Statutární město Brno

Bankovní institut vysoká škola Praha Institut pro evropskou integraci

Statutární město Brno Bakalářská práce

Autor:

Václav Richter, DiS. Veřejná správa a Evropská unie

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Bc. Ludmila Hábová, LLM

Leden, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Statutární město Brno“ zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Brně dne 27. ledna 2010

Václav Richter

Děkuji touto cestou vedoucí bakalářská práce Ing. Bc. Ludmile Hábové, LLM za cenné rady a metodickou pomoc a pracovníkům Archivu města Brna, kteří mi poskytli odborné konsultace a potřebné studijní materiály.

Anotace: V současnosti druhé největší město naší republiky, město Brno, představuje velmi důležité politicko správní, kulturní, vzdělávací a hospodářské centrum. Výhodná zeměpisná poloha jej rovněž předurčila k roli přirozeného střediska regionu. Přestože pravomoc městských orgánů byla vlivem průběhu historických událostí leckdy kolísavá, Brno nikdy nepřestalo být samosprávnou jednotkou. Ve své bakalářské práci jsem se pokusil shrnout tendence, určujících vývoj úřadů spravujících město Brno v historii, představit stávající orgány správy města, osvětlit otázku statutu města, nastínit jeho vývoj v budoucnosti a poté formou komparativní analýzy ověřit soulad ustanovení Evropské charty místní samosprávy s právním řádem České republiky a stávajícím Statutem města Brna.

Annotation: The city Brno is currently the second largest one in the Czech Republic. It incarnates the role of political administrative unit supporting culture, education and economic centre as well. Favorable geographical position institutes the town into the role of natural regional precinct. For all that, competence of municipal authorities had been unstable within historical events; Brno had never ended to be the self-governing unit. In this Bachelor Thesis, I try to summarize common trends determining dynamics of development in the management structures. Next I would like to introduce the current organs of municipal management, to clarify the town status, to outline its future evolution. Finally, using methods of comparative analysis; I wish to prove conformity between the European Charter of Local Self-Government regulations and the Czech Legal Order and the current Statute of the Town Brno.

Obsah: Úvod .…………………………………………………………………………………........ 6 1. Historie správy města Brna …………………......…….……………………………...... 8 1.1 Nejstarší formy správy města (1243 – 1918) ………….…....…………...….......... 8 1.2 Správa města v letech 1918 – 1989 ……………………………….................……13 1.3 Novodobá demokratická správa města (1989 – 2008) …………...........…..….......16 2. Statutární město Brno v současnosti …...…………......…..……………...………....…19 2.1 Statutární město dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ……….......…....……….. 19 2.2 Statutární město Brno .......................................................….…......…...…….….. 21 2.3 Orgány statutárního města Brna …………………..........……………………….. 22 2.4 Městské části a jejich úřady ……………...…………..………..………………… 31 2.5 Městské organizace a jejich úkoly ………………..…….....…………………….. 36 2.6 Statut města ……………………….....……………..…………........……………. 39 2.6.1 Historie statutu města a jeho právní problematika ……..........…...……….. 40 2.6.2 Statut města Brna ……………………...………......…………...…………. 41 2.7 Evropská charta místní samosprávy …...……..……...…………...……………… 43 2.8 Komparativní analýza Evropské charty místní samosprávy s právním řádem ČR a se statutem města Brna .........................…………………. 44 3. Budoucnost statutárního města Brna a jeho správy ………..........…………………… 54 3.1 Strategie pro Brno ……..……….....…......……...……..………………………… 55 3.2 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna ……..…….....………........…. 57 4. Zhodnocení výsledků srovnání vývoje ……………........…….……………………… 62 4.1. Zhodnocení výsledků komparativní analýzy Evropské charty místní samosprávy s právním řádem ČR a statutem města Brna .....…....……….……. 66 Závěry a doporučení ………….…………....…….....…………………....……………… 67 Seznam použité literatury a ostatních informačních zdrojů ……………………...……... 69 Použité zkratky …………………………………………………………......…………… 73 Přílohy …………………………………………...……………………...………………. 74

-5-

Úvod Tématem mé bakalářské práce problematika historie, současnosti a budoucnosti chodu a správy v současnosti druhého největšího města v České republice – statutárního města Brna. Brno (které je latinsky nazýváno Bruna, německy Brünn a anglicky Brno) je druhé největší město České republiky, největší a z historického hlediska hlavní město Moravy. K trvalému pobytu je zde přihlášeno celkem 404 273 obyvatel. (údaj z 27. března 2009). Brno je městem, které geograficky náleží do středoevropského kulturního prostoru. Sídlo rozkládající se na pomezí Českého masivu a jihomoravských nížinných úvalů se historicky vyvíjelo jako součást podunajského regionu. Jádro města se nachází v kotlině řeky Svratky, která společně s řekou Svitavou vymezuje prostorový rámec Brna a dodává městu spolu s rozmanitostí terénu přírodní charakter. Brno se rozkládá na území o celkové katastrální výměře 230,22 kilometrů čtverečních a 28 % jeho rozlohy pokrývají lesy. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4°C, roční srážky 505mm. Je dnes správním střediskem Jihomoravského kraje a jeho centrální část tvoří samostatný okres. Brno je rovněž významným administrativním centrem, střediskem české justice, sídlem centrálních orgánů s celostátní kontrolní působností a dalších důležitých institucí. Je rovněž centrem vzdělání s 26 fakultami jedenácti vysokých škol a univerzit, spolu s desítkami škol středních, základních a mateřských. Ve městě má též své biskupství brněnská diecéze. Je zde množství významných kulturních památek a kulturních, sportovních a obchodních zařízení. V Brně se též nachází rozsáhlý komplex Brněnských veletrhů a výstav, kde se ročně pořádá kolem 50 výstavních akcí celostátního, ale také evropského a světového významu. V neposlední řadě je Brno zdrojem zaměstnanosti pro občany své, ale i pro celý jihomoravský region. Má zde svá sídla množství obchodních společností

a organizací a na katastru města rovněž působí

mnoho průmyslových

a obchodních komplexů. Vzhledem k těmto skutečnostem se počet osob které denně využívají brněnskou městskou infrastrukturu podstatně zvyšuje o dojíždějící zaměstnance, studenty, turisty, návštěvníky veletrhů a sportovních či kulturních akcí. Počet v Brně denně přítomných osob se tak pohybuje kolem 600 tisíc. Tento výčet jistě není úplný, ale alespoň výčtem základním chci zdůraznit význam města Brna a zároveň nastínit šíři problematiky, se kterou se město Brno a jeho orgány musí při správě města vyrovnat.

-6-

Motivací k výběru tématu mé bakalářské práce je skutečnost, že v Brně žiji a pracuji již téměř 30 let a díky svému profesnímu zaměření (autorizovaný technik pro dopravní stavby) a součastnému postavení v zaměstnání (vedoucí střediska u městské organizace) se podílím na řešení problematiky rozsáhlé městské infrastruktury. Od komunálních voleb konaných v roce 2006 jsem rovněž zastupitel druhé největší brněnské městské části. Při své každodenní činnosti se pak setkávám s množstvím politiků, městských úředníků na všech úrovních řízení města a samozřejmě se téměř denně potýkám s platnou legislativou. Cílem mé bakalářské práce je popis a srovnání vývoje správy města Brna od nejstarších dob po dnešek, včetně jejího možného výhledu. Ve své práci představím historický vývoj správy města Brna od roku 1243 po současnost, seznámím s dnešním chodem a řízením města ve vazbě na zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a další platné právní předpisy a nastíním jeho další možný rozvoj. Ve své práci rovněž shrnuji vnitřní i vnější aspekty, které určovaly vývoj správy města, jsou výchozí pro současný stav a jeho strategické plánování budoucnosti. Jedná se o politické a ekonomické vlivy, mezinárodní situace, světové války, nálady obyvatelstva Brna a jeho potřeby v jednotlivých obdobích či potřeba zajišťovat specifické činnosti nutné pro fungování celého státu. Při zpracování své bakalářské práce jsem použil

metodu vlastní analýzy historie správy města, metodu

shrnutí stávajícího stavu správy města a platné legislativy a metodu zhodnocení strategického plánování města. Jako podporu jsem využíval historické prameny, odbornou literaturu, vlastní absolventskou práci z vyšší odborné školy, platnou legislativu pro danou problematiku, internetové zdroje a konzultace s odbornými pracovníky Archivu města Brna a dalšími odbornými pracovníky Magistrátu města Brna. V neposlední řadě se budu snažit využít i své vlastní bohaté poznatky a zkušenosti, které jsem získal během svého dlouholetého působení v Brně. Dalším z cílů mé bakalářské práce je provedení analýzy Statutu města Brna a Evropské charty místní samosprávy s dosažením komparace těchto dokumentů s právním řádem České republiky.

Od provedení této analýzy si slibuji zjištění souladu či nesouladu

stávající situace ve sféře místní samosprávy v zónách demokracie, decentralizace moci a přiblížení orgánů správy co nejblíže občanovi a to včetně práva občanů podílet se na řízení věcí veřejných.

-7-

1. Historie správy města Brna Vzhledem k dodržení lineárních vazeb údajů a informací jsem se rozhodl zahájit svoji bakalářskou práci o dnešním statutárním městě Brně historií jeho správy. Jako základní startovací rok pojednání tohoto jistě zajímavého období jsem si stanovil rok 1243. O správě Brna v období před rokem 1243 nejsou totiž k dispozici důvěryhodné informace a do roviny spekulací jsem se nechtěl pouštět. Přesto je archeologickými nálezy doloženo, že území dnešního Brna bylo lidmi osídleno již ve starší době kamenné.

1.1 Nejstarší formy správy města (1243 – 1918) Nejstarší dějiny města Brna jako správní jednotky jsou nepochybně uvozeny velkým královským privilegiem z ledna 1243 (viz příloha č.1), kterým český král Václav I. udělil brněnským měšťanům na jejich žádost neobvykle velké množství práv. Mimořádný význam tohoto aktu podtrhuje skutečnost, že Brno je jediným naším městem, které obdrželo od českého krále privilegium podobného obsahu a rozsahu. Skutečnost, že brněnští přísežní dokázali zajistit zpracování takového dokumentu a prosadit jeho vydání, svědčí o jejich politických schopnostech a nemalé právní zkušenosti.1 Dle ustanovení privilegia krále Václava I. stál v čele města sbor 24 konšelů, tzv. přísežných. Zájmy krále ve městě pak zastupoval královský rychtář, který byl pro tuto funkci vybaven králem zvláštními pravomocemi. V třicátých a čtyřicátých letech 13. století byl významný brněnský patricij Alram2 prvním, nesporně doloženým, brněnským rychtářem. Do roku 1376 bylo možno úřad brněnského rychtáře koupit od panovníka. V roce 1376 však moravský markrabě Jošt3 vydal městu privilegium, na jehož základě si mohli brněnští konšelé úřad rychtáře obsadit sami. Brno tak získalo toto neobvyklé právo jako první město v českých zemích. Městská rada následně volila i podrychtáře, který byl pověřen péčí o vězně, soudní písaře, soudní sluhy, biřice a další městské zaměstnance. Volený rychtář musel mít pro výkon svého úřadu nejenom mravní, ale také zdravotní předpoklady. Musel být v dobré fyzické kondici, mravně bezúhonný, spravedlivý, rozhodný, bohabojný

1

CIBULKA, P.: Správa města Brna v zrcadle století, EXPO DATA, Brno 2004, strana 8

2

DŘÍMAL, J., a kolektiv autorů: Dějiny města Brna I., Nakladatelství Blok, Brno 1969, strana 36

3


-8-

a uvážlivý.4 Nesměl být slepý, hluchý ani němý, nesměl být křivopřísežníkem ani levobočkem a musel být katolického vyznání. V roce 1340 je poprvé v Brně zaznamenána funkce purkmistra čili mistra konšelů, který stál v čele sboru přísežných. Úřad purkmistra zastávali jednotliví starší přísežní a v úřadu se pravidelně v intervalu čtyř týdnů střídali. Velmi důležitou úřední osobou ve městě byl městský písař. Tento vedl brněnskou městskou kancelář, vystavoval listiny pro město i pro jednotlivé měšťany. Mezi nejvýznamnější písaře této doby patřil Jan z Gelnhausenu,5 který se kolem roku 1379 stal notářem města Brna. Důležité atributy města představovaly pečeť a městský znak. Pečeti sloužily k doložení pravosti úředních listin vzešlých od rychtáře a přísežných, tedy nejvyšších představitelů obce. Brněnská pečeť, která je nestarší u nás dochovanou městskou pečetí, byla poprvé použita v roce 1247 (viz příloha č.2) a to výše zmíněným rychtářem Alramem. Brněnská malá městská pečeť z roku 1315 (viz příloha č.3) je zase nejstarší u nás dochovanou městskou znakovou pečetí.6 Český král Václav IV., kterému po smrti markraběte Jošta připadla celá Morava jako odumřelé léno, potvrdil Brnu v roce 1411 všechna městská práva, Brno však přestalo být rezidenčním městem, což se negativně projevilo v jeho dalším vývoji. Pravomoc městské rady byla v 15. století brněnskými měšťany plně respektována, zvláště pak poté, co radní dali popravit svého purkmistra, který na radnici zpronevěřil peníze určené sirotkům. Od začátku 16. století byla brněnská městská rada tvořena třemi skupinami radních. Správu města zajišťovala úřadující rada, která sestávala z rychtáře, zástupce rychtáře (seniora) a dvanácti konšelů, kteří se po čtyřech týdnech střídali na postu starosty. Po jednom roce úřadování byla tato rada nahrazena novou úřadující radou a stala se z ní stará rada. Po dalším roce se tato rada stala druhou starou radou. Členové starších rad pak požívali stejné vážnosti jako radní úřadující. Potvrzováním členů městské rady byl králem pověřen královský podkomoří.7

4


5


6

KOLEKTIV autorů, Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček, Nakladatelství Blok, Brno 1979, strana 22

7


-9-

V době renesance se Brno stalo jedním ze dvou správních center Moravského markrabství. Často se zde konaly zemské a stavovské sjezdy a zemské soudy. Jako důstojný stánek moravské samosprávy byl koncem 16. století postaven zemský dům - dnešní Nová radnice.8 V květnu roku 1621 byli ve všech moravských městech ustaveni císařští rychtáři, kteří předsedali městským radám a tím zajišťovali císařský dohled nad nimi. První konšel byl v této době nazýván primátorem.9 Do úřadu pak uváděl městskou radu královský podkomoří. Pobělohorská doba přinesla i zavádění němčiny do městských úřadů. Brno nabylo na důležitosti v roce 1642, kdy byly z Olomouce do Brna převezeny zemské desky. Tyto byly umístěny v zemském domě, kde se pak následně konaly zemské sněmy a zemské soudy a Brno se tímto krokem fakticky stalo hlavním městem Moravy.10 Za další důležitý mezník brněnských dějin a jeho správy je považována dvojí úspěšná obrana města proti obléhání švédskými vojsky pod velením generála Torstensona v letech 1643 a 1645. Obranu města, tvořenou místní posádkou a brněnskými měšťany, tehdy vedl Ludvík Raduita de Souches. Před vedením města stál nelehký úkol obnovy požáry poničeného vnitřního města a brněnských předměstí. Za statečnou obranu města se císař odměnil Brnu povýšením městského erbu tím, že dosavadní jednoduchý červenobílý znak umístil na hruď císařského orla. Členové městské rady pak byli dědičně povýšeni do šlechtického stavu. Členy městské rady však nadále vybíral královský podkomoří a největší slovo v radě měl i nadále královský rychtář. Přes velmi dobrou pověst brněnského práva bylo Brno nuceno přijmout koncem 17. století tzv. Koldínovo české právo městské11 a to v rámci sjednocení městského práva v Čechách a na Moravě. Počátkem 18. století byly členové brněnské městské rady voleni převážně z řad městské, a často i vzájemně spřízněné, aristokracie. Od roku 1725 císař Josef I. zakázal libovolné stanovování odměn za výkon úřadu konšelům a byl jim stanoven roční plat. Tento sestával z peněz a naturální dávky. Královskému rychtáři příslušelo 1 000 zlatých a osmnáct beček piva, primátorovi města pak 600 zlatých a dvanáct beček piva.

8


9


10


11

DŘÍMAL, J. a kolektiv autorů: Dějiny města Brna I., Nakladatelství Blok, Brno 1969, strana 69

- 10 -

Konšelé si ročně přišli na 300 – 500 zlatých a dvanáct beček piva. Nařízením císaře z dubna 1726 byl počet konšelů snížen na dvanáct a tomuto sboru se říkalo magistrát. V rámci justiční reformy byl v roce 1729 v Brně zřízen hrdelní soud s pravomocí i na brněnská předměstí. Z řad členů městské rady tak byli následně vyloučeni konšelé bez znalostí z oblasti práva

a podle nařízení z roku 1734 se pak brněnská městská rada

skládala pouze z právníků. Dne 18. května roku 1777 bylo v Brně zřízeno biskupství. Prvním brněnským biskupem byl jmenován František Matyáš Chorinský z Ledské. Novému biskupství město Brno darovalo chrlické panství.12 Císařským dekretem ze 4. srpna 178313 předal Josef II. plně právo volby členů svého magistrátu jednotlivým královským městům a městysům. Členové či kandidáti magistrátu však museli být schváleni po předchozí zkoušce apelačním soudem a zemským guberniem za volitelné. V roce 1784 Brňané volili 24 osob do měšťanského výboru, který tvořili řemeslníci, obchodníci, úředníci a advokáti. Po svém potvrzením guberniem zvolil pak výbor ze svého středu 8 členů do funkcí magistrátních radů a starostu. Touto reformou zanikl v Brně úřad královského rychtáře, městského rychtáře a městského syndika. Od roku 1783 fungovalo v Brně Policejní ředitelství, které převzalo pod svoji pravomoc městskou stráž a zajišťovalo udržení pořádku ve městě a na brněnských předměstích. Napoleonské války nepříznivě ovlivnily život obyvatel v Brně. Brno bylo obsazeno francouzskými vojsky v roce 1805 a 1809 a vojska s sebou vždy přinesla nemoci a hlad. Válečná léta se rovněž projevila negativně na stavu městské pokladny a město se zadlužilo. Válečná léta paradoxně v Brně nastartovaly růst průmyslu a to zejména textilního, strojírenského a kožedělného. Tento rozvoj byl dále posílen v roce 1839 získáním železničního spojení přes Břeclav s Vídní a následně v roce 1849 přes Českou Třebovou s Prahou. Prudký rozvoj průmyslu, který potřeboval stále více pracovních sil, vedl následně k nárůstu obyvatel, zejména na brněnských předměstích. Pro zajištění přehledu nad prudce se zvyšujícím počtem dělnictva v Brně byly roku 1841 vydány brněnskými magistrátními úřady dělnické knížky a služební knížky pro čeledíny.14

12

CIBULKA, P.: Správa města Brna v zrcadle století, EXPO DATA, Brno 2004, strana 33 CIBULKA, P.: Správa města Brna v zrcadle století, EXPO DATA, Brno 2004, strana 34 14 DŘÍMAL, J., a kolektiv autorů: Dějiny města Brna I., Nakladatelství Blok, Brno 1969, strana 203 13

- 11 -

Od prosince 1850 stál v čele města obecní výbor se 48 zástupci. Nejvyšším výkonným orgánem byla městská rada, složená ze starosty, místostarosty a devíti radních. Třetina členů obecního výboru pak měla být každoročně obměňována. V květnu roku 1851 byl prvním starostou sloučené velké brněnské obce zvolen rada vrchního zemského soudu Anton Haberler.15

Město Brno bylo v této době rozděleno na čtyři městské čtvrti

a sedmnáct čtvrtí předměstských. V čele každé čtvrti stál obvodní výbor, který měl devět členů, pouze v prvním obvodu, vnitřním Brně, jich bylo osmnáct. Nově ustavená správa vykonávala policejní pravomoc, spravovala obecní majetek, pečovala o chudé a městské nemocnice, starala se o pořádek ve městě a udílela měšťanské právo. Územní nárůst města sebou pro městskou radu přinesl i nutnost řešení nových problému. V průběhu 19. století zajišťovalo vedení města agendu spojenou se zásobováním pitnou vodou,

plynem,

kanalizací,

svozem

odpadků,

osvětlením

města,

elektrifikací,

pohřebnictvím, požární prevencí a nutností zajištění městské hromadné dopravy. Nový volební řád pro Brno schválil císař František Josef I. v květnu 1905 a tento se stal součástí vyrovnávací dohody mezi Čechy a Němci. Brňané, tj.osoby starší 24. let a bydlící v Brně minimálně dva roky, volili v nově vytvořeném čtvrtém volebním sboru devět městských zastupitelů. Počet členů zastupitelského sboru byl tímto zvýšen na 57. V roce 1914 měla brněnská obec 2670 zaměstnanců a platila 558 učitelů základních škol. Zahájení první světové války přijala Němci řízená brněnská radnice s nadšením a slíbila rakouské vládě všemožnou podporu. Dlouhotrvající válka přinášela městské radě čím dál větší problémy se zásobováním obyvatelstva. Pro zmírnění všeobecné bídy a zamezení lichvářství se však město snažilo udělat maximum. Například chovalo vepře, stavělo potravinářské dílny a sklady, prodávalo za minimální ceny potraviny a palivové dříví.16 Na posledním zasedání obecního výboru, které se konalo 2. listopadu 1918, oznámil starosta Ferdinand Schnitzler rozpad Rakouska-Uherska a vyzval obyvatele Brna k zachování klidu a pořádku. Německá městská rada pak předala dne 6. listopadu brněnskou radnici Čechům.

15

PEŠA, V. a kolektiv autorů: Dějiny města Brna II., Nakladatelství Blok, Brno 1973, strana 16

16


- 12 -

1.2

Správa města v letech 1918 – 1989

Po ukončení I. Světové války a rozpadu Rakouska-Uherska byla ustavena pražským Národním výborem správní komise, která zahájila od 29. října 1918 přejímku jednotlivých zemských úřadů. Vedením města Brna byl pověřen ve funkci vládního komisaře Petr Kerndlmayer z Ehrenfeldu.17

Vládní komisař stál v čele 24 členné komise pověřené

správou města, která sestávala z 16 českých a 8 německých zástupců. V dubnu 1919, na základě nové přijatého zákona, bylo k městu Brnu připojeno 22 dosud samostatných okolních obcí : Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Husovice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, Královo Pole, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky a Židenice. Volby konané dne 29. února 1920, definitivně potvrdily českou většinu na brněnské radnici. Z celkového počtu 90 zastupitelů bylo 61 Čechů a 29 Němců. V dubnu 1920 pak toto první legitimní československé zastupitelstvo zvolilo opětovně starostou Karla Vaňka. Správa jednotlivých obcí, z nichž bylo město Brno v této době složeno, byla zajišťována obecními výbory. Členy těchto výborů navrhovala volební skupina a to v dvojnásobném počtu možných členů. Městské zastupitelstvo pak z navržených vybralo polovinu s tím, že nevybraní se stali náhradníky. Všechny místní výbory měly 18 členů, pouze tři největší obce (Husovice, Královo Pole a Židenice) měly členů 24. V závěru roku 1920 byl novým starostou města Brna zvolen Bedřich Macků, který zahájil téměř dvacetiletou vládu národních socialistů na brněnské radnici. V rámci stabilizace správy a poválečných problémů byla dořešena důležitá otázka zásobování a pro řešení kritické bytové otázky se tento starosta zasadil o vznik státního stavebního úřadu pro stavební ruch, jež měl od svého vzniku v roce 1921 sídlo v Brně. V Brně měly rovněž své sídlo další státní finanční a vojenské úřady a po umístění Nejvyššího soudu do Brna se Brno stalo i důležitým soudním centrem. Z úsporných důvodů byl snížen počet městských zaměstnanců o 25 % formou neobsazování uvolněných míst a propuštěním méně schopných pracovníků.

17

PEŠA, V., a kolektiv autorů: Dějiny města Brna II., Nakladatelství Blok, Brno 1973, strana 78

- 13 -

Volby do městského zastupitelstva konané v červnu roku 1924 přinesly vítězství národním socialistům a komunistům, kteří měli v novém zastupitelstvu po 16 křeslech. Českých zastupitelů pak bylo zvoleno 67 a německých 23. V závěru roku 1925 se vzdal stávající starosta Bedřich Macků své funkce, jelikož byl zvolen senátorem a na takto uvolněné místo brněnského starosty byl zvolen Karel Tomeš, též národní socialista. Velká hospodářská krize těžce zasáhla , především v letech 1931 – 1936, i průmyslové Brno. Pro pomoc nezaměstnaným zřídila městská rada v roce 1931 Ústřední komitét pro péči o nezaměstnané v Brně. Tento komitét pomáhal nezaměstnaným nejenom cestou zajištění stravy a ošacení, snažil se však i zajistit pracovní možnosti na městských stavbách.

V těchto

letech

žilo

v Brně

kolem

zprostředkovatelna práce v polovině roku 1936

265 000

obyvatel

a

Brněnská

evidovala 17 000 nezaměstnaných.18

V posledních prvorepublikových volbách do městského zastupitelstva, které se konaly v roce 1935, zvítězili sice národní socialisté s 21 mandáty, na druhém místě se však již umístila henleinovská Sudetoněmecká strana se 13 mandáty. Starostou se stal Rudolf Spazier, jehož působení na brněnské radnici ukončila až okupace naší země. Protektorát Čechy a Morava byl vytvořen na základě rozhodnutí Adolfa Hitlera o okupaci zbytku českého území ze dne 15. března 1939. Velitelem civilní správy byl jmenován župní vedoucí Bürckel. Říšský protektor Konstantin Neurath pak počátkem července 1939 rozpustil brněnské zastupitelstvo. Brněnský nacista Oskar Judex se stal oficiálně vrchním starostou města Brna v červenci 1942. V průběhu okupace proběhla v Brně administrativní reforma. V jejím průběhu, v letech 1941 – 1942, byla zrušena katastrální území obcí, historicky vytvořených podél hradeb (Josefov, Křenová, Kožená, Malá Nová ulice, Na Hrázi, Náhon, Pekařská, Příkop, Silniční, Švábská, U svaté Anny a V Jirchářích) a tato území byla nově začleněna do ostatních katastrálních obcí ve vnitřním městě. V roce 1944 se nově k městu Brnu připojilo i městečko Líšeň. Město Brno bylo osvobozeno Rudou armádou dne 26. dubna 1945 a ihned po osvobození byla zahájena obnova města, poničeného předchozími spojeneckými nálety a byla zahájena nová, poválečná, etapa správy města Brna.

18


- 14 -

Pro zajištění správy města Brna byl následující den po jeho osvobození (27.dubna 1945) ustaven třicetičlenný národní výbor, v němž měla již své významné zastoupení komunistická strana (12 zástupců). Nepřekvapuje proto, že prvním předsedou národního výboru v Brně byl zvolen komunistický zástupce Vladimír Matula. Po ustanovení národního výboru města Brna bylo vytvořeno 23 místních národních výborů, jako nižších orgánů správy, jejíchž hlavním úkolem bylo odklizení válečných škod, obnovení dodávek elektrické energie, vody a plynu a v neposlední řadě i obnova výroby v brněnských průmyslových závodech. Již v červnu 1945 došlo k rozšíření počtu brněnských zástupců ze 30 na 90. Takto upravený národní výbor pracoval až do voleb konaných v květnu 1946, po nichž byl v červenci 1946 předsedou národního výboru zvolen Josef Podsedník. Rok 1947 s sebou přinesl novou strukturu národních výborů. Původních 23 místních národních výborů bylo zrušeno a nahrazeno deseti obvodními radami, které podléhaly Ústřednímu národního výboru zemského hlavního města Brna.19 Komunistický převrat v republice přinesl bezprostředně i zásadní změny na brněnské radnici. V únoru 1948 byl vytvořen Akční výbor Národní fronty města Brna, do jehož čela se postavil Vladimír Matula. Tento akční výbor snížil počet zástupců Ústředního (městského) národního výboru na 60 a komunisté obsadili 30 postů. V dubnu 1948 byl pak zvolen Vladimír Matula předsedou Ústředního národního výboru v Brně a dosavadní předseda Josef Podsedník byl po násilném sesazení odsouzen ve vykonstruovaném soudním procesu k 18 rokům vězení.20 V roce 1949 bylo město Brno rozděleno na 13 obvodů, jejichž správu zajišťovaly nově vzniklé obvodní národní výbory v čele s předsedou obvodního národního výboru a vlastním zastupitelstvem. Zastupitelé městských a obvodních národních výborů byli až května do roku 1954 jmenováni a odvolávání Krajským národním výborem. Stávající Ústřední národní výbor byl v roce 1954 transformován na Městský národní výbor. Předsedou nového Městského národního výboru byl zvolen Josef Kalášek. Při větší administrativní reformě v roce 1960 byl ve vlastním městě byl zredukován počet obvodních národních výborů na šest a v předměstských obcích fungovaly místní národní výbory. K městu Brnu byly připojeny obce Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora

19


20


- 15 -

a Nové Moravany. Menší administrativní reforma v roce 1964 pak přinesla zrušení městského obvodu Brno VI. se sídlem v Židenicích a následné připojení území tohoto zrušeného obvodu pod správu městského obvodu Brno IV. Snaha brněnských občanů a správy města o znovuzískání pozice významného města v rámci republiky byla korunována úspěchem 20.prosince 1968. V tento den schválilo Národní shromáždění Československé socialistické republiky Zákon o městě Brně21 a Brno se opět stalo statutárním městem v čele s primátorem. Bohužel však tento stav trval pouze do prosince 1972, kdy bylo město Brno opět vráceno na úroveň okresního města. Dalším organizačním krokem byly v roce 1970 zahrnuty do svazku města Brna obce Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice u Brna, Jehnice, Ořešín, Soběšice a Žebětín, v roce 1980 osada Útěchov. Centralizační snahy vyústily v letech 1972 – 1976 k postupnému zániku všech místních národních výborů v bývalých samostatných obcích a správu nad těmito obcemi převzalo pět velkých městských obvodních národních výborů Brno I – V.22 V tomto období zastával funkci primátora města Brna Vladimír Štroner.

1.3 Novodobá demokratická správa města (1989 – 2008) Demokratické změny ve společnosti, které nastaly po 17. listopadu 1989, měly bezprostřední a zásadní vliv i na organizaci správy města Brna a byly počátkem návratu k demokratickým formám samosprávy. Za symbolický krok k demokratické správě města lze považovat volbu Pavla Podsedníka primátorem města v dubnu 1990, který byl po 42 letech prvním nekomunistickým primátorem a navázal na práci svého otce Josefa Podsedníka, který zastával v letech 1946 – 1948 post předsedy národního výboru. V listopadu 1990 se po 44 letech konaly opět svobodné volby do obecních zastupitelstev, ve kterých zvítězilo Občanské fórum, což bylo občanské hnutí vzniklé bezprostředně po událostech 17. listopadu 1989. V prosinci roku 1990 byl zvolen do funkce primátora Václav Mencl (nyní poslanec dolní komory Parlamentu ČR). Za doby výkonu úřadu Václava Mencla byla nově vznikajícímu demokratickému prostředí přizpůsobena státní 21

Zákon o městě Brně, přijatý Národním shromážděním ČSSR dne 20.12.1968

22


- 16 -

správa a samospráva města Brna. V září roku 1991 by schválen Statut města Brna,23 kterým bylo, mimo jiné, zrušeno stávající členění města na pět obvodů a nově bylo vytvořeno 29 samosprávných městských částí. Ke dni 1.července 1992 vznikl na základě rozhodnutí České národní rady Magistrát města Brna, který převzal kompetence zrušeného Úřadu města Brna a Okresního úřadu Brno, a bezprostředně začal vykonávat současně agendu státní správy i samosprávy ve městě Brně. V letech 1992 – 1994 zastával funkci primátora Jiří Horák. V tomto období byly řešeny zejména problémy majetkové a privatizační. V rámci zkvalitnění práce magistrátu byl připraven a vydán Organizační řád Magistrátu města Brna. Tímto krokem bylo završeno období tvorby základního organizačního modelu fungování Magistrátu města Brna, který s drobnými změnami platí doposud. Musím podotknout, že hlavně období privatizace městského majetku bylo mnohdy velmi chaotické a ne vždy zcela transparentní. Město tak přišlo o mnoho domů a pozemků za zlomek skutečné tržní hodnoty. V roce 1994 byl zpracován a schválen nový územní plán města, který se odklání od plošných asanací a přestaveb území města. Nový územní plán však jen navrhuje zásadní změny na území tzv. Jižního centra a počítá se zdokonalením systému městské hromadné dopravy. Tento málo razantní zásah do městského územního plánu se následně ukázal jako chybný krok tehdejšího vedení

radnice. Ve schváleném územním plánu totiž nebyl

vytvořen zásadní předpoklad pro následný rozvoj celé městské aglomerace. Ke konci roku 1994 se konaly komunální volby, jejichž úkolem již nebylo společné úsilí o likvidaci komunistického režimu, jako tomu bylo v roce 1990, ale poprvé se jednalo o skutečné měření sil politických stran a hnutí. V Brně zvítězila Občanská demokratická strana, které od těchto voleb zůstal v rukou primátorský úřad až do listopadu roku 2006. V prosinci 1994 byla zvolena do čela města, jako první ( a zatím poslední) žena v celé historii správy města, primátorka Dagmar Lastovecká (nyní soudkyně Ústavního soudu České republiky). Ve své funkci se zaměřila především na stabilizaci hospodaření města a na problematiku rozpočtu a financování města a městských částí.

23

RICHTER, V.: Historie a současnost správy města Brna, absolventská práce VSA, Brno 2007, strana 33

- 17 -

V komunálních volbách do městského zastupitelstva v roce 1998 opět zvítězila ODS a primátorského úřadu se ujal Petr Duchoň, který následně obhájil svoji funkci i po volbách v roce 2002. Během období jeho výkonu primátorského úřadu byla zmodernizována čistírna odpadních vod v Modřicích, byla zahájena přestavba kanalizační a výstavba kolektorové sítě města, byla postavena Moravská zemská knihovna, plavecký areál na Kraví hoře a obchodní galerie Špalíček. V rámci řešení sociálních problémů a to zejména v oblasti boje proti nezaměstnanosti občanů města, byla zahájena výstavba infrastruktury technologického areálu Černovické terasy o rozloze 180 hektarů, který se nabízí domácím i zahraničním investorům pro realizaci jejich podnikatelských aktivit. K obdobným účelům slouží i Český technologický park na Palackého vrchu o rozloze 60 hektarů. Městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb v roce 2002, se stalo mnohem přehlednější, díky změně volebního zákona, která stanovila i pro komunální volby hranici volitelnosti pět procent. Bezprostředně po těchto komunálních volbách se zrodila pravostředová koalice Občanské demokratické strany a Křesťansko-demokratické unie Československé strany lidové. Zásadní změnu ve vedení brněnské radnice přinesly komunální volby konané v říjnu roku 2006. Občanská demokratická strana, která dosud ovládala vedení radnice, získala sice opět největší počet mandátů v městském zastupitelstvu, koaliční smlouva ostatních stran ji však přesto poslala do opozice. Město Brno se v této době stalo významným centrem úřadů s celostátní působností, čemuž významně pomohlo i vedení města poskytnutím vhodných objektů. Brno se stalo postupně v letech 1992 – 2003 domovem následujících institucí : Ústavní soud České republiky, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad veřejného ochránce práv (ombudsmana) a Nejvyšší správní soud. V příloze č. 6 - Přehled vedoucích představitelů města Brna (1851 – 2009) je uveden jmenný seznam čelních představitelů města Brna od roku 1851 po současnost.

- 18 -

2.

Statutární město Brno v současnosti

2.1

Statutární město dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zakotvuje v hlavě sedmé-Územní samospráva, existenci základních územních samosprávných celků, kterými jsou obce a kraje, které jsou vyššími územně samosprávné celky. Obec je při tom vždy součástí vyššího územně samosprávného celku. Ústava dále stanovuje, že územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obec pak je samostatně spravována zastupitelstvem a vyšší územně samosprávný celek je rovněž samostatně spravován zastupitelstvem. Tyto územní samosprávné celky jsou definovány jako veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Stát pak může do činnosti územních samosprávných celků zasahovat jen v případě, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to jen způsobem stanoveným zákonem. Na uvedenou ústavní právní úpravu pak navazuje úprava zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, dle které je v § 1 obec charakterizována jako základní územně samosprávné společenství občanů a v § 2 je obec definována jako veřejnoprávní korporace, která může mít svůj majetek a vystupuje v právních vztazích svým jménem a na vlastní odpovědnost a která pečuje o všestranný rozvoj svého území, o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání rovněž veřejný zájem. Zákon o obcích dále v § 3 stanoví druhy obcí a jejich rozčlenění na obce, městyse, města , statutární města a stanoví podmínky, kdy se obec může stát městysem nebo městem. Tento zákon rovněž taxativně vyjmenovává statutární města. V České republice jsou to Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav.24 Postavení hlavního města Prahy je stanoveno samostatným zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

24

§ 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) , v platném znění

- 19 -

Území statutárních měst je možno členit na městské obvody a městské části s vlastními samosprávnými orgány.25 Statutární město je tedy samostatně spravováno zastupitelstvem města, přičemž dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městské části územně členěných statutárních měst jsou spravovány zastupitelstvem městské části s tím, že dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. Při členění statutárního města na městské obvody jsou orgány městského obvodu totožné jako při členění na městské části, pouze jsou nazývány orgány městského obvodu. Obce na všech úrovních zajišťují mimo své zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích dané samostatné působnosti i výkon státní správy ve státem zákonným způsobem přenesené působnosti. Podle rozsahu státem přenesené působnosti pak rozlišujeme následující tři stupně obcí. Obec základního typu. Jedná se z pravidla o malou obec, kde je veškerá agenda obecního úřadu zajišťována starostou obce s případnou výpomocí administrativní pracovnice. Přenesená působnost je zde vykonávána v základním rozsahu svěřenému obci. Obec s pověřeným obecním úřadem. Pověřený obecní úřad je orgánem obce a vykonává vedle základní přenesené působnosti i další úkoly v rozsahu určeném zvláštními zákony ve správním obvodu pro více obcí. Jedná se například o: •

působnost na úseku přestupků

•

působnost ve věcech stavebního zákona

•

působnost na úseku životního prostředí a vodního hospodářství

•

působnost ve věcech matrik, jména a příjmení, sňatků, úmrtí

•

působnost ve věcech živnostenského zákona

Obec s rozšířenou působností vykonává přenesenou působnost pro více obcí ve správních obvodech v nejširším zákonem daném rozsahu. Záměrem zákonodárců vytvořením tohoto stupně bylo v co největší míře nahradit působnost zrušených okresních úřadů. 25

Dle § 4 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: „Území statutárních měst se může členit na městské

obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.“

- 20 -

2.2

Statutární město Brno

Po vlastním zhodnocení platných právních předpisů jsem dopěl k závěru, že město Brno je nyní v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, v platném znění , základním územněsprávním celkem, tj. obcí. Zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění , který upravuje právní postavení obcí v České republice, bylo město Brno zařazeno mezi 23 statutárních měst, tj. měst se zvláštním postavením spočívajícím v oprávnění rozhodnout o vnitřním členění jejich území. V oblasti samostatné působnosti je tedy město Brno v postavení statutárního města, dále územně členěného na 29 městských částí. O postavení brněnských městských částí je dále pojednáno v kapitole 2.5. této bakalářské práce. Město Brno je dále na základě ustanovení ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a ústavního zákona č.1/1993 Sb., Ústavy ČR, v platném znění, sídlem a centrem vyššího územně samosprávného celku Jihomoravský kraj. Současně je v přenesené působnosti podle zák. č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění, také obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Svoji přenesenou působnost pak vykonává ve správním obvodu, vymezeném vyhláškou Ministerstva vnitra26 jako území obce Brno Ve městě dále působí řada úřadů státní správy (finanční úřady, katastrální úřady, úřad práce apod.), rovněž zde sídlí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a je zde pracoviště Úřadu obce s rozšířenou působností Šlapanice, který vykonává přenesenou působnost pro některé obce okresu Brno-venkov. Zájmy statutárního města Brna hájí v současné době v nejvyšším zákonodárném orgánu ČR, tedy Parlamentu ČR, celkem 4 senátoři a 5 poslanců. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR to jsou Dana Filipi, Mgr. Ondřej Liška, Ing.arch. Václav Mencl, Mgr. Petr Pleva a JUDr. Jeroným Tejc a v Senátu Parlamentu ČR jsou to RNDr. Richard Svoboda, MBA, Ing. Rostislav Slavotínek, MUDr. Tomáš Julínek a prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc. Tito členové Parlamentu ČR mají v Brně i své poslanecké a senátorské kanceláře.

26

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním

úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění

- 21 -

2.3

Orgány statutárního města Brna

V souladu s ustanovením § 5 zákona o obcích je statutární město Brno

samostatně

spravováno a řízeno zastupitelstvem města, přičemž dalšími orgány statutárního města jsou rada města Brna, primátor města Brna, magistrát města Brna a zvláštní orgány města. Jak vyplývá ze Statutu, je město Brno členěno na 29 městských částí. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo města a v městských částech zastupitelstva městských částí. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni města je jedenáctičlenná Rada města Brna v čele s primátorem a jeho náměstky. Vedle zastupitelstva a rady je orgánem města i sněm starostů, v němž mají své zastoupení všechny brněnské městské části prostřednictvím svých starostů a členem tohoto orgánu je samozřejmě i primátor města Brna. Zastupitelstvo města Brna Zastupitelstvo obce, v našem případě Zastupitelstvo města Brna (dále jen ZMB), dle § 5 zákona o obcích samostatně spravuje statutární město Brno. Pro řízení a rozhodování ve věcech patřících do samostatné působnosti je ZMB vybaveno rozsáhlými pravomocemi, taxativně vyjmenovanými v § 84 zákona o obcích. Nynější počet členů Zastupitelstva města Brna byl stanoven v souladu s § 68 zákona o obcích na počet 55. Rozhodující pro stanovení počtu členů ZMB pak byl počet obyvatel města Brna k 1.lednu 2006, tedy roku, kdy se konaly poslední volby do obecních zastupitelstev. Stávající ZMB, zvolené ve volbách do obecních zastupitelstev, které se konaly na podzim roku 2006, má tedy 55 členů a má následující politické složení: •

19 zastupitelů Občanská demokratická strana (ODS)

•

13 zastupitelů Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

•

7 zastupitelů Strana zelených (SZ)

•

6 zastupitelů Křesťanská a demokratická unie-Čs. strana lidová (KDU-ČSL)

•

5 zastupitelů Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

•

5 zastupitelů BRNO 2006- tým J. Zlatušky (BRNO 2006)

- 22 -

V souladu s ustanovením § 117 zákona o obcích může ZMB zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor. Předsedové těchto zřízených výborů jsou vždy členové zastupitelského sboru ZMB. ZMB má v současnosti zřízeny tyto výbory: Finanční výbor ZMB, Kontrolní výbor ZMB a Výbor pro národnostní menšiny (dle § 117 odst.3 zákona o obcích). ZMB má pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna. Tato pravomoc již však není dále delegována na zastupitelstva jeho jednotlivých MČ. Rada města Brna Rada statutárního města Brna (dále jen RMB) je orgánem města dle § 5 zákona o obcích. V souladu s ustanovením § 99 zákona o obcích je RMB výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti je odpovědná ZMB. V oblasti státem přenesené působnosti přísluší RMB rozhodovat jen v případě, stanoví-li tak zákon. RMB tvoří primátor, náměstci primátora a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva statutárního města. Počet členů rady města musí být lichý, může mít nejvíce 11 členů přičemž počet členů rady nesmí přesahovat jednu třetinu celkového počtu členů zastupitelstva města. V duchu zákona o obcích byl tedy počet členů RMB stanoven na maximální počet 11 členů. Politické složení RMB je potom následující: •

5 členů RMB ČSSD

•

2 členy rady SZ

•

2 členy rady KDU-ČSL

•

2 členy rady BRNO 2006

Jak je z výše uvedeného přehledu patrno vyhrála poslední volby do obecních zastupitelstev v Brně ODS. Tato politická strana, která vedla brněnskou radnici od roku 1991, avšak vzhledem ke svému velmi nízkému koaličnímu potenciálu nebyla schopna sestavit funkční radniční koalici a skončila nakonec spolu s KSČM v opozici. Brněnskou radnici nyní vede koalice čtyř politických stran (ČSSD, SZ, KDU-ČSL, BRNO 2006) v čele s ČSSD, která též obsadila post primátora statutárního města Brna.

- 23 -

V souladu s ustanovením § 122 zákona o obcích, může RMB zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které své náměty a stanoviska předkládají RMB. RMB jsou komise též odpovědny ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti, primátorovi města jsou pak komise odpovědny ve věcech výkonu přenesené působnosti. V současnosti má RMB zřízeny následující komise: •

Komise organizační RMB

•

Komise informatiky RMB

•

Komise bezpečnosti a veřejného pořádku RMB

•

Komise RMB pro rozvoj města

•

Komise investiční RMB

•

Komise životního prostředí RMB

•

Komise RMB pro výchovu a vzdělávání

•

Komise majetková RMB

•

Komise sociální a zdravotní RMB

•

Komise RMB pro kulturu

•

Komise bydlení RMB

•

Komise dopravy RMB

•

Komise technických sítí RMB

•

Komise RMB pro tělesnou výchovu a sport

Vlastní činnost svých komisí má RMB upravenu ve Statutu komisí RMB, který byl schválen schůzí R3/088 RMB a má účinnost od 12.11.2000. Primátor města a jeho náměstci Velice zjednodušeně se dá říci, že to co v obci znamená starosta, znamená u statutárního města primátor. Ustanovení uvedené v § 5 zákona o obcích však stanoví primátora jako jeden z orgánů statutárního města a ustanovení § 140 stejného zákona udává, že ve statutárním městě plní funkci místostarosty či místostarostů náměstek či náměstci primátora. Počet náměstků primátora není zákonem omezen.

- 24 -

Primátor města Brna Primátor města Brna je zvolen ZMB, je členem tohoto zastupitelstva a je mu odpovědný ze své činnosti. Brněnský primátor je samozřejmě i členem RMB. Primátor města Brna je vrcholným představitelem města, které zastupuje navenek a má právo užívat primátorských insignií a závěsného odznaku se státním znakem České republiky. Primátor stojí v čele Magistrátu města Brna a je nadřízený všem pracovníkům tohoto magistrátu. V součastné době zastává funkci primátora statutárního města Brna pan Roman Onderka, zvolený do ZMB ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2006 za Českou stranu sociálně demokratickou. Práva a povinnosti brněnského primátora jsou stanoveny zákonem o obcích a v některých dalších souvisejících předpisech, zejména v oblasti krizového řízení, a jsou rovněž uvedeny ve Statutu města Brna. Zastupitelstvo města Brna svěřilo stávajícímu primátorovi zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti v oblasti financí a rozpočtu, zahraničních a regionálních vztahů, publicity činnosti města, vnější a vnitřní kontrolní činnosti, civilním nouzovém plánování a obranném plánování a veřejném pořádku.27 Pro názornou představu o jak rozsáhlá práva a povinnosti v případě brněnského primátora jde, uvádím zde alespoň jejich základní výčet.. Primátor města Brna dle Statutu města Brna zejména:28 •

zastupuje město navenek; má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech primátorských insignií a závěsného odznaku se státním znakem,

•

spolu s prvním náměstkem nebo jiným radním podepisuje obecně závazné vyhlášky města, nařízení města a usnesení Zastupitelstva města Brna a Rady města Brna,

•

svolává a řídí schůze Rady města Brna a zasedání Zastupitelstva města Brna,

•

může pozastavit výkon usnesení Rady města Brna, má-li za to, že je nesprávné; věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání Zastupitelstva města Brna,

•

jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele Krajského úřadu tajemníka Magistrátu města Brna a stanovuje mu plat podle zvláštních předpisů,

27

Odkaz: http://www.brno.cz/index.php?nav01=348&nav02=221

28

Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna, v platném znění

- 25 -

•

odpovídá za informování veřejnosti o činnosti města a za zpracování a zveřejnění výroční zprávy o činnosti města za předcházející kalendářní rok,

•

přezkoumává námitky proti rozhodnutí zadavatele v obchodní veřejné soutěži a při zadání veřejné zakázky, je-li zadavatelem město,

•

je oprávněn vyžadovat texty usnesení zastupitelstva a rady městské části,

•

řídí Městskou policii Brno,

•

může svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,

•

požaduje po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,

•

zřizuje zvláštní orgány města pro výkon přenesené působnosti podle zvláštních právních předpisů (např. povodňovou komisi apod.),

•

odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření města za uplynulý kalendářní rok,

•

může přijímat prohlášení o uzavření manželství snoubenců,

•

koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu města, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal; pro koordinaci záchranných a likvidačních prací si může zřídit krizový štáb,

•

je oprávněn pro účely záchranných a likvidačních prací vyžadovat pomoc podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje, přičemž tuto a další pomoc vyžaduje prostřednictvím příslušného operačního a informačního střediska Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje,

•

odpovídá za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací (v případě, že mu zásoby byly poskytnuty),

•

schvaluje vnější havarijní plány,

•

ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti je odpovědný Zastupitelstvu města Brna.

Náměstci primátora města Brna Náměstci primátora města Brna jsou voleni ZMB z řad jeho členů, přičemž ZMB rovněž určuje oblasti

působnosti náměstků primátora. Náměstci brněnského primátora dále

sledují, koordinují a kontrolují plnění úkolů v přidělených oblastech a iniciativně a podle potřeby navrhují Radě města Brna opatření k zabezpečení úkolů v přidělených oblastech. V souladu se Statutem města Brna a v rozsahu pověření RMB sledují, koordinují,

- 26 -

kontrolují a zabezpečují úkoly, které vyplývají z usnesení ZMB a RMB pro jim přidělené oblasti. Všichni náměstci brněnského primátora jsou rovněž členy RMB. Primátora města Brna zastupuje v době jeho nepřítomnosti v celém rozsahu práv a povinností I. náměstek primátora, který společně s primátorem podepisuje právní předpisy statutárního města Brna.29 V současnosti má primátor města Brna celkem čtyři náměstky zvolené ZMB: 1. náměstek primátora města Brna: MUDr. Daniel Rychnovský, zvolený za KDU-ČSL, kterému ZMB svěřilo vykonávat působnosti pro oblast sociálně kulturní, tedy zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti se zaměřením na kulturu, zdravotnictví, sociální péči, památkovou péči, projekt zdravého města, školství, mládež a tělovýchovu, - v pořadí druhý náměstek primátora města Brna: Ladislav Macek, zvolený za ČSSD, kterému ZMB svěřilo vykonávat působnosti pro oblast technickou, tedy zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti se zaměřením na investiční výstavbu, technické sítě, městskou informatiku a dopravu, - v pořadí třetí náměstek primátora města Brna: Ing. Oliver Pospíšil, zvolený za ČSSD, kterému Zastupitelstvo města Brna svěřilo vykonávat působnosti pro oblast hospodářskou, tedy zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti se zaměřením na správu a dispozice s městským majetkem, - v pořadí čtvrtý náměstek primátora města Brna: Mgr. Martin Ander, PhD., zvolený za SZ, kterému Zastupitelstvo města Brna svěřilo vykonávat působnosti pro oblast rozvoje města, tedy zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti se zaměřením na strategii města, územní plánování a rozvoj, životní prostředí, zemědělství, vodní a lesní hospodářství, koncepci a rozvoj dopravy.30

29

§ 104 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění

30

Odkaz: http://www.brno.cz/index.php?nav01=348&nav02=203

- 27 -

Magistrát města Brna Právním základem současného postavení MMB je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a Obecně závazná vyhláška města Brna č. 20/2001, Statut města Brna. Magistrát města Brna (dále jen MMB) tvoří primátor města Brna, náměstci primátora, tajemník Magistrátu města Brna (dále jen tajemník) a další zaměstnanci statutárního města Brna zařazení do Magistrátu města Brna. V čele MMB stojí primátor města Brna. Nadřízeným všech pracovníků MMB je tajemník Magistrátu města Brna. RMB zřizuje, ve smyslu § 102 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, pro určenou oblast činností magistrátu organizační útvary - odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci statutárního města Brna zařazení do MMB. O organizačním začlenění těchto odborů a oddělení do úseků rozhoduje RMB. (viz příloha č. 7 - Schéma stávajícího řízení statutárního města Brna) Do MMB nejsou naopak zařazeny volené orgány města ZMB a RMB. Tyto orgány města však zcela pochopitelně zásadním způsobem chod města a činnost MMB ovlivňují. O postavení, působnosti, právech a povinnostech osob stojících v čele MMB, tedy primátora města Brna a jeho náměstků, již bylo pojednáno v předchozí kapitole. Další nezastupitelnou roli v MMB má pak tajemník MMB a další pracovníci MMB. Tajemník Magistrátu města Brna Právní postavení tajemníka statutárního města vymezuje § 140 zákona o obcích a zákon č.312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále jen zákon o úřednících). Tajemník MMB je zaměstnancem statutárního města Brna. Tajemníka MMB jmenuje a odvolává primátor města Brna se souhlasem ředitele krajského úřadu Jihomoravského kraje. Primátor rovněž stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Jmenování či odvolání tajemníka bez souhlasu ředitele krajského úřadu je právně neplatné. Tajemník magistrátu plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům města zařazeným do MMB. Zúčastňuje se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním. Za plnění úkolů magistrátu v samostatné i přenesené působnosti je odpovědný primátorovi. Dává souhlas ke jmenování a odvolání tajemníka úřadu městské části. Je vedoucím úřadu ve smyslu zákona o úřednících.

- 28 -

Tajemník MMB nesmí, s odvoláním na ustanovení § 110, odst. 6 zákona o obcích, vykonávat funkce v politických stranách či politických hnutích. Jeho řadové členství v politické straně či politickém hnutí však není žádným zákonem výslovně zakázáno. V současné době tuto funkci v Brně zastává Ing. Pavel Loutocký. Pracovníci MMB Pracovníci MMB jsou zaměstnanci zařazení jako úředníci ve smyslu zákona o úřednících a ostatní zaměstnanci. Pracovníci MMB jsou zaměstnanci statutárního města Brna ve smyslu zákona o úřednících a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zaměstnanci MMB jsou pro výkon své pracovní činnosti zařazeni dle organizační struktury do určitého organizačního útvaru. Organizační útvary MMB Koordinační a řídicí útvar pro skupinu odborů, popřípadě oddělení, se označuje jako úsek. Zřizuje a ruší ho RMB. V jeho čele stojí vedoucí odboru v postavení vedoucího úseku (dále jen vedoucí úseku), ve smyslu zákona o obcích, který koordinuje a řídí podřízené útvary. Odbor je organizační útvar, který pro určenou oblast činností zřizuje a ruší Rada města Brna. V jeho čele je vedoucí odboru. Odbor lze dále vnitřně členit na oddělení, případně referáty. Oddělení je organizační útvar, který k zajištění určité ucelené agendy zřizuje a ruší RMB. V jeho čele je vedoucí oddělení. V případě potřeby může být oddělení dále členěno na referáty. Referát je nejnižší organizační útvar magistrátu. V případě, že je to vhodné a účelné, stojí v čele tohoto útvaru vedoucí referátu. Zřízení a zrušení referátu je v kompetenci tajemníka. Řídicí stupně MMB Řízení MMB je realizováno těmito řídicími stupni: •

primátor města Brna,

•

tajemník,

•

vedoucí úseku,

•

vedoucí odboru,

•

vedoucí oddělení,

•

vedoucí referátu.

- 29 -

Organizační řád Magistrátu města Brna Základní organizační předpis upravující vnitřní organizaci magistrátu je Organizační řád Magistrátu města Brna (dále jen OŘ MMB), který mimo otázek kompetenčních shrnuje i základní úkoly a funkce Magistrátu města Brna v oblasti samostatné a přenesené působnosti. OŘ MMB byl vypracován v návaznosti na příslušné právní předpisy, zejména zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění a Statut města Brna. OŘ MMB včetně jeho změn a doplňků schvaluje RMB. V příloze č. 8 uvádím alespoň obsah jinak rozsáhlého OŘ MMB. V souladu se zákonem o obcích MMB plní následující úkoly: a) v oblasti samostatné působnosti : •

plní úkoly uložené mu ZMB nebo RMB,

•

pomáhá výborům ZMB, komisím RMB a dalším poradním orgánům v jejich činnosti;

b) v přenesené působnosti plní : •

funkci pověřeného obecního úřadu (§ 139 odst. 1 zákona o obcích),

•

funkci obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 139 odst. 1 zákona o obcích),

•

funkci obecního úřadu pro Statutem vyhrazené působnosti, které dle zákona přísluší

•

městským částem, na základě jejich souhlasu (§ 139 odst. 3 zákona o obcích).

Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města Brna upravuje Statut, který je základním právním předpisem statutárního města Brna, a z něhož Organizační řád Magistrátu města Brna vychází.

- 30 -

2.4

Městské části a jejich úřady

Statutární město Brno je územně členěným statutárním městem ve smyslu zákona o obcích a jeho městské části (dále jen MČ) mají právní oporu své existence ve stejném zákoně. Vnitřní poměry jednotlivých městských částí, které jsou v postavení organizačních jednotek města, jsou v současnosti upraveny Obecně závaznou vyhláškou č. 20/2001, Statutem města Brna. Stávající vnitřní členění statutárního města Brna na 29 městských částí je výsledkem rozhodnutí pléna Národního výboru města Brna z

roku 1990,

učiněného v rámci polistopadových demokratických změn ve veřejné správě i v celé společnosti. Rozčlenění města na 29 městských částí znamenalo výraznou decentralizaci místní správy ve srovnání s centralistickým systémem 5 obvodů před rokem 1990. Jak již bylo výše uvedeno je město Brno jedním z 23 statutárních měst. Rozdělení výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti mezi město a městské části je stanoven Statutem města Brna. Městské části se na samostatné působnosti města podílejí například tvorbou

a

schvalováním

programu

rozvoje

městské

části

nebo

sestavováním

a schvalováním rozpočtu své MČ. Větší velikost města však přináší do systému jeho řízení často protichůdné územněsprávní aspekty. V případě aktivit charakteristických intenzivním kontaktem s obyvateli (sociální péče, evidence obyvatelstva apod.) je žádoucí jejich zabezpečení v rámci městských částí. Naopak některé činnosti, jako např. koordinace dopravního systému či vnější vztahy města, vyžadují centrální řízení. Oblast pravomocí a povinností, které město Brno postoupilo jednotlivým městským částem je jasně definována ve Statutu města Brna. Územní členění města na MČ je uvedeno v příloze č. 10 a přehled o počtu obyvatel v jednotlivých MČ, katastrální výměře MČ a katastrálním území je uveden v příloze č. 11. Dle ustanovení § 142 zákona o obcích mohou mít MČ územně členěného statutárního města svůj znak a svoji vlajku. Jak jsem při studiu dokladů ověřil, mají všechny brněnské MČ svůj znak a svoji vlajku. Znak města Brna a znaky jeho MČ je možné je shlédnout příloze č. 12 této práce.

- 31 -

Městské části statutárního města Brna jsou: Brno - Bohunice

Brno - Medlánky

Brno - Bosonohy

Brno - Nový Lískovec

Brno - Bystrc

Brno - Ořešín

Brno - Chrlice

Brno - Řečkovice a Mokrá Hora

Brno - Černovice

Brno - sever

Brno - Ivanovice

Brno - Slatina

Brno - Jehnice

Brno - Starý Lískovec

Brno - jih

Brno - střed

Brno - Jundrov

Brno - Tuřany

Brno - Kníničky

Brno - Útěchov

Brno - Kohoutovice

Brno - Vinohrady

Brno - Komín

Brno - Žabovřesky

Brno - Královo Pole

Brno - Žebětín

Brno - Líšeň

Brno - Židenice

Brno - Maloměřice a Obřany

Dle ustanovení § 5 zákona o obcích mají městské části územně členěného statutárního města zřízeny jednotlivé orgány pro výkon samostatné a přenesené působnosti. Jedná se o následující orgány MČ: zastupitelstvo městské části, rada městské části (v Brně mimo šest nejmenších MČ), starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

- 32 -

Orgány brněnských městských částí Zastupitelstva brněnských městských částí Nejvyšším samosprávným orgánem MČ je Zastupitelstvo městské části (dále jen ZMČ). Zastupitelstva jednotlivých MČ jsou složena z členů zastupitelstva příslušné MČ. Počet členů příslušného ZMČ je odvislý od počtu obyvatel, přihlášených k trvalému pobytu v příslušné městské části k 1. lednu roku, ve kterém se konají volby do obecních zastupitelstev. Stávající počty členů ZMČ na jednotlivých MČ jsou tedy nyní stanoveny k datu 1.ledna 2006 a jsou velmi rozdílné, stejně jako počet obyvatel v jednotlivých MČ. Například největší brněnská MČ Brno-střed má v současnosti 45 členů zastupitelstva a nejmenší MČ Brno-Útěchov pouze 7 členů zastupitelstva. Zastupitelstva MČ pak ze svého středu volí starostu MČ, místostarostu (y) MČ a členy rady městské části (dále jen RMČ). Základní práva a povinnosti obecních zastupitelstev jsou taxativně vyjmenovány v § 84 zákona o obcích. U brněnských MČ jsou však tyto práva a povinnosti ZMČ upraveny obecně závaznou vyhláškou 04/2008, Statutem města Brna. ZMČ může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor. Při studiu podkladů ke své bakalářské práci jsem ověřil, že zastupitelstva všech brněnských MČ mají zřízeny minimálně zákonem dané výbory. Dle ustanovení § 134 zákona o obcích ZMČ nemohou samostatně vydávat vlastní nařízení a obecně závazné vyhlášky, mohou však navrhovat obecně závazné vyhlášky města Brna. Rady brněnských městských částí Rady brněnských MČ jsou výkonným orgánem příslušné MČ v samostatné působnosti a ze své činnosti se odpovídá ZMČ. V oblasti přenesené působnosti přísluší RMČ rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon a je-li k této činnosti dále pověřena Statutem města Brna. Rada MČ je tvořena starostou MČ, místostarostou (y) MČ a dalšími členy rady. Jednání RMČ se řídí jednacím řádem příslušné RMČ. Počet členů rad brněnských MČ musí být lichý, činí nejméně 5 a nejvíce 11 členů. Dle ustanovení § 99 zákona o obcích se rada obce (MČ) nevolí tam, kde má zastupitelstvo obce (MČ) méně než 15 členů. V duchu tohoto stanovení tak nemohly být RMČ zřízeny v celkem šesti nejmenších MČ. Rady MČ, tam kde jsou zřízeny, se schází podle potřeby ke svým schůzím a její schůze jsou neveřejné. RMČ připravují návrhy pro jednání ZMČ a zabezpečují plnění ZMČ přijatých usnesení. Jako své iniciativní a poradní orgány může RMČ zřídit komise. Příslušné komise jsou pak ze své

- 33 -

činnosti RMČ odpovědny. U brněnských MČ kde je zvolena RMČ je počet komisí různý a to v závislosti na konkrétní potřebě a podmínkách v příslušné MČ. Starostové a místostarostové brněnských městských částí Funkce starosty MČ má oporu v § 5, odst. 2 zákona o obcích. Starosta MČ zastupuje svoji MČ navenek a stojí v čele úřadu městské části. Starostu MČ volí do funkce z řad svých členů ZMČ. Zastupitelstvu MČ je starosta též odpovědný za výkon své funkce. ZMČ může zvolit z řad zastupitelů jednoho či více místostarostů. Starostu pak ve funkci v době jeho nepřítomnosti zastupuje místostarosta určený ZMČ. Místostarostům MČ svěřuje ZMČ zabezpečování konkrétních úkolů. Starosta MČ svolává, připravuje a řídí jednání ZMČ, schůze RMČ a plní úkoly uložené mu jejich usnesením. Společně s místostarostou nebo jiným členem rady podepisuje usnesení ZMČ a RMČ. Starosta má pravomoc pozastavit výkon usnesení RMČ v oblasti samostatné působnosti, pokud je má za nesprávné, a věc následně postoupí k rozhodnutí nejbližšímu zasedání ZMČ. Na území MČ plní starosta MČ úkoly vyplývající z volebních zákonů a řídí činnosti při plnění úkolů ochrany a obrany obyvatel v době mimořádných situací. Starosta jmenuje a odvolává se zákonem daným souhlasem tajemníka MMB tajemníka svého úřadu MČ a stanoví jeho plat. Dále je starosta MČ oprávněn předkládat materiály k projednání do RMB a ZMB. V rámci svých povinností odpovídá starosta za zajištění hospodaření své MČ v duchu kapitol schváleného rozpočtu na příslušný kalendářní rok a za včasnou objednávku přezkumu hospodaření MČ za uplynulý kalendářní rok. Odpovídá rovněž za vedení a dodržování systémů finanční kontroly v souladu se zákonem o finanční kontrole (zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole). Při výkonu své funkce dbá o dlouhodobý rozvoj své MČ a plní další činnosti a úkoly dané mu platnými zákony a statutem města. Tajemník městské části Funkce tajemníka MČ je v Brně dle ustanovení § 140 odst. 3 zřízena pouze na MČ, kterým je Statutem města Brna ve smyslu zvláštních předpisů zcela nebo z části svěřen výkon přenesené působnosti, které běžně vykonávají pověřené obecní úřady nebo obecní úřady s rozšířenou působností. Do funkce tajemníka MČ jmenuje a z funkce odvolává příslušný

- 34 -

starosta MČ se souhlasem tajemníka MMB, přičemž jmenování či odvolání tajemníka MČ bez souhlasu tajemníka MMB je právně neplatné. Tajemník MČ plní úkoly dle pokynů starosty MČ, které vyplývají z usnesení ZMČ, RMČ a další úkoly vyplývající z pracovní náplně příslušného tajemníka. Tajemník MČ je odpovědný za plnění úkolů v přenesené a samostatné působnosti MČ starostovi MČ. Tajemník rovněž plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele podle zákoníku práce a souvisejících předpisů. V této oblasti přijímá a propouští pracovníky zařazené do úřadu MČ, navrhuje radě MČ ustavení do funkce vedoucí odborů a rovněž navrhuje jejich případné odvolání. Stanovuje též platy podřízeným pracovníkům úřadu MČ. Tajemník MČ řídí, kontroluje a koordinuje činnost pracovníků úřadu příslušné MČ a řeší případné vzniklé spory mezi jednotlivými útvary úřadu MČ. Je účasten jednání ZMČ a RMČ s poradním hlasem. Tajemník po organizační stránce zabezpečuje zasedání ZMČ, jednání RMČ, průběh komunálních a celostátních voleb a případného referenda. V souvislosti s ustanovením § 110, odst. 6 zákona o obcích tajemník MČ nesmí vykonávat funkce v politických stranách či politických hnutích. Jelikož to však není zákonem výslovně zakázáno předpokládám, že tajemník MČ může být alespoň řadovým členem politické strany či politického hnutí. Úřady městských částí města Brna Každá ze stávajících městských částí města Brna má svůj úřad. Právním základem současného postavení úřadů městských částí města Brna je zákon o obcích a obecně závazná vyhláška města Brna č. 4/2008, Statut města Brna. Úřad městské části obecně tvoří starosta MČ, místostarosta (ové) MČ, tajemník a dále pracovníci úřadu MČ, přičemž ve městě Brně je na všech MČ zvolen alespoň jeden místostarosta, na nejmenších MČ však není obsazena funkce tajemníka. Pracovníci úřadu MČ jsou pak zaměstnanci zařazení jako úředníci v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a ostatní zaměstnanci. Rozhodnutím příslušné RMČ jsou zřízeny jednotlivé odbory, jejichž zaměření je dáno vnitřní organizační normou „Organizačním řádem úřadu“.

- 35 -

V oblasti samostatné působnosti plní úřad MČ úkoly uložené ZMČ a RMČ, podporuje činnost zřízených výborů a komisí, zpracovává návrhy smluv a návrhy jiných právních úkonů, v duchu pověření RMČ uzavírá jménem města smlouvy a připravuje doklady a materiály pro zasedání ZMČ a RMČ. V oblasti přenesené působnosti pak zajišťuje úřad MČ výkon státní správy, mimo případy, kdy je tento výkon svěřen do působnosti ZMČ, RMČ či do působnosti zvláštních orgánů.

2.5

Městské organizace a jejich úkoly

Statutární město Brno a jeho městské části pro zajištění chodu města musí plnit množství úkolů spojených s infrastrukturou města, jako je doprava, péče o komunikace v majetku města, zásobování teplem a vodou, svoz a likvidace komunálního odpadu, osvětlení města, péče o zeleň, pohřebnictví a městské hřbitovy a plné mnohé další. Město Brno však rovněž působí i v oblasti zdravotnictví, kultury, školství, péče o seniory a mládež a dalších oblastech běžného života. K výkonu těchto specifických městských činností, jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu, město zřizuje příspěvkové organizace, popřípadě si za účelem prosazení a koordinace svých dlouhodobých zájmů zřizuje obchodní společnosti, u nichž je 100% akcionářem. Rovněž tak si město udržuje majetkový podíl ve vybraných obchodních společnostech, ve kterých vedení města touto cestou prosazuje a ochraňuje zájmy a potřeby města Brna. Právní oporu pro zřizování příspěvkových organizací a právnických osob, případně pro jejich rušení nachází město Brno v § 84 zákona o obcích. Ve své bakalářské práci se podrobněji zmíním a představím jen nejvýznamnější z nich, které jsem si dovolil vybrat. Nejvýznamnější může být totiž relativní pojem, který se může měnit s věkem občana, jeho zdravotním stavem či jeho ekonomickými možnostmi. Obchodní společnosti s majoritní účastí města Brna Zájmy a potřeby města Brna v těchto organizacích hájí zástupci města, delegovaní zastupitelstvem města

na valné hromady obchodních společností v nichž má město

majetkovou účast či delegovaní do ostatních orgánů těchto obchodních společností (dle ustanovení § 84 odst.g), h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění).

- 36 -

Město Brno má

v současnosti majetkovou účast celkem v deseti obchodních

společnostech. Ve své práci uvádím nejvýznamnější z nich včetně krátké charakteristiky jejich určení. Brněnské komunikace, a.s. - hlavní činností společnosti, ve které podniká a pro které je certifikována, jsou projektová a inženýrská činnost ve výstavbě při novostavbách a rekonstrukcích podzemních a inženýrských staveb, správa a údržba komunikací. Dopravní podnik města Brna, a.s. - provozuje dopravu na 13 tramvajových, 47 autobusových a 13 trolejbusových linkách v Brně a okolí, přičemž všechny linky jsou od roku 2004 plně zapojeny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Je hlavním dopravcem v brněnské hromadné dopravě. Tato organizace provozuje též elektrickou lodní dopravu na Brněnské přehradě. Technické sítě Brno, a.s. - zabezpečují provoz a správu veřejného osvětlení a podzemní kolektorové sítě. Spalovna a komunální odpady Brno, a.s. - zabezpečuje svoz komunálního a vybraného průmyslového odpadu a jeho následné energetické využití, sběr a svoz separovaného skla, PET lahví a papíru a rovněž zajišťuje provozování sběrných středisek odpadu v Brně. TEZA Holding, a.s. - základní podnikatelskou náplní této organizace je výroba a rozvod tepla a všechny související činnosti. Zajišťuje nejen dodávku tepla v páře nebo horké vodě na patu objektu, ale i dodávku demineralizované vody pro sekundární rozvody, tj. pro systémy dodávek teplé vody a ústřední vytápění. Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. - hlavní činností této společnosti je provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, výroba a dodávka pitné vody, zabezpečení odvádění odpadních a dešťových vod a jejich čištění v čistírně odpadních vod Brno – Modřice. Lesy města Brna, a.s. - společnost byla založena za účelem správy a rozvoje majetku statutárního města Brna a podnikání s ním. Tento účel spočívá v udržování a zlepšování stavu městských lesů, v trvalém zajištění vyrovnanosti lesní produkce se zaměřením na přírodě blízké hospodaření, v trvalém zajišťování rozvoje obnovitelných produktů lesa a jiných užitků z hospodaření.

- 37 -

Příspěvkové organizace statutárního města Brna Statutární město Brno je zřizovatelem 35 příspěvkových organizací, vůči kterým jsou zřizovatelské kompetence vykonávány ZMB a RMB. Pro jasné vymezení vzájemných vztahů byl vydán a schválen dokument s názvem: „Zásady vztahu statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím“. Jedná se o příspěvkové organizace působící zejména v oblasti školství, kultury, zdravotnictví a služeb. Veřejná zeleň města Brna p.o. - jako příspěvková organizace má obecně prospěšné poslání spočívající zejména v udržování, rekonstrukci a zlepšování stavu veřejné zeleně celoměstského významu, jakožto jedné z nejpodstatnějších složek životního prostředí pro současné a budoucí generace obyvatel města.

Hlavní činností organizace je správa,

zakládání, rekonstrukce a údržba svěřených významných parků a stromořadí na celém území města, pěstování okrasných dřevin a správa svěřeného majetku města Brna. Správa hřbitovů města Brna p.o. - hlavním úkolem a posláním této organizace je zajištění správy, provozu a údržby jedenácti hřbitovů na území města Brna, tj. Ústředního hřbitova,

hřbitovů

v Brně-Židenicích,

Jehnicích,

Komíně,

Králově

Poli,

Líšni,

Řečkovicích, Slatině, Soběšicích, Tuřanech a Žebětíně. Národní divadlo Brno p.o. - tato organizace provozuje, pro povznesení kulturního ducha občanů Brna ale i širokého okolí, své soubory opery, baletu a činohry v budovách Janáčkova divadla, Mahelova divadla a divadla Reduta. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně p.o. - posláním Hvězdárny je seznamovat širokou veřejnost s vědeckými poznatky z oboru astronomie a příbuzných věd, rozvíjet zájmovou činnost a podílet se na mimoškolním vzdělávání mládeže i dospělých, organizovat a provádět metodickou a výzkumnou činnost a její výsledky vhodným způsobem zveřejňovat. Zoologická zahrada města Brna p.o. - situovaná na Mniší hoře slouží nejen jako zóna klidu a pohody k odpočinku, ale jejím hlavním úkolem je seznámit především školní mládež s množstvím druhů domácích i exotických zvířat a to nejen s jejich výskytem na světě, ale i jejich způsobem života. Plný výčet těchto organizací lze nalézt v příloze č. 13 této bakalářské práce.

- 38 -

Je třeba však podotknout, že výčet nezahrnuje další desítky příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je na základě statutu některá z brněnských městských částí. Vzhledem ke skutečnosti, že brněnské městské části nemají právní subjektivitu, musí být ve zřizovacích listinách těchto organizací jako zřizovatel uvedeno Statutární město Brno, spolu s názvem příslušné městské části. Například do této kategorie spadá většina brněnských mateřských škol, základních škol a školních jídelen, které byly v souladu se statutem zřízeny právě příslušnými městskými částmi.31 Při studiu dokladů jsem dospěl k závěru, že právní forma příspěvkové organizace je nejčastější formou právnických osob, jejichž prostřednictvím statutární město Brno plní své úkoly v samostatné působnosti.

2.6

Statut města

Statutární město (německy Statutarstadt, anglicky Statutory City) je typ města, které má svoji správu organizačně řešenu podle zemského zákona nebo klíčové městské vyhlášky, statutu města, kdy oba dva typy těchto právních norem jsou označovány jako statut města. Pojem status statutárního města je pak vykládán jako povinnost či právo statutárního města vydat svůj statut města.32 V některých evropských zemích (v Itálii, ve Slovinsku či na Slovensku) mají svůj status (případně disponují právem vyhlásit svůj statut) všechna jejich města či obce. Zdaleka však ne všechny města a obce toto právo v uvedených zemích využívají. Na území České republiky je za statutární město považováno město, které má právní úpravou umožněno organizování vlastní vnitřní správy formou klíčové městské vyhlášky, jež je označována jako statut města. Statutární město pak má právo v tomto statutu stanovit územní členění města na městské části či městské obvody a vymezit jim katastrální území. Rovněž tak má právo přenést na ně vybrané působnosti plynoucí ze samostatné působnosti města, nebo přenesené působnosti výkonu státní správy města. Hlavní město Praha má v tomto systému zvláštní postavení. Podle zvláštního zákona je rovněž statutárním městem,

31

ČECHOVÁ, Renata.: Obec-základní územní samosprávné společenství občanů a jí zřizované příspěvkové organizace,

bakalářská práce, Brno 2009, str. 53 32

Odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Statut%C3AD_m%C4%9Bsto

- 39 -

běžně však je formálně označováno jako hlavní město. Jeho členění na městské obvody je dané zvláštním zákonem a má tedy právo svým statutem pouze stanovit městské části.

2.6.1 Historie statutu města a jeho právní problematika Pojem statutární město není pojmem neznámým ani v české historii. Na našem území totiž existovala statutární města již v letech 1850 až 1939, a následně pak v letech 1945 až 1948. V tomto období měla území statutárních měst charakter a postavení samostatných politických okresů. Statutární města naopak neexistovala na území tehdejšího Československa v období Protektorátu Čechy a Morava a následně pak v letech 1949 až 1967. S platností od 1.1.1968 však bylo zákonem č. 69/1967 Sb., o národních výborech postavení statutárních měst vráceno městu Brnu, spolu s Ostravou, Plzní a Košicemi. Tyto statutární města se však v úředně v běžném životě jako statutární města neoznačovala. V následujícím období pak byl vydán zákon č. 175/1968 Sb. o městě Brně, zákon č. 40/1969 Sb., o městě Ostravě a zákon č. 41/1969 Sb., o městě Plzni, přičemž Bratislava a Praha měla v té době status hlavního města. V polistopadovém období se počet statutárních měst podstatně zvýšil od 24.11.1990 a to přijetím nového zákona č. 367/1990 Sb., o obcích. Vlastní statut získala Praha po přijetí zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Zákon o obcích, např. úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění, uvádí taxativní výčet statutárních měst. Jejich statut vydává zastupitelstvo příslušného statutárního města. Ve svém statutu pak územně členěná statutární města stanoví především výčet jednotlivých MČ či městských obvodů a vymezení jednotlivých MČ nebo městských obvodů, pravomoci orgánů města v oblasti přenesené a samostatné působnosti, pravomoci jednotlivých MČ v oblasti přenesené a samostatné působnosti, vzájemnou spolupráci a součinnost mezi orgány města a orgány MČ či městských obvodů a další důležité údaje, jejichž základní výčet je uveden v § 130 zákona o obcích. Na území České

republiky

existovalo

od

listopadu

1990

celkem

13

statutárních

měst

a hlavní město Praha, které se však oficiálně jako statutární město neoznačuje. V listopadu roku 2000 se počet statutárních měst zvýšil na 16 (plus hlavní město Praha), od ledna 2003 pak dále na 19 (plus Praha) a ke konci června roku 2006 má naše republika již

- 40 -

23 statutárních měst. Tento početní stav statutárních měst v České republice je platný doposud. Úplný výčet statutárních měst je uveden v § 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.

Výsadní postavení požívá hlavní město Praha na základě zákona č. 129/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, která též tvoří i samostatný kraj.

2.6.2 Statut města Brna V souladu se Zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), město Brno zabezpečuje výkon státní správy (přenesená působnost) a samosprávy (samostatná působnost). Výkon státní správy a samosprávy provádějí na území města Brna orgány města (městských částí), kterými jsou: Zastupitelstvo města Brna (nejvyšší samosprávný orgán města), Rada města Brna (výkonný orgán v samostatné působnosti), primátor města Brna a Magistrát města Brna (zajišťující výkon státní správy i samosprávy). Orgánem města je i Městská policie Brno. V případě městských částí se jedná o zastupitelstvo městské části, radu městské části, starostu městské části a úřad městské části. Za klíčové oblasti zajištění činností města Brna lze označit zabezpečení správy a hospodaření s vlastním majetkem, zajištění hospodaření s finančními zdroji, řízení oblasti veřejných služeb, snaha a maximální hospodářský rozvoj, zabezpečení územního rozvoje a územního plánování, zajištění místního pořádku a bezpečnosti a realizace svěřeného výkonu státní správy v přenesená působnosti. Statut města Brna upravuje vnitřní poměry ve věci správy města.

Je schválen

Zastupitelstvem města Brna, který je nejvyšším orgánem samostatné působnosti. Území statutárního města Brna je členěno na 29 městských částí, které jsou organizačními jednotkami města. Nejvyšším orgánem městské části v oblasti samostatné působnosti je zastupitelstvo městské části. Město Brno, jako druhé největší město v České republice, je statutárním městem dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Nyní platný statut města je dán Obecně závaznou vyhláškou č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna, ve znění pozdějších změn.33

33

Odkaz: http://www.brno.cz/statut/

- 41 -

Statut města Brna je členěn do těchto tří tematických částí: Všeobecná část definuje: území města a městských částí, občany města, orgány města a jeho městských částí, vymezuje oprávnění zastupovat a jednat jménem města a vzájemnou spolupráci v rámci města. Zvláštní část vymezuje kompetence města a městských částí v jednotlivých oblastech činnosti, a to státní správy a samosprávy. V přílohách je uvedeno: •

vymezení území městských částí,

•

přehled činností v přenesené působnosti, které vykonávají některé městské části pro jiné městské části,

•

označování písemností vyhotovených orgány města a orgány městských částí,

•

majetek města svěřený městským částem,

•

pravidla pro svěřování majetku města městským částem,

•

kontrolní řád města Brna,

•

zajišťování krizového řízení při krizových situacích,

•

stavby a území celoměstského zájmu,

•

přehled příspěvkových organizací a obchodních společností se 100% účastí, zřízených či založených městem Brnem a městem Brnem-městskými částmi.

Pro řízení města Brna, organizaci jeho správy, jeho ekonomické řízení a informovanost veřejnosti má město Brno další dokumenty města. Do těchto dokumentů města náleží kromě Statutu města Brna též sbírka vyhlášek a nařízení obecné povahy, rozpočet města, městské, koncepční dokumenty a metodiky.

- 42 -

2.7

Evropská charta místní samosprávy

Rada Evropy (dále jen RE)

je dnes nejstarší politickou mezivládní organizací na

evropském kontinentu a byla založena v roce 1949. Od svého založení má sídlo ve francouzském Štrasburku. Tato organizace dnes sdružuje celkem 47 členských zemí a dalších 5 zemí zde působí v pozici pozorovatele. Česká republika je členem této organizace od 30.6.1993. Členství v této organizaci je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie cestou reforem členové RE dále spolupracují například v oblastech kultury nebo vzdělávání. RE jakožto evropská organizace zřídila v roce 1959 Evropský soud pro lidská práva, což je mezinárodní soudní dvůr se sídlem rovněž ve francouzském Štrasburku. Za hlavní cíl této instituce lze považovat soudní projednávání stížností na porušení Úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, tedy základního dokumentu který byl RE přijat v roce 1950. Hlavní cíle RE jsou: chránit lidská práva, pluralitní demokracii a právní stát; posilovat vědomí evropské kulturní identity a mnohotvárnosti a podporovat její rozvoj, hledat řešení problémů evropské společnosti (menšiny, xenofobie, nesnášenlivost, ochrana životního prostředí,

bioetika,

AIDS,

drogy,

organizovaný zločin,

atd.),

pomáhat

udržet

demokratickou stabilitu v Evropě podporou politických, legislativních a ústavních reforem. Za hlavní politické cíle RE považuje své postavení v roli ochránce demokratické bezpečnosti, které je založeno na dodržování lidských práv, demokracii a zákonnosti. Rada Evropy přijala dne 15. října 1985 na svém zasedání ve Štrasburku dokument s názvem Evropská charta místní samosprávy. Principielně jde o rámcovou mezinárodní smlouvu, která stanovuje pravidla postavení místní samosprávy a ke které mohou za podmínek v Chartě stanovených přistupovat jednotlivé členské státy RE. Hlavní výchozí teze Charty je právo občanů podílet se na řízení věcí veřejných cestou místních společenství, které reálně mohou zajistit efektivní správu blízkou občanům. Za Českou republiku byl tento dokument podepsán ve Štrasburku dne 28. května 1998 a pro Českou republiku Charta vstoupila v platnost dnem 1. září 1999.

- 43 -

2.8

Komparativní analýza Evropské charty místní

samosprávy s právním řádem ČR a se statutem města Brna

Jedním z cílů mé bakalářské práce je provedení komparativní analýzy dokumentu Evropské charty místní samosprávy (dále jen ECHMS) s právním řádem České republiky a se základním dokumentem statutárního města Brna, tedy platným Statutem města Brna a potvrdit soulad těchto dokumentů, či vymezit rozpory. Tuto komparativní analýzu jsem provedl pouze u základních ustanovení části I ECHMS a to pouze těch, k jejímuž plnění se naše republika ratifikací tohoto dokumentu zavázala. Jako základní srovnávací materiály jsem měl k dispozici Úplné znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/199 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy, obecně závaznou vyhlášku č. 20/2001, Statut města Brna, v platném znění, ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ústavní zákon č. zákon 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, č. 128/200 Sb., o obcích v platném znění a další zákony právního řádu České republiky.

Preambule ECHMS Ustanovení preambule ECHMS hovoří o skutečnosti, že jedním z cílů této organizace je dosáhnout jednoty mezi členskými zeměmi za účelem ochrany společného dědictví a to ochranou a realizací ideálů a zásad, mezi které řádí i oblast demokratických zásad správy. Mezi základní je pak řazena oblast občanu blízké samosprávy, založené na zásadách demokracie a decentralizace moci. Postavení statutárního města Brna jako základního územního samosprávného celku má oporu v ústavní zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. V souladu s ustanoveními zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), město Brno zabezpečuje výkon samosprávy v tzv. samostatné působnosti. Jak vyplývá z preambule SMB, je město Brno členěno na 29 městských částí, které jsou v postavení organizačních jednotek města. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti města Brna je zastupitelstvo města Brna a v jeho městských částech pak zastupitelstva jednotlivých městských částí.

- 44 -

Článek 2 ECHMS Vznáší požadavek na zakotvení zásad místní samosprávy ve zákonodárství členské země, případně v jeho ústavních zákonech.34 Tyto zásady ECHMS jsou pro území České republiky splněny v ustanovení o místní samosprávě a existenci základních územních samosprávných celků, zakotveném v hlavě sedm ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a následně v zákonu č. 128/200Sb., o obcích, v platném znění. V zákonu o obcích je pak město Brno v § 5 stanoveno jako statutární město a na základě § 130 stejného zákona má statutární město Brno upraveno své vnitřní poměry svým Statutem. Článek 3 ECHMS Tento článek vymezuje pojem místní samosprávy jako možnost a právo místních společenství si na zákonem daném území spravovat podstatnou část veřejných věcí. Tuto správu pak mají vykonávat shromáždění nebo rady, jejichž členové jsou zvoleni v tajném hlasování při dodržení principů rovného, přímého a všeobecného hlasovacího práva. Základní postavení základních a vyšších územních samosprávných celků v České republice vymezeny čl. 99) a čl. 100) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. O správě samosprávných celků zastupitelstvy, včetně povinnosti volby zastupitelstev v tajném hlasování na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva pak hovoří ustanovení ostatních článků sedmé hlavy ústavy ČR. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a změně některých zákonů v platném znění a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, následně upravují podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb do zastupitelstev obcí a krajů a rozsah soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcí a krajů. Počty členů zastupitelstev základních územních samosprávných celků, tedy obcí, a dále jejich práva a povinnosti jsou zakotveny v ustanovení zákona o obcích, počty členů jednotlivých zastupitelstev krajů, včetně práv a povinností těchto krajských zastupitelstev jsou obsaženy v zákonu o krajích.35 Ve Statutu statutárního města Brna jsou jak v Preambuli, tak v jeho

34

Dle článku 2 Evropské charty místní samosprávy: „Zásada místní samosprávy se uzná ve vnitrostátním zákonodárství a tam, kde to připadá v úvahu, i v ústavě“.

35

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění

- 45 -

třech tematických částech je jasně vymezeno postavení města, jeho územní členění na městské části a postavení orgánů města a jeho městských částí. Článek 4 ECHMS Ustanovení tohoto článku požaduje vymezení základních pravomocí a odpovědností místních společenství ústavním zákonem či zákonem. Dále je zde uvedeno, že práva a odpovědnost mají být ponechány na orgánech, které jsou běžnému občanu nejblíže a do kompetencí těchto orgánů nesmí zasahováno orgány ústředními či regionálními, pokud tak nestanoví zákon. S místními společenstvími je rovněž nutné vhodným způsobem konzultovat všechny otázky plánování, rozvoje a rozhodování v záležitostech, které se příslušných místních společenství přímo dotýkají. V České republice jsou občanu nejbližší samosprávné orgány obce, města či statutárního města (zvláštní postavení hlavního města Prahy nyní pomíjím), které jsou v postavení územních samosprávných celků. Skutečnost, že územního samosprávné celky jsou vymezeny jako veřejnoprávní korporace, které mají právo mít vlastní majetek a řídí své vlastní hospodaření vlastním rozpočtem, je stanovena v čl. 101 ústavy. V odst. 4 stejného článku ústavy je pak vysloven zákaz zásahu státu do činností územních samosprávných celků, s výjimkou ochrany zákona a v tom případě pouze zákonným způsobem. Toto základní postavení je pak u obcí dále rozšířeno v § 2 zákona o obcích, který stanoví formu vystupování obce v právních vztazích

a stanoví odpovědnost, která z těchto vztahů

vyplývá. Pravomoci obecních zastupitelstev jsou pak taxativně uvedeny v § 84 zákona o obcích. Statut města Brna pak opírá svojí podstatou o výše uvedená zákonná ustanovení a ve své zvláštní části jasně vymezuje kompetence města a jeho městských částí v samostatné, ale i přenesené působnosti. Článek 5 ECHMS Vyslovuje zákaz změny hranic místních správních jednotek bez projednání se změnou hranic dotčeným obyvatelstvem. Pokud je to zákonem povoleno požaduje projednání změny hranic formou referenda. Dle článku 11 ústavy tvoří území České republiky nedílný celek, kdy státní hranice může být měněna pouze ústavním zákonem. Toto státní území je dále, dle čl. 99 ústavy, členěno na obce (základní samosprávné celky) a kraje (vyšší územně samosprávné celky).

- 46 -

V článku 100 ústavy je pak stanoveno, že obec je vždy součástí některého z vyšších územně samosprávných celků, tedy kraje, přičemž zřídit či zrušit vyšší územně samosprávný celek (kraj) je možné pouze ústavním zákonem. Z opačného náhledu na věc a s oporou § 18 zákona o obcích je tedy možné učinit závěr, že každá část území státu je součástí území některé z obcí a každou obec tvoří jedno, nebo více katastrálních území. Výjimku tvoří, s odkazem na zákon č.222/1999Sb., o zajišťování obrany České republiky, pouze vojenské újezdy. Možnost sloučení či rozdělení dvou, či více obcí, které spolu svými hranicemi sousedí, je řešena v našem právním řádu v zákoně o obcích, kde ustanovení § 19 uvádí jasný zákonný postup při sloučení nebo rozdělení obcí. Území statutárního města Brna a jeho městských částí je vymezeno Statutem. V případě města Brna by v této oblasti mohlo jít o zřízení nové, či zrušení některé z jeho stávajících 29 městských částí. Ve Statutu města Brna není tato otázka zvláště řešena s tím, že město stejně nemá jinou zákonnou možnost než postupovat v duchu ustanovení § 20 zákona o obcích, kde je otázka zřízení a zrušení městského obvodu či městské části statutárního města dostatečně řešena. Využití institutu místního referenda případně konaného na území dotčeného sloučením nebo rozdělením obcí, případně zřízením či zrušením městského obvodu nebo městské části, je za zákonem daných podmínek umožněno ve znění § 19) a § 20) zákona o obcích. Článek 6 ECHMS V tomto článku je vznesen požadavek na umožnění místním společenstvím uzpůsobit si vlastní organizaci vnitřní struktury správy s přihlédnutím k místním podmínkám a potřebám pro zajištění účinného řízení správy a to bez dotčení obecných zákonů. V České republice je obecný rámec místních společenství dán zákonem o obcích. Tento zákon vymezuje pojem obec, městys, město, statutární město a vyjmenovává jeho základní samosprávné volené orgány jako jsou zastupitelstvo, rada obce, starosta či primátor, přičemž stanoví možný počet zastupitelů obce s ohledem na počet obyvatel a s přihlédnutím k velikosti správního obvodu36 a též stanoví možný počet členů rady obce.37 Stejným zákonem je stanoveno i postavení obecního úřadu či magistrátu

36

§ 68 zákona č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění

37


- 47 -

a tajemníka úřadu. Zastupitelstvo obce má s oporou zákona o obcích právo zřizovat jako své kontrolní a iniciativní orgány výbory, přičemž je zákonem uloženo zřídit vždy kontrolní a finanční výbor.38 Obecní rada, jak je rada obce též někdy nazývána, má vyhrazeno právo zřízení či zrušení odborů a oddělení na svém obecním úřadu a dále má právo stanovit kompetence a pravomoci jednotlivých pracovníků zařazených do obecního úřadu.39 Rada obce má rovněž zákonem o obcích umožněno zřizovat jako své poradní a iniciativní orgány komise.40 Pro zajištění plnění svých specifických úkolů jsou obce také zákonem oprávněny zřizovat příspěvkové organizace či mít majetkovou účast v právnických osobách.41 Město Brno, jako územně členěné statutární město, plně využívá možnosti na vlastní vnitřní uspořádání správy své, ale i svých 29 městských částí. Ve třech částech svého Statutu má město řešeny všechny otázky postavení orgánů města i jeho městských částí. Je zde plně definováno území města a městských částí, jasně jsou vymezeny kompetence města a městských částí pro jednotlivé oblasti působení a činnosti a nástroje k řízení k příspěvkovým organizacím a obchodních organizací, jichž je město či jeho městské části zřizovatelem nebo v nich má majetkovou účast. Podrobně je o otázce brněnských příspěvkových organizací a majetkových účastí pojednáno v kapitole 3.6. této bakalářské práce a otázce Statutu města Brna je pak věnována kapitola 3.5. této práce. Stanovení vlastního postavení pracovníků MMB v systému řízení je dán Organizačním řádem MMB a postavení pracovníků jednotlivých brněnských úřadů MČ pak vlastními organizačním řádem příslušného ÚMČ. Článek 7 ECHMS Požaduje vytvoření odpovídajících podmínek pro volené zástupce místní samosprávy, které jim umožní svobodný výkon jejich funkcí.42 Zákonem či právními zásadami mají být

38


39


40


41

§ 84 zákona č. 128/200 Sb. o obcích (obecní zřízení), v platném znění

42

Dle článku 7 odst.1 Evropské charty místní samosprávy: „Podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí“.

- 48 -

stanoveny funkce či činnosti, které by mohly být s výkonem volených funkcí v místní samosprávě ve střetu zájmů.43 Vytvoření chartou požadovaných podmínek pro svobodný výkon funkcí v místní samosprávě na území České republiky spatřuji jednak v ustanovení § 69 zákona o obcích, který stanoví, že člen zastupitelstva obce není při výkonu své funkce vázán žádnými příkazy44 a v § 70 stejného zákona, který ztotožňuje funkci člena zastupitelstva obce s funkcí veřejnou, pro jejíž výkon nesmí být člen zastupitelského sboru krácen na právech plynoucích z jeho pracovního či jiného obdobného poměru.45 Označení a stanovení funkce člena obecního zastupitelstva za funkci veřejnou má pak zásadní význam pro orientaci v souvisejícím právním předpisu, zákonu č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli poskytnutí pracovního volna zaměstnanci pro výkon veřejných funkcí, pokud nelze tyto činnosti realizovat v mimopracovní době zaměstnance46. Toto pracovní volno pak může být zaměstnanci poskytnuto v délce maximálně dvacet pracovních dní či pracovních směn v příslušném kalendářním roce.47 Zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů je v § 2 vymezen pojem „veřejný funkcionář“, za kterého je dle tohoto zákona považován i člen zastupitelstva územního samosprávného celku, dále je zde v § 3 vymezen pojem „střet zájmů“ a samozřejmě jsou v tomto zákonu stanoveny funkce či činnosti, při jejich souběžném výkonu s funkcí v místní samosprávě by se mohl veřejný volený funkcionář dostat do střetu zájmů.48 Ve Statutu města Brna je tato otázka řešena odkazem na ustanovení zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění a to uspořádání považuji za dostatečné.

43

Dle článku 7 odst. 3 Evropské charty místní samosprávy: „Funkce a činnosti, které se považují za

neslučitelné se zastáváním volené funkce v místě, stanoví zákon nebo základní zásady právní“. 44

Dle § 69 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: „Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy“.

45

Dle § 70 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích: „Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

46

§ 200 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

47

§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

48

§ 4 až § 6 zákona č. 159/2006 Sb., o středu zájmů, v platném znění

- 49 -

Článek 8 ECHMS Vznáší požadavek, aby jakýkoli správní dozor nad činností místní samosprávy byl realizován v rozsahu přiměřeném ochraně zájmů společnosti a byl vykonáván pouze v mezích ústavních zásad nebo zákonů. V naší republice, v duchu ústavního zákona, může státní aparát do činností územních samosprávných celků zasahovat jen pro ochranu zákona a to jen zákonem stanoveným způsobem.49 Předmětné ustanovení ústavního zákona je pro oblast výkonu dozoru činností místních samospráv v samostatné působnosti v České republice podrobně rozpracován v zákonu o obcích.50 Jedná se především o dohled kontrolních orgánů nad zákonností ustanovení obecně závazných vyhlášek, rozhodnutí či usnesení

a dalších případných

opatření vydaných orgány obce v samostatné působnosti. Statut města Brna řeší předmětnou otázku kontroly ve své příloze „Kontrolní řád města“. Článek 9 ECHMS V tomto článku ECHMS je vysloveno právo místních společenství na vlastní finanční zdroje, které jsou těmto společenstvím poskytované příslušným státem v rámci jeho národní hospodářské politiky. Tyto finanční zdroje mají být úměrné důležitosti a odpovědnosti stanovené místním společenstvím ústavou nebo zákony a příslušná místní společenství s nimi mohou volně nakládat v duchu svých kompetencí. Oblast vlastních finančních zdrojů místních společenství pro zajištění činností v samostatné působnosti je v České republice zajištěna zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, kde jsou v § 7 a §8 taxativně vyjmenovány jednotlivé možné zdroje příjmů obcí a krajů. Mezi hlavní zdroje pak můžeme zařadit výnosy z daní, nebo podíly na těchto daních, které jsou řízeny zvláštním zákonem51 a výnosy z místních poplatků, které jsou rovněž řízeny zákonnou úpravou.52 Dále pak mezi velmi důležité příjmy lze zařadit dotace ze státního rozpočtu či ze státních fondů, u obcí též dotace z rozpočtu kraje. Pro realizaci společného programu

49

Čl. 101, odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění

50

HLAVA VI, DOZOR, zákona č. 128/2000Sb., o obcích, v platném znění

51

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění

52

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění

- 50 -

Evropských společenství na území České republiky mohou obce i kraje použít rovněž finanční prostředky poskytnuté cestou Národního fondu.53 K zajištění úkolů v oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků lze samozřejmě použít i zdroje získané z realizace vlastního majetku či majetkových práv k tomuto majetku, výnosy z vlastní hospodářské činnosti a též výnosy z činnosti právnických osob zřízených či založených obcí nebo krajem. Pro případ krytí potřeb v případě časového nesouladu mezi nutností čerpání výdajů a plněním příjmů rozpočtu obce je možné použít i návratnou výpomoc z rozpočtu jiné obce, kraje nebo státního rozpočtu. U krajů je pak možno v tomto případě použít finanční výpomoc ze státního rozpočtu či rozpočtu jiného kraje. Oblasti rozpočtu a hospodaření města Brna jsou ve Statutu předmětem čl. 23 - Finance a rozpočet a rovněž v čl. 76 - Finanční hospodaření. Článek 10 ECHMS Za účelem plnění svých povinností mají místní společenství právo spolupracovat s jinými místními společenstvími, či se s nimi pro plnění společných zájmů v zákonem daných mezích sdružovat. Místní společenství mají rovněž právo spolupráce s místními společenstvími jiných států. Podmínky pro tuto přes hraniční spolupráci mohou být stanoveny zákonem. Místní společenství obecně mají celou škálu povinností a úkolů pro zajištění chodu obce, které vyplývají z jeho postavení a je velmi složité vyzdvihovat některé z nich. Povinnosti a úkoly obce totiž mohou být rozdílné s ohledem na velikost obce, jejím situování na území státu či důležitosti ve státním systému. Avšak úkoly v oblasti čistoty obce, zajištění zásobování pitnou vodou, veřejného osvětlení, svozu komunálního odpadu, správy a údržby veřejné zeleně, školství, kultury či veřejného pořádku a mnoha dalších řeší místní společenství vždy a všude. Pro usnadnění těchto mnohdy nelehkých úkolů a za účelem ochrany a prosazování společných obecních zájmů mají obce v České republice právo sdružovat se do svazku obcí. Vytvoření nového svazku obcí či případně přistoupení obce do svazku obcí již vytvořeného je nutné řešit smlouvou, kterou musí schválit zastupitelstva všech členů svazku obcí. Nedílnou přílohou této smlouvy jsou stanovy svazku obcí. Svazek obcí je pak v postavení právnické osoby. Celá problematika smluv členských obcí

53

§ 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění

- 51 -

svazku, stanov svazku obcí, možný rozsah spolupráce mezi obcemi a postavení občanů svazku obcí je řešena zákonnou úpravou v zákoně o obcích.54 Umožnění přes hraniční spolupráce místních společenství by mělo být v demokratických zemích samozřejmostí, jelikož společné řešení úkolů či předávání zkušeností získaných při řešení různorodé problematiky místních společenství je žádoucí a mnohdy i nevyhnutelné. Případnou spolupráci obcí a svazků obcí naší republiky s obcemi a svazky obcí jiných států řeší ustanovení § 55 zákona o obcích. Bylo by s podivem, kdyby město velikosti a významu Brna bylo v oblasti mezinárodní spolupráce výjimkou. Samozřejmě že tomu tak není a Brno věnuje zahraničním vztahům velkou pozornost. Dokladem toho může být skutečnost, že v rámci struktury MMB pracuje trvale Odbor zahraničních vztahů MMB, který na základě přijaté koncepce připravuje pro vedení města podklady pro činnost v mezinárodních projektech a sítích, ve kterých již Brno v současnosti působí, a hledá možnosti a cíle další mezinárodní spolupráce. Z celé oblasti stávající zahraniční spolupráce vyzdvihuji účast v projektu CENTROPE55, jež byl spuštěn v roce 2003, a který si jako hlavní cíle si stanovil formování středoevropského regionu k využití společných možností a příležitostí pro trvalý růst a další hospodářský rozvoj tohoto regionu. Město Brno rovněž v současné době na základě uzavřených smluv spolupracuje s jedenácti partnerskými světovými městy. Výčet těchto partnerských měst je obsahem přílohy č. 14 mojí bakalářské práce. Článek 11 ECHMS Pro ochranu svobodného výkonu svých pravomocí a zásad daných ústavními zákony či zákony mají místní společenství právo obracet se na soudy.56 Česká republika je dle ústavních zákonů demokratický právní stát a postavení územní samosprávy včetně umožnění svobodného výkonu pravomocí členů zastupitelstev územních samosprávných celků je zakotveno v Ústavě a dalších zákonech českého 54

§ 49 až § 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

55

Odkaz: http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=1249&nav03=10956

56

Dle článku 11 Evropské charty místní samosprávy: „Za účelem zajištění svobodného výkonu svých pravomocí a dodržování zásad místní samosprávy zakotvených v ústavě nebo ve vnitrostátním zákonodárství mají místní společenství právo obracet se na soudy“.

- 52 -

právního řádu. Jakékoli nezákonné narušení svobodného výkonu pravomocí místních samospráv by tedy znamenalo porušení zákona. Každý občan naší republiky pak má právo na soudní ochranu. Toto právo je dáno všem občanům Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.57

57

Čl. 36 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky, jak vyplývá ze změny provedené ústavním zákonem č. 162/1998 Sb.

- 53 -

3.

Budoucnost statutárního města Brna a jeho správy

Město Brno má velké předpoklady pro to, aby se stalo městem zajímavým, městem živým, atraktivním a perspektivním, a to nejen pro své občany, ale i své návštěvníky. Má velmi dobrou polohu ve středoevropském prostoru , svým ekonomickým potenciálem je zajímavé pro domácí i zahraniční investory a má dobře se rozvíjející průmyslovou základnu. Město je schopno nabídnout celou škálu vzdělávacích možností, v Brně mají svá sídla univerzity a další vysoké školy s velmi dobrým jménem a připomenout musíme i velkou koncentraci vývojových a výzkumných pracovišť, institucí a ústavů. Obyvatelé města pak věří, že město má ambice a všechny předpoklady vytvořit pro ně město přívětivé, poskytující velké a různorodé možnosti pracovního uplatnění, bydlení, zdravotních a sociálních služeb a kulturního i sportovního vyžití. To vše společně by mělo vytvořit z Brna opravdový domov svým občanům. Do budoucna již Brno nechce být pouze tradičním průmyslovým městem. Brněnská ekonomická základna prošla zásadní restrukturalizací, většina ekonomicky aktivních obyvatel města dnes pracuje v terciéru. V současné době město již prošlo vrcholem konjunktury a poptávky po prostorech k podnikání, na kterou velmi pružně reagovalo a věří, po ukončení celosvětové ekonomické krize, v její návrat. V budoucnosti bude podnikání ve městě založeno na prostorově nenáročných nemovitostních bázích a produkcí s vysokou přidanou hodnotou, která se chce opírat především o velmi kvalitní lidské zdroje. Brno má velkou šanci být městem bezpečným, zdravým a čistým, kde se předpokládá zásadní zlepšení nabídky aktivit pro relaxaci a naplnění volného času. Zachování a další rozvoj kulturního a historického dědictví je třeba považovat za samozřejmost. Je však nutné pamatovat i na vytváření

nových ploch pro bydlení a také rozvíjet rekreační

potenciál města spolu s jeho zázemím. Velmi bolavou otázku k řešení představuje hluková zátěž města, jejíž zdrojem je především pozemní doprava. Analytickým podkladem k řešení bude sloužit zpracovaná hluková mapa z pozemní dopravy a pro představu jak silně je město hlukem zasaženo uvádím v příloze č. 15 snímek hlukové mapy z pozemní dopravy v Brně.

- 54 -

Vedení města Brna si uvědomuje, že cesta k uskutečňování všech plánů rozvoje města nebude snadná a levná záležitost, která navíc musí probíhat cíleně a koordinovaně spolu se zapojením všech dostupných finančních prostředků. Proto pro budoucí realizaci těchto vizí vedení města zajistilo zpracování a následně schválilo tyto základní dokumenty rozvoje města Brna: •

Strategie pro Brno

•

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007-20013 I. (Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch.)

•

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007-2013 II. (Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města.)

•

3.1

Koncepce ekonomického rozvoje města

Strategie pro Brno

Rozvoj měst a regionů je téma celosvětově populární a v současné době se opírá o programy a politiky, které dávají městu, regionu či státu schopnost úspěšně se přizpůsobovat ekonomickým změnám pomocí zlepšování vlastního konkurenčního postavení. Nastolená problematika je velmi vnímána i komunální sférou v České republice, pro kterou je silnou motivací k tomu, aby města a regiony dosáhly pomocí strategického plánování svých dlouhodobých rozvojových cílů. Obecně lze tedy strategii rozvoje města chápat jako interaktivní a konsensuální procesy, v jejichž průběhu se město snaží nalézt odpovědi na otázky: Kde se město aktuálně nachází? Kam chce město v horizontu strategie dospět? Jaké základní cíle si k tomu stanoví? Jakými cestami a opatřeními chce dosáhnout vytyčených cílů? Toto je zřejmě nejobecnější definice strategického plánu. Ve velkých městech dnes navíc strategické plány přispívají ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a udržitelnosti žádaného růstu. Strategické plány jsou nástrojem selektivním a proces jejich přípravy je komunální

- 55 -

politikum. Z těchto důvodů je moderní management považuje jako klíčové pro průběžné úspěšné řízení rozvoje měst.58 Před zpracováním této části mé bakalářské práce jsem i já položil základní otázky: Co město Brno potřebuje a jakou má představu o své budoucnosti? Odpovědi na tuto otázku jsem nalezl v dokumentu města Brna s názvem Strategie pro Brno, který jednak definuje vizi města a jednak naznačuje cesty jak vize dosáhnout. Předpokládám, že nalezení osobního postoje k takto definovaným a nastaveným vizím je skutečnou výzvou a velkým tématem pro současnou i budoucí politickou reprezentaci města Brna. Je však zcela zřejmé, že sebelepší strategie nemůže být uvedena do života bez široké spolupráce s dalšími partnery: podnikateli, odborníky z vysokých škol a zástupci odborné i laické veřejnosti. Ambicí a cílem aktualizované Strategie pro Brno je být dokumentem dlouhodobě závazným, přesahujícím horizonty volebních období, tedy dokumentem, který přispěje k dalšímu urychlení rozvoje města Brna a k posílení konkurenceschopnosti nejen v rámci České republiky, ale i Evropské unie. Strategie pro Brno je základním strategickým dokumentem pro město Brno. Jedná se o kompletní aktualizovaný strategický plán rozvoje města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna dne 26. 6. 2007. Tento plánovací dokument je sestaven ze dvou hlavních částí: analytické, která zahrnuje profil města a analýzu SWOT a návrhové, jež zahrnuje strategickou vizi a strategický skelet. Profil města je výstupem stávající situační analýzy města Brna formou souboru vybraných údajů, posouzením jejich vzájemných vztahů a odhadů budoucího vývoje rozhodujících pro stanovení rozvojového potenciálu města. Profil města analyzuje těchto pět základních priorit: •

image města a vnitřní/vnější vztahy

•

místní ekonomický rozvoj

•

kvalita života

•

výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

•

doprava a technická infrastruktura

58

Odkaz: Strategie pro Brno, koncepční dokument, schváleno Zastupitelstvem města Brna dne 26.6.2007

- 56 -

Analýza SWOT (SW = strengths and weaknesses; OT = opportunities and threats) se zaměřuje na souhrnné formulace analytických poznatků, identifikovaných vazeb a jejich zatřídění do jednotlivých oblastí. Definuje vnitřní slabé a silné stránky, vnější možnosti a příležitosti, včetně případného ohrožení. Cílem analýzy SWOT je pak uspořádání a vyhodnocení zjištěných poznatků a vytvoření informační základny pro možnost formulování strategické rozvojové vize města a hlavních strategických cílů podle stanovených problémových oblastí. Na základě zjištěného profilu a výsledků analýzy SWOT je následně sestavena strategická vize, jež je následně základem pro stavbu strategického skeletu ve struktuře: priority, cíle a opatření strategie. Na výše uvedené fáze Strategie pro Brno pak navazuje fáze realizační, tj. sestavování návrhu akčních plánů. Těmito akčními plány jsou v současnosti integrované plány rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007-2013 a koncepce ekonomického rozvoje města. Rozvojové projekty města budou analyzovány ve vztahu k prioritám a cílům aktualizované strategie, budou posuzovány vzhledem k jejich socioekonomickému přínosu pro město Brno a samozřejmě porovnávány s krátkodobými až střednědobými rozpočtovými výhledy města Brna. Akční plány a koncepce nejsou součástí dokumentu Strategie pro Brno, můžeme je však považovat za následnou formu realizační dokumentace.

3.2

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna

Zdůvodnění potřeby vytvoření integrovaného plánu rozvoje města Brna Dominantním centrem Jihomoravského regionu, které soustřeďuje třetinu obyvatel kraje, je statutární město Brno, které je také přirozeným centrem administrativně správních institucí, ekonomických činností a kulturních a sportovních aktivit. Nové programovací období 2007 – 2013 nabízí České republice možnost realizovat strategické záměry k posílení konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti za pomoci finančních prostředků z evropských fondů. Objem finančních prostředků plynoucích do ČR je značný, proto je nutné nastavit mechanismy jejich efektivního čerpání. Některým

- 57 -

městům se naskytla možnost využít pro svůj komplexní a udržitelný rozvoj metodu integrovaného přístupu. Integrovaný plán rozvoje měst zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech a zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Cílem je zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města jako póly rozvoje regionu prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města či v rámci řešení celoměstského tematického problému. V programovém období 2007-2013 patří integrovaný plán rozvoje měst k nejvýznamnějším koordinačním mechanismům pro intervence Regionálních operačních programů, Tematických operačních programů a Integrovaného operačního programu zacílené na rozvoj měst. Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj definuje integrovaný plán rozvoje měst jako soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho nebo více operačních programů. Integrovaný plán rozvoje města Brna je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémových či rozvojových oblastí města (územních nebo tematických) v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013. Prezentace souladu s nadřazenými strategickými dokumenty Statutární město Brno definuje klíčové oblasti podpory v rámci Integrovaného plánu rozvoje města (dále jen IPRM) v návaznosti na stávající strategie a platné koncepční dokumenty na místní, regionální i nadregionální úrovni. Integrovaný plán rozvoje města Brna musí být v souladu nejen s rozvojovými potřebami a prioritami, které byly identifikovány jako významné oblasti pro území města Brna a jeho rozvoj,

ale rovněž

s prioritami

Jihomoravského

kraje

jako

vyššího

územního

samosprávného celku a současně také v souladu s Regionálním operačním programem NUTS II Jihovýchod. Dalším zdrojem jsou jednotlivé dotčené tematické operační programy a právní normy jak České republiky, tak Evropské unie.

- 58 -

Relevantní strategické dokumenty jsou: •

Národní rozvojový plán

•

Národní strategický referenční rámec

•

Strategie udržitelného rozvoje

•

Strategie hospodářského růstu

•

Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 – 2013

•

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod

•

OP Životní prostředí

•

Program rozvoje Jihomoravského kraje

•

Program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji pro roky 2007 - 2013

•

Strategie pro Brno

•

Regulační plán Městské památkové rezervace

•

Územní plán města Brna

Strategické cíle Vysoké a ambiciózní cíle, které si město Brno vytyčilo ve své „Strategii pro Brno“ lze realizovat pouze implementací kvalitních nástrojů řízení potřeb města. Integrovaný plán rozvoje města Brna je vnímán jako nástroj pro efektivní koordinaci urbánní politiky spojený s možností přílivu podstatného objemu finančních prostředků ze zdrojů mimo rozpočet města. Ve městě byly velmi citlivě vytipovány problémové okruhy, které by měly být v rámci integrovaného plánu rozvoje řešeny tak, aby realizací vhodných opatření bylo dosaženo vyváženého udržitelného územního rozvoje. V souladu s principy tvorby Integrovaného plánu rozvoje města Brna

a Sdělením komise Radě a Evropskému

parlamentu ze dne 13. 7. 2006 SEC (2006) 928 byly v integrovaném plánu statutárního města Brna vybrané tyto strategické cíle: •

Ekonomický rozvoj

•

Sociální integrace

•

Životní prostředí

•

Přitažlivá města

•

Dostupnost a mobilita

•

Správa věcí veřejných

- 59 -

Stávající dokumenty strategického plánu Stávající „Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007-20013“ je v současnosti rozpracován ve dvou dokumentech. IPRM I, který je tematicky vázán na problematiku komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch a IPRM II , který je tematicky vázán na problematiku zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města. Zónově vymezený Integrovaný plán rozvoje města Brna (IPRM I) akcentuje témata: ekonomický rozvoj, životní prostředí, přitažlivost města a dostupnost a mobilita v zóně vymezené Městskou památkovou rezervací v Brně. Druhý zónově vymezený Integrovaný plán rozvoje města Brna (IPRM II) pak akcentuje témata: rozvoj volnočasových aktivit lokálního a celoměstského významu přístupných široké veřejnosti, rozvoj sociálních a zdravotnických služeb celoměstského významu, rozvoj nástrojů pro efektivně komunikující úřad a podpora rozvoje vědy a výzkumu ve městě. Koncepce ekonomického rozvoje města Ve veledůležité sféře ekonomického rozvoje města Brna bylo již dříve analýzami definováno velmi široké spektrum významných bariér a problémů, které svojí podstatou brání žádoucímu ekonomickému rozvoji města. Celá problematiky byla rozdělena do následujících tří oblastí: •

podnikatelské prostředí, územní a majetková problematika

•

konkurenceschopnost města, zaměstnanost, výzkum a inovace ve městě

•

hospodářský marketing města, cestovní ruch, kongresový průmysl

Pro řešení takto definované ekonomické problematiky byly zahájeny práce na „Koncepci ekonomického rozvoje města“ (dále jen KERM). Tato koncepce si vzala za svůj cíl zvýšit konkurenceschopnost města Brna v globální soutěži o regionální ekonomickou prosperitu. V sestavovaných expertních skupinách je počítáno s účastí zástupců podnikatelského sektoru, profesních sdružení a komor, akademické sféry a pracovníků z oblasti veřejné správy a to včetně odborů MMB. Předpokládá se, že účast odborníků v jednotlivých expertních skupinách KERM přinese potřebnou prestiž této ekonomické koncepce. Práce na dokumentu KERM byly zahájeny bez ohledu na současný celosvětový globální ekonomický útlum a jeho prvotním cílem je stanovení dlouhodobé koncepce

- 60 -

ekonomického rozvoje města. Tento dokument by měl rovněž přinést usnadnění podnikání v Brně pro domácí a zahraniční investory.59 S přípravou technické infrastruktury na pozemcích vhodných pro tyto podnikatelské aktivity již město ve vhodných lokalitách zahájilo práce. Vzhledem k tomu, že město Brno již dříve identifikovalo více problematických okruhů, lze předpokládat, že bude následně vytvořeno více integrovaných plánů rozvoje města Brna.

59

ZEZŮLKOVÁ, Marie.: článek „Ani NERV, ani MOZEK. Město má KERM“, Brněnský METROPOLITAN, informační

noviny občanů statutárního města Brna, říjen 2009, ročník 5

- 61 -

4.

Zhodnocení výsledků srovnání vývoje

V úvodní části své bakalářské práce jsem se snažil chronologicky shrnout postupný historický vývoj správy města Brna. Přesto, že jsem se maximálně snažil vyhnout „místopisnému dějepisu“, obsahuje moje úvodní část práce i popis historických událostí, které měly vliv na vývoj správy města a bez kterých by tato práce byla těžko srozumitelná. Podařilo se mi však ověřit, že určitý základní okruh úkolů vedení města je historicky neměnný. Správní instituce města vždy řešily a budou řešit vždy úkoly spojené se zásobování obyvatelstva pitnou vodou, čistotou města, bezpečností a veřejným pořádkem, řešením odpadového hospodářství, kulturou, školstvím a mnoha dalšími úkoly, bez kterých si běžný chod velkého města nelze představit. Z chronologického vývoje správy města Brna je zřejmé, že městské úřady vždy řešily i úkoly v celozemském či později celostátním zájmu. Tato problematika, dnes nazývaná přenesená působnost, byla různá a to v závislosti na momentální situaci v zemi. Rekrutování branců a ubytování vojska ve válečných letech, výběr daní pro panovníka, správa pozemků, civilní obrana, sociální problematika – to je jen zlomek celé škály těchto úkolů. Historické údaje nám ukazují, že Brno mělo ve svých zastupitelských sborech vždy velice vzdělané, vážené a ctěné odborníky, na které se obraceli o radu i panovníci a městské rady z širokého okolí. Rovněž politickou kulturou, uměním politického vyjednávání, obratností v jednáních ale třeba i sounáležitostí konšelů, bylo Brno pověstné. Nyní již není třeba, aby městská rada byla složena ze samých právníků, jako tomu bylo ve čtyřicátých letech 18. století, je však nanejvýš žádoucí, aby si každé nové vedení města uvědomovalo, na jak slavnou historii navazuje. Nikdo již dnes členy městského sboru zastupitelů nepovýší za zásluhy do šlechtického stavu, jak se to v minulosti stávalo, stejně tak si mohou nechat pouze zdát o naturální podobě odměny za výkon úřadu (třeba v 18. století to byly bečky piva). Je však třeba trvale dbát na vzdělanost a fundovanost městských úředníků, jejich morální profil a lidskost při jednání s občany. Vím, že město v současnosti neumí zaplatit skvělé odborníky tak dobře jako privátní sektor. Pořád je však dostatečný prostor pro získání vzdělaných a věci oddaných úředníků.

- 62 -

Z mé bakalářské práce je patrné, že město Brno zaznamenalo ve své novodobé historii po událostech 17. listopadu 1989 bouřlivý rozvoj. Jsem však přesvědčen, že zdaleka ne vždy vedení města postupovalo správně a jsem přesvědčen, že vývoj města Brna mohl být ještě mnohem dynamičtější, pokud by bylo odpovědně a transparentně postupováno například při privatizaci městského majetku či při schvalování územního plánu města. Rovněž otázka nárůstu individuelní dopravy ve městě měla být řešena důsledněji. Spoléhat se na to, že vše vyřeší po dobudování Velký městský okruh, je dle mého názoru řešení velmi krátkozraké. Město mělo jistě i možnost ovlivnit zánik největších světoznámých brněnských firem nebo podstatné omezení jejich výroby. Správným krokem je bezesporu současná snaha o vytvoření podmínek pro výstavbu průmyslových komplexů na území Brna s pomocí zahraničního i domácího kapitálu a tím řešení otázky zaměstnanosti. Je zde však otázka, zda by toto bylo nutné v takovém rozsahu provádět, pokud by „staré“ brněnské firmy fungovaly dále. Z těchto chyb by se mělo stávající vedení města poučit a nadále by mělo postupovat razantně,

důsledně a transparentně. Po dvaceti letech budování nové demokratické

společnosti již totiž neobstojí dříve slýchané výmluvné odpovědi typu „Chybami se člověk učí“ nebo „Teprve se učíme město řídit“. Při zpracování své bakalářské práce jsem se snažil nalézt odpověď na celkem důležitou otázku, proč je Brno v současné době rozděleno na 29 správních městských částí, když za totalitního režimu bylo členěno pouze na pět městských obvodů. Dospěl jsem k názoru, že za bývalého režimu byla totiž snaha o maximální centralizaci moci a o řízení města se rozhodovalo na sekretariátech Komunistické strany. Pět městských obvodů tedy stačilo. V dnešním demokratickém zřízení je naopak snaha dostat správu obce co nejblíže k občanovi, kterému by měla sloužit a občan by měl mít možnost se na ní podílet. Přesto si myslím, že stávajících 29 městských částí je na město velikosti Brna mnoho a že by vedení města mělo zvážit, s ohledem na vysokou ekonomickou náročnost tohoto uspořádání města a velikostní nepoměr mezi městskými částmi, rozumnou redukci počtu brněnských městských částí. Dle mého názoru by pro zajištění řízení města plně stačilo 12 až 14 městských částí. Vždyť nyní stojí vedle sebe městské části Brno-střed se 86, či Brno-sever se 46 tisíci obyvateli a městské části Ořešín či Útěchov, obě s pouhými 590 obyvateli. Dle mého názoru je však dosažení snížení stávajícího počtu městských částí v nynější době nereálné. K redukci by bylo třeba změnit stávající Statut města Brna odsouhlasením

- 63 -

v ZMB, kde však sedí i uvolnění funkcionáři jednotlivých MČ. Odhlasováním redukce počtu MČ by si tak vlastně v mnoha případech odsouhlasili zrušení svých dobře placených postů, či postů svých stranických kolegů, což je při stávající politické kultuře a situaci ve společnosti v současné době nemyslitelné. Stanovení cílů budoucího rozvoje města Brna je nutný a nevyhnutelný krok stávajícího vedení města. Realizace vlastních plánů rozvoje vygenerovaných ze stanovených cílů však staví před nynější i budoucí správu města Brna úkoly velmi nesnadné, nicméně reálné. Jednak se nyní do všech oblastí promítá celosvětová hospodářská krize a bude o to složitější zajistit pro realizaci plánů rozvoje finanční zdroje a jednak nynější výchozí stav městské infrastruktury je slušně řečeno hanebný. Městské pozemní komunikace jsou až na výjimky v dezolátním stavu, stejně jako infrastruktura provozovatele městské hromadné dopravy. Město je zahlceno silniční dopravou a parkujícími vozidly. Mnohé kanalizační sběrače a vodovodní rozvody jsou 80 až 100 let staré a ani o tepelných rozvodech a rozvodech plynu není možné hovořit v superlativech. Rovněž opravy městských bytových domů budou v brzké době vyžadovat nemalé finanční náklady. Velmi zarážející je otázka lokální roztříštěnosti úřadu Magistrátu města Brna, které velmi ztěžuje občanům vyřizování záležitostí běžného života. Jednotlivé odbory úřadu jsou totiž rozsety po Brně v různých objektech, což ztěžuje orientaci občanů, a tyto jsou povětšinou situovány v centrální části města a tudíž bez možnosti parkování a mnohdy i s delší pěší dostupností od prostředků MHD. Pro zlepšení operativního řízení a orientaci občanů vedení města doporučuji urychlit centralizaci útvarů úřadu Magistrátu nejlépe do jednoho objektu, či několika málo objektů, s dostatečně kapacitním parkovištěm a snadnou dostupností brněnskou MHD. Pro tento krok se nabízí plánovaný rozvoj sektoru jižního centra města. Vycházím z předpokladu, že přes prudký rozvoj elektronických informačních technologií, kterých MMB široce využívá,

bude běžný občan pro vyřízení svých

záležitostí nucen ještě několik dlouhých let navštívit osobně některý z úřadů. V Brně je již dnes velmi vysoká koncentrace uměleckých aktivit a především počtem sedadel v brněnských divadlech a dalších kulturních zařízeních v přepočtu na obyvatele města patří dnes Brno k předním městům v Evropě. Doporučil bych tedy vedení města, aby se dále nevěnovali snahám o rozšíření počtu kulturních zařízení, ale své snahy napřeli do údržby

a

oprav

kulturních

zařízení

stávajících,

- 64 -

spolu

s dalším

zkvalitněním

kulturně-umělecké oblasti. Bude třeba též dořešit financování fenoménu brněnské kultury, jelikož kultura ve městě Brně svým významem a kvalitou přesahuje jak jeho hranice, tak hranice regionu, ale i státu a nemůže tedy nést veškeré náklady na oblast kultury pouze město Brno. Je otázkou, zdali by situaci neprospělo definovat veřejné služby v oblasti kultury jako služby veřejně prospěšné a adekvátně tomu upravit příslušné právní normy. Pro zapojení města do celoevropské dopravní sítě je prioritou fungující letecké spojení, nezbytnou alternativou pak dostatečná obsluha města v rámci evropské železniční sítě. Současné využití brněnského letiště je nedostatečné, problémem je otázka schopnosti Brna i celého regionu vygenerovat ekonomicky udržitelnou poptávku po leteckém spojení. Pro dálkovou železniční dopravu, schopnou konkurovat dopravě letecké, je klíčový zejména modernizovaný 1. železniční koridor, umožňující spojení Berlín – Vídeň. Brno je městem obsluhovaným vlaky Eurocity i Supercity s vysokorychlostní soupravou Pendolino. Vnitřním handicapem města v oblasti železniční dopravy je stále otevřená problematika modernizace brněnského železničního uzlu, která determinuje i způsob napojení na budoucí systém vysokorychlostních tratí. Silniční doprava vychází ze stejného prostorového uspořádání jako doprava železniční. Kostru dálkové silniční sítě tvoří dálnice D1 a D2, rychlostní komunikace R52, respektive R43. Dílčími slabými stránkami bezprostředně ovlivňujícími město je nedokončení rychlostní komunikace R43, současné přetížení dálnice D1 na úseku Praha – Brno a nedokončené rychlostní spojení s Vídní (R52 a rakouská A5). Plány rozvoje jsou velkolepé, je však potřeba jednat. Skončit s politickými půtkami na radnici, pokud to vůbec lze a napřít úsilí všech zastupitelů a radních k řešení problémů stávajících a k realizaci stanovených cílů rozvoje města. Jako zásadní bych viděl projednání a schválení nového územního plánu města Brna spolu s promyšlenou dopravní obslužností města. Důležitých a složitých úkolů stojí před vedením města Brna opravdu hodně. Jelikož však v Brně žiji a pracuji již téměř 30 let, jsem optimista. Mám totiž možnost srovnání situace v 80 létech minulého století a dnes. Brno přes všechny nesnáze udělalo ohromný krok kupředu. Přeji tedy vedení města Brna a jeho občanům, aby strategické vize všeobecného rozvoje a rozkvětu našeho města došly svého naplnění v co nejkratší době.

- 65 -

4.1. Zhodnocení výsledků komparativní analýzy Evropské charty místní samosprávy s právním řádem ČR a se statutem města Brna Evropská charta místní samosprávy je význam dokument pro místní samosprávy evropských zemí a proto je velmi pozitivní, že závěr komparativní analýzy vyznívá kladně jak pro Českou republiku jako samostatný, svrchovaný a demokratický stát, tak pro jeho druhé největší město ČR - Statutární město Brno. Realizací komparativní analýzy jsem dospěl k závěru, že jak právní řád naší republiky, tak základní brněnská městská vyhláška, jakou je statut města Brna, jsou plně v souladu s požadavky těch ustanovení Evropské charty místní samosprávy, k jejímuž plnění se Česká republika ratifikací této mezinárodní smlouvy zavázala. Naše demokratická země se totiž nezavázala k plnění Charty v plném jejím rozsahu, ale cítí se být vázána pouze 24 odstavci tohoto dokumentu, což ustanovení Charty připouští. Na některé jednotlivá ustanovení ECHMS jsou totiž v různých zemích rozdílné názory, které poukazují například na obtížnost jejich realizace vzhledem na tradice příslušné země. Při studiu jednotlivých materiálů jsem pak pochopil proč se naše země nepřihlásila k plnění dokumentu v plném rozsahu. Například splnění požadavku na to, aby si místní samosprávy byly oprávněny upravit výkon pravomocí realizované v přenesené působnosti dle svého uvážení a s ohledem na místní podmínky, není V ČR reálné, jelikož v ČR platí jednotný, zákonný systém výkonu státem přenesených pravomocí. Při realizaci komparativní analýzy jsem prostudoval celou škálu zákonů a dokumentů, jejichž srozumitelnost nebyla vždy jednoduchá. Dovolil bych si tedy závěrem aspoň našim zákonodárcům doporučit zjednodušení a zprůhlednění zákonné úpravy ve sféře příjmové oblasti územních samosprávných celků. Přes skutečnost, že formulace ustanovení Charty vyhovuje více historickému středoevropskému typu místních samospráv a v některých zemích bylo obtížné její sladění s místní legislativou, považuji za velký úspěch dosažení přijetí tohoto dokumentu. Je velmi pozitivní, že i naše republika se přijetím ECHMS zařadila mezi evropské demokratické země, které vyslovily závazek vytvoření zákonných podmínek decentralizačním procesům umožňujících činnost územních samospráv, jejich ochranu, posilování a další rozvoj.

- 66 -

Závěry a doporučení V úvodní části své bakalářské práce jsem popsal a shrnul základní mezníky historického vývoje města Brna a jeho správních orgánů. Poukázal jsem na specifické problémy vlastního města i úkoly plněné městem v celozemském či později celostátním zájmu, kterými se Brno, jako historické hlavní město Moravy, ve své historii potýkalo a nastínil jsem, jak si brněnská městská správa s řešením mnohdy nesnadných úkolů poradila. Statutární město Brno je i dnes významným administrativním centrem, „hlavním městem“ české justice, významným regionálním zaměstnavatelem, střediskem centrálních orgánů státní správy a sídlem mnoha dalších významných institucí a všech typů škol. Vzhledem k těmto aspektům jsem v další částí své práce provedl posouzení právní opory stávajícího postavení města a jeho správních orgánů v našem právním řádu, objasnil jsem problematiku jeho členění na městské části, přestavil jsem organizaci správy města včetně práv a povinností orgánů města, ozřejmil jsem význam a postavení městských organizací a nastínil jsem význam města v celorepublikovém i

celoevropském měřítku. Při

zpracování této kapitoly jsem se pozastavil nad stávajícím počtem brněnských městských částí, kdy zachování počtu 29 velikostně diametrálně rozdílných městských částí se mi jeví jako zcela ekonomicky neefektivní. Pro mne velmi poučná byla realizace komparativní analýzy, v rámci které jsem řešil soulad právního rámce naší republiky spolu se Statutem města Brna a požadavky Českou republikou přijatých ustanovení Evropské charty místní samosprávy. Potěšilo mne, že jsem po provedení této analýzy mohl učinit závěrečné konstatování souladu všech těchto dokumentů. Vedení města Brna má tedy dán zákonný rámec pro výkon práv a povinností při správě svého územně samosprávného celku a činnost místních samospráv, který je běžný v demokratických zemích. Bylo by však nadmíru vhodné využít zákonodárnou moc kraje a brněnských zástupců v Parlamentu ČR k iniciování legislativních změn některých zákonů z oblasti veřejné správy, vedoucí k větší transparentnosti a zjednodušení právních předpisů a to především ve sféře příjmové oblasti územních samosprávných celků. Žádné město velikosti a významu města Brna se neobejde bez plánů a strategií na svůj další rozvoj. Proto jsem v závěrečné části své bakalářské práce představil plány rozvoje statutárního města Brna pro střednědobou a dlouhodobou budoucnost, ve kterých si město

- 67 -

odpovídá na otázky v jakém horizontu a kam má směřovat, jakým způsobem toho dosáhnout a kolik a v jakém období bude realizace záměrů stát. Pro vytvoření své bakalářské práce jsem prostudoval množství zákonů, odborné i populární literatury a dalších materiálů, které mne snad opravňují k vyslovení závěrečného názoru, že statutární město Brno má své fungovaní postavené na zákonném právním rámci, občané zde žijí převážně rádi a další rozvoj města mají v rukou občané města a jimi zvolení zastupitelé města či městských částí. Závěrem své bakalářské práce mohu konstatovat, že se mi podařilo splnit vytyčené cíle a že ze závěrů zkoumání jsem osobně potěšen. Věřím, že pohled do minulosti a současnosti města Brna a jeho správy, spolu s náhledem na plánovaný rozvoj může sloužit k posílení naděje ve zdárný rozvoj města Brna a jeho správních orgánů v dalších letech. Může však být rovněž varováním před neuváženými zásahy do fungování rozsáhlého městského organismu. Doufám, že optimistická vize zvítězí.

- 68 -

Seznam použité literatury a ostatních informačních zdrojů Literatura

1.

CIBULKA, Pavel. Správa města Brna v zrcadle století. EXPO DATA, Brno 2004, 80 s., ISBN 80-7293-115-6.

2.

ČECHOVÁ, Renata. Základní územní samosprávné společenství občanů a jí zřizované příspěvkové organizace. Západomoravská vysoká škola Třebíč, bakalářská práce, Brno 2009, 73 s.

3.

DŘÍMAL, Jaroslav., a kolektiv autorů. Dějiny města Brna I. Vydal Národní výbor města Brna v nakladatelství Blok, Brno 1969. 290 s.

4.

EXNER, Jiří. Obce, města, městské části. Libri Praha 2004, 407 s., ISBN 80-7277-289-9

5.

KOLEKTIV autorů. Dějiny zemí koruny České I. Paseka, Praha 1997, 315 s., ISBN 80-85192-29-2.

6.

KOLEKTIV autorů. Veřejná správa v České republice. Ministerstvo vnitra ČR, úsek Veřejné správy, Praha 2005, 120 s.

7.

KOLEKTIV autorů. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Nakladatelství Blok, Brno 1979, 515 s.

8.

KOLEKTIV pracovníků Archivu města Brna. Archiv města Brna - příležitostný tisk k otevření nového archivu, Archiv města Brna 2002, 24 s.

9.

KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Linde Praha a.s., Praha 2003, 237 s., ISBN 80-7201-403-X.

10.

KOUDELKA, Z.; ONDRUŠ, R.; PRŮCHA, P. Zákon o obcích – Komentář. 4.vyd., Linde Praha a.s., Praha 2009, 486 s., ISBN 978-80-7201-760-7.

11.

MELION, M.: Finance územních samospráv. 1.vyd. , E.I.A., Hradec Králové 2000, 213 s., ISBN 80-85490-79-X.

12.

PEŠA, Václav., a kolektiv autorů. Dějiny města Brna II. Vydal Národní výbor města Brna v nakladatelství Blok, Brno 1973, 378 s.

13.

POKORNÁ, B.: Meritum OBCE 2004, 1 vyd., ASPI Publishing s.r.o., Praha 2004, 732 s.

14.

PRŮCHA, P. Správní právo-obecná část. 6.vyd. Masarykova univerzita Brno

- 69 -

a DOPLNÉK, Brno 2004, 356 s., ISBN 80-210-3350 a ISBN 80-7239-157-7. 15.

PRŮCHA, P. Základní pojmy a instituty správního práva. 1.vyd. Masarykova univerzita Brno, Brno 1998, 420 s., ISBN 80-210-2002-4.

16.

PRŮCHA, P.; SKULOVÁ, S.; SEDLÁČEK, S.; KADEČKA, S. Jak řídit kraj, město, obec: právo, normotvorná, veřejná pořádek: rukověť územní samosprávy. I.díl, I.vyd. Masarykova univerzita a Institut pro místní správu Praha, Brno-Praha 2002, 126 s., ISBN 80-210-2954-4.

17.

REKTOŘÍK, J.; ŠPALEK, J.; ŠPAČEK, D. Koncepce ke zlepšení komunikace mezi ústřední správou a samosprávnými orgány, Brno 2005, 240 s.

18.

RICHTER, Václav. Historie a současnost správy města Brna. Veřejně správní akademie Brno-VOŠ, absolventská práce, Brno 2007, 46 s.

19.

SCHELE, K.; PRŮCHA, P. Základy místní samosprávy. 1. vyd. Iuridica Brunensia, Brno 1994, 282 s., ISBN 80-85964-00-7.

20.

ŠELEŠOVSKÝ, J.; REKTOŘÍK, J. Evropská unie, obce a města. 1.vyd. Masarykova univerzita, Brno 2000, 170 s., ISBN 80-210-2385-6

21.

ŠELEŠOVSKÝ, J.; REKTOŘÍK, J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1.vyd. MU, Brno 1999, 140 s., ISBN 80-210-2126-8.

Právní předpisy ČR 22.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy, jak vyplývá z doplnění provedeného sdělením č. 369/1999 Sb.

23.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění

24.

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění

25.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění

26.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění

27.

Zákon č. 129/2009 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění

28.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění

29.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění

30.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění

31.

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

- 70 -

32.

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění

33.

Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstvech obcí a změně některých zákonů, v platném znění

34.

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, v platném znění

35.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění

36.

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění

37.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění

38.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

39.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění

40.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

41.

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění

Internetové zdroje 42.

Dokumenty města, http://www.brno.cz/index.php?nav01=2214

43.

Krajský úřad Jihomoravského kraje,http://www.kr-jihomoravsky.cz./

44.

Magistrát města Brna, http://www.brno.cz/ index.php?nav01=70

45.

Mezinárodní vztahy, http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=1249

46.

Městské organizace, http://www.brno.cz/informace/import/import-1cast-1-10-1416/urady-a-instituce/ostatni/

47.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, www.mmr.cz/Ministerstvo/Platne-pravni-predpisy

48.

Ministerstvo vnitra ČR, www.mvcr.cz/portal-verejne-spravy.aspx

49.

Náměstci primátora, http://www.brno.cz/index.php?nav01=348&nav02=203

50.

Partnerská města, http://ovz.brno.cz/index.php?nav01=1249&nav02=1272

51.

Primátor města Brna, http://www.brno.cz/index.php?nav01=348&nav02=221

52.

Projekt CENTROPE, http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=1249 &nav03=10956

53.

Schéma řízení města, http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/

54.

Statutární město Brno, http://www.brno.cz/

- 71 -

55.

Státní správa ČR, http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0642

56.

Statutární město, http://cs.wikipedia.org/wiki/Statut%C3AD_m%C4%9Bsto

57.

Statut města Brna, http://www.brno.cz/statut/

58.

Úřady a instituce, http://www.brno.cz/index.php?nav01=33

59.

Úřady městských částí, http://www.brno.cz/index.php?nav01=71

60.

Veřejná správa ČR, http://vespra.sweb.cz/

61.

Vizualizace, http://www.brno.cz/doprava/projekty-dopravnich-staveb/prestavbazeleznicniho-uzlu-brno/

62.

Volené orgány města Brna, http://www.brno.cz/index.php?nav01=34

Ostatní zdroje 63.

Hluková mapa z pozemní dopravy pro území statutárního města Brna, Enving s.r.o., Staňkova 557/18a, 602 00 Brno, 2005

64.

Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM), autorka Marie Zezůlková, Brněnský METROPOLITAN, informační noviny statutárního města Brna, říjen 2009, ročník 5

65.

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007 – 2013 I. (Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch), koncepční dokument statutárního města Brna

66.

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007 – 2013 II. (Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města), koncepční dokument statutárního města Brna

67.

Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna, v znění pozdějších změn

68.

Strategie pro Brno, koncepční dokument, schváleno ZMB dne 26.6.2007

69.

Zákon o městě Brně, přijatý Národním shromážděním ČSSR dne 20.12.1968

- 72 -

Použité zkratky Brno 2006 - BRNO 2006 - tým J. Zlatušky ČR – Česká republika ČSSD – Česká strana sociálně demokratická ECHMS – Evropská charta místní samosprávy EU – Evropská unie IPRM – Integrovaný (é) plán (y) rozvoje města Brna JMK – Jihomoravský kraj KDU-ČSL - Křesťanská a demokratická unie-Čs. strana lidová KERM – Koncepce ekonomického rozvoje města KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy MČ – Městská část MMB – Magistrát města Brna ODS – Občanská demokratická strana OŘ MMB – Organizační řád Magistrátu města Brna RE – Rada Evropy RMB – Rada města Brna RMČ – Rada městské části ROP – Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod SMB – Statutární město Brno SpB – Strategie pro Brno SZ – Strana zelených ÚPmB – Územní plán města Brna ZMB – Zastupitelstvo města Brna ZMČ – Zastupitelstvo městské části

- 73 -

Přílohy Seznam příloh: 1.

Velké privilegium Krále Václava II. z ledna 1243

2.

Pečeť města Brna typ 1247 z roku 1328

3.

Znaková pečeť města Brna typ 1315 z roku 1413

4.

Veduta města z počátku 19. století

5.

Historický pohled na vnitřní město z počátku 19. století

6.

Přehled vedoucích představitelů města Brna (1851 – 2009)

7.

Schéma stávajícího řízení statutárního města Brna

8.

Obsah organizačního řádu magistrátu města Brna

9.

Výčet základních dokumentů města Brna

10.

Mapka členění města Brna na území městských částí (stav ke dni 1.12.2009)

11.

Přehled městských částí - počty obyvatel, výměra, katastrální území

12.

Stávající znak města Brna a znaky jeho městských částí

13.

Přehled obchodních společností s majoritní majetkovou účastí statutárního města Brna, příspěvkových organizací jejichž zřizovatelem je statutární město Brno a organizačních složek statutárního města Brna

14.

Partnerská města statutárního města Brna

15.

Snímek hlukové mapy z pozemní dopravy

16.

Dnešní Brno jako jedno velké parkoviště

17.

Vizualizace návrhu nového brněnského vlakového nádraží

- 74 -

PŘÍLOHA č. 1

Velké privilegium Krále Václava II. z ledna 1243

Zdroj: KOLEKTIV pracovníků Archivu města Brna. Archiv města Brna - příležitostný tisk k otevření nového archivu, Archiv města Brna 2002, 24 s.

- 75 -

PŘÍLOHA č. 2

Pečeť města Brna typ 1247 z roku 1328


- 76 -

PŘÍLOHA č. 3

Znaková pečeť města Brna typ 1315 z roku 1413


- 77 -

PŘÍLOHA č. 4

Veduta města z počátku 19. století

Zdroj: Sbírka archiválií. Archiv města Brna

- 78 -

PŘÍLOHA č. 5

Historický pohled na vnitřní město z počátku 19. století

Zdroj: Sbírka archiválií. Archiv města Brna

- 79 -

PŘÍLOHA č. 6

Přehled vedoucích představitelů města Brna (1851 – 2009)

1851 – 1855

Anton Haberler

starosta města

1855 – 1861

Rudolf von Ott

starosta města

1861 – 1864

Christian d ´Elvert

starosta města

1864 – 1866

Alfred Skene

starosta města

1866 – 1867

Karl Giskra

starosta města

1868 – 1870

Rudolf von Ott

starosta města

1870 – 1876

Christian d ´Elvert

starosta města

1876 – 1880

Karl van der Strass

starosta města

1880 – 1894

Gustav Winterholler

starosta města

1894 – 1916

August Wiesner

starosta města

1916 – 1918

Ferdinand Schnitzler

starosta města

1918 – 1919

Petr Kerndlmayer z Ehrenfeldu

vládní komisař

1919 – 1920

Karel Vaněk

starosta města

1920 – 1925

Bedřich Macků

starosta města

1925 – 1935

Karel Tomeš

starosta města

1935 – 1939

Rudolf Spazier

starosta města

1939 – 1945

Oskar Judex

vládní komisař

1945 – 1946

Vladimír Matula

předseda národního výboru

1946 – 1948

Josef Podsedník


1948 – 1949

Vladimír Matula


1949 – 1952

Bohumil Ubr


1952 – 1954

Vladimír Matula


1954 – 1963

Josef Kalášek


1963 – 1971

Oldřich Vaverka


1971 – 1976

Vladimír Štroner

primátor města Brna

1976 – 1980

František Chabičovský


1980 – 1983

Rudolf Suchánek


- 80 -

1983 – 1989

Alois Skoupý


1989 – 1990

Josef Pernica


1990

Jiří Trmač


1990

Pavel Podsedník


1990 – 1992

Václav Mencl


1992 – 1994

Jiří Horák


1994 – 1998

Dagmar Lastovecká

primátorka města Brna

1998 – 2004

Petr Duchoň


2004 - 2006

Richard Svoboda


2006

Roman Onderka


Zdroj: CIBULKA, Pavel. Správa města Brna v zrcadle století. EXPO DATA, Brno 2004, 80 s., ISBN 80-7293-115-6.

- 81 -

PŘÍLOHA č. 7

Stávající schéma řízení Statutárního města Brna

Zdroj: http://www.brno.cz/sprva-mesta/magistrat-mesta-brna/

- 82 -

PŘÍLOHA č. 8

Obsah organizačního řádu magistrátu města Brna 1. 2. 3.

Úvod Základní ustanovení Organizační struktura MMB 3.1 Organizační útvary MMB

4.

Systém řízení 4.1

Řídicí stupně MMB

4.2

Spolupráce útvarů MMB

4.3

Vzájemná koordinace stanovisek

4.4

Soustava interních normativních aktů MMB

4.5

Kontrolní a informační činnost

5. Primátor a jeho náměstci 5.1 Primátor města Brna 5.2 Náměstci primátora 6.

Postavení, práva a povinnosti zaměstnanců statutárního města Brna zařazených do MMB 6.1 Zaměstnanci 6.2 Vedoucí zaměstnanci 6.2.1 Tajemník 6.2.2 Vedoucí úseků 6.2.3 Vedoucí odborů 6.2.4 Vedoucí oddělení 6.2.5 Vedoucí referátů

7.

Působnost útvarů MMB 7.1 Společné obecné působnosti útvarů MMB 7.1.1 Činnosti pro zabezpečení vnitřního chodu útvaru 7.1.2 Činnosti související s výkonem vymezené odborné působnosti útvaru 7.2 Specifické odborné působnosti útvarů MMB 7.3 Přehled legislativy platné pro všechny útvary MMB

8.

Závěrečná ustanovení

Přílohy:

č. 1 - Schéma řízení statutárního města Brna a Magistrátu města Brna č. 2 - Specifické odborné působnosti útvarů MMB č. 3 - Přehled právnických osob, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je statutární město Brno č. 4 - Přehled orgánů statutárního města Brna č. 5 - Specifické odborné působnosti orgánů statutárního města Brna č. 6 - Přehled zřízených útvarů Magistrátu města Brna, jejichž zrušení či změna přísluší RMB

Zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/

- 83 -

PŘÍLOHA č. 9

Výčet základních dokumentů města Brna •

Statut města Brna

•

Statut pro užívání znaku, vlajky a loga města Brna , znaků a vlajek městských částí

•

Sbírka vyhlášek, nařízení a opatření obecné povahy

•

Jednací řád ZMB

•

Jednací řád RMB

•

Zápisy ze zastupitelstva města Brna

•

Zápisy z rady města Brna

•

Zprávy o činnosti města

•

Strategie pro Brno

•

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna

•

Rozpočet města Brna

•

Územní plán města Brna

•

Regulační plán Městské památkové rezervace

•

Rating města Brna

•

Městské standardy

•

Zásady tvorby uličního názvosloví

•

Generel bydlení města Brna

•

Informační strategie statutárního města Brna

•

Protidrogová politika města Brna

•

Generel ovzduší

•

Generel sportovních zařízení ve městě Brně

•

Koncepce kultury v působnosti města Brna

•

Koncepce rodinné politiky města Brna

•

Rozvoj mateřského školství ve městě Brně do roku 2012

•

Hluková mapa z pozemní dopravy pro území statutárního města Brna

•

Pravidla prodeje domů, bytů a nebytových prostor včetně pozemků

•

Cenová mapa stavebních pozemků statutárního města Brna

•

Pravidla pro udělování čestného občanství města Brna

Zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/

- 84 -

PŘÍLOHA č. 10

Mapka členění města Brna na území městských částí ( ke dni 1.12.2009 )

Zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/mestske-casti/

- 85 -

PŘÍLOHA č. 11

Přehled městských částí – počty obyvatel, výměra, katastrální území Název MČ

Počet

Katastrální

Katastrální území

obyvatel

výměra (v km2)

Bohunice

15 191

3,02

Buhunice

Bosonohy

2 362

7,15

Bosonohy

Bystrc

23 312

27,24

Bystrc

Černovice

7 578

6,29

Černovice

Chrlice

3 110

9,50

Chrlice

Ivanovice

1 382

2,45

Ivanovice

Jehnice

1 010

4,07

Jehnice Komárov, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Přízřenice,

Brno-jih

9 061

12,77

Trnitá (část)

Jundrov

3 864

4,15

Jundrov (část), Pisárky (část)

Kníničky

783

10,92

Kníničky

Kohoutovice

13 326

4,09

Kohoutovice, Pisárky (část), Jundrov (část)

Komín

7 170

7,60

Komín

Královo Pole

28 251

9,91

Černá Pole (část), Královo Pole, Ponava, Sadová

Líšeň

25 997

15,71

Líšeň

Obřany

4 775

9,36

Maloměřice (část), Obřany

Medlánky

3 575

3,51

Medlánky

Nový Lískovec

11 338

1,66

Nový Lískovec

590

3,07

Ořešín

15 382

7,57

Mokrá Hora, Řečkovice

Maloměřice a

Ořešín Řečkovice a Mokrá Hora

Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, Brno-sever

46 324

12,24

Zábrdovice (část)

Slatina

8 502

5,83

Slatina

Starý Lískovec

14 111

3,28

Starý Lískovec Město Brno, Pisárky (část), Staré Brno, Stránice,

Brno-střed

86 179

15,00

Štýřice,

Tuřany

5 152

17,84

Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky, Tuřany

Útěchov

584

1,18

Útěchov u Brna

Vinohrady

15 766

2,28

Maloměřice (část), Židenice (část)

Žabovřesky

21 655

4,35

Žabovřesky

Žebětín

3 089

13,60

Žebětín

Židenice

21 304

3,03

Zábrdovice (část), Židenice (část)

- 86 -

PŘÍLOHA č. 12

Stávající znak města Brna a znaky jeho městských částí

Zdroj: KOLEKTIV autorů. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Nakladatelství Blok, Brno 1979, 515 s.

- 87 -

PŘÍLOHA č. 13

Přehled obchodních společností s majoritní majetkovou účastí statutárního města Brna, příspěvkových organizací jejichž zřizovatelem je statutární město Brno a organizačních složek statutárního města Brna Obchodní společnosti: •

Brněnské komunikace, a.s. (100%)

•

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. (51 %)

•

Dopravní podnik města Brna, a.s. (100 %)

•

JIŽNÍ CENTRUM, a.s. (100 %)

•

Lesy města Brna, a.s. (100 %)

•

Pohřebnictví a hřbitovní služby, spol. s r.o. (100 %)

•

Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost (100 %)

•

STAREZ-SPORT, a.s. (100 %)

•

Technické sítě Brno, akciová společnost (100 %)

•

TEZA Holding, a.s. (100 %)

Příspěvkové organizace a organizační složky: •

Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace

•

Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, příspěvková organizace

•

Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace

•

Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace

•

Dětské centrum Brno, příspěvková organizace

•

Domov mládeže JUVENTUS a Zařízení školního stravování, Brno Stamicova 11, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Foltýnova, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Holásecká, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Kociánka, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Koniklecová, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Kosmonautů, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Mikuláškovo nám., příspěvková organizace

- 88 -

•

Domov pro seniory Nopova, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Okružní, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Podpěrova, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Věstonická, příspěvková organizace

•

Domov pro seniory Vychodilova, příspěvková organizace

•

Dům umění města Brna

•

Evropská základní škola a mateřská škola Brno, Čejkovická 10, příspěvková organizace

•

Filharmonie Brno, příspěvková organizace

•

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, příspěvková organizace

•

Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace

•

Lázně města Brna, příspěvková organizace

•

Loutkové divadlo Radost, příspěvková organizace

•

Mateřská škola Brno, Štolcova 51, příspěvková organizace

•

Mateřská škola internátní Brno, Veslařská 256, příspěvková organizace

•

Městské divadlo Brno, příspěvková organizace

•

Muzeum města Brna, příspěvková organizace

•

Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace

•

Národní divadlo Brno, příspěvková organizace

•

Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, příspěvková organizace

•

Správa hřbitovů města Brna, příspěvková organizace

•

Úrazová nemocnice v Brně, příspěvková organizace

•

Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace

•

Wadorfská základní škola a mateřská škola Brno, Plovdivská 8, příspěvková organizace

•

Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace

Zdroj: http://www.brno.cz/informace/import/import-1cast-1-10-14-16/urady-ainstituce/ostatni/

- 89 -

PŘÍLOHA č. 14

Partnerská města statutárního města Brna

Dallas (USA)

Rennes (Francie)

Charkov (Ukrajina)

Stuttgart (Německo)

Kaunas (Litva)

St. Pölten (Rakousko)

Leeds (Velká Británie)

Utrecht (Nizozemsko)

Lipsko (Německo)

Vídeň (Rakousko)

Poznaň (Polsko)

Voroněž (Rusko)

Zdroj: http://ovz.brno.cz/index.php?nav01=1249&nav02=1272

- 90 -

PŘÍLOHA č. 15

Snímek hlukové mapy z pozemní dopravy

Zdroj: Hluková mapa z pozemní dopravy pro území statutárního města Brna, Enving s.r.o., Staňkova 557/18a, 602 00 Brno, 2005

- 91 -

PŘÍLOHA č. 16

Dnešní Brno jako jedno velké parkoviště

Zdroj: Foto autor bakalářské práce

- 92 -

PŘÍLOHA č. 17

Vizualizace návrhu nového brněnského vlakového nádraží

Zdroj: http://www.brno.cz/doprava/projekty-dopravnich-staveb/prestavba-zeleznicnihouzlu-brno/

- 93 -

Statutární město Brno

Recommend Documents