Stanovištní nároky nìkterých ohro ených a vzácných rostlin rašeliniš Tøeboòska

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: 279–299, 2005

279

Stanovištní nároky nìkterých ohroených a vzácných rostlin rašeliniš Tøeboòska Environmental factors of some endangered and rare plants in Tøeboò’s mires Jana N a v r á t i l o v á 1, 2) & Josef N a v r á t i l 3) 1)

Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnì, Kotláøská 2, 611 37 Brno; e-mail: [email protected] 2) Úsek ekologie rostlin BÚ AV ÈR Tøeboò, Dukelská 135, 379 82 Tøeboò 3) Zemìdìlská fakulta Jihoèeské univerzity v Èeských Budìjovicích (KCR), Vanèurova 2904, 390 01 Tábor; e-mail: [email protected]

Abstract The importance of selected environmental factors for endangered and rare vascular plants and bryophytes were studied in non-forested mire vegetation on fishpond edges and spring fens in the Tøeboò basin during the year 2004. The total of 28 endangered and rare vascular plants and 10 species of endangered and rare bryophytes were detected in 30 plots (16 m2 each) at 15 localities. Content of Ca2+ and Mg2+ and pH determined the species richness. High amounts of nutrients were detected in the plots periodically flooded by fishpond water and on the plots where the fen vegetation has been replaced by grasses and tall sedges. K e y w o r d s : Fen, ion concentration, rare and endangered plants, Tøeboò region N o m e n k l a t u r a : Kubát et al. (2002), Kuèera & Váòa (2003), Moravec (1998)

Úvod Na Tøeboòsku byl v posledních tøiceti letech zaznamenán významný úbytek poètu druhù rostlin vázaných pøevánì na extenzivnì vyuívaná a ivinami chudá stanovištì pøechodových rašeliniš, napø. Andromeda polifolia, Drosera anglica, D. intermedia, Hamatocaulis vernicosus, Parnassia palustris, Rhynchospora alba, R. fusca, Scheuchzeria palustris, Trichophorum alpinum, Utricularia intermedia, U. minor a U. ochroleuca (Rybníèek 1984). Na druhové sloení rašeliništní vegetace má podstatný vliv pøedevším pH, výška hladiny podzemní vody a její kolísání, konduktivita a redoxnì-oxidaèní podmínky. Na velké prostorové škále podmiòuje diverzitu nenarušených slatiniš reakce prostøedí kombinovaná s koncentracemi hlavních kationù: Ca2+ a Mg2+ (Hájková & Hájek 2003). Øada studií vìnovaných této problematice potvrzuje také význam pøístupnosti ivin (Malmer 1986, Bragazza & Gerdol 1999, 2002, Vitt 2000, Succov et al. 2001; Hájek et al. 2002),

280

Navrátilová & Navrátil: Stanovištní nároky rostlin rašeliniš Tøeboòska

Veselí n. Lu.

11

Jindøichùv Hradec

8

13 12

15

nice Lu

Lomnice n. Lu.

Ne

á rk a

3 7 Lišov

1

10

14

4 6 5 Chlum u Tø.

Borovany 9

Str op

ni c e

Suchdol n. Lu. 0

Rakousko

Tøeboò 2

/ 5

10 km

Obr. 1. – Orientaèní mapka studovaného území. Lokalizace studovaných mokøadù je znázornìna body. Fig. 1. – Map of the study area. Circles indicate the wetlands surveyed.

zejména obohacení lokalit dusíkem a fosforem (Labaugh 1986, Beltman & Rouwenhorst 1991, Kooijman 1993a, 1993b). Chemismus vody nejvíce ovlivòuje sloení mechového patra spoleèenstev. Souvisí to se skuteèností, e mechorosty pøijímají kationty a anionty víceménì pasivnì celým povrchem tìla a tedy citlivì reagují na zmìny chemismu jejich vnitøního prostøedí (Proctor 1982, Andrus 1986). Studované území je vymezeno geomorfologicky, jako Tøeboòská pánev. Prùmìrná nadmoøská výška je 450 m n. m. Pùdotvorným substrátem jsou køídové, oligocénní a miocénní sedimenty, jen na lokalitì u Matenského rybníka vyvøelé horniny krystalinika (Èech 1964). Prùmìrná roèní teplota je 7 °C, prùmìrné roèní sráky dosahují 650–700 mm (Chábera et al. 1985). Cílem práce je získání poznatkù o vztazích mezi výskytem vzácných a ohroených druhù rostlin k hodnotám mìøených faktorù prostøedí, v prvé øadì pH, konduktivity, výšky hladiny vody a obsahu ivin a pokusit se objasnit pøíèinu mizení vzácných druhù a jejich monou ochranu.

Metodika Výbìr trvalých ploch Na základì plošného prùzkumu rašeliniš Tøeboòska uskuteènìného v letech 2002 a 2003 byly pro sledování stanovištních pomìrù vybrány lokality zahrnující vìtšinu hlavních typù nelesní rašeliništní vegetace oblasti. Zámìrnì byla vybírána místa s dobøe zachovalou i narušenou vegetací, místa s výskytem


281

ohroených a vzácných druhù i místa, kde jejich výskyt nebyl v posledních letech ovìøen. Zaloeno a sledováno bylo, v prùbìhu vegetaèní sezóny 2004, 30 trvalých ploch na 15 lokalitách (obr. 1, tab. 1): 1. JV bøeh Pøíbrazského rybníka (Pøíbraz): lokalita zmiòovaná jako nalezištì druhù Rhynchospora fusca a R. alba (Rybníèek 1970), oba tyto druhy nebyly ji v souèasné dobì na lokalitì pozorovány [R. fusca od roku 1981 kdy výskyt naposledy ovìøil J. Albrecht (Chán 1999) a R. alba od roku 2001 (Navrátilová 2003)]. Lokalita je v souèasné dobì dosti eutrofizovaná a po vìtšinu vegetaèní sezóny pøeplavená eutrofní vodou rybníka. Rašeliništní vegetace ustupuje hloubìji do lesa a na jejím pùvodním místì se vyvíjí porosty Carex elata, C. lasiocarpa a Utricularia intermedia. 2. JZ bøeh rybníka Svìt (Tøeboò): pøechodové rašeliništì na bøehu rybníka, od rybnièní vody izolované pásem vysokých ostøic. Chemismus vody byl sledován na dvou plochách: (a) v okrajové èásti rašeliništì s vegetací as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati s náznakem pøechodu do vegetace vysokých ostøic a (b) v centrální èásti rašeliništì s vegetací sv. Eriophorion gracilis as. Agrostio caninae-Caricetum diandrae. 3. J bøeh rybníka Velká Lásenice pod Blatskou hrází (Strá nad Neárkou, Dolní Lhota): rašelinný okraj rybníka; pro studium vodního reimu byly vybrány dvì rozdílné plochy, první (a) silnì ovlivnìná rybnièní vodou v zátoce rybníka s vegetací rašelinících vysokých ostøic a druhá (b) izolovaná od pøímého vlivu rybnièní vody na pøilehlé nekosené rašelinné louce s degradovanou vegetací sv. Caricion fuscae, zarùstající Molinia caerulea, Carex lasiocarpa a Frangula alnus. 4. V bøeh rybníka Staré jezero (Lutová): plochy jsou umístìny v minerotrofním rašeliništi na bøehu rybníka: (a) ve vegetaci sv. Sphagno-Utricularion, (b) a (c) v porostech sv. Eriophorion gracilis a (d) v druhovì chudé vegetaci sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis. 5. JV bøeh rybníka Velká Kukla (Lutová): kyselé rašeliništì pøecházející do rašelinného lesa. Pro studium chemismu byly vybrány plochy (a) a (b) ve vegetaci sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis a (c) v pøíbøení vegetaci rašelinících vysokých ostøic. 6. J bøeh rybníka Vizír (Lutová): pøechodové rašeliništì plynule pøecházející do rybníka. Dvì sledované plochy (a) a (b) byly zaloeny ve spoleèenstvu sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis a jedna (c) Sphagno-Utricularion. 7. SV bøeh rybníka Starý Vdovec (Stará Hlína): Pøechodové rašeliništì pøi bøehu rybníka, v jarním období ovlivnìné pøeplavením rybnièní vodou, v letním po vyschnutí znaènì destruováno vysokou zvìøí. Sledována byla vegetace (a) i (b) sv. Sphagno-Utricularion èásteènì pøecházející ve vegetaci sv. Rhynchosporion albae. 8. PP Matenský rybník (Matná): rašeliništì pøecházející do rašelinných luk. Sledovány byly dvì plochy (a) první s vysokou hladinou vody, pøedstavující pøechodný typ vegetace mezi vysokými ostøicemi a minerotrofním rašeliništìm, druhá (b) v porostech smìøujícím k luèní vegetaci sv. Caricion fuscae. 9. PP emlièka (Hluboká u Borovan): zde bylo studováno pøíbøení kyselé rašeliništì s porosty sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis (b), a také blízké minerotrofní prameništì (a) s vegetací sv. Caricion demissae. 10. PR V Rájích (Spolí): minerálnì bohaté prameništì s vegetací sv. Caricion demissae. 11. PP Hliníø (Ponìdráka): pøechodové rašeliništì na bøehu stejnojmenného rybníka. Voda byla odebírána (a) ve vegetaci s Carex limosa pøeplavované vodou rybníka a z pøilehlého rašeliništì s vegetací sv. Rhynchosporion albae (b). 12. PR Rašeliništì Hovízna (Ponìdráka): minerotrofní prameništì zarùstající náletovými døevinami. 13. NPR Ruda (Horusice): obì sledované plochy (a) a (b) se nacházejí v severní, v minulosti tìené èásti rašeliništì ve vegetaci blízké sv. Eriophorion gracilis. 14. JV bøeh rybníka Nový Hospodáø (Lutová): rašeliništì pøecházející do rašelinného lesa. Sloení vody bylo sledováno na dvou plochách: (a) ve vegetaci s Carex limosa a (b) ve vegetaci sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis.

282 3.5


vC

Fe TP vpH

PO4

vMg vK vCa

vhv

vNH4

K

Mg

vPO4

NH4

pH

NO3 konduktivita

vNO3

Ca

-0.5

SO4 hladina vody

-1.0

4.0 Poèet druhù ve snímku / Number of species in relevé 1–5

21 – 25

6 – 10

26 – 30

11 – 15

31 – 35

16 – 20

36 a více / and more

Obr. 2. – Vztah druhové bohatosti snímkù k mìøeným stanovištním faktorùm znázornìný pomocí ordinaèního diagramu DCA (pozice snímkù s pasivním proloením dat o prostøedí. Eigenvalue 1. osa = 0.464, Eigenvalue 2. osa = 0.326. První dvì osy vysvìtlují 21,3 % vysvìtlitelné variability v druhovém sloení, 22 % z této variability je moné vysvìtlit zobrazenými faktory prostøedí). Druhová bohatost jednotlivých snímkù je v diagramu znázornìna velikostí koleèek. Mediány hodnot namìøených faktorù prostøedí jsou v diagramu znázornìny plnými šipkami (TP = celkový fosfor), pøerušované šipky znázoròují rozkolísanost jednotlivých mìøených faktorù prostøedí, jako ukazatel míry kolísání jednotlivých faktorù prostøedí byl pouit koeficient variance (vhv = koeficient variance pro charakterizování kolísání vodní hladiny, vC = koeficient variance konduktivity, analogicky i pro ostatní zobrazené promìnné). Fig. 2. – Relationship between species richness and measured environmental variables visualised by a simple DCA ordination plot of samples with the environmental variables passively projected onto the ordination (Eigenvalue 1st axis = 0.464, Eigenvalue 2nd axis = 0.326). The first two axis explain 21.3 % of variability in the species data, 22 % of that variability can be explained by the projected environmental factors. The size of the symbols corresponds to species richness (number of species per relevé). Full arrows represent the medians of measured environmental variables, dashed arrows represent the fluctuation of measured variables. As indicators the coefficient of variance were used. (hladina vody = water-table depth, konduktivita = conductivity, TP = total phosphor; vhv = coefficient of variance for water-table depth, vC = coefficient of variance for conductivity; the same for others projected variables).


283

15. PR Dvoøištì : Sledována byla plocha s vegetací sv. Rhynchosporion albae v rozsáhlém pøechodovém rašeliništi na bøehu rybníka Dvoøištì. Sbìr vegetaèních a fyzikálnì chemických dat Ètyøikrát za sezónu 2004 bylo na všech tøiceti plochách provedeno mìøení výšky hladiny vody a mìøení pH a konduktivity pøenosnými pøístroji (pH 114, CM 113; Snail Instruments). První odbìr byl proveden na zaèátku vegetaèní sezóny (11. dubna), dva v prùbìhu vegetaèní sezóny (1. èervna a 5. srpna) a poslední na konci vegetaèní sezóny (28. záøí). Ve stejné dobì byly provedeny odbìry vody pro analýzy. Rozbory vody byly uskuteènìny v laboratoøi Úseku ekologie rostlin BÚ AV ÈR v Tøeboni a na JU v Èeských Budìjovicích. Stanovovány byly rozpuštìné látky ve vodì (støední velikost pórù u pouitého filtru byla 1,2 ìm). Anionty byly stanoveny po chemické reakci spektrofotometricky na prùtokovém analyzátoru FIA (Tecator, Švédsko). N-NH4+ byl stanoven v zásaditém prostøedí jako plynný NH3 po reakci s acidobazickým indikátorem na bázi HI; N-NO3- byl nejprve redukován v kadmiovém sloupci na dusitany a následnì stanoven po reakci se sulfanilamiden a kopulaci s NED; orthofosforeènany (PO34 ) byly stanoveny po reakci s molybdenanem amonným v kyselém prostøedí redukcí SnCl2; celkový P byl stanoven stejnì jako orthofosforeènany po pøedchozí mineralizaci kyselinou chloristou a hydrolýze nerozpuštìných pyrofosfátù za zvýšené teploty; SO24 byly stanoveny metodou methylthymolové modøi v alkalickém prostøedí. Kationty byly stanoveny metodou atomové absorpèní spektrofotometrie na pøístroji SectrAA 640 (Varian Techtron, Austrálie) plamenovou technikou. K+, Mg2+ a Fe3+ v plameni acetylén-vzduch, Ca2+ v plameni N2O-acetylén. Souèasnì s odbìry vody bylo na všech trvalých plochách metodou fytocenologických snímkù sledováno sloení vegetace (Westhoff & van der Maarel 1973). Plocha fytocenologických snímkù byla ve všech pøípadech stejná (16 m2). Na této ploše byly zapsány všechny cévnaté rostliny a mechorosty (primární fytocenologická data jsou k dispozici v práci Navrátilová & Navrátil 2005a). Celkový poèet druhù na ploše byl pouit jako ukazatel druhové bohatosti plochy (tab. 1). Zpracování dat Pro znázornìní vztahù mezi jednotlivými pozorovanými spoleèenstvy a mìøenými faktory prostøedí byla uita nepøímá gradientová analýza DCA (Detrended correspondence analysis) s pasivním proloením environmentálních dat v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 1998). Procentická data o pokryvnosti druhù ve snímcích byla logaritmicky transformována. Ze ètyøech opakovaných mìøení faktorù prostøedí byl pro analýzu pouit vzhledem k velké rozkolísanosti nìkterých parametrù medián hodnot. Pro vyjádøení rozkolísanosti faktorù prostøedí na jednotlivých plochách byl pouit koeficient variance. V terénu byla vìnována zvýšená pozornost ohroeným druhùm rostlin. Na jednotlivých plochách byla zapsána èetnost zjištìného ohroeného nebo vzácného druhu a byl zhodnocen stav jeho populace na lokalitì ve stupnici – ojedinìle, vzácnì, roztroušenì, hojnì. Vliv chemismu podzemní vody byl posuzován pro ohroené a vzácné druhy, které se vyskytovaly ve ètvercové ploše o rozloze 16 m2 se støedem v místì odebírání vzorkù vody. Kategorie ohroení byly pøevzaty z Èerného a èerveného seznamu cévnatých rostlin Èeské republiky (Procházka 2001) a Seznamu a Èerveného seznamu mechorostù Èeské republiky (Kuèera & Váòa 2003). U sledovaných druhù byly doplnìny lokality výskytu na Tøeboòsku, kde byl druh autory nalezen v letech 2002–2005.

Výsledky a diskuse Vztah mezi druhovou bohatostí studované vegetace a mìøenými faktory prostøedí je znázornìn v ordinaèním diagramu (obr. 2). První ordinaèní osa zde výraznì koreluje s gradientem druhové bohatosti. Druhovì nejbohatší snímky se nacházejí v pravé èásti diagramu. Stejným

284 5


Sphfal Junfil

Sphpap Carlim

Carros

Cardia Sphcus Carnig Carcho Juneff Mentri Sphter Drorot Sphsub Equflu Utrmin Carcan Vacoxy PotpalMolcae Helbla Erigra Cardav Dreexa Phraus Calcan SphinuCalstr Droang Trialp Lysthy Sphwar Lysvul Drecos Sphfle Sphpla Sphcon Homnit Parpal Iripse Cardio Carela Utraus Sphsub Drever Calcus Erilat Pinvul Eriang Agrcan Glyflu Sphpal Carlas Rhyalb Droint Nymcan Lyceur

Polcom Utroch

Junbul Utrint

-2

Sphden

-1

5

Obr. 3. – Pozice druhù vyjadøující stejné gradienty jako Obr. 2 (výsledek stejné DCA). Z obrázku je patrné jaké druhy se vyskytují v druhovì bohatých spoleèenstvech prameniš (pravá èást diagramu) a jaké v druhovì chudé rašeliništní vegetaci (levá èást diagramu). Analogicky mùe být posuzována pozice druhù k jednotlivým mìøeným faktorùm prostøedí (napø. výška hladiny podzemní vody na Obr. 2 roste smìrem dolù v diagramu, take druhy vyskytující se ve spodní èásti Obr. 3. se vyskytují na stanovištích s vyšší hladinou podzemní vody....). (Vysvìtlivky ke zkráceným názvùm druhù: Agrcan = Agrostis canina, Calcan = Calamagrostis canescens, Calcus = Calliergonella cuspidata, Calstr = Calliergon stramineum, Carcan = Carex canescens, Cardav = Carex davalliana, Cardia = Carex diandra, Cardio = Carex dioica, Carela = Carex elata, Carcho = Carex chordorrhiza, Carlas = Carex lasiocarpa, Carlim = Carex limosa, Carnig = Carex nigra, Carros = Carex rostrata, Drecos = Scorpidium cossonii, Dreexa = Warnstorfia exannulata, Drever = Hamatocaulis vernicosus, Droang = Drosera anglica, Droint = Drosera intermedia, Drorot = Drosera rotundifolia, Equflu = Equisetum fluviatile, Eriang = Eriophorum angustifolium, Erigra = Eriophorum gracile, Erilat = Eriophorum latifolium, Glyflu = Glyceria fluitans, Helbla = Helodium blandowii, Homnit = Tomenthypnum nitens, Iripse = Iris pseudacorus, Junbul = Juncus bulbosus, Juneff = Juncus effusus, Junfil = Juncus filiformis, Lyceur = Lycopus europaeus, Lysthy = Lysimachia thyrsiflora, Lysvul = Lysimachia vulgaris, Mentri = Menyanthes trifoliata, Molcae = Molinia caerulea, Nymcan = Nymphaea candida, Parpal = Parnassia palustris, Phraus = Phragmites australis, Pinvul = Pinguicula vulgaris, Polcom = Polytrichum commune, Potpal = Potentilla palustris, Rhyalb = Rhynchospora alba, Sphcon = Sphagnum contortum, Sphcus = Sphagnum cuspidatum, Sphden = Sphagnum denticulatum, Sphfal = Sphagnum fallax, Sphfle = Sphagnum flexuosum, Sphinu = Sphagnum inundatum, Sphpal = Sphagnum palustre, Sphpap = Sphagnum papillosum, Sphpla = Sphagnum platyphyllum, Sphsub = Sphagnum subsecundum, Sphsubn = Sphagnum subnitens, Sphter = Sphagnum teres, Sphwar = Sphagnum warnstorfii, Trialp = Trichophorum alpinum, Utraus = Utricularia australis, Utrint = Utricularia intermedia, Utrmin = Utricularia minor, Utroch = Utricularia ochroleuca, Vacoxy = Oxycoccus palustris).


285

smìrem se zvyšuje i pH, konduktivita a obsah hlavních bází (K+, Ca2+, Mg2+) ve vodì. Z dalšího obrázku (obr. 3) je patrné jaké druhy takováto stanovištì preferují. Najdeme zde druhy bohatých slatiništních prameniš, napø. Trichophorum alpinum, Carex dioica, Pinguicula vulgaris, Carex davalliana, Eriophorum latifolium, Juncus alpinoarticulatus, Drosera anglica, v mechovém patøe pak Sphagnum contortum, S. warnstorfii, S. palustre a Scorpidium cossonnii. Všechny uvedené druhy se vyskytovaly na místech se zvýšenou koncentrací bází, hlavnì Ca2+a Mg2+ (tab. 2). Naproti tomu druhy vyskytující se v levé èásti grafu (Sphagnum fallax, S. papillosum, S. denticulatum, Polytrichum commune, Utricularia ochroleuca, Carex limosa a Oxycoccus palustris), v druhovì chudých spoleèenstvech, mìly a na nìkolik výjimek hodnoty bází na stanovištích velmi nízké. Výjimeènì se chovají druhy z dolní èásti diagramu, kde jsou hodnoty Ca2+ stále ještì zvýšené. Najdeme zde rostliny vyskytující se v tìsném kontaktu s rybnièní vodou, tedy na stanovištích zásadnì ovlivnìných rybnièním hospodaøením. Zde se projevuje vliv vápnìní a následného posunu základního chemismu vod k vápenato-hydrogenuhlièitanovému typu. Vliv výšky hladiny vody je patrný z rozloení druhù podél druhé ordinaèní osy, ve spodní èásti diagramu najdeme rostliny pøeplavovaných stanoviš, napøíklad Utricularia intermedia, Nymphaea candida, Juncus bulbosus, Rhynchospora alba a Lycopus europaeus, v horní èásti naopak druhy rozsáhlejších rašeliniš neovlivnìných pøímo rybnièní vodou napø. Sphagnum papillosum, S. fallax, Juncus filiformis, Carex chordorrhiza nebo C. diandra. Zajímavé je i rozloení druhù podél gradientù hlavních ivin. Zatímco hodnoty N-NO3-, fosforeènanù, celkového fosforu i draslíku se zvyšují smìrem k druhovì bohaté vegetaci, hodnoty N-NH4+ rostou opaèným smìrem. Kladná korelace mezi obsahem hlavních ivin (krom N-NH4+) na stanovištích a druhovou bohatostí mùe být dána tím, e byla primárnì studována ivinami chudá stanovištì, tedy iviny zde mohou pùsobit jako limitující faktor. Znamená to i to, e pokud bychom se pohybovali dále po zvyšujícím se gradientu ivin (napøíklad k vysoko produkèním luèním spoleèenstvùm) druhová bohatost by prudce klesala. Dùkazem mohou být nejvyšší namìøené hodnoty nitrátového dusíku a fosfátu u luèních prameniš, která v souèasné dobì zarùstají druhy nároènìjšími na iviny napø. Molinia caerulea, Calamagrostis canescens, C. epigejos, Carex lasiocarpa, nebo nálety døevin (Frangula alnus, Betula pendula, Salix cinerea a S. aurita). Pøevaha amoniakálních forem dusíku v druhovì chudé vegetaci rašeliniš mùe být dùsledkem sloitých chemických procesù v kyselých vodách. N-NH4+ zde vzniká rozkladem odumøelé rostlinné hmoty i rozkladem huminových kyselin za anaerobních podmínek a vzhledem k acidobazické rovnováze N-NH4+ zùstává za takovýchto podmínek stabilnìjší ne dusiènanové formy N (Pitter 1999). Obsah síranù se zvyšuje se zvyšující se hladinou vody, nejvyšší je u ploch pøeplavovaných rybnièní vodou co by mohlo souviset s eutrofizací. Obsah eleza Fig. 3. – Species scores on the same gradients as in Fig. 2 (result of the same DCA). Species of spring fens are situated in the right part of the ordination space and species of poor fens in the left part. In the same way the relationship between species and measured environmental factors could be described (e.g. water table depth increases in Fig. 2 downwards, i.e. the species in Fig. 3 in the lower part are present at sites with a higher water table depth, etc.).

286


souvisí s minerálním podloím stanoviš. Zvýšený obsah eleza je èasto patrný rezavým zákalem na povrchu prameništních tùnìk. Z obr. 2 je rovnì patrná rozkolísanost sledovaných faktorù prostøedí studovaných stanoviš. Hladina vody i její chemické sloení nejvýraznìji kolísá v druhovì chudých typech vegetace (levá èást diagramu, smìøují sem šipky koeficientù variance znázoròující rozkolísanost mìøených faktorù), naproti tomu druhovì bohatá prameništì v pravé èásti grafu se jeví jako velmi stabilní z hlediska sezónního kolísání faktorù prostøedí. Stejné výsledky vykazují i mìøení na rùzných typech rašeliniš v Západních Karpatech (Hájková & Hájek 2003). Tím mùe být, vedle obecné teorie o vyšší druhové diverzitì bazických stanoviš ve støední Evropì (Chytrý et al. 2003), vysvìtlena jejich druhová bohatost. Faktory prostøedí (hladina vody, pH a konduktivita vody, obsah hlavních bází a ivin ve vodì) jsou na stanovištích druhovì bohatých prameniš stabilní a tedy rostliny netrpí jejich promìnlivostí. Opaèná situace nastává v silnì kolísajícím prostøedí kyselých rašeliniš. Zde dochází bìhem vegetaèní sezóny k velkým rozdílùm v pH, konduktivitì i chemickém sloení vody, v prostøedí tøeboòských rybnièních rašeliniš i k výraznému kolísání vodní hladiny (Navrátilová & Navrátil 2005b), a v tomto mìnícím se prostøedí se dlouhodobì udrí pouze malý poèet druhù specializovaných právì na tyto mìnící se podmínky. Pøíkladem mùe být druhovì chudá vegetace s Utricularia intermedia adaptovaná na stanovištì s kolísající hladinou vody. Tato vegetace je velmi konkurenènì slabá a pøi absenci kolísání pøerùstá v jiný vegetaèní typ (rákosiny nebo traviny). Pøehled zjištìných vzácných druhù Mechorosty Hamatocaulis vernicosus: VU Lokality: 4b roztroušenì, 4c roztroušenì, 8a vzácnì (všechny 2004). Chemismus: zjištìné lokality se øadí ke stanovištím s velmi nízkým obsahem ivin, niším obsahem bází a vysoko poloenou hladinou vody, která na jaøe vystupuje nad povrch. Jde o druh celoevropsky chránìný, konkurenènì velmi slabý, který se vyskytuje vzácnì na minerotrofních rašeliništích. Na Tøeboòsku byl zaznamenán vzácnì také na JZ bøehu rybníka Svìt u Tøebonì (2004, mimo studované plochy). Helodium blandowii: EN Lokality: 13a vzácnì (2004). Chemismus: na lokalitì byla zjištìna vysoká konduktivita, vysoké pH, vysoký obsah K+, Ca2+, Mg2+ a vysoká hladina vody. Ovšem druh Helodium blandowii zde rostl výhradnì nad úrovní nejvýše poloené hladiny vody na bultech. Jedná se o velmi vzácný mechorost vázaný na bázemi minerálnì bohatší stanovištì. Na Tøeboòsku se vyskytuje pouze na uvedené lokalitì, v severní èásti NPR Ruda lze jeho výskyt oznaèit za roztroušený. Scorpidium cossonii: LR-nt Lokality: 9a hojnì, 10 hojnì (obì 2004).


287

Chemismus: vysoká konduktivita (okolo 340 ìS/cm/20 °C), vysoké pH, vysoký obsah K+, Ca2+, Mg2+. Tento mech se vyskytuje na minerálnì bohatých slatiništích. Z dùvodu nedostatku takovýchto stanoviš na Tøeboòsku jde o druh velmi vzácný. Sphagnum contortum: VU Lokality: 4b roztroušenì, 4c roztroušenì, 9a vzácnì, 10 roztroušenì, 12 roztroušenì (všechny 2004). Chemismus: vyšší pH, na vìtšinì lokalit nízký obsah ivin a zvýšený obsah Ca 2+. Vázaný je na bázemi bohatší vodou zaplavovaná stanovištì, krom uvedených lokalit byl zaznamenán vzácnì v zarostlém bývalém rybníce pod hrází Velkého Vøesenského rybníka u Kardašovy Øeèice (2003). Sphagnum inundatum: LR-nt Lokality: 3a roztroušenì, 3b vzácnì, 11a hojnì, 15 roztroušenì (všechny 2004). Chemismus: nízká konduktivita, nízký obsah bází, zvýšené mnoství ivin, na vìtšinì lokalit vysoká hladina spodní vody. Druh vázaný èasto na pøeplavovaná stanovištì, ve studované oblasti byl nalezen napø. na J bøehu rybníka Nový u Cepu (vzácnì, 2002), na JV okraji rybníka Velký Roubíkùv u Mirochova (vzácnì, 2002), na SV bøehu rybníka Vydýmaè v PR Rašeliništì Pele u Staòkova (roztroušenì, 2003), na SV bøehu rybníka Pøední Pasecký u Kolencù (vzácnì, 2002), na V okraji rybníka Starý Vdovec (vzácnì, 2004 mimo studované plochy), v NPR Ruda (vzácnì, 2004 mimo studované plochy), na J bøehu rybníka Romberk 0,5 km J od Nové Hlíny (vzácnì, 2003), na SV bøehu rybníka Nadìje u Frahele (vzácnì, 2003), na JV bøehu rybníka Rod v PR Rod (roztroušenì, 2003), na J bøehu Malého Vyšnovského rybníka u Valu (vzácnì, 2003), na JV okraji Purkrabského rybníka u Chlumu u Tøebonì (vzácnì, 2003) a na J bøehu Kališského rybníka v PP Kalištì (vzácnì, 2003). Sphagnum platyphyllum: CR Lokality: 4b roztroušenì, 8a vzácnì (obì 2004). Chemismus: vysoká hladina vody, vyšší pH, nízký obsah ivin hlavnì NO 3-. Druh velmi vzácný, vázaný na minerotrofní rašeliništì. Kromì zmínìných lokalit byl zaznamenán vzácnì na SZ bøehu Havlù rybníka 3 km V od Roseèe (2002). Sphagnum subnitens: LC-att Lokalita: 9a vzácnì (2004). Chemismus: vyšší konduktivita a pH, vysoký obsah Ca2+, Mg2+. Kalcitolerantní rašeliník, na Tøeboòsku velmi vzácný, vyskytuje se rovnì v PR Rašeliništì Hovízna (2004, mimo studovanou plochu). Sphagnum warnstorfii: LR-nt Lokality: 8b vzácnì, 9a hojnì, 10 hojnì, 12 hojnì (všechny 2004). Chemismus: vysoké pH, vysoký obsah Ca2+, Mg2+, na vìtšinì lokalit nízký obsah ivin. Vyskytuje se na minerotrofních rašeliništích s vyšším pH, èasto se Sphagnum contortum, vdy však nad hladinou podzemní vody. Tomenthypnum nitens: LR-nt Lokalita: 9a vzácnì (2004). Chemismus: vyšší konduktivita a pH, vysoký obsah Ca2+, Mg2+. Druh minerotrofních rašeliniš a rašelinných luk, který se v území vyskytuje rovnì na rašelinné louce na J bøehu rybníka Kalištì v PP Kalištì (vzácnì, 2003) a na rašelinné louce v S èásti rybníka Starý Vdovec (naposledy ovìøen v roce 2001).

288


Cévnaté rostliny Carex davalliana: C2/§3 Lokalita: 10 roztroušenì (2004). Chemismus: vysoká konduktivita (okolo 340 ìS/cm/20 °C), vysoký obsah K+, Ca2+, Mg2+, vysoké hodnoty dusiènanù mohou být pøíèinou zarùstání lokality druhy Molinia caerulea a Calamagrostis canescens. Carex davalliana je na Tøeboòsku druh velmi vzácný, vyskytuje se zde pouze na této jediné lokalitì. Protoe se jedná o druh konkurenènì slabý a nesnášející zastínìní, je zde ohroen zarùstáním lokality konkurenènì silnìjšími druhy. Carex diandra: C2/– Lokalita: 2b roztroušenì (2004). Chemismus: nízký obsah ivin (hlavnì NO3-), báze støednì zastoupeny. Tato ostøice se vyskytuje na Tøeboòsku vzácnì na zrašelinìných stanovištích s pøísunem minerálních ivin. Kromì uvedené lokality jsme zaznamenali výskyt ještì v NPR Ruda (hojnì, 2004, mimo studované plochy), na západním okraji Prostøedního rybníka u Domanína (roztroušenì, 2003), vzácnì na bøehu Zvíkovského rybníka ve Zvíkovì u Lišova (2003) a na V bøehu rybníka Švarcenberk (vzácnì, 2004). Carex dioica: C1/§1 Lokalita: 12 vzácnì (2004). Chemismus: extrémnì nízký obsah ivin, nízký obsah bází, faktory jsou v èase stabilní, neprojevuje se sezónní kolísání. Tento druh charakteristický pro iniciální stádia prameniš je na Tøeboòsku známý pouze ze dvou lokalit, kromì výše uvedené lokality se vzácnì vyskytuje v centrální èásti NPR Ruda (2004, mimo studované plochy). Na obou lokalitách je ohroen pøedevším postupující sukcesí smìrem k zapojeným ostøicovým porostùm. Carex elata: C3/– Lokality: 1 hojnì, 6c vzácnì, 4c vzácnì, 5c roztroušenì (všechny 2004). Ve vìtšinì pøípadù do rašeliništì proniká z pøilehlých ostøicových porostù pøi pobøeí rybníkù. Chemismus: vìtšinou vyšší konduktivita a obsah ivin (hlavnì N-NH4+), a vyšší obsah Ca2+, patrná spojitost s rybnièní vodou. Druh tvoøící charakteristické trsy vyskytující se ve spoleèenstvech vysokých ostøic. Na Tøeboòsku je tento druh pomìrnì èastý. Carex chordorrhiza: C1/§1 Lokality: 13a roztroušenì, 13b hojnì (obì 2004). Chemismus: vyšší obsah Ca2+ a Mg2+, vysoký obsah eleza, vysoká konduktivita. Zvýšený obsah PO 34, celkový P a N-NH4+ mùe souviset se zarùstáním lokality druhy Carex lasiocarpa a Calamagrostis canescens. Tento významný boreální druh se na Tøeboòsku nachází pouze na uvedené lokalitì, i zde je ale silnì ohroen zarùstáním vhodných stanoviš v dùsledku narušení vodních pomìrù a eutrofizace. Carex lasiocarpa: C2/§2 Lokality: 1 hojnì, 3a hojnì, 3b hojnì, 4a roztroušenì, 4b roztroušenì, 4c roztroušenì, 5a roztroušenì, 5c roztroušenì, 6b roztroušenì, 6c vzácnì, 14b vzácnì (všechny 2004). + Chemismus: vyšší obsah ivin, hlavnì PO 34 , celkového P a N-NH4 . Carex lasiocarpa je na Tøeboòsku vcelku èastým druhem pøechodových rašeliniš. Kromì uvedených lokalit se vyskytuje napøíklad v PR V Rájích (roztroušenì, 2004, mimo studovanou plochu), v PR


289

Rašeliništì Pele u Staòkova (vzácnì, 2003), na SV bøehu rybníka Starý Vdovec (vzácnì, 2004, mimo studovanou plochu), na pøechodovém rašeliništi podél Koštìnického potoka 4 km V od Mirochova (vzácnì, 2003), v PR Záblatské louky (vzácnì, 2003), na Z okraji rybníka Xerr u Šalmanovic (roztroušenì, 2003), v PR Ruda u Kojákovic na Z bøehu rybníka Ruda (roztroušenì, 2002), v PP Hliníø (roztroušenì, 2004, mimo studované plochy), na J bøehu rybníka Blato u Mirochova (vzácnì, 2002), na V bøehu Vávrù rybníka u Staòkova (vzácnì, 2002), na JV okraji Purkrabského rybníka u Chlumu u Tøebonì (hojnì, 2003), na JZ bøehu rybníka Nové jezero u Lutové (vzácnì, 2002), v zarostlém bývalém rybníce pod hrází Velkého Vøesenského rybníka u Kardašovy Øeèice (vzácnì, 2003), pod hrází Podøezanského rybníka u Lipnice (vzácnì, 2003) a na Weidmanovì ostrovì na Malém Tisém v NPR Velký a Malý Tisý (roztroušenì, 2005). Carex limosa: C2/§2 Lokality: 11a hojnì, 14 hojnì (obì 2004). Chemismus: vysoký obsah N-NH4+, NO3 a SO 24 mùe souviset s jejich pøímým kontaktem s rybnièní vodou, nízký obsah Ca 2+ a Mg2+. Vrchovištní druh vyskytující se na Tøeboòsku na pøechodových rašeliništích pøi okrajích rybníkù. Kromì uvedených lokalit roste vzácnì v døíve tìené èásti NPR Ruda blízko stanice Ruda (2004, mimo studované plochy). Carex pulicaris: C2/§3 Lokality: 9a roztroušenì, 10 vzácnì (obì 2004). Chemismus: vysoká konduktivita (okolo 340 mS/cm/20 °C), vysoké pH, vysoký obsah K+, Ca2+, Mg2+, vysoké hodnoty dusiènanù mohou být pøíèinou zarùstání lokalit druhy Molinia caerulea a Calamagrostis canescens. Druh nízkostébelných rašelinných luk. Na Tøeboòsku ustoupil vlivem intenzifikace obhospodaøování luèních porostù, krom uvedených lokalit jsme druh zaznamenali vzácnì na loukách 600 m J od kaplièky v Polštích (2003) a na louce na SSV okraji rybníka Holná u Mnichu (2003). Drosera anglica: C1/§1 Lokality: 9a roztroušenì, 10 vzácnì, 12 vzácnì (všechny 2004). Chemismus: nízký obsah N-NH4+, PO 34 , obsah ostatních iontù se liší na jednotlivých lokalitách. Tento kriticky ohroený druh vlivem eutrofizace na Tøeboòsku ustoupil z mnoha pùvodních lokalit. Drosera intermedia: C1/§1 Lokality: 6c vzácnì, 10 vzácnì (všechny 2004). Chemismus: druh je tolerantní k vyššímu obsahu vápníku. Obì lokality se dosti liší ve zbylých charakteristikách. Druh vázaný v jiních Èechách v souèasné dobì pouze na oblast Tøeboòska byl, kromì uvedených lokalit, zaznamenán na písèitém okraji na J bøehu Záblatského rybníka u Záblatí (roztroušenì, 2003), v letech 2000–2004 nebyl ovìøen na JV okraji Pøíbrazského rybníka, kde bylo stanovištì silnì narušeno pøeplavením hypertrofní vodou rybníka – druh zde byl naposledy ovìøen v roce 2001 (Navrátilová 2003). Drosera rotundifolia: C3/§2 Lokality: 2a vzácnì, 2b vzácnì, 4a vzácnì, 4b vzácnì, 4c vzácnì, 5a vzácnì, 6b vzácnì, 9a roztroušenì, 9b vzácnì, 10 vzácnì, 11a vzácnì, 11b vzácnì, 12 roztroušenì, 14a roztroušenì, 15 roztroušenì (všechny 2004). Chemismus: druh se vyskytuje na velkém mnoství rùzných lokalit, nejèastìji na místech s niším pH, niším obsahem bází a nízkým obsahem ivin. Tento druh je na Tøeboòsku pomìrnì èastý na pøechodových rašeliništích, prameništích a v rašelinných lesích. Kromì uvedených lokalit byl zaznamenán napø. na V okraji rybníka Vydýmaè 3 km J od Cikaru (vzácnì, 2003), na JV bøehu rybníka Drápal 2 km Z od Cikaru (vzácnì, 2003), na V okraji rybníka Nový

290


Vdovec u Nové Hlíny (hojnì, 2002), na pøechodovém rašeliništi podél Koštìnického potoka 4 km V od Mirochova (vzácnì, 2003), v PR Rašeliništì Pele u Staòkova (vzácnì, 2003), na JZ bøehu rybníka Medenice u Staòkova (ojedinìle, 2003), na SV a JZ bøehu rybníka Skalice u Chlumu u Tøebonì (roztroušenì, 2003), na JZ bøehu rybníka Svobodný u Chlumu u Tøebonì (vzácnì, 2003), na JV bøehu rybníka Starý u Pístiny (ojedinìle, 2001), na V bøehu rybníka Nový u Cepu (vzácnì, 2002), na Hadím Blatì v Pístinském lese 3 km ZJZ od Stráe nad Neárkou (roztroušenì, 2003), roztroušenì v NPR Ruda (2004, mimo studované plochy), na JV a V bøehu rybníka Rod v PR Rod (roztroušenì, 2003), v JV cípu Velkého Vyšnovského rybníka u Valu (vzácnì, 2003), na JV a V okraji Purkrabského rybníka u Chlumu u Tøebonì (roztroušenì, 2003), na písèinì na J bøehu Záblatského rybníka (roztroušenì, 2003), roztroušenì v S èástí PR Losí Blato u Mirochova (roztroušenì, 2002) a v NPR Èervené blato (roztroušenì, 2005). Eriophorum gracile: C1/§1 Lokalita: 12 vzácnì (2004). Chemismus: extrémnì nízký obsah ivin, nízký obsah bází, faktory jsou v èase stabilní, neprojevuje se sezónní kolísání. Prameništní druh ohroený zmìnami vodního reimu, velká populace se nachází rovnì v J èásti NPR Ruda (2004, mimo studované plochy). Eriophorum latifolium: C2/§3 Lokalita: 9a roztroušenì (2004). Chemismus: vyšší konduktivita a pH, vysoký obsah Ca2+, Mg2+. Na Tøeboòsku byl zaznamenám pouze na uvedené lokalitì a v PR V Rájích (vzácnì, 2004, mimo studovanou plochu). Hydrocotyle vulgaris: C3/§3 Lokalita: 12 vzácnì (2004). Chemismus: extrémnì nízký obsah ivin, nízký obsah bází, faktory jsou v èase stabilní, neprojevuje se sezónní kolísání. Výskyt druhu je na Tøeboòsku pomìrnì èastý, pøedevším na kontaktech rašeliništní vegetace s køovinami mokøadních vrbin, popøípadì náletových bøezin. Juncus alpinoarticulatus: C3/Lokality: 8a vzácnì, 9a roztroušenì (obì 2004). Chemismus: vyšší konduktivita a pH, vysoký obsah Ca2+, Mg2+. Slatiništní druh nacházející se vzácnì na rašelinných loukách a na prameništích. Ve studovaném území byl nalezen na V okraji rybníka 1 km JJZ od Roseèe (vzácnì, 2003). Lysimachia thyrsiflora: C3/§2 Lokality: 2a roztroušenì, 3a vzácnì, 4b vzácnì, 4c vzácnì, 4d vzácnì, 5c roztroušenì, 6b vzácnì, 6c vzácnì, 8a vzácnì, 11a vzácnì (všechny 2004). Chemismus: druh se vyskytuje na velkém mnoství rùzných lokalit, nejèastìjší je na místech s niším pH a niším obsahem bází. Jde o bìný druh rašeliniš, porostù vysokých ostøic, bainných vrbin i olšin Tøeboòska. Menyanthes trifoliata: C3/§3 Lokality: 2b roztroušenì, 8b roztroušenì, 13b roztroušenì (všechny 2004). Chemismus: druh se vyskytuje na místech s vyšším obsahem ivin (hlavnì PO 43-, celkový P), toleruje vyšší obsah eleza, v ostatních charakteristikách se jednotlivé lokality dosti liší.


291

Vachta trojlistá se na Tøeboòsku vyskytuje pomìrnì vzácnì, zaznamenána byla krom uvedených lokalit hojnì v NPR Ruda (2004, mimo studované plochy), na V bøehu rybníka Staré jezero (vzácnì, 2004, mimo studované plochy), vzácnì v PR V Rájích (2004, mimo studovanou plochu), v PR Rašeliništì Hovízna (vzácnì, 2004, mimo studovanou plochu), na JV bøehu rybníka Nový Hospodáø u Lutové (roztroušenì, 2004, mimo studované plochy), pod hrází Podøezanského rybníka u Lipnice (vzácnì, 2003), v PP Hliníø (roztroušenì, 2004, mimo studované plochy), PR Horusická blata (vzácnì, 2004) a na Weidmanovì ostrovì na Malém Tisém v NPR Velký a Malý Tisý (vzácnì, 2005). Nymphaea candida: C1/§2 Lokality: 6c ojedinìle, 11a ojedinìle (obì 2004). Chemismus: druh pronikající do rašeliništì z pøilehlých vodních biotopù, stanovištì mají podobné sloení jako rybnièní voda, tedy pøedevším zvýšený obsah N-NH 4+, NO3-. Na Tøeboòsku se vyskytuje vzácnì v oligotrofních rybnících (lokality nebyly systematicky zaznamenávány). Oxycoccus palustris: –/§3 Lokality: 4a roztroušenì, 4c vzácnì, 5a roztroušenì, 5b hojnì, 6a vzácnì, 7b vzácnì, 9a vzácnì, 10 roztroušenì, 11a vzácnì, 11b vzácnì, 12 vzácnì, 14b roztroušenì (všechny 2004). Chemismus: nízká hladina vody, druh preferuje nízké hodnoty pH, ale mùe rùst i na stanovištích s vyšším pH. Jeliko roste na bultech rašeliníkù není zøejmì tolik ovlivòován sloením podzemní vody a vyskytuje se na velkém mnoství chemismem nepodobných lokalit. Na Tøeboòsku se vyskytuje roztroušenì v rašelinných lesích a pøilehlých rašeliništích, mimo uvedené lokality byla klikva zaznamenána napø. na V bøehu rybníka Nový Vdovec (hojnì, 2002), na pøechodovém rašeliništi podél Koštìnického potoka 4 km V od Mirochova (roztroušenì, 2003), v PR Rašeliništì Pele u Staòkova (roztroušenì, 2003), na SV a JZ bøehu rybníka Skalice u Chlumu u Tøebonì (roztroušenì, 2003), na V bøehu rybníka Nový u Cepu (vzácnì, 2002), na Hadím blatì v Pístinském lese 3 km ZJZ od Stráe nad Neárkou (roztroušenì, 2003), roztroušenì v tìené èásti NPR Ruda (2004, mimo studované plochy), na SV bøehu rybníka Nadìje u Frahele (vzácnì, 2003), na JV a V okraji Purkrabského rybníka u Chlumu u Tøebonì (vzácnì, 2003), na J bøehu rybníka Nový Kanclíø u Lutové (ojedinìle, 2003), roztroušenì v PR Losí blato (2002), hojnì v NPR Èervené blato (2005) a roztroušenì na Weidmanovì ostrovì na Malém Tisém v NPR Velký a Malý Tisý (2005). Parnassia palustris: C2/§3 Lokality: 9a roztroušenì, 10 vzácnì (obì 2004). Chemismus: vysoká konduktivita (okolo 340 mS/cm/20 °C), vysoké pH, vysoký obsah K+, Ca2+, Mg2+, vysoké hodnoty dusiènanù mohou být pøíèinou zarùstání lokalit druhy Molinia caerulea a Calamagrostis canescens. Druh prameniš a rašelinných luk, který ustoupil v dùsledku meliorací, ovìøen byl pouze na zmínìných lokalitách. Pinguicula vulgaris: C2/§2 Lokalita: 9a roztroušenì (2004). Chemismus: vyšší konduktivita a pH, vysoký obsah Ca2+, Mg2+. V souèasné dobì zaznamenána ve studovaném území pouze na této jediné lokalitì. Potentilla palustris: C3/– Lokality: 2a roztroušenì, 2b roztroušenì, 3a roztroušenì, 3b vzácnì, 4b roztroušenì, 4c roztroušenì, 4d roztroušenì, 5c vzácnì, 8a roztroušenì, 8b roztroušenì, 11a roztroušenì, 13a roztroušenì, 13b roztroušenì (všechny 2004).

292


Chemismus: druh se vyskytuje na velkém mnoství rùzných lokalit, nejèastìjší je na místech s niším obsahem bází. Na Tøeboòsku hojnì na pøechodových rašeliništích, roztroušenì ve vysokých ostøicích a v mokøadních vrbinách. Rhynchospora alba: C1/§1 Lokality: 4a hojnì, 6b vzácnì, 7b roztroušenì, 9a roztroušenì, 10 vzácnì, 11b vzácnì, 12 roztroušenì, 15 hojnì (všechny 2004). Chemismus: nachází se na lokalitách s rùzným chemismem i výškou hladiny vody. Na vìtšinì stanoviš s nízkým obsahem NH4+, PO 34 a celkového P. Snáší vyšší i malý obsah bází v podzemní vodì. Druh oligotrofních stanoviš, na Tøeboòsku se vyskytuje ji dosti vzácnì, kromì uvedených lokalit byla hrotnosemenka vzácnì zaznamenána na SV bøehu rybníka Vydýmaè v PR Rašeliništì Pele u Staòkova (2003), na V bøehu rybníka Rod v PR Rod (vzácnì, 2003), na V bøehu Purkrabského rybníka u Chlumu u Tøebonì (hojnì, 2003), vzácnì na JV bøehu rybníka Skalice (2003), na V bøehu rybníka Nový u Cepu (ojedinìle, 2002), obì poslední lokality spoleènì s druhem Andromeda polifolia. Výskyt na JV bøehu Pøíbrazského rybníka v letech 2001–2004 nebyl ovìøen, na lokalitì nebyla vhodná stanovištì vzhledem k zaplavení rybnièní vodou (druh naposledy autory ovìøen v roce 2000). Trichophorum alpinum: C2/§2 Lokality: 9a vzácnì, 10 roztroušenì (obì 2004). Chemismus: vysoká konduktivita (okolo 340 mS/cm/20 °C), vysoké pH, vysoký obsah K+, Ca2+, Mg2+. Tento prameništní a kompetiènì slabý druh byl kromì uvedených lokalit zaznamenán vzácnì v NPR Ruda (2004, mimo studované plochy). Utricularia australis: C3/– Lokality: 11a roztroušenì (2004). Chemismus: vyšší pH a konduktivita, vysoký obsah N-NH4+, NO3 a SO 24 mùe souviset s pøímým kontaktem stanoviš výskytu bublinatky jiní s rybnièní vodou. Druh vodní, na Tøeboòsku se vyskytující roztroušenì v ménì intenzivnì vyuívaných rybnících. Utricularia intermedia: C1/§2 Lokality: 1 hojnì, 3a roztroušenì, 4a roztroušenì, 7b hojnì, 11a roztroušenì (všechny 2004). Chemismus: vysoká hladina vody, vyšší konduktivita, vysoký obsah N-NH4+ a SO 24 mùe souviset s jejich pøímým kontaktem s rybnièní vodou. Druh vázaný na zrašelinìlé okraje rybníkù a rašeliništì Tøeboòska, ohroený je zejména zvyšováním trofie vod. Kromì uvedených lokalit byl zaznamenán v NPR Ruda (vzácnì, 2004, mimo studované plochy) a na V bøehu rybníka Rod v PR Rod (vzácnì, 2003). Utricularia minor: C2/– Lokality: 4b vzácnì, 4c vzácnì, 9a vzácnì, 10 vzácnì, 11b vzácnì (všechny 2004). Chemismus: vìtšinou lokality s vyšším obsahem bází a nízkým obsahem ivin. Druh vyskytující se v rašelinných tùních a prameništích, kromì uvedených lokalit jsme ho zaznamenali na SV bøehu rybníka Nadìje u Frahele (vzácnì, 2003) a na JV okraji rybníka Svìt u Tøebonì (vzácnì, 2004, mimo studované plochy). Utricularia ochroleuca: C1/§1 Lokality: 6a roztroušenì, 6b hojnì, 6c hojnì, 11b roztroušenì, 13b roztroušenì, 14a roztroušenì (všechny 2004).


293

Chemismus: vysoká hladina vody stagnuje v jarním období na povrchu, na vìtšinì lokalit vysoký obsah eleza, nízký obsah bází a vysoký obsah N-NH 4+. Èastìjší v rašelinných tùních pøi okrajích rybníkù, zaznamenána byla rovnì na V okraji rybníka Kukla u Lutové (vzácnì, 2003) a na Z bøehu rybníka Ruda v PR Ruda u Kojákovic (roztroušenì, 2003).

Shrnutí Bìhem vegetaèní sezóny 2004 byly sledovány stanovištní podmínky 28 ohroených a vzácných druhù cévnatých rostlin rašeliniš a 10 druhù mechorostù na 30 trvalých plochách. Byl posuzován vliv kolísání hladiny podzemní vody, pH a konduktivity vody a ob2+ 2+ sahu hlavních ivin a kationù ve vodì (N-NH4+, NO3-, PO 34 , celkový P a SO4 , K , Ca , 2+ 3+ Mg a Fe ) na výskyt tìchto druhù. Nejvìtší vliv na druhovou bohatost stanoviš mìlo pH a koncentrace Ca2+ a Mg2+. U ploch pøeplavovaných rybnièní vodou a ploch, které zarùstaly luèními druhy, bylo zaznamenáno zvýšené mnoství ivin.

Podìkování Za pomoc pøi determinování mechorostù dìkujeme Svátì Kubešové. Za cenné pøipomínky k textu dìkujeme Zdence Hroudové a dalším anonymním recenzentùm. Tato práce byla podpoøena z prostøedkù grantù FRVŠ G553/2004, GAÈR 524/05/H536 a výzkumných zámìrù AV0Z 60050516 a MSM 0021622416.

Literatura Andrus R. E. (1986): Some aspects of Sphagnum ecology. – Can. J. Bot. 64: 416–426. Beltman B. & Rouwenhorst T. G. (1991): Ecohydrology and fen plant distribution in the Vechtplassen area, the Netherlands. – IAHS Publ. no. 2002: 199–213. Bragazza L. & Gerdol R. (1999): Ecological gradients on some Sphagnum mires in the southeastern Alps (Italy). – Appl. Veg. Sci. 2: 55–60. Bragazza L. & Gerdol R. (2002): Are nutrient availability and acidity-alkalinity gradients related in Sphagnum-dominanted peatlands. – J. Veg. Sci. 13: 473–782. Èech V. (1964): Geologická mapa ÈSSR 1: 200 000. List M-33-XXVII Èeské Budìjovice a M-33-XXVIII Vyšší Brod. – Kartografické nakladatelství, Praha. Hájek M., Hekera P. & Hájková P. (2002): Spring fen vegetation and water chemistry in the western Carpathian flysch zone. – Folia Geobot. 37: 205–224. Hájková P. & Hájek M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians, and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia 75: 271–287. Chábera S. et al. (1985): Jihoèeská vlastivìda. Neivá pøíroda. – Jihoèeské nakladatelství, Èeské Budìjovice. Chán V. [ed.] (1999): Komentovaný Èervený seznam kvìteny jiní èásti Èech. – Pøíroda 16: 1–284. Chytrý M., Tichý L. & Roleèek J. (2003): Local and regional patterns of species richness in central European vegetation types along the pH/calcium gradient. – Folia Geobot. 38: 429–442. Kooijman A. M. (1993a): Causes of the replacement of Scorpidium scorpioides by Calliergonella cuspidata in eutrophicated rich fens 1. Field studies. – Lindbergia 18: 78–84.

294


Kooijman A. M. (1993b): Efects of water chemistry, nutrient supply and interspecific interactions on the replacement of Sphagnum subnitens by S. fallax in fens. – J. Bryol. 17: 431–438. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds] (2002): Klíè ke kvìtenì Èeské republiky. – Academia, Praha. Kuèera J. & Váòa J. (2003): Check- and Red List of bryophytes of the Czech Republic (2003). – Preslia 75: 193–222. Labaugh J. W. (1986): Wetland ecosystem studies from a hydrological perspective. – Water Resour. Bull. 22: 1–10. Malmer N. (1986): Vegetational gradients in relation to environmental conditions in northwestern European mires. – Canad. J. Bot. 64: 375–383. Moravec J., Balátová-Tuláèková E., Blaková D., Hadaè E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáè Z., Neuhäusl R., Rybníèek K., Øehoøek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná spoleèenstva Èeské republiky a jejich ohroení. Ed. 2. – Severoèeskou Pøír., Pøíl. 1995/1: 1–206. Navrátilová J. (2003): Cévnaté rostliny okolí Stráe nad Neárkou. – Sbor. Jihoèes. Muz. Èes. Budìjovice, pøír. vìdy, 43: 41–60. Navrátilová J. & Navrátil J. (2005a): Hlavní typy nelesní rašeliništní vegetace Tøeboòské pánve. – Sbor. Jihoèes. Muz. Èes. Budìjovice, pøír. vìdy, 45: 45–56. Navrátilová J. & Navrátil J. (2005b): Seasonal fluctuation of environmental factors in relation to vegetation gradients in fishpond mires. – Preslia 77: 405–418. Pitter (1999): Hydrochemie. – Vydavatelství VŠCHT, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Èerný a èervený seznam cévnatých rostlin Èeské republiky (stav v roce 2000). – Pøíroda 18: 1–166. Proctor M. C. F. (1982): Physiological ecology: Water relations, light and temperature responses, carbon balance. – In: Smith A. J. E. [ed.], Bryophyte ecology, p. 333–381, Chapman & Hall, London. Rybníèek K. (1970): Rhynchospora alba (L.) Vahl, its distribution, communities and habitat conditions in Czechoslovakia. – Folia Geobot. Phytotax. 5: 145–162 et 221–263. Rybníèek K. (1984): Scheuchzerio-Caricetea fuscae. – In: Rybníèek K., Balátová-Tuláèková E. & Neuhäusl R., Pøehled rostlinných spoleèenstev rašeliniš a mokøadních luk Èeskoslovenska, p. 16–18, Academia, Praha. Succow M., Joosten H. [eds] et al. (2001): Landschaftsökologische Moorkunde. – Schweizerbart, Stuttgart. ter Braak C. J. F. & Šmilauer P. (1998): CANOCO reference manual and user’s guide to Canoco for Windows. Software for Canonical Community Ordination (version 4). – CPRO-DLO, Wageningen. Vitt D. H. (2000): Peatlands: ecosystems dominated by bryophytes. – In: Shaw A. J. & Goffinet B. [eds], Bryophyte Biology, p. 312–343, Cambridge University Press, Cambridge. Westhoff V. & van der Maarel E. (1973): The Braun-Blanquet approach. – In: Whittaker R. H. [ed.], Ordination and classification of communities, Handbook of vegetation science, 5: 619–726, Dr. W. Junk b.v.-Publishers, The Hague. Došlo dne 12. 1. 2005

490310,2 485839,2 485844,4 485845,4 485845,9 485721,0 485720,5 485721,7 485742,7 485743,0 485745,9 490221,7 490221,9 490906,3 490906,1 485331,3 485327,7 485959,8 490809,1 490812,7

145745,7 145346,9 145349,3 145349,5 145349,8 145322,7 145323,3 145320,9 145320,3 145318,9 145318,4 145012,0 145012,1 145546,3 145553,5 144115,0 144123,2 144232,4 144046,2 144045,8

14 8 8

6

7 6 6 15 10 8 8 8 7 7 6 6 6 5 6

7

5 8 8 7

490215,1 485931,2 485930,9 490311,4

145613,4 144336,1 144335,5 145744,3

1 2a 2b 3a

Pøíbrazský rybník Svìt Svìt Velká Lásenice, pod Blatskou hrází 3b Velká Lásenice, pod Blatskou hrází 4a Staré jezero 4b Staré jezero 4c Staré jezero 4d Staré jezero 5a Velká Kukla: JZ 5b Velká Kukla: JZ 5c Velká Kukla: JZ 6a Vizír: J 6b Vizír: J 6c Vizír: J 7a Starý Vdovec: SV 7b Starý Vdovec: SV 8a PP Matenský rybník 8b PP Matenský rybník 9a Hluboká u Borovan: PP emlièka 9b Hluboká u Borovan: PP emlièka 10 Spolí: PR V Rájích 11a Ponìdráka: PP Hliníø 11b Ponìdráka: PP Hliníø

Zem. délka Zem. šíøka PZP v. d. s. š. m

No. Lokalita

PO4 mg/l

TP mg/l

SO4 mg/l

16,55 14,11 57,30 36,93 21,61 9,38 54,61 22,31 16,20 12,18 54,56 13,06 18,85 30,14 77,13 49,95

NO3 mg/l

38,46 31,72 6,36 52,87 7,54 18,87 5,55 15,38 53,70 29,72 42,75 59,45 49,22 20,05 39,65

50,7915364,1311,67 47,46 36,25 219,27 264,46 10,87 52,98 42,60 37,89 42,15 10,81 49,81 42,63

32,45 13,68 12,67 52,54 16,71

553,24 67,39 36,77 71,51 67,14 22,99 36,14 68,91 102,96 23,62 25,17 65,47 493,91 18,89 23,75 76,89 141,85 26,01 35,21 71,76 315,06 102,53 24,90 93,15 271,74 23,98 43,28 89,41 120,78 25,50 32,54 80,27 298,38 67,87 24,08 71,49 144,84 23,62 11,97 54,71 55,28 14,31 7,50 50,95 428,86 27,84 11,51 55,79 93,77 16,85 4,46 57,84 75,45 417,43 914,19 945,79 56,32 163,91 11,08 57,80

151,26 22,59 20,21 77,07 34,86

221,49 37,68 51,69 159,43

NH4 mg/l

6,31 4,04 1,27

1,40

0,97 0,92 1,41 1,23 0,82 1,02 1,90 0,86 3,16 1,24 0,87 2,36 0,95 0,66 1,67

0,31

2,82 0,71 2,44 2,01

K mg/l

3,65

3,46 4,01 5,36 4,77

Fe mg/l

2,71

1,58 2,10 2,26

16,54

6,30 26,69 13,33 9,97 10,36 4,64 8,74 5,15 12,79 5,39 20,05 11,44 14,46 2,08 2,62 5,70 3,89 4,99 9,33 4,09 9,70 2,52 34,37 4,99 15,63 5,97 9,63 5,22 18,47 0,74

6,18

13,30 4,73 4,90 12,89

Ca mg/l

16,02 41,60 3,20 8,72 2,42 5,30

1,49

1,72 2,56 2,21 2,40 2,22 3,61 2,63 0,73 1,05 1,64 3,61 6,43 7,04 9,07 5,87

1,26

4,22 2,58 2,57 4,09

Mg mg/l

C Voda µS/cm cm

-11 -5 -7,5 -10,5 -20,5 -10 -10 -26 -5,5 0,5 7 2 13,5 -17 -11 63,50 -19,5

125,50 83,00 62,50 75,00 54,00 77,00 100,00 57,50 69,50 56,00 90,50 148,00 138,50 81,00 128,50

39,00 -15,5

5,64 341,00 -8 5,58 104,00 -8,5 4,20 66,50 -18,5

4,72

5,35 5,16 4,71 4,91 4,41 4,52 5,21 4,11 4,65 4,78 3,94 4,15 5,78 4,73 5,76

4,62

5,23 118,50 7 4,67 41,50 -4,5 5,58 71,50 -6 5,42 77,00 5

pH

35 20 12

8

11 33 24 13 12 8 20 9 15 21 3 6 23 29 46

15

10 13 22 20

Div.

Tab. 1 – Chemismus vody a další faktory sledovaných lokalit. Vysvìtlivky: v. d. – východní délka; s. š. – severní šíøka; zemìpisné souøadnice jsou v systému WGS 84, zapsané ve zhuštìné podobì XX° XX´XX.X´´; PZP – pøesnost zamìøení plochy, TP – celkový fosfor, C – konduktivita v µS/cm/20 °C, Voda – výška hladiny podzemní vody, Div. – druhová bohatost. Hodnoty uvedené v tabulce jsou mediány hodnot ze 4 opakovaných mìøení, kromì jednorázovì stanoveného SO4. Tab. 1 – Water chemistry and other environmental factors of the studied localities. Explanation of Czech terms: Zem. délka – Longitude; Zem. šíøka – Latitude; v. d. – East of Greenwich; s. š. – North; PZP – bias in plot localisation; TP – Total Phosphor, C – conductivity in µS/cm/20 °C; voda – water table depth, Div. – species richness. The values in the table are medians of four times repeated measurements, only SO4 was measured once.


295

13a 13b 14a 14b 15 144127,9 144127,8 145250,6 145250,9 143857,5

490905,8 490904,1 485818,0 485817,6 490412,3

490834,6 6 5 5 5 5

8

144140,2

12

Ponìdráka: PR Rašeliništì Hovízna Horusice: NPR Ruda Horusice: NPR Ruda Nový Hospodáø: JV bøeh Nový Hospodáø: JV bøeh PR Dvoøištì

Zem. délka Zem. šíøka PZP v. d. s. š. m

No. Lokalita

NO3 mg/l

PO4 mg/l

TP mg/l

SO4 mg/l

67,88 457,96 250,19 69,47 13,47

51,53 83,43 14,77 38,41 11,61

29,67 28,66 10,95 41,36 6,76

67,41 92,92 50,70 318,61 47,45

52,35 59,09 36,80 22,28 8,05

15,75 10,93 10,65 53,51 11,74

NH4 mg/l

0,72 3,93 3,09 1,21 0,61

1,03

K mg/l

2,81 4,75 2,25 1,89 0,85

1,01

Mg mg/l

11,79 20,07 5,93 4,86 3,83

4,56

Ca mg/l

35,93 22,68 10,10 56,68 1,30

6,53

Fe mg/l 43,00

-5,5

C Voda µS/cm cm

5,76 233,00 10,5 5,86 266,00 9 4,84 88,00 9 5,73 237,50 -11 4,63 14,00 -2

5,37

pH

17 13 6 7 10

33

Div.

296 Navrátilová & Navrátil: Stanovištní nároky rostlin rašeliniš Tøeboòska

297


Tab. 2 – Chemismus vody a další faktory na stanovištích sledovaných druhù (v tabulce je uveden tuènì medián mìøených faktorù ze ètyø opakovaných mìøení z n lokalit, pod ním hodnoty mìøených absolutních minim a maxim; koncentrace SO4 byla mìøena pouze jednou). Vysvìtlivky: TP – celkový fosfor, C – konduktivita v µS/cm/20 °C, Voda – výška hladiny podzemní vody. Tab. 2 – Water chemistry and other environmental factors of selected species (in bold: medians of four times repeated measurements at n localities, below minima and maxima; SO4 concentration was measured only once). Explanation of Czech terms: TP – Total Phosphor, C – conductivity in µS/cm/20 °C; Voda – water table depth. MEDIAN

n NH4 mg/l

mechorosty Hamatocaulis vernicosus 3 93,8 12,5 2129,9 Helodium blandowii 1 67,9 20,3 1125,8 Scorpidium cossonii 2 53,6 24,7 71,4 Sphagnum contortum 5 56,3 0,0 164,2 Sphagnum inundatum 4 155,3 0,0 698,9 Sphagnum platyphyllum 2 80,5 12,5 2129,9 Sphagnum subnitens 1 56,3 24,7 71,4 Sphagnum warnstorfii 4 53,6 0,0 13442,9 Tomenthypnum nitens 1 56,3 24,7 71,4 cévnaté rostliny Carex davalliana 1 50,8 38,1 63,5 Carex diandra 1 51,7 10,9 136,6 Carex dioica 1 15,8 0,0 31,7 Carex elata 4 144,8 21,8 1347,3

NO3 mg/l

PO4 mg/l

TP mg/l

SO4 K Mg Ca mg/l mg/l mg/l mg/l

Fe mg/l

pH

C Voda mS/cm cm

23,0 25,2 2,7 0,3 136,6 55,0 51,5 29,7 15,9 0,0 966,4 59,0 7764,0 11,4 26,2 0,1 23405,0 29,8 23,6 11,7 2,7 0,0 23405,0 55,0 20,7 15,5 6,4 1,1 723,5 98,7 19,9 20,3 7,8 0,3 136,6 55,0 163,9 11,1 26,2 0,1 377,5 29,8 290,7 11,4 9,8 0,0 23405,0 1385,6 163,9 11,1 26,2 0,1 377,5 29,8

65,5 35,2 108,2 67,4 32,2 157,5 52,6 35,2 72,4 57,8 30,3 83,0 65,0 30,3 125,1 63,4 35,2 108,2 57,8 40,2 72,4 55,7 30,3 4825,1 57,8 40,2 72,4

31,7 6,4 49,2 52,3 52,3 52,3 37,9 36,3 39,6 31,7 6,4 39,6 38,7 8,1 49,9 40,5 31,7 49,2 39,6 39,6 39,6 28,1 11,7 39,6 39,6 39,6 39,6

0,9 0,6 2,8 0,7 0,3 1,5 4,0 1,3 7,8 1,4 0,6 7,8 1,3 0,1 5,1 0,9 0,6 1,9 1,7 1,3 2,0 1,3 0,4 7,8 1,7 1,3 2,0

13,3 4,5 24,7 11,8 8,4 116,3 30,0 7,4 80,2 13,3 2,4 80,2 7,5 0,7 52,8 14,5 5,4 24,7 18,5 7,4 28,2 14,1 2,4 80,2 18,5 7,4 28,2

6,0 0,5 19,1 35,9 5,2 44,1 1,2 0,1 4,0 4,6 0,1 19,1 2,9 0,5 9,1 8,0 0,5 19,1 0,7 0,1 2,0 3,4 0,1 18,1 0,7 0,1 2,0

5,2 4,5 6,2 5,8 3,5 6,1 5,7 5,5 6,4 5,4 4,5 6,4 5,0 4,1 5,8 5,5 4,5 6,0 5,8 5,6 5,9 5,5 4,4 6,4 5,8 5,6 5,9

83,0 44,0 269,0 233,0 85,0 442,0 234,8 93,0 363,0 83,0 18,0 363,0 58,0 6,0 151,0 110,8 50,0 269,0 128,5 93,0 144,0 104,8 18,0 363,0 128,5 93,0 144,0

-5,0 -17,0 23,0 10,5 3,0 21,0 -9,5 -17,0 -7,0 -7,5 -17,0 2,0 -5,3 -40,0 12,0 4,3 -15,0 23,0 -11,0 -17,0 -8,0 -9,5 -41,0 -3,0 -11,0 -17,0 -8,0

15364,1 9625,1 23405,0 16,2 9,4 51,8 10,9 9,8 31,0 23,6 1,6 2414,2

47,5 35,2 68,7 54,6 33,7 84,5 53,5 30,3 74,6 65,5 37,2 111,1

36,3 36,3 36,3 13,1 13,1 13,1 11,7 11,7 11,7 7,5 5,6 42,7

6,3 16,0 41,6 4,8 12,1 27,9 7,8 19,9 80,2 2,4 2,6 4,9 1,2 1,3 2,0 2,8 3,1 9,2 1,0 1,0 4,6 0,8 0,7 2,4 1,4 1,7 8,6 1,4 2,2 12,8 0,3 1,2 1,7 6,5 9,0 50,1

1,6 0,4 4,0 5,4 0,2 9,5 6,5 4,7 16,4 4,1 0,5 6,9

5,6 5,5 6,4 5,6 5,4 5,7 5,4 4,6 5,5 4,8 3,9 6,3

341,0 302,0 363,0 71,5 39,0 93,0 43,0 18,0 63,0 62,5 40,0 149,0

-8,0 -9,0 -7,0 -6,0 -9,0 16,0 -5,5 -6,0 -3,0 -7,5 -23,0 26,0

11,7 8,2 13,4 12,2 8,2 15,5 10,6 0,0 15,8 25,2 0,0 91,8

2,6 1,4 8,9 2,8 2,4 7,3 10,9 3,3 19,9 2,6 0,7 19,9 2,2 0,2 7,5 4,8 1,6 8,9 5,9 3,3 7,6 7,5 0,7 19,9 5,9 3,3 7,6

298 MEDIAN

Navrátilová & Navrátil: Stanovištní nároky rostlin rašeliniš Tøeboòska n NH4 mg/l

2 262,9 18,4 1168,8 Carex lasiocarpa 11 151,3 18,8 1347,3 Carex limosa 2 234,7 21,2 698,9 Carex pulicaris 2 53,6 24,7 71,4 Drosera anglica 3 50,8 0,0 71,4 Drosera intermedia 2 97,8 38,1 790,8 Drosera rotundifolia 15 56,3 0,0 1044,5 Eriophorum gracile 1 15,8 0,0 31,7 Eriophorum latifolium 1 56,3 24,7 71,4 Hydrocotyle vulgaris 1 15,8 0,0 31,7 Juncus alpinoarticulatus 2 75,0 12,5 2129,9 Lysimachia thyrsiflora 10 152,1 0,0 2129,9 Menyanthes trifoliata 3 75,4 10,9 13442,9 Nymphaea candida 2 182,1 21,2 790,8 Oxycoccus palustris 12 103,0 0,0 1691,3 Parnassia palustris 2 53,6 24,7 71,4 Pinguicula vulgaris 1 56,3 24,7 71,4 Carex chordorrhiza

NO3 mg/l

PO4 mg/l

TP mg/l

67,5 29,2 80,2 14,9 0,0 32,2 966,4 81,4 230,8 23,6 30,1 71,5 1,6 0,0 33,2 2414,2 128,7 916,6 139,6 10,9 51,8 5,8 0,0 30,3 723,5 37,1 99,8 7764,0 11,4 52,6 26,2 0,1 35,2 23405,0 29,8 72,4 163,9 11,1 49,8 9,8 0,0 30,3 23405,0 29,8 74,6 7693,9 11,8 51,1 1,8 1,4 35,2 23405,0 21,6 77,7 23,6 11,7 54,6 2,7 0,0 30,3 23405,0 70,5 99,8 10,9 10,6 53,5 9,8 0,0 30,3 31,0 15,8 74,6 163,9 11,1 57,8 26,2 0,1 40,2 377,5 29,8 72,4 10,9 10,6 53,5 9,8 0,0 30,3 31,0 15,8 74,6 90,4 7,8 57,8 7,8 0,1 35,2 377,5 54,2 108,2 23,3 23,9 67,2 1,6 0,3 33,2 723,5 370,2 386,5 83,4 28,7 92,9 9,4 0,8 33,7 939,3 1385,6 4825,1 144,0 11,4 53,8 1,8 1,4 36,5 723,5 37,1 99,8 42,2 11,7 57,8 2,7 0,0 30,3 23405,0 128,7 916,6 7764,0 11,4 52,6 26,2 0,1 35,2 23405,0 29,8 72,4 163,9 11,1 57,8 26,2 0,1 40,2 377,5 29,8 72,4


Fe mg/l

pH

C Voda mS/cm cm

55,7 52,3 59,1 31,7 5,6 53,7 39,7 36,8 42,6 37,9 36,3 39,6 39,6 11,7 39,6 33,0 29,7 36,3 31,7 6,4 53,7 11,7 11,7 11,7 39,6 39,6 39,6 11,7 11,7 11,7 44,4 39,6 49,2 37,2 5,6 53,7 20,0 13,1 59,1 36,2 29,7 42,6 36,3 6,4 59,5 37,9 36,3 39,6 39,6 39,6 39,6

29,3 3,8 46,7 4,8 0,4 107,5 6,1 0,5 24,8 1,2 0,1 4,0 1,6 0,1 16,4 2,8 0,4 10,5 5,0 0,1 57,8 6,5 4,7 16,4 0,7 0,1 2,0 6,5 4,7 16,4 3,4 0,1 18,1 4,7 0,2 19,1 5,4 0,2 46,7 3,1 0,4 10,5 5,0 0,1 107,5 1,2 0,1 4,0 0,7 0,1 2,0

5,8 3,5 6,1 5,2 3,5 6,3 5,2 4,0 6,2 5,7 5,5 6,4 5,6 4,6 6,4 5,2 4,0 6,4 4,8 3,5 6,4 5,4 4,6 5,5 5,8 5,6 5,9 5,4 4,6 5,5 5,8 5,6 6,0 5,0 3,6 6,2 5,6 4,4 6,0 5,2 4,0 5,8 5,3 3,4 6,4 5,7 5,5 6,4 5,8 5,6 5,9

249,5 85,0 442,0 77,0 6,0 549,0 96,0 61,0 166,0 234,8 93,0 363,0 128,5 18,0 363,0 198,5 26,0 363,0 69,5 7,0 363,0 43,0 18,0 63,0 128,5 93,0 144,0 43,0 18,0 63,0 133,5 83,0 269,0 76,0 10,0 269,0 81,0 39,0 381,0 80,0 26,0 151,0 104,0 9,0 549,0 234,8 93,0 363,0 128,5 93,0 144,0

2,3 0,3 4,7 1,2 0,1 6,5 3,6 1,2 5,3 4,0 1,3 7,8 1,7 0,8 7,8 3,8 0,9 7,8 1,4 0,1 7,8 1,0 0,8 1,4 1,7 1,3 2,0 1,0 0,8 1,4 1,3 0,6 2,0 1,3 0,2 5,1 2,4 0,4 4,7 2,6 0,9 5,1 1,3 0,1 7,8 4,0 1,3 7,8 1,7 1,3 2,0

3,8 2,4 8,4 2,2 0,7 6,9 2,7 1,8 7,5 10,9 3,3 19,9 5,9 0,7 19,9 8,8 0,7 19,9 2,3 0,2 19,9 1,0 0,7 1,7 5,9 3,3 7,6 1,0 0,7 1,7 6,5 3,3 8,9 2,6 0,7 8,9 4,8 1,3 19,0 2,4 0,7 7,5 2,4 0,6 19,9 10,9 3,3 19,9 5,9 3,3 7,6

15,9 8,4 116,3 10,4 1,0 50,8 7,3 4,2 52,8 30,0 7,4 80,2 18,5 2,4 80,2 25,5 2,5 80,2 5,9 0,5 80,2 4,6 2,4 8,6 18,5 7,4 28,2 4,6 2,4 8,6 17,1 6,8 28,2 9,8 1,2 52,8 9,6 2,0 69,8 9,0 2,5 52,8 10,4 0,5 80,2 30,0 7,4 80,2 18,5 7,4 28,2

9,8 2,0 21,0 -7,5 -40,0 26,0 0,3 -15,0 14,0 -9,5 -17,0 -7,0 -11,0 -17,0 -3,0 -3,8 -11,0 18,0 -7,5 -38,0 16,0 -5,5 -6,0 -3,0 -11,0 -17,0 -8,0 -5,5 -6,0 -3,0 1,3 -17,0 23,0 -5,3 -23,0 23,0 -6,0 -41,0 20,0 -4,0 -15,0 18,0 -10,0 -50,0 11,0 -9,5 -17,0 -7,0 -11,0 -17,0 -8,0

299

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 40: 279–299, 2005 MEDIAN

n NH4 mg/l

Potentilla palustris

13 103,0 0,0 13442,9 8 50,8 0,0 1680,6 2 53,6 24,7 71,4 1 219,3 21,2 698,9 5 221,5 10,2 1680,6 5 56,3 20,8 164,2 6 197,5 18,4 1691,3

Rhynchospora alba Trichophorum alpinum Utricularia australis Utricularia intermedia Utricularia minor Utricularia ochroleuca

NO3 mg/l

PO4 mg/l

TP mg/l

23,0 25,2 68,9 1,6 0,0 32,2 966,4 1385,6 4825,1 42,2 11,1 53,5 9,8 0,0 30,3 23405,0 123,6 314,8 7764,0 11,4 52,6 26,2 0,1 35,2 23405,0 29,8 72,4 264,5 10,9 53,0 12,3 7,9 36,5 723,5 37,1 99,8 27,8 14,1 57,3 8,5 0,0 34,6 2414,2 123,6 314,8 42,2 11,7 57,8 2,7 0,0 35,2 23405,0 55,0 83,0 33,8 18,0 63,1 1,8 0,0 30,3 890,7 93,5 230,8


Fe mg/l

pH

C Voda mS/cm cm

34,9 5,6 59,1 38,5 8,1 59,5 37,9 36,3 39,6 42,6 42,6 42,6 42,6 36,9 59,5 36,3 6,4 42,6 39,7 15,4 59,1

5,2 0,2 46,7 2,3 0,1 57,8 1,2 0,1 4,0 2,1 0,5 3,0 4,8 0,5 57,8 2,3 0,1 19,1 5,3 0,4 46,7

5,2 3,5 6,2 5,3 3,5 6,4 5,7 5,5 6,4 5,6 4,3 5,8 5,3 3,5 6,3 5,2 3,5 6,4 4,7 3,4 6,2

81,0 6,0 442,0 125,5 7,0 363,0 234,8 93,0 363,0 104,0 96,0 151,0 118,5 36,0 255,0 83,0 30,0 363,0 68,0 9,0 381,0

1,2 0,1 5,1 1,3 0,3 7,8 4,0 1,3 7,8 4,0 3,7 5,1 2,4 0,2 6,5 1,4 0,6 7,8 2,2 0,5 5,3

2,6 0,8 19,0 2,4 0,2 19,9 10,9 3,3 19,9 3,2 2,9 7,5 4,1 1,5 14,8 2,6 1,4 19,9 1,9 0,6 9,4

10,4 1,2 116,3 6,3 0,7 80,2 30,0 7,4 80,2 8,7 5,9 52,8 12,9 3,6 74,4 13,3 1,4 80,2 5,6 0,5 69,8

-6,0 -41,0 23,0 -8,0 -24,0 14,0 -9,5 -17,0 -7,0 -8,5 -15,0 0,0 2,0 -21,0 26,0 -8,0 -24,0 2,0 -2,5 -42,0 20,0

Stanovištní nároky nìkterých ohro ených a vzácných rostlin rašeliniš Tøeboòska

Recommend Documents