STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU

STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ – JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU H. ZAVÁZALOVÁ, K. ZIKMUNDOVÁ, V. ZAREMBA, B. JURAŠKOVÁ, I. HOLMEROVÁ

SOUHRN

KLÍÈOVÁ SLOVA

Sledovali jsme soubor 1 006 osob v preseniorském věku 50–64 let, které v průběhu 1 roku navštívily svého praktického lékaře. V této věkové kategorii dochází ke změnám dosavadních stereotypů, k přípravě na odchod ze zaměstnání, mění se zdravotní stav a způsob života. V předdůchodovém období je nezbytná příprava na stáří, především je důležité rozvíjet nejrůznější formy náhradních aktivit, protože profesionální pracovní aktivita s věkem klesá. Ze sledovaného souboru byla zaměstnána necelá 1/3 mužů a jen 16 % žen starších 60 let. Zdravotní stav výrazně ovlivňuje kvalitu života ve stáří. 82 % sledovaných osob hodnotilo svoje zdraví jako velmi dobré, vcelku dobré či přiměřené věku. Ve věku 60–64 let bydlí 1/3 žen osaměle. Mají však rodinu a přátele v blízkosti bydliště. Ve sdělení je uveden způsob trávení volného času, pohybová aktivita a také názory na způsob zajištění péče v případě nesoběstačnosti. Osoby ve věkové kategorii 50–64 let spadají do předpolí stáří. Jeho aktivní prožití, zdravotní stav, nároky na péči určují kvalitu života ve stáří.

věk 50–64 let aktivita zaměstnání způsob bydlení starosti

SUMMARY

KEY WORDS

Grow older in 21st century – how in pre-retirement age. Sample 1006 persons in pre-senior age from 50 to 64 years that visited during one year their general practitioner was studied. There are many changes in present stereotypes, preparation for leaving job and to become retire, change of health status and lifestyle in this age category. It is very important to prepare for older age especially to develop alternative activities in pre-retirement age. Working activity decreases with older age, less than one third of males and only 16 % of females are still working in age from 60 to 64 years. Health status can significantly affect quality of life in old age. Majority of sample 82 % reported very good health, good and health adequate their age. One third of females live alone in age from 60 to 64 years. They have family and friends closed to their domicile. This contribution shows the ways of spending leisure time, physical activities and respondents, opinions of provision of care in the case of lost of self-sufficiency. Persons of age from 50 to 65 years represented important age group from the aspect of quality of life – lifestyle, health status and demands for care in older age.

age 50–64years activity job way of living worries

ÚVOD Stárnutí populace se stává v celosvětovém měřítku prioritou ve zdravotnictví i v sociální sféře. Je to proto, že se prodlužuje délka života a zvyšuje naděje dožití. V nejbližších letech se bude podle demografických odhadů výrazně zvyšovat počet osob ve věku nad 80, event. 85 let. Často se mluví o tzv. dvojitém stárnutí. Výrazný podíl ve skupině seniorů budou tvořit ženy a index femininity bude ve věkové skupině 90 a více let 3 : 1, s tendencemi ke zvyšování v pozdějším věku [5,7]. S růstem střední délky života, která je u nás (r. 2006) pro právě narozenou dívku téměř 80 let

ÈES GER REV 2007; 5(4): 241–246

a pro chlapce 73 let, bude žena, které je v současné době 60 let, pravděpodobně žít ještě více než 20 let, muž asi 17 let. Pro ženy seniorky je typické, že jsou ovdovělé, později zpravidla osamělé, často v sociální izolaci a s vysokým výskytem chronických nemocí. Je otázka, jak se prodlužování věku odrazí na kvalitě života seniorů. Senioři představují heterogenní skupinu. Názory na způsob prožití spokojeného stáří jsou ovlivněny vzděláním, celoživotním zaměstnáním, sociální a ekonomickou situací, zkušenostmi a řadou dalších individuálních faktorů. Stáří je tedy odrazem celého života. Považujeme-li

prodlužování věku vs kvalita života dvojité stárnutí

241

STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ – JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU

TAB. 1. HODNOCENÍ (SUBJEKTIVNÍ) ZDRAVOTNÍHO STAVU (V %).

velmi dobrý vcelku dobrý přiměřený spíše špatný velmi špatný celkem

50–54 let muži ženy 11,0 7,6 49,7 48,9 27,1 30,8 11,6 12,2 0,6 0,5 100,0 100,0

55–59 let muži ženy 6,7 2,6 27,7 30,1 40,4 46,2 25,2 19,2 0,0 1,9 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 5,8 4,2 26,5 26,7 49,4 50,9 16,7 15,4 2,6 2,8 100,0 100,0

celkem 6,2 35,2 41,0 16,0 1,6 100,0

n = 1 002

za začátek kalendářního stáří věk 65 let a více, pak je zajímavé zjistit, jak žijí osoby ve věku preseniorském [11]. Osoby těchto věkových kategorií by se měly bezprostředně připravovat na stáří. Způsob života v tomto období, především aktivní činnost, zájmy, záliby se přenáší do vyššího věku. Na základě našeho zjištění lze usuzovat, jak budou senioři, kterým bude za 20 let 70, event. 80 let, žít, jaké budou mít požadavky a nároky na zajištění zdravotnických a sociálních služeb, ale i to, jak se současný způsob života odrazí na jejich zdraví.

SOUBOR A METODIKA

nejčastější zdravotní potíže v preseniorském věku determinanty subjektivního hodnocení zdravotního vztahu

Sledovaný soubor tvoří pacienti, kteří za poslední rok nejméně jednou navštívili svého praktického lékaře, a to z jakéhokoli důvodu (předpis léků, vyšetření doporučení k odbornému lékaři apod.) Studenti 6. ročníku LF UK v Plzni s nimi vedli standardizovaný zcela anonymní rozhovor. Soubor tvořilo 1 006 osob ve věku 50–64 let. Mužů bylo 437 (43,4 %), žen 569 (56,6 %). K podrobnější analýze jsme soubor rozdělili do věkových kategorií 50–54 let, 55–59 let, a 60–64 let. V těchto věkových skupinách jsme jak u mužů, tak u žen sledovali tyto determinanty: • subjektivní hodnocení vlastního zdraví • užívání léků, dodržování dietního režimu • dodržování přiměřené hmotnosti • návyky (kouření, alkohol) • kontakty s přáteli a dětmi • pohybová aktivita, současné radosti a starosti • způsob trávení volného času • aktuální způsob bydlení, ale i plán bydlení v případě nesoběstačnosti ve stáří. Ke statistickému hodnocení bylo použito testu pro srovnání pravděpodobností.

VÝSLEDKY A DISKUSE Zdravotní stav zásadním způsobem ovlivňuje veškeré aktivity, kterým se senior věnuje. Subjek-

242

tivní hodnocení vlastního zdraví je často rozhodujícím faktorem, který motivuje seniora vyhledat lékaře a ovlivňuje způsob života ve vyšším věku.

JAK HODNOTÍ SVÙJ ZDRAVOTNÍ STAV OSOBY V PRESENIORSKÉM VÌKU Za velmi dobrý, vcelku dobrý a přiměřený věku jej považuje 82,9 % žen a 82,1 % mužů. Sledujeme-li hodnocení vlastního zdraví podle věkových kategorií (tab. 1), neshledáme u žen významné rozdíly; muži ve věku 55–59 let hodnotí svůj zdravotní stav ve srovnání s ostatními skupinami častěji jako špatný (25 %). Zhoršování zdravotního stavu s věkem se považuje za samozřejmé, i když bylo v rozsáhlém šetření zjištěno, že více než 30 % žen ve věku 51 let a více a mužů ve věku 56 let a více předpokládá, že se jejich zdravotní stav odchodem do důchodu zlepší [10]. Nejčastější zdravotní potíže jsou: bolesti, potíže s lokomocí, zažívací obtíže, velkým problémem ve vyšším věku je nespavost. Problémy se spánkem udává 1/3 mužů a 41 % žen. Poruchy spánku stoupají u mužů i žen s věkem a omezují kvalitu života. Subjektivní potíže výrazně ovlivňují spotřebu léků, jejich pravidelné užívání stoupá v závislosti na věku u mužů i žen

JAKÝ JE ZPÙSOB IVOTA NAŠICH SENIORÙ Ženy ve všech sledovaných věkových skupinách uváděly, že se snaží dodržovat přiměřenou hmotnost, avšak přísnou dietu dodržují významně častěji (54,5 %) ženy (p < 0,001) ve věku 60–64. Muži ve všech věkových kategorií uváděli, že dietu nedodržují, především ve věkové skupině 50–54 let, kde jsou rozdíly mezi ženami statisticky významné (p < 0,001), ale na rozdíl od žen se vyhýbají určitým jídlům a udržují si přiměřenou hmotnost (tab. 2, 3).

ÈES GER REV 2007; 5(4): 241–246

STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ – JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU

TAB. 2. DODROVÁNÍ DIETY (V %).

nedodržuje žádnou dodržuje přísnou dietu vyhýbá se některým jídlům celkem

50–54 let muži ženy 64,5 49,3 5,2 5,5 30,3 45,2 100,0 100,0

55–59 let muži ženy 47,1 43,6 7,4 7,7 45. 5 48,7 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 45,3 45,1 8,1 54,4 46,6 0,5 100,0 100,0

celkem 49,0 16,8 34,2 100,0

n = 1 005

TAB. 3. SNAHA UDRET SI PØIMÌØENOU HMOTNOST (V %).

ne ano celkem

50–54 let muži ženy 32,9 16,7 67,1 83,3 100,0 100,0

55–59 let muži ženy 31,4 12,3 68,6 87,7 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 31,1 18,8 68,9 81,2 100,0 100,0

celkem

50–54 let muži ženy 28,4 51,8 27,7 19,1 12,9 3,0 31,0 26,1 100,0 100,0

55–59 let muži ženy 28,9 43,6 14,1 21,8 18,2 3,9 38,8 30,7 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 30,4 62,1 19,9 10,8 5,6 3,7 44,1 23,4 100,0 100,0

celkem

23,0 77,0 100,0

n = 1 001

TAB. 4. KOUØENÍ (V %).

nekouří kouří ≤ 20 kouří ≥ 20 kouřil dříve celkem

42,9 18,6 7,1 31,4 100,0

n = 1 006

Kouření je jeden z významných rizikových faktorů podílejících se na vzniku řady nemocí. Kuřáctví vzniká především v mladším věku. S přibývajícími zdravotními obtížemi kuřáci svého zlozvyku často zanechávají. V souboru osob, který jsme sledovali, kouřila více než 1/3 mužů, převážně ve věku 50–54 let. 38 % mužů uvedlo, že kouřilo v dřívější době. Ženy kouřily ve 20 % a více než polovina vůbec nikdy nekouřila, zatímco mužů nekuřáků byla 1/3 (p > 0,001), tab. 4. Osamělost je rizikovým faktorem především ve vyšším věku. Nás zajímal způsob bydlení osob v preseniorském věku, protože osamělost u této věkové kategorie není velká, a pokud žijí samy, zpravidla si na tento úděl zvyknou snáze, než když je osamělost potká v pozdějším období. Většina námi sledovaných osob bydlí s partnerem, event. ještě s dětmi. Většina osob ve věku do 60 let je zaměstnána, takže samotu tak intenzivně nepociťuje. Zaměstnávání osob vyššího věku je problematické, i když se doporučuje, aby senior zůstal

ÈES GER REV 2007; 5(4): 241–246

aktivní. Avšak jak pracovní aktivita seniorů, tak možnosti zaměstnávání osob vyššího věku jsou ovlivněny řadou společenských a ekonomických faktorů [12,8]. V trvalém zaměstnání bylo v celém souboru 50 až 64letých mužů zaměstnáno 60,2 %, žen 54,8 %. Počty zaměstnaných výrazně klesaly s věkem. Ve věkové skupině 60–64 let jsou statisticky významně v pracovním procesu častěji muži než ženy (p < 0, 001) (tab. 5). Pro zdravé stárnutí jsou vhodné nejen pracovní, ale i náhradní aktivity [14]. Způsob bydlení: Bydlení s partnerem, s dětmi či osaměle jsou faktory, které pocit spokojenosti a kvalitu života ve stáří ovlivňují. Osamělost stoupá v závislosti na věku, a to jak u mužů, tak u žen. Ve věku 60–64 let je osamělých žen více než 30 %, mužů téměř 19 % (p < 0, 001). Tato skutečnost je dána demografickou situací v našich současných rodinách. Ženy vstupují do manželství většinou mladší než muži, dožívají se vyššího věku a poslední etapu svého života prožívají

kouření

osamělost

způsob bydlení

zaměstnání

243

STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ – JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU

TAB. 5. DOSUD PRACUJE (V %).

ano ne celkem

50–54 let muži ženy 84,9 92,4 15,1 7,6 100,0 100,0

55–59 let muži ženy 73,1 61,0 26,9 39,0 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 27,7 16,0 72,3 84,0 100,0 100,0

celkem

55–59 let muži ženy 13,2 9,0 51,3 61,5 30,6 21,8 4,1 5,1 0,8 2,6 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 18,9 30,5 67,9 45,2 11,3 11,9 1,3 11,0 0,6 1,4 100,0 100,0

celkem

57,4 42,6 100,0

n = 994

TAB. 6. ZPÙSOB BYDLENÍ (V %).

bydlí sám bydlí s partnerem bydlí s partnerem a dětmi bydlí jen s dětmi bydlí jinak celkem

50–54 let muži ženy 8,5 8,7 34,9 33,3 50,7 46,2 4,6 10,3 1,3 1,5 100,0 100,0

15,5 48,2 28,3 6,6 1,4 100,0

n = 993

TAB. 7. VOLBA ZPÙSOBU BYDLENÍ V PØÍPADÌ NESOBÌSTAÈNOSTI (V %).

domov důchodců domov – penzion dům s pečovatelskou službou rodina jiný způsob celkem

50–54 let muži ženy 14,8 6,6 9,0 18,8 14,9 58,1 3,2 100,0

18,3 54,3 2,0 100,0

55–59 let muži ženy 16,0 11,0 10,9 25,2

60–64 let muži ženy 17,1 17,8 15,2 16,9

25,2 44,5 3,4 100,0

18,4 44,9 4,4 100,0

20,0 41,9 1,9 100,0

18,8 42,7 3,8 100,0

celkem 13,7 16,4 19,0 47,8 3,1 100,0

n = 997

preference řešení nesoběstačnosti

244

osaměle. Právem se problémy gerontologie týkají starých osamělých žen (tab. 6) [3,4]. Už v preseniorském věku by se měly ještě relativně zdravé a soběstačné osoby zamyslet nad způsobem svého života v případě, že budou potřebovat pomoc. Musejí mít dostatek informací o spektru zařízení zdravotní i sociální péče, jejich specifikách, možnostech přijetí apod. Významné změny v poskytování sociálních služeb přináší zákon o sociálních službách. č. 108/2006, který je platný od ledna 2007. V případě neschopnosti postarat se sám o sebe preferují ženy ve 47 % a muži v 50 % pomoc a péči rodiny. Pokud však starý člověk nemá rodinu, nebo pokud děti bydlí daleko, nebo dokonce mimo republiku, anebo z různých důvodů nechtějí či nemohou pomáhat, situace se

komplikuje a musí nastoupit institucionalizovaná péče v ústavním zařízení zdravotnickém či sociálním. Téměř 80 % sledovaných má děti buď v místě bydliště, nebo v blízkém okolí. Skoro 1/5 osob upřednostňuje bydlení v domě s pečovatelskou službou a 13,7 % domov důchodců. Zájem o domov důchodců stoupá s věkem (tab. 7). Charakter bydlení, umístění a vybavení bytu je důležitý faktor, umožňující kvalitní život ve stáří a co nejdelší setrvání ve vlastní domácnosti. S bydlením bylo spokojeno více než 90 % sledovaných. Nebyly zjištěny rozdíly mezi muži a ženami, ani mezi věkovými kategoriemi. Spokojenost s bydlením vyplývá také ze skutečnosti, že jde o soubor osob žijících ve velkém městě, kde jsou bytové podmínky na dobré úrovni a že osoby ve

ÈES GER REV 2007; 5(4): 241–246

STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ – JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU

TAB. 8. PØÁTELÉ V BLÍZKOSTI BYDLIŠTÌ (V %).

má nemá celkem

50–54 let muži ženy 93,5 93,0 6,5 7,0 100,0 100,0

55–59 let muži ženy 92,5 92,9 6,9 7,1 100,0 100,0

60–64 let muži ženy 88,7 89,3 11,3 10,7 100,0 100,0

celkem 91,4 8,6 100,0

n = 1 004

sledované skupině jsou soběstačné a zatím si zřejmě neuvědomují potřebu úpravy bytu v případě zhoršení pohyblivosti. Aktivita fyzická, psychická, pěstování koníčků a rozvíjení zálib je nejlepší prevencí předčasného stárnutí; nahrazuje zpravidla pracovní aktivitu. Jak využívají volný čas v preseniorském věku? Činnosti, které sledované osoby nejraději vykonávají: U žen jsou to hlavně domácí práce, kulturní aktivity, cestování, u mužů je to sport, cestování, kultura a další. Většina seniorek pečuje o vnoučata, pomáhá rodinám svých dětí, když vnoučata odrostou, stojí před problémem, co s volným časem. V tomto období je nutné, aby se budoucí senioři připravili na život v důchodu, kdy jim volného času přibude, a aby si našli nejen vhodnou aktivitu, ale i přátele (tab. 8). Je zajímavé, že více než 90 % osob v preseniorském věku má přátele v blízkosti bydliště. S postupujícím věkem toto procento klesá. Pohybová aktivita je důležitý preventivní faktor a také součást zdravého životního stylu. Nejdostupnější a nejméně náročný pohyb jsou procházky. Pravidelně na ně chodí 1/3 osob, občas kolem 1/2. Zajímavé je zjištění, že pravidelně i občas chodí na procházky spíše osoby ve věku 60 až 64 let než reprezentanti mladších kategorií (p < 0,001). Zřejmě je to dáno i časovými možnostmi, protože v této věkové kategorii je zaměstnána necelá 1/3 mužů a jen 16 % žen. Každodenní drobné radosti přispívají k pocitu spokojenosti a odráží se na kvalitě života v preseniorském i seniorském věku. Největší radost činí jak mužům, tak ženám především rodina, děti, vnoučata. Zajímavé je zjištění, že radost z dětí stoupá s věkem. U mladší věkové kategorie (50–54 let) následují výlety, sport, rekreace. Velkou roli ve spokojenosti hlavně u mužů 50–54letých hraje pracovní aktivita – zaměstnání. Je to pochopitelné, protože odchodem do dů-

ÈES GER REV 2007; 5(4): 241–246

chodu se nejen snižuje příjem, mění se způsob života, sociální statut, ztrácí se sociální kontakty a mění se dosavadní způsob života. Této změny se celá řada, především mužů, obává [10]. Jaké starosti mají muži a ženy v preseniorském věku? Ve věku 50–54 let trápí muže i ženy především nedostatek financí, dále politika a zdraví, ve věku 55–64 let je hlavním problémem vlastní zdraví, následuje politická a finanční situace.

ZÁVÌRY 1. Způsob života, který se podílí až v 60 % na zdravotním stavu, lze ovlivnit zdravotní výchovou, edukací obyvatelstva. Především v preseniorské populaci má člověk získat informace o svém zdraví a způsobu ochrany, podpory a udržení stávajícího zdravotního stavu. Vzdělávání generace 50letých a starších je významným prvkem vzdělávacího společenského procesu [6]. Získané informace je nutno realizovat i v seniorském věku, protože i v tomto období se dostavují nové choroby, stávající se mohou stát invalidizujícími a podílet se na disabilitě. Dochází k komorbiditě, multimorbiditě s následující polypragmazii se všemi negativními důsledky [4,9]. V našem šetření skoro čtvrtina respondentů ve věku 50-64 let neusilovala o udržení tělesné hmotnosti (více muži), skoro polovina nedodržovala žádnou dietu, čtvrtina dotázaných kouřila (více muži). Téměř pětina respondentů nechodila na procházky a jen třetina chodila pravidelně. 2. Soustavná a dostupná prevence je nutná i ve vyšším věku. Všechny formy medicínské prevence (primární, sekundární i terciální) jsou důležitou složkou práce praktického lékaře pro dospělé [1], kterého navštěvují především starší osoby, více než 1/3 osob ze souboru, který jsme sledovali, navštívila lékaře 1–2krát do měsíce [13]. Praktický lékař věnuje až 60 % své pracovní doby právě péči o seniory. Pravidelné preventivní prohlídky by měly

pohybová aktivita

245

STÁRNOUT AKTIVNÌ V 21. STOLETÍ – JAK V PØEDDÙCHODOVÉM VÌKU

být samozřejmou součástí péče i ve vyšším věku. 3. Trvalá aktivita, zájem o společenské dění, vzdělávání, sociální kontakty, radosti a optimistický přístup k životu dokážou oddálit předčasné stárnutí. Naše výsledky ukazují, že největší radost činily respondentům děti a vnoučata, z oblíbených činností to byly především domácí práce (hlavně u žen), kulturní aktivity a cestování. 4. Osoby sledované věkové kategorie patří svým věkem do předpolí stáří [11]. Způsob jeho prožití, tj. aktivita, zdravotní stav, nároky na péči, určuje kvalitu života v důchodovém období. Zájmem lidstva by mělo být zdravé stárnutí. Každá moderní vyspělá společnost musí usilovat o jeho realizaci [2]. Nesmírně důležitá je správně aplikovaná zdravotní výchova ve středním věku, informovanost, motivace a podmínky pro realizaci aktivit k podpoře zdraví. 5. V edukaci obyvatel středního a vyššího věku je třeba se více zaměřit na prohlubování fyzické aktivity, která patří mezi nejdůležitější preventivní opatření v každém věku. Větší pozornost ve zdravotní výchově by měla být věnována i otázkám zdravé výživy, zejména po energetické stránce jako důležitého prvku v prevenci obezity.

6. Kudla J. Vzdelavanie a celoživotné učenie i po padesiatke. In: Sborník III. mezinárodní konference Generace 50 plus. České Budějovice: Jihočeská univerzita Ledax 2006: 36–40. 7. Perenboom RJ, Van Herten LM, Boshuizen HC et al. Trends in disability – free life expectancy. Disabil Rehabil 2004; 26(7): 377–386. 8. Průša L. Možná opatření ke zvýšení zaměstnanosti generace 50 plus. In: Sborník III. mezinárodní konference Generace 50 plus. České Budějovice: Jihočeská univerzita Ledax 2006: 16–18. 9. Rozzini R, Frisoni GB, Ferricci L et al. Geriatric Index of Comorbidity: validation and comparison with other measures of comorbidity. Age Ageing 2002; 31(4): 277–285. 10. Svobodová K. Sociálně psychologické aspekty stárnutí. Demografie 2007; 49: 87–95. 11. Zaremba V, Zavázalová H, Zikmundová K, Kotrba J. Srovnání zdravotní situace pacientů ve věku 50–64 let podle pětiletých věkových skupin. Geriatria 2007; 13(2): 65–71. 12. Zaremba V. Pracovní aktivita seniorů – vize a skutečnost. Plzeň Lék Sborn 2004; 71: 57–63. 13. Zaremba V, Zavázalová H, Kotrba J et al. Vnímané zdraví a vlastní péče o ně u mladších seniorů. Plzeň Lék Sborn 2006; 72: 51–58. 14. Zavázalová H, Zikmundová K, Zaremba V. Způsob života seniorů v kontextu vnímaného zdraví. Geriatria 2006; 12(2): 55–61. doručeno do redakce 20. 6. 2007 přijato k publikaci 15. 10. 2007

LITERATURA 1. Dolanský H, Zavázalová H, Čeledová L, Vlasák J, Zikmundová K. Nezapomínejme na provádění preventivních prohlídek také u našich starších spoluobčanů. Pražské gerontologické dny 31. 5.– 2. 6. 2007. http://www.alzheimer.cz/?PageID=601 2. Hegyi L. Výchova k zdraviu u seniorov. Geriatria 2003; 4: 2–3. 3. Kalvach Z. Zdravotnické aspekty stárnutí populace (rezortní age-mainstreaming). Zdrav nov 2007; 56(10): 12–14. 4. Kalvach Z, Hrabětová E. Senior a já. Praha: Společnost přátelská všem generacím 2005. 5. Kalvach Z, Onderková A. Stáří. Praha: Galén 2006.

DOC. MUDR. HELENA ZAVÁZALOVÁ, CSC.1 MUDR. KVÌTUŠE ZIKMUNDOVÁ, CSC.1 PROF. MUDR. VLADIMÍR ZAREMBA, DRSC.1 PRIM. MUDR. BOENA JURAŠKOVÁ, PH.D.2 PRIM. MUDR. IVA HOLMEROVÁ, PH.D.3 1

2

ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAØSTVÍ LF UK, PLZEÒ KLINIKA GERONTOLOGICKÁ A METABOLICKÁ LF UK A FN HRADEC KRÁLOVÉ, SUBKATEDRA GERIATRIE LF UK V HRADCI KRÁLOVÉ 3 GERONTOLOGICKÉ CENTRUM, PRAHA [email protected]

DOC. MUDR. HELENA ZAVÁZALOVÁ, CSC. (1943) Promovala na LF UK v Plzni (1967). Složila atestaci 1. stupně v oboru vnitřní lékařství, všeobecné lékařství a veřejné zdravotnictví (1978 a 1980). Obhájila kandidátskou disertační práci zaměřenou na problematiku invalidity ve velkém strojírenském podniku a byla jí udělena vědecká hodnost CSc. (1976). Byla jmenována docentkou (1988). Po promoci působila na ústavu sociálního lékařství (v současnosti jako vedoucí ústavu). Je autorkou nebo spoluautorkou více než 200 vědeckých a odborných publikací, 6 skript, přibližně 200 přednášek zaměřených na problematiku sociální gerontologie. Je členkou výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru Společnosti sociálního lékařství, výboru Spolku lékařů J.E. Purkyně v Plzni, členkou etické komise MZ. Je členkou vědecké rady Jihočeské univerzity. Věnuje se vedení studentů v rámci doktorandského studia.

246

ÈES GER REV 2007; 5(4): 241–246