STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE VELETRHY A VÝSTAVY PROPAGACE OBORU CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY STATISTIKA A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIKA EKONOMIKA EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ CD KATALOG SLÉVÁREN EKONOMIKA EKOLOGIE PROPAGACE CD KATALOG SLÉVÁREN CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ CD KATALOG SLÉVÁREN EKONOMIKA ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ OBORU ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU CD KATALOG SLÉVÁREN CD ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ OBORU VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE CD KATALOG SLÉVÁREN STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE
ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ CD KATALOG SLÉVÁREN STATISTIKA
Jsme tu pro vás již EKOLOGIE 25 let EKONOMIKA 1990–2015 VZDĚLÁVÁNÍ
PROPAGACE OBORU
VELETRHY A VÝSTAVY Svaz sléváren České republiky Technická 2, 616 00 Brno tel.: +420 541 142 681
[email protected]
inzerat.indd 1
www.svazslevaren.cz
05.02.08 12:12:58
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne 28. 11. 2014 byl Radou pro vědu, výzkum a inovace zařazen do aktualizovaného seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (www.vyzkum.cz). Odborné články jsou posuzovány dvěma recenzenty. Recenzní posudky jsou uloženy v redakci. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl foundry industry journal
®
r o č n í k L X I I I . 2 0 1 5 . č í s l o 11 – 1 2
Vydávání časopisu se řídí zásadami publikační etiky. Časopis je registrován v Ulrich’s International Periodicals Directory. ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361
o d b o r n ý c h g a r a n t / e x p e r t g u a r a n t e e / p r o f. I n g . To m á š E l b e l, CS c .
Redakce / editorial offi ce: CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: +420 541 142 664 +420 541 142 665
[email protected] [email protected] www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO / Introductory word
obsah
Vydává © Svaz sléváren České republiky IČ 44990863
389
Hlavinka,J.
390
Elbel,T.
VADY ODLITKŮ / Casting defects 391
Elbel,T.
Jak správně postupovat při diagnostice vad odlitků? What is the correct way to proceed in casting defects diagnostics?
395
Some questions for the production of high-alloy steels with increased nitrogen content
399
Removal of the surface burn-ons from thin-walled lamellar graphite iron castings
401
The benefits of using the ProCAST simulation software to solve the casting defects in the foundry of the joint-stock company BENEŠ a L ÁT, a. s.
404
Hampl,J.– Piekar,D.–Tkadlečková,M.
Staženiny v tenkostěnných odlitcích z litiny s lupínkovým grafitem Shrinkage cavities in thin-walled lamellar graphite iron castings
406
Br yksí Stunová,B.– Br yksí,V.
Puchýře při lití metodou rheocasting? Blisters when casting the rheocasting method?
vedoucí redaktorka / editor-in-chief Mgr. Helena Šebestová
PŘEKLADY / Translations
redaktorka / editor Mgr. Milada Písaříková
redakční rada / advisory board prof. Ing. Dana Bolibruchová, Ph.D. Ing. Jan Čech, Ph.D. Ing. Martin Dulava, Ph.D. prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Mgr. Ivan Hostaša Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Václav Kaňa, Ph.D. Ing. Radovan Koplík, CSc. doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Radan Potácel doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc. Ing. Jan Šlajs Ing. Ladislav Tomek Ing. Zdeněk Vladár, předseda
Kolda,V.– Luňák,M.
Přínos použití simulačního softwaru ProCAST při řešení vad odlitku ve slévárně BENEŠ a LÁT, a. s.
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
jazyková spolupráce / language collaboration Edita Bělehradová Mgr. František Urbánek
Hampl,J.– Piekar,D.
Odstranění povrchových připečenin u tenkostěnných odlitků z litiny s lupínkovým grafitem
Vychází 6krát ročně / 6 issues a year Číslo 9–10 vyšlo 30. 10. 2015. Cena čísla Kč 80,–. Roční předplatné Kč 480,– (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 130,–. Roční předplatné Kč 780,– (podniky) + DPH + poštovné + balné. Subscription fee in Europe: 80 EUR (incl. postage). Subscription fee in other countries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage)
Do sazby 14. 9. 2015, do tisku 16. 10. 2015. Náklad 700 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Šenberger,J.– Carbol,Z.
Některé otázky k výrobě vysokolegovaných ocelí se zvýšeným obsahem dusíku
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202, 242 459 203,
[email protected].
409
Joachim,C. a kol.
Výzva vyslyšena: Problém bílých povlaků a zjizveného povrchu vyřešen Challenge accepted: The problem of white coatings and the scarred surface is solved
Bubliny na řezu patní části ingotu (s. 397)
Trhlina v ostrém koutě (s. 421)
1 – 2 / 2 0 1 6 / e k o n o m i c k ý p o h l e d n a s l é v á r e n s k o u v ý r o b u / foundry production from the economic point of view
Fig. 1. Obr. 2. Fig. 2.
Hrubý povrch odlitku Rough casting surface
Obr. 3.
PŘ EK L A DY
Fig. 3.
Okraj odlitku s degradovaným grafitem Edge of the casting with degraded graphite
Pr ů b ě h v ý vo j e
Obr. 4.
Kruhový stůl (s laskavým svolením slévárny Kolbus v Rahdenu) Round table (with kind permission of the Kolbus foundry in Rahden)
Obr. 5. Fig. 5.
Rozmístění zkoušek v horní části formy Deployment of tests in the upper part of the mould
Obr. 6a Oblast 1 po odlití Fig. 6a Area 1 after casting Obr. 7. Fig. 7.
Povrch jednoho kotouče po odlití Surface of a wheel after casting
Dle doposud známého popisu ze sléváren byl výskyt vady sporadický. Pro potřeby vývoje a praktických zkoušek bylo tedy zapotřebí najít takový díl, u kterého by se vada vyskytovala po každém odlití. Takový odlitek se podařilo nalézt u společnosti KOLBUS v Rahdenu. Odlitek, u kterého se vada vyskytovala, byl strojní kruhový stůl (obr. 4). Specifikace kruhového stolu: materiál GJS400-15; čistá hmotnost 1625 kg; písek – regenerát pojený furanovými pryskyřicemi (doba tvrzení 24 h). Na obr. 5 jsou znázorněny 3 oblasti odlitku, které byly ošetřeny různým způsobem úpravy. Obr. 6a až obr. 6c pak znázorňují jednotlivé výsledky. Oblast 1 – obr. 6a: Standardní směs – 10 % nový písek, 0,80 % pryskyřice, 0,23 % aktivátoru. Propenetrováno Durosolem 9125 W20; polito Arkofluidem 7879.
Obr. 3. Fig. 3.
Hrubý povrch modelu – pomerančová kůra Rough surface of the pattern – orange peel
Obr. 2. Fig. 2.
Zborcený tvar voskového modelu Distorted shape of the wax pattern
Obr. 4. Fig. 4.
Zkroucení (obr. 2) Příčina defektu: krátký cyklus (ponechání modelu v matečné formě), vysoká teplota voskové směsi, vysoká teplota matečné formy, nevhodné umístění vyhazovacích kolíků, tvorba podtlaku pod výsuvnými jádry, nedostatečná separace matečné formy, skladování (teplota, rovná podložka). Předcházení defektu: prodloužit cyklus vstřikování – výdrž modelu v matečné formě, snížit teplotu matečné formy a případně i vosku, snížit rychlost vyjímání modelu z matečné formy. Hrubý povrch (pomerančová kůra) (obr. 3) Příčina defektu: nízká teplota voskové směsi, nízký tlak, separace plniva v zásobníku, studená matečná forma, hrubý povrch matečné formy. Předcházení defektu: zvýšit teplotu vosku, zvýšit vstřikovací tlak, vyčistit povrch dutiny v matečné formě.
Oblast 2 – obr. 6b: Standardní směs s 25 % nového písku; 1 % pryskyřice, 0,50 % aktivátoru. Propenetrováno Arkofluidem 7232; polito Arkofluidem 7879 Obr. 6b Oblast 2 po odlití Fig. 6b Area 2 after casting
Obr. 8.
Fig. 8. Obr. 6c Oblast 3 po odlití Fig. 6c Area 3 after casting
Povrch kotouče po odlití ošetřeného běžným nátěrem (levá strana s Durosolem 9125 W20; pravá strana ošetřena klasickým způsobem Surface of a wheel after casting treated with a current paint (the left side with the Durosol 9125 W20; the right side treated with the classic way
Obr. 5. Fig. 5.
Prasklý voskový model Cracked wax pattern
Oblast 3 – obr. 6c: Referenční část, standardní směs. Propenetrováno Arkofluidem 7232; polito Arkofluidem 7879. Výsledek po odlití byl jednoznačný: oblast ošetřená novým impregnačním nátěrem (oblast 1) byla zcela hladká v porovnání s referenční oblastí 3. Ani oblast formovaná s přídavkem nového písku (oblast 2) nevedla ke zlepšení kvality povrchu.
Obr. 6. Fig. 6.
Otřepy na hranách voskového modelu Flashes on the edges of the wax pattern
Otřepy a výronky (obr. 4) Příčina defektu: vysoký vstřikovací tlak, nízký tlak sevření matečné formy, vysoká teplota voskové směsi, nadměrné dávkování, poškozená nebo znečištěná forma. Předcházení defektu: snížit teplotu vosku, zvýšit uzavírací sílu matečné formy, snížit rychlost průtoku vosku. Praskliny (obr. 5) Příčina defektu: vysoký plnící tlak, otevírání matečné formy (rychlost, rovnoměrnost), nevhodné umístění vyhazovacích kolíků, ostré rohy formy (koncentrátor napětí), špatný typ voskové směsi (nevhodný pro daný typ modelu) Předcházení defektu: snížit dobu a tlak vstřikování vosku, zvýšit teplotu matečné formy, pomalu rozebírat matečnou formu Vzduchové bubliny (obr. 6) Příčina defektu: uzavřené vzduchové bubliny ve voskové směsi, vysoká teplota voskové směsi, nevyhovující odvod vzduchu z formy (tlak uzavření matečné formy, průduchy), vysoká rychlost plnění vstřikovací komory nebo dutiny matečné formy, vadné vstupní suroviny. Předcházení defektu: snížit rychlost průtoku vosku, upravit – snížit teplotu vosku. Rozměrová přesnost (obr.7) Příčina defektu: vstřikovací tlak, čas cyklu, teplota voskové směsi a matečné formy, nevhodná konstrukce matečné formy (vtoková soustava atd.), špatné rozměry matečné formy, separace plniva.
Vzduchová bublina na povrchu modelu Air blows on the pattern surface
Předcházení defektu: nastavit pro daný model správné parametry vstřikování a ty udržovat v úzkém rozmezí, zkontrolovat, zda má vosk potřebné specifikace (smrštění) ve správném rozmezí. Vady keramické formy [8] A) Nesprávný postup přípravy keramické suspenze Obr. 7. Fig. 7.
410
418
S l é vá re ns t v í . L X I I I . lis to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
410
Nedodržení požadovaných rozměrů Inaccuracy of required dimensions
Obr. 8. Fig. 8.
Vzduchová bublina na odlitku Air blow on the casting
Bubliny v rozích (obr. 8) Příčina defektu: nedostatečné předs-
– grafická úprava materiálů a Bc. Jarmilu Malou a její dlouhodobé zajišťování tisku sborníků a CD ve ŽĎASu, a. s. Připomeňme také studenty na FSI VUT v Brně, jejich podíl na přípravě a pomoc na konferenci. Zvláštní uznání zaslouží odborné komise ČSS a vedení společnosti v čele s Ing. Ludvíkem Martínkem, Ph.D. Zejména předsedové OK skutečně odvedli pořádný kus práce. Mnohdy nebylo opravdu jednoduché zajistit kvalitní přednášky. Kdo situaci zná, ví, jak je nejednou složité od vytížených odborníků v daném termínu získat zadaný referát. Zde je třeba také poděkovat autorům všech příspěvků za jejich přípravu a fundovaný přednes. Jedná se o téměř 60 specialistů. Při hodnocení 52. SD nemůžeme opomenout mnohdy neviditelnou práci Mgr. Františka Urbánka, tajemníka ČSS, (fakturace, ubytování, příspěvky do Slévárenství atd.). Velký kus práce odvedl také odborný garant doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., (od přípravy programu plenární sekce, konferování, pomoc s organizací atd.). V neposlední řadě je třeba hodnotit obrovský tah na cíl organizačního ga- ranta SD doc. Ing. Antonína Záděry, Ph.D. Jeho úsilí a pracovní nasazení jsou skutečně mimořádné a za to si zaslouží opravdu mimořádné ocenění. Je však vhodné ještě dodat, že úsilí všech organizátorů může přijít nazmar, pokud jejich snahu neakceptují účastníci konference. U 52. SD je třeba hodnotit skutečně mimořádný zájem o přednášky a aktivní vystupování v diskuzi. A také vyzdvihnout vysokou kázeň příchozích. Letošní, 52. SD se nesporně jak díky organizátorům, tak návštěvníkům mimořádně vydařily. Přejme si, ať se vědomosti a zkušenosti tam získané v co nejvyšší míře „přetaví“ do příznivých výsledků naších sléváren. A věřme, že se opět v hojném počtu, se stejným elánem a ve zdraví sejdeme na 53. SD opět v hotelu Avanti v Brně ve dnech 9.–10. 11. 2016.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . lis to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
418
Zahájení Slévárenských dnů – doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
Očividný zájem účastníků v podobě zaplněného přednáškového sálu
Ocelový zvon pro kostel v Heřmani, 1918
Zvon pro Lomnici nad Lužnicí, 1921
Chřestovice, zvon sv. Josef, 1936
České Budějovice, kostel sv. Jana Nepomuckého, zvon z r. 1948
Chřestovice, zvon sv. Josef, 1936, reliéf
Jistebnice, zvon Eva, reliéf, 1974
Klokoty u Tábora, poutní kostel P. Marie, zvon sv. Ludmila, reliéf, 1979
Klokoty u Tábora, poutní kostel P. Marie, zvon sv. Jan Nepomucký, 1979
České Budějovice, kostel sv. Jana Nepomuckého
Klokoty u Tábora, poutní kostel P. Marie
Zahraniční vystavovatelé – NAJPI, a. s., slovenský dodavatel slévárenského písku
Tradiční sponzor Slévárenských dnů ASK Chemicals Czech, s. r. o.
Nestoři slévárenství mezi ostatními účastníky konference
Nabídka firmy Otto Junker Industrial Equipment, s. r. o.
Stánek firmy MECAS ESI, s. r. o., simulační software pro slévárny
Zleva: prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc., Mgr. František Urbánek a doc. Ing. Antonín Záděra, CSc.
Prezentace společnosti RMT, s. r. o., regulační a měřicí technika
Přednáška Ing. Aloise Neuderta, CSc.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . lis to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I
Fig. 4.
Nevyplněná matečná forma Misrun matrix mould
Prezence účastníků 52. SD
P Ř EH L ED OV É R ECEN ZOVA N É ČL Á N K Y
Bílý povlak na povrchu odlitku White film on the casting surface
A nto n í n M o r e s / M a r t i n B a l c a r
452
443
443
Chýnov, kostel nejsvětější Trojice, zvon P. Maria, 1984
Chýnov, kostel Nejsvětější Trojice
Ševětín, kostel sv. Mikuláše
S l é v á r e n s t v í . L X I I I . l i s to p a d – p r o s i n e c 2015 . 11–12
452
PŘEHLEDOVÉ RECENZOVANÉ ČLÁNKY / Overview peer-reviewed articles 412
Elbel,T.– Hampl,J.
Rybí oko a jiné vady odlitků vznikající při používání exotermických obkladů nálitků – literární přehled s komentářem autorů
417
in ze r c e
Obr. 1.
Obr. 1. Fig. 1.
Ty p i c ké v a d y u j e d n o t l i v ý c h fá z í t e c h n o l o g i e v y t a v i t e l n é h o m o d e l u
Z HISTORIE
M . H o rá č e k – J . Š m a t e l k a
Joachim – Vorrath – Seeger – Fourberg – Buchmann Výzva vyslyšena: Problém bílých povlaků a zjizveného povrchu vyřešen
OBÁLKA / Cover Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Děčín MAGMA GmbH, Pardubice
Fish-eye and other casting defects arising from exothermic riser sleeves—literary review with comment by authors
Ediční plán Slévárenství 2016
Horáček,M.–Šmatelka,J.
ŠEBESTA-služby slévárnám s.r.o., Brno
Typické vady u jednotlivých fází technologie vytavitelného modelu Typical defects in individual phases of the investment casting technology
ODBORNÉ RECENZOVANÉ ČLÁNKY / Specialized peer-reviewed articles 422
Válka,L.– Dlouhý,I.
Vliv metalurgie na tranzitní lomové chování vysoce pevných konstrukčních ocelí Influence of metallurgy on transition fracture behaviour of high-strength constructional steels
Z PRAXE / Articles oriented to practice 427
Hřebíček,L.
Nedestruktivní optická kontrola mikrostruktury odlitků z litiny s kuličkovým grafitem
FIREMNÍ PREZENTACE / Presentations of companies 428
INZERCE Advertisements 394
ALUCAST, s. r. o., Tupesy
429
KOVOLIS HEDVIKOV a.s., Třemošnice
425
NürnbergMesse GmbH, Düsseldorf EUROGUSS 2016
388
RGU CZ s.r.o., Brno
385
SSČR, 25 let
439
Veletrhy Brno, a. s., Brno
KOVOLIS HEDVIKOV, a. s.
RUBRIKY / Sections 430
Roční přehledy / Annual overviews
437
Zprávy Svazu sléváren České republiky / News from the Association of Foundries of the Czech Republic
BRNO 3.–7. 10. 2016 440
Zprávy České slévárenské společnosti / News from the Czech Foundrymen Society
444
Ze zahraničních časopisů / From the foreign foundry journals
445
Zahraniční slévárenské časopisy / Foreign foundry journals
447
Slévárenské konference / Foundry conferences
447
Blahopřejeme / Congratulations
448
Nekrolog / Obituary
449
Z historie / From the history
455
CELOROČNÍ OBSAH SLÉVÁRENSTVÍ 2015 / Volume contents Slévárenství 2015
Josef Hlavinka
ÚVODNÍ SLOVO
Vážení čtenáři, nekonečná vedra letošního léta máme za sebou stejně jako ponurý a ospalý podzim. Za dveřmi na nás dýchá atmosféra blížících se Vánoc a s nimi nejen konec tohoto roku, ale i poslední letošní číslo časopisu Slévárenství. Jaký tedy byl uplynulý rok? Dovolte mi konstatovat, že příliv uprchlíků nejen ze Sýrie či aféra kolem „NOxů“ u VW group se zatím nijak neprojevila na slévárenské produkci naší země. Ptáte se, proč tyto nesouvisející události dávám do kontextu se slévárenstvím? Díky vědě zvané ekonomika vše souvisí se vším. Vždyť i naše odvětví
Ing. Josef Hlavinka
odvádí do sociálního či ekologického měšce nemalé částky.
v ýkonný ředitel Svazu sléváren ČR
Jsme opravdu tak bohatí, abychom si to vše mohli dovolit?
f o t o M . P í s a ř í ko v á
Nebo jinak, je Evropa tak bohatá, aby si to mohla dovolit? Osobně si myslím, že ne. Žijeme pouze v relativním blaho- bytu, bohužel se závazky do budoucna. Marně se snažím pochopit, co vede ekologické či sociální politiky k tak
na to příjemné a vždy s úsměvem. A to je dobře.
absurdním rozhodnutím, která jsou na míle vzdálená
Stejně tak i období Vánoc prožijte s úsměvem a se
od fyzikálních zákonitostí či reality skutečné ekonomické
vzpomínkami pouze na to dobré, co nám tento rok přinesl.
rozvahy. Pevně věřím, že toto „Jiříkovo vidění“ nemám
V poklidu a podle svého si vychutnejte vánoční atmosféru
čas od času pouze já, a není tedy zapříčiněno mou nepo-
v kruhu blízkých a přátel; myslím, že za celý rok jsme
zorností v dobách studia a nepochopením probírané látky.
„tohoto či tamtoho a honem“ měli všichni opravdu dost.
Mimo vlny uprchlíků jsme zaznamenali i vlnu jménem retro. Ta je pro nás zcela jistě příjemnější a přijatelnější.
Všem čtenářům, přátelům i známým tedy přeji
Každý si rád a po svém připomene kousek historie obvykle
šťastné a veselé prožití svátků vánočních a v novém
spojené se zážitky z mládí. Žili jsme jinak a asi i skromněji.
roce hodně zdraví, štěstí a úspěchů jak v zaměstnání,
Ani tenkrát to nebylo jednoduché, ale vzpomínáme pouze
tak i v osobním životě.
PF 2016 MP S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
389
ÚVODNÍ SLOVO
To m á š El b e l
Úvodní slovo
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. emeritní profesor VŠB – TU Ostrava
Vážení čtenáři, dostáváte do rukou nové číslo časopisu Slévárenství, které
své příspěvky i v tomto čísle tematicky zaměřeném na vady.
je tematicky zaměřeno na vady odlitků. Když zalistujeme
Jedny z nejčastějších vad odlitků napříč všemi technologiemi
ve starších ročnících časopisu, tak zjistíme, že v každém
jsou bubliny. Jak postupovat při potlačení těchto vad při
z dosavadních 63 ročníků bylo vždy několik desítek článků
výrobě vysokolegovaných ocelí se zvýšeným obsahem
věnováno zvyšování kvality a snižování zmetkovitosti
dusíku přináší článek autorů Šenberger – Carbol.
odlitků. Tento trend byl žádoucí v minulosti a platí i nyní,
Mezi tradičními nástroji diagnostiky se v posledních desetile-
kdy jsou slévárny vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku
tích objevují metody matematického modelování sléváren-
a stále náročnějším požadavkům zákazníků.
ských procesů známé jako simulační programy. Do tohoto
Častým stykem se slévárenskou výrobou a řešením krizí
čísla se podařilo získat tři příspěvky s praktickou aplikací
kvality odlitků jsem vypozoroval, že zlepšování kvality
tohoto nástroje ve slévárnách pro zlepšení kvality odlitků
a eliminace vad odlitků je charakterizována značnou
a snižování zmetkovitosti. V jednom případě (Hampl –
nahodilostí, a to podle okamžité potřeby a okamžitého
Piekar) byl použit software MAGMASoft. Ve dvou případech
nápadu. Dalším nepříznivým činitelem je klesající počet
(Kolda – Luňák a Hampl – Piekar – Tkadlečková) byl apliko-
odborně vzdělaných techniků ve slévárnách způsobený
ván software ProCAST.
zejména poklesem zájmu mladé generace o metalurgické
Novou a specifickou vadu puchýřů u technologie odlévání
profese. Vedlo to až k zániku učňovského školství a střed-
v polotuhém stavu rheocasting používané ve slévárně
ních škol se slévárenským zaměřením. Slévárenské obory
Kovolis Hedvikov představili Bryksí Stunová – Bryxí.
na vysokých školách bojují o přežití. Majitelé a manažeři
Pokusili jsme se také přinést informace o vadách odlitků
sléváren s podporou Svazu sléváren ČR tomuto trendu
z litiny s kuličkovým grafitem popisovaných v zahraničí.
v posledních letech čelí pořádáním rekvalifikací a kurzů
Do rubriky Překlady byl zařazen příspěvek o vadě bílé
svých zaměstnanců. Připomínám to proto, že jsem se
povlaky a zjizvený povrch, která u nás zatím nebyla popsána
na některých kurzech podílel a poznal jsem zájem jejich
a diagnostikována (Joachim). V rubrice Přehledové články
účastníků o problematiku vad odlitků a o pochopení
je rozebrána vada rybí oko a další neshody související
hlubších souvislostí slévárenských procesů a příčin vzniku
s používáním exotermických obkladů nálitků.
vad v odlitcích.
Vady odlitků se objevují i u progresivních technologií
Z toho důvodu jsem dospěl k závěru, že je třeba formulovat
přesného lití. Horáček – Šindelka systematicky rozčlenili
zásady, jak přistupovat k řešení vad odlitků bez improvizací
a analyzovali vady voskových modelů, skořepinových forem
a nahodilosti. Proto jsem využil této příležitosti a jako
a odlitků u technologie vytavitelného modelu a vyplnili
garant tohoto čísla předkládám svůj příspěvek, jak
tak mezeru v české odborné literatuře.
správně postupovat při diagnostice vad odlitků.
Snažili jsme se ukázat v širším spektru různé přístupy
Zájem o systémové řešení vad odlitků dokazuje i záslužná
k řešení vad odlitků z praxe sléváren u nás i v zahraničí.
iniciativa členů Odborné komise ČSS pro neželezné kovy,
Čtenáři si jistě všimnou, že autoři téměř všech článků
která sestavila tým pro vytvoření Sborníku neshod odlitků
pocházejí z akademické půdy a jejich spoluautory jsou
ze slitin hliníku. O této prospěšné činnosti tzv. N-týmu jsme
odborníci z praxe. Svědčí to o dobré spolupráci univerzit
byli letos informováni ve Slévárenství č. 5–6, s. 208–210.
se slévárnami při řešení jejich konkrétních problémů
Dva členové tohoto týmu (Luňák a Bryksí Stunová) publikují
a obohacuje to výuku studentů na vysokých školách.
390
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Josef Hlavinka
zprávy Svazu sléváren České republiky
Informace o činnosti svazu
news from the Association of Foundries of the Czech Republic
Svaz sléváren ČR nemohl na tak významné akci chybět. Svůj stánek měl v pavilonu Z (obr. 1) pod neustálým bdělým dozorem (obr. 2). Byli jsme v těsné blízkosti „Průmyslového ostrova Svazu průmyslu a dopravy ČR“ (obr. 3). Nejen samotný stánek je podstatou účasti na veletrhu, ale především aktivní účast na doprovodných akcích. Těch bylo
Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR
A s s o ciat i o n of F o un d r i e s of t h e Cze ch R e p u b li c
V polovině září proběhl na brněnském výstavišti již 57. mezinárodní strojírenský veletrh. Je to nejvýznamnější průmyslový veletrh nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Akce se zúčastnilo více než 1 500 vystavovatelů a přišlo kolem 80 000 návštěvníků. Ze zahraničí přijelo přes 35 % vystavovatelů a 10 % návštěvníků.
Obr. 2. Tichý společník na stánku svazu (UXA, s. r. o., Brno)
G i e s s e re i ve r b a n d d e r Ts ch e chis ch e n R e p u b lik
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Svaz sléváren České republik y je členem Svazu průmyslu a doprav y ČR Freyova 9 4 8 /11 19 0 0 0 Praha 9 – V yso č any tel.: + 420 225 279 111 spcr @ spcr.c z w w w.spcr.c z
Svaz sléváren České republik y je př idruženým členem CA EF Commit tee of A ssociations of European Foundries ( A sociace evropsk ých slévárensk ých s vazů) Hans aallee 203 D - 4 05 49 Düsseldor f tel.: + 49 211 6 87 12 17
[email protected] w w w.caef.eu
Obr. 1. Stánek svazu jako zázemí a prostor pro různá jednání během MSV (ve vitríně odlitky firem UXA, s. r. o., Brno, a ALFE BRNO, s. r. o.)
Obr. 3. Průmyslový ostrov Svazu průmyslu ČR
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
437
Z P R ÁV Y S VA Z U S L É VÁ R E N Č E S K É R E P U B L I K Y
Te chni cká 28 9 6 / 2 616 0 0 B r n o te l.: + 420 5 41 142 6 81
[email protected] w w w.s va z sl e va re n.c z
J o s e f H l a v i n k a / J i ř í Er l e b a c h
FOND-EX opět v roce 2016 Ing. Jiří Erlebach
Z P R ÁV Y S VA Z U S L É VÁ R E N Č E S K É R E P U B L I K Y
Veletrhy Brno, a. s.
Obr. 4. Aktivity svazu na veletrhu v rámci Roku technického vzdělávání – Ing. Hlavinka při přednášce
Obr. 7. Schůzka se zástupci Ruské federace
v průběhu týdne opravdu mnoho. Po celý týden jsme se setkávali se studenty středních i základních škol, kteří navštívili pavilon Z strojírenského veletrhu. Mimo zajímavý kvíz v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, jsme měli připravené kratičké be- sedy i z našeho oboru (obr. 4). Největší událostí veletrhu byl ale sněm Svazu průmyslu za účasti zástupců vlády ČR, kterému předcházelo v dopoledních hodinách zasedání vlády ČR. Na setkání „průmyslníků“ se zástupci vlády byly projednávány otázky dotýkající se průmyslové koncepce této země. Po sněmu proběhla se zástupci vlády krátká prohlídka veletrhu (obr. 5). Večerního slavnostního zahájení se krátce zúčastnil i prezident České republiky pan Miloš Zeman. V úterý 15. září dopoledne jsme
se s našimi členy setkali na jednání představenstva a dozorčí rady (obr. 6), po kterém následovala návštěva veletrhu. Jako na každém veletrhu probíhala během týdne celá řada organizovaných schůzek, návštěv či nahodilých jednání (obr. 7). I přes velikost a rozsah našeho stánku můžeme naši účast považovat za velmi úspěšnou, a to i díky zázemí na stánku Svazu průmyslu a dopravy ČR, se kterým jsme po celou dobu úzce spolupracovali. Děkujeme všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu celého veletrhu. Ten letošní máme za sebou a již nyní připravujeme ten následující, který se bude konat 3.–7. 10. 2016. Pro nás bude o to důležitější, protože jeho součástí bude i náš oborový mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX 2016. Mimo veletrhu FOND-EX 2016 v Brně se budeme pod hlavičkou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) účastnit veletrhu EUROGUSS 2016, který se bude konat 12.–14. ledna v německém Norimberku. Tento veletrh byl jako jediný oborový zařazen do oficiálních účastí MPO v zahraničí. V tomto okamžiku se již dokončují přípravy. Nadále máme zájem napomáhat v exportu českých odlitků do zahraničí, a proto jsme podali žádost o zařazení oborových veletrhů do připravovaného projektu NOVUM. Jedná se o obdobu projektu SVV (Společné výstavy a veletrhy), který byl ukončen v polovině letošního roku. Začátkem října jsme přijali pozvání na jednání valné hromady Zväzu zlievarní a kováční Slovenska. Zasedání proběhlo v krásném prostředí Trenčianských Teplic. Hlavním tématem byla organizace činností svazu a volba statutárních zástupců. Prezidentem partnerského slovenského svazu je pan Ing. Miroslav Matejka, PhD. Na jednání zazněla celá řada myšlenek a námětů vzájemné spolupráce mezi oběma svazy. Věříme, že toto setkání nebylo poslední a naše myšlenky budeme průběžně naplňovat ku prospěchu všech.
Obr. 5. Zastoupení členů vlády na Mezinárodním strojírenském veletrhu
Obr. 6. Jednání představenstva a dozorčí rady v budově BVV
438
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Jeden z nejstarších veletrhů na brněnském výstavišti, mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX, se bude konat společně s Mezinárodním strojírenským veletrhem ve dnech 3.–7. října 2016. Jedna z nejvýznamnějších oborových akcí v Evropě bude opět těžit ze spojení s největším průmyslovým veletrhem ve střední Evropě, jehož návštěvnost pravidelně překračuje 70 tisíc návštěvníků. FOND-EX je místem, kam si zástupci sléváren a modeláren z celého regionu při- jíždějí prohlédnout nové stroje a zařízení a seznámit se s progresivními technologiemi a materiály. Z této pozice plyne vysoký podíl zahraničních účastníků. Připomeňme jen, že minulého ročníku se zúčastnilo 85 vystavujících firem z 9 zemí, z nichž byla více než polovina ze zahraničí – přesně 56,5 %. Nejvíce zastoupené obory byly: odlitky, materiály pro formovací a jádrové směsi, zařízení formoven a jaderen, licí stroje a zařízení a příslušenství. Přihlášková dokumentace bude v listopadu k dispozici na webových stránkách projektu (www. bvv.cz/fondex) a datum uzávěrky spojené s cenovým zvýhodněním je 31. března 2016. Bližší informace najdete v dalších číslech časopisu Slévárenství.
EUROGUSS 2016 – Vaše první schůzka v novém roce Od 12. do 14. ledna 2016 se setkají odborníci z profese tlakového lití ve veletržním centru v Norimberku, kde se uskuteční veletrh EUROGUSS. Zájem o letošní ročník předčí všechna očekávání, nejenže se zde představí přes 560 vystavovatelů, ale rekordní bude také účast firem z České republiky. V hale 7 je umístěn společný stánek českých firem (č. 7-358), který zastřešuje Svaz sléváren ČR a MPO ČR. Více informací k veletrhu a vstupenky v předprodeji získáte u výhradního zastoupení www.proveletrhy.cz
A nto n í n M o r e s
zprávy České slévárenské společnosti news from the Czech Foundrymen Society
71. zasedání Odborné komise pro litinu s kuličkovým grafitem doc. Ing. Antonín Mores, CSc. p ře ds e da O K pro L KG
Ú vo d
Cze ch F o un d r y m e n S o ci e t y
Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I
Ts ch e chis ch e G i e s s e re i g e s e lls chaf t s e k re t a r iát p.s . 13 4 , D i va d e lní 6 657 3 4 B r n o te l., z á zna m ní k , fa x : + 420 5 42 214 4 81 m o b il: + 420 6 03 3 42 176 sl e va re ns ka @ vo lny.c z w w w.sl e va re ns ka.c z
Česká slévárenská spole čnos t je členem Českého s vazu vě deckotechnick ých spole čnos tí N ovotného lávka 5 110 0 0 Praha 1 tel.: + 420 221 0 82 295 c s v t s@c s v t s.c z w w w.c s v t s.c z
Dne 20. 5. 2015 se v Praze na ČVUT, Fakultě strojní, Ústavu strojírenské technologie, konalo 71. zasedání Odborné komise pro litinu s kuličkovým grafitem (LKG). Zasedání bylo společné se 46. setkáním slevačů ČSS středních Čech a bylo rovněž spojeno s prezentací firmy KERAMOST, a. s. Účastníky a všechny přednášející přiví- tal doc. Mores, předseda OK pro LKG. Doc. Němec, předseda Středočeského výboru ČSS zdůraznil, že vedení Ústa- vu strojírenské technologie již více než 15 let aktivně umožňuje tato zasedání v Centru technologických informací na Fakultě strojní. Tyto slévárenské akce vhodně doplňují další odborné akce, které se zde pořádají, především v oblasti svařování a povrchových úprav. Ústav provádí pro slévárny a strojírenské závody zakázkové činnosti hlavně v oblasti zkoumání struktury odlitků a chemického složení a tvoří posudky z oblasti metalurgie atd. Pr e z e n t a c e f i r my K E R A M O ST, a . s. Prezentaci firmy KERAMOST, a. s., vzorně připravil Pavel Picek z technického oddělení této firmy. Ve svém úvodním příspěvku sdělil, že bentonity se začaly
v oblasti severních Čech těžit již postupně od roku 1933 v různých lokalitách – v Braňanech, Libkovicích, Obrnicích, Pru- néřově. Současný podnik KERAMOST, a. s., založený v roce 1994, dodává bentonit do sléváren, stavebnictví, a vyrábí steliva pro zvířata a kaolin pro papírenský průmysl. V současnosti podnik zpracová- vá a dodává 16 druhů bentonitů. KERAMOST, a. s., je známý rovněž svou poradenskou a servisní činností, organizuje také různá školení a prezentace svých výrobků. V dalším svém příspěvku vysvětlil Pavel Picek důvody přidávání uhlíkatých přísad do formovacích směsí pro odlitky z LKG. Toto je důležité téma, neboť v ČR je dost sléváren, které vyrábějí odlitky z LKG současně s ocelovými odlitky, kde naopak ve formovacích směsích uhlíkaté příměsi být nesmějí. Podrobně vysvětlil vliv uhlíkatých příměsí ve formovacích směsích, jako je vliv lesklého uhlíku na nesmáčivost, zjemnění formovací směsi, vytvoření redukční atmosféry, měknutí a následné puchnutí (bobtnání) během uvolňování těkavých látek atd. Poukázal rovněž i na případné negativní vlastnosti, tj. vliv na životní prostředí, vznik kouře a prachu, předpisy pro skladování a manipulaci. Velmi zajímavý byl další referát, kde byly prezentovány výsledky zkoušek vlivu bentonitové formovací směsi na kvalitu povrchu odlitků včetně rozměrů odlitků. Zkoušel se vliv ostřiva, množství bentonitu a uhlíkatých přísad, vlhkosti směsi. Nejlepších výsledků se dosáhlo při použití křemenného ostřiva s d = 0,17, obsah vody cca 3 %, obsah bentonitu cca 10 % a uhlíkatých přísad 7,7 %. Tyto obsahy se ale zdály přítomným dosti vysoké. Potvrdilo se, že pro odlitky z LLG a z LKG je naprosto nutné používat do formovacích směsí uhlíkaté přísady a dostatečné množství bentonitu, vlhkost 3 % je optimální. Z hlediska vlivu na povrch odlitků je nejdůležitější ostřivo, pak uhlíkaté přísady, vliv obsahu vody je menší. Různé
ČSS je členskou organizací W F O World Foundr ymen Organization c /o T he National M etalforming Centre 47 Birmingham Road, Wes t Bromwich B70 6PY, A nglie tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79 fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81 secretar y @ thew fo.com
440
Pavel Picek při prezentaci firmy KERAMOST, a. s.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Ing. R. Šlajs předvedl konkrétní výsledky výroby forem a jader technologií 3D tisku. Slévárenské formy a jádra byly vyrobeny ve speciálním boxu 3D tiskem bez nutnosti výroby modelového zaří- zení a jaderníků. Použitím jemného křemenného ostřiva po obalení ostřiva malou vrstvou aktivátoru získáme tzv. aktivované ostřivo. To se dopraví na plochu dna pracovního boxu, v němž po nanesení malé vrstvy ostřiva cca 0,30–0,50 mm přejede nad tímto ostři-
A nto n í n M o r e s / M a r t i n B a l c a r
Účastníci zasedání Odborné komise pro litinu s kuličkovým grafitem
Z ávě r Zasedání bylo přítomno 37 odborníků ze sléváren a vysokých škol z České republiky a Slovenska. Velkou zásluhu na úspěšném zasedání mají pracovníci ČVUT Praha, Ústavu strojírenské technologie, kteří jako obvykle zasedání vzorně připravili a byli i jeho aktivními účastníky.
Ve Svratce proběhlo 22. celostátní školení tavičů I n g . M ar t in B al c ar, P h . D. předseda OK tavení oceli na odlitky
Ve dnech 9. až 11. září 2015 v rekreačním zařízení ŽĎAS, a. s., ve Svratce proběhlo 22. celostátní školení tavičů a mistrů oboru výroby oceli a litiny, které organizovala ČSS OK 04 tavení oceli na odlitky pod záštitou Ing. Zbyňka Matulky, člena představenstva ŽĎAS, a. s. Cílem školení bylo zvýšit technické a ekonomické povědomí zaměstnanců v hutnických profesích a podat pomocnou ruku těm společnostem, které považují vzdělá- vání vlastních zaměstnanců za důležité a které jsou si vědomy, že právě jejich zaměstnanci svým jednáním a každodenní činností zásadně ovlivňují ekonomiku výroby oceli a ocelových výrobků ve společnosti. Školení se kromě pracovníků výrobních společností účastnili také studenti bakalářského a magisterského studia na VUT v Brně a VŠB – TU Ostrava, pro které to byla příležitost prověřit si vlastní znalosti v porovnání s těmi, kteří obrazně řečeno drží v rukách lopatu. Přítomných 11 soutěžních týmů představovalo 38 soutěžících, kteří zastupovali již zmíněné vysoké školy a dále průmyslové podniky a společnosti: Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o., Slévárna Kuřim, a. s., slévárna UXA, spol. s r. o., Brno, Tafonco, a. s., Kopřivnice, Třinecké železárny, a. s., Vítkovické Slévárny, spol. s r. o., Ostrava, VÚHŽ, a. s., Dobrá, ZPS – Slévárna, a. s., Zlín, a ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou. V rámci školení, koncipovaného již tradičně jako týmová vědomostní soutěž, zaznělo celkem 12 odborných přednášek z oblasti historie hutnictví, ekonomiky, nauky o materiálu, technologie výroby, konstrukce a provozu hutních zařízení. Z hlediska zvládnutí přednesené látky je možné konstatovat, že soutěžícími bylo správně zodpovězeno 85 % položených otázek, přičemž vítězný tým zvládl látku z pohledu správnosti odpovědí na 96 %. Zvládnutí látky dokládá odpovědný a svědomitý přístup všech účastníků k jednotlivým tématům školení. Vítězným týmem se po celodenním klání stali zástupci společnosti Třinecké železárny, a. s., s nepatrnou ztrátou následováni
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
441
Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I
vem tisková hlava, trysky dopraví malé množství pojiva na vrstvičku aktivova- ného ostřiva, které pak na zrnech ostřiva s aktivátorem reaguje a výsledkem je ztvrdnutí celé vrstvy. Opakováním tohoto procesu se vyrobí buď přímo celá forma, nebo část formy a takto vyrobit lze i jádra. Ing. Šlajs připravil pro účastníky malou výstavku forem vyrobených metodou 3D tisku a ochotně odpovídal na zvídavé otázky účastníků zasedání. Doc. Skrbek se ve svém příspěvku zabýval významem stavu povrchu odlitků z ADI, kdy odolnost při únavovém porušení vychází ze stavu povrchu. Odolnost povrchu je rovněž možno zvýšit pomocí vloženého tlakového předpětí, tj. kalením, nebo např. nitridací i zpevněním za studena. Rovněž zvýšená drsnost povrchu odlitků Rz iniciuje únavové po- rušení. Další zajímavé výsledky sdělil referent kontrolou pnutí u stavu odlitků po žíhání ve vakuu, po tryskání a moření a průběhem pnutí pod deformací zpevněným povrchem do hloubky až 12 % tloušťky stěny. V dalším výkladu vysvětlil účinek tlakového předpětí, možnost kontroly procesu tryskání, zpevnění válečkováním a zpevnění fázovou transformací zbytkového austenitu na martenzit. O současném opravném svařování odlitků z LKG podal zprávu A. Mores. Nutno zdůraznit, že pojem „opravné svařování“ evropská norma pro odlitky ČSN EN 1559-1 nezná. Je zde uvedeno pouze tzv. výrobní svařování, které je nutné provést ve výrobním procesu v rámci technologických operací. Možnost tohoto výrobního svařování musí být dojednána předem v rámci objednávkového řízení. Všichni víme, že tzv. výrobní svařování je ve skutečnosti opravné svařování. V České republice opravně svařuje odlitky většina ze 47 sléváren, které odlitky z LKG vyrábějí, s výjimkou sléváren, kde
jsou hlavním programem malé, sériové detaily a jsou hlavně určeny pro automobilový průmysl. Průzkumem bylo zjištěno, že 3 slévárny používají k velkým opravám rozměrných a hmotných odlitků tzv. slévárenské zatavování, což je spolehlivá metoda pro opravy i dokonce nastavení celých vadných částí odlitků. V každé z těchto sléváren je však pouze jeden pracovník, který tuto metodu ovládá. Je zde velké nebezpečí, že tento technicky zajímavý způsob oprav odlitků vymizí, což platí i pro opravy odlitků předehřátých na 600 °C tyčinkami z LKG pomocí kyslíkoacetylenového plamene. Tato metoda oprav již asi vymizela. Pro opravné svařování nyní naše slévárny používají metodu svařování elektrickým obloukovým svařováním za studena. Používají se elektrody na bázi Ni dvou typů s přibližným chemickým složením: cca 90 % Ni, 10 % Fe a cca 50 % Ni, 50 % Fe. Tyto typy elektrod, případně i s dalšími prvky, jsou dostupné od více výrobců a dodavatelů. V provozní praxi sléváren je vhodné, aby bylo provedeno místní předehřátí opravovaného místa. Doc. Skrbek ve svém příspěvku o rozložení struktury v přesně litých odlitcích z LKG a LLG vysvětlil možnosti zkoumání struktury těchto odlitků nedestruktivní a destruktivní cestou. Kontrolu tvaru grafitu (nodularitu) lze provádět pomocí rychlosti zvuku. Rychlost ultrazvukové vlny je v LLG nejnižší (4 300 m/s, u LKG 5 700 m/s, u oceli 5 920 m/s). Tato měření se provádějí ultrazvukovým tloušťkoměrem. Velmi zajímavé bylo rovněž vysvětlení, že pomocí počátečního modulu pružnosti E 0 lze charakterizovat množství a velikost grafitu v prozvučované stěně odlitku. Zjištění této hodnoty je rychlý a účinný kontrolní způsob, jak určit jakost litiny přímo na odlitku. Referent rovněž vysvětlil princip měření tvrdosti pomocí zbytkového magnetizmu přístrojem DOMENA B3. Výše uvedenými měřeními lze získat poznatky pro predikci mechanických vlastností přes- ně litých odlitků.
M a r t i n B a l c a r / Vá c l a v K a f k a
K informaci o úspěšném průběhu školení je třeba doplnit, že OK 04 tavení oceli na odlitky při ČSS nadále považuje vzdělávání zaměstnanců a nastupujících generací studentů bakalářského a magisterského studia oborů metalurgie oceli za své hlavní poslání a své aktivity již dnes směřuje na realizaci dalšího, v pořadí již 23. celostátního školení tavičů a mistrů oboru výroby oceli a litiny, které se uskuteční tradičně za dva roky, tedy na podzim v roce 2017.
Organizační garant školení, Bc. Jarmila Malá, předala vítěznému týmu, společnosti Třinecké železárny, a. s., Ing. J. Kaletovi, Ing. P. Gajdaszovi a V. Byrtusovi ocenění za první místo ve znalostní soutěži
Ohlédnutí za Slévárenskými dny® roku 2015
Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I
d o c . I n g . Vá c lav Kafka , C S c . týmy zastupující společnosti ZPS – Slévárna, a. s., UXA, spol. s r. o., a Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o. Odborná úroveň školení byla zajištěna ne- jen předními akademickými pracovní- ky a odborníky z hutních provozů, ale i mladými pracovníky – pedagogy vysokých škol, kteří v rámci školení získávají zkušenosti s přednesem odborné látky. Profesionální přístup jednoho z mladých pedagogů také posluchači ocenili – za příspěvek na téma Očkování a modifikace grafitických litin získal přednášející Ing. Václav Kaňa, Ph.D., z VUT v Brně nejen ocenění za nejlépe zpracovanou přednášku, ale také cenu pro nejlepšího přednášejícího. Na závěr školení zajistili organizátoři pro účastníky návštěvu oboru metalurgie ŽĎAS, a. s., provozů výroby oceli, odlévání ingotů, volného kování a výroby odlitků.
442
Ocenění za nejlepší přednášku předal Ing. V. Kaňovi (vlevo) z VUT v Brně zástupce tavičů M. Malášek
foto redakce
Ve dnech 10. a 11. listopadu se v hotelu Avanti v Brně uskutečnily již 52. slévárenské dny® (SD) spojené s doprovodnou výstavou. SD tradičně pořádala Česká slévárenská společnost a spolupořadatelem byl Ústav strojírenské technologie FSI VUT v Brně. Každoroční vrcholné setkání českých a zahraničních slevačů probíhalo podle osvědčeného scénáře. Setkání 272 účastníků, kteří zastupovali 102 firem a institucí, začalo plenárním zasedáním. To otevřel již tradičně Ing. Pavel Sobíšek, který informoval o aktuálním vývoji české ekonomiky. Následně Ing. Josef Hlavinka seznámil se současným sta- vem a očekávaným vývojem slévárenské výroby v ČR. Poté Ing. Martin Karfus, CSc., v zastoupení náměstka ministra MPO Ing. Eduarda Muřického informoval mimo jiné o nových projektech organizovaných MPO. O současném stavu výroby automobilů v ČR a EU a jeho dalším vývoji podal zprávu Ing. Antonín Šípek. Na závěr informoval Ing. Igor Rosen- kranc o uplatnění hliníkových slitin v konstrukci automobilů. Poté pokračovalo jednání v šesti sekcích. Sekce ekonomická – pod patronátem doc. Ing. Václava Kafky, CSc., formovací materiály (Ing. Jiří Florián), technologická (Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D.), neželezné kovy a slitiny a ekologie (doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D., a Ing. Ivo Lána, Ph.D.), metalurgie oceli na odlitky a ingoty (Ing. Martin Balcar, Ph.D.) a sekce metalurgie litin (doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D., a doc. Ing. Antonín Mores, CSc.). V sekcích bylo
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
předneseno všech 51 příspěvků uvedených v programu a ještě několik dal- ších, které byly zpracovány dodatečně. Dodejme, že snad v každé sekci projednávaná témata prezentovala stěžejní problémy dané oblasti. Odborný program vhodně doplňovala doprovodná výstava, které se účastnily následující organizace: ASK Chemicals Czech, s. r. o., FORMSERVIS, spol. s r. o., Heinrich Wagner Sinto Maschinenfabrik GmbH, H-GLOST, s. r. o., Hüttenes- Albertus CZ, s. r. o., JUNKER Industrial Equipment, s. r. o., LAC, s. r. o., LANIK, s. r. o., Linde Gas, a. s., Lungmuss Feuer- fest Tschechien, s. r. o., MAGMA GmbH, MECAS ESI, s. r. o., METOS, v. o. s., Modelárna – NEMOŠICE, s. r. o., NAJPI, a. s., NOTUS – POWERSONIC, s. r. o., a RMT, s. r. o. Doplňme, že na intenzivní odborné jednání vhodně navazoval i společenský večer s hudbou a druhý den ten správný svatomartinský oběd s husou a koštem martinského vína. Tedy jinými slovy – velice příznivý přístup hostitelského hotelu. Informace by nebyla úplná, kdybychom neuvedli, že v kuloárech probíhaly živé diskuze, předávaly se informace a samozřejmě docházelo i na plánovaná jednání. Ta měla možná stejný význam jako vlastní přednášková náplň. Jeden účastník to výstižně pojmenoval – kdo ve slévárenství „něco dělá“, tak je zde. Pozoruhodné také jistě bylo, že na SD dorazili alespoň odpoledne kolegové, kteří museli být ráno ve slévárně. Velice pozitivní je, že mezi účastníky, ale zejména přednášejícími, byla řada mladších, což je jistě slibná deviza do budoucna. Byly zde však zastoupeny i starší ročníky a to je potřeba také ocenit. O přínosu SD 2015 pro účastníky a tím i pro naše slévárny, které zde byly zastoupeny v počtu 36 firem, tedy nebudeme polemizovat. Příznivých bylo oněch 272 účastníků. Ptáme-li se, kdo pomohl, aby SD takto úspěšně proběhly, pak v prvé řadě musíme jmenovat naše sponzory: ASK Chemicals Czech, s. r. o., KERAMTECH, s. r. o., LANIK, s. r. o., MECAS ESI, s. r. o, SAND TEAM, spol. s r. o., SEEIF Ceramic, a. s., Šebesta – služby slévárnám, s. r. o., TERMOSONDY Kladno, spol. s r. o., Z-MODEL, spol. s r. o., a ŽĎAS, a. s. Bez jejich podpory by SD nemohly být na této úrovni uspořádány. Jim tedy patří náš velký dík. Při této příležitosti je třeba připomenout práci kolegů, kteří nejsou vidět a bez jejichž obětavosti by konference patrně nebyla. Vzpomeňme paní Glumbíkovou – webové stránky, Ing. Marka Kováče – grafická úprava materiálů, Mgr. Miladu
Vá c l a v K a f k a
Prezence účastníků 52. SD
Zahájení Slévárenských dnů – doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
Očividný zájem účastníků v podobě zaplněného přednáškového sálu
Nestoři slévárenství mezi ostatními účastníky konference
Stánek firmy MECAS ESI, s. r. o., simulační software pro slévárny
Prezentace společnosti RMT, s. r. o., regulační a měřicí technika
Zahraniční vystavovatelé – NAJPI, a. s., slovenský dodavatel slévárenského písku
Tradiční sponzor Slévárenských dnů ASK Chemicals Czech, s. r. o.
Nabídka firmy Junker Industrial Equipment, s. r. o.
Zleva: prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc., Mgr. František Urbánek a doc. Ing. Antonín Záděra, CSc.
Přednáška Ing. Aloise Neuderta, CSc.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
443
Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I
Písaříkovou – příprava sborníku do tisku a Bc. Jarmilu Malou a její dlouhodobé zajišťování tisku sborníků a CD ve ŽĎASu, a. s. Připomeňme také studenty na FSI VUT v Brně, jejich podíl na přípravě a pomoc na konferenci. Zvláštní uznání zaslouží odborné komise ČSS a vedení společnosti v čele s Ing. Ludvíkem Martínkem, Ph.D. Zejména předsedové OK skutečně odvedli pořádný kus práce. Mnohdy nebylo opravdu jednoduché zajistit kvalitní přednášky. Kdo situaci zná, ví, jak je nejednou složité od vytížených odborníků v daném termínu získat zadaný referát. Zde je třeba také poděkovat autorům všech příspěvků za jejich přípravu a fundovaný přednes. Jedná se o téměř 60 specialistů. Při hodnocení 52. SD nemůžeme opomenout mnohdy neviditelnou práci Mgr. Františka Urbánka, tajemníka ČSS, (fakturace, ubytování, příspěvky do Slévárenství atd.). Velký kus práce odvedl také odborný garant doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., (od přípravy programu plenární sekce, konferování, pomoc s organizací atd.). V neposlední řadě je třeba hodnotit obrovský tah na cíl organizačního ga- ranta SD doc. Ing. Antonína Záděry, Ph.D. Jeho úsilí a pracovní nasazení jsou skutečně mimořádné a za to si také zaslouží opravdu zvláštní ocenění. Je však vhodné ještě dodat, že úsilí všech organizátorů může přijít nazmar, pokud jejich snahu neakceptují účastníci konference. U 52. SD je třeba hodnotit skutečně mimořádný zájem o přednášky a aktivní vystupování v diskuzi. A také vyzdvihnout vysokou kázeň příchozích. Letošní, 52. SD se nesporně jak díky organizátorům, tak návštěvníkům mimořádně vydařily. Přejme si, ať se vědomosti a zkušenosti tam získané v co nejvyšší míře „přetaví“ do příznivých výsledků naších sléváren. A věřme, že se opět v hojném počtu, se stejným elánem a ve zdraví sejdeme na 53. SD opět v hotelu Avanti v Brně ve dnech 8.–9. 11. 2016.
K . J . P a p i s a ko l. / T. Ed m o n d s / Ch . B l e i c h e r a ko l. / T. K r u m r e i a ko l.
ze zahraničních časopisů from the foreign foundry journals
ZE Z AHR A N IČN ÍCH ČA SOPISŮ
Vývoj LKG pro vysokoteplotní aplikace Development of ductile cast iron for high-temperature application K. J. Papis, S. Tunzini, W. Melk Georg Fischer AG,Schaffhausen, Switzerland Varující diskuze o změnách klimatu vyžadující drastické snížení emisí CO2 vytváří tlak na výrobce automobilů k vývoji motorů s podstatně vyššími teplotními požadavky na potrubí výfukových plynů a přeplňované turbínové skříně. Konvenční materiály dosahují svých limitů a hledají se nová řešení. Feritická LČG nebo LKG se 4 až 5 % Si a 0,5 až 1,0 % Mo je používána pro odlitky pracující do teplot 820 °C. Pro vyšší výfukové teploty do 950 °C je vhodná buď austenitic- ká LKG stupně GJSA-XNiSiCrCr35-5-2, také známá jako Ni-Resist D5S, nebo vysoce chromové legované feritické oceli. Při teplotách do 1 000 °C jsou schopny takovéto požadavky splňovat vysoce legované austenitické oceli. Na všechny vyšší teploty jsou již používány slitiny na bázi niklu. Legovaná feritická Si-Mo LKG byla společností GF zavedena do výroby odlitků již před 30 lety. V roce 2008 byl vydán patent na materiál SiMo1000, který prochází u GF dalším vývojem a v publikaci je detailně diskutován. Kombinací účinků vytvrzování částic, zpevňování tuhého roztoku a zvýšení teploty transformace ferit/austenit je dosaženo nejlepších mechanických vlastností za vysokých teplot. S pozitivním účinkem Si, Al a Mo proti tvorbě okují je vývoj zaměřen na optimalizaci složení tohoto materiálu. LKG se zvýšeným obsahem Si, Al, Cr, V, Ti a Ni ukázala velký potenciál této nové litiny, sice s mírně vyšší cenou ve srovnání s běžnou litinou SiMo, ale s transformací ferit/austenit nad teplotou 1 000 °C a s podobnou vysokou pevností než mnohem dražší austenitická LKG za těchto teplot. Nový materiál vyhovuje sériové výrobě odlitků výfukových potrubí a turbínových skříní přeplňovaných dieslových motorů. (Zkrácený překlad článku z časopisu Giesserei Forschung – International Foundry Research, 2015, č. 2, s. 22–29.)
444
Větrná kola s novou rekordní výškou a hmotností Windräder mit neuen Rekordhöhen und –gewichten Toby Edmonds Ředitel projektu větrného parku Ve větrném parku Gwynt y Môr před dánským pobřežím Wallis bylo úspěšně instalováno 160 větrných energetických zařízení, která byla uvedena do provozu v zimě 2014. Jednotlivé komponenty 6MW turbíny ohromují svými rozměry. Svou výškou 160 m od hladiny moře ke konci lopatky převyšuje zařízení výšku kolínské katedrály. Gondola má hmotnost 360 t a rozměry rodinného domu a v jejím vnitřku jsou umístěny všechny strojní části pohonu a generátoru. Věž ze dvou samostatných segmentů měří 70 m a váží přes 240 t. Každý list rotoru má délku přes 60 m a váží okolo 23 t, což odpovídá šesti dospělým slonům. Segmenty věží, gondoly a lopatky rotorů byly vyrobeny a dodány společností Siemens-Werk z Brande v Dánsku. Instalace všech 160 větrných zařízení včetně kabeláže trvala něco přes rok a připravena k provozu byla v zimě 2014 s celkovým výkonem přes 900 MW elektrické energie. Německá společnost RWE realizuje podobný sesterský projekt 30 km severně od ostrova Helgoland. Z publikovaného článku je vidět, jak probíhá intenzivní realizace získávání energií z přírodních zdrojů u našich západních sousedů. (Zkrácený překlad článku z časopisu Giesserei, 2014, č. 10, s. 22.)
SiWind – nový materiál pro pobřežní větrné turbíny SiWind – New material for offshore wind energy turbines Ch. Bleicher a kol. Fraunhofer-Institut, Darmstadt, Germany Německé federální ministerstvo životního prostředí, Přírodní ochrana a Stavební a nukleární bezpečnost financovaly projekt MEGAWind. Cílem bylo další rozšíření kapacity, cenového zvýhodnění a spolehlivosti větrných energetických turbín pro pobřežní aplikace. Ke zkouš- kám byl zvolen materiál SiWind pro těžké silnostěnné odlitky, u nějž byly sledovány mechanické vlastnosti při cyklickém zatížení, při extenzivních cyklických únavových testech pod napětím a přetvořením a jeho vrubová citlivost. Změnou tloušťky bloků odlitků byl rovněž stanoven vliv rozdílných struktur
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
a povrchové kůže na cyklické vlastnosti tohoto materiálu. Zkoušky byly prováděny při pokojové teplotě a teplotách až do −40 °C u materiálů EN-GJS-400-18U-LT, EN-GJS-450-18 a EN-GJS-700-2. U obou feritických LKG při přechodu z pokojové teploty do teploty hlubokého zmrazení dochází ke zvýšení pevnosti Rm a R p0,2 (Rm 350,7 → Rm 407,7 MPa), (Rp0,2 234,9 → Rp0,2 278,8 MPa), vrubová houževnatost však klesá (19,2 J → 8,4 J). Materiál EN-GJS-700-2 a další materiály s vyšší pevností jsou ještě zkoumány. Projekt ukázal, že materiál SiWind je vhodný pro odlitky větrných turbín i při nízkých arktických teplotách. Články jsou doplněny mnoha tabulkami a diagramy vlastností těchto materiálů. (Zkrácený překlad článků z časopisů Giesserei Forschung – International Foundry Research, 2015, č. 2, s. 30–37, a časopisu Giesserei, 2014, č. 10, s. 38–47.)
Alternativní syntetické minerály pro keramické skořepiny Alternative synthetische Minerale für Feingusskeramik T. Krumrei a kol. IMERYS – Refractory Minerals for Foundry Applications, Laufenburg, Germany Zirkoniumsilikát (mineralogicky zirkon) je v současnosti nejpoužívanější materiál pro vytváření první vrstvy skořepinových keramických forem. Má malou tepelnou vodivost, korozní stálost vůči tekutým kovům, koeficient tepelné roztažnosti, který je stejný jako vrstvy skořepin z běžně používaných silikátů. Jeho jakost v zásadě určuje jakost a přesnost odlitků vyráběných přesným litím. Zirkon se získává nejčastěji jako vedlejší produkt z těžby těžkých minerálů při výrobě TiO2. Tyto minerály také obsahují radioaktivní prvky uran a thorium, které jsou rozpadavé a zdraví rizikové. Nebezpečí vzniká při práci s odpadem použitých skořepin. Zirkon se může po styku s tekutým kovem rozložit na ZrSiO 4 = ZrO2 + SiO2, přičemž tvořící se křemenné sklo přijímá legující prvky z taveniny, z nichž vznikají oxidické fáze, např. Cr spinely. Někdy se ve směsi z výroby objevují zbytkové minerály rutil, apatit, ilmenit nebo fosfáty vzácných zemin, které mohou negativně ovlivnit jakost odlitků z legovaných ocelí. Alternativu k zirkonu nabízejí syntetické minerály, z nichž nejznámější jsou různé tavené korundy. Vyrábějí se tavením
T. K r u m r e i a ko l. / z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
(Zkrácený překlad článku z časopisu Giesserei Erfahrungsaustausch, 2015, č. 5+6, s. 20–23.) Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
zahraniční slévárenské časopisy foreign foundry journals
FONDERIE M AG A Z I N E www.etif.fr
GIESE, S. R.: Porozumění charakteristikám emisí ze slévárenských pojiv (Understanding emission characteristics of a foundry sand binder), 2014, č. 12, s. 20–32. SCHMITZ, W.: Poslední vývoj recyklace zbytků vznikajících při tavení v bezjádrových indukčních pecích (Latest development in recycling production residues employing coreless induction furnances), 2014, č. 12, s. 33–48.
ENGELHARDT, T. a kol.: Přehled tříleté průmyslové zkušenosti s nízkoemisní technologií u bentonitové směsi (Review after three years’ industry experience of low emission technology for green sand), 2015, č. 1, s. 31–37. GIESSEREI www.vdg.de
BLEICHER, CH. a kol.: Oscilace pevnosti LKG při nízkých teplotách (Schwing- festigkeit von Gusseisen mit Kugelgraphit bei Tieftemperaturen), 2014, č. 10, s. 38–47. EGGE, J.; J. MEYER: SiWind – nový materiál pro pobřežní větrná energetická zařízení (SiWind – neuer Werkstoff für Offshore-Windenergieanlagen), 2014, č. 10, s. 48–53. EICHELBERGER, E. a kol.: Výzkum aktivního vzduchového chlazení při výrobě odlitků pomocí experimentu a modelováním (Untersuchung der aktiven Luftkühlung bei der Gussteil- herstellung mittels Experiment und Simulation), 2014, č. 10, s. 54–61. BOSSE, M.: Ochrana životního prostředí a energie (Umweltschutz und Energietechnik), 2014, č. 10, s. 68–73. LANGE, E.: Inovace 3D tisku ve slévárnách (Innovativer 3D-Druck in Giessereien), 2014, č. 10, s. 74–77. DETERS, H.; J. MÜLLER: Porovnání ekonomie u Inotecu (Ökobilanz-Vergleich von Inotec), 2014, č. 10, s. 80–83. HERBERS, K.: Technologie odsávání pomáhá spořit náklady na energie (Absaugtechnik hilft Energiekosten sparen), 2014, č. 10, s. 84–87. THOMSER, C. a kol.: Optimalizovaná předpověď životnosti litiny na základě znalosti lokálních struktur (Optimierte Lebensdauervorhersage von Gusseisen aufgrund lokaler Gefügekenn- grössen), 2014, č. 11, s. 26–35. STETS, W. a kol.: Vznik a zabránění chunky grafitu v LKG (Entstehung und Vermeidung von Chunkygraphit in Gusseisen mit Kugelgraphit), 2014, č. 11, s. 36–47. SLAWIK, S. a kol.: Zvýšení životnosti a pevnosti klikových skříní z LLG zpevňovacím tryskáním (Erhöhung der Dauerfestigkeit bei Zylinderkurbelgehäusen aus GJL durch Festigkeits- strahlen), 2014, č. 11, s. 48–57. TEWES, S.: Lehké kovy do pískových a kovových forem (Leichtmetall-Sandund –Kokillenguss), 2014, č. 11, s. 58–63.
LANGE, E.: Hliník a umělé hmoty se zpevněnými uhlíkovými vlákny spojované tlakovým litím (Aluminium und CFK im Druckgiessverfahren verbinden), 2014, č. 11, s. 74–75. GORSKI, R. a kol.: Evropská norma pro kontinuální odlévání litiny EN 16482 (Die europäische Norm für Gusseisen-Strangguss EN 16482), 2014, č. 11, s. 78–85. GIESSEREI E R FA H R U N G S AU STAU S C H www.vdg.de
GENZLER, Ch.: Rychleschnoucí vodní nátěr (Schnelltrockende Wasserschlichte), 2015, č. 5+6, s. 6–8. KRUMREI, T. a kol.: Alternativní syntetické minerály pro keramické skořepiny (Alternative synthetische Minerale für Feingusskeramik), 2015, č. 5+6, s. 20–21, (viz s. 444–445, pozn. red.). MICHELS, H.: Magma prezentuje svůj nový software (Magma präsen- tiert Ihre neue Software), 2015, č. 5+6, s. 46–49. GIESSEREI FORSCHUNG – INTERNATIONAL F O U N D RY R E S E A RC H w w w.i nt e r n a t i o n a l -foundry-research.com/ LAMPIC, M. a kol.: Nový vědecký přístup k litině s červíkovitým grafitem podle DIN EN 16079 (A novel scientific approach to vermicular cast iron as per DIN EN 16079), 2015, č. 2, s. 2–21. PAPIS, K. a kol.: Vývoj LKG pro vysokoteplotní aplikace (Development of ductile cast iron for high temperature applications), 2015, č. 2, s. 22–29, (viz s. 444, pozn. red.). BLEICHER, CH. a kol.: SiWind – nový materiál pro pobřežní větrné turbíny (SiWind – new material for offshore wind energy turbines), 2015, č. 2, s. 30–37, (viz s. 444, pozn. red.). RICHTER, U. a kol.: Detekce pórovitosti v odlitcích vyráběných vysokotlakým litím (Porosity detection in high pressure die castings), 2015, č. 2, s. 38–47.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
445
Z E Z A H R A N I Č N Í C H Č A S O P I S Ů / Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y
vysoce čistého, kalcinovaného jílu v ob- loukových pecích při cca 2 050 °C. Mineralogicky se jedná o α-Al2O3 (korund), který se různými způsoby tavení, tuhnutí, rozdrcení a roztřídění zpracovává pro přesné použití u keramických forem. Společnosti IMERYS se podařilo speciální modifikací taveného korundu zabránit vzniku skleněné vrstvy na povrchu odlitku po odlití skořepin (zhoršené čištění) a difuzi legujících prvků jako Cr, Mn aj. z povrchových vrstev odlitku do skořepiny. Navržené břečka modifikovaného korundu WRG IC ESR je kompatibilní se standardními pojivy stabilizovanými Na. U této ponořovací hmoty po 10 měsících v otevřeném tanku nebyly zjištěny změny optických vlastností, hodnoty pH nebo viskozity. Kombinace pozitivních vlastností (kompatibilnost pojiva, žádné znečistění jinými prvky, syntetičnost, vysoká tepelná a chemická stálost) zajišťují vynikající výsledky při výrobě odlitků do těchto skořepinových forem.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y
GIESSEREI PR A X I S www.giesserei-praxis. de
PATEL, A.; L. NASTAC: Nový model pro kvantitativní předpověď tvorby mikrostaženin v tuhnoucí slitině A356 (Ein neues Modell zur quantitativen Vorhersage der Mikrolunkerbildung in erstarrenden A356-Legierungen), 2015, č. 1–2, s. 16–19. GRENIER, S.; C. LABRECQUE: Rozptyly ve struktuře, složení a houževnatosti v silnostěnném odlitku z feritické LKG (Streuungen von Gefüge, Zusammensetzung und Zähigkeit in einem dickwandigen Gussstück aus ferritischem Gusseisen mit Kugelgraphit), 2015, č. 1/2, s. 20–29. VIKARIO, I. a kol.: Vývoj nových slitin Al-Si9Cu3 pro komponenty tlakového lití s určenými vlastnostmi (Entwicklung von neuen Al-Si9Cu3-Legierungen für Druckgusskomponenten mit massgeschneiderten Eigenschaften), 2015, č. 1–2, s. 48–56. DEMMLER, F.: Nátěr KTL, který chrání hliník před korozí (KTL-Beschich- tung schützt Aluminium vor Korrosion), 2015, č. 1–2, s. 57–58. MATTHIES, M.: Tlakově lité odlitky s dekorativním povrchem (Druckguss mit dekorativer Oberfläche), 2015, č. 1–2, s. 59–60. BISWAS, S.: Nový křemenný žáropevný materiál pro malé pánve k lití oceli (Neuartiges Quarz-Feuerfestmaterial für kleine Stahlguss Giesspfannen), 2015, č. 3, s. 79–86. GIENIEC, A. a kol.: Vysoce účinný pojivový ST systém, přátelský k životnímu prostředí – zkušenosti z praxe (Umweltfreundliche und hocheffiziente Bindersysteme für die Selbsthärtung – Erfahrungen aus der Praxis), 2015, č. 3, s. 87–89. ACKER, R. a kol.: Výroba kompozitů s kovovou matricí ve vakuové tlakové filtrační peci (Herstellung von Metal-Matrix Composites im Vakuum-Druck- infiltrationsofen), 2015, č. 3, s. 90–92. POLZIN, H. a kol.: Deformační chování bentonitových směsí za vysokých teplot a jejich možné ovlivnění – nové výsledky (Das Hochtemperatur-Verformungsverhalten von bentonit- gebundenen Formstoffen und Möglich- keiten seiner Beeinflussung – Neue Ergebnisse), 2015, č. 3, s. 93–98.
446
RÖHRIG, K.: Legované litiny – 16. díl (Legiertes Gusseisen – Teil 16), 2015, č. 3, s. 99–107. GIESSEREI R U N D S C H AU www.voeg.at/web/giesserei_rundschau.html www.verlag-strohmayer. at RÖSCH, R. a kol.: Kompletně propojená výroba anorganických jader při produkci hlav válců u Volkswagenu (Vollständig verkettete anorganische Kernfertigung in der Zylinderkopfproduktion bei Volkswagen), 2015, č. 1/2, s. 2–8. COLDITZ, M. a kol.: Výroba brzdových kotoučů: Je možná optimalizace? (Die Produktion von Bremsscheiben: Ist eine Optimierung möglich?), 2015, č. 1/2, s. 9–15. FERKINGHOFF, A.: Silné inovační procesy ve slévárnách – význam přidané hodnoty dodávky ve slévárenství (Starke Innovationsprozesse in Giessereien – die Bedeutung der Zulieferwertschöpfung in der Giesserei- industrie), 2015, č. 1/2, s. 16–19. SCHÜTZE, N.: Zmenšení degenerace grafitu při optimalizaci formovacích systémů (Reduzierung von Graphitentartungen durch Optimierung des Form- stoffsystems), 2015, č. 1/2, s. 20–27. BACANU, A.: Výzvy a trendy ve slévárenském průmyslu (Herausforderungen und Trends in der Giessereiindustrie), 2015, č. 1/2, s. 28–31. SIPOS, M. M.: FRIODUR 058 B – Vysoce účinný aktivátor cold box pro použití v extrémních podmínkách (FRIODUR 058 B – Hochleistungsfähiger Cold-Box Aktivator für extreme Einsatz- bedigungen), 2015, č. 1/2, s. 32–33. ERHARD, N.: Inovační procesy při tlakovém lití lehkých kovů (Innovative Verfahren des Leichtmetalldruck- giessens), 2015, č. 3/4, s. 54–60. AMBOS, E. a kol.: Zvětšená aplikace rychlé počítačové tomografie v technologii tlakového lití (Zunehmende Anwendung des schnellen Computer- tomografen in der Druckgiesstechnik), 2015, č. 3/4, s. 62–67. SIMON, R. a kol.: Účinnost odplynění při různé konstrukci rotoru v závislosti na stavu opotřebení (Die Entgasungswirkung von unterschiedlichen Rotordesigns in Abhängigkeit des Verschleisszustandes), 2015, č. 3/4, s. 68–72.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
HOFER, P. a kol.: Wolfram na bázi kompozitů jako materiál forem pro tlakové lití (Wolfram-Verbundwerk- stoffe als Formenmaterial im Druckguss), 2015, č. 3/4, s. 74–79. LIT Ě J N O J E P R O I Z VO D ST VO www.foundrymag.ru
KOVALEVICH, E. V.: Účinné očkovadlo pro výrobu LKG (Effective inoculant to produce nodular iron), 2015, č. 3, s. 2–4. PONOMARENKO, O. I. a kol.: Sledování pevnostních vlastností pryskyřičných ST směsí s chromitovým ostřivem (Investigation of strength cold-hardening resin mixtures of chromite sands), 2015, č. 3, s. 5–7. VALISOVSKY, I. V.: Smáčitelnost formovacích materiálů tekutým kovem (Wettability of molding materials by liquid metal), 2015, č. 3, s. 8–11. KOROTCHENKO, A. Y. a kol.: Nová metoda sjednocení reologických modelů pro řešení úkolů technologie lití (New method of unity of rheological models to resolve casting technology tasks), 2015, č. 3, s. 12–16. BATYSHEV, A. I. a kol.: Výroba odlitků z polotekutých a polotuhých slitin (Production of castings from liquid- -solid and solid-liquid alloys), 2015, č. 3, s. 21–26. KOLESNIKOV, M. S. a kol.: Odolnost zápustkových ocelí a tvrdých slitin WC-Co proti erozivnímu opotřebení (Persistence die steels and hard alloys WC-Co against erosive wear), 2015, č. 3, s. 27–29. MODERN C A STI N G www.modern-casting. com
ROBINSON, S.: Řízení tvrdosti v hliníkových odlitcích (Controlling hardness in aluminium castings), 2014, č. 11, s. 63–64. STAFF REPORT.: Optimalizace tahových vlastností hliníku (Optimizing aluminium’s tensile properties), 2014, č. 11, s. 45–53. HONEYMAN, S.: Co znamenají čísla? Hodnocení formovacích směsí (What do the numbers mean? Find out of sand tests), 2014, č. 12, s. 26–29.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y / M a r i a n n a B a r to š o v á / b l a h o p ř e j e m e
PRZEGLĄD O D LE W N I C T WA www.przegladodlewnictwa.pl
Všechny uvedené časopisy jsou k dispozici v Informačním středisku Svazu sléváren České republiky, E. Bělehradová, úterý–čtvrtek, tel. 541 142 646.
slévárenské konference foundry conferences
5. ročník vedeckej konferencie QUO VADIS, ZLIEVARENSTVO? Ing. Marianna Bartošová
Zahájenie konferencie, v čestnom predsedníctve Ing. Miroslav Matejka, PhD., doc. Ing. Iveta Vasková, PhD., a prof. dr hab. inż. Antoni W. Orłowicz
Spoločenský večer 14. 10. 2015
blahopřejeme Slovenska, Čiech a Poľska. Okrem zástupcov akademickej obce (AGH Kra- ków, Politechnika Rzeszowska, VŠB – TU Ostrava, Žilinská univerzita) sa konfe- rencie zúčastnili aj zástupcovia z praxe, konkrétne z Böhler-Uddeholm Slova- kia, s. r. o., IGV Technológie, s. r. o., SB Recykling, s. r. o., Strojchem Svit, s. r. o., Vesuvius Slavia, a. s. Slávnostné zahájenie konferencie otvorili doc. Ing. Iveta Vasková, PhD., dekanka Hutníckej fakulty TU v Košiciach a prezident Združenia zlievarní a kováční Slovenska Ing. Miroslav Matejka, PhD. Vo svojich príhovoroch hodnotili stav zlievarenstva na Slovensku a vo svete. Do bohatej diskusie sa výrazne zapojil aj prof. Antoni W. Orłowicz, vedúci Katedry zlievarenstva a zvárania Politechniky Rzeszowskej, ktorý sa podelil o skúsenosti, ktoré u nich viedli k zlepšeniu podmienok zlievačov v školstve aj v praxi. Jednou z hlavných tém,
TU Košice, Hutnícka fakulta, Katedra metalurgie železa a zlievarenstva
V dňoch 14. až 16. 10. 2015 sa konal 5. ročník medzinárodnej vedeckej konferencie QUO VADIS, ZLIEVARENSTVO 2015, ktorú už tradične organizuje Katedra metalurgie železa a zlievarenstva Hutníckej fakulty Technickej univerzity v Košiciach. V prekrásnej prírode pod Sninským kameňom v rekreačnej oblasti Sninské rybníky sa stretli zlievači zo
congratulations
Ing. Rudolf Šolar Dne 17. prosince 2015 oslaví 85. narozeniny. Gratulujeme! Ing. Alois Burian, CSc. Dne 20. prosince 2015 oslaví 75. narozeniny. Gratulujeme! Ing. Zdeněk Fait Dne 23. prosince 2015 oslaví 90. narozeniny. Gratulujeme! Ing. Vítězslav Fessel Dne 23. prosince 2015 oslaví 75. narozeniny. Gratulujeme! Ing. Milan Škrabal Dne 30. prosince 2015 oslaví 80. narozeniny.
Exkurzia v tlakovej zlievarni MOPS PRESS, s. r. o.
Gratulujeme!
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
447
Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y / S L É VÁ R E N S K É KO N F E R E N C E / B L A H O P Ř E J E M E
ŽULA, P. a kol.: Výroba experimentálních odlitků pro modernizaci důlního stroje (Manufacturing of experimental castings to modernise the mining machine), 2015, č. 3–4, s. 104–107. CHOCHOWSKI: Moderní technologie odprášení použitých plynů při tavení hliníku (Modern technologies of dedusting as exemplified by treatment of gases from aluminium melting), 2015, č. 3–4, s. 112–113. ASK CHEMICALS: Nový vývoj technologie Inotec (New development in Inotec technology), 2015, č. 3 – 4, s. 114–115.
bolo tiež hľadanie možností pre realizáciu praxe študentov v zlievarňach, čo by im umožnilo prepájať teoretické poznatky s praktickými. Súčasťou programu tejto konferencie bola aj exkurzia do zlievarne MOPS PRESS, s. r. o., ktorá sa zaoberá výrobou odliatkov zo zliatin hliníka technológiou tlakového liatia. Ide o súkromnú zlievareň so 100% slovenským kapitálom a 20ročným úspešným pôsobením na trhu. Ing. Jozef Bednár, jeden z majiteľov zlievarne, veľmi ochotne oboznámil účastníkov exkurzie so súčasným stavom zlievarne aj s ich víziami do budúcnosti. Kolektív zlievačov z Katedry metalurgie železa a zlievarenstva Hutníckej fakulty TU v Košiciach ďakuje všetkým účastníkom konferencie za ochotu pricestovať do tak vzdialeného kúta východného Slovenska. Tešíme sa na ďalšie stretnutia. Zdar Boh!
Vá c l a v Š p a t e n k a
nekrolog obituary
Vzpomínka na Ing. Jana Hučku Ing. Václav Špatenka
S lítostí oznamujeme, že dne 9. 11. 2015 zesnul náš dlouholetý kolega Ing. Jan Hučka. Narodil se 25. dubna 1930 ve Starém Městě v okrese Místek. Po absolvování střední školy studoval na VUT v Brně, kde promoval v roce 1952. Již od 1. září 1952 nastoupil na techniku v Plzni (VŠSE) jako asistent. Od 1. listopadu 1955 se stal odborným asistentem na katedře nauky o materiálu a mechanické technologie u profesora Webra. Vedl cvičení a posléze přednášel předměty mechanická technologie a vybrané statě z technologie. Vedl prakticky všechny diplomové práce týkající se slévárenství. Odborná činnost směřovaná na mate- riálové, metalurgické a technologické otázky vyústila posléze k přechodu do slévárenské praxe. Do závodu Hutě plzeňské Škodovky nastoupil 1. 2. 1961 jako samostatný technolog. Neznamenalo to konec spolupráce se školou, ale jako externista učil na technice až do roku 1990. Přednášel teorii slévání, zařízení sléváren i jiné předměty.
V závodě Hutě postupně zaujímal různé funkce – od 1. 1. 1967 vedoucí metalurgie kovů, od 1. 1. 1972 vedoucí metalurg a od 1. 4. 1974 hlavní metalurg. V popředí jeho zájmu byly litinové odlitky, ať tavené v kuplovně, indukčních či obloukových pecích. Zavedl i výrobu fersilitu v rotační peci. Dále to byla výroba těžkých odlitků z manganové litiny v martinských i obloukových pecích. Má velký podíl na zavedení výroby litiny s lupínkovým grafitem jak na obloukových pecích v závodě Plzeň, tak i na kuplovně ve slévárně Rokycany. Přínosem byla jeho odborná a organizační činnost v rámci Vědecko-technické společnosti. V roce 1973 stál u zrodu Západočeské slévárenské společnosti. Byl odborným garantem konferencí Minulost a současnost západočeského slévárenství uspořádaných v roce 1977 a následně v roce 1988. Svými přednáškami byl aktivním
účastníkem krajských i celostátních odborných akcí slévárenské společnosti. Jeho příspěvky v časopise Slévárenství měly vysokou odbornou úroveň. Zájem o historii železáren a sléváren západ- ních Čech a Podbrdska byl jistě životním koníčkem našeho kolegy. Této zálibě se plně věnoval po odchodu do důchodu v roce 1991. O historických a dnes již většinou neexistujících železárnách přednášel v rokycanském Muzeu Dr. B. Horá- ka a Národním technickém muzeu v Praze. Přednášky jsou zachyceny ve vydaných sbornících. Na toto téma psal do Slévárenství i do regionálního tisku. Významně rovněž přispěl do publikace Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Nepromluvit o hudbě v jeho takřka profesionálním provedení by byl hřích. Při řadě příležitostí celá řada slevačů zažila jeho hru na housle. V Plzni chodil na zkoušky divadelního orchestru a v případě potřeby účinkoval v operetě jako hráč na violu. Nikdy si neodpustil hrát při půlnoční mši. Ing. Jan Hučka byl člověk širokého záběru a pracovní aktivity do posledních chvil života. Stále ještě částečně pracoval v archivu Pilsen Steel a jeho poslední článek ve Slévárenství vyšel v čísle 9–10/2015. To svědčí o jeho obdivuhodné duševní čilosti. Ve svých příspěvcích nám často připomněl velikány našeho slévárenského oboru. I on byl jedním z nich. Obec slevačů ztrácí jeho odchodem velkého člověka, odborníka, učitele a mnozí z nás i přítele a kamaráda. Kdo jste jej znali, věnujte mu prosím vzpomínku.
NEKROLOG
P OZ VÁ N K A N A K U R Z
Řešení a prevence vad odlitků Datum konání: 21.–22. 1. 2016 Místo konání: Kurz proběhne v areálu VŠB – TU Ostrava v Ostravě-Porubě Pořádající organizace: Pobočka ČSS na Katedře metalurgie a slévárenství, FMMI, VŠB – Technické univerzity v Ostravě Zaměření a cíl kurzu: Kurz se bude zabývat stále aktuální otázkou vad odlitků, vedoucích ke vzniku neshodných výrobků – zmetků. Ty představují pro mnohé slévárny značné ztráty a jsou významnou nákladovou položkou. Účastníci kurzu budou mít možnost seznámit se s nejčastějšími vadami odlitků, s příčinami jejich vzniku a získají informace, jak těmto vadám předcházet. Vzdělávací kurz je určen především pro pracovníky z oblasti řízení jakosti a technické kontroly, pro metalurgy, technology sléváren a vedoucí pracovníky výroby. Také pracovníci obchodních oddělení sléváren i jejich dodavatelů zde budou mít možnost získat základní vědomosti o vadách odlitků. Odborný garant: prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Případní zájemci mohou kontaktovat organizačního garanta Organizační garant: doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D.,
[email protected], tel.: + 420 737 636 162
448
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
z historie from the history
Historie zvonů rodiny Manoušků v českobudějovické diecézi Ing. Jiří Fošum Bc. Pavla Jungmannová
Ú vo d
patentu na opravu puklých zvonů svařováním, která je zvláště u historicky cenných zvonů firmou Manoušek prováděna dodnes. V důsledku rekvizic obou světových válek se v českých zemích dochovala jen malá část jeho zvonů, na Slovensku je tomu výrazně lépe. Jeho syn, též Rudolf (1909–1994) se narodil v Soběšicích u Brna. Po studiích na střední škole a Vysokém učení technickém v Brně prošel zvonařskou praxí v Hamburku a ve slévárně svého otce v Brně-Husovicích. V roce 1937 se osamostatnil a v České u Brna založil novou zvonárnu s názvem Kovolit R. Manoušek a spol. Výrobě zvonů pochopitelně nepřáli ani nacisté za 2. světové války, ani komunisté po r. 1948. Manouškova zvonárna byla znárodněna a on přeložen do Prahy na závod Zukov, kde pracoval do r. 1968 jako hlavní metalurg. V roce 1967 založil v původně barokní budově První průmys-
Výroba zvonů patří k těm uměleckým řemeslům, u nichž se výrobní tajemství dědí z otce na syna. Zřejmě nejvýraznějším příkladem takové rodinné tradice u nás je rod Manoušků, který vytváří velmi kvalitní zvony a zvonohry pro české země i zahraničí již přes sto deset let. Za tu dobu vznikly v dílnách tří generací rodiny tisíce zvonů. Vzhledem k tomu, že oba autoři článku působili delší dobu převážně v jižních Čechách, zaměřili jsme výběr Manouškových zvonů na českobudějo- vickou diecézi. Doufáme, že aspoň pro období let 1918 až 1989 budou zde uvedené zvony působit jako určitý vzorek celkové produkce firmy. Z vo n a ř s ká t ra d i c e r o d u M a n o u š k ů Zakladatelem zvonařské tradice rodu byl Rudolf Manoušek starší (1881–1951), který se narodil v Habrůvce u Křtin, v oblasti Moravského krasu. Řemeslu v oboru výroby kovového zboží se vyučil v nedalekých Adamovských strojírnách. Pak již následovala tovaryšská léta, během nichž prošel výrobnami zvonů v Rakousku, Francii, Nizozemsku a Německu a nakonec u brněnské firmy Hiller. V roce 1908 založil vlastní zvonárnu v Brně-Husovicích. Byla to první ryze česká zvonárna od doby renesance, neboť v pozdějších letech na území Čech a Moravy působily převážně německé firmy. Přitom dospěl k vlastní originální konstrukci zvonového žebra, která tvoří dodnes základ úspěchu Manouškových zvonů. První světová válka i se svými rekvizicemi zastavila první rozmach firemní produkce zvonů, zato 20. léta přinesla naopak velký nárůst domácích i zahraničních objednávek. Do začátku 2. světové války odlil Rudolf Manoušek starší přes tři tisíce zvonů, z toho nejtěžší vážil 10 t. Zhotovil také originální zvonohry: pro Krajinskou výstavu v Pelhřimově a chrám sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně o celkové hmotnosti 8 000 kg. Byl rovněž držitelem
Rudolf Manoušek ml. a Rudolf Manoušek st.
Rudolf Manoušek ml. a Petr Manoušek
lové školy na území Čech ve Zbraslavi nad Vltavou novou slévárnu zvonů. Tam s ním působila i jeho manželka, akademická sochařka Květoslava, autorka výtvarné výzdoby nových zvonů. Patřil nejen k nejlepším českým producentům zvonů, ale též k výborným znalcům historie zvonařství a akustické kampanologie. V roce 1966 publikoval v časopise Slévárenství zásadní studii na toto téma [3]. Rudolf Manoušek ml. byl v r. 1974 jmenován soudním znalcem a státním kolaudátorem zvonů. Akademická sochařka Květoslava Mašková-Manoušková (1927–2002) se narodila v Kladně. Po gymnaziálních studiích v Berouně vystudovala Vysokou školu umělecko-průmyslovou v oboru sochařství se specializací na zpracování kovů a šperků u prof. Nušla. Po absolutoriu se věnovala především tvorbě moder- ních šperků, bižuterie a medailí, za něž získala řadu ocenění. V roce 1953 se vdala za zvonaře Rudolfa Manouška ml. Po roce 1977 přesouvá těžiště své tvorby na výtvarné zpracování nových zvo- nů a navrhování solitérních malých zvonků. K jejím výrazným dílům patří výtvarná výzdoba zvonů pro Klokoty u Tábora, Květoslava Mašková-ManouškoVeliko Tarnovo v Bulharsku, pražskou vá S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
449
Z HISTORIE
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
Reklama v tisku před 1. světovou válkou
Zvon pro děkanský úřad Sušice
mobilní zvonohru a zvonohru pro Křtiny u Brna. Poslední jmenované dílo již nestačila dokončit, vlastně symbolicky zemřela po těžké nemoci v srpnu 2002, ve dnech velké povodně, která poničila zvonárnu Manoušků na Zbraslavi. Rudolf Manoušek ml. svému oboru vyučil i syna Petra Rudolfa, narozeného r. 1957 v Praze. Ten po ukončení studia na SUPŠ v Praze od r. 1976 pracoval po boku obou rodičů ve zbraslavském ateliéru, od r. 1981 působí také jako soudní znalec pro obor kampanologie a státní kolaudátor zvonů. Od r. 1982 se výrazně podílel na výrobě řady zvonů pro pražské kostely, velké zakázce pro Veliko Tarnovo v Bulharsku, postupně přebral vedení zvonárny, jejíž roční produkce dosahovala 8 000 – 10 000 kg. Od roku 1983 firma Manoušek pravidelně vystavovala svou zvonařskou produkci na mezinárodním slévárenském veletrhu FOND-EX v Brně. Po listopadu 1989 se zbraslavská zvonárna registruje jako samostatná firma pod názvem Zvonařství Manoušek. Vznikají zde mj. další zvony pro pražské kostely Panny Marie před Týnem, Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech či sv. Václava na Smíchově. Výroba ve Zbraslavi se dále rozvíjí až do osudného roku 2002, kdy zde srpnová povodeň až do dnešních dnů ukončila další odlévání zvonů. Za celou dobu existence firmy od r. 1900 až do srpna 2002 činí objem celkové produkce zvonů 2 144 560 kg. Petr Manoušek pokračuje v odlévání zvonů u nizozemské firmy Royal Eijsbouts v Astenu, která mu poskytuje své provozní prostory k další tvůrčí činnosti. Této etapě zvonařské produkce firmy Manoušek, která se realizuje dodnes, bude věnován další článek rovněž v rubrice Z historie.
T ra d i č n í t e c h n o l o g i e z vo n ů Firma Manoušek po celou dobu svého působení v českých zemích (v letech 1900 až 2002) formovala zvony tradičním způsobem pocházejícím v podstatě ze středověku, tj. šablonováním do sušených jílových forem [4]. Tvorba každého zvonu začíná návrhem jeho budoucího tónu. V případě, kdy má nový zvon doplnit jiný nebo více zvonů na zvonici, vychází budoucí tón právě z ladění ostatních zvonů na věži, aby se vhodně doplnil jejich souzvuk. Zvuk zvonu je dán jeho profilem, pro který se vypočítává tzv. zvonové žebro. Po celé délce profilu je totiž nutno měnit sílu stěny tak, aby byly respektovány vzájemné vztahy a poměry sil v tělese zvonu. Ty pak rozhodují o jeho konečných akustických vlastnostech. Vypočtený tvar zvonového žebra se pak přenese na technický výkres, který slouží ke zhotovení dřevěné nebo kovové šablony. Šablona se skládá ze dvou částí – vnitřního a vnějšího tvaru –, které jsou připevňovány na vertikální otočnou hřídel. Pod každou formou budoucího zvonu je malá sušicí pec.
Z HISTORIE
450
Rudolf Manoušek ml., 1969
Kovolit, R. Manoušek, Česká u Brna
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Firma R. Manoušek, Brno-Husovice
Formování začíná postavením jádra ze žáruvzdorných cihel, na které se postupně nanášejí vrstvy hlíny až do tvaru odpovídajícího přesně šabloně. Vznikající jádro je průběžně vysoušeno zevnitř. Základní formovací směsí je v podstatě cihlářská hlína rozmíchaná s vodou na hustou kaši. Z technologických důvodů obsahuje tato formovací směs relativně malé množství přírodních přísad, jakými jsou pivo, melasa, kravská srst, koňský trus či obilní plevy. Na hotový povrch jádra se nanese dělicí vrstva, obsahující např. popel s grafitem, plavenou křídu
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
či mletý koks. Jádrová šablona se pak vymění za druhou, která vytváří vnější tvar zvonu, tzv. falešný zvon. Je to v podstatě hliněný model v rozměrech a síle budoucího odlitku zvonu. I v této fázi formování je sušicí pec v provozu. Na vysušený a vypálený falešný zvon se pak nanáší předem připravené prvky výtvarné výzdoby zvonu – písmena, ornamenty a reliéfy vytvořené ze směsi parafínu a včelího vosku. Další fází formování je výroba vnější formy – pláště. Nejprve se nanáší velmi jemná hlína obsahující také pivo či melasu. Další vrstvy hlíny pak musí zajistit formě vysokou pevnost a žáruvzdornost. Plášť se nakonec zpevňuje železnými pásy s háky. Pak se celá forma zahřeje tak, aby se veškerý vosk roztavil a shořel. Tím se na vnitřní straně pláště vytvoří negativní otisk vnějšího povrchu budoucího zvonu. Celý plášť se nadzvedne pomocí háků a kladkostroje a falešný zvon se rozřízne a odstraní. Po případných opravách se plášť znovu přesně složí na jádro.
Zvon Vondra z Klatov vezen k opravě svařováním
Zvonohra v Pelhřimově, 1926
Začaly se používat formovací rámy pro každou formu samostatně, což vedlo k úspoře formovacích směsí a zrychlení práce. Po vychladnutí se zvon vyjme z formy, očistí a v detailech povrchově upraví. Firma Manoušek samozřejmě vždy zajišťovala kompletní příslušenství zvonu až po jeho instalaci ve zvonici. K tomu patří především dřevěné či kovové závěsy zvonů (hlavice), jejich vzájemné upevnění, ložiska umožňující pravidelné kývání zvonů ve stolici věže. Zároveň s konstrukcí tělesa zvonu navrhuje mistr zvonař i celkový design výkyvného (létajícího) srdce zvonu. Jde o celkovou hmotnost a rozložení jeho tvaru po celé délce srdce. Srdce se vyrábí kováním z měkké oceli u kooperujících kovářských firem. Ve většině případů zařizuje firma Manoušek návrh a výrobu elektrického zvonicího zařízení umístěného ve věži. Rudolf Manoušek starší si dal již v r. 1932 patentovat systém zvonicího zařízení vhodný jak pro jednotlivé zvony, tak pro celé soubory.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
451
Z HISTORIE
Víceramenná koruna zvonu se vyrobí metodou ztraceného R e s t a u r ová n í a o p rav y z vo n ů vosku včetně vtokové soustavy, tj. systému licích a odvzdušňovacích kanálků, spojí se zvonovou formou a celá forma se K úspěšným činnostem rodu Manoušků patří také restauro- přenese do licí jámy v zemi. Odlévá-li se více zvonů najednou, vání a opravy vzácných historických zvonů. Zvláště oprava rozestaví se formy v licí jámě. Zbývající prostor jámy se zasype prasklých zvonů svařováním patřila vždy k jejich specialitám. a opatrně zadusá hlínou až po úroveň korun. Ta se uplatňovala i za světových válek zejména u památných Kanálky pro tekoucí kov vytvořené ze žáruvzdorných cihel se zvonů, které ušly rekvizicím. Sem patří např. ve 40. letech nasměrují k výpusti tavicí pece. svařování zvonu Vondra z Klatov o hmotnosti 4 230 kg. Zvony se u Manoušků odlévaly vždy (snad s výjimkou světo- Během celého 20. století dílny Manoušků opravily a zrestauvých válek) výhradně ze zvonařského bronzu – zvonoviny, rovaly desítky pražských historických zvonů, mj. i zvonkohru v Loretě, zvony v katedrále sv. Víta, obsahující 78 % mědi a 22 % cínu. Jejich kostelích P. Marie před Týnem, Nanebeslévárny na Moravě, tj. v Brně-Husovicích vzetí P. Marie na Strahově a dalších. i v České u Brna, tavily zvonovinu pro V červnu r. 2002 prasklo srdce největšívětší zvony nebo jejich soupravy v plaho českého zvonu Zikmund na Pražském mencových pecích, vytápěných měkkým dřevem. Tavenina se míchala také dřevěnou tyčí, která měla příznivý dezoxidační účinek. Tavba většího množství kovu trvala i několik dní, chladnutí zvonů v jámě pak i dva týdny. Novou slévárnu zvonů v Praze-Zbraslavi pojal Rudolf Manoušek ml. i vzhledem k historickému charakteru domu spíše jako zvonařský ateliér než průmyslovou slévárnu. Zvony v jámě pod pecí se odlévaly převážně individuálně a tavicí pec nebyla vytápěna dřevem, ale plynnými či kapalnými médii (LTO). Malé zvony do cca 200 kg se již dříve odlévaly přímo z pánve drže Dokončování zvonu pro Dalešice, Dům u Manoušků ve Zbraslavi 1972 né dvěma slevači ve zvláštní železné nad Vltavou (z knihy Pražské domy) vidlici.
Z HISTORIE
Ocelový zvon pro kostel v Heřmani, 1918
Zvon pro Lomnici nad Lužnicí, 1921
Chřestovice, zvon sv. Josef, 1936
České Budějovice, kostel sv. Jana Nepomuckého, zvon z r. 1948
Chřestovice, zvon sv. Josef, 1936, reliéf
Jistebnice, zvon Eva, reliéf, 1974
Klokoty u Tábora, poutní kostel P. Marie, zvon sv. Ludmila, reliéf, 1979
Klokoty u Tábora, poutní kostel P. Marie, zvon sv. Jan Nepomucký, 1979
České Budějovice, kostel sv. Jana Nepomuckého
Klokoty u Tábora, poutní kostel P. Marie
452
Chýnov, kostel Nejsvětější Trojice, zvon P. Maria, 1984
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Chýnov, kostel Nejsvětější Trojice
Ševětín, kostel sv. Mikuláše
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
hradě. Před svátkem sv. Václava téhož roku zde firma Manoušek instalovala nové srdce vykované z ingotu odlitého ve Žďárských strojírnách. V posledních letech bylo vyrobeno také nové srdce pro zvon Augustin na Bílé věži v Hradci Králové a opraven městský zvon Maria Hilf z 15. století v jihočeském Vimperku. Z vo ny M a n o u š k ů v č e s ko b u d ě j ov i c ké diecézi Českobudějovická diecéze byla založena za doby panování císaře Josefa II. roku 1785 bulou papeže Pia VI. „Cunctis Ubique“. K výrazným biskupům zde patřili: hrabě Jan Prokop Schaaffgotsche (1785–1813), český vlastenec Jan Valerián Jirsík (1851–1883), František Schönborn (1883–1885), Josef Hlouch (1947–1972) a Miloslav kardinál Vlk (1990–1991). Diecéze sestávala z vikariátů: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor, Písek, Strakonice, Prachatice, Český Krumlov, Sušice, Nepomuk, Klatovy a Domažlice. Poslední dva vikariáty byly z českobudějovické diecéze vyjmuty v r. 1994 při vzniku plzeňského biskupství. V českobudějovické diecézi byla rodina Manouškových zastoupena mnohými zvony. Základní přehled dle naší eviden- ce [5] doložený v tab. I uvádí přes 80 stávajících zvonů. Nejstarší dochované zvony pocházejí vzhledem k rekvizicím za 1. světové války z roku 1918. Tyto zvony jsou ocelové. Nacházejí se např. v Heřmani, Krči u Protivína, v Chrášťanech u Bechyně a Štěkni. Největší z těchto zvonů má průměr 755 mm. Všechny nesou autorskou signaturu R. Manoušek a spol. Brno a je na nich vyražen rok jejich odlití, případně jméno světce, kterému je zvon zasvěcen nebo jméno pořizovatele zvonu, jako např. na zvonech z Heřmaně a Krče, na nichž je uvedeno: POŘÍDIL M. PUŽEJ, ARCIKNĚZ. Další zvony, rovněž ocelové, jsou datovány rokem 1919. Své místo našly např. v Olešnici u Trhových Svinů, Tučapech a v Kamenici nad Lipou (po pořízení nových zvonů dnes neužívané). Roku 1921 odlil Rudolf Manoušek starší zvon pro Lomnici nad Lužnicí do kostela sv. Jana Křtitele. Zvon již není ocelový a je zdoben pásem akantu, autorským podpisem a rokem odlití. V Chřešťovicích se zachoval zvon sv. Josef s reliéfem téhož světce z roku 1936. V této farnosti byly původně Manouškovy zvony tři, ale dva větší (sv. Jan Křtitel a Panna Maria) podlehly rekvizici za 2. sv. války. Od Rudolfa Manouška z Brna-Husovic pochází i sanktusník na věžičce poutního kostela na Lomci. Byl odlit roku 1939. V době 2. světové války byla výroba zvonů omezena, nicméně v Žirovnici a v Záblatíčku jsou dodnes litinové zvony, které nesou na svém plášti rok 1943.
Boršov nad Vltavou, kostel sv. Jakuba Většího
Rudolf Manoušek junior je v jižních Čechách zastoupen dílem od roku 1947. Zvony z tohoto roku visí např. na věžích v Borotíně a v Milevsku v kostele sv. Bartoloměje. O rok později byl odlit zvon pro České Budějovice do kostela sv. Jana Nepomuckého a do Boršova nad Vltavou. Zvony jsou podepsány ULIL R. MANOUŠEK JUN. ČESKÁ U BRNA. Zvony z tohoto období jsou již zdobené, minimálně linkami a reliéfem světce, jemuž jsou zasvěceny. V Lišově se nachází zvon z roku 1948, signovaný První mo- ravská zvonárna v Brně. Jedná se o firmu Zdeňka a Blanky Micherových a jejich společníka Zdeňka Kouby, která vznik- la z původní zvonárny Rudolfa Manouška staršího, který během 2. světové války svou továrnu v Husovicích prodal a nadále pracoval v synově zvonárně v České u Brna až do jejího znárodnění. Z 50. let pochází od této firmy také zvon ve Valtínově. Po znárodnění byly zvonárny začleněny do Závodů umělecké kovovýroby. Dílna Rudolfa Manouška jun. byla dále vedena jako ZUKOV Praha závod 06 Česká u Brna. Z toho důvodu je na zvonech z roku 1950 v Opařanech a z roku 1952 v Kunžaku uvedeno ZUKOV Česká u Brna. Na obou zvonech vymo- deloval mistr zvonař svou autorskou značku se zvonečkem. V Zahájí jsou zavěšeny tři zvony z roku 1957, podepsané KOVOLIT Česká u Brna. V roce 1967 založil Rudolf Manou- šek jun. se svou ženou Květoslavou zbraslavskou zvonárnu. Z toho důvodu se autorská signatura změnila na Rudolf Manoušek Zbraslav nad Vltavou. Zvony s tímto podpisem jsou např. v Ševětíně a v Netolicích na věži kostela Nanebevzetí
Tab. I. Zvony firmy Manoušek v českobudějovické diecézi zvonárna
1918–1919
Brno-Husovice
zvonů 11
farnost (kostel) Heřmaň, Štěkeň, Krč, Olešnice, Tučapy, Kamenice nad Lipou
1921
dtto
1
Lomnice nad Lužnicí (sv. Jana Křtitele)
1936–1939
dtto
2
Chřešťovice, Lomec
1943
dtto
2
Žirovnice, Záblatíčko
1947–1948
Česká u Brna
5
Borotín, Boršov nad Vltavou, Lišov, Milevsko, České Budějovice (Jan Nepomucký)
1950–1957
dtto
6
Opařany, Kunžak, Zahájí, Valtínov
1968–1970
Praha-Zbraslav
7
Ševětín, Březnice, Vlachovo Březí, Netolice
1971–1974
dtto
6
Dolní Bukovsko, Pačejov, Jistebnice, Chanovice
1976–1980
dtto
14
Kestřany, Smilovy Hory, Záboří, Klokoty, Husinec
1984–1989
dtto
15
Choustník, Chýnov, Strmilov, Trhové Sviny, Sezimovo Ústí
1991–2000
dtto
10
Trhové Sviny, Horažďovice, Albrechtice nad Vltavou, Skočice
2005–2013
Eijsbouts-Asten
2
Klášter u Nové Bystřice, Vimperk
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Z HISTORIE
Období
453
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
Panny Marie. V Březnici u Příbrami visí tři zvony z roku 1969 a ve Vlachově Březí dva zvony z roku 1970 se signaturou R. MANOUŠEK ZBRASLAV N. VLT. V období konce 60. let spolupracoval Rudolf Manoušek s mistrem Drahotušským, který tvořil výtvarnou výzdobu nových zvonů. Jeho ornamentální pásy jsou velmi specifické a sestávají např. z kávových zrn, šroubů a matic, hospodářských zvířat atd. O rok později se na zvonech objevuje i jméno Květoslavy Manouškové, která se nadále věnuje výtvarné výzdobě nově odlévaných zvonů. Na výtvarnou výzdobu je v dalších letech kladen větší důraz než dříve a každý zvon se tak stává originálem. Motivy ornamentálních pásů se opakují jen velice vzácně, neboť zvonařská dílna se snaží přizpůsobit pokud možno všem požadavkům zadavatele zakázky. Z tohoto období pochází např. zvon v Dolním Bukovsku (1971), v Pačejově (1974), dva zvony v Jistebnici a další dva zvony v Chanovicích. Všechna díla jsou signována: Ulili Rudolf a Květa Manouškovi Zbraslav n/Vlt. Rudolf Manoušek nadále užívá jako svou značku zvon, Květoslava květ. Od roku 1976 se zapojil do aktivního zvonařského řemesla i Petr Rudolf Manoušek a autorská signatura se opět změnila, a to na ULILI MANOUŠKOVI – ZBRASLAV N. VLT. Zvonařská značka byla doplněna o klíč za Petra a zůstala v této podobě dodnes. Pár let nato byla však Zbraslav připojena k Praze, a tak se místo Zbraslav nad Vltavou změnilo i sídlo zvonárny na Praha-Zbraslav. Zvon z roku 1978 v Záboří u Blatné již nese toto sídlo firmy. Unikátní soubor osmi zvonů od Manouškových, a to z roku 1979, našel své umístění ve věžičkách poutního kostela v Klokotech u Tábora. Zvony jsou zasvěceny sv. Ludmile, sv. Václavu, sv. Cyrilu a Metodějovi, sv. Josefovi, sv. Janu Nepomuckému, sv. Janu Nepomuku Neumannovi, sv. Vojtěchu a obětem války. V 80. letech se zvonařskému řemeslu přese všechno dařilo, neboť zvláště na Táborsku a Jindřichohradecku se nachází mnoho zvonů ze zbraslavské dílny: 1980 – Husinec (1), 1984 – Choustník (2), Chýnov (2), 1985 – Strmilov (1), Mladá Vožice (3), 1987 – Hartvíkov (2), Velký Bor (2), Trhové Sviny (1), 1989 – Sezimovo Ústí (2). Roku 1991 byly do Trhových Svinů pořízeny další dva zvony Manouškových. V roce 1993 najdeme opět změnu v autorském podpisu. Tentokrát zní Ulil Manoušek – Praha-Zbraslav. Dva zvony z toho-
to roku (sv. Václav a sv. Vojtěch) se nacházejí v Horažďovicích, kam přibyl o čtyři roky později další zvon (sv. Gorazd) a nakonec roku 2000 největší zvon sv. Petr a Pavel. Rokem 1997 jsou označeny zvony v Albrechticích nad Vltavou. Jeden z nejmladších zvonů v jižních Čechách od Petra Rudolfa Manouška je zavěšen v Klášteře u Nové Bystřice. Byl vyroben již po povodni, která proběhla roku 2002, tedy v Astenu, ve spolupráci s firmou Eijsbouts. Pochází z roku 2005. Od roku 2002 zní autorský podpis Eijsbouts a Manoušek, Asten. Z ávě r Jako určitý vzorek zvonařské produkce rodu Manoušků je zde uveden výběr jejich zvonů existující dnes na území českobudějovické diecéze. Převážná část jejich zvonů totiž podobně jako od ostatních výrobců podlehla rekvizicím ve dvou světových válkách. Proto jsou i Manouškovy zvony doplňovány do českých zvonic dodnes. V připravovaném dalším článku hodláme uvést především produkci Petra Rudolfa Manouška po roce 1989 jak ve zvonařském ateliéru na Zbraslavi, tak po povodni v r. 2002 v provozovnách nizozemské světové firmy Royal Eijsbouts v Astenu. Kromě individuálních zvonů staví i celé zvonohry, jejichž koncerty pořádá u nás i v zahraničí. Pro tyto současné aplikace zvonů již využívá moderní technologie formování, které nebudou bez zajímavosti zvláště pro čtenáře našeho časopisu. L i t e ra t u ra a d a l š í i n f o r m a č n í z d r o j e [1] Zvonařská tradice rodu Manoušků – firemní brožura, 2011. [2] Zvonařství Manoušek – firemní prospekt. [3] MANOUŠEK, R.: Studie k dějinám zvonů. Slévárenství, 1966, 14(8), 305–310. ISSN 0037-6825. [4] MANOUŠEK, P. R.: Zvonařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 186 s., [16] s. barev. obr. příl. Řemesla, tradice, technika. ISBN 80-247-1294-6. [5] JUNGMANNOVÁ, P.: Archiv zvonů v Českobudějovické diecézi, 2004–2013. [6] Pražské zvony – Prague Gold Collection, CD, Český rozhlas, 1993. [7] Zvony rodu Manoušků, CD, Český rozhlas 1996.
Zvony na Moravě a ve Slezsku
Z HISTORIE
Autor: PhDr. Leoš Mlčák Vydavatel: Nakladavatelství Kaligram (STUDIO TRINIT Y, s. r. o., Olomouc) 1. vydání, 2014, 296 stran (barevná příloha), formát 30 × 20 cm Tisk: Booksprint, s. r. o. ISBN 978-80 -904847-2-6 Kniha je prvním uceleným zpracováním dějin moravskoslezského zvonařství. První část přehledně probírá obecné dějiny a způsoby výroby zvonů a jejich funkce s přihlédnutím k domácím příkladům. V druhé části jsou podrobně popsány zvonařské dílny v moravských a slezských městech: Olomouci, Brně, Opavě, Jihlavě, Velkém Meziříčí, Znojmě a dalších místech. Z významných zvonařských rodů, působících převážně ve 20. století, zde figurují např. rody Manoušků, Dytrychů a Tkadleců. Zajímavá je kapitola pojednávající o ocelových zvonech, které přicházely v úvahu hlavně koncem světových válek a v následujícím období. Největší část knihy (90 s.) tvoří Slovník zvonařů. Následuje podrobný přehled zvonů umístěných nejen na Moravě a ve Slezsku, ale také v Čechách a okolních zemích. Poslední kapitola pak probírá válečné rekvizice, opět včetně fotografické dokumentace. Knihu je možno objednat na adrese: http://www.kaligram.cz /zvony-na-morave-a-ve-slezsku/
454
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
časopis pro slévárenský průmysl foundry industry journal
ro ční k L X I I I . 1. leden – 31. prosinec 2015 . Brno
OBSAH / CONTENTS
Sekundární metalurgie secondary metallurgy
Odborné články + GIFA 2015 specialized articles + GIFA 2015
Odlitky ze slitin Al a ostatních neželezných kovů Castings from Al alloys and other non-ferrous metals
s. 1–64
s. 65–152
s. 153–224
Formovací směsi – pojivové systémy moulding mixtures— binding systems
52. slévárenské dny® – vybrané přednášky 52nd Foundry Days— chosen papers
Vady odlitků Casting defects
s. 225–306
s. 307–384
s. 385–458
vedoucí redaktorka / editor-in-chief Mgr. Helena Šebestová redaktorka / editor Mgr. Milada Písaříková redakční rada / advisory board prof. Ing. Dana Bolibruchová, Ph.D., Ing. Jan Čech, Ph.D., Ing. Martin Dulava, Ph.D., prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc., Ing. Štefan Eperješi, CSc., Ing. Jiří Fošum, Ing. Josef Hlavinka, prof. Ing. Milan Horáček, CSc., Mgr. Ivan Hostaša, Ing. Jaroslav Chrást, CSc., prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c., Richard Jírek, Ing. Václav Kaňa, Ph.D., Ing. Radovan Koplík, CSc., doc. Ing. Antonín Mores, CSc., prof. Ing. Iva Nová, CSc., Ing. Radan Potácel, doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., prof. Ing. Karel Rusín, DrSc., prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D., prof. Ing. Karel Stránský, DrSc., Ing. František Střítecký, doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc., Ing. Jan Šlajs, Ing. Ladislav Tomek, Ing. Zdeněk Vladár (předseda / chairman)
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
455
JMENNÝ REJSTŘÍK AUTORŮ I N D E X O F AU T H O R S Balážová, M.: 329 (9–10) Balcar, M.: 11 (1–2), 329 (9–10) Bednář, B.: 88 (3–4) Bednářová, V.: 174, 177 (5–6) Betik, B.: 254 (7–8) Bolibruchová, D.: 325 (9–10) Brůna, M.: 325 (9–10) Bryksí Stunová, B.: 345 (9–10), 406 (11–12) Bryksí, V.: 406 (11–12) Brziak, P.: 329 (9–10) Buchmann, O.: 409 (11–12) Bulín, J.: 16 (1–2) Burian, A.: 229, 231 (7–8) Carbol, Z.: 20 (1–2), 395 (11–12) Čamek, L.: 82 (3–4) Čapek, D.: 92 (3–4) Čech, J.: 7 (1–2) Čelko, L.: 31 (1–2) Dańko, R.: 240 (7–8) Deters, H.: 235 (7–8) Dlouhý, I.: 422 (11–12) Doležal, J.: 345 (9–10) Domovec, M.: 329 (9–10) Duda, J.: 82 (3–4) Elbel, T.: 390, 391, 412 (11–12) Fila, P.: 11 (1–2) Fourberg, Ch.: 409 (11–12) Gajdzica, K.: 318 (9–10) Gajdzica, M.: 318 (9–10) Hampl, J.: 399, 404, 412 (11–12) Herman, A.: 88 (3–4) Hlavinka, J.: 265 (7–8), 389 (11–12) Holtzer, M.: 240 (7–8) Horáček, J.: 166 (5–6) Horáček, L.: 312 (9–10) Horáček, M.: 417 (11–12) Horník, V.: 340 (9–10) Hrbáček, K.: 340 (9–10) Hřebíček, L.: 427 (11–12) Hutař, P.: 340 (9–10) Chlup, P.: 88 (3–4) Joachim, C.: 409 (11–12) Joch, A.: 340 (9–10) Kaiser, J.: 31 (1–2) Kasperowski, A.: 235 (7–8) Kehler, F.-G.: 70 (3–4) Kmita, A.: 240 (7–8) Kolda, V.: 251 (7–8), 401 (11–12)
Körschgen, J.: 235 (7–8) Kováč, M.: 329 (9–10) Krahula, K.: 162 (5–6) Kroupová, I.: 174, 177 (5–6), 321 (9–10) Krutiš, V.: 329 (9–10) Kučera, V.: 345 (9–10) Kukuj, D. M.: 248 (7–8) Kunz, L.: 340 (9–10) Kupec, O.: 94 (3–4) Lána, I.: 157 (5–6) Lasák, R.: 315 (9–10) Libich, M.: 158 (5–6) Lichý, P.: 174, 177 (5–6), 272 (7–8), 321 (9–10) Lincke, H.: 235 (7–8) Lukeš, R.: 251 (7–8) Luňák, M.: 92 (3–4), 185 (5–6), 401 (11–12) Martinák, R.: 72 (3–4) Martínek, L.: 11 (1–2) Masarik, M.: 82 (3–4) Matsubara, M.: 262 (7–8) Mores, A.: 273 (7–8) Müller, J.: 235 (7–8) Neterder, K.: 86 (3–4) Nikolajčik, J. A.: 248 (7–8) Nosek, V.: 337 (9–10) Nová, I.: 166 (5–6) Novák, P.: 158 (5–6) Oberleiter, M.: 235 (7–8) Odehnal, J.: 16 (1–2), 333 (9–10) Pazderka, J.: 276 (7–8) Pernica, V.: 26 (1–2), 75 (3–4), 180 (5–6) Pešek, J.: 26 (1–2), 75 (3–4), 180 (5–6) Petrilak, M.: 31 (1–2) Piekar, D.: 399, 404 (11–12) Potácel, R.: 269 (7–8) Pražma, V.: 312 (9–10) Proček, J.: 31 (1–2) Procházka, P.: 325 (9–10) Ptáček, J.: 170 (5–6) Radkovský, F.: 174, 177 (5–6), 321 (9–10) Resch, R.: 235 (7–8) Roučka, J.: 311 (9–10) Rozenkranc, J.: 318 (9–10) Sedlák, J.: 267 (7–8) Seeger, K.: 409 (11–12) Schaffer, R.: 20 (1–2) Simmons, R. D. L.: 258 (7–8) Skrbek, B.: 337 (9–10) Šenberger, J.: 6, 26 (1–2), 75 (3–4), 180 (5–6), 395 (11–12) Šerák, J.: 158 (5–6)
O B SA H CONTENTS
The experience with secondary metallurgy in the joint-stock company of ŽĎAS, a. s.
odborné recenzované články, články z praxe, překlady, přehledové recenzované články, úvodní slova / specialized peer-reviewed articles, articles oriented to practice, translations, Overview peer-reviewed articles, editorials
Betik, B. – Vykoukal, M.: Automatizace při výrobě forem a jader . ......................... 254 Automation in manufacture of moulds and cores
B Balážová, M. a kol.: Vývoj technologie bimetalického ingotu s využitím numerického a fyzikálního modelování ..................... 329 Development of a technology for production of a bimetallic ingot using numerical and physical modelling Balcar, M. – Fila, P. – Martínek, L.: Zkušenosti se sekundární metalurgií ve ŽĎAS, a. s. ............................................................. 11
456
Brůna, M. – Procházka, P. – Bolibruchová, D.: Vplyv umiestnenia filtra vo vtokovej sústave na priebeh plnenia formy ............ 325 Influence of filter position in gating system on the course of mould filling
Šmatelka, J.: 417 (11–12) Šmíd, M.: 340 (9–10) Tegel, M.: 235 (7–8) Tagg, A.: 231 (7–8) Thienel, M.: 231 (7–8) Tkadlečková, M.: 404 (11–12) Valášek, R.: 86 (3–4) Válka, L.: 422 (11–12) Vladár, Z.: 5 (1–2) Vlk, V.: 333 (9–10) Vojtěch, D.: 158 (5–6) Vorrath, M.: 409 (11–12) Vykoukal, M.: 254, 258 (7–8) Wakita, K.: 262 (7–8) Wolf, P.: 88 (3–4) Záděra, A.: 20 (1–2) Zikmund, T.: 31 (1–2) Zupan, H.: 235 (7–8) Železný, R.: 329 (9–10)
SEZNAM RECENZENTŮ LIST OF PEER-REVIEWERS Ing. Martin Balcar, Ph.D. Ing. Alois Burian, CSc. doc. Ing. Libor Čamek, Ph.D. Ing. Jan Čech, Ph.D. prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Jiří Florián Ing. Jiří Fošum doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D. Ing. Aleš Herman, Ph.D. Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. doc. Ing. Václav Kafka, CSc. Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D. Ing. Jiří Křístek, CSc. Ing. Ivo Lána, Ph.D. doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D. Ing. Ludvík Martínek, Ph.D. doc. Ing. Antonín Mores, CSc. Ing. Alois Neudert, Ph.D. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Josef Odehnal Ing. Jiří Pazderka prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Burian, A.: Trvale udržitelný rozvoj v oblasti slévárenských formovacích materiálů ............................................................ 229 Č Čapek, D. – Luňák, M.: Využití metodiky 8D ve slévárenské praxi .......................... 92 Čech, J.: Využití sekundární metalurgie při výrobě oceli na odlitky ............................ 7 Use of secondary metallurgy in manufacture of cast steel D
Bryksí Stunová, B. – Bryksí, V.: Puchýře při lití metodou rheocasting? .................... 406 Blisters when casting the rheocasting method?
Doležal, J. – Bryksí Stunová, B. – Kučera, V.: Současné poznatky o vlivu doprovodných prvků ve slitinách Al-Si ........................ 345
Bulín, J. – Odehnal, J.: Výroba jakostních ocelí na rafinačním zařízení ASEA-SKF..... 16 Manufacture of high quality steels on the ASEA-SKF refining device
Duda, J. – Masarik, M. – Čamek, L.: Zařízení sekundární metalurgie ve VÍTKOVICE STEEL, a. s. ........................................... 82 Secondary metallurgy facilities in the joint-stock company of VÍTKOVICE STEEL, a. s.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
E
K
N
Elbel, T.: Úvodní slovo . ....................... 390
Kehler, F.-G.: „Bright World of Metals“ na startovních blocích . ............................... 70
Neterder, K. – Valášek, P.: Zavařování povrchových vad odlitků litiny s lupínkovým a kuličkovým grafitem laserovou technologií ............................................................. 86
Elbel, T.: Jak správně postupovat při diagnostice vad odlitků? .................................. 391 What is the correct way to proceed in casting defects diagnostics? Elbel, T. – Hampl, J.: Rybí oko a jiné vady odlitků vznikající při používání exotermických obkladů nálitků – literární přehled s komentářem autorů ....................................... 412 Fish-eye and other casting defects arising from exothermic riser sleeves—Literary review with comment by authors G Gajdzica, K. – Gajdzica, M. – Rozenkranc, J.: Využití kovonosných briket ve slévárnách pomáhá řešit problémy odpadů ........... 318 Use of metalliferous briquettes in foundries helps to solve the waste problems H Hampl, J. – Piekar, D.: Odstranění povrchových připečenin u tenkostěnných odlitků z litiny s lupínkovým grafitem ............... 399 Removal of the surface burn-ons from thin-walled lamellar graphite iron castings Hampl, J. – Piekar, D. – Tkadlečková, M.: Staženiny v tenkostěnných odlitcích z litiny s lupínkovým grafitem . ........................ 404 Shrinkage cavities in thin-walled lamellar graphite iron castings Herman, A. a kol.: Analýza vlivu argonování na množství mikrovměstků v litých ocelích ............................................................. 88 Hlavinka, J.: The Bright World of Metals ............................................................ 265 Hlavinka, J.: Úvodní slovo . ................. 389 Holtzer, M. – Kmita, A. – Dańko, R.: Vývoj plynů při tepelném rozkladu formovacích směsí – srovnání anorganických a organických pojiv ............................................ 240 The gases generation during thermal decomposition of moulding sands—comparison of inorganic and organic binders Horáček, J. – Nová, I.: Predikce tuhnutí odlitků těles volantů ze slitiny hořčíku vyráběných vysokotlakým litím ................... 166 Prediction of solidification of castings of steering wheels bodies from magnesium alloys made by high-pressure casting process Horáček, M. – Šmatelka, J.: Typické vady u jednotlivých fází technologie vytavitelného modelu ................................................ 417 Typical defects in individual phases of the investment casting technology Hřebíček, L.: Nedestruktivní optická kontrola mikrostruktury odlitků z litiny s kuličkovým grafitem ....................................... 427 J Joachim, C. a kol.: Výzva vyslyšena: Problém bílých povlaků a zjizveného povrchu vyřešen ...................................................... 409 Challenge accepted: The problem of white coatings and the scarred surface is solved
Krahula, K.: Vliv polohy odlitku ze slitiny Al-Si ve vztahu ke vtokové soustavě na změny v jeho struktuře ............................... 162 Influence of casting Al-Si alloy position related to the gating system on changes in its final structure Kolda, V. – Lukeš, R.: Využití numerické simulace při výrobě jader z ST směsi . ... 251 Use of numerical simulation in manufacture of cores from self-setting sands Kolda, V. – Luňák, M.: Přínos použití simulačního softwaru ProCAST při řešení vad od- litku ve slévárně BENEŠ a LÁT, a. s. . ..... 401 The benefits of using the ProCAST simulation software to solve the casting defects in the foundry of the joint-stock company BENEŠ a LÁT, a. s. Kroupová, I. a kol.: Technologie výroby litých kovových pěn s nepravidelným uspořádáním vnitřních buněk ......................... 174 Manufacturing technology of cast metal foams with irregular arrangement of internal cells Kukuj, D. M. – Nikolajčik, J. A.: Použití nanomateriálů pro syntézu vysokoteplotní fáze v nátěrech proti zapečeninám ...... 248 Use of nanomaterials for the synthesis of high temperature phase in antiburn-ons coatings Kupec, O.: Povrchové úpravy litinových odlitků ...................................................... 94 Surface treatments of iron castings L Lána, I.: Úvodem ................................ 157 Lasák, R.: Možnosti snížení nákladů při opravách odlitků svařováním ................ 315 Possibilities of cost reduction in the repair of castings by welding Lichý, P.: GIFA 2015 – co nového ve slévárenství slitin neželezných kovů? ............ 272
O Odehnal, J. – Vlk, V.: Využití vápníku ke zvýšení užitných vlastností oceli ........... 333 Use of calcium for increasing utility properties of steels P Pazderka, J.: GIFA – výroba forem a jader . .............................................................276 Potácel, R.: Tavicí a udržovací pece na mezinárodním slévárenském veletrhu GIFA 2015 .................................................... 269 Pražma, V. – Horáček, L.: Technologie 3D tisku písku v Modelárně LIAZ Liberec ... 312 3D printing technology of sand in the pattern shop of MODELÁRNA LIAZ in Liberec Ptáček, J.: Využití vířivých proudů při kontrole taveniny slitin hliníku . ................... 170 Use of eddy currents for checking of the aluminium alloy melts R Radkovský, F. a kol.: Technologie výroby a mechanické vlastnosti litých kovových pěn s pravidelnou strukturou ...................... 177 Manufacturing technology and mechanical properties of cast metal foams with regular structure Roučka, J.: 52. slévárenské dny ® v termínu 10. a 11. listopadu 2015 opět v Brně .... 311 S Sedlák, J.: NEWCAST 2015 ................. 267 Simmons, R. D. L. – Vykoukal, M.: Nový PUR systém, pojivový systém s nízkým zápachem ................................................... 258 A new PUR system, the binder system with low odour
Lichý, P. – Kroupová, I. – Radkovský, F.: Možnosti řízeného naplynění hliníkových slitin pro eliminaci vad odlitků .............. 321 Possibilities of the controlled gasification of aluminium alloys for eliminating the casting defects
Skrbek, B. – Nosek, V.: Nedestruktivní mě- ření tloušťky tenkých křivých stěn dutin odlitků ..................................................... 337 Non-destructive thickness measurement of thin curve walls of casting cavities
Luňák, M.: Progresivní přístupy k odlévání Al-Si slitin gravitační a nízkotlakou metodou ........................................................... 185
Šenberger, J.: Úvodní slovo ................... 6
M Martinák, R.: Kinetika odeznívání očkovacího účinku ........................................... 72 Kinetics of fading of the inoculation effect Müller, J. a kol.: INOTEC – Vývoj v oblasti anorganických pojivových systémů – již neuslyšíte “to nejde, to nebude fungovat“ ........................................................... 235 INOTEC – Development in the field of inorganic binding systems – you will never more hear “it is not possible, it won’t work“ Mores, A.: GIFA 2015 – poznatky z oblasti technologie výroby odlitků . ................. 273
Š Šenberger, J. – Carbol, Z.: Některé otázky k výrobě vysokolegovaných ocelí se zvýšeným obsahem dusíku .................................. 395 Some questions for the production of high-alloy steels with increased nitrogen content Šenberger, J. – Pernica, V. – Pešek, J.: Příspěvek ke kinetice reakcí probíhajících během vakuování ve vakuové indukční peci; 1. díl – kinetika změny obsahu dusíku v oceli .............................................................. 26 Contribution to the kinetics of reactions ongoing during vacuuming in a vacuum induction furnace; 1st part—kinetics of changes of nitrogen content in steel
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
457
Šenberger, J. – Pernica, V. – Pešek, J.: Příspěvek ke kinetice reakcí probíhajících během vakuování ve vakuové indukční peci; 2. část – kinetika oduhličení oceli ........... 75 Contribution to the kinetics of reactions ongoing during vacuuming in a vacuum induction furnace; 2nd part—kinetics of steel decarburization Šenberger, J. – Pernica, V. – Pešek, J.: Příspěvek ke kinetice reakcí probíhajících během vakuování ve vakuové indukční peci; 3. část – dezoxidace oceli uhlíkem . ...... 180 Contribution to the kinetics of reactions running during vacuuming in a vacuum induction furnace; 3rd part—deoxidation of steel with carbon Šerák, J. a kol.: Vliv tepelného zpracování na mechanické vlastnosti a korozní odolnost hliníkových slitin .................................. 158 Influence of heat treatment on mechanical properties and corrosion resistance of aluminium alloys Šmíd, M. a kol.: Vliv rozdílných podmínek přesného lití na vysokocyklovou únavu superslitiny MAR-M 247 při vysokých teplotách ........................................................... 340 Influence of different conditions of investment casting on high-cycle fatigue of the MAR-M 247 superalloy under high temperatures T Tegg, A. – Thienel, M. – Burian, A.: Případová studie praktického využití technologie GEOPOL© ve světě . ............................. 231 A case study of practical use of the GEOPOL© technology in the world V Válka, L. – Dlouhý, I.: Vliv metalurgie na tranzitní lomové chování vysoce pevných konstrukčních ocelí .............................. 422 Influence of metallurgy on transition fracture behaviour of high-strength constructional steels Vladár, Z.: Úvodní slovo . ....................... 5 W Wakita, K. – Matsubara, M.: Charakteristika a aplikace kulatého keramického ostřiva CERABEADS ........................................ 262 Characteristics and application of the round ceramic base sand CERABEADS Z Záděra, A. – Carbol, Z. – Schaffer, R.: Použití sekundární metalurgie pro zvýšení jakosti oceli . .......................................... 20 Use of secondary metallurgy for increasing steel quality Zikmund, T. a kol.: Rentgenová nano- a mikrotomografie pro analýzu odlitků . . 31
FIREMNÍ PREZENTACE PRESENTATIONS OF COMPANIES AAGM GmbH, Německo; Wöhr CZ s. r. o., Brno Mechanizace formování WÖHR . ......... 366
458
ABB ABB Robotika představila na MSV 2015 nové produkty a pokročilé aplikace ............. 354 ASK Chemicals Czech, s. r. o. ECOCURE™ BLUE – nejnovější vývojový trend v technologii cold box ......................... 349 Inovace v oblasti nálitkování a filtrace ocelových a litinových odlitků . ..................... 100 DISA Industries, Příbram Inženýrství na světové úrovni ............... 128 ELSKLO spol. s r. o., Desná v Jizerských horách Moderní topný systém elektrických kelímkových pecí ELSKLO . ............................... 196 ESI Group S.A., Francie ESI Group představí na veletrhu GIFA simulační software pro slévárenství – Casting Simulation Suite ProCAST 2015 .............. 122 FOSECO, Ostrava Největší GIFA všech dob pro firmu FOSECO . ............................................................ 352 Tisková zpráva GIFA 2015 / Přehled nabízených produktů / hala 12, stánek A01 a A02 ............................................................ 104 Hüttenes-Albertus-Chemische Werke GmbH Budoucnost pojivových systémů pro výrobu jader ..................................................... 34 Chem-Trend (Deutschland) GmbH, Německo Vysoká jakost odlitků při snížených výrobních nákladech ............................................ 130 HERATM – vysoce účinný uvolňovací prostředek pro vysokotlaké lití ....................... 364 JUNKER Industrial Equipment s. r. o., Boskovice Bazar technologií pro tavení a tepelné zpracování kovů / Náš servis tavicích agregátů přesvědčuje o kvalitě .......................... 368
Provodínské písky, a. s., Provodín Provodínské písky, významné ložisko kvalitních křemenných ostřiv v České republice ............................................................ 278 První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. / Investment Casting Division ……… 118 RESPECT, a. s., Praha Pojištění průmyslových rizik je k nezaplacení . ....................................................... 124 Stažení vadného výrobku z trhu nemusí nutně znamenat katastrofu ...................... 360 RKL Slévárna, s. r. o., Dolní Benešov Nové funkční vlastnosti informačního systému RGU OPTI využívaného ve společnosti RKL Slévárna, s. r. o., Dolní Benešov . .......... 116 RÖSLER Oberflächentechnik GmbH, Německo Dvouvsázkové odstředivé zařízení pro dodavatelský průmysl / Full-Speed pro nejrozmanitější tvářené díly . .............................. 310 Nová, univerzální metací kola pro optimalizaci povrchových úprav ........................ 282 Závěsné tryskací zařízení ve zvláštním provedení pro slévárny / Náročné podmínky při odstraňování jader ............................... 132 Šebesta-služby slévárnám s.r.o., Brno Představení společnosti Šebesta-služby slévárnám s.r.o., Brno . ............................. 189
RUBRIKY / SECTIONS Blahopřejeme / Congratulations: 60, 136, 215, 301, 381, 447 Nekrolog / Obituary: 143, 219, 301, 381, 448 Publikace / Publications: 142, 380 Roční přehledy / Annual overviews: 42, 197, 283, 430 Slévárenská výroba v zahraničí / Foundry production abroad: 55
Keramtech, s. r. o., Žacléř Firma Keramtech, s. r. o., Žacléř, patří již několik desetiletí mezi přední světové výrobce keramických licích filtrů pro filtraci tavenin železných a neželezných kovů .............. 126 Keramtech, s. r. o., Žacléř . .................. 362
Slévárenské kongresy / Foundry congresses: 137
KOVOLIS HEDVIKOV, a. s. ................. 428
Transactions AFS 2014: 51, 214, 296
LANIK, s. r. o., Boskovice LANIK, s. r. o., Boskovice ............. 120, 356 MORGAN MMS představuje nový kelímek Z2e2 / Měřitelná úspora energie, zvýšená efektivita a životnost . .......................... 194
Umělecké odlitky / Art castings: 59, 143, 218, 300, 380
MAGMA GmbH, Pardubice Zvyšování jakosti ocelových ingotů za pomoci numerické simulace v SW MAGMA 5. ... 38 MAGMA – celková optimalizace ……… 192 MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec Dodáváme FORMY, JÁDRA, ODLITKY ............................................................ 358 NAJPI a. s., Senica, Slovensko Najpi ťaží na najväčšom ložisku zlievarenského a sklárskeho piesku na Slovensku.... 280 OAS AG, Brémy; Hüttenes-Albertus Chemische Werke GmbH, Hannover Modulární systém přípravy nátěrů pro slévárenské procesy ..................................... 110
S l é vá re ns t v í . L X I I I . li s to p a d – p ro s in e c 2015 . 11–12
Slévárenské konference / Foundry conferences: 210, 378, 447
Vysoké školy informují / Information from universities: 52, 139, 218, 292, 376 Vzpomínáme / Commemorations: 219 Z historie / From the history: 61, 145, 220, 302, 382, 449 Zahraniční slévárenské časopisy / Foreign foundry journals: 53, 141, 216, 298, 378, 445 Zajímavosti / Curiosities: 380 Ze zahraničních časopisů / From the foreign foundry journals: 49, 138, 213, 295, 376, 444 Zprávy České slévárenské společnosti / News from the Czech Foundrymen Society: 47, 135, 204, 288, 373, 440 Zprávy Svazu sléváren České republiky / News from the Association of Foundries of the Czech Republic: 44, 133, 202, 287, 372, 437