Statutární město Ostrava. Faktografické listy Ostrava 2010

Statutární město Ostrava

Faktografické listy Ostrava 2010

1

OBSAH 1

GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ............................................................. 4

1.1

GEOGRAFIE ............................................................................................................................................................... 4

1.2

KLIMATICKÉ PODMÍNKY ........................................................................................................................................... 4

2

HISTORICKÉ MEZNÍKY MĚSTA OSTRAVY ........................................................... 5

3

OBYVATELSTVO ........................................................................................................... 7

3.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ..................................................................................................................................................... 7

3.2

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL .................................................................................................................................... 8

3.3

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL ................................................................................................................... 9

3.4

POČET OBYVATEL JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODŮ VČ. CIZINCŮ ...................................................................... 9

4

ŠKOLSTVÍ ...................................................................................................................... 10

4.1

ŠKOLY V OKRESE OSTRAVA VE ŠKOLNÍM ROCE 2009/2010 .................................................................................... 10

4.2

VYSOKÉ ŠKOLY ...................................................................................................................................................... 11

4.3

CIZOJAZYČNÉ ŠKOLY

5

V

OSTRAVĚ .......................................................................................................................... 13

HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................... 17

5.1 STRUKTURA PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE ODVĚTVÍ (POČET) ZA ROK 2009 ................................................... 17 5.2

STRUKTURA PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE PRÁVNÍ FORMY ZA ROK 2009 .................................................. 18

5.3 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ............................. 18 5.4

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAHRANIČNÍ FIRMY A PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ

....................................................................................................................................................... 21

5.5

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVEBNÍ FIRMY V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ............................... 26

6

PRACOVNÍ SÍLA ........................................................................................................... 27

6.1

POČTY ZAMĚSTNANCŮ V OKRESE OSTRAVA V ODVĚTVÍCH PODLE CZ-NACE V LETECH 2008–2009 (MONITOROVANÉ FIRMY SE STAVEM 26 A VÍCE OSOB) ............................................................................................ 27

6.2

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2002–2009 ..................................................................... 28

6.3

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2006–2009 .................................................................................................... 28

6.4

VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2006–2009 ............................... 29

6.5

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2003–2009 .................... 30

6.6

MOŽNOST VSTUPU CIZINCŮ NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................ 31

7

PRŮMĚRNÉ MZDY, DANĚ ......................................................................................... 34

7.1

PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MĚSÍČNÍ MZDA V LETECH 2002–2009 ...................................................................................... 34

7.2

HRUBÝ MĚSÍČNÍ PLAT V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PODLE HLAVNÍCH TŘÍD ZAMĚSTNÁNÍ V ROCE 2009 ............ 34

7.3

HRUBÝ MĚSÍČNÍ PLAT V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PODLE PODSKUPIN ZAMĚSTNÁNÍ V ROCE 2009 ................... 34

7.4

DANĚ ...................................................................................................................................................................... 36

1

2

2

8

INFORMACE PRO INVESTORY ................................................................................ 38

8.1

INVESTIČNÍ POBÍDKY .............................................................................................................................................. 38

8.2

RATINGOVÉ HODNOCENÍ,

8.3

PROCES POVOLOVÁNÍ STAVEB ................................................................................................................................ 44

8.4

CENY POZEMKŮ ...................................................................................................................................................... 44

8.5

SPOTŘEBITELSKÉ CENY ........................................................................................................................................... 45

8.6

PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ................................................................................................................................................ 45

9

DOPRAVA ....................................................................................................................... 47

9.1

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA ............................................................................................................................ 47

9.2

SILNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................................................................. 47

9.3

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................................................ 48

9.4

LETECKÁ DOPRAVA ................................................................................................................................................ 48

9.5

CYKLISTICKÁ DOPRAVA ......................................................................................................................................... 49

9.6

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST REGIONU .......................................................................................................................... 51

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

................................................................................. 39

10

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................ 52

11

VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE ..................................................................................... 53

11.1 VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ ZÁKLADNA ..................................................................................................................... 53 11.2 VĚDECKO-TECHNOLOGICKÝ PARK .......................................................................................................................... 54 11.3 BIC OSTRAVA S.R.O . .............................................................................................................................................. 55 11.4 PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR VŠB-TU OSTRAVA ................................................................................................. 56 11.5 IT4INNOVATIONS .............................................................................................................................................. 57 11.6 KLASTRY ................................................................................................................................................................ 57

12

KVALITA ŽIVOTA ......................................................................................................... 59

12.1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................................ 59 12.2 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE .......................................................................................................................... 61 12.3 BYDLENÍ A NEBYTOVÉ PROSTORY .......................................................................................................................... 65 12.4 KULTURA ............................................................................................................................................................... 71 12.5 SPORT A REKREACE ................................................................................................................................................ 72 12.6 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY ...................................................................................................................................... 72

13

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................... 74

13.1 HOTELY .................................................................................................................................................................. 74 13.2 PENZIONY ............................................................................................................................................................... 76 13.3 HOTELOVÉ DOMY ................................................................................................................................................... 77 13.4 UBYTOVNY ............................................................................................................................................................. 77 13.5 KOLEJE ................................................................................................................................................................... 77

14

KONFERENČNÍ A VÝSTAVNÍ PROSTORY ............................................................. 78

3

15

ORGÁNY MĚSTA A MĚSTSKÝCH OBVODŮ, MĚSTSKÉ ORGANIZACE ........ 79

15.1 ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTA .................................................................................................................................... 79 15.2 ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTSKÝCH OBVODŮ ............................................................................................................. 79 15.3 MĚSTSKÉ ORGANIZACE ........................................................................................................................................... 79

16

KONTAKTY..................................................................................................................... 80

16.1 VÝZNAMNÉ INSTITUCE ............................................................................................................................................ 80 16.2 VÝZNAMNÉ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY A SOUDY .................................................................................................... 81 16.3 VYBRANÉ FIRMY Z OBLASTI IT................................................................................................................................ 83 16.4 BANKY .................................................................................................................................................................... 85 16.3 OBCHODNÍ DOMY .................................................................................................................................................... 87

3

4

4

1 Geografie a klimatické podmínky 1.1 Geografie Město Ostrava se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, v severním okraji Moravské brány (rozhraní karpatské a alpské horské soustavy). Ostrava je třetím největším městem České republiky a největším městem Moravskoslezského kraje. Má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 60 km jihovýchodním směrem. Celková rozloha města (ha)

21 421

z toho: Zemědělská půda Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

8 435 2 442 958 2 442 771

Počet katastrálních území Počet městských částí Nejvýše položené místo: Nejníže položené místo:

39 23 334 m n. m. (Krásné Pole) 208 m n. m. (Antošovice)

Zdroj: ČSÚ, stav k 31. 12. 2008 Zeměpisné souřadnice středu města:

49° 50‘ 31‘‘ sš a 18° 17‘ 34‘‘ vd

Území Ostravy měří vzdušnou čarou 20,1 km ve směru východ–západ a 20,5 km ve směru sever–jih.

1.2 Klimatické podmínky Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Roční úhrn srážek: Průměrná roční teplota: Průměrná lednová teplota: Průměrná červencová teplota Zdroj: ČHMÚ – údaje jsou za období 1/2009–12/2009

751 mm + 9,6 °C - 2,2 °C + 20,3 °C

5

2 Historické mezníky města Ostravy Před 400–150 tis. léty Od pravěku Asi před 23 tis. léty Od 8. století 10. století od 60. let 13. století kolem roku 1267 1297 1362 1371–1376 1428 1437–1848 16. století 1620–1648 1749 1763 1828 1847 1869 2. polovina 19. století 1879 1880 1889 1894 1895 1897 1898 1901 1907 1919 20. a 30. léta 20. století 1924 1926 1929 1929–1934 1930 1939–1945 1939 1941 1945 50.–80. léta 20. stol. 1951 1952 1954 1959

skandinávské zalednění zde vede jantarová obch. stezka od Balt. moře ke Středomoří přechodné osídlení lovců mamutů (Landecká venuše) slovanské osídlení hradiště Holasiců hrad Landek sídlem hlučínského panství statut města – majetek olomouckého biskupa Bruna (1245–1267) první zmínka o slezskoostravském knížecím hradu Karel IV. udělil právo konání výročního trhu vybudování městských hradeb husité obsadili město téměř trvale součástí hukvaldského panství rozvoj řemesel, zvl. soukenictví, tkalcovství, krejčovství třicetiletá válka, dánská a švédská vojska zřízena pošta v Moravské Ostravě objev uhlí v údolí Burňa ve Slezské Ostravě založení Rudolfovy huti, pozdější Vítkovické železárny železniční spojení s Vídní a Krakovem vybudována první plynárna a zřízen telegraf rozvoj průmyslu – středisko habsburské monarchie dokončena stavba synagogy velká povodeň na Odře a Ostravici (zaplaveno celé Pobeskydí) dokončena bazilika Božského spasitele otevřen český Národní dům – české kulturní a společenské středisko, zahájen provoz městské dopravy otevřen Německý dům – německé kulturní a společenské středisko, výstavba první elektrárny na Ostravsku otevřeno první české reálné gymnázium otevřena Veřejná knihovna a čítárna otevřen Polský dům – polské kulturní a společenské středisko založení městského divadla (dnes Divadlo Antonína Dvořáka) založení Národního divadla moravskoslezského výstavba správních, peněžních, pojišťovacích budov a obchodních domů vznik tzv. velké Ostravy (k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí) otevřen Dům umění vznik Československého rozhlasu hospodářská krize otevřena Nová radnice druhá světová válka, 30. 4. 1945 osvobození Ostravy první transport Židů do Niska nad Sanem připojeno k městu 12 soused. moravských a slez. obcí z Příbrami do Ostravy přesídlena Vysoká škola báňská, výstavba Nové huti obrovský příliv obyvatel a stavební rozmach zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě (nyní Vědecká knihovna Moravskoslezského kraje) zahájena trolejbusová doprava zahájila činnost Janáčkova filharmonie Ostrava zřízena Pedagogická fakulta (od roku 1991 Ostravská univerzita)

5

6

6

1959 1961 1. 1. 1975 24. 4. 1976 1986 1989 30. 6. 1994 1. 9. 1996 7.–9. 7. 1997 2000 12. 11. 2000 2004 2005 2006 2007

2008 2009

2010

otevřeno nové letiště v Mošnově otevřen Dům kultury Vítkovice (nyní Dům kultury města Ostravy), narodil se tenista Ivan Lendl přičleněny obce Nová Bělá, Stará Bělá a Proskovice připojeny obce Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Plesná, Lhotka u Ostravy, Petřkovice, Polanka nad Odrou otevřen Palác kultury a sportu (nyní ČEZ Aréna) „sametová revoluce“ – konec megalomanského rozvoje Ostravy poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy Ostrava se stává sídlem Ostravsko-opavského biskupství tisíciletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici (zaplavena Morava) akreditována soukromá Vysoká škola podnikání, a.s. dnem voleb do zastupitelstev v krajích se Ostrava stala sídlem Ostravského kraje (později byl název kraje změněn na Moravskoslezský) Mistrovství světa v ledním hokeji Mistrovství Evropy ve futsalu Pohár mistrů evropských zemí ve florbalu, 150. výročí narození Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy, rodáka z blízkého města Příbor příchod strategického investora do regionu (Hyundai Motor Company) 160 let železnice na Ostravsku 5. mistrovství světa v atletice juniorů dálnice D47 postupně uváděna do provozu 4. akademické mistrovství světa v baseballu Mistrovství světa ve sledge hokeji, Ostrava definitivně napojena na dálniční síť Ostrava postoupila do 2. kola soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 ME dospělých ve stolním tenise Mistrovství světa v basketbale žen

7

3 Obyvatelstvo Ostrava je třetím největším městem České republiky a přirozeným centrem Moravskoslezského kraje, který měl k 31. 12. 2009 1 247 373 obyvatel.

3.1 Základní údaje Počet obyvatel - z toho počet cizinců - z toho občanů - občané ženy - občané muži Hustota osídlení

314 467 10 669 303 798 156 957 146 841 1 468 obyvatel/km2

Zdroj: ČSÚ, odbor vnitřních věcí MMO, stav k 31. 3. 2010 3.1.1

Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatel

Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatelstva v Ostravě v letech 1991–2008 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

narození zemřelí

4 615 4 202 4 121 3 642 3 314 3 137 3 143 3 003 2 995 3 077 3 095 3 085 3 227 3 201 3 520 3 491 3 662 3 763 4 064 4 095 3 940 3 794 3 926 3 766 3 763 3 757 3 531 3 619 3 699 3 705 3 669 3 603 3 656 3 502 3 649 3 592

Zdroj: ČSÚ, stav k 31. 12. 2008

7

8

8

3.1.2

Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatel stěhováním Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním v Ostravě v letech 1991–2008 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

přistěhovalí vystěhovalí

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

4 503

4 367

3 596

3 171

3 029

2 904

3 007

3 075

3 057

2 262

3 310

3 775

4 025

3 721

3 645

3 939

5 195

4 522

4 951

4 896

4 475

3 541

3 255

3 200

3 116

3 337

3 315

3 200

3 855

4 468

4 456

4 737

4 463

4 483

5 594

4 769

Zdroj: ČSÚ stav k 31. 12. 2008

3.2 Věkové složení obyvatel Věk

Počet obyvatel (abs.)

Počet obyvatel (%)

42 702

14,0

216 069

70,6

47 235

15,4

Předproduktivní (0–14 let) Produktivní (15–64 let) Poproduktivní (65 +) Zdroj: ČSÚ, stav k 31. 12. 2009

Věk 0–9 10–19 20–29 30–39 40–49 50–59 60–69 70–79 80 + Zdroj: ČSÚ, stav k 31. 12. 2009

Počet obyvatel 29 514 31 356 42 693 50 270 42 205 42 415 37 535 19 805 10 213

9

3.3 Vzdělanostní struktura obyvatel Nejvyšší dosažené vzdělání

Počet obyvatel

%

Základní

63 628

24,0

Učňovské – bez maturity

54 557

20,6

Odborné školy

40 436

15,3

4 252

1,6

Střední školy

65 074

24,6

Vysoké školy

27 893

10,5

Bez školního vzdělání

1 271

0,5

Bez údajů o vzdělání

4 523

1,7

Vyšší odborné

3 267

1,2

Učňovské s maturitou

Zdroj: SLDB 2001

3.4 Počet obyvatel jednotlivých městských obvodů vč. cizinců POČET OBYVATEL PŘIHLÁŠENÝCH K POBYTU NA ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVA KE DNI 31. 12. 2009 občané občané celkem cizinci Městské obvody mladší 15 let od 15 let občanů 198 1 367 8 Hošťálkovice 1 565

celkem obyvatel 1 573

Hrabová

493

3 195

3 688

117

Krásné Pole

351

2 128

2 479

33

2 512

Lhotka

179

995

1 174

8

1 182

1 704

10 908

12 612

489

13 101

Martinov

131

987

1 118

10

1 128

Michálkovice

445

2 660

3 105

46

3 151

Mariánské Hory a Hulváky

3 805

5 382

34 697

40 079

1 954

42 033

Nová Bělá

240

1 443

1 683

49

1 732

Nová Ves

119

529

648

34

682

13 960

96 060

110 020

4 842

114 862

Petřkovice

385

2 585

2 970

20

2 990

Plesná

193

1 099

1 292

18

1 310

Polanka nad Odrou

634

4 086

4 720

35

4 755

8 122

61 562

69 684

1 105

70 789

Proskovice

177

1 032

1 209

9

1 218

Pustkovec

207

1 036

1 243

13

1 256

Moravská Ostrava a Přívoz

Ostrava-Jih

Poruba

955

5 551

6 506

241

6 747

3 262

17 318

20 580

895

21 475

Stará Bělá

552

3 172

3 724

36

3 760

Svinov

553

3 862

4 415

126

4 541

Třebovice

234

1 611

1 845

23

1 868

Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava

Vítkovice Celkem

1 324

6 115

7 439

558

7 997

39 800

263 998

303 798

10 669

314 467

Zdroj: odbor vnitř. věcí MMO, stav k 31. 12. 2009

9

10

4 Školství V Ostravě je dostatečná síť státních i soukromých středních škol, nacházejí se zde dvě významné státní vysoké školy: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita v Ostravě. Vedle uvedených státních vysokých škol zde od října 2000 působí rovněž soukromá Vysoká škola podnikání, a.s., s bakalářským studijním programem a navazujícím magisterským studijním programem (akreditovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) a od května roku 2010 také UNINOVA o.p.s., dceřiná společnost Bratislavské vysoké školy práva. Vysoká škola báňská je rovněž významným vědecko-výzkumným centrem a všechny ostravské vysoké školy se vyznačují flexibilní adaptací na požadavky trhu práce.

4.1 Školy v okrese Ostrava ve školním roce 2009/2010 Počet škol poskytujících příslušné vzdělávání 91

Druhy škol Mateřské školy

dětí / žáků / studentů k 30. 9. 2009 9 646

Základní školy

91

25 307

Střední školy

42

21 274

13

3 433

1

97

0

0

12

3 841

1

699

42

17 336

12

2 734

17

5 781

6

768

1

393

14

7 141

4

1 284

2

395

z toho soukromé střední vzdělání z toho: střední školy poskytující

10

z toho soukromé střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou z toho vzdělání v oborech gymnázií

z toho soukromé

z toho soukromé

z toho soukromé

Konzervatoř Základní umělecké školy Vyšší odborné školy z toho soukromé Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání z výkonových výkazů k 30. 9. 2009

11

4.2 Vysoké školy 4.2.1

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz

Fakulta ekonomická stavební strojní elektrotechniky a informatiky hornicko-geologická metalurgie a materiálového inženýrství bezpečnostního inženýrství univerzitní studijní programy

Počet studentů ve šk. roce 2009/2010 6 803 2 512 2 478 3 531 4 509 2 205 1 936 84

Počet absolventů v roce 2009 1 881 382 587 667 857 446 309 1

24 058

5 130

Celkem Zdroj: VŠB-TU Ostrava, stav k 31. 10. 2009

VŠB-TU Ostrava nabízí také studijní program MBA Senior Executive (Master of Business Administration), který představuje variantu světově rozšířeného MBA studia, považovaného za kvalifikační standard špičkových manažerů. Dvouleté studium je určeno především manažerům zastávajícím nebo aspirujícím na pozice ve vrcholovém managementu. 4.2.2

Ostravská univerzita v Ostravě, www.osu.cz

Fakulta Filozofická Pedagogická Přírodovědecká Zdravotnických studií Sociálních studií Umění

Počet studentů ve šk. roce 2009/2010 2 618 3 267 2 005 1 139 501 389

Počty absolventů v roce 2009 607 900 460 266 28 98

9 919

2 359

Počty studentů ve šk. roce 2009/2010

Počty absolventů v roce 2009

Celkem Zdroj: Ostravská univerzita, stav k 31. 10. 2009

4.2.3

Vysoká škola podnikání, a.s., www.eco.cz

Bakalářské studijní obory Prezenční studium (6 semestrů):  Podnikání  Informatika a Internet v podnikání  Podnikání a managament v obchodu  Podnikání v životním prostředí Kombinované studium (7 semestrů): Podnikání Celkem

465

90

2 273 2 738

375 465

11

12

12

Navazující magisterské studium Prezenční studium (4 semestry): Podnikání Kombinované studium (5 semestrů): Podnikání Celkem Celkový počet studentů na VŠP

119

45

605

145

724

190

3 462

655

Zdroj: Vysoká škola podnikání, a.s., stav k 31. 10. 2009 4.2.4

Struktura a vývoj stavu studentů VŠ Struktura a vývoj stavu studentů VŠ od r. 2000 do r. 2010 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 VŠB-TU Ostrava Ostravská universita Vysoká škola podnikání

2000

2002

2004

2006

2008

2009

2010

14 014

15 298

18 670

21 678

22 512

23 312

24 058

5 495

5 932

7 551

8 857

9 881

9 924

9 919

172

825

1 524

2 996

2 612

3 328

3 462

Zdroj: jednotlivé VŠ 4.2.5

Brno International Business School v Ostravě, www.bibs.cz

V dubnu 2009 byla v sídle Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava otevřena historicky první ostravská MBA skupina nejpopulárnějšího manažerského programu v České republice. Program MBA Senior Executive (Master of Business Administration) představuje variantu světově rozšířeného MBA studia, považovaného za kvalifikační standard špičkových manažerů. Dvouleté studium je určeno především manažerům zastávajícím nebo aspirujícím na pozice ve vrcholovém managementu. Úspěšný absolvent tohoto manažerského programu je připraven k výkonu nejvyšších řídících funkcí domácích i zahraničních podniků. Britský vysokoškolský diplom MBA, který absolventi získají od The Nottingham Trent University, je plně uznáván v zemích EU i jinde v zahraničí. V ČR je unikátní zaměření programu na strategické řízení firmy jako celek, která pak má lepší šance zvládnout nastupující ekonomickou recesi.

13

4.2.6

UNINOVA o.p.s. – Bratislavská vysoká škola práva – pobočka Ostrava, www.uninova.cz

Bratislavská vysoká škola práva – BVŠP – je soukromá vysoká škola, která působí od r. 2009 i na území

České republiky. Vysokoškolské vzdělání uskutečňuje od akademického roku 2004/2005. BVŠP má 4 fakulty (fakulta práva, fakulta ekonomie a managementu, fakulta masmédií, fakulta informatiky). BVŠP nabízí studium ve třech stupních (bakalářské, magisterské, doktorandské), ve 14 akreditovaných studijních programech. V České republice Bratislavská vysoká škola práva působí prostřednictvím dceřiné společnosti UNINOVA o.p.s., která realizuje výuku podle „Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky“ o zařazení uvedeného pracoviště do přílohy č. 3 vyhlášky MŠMT ČR č. 322/2002 Sb.. 

UNINOVA o.p.s. je vzdělávací instituce, která realizuje úplné vysokoškolské vzdělání v oboru právo (Praha, Brno, Ostrava) a v oboru ekonomie (Brno).



Studium probíhá na základě státního souhlasu uděleného Bratislavské vysoké škole práva (Usnesení vlády SR, č. 725/2004).

Studium v Ostravě bude probíhat ve třech stupních: 

ve studijním programu bakalářského stupně studia studijního oboru 3.4.1. Právo, které standardně trvá 3 roky v denní i dálkové formě studia a je ukončené udělením akademického titulu Bc. (zahájení v akademickém roce 2010/2011)



ve studijním programu magisterského stupně studia studijního oboru 3.4.1. Právo, které standardně trvá 2 roky v denní i dálkové formě studia a je ukončené udělením akademického titulu Mgr., (zahájení v akademickém roce 2013/2014),



ve studijním programu doktorandského stupně studia studijního oboru 3.4.7. Trestní právo, které standardně trvá 3 roky v denní formě studia a je ukončené udělením akademického titulu PhD. 

Zároveň se nabízí možnost vykonání státní rigorózní zkoušky a získání titulu doktora práv (JUDr.) – na Bratislavské vysoké škole práva.



Po úspěšném zakončení tříletého bakalářského absolventi získají titul bakalář (Bc.), poté studenti mohou plynule pokračovat v navazujícím dvouletém magisterském studiu (Mgr.) ve studijním programu „Právo“.



Postgraduální doktorské studium, jehož absolventi získají titul PhD. – na Bratislavské vysoké škole práva.

4.3 Cizojazyčné školy v Ostravě 4.3.1

1st International School of Ostrava, www.is-ostrava.cz

1st International School of Ostrava zahájila provoz v září 2005. Škola se skládá z Mezinárodní základní školy pro děti ve věku od 4 do 11 let, z Anglicko-českého gymnázia pro žáky od 12 do 19 let a Celoživotního vzdělávání pro klienty „od 3 do 100 let“. Obě školy úzce spolupracují na společném cíli: poskytnout vzdělání v angličtině od mateřské školy až po maturitu všem dětem a mladým lidem různé národnosti, kurzy pro dospělé jsou vytvářeny tak, aby odrážely požadavky na trhu práce s využitím moderních výukových metod a multimediálních prostředků výuky. Školy usilují o to, aby byl zajištěn nejvyšší možný standard vzdělávání a přitom aby jejich zahraniční žáci i rodiče byli přirozeně zapojeni do společenského dění. V současné době na školách studuje 247 žáků.

13

14

14

Mezinárodní základní škola

Mezinárodní větev 1. stupně ZŠ 1st International School of Ostrava, s.r.o., zahájila svou činnost v září roku 2008 jako zahraniční škola na území České republiky, kde děti s českým občanstvím mohou vykonávat povinnou školní docházku. V prvním roce bylo otevřeno 6 tříd prvního stupně a školička pro čtyřleté žáky v nově zrekonstruované budově v centru Ostravy. Škola nabízí výukový program dle mezinárodních (International Primary Curriculum) a britských učebních osnov (National Curriculum of England and Wales) dětem všech národností ve věku 4–11 let, a to i bez předchozí znalosti anglického jazyka. Škola je registrována u British QCA (Qualifications and Curriculum Authority – číslo 1350016) a je členem Rady mezinárodních škol (Council of International Schools) a Rady britských mezinárodních škol COBIS (Council of British International Schools). Anglicko-české gymnázium

Gymnázium zahájilo činnost v září 2005 a je registrováno u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Škola má dva obory vzdělání – osmileté gymnázium a čtyřleté gymnázium. Oba obory vedou žáky k maturitní zkoušce, přičemž osmileté gymnázium si za svůj cíl vytýčilo získat autorizaci svého vzdělávacího programu u International Baccalaureate World School. V těchto dnech má škola 261 žáků, kteří se vzdělávají v podstatné míře pouze v angličtině. V současné době mohou být žáci připravováni také na zkoušky IGCSE, SAT, GED a IELTS. Education centre of Ostrava, o.p.s.

Celoživotní vzdělávání – v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, priorita Adaptabilita a podnikání, se škola zapojila do evropského vzdělávacího procesu financovaného Evropskou unií. Projekt napomáhá firmám a jejich pracovníkům v procesu odborného jazykového vzdělávání v oblastech jejich konkrétní působnosti. 4.3.2

ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 1, www.zsostrcilova.cz

Základní škola a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, je státní a fakultní školou Ostravské univerzity, vzdělávající děti jak v českém jazyce, tak i v česko-anglickém (bilingvním) vzdělávání. Je určeno nejen českým dětem, ale i dětem cizinců. Pro jejich lepší orientaci škola používá označení OIS (Ostrčilova International School). Škola zabezpečuje vzdělávání od 3 do 15 let věku dítěte. Profiluje se jako moderní vzdělávací zařízení, kde se přirozeným způsobem stýkají rozličné kultury. Dlouhodobě usiluje o to, aby se zařadila mezi školy, které poskytují kvalitní vzdělávání na vysoké úrovni, tímto vzbuzuje zájem o vzdělávání mezi rodiči a pedagogickými pracovníky. Sídlo školy je v centru Ostravy v moderním areálu s kvalitně vybavenými odbornými učebnami a sportovním zázemím. Nadstandardní programy:

  

Baby Club – kurz angličtiny pro děti a jejich rodiče od 2–3 let Jolly Phonics – výuka prvotního čtení a psaní v anglickém jazyce (již v mateřské škole) Moje první školička – přípravný kurz pro budoucí prvňáky

Nadstandardní aktivity:

   

Klinické pracoviště pro zahraniční studenty a pedagogy Výzkumné pracoviště pro Univerzity College a College of Early Education Trondheim v Norsku Tvorba celostátních metodických materiálů pro výuku jazyků Zařazení školy Krajským úřadem Moravskoslezského kraje do seznamu ZŠ poskytujících vzdělávání žáků, kteří jsou dětmi osob se státní příslušností jiného členského státu EU

15

Ve škole se vyučuje podle českých a mezinárodně uznávaných osnov. Škola v červnu 2009 získala členství v Radě mezinárodních škol (Council of International Schools, CIS), které školu zavazuje k tomu, aby udržovala svůj nastavený standard a spolupracovala s dalšími členy CIS na celém světě. CIS sdružuje 600 škol a 450 fakult a universit na světě. 4.3.3

Vzdělávací systém MONTY, www.montyskola.cz

V současné době se jedná již o celý vzdělávací systém zahrnující jesle, školku, a především špičkovou anglicko-českou základní školu, dále jazykové kurzy pro děti. Výsledky dětí jsou ověřovány Cambridgeskými zkouškami. Jesle a školka nabízejí špičkovou kvalitu výuky angličtiny a péči o děti od 1 do 6 let. S dětmi pracují vysoce kvalifikovaní učitelé i rodilí mluvčí využívající kvalitní metodické zázemí unikátního vzdělávacího systému Monty. V září 2008 byla v Ostravě-Porubě otevřena dvojjazyčná anglicko-česká soukromá základní škola Monty School. Tato škola garantuje návaznost na hlavní principy Monty – malý počet žáků ve třídách, učení v souvislostech a ve dvou jazycích zároveň, kontakt s rodilým mluvčím, a to jak ve výuce, tak mimo ní, zabezpečení veškerých volnočasových aktivit dětí v areálu školy, dva vyučující ve třídě. Samozřejmostí je garance výše školného, které se po zápisu do první třídy nezvýší během celé školní docházky o více než 10 %. 4.3.4

Gymnázium Hladnov ve Slezské Ostravě, www.hladnov.cz

Gymnázium je první bilingvní (dvojjazyčné) gymnázium v Moravskoslezském kraji. Nabízí intenzivní studium španělského jazyka a následně i studium vybraných předmětů ve španělském jazyce. V současné době zde studuje 554 žáků v pěti ročnících. Žáci tohoto gymnázia si mohou vybrat z těchto studijních oborů:   

Gymnázium – všeobecné: denní studium, délka studia 4 roky Gymnázium – živé jazyky: denní studium, délka studia 4 roky Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce (česko-španělské studium)

Žáci čtyřletého studia mohou studovat gymnázium se všeobecným zaměřením nebo gymnázium – živé jazyky, kde je posílena výuka anglického jazyka. Druhý jazyk si žáci volí z němčiny, francouštiny, španělštiny nebo ruštiny. Šestileté gymnázium je zaměřeno na výuku španělského jazyka, druhým cizím jazykem je angličtina, a je určeno žákům 7. tříd i žákům sekund víceletých gymnázií. První dva roky studia je posílena výuka španělského jazyka, od třetího ročníku se ve španělštině vyučuje také dějepis, zeměpis, matematika, fyzika a chemie. Studium je koncipováno jako všeobecné, tzn. že i rozsah ostatních předmětů umožňuje žákům hlásit se na všechny typy vysokých škol. V rámci seminářů připravují žáky k mezinárodním jazykovým zkouškám D.E.L.E., které usnadňují studium na zahraničních univerzitách či pomáhají získat práci v Evropské unii. 4.3.5

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě, www.jazgym-ostrava.cz

Gymnázium bylo založeno 1. 9. 1991. Vzdělávací program se zaměřuje především na výuku cizích jazyků, které je věnována třetina veškerého vyučovacího času, a to jak ve čtyřletém, tak šestiletém vzdělávacím programu. V průběhu jazykového vzdělávání jsou žáci systematicky připravováni k mezinárodně uznávaným jazykovým zkouškám z jazyka anglického (Cambridge FCE), francouzského (DALF i DELF)

15

16

16

a německého (Goethe – Zertifikat). Škola splnila podmínky pro přidělení statutu školy s právem vykonávat mezinárodně uznávanou zkoušku z německého jazyka – Deutsches Sprachdiplom, dokládající jazykové znalosti na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce jazyků, a to s účinností od 1. 9. 2009. Žáci čtyřletého vzdělávání studují dva cizí jazyky již od prvního ročníku. První cizí jazyk „tzv. profilový jazyk“ – angličtinu, němčinu nebo francouzštinu si žáci volí v přihlášce ke vzdělávání. Šestileté gymnázium je zaměřeno na francouzský jazyk. Profilovým jazykem je proto jazyk francouzský, dalším cizím jazykem je angličtina. Na základě rozhodnutí MŠMT ze dne 16. 1. 2008 jsou některé předměty (zeměpisný a dějepisný seminář) nebo jejich části (dějepis a zeměpis) ve vyšších ročnících vyučovány ve francouzském jazyce.

17

5 Hospodářství Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a navazujících odvětvích – hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí, hutnictví a těžké strojírenství jsou však nadále dominujícími odvětvími. Tato odvětví však procházejí dosud neukončenými významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, kompenzovanými novými akvizicemi v oborech výroby a služeb, ale i vývoje nových technologií. V posledních letech zažívala Ostrava obrovský ekonomický boom a přísun investic do průmyslových zón, developmentu či budování hotelů. Našlo zde sídlo mnoho renomovaných světových společností a mnohé z nich již využily výhodných nabídek k investování jak ve městě, tak v jeho okolí (např. Hyundai, Multi Development, CTP Invest, PEGATRON Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton, ArcelorMittal, Tieto). Např. společnost Job Air vybudovala v blízkosti letiště Mošnov největší letecké servisní a opravárenské centrum ve střední a východní Evropě. Působí zde špičkové klastry v oblasti IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. V současné době je však hospodářství utlumeno dopadem světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008. Touto nepříznivou ekonomickou situací je náš okres postižen velmi podstatně, protože se na jeho území nachází řada velkých firem, které podnikají v odvětvích, zejména zpracovatelského průmyslu, jichž se recese dotkla nejvíce. Vzhledem ke snížené poptávce po mnoha výrobcích a službách jsou mnohé firmy nuceny již několik měsíců omezovat svou produkci, což se přímo dotýká i jejich subdodavatelů.

5.1 Struktura podnikatelských subjektů dle odvětví (počet) za rok 2009 Odvětví - zemědělství, lesnictví, rybolov

absolutně 583

- průmysl celkem

7 348

- stavebnictví

6 612

- obchod, opravy mot. vozidel

20 407

- pohostinství, ubytování

2 893

- doprava a spoje

2 202

- peněžnictví a pojišťovnictví

1 608

- nemovitosti, výzkum, vývoj, obchodní služby - veřejná správa, obrana

18 110 63

- školství

1 320

- zdravotnictví, vet. a soc. služby

1 107

- ostatní veř. a soc. služby

6 099

- výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Zdroj: ČSÚ Ostrava, stav k 31. 12. 2009

42

17

18

18

5.2 Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy za rok 2009 státní podniky akciové společnosti obchodní společnosti družstva podnikatelé – fyzické osoby zemědělský podnikatel – fyzická osoba svobodná povolání ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční. osoby, sdružení, církevní org. apod.) Zdroj: ČSÚ Ostrava, stav k 31. 12. 2009

11 1 237 9 158 1 045 47 839 98 2 815 7 500

5.3 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců 1) Název zaměstnavatele: Adresa Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 2)

ArcelorMittal Ostrava a.s. www.arcelormittal.com/ostrava Vratimovská 689/117, Ostrava-Kunčice, 707 02 Hutnictví hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba 5 932

Adresa:

Fakultní nemocnice Ostrava www.fnspo.cz tř. 17. listopadu 1790/5, Ostrava-Poruba, 708 52

Odvětví:

zdravotnictví

Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009:

poskytování zdravotní péče

Název zaměstnavatele:

3) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009:

3 120

Dopravní podnik Ostrava a.s. www.dpo.cz Poděbradova 494/2, Moravská Ostrava, 701 71 doprava a spoje městská, příměstská, pozemní osobní doprava 2 331

19

4) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 5) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 6) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 7) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 8) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009:

VŠB – Technická univerzita Ostrava www.vsb.cz tř. 17. listopadu 2172/15, Ostrava-Poruba, 708 33 vzdělávání vysokoškolské vzdělávání 2 303

Městská nemocnice Ostrava www.mnof.cz Nemocniční 898/20, Moravská Ostrava, 728 80 zdravotnictví poskytování zdravotní péče 1 765

PEGATRON Czech, s.r.o. www.asus.cz Na Rovince 862, Ostrava-Hrabová, 720 00 elektrotechnika výroba počítačů a periferních zařízení 1 674

VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. www.vitkovicemachinery.com Ruská 2887/101, Ostrava-Vítkovice, 706 02 strojírenství strojírenská a hutní výroba 1 603

Tieto Czech s. r. o. www.tieto.cz Varenská 2723/51, Ostrava – Moravská Ostrava, 702 00 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, poskytování software, zpracování dat, služby databank, správa sítí 1 603

19

20

20

9) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 10) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 11) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 12) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 13) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009:

Česká pošta, s.p., Region severní Morava www.ceskaposta.cz Poštovní 1368/20, Moravská Ostrava, 728 60 doprava a spoje poštovní kurýrní činnost 1 436

VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. www.vitkovice.com Ruská 1142/30, Ostrava-Vítkovice, 706 00 strojírenství strojírenská výroba, velkoobchod 1 375

SUNGWOO HITECH s.r.o. www.swhitech.com Na Rovince 895, Ostrava-Hrabová, 720 00 výroba motorových vozidel výroba automobilových karosérií 1 294

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. www.vitkovicesteel.com Štramberská 2871/47, Ostrava-Hulváky, 709 00 hutnictví výroba kovů, hutní zpracování 1 258

HRUŠKA, spol. s r.o. http://hruska.info Na Hrázi 3228/2, Ostrava-Martinov, 723 05 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zpracování ovoce, zeleniny a okopanin 1 236

21

14) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: 15) Název zaměstnavatele:

OKK Koksovny, a.s. www.koksovny.cz Koksární 1112, Ostrava-Přívoz, 702 24 zpracování tuhých a plynných paliv výroba koksu a ostatních koksochemických výrobků 1 049

Adresa:

ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s. www.arcelormittal.com Vratimovská 689/117, Ostrava-Kunčice, 707 02

Odvětví:

hutnictví

Předmět činnosti:

výroba ocelových trub

1 048 Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Zdroj: Úřad práce v Ostravě. Počet zaměstnanců zaměstnaných na území okresu Ostrava. *) Nejsou uvedeny velké firmy se sídlem v okrese Ostrava, jež mají zaměstnance převážně na území jiných okresů.

5.4 Nejvýznamnější zahraniční firmy a podniky se zahraniční účastí v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců 1) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast: 2) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast:

ArcelorMittal Ostrava a.s. www.arcelormittal.com/ostrava Vratimovská 689/117, Ostrava-Kunčice, 707 02 hutnictví hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba 5 932 Indie

PEGATRON Czech, s.r.o. www.asus.cz Na Rovince 862, Ostrava-Hrabová, 720 00 elektrotechnika výroba počítačů a periferních zařízení 1 674 Tchaj-wan

21

22

22

3) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast: 4) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast: 5) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast: 6) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast:

Tieto Czech s .r. o. www.tieto.cz Varenská 2723/51, Ostrava – Moravská Ostrava, 702 00 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, poskytování software, zpracování dat, služby databank, správa sítí 1 603 Finsko

SUNGWOO HITECH s.r.o. www.swhitech.com Na Rovince 895, Ostrava-Hrabová, 720 00 automobilový průmysl výroba automobilových karoserií 1 294 Jižní Korea

Dalkia Česká republika, a. s. www.dalkia.cz 28. října 3123/152, Ostrava – Mar. Hory, 709 74 energetika výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 804 Francie

GE Money Multiservis, a. s. www.gemoney.cz Vyskočilova 1422/1a, Praha-Michle, 140 28 peněžnictví finanční zprostředkování 765 USA

23


Tesco Stores ČR a. s. www.itesco.cz Vršovická 1527/68b, Praha-Vršovice, 100 00 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 616 Velká Británie

KES – kabelové a elektronické systémy, s.r.o. www.kes.cz Popinecká 983/30, Vratimov, 739 32 automobilový průmysl výroba kabelových svazků 563 Rakousko

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. www.telefonica-o2.cz 1. máje 2673/3, Ostrava – Mar. Hory, 709 00 doprava a spoje telekomunikační činnost 503 Španělsko

Henniges Automotive, s.r.o. www.hennigesautomotive.cz Na Rovince 875, Ostrava-Hrabová, 720 00 automobilový průmysl výroba pryžových těsnění 466 USA

23

24

24


GLOBUS ČR, k. s. www.globus.cz Kostelecká 822/75, Praha-Čakovice, 196 00 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 465 Německo

Ostravské vodárny a kanalizace a. s. www.ovak.cz Nádražní 28/3114, Moravská Ostrava, 729 71 služby výroba a rozvod pitné a užitkové vody, odvádění a čištění odpadních vod 381 ČR/Francie

AHOLD Czech Republic, a. s. www.ahold.cz Slavíčkova 827/1a, Brno-Lesná, 638 00 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 374 Nizozemsko

Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. www.hayes-lemmerz.com Vratimovská 704, Ostrava-Kunčice, 707 00 automobilový průmysl výroba příslušenství pro motorová vozidla 373 Itálie

25

15) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země 16) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast: 17) Název zaměstnavatele: Adresa: Odvětví: Předmět činnosti: Počet zaměstnanců v okrese Ostrava k 31. 12. 2009: Domovská země/zahraniční spoluúčast:

BorsodChem MCHZ, s.r.o. www.bc-mchz.cz Chemická 1/2039, Ostrava – Mar. Hory, 709 03 chemie výroba chemických látek 361 Maďarsko

Hayes Lemmerz Autokola, a.s. www.hayes-lemmerz.com Vratimovská 707, Ostrava-Kunčice, 707 00 automobilový průmysl výroba autokol a příslušenství automobilů 352 USA, Německo

Kaufland Česká republika v. o. s. www.kaufland-online.cz Pod Višňovkou 25, Praha-Krč, 140 00 obchod koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 341 Německo

Zdroj: Úřad práce v Ostravě. Počet zaměstnanců zaměstnaných na území okresu Ostrava.

25

26

26

5.5 Nejvýznamnější stavební firmy v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců 1) Název zaměstnavatele: Adresa: Počet zaměstnanců celkem k 31. 12. 2009: z toho v okrese Ostrava: Domovská země/zahraniční spoluúčast: 2) Název zaměstnavatele: Adresa: Počet zaměstnanců celkem k 31. 12. 2009: z toho v okrese Ostrava: 3) Název zaměstnavatele: Adresa: Počet zaměstnanců celkem k 31. 12. 2009: z toho v okrese Ostrava: Zdroj: Úřad práce v Ostravě

Eiffage Construction Česká republika, s.r.o. www.tchas.cz (původně TCHAS) Francouzská 6167, Ostrava-Poruba, 708 00 612 526 Francie

VOKD, a.s. www.vokd.cz Nákladní 3179/1, Ostrava 2, 702 00 601 245

ODS – Dopravní stavby Ostrava, a.s. www.ods-dso.cz Starobělská 56, Ostrava-Zábřeh, 704 16 441 377

27

6 Pracovní síla V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců. Od roku 2004 se situace na trhu práce v okrese Ostrava začala obracet k lepšímu, a to i přes doznívající vliv restrukturalizace. Vývoj od konce roku 2008 však vlivem dopadu celosvětové krize vedl k tomu, že toto pozitivní období skončilo a stavy uchazečů o zaměstnání začaly opět růst.

6.1 Počty zaměstnanců v okrese Ostrava v odvětvích podle CZ-NACE v letech 2008 až 2009 (monitorované firmy se stavem 26 a více osob) ekonomické činnosti Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr. výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů výroba koksu a rafinov. ropných produktů výroba chemických látek a chem. přípravků výroba zákl. farmaceut. výrobků a přípravků výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů z toho a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský prům. a opravy a instalace strojů a zařízení Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti

stav k 31. 12.

rozdíl

2008 246 797 36 009 1 502 75

2009 221 726 32 783 1 455 53

-25 -71 -3 226 -47 -22

1 146

1 005

-141

1 204 662 0

1 049 596 0

-155 -66 0

1 605

1 599

-6

18 504

15 773

-2 731

1 530 1 278 3 389

1 674 1 259 3 026

+144 -19 -363

5 114

5 285

+171

0

9

+9

1 721

1 666

-55

2 165

1 998

-167

5 953

5 310

-643

7 298

7 517

+219

9 063 1 502 3 339 1 980 747 1 664

8 272 1 337 3 590 2 442 732 1 656

-791 -165 +251 +462 -15 -8

27

28

28

Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Celkem

3 600 7 328 10 572 9 350 1 658 889

3 160 7 897 10 590 9 526 1 681 902

-440 +569 +18 +176 +23 +13

0

0

0

0

0

0

105 881

102 006

-3 875

Zdroj: Úřad práce v Ostravě

6.2 Vývoj zaměstnanosti v okrese Ostrava v letech 2002–2009 stav k 31. 12.

ukazatel (celkový počet)

2002 Zaměstnanci u firem se 104 899 stavem 26 a více osob Osoby vykonávající samostatně výdělečnou 24 975 činnost (OSVČ) Evidovaní uchazeči o 27 807 zaměstnání Volná pracovní místa 663 Uchazeči připadající na 41,9 jedno volné pracovní místo Zdroj: Úřad práce v Ostravě

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

100 265

97 240

97 157

97 184

103 367

105 881

102 006

25 136

23 592

22 607

23 485

24 770

25 160

25 269

29 470

28 892

25 901

22 750

17 853

15 362

20 400

670

909

1 044

3 523

4 247

4 272

889

44,0

31,8

24,8

6,5

4,2

3,6

22,9

6.3 Míra nezaměstnanosti v letech 2006–2009 oblast

k 31. 12. 2006

k 31. 12. 2007

k 31. 12. 2008

k 31. 12. 2009

13,3

9,4

8,4

11,3

12,6

9,6

8,5

12,1

7,7

6,0

6,0

9,2

9.

11.

16.

25.

okres Ostrava Moravskoslezský kraj Česká republika pořadí okresu Ostrava v rámci všech úřadů práce ČR Zdroj: Úřad práce v Ostravě

29

Míra nezaměstnanosti v letech 2006–2009 14,0 % 12,0 % 10,0 % 8,0 % 6,0 % 4,0 % 2,0 % 0,0 %

31. 12. 2006

31. 12. 2008

31. 12. 2007

okres Ostrava

Moravskoslezský kraj

31. 12. 2009

Česká republika

6.4 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2006–2009 věk

k 31. 12. 2006

k 31. 12. 2007

k 31. 12. 2008

k 31. 12. 2009

absolutně

%

absolutně

%

absolutně

%

absolutně

%

do 19 let

1 058

4,7

808

4,5

800

5,2

922

4,5

20–24 let

2 472

10,9

1 550

8,7

1 481

9,6

2 174

10,7

25–29 let

2 543

11,2

1 704

9,5

1 556

10,1

2 250

11,0

30–34 let

2 804

12,3

2 099

11,8

1 747

11,4

2 456

12,0

35–39 let

2 537

11,2

1 905

10,7

1 649

10,7

2 321

11,4

40–44 let

2 540

11,2

2 040

11,4

1 665

10,8

2 173

10,7

45–49 let

2 585

11,4

1 959

11,0

1 671

10,9

2 193

10,8

50–54 let

3 290

14,5

2 923

16,4

2 335

15,2

2 632

12,9

55–59 let

2 378

10,5

2 238

12,5

1 878

12,2

2 558

12,5

60–64 let

529

2,3

613

3,4

571

3,7

704

3,5

14

0,1

14

0,1

9

0,1

17

0,1

22 750

100

17 853

100

15 362

100

20 400

100,0

65 a více let Celkem

Zdroj: Úřad práce v Ostravě

29

3,4

990

1 053

851 3,7

2,9

15,2

882

727

3 808

10 898

3,4

2,8

14,7

42,1

0,2 36,8

768

620

3 226

9 329

57 8 750

absolutně

3,4

2,7

14,2

41,0

0,3 38,5

%

671

446

2 557

7 242

36 6 901

absolutně

3,8

2,5

14,3

40,6

0,2 38,7

%

2 206

6 080

32 5 953

absolutně

14,4

39,6

0,2 38,8

%

k 31. 12. 2008

4,6

2,9

853

4 383

42,6

56 9 530

%

k 31. 12. 2007

100,0

14,7

4 315

12 322

0,3 35,3

absolutně

k 31. 12. 2006

706

42,7

12 578

75 10 208

%

k 31. 12. 2005

Celkem 29 470 100,0 28 892 100,0 25 901 100,0 22 750 100,0 17 853 100,0 15 362 Zdroj: Úřad práce v Ostravě *) ISCED 97: International Standard Classification of Education 1997 (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání z roku 1997)

0,2 36,1

82 10 652

absolutně

k 31. 12. 2004

2,5

%

absolutně

k 31. 12. 2003

385

stupeň vzdělání (podle ISCED97*) Bez vzdělání Základní vzdělání Střední odborné (SOU+OU+OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) Střední všeobecné Vysokoškolské

6.5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2003–2009

30

20 400

975

501

3 314

8 519

35 7 056

absolutně

100,0

4,8

2,5

16,2

41,8

0,2 34,6

%

k 31. 12. 2009

30 30

31

6.6 Možnost vstupu cizinců na trh práce v České republice V ČR pracují v zásadě dvě skupiny zaměstnanců ze zahraničí: občané členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko a Island), Švýcarska a jejich rodinní příslušníci, pro které neplatí na našem trhu práce žádná omezení a zákon o zaměstnanosti je nepovažuje za „cizince“. Jejich zaměstnavatelé mají vůči úřadům práce pouze informační povinnost. Dále u nás pracují občané ostatních zemí mimo tento prostor „cizinci z třetích zemí“, kteří pro výkon práce na území ČR potřebuji platné povolení k zaměstnání a povolení k pobytu (vízum). Základní podmínkou pro vydání povolení je situace na trhu práce, což znamená, že pracovní pozice nelze z důvodu požadované kvalifikace a dočasného nedostatku volných pracovních sil obsadit jinak. (Při posuzování každé žádosti o povolení k zaměstnání cizinců je vždy podrobně a pečlivě zvažováno, zda na tato volná místa nelze umístit české občany. Většinou jde o povolení pro zaměstnávání cizinců v nekvalifikovaných, popřípadě málo kvalifikovaných profesích. Jako převažující důvody, kdy ÚPO povoluje zaměstnávání cizinců, lze uvést zejména v poslední době nedostatek kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, dále nesplnění požadovaných specifických odborných a jazykových znalostí a nedostatečná odborná praxe). Cizinci na trhu práce v ČR ukazatel (celkový počet)

stav k

Ostrava-město Moravskoslezský kraj Celkem ČR

31. 12. 2007 4 135 12 451

31. 12. 2008 4 773 14 180

31. 12. 2009 4 259 12 025

240 242

284 551

230 709

Zdroj: Analýza Úřadu práce v Ostravě, únor 2010 6.6.1

Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava

Koncem roku 2009 evidoval ÚPO celkem 3 522 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 2 720 občanů Slovenské republiky. Celkově došlo během roku 2009 vlivem celosvětové krize ke snížení o 321 občanů EU/EHP a Švýcarska, nejvíce Slováků (-306) a Poláků (-28). Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska stav k ukazatel (celkový počet) 31. 12. 2008 30. 06. 2009 Platná povolení k zaměstnání pro 773 638 cizince Evidovaní zaměstnaní občané ze 3 843 3 513 zemí EU/EHP a Švýcarska Evidovaní cizinci podle ust. § 98 157 198 písm. a) až e), j) až p) ZoZ Zelené karty 0 0 Celkem

4 773

Zdroj: Analýza Úřadu práce v Ostravě, únor 2010

4 349

12/2009–12/2008 31. 12. 2009

absolutně

v%

509

-264

-34,2

3 522

-321

-8,4

227

+70

+44,6

1

+1

-

4 259

-514

-10,8

31

32

32

Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v okrese Ostrava od roku 2004 Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v Ostravě od r. 2004 4 500 3 843

4 000

3 522

3 431

3 500

3 183

3 045

3 000

2 668

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

148

29

31. 12. 2004

509 92

69

55

31. 12. 2005

773

612

564

514

31. 12. 2006

31. 12. 2007

227

157

31. 12. 2008

31. 12. 2009

cizinci s platným povolením evidovaní cizinci zemí EU/EHP a Švýcarska cizinci podle ust. § 98 písm. a) až e), j), k) ZoZ Zdroj : portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl

Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění podle státní příslušnosti stát

stav k 31. 12. 2008

30. 06. 2009

31. 12. 2009

3 026

2 766

2 720

586

527

558

Bulharsko

67

51

51

Německo

25

24

42

Francie

24

26

29

Velká Británie

26

27

24

Maďarsko

17

19

20

7

11

11

10

10

11

Portugalsko

9

9

9

Rakousko

9

8

8

Litva

6

7

7

Slovenská republika Polsko

Itálie Španělsko

Finsko

5

6

6

ostatní

26

22

26

3 843

3 513

3 522

Celkem Zdroj: Analýza Úřadu práce v Ostravě, únor 2010

33

Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti stát Ukrajina Korea Indie Tchaj-wan USA Čína Bělorusko Kosovo Thajsko Rusko Makedonie Srbsko Nový Zéland Vietnam ostatní

stav k 31. 12. 2008 459 37 35 21 17 15 15 57 2 9 15 15 3 51 22

30. 06. 2009 431 42 18 15 15 9 11 42 4 7 2 11 4 5 22

31. 12. 2009 355 47 15 15 12 10 9 7 7 6 3 2 1 0 20

773

638

509

Celkem Zdroj: Analýza Úřadu práce v Ostravě, únor 2010

Nejvíce cizinců, občanů EU/EHP a Švýcarska pracuje v současné době ve stavebnictví, při výrobě kovových konstrukcí, ve zdravotní péči, výrobě základních kovů, v oblasti informačních technologií, kultuře a ve vzdělávání.

33

34

34

7 Průměrné mzdy, daně 7.1 Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2002–2009 Oblast

Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 16 609 17 576 18 643 19 910 *) *) *) Ostrava 14 910 15 851 16 914 17 618 18 680 19 267 21 570 Moravskoslezský kraj 19 901 21 073 22 443 23 933 25 282 26 429 29 408 Praha 15 866 16 917 18 041 18 985 20 211 21 692 23 542 Česká republika *) Průměrná hrubá měsíční mzda byla za město Ostrava zjišťována pouze do roku 2005 Zdroj: ČSÚ

2009 *) 21 524 29 726 25 752

7.2 Hrubý měsíční plat v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd zaměstnání v roce 2009 Hlavní třída zaměstnání Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a odborní duševní pracovníci Techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci Nižší administrativní pracovníci Provozní pracovníci ve službách a obchodu Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Celkem

Podnikatelská Nepodnikatelská sféra sféra Medián hrubé měsíční mzdy (v Kč) 33 605 38 602 31 014 25 837 24 308 24 139 18 088 17 536 12 527 15 431 16 243 15 901 20 094 17 901 20 855 18 277 13 561 12 128 20 680

23 157

Zdroj: Úřad práce Ostrava http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky/download/2009/mos_094_ps.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky/download/2009/mos_094_ns.pdf

7.3 Hrubý měsíční plat v Moravskoslezském kraji podle podskupin zaměstnání v roce 2009 Podskupiny zaměstnání Ředitelé a prezidenti velkých organizací, podniků Vedoucí pracovníci orgánů státní správy, správních úřadů Přednostové, tajemníci a vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů Vedoucí pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství Vedoucí pracovníci ve výrobě Vedoucí pracovníci ve stavebnictví a zeměměřictví Vedoucí pracovníci ve velkoobchodě a maloobchodě

Podnikatelská Nepodnikatelská sféra sféra Medián hrubé měsíční mzdy (v Kč) 124 219 45 574 37 743 36 329 35 908 52 857 47 094 19 425

35

Vedoucí pracovníci v dopravě a telekomunikaci Vedoucí pracovníci finančních a hospodářských útvarů Vedoucí pracovníci výpočetních útvarů Vedoucí pracovníci výzkumných a vývojových útvarů Statistici Programátoři Projektanti a analytici výpočetních systémů Projektanti staveb a areálů, stavební inženýři Projektanti a konstruktéři strojních zařízení, strojní inženýři Ostatní architekti, projektanti a techničtí inženýři jinde neuvedení Lékaři, ordináři (kromě zubních lékařů) Vědeckopedagogičtí pracovníci Učitelé základních škol Odborní pracovníci na úseku účetnictví, financí, daní Odborní pracovníci na úseku zaměstnaneckých, personálních věcí Odborní pracovníci v bankovnictví a pojišťovnictví Ostatní odborní pracovníci v oblasti podnikání Právníci a právní poradci (mimo advokacie a soudnictví) Ekonomové – vědečtí pracovníci, specialisté, experti Odborní administrativní pracovníci Stavební technici Elektrotechnici Strojírenští technici Operátoři a obsluha výpočetní techniky Operátoři průmyslových robotů, NC strojů Bezpečnostní technici a technici pro kontrolu jakosti Ošetřovatelé, všeobecné zdravotní sestry Obchodní cestující, profesionální poradci v obchodě, obchodní zástupci Obchodní agenti Zprostředkovatelé práce a agenti pracovních úřadů Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace Ostatní odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení Kancelářští a manipulační pracovníci a obsluha zařízení na zpracování textu Sekretářky, sekretáři Úředníci ve skladech Úředníci ve výrobě (např. výrobní plánovači) Úředníci v dopravě a v přepravě (dispečeři, kontroloři apod.) Pokladníci v obchodě, společném stravování apod. Recepční Kuchaři

28 580 56 382 51 241 48 290 31 330 30 919 37 586 34 901

33 133 33 279 33 279 22 050 26 029 27 891 26 006

30 447 35 081

30 322

48 910 36 209

46 806

32 907

26 705 26 134

32 855

26 381

27 765 34 673

24 919

42 667

29 539

31 981 27 614 31 882 31 408 27 141 21 422 25 787 23 772 21 500

26 662 23 098 24 747 28 729

29 054

21 040

25 677 22 264

22 076 22 264

23 257

22 981

24 179

23 098

18 231

17 022

19 106 17 570 20 845

19 657 17 123

24 519

22 623

13 405 15 755 12 366

14 404 13 837

21 895 22 851 24 665

35

36

36

Číšníci, servírky Prodavači v obchodech Zedníci, kameníci, omítkáři Tesaři a truhláři Stavební montážníci Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři Stavební a provozní elektrikáři Svářeči, řezači plamenem a páječi Nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Mechanici a opraváři obráběcích, zemědělských strojů a průmyslového zařízení Elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení Obsluha automatických nebo poloautomatických obráběcích strojů Montážní dělníci montující mechanická zařízení (stroje, vozidla) Montážní dělníci montující elektrická zařízení Montážní dělníci montující elektronická zařízení Montážní dělníci montující výrobky z kovů, pryže a plastů Řidiči nákladních automobilů a tahačů Obsluha jeřábů, zdvihacích a podobných manipulačních zařízení Obsluha vysokozdvižných a ostatních motor. vozíků Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích a jiných zařízeních Pomocní a nekvalif. dělníci na stavbách budov Pomocní a nekval. montážní a manipulační dělníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekomunikacích Zdroj: Úřad práce Ostrava

12 857 12 358 20 920 21 008 21 458 22 465 21 898 22 245 22 222

15 154 11 885 16 779 16 537 15 990 19 320 19 653

25 893

20 838

24 477

20 006

17 637

20 986 20 541 20 006 23 792 11 565 20 323

20 941

20 766 18 672

14 338

10 283

11 786

17 610 14 877

12 611

16 148

12 485

7.4 Daně V Ostravě platí stejné podmínky jako v celé ČR. Základní typy daní mají tyto sazby: Daně přímé

Sazba

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob

15 % (dle vyměřovacího základu) 19 % mimo stanovené výjimky dle zařazení osob do skupin a hodnoty daru (sazby daně uvedeny na www.mfcr.cz ) dle zařazení osob do skupin a hodnoty daru (sazby daně uvedeny na www.mfcr.cz ) Daň z pozemků u a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 % b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb 0,25 % c) zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč/1m² d) stavebních pozemků 1 Kč/1 m²

Daň darovací Daň dědická Daň z nemovitostí

- z pozemků

- ze staveb

37

e) ostatních ploch, jsou-li předmětem daně 0,10 Kč/1m² Daň ze staveb: Sazby za 1 m² zastavěné plochy se liší dle užívání stavby (obytný dům, rekreační, podnikatelský, garáž, byt). Hodnota koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti pro Ostravu: Daň z převodu nemovitostí Silniční daň - osobní automobily - nákladní automobily Daně nepřímé Daň spotřební: - minerální oleje - líh – líh obsažený ve výrobcích - líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení - ekologické daně - pivo - víno a meziprodukty - šumivá vína a meziprodukty - tichá vína - tabákové výrobky - cigarety - doutníky a cigarillos - tabák Daň z přidané hodnoty Zdroj: MFČR 2009

3,5 3% 1 200 Kč – 4 200 Kč 1 800 Kč – 50 400 Kč Sazba dle typu minerálního oleje a účelu jeho užití (sazby daně uvedeny na www.mfcr.cz) 28 500 Kč/hl etanolu 14 300 Kč/hl etanolu (sazby daně uvedeny na www.mfcr.cz) (sazby daně uvedeny na www.mfcr.cz) 2 340 Kč/hl 0 Kč/hl pevná daň 1,07 Kč/ks + procentní daň 28 % ceny pro konečné spotřebitele; daň celkem – min. 2,01 Kč/ks 1,15 Kč/ks 1 340 Kč/kg základní sazba 20 % snížená sazba 10 %

37

38

38

8 Informace pro investory 8.1 Investiční pobídky 8.1.1

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace navazuje na Operační program Průmysl a podnikání, který byl

vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie pro zkrácené programovací období let 2004–2006. Nový operační program byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR na období 2007–2013 v návaznosti na hlavní strategické dokumenty ČR. Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání v České republice. K dosažení globálního cíle dopomáhají jednotlivé specifické cíle, kterých je dosahováno pomocí podpory určitých oblastí v rámci speciálně vytvořených programů podpory. Přehled prioritních os a aktuální informace o investičních pobídkách jsou k dispozici na internetových stránkách www.czechinvest.org nebo prostřednictvím emailové adresy [email protected].

8.1.2

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Globální grant EDUCA

Hlavním cílem podpory globálního grantu EDUCA je prostřednictvím zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných CZ-NACE. Grant EDUCA je zaměřen především na specifické vzdělávání (poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu do dalších podniků a pracovních oborů). Žádat mohou podniky bez ohledu na velikost, které mají sídlo na území České republiky a spadají do podporovaných CZ-NACE (uvedené v aktuální výzvě GG EDUCA). Cílová skupina však musí být mimo hl. m. Praha. 8.1.3

Investiční pobídky pro sektor zpracovatelského průmyslu

Zpracovatelský průmysl

Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007. Nabízené pobídky

Sleva na dani z příjmů právnických osob  úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti)  částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti) Hmotná podpora vytvářených pracovních míst  50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) Hmotná podpora na školení a rekvalifikace  ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

39

8.2 Ratingové hodnocení, makroekonomické ukazatele 8.2.1

Ratingové hodnocení České republiky

Ratingové hodnocení České republiky je oceněním její úvěruschopnosti (kredibility) na zahraničních trzích. Ocenění je syntetickým výrazem kvality českého státu jako dlužníka a jeho ekonomické schopnosti dodržet vydané vlastní závazky a splatit včas a v úplném množství úroky i jistinu dlužné částky. Toto ocenění má význam v tom, že dlužník musí za rozdíl mezi nejlepším a ratingovým oceněním (např. AAA), tj. referenčním oceněním, a svým horším oceněním (např. A České republiky) svým věřitelům platit tzv. kreditní přirážku při vydávání nových emisí, která horší kvalitu dlužníka zohledňuje. Tato kreditní přirážka se stále mění, avšak úroveň zůstává zhruba stejná. V případě desetiletého výnosu České republiky činí přirážka zhruba 0,3 % p.a. proti evropské referenční hladině (benchmarku). Česká republika má pro emise v zahraničních měnách toto ratingové ocenění Ratingová agentura

Ocenění (Rating)

Výhled

Standard & Poor´s

A

stabilní

Moody´s

A1

stabilní

Fitch IBCA

A+

stabilní

Zdroj: ČNB, aktualizováno 16. 3. 2010 Rating zahraničních zemí nejblíže k ratingu ČR (ocenění Standard & Poor’s) Země Evropské unie Slovensko Kypr

Rating A+ A+

Česká republika Polsko Estonsko

A AA-

Zdroj: ČNB, aktualizováno 16. 3. 2010 8.2.2

Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy

Ratingová agentura

Ocenění (Rating)

Výhled

Moody´s

A2

stabilní

Standard & Poor´s

A-/A-2

stabilní

Hodnocení Ostravy společností Moody’s Investors Service

Mezinárodní ratingová agentura Moody´s Investors Service potvrdila v květnu 2010 statutárnímu městu Ostrava stávající ratingové hodnocení pro dlouhodobé závazky na úrovni A2. Výhled ratingu hodnotí jako stabilní, což znamená, že nepředpokládá, že by v dohledné době mohly nastat skutečnosti ohrožující schopnost města splácet své závazky. Udělený rating zohledňuje řadu faktorů patřících k silným či slabým stránkám města.

39

40

40

K silným stránkám města patří:  konzervativní řízení rozpočtu  dobrá úroveň finančních rezerv  relativně nízký čistý dluh v porovnání s průměrem českých měst K slabým stránkám města patří:  rozsáhlé investiční potřeby města, které do budoucna mohou vést k prudkému zvýšení zadluženosti  pokles výnosů ze sdílených daní vlivem propadu ekonomiky v roce 2009 a nejistá očekávání ohledně jejich vývoje v roce 2010 negativně ovlivňují provozní výsledky města  omezená flexibilita na straně příjmů a rigidita provozních výdajů vyplývající ze systému financování měst v ČR Hodnocení Ostravy společností Standard & Poor’s

V srpnu 2009 potvrdila agentura Standard & Poor’s statutárnímu městu Ostrava stávající rating, a to A- dlouhodobý A-2 krátkodobý kreditní rating se stabilním výhledem. Dle stupnice mezinárodního úvěrového hodnocení používané ratingovými agenturami se jedná o velmi dobré ratingové ohodnocení, které odráží nízkou úroveň zadlužení města, jeho dobrou likviditu a provozní výkonnost. Pozitivní stránkou hodnocení je silný příliv kapitálových investic podporovaný z fondů EU, které posilují ekonomickou základnu a atraktivitu Ostravy. Hodnocení je nicméně oslabeno omezenou možností ovlivnit příjmy města, což platí obecně pro všechna města v ČR. K dalším oslabujícím faktorům hodnocení patří tlak na výdaje vycházející z potřeby udržet dobrou životní úroveň a přetrvávající soustředění na těžký průmysl. Zpomalení ekonomiky (záporný růst HDP v roce 2009) může nepříznivě ovlivnit daňové příjmy města s negativním dopadem na provozní přebytky. Hodnocení výhledu města jako stabilní vychází z názoru agentury, že město Ostrava bude nadále pokračovat v konzervativní finanční politice s velkými provozními zůstatky, umožňujícími financování velké části kapitálových výdajů města z vlastních zdrojů. Čerpání půjčky z EIB v letech 2009–2013 ponechá zadlužení města Ostravy stále na nízké úrovni s podmínkou, že pokračující modernizace městské infrastruktury nepovede k dalšímu nárůstu dluhů.

Makroekonomické ukazatele

103 974

102 035

207 726

Olomoucký kraj

Zlínský kraj


Zdroj: ČSÚ

109 552 212 862

106 525

225 131

104 026

91 765

86 880

214 676

92 571

88 087

Jihomoravský kraj

Pardubický kraj Vysočina

Královéhradecký kraj

81 807 111 179

77 458

104 234

Liberecký kraj

143 695

141 915

54 360

Ústecký kraj

51 398

110 299

118 034

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

122 662

209 846

Středočeský kraj 223 229

470 509

503 532

1 685 637

1 610 288

2000 2 189 169

1999

2 080 797

Hl. m. Praha

Kraje – NUTS3

Česká republika celkem Česká republika bez Prahy

Hrubý domácí produkt v (běžných cenách) v mil. Kč

8.2.3

2001

227 223

113 391

115 254

241 596

104 045

98 333

117 037

86 416

149 742

55 637

119 255

129 912

240 276

554 097

1 798 117

2 352 214

2002

234 510

118 399

119 582

251 430

106 930

102 654

120 189

90 367

157 141

59 608

121 886

135 896

259 362

586 479

1 877 953

2 464 432

2003

246 170

122 489

124 182

264 721

110 837

108 705

124 135

87 322

170 634

61 506

129 589

141 004

269 645

616 169

1 960 941

2 577 110

2004

283 574

129 796

138 214

284 441

120 038

116 838

135 420

94 693

186 273

65 063

145 916

154 181

298 308

662 008

2 152 754

2 814 762

2005

308 968

138 911

141 197

299 839

126 025

121 457

139 985

104 689

194 889

66 895

151 445

164 609

308 728

716 225

2 269 352

2 987 722

2006

326 423

150 638

148 329

324 876

135 534

132 891

145 930

110 176

209 998

68 599

163 258

176 864

344 272

777 853

2 447 084

3 231 576

2007

358 031

167 186

164 655

362 044

147 554

147 940

160 462

120 893

227 709

73 624

179 545

189 516

382 657

848 435

2 681 814

3 530 249

2008

372 458

169 153

173 089

373 500

152 148

151 655

162 711

114 121

237 402

78 367

179 688

195 115

395 492

934 095

2 754 899

3 688 994

4.

9.

8.

3.

12. 11.

10.

13.

5.

14.

6. 7.

2.

v r. 2008 1.

krajů

Pořadí

41

41 41

Zdroj: ČSÚ

Hrubý domácí produkt HDP na 1 obyvatele průměr ČR = 100 HDP v mil. PSS HDP na 1 obyvatele v PSS


Měřicí jednotka mil. Kč v Kč % mil. PPS v PPS

Hrubý domácí produkt v (běžných cenách)

42

2000 212 862 166 891 78,3 14 173 11 074

1999 207 726 162 531 80,3 14 027 10 748

227 223 179 745 78,1 14 932 11 716

2001 234 510 186 132 77,0 15 741 11 151

2002 246 170 195 867 77,5 14 826 11 587

2003 283 574 226 089 82,0 16 719 13 448

2004 308 968 246 825 84,7 18 157 14 505

2005 326 423 261 158 83,4 19 189 15 267

2006

358 031 286 580 83,8 21 111 16 825

2007

372 458 297 926 84,2 21 155 16 922

2008

42 42

43

HDP v mil. PPS v krajích HDP v mil. PPS v krajích 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Plzeňský Jihomoravský Moravskoslezský

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

6 750

7 202

7 276

7 805

8 605

8 860

9 578

10 243

10 206

13 777

14 591

15 010

15 944

16 773

17542

18 995

20 866

21 215

13 027

13 723

14 000

14 827

16 722

18 076

19 083

21 020

21 155

Zdroj: ČSÚ

Přírůstek HDP v mil. PPS v Moravskoslezském kraji v letech 2000–2008 Hodnota HDP v mil. PPS v Moravskoslezském kraji v letech 2000–2008 25 000 1937

20 000 15 000

311

696

277

827

1895

1354

135

1007

10 000 5 000 0 Hodnota daného roku Hodnota předcházejícího roku Zdroj: ČSÚ

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 13 027 13 723 14 000 14 827 16 722 18 076 19 083 21 020 21 155 12 716 13 027 13 723 14 000 14 827 16 722 18 076 19 083 21 020

43

44

44

8.3 Proces povolování staveb Proces povolování staveb je obdobný jako v ostatních zemích EU a probíhá v následujících krocích: 1. Posouzení vlivů na životní prostředí (min. 5–6 měsíců), v tom: a) zjišťovací řízení (min. 2 měsíce) b) vlastní posouzení vlivů (min. 3–4 měsíce) 2. Územní rozhodnutí (2–3 měsíce) 3. Integrované rozhodnutí (2–5 měsíců) 4. Stavební povolení (1–2 měsíce) 5. Kolaudační souhlas (1 měsíc)

8.4 Ceny pozemků Cena pozemků v majetku města vybavených infrastrukturou je stanovena na základě dohody smluvních stran, zpravidla dle účelu pozemku. Konečná výše ceny musí být schválena usnesením zastupitelstva města. K orientaci v cenách stavebních pozemků slouží Cenová mapa stavebních pozemků města Ostravy: je vyhotovena na tiskovém výstupu digitalizované katastrální mapy města Ostravy a transformována do digitální podoby, v níž je součástí městského informačního systému GISMO, který obsahuje hranice parcel a hranice katastrálních území. Cenovou mapu stavebních pozemků města Ostravy tvoří:

1. Grafická část na podkladu mapových listů v měřítku 1:5000 s graficky vymezenými skupinami parcel stavebních pozemků s vyznačenými cenami 2. Textová část cenové mapy 3. Cenová mapa v elektronické podobě instalovaná do městského informačního systému GISMO Originál cenové mapy stavebních pozemků je bezplatně přístupný v pracovní době na odboru financí a rozpočtu na Magistrátu města Ostravy, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava. Digitální podklad cenové mapy stavebních pozemků je uložen na Magistrátu města Ostravy, odbor projektů IT služeb a outsourcingu, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava, a dále je bezplatně trvale přístupný na webových stránkách statutárního města Ostravy, tj. http://gisova.mmo.cz.

45

8.5 Spotřebitelské ceny stav k 30. 4. 2010 Voda (vodné) Kanalizace (stočné) Teplo *)

Cena bez DPH

Cena vč. DPH

27,55 Kč/m3 26,47 Kč/m3 Smluvní ceny, info o cenách www.dalkia.cz Smluvní ceny, ceník uveden na www.sme.cz Smluvní ceny, ceník uveden na www.sme.cz

30,31 Kč/m3 vč. DPH 10 % 29,12 Kč/m3 vč. DPH 10 %

Elektřina NN (pro velkoodběr) Elektřina VN (pro velkoodběr) Zemní plyn - střední odběr Ceník uveden na www.smpas.cz - velkoodběratelé Zdroj: provozovatelé *) Pro podnikatelskou a výrobní sféru platí cena tepelné energie smluvní, na základě dohody s dodavatelem tepelné energie.

8.6 Průmyslové zóny 8.6.1

Ostrava-Hrabová

Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová je strategickou rozvojovou lokalitou statutárního města Ostravy. Celková rozloha infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí 110 ha. Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová byla v soutěži o zónu roku 2004, pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu, oceněna 1. cenou v kategorii „Zóna s největším společenským přínosem“ a v roce 2005 byl tento úspěch zopakován 2. místem ve stejné kategorii. Ve stejné soutěži v kategorii „Průmyslový park s největším ekonomickým přínosem“ za rok 2007 byl oceněn 1. místem projekt CTPark Ostrava společnosti CTP Invest. Současná rozloha průmyslové zóny: 110 ha Obchodní zóna: 15 ha Investoři v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová

Investoři

PEGATRON Czech s.r.o. CTP Invest, s.r.o. Sungwoo Hitech, s.r.o. Briggs&Stratton (Czech) Power Products, s.r.o. Zdroj: jednotliví investoři

Výše investice ze strany investora (v mil. Kč)

960 3 000 (vč. technologií nájemců) 2 500 1 250

Počet pracovních míst vytvořených k 31. 12. 2009

1 684 (+1 338 agenturních zaměstnanců)

Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst celkem do konce roku 2011

1 684+1 538

2 965

3 500

1 330

1 400

85

85

45

46

46

8.6.2

Ostrava-Mošnov

Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava (SPZ Mošnov) je jedinečným prostředím pro investory, kteří mají zájem těžit z dlouhodobého procesu obnovy průmyslu a výroby v regionu. Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava je plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický pokrok. V prestižní soutěži Podnikatelská nemovitost roku 2007 v kategorii Zóna s největším ekonomickým přínosem obsadila 3. místo. Zóna je akreditována agenturou CzechInvest a je podporována státem. Současná rozloha průmyslové zóny: 200 ha Oblast vyčleněná pro strategického investora: 45 ha Investoři v průmyslové zóně Mošnov Výše investice ze strany investora (v mil. Kč)

Investoři

800 1 769 840 50 2 500

Behr Ostrava, s.r.o PLAKOR CZECH, s.r.o. CROMODORA WHEELS, s.r.o. Free Zone Ostrava, a.s. HB Reavis Group, s.r.o.

Počet nově vytvořených pracovních míst k 31. 12. 2009 246 504 162 0 0

Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst celkem do konce roku 2011 450 570 190 20–50 0–20

Zdroj: jednotliví investoři 8.6.3

Stav přímých zahraničních investic v okresech Ostrava, Brno a Plzeň v mld. Kč Přímé zahraniční investice v mld. Kč 120 100 80 60 40 20 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Ostrava

19,23

19,20

24,29

41,06

46,91

43,33

87,60

109,31

Brno

35,83

41,04

41,25

48,65

52,00

35,99

39,48

41,58

Plzeň

20,72

24,56

37,84

38,20

32,94

35,03

36,43

37,84

Zdroj: ČNB

2007

47

9 Doprava Ostrava představuje pro Moravskoslezský kraj významný dopravní uzel z hlediska silniční a železniční dopravy, navíc disponuje mezinárodním Letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově a je také potenciálním přístavem pro říční dopravu. Město leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever–jih od hranic Polska přes Ostravu Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska.

9.1 Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava i příměstská doprava je již více než 10 let provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na:  jednotném tarifu  jednotných přepravních podmínkách  jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů  koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území Moravskoslezského kraje ODIS sdružuje 10 dopravců (včetně Osoblažské dopravní společnosti) a obsluhuje většinu území Ostravska, Opavska, Bruntálska a Krnovska, celkově cca 240 obcí a měst regionu. Provozuje celkem 312 linek, z toho 17 tramvajových, 20 trolejbusových, 251 autobusových a 24 železničních linek. Celková délka linek činí 6 347 km. Výkonná přepravní síť Dopravního podniku Ostrava, a.s., s provozní/linkovou délkou 459,9/1 072,0 km, obsluhuje v rámci ODIS na území města Ostravy celkem 85 linek. Z celkového počtu 649 vozidel je 217 nízkopodlažních. K dispozici je pro cestující 144 ks automatů na výdej jízdenek a 11 prodejen jízdních dokladů a 500 dalších prodejních míst. Zdroj: Koordinátor ODIS s.r.o. – stav k 31. 12. 2009

9.2 Silniční doprava Ostrava je napojena na hustou a kvalitní síť silnic I. třídy, propojující města průmyslové aglomerace a sousední regiony, značná část těchto silnic je vícepruhových se středním dělícím pásem. Městská silniční komunikační síť přesahuje délku tisíc kilometrů. 9.2.1

I/11 – I/11 – I/56 – I/59 – I/58 – I/47 – 9.2.2

Silniční tahy, spojující Ostravu s okolím

Ostrava – Havířov – Český Těšín (Žilina) Ostrava – Hrabyně – Opava – Hradec Králové Ostrava – Hlučín – Opava Ostrava – Orlová – Karviná Ostrava – Frýdek-Místek – Beskydy Ostrava – Příbor – Olomouc Dálnice

Současnou hustou silniční síť zlepšila v roce 2009 dobudovaná dálnice D47/D1 (Via Moravica), trasovaná ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu, která naváže hraničním přechodem Veřňovice – Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki). Dálnice D 1 přináší užitek hned na několika úrovních:  jejím prostřednictvím bude lépe propojen sever a jih Evropy  oblast Ostravska se pevněji integruje mezi ostatní regiony České republiky  zlepší se dopravní konstelace uvnitř samotného regionu

47

48

48

9.2.3

Silniční vzdálenosti do významných evropských a českých sídel z Ostravy

Berlín

540 km

Brno

170 km

Bratislava

300 km

České Budějovice

346 km

Londýn

1 590 km

Hradec Králové

240 km

Moskva

1 700 km

Karlovy Vary

495 km

Paříž

1 500 km

Olomouc

Řím

1 430 km

Plzeň

456 km

Varšava

390 km

Praha

360 km

Vídeň

310 km

Ústí nad Labem

454 km

93 km

9.3 Železniční doprava Město je významným železničním uzlem se silnou dálkovou i příměstskou dopravou, a to jak osobní, tak nákladní. V rámci uzlu se nalézá pět železničních stanic (Ostrava hlavní nádraží, Ostrava-Svinov, Ostrava-Vítkovice, Ostrava-střed, Ostrava-Kunčice) a čtyři železniční zastávky. V roce 2007 byla na trati č. 323 zprovozněna nová železniční zastávka Ostrava-Stodolní poblíž samotného centra města. 9.3.1

Železniční tratě procházející městem

ČD 270 – Praha – Česká Třebová – Olomouc (Přerov) – Bohumín (trať č. 270 je součástí trasy II. tranzitního železničního koridoru Rakousko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Bohumín – Polsko, s max. dovolenou rychlostí 160 km/h, později 180 km/h, jehož základní větev byla dobudována v r. 2005) ČD 323 – Ostrava – Frýdek-Místek – Kojetín (v r. 2007 dokončena elektrifikace úseku Ostrava hl. n. – Ostrava-Kunčice) ČD 316 – Ostrava-Svinov – Opava-východ (elektrifikace dokončena v r. 2006) ČD 321 – Ostrava-Svinov – Český Těšín. Od roku 2005 je Ostrava spojena s Prahou denně devíti páry spojů vlaky SuperCity „Pendolino“, které nabízí vysoký komfort a rychlost přepravy a navazují na služby Českých aerolinií. Současná jízdní doba činí cca 3 hod. 4 min. a díky dalším technickým a provozním zlepšením bude dále zkrácena.

9.4 Letecká doprava Mezinárodní „Letiště Leoše Janáčka Ostrava“ je vzdáleno 25 km od centra Ostravy. Je největším regionálním letištěm v ČR, se vzletovou a přistávací dráhou s parametry 3 500 x 63 m a kapacitou více než milionu ročně přepravovaných osob. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (s pravidelnými linkami do Prahy, Mnichova a Vídně), plánované i neplánované a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Disponuje terminály pro odbavení cestujících v počtu 1+1; nově vybudovaná kapacitní odletová hala byla vybudována v r. 2006. V těsné blízkosti letiště působí podnikatelská a obchodní zóna a Free Zone Ostrava a rozkládá se zde Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov. Letiště je dobře dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. V nejbližší době bude vybudováno navíc i železniční napojení letiště s přilehlou průmyslovou zónou na II. železniční koridor (ze Studénky), a tím bude také umožněno velmi rychlé spojení s městem Ostravou.

49

9.5 Cyklistická doprava V roce 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí na dosud největší cyklistickou stavbu na území Ostravy – cyklotrasu podél řeky Ostravice. Zároveň se začala projektovat dokumentace pro stavební povolení (jedná se o úseky od Landeku po Hrabovou) s předpokladem dokončení v roce 2010. Byly dokončeny významné stavby nebo rekonstrukce pro cyklistickou dopravu ve Vítkovicích, v Krásném Poli, v Porubě, Plesné, Polance nad Odrou, Hrabůvce a Staré Bělé. Začíná stavba cyklotrasy L v Proskovicích. Jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv. Greenway Krakov – Morava – Vídeň, brzy budou zahájeny práce na budování severní trasy Greenwaye podél řeky Odry. Z celkového počtu tras je asi 65 % tras vedeno po méně zatížených komunikacích a 35 % jako samostatné stezky nebo komunikace s výjimečným pojezdem motorové dopravy. 9.5.1

Cyklistická infrastruktura v Ostravě k 31. 12. 2009 CYKLISTICKÁ INFRASTRUKTURA V OSTRAVĚ K 31. 12. 2009

délka značených cyklistických stezek a tras z toho délka cyklistických stezek samostatných z toho délka cyklistických stezek společných s chodci – rozdělených z toho délka cyklistických stezek společných s chodci – nerozdělených z toho délka cyklistických pruhů značených na vozovce z toho délka cyklistických tras na účelových komunikacích z toho délka cyklistických tras na vozovkách mimo obytné zóny z toho délka cyklistických tras v obytných zónách délka rozestavěných stezek a tras

200 km 9 km 18 km 27 km 5 km 30 km 101 km 10 km 1 km

Popis stávajících úseků realizovaných cyklistických tras:

 TRASA A: Horní Polanka – Dolní Polanka (peáž s trasou R) – Stará Bělá – Výškovice – Zábřeh –Bělský Les – Dubina – Hrabůvka – Hrabová – Kunčice, Mor. Ostrava – Slezská Ostrava  TRASA B: Krmelín – Stará Bělá – Zábřeh – Vítkovice – sídl. Fifejdy, Přívoz – Muglinov  TRASA C: Hrabová – Hrabůvka – Vítkovice – Mariánské Hory náměstí, Mariánské Hory radnice – Kaufland  TRASA D: Poruba-Ves – Pustkovec – Martinov  TRASA E: Centrum – Muglinov – Hrušov – Vrbice, Hrabová – hranice Vratimova  TRASA F: Centrum – Slezská Ostrava – sídl. Muglinov – Heřmanice, Nová Ves – sídl. Fifejdy  TRASA G: Třebovice – Hošťálkovice – Lhotka – Petřkovice – Koblov – Antošovice  TRASA H: Hrabová – Nová Bělá – Stará Bělá – Krmelín  TRASA CH: Plesná – Poruba – Martinov  TRASA I:

Klimkovice – Polanka n/O., Stará Bělá, Bělský les – Hrabůvka – nádr. Vítkovice

 TRASA J: Slezská Ostrava – Radvanice – Bartovice – Šenov, Kamenec – Sl. Ostrava  TRASA K: Bartovice – Radvanice – Petřvald  TRASA L: Hošťálkovice – Mariánské Hory – Nová Ves, Proskovice centrum  TRASA M: Centrum – Mariánské Hory – Hulváky, Dobroslavice – Plesná, Poruba centrum, Svinov – nádraží ČD – Nová Ves, Michálkovice – Rychvald

49

50

50

 TRASA N: Zábřeh, Bělský les – Hrabůvka, Svinov – Zábřeh, Shopping Park  TRASA O: Petřkovice – hranice MOb Mor. Ostrava a Přívoz, Přívoz – Mor. Ostrava  TRASA P: Hrabová prům. zóna, Hrabová – Hrabová-statek, Mor. Ostrava – Vítkovice, Lhotka – Bobrovníky  TRASA Q: Poruba – Martinov, Nordpól – Petřkovice  TRASA R: Polanka nad Odrou – hranice obce Jistebník  TRASA S: Nová Ves – Nová Ves, chemická osada  TRASA T: Třebovice – Poruba – Martinov  TRASA U: Dubina – Interspar, Zábřeh – Shopping park, Krmelín – Nová Bělá, Hrabová prům. zóna  TRASA V: Heřmanice – Michálkovice  TRASA W: Velká Polom – Krásné Pole – Poruba-Ves, Poruba – Svinov  TRASA X: Poruba – Pustkovec  TRASA Y: Zábřeh – Bělský les  TRASA Z: Třebovice – Hošťálkovice  TRASA 5: (Jantarová stezka): Jistebník – Polanka n/O – Svinov – Třebovice – Martinov – Děhylov  TRASA 6064: Hrabová – Vratimov – Bartovice – Šenov  TRASA 6109: Antošovice – Pudlov  TRASA 6200: Velká Polom – Plesná. Městem Ostravou prochází dále okruh Radegast Slezsko (vedený po Jantarové stezce, trase D, Q, M) a na území města začíná značení tzv. Radhošťské stezky (vedení po trasách A, B). Dále zde okrajově zasahují trasy z Bohumína a Rychvaldu.

51

9.6 Dopravní dostupnost regionu 9.6.1

Dostupnost regionu po komunikacích – vzdálenosti v km

W arszawa 390 km

Katowice 90 k m

Praha 350 k m

Ostrava Brno 170 km

W ienna 310 km

9.6.2

Bratislava 300 k m

Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy

Hlavní dálniční tahy Železniční Praha Č. Třebová

D5

Plzeň

D1 D1

Přerov

Brno D2

Ostrava

51

52

52

10 Technická infrastruktura Voda:

  

Zdroj – povrchová a podzemní voda s následnou úpravou Zajišťují – Severomoravské vodovody a kanalizace, a. s., a Ostravské vodárny a kanalizace a. s. Podíl zásobovaných pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě je 86 %

Kanalizace:  Jednotná a oddílná kanalizační síť  Mechanicko-biologické čištění na ČOV – 90 % odpadních vod  Provozovatel – Ostravské vodárny a kanalizace a. s. Teplo:



Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností

Elektřina:  Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ a. s.  Potřeba je kryta z 35 % z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě  Distribuční rozvodná síť NN 400/230, 50 HZ Plyn:

  

Dodávky a distribuci zajišťuje Severomoravská plynárenská, a.s. (člen RWE Group) Medium – zemní plyn Distribuce je zajišťována rozvodnou sítí VTL, STL, NTL plynovodů včetně regulačních stanic

Odpady:  Zpracování tuhých odpadů zajišťuje především spol. OZO Ostrava, s.r.o., v rámci integrovaného systému pro oblast s 400 tis. obyvateli. Dalšími zpracovateli odpadů jsou např. spol. Van Gansewinkel, a.s. a A.S.A., spol. s r.o. Telekomunikace:  Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě  Provoz telekomunikační sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s.  Síť je digitalizovaná, kvalita spojení a rychlost uspokojování požadavků je na úrovni Prahy a Brna  Město a okolí je kvalitně pokryto sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí u všech mobilních sítí již dosahuje téměř 100 % obyvatelstva  Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré  V rámci přechodu od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání došlo 31. 10. 2008 k přepnutí vysílače Ostrava – Slezská Ostrava na Hladnově. Vysílač Ostrava Hošťálkovice je od 1. 3. 2009 přepnut na vysílání se sníženým výkonem 14 kW a k 1. 11. 2009 bylo zahájeno vysílání s plným výkonem 100 kW  Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s.  Ve městě působí několik alternativních telekomunikačních operátorů, z nichž k největším patří GTS Czech a.s, Alcatel a.s., Contactel a.s., Nextra CR, Tiscali a další  Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností Broadnet Czech, Nextra CR, Star 21, MPS Ha-vel, TELTECH com a.s., Poda s.r.o., MATTES AD, TRONO GROUP s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením Poznámka: ceny jsou uvedeny na straně 45 – kapitola 8.5

53

11 Výzkum, vývoj, inovace V Ostravě existuje poměrně příznivá infrastruktura výzkumných a vývojových i vzdělávacích institucí, především vysokých škol, které jsou schopny nabídnout ve znalostech svých absolventů lidský kapitál, jehož zhodnocení v aktivitách inovačního podnikání má poměrně vysoký potenciál. Je možno konstatovat, že současný stav inovačního podnikání ukazuje, že pro jeho další rozvoj v Ostravě existuje dostatečný potenciál podnikatelů, ochotných akceptovat riziko spojené s jejich podnikatelským nápadem a schopných pokusit se komerčně zhodnotit své inovační představy. Kvalifikační struktura obyvatel je, podle úrovní dosaženého vzdělání, nad průměrem ČR a s výjimkou Prahy a Brna nabízí v podstatě jeden z nejvyšších znalostních potenciálů v zemi.

Dle údajů Technologického profilu České republiky (Projekt nevládní organizace Asociace inovačního podnikání ČR) na území města Ostravy působí cca 130 inovačních firem. Kontakty na tyto firmy lze nalézt na adrese www.techprofil.cz.

11.1 Výzkumná a vývojová základna AVP METAL, spol. s r.o. Jakuba Korty 12 710 00 Ostrava 10 Tel.: +420 596 245 277 Fax: +420 569 245 278 [email protected]

Ostravská univerzita v Ostravě Dvořákova 7 701 03 Ostrava 1 Tel.: +420 597 460 111 Fax: +420 596 118 216 www.osu.cz

Centrum městského a regionálního managementu – Ostravská Univerzita Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittussiho 10 710 00 Slezská Ostrava Tel.: +420 597 092 333 Fax: +420 596 241 082 http://www.mestskymarketing.cz

Technický a zkušební ústav stavební Praha Pobočka Ostrava U Studia 14 730 00 Ostrava Tel.: +420 595 707 200 http://www.tzus.cz

Český svářečský ústav, s.r.o. tř. 17. listopadu 15 708 33 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 323 119 www.csuostrava.eu Fyzikálně technický zkušební ústav, s.p. Pikartská 7 716 07 Ostrava-Radvanice Tel.: +420 596 232 715 Fax: +420 596 232 672 Email: [email protected] http://www.ftzu.cz JINPO PLUS, a.s. Křišťanova 1113/2 702 00 Ostrava-Přívoz Tel.: +420 597 469 111 Fax.: +420 597 469 112 Email: [email protected] http://www.jinpo-plus.cz

Ústav geoniky Akademie věd ČR Ostrava Studentská 1768 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 979 111 Fax: +420 596 919 452 Email: [email protected] http://www.ugn.cas.cz Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce Pobočka Ostrava-Přívoz Macharova 5/594, 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 800 Fax: +420 595 134 180 http://www.vuv.cz VÍTKOVICE TESTING CENTER s.r.o. Pohraniční 584/142 709 00 Ostrava-Hulváky Tel.: +420 595 956 299 Fax: +420 595 954 620 E-mail: [email protected] http://www.labatest.cz

53

54

54

MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. Pohraniční 693/31 706 02 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 95 60 29 Fax: +420 595 95 61 68 http://www.mmvyzkum.cz Mittal Steel Ostrava a.s. oddělení technického rozvoje a ekologie Vratimovská 689 707 02 Ostrava-Kunčice Tel.: +420 595 681 111 Fax: +420 595 682 536 http://www.mittalsteelostrava.com

Vysoká škola báňská – TU Ostrava tř. 17. listopadu 15 7080 33 Ostrava-Poruba Tel: +420 597 321 111 Fax: +420 597 323 233 http://www.vsb.cz VVUÚ, a.s. Pikartská 7 716 07 Ostrava-Radvanice Tel.: +420 596 252 111 Fax: +420 596 232 098 Email: [email protected] http://www.vvuu.cz

11.2 Vědecko-technologický park V Ostravě působí mj. také Vědecko-technologický park, který nabízí příznivé podmínky pro start podnikatelských aktivit malých inovačních podniků. Zakladateli společnosti Vědecko-technologický park Ostrava, a.s., jsou statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita Opava. Vědecko-technologický park Ostrava, a. s.

Ing. Roman Michalec – ředitel Technologická 372/2 708 00 Ostrava-Pustkovec Tel.: +420 597 305 999 Fax: +420 597 305 800 E-mail: [email protected] www.vtpo.cz

55

11.2.1 Firmy v rámci VTPO Společnost 1. CORY CZ spol. s r.o. 1eczech s.r.o. 3zone connection, spol. s r. o. AGRO-EKO spol. s r.o. AIM.CZ-družstvo CARETTA TECHNOLOGIES s. r. o. ELCOM, a.s., divize Realizace a inženýrink ELCOM, a.s., divize Virtuální instrumentace ForSTEEL, s. r. o. IDS Scheer ČR, s. r. o. Ing. Oldřich Šuleř TRANSFORM (člen poradenské skupiny Traicon-Transform VSA) Ing. Radim Adam, CSc. Ingeteam a. s. JetMinds, s.r.o. LOGICON Partner, s.r.o. MEDIUM NET a. s. Roper Engineering s.r.o. SKF Ložiska, a.s. Skvělý.CZ s.r.o. Škola manažerského rozvoje, s.r.o. T-MAPY spol. s r.o. Tieto Czech s.r.o. UniControls a.s. XEVOS Solutions s. r. o. Zdroj: www.vtpo.cz

Webová adresa http://www.1cory.cz http://www.energiezodpadu.cz http://www.i-region.eu/cz/ http://www.agro-eko.cz http://www.aim.cz www.caretta.name http://www.elcom.cz http://www.elcom.cz/dvi/ http://www.forsteel.cz http://www.ids-scheer.cz http://www.suler.cz, www.traicon.cz http://www.vtpo.cz/en/firma-ve-vtpo/ing http://www.ingeteam.com http://www.jetminds.com http://www.logicon.cz http://www.mediumnet.cz http://www.roper.cz http://www.skf.cz http://www.skvely.cz http://www.smr-ol.cz http://www.tmapy.cz http://www.tieto.cz http://www.unicontrols.cz http://www.xevos.cz

11.3 BIC Ostrava s.r.o. Podnikatelské a inovační centrum v Ostravě-Vítkovicích:

     

Vyhledává, vybírá a podporuje start inovačních projektů začínajících podnikatelů Vytváří prostředí vzájemné spolupráce – synergii centra Podporuje vstup malých a středních podniků na mezinárodní trhy Vytváří podmínky pro zvyšování zaměstnanosti u malých a středních podniků (MSP) Pomáhá podnikatelům získávat podporu z dotačních programů a strukturálních fondů Poskytuje pomoc při transferu technologií zahraničních i domácí investorů

BIC Ostrava s.r.o. Ing. Marek Valdmann – výkonný ředitel Mostárenská 1156/38, 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 957 458 E-mail: [email protected] www.bicova.cz

55

56

56

11.4 Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava K podpoře inovativního podnikání napomáhá také Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava. Cílem PI je vybudovat komplexní infrastrukturu pro podporu inovativního podnikání v regionu Moravskoslezsko a stát se předním poskytovatelem podpory začínajícím inovativním firmám. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava

Studentská 6202/17 708 00 Ostrava- Poruba Tel.: +420 597 329 003 Mobil: +420 603 565 918 E-mail : [email protected] www.cpit.vsb.cz/inkubator/

11.4.1 Firmy v Podnikatelském inkubátoru VŠB-TU Ostrava Společnost Moravskoslezský automobilový klastr, o.s. IDC CEMA s.r.o. TRINIDON spol s r.o. SEW-EURODRIVE AlfaWolf, s. r. o. Olympus C&S spol. s r.o. Mega-Sun Invest s.r.o. Ing. Libor Holub, OSVČ Flexibuild s.r.o. SPPA group s.r.o. HVAC Project, s.r.o. Moravskoslezský dřevařský klastr, o.s. Moravskoslezský energetický klastr, o.s. Kiss vzdělávání s.r.o. Miloslav Kocián, OSVČ Asistenční centrum, a.s. SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR NEO Media Europe s.r.o. Stratech Software s.r.o. Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu (CZ-TPIS) POWER Engineering s.r.o. SeePOINT družstvo Zdroj: www.cpit.vsb.cz/inkubator/

Webová adresa http://www.autoklastr.cz http://www.idc-cema.com, http://www.idc.com http://trinidon.cz/ http://www.sew-eurodrive.cz/ ----http://www.olympus.cz/ ----------http://www.flexibuild.cz/ ----http://www.hvacproject.cz http://www.msdk.cz/ http://www.msdk.cz/ http://www.jazyky-kiss.cz/ --------http://www.spcr.cz http://www.neo-me.eu -----------------

57

11.5 IT4INNOVATIONS Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (prostřednictvím Centra operačních porgramů) připravuje ve spolupráci s Ostravskou univerzitou, Slezskou univerzitou a Ústavem geoniky AV ČR projekt pod názvem IT4INNOVATIONS, jehož cílem je vybudovat v Ostravě národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. Toto nově vybudované centrum umožní posílit koncentraci celé řady vědních oborů vztahujících se k informačním technologiím a dosáhnout jejich rozvoje. Centrum excelence IT4Innovations by mělo skloubit funkci výzkumného centra pro akademické účely s výzkumem pro potřeby aplikační sféry. V rámci projektu dojde mj. k pořízení superpočítače, který by měl být uveden do provozu okolo roku 2013, přičemž by se měl v té době zařadit mezi 100 nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Náklady na realizaci projektu v letech 2010–2015 jsou odhadovány na 2 mld. Kč. Partneři projektu budou usilovat o získání těchto finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Projekt uspěl v mezinárodním hodnocení projektových žádostí, nyní ho čeká fáze negociací a poté zaslání projektové žádosti Evropské komisi. Finální schválení projektu ze strany Evropské komise je očekáváno na podzim letošního roku.

11.6 Klastry V Ostravě a Moravskoslezském kraji jsou nejvýznamnější průmyslové sektory organizovány v klastrech, což dává kraji nový profil a výrazně zjednodušuje přístup investorů k jednotlivým subdodavatelům. Region je v tomto ohledu lídrem mezi kraji v České republice. K rozvoji myšlenky klastrů významně přispěl Vědecko-technologický park Ostrava, a.s., jenž se stal českým partnerem v projektu ACENET financovaného EU (realizace 2002–2003). Cílem projektu bylo rozšířit informace a zkušenosti v oblasti vytváření a řízení klastrů mezi jednotlivými partnery projektu a podpořit vytváření evropské sítě klastrových iniciativ. Další aktivitou v oblasti problematiky klastrů je iniciativa ClusterNet (ARR Ostrava, a.s), jejíž hlavní náplní je řízení síťové spolupráce všech osob angažujících se v klastrových iniciativách (facilitátoři, manažeři klastrů, členové výkonných rad a dalších orgánů klastrů, zástupci VŠ, rozvojových institucí atd.) – a to na všech úrovních (regionální, národní i nadnárodní). ARR Ostrava, a.s., byla zapojena do mezinárodních projektů CLOE a NICE zaměřených na management klastrů a mezinárodní networking firem v klastrech a nyní připravila navazující mezinárodní klastrový projekt ECD.

57

58

58

11.6.1 Přehled klastrů v Ostravě Klastr Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení (MSDK) Ing. Jan Poledník, výkonný manažer klastru Tel.: +420 558 272 429 [email protected]; [email protected] www.msdk.cz Národní strojírenský klastr, o.s. Ing. Lubomír Gogela, manažer klastru Tel.: +420 595 957 008 Fax: +420 595 957 008 E-mail: [email protected]; [email protected] www.nskova.cz IT Cluster Ing. Vladimír Mlateček Tel.: +420 597 323 022; +420 731 505 315 Fax.: +420 596 919 597 E-mail: [email protected] www.itcluster.cz Moravskoslezský automobilový klastr, o.s. Ing. Ladislav Glogar, výkonný manažer klastru Tel.: +420 558 272 433 Fax: +420 558 272 434 Email: [email protected] www.autoklastr.cz Klastr HYDROGEN - CZ , o.s. Ing. Miluše Váchová – manažer klastru Tel.: +420 597 322 871 GSM: +420 603 565 939, +420 60 577 534 Fax: +420 597 322 982 Email: [email protected] http://vodik.czweb.org Družstvo ENVICRACK klastr obnovitelných zdrojů energie Mgr. Petr Nemeth Tel.: +420 596 600 221 Fax: +420 596 600 223 GSM: +420 774 286 615 http://www.envicrack.cz Knowledge Management Cluster Ing. Antonín Laš – manažer klastru Tel.: +420 597 305 821 Tel./Fax: +420 597 305 822, +420 725 610 210 E-mail: [email protected] www.kmcluster.cz Moravskoslezský energetický klastr, o.s. (MSEK) Ing. Jan Poledník – výkonný ředitel klastru Email: [email protected] Tel.: +420 558 272 430, +420 737 286 065 KLACR, o.s. – Moravskoslezský klastr cestovního ruchu Mgr. Jiří Juhász, prezident klastru GSM: +420 777 790 900 Email: [email protected], [email protected] www.klacr.cz Zdroj: www.kr-moravskoslezsky.cz

Sídlo Studentská 6202 708 33 Ostrava-Poruba

Ruská 2887/101 703 00 Ostrava-Vítkovice VŠB-TU, Fakulta elektrotechniky a informatiky IT Cluster 17. listopadu 15 708 33 Ostrava- Poruba

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202/17 700 32 Ostrava-Poruba

Výstavní 8 709 00 Ostrava – Mariánské Hory

1. máje 34/120 703 00 Ostrava-Vítkovice

Technologická 372/2 708 00 Ostrava-Pustkovec

Podnikatelský inkubátor VŠB-TUO Studentská 6202 708 33 Ostrava-Poruba

Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava

59

12 Kvalita života 12.1

Životní prostředí

Území statutárního města, jako významné průmyslové centrum, prodělalo od roku 1990 razantní útlum těžkého průmyslu a rozsáhlou restrukturalizaci, což se projevilo i pozitivními dopady na složky životního prostředí. V kvalitě ovzduší se tato situace odráží tak, že začátkem devadesátých let dochází k dramatickému, později k pozvolnému poklesu imisního zatížení území města, ale zhruba od roku 2001 se začíná projevovat zvyšování imisní zátěže, a to zejména tuhými znečišťujícími látkami (TZL). Toto město charakterizuje vysoká hustota osídlení, dopravy a zvláště koncentrace různorodého průmyslu, zejména těžkého. Důsledkem lokalizace značného počtu zdrojů znečišťování ovzduší na poměrně malé ploše je obecně špatná kvalita ovzduší, což řadí také území města mezi tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Počet dnů se zhoršenými rozptylovými podmínkami neovlivňuje činnost žádného úřadu nebo orgánu ochrany ovzduší, ale pro tento stav je důležitý způsob proudění vzduchu, rozmístění zdrojů znečišťování, geografické a další meteorologické podmínky v samotném místě. Naproti tomu je neúměrná imisní zátěž na území městského obvodu i statutárního města způsobena vysokou emisní vydatností průmyslu, především hutní prvovýroby, která není v takovém rozsahu provozována nikde na území státu, dále pak hustá doprava, lokální topeniště, neudržované plochy, doznívající vlivy důlní činnosti aj., včetně dálkového přenosu škodlivin z Polska. Území města je však charakteristické i vysokým zastoupením zeleně a přírodních prvků. Významnou rozlohu zaujímají plochy udržované veřejné zeleně, která je trvale zlepšována a rozšiřována. V rámci postupně pokračující regenerace panelových sídlišť je souběžně prováděna i komplexní rekonstrukce veřejné zeleně. Na katastru města se nachází řada velmi hodnotných přírodních lokalit, z nichž některé jsou vyhlášeny za zvláště chráněná území. Velká část údolní nivy řeky Odry na území města se nachází v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Velký význam mají lesy, jejichž celková výměra činí asi 10 % rozlohy města. Výměra lesních pozemků každoročně vzrůstá, zejména z důvodu dokončování asanačně rekultivačních akcí. Město je druhým největším vlastníkem lesů na katastru a jejich trvalému zlepšování věnuje značnou pozornost, neboť řada lesních komplexů tvoří důležité rekreační zázemí města. 12.1.1 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava

Z celkového emitovaného množství tuhých znečišťujících látek v ČR v roce 2007 (12 467 tun za rok) je v Moravskoslezském kraji emitováno cca 34,6 %, což představuje 4 317 tun za rok, z tohoto množství představují emise zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší na území města 2 542 tun za rok. Rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

16 366 29 897 14 233 151 700

11 351 31 831 15 334 160 771

8 594 26 366 14 239 146 550

6 421 22 612 12 786 155 650

3 919 18 119 11 091 116 148

2 428 15 146 11 500 86 263

2 565 14 676 11 228 70 465

Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

TZL (prach)

2 573

3 089

3 822

2 660

2 141

2 168

2 542

SO2

15 372

15 482

17 638

16 528

16 503

16 030

15 648

NOx

12 775

12 673

13 801

13 454

13 939

12 283

12 133

CO

72 194

69 099

75 240

76 933

76 006

66 876

78 713

TZL (prach) SO2 NOx CO

Zdroj: ČHMÚ, 03/2010

59

60

60

Emise hlavních znečišťujících látek – Ostrava 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 TZL (prach)

SO2

NOX

CO

Zdroj: databáze ČHMÚ – www.chmi.cz Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků

Tok – profil Odra – Svinov Ostravice – Muglinov

Tok - profil

2001 BSK5 mgl-1 8,0

CHSK mgl-1 31,0

2002 BSK5 mgl-1 7,4

CHSK mgl-1 36,0

2003 BSK5 mgl-1 10,0

CHSK mgl-1 39,0

2004 BSK5 mgl-1 12,0

CHSK mgl-1 40,0

8,1

31,0

6,9

29,0

7,9

41,0

8,6

45,0

CHSK mgl-1 38

2006 BSK5 mgl-1 6,4

2005 BSK5 mgl-1 9,7

Odra - Svinov Ostravice 8,4 43 7,3 Muglinov Zdroj: odbor ochrany životního prostředí MMO BSK5: biochemická spotřeba kyslíku CHSK: chemická spotřeba kyslíku

CHSK mgl-1 35

2007 BSK5 mgl-1 6

37

7,3

CHSK mgl-1 35

2008 CHSK mgl-1 5,8

BSK5 mgl-1 29

40

7

33

61

Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků BSK5 (mgl-1)

CHSK (mgl-1)

12.2

Ostravica - Muglinov 2008

Odra - Svinov 2008

Ostravice - Muglinov 2007

Odra - Svinov 2007


Odra - Svinov 2006


Odra - Svinov 2005


Odra - Svinov 2004


Odra - Svinov 2003


Odra - Svinov 2002


Odra - Svinov 2001

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Zdravotnictví a sociální péče

Sociální oblast a oblast zdravotnictví mají citelný vliv na život občanů města Ostravy a jeho kvalitu. Na území města Ostravy je dobrá dostupnost jak ambulantní, tak lůžkové zdravotní péče a v mnoha případech je specializovaná zdravotní péče na špičkové úrovni. Statutární město Ostrava nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování sociálních a zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také s nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami. 12.2.1 Zdravotnictví

Na území města Ostravy působí: 



tři nemocnice s celkovým počtem lůžek cca 2 500, konkrétně se jedná o:

o

Fakultní nemocnice Ostrava, zřízená Ministerstvem zdravotnictví (1 218 lůžek)

o

Městská nemocnice Ostrava, přísp. org., zřízená statutárním městem Ostrava (783 lůžek)

o

Vítkovická nemocnice a.s. (privátní)

cca 900 dalších zdravotnických zařízení, z toho:

o

151 praktických lékařů pro dospělé

o

62 praktických lékařů pro děti

o

200 stomatologů

o

93 lékáren

61

62

62

Vybrané údaje o zdravotnictví v MS kraji a obci Ostrava (2009) MS kraj Lékaři celkem Lékaři na 1 000 obyvatel Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře: pro dospělé pro děti a dorost stomatologa gynekologa specialisté

Ostrava

4 702 3,7 266 18 20 14

1 646 5,9 191 3 3 1

567 288 620 181 718

151 62 200 39 245

Zdroj: ČSÚ Kromě uvedeného dále na území města Ostravy působí: 

hospice:

1 lůžkové zařízení s 30 lůžky (Hospic sv. Lukáše Charity Ostrava), 2 mobilní hospice (Charita Ostrava a Mobilní hospic Ondrášek)



Dětské centrum Domeček, příspěvková organizace (dětský domov pro děti do 3 let s kojeneckým



polikliniky:



stacionáře: 2, z toho 1 dětský rehabilitační stacionář a 1 psychoterapeutický stacionář



lékárny:



zdravotnická záchranná služba:



lékařská služba první pomoci:

ústavem), počet lůžek 100 6

85 včetně 2 lékáren s lékárenskou pohotovostní službou 10 pozemních výjezdových skupin, 1 vrtulník 1 – je zajišťována Městskou záchrannou službou Ostrava, příspěvková organizace, a je zajišťována v rozsahu: o 3 ambulance LSPP všeobecné pro dospělé, včetně výjezdové služby (centrum města, Ostrava-Hrabůvka, Ostrava-Poruba), o 3 ambulance LSPP všeobecné pro děti (centrum města, Ostrava-Hrabůvka, Ostrava-Poruba) o 1 ambulance stomatologická

léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN Radvanice, provozovaná Městskou nemocnicí Ostrava, příspěvková organizace) se 124 lůžky a pro ostravské dlouhodobě nemocné slouží také LDN Klokočov, okr. Opava, se 190 lůžky (provozovaná Fakultní nemocnicí Ostrava)



Slabší stránkou města je absence psychiatrických lůžek a vzhledem k nárůstu problémů spojených s civilizačními trendy (nárůst počtu duševních chorob, stárnutí populace atd.) také specialistů v tomto oboru – lékařů odbornosti psychiatrie a geriatrie. Srovnání vybraných údajů o zdravotnictví ve městě Ostravě a v dalších lokalitách nabízí následující tabulka.

63

Vybrané údaje o zdravotnictví ve městě Ostrava a referenčních městech (2008)

Nemocnice Léčebny pro dlouhodobě nemocné Ordinace praktického lékaře pro dospělé Pro děti a dorost Ordinace stomatologa Ordinace gynekologa Ordinace specialistů

Ostrava

Brno

3 1 151 62 200 39 245

11 1 206 99 274 82 430

Plzeň 4 0 86 50 132 38 187

Zdroj: ČSÚ, www.doctorhelp.cz Informace o lékařích a zdravotnických zařízeních

Při sjednání pojistné smlouvy je možné získat kontakty na smluvní zdravotnická zařízení komunikující v cizím jazyce. V České republice také existuje centrální informační systém známý pod zkratkou H.E.L.P. Jsou v něm uloženy informace o soukromých lékařích, nemocnicích, lékárnách, lázních, soukromých klinikách, sanatoriích atd. Více viz http://doctorhelp.cz/. Lékařské informační centrum rovněž provozuje informační telefonní linku +420 296 181 212, na které lze získat požadované informace každý pracovní den v době od 8:00 do 16:00 hodin, ale také přes internet na e-mailu: [email protected], dále prostřednictvím faxu +420 296 181 804, písemně nebo osobně na adrese: Lékařské informační centrum, Lékařský dům, Sokolská 31, 120 21 Praha 2. 12.2.2 Sociální služby

Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. V Ostravě je více než 100 zařízení poskytujících služby v oblasti sociální péče. Jejich zřizovatelem je město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby. V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 59,5 % zařízení. Terénní služby nabízí 42,3 % zařízení, pobytové 36,9 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí vesměs kombinovaně. Můžeme říci, že jednotlivé formy sociálních služeb jsou zastoupeny poměrně vyváženě. Ve městě Ostrava nabízí sociální služby 53 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří zajišťují 193 služeb. Tyto služby využívá téměř 35 000 občanů města. Poskytovatelé sociálních služeb zaměstnávají více než 3 600 zaměstnanců, což je řadí mezi významné zaměstnavatele ve městě. Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 10 příspěvkových organizací a 1 zdravotnické zařízení poskytující pobytové sociální služby při Městské nemocnici Ostrava, příspěvková organizace. Městské obvody zřizují domy s pečovatelskou službou včetně pohotovostních lůžek. Struktura soc. a zdrav. zařízení na území města:  centrum pro osoby se zdravotním postižením: 1 (složeno ze 6 zařízení), počet míst 418  domovy pro seniory: 8, počet míst 1 652  domy s pečovatelskou službou: 41, počet bytových jednotek 1 121  odlehčovací služby v rámci domů s pečovatelskou službou (pohotovostní lůžka): počet míst 31  Dům sociálních služeb při Městské nemocnici Ostrava, příspěvková organizace: 1, počet míst 66

63

64

64

Sociální služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb.

 

Poskytované služby Sociální poradenství  Služby sociální prevence: - telefonická krizová pomoc Služby sociální péče: - osobní asistence - raná péče - pečovatelská služba - tlumočnické služby - tísňová péče - azylové domy - průvodcovské a předčitatelské služby - domy na půl cesty - podpora samostatného bydlení - kontaktní centra - odlehčovací služby - krizová pomoc - centra denních služeb, denní a týdenní - intervenční centra stacionáře - nízkoprahová zařízení pro děti - domovy pro osoby se zdravotním postižením a mládež a denní centra - domovy pro seniory - noclehárny - domovy se zvláštním režimem - služby následné péče - chráněná bydlení - sociálně aktivizační služby pro - sociální služby poskytované ve zdravotnických rodiny s dětmi, pro seniory zařízeních a osoby se zdravotním postižením - sociálně terapeutické dílny - terapeutické komunity - terénní programy - sociální rehabilitace

Platí, že v Ostravě jsou zastoupeny všechny typy zařízení sociálních služeb, byť některé jen okrajově (pracoviště rané péče, terapeutické komunity, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, noclehárny, chráněné bydlení a týdenní stacionáře). Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou v Ostravě sociální poradny (33 %), za nimiž následují centra denních služeb (19,8 %). Méně často jsou zastoupena zařízení pro krizovou pomoc (13,2 %), domovy pro seniory (12,3 %) a centra sociálně rehabilitačních služeb (12,3 %). Centra denních služeb, sociální poradny, zařízení pro krizovou pomoc, osobní asistenci, nízkoprahová zařízení, sociálně aktivizační služby, azylové domy a noclehárny častěji provozují občanská sdružení a církevní subjekty. Centra sociálně rehabilitačních služeb a terapeutické komunity provozují obecně prospěšné společnosti. Denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domy na půl cesty často provozují příspěvkové organizace města Ostravy, pečovatelskou službu a domy s pečovatelskou službou městské obvody. Příjemci těchto služeb jsou senioři, občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi, občané s kombinovaným tělesným a mentálním postižením, občané se zrakovým postižením, občané se sluchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním, děti a rodiny a občané ohroženi sociálním vyloučením, včetně romské komunity. Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že problémy se stárnutím populace budou nesporně hlavním problémem, jehož řešení je nastoleno před orgány města. Jak již bylo uvedeno, dochází v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce 2005 bylo těchto občanů 60,6 tis. a již v roce 2010 by jejich počet měl vzrůst na 68,5 tis.; v následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 75,8 tis. v roce 2015 a na 78,7 tis. v roce 2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet problém péče o starší občany a jak náročný bude nejen na prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů zařízení.

65

Pobytové služby sociální péče

Pobytové služby pro seniory a osoby s mentálním postižením byly v roce 2008 zajišťovány prostřednictvím 9 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je SMO, z toho 8 domovů pro seniory s kapacitou 1 652 míst a 1 centrum pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 418 míst. Služby pro další cílové skupiny, jako např. matky s dětmi, občané vracející se z výkonu trestu, lidé v krizi, zajišťuje Centrum sociálních služeb Ostrava, příspěvková organizace, pobytové sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení pro 66 uživatelů poskytuje Dům sociálních služeb při Městské nemocnici Ostrava, příspěvková organizace. Terénní sociální péče

Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je umožnit uživateli v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jeho stav, zajistit mu důstojné prostředí a zacházení. Jedna ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou, případně v zařízeních pečovatelské služby. Pečovatelská služba byla v roce 2009 poskytnuta celkem 2 495 osobám. Při úřadech městských obvodů SMO je pečovatelská služba poskytována na osmi místech. Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě žádosti občana, omezení soběstačnosti a naléhavosti sociální situace občana. Na území města Ostravy se v současné sobě nachází 1 121 bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou. Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb

Nestátní neziskové organizace jsou v Ostravě významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory dalších aktivit. Na území města působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti pobytových služeb pro seniory spíše doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních a ambulantních. Jejich činnost v oblasti sociálních služeb je finančně podporována z rozpočtu statutárního města, v r. 2008 částkou 55 mil. Kč, v r. 2009 částkou 60 mil. Kč. Na území města jsou sociální služby a související aktivity rozvíjeny a koordinovány v souladu se schváleným strategickým dokumentem s názvem „2. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava do roku 2010“. V roce 2010 končí období platnosti stávajícího komunitního plánu a je připravován 3. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit na období 2011–2014. Pro snazší orientaci v nabídce poskytovaných sociálních služeb na území města Ostravy byl vydán Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit, který je pravidelně aktualizován a je k dispozici v elektronické verzi na http//: www.ostrava.cz a http//: www.kpostrava.cz.

12.3

Bydlení a nebytové prostory

12.3.1 Bydlení

Bytový fond statutárního města Ostrava byl svěřen do správy jednotlivým městským obvodům. Ke dni 31. 12. 2009 hospodařily městské obvody s 15 998 byty v 1 281 bytových domech. Při porovnání s počtem bytů v Ostravě v roce 1991, kdy město vlastnilo 45 476 bytů v 3 040 bytových domech, je zřejmé, že se počty bytů snížily téměř o 2/3. V rámci privatizace obecních bytů vznikly nové subjekty – bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek. Privatizací, která probíhá od počátku devadesátých let, se poměr bytů ve vlastnictví obce k bytům ve vlastnictví jiných právnických osob výrazně změnil v neprospěch obecních bytů. Statutární město Ostrava nemá v oblasti bydlení jednotnou koncepci, která by stanovila další vývoj a rozvoj bytového fondu. Městské obvody, které s byty hospodaří, si vytvořily svoji strategii, podle které se rozhodují o rekonstrukcích, prodeji či ponechání si stanoveného počtu bytů.

65

66

66

Porovnání počtu domů a bytů mezi léty 1991–2009 Stav k datu 31. 12. 1991

domy

3 040

byty Stav k datu 31. 12. 2009

45 476

domy

1 281

byty

15 998

Privatizace bytového fondu pokračuje. V důsledku tohoto trendu se poměr nájemního bydlení k jiným formám vlastnictví stále snižuje i když již ne tak dramaticky jako na konci devadesátých let. V Ostravě bylo postaveno a zrekonstruováno za období 1995–2009 s přispěním finančních prostředků státního rozpočtu téměř dva tisíce bytů nákladem dvě miliardy korun. V roce 2009 přibylo do bytového fondu 80 b.j. v komplexu domů s pečovatelskou službou na ulici Průběžná v Ostravě-Porubě. Objekt byl vybudován za finanční spoluúčasti Státního fondu rozvoje bydlení (44 000 tis. Kč). Větší investice jsou vkládány prostřednictvím jednotlivých městských obvodů do rekonstrukcí a oprav domů, zejména u těch, které budou ponechány v majetku města Ostravy. Typy obecních nájemních bytů Nájemní byty k 31. 12. 2009

15 998 b.j.

100,00 %

- z toho byty s regulovaným nájemným

12 785 b.j.

79,92 %

- z toho standardní byty

14 987 b.j.

93,68 %

- z toho byty se sníženou kvalitou

1 011 b.j.

6,32 %

- z toho byty v domech s pečovatelskou službou

1 121 b.j.

7,00 %

- z toho bezbariérové byty - z toho služební byty

107 b.j.

0,67 %

16 b.j.

0,10 %

Byty bývalé I. a II. kategorie jsou nyní nazývány byty standardní a byty bývalé III. a IV. kategorie jsou nyní nazývány byty se sníženou kvalitou. Sociální bydlení – obecně platná definice sociálního bydlení neexistuje. V Ostravě jsou lokality a bytové

domy, ve kterých jsou pronajímány byty osobám s nižšími příjmy. Jedná se vesměs o menší byty a byty se sníženou kvalitou v lokalitách mimo centra městských obvodů. Různé typy „sociálního bydlení“ jsou poskytovány neziskovými organizacemi a podporovány statutárním městem Ostrava. Nejedná se o standardní nájemní byty, ale zařízení se zvláštním režimem, určená k bydlení nebo ubytování občanů v nepříznivé sociální situaci dané věkem, zdravotním stavem, těžkou sociální nebo životní situací.

K těmto zařízením zejména patří:  Domy s pečovatelskou službou a domovy pro seniory  Dům na půl cesty, azylové domy, domy pro matky s dětmi  Komunitní centra (ul. Sirotčí, Ostrava-Vítkovice a ul. Železná, Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky)  Vesnička soužití Pozn.: Sociální bydlení včetně resocializačních programů zajišťují neziskové organizace většinou s podporou města.

67

Ceny bytů

Ceny bytů závisí na mnoha faktorech, porovnáním s jinými lokalitami Moravskoslezského kraje i v rámci České republiky vychází ceny bytů v Ostravě nižší než ve srovnatelných městech. V posledním období se růst cen bytů zastavil a zejména ceny bytů v panelových domech stagnují a mírně klesají. Stále však pokračuje trend nedostatku nájemních bytů a bytů zvláštního určení (tj. pro důchodce, bezbariéové byty, byty se sociálním programem a nižším nájemným). Zejména v oblasti „sociálního bydlení“ je situace alarmující vzhledem ke stále se zvětšující skupině obyvatel ohrožených hospodářskou recesí. Prodej bytů – cena v CZK za 1 m² plochy ve vybraných městech v období 12/2006 až 12/2009 vývoj cen za 1 m2 plochy bytu

město XII. 06 13 723 Ostrava 34 141 Brno 25 332 Plzeň 49 603 Praha Zdroj: King Sturge

VI. 07 17 222 38 223 28 360 53 600

XII. 07 20 721 42 826 32 578 58 224

VI. 08 26 184 45 557 38 465 63 898

XII. 08 27 154 44 476 39 631 64 326

VI. 09 23 043 41 876 35 178 61 126

Grafické znázornění vývoje ceny m² plochy bytu za období 2006–2009

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000

26 184

20 000

17 222

27 154 23 043

20 721

21 168

13 723

10 000 0

XII. 06

VI. 07 Ostrava

XII. 07

VI. 08 Brno

XII. 08 Plzeň

VI. 09 Praha

XII. 09

XII. 09 21 168 41 978 34 066 59 032

67

68

68

Cenové relace pronájmu a prodeje rod. domů a bytů: Typ nemovitosti Rodinný dům Byt

5 a více pokojů 4 a více pokojů 80–120 m2 60–80 m²

Pronájem (Kč/měsíc)

Koupě (mil. Kč)

15 000–30 000 10 000–20 000 8 000–15 000

2,2–7,0 1,2–4,0 1,1–3,2 0,8–1,4 1,8–4,0

5 000–11 000

starší nový

Nájemné



Tržní nájemné standardního bytu (bývalá I. a II. kategorie) se pohybuje v rozmezí 75–120 Kč/m2



Regulované nájemné standardního bytu bylo stanoveno v roce 2010 ve výši 50,02 Kč/m2 podlahové



podlahové plochy bytu

plochy bytu. V šesti městských obvodech je poskytována v roce 2010 sleva ze zvýšení nájemného o cca 50 %, to znamená, že nájemné je cca 42 Kč/m². Na maximum pak bude zvýšeno v následujících letech U bytů se sníženou kvalitou je maximální nájemné ve výši 45,02 Kč/m² podlahové plochy bytu, při poskytnutí slevy se jedná o částku cca 33 Kč/m² podlahové plochy bytu

Pro statutární město Ostravu je úprava nájemného v roce 2010 poslední možností zvýšení nájmu dle ustanovení zákona č.107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného. Bytová výstavba SMO po roce 1990

Financování nové bytové výstavby, které do té doby bylo v rukou státu, se po roce 1989 zcela zastavilo a zákonem č. 10/1993 Sb, o státním rozpočtu ČR na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů ČNR a některých dalších předpisů, byl tento majetek převeden ze státu na obce. V podstatě se jedná o největší majetkové přesuny od konce druhé světové války, kterými byla zahájena privatizace bytového fondu. Za chybějící podpory státu a absence jiných investorů byla tato zátěž nedostavěných, především panelových, sídlišť pro město jen velmi těžko řešitelná. I přes následně vyhlášené programy na podporu bydlení, nejprve ministerstvem financí, později ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem rozvoje bydlení, které byly zahájeny po roce 1995, se tyto stavby podařilo zcela dokončit až v roce 2003. Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů za období 1995–2009 Statutární město Ostrava nová výstavba a Počet b.j. rekonstrukce bytů (b.j.) Rekonstruované b.j. 958 Nové byty 757 Nové b.j. v DPS 223 Celkem v období 1 938 1995–2009 Zdroj: komunální a bytový odbor

CRN* (tis. Kč) 743 456 844 437 465 347 2 053 240

rozdělení dle zdrojů v tis. Kč městské SMO jiné stát obvody 338 938 164 693 20 320 219 505 386 535 16 940 177 922 483 045 289 337 69 250 0 106 760 1 014 810

250 883

198 242

CRN – celkové rozpočtové náklady stavby DPS – domy s pečovatelskou službou (domy zvláštního určení) jiné zdroje – sdružené prostředky s jinými právnickými nebo fyzickými osobami při realizaci

589 305

69

Statutární město Ostrava – současný trend vývoje

V posledních letech se město, prostřednictvím některých městských obvodů, soustřeďuje na rekonstrukce a obnovu svého bytového fondu a regeneraci ploch na sídlištích. Formou nabídky volných pozemků ve vlastnictví města podporuje SMO pouze výstavbu bytů soukromými subjekty, což zvyšuje nabídku prodeje nebo pronájmu bytů za vyšší ceny. Městské obvody investují zejména do rekonstrukcí domů, u kterých předpokládají, že zůstanou v majetku města. V rámci dotačního programu Regenerace panelových sídlišť dle nařízení vlády 494/2000 Sb. realizují městské obvody ve spolupráci s magistrátem úpravy dílčích částí okolí panelových domů v sídlištích s více než 150 byty v lokalitě (podmínka pro získání dotace). V souladu s podmínkami tohoto programu byla realizována v roce 2006 část sídliště v Porubě, ulice Čechury (dotace státu nebyla poskytnuta). V roce 2008 byla dokončena ul. Varenská a v roce 2009 byla zahájena regenerace sídliště Šalamouna v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz. Od roku 2002 se realizuje po etapách regenerace sídliště Fifejdy I. – v městském obvodě Mariánské Hory a Hulváky. V městském obvodě Slezská Ostrava se připravuje regenerace sídliště Muglinov. Na realizace projektů regenerací panelových sídlišť v období 2000–2009 byly ze státního rozpočtu poskytnuty dotace ve výši 34 792 tis. Kč. Realizované projekty „Regenerace panelových sídlišť“ 2000–2009 Informace o městských obvodech Celková Plocha Celkový Městský plocha sídlišť počet obvod (km2) (km2) obyvatel Mar. Hory 7, 07 0, 36 13 000 a Hulváky

Realizované projekty regenerace sídlišť Hustota obyvatel na km-2 1 839

Moravská Ostrava

13, 53

1, 4

40 020

2 958

Poruba

13, 51

4, 0

72 700

5 551

Celkem

34, 11

5, 76

125 720

Panelové Plocha sídliště (km²)

Počet domů

Počet obyvatel

Náklad (mil. Kč)

Fifejdy I

0,206

32

3 200

137

Varenská

0,085

38

3 500

73

Šalamouna

0,200

109

5 300

105

Čechury

0,245

14

800

36

0,736

193

12 080

351

12.3.2 Nebytové prostory

Cenová úroveň je velmi variabilní a závislá na různých faktorech. Mezi ně patří lokalita, velikost, kvalita, účel pronájmu, rozsah nabízených služeb apod. u konkrétního nebytového (komerčního) prostoru. Ceny pronájmu v Kč (za m2/rok):

 

Kancelářské prostory: cca 800 až 4 000 Kč (kanceláře třídy A) Nebytové (komerční) prostory: 2 000 až 10 000 Kč

69

70

Poptávka kancelářských prostor podle jednotlivých sektorů v Ostravě

2006

2007

2008

1. pol. 2009

Spotřební zboží Profesionální služby Jiné Doprava Bankovnictví/Pojišťovnictví Výroba IT 0

2

4

6

8

10

12

14

.

70

16

18

20

22

24

Zdroj: CBRE

Vývoj pronajatých kancelářských ploch ve vybraných městech ČR

500 000 400 000 300 000

Praha

2

m

Brno

200 000

Ostrava 100 000

Plzeň

0

2007

Zdroj: Cushman & Wakefield

2008

2009

26

71

Vývoj nové výstavby moderních skladových ploch ve vybraných městech ČR

500 000 400 000

2

300 000

Praha

m

Brno

200 000

Ostrava 100 000

Plzeň

0 2007

2008

2009

Zdroj: Cushman & Wakefield

12.4

Kultura

V Ostravě působí mnoho významných kulturních institucí, z nichž celá řada vzhledem ke svému rozsahu a záběru činností má nadregionální působnost. Stálý soubor opery, činohry, baletu a operety má Národní divadlo moravskoslezské hrající na dvou scénách v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona. Na diváky čekají komorní inscenace, představení pro děti, klasické tituly, velké muzikály, inscenace klasických baletů i moderní tance a koncerty. Nejmladší činohrou je Komorní scéna Aréna, která se řadí mezi nejmenší úspěšné scény v rámci České republiky a navazuje na tradici malých generačních divadel. Zajímavý repertoár od klasiky až po současné autory, inscenace nabité invenčními nápady a výbornými hereckými výkony nabízí také Divadlo Petra Bezruče. K nejmodernějším nejen ve střední Evropě patří architektonicky zajímavé Divadlo loutek zdobené plastikami třímetrových loutek ze dřeva a kovu – kašpara, krále, královny, anděla a ďábla. Divadlo loutek každé dva roky ožívá mezinárodním loutkovým festivalem Spectaculo Interesse. Díla Leoše Janáčka a českých skladatelů světového věhlasu – Dvořáka, Smetany či Martinů i skladby zahraničních autorů uvádí přední symfonické těleso Janáčkova filharmonie Ostrava. Mimořádný význam a úroveň má světově proslulý mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, jeden z největších hudebních svátků v České republice. Bohatým programem lákají také velké kulturní domy, kam často zavítají divadelní a hudební tělesa z domova i ze zahraničí. Nositeli řady výjimečných kulturních akcí jsou rovněž četné spolky, různá sdružení či kvalitní folklórní soubory. Obraz o vztahu Ostravy ke kultuře a informacím dotváří i existence Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje a hustá síť městských knihoven. Od října 2005 nabízí ústřední knihovna města Ostravy své služby v nově zrekonstruovaných prostorách u Sýkorova mostu. Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin. Především na náročnější diváky je zaměřeno Minikino. Největší a také nejoblíbenější je Multiplex Cinestar, moderní objekt s 8 promítacími sály. Širokou nabídku kulturních aktivit doplňují zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým oblastem lidského života.

71

72

72

Ostrava kandiduje na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Tento prestižní titul získá v roce 2015 jedno město z ČR a jedno z Belgie. Vítězové mají šanci oživit svou kulturní scénu, realizovat zajímavé projekty, doplnit chybějící infrastrukturu a zviditelnit se. Ostrava je svá. Žádné jiné české ani moravské město se jí nepodobá. I proto má šanci na vítězství.

12.5

Sport a rekreace

Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Jejich síť se stále rozvíjí a nabízí spoustu zajímavých tras a okruhů, jenž vedou k přírodním a historickým památkám či umožňují zajímavou projížďku. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, která leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimních období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Tato golfová hřiště jsou sdružena pod organizací Moravia golf services (viz www.moraviagolf.com). Přibližně 10 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích. Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů (v ledním hokeji, házené, vzpírání, volejbalu, krasobruslení, tenisu – prestižní turnaj Davis Cup, kulturistice atd.). Každoročně se zde pořádá mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2004 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly v ČEZ ARÉNĚ – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v České republice. V roce 2005 se v Ostravě konalo Mistrovství Evropy ve futsalu. Začátkem roku 2006 zde proběhl Pohár mistrů evropských zemí ve florbalu. V roce 2008 se Ostrava stala dějištěm Mistrovství světa ve florbalu a 4. akademického mistrovství světa v baseballu. V roce 2009 mohli milovníci tenisu zhlédnout zápasy turnaje Davis Cup.

12.6

Turistické atraktivity

Ostrava už dávno ztratila tvář typicky průmyslového města, těžba uhlí zde definitivně skončila v roce 1994 a od té doby prošlo město velkou proměnou. Vykvetlo do krásy a řada návštěvníků je příjemně překvapena rozsáhlou nabídkou možností jak trávit volný čas. Specifikem města je především bohatství technických památek mnohdy nemajících obdobu v celé České republice. Za všechny jmenujme např. Hornické muzeum OKD, NKP Důl Michal, NKP Dolní oblast Vítkovic, tzv. „Ostravské Hradčany“ atd. Jejich obliba stále stoupá a cestu k nim nalézá víc a víc návštěvníků. Industriální dědictví představuje výjimečný skvost architektury. Svědčí o tom i fakt, že NKP Dolní oblast Vítkovic byla zapsána na seznam Evropského kulturního dědictví. Vedle technických památek město návštěvníkům nabízí i celou řadu dalších kulturních a historických atraktivit či jiných atrakcí, které zde umožňují strávit příjemné dny. Mezi hlavní turistické cíle patří ZOO Ostrava – druhá největší zoologická zahrada v zemi, pěkně zrekonstruovaný Slezskoostravský hrad, který mimo zajímavých expozic pravidelně láká na různé kulturní akce (koná se zde i populární mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava), či svět miniatur Miniuni s modely budov významných evropských měst. Každé muzeum má své poklady, jedinečné sbírky. Chloubou a unikátním exponátem Ostravského muzea je 225 cm vysoký pokojový orloj postavený panem Maškem počátkem 30. let 20. století. Ostravské muzeum navíc v roce 2009 otevřelo novou stálou expozici. Za zmínku jistě stojí i Hasičské muzeum, Muzeum citer, katedrála Božského Spasitele (druhý největší chrám na

73

Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě), Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy či exkurzní trasa pivovarem Ostravar zakončená ochutnávkou tohoto typického českého produktu. Tradiční turistické cíle i nevšední alternativní zážitky nabízí také ucelený turistický produkt „Programové balíčky města Ostravy aneb objevujte Ostravu aktivně, dobrodružně, tradičně i netradičně“. Bližší informace všem návštěvníkům podají pracovníci jednotlivých poboček Ostravského informačního servisu. Dalším zdrojem jsou webové stránky www.ostrava.cz nebo www.ostravainfo.cz nebo publikace Turistický průvodce Ostravou vydaná v roce 2009 statutárním městem Ostrava a nakladatelstvím Freytag & Berndt. V letošním roce přibyl také nový Turistický průvodce po industriálních památkách Ostravy.

73

74

74

13 Ubytovací zařízení 13.1

Hotely

Název Areál Ferdinand Clarion Congress Hotel Ostrava Jan Maria Harmony Club Hotel Ostrava Hotel Akord Hotel Areál Hotel Aron Hotel BEST Hotel Bonum Hotel Brioni Hotel city Ostrava Hotel club Trio Hotel DMH Hotel Elmontex Hotel Garni Hotel ISORA Hotel Maria Hotel Max Hotel Metropol Hotel Mexiko Hotel Na Kafkové Hotel Nikolas

Rozsah a kvalita služeb

Adresa

Telefon

Počet lůžek

Cena za os./noc v Kč

Vrbka 29

+420 596 942 777

16

900–970

***

www.arealferdinand.cz

Zkrácená 2703

+420 596 702 111

307

700–6 420

****

www.ccho.cz www.cpihotels.cz

Slívova 1946/7

+420 595 245 111

41

999–4800

****

www.jan-maria.cz

28. října 170

+420 596 652 111

214

1 390–2 5801

***

www.harmonyclub.cz

21

980–1 300

***

www.dk-akord.cz

200

385–5451

*

www.hoteltrans.cz

40

1 050–2 100

****

www.hotel-aron.cz

22-25

750–1 150

***

www.hotel-best.com

26

1 380–2 600

***

www.hotel-bonum.cz

89

1 000–2 300

****

www.hotelbrioni.cz

52

750–960

***

www.hotelcity-ostrava.cz

29

1 450–2 300

***

www.hotel-trio.cz

150

205–290

*

www.hoteltrans.cz

120

330–660

-

www.elmontex.cz

12

800–1 800

***

www.garnihotel.cz

56

935–2 145

***+

www.hotel-isora.com

72

720–1 250

***

www.hotel-maria.cz

55

800–1 200

***

www.hotelmaxostrava.com

24

520–700

***

www.hotel-metropol.cz

20

500–1 200

***

www.hotelmexiko.cz

36

740–1 180

***

www.hotel.nakafkove.cz

20

1 050–1 950

***

www.nikolas.cz

Náměstí SNP 1 Plzeňská 6 Lidická 22/179 Keltičkova 60 Masná 6 Stodolní 8 Macharova 16 Pobialova 846/10 Výškovická 122 Edisonova 88 Na Bunčáku 2 Antošovická 11 Přívozská 23 Nádražní 186 Jaklovecká 8 Bohumínská 37 Kafkova 1380/15 Nádražní 124

+420 596 762 511 +420 596 704 111 +420 596 612 495 +420 596 242 050 +420 596 114 050 +420 599 500 000 +420 596 134 090 +420 596 111 247 +420 596 751 779 +420 596 780 778 +420 596 242 247 +420 596 239 502 +420 596 110 676 +420 595 136 790 +420 596 243 399 +420 596 629 695 +420 739 074 333 +420 596 134 000

Webová adresa

75

Hotel Palác Elektra Hotel Paradise Hotel Park Inn Ostrava Hotel Puls Hotel Ruby Blue Hotel Safari Hotel Sport Club Hotel Taurus Hotel a restaurace Třebovický mlýn Hotel Veronika Hotel Vista

Umělecká 305/1

Bohumínská 67 Čkalovova 6144/18 Těšínská 260

+420 595 133 644 +420 596 626 497 +420 595 195 000 +420 596 790 611 +420 597 609 111 +420 777 200 564 +420 596 977 314 +420 739 035 842

Na Heleně 5044/2

+420 596 911 149

18

400–800

-

+420 596 664 001

122

400–800

***

www.hotelveronika.cz

+420 597 221 111

165

1 090–1 790

***

www.hotelvista.cz

+420 596 923 094

10

1 290

****

www.zamek-poruba.cz

+420 596 613 284

12

800

+420 599 099 099

266

1 800–6 300

****

www.mamaison.com/imp erial

+420 595 683 680

93

350–770

***

www.arcelormittal.com/ ostrava

+420 554 819 411

31

1 620–5 265

****

www.zamek-zabreh.cz

28. října 272 Hornopolní 3313/42 Ruská 3077/135 Stodolní 11

Mírové náměstí 3d/519 Kpt. Vajdy 3046/2

Hotel Nábřeží Zámek SPB 60 Poruba Cihelní Hotel 744/109 Zlatá cihla MaMaison Business & Conference Tyršova 6 Hotel Imperial Ostrava Provozní Vratimovská zařízení 142 Kovák Zámek U Zámku Zábřeh 42/1 Ostrava 1 cena za pokoj

36

950–1350

***

www.palac-elektra.cz

48

1 000

***

www.hotel-paradise.cz

370

1 504–3 9001

****

www.ostrava.parkinn.cz

71

1 000

***

www.arena-vitkovice.cz

30

1 500–3 000

****

www.rubyblue.cz

38

490–690

***

www.hotel-safari.cz

60

500–1 100

***

www.hotelsportclub.cz

21

450–900

-

www.hotel-taurus.cz www.trebovickymlyn.cz

-

www.zlata-cihla.cz

75

76

76

13.2

Penziony

Název Hostinec Penzion Lhotka Můj Penzion Penzion Anet Penzion BEN Polanka Penzion D.M.Z. Penzion Exotic Penzion Florián Pension JV bar *** Penzion Magda Penzion Motýlek Penzion Na Cihelní Penzion Olymp Penzion Orchidea Penzion Paradise Penzion Sokolská Penzion U FIKA Penzion U Kyblíků Pension U Rašků Penzion U Špačků Penzion Ve Dvoře Pension 69

Adresa

Telefon

Počet lůžek

Cena za os./noc v Kč

Petřkovická 125

+420 596 628 662

23

650–1 100

+420 737 616 818

24

210–350

www.mujpenzion.cz

+420 733 123 451

18

200–300

www.penzionanet.cz

Jaromíra Šamala 1276/6

+420 596 960 901

32

250–2 100

www.penzionben.eu

Kollárova 3

+420 739 352 029

32

700–2 400

www.dmz-penzion.cz

Přemyslovců 31

+420 721 112 266

20

500–800

Světlovská 35

+420 596 768 101

16

555

Palackého 30

+420 596 133 196

12

900–1 200

Rokycanova 24

+420 596 232 386

6

650

Vřesová 708

+420 556 425 128

20

295–700

Tomkova 7

+420 737 888 855

11

600–1 000

Vřesinská 115

+420 777 026 001

21

500

Daliborova 20

+420 596 620 247

6

600–1 000

Raisova 25

+420 596 626 497

-

800

+420 602 510 136

59

220–550

www.montaspol.cz

+420 596 244 861

16

150–250

------

+420 595 626 259

31

305

Binarova 32

+420 603 551 081

16

1 050–2 500

Sadová 17

+420 596 115 631

9

980

Nádražní 19a

+420 777 708 977

16

600–1 100

Slavníkovců 8

+420 605 222 706

19

500

Výletní 1 U Rozvodny 428

Sokolská třída 131 Lassallova 206/2 Serafinova 580/37

Webová adresa www.hostineclhotka.cz

www.ubytovaniostrava.com www.penzion-florian.com www.pension-jvbar.cz www.penzionmagda.eu www.motylek.penzion.co m www.penzion-cihelni.cz www.penzionolymp.cz ----------www.hotel-paradise.cz

www.ubytovna-ostrava.cz www.pensionurasku.cz www.u-spackuostrava.az-pension.eu www.penzion-ve-dvore.cz www.pension69.cz

77

13.3

Hotelové domy

Název Hotelový dům Hlubina Hotelový dům Metalurg *hotelová část

13.4

Telefon

Horní 54

+420 596 792 111

100

U Studia 29

+420 595 783 067

-

Cena za os./noc Webová adresa v Kč www.rpgcommercial.cz 500 www.boswell.cz

Ubytovny

Název

Adresa

Levné ubytování Ostrava – Vladimír Rada Sportovní areál Tělovýchovné jednoty Mittal Ostrava Ubytovna Bulharská Ubytovna Jarena Ubytovna Martinov Ubytovna Pod mostem Ubytovna SDC Ostrava Ubytovna Stars Ubytovna Šalamoun Ubytování U ARÉNY

13.5

Počet lůžek*

Adresa

Telefon

Počet lůžek

Cena za os./nov v Kč

Webová adresa www.ubytovnaubytovani-ostrava.cz

Cihelní 67

+420 774 117 322

200

90–330

Varenská 40a

+420 596 611 940

30

200

U Učiliště 1

+420 596 237 924

---

105

Dolní 248/31 Martinovská 3176/3

+420 605 249 979

100

133–350

+420 596 952 856

134

150–560

28. října 82

+420 596 625 542

---

310–350

Muglinovská 5

+420 972 766 894

---

---

------

Novoveská 2011/15

+420 596 633 010

170

140–350

------

Nedbalova 14

+420 596 621 424

86

400

------

U Cementárny 1337/3

+420 775 762 044

40

100–350

www.tj-mittal.cz www.hoteltrans.cz/bulha rska www.ubytovnajarena.cz www.ubytovaniubytovna-ostrava.cz www.ubytovnapodmostem.cz

www.ubytovanipronajem.cz

Koleje

Koleje VŠB-TU

Studentská 1770 700 32 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 996 155 Fax: +420 596 996 499 www.vsb.cz Studentská rezidence Slezská

Československé armády 1612/25 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava Tel.: +420 555 558 231 www.koleje-slezska.cz

Koleje Jana Opletala (Ostravská univerzita v Ostravě)

Kranichova 8/1433 710 00 Slezská Ostrava Tel.:+420 597 091 029 Fax: +420 596 243 792 www.osu.cz

77

78

78

14 Konferenční a výstavní prostory Ostravské výstavy, a.s. Výstaviště Černá louka 728 26 Ostrava 1 Tel.: +420 596 167 112 Fax: +420 596 167 125 www.cerna-louka.cz

Dům kultury města Ostravy 28. října 124/2556 709 24 Ostrava – Moravská Ostrava Tel.: +420 597 489 111 Fax: +420 597 489 248 www.dkmoas.cz

Vítkovice Aréna, a.s. (ČEZ ARÉNA) Ruská 3077/135 700 30 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 596 620 002 Fax: +420 596 620 001 www.arena-vitkovice.cz

Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh nám. SNP 1 700 30 Ostrava-Jih Tel.: +420 596 762 511 Fax: +420 596 762 555 www.dk-akord.cz

VŠB-TU Ostrava (Aula) 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 325 278 Fax: +420 596 918 507 www.vsb.cz Clarion Congress Hotel Ostrava*) Zkrácená 2703 700 30 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 596 702 111 Fax: +420 596 702 860 www.ccho.cz Hotel Park Inn Ostrava *) Hornopolní 3313/42 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 195 000 Fax: +420 595 195 555 www.ostrava.parkinn.cz

Dům kultury Poklad Kopeckého 675 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 940 021 Fax: +420 596 940 026 www.dkpoklad.cz MaMaison Business & Conference Hotel Imperiál Ostrava *) Tyršova 6 701 38 Ostrava 1 Tel.: +420 599 099 099 www.mamaison.com/imperial Sanatoria Klimkovice 742 84 Klimkovice-Hýlov Tel.: +420 556 422 111 Fax: +420 556 422 133 www.sanklim.cz

Hornické muzeum OKD Pod Landekem 64 725 29 Ostrava-Petřkovice Tel.: +420 596 131 803 Fax: +420 596 131 847 www.muzeumokd.cz *) Ubytovací zařízení v Ostravě rovněž disponují kapacitami pro pořádání konferencí, seminářů, workshopů a jiných obdobných akcí. Jako příklad zde uvádíme pouze tři z nich.

79

15 Orgány města a městských obvodů, městské organizace Ostrava je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, statutárním městem. Území statutárního města se člení na 23 městských obvodů. Současně město plní funkci obce s rozšířenou působností. Rozlohou největším je Slezská Ostrava (4 174 ha) a nejmenším Pustkovec (108 ha). Z hlediska počtu obyvatel je k 31. 12. 2009 největším obvodem Ostrava-Jih (114 862 obyvatel), následovaný Porubou (70 789 obyvatel), Moravskou Ostravou a Přívozem (42 033 obyvatel). Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města jsou uspořádány obecně závaznou vyhláškou – Statutem města Ostravy. Samosprávu města vykonávají orgány statutárního města Ostravy a orgány městských obvodů. Právní subjektivitu má pouze statutární město Ostrava, městské obvody jednají jménem města v rozsahu přenesených pravomocí podle Statutu města.

15.1

Orgány na úrovni města

Zastupitelstvo města, jakožto nejvyšší kolektivní orgán města, rozhodující o základních otázkách. Členové zastupitelstva jsou voleni ve volbách do zastupitelstev obcí na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 55 členů a jeho zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo zřizuje své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Rada města jakožto výkonný orgán městské samosprávy má 11 členů a je tvořena primátorem, náměstky primátora a dalšími pěti členy zastupitelstva – radními. Radu a primátora volí zastupitelstvo z řad svých členů, schůze rady jsou neveřejné. Rada města zřizuje své iniciativní a poradní orgány komise. Primátor města volený zastupitelstvem a zastupující statutární město Ostravu navenek. Magistrát města Ostravy tvoří primátor, náměstci primátora, tajemník a další zaměstnanci města zařazení do magistrátu. Magistrát v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou, v oblasti přenesené působnosti vykovává státní správu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti je vykonáván na základě platných právních předpisů. Činnost pracovníků magistrátu řídí a kontroluje tajemník, který je jmenován a odvoláván primátorem, se souhlasem ředitele krajského úřadu. Organizačně je magistrát členěn na 22 odborů. Městská policie Zvláštní orgány města www.ostrava.cz, sekce „Občan“ – odkaz „Město a jeho orgány“

15.2

Orgány na úrovni městských obvodů

Zastupitelstvo městského obvodu Rada městského obvodu Starosta Úřad městského obvodu Zvláštní orgány městského obvodu www.ostrava.cz, sekce „O městě“ – odkaz „Městské obvody“

15.3

Městské organizace

Příspěvkové organizace Obchodní společnosti Obecně prospěšné společnosti www.ostrava.cz, sekce „O městě“ – odkaz „Organizace“

79

80

80

16 Kontakty 16.1

Významné instituce

Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 691 211 http://www.arr.cz

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202/17 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 329 003 https://www.cpit.vsb.cz/inkubator

BIC Ostrava, s.r.o. Mostárenská 1156/38 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 957 458 http://www.bicova.cz

Regionální poradenské a informační centrum pro podnikatele Ostrava RPIC – IRP Michálkovická 1859/226 710 00 Ostrava Tel.: +420 596 229 000 http://www.eco.cz/rpic

CzechInvest – Regionální kancelář pro MSK Nádražní 923/118 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 198 480-4 http://www.czechinvest.org CzechTrade – Regionální informační místo Výstavní 8 709 00 Ostrava Tel.: +420 597 479 322 http://www.czechtrade.cz Česko-polská obchodní komora Janáčkova 10 702 00 Ostrava tel. +420 596 612 230 http://www.opolsku.cz/ Eurocentrum Ostrava Na Jízdárně 7/1245 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 691 270 http://www.euroskop.cz/eurocentrum-ostrava/ Krajská hospodářská komora MSK Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 597 479 333 http://www.khkmsk.cz Krajský úřad – Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: +420 595 622 222 http://www.kr-moravskoslezsky.cz

Ostravský informační servis, s.r.o. Jurečkova 1935/12 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 123 913 http://www.ostravainfo.cz RPIC-ViP s.r.o. Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 616 794 http://www.rpic-vip.cz Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 880 http://www.msunion.cz Statutární město Ostrava – Magistrát Prokešovo náměstí 8 729 30 Ostrava Tel.: +420 599 444 444 (ústředna) Tel.: +420 599 443 242 (stř. informačních služeb) Tel.: +420 844 121 314 (kontaktní centrum – eSMO) http://www.ostrava.cz Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava Tel.: +420 552 303 501 http://www.rr-moravskoslezsko.cz

81

16.2

Významné orgány veřejné správy a soudy

Celní ředitelství Ostrava nám. Svatopluka Čecha 8 702 09 Ostrava Tel.: +420 596 270 300 http://www.cs.mfcr.cz Celní úřad Ostrava Vítkovická 1 700 39 Ostrava Tel.: +420 596 663 300 http://www.cs.mfcr.cz/ Česká obchodní inspekce – Inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký (se sídlem v Ostravě) Provozní 5491/1 722 00 Ostrava-Třebovice Tel.: +420 596 964 675 http://www.coi.cz Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava Valchařská 15 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 111 http://www.cizp.cz Český hydrometeorologický ústav – pobočka Ostrava K Myslivně 2182/3 708 38 Ostrava Tel.: +420 596 900 111 http://www.chmi.cz/OS/ostrava.html Český statistický úřad Pracoviště informačních služeb Ostrava Repinova 17 702 03 Ostrava Tel.: +420 595 131 211 http://www.czso.cz

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Na Bělidle 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 138 111 http://www.khsova.cz Krajské státní zastupitelství v Ostravě Na Hradbách 1836/21 729 01 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 511 http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=12&j=22 &k=274 Krajský soud v Ostravě Havlíčkovo nábřeží 1835/34 728 81 Ostrava Tel.: +420 596 153 111 http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=19&j=29 &k=337 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Korejská 876/12 702 00 Ostrava-Přívoz Tel.: +420 595 133 911 http://www.npu.cz/npu/uop/381/ Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj Živičná 2 702 69 Ostrava Tel.: +420 595 134 511 http://www.suip.cz/oip10 Obvodní báňský úřad v Ostravě Veleslavínova 1598/18 728 03 Ostrava Tel.: +420 596 100 200 http://www.cbusbs.cz

Český telekomunikační úřad Odbor pro severomoravskou oblast Sokolská třída 2800/99 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava Tel.: +420 596 693 551 http://www.ctu.cz

Okresní soud v Ostravě U Soudu 6187/4 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 972 111 http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=157&j=1 67&k=1610

Finanční ředitelství v Ostravě Na Jízdárně 3162/3 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 651 111 http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/345.html

Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava Zelená 34a 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 662 111 http://www.cssz.cz

81

82

82

Finanční úřad Ostrava I Jurečkova 2 700 39 Ostrava 1 Tel.: +420 596 150 111 http://cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava II Horní 1619/63 700 46 Ostrava-Jih Tel.: +420 596 705 111 http://cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava III Opavská 6177/74 a 708 13 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 905 111 http://cds.mfcr.cz Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40 70030 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 950 730 311 http://www.hzsmsk.cz Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava Vítkovická 2, 702 00 Ostrava Tel.: 596 944 111 http://www.cuzk.cz/kp/ostrava Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě Živičná 1123/2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 143 711 http://www.suip.cz Okresní státní zastupitelství Ostrava U Soudu 6187/4 728 00 Ostrava Tel.: +420 596 972 111 http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=71&j=8 1&k=836

Policie ČR – Správa Severomoravského kraje, Městské ředitelství 30. dubna 24 728 99 Ostrava Tel.: +420 974 721 111 http://www.mvcr.cz Policie ČR – Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava Milíčova 20 728 51 Ostrava Tel.: +420 974 720 229 http://www.mvcr.cz Pozemkový fond ČR – Územní pracoviště Ostrava Havlíčkovo nábřeží 2728/38 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 464 663 http://www.pfcr.cz Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Ostrava Lihovarská 1335/9 716 10 Ostrava-Radvanice Tel.: +420 597 315 401 http://www.uzsvm.cz Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 200 111 http://www.zuova.cz

83

16.3

Vybrané firmy z oblasti IT

ADASH, spol. s r.o. Pikartská 7/1337 716 00 Ostrava-Radvanice Tel.: +420 596 232 670 Fax: +420 596 232 671 http://www.adash.cz

FLAME System, s.r.o. Mojmírovců 8 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 138 413 Fax: +420 596 114 860 http://www.flame.cz

ALFA Computer CZ, s.r.o. 28. října 257 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 597 582 800 Fax: +420 595 626 148 http://www.alfacomp.cz

GiTy a.s. 28. října 275 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 617 248 Fax: +420 596 617 251 http://www.gity.cz

APLIS.CZ, a.s. – pobočka Ostrava Boleslavova 7 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 639 950 Fax: +420 596 639 950 http://www.aplis.cz

Hewlett-Packard s.r.o – pob. Ostrava 28. října 3117/61 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 159 111 Fax: +420 595 159 901 http://www.hp.cz

AUTOCONT CZ, a.s. Nemocniční 12 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 152 111 Fax: +420 596 152 112 http://www.autocont.cz

IBM ČR, s.r.o – pobočka Ostrava Havlíčkovo nábřeží 38 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 120 963 Fax: +420 596 120 976 http://www.ibm.com/cz

Crux information technology s.r.o. Mlýnská 2353/12 702 00 Ostrava 1 tel: +420 597 829 990 fax: +420 596 110 638 http://www.cruxit.com

Ingeteam a.s. Technologická 371/1 708 00 Ostrava-Pustkovec Tel.: +420 597 326 800 Fax: +420 597 326 899 http://www.ingelectric.cz

D3Soft s.r.o 28. října 1142/168 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 603 121 Fax: +420 596 603 122 http://www.d3soft.cz

K2 Atmitec, s.r.o. Fügnerova 11 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 135 111 Fax: +420 596 134 567 http://www.k2atmitec.cz

Ha-vel family s.r.o. Křišťanova 1049/15 702 00 Ostrava-Přívoz Tel.: +420 552 302 302 Fax: +420 596 134 794 http://www.ha-velfamily.cz

KVADOS Mobile Solutions, s.r.o. Pivovarská 4/10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 126 210 Fax: +420 596 113 025 http://www.myavis.cz

OVANET, a. s. Hájkova 1100/13 702 00 Ostrava-Přívoz Tel.: +420 597 310 101 Fax: +420 597 310 199 http://www.ovanet.cz

MEDIUM SOFT, a.s. Cihelní 14 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 111 Fax: +420 596 663 11 http://www.mediumsoft.cz

83

84

84

PEGATRON Czech s.r.o. Na Rovince 887 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 596 766 888 Fax: +420 596 766 328 http://cz.asus.com

SOFT-TRONIK a.s. Tvorkovských 5 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 597 488 811 Fax: +420 596 622 486 http://www.soft-tronik.cz

Pit Software, s.r.o. Nádražní 140 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 133 936 Fax: +420 596 133 936 http://www.pitsoftware.cz

SIEMENS s.r.o. Varenská 51 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 658 694 Fax: +420 596 658 669 http://www.siemens.cz

Pro IT a.s. Mírová 166/23 703 00 Ostrava 2 Tel.: +420 595 174 250 Fax: +420 595 174 251 http://www.proit.cz

Tieto, a.s. – software centre Varenská 51/2723 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 459 907 Fax: +420 597 459 927 http://www.tietoenator.cz

85

16.4

Banky

AXA Česká republika – Regionální ředitelství Ostrava Na Hradbách 5/1161 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 621 059 V Ostravě je k dispozici také 6 obchodních zastoupení. http://www.axa.cz Citibank, a.s., pobočka Ostrava (Citibank Overseas Investment Corporation) Nádražní 643/11 700 39 Ostrava Tel.: +420 595 130 111 http://www.citibank.cz Commerzbank AG, pobočka Ostrava (Commerzbank) Na Hradbách 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 861 http://www.commerzbank.cz Česká národní banka, pobočka Ostrava Nádražní 4 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 151 111 http://www.cnb.cz Česká spořitelna, a.s., pobočka Ostrava (Erste Bank) nám. Dr. E. Beneše 6 702 70 Ostrava Tel.: +420 596 209 111 V Ostravě je k dispozici dalších 15 poboček. http://www.csas.cz Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., pobočka Ostrava Přívozská 133/4 701 77 Ostrava Tel.: +420 597 583 111 http://www.cmzrb.cz Československá obchodní banka, a.s., pobočka Ostrava (KBC Group N.V.) Nádražní 170 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 711 V Ostravě je k dispozici dalších 7 poboček. http://www.csob.cz

Diners Club Czech, s.r.o. Masná 4/1850 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 493 120 http://www.dinersclub.cz GE Money Bank, pobočka Ostrava (General Electric) Masarykovo nám. 32 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 162 http://www.gemoney.cz Hypoteční banka, a.s., pobočka Ostrava (ČSOB, a.s.) Nádražní 81 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 111 205 http://www.hypotecnibanka.cz Přívozská 3 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 117 745 http://www.hypotecnibanka.cz ING Bank (ING Group) Na Hradbách 120/2 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava Tel.: +420 596 116 710 http://www.ing.cz LBBW Bank CZ a.s., pobočka Ostrava Dlouhá 3/193 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 151 511 http://www.lbbw.cz Komerční banka, a.s., pobočka Ostrava (Société Générale Group) Nádražní 153 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 114 833 (4) V Ostravě je k dispozici dalších 7 poboček. http://www.kb.cz Korea Exchange Bank 3F AXIS OFFICE PARK, budova C Na Rovince 879 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 595 700 900 Email: [email protected]

85

86

86

mBank, pobočka Ostrava (Commerzbank) Zámecká 1507 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 155 310 http://www.mbank.cz Oberbank AG Ostrava Stodolní 1 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 108 511 http://www.oberbank.cz Poštovní spořitelna – regionální finanční centrum ul. 28. října 150 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 411 www.postovnisporitelna.cz Poštovní spořitelna – finanční centrum Ostrava Hlavní třída 562/85 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 969 011 www.postovnisporitelna.cz Raiffeisenbank a.s., pobočka Ostrava Dlouhá 3 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 111 863 V Ostravě je k dispozici dalších 6 poboček. http://www.rb.cz Raiffeisen Stavební spořitelna, a.s. – regionální ředitelství Sokolská tř. 944/23 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 732 014 V Ostravě je k dispozici 7 obchodních míst. http://www.rsts.cz

Raiffeisen Stavební spořitelna, a.s. – oblastní ředitelství 28. října 54 702 00 Ostrava Tel.: +420 602 268 831 Šalounova 500/35 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 553 401 009 UniCredit Bank ČR, a.s., pobočka Ostrava (UniCredit Group) Smetanovo nám. 1 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 101 411 http://www.unicreditbank.cz Volksbank CZ, a.s., pobočka Ostrava (Volksbank International AG) 28. října 3138/41 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 133 411 http://www.volksbank.cz Wüstenrot Smetanovo náměstí 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 263 183 http://www.wustenrot.cz

87

16.3

Obchodní domy

AVION Shopping Park Ostrava Rudná 3114/114 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 597 434 900 http://www.ostrava.avionshoppingpark.cz

IKEA ČR, s.r.o. Rudná 110 700 30 Ostrava Tel.: +420 597 434 111 http://www.ikea.cz

Bauhaus Ostrava k.s. Janáčkova 22 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 114 601-3 http://www.bauhaus.cz

INTERSPAR, provozovna Ostrava-Dubina (SPAR, s.r.o.) Horní 283/87 700 30 Ostrava Tel.: +420 597 310 011 http://www.interspar.cz

Baumax ČR a.s., filiálka Ostrava Novoveská ulice 3137 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 625 232-5 http://www.baumax.cz Rudná ulice 3120/126 (Shopping park) 700 30 Ostrava Zábřeh Tel.: +420 596 761 755-9 Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 666 111 http://www.futurumostrava.cz Globus ČR, k.s. Opavská 326/90 708 00 Ostrava-Pustkovec Tel.: +420 596 988 111 Fax: +420 596 988 160

http://www.globus.cz

Hornbach, Baumarkt CS, s.r.o. Bílovecká 3 721 00 Ostrava-Svinov Tel.: +420 597 224 000 http://www.hornbach.cz Albert Hypermarket Ostrava Shopping Park Rudná 114/3114 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 595 705 111 http://www.ialbert.cz Hypermarket Třebovice Sjízdná 5554/2722 00 Ostrava-Třebovice Tel.: +420 596 970 611 Hypermarket Hrabová Prodloužená 807 702 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 595 707 411

INTERSPAR, provozovna Ostrava-Poruba Opavská 6201/1a 708 00 Ostrava Tel: +420 724 636 646 LASO Ostrava Spectrum stores, a.s. Masarykovo náměstí 15 702 00 Moravská Ostrava Tel.: +420 596 273 111 Fax: +420 596 127 348 http://www.laso-ostrava.cz Kaufland ČR, v.o.s., Obchodní centrum Grmelova 2032/2 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 633 560 http://www.kaufland-online.cz Výškovická 3086/44 700 30 Ostrava Tel.: +420 596 740 483-7 Polská ulice 6191/21 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 966 530-1 Vítkovická 3278/3 (obchodní centrum Karolina) 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz Tel.: +420 595 627 629 MAKRO ČR, s.r.o., Samoobslužný velkoobchod Místecká 280 720 00 Ostrava Tel.: +420 596 795 111 http://www.makro.cz SCONTO nábytek, s.r.o. Grmelova 4/2033 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 700 http://www.sconto.cz

87

88

88

OBI Market Ostrava (Kutil, k. s.) Výškovická 3123/46 700 30 Ostrava Tel.: +420 595 709 111 http://www.obi.cz Platforma Ostrava Krmelínská 2/780 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 595 705 040 http://www.platforma.cz

Tesco Stores ČR, a.s. Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 666 111 http://www.itesco.cz

89

Faktografické listy Ostrava 2010 Vypracoval: odbor ekonomického rozvoje Vedoucí odboru ekonomického rozvoje: Ing. Václav Palička Kontakt: [email protected] Vydalo statutární město Ostrava Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava Datum vydání: květen 2010

www.ostrava.cz

Statutární město Ostrava. Faktografické listy Ostrava 2010

Recommend Documents