Statistické údaje o odborném vzdělávání v chemickém odvětví v Polsku

Přenos zkušeností při tvorbě na praxi zaměřených odborných vzdělávacích programů ve školsky orientovaných vzdělávacích systémech

Leonardo da Vinci projekt Přenosu inovací „TraWi“ Číslo projektu: DE/13/LLP-LdV/TOI/147629

Statistické údaje o odborném vzdělávání v chemickém odvětví v Polsku Dobré vzory z Německa Duální systém odborného vzdělávání v Německu má ve světě dobré jméno. Německý vzdělávací systém zahrnuje 12 let povinné školní docházky, přičemž primární úroveň zpravidla zahrnuje 4 roky. Po absolvování sekundární úrovně I, to je zpravidla po úspěšném ukončení 9. nebo 10. třídy, mohou mladí lidé buď pokračovat v odborném vzdělávání na sekundární úrovni II, nebo mohou navštěvovat další stupeň školy. Kolem 57 % absolventů přechází přímo v návaznosti na všeobecně-vzdělávací školu na odbornou školu / do učebního oboru. Poptávka po místech v učebních oborech však roste, protože se i absolventi studijních oborů v rostoucí míře ucházejí o získání dodatečné kvalifikace formou duálního vzdělávání; dále je třeba počítat také studenty duálního studia, které částečně rovněž zahrnuje zkrácená forma duálního vzdělávání. V duálním systému trvá vzdělávání 2 až 3,5 roku. Pojem „duální“ vzdělávání znamená, že existují zpravidla dvě místa vzdělávání, podnik a odborná škola / učiliště. Učni jsou tedy zpravidla zároveň žáky a zaměstnanci. Učni v duálním systému dostávají od podniků, s kterými uzavírají učňovskou smlouvu, také učňovskou odměnu. Výše učňovské odměny se liší mimo jiné v závislosti na profesním oboru, kolektivní smlouvě a roku v učení. V chemickém odvětví dostávají učni v prvním roce učení odměnu ve výši asi 800 €. Učni jsou během vzdělávání tři dny v týdnu v podniku a dva dny ve škole (v posledním roce učení zpravidla pouze jeden den ve škole). Výuka však také může probíhat v blocích. Žáci se nejprve sami ucházejí o učební místo v příslušných podnicích a uzavírají s nimi smlouvu. Vzdělávání je ukončeno ústní a praktickou zkouškou vykonávanou před zkušební komisí příslušné profesní komory. Složení zkoušky je tak „potvrzením“, že učni získali rozsáhlou profesní kompetenci k jednání (tato kompetence zahrnuje odbornou, personální a sociální kompetenci) a reflexivní schopnost jednání. Další zvláštností německého duálního systému je vedle dvou míst výuky také takzvaný „princip čtyř lavic“. Obsahy vzdělávání, příslušné předpisy atd. vypracovávají zástupci vlády (spolkové a zemské vlády), zástupci zaměstnavatelských svazů a zástupci zaměstnaneckých organizací (v chemickém odvětví jsou to Průmyslový odborový svaz hornictví, chemie a energie – Industrie Gewerkschaft Bergbau, Chemie, Energie – IGBCE).

S podporou Programu celoživotního učení Evropské unie. Tento projekt byl realizován za fi nanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá na použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Seite 1 von 10



Table 1: Organization of the vocational education in EU Organization of the vocational education

EU- member states

dual full-time school system Belgium Federal Republic of Germany Denmark Estonia Finland France Greece Great Britain Irland Italy Latvia Lithuana Luxembourg Malta Netherlands Austria Poland Portugal Sweden Slovakia Słovenia Spain Czech Republic Hungarian Cyprus

x

in the enterprises

mixed forms

x (x)

x

(x)

x x x x x x

(x) (x)

(x)

x x x (x) x (x) x x x x x x x x x x

x

(x)

x (x)

Gries J., Lindenau M., Maaz K., Waleschkowski U. (2005): Vzdělávací systémy v Evropě. Stručné představení, Berlin.


Seite 2 von 10



Stručný úvod do odborného vzdělávání v Polsku Reforma vzdělávání z roku 1999 vytlačila odborné vzdělávání a učební obory v Polsku do pozadí a pouze prohloubila existující krizi. Reforma kladla velký důraz na všeobecné vzdělávání a poskytování akademického vzdělávání a vzdělávání na sekundární úrovni. Reforma předpokládala, že 80 % žáků postgymnaziálních škol ukončí sekundární stupeň vzdělávání maturitou. Důsledkem toho bylo uzavření mnoha odborných a podnikových škol


Seite 3 von 10



a dílen nebo jejich přeměna na všeobecněvzdělávací školy. Situace se ještě zhoršila v důsledku nedostatku finančních prostředků – odborné vzdělávání je podstatně dražší než všeobecné. Před několika lety se takový přístup mohl jevit racionálně – osoby s akademickým vzděláním snadno získávaly práci a největší nezaměstnanost byla mezi osobami s nižším odborným vzděláním. Pro učební obory se rozhodovali spíše slabší žáci s menšími studijními ambicemi. Ještě před nedávnem byl akademický diplom považován za nejlepší pojistku proti nezaměstnanosti, proto také většina polských gymnazistů pokračovala ve vzdělávání na všeobecněvzdělávacích lyceích, aby získali maturitu a byli přijati ke studiu. Na začátku 90. let absolvovalo studium v Polsku asi 10 % z příslušného ročníku, asi 7 % z příslušného ročníku studium dokončilo. Polsko během 20 let významně zlepšilo svou pozici z jednoho z posledních míst v Evropě v počtu absolventů akademického vzdělávání. Dle údajů OECD nekončí v žádné jiné zemi EU tolik mladých lidí s akademickým vzděláním jako v Polsku. V roce 2000 ukončilo studium asi 34 % osob z příslušného ročníku, v roce 2010 se jejich podíl zvýšil na 55 %. Není tedy divu, že nakonec došlo k přesycení trhu práce lidmi s akademickým vzděláním (srov. Dziedzic, Kazimierczak 2013).

Nové tendence Ukázalo se, že se výběr studijního oboru výrazně odlišuje od nároků zaměstnavatelů. Pouze 7,7 % studentů se rozhodlo pro inženýrské studium. Trh práce byl velice rychle nasycen absolventy humanitních, sociálních, ekonomických a pedagogických studijních oborů. V roce 2012 nemohl každý druhý absolvent vysoké školy nalézt práci a průměrná doba hledání zaměstnání trvala asi 2 roky. Trh práce zjevně začal požadovat jiné pracovníky, a to kvalifikované techniky střední úrovně s profesní zkušeností. S podporou Programu celoživotního učení Evropské unie. Tento projekt byl realizován za fi nanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá na použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Seite 4 von 10



Reakce mladých lidí na sebe nenechaly dlouho čekat. Již několik let se stále více absolventů gymnázia rozhoduje pro odborné profesní vzdělání. V roce 2012/2013 se pro tuto volbu rozhodlo 55 % žáků – o 10 % více než v posledních 10 letech. Tato tendence byla patrná nejprve v menších a středních obcích a několik let již také ve velkých městech. I přes slabší populační ročník ve školním roce 2012/2013 se zvýšil počet žáků v učebních oborech ve Varšavě, Krakově a Gdaňsku o 7–11 % (srov. Dziedzic, Kazimierczak 2013).

Situace na trhu práce v Polsku Obor chemie patří k nejrychleji se rozvíjejícím oborům v Polsku. To dokazují jak statistiky z let 2011–2012, tak prognózy na rok 2020. Je jisté, že potřeba kvalifikovaných pracovníků střední úrovně a specialistů v oblasti chemie a ochrany životního prostředí bude nadále přetrvávat. Dokládají to i statistiky z období 2011–2012 ukazující růst poptávky po pracovnících střední úrovně v chemických, technických a fyzikálních oborech o 106 %. V tomto kontextu se hovoří mj. o novém typu pracovníků, takzvaných „zelených límečcích”, kteří by se měli specializovat na oblast nových zdrojů energie a ekologických zařízení. Předpokládá se rovněž rychlý rozvoj v petrochemii, což souvisí s poptávkou po biologických pohonných hmotách a moderním zemědělství. V oboru chemie v Polsku bude dle prognóz nejvíce finančních prostředků investováno do modernizace, výstavby a nových technologií (srov. Rak 2012, Kocór M., Strzebońska A., Dawid-Sawicka M. 2012, UMWD 2012). Tabulka 1.9. Poptávka po pracovnících v určitých profesích (rozdělena podle velkých skupin) u zaměstnavatelů, kteří zamýšlejí v nejbližším pololetí hledat pracovníky

Povolání Stavební dělníci – bez elektrikářů Personál střední úrovně chemických, technických a fyzikálních věd Řidiči a provozovatelé vozidel Pracovníci osobních služeb Specialisté ve zdravotnictví Pomocní dělníci v hornictví, průmyslu, stavebnictví a dopravě Kvalifikovaní pracovníci kovozpracovatelského průmyslu, mechanici Prodavači a příbuzné profese Personál střední úrovně příslušný pro obchodní a administrativní otázky Provozovatelé strojů a zařízení Specialisté ve vzdělávání a výchově Elektrikáři a elektrotechnici Kvalifikovaní pracovníci v potravinářském, dřevařském a textilním průmyslu

Počet hledaných pracovníků 177 651 73 682 64 806 50 385 49 956 49 954 40 439 40 317 32 250 17 873 16 801 16 333 15 336


Seite 5 von 10



Pomocníci v domácnosti a uklízečky Sekretáři, provozovatelé kancelářských zařízení Specialisté pro ekonomické a administrativní otázky Specialisté ve fyzikálních, matematických a technických vědách Personál střední úrovně v oblasti práva a sociálních, kulturních a příbuzných otázek Pracovníci příslušní pro finančně-statistické otázky a materiální účetnictví

12 756 12 137 11 205 11 002 10 575 7 177

červená – kvalifikovaní pracovníci, zelená – poskytovatelé služeb, modrá – specialisté Zdroj: BKL [Bilance lidských zdrojů] – Dotazování pracovníků 2012

Ačkoliv je třeba si na výsledky národní reformy odborného vzdělávání ještě počkat, ukazuje mnoho západních koncernů, jež mají v Polsku pobočky, jak by měla kooperace mezi podniky a učilišti vypadat. Chtějí si zajistit dobře kvalifikované pracovníky, proto organizují (jako např. Bosch, Siemens a Skanska) placené stáže/praxe pro polské učně. Mzdová sazba se pohybuje mezi 400 a 600 PLN měsíčně, ale mechanický koncern Hearlin v Piotrkówě Trybunalském platí žákům 1 350 PLN měsíčně a nejlepším z nich nabízí práci včetně kurzů němčiny. Energetický koncern Vattenfall zahájil spolupráci s varšavskou Mechanickou školou (Zespołem Szkół Mechanicznych) a každým rokem investuje 500 000 PLN do vybavení dílen, praxí a stipendií. Ve stopách zmíněných podniků se vydávají také firmy jako Whirlpool, PGE, Mastercook, Itong, Paradyż nebo LG Electronics (srov. Dziedzic, Kazimierczak 2013). Tabulka 1.8. Poptávka po pracovnících v určitých profesích (rozdělena podle velkých skupin) u zaměstnavatelů

2012

Rozdíl 20122011

2010

Specialisté v oblasti práva a v sociální a kulturní oblasti

11 423

2 883

11 728

-75 %

307 %

Personál střední úrovně chemických, technických a fyzikálních věd

5 639

7 697

15 860

36 %

106 %

7 044 13 187

6 209 17 756

11 966 29 005

-12 % 35 %

93 % 63 %

19 787

6 336

9 950

-68 %

57 %

37 556 5 142

22 702 5 642

35 119 8 613

-40 % 10 %

55 % 53 %

3 063

7 336

8 701

140 %

19 %

54 089

50 897

58 241

-6 %

14 %

Spezialisté ve zdravotnictví Elektrikáři a elektrotechnici Specialisté pro informační a komunikační technologie Specialisté ve vzdělávání a výchově Pomocníci v domácnosti a uklízečky Personál střední úrovně v oblasti práva a sociálních, kulturních a příbuzných otázek Řidiči a provozovatelé vozidel

2011

Rozdíl 20112010

Povolání


Seite 6 von 10



Prodavači a příbuzné profese Stavební dělníci – bez elektrikářů Pracovníci osobních služeb Pracovníci zákaznických služeb Kvalifikovaní pracovníci v potravinářském, dřevařském a textilním průmyslu Specialisté fyzikálních, matematických a technických věd Specialisté v ekonomii a administrativních otázkách Kvalifikovaní pracovníci v potravinářském, dřevařském a textilním průmyslu Sekretáři, provozovatelé kancelářských zařízení Správní a obchodní vedoucí Provozovatelé těžebních a zpracovatelských strojů a zařízení Pracovníci příslušní pro finančněstatistické otázky a materiální účetnictví Personál střední úrovně příslušný pro obchodní a administrativní otázky Vedoucí odpovědní za výrobu a služby Pomocní dělníci v hornictví, průmyslu, stavebnictví a dopravě Pracovníci bezpečnostních služeb

65 806 62 782 25 514 9 822

50 795 101 275 40 113 3 596

55 689 105 624 39 223 3 488

-23 % 61 % 57 % -63 %

10 % 4% -2 % -3 %

28 302

29 536

27 520

4%

-7 %

17 188

18 512

16 855

8%

-9 %

26 223

27 980

24 842

7%

-11 %

30 308

43 560

38 383

44 %

-12 %

19 701

9 234

8 094

-53 %

-12 %

2 460

3 225

2 739

31 %

-15 %

7 391

11 215

8 654

52 %

-23 %

13 718

12 781

9 422

-7 %

-26 %

43 249

47 755

34 729

10 %

-27 %

3 910

3 996

2 621

2%

-34 %

9 243

25 511

16 518

176 %

-35 %

7 630

5 751

2 571

-25 %

-55 %

červená – kvalifikovaní pracovníci, zelená – poskytovatelé služeb, modrá – specialisté Zdroj: BKL [Bilance lidských zdrojů] – Dotazování pracovníků 2010–2012

Jaké kompetence jsou požadovány? Zaměstnavatelé poukazují na některé nedostatky, zaprvé u potřebných kompetencí (z toho: profesní kompetence 54 %, organizační kompetence 31 %, interpersonální kompetence 14 %), zadruhé u zkušeností, zatřetí v oblasti motivace. Snižuje se význam kvalifikací (chápaných jako formální dokumenty); takový požadavek obsahovalo v roce 2012 pouze 35 % pracovních inzerátů. Jako důležité kritérium se ukázaly také jazykové znalosti, zejména angličtina a němčina. ¾ zaměstnavatelů uváděly v roce 2012 obtíže při náboru odpovídajících pracovníků. Své požadavky ovšem nechtějí snižovat. Zdá se, že si však uvědomují nutnost zvýšení kompetencí svých zaměstnanců (srov. Kocór M., Strzebońska A., Dawid-Sawicka M. 2012). S podporou Programu celoživotního učení Evropské unie. Tento projekt byl realizován za fi nanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá na použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Seite 7 von 10



Nedostatky uváděné zaměstnavateli

Uváděné potřebné kompetence:

potřebné kompetence

20%

25%

30% 25%

zkušenosti

1%

interpersonální kompetence

31% 54%

motivace

ostatní

profesní kompetence

14%

organizační kompetence ostatní

Mezi nenaplněná očekávání zaměstnavatelů ve vztahu ke kvalifikacím pracovníků v zemích EU patří: -

nedostatek zkušeností a praktických znalostí souvisejících s vykonávaným povoláním, nedostatečná kvalifikace související s dokončeným vzděláním, neznalost pracovního trhu a průmyslu a nedostatečná obchodní orientace, příliš vysoké platové požadavky, nevhodný přístup k práci, hodnotám a organizační kultuře podniku, nedostatečné „měkké“ kompetence, nevhodná osobnost, neuspokojivá inteligenční úroveň (srov. Rak 2012).

Struktura trhu práce v oboru chemie Ze statistik vyplývá, že je dynamika zaměstnanosti v oboru chemie velmi nízká. V oboru chemie byl zaznamenán největší počet zaměstnanců ve věku 50+. Přesto je předpokládán nárůst zaměstnanosti v této oblasti a měla by být vytvářena nová pracovní místa pro nový, mladší personál (srov. UMWD).


Seite 8 von 10



Shrnutí Hlavním úkolem národní reformy odborného vzdělávání je přiblížení vzdělávání požadavkům trhu práce. Zaměstnavatelé si v první řadě stěžují na nedostatečné odborné kompetence (zastaralé vědomosti, nedostatečná praktická zkušenost) absolventů odborných škol / učilišť a až v druhé řadě na chybějící „měkké“ kompetence (schopnost týmové práce, komunikativní a interpersonální dovednosti, jazykové znalosti, ochotu učit se). Vede to k paradoxní situaci: ačkoliv je poptávka vysoká, nemohou zaměstnavatelé najít odpovídající pracovníky, což vede k vysoké nezaměstnanosti. Stejné požadavky však mají také ostatní zaměstnavatelé v celé Evropě. Na přední místo kladou zkušenosti a praktické znalosti. Až poté následují kvalifikace ve smyslu písemného potvrzení kompetencí spojených s vykonávanou profesí. Protože sektor chemie patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím, lze předpokládat, že se bude poptávka po novém, mladém personálu zvyšovat. To představuje příležitost zaměstnání pro absolventy odborných škol zejména v oborech chemický laborant / chemik pro obsluhu zařízení. Je však třeba reagovat na náročné výzvy trhu práce a zaměřit se na reálné provádění myšlenek národní vzdělávací reformy ve školách. Právě tento projekt by měl takovým snahám napomáhat a podporovat je, např. vytvořením dialogu mezi odborným vzděláváním, hospodářskou sférou a veřejnou správou.

Bilbiography: 

Dziedzic Z., Kazimierczak A. (2013): Czy reforma szkolnictwa zawodowego uzdrowi polski rynek pracy? PDF is available on the following website: http://nauczyciel.wsipnet.pl/plik/69/22535/19295 (Access: 03.04.2014)



Gries J., Lindenau M., Maaz K., Waleschkowski U. (2005): Bildungssysteme in Europa. Kurzdarstellungen, Berlin. PDF is available on the following website: http://www.bertelsmannstiftung.de/bst/de/media/Bericht_Bildungssysteme_ISIS_Berlin_2005.pdf (Access: 03.04.2014)



Kocór M., Strzebońska A., Dawid-Sawicka M. (2012): Pracodawcy o rynku pracy Na podstawie badań zrealizowanych w 2012 roku w ramach III edycji projektu Bilans Kapitału Ludzkiego, Warszawa. PDF is available on the following website: https://www.google.pl/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0CC0


Seite 9 von 10



QFjAA&url=http%3A%2F%2Fbkl.parp.gov.pl%2Fsystem%2Ffiles%2FDownloads%2F201211281433 13%2FRAPORT2_26_11_final.pdf%3F1354109631&ei=32EcU56CIImw7QbizIHwBg&usg=AFQjCN FKxPaXMnnOqvqU2uk99Q2JehwSfA&sig2=2Pn86bIqX2u8oQ8MWcLMg&bvm=bv.62578216,d.ZGU (Access: 03.04.2014)



OECD (2013), Education at a Glance 2013: OECD Indicators, OECD Publishing. PDF is available on the following website: http://dx.doi.org/10.1787/eag-2013-en (Access: 03.04.2014)



Rak J.(2012): Zapotrzebowanie gospodarki na absolwentów uczelni wyższych – sytuacja obecna i trendy. PDF is available on the following website: http://www.ack.ue.katowice.pl/artykuly/5/187/1800/Zapotrzebowanie-gospodarki-na-absolwentowuczelni-wyzszych--sytuacja-obecna-i-trendy (Access: 03.04.2014)



Prognoza zapotrzebowania gospodarki regionu na siłę roboczą w układzie sektorowobranżowym i kwalifikacyjno-zawodowym w województwie dolnośląskim, publication of Marshal Office of the Lower Silesia Province [UMWD], Wrocław 2012. Power Point Presentation is available on the following website: https://www.google.pl/search?q=Prezentacja_etap_II_021209&rlz=1C1SAVA_enPL500PL500&oq=Pr ezentacja_etap_II_021209&aqs=chrome..69i57.525j0j7&sourceid=chrome&espv=210&es_sm=122&ie =UTF-8 (Access: 03.04.2014)


Seite 10 von 10

Statistické údaje o odborném vzdělávání v chemickém odvětví v Polsku

Recommend Documents