Statutární město Ostrava
Faktografické listy Ostrava 2016
2
Obsah 1
GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................... 7
1.1
GEOGRAFIE .................................................................................................................. 7
1.2
KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................. 8
2
HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY .................................. 9
3
OBYVATELSTVO ........................................................................................................ 14
3.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................ 14
3.2
VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL........................................................................................ 15
3.3
NEJVYŠŠÍ DOKONČENÉ VZDĚLÁNÍ ................................................................................ 15
3.4
POČET OBYVATEL JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODŮ VČ. CIZINCŮ ............................. 16
4
ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................... 17
4.1
POČET ŠKOL V OKRESE OSTRAVA VE ŠKOLNÍM ROCE 2015/2016 .................................. 18
4.2
VYSOKÉ ŠKOLY ........................................................................................................... 19 4.2.1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz ....... 19 4.2.2 Struktura a vývoj stavu studentů VŠ ...................................................... 20 4.2.3 Ostravská univerzita, www.osu.cz ......................................................... 20 4.2.4 Vysoká škola podnikání a práva, www.vspp.cz ...................................... 21 4.2.5 Panevropská vysoká škola, fakulta práva, pobočka Ostrava.................. 21 4.2.6 BIBS – vysoká škola v Ostravě .............................................................. 21
4.3
CIZOJAZYČNÉ ŠKOLY V OSTRAVĚ ................................................................................ 22 4.3.1 1st International School of Ostrava (dále jen 1st ISO)............................ 22 4.3.2 ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 10 (Ostrčilova Bilingual School) ............... 22 4.3.3 Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. ..................... 23 4.3.4 ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava – Poruba ............................................ 23 4.3.5 Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě .................. 24 4.3.6 Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě - Porubě ........................ 24
4.4
OSTATNÍ ŠKOLY V OSTRAVĚ ........................................................................................ 25 4.4.1 PORG základní škola a gymnázium o. p. s. ........................................... 25
3
5
HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................ 26
5.1
POČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE STRUKTURY ODVĚTVÍ V ROCE 2015 .............. 28
5.2
STRUKTURA PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE PRÁVNÍ FORM ZA ROK 2015 ............ 29
5.3
VÝVOJ STRUKTURY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE PRÁVNÍ FORMY V LETECH 2007
5.4
- 2015 ................................................................................................ 30
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ.................................................................................................. 32
5.5
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAHRANIČNÍ FIRMY A PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ............................................... 34
5.6
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVEBNÍ FIRMY V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ................................................................................................. 35
6 6.1
PRACOVNÍ SÍLA ......................................................................................................... 36 POČTY ZAMĚSTNANCŮ V OKRESE OSTRAVA V ODVĚTVÍCH PODLE CZ- NACE V LETECH 2011 – 2015……………………………………………….…………..37
6.2
VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2006 – 2015 ........................... 39
6.3
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2002 – 2015, A MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI, STAV K 31. 12. ....................................... 40
6.4
VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2010 – 2015
6.5
VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2008 – 2015
6.6
............................................................................................... 40
............................................................................................... 42
MOŽNOST VSTUPU CIZINCŮ NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE .................................... 43 6.6.1 Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava .................................................. 44
7 7.1
PRŮMĚRNÉ MZDY, DANĚ.......................................................................................... 47 PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MĚSÍČNÍ MZDA V LETECH 2010 – 2015 ............................................ 47 7.1.1 Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání v roce 2015 ............................................................... 48
7.2
DANĚ ......................................................................................................................... 52 7.2.1 Daně přímé ............................................................................................ 52 7.2.2 Daně nepřímé ........................................................................................ 53
4
8 8.1
INFORMACE PRO INVESTORY ................................................................................. 54 INVESTIČNÍ POBÍDKY ................................................................................................... 54 8.1.1 Systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory ............. 54
8.2
OPERAČNÍ PROGRAMY (OP) 2014 – 2020 .................................................................... 55 8.2.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ............................... 55 8.2.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání ............................................................. 55 8.2.3 OP Zaměstnanost .................................................................................. 55
8.3
RATINGOVÉ HODNOCENÍ, MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ........................................... 56 8.3.1 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy ................................. 56 8.3.2 Makroekonomické ukazatele ................................................................. 57
8.4
PROCES POVOLOVÁNÍ STAVEB ..................................................................................... 59
8.5
CENY POZEMKŮ .......................................................................................................... 59
8.6
SPOTŘEBITELSKÉ CENY .............................................................................................. 60
8.7
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY .................................................................................................... 60 8.7.1 Ostrava - Hrabová ................................................................................. 60 8.7.2 Ostrava - Mošnov .................................................................................. 61 8.7.3 Přehled o realitním trhu ......................................................................... 62 8.7.4 Rozvojové plochy města ........................................................................ 63
8.8
VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V OKRESECH OSTRAVA, BRNO A PLZEŇ V MLD. KČ K 31. 12. ............................................................................. 64
9
DOPRAVA ................................................................................................................... 65
9.1
ZÁKLADNÍ UKAZATELE V DOPRAVĚ ............................................................................... 65
9.2
MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA .................................................................................. 66
9.3
SILNIČNÍ DOPRAVA ...................................................................................................... 66
9.4
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................. 67
9.5
LETECKÁ DOPRAVA..................................................................................................... 67
9.6
CYKLISTICKÁ DOPRAVA ............................................................................................... 70 9.6.1 Přehled cyklistických tras ....................................................................... 70
9.7
DOPRAVNÍ DOSTUPNOST REGIONU ............................................................................... 71 9.7.1 Dostupnost regionu po komunikacích - vzdálenosti v km ....................... 71 9.7.2 Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy ......................................... 71
9.8
INVESTICE DO DOPRAVNÍCH STAVEB............................................................................. 72
5
10
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................................. 73
11
VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE ...................................................................................... 77
11.1
TECHPROFIL ............................................................................................................... 77
11.2
VÝZKUM A VÝVOJ ........................................................................................................ 80 11.2.1 Vědecko-technologický park .................................................................. 82 11.2.2 IT4INNOVATIONS ................................................................................. 82 11.2.3 BIC Ostrava, s. r. o. ............................................................................... 83 11.2.4 Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava ........................................... 84 11.2.5 Centrum nanotechnologií ....................................................................... 84 11.2.6 Podnikatelský inkubátor VŠPP, a. s. Ostrava......................................... 85 11.2.7 Technologické centrum Ostrava ............................................................ 85 11.2.8 4MEDi.................................................................................................... 86
11.3
12 12.1
KLASTRY .................................................................................................................... 86
KVALITA ŽIVOTA ....................................................................................................... 87 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................... 87 12.1.1 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Moravskoslezský kraj............................................................................. 88 12.1.2 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava .......... 89
12.2
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE ...................................................................................... 91 12.2.1 Zdravotnictví .......................................................................................... 91 12.2.2 Sociální služby....................................................................................... 93 Pobytové služby sociální péče ...................................................................... 95 Terénní sociální péče ..................................................................................... 95
12.3
BYDLENÍ A NEBYTOVÉ PROSTORY ................................................................................ 97 12.3.1 Bydlení .................................................................................................. 97
12.4
KULTURA ................................................................................................................. 100
12.5
SPORT A REKREACE.................................................................................................. 102
12.6
TURISTICKÉ ATRAKTIVITY .......................................................................................... 103
13
UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................. 105
13.1
HOTELY .................................................................................................................... 105
13.2
PENZIONY A APARTMÁNY .......................................................................................... 107
6
13.3
HOTELOVÉ DOMY ...................................................................................................... 108
13.4
UBYTOVNY ............................................................................................................... 108
13.5
KOLEJE .................................................................................................................... 109
14
ORGÁNY MĚSTA, MĚSTSKÝCH OBVODŮ A MĚSTSKÉ ORGANIZACE ............... 113
14.1
ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTA ....................................................................................... 113
14.2
ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTSKÝCH OBVODŮ ................................................................. 114
14.3
MĚSTSKÉ ORGANIZACE ............................................................................................. 114
15
KONTAKTY ............................................................................................................... 115
15.1
VÝZNAMNÉ INSTITUCE ............................................................................................... 115
15.2
VÝZNAMNÉ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY A SOUDY ......................................................... 116
15.3
VÝZNAMNÁ ZAŘÍZENÍ V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ .................................... 117 15.3.1 Výzkumná a vývojová základna ........................................................... 117 15.3.2 Firmy v rámci VTPO ............................................................................ 118 15.3.3 Firmy v podnikatelském inkubátoru VŠB – TU Ostrava ........................ 119 15.3.4 Přehled klastrů v Ostravě..................................................................... 121
15.4
VYBRANÉ FIRMY Z OBLASTI IT.................................................................................... 122
15.5
BANKY ..................................................................................................................... 124
15.6
VYBRANÉ OBCHODNÍ DOMY ....................................................................................... 125
16
HISTORICKÉ MEZNÍKY MĚSTA OSTRAVY ............................................................. 127
SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................... 134
7
1 Geografie a klimatické podmínky
1.1
Geografie Ostrava je jedním z nejdůležitějších sídelních, průmyslových a intelektuálních center České
republiky, které se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Dle počtu obyvatel i rozlohou je třetím největším městem České republiky a současně největším městem Moravskoslezského kraje. Leží na 49° 50‘ 31‘‘ s. š. a 18° 17‘ 34‘‘ v. d. v členitém terénu Ostravské pánve. Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem.
Celková rozloha města (ha) z toho: lesní pozemky ostatní plochy vodní plochy zastavěné plochy zemědělská půda počet městských částí: nejvýše položené místo: nejníže položené místo: Zdroj: ČSÚ (prosinec 2015), MMO
21 423,1 2 476,0 7 829,7 949,7 1 914,7 8 253,0 23 336 m n. m. (Krásné pole) 193 m n. m. (Slezská Ostrava)
8
Klimatické podmínky
1.2
Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Dlouhodobé charakteristiky klimatu vycházejí z nepřetržitého měření na dané lokalitě a vyjadřují dlouhodobě průměrný přehled hodnot jednotlivých meteorologických prvků.
Roční úhrn srážek průměrná roční teplota lednová teplota červencová teplota
558 mm 9,19°C 0,4°C 19,9°C
Zdroj: ČHMÚ (leden – prosinec 2015)
Dlouhodobé charakteristiky (normály) umožňují čtenářům porovnat data konkrétního roku s dlouhodobým průměrem. Meteorologické údaje pro Ostravu – dlouhodobá charakteristika za období 1961 - 2000 Roční úhrn srážek
700 mm
průměrná roční teplota
8,3 °C
průměrná lednová teplota
-2,3 °C
průměrná červencová teplota
17,8 °C
Zdroj: ČHMÚ
9
2 Historické mezníky průmyslového města Ostravy
10
hh
11
12
13
14
3 Obyvatelstvo
V letech 1869 až 1980 začal proces soustředění obyvatelstva do Ostravy. V období let 1869 – 1950 probíhala první vlna industrializace, což mělo za následek nejintenzivnější koncentraci obyvatelstva do tohoto města. Vlivem dezindustrializace se v současné době koncentrace obyvatel začíná snižovat, přesto je Ostrava třetím největším městem České republiky, druhé největší město na Moravě, a přirozené centrum Moravskoslezského kraje. Nejlidnatějším městským obvodem je Ostrava-Jih, který vznikl spojením obcí Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Dubina.
3.1
Základní údaje
Počet obyvatel města Ostravy statutární město
301 485
- z toho počet cizinců
9 845
- z toho muži
146 806
- z toho ženy
154 679
obce ve správním obvodu statutárního města - z toho počet cizinců - z toho muži
210 15 516
- z toho ženy Hustota osídlení
31 816
16 090 (obyv./km2)
Moravskoslezský kraj
1 556 1 213 311
- z toho počet cizinců
24 493
- z toho muži
594 412
- z toho ženy
618 899
Hustota osídlení (obyv./km2) Zdroje: MMO, MSK, ČSÚ (prosinec 2015)
224
15
3.2
Věkové složení obyvatel Věk
počet obyvatel (abs.)
celkem
Počet obyvatel (%) 292 681
100,0
42 738
14,6
195 429
66,8
postproduktivní (65 +)
54 514
18,6
0-9
29 744
10,2
10 - 19
25 505
8,7
20 - 39
80 973
27,7
40 - 49
43 344
14,8
50 - 59
38 827
13,3
60 - 69
38 401
13,1
70 - 79
24 595
8,4
80 +
11 292
3,9
předproduktivní (0 - 14) produktivní (15 - 64)
Zdroj: ČSÚ (červen 2016)
3.3
Nejvyšší dokončené vzdělání
Zdroj: SLDB (2001, 2011)
16
3.4
Počet obyvatel jednotlivých městských obvodů vč. cizinců Počet obyvatel přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy ke dni 01. 01. 2016 Městské obvody
Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovíce Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava - Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Celkem Zdroj: MMO (2016)
občané občané od 15 mladší 15 let let 237 490 393 210 1 618 124 510 5 303 284 110 13 263 422 177 704 8 351 168 158 933 3 468 672 584 226 1 530 39 935
1 407 3 197 2 213 1 109 10 265 988 2 807 32 073 1 669 595 90 346 2 692 1 232 4 223 57 095 1 048 1 114 5 399 17 347 3 411 3 785 1 624 6 066 251 705
celkem občanů 1 644 3 687 2 606 1 319 11 883 1 112 3 317 37 376 1 953 705 103 609 3 114 1 409 4 927 65 446 1 216 1 272 6 332 20 815 4 083 4 369 1 850 7 596 291 640
cizinci 13 111 35 5 426 10 70 1 869 21 17 3 446 33 19 38 1 433 7 21 263 942 45 133 20 868 9 845
celkem obyvatel 1 657 3 798 2 641 1 324 12 309 1 122 3 387 39 245 1 974 722 107 055 3 147 1 428 4 965 66 879 1 223 1 293 6 595 21 757 4 128 4 502 1 870 8 464 301 485
17
4 Školství
Vzdělávací soustavu tvoří dle školského zákona školy a školská zařízení. Ostrava disponuje širokou nabídkou škol a školských zařízení. Předškolní vzdělávání je etapou vzdělávání, ve které dítě získává především sociální zkušenosti, základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání i celoživotní učení. Toto vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny a doplňuje je o specifické podněty, rozvíjí je a obohacuje. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let. Cílem základního vzdělávání je vytvoření základů pro celoživotní učení. Zároveň je toto vzdělávání jediným obdobím v systému vzdělávání, kterého se účastní každé dítě v ČR povinně. Toto vzdělání opravňuje k postupu do středního vzdělávání. Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání. Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání dosahují žáci určitého stupně vzdělání. Jedná se o střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou. Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Je určeno absolventům všech typů středních škol, kteří své vzdělávání ukončili maturitní zkouškou, je zakončeno absolutoriem. Vysokoškolské vzdělávání je rozčleněno do tří programů – bakalářského, magisterského a doktorského. Jsou zaměřeny na přípravu k výkonu povolání. Studium je zakončeno složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je zpravidla obhajoba
bakalářské/diplomové/disertační
vysokoškolský titul.
práce.
Po
absolvování
náleží
absolventovi
18
Počet škol v okrese Ostrava ve školním roce 2015/2016
4.1
Počet Druhy škol škol poskytujících příslušné vzdělávání Mateřské školy Základní školy Základní umělecké školy Střední školy
z toho střední školy poskytující
Konzervatoře Vyšší odborné školy Zdroj: MSK (2015)
dětí/ žáků/ studentů k 30. 9. 2015
98
10 453
13
474
86
26 628
8
634
14
7 170
1
16
43
17 024
- z toho soukromé střední vzdělání
16
3 765
1
51
- z toho soukromé střední vzdělání s výučním listem
0 12
0 3 148
4
807
43
13 825
- z toho soukromé - z toho v oborech gymnázií
16
2 958
18
5 459
- z toho soukromé
7
827
1
353
-
-
6
1 759
4
726
- z toho soukromé - z toho soukromé - z toho soukromé
- z toho soukromé střední vzdělání s maturitní zkouškou
- z toho soukromé - z toho soukromé
19
Vysoké školy
4.2
4.2.1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz počet studentů v akad. roce 2015/2016 3 930
Fakulta ekonomická
počet absolventů v roce 2015 1 207
stavební
1 634
428
strojní
2 212
534
elektrotechniky a informatiky
3 109
593
hornicko - geologická
2 621
735
metalurgie a materiálového inženýrství
1 693
428
bezpečnostního inženýrství
1 334
290
146
29
16 679
4 244
univerzitní studijní programy celkem Zdroj: VŠB – TU Ostrava (2016)
Počet absolventů jednotlivých fakult VŠB - TUO v jednotlivých letech
2 000
ekonomická
1 800 stavební
1 600 1 400
strojní
1 200
elektrotechniky a informatiky
1 000 hornicko - geologická
800 600
metalurgie a materiálového inženýrství
400
bezpečnostního inženýrství
200 univerzitní studijní programy
0 2009
2010
2011
2012
Zdroj: VŠB-TU Ostrava, jednotlivé roky
2013
2014
2015
20
4.2.2 Struktura a vývoj stavu studentů VŠ 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
2002
2004
2006
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
0
0
0
0
0
100
170
240
260
259
0
825
1 524
2 996
2 612
6 065
3 462
3 072
1 403
1 448
1 124
1 855
Ostravská univerzita
5 932
7 551
8 857
9 881
9 924
9 919 10 513 10 586 10 863 10 364 9 382
VŠB-TU Ostrava
15 298 18 670 21 678 22 512 23 312 24 058 23 558 22 475 20 128 18 146 16 679
UNINOVA
Vysoká škola podnikání a práva*
2015
Zdroj: jednotlivé vysoké školy, vlastní zpracování
4.2.3 Ostravská univerzita, www.osu.cz Fakulta
počet studentů v akad. roce 2015/2016
počet absolventů v roce 2015
filozofická
2 130
539
pedagogická
2 801
879
přírodovědecká
1 767
409
lékařská
1 623
451
sociálních studií
632
222
umění
429
121
9 382
2 621
celkem
Zdroj: Ostravská univerzita (2016)
21
4.2.4 Vysoká škola podnikání a práva, www.vspp.cz počet studentů v akad. roce 2015/2016 - prezenční studium
počet absolventů v roce 2015
353
- kombinované studium
1502
- bakalářské studium
1540
- navazující magisterské studium
315
celkem
1 855
433
Zdroj: Vysoká škola podnikání a práva (2016)
4.2.5 Panevropská vysoká škola, fakulta práva, pobočka Ostrava Panevropská vysoká škola (PEVŠ) je soukromá vysoká škola, která rozvíjí kreativitu, podporuje moderní řešení a vzdělává kvalifikované odborníky pro praxi. Byla založená v roce 2004 jako první slovenská soukromá škola původně s právnickým zaměřením – pod názvem Bratislavská vysoká škola práva. Od roku 2010/2011 působí v Ostravě fakulta práva PEVŠ a nabízí studentům možnost studovat v oboru „Právo“. Tento obor je možno studovat v bakalářském studiu a poté v magisterském studiu. Uchazeč si může zvolit, zda budou studovat v denní prezenční formě studia, nebo v externí prezenční formě. V případě zájmu studenta je také možné po úspěšném ukončení magisterského studia pokračovat v rigorózním řízení nebo v doktorském studiu. Během studia mají studenti možnost v rámci projektu Erasmus studovat v zahraničí
dle
nabídky
univerzit
podle
aktuálního
akademického
roku.
Momentálně
na Panevropské vysoké škole studuje více než 5000 posluchačů.
4.2.6 BIBS – vysoká škola v Ostravě BIBS - vysoká škola je moderní institucí poskytující české, britské a finské vysokoškolské programy, a to bakalářského (Bc., BA Hons), magisterského (MBA, MSc, LLM) a doktorského (PhD) stupně vzdělání v českém a slovenském jazyce v Brně, Praze, Ostravě, Bratislavě a v Nitře. Mezi největší poskytovatele programu MBA senior Executive v Čechách a na Slovensku se zapsali díky prestižní spolupráci s britskou Nottingham Trent University, kde se snoubí tradice s garancí stabilní a moderní vzdělávací instituce. Škola je členem CAMBAS, který sdružuje seriózní poskytovatele MBA studia. Od letošního roku byla zahájena spolupráce s prestižní britskou Staffordshire University. Studijní program MBA představuje optimální kombinaci teoretické přípravy a praktického přístupu se zřetelem na strategické řízení organizace. Důraz je kladen na maximální využitelnost získaných
22
poznatků a zkušeností v každodenní praxi. Za tímto účelem BIBS vyvinula vlastní koncept strategického řízení, jež představuje pro studenty nástroj pro bezprostřední možnou aplikaci navrhovaných strategií do praxe. Metodologie BIBS je srozumitelná a vyvážená.
4.3
Cizojazyčné školy v Ostravě
4.3.1 1st International School of Ostrava (dále jen 1st ISO) Metody: 1st ISO, se zastoupením více než 20 národností v řadách studentů i učitelů, je první mimopražskou školou, která je nositelem titulu International Baccalaureate World School, a snaží se skloubit to nejlepší z českého vzdělávacího systému společně s mezinárodním smýšlením a interkulturním přístupem. Čeští studenti mohou zakončit studium 8. letého programu nejen maturitou, ale navíc i mezinárodní zkouškou IB Diploma. Studenti jsou vedeni k samostatnému myšlení, kritickému myšlení, komunikaci a prezentaci, respektu a toleranci vůči jiným myšlenkám a osobám, komunitnímu zapojení, zkušenostnímu učení, hledání nových výzev, spolupráci a kreativitě. Výsledky studia:Pro většinu studentů navštěvujících školu je angličtina prvním nebo druhým cizím jazykem. Pro ty, kteří s anglickým jazykem teprve začínají, škola připravuje dodatečné hodiny EAL (English as an Additional Language), díky kterým si studenti daleko rychleji zvyknou, jak na jiné studijní prostředí, tak na kontakt s novými spolužáky. Škola rovněž nabízí velkou škálu mimoškolních aktivit a kroužků. Studenti International Baccalaureate World School skládají závěrečné zkoušky na vyšší úrovni z oborů přírodních věd, matematiky, cizího jazyka, humanitních věd a estetické výchovy. Skoro 100 % absolventů 1st ISO směřuje na svou vytouženou vysokou školu nejen v České republice, ale i na školy v Evropě, Severní Americe nebo Asii, kde studují různé obory, jako například medicínu, ekonomii, mezinárodní vztahy, jadernou fyziku, biomedicínské technologie, strojírenské a technologické obory, pedagogiku, psychologii, filologii atd.
4.3.2 ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 10 (Ostrčilova Bilingual School) Věková skupina:
Ostrčilova Bilingual School je součástí Základní školy a mateřské školy
Ostrčilova 1, která se dlouhodobě věnuje vzdělávání dětí ve věku 3 – 15 let, a to včetně dětí cizinců. Zaměření:
Jedná se o školu s letitou praxí, jejíž prioritou je efektivní propojení českého a
britského kurikula. Dětem českých, bilingvních i zahraničních rodin se naskýtá možnost studovat v bilingvním, česko-anglickém proudu, a to pod vedením zkušených pedagogů.
23
Výsledky studia:
Absolventi jsou schopni komunikovat na vysoké úrovni v obou jazycích, bez
problémů mohou přestoupit na víceletá gymnázia v Česku i zahraničí. U přijímacích zkoušek dosahují nadstandardních výsledků. V anglickém jazyce dosahují úrovně B1 – C1 dle Evropského referenčního rámce. Metody:
Škola
klade
důraz
na
celkový
rozvoj
dětské
osobnosti.
Dovednosti
a schopnosti dětí jsou rozvíjeny nejen ve výuce formou hravých metod, ale také v pestrém spektru nabízených aktivit nad rámec výuky a v odpoledních kroužcích. Děti jsou vedeny k samostatnosti i schopnosti spolupracovat v týmu, k aktivnímu způsobu života. Formou mnoha projektových aktivit školy i humanitárních projektů jsou děti vedeny k toleranci a empatii.
4.3.3 Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. Věková skupina:
Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. je moderní školou
zaměřenou na výuku cizích jazyků. Zaměření:
Do mateřské školy dochází děti ve věku 2 až 6 let bez ohledu na národnost
a znalosti angličtiny. Všem dětem je nabízen nadstandardní program předškolního vzdělávání v češtině i angličtině. Během tohoto programu se děti naučí cizímu jazyku přirozenou a zábavnou cestou. Základní škola je zaměřena na bilingvní (česko-anglické) vzdělávání v předmětech matematika,
fyzika,
přírodopis,
zeměpis
a
všechny
předměty
s výchovným
zaměřením. Konverzace v anglickém jazyce je vyučována rodilým mluvčím. Ve třídě je maximálně 16 dětí, kterým je nabízena řada zájmových kroužků. Pro nadané děti je organizován ve spolupráci s MENSOU ČR Klub nadaných dětí, který mohou navštěvovat žáci i z jiných ostravských škol. Gymnázium je tradičním čtyřletým gymnáziem, které připravuje žáky k maturitě a na vysoké školy. Studentům je nabízena zvýšená hodinová dotace výuky cizích jazyků a řada volitelných aktivit. Gymnázium je stejně jako základní škola partnerskou školou akreditovaného centra Cambridge English i Goethe Institutu a připravuje své žáky na složení mezinárodních zkoušek z angličtiny a němčiny.
4.3.4 ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava – Poruba Mateřská škola Monty School (dále MŠ) poskytuje výchovu a vzdělání od r. 2005. Metody:
Výuku v MŠ a jeslích zajišťuje 6 pedagogických pracovníků, z toho 2 asistenti –
angličtí rodilí mluvčí. Výuka probíhá paralelně česky a anglicky pod vedením kompetentních českých učitelů a anglických rodilých mluvčích. V rámci nadstandardních aktivit MŠ je pravidelně zajišťována logopedická péče. Základní škola Monty School (dále ZŠ) zahájila svou činnost k 1. 9. 2008. Ve školním roce 2013/2014 škola zajišťuje vzdělání 75 žákům. Žáci jsou rozděleni do 7 tříd s kapacitou maximálně 15 žáků. Výuku na 1. a 2. stupni ZŠ zajišťuje 16 pedagogických
24
pracovníků, z toho 6 externistů pro výuku předmětů na 2. stupni a 4 angličtí rodilí mluvčí. Podstatou školního vzdělávacího programu je integrace vzdělávacích obsahů do smysluplných celků procházejících napříč vzdělávacími oblastmi a obory (tzv. integrovaná tematická výuka). Škola se profiluje jako bilingvní, ve vybraných předmětech probíhá výuka paralelně v češtině i angličtině. Výsledky studia:
Od školního roku 2010/2011 je škola certifikovaným centrem pro pořádání
Cambridgeských zkoušek. V popředí zájmu vedení i pedagogického sboru školy je individualizace výuky: v současné době školu navštěvuje 5 mimořádně nadaných žáků a 8 žáků s vysokým nadáním. Vedle nadaných žáků se zde vzdělává zhruba stejné procento žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jde o děti s různým stupněm ADHD, dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie. V rámci mimoškolních aktivit škola realizuje několik zájmových kroužků.
4.3.5 Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě Historie:
Gymnázium Hladnov a JŠ s právem SJZ, Ostrava má v Ostravě dlouholetou tradici.
Historie školy je datována do roku 1911, kdy byla založeno šestileté dívčí lyceum. Novodobá historie školy začíná v roce 1953 a v témže školním roce maturovala první třída v počtu 29 žáků. Od té doby prochází škola neustálým vývojem. Gymnázium Hladnov je jediná bilingvní škola česko-španělská v Moravskoslezském kraji, studium je šestileté a předměty jsou vyučovány ve španělském jazyce. Obor nabízí žákům možnost složit mezinárodní jazykové zkoušky DELE. Zaměření:
Od roku 2014 je škola oficiálním zkušebním místem DELE v Ostravě. Jazykově
zaměřený je také čtyřletý studijní obor – rozšířená výuka anglického jazyka – tento obor podporuje výuku anglického jazyka. Dlouholetou tradici mají divadelní představení v anglickém a španělském jazyce. Škola je zapojena do mnoha jazykových projektů, jako je eTwinning, Comenius, EuropeanSchoolnet a v roce 2011 získala Evropskou jazykovou cenu Label za inovativní metody ve výuce jazyků. Třetím oborem je všeobecné čtyřleté studium. Žáci si mohou kromě angličtiny zvolit také druhý cizí jazyk, španělštinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu nebo latinu. GH a JŠ je držitelem titulu Ofxord Quality School a úzce spolupracuje s Oxford University Press.
4.3.6 Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě - Porubě Historie:
Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě má dlouholetou tradici. Bylo
založeno 1. září roku 1991 jako jediné gymnázium v kraji se zaměřením na živé jazyky. Zaměření:Vzdělávací
program
je
zaměřen
především
na
výuku
cizích
jazyků.
S jazykovým zaměřením gymnázia souvisí rovněž široké spektrum zahraničních aktivit, účast v mezinárodních projektech a soutěžích a především spolupráce se zahraničními školami a institucemi. Výuce cizích jazyků je věnována téměř třetina veškerého vyučovacího času, a to jak
25
ve čtyřletém, tak šestiletém vzdělávacím programu. V průběhu jazykového vzdělávání jsou žáci systematicky připravováni k mezinárodně uznávaným jazykovým zkouškám z jazyka anglického (CAE a FCE), francouzského (DELF), španělského (DELE) a německého (Goethe – Zertifikat a Deutsches Sprachdiplom - dokládající jazykové znalosti na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce jazyků). V oblasti mezinárodní spolupráce pořádá škola tradičně výměnné pobyty žáků a francouzských studentů z partnerských škol Collège Jeanne d´Arc v Limoges a Lycée Professionnel le Dolmen v Poitiers pro žáky 6+letého gymnázia, tzv. „evropské sekce“. K mezinárodním aktivitám patří rovněž realizace poznávacích a jazykových exkurzí do Velké Británie, Francie i do ostatních německy, či francouzsky mluvících zemí.
4.4
Ostatní školy v Ostravě
4.4.1 PORG základní škola a gymnázium o. p. s. PORG vznikl v roce 1990 jako první nestátní škola po roce 1948 a stal se tak mimoděk školou, která spoluvytvářela prostor pro vznik dalších nestátních škol u nás. Vedle podílu na vzniku legislativních podmínek pro další nestátní školy se škola stala průkopníkem nových přístupů a metod ve výuce. PORG je školou poskytující všeobecné vzdělání. V učebním plánu je kladen velký důraz na vyváženost humanitních i přírodovědných předmětů. Na druhou stranu škola vytváří prostor pro možnost vlastní orientace studentů na předměty jejich zájmu - hlavním prostředkem k tomu je rozsah volitelných předmětů ve vyšších ročnících studia. Základní škola má rozšířenou výuku anglického jazyka a osmileté gymnázium má výuku některých předmětů v angličtině. Studium je zakončeno českou nebo mezinárodní maturitou.
26
5 Hospodářství
Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a navazujících odvětvích – hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí, hutnictví a těžké strojírenství patří nadále k dominujícím odvětvím, které postupem času doplnilo odvětví výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. Tato odvětví však procházejí dosud neukončenými významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, kompenzovanými novými akvizicemi v oborech výroby a služeb, ale i vývoje nových technologií. V období před rokem 2008 zažívala Ostrava obrovský ekonomický boom a přísun investic do průmyslových zón, developmentu, či budování hotelů. Našlo zde sídlo mnoho renomovaných světových společností a mnohé z nich již využily výhodných nabídek k investování jak ve městě, tak v jeho okolí (např. Hyundai, Multi Czech Republic, CTP Invest, PEGATRON Czech, SungWoo Hitech, ArcelorMittal, Tieto Czech). Např. společnost Job Air vybudovala v blízkosti letiště Mošnov největší letecké servisní a opravárenské centrum ve střední a východní Evropě. Působí zde špičkové klastry v oblasti IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Stav českého hospodářství se v roce 2012 proti roku 2011 zhoršil. Ekonomika už nerostla ani mírně jako v roce 2011, ale klesala. Tato situace se výrazně projevila v oblasti zaměstnanosti a úbytek personálních stavů u monitorovaných firem byl daleko výraznější než v předešlých letech. Pořád platilo, že odvětvová struktura minulosti přinášela okresu stále nemalé problémy. Ve společnosti se ustálil trend výrazně nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšovala a nevytvářela se nová pracovní místa. Tím, že byly firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahovaly často i do dalších odvětví subdodavatelů. V roce 2013 recese české ekonomiky slábla, přesto poklesla o 0,9 %, nicméně se jedná o lepší výsledek, než původně ekonomové očekávali. Tento pokles byl způsoben především snížením investic do fixního kapitálu. Co se týče zaměstnanosti v České republice, tak ve 3. čtvrtletí bylo zaměstnáno o 0,7 % více lidí než ve stejném období 2012, a zároveň o 0,4 % méně než ve 2. čtvrtletí 2013. Vnější ekonomické vztahy zaznamenaly za tři čtvrtletí nejpříznivější deficit běžného účtu platební bilance za posledních sedm let, ale i zhoršení výsledku na finančním účtu, který se v deficitu ocitl historicky poprvé, což bylo způsobeno redukcí přímých investic. V únoru roku 2014 se růst nezaměstnanosti zastavil a úřady práce evidovaly 625 tisíc uchazečů o zaměstnání. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny, ovšem jednotlivé oddíly spotřebního koše zaznamenaly rozdílný cenový vývoj, např.: cenový růst nastal u alkoholických
27
nápojů a tabáku, dále u potravin, naopak pokles se projevil v cenách bydlení vlivem poklesu cen elektřiny. V úhrnu za rok 2014 se české HDP zvýšilo o 2 procenta a v rámci vnějších vztahů zaznamenala Česká republika přebytek na běžném účtu. Obnovení růstu ekonomiky se projevilo i meziročním poklesem nezaměstnanosti. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2015 rostla o čtyři procenta. V návaznosti na toto rostla i průměrná mzda o 2, 2 procenta a dosáhla tak 25 306 Kč což je o 552 Kč více než před rokem. V celé zemi se také v pátém měsíci snížila nezaměstnanost na 6, 4 procenta což představuje nejmenší počet nezaměstnaných od června 2009. Česká ekonomika na konci roku 2015 nadále rostla, ale pomalejším tempem než v předchozích čtvrtletích. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí
o
4,0 %
vyšší
než
před
rokem.
V porovnání
s předchozím
čtvrtletím
se HDP nezměnil. Zaměstnanost podle pojetí národních účtů ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně byla vyšší o 1,1 %. V prvním čtvrtletí roku 2015 v Moravskoslezském kraji rostla průměrná mzda s ohledem na inflaci o 2,2 procenta oproti stejnému období předchozího roku a dosáhla tak výše 23 050 Kč. V květnu 2015 se snížil podíl nezaměstnaných v celém Moravskoslezském kraji na 8,5 procenta. Průměrná
hrubá
měsíční
nominální
mzda
na
přepočtené
počty
zaměstnanců
v Moravskoslezském kraji se ve 4. čtvrtletí 2015 proti stejnému období předchozího roku zvýšila o 3,3 %, s ohledem na inflaci tak reálně vzrostla o 3,2 %. Za celý rok 2015 průměrná mzda v kraji dosáhla výše 24 208 Kč. Nominálně tak mzda meziročně vzrostla o 3,0 %, reálný růst činil 2,7 %.
28
5.1
Počet podnikatelských subjektů dle struktury odvětví v roce 2015 Odvětví
činnosti exteritoriálních organizací a orgánů veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení
absolutně 0 70
zdravotní a sociální péče
1 106
zemědělství, lesnictví, rybářství
1 120
informační a komunikační činnosti
1 183
vzdělávání
1 322
administrativní a podpůrné činnosti
1 704
doprava a skladování
1 746
kulturní, zábavní a rekreační činnosti
1 834
ubytování, stravování a pohostinství
3 329
peněžnictví a pojišťovnictví
3 554
nezařazeno
3 822
činnosti v oblasti nemovitostí
5 503
ostatní činnosti
6 174
stavebnictví
7 159
průmysl celkem
8 308
profesní, vědecké a technické činnosti
10 451
velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel
18 047
celkem
76 432
Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2015)
29
Ekonomické subjekty dle převažující činnosti CZ-NACE
Zdroj: ČSÚ (2015), vlastní zpracování
5.2
Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy za rok 2015 Odvětví
státní podniky obchodní společnosti akciové společnosti družstva živnostníci zemědělský podnikatel - FO ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční osoby, sdružení, církevní org., apod.) celkem Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2015)
absolutně 6 14 659 1 137 1 082 48 375 220 12 090 76 432
30
Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy
Zdroj: ČSÚ (2015), vlastní zpracování
5.3
Vývoj struktury podnikatelských subjektů dle právní formy v letech 2007 - 2015
Odvětví státní podniky obchodní společnosti družstva živnostníci zemědělský podnikatel - FO
ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční osoby, sdružení, církevní org., apod.)
Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12.)
2007 22 7 789 1 018 47 787 187
2008 22 8 646 1 050 47 350 185
2009 11 9 158 1 045 47 839 98
2010 9 11 028 1 042 48 457 105
2011 9 11 584 1 046 48 883 119
2012 9 12 048 1 080 47 396 124
2013 7 12 561 1 069 44 654 114
2014
2015
6 13 746 1 083 49 793 179
6 14 659 1 082 48 375 220
9 943
9 941
10 315
10 303
10 112
10 288
12 451
12 565
12 090
31
Vývoj
struktury
podnikatelských
subjektů
dle
právní
formy
v letech
2007 – 2015
Zdroj: ČSÚ (2016), vlastní zpracování
Rozdíly struktury podnikatelských subjektů dle právní formy od roku 2007 do roku 2015
Zdroj: ČSÚ (2016), vlastní zpracování
32
5.4
Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců
počet počet počet počet počet Název zaměstnavatele zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců k 31. 12. 2015 k 31. 12. 2014 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2011 ArcelorMittal Ostrava, a. s. 4089 4126 3998 3 999 4756 Fakultní nemocnice Ostrava 3270 3245 3200 3 194 3184 VŠB-TU Ostrava 2555 2806 2746 2 643 2511 Tieto Czech s. r. o. 2035 2081 2011 1 952 1948 Městská nemocnice Ostrava 1976 1954 1898 1 896 1924 Dopravní podnik Ostrava, a. s. 1889 1875 1890 1 939 1944
odvětví
webové stránky
hutnictví zdravotnictví vzdělávání obchod zdravotnictví doprava a spoje automobilový průmysl
www.arcelormittal.com/ostrava www.fno.cz www.vsb.cz www.tieto.cz www.mnof.cz www.dpo.cz
SUNGWOO HITECH, s. r. o.
1510
1481
1460
1 505
1552
Česká pošta, s. p., Severní Morava
1400
1401
1399
1 402
cca 1400
doprava a spoje
www.ceskaposta.cz
VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s.
1301
1279
1446
1 610
1568
strojírenství
www.vitkovicemachinery.com
1203
1364
1568
1 610
1503
strojírenství
www.vitkovicepower.cz
1203 1171
1185 1124
1178 1036
1 210 982
1228
http://hruska.info www.osu.cz
1150
820
717
647
645
obchod vzdělávání automobilový průmysl
962
1019
1022
1 035
1055
hutnictví
www.arcelormittal.com/ostrava
899
1098
1080
1 111
1387
hutnictví
www.vitkovicesteel.com
VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a.s. H R U Š K A, spol. s r. o. Ostravská univerzita KES - kabelové a elektronické systémy, s. r. o. ArcelorMittal Tubular Products Ostrava, a. s. VÍTKOVICE STEEL, a. s.
www.swhitech.com
www.kes.cz
33
Vítkovická nemocnice, a. s.
799
807
805
807
BREMBO Czech, s. r. o.
784
610
520
420
691
648
654
651
770
hutnictví
www.arcelormittal.com
685
745
801
793
701
strojírenství
www.vitkovice-mechanika.cz
Maxion Wheels Czech s.r.o.
680
644
677
749
726
automobilový průmysl
www.hayes-lemmerz.com
Třinecké železárny, a. s., provoz VT
676
699
713
699
714
hutnictví
www.trz.cz
ITT Holdings Czech Republic, s.r.o.
586
585
572
571
543
OKK Koksovny, a. s.
578
604
726
732
732
PEGATRON Czech, s. r. o.
541
492
517
548
1015
ArcelorMittal Engineering Products Ostrava, a. s. VÍTKOVICE MECHANIKA, a. s.
Hutní montáže, a. s.
511
Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky
481
485
580
zdravotnictví http://nemocnicevitkovice.agel.cz automobilový www.brembo.com průmysl
automobilový průmysl zpracování tuhých a plynných paliv
www.itt.cz www.koksovny.cz
elektrotechnika
www.asus.cz
výroba kovových konstrukcí a 616 kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
www.hutni-montaze.cz
34
5.5
Nejvýznamnější zahraniční firmy a podniky se zahraniční účastí v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců
Název zaměstnavatele ArcelorMittal Ostrava, a. s. Tieto Czech s. r. o. SUNGWOO HITECH, s. r. o. KES - kabelové a elektronické systémy, s. r. o. VÍTKOVICE STEEL, a. s. GE Money Bank, a. s. BREMBO Czech, s. r. o. Veolia Energie ČR, a.s. Maxion Wheels Czech s.r.o. AHOLD Czech Republic, a. s. ITT Holdings Czech Republic, s. r. o. PEGATRON Czech, s. r. o. Kaufland ČR, v. o. s. Tesco Stores ČR, a. s. Ostravské vodárny a kanalizace, a. s. GLOBUS ČR, k. s. BorsodChem MCHZ, s. r. o. Telefónica O2 Czech Republic, a. s.
počet zaměstnanců k 31. 12. 2015 4089 2035 1510
počet zaměstnanců k 31. 12. 2014 4 126 2 081 1 481
počet zaměstnanců k 31. 12. 2013 3 998 2 011 1 460
počet zaměstnanců k 31. 12. 2012 3 999 1 952 1 505
1150 899
820 1 098
717 1 080
647 1 111
794 784 729 680 621 586 541 396 391 386 380 360 309
759 610 718 644 418 585 492 406 415 385 376 358 375
751 520 717 677 398 572 517 447 435 379 388 352 391
706 420 750 749 430 571 548 403 465 382 362 354 419
počet odvětví zaměstnanců k 31. 12. 2011 4 756 hutnictví 1 948 obchod 1 552 výroba motorových vozidel automobilový průmysl 645
webové stránky www.arcelormittal.com/ostrava www.tieto.cz www.swhitech.com www.kes.cz
Švýcarsko Finsko Jižní Korea Rusko USA Itálie ČR / Francie USA Nizozemsko Itálie Nizozemsko Německo Velká Británie ČR / Francie SRN Čína Španělsko
1 387
hutnictví
www.vitkovicesteel.com
637
peněžnictví automobilový průmysl energetika automobilový průmysl obchod automobilový průmysl elektrotechnika obchod obchod služby obchod chemie doprava a spoje
www.gemoney.cz www.brembo.com www.dalkia.cz www.hayes-lemmerz.com www.albert.cz www.itt.cz www.asus.cz www.kaufland.cz www.itesco.cz www.ovak.cz www.globus.cz www.borsodchem-cz.com www.telefonica-o2.cz
770 726 392 543 1 015 398 512 381 385 355 501
domovská země / zahraniční spoluúčast
Rakousko
Pozn. Od 01.01.2015 změna názvu Dalkia ČR, a.s. na Veolia Energie ČR, a.s., www.veoliaenergie.cz. Od 01.05.2016 změna názvu GE Money Bank, a.s. na MONETA Money Bank, a.s., www.moneta.cz.
Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky
35
5.6
Nejvýznamnější stavební firmy v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců
Název zaměstnavatele ALPINE Bau CZ, s. r. o. EUROVIA CS, a. s. STRABAG, a. s., odštěpný závod Ostrava
počet počet počet počet počet zaměstnanců k zaměstnanců k zaměstnanců k zaměstnanců k zaměstnanců k 31. 12. 2015 31. 12. 2014 31. 12. 2013 31. 12. 2012 31. 12. 2011 159 156 155 161 178 134 141 170 188 195 75
Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky
73
75
73
-
webové stránky
domovská země / zahraniční spoluúčast
www.alpine.cz www.eurovia.cz
Rakousko Francie
www.strabag.cz
Rakousko, Německo
36
6 Pracovní síla
Od roku 1990 probíhala v Moravskoslezském kraji rozsáhlá restrukturalizace ekonomické základny, která výrazně měnila jeho tvář a řadu let byla doprovázena propouštěním desetitisíců zaměstnanců.
Moravskoslezský
kraj
řadíme
v
rámci
celé
republiky
ke
strukturálně
nejpostiženějším oblastem, pro něž je typické razantní oslabení těžkého průmyslu. Dopady světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 jsou stále očividné ve všech odvětvích našeho hospodářství, jehož úhrnný stav v roce 2013 v podstatě stagnoval a česká ekonomika vykazovala po většinu roku setrvalý stav. Tento vývoj se projevoval dlouhodobě nízkým počtem volných pracovních míst a dalším výrazným úbytkem personálních stavů u monitorovaných firem. V prosinci 2015 byl podepsán Moravskoslezský pakt zaměstnanosti na léta 2016-2023, jedná se o smluvně uzavřené partnerství k propojení politik a strategických aktivit v oblasti trhu práce a zaměstnanosti s rozvojem ekonomiky konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje. Ve spolupráci s regionálními partnery například připravil strategické projekty, které jsou zahrnuty do Strategie rozvoje kraje, Integrované teritoriální investice a Regionálního akčního plánu Moravskoslezského kraje. Během roku 2015 došlo v okrese Ostrava k poklesu uchazečů o zaměstnání o 2 356, tedy o 9,4%. Do listopadu 2015 byl realizován projekt odborné praxe pro mladé do 30 let v Moravskoslezském kraji, v rámci kterého bylo umístěno do odborné praxe 1 019 mladých osob bez práce. Dále pak do října 2015 byl realizován projekt 10 pro život, jehož cílem bylo podpořit začlenění 180 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na trh práce. V průběhu realizace vstoupilo do projektu úhrnně 206 uchazečů o zaměstnání, z nichž bylo podpořeno celkem 203 osob. Do zaměstnání na plný či zkrácený úvazek nastoupilo 46 osob. Osoby, které žily ve vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje a byly postiženy sociálním vyloučením podporoval projekt Příležitost dělá(t) zaměstnance. Za celé období realizace do projektu vstoupilo celkem 273 uchazečů či zájemců o zaměstnání, z nichž 223 úspěšně absolvovalo vzdělávací a motivační kurzy. Do pracovního poměru na plný nebo zkrácený úvazek nastoupilo 157 osob.
37
6.1
Počty zaměstnanců v okrese Ostrava v odvětvích podle CZNACE v letech 2011 – 2015 (monitorované firmy se stavem 26 a více osob)
Odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti celkem
Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky
počet počet počet počet počet zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců k 31. 12. 2015 k 31. 12. 2014 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2011 258 265 204 215 213 297 292 308 596 603 30 262 30 140 30 618 30 941 32 865 1 719 1 719 1 565 1 626 1 539 1 928 1 954 1 900 2 022 2 032 3 197 3 434 3 678 3 772 4 293 6 276 6 209 6 368 6 639 6 898 7 115 7 098 7 173 7 587 7 700 708 675 706 741 1 095 4 711 4 623 4 410 4 274 4 420 2 586 2 619 2 508 2 458 2 361 783 791 792 635 622 1 962 1 975 1 154 1 171 1 280 4 952 5 112 3 755 4 076 3 273 8 026 7 969 7 696 7 685 7 795 10 807 10 989 10 680 10 636 10 634 9 887 9 808 9 584 9 628 9 656 1 704 1 686 1 609 1 622 1 660 943 974 902 902 919 98 121 98 332 95 610 97 226 99 858
38
Meziroční vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích (porovnání 2015 a 2014) v procentech
Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2014, 2015), vlastní zpracování
39
6.2
Vývoj zaměstnanosti v okrese Ostrava v letech 2006 – 2015 stav k 31. 12.
ukazatel ( celkový počet) 2006 zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob OSVČ evidování uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo
2007
2008
2009
2010
97 184
103 367
105 881
102 006
101 083
99 858
97 226
95 610
98 332
98 121
23 485
24 770
25 160
25 269
26 295
26 768
26 267
25 343
24 452
24 246
22 750
17 853
15 362
20 400
21 732
20 445
22 782
26 193
25 110
22 754
3 523
4 247
4 272
889
1 441
1 715
1 700
629
2 155
3 939
6,5
4,2
3,6
22,9
15,1
11,9
13,4
41,6
11,7
5,8
2011
2012
2013
2014
Zdroj: Úřad práce v Ostravě - zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, jednotlivé roky
Meziroční vývoj pracovní síly (porovnání 2015 a 2014)
Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2014, 2015), vlastní zpracování
2015
40
6.3
Míra nezaměstnanosti v letech 2002 – 2015, a meziroční vývoj míry nezaměstnanosti, stav k 31. 12.
Zdroj: Integrovaný portál MPSV ČR, jednotlivé roky, vlastní zpracování
6.4
Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2010 – 2015
věk do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let 65 + celkem
k 31. 12. 2010 k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2014 k 31. 12. 2015 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 931 4,30 907 4,40 993 4,40 1 015 3,88 906 3,61 846 3,72 2 457 11,30 2 385 11,60 2 643 11,60 2 991 11,42 2 495 9,94 1 974 8,68 2 399 11,00 2 181 10,70 2 432 10,70 2 959 11,30 2 787 11,10 2 477 10,89 2 575 11,90 2 244 11,00 2 540 11,10 2 933 11,20 2 671 10,64 2 397 10,53 2 500 11,50 2 412 11,80 2 770 12,20 3 253 12,42 3 227 12,85 2 779 12,21 2 282 10,50 2 163 10,60 2 371 10,50 2 855 10,90 2 952 11,76 2 719 11,95 2 399 11,00 2 363 11,50 2 625 11,50 2 908 11,10 2 783 11,08 2 565 11,27 2 681 12,30 2 574 12,60 2 630 11,50 2 853 10,89 2 879 11,47 2 696 11,85 2 793 12,90 2 591 12,70 2 901 12,70 3 263 12,46 3 133 12,48 2 885 12,68 700 3,20 607 3,00 847 3,70 1 119 4,27 1 237 4,93 1 355 5,95 15 0,10 18 0,10 30 0,10 44 0,17 40 0,16 61 0,27 21 732 100,00 20 445 100,00 22 782 100,00 26 193 100,00 25 110 100,00 22 754 100,00
Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky
41
Meziroční vývoj podílu věkových skupin uchazečů v letech 2011 - 2015
Zdroj: Úřad práce v Ostravě (jednotlivé roky), vlastní zpracování
42
6.5
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2008 – 2015
Stupeň vzdělání dle ISCED 97 bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU, OU, OŠ) střední odborné s maturitou (SOU, SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem
k 31. 12. 2008 k 31. 12. 2009 k 31. 12. 2010 k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2014 k 31. 12. 2015 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 32 0,20 35 0,20 28 0,13 161 0,79 206 0,90 268 1,02 307 1,22 330 1,45 5 953 38,80 7 056 34,60 7 449 34,28 7 211 35,27 7 817 34,31 9 027 34,46 8 853 35,26 8 218 36,12 6 080
39,50
8 519
41,80
8 930
41,09
8 015
39,20
9 231
40,52
10 591
40,43
9 923
39,52
8 682
38,16
2 206
14,40
3 314
16,20
3 650
16,80
3 366
16,46
3 772
16,56
4 323
16,50
3 938
15,68
3 550
15,60
385 706 15 362
2,50 4,60 100,00
501 975 20 400
2,40 4,80 100,00
557 1 118 21 732
2,56 5,14 100,00
525 1 167 20 445
2,57 5,71 100,00
455 1 301 22 782
2,00 5,71 100,00
499 1 485 26 193
1,91 5,67 100,00
655 1 434 25 110
2,61 5,71 100,00
559 1 415 22 754
2,46 6,22 100,00
Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky
Meziroční vývoj vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání v letech 2011 - 2015
Zdroj: Úřad práce v Ostravě (jednotlivé roky), vlastní zpracování
43
6.6
Možnost vstupu cizinců na trh práce v České republice
Také v roce 2015 evidovaná nezaměstnanost několikanásobně převyšovala počet volných pracovních míst, přesto se nám některé profese nedaří obsazovat požadovanými uchazeči o zaměstnání. Proto personalisté tuto situaci stále musí řešit zaměstnáváním cizích státních příslušníků. K 31. prosinci 2015 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem 6 955 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 5 010 ze Slovenské republiky. Počet těchto občanů, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání a jen podléhají ohlašovací povinnosti. Zvýšení počtu občanů EU bylo především spojeno s meziročním růstem ekonomiky, hlavně v posledním čtvrtletí minulého roku a chybějící domácí pracovní silou na kvalifikovaných pozicích. Větší množství občanů EU rovněž souvisí s navýšením prací pro investory v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová. Pokud se jedná o profese, nejvíce jsou zastoupeni pomocní pracovníci ve výrobě, nástrojaři, dělníci v oblasti výstavby budov, svářeči, montážní dělníci, zedníci a další. Koncem roku 2015 bylo na území okresu Ostrava rovněž legálně zaměstnáno celkem 196 cizích státních příslušníků. Pokud jde o cizince ze zemí mimo Evropskou unii, s výjimkou dvou výrobních firem (SUNGWOO HITECH s. r. o., I-ZONE CZECH s. r. o.), většinou pracují v družstvech, která poskytují služby hlavně v rámci stavební výroby. Od konce roku 2014 došlo k navýšení o 153 cizinců v kategorii cizinců evidovaných podle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ. Z profesní struktury byli nejvíce zastoupeni kuchaři, číšníci a servírky, kosmetici, prodavači, učitelé, dělníci v oblasti výstavby budov a ve výrobě, pracovníci pro zadávání dat a odborní pracovníci v oblasti účetnictví, ekonomiky a personalistiky.
44
6.6.1 Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska
stav k 31. 12.
Ukazatel (celkový počet)
2010
2011
2012
2013
2014
2015
337
328
309
171
202
196
4 023
4 358
5 034
5 521
5 552
6 955
355
354
396
554
475
628
zelené karty a modré karty
1
4
4
6
19
8
zaměstnanecké karty
-
-
-
-
8
93
4 716
5 044
5 743
6 252
6 256
7 880
platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidování cizinci dle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ
celkem Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky
*Pozn.: Z důvodu změny informačního systému jsou data ve výše uvedené tabulce v letech 2012 a
2013
dopočítávána
ručně,
proto
je
jejich
vypovídací
schopnost
pouze
orientační.
45
Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění dle státní příslušnosti
Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky
46
Počet
platných
povolení
k zaměstnání
a Švýcarska) v členění dle státní příslušnosti
Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky
vydaných
cizincům
(mimo
země
EU/EHP
47
7 Průměrné mzdy, daně
Průměrná hrubá měsíční mzda obsahuje veškeré pracovní příjmy, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a prezentuje částku připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Neobsahuje náhrady mzdy/platu po dobu trvání pracovní neschopnosti, hrazené zaměstnavatelem. Z hrubé mzdy jsou následně zaměstnavatelem za zaměstnance odvedeny částky na úhradu zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, zálohy na daň z příjmů. Po odečtu je zaměstnanci vyplacena čistá mzda. Daně jsou vymezeny jako povinná státem nařízená a vymahatelná nevratná platba do státního rozpočtu. Přímé daně jsou ty, u nichž lze jednoznačně stanovit osobu (daňový subjekt), který daň bude platit – z jehož příjmu či vlastnictví se daň odvádí. U nepřímých daní nelze ve většině případů určit osobu, která daň v závěrečném stadiu zaplatí, lze jen specifikovat osobu (daňový subjekt), který daň odvádí.
7.1
Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2010 – 2015
Zdroj: ISPV, regionální statistiky ceny práce (2015) Pozn.: Medián průměrné hrubé měsíční mzdy – podnikatelská sféra
48
7.1.1 Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání v roce 2015 podnikatelská sféra
nepodnikatelská sféra
medián hrubé měsíční mzdy v (Kč) Řídící pracovníci
42 209
43 531
Nejvyšší představitelé společností
67 111
48 276
Řídící prac.správy podniku, obchod., admin. a pod. činností
50 702
40 763
Řídící pracovníci výroby, IT, vzdělávání a příbuzných oborů
44 021
43 884
Řídící prac.ubyt.,strav.služeb,obchodu,ost.řídící pracovníci
20 793
34 195
Specialisté
34 272
28 304
Specialisté v oblasti vědy a techniky
34 895
30 907
Specialisté v oblasti zdravotnictví
32 098
36 382
Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání
33 361
27 336
Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě
35 109
31 080
Specialisté v oblasti ICT
37 500
30 887
-
25 864
Techničtí a odborní pracovníci
26 875
27 357
Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky
30 648
27 157
Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
22 966
28 389
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
25 675
27 346
Odborní pracovníci v obl.práva,kultury,sportu,příbuz.oborech
-
23 077
Technici v oblasti ICT
-
26 370
Úředníci
18 917
21 467
Všeobecní admin.pracovníci,sekretáři,pracovníci zadávání dat
16 456
20 496
Pracovníci informačních služeb,na přepážkách,v příb.oborech
20 393
19 835
Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice
21 208
23 106
Ostatní úředníci
18 344
22 770
Pracovníci ve službách a prodeji
13 849
18 630
Pracovníci v oblasti osobních služeb
11 129
15 258
Pracovníci v oblasti prodeje
14 586
19 558
Pracovníci osob.péče ve vzdělávání,zdravotnictví,příbuz.obl.
15 923
18 461
Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy
12 467
28 907
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
-
16 194
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství
-
16 281
Kvalifikování pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti
18 683
-
Řemeslníci a opraváři
22 915
20 055
Řemeslníci,kvalif.pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)
17 010
19 772
Kovodělníci,strojírenští dělníci,pracovníci v příb.oborech
24 045
20 055
Specialisté obl. právní, sociální, kulturní a příbuz.oblastí
49
Pracovníci v obl.uměleckých a tradičních řemesel, polygrafie
-
20 452
Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
26 723
21 948
Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu, pracovníci příbuz. oborů
19 270
17 924
Obsluha strojů a zařízení, montéři
23 845
21 119
Obsluha stacionárních strojů a zařízení
26 367
15 239
Montážní dělníci výrobků a zařízení
23 149
-
Řidiči a obsluha pojízdných zařízení
22 050
22 086
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
13 730
12 398
Uklízeči a pomocníci
10 944
12 577
Pomocní pracovníci těžby, staveb., výroby, dopravy a příb. ob.
16 336
15 301
Pomocní pracovníci při přípravě jídla
11 101
13 602
-
10 923
Manuální pracovníci
20 518
15 791
Nemanuální pracovníci
25 770
27 630
Celkem
22 538
25 781
Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci
Zdroj: MPSV, Regionální statistika ceny práce (2015)
50
Hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd a tříd zaměstnání CZ-ISCO
51
52
Daně
7.2
V Ostravě platí stejné podmínky jako v celé ČR.
7.2.1 Daně přímé Jedná se o daně, u kterých lze přesně specifikovat osobu, která bude daň platit.
Důchodové: -
daň z příjmu fyzických osob – 15 %, solidární daň – 7 % (v případě měsíčních příjmů nad 100 000 Kč)
daň z příjmů právnických osob – 19 %
Majetkové - daň z nemovitých věcí: - 0,75% pro ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady - 0,25% pro trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s chovem ryb - 0,20 Kč/ 1 m2 pro zastavěné plochy a nádvoří - 1 Kč/ 1 m2 pro zpevněné plochy sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství - 5 Kč/ 1 m2 pro zpevněné plochy sloužící pro průmysl, dopravu, energetiku - 2 Kč/ 1 m2 pro stavební pozemky - 0, 20 Kč/ 1 m2 pro ostatní plochy Hodnota koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti pro Ostravu: 3,5 - daň z nabytí nemovitých věcí: 4% - silniční daň: osobní automobily: 1 200 – 4 200 Kč,nákladní automobily: 1 800 – 50 400 Kč,- daň darovací – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena (převedena do daně z příjmu) - daň dědická – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena
53
7.2.2 Daně nepřímé U těchto daní není možné dopředu určit daňového poplatníka. Spotřební daň
- pivo: 32 Kč/hl - šumivá vína a meziprodukty: 2 340 Kč/hl - tichá vína: 0 Kč/hl - cigarety: 1,39 Kč/kus + 27% ceny pro konečné spotřebitele, minimálně 2,52 Kč/ks (do 31. 12. 2016) - doutníky, cigarillos: 1,64 Kč/ks (do 31. 12. 2016) - tabák ke kouření: 2 142 Kč/kg (do 31. 12. 2016) - líh ve výrobcích: 28 500 Kč/hl etanolu - líh v ovocných destilátech z pěstitel. pálení: 14 300 Kč/ hl etanolu - minerální oleje: dle typu a účelu užití (www.mfcr.cz)
Daň z přidané hodnoty
–
základní sazba: 21%
-
první snížená sazba: 15 %
-
druhá snížená sazba: 10%
Ekologická (daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv)
54
8 Informace pro investory 8.1
Investiční pobídky Investoři, kteří investují své finanční prostředky na území České republiky, mohou získat
podporu v podobě investičních pobídek. Příjemcem může být jen právnická osoba, ať už česká, nebo zahraniční, se sídlem na území České republiky. Investiční pobídky se řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, jehož nejnovější úprava nabyla účinnosti 1. května 2015.
8.1.1 Systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory Podporované oblasti: zpracovatelský průmysl technologická centra centra strategických služeb (zde se podpora rozšíří na datová centra a call centra). Ve zpracovatelském průmyslu je základní podmínkou minimální investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Ostravě činí 50 milionů Kč, z toho minimálně polovina musí jít do nového strojního zařízení. Dále pak musí být nově vytvořeno alespoň 20 pracovních míst. U technologických center je minimální výše investice do DHM a DNM 10 mil Kč, z toho minimálně 5 mil Kč do nového strojního zařízení. Zároveň je nutností vytvořit minimálně 20 nových pracovních míst. Pro podporu na centra strategických služeb je zapotřebí vytvořit minimálně 20 nových pracovních míst pro tvorbu software, 20 nových pracovních míst pro podporu datových center, 70 nových míst pro centra sdílených služeb, 70 nových míst pro opravárenská centra a minimálně 500 nových míst pro call centra. Jednotlivé formy investičních pobídek jsou v Ostravě představovány: slevou na dani z příjmů právnických osob – po dobu 10 let; převodem území za zvýhodněnou cenu – za cenu nižší, než je tržní cena pozemku; hmotná podpora vytváření nových pracovních míst: zvýhodněné průmyslové zóny
300 tis. Kč;
regiony s mírou nezaměstnanosti 50% nad průměrem ČR
200 tis. Kč;
regiony s mírou nezaměstnanosti 25% nad průměrem ČR
100 tis. Kč;
hmotná podpora rekvalifikace, nebo školení nových zaměstnanců:
55
zvýhodněné průmyslové zóny
25%;
regiony s mírou nezaměstnanosti 50% nad průměrem ČR
50%;
regiony s mírou nezaměstnanosti 25% nad průměrem ČR
25%;
osvobození od daně z nemovitosti – po dobu až 5 let na základě souhlasu obce hmotná podpora na pořízení majetku – poskytnuta na strategickou investiční akci ve zpracovatelském průmyslu, nebo technologických centrech, až do výše 10 % uznatelných investičních nákladů. Užitečný odkaz na aktuální informace: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/informace-pro-podnikatele/pobidky-pro-investory
Operační programy (OP) 2014 – 2020
8.2
8.2.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Cílem tohoto operačních programu je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky, která bude založena na znalostech a inovacích. Místní firmy by měly být schopny nejen se prosadit u nás i ve světě, ale také by měly být schopny vytvářet dostatek pracovních míst. Je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řadíme jej mezi tematické operační programy.
8.2.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritou tohoto programu jsou investice do rozvoje lidského potenciálu. Hlavním cílem je posunout ČR směrem k ekonomice, která bude založena na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle a na tvorbě významných výsledků výzkumu. Finanční prostředky do tohoto tematického OP plynnou ze dvou strukturálních fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu.
8.2.3 OP Zaměstnanost Jak vyplývá z názvu, tento program je zaměřen na podporu zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a můžu, přizpůsobivosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, sociální inkluze, modernizace veřejné správy, sociálních inovací. Finance na tento operační program plynou z Evropského sociálního fondu.
56
8.3
Ratingové hodnocení, makroekonomické ukazatele
8.3.1 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy Rating statutárního města Ostravy na úrovni A2 zohledňuje jeho zlepšující se solidní provozní výsledky a dobré celkové výsledky hospodaření, které odrážejí konzervativní rozpočtovou politiku města. Důležitým faktorem ratingu je také středně vysoký dluh města. Rating dále reflektuje dobře zvladatelnou, ale mírně nadprůměrnou dluhovou službu města. Dne 24. června 2016 agentura Moody’s potvrdila stávající rating statutárního města Ostravy na úrovni A2 a změnila výhled ratingu ze stabilního na pozitivní. Pozitivní výhled zohledňuje především posílení provozních výsledků města a očekávané snížení zadluženosti v letech 2016 – 2017 v souvislosti s umírněným plánem kapitálových výdajů spoléhajícím především na rozpočtové zdroje města. Ke zlepšení provozních výsledků přispěla mimo jiné zvýšená kontrola provozních výdajů ze strany vedení města a snaha o zefektivnění fungování městských společností. Srovnání ratingů Mezinárodní ratingy udělené městům v ČR se pohybují od stupně A1 do Baa1. V porovnání s ostatními subjekty se statutární město Ostrava vyznačuje provozními výsledky na úrovni mediánu, střední výší dluhu a mírně vyšší dluhovou službou Silné stránky Zlepšující se solidní provozní výsledky. Dobré celkové výsledky hospodaření pomáhají udržet dostatečnou výši hotovostních rezerv. Stabilní míra zadluženosti s očekávaným poklesem v letech 2016 - 2017. Slabé stránky » Dluhová služba zůstane ve střednědobém horizontu poměrně vysoká. Ratingový výhled Výhled ratingu je pozitivní.
57
8.3.2 Makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) v mil. Kč Území
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
3 257 972
3 507 131
3 831 819
4 015 346
3 921 827
3 953 651
4 033 755
4 059 912
4 098 128
4 313 789
Praha
799 516
864 789
966 414
1 027 527
1 001 432
1 016 179
1 000 864
999 382
1 005 128
1 037 351
Střední Čechy
337 650
376 518
414 893
439 322
419 852
419 500
439 972
447 887
450 361
483 511
Jihozápad
345 098
373 103
390 928
392 446
396 854
400 435
405 296
405 062
418 041
439 452
Severozápad
287 904
304 914
327 051
339 608
340 839
332 402
332 521
331 546
330 064
338 374
Severovýchod
395 832
422 994
457 386
470 057
458 984
467 258
476 958
472 163
477 041
503 805
Jihovýchod
455 073
489 793
540 269
569 245
558 784
561 852
582 183
597 527
617 154
635 881
Střední Morava
302 697
324 889
352 053
374 364
366 089
368 167
379 967
381 098
383 883
410 562
Moravskoslezsko
334 202
350 131
382 825
402 777
378 993
387 858
404 750
406 945
395 437
411 950
Kraje - NUTS3 Hlavní město Praha
799 516
864 789
966 414
1 027 527
1 001 432
1 016 179
1 000 864
999 382
1 005 128
1 037 351
Středočeský kraj
337 650
376 518
414 893
439 322
419 852
419 500
439 972
447 887
450 361
483 511
Jihočeský kraj
180 082
191 540
200 653
203 332
203 518
202 252
203 245
207 502
210 964
218 981
Plzeňský kraj
165 016
181 563
190 275
189 114
193 336
198 183
202 051
197 560
207 077
220 471
74 130
76 540
83 137
84 114
84 468
82 811
82 807
81 959
81 547
83 049
Ústecký kraj
213 774
228 374
243 914
255 494
256 371
249 591
249 714
249 587
248 517
255 325
Liberecký kraj
113 823
120 553
125 101
127 616
123 138
126 195
128 644
130 995
131 822
138 318
Královéhradecký kraj
150 598
158 007
173 565
180 543
179 315
181 499
183 001
183 621
184 197
196 438
Pardubický kraj
131 411
144 434
158 720
161 898
156 531
159 564
165 313
157 547
161 022
169 049
Česká republika Reg. soudržnosti - NUTS2
Karlovarský kraj
58
Kraj Vysočina
133 333
143 355
157 330
156 970
155 747
154 713
161 677
165 060
166 525
170 849
Jihomoravský kraj
321 740
346 438
382 939
412 275
403 037
407 139
420 506
432 467
450 629
465 032
Olomoucký kraj
152 393
160 528
174 709
183 300
179 233
183 272
189 162
190 927
190 689
200 042
Zlínský kraj
150 304
164 361
177 344
191 064
186 856
184 895
190 805
190 171
193 194
210 520
Moravskoslezský kraj
334 202
350 131
382 825
402 777
378 993
387 858
404 750
406 945
395 437
411 950
Moravskoslezský kraj
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč)
334 202
350 131
382 825
402 777
378 993
387 858
405 476
408 612
398 954
411 950
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (Kč)
266 984
280 125
306 426
322 178
303 351
311 598
328 364
331 321
323 090
337 741
83,9
82,0
82,5
83,7
81,2
82,9
85,7
86,2
83,3
83,4
průměr ČR = 100 (%)
Zdroj: Český statistický úřad (2016) Pozn.: Data v této tabulce mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.
59
8.4
Proces povolování staveb
Proces povolování staveb je obdobný jako v ostatních zemích EU a probíhá následovně: 1. Soulad s územním plánem 2. Posouzení vlivů na životní prostředí – EIA (min. 5 – 6 měsíců), v tom: a) zjišťovací řízení; b) vlastní posouzení vlivů; 3. Zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení, atd. – záleží vždy na povaze projednávané stavby) 4. územní rozhodnutí (územní řízení), (2-3 měsíce); 5. integrované povolení (2-5 měsíců); 6. stavební povolení (1-2 měsíce); 7. kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení), (1měsíc).
8.5
Ceny pozemků Ceny pozemků v majetku města vybavených infrastrukturou jsou stanoveny na základě
dohody smluvních stran, zpravidla dle účelu pozemku. Konečná výše ceny musí být schválena usnesením zastupitelstva města. K orientaci v cenách stavebních pozemků slouží Cenová mapa stavebních pozemků města Ostravy, která je vyhotovena na základě digitalizované katastrální mapy města Ostravy, která je součástí informačního systému GISMO. Systém obsahuje hranice parcel a katastrálních území. Cenovou mapu stavebních pozemků města Ostravy tvoří: Grafická část na podkladu mapových listů v měřítku 1 : 5000 s graficky vymezenými skupinami parcel stavebních pozemků s vyznačenými cenami; textová část cenové mapy; cenová mapa v elektronické podobě instalovaná do městského informačního systému GISMO. Originál cenové mapy stavebních pozemků je bezplatně přístupný v pracovní době na odboru financí a rozpočtu na Magistrátu města Ostravy, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava. Digitální podklad cenové mapy stavebních pozemků je uložen na Magistrátu města Ostravy, odbor městského informačního systému, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava a dále je bezplatně trvale přístupný na webových stránkách u statutárního města Ostravy, tj. gisova.ostrava.cz.
60
Užitečné odkazy -
gisova.ostrava.cz - Mapový server Magistrátu města Ostravy – Statutárního města
-
czechinvest.org/trh-nemovitosti - CzechInvest - Agentura na podporu podnikání a investic
8.6
Spotřebitelské ceny bez DPH
15 % DPH
celkem s DPH
vodné
32,39
4,86
37,25
stočné
33,75
5,06
38,81
Kč/m3
celkem vodné a stočné
76,06
Ceny pro rok 2016 Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace
Teplo
smluvní ceny - www.dalkia.cz
elektřina NN (pro velkoodběr)
smluvní ceny - viz jednotliví dodavatelé
elektřina VN (pro velkoodběr)
smluvní ceny - viz jednotliví dodavatelé
zemní plyn (střední a velkoodběratelé)
smluvní ceny - viz jednotliví dodavatelé
*) Pro podnikatelskou a výrobní sféru platí cena teplené energie smluvní, na základě dohody s dodavatelem tepelné energie.
8.7
Průmyslové zóny
8.7.1 Ostrava - Hrabová Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová je strategickou rozvojovou lokalitou společnosti CTP Invest, spol. s r. o. V zóně situované projekty mají základní význam pro zvýšení ekonomické atraktivity města a zaměstnanost v Ostravě. Celková rozloha infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí více než 110 ha. Investoři v zóně dohromady proinvestovali ke konci roku více než 14,75 mld. Kč a vytvořili přibližně 6 887 nových pracovních míst. Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová se tak stala jednou z nejúspěšnějších průmyslových nemovitostí v rámci celé České republiky, za což získala celou řadu ocenění. Zóna je situována na jižním okraji města, v blízkosti rychlostní komunikace I. třídy Ostrava – Frýdek-Místek se spojením na Prahu a Brno, Polsko, Slovensko a Rakousko.
61
Spolu se zázemím regionální metropole s rozvinutou infrastrukturou a vyspělou školskou základnou poskytuje investorům nutnou jistotu pro zajištění pracovních sil a budoucí rozvoj. Investoři v průmyslové zóně Ostrava – Hrabová
Investoři
výše investice ze strany investora (v mil. Kč)
PEGATRON Czech, s. r. o. (nástupnická organizace ASUS Czech)
předpokládaný počet prac. míst k 31. 12. 2016
1 071
879*
627
1 000
7 921
1 479
1 510
1 545
5 760
4 640
4 750
5 200
14 752
6 998
6 887
7 745
SUNGWOO HITECH, s. r. o. CTP Invest, s. r. o. (+jednotlivé společnosti v rámci CTParku) celkem
stav pracovních stav pracovních míst k 31. 12. 2014 míst k 31. 12. 2015
Zdroj: jednotliví investoři (jednotlivé roky)
8.7.2 Ostrava - Mošnov Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov (SPZ Ostrava-Mošnov) je jedinečnou investiční příležitosti pro investory, kteří mají zájem těžit především z její strategické polohy v blízkosti mezinárodního letiště s možností napojení na rychlostní komunikace a železniční síť. SPZ Ostrava-Mošnov je plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický pokrok. Zvláště vítána je spolupráce s místními výrobci a dodavateli. Zóna je akreditována agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a je podporována státem. Zóna je situována 25 km jižně od centra města s velmi dobrou dopravní dostupností s možností využití silniční, železniční a letecké dopravy. V bezprostřední blízkosti zóny se nachází 30 ha obchodně-podnikatelský areál, v němž jsou umístěny malé a střední podniky. V areálu se rovněž nacházejí prostory vhodné k administrativním účelům, které si lze pronajmout. Rozloha strategické průmyslové zóny je 200 ha. Investoři zde proinvestovali 6,27 mld. Kč a bylo vytvořeno 2 678 pracovních míst. Investoři v průmyslové zóně Mošnov
62
Investoři
výše investice ze stav pracovních stav pracovních strany investora (v míst k 31. 12. 2014 míst k 31. 12. 2015 mil. Kč)
předpokládaný počet prac. míst k 31. 12. 2016
MAHLE Behr Ostrava, s. r. o.
1 961
955*
1 351
1 355
PLAKOR CZECH, s. r. o.
2 304
784
952
1 050
CROMODORA WHEELS, s. r. o.
1 783
295
361
385
13
16
14
14
Železniční cargo MOŠNOV, s. r. o.
0***
0
0
Mobis Automotive Systém Czech,s.r.o.
208
0
0
6 268
2 050
2 678
Free Zone Ostrava, a. s.
celkem
0 15 2 819
Zdroj: jednotliví investoři (jednotlivé roky)
8.7.3 Přehled o realitním trhu Ve spolupráci se soukromými investory a developery je zpracováván přehled o realitním trhu v Ostravě. Databáze obsahuje podrobné informace o aktuálních projektech a jejich stavu. Jde o projekty soukromých investorů, developerů i veřejného sektoru. V databázi jsou projekty seřazeny tak, aby bylo možné je vyhledávat dle kritérií, tj. dle typu na multifunkční, kancelářské, hotelové, bytové, obchodní centra, logistická centra, průmyslové zóny a ostatní projekty. Aktuální verze ke stažení je v tomto odkazu: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/real-estate-report Srovnání cen nájmů průmyslových nemovitostí/měsíc
Zdroj: JLL (červen 2015)
Srovnání cen nájmů kancelářských prostor /měsíc
63
Zdroj: JLL (červen 2015)
8.7.4 Rozvojové plochy města Město Ostrava spravuje databázi rozvojových ploch, která se stala nedílnou součástí marketingových aktivit města s cílem přilákat investory do Ostravy. Databáze obsahuje kompletní seznam všech rozvojových lokalit v majetku města Ostravy určených k prodeji či pronájmu, stejně jako lokality v soukromém vlastnictví. Plochy lze vyhledávat také skrze realitní servery. Tímto je potenciálním investorům a dalším zájemcům prezentován snadný přehled dostupných lokalit pro jejich podnikatelský záměr. Aktuální verze ke stažení je v tomto odkazu: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/development-sites
64
8.8
Vývoj přímých zahraničních investic v okresech Ostrava, Brno a Plzeň v mld. Kč k 31. 12.
Vývoj PZI, kumulativně od roku 1998 do roku 2014
Zdroj: Česká národní banka, jednotlivé roky, vlastní zpracování
Zdroj: Česká národní banka, jednotlivé roky, vlastní zpracování
65
9
Doprava
Ostrava představuje pro Moravskoslezský kraj významný dopravní uzel z hlediska silniční a železniční dopravy, navíc disponuje mezinárodním Letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. Moravskoslezský kraj je prvním regionem v České republice, který má mezinárodní letiště napojené na železnici. Hned vedle haly mošnovského letiště vznikl vlakový terminál, který je s letištní odbavovací halou spojen krytou chodbou. Město je také potenciálním přístavem pro říční dopravu a leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever – jih od hranic Polska přes Ostravu Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska. Statistické informace o dopravě od roku 2010 jsou zveřejněny na městském webu: www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-dopravy/oddeleni-silnic-mostu-rozvojea-organizace-dopravy/informace-o-doprave. Město má zpracován Plán udržitelné mobility, který je vytvořen k uspokojení potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí a k zajištění lepší kvality života. Vychází z existujících postupů plánování a patřičnou pozornost věnuje integraci, participaci a zásadám evaluace. Odkaz: mobilita-ostrava.cz/.
9.1
Základní ukazatele v dopravě
66
9.2
Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava v Ostravě je součástí Integrovaného dopravního systému
ODIS, který v Ostravě a okolí garantuje koordinovanou přepravní nabídku deseti dopravců. V současné době je v ODIS přímo, nebo nepřímo zapojeno celkem 297 měst a obcí Moravskoslezského kraje. Několik přepravních společností navíc nabízí i spoje dálkové a mezinárodní. Přímo v Ostravě operuje zejména Dopravní podnik Ostrava s 290 autobusy, 262 tramvajemi a 63 trolejbusy a s roční přepravou až 91 mil. osob. Město je rozděleno do čtyř zón. Dále pak existuje zóna Ostrava XXL, která zahrnuje obce a města v bezprostředním okolí Ostravy. Ústřední autobusové nádraží se nachází nedaleko centra města a železničního nádraží Ostravastřed. Více informací na www.dpo.cz.
9.3
Silniční doprava Ostrava představuje významný dopravní uzel a hlavní křižovatku Moravskoslezského kraje.
Je napojena na hustou a kvalitní síť silnic I. třídy, propojující města této aglomerace a sousední regiony, značná část těchto silnic je vícepruhových se středním dělícím pásem. Městská silniční komunikační síť přesahuje délku tisíc kilometrů. Současnou hustou silniční síť dále doplňuje dálnice D1, trasovaná ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu, která naváže hraničním přechodem Veřňovice – Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki). Silniční tahy, spojující Ostravu s okolím I/11
Ostrava – Havířov – Český Těšín (Žilina)
I/11
Ostrava – Hrabyně – Opava – Hradec Králové
I/47 (II/647)
Ostrava – Přerov – Vyškov
I/56
Ostrava – Hlučín – Opava
I/58
Ostrava – Frýdek-Místek – Beskydy
I/59
Ostrava – Orlová – Karviná
67
Silniční vzdálenosti do významných evropských a českých měst z Ostravy Berlín
540 km
Brno
170 km
Bratislava
300 km
České Budějovice
346 km
Londýn
1 590 km
Hradec Králové
240 km
Moskva
1 700 km
Karlovy Vary
495 km
Paříž
1 500 km
Olomouc
Řím
1 430 km
Plzeň
456 km
Varšava
390 km
Praha
360 km
Vídeň
310 km
Ústí nad Labem
454 km
93 km
Dopravní informace z území včetně aktuálních informací o dopravní situaci, uzavírkách komunikací a možnostech parkování v Ostravě, lze sledovat na portálu jednotného systému informací: portal.dopravniinfo.cz/.
9.4
Železniční doprava V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí České republiky stát, zastoupený
státní organizací Správa železniční dopravní cesty. České dráhy, akciová společnost jsou největším národním dopravcem. Ostrava je důležitým železničním uzlem pro osobní i nákladní dopravu. V rámci uzlu nalezneme deset železničních stanic. Nejvýznamnější je stanice Ostrava-Svinov, která prodělala zásadní změny a modernizaci. Rekonstrukce, byla v roce 2007 oceněna cenou Grand Prix architektů. Druhou významnou je Ostrava hlavní nádraží, která se nachází v městské části Přívoz a do provozu byla poprvé uvedena v roce 1976. Dalšími jsou nádraží Ostrava-střed, OstravaVítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava – Stodolní, Ostrava – Mariánské Hory, Ostrava – Bartovice, Ostrava – Třebovice, Ostrava – Kunčičky. Ostrava je spojena s Prahou denně také šesti až sedmi páry spojů vlaky Supercity „Pendolino“, které nabízí vysoký komfort a rychlost přepravy a navazují na služby Českých aerolinií. Současná jízdní doba činí cca 3 hodiny. Vedle ČD působí na hlavním tahu mezi Prahou a Ostravou konkurenční dopravce Regiojet a Leo Express.
9.5
Letecká doprava Novodobá historie, tehdy ještě letiště Ostrava – Mošnov, začíná rokem 1956 zahájením
stavebních prací a v roce 1959 zahájením civilního letového provozu. V roce 2004 bylo letiště převedeno z majetku České správy letišť, s. p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Od roku 2006 došlo k přejmenování letiště Ostrava – Mošnov na letiště Leoše Janáčka Ostrava.
68
Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 25 km od centra Ostravy a je největším regionálním letištěm v České republice s pravidelným vnitrostátním i mezinárodním provozem. Letiště s vzletovou a přistávací dráhou 3500 m a 63 m širokou a bez hlukových omezení je vhodné pro provoz nejen pravidelných a charterových linek, ale i pro cargo přepravu. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (s pravidelnými linkami do Prahy a Londýna, v letní sezóně také do Paříže a dalších turistických destinací), plánované i neplánované a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Moderní odletová hala byla vybudována v r. 2006. V těsné blízkosti letiště působí i podnikatelská a obchodní zóna a Free Zone Ostrava. Letiště je dobře dostupné jak silniční tak i autobusovou dopravou. Mezi Ostravou a letištěm jezdí tři autobusové linky a zastávka se nachází přímo před letištní halou. Na konci roku 2014 byla slavnostně otevřena stavba kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka, jejíž součástí je zastřešený terminál, který s letištní odbavovací halou spojuje krytá chodba. Vývoj počtů cestujících Druh přepravy
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
vnitrostátní pravidelná
71 792
61 432
46 007
35 508
25 272
29 411
29 453
vnitrostátní nepravidelná
4 967
1 844
2 304
1 778
2 017
2 101
2 614
mezinárodní pravidelná
16 309
17 786
22 091
91 602
136 265
155 924
187 886
179 005
165 003
178 441
119 391
67 753
80 604
62 248
35 057
33 908
24 720
40 114
27 860
29 651
26 732
307 130
279 973
273 563
288 393
259 167
297 691
308 933
mezinárodní nepravidelná tranzitní cestující celkem
Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s. (2016)
69
Vývoj počtu pohybů letadel Druh letu komerční osobní doprava cargo lety obecné letectví a jiné lety celkem
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
6 424
8 418
7 904
6 348
3 514
3 998
4 328
186
187
167
291
600
583
677
9 542
5 714
7 172
7 846
10 775
10 488
13 997
16 152
14 319
15 243
14 485
14 889
15 069
19 002
2011
2012
2013
2014
2015
Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s. (2016)
Cargo (t) Druh přepravy
2009
2010
mezinárodní nákladní přeprava
139
190
235
498
755
1 268
1 728
vnitrostátní nákladní přeprava
44
34
32
56
17
21
18
183
224
267
554
772
1 289
1 746
pošta
1 553
1 703
1 501
2 030
3 112
3 891
4 723
celkem cargo
1 736
1 927
1 768
2 584
3 884
5 180
6 469
celkem nákladní přeprava
Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s. (2016)
70
Cyklistická doprava
9.6
Cyklistická doprava v Ostravě se začíná výrazněji rozvíjet po r. 1989 v souvislosti s rozvojem obchodu a služeb v této oblasti a s celosvětovým boomem cyklistiky jako druhu rekreační aktivity. V roce 2014 byla dokončena jedna z největších staveb pro cyklistickou dopravu ve městě – cyklostezka podél Ostravice, která je s výjimkou průjezdu obcí Baška sjízdná až na Ostravici. V témže roce byl vydán propagační materiál Abeceda ostravských cyklistů, který vyšel v nákladu 5000 výtisků.
9.6.1 Přehled cyklistických tras Trasa Trasa A Trasa B Trasa C Trasa D Trasa E Trasa F Trasa G Trasa H Trasa CH Trasa I Trasa J Trasa K Trasa L Trasa M Trasa N Trasa O Trasa P Trasa Q Trasa R Trasa S Trasa T Trasa U Trasa V Trasa W Trasa X Trasa Y Trasa Z Trasa 5 Trasa 6064 Trasa 6109 Trasa 6185 Trasa 6200
popis trasy Stará Bělá - Výškovice - Zábřeh - Bělský Les - Dubina - Hrabůvka - Hrabová - Kunčice; Jistebník Polanka nad Odrou; Moravská Ostrava - Slezská Ostrava Krmelín - Stará Bělá - Zábřeh - Vítkovice - sídliště Fifejdy; Přívoz - Muglinov Hrabová - Hrabůvka - Vítkovice; Mar. Hory, Kaufland - Mar. Hory, radnice Poruba-Ves - Poruba - Pustkovec - Martinov Centrum - Muglinov - Hrušov; Vratimov - Hrabová Centrum - Slezská Ostrava - sídliště Muglinov - Heřmanice; Nová Ves - Hulváky - Mar. Hory Třebovice - Hošťálkovice - Lhotka - Petřkovice - Koblov - Antošovice Hrabová - Nová Bělá - Stará Bělá - Krmelín Martinov - Poruba - Plesná Polanka nad Odrou - Stará Bělá; Bělský Les - Hrabůvka - nádraží Vítkovice Slezská Ostrava - Radvanice - Bartovice - Šenov Bartovice - Radvanice - Petřvald Hošťálkovice - Mar.Hory - Nová Ves; Proskovice Centrum - Mariánské Hory; Poruba - Plesná; Poruba - Svinov - Dubí - Nová Ves; Michálkovice - Rychvald Zábřeh - Hrabůvka; Shopping Park - Dubí - Svinov Přívoz Hrabová - Hrabová,statek; Vítkovice - Moravská Ostrava; Lhotka - Bobrovníky; Hrabová, průmyslová zóna Krásné Pole - Poruba; Poruba - Martinov; Petřkovice - Nordpól Polanka nad Odrou - Jistebník Nová Ves Martinov - Poruba - Třebovice Dubina - Interspar; Zábřeh, vodárna - Odra; Krmelín - Nová Bělá; Hrabová, průmyslová zóna Heřmanice - Michálkovice Krásné Pole - Poruba-Ves; Poruba - Svinov; nádraží Vítkovice - Vítkovice Poruba - Pustkovec Zábřeh - Bělský les Hošťálkovice; Třebovice - Poruba Jantarová stezka Vratimov - Bartovice - Šenov - Havířov Antošovice - Bohumín Hlučín - Petřkovice Velká Polom - Plesná - Dobroslavice
71
9.7
Dopravní dostupnost regionu
9.7.1 Dostupnost regionu po komunikacích - vzdálenosti v km
Warszawa 390 km
Katowice 90 km
Praha 350 km
Ostrava
Brno 170 km
Wienna 310 km
Bratislava 300 km
9.7.2 Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy
Hlavní dálniční tahy Železniční koridory Praha Č. Třebová
D5
Plzeň
D1 D1
Přerov Brno
D2
Ostrava
72
Investice do dopravních staveb
9.8
V roce 2015 byl rozpočet města Ostravy ve výši 5,953 mld. Kč a do oblasti dopravy putovalo 1,788 mld. Kč. Meziročně došlo k nárůstu částky o cca 162 mil Kč (rok 2014 pokles o cca 431 mil Kč). Částka na dopravu tvořila 30,04% z celkového objemu rozpočtu (v roce 2014 byl podíl 23,98%). V následujících tabulkách jsou uváděny údaje znázorňující skutečné finanční prostředky od odboru dopravy MMO.
73
10 Technická infrastruktura Voda 35 – 40 % z podzemních zdrojů, 60 – 65 % z povrchových vod (Kružberk, Šance, Morávka); podzemní
vodou
zásobuje
obyvatele
Ostravy
Společnost
Ostravské
vodárny
a kanalizace a. s.; povrchovou
vodou
zásobuje
společnost
Severomoravské
vodovody
a kanalizace
Ostrava, a. s.; délka vodovodní sítě je 1 331 km; podíl zásobovaných pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě je 86 %. Kanalizace 2 druhy sítí: - jednotná - dešťové vody jsou odváděny společně se splaškovými odpadními vodami, - oddílná - dešťové vody jsou odváděny samostatným potrubím odděleně od vod splaškových; provozovatelem jsou Ostravské vodárny a kanalizace, a. s.; délka kanalizační sítě je 1 043 km; čištění odpadních vod z Ostravy je zajišťováno z 98,7 % na mechanicko-biologické Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě – Přívoze. Teplo Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společnosti Veolia Energie ČR, a. s., která vytápí více jak 85 tisíc domácností. Elektřina Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ a. s., a Veolia Energie ČR, a. s.; potřeba elektřiny je kryta z 35 % z místních zdrojů a zbylých 65 % z celostátní rozvodné sítě; distribuční rozvodná síť NN 400/230, 50 HZ. Plyn Dodávky a distribuci zajišťuje Severomoravská plynárenská, a.s. (člen RWE Group), ČEZ a. s.; medium – zemní plyn; distribuce je zajišťována rozvodnou sítí VTL, STL, NTL plynovodů včetně regulačních stanic.
74
Odpady Zpracování tuhých odpadů zajišťuje především spol. OZO Ostrava s.r.o. v rámci integrovaného systému pro oblast s 400 tis. obyvateli. Dalšími zpracovateli odpadů jsou např. spol. Van Gansewinkel, a. s. a A.S.A., spol. s r.o. Produkce odpadů v Ostravě v letech 2008 – 2015 v tis. tun Druh komunálního odpadu Směsný komunální odpad Sklo Plast Papír Kovy Objemný odpad Nebezpečné odpady Odpad ze zeleně Stavební odpad občanů Jiné CELKEM
Type of waste Mixed waste Glass Plastics Paper Metals Large items Hazardous waste Greenery Consruction-related Other TOTAL
2008 60 977 2 024 2 353 4 887 330 8 531 129 2 377 936 1 517 84 061
2009 60 702 2 204 2 819 4 107 178 8 722 120 3 556 1 367 2 166 85 941
2010 58 518 2 410 2 982 4 714 164 8 905 131 6 494 1 505 1 811 87 634
2011 58 164 2 630 3 334 5 196 317 9 354 133 10 785 1 474 2 767 94 154
2012 56 064 2 591 3 445 9 138 6 608 10 172 135 8 639 2 611 1 493 100 896
2013 53 450 2 688 3 602 7 482 11 561 7 000 150 11 682 2 359 2 094 102 068
2014 52 847 2 521 3 569 7 996 10 489 9 408 150 14 122 2 387 3 159 106 648
2015 52 138 2 655 3 614 9 082 5 934 10 785 164 8 163 5 706 1 017 99 258
Díky ekologickému chování obyvatel Ostravy klesla po čtyřech letech celková produkce odpadů a již osmým rokem po sobě také kleslo množství směsného komunálního odpadu, které je ukládáno na skládku.
Zdroj: MMO, odbor ochrany ŽP, (2016)
Množství odpadů na osobu v kilogramech/rok Počet obyvatel Kg/osobu z celkových odpadů
Zdroj: MMO, odbor ochrany ŽP, (2015)
316 417 266
314 467 273
310 464 282
306 128 308
301 406 335
304 136 336
302 969 352
301 485 329
75
Telekomunikace Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě; provoz telekomunikační sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s.; místní poskytovatelé telekomunikačních služeb jsou zapojeni do světových peeringových uzlů; síť je digitalizovaná, kvalita spojení a rychlost uspokojování požadavků je na úrovni Prahy a Brna; město a okolí je kvalitně pokryto sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T – Mobile a Vodafone. Pokrytí u všech mobilních sítí již dosahuje téměř 100 % obyvatelstva; pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré; digitální vysílání na Ostravsku nabízí signál multiplexu 1 na kanále 54 s televizními programy ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT 4 a sedmi programy Českého rozhlasu. Dále zde vysílá multiplex 2 na kanále 37 s televizemi Nova a Prima, a multiplex 3 na kanále 48 s Primou love a Rádiem Proglas; pro velkou část města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s.: OVANET CITY – 5,8 GHz, OVANET FREE ZONE 2,4 GHz; ve městě působí několik alternativních telekomunikačních operátorů, z nichž k největším patří GTS Czech a.s, Alcatel a.s., Contactel a.s., Nextra CR, Tiscali a další; pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností Broadnet Czech, Nextra CR, Star 21, MPS Ha-vel, TELTECH com a.s., Poda s.r.o., MATTES AD, TRONO GROUP s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí AD SL i bezdrátovým připojením; housingové služby nabízí: OVANET, a. s., K2 atmitec s.r.o., Itself s. r. o., Datahost s. r. o. a další. Informace o informačních technologiích v domácnostech 2005 Podíl domácností vybavených: osobním počítačem připojením k internetu připojením k vysokorychlostnímu internetu Podíl jednotlivců v populaci: s mobilním telefonem uživatelů osobního počítače uživatelů internetu nakupujících přes internet V oblasti informačních technologií: odborníci (v tis. fyzických osob) průměrná hrubá měsíční mzda odborníků IT celkem (v Kč)
Zdroj: ČSÚ (červenec 2016)
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
31,2 19,6
34,9 24,6
40,3 32,6
45,7 40,2
51,1 46,6
56,7 53,1
60,8 58,0
63,9 62,5
66,9 65,9
69,4 70,9
7,6
14,0
22,5
32,4
39,6
48,4
53,6
58,7
62,8
65,5
76,1 42,4 32,8 6,4
79,7 45,1 36,8 9,6
84,4 50,5 44,3 14,1
86,3 54,0 49,4 17,1
. 58,3 54,4 19,6
. 63,4 60,3 23,9
. 65,3 63,6 26,6
94,9 67,1 67,0 29,6
95,7 69,1 70,0 31,2
96,3 70,6 73,1 34,8
6,7
9,2
8,9
10,4
10,6
14,5
13,7
11,0
14,4
14,8
.
.
.
.
.
.
34 192
34 357
36 828
34 424
76
Procentuální podíl domácností v letech 2005 - 2014, které disponují:
Zdroj: ČSÚ (červenec 2016), vlastní zpracování
Procentuální podíl jednotlivců v letech 2005 - 2014, kteří jsou:
Zdroj: ČSÚ (červenec 2016), vlastní zpracování
77
11 Výzkum, vývoj, inovace Základním dokumentem podpory inovačních aktivit v kraji je Regionální inovační strategie (RIS), v níž jsou obsaženy především aktivity na podporu využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru, vzdělávání stávajících i nových výzkumných pracovníků a podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Prioritou je zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím orientace na vybrané oblasti, ve kterých má region přirozené konkurenční výhody. Moravskoslezský kraj a jeho přirozené centrum Ostrava jsou známé zejména svým významem v oblasti těžkého průmyslu – strojírenství, hutnictví, těžební průmysl - které dodnes ovlivňují značnou měrou charakter jak kraje, tak i města. Logicky je pak většina výzkumných a vývojových kapacit spojena s velkými firmami právě v těchto odvětvích. V Ostravě existuje kvalitní infrastruktura výzkumných, vývojových i vzdělávacích institucí, což představuje dostatečný potenciál pro rozvoj inovačního podnikání. Podle dat Technologického profilu České republiky v okrese Ostrava působí přibližně 117 subjektů pro spolupráci v inovačním podnikání. Kontakty lze nalézt na webových stránkách: www.techprofil.cz Město samotné se věnuje velmi pozorně rozvoji infastruktury v tomto sektoru. Proto vlastními silami i ve spolupráci s jinými subjekty buduje a rozvíjí technologická centra, např. Vědecko-technologický park. Dále město podporuje rozvojové aktivity univerzit.
11.1
Region
Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský celkem
Techprofil počet subjektů spolupracujících v inovačním podnikání 111 374 58 156 151 219 155 200 110 712 197 130 108 200 2 881
inovační firmy
97 315 55 148 140 185 139 190 100 484 160 118 102 184 2 417
Zdroj: Techprofil (červenec 2016)
78
Subjekty spolupracující v inovačním podnikání v ČR dle jednotlivých regionů
Zdroj: Techprofil (červenec 2016), vlastní zpracování
Subjekty spolupracující v inovačním podnikání v ČR, dle jednotlivých okresů
Okres
Brno - město České Budějovice Hradec Králové Liberec Olomouc Ostrava - město Pardubice Plzeň - město Praha Ústí nad Labem celkem
počet subjektů spolupracujících v inovačním podnikání 275 48 66 70 73 117 82 65 712 21 1 529
Zdroj: Techprofil (červenec 2016)
inovační firmy
220 39 62 61 64 91 73 54 484 15 1 163
79
Subjekty spolupracující v inovačním podnikání v ČR, dle jednotlivých okresů
Zdroj: Techprofil (červenec 2016), vlastní zpracování
80
Výzkum a vývoj
11.2
Podrobné hodnocení a výzkumy připravuje Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace. V období 2014-2020 jsou pro rozvoj VaV na evropské úrovni určeny programy Horizont 2020, Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) financované ze strukturálních fondů Evropské unie. Program Horizont 2020 je koncipován jako rámec pro výzkum a inovace, který plně integruje aktivity dosud řešené v 7. Rámcovém programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, v Rámcovém programu Konkurenceschopnost a inovace 2007-2013, v Evropském institutu inovací a technologií atd. Údaje ke vědě a výzkumu za Moravskoslezský kraj, za období 2001 – 2014 Počet pracovišť výzkumu a vývoje Počet zaměstnanců VaV (fyzické osoby) Počet zaměstnanců VaV (přepočtené osoby) Výzkumní pracovníci (přepočtené osoby) z toho podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský Výdaje na VaV (mil. Kč) z toho podle zdrojů financování VaV podnikatelské veřejné zahraniční Neinvestiční výdaje na vědu a výzkum (mil. Kč) Udělené patenty v České republice přihlašovatelům z ČR
Zdroj: ČSÚ (červenec 2016)
2001 123 3 687 1 646 855
2002 134 3 345 1 488 855
2003 156 3 667 1 684 918
2004 160 3 831 1 714 945
2005 176 3 886 2 376 1 277
2006 181 4 496 2 585 1 404
2007 189 5 336 2 759 1 536
2008 192 5 395 2 931 1 632
2009 201 5 356 3 191 1 835
2010 228 5 716 3 459 1 817
2011 259 6 313 3 965 2 057
2012 265 6 575 4 742 2 613
2013 255 6 387 3 793 1 948
2014 265 7 290 4 280 2 152
437 57 355 1 761,1
370 70 403 1 409,8
475 75 359 2 416,1
497 111 337 2 212,5
486 82 707 2 181,9
538 86 778 2 382,1
577 87 871 2 765,2
626 90 917 2 661,4
687 75 1 073 3 029,7
726 79 1 012 3 113,5
925 49 1 077 4 940,6
1 026 48 1 524 4 577,6
1 006 56 881 4 743,0
1 113 66 957 5 176,1
1 298,7 456,2 4,4 1 581,5 17
865,3 510,6 18,1 1 249,7 19
1 788,8 592,2 21,8 1 909,4 20
1 580,2 597,7 10,2 2 063,5 25
1 375,6 756,4 37,2 2 023,9 28
1 468,4 840,3 32,2 2 194,4 24
1 703,0 1 016,8 32,8 2 463,3 19
1 703,7 903,1 24,8 2 482,2 16
1 921,0 972,8 101,6 2 886,2 18
1 956,0 921,2 196,4 2 860,4 14
2 439,5 1 259,5 1 223,5 3 626,5 24
2 098,6 1 218,2 1 245,4 3 328,7 34
2 175,2 1 096,3 1 462,9 3 595,6 30
3 014,5 1 196,0 951,2 4 220,9 52
81
Výdaje na vědu a výzkum, dle zdrojů financování, za celý Moravskoslezský kraj, za období 2001 – 2014 (mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ (červenec 2016), vlastní zpracování Podíl výdajů na vědu a výzkum, dle zdrojů financování v roce 2014 (mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ (červenec 2016), vlastní zpracování
82
11.2.1
Vědecko-technologický park
Vědecko-technologický park představuje účinný nástroj rozvoje podnikání a zaměstnanosti v oblasti vyspělých technologií a jeho vznik byl inspirován desítkami úspěšných projektů v zahraničí a to doslova celosvětově. Zakladateli společnosti Vědeckotechnologický park Ostrava, a.s. jsou Statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. Na
podzim
roku
2003
byla
dokončena
a
otevřena
multifunkční
budova PIANO (výstavba financovaná z veřejných zdrojů), která vedle nabídky pronájmu cca 2 500 m2 kvalitních kancelářských ploch plní funkci administrativního a provozního centra parku. V dubnu 2006 zahájila
provoz druhá budova TANDEM s 2 900
m2 kancelářských prostor a vlastní výstavbu svého Technologického centra zahájila společnost Elcom, a.s. V srpnu 2015 zahájila provoz třetí a čtvrtá budova v areálu VTPO. Budova MFB III.- TRIDENT s 2 650 m2 kancelářských prostor a budova MFB IV.- VIVA s 2 102 m2 kancelářských prostor. Vědecko-technologický park Ostrava, a. s.1 Ing. Roman Michalec, ředitel Technologická 372/2, 708 00, Ostrava - Pustkovec tel.: +420 597 305 999, fax: 597 325 800 e-mail:
[email protected], www.vtpo.cz
11.2.2
IT4INNOVATIONS
Cílem tohoto projektu je vybudování špičkového evropského centra excelentního výzkumu v oblasti IT s důrazem na high performance computing a zabudované výpočetní systémy. Projekt společně připravuje pět subjektů: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a Ústav geoniky AV ČR. Centrum excelence IT4Innovations skloubí funkci výzkumného centra pro akademické účely s výzkumem pro potřeby aplikační sféry. Realizace projektu probíhala v letech 2011 - 2015. Celkové náklady na realizaci projektu v letech 2010 – 2015 činí 2 426 623 196 Kč. 1
V červnu 2014 byl zastupitelstvem města schválen záměr prodeje budovy Tandem a dalších pozemků
na území Vědecko-technologického parku v Ostravě-Pustkovci firmě CTP Invest.
83
Výše 1 819 490 241Kč byla poskytnuta Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, přičemž 85 % je financováno ze strukturálních fondů EU (Evropský fond regionálního rozvoje) a 15 % ze státního rozpočtu České republiky. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je od svého počátku součástí mezinárodní sítě superpočítačových expertních pracovišť PRÁCE a členové jeho týmu jsou mezinárodně uznávanými odborníky. Malý klastr, který už nyní patří mezi nejvýkonnější stroje střední Evropy, pojmenovaný Anselm, umožňuje od první poloviny roku 2013 zpracování velkého množství dat. Mnohokrát jde o jediný nástroj, pro řešení složitého vědeckého problému. Jedná se tedy o univerzální výzkumnou laboratoř pro modelaci a simulaci řešení problémů různých vědeckých disciplín. Druhá, finální část superpočítače, tzv. velký klastr, byla uvedena do provozu v první polovině 2015. Superpočítač dostal jméno Salomon a současnosti je 55. nejvýkonnější superpočítač na světě. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Ing. Martin Palkovič, Ph.D., ředitel VŠB-Technická univerzita Ostrava Studentská 6231/18 , 708 33 Ostrava – Poruba E-mail:
[email protected], www.it4i.cz
11.2.3
BIC Ostrava, s. r. o.
Podnikatelské inovační centrum vzniklo roku 1993 a jeho posláním je podpora, pomoc a konzultace v různých oblastech činnosti na trhu. Nabízí komplexní služby začínajícím i rozvíjejícím se firmám: vyhledává plochy k pronájmu nejen pro kanceláře, ale i výrobní prostory; poskytuje poradenství v oblasti dotací a mezinárodní spolupráce; má vývojové centrum průmyslových aplikací, které disponuje vysoce kvalitními měřícími a montážními zařízeními a kvalifikovaným personálem a umožňuje školení a vzdělávání.
BIC Ostrava s. r. o. Ing. Marek Valdmann, Ph.D. – výkonný ředitel Ruská 83/24, 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: +420 597 317 381 E-mail:
[email protected], www.bicova.cz
84
11.2.4
Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava
Tento podnikatelský inkubátor byl založen v roce 2008 na území Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Inkubátor nabízí kromě moderního zázemí řadu služeb, které mají začínajícím, ale i zkušeným podnikatelům pomoci k úspěchu a prosperitě, např. Centrum podpory Inovací a Centrum projektové podpory. Tyto služby jsou rozděleny do třech základních programů: program pronájem – podnikatel může využívat služeb bez omezení za tržní ceny; program prioritní pronájem – pro začínající podnikatele, kteří mají vypracovaný podnikatelský záměr, jenž je důležitý pro přijetí do tohoto programu. Služby jsou následně poskytovány za zvýhodněné ceny, nebo zcela zdarma; program spin – off společnosti – u inovativních projektů, jejichž know-how alespoň částečně patří univerzitě, je možné poskytnou kapitálový vstup ze strany univerzity. Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava Studentská 6202/17, 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 329 003, +420 603 565 918 E-mail:
[email protected], inkubator.vsb.cz/cs
11.2.5
Centrum nanotechnologií
Centrum nanotechnologií (CNT) vzniklo 1. února 2007 z Vysokoškolského ústavu chemie materiálů (VÚCHEM) jako jeden z vysokoškolských ústavů Vysoké školy báňské - Technické university Ostrava (VŠB-TUO) a jako první vědeckotechnologické centrum v republice s nanotechnologiemi ve svém názvu. Aktivity Centra nantoechnologií jsou zaměřeny na výzkum, přípravu a analýzu materiálů, a to především těch, jejichž rozměry se pohybují v oblasti nanometrů (10-9m). Světově uznávaní vědci a odborníci centra rozvíjí a podílejí se na vědeckovýzkumných aktivitách, jakými jsou nanokompozitní materiály, nanomateriály s fotofunkčními a antibakteriálními vlastnostmi, frikční kompozity či sorpční materiály, a zabývají se také studiem toxicity a vlivu nanočástic na životní prostředí a živé organizmy. Centrum intenzivně spolupracuje s řadou významných zahraničních i tuzemských pracovišť na vědeckovýzkumných projektech. Z jednotlivých specifických výstupů vědeckovýzkumných aktivit byly vytvořeny stovky publikací uznávaných v odborných časopisech, a také vznikla řada patentů a dalších výsledků chráněného duševního vlastnictví. Centrum nanotechnologií je rovněž zaměřeno na spolupráci s průmyslovými a podnikatelskými subjekty, s kterými je spoluřešitelem projektů a je poskytovatelem analytických služeb. Centrum nanotechnologií je vybaveno špičkovými analytickými přístroji pro chemickou a strukturní analýzu materiálů a také řadou
85
mikroskopických metod. Pedagogové CNT jsou tvůrci celorepublikově prvního studijního oboru Nanotechnologie, který vznikl ve spolupráci s Institutem fyziky HGF na VŠB-TU Ostrava. Akreditace magisterského a bakalářského studia toho oboru byla schválena v roce 2006. Centrum nanotechnologií Vysoká škola Báňská - Technická Univerzita Ostrava 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava – Poruba Tel.: +420 597 321 571 E-mail:
[email protected], www.cnt.vsb.cz
11.2.6
Podnikatelský inkubátor VŠPP, a. s. Ostrava
Cílem tohoto inkubátoru, založeného v roce 2011, je rozvíjet a podporovat podnikavost široké veřejnosti, především tedy studentů a absolventů Vysoké školy podnikání a práva, a. s. a to prostřednictvím zázemí, podpory a obvyklých služeb, kterými jsou: Podnikatelský inkubátor VŠPP, a. s. Ostrava Michálkovická 1859/226, 710 00, Slezská Ostrava E-mail:
[email protected], www.pi.vsp.cz/
11.2.7
Technologické centrum Ostrava
Výstavba první haly Technologického centra Ostrava, které se nachází v městské části Vítkovice, byla dokončena v říjnu 2010. V současné době probíhá druhá etapa výstavby. Technologické centrum Ostrava bylo pojmenováno po svém duchovním otci, profesorovi Václavovi Roubíčkovi. V nové hale se budou testovat především vývojové technologie na ekologickou likvidaci odpadů. Bude se pokračovat ve vývoji pyrolýzy, či se bude realizovat výzkumný program ENET. Ten zahrnuje vývoj celé řady technologií využívajících netradiční zdroje energie, netradiční paliva včetně odpadu a jejich tepelného zpracování, nové metody akumulace energie. Technologické centrum Ostrava INOVAČNÍ, a. s. Pohraniční 1435/86, 703 00, Ostrava Tel.: +420 596 600 113, Fax: 596 600 116 E-mail:
[email protected], www.daas.cz/inovacni.cz.php
86
11.2.8
4MEDi
Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. je inovativní evropské centrum designované pro klinický vývoj a produkci léčivých přípravků a produktů oboru Regenerativní medicíny a Moderní terapie v nejvyšší celosvětové kvalitě. Jedinečný vědeckotechnický park, navrhovaný s celkovým rozsahem 6500 m2, prezentuje celosvětově jedinečnou a zároveň vysoce konkurenceschopnou
infrastrukturu
s
využitím
nejkvalitnějších
moderních
technologií
pro testování, diagnostiku, vývoj a klinický výzkum nových buněčných léčivých přípravků tzv. léčivých přípravků Moderní terapie. Poptávka po léčivých přípravcích Moderní terapie, které využívají k léčbě lidské buňky, celosvětově roste a díky své kapacitě tak centrum 4MEDi umožní daleko větší kapacity vývoje a výroby buněčných přípravků potřebným pacientům v České republice a v Evropě. 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. Dr. Slabihoudka 6232/11, 708 52, Ostrava E-mail:
[email protected], www.4medi.cz
11.3
Klastry V Ostravě a Moravskoslezském kraji jsou nejvýznamnější průmyslové sektory organizovány
v klastrech, což dává kraji nový profil a výrazně zjednodušuje přístup investorů k jednotlivým subdodavatelům. Region je v tomto ohledu lídrem mezi kraji v České republice. K rozvoji myšlenky klastrů významně přispěl Vědecko-technologický park Ostrava, a.s., jenž se stal českým partnerem v projektu ACENET financovaného EU (realizace 2002 – 2003). Cílem projektu bylo rozšířit informace a zkušenosti v oblasti vytváření a řízení klastrů mezi jednotlivými partnery projektu a podpořit vytváření evropské sítě klastrových iniciativ. Další aktivitou v oblasti problematiky klastrů je iniciativa ClusterNet (ARR Ostrava, a. s), jejíž hlavní náplní je řízení síťové spolupráce všech osob angažujících se v klastrových iniciativách (facilitátoři, manažeři klastrů, členové výkonných rad a dalších orgánů klastrů, zástupci VŠ, rozvojových institucí, atd.) – a to na všech úrovních (regionální, národní i nadnárodní). ARR Ostrava, a.s., byla zapojena do mezinárodních projektů CLOE a NICE zaměřených na management klastrů a mezinárodní networking firem v klastrech.
87
12 Kvalita života
12.1
Životní prostředí Území statutárního města, jako významné průmyslové centrum, prodělalo od roku 1990
razantní útlum těžkého průmyslu a rozsáhlou restrukturalizaci, což se projevilo i pozitivními dopady na složky životního prostředí. V kvalitě ovzduší se tato situace odráží tak, že začátkem devadesátých let došlo k dramatickému, později k pozvolnému poklesu imisního zatížení území města, ale zhruba od roku 2001 se začíná projevovat zvyšování imisní zátěže, a to především tuhými znečišťujícími látkami (TZL). Ostrava se vyznačuje vysokou hustotou osídlení, dopravy a zvláště koncentrací různorodého průmyslu. Důsledkem lokalizace značného počtu zdrojů znečišťování ovzduší na poměrně malé ploše je obecně špatná kvalita ovzduší, což řadí také území města mezi tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Srovnáme-li ovšem vývoj emisí v minulých letech se současností, zjistíme, že se situace nápadně zlepšila (viz graf). Za tímto zlepšení stojí především snížení průmyslové výroby, restrikce těžby černého uhlí a zároveň zavádění modernějších technologií, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Porovnáme-li celkové hodnoty znečištění ovzduší v minulých letech, je zřejmé, že se situace oproti předchozím letům výrazně zlepšila. Jestliže v roce 1980 byla naměřena například hodnota emisí tuhých znečišťujících látek v ovzduší přes 65 tisíc tun za rok, dnes je to hluboko pod dva tisíce tun ročně. Město Ostrava v rámci svých možností přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí. Kvůli vyššímu spadu prachu mnohem častěji než je jeho povinností čistí a kropí silnice. Udržuje a rozšiřuje plochy městské a izolační zeleně a vytváří kolem města zelený prstenec. Díky těmto projektům patří Ostrava k nejzelenějším městům v republice. Město také komunikuje s největšími průmyslovými znečišťovateli a snaží se je přimět k co největším investicím do ekologie. Aktuální informace o stavu ovzduší v Ostravě, aktivitách města v této oblasti a další novinky se dozvíte na webových stránkách http://dycham.ostrava.cz/.
88
12.1.1
Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Moravskoslezský kraj
Rok/Year TZL
1995 24 737
1996 18 343
1997 14 682
1998 7 934
1999 4 566
2000 4 488
2001 4 246
2002 4 196
2003 4 986
2004 4 804
2005 3 862
2006 3 844
2007 4 317
2008 3 350
2009 2 594
2010 2 947
2011 2 127
2012 1 858
2013 2 114
2014 4 414
SO2
68 432
63 067
52 028
34 210
27 019
25 078
26 096
26 737
27 443
26 777
27 313
27 428
28 301
21 033
19 726
20 190
20 123
18 697
18 089
18 749
NOX CO
35 900 250 734
32 492 216 760
24 249 213 400
21 462 174 365
21 662 132 210
23 326 127 372
22 740 124 744
21 881 122 270
22 847 135 088
22 636 141 640
23 586 125 761
22 358 131 659
22 555 157 153
19 419 116 226
17 574 104 901
19 591 18 112 16 838 118 980 119 397 114 115
17 646 122 101
17 296 132 847
Zdroj: ČHMÚ (červenec 2015)
Zdroj: ČHMÚ (červenec 2016), vlastní zpracování
89
12.1.2 Rok/Year
Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
TZL
11 351
8 594
6 421
3 919
2 428
2 636
2 586
2 564
2 998
2 660
2 141
2 168
2 542
2 035
1 478
1 629
1 062
929
1 040
1 147
SO2
31 831
26 366
22 612
18 119
15 146
14 754
15 287
15 531
17 641
16 528
16 533
16 030
15 648
11 938
10 393
10 193
10 476
10 130
9 031
9 674
NOX
15 334
14 239
12 786
11 091
11 500
13 448
12 643
12 054
13 792
13 454
13 939
12 283
12 133
11 561
9 594
10 434
9 294
9 124
9 253
8 879
CO
160 771
146 550
155 650
116 148
86 263
73 729
72 066
68 321
75 241
76 933
76 006
66 876
78 713
63 397
39 863
48 839
54 362
49 099
56 715
46 908
Zdroj: ČHMÚ (červenec 2016)
Zdroj: ČHMÚ (červenec 2016), vlastní zpracování
90
Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov
2001 BSK5 (mg/l)
8 8,1 2007 BSK5 (mg/l)
8,5 7,3
31 31
35 40
48 53
6,1 5,5
36 29
29 33
5,4 4,8
2004
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
10 7,9 2009
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
5,8 7 2014
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
2003
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
7,4 6,9 2008
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
6 7,3 2013 BSK5 (mg/l)
2002
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
39 41
2005
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
12 8,6 2010
40 45
2006
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
9,7 8,4 2011
38 43
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)
24 37
40 37
53 51
6,9 5
CHSK (mg/l) 48 41
Zdroj: Povodí Odry, státní podnik, Zprávy o jakosti vody v tocích BSK5: biochemická spotřeba kyslíku (BOD), CHSK: chemická spotřeba kyslíku (COD)
Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků
Zdroj: Povodí Odry, státní podnik, Zprávy o jakosti vody v tocích
7,9 7
CHSK (mg/l)
6,4 7,3 2012 7,7 10
35 37
CHSK (mg/l) 48 72
91
Zdravotní a sociální péče
12.2
Na kvalitu života občanů města Ostravy má značný vliv dostupnost zdravotnické péče a také sociální oblast. Ve statutárním městě Ostrava nalezneme jak ambulantní, tak lůžkovou zdravotní péči a v řadě případů i specializovanou zdravotní péči na vysoké úrovni. Město také nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování sociálních a zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také s nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami.
12.2.1
Zdravotnictví MS kraj
nemocnice
Ostrava 18
3
ostatní samostatná zdravotnická zařízení
25 514
5 161
zařízení lékárenské péče
311
97
5 052
1 913
4,1
5,9
odborné léčebné ústavy
lékaři celkem lékaři na 1000 obyvatel Zdroj: ČSÚ (srpen 2016)
92
Vývoj počtu lékařů v Ostravě za období 2002 – 2014 Ostrava - město nemocnice lékaři celkem z toho: praktiční pro dospělé praktičtí pro děti stomatologové gynekologové specialisté
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
4 1 539
4 1 563
4 1 610
3 1 604
3 1 624
3 1 746
3 1 786
3 1 779
3 1 856
3 1 872
3 1 897
3 1899
3 1913
135 59 187 34 202
135 59 188 35 216
136 60 191 36 226
140 59 191 36 233
142 60 197 36 236
150 64 205 39 243
153 63 201 37 251
152 65 200 37 257
148 63 201 39 260
149 62 208 39 268
146 59 205 41 273
147 56 205 41 277
147 54 203 41 289
Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky
Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky, vlastní zpracování
93
12.2.2
Sociální služby
Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Zřizovatelem je město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby. V Ostravě jsou poskytovány všechny formy sociálních služeb (terénní, ambulantní a pobytové). Poskytovatelé tyto formy nabízí i kombinovaně. Jednotlivé formy sociálních služeb jsou v Ostravě zastoupeny poměrně vyváženě. Ve městě Ostrava nabízí sociální služby 70 registrovaných poskytovatelů, kteří zajišťují 184 služeb. Tyto služby v roce 2015 využilo přes 31 000 občanů města. Poskytovatelé sociálních služeb zaměstnávají více než 3 800 zaměstnanců, což je řadí mezi významné zaměstnavatele ve městě. Sociální služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. Poskytované služby Služby sociální prevence: - raná péče (4) - telefonická krizová pomoc (1) - tlumočnické služby (2) - azylové domy (12) - domy na půl cesty (1) - kontaktní centra (1) - krizová pomoc (2) - intervenční centra (1) - nízkoprahová zaříz. pro děti a mládež (8) - nízkoprahová denní centra (2) - noclehárny (3) - služby následné péče (4) - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (17) - sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (7) - sociálně terapeutické dílny (3) - terapeutické komunity (1) - terénní programy (9) - sociální rehabilitace (7) pozn.: v závorce je uveden počet zastoupených sociálních služeb finančně podporovaných
Sociální poradenství (24) Služby sociální péče: - osobní asistence (4) - pečovatelská služba (10) - tísňová péče (1) - průvodcovské a předčitatelské služby (1) - podpora samostatného bydlení (5) - odlehčovací služby (7) - centra denních služeb (5) - denní stacionáře (4) - týdenní stacionáře (2) - domovy pro osoby se zdrav. postižením (4) - domovy pro seniory (13) - domovy se zvláštním režimem (11) - chráněné bydlení (7) - sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (1)
z rozpočtu statutárního města Ostrava
94
Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou v Ostravě sociální poradny (13%), za nimiž následují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (9,2%), domovy pro seniory (7%), azylové domy (6,5%), domovy se zvláštním režimem (5,9%) a následně pak pečovatelská služba (5,4%). Nejméně často jsou zastoupeny terapeutické komunity, intervenční centra, kontaktní centra, domovy na půl cesty, telefonická krizová pomoc, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, průvodcovské a předčitatelské služby a tísňová péče (každé po 0,5%). Nejvíce sociálních služeb je v Ostravě realizováno pro cílovou skupinu senioři (25%), dále pro osoby s mentálním, tělesným či kombinovaným postižením (18%), cílovou skupinu romské etnikum (12,5%) a pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením (12%). Důležitou úlohu mají i související aktivity zaměřené na prevenci kriminality a protidrogovou prevenci (39%), pro osoby s mentálním, tělesným a kombinovaných postižením (21%) a seniory (16%). Centra denních služeb, sociální poradny, zařízení pro krizovou pomoc, osobní asistenci, nízkoprahová zařízení, sociálně aktivizační služby, azylové domy a noclehárny převážně provozují nestátní neziskové organizace a církevní organizace. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem nejčastěji provozují příspěvkové organizace města Ostravy, pečovatelskou službu a domy s pečovatelskou službou městské obvody. Příjemci
sociálních
služeb
jsou
senioři,
občané
s duševním
onemocněním
a
psychosociálními obtížemi, občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením, občané se zrakovým postižením, občané se sluchovým postižením, rodiny s dětmi, občané ohroženi sociálním vyloučením a sociálně vyloučení, romské etnikum a občané se závislostí na návykových látkách. Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že stárnutí populace bude nesporně hlavním problémem, kterému budou muset orgány města čelit. Jak již bylo uvedeno, dochází v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce 2005 bylo těchto občanů 60,6 tis., v roce 2010 stoupl počet na 70 tis. a v roce 2015 na 76 tis. V následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 79 tis. v roce 2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet péče o starší občany a jak náročná bude nejen na finanční prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů služeb.
95
Pobytové služby sociální péče Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 9 příspěvkových organizací a 1 zdravotnické zařízení poskytující pobytové sociální služby při Městské nemocnici Ostrava, příspěvkové organizaci. Městské obvody zřizují domy s pečovatelskou službou včetně pohotovostních lůžek a příspěvkové organizace k zabezpečení sociálních služeb na svém území. Struktura sociálních a zdravotních zařízení provozovaných příspěvkovými organizacemi:
centrum pro osoby se zdravotním postižením: 1 (složeno z 11 zařízení), počet míst 281
domovy pro seniory:
7, počet míst 1267
domovy se zvláštním režimem:
6, počet míst 346
domy s pečovatelskou službou:
41, počet bytových jednotek 1 124
odlehčovací služby v rámci domů s pečovatelskou službou (pohotovostní lůžka): 3, počet míst 38
Dům sociálních služeb při Městské nemocnici Ostrava, příspěvková organizace: 1, počet míst 66 Kapacity pobytových služeb pro obyvatele statutárního města Ostrava zajišťují také úřady
městských obvodů, pro osoby bez přístřeší a osoby sociálně vyloučené, kde mají k dispozici 112 míst. Nestátní neziskové organizace poskytují sociální služby v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem se 397 místy a v azylových domech a noclehárnách pro osoby bez přístřeší s 414 místy. Terénní sociální péče Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je umožnit uživateli v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života, a v případech, kdy toto vylučuje jeho stav, zajistit mu důstojné prostředí a zacházení. Jednou ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou. Pečovatelská služba byla v roce 2015 poskytnuta celkem 2 228 osobám. Při úřadech městských obvodů statutárního města Ostrava je pečovatelská služba poskytována na dvanácti místech. Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě žádosti občana, omezení soběstačnosti a
96
naléhavosti jeho sociální situace. Na území města Ostravy se v současné sobě nachází 1124 bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou. Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb Nestátní neziskové organizace jsou v Ostravě významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory navazujících aktivit. Na území města působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti pobytových služeb pro seniory doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě dalších služeb jsou však výhradními poskytovateli, zejména služeb terénních a ambulantních. Jejich činnost v oblasti sociálních služeb je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostravy, v r. 2009 částkou 62,2 mil. Kč, v r. 2010 částkou 60,9 mil. Kč, v r. 2011 částkou 65 mil. Kč, v roce 2012 částkou 70,1 mil. Kč, v roce 2013 částkou 71,6 mil. Kč, v roce 2014 částkou 73,9 mil. Kč a v roce 2015 částkou 78,9 mil. Kč. Na území města jsou sociální služby a související aktivity rozvíjeny a koordinovány v souladu s aktuálně platným strategickým dokumentem 4. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015-2018. Pro snazší orientaci v nabídce poskytovaných sociálních služeb na území města Ostravy byl vydán Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava a je k dispozici v elektronické verzi na www.ostrava.cz a www.kpostrava.cz. Na začátku roku 2013 byl spuštěn nový webový portál sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava. Na tomto webovém portálu nalezne veřejnost pravidelně aktualizovaný přehled sociálních služeb a souvisejících aktivit organizací, jejichž činnost je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostrava. Adresa portálu: http://socialnisluzby.ostrava.cz/ Sociální začleňování ve městě Ostrava Statutární město Ostrava pracuje systematicky a dlouhodobě na zmírnění dopadů sociálního vyloučení na své obyvatele. Od roku 2011 pomocí programu Sociální inkluze Ostrava!!! a následně od roku 2014 na základě spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Díky spolupráci s Agenturou byl v červnu 2015 schválen Strategický plán sociálního začleňování Ostrava na roky 2015-2018. Plán slouží jako základ pro čerpání finančních prostředků na aktivity v oblasti sociálního začleňování. V rámci něj jsou realizovány čtyři klíčové projekty města. Aktivitami projektů je např. vytvoření koncepce sociálního bydlení či vytvoření koncepce rodinné politiky statutárního města Ostrava, zaměření se na zvýšení úspěšnosti dětí ohrožených školním neúspěchem nebo vytvořením pracovních míst asistentů prevence kriminality. Dalších
97
zhruba 32 projektů z Operačního programu Zaměstnanost budou realizovat nestátní neziskové organizace. Díky realizovaným projektům, které směřují do pěti oblastí týkajících se sociálního vyloučení (bydlení, vzdělávání, rodina a zdraví, prevence kriminality a zaměstnanost), jejich vzájemné koordinaci a objemu finančních prostředků určených k jejich realizaci má město Ostrava v rukou účinný nástroj, jak následky sociálního vyloučení eliminovat a přispět k lepšímu životu všem obyvatelům města.
Bydlení a nebytové prostory
12.3 12.3.1
Bydlení
Bytový fond statutárního města Ostravy byl svěřen do správy jednotlivým městským obvodům. Ke dni 31. 12. 2015 hospodařily městské obvody s 12 897 byty v 1 043 bytových domech. Trend prodeje obecních bytů nastolený od roku 1991, kdy město Ostrava vlastnilo téměř 46 tisíc bytů, pokračoval ve zmenšené míře také v roce 2015, i když ne tak dramaticky jako na konci devadesátých let. Největší bytový fond je spravován městským obvodem Ostrava – Jih s 5 257 byty, dále pak Mariánské Hory a Hulváky s 1 980 byty, Moravská Ostrava a Přívoz má 1 590 bytů, Slezská Ostrava 1 283 a Poruba 839 bytů. Typy obecních nájemních bytů Nájemní byty k 31. 12. 2015
počet
procentuálně
12 897
100%
12 451
96,54%
446
3,46%
1 124
8,71%
105
0,81%
z toho: - standardní byty - byty se sníženou kvalitou - byty v domech s peč. službou - bezbariérové byty Zdroj: MMO, odbor majetkový (2016)
Sociální bydlení – obecně platná definice sociálního bydlení neexistuje. V Ostravě jsou lokality a bytové domy, ve kterých jsou pronajímány byty osobám s nižšími příjmy. Jedná se vesměs o menší byty a byty se sníženou kvalitou v lokalitách mimo centra městských obvodů. Různé typy „sociálního bydlení“ jsou poskytovány neziskovými organizacemi a podporovány statutárním městem Ostrava. Nejedná se o standardní nájemní byty, ale zařízení se zvláštním
98
režimem, určená k bydlení nebo ubytování občanů v nepříznivé sociální situaci dané věkem, zdravotním stavem, těžkou sociální nebo životní situací. Sociální bydlení včetně resocializačních programů zajišťují neziskové organizace většinou s podporou města. K těmto zařízením zejména patří:
domy s pečovatelskou službou a domovy pro seniory;
dům na půl cesty, azylové domy, domy pro matky s dětmi;
komunitní centra;
vesnička soužití.
Od roku 2012 se pro řešení bytové problematiky ve vyloučených lokalitách jednotlivých MOb a pro sociálně slabé uplatňuje integrovaný programu Sociální inkluze Ostrava!!! Ceny bytů Ceny bytů závisí na mnoha faktorech. Porovnáním s jinými lokalitami České republiky vychází, že ceny bytů v Ostravě jsou nižší, než ve srovnatelných městech. V následující tabulce je zaznačen vývoj ceny bytů o dispozici 3+1 ve vybraných lokalitách.
Zdroj: www.realitycechy.cz (srpen 2016)
99
Cenové relace pronájmu a prodeje rodinných domů a bytů: Typ nemovitosti
pronájem Kč
koupě mil. Kč
- 5 a více pokojů
8 000 - 30 000 Kč
1,6 - 5,0 mil. Kč
- 4 a více pokojů
7 000 - 30 000 Kč
1,2 - 4,5 mil. Kč
- 80 - 120 m2
4 400 - 16 000 Kč
0,9 - 2,8 mil. Kč
3 300 - 11 000 Kč
0,7 - 2,3 mil. Kč
Rodinný dům:
Byt: - 60 - 80
m2
Zdroj: MMO, odbor majetkový (2016)
Nájemné tržní nájemné standardního bytu se pohybuje v rozmezí 70 – 160 Kč/m2, nájemné standardního obecního bytu se pohybuje v rozmezí 40 – 100 Kč/m2, nájemné u obecních bytů se sníženou kvalitou se pohybuje v rozmezí 30 – 50 Kč/m2. Bytová výstavba SMO po roce 1995 V Ostravě bylo postaveno nebo zrekonstruováno za období 1995 – 2015 s přispěním finančních prostředků města, městských obvodů, státního rozpočtu a nyní také dotací v rámci EU celkem 2 982 bytů s nákladem 2,72 miliardy korun. V roce 2015 město Ostrava investovalo do nové výstavby bytových domů a rekonstrukcí bytových jednotek 103 milionů Kč, bylo zrekonstruováno 258 bytů. Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů za období 1995 – 2015 SMO nová výstavba a rekonstrukce
počet BJ
rekonstruované BJ nové byty nové BJ v DPS celkem za období 1995 - 2015
Zdroj: MMO, odbor majetkový (2016)
CRN (tis. Kč) 1 944 805 233 2 982
1 324 802 920 578 476 120 2 721 500
SMO 519 404 404 678 290 124 1 214 206
rozdělení dle zdrojů v tis. Kč Mob jiné 512 928 20 320 74 938 177 922 69 537 0 657 403 198 242
stát a EU 272 150 263 040 116 459 651 649
100
Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů v roce 2015
SMO nová výstavba a rekonstrukce
počet BJ
rekonstruované BJ nové byty nové BJ v DPS celkem 2015
CRN (tis. Kč) 258 0 0 258
103 211 0 0 103 211
rozdělení dle zdrojů v tis. Kč Mob jiné 77 661 0 0 77 661
SMO 14 500 0 0 14 500
0 0 0 0
stát a EU 11 050 0 0 11 050
Zdroj: MMO, odbor majetkový (2015) Vysvětlivky:
Jiné
CRN – celkové realizační náklady
právnickými, nebo fyzickými osobami, které se
DPS – dům s pečovatelskou službou
podílely na realizaci
zdroje
–
sdružené
prostředky s cizími
BJ – bytová jednotka
V rámci dotačního programu „Regenerace panelových sídlišť“ (dle nařízení vlády č.494/2000 Sb.) probíhají od roku 2002 regenerace venkovních prostorů kolem panelových domů, které zvyšují kvalitu bydlení a řeší dlouholeté problémy těchto lokalit. To je v poslední době zejména nedostatek míst pro parkování, stav komunikací a zeleně nebo nedostatek prostor pro trávení volného času obyvatel sídliště. V roce 2015 pokračovala realizace regenerace panelového sídliště Šalamouna a panelového sídliště Fifejdy II v MOb Moravská Ostrava a Přívoz, nově byla zahájena realizace regenerace panelového sídliště Vršovců v MOb Mariánské Hory a Hulváky, a to s celkovými finančními náklady ve výši 28 mil. Kč. Dotace z MMR ve výši 4 mil. Kč byla poskytnuta pouze pro jednu výstavbu, a to regenerace panelového sídliště Fifejdy II v MOb Moravská Ostrava a Přívoz.
12.4
Kultura Do třetího největšího města České republiky a zároveň do metropole severní Moravy může
návštěvníky přilákat celé spektrum důvodů: specifické industriální památky, mnoho aktivit pro kvalitně strávený volný čas a řada kulturních institucí a akcí. Mezi technické památky patří zejména: Důl Michal, který představuje hodnotný autentický průmyslový areál, Dolní Vítkovice, která bývá často nazývána „Ostravské Hradčany“, a také park Landek, který je největším hornickým muzeem v celé České republice. V Ostravě působí i mnoho významných kulturních institucí, z nichž většina má nadregionální působnost. Je zde Národní divadlo moravskoslezské, kde můžete zhlédnout představení souborů opery, činohry a baletu. Divadlo loutek, které přináší pestrý repertoár
101
inscenací, uspokojujících nároky celé řady diváků – od nejmenších dětí až po jejich rodiče. Toto divadlo pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadlo bez bariér. Také Divadlo Petra Bezruče, jenž dává příležitost mladým režisérům a absolventům. K nejmladším a nejmenším divadelním scénám v České republice patří Komorní scéna Aréna, která nabízí kromě vlastních inscenací také hudební pořady, diskuzní večery a vzdělávací pořady pro děti a mládež. Volným uměleckým sdružením je Bílé divadlo, které je složeno pouze z amatérů, zabývajícími se paradivadelními experimenty. Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin. Největší a nejoblíbenější je Multiplex Cinestar v obchodním domě Futurum a CINEMA CITY v Nové Karolině. Náročnější diváky zaujme Minikino
Kavárna.
Dalšími
kiny
jsou:
Luna,
Vesmír,
Art
v Ostravě,
kino
Hvězda
ve Vratimově, kino Panorama v Klimkovicích nebo Kino Polanka v Polance nad Odrou. Mezi přední česká symfonická tělesa se zařadila Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival a multižánrový festival Colours of Ostrava, Festival Ostravské dny nové hudby je pořádán každé dva roky. Bohatým programem lákají také tři velké kulturní domy: Dům kultury Akord Ostrava – Zábřeh, Dům kultury města Ostravy, Dům kultury Poklad, i ty menší v obvodech města. Nositeli řady výjimečných kulturních akcí jsou rovněž četné spolky, různá sdružení či kvalitní folklórní soubory. Obraz o vztahu Ostravy ke kultuře a informacím dotváří i existence Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje a hustá síť městských knihoven. Od října 2005 nabízí ústřední knihovna města Ostravy své služby v prostorách u Sýkorova mostu. Širokou nabídku kulturních aktivit doplňují mnohé zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým oblastem lidského života. Nejvýznamnější z nich je Galerie výtvarného umění Ostrava, jejíž návštěvnost v posledních letech stoupá a překračuje hranici sto tisíc návštěvníků. Rámec města, regionu i České republiky daleko přesahuje národní kulturní památka Dolní Vítkovice. Díky přestavbě původního plynojemu zde vyrostlo multifunkční kongresové centrum Gong s hledištěm s kapacitou 1 509 míst a vlastními galerijními prostory. Rekonstrukcí původní historické energetické ústředny U6 vznikl Malý svět techniky, industriální muzeum s edukativními prvky. V září 2014 byl ve zcela nové budově otevřen tzv. Velký svět techniky. Na ploše 14 000 metrů čtverečních na návštěvníky čekají celkem čtyři světy – dětský, Svět vědy a objevů, Svět civilizace a Svět přírody. Od května 2015 májí Dolní Vítkovice novou dominantu v podobě Bolt Toweru, jak se jmenuje nástavba Vysoké pece č. 1. Přibližně sedmdesáti osmi metrová prosklená nástavba slouží jako vyhlídková věž s multifunkčními prostory a kavárnou.
102
12.5
Sport a rekreace Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak
republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé České republice. V červnu 2013 získala Ostrava prestižní titul Evropské město sportu 2014 a připojila se tak k městům jako jsou Madrid, Valencie nebo Barcelona. Cílem tohoto projektu je vtáhnout občany do sportovních aktivit a přispět tím ke zlepšení jejich tělesného i psychického stavu. Udělení titulu má i ekonomický rozměr, neboť dojde k posílení sportovně rekreační infrastruktury a hlavně ke zvýšení atraktivity města pro návštěvníky zejména z České republiky, Slovenska i Polska a zviditelnění Ostravy v rámci Evropské unie. Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy, se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích. Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů (v ledním hokeji, házené, vzpírání, volejbalu, krasobruslení, tenisu – prestižní turnaj Davis Cup, kulturistice atd.). Každoročně se zde pořádá mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2015 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly také v OSTRAVAR ARÉNĚ – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v České republice. MS v hokeji v Praze a Ostravě navštívilo celkem 741 690 diváků, což je historicky největší návštěva na mistrovství světa v hokeji.
103
Turistické atraktivity
12.6
Technické
památky,
ostravské
bohatství
a
chlouba,
jsou
objevovány
lidmi
z celého světa. NKP Dolní Vítkovice, tvořící nezaměnitelné ostravské panorama, nabízí zážitky s industriální atmosférou. Vyhlídku na celou Ostravu Vám nabídne Vysoká pec č. 1, vysoká 75 m, která poskytuje pohled i na nedalekou Novou Karolinu a Trojhalí. V Landek parku s expozicí hornického muzea se vydejte po stopách lovců mamutů, kteří vrch na soutoku Odry a Ostravice osídlovali a z jejichž období pochází i unikátní Landecká Venuše. Do NKP Důl Michal musí zavítat každý, kdo chce poznat autentickou hornickou atmosféru a práci havířů, kterým jsme vděčili za dostatek „černého zlata“. Mezi hlavní turistické cíle dále patří ZOO Ostrava – druhá největší zoologická zahrada v ČR, zrekonstruovaný Slezskoostravský hrad, který mimo zajímavých expozic pravidelně láká na různé kulturní akce či Svět miniatur Miniuni s modely budov významných evropských měst i 7 divů světa. Každé muzeum má své poklady, jedinečné sbírky. Chloubou a unikátním exponátem Ostravského muzea je 225 cm vysoký pokojový orloj postavený panem Maškem počátkem 30. let 20. století. Ostravské muzeum navíc v roce 2009 otevřelo novou stálou expozici. Za zmínku jistě stojí i Hasičské muzeum, Muzeum citer, Katedrála Božského Spasitele (druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě), Planetárium Ostrava, či exkurzní trasa pivovarem Ostravar zakončená ochutnávkou tohoto typického českého produktu. Agentura CzechTourism, která je státní příspěvkovou organizací a jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj, vydává každoročně žebříček nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. V roce 2015 měla Ostrava v TOP 20 návštěvnosti turistických cílů 3 objekty, a to: Dolní oblast Vítkovic - Landek park s návštěvností 1 120 tis. návštěvníků, zoologickou zahradu Ostrava s 490 tisíci návštěvníků a také Svět miniatur, Sklep strašidel a Slezkoostravský hrad s návštěvnosti 340 tisíc návštěvníků. Ostrava má svého mobilního průvodce, který Vám pomůže nejen se zorientovat, ale také poradit a případně podat aktuální informace. Stáhnete jej na www.ostrava.cz/cs/turista/mobilniaplikace. Bližší informace všem návštěvníkům podají pracovníci jednotlivých poboček Ostravského informačního
servisu.
Dalším
zdrojem
jsou
webové
stránky
www.ostrava.cz
nebo
www.ostravainfo.cz nebo publikace Turistický průvodce Ostravou vydaná v roce 2009 statutárním městem Ostrava a nakladatelstvím freytag&berndt. V roce 2010 přibyl také nový Turistický průvodce po industriálních památkách Ostravy a série informačních letáků. Město Ostrava vytvořilo v roce 2014 novou turistickou hru pro chytré mobilní telefony Kód Salomon. Hra je založena na příběhu rodiny Rothschildů a ukazuje turistům město s jedinečnou atmosférou. Mobilní aplikace provádí hráče po zajímavých místech Ostravy a ti plní úkoly, dohledávají v terénu různé informace a řeší logické rébusy, které vedou k rozluštění šifry o tajemném talismanu.
104
Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních 2011 – 2015
Zdroj: ČSÚ (2016)
Vývoj počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních 2011 – 2015
Zdroj: ČSÚ (2016) Pozn.: Turistická oblast Ostravsko = Ostrava, Klimkovice, Vřesina, Dolní Lhota, Horní Lhota, Čavisov, Velká Polom
105
13
Ubytovací zařízení
13.1
Hotely Název
Adresa
Telefon +420 Počet pokojů
Cena za os./ noc
Webová adresa
Areál Ferdinand***
Vrbka 29
596 942 777
8
od 900
www.arealferdinand.cz
BEST WESTERN Hotel Vista****
Kpt. Vajdy 3046/2
597 221 111
83
od 1390
www.hotelvista.cz
Zkrácená 2703/84
596 702 111
169
od 1161
www.clarioncongresshotelostrava.com
Harmony Club Hotel Ostrava***
28. října 170
596 652 111
152
od 1190
www.harmonyclub.cz
Hotel AD Landek
U Nemocnice 837/2
595 221 600
-
od 1200
http://www.adlandek.cz/hotel
Hotel Akord***
Náměstí SNP 1
596 762 511
12
od 980
www.dk-akord.cz/hotel/ubytovani-vostrave-rezervace-on-line.html
Hotel Best***
Keltičkova 60
777 177 842
-
od 1300
www.hotelbest.cz
Hotel Bonum***
Masná 6
596 114 050
12
od 1380
www.hotel-bonum.cz
Hotel Brioni Boutique****
Stodolní 8
599 500 000
50
od 1616
www.hotelbrioni.cz
Hotel CITY.CITY***
Macharova 16
596 134 090
29
od 860
www.city-city.cz
Hotel Club Trio***
Pobialova 10
596 111 247
12
od 1250
www.hotel-trio.cz
Hotel Corrado
Cihelní 128/27
725 101 363
7
-
www.hostelo.cz/Hotel-Corrado.html
Hotel Garni***
Na Bunčáku 2
596 242 247
-
od 900
www.garnihotel.cz
Petřkovická 852/2
596 110 724
17
od 850
www.hotelgreen.cz
Hotel Imperial Ostrava****
Tyršova 6
599 099 099
162
od 2500
www.imperialhotelostrava.com
Hotel Isora***+
Antošovická 11
596 239 502
28
od 799
www.hotel-isora.com
Slívova 1946/7
595 245 111
22
od 1100
www.jan-maria.cz
Hotel Lowcost Ostrava
Plzeňská 2422/12
725 373 793
91
od 390
www.lc-hotel.cz
Hotel Maria***
Přívozská 23
596 110 676
46
od 950
www.hotel-maria.cz
Clarion Congress Hotel Ostrava****
Hotel Green
Hotel Jan Maria****
106
Hotel Max***
Nádražní 186
595 136 790
20
od 600
www.hotelmax-ostrava.com
595 606 600
139
-
www.mercureostrava.cz
739 074 333
10
od 1250
www.hotel-na-kafkove.cz
Nádražní 124
596 134 000
11
od 1050
www.hotelnikolas.cz/index.php
Umělecká 305/1
595 133 644
16
od 1300
www.palac-elektra.cz
28. října 272
596 626 497
19
od 800
www.hotel-ostrava.eu
Hornopolní 3313/42
595 195 000
185
-
www.parkinn.cz/hotel-ostrava
Ruská 3077/135
596 790 611
35
od 1000
www.arena-vitkovice.cz/hotel-puls/
Stodolní 11
597 609 111
16
od 1290
www.rubyblue.cz
Bohumínská 67
777 200 564
13
od 490
www.hotel-safari.cz
Hotel Sport Club***
Čkalovova 18
596 977 314
22
od 600
www.hotelsportclub.cz
Hotel Taurus
Těšínská 260
739 035 842
-
od 900
www.hotel-taurus.cz
Na Heleně 5004/2
773 739 168
14
od 700
www.trebovickymlyn.cz
Mírové náměstí 3d/519
596 664 001
54
od 820
www.hotelveronika.cz
Studentská 1770
596 996 155
70
od 700
www.hotelvsb.cz
Nábřeží SPB 60
596 923 094
-
od 1290
www.zamek-poruba.cz
U Zámku 42/1
554 819 411
10
od 1490
www.zamek-zabreh.cz
Českobratrská 18/1742 Kafkova Hotel Na Kafkové*** 1380/15
Hotel Mercure Ostrava Center****
Hotel Nikolas*** Hotel Palác Elektra*** Hotel Paradise*** Hotel Park Inn by Radisson Ostrava**** Hotel Puls*** Hotel Ruby Blue**** Hotel Safari***
Hotel a restaurace Třebovický mlýn*** Hotel Veronika*** Hotel VŠB-TUO Garni*** Hotel Zámek Poruba**** Zámek Zábřeh****
107
Penziony a apartmány
13.2 Název Apartmány KEMAX
Adresa Verdunská 1814/3 Petřkovická 125
Telefon +420 Počet pokojů Cena os./noc
Webová adresa
606 279 679
4
od 1400
www.kemax.eu
596 628 662
8
od 1200
www.hostineclhotka.cz
Výletní 1
737 616 818
12
od 250
www.mujpenzion.cz
Palackého 30/582
596 133 196
11
od 600
www.pension-jvbar.cz
Pension U Rašků
Binarova 32
603 551 081
6
od 1050
pensionuraskusweb.webmium.com/
Penzion AIDA
Pustkovecká 4/108
596 633 786
7
od 720
www.penzion-ov.cz
Penzion Anet
U Rozvodny 428
733 123 451
8
od 200
www.penzionanet.cz
Penzion B & B Ostrava Na Nivách 20
777 666 655
-
od 200
http://www.penzionostravazabreh.cz/cs/
Hostinec Penzion Lhotka Můj Penzion Pension JV bar
Penzion Ben Polanka
Jaromíra Šamala 1276/6
596 960 901
10
od 250
-
Penzion Blue Paradise
28. října 272
596 626 497
10
od 600
www.hotel-ostrava.eu
Kollárova 3 Přemyslovců 599/31 Michálkovická 155 Lassallova 206/2
739 352 029
17
od 700
www.dmz-penzion.cz
721 112 266
9
od 800
www.ubytovani-ostrava.com
605 406 730
4
od 650
www.penzionfermata.cz
596 244 861
-
od 250
-
Světlovská 35
596 768 101
-
-
http://www.restauraceflorian.cz/ubytovani/
596 232 386
3
od 650
www.penzionmagda.eu
556 425 128 737 888 855
9 9
od 650 od 600
www.motylek.penzion.com www.penzion-cihelni.cz
Penzion D.M.Z. Penzion Exotic Penzion Fermata Penzion FIKO Penzion Florián
Penzion Motýlek Penzion na Cihelní
Rrokycanova 24 Vřesová 708 Tomkova 7
Penzion Olymp
Vřesinská 115
777 026 001
6
od 575
www.penzion-olymp.webnode.cz
Raisova 25
596 626 497
-
od 700
www.hotel-ostrava.eu
604 538 761
19
od 220
www.montaspol.cz
595 626 259
9
od 640
www.ubytovna-ostrava.cz
731 908 338
7
od 550
www.penzionvhajku.cz
608 335 844
8
od 850
www.penzion-ve-dvore.cz
702 206 689
-
od 70
www.landekpark.cz
Penzion Magda
Penzion Paradise Penzion Sokolská Penzion U Kyblíků Penzion V Hájku Penzion Ve Dvoře
Kemp Landek
Sokolská třída 131 Serafinova 580/37 Klimkovická 184 Nádražní 19a
Pod Landekem 64
108
13.3
Hotelové domy
Název Hotelový dům Areál Hotelový dům DMH Hotelový dům Elmontex
Adresa Plzeňská 6 Výškovická 122 Edisonova 88
Telefon +420 596 704 111 774 113 422 596 780 778
Počet pokojů 304 75 60
Cena os./noc od 350 od 395 od 363
Horní 54
596 792 111
221
od 124
Vratimovská 142
596 238 207
-
od 130
Adresa
Telefon +420
Počet pokojů
Cena os./noc
Webová adresa
Sportovní areál TJ Mittal Ostrava
Varenská 40a
596 611 940
8
od 220
www.tjostrava.cz/index.php?clanek= 11
Ubytovna Laguna
Oběžná 1086/4
773 601 735
-
-
-
Ubytovna Martinov
Martinovská 3176/3
596 952 856
70
od 280
www.hotelak.cz
Ubytovna Metalurg
U studia 29
595 783 067
-
od 198
www.boswell.cz/index.php/3-ustudia
Ubytovna Nerudova
Nerudova 23
737 283 504 599 505 211
34
od 310
www.ubytovnanerudova.cz
Ubytovna Pod mostem
28. října 82
596 625 542
50
od 280
www.ubytovnapodmostem.cz
Ubytovna Stars
Novoveská 2011/15
606 723 928
-
od 190
www.ubytovna-stars.cz
Ubytovna Šalamoun
Nedbalova 14
596 621 424
-
od 310
www.ubytovnasalamoun.cz
Ubytování u ARÉNY
U cementárny 1337/3
775 762 044
-
od 300
www.ubytovani-pronajem.cz
Ubytovna Vítek
Adamusova 2
595 953 630
-
od 198
Ubytovna VP 1
Ruská 29/46
595 955 244
74
od 423
Hotelový dům Hlubina Provozní zařízení Kovák
13.4
Webová adresa www.hotelovydumareal.cz www.hoteldmh.cz www.elmontex.cz www.lukray.cz/pages/hotelhlubina/cenik.php www.arcelormittal.com/ostrava
Ubytovny Název
www.boswell.cz/index.php/4adamusova www.ubytovnavp1.cz
109
13.5
Koleje
Koleje VŠB-TU Ostrava Studentská 1770
Studentská Residence Slezská
708 32 Ostrava-Poruba
Československé Armády 1612/25
tel.: +420 596 996 155 (114)
710 00 Ostrava - Slezská Ostrava
fax: +420 596 996 164 (499)
tel.: +420 555 558 231
web: www.vsb.cz
web: www.koleje-slezska.cz
Studentské koleje Vista www.ubytovani-studentske-koleje-vista-ostrava.az-ubytovani.info/
Kampus Palace Smetanovo náměstí 3116/10 702 00 Ostrava tel.: +420 777 101 615 web: www.kampuspalace.cz
Informace o ubytovacích možnostech rovněž uvádí www.ostravainfo.cz
110
13.7 Konferenční a výstavní prostory* Trojhalí Karolina Na Prádle 702 00, Ostrava http://trojhali.cz/ Divadlo Antonína Dvořáka Smetanovo náměstí 3104/8A 720 00, Ostrava Tel: +420 596 276 114 www.ndm.cz Důl Hlubina Vítkovická 1708/17 702 00 Ostrava www.dolnivitkovice.cz OSTRAVAR ARENA Ruská 3077/135 702 00, Ostrava Tel: +420 59 6707 303 http://www.arena-vitkovice.cz Cinema City Jantarová 3344/4 702 00, Ostrava Tel: +420 255 742 021 www.cinemacity.cz Cinestar Ostrava Novinářská 6c 702 00, Ostrava Tel: +420 737 227 761 http://firmy.cinestar.cz/ Divadlo Jiřího Myrona Čs. Legií 148/14 702 00, Ostrava Tel: +420 596 276 114 www.ndm.cz Kino Luna Výškovická 113, 700 30, Ostrava – Hrabůvka Tel: +420 596 751 712 www.kzoj.cz Klub Alfa Veleslavínova 2 702 00, Ostrava www.tanecni-ostrava.cz
Komorní klub Velfíkova 8, 700 30, Ostrava – Hrabůvka Tel: +420 596 739 107 www.kzoj.cz Kulturní dům K-TRIO Dr. Martínka 1439/4 700 30, Ostrava - Hrabůvka Tel: +420 596 739 107 www.kzoj.cz Landek Park Pod Landekem 64 725 29, Ostrava Tel: +420 602 532 414 www.landekpark.cz Dolní oblast Vítkovice Ruská 2887/101 706 02 Ostrava Tel: +420 724 267 678 www.dolnioblastvitkovice.cz Dolní oblast Vítkovice GONG Ruská 2887/101 706 02 Ostrava Tel: +420 724 267 678 www.dolnioblastvitkovice.cz Výstaviště Černá louka Výstaviště černá louka 726 28, Ostrava Tel: +420 596 167 112 www.cerna-louka.cz Slezskoostravský hrad Hradní 1 710 00, Ostrava Tel: +420 721 262 690 www.slezskoostravskyhrad.cz
111
VŠB – TUO 17. listopadu 15/2172 708 33, Ostrava Tel: +420 596 995 335 www.vsb.cz
Dům kultury Akord Náměstí SNP 1 700 30, Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 596 762 511 www.dk-akord.cz
Clarion Congress Hotel Ostrava**** Zkrácená 2703 700 30, Ostrava - Zábřeh Tel: +420 596 702 111 www.ccho.cz
Dům kultury Poklad M. Kopeckého 675 708 00, Ostrava – Poruba Tel.: +420 596 940 021 www.dkpoklad.cz
Hotel Park Inn Ostrava**** Hornopolní 3313/42 702 00, Ostrava Tel: +420 595 195 000 www.parkinn.cz/hotel-ostrava
Společenský a kulturní dům ROTHSCHILD Palace Mírové náměstí 160/2 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: +420 596 967 954 www.rothschild-palace.cz
Seminární centrum Akademie Hrušovská 16 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 134 255 www.centrumakademie.cz
Imperial Hotel Ostrava**** Tyršova 6 701 38, Ostrava 1 Tel.: +420 599 099 779 www.imperialhotelostrava.com
Dům kultury města Ostravy 28. října 124/2556 709 24, Ostrava Tel.: +420 597 489 111 www.dkmoas.cz
Hotel Mercure Ostrava Center**** Českobratrská 18/ 1742 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 606 600 www.marcureostrava.cz MA´MA café restaurant Business Center Ostrava Poděbradova 2738/16 702 00, Ostrava www.mamacz.cz
–
GONG
muzea, divadla aj. Informace naleznete na: www.conventionostrava.cz
Ubytovací zařízení v Ostravě rovněž disponují kapacitami pro pořádání konferencí – seminářů, workshopů a jiných obdobných akcí. Uspořádat konference či kongresy lze také na netradičních místech, jako jsou
*
112
Konference v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Počet akcí
170
264
369
772
710
1 008
1 078
613
744
620
Počet účastníků
31 694
45 640
71 501
100 699
98 337
135 478
189 059
85 675
105 047
72 895
Zdroj: ČSÚ (2016)
Metodika Českého statistického úřadu používá pro tuto statistiku pouze data od subjektů, kteří poskytují zároveň ubytovací služby. Následkem této metodiky je zkreslování informací, neboť nejsou zahrnuty počty velkých kongresů a konferencí v zařízeních jako jsou Gong, Výstaviště Černá louka, Landek Park a řada dalších. V současné době vznikají snahy tento trend eliminovat a vytvořit model pro získávání kvalitních statistických dat. Zájem o pořádání kongresů v Ostravě stále roste a to především po otevření Gongu a v areálu Dolních Vítkovic. Kongresová kapacita města Ostravy
zařízení s kapacitou nad 200 osob zařízení s kapacitou do 200 osob
Zdroj: MMO (2015)
počet zařízení 2013 2014 2015 20 21 23 2 2 3
113
14
Orgány města, městských obvodů a městské organizace
Ostrava je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, statutárním městem. Území statutárního města se člení na 23 městských obvodů. Současně město plní funkci obce s rozšířenou působností. Rozlohou největším je Slezská Ostrava (4 174 ha) a nejmenším Pustkovec (108 ha). Z hlediska počtu obyvatel je k 1. 1. 2016 největším obvodem Ostrava-Jih (107 055 obyvatel), následovaný Porubou (66 879 obyvatel), Moravskou Ostravou a Přívozem (39 245 obyvatel). Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města jsou uspořádány obecně závaznou vyhláškou - Statutem města Ostravy. Řízení města je dvoustupňové. Na prvním stupni řízení působí zastupitelstvo města, rada města, primátor, Magistrát města Ostravy a Městská policie Ostrava. Na druhém stupni, tedy na úrovni městských obvodů, působí zastupitelstva městských obvodů, rady městských obvodů, starostové a úřady městských obvodů.
14.1
Orgány na úrovni města Zastupitelstvo města, jakožto nejvyšší kolektivní orgán města, rozhodující o základních
otázkách. Členové zastupitelstva jsou voleni ve volbách do zastupitelstev obcí na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 55 členů a jeho zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Rada města jakožto výkonný orgán městské samosprávy má 11 členů a je tvořena primátorem, náměstky primátora a dalšími čtyřmi členy zastupitelstva - radními. Rada se ze své činnosti zodpovídá zastupitelstvu města. Radu a primátora volí zastupitelstvo z řad svých členů, schůze rady jsou neveřejné. Rada města zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Primátor města je volený zastupitelstvem a zastupuje statutární město Ostravu navenek. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti je odpovědný Zastupitelstvu města Ostravy. Magistrát města Ostravy tvoří primátor, náměstci primátora, tajemník a další zaměstnanci města zařazení do magistrátu. Magistrát v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou, v oblasti přenesené působnosti vykovává státní správu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti je vykonáván na základě platných právních předpisů. Činnost pracovníků magistrátu řídí a kontroluje tajemník, který je jmenován a odvoláván primátorem, se souhlasem ředitele krajského úřadu. Organizačně se magistrát člení na odbory, které zřídila pro jednotlivé úseky činnosti rada města.
114
Zvláštní orgány města (Povodňová komise obce s rozšířenou působností Ostrava, Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Ostrava, Komise pro sociálně-právní ochranu dětí a Rada seniorů statutárního města Ostava). Městská policie Zákon číslo 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), svěřil obcím do samostatné působnosti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, tím dal také oprávnění obecnímu zastupitelstvu zřídit k zabezpečení těchto záležitostí obecní (městskou) policii. Vrchním velitelem Městské policie Ostrava je primátor.
14.2
Orgány na úrovni městských obvodů Zastupitelstvo městského obvodu; rada městského obvodu; starosta; úřad městského obvodu; zvláštní orgány městského obvodu.
www.ostrava.cz/cs/o-meste/mestske-obvody
14.3
Městské organizace Příspěvkové organizace; obchodní společnosti; obecně prospěšné společnosti.
www.ostrava.cz/cs/o-meste/organizace-a-instituce/mestske-organizace
115
15 Kontakty 15.1
Významné instituce
Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 691 211 www.arr.cz BIC Ostrava, s.r.o. Ruská 83/24 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 597 317 381 www.bicova.cz CzechInvest - Regionální kancelář pro MSK Na Jízdárně 2824/2 702 00 Ostrava Tel.: +420 296 342 976 www.czechinvest.org Česko-polská obchodní komora Janáčkova 10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 612 230 www.opolsku.cz/
Podnikatelský inkubátor Ostrava Studentská 6202/17 708 00 Ostrava – Poruba Tel.: +420 597 329 003 pi.cpit.vsb.cz
VŠB
–
TU
Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o. Michálkovická 1859/226 710 00 Ostrava Tel.: +420 596 229 000 www.irp.cz Ostravský informační servis, s.r.o. Jurečkova 1935/12 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 123 913 www.ostravainfo.cz RPIC-ViP s.r.o. Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 174 279 www.rpic-vip.cz
Úřad Regionální rady Na Jízdárně 2824/2 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava Tel.: +420 552 303 555 www.rr-moravskoslezsko.cz
Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c, 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info
Krajská hospodářská komora MSK Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 597 479 333 www.khkmsk.cz
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, z. s. Výstavní 2224/ 8, 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 880 www.msunion.cz
Krajský úřad - Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: +420 595 622 222 www.kr-moravskoslezsky.cz
Statutární město Ostrava - Magistrát Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Tel.: +420 599 444 444 (ústředna) Tel.: +420 599 443 242 (stř. info služeb) Tel.: +420 844 121 314 (eSMO) www.ostrava.cz
116
15.2 Významné orgány veřejné správy a soudy Finanční úřad Ostrava I Jurečkova 2 700 39 Ostrava 1 Tel.: +420 596 150 111 cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava II Horní 1619/63 700 46 Ostrava – Jih Tel.: +420 596 705 111 cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava III Opavská 6177/74 a 708 13 Ostrava – Poruba Tel.: +420 596 905 111 cds.mfcr.cz Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40 700 30 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 950 730 311 www.hzsmsk.cz Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava Vítkovická 2, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 944 111 www.cuzk.cz Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě Živičná 1123/2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 179 211 www.suip.cz Okresní státní zastupitelství Ostrava U Soudu 6187/4 728 00 Ostrava Tel.: +420 596 972 111 portal.justice.cz Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Na Bělidle 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 138 111 www.khsova.cz
Krajské státní zastupitelství v Ostravě Na Hradbách 1836/21 729 01 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 511 portal.justice.cz/Justice2/Soud/soud.aspx?j=2 2&o=12&k=277 Krajský soud v Ostravě Havlíčkovo nábřeží 1835/34 728 81 Ostrava Tel.: +420 596 153 111 portal.justice.cz/ Národní památkový ústav, odborné pracoviště v Ostravě Korejská 876/12 702 00 Ostrava - Přívoz Tel.: +420 595 133 911 uop-os.npu.cz/
územní
Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj Živičná 2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 179 211 www.suip.cz/oip10 Obvodní báňský úřad v Ostravě Veleslavínova 1598/18 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 100 211 www.cbusbs.cz/obu-ostrava.aspx Okresní soud v Ostravě U Soudu 6187/4 708 00 Ostrava - Poruba Tel.: +420 596 972 111 portal.justice.cz/ Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava Zelená 34 a 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 662 111 www.cssz.cz Policie ČR – Správa Severomoravského kraje, Městské ředitelství 30. dubna 24 728 99 Ostrava Tel.: +420 974 721 111 www.mvcr.cz
117
Policie ČR – Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava Milíčova 20 728 51 Ostrava Tel.: +420 974 720 229 www.mvcr.cz Pozemkový fond ČR - Územní pracoviště Ostrava Nádražní 869/55 702 00 Ostrava Tel.: +420-595 151 210 www.pfcr.cz
Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Ostrava Lihovarská 1335/9 716 10 Ostrava - Radvanice Tel.: +420 597 315 111 www.uzsvm.cz Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 200 111 www.zuova.cz
15.3
Významná zařízení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
15.3.1
Výzkumná a vývojová základna
Centrum městského a regionálního managementu - Ostravská Univerzita Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittussiho 10 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava Tel.: +420 597 092 333 Email:
[email protected] www.mestskymarketing.cz Fakultní nemocnice Ostrava 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 371 111 Email:
[email protected] www.fno.cz Fyzikálně technický zkušební ústav, s. p. Pikartská 7, 716 07 Ostrava – Radvanice Tel.: +420 596 232 715 Email:
[email protected] www.ftzu.cz MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. Pohraniční 693/31 706 02 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 956 029 www.mmvyzkum.cz
Mittal Steel Ostrava, a.s. Oddělení technického rozvoje a ekologie Vratimovská 689, 707 02 Ostrava – Kunčice Tel.: +420 597 331 111 www.mittalsteelostrava.com Ostravská univerzita Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1 Tel.: +420 597 460 111 Email:
[email protected] www.osu.cz Technický a zkušební ústav stavební Praha Pobočka Ostrava U studia 14, 730 00 Ostrava Tel.: +420 595 707 201 Email:
[email protected] www.tzus.cz Ústav geoniky Akademie věd ČR Ostrava Studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 979 111 Email:
[email protected] www.ugn.cas.cz
118
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka – veřejná výzkumná instituce Pobočka Ostrava-Přívoz Macharova 5/594, 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 800 www.vuv.cz VÍTKOVICE TESTING CENTER s.r.o. Pohraniční 584/142 709 00 Ostrava –Hulváky Tel.: +420 595 956 299 E-mail:
[email protected] www.labatest.cz
15.3.2
VVUÚ, a.s. Pikartská 1337/7, 716 07 Radvanice Tel.: +420 596 252 111 Email:
[email protected], www.vvuu.cz Vysoká škola báňská – TU Ostrava Tř. 17. listopadu 15, 7080 33 Ostrava Tel: +420 597 321 111 www.vsb.cz Vysoká škola podnikání a práva, a.s. Michálkovická 1810/181, 710 00 Ostrava Tel.: +420 595 228 111 E-mail:
[email protected] www.vspp.cz
Firmy v rámci VTPO
4BIZ B2B TRADE Advey services, spol. s r. o. Asistenční centrum, a. s. AVE Soft, s. r. o. bV24, s. r. o. CGI IT Czech Republic, s. r. o. CORPEVA industries, s. r. o. Company Solution, s. r. o. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. DNV GL Czech Republic, s. r. o. ELCOM, a. s. ElektroMAR, a. s. Envir & Power Ostrava, a. s. Edge Engineering, s. r. o. ForSTEEL, s. r. o. HELLA AUTOTECHNIK, s. r. o. GARVIS Solutions, s. r. o. Ing. Libor Holub, Ph. D. Invent Medical Group, s. r. o. Ingeteam, a. s. Intelligence, a. s. IDC CEMA, s. r. o. Ing. Tomáš Janáček iXperta Solutions, s. r. o. KROB software, s. r. o. LOGICON Partner, s. r. o. LIJA-IMEX, s. r. o. MTL spol. s r. o. NITTA Systems, s. r. o. Parametric Systems, s. r. o.
http://www.1cory.cz/ http://www.advey.cz/ http://www.asistencnicentrum.cz http://www.avesoft.cz/ http://www.bv24.cz http://www.cgi.com/en/ceska-republika http://www.corpevaindustries.cz/ http://www.companysolution.eu/index.html http://cdv.cz/ http://www.dnvba.com/cz/Pages/default.aspx http://www.elcom.cz/cz/ http://www.elektromar.cz http://www.envirpower.cz/ http://www.edgee.cz/ http://www.forsteel.cz/ http://www.hella.com/ http://www.garvis.cz http://www.katalogtip.cz/ http://www.inventmedical.com http://www.ingeteam.cz/ http://www.itelligence.cz/ http://www.idc-cema.com http://www.inovacestaveb.cz http://www.ixperta.com http://www.autoplan.cz/ http://www.logicon.cz/ http://www.guss.cz http://mtl-sro.cz http://www.nitta-systems.cz/ http://www.ptsystems.eu/
119
POLL, s. r. o. PLAGIO KLINIKA PRESENTIGO, s. r. o. Railsformers, s. r. o. SPPA group, s. r. o. SKF CZ, a. s. Svaz kováren ČR, o. s. SURPRISE DRINKS,a. s. SvětHostingu.cz Silesia Patent, s. r. o.
http://www.poll.cz/ http://www.plagio.cz http://www.presentigo.com http://www.railsformers.com/ http://www.sppa.cz/ http://www.skf.com/cz/index.html/ http://www.skcr.org/ http://www.surprisedrinks.com http://www.svethostingu.cz/ http://www.silesiapatent.cz
T-MAPY spol. s r. o. TWOSIDES, s.r.o. Ústav vývoje a klinických aplikací, z.ú. VANESTA reklama, s. r. o. VTPO Zebu webdesign, s. r. o.
http://www.tmapy.cz/ http//:www.twosides.cz http://www.ndcentrum.cz http://www.vanesta.cz/ http://vtpo.cz/ http://www.zebu.cz/
Zdroj: www.vtpo.cz (srpen 2016)
15.3.3 Firmy v podnikatelském inkubátoru VŠB – TU Ostrava
3IT úspěšný eshop, s. r. o
http://www.3it.cz/
AGY software studio, s. r. o.
https://agystudio.com/
AlfaWolf, s. r. o.
www.alfawolf.eu
AMITY Technologies s. r. o.
http://weebloo.com/
Archifabrika, s. r. o.
http://www.archifabrika.cz/
AstrumQ Interactive, s. r. o.
www.astrumq.com
ATEsystem, s. r. o.
www.atesystem.cz
Business Success, s. r. o.
www.success.cz
CEOS DATA, s. r. o.
www.ceosdata.com
CertiCon, a. s.
http://www.certicon.cz/
Clever Decision spol. s r. o.
http://www.cleverdecision.com/
David Krutký - DEVEKO
http://deveko.cz/
Evici Webdesign, s. r. o.
www.evici.cz
Future building systems s. r. o.
http://www.inteligentnibudovy.cz/
GeoCitySolutions, s. r. o. Giriton Systems s. r. o.
https://www.giriton.cz/cs
High End Computing Services, s. r. o. IdentitaApp s. r. o. INCENTAGE, s. r. o.
http://www.incentage.com/cms/home.html
120
INESTA ALTA, s. r. o
www.nizkoenergetickydum.cz
Moravskoslezský automobilový klastr, o. s.
http://autoklastr.cz/
Národní dřevařský klastr, z.s.
http://www.msdk.cz/
Národní energetický klastr, z. s.
http://www.msek.cz/
Noen, a. s.
http://www.noen.cz/cs/
Olympus Czech Group, s. r. o., člen koncernu
www.olympus.cz
Profiq, s. r. o
http://www.profiq.com/
PZ - stavService, s. r. o.
www.pz-stavservice.cz
RKA SW Systems, s. r. o.
www.sw4people.cz
Realtime Pharma, s. r. o. REGIO – výzkumné a rozvojové centrum, z.ú.
http://www.regio.co.cz/
SCOVECO, s. r. o.
www.scoveco.cz
SDE – Software Solution
http://www.sde.cz/
SEW-EURODRIVE CZ, s. r. o.
www.sew-eurodrive.cz
Svaz průmyslu a dopravy ČR
www.spcr.cz
TEPELNÁ ČERPADLA MORAVA, s. r. o.
http://www.tc-morava.cz/
Uniwise, s. r. o.
www.uniwise.cz
Vítkovice - výzkum a vývoj - technické aplikace, a. s.
www.vitkovice.net
Zdroj: inkubator.vsb.cz/cs/ (srpen 2016)
121
15.3.4
Přehled klastrů v Ostravě
Bezpečnostně-technologický klastr, z. s. Mgr. Simona Guzdková, výkonná manažerka Lumírova 630/13 700 30, Ostrava – Výškovice Tel.: +420 734 232 532 Email:
[email protected] www.btklastr.cz
IT Cluster, z. s. Ing. Přemysl Soldán, CSc VŠB – TU, Fakulta elektrotechniky a informatiky IT Cluster 17. listopadu 15 708 33 Ostrava – Poruba Tel.: +420 724 504 926 E-mail:
[email protected] www.itcluster.cz
Družstvo ENVICRACK klastr obnovitelných zdrojů energie Ing. František Peterka - manažer klastru 1. máje 34/120 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel: +420 596 600 100, +420 602 533 935 Email:
[email protected] www.envicrack.cz
KLACR, o. s. Mgr. David Rucki Na Jízdárně 1245/7 702 00 Ostrava GSM: +420 601 393 850 E-mail:
[email protected] www.klacr.cz
Moravskoslezský automobilový klastr, z. s. Ing. Ladislav Glogar - výkonný manažer klastru Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202/17 700 32 Ostrava-Poruba Tel: +420 558 272 433 Email:
[email protected] www.autoklastr.cz
Národní dřevařský klastr, z. s.
Národní energetický klastr, z. s. Ing. Jan Poledník – výkonný ředitel klastru Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202 708 33 Ostrava – Poruba
Národní strojírenský klastr, z. s. Ing. Ladislav Mravec – manažer klastru Ruská 2887/101 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: +420 595 957 008 E-mail:
[email protected];
[email protected] www.nskova.cz
Tel: +420 558 272 429 Email:
[email protected] www.msek.cz
Ing. Jan Poledník - výkonný manažer klastru Studentská 6202/17 708 33 Ostrava-Poruba Tel: +420 558 272 430, +420 737 286 065 Email:
[email protected];
[email protected] www.msdk.cz
122
Moravský lesnický klastr, z. s. Ing. Martin Mati/ Ing. Jana Tomková Antonína Brože 2, 700 30 Ostrava – Zábřeh E-mail:
[email protected] www.lesnickyklastr.cz
Klastr sociálních inovací a podniků SINEC, z.s. Bc. Jana Juřenová MSc. – prezidentka U Studia 33, 700 30 Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 603 523 876 E-mail:
[email protected] www.klastr-socialnich-podniku.cz
15.4
Český telekomunikační klastr, z. s. Mgr. Martin Tuzar (Továrek, Horký a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Brno) Ing.Martin Šigut - předseda klastru 28. října 102 702 00, Ostrava - Moravská Ostrava Tel: 538 728 960 E-mail:
[email protected] http://www.projekt-mvno.cz/ Český včelařský klastr, z. s. Ing. Robert Chlebiš Macharova 302/13, 702 00 Ostrava - Přívoz E-mail:
[email protected] Klastr aditivní výroby, z. s. Ing. Petr Štefek Studentská 6202/17 708 00 Ostrava-Poruba Tel: 606 736 155 E-mail:
[email protected] http://www.aditivni-vyroba.cz/o-nas/
Vybrané firmy z oblasti IT
ALFA Computer CZ, s.r.o. 28. října 231 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 597 582 800 www.alfacomp.cz
Crux information technology s.r.o. Mlýnská 2353/12 702 00 Ostrava 1 tel: +420 597 829 990 www.cruxit.com
APLIS.CZ, a.s. – pobočka Ostrava Boleslavova 19 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 639 950 www.aplis.cz
D3Soft s.r.o. Ocelářská 2969/12 703 00 Ostrava - Vítkovice Tel.: +420 596 603 121 www.d3soft.cz
AUTOCONT CZ, a.s. Hornopolní 3322/34 702 00 Ostrava Tel.: +420 910 971 111 www.autocont.cz
ha-vel family s.r.o. Křišťanova 1049/15 702 00 Ostrava Tel.: +420 552 302 302 www.ha-velfamily.cz
123
OVANET, a.s. Hájkova 1100/13 702 00 Ostrava – Přívoz Tel.: +420 555 135 001 www.ovacloud.net
Ingeteam a.s. Technologická 371/1 708 00 Ostrava – Pustkovec Tel.: +420 597 326 800 www.ingeteam.cz
PEGATRON Czech, s.r.o. Na rovince 862 720 00 Ostrava – Hrabová Tel.: +420 596 766 111 pegatron.jobs.cz
K2 atmitec s.r.o. Koksární 1097/7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 135 111 www.k2atmitec.cz
Pit Software, s.r.o. Nádražní 140 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 133 936 www.pitsoftware.cz
KVADOS Mobile Solutions, s.r.o. Pivovarská 4/10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 126 210 www.myavis.cz
VIAVIS a.s. Obránců Míru 237/35 703 00 Ostrava Tel.: +420 595 174 250 www.viavis.cz
VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. Cihelní 14 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 111 itsolutions.vitkovice.cz
FLAME System, s.r.o. Mojmírovců 8 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 138 413 www.flame.cz
Arrow ECS, a.s. Tvorkovských 5 709 00 Ostrava - Mariánské Hory Tel.: +420 597 488 811 www.arrowecs.cz
Hewlett-Packard s.r.o. – pobočka Ostrava 28. října 3117/61 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 159 111 www.hp.cz
Siemens, s.r.o. 28. října 150/2663 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 400 660 www.siemens.cz
IBM ČR, s.r.o. - pobočka Ostrava Havlíčkovo nábřeží 38 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 120 963 www.ibm.com/cz
Tieto Czech s.r.o. 28. října 3346/91 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 159 900 www.tieto.cz
124
15.5
Banky
AXA ČR - Regionální ředitelství Ostrava Na Hradbách 5/1161 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 621 059 V Ostravě jsou k dispozici také další obchodní zastoupení. www.axa.cz Citibank, a.s., pobočka Ostrava (Citibank Overseas Investment Corporation) Nádražní 643/11, 700 39 Ostrava Tel.: +420 595 130 401 www.citibank.cz
mBank, pobočka Ostrava (Commerzbank) Zámecká 1507 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 155 310 www.mbank.cz Oberbank AG Ostrava Stodolní 1 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 108 511 www.oberbank.cz
Commerzbank AG, pobočka Ostrava Na Hradbách 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 861 www.commerzbank.cz
Poštovní spořitelna – regionální finanční centrum Ul. 28. října 150 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 411 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.postovnisporitelna.cz
Česká národní banka, pobočka Ostrava Nádražní 4 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 151 111 www.cnb.cz
MONETA Money Bank, pobočka Ostrava Masarykovo nám. 32 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 162 www.moneta.cz
Česká spořitelna, a.s., pobočka Ostrava (Erste Bank) nám. Dr. E. Beneše 6, 702 70 Ostrava Tel.: +420 956 760 000 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.csas.cz
Hypoteční banka, a.s., pobočka Ostrava (ČSOB, a.s.) Nádražní 81,702 00 Ostrava Tel.: +420 599 508 811 www.hypotecnibanka.cz
Českomoravská záruční a banka, a.s., pobočka Ostrava Přívozská 133/4 701 77 Ostrava Tel.: +420 597 583 111 www.cmzrb.cz
rozvojová
Československá obchodní banka, a.s., pobočka Ostrava (KBC Group N.V.) Nádražní 170 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 711 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.csob.cz
ING Bank (ING Group) Novinářská 6a 702 00 Ostrava Tel.: +420 800 159 159 www.ing.cz LBBW Bank CZ a.s., pobočka Ostrava Dlouhá 3/194 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 151 511 www.lbbw.cz
125
Komerční banka, a.s., pobočka Ostrava (Société Générale Group) Nádražní 12 702 00 Ostrava Tel.: +420 955 562 111 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.kb.cz
UniCredit Bank ČR, a.s., pobočka Ostrava (UniCredit Group) Smetanovo nám.1 702 00 Ostrava Tel.: +420 955 959 829 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.unicreditbank.cz
Korea Exchange Bank 3F AXIS OFFICE PARK, budova C Na Rovince 879 720 00 Ostrava - Hrabová Tel.: +420 595 700 900 www.keb.co.kr
Volksbank CZ, a.s., pobočka Ostrava (Volksbank International AG) 28. října 3138/41 702 00 Ostrava Tel.: +420 543 525 901 www.volksbank.cz
Raiffeisen Bank, pobočka Ostrava Na Hradbách 546/8 702 00 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 411 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.rb.cz
Wüstenrot Smetanovo náměstí 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 263 180 www.wuestenrot.cz Air Bank a.s. Masarykovo nám. 21 702 00 Ostrava Tel.: +420 606 024 249 www.airbank.cz
15.6
Vybrané obchodní domy
FORUM Nová Karolina Jantarová 3344/4 702 00 Ostrava 2 Tel.: +420 221 015 962 www.nova-karolina.cz AVION Shopping Park Ostrava Rudná 3114/114, Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 597 434 900 www.ostrava.avionshoppingpark.cz Baumax ČR a.s., filiálka Ostrava Novoveská ulice 3137 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 625 232-5 V Ostravě také další prodejna www.baumax.cz Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 693 000 www.futurumostrava.cz
Platforma Ostrava Krmelínská 2/780, 720 00 Ostrava – Hrabová Tel.: +420 595 705 040 www.platforma.cz IKEA ČR, s.r.o. Rudná 110, 700 30 Ostrava Tel.: +420 596 783 462 www.ikea.cz Albert Hypermarket, provozovna Ostrava – Dubina Horní 283/87, 700 30 Ostrava Tel.: +420 597 310 011 V Ostravě také další prodejna www.interspar.cz LASO Ostrava Spectrum stores, a.s. Masarykovo náměstí 15, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 273 111 www.laso-ostrava.cz
126
Globus ČR, k.s. Opavská 326/90, 708 00 Ostrava - Plesná Tel.: +420 596 988 111 www.globus.cz
MAKRO ČR, s.r.o. Samoobslužný velkoobchod Místecká 280, 720 00 Ostrava - Hrabová Tel.: +420 844 999 111 www.makro.cz
Hornbach, Baumarkt CS, s.r.o. Bílovecká 3, 721 00 Ostrava – Svinov Tel.: +420 597 224 000 www.hornbach.cz V Ostravě také další prodejna
SCONTO nábytek, s.r.o. Grmelova 4/2033, 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 700 www.sconto.cz
Albert Hypermarket Ostrava Shopping Park Rudná 114/3114, Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 595 705 111 www.ialbert.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen. OBI Market Ostrava (Kutil, k. s.) Výškovická 3123/46, 700 30 Ostrava Tel.: +420 595 781 830 www.obi.cz Kaufland ČR, v.o.s. Obchodní centrum Grmelova 2032/2, 709 00 O. -Mariánské Hory Tel.: +420 596 633 560 www.kaufland-online.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.
Tesco Stores ČR, a. s. Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a 702 00, Ostrava Tel.: +420 596 666 111 www.itesco.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.
127
16
Historické mezníky města Ostravy
128
129
130
131
132
133
134
Seznam zkratek
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČSÚ
Český statistický úřad
ISPV
Informační systém o průměrném výdělku
JLL
Jones Lang LaSalle
MMO
Magistrát města Ostravy
MPSV ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
MSK
Moravskoslezský kraj
SLDB
Sčítání lidu, domů a bytů
ÚP
Úřad práce
VŠB-TU
Vysoká škola Báňská – Technická univerzita
135
Faktografické listy Ostrava 2016
Vypracoval: Odbor strategického rozvoje Vedoucí odboru strategického rozvoje: Ing. Václav Palička Kontakt:
[email protected] Vydalo: Statutární město Ostrava Prokešovo náměstí 8, 729 30, Ostrava Datum vydání: září 2016