Vysoká škola polytechnická Jihlava Obor Finance a řízení
Státní podpora rodin bakalářská práce
Autor: Blanka Fábry Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava, 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou státní podpory rodin v České republice. Přibližuje nastavení státního sociálního systému a zamýšlí se nad jeho funkčností. Zabývá se také postojem mladých lidí k rodinnému životu.
Klíčová slova rodina, děti, státní podpora
Annotation This bachelor deals with the issue of State aid to families in the Czech Republic. Close to the setting of the social system and explores its functionality. It also discusses the attitude of young people towards family life.
Keywords family, children, state aid
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala paní Ing. Věře Nečadové za odborné vedení, konzultace a rady při psaní této bakalářské práce. Také děkuji své rodině za projevenou podporu.
Obsah I.
Úvod.......................................................................................................................... 9
II.
Teoretická část ........................................................................................................ 11
2.1 Význam rodiny pro stát........................................................................................... 11 2.2 Vývoj podpory rodin v České republice ................................................................. 11 2.3 Prorodinná politika státu v současné době .............................................................. 12 2.4 Podpora rodin – finanční......................................................................................... 14 2.4.1
Daňová opatření............................................................................................ 14
2.4.2
Sociální zabezpečení .................................................................................... 15
2.4.3
Rodičovský příspěvek .................................................................................. 15
2.4.4
Porodné ......................................................................................................... 16
2.4.5
Přídavek na dítě ............................................................................................ 16
2.4.6
Sociální příplatek .......................................................................................... 17
2.4.7
Příspěvek na bydlení..................................................................................... 17
2.4.8
Pohřebné ....................................................................................................... 18
2.4.9
Dávky pěstounské péče ................................................................................ 18
2.4.10
Pomoc v hmotné nouzi ................................................................................. 20
2.5 Podpora rodin - aktivní ........................................................................................... 20 2.5.1
Sociální služby.............................................................................................. 20
2.5.2
Ostatní podpora rodiny ................................................................................. 20
2.5.3
Sociálně – právní ochrana dětí ..................................................................... 20
2.6 Rodina a zaměstnání ............................................................................................... 21 2.6.1
Mateřská dovolená........................................................................................ 21
2.6.2
Rodičovská dovolená.................................................................................... 21
2.6.3
Pracovní volno .............................................................................................. 22
2.6.4
Pracovní doba ............................................................................................... 22
2.6.5
Další úpravy pracovního výkonu.................................................................. 23 6
2.6.6
Rozvázání pracovní poměru ......................................................................... 23
2.7 Péče o děti ............................................................................................................... 24 2.7.1
Jesle – zdravotnická zařízení ........................................................................ 24
2.7.2
Soukromá zařízení ........................................................................................ 24
2.7.3
„Baby –sitting“ ............................................................................................. 24
2.7.4
Mateřské školy zřizované státem, obcemi, kraji .......................................... 25
2.7.5
Soukromé mateřské školy............................................................................. 25
2.7.6
Soukromé mateřské školy – zřizovatel je církev či jiná právnická osoba .... 25
2.7.7
„Baby-sitting“ – starší děti ........................................................................... 25
2.7.8
Dětské skupiny ............................................................................................. 26
2.8 Společné zdanění manželů ...................................................................................... 27 2.9 Souhlas rodičů s ošetřením dítěte ........................................................................... 28 2.10 Sociální karta .......................................................................................................... 29 III. Praktická část .......................................................................................................... 30 3.1 Rodina v praxi ......................................................................................................... 30 3.2 Příklad z praxe ........................................................................................................ 31 3.2.1
Rodinný rozpočet v číslech .......................................................................... 31
3.3 Umístění dítěte do Mateřské školy ......................................................................... 37 3.4 Zneužívání sociálních dávek ................................................................................... 38 3.5 Dotazníkové šetření ................................................................................................ 40 3.6 Plánování rodiny ..................................................................................................... 47 3.6.1
Minimální dostačující příjmy rodiny ............................................................ 49
3.7 Shrnutí praktické části ............................................................................................ 52 IV. Závěr ......................................................................................................................... 55 Seznam tabulek ............................................................................................................... 56 Seznam obrázků .............................................................................................................. 56 Zdroje .............................................................................................................................. 57 7
Přílohy............................................................................................................................. 59
8
I.
Úvod
Téma této bakalářské práce jsem si zvolila na základě osobního zájmu o tuto problematiku. S manželem jsme založili rodinu a v současné době máme dvě malé děti. Proto jsou mi problémy týkající se této oblasti velice blízké. Cílem bakalářské práce je přiblížit problematiku podpory rodin s dětmi ze strany České republiky a posoudit její rozsah a uplatnění v praxi. Základem každého státu je rodina. Bohužel tomuto faktu nepřikládají všechny státy stejný význam. Předmětem této bakalářské práce je přiblížení postoje České republiky k této problematice a zamyšlení nad správností přístupu vlády k státní podpoře rodin. Občanů v produktivním věku v České republice ubývá a vzniká zde velký počet lidí v důchodovém věku. Současná nízká porodnost nezajišťuje reprodukci generací, a to i po započtení porodnosti cizinců žijících na území České republiky.
obrázek 1 Narození a zemřelí v ČR 1989 – 2011 [1], http://www.czso.cz
Přechodný vzestup porodnosti, která dosáhla svého maxima v roce 2008, by měla Česká republika vítat. Místo toho vznikl velký problém s umístěním dětí do školek, které byly
9
v mnoha obcích zrušeny. Také podpora rodin s dětmi ze strany státu se zmenšuje a tím demotivuje ostatní páry k zakládání rodin. Při psaní teoretické bakalářské práce jsem využila metodu popisu, metodu dedukce, grafickou metodu, analýzu a metodu dotazování.
10
II.
Teoretická část
2.1
Význam rodiny pro stát
Za rodinu považujeme neformální skupinu menšího počtu lidí, které pojí pokrevní, manželské či adoptivní vztahy. Její význam je reprodukční, výchovný, ekonomický emocionální a ochranný. [2], http://zsv-maturita.blogspot.cz/2011/05/9-rodina-jejivyznam.html Pro stát je fungující rodina velice důležitá a to jak ze sociálního a kulturního, tak z ekonomického hlediska. Vláda České republiky si je vědoma, že pro dobrou funkci státu je potřeba správná funkce jednotlivých rodin. Uvědomuje si hrozbu negativního demografického vývoje, který je způsoben stárnutím populace. Snaží se proto vytvořit příznivější společenské podmínky pro založení rodiny, odstranit stávající bariéry a posílit vědomí o významu rodinných hodnot. Vláda přiznává, že snaha rodičů při investování do rodin není řádně oceněna. Vláda České republiky si je vědoma řady socioekonomických překážek, které ztěžují bezproblémové fungování rodin a plnění jejich potřeb. Důsledkem negativních vlivů je nejen v České republice dlouhodobě nízká porodnost. Špatná finanční situace mladých lidí, kteří si nemohou pořídit vlastní bydlení a těžko se prosazují na přesyceném trhu práce, je důvodem pro odkládání založení rodiny na pozdější dobu. [3], http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf
2.2
Vývoj podpory rodin v České republice
V této kapitole čerpám z podkladů vydaných Ministerstvem vnitra a sociálních věcí v roce 2004 pod názvem Národní zpráva o rodině. [4], http://www.mpsv.cz/files/clanky/900/zprava_zkr.pdf Vzhledem k poměrně příznivému populačnímu vývoji před rokem 1945 nebyl v těchto letech kladen velký důraz na podporu rodin. Model rodiny v této době nebyl ohrožen sociálními změnami. Rodinám v těžké životní situaci se podávala pomocná ruka již v dřívějších dobách. Mateřská školy například vznikly na základě koncepce Marie Palacké – Riegerové, manželky českého politika Františka Ladislava Riegera.
11
Přirozeně se vyvíjející společnost v České republice znatelně poznamenal nástup komunistické diktatury. Byl zde propagován model dvoupříjmových rodin, s čímž bylo spjato i zřízení denní výchovné péče pro děti. Totalitní stát tak postupně převzal tradiční funkce rodiny. Stát v této době podporoval převážně zaměstnanost žen a podporu porodnosti. Rozsáhlý systém finanční podpory rodin s dětmi upřednostňoval zaměstnanost rodičů před péčí o dítě a tím se snažil nabourat soudržnost rodinných vztahů. Po pádu totality v roce 1989 se začal postoj k rodinám měnit. V roce 1990 byl vydán “Scénář sociální reformy”, ve kterém byla zdůrazněna nezastupitelnost rodinných funkcí. Dokument se zabýval pouze oblastí sociální ochrany rodiny pomocí finančních transferů. Postupně vznikla tendence soustředit se na pomoc nízkopříjmovým rodinám. Na problematiku rodin s dětmi však nebylo pohlíženo jako na celek, ale omezovala se pouze na sociální pomoc. V posledních letech se o rodinné politice hovoří jako o samostatném tématu. Neziskový sektor se věnoval rodinné problematice od 90. let minulého století a vzniklo množství organizací se zaměřením na podporu rodiny. V České republice byl vytvořen odbor rodinné politiky a sociální práce, který je součástí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
2.3
Prorodinná politika státu v současné době
Společnost v 21. století žije velice hektickým životem. Vše je zaměřeno na ekonomický růst a nejen pracovní výkony lidí tomu musí odpovídat. Kvalitní rodinný život se pomalu posouvá do pozadí. V tomto případě má stát možnost a možná i morální povinnost, zasáhnout a snažit se tuto oblast pozitivně ovlivnit. Česká republika může prostřednictvím vlády částečně regulovat životní úroveň rodin pomocí různých nástrojů. Oblasti, které jsou vládou regulovány, jsou např. školství, trh práce, zdravotnictví, bydlení. Stát musí velice dobře zvážit míru zásahů do autonomie jednotlivých rodin, aby nebyly porušovány jejich práva (např. politika jednoho dítěte).
12
Stát zpravidla poskytuje sociální podporu osobám, které se ocitli v nepříznivé životní situaci, nebo jsou ohroženy sociálním vyloučením (např. tělesně či duševně postižení občané, senioři, neúplné rodiny). Mnoho běžných rodin s dětmi má problémy s financováním chodu své domácnosti. Po narození dítěte zůstává většinou jeden z rodičů doma a celodenně se stará o svého potomka. Tím rodina přichází o jeden zdroj příjmů, který je sice nahrazen státní sociální podporou, ta je ovšem velmi malá. Vezmeme-li v úvahu fakt, že se sníží příjem domácnosti a zvýší výdej způsobený novým přírůstkem do rodiny, je zřejmé, že se finanční situace rodiny zhorší. Výše zmíněný fakt vede mnoho mladých lidí k pochybnostem, zda rodinu s dětmi vůbec zakládat. Většina z nich nemá vlastní bydlení, chce budovat kariéru a užívat života. Představa, že si vezmou hypotéku na celý život, vzdají se kariéry a budou muset otáčet každou korunu dvakrát, je příliš neláká. Aby mohla společnost správně fungovat, musí se vytvářet lidský kapitál v rodině. K tomu je potřeba dostatek času, peněz i znalostí. Vychovat potomka a začlenit ho správně do společnosti je náročné. Aby se dítě naučilo speciálním dovednostem nebo znalostem a obstálo tak v životě, je v této době třeba investovat do jeho rozvoje nemalé peníze, což znamená další zásah do finančního rozpočtu rodiny. Základní oblasti podpory státu -
vytváření vhodných socioekonomických podmínek pro fungování rodin
-
podpora všestranně vyhovujících rodinných a rodičovských kompetencí
-
podpora institutu manželství a jeho společenské prestiže
-
podpora rodin se specifickými potřebami
-
podpora všech subjektů podporujících rodinu, jmenovitě zapojení krajů a obcí do rodinné politiky [5], Rodinná politika na úrovni krajů a obcí, str. 8
Stát by se měl snažit pro rodinu pomocí prorodinné politiky vytvářet přátelské prostředí ve společnosti. K dispozici má dva postupy legislativní a nelegislativní. Do rozvoje rodinné politiky by se měli zapojovat i orgány státní správy na nižších úrovních, občanský sektor (např. neziskové organizace, odbory), orgány samosprávy, zaměstnavatelé, vzdělávací instituce, akademičtí odborníci a v neposlední řadě i média. 13
V České republice se zmíněné orgány zapojují jen velice málo a jejich případná spolupráce je na špatné úrovni. Ministerstvo práce a sociálních věcí je prakticky jediným orgánem, který se touto tématikou zabývá na ústřední úrovni. Zapojení krajů a obcí je velice sporadické.
2.4
Podpora rodin – finanční
Stát poskytuje finanční podporu rodinám již v době gravidity budoucí matky. Uznává těhotnou ženu v případě zdravotních komplikací jako práce neschopnou a umožňuje jí pobírat příspěvek ze zdravotního pojištění. Pokud nemá žena žádné komplikace během těhotenství, nastupuje na mateřskou dovolenou šest až osm týdnů před plánovaným datem porodu. Podmínkou získání obou zmíněných podpor je zaměstnanost ženy a placení odvodů z její mzdy na účet státu. Stát dále poskytuje různá opatření, která se mohou rozdělit na oblast daňovou a oblast sociálního zabezpečení. Vyplácení mnoha příspěvků státem je vázáno na životní existenční minimum, které je upraveno Zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
2.4.1 Daňová opatření Pomocí daňových opatření stát nepřímo podporuje rodiny s dětmi. Po předložení požadovaných dokladů smí poplatník daně z příjmu uplatnit zákonem uvedené slevy na dani: -
na manžela, žije-li s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá roční příjem vyšší jak zákonem stanovených 24 840,- Kč
Poplatník také může již vypočtenou daň upravit o daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v jedné domácnosti. Má dvě podoby: -
daňový bonus (částka uplatňovaná při příjmu nejméně šestinásobku minimální mzdy, která jde do mínusu; vzniká tedy při větší slevě na dítě, než je samotná vypočtená daň) 14
-
slevy na dani
2.4.2 Sociální zabezpečení Stát uvádí přesné situace, které zakládají nárok na vybraný způsob podpory rodin. Sociální zabezpečení se dělí na podskupiny. Sociální pojištění -
důchodové pojištění
-
nemocenské pojištění
Poplatník je povinen odvádět státu stanovenou část příjmů a tím si zajistí vyplacení dávek státem v daných situacích (např. starobní důchod, invalidní důchod, ošetřovné, nemoc). Státní sociální podpora Stát v zákonem daných situacích přebírá spoluzodpovědnost a vyplácí poplatníku příslušné dávky státní sociální podpory.
2.4.3 Rodičovský příspěvek •
rodiči vzniká nárok, pokud celodenně pečuje o nejmladší dítě v rodině, nebo postižené dítě; podmínka je splněna i při o narození dítěte o dítě bylo převzato do náhradní péče o dítě dosáhlo věku, do kterého mu náleží příspěvek o úmrtí rodiče nebo dítěte
•
dobu, po kterou bude rodičovský příspěvek vyplácen si lze zvolit s přesností na měsíce a to nejdéle do 4 let věku dítěte
•
každý žadatel obdrží během pobírání příspěvku shodně celkovou částku ve výši 220 000,- Kč
•
výše měsíčního příspěvku je dána délkou doby pobírání dávky a je limitována horním stropem 11 500,- Kč a nesmí zároveň překročit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu (průměrná hrubá mzda za posledních 12 měsíců) 15
•
o příspěvek se žádá na úřadě státní sociální podpory; dobu čerpání lze měnit jednou za 3 měsíce
•
od data stanovení posudku postižených dětí má rodič vždy nárok na příspěvek ve výši 7600,- Kč do 7 let věku dítěte; pokud tomuto dítěti není přiznán příspěvek na péči, navazuje od 7 do 15 let věku příspěvek ve výši 3 000 Kč měsíčně
•
při pobírání rodičovského příspěvku není sledován příjem rodiče, což umožňuje libovolný přivýdělek, přičemž však musí být zajištěna dítěti odpovídající péče
2.4.4 Porodné •
jednorázový příspěvek ženám při narození prvního živého dítěte je ve výši 13 000,- Kč a v případě současného narození více dětí je ve výši 19 500,- Kč
•
vyplácí se i osobám, které začali pečovat o dítě mladší jednoho roku a převzali ho do trvalé péče
•
vyplácí se rodinám, jejichž příjem byl v minulém kalendářním čtvrtletí nižší jak 2,4 násobek životního minima rodiny
2.4.5 Přídavek na dítě •
kryje náklady na výchovu a výživu nezaopatřených dětí
•
je pro rodiny s příjmem nižším jak 2,4 násobek životního minima rodiny; rozhodným
obdobím
je
předchozí
kalendářní
rok
(započítává
se i rodičovský příspěvek) Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí jedno do 6 let dvě 5, 8 let tři 5, 8, 12 let čtyři 5, 8, 12, 16 let
Životní minimum rodiny 7 710 9 850 11 990 14 440
Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4násobek životního minima rodiny) 18 504 23 640 28 776 34 656
Tabulka 1 Životní minimum rodin [6]
•
výše přídavku se odvíjí dle stáří dítěte
16
Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 od 6 do 15 let 610 od 15 do 26 let 700
Tabulka 2 Přídavky na děti [7]
2.4.6 Sociální příplatek •
stát tuto dávku vyplácí rodinám s nízkými příjmy (méně než 2,4násobek životního minima), které se starají o zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné nezaopatřené dítě, nebo je sám jeden z rodičů těžce zdravotně postižen
Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny Sociální příplatek podle stupně zdravotního postižení dítěte Věk nezaopatřeného dítě dlouhodobě dítě dlouhodobě dítě dlouhodobě těžce dítěte v rodině nemocné zdravotně postižené zdravotně postižené 1 006 do 6 let 2 136 2 400 1 072 od 6 do 15 let 1 314 2 617 2 940 od 15 do 26 let 1 508 3 004 3 375
Tabulka 3 Výše sociálních příplatků [8]
2.4.7 Příspěvek na bydlení •
poskytuje se rodinám i jednotlivcům s nízkými příjmy; slouží k úhradě nákladů na bydlení
•
nárok na příspěvek se stanovuje dle výše příjmů rodiny za uplynulé kalendářní čtvrtletí a dle výše prokázaných nákladů na bydlení dle zákona o SSP a náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění
•
výpočtem výše příspěvku je rozdíl normativních nákladů na bydlení a násobku rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (Praha 0,35)
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč měsíčně Počet osob v Počet obyvatel obce rodině nad 100 tis. 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999 Praha obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 1 7 068 5 616 5 352 4 563 4 379 2 10 144 8 157 7 796 6 715 6 464 3 13 813 11 214 10 742 9 330 9 001 4 a více 17 269 14 135 13 565 11 862 11 466
Tabulka 4 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty [9]
17
Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč měsíčně Počet osob v Počet obyvatel obce rodině nad 100 tis. 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999 Praha obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 1 4 053 4 053 4 053 4 053 4 053 2 6 042 6 042 6 042 6 042 6 042 3 8 412 8 421 8 421 8 421 8 421 4 a více 10 699 10 699 10 699 10 699 10 699
Tabulka 5 Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty [10]
2.4.8 Pohřebné •
je vypláceno na náklady spojené s vypravením pohřbu osobě pohřbívající nezaopatřené dítě nebo jeho rodiče, pokud měl zemřelý v době úmrtí trvalý pobyt na území České republiky
•
je poskytováno ve výši 5 000,- Kč
2.4.9 Dávky pěstounské péče Tato dávka se dělí na čtyři druhy příspěvků: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte •
nezaopatřené dítě pobírá tento příspěvek do své plnoletosti, popřípadě do 26 let
•
je pobírán ve výši 2,3 násobku životního minima dítěte
•
výše příspěvku je závislá na stupni postižení u zdravotně postižených dětí
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle věku a zdravotního stavu dítěte v pěstounské péči měsíčně v Kč ve stupni ve stupni ve stupni závislosti III zdravé dítě závislosti I závislosti II nebo IV Nezaopatřené dítě ve věku koeficient koeficient 2,35 koeficient 2,90 koeficient 3,10 2,30 do 6 let 4 002 4 089 5 046 5 394 Od 6 do 15 let 4 922 5 029 6 206 6 634 Od 15 do 26 let 5 635 5 758 7 105 7 595
Tabulka 6 Příspěvky na úhradu potřeb dítěte [11]
18
Odměna pěstouna •
jde o projev uznání osobě, která má v péči cizí dítě
•
měsíční výplata je ve výši součinu životního minima jednotlivce a koeficientu 1.0 za svěřené dítě
•
pečuje-li pěstoun o 3 svěřené děti nebo jedno dítě závislé na pomoci jiné fyzické osoby, výplata je ve výši násobku životního minima jednotlivce a koeficientu 5,5, přičemž se za každé dítě koeficient zvyšuje o 0,5 životního minima jednotlivce u zdravého dítěte a o 0,75 životního minima jednotlivce u závislého dítěte
•
podmínkou pobírání výplaty je, že pěstoun není výdělečně činný po celý kalendářní měsíc
Počet dětí v pěstounské péči 1 2 3 nebo 1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III., IV 4
Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně 3 410 6 820 18 755 20 460
Tabulka 7 Odměna pěstouna [12]
Příspěvek při převzetí dítěte •
je určen na pokrytí nákladů na potřebné věci pro příchozí dítě do náhradní rodinné péče
•
výše příspěvku je ovlivněna věkem dítěte
Věk dítěte do 6 let 6-15 let 15 - 26 let
Příspěvek při převzetí dítěte v Kč 8 000 9 000 10 000
Tabulka 8 Příspěvek při převzetí dítěte [13]
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla •
vozidlo se nesmí používat na výdělečnou činnost a poskytuje se při počtu nejméně čtyř dětí v jedné pěstounské péči
•
příspěvek 70% pořizovací ceny vozu nebo jeho opravy je limitován horní hranicí 100 000,- Kč
19
2.4.10 Pomoc v hmotné nouzi Jedná se o jednorázovou pomoc rodinám s nedostatečnými příjmy a špatnými sociálními poměry. Dávka se skládá z příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. O vyplacení dávky rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR. V hmotné nouzi je osoba, jejíž majetkové poměry jsou nepřijatelné pro společnost a tato osoba není schopna tuto situaci vyřešit. Životní existenční minimum je součet životního minima členů rodiny.
2.5
Podpora rodin - aktivní
Kromě finanční pomoci poskytuje stát občanům České republiky také tzv. aktivní podporu formou poskytovaných služeb.
2.5.1 Sociální služby Jedná se o prevenci sociálního vyloučení. Stát nabízí rodinám ve špatné sociální situaci pomoc formou: •
sociálního poradenství
•
služby sociální péče (např. pečovatelská služba)
•
služby sociální prevence (např. azylový dům)
2.5.2 Ostatní podpora rodiny Stát činí preventivní kroky, které vedou ke správné funkci rodin. Podporuje tím soužití jednotlivých členů rodiny. Služby mají formu komerční nebo nekomerční.
2.5.3 Sociálně – právní ochrana dětí Jde o souhrn preventivní a poradenské péče, práce s dětmi vyžadujících zvýšenou pozornost, náhradní rodinné péče a zřizování zařízení potřebných k sociálně-právní ochraně dětí.
20
2.6
Rodina a zaměstnání
Konkrétní data uvedená v této kapitole jsou čerpána ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí.
2.6.1 Mateřská dovolená Budoucí matka nastupuje na mateřskou dovolenou osm až šest týdnů před plánovaným porodem. Její délka je v případě narození jednoho dítěte 28 týdnů, při narození více dětí se prodlužuje na 37 týdnů. Nárok vzniká osobě, která se účastnila nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 kalendářních dnů v předchozích dvou letech. Započítává se i doba studia na středních, vyšších nebo vysokých školách či konzervatořích. Na mateřskou dovolenou může nastoupit i jiný pojištěnec, se kterým matka dítěte uzavře písemnou dohodu.
2.6.2 Rodičovská dovolená Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou. Nastoupit na ni může matka nebo otec dítěte, na které je příspěvek pobírán. V současné době je možné zvolit délku rodičovské dovolené s přesností na jednotlivé měsíce a to maximálně do čtyř let věku dítěte. V praxi to znamená, že si rodič zvolí požadovanou výši měsíčního příspěvku a ten bude pobírat až do vyčerpání celkové částky 220 000,- Kč. Zvolenou částku je možné v průběhu jejího čerpání měnit každé 3 měsíce. Platba v posledním měsíci se bude rovnat částce zbývající do uvedené hranice 220 000,- Kč. Maximální měsíční výplata je stanovena na 11 500,- Kč a nesmí přesáhnout 70 % vyměřovacího základu (průměrná hrubá mzda za posledních 12 měsíců). Na pobírání rodičovského příspěvku nemá vliv případné umístění dítěte, které dovršilo dvou let, do školského zařízení bez omezení. Děti mladší dvou let, mohou být umístěny do školského zařízení maximálně na 46 hodin v kalendářním měsíci. Před 1. lednem 2012 se peněžitá pomoc v mateřství čerpala ve třech variantách: do dvou, do tří nebo do čtyř let věku dítěte. Nejvýhodnější byla tříletá varianta, která činila 235 600,- Kč. Se změnami, které začali platit na začátku roku 2012, byla částka 21
snížena a sjednocena se zbylýma dvěma variantami. Tří letá varianta byla dosti využívána, vzhledem k tomu, že bylo možné dítě umístit do školského zařízení až po dovršení tří let. Čtyřletou variantu volili rodiče, kteří byli schopni finančně vyrovnat propad v příjmu rodiny.
2.6.3 Pracovní volno Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v určitých případech. Zaměstnanec je povinen prokázat skutečnost, na kterou pracovní volno čerpá. Případy možnosti čerpání pracovního volna jsou: •
ošetřování člena domácnosti, zaměstnanec pobírá dávku nemocenského pojištění
•
náhrada mzdy náleží zaměstnanci při převozu manželky (družky) do porodnice a zpět po narození dítěte
•
na náhradu mzdy nemá zaměstnanec nárok při účasti u porodu
•
na náhradu mzdy po dobu jednoho dne vzniká nárok při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
•
při úmrtí dítěte nebo manžela má zaměstnanec nárok na 2 dny volna s náhradou mzdy a den pohřbu
•
volno na nezbytně nutnou dobu může zaměstnanec čerpat při úmrtí vzdáleného příbuzného, který žil ve stejné domácnosti
•
dva dny volna jsou poskytovány na svatbu zaměstnance, náhrada mzdy je vyplácena pouze za jeden den
•
dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, může čerpat pracovní volno i v jiných případech
2.6.4 Pracovní doba Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnance trvale pečujícího o děti a přihlédnout k dané skutečnosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Většinou se jedná o úpravu pracovní doby ve směnném provozu. U těhotných žen a osob pečujících o děti mladší 15 let se může zavést pružná pracovní doba, nebo mohou
22
pracovat na zkrácený úvazek. Práce přes čas je zakázána u těhotných žen a osob pečujících o dítě mladší jeden rok. Bohužel v České republice není mnoho firem, které jsou ochotny zaměstnávat ženy na zkrácené úvazky.
2.6.5 Další úpravy pracovního výkonu Žena, která je těhotná, kojí nebo je matkou do devátého měsíce po porodu a nesmí podle posudku lékaře vykonávat dosavadní práci, musí být dočasně převedena na jinou vhodnou práci. Výše mzdy musí být zachována, a proto je v případě potřeby dorovnávána. V současné době se začíná pomalu rozšiřovat na český pracovní trh práce konaná doma. Jedná se o pozice, kdy není nutná osobní přítomnost pracovníka na pracovišti (například programátor). Zaměstnavatel ušetří za provoz kanceláře a zaměstnanec za dopravu do zaměstnání. Zaměstnankyně kojící své dítě může využívat přestávky i mimo běžných přestávek v práci. Přestávky jsou v rozmezí dvou půlhodin za jednu směnu do jednoho roku dítěte a jedné půlhodinové přestávky v dalších třech měsících. Za dobu přestávek je vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
2.6.6 Rozvázání pracovní poměru Zaměstnavatel nesmí rozvázat pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní nebo osobou na mateřské dovolené. Během doby pobírání rodičovské dovolené může být zaměstnanec propuštěn jen z následujících důvodů: •
zrušení části zaměstnavatele
•
přesunutí provozovny zaměstnavatele mimo rámec výkonu práce zaměstnance
•
vznikne-li důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru dle zákoníku práce
23
2.7
Péče o děti
Rodiče dětí mladších dvou let mohou v České republice využít tři typy zařízení. Jedná se o jesle, soukromá zařízení a „baby-sitting“. Nově bylo vládou schváleno zřizování tak zvaných „Dětských skupin“. Konkrétní data uvedená v této kapitole jsou čerpána ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí.
2.7.1 Jesle – zdravotnická zařízení Zřizovatelem bývá nejčastěji obec. Poplatky stanovuje zřizovatel a bývají v různé výši. Jesle jsou určeny pro děti od 1 roku do 3 let. Bohužel není toto zařízení příliš rozšířené. Například v Kraji Vysočina je v provozu pouze jedno zařízení tohoto druhu a to přímo v krajském městě Jihlava.
2.7.2 Soukromá zařízení Tato zařízení zakládají soukromé osoby na základě vázané živnosti. Poplatky za služby jsou stanoveny komerčně, a tudíž je cena podstatně vyšší, než u obcemi zřizovaných jeslí. Měsíční poplatek činí v jeslích v Jihlavě včetně stravného 2 500,- Kč, zatímco v soukromých zařízeních se pohybuje od 4 000,- Kč výše. Tak zvaná „hlídací centra“ většinou nabízejí bohatý program pro děti, ale v praxi jsou rodiče někdy velice rozčarováni úrovní a přístupem učitelek. Na základě osobní zkušenosti s jedním nejmenovaným hlídacím centrem musím říci, že bych již do tohoto zařízení své dítě neumístila.
2.7.3 „Baby –sitting“ Služby tohoto zařízení jsou poskytovány na základě volné živnosti. Agentury nabízí služby v domácnosti klienta a často poskytují také doplňkové služby jako je například doučování, cizojazyčné hlídání či doprovody dětí do kroužků. Tento způsob hlídání dětí je finančně náročný a mohou si ho dovolit pouze domácnosti s vyššími příjmy.
24
Pro děti starší dvou let jsou v České republice zřizovány mateřské školy. Bohužel je počet míst v mateřských školách dlouhodobě nižší, než počet žádostí o umístění dětí. Tento stav se snaží jednotlivé obce napravit a rozšiřují kapacitu stávajících mateřských školek, nebo zřizují nová zařízení. Mateřské školy dělíme do několika skupin:
2.7.4 Mateřské školy zřizované státem, obcemi, kraji Tyto školky se řídí školským zákonem. Povinně musí dítě navštěvovat poslední ročník mateřské školy, který je poskytován bezúplatně. Při přijímacím řízení se posuzuje několik kritérií, které musí děti splňovat. Velmi důležitý údaj je trvalé bydliště dítěte a jeho zákonného zástupce. Přednostně se berou děti do posledního ročníku před zahájením školní docházky. Dále se žadatelé o umístění ve školce řadí dle věku. Dítěti musí být do konce září minimálně dva roky.
2.7.5 Soukromé mateřské školy Zřizují se na základě volné živnosti za účelem poskytování stejných služeb jako mateřské školy zřizované státní správou. Často jsou uchazečům nabízeny i služby navíc, které jsou buďto zahrnuty ve školném, nebo se musí hradit zvlášť (víkendové hlídání, široké spektrum aktivit). Vzhledem k tomu, že se jedná o komerční zařízení, je cena za služby vyšší, než u státních školek.
2.7.6 Soukromé mateřské školy – zřizovatel je církev či jiná právnická osoba Zřizují se na základě školského zákona. Cena za poskytované služby je určena zřizovatelem. Většinou jsou tato zařízení zřizována pro určitý uzavřený okruh osob (členové církve, zaměstnanci firmy).
2.7.7 „Baby-sitting“ – starší děti Jeho provoz se liší od již zmiňovaného Baby-sitting v bodě 6.3 pouze věkem docházejících dětí.
25
Během letních měsíců mohou rodiče využívat, kromě již zmíněných možností, dětské tábory. Jejich cena se velice liší dle tématiky, na kterou je tábor zaměřen. Jedná se většinou o týdenní či čtrnáctidenní pobyty v přírodě nebo v zahraničí.
2.7.8 Dětské skupiny Jedná se o alternativu k firemním školkám. Mohly by být založeny maximálně pro 24 dětí ve věku od dvou let. Zakladateli by byli státní instituce, jednotlivci či zaměstnavatelé. Dětská skupina je myšlena jako neformální zařízení, kde nebude kladen tak vysoký nárok na hygienu či kompetence pečující osoby, jako je tomu třeba u firemních nebo mateřských školek. Bude-li skupina čítat maximálně čtyři děti, budou podmínky pro zřízení velice mírné. U většího počtu dětí ve skupině se budou zpřísňovat. Problém, který může v tomto zařízení nastat, je rožňů věk umístěných dětí. Věková rozmanitost sebou přináší problém s vytvářením denních programů a uspokojování potřeb dětí. Základní předpoklady pro zřízení dětské skupiny jsou odpovídající prostory a vychovatelé, splněné hygienické podmínky a předložená koncepce výchovy a péče (zahrnuje denní režim a stravování, otevírací dobu, program). Dětská skupina nemá být ziskový podnik. Poskytovatel by účtoval zájemcům maximálně částku do výše nákladů. Rodiče, kteří by umístili svého potomka do této skupiny a začali chodit do práce, by měli nárok na slevu na dani. Naopak zaměstnavatelům by mohl stát z daní odečíst za zřízení skupiny 95 000,- korun a poskytnout roční platbu na provoz 86 640 korun. Zmíněná podpora dětských skupin by se státu vyplatila, jelikož by do práce mohlo nastoupit více rodičů a z příjmů, které stát může obdržet zpět na daních, by rozpočet obohatil o několik miliard. Zřízení dětských skupin má schvalovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se nechalo inspirovat našimi sousedy v Německu a Rakousku. Ministerstvo založilo tento druh zařízení v roce 2011 a je s výsledky jeho provozu velice spokojeno. [14], www.mpsv.cz/cs/12943 26
2.8
Společné zdanění manželů
V roce 2004 bylo v České republice Ministerstvem financí prostřednictvím zákona o daních z příjmů ustanoveno společné zdanění manželů. Lidé mohli tohoto institutu využít za zdaňovací období 2005. Jeho význam spočíval v úspoře rodin při placení daní, respektive při ročním vyúčtování daně. Tohoto nástroje mohli využít sezdané páry, které: •
žili v jedné domácnosti
•
pečovali alespoň o jedno dítě
•
měli příjmy pouze ze závislé činnosti, nebo byl jeden z manželů bez příjmů
Konkrétní příklady [15], www.spolecnezdanenimanzelu.cz Příklad č. 1: Hrubý měsíční příjem manžela 12.000,-Hrubý měsíční příjem manželky (na mateřské dovolené) 0,-Daňová úspora 3.696,-Příklad č. 2: Hrubý měsíční příjem manžela (je nezaměstnaný) 0,-Hrubý měsíční příjem manželky 32.000,-Daňová úspora 23.076,-Příklad č. 3: Hrubý měsíční příjem manžela 30.000,-Hrubý měsíční příjem manželky 10.000,-Daňová úspora 6.930,-Vzhledem k tomu, že úspory v peněženkách rodin s dětmi způsobovali problém pro státní rozpočet, do kterého bylo tím pádem méně odváděno, bylo společné zdanění manželů od roku 2008 zrušeno.
27
2.9
Souhlas rodičů s ošetřením dítěte
Od 1. dubna 2012 nabyl účinnosti nový zákon č. 372/2011 Sb., který se týká poskytování zdravotních služeb a upravuje práva a povinnosti pacientů. Ministerstvo zdravotnictví v § 35 a 38 zmíněného zákona upravuje poskytování zdravotní péče nezletilým osobám. [16], www.mzcr.cz Zmíněný zákon velice znepříjemňuje život nejen rodičům dětí, které potřebují zdravotní péči. Sami zdravotníci často stojí před problémem, zda učinit zákrok bez souhlasů obou rodičů, či nikoli. Pokud se rozhodnou špatně může to stát zdraví dítěte, nebo i život. Na druhé straně mohou být stíháni za to, že poskytli pomoc bez souhlasu obou rodičů. Zdravotníci mohou zasáhnout bez souhlasu rodičů v případě, kdy je bezprostředně ohrožen život či zdraví nezletilého pacienta. Zákon však přesně nedefinuje, co jsou „zdravotní služby, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života“. Pokud jeden z rodičů předloží písemný souhlas druhého rodiče s ošetřením, zdravotnické zařízení nezkoumá jeho pravost. Na druhé straně u rozvedených, většinou hádajících se rodičů, je často nemožné získat souhlas od obou zástupců dítěte. Je možné požádat soud o rozhodnutí, zda má nezletilé dítě zákrok podstoupit. Je velice podivné, když matka či otec, který se stará o své dítě a chce pro něj vše nejlepší, musí nechat rozhodnutí na soudu. Zákonodárci zrušili po vlně kritiky tento zákon, pro jeho nepraktičnost, a to hned na podzim roku 2012.
28
2.10 Sociální karta V roce 2012 zavedlo ministerstvo práce a sociálních věcí speciální kartu pro osoby, které pobírají sociální dávky, nebo dávky z oblasti státní sociální politiky zaměstnanosti. Do roku 2012 byly tyto dávky vypláceny hotovostně, zasílány poštovní poukázkou nebo odesílány bezhotovostně na účet osoby, která příslušnou dávku pobírala. Takzvaná sKarta je vydávaná klientům od července roku 2012 a celkové množství vydaných karet se odhaduje na 800 000 ks. Karta slouží zároveň jako průkaz TP, ZTP či ZTP/TP. S kartou je spojen platební účet a lze s ní platit zdarma u obchodníka či vybírat z bankomatu České spořitelny. Její ochrana a vzhled jsou stejné, jako je tomu u bankovních karet. Pokud chce klient převést sociální dávku na svůj účet, může tak učinit jednou ke každé dávce zdarma. sKarta je konkrétně určena pro příjemce následujících dávek: •
dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné)
•
dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc)
•
dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcky)
•
dávky v nezaměstnanosti
•
dávky příspěvku na péči
K tomuto kroku se rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí z důvodu úspor a zamezení zneužívání dávek. Náklady spojené s provozem sociálních karet hradí Česká spořitelna. [17], socialnireforma.mpsv.cz/cs/3 V praxi o tuto kartu není zájem a lidé nechápou její smysl. Občané, kteří si nechávali dávky posílat na osobní účet, si na něj opět nechají peníze rovnou přeposlat. sKarta tím pádem zůstává nevyužita a tudíž zbytečná, stejně jako účet, ke kterému je zřízena.
29
III. Praktická část 3.1
Rodina v praxi
Každá rodina pro svou správnou funkci potřebuje kromě dobrých vztahů svých členů i dostatek finančních prostředků. Pro mnoho osob je také velice důležitým faktorem v životě dobré profesní uplatnění neboli kariéra. Spojení rodičovství s finančním zabezpečením rodiny a profesním životem rodičů je v české republice poměrně komplikované. Stát poskytuje podporu rodině převážně v raném věku dítěte. Vzhledem k nastavení státního systému podpory rodin s dětma, nemá většina běžných rodin, které se často potýkají s nedostatkem peněz, možnost čerpat formy podpory zmiňované v praktické části bakalářské práce. Většina z nich má naštěstí nárok na Podporu v mateřství a Rodičovský příspěvek.
30
3.2
Příklad z praxe
Jako příklad jsem vybrala rodinu, která se skládá ze dvou dospělých osob a dvou dětí. Rodina žije v panelákovém bytě, který si pořídila na hypotéku, kterou má uzavřenou na 20 let. Musí tedy počítat s tím, že bude dlouhodobě odvádět z rodinného rozpočtu nemalou částku. V současné době je žena na rodičovské dovolené a donedávna rodina žila ze mzdy manžela a rodičovského příspěvku. Vzhledem k tomu, že rodinný rozpočet byl již tak napnutý, že nezbýval prostor pro jakékoliv spoření a uspořené peníze z let, kdy manželka vydělávala, jsou již vyčerpány, bylo nutné, aby i žena začala přispívat do rodinného rozpočtu větší měrou. Musela se však zamyslet nad tím, zda nástup do zaměstnání nepřinese příliš velké komplikace do rodinného života. Žena došla k závěru, že krátkodobé zaměstnání na částečný úvazek bude rodině přínosem. Matka dvou synů, přičemž mladšímu bylo 8 měsíců, nastoupila do práce na částečný úvazek. Díky tomu získala rodina druhý příjem a mohla pokrýt své potřeby. Tento krok byl však možný pouze díky babičce, která byla ochotna hlídat mladšího vnuka v době, kdy matka navštěvovala zaměstnání.
3.2.1 Rodinný rozpočet v číslech Příjmy rodiny Současné měsíční příjmy uvedené rodiny jsou celkem 26 500,- Kč. Před nástupem manželky do zaměstnání činil čistý příjem rodiny, bez přídavku na dítě 19 500,- Kč. Manželova mzda činí 12 000,- Kč čistého. Manželka přinese do rodinného rozpočtu 6 000,- Kč ze zaměstnání na částečný úvazek, které navštěvuje od července tohoto roku, a k tomu pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 500,- Kč. Rodina pobírala od listopadu 2011 přídavek na dítě ve výši 1 000,- Kč. Jednalo se o dávku vyplácenou úřadem práce ve výši 500,- Kč na každé dítě v rodině. Na tento příspěvek měla rodina nárok, jelikož její příjmy v předchozím roce 2010 nepřesáhly 2,4 násobek životního minima.
31
Životní minimum modelové rodiny bylo v roce 2011 vypočteno na částku 8 680,- Kč (8 680 * 2,4 = 20 832). Nezaopatřené dítě do 6 let
1 600,- Kč
Nezaopatřené dítě do 6 let
1 600,- Kč
První dospělá osoba
2 880,- Kč
Druhá dospělá osoba
2 600,- Kč
Celkem
8 680,- Kč
Tabulka 9 Životní minimum v roce 2011
V roce 2012 rodina opět podala žádost o přídavek na dítě. Životní minimum pro tento rok bylo zvýšeno pro čtyřčlennou rodinu na 9 450,- Kč (9 450 * 2,4 = 22 680). [18], http://portal.mpsv.cz/soc/poradce Nezaopatřené dítě
1 740,- Kč
Nezaopatřené dítě
1 740,- Kč
První dospělá osoba
3 140,- Kč
Druhá dospělá osoba
2 830,- Kč
Celkem
9 450,- Kč
Tabulka 10 Životní minimum v roce 2012
Žádosti o přídavek na dítě Úřad práce i tento rok vyhověl a přiznal rodině příspěvek ve výši 1 000,- Kč.
Příjem
Částka
Mzda manžela
12 000,- Kč
Mzda manželky
6 000,- Kč
Rodičovský příspěvek
7 500,- Kč
Přídavek na dítě
1 000,- Kč
Celkem příjmy
26 500,- Kč
Tabulka 11 Příjmy vzorové rodiny
32
Rodina již nebude mít příští rok 2013 nárok na přídavek na dítě. Je to způsobeno přivýdělkem manželky. Z tohoto důvodu je potřeba vždy před nástupem na případnou brigádu zvážit, zda se tento krok vůbec vyplatí. V případě této rodiny tomu tak je. Výdaje rodiny Náklady rodiny na byt, které musí každý měsíc vydat, jsou celkem ve výši 12 145,- Kč. -
hypotéka na byt, ve kterém rodina žije, činí měsíčně 7 340,- Kč.
-
bytový servis (teplá voda, studená voda, společné prostory, topení) 3 575,- Kč
-
zálohy na spotřebované energie placené prostřednictvím SIPO (elektřina, plyn, televizní a rozhlasové poplatky) ve výši 1 270,- Kč.
Dalším měsíčním výdajem je stavební spoření, které má být po svém ukončení použito na uhrazení části hypotéky na konci doby její fixace. Výše odvodu činí 1 700,- Kč. Náklady na telefon se pohybují kolem 700,- Kč za měsíc. Rodina vlastní osobní starší automobil, který je občas využíván manželem na cestu do práce, odvoz staršího dítěte do školky a větší nákupy. Měsíční spotřeba pohonných hmot vyjde přibližně na 1 800,- Kč. K tomuto výdaji je třeba přičíst částku za pojištění vozu a výdaje na občasné opravy a údržbu. Žena se dopravuje do zaměstnání městskou dopravou, přičemž měsíční jízdné přijde přibližně na 400,- Kč. Poplatek za mateřskou školku činí měsíčně za stravné 670,- Kč a za předškolní vzdělávání 500,- Kč. Také je nutné počítat s úhradou různých aktivity dětí (výlety, představení). Ostatní výdaje na domácnost, jako jsou čistící a hygienické prostředky, se pohybují měsíčně kolem 600,- Kč. Velkou část z této sumy činí výdaj za dětské pleny. Členové rodiny musí také samozřejmě jíst a oblékat se. Naštěstí nemusí kupovat mladšímu dítěti umělé kojenecké mléko, jak tomu bylo u staršího potomka. Manželka vaří obědy pro rodinu celý týden. Manžel nemusí navštěvovat restaurační zařízení a rodina tak ušetří. Celkové výdaje rodiny činí 18 555,- Kč.
33
Výdaj
Částka
Hypotéka na byt
7 340,- Kč
Bytový servis
3 575,- Kč
SIPO
1 270,- Kč
Stavební spoření
1 700,- Kč
Telefon Náklady na osobní auto MHD Školka Drogistické zboží Celkem výdaje
700,- Kč 1 800,- Kč 400,- Kč 1 170,- Kč 600,- Kč 18 555,- Kč
Tabulka 12 Výdaje vzorové rodiny
Na pokrytí životních potřeb zůstává rodině měsíčně 1 945,- Kč. Tato částka je dočasně zvýšena o příjem manželky ve výši 6 000,- Kč.
34
Přehledný soupis příjmů a výdajů rodiny je zobrazen v následující bilanci. Příjmy mzda manžela mzda manželky rodičovský příspěvek přídavek na dítě
12 000 Kč 6 000 Kč 7 500 Kč 1 000 Kč
Výdaje
celkem zůstatek
26 500 Kč 7 945 Kč
hypotéka na byt bytový servis SIPO stavební spoření telefon náklady na auto MHD školka drogistické zboží celkem
7 340 Kč 3 575 Kč 1 270 Kč 1 700 Kč 700 Kč 1 800 Kč 400 Kč 1 170 Kč 600 Kč 18 555 Kč
obrázek 2 Bilance rodinného rozpočtu
Pokud by domácnost potřebovala pořídit novou pračku či ledničku, neměla by tento výdaj z čeho hradit. Před nástupem manželky do dočasného zaměstnání kryla rodina své náklady částečně z úspor, které měla z dřívější doby. Nyní již není z čeho čerpat a bylo nutné situaci řešit jiným způsobem. Z rozpočtu rodiny je patrné, že na kulturní či sportovní aktivity nezbývá prostor. Rodina by se měla, dle státu, navíc postarat o své staré rodiče a přispívat jim na důchod. Také by si rodiče měli spořit na své vlastní stáří. Toto je však pro mnoho běžných rodin zcela nemožné. A aby toho nebylo málo, stát zatěžuje rodinu nesmyslnými požadavky a předpisy. Nově musí rodina vyzvednout na Pracovním úřadě sKartu. Platební kartu rodiny nepotřebuje a nechce ji využívat. Nechává si peníze z účtu k sKartě zasílat na svůj účet, tak jak tomu bylo doposud. Také je nutné na příslušném úřadě do konce října vyplnit a podepsat prohlášení o trvalém bydlišti. Rodina také musí počítat s tím, že manželka nebude moci nastoupit zpět do svého předchozího zaměstnání. Dle zákona sice musí zaměstnavatel vzít zaměstnankyni zpět na její původní pracovní pozici (nebyla-li zrušena), ale již nyní je zřejmé, že pozice je nově obsazena a zaměstnavatel nemíní dělat žádné personální změny.
35
Velkým strašákem se tak pro rodinu stává obava ze schopnosti splácet hypotéku. Pokud by se tak stalo, přišla by o střechu nad hlavou. Žije proto skromně a odmítá nabídky různým půjček, které by ji ve finále mohly dostat do ještě větších problémů. V případě neschopnosti splácet byl rodině zabaven už tak malý majetek exekutorem. Je sice možnost zažádat o oddlužení, ale v takovém případě musí rodina splňovat jisté podmínky a teprve pak je oddlužení možné. Jednou z podmínek je určitá minimální výše příjmů. Což by vzorová rodina nesplňovala.
36
3.3
Umístění dítěte do Mateřské školy
V České republice je v posledních letech nedostatek volných míst v Mateřských školách. Nemožnost umístit dítě do školky způsobuje mnoha rodinám velké problémy. Matky jsou nuceny setrvat doma a i po skončení rodičovské dovolené nadále pečovat o své dítě. Tímto stavem velice trpí rodinný rozpočet a finanční situace běžných rodin se rapidně zhoršuje. Rodiče z větších měst mají možnost vylepšit rozpočet alespoň pomocí příležitostných brigád. Platbu za soukromá hlídací centra si mnoho rodin nemůže dovolit a to i v případě, že oba rodiče přispívají do finančního rozpočtu rodiny. V případě přijetí dítěte do Mateřské školy také nemají rodiče zcela vyhráno. Provozní doba těchto zařízení většinou končí v 16:00 hodin. Pro některé rodiče je tak prakticky nemožné, vzhledem k jejich pracovní době, dítě včas vyzvedávat. Další možnost hlídání vždy zastávali prarodiče. Ti jsou však v současné době velice často ještě sami výdělečně činní. Věk lidí zakládajících rodinu se sice podstatně zvýšil, ale na druhé straně se zvýšil i věk odchodu do důchodu. Prarodiče, kteří již důchod pobírají, jsou často nucení, vzhledem k jeho výši, nadále chodit do zaměstnání.
37
3.4
Zneužívání sociálních dávek
Podklady pro tuto kapitolu jsou částečně čerpány z článku na serveru, který spravuje Neviditelný pes a MAFRA, a.s.[19] V České republice se v poslední době zmenšuje podpora hendikepovaných dětí a nemobilních obyvatel. Na druhé straně stát ve velkém vyplácí různé dávky osobám, které na ně nárok nemají. Z velké části jsou dávky vyplácené státem zneužívány romskou komunitou. Tato skupina obyvatel používá různé metody, jak získat příspěvky od státu. Jedním z nich je sestěhování příbuzných do jednoho bytu v soukromých ubytovnách. Díky tomu pobírají dávky určené pro chudé na podporu bydlení. Tito občané tak nemusí hledat byt, který by si mohli dovolit a mohou obývat byt hrazený státem, kterému jednoduše naúčtují své náklady. Peníze ze státního rozpočtu tak plynou jak movitým Romům, tak i developerům, kteří z těchto pronájmů mají velice dobrý příjem. Velmi známým způsobem podvodu je nahlášení nesprávného otce při narození dítěte. Vzhledem k tomu, že stát neprovádí testy DNA, je výhodné nahlásit staršího člena komunity, který v blízké době pravděpodobně zemře a dítěti tak bude vyplácen sirotčí důchod. Často se papírově svěřuje dítě do výchovy babičce. Příspěvek za opatrovnictví je také dobrý zdroj příjmů. Stát již delší dobu příliš fakticky neřeší nelegální práci. Díky práci načerno pak přichází o nemalé peníze. Jednak vyplácí lidem bez práce podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky a na druhé straně mu nejsou odváděny daně z příjmu spolu se sociálním a zdravotním pojištěním. Zneužívání sítě sociální podpory není nijak statisticky zaznamenáno a nedá se tudíž doložit. Tento stav nejspíš, lidem u moci vyhovuje a proto přetrvává. Pro rodiny v nelehké finanční a tím i životní situaci je zarážející, že někteří spoluobčané, kteří dlouhodobě (dost často nikdy) nepracují, mají životní úroveň srovnatelnou a mnohdy i lepší, než rodiny s dětmi, kde mají oba rodiče příjem. Jako příklad lze uvést skutečně existující rodinu patřící k menšinové společnosti se třemi dětmi, kde ani jeden z rodičů nepracuje a nikdy nepracoval. Rodina bydlí dočasně v panelákovém bytě, než jim město přidělí byt. Už samotný fakt, že mají reálnou šanci tento byt skutečně dostat je zarážející. Již před lety bylo pro rodinu z většinové společnosti s jedním dítětem nemožné dostat přidělen městský byt. Žadatelů bylo hodně a bytů málo. Zmíněná rodina jezdí osobním vozem a nešetří ani na značkovém oblečení. Není tedy divu, že okolí přemýšlí nad tím, z čeho to vše zmíněná rodina platí.
38
Takovýchto rodin je mnoho a mnozí se ani netají tím, že své závazky neplatí a sociální dávky použijí na nákup cigaret a alkoholu. Někteří si ještě stěžují na stavy bytů, ve kterých jsou „nuceni“ žít. Tyto byty jsou však ve špatném stavu jejich přičíněním. Přesto nejsou z bytů vystěhováni a dál vesele na ulici sprostě pokřikují po kolemjdoucích, kteří spěchají do zaměstnání. Velkým problémem je vliv tohoto chování na děti. Ty mají rodiče jako vzor a jejich chování tomu odpovídá. Velmi často tyto děti mají problémy s docházkou a mnohdy nedokončí ani základní školu. V zásadě lze říci, že nezáleží na národnosti, či barvě pleti. Důležitý je přístup k životu a k zákonům, jak právním, tak společenským.
39
3.5
Dotazníkové šetření
Dotazník vypracovaný k této bakalářské práci se skládá z třinácti otázek. Byl umístěn na internetových stránkách vyplnto.cz v průběhu měsíce září roku 2012. Na otázky odpovědělo celkem 90 respondentů. Cílem dotazníku bylo získat informace o finanční situaci rodin s dětmi v České republice. A jak tuto situaci vnímají samotné rodiny. Nadpoloviční většina respondentů se domnívá, že podpora rodin s dětmi je ze strany státu nedostatečná. Spokojenost se situací vyjádřily rodiny s vysokými příjmy.
Je podpora státu pro rodiny dostatečná?
13%
11%
15%
ano ne nevím částečně
61%
obrázek 3 Státní podpora rodin
40
S tímto míněním se ztotožňuje i fakt, že počet dětí v domácnostech klesá. Drtivá většina rodin, které se účastnili průzkumu, čítá maximálně 2 děti.
Počet dětí v domácnosti 5% 11%
40%
Jedno dvě tři čtyři a více
44%
obrázek 4 Počet dětí v domácnosti
41
Nejčastěji pobírají rodiny rodičovský příspěvek a peněžitou pomoc v mateřství. Většina respondentů však žádný příspěvek nepobírá. Z následujícího grafu lze vyčíst, že celkový příjem zúčastněných domácností se nejčastěji pohybuje mezi 15 000,- Kč a 45 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že většina těchto rodin žije ve velkých městech s počtem obyvatel větším než 20 000, nejsou tyto rodinné rozpočty nikterak vysoké. Je obvyklé, že ve větších městech jsou vyšší platy. Sídlí v nich centrály velkých společností a je zde obecně větší možnost zaměstnání. Často je možné ve velkých městech nakoupit levnější potraviny či oblečení, než je tomu v menších obcích. Na druhé straně jsou zde vyšší náklady na bydlení.
Celkový čistý příjem domácnosti
17%
14%
do 15 000 Kč 15 001 Kč - 30 000 Kč 30 001 Kč - 45 000 Kč nad 45 000 Kč 29% 40%
obrázek 5 Celkový čistý příjem domácnosti
42
Po narození dítěte se finanční situace rodin v 68,89 % zhoršila. Přírůstek do rodiny sebou nese na jedné straně zvýšení nákladů a na straně druhé ve většině případů snížení příjmů. Může však nastat i opačný efekt a to v tom případě, že byla matka dítěte před jeho narozením nezaměstnaná a rodičovský příspěvek naopak zvýšil příjem rodiny. Navýšení příjmu zaznamenaly tři zúčastněné rodiny. Zatímco do rodinného rozpočtu v lepším případě přitéká stále stejná částka, náklady na domácnost se neustále zvyšují. Výdaje za elektřinu, vodu teplo jsou neustále navyšovány. Náklady na domácnost se odvíjí od místa, velikosti a druhu bydlení. Měsíční nájem bytu o ploše 70 m2 v centru velkého města hravě převýší výdaje na vlastní rodinný dům v menší obci. V následujícím grafu je zobrazeno, jaké mají rodiny respondentů měsíční náklady na bydlení (nájem, hypotéka, SIPO, další).
43
Měsíční náklady na bydlení
10%
29%
do 5 000 Kč 5 001 Kč - 10 000 Kč 33%
10 001 Kč - 15 000 Kč nad 15 000 Kč
28%
obrázek 6 Měsíční náklady na bydlení
44
Všechny rodinné rozpočty velkou měrou zatěžuje nákup potravin. Dle možností si rodiny vybírají mezi kvalitními a méně kvalitními výrobky na trhu. Cena vždy kvalitě neodpovídá, přesto stále zůstává hlavním vodítkem, podle kterého mnozí spotřebitelé nakupují. Jíst se musí a některé základní potraviny musí rodina koupit za takřka jakoukoliv cenu. Následující graf ukazuje, jak velké výdaje na potraviny mají rodiny respondentů měsíčně.
Měsíční náklady na potraviny
8%
2%
26%
do 5 000 Kč 5 001 Kč - 10 000 Kč 10 001 Kč - 15 000 Kč nad 15 001 Kč
64%
obrázek 7 Měsíční náklady rodiny na potraviny
45
Pokud vezmeme v úvahu měsíční příjmy a výdaje rodin, zjistíme, že rodiny mají možnost uspořit pouze malé finanční obnosy. Některé rodiny si nemohou vytvořit úspory žádné. Následující graf zobrazuje schopnost spořit u oslovených rodin.
Měsíční úspory rodin
27%
30% žádné 1 Kč - 1 000 Kč 1 001 Kč - 3 000 Kč nad 3 000 Kč
13%
30%
obrázek 8 Úspory rodin
46
3.6
Plánování rodiny
Vzhledem k současné situaci ve společnosti je zajímavá otázka plánování rodiny. Mladí lidé odsunují založení rodiny na pozdější věk a někteří neplánují tento krok vůbec. Na základě dotazování žen do věku 25 let jsem došla k závěru, že většina z nich ještě vážně nepřemýšlela o tom mít děti či založit rodinu. Záměrně jsem si vybrala mladé ženy, které mají velká životní rozhodování před sebou. Většina z nich se chce věnovat kariéře, nebo si jen užívat volnosti, kterou by pořízením dítěte ztratily. Mnoho mladých lidí žije samo a společnost jim dělají zvířecí mazlíčci. Vlastnit psa či kočku je sice také jistý závazek, ale rozhodně to nevyžaduje tolik úsilí, peněz a času jako je tomu u dítěte. Pro některé mladé ženy je příliš zavazující už i život s partnerem v jednom bytě. Rodičovství nepřeje ani strach ze špatné finanční situace, která by mohla nastat v případě narození potomka a ztráty příjmu ze zaměstnání jednoho rodiče. O následných problémech při návratu do práce po rodičovské dovolené ani nemluvě. Oslovila jsem mladé ženy s následujícími otázkami: 1. Kolik je Vám let? 2. Jste vdaná, plánujete svatbu do budoucna? 3. Máte děti? 4. Plánujete mít děti, kdy? 5. Kolik dětí plánujete? 6. Žijete s rodiči, přítelem / manželem, sama? 7. Vyhovuje Vám současný styl života? Do dotazníku jsem zařadila pouze ženy mladší 25 let. Z deseti odpovídajících respondentek je vdaná jedna, které je nyní19 let. Tato respondentka je také jediná, která již vychovává jedno dítě. Ostatní zúčastněné uvedly, že plánují děti v budoucnu. První dítě by chtěli porodit ve věku kolem třiceti let. Nikdo z dotazovaných neplánuje více jak dvě děti. Což plně vystihuje současný trend porodnosti. 47
Asi polovina respondentek žije stále s rodiči. Podotýkám, že všechny respondentky jsou již výdělečně činné a nejedná se o studentky, kde lze tento stav předpokládat. Život bez dětí a závazků vyhovuje všem dotázaným. V nejbližší době změnu neplánují. Pouze některé dotázané by se rády osamostatnily od rodičů. Rodinu však zatím neplánují a chtěli by žít, jak se dnes říká, „singl“. Postoj respondentek k tématu rodina a děti je zobrazen v následující tabulce. Věk 21
Věk 22
Věk 19
Věk 18
4
3
5
2
Věk 25
Věk 24
Věk 23
Věk 22
4
5
4
3
Jsem vdaná
Plánuji svatbu
Nepřemýšlím o
Nechci se
v budoucnu
svatbě
nikdy vdát
1
15
8
6
Jedno
Dvě
Více
žádné
1
0
0
30
Další ne
Ano, později
Nevím
Neplánuji
1
15
11
3
Jedno
Dvě
Žádné
Nevím
15
8
3
4
S manželem
S přítelem
Sama
S rodiči
1
9
6
14
Vyhovuje
Nevyhovuje
Částečně
nevím
21
0
9
0
Kolik Vám je let?
Jste vdaná?
Kolik máte dětí?
Plánujete děti?
Kolik dětí plánujete?
Kde žijete?
Vyhovuje Vám Váš styl života? Tabulka 13 Plánování rodiny
Z údajů v tabulce je patrné, že ženy odsouvají založení rodiny na pozdější dobu, než tomu bylo dříve. Snižuje se také počet plánovaných dětí. Důvodem je na jedné straně snaha o vybudování kariéry, a na straně druhé strach z nedostatku financí.
48
Stát by se měl více zaměřit na mládež a již ke konci studia na základních školách jim vysvětlovat v rámci vzdělání úlohu rodiny v jejich životě. Později je pak podpořit při zakládání rodiny. Mnoho mladých lidí si samo nebo prostřednictví rodičů platilo stavební spoření, které jim mělo pomoci při startu do života. Bohužel byly provedeny změny, které tento druh spoření udělaly méně výhodným. Stát měl postupovat opačným směrem. Pokud je třeba upravit systém stavebního spoření, bylo by lépe, aby zachoval minimálně výchozí podmínky, ale upravil možnost čerpání úspor. Ta by byla vázána na nákup bytu, domu či jeho výstavbu. Spoření by se tak dalo použít pouze na svůj pravý účel a nedocházelo by k zneužívání státní podpory k nákupu jiných věcí. Vstřícným krokem by také byly novomanželské půjčky s žádnou, popřípadě nízkou úrokovou sazbou. V minulosti u nás již takovéto půjčky byly poskytovány a také hojně využívány. Neměly by dosahovat příliš velkých částek, aby zbytečně nezatěžovaly rodinný a ani státní rozpočet. Výše schválené půjčky by byla závislá na finanční situaci rodiny, ale neměla by v žádném případě přesáhnout částku 200 000,- Kč. Tato částka by se poskytovala na základní vybavení začínající domácnosti. Samozřejmě je třeba určit přesná pravidla a podmínky, za kterých by mohly být půjčky poskytovány a jak by bylo kontrolováno jejich správné použití.
3.6.1 Minimální dostačující příjmy rodiny Je velmi obtížné říci, jak vysoké příjmy jsou dostačující například pro rodinu s dvěma dětmi. Velice záleží na bytové situaci rodiny, dostupnost služeb a práce v místě bydliště a mnoha dalších faktorech. Pokud žijí rodiče s dětmi ve vlastním bytě či domě a nesplácení žádné hypotéky, jsou jejich měsíční náklady mnohem nižší, než je tomu u rodiny, která je zatížena nějakým druhem půjčky. Pomineme-li splátky případných půjček a hypoték, můžeme kalkulovat pouze s aktuálními potřebami rodiny. Mezi takovéto potřeby lze zařadit potraviny, oblečení, hygienické potřeby, kroužky dětí, jízdné a mnohé další. Často si ani neuvědomujeme, jak velkou částku vydáme měsíčně za zdánlivé maličkosti. 49
V následující tabulce jsem uvedla odhad průměrného měsíčního rozpočtu čtyřčlenné rodiny žijící ve vlastním bytě, která není zatížena žádnými splátkami a nevlastní osobní automobil. Přičemž vydává finance velmi šetrně. Odhad vychází z běžných potřeb osob a běžných cen na trhu. Potřeba
Měsíční výdaj
potraviny
7 000,- Kč
oblečení
3 000,- Kč
hygienické a mycí prostředky
400,- Kč
jízdné (pro 4 osoby)
1 200,- Kč
kroužky pro děti
300,- Kč
školní potřeby
200,- Kč
SIPO (voda, elektřina, plyn, televize)
5 000,- Kč
věci do domácnosti (nádobí a jiné)
500,- Kč
Celkem
17 600,- Kč
Tabulka 14 Odhadované nutné měsíční výdaje
V předchozí tabulce jsou uvedeny pouze nutné měsíční výdaje rodiny. Členové rodiny také slaví narozeniny a vánoce, a rádi by si dopřáli alespoň skromnou dovolenou u moře, nebo si sem tam koupili něco jen tak pro radost. To vše však stojí nemalé peníze. Je potřeba myslet na nenadálé nebo jednorázové větší výdaje a část příjmů si odkládat. Ty bývají použity na nákup elektrospotřebičů či vybavení do domácnosti. Mnoho rodičů se také snaží našetřit svým potokům „něco do začátku“. Přání
Roční výdaj
dárky k narozeninám
6 000,- Kč
vánoce (stromeček, cukroví, dárky)
8 000,- Kč
letní dovolená pro 4 osoby
30 000,- Kč
drobnost pro radost (zákusek)
5 000,- Kč
kultura (kino, divadlo)
2 000,- Kč
úspory
24 000,- Kč
spoření pro děti
24 000,- Kč
Celkem
99 000,- Kč
Tabulka 15 Roční výdaje
50
Na pokrytí nákladů uvedených v Tabulce 14 a Tabulce 15 musí mít rodina měsíční příjem 25 850,- Kč. Vypočtená částka je tedy minimální pro splnění skromných přání rodiny. Každá osoba si představuje spokojený život jinak. Někomu stačí málo peněz a společnost blízkých. Jiný ke své spokojenosti potřebuje peněz mnohem víc, a pořád se mu zdá, že má málo. Kalkulace v této kapitole ukazují, jak velký finanční obnos by skromná čtyřčlenná rodina potřebovala, aby si při šetrném zacházení s financemi mohla dovolit alespoň nějakou tu radost. Vzhledem ke zvyšování cen veškerého zboží a především potravin, je patrné, že celková suma se neustále navyšuje. K tomuto trendu přispívá také navýšení sazby DPH v roce 2013.
51
3.7
Shrnutí praktické části
V praktické části Bakalářské práce jsem se zaměřila na konkrétní příklady problémů, s kterými se rodiny s dětmi v České republice potýkají. Uvedla jsem příklad klasické rodiny čítající dva dospělé a dvě děti, která má k dispozici běžnou sumu finančních prostředků a musí jimi hradit měsíční výdaje. Z příkladu vyplývá, že často uváděné tabulkové průměry příjmů občanů v České republice velice zkreslují skutečnost. Podle Českého statistického úřadu byla průměrná hrubá měsíční mzda, přepočtená na počet zaměstnanců v národním hospodářství, ve výši 24 126,- Kč. Nominální mzda tak vzrostla oproti stejnému období roku 2011 o 3,6 %. Reálná mzda však klesla o 0,1 %. Z šetření Českého statistického úřadu také vyplývá, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne. [20], www.czso.cz Rodiny s dětmi jsou v těžké pozici. Většinou zůstává s potomkem doma matka, která mívá velké problémy při návratu do zaměstnání. Dosti často se stává, že zaměstnavatel neumožní zaměstnankyni návrat na její předchozí pracovní pozici. Legislativně je sice tato oblast ošetřena Zákoníkem práce, avšak v praxi se vše řeší zcela jinak. Žena po několika letech v domácnosti není pro případné zaměstnavatele atraktivní. Přispívá k tomu nejen věk uchazečky o pracovní pozici a chybějící praxe v posledních letech, ale také možná nemocnost potomků. Častá absence kvůli ošetřování dětí není dobře vnímána ani kolegy na pracovišti. Pokud přijde o zaměstnání i druhý z manželů, ocitá se rodina prakticky v krizové situaci. Jak již bylo řečeno, na úspory rodinám peníze nezbývají a pokud nastane situace, že rodina pobírá pouze rodičovský příspěvek a nemá žádný jiný příjem, dostává se často postupně do dluhové pasti. Ve většině případů končí majetek těchto rodin v exekuci a ony zůstávají bez prostředků. Nedostatek financí řeší některé z rodin nástupem ženy alespoň na brigádu co nejdříve po porodu. Zaměstnání ženy – matky brzy po narození dítěte může mít i negativní vliv na vztahy v rodině. Dítě je obráno o čas trávený s matkou, během něhož se vytváří citové pouto. Tento stav nemusí vyhovovat ani manželovi, který očekává, že žena bude pečovat správně o dítě i domácnost. Pokud žena navštěvuje zaměstnání, nemá dostatek
52
času na práci v domácnosti a péči o dítě. Otázkou tedy je, jaká suma peněz stojí za problémy v rodině? Mnohé mladé však ani maminky nemají možnost přivýdělku. Některé jen těžko shánějí pravidelné hlídání pro své ratolesti. Jiné zase nemají možnost brigády v okolí svého bydliště. Není tedy překvapením, že mladí lidé odkládají založení rodiny na pozdější dobu. Věk kolem třiceti let je podle mnoha jedinců ideální pro přemýšlení o založení rodiny. Také roste procento mladých mužů a žen, kteří žijí samostatně a věnují se výhradně kariéře. U těchto osob je založení rodiny často odsunuto na neurčito. Základní věc při založení rodiny je pro většinu lidí vlastní bydlení. V současné době musí většina mladých párů řešit tento krok pomocí hypotéky. Na jedné straně tento druh půjčky umožňuje rychlé bydlení, ale současně zavazuje na mnoho let dopředu a to nemalou částkou. Je proto třeba zvolit dobře lokalitu, ve které se rodina usídlí. Ve větších městech s lepší možností se zaměstnat je cena bydlení vyšší a musí se s tímto faktem kalkulovat. Naopak na malých obcích lze zakoupit byt či rodinný domek za velmi příznivou cenu, avšak cesta do vzdálenějšího zaměstnání se může prodražit. Také dostupnost různých služeb, jako například lékaře, je v malých obcích složitější. Vládní kroky v posledních letech, kdy se zvyšují určité daně a platy v lepším případě stagnují, také nepřispívají k podpoře rodin. Je pravda, že v některých evropských státech jsou daně vyšší, než v České republice. Také je však třeba dodat, jaká je kupní síla obyvatelstva v těchto zemích. Lidé žijící blízko státních hranic jezdí běžně za nákupy do sousedních zemí, jako je Německo, Rakousko či Polsko. Důvod je zřejmý – nižší ceny prakticky veškerého zboží. Za hranicemi lze levněji zakoupit oblečení i elektroniku. Velmi výhodné je nakupovat u našich sousedů potraviny. Nejen, že jsou většinou levnější, ale často i mnohem kvalitnější. V tomto ohledu mi přijde náš trh s potravinami jako smetiště Evropy, a to velmi výnosné pro nadnárodní potravinové řetězce. Přidáme-li nejistotu stálosti zaměstnání a tím i finančních příjmů, je patrné, že se mladí lidé více rozmýšlí, než učiní takto závažný krok. Podpora rodin s dětmi je v České republice sice legislativně obsáhlá, avšak v praxi rodinám příliš pomoci neposkytuje.
53
Na druhé straně stát zavírá oči před dlouhodobým zneužíváním sociálních dávek. Přestože je známo, že některé osoby úmyslně předkládají nepravdivé údaje o své osobě nebo svých dětech, aby dosáhly na vyplacení sociálních dávek, stát se nesnaží stávající situaci řešit. Nemalé finanční prostředky tak plynou do rukou dostatečně zajištěných osob, nebo osob, které nechtějí zlepšit svou životní situaci vlastním přičiněním, a pobírání dávek jim nadmíru vyhovuje. Dosti velkým problémem v České republice je, vedle klesající porodnosti, také zvyšující se počet dětí narozených v rodinách s nízkou životní úrovní. Stále větší procento narozených miminek pochází z mnohočlenných rodin, které patří do menšinových komunit. V těchto komunitách bývá velmi malá vzdělanost, vysoké procento kriminality a malá přizpůsobivost. To vše má vliv na vývoj dítěte, které si do života odnáší špatný vzor a návyky. Velmi často tyto děti ani neukončí základní vzdělání. A to i přes snahu státu a
mnoha
soukromých
asociací,
které
se
snaží
tyto
rodiny
začlenit
do společnosti. Takováto snaha stojí nejen mnoho času, ale také peněz. Bohužel však nemá skoro žádné kladné výsledky. Naopak by se dalo říci, že rozděluje lidi ještě mnohem více. Občané z většinové společnosti by uvítali změny některých zákonů. Například pobírání příspěvků určených pro rodiny s dětmi by bylo možné jen na první tři narozené potomky.
54
IV. Závěr Rodiny s dětmi žijící v České republice, mají možnost čerpat z velkého množství příspěvků, které mají pomoci k udržení sociální zařazenosti. Běžné rodiny, kterých je velké množství, však na státem poskytované dávky většinou nedosáhnou. Přestože se potýkají s finančními problémy, jejich příjmy nejsou dle zákona tak nízké, aby zakládaly nárok na vyplácení příspěvků. V případě, že se jedná o příspěvek poskytovaný formou služeb (např. jesle, mateřská škola), není zajištěna dostatečná kapacita, která by pokryla požadavky na jejich čerpání. Nejlépe svou funkci zastává Peněžitá pomoc v mateřství a Rodičovský příspěvek. Tyto dva příspěvky může čerpat většina rodičů a jsou rodinám s dětmi přínosem. Naopak velkým problémem je stále v české republice vztah zaměstnance – rodiče a zaměstnavatele. Rodič po rodičovské dovolené často není přijímán zaměstnavatelem zpět na jeho původní pracovní místo a nezřídka je mu, po návratu do zaměstnání, vystavena výpověď z pracovního poměru. Jen málo firem umožňuje maminkám, které se starají o malé děti, práci na zkrácený úvazek. V zahraničí je to přitom běžnou praxí. V rámci Evropské unie má menší počet částečných pracovních úvazků už jen Bulharsko, Slovensko a Maďarsko. [21], www.hrportal.cz Souhrnně lze říci, že Česká republika disponuje mnoha nástroji, jak pomoci rodinám s dětmi, v praxi však jsou tyto nástroje mnoha rodinám nedostupné. Domnívám se, že jsem cíle stanovené na začátku bakalářské práce splnila a přiblížila čtenáři problematiku podpory rodin v České republice.
55
Seznam tabulek Tabulka 1 Životní minimum rodin [6] ............................................................................ 16 Tabulka 2 Přídavky na děti [7] ....................................................................................... 17 Tabulka 3 Výše sociálních příplatků [8] ......................................................................... 17 Tabulka 4 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty [9] ................................... 17 Tabulka 5 Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty [10] .............................. 18 Tabulka 6 Příspěvky na úhradu potřeb dítěte [11] .......................................................... 18 Tabulka 7 Odměna pěstouna [12] ................................................................................... 19 Tabulka 8 Příspěvek při převzetí dítěte [13] ................................................................... 19 Tabulka 9 Životní minimum v roce 2011 ....................................................................... 32 Tabulka 10 Životní minimum v roce 2012 ..................................................................... 32 Tabulka 11 Příjmy vzorové rodiny ................................................................................. 32 Tabulka 12 Výdaje vzorové rodiny ................................................................................ 34 Tabulka 13 Plánování rodiny .......................................................................................... 48 Tabulka 14 Odhadované nutné měsíční výdaje .............................................................. 50 Tabulka 15 Roční výdaje ................................................................................................ 50
Seznam obrázků obrázek 1 Narození a zemřelí v ČR 1989 – 2011 [1], http://www.czso.cz ....................... 9 obrázek 2 Bilance rodinného rozpočtu ........................................................................... 35 obrázek 3 Státní podpora rodin ....................................................................................... 40 obrázek 4 Počet dětí v domácnosti ................................................................................. 41 obrázek 5 Celkový čistý příjem domácnosti ................................................................... 42 obrázek 6 Měsíční náklady na bydlení ........................................................................... 44 obrázek 7 Měsíční náklady rodiny na potraviny ............................................................. 45 obrázek 8 Úspory rodin................................................................................................... 46
56
Zdroje NEČADOVÁ, Věra: Veřejné finance, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2010 NEČADOVÁ, Věra: Veřejná správa, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. PEKOVÁ, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky, Praha: ASPI 2006 NEČADOVÁ, V.: Sociální politika - I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2010. 102 str. ISBN 978-80-87035-49-8 NEČADOVÁ,V.: Sociální politika - 2. část -- aplikace, vysokoškolská skripta¸ Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011. 187 str. ISBN 978-82-87035-50-4 NEČADOVÁ,V.: Studijní matriál z veřejných financí pro prezenční studium, 193 str. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2006 HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K.: Veřejné finance. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 1996. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Český statistický úřad: Databáze dynamických grafů [online], 2012, [cit. 2012-11-10], Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_obyv [1] Základy společenských věd, [online], [cit. 2012-10-11], Dostupný z WWW: http://zsv-maturita.blogspot.cz/2011/05/9-rodina-jeji-vyznam.html [2] MPSV ČR: Národní koncepce podpory rodiny s dětmi [online], 2008,[cit. 2012-09-21], Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf [3] MPSV ČR: Národní zpráva o rodině [online], 2004 [cit. 2012-10-02], Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/900/zprava_zkr.pdf [4] MPSV ČR: Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Praha: MPSV ČR, 2008. 30 s. ISBN 97880-86878-82-9 [5]
57
MPSV ČR: Integrovaný portál MPSV [online], [cit. 2012-09-02], Dostupný z WWW: http://www.portal.mpsv.cz [6], [7], [8], [9], [10], [11], [12], [13] MPSV ČR: Reformy MPSV [online], [cit. 2012-09-20], Dostupný z WWW: www.mpsv.cz/cs/12943 [14] Linhová, Petra: 2008, [online], [cit. 2012-11-02], Dostupný z WWW: http://www.spolecnezdanenimanzelu.cz/index.html [15] MZČR: Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, [online], 2012, [cit. 2012-09-08], Dostupný z WWW: www.mzcr.cz/dokumenty/zakon-c372/2011-sb-o-zdravotnich-sluzbachposkytovani-zdravotnich-sluzeb-n_6064_1.html [16] MPSV ČR: Sociální reforma [online], 2011, [cit. 2012-10-02], Dostupný z WWW: http:// socialnireforma.mpsv.cz/cs/3 [17] MPSV ČR: Sociální poradce [online], 2012, [cit. 2012-10-08], Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/soc/poradce [18] SIMONOVA, Jana: Společnost: O zneužívání sociálních dávek [online], Neviditelný pes a MAFRA, a.s., 2012, [cit. 2012-11-15], Dostupný z WWW: http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-o-zneuzivani-socialnich-davek-romy-fl2/p_spolecnost.asp?c=A120412_100100_p_spolecnost_wag . ISSN 1212-673X [19] Demčák, Marek: Vyplň to.cz [online], 2012, [cit. 2012-10-08], Dostupný z WWW: www.vyplnto.cz Český statistický úřad: Průměrné mzdy [online], 7. 6.2012, [cit. 2012-10-01], Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz060712.doc [20] Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r.o.: HR servis pro personalisty a management [online], Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r.o. 2012,[cit. 2012-10-28], Dostupný z WWW: http://www.hrportal.cz/co-chybi-ceskemu-trhu-prace-cid247398/. ISSN 1214-4541 [21]
58
Přílohy Příloha 1
Dotazník „Finanční situace rodin s dětmi v České republice“ Dotazník má poskytnout přehled finanční situace rodin s dětmi, které žijí na území České republiky.
a) b) c) d)
1) V jak velké obci žijete: Do 6 000 obyvatel Do 20 000 obyvatel Do 50 000 obyvatel Nad 50 000 obyvatel
a) b) c) d)
2) Počet osob v domácnosti (rodiče + děti): Dvě osoby Tři osoby Čtyři osoby Pět a více osob
a) b) c) d)
3) Počet dětí v domácnosti: Jedno Dvě Tři Čtyři a více
a) b) c) d)
4) Jak se změnila finanční situace Vaší rodiny po narození dítěte: Zlepšila se Nezměnila se Mírně se zhoršila (o méně než 2 000 Kč) Zhoršila se podstatně (o více jak 2 000 Kč)
a) b) c) d)
5) Jaký je celkový čistý příjem Vaší domácnosti: do 15 000 Kč 15 001 Kč – 30 000 Kč 30 001 Kč – 45 000 Kč Nad 45 000 Kč
a) b) c) d)
6) Jaké měsíční náklady Vaše rodina na bydlení (nájem, hypotéka, SIPO, další): do 5 000 Kč 5 001 Kč – 10 000 Kč 10 001 Kč – 15 000 Kč Nad 15 000 Kč
a) b) c) d)
7) Jak vysoké měsíční náklady má Vaše rodina na potraviny: do 5 000 Kč 5 001 Kč – 10 000 Kč 10 001 Kč – 15 000 Kč 15 001 Kč – více
a) b) c) d)
8) V jaké výši jsou náklady rodiny na ostatní nutné výdaje (např. automobil či autobus na cestu do práce či na nákupy, pravidelné výdaje za lékaře [dlouhodobá nemoc]): do 2 000 Kč 2 001 Kč – 4 000 Kč 4 001 Kč – 6 000 Kč Nad 6 000 Kč 9) Druh nutného výdaje:
a) b) c) d)
10) Jak vysoké měsíční částky vynakládáte na koníčky a hobby: Do 1 000 Kč 1 001 Kč – 3 000 Kč 3 001 Kč – 5 000 Kč nad 5 000 Kč
a) b) c) d)
11) Jak vysoké jsou Vaše měsíční úspory: Žádné 1 Kč - 1 000 Kč 1 001 Kč – 3 000 Kč Nad 3 000 12) Pobíráte některý příspěvek od státu? Uveďte jaký:
a) b) c) d)
13) Myslíte si, že podpora státu pro rodiny s dětmi je dostatečná? Ano Ne Nevím Částečně
Příloha 2
Dotazník „Plánování rodiny“ Dotazník je sestaven z krátkých otázek s možností otevřených odpovědí. Respondenty jsou plnoleté ženy do 25 let. 1) Kolik Vám je let? 2) Jste vdaná, plánujete svatbu do budoucna? 3) Máte děti? 4) Plánujete mít děti. Kdy? 5) Kolik dětí plánujete? 6) Žijete s rodiči, přítelem / manželem či sama? 7) Vyhovuje Vám současný styl života?
