Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost pojmenovat, zařadit do celku kostry a vědět s kterými kostmi sousedí a jak je s nimi spojena. (pevně x kloubně - v jakém kloubu). Pokud jsou u některých kostí pojmenovány i jejich důležité části - je třeba znát i tyto.
Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš Nauč se počty obratlů v jednotlivých oddílech páteře. Nauč se rozeznávat části obratlů (tělo obratle, oblouk obratle, otvor obratlový- spojením obratlů v páteři vzniká z otvorů obratlových páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha, trnový výběžek, příčné výběžky, kloubní plošky na obratlích) Nauč se rozlišovat jednotlivé druhy obratlů podle jejich charakteristických znaků Krční obratle C1 - C7 (vertebrae cervicales) (l. obratel = nosič, nemá tělo, nemá trnový výběžek; 2. obratel = čepovec - má zub, na němž sedí nosič, nesoucí lebku; 7. obratel = tzv. prominent - má výrazný trnový výběžek, paličkovitě zakončený. Nahmátni si tento obratel na přechodu šíje a zad) U ostatních krčních obratlů si všimni charakteristických znaků - trojúhelnikovitý otvor obratlový, krátké trnové výběžky na konci rozeklané (kromě 1. a 7. krčního obratle), příčné váběžky rovněž rozdvojené, uvnitř otvor pro prostup cév zásobujících mozek. Hrudní obratle Th1 - Th12(vertebrae thoracicae) - směrem dolů se zvětšují, obratlový otvor je okrouhlý, trnové výběžky míří dolů, překrývají se jako tašky na střeše, příčné výběžky jsou delší, silné zaoblené, na příčných výběžcích a tělech hrudních obratlů jsou kloubní plošky pro spojení se žebry. Bederní obratle L1 - L5 (vertebrae lumbales) ze všech obratlů nejmohutnější, mohutné tělo, mohutný oblouk, trojúhelníkovitý otvor obratlový, trnový výběžek obdélníkovitý, ze stran oploštělý, příčné výběžky štíhlé, poměrně dlouhé. Kost křížová - S1 - S5 (vertebrae sacrales - srůstají v os sacrum) je jednak součístí páteře, jednak svým spojením s kostmi pávevními tvoří pánev a je tudíž součástí též pletence dolní končetiny. Všimni si kloubních ploch pro přípojení kostí pánevních, a kanálu křížového, který je pokračováním kanálu páteřního) Kostrč - (os coccygis) vzniká srůstem 4 - 5 obratlů kostrčních Co1-5. Oblouky obratlů zmizely. Jedná se o rudimentární útvar. Hrudník = hrudní koš je tvořen 12 páry žeber (costae) a hrudní kostí. 1. - 7. pár žeber se napojuje přímo na kost hrudní (chrupavkou) - žebra pravá; 8. - 10. pár se napojuje chrupavkou na předchozí žebro - žebra nepravá; 11. a 12. pár končí mezi svalstvem bříčním, připojena nejsou - žebra volná. Všechna žebra jsou klouvně připojena k hrudním obratlům (nauč se žebra správně zorientovat - kterým koncem k obratli a kterým k hrudní kosti) Na kosti hrudní (sternum) se nauč pojmenovat 3 její části - rukojeť kosti hrudní, tělo kosti hrudní a mečovitý výběžek. Co jsou meziobratlové ploténky ? Jaká jsou normální (fyziologická) zakřivení páteře a v kterých místech páteře se nachází?
Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost pojmenovat, zařadit do celku kostry a vědět s kterými kostmi sousedí a jak je s nimi spojena. (pevně x kloubně - v jakém kloubu). Pokud jsou u některých kostí pojmenovány i jejich důležité části - je třeba znát i tyto.
Stanoviště 2. - Kostra hlavy - lebka Nauč se jednotlivé kosti lebky. Nauč se vyjmenovat, které z kostí lebky tvoří mouzkovnu a které část obličejovou. Nauč se u každé kosti, s kterými kostmi sousedí Mozkovna (spodina lebeční, klenba lebeční): Kost týlní (os occipitale) - v ní je umístěn velký týlní otvor kudy vstupuje do lebky mícha Kost klínová (os sphenoidale) - tvoří bázi lebeční, je základní kostí mozkovny, spojuje se s většinou ostatních lebečních kostí. Otevřeš-li kryt (klenbu) mozkovny u lebky, všimni si tureckého sedla - část kosti klínové, kde je uložena hypofýza (podvěsek mozkový) Kost spánková (os temporale) párová - její součástí je kost skalní (součást spodiny lebeční) v níž je uloženo sluchové a rovnovážné ústrojí. Sluchové ústrojí je se zevním prostředím spojeno zevním zvukovodem - na vnější straně kosti spánkové patrný jako otvor. Z kosti spánkové vybíhá také výběžek, který se spojuje s výběžkem kosti lícní v tzv. jařmový oblouk. Další významné výběžky jsou bradavčitý a zobcovitý výběžek. Kost čichová (os ethmoidale)- drobná kůstka v přední části spodiny lebeční, jejíž součástí jsou drobné kůstky tzv. skořepy nosní Kost čelní (os frontale) - v dospělosti nepárová - anomálie - nedokonalý srůst původně párově čelní kosti - rýha uprostřed čela (např. Karel Höger) Kost temenní (os parietale) - párová, tvoří vrchol lebeční klenby. Součástí mozkovny jsou ještě drobné kůstky - párová kost slzní (zasazená do stěny očnice); kost nosní párová kůstka spojená s čelní kostí a horní čelistí - tvoří kořen nosu a nosní hřbet; kost radličná - tvoří základ přepážky nosní. Obličejová část lebky Horní čelist (maxilla) - původně párová - srůstá, nese horní zubní oblouk, podílí se na stavbě očnice, dutiny nosní a tvaru obličeje. Tvoří přední část tvrdého patra. Kost lícní (os zygomaticum) - spojuje obličejovou část s mozkovnou, podílí se na stavbě očnice, má vliv na tvar obličeje. Je spojena s kostí spánkovou tzv. jařmovým obloukem. Kost patrová (os palatinum) párová - tvoří zadní část tvrdého patra Dolní čelist (mandibula) nepárová - uložen spodní zubní oblouk, spojena kloubem s kostmi spánkovými Jazylka (os hyoideum) - drobná kůstka ve svalstvu krčním (mezi spodinou úst a hrtanem), slouží k zavěšení hrtanu, upínají se na ní některé svaly krku a svaly jazyka Lebeční kosti jsou spojeny pevně - srůstem nebo švy - pevná vazivová spojení, která s přibývajícím věkem postupně mizí. Lebka novorozence není plně zkostnatělá, ale na místě budoucích švů má vazivové pásky, které místy přechází v tzv. lupínky = fontanely. Největší fontanela je na místě styku kostí temenních s kostí čelní. Plně kostnatí až kolem 2. roku života. Při nepravidelnostech ve vývoji může být pozastaven vývoj některých kostí lebky a ty pak nesrůstají (př. kost čelní - viz výše; rozštěp rtu, příp. rtu + patra - nesrůstá (nebo srůstá jen částečně) horní čelist.
Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost pojmenovat, zařadit do celku kostry a vědět s kterými kostmi sousedí a jak je s nimi spojena. (pevně x kloubně - v jakém kloubu). Pokud jsou u některých kostí pojmenovány i jejich důležité části - je třeba znát i tyto.
Stanoviště 3. - Horní končetina Pletenec horní končetiny (pletenec lopatkový) Lopatka (scapula) - plochá trojúhelníková, umístěná ve výši 2. - 7. obratle hrudního, skloubená s kostí klíční výběžkem zvaným nadpažek. S jinými kostmi spojena není, připojení k hrudníku a páteři zajišťují pouze svaly. Další významnou částí lopatky je hákovitý výběžek (vyčnívá směrem dopředu pod klíční kost. Je to zbytek tzv. krkavčí kosti). Hřeben lopatky je ta část, která je nahmatatelná (i viditelná). Mezi nadpažkem a hákovitám výběžkem je jamka (kloubní plocha) ramenního kloubu. Klíční kost (clavicula) - tenká štíhlá kost, připojena na nadpažek lopatky a na rukojeť kosti hrudní. Všimni si na kostře, který konec esovitě prohnuté klíční kosti je orientován k hrudní kosti a který k lopatce. Volná horní končetina Kost pažní (humerus) - má na horním konci kulovitou kloubní hlavici která vytváří hlavici ramenního kloubu. Na spodním konci má 2 hrboly kloubní. Zde se v loketním kloubu spojuje s dvěmi kostmi předloktí. Kost vřetení (radius) - silnější ze dvou předloketních kostí, připojuje se na palcovou stranu zápěstí. Kost loketní (ulna) - slabší ze dvou kostí předloktí, zužuje se směrem k zápěstí, je připojena k malíkové straně zápěstí. Kloubní konec strany loketní vytváří útvar zvaný okovec (olecranon), pomocí kterého se kost kloubně připojuje ke kosti pažní. Kosti ruky - 8 kůstek zápěstních, 5 kostí záprstních, 14 článků prstů (po 3 u každého prstu, jen palec má 2)
Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost pojmenovat, zařadit do celku kostry a vědět s kterými kostmi sousedí a jak je s nimi spojena. (pevně x kloubně - v jakém kloubu). Pokud jsou u některých kostí pojmenovány i jejich důležité části - je třeba znát i tyto.
Stanoviště 4. - Dolní končetina Pletenec dolní končetiny (pletenec pánevní) Kost pánevní (oc coxae) - párová, spojenním dvou kostí pánevních vpředu vazivovou sponou stydkou a kloubním spojením kostí pánevních s kostí křížovou vzniká uzavřený útvar = pánev. Kost pánevní vzniká srůstem 3 kostí : 1. Kost kyčelní - největší, plochá část této kosti tzv. lopata kosti kyčelní tvoří „bok“. Hmatný okraj této lopaty se nazývá hřeben kosti kyčelní. 2. Kost sedací - tvoří tzv. sedací hrbol 3. Kost stydká - nejmenší, v přední části pánevní kosti se tyto kosti spojují sponou stydkou (hmatná vpředu na spodním okraji podbřišku) Všechny 3 kosti se podílí na stavbě jamky kyčelního kloubu. V učebnici si prohlédni a zapamatuj rozdíly mezi mužskou a ženskou pánví. Jaký je důvod těchto rozdílů ? Volná dolní končetina Kost stehenní (femur) - největší a nejsilnější kost těla. V horní části je kloubní hlavice pro spojení s pánví (kyčelní kloub). Krček kosti stehenní je zúženina připojující hlavici k tělu kosti stehenní. Výběžek v horní části se jmenuje velký chocholík (slouží pro úpony vepkých svalů kyčelního kloubu) V dolní části je kloubní konec kolenního kloubu, kde dochází ke spojení s dvěmi kostmi bérce. Kolenní kloub - nejsložitější kloub těla - stýká se zde nejvíce kostí (kromě stehenní, holenní a lýtkové ještě čéška. Kromě toho jsou součástí kloubu ještě chrupavčité destičky menisky, které vyrovnávají nerovnosti na kloubních plochách spojujících se kostí. Čéška (patella) - je považována za tzv sezamskou kost (sezamské kosti jsou drobné kůstky vzniklé ve šlachách, úponech některých svalů) čtyřhlavého svalu stehenního. Kost holenní (tibia) - mohutná, nese hmotnost těla, připojuje se k vnitřnímu kotníku (palcová strana zánártí) Kost lýtková (fibula) - tenká, slouží pouze pro úpony svalů, nenese hmotnost, připojuje sek zevnímu kotníku (k malíkové straně zánártí) Kostra nohy - 7 kostí zánártních (poznat kost patní a kost hlezenní), 5 kostí nártních, 14 článků prstů (stejně jako na ruce)
