Státní energetická koncepce stav a výhled

"JADERNÁ ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ" Praha, 19. června 2012

Státní energetická koncepce – stav a výhled


František Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

Obsah

1. Vývoj ve světě 2. Energetická politika EU 3. Přímé dopady na ČR 4. Lze se poučit jinde? 5. Aktualizace SEK



Vývoj ve světě

Energetika ve světě se dostává do fáze významných změn: Do roku 2050: • Počet obyvatel + 50% • HDP + 200% • Spotřeba PEZ + 100% • Spotřeba elektřiny + 150% • Emise GHG + 100% • požadavek - 50%



Vývoj ve světě Ceny ropy na světových trzích oscilují Producentům brání riziko nízkých cen investovat do nových nalezišť Spotřebitelé trpí vysokými cenami a dopadem do hospodářského růstu a nejsou schopni jasně definovat své dlouhodobé potřeby Ohroženi jsou jak producenti, tak spotřebitelé



Vývoj ve světě

Ceny plynu na světových trzích se výrazně liší. Není snadné odhadnout, zda vznikne světový trh a s jakou cenou? Situace je v zásadě obdobná situaci s ropou. Ceny v Asii Ceny v USA Ceny v Evropě



Vývoj ve světě

International Energy Forum  První setkání 1991  Charter 2011 Cíl: Stabilní a transparentní trh s energiemi zejména ropou a plynem Joint Organisations Data Initiative: JODI – oil JODI – gas JODI - data



Vývoj ve světě Durban (JAR) - Konference OSN o změnách klimatu, 11. prosince 2011:  Delegáti z více než 190 zemí se dohodli, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů.  2015 - právně závazný dokument  2020 - platnost Budou tyto závazky naplněny? Většina zemí nemajících ropu, plyn a uhlí je názoru, že emise skleníkových plynů je nutno redukovat v každém případě. Z jejich hlediska to nemusí vést k dražší energii, i producentské země hodlají v této oblasti spolupracovat. Situace Polska s významnými zásobami uhlí a ČR se zásobami středního významu je tak složitá. OECD IEA varuje, že udržení oteplení pod 2oC vyžaduje konkrétní akce před rokem 2017, jinak se dostáváme na trajektorii, která neumožňuje dosažení tohoto cíle. Taktéž jasně upozorňuje na význam vývoje a demonstrace nových technologií, zvyšování energetické efektivity a úspor a potřeby zajištění energetické bezpečnosti (security). Státní energetická koncepce – stav a výhled


Vývoj ve světě Evropská komise přijala sdělení, jímž vytváří základ pro postoj EU na konferenci OSN o udržitelném rozvoji Rio 20, která se bude konat v Rio de Janeiru v červnu 2012. Sdělení stanoví cíle a konkrétní opatření pro dva vzájemně propojené tematické okruhy konference: umožnění přechodu k ekologické ekonomice v souvislosti s udržitelným rozvojem a vymýcením chudoby a zajištění lepší správy pro udržitelný rozvoj. Sdělení se zabývá obsahem („co“), formou („jak“) a hybnými silami („kdo“) přechodu k zelené ekonomice a navrhuje konkrétní opatření, která by bylo možné provádět na mezinárodní, vnitrostátní a regionální úrovni. Hlavními tématy jsou: 

Investice do klíčových zdrojů a přírodního bohatství („co“), jimiž jsou: voda, energie z obnovitelných zdrojů, bohatství moří, biologická rozmanitost a ekosystémové služby, udržitelné zemědělství, lesy, odpad a recyklace. Tyto oblasti jsou základem živobytí pro miliony lidí a mohou přispět ke zmírnění chudoby. Mohou se stát oblastmi budoucího hospodářského růstu a globálních trhů.



Spojení tržních a regulačních nástrojů („jak“): ekologické daně, odstranění dotací, které škodí životnímu prostředí, mobilizace veřejných a soukromých finančních zdrojů, investice do dovedností a zelených pracovních míst. Je třeba vypracovat ukazatele, jež budou odrazem obecnějšího pojetí pokroku (z ekologického i sociálního hlediska) a vývoje HDP.



Zlepšení správy a podpora většího zapojení soukromého sektoru („kdo“): posílení a zjednodušení stávajících mezinárodních správních struktur (např. zdokonalení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP)). Zásadní význam má rovněž mnohem větší zapojení a angažovanost podnikatelské sféry a občanské společnosti.



Vývoj ve světě OECD IEA - Spolehlivost dodávek:  Externí rizika a odolnost vůči nim a  Domácí rizika a odolnost vůči nim.



Vývoj ve světě OECD IEA – Energetická efektivita: Průřezové

1.

Sběr dat a indikátory

2.

Strategie a akční plány

3.

Konkurenceschopné energetické trhy, s odpovídající regulací

4.

Soukromé investice do energetické efektivity

5.

Monitorování, Monitoring, vynucování a vyhodnocování

Budovy 6.

Povinné stavební normy a MEPS (minimální požadavky na energetické vlastnosti)

7.

Net-zero energy consumption in buildings

8.

Improved energy efficiency in existing buildings

9.

Building energy labels or certificates

10. Energy performance of building components and systems Spotřebiče a zařízení 11. Povinné MEPS a značení

12. Testovací normy a protokoly měření 13. Politiky transformace trhů



Vývoj ve světě OECD IEA – Energetická efektivita: Osvětlení

14. Vyřazení neefektivních osvětlovacích výrobků 15. Energeticky efektivní osvětlovací systémy Doprava 16. Povinné normy spotřeby pro dopravní prostředky 17. Opatření ke snížení spotřeby paliva u dopravních prostředků 18. Palivově efektivní komponenty 19. Eco-řízení 20. Efektivita dopravních systémů Průmysl

21. Hospodaření s energií 22. Vysoce efektivní průmyslová zařízení a systému 23. Služby energetické efektivity pro MSP 24. Doplňkové politiky na podporu energetické efektivity v průmyslu

Energy utilities 25. Utility end-use energy efficiency schemes



Obsah




Energetická politika EU Požadavky na energetiku EU:  Udržitelnost – viz. definice  Bezpečnost dodávek – zajištění dodávek i v krizových situacích  Efektivnost – energie za přijatelnou cenu a posílená konkurenceschopnost průmyslu na světovém trhu



Energetická politika EU Plnění politických cílů 2020: - 20% - redukce skleníkových plynů oproti 1990, - 20% - podílu OZE na konečné spotřebě - 20% - energetické úspory a energetická efektivita oproti BAU – plnění ohroženo



Energetická politika EU Další připravovaná opatření:  EED  Energetická infrastruktura a CEF  Trh s elektřinou  EEGI (Smart grids)  Globální emisní limity  Energy Roadmap 2050



Energetická politika EU

Energy Roadmap 2050: („Energetický plán do roku 2050―)  EK zveřejnila 15. prosince 2011 - nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050  Cíl - zahájit diskusi nad možnými cestami k dosažení cíle snížení emisí o 80 až 95 % v roce 2050 oproti roku 1990 při naplnění všech tří pilířů energetické politiky:  bezpečnost dodávek,  konkurenceschopnost a  udržitelný rozvoj EU.

 Dekarbonizace je dána Plánem přechodu EU na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (Low-carbon Economy Roadmap 2050). Státní energetická koncepce – stav a výhled


Energetická politika EU

Energy Roadmap 2050 navazuje na:  Evropskou energetickou politiku z roku 2007  Strategii EU 2020 a její vlajkovou iniciativu „Zdrojově efektivní Evropa―,

je provázaný s:  Cestovním plánem pro oblast dopravy (Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje). Problematika financování Energetického plánu bude projednávána v souvislosti s víceletým finančním rámcem EU pro období 2014-2020. Plán bude EU průběžně aktualizovat a přehodnocovat, vzhledem k vývoji a změnám.



Energetická politika EU Energy Roadmap 2050, hlavní poznatky:  Stále větší úlohu hraje elektřina  Úspory energie v celém systému mají zásadní význam



Energetická politika EU Energy Roadmap, 2050 hlavní poznatky:  Důležitý podíl představuje jaderná energie  Decentralizace a centralizované systémy stále více spolupracují  Demand side management  Pro urychlení komerčního uplatnění všech nízkouhlíkových technologií jsou rozhodující vyšší veřejné a soukromé investice do výzkumu a rozvoje a technologických inovací – SET Plan.  Rozvoj energetické politiky musí plně zohlednit, jak je každá vnitrostátní elektrická soustava ovlivněna rozhodnutími sousedních zemí. Spolupráce umožní udržet nízké náklady a zajistit bezpečnost dodávek.  Nízké variabilní náklady vedou k obavám týkajícím se cenové nestálosti a u investorů k obavám o schopnost získat zpět kapitál a fixní provozní náklady.



Obsah




Přímé dopady na ČR

Ropa:  Dodávky – lze ponechat bez státní podpory – IEF?  Dopravní cesty – potřebujeme posílení a proč?  Zásobníky ropy – kolik a jaké?  Rafinérie a jejich dlouhodobá udržitelnost  Zásobníky kapalných paliv  Konečná spotřeba




Plyn:  Dodávky – lze ponechat bez státní podpory – IEF?  Dopravní cesty – potřebujeme posílení a proč (LNG)?  Zásobníky plynu  Konečná spotřeba




Elektřina:  Spolehlivost přenosové soustavy  Spolehlivost distribuční soustavy  Instalovaný výkon s požadovanou rezervou  Přijatelná cena elektřiny




Teplárenství:  Inovace SCZT (teplárny a výtopny)  Decentralizované zásobování teplem



Přímé dopady na ČR Doprava:  Snižování spotřeby paliv v dopravních prostředcích  Využití plynu (LPG, CNG, LNG)?  Biopaliva?  Elektromobilita?  Využití vodíku



Obsah




Lze se poučit jinde?

Jednání ministrů členských zemí EU využívajících jaderné energie: 10.2. se v Paříži sešli ministři 16-ti členských zemí EU využívajících nebo hodlajících využívat jadernou energii, aby koordinovali svůj postup. Jednání skončilo tiskovým prohlášením. 13.6. se konalo další jednání dotčených zemí v Londýně Státy V-4 počítají s výstavbou nových jaderných elektráren.



Lze se poučit jinde?

Velká Británie připravuje specifická opatření k prosazení své energetické politiky, vyjma jiného:  dlouhodobé smlouvy;  institucionální uspořádání;  stabilita prostředí pro investory (minimální ceny uhlíku a emisní provozní norma); a  zajištění likvidního trhu.  nový zákonný rámec pro smluvní zajišťování výkonu



Obsah




Dosavadní stav přípravy aktualizace SEK v průběhu roku 2011 zpracován návrh aktualizace SEK návrh byl projednán Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii proběhlo mezirezortní připomínkové řízení odklad termínu předložení do vlády do poloviny r. 2012, snaha o zajištění provázanosti SEK se surovinovou a klimatickou politikou a politikou životního prostředí V současné době se počítá s předložením do vlády do koce září 2012



Základní požadavky na SEK  Vyvážený mix zdroj  Energetická bezpečnost  Konkurenceschopnost Klíčová jsou opatření k zajištění následného naplnění SEK v tržních podmínkách. Zásadní však budou závěry k Energy Roadmap 2050 a na jejich základě vzniklá: - nařízení, - směrnice a - politické cíle. Ani dobrý SEK nezajistí dobrý rozvoj energetiky, pokud tomu budou bránit opatření na úrovni EU. Státní energetická koncepce – stav a výhled


Jaderná energetika v SEK  Spuštění JE Temelín 3, 4 po roce 2020  Spuštění JE Dukovany 5 po roce 2030

 Příprava nových lokalit pro případ potřeby Klíčové jsou podmínky k tomu, aby tato situace nastala. Bez nástrojů dnes nelze stavět žádné nové zdroje: -

je krize, nízká spotřeba a nízké ceny,

-

je přebytek kapacity,

V některých zemích jsou však specifické podmínky, které nutí k opatřením na podporu výstavby: -

GB odstavuje postupně plynem chlazené JE a ty musí něčím nahradit,

-

Litva, Finsko .. Trvale dováží elektřinu a v budoucnu může dovoz selhat,

-

ČR odstaví významný podíl uhelných elektráren po roce 2020.

Tyto státy jdou stavět nové JE



Poradní skupina pro Státní energetickou koncepci ČR: Ing. Dana Drábová, Ph.D. Prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc. Ing. Radek Škoda Ing. Vladimír Štěpán Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc Ing. Jan Procházka RNDr. Vladimír Wagner CSc. Václav Cílek, RNDr. CSc. Hynek Beran — tajemník



Závěr V současné době se „Návrh aktualizované SEK s výhledem do roku 2040― zohledňuje a doplňuje o nové skutečnosti, jakými jsou například rizika dopadů energetických a ekonomických krizí a další relevantní podklady.



Děkuji Vám za pozornost.



Vývoj ve světě

Vývoj cen plynu a jeho porovnání s ropou



Státní energetická koncepce stav a výhled

Recommend Documents