Přehled zpráv ze dne 27.10.2011 Mikulovem bude znít gospel.................................................................................................................................1 Stát odpustí církvím daň z prodeje vráceného majetku ....................................................................................1 Šibalům na pozemkovém fondu vadí, že z restitucí nic nebudou mít..............................................................2 Vatikán a zneužívání dětí ......................................................................................................................................3 Anonymous příběh internetové generace..........................................................................................................3 Ježíš a Darwinova ryba.........................................................................................................................................6
Mikulovem bude znít gospel 27.10.2011
Nový život - zpravodajský týdeník DANA SMRČKOVÁ Adventis
str. 6
Kultura
Mikulov - Nedělní bohoslužby nejsou jediným děním v Továrně, tedy sborovém domě farnosti Evangelické církve metodistické v Mikulově. Ta pravidelně organizuje akce i pro širokou veřejnost a tentokrát zve hned na dva zajímavé koncerty. Poslední říjnovou neděli, třicátého, zamíří z Břeclavi do města pod Pálavou M-Gospel, pěvecký soubor, který zpívá gospel a duchovní hudbu. Jeho zřizovatelem je Mamina klub, dirigentem pak Zbyněk Brych. Tóny v jejich podání se rozezní v pět hodin odpoledne, vstupné na koncert je dobrovolné. O týden později pak v klubovém programu Továrny v mikulovské Purkyňově ulici vystoupí výjimečný trumpetista Scott Brookins. Tento muzikant hraje ve Spojených státech amerických, Africe a v Evropě v jazzových klubech, koncertních halách, ve věznicích, ale také sirotčincích. Spolupracuje dokonce s umělci jakými jsou například Glen Campbell, Mary Wells, The Platters, George Shearing. „Scott Brookins je věřící. Navštívil Mikulov s křesťany z Apoštolské církve v Břeclavi, kteří jsou našimi přáteli, a tak ho vzali do Továrny na kávu. Pak už slovo dalo slovo. Brookins rád svými vystoupeními podporuje věřící především v bývalém východním bloku,“ vysvětlila Pavlína Kostková z farnosti, jak se organizátorům podařilo dostat na jih Moravy přední osobnost světa sólové trumpety jakou Brookins bezpochyby je. Mikulov jej přivítá šestého listopadu. Jeho vystoupení tam však nebude na Břeclavsku jediným. Ve Valticích totiž zahraje o den dříve. Oba koncerty začínají shodně od sedmnácti hodin, vstup na ně je opět dobrovolný. Továrna přitom slaví rok od svého otevření po rekonstrukci. „Na bohoslužby zatím přicházejí převážně věřící, ale objevilo se zde také několik lidí, kteří Boha zatím osobně neznají. Širokou veřejnost oslovují akce, na které se v uvozovkách nebojí přijít. Koncerty, přednášky a hlavně English campy, kde se primárně vyučuje angličtina a až sekundárně se mluví o Bohu,“ shrnula Kostková. Jak dodala, tamní už dokonce plánují program na období adventu. „Několik let spolupracujeme s hudebním uskupením Add gospel z Brna. Pokud se zadaří, tak kapela vystoupí v předvánočním čase na mikulovském Náměstí. Slíbit můžeme ještě i Mikuláše pro veřejnost. Ale pozor, bez čertů,“ prozradila s úsměvem Kostková.
Stát odpustí církvím daň z prodeje vráceného majetku 27.10.2011
Právo
str. 1 Titulní strana Adventis
Oldřich Danda
Stát je k církvím štědřejší než ke svým občanům. Součástí dohody o majetkovém vypořádání je totiž i ustanovení, že Česká republika církvím odpustí daň z prodeje majetku, který v rámci restitucí získají. V minulosti přitom při restitucích nemovitostí fyzickým osobám žádná takováto plošná úleva neplatila. Ministerstvo kultury kvůli církvím navrhuje změnit zákon o dani z příjmu. V odstavci vypočítávajícím, jaké příjmy nejsou zdaněny, se píše, že daň se netýká „příjmů z prvního prodeje nemovitostí a movitých věcí bezúplatně nabytých podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi“. Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a Starostové) na tom nevidí nic špatného. „To si myslím, že by nebylo správné někomu něco vrátit a pak to chtít zdanit,“ řekl Právu Besser. Ministerstvo vychází z restitučních zákonů, podle kterých se postupovalo při vracení půdy v 90. letech. Ty také počítaly s převodem osvobozeným od daně, ale jen mezi příbuznými, což podle místopředsedy ústavně-právního výboru Sněmovny Stanislava Křečka (ČSSD) zakládá nerovnost mezi skupinami restituentů. To by mohlo vést k soudním sporům. Daň z prodeje nemovitosti je tříprocentní. Od daně jsou osvobozeni lidé, kteří nemovitost vlastnili minimálně pět let či v ní nejméně dva roky bydleli. Návrh na církevní restituce, který je nyní v připomínkovém řízení, počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích 30 let. Částka by měla být úročena ve výši inflace. Stát bude navíc církve dotovat ještě sedmnáct let. Z toho tři roky v plné výši, tedy Plné znění zpráv
1 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
1,4 miliardy korun ročně. Dalších 13 let se podpora bude ročně o pět procent snižovat. Podle návrhu by celá restituce měla být osvobozená od daně a od všech správních poplatků. Třenice v koalici i opozici Církevní restituce by v nejbližší době měla projednat vláda. Návrh proto začal jitřit emoce jak v koalici, tak v opozici. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) vystoupil s obavou, že rozhodné období restitučních nároků by mohlo jít před rok 1948 a tím prolomit Benešovy dekrety. Besser se včera s Bendlem sešel a vysvětlil mu, že před rok 1948 určitě restituce nepůjdou. Podle šéfa soc. dem. Bohuslava Sobotky by Besser měl okamžitě odstoupit, pokud se ukáže, že návrh počítá i s navrácením majetku zabaveného před 25. únorem 1948. „Pokládám za absolutně nepřípustné, aby kterýkoli člen vlády se podílel na zpracování aktů, které tuto hranici prolamují,“ prohlásil Sobotka. Místopředseda strany Michal Hašek nechápe, proč chce stát vydávat církvím větší objem majetku, než který církve samy přihlásily do první pozemkové reformy v roce 1919. Rozdíl prý je 58 tisíc hektarů zemědělské půdy. „Kde se vzala ta vyšší čísla?“ dotázal se Hašek. Soc. dem. rovněž dráždí ceny zemědělských pozemků, které by na církve měly případně přejít. Počítá se s tržní cenou ve výši 44 korun za metr čtvereční. „To je sen českého sedláka,“ pravil Hašek s tím, že ceny se v Česku pohybují kolem pěti až jedenácti korun za metr čtvereční. Vyjádřeno v penězích – jde tak o nadhodnocení o 30 miliard korun.
Šibalům na pozemkovém fondu vadí, že z restitucí nic nebudou mít 27.10.2011
Právo
str. 2 Zpravodajství Adventis
Oldřich Danda
MINISTR KULTURY JIŘÍ BESSER (TOP 09 A STAROSTOVÉ): * * Církevní restituce začínají jitřit emoce… Ano. Je tomu tak proto, že při projednávání připomínek může dojít k rozdílnému výkladu mezi některými úředníky. Ale nemění to nic na společném postupu, minimálně ODS a TOP 09. * * Vylučujete, že by rozhodné období pro restituční nárok mohlo jít před rok 1948? To vylučuji. Tady se mluví o pozemkových reformách, ale musím jasně říci, že pozemková reforma ani její revize nikomu nesebraly majetek tak, že by nebyl vlastníkem. To udělali až po roce 1948 komunisté. Proto nemusíme jít před rok 1948, ani nechceme, stejně jako nechceme otevírat Benešovy dekrety. * * Co říkáte na výtky pozemkového fondu a ČSSD, že církvím platíte průměrně za metr půdy 44 korun. Oni říkají, že současná průměrná cena je pět až 11 korun? Měli by si uvědomit zvláště na pozemkovém fondu, že uběhlo 20 let. Na fondu se asi někomu nehodí, že budou vydávat pozemky a nebude to formou nějakého fondu, kde by si různí šibalové mohli přivydělávat, jako to bylo při správě Fondu národního majetku. Každý soudný člověk by měl porovnávat všechna čísla. Pokud zůstane v platnosti zákon o hospodářském zabezpečení církví z roku 1949, tak jejich kritika má ekonomicky smůlu. Náš návrh je pro stát ekonomičtější. * * Ptám se, jak se vypořádáte s kritikou, že dnes je tržní cena pozemku pětkrát menší, než za nevrácené pozemky dáte církvím? To je relevantní otázka. Já se ptám, zda je relevantní srovnávat plat starosty mezi roky 1994 a rokem 2011? * * Jak to souvisí s rozdílem průměrných cen pozemků, jak o tom mluví místopředseda ČSSD Hašek? Pan Hašek to bere přes zemědělství, ať v tom pokračuje. * * Můžete vysvětlit, proč je tam takový rozdíl? To je naprosto nepřesná interpretace stavu, jaký ve skutečnosti je. * * Proč chcete církve v souvislosti s restitucemi osvobodit od daně z příjmu a správních poplatků? Zákon prochází připomínkovým řízením a já se budu bavit až o konečném znění zákona. * *** navrhujete – je to již na internetu – osvobození od daně a poplatků. Proč? Od toho je připomínkové řízení, aby se k tomu mohli všichni vyjádřit. I ministerstvo financí. * * Zeptám se jinak – je správné, že by neměly být zdaněny peníze, které dostanou církve od státu v rámci restitucí? Plné znění zpráv
2 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
To si myslím, že by nebylo správné někomu něco vrátit a chtít to zdanit, ale všichni si musí uvědomit, že za lesy a pozemky budou církve platit daň z nemovitosti. Pokud budou ale připomínky z ministerstva financí, tak jsem přístupný jednání.
Vatikán a zneužívání dětí 27.10.2011
Reflex
str. 23 Reflexe Adventis
VILIAM BUCHERT
Velvyslanec Leanza musel odejít z Irska, teď byl přesunut do Prahy Irský premiér Enda Kenny se v létě 2011 kriticky vyjádřil na adresu církve, když komentoval zprávu vyšetřovací komise o dlouholetém zneužívání dětí katolickými kněžími. Následně opustil místo irského nuncia GIUSEPPE LEANZA, který kryl provinilce. Nyní se objevil jako velvyslanec v Praze. „Kultuře Vatikánu dominuje často i dnes elitářství, narcismus a odtržení od života … Zneužívání a týrání dětí byly bagatelizovány a vyšetřování ,vedeno‘ tak, aby byl předně respektován primát instituce, moci a postavení církve.“ I tato slova na adresu Svatého stolce vyslovil v červenci irský předseda vlády Enda Kenny. Projev to byl vskutku bezprecedentní, protože Irsko je tradiční katolická země (85 procent obyvatel jsou katolíci), jeho vlády se předtím vždy a za každých okolností chovaly k Vatikánu velmi servilně a sám Kenny je římský katolík. Proč tedy tak vyhrocená reakce? Rozhořčení irské veřejnosti i politické scény kvůli letitému zneužívání, znásilňování a týrání dětí v katolických institucích se v posledních letech stupňovalo. Zveřejněny byly postupně čtyři zprávy různých komisí, které zneužívání podrobně popisují. Ta poslední se v červenci týkala diecéze Cloyne v hrabství Cork a tvrdí se v ní, že Vatikán kryl mlčení svých kněží a že netrval ani na dodržování svých vlastních předpisů. Lavina obrovského hněvu a mediálních zkratek byla spuštěna. Problém je ovšem v tom, že církev nemá v tomto případě na svoji obhajobu žádné pádné argumenty. POSLAT JINAM Neobvykle rychle proto reagoval papež, jenž pouhých pět dní po zmiňovaném projevu premiéra Kennyho odvolal z Dublinu „ke konzultacím“ apoštolského nuncia (velvyslance) Giuseppa Leanzu. Ten samozřejmě neznásilňoval žádné děti, ale vyšetřovatelé tvrdí, že s nimi odmítl v některých věcech spolupracovat, a tak napomáhal krýt provinilce. Leanza působil v Irsku od února 2008. Jak se ukázalo, místní církevní představitelé v letech 1996 až 2009 nenahlásili úřadům opakované případy pedofilie, což je v přímém rozporu s vnitrocírkevními předpisy. Irští kněží a vyšší katolický klér to „vysvětlují“ tím, že tento postup jim v minulosti doporučil Vatikán. A nuncius Leanza odmítl vysvětlit, proč se to mohlo dít ještě v době, kdy zastupoval Svatý stolec v Irsku. Nuncius ale podle všeho nic v Římě nekonzultoval, protože byl prakticky okamžitě jmenován na stejnou funkci do Prahy. V září pak předal prezidentu Václavu Klausovi pověřovací listiny. Jako první, už 28. července, na problém se jmenováním Leanzy do České republiky upozornil na svém blogu Václav Umlauf, známý kněz, filozof a jezuita. Podrobně popsal, v čem tkví problém s „nevinným“ Leanzou. Zejména v tom, že katolická církev často nedokáže rozeznat hloubku některých problémů a odmítá ihned a přímo označit provinilce ze svých řad. Protože je pořád řízena silně hierarchicky a níže postavení lidé poslušně vykonávají to, co jim řeknou nadřízení. V moderní době se to ale někdy jeví jako nefunkční model. Irský premiér Enda Kenny zakončil 20. července svůj emotivní projev o zneužívání mladých Irů slovy: „Děti … Ty jsou na prvním místě.“ Bohužel církev a podle všeho i nový apoštolský nuncius v Praze si to zřejmě nemyslí. Jmenování Giuseppa Leanzy velvyslancem v Česku bylo chybou Vatikánu, protože v Irsku nepostupoval ve vypjaté kauze správně. Jenže naši politici a úředníci se tváří, že se nic neděje. Přesně tak se někteří lidé tvářili v minulých letech, když slyšeli o případech zneužívání dětí v USA, Německu, Rakousku či Irsku. Na katolickou církev to pak mělo na jmenovaných místech devastující vliv.
Anonymous příběh internetové generace 7.10.2011
ForMen Adventis
str. 34
Nadělali pořádnou škodu na mnoha webových stránkách a serverech vlád i nadnárodních firem. Jejich útoky sahají od vtipné recese po krádeže citlivých osobních údajů. Napadli společnosti Sony, Visa nebo PayPal i stránky americké CIA a tvrdí, že bojují za svobodu internetu. Mohou mít něco společného lednové protesty na káhirském náměstí Tahrír a zastřelení bezdomovce policií v americkém San Francisku? Obě události spolu samozřejmě nijak nesouvisejí. Reakce, které vyvolaly, ale ano! Egyptský režim ve smrtelné křeči vypnul Plné znění zpráv
3 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
mobilní sítě a omezil přístup na internet, aby zabránil organizování demonstrací, stejným způsobem se protestům chtěla vyhnout i sanfranciská dopravní společnost Bay Area Rapid Transit (BART). Zabitý muž jménem Charles Hill podle výpovědí policisty ve službách BART ohrožoval muže zákona nožem a láhví vodky. Jeho červencová smrt ale kvůli nepřiměřenosti zákroku vyprovokovala veřejné protesty a ty v několika stanicích dokonce paralyzovaly dopravu. Když odpor kulminoval, BART 11. srpna nechal vypnout vysílače mobilního signálu, údajně kvůli ochraně bezpečnosti cestujících a demonstrantů. V USA to bylo vůbec poprvé, co někdo k takovému opatření sáhl. Nejenže to vyvolalo ostrý nesouhlas kvůli porušování práva na svobodu projevu, nevoli způsobila i skutečnost, že například v případě zdravotních problémů by cestující nemohli mobilem přivolat pomoc. Bezprecedentní opatření vydráždilo kromě jiných také hackery ze skupiny Anonymous. V typicky formulovaném prohlášení varovali: „Jsme Anonymous, jsme vaši občané, jsme lidé, kteří nestrpí útlak od žádné vládní agentury.“ A nezůstalo jen u slov. Hackeři z Anonymous nejdřív vyřadili z provozu internetové stránky společnosti BART, později se nabourali do jejích serverů a zveřejnili osobní údaje stovky policejních zaměstnanců firmy. Nebylo to poprvé, co Anonymous sáhli k takovému druhu internetového aktivismu. Podobně se angažovali také při „arabském jaru“. Povstání proti despotickým režimům podpořili napadením webových stránek vlád od Tuniska přes Egypt, Bahrajn až po Sýrii. Hrozba pro národní bezpečnost Málokterá veřejně vystupující hackerská skupina si vysloužila takovou pozornost amerických úřadů jako právě Anonymous, jejichž jméno v překladu znamená jednoduše „anonymní“: „Činnost Anonymous se v průběhu roku 2011 několikanásobně zvýšila. Řada jejich mediálně ostře sledovaných útoků se zaměřovala jak na státní subjekty, tak na soukromé společnosti,“ shrnovala jejich „práci“ srpnová zpráva amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). „Anonymous tvrdí, že nemají žádné centralizované vedení, a to je závažná překážka jak pro vládu, tak i další státní orgány, které se snaží omezit jejich akce... Odhadujeme, že Anonymous a na ně napojené skupiny budou v dohledné době s velkou pravděpodobností pokračovat ve zneužívání veřejně dostupných serverů, internetových stránek, počítačových sítí a dalších digitálních médií.“ DHS vydalo od června tři podobné zprávy varující před Anonymous a na ně napojená uskupení. FBI letos provedla pětasedmdesát policejních zátahů, pozatýkala šestnáct lidí... Ministerstvo vnitřní bezpečnosti varovalo, že budoucí útoky mohou cílit na federální vládu nebo klíčové části infrastruktury, a to zejména jako „odpověď na zveřejnění informací o událostech, které se týkají občanských práv a svobod, bezpečnosti v kyberprostoru nebo obvinění z cenzury.“ Razie a zatýkání zažili podezřelí Anonymous od Turecka přes Nizozemsko, Británii až po Španělsko. Přestože se může zdát, že jde o poměrně nový fenomén, kořeny Anonymous sahají až do roku 2003. Volné společenství hackerů, recesistů a síťových aktivistů se začalo rodit na internetovém fóru 4chan populárním mezi počítačovými hráči a hackery proslulými škodolibými žerty. Některé hraničily s nechutností, a jak uvádí Cole Stryker, autor knihy Impozantní vítězství Anonymous: Jakmile armáda 4chan dobyla web, byla schopna zruinovat svým obětem život. Podle Strykera obrat přišel, když hackeři do svých vtipů zahrnuli etický rozměr. Jednou z prvních takových akcí bylo, když na fotografie nezletilých dívek lákali pedofily. Jakmile získali osobní data pedofilů, udali je úřadům. Stoupenci Anonymous postupně začali být politicky mnohem angažovanější. Pasovali se do role obránců svobody internetu. Druhý bod zlomu nastal v roce 2008. Skupina odstartovala Project Chanology namířený proti scientologům. Anonymous tvrdili, že se scientologové snažili na internetu cenzurovat informace o své církvi. Kampaň stála na útocích DDoS. (Distribuované odmítnutí služby, při kterém webový server bombardují tisíce požadavků. Internetová stránka či služba pak spadne nebo je nedostupná pro ostatní uživatele.) Navíc Anonymous vůbec poprvé vystoupili z kyberprostoru. „Vyšli do ulic zpoza svých počítačů, aby protestovali proti scientologické církvi,“ řekla The New York Times Gabriella Colemanová z katedry médií newyorské univerzity. „Běhal z toho mráz po zádech. Doslova tisíce lidí stály beze slova před budovami scientologické církve s maskami Guye Fawkese (masku proslavil příběh neohroženého bojovníka proti despotickému režimu ve filmu V jako Vendeta). Tehdy se tato maska stala symbolem Anonymous.“ Na konci loňského roku pak internetový svět, a hlavně americká vláda zažily extrémně horkou zimu. Kauza WikiLeaks, zveřejňování tajných diplomatických depeší a tažení Washingtonu proti Julianu Assangeovi zvedlo internetové aktivisty ze židlí. Když v prosinci webový platební systém PayPal, společnosti VISA a MasterCard oznámily, že nebudou zprostředkovávat finanční operace pro WikiLeaks, netušily, co vyvolají. Operace Payback pod taktovkou Anonymous pomocí útoků DDoS dočasně vyřadila nebo omezila provoz jejich stránek. Firmy uváděly, že jim žádné závažnější škody nevznikly, počítačoví odborníci ale odhadují, že tak velké společnosti při podobných akcích počítají ztráty v řádu stovek tisíc nebo dokonce i milionů dolarů. „Anonymous byli předtím celkem nenápadné společenství působící v podzemí, když se ale objevila ta záležitost s WikiLeaks, podpořili Juliana Assangea a začali napadat organizace, o nichž byli přesvědčení, že se k WikiLeaks chovají nefér,“ komentoval pro britský The Guardian operaci Payback Rik Ferguson, bezpečnostní analytik společnosti Trend Micro. Anonymous získali obrovskou mediální pozornost a spoustu nových příznivců po celém světě. „Akce scientologové byla na svém vrcholu záležitostí pár tisíc lidí, co jsme ale viděli teď, je obrovský nárůst počtu zúčastněných. Je pro mě až neuvěřitelné, že to stouplo tak rychle,“ neskrýval překvapení člen Anonymous s přezdívkou Coldblood. Všichni, kdo se chtěli zapojit, měli neobyčejně Plné znění zpráv
4 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
jednoduchou možnost. Stáhnout a nainstalovat program LOIC (Low Orbit Ion Cannon) umožňující zahltit vybrané servery. Jeho stažení trvá pár minut. Začátkem prosince to znamenalo desítky tisíc stažení softwaru LOIC během několika dní. Ukázalo se, jak snadné je zaútočit, když se pro nějakou myšlenku podaří nadchnout dost aktivistů. A není potřeba žádná sofistikovaná hackerská technika. Internet jako bitevní pole Možná to je předčasné tvrzení, ale někteří odborníci začínají mluvit o nově vznikající subkultuře. Žije v relativní anonymitě kyberprostoru a stále jasněji formuluje své politické názory. Už to nejsou hackeři, kteří se nabourají do nějaké databáze, aby prodali ukradená data nebo firemní tajemství. Objevuje se hacktivismus obohacený o formu sociálního protestu. „Velká skupina lidí je naštvaná, ani nepřemýšlejí, jestli to, co dělají, je legální, nebo ne,“ komentoval pro The New York Times akce Anonymous Eugene Spafford, expert na počítačovou bezpečnost z Purdueovy univerzity. „Je to pro ně obdoba spontánního pouličního protestu, kde mohou prohodit kámen výlohou, aniž by uvažovali nad tím, že porušují zákon nebo mohou někoho zranit,“ dodává expert z vysoké školy, která se mohla pochlubit první katedrou informatiky na světě. Hacktivisté věří, že jejich generace je součástí změny. Změny, kterou někteří přirovnávají k nepokojům z roku 1968. Ne těm v Jugoslávii, Polsku či Československu, ale spíš socialistickému hnutí Itálie nebo Francie, pacifistickému hnutí v Británii a demonstracím za občanská práva v USA. „Anonymous jsou pro mladou generaci skvělým způsobem, jak se angažovat pomocí metod, které dobře znají, jako je používání internetu,“ popisoval v červenci pro The Guardian motivaci Topiary, příležitostný mluvčí skupiny. „Mým cílem v Anonymous bylo šířit slovo revoluce mezi ty, kdo hledají něco nového.“ A co znamená revoluce? „Revoluce je kopanec do zubů tuniské vlády pomocí zákeřného škodlivého softwaru umožňující Tunisanům používat Facebook bez strachu, že je někdo sleduje. Revoluce je houf aktivistů s maskou Anonymous, kteří jsou nám vděční za to, že jsme jim pomohli sejmout internetové stránky ministerstva, burzy nebo finančních institucí. Revoluce je pro mě, když David porazí Goliáše,“ dodal Topiary alias osmnáctiletý Jack Davis v srpnu zatčený na Shetlandských ostrovech. Moc bezmocných - Anonymous nejsou Mirkové Dušínové, jak by se mohlo zdát. Spíš Jánošíci webového věku. To, co může někdy vypadat jako spravedlivý hněv ve jménu internetové svobody, se už ale několikrát proměnilo v mnohem nebezpečnější hru s vážnějšími důsledky. Proklamovaná neorganizovanost, absence jednotného vedení a široké spektrum příznivců, kteří se domlouvají na diskusních fórech nebo sociálních sítích, poskytují relativní bezpečí. Je tady také jedno velké ale! Jak uvádí už zmiňovaná zpráva amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti, většina příznivců jsou takzvaní „script kiddies“ - mladí lidé napadající počítačové servery a hledající díry v systémech. Nepatří mezi zkušené hackery, kteří vystupují jménem skupiny a rozhodují o tom, kdo bude terčem protestu nebo útoku a dovedou se také mnohem lépe chránit. Důsledek je nasnadě a potvrzují ho i profily zatčených (většina z nich skončila v rukou policie v souvislosti s útoky na PayPal). Řada z nich jsou dvacátníci nebo lidé ještě mladší. Často si ani neuvědomovali, že několikeré kliknutí od domácího počítače jim může třeba v USA vynést až patnáct let života za mřížemi. Překročit hranici mezi amatérem zapáleným pro myšlenku a zločincem, který je součástí organizované skupiny, je až znepokojivě jednoduché. Doba hacktivismu navíc příliš nepřeje. Neuplyne ani měsíc, aby se média nezabývala „tvrdými“ hackerskými útoky, při nichž se někdo pokouší vlámat do armádních či státních databází nebo „oťukává“ zabezpečení strategicky důležitých systémů. „Tyto husarské kousky se objevují ve chvíli, kdy vlády lomí rukama a nevědí, co dělat v případě soustředěného síťového útoku, který by zlikvidoval nějakou klíčovou část infrastruktury,“ říká k akcím Anonymous odborník na počítačovou kriminalitu Brian Krebs. Každý podobný incident ukazuje potenciální moc jednotlivce nebo malé skupiny sídlící v kyberprostoru. Je to určitá nerovnováha sil, kdy dostatečně zkušený útočník s obrovskou motivací dokáže prolomit bezpečnostní opevnění vládního úřadu nebo zničit pověst nadnárodní firmy a ukrást jí miliony dat. Aktivisté ale odhalují zranitelnost systému, na kterém společnost stojí. Technologický pokrok přesunul prakticky všechno do kyberprostoru, který začíná být čím dál nevypočitatelnější. Anonymous důsledně trvají na tom, že se svými akcemi nikdy neobohatili. Mezi hackery jsou svého druhu raritou. Naučili se využívat média, podrobnosti o útocích zveřejňují a de facto ukazují, kde jsou systémové díry. „Nemohu přimhouřit oči nad nikým, kdo porušuje zákon, ale chápu, čeho tím chtějí dosáhnout,“ zhodnotil pro BBC práci Anonymous Peter Wood. „Tím, že publikují získaná data i použité metody, nám pomáhají studovat tyto metody a vidět, že cíle, které si vybrali, jsou velmi špatně chráněné,“ dodal ředitel First Base Technologies, která testuje počítačové zabezpečení firem. Možná je to ale jen nechtěný důsledek rostoucího pocitu bezmocnosti a frustrace mladých počítačových nadšenců, kteří vstoupili do virtuální bitvy proti padouchům všeho druhu. Proti vládám nebo nadnárodním korporacím toužícím ovládnout kyberprostor a reálný svět svázat zákony potlačujícími svobodu. Jak řekl člen Anonymous vystupující pod přezdívkou Coldblood: „Chápu to jako začátek války. Nekonvenční války. Války dat. Snažíme se uchovat internet otevřený a svobodný pro všechny. Takový, jaký internet vždy býval. V posledních měsících a letech jsme ale viděli, že se vlády, EU, snaží vplížit dovnitř a omezit svobodu, kterou na internetu máme.“
Plné znění zpráv
5 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
Kde je kdo? - Nikdo neví, kdo tomu vlastně velí, a nejspíš ani žádný takový člověk neexistuje. Příznivci se domlouvají na Twitteru, dalších sociálních sítích nebo uzavřených diskusních fórech. Anonymous a jejich o něco tvrdší odnož LulzSec za sebou mají desítky útoků. Ani odborníci se neshodují, jestli jsou dobří hackeři. Většinou používají známé, na internetu volně dostupné nástroje a za úspěch vděčí dírám v počítačovém zabezpečení. Podle všeho nikdy nespadali do kolonky „kyberkriminalita motivovaná ziskem“. Zvlášť skupina LulzSec postavila svou reputaci na tom, co jejím členům přišlo zábavné. Za to považovali krádež informací o více než 73účastnících soutěže X Factor z databáze televize Fox. Byla to jejich první velká akce. Všechno, co získali, včetně jmen, e-mailových adres a čísel telefonů, pověsili na internet. Asi nejprominentnější obětí se stala firma Sony. Letos v dubnu se aktivisté nabourali do jejích serverů a dostali se k osobním údajům milionu uživatelů online her PlayStation. Několik tisíc z nich posléze zveřejnili. LulzSec chtěli podle svých slov ukázat, jak chabě Sony informace o svých klientech chrání. O něco později na síť PlayStation zamířil další útok. Hackeři uloupili data desítek milionů uživatelů a ta pravděpodobně skončila na černém trhu. Sony oblíbenou on-line síť odstavila skoro na měsíc, ztráty odhadla na bezmála dvě stovky milionů dolarů. Anonymous a LulzSec odmítli, že by s tím měli cokoli společného. Nemohli ale vyloučit, že za útokem stál někdo z jejich skupiny. Letos na jaře a v létě se Anonymous i LulzSec projevovali aktivně. Dočasně shodili stránky CIA, vlámali se do sítě společnosti Booz Allen Hamilton a zveřejnili e-mailové adresy devadesáti tisíc zaměstnanců americké armády. Nabourali se do sítě senátu Spojených států. K citlivé části se ale nedostali přes firewall. Publikovali také sérii tajných dokumentů arizonské policie, kterou vinili z rasismu a korupce. Ukradli 8 GB dat italské kyberpolicii, vyřadili z provozu stránky britské agentury pro boj s organizovaným zločinem (obdoba americké FBI). Výčet by mohl pokračovat ještě dlouho. Většina útoků byla odvetou za policejní a úřední razie nebo pokusy zpřísnit kontrolu nad internetem. LulzSec koncem června oznámili, že končí. _________________________________________________________________________________________
JEŽÍŠ A DARWINOVA RYBA Zdroj: Reflex Datum vydání: 27.10.2011 Autor: RADEK JOHN Američtí psychologové si položili otázku, zda deklarovaná náboženská VÍRA NĚJAK OVLIVŇUJE VNÍMÁNÍ ČLOVĚKA LIDMI v jeho okolí. Podle jejich zjištění ano, pokud je mezi jinými věřícími. Ateisté si náboženství nevšímají. Známá jedné známé byla přesvědčená křesťanka a zároveň studentka přírodovědecké fakulty. Aby svoje přesvědčení nezradila a vyjádřila ho, brala si na přednášky z evoluční biologie pravidelně triko nebo nějakou jinou věc s rybou. Pokud se vám to náhodou nedoneslo, ryba je důležitý symbol Ježíšových následovníků. Mívá schematickou podobu dvou oblouků protínajících se na jednom konci ve zjednodušený ocas. V prostoru mezi oblouky může být vepsáno řecké slovo Ichthys, jímž se znamení v mnoha jazycích také označuje. Když byla křesťanská církev ještě ilegální, poznávali se její členové navzájem pomocí znamení ryby. Stačilo, abyste nakreslili do písku jeden oblouk. Pokud ho váš protějšek doplnil druhým, věděli jste, že se jedná o vašeho souvěrce. Kromě křesťanské ryby ale existuje i ryba Darwinova, která se od své rivalky liší čtveřicí nožiček. Tato ryba symbolizuje přesvědčení o vzniku druhů přírodním výběrem. Středoevropanovi se ryby s nožičkami nebo bez nich mohou zdát legrační. V USA, kde se ke křesťanství hlásí zhruba čtyřiaosmdesát procent populace, je to však pro mnoho lidí zásadní záležitost. Svědčí o tom i výsledky pokusu, jenž proběhl na půdě Grand Valley State University v americkém státě Michigan. Jeho autoři, vedení Lukem W. Galenem, dokazují ve vědeckém časopise Journal of Applied Social Psychology, že Ježíšova nebo Darwinova ryba na triku může ovlivnit úsudek jiných lidí o vaší osobě. ZMANIPULOVANÉ VIDEO Psychologové napřed poprosili studenty, aby vyplnili dotazník zkoumající náboženský fundamentalismus. Z nich pak vybrali čtvrtinu nejvíce a čtvrtinu nejméně pobožných, které požádali o další spolupráci. Pokus spočíval ve sledování videa a ve vyplňování dotazníků. Jeho účastníci napřed zhlédli rozhovor s dívkou, jež pracovala jako dobrovolnice v organizaci poskytující obydlí bezdomovcům. Interview obsahovalo informace o místě bydliště dotyčné, jejích zálibách, hudbě, kterou poslouchala, a tak podobně. Nezmínila ale, jestli je, nebo není věřící. V polovině případů měla ovšem na sobě triko s Darwinovou rybou, v polovině s Ježíšovou. Studenti hodnotili v dotaznících, jestli by se s ní chtěli přátelit a jestli jim připadá jako dobrý člověk. Odpovědi těch málo pobožných se nelišily, ať měla dívka na sobě jakékoliv tričko. Hodně pobožným studentům byla ale sympatičtější, pokud měla na hrudi Ježíšovu rybu, a dokonce jim připadala i jako lepší člověk. Přitom naprosté většině účastníků pokusu nedošlo, že se týká náboženství. Všimlo si toho jen osm procent z nich. Vědci zopakovali pokus ještě dvakrát v pozměněné podobě. Vyšel stejně, i pokud dívka na videu otevřeně hovořila o vlastní víře či ateismu. V jednom opakování byla coby ateistka o něco sympatičtější méně pobožným Plné znění zpráv
6 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
studentům. Rozdíly byly ale oproti sympatiím těch hodně pobožných jen minimálně odlišné. Náboženství má moc tmelit lidské skupiny a vylepšuje váš morální profil v očích věřících lidí. VÝHODY VÍRY Víra v bohy vznikla pravděpodobně jako vedlejší produkt našeho sklonu přisuzovat různé mentální stavy ostatním příslušníkům našeho vlastního, případně jiných druhů. Je to výhodná schopnost, protože umožňuje předvídat jejich chování, což se hodí každému sociálnímu tvoru. Náboženství vypadá na první pohled nevýhodně, opak je ale pravdou. Poskytuje spoustu výhod. Náboženské války ve středověku i současný mezinárodní terorismus potvrzují, jak účinné je při udržování kooperace ve velkých skupinách. Navíc, naprostá většina náboženských směrů nějak upravuje uzavírání manželství a rozmnožování svých věřících. Pobožní lidé jsou podle výsledků vědeckých studií zdravější, pracovitější, dožívají se vyššího věku a mají méně neurotických problémů. Minimálně v očích jejich souvěrců svědčí víra o jejich vyšších morálních kvalitách. Zato ateisté a příznivci evoluční teorie jsou jimi vnímáni spíš negativně. Například podle výzkumu jihoafrického psychologa Marcela Harpera je věřící většina vnímá jako sobecké individualisty se sklonem k cynismu. _________________________________________________________________________________________
Plné znění zpráv
7 © 2003 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz