vytváří podmínky pro zmírnění a v dlouhodobějším výhledu i změnu nepříznivého sociálně demografického vývoje. Tento významný nepřímý úkol ÚPlMO zlepšuje stabilitu pilíře soudržnosti obyvatel území. Soudržnost obyvatel území se v posledním desetiletí snižovala v návaznosti na řadu sociálně ekonomických, ale i demografických jevů, kterým je nezbytné čelit. Řešení ÚPlMO vychází z reálných podmínek města (poklesu počtu obyvatel na cca 290 tis. v r. 2025)), ale i širších sociálně demografických trendů (především stárnutí populace).

C.8 BYDLENÍ C.8.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A003 plochy občanského vybavení - plochy občanského vybavení A116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku A118 jiné záměry A119 další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění 2 podle katastrálních území, průměrná cena m zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

C.8.2 Stav území dle územně analytických podkladů Rozvoj bydlení ve městě Ostravě podstatným způsobem ovlivňuje soudržnost obyvatel území. Nerovnovážnými tendencemi s širšími vazbami jsou zejména suburbanizační procesy a zvýšená mobilita obyvatel (projevující se nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, nové plochy občanského vybavení a negativními dopady na kvalitu životního prostředí). Míra suburbanizačních procesů v zázemí Ostravy je spíše podprůměrná (ve srovnání s jinými městy v ČR). Je koncentrována na jihozápadní okraj Ostravy a vzdáleněji do okolí Frýdlantu nad Ostravicí (např. Čeladná, Malenovice). Intenzita nové bytové výstavby ve městě Ostravě je stále nízká, na úrovni cca 1/3 průměru ČR. Ve městě je potřeba posilovat disponibilní nabídku připravených stavebních pozemků pro bydlení. Optimalizovaná nabídky pozemků pro bydlení představuje významný stabilizační a rozvojový faktor města. Nebezpečí představují tendence k sociální a etnické polarizaci zejména v rámci vybraných lokalit města, které nejsou přímo řešitelné nástroji v rámci územního plánování (řešit především v rámci komunitního plánování, bytové politiky města – koncepce bydlení).

C.8.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO pozitivně ovlivňuje nabídku pozemků pro bytovou výstavbu, jejíž intenzita je v řešeném území dlouhodobě nízká. Rozsah nových ploch pro bydlení odpovídá předpokládanému – reálnému vývoji počtu obyvatel (pokles počtu obyvatel na cca 290 tis. do r. 2025), zohledňuje i potřeby optimálního 128



fungování trhu se stavebními pozemky pro bydlení ve městě (odpovídá potřebě tlumení nadměrných suburbanizačních tendencí v zázemí Ostravy). ÚPlMO pozitivně ovlivňuje atraktivitu (ceny) bydlení ve městě, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj a zkvalitnění občanského vybavení, dopravní a technické infrastruktury, zeleně a rekreace, včetně životního prostředí. Současný stav atraktivity bydlení ve městě je nízký, k odstranění tohoto stavu přispívá i posilování podmínek ekonomického rozvoje při minimalizaci dopadů na životní prostředí ve vazbě na rozvoj širšího regionu (průmyslová zóna Mošnov). ÚPlMO nepřímo pozitivně ovlivňuje zejména plošnou úroveň bydlení v souladu s obecnými dlouhodobými trendy vývoje – především pokrytím potřeb bydlení vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti domácností (růstu podílu domácnosti jednotlivců) a rozvoje druhého bydlení. ÚPlMO vytváří optimální podmínky pro rozvoj bytové výstavby na svém území. Návrh nových ploch je přiměřený očekávanému vývoji počtu obyvatel. Hlavními faktory poptávky po bydlení jsou přitom růst počtu domácností (v důsledku poklesu jejich průměrné velikosti) a náhrada za očekávaný odpad bytů. Kvalitativní změny v oblasti bydlení a omezení suburbanizačních tlaků zabezpečuje zvýšení podílů ploch pro bydlení v rodinných domech.

C.9 REKREACE C.9.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A003 plochy občanského vybavení - plochy občanského vybavení A020 významný vyhlídkový bod - významný vyhlídkový bod A030 přírodní park A038 lesy zvláštního určení - les A119 další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

C.9.2 Stav území dle územně analytických podkladů V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Denní rekreace obyvatel je v Ostravě pokryta poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu, tak i kultury. Potenciál města z hlediska cestovního ruchu spočívá zejména v možnostech industriální a kongresové turistiky. Ostrava je dějištěm významných kulturních i sportovních akcí celonárodního i mezinárodního významu. Z hlediska cestovního ruchu je významným střediskem také blízké město Klimkovice, kde se nachází lázeňská a rehabilitační zařízení - Lázně Sanatoria Klimkovice. Ostrava má dostatek ubytovacích zařízení v široké škále druhů, od kempů až po luxusní hotely. Celkově dochází k nárůstu počtu hostů, ale k poklesu počtu přenocování.

C.9.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO chrání stávající přírodní předpoklady rekreace a optimálně využívá možností změn funkčního využití ploch (zejména brownfields) pro posílení předpokladů rekreace. Vytváří tak podmínky pro zvýšení podílu ploch zeleně ve městě i pro využití antropogenních tvarů reliéfu (hald). ÚPlMO posiluje dlouhodobě realizovaný trend zachování a využití kulturně municipálních předpokladů rekreace na území města Ostravy, zejména industriálních (technických) památek. ÚPlMO zlepšuje realizační předpoklady rekreace především v oblasti dopravy (viz návrh cyklostezek). ÚPlMO vytváří dostatečný prostor pro realizaci zařízení cestovního ruchu a rekreace jak v návaznosti na centrální část města, tak i jednotlivých vhodných lokalit. ÚPlMO maximálně využívá omezených přírodních předpokladů řešeného území pro zlepšení rekreačních předpokladů. Důraz je kladen na zlepšení podmínek (nejen územních) pro využití industriálních (technických) památek, které má ve městě delší tradici. Celkově je tak zlepšován obraz města a nepřímo posilován i pilíř soudržnosti obyvatel území.

129



C.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY C.10.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A002 plochy výroby - plochy výroby A003 plochy občanského vybavení - plochy občanského vybavení A004 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 2 A119 další dostupné informace, například průměrná cena m stavebního pozemku v 2 členění podle katastrálních území, průměrná cena m zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

C.10.2 Stav území dle územně analytických podkladů Hospodářské podmínky sídel jsou obvykle rozhodujícím faktorem jejich udržitelného rozvoje. Pro rozvoj města Ostravy byl hospodářský faktor v minulosti zcela zásadní. Rozhodující význam tohoto faktoru pro město i širší region přetrvává. Současně v rámci hospodářského subsystému probíhá intenzivní proces restrukturalizace a modernizace vytvářející novou efektivní strukturu. Systém územního plánování je jedním z mnoha činitelů ovlivňujících hospodářské podmínky území (makroekonomické, institucionální, legislativní, regionální). Přímý vliv se projevuje zejména v oblasti nabídky ploch pro podnikání, regulace jejich využití a infrastrukturních podmínek území. Významným nerovnovážným faktorem je historicky vzniklá a zčásti přetrvávající nevhodná lokalizace řady výrobních areálů v městské zástavbě, omezující zejména obytné a rekreační funkce území. Nerovnovážnou tendencí z hlediska hospodářských podmínek území vyvolanou místními i širšími regionálními vazbami jsou především požadavky ochrany životního prostředí, které mohou vytěsňovat velké průmyslové firmy z území města, ale i z regionu a ČR.

C.10.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO přiměřeně ovlivňuje plošnou nabídku pozemků pro podnikání. S ohledem na zkvalitnění podmínek životního prostředí není cílem další expanze ploch pro podnikání do nezastavěného území. Rozsah nových ploch pro podnikání odpovídá intenzifikačnímu přístupu ÚPlMO, zejména preferenci využití ploch „brownfields“. Nové plochy výroby jsou navrženy zejména ve vazbě na dopravní infrastrukturu s návazností na stávající plochy pro podnikání. ÚPlMO zohledňuje vazby v sídelní struktuře regionu (na průmyslové zóny mimo území města). Návrh ÚPlMO vytváří pouze omezené podmínky optimalizace funkčního využití ploch. Hlavním omezením jsou samotné možnosti ÚPlMO a velmi nízká účinnost nástrojů ovlivňujících využitelnost území. Návrh ÚPlMO nepřímo pozitivně ovlivňuje řešení problémů nezaměstnanosti, zejména nabídkou ploch s příznivými infrastrukturními podmínkami. ÚPlMO vytváří zejména plošné a infrastrukturní předpoklady pro další přiměřený rozvoj podnikání na území města Ostravy. Řešení odráží existující limity na území města (zejména z oblasti životního prostředí) a záměr zkvalitnění obytné funkce. Přednostní návrh nových ploch pro podnikání (především lehký průmysl) je orientován na plochy brownfields, při současném posílení zastoupení zeleně v těchto územích.

C.11 PRŮŘEZOVÉ JEVY C.11.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů Do přehledu začlenění v předchozích deseti kapitolách nebyly zařazeny sledované jevy, které mají „průřezovou“ povahu, jako jsou A001 zastavěné území - hranice zastavěného území A108 vojenský újezd A109 vymezené zóny havarijního plánování A117 zastavitelná plocha

130



a dále řada jevů vyjadřujících hodnoty, které mohou mít význam pro kvalitu bydlení, rekreaci i hospodářství A005 památková rezervace včetně ochranného pásma A006 památková zóna včetně ochranného pásma - ochranné pásmo památkové zóny A007 krajinná památková zóna A008 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma - významná nemovitá kulturní památka A009 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A010 památka UNESCO včetně ochranného pásma A011 urbanistické hodnoty A012 region lidové architektury A013 historicky významná stavba, soubor - historicky a urbanisticky významný soubor A014 architektonicky významná stavba, soubor - architektonicky cenná stavba A015 významná stavební dominanta - významná stavební dominanta A016 území s archeologickými nálezy - území s archeologickými nálezy - Landek A019 místo významné události

C.11.2 Stav území dle územně analytických podkladů Současně zastavěné území bylo vymezeno v r. 2006, jako součást změny ÚPl*1994, dle stavebního zákona č. 50/1976 ve znění platném do 31.12.2006. Další, výše uvedené jevy, jsou vymezeny a popsány v rámci ÚAP.

C.11.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚPlMO vymezuje zastavěné území v souladu s § 58, zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. ÚPlMO respektuje limity využití území (památkové zóny, nemovité kulturní památky atd.) a vytváří územní podmínky pro ochranu urbanistických a architektonických staveb.

131



D.PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT) Vyhodnocení předpokládaných vlivů vychází ze SWOT analýzy (ÚAP aktualizace 2010) a posuzuje: D.1. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.2. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.3. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.4. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Metodický přístup 1. Pro každý výrok je stanoven vliv řešení ÚPlMO na změnu výchozího stavu (zlepšení, zhoršení silných nebo slabých stránek), reakce na vnější vývojové tendence (využití příležitostí, eliminace hrozeb) - pomocí 5 bodového hodnocení: výrazně zlepšující zlepšující bez vlivu nebo s minimálním vlivem zhoršující výrazně zhoršující 2. Pro vyhodnocení konkrétního výroku je stanovena intenzita vazby vzhledem k jejímu potenciálu (možnostem) řešení ÚPlMO – pomocí 5 bodového hodnocení: velmi malá až zanedbatelná malá průměrná nadprůměrná velmi intenzivní V komentáři je uvedeno, jakým způsobem se v rámci řešení ÚPlMO vliv prosazuje (zejména návrh ploch, infrastruktury, organizace území), případně nakolik je hodnotící výrok relevantní a správně klasifikován s ohledem na principy SWOT analýzy (rozlišení na vnitřní a vnější faktory). SWOT analýza je při tomto hodnocení vnímána jako identifikace interních silných a slabých charakteristik územní jednotky (města Ostravy) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž nositelem je vnější prostředí.

D.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ D.1.1 Horninové prostředí a geologie – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Sesuvná území plošná a bodová. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Intenzita vazby ÚPlMO

Bez vlivu nebo s min. vlivem

Velmi malá až zanedbatelná

Komentář ÚPlMO respektuje toto omezení využití území. Formálně by výrok měl být zařazen mezi slabé stránky, jedná se o vnitřní charakteristiku.

132



Výrok: Výstup důlních plynů na povrch. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO




Komentář ÚPlMO respektuje toto omezení využití území. Formálně by výrok měl být zařazen mezi slabé stránky, jedná se o vnitřní charakteristiku.

D.1.2 Vodní režim – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Velmi intenzívní

Komentář ÚPlMO nepovoluje žádné stavby v aktivní zóně záplavových území a omezuje novou výstavbu v záplavových územích mimo aktivní zónu.

Výrok: Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem

Intenzita vazby ÚPlMO Velmi malá až zanedbatelná

Komentář Mimo vliv ÚPlMO.

Výrok: Pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny a snížení eroze zemědělských půd (např. poldry).

Výrok: Potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.) a vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Výrok: Zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Odry) nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi. Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPlMO Bez vlivu nebo s Velmi malá až Mimo vliv ÚPlMO. min. vlivem zanedbatelná

133



Výrok: Vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech, znemožnění investičního rozvoje v těchto územích. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.) a vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny.

D.1.3 Hygiena životního prostředí – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Komentář

Nadprůměrná

ÚPlMO vytváří podmínky pro odstranění starých ekologických zátěží především v lokalitách Dolní Vítkovice, Hrušov, Vítkovice, Karolina, centrální odval Zárubek, odval Nová huť, odval Hrabůvka, laguny Ostramo, Hrušovské chemické závody, Bartovice -skládka ocelárenských kalů, halda dolu Šverma v Přívoze.

Výrok: Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář Spalování paliv se odvíjí především od dostupnosti a ceny ušlechtilých druhů paliv.

Výrok: Velké zdroje znečišťování ovzduší. Vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší. Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPlMO ÚPlMO omezuje výstavbu nových zdrojů emisí, které by Zlepšující Malá vyvolaly zhoršení kvality ovzduší. D.1.4 Ochrana přírody a krajiny – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Negativní dopady aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Malá

Komentář ÚPlMO respektuje oblasti cenné pro ochranu přírody a krajiny.

Výrok: Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

134



Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Velmi intenzívní

Komentář ÚPlMO povoluje výstavbu ve volné krajině pouze ve výjimečných případech (s výjimkou liniových staveb dopravní a technické infrastruktury) a stanoví podmínky ochrany krajinného rázu.

Výrok: Problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



D.1.5 ZPF a PUPFL – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zhoršující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje odlesňování v nezbytném rozsahu, především pro realizaci komunikací.

Výrok: Výskyt silných větrů a nahodilá těžba, výskyt škůdců. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zhoršující


Komentář

Nadprůměrná

Zábor půdního fondu je navržen také na nejkvalitnějších půdách. Cca 4/5 záborů ZPF je převzato z návrhu platného ÚPl*1994. Navrženým záborem nedochází k narušení celistvosti zemědělsky obhospodařovaných ploch ani k omezení přístupnosti zemědělských pozemků.

Výrok: Degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Nadprůměrná

135

Komentář ÚPlMO navrhuje min. zábory lesa pro plochy bydlení a výroby (cca 0,22 ha)



D.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Veřejná technická infrastruktura Výrok: Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Dopravní infrastruktura Výrok: Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Odkládání realizace výstavby plánovaných akcí – především dostavby silnice I/11 – růst dopravní intenzity na stávající silnici. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Zpoždění řešení napojení stávajících komunikací na nově budovanou infrastrukturu.

136



Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Nadprůměrná

ÚPlMO navrhuje řadu dopravních staveb, jejichž realizace je předpokladem pro snížení rizika dopravních nehod.

Dopravní infrastruktura – automobilová doprava Výrok: nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení investičních možností povede k ještě většímu přetížení sítě s negativními důsledky na životní prostředí a bezpečnost Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Dopravní infrastruktura – železniční doprava Výrok: zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPlMO Bez vlivu nebo s Velmi malá až Mimo vliv ÚPlMO. min. vlivem zanedbatelná Dopravní infrastruktura – cyklistická doprava Výrok: riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem

137





Dopravní infrastruktura – letecká a vodní doprava Výrok: konkurence letišť v Katowicích a Krakowě Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



D.1.7 Sociodemografické podmínky – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Nebezpečí emigrace vzdělanějších a mladších skupin obyvatelstva (odliv mozků). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář Řešení ÚPlMO zvyšuje atraktivitu bydlení ve městě a vytváří podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol.

Výrok: Další zhoršení již nepříznivé věkové struktury obyvatelstva na území kraje. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Intenzita vazby ÚPLMO

Komentář


Malá

Obecný proces stárnutí obyvatel má zprostředkovaný vliv i na situaci v řešeném území.

Výrok: Zhoršující se stav životního prostředí může vést k dalšímu odchodu obyvatel. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Velmi intenzivní

Komentář Výrok je prvotně vázán na opatření v rámci environmentálního pilíře. ÚPlMO vytváří podmínky pro zlepšení životního prostředí.

D.1.8 Bydlení – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Snižování finančních prostředků pro regeneraci a výstavbu bytového fondu ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů EU. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


bez vlivu nebo s min. vlivem

Malá

Komentář Do řešení ÚPlMO, které je dlouhodobé, se výrazněji nepromítá.

Výrok: Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným investicím do bydlení. Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPLMO Vytváření podmínek pro bytovou výstavbu v ÚPlMO Zlepšující Průměrná zlepšuje rozvojové podmínky města Ostravy. 138



D.1.9 Rekreace – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Nedojde-li k rozšíření nabídky služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace, bude pravděpodobně klesat návštěvnost a tím může dojít ke zrušení některých ubytovacích zařízení a ohrožení souvisejících dodavatelů. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář

Malá

ÚPlMO přímo nestanovuje optimální rozsah kapacit, pouze může vyhodnotit nadměrnou rekreační zátěž území. Tvrzení je rozporné, zrušení kapacit hrozí zejména tam, kde je jich přebytek.

Výrok: Snižování zájmu turistů o návštěvu města. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující

Intenzita vazby ÚPLMO Průměrná

Komentář ÚPlMO omezuje tuto hrozbu posílením realizačních předpokladů rekreace a cestovního ruchu v řešeném území a to jak přírodních lokalizačních předpokladů, tak antropogenních předpokladů (industriálních památek).

Výrok: Zánik nebo nevhodné využití technických památek. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO omezuje tuto hrozbu nepřímo, prvotně závisí na snaze vlastníků a památkové ochraně.

D.1.10 Hospodářské podmínky – vliv ÚPlMO na eliminaci nebo snížení hrozeb Výrok: Další snižování počtu pracovních míst z důvodu dopadu dlouhodobé recese. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář

Malá

Řešení ÚPlMO zlepšuje podmínky zaměstnanosti ve městě řadou opatření (od zlepšování veřejné infrastruktury, funkční optimalizace území a stabilizace využití území až po posílení nabídky ploch pro podnikání).

Výrok: Snižování kupní síly obyvatelstva utlumuje rozvoj dalších podnikatelských aktivit malého a středního podnikání. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem

139

Intenzita vazby ÚPLMO Velmi malá až zanedbatelná

Komentář ÚPlMO neřeší.



Výrok: Rostoucí náklady na dekontaminaci a revitalizaci brownfields. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář ÚPlMO neřeší. Je to však významnou bariérou jejich využití.

Výrok: Odchod zahraničních investorů. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující

Intenzita vazby ÚPLMO Malá

Komentář Pozitivní dopady řešení ÚPlMO na podmínky podnikání ve městě jsou jedním z faktorů, které mohou pozitivně ovlivnit chování jakýchkoliv investorů.

Výrok: Nárůst nezaměstnanosti u rizikových skupin Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



D.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ D.2.1 Horninové prostředí a geologie – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Větší rozsah sesuvných území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář ÚPlMO respektuje toto omezení využití území.

Výrok: Existence starých ekologických zátěží, stará důlní díla – nedostatečně zajištěná důlní díla. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO respektuje toto omezení využití území, částečně přispívá k odstranění ekologických zátěží změnou využití území v přestavbových plochách.

Výrok: Poddolovaná území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Malá


140



Výrok: Omezené možnosti využití dobývacích prostorů zejména v centrální části města – důlní ohradník. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Bez vlivu nebo s min.

Malá


D.2.2 Vodní režim – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Záplavy zastavěných území. Záplavové území, stanovena aktivní zóna záplavového území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO nepovoluje žádné stavby v aktivní zóně záplavových území a omezuje novou výstavbu v záplavových územích mimo aktivní zónu, čímž dojde k omezení škod způsobených povodněmi. ÚPlMO navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry atd.).

Výrok: Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO vytváří územní podmínky pro podporu retenčních schopností krajiny, zejména pro retenci v nezastavěných oblastech niv vodních toků.

Výrok: Přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.).

D.2.3 Hygiena životního prostředí – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší ve srovnání s krajským průměrem. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy.

141




Zlepšující


Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro odstranění starých ekologických zátěží především v lokalitách Dolní Vítkovice, Hrušov, Vítkovice, centrální odval Zárubek, odval Nová huť, odval Hrabůvka, laguny Ostramo, Hrušovské chemické závody, Bartovice -skládka ocelárenských kalů, halda dolu Šverma v Přívoze

Výrok: Nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích na území města a rizik pro životní prostředí z nich vyplývajících Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář Zlepšení informovanosti o ekologických zátěžích je především úkolem pro aktualizace ÚAP.

Výrok: Na území ORP Ostrava dochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO omezuje výstavbu nových zdrojů emisí, které by vyvolaly zhoršení kvality ovzduší.

Výrok: Neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry města. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro odstranění starých ekologických zátěží především v lokalitách Dolní Vítkovice, Hrušov, Vítkovice, centrální odval Zárubek, odval Nová huť, odval Hrabůvka, laguny Ostramo, Hrušovské chemické závody, Bartovice -skládka ocelárenských kalů, halda dolu Šverma v Přívoze.

Výrok: Absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným provozem Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



D.2.4 Ochrana přírody a krajiny – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace.

142






Výrok: Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích. Hodnocení: Intenzita vazby ÚPlMO Velmi malá až zanedbatelná

Komentář

Vliv řešení ÚPlMO


Komentář


Nadprůměrná

Vliv řešení ÚPlMO

Bez vlivu nebo s Mimo vliv ÚPlMO. min. vlivem Výrok: Likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch výroby a bydlení. Hodnocení: ÚPlMO navrhuje rozvojové plochy mimo ploch kvalitní zeleně.

Výrok: Likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje min. zábory lesa pro plochy bydlení a výroby (cca 0,22 ha).

D.2.5 ZPF a PUPFL – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Relativně nízká úrodnost půdy. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Nevhodná druhová skladba lesních porostů. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO




143

Komentář Poškození porostů může ÚPlMO ovlivnit jen zprostředkovaně v min. míře, tím, že nenavrhuje nové velké zdroje znečištění ovzduší.



D.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Dopravní infrastruktura Výrok: Nevyhovující technický stav a kapacita stávající silnice I/11 při relativně vysoké a rostoucí intenzitě dopravy včetně těžké nákladní a kamionové přepravy. Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPlMO ÚPlMO navrhuje stavby prodloužená Rudná (přeložka I/11) včetně MÚK Opavská, MÚK 17.listopadu a přestavby tělesa navazujících úseků ulice Opavské (II/479) a Karla Svobody (MK) - (DK1), Jižní tangenta vč. MÚK s ul. Rudnou (I/11) - (DK82), Přestavba tělesa ulice Rudné Velmi (I/11) v úseku Místecká (I/56) – řeka Lučina včetně Zlepšující intenzivní výstavby MÚK s ulicí Vratimovskou (MK) - (DK83), MÚK Rudná (I/11) x Závodní (MK) včetně přeložky tramvajové tratě - (DK125), MÚK Rudná (I/11) x Místecká (I/56) včetně MÚK Rudná x Výstavní (MK), přeložky tramvajové tratě a přestavby tělesa ulice Rudné v úseku ul. Lidická ul. Tavičská - (DK132). Výrok: Převažující špatný technický stav stávající silniční sítě, zejména silnic II. a III. tříd, absence obchvatů, řada dopravních závad. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující

Intenzita vazby ÚPlMO Velmi intenzivní

Komentář ÚPlMO navrhuje jak nové stavby, tak přestavby stávajících silnic I., II., III. třídy a místních komunikací.

Výrok: Nadměrná intenzita automobilové dopravy na území statutárního města Ostravy, zhoršená imisní situace, hluková zátěž. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Komentář

Průměrná

ÚPlMO navrhuje modernizaci a rozšíření železniční sítě a tramvajové dopravy, přestupní uzly, úpravy komunikační sítě cílené na autobusovou dopravu a návrhy na rozvoj lehké kolejové dopravy. Kvalitní veřejná osobní doprava je předpokladem pro příznivé ovlivnění intenzity automobilové dopravy.

Výrok: Pomalý průběh modernizace silniční sítě v důsledku omezených finančních prostředků. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy silnic nižších tříd z důvodu nedostatku finančních prostředků.

144






Dopravní infrastruktura – automobilová doprava Výrok: nevyhovující stavební a technický stav silniční sítě (zejména II. a III. třídy) a místních komunikací Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru města a v obytných souborech Poruby a Jižního města Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující

Intenzita vazby ÚPlMO Průměrná

Komentář Pro řešení deficitu statické dopravy v historické části města a v sídlištních celcích územní plán navrhuje výstavbu záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti a ve vazbě na trasy městské hromadné dopravy.

Dopravní infrastruktura – železniční doprava Výrok: morální a technická zastaralost železniční tratě ČD 321 (spodek, zabezpečení, rychlost) Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Dopravní infrastruktura – cyklistická doprava Výrok: velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou a z toho vyplývající finančně i technicky komplikované řešení jejich vzájemného propojení cyklotrasami např. Poruba-Centrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum přes oblast Vysokých pecí Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Dopravní infrastruktura – letecká a vodní doprava Výrok: nekvalitní komunikační napojení letiště Mošnov a chybějící železniční napojení

145






D.2.7 Sociodemografické podmínky – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Výrazný pokles obyvatel města Ostravy zejména migrací do okolních obcí a do SO ORP Frýdek – Místek, Hlučín, Havířov. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující


Komentář

Průměrná

ÚPlMO kvantifikuje pravděpodobný vývoj počtu obyvatel jako podklad pro přiměřený návrh ploch pro bydlení. Současně svým řešením zvyšuje migrační atraktivitu města, která je klíčem ke stabilizaci vývoje počtu obyvatel.

Výrok: Stárnutí obyvatel a zvyšování počtu obyvatel ve věku 65 let a více (Poruba, Hrabůvka). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO zvyšuje migrační atraktivitu města, která omezuje odliv mladých lidí z města, tlumí tak zhoršování věkové struktury obyvatel.

D.2.8 Bydlení – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Relativně nízký nárůst bytového fondu ve Statutárním městě Ostrava (2,13 %). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Nadprůměrná

Vytváření podmínek pro bytovou výstavbu přímo zlepšuje možnosti bytové výstavby, především na nových plochách.

Výrok: Nevhodná struktura bytového fondu ve Statutárním městě Ostrava (vysoký podíl panelových domů). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář



Řešení ÚPlMO nepředurčuje technologii nové bytové výstavby. Výrazně je posílena nabídka ploch pro výstavbu bytů v rodinných domech.

D.2.9 Rekreace – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Nedostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO výrazně chrání a zlepšuje přírodní předpoklady pro realizaci rekreace, zejména zastoupení zeleně v území. 146



Výrok: Nedostatečné ubytovací kapacity v odpovídající kvalitativní struktuře, chybějící zejména v obdobích velkých sportovních a kulturních akcí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář



Vliv ÚPlMO je nepřímý a velmi malý. Obecně platí, že využitelnost ubytovacích zařízení v Ostravě je spíše nižší, kapacit je zřejmě dostatek. Kvalitativní struktura je ovlivněna poptávkou a záměry investorů.

Výrok: Přetrvávající negativní image města Ostravy, nízká atraktivita města v oblasti cestovního ruchu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO nepřímo vytváří podmínky pro zlepšení image města a to i v oblasti cestovního ruchu širokou řadou opatření.

Výrok: Výrazný pokles počtu přenocování v Ostravě. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář Vliv ÚPlMO je nepřímý a velmi malý. Částečně v rozporu s konstatováním o nedostatečné ubytovací kapacitě.

D.2.10 Hospodářské podmínky – vliv ÚPlMO na posílení slabých stránek Výrok: Dopad hospodářské recese z důsledku silné citlivosti místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. automobilový, hutnický průmysl). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář Řešení ÚPlMO vychází z nezbytnosti zlepšování podmínek pro fungování podniků, nikoliv však selektivně v rámci jednotlivých „ohrožených“ odvětví.

Výrok: Vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve městě Ostrava. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující

147


Komentář Řešení ÚPlMO zlepšuje nepříznivé podmínky zaměstnanosti ve městě řadou opatření (zlepšování infrastruktury, funkční optimalizace a stabilizace využití území až po posílení nabídky ploch pro podnikání).



Výrok: Snižování kupní síly obyvatelstva Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář ÚPlMO neřeší. Výrok není specifikován.

Výrok: Přetrvávající důsledky transformace – řada areálů brownfields. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující

Intenzita vazby ÚPLMO Velmi intenzivní

Komentář Řešení ÚPlMO – návrh nových ploch, zejména pro podnikání a rozšíření zeleně, upřednostňuje využití areálů brownfieldů.

Výrok: Značný počet lidí s nižší nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací, zejména v průmyslových odvětvích. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Jednostranné zaměření průmyslu na odvětví, hutnického, strojírenského a chemického průmyslu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Výrazně zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO řeší pouze omezeně. Je vnímáno z obecného hlediska, z potřeby restrukturalizace průmyslu, nepřímo pak preferencí ploch pro lehký průmysl.

D.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ D.3.1 Horninové prostředí a geologie – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Zásoby černého uhlí, zemního plynu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Existence ložisek dosud netěžených. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zhoršující


Komentář

Nadprůměrná

ÚPlMO neuvažuje s exploatací ložisek nerostných surovin; těžba černého uhlí a povrchových ložisek nerostných surovin se nepředpokládá, plochy pro těžbu ÚPlMO nenavrhuje.

148



Výrok: Těžba černého uhlí a zemního plynu, slévárenských písků, cihlářských hlín a těžba štěrkopísku. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Výrazně zhoršující

Velmi intenzívní


PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Další využití ložisek nerostných surovin. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zhoršující

Velmi intenzívní


D.3.2 Vodní režim – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice, Lučina, Opava. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Vodní plochy zadržující vodu v území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem PŘÍLEŽITOSTI


Komentář ÚPlMO respektuje stávající rozsah vodních ploch.

Výrok: Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území.

149





Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Výrok: Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná


Výrok: Realizace preventivních protipovodňových opatření. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Nadprůměrná

ÚPlMO vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny, navrhuje hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.

Výrok: Budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Nadprůměrná


Výrok: Citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch pro rekreaci. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář

Malá

ÚPlMO vytváří územní podmínky pro využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch pro rekreaci, navrhuje revitalizovat břehy vodních toků přírodě blízkým způsobem.

D.3.3 Hygiena životního prostředí – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPlMO Bez vlivu nebo s Velmi malá až Mimo vliv ÚPlMO. min. vlivem zanedbatelná Výrok: Napojení větší části Ostravy na CZT.

150





Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO zachovává současný systém CZT, nenavrhuje výstavbu nových ústředních zdrojů tepla.

Výrok: Zabezpečené komplexní nakládání s komunálním odpadem v rámci města a růst množství vytříděných odpadů do cca r. 2015. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Sanace starých ekologických zátěží – možnost využití prostředků z EU. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář


Malá

ÚPlMO vytváří územní podmínky pro sanaci starých zátěží.

Výrok: Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Jsou zde plochy určené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO vymezuje plochy přestavby, na kterých navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem využití.

Výrok: Pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp. lokalit znečištěných podniků, skládek, starých průmyslových podniků.

151





Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO vymezuje plochy přestavby, na kterých navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem využití.

D.3.4 Ochrana přírody a krajiny – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Existence území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář ÚPlMO respektuje chráněná území.

Výrok: Národní přírodní památky a rezervace, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES – biocentra, biokoridory (nadregionální a regionální tah). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Malá

Komentář ÚPlMO upřesňuje vymezení prvků ÚSES.

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Jednoznačné vymezení chráněných území v území a v ÚPD jednotlivých obcí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář Vymezení chráněných území je oprávněn provádět pouze příslušný orgán ochrany přírody.

Výrok: Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování (vymezení přesných tras zejména biokoridorů lokálního významu). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Velmi intenzivní

ÚPlMO upřesnil vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES a vymezil místní (lokální) prvky. Z ÚSES byly vypuštěny nevhodně trasované místní biokoridory (trasované zjm. přes souvislou zástavbu).

Výrok: Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář Mimo vliv ÚPlMO. 152



Výrok: Rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro vznik nových ploch zeleně jednak v rámci návrhu prvků ÚSES, jednak v rámci např. ploch pro bydlení a veřejných prostranství.

Výrok: Vybudovat nefunkční prvky, resp. nefunkční části ÚSES. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



D.3.5 ZPF a PUPFL – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: ZPF 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zhoršující

Intenzita vazby ÚPlMO Nadprůměrná

Komentář Zábor půdního fondu je navržen také na nejkvalitnějších půdách. Navrženým záborem nedochází k narušení celistvosti zemědělsky obhospodařovaných ploch ani k omezení přístupnosti zemědělských pozemků.

Výrok: Na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány meliorační systémy. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zhoršující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje zábor zemědělských pozemků s melioračními systémy.

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů.

153






Výrok: Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO




Komentář Zalesňování pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost navrhuje ÚPlMO především v souvislosti s návrhem prvků ÚSES.

Výrok: Obnova lužních lesů v záplavových oblastech Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje obnovu lužních lesů v navrhovaných prvcích ÚSES v záplavových oblastech.

D.3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí Veřejná technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Výrok: Dostatečná přenosová kapacita produktovodu - elektrické sítě, plynovodů v SO ORP Ostrava. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO respektuje současný stav a navrhuje nezbytné posílení elektrické sítě.

Výrok: Napojení všech obcí na vodovod. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář



ÚPlMO navrhuje zajistit systém zásobování pitnou vodou z povrchových zdrojů Ostravského oblastního vodovodu Kružberk, Slezská Harta, Šance a z podzemních zdrojů na území města v poměru cca 60% : 40%.

Výrok: Plynem zásobovány všechny obce Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO




Komentář Zásobování zemním plynem bude zachováno z tranzitní soustavy, která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému. ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů plynovodů ani zvýšení dodávek zemního plynu. 154



Výrok: Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující

Intenzita vazby ÚPlMO Nadprůměrná

Komentář Výrok neodpovídá současné potřebě elektrické energie. ÚPlMO vytváří územní podmínky pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a jejím blízkém okolí.

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP Ostrava, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Malá

Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro zvýšení efektivity technické infrastruktury.

Výrok: Využití dotací z programů EU na výstavbu a rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Výrok: Poloha na větvi VI. B TEMMK (S-J tahu D47/D1 tzv. „slezského kříže“). Poloha na trase II. a III.TŽK. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Modernizovaná páteřní železniční trať mezinárodního a republikového významu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Vysoká hustota silniční sítě, jejíž základ je tvořen dálnicí a silnicemi I. třídy.

155





Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje řadu dopravních staveb, které zvýší hustotu silniční sítě.

Výrok: Zapojení železniční tratě 270 do integrovaného dopravního systému ODIS. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Blízkost mezinárodního letiště, jež zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní přepravu z/do území. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava na úrovni kraje (Bílá kniha). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Nadprůměrná

ÚPlMO navrhuje řadu dopravních staveb, jejichž realizace je předpokladem pro zlepšení parametrů silniční sítě.

Výrok: Dostavba/homogenizace páteřních komunikací I/56, I/58 (jižní tangenta). Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO hájí a podporuje v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci návrhových prvků prodloužené ulice Místecké a jižní tangenty.

Výrok: Doplnění stávající silniční sítě a zkvalitnění/homogenizace silnic II/477, II/478.

156





Komentář

Zlepšující

Nadprůměrná

ÚPlMO navrhuje řadu dopravních staveb, jejichž realizace je předpokladem pro zlepšení parametrů silnic II/477, II/478.

Výrok: Výstavba vysokorychlostní železniční tratě VR1 zajišťující napojení na evropskou síť VRT. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář ÚPlMO vymezuje územní rezervu pro VR1.

Výrok: Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPlMO Bez vlivu nebo s Velmi malá až Mimo vliv ÚPlMO. min. vlivem zanedbatelná Dopravní infrastruktura – automobilová doprava SILNÉ STRÁNKY Výrok: relativně rozvinutá síť státních silnic a místních komunikací nabízející dobrý standard plošné obsluhy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje řadu dopravních staveb, které zvýší hustotu silniční sítě.

Výrok: rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO vytváří předpoklady pro posílení významu městské a příměstské nekolejové dopravy (návrh přestupních uzlů atd.).

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních přivaděčů Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO vymezuje plochy staveb (dostaveb) dálniční sítě a přivaděčů.

Výrok: dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u trasy tzv. "Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi

157



Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro dokončení chybějících prvků.

Dopravní infrastruktura – železniční doprava SILNÉ STRÁNKY Výrok: rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a vleček Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro doplnění železniční sítě.

Výrok: rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a regionálních tratích Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro vyšší využití železniční sítě osobní dopravou (přestupní uzly, nové zastávky apod.).

Výrok: probíhající rekonstrukce koridorových tratí, zajišťujících zvýšení kvality železniční dopravy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením železniční dopravy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro zkvalitnění systému.

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření systému P+R, rekonstrukce a dostavba železničních zastávek Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář ÚPlMO vytváří podmínky pro zkvalitnění systému.

Výrok: dopravní politika sledující podporu veřejné osobní dopravy a v odůvodněných případech potlačení individuální dopravy (např. v centru města)

158






Výrok: Vlečkové propojení přístavu Bohumín a Ostravy-Kunčic jako alternativa hutního přístavu na Ostravici. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář Tento záměr je nahrazen zdvoukolejněním tratě 321 v úseku Svinov – odbočka Odra

Výrok: Vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v Ostravě pro zajištění vazeb osobní dopravy v evropském měřítku. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář ÚPlMO vymezuje územní rezervu pro VR1.

Výrok: budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem a Slovenskem Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Průměrná

Komentář Návrh mimo řešené území ÚPlMO – (Vrbice nad Odrou).

Dopravní infrastruktura – cyklistická doprava SILNÉ STRÁNKY Výrok: vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho vyplývající možnost vedení cyklotras rekreačního charakteru podél nich a propojení s přilehlými rekreačními oblastmi např. Hlučínsko, FrýdeckoMístecko, Poodří Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO hájí záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami (trasa Greenways podél řeky Odry aj.).

Výrok: ve městě již vybudováno více jak 50% délky plánovaných cyklotras Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



PŘÍLEŽITOSTI Výrok: napojení Ostravy na Greenway Krakov - Morava - Vídeň podél řeky Odry 159





Komentář

Zlepšující

Průměrná

ÚPlMO hájí záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami (trasa Greenways podél řeky Odry aj.).

Výrok: při budování cyklotras nadměstského nebo nadregionálního významu možnost čerpat krajské nebo státní finanční prostředky případně využít prostředky fondů EU Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Dopravní infrastruktura – letecká a vodní doprava SILNÉ STRÁNKY Výrok: letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz s perspektivou výrazného rozvoje. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



PŘÍLEŽITOSTI Výrok: rozvoj letiště Mošnov vč. vybudování kvalitního silničního a železničního napojení letiště na nadřazené dopravní tahy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



Výrok: vybudování Oderské vodní cesty ( vodní magistrála E30 ) s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest na Polském území (Kožle-Bohumín) a současně vybudování protipovodňových opatření Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Průměrná

Komentář ÚPlMO hájí plochy územních rezerv pro vybudování průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe.

160



D.3.7 Sociodemografické podmínky – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Silné vzdělávací centrum – přítomnost 3 vysokoškolských a řady středoškolských institucí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář V rámci návrhu nových ploch nejsou vymezeny nové prostory pro alokaci škol. Reálně je možné předpokládat, že demografický vývoj a navazující pokles počtu dětí ve městě „uvolní“ část stávajících kapacit.

Výrok: Ostrava jakožto centrum služeb vyššího typu – zdravotnictví, školství, sociální služby. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Průměrná

V rámci návrhu nových a přestavbových ploch je vytvářen přiměřený prostor pro alokaci těchto zařízení.

Výrok: Identifikace aktuálních potřeb specifických skupin obyvatelstva prostřednictvím komunitního plánování sociálních služeb. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář

Zlepšující

Malá

V rámci návrhu nových a přestavbových ploch pro bydlení, občanské vybavení a ploch smíšeného způsobu využití je vytvářen prostor pro alokaci těchto zařízení

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Posílit příchod mladých lidí podporou vysokých škol. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář

Malá

Vazba ÚPlMO na podporu vysokých škol je malá. V rámci města a při restrukturalizaci školství je možné předpokládat posílení nabídky z málo využívaných, volných kapacit.

Výrok: Migrační potenciál ze Slovenska a Polska - zlepšování migračního pohybu obyvatelstva. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Komentář

Malá

Řešení ÚPlMO zvyšuje atraktivitu bydlení ve městě. Migrační pohyb je však ovlivněn zejména úrovní mezd v regionu, nabídkou pracovních příležitostí a řadou obecných socio-kulturních vlivů neovlivnitelných územním plánem.

Výrok: Zlepšení životního prostředí jako příležitost pro přilákání lidí do Ostravy.

161





Zlepšující

Velmi intenzivní

Komentář Výrok je prvotně vázán na opatření v rámci environmentálního pilíře. ÚPlMO vytváří podmínky pro zlepšení životního prostředí.

Výrok: Stárnutí obyvatel města Ostravy s nedostatečnou kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Malá

Komentář Proces stárnutí obyvatel má vliv na potřebu kapacit zařízení pro seniory v řešeném území. Otázkou je, zda to mají být ubytovací kapacity, které jsou nejdražší formou sociální péče. Prakticky je toto řešeno v rámci komunitního plánování města. Pro pokrytí poptávky vytváří ÚPlMO přiměřené územní podmínky.

D.3.8 Bydlení – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Nízký podíl bytového fondu vystaveného do roku 1945. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář Vytváření podmínek pro bytovou výstavbu nepřímo zlepšuje i věkovou strukturu bytového fondu.

Výrok: Bohaté zkušenosti odborné veřejnosti v problematice rekonstrukce a regenerace domovního a bytového majetku. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem



PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Zájem vedení města (státní správa a samospráva) řešit problematiku bydlení. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Zlepšující


Komentář

Průměrná

Měl by se promítnout do koncepce bydlení, včetně odhadu nové bytové výstavby a její struktury, včetně nároku na plochy. Formálně by měl být výrok zařazen mezi silné stránky, jedná se o vnitřní charakteristiku.

Výrok: Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí.

162





Komentář


Velmi intenzivní

ÚPlMO navrhuje přiměřený rozsah a lokalizaci nových ploch pro bytovou výstavbu. Formálně by výrok měl být zařazen mezi silné nebo spíše slabé stránky, jedná se o vnitřní charakteristiku.

D.3.9 Rekreace – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Potenciál technicky vzdělané pracovní síly. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Zanedbatelná


Výrok: Specifické atraktivity města Ostravy – industriální památky. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO vytváří a zlepšuje územní podmínky pro využití industriálních památek na území města.

Výrok: Široká nabídka volnočasových aktivit jak v oblasti sportu, tak i kultury v Ostravě. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO výrazně posiluje nabídku pozemků pro sport a volný čas (zejména v části Ostrava – Jih)

Výrok: Rostoucí zájem a prestiž některých akcí – Colours of Ostrava, Janáčkův máj, apod. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář Vliv ÚPlMO je nepřímý, vytváří územní podmínky pro konání kulturních a sportovních akcí.

Výrok: Strategický přístup kraje i města k rozvoji cestovního ruchu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Výrok: Růst návštěvnosti města Ostravy.

163

Komentář Vliv ÚPlMO je nepřímý, vytváří územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (dopravní infrastruktura).





Zlepšující

Malá

Komentář Představuje jednu z příležitosti pro město Ostravu v oblasti rekreace a cestovního ruchu. ÚPlMO spoluvytváří předpoklady.

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář ÚPlMO nepřímo vytváří podmínky pro zlepšení služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace.

Výrok: Rozšíření turistických a cyklistických tras Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář


Nadprůměrná

ÚPlMO přímo vytváří podmínky pro rozšíření turistických a cyklistických tras.

Výrok: Rozvoj kvality nabízených ubytovacích zařízení. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Komentář

Malá

ÚPlMO neřeší. I v centrálním území města existují dostatečné podmínky pro růst kapacit (zejména v plochách přestavby). Rozvoj kvality je obecnou tendencí v konkurenčním prostředí nabídky služeb, závisí na rozhodnutí soukromých investorů .

Výrok: Rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku. Hodnocení: Intenzita vazby Vliv řešení ÚPlMO Komentář ÚPLMO ÚPlMO využívá tuto příležitost posílením realizačních předpokladů rekreace a cestovního ruchu v řešeném Zlepšující Průměrná území a to jak přírodních lokalizačních předpokladů, tak antropogenních předpokladů (industriálních památek). Výrok: Rozvoj zázemí Beskyd jako významného místa pobytu návštěvníků. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář


Malá

Představuje jednu z příležitosti pro město Ostravu v oblasti rekreace. Potřeba přiměřeně řešit v rámci ZÚR MSK a vybraných územních plánech obcí.

164



D.3.10 Hospodářské podmínky – vliv ÚPlMO na využití silných stránek a příležitostí SILNÉ STRÁNKY Výrok: Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum regionu. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Komentář Řešení ÚPlMO dále posiluje postavení Ostravy jako ekonomického a obchodního centra, avšak s ohledem na potřeby ochrany životního prostředí a rozvoj obytné funkce. Obecně je směřováno k posílení výrobních odvětví s vyšší přidanou hodnotou.

Výrok: Dostatečné množství zákazníků i odběratelů díky velké koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Zlepšující

Malá

Komentář Řešení ÚPlMO využívá příznivé podmínky pro alokaci ekonomických aktivit ve městě.

Výrok: Připravené a připravované průmyslové zóny, investice do průmyslových zón. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


Komentář


Nadprůměrná

Řešení ÚPlMO stabilizuje postavení průmyslových zón ve městě, jejich další „plošná expanze na zelené louce“ však již není prvotním záměrem.

Výrok: Vysoký podíl inovativních forem spolupráce podniků (klastrů) - nejvyšší počet v rámci ČR. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář ÚPlMO neřeší. Je vnímáno jako pozitivní prvek hospodářských podmínek území.

Výrok: Přítomnost vědeckotechnologického parku, který podporuje podnikání v oblasti vývoje a výzkumu a podporuje zakládání a rozvoj inovačních firem. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující

Intenzita vazby ÚPLMO Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO navrhuje rozšíření vědeckotechnologického parku. Je vnímáno jako pozitivní prvek hospodářských podmínek, který posílí rozvoj pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol, posílí rozvoj nových technologií výroby s vyšší přidanou hodnotou a tak přispěje k restrukturalizaci a rozvoji průmyslu.

Výrok: Tradice v průmyslových výrobách zaměřených do oborů hutnického a strojírenského průmyslu. 165

Územní plán města Ostravy Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Komentář ÚPlMO neřeší. Je vnímáno hospodářských podmínek.

jako

pozitivní

prvek

jako

pozitivní

prvek

Výrok: Kvalifikovaná pracovní síla v dříve dominantních průmyslových oborech. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Bez vlivu nebo s min. vlivem


Komentář ÚPlMO neřeší. Je vnímáno hospodářských podmínek.

Výrok: Nárůst počtu obsazených pracovních míst o 6,82 % mezi lety 2005 a 2009. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující


Komentář Řešení ÚPlMO většinou nepřímo zlepšuje podmínky zaměstnanosti ve městě. Řešení územního plánu výrazně zlepšuje podmínky pro podnikání v Ostravě.

Výrok: Vyšší míra podnikatelské aktivity. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO




Komentář ÚPlMO neřeší. Míra podnikatelské aktivity není jednoznačným ukazatelem hospodářské síly či slabosti území.

Výrok: Vysoká daňová výtěžnost města Ostravy. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Komentář


ÚPlMO neřeší. Vysoká daňová výtěžnost není jednoznačným ukazatelem hospodářské síly území. Rozpočtové příjmy obcí jsou historicky vzniklou veličinou ovlivněnou zejména počtem obyvatel, daňová výtěžnost je jedním ze zdrojů příjmů obcí. Vypovídací schopnost mají ve vazbě na objektivní zhodnocení potřeby veřejných výdajů na funkce, které město plní pro vlastním potřebu, ale i pro potřebu širšího regionu.

PŘÍLEŽITOSTI Výrok: Rozvoj nových odvětví, založených na připravené technické inteligenci a vědecko-výzkumném a podnikatelském zázemí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující

Intenzita vazby ÚPLMO Nadprůměrná

Komentář ÚPlMO řeší rozšířením vědeckotechnologického parku.

166



Výrok: Rozvinutí spolupráce s příhraničními regiony na severní a východní straně včetně nových pracovních příležitostí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO

Zlepšující


Komentář ÚPlMO dále zlepšuje dopravní podmínky města, především v návaznosti na dálnici D1. Jsou plně „vnímány“ i možnosti vazeb na Slovensko. Je však potřeba vnímat skutečnost, že tyto regiony také mnohdy vykazují vysokou nezaměstnanost.

Výrok: I přes dopady ekonomické recese má Ostrava vysokou daňovou výtěžnost, tedy příjmy do rozpočtu města pro další potenciální rozvoj. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Komentář ÚPlMO neřeší. Komentář viz daňová výtěžnost – silné stránky. Právě z důvodů recese vykazuje Ostrava vyšší potřebu daňových příjmů než srovnatelná města. Na to rozpočtové určení daní nereaguje. Situace představuje spíše ohrožení.

Výrok: Maximální využití lidského potenciálu a propojení vazeb mezi vědou – výzkumem – vývojem – praxí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO



Komentář

Nadprůměrná

ÚPlMO navrhuje rozšíření vědeckotechnologického parku, který posílí rozvoj pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol zejména v oblasti vědy a výzkumu, posílí vývoj a rozvoj nových technologií výroby s vyšší přidanou hodnotou a tak přispěje k restrukturalizaci a rozvoji průmyslu.

Výrok: Podpora malého a středního podnikání prostřednictvím podnikatelských inkubátorů. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO Výrazně zlepšující


Komentář

Nadprůměrná

ÚPlMO navrhuje rozšíření vědeckotechnologického parku, který slouží jako podnikatelský inkubátor. Další obdobná zařízení jsou ve stávajících plochách průmyslu nebo občanského vybavení

Výrok: Nové využití a zapojení areálů brownfields do městských struktur a funkcí. Hodnocení: Vliv řešení ÚPlMO


167


Velmi intenzivní

Komentář Řešení ÚPlMO – návrh nových ploch, zejména pro podnikání a rozšíření zeleně, upřednostňuje využití areálů brownfieldů. Příležitost pro zapojení do sídelní struktury města je z hlediska ÚPlMO využívána. Limitujícími faktory zůstávají náklady na přípravu těchto území a zájem investorů.



D.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V následující tabulce je popsán vliv ÚPlMO na stav a vývoj významných hodnot řešeného území, které byly identifikovány v rámci ÚAP 2010.

Tabulka č.45: Předpokládané vlivy ÚPlMO Hodnoty řešeného území ÚPlMO

Předpokládané vlivy ÚPlMO na stav a vývoj hodnot

územní systém ekologické stability – nadregionální a regionální

ÚPlMO zpřesňuje vymezení nadregionálních a

územní systém ekologické stability – místní

ÚPlMO vymezuje místní ÚSES

zvláště chráněné území včetně ochranného pásma

ÚPlMO respektuje chráněná území

území soustavy NATURA 2000

jsou respektována

zemědělský půdní fond

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

regionálních prvků ÚSES

dochází k záboru zemědělské půdy ve všech třídách ochrany, převážná část záborů je navržena na nejkvalitnějších půdách I. a II. třídy ochrany, avšak cca 4/5 těchto záborů jsou součástí záborů platného ÚPl*1994 dochází k dotčení ploch podrobného odvodňovacího zařízení záborem ZPF pro výstavbu

lesy

dochází k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa zejména pro realizaci dopravní infrastruktury

ložiska nerostných surovin

jsou respektována

památkové zóny, nemovité kulturní památky, historicky, urbanisticky, architektonicky cenné soubory a stavby

jsou respektovány

silnice I. třídy

síť silnic I.třídy je respektována a doplněna

železniční dráha celostátní

je respektována

vlečka

jsou navrženy úpravy tras vleček vč. zapojení do integrovaného dopravního systému

tramvajová dráha

tramvajová síť je respektována a doplněna

cyklostezky

jsou respektovány; navrženo je doplnění a nezbytné úpravy tras

vodovodní síť

je respektována

technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod

jsou respektovány

síť kanalizačních stok

je respektována, jsou vytvořeny územní podmínky pro dokončení hlavních kanalizačních sběračů a odkanalizování okrajových částí Ostravy

elektrické stanice

jsou respektovány

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy

je respektováno, ÚPlMO vytváří podmínky pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů a vedení ZVN 400kV, VVN 110kV a VN 22 kV

technologické objekty zásobování plynem

jsou respektovány

vedení plynovodu

je respektováno

teplovody

jsou respektovány

komunikační vedení

je respektováno

168



E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Priority územního plánování na území Moravskoslezského kraje se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s charakterem území kraje jsou v Zásadách územního rozvoje (ZÚR MSK) zohledněny republikové a krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje vyjádřené v dokumentech Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR), Strategie udržitelného rozvoje ČR a v rozvojových dokumentech pořízených Moravskoslezským krajem. Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje následovně: 1. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje stanovují priority územního plánování pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a příznivé životní prostředí kraje. Priority uvedené v článcích 2. až 16a. jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území. 2. Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu. Hodnocení: ÚPlMO vychází ze základních nadřazených rozvojových dokumentů – Politika územního rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013 a dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, charakterizujících rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Návrhem bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území města i kraje, která je jednou z podmínek pro posílení sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje. 3. Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska. Hodnocení: ÚPlMO vymezuje plochy a koridory dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě. Plochy dopravní infrastruktury dále vymezuje ÚPlMO pro zajištění dalších dopravních funkcí města (dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.), které mají význam pro propojení krajského města se západní částí kraje. 4. Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. Hodnocení: ÚPlMO vytváří územní podmínky pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a jejím blízkém okolí. Zásobování zemním plynem bude zachováno z tranzitní soustavy, která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému. ÚPlMO nenavrhuje další rozvoj významných řadů plynovodů ani zvýšení dodávek zemního plynu. 5. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve a Havířovem; 169



Hodnocení: ÚPlMO vytváří předpoklady pro posílení kooperačních vazeb měst v tomto pásu koncentrovaného osídlení především svým dopravním řešením. Neomezuje rozvoj polycentrické sídelní struktury, která v regionu vznikla především v návaznosti na místní zdroje. Významným způsobem omezuje negativní dopady této sídelní struktury ohrožující pilíř životního prostředí. 6. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. Hodnocení: ÚPlMO preferuje využití stávajících antropogenně transformovaných částí řešeného území před výstavbou ve volné krajině, která je cenným přírodním zdrojem. Areály brownfieldů, jejichž rozsah je na území města vysoký, jsou navrhovány k novým funkcím s ohledem na potenciál jejich rozvoje a optimální způsob využití. Řešení ÚPlMO navrhuje přiměřený plošný rozvoj s ohledem na rozvojový potenciál města. Nově vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území. 7. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. Hodnocení: ÚPlMO vytváří přiměřené podmínky pro rozvoj obytné funkce města – navržené plochy umožňují výstavbu cca 8,3 tis. bytů na 780 ha nových ploch. Návrh ve své struktuře zohledňuje jak kvalitativní demografické změny, tak preferenční alokaci těchto ploch do vhodných území (především s ohledem na kvalitu životního prostředí). 8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany. Hodnocení: ÚPlMO chrání stávající přírodní předpoklady rekreace a optimálně využívá možností změn způsobu využití ploch (zejména brownfields) pro posílení předpokladů rekreace. Vytváří tak podmínky pro zvýšení podílu ploch zeleně ve městě i pro využití antropogenních tvarů reliéfu (hald). ÚPlMO maximálně využívá omezených přírodních předpokladů řešeného území pro zlepšení rekreačních předpokladů. Důraz je kladen na zlepšení podmínek (nejen územních) pro využití industriálních (technických) památek, které má ve městě delší tradici. Celkově je tak zlepšován obraz města a nepřímo posilován i pilíř soudržnosti obyvatel území. 9. Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech za podmínek podrobněji specifikovaných v kapitolách B, C a E. Hodnocení: Uvedená priorita se nevztahuje na správní území statutárního města Ostravy – s výjimkou lokalit zvláště chráněných území ve smyslu § 14 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a s výjimkou území soustavy NATURA 2000. V těchto lokalitách a územích ÚPlMO nenavrhuje nové lokality pro stavby k rodinné rekreaci. 10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. Hodnocení: ÚPlMO vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě. Plochy dopravní infrastruktury dále vymezuje ÚPlMO pro zajištění dalších dopravních funkcí města 170



(dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.). ÚPlMO stanoví koncepci rozvoje tramvajové sítě, územně hájí a v návaznosti na vývoj dopravní situace navrhuje realizovat návrhové prvky tramvajové sítě a připravovat podmínky pro její propojení s tratěmi regionální lehké kolejové dopravy (LRT). ÚPlMO dále hájí a respektuje záměry výstavby a přestavby přestupních uzlů pro vzájemnou vazbu jednotlivých subsystémů veřejné osobní dopravy. 11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: - ostatní dopravní systémy kraje; - systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska; včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Hodnocení: ÚPlMO v území hájí záměry na výstavbu a přestavbu sítě pěších, cyklistických a turistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami (trasy Greenways podél řeky Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny), trasami krajského významu (Bartovice – Hrabová – Stará Bělá – Krmelín) a páteřními trasami městského významu. Při rozhodování o rekonstrukci veřejných prostranství preferuje ÚPlMO tam, kde je to technicky možné, segregaci cyklistické dopravy od dopravy automobilové. 12. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. Hodnocení: ÚPlMO plně respektuje tento požadavek. Optimální způsob využití byl zvažován u každé plochy a je určen s ohledem na podrobnost řešení ÚPlMO. V případě, kdy využití předmětných pozemků zasažených průmyslovou výrobou nebo těžbou nerostů nelze v současné době zodpovědně určit, stanovuje ÚPlMO povinnost po ukončení rekultivačních prací ověřit způsob využití těchto ploch územní studií a následně procesem změny ÚPlMO navržený a projednaný způsob využití vložit do ÚPlMO. Důvodem tohoto postupu je nutnost zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení, které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně vzdálená. 13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. Hodnocení: ÚPlMO vytváří podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží a vyčištění kontaminovaných ploch na území města. ÚPlMO vymezuje plochy pro asanaci, kde je sledováno odstranění nebo zakonzervování ekologických zátěží. Na části takto zasažených ploch navrhuje ÚPlMO území přestavby nebo nově vymezuje zastavitelné plochy. Ke zlepšení ovzduší přispěje i to, že ÚPlMO nepovoluje výstavbu nových zdrojů emisí, které by vyvolaly zhoršení kvality ovzduší. ÚPlMO vytváří územní podmínky pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. 14. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry). Hodnocení: ÚPlMO respektuje význam CHKO Poodří.

171



15. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Hodnocení: ÚPlMO vytváří územní podmínky pro zajištění ochrany města před povodněmi a pro podporu retenčních schopností krajiny. Jedná se zejména o výstavbu protipovodňových opatření podél řek Odry, Ostravice, Opavy, Porubky, Polančice, potoku Ščučí, Michálkovického a Plesenského potoku, zejména pro zástavbu Poruba - Ves, Svinov, Koblov, Antošovice, Hrabová a vytváření podmínky pro retenci v nezastavěných oblastech niv vodních toků, 16. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Hodnocení: ÚPlMO respektuje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. 16a. Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje. Hodnocení: ÚPlMO nenavrhuje plochy pro využívání ložisek nerostných surovin. Nová těžba černého uhlí klasickými metodami se na území města nesleduje.

172



F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDNÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ Pokud je některý pilíř území hodnocen jako zdroj slabosti či ohrožení řešeného území, pak musí tento fakt řešení ÚPlMO přiměřeně zohlednit, podobně, pokud některý pilíř vykazuje silné stránky či příležitosti. Základním dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se administrativního území města Ostravy jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., aktualizace r. 2011). K hodnocení zde byla použita podrobná 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a použitá podrobná stupnice. Dále bylo provedeno srovnání v rámci rozborů ÚAP SO ORP Ostrava (aktualizace z r. 2010). Základní výstup uvádí následující tabulka. Výsledná kategorie 2c – znamená, že město Ostrava je v rámci ÚAP SO ORP Ostravy přiřazeno k obcím s nevyváženým stavem pilíře životního prostředí.

Tabulka č.46: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ( ÚAP SO ORP Ostravy, aktualizace RURÚ r. 2010, metodika MMR pro ÚAP) PilířPilíř-soudržnost Pro udržitelný Pilíř-životní hospodářských společenství obyvatel rozvoj území prostředí podmínek území území rok kategorizace 2010

výsledná kategorie

2010

2010

2010

2010

-

+

+

2C

Celkové hodnocení jednotlivých pilířů, včetně převodu na srovnatelné hodnocení vlastního zpřesněného hodnocení současného stavu, přináší následující tabulka. Zpřesnění je umožněno jak větší aktuálností dat, hodnotících poznatků, tak zejména s ohledem na hlubší poznání území při vlastním zpracování ÚPlMO. Nezbytné je i s ohledem na skutečnost, že jednotlivá hodnocení ÚAP se často liší, (v rámci jednotlivých obcí ČR i zásadně).

Tabulka č.47: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území Hodnocení : 1- velmi dobré, 2- dobré, 3- nadprůměrné, 4- průměrné, 5- podprůměrné, 6- špatné, 7- velmi špatné Pilíř / podmínky Životní prostředí Soudržnost obyvatel území Hospodářské podmínky území

ÚAP MSK r. 2009 bez vlivu nebo s min. vlivem 7 – velmi špatné

ÚAP MSKaktualizace r. 2011 7 – velmi špatné

RURÚ SO ORP Ostravy aktualizace 2010 -

2 – dobré

2 – dobré

+

5 – podprůměrné

1 – velmi dobré

1 – velmi dobré

+

3 – nadprůměrné

Výsledné hodnocení

ÚPlMO 6 – špatné

Vlastní hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území ÚPlMO se neshoduje se závěry ÚAP MSK z r. 2009 i se závěry následné aktualizace. Mezi „krajským“ hodnocením a hodnocením vlastního ÚPlMO panuje částečná shoda u hodnocení podmínek životního prostředí. Hodnocení velmi špatné se jeví jako příliš negativní, zejména s ohledem na diferenciaci podmínek na území města (výrazně lepší podmínky životního prostředí na západním okraji Ostravy). S ohledem na nepříznivý vývoj počtu obyvatel města, zhoršování věkové struktury, negativní dopady migrace na strukturu obyvatel, nezaměstnanost, ale i lokální projevy sociální segregace je hodnocen současný celkový stav soudržnosti obyvatel území jako podprůměrný nikoliv dobrý. Menší, ale významný rozdíl je vnímán při hodnocení hospodářských podmínek území, které nelze hodnotit na území města jako velmi dobré, i pokud vezmeme v úvahu úspěchy města v hospodářské oblasti. Samotná vysoká míra nezaměstnanosti, relativní propad mzdové úrovně, ale i významná ohrožení spojená s restrukturalizačními procesy v průmyslu a limitování průmyslu v oblasti životního prostředí posunují hodnocení do úrovně – nadprůměrné až průměrné.

173



Srovnání všech tří výstupů je částečně omezeno pojetím dokumentů, metodikou, měřítkem i časově. Například aktualizace ÚAP ORP z roku 2010 zřejmě zaznamenala dopady krize na území města Ostravy, neměla však k dispozici úplný přehled negativních dopadů. Rozdílné výsledky jsou generovány zejména výběrem ukazatelů a někdy i „mechanickým“ hodnocením obcí na této úrovni ÚAP. Tato hodnocení by se však neměla výrazněji popírat, i rozdílné ukazatele a postupy by měly vést k podobným závěrům. Zpřesněné zhodnocení vyváženosti (stavu územních podmínek) jednotlivých pilířů se promítlo do stanovení odpovídající územně plánovací koncepce rozvoje řešeného území v ÚPlMO. Řešení výrazných problémů v oblasti životního prostředí je optimálně řešeno ve vztahu k hospodářské základně města a výrazně je zkvalitňována a posilována funkce bydlení ve městě (jako základní komponenty soudržnosti obyvatel území z hlediska dopadů ÚPlMO). Tento základní přístup je naplňován jako podmínka dlouhodobé vyvážené udržitelnosti všech funkcí města i širšího regionu.

F.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚPLMO K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍ POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ÚPlMO je zpracován se zřetelem na vytvoření optimálních podmínek pro udržitelný rozvoj. Umožňuje hospodářský rozvoj a zároveň chrání a rozvíjí hodnoty území a společenský potenciál obyvatel. ÚPlMO vytvoří v souladu s republikovými prioritami Politiky územního rozvoje ČR 2008 podmínky pro rozšíření a zkvalitnění dopravní infrastruktury uvnitř rozvojové oblasti s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví. ÚPlMO navrhuje další nezbytné dopravní napojení Poruby, které bude při plynulém převedení dopravní zátěže ze severovýchodní části Poruby na kapacitní dopravní síť centra města a dálnici D1 maximálně chránit hodnoty území; vytváří se tak územní podmínky pro snížení zátěže životního prostředí v hustě zastavěném území. Technické řešení Severního spoje (estakády) umožní převedení povodňových vod údolím řeky Opavy, současně se vytváří podmínky pro realizaci navržených prvků územního systému ekologické stability. Prodloužená Rudná zajistí požadovaný jízdní režim komunikačního propojení Ostravy a Opavy s vyloučením tranzitní a omezením zdrojové a cílové dopravy na průjezdním úseku silnice I/11 přes území městského obvodu Poruba a Pustkovec. Jižní tangenta doplní komunikační síť města o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné (I/11) a vyloučení tranzitní dopravy přes obytná území. Výstavba nové ulice Železárenské umožní odklon tranzitní dopravy z dnešní trasy vedené přes centrum městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky do trasy na rozhraní obytné a průmyslové funkce s napojením na ulici Místeckou a přes jižní část území Karoliny na ulici Frýdeckou. Přínos ÚPlMO lze shrnout do následujících bodů: rozvíjí město Ostravu jako metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace a respektuje jeho funkci obchodně-průmyslového a kulturně-vědeckého centra „Rozvojové oblasti Ostrava OB2“ vytváří územní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel Ostravy, zejména podporou rozvoje pracovních příležitostí a přípravou ploch pro výstavbu objektů pro kvalitní bydlení, vytváří vyvážené příznivé podmínky pro bydlení, práci a rekreaci obyvatel města, přičemž udržuje rovnováhu mezi rozvojem města a ochranou životního prostředí, dbá na citlivé řešení přechodu mezi zastavitelným územím a volnou krajinou se zřetelem na hodnoty krajinného rázu, zejména při kontaktu zástavby se zvláště chráněnými územími, vytváří podmínky pro kvalitní urbanistické provázání městských částí a tím zlepšení ekonomie provozu města (dopravní, technická infrastruktura, využívání vnitřních rozvojových rezerv), zaměřuje se na odstranění zátěží na plochách spojených s dřívější průmyslovou činností - jedná se zejména o lokality: Dolní Vítkovice, Hrušov, Vítkovice, Karolina, centrální odval Zárubek, odval Nová huť, odval Hrabůvka, laguny Ostramo, Hrušovské chemické závody, Bartovice -skládka ocelárenských kalů, halda dolu Šverma v Přívoze, rozvíjí a podporuje oživení centra města rozvojem bydlení a dalších aktivit, vytváří podmínky pro doplnění občanského vybavení v obytných zónách, vytváří podmínky pro polyfunkčnost jednotlivých městských částí, vytváří podmínky pro rozvoj vysokého školství, vědy a výzkumu, využívá přírodních hodnot území města pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity jeho obyvatel při respektování zásad ochrany životního prostředí,

174



vytváří podmínky pro vznik uceleného a spojitého systému zeleně na území města Ostravy včetně jeho propojení s krajinou sousedních obcí, vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě, vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dalších dopravních funkcí města (dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.). ÚPlMO vytváří podmínky pro posilování některých silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života současné generace obyvatel města Ostravy.

F.3 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH Jelikož je ÚPlMO koncepční materiál s odhadovanou dobou životnosti cca 15 – 20 let, což je doba jedné sociologické generace, je z tohoto pohledu velmi obtížné již v současné době vytvářet podmínky pro eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života generací za horizontem jeho platnosti. Přesto ÚPlMO přihlíží k eliminaci některých vytipovaných obecně známých rizik, které se pravděpodobně budou projevovat na životě města v horizontu příštího půl století. ÚPlMO vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj města, tak aby podmínky života budoucích generací byly co nejméně vystaveny všem současně známým rizikům, vyplývajícím zejména z: problematické správy území ostravské aglomerace, která v současné době zjevně překračuje správní hranice města – ÚPlMO např. umožňuje obcím vně města kvalitnější napojení na dopravní infrastrukturu, vytváří podmínky pro zkvalitnění veřejné hromadné dopravy, globální změny klimatu a s tím související výkyvy počasí, zvyšující se rizika záplav i nedostatku vody – ÚPlMO respektuje environmentální limity, navrhuje protipovodňová opatření, snižování počtu obyvatel – ÚPlMO vytváří podmínky v souladu s PÚR a ZÚR pro zajištění zvýšených požadavků na rozvoj města s přihlédnutím k nepříznivým demografickým tendencím, náhlé hospodářské změny, hospodářské krize – respektováním a rozvíjením odolné struktury polyfunkčního a polycentrického města, ztráty možnosti vytvářet nové hodnoty - při posuzování ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot se musí vycházet i z předpokladu, že současná hodnota může být nahrazena hodnotou novou, nedostatku energie – ÚPlMO riziko omezuje vytvářením podmínek pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV, nárůstu dopravní zátěže – ÚPlMO vytváří podmínky pro snižování dopravní zátěže kombinací koncepce rozvoje základní sítě pozemních komunikací, preferencí hromadné dopravy, rozvojem cyklistické dopravy a vytvářením podmínek pro pěší prostupnost městem i volnou krajinou. ÚPlMO vytváří podmínky pro posilování silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života budoucích generací obyvatel města Ostravy.

175



176


177




178


179


Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy

Recommend Documents