STANOVY STAVEBNÍHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA CHOMUTOV Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Firma přijala název Stavební bytové družstvo Chomutov a má sídlo v Chomutově, ul. K.Světlé 1936 Čl. 2 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu fyzických osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností, společnými prostředky byty a nebytové prostory, hospodařit s nimi a tak se podílet na upokojování svých bytových potřeb. Družstvo je družstvem bytovým. 2) Družstvo je zapsáno v obchodním rejstříku, je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. 3) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 50 000 Kč.
Část II. PŘEDMĚT ČINNOSTI DRUŽSTVA Čl. 3 1) Činnost družstva je založena na: a) neziskovém - družstevním vlastnictví domů, bytů, rodinných domků, nebytových prostor a spoluvlastnictví společných částí domů, b) správě a provozu bytů - domů, které jsou ve vlastnictví jiných osob než členů družstva. 2) Předmětem činnost je: a) na neziskovém základě zajišťovaní bytové a s bydlením související potřeby členů družstva spočívající v organizačním zajišťování přípravy a provádění výstavby bytů v družstevních domech, rodinných domcích a nebytových prostorách, které pronajímá svým členům či je přenechává do osobního vlastnictví v provádění, popř. v zabezpečování dodavatelského způsobu údržby, oprav, rekonstrukcí a modernizací bytových a nebytových objektů pro své členy v zajišťování provozu bytových a nebytových objektů b) na základě smlouvy s vlastníky bytových jednotek vykonává pro ně funkci správce ve smyslu zákona 72/94 Sb. a to za úplatu c) na podnikatelském základě vůči externím partnerům za účelem dosahování zisku provozování těchto činnosti: zámečnictví velkoobchod vodoinstalatérství, topenářství montáž, opravy a revize vyhrazených plynových zařízení montáž, opravy a revize vyhrazených elektrických zařízení správa a údržba nemovitostí činnost účetních poradců, vedení účetnictví ověřování stanovených měřidel (vodoměrů) 1
3) Družstvo může vykonávat též další činnosti schválené představenstvem družstva, pokud si k jejich vykonávání opatří příslušná oprávnění.
Část III. ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU Čl. 4 Vznik členství Členem družstva může být zletilá fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo zletilá fyzická osoba, která je občanem některé ze zemí Evropské unie. Z titulu dědění se může členem družstva stát kterákoli fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt. Čl. 5 1) Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce fyzické osoby musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 500,- Kč, slovy pět set korun českých a základního vkladu ve výši 200,- Kč, slovy dvě stě korun českých. Žadatel o obnovení členství zaplatí zápisné ve výši 2.800,- Kč, slovy dva tisíce osm set korun českých a základní členský vklad 200,- Kč, slovy dvě stě korun českých, při opakovaném obnovení členství žadatel uhradí zápisné 4.300,- Kč, slovy čtyři tisíce tři sta korun českých a základní členský vklad 200,- Kč, slovy dvě stě korun českých. K částkám zápisného při obnovení členství a při opakovaném obnovení členství se vždy připočítává DPH v zákonné výši platné v době obnovení nebo opakovaného obnovení členství. 2) V případě, že člen – vlastník bytové jednotky chce obnovit členství v původní podobě tak jak existovalo před získáním bytové jednotky do vlastnictví dle zákona č. 72/94 Sb., může tak učinit pouze složením (splacením) dalšího členského vkladu nepeněžní formou, vložením své bytové jednotky nebo nebytového prostoru do družstva. V takovém případě je povinen uzavřít s Stavebním bytovým družstvem Chomutov smlouvu o splacení dalšího členského vkladu nepeněžní formou, vložením bytové jednotky. 3) Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na své první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem. 4) Družstvo vrátí zápisné a základní členský vklad osobě, kterou nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. Čl. 6 Přechod a převod členství 1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice - fyzickou osobu, které připadl základní členský vklad nebo členský podíl. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na jinou osobu, která splňuje podmínky vzniku členství podle čl. 4 způsobem určeným zákonem. 3) Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního bytu se souhlasem příslušného orgánu družstva. Čl. 7 Společné členství manželů 1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vznikne se společným nájmem bytu (nebytového prostoru) i společné členství manželů v družstvu. 2) Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manžely i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů podle čl. 6. 3) Společné členství manželů podle odst. 1 a 2 nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Právo společného nájmu nebytových prostor a tedy ani společné členství manželů v družstvu nevznikne také v případě, kdy nebytový prostor slouží k výkonu povolání pouze jednoho z manželů. 2
4) Ze společného členství jsou oba manželé oprávnění a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas. Čl. 8 1) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. 2) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném stavebním bytovém družstvu. Čl. 9 Splynutí členství 1) Jestliže člen získá v témže družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučením družstev a převodu částí majetku, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle stanov. Jestliže člen nevykoná tuto dispozici do třech měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné. 2) Z důvodů uvedených v odst. 1, splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství. 3) Při splynutí členství podle odst. 1 a 2 platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány. Čl. 10 Přeměna členství K přeměně členství dochází v těchto případech: 1) společné členství manželů se mění na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 9 2) samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 9 mění na samostatné členství (nebo společné členství) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele 3) samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu se výměnou družstevního bytu mění na společné členství manželů 4) samostatné členství nájemce družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů. 5) společné členství manželů se převedením bytu do vlastnictví mění na samostatné členství jednoho z nich, a to na základě dohody společných členů. Čl. 11 Rozdělení členství K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé - společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu než nebytový prostor. Čl. 12 Členská práva a povinnosti 1) Člen družstva má právo zejména: a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy a prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů b) být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům, mimo případů uvedených v čl. 68 c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje
3
d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkající se činností družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován e) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části a na základě dohody o výměně bytu a na základě zděděného členského podílu f) na roční vyúčtování zaplacených krátkodobých záloh z nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. 2) Člen družstva má nárok na uzavření smlouvy o nájmu konkrétně určeného bytu (nebytového prostoru), splatí-li členský podíl na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené. 3) Ustanovení čl. 12, odst. 1, e a odst. 2 se nevztahuje na členy družstva, kteří získají jednotku do vlastnictví dle zákona 72/94 Sb. Čl. 13 Člen družstva je povinen zejména a) dodržovat stanovy, další vnitrodružstevní předpisy a usnesení orgánů družstva, zejména shromáždění delegátů, představenstva a výboru domovní samosprávy b) uhradit členský podíl a doplatek členského podílu ve stanovené výši a lhůtě c) platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nebo zálohy na ně d) hradit příspěvky na činnost družstva a poplatky za úkony ve výši určené představenstvem družstva e) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) f) ve lhůtě do 60 (slovy šedesáti) dnů od předložení smlouvy nebo od doručení písemného oznámení ve smyslu ustanovení článku 14. odst. 1 o převodu členských práv a povinností družstvu nebo v téže lhůtě od oznámení rozhodnutí představenstva o přidělení družstevního bytu, uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu a byt, jehož se smlouva o nájmu týká převzít, pokud je takový byt způsobilý k užívání. Nesplní-li člen družstva uvedenou povinnost ve lhůtě 30 (slovy třiceti) dnů od dne průkazného předložení návrhu nájemní smlouvy členu družstva, může představenstvo rozhodnout o jeho vyloučení pro porušení členských povinností závažným způsobem dle ust. čl. 20 odst.1 písm. a) Stanov. Za dobu od uplynutí lhůty k uzavření nájemní smlouvy a převzetí bytu do dne nabytí účinnosti rozhodnutí o vyloučení je povinen takový člen družstva uhradit vzniklou škodu z titulu ušlého nájemného a marně poskytnutých a nevyužitých služeb. Takto vzniklou pohledávku je oprávněno družstvo jednostranně započítat proti nároku vyloučeného člena na vypořádací podíl.“ g) oznamovat družstvu včas změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, včetně změn adresy pro doručování písemností určených „do vlastních rukou“ držitelem poštovní licence h) umožnit pověřeným zástupcům družstva, po předchozím oznámení, zjištění technického stavu bytu (nebytového prostoru) nebo jeho příslušenství, provedení odečtu měřicích přístrojů na studenou vodu, teplou užitkovou vodu a tepla v bytě, odvzdušnění ústředního topení a umožnit provedení oprav nebo technických změn v bytě dle čl. 46 stanov. i) přispívat na úhradu ztráty střediska bytového hospodářství j) podílet se na úhradě ztráty družstva podle článku 91 a 92 k) přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva l) uhradit náklady, které vzniknou družstvu při odstraňování škod způsobených neplněním povinností dle bodu e) tohoto článku. Čl. 14 Převod členských práv a povinností 1) Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele
4
členství. Tyto dokumenty musí být opatřeny úředně ověřenými podpisy, orgánem pověřeným státem k legalizaci podpisů. Při převodu musí být splněny podmínky vzniku členství dle čl. 4 stanov. 2) Vůči družstvu je dohoda účinná dnem, kdy účastníci převodu předloží smlouvu o převodu členských práv a povinností družstvu. Čl. 15 Převod části členských práv a povinností Člen může bez souhlasu představenstva převést část svých členských práv a povinností, za podmínek uvedených v článku 14 na jiného člena téhož družstva v případech: a) kdy člen - nájemce družstevního bytu z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na přidělení jiného bytu v témže družstvu nebo právo takový byt užívat b) kdy člen - nájemce družstevního bytu získal právo na přidělení jiného bytu v družstvu c) kdy člen - nájemce družstevního bytu a místnosti nesloužící k bydlení převádí část členských práv a povinností týkající se buď bytu nebo místnosti nesloužící k bydlení. Čl. 16 Zánik členství 1) Členství v družstvu zaniká: a) dohodou b) vystoupením c) smrtí člena pokud jeho členství nepřejde na dědice d) vyloučením e) převzetím bytu do vlastnictví dle ú p l n é h o z n ě n í zákona č. 72/94 Sb., pokud se člen družstva stane členem společenství vlastníků jednotek s právní subjektivitou. f) prohlášením konkurzu na majetek člena g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku člena h) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností j) jiným způsobem stanoveným zákonem 2) Zánikem členství zanikají veškerá práva plynoucí z členství v družstvu zejména právo k převodu členských práv a povinností, k převodu do vlastnictví, k výměně bytu, k dědictví apod. 3) V případě zrušení konkurzu na majetek člena z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, dále v případech pravomocného zastavení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu a pravomocného zastavení exekuce podle zvláštního předpisu, členství v družstvu se obnovuje. Čl. 17 Dohoda 1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem. 2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení
členství vydá družstvo členovi. Čl. 18 Vystoupení 1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců, tato doba začíná prvním
dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva. 2) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva,
může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva. 3) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva.
5
Čl. 19 Úmrtí člena 1) Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem jeho smrti členství v družstvu
na dědice, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. nárok na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Nepřešlo-li členství na dědice, zaniká smrtí člena. 2) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témže družstvu, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popřípadě společných členství manželů) jednotlivých dědiců. 3) Majetkové vypořádání se řídí ustanovením článku 26 stanov. Čl. 20 Vyloučení 1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena, jestliže: a) závažným způsobem nebo opětovně a přes výstrahu porušuje své členské povinnosti určené zákonem
nebo stanovami b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, jeho majetku nebo proti
členům družstva c) nezaplatil nájemné nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než 3 (tři)
2) 3)
4)
5)
6)
7)
měsíce, přičemž nemusí jít o měsíce po sobě jdoucí nebo ve stanovené lhůtě nesložil, případně nedoplnil peněžní prostředky na zvláštním účtu k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem družstevního bytu (kauci) dle čl. 39, odst. 3. d) nezaplatil nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a dluh na nájemném a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo zálohách na ně přesáhne částku 10 tisíc Kč e) umožní jinému členu - nájemci bytu, jakož i vyloučenému členu družstva, vůči němuž byla použita opatření podle čl. 48 odst. 5 těchto stanov, dodávku přerušených služeb či energií svým prostřednictvím. Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jen do třech měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod pro vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b) předmětem šetření jiného orgánu, začíná lhůta tří měsíců podle odst. 2 dnem, kdy se družstvo dozvědělo o výsledku tohoto šetření. Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být členu písemně oznámeno na poslední známou adresu, která je družstvu známa jako doporučená zásilka s doručenkou a poznámkou „do vlastních rukou“ dle čl. 108 stanov. V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odst. 1, který nelze dodatečně měnit Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání ke shromáždění delegátů. Není-li právo na odvolání uplatněno do 3 (tří) měsíců ode dne, kdy se člen o rozhodnutí o vyloučení dozvěděl nebo dozvědět mohl, zaniká. Odvolání má odkladný účinek. Rozhodnutí o vyloučení nabývá účinnosti, není-li právo na odvolání ve stanovené lhůtě uplatněno, dnem, kdy nastanou účinky doručení, v případě uplatněného práva na odvolání dnem, kdy rozhodnutí o vyloučení je shromážděním delegátů potvrzeno. Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, vyhlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, zaniká. Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 6, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů. Při vyslovení neplatnosti zániku členství podle odst. 6 vzniká poškozenému právo na náhradu způsobené škody.
6
Čl. 21 Zánik členství likvidací družstva Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku. Čl. 22 Zánik společného členství manželů 1) Společné členství manželů v družstvu zaniká: a) smrtí jednoho z manželů b) smrtí jednoho z bývalých manželů c) dohodou rozvedených manželů d) rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými
2)
3)
4)
5)
manželi s určením, který z bývalých manželů bude byt dále užívat jako člen družstva a oprávněný nájemce. e) písemnou dohodou manželů při převodu bytu do jejich vlastnictví f) na základě písemné dohody manželů s jejich úředně ověřenými podpisy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství dle § 24 a) zák. o rodině Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel. Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů, rozhodnutím soudu nebo dohodou podle odst. 1, písm.f). Smrtí jednoho z bývalých manželů, kteří po rozvodu manželství do doby úmrtí jednoho z nich neuzavřeli dohodu, ani nerozhodl soud o zrušení společného nájmu bytu a o tom, který z nich bude nadále byt užívat jako člen družstva, zaniká společný nájem bytu i společné členství v družstvu a nájemcem bytu a členem družstva zůstává bývalý žijící manžel. Dohodnou-li se rozvedení manželé - společní členové družstva, užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Společné členství manželů a zároveň členství obou v družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností a zánikem členství podle čl. 16. Čl. 23 Majetková účast člena družstva
1) Majetkovou účast člena v družstvu tvoří vždy základní členský vklad, popřípadě členský podíl, nebo další
členský vklad. 2) Základní členský vklad je uveden v článku 5 odstavce 1 stanov. Po dobu trvání členství nemůže
majetková účast člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu. 3) Členský podíl je majetková účast člena na družstevní výstavbě. 4) Další členský vklad může mít pouze nepeněžní formu. Dalším členským vkladem může být jen majetek,
jehož hodnota je zjistitelná a který může družstvo ve vztahu k předmětu své činnosti a svého podnikání využít. O dalším členském vkladu musí být mezi družstvem a členem uzavřena písemná smlouva. U vkladu bytové jednotky a nebytového prostoru, který vkladatel nabyl převodem do vlastnictví dle zákona číslo 72/94 Sb. ve znění pozdějších předpisů z majetku družstva, je provedeno ocenění ve výši účetní hodnoty, ve které byla tato jednotka a nebytový prostor evidovány v majetku družstva před převodem do vlastnictví dle zákona číslo 72/94 Sb.
Čl. 24 Členský podíl 1) Členský podíl představuje majetkovou účast člena družstva na konkrétním družstevním objektu, včetně pozemku. 7
2) Výši členského podílu určí představenstvo před zahájením výstavby objektu tak, aby jeho výše kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na příslušný byt (nebytový prostor) včetně pozemku, pokud jej SBD vlastní. 3) Člen je povinen zaplatit členský podíl před zahájením výstavby objektu, popřípadě před přidělením bytu či nebytového prostoru, ve výši a lhůtě stanovené představenstvem. 4) Obdobně jako v odstavcích 1 až 3 se postupuje v případě nutnosti zvýšení členského podílu z důvodu dodatečného pořízení pozemku nebo při případném zhodnocení objektu modernizaci či rekonstrukci. 5) Po dokončení výstavby vypořádá družstvo s financujícím peněžním ústavem finanční zdroje. Po finančním uzavření stavby rozdělí družstvo náklady a zdroje financování objektu na jednotlivé byty a místnosti nesloužící k bydlení a představenstvo rozhodne o konečné výši členského podílu. 6) S rozdělením nákladů a zdrojů financování na byty (místnosti nesloužící k bydlení) a s rozhodnutím o konečné výši členského podílu seznámí družstvo nejpozději do 6 měsíců od finančního uzavření stavby. Rozhodnutí o konečné výši členského podílu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí se může člen písemně odvolat. Odvolání nemá odkladný účinek. Nedoplatek členského podílu je splatný do 30 dnů od doručení rozhodnutí (pokud představenstvo nerozhodne jinak), v této lhůtě je družstvo povinné uhradit případný přeplatek členského podílu. 7) Doklad o rozdělení nákladů a zdrojů financování objektu na jednotlivé byty (místnosti nesloužící k bydlení) zašle družstvo na vědomí také výboru samospráv. 8) Spoluvlastnictví členského podílu mimo manželů, je vyloučeno 9) Zastavení členského podílu je vyloučeno. Čl. 25 Členský podíl uvolněného bytu 1) Po uzavření nájemní smlouvy k uvolněnému bytu novým nájemcem bude tomuto nájemci zaevidován
členský podíl odpovídající původnímu členskému podílu na družstevní výstavbu. 2) Uzavření smlouvy o nájmu uvolněného bytu (nebytového prostoru) lze vedle úhrad členského podílu dle čl. 24 podmínit splacením dalšího členského vkladu. Výši tohoto členského vkladu stanoví představenstvo podle pravidel schválených shromážděním delegátů. Čl. 26 Majetkové vypořádání 1) Zánikem členství podle čl. 16 vzniká bývalému členu, nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl.
2)
3) 4)
5) 6) 7)
Vypořádací podíl se rovná výplatě majetkové účasti dosavadního člena. U nebydlícího člena se rovná výplatě základního členského vkladu (čl. 23). U člena, nájemce družstevního bytu při zániku jeho členství se vypořádací podíl rovná výplatě základního členského vkladu a členského podílu. U člena vlastníka se vypořádací podíl rovná výplatě základního členského vkladu. V případě dalšího členského vkladu splaceného nepeněžní formou dle článku 23 bodu 4) nemá člen nárok na vypořádání vrácením této nemovitosti. Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení řádné účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve. Výplata vypořádacího podílu je vázána vždy na uvolnění bytu nebo místnosti nesloužící k bydlení. Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, sníženého o základní členský vklad uplynutím 3 měsíců od schválení řádné účetní závěrky za rok, ve kterém po zániku nájmu přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu. Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu. Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností, spojených s členstvím a nebo výměny bytu nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou. Čl. 27 Členská evidence
8
Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické osoby i výše jejího základního členského vkladu, který splatila. V seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu zápisu v seznamu. V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Čl. 28 (neobsazen) Čl. 29 (neobsazen) Část IV. PŘIDĚLOVÁNÍ BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU) Čl. 30 Přidělování bytu Družstvo přiděluje byty dle příslušné směrnice schválené představenstvem. Čl. 31 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 32 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 33 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 34 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 35 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 36 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 37 (vypuštěn, zůstane neobsazen) Čl. 38 Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na dobu určitou 1) Předseda družstva může po projednání s představenstvem, nájemní smlouvou přenechat družstevní byt (nebytový prostor) na dobu určitou občanovi, i když nepůjde o člena družstva. Stejně může předseda přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení členského podílu podle čl. 24. Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Družstvo, jako pronajímatel, je oprávněno při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem (kauci) do výše trojnásobku měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Uvedené peněžní prostředky je nájemce povinen složit ve lhůtě uvedené v nájemní smlouvě. Peněžní prostředky k zajištění nájemného a 9
úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu je družstvo oprávněno použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. V případě oprávněného čerpání je nájemce povinen peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu (kauci), doplnit do její původní výše uvedené v nájemní smlouvě ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení o jejím čerpání. Uvedené pohledávky má družstvo právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady složených peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. 2) Po skončení nájmu je družstvo povinno vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené prostředky včetně příslušenství sjednaného v nájemní smlouvě, pokud nebyly oprávněně čerpány podle předchozího odstavce, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. 3) V případě přenechání nebytového prostoru do nájmu se postupuje dle zák. č. 116/1990 Sb. ve znění změn. 4) Na nájem bytu pronajatého na dobu určitou dle odst. 1 tohoto článku nelze použít ust. § 676, odst. 2 obč. zák. Část V. NÁJEM DRUŽSTEVNÍHO BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU) Čl. 39 Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) 1) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu bytu byla uzavřena na dobu neurčitou. 2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy: a) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), vydaného představenstvem družstva b) převodem členských práv a povinností podle čl. 14 nebo převodem části členských práv a povinností podle čl. 15 c) na základě dohody o výměně bytu d) na základě zdědění členského podílu. 3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Může též obsahovat popis stavu bytu. Družstvo je při sjednávání nájemní smlouvy oprávněno požadovat, aby nájemce – člen družstva, složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem (kauci) a to do výše trojnásobku měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Peněžní prostředky je nájemce povinen složit ve lhůtě uvedené v nájemní smlouvě. Uvedené peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem (kaucí), je družstvo oprávněno použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce – člena družstva v souvislosti s nájmem. Uvedené své pohledávky je družstvo oprávněno kdykoliv po jejich splatnosti jednostranně započíst proti pohledávce nájemce – člena družstva, na vrácení kauce. Nájemce – člen družstva, je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu družstva na původní výši uvedenou v nájemní smlouvě, pokud družstvo tyto peněžní prostředky oprávněně čerpalo, a to do jednoho měsíce ode dne oznámení o jejich čerpání. Pro případ opožděného složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním družstevního bytu a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem nebo jejich opožděného doplnění, má družstvo právo na zákonný úrok z prodlení. Právo na vrácení peněžních prostředků nebo jejich části, pokud nebyly oprávněně čerpány nebo zcela vyčerpány, vzniká nájemci po skončení nájmu družstevního bytu dnem následujícím po jeho vyklizení a předání družstvu. Družstvo je povinno peněžní prostředky nebo jejich nevyčerpanou část včetně příslušenství sjednaného v nájemní smlouvě, vrátit do 3 (tří) měsíců ode dne následujícího po vyklizení a předání družstevního bytu. 10
4) Při převodu členských práv a povinností a výměnách bytů přecházejí závazky a pohledávky vzniklé z titulu užívání družstevního bytu z původního na nového člena dnem předložení smlouvy o převodu členství v družstvu, pokud není ve smlouvě uveden den jiný; v případě výměny bytu pak dnem právní moci rozhodnutí představenstva o souhlasu s výměnou jakož i dalším předpokládaným způsobem uvedeným v ustanovení čl. 55, odst.3 Stanov. Čl. 40 Práva a povinnosti z nájmu bytu 1) Se členem - nájemcem družstevního bytu a s manželi - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen - nájemce neprodleně oznámit družstvu. 2) Kromě práva užívat byt má člen - nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. 3) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. Nájemník nebytového prostoru v objektu nájemních bytů nesmí nepříznivě ovlivnit provoz v domě a výši provozních nákladů. Čl. 41 1) Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. 2) Veškeré opravy v bytě a jeho příslušenství související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce (společní nájemci) pokud není směrnicí družstva stanoveno jinak. 3) Družstvo hradí z příslušného účtu dlouhodobých záloh na opravy jednotlivých HS (dále jen DZO) opravy, rekonstrukce a modernizace společných částí domu, jejichž rozsah stanoví směrnice družstva. 4) V domech, v nichž jsou vlastníci jednotek dle zákona 72/94 Sb., může výbor domovní samosprávy hradit opravy z příslušného zdroje jen s písemným souhlasem správce jednotek ve vlastnictví. 5) Domovní samospráva může při dostatku finančních prostředků a umožňuje-li to technický stav objektu požádat představenstvo družstva o výjimku ze stanovených pravidel, upravujících způsob hrazení některých oprav, a to na základě schválení členské schůze. 6) Údržba, opravy a technické zhodnocení nad finanční limit stanovený směrnicí představenstva, mohou být prováděny pouze na základě výběrového řízení na dodavatele za účasti pověřeného člena představenstva a pověřeného člena příslušné domovní samosprávy, pokud jej samospráva určí. Čl. 42 1) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen právo po předchozím písemném upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. 2) Nezajistí-li nebo neprovede-li člen - nájemce bytu běžnou údržbu a opravy bytu, má družstvo právo tak učinit na jeho náklad samo a požadovat od něj úhradu nákladů. 3) Člen - nájemce bytu je povinen oznámit výboru samosprávy bez zbytečného odkladu potřebu údržby a oprav v domě. Čl. 43 Člen - nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl. 44
11
Člen - nájemce družstevního bytu i vlastník jednotky je povinen odstranit závady a poškození, která způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu. Čl. 45 Člen - nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez stavebního povolení nebo ohlášení Stavebnímu úřadu a souhlasu družstva. Vlastník jednotky může takové úpravy nebo podstatné změny provádět po předchozím oznámení správci domu. Toto písemné oznámení ho nezbavuje povinnosti požádat o vydání stavebního povolení nebo ohlášení Stavebního úřadu. Čl. 46 Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy nebo jiné podstatné změny v bytě nebo jeho příslušenství pouze se souhlasem člena - nájemce družstevního bytu. Tento souhlas nelze odepřít provádí-li družstvo takové opravy a úpravy na základě usnesení orgánu družstva nebo na příkaz příslušného orgánu státní správy nebo v případě havárie či živelné pohromy, jinak nájemce odpovídá za škodu, která v důsledku tohoto odmítnutí vznikla. Ustanovení tohoto článku se týká i vlastníka jednotek dle zákona č. 72/94 Sb. Čl. 47 Nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu 1) Člen - nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu (nebytového prostoru) v poměrné výši skutečně vynaložených nákladů na správu a provoz objektu za stanovené období a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru). 2) Součástí nájemného je především částka určená na financování údržby, oprav a zhodnocení bytového objektu, kterou člen hradí měsíčně jako dlouhodobou zálohu. Její minimální výši stanoví představenstvo. Domovní samospráva na své členské schůzi může odsouhlasit i částku vyšší než je výše určená představenstvem. Zůstatky dlouhodobých záloh se převádí do příštího roku. 3) Nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se platí zálohově, a to měsíčně, nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. 4) Rozdíl mezi zálohou na nájemné a skutečnými náklady vynaloženými družstvem na provoz a správu bytu (nebytového prostoru) za kalendářní rok, vyúčtuje družstvo se členem v souladu s vnitrodružstevní směrnicí. Vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se provádí položkově pro každý druh zálohy. Příspěvek na správu družstva, který je součástí nájemného, se nevyúčtovává. 5) Výši nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu stanovuje představenstvo. 6) Vyúčtováním zjištěný přeplatek nebo nedoplatek, podle odst. 4, družstvo se členem vypořádá ve lhůtě dané platnou směrnicí družstva. 7) V nájemném hradí člen na jeho byt připadající částku úmoru úvěru a úroku poskytnutého družstvu na výstavbu peněžním ústavem. 8) Nezaplatí-li člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) nájemné a zálohu za služby spojené s užíváním bytu spolu s částkou uvedenou v odst. 7 do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile z neuhrazené částky za každý den prodlení, nejméně 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Je-li toto prodlení delší než 3 měsíce má družstvo mimo poplatku z prodlení a vyloučení dle článku 20 písmeno 1c též právo, po předchozím písemném upozornění, odvézt z družstevního bytu dlužníka ty části vybavení, které patří družstvu (např. sporák, kuchyňská linka, vana, radiátory po předchozím zaslepení ÚT apod.). 9) Vlastník jednotky (nebytového prostoru) je povinen hradit veškeré náklady vynaložené na provoz a správu domu a jeho bytu (nebytových prostor) prostřednictvím správce dle ustanovení § 15 zákona 72/94 Sb.. 10)Na základě smlouvy o zajišťování správy společných částí domu poukazuje vlastník jednotky měsíční zálohy na předpokládané náklady spojené se správou domu a pozemku. 11)Zaplatí-li člen - nájemce družstevního bytu veškeré dlužné částky nájemného, zálohy za služby spojené s užíváním bytu včetně splatných vyúčtovaných nedoplatků těchto plnění spolu s částkou uvedenou v odstavci 7 družstvu a případných soudních výloh, může představenstvo družstva na základě jeho včas a řádně doručené písemné žádosti prominout zcela nebo z části povinnost zaplacení poplatku z prodlení, 12
který je družstvem účtován podle odstavce 8 tohoto článku. Pokud dlužná částka nepřesahuje 10 000 Kč, může představenstvo tuto svou pravomoc přenést na hospodářskou správu družstva. Písemná žádost člena - nájemce družstevního bytu musí být doručena družstvu nejpozději do 5-ti dnů od zaplacení dlužných částek shora uvedených. Zmeškání stanovené lhůty k podání činí žádost člena - nájemce družstevního bytu bezpředmětnou. Čl. 48 1) Člen - nájemce bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, popř. z ceny služeb spojených s užíváním bytu, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní závadu, za kterou zodpovídá a která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje užívání bytu. 2) Stejné právo má člen - nájemce družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. 3) Člen - nájemce družstevního bytu i vlastník jednotky má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní. Vlastník jednotky toto právo uplatní prostřednictvím správce proti tomu, kdo neplnění způsobil. 4) Poskytnutá sleva z nájemného se účtuje na vrub střediska bytového hospodářství (bytového objektu). 5) Pokud člen - nájemce družstevního bytu neprovede včas úhradu nájemného nebo ceny služeb spojených s nájmem, může mu družstvo po jeho předchozím písemném upozornění a poskytnutí další, zpravidla 30ti denní lhůty ke splnění jeho platební povinnosti, přerušit dodávku některé nebo i více služeb spojených s užíváním bytu. Člen družstva - nájemce je povinen za tímto účelem umožnit, pokud je to třeba, vstup zaměstnanců družstva či osobám družstvem písemně pověřených do bytu. V tomto případě nevzniká členu - nájemci právo na slevu nájemného podle odst. 1, ale naopak povinnost uhradit družstvu náklady spojené jak s přerušením dodávky, tak i eventuelním obnovením dodávky služeb. 6) Družstvo je též oprávněno vhodným způsobem zveřejňovat jména členů družstva - dlužníků nájemného a služeb, jakož i výši jejich dluhů vůči družstvu. K zveřejnění využívá především vnitrodružstevní informační prostředky (např. Zpravodaj SBD, vývěska v domě, ústní informace na členské schůzi samosprávy apod.). Čl. 49 Člen - nájemce družstevního bytu uplatní právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne odstranění závad. Čl. 50 Společný nájem družstevního bytu manžely 1) Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely. 2) Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich se stane nájemcem družstevního bytu. Jestliže se stal nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem bytu uzavřením manželství. 3) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. 4) Ustanovení odst. 2 a 3 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Čl. 51 Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně. Čl. 52 Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne: 13
a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, b) na základě písemné dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv, povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství, c) dohodou rozvedených manželů - společných členů družstva, popřípadě rozhodnutím soudu, d) smrtí jednoho z manželů, e) smrtí jednoho z bývalých manželů f) zánikem nájmu družstevního bytu. Čl. 53 1) Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. 2) Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. 3) Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel. 4) Smrtí jednoho z bývalých manželů, kteří po rozvodu manželství do doby úmrtí jednoho z nich neuzavřeli dohodu, ani nerozhodl soud o zrušení společného nájmu bytu a o tom, který z nich bude nadále byt užívat jako člen družstva, zaniká společný nájem bytu i společné členství v družstvu a nájemcem bytu a členem družstva zůstává žijící manžel. Čl. 54 Podnájem bytu (části bytu) 1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem družstva na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu, která však nesmí být delší než tři roky. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinností podle čl. 13 stanov. 2) Nemůže-li nájemce ze závažných důvodů po delší dobu byt užívat a nesouhlasí-li družstvo bez vážných důvodů s tím, aby pronajatý byt nebo jeho část nájemce přenechal jinému do podnájmu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva. 3) Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem. Čl. 55 Výměna bytu 1) Člen - nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem představenstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností. Oba účastníci dohody musí být zletilí. 2) Jestliže člen - nájemce družstevního bytu i nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem, který není členem družstva, představenstvo dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva. 3) Jde-li o výměnu bytů v témže družstvu, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí představenstva o souhlasu s výměnou. Jde-li o výměnu bytů v různých družstvech nebo o výměnu bytu družstevního za byt nedružstevní, nabývá dohoda účinnosti dnem udělení souhlasu všech pronajímatelů bytů, které jsou předmětem výměny. 4) Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny bytů. Čl. 56 1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas, jinak právo zanikne. 2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.
14
Čl. 57 Zánik nájmu družstevního bytu Nájem družstevního bytu zaniká: a) zánikem členství nájemce družstevního bytu podle čl. 16 b) písemnou dohodou mezi družstvem a členem - nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě c) písemnou výpovědí člena - nájemce družstevního bytu, ve které musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce, není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu d) výpovědí nájmu družstevního bytu pronajatého dle čl. 38 podle obč. zák. e) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu. f) převedením bytu do vlastnictví člena Čl. 58 (neobsazen) Čl. 59 Nájem nebytových prostor 1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů. 2) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne. 3) Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravují obecně závazné předpisy. Čl. 60 Zajištění řádného využití bytů 1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům. 2) O trvalém užívání bytu k jiným účelům než k bydlení rozhoduje představenstvo. Trvalé užívání bytu k jiným účelům než na bydlení upravuje zvláštní předpis (stavební zákon). Čl. 61 Sloučení bytů 1) Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem představenstva družstva. 2) Představenstvo družstva povolí sloučení zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru členy domácnosti. Čl. 62 (neobsazen) Čl. 63 1) Souhlas představenstva družstva se sloučením bytů nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů. 2) V souvislosti se sloučením bytů představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených bytů a určí výšku členských podílů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty. Část VI. ORGÁNY DRUŽSTVA
15
Čl. 64 Orgány družstva jsou: a) shromáždění delegátů b) představenstvo c) kontrolní komise d) předseda představenstva e) členská schůze samosprávy f) výbor samosprávy Čl. 65 1) 2) 3) 4)
Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let. Funkční období volených orgánů družstva činí pět let. Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně. Volené orgány vykonávají své funkce i po uplynutí doby, na kterou byly zvoleni, a to do zvolení nových orgánů. Čl. 66
1) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva spadají do jejich působnosti. 2) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu. 3) Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů pokud není jednacím řádem určeno jinak. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy neurčují jinak. 4) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednací orgán usnést na hlasování tajném. 5) Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas. Čl. 67 1) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem. 2) Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí. 3) Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to písemně orgánu, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, který ho zvolil. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. 4) Zvolení náhradníci členů orgánů družstva nastupují namísto odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení podle stanoveného pořadí. 5) Není-li náhradník zvolen, může orgán povolat zastupujícího člena až do doby, kdy může být provedena řádná volba nového člena. Zastupující člen má práva a povinnosti řádného člena. 6) Ustanovení odst. 3, 4 platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí. 7) Členům volených orgánů může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad stanovených shromážděním delegátů. 8) Nároky družstva z odpovědnosti členů volených orgánů družstva za škody uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nárok družstva na náhradu škody kontrolní komise. 9) Tyto nároky družstva mohou být uplatněny u soudu jen s předchozím souhlasem shromáždění delegátů, které může schválit i smír v této věci. Čl. 68 1) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.
16
2) Členové představenstva a kontrolní komise družstva, ředitel a prokurista nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů jiných právnických osob s podobným předmětem podnikání. 3) Členové kontrolní komise nesmí být v pracovním poměru k družstvu. 4) V pracovním poměru k družstvu mohou být maximálně dva členové představenstva. 5) Člen družstva – vlastník jednotky, nemůže být členem kontrolní komise ani členem představenstva. Čl. 69 1) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) datum a místo konání schůze b) přijatá usnesení c) výsledky hlasování d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. 2) Zápis podepisuje člen orgánu, který jednání řídil. Zápisy o jednání shromáždění delegátů podepisují zvolení ověřovatelé zápisu. 3) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. 4) Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí. 5) Podrobnosti o postupu volených orgánů družstva při volbách, odvolání, rozhodování a ověřování zápisů upravují schválené jednací řády. Čl. 70 Shromáždění delegátů 1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze. 2) Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří: a) - schvalovat a měnit stanovy družstva - schvalovat svůj volební a jednací řád - schvalovat volební řády volených orgánů družstva b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise volit náhradníky členů představenstva a kontrolní komise a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují namísto odstoupivších členů představenstva a kontrolní komise c) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva d) - schvalovat zásady hospodaření družstva včetně statutů fondů družstva - schvalovat řádnou účetní závěrku - rozhodovat o rozdělení a užití zisku z podnikatelské činnosti, popř. o úhradě ztrát z podnikatelské činnosti - rozhodovat o naložení s hospodářskými přebytky z uspokojování bytových potřeb členů družstva, popřípadě o způsobu úhrady ztrát e) rozhodovat o snížení nebo zvýšení zapisovaného základního kapitálu f) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva g) schvalovat zásady pro poskytování odměn voleným funkcionářům družstva h) rozhodovat o odvoláních proti usnesením představenstva i) rozhodovat o rozdělení, přeměně, sloučení, splynutí a o jiném zrušení družstva j) stanovit zásady pro určování výše nájemného za užívání bytu (nebytového prostoru) a za plnění poskytovaná s užíváním bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob placení k) určovat volební obvody delegátů a stanovit počet delegátů na nejbližší volební období a podmínky volby delegátů, přičemž platí, že jedna samospráva má alespoň jednoho delegáta l) rozhoduje o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty v souladu s § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku a o převodu vlastnictví jiných nemovitostí z majetku družstva. 3) Souhlas ke zřízení zástavního práva pro získání úvěru nebo dotace pro konkrétní HS nepodléhá schválení shromáždění delegátů, podmínky pro jeho získání upravuje čl. 84 odst. 2, písm. k)
17
4) Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva nebo předsedy představenstva, kterým byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí po podání návrh neuplynuly více než dva roky. Čl. 71 1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně. 2) Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do čtyřiceti dnů, požádá-li o to písemně s udáním důvodů a bodů jednání a) jedna třetina členů družstva b) jedna třetina platně zvolených delegátů c) kontrolní komise. 3) Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných delegátům nejpozději osm dnů před zasedáním shromáždění delegátů. 4) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni delegáti zvoleni na členských schůzích domovních samospráv. Členové představenstva a kontrolní komise se účastní z titulu funkce s hlasem poradním, pokud nejsou zvoleni jako delegáti. 5) Při hlasování má každý delegát jeden hlas. Delegáta může zastupovat pouze zvolený náhradník. Delegát není oprávněn zmocnit jinou osobu svým zastupováním. 6) Shromáždění delegátů se účastní pouze právoplatně zvolení delegáti na členských schůzích samospráv a hosté pozvaní orgánem, který shromáždění svolal. Shromáždění delegátů je neveřejné. 7) Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do čtyřiceti dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání shromáždění delegátů, oprávněna svolat shromáždění delegátů sama. Členové představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popř. delegátů družstva. 8) Na žádost jedné třetiny členů družstva nebo kontrolní komise, popřípadě tří delegátů zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na pořad jednání shromáždění delegátů.Ustanovení § 182 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku se použije přiměřeně. 9) V odůvodněných případech je představenstvo oprávněno svolat dílčí členskou schůzi konkrétního HS. Čl. 72 Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet i když není přítomna nadpoloviční většina. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů. Čl. 73 Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu. Jestliže je důvodem návrhu, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo, že obsah rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání shromáždění delegátů. V ostatním se použijí ustanovení § 131 obchodního zákoníku obdobně. Čl. 74 Představenstvo 18
1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů. 2) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání. 3) Představenstvo má 9 členů a 3 náhradníky. 4) Představenstvo se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, sourozenci nebo vlastníky jednotek dle zákona 72/94 Sb.. 5) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva popřípadě místopředsedy. 6) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10 dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. 7) Schůzí představenstva se mohou zúčastnit s hlasem poradním pověření členové kontrolní komise. Čl. 75 1) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná navenek předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. 2) Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popřípadě místopředseda) a další člen představenstva. 3) Představenstvo rozhoduje o dispozicích s nemovitostmi s výjimkou dispozic uvedených v čl.70, odst.2 písm l), čl.84, odst.2, písm.k) těchto stanov. 4) Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace. 5) Představenstvo stanovuje výši úhrady za správní úkony prováděné družstvem. 6) Představenstvo je povinno stanovit nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu v souladu s obecně závaznými předpisy a zásadami stanovenými shromážděním delegátů, v takové výši, aby v každém období příjmy pokryly úhradu všech výdajů družstva vč. účelových fondů a rezerv na opravy a údržbu. Nabyvateli jednotky stanoví poplatek za výkon funkce „správce“ dle § 9 zákona č. 72/94 Sb. a stanoví náklady spojené s přípravou a převodem bytů do vlastnictví, které vyúčtuje nabyvateli jednotky. 7) Představenstvo je oprávněno stanovit pravidla pro výpočet a určení výše nákladů spojených s přípravou převodu jednotek do vlastnictví a stanovit povinnost jejich poměrné úhrady členům družstva, kteří podali ve lhůtě určené zákonem č. 42/92 Sb. nebo zákonem č. 72/94 Sb. výzvu k uzavření smlouvy o převodu jednotky do vlastnictví a bezdůvodně neprojeví nutnou součinnost k jejímu uzavření. Povinnost člena družstva uhradit poměrnou část těchto nákladů družstvu vznikne marným uplynutím lhůty, kterou stanoví představenstvo usnesením a v této lhůtě člen družstva svoji výzvu k převedení jednotky písemně neodvolá ani neposkytne součinnost k uzavření smlouvy. 8) Představenstvo má oprávnění v případě, že se družstvo stane správcem dle § 9 zák. 72/94 Sb. pověřit fyzickou osobu hospodářské správy družstva (dále jen HSD) k výkonu prací spojených s touto funkcí a její činnost zařadit do organizačního řádu hospodářské správy družstva (dále jen OŘ – HSD). 9) Představenstvo předkládá shromáždění delegátů roční zprávu o hospodaření družstva, kterou zpracovává HSD v rozsahu a formě stanovené ve schválených zásadách hospodaření družstva. 10)K zajištění běžné činnosti družstva zřizuje představenstvo hospodářskou správu družstva a schvaluje její organizační řád a pravidla o odměňování zaměstnanců. 11)Představenstvo a) přiděluje byty a (místnosti nesloužící k bydlení) dle příslušné směrnice družstva b) uděluje souhlas ke smlouvě o přenechání družstevního bytu (místnosti nesloužící k bydlení) nebo jeho části do nájmu jinému podle ustanovení čl. 38 nebo do dočasného nájmu dle ustanovení čl. 54 stanov k převodu části členských práv a povinností podle čl.15 stanov c) bere na vědomí převody členských práv a povinností podle čl.14 stanov Čl. 76
19
Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen podle schváleného jednacího řádu. Čl. 77 Předseda představenstva 1) Předseda představenstva je orgánem družstva. Jemu přísluší: a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu určeném ve stanovách c) organizuje činnost výborů domovních samospráv d) řídí běžnou činnost družstva v případě, že je zaměstnancem družstva. 2) Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu. 3) O žádosti členů družstva rozhoduje předseda nejdéle do třiceti dnů od jejich podání. 4) Uzavírá se členem nájemní smlouvu na přidělený družstevní byt (místnost nesloužící k bydlení) dohodu o zrušení nájemní smlouvy na družstevní byt (místnost nesloužící k bydlení) Čl. 78 Organizování práce představenstva V této činnosti předseda představenstva: a) svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání b) organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma. Čl. 79 Zastupování družstva ve společenství vlastníků 1) Ve společenství vlastníků jednotek, jehož je družstvo členem, zastupuje družstvo předseda družstva nebo předsedou družstva a dalším členem představenstva, pověřený zmocněnec. 2) Předseda nebo pověřený zmocněnec jedná a hlasuje ve společenství vlastníků jednotek v zájmu družstva, přičemž je povinen se při hlasování řídit příslušnými usneseními, směrnicemi nebo pokyny orgánů družstva, pokud byly vydány. Čl. 80 Kontrolní komise 1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva. 2) Kontrolní komise se vyjadřuje k roční účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva. 3) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat si u představenstva a aparátu družstva jakékoliv informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva. 4) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a o výsledku provedených kontrol předkládá představenstvu zprávy a vyžaduje zjednání nápravy. V případě potřeby navrhuje opatření k odstranění zjištěných nedostatků ke zlepšení činnosti družstva. 5) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. 6) Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů. Čl. 81 1) Kontrolní komise má 7 členů a 1 náhradníka. 20
2) Kontrolní komise se volí ze členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva ani členové výboru samosprávy a zaměstnanci družstva. 3) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise. 4) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech družstva je nezávislá. Čl. 82 1) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. 2) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen komise dle schváleného jednacího řádu. 3) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol. Čl. 83 Domovní samospráva 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti. 2) Jednotlivé družstevní domy, rodinné domky a nebytové prostory postavené podle samostatné projektové a rozpočtové dokumentace, jejichž výstavba byla samostatně financována, tvoří na sobě ekonomicky nezávislá střediska bytového hospodářství domovních samospráv. 3) Úkolem samosprávy je aktivizovat členy a umožňovat jim přímou účast na společenské a hospodářské činnosti družstva. 4) Orgány družstva, zajišťující činnost domovní samosprávy (dále jen samospráva) jsou: a) členská schůze samosprávy b) výbor samosprávy. Čl. 84 Členská schůze domovní samosprávy 1) Členská schůze domovní samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové družstva projednávají záležitosti v okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem hospodaření družstva. 2) Členská schůze samosprávy zejména: a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva b) projednává návrh na úhradu nákladů spojených s provozem bytů (nebytových prostor) c) projednává výsledky hospodaření jednotlivých hospodářských středisek včetně návrhu na rozdělení přebytku a úhrady schodku a ukládá výboru samosprávy úkoly k odstranění zjištěných nedostatků hospodaření d) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu, který sama určí (min. 3) e) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti f) volí delegáty a jejich náhradníky na shromáždění delegátů v počtu stanoveném shromážděním delegátů, v každé domovní samosprávě může být volen na shromáždění delegátů max. jeden vlastník jednotky. g) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce na shromáždění delegátů h) odvolává před uplynutím funkčního období členy výboru DS a delegáty na shromáždění delegátů, neplní-li řádně svou funkci a volí místo nich nové a předkládá návrhy na členy představenstva a kontrolní komise i) dává souhlas ke změně charakteru užívání společných částí domu a pronájmu nebytových prostor. j) schvaluje podání žádosti představenstvu na odchylný způsob úhrady oprav v bytě v souladu s čl. 41 stanov k) schvaluje zřízení zástavního práva pro získání úvěru nebo dotace pro konkrétní HS přičemž je třeba rozhodnutí většiny přítomných členů družstva dílčí členské schůze, složené z členů družstva, kteří jsou 21
3)
4)
5) 6)
7)
8)
9)
nájemci bytů nebo nebytového prostoru v nemovitosti, jíž se toto právo týká. Podmínkou přijetí takového rozhodnutí je předchozí písemný souhlas 2/3 členů družstva konkrétního HS, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodnutí týká. Pokud je předchozí písemný souhlas vydáván mimo jednání dílčí členské schůze, je nezbytné, aby pravost podpisu dotčeného člena družstva byla stvrzena před orgánem zákonem stanoveným k jeho ověření. Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou do roka. Členskou schůzi samosprávy je možno konat formou dílčích schůzí středisek bytového hospodářství, podle rozhodnutí výborů samosprávy. Výbor samosprávy musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to: a) jedna třetina všech členů samosprávy b) představenstvo družstva. Nevyhoví-li výbor samosprávy žádosti podle bodu 4a) do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo. Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy, v případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědomeni nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy. Členská schůze domovní samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy. V případě rozhodování dle čl. 84 odst. 2 písm. i) a j) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny v š e c h členů samosprávy (nebo HS). Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. Ustanovení tohoto odstavce neplatí při rozhodování podle článku 84, odst. 2, písm. i), j) a k) Hlasování na členské schůzi samosprávy je veřejné, pokud členská schůze samosprávy nerozhodne jinak. Čl. 85 Práva a povinnosti členů domovní samosprávy
1) Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem. 2) Člen, uživatel družstevního bytu a nebytového prostoru, které se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů. 3) Právo účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé - společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech uvedených v odst. 2 může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů společných členů na jedné z členských schůzí samosprávy. 4) Člen, který má v jednom a tomtéž družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů, má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem - společným členem, pouze jeden hlas. Pokud jeho členství samostatné a společné členství manželů, jehož je účastníkem, se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 1 a 2. 5) Zásada účasti člena (manželů - společných členů) na členských schůzích samospráv, jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená v odst. 1 - 4 platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv. Čl. 86 Výbor samosprávy 1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. 2) Výbor samosprávy má nejméně 3 členy, kteří se volí z členů samosprávy tak, aby nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.
22
3) Výbor samosprávy volí na ustanovující schůzi ze svého středu předsedu a podle potřeby též místopředsedu. 4) Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jedou za tři měsíce. O svolání výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru uvědomeni obvyklým způsobem nejméně tři pracovní dny předem. 5) Výbor samosprávy zejména: a) plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy b) ve spolupráci s HSD sleduje technický stav bytových objektů samosprávy a objednává přes HSD příslušnou údržbu a opravy c) stará se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí bytových objektů hospodářských středisek a o ochranu životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy d) dbá na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy e) zajišťuje bezztrátové hospodaření jednotlivých středisek bytového hospodářství. Kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na zajišťování služeb spojených s užíváním bytů. f) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání zdrojů na opravy a údržbu hospodářských středisek a předkládá představenstvu návrh na úhradu nákladů spojených s provozem domu. V domech, v nichž bydlí vlastníci jednotek, návrh na úhradu nákladů spojených s provozem společných částí domu však předkládá po projednání a souhlasu správce. Stanovisko správce k předloženému návrhu zajistí představenstvo. g) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření hospodářských středisek domovního hospodářství, s ročním vyúčtováním nájemného za užívání družstevních bytů a nebytových prostor a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu h) podává návrhy představenstvu na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své stanovisko i) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy j) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnost a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva k) vyjadřuje se ke smlouvám o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu jiné osobě (nečlenu družstva) nebo k uzavření podnájemní smlouvy a k žádosti o výměnu bytů l) může zřídit funkci domovníka s podmínkou, že pro předmětný objekt vytvoří finanční prostředky kalkulací nájemného pro úhradu nákladů spojených s touto funkcí. 6) Není-li zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného pracovníka. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži samosprávy. Čl. 87 Pomocné orgány 1) K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. 2) Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil. 3) Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je zřídil. 4) Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva. Čl. 88 Řízení běžné činnosti družstva 1) Předseda: a) pokud je předseda pracovníkem družstva, řídí jeho činnost v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovně-právních a ostatních obecně závazných právních předpisů b) pracovní poměr předsedy družstva vzniká volbou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce c) není-li předseda pracovníkem družstva, řídí běžnou činnost družstva ředitel, jehož činnost je vymezena OŘ - HSD. 2) Ředitel: a) je jmenován do funkce představenstvem družstva, jemuž je též odpovědný za činnost svou i činnost celé HSD
23
b) řídí a organizuje běžnou činnost hospodářské správy družstva, která je mimo obecně závazných předpisů vymezena: OŘ HSD vnitrodružstevními předpisy o odměňování zásadami hospodaření družstva dalšími vnitrodružstevními předpisy c) jedná za družstvo v rozsahu zmocnění daných mu představenstvem a interními předpisy d) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z usnesení představenstva e) je v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovně-právních a obecně závazných předpisů f) nemůže být členem kontrolní komise ani představenstva; účastní se jednání představenstva, pokud je pozván g) je odvoláván představenstvem, jemuž je též odpovědný za činnost svou a činnost celé HSD. 3) Vedoucí úseku (náměstci) jsou na základě návrhu předsedy družstva (pokud je v pracovním poměru), nebo ředitele jmenováni a odvoláváni představenstvem. 4) Pracovníci HSD jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze v případech stanovených OŘ HSD, popřípadě jiným vnitrodružstevním předpisem nebo úkony, k nimž při zastávané funkci obvykle dochází. Čl. 89 Jednací řády Podrobnosti o činnosti orgánů družstva, o svolávání jejich schůzí, o jejich usnášení a rozhodování, vyhotovování zápisů apod., jakož i podrobnosti o ustanovování a činnosti pomocných orgánů upravují jednací řády.
Část VII. HOSPODAŘENÍ DRUŽSTVA Čl. 90 Financování činnosti družstva 1) Družstvo hradí výdaje své činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, příp. z jiných zdrojů. 2) Družstvo k zajištění svého hospodaření vytváří příslušné fondy. 3) Hospodářský výsledek družstva se dělí na: a) Hospodářský výsledek bytových hospodářství – zisk (přebytek) nebo ztráta (schodek) se vypořádá podle rozhodnutí shromáždění delegátů. b) Hospodářský výsledek ostatního hospodaření - zisk nebo ztráta se vypořádá podle článku „Ostatní hospodářství“ (čl. 92). Čl. 91 Bytové hospodářství 1) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je středisko bytového hospodářství, které obvykle představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt (viz čl. 83, odst.2). Při převodech bytů do vlastnictví podle zákona č. 72/94 Sb. se bytové domy rozdělují na bytové a nebytové jednotky. Družstvo je tak vlastníkem nepřevedených jednotek v domě a spoluvlastníkem společných částí domu. 2) Činnost střediska bytového hospodářství se financuje z nájemného z bytů a nebytových prostor z úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním, z příspěvků vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů a z jiných zdrojů. 3) Zálohové platby nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu družstvo vyúčtuje v souladu s vnitrodružstevní směrnicí 4) Zálohové platby vlastníků bytů na provozní náklady spojené se správou domu a pozemku se vyúčtují na základě smlouvy o zajišťování správy společných částí domu. 24
Čl. 92 Ostatní hospodaření 1) Příjmy na úhradu nákladů ostatního hospodaření získává družstvo zejména z tržeb z realizace jeho výkonů, z příspěvků na správu, ze zápisného a jiných poplatků, příp. z dalších zdrojů. 2) Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska bytového hospodářství. 3) Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu. Zbylý zisk se použije podle rozhodnutí shromáždění delegátů přednostně na úhradu neuhrazené ztráty minulých let, pokud je tato vykazována, dále k povinným přídělům do nedělitelného fondu, k přídělům do dalších fondů nebo pro jiné účely. 4) Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění delegátů: a) z nerozděleného zisku minulých let z ostatního hospodaření b) z nedělitelného fondu c) z ostatních fondů družstva d) rozvržením na členy družstva podle schválení shromáždění delegátů na návrh představenstva e) kombinací výše uvedených způsobů. 5) Ztrátu z ostatního hospodaření lze podle rozhodnutí shromáždění delegátů převést na účet neuhrazená ztráta minulých let. Čl. 93 Základní kapitál 1) Základní kapitál tvoří souhrn základních členských vkladů, které členové splatili, nebo k jejichž splacení
se zavázali při vstupu do družstva (čl. 5, odst. 1). 2) Výše základního kapitálu nesmí klesnout pod částku 50 000 Kč. 3) Základní kapitál se zvyšuje, resp. snižuje přijetím nových členů, resp. skončením členství v družstvu.
Čl. 94 Fondy družstva 1) Vedle základního kapitálu vytváří družstvo jako vlastní zdroje krytí ostatní fondy, jejichž výčet, obsah a časové vymezení jsou uvedeny dále. 2) Družstvo vytváří: nedělitelný fond fond členských podílů fond družstevní výstavby fond bytového hospodářství sociální fond 3) Shromáždění delegátů může na návrh představenstva rozhodnout o vytvoření dalších fondů. 4) Tvorba a použití jednotlivých fondů se řídí: zvláštními předpisy vydanými státními orgány těmito stanovami vnitrodružstevními předpisy, které schvaluje představenstvo. Čl. 95 Nedělitelný fond 1) Nedělitelný fond tvoří družstvo povinně a jeho výše nesmí klesnout pod polovinu zapisovaného základního kapitálu. 2) Tvoří se příděly z ročního čistého zisku středisek ostatního hospodaření, a to nejméně ve výši 10 procent čistého zisku do doby než jeho výše dosáhne hranice zapisovaného základního kapitálu. Po jeho dosažení rozhodne o dalších přídělech a jejich výši shromáždění delegátů na návrh představenstva. 3) Nedělitelný fond se použije k pokrytí ztrát (schodků) středisek ostatního hospodaření popř. k dalším účelům, o nichž rozhodne shromáždění delegátů.
25
4) Po dobu existence družstva nelze zdroje nedělitelného fondu použít k rozdělení mezi členy družstva, ani se k němu nepřihlíží při výpočtu vypořádacího podílu člena. Čl. 96 Fond členských podílů 1) Fond členských podílů se tvoří z peněžního a nepeněžního plnění na členský podíl. 2) V případě převodu družstevního bytu do vlastnictví se zdroje fondu sníží o hodnoty členských podílů, které připadají na byty převáděné do vlastnictví dle zákona č. 72/94 Sb.. Vrácení členského podílu vlastníkům bytů nenáleží. 3) Fond se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství a uvnitř střediska podle jednotlivých členů. Čl. 97 Fond družstevní výstavby 1) Fond družstevní výstavby se tvoří z poskytnutých státních příspěvků na družstevní výstavbu, splátkami dlouhodobého úvěru na družstevní výstavbu, převodem z dlouhodobých záloh na opravy a pořízení dlouhodobého majetku, převodem z fondu bytového hospodářství nebo jinak podle rozhodnutí shromáždění delegátů. 2) Fond se používá jako zdroj krytí dlouhodobého hmotného majetku pořizovaného družstevní výstavbou. 3) Zdroje fondu družstevní výstavby se snižují při převodu družstevních bytů do vlastnictví člena – nájemce podle platných předpisů. 4) Fond družstevní výstavby se eviduje podle jednotlivých hospodářských středisek (bytových objektů). Čl. 98 Fond bytového hospodářství 1) Fond bytového hospodářství se tvoří z přebytku hospodaření středisek bytového hospodářství. 2) Fond se používá k úhradě ztráty střediska bytového hospodářství, příp. střediska ostatního hospodaření a k financování výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého majetku při současném převodu na fond družstevní výstavby. Fond se dále snižuje při vypořádání vlastníka jednotky podle § 24 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů. 3) Fond bytového hospodářství se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.
Čl. 99 Vnitrodružstevní půjčky Půjčky mohou být poskytnuty podle finanční možnosti družstva, po schválení představenstva, střediskům bytového hospodářství, které nemají finanční prostředky na nutné opravy. Pravidla pro poskytování a čerpání vnitrodružstevních půjček se řídí vnitrodružstevní směrnicí schválenou představenstvem. Čl. 100 Sociální fond 1) Sociální fond se tvoří ze zisku ostatního hospodaření družstva podle rozhodnutí shromáždění delegátů. 2) Použití a rozdělení sociálního fondu je v pravomoci vedení HSD.
Část VIII. ZRUŠENÍ A LIKVIDACE DRUŽSTVA
26
Čl. 101 1) Družstvo se zrušuje: a) usnesením shromáždění delegátů b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku c) rozhodnutím soudu. 2) Rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení se osvědčuje notářským zápisem. 3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Čl. 102 Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se jmění družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se vezme zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů. Čl. 103 1) Při splynutí družstev přechází jmění a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku. 2) Při sloučení družstva s jiným družstvem jmění slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku. 3) Při rozdělení družstva přechází jmění družstva a členství na družstvo vzniklé rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku. 4) V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím nebo družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno se provede rovněž k témuž dni. Čl. 104 1) Soud může na návrh státního orgánu, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže: a) počet členů družstva klesl pod pět členů b) souhrn členských vkladů klesl pod částku 50.000 Kč c) uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat shromáždění delegátů a nebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost d) družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond e) družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon. 2) Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. Čl. 105 Likvidace družstva 1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace, likvidátory jmenuje shromáždění delegátů. 2) Likvidátoři jsou povinni vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání předložen každému členu družstva. 3) Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního členského vkladu, členského podílu, popř. zálohy na členský podíl a majetková účast člena na podnikání družstva.
27
4) Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců a nebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen. 5) Při likvidaci družstva se použijí přiměřeně příslužná ustanovení obchodního zákoníku. Část IX. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 106 1) Rozhodnutí orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva se oznamují těmto členům nebo orgánům. 2) Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí. 3) Zavčas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. 4) O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy neurčují jinak. 5) O odvolání proti rozhodnutí předsedy představenstva rozhoduje představenstvo, jehož rozhodnutí je konečné. 6) Představenstvo popř. předseda může rozhodnout o odvolání sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví. Čl. 107 Podněty členů O podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem. Čl. 108 Doručování 1) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla držitelem poštovní licence nebo osobně prostřednictvím pověřeného člena družstva v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen. Doručování písemnosti držitelem poštovní licence se provádí na poslední adresu, kterou člen družstva oznámil. 2) Doručení písemnosti doporučeným dopisem s doručenkou a poznámkou „do vlastních rukou“ je nutné pouze v případech určených těmito stanovami. 3) Nebyl-li člen družstva, jemuž byla doručovaná písemnost formou doporučené zásilky určena zastižen, doručovatel uloží písemnost v místě příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem uvědomí. Písemnost se uloží po dobu 10, slovy deseti dnů. Počátek doby uložení musí být na zásilce vyznačen. Není-li písemnost v době uvedené v uvědomění vyzvednuta, vrátí ji držitel poštovní licence družstvu jako nedoručitelnou. 4) Povinnost družstva doručit písemnost jako doporučenou zásilku určenou „do vlastních rukou“ je splněna, jakmile držitel poštovní licence zásilku doručil nebo jakmile ji družstvu z poslední známé adresy člena vrátil jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo zaměstnancem družstva a člen její převzetí svým podpisem potvrdí. 5) Účinky doručení písemnosti určené „do vlastních rukou“ nastanou: a) při doručení písemnosti funkcionářem nebo zaměstnancem družstva, jakmile člen její převzetí písemně svým podpisem potvrdí b) při doručení držitelem poštovní licence, jakmile držitel poštovní licence písemnost určenou „do vlastních rukou“ doručí. 6) Účinky doručení písemnosti doručované držitelem poštovní licence nastanou dnem doručení, dnem uplynutí odběrní lhůty uvedené v uvědomění o uložení písemnosti, když člen družstva jemuž byla určena svým jednáním nebo opomenutím přijetí písemnosti zmařil, jakož i dnem, kdy člen družstva přijetí 28
písemnosti určené „do vlastních rulou“ odmítl. Při doručení písemnosti určené „do vlastních rukou“ funkcionářem nebo zaměstnancem družstva nastanou účinky doručení dnem, kdy člen družstva přijetí písemnosti svým podpisem potvrdil, jakož i dnem, kdy člen družstva přijetí takové písemnosti odmítl. Odmítnutí přijetí písemnosti v tomto případě musí být deklarováno poznámkou na písemnosti a podpisem doručujícího funkcionáře nebo zaměstnance družstva, jakož i podpisem další osoby, která byla přítomna odmítnutí přijetí písemnosti. Čl. 109 Počítání času 1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. 2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. 3) Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnost za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní. 4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. 5) Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu. 6) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok a v případě zmeškání lhůty k úhradě základního členského vkladu. Část X. ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU PŘÍ SOUČASNÉM VLASTNICTVÍ BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU) Čl. 110 1) Vlastníci jednotek, kteří jsou členy družstva, mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové družstva s výjimkou těch, které jsou uvedeny v ustanovení čl. 12 odst. 1, písm. e) a odst. 2 stanov. 2) Pokud stanovy upravují povinnosti platit nájemné za užívání družstevního bytu (nebytového prostoru) rozumí se tím, u člena - vlastníka povinnost hradit náklady na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu, včetně záloh na náklady za poskytování služeb spojených s užíváním bytu. Čl. 111 1) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena zejména z čl. 12 a 13 je člen - vlastník jednotky povinen v souladu s § 13 a 14 zákona 72/94 Sb.: a) počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách, při nájmu bytu nebo jeho části a při jiném nakládání s bytem nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických popř. spoluužívacích práv b) udržovat byt (nebytový prostor) na svůj náklad ve stavu způsobilém řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou údržbu a opravy c) odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech nebo zařízení domu, způsobil sám nebo ti, kteří s ním byt užívají d) zdržet se provádění úpravy bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhledem domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechnika, STA apod.). Současně je vlastník bytu povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků. Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena. e) umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů popř. domu jako celku. 29
2) Vlastník jednotky má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech a zařízení domu prostřednictvím správce dle § 9 zákona 72/94 Sb.. Čl. 112 1) Další práva a povinnosti vlastníka jednotky a družstva při zabezpečování správy a provozu domu, související s vlastnictvím jednotky a spoluvlastnictvím společných částí zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převedení družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví a smlouvou o zajišťování správy společných částí domu. 2) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu a to dle zásad stanovených shromážděním delegátů. 3) V případě, že člen - vlastník svůj byt (nebytový prostor) pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností vůči družstvu, které pro něho vyplývají za stanov a ze smlouvy o převedení vlastnictví družstevního bytu (nebytového prostoru). 4) V případě převodu vlastnictví popř. při uzavření nájemní smlouvy je člen - vlastník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně družstvu. Část XI. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 113 Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov. Čl. 114 O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov. Čl. 115 1) Dosavadní stanovy družstva se zrušují. 2) Tyto stanovy byly schváleny shromážděním delegátů za přítomnosti státního notáře dne 29. června 2006. 3) Nabytím účinnosti těchto stanov pozbývají platnost vnitrodružstevní normy, které jsou v rozporu se zásadami těchto stanov. 4) Záležitosti neupravené těmito stanovami se řídí občanským a obchodním zákoníkem.
V Chomutově dne 29. června 2006
Josef T v r d ý v.r.
Ing. Radek J e l í n e k v.r.
předseda představenstva
místopředseda představenstva
30
