OBČANSTVÍ ČESKÁ REPUBLIKA – ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Hlavní město: Praha Rozloha: 78 867 km² (113. na světě), z toho 2 % vodní plochy Nejvyšší bod: Sněžka (1602 m n. m.) Časové pásmo: UTC+1, UTC+2 (letní čas) Poloha: 50° 0′ s. š., 16° 0′ v. d. Počet obyvatel: 10 505 445 (78. na světě, 1. leden 2012) Hustota zalidnění: 133 ob. / km² (82. na světě)
Státní zřízení: parlamentní republika Prezident: Miloš Zeman (2013 – 2018) Měna: koruna česká (CZK) Jazyk: čeština, slovenština (částečně úřední na celém území), polština (částečně úřední na části území), bulharština, chorvatština, maďarština, němčina, romština, rusínština, ruština, řečtina, slovenština, srbština, ukrajinština (jazyky úředně uznaných národnostních menšin). MPZ: CZ Telefonní předvolba: +420 Miloš Zeman
MIKROHISTORIE ČESKÉ REPUBLIKY 28. 10. 1918 vznik Československé republiky (tzv. První republika) První prezident byl Tomáš Garique Masaryk.
1. 1. 1993 vznik České republiky První prezident byl Václav Havel.
STÁTNÁ SYMBOLY Státní symboly jsou předměty, které si stát Ústavou určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Symboly vycházejí z tradic státu a stát reprezentují. Mezi státní symboly patří VELKÝ STÁTNÍ ZNAK, MALÝ STÁTNÍ ZNAK, STÁTNÍ BARVY, STÁTNÍ VLAJKA, PRAZIDENTSKÁ STANDARTA, STÁTNÍ PEČEŤ, STÁTNÍ HYMNA. Velký státní znak Velký státní znak je tvořen štítem se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historická území České republiky - Čechy, Moravu a Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek. V prvním a čtvrtém poli je vyobrazen stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou (Čechy). Ve druhém poli je na modrém podkladu umístěna červeno-stříbrně šachovaná orlice se zlatou korunou (Morava). Ve třetím poli se na zlatém podkladu nachází černá orlice s červenou zbrojí a zlatou korunou, ozdobená stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed vybíhajícím křížkem (Slezsko).
Malý státní znak Malý státní znak je tvořen jediným polem, na němž je umístěn na červeném podkladu stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou.
Státní barvy Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí. Státní vlajka Státní vlajka se skládá z horního bílého pruhu a dolního červeného pruhu, do nichž je vsunut žerďový modrý klín. Poměr šířky k délce je 2:3. Modrý klín zasahuje do poloviny šířky vlajky. Visí-li vlajka svisle, pak je bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý je vždy nahoře. Užité barvy jsou státními barvami České republiky. Prezidentská standarta Vlajka prezidenta republiky je čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je, na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi, bílý nápis „PRAVDA VÍTĚZÍ“.
Státní pečeť Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi. Okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA.
Státní hymna Hymnou České republiky je první sloka písně „Kde domov můj“ z původní české divadelní hry Fidlovačka. Autorem textu je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby František Škroup. Hymna je národním a státním symbolem, který dokáže semknout lidi, pozvednout je k akci, připomenout jim jejich původ a kořeny. Hymna dokáže oslavovat, ale je i pietní. Státní hymnu lze podle zákona hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé. Původ hymny Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý, alias slepý houslista a žebrák Mareš. Tato píseň, jejíž slova jsou plná něhy a vroucí lásky k rodné zemi, se zrodila v těžké době národnostního útisku. Její podmaňující citovou vroucnost je možno vysvětlit také tím, že její melodie vytryskla ze zmučené duše Františka Josefa Škroupa, který ji komponoval v kritické noci horečného bdění u lože své, na smrt nemocné, ženy. Píseň rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Hymnu tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná) sloka písně; druhá je dnes téměř neznámá. Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!
PRAVIDLA CHOVÁNÍ PŘI STÁTNÍ HYMNĚ a VZTYČOVÁNÍ STÁTNÍ VLAJKY Jak se chovám v pozoru: Všichni lidé stojí v pozoru. Muži smekají vše, co mají na hlavě, ženy nemusí. Vojáci, policisté satutují. Skauti v krojích zdraví skautským pozdravem. Jak se nechovám v pozoru: nepřešlapuji nemluvím neokřikuji ostatní nežvýkám nevrtím se nedrbu se …
HYMNA ČESKÉ REPUBLIKY F. Škroup – J. K. Tyl (1. sloka písně Kde domov můj? z divadelní hry Fidlovačka)
STÁTNÍ VLAJKA ČESKÉ REPUBLIKY Státní vlajka České republiky je symbolem státní a národní svrchovanosti a nezávislosti. Je nezbytné, aby jí vždy byla projevována náležitá úcta. Nejzákladnějším projevem takové úcty vůči státnímu symbolu je jeho správné a důstojné používání.
Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3. Poměr stran státní vlajky je stanoven zákonem. U státní vlajky České republiky tedy šířka odpovídá dvěma jednotkám a délka odpovídá třem jednotkám. V popisu poměru stran se u vlajek vždy uvádí nejdříve šířka, pak délka! Klín u státní vlajky České republiky i u jejích napodobenin musí dosahovat svým vrcholem do středu listu. Jeho vrchol je tedy vždy určen průsečíkem úhlopříček, a to bez ohledu na poměr stran v případě napodobeniny státní vlajky. Pokud vlajka nemá zákonem stanovené poměry stran, jde o napodobeniny státní vlajky.
O líci vlajky hovoříme tehdy, je-li její žerďový okraj z pohledu pozorovatele vlevo. Je-li žerďový okraj vpravo, hledíme na rub vlajky. Pokud vyvěšujeme vlajku svisle, hledíme vlastně na její rub.
Užívání státní vlajky České republiky
Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby na budovách při příležitosti státních svátků, při příležitostech republikového významu vyhlášených Ministerstvem vnitra nebo příležitostech místního významu vyhlášených krajem nebo obcí. Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po významném dni. Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.
Pravidla vyvěšování státní vlajky současně s jinými vlajkami Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek, vlevo při vyvěšení státní vlajky a vlajky podřazené uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek
Při společném vyvěšení jedné státní vlajky České republiky a jedné vlajky Evropské unie je česká vlajka na čestném místě, tj. vlevo při pohledu na budovu, před kterou jsou vlajky vyvěšeny. Vlajka Evropské unie zaujímá místo vpravo od české vlajky, protože jí není nadřazená.
Při vyvěšení dvou státních vlajek a vlajky Evropské unie je česká vlajka umístěna uprostřed na nejčestnějším místě, na druhé je jiná státní vlajka a na třetím místě je vlajka EU, jíž jsou státní vlajky nadřazené.
Při vyvěšení sudého počtu vlajek – tří státních a vlajky Evropské unie – je česká vlajka umístěna na nejčetnějším místě, na druhém a třetím místě jsou ostatní státní vlajky v abecedním pořadí (podle české abecedy). Na posledním, čtvrtém místě je vlajka EU, jíž jsou státní vlajky nadřazené. Zákon neurčuje způsob a pořadí vyvěšování ostatních vlajek. Podle mezinárodních zvyklostí se při lichém počtu vlajek ostatní vlajky vyvěšují podle abecedního pořadí či hierarchie (státní vlajka je nadřazena vlajce EU, vlajce kraje a vlajce obce). Při lichém počtu vlajek se první další vlajka vyvěšuje vlevo od české (při pohledu na zdobený objekt), druhá vpravo od české a další vždy směrem od středu střídavě na obě strany. Při sudém počtu vlajek se první další vlajka vyvěšuje vpravo od české, druhá vlevo od české a další opět střídavě.
Vlajkové žerdě na budovách, korouhve a okna Vlajky je možné kromě svislého stožáru vyvěsit také na šikmé žerďové tyče připevněné na budovách. Státní vlajku můžeme vyvěsit i v podobě praporu na žerdi vysunuté ze střechy nebo z balkónu (terasy) směrem do ulice. Protože je prapor v tomto případě spojen se žerdí, je vždy červený pruh blíž k budově.
Je-li plocha praporu rovnoběžná s budovou (např. při vyvěšování z okna nebo při zavěšení na korouhev), je bílá vždy vlevo.
Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:
při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá barva vždy vlevo a modrý klín je vždy nahoře státní vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy státní vlajka se umísťuje vždy v předsednictvu shromáždění, žerď pro státní vlajku se umísťuje vlevo od řečnického pultu při čelním pohledu na tento pult, státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku nebo desky, jež mají být odhaleny vlajková žerď nesmí být opatřena žádnými ozdobami a kromě státní vlajky na ni nesmí být upevněna žádná jiná vlajka státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování; při vztyčování a při snímání se státní vlajka nesmí dotknout země při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka vztyčí do plné výše a následně spustí na půl žerdi, při smutečních obřadech nesmí být státní vlajka spouštěna spolu s rakví do hrobu nebo žároviště na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu
Slavnostní vyvěšování státní vlajky Vlajku nosí 4 nebo 6 lidí (podle velikosti vlajky). Pokud ji nesou 4 lidé, drží ji v rozích, pokud 6, tak i v polovině delší strany. Nese se modrým klínem napřed tak, aby byla červená vpravo ve směru pochodu. Vlajka se drží rukou bližší k vlajce. Na stožár ji vzdyčuje ten, kdo drží nejčestnější modro-bílý cíp vlajky. Ráno se vlajka vztyčuje rychle a večer se dolů spouští pomalu. Vlajka musí být vztyčena vždy až na vrchol. Při smutku se vztyčuje také vždy až na vrchol, a pak se pomalu spustí do asi 2/3 stožáru. Vlajka se při manipulaci nesmí dotknout země!
Skautská vlajková četa Být členem skautské vlajkové čety je čest. Členem vlajkové čety se může stát pouze ten, kdo složil nováčkovskou zkoušku. Všichni členové vlajkové čety musí mít kompletní a v rámci vlajkové čety jednotný skautský kroj. Vlajku vztyčuje vždy šatnice/rádkyně nebo člen vlajkové čety s nejvyšší funkcí v oddíle. Vlajková četa nese vlajku ráno ve výši ramene, večer ve výšce pasu. Při vztyčování vlajky je vlajková četa v pozoru, a pokud právě nedrží vlajku, zdraví skautským pozdravem. Vlajková četa hledí stále ve směru vztyčované vlajky. V ostatních náležitostech se vlajková četa řídí obecnými pravidly pro vyvěšování statní vlajky (viz výše). Vlajkové četě velí vůdkyně skautského oddílu.
